STŘEDA 9. DUBNA 2008

09-04-2008

Debates of the European Parliament

CS

STŘEDA 9. DUBNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: pan POETTERING Předseda (Zasedání bylo zahájeno v 15:05)

1. Pokračování zasedání Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu přerušené ve středu 26. března 2008 za znovu zahájené.

2. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 3. Složení Parlamentu: viz zápis 4. Vražda aktivisty za dodržování lidských práv Munira Saida Thaliba (písemné prohlášení): viz zápis 5. Používání titulků (subtitles) ve všech programech veřejnoprávních televizních společností v EU (písemné prohlášení): viz zápis 6. Opravy (článek 204a jednacího řádu): viz zápis 7. Předložení dokumentů: viz zápis 8. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis 9. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 10. Texty smluv dodané Radou: viz zápis 11. Převody prostředků: viz zápis 12. Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis 13. Situace v Tibetu (předložené návrhy usnesení): viz zápis 14. Zbavení parlamentní imunity: viz zápis 15. Plán práce Předsedající. − Konečný návrh pořadu jednání tohoto dílčího zasedání, který sestavila Konference předsedů na své schůzi ve čtvrtek 3. dubna 2008 v souladu s články 130 a 131 jednacího řádu, byl rozdán. K tomuto návrhu byly podány následující pozměňovací návrhy. Čtvrtek: Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu požádala, aby byla zpráva paní Jäätteenmäkiové o statutu Evropského veřejného ochránce práv odložena na příští dílčí zasedání ve Štrasburku a aby byla doba hlasování posunuta na 11:00.

1

2

CS


Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, skutečně si to přejeme. Důvodem není to, že by zpráva byla špatná – rád bych zpravodajce i jménem své skupiny poblahopřál k velmi dobré zprávě – jedna či dvě zásadní otázky však ještě stále nebyly vyřešeny. Měli bychom být schopni je v klidu projednat, což je důvod našeho návrhu; a jak správně řekl pan předseda, pokud by s tím Parlament souhlasil, mohli bychom pak hlasovat v 11:00, což však není hlavní důvod. Pane předsedo, z formálních důvodů bych chtěl při této příležitosti informovat své kolegy poslance, že budu také předkládat návrh – nikoli nyní, ale zítra – na stejný odklad hlasování o zprávě o Bývalé jugoslávské republice Makedonie na zasedání ve Štrasburku. Důvody návrhu uvedu zítra, jen jsem chtěl své kolegy poslance informovat nyní. I zde zbývá jedna drobná nevyřešená otázka. To si přeje naše skupina. Předsedající. − Chtěl by někdo vystoupit ve prospěch návrhu? Ingo Friedrich, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedo, myslím, že argumentace pana Swobody byla nepochybně stručná, ale výstižná. Skutečně existují jeden či dva problematické aspekty, a proto jsem i já pro odklad. Předsedající. − Kdo vystoupí proti návrhu? Andrew Duff, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, výbor schválil zprávu paní Jäätteenmäkiové o posílení pravomocí veřejného ochránce práv 19 hlasy pro a žádným proti. Jedná se o otázku, o které jsme určitou dobu jednali. Nyní se mi zdá dosti mimořádné a vskutku odsouzeníhodné, že skupiny PSE a PPE-DE se začaly v důležité otázce veřejného ochránce práv bát. Transparentnost Parlamentu závisí na zlepšení statutu Evropského veřejného ochránce práv. Předsednictvo žádá, abychom otázku rychle uzavřeli, a já bych chtěl naléhavě požádat Parlament, aby se držel schváleného pořadu jednání. (Parlament schválil návrh Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu) Předsedající. − Plán práce je tedy přijat.

16. Uvítání Předsedající. − Nyní mohu s potěšením na návštěvnické galerii uvítat delegaci na vysoké úrovni z tureckého parlamentu, které přijela do Bruselu na třídenní studijní cestu. V delegaci jsou pan Nihat Ergün, místopředseda strany AK, pan Yaşar Yakiş, předseda Výboru pro harmonizaci s EU, a pan Sait Açba, předseda Plánovacího a rozpočtového výboru. (Potlesk) Přejeme vám příjemný pobyt a plodná jednání se zástupci Evropského parlamentu, Komise a Rady. Srdečně vítejte v Evropském parlamentu!

17. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

17.1. Schválení jmenování Androuly Vassiliou členkou Evropské komise (B6-0139/2008) (hlasování) - Po hlasování: Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, omluvte mě, prosím, možná se mýlím, ale měl jsem za to, že hlasuje-li se o lidech, má být hlasování tajné, a nyní tomu tak nebylo. Možná tomu tak v tomto případě není, protože jde o členy Komise. Nevím. V každém případě bylo hlasování veřejné, protože světla kolegů poslanců se rozsvěcela odlišně podle toho, zda byli pro, proti nebo se zdrželi.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Předsedající. − Pane Gollnischi, ve druhé části svého konstatování máte naprostou pravdu: jednalo se o jmenovité hlasování a z povahy jmenovitého hlasování vyplývá, že můžeme podle jmen zjistit, jak každý poslanec hlasoval.

18. Libanon (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o situaci v Libanonu. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady − (SL) Dámy a pánové v souvislosti se situací v Libanonu se diplomatická činnost Evropské unie a členských států nadále zaměřuje na prosazení míru, stability, hospodářského rozvoje a dodržování lidských práv v Libanonu. Snažíme se zachovat a posílit suverenitu, politickou nezávislost. územní celistvost, jednotu a stabilitu Libanonu. Evropská unie podporuje libanonské demokratické orgány a legitimní vládu předsedy vlády Fouada Siniora. Jsme však znepokojeni dlouhodobou paralýzou libanonských orgánů. Ta trvá od listopadu 2006 a po uvolnění funkce prezidenta v listopadu 2007 se ještě zhoršila. Kromě toho, že je největším finančním dárcem pro Libanon, snažila se Evropská unie prostřednictvím intenzivní diplomatické činnosti také nalézt řešení pro politické ochromení země. V tomto rámci podporujeme úsilí Organizace spojených národů, Saúdské Arábie a Arabské ligy. Evropská unie tedy podpořila třídílný plán, který jednomyslně přijali ministři zahraničí zemí Arabské ligy. Jak je dobře známo, tento plán předpokládá okamžitou volbu prezidenta, vytvoření vlády národní jednoty a přijetí nového volebního zákona. Přestože tomuto plánu vyjádřily podporu, ve výkladu jeho provádění se libanonské politické strany liší. Existují dvě hlavní překážky realizace návrhu. První překážka je vnitřní povahy, protože politické strany nejsou schopny dojít k dohodě o svém zastoupení ve vládě, rozdělení ministerských postů a novém volebním zákoně. Druhá překážka je spojena se Sýrií, která se odmítá vzdát svého vlivu v Libanonu. Nehledě na vše uvedené, je plán Arabské ligy v dané chvíli stále jedinou iniciativou, která může přispět k řešení bezvýchodné politické situace v zemi. Očekáváme, že generální tajemník Arabské ligy pan Moussa bude pokračovat ve svém úsilí o řešení stávající situace. V tomto ohledu mu Evropská unie poskytne veškerou podporu. Nedávný summit Arabské ligy, který se konal v Damašku na konci března, bohužel nepřinesl požadované výsledky nutné pro řešení situace. V důsledku zasahování Sýrie do průběhu prezidentských voleb vyjádřil Libanon svůj protest tím, že na summit nevyslal svého zástupce. V souvislosti s tím bych rád zdůraznil závazek Evropské unie ke stanoviskům uvedeným v rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Dalším projevem podpory Evropské unie pro úsilí Organizace spojených národů je její účast v misi OSN v Libanonu. Členské státy přispěly největším dílem k vojenským silám v Libanonu. I přes četné útoky, při nichž bylo zabito šest příslušníků španělského kontingentu a tři irští vojáci byli zraněni, byla mise úspěšná a v srpnu 2007 byla prodloužena o další rok. Členské státy Evropské unie rovněž podpořily zřízení zvláštního soudu Organizace spojených národů pro Libanon v Nizozemsku. Je třeba také zmínit, že v roce 2007 vstoupil v účinnost akční plán EU – Libanon. Tento nástroj představuje zdokonalení stávající spolupráce v rámci evropsko-středomořského výboru pro barcelonský proces a činnosti v jeho rámci již byly zahájeny. Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedo, chci začít poděkováním Parlamentu za to, že na pořad dnešního jednání zařadil Libanon. Naši pozornost si v poslední době vyžádala řada dalších událostí na Středním východě – zvláště události v Gaze. Proto bychom však neměli zapomínat na strategický význam Libanonu pro region a jeho význam jako partnera Evropy.

3

4

CS


Současná situace v Libanonu je mimořádně znepokojivá. Hluboká politická krize pokračuje: dne 24. března bylo zasedání parlamentu, které mělo zvolit prezidenta, od listopadu 2007 po sedmnácté odloženo. Ani summit Arabské ligy v Damašku nepřinesl řešení. Jakkoli bezpečnostní situace zůstala relativně klidná a bez větších incidentů, napětí a neklid veřejnosti se zvýšily. Při pokračování politické krize by mohlo kdykoli vypuknout násilí s nepředvídatelnými důsledky pro zemi a její lid. Náznaky toho, že Hizballáh od roku 2006 doplnil své vojenské zdroje, jsou varující, zejména s ohledem na nedávné hrozby proti Izraeli po smrti Imada Mugniyeha. Kromě toho má vleklá krize velmi škodlivý dopad na sociální a ekonomickou situaci v Libanonu. Jak víte, Evropa se snaží Libanonu pomoci úsilím na mnoha různých úrovních: jsme nadále největším přispěvatelem UNIFIL a Evropská unie byla i nejvýznamnějším dárcem na 3. konferenci v Paříži. Důrazně podporujeme iniciativu Arabské ligy od jejího zahájení v lednu 2008 a naše nástroje Společenství nám umožnily cíleně reagovat na některé hlavní problémy. Evropská politika sousedství se vyvinula v důležitý nástroj podporující reformní proces v Libanonu a přispívající k hospodářské a sociální stabilizaci, přestože jsou reformní snahy závažně narušovány současným politickým patem. Jaké jsou naše priority pro nejbližší budoucnost? Naší klíčovou prioritou zůstává pokračující podpora provádění iniciativy Arabské ligy. Přes všechny obtíže se tato iniciativa těší široké podpoře a v daném okamžiku představuje jedinou možnost, jak nalézt řešení. Důležitým datem v procesu bude 22. duben, na který je plánováno příští zasedání parlamentu, které má zvolit prezidenta. Nedávno byla přednesena myšlenka zvláštního libanonského summitu v rámci Arabské ligy. Pokud bude realizována, měli bychom zjistit, jak můžeme tuto iniciativu nejlépe podpořit. Měli bychom však vzít v úvahu, že nyní zastává předsednictví Arabské ligy Sýrie. Zásadní a skutečně klíčový význam rovněž nadále má jasný a trvalý závazek k plnému provádění rezolucí Rady bezpečnosti týkajících se Libanonu. Proto budou důležitými mezníky data zveřejnění příštích prováděcích zpráv o rezolucích Rady bezpečnosti OSN 1559 a 1701 v květnu respektive červenci 2007. Měli bychom se i nadále snažit udržet spád mírového procesu na Středním východě, který má dopad na Libanon. Jsem nadále v úzkém kontaktu se svými partnery v rámci kvartetu a těším se na konferenci o Středním východě, kterou Evropský parlament na tento rok plánuje. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedo, jak nám řekli zástupci úřadujícího předsednictví Rady a Komise a včera vysoký zástupce pan Solana při svém vystoupení ve Výboru pro zahraniční věci, nepřinesl nedávný summit Arabské ligy v Damašku žádné výsledky, diplomaticky řečeno. Mluvčí libanonského parlamentu Nabih Berri již po sedmnácté odložil plánované hlasování o volbě prezidenta. Toto rozhodnutí nebylo přijato v důsledku nedosažení konsenzu o výběru kandidáta na funkci prezidenta, kterým má být, jak všichni vědí, maronitský křesťan, ani v důsledku nedosažení konsenzu o konkrétní osobě, kterou je Michel Suleiman, velitel ozbrojených sil. To nám, jako delegaci poslanců Evropského parlamentu, která v Damašku jednala s místopředsedou vlády, ministrem zahraničních věcí a zástupci libanonských opozičních stran, např. Hizballáhu a Amalu, bylo jasné. Problém, pane předsedo, se týká čistě a prostě jen rozdělení moci; jde o stanovení blokačních menšin v libanonské Radě ministrů a rozdělení funkcí velitele tajné služby a velitele ozbrojených sil. Celá tato situace, jak komisař správně uvedl, závažně ovlivňuje důvěryhodnost, fungování a mezinárodní obraz země. Proto požadujeme, aby Evropský parlament vyzval současné opoziční síly k tomu, aby nalezly řešení a nadřadily tak vyšší zájmy země těmto vnitřním problémům, abychom mohli pokračovat v práci tak, jak jsme činili v misi EU pro pozorování voleb za podpory Komise, ve prospěch svrchovaného, demokratického, svobodného a životaschopného Libanonu, který bude možné budovat v míru. Pasqualina Napoletano, jménem skupiny PSE. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v Libanonu se opět hovoří o válce. Bezvýchodná politická situace, která již znamenala 27 odkladů svolání parlamentu k volbě prezidenta republiky, by se mohla zhoršit, čímž by se Libanon stal znovu živnou půdou pro meziarabský konflikt a oživil zatím latentní zdroj napětí mezi Íránem a Hizballáhem a Izraelem.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Jak již bylo řečeno, summit Arabské ligy v Damašku selhal. Předseda vlády Fouad Siniora a mluvčí libanonského parlamentu Nabih Berri však vyvíjejí horečnou zahraniční činnost. Tyto dva proudy diplomacie, které podle mě působí souběžně, ale dosud vzájemně nekomunikovaly, zastupují rozhovor hluchých, který se již měsíce vleče mezi většinou a opozicí. Dle mého názoru musí jakýkoli pokus přispět k řešení krize v Libanonu nutně přihlížet k vnitřní i mezinárodní situaci. V podstatě všechny libanonské síly mají silné zahraniční vazby, z nichž některé jsou silnější. V této situaci bude důležité posoudit výsledky summitu, který se dnes koná v Sharm el-Sheikhu mezi Egyptem a Saúdskou Arábií. Bylo by užitečné, kdyby bylo možné co nejdříve svolat mimořádné zasedání ministrů Arabské ligy, které požaduje předseda vlády Siniora a které by se pokusilo dovést Damašek k pozici respektující nezávislost Libanonu. V tomto rámci bych však nevylučovala analýzu skutečně jedinečné sociální a ekonomické situace, ve které i přes poválečnou krizi Libanon v roce 2007 zaznamenal růst svého HDP o 4 %. Sociální situace je však velmi obtížná. Odbory svolaly na 7. května generální stávku s požadavkem na zvýšení minimální mzdy a podle údajů OSN žije jeden milion z celkového počtu čtyř milionů Libanonců pod hranicí chudoby s příjem nižším než dva dolary na den. Pokud chceme napomoci hledání řešení, zajistěme, aby 22. duben nebyl promarněn, zejména proto, že se zdá, že situaci není možné zvládnout do 21. srpna. To je datum, které kandidát na úřad prezidenta uvedl pro svou rezignaci z funkce velitele ozbrojených sil, protože dosáhl věkového limitu. Pokud do tohoto data nebude nalezeno řešení, rozšíří se krize do armády a kandidatura generála Suleimana bude navždy ukončena. Ráda bych skončila slovy předsedy vlády Siniory: „Libanonu nelze vládnout z Damašku, ale ani proti Damašku.“ To se mi jeví jako vyvážený postoj a měřítko pro všechny iniciativy Evropské unie. Marco Pannella, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, téměř plně souhlasím se vším, co právě řekla paní Napoletanová. Říkám „téměř“, protože si myslím, že musíme mít nezbytně na mysli Damašek a jistě i jiná hlavní města, ale zvláště však pak skutečnost, že to, čemu nyní Libanon ve zjevně nové podobě čelí, je politika systematického vraždění odpůrců. Čím oblíbenější byli, s tím větší pravděpodobností, byli všichni včetně bývalého komunistického vůdce zavražděni v sérii atentátů. Proto můžeme a jistě i musíme věnovat pozornost diplomatickému rozměru, pokud si však neuvědomíme, že na dnešním Středním východě stejně jako v Evropě v letech 1937, 1938 a 1939 čelíme na jedné straně politice založené na vraždách a na druhé straně politické realitě obětí ve jménu svobody, i v případě nepřátel, nevěřím, že můžeme nalézt správný směr, směr, který může udat jen Evropa, pokud si vzpomene, že sama vznikla na základě toho, že se musela zříci jednotlivých státních suverenit, a z toho důvodu jsme v posledních letech neměli války, s výjimkou Jugoslávie a jiných míst. To byl nutný požadavek a tak by tomu mělo být i na Středním východě: vycházet ze svobody a lidských práv a nikoli z ostrakismu a vydírání diktatur 30. let 20. století a dnešních diktatur na Středním a Dálném východě. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, zjevně máme na situaci v Libanonu omezený vliv. Přesto se však zdá, že jsme neučinili vše, co je v naší moci, abychom zabránili destabilizaci Libanonu ze strany Hizballáhu. Tato organizace nese odpovědnost za teroristické útoky v Libanonu včetně útoků z ledna 2008, které byly namířeny proti oblastem v pravomoci jednotek UNIFIL. Hizballáh je soukromá armáda, která za podpory z Íránu a Sýrie ničí kdysi kvetoucí zemi. Proto by měl být Hizballáh neprodleně doplněn na evropský seznam teroristických organizací. Je to jediný způsob, jak můžeme účinně bránit jeho působení mezi muslimskou veřejností v Evropě. Je to jediný způsobem, jak můžeme zablokovat evropskou část finančních prostředků plynoucích do této organizace. Při této příležitosti stojí za to připomenout skandální energetickou smlouvu podepsanou mezi Švýcarskem a Íránem. Je třeba švýcarské politiky ujistit, že z těchto peněz těží i teroristé působící v Libanonu. David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Děkuji vám, pane předsedo. Pane předsedo Pötteringu, chtěl bych vám přednést konkrétní návrh, aby byli různí představitelé libanonského parlamentu pozváni k nám do Evropského parlamentu k diskusi o návrzích Arabské ligy a na podporu parlamentní diplomacie, abychom nezůstali nečinní tváří v tvář situaci kdy se obyvatelé Libanonu stali rukojmím v geopolitické hře, která je mimořádně nebezpečná pro ně i pro mír na Středním východě. Tento návrh by bylo možné realizovat v příštích několika týdnech, protože vzhledem k tomu, že se situace v Libanonu zhoršuje, nemůžeme zůstat lhostejní a libanonská demokracie je jednou z nejslabších vazeb na Středním východě.

5

6

CS


Nemůžeme dovolit, aby krize mezi Íránem a Spojenými státy a Izraelem změnila Libanon v bitevní pole, na kterém každá strana prohraje. Musíme podpořit iniciativu Arabské ligy zaměřenou na úsilí o volbu nového prezidenta. Nemůžeme polevit ve své podpoře mezinárodního soudu ve věci vraždy Rafíka Harírího. Jsme dosti znepokojeni prodlením vyšetřování, které ztěžuje ochranu klíčových svědků v tomto případu, například Syřana Mohammeda al-Siddiqa, který nedávno zmizel. Evropská unie musí vyvíjet co největší možný tlak, aby Sýrie a Írán přestaly narušovat řešení politického konfliktu v Libanonu a podpořily návrh Arabské ligy na volbu nového prezidenta. Rovněž jsme znepokojeni trvalým pašováním zbraní do země pro vyzbrojování nelegálních milic. Libanonská armáda by měla mít monopol na vojenskou činnost a měla by ovládat své území. Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, libanonský lid a demokratická občanská společnost této země jsou obětí politické krize, o které bylo rozhodnuto jinde. Na jedné straně jsou Spojené státy, které rychle využily libanonskou kartu ve hře proti Sýrii a Hizballáhu v rámci svého proizraelského postoje, aby se pokusily stabilizovat oblast zničenou jejich nezákonnou válkou proti Iráku a konsolidovat vojenskou moc státu Izrael. Nemohou si dovolit ztratit Libanon. Na druhé straně jsou Írán a Sýrie a jejich spojenecké režimy, které rozehrávají své soutěžení o politickou, vojenskou, jadernou a regionální nadvládu v Libanonu. Není podstatné, zda to znamená masakrování, včetně fyzického masakrování libanonského lidu. Ani oni si nemohou dovolit Libanon ztratit. Úlohou Evropské unie není přidat se k jedné nebo druhé straně v této mezinárodní šachové partii. Jako Evropané musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom udrželi Libanon politicky sjednocený, prostřednictvím ochrany jeho svrchovanosti a prosazování dialogu mezi vládní koalicí, Hizballáhem a generálem Aounem, počínaje volbami prezidenta. Zvolená osoba musí být kandidátem, se kterým budou spokojeny obě strany. To je Libanon. Sekulární, mnohonáboženská povaha země je cennou hodnotou pro celé mezinárodní společenství, a pro Evropu zvlášť. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedo, kde začít, když jde o prolomení trvající bezvýchodné politické situace v Libanonu? Odpověď je vlastně prostá a jsem přesvědčen, že Rada a Komise si toho jsou dobře vědomy. V každém případě má jasná odpověď zní: začít odzbrojením Hizballáhu. Vysoce efektivní a těžce vyzbrojená organizace mimo oficiální oblast výkonu moci zákonných orgánů brání normálnímu fungování státních orgánů Libanonu a dosud blokuje vnitrostátní politický kompromis. Prosté odpovědi na mezinárodní krize se v praxi často obtížně realizují. To jistě platí i pro urychlené odzbrojení Hizballáhu; vynořuje se i přízrak obnovené občanské války. Na druhé straně pokračující vojenská moc Hizballáhu zaručuje trvalý vliv jeho dvou velkých sponzorů, Sýrie a Islámské republiky Írán na jeho vnitrostátní záležitosti. Důsledek toho je zjevný: reálná hrozba další násilné konfrontace se sousedním Izraelem. Kromě toho je zjevné i spojení se současným tvrdým jaderným kursem Teheránu. Rado a Komise, jaké řešení tohoto libanonského dilematu Evropa přinese? Pane předsedo, ještě mám jednu stručnou otázku. Podle zpráv v dnešním americkém tisku Bulharsko pumpuje zisky z obchodu s drogami do Hizballáhu. Rád bych, aby mě Rada informovala o dané situaci. Členský stát EU, který vydělává peníze pro Hizballáh z obchodu s drogami – to považuji za mimořádně závažnou věc. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, komisaři, úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, dnešní debata pro mě znamená velké uspokojení. I přes veškeré pokusy a iniciativy ze strany evropských institucí jsem přesvědčena, že jednáme tak, jako bychom ponechávali lidi lapené v pasti po sobě jdoucích politických krizí jejich osudu. Náš postoj k řešení dané situace je trapný. Zdá se, že si neuvědomujeme, že situace v Libanonu je spojena s problémy Středního východu a že tyto problémy mají zásadní význam pro mezinárodní bezpečnost a mír i pro strategické plány EU v oblasti Středozemí a Středního východu. Jsem přesvědčena, že Evropský parlament by měl jasně pochopit, že v EU se musíme držet závazků daných v našem partnerství s Libanonem. To nás zavazuje k podpoře legálně zvolené vlády, která byla vytvořena po posledních volbách v souladu s ústavními požadavky a která je dnes cílem útoků a hrozeb.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Svou podporu musíme prokázat činy. Jak uvedla i paní Napoletanová, nedáváme dostatek peněz, protože jsme posedlí výsledkem, který vyřeší krizi a ukončí nebezpečí. Takový výsledek vyžaduje fungování orgánů. Parlament musí působit jako fórum pro demokratický dialog a státní kontrolu; musí vyjadřovat různorodost, která je nezbytnou složkou identity Libanonu. Jistý parlament je stále uzavřen, nejen pro volbu prezidenta, ale pro veškerou činnost. Má-li být nalezena cesta ven z krize, musí být ihned zvolen prezident republiky a musí být vytvořena nová vláda v souladu s ústavou. Vedoucí postavení by neměly mít vzájemně soupeřící regionální síly, jak tomu zřejmě je nyní ve věci volby prezidenta. Musíme také prokázat svou podporu Libanoncům, kteří se snaží nalézt pravdu o politických vraždách. Stovky tisíc lidí demonstrují v ulicích a mávají transparenty s nápisem „Chceme pravdu“. My v EU musíme v daném regionu postupovat účinněji a více strategicky. Musíme prosazovat odpovědnosti a skutečné zájmy. Musíme také nalézt možná řešení a mír ve státech této oblasti a v arabských státech. Musí být dosaženo porozumění a národního dialogu. Dovolte mi skončit optimisticky. Věřím, že politické síly jednaly odpovědně: události mohly vést k občanské válce a státnímu převratu, ale nedošlo k tomu. Využijme proto těchto kladných prvků v co nejvyšší míře. Béatrice Patrie (PSE). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, jako předsedkyně delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku jsem potěšena tím, že je na pořadu jednání v dnešním odpoledni Libanon. Krize, kterou tato země po několik měsíců zažívá, zjevně překračuje meze problému prosté volby prezidenta nebo vytvoření vlády. Víme, že jde o samotné základy politického systému, vycházející z křehké rovnováhy mezi různými náboženstvími v libanonské skládačce. Jde také o místo, jaké chce Libanon zaujmout v regionálním měřítku. Chce být letadlovou lodí pro Spojené státy a jejich spojence v daném regionu nebo předsunutým stanovištěm tzv. šíitského půlměsíce? Nevěřím, že Libanon si skutečně musí zvolit mezi americkým a syrsko – íránským táborem. Jediným přijatelným táborem je pro Libanon tábor samotného Libanonu. Není jistě na Evropské unii, aby zasahovala do vnitřních záležitostí Libanonu. Evropa nemusí podporovat jednu koalici proti jiné. Evropská unie může učinit to, že se nabídne jako zprostředkovatel, pomůže libanonským stranám nalézt minimální vzájemnou důvěru, která je pro dosažení jakékoli dohody nezbytná, a nabídne svou podporu pro zahájení procesu pochopení a kompromisu. Je správné, abychom podporovali plán Arabské ligy založený na trojím konsenzu: jeden prezident, jedna vláda národní jednoty a reforma volebního zákona, která zaručí spravedlivé zastoupení všech složek libanonské společnosti. To je nutná podmínka politické sekularizace, kterou stanoví dohody z Taifu a jejíž uskutečnění je přáním stále rostoucí většiny Libanonců. Musíme podporovat každou iniciativu směřující k tomuto cíli. V tomto ohledu je příznivým znamením návrh na obnovu národního dialogu, který předložil Nabih Berri, mluvčí libanonského parlamentu. Stejně jako po mnoho let, musíme nadále podporovat Libanon, který chce konečně dosáhnout svrchovanosti, jednoty a vnitřního míru. Carlos Carnero González (PSE). – (ES) Pane předsedo, mám dojem, že jednou z mála příležitostí, kdy mohli libanonští poslanci zvolení v roce 2005 jednat svobodně, bylo nedávné plenární zasedání Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění v Aténách, protože být libanonským poslancem je bezpochyby velmi nebezpečné, jak tragicky dokázaly skutečné události. Myslím, že někteří lidé chtějí, abychom uvěřili tomu, že pro Libanon neexistuje žádné řešení, a proto nemůže Libanon existovat jako nezávislý, svrchovaný a demokratický stát. Proti tomu musíme bojovat podporou libanonských orgánů, podporou plánu Arabské ligy a požadavkem na odstranění veškerých překážek kladených do cesty míru a porozumění v této zemi. Evropa si nad Libanonem nemyje ruce; chtěl bych všem připomenout evropskou vojenskou přítomnost v jednotkách UNIFIL 2, která dosahuje působivého počtu a která zaznamenala i mnoho zranění a úmrtí, jak nám Komise připomněla. Naše politická přítomnost se rovná této přítomnosti vojenské. Máme určitá omezení, ale v rámci uvedených omezení našich pravomocí musíme požadovat, aby síly mimo oblast a v Libanonu dosáhly dohody, protože

7

8

CS


bez nich nebude možné dosáhnout sociálního a hospodářského rozvoje pro dobro obyvatel či míru na Středním východě. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). – Pane předsedo, nedávný arabský summit znamenal spíše plané řeči než skutečnou podstatu. V důsledku nepřítomnosti hlavních aktérů se mu nepodařilo vyřešit důležité otázky. Politická krize Libanonu a stále se zhoršující bezpečnostní situace znamená, že EU musí zlepšit politický dialog a poskytnout pomoc při návratu k právnímu státu a demokracii. Přestože akční plán EU – Libanon určil účinné provádění mezinárodních závazků Libanonu v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod jako prioritu, nebylo dosaženo téměř žádného pokroku. Nefunkční státní orgány a zhoršující se hospodářství způsobily občanské nepokoje a protesty. I nedávná stávka učitelů je neúčinná bez státních orgánů schopných reagovat. Současná politická situace narušuje reformní program evropské politiky sousedství (EPS), ta se však může stát katalyzátorem politické debaty tím, že ji přenese od diskusí odvozených od moci směrem k diskusím o konkrétních problémech. Partnerství EPS oceňuje pokrok. Libanon není nejlepší žák, pokud jde o učení a spolupráci s EPS, nesmíme však dopustit jeho přijetí, jako kdyby šlo o strategickou volbu. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Jako člen barcelonského procesu politické sekce EUROMED sleduji i tuto otázku Libanonu a je mi velice líto, že musím konstatovat, že i přesto, že má Libanon většinu v parlamentu, legitimní většinu v parlamentu, je tato většina je zastrašována a parlament vůbec nezasedá. Od zavraždění známého a respektovaného Rafíka Harírího dosud nebyl zvolen prezident země a celá země vlastně není politicky schopna se z této složité situace vymanit. Nedávno jsem se v Aténách na posledním zasedání EUROMED, ale i zde v Bruselu, setkal s poslanci libanonského parlamentu, kteří nám vyprávěli o svých strašných podmínkách. V Libanonu prakticky vládně atmosféra, kterou mocensky a politicky ovládá Sýrie, zejména pokud jde o jižní Libanon, kde Hizballáh denně ohrožuje své okolí odpalováním raket do severního Izraele. To je situace, kterou podporuje Írán, a obávám se, že tato osa není schopna přistoupit k demokratickým změnám. Chci vyzvat své kolegy a všechny přítomné v Radě i tomto Parlamentu, aby přijali opatření, která Libanonu poskytnou okamžitou pomoc. John Purvis (PPE-DE). – Pane předsedo, jsem rovněž členem delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku a Libanon je skutečně v tragické situaci. Musím však říci Radě i Komisi, že když vás dnes odpoledne poslouchám, mám velmi špatný dojem ze slabosti vašich vystoupení. Přenášíte veškerou svou odpovědnost na stejně nemohoucí Arabskou ligu. Nezdá se, že bychom dosahovali nějakého pokroku a já si myslím, že Evropa by mohla hrát daleko významnější úlohu nejen v Libanonu, ale i v celém problému Středního východu. Evropa sedí na plotě a nechce z něj seskočit. Prosím, Rado a Komise, nemůžeme k celé otázce Středního východu zaujmout z evropského hlediska silnější postoj a přestat si libovat ve farizejských banalitách? Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, rád bych se připojil k hlasům, které říkají, že by Evropa měla nyní přijít s určitou iniciativou, a které ještě před návrhem paní Patrie, předsedkyně delegace, uvedly, že bychom měli nabídnout hlavním libanonským silám příležitost vystoupit na našem parlamentním fóru a říci, co skutečně brání svolání jejich parlamentu a zahájení procesu volby prezidenta. Jsem přesvědčen, že je nutná i jednoznačná politika vůči Sýrii. Klíč celé politiky vůči Libanonu leží v Damašku. Nemůžeme svou politiku vůči Sýrii oddělovat od svého postoje k Libanonu. Pokud hovoříme o jednáních mezi Izraelem a Sýrií o stažení Izraele z Golanských výšin, musí být rozhodně splněna podmínka, která stanoví, že Libanon má právo být demokratickou zemí a Sýrie to musí akceptovat. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Dámy a pánové, velmi pozorně jsem naslouchal názorům poslanců v dnešní rozpravě, a měl bych nejprve říci, že v Parlamentu i v Radě existuje do značné míry shoda na tom, že je nejvyšší čas, aby byla patová situace v Libanonu překonána. Rada vyvíjela snahu několika směry. Někteří z vás, mimo jiné paní Kratsa-Tsagaropoulouová a paní Napoletanová, zdůraznili, že nestačí jen do Libanonu posílat peníze a finanční prostředky a že ani sama volba prezidenta stačit nebude. To je pravda. Evropská unie však v Libanonu a v souvislosti s Libanonem činí mnohem víc. Zde bych měl vyjádřit vděčnost za to, že pan Carlos Carnero González ve svém úvodním příspěvku stejně jako já zdůraznil

09-04-2008

09-04-2008

CS


významný závazek Evropské unie v oblasti bezpečnosti, který plní prostřednictvím svých ozbrojených sil a který již stál životy. To však zdaleka nestačí. Předsednictví Evropské unie souhlasí s tím, že Evropská unie musí hrát i politickou úlohu. V této fázi nesmíme zapomínat, že je na stole iniciativa Arabské ligy, kterou Evropská unie podporuje, a že podporu si zasluhuje i pokračující úsilí generálního tajemníka pana Moussy. Evropská unie tuto podporu poskytuje a bude nadále poskytovat. Své kroky v souvislosti s Libanonem budeme přizpůsobovat vývoji událostí. Již jsem zmínil, že sama volba prezidenta všechny obtíže nevyřeší. Bude třeba rovněž vytvořit novou vládu, bude nutná volební reforma a my se o toto vše budeme samozřejmě snažit. Skutečností je, že řešení politické krize by mělo vliv i na hospodářskou situaci země. A v tomto úsilí se Rada i Evropská unie budou nadále snažit zajišťovat pro Libanon podporu. Je to země s velkým potenciálem, a proto jí chceme pomoci a jsme rozhodnuti poskytnout veškerou pomoc, která je v našich silách, aby Libanon mohl co nejdříve dosáhnout politické stability a úplné hospodářské prosperity. PŘEDSEDAJÍCÍ: pan ONESTA místopředseda Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval poslancům za velmi důležitou a odpovědnou rozpravu. Přetlumočím její obsah své kolegyni paní Benitě Ferrero-Waldnerové. Zdá se mi, že společně – tedy Parlament, Rada a Komise – sdílíme základní názor, že budeme našeho dlouhodobého partnera, Libanon, v této velmi kritické fázi bezpochyby nadále podporovat. Vzhledem ke složitosti problémů, kterým nyní Libanon čelí, je skutečně nezbytné, abychom jako evropské orgány v co nejvyšší míře koordinovali své úsilí a plně využili našich schopností. Evropský parlament již v minulosti cenným způsobem přispěl k naší spolupráci s Libanonem. Dobrým příkladem je evropská mise pro pozorování voleb při parlamentních volbách v roce 2005. Jedním z klíčových úkolů, které před námi stojí, je skutečně pomoci libanonské demokracii, aby se stala silnější a mohla čelit výzvám, jakou je současná krize. Volební reforma je zásadním prvkem každé iniciativy, která má mít trvalý dopad na politický systém Libanonu. V této souvislosti Evropský parlament díky své konkrétní odborné zkušenosti a know-how může (a já věřím, že také bude) hrát klíčovou úlohu. Rovněž je pravda, že konflikty v dané oblasti jsou vzájemně propojeny, jak zdůraznilo několik řečníků. Jak víte, Libanon a Izrael nikdy nedosáhly mírové dohody. V Libanonu žije 400 000 palestinských uprchlíků částečně proto, že se Izrael a Palestinci dosud nedohodli na míru. Částečným důvodem existence Hizballáhu je pokračující okupace zemědělských usedlostí Shebaa Izraelem. Proto lze z hlediska Evropské unie trvalého a dlouhodobého řešení dosáhnout pouze prostřednictvím komplexního přístupu k mírovému procesu. Řešení jedné oblasti mírového procesu pomůže v jiných oblastech, žádná oblast však nemůže být zajištěna bez pokroku v oblastech ostatních. Jistě, dosažení dohody mezi Izraelem a Sýrií by mohlo rozptýlit napětí v Libanonu, a proto jsme současnému politickému procesu věnovali svou plnou podporu. Doufáme, že v blízké době bude možné dosáhnout pokroku i v ostatních oblastech. Předsedající. – (FR) Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat na příštím dílčím zasedání ve Štrasburku.

19. Chorvatsko: zpráva o pokroku za rok 2007 – zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (rozprava) Předsedající. – (FR) Dalším bodem je společná rozprava o těchto tématech: - zpráva, kterou jménem Výboru pro zahraniční věci předložil Hannes Swoboda o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007 (2007/2267(INI)) (A6-0048/2008) a - zpráva, kterou jménem Výboru pro zahraniční věci předložil Erik Meijer o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 (2007/2268(INI)) (A6-0059/2008).

9

10

CS


Hannes Swoboda, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád zvlášť poděkoval stínovým zpravodajům a ostatním kolegům poslancům, kteří pomohli při přípravě dobré a velmi vyvážené zprávy. Má filosofie této zprávy je následující. Mohl bych možná zmínit, že před několika týdny jsem navštívil Vukovar – což, jak jen připomenu, je město, kde byla válka zvláště krutá, kde byly stovky lidí vyvlečeny z nemocnice a zavražděny. Pro Chorvaty je to mimořádně bolestivá rána. Viděl jsem zde památník a hovořil jsem s lidmi. Rána je hluboká, neobjevila se však žádná nenávist, žádné odmítání sousedního Srbska, ale naopak pokus o novou spolupráci se srbskými obyvateli. Starostka zasedla k jednacímu stolu se srbským zástupcem a kolegy z ostatních etnických skupin a společně zde zastupovali zájmy lidí. To jasně ukazuje, možná i jasněji než to, že místopředseda vlády země pochází ze Srbska, což je nutno uvítat, jak se země usilovně snaží překonat rozkol, konflikty a války minulosti a vybudovat moderní Chorvatsko. To vše samozřejmě nenapraví problémy, které musí Chorvatsko ještě vyřešit. Neřeší to problém reformy soudnictví nebo veřejné správy, ani otázku loďařského průmyslu – zde ještě musí Chorvatsko udělat mnoho. Proto situace jednoduše není taková, že bychom byli připraveni uzavírat smlouvy a jednání – naprosto ne. Jsme však na správné cestě a to je důležité nejen pro Chorvatsko, ale i pro celý region, protože i regionu je vyslán příznivý a důležitý signál ve věci přistoupení Chorvatska: pokud plníte své povinnosti a odpovědnosti, pokud děláte své domácí úkoly, můžete se stát členem Evropské unie. Evropská unie musí za tímto závazkem stát, což jsme v této zprávě také jasně řekli. Kromě vnitřních reforem existují i potřeby a několik problémů, ke kterým patří i vztahy se sousedními zeměmi. Byl jsem zarmoucen, když bylo jednostranně rozhodnuto zřídit ekologické a rybářské ochranné pásmo. Nebylo to proto, že by neexistovaly dobré, podstatné nebo objektivní důvody pro ekologickou správu rybolovu, ale protože nedávalo smysl přijmout toto opatření jednostranně a současně slíbit Itálii a Slovinsku, že nebudou provedeny žádné jednostranné kroky, nežli bude nalezeno společné řešení. Chorvatsko nyní přijalo toto pro ně nikoli bezproblémové opatření a pásmo rybolovu bylo pro členské státy Evropské unie zrušeno. V Evropském parlamentu jsme nyní přesvědčeni, že existují podmínky pro překonání mnoha vzniklých patových situací – nechci zde navrhovat diskusi o tom, zda byly či nebyly odůvodněné. Z toho důvodu mám žádost určenou Slovinsku (ministr Lenarčič je zde spíše jako zástupce Rady než jako slovinský ministr, musí vykonávat dvě funkce) a našim slovinským kolegům v tomto Parlamentu, aby nám pomohli překonat dvoustranné problémy. Chorvatsko musí samozřejmě v této záležitosti hrát svou vlastní úlohu, jak jsme vždy tvrdili, ale pokud chceme přenést evropského ducha do uvedených regionů nebo do dvoustranných vztahů, tuto pomoc potřebujeme. Z toho plyne i návrh ve zprávě (teď ho říkám velmi neformálně), aby tento problém pomohla řešit třetí osoba nebo třetí instituce. Není podstatné, zda tomu říkáme mediace nebo smírčí řízení. Podstatné je to, aby se obě země, Chorvatsko a Slovinsko sešly, aby rozhodly o podmínkách a aby akceptovaly rozhodnutí, které v rámci mediace vydá třetí instituce. Pak půjdou věci správným směrem. Problémy v pohraniční oblasti nemohou být neřešitelné. Zcela chápu zájem Slovinska na přístupu k moři. Je to naprosto odůvodněný zájem. Věřím, že tento zájem Slovinska je plně slučitelný s chorvatskými zájmy. Není to nepřekonatelné, pokud nejsme hluboce a přímo na problému zúčastněni. Závěrem bych chtěl jasně prohlásit, že bych byl rád, kdyby bylo možné jednání ze strany Chorvatska ukončit v roce 2008. Bohužel to však již není možné ani realistické. Proto bych chtěl požádat kolegy poslance, aby jako datum ukončení jednání přijali realistické datum, rok 2009, aby pak nově zvolený Parlament mohl vydat svůj souhlas a ratifikace vstoupila v účinnost. Pokud se na to zaměříme, bude se Chorvatsko moci stát členským státem Evropské unie v roce 2011. To je poctivý a dobrý cíl. Podpořme jej. Erik Meijer, zpravodaj. − (NL) Pane předsedající, stane-li se sedm států bývalé Jugoslávie v budoucnosti členy Evropské unie, stane se tak k sedmi různým datům v důsledku sedmi různých „cestovních map“. Přistoupení en bloc před rozpadem federace by pravděpodobně pro všechny zúčastněné bylo snadnější. Nyní je členským státem Slovinsko, Chorvatsko je bude během několika příštích let následovat a třetí dotčenou bývalou jugoslávskou republikou je Makedonie, která čeká na zahájení přístupových jednání od roku 2005.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Doufám, že má příští výroční zpráva na počátku roku 2009 bude se moci celá týkat běžného vnitrostátního vývoje v Makedonii, včetně péče o životní prostředí, nezávislosti sdělovacích prostředků, zlepšení soudnictví a boje proti korupci, modernizace železnic, rovnosti jednotlivých církví a svobody vyjednávání pro odborové organizace. To bude možné, pokud budou s konečnou platností vyřešeny oba problémy vedoucí ke sporům, které přitahují největší pozornost. Dosud jsme takového stavu nedosáhli. Vztahy mezi oběma hlavními jazykovými společenstvími se od zásadního konfliktu v roce 2001 značně zlepšily. Rámcová dohoda z Ochridu, která následovala, a zejména dohoda o kvalifikovaných parlamentních většinách a správní decentralizaci, znamenala důležitý přínos ke zlepšení vzájemných vztahů (které však dosud nejsou bez konfliktu), jež vyústily v přechodný bojkot parlamentu a krátkodobou vládní krizi. Je v zájmu všech, aby byly problémy, které toho byly důvodem, co nejrychleji vyřešeny. Ve státě s více etniky je úplná rovnost postavení regionálních jazyků včetně postavení ve správní komunikaci na vnitrostátní úrovni nezbytným symbolem plné rovnosti všech obyvatel. Z více než sta let trvání jazykového konfliktu v jiném dvoujazyčném státě, Belgii, se Makedonie může poučit, že odkládání tohoto nevyhnutelného závěru vede jen ke zbytečnému napětí. Požadavek, aby každý mohl kdekoli používat albánštinu, je nutno brát vážně. Bohužel se největší pozornosti dostává problému, o kterém byli v přípravné fázi nejen zpravodaj, ale i stínoví zpravodajové přesvědčeni, že je třeba jej řešit rychle. Všichni odmítáme přiklonit se ke kterémukoli z protichůdných názorů obou sousedních zemí o významu názvu „Makedonie“. Pro kandidátskou zemi, podíváme-li se zpět o více než jedno století, byl název Makedonie postupně názvem hnutí odporu proti Otomanské říši, jugoslávské svazové republiky a nezávislé země. Pro jižního souseda země, pro Řecko, je Makedonie důležitou částí jeho vlastní dlouhé historie a názvem oblasti u řeckého města Soluň. Řecko do svého severního souseda investovalo velkou částku kapitálu a je nejvýraznějším příznivcem přistoupení země k Evropské unii. To, že Řecko upustilo od svých pokusů nahradit název „Makedonie“ u svého severního souseda názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, což je pojem pro každého zcela nesrozumitelný, ve prospěch zdůraznění skutečnosti, že tento stát nezahrnuje celou historickou Makedonii, ale pouze její slovanskou a albánskou část, je důležitý krok. Vždy jsem odporoval názoru, že stát, a zvláště stát, který byl dříve pod komunistickou nadvládou, se musí stát členem NATO, nežli bude možné jej přijmout do Evropské unie. V případě Makedonie neovlivní zamítnutí jejího vstupu do NATO ze dne 2. dubna její šance na přistoupení k EU v blízké budoucnosti. Každý členský stát má příležitost zablokovat nového člena, i pokud by chtěl tohoto nového člena přijmout, pokud by neexistovaly rozdílné názory na jednu citlivou konkrétní záležitost. Proto je pro tuto rozpravu zásadní bod 37. V této souvislosti a po dohodě se Skupinou evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, Skupinou sociálních demokratů v Evropském parlamentu a skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem dnes ráno předložil kompromisní pozměňovací návrh. Před svým druhým vystoupením očekávám reakce na tento pozměňovací návrh. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady − (SL) Nejprve bych chtěl blahopřát panu Swobodovi a panu Meijerovi za přípravu obou zpráv o pokroku dosaženém v Chorvatsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Jsme rádi, že Evropský parlament zařadil rozpravu o pokroku dosaženém oběma kandidátskými zeměmi na pořad jednání tohoto zasedání. Důvodem je to, že slovinské předsednictví přikládá výjimečný význam začlenění států západního Balkánu do Evropské unie. V této souvislosti bych vám chtěl připomenout, že na svém neformálním setkání v březnu ministři zahraničních věcí vyslali oblasti západního Balkánu příznivý signál ohledně jeho evropských vyhlídek. V této pro daný region obtížné době je taková zpráva dle mého názoru vítaná a vhodná. Za prvé, pokud jde o Chorvatsko: přístupová jednání s Chorvatskem postupují podle plánu a zde bych rád uvedl, že souhlasím s názorem pana Swobody, že za poslední dva roky učinilo Chorvatsko podstatný pokrok při plnění přístupových kritérií. Dosud bylo otevřeno šestnáct z 35 kapitol jednání a dvě již byly prozatímně uzavřeny. S Chorvatskem jsou plánovány dvě přístupové konference, jedna v dubnu a další v červnu, a budou-li kritéria splněna, bude na obou přístupových konferencích otevřeno ještě několik dalších nových kapitol. Rád bych zdůraznil, že slovinské předsednictví se snaží pokračovat v procesu rozšiřování Evropské unie a dosahovat dalšího pokroku v jednáních. Dynamika jednání závisí především na kandidátském státu

11

12

CS


samotném a na jeho pokroku při plnění kritérií. Ta byla určena v rámci jednání, v revidovaném přístupovém partnerství, které Rada Evropské unie přijala v únoru tohoto roku, a v jiných aktech. Opakuji, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku, skutečností však je, že je třeba vykonat ještě hodně práce. Jak uvedl pan Swoboda, v budoucnosti by měla být mnohem větší pozornost věnována dalším přenosům a účinnému provádění acquis communautaire. Chorvatsko se nadále musí snažit plnit kritéria a dosahovat rychlejšího pokroku. Zvláště bych chtěl zmínit následující: reforma soudnictví a správy, boj proti korupci, hospodářské reformy, práva menšin, návrat uprchlíků a plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Dokumenty, o kterých jsem mluvil, rovněž považují za nezbytné, aby se Chorvatsko nadále snažilo dosahovat dobrých vztahů se sousedními zeměmi. To samozřejmě znamená také nalézt řešení nevyřešených problémů. Rád bych teď přešel k Bývalé jugoslávské republice Makedonie: jak ve své zprávě uvedl pan Meijer, je to jediná země se kandidátským statusem od roku 2005, která dosud nezahájila přístupová jednání. Dle našeho názoru by tato situace měla být s konečnou platností vyřešena letos, jakmile budou splněna kritéria. Proto poslední dokument Evropské komise sděloval, že podzimní zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie by mohla být kladná, budou-li splněny hlavní prioritní úkoly. A podobná myšlenka zazněla i na neformální schůzce ministrů zahraničních věcí ve Slovinsku na konci března. Současně nesmíme zapomínat, že země již prokázala svůj význam pro stabilitu regionu. Úloha této země musí být uznána a země musí být kladnými signály povzbuzována k pokračování své konstruktivní úlohy v regionu a svých reforem. Jedním z takových signálů je dialog o liberalizaci víz. Shodujeme se s názorem pana Meijera, že vláda ve Skopje prováděla rámcovou dohodu z Ochridu, zvláště v oblasti decentralizace a míry zastoupení etnických menšin ve veřejné správě. Naším přáním je, aby bylo co nejdříve dosaženo pokroku při řešení zbývajících problémů, které jsou pro společenství Albánců zásadní. Jako země předsedající Radě EU Slovinsko povzbuzovalo všechny politické strany, aby zintenzivnily svůj politický dialog a systematickou spolupráci, aby bylo možné dosáhnout další fáze procesu přístupu k Evropské unii v příštím roce. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, jak litujeme toho, že v důsledku nevyřešené otázky názvu poslední jednání nepřinesla požadované výsledky. Rovněž lituji toho, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie nebyla vyzvána, aby se stala členem NATO. Vzhledem k tomu, že země vyvinula značné úsilí, aby si toto pozvání zajistila, doufáme, že se brzy vydá ve stopách dalších dvou kandidátských zemí, které pozvání dostaly. Ve svém prohlášení po summitu NATO slovinské předsednictví požadovalo, aby jednání o otázce názvu pokračovala a aby byla co nejdříve uzavřena. Slovinské předsednictví rovněž vyzvalo k tomu, aby všichni politici Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zachovali dosaženou míru jednomyslnosti ve věci evropské a euroatlantické budoucnosti jejich země. Slovinské předsednictví také doporučilo, aby země plně využila času, který ještě zbývá do doby, kdy Komise vypracuje svou pravidelnou podzimní zprávu o pokroku. Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, vítám zprávu pana Swobody o Chorvatsku a zprávu pana Meijera o Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Ve věci Chorvatska se domnívám, že zpráva pana Swobody se zabývá hlavními problémy, které budou pro Chorvatsko představovat výzvu na jeho cestě do Evropské unie, a soustředí se zejména na politickou oblast. Je to dobrá zpráva, která bude ještě lepším odrazem skutečného stavu, pokud budou přijaty pozměňovací návrhy 15 a 16, které zpravodaj předložil, například ve věci harmonogramu procesu. Přístupová jednání Chorvatska obecně probíhala dobře, ačkoli byla ovlivněna vyhlášením ekologického a rybářského ochranného pásma – slavného či neblaze proslulého problému ZERP. Vítám nedávné rozhodnutí Saboru, chorvatského parlamentu, podle kterého bude pozastaveno uplatňování všech aspektů ZERP pro plavidla EU v souladu s dřívějšími závazky Chorvatska. Chválím předsedu vlády Sanadera za jeho vedení a děkuji také předsedovi Komise Barrosovi za jeho osobní účast při řešení problému. Počátkem března jsem navštívil Záhřeb a zjistil jsem, že evropské směřování Chorvatska je dostatečně silné k tomu, aby byl tento problém vyřešen, pokud by narušoval přístupová jednání. Pokud Chorvatsko tuto překážku odstraní, mělo by se tím umožnit odblokování dosud blokovaných kapitol a návrat k obvyklému tempu jednání. To by ve zbývajících měsících slovinského předsednictví umožnilo podstatný pokrok.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Plně souhlasím se zpravodajem a panem Lenarčičem v tom, že před Chorvatskem je ještě mnoho práce. Je nutný konkrétní pokrok v reformách soudnictví, správy a hospodářství, v boji proti korupci a v oblasti návratu uprchlíků a práv menšin. Chorvatsko bude také muset dále dosahovat pokroku se svými sousedy v různých nevyřešených dvoustranných otázkách. Tento rok by mohl být rozhodujícím rokem v přístupových jednáních, pokud Chorvatsko splní řadu podmínek. Komise je připravena předložit v letošním podzimním balíčku rozšíření orientační harmonogram nebo podmíněnou cestovní mapu technického uzavření přístupových jednání během roku 2009, přednostně ještě během mandátu současné Komise. Aby toho dosáhlo, musí Chorvatsko splnit všechna zahajovací kritéria do června. Není mnoho času nazbyt. Chorvatsko bude muset splnit všechny závazky z dohody o stabilizaci a přidružení a zajistit rychlá a významná zlepšení správy finanční pomoci EU. Jakmile budou kritéria splněna, je Komise připravena zpracovat vyjednávací postoje v jednotlivých kapitolách. V podstatě je míč nyní na chorvatské straně hřiště. Čím dříve bude dosaženo konkrétních výsledků, tím dříve se Chorvatsko připojí k Evropské unii. Plně souhlasím s panem Swobodou v tom, že Chorvatsko se může pro země západního Balkánu stát nejlepším měřítkem způsobu, jakým jsou schopny uskutečnit své evropské vyhlídky. Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, mohu v podstatě sdílet hodnocení zprávy pana Meijera ohledně reformního procesu. Rád bych zpravodaji poděkoval za jeho spolupráci s útvary Komise při přípravě této zprávy. Po udělení statusu kandidáta v roce 2005 došlo ke zpomalení. Po spíše kritické zprávě Komise o pokroku z listopadu 2007 však následovala nápravná opatření. Od té doby byly provedeny významné reformy, zvláště k posílení soudnictví, reformě policie a zlepšení vztahů mezi etniky. Beru na vědomí doporučení, že by Komise měla vypracovat soubor kritérií pro zahájení přístupových jednání v letošním roce. Chtěl bych vás informovat, že jsme stanovili osm kritérií odvozených z klíčových priorit nového přístupového partnerství. Zahájení jednání bude doporučeno v závislosti na pokroku, kterého země při plnění těchto kritérií dosáhla. Své posouzení provedeme tento podzim v rámci balíčku rozšíření, který bude s největší pravděpodobností předložen počátkem listopadu. Pro úspěch bude samozřejmě zásadní politická stabilita. Před několika týdny, v březnu, jsem se setkal s prezidentem Crvenkovskim a předsedou vlády Gruevskim ve Skopje. Vyzval jsem všechny politické síly v zemi, aby soustředily svou energii na reformní program a využily tak příležitostí, které letošní rok zemi přináší. Tuto výzvu dnes opakuji, protože není o nic méně důležitá ani nyní po summitu NATO, který se konal v Bukurešti. Otázka názvu si v poslední době vyžádala mnoho politické energie. Když blahopřeji Chorvatsku a Albánii k jejich úspěchu v euroatlantické integraci a členství v NATO, dobře chápu zklamání, které minulý týden v Bukurešti cítila Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Vyzývám politické vedení, aby s plnou rozhodností pokračovalo v cestě směřující k integraci do NATO a EU. Dovolte mi skončit konstatováním, že o vývoji v obou zemích jednáme ve velmi příhodném okamžiku. Obě země mohou tento rok učinit velmi zvláštním a dokonce rozhodujícím rokem z hlediska většího přičlenění k Evropské unii. Podpora a povzbuzení ze strany Evropského parlamentu, Rady a Komise budou pro tyto země vysoce důležité. Proto si velmi vážím vašeho neocenitelného přínosu pro naši evropskou politiku stability a pokroku za západním Balkánu. Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, dnes hovoříme pouze o dvou našich jasně evropských kandidátských zemích, jmenovitě Chorvatsku a Makedonii. Doufáme, že budeme schopni svá jednání s Chorvatskem uzavřít do konce tohoto roku nebo nejpozději roku příštího. Doufáme, že budeme schopni jednání s Makedonií zahájit do konce tohoto roku nebo nejpozději roku příštího. Chceme zabránit tomu, aby se obě země staly rukojmím ve dvoustranných problémech, a já vyzývám především naše řecké kolegy, aby dosáhli v této otázce pokroku, protože chybné rozhodnutí přijaté v Bukurešti již začíná Makedonii destabilizovat. Pokud jde o Chorvatsko, Sanaderova vláda aktivně prosazuje reformy a jednání. Vyzývám Radu a Komisi, aby držely krok s tímto pracovním tempem. Vyzývám Komisi, aby aktivně posilovala své kapacity a rychle zpracovala příslušné dokumenty. Vyzývám Radu, aby co nejrychleji otevřela všechny zbývající kapitoly jednání. Jejich přirozené uzavření závisí na jednáních a snaze Chorvatska. Chorvatsko odvedlo obrovský díl přípravné politické práce. S velkou odvahou řešilo a vyřešilo problém rybářských pásem, potvrdilo smírčí řízení se Slovinskem a především vyslalo velmi významný signál celému regionu tím, že do Sanaderovy vlády jmenovalo srbského místopředsedu vlády, to vše za situace, kterou pan

13

14

CS


Swoboda správně popsal například v případě Vukovaru. Je prováděna ochrana práv menšin, která dalece překračuje rozsah zaručený ve věci práv menšin většinou členských států. Proto bych rád řekl, že bychom měli vzít na vědomí politické úspěchy Chorvatska a rozhodně podpořit tuto zemi na její cestě do Evropské unie. Setrváváme u náročného cíle, kterým je přijmout rozhodnutí v tomto období. Pokud by to nebylo možné, bude to podzim. Podporovali bychom váš návrh, pane Swobodo, pokud by obsahoval slova „nejpozději“ a „je třeba“, ale výraz „je možné“ znamená pouze zprávu o stavu, a proto bychom měli nadále vyvíjet tlak na Radu i Komisi. Víme, že to je náročný cíl, ale Chorvatsko si zasluhuje nakonec dosáhnout spravedlnosti. Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, rád bych uvedl několik poznámek k oběma zprávám jménem své skupiny a jménem svým. Začal bych pochvalou kolegy pana Swobody, kterému se i letos podařilo nám předložit další vyváženou zprávu. Hovoříme-li o Chorvatsku, hovoříme o závěrečných krocích, které musí tato země provést, aby bylo možné uzavřít jednání. Doufejme, že tyto kroky budou mít podobu závěrečného sprintu. Mezery, které Komise zjistila, je třeba vyplnit. Doufáme, že to bude možné provést rychle, ačkoli, jak tomu na konci jednání vždy bývá, patří příslušné problematiky k obtížným, například materiál týkající se loďařského průmyslu. Rád bych všechny včetně vlády Chorvatska vyzval k dosažení nutného politického konsenzu, aby bylo možné rychle přijmout i obtížná rozhodnutí. Rovněž souhlasím s tím, co pan Swoboda uvedl o datech, ke kterým by se vše mohlo uskutečnit, zejména závěr jednání. Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republikou Makedonii, je důležité, jak již řekl komisař, aby se země snažila letos splnit kritéria Komise, aby bylo možné přijmout rozhodnutí o začátku jednání. Jsem přesvědčen, že to musí být základ. Ve věci Makedonie je také pravda, že musí být dosaženo konsenzu v zemi samotné. V tomto ohledu jsem velmi znepokojen nedávnými problémy s albánskou menšinou a hlasováním, které se má konat ve Skopje zítra nebo pozítří a které by mohlo vést k pádu vlády. Pokud by k tomu mělo dojít, ocitla by se země v nejistotě, protože by nebylo možné vést jednání s Řeckem o názvu ani pracovat na kritériích, která zmiňoval komisař. Dle mého názoru je důležité apelovat na všechny v této zemi, aby zajistili trvání konsenzu a zabránili tomu, abychom za dalších několik týdnů stáli před novými volbami, je důležité do uvedeného konsenzu investovat. Konečně si také myslíme, že je škoda, že v Bukurešti nebylo možné dosáhnout konsenzu ohledně přistoupení Makedonie k NATO. Dle našeho názoru je třeba učinit další pokus na základě zprostředkování, které zajistí OSN a pan Nimitz, a já doufám, že obě strany se pokusí dosáhnout o něco produktivnější atmosféry, aby bylo možné nalézt řešení rychle. István Szent-Iványi, jménem skupiny ALDE. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, na počátku tohoto roku se přístupová jednání s Chorvatskem zpomalila a zdálo se, že proces se zastavil. Doufejme, že tento stav je již překonán a že jednání opět naberou na rychlosti. V tomto ohledu jistě pomohlo rozhodnutí chorvatského parlamentu o pozastavení ekologického a rybářského ochranného pásma vyhlášeného vůči členským státům Evropské unie. V posledních letech dosáhlo Chorvatsko značných úspěchů, které zasluhují uznání: nelze popřít, že se jedná o fungující demokracii, země má fungující tržní hospodářství a provádí ustanovení dohody o stabilizaci a přidružení. Současně však zde existují nepopiratelně závažné problémy, které je rovněž třeba vyřešit. Jako první bych chtěl zmínit otálení s reformou soudnictví – tu již nelze déle odkládat. Jsem přesvědčen, že je důležité zesílit boj proti korupci a zajistit, aby zasáhl nejen méně významné případy, ale i „velké hráče“, protože v tomto ohledu Chorvatsko dosud velký pokrok neučinilo. Je třeba zlepšit efektivní využívání zdrojů Společenství a musí být zahájeny zásadní strukturální reformy. V této souvislosti bych rád upozornil na situaci a úlohu loďařského průmyslu, který potřebuje restrukturalizaci. Pokud se Chorvatsku podaří toto vše provést, mělo by být skutečně schopno uzavřít jednání včas ve lhůtě stanovené ve zprávě, a k tomu musí získat veškerou potřebnou podporu. Přístupový proces Chorvatska má regionální význam, který dalece přesahuje proces sám. Bude-li přistoupení Chorvatska úspěšné, bude představovat vzor a motivaci i pro ostatní země západního Balkánu. Rychlé a úspěšné uzavření jednání proto není jen společnou odpovědností Chorvatska a Evropské unie, ale i jejich společným zájmem. Doufám, že Chorvatsko tuto odpovědnost převezme. Nakonec chci poblahopřát k vynikající práci, kterou pan Hannes Swoboda při plnění svých povinností zpravodaje odvádí. Děkuji vám, pane předsedající.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Přirozeně bych chtěl zpravodaji poblahopřát. Je to velmi dobrá zpráva. Je velmi dobré, že Chorvatsko a Makedonie mohou získat členství v Unii do evropských voleb v roce 2009. Vzhledem k těmto volbám se musíme jasně vyhnout doplňování politických podmínek pro přistoupení, zvláště v oblastech, které jako majetková práva nebo nároky na odškodnění přísluší do oblasti dvoustranných vztahů. Nelze připustit, aby proces rozšíření závisel zcela na tomto napětí. Tento proces má i širší souvislost. Rozšíření Unie na západní Balkán je evropským příspěvkem ke stabilizaci tohoto regionu – regionu, ve kterém jsme v 90. letech 20. století selhali. Aby byl tento proces dovršen, musíme vyslat i pozitivní signál k Bělehradu. Uznáním Kosova jsme dostali proevropskou část veřejného mínění v Srbsku do velmi nepříjemné situace. Zbývá nám málo času na to, abychom ušli třeba jen část cesty k vyvážení tohoto dojmu. Je nutná cestovní mapa pro vízovou dohodu se Srbskem. Měli bychom velmi urychleně podepsat dohodu o stabilizaci a přidružení. Dnes se tato dohoda stala zcela závislou na vnitřní politice dvou členských států, ale cenu za ukončení této situace bude možná muset zaplatit celá Unie. Milan Horáček, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Jsem potěšen touto velmi dobrou a vyváženou zprávou, kterou vypracoval pan Swoboda a která je pozitivním znamením pro Chorvatsko a celý region. Přes veškeré zřejmé úsilí však nesmíme zapomínat na určité problematické oblasti, které stále vyžadují obsáhlé reformy, nežli bude Chorvatsko schopno připojit se k EU. Jediným spolehlivým kritériem připravenosti země na přistoupení jsou nakonec fakta. Příkladem je vyjasnění nevyřešených pohraničních otázek, boj proti korupci, správní reforma a dodržování lidských práv. Dalším kritériem připravenosti země je spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Politické strany, občanská společnost a sdělovací prostředky se musí dlouhodobě snažit získat podporu obyvatel. To platí i pro začlenění národnostních a sexuálních menšin do společenského a politického života. Velmi vítám rozhodnutí jmenovat zástupce srbské menšiny místopředsedou vlády. Mnoho práce je však třeba ještě vykonat v oblasti ochrany životního prostředí, aby byl zajištěn ekologicky udržitelný rozvoj v souladu s cíli EU. Podpora Chorvatska v tomto úsilí je úkol, který budu rád prosazovat. Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, my poslanci Evropského parlamentu z Komunistické strany Řecka, nebudeme hlasovat pro rozšíření EU začleněním Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Chorvatska. Jsme proti posilování kapitalistické a válku podněcující EU. Poté, co NATO a EU rozkouskovaly Jugoslávii, připravují se imperialistické plány na posun hranic na Balkánu a vytvoření protektorátů posilujících imperialisty a rozdělujících národy. Ve svévolně vymezených územích mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a srbskou provincií Kosovo, kam mají dorazit vojenské síly EU, vzniká a rozšiřuje se největší základna Spojených států. To zosobňuje zesilování rivalit v regionu. Na nedávném summitu NATO bylo dovoleno vstoupit Albánii a Chorvatsku, Bývalá jugoslávská republika Makedonie však pozvání ke vstupu nedostala. To ukazuje odporné vydírání uplatňované vůči balkánským státům i Řecku, aby se podrobily imperialistickým zájmům. Pokud jde o název, podporujeme geograficky definované řešení přijatelné pro všechny a vzdálené od rozdělujícího nacionalismu a zotročení, ve prospěch míru, stabilních hranic a ochrany svrchovanosti států. Potřebujeme společný boj lidu proti imperialistickým organizacím, které jej rozdělují a vykořisťují. Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Pane předsedající, do tohoto Parlamentu dolehly dozvuky summitu NATO, který se konal v Bukurešti. Je povzbudivé, že Evropa nakonec zaujala stanovisko k záležitosti, která se ho týkala, protože obvykle není mnoho chuti zaujímat stanovisko v situaci, kdy rozhodují jiní. Proto si myslím, že se všem stranám dostalo užitečného poučení, zvláště Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Tato nová republika se dosud nenaučila evropské diplomatické praxi a vkládala své naděje na přistoupení k NATO prostě na základě slibů Spojených států a dětské a chybné důvěry v osvobození z poddanství. Při jednáních mezi evropskými státy by nikdy neměla existovat možnost provokace a fanatismu. Volby by neměly vycházet z imaginárního základu původu, sousedních kultur a historie, namísto toho bychom měli jednat v duchu konsenzu, porozumění a především poctivosti, aby bylo nalezeno řešení a aby se problémy nezhoršily. Pozitivní přístup bude ku prospěchu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, které se, jak doufáme, dostane pomoci ke vstupu do NATO a EU. Pokud Bývalá jugoslávská republika Makedonie odmítne přijmout název, který byl pro ni zvolen, a bude na tomto odmítnutí trvat, zjistí, že jejímu přistoupení brání

15

16

CS


překážky, protože narušila své vlastní úsilí. Bude-li její úsilí narušeno nyní, bude zřejmě narušena i její budoucnost. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pan Meijer si je jistě vědom, že „Makedonie“ a „makedonský národ“ jsou pojmy, které vytvořila direktiva Komunistické internacionály v roce 1934. Po válce byly myšlenky „makedonismu“ přijaty a prosazeny tvrdou pěstí jugoslávské komunistické strany a později se staly součástí myšlenky velkého Srbska. Tyto myšlenky obsahují úpornou propagandu „bulgarofobie“. Mnoho lidí v Makedonii, kteří jsou si vědomi své bulharské etnické identity, je pronásledováno za svou touhu nazývat se Bulhary. Každoročně je ve Skopje znesvěcena pamětní plaketa bulharské ženy Mary Bounevové, bojovnice za svobodu Makedonie, kterou francouzský tisk pojmenoval „makedonská Charlotte Cordayová“. V roce 2007 toto znesvěcení doprovázelo fyzické napadení Bulharů a makedonských občanů, kteří se prohlašují za etnické Bulhary. Je nejvyšší čas, aby makedonská vláda takové projevy nenávisti vůči Bulharům omezila, protože takové projevy nenávisti do Evropské unie nepatří. Děkuji vám. Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Děkuji vám, pane předsedající. Zpráva je kvalitní v celém svém rozsahu. Je dobře vyvážená a podává objektivní popis událostí v Makedonii. Chválí dosažené úspěchy a požaduje o něco více času na to, co ještě zbývá udělat. Jako již častokrát se však rozprava omezuje na diskusi o našich různých názorech na název země, místo aby se zabývala tím, jak Makedonii co nejdříve dostat do EU. Všichni víme, k čemu došlo na summitu v Bukurešti. Nebudu rozebírat, kdo měl či neměl pravdu nebo kdo chtěl hájit větší národní zájmy, ale musím říci, že v zahraniční politice nejde jen o to, kdo má nebo nemá pravdu. V zahraniční politice jde o hledání řešení, která nejlépe slouží míru a bezpečnosti ve vlastní zemi nebo oblasti vyjednávající strany, v našem případě v Evropě. Toho se dosahuje kombinací dobré vůle, kompromisů, dobré diplomacie a jasného vedení. Zabránit zemi v jižní Evropě, aby se stala členem NATO, pokud taková příležitost existuje, není podle mého názoru příliš moudrý krok, vzhledem k tomu, jak složitá je situace v balkánských zemích, a ke všem úkolům, před kterými stojíme: nezávislost Kosova, která je již nezpochybnitelná, odchod vlády a nové volby v Srbsku a stále probíhající reformy policie v Bosně. Ale blokovat členství balkánské země v EU nebo o tom jen přemýšlet, to není jen nemoudré, to je přímo nebezpečné! Před pouhými třemi hodinami jsem zde v Evropském parlamentu hovořila s kolegou, který řekl: „Pokud to neudělají tak, jak chceme, můžeme je zablokovat nejen v NATO, ale i v EU. Podle právních předpisů to můžeme udělat.“ Moje reakce zní: pak musíme změnit právní předpisy! Skutečně tu právní předpisy nejsou k tomu, abychom se navzájem blokovali, ničili nebo vydírali? Skutečně jsou tu k tomu, abychom spolu mohli vycházet co nejlépe v mírové a bezpečné Evropě? Jsem pevně přesvědčena, že čím dříve budou balkánské země v EU, tím dříve budeme mít bezpečnou Evropu. Není žádných pochyb o tom, že Makedonie náleží do Evropy a že by Makedonie měla do EU vstoupit co nejdříve. Naléhavě vás žádám o podporu zprávy. Borut Pahor (PSE). – (SL) Pokud jde o zprávu o Chorvatsku: tento Parlament i Komise téměř s nadšením přijaly zprávy o tom, že chorvatský parlament pozastavil své rozhodnutí o vyhlášení ekologického a rybářského ochranného pásma. A zdá se, že díky tomuto rozhodnutí může být Chorvatsko odměněno rychlým jednáním. Ačkoli mým přáním je, aby se Chorvatsko v každém případě připojilo k Evropské unii co možná nejdříve, chtěl bych varovat tento Parlament, a zvláště zpravodaje, svého přítele Hannese Swobodu, že jednostranná opatření Chorvatské republiky týkající se jejích hranic se sousedními zeměmi nejsou výjimkou, ale pravidlem. V této záležitosti je výjimečné pouze to, že Chorvatsko muselo projednou odvolat své jednostranné opatření, protože bylo postaveno před volbu: buď Evropská unie nebo nacionalistická izolace. A právě zde se tento tlak ukázal užitečný a já doufám, že pan Swoboda i Evropská komise a předsednictví budou nadále trvat na politice neodměňování jednostranných opatření Chorvatské republiky ve věci stanovování hranic se sousedními zeměmi.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Nejlepším způsobem, jak stabilizovat tuto část Balkánu, je v případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dosažení pokroku a přiblížení se Evropské unii. Její úspěšná jednání pomohou všem ostatním sousedním zemím v další snaze o získání statusu kandidáta. Překonání sporu ohledně názvu vyžaduje vnější iniciativy. Jsou nutná symbolická gesta ve Skopje i Aténách, stejně jako vytrvalost. Nyní je správný čas hledat méně provokativní název pro letiště ve Skopje a odsoudit neuctivé zacházení s řeckou vlajkou. Veškeré další potíže a diskriminace, které jsou vystaveni držitelé makedonských pasů v souvislosti s řeckými vízy, jsou rovněž nepřijatelné. V Evropské unii budujeme společenství moderních států, které již nejsou postaveny na nacionálním základu. Vzájemné respektování rozdílů a národních identit je rovněž problémem dodržování základních lidských práv. Pouze tímto způsobem můžeme zabránit škodlivým důsledkům pocitu ohrožení národní identity člověka nebo je alespoň omezit. Potřebujeme zrušení vízového režimu pro všechny země v tomto regionu. Je však nutné i rychlé a trvalé řešení názvu země a široké spojenectví mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckou republikou. Mír a stabilita a rychlá a úspěšná euroatlantická integrace jsou v zájmu obou států a všech národů. Nicméně by pane komisaři a pane Lenarčiči mělo slovinské předsednictví předložit makedonskou otázku na příštím summitu. Není naprosto nutné čekat do podzimu. A ještě jedna věc o Chorvatsku: zavedením ekologického a rybářského ochranného pásma se chorvatská politika chytila do vlastní pasti. V budoucnosti taková překvapení nebudou možná. Pokud jsme se z tohoto dobrodružství něco naučili, budiž, pokud jsme se však nenaučili nic, pak jsou veškerá slova a sliby o dovršení jednání v roce 2009 jen prachem v očích. Nikdo nechce mít prach v očích: ani občané, ani hospodářství, ani sousední země, ani Evropská unie. Teď potřebujeme úspěch. Pro každý úspěch je však nutností zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat). Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Pane předsedající, při konstruktivním hodnocení pokroku Chorvatska by Evropská unie měla nejen stanovit podmínky, ale nabídnout veškerou možnou pomoc a mít na mysli zkušenosti ostatních evropských států, specifika daného regionu a čerstvé vzpomínky na válku, které lidem této země zůstávají. Integrace balkánského poloostrova bez Chorvatska není proveditelná. Je také třeba zdůraznit, že poslední dva roky spolupráce přinesly neočekávaně dobré výsledky, a to je nepochybně dobré znamení pro proces integrace s Evropskou unií. Zjevně existují určité oblasti, ve kterých je nutný rozhodnější postup. Dle mého názoru bychom však úsilí tohoto státu měli posoudit spravedlivě a celá EU by měla takový postup podporovat. Za poslední dva roky dosáhlo Chorvatsko chvályhodného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahují právní předpisy Společenství, V důsledku toho bych chtěla vyjádřit přesvědčení a naději, že při vzájemné účasti a vhodné podpoře ostatních členských států budou jednání úspěšně včas dovršena, aby mohla být smlouva o přistoupení dokončena před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009. Angelika Beer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, srdečně vítám naše kolegy z Makedonie, kteří tuto rozpravu sledují. Komisař Rehn uvedl, že povzbuzujeme Makedonii k pokroku v reformním procesu. „Ano“ říkáme všichni jednohlasně, „chceme, aby byla jednání zahájena letos“. Musíme však přesto nazývat věci pravými jmény. Tedy stranu, která svým vetem členství země v NATO skoncovala se schopností Makedonie vstoupit do spojeneckých závazků v Řecku. Nepochybně zde existuje spor týkající se názvu, nemůžeme však ignorovat skutečnost, že v roce 1995 vydalo Řecko závazné prohlášení platné podle mezinárodního práva, ve kterém souhlasilo s tím, že spor o název se nikdy nestane překážkou vstupu Makedonie do mezinárodního společenství, EU nebo NATO. Řecko tuto mezinárodně závaznou dohodu porušilo a pokud chceme v tomto ohledu zavést reformy, říkám, že evropská kritéria porušuje Řecko a nikoli Makedonie. Je to krok vzad, je to políček do tváře malého státu, který se skutečně velmi snaží řídit se našimi požadavky a zahájit jednání. Proto bych také řekl, pane Swobodo, že čachry snažící se o zastavení nebo odklad zítřejšího hlasování znamenají další riziko destabilizace vlády v Makedonii a další povzbuzení nacionalistických sil. Skutečný problém spočívá v tom, že Řecko je pro nás spojeneckou zemí, která bez obalu odmítá uznat jakýkoli druh menšiny ve své vlastní zemi. To je v rozporu s kodaňskými kritérii, což je pro Evropské unii a spojenectví nepříjemné. Přeji Makedonii veškerou sílu, až bude podnikat dalších několik kroků navzdory Řecku.

17

18

CS


Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, Chorvatsko není jen kulturně a historicky zakotveno ve střední Evropě, ale také již splňuje všechny přístupová kritéria. Proto bychom mu na jeho cestě neměli klást zbytečné překážky. Urovnáním sporu v oblasti rybolovu Chorvatsko opět potvrdilo svou připravenost k členství v EU a chorvatská vláda také zesiluje své úsilí v boji s korupcí. Nicméně rychlé přijetí Chorvatska, které má země nyní na dosah, by dle mého názoru nemělo vést k automatickému vstupu kterýchkoli dalších států. Jak je obecně známo, musí Makedonie bojovat nejen s korupcí, ale i s hospodářskými problémy a dodržováním zásad právního státu. Zejména s ohledem na vyhlášení nezávislosti Kosova je třeba zjistit, zda může etnický mír s albánskou menšinou dlouhodobě trvat. Nesmíme opakovat chyby předchozích kol rozšíření. Podle mě musí EU konečně pochopit, že neřešené konflikty, kulturní rozdíly a sociální a ekonomické problémy přistoupením nezmizí. Pál Schmitt (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Jako předseda smíšeného parlamentního výboru Chorvatsko – EU se domnívám, že uplynulé měsíce přinesly příznivý obrat událostí procesu euroatlantické integrace Chorvatska. Před několika týdny pan Barroso nastínil cestovní mapu pro uzavření přístupových jednání do podzimu 2009 a v minulém týdnu Chorvatsko obdrželo pozvání ke vstupu do NATO. Obě tyto události jsou potvrzením toho, že Chorvatsko je na správné cestě a že mezinárodní společenství snahu chorvatské vlády odměňuje. Není náhoda, že výsledek průzkumu Eurobarometr v Chorvatsku poprvé za dlouhou dobu opět vzrostl nad 60 %. Rovněž se domnívám, že postoj, který naše chorvatské přátele vedl k rozhodnutí v zájmu členství Chorvatska v Evropské unii nevymáhat ochranné rybářské pásmo vůči členským státům Evropské unie, byl pozoruhodný a moudrý. Pokud jde o nezávislost Kosova, vláda pana Sanadera také zvolila umírněný postup tím, že se přizpůsobila většině členských států EU a nezávislost Kosova uznala. Pane předsedající, skutečnost, že menšina chorvatských Srbů získala v současném kabinetu funkci místopředsedy vlády, značně přispěla (jak již uvedli ostatní) ke stabilitě regionu a míru mezi jednotlivými etnickými skupinami. Jsem přesvědčen, že není ze strany slovinského předsedy vlády čestné oznámit, že by nevylučoval veto přistoupení Chorvatska k EU v důsledku pohraničního problému obou zemí. Rozšíření EU a osud národa nesmí být vázán na řešení dvoustranného pohraničního sporu. Zpráva obsahuje pozitivní sdělení, protože uznává pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo, pokud jde o stabilitu v oblasti západního Balkánu, zajištění připravenosti hospodářství země na hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie a institucionální reformy a přijetí právních předpisů Evropské unie. Vedle kladných momentů se však zpráva nevyhýbá ani zmínkám o výzvách, které před námi stojí: reforma soudnictví, boj s organizovanou trestnou činností a korupcí, dokončení návratu uprchlíků a řešení nebo zmírnění dvoustranných napětí. Blahopřeji zpravodaji panu Swobodovi. Józef Pinior (PSE). – Pane předsedající, nejprve bych rád poblahopřál pánům Hannesovi Swobodovi a Erikovi Meijerovi k jejich zprávám o pokroku Chorvatska respektive Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007. Obě zprávy jsou vynikající. Jako stínový zpravodaj skupiny sociálních demokratů pro zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonie bych rád poděkoval panu Meijerovi za jeho seriózní a čestnou spolupráci při přípravě zprávy. Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonie chválí výsledky dosažené při provádění rámcové dohody z Ochridu, která se zabývá politickým aspektem mezietnických vztahů. Zpráva komentuje hospodářské výsledky, přijetí několika zásadních právních předpisů o státních zástupcích a pokrok v boji proti korupci. Na druhé straně vyjadřujeme politování nad tím, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie se Spojenými státy podepsala dvoustrannou dohodu o imunitě, která stanoví vynětí z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v rozporu se standardy a politikami EU. Zpráva vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie a Řecko, aby zesílily úsilí o překování sporu ohledně názvu země. Tento spor by se za žádných okolností neměl stát překážkou členství Bývalé republiky Makedonie v mezinárodních organizacích. Ve věci názvu zpráva nekritizuje ani jednu ze dvou stran. Pouze obě strany povzbuzuje, aby pokračovaly v jednáních, nehledě na to, k čemu došlo na summitu NATO v Bukurešti v minulém týdnu. Naštěstí Javier Solana včera ve Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci uvedl, že jednání o názvu země budou pokračovat. Pokud se obě strany dohodnou může NATO přijmout rozhodnutí o okamžitém pozvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie i na úrovni velvyslanců, bude tedy nutný nový summit. Bývalá jugoslávská republika Makedonie by mohla dosáhnout data začátku přístupových jednání v tomto roce. Evropský parlament by měl zemi jasně vést směrem k evropské integraci.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Johannes Lebech (ALDE). – (DA) Pane předsedající, hovoříme-li o Balkánu, musíme tento region posuzovat jako celek. Dlouhodobým cílem EU je přistoupení všech balkánských zemí. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, očekávají se výsledky i na straně zemí samotných. Společná evropská budoucnost je společným úkolem členských států a všech balkánských zemí. My, severské země, máme dlouhou zkušenost s historickými konflikty, nyní však pracujeme společně. Balkánské země jsou stejně jako severský region silně provázány společnou historií, společnými jazyky a společnou kulturou. Proto by mělo být možné zahájit proces spolupráce k zajištění míru a stability. V současné době existuje mezi zeměmi v regionu řada smluv o spolupráci. Proč nepostoupit ještě o další krok? Balkánské země by se mohly inspirovat severskou spoluprací a založit fórum spolupráce po vzoru Severské rady nebo Baltské rady. Zintenzivnění stávající regionální politické spolupráce v podobě Balkánské rady těmto zemím umožní zahájit praktickou pokrokovou spolupráci, která nabídne příležitost ke stabilizaci regionu a více připraví země, které dosud nejsou členskými státy nebo oficiálními kandidátskými zeměmi, na přistoupení. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, Chorvatsko, stará evropská země s dlouhou historií a zajímavou kulturou, by mělo být do evropské rodiny národů známé jako Evropská unie uvedeno co nejdříve. Chorvatsko, země žádající o vstup do Unie, má paradoxně delší historii než některé ze zakladatelských států Evropského společenství, například Belgie a Lucembursko. Záhřeb a Split jsou velmi evropská místa a Dubrovník je klenotem v kulturní koruně Evropy. Během této rozpravy měla většina řečníků včetně při své řeči na sobě kravatu. Stojí za to připomenout, že kravaty vynalezli Chorvaté a zde v Evropském parlamentu, který si tak cení volnosti a svobody, je třeba zdůraznit, že chorvatský přístav Dubrovník byl první v Evropě, který na počátku 15. století zakázal obchodování s otroky. Vzhledem k tomu ani nemáme morální právo zdržovat vstup Chorvatska do Unie. Předsedající. – (FR) Skutečnost, že vystupuji jako předsedající, ale nemám na sobě kravatu, naprosto nemá nic společného s bodem pořadu jednání. Antonios Trakatellis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, Meijerova zpráva i jednomyslná usnesení smíšeného parlamentního výboru EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zdůrazňují tři nezbytné kroky, které Bývalá jugoslávská republika Makedonie učinila směrem k Evropě. První krok se samozřejmě týká splnění přístupových požadavků a dodržení práva Společenství. Ačkoli Bývalá jugoslávská republika Makedonie učinila pokrok, musí ve své cestě reforem pokračovat, jak zdůrazňuje zpráva pana Meijera i různé další zprávy Evropské komise. Druhý krok se týká vnitřních politik a sociální soudržnosti. Země musí nadále dodržovat dohodu z Ochridu, zvláště pokud jde o Albánce i jiné menšiny v této multietnické zemi. Třetím krokem je řešení rozdílů mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a jejími sousedy v souladu s prohlášením ze Salcburku. Dovolte mi zdůraznit, že Řecko stálo a nadále stojí v čele snah o přistoupení všech balkánských států k euroatlantickým strukturám, protože je pevně přesvědčeno, že rozvoj zemí v regionu bude ku prospěchu všech. Pro Řecko však název není jen historický, psychologický nebo emocionální problém. Pro všechny řecké občany je to skutečně problém politický, protože se dotýká evropských hodnot dobrého sousedství a regionální spolupráce. Rád bych připomněl, že Řecko souhlasilo s tím, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie získá status kandidáta na přistoupení, samozřejmě za podmínky uvedené v KOM(2007)0663, že bude prostřednictvím jednání nalezeno oboustranně přijatelné řešení otázky názvu. Konečně bych měl upozornit na to, že i poté, co bylo v Bukurešti odloženo pozvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do NATO do vyřešení problému názvu, je Řecko pro pokračující jednání. Učinilo vlastně velkorysý kompromisní krok a navrhlo přijatelný složený název, takže je teď na druhé straně, aby se s Řeckem sešla na půli cesty. Závěrem bych pane předsedající rád vyjádřil víru v to, že bude dosaženo kompromisů ohledně několika málo věcí, které je ještě třeba vyjasnit, což nám umožní provést hlasování ve Štrasburku.

19

20

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: paní KRATSA-TSAGAROPOULOU místopředsedkyně Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Paní předsedající, Chorvatsko je skutečně evropskou zemí. To potvrzuje nedávné pozvání ke vstupu do NATO a probíhající jednání o přistoupení k EU. Je to velký úspěch pro zemi, která byla ještě před pouhým desetiletím prakticky ve válce. Stejně tak ale nestačí pouze zbavit se problémů, kterým Chorvatsko i EU dosud čelí na cestě k dovršení uvedených jednání. Časový harmonogram je mimořádně napjatý, prakticky jde o každý den bez ohledu na různá data stanovená pro dokončení procesu. Když jsem však před časem navštívil Záhřeb jako vedoucí delegace Výboru pro zahraniční věci, všiml jsem si odhodlání chorvatských orgánů skoncovat s těmito problémy a dosáhnout členství v Unii. V tomto ohledu je nedávné rozhodnutí chorvatského parlamentu o vynětí států EU z uplatňování ekologického a rybářského ochranného pásma (ZERP) po návštěvě komisaře Rehna dokladem tohoto odhodlání i důležitým krokem správným směrem. Jsem přesvědčen, že s řádnou správní kapacitou k provádění požadovaných právních předpisů bude Chorvatsko v EU i v NATO pevným činitelem stability a pokroku v oblasti, která stále vyžaduje naši plnou pozornost. Blahopřeji panu Swobodovi k veškeré jeho práci, která je v této zprávě promítnuta. Lena Ek (ALDE). – (SV) Děkuji vám, paní předsedající. Chorvatsko hraje klíčovou úlohu v demokratickém vývoji základního Balkánu a je mimořádně důležité, aby tento proces pokračoval. Viděli jsme, že z pochopitelných důvodů během chorvatské volební kampaně a sestavování nové vlády, proces o něco zpomalil, nyní ale skutečně doufám, že nabere na rychlosti. Jak konstatovali předešlí řečníci, časový harmonogram je mimořádně napjatý. Vítám dočasné pozastavení omezení v ekologickém pásmu v Jaderském moři. Je to pozitivní signál pro vztahy mezi Slovinskem, Itálií a Chorvatskem, v našem přístupu k tomuto jedinečnému mořskému prostředí však musí mít aspekty ochrany životního prostředí nadále velkou váhu. Chorvatsko musí stále učinit mnoho v reformě právního systému a soudnictví. Příliš mnoho lidí dosud musí na rozsudek ve svých případech čekat příliš dlouho. Tato otázka musí být prioritou a správní kapacita země musí být rozvinuta a rozšířena. Konečně také vítám práci, kterou vykonal výbor chorvatského parlamentu pro EU, v jehož čele stojí má dobrá přítelkyně Vesna Pusić. Nyní doufáme, že jednání budou vynikající a bude možné je rychle uzavřít. Doris Pack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, zpráva pana Swobody je povzbudivá, realistická a vyvážená. Blahopřeji mu k ní. Ukazuje pokrok, který Chorvatsko učinilo, například jeho příkladné právní předpisy pro menšiny, jeho konstruktivní spolupráci s tribunálem v Haagu, jeho zvýšené úsilí o boj s korupcí a především dohodu parlamentu a vlády o rybářském pásmu, které bylo zvláště obtížné dosáhnout. Chorvatsko a Evropská komise nyní musí využít všechny své zdroje, aby rychle a uspokojivě dojednaly nadcházející kapitoly. Mezinárodní rozhodce by měl mít možnost konečně vyřešit otázky týkající se hranic mezi Slovinskem a Chorvatskem. Chorvatsko musí hrát v regionu klíčovou úlohu a mělo by být přijato do Evropské unie brzy. Dvoustranné otázky nesmí představovat překážku. Pokud jde o Makedonii, mohu říci, že jsem zde byla o víkendu na konferenci a že nálada je po zamítnutí vstupu do NATO skutečně velmi vzrušená. Lidé mají pocit, že se s nimi zacházelo nespravedlivě. Zpráva pana Meijera ukazuje kamenitou cestu, kterou již země úspěšně překonala. Stále je třeba hodně udělat, ale pokud nade vším visí jako Damoklův meč otázka názvu, je těžké přejít k dalším oblastem politiky. Sleduji situaci v zemi od roku 1992 a byla bych ráda, kdyby Makedonie a Řecko konečně nalezly řešení sporu o název, zejména kvůli mladé generaci. Obě strany v posledních týdnech učinily ústupky a obě musí udělat další krok k sobě navzájem. Bylo by podle mě neslučitelné s našimi evropskými hodnotami a skutečně neodpovědné, kdyby mělo veto ještě jednou poskytnout příležitost zabránit zemi ve vstupu do Evropské unie. To se nesmí stát! Gyula Hegyi (PSE). – Paní předsedající, jsem velmi zklamán současnými vztahy mezi západem a Makedonií. Upřímně řečeno, lid Makedonie si od nás zasluhuje daleko lepší zacházení. Nezávislostí Kosova a nedávným nepřijetím do NATO se situace ještě více komplikuje. V Makedonii jsou na jedné straně separatistické prvky a na druhé straně nacionalisté, kteří se pokoušejí narušit stabilitu země, a bukurešťské rozhodnutí situaci vůbec nepomohlo. Možná se však naši makedonští přátelé mohou z Bukurešti poučit alespoň v něčem. Získat podporu Spojených států nestačí. Mnoho rozhodnutí závisí na společné

09-04-2008

09-04-2008

CS


dohodě členských států, nikoli jen v Evropské unii, ale i v NATO, a své veto může uplatnit každý členský stát. Ve světle posledních událostí by Makedonie měla přehodnotit své stanovisko k vynětí Spojených států z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu. Na obou stranách došlo k mnoha chybám, kterých jsme se dopustili my i makedonští politici, nemůžeme však za své chyby trestat obyčejné občany. Proto bychom alespoň v oblasti liberalizace víz měli jednat rychle a pomoci Makedoncům cestovat, učit se a mít bližší kontakty s každodenním evropským životem. Před třemi a půl lety, kdy jsem byl zvolen místopředsedou smíšeného parlamentního výboru EU a Makedonie, jsem měl mnoho optimistických plánů na zlepšení našich vztahů. Jen velmi málo těchto myšlenek bylo realizováno. Doufám, že přinejmenším v oblasti liberalizace víz můžeme učinit krok kupředu. Maria Eleni Koppa (PSE). – (EL) Paní předsedající, Řecko důsledně podporovalo evropské plány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, k jejímuž hospodářskému rozvoji přispělo. Systematicky jsme pracovali, abychom nalezli vzájemně přijatelné řešení problému názvu pod záštitou OSN. Řecko učinilo významné kroky a nyní podporuje složený název s obecně závazným a vůči všem stranám platným zeměpisným označením. Druhá strana však bohužel tak ochotná nebyla. Po výsledku summitu v NATO v Bukurešti je v zájmu všech stran, aby rozhovory pokračovaly a aby bylo co nejrychleji dosaženo dohody. Rozhodnutí NATO nevydat pozvání neznamená odmítnutí členství, ale poukazuje na potřebu řešení. Věřím, že původní text zprávy kolegy poslance Meijera byl v tomto ohledu vyvážený. Bohužel díky přijatým pozměňovacím návrhům byla zpráva ve věci problému názvu zničena. Vyzýváme poslance Evropského parlamentu, aby nepřijali formulace vměšující se do pokračujícího procesu jednání, který vstupuje do své nejdůležitější fáze. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Bez vstupu zemí jihovýchodní Evropy do Unie nemůžeme hovořit o úspěchu evropské integrace. Bývalá Jugoslávie byla v dobách studené války svobodnou baštou a mnoho emigrantů i bývalého totalitního Československa utíkalo na západ právě přes zemi, která byla pro bývalý Sovětský svaz a jeho satelity odstrašujícím příkladem. V odpovědi na dotaz, který jsem položila Radě ohledně pohraničních sporů mezi Slovinskem a Chorvatskem, mě Rada informovala, že schválila nové přístupové partnerství s Chorvatskem a jeho uplatňování je hlavním předpokladem pokroku v procesu jednání. Vítám zprávu zpravodaje, pana Hannese Swobody, která mě naplňuje optimismem. Stejně jako zpravodaj i já jsem přesvědčená, že Chorvatsko na základě dosaženého pokroku v integračním procesu splní všechny podmínky vstupu do Evropské unie a stane se významným stimulem pro všechny ostatní země západního Balkánu. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, ráda bych poblahopřál svému kolegovi panu Swobodovi k jeho práci a kvalitě jeho nestranné a vyvážené zprávy, která poukazuje na pokrok, kterého bylo dosaženo zejména ústavním zákonem o národnostních menšinách, a na práci, kterou je stále třeba vykonat, například pro posílení systému soudnictví. Těší nás, že Chorvatská republika upustila od ekologického a rybářského ochranného pásma v Jaderském moři, které bylo v Evropské unii zdrojem napětí. Je to vysoce symbolický akt, pokud něco takového může existovat, který prokazuje, jaký zájem má Chorvatsko na vstupu do Evropské unie. „Neexistuje láska, existuje pouze důkaz lásky“, řekl nám Jean Cocteau. Tímto činem Chorvatsko uplatnilo jeho rčení na svou vlastní situaci. My naopak musíme nadále usilovat o podpis smlouvy o přistoupení v červnu 2009, což je symbolické datum a náročný cíl. Neexistuje politika bez symboliky. Potvrďme to, vydejme toto závažné sdělení a ukažme lidu Chorvatska, ukažme Chorvatsku, jak se těšíme na to, že je přivítáme v evropské rodině, protože nejde jen o Chorvatsko, jedná se i o silný symbol pro stabilitu Balkánu a pro mír. Pracujme tedy dvakrát usilovněji, abychom tohoto cíle dosáhli. Pomožme Komisi a Chorvatsku na této cestě. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Paní předsedající, žádal jsem o možnost vystoupit k tématu Chorvatska a Makedonie, abych zdůraznil složitost situace na Balkánu a potřebu provádění klidné a vyvážené politiky. Drama Srbska a Kosova by nás mělo varovat před přijímáním ukvapených rozhodnutí. Ke stejnému dramatu by mohlo dojít i v Makedonii, která je domovem mnoha Albánců. Tomuto nebezpečí se předešlo díky moudrosti vůdců zúčastněných stran.

21

22

CS


Tuto pozitivní zkušenost je třeba využít a podpořit bez podněcování vášní ostatních jednáním proti jejich vůli, silou, bez vysvětlení důvodů opatření. Giorgos Dimitrakopoulos (PPE-DE) – (EL) Paní předsedající, nejprve mi dovolte říci, že plně souhlasím s názory pana Swobody na vyhlídky Chorvatska na přistoupení. Za druhé, pokud jde o zprávu pana Meijera o Bývalé jugoslávské republice Makedonie, děkuji zpravodaji za jeho ochotu zúčastnit se rozhovorů. Vyzývám však vládu a politické síly Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby hleděly do budoucnosti a vynaložily nezbytné úsilí k nalezení vzájemně přijatelného řešení problému názvu. Takový pokrok bude znamenat splnění kritéria dobrých sousedských vztahů a otevře cestu dalšímu pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie směrem k EU. Nakonec bych chtěl podpořit návrh pana Swobody na odklad hlasování o zprávě pana Meijera o zhruba jeden týden, abychom získali čas na podrobnější prozkoumání předložených kompromisních pozměňovacích návrhů. Monika Beňová (PSE). – (SK) Budu velmi stručná. Ve zprávě mého kolegy pana Swobody jsou velice jednoznačně pojmenovány všechny otázky, které bylo třeba pojmenovat, a myslím si, že tato zpráva také velmi jasně ukazuje politickou zkušenost a profesionalitu pana Swobody. Jako místopředsedkyně regionálního parlamentu chci zdůraznit dobrou připravenost i jednotlivých chorvatských regionů na to, aby se staly dobrou součástí Evropské unie. Tuto otázku současné členské státy projednávají nejen na vnitrostátní úrovni s chorvatskou vládou, ale i s chorvatskými regiony. Dle mého názoru to vytváří dobrý prostor i pro aktivní účast chorvatských regionů v budoucích politikách Evropské unie. Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). – (CS) Není to tak dávno, kdy nás pan Rupel ujišťoval o tom, že slovinské předsednictví postupovalo v případě Kosova správně. Stalo se to, co jsme očekávali, to znamená, že se krize rozšiřuje. Nedávno pan Thaçi v Makedonii rozbil vládnoucí koalici a vystoupil s požadavkem federalizace, dvojjazyčnosti a uznání Skanderbegovy vlajky. Podobně postupují albánští separatisté v Preševském údolí na jihu Srbska, kde hrozí bojkotem voleb. A dá se očekávat, že se tato krize rozšíří i na Černou Horu. Myslím si, že je třeba pomoci Makedonii, veškerou možnou pomoc jí poskytnout k tomu, aby se zachovala jako stabilní země, ale odmítnout jakoukoliv pomoc albánským separatistům, protože se ukázalo, že desetiletý pokus udělat z teroristů demokraty totálně selhal. Marios Matsakis (ALDE). – Paní předsedající, Řecko, dlouholetý člen EU, a jeho 11 milionů občanů se skutečně domnívají, že jim název jejich souseda, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, působí závažný a oprávněný problém, a my tyto obavy musíme respektovat. Je velkým zklamáním, že i přesto, že Řecko v této chvíli vede s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie jednání o tomto problému, někteří kolegové poslanci a některé vlády EU se již přidali na jednu stranu a snaží se k témuž přimět i Evropský parlament: samozřejmě na stranu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. To není příliš moudré a nepomáhá to ani politice soudržnosti EU ani dané situaci, protože díky tomu bude vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie ve svých požadavcích ohledně názvu při jednáních neústupnější a bude to také znamenat, že správné řešení nebude dlouho nalezeno. Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) Také jsem ráda, že naše sousední země Chorvatsko pozastavila uplatnění ekologického a rybářského ochranného pásma, které bylo hlavní překážkou toho, aby jednání mohla pokračovat. Přesto je třeba Chorvatsko vážně varovat, že v Evropské unii dodržujeme dohody a neuchylujeme se k jednostranným akcím. Nesouhlasím však s přílišnou chválou Chorvatska za pozastavení ekologického a rybářského ochranného pásma. Chorvatsko tento problém především vytvořilo a nyní je všichni velebíme za to, že platnost pásma pozastavilo. To je může jen povzbudit k tomu, aby se pokoušelo řešit i jiné otázky podobným způsobem. V Chorvatsku jsou přesvědčeni, že mohou vyváznout z řady věcí, protože jsou si vědomi značné podpory jejich vstupu do Evropské unie. Slovinsko vstup Chorvatska do Evropské unie vždy podporovalo, nemůžeme však souhlasit s jejich postupem ohledně nedořešených otázek hranic, když prodávají půdu, která patří Slovinsku.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, myslím, že tato zpráva je zpoloviny příliš optimistická. V minulém roce jsem v Chorvatsku strávil velmi intenzivní týden na setkáních s diplomaty, akademiky, právníky, podnikateli, obchodními komorami a sdělovacími prostředky. Získal jsem velmi jasnou představu o zemi, která nemá řádnou tržní ekonomiku, a zemi, ve které vláda přespříliš zasahuje do soudnictví, sdělovacích prostředků a podnikání. Říkáme tomu klientelistický kapitalismus. Výdaje vlády přesahují 50 % HDP Chorvatska. Jednoduše to není volný trh ve smyslu, jakým ho chápeme my. Musí zavést transparentnost do vládních smluv, které jsou ovlivněny podvody. Musí zavést plné zveřejňování zájmů na plánovacích rozhodnutích, která v současné době jen zajišťují příjmy úředníků. Máme okamžitou možnost od Chorvatska před přistoupením naléhavě žádat reformu. Nejsem přesvědčen, že ji přiměřeně využíváme. Předsedající. – Je velmi příznačné, že rozprava o této otázce vzbudila tolik zájmu, bohužel bylo plánováno pouze pět minut, které již uplynuly. Christopher Beazley (PPE-DE). – Paní předsedající, mám jen faktickou poznámku. Plně respektuji vaše rozhodnutí, že pro tuto rozpravu platí časový plán, možná by však vás a vaše kolegy mohl zájem, který projevili poslanci v postupu catch-the-eye, vést k tomu, abyste zvážili prodloužení doby, která je poslancům k dispozici pro diskusi o záležitostech obecného evropského zájmu a nikoli jen o záležitostech, které jsou věcí určitého výboru. Je mnoho věcí, které bych chtěl říci o Makedonii a Chorvatsku, ale není mi to umožněno. Zapracuji je do svých pamětí a pošlu vám osobní výtisk. Předsedající. – Vzhledem k velkému zájmu o toto téma jsme řečnickou dobu zdvojnásobili. Obvykle činí pět minut, při této příležitosti však bylo povoleno 10 minut. Vaše poznámka je však skutečně velmi zajímavá. Až budeme přezkoumávat své pracovní postupy, můžeme stanovit jiné podobné možnosti pro intervence poslanců. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Především bych chtěl jménem Rady vyjádřit svůj souhlas s prohlášením pana komisaře Rehna, že tento rok je pro Chorvatsko klíčovým rokem na jeho cestě k členství v Evropské unii. Ještě jednou bych chtěl poděkovat zpravodaji Hannesovi Swobodovi za zprávu, kterou vypracoval a která poskytuje velmi jasný obraz současné situace, dosažené úrovně rozvoje a budoucích úkolů. Doufáme, že Chorvatsko se chopí příležitosti a učiní rychlý pokrok. Skutečností je, že jeho pokrok bude závisí především na Chorvatsku samotném a na tempu a kvalitě reforem, které musí dokončit. Rád bych upozornil, pane Schmidte, že slovinské předsednictví bude tento program realizovat s nejvyšší odpovědností. Slovinské předsednictví podporuje pokrok Chorvatska především proto, že jeho co nejrychlejší postup směrem k členství v Evropské unii je pro Chorvatsko důležitý, ale také proto, že je důležitý pro Evropskou unii a je důležitý pro region jako celek. Odpovědné provádění tohoto programu však musí být založeno na rámci jednání, který byl s Chorvatskem dohodnut, na revidovaném přístupovém partnerství, které nedávno přijala Rada EU, a na ostatních právních aktech Evropské unie. Na právě na tomto základě doufáme, že Chorvatsko bude dosahovat co nejrychlejšího pokroku a že slovinské předsednictví k tomu svou prací přispěje. Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie: Pan Wiersma, paní Berèsová a ostatní zmínili nebezpečí politické nestability v této zemi. Slovinské předsednictví upřímně doufá, že k takové situaci nedojde. Každá politická krize nebo případně předčasné parlamentní volby by na několik měsíců zpomalily nutný postup reforem. Bylo bychom rádi, kdyby byla zachována a posílena jednota občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bez ohledu na jejich politickou a etnickou příslušnost, jednota názorů na jejich společnou budoucnost v Evropské unii a euroatlantických strukturách. Důležité je i to, že návratem albánské strany DPA do vládní koalice se vnitřní politická situace konsolidovala. Nyní je správný čas, který je ale omezený. Máme čas jen do příští podzimní zprávy Evropské komise, její pravidelné zprávy o dosaženém pokroku. Je důležité, aby pokračovala práce dokončená během tohoto období, která na konci roku ještě zrychlila, zvláště po oživení politického dialogu a dosažení konkrétních

23

24

CS


výsledků v oblasti reforem. Byla zřízena Národní rada pro evropskou integraci a byl přijat náročný plán plnění úkolů přístupového partnerství. To by samozřejmě mělo pokračovat. Slovinské předsednictví bude nadále poskytovat Bývalé jugoslávské republice Makedonii důslednou podporu na této cestě. Rád bych skončil touto myšlenkou: otázka stability západního Balkánu a rychlejší integrace regionu do evropského rámce musí být nadále jednou z nejvyšších priorit Unie. Slovinské předsednictví stanovilo tento úkol jako jeden ze svých prioritních úkolů. Doufáme, že tak tomu bude i v budoucnosti. Skutečností je, že každá investice do budoucnosti západního Balkánu je i investicí do budoucnosti Evropské unie. Rád bych vyjádřil svou vděčnost členským státům a poslancům Evropského parlamentu za jejich rozsáhlou podporu evropské budoucnosti západního Balkánu i za vaše příspěvky do dnešní rozpravy. Děkuji vám. Olli Rehn, člen Komise. − Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat poslancům za velmi věcnou rozpravu, které dle mého názoru poukazuje na důležitost evropské perspektivy západního Balkánu. Byla zmíněna řada důležitých problémů a já mohu v této krátké reakci komentovat jen některé z nich. Také bych rád využil této příležitosti k poděkování slovinskému předsednictví za to, že západní Balkán učinilo klíčovou prioritou svého funkčního období. Podle mě byla neformální schůzka ministrů zahraničních věcí v Brdu před několika týdny velmi důležitá a jistě přinesla nový impuls a dynamiku do naší politiky na západním Balkánu, například do této rozpravy. Dle mého názoru jsme nyní na správné cestě. Region za několik posledních let dosahuje trvalého pokroku a jakmile bude možné dobře zvládnout hlavní rizika nestability, například situaci po změně statusu Kosova nebo křehkost demokracie v Srbsku, jsem si jist, že tento region bude mít velmi světlou budoucnost a že touto budoucností je jistě Evropská unie. Předsednictví již reagovalo na otázky týkající se Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Mohu tyto názory jen podpořit a říci, že země má dobrou příležitost učinit letos historický krok kupředu, pokud bude jednat rozhodně a bude se důsledně snažit o splnění kritérií. Je povzbudivé, že makedonská vláda stanovila akční plán pro plnění kritérií a nový národní plán pro přijetí acquis. Nyní chci tuto zemi povzbudit k tomu, aby prováděla své vlastní plány a tím připravila cestu pro kladné doporučení Komise v nadcházejícím podzimu. Několik z vás se zmínilo o liberalizaci víz. Mohu vám sdělit, že Komise právě pracuje na cestovní mapě liberalizace víz pro Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. V krátké době předložíme této zemi návrh a vzhledem k tomu, že země je v mnoha ohledech dosti pokročilá, například v oblasti biometrických pasů, doufám, že bude schopna splnit podmínky cestovní mapy poměrně rychle a tím dosáhnout cíle spočívajícího v bezvízovém cestování občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Chci vás rovněž informovat, že v blízké době, do konce dubna, představíme cestovní mapu tohoto druhu bezvízového cestování pro Srbsko, kde má tato otázka pro běžné občany také velký význam. Z naší strany chceme tento důležitý cíl usnadnit. Pokud jde o Chorvatsko, mohu konstatovat, že jasná většina Evropského parlamentu má realistický pohled na to, co musí Chorvatsko udělat, aby se mu podařilo uzavřít přístupová jednání během roku 2009. To je dobré, protože skuteční přátelé Chorvatska by neměli zametat problémy pod koberec, ale měli by být upřímní ohledně toho, co je třeba udělat, a povzbuzovat Chorvatsko k neprodlenému provedení nutných reforem v zemi. Je nutné trvalé úsilí. Pan Posselt žádal Komisi, aby své úsilí zintenzivnila, a já jej mohu ujistit, že Komisi nebude nic bránit zpracovat vyjednávací stanoviska k jednotlivým kapitolám, jakmile samo Chorvatsko splní kritéria. Paní Eková zmiňovala aspekty ochrany životního prostředí spojené s nadměrným rybolovem v Jaderském moři a já bych jí chtěl odpovědět a informovat vás všechny, že předseda vlády Sanader sdělil předsedovi Barrosovi a mně své obavy o zvláštní oblast v Jaderském moři, tzv. „propadlinu Jabuka Pomo“, které je důležitým trdlištěm. Komise velmi podporuje udržitelné řízení zdrojů rybolovu a komisař Borg je v této věci velmi aktivní. Komise je připravena pracovat na návrhu vyhlášení chráněné rybolovné oblasti v Jaderském moři, kterou předpokládá nové nařízení o Středozemním moři. To bude vyžadovat další rozhovory mezi Slovinskem, Itálií a Chorvatskem a samozřejmě Komisí. Konečně, pan Lebech zmiňoval severský model jako zdroj inspirace pro západní Balkán z hlediska regionální spolupráce. Jsem přesvědčen, že Severská rada již takovou úlohu sehrála: byla použita jako vzor v případě

09-04-2008

09-04-2008

CS


Rady pro regionální spolupráci v jihovýchodní Evropě se sídlem v Sarajevu, která je nyní fórem regionální politické spolupráce na západním Balkánu. Podle mě je povzbudivé, že se za několik posledních let regionální spolupráce podstatně zlepšila a Chorvatsko i Bývalá jugoslávská republika Makedonie k tomuto úspěchu aktivně přispěly. Zjevně již nejsme v situaci, kdy ještě před několika lety byla regionální spolupráce velmi podezíravě považována za možný pokus obnovy Jugoslávie. Nyní existuje nové chápání jejího významu v důsledku konkrétních přínosů (hospodářských výhod, komunikací, dopravy, mezilidských kontaktů) i v důsledku toho, že regionální spolupráce přibližuje země Evropské unii. Vždyť spolupráce překračující hranice je podstatou Evropské unie. Chci vám ještě jednou poděkovat za velmi odpovědnou a věcnou rozpravu a blahopřát zpravodajům k jejich důležitým příspěvkům do této rozpravy. Předsedající. – Dámy a pánové, s potěšením vítám v Parlamentu novou komisařku, paní Androullu Vassiliou. Paní komisařko, dovolte mi poblahopřát vám k nástupu do funkce. Věřím, že se můžeme těšit na plodnou spolupráci v Evropském parlamentu. (Potlesk) Hannes Swoboda, zpravodaj. − Paní předsedkyně, naše skupina vám blahopřeje k vašemu zvolení. Velmi jsme je podporovali a přejme vám vše nejlepší. (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu, která byla velmi produktivní a konstruktivní. Rád bych navázal na to, co pan Schmitt řekl o roce 2009. Jsem přesvědčen, že zítra nalezneme společné řešení, protože široká společná základna je důležitá. Proč bylo Chorvatsko úspěšné? Protože bylo v zemi dosaženo širokého konsenzu a i přes lehké rozpory ohledně složení smíšeného výboru EU tomu tak doufejme bude i v budoucnosti. Dalším důvodem je to, že ačkoli se k tomu tato země musí někdy nutit, dosáhla skutečného konsenzu se svými sousedy, například v otázce rybářského pásma. Proto, pokud nyní mohu přejít k Makedonii, chci velmi jasně vyzvat naše partnery v Makedonii, aby se z tohoto příkladu poučili, pokusili se nalézt konsenzus v rámci státu i se svými sousedy. Je samozřejmě snadné zde přilévat olej do ohně a vystupovat jako velký obhájce, jak učinila paní Beerová. Jak však uvedla paní Packová a mnoho ostatních, obě země – Řecko i Makedonie – musí udělat krok vpřed: a to během několika příštích dní. Učinit z toho makedonskou vnitřní politickou krizi by teď Makedonii neprospělo. Blokuje to cestu do EU, brání to nalezení řešení s Řeckem. Tady je to spojení s Chorvatskem, o kterém jsem mluvil. Chorvatsko uspělo díky třem skutečně velmi dobrým vládám (včetně vlád panů Račana a Sanadera), které skutečně učinily významné kroky kupředu a také změnily svá stanoviska v případech, kdy šlo o „národní zájmy“. Proto ještě jednou vyzývám k pokračování snah o vybudování takového společného základu v Chorvatsku, vyzývám k tomu, aby se i Makedonie pokusila o něco podobného, a vyzývám předsednictví, aby pokračovalo ve své práci z minulých týdnů, jmenovitě ve snaze o pokrok regionu jako celku. Paní komisařko, jsem přesvědčen, že Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby dovedla jednání k závěru v roce 2009. Erik Meijer, zpravodaj. − (NL) Paní předsedající, slyšel jsem zde o Makedonii mnoho souhlasného. Je třeba zaměřit se na jednání a musí být vyřešen názorový spor s Řeckem ohledně názvu. Kromě pana Stojanova, který se pravděpodobně vrací k původnímu spojení Makedonie s Bulharskem podle úmluvy ze San Stefana z roku 1878, chce každý, Řecko nevyjímaje, aby Makedonie zaujala místo rovnoprávného člena Evropské unie. Dosud se obě strany překonávaly ve vysvětlování dlouhodobých povinností druhé strany. Řecko očekává, že Makedonie změní svůj ústavní název a do 2. dubna Makedonie očekávala, že Řecko nebude blokovat její přistoupení k EU. Obě strany si neuvědomují, že to vše je pro ostatní Evropany naprosto nepochopitelné. Obě strany chtějí úspěch tohoto rozšíření Evropské unie, ale současně napomáhají jeho dalšímu odkladu. Nyní se to jeví jako hra na to, kdo udělá první krok. Pokud ho neudělá nikdo, bude rozšíření, které si všichni přejí, dočasně zastaveno.

25

26

CS


Souhlasím s panem Kacinem a panem Piniorem, že bychom neměli čekat na žádné další zprávy, ale měli bychom se chopit první příležitosti k zahájení jednání s Makedonií. Paní předsedající, rád bych své vystoupení v této společné rozpravě o dvou kandidátských zemích uzavřel jednou poznámkou o Chorvatsku, pro které moje skupina nepožadovala zvláštní řečnickou dobu. Chorvatsko se chtělo k EU připojit na počátku roku 2009, ale stane se tak v roce 2010 nebo 2011. Hlavním nevyřešeným problémem je loďařský průmysl na Jaderském pobřeží. Není bez důvodu, že delegace EP do Chorvatska dne 29. dubna navštíví loděnice v Rijece. Podle stanoviska mé skupiny bychom neměli vznášet na Chorvatsko žádné požadavky, které by obyvatelé mohli pociťovat jako neřešitelný problém a díky kterým by přistoupení země do Evropské unie mohlo být zbytečně kontroverzní. Stručně řečeno, pokusme se prosazovat pokrok obou zemí směrem k Evropské unii, abychom za několik let mohli mezi sebou přivítat Chorvatsko i Makedonii. Předsedající. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:00. Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Jsem přesvědčena, že rozprava o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 by měla poukázat na dva hlavní závěry: potřebu trvalého a důsledného pokroku směrem k začlenění do evropských a transatlantických struktur, i význam podpory mladé generace v této republice. Evropské a transatlantické vyhlídky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie jsou jednomyslně potvrzeny a zpráva za rok 2007 vítá úsilí v tomto směru vynaložené. Přesto bych ráda znovu zdůraznila důležitost pokračování těchto reforem. Také doufám, že dodržování práv etnických a národnostních menšin bude nadále prioritou makedonské vlády, aby byl zajištěn pevný systém ochrany všech společenství, včetně rumunsky hovořících občanů. Konečně bych chtěla zdůraznit, že je nutné podporovat mladou generaci v této republice. Je nezbytné jí poskytnout veškeré nutné podmínky pro vysoce kvalitní vzdělávání v duchu mezikulturního dialogu a vzájemné tolerance. Mobilita a volný pohyb mladých Makedonců by měly být považovány za klíčovou prioritu ve vztazích této země a EU. Iles Braghetto (PPE-DE), písemně. – (IT) Dnes jsme schválil zprávu pana Swobody o Chorvatsku s ohledem na přistoupení této země. Jménem rybářů v Jaderském moři vyjadřuji potěšení nad rozhodnutím této přistupující země neuplatňovat ekologické a rybářské ochranné pásmo v Jaderském moři na členské státy EU. Pokud by se situace nebyla změnila, čelili bychom nerovnému a zcela diskriminačnímu zacházení s chorvatskými rybáři oproti rybářům z členských států EU. Proto je toto rozhodnutí vítězstvím zásady pacta sunt servanda, diplomacie a zdravého rozumu. Je to i vítězství z hlediska ústupu od postoje ochraňujícího nacionalistické zájmy ve prospěch společných zásad Evropské unie. Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Chorvatsko od začátku přístupových jednání bezpochyby vynaložilo rozhodné úsilí na splnění požadavků právních předpisů Společenství. Skutečně rádi konstatujeme, že byla otevřena řada nových kapitol jednání. Přistoupení Chorvatska by se mělo stát příkladem a motivací pro všechny ostatní kandidátské a potenciálně kandidátské země západního Balkánu. I před značné úsilí, které Chorvatsko vynaložilo na splnění standardů EU, stále existují oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost, například boj proti korupci a organizované trestné činnosti, spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem, boj proti všem formám diskriminace (zvláště pokud jde o Romy a národnostní menšiny), řádné využívání finančních prostředků Společenství, opatření na ochranu životního prostředí a reforma veřejné správy. Tyto věci jsou nezbytné, protože další rozvoj v uvedených oblastech by skutečně zemi i celému regionu přinesl větší stabilitu. Je jasné, že stabilizace západního Balkánu prostřednictvím procesu začleňování do Evropy by měla být nadále hlavním prioritním cílem, pro který bude finalizace přistoupení Chorvatska představovat rozhodně velký krok vpřed. Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Je to povzbudivá zpráva o pokroku Makedonie. Klíčem k tomuto pokroku je obnovený politický konsenzus, kterého jednotlivé strany dosáhly. Tento konsenzus velmi pomohl mé zemi, Estonsku, k úspěchu v přistoupení k EU.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Stabilizace mezietnických vztahů, finanční reformy a úspěšný boj s organizovaným zločinem a korupcí jsou pouze některé mezníky tohoto pokroku. Při zaručení práv menšinám očekáváme, že rozšířená autonomie bude využita odpovědně v zájmu upevnění makedonského státu jako celku. Makedonii je také třeba pochválit za udržování dobrých sousedských vztahů s Kosovem i Srbskem. Naléhavým problémem se stal vstup makedonských občanů do zemí EU. Musíme co nejrychleji uplatnit stejná pravidla usnadnění vydávání víz, jaká platí pro Chorvatsko. Na pozadí působivého úspěchu, kterého Makedonie dosáhla, rozhodně doporučuji, aby Komise zahájila přístupová jednání již v roce 2008. Konečně vyzývá naše řecké přátele, aby prokázali dobrou vůli a flexibilitu a dosáhli přiměřeného kompromisu, který by Makedonii umožnil osvobodit se ze stigmatizace Titova komunistického federálního státu. Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Rád bych uvedl poznámku k summitu NATO, který se nedávno konal v Rumunsku, a k důsledkům rozhodnutí, která byla přijata o některých problémech Unie. Kromě jiných důležitých rozhodnutí bylo stanoveno, že Bosna-Hercegovina a Černá hora, stejně jako Srbsko, budou využívat zvýšené spolupráce s NATO. Také bylo rozhodnuto, že Ukrajina a Gruzie získají akční plán pro přistoupení ve zjednodušeném řízení, až budou připraveny. Tato rozhodnutí jsou pro Evropskou unii prospěšná: intenzivnější dialog a akční plán znamenají mimo jiné více demokracie a více demokracie na východní hranici zmenší rozsah úkolů v oblasti vnitřních věcí. Více demokracie a reformování institucí v sousedních zemích, jako je Ukrajina, znamená větší ochranu na vnější hranici, větší kontrolu nad organizovanou trestnou činností a nový krok v šíření hodnot, z nichž Evropská unie vychází. Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Chorvatsko úspěšně překonalo stávající rozdíly a dosáhlo jednoty občanů, která je jedním z hlavních cílů členství v Evropské unii. Přistoupení Chorvatska k Evropské unii by mělo obrovské regionální důsledky a napomohlo by prověření rozsahu závazků, které na sebe vzala EU ve vztahu k západnímu Balkánu. Značná angažovanost Chorvatska v přístupových jednáních je kladným znamením, které dokládá velký počet otevřených kapitol v jednáních. Je také třeba zdůraznit, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahují právní předpisy Společenství. Mají-li však být prosazeny reformy, vyžaduje k překonání problémů, které existují v jednotlivých odvětvích, obrovské a trvalé úsilí. K usnadnění integrace je třeba vypracovat seznam finančních prostředků nutných pro účely tohoto usnadnění. Zvláště je důležité urychlit proces zvyšování pravomocí veřejné správy pro účely zavádění nových předpisů. Zrychlení vyžaduje i proces reformy veřejného sektoru na úrovni místních i regionálních orgánů. Správa soudnictví je další odvětví, které potřebuje zásadní reformu. Jedním z hlavních úspěchů chorvatských orgánů je jejich trvalá snaha o nestranné souzení válečných zločinů vnitrostátními soudy. Zlepšení zaznamenaná v chorvatském hospodářství a reformy v oboru ochrany životního prostředí jsou dalšími úspěchy chorvatské vlády, které usnadňují proces přistoupení. Zpráva o pokroku Chorvatska v roce 2007 podporuje přesvědčení, že tato země prováděním cílů, které před ní stojí, aktivně realizuje proces přistoupení. Toomas Savi (ALDE), písemně. – Pane předsedající, vítám pokrok, který Chorvatsko učinilo na cestě k uzavření přístupových jednání v roce 2009. Postupné začleňování bývalých jugoslávských republik má zásadní význam pro stabilitu v regionu západního Balkánu. Ačkoli stále ještě zbývá hodně práce, zvláště v oblastech práv menšin, otázek hranic a reformy soudnictví, mělo by Chorvatsko rázně pokračovat ve svém úsilí o to, aby co nejdříve získalo členství v EU v souladu s přístupovými kritérii. Budoucí členství Chorvatska je po přistoupení Slovinska v roce 2004 dalším logickým krokem ke zvýšení účasti EU v regionu a pro povzbuzení sousední Bosny a Hercegoviny i ostatních zemí západního Balkánu k dalšímu upevňování demokracie. V zájmu lepší správy tohoto procesu by měl region západního Balkánu následovat příklad Severské rady. Slovinské předsednictví a nadcházející francouzské předsednictví by měly Chorvatsku poskytnout veškerou nutnou podporu k překování závěrečných překážek na jeho cestě k členství v Evropské unii.

27

28

CS


Iuliu Winkler (PPE-DE), písemně. – (HU) Rozšíření a integrace nových členských států byly nejúspěšnější zahraniční politikou Evropské unie. Příští fáze této politiky musí v blízké budoucnosti zahrnovat přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Etničtí Maďaři v Rumunsku si samozřejmě pečlivě všímají etnických konfliktů všude na světě a sledovali jsme i události v nedávné historii bývalé Jugoslávie. Největším poučením z její nedávné historie je to, že netolerance ze strany většiny, etnická netrpělivost a nacionalistický extremismus mohou zemi snadno dovést k požáru. Chorvatsko je z hlediska svého politického i hospodářského rozvoje od konce jugoslávských válek pro daný region příkladem. Přistoupení Chorvatska k Evropské unii nesmí být zdržováno, podpora členských států pro rozšíření nesmí vyprchat. Musíme zajistit vyhlídky na členství v Evropské unii pro celý balkánský region včetně Srbska a Kosova. Rychlé přistoupení Chorvatska k Evropské unii podpoří mírové spolužití obyvatel jihovýchodní Evropy a přispěje ke stabilitě a rozvoji regionu. Svou příkladnou nedávnou minulostí Chorvatsko prokázalo, že je nedílnou součástí evropské rodiny. Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – Podle údajů Eurostatu činí chorvatský HDP 53 procent průměru EU. Růst HDP Chorvatsko činí 6 procent. Jeho HDP na obyvatele je jasně vyšší než HDP Rumunska a Bulharska a upřímně řečeno, je ostudné, že Chorvatsku nebyla dána příležitost vstoupit do Evropské unie spolu s Rumunskem a Bulharskem. Po staletí Chorvatsko mnoha způsoby přispívalo ke kulturní krajině našeho kontinentu. Ubezpečme se, že nezdržujeme jeho rozvoj a zajistěme, aby nemuselo čekat déle než do roku 2009, než se stane členským státem.

20. Jednominutové projevy o důležitých otázkách politické povahy Předsedající. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy o důležitých otázkách politické povahy. Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Rád bych začal tím, že i já blahopřeji nové komisařce paní Vassiliou. Paní předsedající, rozhodnutí, které máme učinit zítra ohledně schválení příspěvku téměř 700 000 EUR z Fondu globalizace pro 675 maltských dělníků, kteří ztratili své zaměstnání u společností VF a Bortex na Maltě, je projevem solidarity a solidarita je hlavním pilířem Evropské unie. Pokud Evropská unie něco znamená, je to právě toto. Ano, členské státy by měly otevřít své ekonomiky a trhy hospodářské soutěži, ale současně nejsou samy a Evropská unie je zde, aby usnadnila problémy, aby je pomohla zužitkovat a aby omezila jejich případný škodlivý dopad. Paní předsedající, dnes již pracující ze společností VF a Bortex vědí lépe, co znamená solidarita a co znamená Evropská unie, a já je z tohoto místa zdravím. Rovana Plumb (PSE). – (RO) Nedávné demonstrace v Ljubljaně vynesly do popředí téma mzdových rozdílů mezi ženami a muži jako škodlivý činitel při dosahování požadavků sociální soudržnosti. Ačkoli jsme na úrovni Evropské unie učinili značný pokrok, stále existuje rozdíl ve výši 15 % a v Rumunsku 13 %. Ráda bych upozornila na problém, který přetrvává ve veřejném sektoru, jmenovitě v oborech, v nichž pracují hlavně ženy – zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, lehký průmysl a veřejná správa – a které patří k nejhůře odměňovaným. Vítám podporu, kterou komisař Špidla projevil v otázce vyloučení mzdových rozdílů, a jsem přesvědčena, že je nutné urychlit opatření obsažená v souvisejícím akčním plánu, zejména v bodu 2 – mzdové rozdíly jako hlavní složka politik zaměstnanosti. Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, ráda bych řekla několik slov o provádění směrnice o přírodních stanovištích v Irsku, se zvláštním zřetelem na těžbu rašeliny na vrchovištích. Irští dělníci těžící rašelinu z vlastních rašelinišť jsou nyní žádáni, aby přestali těžit rašelinu pro vlastní potřebu. Tato situace vznikla v důsledku neomezené průmyslové a komerční těžby rašeliny v celé EU, které vedla k tomu, že v podstatě všechna vrchoviště v Evropě byla zničena. Je naprosto nutné pochopit, že mnoho irských obyvatel na venkově i ve městech těžilo rašelinu po generace. Tito lidé by neměli být nuceni platit za to, že jiní rašeliniště zničili. Také vzhledem k tomu, že cena ropy nyní dosahuje zhruba 110 EUR za barel, můžeme zjistit, že rašelina je pro dotčené jednotlivce velmi cenný hospodářský zdroj.

09-04-2008

09-04-2008

CS


V této souvislosti musí na vnitrostátní úrovni existovat plné odškodnění za ztrátu práv na těžbu rašeliny a bude třeba zavést pružný režim, abychom mohli dosáhnout rovnováhy mezi právy vlastníků a potřebou zachovat vrchoviště. Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). – (ES) Mnohokrát děkuji, paní předsedající. Chtěl bych požádat Evropskou komisi, aby rychle jednala ve věci obtíží, které zažívá akreditovaný španělský tisk v Marockém království: marocká vláda vyvíjí tlak a hrozí španělskému akreditovanému tisku vypovězením za zpravodajství o konfliktu na Sahaře. Od ledna letošního roku nedostaly Televisión Espańola, TV3 a Canal Sur povolení vysílat v důsledku zpravodajství, které přinesly o konfliktu, a v nedávné době hrozili korespondentovi rozhlasové stanice Cadena COPE vypovězením ze země, stejně jako rozhlasové stanici Cadena SER a deníku La Vanguardia. Domnívám se, že je vzhledem k naší politice sousedství nepřijatelné, aby vláda – marocká vláda vytvářela závažný problém svobody projevu a hrozila veškerému akreditovanému španělskému tisku v Marockém království a nečinila tak vůči ostatnímu evropskému tisku. Proto požaduji rychlou důraznou odpověď Evropské komise, která by tuto situaci ukončila. Irena Belohorská (NI). – (SK) Hned na začátku svého vystoupení chci podotknout, že nemám radost, že v dnešní společné Evropě řeší dva sousedské státy svůj spor zde v Evropském parlamentu. O co jde v případu maďarské obce Mlynky? Podle poslední statistiky v obci žije 54 % Slováků, kterým starosta odebral dvě místnosti, kde provozovalo svou činnost 5 slovenských spolků. Upozorňuji, že tento akt je jen špičkou ledovce v zacházení se slovenskou menšinou. Ve slovenské škole se v maďarské obci vyučuje slovenština jako cizí jazyk 3 hodiny týdně a kněz slouží mše v maďarštině. Již se nevydávají dvojjazyčné obecní noviny. Chci poděkovat maďarskému prezidentovi Sólyomimu, který obec navštívil hned na počátku a vyslechl obě strany. Zároveň chci vyjádřit poděkování maďarskému ombudsmanovi, který věci řeší ve prospěch slovenské menšiny. Zdá se však, že místní samospráva trvá na svém. Jen 30 km od této obce je most přátelství, který je u Ostřihomi vybudován z peněz Evropské unie. Doufám, že v této oblasti převládne přátelství, přátelství symbolizované tímto mostem. Dariusz Maciej Grabowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, v Bukurešti se Němci postavili proti oficiálnímu pozvání Ukrajiny a Gruzie do NATO. Jako důvod uvedli obavy a znepokojení z možného zhoršení vztahů s Ruskem. Němci však vědí, že strach Ruska je zcela bezdůvodný, protože NATO je obranný pakt a učinilo mnoho pro zachování míru v Evropě a mnoha oblastech světa. Proto vzniká otázka jak, koho a proti komu chtějí Němci vyzbrojovat ve sjednocující se Evropě 21. století. Jistě ne proti státům jihovýchodní Evropy včetně Ukrajiny a Gruzie, které mají svou zkušenost se sovětskou okupací? Chtějí v této sjednocující se Evropě Němci vyvolávat duchy a démony politiky 20. století, tzn. unie a pakty, které vedly k válkám, zločinů, holokaustu a rozdělení Evropy? Je stanovisko, které Německo v Bukurešti zaujalo, varovným signálem, že společnou evropskou zahraniční politika lze uskutečňovat na žádost Německa, které se stará o své vlastní zájmy, ale zapomíná na hořkou pravdu o minulosti? Urszula Krupa (IND/DEM). – (PL) Paní předsedající, Rada Evropy byla zřízena k ochraně lidských práv, ke kterým patří i právo každého na život, a k prosazování společných základních hodnot a současnému posilování bezpečnosti pro občany Evropy, což představuje odmítnutí práva na zabíjení. Nicméně, na svém plenárním zasedání dne 16. dubna 2008 bude parlamentní shromáždění projednávat zprávu nazvanou „Přístup k bezpečnému a legálnímu potratu v Evropě“, ve které se doporučuje, aby byl ženám zaručen přístup k potratu, aby byly odstraněny překážky provádění potratů a aby byla antikoncepce dostupná za nízké ceny, včetně metod časného potratu, což je nejen z lékařského hlediska škodlivé, ale rovněž vysoce neetické. Ráda bych vyjádřila svůj nesouhlas se zprávou, která se tím, že popírá cíle, pro které byla zřízena Rada Evropy, rovná prosazování antikoncepce a vraždy nejbezbrannějších. Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, energetický a klimatický balíček znamená příchod nového druhu vydírání: vydírání pomocí emisí uhlíku. Poté, co oznámila ztrátu 575 pracovních míst v Gandrange v kraji Moselle dne 4. dubna 2008, souhlasí společnost Arcelor-Mittal se zachováním 124 pracovních míst v místě za předpokladu, že bude moci získat certifikáty na emise CO2. A aby osladila hořkou pilulku ztráty pracovních míst v Lorraine, nechává Arcelor-Mittal kolovat zvěsti o možném pilotním projektu zachycování CO2, ačkoli tento proces dosud nebyl ověřen z hlediska své energetické neutrality.

29

30

CS


Gandrange v oblasti Moselle se stává trojským koněm energeticky náročných průmyslových odvětví, jejichž velkým zastáncem v Evropské radě je francouzský prezident pan Sarkozy. Jsem ráda, že je tu paní komisařka s námi, protože bych opravdu chtěla, abychom tento nový druh vydírání pomocí emisí uhlíku odmítli. Aby byl efektivní, musí se energetický a klimatický balíček řídit evropskými právními předpisy. Evropský parlament musí požadovat, aby Rada splnila pravidla, která jsou stanovena, a neustupovala volání průmyslu požadujícího kvóty zdarma. Jako spoluzákonodárce musíme zajistit spravedlivý přístup ke kvótám pro evropské malé a střední podniky střetávající se s velkými průmyslovými společnostmi. Kinga Gál (PPE-DE). – (HU) Maďarští občané, kteří emigrovali z Rumunska do Maďarska a stali se starobními důchodci po roce 2007, po přistoupení Rumunska k Evropské unii, dosud nedostali důchod, na který mají nárok za své roky práce v Rumunsku kryté důchodovým pojištěním. Na základě dohody platné mezi Rumunskem a ostatními členy Evropské unie měly od 1. ledna 2007 rumunské orgány vyplácet důchody přímo dotčeným osobám. Již několik měsíců to Rumuni nečiní a Maďarští občané, kteří pobírají důchod od okamžiku přistoupení Rumunska v roce 2007, dostávají pouze část svého důchodu, která je splatná v Maďarsku. Rumunské orgány mají tendenci s řešením těchto záležitostí otálet, přestože příslušné směrnice EU by měly platit i v Rumunsku. Protože úkolem Evropské komise je dohlížet na plnění směrnic EU, žádám Komisi, aby vyšetřila, k čemu v Rumunsku dochází ve věci vyměření a výplaty důchodů, a aby upozornila rumunské orgány na nutnost řešit tento problém co nejdříve. Je malou útěchou, že tito důchodci by svůj spor v Lucemburku vyhráli. Děkuji vám mnohokrát. Miloš Koterec (PSE). – (SK) Místní samospráva maďarské obce Mlynky, ve které žije 55 % obyvatel slovenské národnosti, odsouhlasila návrh starosty na vystěhování 2 organizací slovenské menšiny z tradičního slovenského domu. Organizace poslaly vedení obce protestní dopis, ve kterém upozorňují na porušení stávajícího statusu a poškození národních zájmů slovenské menšiny v Mlynkách. Rozhodnutí o vystěhování však není náhodný akt. Navazuje na předcházející rozhodnutí, kterými vedení obce zastavilo vydávání dvojjazyčného časopisu, změnilo televizní vysílání v neprospěch menšinového vysílání a snížilo příplatek pro slovenské pedagogy. Jde o všeobecně negativní tendenci a já musím proti takovým postupům protestovat. Nebezpečnost takovéhoto jednání a rozhodování spočívá především v tom, že zásadním a možná promyšleným způsobem narušuje postavení menšiny v daném prostředí a snižuje stávající standard práv menšin. Ombudsman pro menšiny v Maďarské republice pan Kállai také označil tato rozhodnutí za nepochopitelná. Akty místní samosprávy v Mlynkách opakovaně útočící na slovenskou menšinu jsou velice špatným signálem zejména v době, kdy vysocí představitelé slovenské a maďarské vlády připravují setkání premiérů obou vlád, od kterého se jasně očekává zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi. Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Na půdě Evropského parlamentu zazněly obavy z výstavby uhelné tepelné elektrárny ve městě Trebišov na východě Slovenska. Chci říci, že ministerstvo hospodářství Slovenské republiky vydalo k věci záporné stanovisko, které nepočítá s výstavbou elektrárny v rámci strategie energetické bezpečnosti Slovenské republiky do roku 2030. Chci podpořit úsilí občanů města Trebišov, kteří také statečně brání výstavbě uvedené elektrárny. Zároveň zdůrazňuji, že iniciativu občanů Trebišova podpořili bývalý premiér Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda a další politici, kteří mají obavy ze škodlivého vlivu elektrárny na životní prostředí, kvalitu života v Trebišově a škodlivého dopadu na unikátní tokajskou oblast, která je vinařskou oblastí a hraničí s Ukrajinou a Maďarskem. Marco Pannella (ALDE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych dal Komisi, předsednictvu našeho Parlamentu a Rady několik informací. Dostane-li se nám z Pekingu potvrzení, byť náhodného, že žádném svém veřejném vystoupení a prohlášení v minulém roce Dalajláma nikdy nepožadoval nezávislost, ale vždy žádal autonomii, a bude-li rovněž uznáno, že ve všech svých veřejných vystoupeních volal po nenásilí, bylo by možné toto prohlášení Pekingu okamžitě vykládat jako gesto otevřenosti a dobré vůle exilové vlády a Dalajlámy samotného. Doufám, že to je směr, kterým chceme jít. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, evropští ministři financí se rozhodli neschválit celoevropský růst mezd, který by vyrovnal rostoucí životní náklady. Všichni víme

09-04-2008

09-04-2008

CS


o demonstracích v Ljubljaně. Má kolegyně poslankyně, která právě hovořila, se o nich již zmínila. Všichni víme i o nárůstu životních nákladů, který ruinuje skupiny obyvatel se středními a nízkými příjmy. Co s tím EU udělala? Vůbec nic! Namísto toho mzdy vedení velkých společností nadále rostou, zatímco pro běžné pracující je přežití do konce měsíce stále těžší. Rád bych závěrem poukázal na to, že pan Almunia naznačil dopad možného zvýšení mezd na produktivitu. Taková prohlášení jsou políčkem do tváře stovek tisíců pracujících, kteří mají finanční problémy. Obrovské zisky nadnárodních podniků samozřejmě nejsou žádným tajemstvím. Monika Beňová (PSE). – (SK) Nedávné aktivity maďarské gardy proti Romům, otevřené hlásání extremismu a revisionismu i hledání vnějšího nepřítele v sousedních státech a příslušnících jiných národů umocněné pokračováním činnosti gardy a před necelými dvěma týdny další přísahou nových členů této organizace, podporované podobně naladěnými politickými stranami a seskupeními nejen v Maďarsku, ale i za jeho hranicemi, představují závažnou hrozbu pro základní principy, na kterých je postavena současná Evropa. Je to rostoucí hrozba a současně výzva, která se bytostně dotýká nejen všech demokraticky smýšlejících občanů Maďarska, občanů sousedních zemí, ale je to problém, který se dotýká celé Evropy. Projevy agresivního nacionalismu, rasismu, xenofobie, antisemitismu či neofašismu nemají a nemohou mít v demokratické Evropě místo. Tyto jevy nelze relativizovat, marginalizovat, nelze pro ně přijmout žádné odůvodnění. Chci proto požádat a apeluji tímto na evropské orgány, aby se tímto problémem začaly vážně zabývat. PŘEDSEDAJÍCÍ: pan DOS SANTOS místopředseda Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Program Erasmus Mundus, který má šířit mezikulturní porozumění a propagovat Evropskou unii prostřednictvím svých velmi dobrých výsledků ve vzdělávání, není dostupný mladým lidem v Bělorusku. Bělorusko je země, která nedodržuje lidská práva a ve které jsou diskriminovány národnostní menšiny a odbory a projev občanského postoje vede k pronásledování. Zejména mladí lidé jsou trestáni za své přesvědčení tím, že jim je odepírána možnost vzdělávat se. Musíme nalézt způsob, jak mladým lidem v Bělorusku, kteří ve své vlastní zemi trpí diskriminací v přístupu ke vzdělání, umožnit přístup k výhodám programu Erasmus Mundus. Varšavská univerzita a jiné vzdělávací instituce přijaly studenty, kteří byli ze vzdělávacích institucí v Bělorusku vyloučeni za účast na demonstracích. Doufám, že Evropská unie nalezne vhodný způsob řešení tohoto problému. Caroline Lucas (Verts/ALE). – Pane předsedající, o nadcházejícím víkendu má začít druhá fáze největšího komerčního lovu tuleňů na světě u atlantického pobřeží Kanady. Kanadská vláda vydala ujištění, že tento lov bude prováděn humánně a podmínkou pro získání povolení je pro lovce tuleňů nyní to, že musí tuleně omráčit a zkontrolovat, zda ztratili vědomí, a pak je před stažením z kůže vykrvit. Podle nezávislých pozorovatelů však není příliš důkazů o skutečném uplatňování tohoto postupu. Je samozřejmě používán, pokud pozorovatelé získají povolení lov tuleňů pozorovat. Systematické pokusy ministerstva rybolovu zabránit pozorováním letošního lovu byly téměř stejně alarmující, jako bezostyšné porušování předpisů pro lov tuleňů, které bylo dosud zaznamenáno. Jsou-li kanadské úřady natolik přesvědčeny o dodržování uvedených předpisů, proč činí vše, co je v jejich silách, aby zabránily odborníkům na dobré životní podmínky zvířat a novinářům tuto situaci pozorovat na vlastní oči? Kromě toho bychom neměli zapomínat, že nikdy nebyly dány žádné záruky zacházení se zvířaty pro komerční lovy tuleňů jinde na světě, například v Rusku a Namibii. Protože současný zákonodárný sbor bude končit, je nezbytné, aby v reakci na písemné prohlášení 38 Komise přijala rychlé opatření a zveřejnila návrh zákazu dovozu a vývozu výrobků z tuleňů a obchodu s nimi. Takový zákaz by neovlivnil samozásobitelské zemědělství, ale prokázal by úsilí o dobré životní podmínky zvířat. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v Portugalsku v současné době více nadnárodních společností hrozí přemístěním své výroby, například Yasaki Saltano a Delphi. V obou případech tyto nadnárodní společnosti, výrobci automobilových dílů, získali miliony eur z financování Společenství na zřízení svých závodů a odbornou přípravu svých dělníků. Nyní Yasaki Saltano tvrdí, že automobilový průmysl zažívá potíže, a chce pro nadbytečnost propustit více než 400 dělníků ve Vila Nova de Gaia. Zhruba 70 %

31

32

CS


z nich tvoří ženy, mnoho z nich má zdravotní problémy, například záněty šlach, způsobené prací pro podnik. V této souvislosti vznikají dvě otázky: jaký je postoj ve věci sociální odpovědnosti těchto společností a kdy budou přijata opatření, která zabrání takovým přesunům v zájmu obrany práv pracujících a výroby v našich zemích? László Tőkés (NI). – (HU) Nejdříve Kosovo, pak Tibet. V obou případech násilná politika kolonialismu, kterou prováděly nacionalistické a komunistické policejní státy, vedla ke krveprolití. V obou případech nebyla národům přiznána práva na sebeurčení, což spustilo krizi, která ohrožuje světový mír jako celek. Nositel Nobelovy ceny Dalajláma odhalil kulturní genocidu a demografickou agresi páchanou na lidu Tibetu. I v dřívějším komunistickém Rumunsku to byly známé metody. I Ceauşescu považoval utlačování menšin za vnitřní rumunskou otázku, stejně jako to Čína tvrdí o Tibetu. Ať se Evropský parlament postaví vedle papeže Benedikta XVI v krocích proti nespravedlnosti, nenávisti a násilí, ať se připojí k boji za zajištění územní autonomie pro Tibet. Těšme se na to, až Dalajláma a římskokatolický papež řeknou zde v Evropském parlamentu světu, že není míru bez spravedlnosti. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Nejžhavějším tématem 10. zasedání Výboru pro parlamentní spolupráci EU a Ukrajiny, které se v únoru uskutečnilo na půdě Evropského parlamentu, bylo zjednodušení postupu vydávání víz. Po rozšíření schengenského prostoru koncem minulého roku byly zpřísněny podmínky pro ukrajinské občany při získávání víz do EU, byly zvýšeny poplatky a prodloužila se čekací lhůta. Na vnějších hranicích EU nesmí vyrůst nová berlínská zeď právě v době, kdy Ukrajina rozhoduje o své budoucnosti. Z toho důvodu vítám smlouvu mezi Slovenskem a Ukrajinou o malém pohraničním styku, která ulehčí časté překračování slovensko-ukrajinské státní hranice v pohraničí zejména ze sociálních, kulturních, hospodářských nebo rodinných důvodů. Rychlé vyřešení otázek týkajících se vízového režimu může přesvědčit ukrajinské občany o výhodách, které členství v EU přináší. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, jedním z kladných výsledků posledního rozšíření schengenského prostoru bylo odstranění kontrol na vnitřních hranicích EU. Polsko samozřejmě odstranilo všechna kontrolní stanoviště a v důsledku toho jsme jen v mém kraji zavřeli 55 hraničních přechodů. Jejich uzavření samozřejmě postavilo místní orgány před nutnost spravovat zbylou infrastrukturu. Ta zahrnuje řadu budov, věří, hangárů, skaldů a parkovišť s přilehlými pozemky s vynikající polohou, často vedle mezinárodních dopravních tras. Oblasti místní samosprávy, ve kterých jsou tato zařízení umístěna, mají zájem o jejich správu, nemají však k tomu finanční prostředky. V důsledku toho existuje velká pravděpodobnost, že všechna tato zařízení budou využita pro komerční účely. Proto vyzývám Evropskou komisi, aby zřídila zvláštní fond, který pomůže okresům v pohraničních oblastech spravovat infrastrukturu pro účely veřejných služeb, včetně přeshraničních účelů, a tím podpoří kulturní integraci. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, rád bych využil této příležitosti a vyjádřil svůj obdiv statečnému horskému národu v Tibetu, který bojuje za národní nezávislost. To, co chci říci, není projev odporu vůči Číňanům. Naopak. Vážím si čínského lidu, který také bojoval za národní svobodu proti japonské okupaci a za svobodu a občanská práva v Číně samotné – například v boxerském povstání v 19. století. Tím více by Číňané se svou tradicí na mysli neměli upírat lidu Tibetu právo na sebeurčení. Jako poslanci Evropského parlamentu musíme dát svou solidaritu s Tibetem najevo nejen slovy, ale i činy. Evropští politici by neměli svou účastí propůjčovat důvěryhodnost Olympijským hrám v Pekingu. Měli se bychom v této době Pekingu vyhnout. Říkám to jako nadšený fanoušek a divák Olympijských her v Aténách. Z naší strany je to to nejmenší, co můžeme udělat. Jim Allister (NI). – Pane předsedající, zítra je 10. výročí dohody z Belfastu. Pro někoho je to velký důvod k oslavě, pro mě ne. Proč? Protože právě dohoda z Belfastu odměnila 30 let terorismu v Severním Irsku narušením spravedlnosti i demokracie: spravedlnosti tím, že udělila amnestii všem řádně odsouzeným vězněným teroristům, a demokracii tím, že stanovila, že zatvrzelí teroristé se musí stát součástí vlády země, kterou po desetiletí pustošili. Toho se má dosáhnout zločinnou povinnou koalicí. Region, který zastupuji, je jediný region v celé Evropské unii, ve kterém je občanům upíráno základní demokratické právo hlasováním odvolat stranu z funkce. Proč? Protože dohoda z Belfastu zákonem stanoví,

09-04-2008

09-04-2008

CS


že všechny smluvní strany musí být ve vládě, pokud má vláda existovat. Taková je dohoda z Belfastu a to je špatné. Je to něco, co je třeba odsoudit a nikoli oslavovat. Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Pane předsedající, vážení kolegové, jedním z největších úkolů, před kterými má země, Bulharsko, v prvních letech svého členství ve Společenství stála, bylo zajištění transparentnosti a zamezení jakémukoli zneužívání zdrojů čerpaných z evropských fondů. Na podporu protikorupčního úsilí jsem iniciovala zřízení Veřejné rady pro občanské sledování čerpání fondů EU v bulharském zemědělství. Nebude to formální instituce, ale orgán občanské společnosti, který bude sdružovat úsilí všech, kdo se chtějí ujistit, že tato příležitost podpořit rozvoj Bulharska nebude promarněna v důsledku korupce, zneužívání a špatné správy. Velkým cílem je zřízení mechanismů veřejné kontroly a obecného přístupu k informacím o využívání finančních prostředků v zemědělství, informacím o provádění projektů a šíření nejlepších postupů v odvětví. Mějme na paměti, že podpora aktivní občanské účasti na sociálních a hospodářských procesech je klíčovou prioritou programu Společenství. Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Více než jeden rok poté, co se Rumunsko a Bulharsko připojily k EU, a téměř devět let po zahájení Boloňského procesu osm evropských zemí neuznává vysokoškolské tituly a jiné kvalifikace získané v uvedených dvou členských státech. Rumunští občané jsou častokrát diskriminováni, když chtějí nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve svém vzdělávání v zahraničí. Neuznávání diplomů rovněž přispívá k nízké účasti v evropských programech mobility studentů, zvláště pokud jde o postgraduální diplomy. Rumunský student by se například nemohl zúčastnit magisterského programu financovaného v rámci Erasmus-Mundus na univerzitním centru kteréhokoli z osmi členských států, které neuznají základní vysokoškolský titul studenta. To je diskriminace občanů členského státu, která vede k omezení jejich šancí na získání evropských finančních prostředků na akademickou mobilitu. Evropská komise toto jednání nedávno odsoudila. Jsem přesvědčena, že Evropský parlament by měl mít v tomto ohledu stejně zásadový postoj. Cătălin-Ioan Nechifor (PSE). – (RO) Na pozadí změny klimatu a v kontextu stále vzácnějších a nákladnějších primárních přírodních zdrojů, zvláště zdrojů energetických, by společná zemědělská politika mohla představovat účinný nástroj pro dosahování cílů Evropské unie. Na druhé straně nedodržování pravidel Společenství v oblasti výdajů na zemědělství nyní vede k tomu, že Evropská komise vymáhá od jedenácti členských států částku přesahující 83 milionů eur. Není to částka příliš vysoká, protože je však společná zemědělská politika financována z veřejných prostředků, jsem přesvědčen, že je nutná důslednější účast Evropské komise na pomoci členským státům, zvláště na pomoci nově začleněným státům, aby byly takové nesrovnalosti podstatným způsobem omezeny a aby byla bezpečnost potravin a jejich dodávek skutečně dosažitelným cílem Evropské unie. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Komise brzy navrhne novou změnu směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Do roku 2008 musí Komise po prozkoumání všech možností, včetně nákladů spojených s ochranou životního prostředí, hlukem, dopravními zácpami a zdravím, předložit obecně platný, transparentní a obecný model pro ocenění všech vnějších nákladů, který by definoval následný výpočet poplatků za užívání infrastruktury a sloužil jako základ následného výpočtu těchto poplatků. Všechny tímto způsobem vybrané příjmy by měly být investovány zpět do souvisejících infrastruktur. Silniční dopravci potřebují zvlášť vybavená parkoviště, kde mohou řidiči odpočívat za zcela bezpečných podmínek, stejně jako jejich vozidla a přepravovaný náklad. Jsem přesvědčena, že členské státy by měly být finančně podporovány a současně nuceny k větším investicím do budování bezpečných parkovišť, zlepšování a rozvoje dopravní infrastruktury.

33

34

CS


Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, členské státy Evropské unie od Estonska po Polsko ztratily miliony a miliony svých nejnadanějších a podnikavých občanů v důsledku nacistické agrese a desetiletí trvajícího sovětského teroru. Zpráva Evropského parlamentu „Občané pro Evropu“ stanovila akci nazvanou „Aktivní evropská paměť“. Cílem bylo bránit nacismu a stalinismu a stejně tak připomenou památku obětí nacistického a stalinistického režimu. Nyní, 70 let po tajném paktu Stalina a Hitlera, je v Evropě stále velmi malé povědomí o krutostech Stalinova donucovacího aparátu. Členské státy by měly zřídit stálou mezivládní pracovní skupinu pověřenou provedením nestranného šetření zločinů bolševiků a KGB a jejich posouzením z hlediska evropských hodnot. Dnes by však mělo být datum 23. srpna vyhlášeno Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu. 23. srpna 1939 si nacisté a bolševici rozdělili Evropu na dvě sféry vlivu. Přitom zasadili Evropě strašnou ránu, která se do dnešních dnů zcela nezhojila. Cristian Silviu Buşoi (ALDE). – (RO) Rád bych využil této příležitosti a promluvil k plénu Evropského parlamentu o historii summitu NATO, který hostilo hlavní město Rumunska Bukurešť ve dnech 2. až 4. dubna. Všichni známe význam NATO pro bezpečnost euroatlantické oblasti i pro demokratizaci a prosperitu nově začleněných zemí. V Rumunsku k tomu došlo v roce 2004 a doufáme, že k tomu dojde i v případě Chorvatska a Albánie, zemí, které v Bukurešti obdržely pozvání do NATO. Jsem přesvědčen, že dialogem s Řeckem bude vyřešena i krize ohledně názvu Makedonie, aby mohl pozvání do NATO obdržet i další spolehlivý partner Evropské unie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Víme také, že vstup do NATO je důležitým krokem pro integraci Evropské unie. Jako člen skupiny ALDE v Evropském parlamentu vítám otevřenost NATO vůči Ukrajině a Gruzii jako rozhodný signál k začlenění těchto zemí na evropskou cestu. Věřím, že i my, tedy Evropská unie obecně a Evropský parlament konkrétně, budeme rovněž schopni otevřenosti a povzbudíme Ukrajinu a Gruzii k nastoupení správné cesty, cesty evropské. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, proces ratifikace Reformní smlouvy pokračuje. Kráčeje ve stopách mimo jiné francouzského, rumunského, slovinského a maďarského parlamentu, také polský parlament přijal rozhodnutí o ratifikaci. Na tom by snad nebylo nic nečekaného, kromě toho, že poslanci ratifikovali Smlouvu ve velkém spěchu a často se řádně neseznámili s jejím obsahem. Vzhledem k této situaci jsou četné iniciativy požadující ratifikaci prostřednictvím vnitrostátních referend naprosto oprávněné. Přece jen jsou v demokracii nejvyšší mocí občané a nikoli poslanci a nejdůležitější formou vyjádření je referendum, a nikoli kompromisní hlasy poslanců a parlamentů. Občané mají právo neuznat ratifikaci Smlouvy, která nebyla přečtena. Tyto skutečnosti již představují základ budoucích politických a vnitrostátních konfliktů, a přitom vše mělo proběhnout v souladu s lidskými právy a vůlí svobodných států ve jménu společného dobra. Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Pane předsedající, ve svém vystoupení bych chtěl poukázat na problém dodržování vlastnických práv, práv národů a práv náboženských menšin na Ukrajině, která deklarovala své přání přistoupit k Evropské unii. V roce 1962 sovětské úřady zavřely katolický kostel Sv. Magdaleny ve Lvově a přeměnily jej na varhanní koncertní síň, přičemž zničily mnoho cenných relikvií. Od roku 1991 se obyvatelé Lvova snaží o to, aby byl jejich kostel vrácen a znovu zasvěcen Sv. Magdaleně, dosud bez úspěchu. Maje na paměti usmíření polského a ukrajinského národa, rád bych prostřednictvím fóra Evropského parlamentu vyzval úřady města Lvov k navrácení kostela církevním orgánům, v zájmu prohloubení přátelství mezi našimi národy, polským a ukrajinským, a také v zájmu toho, aby se tento kostel stal symbol usmíření, které je z hlediska blížícího se mistrovství Euro 2012 tak důležité. Marian Zlotea (PPE-DE). – (RO) Chtěl bych upozornit na problém lidí trpících leukémií, kteří každý den umírají v Rumunsku či jiných členských státech, aniž by mohli cokoli učinit, protože některé země nejsou začleněny do mezinárodního registru nepříbuzenských dárců. Tento registr v Evropě existuje, ale bohužel do něj nemají přístup všechny členské státy. V Rumunsku tento registr nefunguje. Uvedený nedostatek vedl v Rumunsku k mnohem vyšší úmrtnosti než v ostatních členských státech. Stovky lidí každý den umírají z prostého důvodu, že nemají do tohoto registru přístup. Tento problém však pro současnou vládu v Rumunsku není prioritní.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Chtěl bych aby měly členské státy do tohoto registru rovný přístup. To by vedlo k omezení nezákonného obchodu s orgány a nabídlo by to lidem trpícím leukémií šanci na život bez ohledu na jejich finanční situaci. Rovněž jsem přesvědčen, že nemocní lidí by měli mít možnost transplantace kostní dřeně podle závažnosti zdravotního stavu a nikoli podle státní příslušnosti. S ohledem na to, že jsme dnes hlasovali pro paní komisařku Vassiliou, žádám paní komisařku, aby nalezla řešení tohoto problému. Informační kampaň by měly podpořit všechny evropské orgány včetně Parlamentu. Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) V minulém týdnu se Rumunsku dostalo cti hostit v Bukurešti summit NATO. Jako zpravodajka pro regionální spolupráci v černomořské oblasti bych ráda ocenila organizaci této zásadní události i v oblasti Černého moře, zejména však výslovné uznání strategického významu této oblasti. Doufám, že toto uznání bude znamenat konsolidované a konkrétní úsilí na úrovni Evropské unie a NATO o transformaci regionu Černého moře na oblast stability a prosperity a zajištění bezpečnosti celého evropského kontinentu. Neméně důležité je uznání transatlantických aspirací Gruzie a Ukrajiny. Cesta těchto dvou zemí do NATO by měla být nezvratná a období 2008-2009 by mělo být co do pokroku v tomto směru významné z hlediska obou uvedených zemí i NATO. Závěrem vítám skutečnost, že členské státy Aliance prokázaly flexibilitu a dlouhodobou vizi a učinily z bukurešťského summitu důležitý mezník rozšiřování NATO a následný rozvoj bezpečnostního systému. Yannick Vaugrenard (PSE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, znovu za několik posledních dnů v Saint-Nazaire ve Francii nedostali svou mzdu někteří dělníci, v tomto případě řečtí, které zaměstnal německý subdodavatel jiného subdodavatele v loďařském průmyslu. Judikatura Evropského soudního dvora znovu potvrdila práva z pracovního poměru u dělníků vyslaných do zahraničí v rámci EU, jak účinná však tato práva jsou, nemá-li Evropa dostatečné právní předpisy k tomu, aby selhání subdodavatelů napravila? Již nemluvíme o ojedinělých případech. V celé Evropské unii využívají zákazníci řady subdodavatelů z jiných členských států a případy zahraničních dělníků, kteří nedostanou zaplaceno, se množí. Tři muži, tři řečtí zaměstnanci, nakonec svou mzdu dostali, ale až po třech týdnech protestní hladovky. Nemůžeme vést velké řeči o Evropě a nedělat nic. Je nezbytné, abychom co nejdříve přišli s nutnými právními předpisy, které učiní objednatele odpovědnými za selhání subdodavatelů. Toomas Savi (ALDE). – Pane předsedající, rád bych upozornil na paralelu mezi Olympijskými hrami v Pekingu a v Moskvě před 28 lety. Udělení práva pořádat Olympijské hry v Moskvě v roce 1980 byl pravděpodobně důmyslný plán, který připravila administrativa Jimmyho Cartera a jeho poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski, aby alespoň na krátkou dobu otevřeli Sovětský svaz západu a jeho demokratickému vlivu. Naším cílem je aktivovat demokratizaci v Číně, a proto bychom si měli vážit šance na takovou mezinárodní přítomnost v zemi, která je jinak spíše v izolaci. Bojkotováním pekingských Olympijských her samozřejmě připravujeme čínské orgány o jejich triumf. Také ztrácíme možnost představit čínským lidem na základní úrovni demokratické hodnoty. Naše přítomnost na Olympijských hrách v Pekingu by neměla být vnímána jako akceptace čínských orgánů, ale jako snaha ukázat Číňanům potřebu přechodu k novému režimu. Marco Cappato (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval 25 kolegům poslancům, kteří podepsali dopis kambodžskému předsedovi vlády a diktátorovi Hun Senovi ohledně případu Saumura Tioulonga, jednoho z vůdců strany Sam Rainsy. Rád bych na tento případ upozornil i Komisi. Máme informace, že existuje reálné nebezpečí, že Saumura Tioulong, který je také členem nenásilné radikální strany, bude v Kambodži uvězněn. Dosud k tomu nedošlo a já doufám, že to je částečně díky intervenci mých kolegů poslanců, je to však situace, kterou je třeba velmi pečlivě sledovat. Rád bych využil tohoto a sdělil předsedajícímu i svým kolegům poslancům, že čínské velvyslanectví nám všem poslalo dopis, který hovoří o separatistické povaze Dalajlámova „gangu“, který je podle tohoto dopisu ze své podstaty násilný. Zdá se mi, že je to jedno z prohlášení a myšlenek, které musíme čínskému režimu pomoci překonat, abychom přinesli demokracii do Číny, Tibetu i jinam.

35

36

CS


Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Za posledních 48 hodin došlo v Sofii v Bulharsku ke třem nájemným vraždám. Od doby, kdy se Roumen Petkov, současný ministr vnitra, ujal funkce, bylo v Bulharsku provedeno celkem 22 nájemných vražd podnikatelů, mafiánských bossů a politiků. Ani jedna nebyla vyřešena, ani jedna osoba nebyla odsouzena. V pondělí časně ráno byl zavražděn spisovatel Georgi Stoev. Napsal několik knih o vyšetřování organizovaného zločinu. Mezitím vyšlo najevo, že ministr Petkov pravidelně komunikoval s kriminálními živly a dokonce se s takovými osobami setkával. Tyto skutečnosti jsou jasnými známkami úplného splynutí vlády a mafie. Chci říci, že bulharský ministr vnitra je mafián. V předvstupním období bylo obyvatelům Bulharska řečeno, že Unie bude pojistkou, která zajistí úspěch v boji proti banditismu a vraždám, ochráncem stability a bezpečnosti, který zajistí život bez zločinu. Dnes, kdy se kdokoli z nás může stát příští obětí, musí Unie jednat, aby tuto ostudnou ránu odstranila. Nejen z Bulharska, ale také sama ze sebe. Slavi Binev (NI). – (BG) Pane předsedající, kolegové, k tomuto vystoupení mě vede další tragická událost v Bulharsku, ke které došlo před několika dny a která nás nutí promluvit. V pondělí byl v centru bulharského hlavního města Sofie zastřelen Georgi Stoev, který se stal obětí demonstrativního atentátu. V sérii zhruba deseti knih se odvážil osvětlit celou pravdu o organizovaném zločinu v naší zemi a jeho úzkých vazbách na politickou elitu a soudnictví. Tato nájemná vražda, jedna z mnoha, nemilosrdně jasně ukázala, že úřad státního zástupce, soudní systém a ministerstvo vnitra v naší zemi nemají moc si poradit s trestnou činností, nebo, což je ještě děsivější, nemají k tomu ani vůli. Prostřednictvím své nečinnosti se stávají spolupachateli a jsou využíváni pouze k politickému vydírání nekonformistů. Není náhodou, že to při své nedávné návštěvě Bulharska přímo řekl i pan Barroso, předseda Evropské komise. Hořkou pravdou je, že v Bulharsku si již nikdo není jist životem a musíme přiznat, že bez pomoci Evropy je státnost naší země ohrožena. Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, Evropský soud pro lidská práva vydal 24 rozsudků ve věci žalob podaných obyvateli Čečny – 200 dalších se projednává. Soud došel k závěru, že Rusko nese odpovědnost za šokující porušování lidských práv v Čečně, které zahrnuje vraždy, mučení a nezákonné zadržování. Tato porušování práv trvají. Kromě toho až 5 000 lidí „zmizelo“ v rukách státních bezpečnostních služeb, většinou byli zavražděni. Je to neuvěřitelné, ale za tyto činy nebyl uznán odpovědným ani jediný úřední činitel. Vyzývám EU, Komisi a Radu, aby prezidentu Medveděvovi vyjasnily, že plné respektování rozsudků štrasburského soudu ze strany Ruska bude vysokou prioritou očekávání EU ve věci dalšího partnerství. Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, podnikl jsem týdenní misi do Čadu ve snaze zvýšit informovanost o humanitární krizi, zvláště na východě země. Rovněž jsem chtěl posoudit, jaký možný kladný dopad by mohla mít mírová mise EU vedená Irskem v nynější fázi jejího pokračujícího rozmístění v Čadu. Od roku 2003 překročilo hranici zhruba 250 000 súdánských uprchlíků, z nichž téměř všichni byli umístěni ve 12 táborech na východě země. Ve východním Čadu žije také zhruba 180 000 vnitřně vysídlených osob, které uprchly a nadále prchají před mezietnickým násilím. Světový potravinový program ve východním Čadu nyní čelí znepokojivému problému dodávek potravin pro tyto uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby na šest měsíců před obdobím dešťů. Aby bylo zajištěno, že nákupy budou v nadcházejících měsících dokončeny a že se potraviny do Čadu dostanou včas, jsou naléhavě nutné dárcovské příspěvky. Pokud jde o jednotky EUFOR, které mají zajišťovat ochranu uprchlíků, stávají se nyní součástí EUFOR někteří příslušníci francouzské vojenské mise. Je důležité, aby jednotky EUFOR nebyly posuzovány jako prodloužení francouzských vojenských operací v Čadu. Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, v posledních šesti měsících od zvolení pana Christofiase novým prezidentem Kypru byl dosaženo většího pokroku ve svaze o nalezení řešení na ostrově než za předchozí čtyři roky. Ovzduší na Kypru je plné nové naděje, existuje však jedna věc, která hrozím zničením této euforické nálady. Tou je pokračující vměšování turecké armády. Před týdnem vykonal velitel štábu turecké armády neočekávanou návštěvu Kypru a pronesl řadu provokativních prohlášení, která mírový proces téměř zastavila. Dnes měl na Kypr jet velitel tureckých pozemních sil a očekává se, že jeho přítomnost vytvoří další problémy mírových jednání. Naléhavě žádám předsedu tohoto Parlamentu a své kolegy, aby využili veškeré diplomatické prostředky, které mají k dispozici, a důrazně připomenuli tureckým generálům v Ankaře, že by se měli přestat pokoušet

09-04-2008

09-04-2008

CS


zničit mírový dialog na Kypru a měli by nechat Kypřany, aby si sami poradili s řešením vnitřních problémů ostrova. Děkuji vám, a rád bych ještě řekl, pane předsedající, jak jsem všichni vděčni za vaši ochotu umožnit dnes odpoledne vystoupení tolika lidem. Iuliu Winkler (PPE-DE). – Pane předsedající, Evropská unie je dnes největší vývozce na světě. Toto postavení je způsobeno i hospodářskou různorodostí jejích členských států, z nichž některé se zaměřují hlavně na služby a jiné na výrobu. Abychom udrželi vedoucí postavení evropských vývozců, musíme se ujistit, že mohou konkurovat ve spravedlivém globálním obchodním prostředí. Nástroje ochrany obchodu Společenství, které mají zvýšit jistotu evropských hospodářských subjektů v mezinárodním obchodě, je třeba reformovat. Používání nástrojů na ochranu obchodu musí být dostupnější, účinnější a transparentnější. Reformované nástroje ochrany obchodu Společenství musí být stejně dostupné a účinné pro subjekty z ekonomik založených na službách i z ekonomik se silnými výrobními sektory. Nástroje musí být stejně dostupné pro nové i staré členské státy. Pokušení protekcionismu musí být důrazně odvraceno. Anna Záborská (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, dne 5. dubna byl v centru Bagdádu neznámými útočníky zavražděn duchovní křesťanské ortodoxní církve Youssef Adel. Chaldejský arcibiskup z Mosulu, Monsignor Rahho, byl koncem února unesen. Parlament na to nereagoval a v polovině března bylo nalezeno arcibiskupovo tělo. Pokud bude mezinárodní společenství zavírat oči, tato oblast nikdy nedosáhne míru. Finanční zdroje, které poskytuje Evropská unie, budou promarněny, pokud nebude Evropská unie chránit místní obyvatelstvo. Žádám Komisi, aby zvážila možnost správy evropských finančních prostředků určených pro Irák, dokud budou iráčtí křesťané cílem násilí, únosů, vražd a bombových útoků. Žádám našeho předsedu, aby naším jménem vydal společné prohlášení s Radou, kterým důrazně odsoudí pronásledování civilistů, humanitárních, zdravotnických a církevních pracovníků v Iráku. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Blížíme se čtvrtému výročí nejvýznamnějšího rozšíření Unie – rozšíření, které zahrnovalo 10 nových členských států. Většinou to jsou země, které vyžadují značné výdaje a značené finanční prostředky na podporu modernizace a transformace hospodářství. Pak se připojilo i Bulharsko a Rumunsko. Tato rozšíření byla pro rozpočet Evropské unie velmi levná. Výhody rozšíření pocítily staré i nové členské státy. Jsme uprostřed procesu ratifikace Lisabonské smlouvy. Je to velký úspěch, současně se však v rámci diskusí o budoucnosti Evropské unie hovoří o snížení rozpočtu na období 2014-2020. Jak chceme odpovědět na tyto nové výzvy, nové výzvy pro rozšířenou Evropu, pokud budeme vynakládat méně peněz na záležitosti tak důležité pro Evropu, pro svět a pro Evropskou unii? Předsedající. − Tím jsou ukončeny jednominutové projevy.

21. Boj s rakovinou v rozšířené EU (rozprava) Předsedající. – (PT) Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení týkající se boje s rakovinou v rozšířené Evropské unii, kterou Komisi položil Miroslav Ouzký jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (O-0014/2008 - B6-0015/2008). Poprvé je tu s námi paní komisařka Vassiliou, aby se zúčastnila této rozpravy. Vítejte, paní komisařko, doufám, že budeme mezi námi jako doma. Vaše vystoupení, až na ně přijde čas, bude znamenat začátek vaší spolupráce a součinnosti s Evropským parlamentem. Miroslav Ouzký, autor. − (CS) Nejprve mi z tohoto místa dovolte jako předsedovi Výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví poblahopřát paní komisařce k jejímu dnešnímu zvolení a jmenování do Komise. Byť jsem se osobně nemohl z vážných důvodů zúčastnit jejího slyšení, musím zde říci, že dojem, který zanechala v mém výboru, byl excelentní a byla jednomyslně uvítána ve své funkci. K otázce k ústnímu zodpovězení: já bych si dovolil pouze úvodem říct, co nás přimělo k této otázce a co nás přimělo vyzvat jednotlivé státy k tomu, aby se vážněji zabývaly touto závažnou diagnózou. Asi víte, jak je již i v té zprávě a v té otázce zdůrazněno, frekvence výskytu rakoviny v Evropě stoupá. Jsou zde některé podpůrné faktory, víme, že nám populace stárne, víme, že trvají některé závažné expozice tzv. kancerogenními

37

38

CS


látkami. Odborové organizace upozorňují, že v celé Evropě až 8 % výskytu rakovinných onemocnění je způsobeno stále ještě pracovní expozicí kancerogeny. Musíme si uvědomit, že během svého života každý třetí Evropan onemocní touto diagnózou a každý čtvrtý Evropan na tuto diagnózu zemře. Dalším závažným podnětem je i to, že stále ještě existuje velmi výrazný rozdíl mezi léčebnými úspěchy ve starých členských zemích a v nových členských zemích. Tato nerovnováha je také jistě důvodem k zamyšlení. Co my v této oblasti můžeme dělat a můžeme doporučit Evropskému společenství? Jistě je takovýto útvar, jakým je Evropská unie, rozhodně vybaven schopnostmi a pravomocemi ke koordinaci jednotlivých národních politik. Je také známo, že při přijetí národních akčních programů lze mortalitu na tuto diagnózu snížit až o 30 %. Víme, že pouze 3 % všech prostředků v rozvinutých zemích se vydávají na prevenci rakoviny, 97 % prostředků spolyká vlastní léčení. Chtěl bych z tohoto místa vyzvat i k tomu, aby se pacient, který může být středobodem našeho léčení a měl by být středobodem naší péče, dostával lépe k novým vědeckým poznatkům, k novým informacím. Aby se Evropská unie zasadila o jednotný registr, aby se zasadila i o pokud možno jednotné vzdělávání. Je paradoxem, že Evropská unie stále ještě nemá ve všech zemích zavedený jednotný obor, jakým onkologie bezesporu je. Jedná se sice o interdisciplinární obor, ale její uznání jako svébytného oboru je podmínku nutnou, nikoli postačující k úspěšnému boji s touto diagnózou. Já bych z tohoto místa chtěl přenechat část svého řečnického času svému kolegovi z frakce EPP-ED, panu profesoru Trakatellisovi, a tímto své úvodní vystoupení končím. Androulla Vassiliou, členka Komise. − (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, toto je mé první oficiální vystoupení v Parlamentu, dovolte mi tedy nejprve poděkovat jeho poslancům za to, že ve mě svými hlasy vložili důvěru. Opakuji, co jsem řekla při svém slyšení: Chci s poslanci Evropského parlamentu spolupracovat plodně a podle svých nejlepších schopností. Nyní, pane předsedající, k tématu rakoviny: Kromě toho, že otázku rakoviny upřednostňujete vy i slovinské předsednictví, po mnoho let jsem se o ni velmi zajímala i já sama, a proto jsem ráda, že to je první téma, kterým se mám před plénem zabývat. Každoročně je rakovina diagnostikována u 3,2 milionů Evropanů, tato zátěž však není v Unii rozložena stejnoměrně. Například poslední údaje ukazují, že výskyt rakoviny děložního čípku je v Bulharsku více než čtyřikrát vyšší než ve Finsku a že riziko úmrtí na rakovinu děložního čípku je téměř pětkrát vyšší v Litvě než v Itálii. Tyto odchylky ukazují, že v celé Unii je co zlepšovat. Primární odpovědnost za komplexní přístup k rakovině je samozřejmě na členských státech, evropské opatření však může mít svůj význam. Komise v současné době připravuje zprávu o provádění doporučení Rady o screeningu rakoviny z roku 2003. Očekávám, že zpráva ukáže, že bylo dosaženo určitého pokroku, ale že je stále ještě třeba hodně udělat. Při této činnosti budeme spolupracovat s členskými státy. Přestože je screening důležitý, domnívám se, že akce Společenství proti rakovině musí zasahovat širší okruh témat. Například: zdravotní údaje a údaje o počtu případů rakoviny, které poukáží na nerovnosti a nejlepší postupy v celé Evropě; preventivní opatření a zdravotnická osvěta zaměřená na témata, jako je tabák, výživa a alkohol; nejlepší postupy léčby a integrované péče o nemocné rakovinou, například paliativní péče; sdružování zkušeností prostřednictvím evropských referenčních sítí; zajišťování investic do infrastruktury prostřednictvím strukturálních fondů a podpora výzkumu rakoviny na úrovni Společenství. Hodlám předložit návrhy akčního plánu pro rakovinu v příštím roce. Plán se bude snažit zajistit soustředěnost a sladěnost všech uvedených opatření. Rovněž zvážíme, zda vědecké důkazy odůvodňují stávající doporučení o screeningu rakoviny. Některá opatření již probíhají. Plánujeme zařadit ustanovení o evropských referenčních sítích do nadcházejících návrhů o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Návrhy, které budou předloženy koncem tohoto roku ohledně vzácných onemocnění, také pomohou zlepšit mimo jiné stav týkající se vzácných typů rakoviny. Kromě toho, pokud má někdo rakovinu, ovlivňuje to nejvíce jeho, ale i jeho rodinu, jeho zaměstnavatele a společnost jako celek. Moje návrhy bude doprovázet posouzení dopadů, které vyjasní cenu rakoviny nejen z hlediska jednotlivce, ale i širší sociální a ekonomické náklady. Těším se na vaše návrhy k tématům, která musíme řešit při přípravě těchto návrhů. Ujišťuji vás, že vaše návrhy budou při přípravě uvedeného akčního plánu vzaty v úvahu, a počítám s vaší podporou pro veškerou naši budoucí činnost.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Antonios Trakatellis, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Pane předsedající, nejprve mi dovolte poblahopřát paní komisařce k nástupu do funkce. Vítám již vyjádřené názory na téma rakoviny. Paní komisařko, myslím, že nadešel čas, abychom přijali efektivní strategii pro rakovinu v souladu se současným vědeckým a technologickým pokrokem, aby toto onemocnění mohlo přestat být hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Dnes lze jedné třetině všech případů rakoviny předcházet. Proto musíme revidovat stávající programy prevence a vytvořit nové, které pokryjí všechny eventuality. Rozšíříme-li naše vědecké poznání, musíme přezkoumat doporučení Rady o včasné diagnóze a zlepšení diagnostických metod pro více typů rakoviny. K rakovině prsu, děložního čípku a tlustého střeva musíme doplnit rakovinu kůže a případně i rakovinu plic a prostaty. Posílení prevence a včasná diagnóza by mohly pokrýt téměř 70 % případů. V případech, kdy prevence nebo včasná diagnóza není možná, jak jste uvedla, musíme zlepšit léčebné strategie a postupy, které musí být efektivnější a inovativnější. Musíme zajistit, aby byly plně využívány druhy léčby, které nabízí stále úspěšnější inovace a výzkum. Je nutné prostě podněcovat výzkum léčby rakoviny a zvýšit financování výzkumu. Výzkum by samozřejmě neměly zdržovat byrokratické formality. Kromě toho by měly být přezkoumány postupy vydávání povolení tak, aby bylo možné urychlit postupy pro nová léčiva a dodržet přitom vysokou míru bezpečnosti. Paní komisařko, to vše je dnes možné. Prostředky, které poskytuje EU, nám v blízké budoucnosti možná umožní rakovinu kontrolovat, a tím téměř zbavit evropské občany této metly. Při trvalém soustředění na tento cíl tedy dnes musíme pokročit kupředu. Jak jste řekla, musíme to učinit tak, že navrhneme jednotlivé prvky takové strategie. Doufáme, že i Evropská komise i Rada podpoří usnesení Parlamentu a přijmou vhodná opatření pro dosažení našich cílů. Glenis Willmott, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, rakovina postihuje jednoho ze tří obyvatel Evropské unie a vede k více než milionu úmrtím. Proto jsou s touto nemocí spojeny dvojí náklady: za prvé lidské náklady ve smyslu dopadu rakoviny na nemocné a jejich rodiny, a za druhé velké zdravotní břemeno pro společnost jako celek. Kromě toho se v důsledku současných demografických změn a v důsledku stárnutí obyvatel jedná o problém, který bude dále jen narůstat. Potřebujeme zajistit, aby všichni naši občané měli přístup k vysoce kvalitním screeningovým programům, diagnostice a léčbě včetně paliativní péče. Specializované pracovní skupiny pro rakovinu by zajistily soudržný a koordinovaný přístup ke všem aspektům onemocnění, zabezpečily by výměnu informací a prosazování nejlepších postupů. Musíme zajistit, aby bylo učiněno více pro zajištění výzkumu a inovací, které poskytnou co největšímu počtu lidí přístup k nejlepší prevenci a léčbě rakoviny. Musíme upozorňovat i na vztah rakoviny a obezity – po tabáku nejsnáze vyloučitelné příčině rakoviny. Je také nutné zajistit, aby byli pracovníci chráněni před rakovinotvornými látkami – zhruba 8 % všech případů rakoviny je způsobeno expozicí karcinogenům při práci – a potřebujeme závazné limity pro krystalický křemen, který může působit onemocnění s trvalými následky a smrtelnou chorobu plic. V tomto ohledu bych chtěla naléhavě vyzvat poslance, aby podpořili bod 33 a bod odůvodnění K původního textu schváleného výborem – připomínám, že stavebnictví není smluvní stranou dohody sociálních partnerů o krystalickém křemenu. V rámci Evropy existují obrovské rozdíly v léčbě a screeningu rakoviny. Mnoha úmrtím způsobeným rakovinou by bylo možné předejít preventivními opatřeními, například dostupností informací a komplexními screeningovými programy. Řešení těchto rozdílů musí být prioritou. Je to naše morální povinnost a je to možné. K dosažení tohoto cíle potřebujeme jen politickou vůli. Georgs Andrejevs, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, rád bych využil této příležitosti a poděkoval slovinskému předsednictví za to, že rakovinu zařadilo tak vysoko do popředí svého politického programu. Chtěl bych upozornit zejména na jednu iniciativu: Evropský summit pacientů s rakovinou, který se konal tento týden zde v Bruselu pod patronací slovinského předsednictví a kterého se účastnilo více než 150 skupin zastupujících pacienty z celé Evropy. Tento velmi úspěšný summit, na kterém jsem měl rovněž tu čest promluvit, byl první událostí, které naše nová komisařka pro zdraví ve své funkci zúčastnila. Musím přiznat, že proslov paní komisařky na mě udělal dojem, stejně jako její závazek k boji s rakovinou obecně a s problémy pacientů s rakovinou konkrétně.

39

40

CS


Také mě velmi potěšilo, když jsem se dozvěděl, že paní komisařka hodlá předložit nový akční plán pro rakovinu počínaje příštím rokem, aby zajistila, že rakovina zůstane mezi prioritními tématy Komise. Tyto iniciativy předsednictví a Komise nás musí všechny povzbudit k tomu, abychom se zaměřili na to, co je nutné učinit, zamysleli se nad tím, čeho jsme dosáhli, a objevili místa, která nyní mají určité nedostatky. A nyní se s velkým očekáváním těšíme na nadcházející závěry Rady k tomuto tématu. Věřím, že tyto závěry poskytnou příštím předsednictvím velmi dobrý a pevný základ k pokračování ve směrech, které závěry vytyčí. Proto by rád důrazně povzbudil nadcházející francouzské předsednictví, aby pokračovalo ve stanovených iniciativách a zachovalo téma rakoviny jako prioritní bod svého programu. Konečně bych také chtěl poděkovat všem kolegům, kteří velmi přispěli k přípravě návrhu usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii, o kterém budeme zítra hlasovat. Adamos Adamou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, i já se chci připojit k blahopřání. Jste odbornice na rakovinu, protože předtím, než jste se ujala funkce komisařky, jste byla ředitelkou onkologického centra, proto jste jistě na informace, které zde slyšíte, zvyklá. Nebudu polemizovat se statistickými údaji, které vám poskytují mí kolegové poslanci. Pan Trakatellis uvedl, že 30 % lidí lze zachránit prevencí. Jako onkolog vás mohu ujistit, že dalších 30 % lze zachránit spolehlivými programy screeningu. Ale kolik ze 27 členských států takové programy má? S tím musíte něco udělat; je třeba zajistit koordinaci a tedy i pomoc. Možná budete muset využít i finanční prostředky ze strukturálních fondů a 7. rámcového programu, aby mohly přispět všechny tyto metody. Musíte pomoci při zviditelnění onkologie, protože, jak jste řekla, je to velice důležité. Slovinskému předsednictví je třeba poblahopřát, ale stejně tak důležité je vytvoření pracovní skupiny plně zaměřené na problém rakoviny. Irena Belohorská (NI). – (SK) Vážená paní komisařko, dovolte mi, abych vám blahopřála ke zvolení. Jsem velmi ráda, že se dnes otázka rakoviny dostává k řešení nejen do odborných kruhů, ale i do kruhů politických, které jsou v tomto případě velmi důležité. Odborníci upozorňují na alarmující statistiky, trendy výskytu jsou velmi nepříznivé. Včera dopoledne jsem vedla jednání organizací pacientů a mohu říci, že tyto organizace požadují přiměřenou léčbu, která je hlavně v případech vzácných onemocnění velmi náročná. Mezi starou patnáctkou a novou dvanáctkou je stále velká propast ve výskytu tohoto onemocnění, v pozdním záchytu i v přístupu k léčbě ve všech fázích nemoci. Slabá prevence, pozdní diagnostika nebo léčba zhoršují stav pacienta a jeho šanci na vyléčení. Vážená paní komisařko, prosím vás, aby boj proti rakovině nebyl jen prioritou šestiměsíčního předsednictví. Odborné lékařské kruhy i ESMO, pacientské organizace i my v Evropském parlamentu vás při hledání řešení podpoříme. PŘEDSEDAJÍCÍ: paní ROURE místopředsedkyně Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Paní komisařko, nečekal jsem, že budu mít možnost hovořit s vámi o rakovině třikrát v jednom týdnu. Vidím, že máme komisařku, která zná situaci týkající se rakoviny a která spolu s námi zahájí boj. Protože evropští občané, kteří vědí, že zdraví je odpovědností členských států, chtějí, aby byly určité úkoly prováděny na evropské úrovni, protože pouze na této úrovni je lze provádět řádně. Jsem rád, že jste oznámila akční plán boje s rakovinou. Naléhavě jej potřebujeme a má-li rakovina exponenciální dynamiku epidemie, musíme mít svou vlastní politickou dynamiku i my, jinak se tato mezera a důsledky rakoviny budou nadále ještě zhoršovat. Jsem potěšen tím, že slovinské předsednictví posílilo naděje na to, že v budoucnosti budou činnosti koordinovanější, bude existovat větší kontinuita a iniciativy budou důraznější, a jak jste sama při jiné příležitosti na počátku tohoto týdne řekla, bude tento vývoj spojen s mnohostrannými partnerstvími. Kromě toho jsem přesvědčen, že by bylo lepší, kdyby země vykonávající předsednictví EU neupřednostňovaly jednotlivé aspekty, ale obecně zvažovaly celou přední linii boje proti rakovině, jak již dnes bylo řečeno. V tomto duchu doufám, že s vaší pomocí bude možné zřídit pracovní skupinu (které můžeme říkat i jakkoli jinak), která by svedla dohromady hlavní instituce a klíčové subjekty boje proti rakovině, nikoli s úmyslem vytvořit novou byrokracii, ale dosáhnout lepších kombinovaných výsledků díky dobrým metodám spolupráce.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Paní komisařko, přeji vám mnoho úspěchů ve vaší práci. Karin Jöns (PSE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, sdělovací prostředky v mé zemi zaznamenávají dobré výsledky Německa v oblasti mammografického screeningu. Hlavní směry EU pro zajištění jakosti opět prokázaly svou cenu. Objevují se však i požadavky na zajištění této nabídky i pro mladší ženy. To ukazuje, jak jsou evropské hlavní směry významné. Proto i tento Parlament bude zítra ve svém návrhu usnesení požadovat další rozvoj hlavních směrů EU založených na důkazech a upracujících včasné rozpoznání, diagnózu a léčbu všech obecně rozšířených typů rakoviny a přípravu nezbytně nutných akreditačních a certifikačních postupů pro příslušná zařízení. Samotná kritéria zde nestačí. Pouze tímto způsobem se nám podaří postavit jakost nad populismus a nad třídní a tržní zájmy v oblasti včasného rozpoznání a léčby rakoviny. Ráda bych požádala své kolegy poslance i paní komisařku, aby nadále přesvědčovali a přesvědčili členské státy, které dosud o potřebě akreditačního postupu pochybují. Elizabeth Lynne (ALDE). – Paní předsedající, rakovina je již druhou nejvýznamnější příčinou úmrtí v Evropě, skutečností však je, že mnoha typům rakoviny lze předejít a mnoho úmrtí na rakovinu je zbytečných. Screening, diagnostika a léčba se zlepšily, ne však dostatečně. Musíme vybudovat mechanismy na úrovni EU, které zajistí efektivnější sdílení nejlepších postupů. Vezměme si například rakovinu tlustého střeva. Odhaduje se, že by v EU bylo možné zachránit více než 27 000 životů ročně, kdyby v celé Evropě existovaly moderní screeningové programy. Také musíme zajistit, aby osoby, kterým byla rakovina diagnostikována, nebyly diskriminovány na pracovišti. To by mohla upravovat směrnice o zaměstnanosti z roku 2000 o boji proti diskriminaci na pracovišti, mnohé členské státy však neklasifikují chronická onemocnění a rakovinu jako sníženou pracovní schopnost. Proto na úrovni EU potřebujeme definici snížené pracovní schopnosti, která by mohla zahrnovat osoby s rakovinou. Bairbre de Brún (GUE/NGL). – (GA) Paní předsedající, podporuji zřízení meziinstitucionální pracovní skupiny pro rakovinu, která by umožnila pravidelná setkání zástupců Evropského parlamentu, Komise a Rady. Výzkum zjišťování a prevence rakoviny by měl být financován i v rámci 7. rámcového programu. Vítám příspěvek Komise do dnešní rozpravy. Musí být zavedeny strategie zaměřené na ženy, a zvláště nenákladný a pravidelný screening děložního čípku a rychlý screening prsu. Musíme také zkoumat účinek chemických látek, které je třeba regulovat prostřednictvím nařízení REACH. A konečně, klíčovým faktorem špatného zdravotního stavu je chudoba. U chudých lidí existuje větší pravděpodobnost, že onemocní a zemřou v nižším věku než lidé bohatší. To platí zvláště pro prevenci a léčbu rakoviny. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) I já chci přivítat skutečnost, že jsme dnes jmenovali do funkce paní Vassiliou, novou komisařku pro zdravotnictví. Od této nové spolupráce si slibuji velmi mnoho a mě osobně její vystoupení ve Výboru pro životní prostředí, zdravotnictví a bezpečnost potravin přesvědčilo o jejích kvalitách a o její chuti řešit některé problémy, například ty, které jsem vyzdvihl ohledně kouření. Nyní bych se právě v této souvislosti chtěl věnovat podobnému tématu. Víme, že každý třetí občan Evropy onemocní některým druhem rakoviny a mezi nejčastější patří rakovina plic, karcinom tlustého střeva, jak již někteří zmínili, a rakovina prsu. Je známo, že rakovina plic se vyskytuje až 5-krát častěji než všechny ostatní druhy rakoviny celkem. Je nesporné, že pasivní kouření vyvolává rakovinu stejně jako kouření aktivní, a víme i to, že až 95 % lidí, u kterých diagnostikují rakovinu plic, jsou kuřáci nebo pasivní kuřáci. Nápisy na krabičkách cigaret nestačí. Je čas zavést kvalitní zákony na ochranu nekuřáků i v těch starých a nových členských zemích Evropské unie, kde s tím z nepochopitelných příčin dosud váhají. V zemích, kde platí dobré a dostatečně omezující zákony, se výrazně zlepšil zdravotní stav a ušetřily se miliardy, které jinak vydáme na léčbu pacientů s rakovinou. Vážení přátelé, v poslední době se v odborné lékařské literatuře objevují články, které hovoří o přímém vztahu mezi užíváním hormonální antikoncepce a rakovinou prsu. Rád bych vyzval Komisi i naše programy k přidělení finančních prostředků i na tento výzkum, abychom tyto možné trendy mohli omezit a zlepšit zdravotní stav žen.

41

42

CS


Marios Matsakis (ALDE). – Paní předsedající, rakovina, jak mnozí vědí, nemusí být nutně nevyléčitelné onemocnění. Moderní metody léčby spolu s včasnou a přesnější diagnózou znamenají, že mnoho forem rakoviny lze dnes úspěšně léčit. Samozřejmě je třeba ještě mnoho udělat, a proto musí EU na sebe vzít závazek vyhlásit totální válku rakovině. Musíme s tímto onemocněním bojovat na všech frontách, velmi agresivně a s nekonečnou rozhodností. Naše úsilí se musí například snažit zajistit, aby fungovaly efektivní screeningové programy a aby byly prováděny v těchto skupinách obyvatel, které je nejvíce potřebují. Programy se také musí snažit zajistit, aby bylo k dispozici dostatečné financování pro výzkumné instituce, které zajišťují naši naději pro budoucnost. Naši občané musí být znovu ujištěni, že rakovinu lze porazit, a my v Evropském parlamentu jsme rozhodnuti nadále tento boj podporovat, dokud nebude dovršen. Závěrem mi při této příležitosti dovolte poblahopřát nové komisařce pro zdraví paní Vassiliou. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající a zdravím novou komisařku. Rakovina je druhou neběžnější příčinou úmrtí. V letech 1993 i 2003 bylo Maďarsko na prvním místě na světě, pokud jde o úmrtí na rakovinu, a nejběžnějšími typy byly rakovina plic, tlustého střeva a prsu. Příčiny známe: nezdravá strava, příliš málo tělesného pohybu, antikoncepce, alkohol, kouření a škodlivé vlivy životního prostředí. Víme, že z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem boje s rakovinou je prevence, a přesto stále existují členské státy, včetně například Maďarska, kde se peníze investují jen do screeningových programů pro rakovinu úst, prsu a děložního čípku, ale nikoli jiných typů rakoviny. Pacienti musí čekat šest až osm měsíců na CT a MRI vyšetření a na zahájené léčby. Doufám, že tato zpráva otevře členským státům i maďarským politikům oči a bude silným příspěvkem k současné legislativní debatě o zákazu kouření. Velice vám děkuji a přeji ještě jednou vše nejlepší paní komisařce. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Paní předsedající, je dobré, že si slovinské předsednictví stanovilo boj proti rakovině jako jednu ze svých priorit, nesmí to však být jednorázová akce. Boj proti rakovině musí patřit k prioritám každého následujícího předsednictví, alespoň z toho důvodu, že výskyt tohoto strašného onemocnění v Evropě narůstá a bude narůstat s tím, jak naše společnost stárne. Ráda bych upozornila na nerovnosti, které paní komisařka zdůraznila v oblasti rozpoznávání a léčby rakoviny, které jsou při porovnání starých a nových členských států Unie tak zjevné. Statistické údaje ukazují vysokou míru přežití a nižší úmrtnost ve starých členských státech EU, a proto vyzývám Evropskou komisi, aby zvlášť sledovala provádění programu EU „Evropa proti rakovině“ zejména ve střední a východní Evropě. Občané nových členských států by měli mít stejné podmínky jako občané staré Unie pokud jde o možnosti vyhnout se rakovině a bojovat s ní, jestliže již toto onemocnění mají. Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, ráda bych připomněla, že prevence je nejlepším způsobem boje proti rakovině a že v důsledku toho nesmíme ustupovat ze svého pevného postoje ve věcí uvádění karcinogenních látek a endokrinních disruptorů na trh. Apeluji na všechny kolegy poslance, kteří nepřijali správné stanovisko v prvním hlasování o pesticidech. Mohli by věci napravit při druhém hlasování o uvádění pesticidů na trh. Pokud jde o vedení vnitrostátních registrů, ráda bych paní komisařku upozornila, že to bylo navrhováno při hlasování o 7. rámcovém programu před dvěma lety, návrh však nebyl přijat. Proto budete muset, paní komisařko, svou práci uzpůsobit tak, abyste přiměla členské státy k přijetí tohoto principu. Do té doby vám blahopřeji ke jmenování a přeji hodně štěstí. Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Velice děkuji, paní předsedající. I já bych chtěl říci několik slov o významu prevence. Tato rozprava se dotkla otázky kouření. Kouření je možná dobrý příklad toho, jak lze vytvořit společenský odpor. Na mnoha místech dnes kouření není, mohu-li použít ten výraz, „cool“ nebo „trendy“. Současně má rakovina i další příčiny, které dosud zdravý společenský odpor nevzbudily. Chemická kontaminace a znečištění ovzduší jsou hlavními příčinami rakoviny. V oblasti ochrany životního prostředí se však dosud nevyvinul druh společenského povědomí, díky kterému bychom si uvědomili, že určité chemické látky je třeba z našeho systému odstranit, že nadměrná doprava ve městech škodí zdraví jejich obyvatel nebo že snížení množství toxických látek a znečištění, kterému jsme vystaveni, znamená změnu celého našeho života.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Proto bych chtěl, abychom si uvědomili, jak úzce propojeny jsou myšlenky boje s rakovinou, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Děkuji vám. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, je třeba poděkovat slovinskému předsednictví za to, že uznalo boj proti rakovině za jednu ze svých priorit v roce 2008. V Evropské unii si bohužel rakovina každoročně vyžádá jeden milion životů. Čísla jsou šokující. Během života bude nádor diagnostikován u zhruba 33 % obyvatel Evropy a pro 25 % bude příčinou smrti. Nejvyšší procento lidí umírajících na rakovinu plic, prostaty nebo prsu je evidováno v nových členských státech, tedy v nejchudších zemích. Je třeba přijmout opatření na úrovni EU, která umožní vymýtit rozdíly mezi onkologickými službami, zvláště pokud jde o monitoring a screening. Nezapomínejme, že včasné rozpoznání rakoviny nabízí nejlepší šance na její léčbu. Odhaduje se, že zhruba jedné třetině případů by bylo možné předejít zdravým životním stylem, nekouřením tabáku nebo neužíváním alkoholu a provozováním sportů a zdravou stravou. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) I já bych chtěla poděkovat slovinskému předsednictví za nastolení tohoto tématu a samozřejmě také paní komisařce za možnost vést rozpravu o této otázce za její přítomnosti. Ráda bych zdůraznila, že je důležité mít kvalitní služby pro sledování, rozpoznávání a léčbu tohoto onemocnění. Rovněž jsem přesvědčena, že je důležité certifikovat instituce, které mají odpovědnost v oblasti onkologické léčby, a že by vlády členských států měly tyto instituce přiměřeně financovat. A v neposlední řadě zdůrazňuji význam sociální integrace nemocných; neměli by se považovat za zdravotně postižené, a proto jsem přesvědčena, že psychický stav těchto pacientů by jim mohl v boji s onemocněním pomoci. Androulla Vassiliou, členka Komise. − Paní předsedající, se zájmem jsem sledovala rozpravu o rakovině a musím ještě jednou říci, že rakovina není jen naším dočasným tématem: je to něco, co je pro celou Evropskou unii a nejen pro ni natolik závažné, že se nesmíme spokojit s ničím a rakovina musí být trvale mezi našimi prioritami. Bylo řečeno, že jsem v oblasti rakoviny odborník. Musím říci, že odborník na rakovinu nejsem. Existují lidé, které lze skutečně označit za odborníky na rakovinu, já jsem však jen dlouho pracovala a budu pracovat v oblasti boje s rakovinou. Slyšela jsem velmi zajímavé připomínky. Pokusím se na některé u nich odpovědět, ale ujišťuji vás, že jsem si poznamenala všechny uvedené připomínky a že je vezmeme v úvahu při přípravě svého akčního plánu. Pokud jde o strukturální fondy, Komise nyní zařadila zdraví jako jednu z prioritních oblastí k financování, fondy tedy lze využít pro zdravotnickou infrastrukturu včetně oblasti rakoviny. Byly zmíněny karcinogenní látky na pracovišti. Jak víte, již máme přísné evropské normy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti. Komise se bude samozřejmě snažit tyto normy průběžně aktualizovat s tím, jak se budou aktualizovat naše znalosti rizik. Na tomto tématu budu pracovat s komisařem Špidlou, který odpovídá za oblast legislativy. Opakovaně bylo navrhováno zřízení meziinstitucionální pracovní skupiny pro boj s rakovinou. Tuto otázku prošetřím v rámci nadcházejících jednání Rady pro zdraví ve Slovinsku a já bych k tomuto návrhu ještě dodala, že bych v této pracovní skupině ráda viděla i zástupce pacientů a odborníků. Uznání onkologie jako odbornosti je skutečně velice nutné, poukázala bych však na to, že to je na členských státech. Ale pokud jde o mě, vynaložím veškerý svůj vliv, abych k tomu členské státy povzbudila. Mnoho řečníků hovořilo o protikuřáckých kampaních. Všichni víme, že kouření způsobuje jedno z nejzávažnějších poškození zdraví a mým úmyslem je nejen pokračovat v kampani proti kouření, ale pokusit se také zapojit do této kampaně mladé lidi, nejen proto, aby pro ně bylo kouření méně módní, ale také aby pochopili, že je v jejich zájmu nezačít kouřit, a aby se do kampaně sami aktivně zapojili a šířili ji mezi mládeží, protože to je první fáze prevence kouření – začít u mladých lidí. Jak jsem řekla, bylo předloženo mnoho dalších zajímavých návrhů. Všechny je vezmu v úvahu a budu nadále úzce spolupracovat s poslanci Parlamentu, abychom pro příští rok dosáhli velmi dobrého akčního plánu.

43

44

CS


(Potlesk) Předsedající. – (FR) Podle čl. 108 odst. 5 jednacího řádu jsem obdržela návrh usnesení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na ukončení této rozpravy(1). Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlavní myšlenky dotčené zprávy podporuji. V jedné věci však podle mě musíme hovořit jasněji a jednat rozhodněji: je třeba investovat více prostředků do výzkumu, a to skutečně a nejen slovy, a výzkumným pracovníkům musí být zaručeny lepší podmínky. Za posledních několik let bylo dosaženo důležitých výsledků, což dává větší naději nemocným rakovinou i jejich rodinám, stále je však před námi dlouhá cesta. Myslím si však, že v každém ze 27 členských států by byl žádoucí sekulárnější přístup k etickým otázkám, protože ty jsou často překážkou a omezením svobody výzkumu. Prioritním cílem by při dodržení platných právních předpisů mělo být vymýcení tohoto onemocnění, které si ve svých nejrůznějších a strašných podobách neustále žádá příliš mnoho obětí v celé Evropě. Úkol a povinnost vydat se na tuto cestu náleží nám. Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Hovořit o výskytu případů rakoviny ve státech Evropské unie jako o epidemii je alarmující. Přesto je tomu tak, protože si vyžádá víc než milion lidských životů ročně. Epidemie však vznikají v oblastech, kde mají lidé špatné životní podmínky, nedodržují hygienické a epidemiologické zásady nebo nemají přístup k účinné zdravotní péči. Nevím, kterou z těchto podmínek EU splňuje. Ve stejné době, kdy v EU hovoříme o epidemii rakoviny, hovoříme i o růstu ekonomiky, konkurenceschopnosti, vysokých investicích do prevence, nových efektivních léčebných metod a farmaceutického průmyslu. V mé zemi, ve Slovenské republice, už více než 30 let probíhá národní onkologický program za účelem prevence právě onemocnění rakovinou. Navzdory tomu je výskyt rakoviny stále častější. Je chyba v lékařích nebo v pacientech? Jak se využívají fondy EU k prevenci rakoviny? Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vypracoval v roce 2003 zprávu z vlastního podnětu o karcinomu prsu. Přesně pojmenoval příčiny i možnosti řešení, přesto se však jen málo ze zprávy realizovalo. Někdy mám pocit, že pravá ruka neví, co činí levá, že v naší společnosti, v celé EU, snad v zájmu lepšího obrazu a z obav z vyslovení pravdy záměrně zamlčujeme pravé příčiny výskytu těchto onemocnění. Boj proti rakovině nemůže být prioritou jednoho předsednictví EU, ale měl být už několik let její systematickou politikou

22. Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (rozprava) Předsedající. – (FR) Dalším bodem je zpráva, kterou vypracovala Riitta Myllerová jménem Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (2007/2204(INI)) (A6-0074/2008). Riitta Myller, zpravodajka. − (FI) Paní předsedající, komisaři Dimasi, cílů šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí nebude dosaženo v důsledku druhu politiky ochrany životního prostředí, která se v EU provádí. Tematické strategie plánované jako základ akčního programu pro životní prostředí a schválené a do velké míry nyní přijaté právní předpisy, které ze strategií vycházejí, pro dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí nestačí. Pravděpodobně nebude zastaven pokles biologické rozmanitosti a právní předpisy na (1)

Viz zápis.

09-04-2008

09-04-2008

CS


ochranu mořského prostředí nebudou účinné do roku 2012. Ochrana půdy se, jak víme, dostala do problémů nejen v Radě, ale i zde v Parlamentu. Právní předpisy o odpadech nyní míří k cíli a nevypadá to s nimi dobře. Musíme dosáhnout uspokojivých dílů v oblasti snížení objemu odpadu. Ani cíle schválené ve směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší nejsou na úrovni schválené v šestém akčním programu pro životní prostředí. Cílů uvedených v šestém akčním programu pro životní prostředí je však dosahováno v jedné oblasti, a tou je politika klimatu. Je tomu zvláště v případech, kdy jsou nyní schválená opatření skutečně prováděna. Musíme mít na paměti, že provádění politiky v oblasti klimatu pomáhá i v oblasti kvality vzduchu a částečně i v oblasti odpadů, v tomto ohledu je tedy velice důležité. Co tedy ještě můžeme udělat, abychom se vrátili zpět na cestu dosahování cílů stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí? Především musí členské státy zesílit vnitrostátní provádění právních předpisů EU. Komise musí získat zdroje nezbytné k tomu, aby byla schopna zajistit, že všechny členské státy budou plnit své závazky. Další významnou otázkou, a možná ze všech nejdůležitější, je to, jak se nám podaří začlenit aspekt životního prostředí do všech právních předpisů Evropské unie. Už o tom mluvíme roky, ale dosud se v praxi nic nestalo. Stále máme oblasti, kde dotujeme činnost poškozující životní prostředí. Musíme skoncovat s dotacemi, které poškozují životní prostředí, a Parlament by k tomu měl navrhnout časový plán. Musí být doporučena každá politika příznivá pro životní prostředí, včetně opatření v oblasti zdanění. Pokud nebude možné využít právní předpisy na evropské úrovni k vývoji ekologické daně, budeme muset ke zlepšení daňové oblasti použít prostředky nám dostupné, například pružnou spolupráci. Má-li se stav životního prostředí zlepšit, musí být závazné právní předpisy stále prioritou. Ráda bych poděkovala všem skupinám, které se této práce účastnily, a chci říci, že jsem předložila několik pozměňovacích návrhů, jejichž účelem je výhradně vyjasnění textu a jeho větší vyváženost. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropa výsledků je pro Komisi prioritou. Naše politika ochrany životního prostředí byla a je velmi úspěšnou politikou EU, protože nabízí občanům EU jasné a hmatatelné výhody. Zhruba 80 % právních předpisů členských států v oblasti životního prostředí vychází z odpovídajících právních předpisů EU. Ty významně přispěly k velkému zlepšení kvality ovzduší a vody i k ochraně a údržbě přírodních zdrojů Evropy. EU je tak schopna hrát na mezinárodní scéně vedoucí úlohu v otázkách, jako je změna klimatu, biologická rozmanitost a právní předpisy o chemických látkách. Téměř rok uplynul od okamžiku, kdy Komise zveřejnila své sdělení o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období. Minulý rok byl zvláště důležitý, protože otázky životního prostředí byly trvale na předních místech seznamu politických priorit EU. V tomto období jsme své politické závazky zcela naplnili. Dovolte mi uvést několik příkladů. Na summitu na Bali v loňském prosinci byl zahájen proces, jehož cílem je dosažení nové dohody o globálním klimatu do konce roku 2009. „Zelená diplomacie“ EU tomuto pozitivnímu výsledku velmi napomohla. Balíček návrhů o klimatu a energii, který Komise vypracovala v lednu, byl náročný a prokazoval trvalou snahu EU být celosvětovým příkladem. Navrhovaná nová směrnice o průmyslových emisích posiluje již platná ustanovení a zjednodušuje stávající právní předpisy tím, že slučuje sedm různých směrnic v oblasti integrované prevence a kontroly znečištění. Díky tomu je snadnější provádět naše právní předpisy a přispíváme k tomu, aby byly tyto předpisy v oblasti ochrany životního prostředí účinnější. V minulém roce bylo dosaženo důležitého pokroku. Průmysl do velké míry přijal jednu z hlavních myšlenek přezkumu v polovině období – že dlouhodobá udržitelnost evropské ekonomiky musí být založena na pevných ekologických zásadách. Vysoké standardy, které stanoví právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, podněcují ekologickou inovaci, která pak podporuje produktivitu průmyslu a vytváří nová pracovní místa. Jinými slovy, náročné cíle v oblasti životního prostředí zlepšují kvalitu života evropských občanů a zároveň mají zásadní význam pro dosažení našich cílů v oblasti hospodářského rozvoje a zaměstnanosti. Tento pozitivní vývoj je v rozporu s vědeckými důkazy o tom, že Evropa ještě nevstoupila do fáze udržitelného rozvoje. Ve skutečnosti jsme jen v polovině časového období, které šestý akční program pro životní prostředí zahrnuje, je tedy třeba ještě učinit daleko více při řešení současných a nových hrozeb pro naše životní prostředí.

45

46

CS


V nadcházejících měsících Komise předloží nové návrhy, z nichž mnoho je obsaženo ve zprávě Parlamentu. Tyto iniciativy zahrnují přezkum směrnice o národních emisních stropech a balíček návrhů v oblasti udržitelné spotřeby a výroby. Rovněž připravujeme legislativní návrh omezení nezákonného obchodování s nelegálně těženým dřevem. Na konci léta budou připravena sdělení o evropském názoru na zastavení odlesňování a nalezení způsobů evidence výsledků podniků pomocí kritérií zasahujících dále než HDP. Rovněž připravujeme návrh na zákaz obchodování s kožešinami nehumánně ulovených tuleňů. Zásadní prioritou je lepší provádění právních předpisů Společenství. Je to klíč k tvorbě lepšího životního prostředí. Pouze zajištěním správného provádění celého acquis communautaire bude možné realizovat cíle šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí. Účinné provádění je spojeno s lepšími právními předpisy. Nyní mohu vyjádřit svou spokojenost, protože v posledních dvou letech byla Komise schopna oddělit lepší právní předpisy od méně náročných norem ochrany životního prostředí. Pravdou je, že starší a jednodušší právní předpisy jsou jedním z lepších způsobů, jak zlepšit provádění nových pravidel, a tak mohou přispět k lepší ochraně životního prostředí. Paní předsedající, dámy a pánové, zvláště mě těší to, že vaše zpráva obsahuje konstruktivní závěry ohledně způsobu, jakým Evropa může úspěšně dosáhnout lepšího životního prostředí a skutečně udržitelného rozvoje. Ujišťuji vás, že Komise tyto závěry velmi pečlivě prozkoumá v rámci analýzy oblasti, kde lze nalézt mezery v politikách, a při stanovování priorit pro nadcházející roky. Rád bych poděkoval zpravodajce paní Myllerové za její úsilí a stejně tak i panu Karimovi, paní Jelevové a panu Navarrovi z Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za jejich vynikající doporučení. Je zjevné, že ve věci další cesty vpřed existuje široká shoda. Nyní je na nás, abychom tuto politiku podpory přeměnili v konkrétní akci, která zajistí lepší životní prostředí po roce 2012. Rumiana Jeleva, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. − (BG) Paní předsedající, komisaři, kolegové, jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj bych ráda zdůraznila významnou úlohu orgánů regionální a místní samosprávy při zajišťování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Rozhodnutí mají vliv právě na regiony a obce a právě v nich se v praxi provádí acquis v oblasti životního prostředí. Dodávky vody a čištění odpadních vod, nakládání s odpady, veřejná doprava a územní plánování představují jen několik příkladů. Členské státy, jejich regionální a místní orgány by měly být povzbuzovány k tomu, aby co nejlépe využívaly strukturální fondy a současně zajišťovaly, aby jejich operační programy přispívaly k efektivnějšímu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. Je zjevné, že některé regiony se při provádění setkávají s obtížemi. V rámci politiky soudržnosti by měla být vypracována zvláštní opatření, která by tyto obtíže překonala. Závěrem chci říci, že regionální spolupráce by měla být využívána jako nezbytný nástroj politiky životního prostředí. Spolupráce členských států a zemí a regionů sousedících s EU, například oblasti Černého, Baltského a Středozemního moře, otevírá možnosti, jak předcházet přeshraničnímu znečištění. Děkuji vám. Gyula Hegyi, jménem skupiny PSE. – (HU) Pokud jde o cíle stanovené v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí, jsme v mnoha ohledech pozadu. Rád bych zmínil jen dva příklady. Ovzduší v našich městech je znečištěné a nezdravé. Vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství chybí, v mnoha městech se dosažení cílů stanovených v tematické strategii pro městské prostředí zdá velmi vzdálené. Komise proto musí předložit právní předpisy, které jasně definují rámec pro městské prostředí a městskou dopravu v celé Evropské unii, protože jinak budou naši občané nadále trpět špatnou kvalitou ovzduší a jinými formami znečištění. Podobně se protahuje provádění rámcové směrnice o vodě. Pokud nebudou právní předpisy pro oblast průmyslu v souladu s politikami pro zemědělství a rozvoj venkova, budou naše vodní zdroje nadále znečištěny. Jak prokazuje pěna na řece Rábě v Maďarsku, která je výsledkem znečištění, jež působí rakouští kožedělní výrobci, současné právní předpisy nejsou schopny zabránit kontaminaci vodních zdrojů.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Členské státy a Komise musí učinit vše, co je v jejich moci, aby zajistily obecné dodržování rámcové směrnice o vodě a povodňová směrnice. Děkuji vám. Satu Hassi, jménem skupiny Verts/ALE. – (FI) Paní předsedající, mnohokrát děkuji Riittě Myllerové za její vynikající zprávu a za její spolupráci. Jak říká Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, provádění programu EU pro životní prostředí je v mnoha ohledech opožděné, ještě znepokojivější však je to, že i pokud by bylo plně dosaženo všech konkrétních dosud stanovených cílů, EU by stále nebyla na cestě k udržitelnému rozvoji. Například se nám pravděpodobně nepodaří zastavit ztrátu evropské biologické rozmanitosti do roku 2010, i pokud o to budeme usilovat. Nepříjemnou pravdou je to, že naše společnost je vybudována tak, aby fungovala způsobem, který není udržitelný. Pokud by každý na Zemi spotřebovával zdroje tak, jako to dělají Evropané, potřebovali bychom k vyprodukování nutných zdrojů čtyři další planety Země. Pokud střední třídy v Číně, Indii a ostatních rozvojových zemích naši spotřebu napodobí, bude planeta v krizi. Doufám, že volání po probuzení, které nyní zaznívá díky politice klimatu, povede ke komplexnějšímu posouzení našich životních a výrobních návyků. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Dovolte mi začít konstatováním, že ani já nesouhlasím s tím, že by provádění šestého akčního programu pro životní prostředí probíhalo podle plánu. Kromě toho v mnoha případech chybí kvantitativní i kvalitativní cíle a časové plány, nejen v akčním plánu, ale i v tematických strategiích. Není pochyb o tom, že provádění šestého akčního programu pro životní prostředí je oproti plánu zpožděno. Dosud se nám nepodařilo splnit prioritní environmentální cíle stanovené v programu a provádění právních předpisů v členských státech nadále zaostává. Dovolte mi uvést konkrétní příklad. Za prvé: nebyly provedeny žádné konkrétní kroky k návrhu právního předpisu o kvalitě vnitřního ovzduší. Zvláštní prioritou v tomto ohledu je návrh ustanovení pro školy a ostatní veřejná místa uvnitř budov, která využívají zranitelné skupiny. Přinejmenším by měly být zahájeny pilotní projekty. Za druhé: provádění směrnic o programu sítí Natura 2000 rovněž zaostává. Je třeba šířit nejlepší postupy a zavádět fiskální opatření proti znečišťovatelům. Sám jsem se obrátil na Komisi s podáním týkajícím se kontaminace oblastí Natura 2000, Komise si však jen sedí na rukou a dosud nic nepodnikla. Za třetí: v posledních letech se rozšířilo nezákonné skládkování nebezpečného a komunálního odpadu na území jiných států. Místem určení evropského odpadu jsou často Afrika a Asie, a to je nepřijatelné. Stejně tak nepřijatelná je skutečnost, že několik německých spolkových zemí nezákonně převáží mnoho tisíc tun odpadu do východní Evropy a pak jej odmítají převzít zpět – například Bavorsko. Za čtvrté: co se stalo s hezkou zásadou prevence přeshraničního znečištění? Jeden členský stát, Rakousko, posledních sedm let znečišťuje řeku Rábu, jak již uvedl pan Hegyi. Na hladině vody plave hustá pěna. Na tento problém jsem již alespoň sedmkrát upozorňoval a podal jsem i formální stížnost, ale bez výsledku: pěna je na vodě pořád, zatímco Komise je stále nečinná. Hezké zásady nemají smysl, nejsou-li prováděny. Komise je strážcem práva Evropské unie. Je čas, aby tento strážce začal konat svou povinnost a neustupoval členským státům, ale naopak zajistil dodržování právních předpisů, které jsme společně přijali. Děkuji vám mnohokrát. Evangelia Tzampazi (PSE). – (EL) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi poblahopřát zpravodajce k její vynikající práci. Myslím, že zpráva odráží znepokojení Parlamentu ohledně toho, nakolik dosud Unie dodržela své závazky v rámci šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí. Přezkum, který Komise provedla v polovině období, odhaluje nutnost koordinovaného úsilí pro zacelení mezer v právních předpisech novými legislativními návrhy. Rovněž je nutné zajistit nezbytné zdroje pro řádné provádění právních předpisů Společenství. Mezitím je stále jasnější, že je třeba více vycházet z udržitelného modelu výroby a spotřeby a že hospodářský růst musí více záviset na přírodních zdrojích. Právě tak je důležité zdůraznit mezinárodní rozměr evropské politiky životního prostředí. Unie musí být povzbuzována k tomu, aby nadále podporovala ambiciózní environmentální politiky a požadavky a rozvíjela přenos technologií a výměnu osvědčených postupů s rozvojovými zeměmi.

47

48

CS


Cristina Gutiérrez-Cortines, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, skutečně si nemyslím, že dokument, o kterém jednáme, je takový, jaký by mohl být. Vysvětlím to: je to dokument, který má posoudit, co je třeba udělat s obecnými hlavními směry, které Evropská komise navrhla pro životní prostředí a pro veškerou environmentální politiku. Nemyslím, si, že se jedná o hodnotící dokument. Není to podrobný dokument, který by nám mohl pomoci plánovat do budoucnosti, možná proto, že Komise není zvyklá být posuzována nebo hodnocena, ani nehlasuje a nemá skupinu akcionářů, kteří od ní požadují výsledky. Myslím si však, ačkoli se to může jevit jako rozpor, že Komisi lze poblahopřát k výsledkům, kterých v minulých letech dosáhla, nikoli však k tomuto dokumentu. Domnívám se, že environmentální politika je plně začleněna do obecních a regionálních politik a průmysl sám reaguje na hlavní směry Evropské unie. Dokumentu však chybí předpověď toho, jak se musíme do budoucnosti změnit, protože místa, kde systém nefunguje řádně, je třeba přezkoumat. Evropa provádí environmentální politiku více než 25 let a musí některé své metody revidovat, protože to není jediná věc, která vysvětluje selhání některých politik. Nevidím žádné šetření způsobů, jakými bychom mohli změnit metody zapojení regionů a vytváření sítí, ať už jejich postoji dominuje EU či nikoli. Existuje mnoho zemí, jako například v případě směrnice o půdě, která již mají mnohem lepší předpisy, než jim Evropa může dát, jiné země žádné předpisy nemají. V reakci na tuto nevyváženost musí Evropa zaujímat odlišné postoje a hledat nové způsoby práce, protože je logické, že pokud se svět změnil, měli bychom my změnit své metody práce. Mnohokrát vám děkuji, blahopřeji k výsledkům, ale v budoucnosti musíme udělat změnu. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Považuji za velmi důležité, že průběžné hodnocení šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí odhalilo důležitou skutečnost, že provádění akčního programu výrazně zaostává za stanoveným harmonogramem. Vzhledem k této situaci je velice malá pravděpodobnost, že se vše podaří do roku 2012 a budou splněny prioritní cíle. Ztotožňuji se s názorem, že je třeba do textu uvedeného programu ještě začlenit jasnější a konkrétnější kvantitativní a kvalitativní cíle. Zároveň souhlasím s tím, že předkládání tematických strategií nepřineslo efektivní výsledky. Z toho důvodu zdůrazňuji, že je nutné pokračovat v úsilí o odstranění mezer v environmentálních právních předpisech prostřednictvím nových legislativních návrhů. Také je velmi důležité zajistit efektivní uplatnění předpisů v oblasti životního prostředí. Klimatické změny, biologická rozmanitost, zdraví a využívání zdrojů zůstanou našimi nejnaléhavějšími výzvami i do budoucnosti. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, komisařko, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že bychom měli tato vyhodnocení provádět průběžně a především bychom měli zveřejňovat zjištění členských států v registru, protože v jednotlivých případech dochází ke konfliktům, například v případě rámcové směrnice o vodě, ve které jdeme na jedné straně do krajnosti v prosazování energie z obnovitelných zdrojů, ale na druhé straně plýtváme nevyužitou vodou. Jsou také potíže s oblastmi Natura 2000. Měli bychom naslouchat občanům a dle potřeby podle nich programy upravovat. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejprve zmínit se o vynikajících připomínkách, které zde dnes byly řečeny. Komise je samozřejmě vezme v úvahu a odpovídajícím způsobem je využije. Ve svém přezkumu v polovině období došla Komise k závěru, že EU je obecně na správné cestě, pokud jde o plnění opatření stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí. Pokud budeme nadále v těchto zásadních letech dosahovat pokroku, budeme schopni provést návrhy obsažené v programu do roku 2012. Příprava návrhů a dokonce i jejich přijetí a schválení však tvoří jen polovinu nutné práce. Jak dnes bylo uvedeno, bez účinného provádění environmentální politiky jistě cílů stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí nedosáhneme, jakkoli dobře by evropské orgány dané právní předpisy vypracovaly. Právě z tohoto důvodu plně sdílím názor Parlamentu, že je nutné větší úsilí a že je třeba dát Komisi k dispozici dostatečné zdroje, které by nám umožnily řádně řešit otázky provádění. Komise tak bude schopna pomáhat vnitrostátním orgánům při rozvoji kapacit nutných pro dosažení výsledků, ke kterým směřujeme.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Komise rovněž sdílí názor Parlamentu, že je mimořádně důležité začleňovat otázky životního prostředí do ostatních politik. Jak zpráva vyjasňuje, toto začlenění je zásadní pro obchodní politiky, protože EU má vysoce významné ekonomické vztahy s ostatním zeměmi světa a obchod má zjevný dopad na životní prostředí. Je však právě tak důležité, aby byly otázky životního prostředí začleněny i do politiky zemědělské, regionální a dopravní: bude-li poskytnuto nezbytné financování, budou mít politiky Společenství na evropské regiony významný vliv. Postup studie dopadů, který také stanovila Komise, má zlepšit soudržnost politik Společenství a obsahuje posouzení všech environmentálních parametrů našich návrhů. Komise by ráda získala podporu Evropského parlamentu, aby bylo možné zaručit úplné posouzení všech environmentálních aspektů i při zvažování návrhů jiných orgánů. Konečně zpráva upozorňuje na klíčovou úlohu vnitrostátních, regionální, a místních orgánů i občanů, spotřebitelů a podnikatelů při plnění environmentálních cílů stanovených v šestém akčním programu EU pro životní prostředí. Ujišťuji vás, že Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby program zviditelnila a aby zajistila podporu dotčených stran. Jsem si jist, že Parlament bude v tomto úsilí nápomocen a doufám, že ochrana evropského životního prostředí bude jednou z hlavních oblastí zájmu voličů ve volbách v příštím roce. Riitta Myller, zpravodajka. − (FI) Paní předsedající, chci poděkovat všem, kdo se účastnili rozpravy, a panu komisaři. Parlament a já jako zpravodajka vlastně usilujeme o stav, kdy Komise získá nové nástroje, aby dovedla environmentální politiku na cestu, která vede k dosažení cílů šestého akčního programu pro životní prostředí. Ve své zprávě v polovině období Komise uvedla, že se domnívá, jak poznamenal komisař Dimas, že prostředky citované v přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období by byly k dosažení cílů dostatečné, ale provedená studie současné politiky Komise naznačuje jiný závěr. Tato zpráva, která snad bude zítra velkou většinou hlasů přijata, uvádí oblasti, kde jsou na evropské úrovni stále nutná zlepšení, a velmi rozsáhle zmiňuje stejná nápravná opatření, jaká navrhoval komisař ve svém vystoupení. Jinými slovy jsme stejného názoru, pokud jde o to, co je třeba udělat, ale jak zde řekla paní Hassiová, bez ohledu na to zda budou navrhované prostředky obecně přiměřené k tomu, aby Evropskou unii dostaly na cestu udržitelného rozvoje, jistě budeme společně muset vést velmi upřímné diskuse. Pokud jde o politiku klimatu, jsme nyní na správné cestě. Stanovíme-li takto ambiciózní politiky i v ostatních oblastech, jistě dosáhneme úspěchu. Řekla jsem, že jsem předložila několik pozměňovacích návrhů, abych tuto zprávu vyjasnila. Ráda bych jen zmínila, že finština v pozměňovacím návrhu 14 je velmi zvláštní, jako referenční text by mělo být použito anglické znění. Předsedající. – (FR) Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Jako členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin se domnívám, že by bylo dobré, kdybychom šestý akční program pro životní prostředí přijímali podle článku 251 Smlouvy o ES, tzn. postupem spolurozhodování. Ochrana životního prostředí je pro EP, který přece jen zastupuje zhruba 500 milionů Evropanů, věcí mimořádného významu. Začlenění EP do postupu spolurozhodování zřetelně prokazuje úlohu, kterou parlament má. Desetileté operační období šestého akčního programu vyžaduje pravidelná hodnocení, zvláště jeho priority. Je pravda, že tematické strategie zařazené v programu zlepšily zapojení zúčastněných subjektů a rozvinuly rozměr environmentální politiky, současně však zpozdily nebo prodloužily proces tvorby právních předpisů v této oblasti. Ostudným příkladem je nedokončená směrnice o kvalitě ovzduší. Parlament správně uvedl, že pokrok byl učiněn v podkapitolách akčního programu pro životní prostředí, pro které nebyly navrženy žádné zvláštní tematické strategie (např. oblast změny klimatu). Na druhé straně bychom měli mít na mysli, že šestý akční program nás vyzývá, abychom fiskálními prostředky podporovali metody udržitelné výroby a spotřební vzorce.

49

50

CS


Ačkoli je obtížné hodnotit tento přezkum v polovině období jako vysoce uspokojivý, přesto to je jediný mechanismus, jehož prostřednictvím může EU účinně tlačit na dosažení stanovených cílů. Neúspěch v této oblasti by poškodil důvěryhodnost EU a jejích členských států, které se skutečně zajímají o zhoršující se stav životního prostředí. Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Sdělení Komise o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (EAP) potvrzuje skutečnost, že změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, zdraví a využívání zdrojů představují nejnaléhavější úkoly v oblasti životního prostředí, a z toho důvodu je nezbytné, aby se tento nástroj stal důležitým nástrojem strategie pro udržitelný rozvoj EU. Pokud jde o opatření dosud prováděná tímto programem, je nepravděpodobné, že by bylo prioritních cílů v oblasti životního prostředí dosaženo do roku 2012. Například nelze splnit cíl spočívající v zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a strategie navržené k ochraně mořského prostředí a půdy nepřinesou konkrétní výsledky do roku 2012. Současně opatření přijímaná ke zlepšení kvality ovzduší i opatření stanovená v tematické strategii o znečišťování ovzduší a cíle týkající se hluku v okolním prostředí k dosažení cílů EAP nestačí. Sdělení Komise se přiměřeným způsobem nezabývá ani řešením problémů ani zdrženlivostí některých členských států vůči provádění směrnic o přírodních stanovištích a o programu Natura 2000. Jakmile byly určeny oblasti Natura 2000, je nutné formulovat, prosazovat a monitorovat cíle v oblasti ochrany přírody. Tento přezkum na uvedené problémy upozorňuje a žádá Komisi, aby usilovala o ambiciózní výsledky v oblasti ochrany životního prostředí.

23. Podpora malých a středních podniků působících v oblasti výzkumu a vývoje (rozprava) Předsedající. – (FR) Dalším bodem je zpráva, kterou vypracoval Paul Rübig jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o podpoře malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj (KOM(2007)0514 – C6-0281/2007 – 2007/0188(COD)) (A6-0064/2008). Janez Potočnik, člen Komise. − Paní předsedající, dnes jednáme o návrhu Komise na podporu společného programu Eurostars a já vám děkuji, že jste mi poskytla několik minut na vysvětlení hlavních rysů a významu této iniciativy. Cílem společného programu Eurostars je podporovat malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj. Tyto malé a střední podniky jsou schopny díky své vlastní výzkumné a vývojové práci přinášet na trh nové výrobky a služby. Mají ambice a kapacitu růst a stát se „hvězdami“ zítřka. Skupina 29 zemí, které jsou členy sítě EUREKA, a nyní i Lucembursko, které právě požádalo o vstup, se rozhodly vypracovat společný program, zvlášť navržený na podporu malých a středních podniků provádějících vlastní výzkum a vývoj, ve spolupráci partnery uvedených zemí. Aby se zvýšil dopad této iniciativy, navrhla Komise Evropskému parlamentu a Radě finanční účast na společném programu Eurostars na základě článku 169 Smlouvy o ES ve výši až 100 milionů EUR. Tato částka zmobilizuje příspěvek zúčastněných zemí ve výši zhruba 300 milionů EUR v příštích šesti letech. Důležitým aspektem této iniciativy je to, že zúčastněné země se samy zavazují integrovat své vnitrostátní programy, aby vytvořily společný evropský program. Kromě toho program Eurostars posiluje spolupráci mezi rámcovým programem a sítí EUREKA. Z uvedených důvodů si myslím, že tato iniciativa je dalším krokem k vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Jsem vděčný zpravodaji panu Rübigovi i členům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za dobrou spolupráci a zlepšení, která k návrhu Komise předkládají. Jménem Komise vás mohu informovat, že tyto návrhy přijímáme. Zvláště oceňuji skutečnost, že jste souhlasili s rychlým projednáním návrhu, abychom mohli přispět v rámci první žádosti programu Eurostars. Rychlé přijetí v Parlamentu a Radě by skutečně vyslalo silný signál společenství malých a středních podniků, že trvalé investování do výzkumu a inovací je zásadní pro udržení a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Eurostars by měl být dobrým příkladem toho, jak mohou členské státy spolupracovat tím, že sblíží své vnitrostátní programy, a oblastí, ve kterých financování Společenství vede k většímu dopadu na program, ve prospěch evropských malých a středních podniků a samozřejmě ve prospěch Evropy jako takové. Paul Rübig, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych měl poděkovat i slovinskému předsednictví, protože do poslední chvíle dělalo vše, co mohlo, aby zajistilo, aby bylo možné tento program provést včas. Rád bych také samozřejmě poděkoval kolegům poslancům, protože jsme opět ukázali, jak efektivní mohou evropské právní předpisy vlastně být. Uvědomíte-li si, že tato zpráva byla předložena až v lednu a zítra o ní budeme hlasovat, zjistíte, že tento Parlament, předsednictví a Komise jsou schopny velmi efektivní spolupráce. Můžeme na to být mimořádně hrdí. Rád bych také poděkoval sekretariátu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, protože není snadné dojednat poměrně složitou záležitost v tak krátké lhůtě a připravit a odpovídajícím způsobem provádět hlavní principy. Jsme velmi rádi, že svůj zájem o vstup do programu v posledních týdnech projevilo Slovensko, Spojené království a v poslední chvíli i Lucembursko, což jsme až do včerejška nevěděli. Zítra budu v této věci také předkládat ústní pozměňovací návrh a chci požádat předsednictví, aby bylo při uvádění členských států zařazeno i Lucembursko, aby se tohoto programu mohly úspěšně účastnit i malé a střední podniky v Lucembursku. Během jednání jsme v Parlamentu zdůrazňovali transparentní a především nebyrokratický, ale efektivní program podpory výzkumu. Ten by měl zejména umožnit uskutečnění námi velmi vážně požadovaných jednorázových plateb a rychlé rozhodování, aby mohly podniky získávat nutné finanční prostředky k provádění výzkumu a nemusely si předem brát bankovní půjčky a pak často dlouhou dobu na peníze čekat. Jsem přesvědčen, pane komisaři Potočniku, že tento program je známkou lepší regulace, známkou toho, že se nám zde skutečně podařilo provést cíle týkající se malých a středních podniků a lepší regulace v rámci sedmého rámcového programu výzkumu. Účast a správa ze strany sítě Eureka je také příkladná, protože Eureka je schopna v této oblasti činit velmi efektivní a rychlá rozhodnutí, protože nese konečný díl odpovědnosti. Společenství nakonec poskytuje až jednu třetinu podpory. Pane komisaři, jak jste již řekl, hovoříme až o 100 milionech EUR. Novinkou programu je také to, že je to program skutečně fungující na principu zdola nahoru, a proto vychází od podnikatelského společenství, od malých, na výzkum náročných nebo středních podniků. Jsem skutečně hrdý na to, že sekretariát Eurostatu v Bruselu zde na trhu působí velmi efektivně a velmi rychle ve spolupráci s vnitrostátními agenturami pro financování a že proto začíná být možné zaměřit se na tržně orientovanou výzkumnou činnost usilující o krátkodobé a střednědobé obchodní výsledky. To je klíčový prvek práce malých a středních podniků, který by měl být nákladově efektivní. V procesu by neměly vznikat vysoké náklady ani pro podniky nebo orgány, ale vše by mělo být formulováno jasně a logicky, aby také každý jednotlivý podnik mohl bez velkých výdajů reagovat na otázky, které mu v rámci jeho činnosti vzniknou. Nedávno jsme tuto věc prověřovali. Byl to velký úspěch. Erna Hennicot-Schoepges, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěla blahopřát našemu zpravodaji Paulu Rübigovi k jeho zprávě a poděkovat mu za to, že souhlasil s předložením ústního pozměňovacího návrhu na zařazení Lucemburska do tohoto programu, což odstraní administrativní ztrátu času spojenou s neuvedením Lucemburska. Pane, komisaři, přinejmenším od první hodnotící zprávy o lisabonském procesu víme, že malé a střední podniky hrají v oblasti výzkumu a inovací zásadní úlohu. Míra jejich účasti však dosud nenaplnila očekávání, což dokazují i poslední údaje o investicích. Tento zvláštní program by měl proto umožnit účast malých a středních podniků a omezit nadměrnou byrokracii. V jistém smyslu jde o vyjasnění věcí, zajištění rizika a působení proti váhavosti podniků v oblasti výzkumu a inovací, která je špatnou stránkou myšlení evropských podniků. Blahopřeji našemu zpravodaji k tomu, že trval na přijetí v prvním čtení, které by mělo zrychlit provádění tohoto programu, zaručit jeho efektivitu a prokázat, že evropské právní předpisy nejsou až tak těžkopádné, jak lidé někdy naznačují, ale že mohou působit efektivně v zájmu občanů.

51

52

CS


Teresa Riera Madurell, jménem skupiny PSE. – (ES) Děkuji vám, paní předsedající. Pane komisaři, děkuji vám za účast v této rozpravě. Také bych nejprve ráda blahopřála zpravodaji k jeho práci. Již určitou dobu je na různých fórech i zde v Parlamentu možný vztah mezi rámcovým programem Společenství a mezivládním programem EUREKA předmětem analýz a debat, protože oba tyto nástroje jsou významnou pomocí pro malé a střední podniky. Výsledkem této součinnosti bylo financování Společenství pro program Eurostars na základě článku 169 Smlouvy o ES, program, který doplňuje rámcový program tím, co je podle mě největším kladem sítě EUREKA: svou strukturou budovanou zdola nahoru, jež umožňuje lepší přizpůsobení potřebám malých a středních podniků a usnadňuje účast, vzhledem k tomu, že byrokracie nutná k účasti v rámcovém programu je v mnoha případech zbytečnou zátěží, kterou mnoho malých a středních podniků není schopno unést. Parlament vždy obhajoval větší začlenění malých a středních podniků do výzkumu a vývoje a program Eurostars může mít velký mobilizující dopad. Proto tuto iniciativu velmi vítáme. Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, pan Rübig – jako obvykle – předložil vynikající zprávu. Blahopřeji mu. Je to velmi důležité téma, protože malé a střední podniky mohou poměrně rychle usnadnit zavádění výsledků výzkumu do průmyslové a obchodní praxe. To je základní aspekt lisabonské strategie. Proto je dobré, že program Eurostars vychází ze 7. rámcového programu pro nadnárodní podniky a financuje práci v oblasti vědy a technologie, kterou malé a střední podniky uskutečňují ve spolupráci s institucemi vyššího vzdělávání, výzkumnými subjekty a ostatními (velkými) podniky. Důležité je i zaměření výzkumu, měl by být orientován na trh a mít co nejrychlejší praktické uplatnění. Je to dobrá myšlenka, která podporuje podnikatelskou iniciativu a neměla by být zatížena byrokracií a měla by být jasná, i v oblasti svých finančních aspektů. To je důležité pro všechny partnery, a zvláště pro podnikatele. Úspěch tohoto programu bude dobrým příkladem do budoucnosti. Doufejme, že sto milionů euro nebude promarněno. PŘEDSEDAJÍCÍ: pan COCILOVO místopředseda Miloslav Ransdorf, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) V Evropské unii je 70 % pracovních míst poskytováno malými a středními podniky. Zároveň ale tyto podniky investují pouze 4 % na vědu a výzkum, na technický rozvoj a to je nepochybně rozdíl, který brání tomu, aby jejich podnikatelský potenciál byl lépe využit. Potřebujeme v rámci inovované Lisabonské strategie rozvinou potenciál malých a středních podniků a to lze několika způsoby. Je možné dosáhnout toho, aby měly lepší přístup k informacím, je možné jim umožnit lepší úvěrování, dosáhnout lepší spolupráce s veřejným sektorem a také se zasadit o to, aby byly lépe napojeny na velké podnikatelské celky, aby bylo vzájemné zprostředkování, fungování malých a velkých systémů. Myslím si, že to je možné a že se to dá dosáhnout poměrně v krátkém čase. Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, EU zasahuje do stále více a více oblastí. Problém spočívá v tom, že neexistuje žádná zásada pro rozhodování o tom, co by EU měla dělat. Zdravou zásadou je ta, o které se v proslovech často mluví, ale která je v rozhodování ignorována: zásada subsidiarity. Ta hovoří proti centralizaci výzkumu a vývoje vyjma velmi rozsáhlých projektů, jako je například Galileo nebo energie z jaderné fúze. Výzkum a vývoj byrokratizované ve velkých organizacích přinášejí jen menší výnos z investovaných peněz a nic víc. Není žádný důvod k tomu, aby členské státy posílaly své peníze do Bruselu a pak chtěly, aby si jej jejich výzkumní pracovníci vyžádali zpět. Toto hodnocení platí zvláště v oblasti výzkumu a vývoje u malých a středních podniků. Nadšení, které výzkumní pracovníci a podnikatelé projevili, je způsobeno tím, že jsou vedeni k předpokladu, že bude celkově k dispozici více prostředků. Ale nic nenaznačuje, že by tomu tak skutečně bylo. Děkuji za pozornost. Ján Hudacký (PPE-DE). – (SK) Dovolte mi nejprve poděkovat zpravodaji za jeho vynikající práci, kterou odvedl na této zprávě. Myslím si, že právě díky panu Rübigovi se Parlamentu podařilo najít přijatelný kompromis s Komisí a Radou, který by měl vést ke schválení tohoto návrhu už v prvním čtení. Jsem přesvědčen, že iniciativa EUREKA ve věci vytvoření programu pro malé a střední podniky zapojené do vědecko-výzkumné činnosti je pro podnikatelskou veřejnost velmi vítaná. Skutečnost, že se do této iniciativy zapojuje tak velký počet zemí, jen potvrzuje dosavadní nedostatek zájmu o řešení problémů těchto malých a středních podniků.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Přes snahu Evropského parlamentu ani sedmý rámcový program zcela nevyřešil problém přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům určeným na podporu jejich výzkumných a vývojových činností. Je proto povzbuzující, že tato iniciativa zdola našla pochopení ve všech příslušných evropských orgánech. Nehledě na pokrok, kterého bylo bezpochyby dosaženo, musím konstatovat, že některé otázky zůstávají nezodpovězeny. Týká se to především kritérií způsobilosti pro vstup do programu, zejména podílu času a ročního obratu věnovaného na výzkum. Osobně si myslím, že při stanovení těchto kritérií bychom měli být velkorysejší a mít na zřeteli možnost přístupu k programu EUROSTARS pro menší podniky, které navzdory své velikosti mají velký inovační a vývojový potenciál. Na závěr bych chtěl vyjádřit potěšení z toho, že se Slovensko, země, ze které pocházím, také zapojila do této spolupráce, což může zlepšit situaci dosti zaostávajícího rozvoje malých a středních inovačních podniků. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Především blahopřeji zpravodaji Rübigovi a ráda bych upřesnila některé aspekty. V zájmu hospodářské konkurenceschopnosti Evropské unie je nezbytné podporovat malé a střední podniky, které investují do aplikovaného výzkumu. 22 členských států a 5 států sítě Eureka, které se společně s Komisí rozhodly investovat 400 milionů eur na podporu výzkumu prováděného malými podniky, přispívá k dosahování cílů lisabonské strategie. Neměli bychom zapomínat, že malé a střední podniky představují 99 % všech evropských podniků. Výběr projektů, které budou financovány z programu Eurostars, bude prováděn podle vědeckých kvalit a ekonomického dopadu. Nicméně upozorňuji na problém, se kterým se malé a střední podniky setkávají při zajišťování spolufinancování 50 % hodnoty projektu. Mnoho malých podniků raději vyčlení odborníky pro projekty přinášející rychlý zisk na úkor dlouhodobých programů výzkumu. Financování malých podniků na základě podnikatelského plánu by také mohlo určit velmi vysoký počet malých a středních podniků zapojených do evropského výzkumu. Doufám, že během tohoto programu bude pokračovat i program Erasmus pro mladé podnikatele. Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že je mimořádně důležité podporovat malé a střední podniky a podněcovat jejich vědecko-technologický rozvoj. Malé a střední podniky potřebují pevný technologický základ, který jim umožní zvýšit jejich přínos pro hospodářský růst a rozvoj. Malé a střední podniky mají zpravidla velkou kapacitu pro iniciativu a přizpůsobivost, protože nejsou dušeny byrokracií a obvykle je vedou podnikatelé a manažeři vysoce zapálení pro svou práci a tvorbu bohatství. Tato schopnost iniciativy a přizpůsobivosti usnadňuje zahájení nového podnikání zahrnujícího výrobu nebo prodej nových výrobků nebo provozování nových služeb individuálně navržených podle potřeb spotřebitelů nebo ostatních podniků. Tyto nové výrobky a služby často vyžadují větší technologickou základnu, než mají mnohé malé a střední podniky k dispozici, a proto by mohl být společný program výzkumu a vývoje Eurostars zaměřený na podporu malých a středních podniků z hlediska svého možného dopadu na „reálnou ekonomiku“ velmi důležitý. Pomůže tím zlepšit kvalifikaci malých a středních podniků v různých evropských státech a bude sloužit občanům jakožto spotřebitelům i evropskému hospodářství. Pomůže také vytvářet větší počet pracovních míst v lepší kvalitě. Z těchto všech důvodů je zpráva pana Rübig nanejvýš užitečná. Dragoş Florin David (PPE-DE). – (RO) Především bych rád blahopřál panu Rübigovi k tomu, jak řádně a rychle se této zprávy zhostil. Tato zpráva vytváří předpoklad pro nový přístup lisabonské strategie tím, že propojí výzkum s malými a středními podniky. Dáme tak novou hodnotu konkurenceschopnosti a nový impuls začínajícím podnikům, malým a středním podnikům s inovační kapacitou. Eurostars by se měl stát východiskem nového začátku evropské hospodářské činnosti, programem evropských inovačních hvězd, transparentním, pružným a nebyrokratickým programem.

53

54

CS


Skončím tím, že požádám Komisi, aby spolu se všemi státy zúčastěnými v tomto programu prosazovala a povzbuzovala tento program, úzce spojený s evropskými prioritními tématy: změna klimatu, energetická účinnost, prosazování obnovitelných zdrojů energie a v neposlední řadě boj proti rakovině. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Program pro výzkum a vývoj EUROSTARS je určen pro malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj při realizaci tržně zaměřeného výzkumu v nadnárodních projektech realizovaných pro různá sdružení malých a středních podniků. Chtěl bych zdůraznit zejména význam momentu přenosu znalostí a potřebu spolupráce v rámci tohoto programu mezi podniky navzájem a jinými institucemi na základě průmyslového a ekonomického partnerství. Velkým kladem programu je jeho zaměření zdola nahoru a to, že je přizpůsoben přímo potřebám zúčastněných podniků provádějících výzkum. Pokládám za klíčové, že cílem této výzkumné činnosti je orientace na trh a zaměření na krátkodobé a střednědobé výsledky. Chtěl bych také upozornit na nový prvek tohoto programu, kterým je zavedení nástroje financování sdílení rizik určeného pro rizikovější projekty v oblasti výzkumu a vývoje technologií. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Velice děkuji, pane předsedající. I já bych rád blahopřál pánům Potočnikovi a Rübigovi. Společný program Eurostars je vynikajícím prostředkem k dosažení lisabonských cílů, zvýšení konkurenceschopnosti a posílení inovací. Malé a střední podniky, které provádějí výzkum a vývoj a vynakládají na ně alespoň 10 % svého obratu, jsou v této oblasti klíčovými subjekty. Maďarsko je členem tohoto programu a zájem o program je obrovský. Žádost podalo více než 200 podniků splňujících kritéria, ačkoli nyní vzniká problém s tím, že členské státy nevyhradily dostatečné zdroje. Například v Maďarsku je k dispozici pouze 500 000 EU, což stačí jen na 2 až 3 projekty. Proto si myslím, že členské státy by měly v každém případě navýšit zdroje k tomuto účelu vyhrazené nebo se pokusit vynakládat na výzkum a vývoj nejméně 3 % HDP, abychom mohli být konkurenceschopní i na úrovni světové třídy. Jsem přesvědčen, že Eurostars a EUREKA jsou druhem programů, které k dosažení tohoto cíle poskytují vynikající prostředky. Znovu blahopřeji. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jednoduše řečeno, investovat do malých podniků se vyplácí. Vědecké studie prokázaly, že v malých podnicích s jednoduchými technologiemi existuje prostor pro dobré inovace, a já bych to velmi rád zdůraznil. Totéž platí i o rodinných firmách, ve kterých se investuje do jednoho dítěte v linii dané firmy, existuje tedy i určitá kontinuita, což považuji za velmi dobrý způsob provozování činnosti. Kromě toho jsou tyto firmy velice pružné a s malými výdaji jsou schopny se přemisťovat z místa na místo a přecházet z jednoho výrobku na druhý. Jsem přesvědčen, pane předsedající, dámy a pánové, že pochází-li více než 60 % příjmů v EU z malých a středních podniků, bylo by z naší strany velkou chybou šetřit na investicích do nich a do jejich rozvoje. Janez Potočnik, člen Komise. − Pane předsedající, chci začít poděkováním všem nejen za podporu návrhu, který je předmětem zprávy, ale také a především za podporu malých a středních podniků. Malé a střední podniky jsou nezbytnou součástí evropského hospodářství a jak jsem již uvedl, v programu se jedná o malé a střední podniky, které se stanou „hvězdami“ budoucnosti. To je inovační přístup. Není snadné zavádět přístupy, ve kterých kombinujeme peníze z členských států s financováním Společenství, ale rozhodně to stojí za to, protože to je přesně směr, kterým bychom měli v budoucnosti jít. Spojujeme to nejlepší z programu EUREKA – flexibilitu, jednoduchost, decentralizovaný přístup, zaměření na trh – s tím nejlepším z rámcového programu: centralizované řízení, společné hodnocení a společný výběr. Mohu vás ujistit, že i v jiných částech rámcového programu si přínosu malých a středních podniků velmi pečlivě všímáme. Heslem dne je zjednodušení, zavedli jsme tedy, jak zřejmě víte, vyšší míru financování pro malé a střední podniky než pro ostatní subjekty. V rámcovém programu tedy mají 75 % míru spolufinancování, zatímco ostatní větší společnosti mají 50 %, což znamená, že podněcujeme jejich účast. Zavedli jsme záruční fond, který velmi zjednodušuje jejich účast v rámcovém programu, protože to, že malé a střední podniky musely předem předkládat bankovní záruky, pro ně byl jeden z hlavních problémů. Rovněž hodláme zavést „jednotné registrační zařízení“, které opět věci usnadní, protože budete muset podat pouze jednu žádost a veškeré vaše údaje budou uloženy a při vaší příští žádosti se doplní automaticky. Proto když posuzujeme výsledky prvního roku (a jak víte, schválili jsme cíl ve výši 15 % financování pro malé a střední podniky z části programu založené na spolupráci), můžeme říci, že program funguje. Zatímco

09-04-2008

09-04-2008

CS


v 6. rámcovém programu jsme cíle nedosahovali, z prvních hodnocení a prvního náhledu na výsledky můžeme zjistit, že toto číslo je blíže 20 % než 15 %, což je důležitý krok kupředu. Rovněž pracujeme v Komisi. Právě jsem se vrátil se schůze skupiny pro konkurenceschopnost, kde jsme jednali o Aktu o drobném podnikání (to je pracovní název), ve kterém chceme organizovaným způsobem řešit všechny otázky spojené s malými a středními podniky. Rovněž bych rád uvedl, že ačkoli dnes rozhodujeme o finanční účasti ze strany Společenství, ve skutečnosti již začala a více než 200 podniků podalo žádosti v rámci první výzvy, což je důležitý úspěch. Konečně bych rád uvedl, že jsem mimořádně rád, že se ke vstupu rozhodlo Lucembursko. Rozhodně to není žádný problém. Měli bychom učinit vše, abychom jeho přistoupení k programu co nejvíce urychlili. Paul Rübig, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři Potočniku, dámy a pánové, souhrnně můžeme říci, že jsme si opět stanovili cíl zaměřený na lisabonskou agendu. Doufáme, že provádění výsledků výzkumu v krátké době vytvoří nová pracovní místa a povede k vyšším čistým mzdám. Nezbytným prvkem inovací je samozřejmě to, že jsou nabízeny nové výrobky, a tím je dosahováno i úspěchu na trhu. Jsem rovněž potěšen tím, že se nám spolu s Evropskou investiční bankou podařilo zajistit další nástroj sdílení rizik a že tyto částky lze proto do velké míry dále rozkládat. Rovněž jsme vypracovali hodnocení, abychom zjistili, zda se o fondy skutečně žádáno, a abychom zkontrolovali, zda nemusí Evropský parlament znovu provádět redukce v důsledku neúplného využití zdrojů v předešlém roce, jak se stává u jiných programů. Jsem přesvědčen, že tento program může zajistit vyčerpání fondů, a rád bych požádal kolegy poslance, aby i v členských státech zabezpečili plánovaný průběh spolufinancování. Je v zájmu nás všech, aby bylo využití tohoto programu dobré. Věřím, že by se o programu mělo také odpovídajícím způsobem informovat. Také bych rád požádal komisaře Potočnika, aby s místopředsedkyní Komise Wallströmovou dohodl příkladné představení programu veřejnosti: je to součást celého procesu. Ještě jednou bych chtěl blahopřát slovinskému předsednictví: toto je produkt a projekt, kterým se lze skutečně chlubit. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), písemně. – (DE) Komisaři Potočniku, rozhovory o úloze malých a středních podniků jsou v tomto Parlamentu samozřejmostí. Malé a střední podniky jsou skutečně páteří ekonomiky EU. Jen v Německu samotném témě 20 milionů lidí pracuje a provádí výzkum a vývoj ve více než 3,3 milionech malých a středních podniků. Na nich do velké míry závisí růst nebo stagnace Evropy. Malé a střední podniky produkují více patentů, inovací a pracovních míst než velké konglomeráty. Přesto mají malé a střední podniky stále špatný přístup k úvěrům a programům financování. Eurostars je dobrým příkladem toho, jak vše funguje. Na rozdíl od sedmého rámcového programu, který je založen na přístupu shora dolů s centrálním financováním z EU, programy Eureka a Eurostars jsou založeny na principu zdola nahoru. Programy řídí iniciativa Eureka. Ta je dobrým projektem a možná by mohla být i vzorem pro náš sedmý rámcový program. Výhody programu Eurostars jsou následující: • vedoucí úlohu mají mít malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj; • kontrolu způsobilosti a hodnocení provádějí mezinárodní odborníci; • výzvy k podávání návrhů a pracovní postupy jsou harmonizovány ve všech členských státech; • rychlé rozhodování o financování: 14 týdnů po datu uzávěrky; • Komise poskytne další prostředky k dorovnání částky; • financování výhradně v podobě nevratných grantů (hotovostní příspěvek). Rád bych zpravodaji upřímně blahopřál k jeho práci. Přeji programu mnoho úspěchů.

55

56

CS


Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Hlasováním o zprávě Paula Rubiga dává EP výrazný signál malým a středním podnikům v členských státech. Často se malé a střední podniky mohou aktivně podílet na vývoji a výzkumu, ale musí se vyrovnat s podmínkami, které jsou méně výhodné než podmínky pro velké mezinárodní korporace. Od této chvíle mohou sdružení malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje využít evropskou finanční podporu a pracovat v evropské síti s ostatními malými a středními podniky. Slovenské malé a střední podniky tak budou moci přinést své znalosti a kapacity do evropského sektoru výzkumu a vývoje. Na Slovensku se mnoho malých a středních podniků nachází ve venkovských oblastech s méně rozvinutou infrastrukturou, což brání jejich vlastnímu rozvoji. V malých a středních podnicích provádějících výzkum a vývoj pracuje přímo či nepřímo mnoho žen. Evropské fondy mohou být užitečné, protože umožní malým a středním podnikům začátek, a tím dají všechny jejich odborné kapacity do služeb společného zájmu. Program Eurostars je zaměřen na výzkum a vývoj nových výrobků a služeb na úrovni Evropské unie. Právě úloha malých a středních podniků v projektech Eurostars je klíčová. Je skutečně škoda, že Slovenská republika jako členský stát EU se tohoto programu neúčastní. Slovenské malé a střední podniky tak nemají možnost přístupu k významné finanční pomoci pro efektivní vývoj nových výrobků, postupů a služeb.

24. Výzkumný fond pro uhlí a ocel (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0039/2008), kterou předkládá Adam Gierek jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu rozhodnutí Rady o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a oceli (KOM(2007)0393 – C6-0248/2007 – 2007/0135(CNS)). Janez Potočnik, člen Komise. − Pane předsedající, především bych chtěl vyjádřit svou vděčnost Evropskému parlamentu, a zvláště zpravodaji panu Gierekovi, za zájem a podporu týkající se Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Rád bych také poděkoval předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Nieblerové a stínovým zpravodajům paní Laperrouzeové a panu Březinovi za jejich konstruktivní pomoc. Vyrozuměl jsem, že žádost o rozpravu vznesla řada členů Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Proto velmi rád shrnu, o co jde. V roce 2002 byl protokolem připojeným k Niceské smlouvě zřízen Výzkumný fond pro uhlí a ocel, chytrý finanční nástroj využívající úrok narostlý z aktiv po ukončení platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli. Činnosti v rámci Smlouvy o ESUO byly financovány odvodem průmyslových odvětví uhlí a oceli ve výši 27,2 % a 72,8 % rozpočtu pro uhlí resp. ocel. Pomocí přístupu zdola nahoru má tento výzkumný fond financovat výhradně výzkumné projekty v odvětvích souvisejících s průmyslem uhlí a oceli, dvou významných tradičních odvětvích, která výzkum stále potřebují: za prvé pro splnění současných politik EU o normách v oblasti životního prostředí pro boj s globální změnou klimatu a za druhé pro udržení energetické bezpečnosti dodávek pomocí kombinace paliv splňující evropskou poptávku. Základní principy a řádné postupy rozhodování spojené se správou tohoto fondu jsou definovány ve víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tyto technické základní směry musí být každých pět let revidovány nebo doplněny a první období skončilo 31. prosince 2007. Dne 10. července 2007 přijala Komise návrh rozhodnutí Rady o revizi těchto technických základních směrů. Tato navrhovaná revize se snažila podpořit kladné výsledky dosažené během prvních pěti let výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, zejména z hlediska ochrany životního prostředí. Podle názoru Komise není nutné žádné zásadní přepracování, spíše jemné doladění stávajících pravidel, které by základní směry přizpůsobilo rozšíření EU, 7. rámcovému programu a současných evropským právním předpisům, zvláště pokud jde o vyvážené zastoupení žen a mužů a politiky finančního řízení. Tento návrh rozhodnutí Rady byl zaslán Evropskému parlamentu ke konzultaci, a proto zde dnes jsme. Rád bych vyjádřil své potěšení z toho, že zpráva pana Giereka v podstatě návrh Komise podporuje.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Adam Gierek, zpravodaj. − (PL) Pane předsedající, rozhodnutí Komise o dalším fungování Výzkumného fondu pro uhlí a ocel by mělo být přijato s uspokojením. Tento fond vznikl po uplynutí doby platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli na základě příspěvku ze strany průmyslu oceli ve výši 72,8 % a ze strany průmyslu uhlí ve výši 27,2 %. Úrok z fondu činí zhruba 60 milion EUR ročně, což umožňuje zajistit doplňkovou podporu pro výzkum, který nespadá do 7. rámcového programu. Týká se to základního výzkumu pro racionalizaci fungování průmyslu uhlí a oceli i těžby uhlí, jakož i výzkumu vedoucího k dalším zlepšením jakosti hotových výrobků v tomto odvětví, tedy v uhlí a oceli. Potřeba takového výzkumu je zvláště silná u průmyslu v nových zemích Evropské unie. Ocel. Ocel je stále nejdůležitější stavební materiál. Technologický potenciál pro zvyšování jakosti různých druhů oceli a zlepšování účinnosti výroby oceli stále zdaleka není vyčerpán, zvláště pokud jde o nové technologie výroby polotovarů pro následné opracování. Zvýšená spolehlivost ocelových konstrukcí a zvýšená provozní účinnost různých druhů strojů a zařízení vyžadují značný empirický výzkum v této oblasti. To se týká i zdokonalení chemického složení a zlepšení funkčních vlastností různých druhů oceli. Mimořádný význam má i práce na efektivní a životní prostředí nepoškozující metodě recyklace šrotu, např. oceli z problematického galvanizovaného šrotu z automobilového průmyslu. Uhlí. Uhlí znamená energetickou bezpečnost. Konkurenceschopnost tohoto pevného paliva, jehož definice se podle návrhu v tomto nařízení má pro praktické účely rozšířit tak, aby zahrnovala bituminózní břidlice, známé též jako břidlice ropné, které se těží v Estonsku, závisí na účinném využívání jeho regionálních rezerv. Specifické problémy těžby uhlí do velké míry závisí na místních geologických podmínkách a vyžadují rutinní průzkum. Tyto studie by měly předcházet například výstavbě a provozu hloubkových dolů koksovatelného uhlí, kde existuje problém s metanem. Využití uhlí může zahrnovat i nekonvenční metodu jeho podzemního zplynování. Další řádné fungování Výzkumného fondu pro uhlí a ocel vyžaduje, aby každá poradní skupina při svém vzniku zahrnula odborníky, kteří jsou schopni zaručit optimální zastoupení z hlediska rozmístění průmyslu uhlí a oceli v Evropské unii, se zvláštním ohledem na odborníky z nových zemí Evropské unie. Jan Březina, jménem skupiny PPE-DE. – (CS) Po pěti letech v souladu s pravidly Rady přichází Evropská komise s revidovaným návrhem Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který po expiraci Smlouvy o založení společenství uhlí a oceli spravuje finanční prostředky tohoto společenství a úroky z kapitálu po expiraci Smlouvy investuje do výzkumu v oblasti uhlí a oceli. Vítám, že Komise představila návrh, který důsledně reaguje na změny v posledních pěti letech, reflektuje ujednání přístupových dohod v rámci rozšíření Evropské unie v roce 2004, konkrétně již výše zmíněnou dohodu například s Estonskem, a rozšíření definicí uhlí a zaměřuje se zvláště na ochranu pracovních míst, efektivní využití materiálů, energetických zdrojů při zpracování a výrobě atd. Důležitou součástí jsou také ustanovení, která řeší doplnění sedmého rámcového programu pro vědu a výzkum a těch oblastí, které sedmým rámcovým programem nejsou pokryty podrobně. Vedle samotného návrhu Komise bych chtěl hlavně ocenit práci kolegy zpravodaje Gierka a jeho návrh zprávy. Výsledek hlasování ve výboru ITRE, který přijal všechny smysluplné návrhy, tak vypovídá o kvalitní přípravě a rozumném přístupu k dalším investicím do vědy a výzkumu v oblasti uhlí a oceli, v dnešní době dvou nenahraditelných energetických a výrobních komodit. Chtěl bych touto cestou pouze oslovit své kolegy, aby jednoznačně odmítli návrhy některých skupin, které mají za cíl bagatelizovat důležitost uhlí a oceli a konvenčních energetických zdrojů obecně, resp. další budoucnost tohoto fondu, který dokázal, že má své nezastupitelné místo v oblasti financování výzkumu. Uhlí a ocel patří mezi nejdůležitější energetické a výrobní komodity, které se v posledních letech výrazně vyvíjí, proto je důležité, aby návrh např. zohlednil geografické rozmístění ložisek, neboť to přispěje k efektivnějšímu využití a lepšímu energetickému zabezpečení v celé Evropské unii. Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Výzkumný fond pro uhlí a ocel byl zřízen po uplynutí doby platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli, první smlouvy o založení Evropské unie. Evropa má významné zásoby uhlí, musíme však investovat do nových, čistších zpracovatelských řešení. Ocel je produkt, který stále využívá mnoho průmyslových odvětví, i v tomto odvětví je však nutný výzkum, který by našel čistší a energeticky účinnější řešení. Význam tohoto výzkumu je ještě umocněn velkým počtem pracovních míst v obou odvětvích, která musí být zachována a u nichž musí dojít ke zlepšení pracovních podmínek.

57

58

CS


Tento výzkum by měl přinést i lepší pracovní podmínky pro zaměstnance obou odvětví. V Rumunsku se ročně vytěží zhruba 34 milionů tun uhlí a vyrobí se zhruba 8 milionů tun oceli. Počet lidí přímo či nepřímo zaměstnaných v těchto dvou průmyslových odvětvích činí několik stovek tisíc. Proto jsem přesvědčena, že tento dokument je mimořádně důležitý. Anne Laperrouze, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, výzkum v odvětví oceli je nutný pro ochranu evropského průmyslu oceli a tím i evropského hospodářství. Můj postoj k průmyslu uhlí je však opatrnější. James Hansen, klimatolog a výzkumný ředitel Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA, nedávno prohlásil, že rozsah změny klimatu byl podceněn, ale že máme k dispozici různé nástroje, jedním z nichž je uzavření všech uhelných elektráren do roku 2030. Jedna plynová elektrárna emituje 300 až 400 kilogramů CO2 na megawatthodinu, uhelná elektrárna poslední generace emituje 800 kilogramů a elektrárna spalující lignit emituje 1 000 kilogramů CO2. Jak je činnost Evropské unie důsledná, když na jedné straně připravuje ambiciózní plán boje se změnou klimatu a přizpůsobení se této změně, a na straně druhé podporuje uhlí jako zdroj čisté energie? Lidstvo od éry dřeva přešlo do éry uhlí a potom do éry ropy. Dnes si Parlament může vybrat, zda se rozhodne podporovat návrat do éry uhlí nebo bude jednat v souladu s klimatickým balíčkem, a proto nepodpoří uhlí jako čistý zdroj energie. Z tohoto důvodu moje hodlá skupina podpořit některé pozměňovací návrhy, které přeložila skupina Zelených. Závěrem mi dovolte uvést nádherný citát z Alphonse Karra: „Milující člověk je téměř vždy ten, který najde žhavý uhlík a uloží jej do kapsy v přesvědčení, že to je diamant.“ Láska skutečně znamená vášeň. V případě energie si ale zvolme rozum. Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem jedna z těch, kdo ve výboru prosazovali vedlejší pozměňovací návrhy. Ale v souladu s tím, co o uhlí řekla paní Laperrouzeová, mi není jasné, proč by Komise měla stanovit podporu na uhlí ad infinitum, jako tomu bylo dříve. Uhlí dostávalo v posledních 50 letech neuvěřitelné dotace a pokračovat v nich je v rozporu se všemi prohlášeními EU o politice klimatu. Jsme naopak přesvědčeni, že tyto dotace na uhlí by měly být nahrazeny důslednější podporou pro obnovitelné energie a energetickou účinnost. Jinak nebude Evropa schopna splnit své cíle v oblasti politiky klimatu. S ocelí je to jinak. Komise však opomněla jasně říci, že ocel podporu nadále dostává, zatímco uhlí nikoli. Podle mého názoru bylo uhlí, špinavý zdroje energie, dostatečně zajištěno již v 7. rámcovém programu. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane zpravodaji, dámy a pánové, uhlí a ocel měly v začátcích Evropské unie zásadní význam a tento význam si stále zachovávají, třebaže v rámci zcela jiného programu, který se týká globalizace, změny klimatu a energetických otázek. Stále je však potřeba přiložit všechny ruce k dílu. Tento fond, jakkoli malý, přispívá k technologické revoluci nutné k udržení konkurenceschopnosti průmyslu oceli a k tomu, aby se uhlí stalo čistým palivem, čistou surovinou: „čistým uhlím“. Evropská komise se v předvečer našich pilotních projektů zaměřených na zachycování a skladování uhlíku, například formou technologické inovace, rozhodla stejně. Jsem důrazně pro. Nejsem pro ukončení, jsem pro pokračování. Například NUON, holandská elektrárenská společnost, plánuje v Groningenu zařízení na zplynování uhlí spojené s plným zachycováním atd. Tento druh projektu vyžaduje podporu a více zdrojů, než kolik je nyní k dispozici. Důležitější, jak komisař Potočnik ví, je moje prosba o lepší kombinaci finančních prostředků, strukturálních fondů, příspěvku Evropské investiční banky atd. Je nutné více párovat a sdružovat, aby byl možný rozsáhlý výzkum infrastruktury a investic. Stávající pravidlo „jeden fond – jeden projekt“ je nepochybně brzdou. Musíme do těchto pravidel rýpnout a Evropská komise již v tomto ohledu zkouší hranice. Ve dnech 5. a 6. března jsme v Brdu ve Slovinsku hovořili o užším zaměření a sdružování evropských projektů. Letos v létě Komise představí nový profil programu Esprit, který má dosáhnout cílenějších investic. O tom chceme slyšet, ne o utlumování využití uhlí. To je opravdu špatný směr.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych panu Gierekovi k jeho zprávě blahopřála. Dámy a pánové, výzkumný program, který spravuje své vlastní zdroje mimo 7. rámcový program a má roční rozpočet ve výši 60 milionů EUR musí tento Parlament přijmout a podpořit, zvláště s ohledem na to, že ocel je stále v různých průmyslových odvětvích široce využívána a je stále třeba překonávat mnoho vědeckých a technologických problémů, abychom dosáhli čistších a účinnějších výrobních postupů. Pokud jde o uhlí, jsou problémy tyto úkoly ještě větší vzhledem k jeho vlivu na výrobu energie a na dosahování našich cílů v boji se změnou klimatu. Zvýšení konkurenceschopnosti uhlí na energetickém trhu, zlepšení bezpečnosti a provozní kapacity dolů a dosažení čistšího spalování vyžaduje výzkum a vývoj a nové technologie zachycování a skladování CO2 jsou oblastí výzkumu, kterou Evropská unie jasně podporuje. Proto plně souhlasím s obsahem této zprávy. Také bych ráda zpravodaje ocenila za jeho citlivost v otázce rovnosti žen a mužů, protože navrhuje opatření pro dosažení větší přítomnosti a zastoupení žen v odvětví, kde muži stále tvoří většinu. Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Vycházejíc z bezprostředních politických priorit Evropské unie bych chtěla zdůraznit některé rozpočtové aspekty této zprávy. Návrh Komise zmiňuje Zelenou knihu o energetice a v ní specifikovaný cíl spočívající ve větším využití uhlí jako důležitého zdroje energie pomocí čistých technologií zachycování a skladování oxidu uhličitého. K opatřením, která by mohla získat evropské financování z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, patří pilotní projekty a projekty předvádějící nejmodernější technologie v dané oblasti. Problémem je mimořádně nízký rozpočet přídělů do tohoto fondu: 57 milionů EUR ročně. Jen těžko si umím představit, jak by tato částka mohla pokrýt významný počet projektů na celém území Evropské unie. Připomínám, že jedna čtvrtina zemí Evropské unie nadále kryje svou potřebu energie využíváním uhlí jako hlavního zdroje. Z tohoto hlediska jsem přesvědčena, že toto odvětví vyžaduje větší finanční účast Evropské unie formou Výzkumného fondu pro uhlí a ocel i programů 7. rámcového programu. Catherine Stihler (PSE). – Pane předsedající, nechtěla jsem vystoupit, ale cítím povinnost tak učinit ohledně problému čisté technologie využití uhlí. Význam čisté technologie využití uhlí je naprosto zásadní a nezbytná otázka zní: co může EU udělat, jak právě řekla poslankyně vystupující přede mnou, aby podpořila nové technologie včetně čisté technologie využití uhlí? Pokrok čisté technologie využití uhlí je nezbytný pro splnění našich cílů v oblasti změny klimatu, a to velmi naléhavě. Tuto naléhavost můžeme řešit pouze formou spolupráce v rámci celé Evropské unie. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jsem mimořádně potěšen tím, že dnes Evropský parlament jedná již o druhém výzkumném projektu. Jsem přesvědčen, že zvláště výzkum v oblasti oceli má velký význam, zejména tváří v tvář změně klimatu, protože se přirozeně snažíme o co největší zvýšení účinnosti výroby a začlenění kritérií účinnosti jako nezbytné složky spotřeby. Proto bych rád zopakoval své blahopřání zpravodaji k této zprávě a mohu říci, že dnes je pro výzkum velký den. Petru Filip (PPE-DE). – (RO) Moje vystoupení vychází z několika aspektů: především jsem rád, že se uhlí a ocel vrací, ač nepříliš často, na pořad jednání Parlamentu. Jsem přesvědčen, že hospodářská síla Evropy je založena na co nejlepší oceli s nejnižšími náklady, a proto by výsledky společného výzkumu měly být sdíleny na úrovni Společenství. V mnoha evropských zemích existují regiony závislé převážně na produkci uhlí a oceli. Přeměna pracovních sil zaměstnaných ve produkci uhlí a oceli stále není vyřešena a dotčené regiony se bohužel dostaly do kategorie oblastí, které mají problémy s životní úrovní a potřebují programy soudržnosti. Závěrem si položím řečnickou otázku, zda Evropa přestane nakupovat uhlí a ocel ze zemí mimo Společenství, pokud se nebude chtít držet programu ochrany životního prostředí Evropské unie. Janez Potočnik, člen Komise. − Pane předsedající, vážím si připomínek, které návrh podporují, stejně jako si vážím i připomínek, které požadovaly názor na náš budoucí přístup k řešení energetiky a změny klimatu. Musím dnes jasně říci, že jednáme o dodatečném financování pro výzkum a vývoj na základě existujícího

59

60

CS


fondu, na základě protokolu – přesněji řečeno, hovoříme o technických základních směrech. Jsem přesvědčen, že je lépe tyto peníze použít na výzkum a vývoj než na cokoli jiného, protože je pravda, že v otázkách energetiky a změny klimatu není místo na samolibost. Zachycování a skladování uhlíku je jednou z činností, která bude také řešena, zdaleka však není skutečnou odpovědí. Skutečné otázky a skutečná rozprava o problémech, které jste dnes otevřeli, se objeví v okamžiku, kdy budeme jednat o strategii plánu energetické technologie – jak k němu přistupovat, jak jednat v budoucnosti a jak nalézt správné odpovědi. V tomto ohledu bude mimořádně důležité, abychom si byli vědomi, že „pokračování stavu“ není možné. Máme nedostatek lidských zdrojů a nedostatek financování. Rámcový program je pouze částečné řešení problému. Budeme se muset touto otázkou vážně zabývat, protože ji musíme zhodnotit z krátkodobého hlediska a hledat možná řešení k vyplnění mezery v případě naléhavé potřeby a současně musíme hledat i řešení dlouhodobá. Tato řešení jsou velice potřebná a ode dneška se musíme začít zaměřovat na obnovitelné zdroje. O tom tedy podle mě budeme muset jednat. Nezapomínejte, že financování energetiky v roce 1980 bylo v Evropě zhruba čtyřikrát vyšší než dnes. Přistupovat k těmto problémům tak, jako by mohl být současný stav je zachován, by tedy byla další iluze. Neudělejte takovou chybu. Adam Gierek, zpravodaj. − (PL) Pane předsedající, budu se věnovat asi jen jedné otázce, která zde dnes byla nastolena, a tou je názor, že z důvodu ochrany životního prostředí by měly být doly co nejdříve uzavřeny. Myslím, že například v mé zemi, v České republice a mnoha dalších zemích EU tento názor není v souladu s energetickou bezpečností a není obecně akceptován. Právě naopak, pravděpodobně budeme v budoucnosti otevírat nové doly, doufejme že v souvislosti s vyvíjenými novými technologiemi, jako je „čisté uhlí“ a „zachycování a skladování uhlíku“. Uhlí bude v Evropě i nadále důležitým a konkurenceschopným zdrojem energie. Nesmíme zapomínat, a tím se obracím na ty, kdo by rádi všechny doly zavřeli, že uhlí není důležitou surovinou jen pro energetiku, ale i důležitou surovinou chemickou. Proto je Výzkumný fond pro uhlí a ocel nutný, to za prvé. Za druhé, tento fond se nekryje se 7. rámcovým programem, protože se zabývá zcela jinou oblastí činnosti. Za třetí, je uváděn nárůst způsobilých nákladů ze 40 % na 50 %. Za čtvrté, nezařazení bituminózních břidlic do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel – a Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance v tomto smyslu navrhovala pozměňovací návrhy – by poškodilo Estonsko, jehož výroba energie je založena hlavně na tomto druhu paliva. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Urszula Gacek (PPE-DE), písemně. – (PL) V Polsku pochází 95 % elektřiny z uhelných elektráren. V důsledku toho se Polsko mimořádně zajímá o nové technologie využití uhlí, které zlepšují účinnost elektráren, snižují emise CO2 a umožňují přeměnu uhlí na uhlovodíková paliva s omezenými emisemi CO2. Nové technologie otevírají možnost využití jaderných reaktorů jako bezemisních zdrojů tepla pro dosažení uvedených cílů průmyslu uhlí. K realizaci součinnosti uhelné a jaderné energetiky však potřebujeme vysokoteplotní reaktory (HTR). V Evropě už výzkum vysokoteplotních reaktorů několik let probíhá. Bohužel neexistuje jediné evropské výzkumné středisko pracující na HTR, jehož cílem by bylo zavedení programu součinnosti uhlí a jádra. Takové středisko by zvýšilo technickou úroveň Evropy i průmyslu uhlí. Rovněž by mohlo učinit mnoho ve prospěch přijetí jaderné energie v Evropě prostřednictvím přímé spolupráce s průmyslem uhlí a snahou tento průmysl modernizovat a nekonkurovat mu. S ohledem na význam uhlí v polské energetice by možná bylo smysluplné takové evropské středisko zřídit v Polsku. Nebudeme-li jednat rozhodně, prohrajeme technologický závod se Spojenými státy, Jižní Afrikou, Čínou a Jižní Koreou. Vyzývám Komisi, aby zvážila potřebu zřízení takového střediska v rámci dlouhodobých technických základních směrů pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Katrin Saks (PSE), písemně. – (ET) Podle protokolu Niceské smlouvy o uplynutí doby platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel byla všechna aktiva ESUO dána v roce 2002 k dispozici Evropské komisi. Výnos z těchto aktiv má být použit na výzkum s odvětvích

09-04-2008

09-04-2008

CS


souvisejících s průmyslem uhlí oceli. Aby zlepšila provádění výzkumného programu, přijala Rada dvě nařízení: finanční nařízení a technické nařízení. Zpráva pana Giereka se týká nařízení technického. Podle Smlouvy o přistoupení Estonska k EU byl ropným břidlicím přiznán status uhlí. V důsledku toho Evropská komise navrhla, aby Rada sladila technické základní směry pro Výzkumný fond pro uhlí a ocel se Smlouvou o ES a zařadila ropné břidlice do definice uhlí v technických základních směrech. V důsledku toho je estonský výzkum ropných břidlic způsobilý k financování v rámci výzkumného programu na stejném základě jako uhlí. Polský zpravodaj Adam Gierek navrhl náhradu termínu „ropné břidlice“ v definici termínem „bituminózní břidlice“ s odůvodněním, že termín bituminózní břidlice zahrnuje i „ropné břidlice“. Opak je ale pravdou: „ropné břidlice“ jsou širší pojem než „bituminózní břidlice“. Zelení předložili návrh na úplné vynětí ropných břidlic z definice uhlí. Ještě jednou upozorňuji na to, že při přistoupení k EU se Estonsko dohodlo, že ropné břidlice budou mít status uhlí, a proto musí být základ financování programu výzkumu ropných břidlic stejný jako základ Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – Byl jsem parlamentním zpravodajem, když bylo naposledy udělováno absolutorium pro činnost Evropského společenství uhlí a oceli. Fondy v zaniklém Společenství se akumulovaly z průmyslu uhlí a oceli, a proto je nyní jen spravedlivé, aby veškeré zbylé peníze směřovaly do výzkumu v těchto sektorech a nebyly použity na výzkum v průmyslu ropy. Chceme-li používat bezemisní nebo „čisté“ uhlí, potřebujeme výzkum a výzkumné instituce. To zahrnuje zachycování a skladování uhlíku (CSS), ačkoli i přes obrovskou potřebu není ve fondu dostatek prostředků k financování tohoto výzkumu. Je zajímavé, že náhodou dnes společnost Shell požádala v této věci o veřejné financování, tedy financování EU. Pan Gierek jako zpravodaj se jasně snaží prosazovat využití uhlí ve výrobě energie a zastupuje přitom nejlepší zájmy své země. A kromě toho, v EU to není zakázáno, ale stále máme před sebou ještě dlouhou cestu, než získáme čisté uhlí.

25. Kulturní průmysl v Evropě (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0063/2008), kterou předložil Guy Bono jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o kulturním průmyslu v Evropě (2007/2153(INI)). Guy Bono, zpravodaj. − (FR) Pane předsedající, zpráva, kterou předkládám, je reakcí na žádost, kterou spolu se mnou předložila paní Trüpelová – která je dnes přítomna a kterou vítám – v době zprávy o kultuře v roce 2007 před třemi lety, za účelem většího uznání kulturního průmyslu, který, jak připomínám, je dnes v Evropské unii větší než průmysl automobilový a připadá na něj 3,1 % aktivních obyvatel Evropské unie a vytváří 2,6 % HDP. Proto jsem tuto zprávu připravil prostřednictvím co nejrozsáhlejších konzultací všech zúčastněných subjektů v daném odvětví. V důsledku toho bych rád poděkoval všem expertům a odborníkům z odvětví i uživatelům Internetu a sdružením spotřebitelů, a konečně i svým kolegům z Výboru pro kulturu za všechny diskuse, které jsme mohli vést o těchto důležitých otázkách. Tato zpráva vychází z následujícího postulátu: kultura a hospodářství jsou dnes již neoddělitelné. Hospodářství potřebuje kulturu a kultura potřebuje hospodářství. S ohledem na to je naléhavě nutné vrátit kulturu na její zasloužené místo v rámci lisabonské agendy. S touto myšlenkou jsem ve zprávě předložil řadu návrhů. Prvním by bylo zřídit pracovní skupinu, která by prozkoumala vztah kultury, tvořivosti a inovace v kontextu politik Společenství. Za druhé je nezbytné dát kulturnímu průmyslu v našem financování Společenství větší prostor. V této zprávě na úrovni členských států doporučuji spolufinancování veřejným a soukromým sektorem a prosazování regulačního a daňového rámce příznivého pro kulturní průmysl, konkrétně používání daňových úlev a snížených sazeb DPH na všechny kulturní výrobky, včetně děl přístupných na internetu. Také vyzývám Komisi, aby přezkoumala možnost vytvořit program podle vzoru programu MEDIA pro všechny obory kulturního průmyslu.

61

62

CS


Za třetí tato zpráva navrhuje, aby byla kultura lépe začleněna do zahraničních politik Evropské unie, protože, a to chci zdůraznit, Evropa je tak bohatá právě díky své kultuře nebo bych měl spíše říci různorodostí své kultury. Proto vyzývám Komisi a členské státy, aby zvýšily částku podpory určené překladům. A konečně, pokud dovolíte, pane předsedající, rád bych se vrátil k otázce práv duševního vlastnictví, která jsou v této zprávě předmětem velkého počtu pozměňovacích návrhů. V této věci jsem naprosto proti stanovisku některých členských států, jejichž represivní politiku diktují průmyslová odvětví neschopná změnit svůj ekonomický model podle potřeb informační společnosti. Odříznutí přístupu na Internet je opatření neúměrné daným cílům. Je to trest s mocnými účinky, které by mohly mít závažné dopady na společnost, ve které je přístup na Internet nezbytný k sociálnímu začlenění. Dámy a pánové, myslím, že musíme rozlišovat mezi masovým pirátstvím a spotřebiteli, kteří neusilují o zisk. Spíše než kriminalizovat spotřebitele musíme budovat nové ekonomické modely, které zajistí vyváženost možnosti přístupu ke kulturním činnostem a kulturnímu obsahu, kulturní rozmanitosti a skutečnou odměnou pro držitele práv duševního vlastnictví. Zdá se mi, že to je jediný způsob, jak může kulturní Evropa skutečně vstoupit do 21. století. Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, jsem velmi rád, že jsem zde přítomen při rozpravě o zprávě, kterou připravil pan Bono, a rád bych mu poděkoval za jeho přínos a jeho výboru za práci, kterou odvedl. Jsem si jist, jak řekl, že kultura je pro náš život důležitá a že roste její zásadní význam pro budoucnost Evropské unie. Rád bych dodal, že kultura definuje naše Společenství daleko více, než podnikání nebo geografie. Také musíme pochopit, že kultura pro nás znamená přínos, kultura tvoří, kultura je něco pozitivního a ne něco, co spotřebovává naše rozpočty nebo co se střetává s našimi potřebami, ale naopak přináší velké obohacení včetně pracovních míst a růstu. Nyní poprvé byla Evropská unie schopna výslovně uznat závěry loňského summitu ve studii, kterou jsme předložili před rokem a teď v programu pro kulturu Evropské unie v době globalizace. Rád bych zdůraznil jen tři konkrétní aspekty či body vaší zprávy, protože jich je mnoho a nebudu je komentovat všechny. Za prvé žádáte, abychom stanovili evropskou vizi kultury, tvořivosti a inovace. Právě to činí evropský program, který jsme právě schválili. Posilujeme spolupráci mezi členskými státy včetně podpory tvůrčích odvětví. To je jeden ze tří pilířů. Částí této práce bude hledání způsobu, jak přesněji měřit přínos těchto odvětví pro hospodářství a jak je nejlépe podporovat. Za druhé, žádáte nás, abychom věnovali pozornost vnějšímu rozměru. To je jedna ze tří priorit programu a nyní velmi aktivně podporujeme své partnery, naše členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu UNESCO – protože ne všechny členské státy a ani ne všechny země světa to učinily – a aby také zajistily její provádění. A ve stále větší míře začleňujeme kulturní prvky jak do naší rozvojové spolupráce i do dvoustranných vztahů s rozvíjejícími se ekonomikami. Za třetí, souhlasím s vámi, že je třeba věnovat plnou pozornost řádnému provádění článku 151 v politikách EU. Navázal jsem skutečně dobré kontakty a spolupráci se svými kolegy včetně komisaře McCreevyho v oblasti vnitřního trhu s ohledem na různé aspekty ochrany autorských práv. Jsem přesvědčen, že s pomocí vás všech dosáhneme cílů, které uvedený článek Smlouvy o ES stanoví. Rovněž zmiňujete mobilitu umělců a kulturních pracovníků, která má v našem programu zvláště v letošním roce přední místo. Členské státy již vytvořily pracovní skupinu zabývající se tímto tématem a Komise provádí pilotní akci týkající se mobility umělců, kterou Parlament navrhl v loňském roce. Komise bude všechny tyto snahy podporovat, zejména prostřednictvím studie zaměřené na lepší pochopení vazeb mezi kulturou, tvořivostí a inovací a další studie zaměřené na možnost vytvoření prostředí podporujícího rozvoj tvůrčích a kulturních odvětví včetně podpory pro malé a střední podniky a podstupování rizik. Výsledky těchto iniciativ se stanou součástí Zelené knihy o kulturním a tvůrčím průmyslu, kterou chce Komise zveřejnit v roce 2009. Těším se na rozpravu.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Rolf Berend, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nové technologie získávají v evropském kulturním průmyslu stále větší váhu. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat ochraně duševního vlastnictví. Úkolem Evropské unie a členských států by mělo být poskytnout nezbytné prostředky umožňující zajistit dodržování a ochranu práv duševního vlastnictví. V tomto ohledu je mimořádně důležitý boj proti pirátství. Všechny zúčastněné subjekty by si měly být vědomy svých práv a povinností týkajících se společného řešení tohoto úkolu. Ve své zprávě výbor argumentuje ve prospěch kampaní na zvyšování povědomí a vzdělávacích kampaní, zvláště s ohledem na spotřebitele. Přípravná a vzdělávací opatření vysvětlující hodnotu duševního vlastnictví by měla začít mezi mladými lidmi ve školách. V této souvislosti bych chtěl ještě jednou zdůraznit stanovisko výboru, že kriminalizace spotřebitelů, kteří neusilují o zisk, není v boji proti počítačovému pirátství vhodným řešením. Opakovaně jsme zdůraznili, že bezplatné informační struktury, jako je WorldWideWeb, mají velký význam pro evropské kreativní odvětví že musíme dosáhnout vyváženosti mezi otevřeností Internetu a ochranou duševního vlastnictví. V této souvislosti mi pane předsedající dovolte jednu závěrečnou poznámku k revidovanému znění pozměňovacího návrhu 22a, který předložilo 40 poslanců. Moje skupina – Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů – jasně prohlásila, že je připravena podpořit první část uvedeného pozměňovacího návrhu a důrazně odmítnout druhou část uvedeného pozměňovacího návrhu. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS místopředsedkyně Katerina Batzeli, jménem skupiny PSE. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, v době, kdy tradiční hospodářská odvětví a průmysl trpí značným poklesem a tlak globalizace vede evropské podniky do velké konkurenční nevýhody, je odvětví kulturního průmyslu jedním z mála, které nabízí značné možnosti pro různorodý hospodářský, regionální, sociální a kulturní rozvoj. V této fázi se musí Evropa nad rámec článku 157 Smlouvy o ES a Úmluvy Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů zaměřit na dosažení vhodné vyváženosti a pomoci podnikům, agenturám, produkci a službám v tomto odvětví k plné konkurenceschopnosti. Současně Evropa nesmí ohrozit svou zvláštní multikulturní povahu nebo rozmanitost. Z tohoto důvodu si myslím, pane komisaři, že v příštím roce, který je Evropským rokem tvořivosti a inovací, jak jste sám řekl, bude pro EU správný čas na to, aby se na kulturní průmysl aktivně zaměřila. Musíme skoncovat s pocitem, že tento průmysl je luxus, a musíme vytvořit konkrétní politiky na podporu investic v tomto odvětví. Paní předsedající, plně podporujeme zprávu, kterou přeložil pan Bono a kterou podle mě vážně pročte i komisař Figeľ, aby mohl diskutovat a pokračovat ve své tvůrčí práci. Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, často se setkáváme s opomíjením úlohy a významu kultury. Podnikání se dostává pozornost, ale kultura je posuzována jako cosi náhodného, jako jakýsi doplněk. Je podceňován nejen kulturní, ale i hospodářský a sociální význam kultury. Díky této zprávě se nám představuje jiný obraz kultury. Podívejme se na čísla. Evropská unie má k dispozici 1 % HDP všech členských států, zatímco kulturní průmysl sám zajišťuje 2,6 % HDP a více než 3 % zaměstnanosti, je to tedy velmi závažný problém. Tyto údaje jsou však neúplné. Víme, že nezahrnují úlohu a význam řemesel, rukodělné a umělecké práce a neobsahují ani řadu oblastí, které kultura ovlivňuje. Proto považuji tuto zprávu za velice důležitou a měli bychom v této práci pokračovat, zapojit se a podpořit komisaře Figel’a, protože nastoupil velmi dobrý směr, který každému dává příležitost. Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zpráva, kterou přeložil pan Bono, otevřela debatu o koncepci kultury jako zcela samostatné oblasti na jedné straně a plně „tržně“ pojaté kultury na straně druhé. Zdůrazňujeme význam tvůrčích odvětví jako součásti Lisabonské strategie pro hospodářský růst a zaměstnanost, aniž bychom současně uplatňovali na kulturní politiku čistě ekonomická omezení.

63

64

CS


Tvůrčí a kulturní odvětví jsou posuzována jako nezávislé hospodářské sektory a v posledních letech byla významným činitelem růstu počtu pracovních míst v Evropě. Například v Německu vytvářejí více pracovních míst než automobilový průmysl a Evropská unie a členské státy musí v souladu s tím zaměřit svou politiku. V této oblasti je stále třeba hodně udělat. Také bych ještě jednou ráda zdůraznila (tváří v tvář všem komplikovaným argumentům okolo autorských práv), že je třeba nalézt vhodná politická pravidla pro produkty duševního vlastnictví v digitálním světě, zajistit otevřený přístup k Internetu pro soukromé konečné uživatele na jedné straně a vytvořit nové příležitosti k dosahování příjmů pro umělce, kteří produkují tvůrčí obsah na straně druhé. Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, zpráva, kterou předložil pan Bono, je vynikající dokument, který podporujeme. Budu stručný a své poznámky omezím na otázku autorských práv. V předdigitálním světě bylo možné nákupy knih a zvukových záznamů považovat za odraz běžných spotřebitelských trendů. Fotokopírovací stroje a kazetové magnetofony zasadily autorským příjmům ránu, přesto však nákupy zůstaly pravidlem. S digitálním světem přichází zásadní změna přístupu. Internet znamená, že sdílení a volný oběh myšlenek, informací a děl již nesvazují jejich stará fyzická omezení. V tomto světě je placení věcí minulosti. Volný oběh děl je přirozeným prostředím kultury. Bojujeme proti pirátství pro zisk, ale jsme zcela proti kriminalizaci spotřebitelů. Stále potřebujeme v digitálním světě určitá omezení a zábrany, protože jsme dosud nenašli jiný způsob, jak autorům zajistit vhodnou odměnu, tyto dny jsou však již sečteny. Thomas Wise, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, Evropa má bohaté a různorodé kulturní dědictví, které obohacuje náš život nejen z estetického, ale i z ekonomického hlediska. Jak již bylo řečeno, přínos tohoto odvětví k HDP Evropské unie činí 2,6 %. Toto odvětví vykazuje větší růst než hospodářství celkem a zaměstnává více než pět milionů lidí. To jsou tři velmi jasné důvody proč by se Komise měla držet zpátky, nechceme-li, aby se kultura vydala stejným směrem jako rybolov a zemědělství. Obchodní schodek mezi Evropskou unií a Spojenými státy jen ve filmovém průmyslu samotném však každoročně narůstá, protože evropští diváci si vybírají spíše americké než evropské produkty. Tento schodek podle posledních údajů činil 7,2 miliard GBP za jeden jediný rok. Šest hlavních amerických filmových společností, které nejsou omezeny tím, že by se spoléhaly na státní financování, mělo v roce 2006 obrat ve výši 42,6 miliard USD, zatímco podle zprávy Evropské audiovizuální observatoře se celková situace evropského filmového průmyslu zhoršuje. Důvodem je to, že dotace a právní předpisy umělce neinspirují – jen živí byrokraty a parazity. Christofer Fjellner (PPE-DE). – (SV) Se vznikem a rozšířením Internetu se možnosti kultury radikálně změnily. Podle mého názoru byl tento vývoj téměř výhradně prospěšný. Kultura se oživila, demokratizovala a obecně rozšířila. Přesto se velká část debat v Evropě nyní zaměřuje na problémy, které Internet údajně vytváří pro osoby působící v kulturní činnosti. To je nešťastné. Nechci tím říci, že kultura nestojí před žádnými problémy. Příkladem takových problémů je porušování autorských práv a nelegální sdílení souborů. Na tyto potíže se zaměřuje i velká část zprávy. V současné době koluje v Evropě mnoho návrhů na to, jak bychom měli tyto problémy řešit. Bohužel, v mnoha případech se věnuje málo pozornosti našim základním občanským svobodám a právům. Například snad nejkontroverznější z těchto návrhů se právě nyní snaží o zákaz přístupu k Internetu pro osoby, které se dopustily porušení autorských práv. Rád bych využil této příležitosti a požádal své kolegy o podporu pozměňovacího návrhu, který jsme k této zprávě předložil. Stručně řečeno, můj návrh zdůrazňuje kladnou úlohu, kterou Internet hraje v kultuře a demokracii, ale také odmítá myšlenku zákazu přístupu k Internetu pro jednotlivé občany. Proti porušování autorských práv a sdílení souborů je třeba bojovat sankcemi, které jsou úměrné a které dodržují základní práva a svobody. Zákaz přístup jednotlivců na Internet je podle mého názoru hrubé porušení svobody projevu a informací a rozhodně není úměrný. Internet je víc než jen kopírovací stroj nebo kanál pro nelegální šíření filmů či hudby. Je to prostor pro svobodné vyjadřování, informace a komunikaci. Pro mého mladšího bratra je Internet přirozený stejně jako sledování televize nebo povídání na školním hřišti o přestávce. A budeme podobná omezení ukládat i při porušení autorských práv jiným způsobem? Není to tak dávno, co jsem byl na vysoké škole a tam bohužel mnoho studentů nezákonně kopírovalo svou studijní literaturu, ale trestat je zákazem četby knih nebo psaní článků by bylo zcela jasně nepřiměřené. Když někdo ukradne v obchodě jídlo, není mu zakázáno nakupovat mléko, a když někdo ukradne kolo, není mu

09-04-2008

09-04-2008

CS


zakázáno používat ulici. Nedělejme proto nic tak hloupého ani u jiných přestupků jen proto, že byly spáchány na Internetu. Děkuji vám. Maria Badia i Cutchet (PSE). – (ES) Děkuji vám, paní předsedající. Dámy a pánové, nejprve bych také ráda blahopřála zpravodaji panu Bonovi k jeho zprávě o kulturním průmyslu, která postihuje širokou škálu otázek, na které se snažil odpovědět. Rád bych stručně komentovala jeden aspekt, který považuji za prioritní: ve společnosti informací, komunikace a digitální technologie se stále objevují nové formy výroby a distribuce, které znamenají nové příležitosti pro producenty, tvůrce, umělce a spotřebitele. V tomto novém kontextu je třeba nalézt nové vyvážené vzorce kombinující respekt k tvůrcům s přístupem občanů k těmto kulturním hodnotám. Kromě toho kulturní průmysl i tvůrci včetně malých a středních podniků v důsledku své duální kulturní a ekonomické úlohy přispívají k prosazování kulturní různorodosti i k tvorbě nových pracovních míst a příležitostí k hospodářskému rozvoji a vzhledem k tomu, že jsou součástí jednoho z nejdynamičtějších sektorů naší ekonomiky, měla by být podpora pro tvůrčí sektor považována za investici. A proto by prioritou evropských politik mělo být prosazování celoživotního vzdělávání podporujícího tvůrčí nadání a součinnost podniků v tomto odvětví a škol. Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Paní předsedající, rád bych blahopřál k této důležité zprávě o kultuře. Prohlášení, že kdyby měl začít znovu, začal by s kulturou, se přičítá Jeanu Monetovi. Písemná historie Evropy sahá dva a půl tisíce let zpět a svým obsahem je nesmírně bohatá a různorodá. Kultura je významnou složkou rozvoje naší civilizace. Opatření ve prospěch průmyslu, který je s kulturou spojen, je třeba podporovat. Bylo by dobré, kdyby bylo možné nalézt finanční prostředky na rozvoj sítě moderních knihoven v Polsku s ohledem na lidi, kteří si nemohou dovolit knihy kupovat. Ve Varšavě stále existují čtvrti, kde nejsou žádné řádné akademické čítárny. Neexistuje funkční systém meziknihovní výměny. Mladí lidé musí za přístupem k vědeckým dílům jezdit do centra. Za vzor by mohl sloužit systém knihoven ve Spojených státech. Jsou nutné finanční prostředky na rozvoj místních knihoven, které by poskytly přístup k nezbytným materiálům, a tím umožnily lidem vzdělávání. Nesouhlasím zcela s bodem odůvodnění T zprávy. Národní identita a jazyk jsou kořeny kreativity. Moderní evropská literatura začala až v okamžiku, kdy Dante a Petrarca začali psát italsky. Důvodem rozvoje evropské civilizace vždy bylo šíření lidské individuality, její duchovní pokrok a skutečnost, že jich národy využily k obohacení obsahu svého vlastního kolektivního života. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, kultura je pro všechny z nás mimořádně silný a ekonomický faktor, vidíme, že v Evropě generuje mnohamiliardové částky, že se jí účastní miliony zaměstnanců a že je v této oblasti činných zejména mnoho malých a středních podniků, které vyvíjejí velmi tvůrčí a nadšenou činnost. Pro mě je důležité, aby tyto hybné síly kultury měly optimální přístup k novým digitálním a audiovisuálním formátům. Je důležité, aby se mohly představovat příslušnému publiku a přinášet nové produkty zejména pro celoživotní vzdělávání, protože právě tyto nové a inovační prostředky vhodným způsobem rozvíjejí a prosazují tvůrčí nadání. Mary Honeyball (PSE). – Paní předsedající, velmi ráda bych panu Bonovi poděkovala za tuto zprávu, která upozorňuje na důležitou úlohu tvůrčího a kulturního průmyslu a zvláště na jeho stále významnější úlohu v našem hospodářství. Jak většina z vás ví, zastupuji Londýn, který je samozřejmě jedním z kulturních center Evropy. Proto jsem si velmi dobře vědoma výhod, které může tvůrčí průmysl určitému místu přinést. Londýn má různorodou kulturu a velmi úspěšné tvůrčí prostředí, a protože kulturní instituce představují významný sektor ekonomiky Londýna, velmi vítám doporučení k podpoře jejich udržitelnosti a růstu. Ale pak je tady jedna věc, na kterou se dnes večer již naráželo v diskusích o jiné zprávě. A to je skutečnost, že jakkoli velký počet zaměstnanců v tomto průmyslu tvoří ženy, není v tvůrčích odvětvích mnoho žen ve vyšších funkcích, a já velmi doufám, se že touto otázkou budeme v příštích jednáních moci zabývat. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, návrh usnesení upozorňuje na vazbu mezi vzkvétajícím kulturním průmyslem a přeshraniční mobilitou umělců, naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala zelenou knihu na téma vnitřního trhu pro tvůrce produktů a služeb, umožní porovnání výsledků dosažených v této oblasti. Zpráva zdůrazňuje úlohu kultury v politikách Společenství i úlohu kulturního vzdělávání při rozvoji osobnosti a pocitu identity.

65

66

CS


Právě kreativita a účast na tvorbě přidané hodnoty určují důležitou hospodářskou úlohu kulturního průmyslu. Jeho skutečný přínos pro hospodářský rozvoj, zvláště v hudbě a vydavatelském odvětví, mnohokrát převyšuje výdaje na rozvoj kultury. Blahopřeji zpravodaji. Tomáš Zatloukal (PPE-DE). – (CS) Kulturní průmysl je klíčovým poskytovatelem služeb s velkou přidanou hodnotou, na které staví dynamická ekonomika založená na znalostech. Vytváří významný zdroj pracovních příležitostí v kreativních oblastech, které se významně podílí na zvyšování konkurenceschopnosti v Evropské unii. S tímto souvisí požadavky na podporu kulturních a kreativních odvětví prostřednictvím zlepšení systému kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy zejména s cílem odborně vzdělávat studenty na všech úrovních vzdělávání v kulturních a uměleckých oborech. Podporuji výzvu k členským zemím, aby do svých národních středoškolských a vysokoškolských vzdělávacích programů začlenily kurzy v oblasti podnikání, a to zejména do humanitních, uměleckých a kulturních oborů. Současně je nutné pokročit ve vzájemném uznávání diplomů z uměleckých oborů. Podporuji také výzvu Komisi, aby ve všech politikách, které se týkají společného trhu, hospodářské soutěže, obchodu, podniku, výzkumu a vývoje zohlednila zvláštní povahu kulturního odvětví. Ruth Hieronymi (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, chtěla bych jednou provždy předejít jakémukoli nedorozumění. Tato zpráva nemá nikomu zabránit v přístupu na Internet. Výbor pro kulturu a vzdělávání to jednomyslně odmítl. Jde o dosažení vyváženého vztahu mezi otevřeným přístupem na Internet a ochranou duševního vlastnictví, a v této oblasti musíme skutečně vyřešit mnoho úkolů a nalézt mnoho nástrojů zohledňujících oba cíle. Proto bych ráda zvlášť požádala i o tento přístup k hlasování. Nicodim Bulzesc (PPE-DE). – Paní předsedající, tuto zprávu oceňuji, chtěl bych však uvést několik poznámek. Téma kulturního průmyslu je úzce spojeno s tématem ekonomické hodnoty kultury. Kultura je nyní zmiňována jako prostředek dosažení hospodářského růstu a mnoho studií nyní zdůrazňuje hospodářský dopad kulturní činnosti. V této souvislosti připomínám studii Ekonomika kultury v Evropě, kterou v roce 2006 vypracovala soukromá poradenská společnost KEA European Affairs a která o kulturním průmyslu uvádí několik působivých čísel, tyto údaje jsou však diskutabilní, protože do „kultury“ zahrnuje i přehrávače MP3, mobilní telefony a propagaci. Proto se domníváme, že zaměření na tyto ekonomické aspekty by mohlo způsobit zmatek a důležité věci jako kreativita nebo umělecký potenciál by mohly být odsunuty na vedlejší místo, pokud se neprokáží jako dostatečně ziskové. Jsem pro kulturní politiku, která podporuje kulturní různorodost, uměleckou kreativitu a rozvoj uměleckého potenciálu jednotlivců i společenství: to jsou hlavní směry, které bychom dle mého názoru měli mít při budoucím postupu na mysli. Ján Figeľ, člen Komise. − (SK) Se zájmem jsem vyslechl rozpravu, samozřejmě i sama zpráva je plná podnětů a jak uvedla předsedkyně výboru paní Batzeliová, je to v mnohém i podnět pro Komisi, pro členské státy i pro svět kultury a kulturního tvůrčího průmyslu. Myslím si, že hlavním tématem nebo cílem je dostat tyto souvislosti do celkového obrazu, do středu pozornosti a vytvářet příznivé prostředí pro kreativitu, pro inovace, pro kulturu jako takovou a postavení kultury v našich společnostech a našich vztazích. Jen několik poznámek. Ekonomika je nutnost, ale kultura dává smysl našim vztahům, naší identitě, definuje hodnoty a ty nás spojují do Společenství. Tím bych chtěl odpovědět těm, kdo mají obavy, že se nyní vše posuzuje z ekonomického hlediska a vyjadřuje penězi. Ne, kultura znamená víc než peníze, ale je důležité vidět kulturu jako tvořivý přínos, jako to, co přináší pracovní místa i rozvoj ekonomiky, a pokud kultura chybí, dochází většinou k úpadku nejen ekonomiky, ale i politiky a společnosti. Nedostatek kultury má tedy mnoho důsledků. I proto jsem rád, že vidím širokou podporu pro kreativitu a inovace v návrzích souvisejících s návrhem Evropské komise na rok 2009. Samotný formální návrh je již v Parlamentu a doufám, že legislativní proces napomůže relativně rychlému přijetí a přípravám Evropského roku tvořivosti a inovací. Jen poslední poznámka – piratela neboli boj proti pirátství. Jsem přesvědčen, podobně jako mnozí zde přítomní, že musíme rozvíjet přístup ke kultuře, dostupnost kultury, možnosti pro komunikaci a kulturu

09-04-2008

09-04-2008

CS


a na druhé straně chránit práva duševního vlastnictví. Musíme bojovat proti zneužívání práv duševního vlastnictví, protože právě to často vede k pádu menších a slabších podniků. A to je i stanovisko Evropské komise. Jednou z odpovědí na tento problém je vzdělávání: zvyšování povědomí o důležitosti ochrany práv duševního vlastnictví a nezneužívaní svobod. Druhým způsobem je přizvat a organizovat všechny zúčastněné subjekty nebo subjekty, které mají v této oblasti odpovědnost, aby spolupracovaly a přispívaly ke snahám o ochranu práv duševního vlastnictví, a zároveň rozvíjely i dostupnost elektronických sítí moderních komunikací. To jsme konečně také poprvé navrhli v našem nedávném návrhu reformy sítí a služeb elektronických komunikací (balíček Telecom), a to je i postoj Evropské komise k boji proti pirátství. Samozřejmě, hodně musí udělat členské státy samy. Tolik z mé strany, děkuji vám. Těším se na další spolupráci. Guy Bono, zpravodaj. − (FR) Paní předsedající, pane komisaři, myslím, že bychom neměli zapomínat, čeho chceme dosáhnout. Nehledě na to, co nám chtějí namluvit některé subjektivní studie, naši kulturu neohrožuje oněch 13 % Evropanů, kteří si nezákonně stahují kulturní obsah, ale spíše koncentrace naší kultury do rukou několika málo velkých skupin, která poškozuje naši různorodost, a tím i bohatost našeho kulturního dědictví. Uvedu jen jeden příklad z oblasti nahrávek. Dnes pochází 95 % distribuovaného obsahu od čtyř velkých nahrávacích společností. Jsem přesvědčen, že je důležité zajistit, aby měli spotřebitelé skutečnou volbu, a je nutné zaručit pluralitu obsahu na velmi koncentrovaném trhu, kde hlavní odpovědnost za inovace a kreativitu ponesou ti malí a ne ti velcí. Pane komisaři, zmínil jste malé a střední podniky a doporučil jste studii, což je podle mě skutečně zajímavá myšlenka. To, že Komise vydala povolení pro fúzi společností Sony a BMG, je zcela v rozporu s evropskou politikou podpory malých a středních podniků v hudebním průmyslu, který vytváří více pracovních míst než velké společnosti a představuje 99 % subjektů trhu a 80 % inovací v tomto sektoru. Proto se zdá, že je naléhavě nutné podporovat různorodost v kulturním sektoru, která je skutečnou hnací silou růstu a prostředkem rozvoje jednotlivců. Závěrem bych uvedl, že bohatství kultury vyplývá z její různorodosti a nikoli naopak. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 10. dubna 2008. Písemná prohlášení (článek 142) John Attard-Montalto (PSE), písemně. – Kultura a kreativita hrají ústřední úlohu v podpoře evropského občanství. Budoucí politiky EU musí oba tyto prvky, kulturu i kreativitu, brát v úvahu. Komise sponzorovala analýzu ekonomiky kultury v Evropě, která přinesla důležité údaje. Vychází najevo, že kultura je v obecném smyslu pro hospodářství velkým přínosem, daleko větším, než se původně odhadovalo. Před pěti lety odhady uváděly, že kulturní průmysl vytváří 2,6 % HDP EU. V roce 2004 v tomto odvětví pracovala 3,1 % aktivních obyvatel EU. Vztah mezi kulturní činností a hospodářstvím na ostrovech Malta a Gozo lze posoudit na základě nedávné studie z roku 2007, kterou provedl Národní statistický úřad a která zahrnula celkem 5 086 účastníků zapsaných do 34 tanečních škol. Tyto taneční školy zaměstnávaly 109 osob a generovaly finanční zisk ve výši téměř 400 000 EUR. Celkové příjmy přesáhly 1 milion EUR. To je jen jeden příklad, který dokazuje důležitost kulturních činností pro hospodářství. Neena Gill (PSE), písemně. – Můj region West Midlands je v čele rozvoje tvůrčího průmyslu, toto odvětví zde nyní zaměstnává více než každého desátého člověka. Tento region patří k nejvíce multikulturním oblastem ve Spojeném království a prokazuje, že jeho konkurenční výhoda spočívající v kulturní různorodosti se stává zdrojem kreativity a inovací. EU se však musí více snažit o podporu kulturního průmyslu podněcováním tvorby pracovních míst v této oblasti, aby čelila přesunu tradičních odvětví EU do nových ekonomik. Je nutná společná akce a větší finanční pomoc pro začínající podniky a malé a střední podniky v kulturním průmyslu prostřednictvím 7. rámcového programu, strukturálních fondů a Sociálního fondu EU. Tím se

67

68

CS


více využijí dovednosti a nadání evropských podnikatelů a dělníků a budou zajištěny kvalifikační předpoklady nutné k dalšímu rozvoji odvětví. EU musí podporovat kreativitu, která přinese více inovací a podnikání. V Evropském roce mezikulturního dialogu bychom také měli uznat význam kulturního průmyslu při tvorbě povědomí o jiných kulturách a jejich pochopení, a proto i jeho význam pro sociální soudržnost. Evropa může získat velmi mnoho i ze své kulturní různorodosti. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Chci poděkovat zpravodaji za to, že vypracoval zprávu, která se tak komplexně věnuje různorodé povaze kulturního průmyslu a hlavním problémovým oblastem, které s ním jsou spojeny. Uvažujeme-li o postavení kulturního průmyslu v evropské společnosti, musíme mít na paměti dvě hlavní zásady. Za prvé musíme pochopit, jak důležitá je kultura pro kvalitu života lidí. Kulturní produkty zvyšují pohodu člověka. Společenství uznává, že Evropané mají základní práva na vzdělávání, ke kterým patří i právo člověka na kulturu. Proto mluvíme o základních občanských právech. Za druhé musíme pochopit, jak důležitá je kultura pro ty, kdo ji tvoří. Pro mnoho lidí není práce jen vášní, ale i jejich živobytím. Dostávat přiměřenou odměnu za práci je základní právo. Je na zákonodárcích, aby zajistili, aby tito lidé mohli pracovat v prostředí, které jejich práva nebude poškozovat. Neexistují kulturní díla bez svých tvůrců a pokud tito tvůrci za svou práci nedostanou zaplaceno, bude výsledkem omezení kulturního růstu. Právní předpisy pro kulturní průmysl, například k ochraně práv duševního vlastnictví a práv souvisejících, se proto musí vždy snažit o vyváženost obou sociálních rozměrů kultury. Ze strany zákonodárců to vyžaduje zvláštní citlivost. Je třeba uznat, že kulturní průmysl je velmi zvláštní odvětví, a proto vyžaduje velmi zvláštní právní status. Hlavním problémem pro kulturní průmysl je zjevně informační technologie. Průmysl jasně těží z rozvoje na trhu technologie a informací, současně však také potřebuje při využívání nových systémů ochranu. Také potřebujeme, aby Komise provedla rychlá opatření, která vyjasní vztah mezi duševním vlastnictvím a kulturou a hospodářstvím. Hlavní výzvou je způsob, jakým lze zajistit spravedlivou a řádnou odměnu pro každého držitele práv a každé jednotlivé kulturní odvětví za odvedenou práci a současně zabezpečit, aby měli spotřebitelé možnost výběru a snadný přístup ke kulturním produktům. Marianne Mikko (PSE), písemně. – S tím, jak se výroba hmotných statků ve stále větší míře mechanizuje a přesouvá jinam, využívá v Evropě více lidí své nadání v produkci statků kulturních. Studie KEA, kterou zadala Evropská komise, významně podceňuje přínos kulturního průmyslů pro naše hospodářství a společnost. Jakkoli možná v kulturní oblasti generuje peněžní hodnoty jen 3,1 % aktivních obyvatel EU, jejich vliv je znatelný téměř v každém aspektu našeho života. Populární kultura je nositelkou kulturních a sociálních sdělení. Hudebníci a herci napomohli spuštění vlny zelené ekonomiky. Hudba a film jsou mocné nástroje prosazující lepší porozumění mezi lidmi a chápání evropských hodnot. Především kulturní průmysl vytvořil poptávku po nových technologiích, po digitálních platformách. Proto je nezbytné, aby evropský kulturní průmysl zůstal životaschopný. Především musíme zajistit, aby se mohli tvůrčí lidé svou kreativitou uživit. To znamená, že musíme tvůrcům umožnit co nejširší distribuci jejich děl, bez jakéhokoli strachu ze zneužití ze strany prostředníků nebo spotřebitelů. Podle mě je to stále hlavní motiv této zprávy, za který děkuji zpravodaji i svým kolegům, kteří přispěli svými myšlenkami.

26. Kultura v globalizovaném světě (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva, kterou předložil Vasco Graça Moura jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (2007/2211(INI)) (A6-0075/2008). Vasco Graça Moura, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, poté, co jsem navrhl obecný rámec pro kulturní otázky v kontextu lisabonské agendy, jsem se rozhodl začlenit do své zprávy velký počet návrhů, které předložili poslanci, protože byly v souladu s obecným přístupem. Proto pokud zpráva obsahuje určité body, které se mohou zdát nadbytečné v porovnání s ostatními nástroji, které již

09-04-2008

09-04-2008

CS


mezitím byly schváleny a jsou v platnosti, je jejich účelem zdůraznit téma, které je považováno za nejvýznamnější. Mám-li připomenout hlavní body tohoto rámce, řekl bych, že Evropská unie má velmi zvláštní povinnost chránit kulturní bohatství Evropy. Evropské kulturní dědictví je nezbytné zachovávat, šířit a sdílet jak uvnitř, tak i vně Unie, a to ve všech jeho dimenzích a všemi prostředky, aniž bychom popírali, že je zcela žádoucí zaujmout nejotevřenější vůči všem ostatním kulturám, který byl kromě toho vždy pro Evropu charakteristický. Naše kulturní dědictví, jehož součástí jsou rozmanité formy vyjádření a kombinace svých základních několika pramenů, jako je například řecký a latinský a židovsko-křesťanský starověk, historicky Evropu pozvedlo na přední místo mezi všemi kontinenty. Projevilo se jako zcela výjimečný hybatel inovací, rozvoje a pokroku, který se rozšířil do všech směrů a v současnosti nadále představuje prvořadý odkaz humanismu, duchovního obohacení a oživení, demokracie, tolerance a občanství. Ve stále globalizovanějším světě představují výjimečné specifické kvality v jádru evropského kulturního bohatství skutečnou evropskou přidanou hodnotu a jejich úloha v poskytování identity je klíčová pro Evropu i Unii, neboť jejím občanům napomáhá pochopit svět, dosáhnout evropské soudržnosti, zdůraznit vlastní jedinečnost a prosadit se vůči ostatním národům. Konkrétní projevy, jimiž se evropské kulturní dědictví historicky promítlo na jiných kontinentech, musí vést ke zvláštním opatřením, které zdůrazní faktory sloužící k vytváření civilizace, vzájemnému porozumění a konstruktivnímu přístupu sjednocujícímu zastoupené národy. Doporučujeme Radě a Komisi, aby zvýšily věhlas klasického evropského dědictví a historického přínosu národních kultur v průběhu staletí a ve všech jejich dimenzích a zároveň vytvořily podmínky pro naplňování potřeb kulturní oblasti do budoucna. Proto navrhujeme, aby se rok 2011 stal „Evropským rokem řeckých a latinských klasiků“ s cílem upoutat pozornost národů Unie a zbytku světa k tomuto základnímu aspektu kulturního dědictví, jemuž dnes hrozí, že bude zapomenut. Ze stejného důvodu zdůrazňujeme, že je nutné rozvíjet propagaci evropských jazyků ve světě i jejich úlohu v umělecké tvorbě ostatních kontinentů, aby se používáním těchto jazyků mimo Evropu usnadnily jak vzájemná znalost a porozumění, tak vzájemné působení kultur. Na druhé straně se domníváme, že programy Společenství existující v současnosti v odvětví kultury neodrážejí plně dosah společného kulturního dědictví Evropanů, a proto potřebujeme konkrétní programy, které podpoří tvořivost a v širší a hlubší míře umožní udržovat kontakt s hmotnými i nehmotnými statky a hodnotami, jež evropské kulturní dědictví tvoří, a které dále těmto statkům a hodnotám dovolí vzájemně reagovat v souladu s humanistickým pojetím identit a odlišností i v rámci současné kulturní produkce. Programy v odvětví kultury budou mít velmi pozitivní dopady, pokud jde o podporu soudržnosti, skutečné konvergence, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, inovací, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, neměli bychom však zapomínat, že kultura a kulturní produkty mají hodnotu samy o sobě („culture qua culture“). Chceme Radě připomenout, že je naprosto nezbytné okamžitě přezkoumat rozpočtové prostředky, z nichž by měla být financována opatření navrhovaná v tomto sdělení Komise i ta, která již jsou v platnosti. A konečně, protože již není čas, abych uvedl více, vítám sdělení Komise a jeho schválení ze strany Rady. Se stanovenými cíli souhlasíme. Ján Figeľ, člen Komise. − Paní předsedající, rád bych poděkoval za úsilí, které pan Graça Moura, výbor sám a všichni příslušní přispěvatelé věnovali této zprávě. Myslím, že to potvrzuje, že kultura si zasluhuje v našich rozpravách a v našich dnech a letech spolupráce významnější místo. Myslím, že je to i potvrzení toho, že jsme od původního programu, kterému dominovaly hmotné statky – uhlí a ocel, přešli ke statkům nehmotným, jakými jsou kultura, vzdělávání, kreativita a občanství. Ty nemůžeme měřit na kila či tuny, ale jde u nich o budoucnost naší jednoty, našich společenství na místní, regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni evropské. Podle mě to je důvod, proč jsme návrh předložili. Od minulého roku se mu dostalo mnoho konkrétní pozornosti a podpory ve veřejné sféře v členských státech i v Radě. Jsem tomu rád, protože to byla ta nejdůležitější odpověď: chceme více pracovat prostřednictvím kultury, pro kulturu i pro svět kultury nebo kulturu světa. Velmi mě těší i vaše podpora tomuto programu, která je rovněž velmi důležitá. Jako komisaři mi bylo vždy velmi jasné, a stejně tak i Komisi, že Parlament se v těchto oblastech snaží dělat víc. Samozřejmě musíme přijmout společný přístup. To je způsob, jak tento program provádět. Důležité jsou tři základní oblasti, které zmínila i předešlá zpráva: tvůrčí odvětví, kulturní různorodost a mezikulturní dialog a stejně tak důležitý je i vnější rozměr – zahraniční spolupráce v kultuře a kultura v zahraniční politice Unie.

69

70

CS


Souhlasím s vámi, že bychom neměli přikládat přílišnou váhu hospodářskému významu kultury, ale že skutečně musíme nalézt správnou vyváženost našich kulturních politik. Vaše zpráva správně uznává, jak je důležité, aby se kultuře dostalo větší úlohy v mezinárodních vztazích. Považujeme to za příležitost k budování aktivního a konstruktivního programu kulturní různorodosti v politikách Společenství. Vím, že v této věci můžeme počítat s vaší spoluprací. Pokud jde o mobilitu, podporujeme potřebu mezinárodní mobility subjektů v oblasti kultury jako hlavní nástroj budování evropského kulturního prostoru. Vezměme si například program Erasmus ve vzdělávání. Po desetiletí – nyní dvou desetiletích – máme evropskou oblast vysokoškolského vzdělávání, velmi oblíbený program a mnoho modernizace a otevřenosti na našich vysokých školách. Myslím, že tato snaha o mobilitu, znalosti, respekt a akceptaci by měla být rozvíjena i v oblasti umění a kultury. Jsem přesvědčen, že můžeme dosáhnout velkých úspěchů, pokud zahájíme pilotní projekt mobility, který jste v Parlamentu navrhovali v loňském roce. A v neposlední řadě je důležité, jak jsem řekl, přijmout společný přístup. Jsem rád, že členské státy potvrdily otevřené metody koordinace. V listopadu loňského roku byly zřízeny dvě odborné skupiny se zástupci členských států, jejichž cílem je zvýšit mobilitu umělců a kulturních profesionálů a maximalizovat potenciál kulturního a kreativního průmyslu. O výsledcích práce těchto dvou skupin budete řádně informováni. Jak víte, zřídili jsme kulturní fórum a první fórum bylo uspořádáno v rámci portugalského předsednictví, za což jsem vděčný. Také navrhujeme, aby kulturní a tvůrčí sektor obecně zřídil platformu pro kulturní a tvůrčí průmysl a platformu pro přístup ke kultuře po vzoru stávající platformy pro mezikulturní dialog. Myslím, že stále roste objem možných příspěvků a jsem rád, že mohu pracovat s kolegy v Komisi a s vámi zde v Parlamentu na stále větším začleňování kultury do mnoha dalších politik EU. Samozřejmě se těším nejen na rozpravu, ale zvláště na provádění tohoto programu. Grażyna Staniszewska, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. − (PL) Paní předsedající, chtěla bych upřímně poblahopřát k dobré zprávě, kterou předložil pan Graça Moura a která důsledně a konkrétně uvádí priority v oblasti kultury a definuje dlouhodobé cíle. Zpráva ukazuje význam kultury pro rozvoj Evropské unie a zvyšování potenciálu pro inovace a vyšší konkurenceschopnost. Kultura je odvětví, které vytváří pracovní místa a skutečně podněcuje hospodářský růst. Jménem Výboru pro regionální rozvoj bych vás chtěla upozornit na význam regionů Evropské unie jako na důležitého fóra pro kulturní spolupráci. Kultura a jazyk stimulují rozvoj regionů a jsou magnetem pro investice, zvláště v málo rozvinutých regionech s chudými přírodními zdroji a nedostatkem cílů pro cestovní ruch a využívání volného času. Proto mají místní a regionální orgány tak důležitou úlohu při obecné podpoře kultury a péči o kulturu v oblastech, o které se starají. Ve zprávě je pouze jedna věc, ke které mám výhrady, a zde hovořím jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, abych se nemusela za chvíli opakovat. Jde o znění bodu odůvodnění K, které naznačuje, že požadujeme, aby se přistěhovalci a turisté podřídili evropské tradici a evropskému dědictví. To není dobrá formulace. Při práci ve výboru členové Skupiny ALDE hlasovali proti jejímu znění. V Roce mezikulturního dialogu stojí za to upozornit, že Evropská unie by při uvádění hodnot mezikulturního dialogu do praxe měla být otevřená vůči ostatním kulturám. Měla by prosazovat a vytvářel společnou půdu pro spolupráci tím, že bude navrhovat zajímavé programy. Proto není dobré, že byl zahozen potenciál účasti třetích evropských zemí v mimořádně přitažlivém a prestižním programu Evropských hlavních měst kultury po roce 2010. Paní předsedající, za chvilku bych měla vystoupit ještě jednou, ráda bych tedy teď požádala o dalších 10 vteřin, a pak již nebudu vstávat podruhé. Jsem přesvědčena, že možnost účasti v tomto programu by měly získat především země zařazené do politiky evropského sousedství. Velice podporuji požadavek zprávy, aby byl rok 2010 vyhlášen Evropským rokem Fryderyka Chopina, protože to bude 200. výročí narození tohoto geniálního skladatele, který nezpochybnitelně přispěl k evropské i světové kultuře. Ruth Hieronymi, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, nejprve bych chtěla jménem své skupiny, Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, co nejsrdečněji poděkoval za vynikající zprávu, kterou vypracoval pan Graça Moura. Děkuji i Komisi za předložení tohoto sdělení o evropském programu pro kulturu. Komise může počítat s podporou Parlamentu pro kulturu jako horizontální úkol, pro zajišťování mobility umělců, zvyšování regionální spolupráce a pro posilování mezinárodní spolupráce.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Něco nám však v uvedeném programu schází. Je to téma, o kterém jsme jednali jen před malou chvilkou. Kulturní průmysl a jeho rostoucí význam rovněž znamená, že ekonomické aspekty začínají být značně silnější než byly v minulosti. Program pro kulturu se netýká jen otázek lepší spolupráce na otázkách kultury nebo zvýšeného financování, ale i právního rámce. V tomto ohledu je i v rámci Evropské unie skutečně pravda, že pokud se kultura střetne s právními předpisy pro vnitřní trh nebo hospodářskou soutěž, vytáhne si v případě pochybností nejkratší slámku vždy kultura. Všichni si jistě pamatujete na zprávu paní Lévaiové: komisařka pro vnitřní trh a služby popsala kolektivní správcovské společnosti pro on-line hudbu jako překážky hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Zde si kultura zjevně vytáhla kratší slámku a její postavení je slabší než postavení evropského práva vnitřního trhu. Z toho vyplývá naléhavá potřeba a zítra Parlament rozhodne stejně jako Výbor pro kulturu a vzdělávání. Úmluva UNESCO musí být uplatňována nejen na zajištění kulturní různorodosti ve vztahu ke třetím zemím, ale i jako věc nejvyšší naléhavosti v našem vlastním evropském právu. Naléhavě se tedy obracíme na pana komisaře s tím, že máme k dispozici jen jeden časový úsek, a proto rychle potřebujeme návrh na posílení kulturní rozmanitosti v evropských právních předpisech pro vnitřní trh. Marianne Mikko, jménem skupiny PSE. – (ET) Kolegové, náš kolega Vasco Graça Moura odvedl vynikající práci při přípravě zprávy, která se týká kulturního dědictví a budoucích potřeb i společných principů a konkrétních iniciativ. Jako stínová zpravodajka vyjadřuji své poděkování. Ráda bych se zaměřila jen na několik věcí. Na počátku roku 2009 se naše situace změní: vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Aby naši diplomatičtí zástupci mohli řádně zastupovat naše kultury, měl by se kulturní rozměr stát trvalou součástí naší zahraniční politiky. V současné době jsme tomuto cíli velmi vzdáleni. Začínáme mluvit o začleňování kulturního rozměru jen do rozvojových činností, ačkoli to samo o sobě pro nás představuje problémy. Evropská kultura obsahuje mnoho cenných prvků, ale místo abychom využili součtu těchto prvků, saháme zřejmě jen po aritmetickém průměru. Evropská kultura je bohužel jen málo rozšířena v celosvětovém měřítku. Troufnu si tvrdit, že nejlepší světoví filmoví tvůrci a spisovatelé žijí v Evropě, přesto světovým kinům dominuje Hollywood a knihkupectví jsou plná zábavných brožovaných knížek z Ameriky. Proč překládáme masovou zahraniční produkci a proč vzájemně nepřekládáme své nejlepší autory? Proč třetí země, kterým poskytujeme podporu, raději utrácí peníze za americkou kulturní produkci? Tato situace vyžaduje změnu. Nepochybně musíme klást větší důraz na znovuvybudování společného evropského kulturního prostoru. Kulturního prostoru, který zahrnuje země Středozemí a Střední Evropy i země severské, země Pobaltí a východní Evropy. Pak budeme silnější a dosáhneme celku, zahrnujícího všechny cenné prvky, celku, který je větší než součet jeho jednotlivých částí. Ewa Tomaszewska, za skupinu UEN. – (PL) Paní předsedající, toto je velmi cenný a pečlivě připravený dokument. Blahopřeji panu Graça Mouraovi. Návrh usnesení upozorňuje potřebu zvláštního přístupu k problémům kultury v době globalizace. Bez ohledu na naši otevřenost vůči dědictví ostatních kultur je mimořádně důležité chránit, šířit a prosazovat evropskou kulturu. Je důležité mít na mysli kořeny naší kultury, a zvláště úlohu řeckých a latinských klasiků. Měli bychom se však zajímat i o ty oblasti kultury, které překračují hranice bez omezení a potřeby překladu. Mám na mysli hudbu a malířství. V roce 2010 uplyne 200 let od narození Fryderyka Chopina – geniálního skladatele, který je znám po celém světě. Díky zdůraznění významu této události bude snadnější porozumět úloze, kterou hráli všichni vynikající evropští hudebníci – Mozart, Liszt, Handel, Haydn, Schumann, Verdi, Grieg, Berlioz, Paganini a mnoho dalších – při vzniku evropské civilizace a jejím přispění ke světové kultuře. Zpráva rovněž upozorňuje na současné problémy, kterým čelí umělci v otázkách, jako je překračování hranic a dopad jejich mobility na umělecký rozvoj, a zdůrazňuje úlohu umění v hospodářském rozvoji. Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, na této zprávě o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě je zajímavé, že skutečně prosazuje strategický záměr nejen organizovat kulturní politiku jako odvětví, ale učinit kulturu nedílnou součástí různých oblastí evropské politiky, například politiky zahraniční, politiky rozvoje měst a politiky strukturálních fondů. To je skutečně nová kvalita. Mění sebehodnocení Evropské unie ve věci významu kultury a jejího strategického významu pro politiku jako celek.

71

72

CS


Kultura je vždy dvousečná zbraň, a právě proto je zajímavá. Je to vždy produkt, ale je to více než produkt, protože nese význam a účel. Dnes večer bych to chtěla ještě jednou názorně vysvětlit: Očekávám, že tato duální povaha kultury bude mít skutečně vliv ve všech oblastech politiky, zejména pokud jde o logiku vnitřního trhu. Kromě toho získá komisař Figeľ velmi silnou pozici, pokud při sdělování strategického významu kultury ostatním komisařům uspěje. Věra Flasarová, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Globální svět přináší globální kulturu. To je ovšem pojem, který umožňuje řadu výkladů. Globální kultura může být v měřítku Evropské unie esencí toho nejlepšího, co představují dílčí evropské kultury. Nebo může být postmoderní univerzální kulturou, která původní pestrost Evropy postupně převrství a vytlačí. Osobně bych dala přednost prvnímu řešení. Jsem pro to, aby Evropská unie podporovala kulturní rozmanitost, díky níž se národy obohacují a navzájem od sebe učí. Globální svět nám globalizuje životní styl a styl práce. Nadnárodní obchodní řetězce z našich měst udělaly jednotné tržiště, takže člověk chvílemi neví, jestli je v Paříži nebo v Praze. To podle mého názoru docela stačí. Kultura je spjata s duší národů i s místem na kterém vzniká. Je sdělitelná a má schopnost vstřebávat i vylučovat. Ale je i zranitelná, pokud se stane pouze zbožím nebo se podrobí nenáročnému vkusu, aby byla jak se říká dostupná všem. Kultura by měla být dostupná všem, měla by však pěstovat vkus, ne se podbízet, zvyšovat nároky a nevyužívat toho, že naše nároky vůči ní klesají a že široké publikum je ochotno spokojit se s málem. Děkuji zpravodaji, že ve zprávě klade důraz na zachování kulturního bohatství každého z evropských národů. László Tőkés (NI). – (HU) Paní předsedající, nadšeně vítám tuto cennou zprávu, kterou připravil pan Graça Moura. V tomto Evropském roce mezikulturního dialogu musíme zdůrazňovat zvláštní význam kultury při posilování evropské identity. Jako etnický Maďar z Rumunska bych členské státy rád upozornil na podporu evropských menšin a ohrožených kultur. K příkladům patří starověké kultury etnických Maďarů žijících v Rumunsku, moldavských Čángů, transylvánských Sékelů i Makedonců v Řecku a Bulharsku, etnických Srbů v Rumunsku a Basků ve Španělsku. Doporučení, které přijala Rada Evropy na základě zprávy o národu Čángů, kterou připravila finská poslankyně Tytti Isohookana-Asunmaaová, je koncepcí, kterou je třeba následovat, protože jejím cílem je zachování kultury Čángů, která je na pokraji zániku. V kontextu zahraničních vztahů Evropské unie musíme také věnovat pozornost Tibetu, který okupuje čínská komunistická diktatura a kde, jak řekl Dalajláma, byla rozpoutána kulturní genocida jedné z nejstarších kultur světa. Děkuji vám. Marie-Hélène Descamps (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěla blahopřát panu Graça Mouraovi ke kvalitě jeho zprávy, která v každém ohledu odráží jeho znalosti a velké odborné zkušenosti s daným tématem. Tato zpráva znovu potvrzuje místo kultury při budování Evropy a potřebu kulturu chránit a prosazovat různorodost. Autor zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou kultura hraje při plnění lisabonských cílů a ve vnějších vztazích EU. Zcela správně požaduje posílení akcí v oblastech, jako jsou literární překlady, podpora evropských jazyků, výuka uměleckých předmětů a kulturní průmysl, ale také při ochraně a prosazování našeho dědictví. V tomto ohledu musíme prosazovat stávající kulturní programy a podporovat nové iniciativy, například vznik označení evropského dědictví, které pomůže rozvíjet společnou identitu a bude podporovat kulturní cestovní ruch. Tato zpráva rovněž upozorňuje na příležitosti, které nabízí digitální technologie z hlediska přístupu ke kultuře a jejího prosazování a šíření a zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany práv duševního vlastnictví. V této souvislosti je správné podpořit zřizování konkrétních projektů, například Evropské digitální knihovny, jejímž účelem je digitalizace našeho dědictví a zajištění přístupu k němu a jeho zachování pro příští generace. Christa Prets (PSE). – (DE) Paní předsedající, děkuji zpravodaji i Komisi za tento dokument. Opět se upozorňuje na ústřední úlohu kultury v evropské integraci a celosvětovém obrazu Evropské unie. Předložený program pro kulturu dobře definuje naše možnosti, jak naložit s tímto poznáním, které není nové, ale je mimořádně důležité, a jak je začlenit do každé oblasti politiky – jak již stanoví článek 151. Je potěšující, že během přípravných prací proběhly široké konzultace s různými subjekty v oblasti kultury, které vykonávají hlavní kulturní práci, za což jim musíme poděkovat. Tuto kulturní strategii naléhavě potřebujeme, například nejen k tomu abychom stále hovořili o naší kulturní různorodosti s pýchou, ale abychom také byli schopni vypořádat se s problémem řešení této různorodosti a vznikajícími obtížemi.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Zásadní význam však bude mít provádění strategie. Předseda Barroso v listopadu 2005 v Budapešti oznámil zřízení pracovní skupiny pro kulturu, které mohlo být dobrým signálem okolnímu světu, dosud však k němu nedošlo. Doufám, že se to nestane tomuto programu pro kulturu. Podpora kultury je výnosem z investic do oblastí mezikulturního dialogu, provádění Lisabonské strategie a vnitřních vztahů, a především je to sociální přidaná hodnota. Umění a kulturu využíváme. Nabízí nám velký přínos v téměř každé sociální a hospodářské oblasti. Kultura by však neměla být vykořisťována, využívána či vyhladověna, a proto bychom měli přemýšlet i o přiměřeném rozpočtu. Mihaela Popa (PPE-DE). – (RO) Blahopřeji zpravodaji, svému kolegovi Vasco Graça Mouraovi, ke způsobu, jakým se mu podařilo zvládnout dost velký počet pozměňovacích návrhů k této zprávě. Osobně jsem byla ráda, když parlamentní Výbor pro kulturu a vzdělávání velkou většinou hlasů přijal můj pozměňovací návrh týkající se studia historie Evropské unie ve všech členských státech. Vznik Evropské unie by se měl studovat, aby mladí lidé znali fáze budování a vývoje Evropské unie. Jsem přesvědčena, že k poznání kultury země by měl každý z nás znát i historii dané země. A obdobně to platí i pro Evropskou unii, chceme-li znát a pochopit evropskou kulturu v globalizovaném světě, měli bychom porozumět historii budování Evropy, zvláště poté, co od roku 2009 vstoupí v účinnost nová Smlouva o Evropské unii, všichni budeme evropskými občany a každý občan má povinnost znát svou historii. Má iniciativa má pro budoucnost zabránit situacím, kdy by se mladí lidé učili paralelní historie, které nemají žádný reálný základ. Protože Evropský parlament právě slavil půlstoletí své existence, jsem přesvědčen, že si zasluhuje mít historii prosazující kulturní identitu a evropskou kulturu v kontextu globalizace. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, tuto zprávu zvlášť vítám, protože ukazuje, že Evropa roste společně a kultura přitom hraje mimořádnou úlohu. Vezmeme-li si jen samotný program hlavních měst kultury – příští rok to bude město Linz v Horním Rakousku, dává tento program mnoha tvůrčím umělcům příležitost poznat novou část Evropy. Potom bude zase mnoho návštěvníků cestovat z města Linz do jiných hlavních měst kultury. Tento program velmi přispívá ke vzájemnému porozumění. Konkrétně v případě Vilniusu máme velmi dobrou příležitost ukázat, jak silná může spolupráce vlastně být. To by měl být i příklad pro budoucnost. Catherine Stihler (PSE). – Paní předsedající, chci se zmínit o rovném přístupu ke kultuře bez ohledu na prostředí, ze kterého člověk pochází, ať je bohatý či chudý, kultura musí být dostupná pro všechny. Volný vstup do muzeí a uměleckých galerií, rozhodně ve Skotsku a Spojeném království, znamenal rekord v počtu návštěvníků kulturních institucí. Proto je volný přístup do kulturních institucí a na kulturní akce v celé Evropské unii tak důležitý. Mnoho bodů této zprávy je velmi zajímavých, například body 10, 25, 26 a bod 46, zmiňující rok 2011 jako „Evropský rok řeckých a latinských klasiků“. Úpadek výuky klasiků na státních školách v mé zemi je hluboce skličující. Jak můžeme porozumět současnosti, aniž bychom chápali minulost? Za zprávu jsem velmi vděčna. Tomáš Zatloukal (PPE-DE). – (CS) Evropská unie má povinnost chránit kulturní bohatství Evropy, protože kulturní dědictví je nezbytné zachovat, šířit a sdílet jak uvnitř, tak i vně Unie. Naplnění tohoto plánu je podmíněno politickou a finanční podporou. Programy Společenství existující v současnosti v odvětví kultury neodrážejí plně dosah společného kulturního dědictví Evropanů. Podporuji výzvu Komisi, aby navrhla vytvoření konkrétních programů, které budou rozvíjet jak uměleckou tvořivost, tak i hmotné a nehmotné statky, jež tvoří evropské kulturní dědictví. Toto kulturní dědictví musí být spravováno udržitelným způsobem. K tomu je nezbytná podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru. Návrh zřízení programu evropského kulturního mecenášství může být tou správnou cestou. Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) V roce mezikulturního dialogu je více než vhodné jednat o skutečně evropském programu pro kulturu, který má být prosazován uvnitř Evropské unie i v mezinárodním měřítku.

73

74

CS


Proto vítám přípravu této zprávy, která správně zdůrazňuje význam této oblasti a potřebu plné mobilizace jejího potenciálu. Kultura je základem prosazování hodnot míru, demokracie a tolerance i vysoce výkonného hospodářského růstu, schopného zvládnout výzvy globalizace 21. století. Z četných doporučení zprávy bych chtěl zopakovat dva aspekty. Především je na vnitřní úrovni nezbytné, aby se místní a regionální subjekty zapojovaly do prosazování kultury jako činitele hospodářského rozvoje a provádění Lisabonské strategie i upevňování kulturního dědictví a prosazování soudržnosti v současné společnosti. Za druhé je v nejlepším zájmu Evropské unie prosazovat kulturu a mezikulturní dialog na odpovídající úrovni zahraniční politiky Evropské unie. V této oblasti by hlavními příjemci těchto opatření měly být země zařazené do politiky sousedství. Ján Figeľ, člen Komise. − (SK) Chci poděkovat za diskusi, a zejména za pozitivní konstruktivní atmosféru, protože to svědčí i o kultuře i o odpovědnosti vůči programu, který je důležitý. Chci vás ujistit, ačkoli patřím k novým příchozím v rámci rozšíření, že dosud nikdy nebyla kultura v Unii tak viditelná a tak důležitá, jako je dnes. Samozřejmě nejde jen o formální program, ale o proces, pokrok a provádění. V posledních letech se poprvé v historii podařilo dosáhnout několika věcí: postavení Evropské komise jako zástupce Společenství i společné zastoupení 25 respektive 27 členských států EU na půdě UNESCO je výsledkem určité kulturní zralosti. Před několika měsíci členské státy souhlasily se zavedením otevřené metody koordinace v oblasti kultury, ačkoli to mnozí nečekali. Máme trvalé fórum pro kulturu, rok 2008 je Evropským rokem mezikulturního dialogu a shodujeme se na vyhlášení roku 2009 Evropským rokem tvořivosti a inovace, což představuje obrovský posun. Na druhé straně má kultura samozřejmě duální povahu. Má ekonomický rozměr, ale je i nositelem významu a obsahu. Proto je kultura specifická a nemá v evropských právních předpisech výhradní postavení. A právě proto chceme, aby v jednotlivých případech či sporech platilo evropské právo, ale současně chceme, aby byla zohledněna zvláštní povaha kultury: potřeba udržovat a upevňovat kulturní rozmanitost jako naše dědictví, naši charakteristiku. Než skončím, chci ještě říci, že je třeba více investovat. Komise navrhla pro program kultury rozpočet ve výši 500 milion EUR, schváleno bylo ale jen 400 milionů EUR. Snad bude v budoucnosti možné podporovat kulturní aspekty i prostřednictvím jiných programů. Když jsme sčítali příspěvky ze strukturálních fondů pro jednotlivé strukturální činnosti ve 27 členských státech, velmi mě potěšilo zjištění, že na období 2007–2013 bylo na kulturu jako celek v celé Evropské unii ze strukturálních fondů přiděleno zhruba 5 miliard EUR. Postupujeme-li odpovědně, můžeme kombinovat náš jednotlivé potenciál, zdroje a politiky. Chci vás ujistit, že to je i moje odpovědnost, a rád bych vás vyzval ke spolupráci a pomoci při provádění tohoto programu. A ještě jednou děkuji panu Vasco Graça Mouraovi. Vasco Graça Moura, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, po tolika dobrých příspěvcích se omlouvám, že musím stručně reagovat pouze na několik věcí, které považuji za nejdůležitější, ale myslím, že tuto rozpravu mimořádně obohatila všechna vystoupení stejně jako mnoho zde nezmíněných bodů zprávy. Nejprve bych rád zdůraznil novou politiku zavádění kultury za podmínek uvedených ve sdělení Komise. Zmínila to i paní Trüpelová, jedná se o to, jak zajistit začlenění kulturního aspektu do ostatních evropských politik. Myslím, že to je základ. Druhé téma nastolila paní Mikková a týká se kulturního rozměru, který by se měl stát součástí vnější politiky Evropy, nejen kultury Evropské unie, ale kultury členských států – to je naprosto nezbytné. A za třetí, jak uvedla paní Hieronymiová, existuje křehká rovnováha mezi ekonomickými aspekty a ekonomickou užitností kultury a kultura má hodnotu i sama o sobě (culture qua culture). Jen ještě dvě další věci, paní Staniszewska uvedla, že zpráva zdůrazňuje i důležitost kulturní činnosti na regionální a místní úrovni, podle mě je však třeba tento bod vyzvednout. Plně s tím souhlasím. A konečně také musím zdůraznit, že k základním aspektům těchto úvah patří i zajištění přístupu ke kultuře pro rodiny a studenty prostřednictvím škol a společnosti, stejně jako budování mostů mezi kulturním dědictvím a exaktními vědami, inovacemi a technologií. Paní předsedající, protože není možné rozebírat další aspekty, rád bych skončil konstatováním, že kultura je nezcizitelný a nepostradatelný systém jednotlivých kolektivních hodnot a zkušeností a že právě s těmito hodnotami a zkušenostmi na mysli by Evropa měla přistupovat k budoucnosti. Předsedající. − Rozprava je ukončena.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 10. dubna 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – Chtěl bych využít této příležitosti k nastínění několika zásadních otázek, které pan Graça Moura představil ve své zprávě „o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě“. Za prvé, sociální situace umělců: souhlasím s tím, že bychom měli vypracovat vhodný právní rámec v oblasti zdanění, práce a sociálního zabezpečení umělců. Také bychom se měli více zaměřit na ochranu kulturního dědictví. Program pro kulturu je dobrý, ale nestačí, a já podporuji myšlenku, že bychom měli vedle něj mít i další programy, více zaměřené na ochranu a prosazování evropského kulturního dědictví. A v neposlední řadě chci zdůraznit potřebu efektivního partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Abychom překonali současné problémy, měla by být kultura částečně financovaná soukromým sektorem. Proto by měl být co nejdříve zřízen program evropského kulturního mecenášství. Katalin Lévai (PSE), písemně. – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám úsilí Komise, které navrhuje program pro kulturu, který umožní provádění evropské strategie v rámci Evropské unie i ve vztazích EU ke třetím zemím. V tomto Roce mezikulturního dialogu je důležité věnovat zvláštní pozornost prosazování různorodosti a mezikulturního dialogu, protože kultura je klíčovým rozměrem Lisabonské strategie a základních lisabonských cílů nedosáhneme, nebudeme-li ke kultuře takto přistupovat. Zklamalo mě, že zpráva věnuje mizivou pozornost vztahům mezi kulturami, menšinami, národnostními či etnickými skupinami nebo zeměmi, ve kterých žijí. Nemůžeme přehlížet skutečnost, že umění má významnou úlohu v integraci menšin, ale může i zajišťovat sociální podporu pro nadané, ale chudé umělce. Podporováním umění a umělců můžeme zajistit budoucnost pro chudé etnické skupiny mezinárodní povahy, například Romy, kteří si své staletí trvající tradice zachovali dodnes. Kromě toho musíme zajistit, aby předpisy upravující komerční vztahy (Internetové), byly otevřené a transparentní a zajišťovaly rovný přístup na trh, a tím umožňovaly evropskému kulturnímu průmyslu rozvinout veškerý potenciál, zejména v audiovizuálním a hudebním odvětví. Musíme provádět vhodnou ochranu spotřebitele a současně musíme vymýtit hlavní příčiny padělání a pirátství a chránit kulturní rozmanitost Evropy pomocí řádné a spravedlivé regulace hospodářské soutěže na základě dosahovaných výsledků.

27. Rybolovné činnosti plavidel Společenství a třetích zemí (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva, kterou vypracoval Philippe Morillon jménem Výboru pro rybolov o návrhu nařízení Rady týkajícím se oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství (KOM(2007)0330 - C6-0236/2007 - 2007/0114(CNS)) (A6-0072/2008). Joe Borg, člen Komise. − Paní předsedající, nejprve mi dovolte, abych poděkoval zpravodaji za jeho práci na této zprávě. Od přijetí nařízení Rady o rybolovu mimo vody Společenství v roce 1994 se změnila řada podmínek a zvýšily se mezinárodní závazky v oblasti udělování oprávnění pro plavidla Společenství mimo vody Společenství. Proto byl tento návrh předložen v rámci akčního plánu na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006–2008. Cíle návrhu reagují na tyto záměry tím, že stávající právní předpisy integrují do jednoho nařízení a přitom zajišťují, aby pravidla platná pro plavidla Společenství ve vodách třetích zemí byla stejně uplatňována na plavidla třetích zemí ve vodách Společenství. Mnoho ustanovení týkajících se současného systému udělování oprávnění k rybolovu se nemění. Hlavní nové body návrhu lze shrnout takto. Za prvé, do působnosti návrhu spadají všechny dohody o rybolovu, na jejichž základě plavidla Společenství provádějí rybolov, tedy dohody o partnerství v oblasti rybolovu, dvoustranné dohody o rybolovu, dohody v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu a soukromé dohody. Tato široká oblast působnosti je nezbytná, protože všechny státy vlajky, pro které platí Úmluva Organizace spojených národů o námořním právu, nesou odpovědnost za plavidla plující pod jejich vlajkou. V důsledku toho by měla být zařazena všechna plavidla provozující rybolov v rámci jakékoli dohody. Za druhé byl zaveden mechanismus nového rozdělení nevyužitých rybolovných práv, aby bylo optimalizováno využívání práv podle dohod o rybolovu. Tato otázka byla nastolena během diskusí o většině

75

76

CS


dohod o partnerství v oblasti rybolovu a nyní je začleňována do každé z nich, aby se zvýšila hodnota získaná za peníze v rámci každé dohody. Jako poslední bod bych chtěl zmínit navrhované prozatímní uplatňování dohody o rybolovu, které Komisi poskytne nutný právní základ k předání žádostí o povolení třetím zemím před přijetím nařízení Rady o uzavření dohody. To ve většině případů zajistí, aby mohla plavidla Společenství pokračovat v rybolovné činnosti ve vodách třetích zemí bez přerušení. Pokud jde o zprávu, rád bych komentoval předložené pozměňovací návrhy. Komise může souhlasit s pozměňovacími návrhy 1, 3, 5, 11 a 16. Pokud jde o pozměňovací návrhy 7 až 9 ohledně kritérií způsobilosti, tento seznam byl v prvním kompromisním znění předsednictví změněn na seznam pozitivní namísto negativního. Obecně řečeno však kompromisní znění řeší obavy výboru kromě rozšíření kritérií způsobilosti ve věci protiprávního jednání v posledních 12 měsících, což je pozměňovací návrh 8. Komise má za to, že toto ustanovení by mělo zůstat nezměněno, protože je přesvědčena, že je důležité jako preventivní opatření v případě závažných protiprávních jednání. Komise nemůže akceptovat pozměňovací návrh 2 o definici závažného protiprávního jednání, protože definice závažného protiprávního jednání je jasná a je stanovena v nařízení č. 1447/99. Pokud jde o pozměňovací návrh týkající se nepředání všech žádostí, což je pozměňovací návrh 12, je třeba upozornit, že článek 10 byl v kompromisním znění předsednictví vypuštěn. Stalo se tak na základě stanoviska právního odboru Rady, které uvádělo, že Komise nemá právní základ pro sankcionování plavidel členských států, jak tento článek navrhoval. Komise také zjistila, že možnost členských států uvést své stanovisko je již zakotvena v čl. 9 odst. 2 a že v tomto nařízení by neměl být obsažen neformální postup prováděný před jednáním nebo po něm. Proto nelze pozměňovací návrhy 6 a 10 přijmout. Než skončím, chtěl bych zdůraznit následující. Za prvé, podle nařízení o elektronickém lodním deníku je vyžadován denní přenos údajů o úlovku. Za druhé, ukončení rybolovu implicitně znamená, že oprávnění k rybolovu již nebudou platná pro dotčenou populaci nebo oblast. Za třetí, veškerá rybolovná činnost při smíšené rybolovu musí být považována za činnost ovlivňující dotčené populace. Za čtvrté, vnitrostátní právní předpisy stanoví, co je přípustným důkazem v soudním řízení. Proto Komise nemůže přijmout pozměňovací návrhy 13, 14, 15 a 17. Pozměňovací návrh 4 a pozměňovací návrhy 18 a 19 nelze přijmout, protože znění navržené Komisí je správné – v případě pozměňovacího návrhu 4 – nebo je dostatečně jasné – v případě pozměňovacích návrhů 18 a 19. Stejně tak nemohu přijmout pozměňovací návrhy 20 až 24, protože oblast působnosti návrhu má zahrnovat všechny dohody a nikoli jen dohody se třetími zeměmi, jak jsem řekl v úvodu. Kromě toho převádění nevyužitých rybolovných práv je nutné pro zajištění co nejlepšího využití rybolovných práv v rámci dohody. Toto převádění lze nejlépe řešit v rámci udělování a obnovování licencí. Konečně bych rád zdůraznil, že tento návrh je součástí balíčku obsahujícího návrh na boj proti nezákonnému, neregulovanému a nehlášenému rybolovu a revizi nařízení o kontrolní režimu, které mají v letošním roce následovat. Jak uvedl Výbor pro rybolov, Komise se s ohledem na transparentnost a zjednodušení bude snažit tyto návrhy harmonizovat a vyhnout se jakémukoli jejich vzájemnému překrývání. Předsedající. − Jen vysvětlím: protože se jedná o návrh Komise, vystupuje nejprve Komise. Myslím, že pan Morillon vypadal stejně překvapeně jako já. Philippe Morillon, zpravodaj. − (FR) Paní předsedající, nic mě nepřekvapuje, a zvláště mě nepřekvapilo nic ve sdělení pana komisaře. Pane komisaři, děkuji vám za velmi podrobný úvod do problematiky. Rád bych jen připomněl, že deklarovaným cílem nařízení Rady je zjednodušení a zlepšení postupů týkajících se řízení oprávnění k rybolovu. Byla to otázka zavedení obecných ustanovení platných pro všechny žádosti o oprávnění, jak jste sám řekl, pane komisaři. Byl navržen jednotný postup pro řízení všech oprávnění k rybolovu. Je definováno rozdělení odpovědností mezi Komisí a členskými státy. Jsou navržena i nová kritéria způsobilosti, postihy v případě nedodržení povinnosti a ustanovení o podávání hlášení. Soulad s mezinárodními předpisy, které stanoví jednotlivé dohody, posiluje zavedení opatření, která vyžadují, aby členské státy vyloučily plavidla z rybolovu, pokud se zjistí, že se dopustila vážného porušení podmínek nebo byla zařazena na mezinárodní seznam plavidel, která se účastní nezákonného, neregulovaného a nehlášeného rybolovu.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Pro tuto zprávu byla jmenována paní Stihlerová, protože s ní však většina členů Výboru pro rybolov nesouhlasila ve věci dvou bodů, které považovala za klíčové, rozhodla se své jméno ze zprávy vyškrtnout. Proto je na mně, abych tento návrh představil jako předseda výboru. Chtěl bych jí však za její práci poděkovat a nechávám na ní, zda nám uvede důvody pro své rozhodnutí, až bude představovat své pozměňovací návrhy. V rámci postupu konzultace Výbor pro rybolov v její zprávě, která je nyní moje, navrhl řadu pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení Rady a vy jste obdrželi jejich úplný výčet, nikoli seznam, ale čísla, pane komisaři. Pozměňovací návrhy byly přijaty velkou většinou 19 hlasů pro, 5 proti a 2 hlasující se zdrželi. Představím zde jen ty hlavní. Za prvé, nařízení by se nemělo vztahovat na zámořská území členských států EU. Za druhé, protiprávní jednání by se nemělo považovat za závažné, není-li potvrzeno ukončením úspěšného trestního stíhání v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Za třetí, seznamem NNN by se měl rozumět seznam rybářských plavidel označených v rámci RFMO nebo Komisí podle nařízení Rady (ES) o zavedení režimu Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu – to je velmi důležitý úkol, pane komisaři, kterého byste se měl osobně s nadšením ujmout. Za čtvrté, Komise neodmítne předat povolujícímu orgánu žádosti, pokud neposkytne členským státům možnost předložit připomínky. Za páté, Komise nesmí odmítnout předat žádosti, pokud řádně doložených skutečností nezjistí, že členský stát nedodržel své závazky podle příslušné dohody. Za šesté a poslední, rybářská plavidla Společenství, jimž byla vydána oprávnění k rybolovu, předávají svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu údaje týkající se jejich úlovků a intenzity rybolovu tak často, jak je to dle dané dohody a rybolovu vhodné. Požadavky na předávání jsou v souladu s požadavky obsaženými v nařízení o elektronickém lodním deníku. Další rozpravu o některých pozměňovacích návrzích přenechám svým kolegům, protože někteří z nich jsou jejich autory. Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, obecně řečeno, kromě některých aspektů, v nichž Výbor pro rybolov po dohodě s Radou Komisi opravil, aby se předešel nadměrné pravomoci, podporujeme základní aspekty tohoto návrhu, jehož cílem je být jednotným rámcem pro systém oprávnění Společenství pro plavidla mimo vody Společenství. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů proto hodlá hlasovat proti pozměňovacím návrhům, které již Výbor pro rybolov zamítl, které byly znovu předloženy se 40 podpisy a které míří přímo opačným směrem, protože trvají na tom, aby dohody o výměně kvót zůstaly mimo rámec obecných právních předpisů o licencích k rybolovu. Podle mého názoru, vzhledem k tomu, že zpráva Účetního dvora o nedostatcích politiky řízení má stále velkou publicitu a bylo rozhodnuto jednou provždy se vypořádat s nezákonným rybolovem, není příliš přijatelné tvrdit, že některé dohody by měly zůstat mimo obecný rámec, který je vysoce nutný jako základní právní záruka pro rovné a nediskriminační zacházení mezi hospodářskými subjekty i členskými státy. Je třeba také poukázat na to, že jsme pohrouženi v práci na integrovaném a koordinovaném zaměření pro jednotlivé politiky Společenství, zejména námořní politiku, což je zaměření, které již Parlament plně podpořil, stejně jako možná ještě potřebnější proces zjednodušení právních předpisů Společenství. V tomto ohledu by se nemělo zapomínat na to, že hovoříme o více než 9 000 plavidlech, která se plaví v rámci různých dohod a regionálních organizací pro rybolov, což znamená zpracování více než 16 000 oprávnění k rybolovu, protože z této povinnosti není vyňata žádná dohoda ani na severu ani na jihu. Pokud k něčemu nadešel čas, pak k harmonizaci a zjednodušení rámce, které umožní co největší standardizaci, a ne k dalšímu vytváření rozdílů, které jen ztěžují sledování a vedou k nedůvěře v pravidla. Catherine Stihler, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, jsem ráda, že mám možnost vystoupit ke zprávě pana Morillona o oprávněních k rybolovu, nebo bych snad měla říci k bývalé zprávě poslankyně Stihlerové. Jako původní zpravodajka jsem byla nucena vyškrtnout své jméno ze zprávy, když Výbor pro rybolov zamítl mé hlavní pozměňovací návrhy. Zpráva měla zjednodušit oprávnění k rybolovu. Namísto toho Komise zašla příliš daleko se zbytečným článkem, ve kterém sama sobě udělila pravomoc převádět rybolovné kvóty.

77

78

CS


Pokud by byla podpořena beze změn, tato zpráva by nespravedlivě diskriminovala severské země a jejich historická rybolovná práva a ohrozila by relativní stabilitu. Ponechat Komisi volnou ruku je nepředstavitelné, zvláště v době, kdy je rybolovných práv méně. Musíme se ptát sami sebe, zda stojíme před neomezeným rybolovem v Severním moři pro všechny. To není v zájmu skotských rybářů ani v zájmu ochrany a zachování populací ryb. Příští přezkum společné rybářské politiky má být proveden v roce 2012 a tato zpráva je upozorněním na to, že historická práva rybolovu jsou v Severním a Baltském moři ohrožena. Znovu jsem předložila klíčové pozměňovací návrhy plénu a naléhavě žádám kolegy o jejich podporu. Budou-li tyto pozměňovací návrhy zamítnuty, vybízím k hlasování proti této zprávě. Struan Stevenson (PPE-DE). – Paní předsedající, chci začít poděkováním panu Morillonovi za to, že zprávu jménem výboru převzal, musím však také vyjádřit skutečnou účast paní Stihlerové, protože vykonala hodně práce a pak, jak jsme slyšeli, musela své jméno ze zprávy vypustit. To je vždy velký důvod ke zklamání poté, co zpravodaj vložil mnoho tvrdé práce do přípravy tak složitého úkolu, jako je tento. Dobře však chápu její důvody. Jakkoli by jen málo poslanců tohoto Parlamentu polemizovalo s návrhem, který se snaží zvýšit soulad rybolovu s předpisy, velmi mě znepokojuje, že článek 13 této zprávy, který se zabývá nedostatečným využíváním rybolovných práv, jednoduše poskytne Komisi právo na přerozdělení rybolovných práv z jednoho členského státu na jiný. To by jasně narušilo celou koncepci relativní stability a destabilizovalo by to jednu z hlavních zásad společné rybářské politiky. Článek 13 je v podstatě něco jako trojský kůň, protože vypadá, jako by se více týkal získání přístupu k rybolovným právům, která byla dříve přidělena jiných členským státům, než omezování byrokracie a administrativy a zlepšování souladu s právními předpisy, což byl podle mě účel zprávy. Vím, že v Radě pro rybolov Spojené království, Německo, Francie, Nizozemsko i Dánsko vyjádřily podobné obavy, a jak již řekla paní Stihlerová, jedná se o vzkříšení starého rozdělení severu a jihu, o kterém jsem si myslel, že už před dlouhou dobou zaniklo a že si jeho návrat nikdo nepřeje. Velmi doufám, v rozporu s tím, co nám řekl komisař Borg ve svých předešlých poznámkách, že zítra bude Parlament hlasovat pro pozměňovací návrhy 20, 21, 22 a 23, které předložila paní Stihlerová a podepsalo je 40 poslanců. Rosa Miguélez Ramos (PSE). – (ES) Děkuji vám, paní předsedající. Pane Stevensone, jsem si jista, že budeme hlasovat proti pozměňovacím návrhům, které jste právě zmínil, a nijak nepochybuji o tom, že tato situace severu a jihu je pro vás zcela nová. Dosud jste zažívali pouze situaci na severu a my jsme zažívali situaci na jihu. My bychom nyní chtěli zažít něco ze situace na severu, protože se nám zdá, že vám na severu vyhovuje, a proto bychom z ní my na jihu také chtěli kousek mít. Nejprve bych ráda blahopřála Komisi k tomu, že souhlasila se zjednodušením textu návrhu, protože je pravda, že první verze obsahovala některé obtížně přijatelné prvky. Přezkum nařízení o kontrolním režimu, dohoda s Grónskem a něco, co zmínil komisař, návrh nařízení o nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, to vše umožňuje omezení oblasti působnosti tohoto návrhu. Jsem si jista, že zítra bude moje skupina, tak jako ve výboru, hlasovat proti pozměňovacím návrhům, které se snaží předejít přijetí obecného mechanismu využívání přebytku rybolovných práv, který jsme vždy obhajovali, stejně jako jsme vždy byli pro jednotný systém využívání přebytečných rybolovných práv platný pro všechny dohody, nikoli jen pro dohody na jihu, což byl závazek Komise při ratifikaci dohody o partnerství s Grónskem. V důsledku toho si myslím, že mohu říci, že moje skupina bude hlasovat proti těmto pozměňovacím návrhům, které se snaží tento systém uplatnit pouze na dohody na jihu a nikoli na dohody severní. Proto si myslím, že chceme systém uplatnit na všechny dohody, abychom byli všichni spokojenější. Pokud jde o článek 12, souhlasíme s dočasným postupem rozdělení licencí, než Rada přijme rozhodnutí o ratifikaci dohody, protože si myslíme, že v této věci je třeba nalézt právní řešení. Proto souhlasíme s Komisí, že je třeba mít mechanismus, který zajistí, aby rybolovná práva nebyla ohrožena, pokud proces ratifikace dohody není dokončen, jak uvádí článek 12. Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, podle Komise je cílem tohoto návrhu sloužit cílům společné rybářské politiky a umožnit Společenství, aby lépe zajišťovalo plnění svých mezinárodních závazků. Rybářské loďstvo Společenství působí v teritoriálních vodách asi 20 zemí v oblasti působnosti dvoustranných dohod. Ale při snaze o udržitelnou správu našeho rybolovu omezováním lovu ve vodách Evropského společenství bychom měli dát pozor na to, abychom nevyváželi problém nadměrného rybolovu tím, že budeme plavidlům vydávat oprávnění k volnému využívání vod třetích zemí.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Jak jsem upozorňovala komisaře Borga minulý měsíc, musíme věnovat zvláštní pozornost našim mezinárodním morálním závazkům vůči Africe. Neudržitelné masové využívání mořských zdrojů v oceánech Afriky způsobuje kolaps rybolovu, ztrátu důležitých ekosystémů a vymírání mořských živočichů. Velkou část tohoto problému tvoří nehlášený, nezákonný a neregulovaný rybolov ze strany EU a ostatních rybářských společností. Jen v roce 2005 bylo podle odhadů 40 % ryb uloveno bez licence nebo při porušení předpisů ve vodách Guiney-Bissau. Joe Borg, člen Komise. − Paní předsedající, nejprve k problému zařazení zámořských zemí a území. Chci vysvětlit, že nařízení pro ně neplatí, protože oblast působnosti návrhu nezahrnuje plavidla plující pod vlajkou zámořských zemí a území. Nařízení však platí pro nejvzdálenější regiony, které se považují za vody Společenství. Souhlasím s těmi, kdo tento návrh podpořili v současném znění se širokou oblastí působnosti, aby zvýšili účinnost všech dohod a zajistili větší hodnotu za peníze v souladu s obecnými cíli, které stanovil sám Výbor pro rybolov a ostatní subjekty, například Účetní dvůr. Pokud jde o pozměňovací návrhy, dovolte mi říci, že některé pozměňovací návrhy jsou přijaty, jak jsem již uvedl. Jiné byly vyřazeny v důsledku prvního kompromisního znění, které předložilo předsednictví, nebo proto, že předložené pozměňovací návrhy jsou již obsaženy jinde v nařízení nebo v jiných právních předpisech. Rád bych zopakoval, že všechny dohody o rybolovu, na jejichž základě provádějí plavidla Společenství rybolov, musí být zahrnuty do oblasti působnosti návrhu. Je to nezbytné, protože všechny státy, které podepsaly Úmluvu Organizace spojených národů o námořním právu, jak jsem již řekl, nesou odpovědnost za plavidla plující pod jejich vlajkou. Za druhé, nové rozdělení nevyužitých rybolovných práv má optimalizovat využívání rybolovných práv podle dohod o rybolovu. To je nakonec jediný správný způsob správy dohod o rybolovu, který relativní stabilitu nenaruší, protože čl. 13 odst. 6 stanoví: „Předáním žádostí v souladu s tímto článkem není nijak dotčeno budoucí rozdělení rybolovných práv mezi členské státy.“ Účelem nového rozdělení tedy bude maximalizovat rybolovná práva udělená nebo dostupná v rámci dohody o rybolovu a nikoli stanovit precedens, který by narušil relativní stabilitu. Konečně bych také rád uvedl, že toto ustanovení se stává pravidelnou součástí dohod o partnerství v oblasti rybolovu se třetími zeměmi a se souhlasem Rady bylo zařazeno i do dohody s Grónskem. Philippe Morillon, zpravodaj. − (FR) Paní předsedající, asi nebudu potřebovat všechen čas, kterým mám k dispozici, abych řekl, že tato rozprava bude užitečná, a že to umožnila skutečnost, že někteří kolegové předložili pozměňovací návrhy i přes téměř jednomyslné hlasování. Pane komisaři, jistě si uvědomíte, že v této věci existují dva problémy. Částečně jste odpověděl na první z nich, kterým je zachování relativní stability. To je účel pozměňovacích návrhů 20 až 24, které naši kolegové předložili. Druhým problémem je ten, který vyjádřila paní Stihlerová, jmenovitě problém revize nařízení, kdy by mohlo dojít k nepřiměřenému využívání rybolovných zdrojů, zvláště rybolovných zdrojů třetích zemí. Někteří mí kolegové poslanci se k tomu připojili, a proto návrhy podepsali. Myslím, že v tomto ohledu mohu říci, že v textu zprávy, o kterém budeme zítra hlasovat, není nic, co by mohlo tyto obavy vyvolat, ale je na našich poslancích, aby zítra rozhodli, protože se domnívám, paní předsedající, že oznámíte, že o této zprávě se bude hlasovat zítra. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 10. dubna 2008. PŘEDSEDAJÍCÍ: paní ROTHE místopředsedkyně

28. Nástroje pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0060/2008), kterou předložila paní Attwoollová o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv.

79

80

CS


Elspeth Attwooll, zpravodajka. − Madam President, děkuji stínovým zpravodajům a všem členům Výboru pro rybolov za přípravu velmi vyvážené zprávy o této velmi složité a v mnoha směrech citlivé otázce. V některých veřejných debatách se řízení na základě rybolovných práv staví naroveň využívání jednotlivých převoditelných kvót. Zpráva uplatňuje daleko širší pohled, podle něhož tento termín zahrnuje kteroukoli z podob práva na lov ryb, vzhledem k tomu, že je považuje za společný veřejný statek. Při tomto pohledu je jasné, že v EU v současné době existuje celá řada těchto forem. Například rozsah práva lze určit odkazem na území, kde má být rybolov prováděn, množství ryb, které mohou být uloveny, povolenou intenzivní činnost nebo určitou kombinaci těchto kritérií. Podobně, ačkoli právo je implicitně převoditelné, existují v tomto ohledu určitá omezení. Například převod ze Společenství na členské státy je podmíněn zásadou relativní stability. Dále existuje zřejmě dosti značná škála takových omezení. Jednou z konkrétních forem rozdílů mezi členskými státy je to, do jaké míry je povolen převod za hospodářskou hodnotu, formálně či neformálně, a zda se tudíž rovná směnitelnému právu. Ústřední otázkou pak je to, jak by se řízení rybolovu mělo uplatnit při vzniku práva lovu v zájmu nejlepšího dosažení cílů společné rybářské politiky. Sdělení Komise nastoluje otázku míry, do které lze zavést jednotný systém na úrovni Společenství nebo pomocí harmonizace postupů členských států. Zpráva Výboru pro rybolov specifikuje řadu obav týkajících se případných škodlivých dopadů určitých druhů řízení na základě rybolovných práv, rovněž se ale dotýká způsobu, jakým lze některým těmto dopadům předejít. Také naznačuje způsob, jakým by u určitých druhů řízení na základě rybolovných práv bylo možné dosáhnout kladných účinků, pokud by byly řádně navrženy. Zpráva konstatuje řadu systémů řízení na základě rybolovných práv, které nyní existují, míru hybridnosti forem dotčeného práva a složitost souvisejících problémů. Rovněž je správně obezřetná v otázce možného přechodu na jediný systém. Vedle nutnosti chránit lodě drobných rybářů nastolujeme i otázku toho, zda by v obecnější rovině mohl být stejný systém vhodný pro rybolov zaměřený na jediný druh a rybolov zaměřený na více druhů. Končíme žádostí Komisi, aby se ve své studii zabývala řadou různých otázek a aby vzhledem k tomu, co vše je nutné zvážit, prodloužila období pro diskusi. Závěrem bych se ráda hlouběji dotkla jednoho aspektu zprávy. Ačkoli je řízení na základě rybolovných práv svou podstatou právní pojem, mám dojem, že mnoho podnětů do této diskuse vyšlo od ekonomů. Nemyslím si, že by zde kdokoli pochyboval o tom, že řízení rybolovu musí zohledňovat důsledná ekonomická pravidla. Zpráva skutečně uvádí některé kladné výsledky, ke kterým může ekonomická výnosnost vést. Tuto výnosnost je však třeba brát jako prostředek. Jak zpráva uvádí, je cenná tehdy, slouží-li k dosahování cílů společné rybářské politiky. Osobně mám pochyby o tom, zda je ekonomická výnosnost sama o sobě dostačující k prosazování všech cílů v požadované míře, a mám podezření, že existují možnosti, kdy může výnosnost ve vztahu k některým jejich aspektům působit kontraproduktivně. Proto žádám o další ujištění, že Komise uplatní skutečně komplexní přístup ve vztahu k obsahu i k výsledku studie. Joe Borg, člen Komise. − Madam President, nejprve mi dovolte poděkovat zpravodajce paní Attwoollové a všem členům Výboru pro rybolov za velmi důkladnou zprávu, s jejímž obsahem mohu téměř plně souhlasit. Zpráva uznává, že hlavní výhodou systémů řízení na základě rybolovných práv je zvýšení ekonomických důvodů v rybolovné činnosti. To je zásadní otázka v současné situaci, kdy je špatná hospodářská výkonnost spíše pravidlem než výjimkou. Snaha o vyšší hospodářskou účinnost má obecně velmi kladný vliv na nadměrnou kapacitu a tedy na udržitelnost rybolovné činnosti. Zpráva však rovněž přesně definuje možné škodlivé účinky. Podle mého názoru by tyto účinky bylo možné řešit, ne-li přímo vyloučit, zavedením omezení koncentrace práv, úpravou otázek přidělování a opatření na ochranu lodí pro drobný rybolov, jak navrhuje zpráva. Tato opatření jsou ve třetích zemích, kde jsou systémy řízení na základě rybolovných práv obecně a individuální převoditelné kvóty konkrétně zavedeny již po určitou dobu, řešena různými způsoby. Jak zpráva uvádí, tyto systémy jsou složité, ale s nimi spojené obtíže nejsou nepřekonatelné. Na druhé straně se domnívám, že možné přínosy jsou vyšší než možné negativní vlivy. Ještě jednou bych však chtěl potvrdit, že Komise nemá v úmyslu navrhovat systémy řízení Společenství. Komise ani nemá v úmyslu prosazovat konkrétní a všeobecný systém řízení na základě rybolovných práv. Odlišné druhy rybolovu budou vyžadovat odlišné systémy. Rovněž jsem si plně vědom citlivosti tohoto problému ve vztahu k relativní stabilitě.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Komise bude na tomto problému nadále pracovat. V blízké době hodláme zvýšit obecné znalosti o systémech řízení na základě rybolovných práv a určit nejlepší postupy, abychom je sdíleli s národními nebo regionálními vládami a správami členských států s pravomocemi v oblasti rybolovu. Rovněž zvážíme vydání hlavních směrů nebo podobných podpůrných dokumentů v této věci. V tomto procesu budou důležité vstupy představovat výsledky postupu konzultace – samozřejmě včetně zprávy Evropského parlamentu – a výsledky probíhající studie systémů řízení na základě rybolovných práv v členských států a zkušenosti třetích zemí. Ve střednědobém výhledu se řízení na základě rybolovných práv stane jedním z hlavních témat našich úvah směřujících k reformě společné rybářské politiky. Komise vás bude o tomto budoucím vývoji průběžně informovat a já se těším na další plodné diskuse s vámi věnované této důležité otázce. Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, před více než 10 lety se Parlament zabýval možností zavést do společné rybářské politiky rybolovná práva v rámci zprávy z vlastního podnětu o budoucím přezkumu společné rybářské politiky. Proto můžeme jen vyjádřit uspokojení nad rozhodnutím Komise konečně prozkoumat možnosti tohoto nástroje řízení rybolovu, ačkoli dle mého názoru příliš zjednodušeným a umělým způsobem, nepochybně v důsledku obav z rozpoutání zloby Rady ohledně těchto otázek. Ti, kdo jsou největšími odpůrci změn a jsou nejméně podnikaví, jak v odvětví rybolovu, tak v Radě, se vždy obávali každé změny systémů řízení, i pokud by to byla změna k lepšímu. To neznamená, že tato odvětví a členské státy jsou v lepší situaci nebo dokonce ve stejné situaci jako před 30 lety, ale spíše že vedou dynamičtější odvětví do slepé uličky. Je pravda, že řízení na základě přidělování rybolovných práv vyvolává otázky ohledně provádění, ale stejně tak je pravda, že země, ve kterých je rybolov důležitým odvětvím budoucnosti, byly schopny tyto problémy řešit a prokázaly, že přinejmenším u části lodí jsou schopny přejít k modernějšímu, účinnějšímu a udržitelnějšímu přístupu a výhody nového systému rozhodně nejsou zanedbatelné. Proto vítáme zprávu paní Attwoollové, které se podařilo vedle problémů uvést i možné výhody, ke kterým patří případné zlepšení kontroly, omezení kapacity, snížení výmětů a menší závislost na veřejné podpoře. Ráda bych paní Attwoollové řekla, že rybolov je skutečně hospodářská činnost, a to činnost, která musí být zisková, což se nyní přestává dařit, a proto možná potřebujeme v rybolovu více ekonomů než nyní, aby tyto otázky analyzovali podrobněji. Tímto bych skončila a popřála Komisi velký úspěch v této rozpravě a doufám, že model řízení, který nebyl úspěšný, bude možné v budoucnosti změnit. Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny PSE. – (PT) Rád bych poděkoval paní Attwoollové za její usilovnou práci směřující k dosažení co největší shody ve věci její zprávy. Tato otázka je složitá a kontroverzní, je však mimořádně důležitá pro všechny, kdo se zajímají o udržitelnost zdrojů, což zahrnuje udržitelnost zdroje nejcennějšího pro všechny, kdo jsou součástí početných evropských společenství rybářů. Proto si myslím, že zpráva dosahuje správné vyváženosti jednotlivých stanovisek. Má slova potvrzují výsledky hlasování ve Výboru pro rybolov – 21 hlasů pro zprávu z celkového počtu 24. Je důležité se této debatě nevyhýbat, ale stejně tak je důležité nerozhodovat se příliš ukvapeně. Jako poslanec zvolený za členský stát, ve kterém má velký význam drobný rybolov a rybolov zaměřený na více druhů, převažující na jihu Evropy, mám obavy ohledně zavedení systémů řízení zahrnujících obchodování rybolovnými právy, které by mohly přinést výhody vlastníkům lodí s větší kupní silou na úkor vlastníků malých plavidel. Rovněž se obávám, že obecné přijetí takového systému by mohlo být kontraproduktivní a mohlo by i vést k vyšším úlovkům, které by vyvážily náklady na pořízení rybolovných práv. Proto opakuji, že podporuji celkové závěry zprávy v tom smyslu, že by neměla být přijímána žádná rozhodnutí, dokud nebudeme mít studie zahrnující všechny členské státy a jednotlivé druhy rybolovu a širokou debatu o všech proměnných spojených s touto otázkou. Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Rád bych začal oceněním úsilí, které zpravodajka paní Attwoollová vynaložila při přípravě vyvážené zprávy o otázce tak zásadní, jakou je svrchovanost členských

81

82

CS


států při řízení jejich rybolovných zdrojů a vznik práv soukromého vlastnictví při přístupu a využívání tohoto veřejného statku. Avšak ačkoli oceňujeme bod 11, zpráva obsahuje mnoho bodů, se kterými naprosto nesouhlasíme, například pojetí této rozpravy jako očekávání nutné úpravy stávající politiky řízení nebo zařazení bodů, které více či méně výslovně argumentují pro přijetí mechanismů řízení na základě rybolovných práv na úrovni Společenství. Podle našeho názoru by měl být každý členský stát odpovědný za řízení svých mořských zdrojů, zvláště v rámci ochrany své potravinové nezávislosti. Proto odmítáme jakýkoli postupný proces, který by mohl v budoucnosti vést k zavedení systému řízení na základě rybolovných práv v odvětví rybolovu Společenství, využívajícího obchodování rybolovnými licencemi, dny na moři nebo kvóty, který by nevyhnutelně vedl k přivlastňování a koncentraci veřejného statku do soukromých rukou. Jim Allister (NI). – Paní předsedající, jedná se o složitou oblast a já nepochybně chválím paní Attwoollovou za její zprávu a úsilí, které v této věci vynaložila. Zastupuji region, jehož obecná zkušenost se společnou rybářskou politikou zdaleka není příznivá, a musím říci, že osobně nejsem nijak nakloněn zavádění jakéhokoli systémů řízení na úrovni EU. Jsem rozhodně pro to, aby členské státy mohly samy rozhodovat o tom, jaký systém řízení jim vyhovuje nejlépe. Kromě toho se obávám, že by mohlo být závažně ohroženo udržení stability v odvětví, kdyby byly zavedeny neregulované převoditelní kvóty, které by ohrozily zejména samostatné a drobné subjekty. Podle mého názoru by bylo daleko nejlepší vrátit všechny reálné pravomoci v oblasti rybolovu členským státům a zaměřit se na zavedení proveditelných místních systémů řízení schopných budit důvěru příslušných jimi ovlivněných subjektů. Rovněž se obávám, že tato nová studie se stane jen další výmluvou pro odkládání skutečné a užitečné změny. Doufám, že tomu tak nebude, ale v minulosti jsme toho již byli svědky. Paulo Casaca (PSE). – (PT) Také bych chtěl blahopřát naší zpravodajce paní Attwoollové a říci, že dle mého názoru by přírodní mořské dědictví mělo být chráněno a využíváno udržitelným způsobem rybářskými komunitami, jejichž životy jsou s tímto prostředím tradičně spojeny, rybolov nelze považovat jen za další druh podnikání. Proto nesdílím pohled na mořské ekosystémy a s nimi spojené rybářské komunity jako na trh, na kterém lze volně obchodovat rybolovnými právy, možná dokonce jako na jakousi burzu, což by přirozeně vedlo k industrializaci rybolovu a ohrožení rovnováhy ekosystémů a rybářských komunit. Kromě toho se domnívám, že prostě nesmíme dopustit cokoli, co by ohrozilo zásadu relativní stability, a proto si myslím, že Komise by měla v této debatě co nejopatrnější. Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat paní Attwoollové za její práci a přivítat tuto zprávu, protože vyvolala velmi potřebnou debatu o alternativních mechanismech řízení. Naprosto souhlasím se zprávou v bodě, ve kterém poukazuje na to, že současné mechanismy řízení v EU, zvláště v oblasti celkových přípustných odlovů (TAC) a kvót, nedávají odpověď na naše problémy a že je nezbytné vést širokou diskusi. Ve své Zelené knize o reformě společné rybářské politiky Komise uvádí, že: „alternativní mechanismy řízení mohou sehrávat důležitou doplňkovou úlohu při řízení rybolovu Společenství.“ Troufnu si však tvrdit, že alternativní mechanismy řízení by měly a musí hrát v budoucnosti povinnou úlohu, protože musíme zohlednit řadu činitelů včetně změny klimatu a aktuálního výzkumu moře a rybolovu na základě vědeckých poznatků. Jak jsem poukázal ve svém nyní nadbytečném stanovisku Výboru pro rybolov ke zprávě Dočasného výboru pro změnu klimatu, vůbec nepochybuji, že změna klimatu bude mít dopad na předpisy pro rybolov v EU, protože rozdělování kvót na základě historických vzorců úlovků bude třeba revidovat v důsledku přesunu rozložení populací ryb. Kromě toho bude muset řízení rybolovu ve stále větší míře vycházet z adaptivních přístupů, protože historické údaje budou ztrácet svou cenu. Protože změna klimatu a ostatní faktory mají na naše populace ryb stále větší dopad, naše řízení bude potřebovat větší flexibilitu na základě vědeckých a vzájemně ověřovaných poznatků, aby se přizpůsobilo novým podmínkám a zajistilo udržitelnost zdrojů. Joe Borg, člen Komise. − Paní předsedající, myslím, že máme všichni společný cíl: dosáhnout rovnováhy mezi hospodářskou výkonností takových systémů a současně ochranou drobného rybolovu.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Souhlasím s tím, co zpravodajka uvedla, jmenovitě s tím, že na rybolov nelze nahlížet jen z čistě ekonomického hlediska. Zde musím zdůraznit že toto téma zdaleka není jednoduché. Jistě souhlasím s tím, že takové systémy jsou složité. Jak jsem již řekl, musíme vzít v úvahu možné omezení koncentrace práv, řešení otázek přidělování a opatření na ochranu drobného rybolovu a musíme tuto záležitost řešit postupně. V krátkodobém výhledu musíme zjistit víc, musíme určit nejlepší postupy a musíme zkoumat, zda systémy řízení na základě rybolovných práv v některých členských státech fungovaly úspěšně, a posoudit zkušenosti třetích zemí. To vše bude jistě důležitou otázkou v diskusi v rámci příští reformy. Rozhodně se těším na přínos ze strany Výboru pro rybolov v této věci. Poznamenal jsem si všechny připomínky poslanců, kteří k tomuto tématu vystoupili. Elspeth Attwooll, zpravodajka. − Paní předsedající, nemohu říci, že by mě odpověď pana komisaře zcela uklidnila, protože se mi zdálo, že při svém vystoupení vlastně upřednostňoval jednu konkrétní formu řízení na základě rybolovných práv, zatímco zpráva usiluje o přezkum všech jednotlivých druhů, který by posoudil jejich výhody a nevýhody. Myslím, že jsme se všichni shodli na to, že společná rybářská politika potřebuje reformu. Noviny v mém volebním obvodu, které převzaly tiskovou zprávu Evropského parlamentu o mé zprávě, uvádějí, že jsem v otázce reformy společné rybářské politiky opatrná. To jistě není pravda, má-li to znamenat, že mám jakékoli pochyby o potřebě reformy. Jsem opatrná jako asi my všichni, protože si chci být jista, že reforma jde správným směrem. Při přípravě zprávy mě například napadlo, že je třeba se ptát, jak jsou jednotlivé způsoby definování rozsahu práva rybolovu vzájemně slučitelné. Nabyla jsem dojmu, že zatímco kvóty a omezení výkonu se dobře slučují s omezením teritoriálním, vzájemně se první dva způsoby dobře nekombinují. To mě pak vedlo k tomu, že jsem si uvědomila, že ačkoli se zpráva o řízení na základě rybolovných práv může na první pohled jevit jako technická, týká se její téma samé podstaty společné rybářské politiky. Jakkoli obecně podporuji směr současné reformy, doufám, že by diskuse mohla podnítit ještě radikálnější posouzení námi využívaných nástrojů, abychom dosáhli co nejlepší rovnováhy mezi zlepšováním obživy osob provozujících rybolov, zajištěním udržitelné mořské ekologie chránící populace ryb a udržením životaschopnosti na rybolovu závislých komunit. Nechtěla bych si myslet, že před důkladnou studií byla již přijata určitá rozhodnutí ohledně způsobů, jakými se má dojít k nejlepší rovnováze. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek.

29. Pokyny pro rozpočtový proces pro rok 2009 – (oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0082/2008), kterou předložil pan Lewandowski o pokynech pro rozpočet na rok 2009 – (oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX). Janusz Lewandowski, zpravodaj. − (PL) Paní předsedající, dnes přijetím pokynů a rozpravou o nich a zítra hlasováním o pokynech pro rok 2009 činíme první krok v rozpočtovém procesu, který se od vzorce minulých let odchyluje přinejmenším dvěma směry. První odchylka spočívá v tom, že zkoušíme nový způsob spolupráce mezi administrativou Parlamentu a Výborem pro rozpočet. Přistupujeme k tomu jako k pilotnímu projektu, ten by však měl být v souladu s obecně závaznými zásadami rozpočtového procesu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Za druhé přináší rok 2009 nové výzvy, které nikdo nezpochybňuje. Jednou takovou výzvou jistě je pravděpodobný vstup Lisabonské smlouvy v platnost a spolu s ním i zásadní navýšení pravomocí v rámci spolurozhodování Evropského parlamentu, které dláždí činnost k práci Parlamentu jako skutečně zákonodárné instituce. Za druhé, je to volební rok, vzniknou tedy náklady spojené s volební kampaní a určité náklady (vedle zjevných úspor) spojené s ukončením tohoto funkčního období Parlamentu. Za třetí vstoupí v účinnost nový statut poslanců, což zvýší zátěž představovanou osobními náklady na poslance, zátěž našich nákladů v rozpočtu Evropského parlamentu. V mnoha těchto věcech již máme jisté kvantifikace, jisté propočty, protože souběžně s principy se dozvídáme prognózy, první předběžné údaje rozpočtu roku 2009. Avšak v nejdůležitější oblasti, jinými slovy v oblasti

83

84

CS


spojené se zvýšením pravomocí Evropského parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, jsme se dostali až k pracovní skupině, která stanoví případné související mimořádné náklady. Ačkoli uznáváme konkrétní úkoly, které na nás v roce 2009 čekají, nemůžeme se současně vyjmout z povinnosti hospodárné správy peněz evropských daňových poplatníků, tzn. z působnosti určitých námi stanovených omezení, která očekáváme i od ostatních evropských orgánů. Další šíření administrativy ve volebním roce jistě není tím, co chtějí evropští voliči slyšet – voliči, ke kterým se obracíme se žádostí o obnovu mandátu Evropského parlamentu. Dalším zásadním aspektem pokynů jsou vnitřní závazky, hledání příležitostí pro tzv. přesun stávajících lidských zdrojů, nikoli s cílem zvýšit počet zaměstnanců, a zaměření se na ty funkce, které předznamenají budoucnost Evropského parlamentu, které definujeme pomocí pojmu „korektivita“ a které jsou spojeny se zákonodárnou činností. Dnes rovněž musíme a měli bychom jednat i o otázce, která má jisté dozvuky ve sdělovacích prostředcích, a tou jsou mimorozpočtové rozměry. Potřebujeme souběžně tři nová nařízení. První spočívá v zavedení statutu poslanců, se zřetelným rozpočtovým rozměrem, druhé se týká zásad pro nový penzijní fond a třetí se týká pravidel zaměstnávání asistentů, která musí být dostatečně transparentní, aby nebudila pokušení a podezření ohledně Evropského parlamentu. Jako zpravodaj navrhuji, aby tento materiál uváděl konkrétní odkaz na naše usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2007 a jednomyslná rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů Evropského parlamentu Vím, že v současné době je naše zvědavost buzena spíše výpočty než pokyny, a proto počítám, že tento dokument zítra hladce projde hlasováním. Monica Maria Iacob-Ridzi, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Rozpočtové záměry našeho orgánu pro rok 2009 představují dokument, na jehož základě bude na podzim vypracován rozpočet Evropského parlamentu. Nicméně kromě částek a programů rozpočtové záměry přinesly do rozpravy i téma, které považuji za velmi důležité: právní postavení asistentů v Evropském parlamentu. Chci poděkovat za to, že se pan Lewandowski tohoto tématu také dotkl. Jsem přesvědčena, že nastal čas na to, aby se starý systém stal jasnější a transparentnější a aby těmto mladým lidem zajistil sociální a fiskální práva rovná právům ostatních zaměstnanců Parlamentu. Pro ty platí Služební řád Evropských společenství, velmi obsažný dokument, který zaměstnancům orgánů Evropské unie zajišťuje přiměřenou sociální ochranu. Většina parlamentních asistentů jsou rovněž cizinci v zemi, kde vykonávají svou činnost, a proto by měli požívat ochrany poskytované všem pracovníkům v mezinárodních organizacích. Nemyslím, že je správné, existují-li případy, kdy belgický stát ukládá asistentům dodatečné daňové povinnosti, s ohledem na to, že asistenti platí všechny řádné daně a příspěvky na sociální zabezpečení v zemi své státní příslušnosti. Parlament potřebuje i jasné předpisy týkající se asistentů pro situace, jako je nemoc či mateřství. Evropský parlament již v několika usneseních žádal generálního tajemníka a pracovní skupinu pro statut poslanců, asistentů a Penzijní fond o vypracování pravidel, která by řešila problémy, se kterými se asistenti potýkají. Věřím, že je naší povinností vůči evropským občanům mít v tomto orgánu jen jasná a transparentní pravidla. Thijs Berman, jménem skupiny PSE. – (NL) Paní předsedající, rozpočet Evropského parlamentu na rok 2009 bude velmi zvláštní, protože tento Parlament bude mít poprvé pravomoc spolurozhodování téměř ve všech oblastech, vstoupí-li v roce 2009 nová Smlouva o ES v platnost. Lisabonská smlouva dosáhla toho, po čem volali naši předchůdci před více než 50 lety, aniž by toho dosáhli: nikoli pouze poradní pravomoci, nikoli jen postupy souhlasu, ale spolurozhodování a demokratická kontrola tohoto Parlamentu v téměř všech oblastech politiky Bruselu. Proto existuje i velká tendence k přijetí více zaměstnanců. Spolurozhodování znamená složitější postup v každém výboru, neznamená však dvojnásobný objem práce. Tento rozpočet je proto nadále opatrný, což je dobře. V případě potřeby dalších zaměstnanců je třeba pokusit se o přesun zaměstnanců. Bude skutečně přijato pár nových zaměstnanců, ale bylo by obtížné odůvodnit to pro 6 000 pracovníků. Práce tohoto Parlamentu by se měla skutečně více zviditelnit. Po skončení léta má být spuštěna webová televize a jménem Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu doufám, že redakční tým bude mít nezávislé postavení a nebude nijak omezován v uvádění parlamentních rozprav. Tuto otevřenost dlužíme našim voličům. Těm také dlužíme i plnou ověřitelnost našich výdajů a dobrou správu lidských zdrojů.

09-04-2008

09-04-2008

CS


Asistenti musí mít řádnou smlouvu se sociálním a penzijním zabezpečením obvyklým v každém evropském orgánu. Přinejmenším každý desátý zaměstnanec zde pracuje bez řádné sociální ochrany. To se musí změnit. Musí být přijat statut pro zaměstnance, pokud možno do konce tohoto roku, a je neuvěřitelné, že v řadách Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se objevují pokusy postavit se proti statutu, proti sociálnímu duchu, duchu solidarity a Evropské unie. Další práci budou vyžadovat dlouhodobé strategie, týkající se například nákupu budov a technologických inovací. Na rozpočet má dopad i statut poslanců. Podpory pro Sacharovovu nadaci v Moskvě již nesmí být jen ojedinělými případy a ojedinělá nesmí být ani prvořadá úloha tohoto Parlamentu při financování muzeí evropské historie, tyto náklady musí nést evropský rozpočet. Tato otázka vyžaduje další diskusi. Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, ráda bych začala poděkováním za dobrou zprávu, kterou vypracoval zpravodaj, pan Lewandowski, a také vyjádřením spokojenosti s novým postupem, otevřenějším dialogem a včasným informováním výboru, které bylo zjevné. Jak tu poznamenalo již několik poslanců, rok 2009 je rokem zvláštním. Přestože Lisabonská smlouva dosud nebyla ratifikována ve všech zemích, musíme při přípravě rozpočtu počítat s jejím vstupem v platnost v roce 2009. Nové pravomoci Evropského parlamentu, které mu například poskytují vliv na zemědělský rozpočet a právní politiku, budu znamenat úpravu některých jeho priorit v rámci plnění nových odpovědností. Pak je tu otázka voleb do Evropského parlamentu a statutu poslanců, které budou mít rovněž svůj dopad na rozpočet. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je spokojena s návrhem rozpočtu Parlamentu, který se nadále pohybuje v rozmezí 20 % správních výdajů EU. Neexistuje žádná záruka, že to bude možné i v dalších několika letech, ale je důležité, abychom měli správní výdaje pod kontrolou. Také bych ráda vyjádřila velkou spokojenost Skupiny ALDE s novým modelem odměňování asistentů poslanců. Naše skupina již dlouhou dobu požadovala statut pro asistenty poslanců. Převzetí správy Parlamentem je správné řešení, což odráží i rozpočet na rok 2009. Za posledních 10 let bylo dosaženo značných úspor z prodeje budov, ale souhlasím s tím, že jsme se nyní dostali do bodu, kdy tuto politiku musíme revidovat, a že politika pro budovy by obecně měla projít úpravami. Musíme ještě posoudit návrh pro ostatní orgány, ale existuje i důvod pro pečlivé sledování rostoucích výdajů na budovy. A konečně, stále je důležitá otázka financování budoucího vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a předsedy Evropské rady, k té se však vrátíme později. Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, pokyny pro rozpočtový proces pro rok 2009, které představil zpravodaj, pan Lewandowski, se týkají hlavně Evropského parlamentu a mohou se dotknout i jiných oblastí. S ohledem na přijatá finanční omezení a obrovský rozsah nových úkolů spojených s Lisabonskou smlouvou, volbami do Parlamentu, změnou statutu poslanců a navrhovaných zavedením statutu asistentů bude rok 2009 velmi obtížný. Existuje zde mnoho neznámých, proto bude nejdůležitější provádění těchto pokynů. Podrobné analýzy potřeb a související analýzy nákladů nám umožní dodržet finanční rámec a současně by měly zajistit, aby Parlament bezproblémově fungoval a aby mohl zvládat nové úkoly. Naše politická skupina bude hlasovat pro zprávu. Gérard Onesta, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, rok 2009 je rokem nových věcí, a proto i rokem nejistot a nebezpečí. Splnění tohoto náročného úkolu si vyžádá veškeré umění našeho zpravodaje, bývalého předsedy Výboru pro rozpočet. Nová Smlouva o ES, která má zdvojnásobit oblast působnosti spolurozhodování Parlamentu. Představte si to úsilí, které k tomu bude třeba, zvláště z hlediska rozpočtu. Nový statut pro poslance. Nyní zcela neznámý: které země povolí svým budoucím voleným zástupcům, aby pro ně tento nový systém platil a kteří volení zástupci to budou chtít? Volební kampaň, nový kodex chování, zvláště pro asistenty. To jsem od předsednictva požadoval téměř deset let a rád zjišťuji, že tyto dokumenty jsou konečně hotovy. Je to dost jednoduché, protože všichni známe řešení, které nebude daňové poplatníky stát vůbec nic: zařazení asistentů do systému Společenství v případě těch, kdo pracují v Bruselu a začlenění těch, kdo je platí, přímo pod kontrolu Parlamentu v případě asistentů pracujících ve volebních obvodech. Tento systém by měl mít stálý rozpočet, protože poctivost nestojí nic, jen trochu politické snahy.

85

86

CS


Rovněž jsem rozhodně pro nové metody práce, zejména pokud jde o budovy, protože stejně jako mnoho kolegů poslanců jsem vždy po vyhlášení výběrového řízení překvapen, jak podivuhodně vysoké jsou stavební náklady, jedná-li se o stavební práce pro evropské orgány. Pokud skutečně chceme šetřit, možná není nutné překládat úplně vše, co jsem právě řekl, do maltštiny, lotyštiny a maďarštiny, protože za osm měsíců to nikdo nebude číst a ušetřilo by to 17 milionů EUR ročně. Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Paní předsedající, zpráva, kterou vypracoval pan Lewandowski, předkládá umírněný pohled na velikost rozpočtu Parlamentu. Sociální demokraté a Zelení zcela zbytečně předložili pozměňovací návrhy, které by znamenaly méně kontrolovaný způsob vydávání peněz. Stanovisko uváděné ve zprávě k „Domu evropských dějin“ je správné, protože zpravodaj uvádí, že není na Parlamentu, aby takový projekt financoval, ačkoli je to nápad jeho současného předsedy. Zpráva rovněž zaujímá stanovisko k rozpočtu Komise. Zpráva uvádí připomínku v tom smyslu, že správní výdaje Komise nezahrnují zhruba 2 000 zaměstnanců, externě zajišťovaných pro práci v útvarech Komise. Tyto výdaje se odečítají z celkové částky, ze které se 20 % odečte pro potřeby Parlamentu. Parlament nemůže svou činnost zajišťovat stejným způsobem pomocí externích pracovníků a musí ze svého rozpočtu financovat i podporu pro celoevropské politické strany. Sergej Kozlík (NI). – (SK) Souhlasím s názorem zpravodaje a Výboru pro rozpočet, že při sestavování rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2009 je třeba v první řadě vzít v úvahu rozšířené povinnosti Parlamentu po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Zejména jde o novou úlohu Parlamentu jako zákonodárce rovnocenného Radě Evropské unie. Ačkoli přechod od postupu konzultace k postupu spolurozhodování nebude nevyhnutelně znamenat zdvojnásobení pracovní zátěže parlamentních výborů, musíme mít na paměti, že nárůst spolurozhodovacích pravomocí bude bezprecedentní a že Parlament převezme odpovědnosti za zveřejňování legislativních aktů. Proto musí být politické priority Evropského parlamentu náležitě financovány. Samozřejmě musíme hledat možnosti úspor všude, kde je to možné, avšak za podmínky udržitelnosti rozpočtu. Brigitte Douay (PSE). – (FR) Paní předsedající, ve velmi obsažné zprávě, kterou předložil pan Lewandowski, mě zaujal zejména rozpočet Parlamentu pro tento volební rok, který má důsledky pro komunikační politiku tohoto orgánu. Zlepšování komunikace s evropskými občany byla jedna z priorit Parlamentu pro rok 2009. Aby se poslanci cítili více zapojeni do nadcházejících voleb a dosáhli nejlepšího možného výsledku, musí být úzce propojeni s decentralizovanou informační kampaní v členských státech. Rovněž doufáme, že se do této kampaně zapojí místní sdělovací prostředky, protože ty hrají v přenosu informací zásadní úlohu. V případě komunikačního rozpočtu Parlamentu a akcí plánovaných na rok 2009 je proto třeba mít jistotu, že zajímají evropské občany, kteří mají často pocit přílišné odtažitosti evropských orgánů, a že tyto občany přímo ovlivňují. Upozorňuji, že obecně řečeno tyto akce navazují na ty, které začaly a byly financovány v roce 2008. Rovněž doufáme, že nové návštěvnické centrum a webová televize budou brzy v provozu, aby poskytovaly lepší informace o činnosti Parlamentu a zlepšovaly vztah občanů a Evropské unie. Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Paní předsedající, dámy a pánové, při přípravě rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2009 se opět objevila otázka stropu celkových rozpočtových výdajů a toho, zda by neměly přesáhnout 20 % celkových správních nákladů EU. Rád bych však podpořil přístup zpravodaje, konkrétně to, že úroveň výdajů Evropského parlamentu by měla vycházet z požadavků odůvodněných na základě pečlivého vyhodnocení. Rok 2009 jistě do práce Evropského parlamentu přinese významné změny. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy objem legislativní práce značně vzroste a změna systému odměňování poslanců povede k dalším nákladům, stejně jako propagační kampaň související s volbami do Evropského parlamentu. Ale zaměříme-li se na hlavní oblasti činnosti a budeme-li pečlivě analyzovat požadavky na rozpočet a vyhodnocovat možnosti vnitřního přesunu úředníků před zřízením nových trvalých pracovních míst, je možné výši výdajů Evropského parlamentu udržet v rámci limitu ve výši 20 %. Dosud nebyly vyčerpány všechny možnosti ke snížení zbytečné spotřeby papíru a energie v Evropském parlamentu. Těší mě podpora, které se v loňském roce dostalo návrhu na omezení oběhu papírových znění jednotlivých dokumentů, který stanovoval, že papírové verze budou k dispozici na požádání, namísto aby byly automaticky distribuovány

09-04-2008

09-04-2008

CS


všem poslancům a úředníkům. Provádění tohoto návrhu umožňuje ušetřit více než tři miliony listů papíru ročně. Tuto zásadu lze uplatnit na mnohem více druhů dokumentů. Pokud jde o rozpočet Evropského parlamentu na příští rok, nelze přehlížet otázku výdajů na asistenty poslanců, a proto vyzývám pracovní skupinu zřízenou při předsednictvu Evropského parlamentu, aby předložila návrhy na transparentnější a lépe sledovatelné proplácení těchto nákladů. Děkuji za pozornost. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, v této rozpravě bych chtěl upozornit na tři problémy. Za prvé, míra inflace v jednotlivých zemích EU prudce roste a v důsledku toho bude průměrná míra inflace v celé EU v roce 2008 činit zhruba 4 %, indexace výdajů koeficientem ve výši 2 % ročně tedy vlastně znamená pokles výdajů. Za druhé, jedním z důsledků přijetí Lisabonské smlouvy bude značný nárůst pravomocí Evropského parlamentu, postupu spolurozhodování ve všech oblastech a rovněž pravomocí parlamentů členských států, což povede k prudkému nárůstu provozních nákladů Evropského parlamentu. Za třetí, rok 2009 je rokem voleb do Evropského parlamentu. Dosud byla účast v těchto volbách mimořádně nízká, zvláště v nových členských státech. Proto jsou nutné další výdaje na informační kampaň zaměřenou hlavně na regionální a místní sdělovací prostředky, jejichž prostřednictvím lze nejúčinněji oslovit voliče. Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych využít této příležitosti k žádosti o podporu pro pozměňovací návrh Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů o náhradách pro asistenty. Vím, že Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance a Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu přeložily jiný pozměňovací návrh. Náš návrh má stejné znění jako rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů, které všechny skupiny podpořily jednomyslným hlasováním. Nemyslím si, že je spravedlivé, když se dnes o Výboru pro rozpočet říká, že dostál své pověsti a opět si dělá věci po svém. Pozměňovací návrh skupiny Verts/ALE hovoří o statutu asistentů poslanců. Ten bude výsledkem realizace pozměňovacího návrhu předsednictva, tzn. výsledku jednání s Radou. I my usilujeme o tento statut pro asistenty poslanců, ale dosud nevíme, zda jej získáme, zda se vůbec můžeme dohodnout s Radou. Proto bych ráda požádala, aby tato věta nevedla k zamítnutí celého znění textu předsednictva. Myslím, že je velmi důležité, abychom v tomto Parlamentu jednali v co největší shodě a nedohadovali se zbytečně o detailech, které nemůžeme potvrdit. Z toho plyne má prosba o podporu našeho pozměňovacího návrhu. Nebylo doplněno ani vynecháno ani jediné slovo. Janusz Lewandowski, zpravodaj. − (PL) Paní předsedající, rád bych poděkoval všem, kdo se zúčastnili rozpravy. Problém, který se v této rozpravě objevoval nejčastěji, kromě zvláštních úkolů v roce 2009 a potřeby hospodárné správy peněz evropských daňových poplatníků, byl rozhodně problém asistentů poslanců. Chci se vyhnout tomu, aby se řešení tohoto problému stalo bitevním polem soupeřících politických skupin, protože všechny skupiny v našem Parlamentu sjednocuje vědomí potřeby řešit tento problém způsobem, který odstraní pokušení korupce a podezření, která tuto věc obklopují, a současně bude brát v úvahu různorodost 27 zemí, které tvoří Evropskou unii. Rád bych kolegu poslance Kuźmiuka ujistil, že míra růstu výdajů je stanovena na 4,8 %, tedy je pravděpodobně vyšší než úroveň evropské inflace. Teď bych chtěl popřát paní Gräßleové, aby se jí podařilo dokončit její zprávy před půlnocí. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 10. dubna 2008. Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Nejprve bych chtěl ocenit vynikající práci, kterou odvedl můj polský kolega pan Lewandowski na téma pokynů pro rozpočet „ostatních orgánů“ pro rok 2009, jmenovitě Evropského parlamentu, ale i Rady, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, Evropského veřejného ochránce práv a Evropského inspektora ochrany údajů. Tento dokument prochází hlavní úkoly, které budou na programu Parlamentu v roce 2009, zvláště vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Je třeba udělat vše, aby bylo zajištěno, že zvýšené odpovědnosti Parlamentu po ratifikaci Lisabonské smlouvy budou v rozpočtu zohledněny. Podivuji se však nad tím, proč by měl být

87

88

CS


před rozpočtovými postupy proveden audit lidských zdrojů přidělených pro činnost Evropského parlamentu. Význam politického vedení Evropského parlamentu narůstá a je nutné, aby měli poslanci možnost pracovat zcela nezávisle. Zdálo by se, že zdroje přidělené v současné době již nestačí pro širší politické odpovědnosti, které Evropský parlament musí a v budoucnosti bude muset převzít, aby řádně zastupoval evropské občany.

30. Změna finančního nařízení výkonných agentur - Rámcové finanční nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je hlasování o dvou zprávách, které předložila paní Gräßleová: 1. A6-0068/2008 o typovém nařízení o financování výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství a 2. A6-0069/2008 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002. Joe Borg, člen Komise. − Paní předsedající, Komise děkuje Parlamentu, a zvláště zpravodajce, za tento konstruktivní přístup. Komise důsledně usiluje o zajištění úplné transparentnosti vůči rozpočtovému orgánu v souladu s dnešními požadavky Parlamentu a společnými prohlášeními Evropského parlamentu a Rady z července 2007. Konkrétně, pokud jde o decentralizované agentury, Komise do nařízení začlení požadavky na informace o počtu smluvních zaměstnanců, provozních přebytcích, účelově vázaných příjmech, převodech a prominutých inkasních příkazech. Zájem o větší transparentnost informací o práci agentur, a nejen ve finančních a rozpočtových záležitostech, také nedávno Komise vyjádřila ve sdělení Parlamentu a Radě. Na tomto místě mi dovolte připomenout návrh Komise na zřízení meziinstitucionální skupiny, která by se účastnila politické diskuse o úloze a místě agentur v evropské správě, jak s Parlamentem, tak s Radou. Komise je skutečně přesvědčena, že zaujmeme-li důsledný přístup k agenturám, můžeme – všechny tři orgány – prosazovat transparentnost a efektivitu významné části architektury Evropské unie. Proto bych rád skončil přáním, aby Komisí navržená meziinstitucionální pracovní skupina zahájila svou práci brzy. Ingeborg Gräßle, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za příležitost zde vystoupit i v tuto pozdní hodinu a děkuji vám všem za pochopení. Žádala jsem o dovolení zde vystoupit. Hovořím čistě ke komisaři, protože se domnívám, že je důležité říci Komisi, že pozměňovací návrhy, které jsme předložili a o kterých budeme také zítra velmi velkou většinou hlasovat, považujeme za důležité. Chci komisaři říci, že pokud jde o tyto dokumenty, jsme stále jen ve fázi konzultace, a ráda bych ho jménem celého Parlamentu ujistila, že naše pozměňovací návrhy pomohou vnést do systému agentur větší řád. Proto je pro nás všechny a pro všechny skupiny velice důležité, aby Komise tyto návrhy přijala. Jsem komisaři zavázána za jeho ujištění v tomto ohledu a budu situaci sledovat. Je pro mě velmi důležité, aby také pochopil, proč to chceme. Potřebujeme v agenturách větší odpovědnost a větší transparentnost, zvláště pokud jde o zaměstnance. To se přímo týká našich rozpočtových právních předpisů. Komisař si také musí uvědomit, že nebudou-li naše požadavky přijaty, najdeme si svou vlastní cestu, jak je naplnit. Považujeme to za zásadní pro naše rozpočtové právní předpisy. Komise původně chtěla, aby současná reforma finančního nařízení zahrnovala jen technické úpravy. Hovoříme o lepších právních předpisech, ale s velkou lítostí jsem zaznamenala, že poslední společné rozhodnutí Rady a Parlamentu o agenturách z července nebylo vzato v úvahu. Návrh Komise přišel o něco dříve, ale bylo by samozřejmě hezké, kdyby byl následně přepracován. Mám pocit, že by to bylo spravedlivější, než nechat práci na nás. Evropský parlament zavedl politické změny velkou jednomyslnou shodou napříč politickými skupinami. Chceme vnitřní provoz, odpovědnosti, přesuny prostředků a individuální odpovědnost agentur více sladit

09-04-2008

09-04-2008

CS


s činností a postupy Generálního ředitelství Komise pomocí prohlášení o věrohodnosti. Také chceme lepší přehled o zaměstnancích a finančních nákladech agentur. Chceme být informováni o všech zaměstnancích a nejen o zaměstnancích uvedených v plánu pracovních míst. To je naprostá nutnost. Ráda bych uvedla příklad z nedávné zprávy decentralizované agentury o finančním řízení v roce 2007. V plánu pracovních míst je uvedeno třicet devět míst, zatímco v textu o dvě strany dříve se uvádí 43 dočasných zaměstnanců a 11 smluvních zaměstnanců. Proto se neshodovala žádná dvě čísla. Je ponecháno na představivosti čtenáře, zda nyní máme 39 plus 11 pracovních míst nebo 43 plus 11 plus 39 nebo zda je uvedeno 39 pracovních míst ze 43 zaměstnanců a pak přičteno 11. Prostě to nevíme. Já si to ujasním, ale ujasňovat si takový problém pro velký počet agentur není samozřejmě žádná zábava a ve všech agenturách je systém výkaznictví víceméně stejně chaotický. Agentura, kterou jsem právě citovala, ENISA, je zaměnitelná s kteroukoli jinou, a já bych se skutečně ráda zeptala, proč jsou nám podávané informace plné tolika nesrovnalostí. Chceme i více informací o příjmech agentur, které mohou být značné, vzpomeneme-li si na Alicante, a chceme vědět, co se s těmito příjmy děje. Předem děkuji komisaři, že tyto pozměňovací návrhy zohlední, jak již sám uvedl. V současné době máme 29 decentralizovaných agentur se 3 914 zaměstnanci v plánu pracovních míst na rok 2007, s rozpočtem ve výši 1,1 miliardy EUR, a z toho 559 milionů EUR pochází z EU. Pět výkonných agentur má 176 pracovních míst. Poslední sdělení Komise o agenturách bylo velice zajímavé. Nabídka smíšené pracovní skupiny je velmi důležitá. Všechny tři orgány se musí zavázat k tomu, že budou společně důkladně promýšlet otázku budoucnosti a oblasti práce agentur. V Německu sleduje otázku agentur a růstu agentur veřejnost. Ohlas ve sdělovacích prostředcích je vždy velký. V sázce je i pověst Evropské unie, pokud se nám nepodaří vysvětlit vnějšímu světu, proč skutečně tyto agentury potřebujeme a jakou roli v Evropské unii hrají. Byli bychom také rádi, kdyby Komise mohla prokázat, proč je řízení programu účinnější a hodnotnější, pokud je provádí výkonná agentura, než pokud je provádí generální ředitelství. To je žádost, kterou jsme my, kdo se zabýváme rozpočtem, již mnohokrát předložili, ale která stále nebyla podložena písemně příslušnými fakty a čísly. Pozměňovací návrhy Parlamentu mají udržet přehled o evropských agenturách a my naléhavě žádáme Komisi, aby nám pomohla vnést do prostředí agentur větší řád. Jak by měl komisař vědět, my v Parlamentu v této věci Komisi důvěřujeme. Víme, že tento orgán je nadále naší poslední nadějí, pokud jde o zavedení řádu a transparentnosti a zajištění lepšího přehledu v této oblasti. Ráda bych poděkovala kolegům poslancům z ostatních skupin, a jmenovitě paní Haugové, zpravodajce pro oblast agentur z Výboru pro rozpočet, a zpravodajům panu Mulderovi a paní Herczogové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu za jejich návrhy, které byly plně přijaty. Proto jsem přesvědčena, že jsme předložili ty navržené a žádané pozměňovací návrhy Parlamentu, které jsou v současné době nejnaléhavější. Prosím komisaře, aby tyto pozměňovací návrhy začlenil i do odpovídajícího návrhu. Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěla poděkovat naší zpravodajce paní Grässleové za její důležitou práci v rámci uvedených zpráv, které zlepšují záměry ohledně finančních nařízení pro výkonné agentury. V době, kdy je Evropský parlament odhodlán značně posílit své výsady v rámci Lisabonské smlouvy, je podle mě mimořádně důležité mít na paměti, jaké jsou pravomoci našeho orgánu, zvláště jako orgánu spolurozhodujícího o rozpočtu. Tento Parlament, zvolený přímou volbou občanů EU, musí být schopen víc a lépe se snažit o kontrolu řádného užívání vynakládaných finančních prostředků Společenství, tentokrát vynakládaných výkonnými agenturami. Ráda bych velmi stručně upozornila na čtyři body této zprávy, které se mi zdají zásadní, má-li Parlament být schopen hrát plně svou úlohu a usnadnit občanům, aby co nejlépe porozuměli našim orgánům. Za prvé bych ráda zdůraznila nutnost lepší kontroly užití účelově vázaných příjmů. Je podle mě důležité, aby nám ředitel agentury řekl o veškerých převodech mezi hlavami přesahujícími mezní hodnotu 10 %. Za druhé bych chtěla upozornit na význam údajů v plánu pracovních míst, jak kolegyně právě zmínila, ať už jde o dočasné zaměstnance, smluvní zaměstnance, vyslané národní odborníky atd., abychom jako rozpočtový orgán měli jasnou představu o vývoji rozpočtů agentur týkajících se lidských zdrojů.

89

90

CS


Za třetí si myslím, že je naprosto přirozené, abychom požadovali každoroční zasílání souhrnu vývoje rozpočtů agentur do Evropského parlamentu podle doporučení Evropského účetního dvora. A nakonec za čtvrté, ustanovení zprávy týkající se harmonizace lhůt pro udělení absolutoria by rovněž měla dát Parlamentu skutečnou kontrolu nad řádným prováděním rozpočtu. Jean-Pierre Audy (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, i já blahopřeji paní Grässleové k vynikající práci a samozřejmě i Komisi k tomuto vývoji ohledně agentur. Rád bych vyzdvihl velmi důležitá ustanovení o vnitřním auditu našich agentur a v návaznosti na připomínku kolegyně před malou chvilkou bych chtěl navrhnout, abychom usilovali o konsolidaci, jakousi dílčí konsolidaci v účetnictví EU pro všechny agentury, aby třetí strany a zvláště poslanci měli přehled o vývoji účetních údajů vykazovaných všemi agenturami Evropské unie. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, při svém vystoupení v rozpravě o změně finančního nařízení pro výkonné agentury a jejich úřady bych chtěl upozornit na dvě věci. Za prvé, měli bychom podpořit návrh zpravodajky, aby byli ředitelé agentur povinni informovat Evropský parlament v případě, že provedou převod z provozních do správních prostředků ve výši přesahující 10 % stropu. Za druhé, vzhledem k tomu, že provozní náklady výkonných agentur kryjí rozpočty jednotlivých programů, má téměř desetiprocentní úroveň těchto nákladů svůj dopad. Svůj význam má zvláště neupřesnění těchto nákladů v případě Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť, spojíme-li tuto skutečnost s informací o tom, že na projekty této agentury chybí více než 40 miliard EUR. Závěrem blahopřeji paní Gräßleové ke dvěma velmi dobrým zprávám. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek. Písemná prohlášení (článek 142) Edit Herczog (PSE), písemně. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejprve stručně shrnout změnu nařízení o financování výkonných agentur, které plní různé úkoly při řízení programů Společenství. Tento pozměňovací návrh byl v souladu s článkem 47 jednacího řádu společnou prací příslušného výboru a Výboru pro rozpočet. Zvláště děkuji svým kolegům a paní Grässleové a panu Mulderovi za jejich úzkou a vynikající spolupráci. Předložili jsme několik pozměňovacích návrhů, které mají těmto agenturám umožnit transparentní práci, zvýšení individuální odpovědnosti a rozšíření příležitostí k bližšímu demokratickému sledování prostředků přidělených těmto subjektům. Je třeba upozornit, že: - ve věci udělování absolutoria pro tyto agentury je v budoucnosti nezbytně nutná standardizace lhůt; - Účetní dvůr rovněž poukázal na to, že jednotlivci provádějící audit a kontrolu by se neměli podílet na prováděcích opatřeních k rozpočtu, - při náležitém zohlednění ochrany osobních údajů by měl ke být zprávě o rozpočtovém a finančním řízení příslušné agentury připojen seznam se jmény osob, které spolupracovaly s agenturou, a výši odměn, které tito odborníci obdrželi, - je třeba umožnit sledování toho, jak agentury využívají externí odborníky. Děkuji za vaši laskavou pozornost.

31. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 32. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis

09-04-2008

09-04-2008

CS

33. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:35)


91

STŘEDA 9. DUBNA 2008

Recommend Documents