STŘEDA 2. ÚNORA 2011

02-02-2011

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

STŘEDA 2. ÚNORA 2011 PŘEDSEDNICTVÍ: PAN JERZY BUZEK předseda (Zasedání bylo zahájeno v 15:00) 1. Pokračování zasedání Předseda. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu přerušené ve čtvrtek 20. ledna 2011 za opět zahájené. 2. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 3. Prohlášení předsednictví Předseda. − Rád bych přednesl pět zpráv formou předběžných poznámek. Nejprve bych se chtěl dotknout situace ve Středomoří, jež se, jak všichni víme, velmi rychle mění. Evropský parlament byl a je připraven poskytnout podporu demokratickým změnám iniciovaným samotnými občany, kteří jsou našimi evropskými sousedy. Až se dnes bude konat naše rozprava o Tunisku, budeme diskutovat o partnerské zemi, která již podnikla první kroky na cestě směrem ke skutečné demokracii. Jen před krátkou chvílí jsem se setkal s tuniským ministrem zahraničí a doprovázelo mě pět dalších poslanců Evropského parlamentu. Situace v Egyptě je odlišná a je méně jisté, jakým směrem se ubírají nyní již nevratné změny. Tyto změny však nesmí ztratit svůj impuls. Obě země mají společnou jednu věc: všechny demokratické síly naléhavě potřebují vyvinout maximální úsilí s cílem provést politické reformy a následně reformy hospodářské a sociální. Potřebují rovněž položit základy pro svobodné a demokratické volby, tak, aby volání lidí po demokracii nezůstalo bez odezvy. Musíme také uvést ve známost – a učiníme tak během tohoto dílčího zasedání, dnes i zítra v průběhu hlasování – že demokracie v sousedních zemích je pro Evropskou unii stejně důležitá jako jejich stabilita. Mezi demokracií a stabilitou si nemáme vybírat – obě jsou bezpodmínečně nutné. Druhou záležitostí je, že 20. ledna 2011 bylo 20. výročí tzv. krvavé neděle v Lotyšsku, jak je tento den historicky znám. Tohoto dne prosovětské jednotky tzv. černých baretů napadly strategické budovy v hlavním městě nově obrozeného státu. Sedm lidí přišlo o život na barikádách při obraně lotyšské nezávislosti a mnoho jich bylo zraněno. Dne 29. ledna 2011, po soudním procesu, který byl veřejnou urážkou mezinárodních standardů, byla v Íránu oběšena občanka Nizozemska, a tedy i EU, Zahra Bahrámíová. Chtěl bych vyzvat íránské orgány, aby objasnily obvinění vznesená proti paní Bahrámíové i neprůhledné soudní řízení. Evropská unie zastává stanovisko, že trest smrti nelze nikdy považovat za akt spravedlnosti. 26. ledna 2011 byl v Ugandě zavražděn David Kato, obránce lidských práv a aktivista za občanská práva. Vyzývám ugandské orgány, aby dopadly pachatele tohoto zločinu. Hluboce litujeme skutečnosti, že homosexualita se v této zemi stále považuje za trestný čin.

1

2

CS


A konečně moje poslední zpráva: v souvislosti s dnešní rozpravou o přípravách na zasedání Evropské rady 4. února bych vás rád informoval, že 8. února, jinými slovy příští týden, se bude konat schůze Konference předsedů otevřená pro všechny členy Parlamentu. Pan Van Rompuy, předseda Evropské rady, bude hostem na této zvláštní schůzi, kde představí závěry pátečního summitu v souladu s Lisabonskou smlouvou, která stanoví, že předseda nám o takovýchto záležitostech bude referovat. Michael Cashman (S&D). - Pane předsedo, doufám, že tato Sněmovna i vy mi dovolíte, abych vám krátce a s potěšením pogratuloval k vašemu prohlášení, jež jste učinil jménem Davida Kata zavražděného v Ugandě. Byl, jak jste řekl, obráncem lidských práv a bránil práva lesbických, homosexuálních a bisexuálních lidí. Chtěl jsem jen říci, že jsme zde v této Sněmovně schválili návrh týkající se současných ugandských událostí. Je životně důležité, abychom podporovali ugandskou občanskou společnost a měli na paměti, že David byl velikánem, který čněl nad těmi, kdo kázali nenávist a diskriminaci, a měli bychom v této smutné době věnovat vzpomínku jeho rodině. Předseda. − Děkuji vám. 4. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 5. Ověření pověřovacích listin: viz zápis 6. Oprava (článek 216 jednacího řádu): viz zápis 7. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 8. Texty dohod dodané Radou: viz zápis 9. Otázky k ústnímu zodpovězení (předložení): viz zápis 10. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 11. Předložení dokumentů: viz zápis 12. Plán práce Předseda. − Byl rozdán konečný návrh pořadu jednání vypracovaný Konferencí předsedů po konzultaci s politickými skupinami na zasedání ze čtvrtka 20. ledna 2011 podle článku 137 jednacího řádu. Byly k němu navrženy tyto změny: [Středa/dílčí zasedání v Bruselu]: Bod 1: Poté, co učiním prohlášení o uznání genocidy Romů za druhé světové války vyjádřeném ze strany Evropské unie, vystoupí s prohlášením o genocidě Romů Rada, Komise a jeden řečník za každou politickou skupinu. Bod 2: Název plánované rozpravy o situaci v Tunisku bude změněn takto: „Prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o situaci v zemích Středomoří, zejména v Tunisku a Egyptě“.

02-02-2011

02-02-2011


CS

Bod 3: Hlasování o návrzích usnesení o Tunisku se bude konat zítra, jak bylo stanoveno. Hlasování o návrzích usnesení o Egyptě se bude konat během druhého únorového dílčího zasedání ve Štrasburku. Bod 4: Rozprava o prohlášeních Rady a Komise o rostoucích cenách potravin bude odložena na druhé únorové dílčí zasedání. Bude nahrazena prohlášeními Rady a Komise o jmenování vedoucích pracovníků evropských orgánů dohledu; po prohlášeních vystoupí jeden řečník za každou politickou skupinu. [Čtvrtek/dílčí zasedání v Bruselu]: Chtěl bych informovat poslance, že Speroniho zpráva o žádosti, aby byl poslanec Evropského parlamentu Tamás Deutsch zbaven imunity, bude prezentována během hlasování. (Plán práce byl přijat)

(1)

Ioan Mircea Paşcu (S&D). - Pane předsedo, byl bych rád, kdybyste s Konferencí předsedů zvážil zařazení jednominutových projevů do časového harmonogramu dříve, neboť při posledních dílčích zasedáních byly odsunuty na poslední hodinu našich diskusí. Obecným efektem je, že má tendenci účastnit se čím dál méně lidí, a nesmírně nerad bych si myslel, že toto byl skutečně důvod pro odsunutí. Zvažte tedy prosím jejich dřívější zařazení, abyste nám dali možnost účastnit se jako dříve. Předseda. − Děkuji za vaši poznámku. Ujišťuji vás, že o této záležitosti budeme hovořit a rozhodneme o dalších krocích, které bychom v tomto ohledu mohli podniknout. 13. Uznání genocidy Romů za II. světové války vyjádřené ze strany EU Předseda. − Dalším bodem je prohlášení předsedy týkající se uznání genocidy Romů za II. světové války vyjádřené ze strany EU (2010/3020(RSP)). Romové jsou dnes největší etnickou menšinou v Evropské unii. Jsou také v současnosti nejutiskovanější komunitou v Evropě. Během II. světové války byli nacisty pronásledováni na základě rasy, stejně jako Židé. Stovky tisíc Romů, jejichž předkové byli předtím po generace evropskými občany, byly vyvražděny. 66. výročí osvobození tábora v Osvětimi-Birkenau, jež jsme si připomněli letos 27. ledna, nás upomíná, že Romové byli mezi oběťmi tohoto tábora třetí nejpočetnější skupinou. Bohužel ne všichni Evropané jsou si této skutečnosti vědomi. Genocidu Romů oficiálně uznalo pouze několik členských států EU. Je čas přimět evropské občany, aby si uvědomili skutečnost, že Romové žijící mezi námi zažili trauma genocidy jako komunita. Nejlepším způsobem boje proti diskriminaci je vzdělání. Evropský parlament jedná jako hlas EU v boji za lidská práva. Dnes promlouváme za naše romské bratry a sestry. Chtěli bychom, aby jejich utrpení bylo připomínáno a jejich situace lépe pochopena. Vážené kolegyně a vážení kolegové, nyní na toto téma proběhne velmi krátká diskuse, takže prosím neopouštějte Sněmovnu. Nejprve si poslechneme prohlášení Rady; jak víte, integrace Romů je jednou z priorit maďarského předsednictví. Pak bude následovat prohlášení místopředsedy Komise a poté krátká prohlášení jménem politických skupin.

(1)

Další změny plánu práce: viz zápis.

3

4

CS


Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. − (HU) Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi začít citací slov Frideriky Kolompárové, která přežila Porajmos: „Otce jsme našli, když jsme 2. srpna 1994 nebo 95 přijeli do Osvětimi. Jejich jména byla seřazena na velké plaketě. Věděli jsme, že je tehdy vzali do Německa, ale ne kam přesně. Kdyby mě cikánský muž z Fehérváru nezastavil, byla bych sáhla do pece a maličko bych si vzala s sebou. Pomyslela jsem si, že trošičku vyndám a vezmu si ji domů na památku. V tu chvíli můj syn, Józsi, řekl: „Nesahej tam, mami, co když chytneš nějakou infekci?“ „To je mi jedno, synku,“ řekla jsem já. „A jak víš, že právě tohle patřilo tvému bratrovi nebo tvému otci?” zeptal se nato. Omdlela jsem a z krematoria mě museli odnést.“ Jménem maďarského předsednictví bych se ráda připojila k šlechetné iniciativě, jejímž prostřednictvím Evropský parlament, a pan předseda Buzek osobně, chtěli v rámci tohoto zasedání připomenout oběti tzv. Porajmos, romského holocaustu. Proč je tak důležité na tyto události vzpomínat? Neměli bychom se namísto toho zabývat budoucností? Americký historik George Santayana v roce 1905 napsal: „Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k tomu, aby si ji zopakoval.“ I ty nejskromnější odhady udávají počty Romů a Sintů zabitých během II. světové války a bezprostředně po ní jako 220 000. Byli zabiti z jediného důvodu, proto, že patřili k těmto dvěma etnickým skupinám nebo, slovy jejich pronásledovatelů, „rase“. Byli maďarské, české, rumunské, francouzské, německé, polské, srbské a kdo ví jaké další národnosti. Muži a ženy, starší lidé a děti. Mnoho, mnoho dětí. Kdyby byli naživu, mnoho z nich by dnes bylo občany EU. Oslavy památky důsledně připomínají, že narozdíl od židovských zajatců mohly rodiny v cikánském táboře Osvětim-Birkenau zůstat pohromadě. Jak vypověděl Maďar, který přežil holocaust: „I jednotky SS věděly, že cikánské rodiny nemohou být rozděleny. Bylo jim dovoleno zůstat spolu až do noci 2.–3. srpna 1944, kdy byli přeživší zajatci z 30 000 obyvatel jejich tábora zavražděni při vypálení baráků.“ Z tak temných hlubin se po II. světové válce znovuzrodila EU; peklo jménem šoa a Porajmos. Snem otců zakladatelů bylo, že všechny národy Evropy společně zavrhnou vše, co vedlo to k tak extrémnímu pohrdání lidským životem, k Osvětimi a Birkenau. Národy Evropy společně, včetně evropského romského obyvatelstva čítajícího momentálně 10 až 12 milionů. „To je ale pořád minulost,“ dalo by se namítnout. „Kde je v tomhle budoucnost?“ Maďarské předsednictví je přesvědčeno o tom, že rozhodně musíme mluvit o minulosti i budoucnosti současně. Když maďarský premiér Viktor Orbán 19. ledna představoval Evropskému parlamentu program maďarského předsednictví EU, řekl: „Strategie pro Romy je prioritním aspektem maďarského předsednictví, neboť inteligentní Evropa nemá smysl, pokud nemá žádné srdce. Evropa však bude mít srdce pouze pokud vytvoří příležitosti pro sociální začlenění nejvíce znevýhodněných sociálních skupin.“ Já bych osobně byla velmi hrdá, kdybychom mohli všichni společně přijmout společnou evropskou rámcovou strategii pro Romy do konce tohoto předsednictví. Práce běží, díky odhodlanosti Evropského parlamentu a Evropské komise. Rada a její maďarské předsednictví by k tomu chtěly přispět. Rádi bychom přispěli k posílení uvědomění si toho, že Romové, jako všechny národy a etnické skupiny Evropy a celého světa, nejsou problémem, ale hospodářským, kulturním a lidským zdrojem. Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedo, před několika dny jsme si v Evropském parlamentu připomněli Den památky holocaustu společně s těmi, kdo

02-02-2011

02-02-2011

CS


holocaust přežili. Jménem Komise si vysoce cením skutečnosti, že si dnes připomínáme také oběti genocidy Romů. Po návštěvách Osvětimi, památníku Yad Vashem či Muzea Holocaustu ve Washingtonu DC je člověk vždy šokován krutostí a nelidskostí pachatelů zločinů holocaustu. Ti z vás, kteří navštívili Dětský pavilon v Jeruzalémě, by se mnou souhlasili v tom, že z tohoto místa odcházíte otřeseni a nemůžete uvěřit, že takové věci se mohly dít v Evropě a před pouhými 60 či 70 lety. Musíme proto o těchto věcech mluvit. Musíme o tomto smutném příběhu poučit naše děti, protože, jak víme, historie má tendenci se opakovat. Musíme se tedy postarat o absolutní jistotu, že se na tyto hrůzy nezapomene a nebudou se nikdy opakovat. Bojujme všichni společně s přízraky minulosti. Historie nám udělila hořkou lekci o tom, co může způsobit rasová nenávist a netolerance. Evropská unie je proto vybudována na základních právech a hodnotách, k nimž patří ochrana menšin, zásada volného pohybu a zákaz diskriminace, přičemž se všechny plně vztahují na Romy. Je nepřijatelné, aby v 21. století Romové stále museli čelit diskriminaci kvůli svému etnickému původu. Příliš mnoho Romů je stále obětí rasismu, diskriminace a sociálního vyloučení. Příliš mnoho romských dětí je stále na ulicích namísto toho, aby chodily do školy. Příliš velkému počtu Romů jsou stále upírány spravedlivé šance na trhu práce a příliš mnoho romských žen je stále obětí násilí a zneužívání. Začleňování Romů je pro EU prioritou a vyžaduje odhodlání a společné úsilí vnitrostátních a místních orgánů, občanské společnosti a orgánů EU. Konkrétně Komise je pevně odhodlána zlepšovat situaci Romů, především pak jejich sociální a ekonomickou integraci. S tímto cílem nepřetržitě pracujeme: je to pro nás dlouhodobý závazek. Přesto je třeba uznat, že odpovědnost za integraci Romů nesou především členské státy, a právě proto jsme jim ve sdělení, jež jsme přijali loni, poskytli konkrétní seznam opatření pro zefektivnění jejich politik pro integraci Romů. Šlo o vůbec první politický dokument věnovaný specificky Romům. Naše hodnocení však ukazují, že v členských státech je zapotřebí odvést další náročnou práci, aby se zlepšila účinnost jejich politik pro integraci Romů. Z tohoto důvodu v dubnu, v úzké spolupráci s maďarským předsednictvím, přijme Komise Evropský rámec pro národní strategie integrace Romů, který bude obsahovat návrhy pro řešení vyloučení Romů. Na závěr, v této slavnostní chvíli, mi dovolte jménem Komise znovu zdůraznit důležitost ochrany základních práv v Evropě a zajišťování harmonické integrace všech lidí do společnosti. Je velice důležité zajistit, aby se historie definitivně již nikdy neopakovala. Lívia Járóka, jménem skupiny PPE. – (HU) Pane státní ministře, pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěla vyjádřit své uspokojení a vděčnost, že si Evropský parlament poprvé připomíná romské oběti holocaustu. Přesně to musíme my, jejich potomci, dělat: vzpomínat a učit se. Musíme projevit úctu k utrpení obětí a začlenit tato bolestivá ponaučení, sounáležitě a se vzájemnou tolerancí, do naší společné historie a společné paměti. Proto je pro nás důležité podporovat univerzity, vědecké společnosti a výzkumné ústavy, které pomáhají odhalovat a prezentovat útrapy, jimž čelili a jež zakoušeli

5

6

CS


Romové během naší dlouhé historie. Navrhuji, že by národní studijní programy ve všech evropských zemích měly představovat ony po staletí dlouhé společné dějiny sdílené většinovými společnostmi a Romy. I dnešní den skýtá příležitost k posílení této sounáležitosti a k opětovnému potvrzení toho, že my, Romové, jsme občany našich zemí a státotvorným faktorem; svobodnými a rovnoprávnými evropskými občany. S ničím menším bychom se neměli spokojit. Leží za námi sedm set let společné historie; sedm století naplněných boji, během nichž jsme při bezpočtu příležitostí projevovali věrnost svým vlastem a Evropě. Zatímco vzpomínáme na tyto temné časy segregace a pronásledování, musíme čerpat sílu z povznášejících chvil této sdílené historie a nalézt naději, že se cestou vzájemného sjednocení můžeme stát důstojnou, harmonickou komunitou. A stejně jako sdílíme společnou historii, budeme sdílet společnou budoucnost, jak všichni víme; a já bych ráda doufala, že společně dokážeme dosáhnout všeho, stejně jako jsem si jistá, že všeho dokážeme dosáhnout pouze společnými silami. Usilovné snahy po sobě jdoucích generací budou zapotřebí k tomu, aby se každý snažil vybudovat přijatelnější a dokonalejší svět ve svém vlastním životě a svém vlastním okolí. Naši předkové nesčetněkrát prokázali, že naše národy jsou schopny se sjednotit, je-li v sázce náš osud. A pro nás je situace Romů Evropy otázkou osudu. Nyní jsme na řadě, a první krok musí být učiněn dnes. Dovolíte-li mi přidat ještě jednu myšlenku, druhý krok bude třeba učinit za dva týdny na plenárním zasedání, kdy bude moci být konečně zahájena evropská strategie pro Romy dle očekávání nás všech. Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, děkuji vám za vaše prohlášení a rád bych poděkoval také úřadující předsedkyni Rady a místopředsedovi Komise. Chtěl bych poděkovat všem, kdo dali podnět k této naší rozpravě – z mé skupiny především paní Gönczové. Jak jste dnes řekl, pane předsedo, vyhlazování Romů bylo často odsouváno do pozadí, když se mluvilo o vyhlazování Židů. Byly zde však i další oběti národněsocialistických zvěrstev. V tomto kontextu bych také rád zmínil homosexuály, jak jste dnes již také učinil, pane předsedo, v jiné souvislosti. Souhlasím s úřadující předsedkyní Rady a také s předchozí řečnicí, že nejlepší formou oslavy památky je, když současně také přemýšlíme o budoucnosti. S dnešní situací Romů na našem kontinentě nemůžeme být spokojeni. Stále čelí diskriminaci a předsudky stále existují. Jestliže určitá země nyní zvažuje návrat k používání jména „Cikáni“ namísto označení „Romové“, aby se předešlo veškerým záměnám, pak to určitě nebudu kritizovat; pouze chci říci, že důležitý je boj proti předsudkům a boj proti diskriminaci, a ne sklánění se před diskriminací změnou jména. O otázce Romů v tomto Parlamentu diskutujeme již roky a musíme připustit – i při našich návštěvách do různých zemí – že jsou zde stále velmi závažné problémy, že kruh diskriminace a znevýhodňování stále ještě nebyl prolomen a že mnoho dětí se i dnes stále učí v oddělených školách. Jsem proto také velice vděčný maďarskému předsednictví, že se tohoto tématu chopilo. Navzdory všem těm názorovým rozdílům, které mezi námi jsou, paní Győriová, v této záležitosti doufejme společně dosáhneme významného úspěchu. Naše skupina je již po nějaký čas prostřednictvím pana Schulze v kontaktu s Günterem Grassem, německým spisovatelem, který také založil nadaci pro Romy. Günter Grass jednou řekl: „Vy, Romové, ve vašem permanentním stavu místní rozptýlenosti jste – přesně

02-02-2011

02-02-2011

CS


řečeno – Evropany ve smyslu, který bychom my, uvězněni v poutech našich národností, měli mít na paměti, nemá-li se sjednocená Evropa vyvinout v byrokratický, administrativní a všemocný hospodářský kolos. Alespoň v tomto jednom ohledu, s tou jejich přeshraniční mobilitou, jsou lidé, jimž říkáme Cikáni, daleko před námi. Mělo by jim být ze všeho nejdříve umožněno prokazovat svou totožnost evropským pasem, který jim zaručí právo zdržovat se kdekoli od Rumunska až po Portugalsko.“ (konec citátu) Měli bychom vytvořit podmínky, díky nimž se budou Romové cítit doma tam, kde žijí. Měli bychom rovněž vytvořit takové podmínky, které jim umožní svobodně cestovat po celé Evropě, aniž by byli opakovaně deportováni. Až konečně uvidíme, že se tak děje, pak jsme skutečně udělali pro Romy hodně, a pak jsme učinily ty otřesné věci, které nacisté Romům udělali během holocaustu za druhé světové války, věcí minulosti. (Potlesk) Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – (RO) Pane předsedo, „Samudaripen“ je slovo, které v romském jazyce znamená „peklo na zemi“, jinými slovy, genocida nebo holocaust. Peklo na zemi je popis toho, jak evropští Romové žili za druhé světové války, kdy jich byly stovky tisíc vražděny z jediného důvodu – že byli Romové. Přesné číslo vlastně dosud neznáme. Muzeum holocaustu ve Washingtonu DC odhaduje, že je to přibližně čtvrt milionu. Jiné studie se zmiňují o více než milionu Romů zavražděných během těchto let. Tento nedostatek jistoty je způsoben malou exponovaností Romů, kteří padli za oběť holocaustu. Je to jen dalším důkazem toho, že tento národ byl a je systematicky diskriminován či ignorován již staletí. A proto prohlášení učiněné dnes Evropským parlamentem, prostřednictvím jeho předsedy, značí historický moment. Nemůžeme se však zastavit jen u toho. Tuto příležitost musí následovat konkrétní opatření na úrovni EU i členských států. Takové akty uznání genocidy Romů musí učinit každý členský stát a, kromě toho, znalosti o této kapitole našich dějin je nutné mezi občany popularizovat. Dokud se evropské děti nebudou ve škole učit o tomto holocaustu a stoletích, po která byli Romové otroky v mnoha zemích, jež jsou nyní členskými státy EU, a dokud si evropská společnost neuvědomí, že máme k tomuto lidu historickou povinnost, nepodaří se nám řádně provádět naše protirasistické kampaně a nedosáhneme přílišného úspěchu s našimi národními ani evropskými strategiemi pro začlenění Romů. Catherine Grèze, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, mluvím zde dnes odpoledne s hlubokým pohnutím. Především bych, pane předsedo, ráda poděkovala vám osobně za vaše odhodlání. Uznání genocidy Romů je historickým momentem pro ty miliony Evropanů, kteří patří k jenišským, sintským, romským, manušským a kočovným národům. Během těch temných let byly zavražděny stovky tisíc jejich příbuzných, přičemž byli často ostudně ocejchováni jako společenští vyvrhelové. Je to však historický okamžik i pro nás všechny, občany Evropské unie. Nezapomínejme, Romové byli prvními, kdo se přesunoval mezi různými zeměmi Evropy, dlouho předtím, než jsme zřídili náš společný prostor. Dnes jsou s desetimilionovou populací naší největší menšinou. Jejich dějiny jsou i našimi dějinami. Byl nejvyšší čas, dámy a pánové, obnovit důvěru těchto evropských občanů v jejich evropské orgány. Naše společnosti se jich straní a oni stále trpí dvojím trestáním. K hrůzám války

7

8

CS


se přidalo přehlížení, lhostejnost a mlčení. Uznání genocidy Romů je proto opravdovým aktem památky. Samozřejmě poskytuje příležitost vzpomínat, především by však mělo být zárukou jiné budoucnosti. Minulý týden ve Spolkovém sněmu přijali poslanci Evropského parlamentu a národních parlamentů, z Východu stejně jako ze Západu, odpovědnost vůči historii tím, že podpořili uznání této genocidy. Jde o první krok ke změně způsobu, jímž naši spoluobčané na tyto Evropany pohlížejí. Stále je třeba ujít ještě dlouhou cestu. Udělejme z Romů samostatné evropské občany. Marek Henryk Migalski, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedo, skutečnost, že Romové byli oběťmi genocidy za II. světové války, je tak evidentní jako skutečnost, že Židé byli oběťmi téhož procesu. S kýmkoli, kdo tento fakt popírá, by se mělo jednat stejně nemilosrdně jako s těmi, kdo popírají holocaust Židů. Máte pravdu, když říkáte, že Romové představovali třetí největší etnickou skupinu mezi oběťmi masakrů v Osvětimi. Druhou největší skupinou byli Poláci. Na všechny národy, které byly oběťmi holocaustu za II. světové války, by se mělo vzpomínat. Měli bychom vzpomínat na všechno, co se stalo v Osvětimi a v ostatních koncentračních táborech, stejně jako na vraždy spáchané v Katyńi a jiných místech během těch hrozných pěti nebo šesti let, aby se takové události nikdy neopakovaly. Evropský parlament má morální i politickou povinnost zajistit, že tato památka bude uchována živá, a naše dnešní rozprava je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Cornelia Ernst, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, toto je skutečně významná chvíle, protože si dnes poprvé v Evropském parlamentu připomínáme romské a sintské oběti holocaustu. Dovolte mi začít dopisem na rozloučenou, který napsal čtrnáctiletý chlapec, Robert Reinhard, v roce 1943 před deportací do Osvětimi z německého dětského útulku. Napsal: „Znovu jsem našel rodiče. Jsme teď v transportu do koncentračního tábora. Tolik jsem pátral uvnitř své duše, že již nyní dokážu čelit smrti. Děkuji vám ještě jednou za všechno, co jste pro mě udělali. Zdravím vás všechny. Uvidíme se v nebi. Robert.“ Jako 500 000 dalších Romů a Sintů se tento mladý chlapec nikdy nevrátil, a přestože Romové a Sintové, společně s Židy, byli prvními oběťmi masového zabíjení v továrnách na smrt, dnes – 66 let poté – zůstává celá pravda o tom, co se dělo, nadále nevyřčena. Společná vina většinové společnosti se také často úmyslně přehlíží. Potřebujeme celou pravdu o této kapitole dějin. Romové a Sintové musí být pomstěni a holocaust uznán jako zločin proti lidskosti, aby se zajistilo, že se již nikdy nebude moci opakovat. Musíme se zápalem bojovat, abychom vykořenili předsudky vůči těmto lidem. Musíme skoncovat s rasovou nenávistí a rovněž s násilím, jaké jsme například viděli předloni v Maďarsku, a měli bychom tak činit s odvahou našich přesvědčení. Svoboda, rovnost a solidarita nejsou výsadou několika vyvolených, nýbrž právem všech, protože lidská práva a občanská práva nelze oddělit. Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – (EL) Pane předsedo, chtěla bych podpořit, co zde již zaznělo. Romové směrodatným způsobem přispěli k rozvoji Evropy, obzvláště k její kultuře. Poznámka, kterou bych chtěla učinit, a je to racionální poznámka, je, že veškeré programy týkající se Romů v Evropské unii pocházející od Komise jsou roztříštěné a jsou často začleněny v rámci sociálního vyloučení. Navrhovala bych racionálnější přístup. Jinými slovy, aby Komise přijala iniciativu pouze pro Romy mimo rámec sociálního

02-02-2011

02-02-2011

CS


vyloučení, aby zde byl program týkající se pouze Romů. To by nám umožnilo pracovat pro Romy účinněji na vnitrostátní úrovni. Předseda. − Paní úřadující předsedkyně, pane místopředsedo Komise, kolegyně a kolegové, chtěl bych vám všem poděkovat za vaše poznámky. Toto je velice důležitá rozprava pro nás všechny i pro Evropský parlament jako celek. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Velmi vřele vítám výzvu Evropské unii, aby uznala genocidu Romů za druhé světové války. Některé členské státy již tento krok učinily a já doufám, že je bude následovat řada ostatních členských států a také Evropská unie jako instituce. Žel bohu, velká většina Evropských občanů si genocidy Romů není vědoma. Proto, jak také zdůraznil rumunský prezident ve svém projevu uznávajícím genocidu Romů v říjnu 2007, nesmíme se zastavit u symbolického gesta. Musíme podporovat začlenění informací o romském holocaustu do vzdělávacích programů pro evropské žáky. Na druhou stranu je nepřijatelné, že 66 let po osvobození vězňů z koncentračního tábora Osvětim je etnická menšina vystavena tak rozsáhlé diskriminaci napříč Evropskou unií. Z tohoto důvodu si myslím, že sociální začleňování Romů, jedna z priorit maďarského předsednictví, se musí stát těžištěm evropské politiky na základě konkrétních, účinných a měřitelných opatření. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Záležitosti týkající se obětí tyranie Třetí říše během II. světové války jsou stále mimořádně citlivým tématem, zároveň však tématem, na které stojí za to se podrobně zaměřit. Dnes chceme rozšířit kontext, v jehož rámci se na termín holocaust pohlíží, neboť obecná veřejnost mu rozumí tak, že znamená masové vyhlazování Židů. „Čistky“, jejichž oběťmi byly jiné etnické, národnostní a společenské skupiny za II. světové války, by rovněž měly být vzpomínány a jejich památka připomínána. Příliš málo lidí si je vědomo toho, co se stalo, zejména mladí lidé v Evropě. A právě z tohoto důvodu se během dnešní rozpravy pokoušíme vznést onu bolestivou a poněkud opomíjenou otázku vyhlazování Romů. Porajmos, což je romské označení pro toto vyhlazování, si v celé Evropě vyžádal mezi 500 000 a 2 miliony Romů. Byli třetí největší skupinou, pokud jde o národnost, jež byla vražděna v Osvětimi, po Židech a Polácích. Tato fakta neponechávají prostor žádným pochybám, pokud jde o obrovitost ztrát utrpěných Romy; to nás jako Evropany zavazuje k povinnosti připomínat si ty, kdo utrpěli ono bezpráví – padli za oběť genocidě, a šířit povědomí o jejich osudu. Zvyšování informovanosti o těchto událostech je prioritou pro současné i budoucí generace. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Romové jsou nyní největší etnickou menšinou v EU, byli však také po dlouhá léta tou nejutiskovanější. Během druhé světové války byly zabity a pronásledovány stovky tisíc Romů. Bohužel pouze některé členské státy doposud uznaly, že toto vyhlazování Romů bylo skutečně aktem genocidy. Na počest památky těchto obětí a jako znamení hluboké úcty k Romům, kteří přežili holocaust, uznal v roce 2007 rumunský prezident krutosti utrpěné Romy a udělil „národní kříž“ 3. třídy za „věrnou službu“ třem Romům, kteří genocidu přežili. Romové jsou součástí budoucnosti Rumunska, evropského Rumunska. Tragédie holocaustu je nyní součástí naší kolektivní paměti. Využiji této příležitosti k přivítání jedné z priorit maďarského předsednictví, jmenovitě strategie pro integraci Romů. Nejlepší formou uctění památky je hledět do budoucnosti. V každém členském státě musíme zkoumat staletí dějin, jejichž součástí Romové byli a jsou, a posílit tuto iniciativu pro Romy nyní. Jsou svobodnými, rovnoprávnými evropskými občany.

9

10

CS


Měli bychom také vytvořit nezbytné podmínky pro volný pohyb Romů, aniž by byli opakovaně vyhoštěni. Potřebujeme komunitu, která bude plně integrovaná do moderní společnosti. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vítám podnět od předsedy Evropského parlamentu, Jerzyho Buzeka, žádající Evropskou unii o oficiální uznání genocidy spáchané nacisty a jejich spojenci na romském obyvatelstvu za druhé světové války, neboť to značí krok vpřed v bitvě o obranu práva nejrozšířenější etnické menšiny v Evropě. Desítky tisíc romských obyvatel byly podrobeny mučení nebo zavražděny na okupovaných východních územích a další tisíce zemřely v koncentračních táborech nacistického režimu. Historik Michael Billig shrnuje tento princip doktríny rasové nadřazenosti v následujícím výroku: „Člověk není zabit za to, co dělá, ale za to, co je“. Tuto větu lze použít ke shrnutí smutné reality doby, kdy byl více než milion Romů utiskován a připraven o veškeré svobody, včetně svobody plodit potomstvo. Podle mého názoru potřebujeme konkrétní opatření na úrovni EU pro potírání rasismu a boj proti sociálnímu vyloučení. Prosazuji to, že potřebujeme lepší spolupráci a výměnu osvědčených postupů na úrovni EU mezi národními a evropskými strategiemi pro začlenění Romů. 14. Příprava zasedání Evropské rady (4. února 2011) (rozprava) Předseda. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o přípravě zasedání Evropské rady 4. února 2011. Jako první vystoupí jménem Rady paní Győriová, úřadující předsedkyně Rady. Ujměte se prosím slova. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. − (HU) Pane předsedo, dámy a pánové, pane komisaři, velice mě těší, že k vám mohu mluvit před dalším zasedáním Evropské rady, třebaže roli úřadujícího předsednictví vymezuje Lisabonská smlouva tak, že příprava zasedání Evropské rady je primárně v odpovědnosti stálého předsedy. Úřadující předsednictví však velmi úzce spolupracovalo se stálým předsedou na přípravě zasedání Evropské komise, například v případě zasedání Rady pro obecné záležitosti konaného v pondělí během maďarského předsednictví. Dále samozřejmě monitorujeme provádění závěrů Evropské rady, jak v Radě pro obecné záležitosti, tak i v dalších složeních Rady. Dovolte mi nejprve nastínit hlavní otázky na pořadu jednání tohoto únorového zasedání, jež se primárně zaměřují na energetiku a inovace. Při vymezování strategie Evropa 2020 se Evropská rada v březnu 2010 rozhodla uspořádat tematickou rozpravu na téma energetiky a inovací. Zajisté nemusím zdůrazňovat, jak mimořádně důležitá jsou tato dvě odvětví pro evropský hospodářský růst a zaměstnanost. Je tomu tak proto, že úkol Evropské rady nespočívá pouze v reagování na krizové situace, ale také ve formulování strategických obecných zásad pro budoucnost. Začněme s otázkou energetiky. Energetická bezpečnost je pro nás všechny prioritou. To vyžaduje v rámci trhu s energií vyšší míru integrace a propojenosti. Musíme navýšit výdaje na výzkum a vývoj, zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářství a upevnit spolupráci mezi hlavními tranzitními, producentskými a odběratelskými zeměmi. Prvním prvkem je proto integrovaný a propojený trh s energií. Vytvoření kompletního vnitřního trhu s enerií je nutností a Evropská rada musí za tímto účelem rozhodnout o několika důležitých krocích.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Především je třeba provést právní předpisy, jež se vnitřního trhu s energií týkají. Stále také máme před sebou úkoly regulační povahy. Musíme například zjednodušit schvalovací postupy pro budování nové infrastruktury. Dále musíme vyvinout značné úsilí za účelem modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a rovněž propojit jednotlivé trhy prostřednictvím přeshraniční spolupráce. Nesmíme připustit, aby kterákoli země či region EU zůstaly v izolaci. To vše musí být financováno především soukromým sektorem. Pak je také nutné stanovit vhodné zásady sdílení nákladů pro přeshraniční investice. Za třetí, vyskytnou se projekty, které i přes svůj neobyčejný význam pro energetickou bezpečnost nebudou pro soukromý kapitál dostatečně atraktivní na to, aby je plně financoval. V takových případech by mohlo být odůvodněné poskytování omezeného veřejného financování pro takové projekty ze zdrojů členských států nebo EU. Cílem současných diskusí ovšem není předjímat debatu, jež má být zahájena na konci června, o víceletém finančním rámci. Druhým hlavním tématem v oblasti energetiky je energetická účinnost a obnovitelná energie. Netřeba říkat, že zvyšují konkurenceschopnost a přispívají k zabezpečení dodávek energie a také k udržitelnosti při nízkých nákladech. V roce 2011 bude Rada zkoumat návrh, který předloží Komise a který se bude týkat nového plánu energetické účinnosti. Ve zmíněném návrhu se bude přihlížet k tomu, čeho bylo doposud dosaženo vzhledem k cílům EU v oblasti energetické účinnosti stanoveným do roku 2013, a také budou nastíněna další opatření. V energetické politice jsou též mimořádně důležité mezinárodní vztahy. Činnosti EU a členských států ve vztahu ke klíčovým producentským, tranzitním a odběratelským zemím musí být koordinovány systematičtěji. Bylo by například záhodno, kdyby spolu členské státy nejen sdílely informace o mezinárodních smlouvách uzavřených ohledně zemního plynu, jak to dělají dnes, ale i o smlouvách týkajících se jiných typů energie. Je třeba zahájit konkrétní práci s cílem rozvíjet partnerství s klíčovými aktéry, pokud jde o regulační přístupy ve všech záležitostech společného zájmu. Toto samozřejmě platí pro Rusko, ale také pro všechny partnery a sousedy EU. Přejděme nyní k tématu inovací. Inovace jsou tím, co by mohlo pomoci vyřešit ty nejkritičtější sociální výzvy naší doby, jako jsou problémy zdraví, zajišťování potravin, energetická bezpečnost, udržitelný rozvoj, změna klimatu a stárnoucí populace, a současně také poskytnout příležitosti pro nové trhy. Inovace by také mohly pomoci vyřešit dilema mezi rozpočtovou přísností a prorůstovou politikou. Odkud můžeme získat finanční prostředky pro růst, než se stane sebeudržujícím? Nikoli z úvěrů, protože ty nejsou něčím, co chceme. A proto právě prostřednictvím inovací lze odkrýt rezervy tvořivosti, jež nám mohou pomoci nalézt potřebné odpovědi. V rámci tématu inovací se tedy musíme zaměřit na reakce na významné sociální výzvy a dosahovat pokroku směrem k Evropskému výzkumnému prostoru. Musíme zajistit volnou mobilitu výzkumných pracovníků, zlepšit rámcové podmínky pro inovativní podniky a Evropská rada se také musí zaměřit na otázku rozdělování státní podpory. Energetika a inovace: investice ukazující směrem do budoucnosti. Evropská rada se však musí zabývat i současnými hospodářskými a finančními otázkami, neboť všichni víme, že krize dosud ještě není zcela za námi. Nacházíme se v choulostivé situaci. Musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom chránili společnou měnu, euro, a uklidnili trhy. Je proto nutné posílit Evropský nástroj finanční stability a je také potřeba diskutovat o zátěžových testech bank. Maďarské předsednictví se obzvláště věnuje balíčku šesti právních předpisů o správě hospodářských záležitostí. Přejeme si o tom referovat, o tom, jak probíhají konzultace v Radě i v Parlamentu, hlavám států a vlád. Konečně se pak musíme zabývat tím, jaká další společná opatření jsou potřebná k zajištění konkurenceschopnosti, a

11

12

CS


samozřejmě ve stávající naléhavé situaci budou hlavy států a vlád také mluvit o Tunisku a o Egyptě. Dámy a pánové, pevně věřím, že budeme mít zasedání Evropské rady zabývající se velmi obtížnými tématy, na němž budou moci být formulovány konkrétní otázky, které také rozhodnou o práci Rady pro nadcházející měsíce, a předseda Herman Van Rompuy vám o tom po zasedání podá zprávu. José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pane předsedo, toto zasedání Evropské rady se koná ve velmi důležitém okamžiku pro naše sousedy, zejména Egypt, Tunisko a Bělorusko. S respektem k jednotlivým specifickým situacím v těchto zemích očekávám velmi jasné prohlášení Evropské rady, že zásady právního státu a dodržování základních práv a pluralitní demokracie musí být uzákoněny a dodržovány. Demokracie je vskutku nejlepší cestou k dosažení stability a prosperity v těchto zemích, stejně jako kdekoli jinde. Tento pátek bude Evropská rada diskutovat o dvou oblastech, které jsou rovněž velmi důležité pro budoucnost Evropy a jejího hospodářství: energetika a inovace. Obě jsou stěžejními prvky strategie Evropa 2020 a jsou klíčové pro náš cíl obnovení udržitelného růstu a zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie. A nezapomínejme, že energetika a inovace jsou také dvěma oblastmi, kde jednotný přístup Společenství a evropský rozměr mohou nabídnout velkou přidanou hodnotu. To je důležitý bod, který je třeba v současném kontextu zmínit. Prostřednictvím strategie Evropa 2020 jsme se již shodli na souboru ambiciózních cílů ohledně energetických inovací. Mohl bych zmínit stěžejní iniciativu Unie inovací přijatou loni v říjnu či stěžejní iniciativu Evropa účinněji využívající zdroje, která byla přijata teprve minulý týden a v níž energetika hraje velmi významnou roli. Zasedání Evropské rady tento týden by tedy mělo označit jasné, konkrétní cíle. Diskuse i její výsledek by měly být tak funkční a produktivní, jak to bude možné. Popsal jsem energetickou politiku jako příští velký projekt evropské integrace a není těžké pochopit, proč jsou bezpečné, zabezpečené, udržitelné, cenově dostupné dodávky energie klíčové pro naše hospodářské a strategické zájmy jakožto celosvětového hráče. V minulosti jsme již mnohého dosáhli s naším klimatickým a energetickým balíčkem a legislativou upravující vnitřní trh. Na tom musíme stavět, a to tak, že využijeme příležitostí poskytnutých Lisabonskou smlouvou, prohloubíme naši stávající spolupráci a spustíme iniciativy v nových oblastech, jako je energetická bezpečnost. Prvním testem důvěryhodnosti naší energetické politiky je proto splnění toho, na čem jsme se již dohodli. Komise již nastínila opatření, která jsou podle nás naléhavě potřebná, v našem sdělení Evropa 2020 a ve sdělení o energetické infrastruktuře. Chci, aby Evropská rada tyto priority podpořila a především přijala jasný závazek k dokončení našeho vnitřního trhu s energií do roku 2014. Letos by měla být stanovena i jednotná technická norma pro nabíjecí systémy elektromobilů; do konce roku 2012 pak také norma pro inteligentní energetické sítě a měřiče. Skutečně integrovaný vnitřní trh s energií je klíčový pro zajištění většího růstu a počtu pracovních míst, pro podporu technologického pokroku, modernizaci infrastruktury a snížení naší expozice dovozu a kolísání cen.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Musíme také zajistit, aby v oblasti energetiky nebyl žádný členský stát izolován od zbytku Evropy. Chci, aby se členské státy dohodly na nejzazší lhůtě 2015, do kdy se skoncuje s energetickými ostrovy v Evropě. Odvedli jsme již dobrou práci spojením baltských zemí s kontinentální soustavou. Nyní se obrátím na střední a východní Evropu, aby posunuly kupředu severojižní propojení energetických soustav. Chci, aby se na podzim dohodl plán týkající se projektů potřebných k propojení Baltu s Jadranem. Zatímco jsme na cestě k dosažení našich cílů v oblasti obnovitelných zdrojů, při současné výkonnosti splníme pouze polovinu našich cílů energetické účinnosti. Účinnější využívání energií je klíčem k uvolnění obrovských environmentálních a hospodářských výhod – a snížení ročních evropských nákladů na energie o zhruba 200 miliard EUR. Mohlo by také dát vzniknout dvěma milionům pracovních míst do roku 2020. Požádám tedy Evropskou radu, aby dala nový impuls našim snahám o energetickou účinnost. Mohli bychom využít škálu veřejných zakázek napříc celou EU ke skutečnému posílení energetické účinnosti, a to znamená pracovní místa na lokální úrovni, pracovní místa, jejichž náplň nelze zajišťovat externě, pracovní místa pro malé a střední podniky a skutečné úspory pro průmysl i domácnosti. Komise v nadcházejících týdnech přijme plán energetické účinnosti navrhující konkrétní opatření pro posílení energetické účinnosti; npříklad to, že do 1. ledna 2012 by všechny členské státy měly zahrnout normy pro energetickou účinnost do zadávání veřejných zakázek. Komise poté přezkoumá pokrok, jehož bylo pomocí těchto opatření dosaženo do roku 2013, a zváží další opatření, včetně navržení právně závazných cílů, bude-li třeba. Členské státy by se měly dohodnout na lhůtě pro zahrnutí norem pro energetickou účinnost do zadávání veškerých veřejných zakázek na veřejné budovy a služby. Komise je připravena prozkoumat nová opatření v oblastech úspory energie pro města, udržitelných biopaliv, inteligentních energetických sítí a skladování energie. Musíme se také zaměřit na vnější aspekt evropské energetické politiky. Před pouhými čtrnácti dny jsem vedl povzbudivá jednání s prezidenty Ázerbájdžánu a Turkmenistánu o přístupu Evropy ke kaspickým nalezištím zemního plynu, což by umožnilo realizaci jižního koridoru. Významného průlomu bylo dosaženo podpisem společného prohlášení s Ázerbájdžánem a konkrétním závazkem Turkmenistánu dodávat zemní plyn do Evropy. Poselství, které jsem si z této návštěvy odnesl, je následující: když v Evropě činíme klíčová rozhodnutí o energetice společně, jsme silným hráčem v celosvětových závodech o zdroje energie. Zdůraznění významnosti vnější dimenze energetické politiky Evropské unie by mělo být klíčovým poselstvím od Evropské rady, a tak se těším na velice důležitou diskusi o energetice na tomto zasedání Evropské rady a – to říkám s velkým potěšením – zde v Evropském parlamentu. Vím, že tento Parlament velmi podporuje silnou evropskou energetickou politiku a předseda Parlamentu byl a je zastáncem silnějšího závazku ze strany Evropy , pokud jde o energetickou politiku. Přejdeme-li nyní k inovacím, dle mého názoru panuje již široká shoda ohledně toho, co by mělo vzejít z tohoto zasedání Evropské rady. Pravděpodobně méně zřejmé je vědomí toho, jak naléhavé, jak zoufale naléhavě potřebné je začít jednat; proč je podpory výzkumu a inovací zapotřebí nyní, kdy všechny členské státy činí obtížná rozhodnutí o tom, kde škrtat ve svých rozpočtech.

13

14

CS


Zohledňování potřeb fiskální politiky a veřejná podpora inovací nejsou vzájemně se vylučujícími politikami. Již několik členských států ukázalo, že můžete snížit svůj celkový rozpočet a současně zachovat výdaje podporující růst, především v oblasti výzkumu a inovací. To je důležité, neboť dosažení inovační ekonomiky je klíčovou hlubokovou strukturální změnou. Naši konkurenti to vědí a jyž nyní na inovace sázejí. Nemáme-li zůstat pozadu, potřebujeme, aby Evropská rada podporovala náš strategický a integrovaný přístup k inovacím. Inovace musí být součástí naší hospodářské politiky, ne jednoduše nástrojem výzkumu, jak si někteří lidé myslí. Na evropské úrovni můžeme přidat skutečnou hodnotu zlepšením rámcových podmínek pro výzkum a inovace v Evropské unii. Evropa se musí stát přirozeným domovem inovací, a to prostřednictvím účinné normalizace, lepšího používání práv duševního vlastnictví, veřejných zakázek podporujících inovace a opatření na pomoc malým inovativním společnostem v zajištění financování. Mnohé z toho nestojí peníze, avšak vyžaduje politickou vůli. A politickou vůli k přijímání opatření pomocí evropského přístupu a evropské dimenze. Můžeme také vytěžit mnohem více z Evropského výzkumného prostoru a naplno využít jednotného trhu například zlepšením mobility výzkumných pracovníků. A i když musíme nadále utrácet, potřebujeme utrácet lépe. S přezkumem rozpočtu jsme zahájili diskusi o tom, jak zjednodušit způsob utrácení peněz Evropské unie a pracovat směrem ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací. Jinými slovy, efektivnější zhodnocení vynaložených prostředků rovněž znamená omezení byrokracie, aby vědci financovaní z prostředků EU mohli trávit více času v laboratoři či na své práci a nikoli úředničinou a byrokracií. Nikdy nepřilákáme ty nejtalentovanější vědce a nejinovativnější společnosti pomocí nesoudržného souboru nástrojů financování založených na složitých a byrokratických pravidlech. Na svém zasedání tento měsíc bude tedy Evropská rada diskutovat o energetice a inovacích. Nevyhne se však ani diskusi o ekonomice. Hospodářství, problémy nezaměstnaných, jsou pro naše občany nadále nejdůležitějšími starostmi. Právě jsme spustili první evropský semestr – zahájení realizace správy hospodářských záležitostí. Roční analýza růstu byla dobře přijata. Její zprávy byly konkrétně zaměřené a jasné. Poskytuje potřebné pokyny na úrovni Evropské unie, aby členské státy mohly brát naši vzájemnou závislost v úvahu, když budou činit svá vnitrostátní politická rozhodnutí. Dobrého pokroku již bylo dosaženo v případě legislativních návrhů, které budou podpírat náš nový systém správy hospodářských záležitostí. Rád bych poděkoval maďarskému předsednictví. Maďarské předsednictví má moji plnou podporu, pokud jde o urychlení práce s cílem zajistit jejich přijetí do června. Kromě toho, v rámci této komplexní odpovědi, budeme muset vyřešit nevyřešené otázky okolo Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability. Co se týče EFSF, mimo rozšíření jeho působnosti je nyní v sázce to, jak zvýšit jeho skutečnou úvěrovou kapacitu – jak uvádí Komise v roční analýze růstu. Tato otázka by samozřejmě měla být dána do kontextu již zmíněné komplexní odpovědi. Diskuse na zasedání Evropské rady v pátek s největší pravděpodobností zahrnou potřebu silnější koordinace hospodářských politik v Evropské unii a eurozóně. Takovou diskusi

02-02-2011

02-02-2011

CS


vítám; velmi dobře se hodí k roční analýze růstu předkládané Komisí. Evropský semestr skutečně není pouze o koordinaci rozpočtových politik, ale také o řešení širších otázek, jako jsou makroekonomické nerovnováhy a mezery v konkurenceschopnosti. Navíc v poslední době zazněly některé autoritativní hlasy argumentující ve prospěch prohloubení správy hospodářských záležitostí, které však současně uvádějí, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím mezivládní metody. Musíme to formulovat jasně: Komise vítá prohloubení a zrychlení správy hospodářských záležitostí a koordinace politik, i v rámci eurozóny. Jsme však pevně přesvědčeni, že ten správný rámec a nástroje k dosažení tohoto cíle poskytuje Smlouva. Skutečně bychom naši věc nepodporovali, kdyby měly paralelní struktury pracovat opravdu nekoherentním způsobem. Vytvoření systému posílené správy hospodářských záležitostí pro EU, a zejména pro eurozónu mimo rámec Unie, nastoluje důležité a politicky velmi citlivé otázky. Členské státy by de facto měly přijmout opatření, jež jsou plně kompatibilní s metodou Společenství a rámcem stanoveným Smlouvou. Pokud opatření spadají do vnitrostátní působnosti – a samozřejmě některé z nich jsou v odpovědnosti jednotlivých států – měla by tato působnost být vykonávána v souladu s celkovým unijním rámcem. Jsem skutečně přesvědčen, že jde o mimořádně významnou záležitost, protože my v otázkách správy hospodářských záležitostí skutečně můžeme dosáhnout obrovského pokroku. Potřebujeme – a již jsme ve prospěch toho argumentovali – větší koordinaci politik a lepší správu ekonomických záležitostí, musíme to však udělat způsobem, který je soudržný a slučitelný se Smlouvami a s jednotným přístupem na úrovni Společenství. Komise bude těmto otázkám věnovat zvláštní pozornost. Smlouva a z ní vyplývající „metoda Společenství“ předpokládá plný respekt k roli všech evropských orgánů. Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedo, paní Győriová, pane Barroso, dámy a pánové, co si evropská veřejnost odnese ze zasedání svých vedoucích představitelů, jež proběhne tento pátek v Bruselu? Vyrozumí, že evropské odpovědi na evropské výzvy – euro, energetiku, výzkum a inovace a zaměstnanost – jsou hledány v dobré víře? Nebo spíše to, že zase jednou přihlížíme ubohému divadélku nejednotnosti a mocenských bojů? Jaké titulky uvidíme v nejvýznamnějších listech? Co budou v sobotu probírat lidé v blozích a na Facebooku, budou-li psát o rozhodnutích Evropské rady? O bázlivosti Evropy, když je konfrontována se situací zemí Středomoří toužících po tom, aby byla dodržována jejich práva, nebo naopak o jejím vůdčím postavení? Povinnost Evropy v tomto ohledu je zcela zřejmá: musí zapřáhnout všechny své zdroje a všechny své diplomatické dovednosti, aby těmto zemím pomohla k potřebnému přechodu a organizaci demokratických a otevřených voleb. Dámy a pánové, pokud jde o poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), řešení našich problémů spočívá v tom, že budeme mít více Evropy, nikoli méně. Řešení nespočívá ve více takzvaných národních vítězstvích, nýbrž ve více společných vítězstvích a koordinovanějších reakcích. Řešení nespočívá v laxním přístupu k uplatňování našich společných pravidel, nýbrž ve větší disciplíně. Řešení, dámy a pánové, nespočívá ve větších odlišnostech mezi našimi rozpočty, našimi pracovněprávními předpisy a daňovými sazbami, nýbrž ve větší konvergenci. Pokud jde o postoj skupiny PPE, je třeba vzít si z této krize pouze jediné ponaučení, totiž že bez společné vize a bez sdílení prostředků naše země zabřednou do stagnujícího růstu

15

16

CS


a propadnou se do sociální krize. Máme-li si z této krize vzít jen jediné ponaučení, je jím to, že budeme-li přemýšlet, pracovat a investovat jako Evropané, dostanou se naše země z té obtížné fáze, kterou nyní procházejí, a budou díky tomu navždy silnější. Co jiného nás přiměje reagovat jednotně, když ne tyto obtíže, které jsme právě zakusili? Společně s Evropskou komisí, většinou mých kolegů v této Sněmovně a, jsem si jist, většinou z 500 milionů Evropanů, pokládám Evropské radě následující otázku: kdy budeme více jednat a reagovat společně? Co se týče eura, již vím, že naše vlády nepovolí a nedovolí spekulantům zničit 60 let evropské integrace. Nyní je vyzývám, aby se soustředily na konsolidaci mechanismu finanční stabilizace, neboť to je nezbytné. Vyzývám je zejména k posílení jejich rozpočtové kázně a k udržení jejich snah o snížení veřejného dluhu. Evropská správa je zcela nezbytnou podmínkou úspěchu našeho společného projektu. Moje skupina jej podporuje stejně, jako podporuje euro, to znamená stoprocentně. Řešení našich problémů, jak jsem řekl na začátku svého projevu, je mít více Evropy, nikoli méně. Zatímco to platí v případech zaměstnanosti a ekonomiky, platí to rovněž pro energetiku, téma, jemuž se Rada v pátek bude také věnovat. Mít více Evropy znamená v první řadě plně uplatňovat právní předpisy, které již existují v souvislosti s vnitřním trhem s energií. Nikdy nemůže být dostatečně zdůrazněno, že zajištění plné funkčnosti tohoto trhu zvýší naši konkurenceschopnost, bude dosaženo zabezpečení našich dodávek a zaručeno podstatné zvýšení výroby obnovitelných energií. Mít více Evropy také znamená povzbuzovat naše státy ke splnění úkolu zvýšení jejich energetické účinnosti o 20 % do roku 2020. Ony samy si stanovily tento cíl. Musíme zajistit, aby ho splnily, jinak budeme muset zvýšit kritéria, která za tímto účelem musejí splnit. A konečně, mít více Evropy v oblasti energetiky znamená více investovat. Komise odhaduje, že dosažení požadované úrovně infrastruktury bude stát 1 miliardu EUR. Očekáváme od Evropské rady ambiciózní rozhodnutí, aby toho mohlo být dosaženo. Evropa potřebuje bezpečnou, čistou energii stejnou měrou, jakou potřebuje politiku výzkumu a vývoje a politiku pro podporu průmyslových inovací. I zde spočívá řešení v tom, že budeme mít více Evropy a věnovat větší pozornost malým a středním podnikům. Řešení spočívá v omezení byrokracie na minimum a v konečném dosažení dohody o evropském patentu. Také v oblasti inovací očekáváme od našich vedoucích představitelů společná řešení, nikoli malicherné třenice. Dámy a pánové, je načase posunout se kupředu od našich nepromyšlených reakcí minulosti. Prosazování našich odlišností je zcela v pořádku; dosáhneme-li však toho, aby se vzájemně doplňovaly, je to ještě lepší. Podnikání individuálních iniciativ může být užitečné, ale zápas vyhrajeme, pokud budeme hrát jako tým. Zachovávání národních ambic je naprosto legitimní, avšak pochopení toho, že utkání na mezinárodní úrovni vyhrajeme pouze jako tým, je způsobem, jak zaručit občanům Evropy budoucnost . Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu včera uspořádala slyšení, v jehož průběhu jsme se připravovali na víkendový energetický summit. Moje kolegyně paní Ulvskogová podrobněji popíše, o čem jsme tam diskutovali, později. Omezím se proto na dva základní prvky. Posoudíme-li úroveň provádění cílů 20-20-20, jež jsme přijali a které byly některými vládami Evropské unie oslavovány, na vnitrostátní úrovni, je při současném stavu věcí

02-02-2011

02-02-2011

CS


dosažitelných ne více než 9 % toho, co jsme si stanovili. A tak, pokud jde o energetickou politiku, je summit o tomto víkendu krizovým summitem, a pokud v tomto směru nevynaložíme obrovské úsilí, nebude těchto cílů dosaženo. Moje druhá poznámka je, že na trhu s cenami energií dnes pozorujeme trend směřující k energetické chudobě v Evropě. Energie a jejich dodávky začínají být velkou částí domácností považovány za výsadu. Další náklady spojené s nájmem se zvyšují v takové míře, že lidé s nízkými příjmy budou v budoucnu nuceni chodit v tlustých svetrech, protože nebudou moci vytopit své domovy. Odpojování lidí od dodávek energie je otázkou sociální nespravedlnosti. To je také něčím, čím by se energetický summit jako tento měl zabývat. (Potlesk) Na tomto summitu však samozřejmě zjistíme, že se bude hovořit i o dalších věcech, a zde bych rád navázal na to, co řekl předseda Komise. Vláda Spolkové republiky Německo – vedená spolkovou kancléřkou – předvedla kompletní čelem vzad. Vše, co bylo předtím se správou hospodářských záležitostí, jež byla socialistickou myšlenkou, špatně, je nyní najednou dobře. Dobrá, lépe pozdě nežli nikdy. Předseda Komise má však pravdu v jedné věci. Tento obrat čelem vzad nesmí vést ke změně směru, která naruší rovnováhu evropských orgánů. Jedna věc je naprosto jasná: veškerá evropská politika, která momentálně existuje v rámci stávajících smluv, musí být řešena v rámci stávajících orgánů. Ústřední pozici v tomto zaujímá Komise, žádný jiný orgán, a to, mohl bych dodat, z následujícího klíčového důvodu: Komise je orgánem, který je v tomto ohledu svázán s Parlamentem, a svolení Parlamentu k přijímání opatření v záležitostech suverenity – a měnové otázky jsou klíčovými záležitostmi suverenity – je nezbytné. Proto říkáme „ano“ správě hospodářských záležitostí, avšak při jejím praktickém provádění ukotveném v Komisi a podléhajícím kontrole Evropského parlamentu. To je základní podmínka pro zachování rovnováhy evropských orgánů. (Potlesk) Nacházíme se v situaci, kdy Evropa čelí vnitřním výzvám a rovněž výzvám, pokud jde o mezinárodní politiku. Jsem – a řeknu to zde zcela otevřeně – silně znepokojen prohlášeními některých evropských politiků. Znepokojuje mě absence Evropy v historickém procesu. Učiníte své prohlášení, pane Barroso – výborně. Pan van Rompuy přednese prohlášení – také výborně. Baronka Ashtonová přednese prohlášení – skvělé. Pak paní Merkelová, pan Sarkozy a pan Cameron učiní prohlášení ve společném sdělení – a já nevím, co stojí za tímto novým spojenectvím – i to je skvělé. Nikdo však doopravdy není přítomen – nikdo není přímo na místě, nikdo, kdo by v přímém dialogu s lidmi, kteří bojují o svou demokracii, mluvil o tom, jak můžeme my Evropané pomoci a tento proces podpořit. Na papír můžete napsat, cokoli chcete, ale papír nám nepomůže. Nesmíme promarnit příležitost, kterou zde máme. Přiznám se, že mě právě minulý týden pan Cohn-Bendit informoval o obrovské příležitosti, která vznikla. Musím přiznat, že jsem ji na první pohled nerozpoznal, avšak tito lidé, kteří demonstrují v ulicích, lidé, kteří vedou tuto revoluci, nyní myslí na vše možné, jen ne na náboženský stát. Chtějí sekularismus. Chtějí civilní demokracii. Toto jsou naši partneři. Musíme pracovat společně s těmito lidmi, a pak jde o velkou příležitost pro Evropu. (Potlesk)

17

18

CS


V tomto ohledu je také nezbytné, aby pan Mubarak odstoupil. To by byl pozitivní a povzbuzující signál. Když jsme u tématu našich hodnot, naší demokracie a naší svobody projevu, jsem potěšen, že je zde paní Győriová. Rád bych vám řekl jednu věc, paní Győriová: přečetl jsem si odpověď maďarské vlády na dopis od Komise. Musím říci, že tento dopis Komise byl výborný. Byla to zdvořilá otázka v tom smyslu, zda by maďarská vláda byla tak laskavá a sdělila nám, jestli by vůbec mohla souhlasit s tím, že zákon, který připravila, by třeba možná nemusel být úplně v pořádku – a zdvořile se omlouváme, že se ptáme! Odpověď zněla: jak jste se nás na takovou věc vůbec mohli zeptat; tady je vše v nejlepším pořádku. K tomu by v Evropě nemělo docházet. Řeknu to ještě jednou: tento zákon není slučitelný se základními evropskými pravidly. (Potlesk) Není slučitelný se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. To bylo velmi elegantně řečeno samotnou paní Kroesovou. Nebude-li tento zákon změněn, budu se cítit oklamaný úřadující předsedkyní Rady. Maďarský prezident a premiér v této sněmovně prohlásili: „Pokud Komise předloží připomínky, zákon změníme.“ Komise připomínky předložila, a já proto očekávám, že Maďarsko tento zákon změní. Jak jinak chceme mluvit o demokracii ve Středomoří s jakoukoli hodnověrností, jestliže ji v Evropě sami neuplatňujeme? Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, v době krize jsou nezbytné dvě strategie: zastavit bezprostředně hrozící nebezpečí a pak využít příležitostí a pohnout se kupředu. Pokud jde o energetickou a klimatickou krizi, jaká je reakce Rady? Zcela upřímně, připadá mi neuspokojivá a rozpačitá. Svět mimo Evropu této energetické výzvě čelí zpříma. Spojené státy investují obrovské finanční částky do zelených technologií. Prezident Barack Obama ve svém projevu o stavu Unie předneseném minulý týden zdůraznil energetickou účinnost a možnosti nabízené zelenými technologiemi. (Předseda krátce zasáhl ohledně procesní záležitosti) Prezident Obama dokonce tyto nové technologie přirovnal k vesmírným závodům a nazval je momentem vypuštění Sputniku naší generace. Kde je však nyní v Radě náš evropský projekt „vyslání člověka na Měsíc“? Neodvážíte se ani diskutovat o závazném cíli energetické účinnosti. Energetická účinnost je nejoblíbenějším tématem všech řečníků či politiků v oblasti energetiky, a Rada ho odkládá do roku 2012. Čína mohutně investuje do výzkumu a nových technologií. Dnes má Čína více než 400 fotovoltaických společností. Před deseti lety měli nula procent světového trhu. Nyní mají 23 %. Před deseti lety měli nula procent trhu s větrnou energií. Dnes mají 50 %. Co my v Evropě děláme? Program pro konkurenceschopnost a inovace, CIP, bojuje o podporu a financování programu SET pro strategické energetické technologie je méně než v polovině. Právě v tomto jsme srovnáváni s Čínou a USA. Máme dokonce členské státy, které již plánují 30% snížení emisí, například Německo, avšak Rada se neodvažuje pohnout; stejně tak Komise, mimochodem. Podle nedávné společné zprávy od Barclays a Accenture vede přechod na nízkouhlíkové hospodářství vede k pozoruhodnému rozvoji udržitelných nízkouhlíkových technologií. Pohnout se tedy odvážily alespoň banky.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Kde je tedy evropská vůdčí pozice? Rada se dohaduje o energetickém cíli. Není ani vidět, že by členské státy plnily třetí balíček opatření týkajících se trhu s energií a probíhá dokonce diskuse o finančních zdrojích pro výzkum a inovace v dlouhodobém rozpočtu. Tak právě tady v Evropě jsme a Rada neprokazuje vůbec žádné vůdčí postavení, když přijde na energetiku, klima, konkurenceschopnost a pracovní místa. Tak si tedy stojíme. Krisztina Morvai (NI). – (pokládá panu Schulzovi otázku na základě zvednutí modré karty v souladu s čl. 149 odst. 8) (HU) Viděli jsme, jak panu Martinu Schulzovi, vedoucímu představiteli evropských socialistů, mimořádně leží na srdci demokracie a lidská práva v Maďarsku. Musím se vás zeptat, pane Schulzi, kde jste byl mezi roky 2002 a 2010, kdy vaši socialističtí soudruzi u moci v Maďarsku nechali každičký protivládní protest rozehnat silou? Kde jste byl 23. října 2006, kdy bylo čtrnáct lidí na povel střeleno do oka gumovými projektily vystřelenými ve výšce hlavy? Kde jste byl na podzim 2006, kdy bylo několik stovek lidí, jak již potvrdilo pravomocné rozhodnutí soudu (Předseda řečnici přerušil) Mám jednu minutu, pane předsedo, že ano, podle jednacího řádu? Kde jste tehdy byl? A také bych se ráda zeptala, proč se vláda Fideszu již nyní neptá vás a vašich soudruhů na tutéž otázku? Co vládě Fideszu brání v tom, aby to udělala? Martin Schulz (S&D). – (DE) Pane předsedo, paní Morvaiová, vnitřní politiku Maďarska sleduji velmi pozorně. Mezi lety 2002 a 2010 jsem byl v Maďarsku poměrně často. Viděl jsem také demonstrace vaší uniformované strany Jobbik v Budapešti. Nebudu vám říkat, co mi tyto demonstrace připomínaly. Jako Němec zde do těchto věcí nebudu zacházet. Mezi roky 2002 a 2010 – mám-li vám dát jasnou odpověď – bylo Maďarsko, stejně jako je nyní, demokratickým státem založeným na zákonnosti s doleva nakloněnou vládou vládnoucí v souladu s demokratickými pravidly. Doposud nemám žádných pochyb o tom, že je tomu tak v Maďarsku i dnes za konzervativní vlády. Jsem si však jist jednou věcí, a to tím, že vaše strana je pravicově extremistickou, neofašistickou stranou. (Potlesk) Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, nejnovější zprávy z jižního Středomoří a Egypta uvádějí, že se v Káhiře střílí. Situace se vyostřuje. V důsledku těchto zpráv mohu pouze apelovat na evropské hlavy států či předsedy vlád, aby nečekali do pátečního poledne tohoto týdne, aby se shodly na tom, co by mělo být tím správným poselstvím pro Egypt. Již dávno jsme měli dát panu Mubarakovi na srozuměnou, že musí urychleně odejít; je to nezbytné pro zabránění tomu, aby se tyto nepokoje v Egyptě dále stupňovaly, a zajištění toho, aby vývoj šel podobným směrem jako předtím v Tunisku. Bylo by skutečně ostudné, kdybychom měli jednoduše čekat, co se v Egyptě stane. (Potlesk) Tento summit má být summitem o energetice. Když však vidím přípravy, které na něj probíhají, tak mě vlastně nepřekvapuje, že pořad jednání nyní utvářejí jiná témata. Na základě hesla „potřebujeme zabezpečení dodávek energie“ se navazuje hodně kontaktů – zejména vámi, pane Barroso – se zeměmi jako Ázerbájdžán a Turkmenistán. Pan Oettinger nedávno hovořil ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o tom, jak se chystáme rozvíjet naše energetické vztahy s Irákem, Gruzií a Turkmenistánem. Vzhledem k událostem v jižním Středomoří, kde nyní také pozorujeme následky našich politik vztahujících se k našim vlastním zájmům a naší vnější energetické politiky, to považuji za poněkud riskantní. Vím, že potřebujeme diverzifikaci, protože také čelíme

19

20

CS


problematické a velmi obtížné situaci na východě s Ruskem a tranzitními zeměmi Běloruskem a Ukrajinou. Diverzifikace však pro nás nesmí znamenat, že budeme nyní navazovat vztahy s despoty a zeměmi v krizi. Energetická účinnost a obnovitelné energie jsou tím pravým řešením pro lepší a jistější dodávky energií, a musím říci, pane Barroso, že jste již v tomto směru toleroval hodně. Pan Oettinger zanedbával oblast, kterou dobře řídil pan Piebalgs, nebo – a toto je negativní způsob pohledu na věc – se zase jednou rozhodl nepodporovat nadčasové technologie jako obnovitelné energie a energetická účinnost a vrátil se zpět ke starému energetickému mixu. Najednou zjišťujeme, že se na tomto summitu mají projednávat výkupní ceny pro nukleární elektrárny, pro atomovou energii – zpropadeně, kde skutečně stojíme v této debatě o modernizaci a inovacích? Prostě už mi v tomto směru došla trpělivost. (Potlesk) Možná jsme skutečně byli příliš trpěliví, pokud jde o správu hospodářských záležitostí. Zdá se, že Německo se nyní ubírá schäubleovským směrem. Avšak to, co máme momentálně na stole, stále nepředstavuje skutečný stav věcí. Potřebujeme více než jen malou změnu nástroje stability. Naléhavě potřebujeme učinit rozhodnutí o změně úvěrových podmínek pro Řecko a Irsko, nebo nakonec tyto země zničíme. Potřebujeme více peněz v krizovém nástroji, jinak můžeme zapomenout na všechny myšlenky o poskytování pomoci Španělsku a Portugalsku v blízké budoucnosti. Co v konečném důsledku potřebujeme – abychom si vzájemně v tomto ohledu velmi jasně rozuměli – je návrh týkající se toho, jak zamýšlíme řešit restrukturalizaci dluhu. Nelze se tomu vyhnout, všichni to vědí, a my jako Parlament o tom zde také chceme dále diskutovat. Jan Zahradil, jménem skupiny ECR. – (CS) Energetická bezpečnost je oblastí, kde by se měla Evropská unie angažovat a kde by měla postupovat co nejjednotněji a koordinovaně, na rozdíl od mnoha jiných evropských iniciativ, a proto my, jako skupina Evropských konzervativců a reformistů podporujeme vytvoření společného energetického trhu, protože se tím posílí pozice členských států oproti hlavním dodavatelům a zamezí se také zneužívání dominantního postavení některých dodavatelů strategických surovin k zahraničně politickým hrám. Zároveň ale říkáme, že i v energetické integraci musí být respektována národní specifika, tedy národní energetické mixy, včetně využívání jaderné energetiky. K ekonomice mi dovolte říci toto: Moje frakce je převážně tvořena stranami z těch států, které nejsou členy eurozóny, které nepoužívají euro. Ale neznamená to, že bychom si přáli slabou a křehkou a nestabilní eurozónu nebo že bychom chtěli, aby euro zkrachovalo. Na druhou stranu jasně říkám, že ozdravení ekonomiky Evropské unie a finanční stabilita nesmí vést k dalším nadnárodním tendencím, nesmí vést k fiskální federalizaci, nesmí se stát záminkou k dalšímu převádění pravomocí z úrovně národní na úroveň evropskou. To prostě odmítáme! Několik poznámek k tomu, co se děje v severní Africe, v Tunisku a v Egyptě. Do značné míry to připomíná to, co se odehrávalo v roce 1989 ve střední a východní Evropě. Demokratizační tendence v těchto státech určitě vítáme a měli bychom je podporovat. Stojíme o to, aby bezprostřední sousedství Evropské unie bylo stabilní a demokratické. Zároveň si ale dejme pozor, aby tyto oprávněné snahy a volání lidu těchto zemí nesklouzly na druhou stranu a abychom se nedostali někam k nedemokratickým, autoritářským, religiózním diktaturám. Evropská unie by měla postupovat tak, aby tomuto vývoji zabránila.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedo, jak víme, odvětví energetiky je zásadní pro vytváření nových pracovních míst, takže by příležitosti měly být prvořadou nutností a heslem pro Radu, na jejíž zasedání se momentálně připravujeme; bohužel tomu tak není. Potřebujeme konkrétní investice s cílem řešit energetickou účinnost v našich městech, zejména v zemích vystavených těm nejzávažnějším spekulativním útokům a zejména pak v zemích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Reakce nabízené vládami se však nadále řídí starými vzorci, a právě ty se stále pokoušíme vnucovat. Potřebujeme, aby na tomto zasedání Rady došlo k energetické revoluci. Nepotřebujeme pouze větší míru partnerství veřejného a soukromého sektoru: to neustále provází neúspěchy. Jsme stále velice svázáni se starými zdroji energie – s fosilními palivy a jadernou energií – a máme velký nedostatek ambic, pokud jde o nové energetické zdroje; ty jediné přitom mohou zajistit rovnost přístupu a také zabezpečit to, že rozsáhlé projekty budou stejně důležité jako projekty místní. Pouze kombinací všeho bychom mohli mít skutečně integrovanou politiku, a proto tato Rada bude pokračovat jako doposud, spíše než by se rozloučila s minulostí, což by udělat měla. Pane předsedo, prosím o vaše svolení, abych mohla požádat ještě o jednu věc: naléhavé situace vyžadují naléhavé apely, takže bych s vaším svolením chtěla vyslovit žádost, aby vedoucí představitelé Evropy měli v souvislosti s událostmi v Egyptě alespoň tolik solidarity s lidmi v ulicích, kolik měli s autoritářskými režimy, jejichž vládnutí nebylo o ničem jiném než o ekonomice a nerespektovalo demokracii. Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, ze srdce přeji našemu milému panu Barrosovi hodně štěstí. Hodně štěstí nám všem s Ázerbájdžánci a Turkmenistánci na trhu. Říkají, že již slíbili dodávat plyn pěti dalším stranám. A zde skutečně vyvstává ona velká otázka. Před několika lety jsme měli rusko-ukrajinskou krizi, a s tou se stále ještě potýkáme. Nyní máme severoafrickou krizi. Cena ropy již roste. Je tedy nejvyšší čas zařadit v pátek na pořad jednání to, že se Evropa musí zaměřit na své vlastní a zdroje. Je nejvyšší čas, abychom na pořad jednání zařadili využívání zdrojů, těžbu a tak dále. Myslím, že byste mohl požádat členské státy, aby připravily mapy zaznamenávající současné dění, pokud jde o využívání energetických zdrojů v každém členském státě, vyhodnotily nejslibnější projekty, přijaly pobídky pro soukromé společnosti, aby se do tohoto využívání zapojily, a přemýšlely o tom, co můžeme dělat s našimi vlastními zdroji. Stojíme tváří v tvář tomu nejhrůznějšímu scénáři ztráty Suezského průplavu. Takže, co se týče Egypta, pro všechny z nás: spořádaný přechod. Jinak budeme mít obrovské problémy. Francisco Sosa Wagner (NI). – (ES) Pane předsedo, díky mnoha letům tvrdé práce jsou nám cíle energetické politiky v Evropě nyní dokonale jasné: vybudování domácího trhu, zabezpečení dodávek, prosazování obnovitelných energií a energetická účinnost. Vzhledem k těmto cílům, které jsme sami navrhli, je dokument, na němž se Evropská rada chystá pracovat, velmi málo ambiciózní a poněkud nemastný neslaný. Má-li hlavní impuls pro evropskou společnou energetickou politiku vzejít od hlav států či vlád, pak máme před sebou ještě dlouhé čekání; zdá se totiž, že mezi nimi převládá národně zaměřený, krátkozraký a zastaralý přístup.

21

22

CS


Nezabýváme se zde žádnou malou záležitostí, neboť páteří Evropy je právě energetická politika. Její zásady je nutné bránit jednotným hlasem ve všech koutech světa, za tím však bohužel velmi daleko zaostáváme. Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedo, pane předsedo Komise, paní úřadující předsedkyně Rady, dámy a pánové, tento summit Evropské rady se koná v době, kdy zde máme absurdní množství dalších naléhavých témat kromě toho jednoho, o němž se mělo debatovat. Jak správně uvedl pan Schulz, nyní všichni očekáváme, že Evropská rada učiní prohlášení ohledně Egypta a tamních událostí a že se Rada bude touto záležitostí zabývat. To je správné. Pane Schulzi, byl bych s vámi mohl naprosto souhlasit, kdybyste ve druhé části svého projevu neudělal tu chybu, že jste svou hádkou s Maďary opět jednou předvedl lacinou stranickou politickou show. To s tím přece nemá vůbec nic společného, my se momentálně bavíme o Radě a o tématech, která jsou na pořadu jednání. Paní Harmsová, rád bych také ujasnil jednu věc v souvislosti s tím, co jste říkala vy. Když správně uvádíte, že těmito naléhavými tématy – hospodářskými otázkami, otázkami vztahujícími se k euru a k Egyptu – je nutno se zabývat, nemůžete pak také nařknout komisaře Oettingera, že se již dále náležitě nezabývá otázkou energetiky. To je absurdní. Na vině je skutečnost, že Rada se musí zabývat i jinými záležitostmi. Ať již vám energetická politika vyhovuje, či nikoli, nebo pokud mají lidé odlišný názor, ji nečiní dobrou ani špatnou. Podle takového kritéria ji nelze hodnotit. Dle mého názoru Komise v posledních několika měsících vykonala velmi důkladné a rozumné přípravy na tento summit. Neřídí se zásadou neustálého předkládání nových požadavků. Namísto toho vykonává seriózní a důkladné přípravy a pak přijímá opatření, jejichž výsledkem bude skutečně změna. Ostatně, pane Schulzi – on ani neposlouchá, ale to nevadí, toto je jen parlamentní debatní hra, při níž bezostyšně mluvíme, aniž bychom se poslouchali a rozuměli si. (Rozruch) Mluvil jste o chudobě, která může nastat v důsledku cen energií. Máte naprostou pravdu. Avšak, pane Schulzi, abychom byli spravedliví, musíme si pak položit otázku: proč jsou ceny energií tak vysoké? Z jakého důvodu tomu tak je? Jakou roli v tom hrajeme my, když přijímáme politická opatření, jež neustále ženou ceny vzhůru? I toto je přispívajícím faktorem – nikoli jediným – měl by však být zařazen do čestné debaty a my musíme vzít do úvahy nové požadavky, které zde jsou od rána do večera nepřetržitě přijímány. Podle mě tento summit skýtá obrovskou příležitost k tomu, abychom se konečně pohnuli kupředu v otázce infrastruktury a zajistili, že se bude skutečně investovat do infrastruktury a energetiky, neboť všechny ostatní otázky závisí na tom, zda se nám toho podaří dosáhnout. Vyvstává zde otázka cen, spolehlivosti a také toho, zda obnovitelné energie správným způsobem integrujeme do stávající sítě, a k tomu bohužel potřebujeme značné investice. Navíc stát nebude schopen nést tento náklad sám. (Řečník souhlasil s tím, že odpoví na otázku položenou na základě zvednutí modré karty (čl. 149 odst. 8 jednacího řádu).

02-02-2011

02-02-2011

CS


PŘEDSEDNICTVÍ: PAN LIBOR ROUČEK místopředseda Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, pokud jde o důkladné přípravy na energetický summit a oblasti politické priority: pane Reule, jaký je pak váš názor na skutečnost, že v dnešním velkém rozhovoru v novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung v Německu pan Oettinger varoval Evropskou unii před stanovováním příliš ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných energií? Dochází k tomu pouze několik týdnů poté, co vstoupila v platnost směrnice o obnovitelných energiích, na kterou jsme my všichni zde byli velmi pyšní. Co se týče důkladných příprav ve vztahu k energetické účinnosti: jaký je váš názor na skutečnost, že akční plán pro energetickou účinnost stále leží v šuplíku, a tak by ve skutečnosti nebyla naprosto žádná šance o něm na nadcházejícím summitu diskutovat? Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedo, jsou politici, kteří neustále vyžadují něco nového, ale nikdy nic nedomyslí až do konce. A jsou také politici, kteří vykonávají seriózní přípravy a provádějí iniciativy. A o tom to právě je. Nevěřím na neustálé vznášení nových požadavků, a proto má pan Oettinger naprostou pravdu. Udělejme prvně to, k čemu jsme se již zavázali. Pan Schulz zcela správně upozornil na to, že v mnoha členských státech si toho lze v oblasti účinnosti ještě hodně přát a že mnohé členské státy doposud nedosáhly svých kvót na energii z obnovitelných zdrojů. Jsme poměrně dobří, ale ne dost dobří. Jinak řečeno, jsme stále dost daleko od toho, kde chceme být. Někdy je rozumnější nejdříve dosáhnout toho, o čem jste si stanovili, že toho dosáhnete, než začnete dělat další kroky. Někteří lidé se snaží dělat příliš rychlé kroky a pak zakopnou o své vlastní nohy. Marita Ulvskog (S&D). – (SV) Pane předsedo, jak pan Schulz dříve zmínil, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů Evropském parlamentu včera uspořádala alternativní summit o energii. Učinili jsme tak v době, kdy si čím dál více rodin a občanů nemůže dovolit udržovat ve svých domovech teplo, zatímco zároveň průmysl, který je na energiích závislý a potřebuje být konkurenceschopný, sužují obtíže. Dalším důvodem, proč jsme k tomu přikročili, byla skutečnost, že iniciativ na nejvyšší politické úrovni v EU je velice málo a jsou od sebe vzdálené a v této oblasti mimořádně slabé. V reakci na to, co říkal pan Reul – některé věci byly započaty, ale potom jednoduše zůstaly na papíře a nedostaly se dál než do kancelářského šuplíku. Naše poselství z alternativního energetického summitu pro zítřejší summit EU je velmi jednoduché a jasné. Přijměte opatření; dělejte něco – tady a teď. Zajistěte, abychom měli závazné cíle energetické účinnosti, které se budou skutečně plnit. V EU je například zhruba 190 milionů budov, které je potřeba vytápět. Investice do nich s cílem předcházet současným únikům energie by přinesly jak finanční výhody, tak nová pracovní místa. Investujte do obnovitelných zdrojů energie, leda že byste věřili, že ty, které máme, jsou nevyčerpatelné, a investujte do distribučních sítí, které jsou moderní a účinné pro všechny typy energií. Dejte spotřebitelům a občanům silná a jasná práva ve vztahu k energetickým společnostem. Postarejte se o to, aby byl trh s energií transparentní a aby bylo možné jej monitorovat. Stejně jako nechceme finanční trh, který nefunguje pořádně a který je uzavřený a zcela neregulovaný, nechceme ani trh s elektřinou fungující tak, jak fungoval finanční trh před krizí. Použijte nekompromisní iniciativy, aby se dalo najevo, že poptávka po energii je otázkou sociální odpovědnosti a politických rozhodnutí, spíše než soukromou záležitostí, s níž si

23

24

CS


musí jednotliví občané sami poradit. Ukažte, přesně, jak řekl pan Schulz, že chápeme to, že energetická politika je také sociální politikou, průmyslovou politikou a politikou pro budoucnost. Fiona Hall (ALDE). - Pane předsedo, páteční summit má být strategicky zaměřen na energetiku a inovace. Doufám, že hlavy vlád se nenechají příliš rozptýlit situací v Egyptě. Doufám také, že potřebné diskuse o energetické infrastruktuře a přeshraniční spolupráci – stránce energetiky související s dodávkami – neodvrátí pozornost od diskuse o poptávkové stránce energetiky, která je stejně tak důležitá. Cíl 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 je velice vzdálen svému původnímu směru. Od svých vedoucích představitelů potřebujeme v pátek slyšet odvážný závazek k podniknutí okamžitých kroků s cílem vrátit se do původních kolejí. Nejjednodušším způsobem, jak to provést, by bylo učinit 20% cíl bezodkladně závazným. Jinak pouze vyplýtváme velké množství těchto dodávek energie, které tak draze zajišťujeme. To není dobré hospodaření, zejména v době krize. Claude Turmes (Verts/ALE). - Pane předsedo, myslím, že důležitost energetiky je jasná z toho, že pan Van Rompuy zde není, neboť hovoří na tiskovém brífinku, a pan Barroso již odešel. Tolik k tomu, jak je podle nich důležité nám naslouchat. Včera byl v Bruselu na pozvání skupiny S&D Jeremy Rifkin, který zcela zjevně předložil novou ekonomickou vizi. Zaprvé, oobnovitelné zdroje energie, na nichž již pracujeme díky příslušné směrnici. Zadruhé, každou budovu spotřebovávající dnes 40 % naší energie lze přeměnit na nízkoenergetickou budovu použitím obnovitelných energií, a to i v případě budov energeticky pozitivních. Zatřetí, dle mého názoru zde panuje široká shoda v tom, že vývvoj v oblasti elektrických sítí je třeba zrychlit. Začtvrté, příští výzkum a vývoj musíme použít pro účely vyvinutí skladovacích technologií a, konečně, automobily s možností dobíjení z elektrické sítě. S těmito pěti body, a samozřejmě s tím, co Fiona již zmínila v rámci účinnosti ve všech odvětvích, bychom především zajistili, že naše evropská ekonomika bude mnohem méně geopoliticky závislá. Zadruhé, ušetřili bychom 300 miliard EUR na převodech mimo evropské hospodářství a tyto peníze bychom mohli použít na investice do pracovních míst a další zdejší investice. Zatřetí, závod o zelené technologie již probíhá; stačí si přečíst nový čínský pětiletý plán. Pokud v příštích měsících nevytvoříme rámec pro to, aby Evropa byla vedoucím trhem pro všechny tyto technologie, navždy prohrajeme v jednom z těch pár odvětví, kde stále ještě vedeme světovou ekonomiku. Je taková škoda, že tento summit není dobře připravený – částečnou odpovědnost za to nese pan Van Rompuy, stejně jako pan Oettinger. Nepřipravil něco, co je dobře promyšleno, o účinnosti a o obnovitelných zdrojích, a poslední tři měsíce strávil v roli trojského koně pro dvě nebo tři velké německé energetické společnosti, jež chtěly zničit odvětví obnovitelných energií. Nakonec něco, čeho jsme dosáhli: pan Oettinger má šanci 26 ku 1, že bude poražen v ničení vnitrostátních režimů podpory. Podporuje ho pouze Nizozemsko. To je významné vítězství a obnovitelné zdroje budou pokračovat. Je to energie budoucnosti číslo jedna. Konrad Szymański (ECR). – (PL) Pane předsedo, právě se chystáme učinit rozhodnutí přidělit 1 miliardu EUR na rozšíření energetické infrastruktury v Evropské unii. Utrácení veřejných peněz za energetické záležitosti má smysl pouze tehdy, pokud nám pomáhá plnit požadavky na bezpečnost. Energetická bezpečnost Evropské unie závisí na široké

02-02-2011

02-02-2011

CS


diverzifikaci, což předpokládá nejen nové přenosové trasy, ale také přístup k novým zdrojům paliv. Jinak budeme opakovat chyby spojené s programem TEN-T, který tvrdil, že projekty jako Nord Stream jsou evropské. Nepotřebujeme již žádné další nové způsoby čerpání větších množství téhož ruského paliva na evropský trh. Budeme-li opakovat tytéž staré chyby, za svou 1 miliardu EUR si koupíme pouze předstíraný trh a hospodářskou soutěž. Vladimír Remek (GUE/NGL). – (CS) Od energetického summitu očekávám především komplexní, ale zároveň rozumný a zodpovědný přístup k zájmům občanů. Podle posledních průzkumů Eurostatu je pro velkou část obyvatel Unie jednou z hlavních priorit stabilita cen energií. Není náhodou, že tuto statistiku vede Česká republika. U nás neodpovědné politicko-ekonomické lobby prosadilo neadekvátní finanční podporu fotovoltaických elektráren. Divoký nástup podnikavců včetně zahraničních a jejich honba za pohádkovými zisky staví veřejnost proti obnovitelným zdrojům jako takovým, protože lidé čelí zbytečně velkému nárůstu cen elektrické energie. Jistě, není snadné zajistit dostatek energie za přijatelné ceny, ale můžeme se tomu alespoň přibližovat. Cestou je podle mne mimo jiné usilování o vyvážený energetický mix od obnovitelných zdrojů po jadernou energii při odbourání extrémních stanovisek z obou stran. Jen tak budeme mít důvěru občanů Unie, kvůli kterým tu koneckonců jsme. Mario Borghezio (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Rada musí vzít v úvahu skutečnost, že evropský systém výroby se nemůže nijak bránit proti výkyvům v cenách ropy na jednotlivých trzích, protože termínové trhy jsou drženy jako rukojmí rafinovaných mezinárodních finančních spekulací, což znamená, že ceny mají nyní velmi málo společného se základními principy nabídky a poptávky. Rada si musí vytyčit cíl poskytnout Evropské unii praktický nástroj, s jehož pomocí se vytvoří regulovaný trh, otevřený vybraným obchodníkům a řízený naprosto spolehlivým evropským partnerem. Právě tímto směrem se ubírá návrh italské vlády, podle něhož by měla být zřízena „evropská ropná burza”. Jejím cílem by bylo zajistit stabilní trh s ropou, z čehož by měly nezměrný prospěch podniky i spotřebitelé. Spekulující subjekty zaměřují pozornost na komodity, což má vliv na ceny ropy, které již nevycházejí z promptního trhu, neboť kumulativní efekt záloh a spekulačních manévrů v konečném důsledku determinuje poptávku a nabídku na trhu reálném. Evropská burza by stávající „netržní“ obchodování s barely probíhající na papíře přetransformovala v účinně fungující reálný trh se skutečnými, fyzickými barely ropy, který by byl regulován a podléhal by dohledu. I to bychom měli prodiskutovat s Radou. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedo, dámy a pánové, jsem potěšen, že Evropská rada diskutuje o tématech energetické bezpečnosti a inovací současně. O energetické bezpečnosti bezpochyby nelze diskutovat bez zahrnutí inovací. Přirozeně jsme přesvědčeni o tom, že stavba severojižního ropovodu navíc k tomu východozápadnímu je důležitá, avšak tím se ani nepřiblížíme k vyřešení problémů souvisejících s otázkou dodávek energie. Navíc tím nedojde k významnému snížení závislosti; změní se jen její směr. Závislost lze zmenšit pouze dlouhodobě, pokud od nynějška přesuneme důraz z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. A přesně v tomto duchu zaznamenávám nedostatek důrazu na téma obnovitelných energií mezi prioritami pro inovace. V tomto ohledu jsou zde především dvě věci, které musíme zmínit: na jednu stranu to, že obnovitelné zdroje energie musejí být cenově dostupné; znamená to, že obyvatelstvo nesmíme zatěžovat dalšími břemeny kvůli používání

25

26

CS


obnovitelných energií. Na druhou stranu nesmí být umožněno, aby se závislost mimo Evropskou unii jen přeměnila na závislost uvnitř EU, tedy že méně rozvinutým novým členským státům, včetně Maďarska, Polska a České republiky, musí být umožněno dohnat v oblasti obnovitelných zdrojů energie ty staré členské státy, které jsou v této oblasti v současnosti hlavními velmocemi, například Belgie, Nizozemsko či Rakousko. Pouze prostřednictvím těsného propojení energetické bezpečnosti a inovací se můžeme vyvarovat blížící se energetické krize, která by zasáhla i Evropu. Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, paní úřadující předsedkyně Rady, bez růstu nebude žádný sociální pokrok a bez energie nebude žádný růst. Energie leží v srdci evropského sociálního paktu pro prosperitu. Padesát procent našich dodávek energie pochází z míst mimo Unii. Naléhavě potřebujeme diverzifikovat dodávky a učinit je bezpečnějšími a více „neuhlíkovými”. Jde o naši energii, a našim občanům dlužíme bezpečnost. To mě vede k tomu, paní úřadující předsedkyně, abych i vás vyzval k podpoření závazků, jež jsme učinili na mezinárodní úrovni v souvislosti s fúzním projektem ITER. Tato technologie je bezpečná, je udržitelná, je zdarma a je nevyčerpatelná. Evropská rada, jako nejvyšší politická instance, by udělala dobrou věc, kdyby tento projekt podpořila při svých jednáních s mezinárodním společenstvím. To mě přivádí k tématu výzkumu a inovací. Od 80. let 20. století jsou rámcové programy pro výzkum a vývoj evropskými intervenčními nástroji. Na období 2007-2013 bylo vyčleněno 53 miliard EUR. Jaké fáze jsme doposud dosáhli? Již čtyři měsíce čekáme, pane komisaři, na vaše sdělení o revizi sedmého rámcového programu pro výzkum. Pan Barroso řekl: „Méně byrokracie.“ Má úplnou pravdu. Vězíme v administrativním smrtícím sevření, a ti, kdo se věnují výzkumu, se odvracejí od evropských programů. Rád bych vaši pozornost obrátil k naléhavé potřebě nejen zjednodušení budoucích postupů, ale také urovnání minulých konfliktů, neboť zde máme problém důvěry s výzkumnými ústavy. V této souvislosti bych rád poděkoval komisařce Geoghegan-Quinnové za její vynikající práci. Vztahy s průmyslovou politikou jsou neuspokojivé a my je musíme zhodnotit. Společné technologické iniciativy, po nejistém začátku, přinášejí skutečně pozitivní změny, pokud jde o uznání průmyslových potřeb. Konečně, jak máme strukturovat náš evropský prostor? Evropská rada pro výzkum se musí stát skutečnou organizací, aby se náš výzkum stal skutečně evropským. Toto je Evropa výsledků, kterou naši evropští spoluobčané očekávají. Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Pane předsedo, naše skupina včera uspořádala alternativní energetický summit, v jehož rámci jsme požadovali závaznou 20% energetickou účinnost a 30% obnovitelné energie do roku 2020. Namísto toho, abych se podrobně zaměřila na naše požadavky, což již udělali někteří mí kolegové, bych ráda zdůraznila jeden bod, bez kterého výše uvedené cíle nejsou možné: infrastruktura. Otázka zní: skutečně chceme evropský trh, kde bude třetina poskytované energie z obnovitelných zdrojů? Je-li odpověď ano, neměli bychom mluvit o závazném 10% cíli pro infrastrukturu do roku 2020?

02-02-2011

02-02-2011

CS


Uskutečnění cílů týkajících se obnovitelné energie vyžaduje síť s lepší strukturovaností, vyšší inteligencí a především propojeností, aby bylo možno dobře zvládat její proměnlivost. Od dosažení 10% cíle stanoveného na zasedání Evropské rady v Barceloně téměř před deseti lety jsme však daleko. Devět států tohoto cíle doposud nedosáhlo; zajisté byste se mnou souhlasili, že chceme-li být úspěšní, potřebujeme, aby se tento cíl dodržoval ve stejné míře jako ty předchozí. Ráda bych proto úřadující předsedkyni Rady tlumočila žádost naší skupiny o mnohem ambicióznější závěry z tohoto dalšího summitu; závěry hovořící o 30 % hodnotách pro obnovitelnou energi, 20 % účinnosti a 10 % propojenosti, všechny z nich závazné. Ráda bych se také pouze dotkla tématu inovací: další oblastí, v níž bychom rádi viděli větší ambice v závěrech Rady, jsou inovace v zadávání vládních zakázek. V mé skupině chápeme udělování zakázek na inovativní produkty, postupy a služby jako jeden z klíčových prvků pro podporu inovací na trzích. Obzvláště se zajímáme o podporu a analýzu jeho spojení s evropskými sdruženími pro inovace v rámci rámce EU pro inovace. To je další bod, který by Rada neměla ignorovat. Adina-Ioana Vălean (ALDE). - Pane předsedo, investice do energetické infrastruktury jsou pro mě startovním bodem pro plnění našich politických cílů, jež zajistí, že naši občané a podniky budou mít přístup k bezpečné a cenově dostupné energii na fungujícím vnitřním trhu a také dosažení ambiciózního balíčku Komise k energetické infrastruktuře, což vnímám jako pozitivní krok. Měli bychom však být nejen ambiciózní, ale i pragmatičtí. Namísto nalévání plných kbelíků eur do velkolepých projektů bychom se měli zaměřit na určování a financování menších, nákladově efektivních a pragmatických projektů, jež mohou přinést významné změny, například lepší propojenost. Podle mého názoru bychom měli považovat projektové dluhopisy EU za řešení, jež podnítí potřebné investice do infrastruktury. Celkově vzato nás však tato krize nutí zaujmout rozumný, otevřený a integrovaný přístup k naší energetické politice: prvně uvážením všech složek energetického mixu, aniž bychom je považovali – či alespoň některé z nich – za morálně nepřijatelné, a zadruhé, pomocí integrovaného plánu smiřujícího naše někdy vzájemně si odporující klima, bezpečnost dodávek a cíle konkurenceschopnosti. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedo, již víme, že prohlubování jednotného trhu bude znamenat vyšší míru liberalizace, a tudíž i větší koncentraci monopolů, ku prospěchu největších ekonomických skupin v rozvinutějších zemích Evropské unie. Rádi bychom zřetelně vyjádřili náš odpor k této cestě v oblastech, jako jsou ty vztahující se k energetice, jež jsou strategické pro hospodářský a sociální rozvoj, zejména zemí na periferii. Nejzávažnější otázkou je však to, že vše, co zde zmínila Rada a Komise – mimo jiné o posilování takzvané „správy hospodářských záležitostí“ – ignoruje realitu sociálních problémů, zhoršujících se nerovností, nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a energetické chudoby; ta v některých zemích exponenciálně narůstá se zvyšováním cen elektřiny a paliv. Hospodářská politika a energetická politika by měly mít ústřední cíl: sociální pokrok a zlepšování životních podmínek našich národů; dochází však k pravému opaku. Toto je tedy důvodem nevole, kterou vidíme narůstat v ulicích v mnoha našich zemích a nyní i v Tunisku a Egyptě. Vyjadřujeme naši solidaritu s národy těchto zemí a chceme, aby jejich

27

28

CS


práva byla dodržována, zejména Radou, která by k tomuto všemu měla zaujmout zřetelný postoj. Jacek Saryusz-Wolski (PPE). - Pane předsedo, míra, v jaké EU dnes potřebuje „energizaci energetiky“ je zřejmá, podíváme-li se na otázku energetické bezpečnosti, geopolitickou situaci okolo nás a energetickou politiku samotnou. Unie by neměla – jako je tomu v případě Egypta a Tuniska – být neschopna držet krok s událostmi. Abych však citoval svého kolegu pana Gahlera, Spojené státy jsou jeden krok pozadu za událostmi, členské státy jsou jeden krok za Spojenými státy a Brusel je jeden krok pozadu za členskými státy. Před čtyřmi lety jsme měli závažnou energetickou krizi a v roce 2007 jsme v této Sněmovně přijali zprávu o energetické bezpečnosti. O čtyři roky později jsme ve velmi počátečních fázích společné energetické politiky a energetické bezpečnosti. Je velice důležité, aby tato Rada, nadcházející summit, převedl tuto změnu ze slov na činy. Potřebujeme hmotné, fyzické zabezpečení a ne jen pouhé plány, dokumenty, slova a papíry. Nastal čas procitnout. Co když se stane něco špatného z geopolitického hlediska v severní Africe a na Středním východě? Před našima očima se odehrává velká a zásadní změna. Ropa nyní opět stojí 100 USD. Kdyby měl být v nejhorším případě zablokován Suezský průplav, jak jsme my jako Unie připraveni zajistit bezpečnost dodávek? Kde jsme? Po čtyřech letech ztraceného času nejsme připraveni na další energetickou krizi, pokud k ní dojde. Z tohoto důvodu je klíčovým očekáváním, že Evropská rada by měla přinést skutečnou změnu ve smyslu pravého vnitřního trhu pro energie a skutečného zabezpečení dodávek v materiálním a fyzickém smyslu. Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedo, první energetický summit v historii Evropské unie se bude konat v pátek, neboť se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost má Unie v tomto odvětví poprvé přímou odpovědnost. Souhlasím s panem Barrosem, že energetická politika by mohla být dalším velkým integračním projektem Evropské unie. To má samozřejmě velmi mnoho aspektů a pan předseda Buzek vždy říkal, že v EU potřebujeme energetické společenství. Kdykoli šlo o tento summit, objevovalo se mnoho nadějí a očekávání, že budou zodpovězeny strategické otázky Evropské unie ohledně dodávek energie. Jaké jsou tyto strategické otázky? Ano, pane Saryusz-Wolski, patří k nim závislost EU na dovozu energie. Patří k nim obrovské množství energie, kterou se stále plýtvá, a patří sem také negativní důsledky současné energetiky na ekosystémy a zejména na atmosféru Země. Když se podívám na závěry Rady, musím říci, že tento energetický summit bude obrovským zklamáním, protože žádné z těchto zásadních otázek nezodpoví. Byl vlastně špatně připraven, pokud jde o společnou vizi, kterou potřebujeme, a byl také špatně připraven, pokud jde o soudržnost zdrojů a nástrojů, které používáme. Rád bych ještě jednou zmínil, že včera na alternativním energetickém summitu skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu byla navržena pětipilířová koncepce možných odpovědí na tyto strategické otázky; jak můžeme omezit dovoz energie a plýtvání energií a samozřejmě také to, jak můžeme eliminovat negativní dopad na životní prostředí. Navržené prostředky dosažení těchto cílů byly prostřednictví rozvoje obnovitelných energií, prostřednictví energetické účinnosti a použití informačních technologií k vzájemnému propojení těchto různých zdrojů energie. Tomu říkám inovační

02-02-2011

02-02-2011

CS


summit. Ještě jsem nikdy neslyšel o použití informačních technologií jakožto strategického faktoru. Jsem proto přesvědčen, že potřebujeme technologickou revoluci, a tento summit by nás měl nasměrovat na správnou cestu. Mám však dojem, že se ubírá spíše špatným směrem. PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK Předseda Georgios Tussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, nadcházející zasedání Evropské rady se bude konat na pozadí pokračující krize kapitalismu a zostřující se hospodářské soutěže mezi monopoly odehrávajících se jak v rámci Evropské unie, tak mezi Evropskou unií a dalšími imperialistickými centry v odvětví energetiky a inovacích. To jsou z hlediska kapitálu dvě zásadní odvětví. Rozsáhlá území, jako je Blízký východ, Asie nebo Afrika, jsou scénami pro nelítostnou imperialistickou soutěž a zásahy s cílem ovládnout zdroje bohatství a energetické přepravní trasy, což se vtěchto oblastech odráží v podobě obrovské chudoby, krutého vykořisťování a útlaku, a to vše ve spolupráci s domácími buržoazními třídami a na úkor lidu. Tato reakcionářská politika vyvolává lidová povstání, jako např. takové, které nyní propuklo v Egyptě a dalších zemích, což je rovněž dokladem, že občané jako hlavní protagonisté jsou těmi, kdo určují historii. Řecká komunistická strana vyjadřuje s protestujícími v Egyptě svou solidaritu. Vyzývá lidi, aby vyjádřili svoji opravdovou podporu a solidaritu. Základní prioritou summitu, která sice oficiálně jako bod na jeho pořad jednání zařazena není, přesto by ale měla být projednána, je strategie EU 2020. Priority týkající se provádění posílené správy ekonomických záležitostí se budou posouvat stejným směrem. Paulo Rangel (PPE). – (PT) Pane předsedo, nepochybuji o tom, že bude toto zasedání Rady velmi důležité, hlavně pro záležitosti související s obnovou evropských ekonomik, zejména energetiku a inovace. Nemohu tedy než podotknout, že toto zasedání Rady tvoří v zásadě součást provádění strategie Evropa 2020 – součást té poloviny, té strany mince, která představuje růst, konkurenceschopnost a hospodářskou obnovu. V takovém důležitém případě však chci učinit výzvu, a to je proč jsem si vzal slovo. Rád bych vyzval Radu, aby kromě uvedených vysoce naléhavých témat, jako je energetika a inovace, projednala a navrhla i řešení finanční krize, kterou Evropská unie v současnosti prochází. Myslím, že času nemáme nazbyt. Navíc pokud bychom nemohli očekávat řešení tohoto problému od zasedání Rady tento pátek, a kdybychom na něj dokonce museli čekat až na březnové zasedání, je nezbytné, aby hlavy států a vlád pracovaly na přípravě změny fondu stability za účelem jeho větší pružnosti, a to s účinností od 4. února, a spolu s tím by se měly připravit na znovuzahájení evropské správy ekonomických záležitostí. Domnívám se, že se jedná o záležitost zásadního významu a nelze se jí na zasedání Rady věnovat pouze okrajově. Nyní bych, pokud dovolíte, zmínil další věc, která se týká dotčeného zasedání. Doufám, že z něj vzejde rovněž návrh strategie Evropské unie pro Středomoří; doufám, že z něj vzejde odpověď, jež umožní reagovat na aktuální situace v Tunisku a Egyptě. Jinak řečeno doufám, aniž bych se chtěl dotknout důležitosti energetiky a inovací, že se tato Rada bude zabývat i tématy finanční krize a politické krize v severní Africe.

29

30

CS


Kathleen Van Brempt (S&D). - (NL) Pane předsedo, chtěla bych poslance požádat – prohlédněte si prosím pozvánku pana Van Rompuye na příští zasedání Rady. Říká v ní: chceme mluvit o energetice a já bych rád zaměřil na dodávky energie a zajištění těchto dodávek. Jenomže Rada se zabývá nesprávnou agendou. Dodávky energie a zabezpečení těchto dodávek jsou nepochybně důležité, to ano, ale především je diskuse o těchto tématech přínosná pouze v rámci globálnějšího cíle, a hlavně v rámci energetického systému, který se z dlouhodobého horizontu stane naprosto nezávislým a rovněž zcela udržitelným. Rozhodně souhlasím s řadou věcí, které zde byly řečeny, přesto bych ale ráda tuto rozpravu posunula směrem vpřed, k budoucnosti. Pan Reul, předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, sice není nyní přítomen, uvedl však, že by politici neměli předkládat tolik nových návrhů. To se ale samozřejmě mýlí. Neboť úkolem politiků je mít vizi do budoucnosti a podle ní formulovat cíle. Naším cílem by měl být úplný přechod k obnovitelné energii do roku 2050. A nejedná se tu jen o prohlášení několika politků nebo mála politických skupin. Ne, vědci říkají, že je tento cíl bez problémů proveditelný, pokud nyní začneme provádět správné věci, které nám umožní dosáhnout tohoto cíle do roku 2050. A pak je zde otázka energetické účinnosti, na niž poukázala řada poslanců. Mimochodem pan Barroso k tomu uvedl spoustu zajímavých věcí a já pevně věřím, že příslušný komisař dokáže splnit slíbené. Navíc musíme výrazně investovat do obnovitelných energií – místně, na oblastní úrovni, ale také do řady speciálních velkých projektů, jako je North Sea Ring a velké projekty související se solárními panely. A konečně – a v tom spočívá velmi specifický úkol pro Evropu – potřebujeme energetickou síť, jako jistotu, že se to vše skutečně stane.. Povinností Evropské unie je poskytnout finanční prostředky a Rada by o tom měla rozhodnout příští pátek. Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Pane předsedo, energetický summit může Evropskou unii svést zpět na dráhu hospodářského růstu. A aby umožnil Evropě splnit ambice stát se nejudržitelnější světovou ekonomikou, musí navrhnout novou energetickou vizi pro Evropu. Soudržný přístup na úrovni Společenství je zapotřebí jak v oblasti výroby, tak co se týče účinnosti. Výroba zahrnuje zdroje, dopravu a distribuci. Oblasti Černého a Kaspickéhomoře představují nové energetické zdroje, které lze využívat dlouhou dobu. Je možné vytvořit v tomto regionu nové přepravní trasy. V této souvislosti jsou jižní koridor a zejména plynovod Nabucco nanejvýš důležité. Nové přepravní trasy pro dodávky plynu a ropy mohou vzniknout i díky strategii pro Podunají. Nemůžeme jednat o společné politice, aniž bychom měli společnou energetickou síť. Prvním krokem k vnitřnímu trhu s energií je propojování vnitrostátních sítí. Energetická účinnost je nutností. V tomto směru již byly přijaty kroky, Unie však musí v následujících letech realizovat v dané oblasti akční plán. Energetická účinnost bude mít obrovský vliv na hospodářský růst, na metody používané ke snižování emisí CO2 a na vytváření pracovních míst v odvětvích jako IT, stavebnictví a služby. Co se týká situace v severní Africe, musíme zajistit, aby akční návrhy předložené Radou zajišťovaly v tomto regionu mírovou přeměnu a demokratické převzetí moci novými strukturami.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Edite Estrela (S&D). – (PT) Pane předsedo, energie a inovace jsou velmi důležitá témata, jež mají zásadní význam pro strategii Evropa 2020 a mohou přispět k inteligentnímu, udržitelnému růstu a vytváření většího počtu lepších pracovních míst. Je pravda, že do energetiky a inovací má země, Portugalsko, masivně investovala, což přineslo dobré výsledky. Za posledních několik let Portugalsko zdvojnásobilo objem svých investic do výzkumu a vývoje a dostalo se mezi pět nejvýznamnějších aktérů v oblasti obnovitelných zdrojů – již nyní pochází 31 % spotřebované elektrické energie z obnovitelných zdrojů a podle očekávání vzroste toto číslo do roku 2020 až na 60 %. Ovšem jak již bylo řečeno, Rada nemůže přehlížet, co se děje v Egyptě – lidovou revoluci. Nemůže přehlížet ani finanční a hospodářskou krizi.Konkrétní členské státy eurozóny, jež mají největší potíže, dělají to, co by měly tím, že přijímají úsporná opatření nutná ke snížení deficitu a zklidnění trhů. Tato opatření si vyžadují od rodin i podniků velké oběti. A co dělá EU, postupuje také tak, jak by měla? Podle mne nikoli. Evropská reakce tváří v tvář útoku spekulantů na euro – neboť spekulanti na jednotnou měnu útočí prostřednictvím státních dluhů – byla nesystematická, opožděná a neúčinná. Diagnóza byla stanovena a recept je dobře známý: Evropská unie musí zlepšit hospodářskou koordinaci a posílit Evropský fond finanční stability a zvýšit jeho účinnost, aby mohl od zemí, které jsou pod největším tlakem trhů, odkoupit veřejný dluh. Jinak řečeno, čelíme globálním problémům, které si žádají globální odpověď. A i to veřejnost od nadcházejícího zasedání Evropské rady očekává. Lambert van Nistelrooij (PPE). - (NL) Pane předsedo, zvláštní doba si žádá zvláštní politiky, a není pochyb o tom, že v době, kdy se snažíme vymanit z krize, je vhodná doba na to, aby si Rada na svém pořadu jednání výslovně našla čas na energetiku a inovace. Jedná se o klíčové faktory evropské konkurenceschopnosti a rovněž zaměstnanosti v blízké budoucnosti. Máme k dispozici dostatek údajů a zpráv. Nyní se musíme posunout a dosáhnout pokroku. Nejvíce zaostáváme v oblasti přeshraniční infrastruktury a propojení. Měli bychom nyní přejít k novým nástrojům, jako jsou projektové dluhopisy, a využívat záruk Evropské investiční banky, a usilovat tak o usnadnění investic. Druhým bodem jsou samozřejmě inovace. Tento týden byla zveřejněna evropská hodnotící zpráva o inovačních ukazatelích, z níž je patrné, že některé země zaostávají. V době krize je to pochopitelné, neměli bychom však využít i jiných nástrojů? Například strukturální fondy, které k realizaci iniciativ vyžadují veřejné spolufinancování. Právě v době, kdy se nám to prakticky vůbec nedaří, musíme klást větší důraz na investice z veřejných zdrojů a inovace. To navrhovala i paní ministryně. Prostřednictvím takových inovací bychom mohli posunout věci kupředu, aniž bychom museli být bezprostředně připraveni vynakládat víc peněz. Jednoznačně by nám to pomohlo dosáhnout cílů pro rok 2020 – udržitelnosti, inteligentních opatření a zaměstnanosti pro více lidí. Přeji vám všem mnoho úspěchů. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedo, na evropském summitu o energetice, který se koná dne 4. února, musí Evropská unie na nejvyšší politické úrovni dosáhnout dohody o prioritních opatřeních zaměřených na vytvoření vnitřního trhu s energií a rozvoj energetické infrastruktury a dále na opatření ke snížení energetické spotřeby, zvýšení energetické účinnosti a podporu obnovitelných zdrojů energie. Potřebujeme akční plán přinejmenším na deset let dopředu, který zajistí solidaritu mezi členskými státy v případě jakéhokoli závažného přerušení dodávek energie a posílí

31

32

CS


energetickou bezpečnost prostřednictvím diverzifikace přepravních tras a zdrojů dodávek energie. Unie musí modernizovat svou energetickou infrastrukturu a zajistit provázanost energetických infrastruktur jednotlivých členských států. V této souvislosti musím zdůraznit geostrategický význam širší oblasti Černého moře pro zabezpečení dodávek energie pro Evropskou unii. Společný trh s energií musí fungovat tak, aby sloužil obyčejným občanům, pro něž musí energie zůstat cenově dostupná, a pomohl k dosažení ekologické účinnosti evropského průmyslu, a to jak prostřednictvím nabídky pracovních míst v Evropské unii, tak rozvojem průmyslu samého. Romana Jordan Cizelj (PPE). - (SL) Pane předsedo, v oblasti energetiky jsme si stanovili cíle, jež pokrývají všechny tři pilíře společné energetické politiky: konkurenceschopnost, udržitelnost a zabezpečení dodávek. Pro dosažení těchto cílů jsme už přijali dva obsáhlé balíčky: prvním z nich je klimatický a energetický balíček, druhým pak balíček pro liberalizaci. Z toho důvodu se nedomnívám, že bychom v oblasti energetiky potřebovali nové právní předpisy; namísto toho bychom se podle mne měli zaměřit na provádění platné právní úpravy. K čemu je sepsání dalších požadavků na papír, a to požadavků stále přísnějších, když se nám nedaří naplňovat požadavky stávající? Musíme zlepšit důvěryhodnost Unie a proto říkám, že ke zlepšení energetické účinnosti nepotřebujeme další požadavky. Podniky a domácnosti se musí rozhodovat dle podmínek na trhu. Dosud bylo zlepšení účinnosti považováno za opatření co možná nejhospodárnější povahy, byla to oboustranně výhodná situace a já skutečně nevidím důvod pro stanovení nových závazných cílů. Současně musíme vytvořit prostředí, které bude podněcovat k investicím do infrastruktury. Na tomto poli musí konat trh, nikoli veřejné fondy z evropského a vnitrostátních rozpočtů. Musíme se vyhnout vládním dotacím a netržním mechanismům, jež vedou k centralizaci ekonomiky, narušují hospodářskou soutěž a potlačují tvořivost. Energetika je součástí systému obchodování s emisemi a hlavní hybnou silou rozvoje zde musí být cena uhlíku. V oblasti energetiky potřebujeme rovněž zlepšit přeshraniční koordinaci a strategické plánování nové infrastruktury. Proto by Agentura pro spolupráci regulačních orgánů v odvětví energetiky, zkráceně ACER, která započne svou činnost v březnu v Ljubljaně, měla dostat naši plnou podporu, aby mohla účinně plnit své úkoly. Tunne Kelam (PPE). Pane předsedo, v zásadě podporuji myšlenku Evropského paktu pro konkurenceschopnost upravujícího harmonizaci věku odchodu do důchodu a zejména zrychlení vzájemného uznávání akademických a odborných kvalifikací a rovněž lepší koordinaci výzkumných a vývojových snah. Zdůrazňuji potřebu vytvořit plně integrovaný evropský trh s energií do roku 2015. Mohu tak doufat, že do čtyř let přestanou být Estonsko, Lotyšsko a Litva z hlediska dodávek plynu izolovanými ostrovy? Od maďarského předsednictví očekáváme skutečný průlom v rozvoji integrované evropské sítě pro plyn, ropu a elektrickou energii a propojení od Baltského až k Jaderskému moři. Také apeluji na Radu, aby zajistila udržitelnou místní výrobu elektrické energie tím, že vytvoří rovné podmínky hospodářské soutěže pro výrobce z EU i ze třetích zemí. Současně je načase, abychom se na úrovni EU zabývali problémem úniku uhlíku v odvětví elektrické energie.

02-02-2011

02-02-2011

CS


A závěrem jedna plitováníhodná skutečnost,, že se ministři zahraničí EU neshodli na jasném odsouzení sektářských útoků proti křesťanům v Egyptě a v Íránu. Před dvěma týdny poskytl Parlament dobrý základ pro přijetí jasného a jednotného postoje k této dramatické situaci. Neschopnost Evropské rady reagovat včas nutně vyvolává dojem, že ochrana tradičních křesťanských menšin za hranicemi Evropy není pro EU prioritou. Gunnar Hökmark (PPE). – Pane předsedo, nejprve bych rád podotkl, že příslušníci arabských národů mají stejné právo na demokracii a lidská práva jako kdokoli jiný. Považuji za nezbytné, aby politika Evropské unie nyní podporovala demokratické síly ve všech zemích, které procházejí změnami. Měli bychom se zasadit o to, aby se tato změna vedla k demokracii a lidským právům, neboť tyto změny vidíme probíhat v celém evropském sousedství. Svědky podobné situace jsme v zemích Východního partnerství i zemích severní Afriky. Potřebujeme jednat přesvědčivě, stabilně a rozhodně, co se týče poselství vysílaného na podporu demokratických sil, ať už se tyto síly nacházejí kdekoli, a měli bychom je učinit co možná nejsilnější. Zadruhé, pokud jde o energetiku, potřebujeme energetickou účinnost. K jejímu dosažení máme k dispozici řadu programů. Současně ale musíme na evropské úrovni zajistit společné sítě a systémy pro distribuci plynu a elektrické energie. To je jediná cesta, jak energii využívat účinně. Zadruhé musíme zajistit, aby výroba dostačovala k tomu, abychom mohli opouštět od fosilních paliv a mít nízké ceny bez emisí CO2. Odmítání jaderné energie nám v tom brání. Jediná cesta vpřed je cesta spočívající ve využívání našich energetických zdrojů, spolu se společnou sítí a společným trhem v oblasti energetiky. Othmar Karas (PPE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, budu poměrně stručný. Nevidím žádné odhodlání, opravdovost ani dynamiku. A čas běží. Někdy mám pocit, že se stále snažíme hlavám států a vlád vysvětlit svá přání, než abychom si sedli a pečlivě pracovali na jádru věci, kterou je třeba učinit. Pro posílení Evropy naléhavě potřebujeme větší odvahu. Odvahu dosáhnout dohody o tom, co je nutné, nikoli jen o tom, co je možné. Skoncovat s obvyklým blokováním či odkládáním toho, co je třeba udělat, z vnitřních politických důvodů. Nevytvářet seznam toho, co není kvůli národnímu egoismu a protekcionismu možné, nýbrž seznam toho, co musíme společně, jako Evropa, učinit, abychom byli konkurenceschopní a náležitě zareagovali na krizi. Události si žádají nové projevy solidarity. Žádají si další krok směrem k integraci. Žádají si urychlenou nápravu strukturálních nedostatků v měnové unii, konkrétně unii hospodářské a sociální. Jsem zastáncem paktu pro konkurenceschopnost a jsem pro přijetí vnitřního trhu s energií, neboť může současně zajistit, že ceny klesnou, zvýší se naše nezávislost a dojde k růstu a k vytváření pracovních míst. Musíme však rovněž říci Ano evropskému prostoru pro výzkum, inovace a vzdělávání, jinými slovy větší europeizaci vzdělávací a výzkumné politiky. Jsem zastáncem i správy ekonomických záležitostí, pokud se na ní Komise bude podílet, odmítám však myšlenku mezivládních dohod, která oslabuje Lisabonskou smlouvu. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – Pane předsedo, očekává se, že Evropská rada na svém zasedání schválí, že žádný členský stát EU by po roce 2015 neměl zůstat energetickým ostrovem. Je téměř pravidlem, že v těchto zemích, kde odvětví zemního plynu dominují příslušní zavedení provozovatelé, schází provázanost sítí. Jakýkoli pokrok v oblasti infrastruktury, který by umožnil přístup nového subjektu na trh, je velmi pomalý, neboť vertikální

33

34

CS


monopoly investují zejména do dalšího upevnění svého dominantního postavení, a tak na uzavřený trh je obtížné přilákat investory. Provedení směrnice EU o plynu – tedy úplné oddělení vlastnictví – je jedinou účinnou a rozumnou cestou, jak povzbudit investice do infrastruktury (v tomto případě v Litvě), nastolit hospodářskou soutěž a urychlit integraci na vnitřním trhu EU s energií. Je nicméně absurdní, když je členskému státu EU vyhrožováno, nebo je dokonce diskriminován za provádění právních předpisů EU, zatímco EU zůstává nečinná. Proto bych vás, vážení kolegové, Komise a Rado, ráda požádala, abyste využili každé příležitosti k otevřenému vyjádření nesouhlasu s vyvíjením nátlaku na členský stát, aby zastavil provádění acquis EU; a abyste tento postoj na zasedání Evropské rady rozhodně podpořili. Dále chci zdůraznit, že Litvu v provádění směrnice o plynu v těsném závěsu následují další členské státy, kde panují obdobné podmínky. Bez dosažení tohoto přístupu nebude možné dosáhnout cíle plně integrovaného a funkčního vnitřního trhu EU s energií do roku 2014. Arturs Krišjānis Kariņš (PPE). – (LV) Pane předsedo, názory této sněmovny na to, co je nejdůležitější pro rozvoj energetiky v Evropě, se různí. Někteří se domnívají, že odpověď zní obnovitelné zdroje energie, podle jiných je to jaderná energie; a podle dalších je nejdůležitější dosáhnout úspor energie. Na čem se však, myslím, všichni shodneme, je to, že musíme mít v Evropě společné energetické sítě, aby konečně skončila situace, kdy jsou některé státy zcela odříznuty od ostatních, ať už na trhu s elektřinou nebo v plynárenském odvětví. V této souvislosti se na zasedání Rady, které se koná tento pátek, uskuteční diskuse o tom, jak rozvinout společné energetické sítě v Evropě – a zde vyvstává podle mne elementární otázka, odkud přijdou finance. Zároveň je nutné nalézt finanční prostředky na ty projekty, které nejsou v krátkodobém horizontu přímo komerčně životaschopné – společné financování k odstranění energetických ostrovů. Děkuji vám za pozornost. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane předsedo, chtěl bych blahopřát maďarskému předsednictví EU k tomu, že toto mimořádně důležité téma bude konečně projednáno na nejvyšší úrovni v Radě. Cenově přijatelná a široce dostupná energie je v zájmu všech členských států EU. Evropská unie musí využít veškeré potenciální zdroje energie. Zapomněli jsme však na něco, co nikdo nezmínil. Maďarský laureát Nobelovy ceny György Oláh vynalezl koncept metanolové ekonomiky. V Číně již mnoho metanolových stanic mají, v Evropě existuje dodávka energie v této formě jen na Islandu. V EU však není ekonomika na bázi energie z metanolu žádná, přestože je to mimořádně levné, vyrábí se z energie z oxidu uhličitého, vody a elektřinu lze použít pro pohon automobilů, pro výrobu elektřiny, vytápění a další. Andrew Henry William Brons (NI). Pane předsedo, jednou z otázek, které bude Evropská rada na svém zasedání projednávat, je zlepšení rámcových podmínek – ať už jsou jakékoli – pro výzkum a inovace v Evropské unii. Je ovšem rozdíl mezi invencí a inovací a mezi těmito dvěma a žádostí o udělení patentu. Pokud byste však chtěli vypátrat zeměpisný původ kteréhokoli z uvedených prvků, nenajdete ve světě rovnoměrné rozložení. Zjistili byste, že více jich pochází z těch zemí, které mají přímou nebo historickou vazbu na Evropu. A proč tomu tak je? Mohl by důvod této skutečnosti být vodítkem pro rámcové

02-02-2011

02-02-2011

CS


podmínky, o které tak upřímně usiluje Unie inovací? Jaké může být vysvětlení? Dobrá, pomineme-li podnebí, něco ve vodě, obvyklou stravu či otužování dětí za chladného počasí, co by jiného mohlo zbývat? Obávám se, že se odpovědi nedopídím. Ale ať už je to cokoli, musíme zajistit, abychom to z neznalosti nepřehlédli. András Gyürk (PPE). – (HU) Pane předsedo, energetický summit, který proběhne 4. února, by mohl být skutečným průlomem, místem, kde by se konečně mohla protnout slova a skutky. Rada má na stole téma strategie a současně i otázku infrastruktury potřebné pro její provádění. Doufám, že výsledek naše očekávání potvrdí a 4. února budeme svědky vytvoření skutečné společné evropské energetické politiky. Dovolte mi, pane předsedo, na závěr jednu poznámku. Chtěl bych uvést, že vítáme korespondenci mezi Evropskou komisí a maďarskou vládou ve věci maďarského mediálního zákona. Těší mne, že dialog z procedurálního hlediska probíhá tak, jak je v takových věcech zvykem. To by mělo všechny, kdo jsou na usnesení v této otázce zainteresováni, uklidnit. Jsem si jist, že se celou záležitost podaří během několika měsíců uzavřít. Nebude již prostor pro další zlomyslné a neopodstatněné politické útoky. Věřím, že právě to je v zájmu EU, nikoli to, co dnes bohužel zaznělo ve vystoupeních v této sněmovně. Zigmantas Balčytis (S&D). - (LT) Nadcházející desetiletí bude mít klíčový význam pro celou Evropskou unii, jelikož členské státy budou muset přijmout závažná rozhodnutí: nahradit stávající zdroje a infrastrukturu a na druhé straně uspokojit stoupající poptávku po energii, což bude mít zásadní význam pro budoucí hospodářský rozvoj v Evropě. Zasedání Evropské rady o otázce energetiky je skutečně velmi důležité. Může se zapsat do historie, vzejde-li z něj dohoda o konkrétních zásadách rozvoje vnitřního trhu s energií. Díky tomu by 27 členských států Unie mohlo skutečně koordinovat svou činnost, zaměřit své úsilí na naše hospodářské prostředí a posílení jeho možnosti a konkurenceschopnosti, na zvýšení počtu pracovních míst a snížení sociálního vyloučení. Domnívám se, že je velmi důležité, aby byly stanoveny konkrétní časové plány, jež umožní omezit nebo zrušit výskyt energetických ostrovů v členských státech. Máme-li toho dosáhnout, je obzvlášť důležité projevit politickou ochotu a solidaritu a zajistit, abychom nerozvíjeli jen projekty komerčně zajímavé, ale i ty, které jsou nezbytné pro Evropskou unii. Současně se domnívám, že je velmi důležité stanovit členským státům konkrétní časové plány, aby dokázaly včas splnit své závazky související s realizací těchto projektů. Přestože investiční rozhodnutí zpravidla závisejí na tržních hráčích, významné místo ve vytváření stabilního a transparentního investičního prostředí mají rovněž rozhodnutí politická. Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedo, tato rozprava jasně potvrzuje, že pro budoucnost Evropy a evropské ekonomiky jsou energie a inovace zcela klíčové. Jednoznačně se všichni shodneme, že pokud nyní přijmeme správné kroky, nejenže tím můžeme v krátkodobém horizontu významně přispět k hospodářské obnově, ale můžeme z dlouhodobého pohledu současně podstatně zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Souhlasím rovněž se všemi, kdo požadovali konkrétní výsledky a přijetí konkrétních opatření. Komise proto velmi intenzivně naléhá na to, abychom měli zcela jasné cíle. Rádi bychom vytvořili do roku 2014 skutečný vnitřní trh s energií. Konečně musíme dát potenciálu vnitřního trhu v tomto velmi důležitém odvětví prostor. Uvedu jen jeden příklad: pokud se nám celá záležitost podaří, spotřebitelé ušetří 13 miliard EUR tím, že budou mít možnost odebírat elektřinu od levnějšího poskytovatele. Pro jednoho spotřebitele to činí

35

36

CS


100 EUR ročně; a to je jen začátek. Proto je tedy třeba Evropskou radu pobízet, aby skutečně převzala odpovědnost za proces dotvoření vnitřního trhu s energií a stejně tak za provádění právních předpisů, a to nejen na evropské úrovni, ale i na úrovni vnitrostátní, v každém jednotlivém členském státě. Velmi pozorně jsem naslouchal poslancům z pobaltských zemí. Myslím, že je načase překonat současný stav, kdy existují izolované energetické ostrovy. Rok 2015 je tudíž správnou chvílí pro završení práce na tomto velmi významném projektu a propojení pobaltských členských států tak, aby vznikla skutečná evropská síť. Pokud s něčím ne tak docela souhlasím, pak jsou to slova Baracka Obamy, která pronesl v rámci své zprávy o stavu unie USA. Když jsem mu naslouchal, měl jsem pocit, že se v mnohém inspiroval tím, co děláme zde v Evropě – co jsme navrhovali ve strategii EU 2020. Hovořil o energetické účinnosti, o významu vzdělávání, o novém impulsu k ochraně životního prostředí a o snižování chudoby. To jsou přesně cíle, které jsme si vytyčili pro příštích deset let. Jsem si skutečně jist, že v oblasti environmentálních politik stojíme v čele. Povšimnete-li si, jak Evropská unie vystupuje na všech summitech týkajících se environmentálních otázek, uvidíte, kolik energie investujeme do toho, aby se celý svět ubíral v této oblasti správným směrem. Pokud jde o naše cíle – naše slavné cíle pro rok 2020 –, v otázce snižování emisí si vedeme poměrně dobře. Stejně tak i v oblasti zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. Je však pravda – a to musím přiznat –, že zaostáváme v naplňování cílů energetické účinnosti. Komise proto bude vývoj v této oblasti velmi pozorně sledovat a v roce 2013 naše cíle přezkoumáme. Mohu vám slíbit, že pokud nebudou výsledky dostatečně ambiciózní, budeme zcela vážně uvažovat i o stanovení závazných cílů v této oblasti. Všichni víme, že nejčistší energií je energie bezpečná. Pokud jde o inovační ekonomiku, je podle mne zcela zřejmé, že musíme zvýšit úroveň priorit, které jsou navrhovány v oblasti inovací, a inovačních politik. Musíme dát prostor potenciálu, který tato oblast v Evropě již mnoho let nabízí. Sledujeme, že pokud jde o vyrovnávání naší pozice v oblasti inovací oproti postavení Spojených států a Japonska, nevedeme si tak dobře, jak jsme očekávali. Nově se rozvíjející ekonomiky nás v této oblasti dostihují, musíme se proto na danou oblast maximálně zaměřit. Musíme analyzovat skutečné příčiny toho, proč nepostupujeme dostatečně ambiciózně. O jedné z nich padla zmínka – konkrétně je to problém nadbytečné administrativy a byrokracie a příliš složitých pravidel. Komise již navrhla – a minulý týden to bylo přijato – zjednodušení pravidel sedmého rámcového programu pro veškeré inovační politiky. Myslím, že my všichni máme prostřednictvím diskuse o příštím víceletém finančním rámci vhodnou příležitost zlepšit způsob plnění a provádění evropských programůt, neboť budeme hovořit i o finančních předpisech. Musíme se velmi pečlivě zabývat rovnováhou mezi patřičnou kontrolou a nezbytnou pružností při provádění programů, abychom v souvislosti s programy, které jsou zvláště důležité pro podporu inovačních politik v Evropě, nevytvářeli další byrokratickou zátěž. Budeme se samozřejmě bavit i o hospodářství. Únorové zasedání Evropské rady bude zasedáním zlomovým, na němž budeme hledat komplexní přístup jak čelit současným hospodářským problémům Evropy, a to jak ve vztahu k eurozóně, tak i v otázce posílené správy ekonomických záležitostí pro celou Evropskou unii. Mohu vás ujistit, že Komise

02-02-2011

02-02-2011

CS


neúnavně navrhuje opatření ke stabilizaci situace na finančním trhu a hledá dlouhodobá řešení. Jsme přesvědčeni, že dohromady to vše musí být komplexní reakcí, která nám nakonec umožní posunout se vpřed a ne jen reagovat na danou situaci, ale plánovat dlouhodobá opatření a dlouhodobé posílení evropského hospodářství. Pokud jde o připomínky ke změně Smlouvy a vytvoření stálého evropského mechanismu stabilizace, Komise je přesvědčena, že Smlouva skýtá vhodný rámec pro další prosazování správy ekonomických záležitostí. Není pochyb o tom, že pokud se tato iniciativa bude prosazovat mimo rámec Unie, přináší to politické a institucionální otázky, které bude muset Komise velmi pečlivě zvážit. Jsem si jist, že hlavy států a vlád se budou na pátečním zasedání Evropské rady zabývat i touto otázkou. O situaci v Egyptě a Tunisku diskutovalo dnes ráno i kolegium komisařů. Zazněla tam jasná slova na podporu oprávněných ambicí egyptského lidu a jasné potvrzení toho, že Komise je připravena navýšit při tomto přerodu svou pomoc Egyptu a jeho lidem. Rozprava o situaci v Tunisku a Egyptě bude následovat a jsem si jist, že má kolegyně Cathy Ashtonová se bude moci celé záležitosti věnovat důkladněji. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . − Pane předsedo, chtěla bych všem řečníkům poděkovat za jejich vystoupení a slova. Sněmovna zažila mimořádně hodnotnou rozpravu, která bude přínosem pro páteční diskusi hlav států a vlád o otázkách energetiky a inovací. Upřímně chápu Parlament, když říká, že naše činnost v oblasti energetiky a inovací není dostačující. Usilujeme o naplnění ustanovení Lisabonské smlouvy zakotvujícího vytvoření evropského vnitřního trhu s energií; velmi se snažíme, abychom tímto směrem postupovali. Pobízejte nás ovšem, prosím, k tomu, abychom učinili víc v této oblasti. Nechci zabíhat do podrobností, neboť se domnívám, že místopředseda Komise Šefčovič se všem aspektům budoucí společné energetické politiky pro Evropu věnoval velmi podrobně. Totéž platí o inovacích. Všichni jsme přesvědčeni, že musíme předložit více návrhů ohledně inovací; Unie inovací je velkou investicí do budoucnosti. Silná Evropa se neobejde bez silných společných politik a evropská energetická a evropská inovační politika by měly být jedny z nich. Chtěla bych se pana Schulze zeptat, proč mne žádá, abych odpověděla jménem maďarské vlády. Myslím, že pan Schulz četl jiný dopis než ten, který jsme zaslali Komisi. Uvedl, že maďarská vláda nedbala dosaženého konsenzu v Komisi a nebyla ochotna k němu přihlédnout. Dovolte mi citovat několik řádků z tohoto dopisu, v jehož úvodu vláda Maďarské republiky prohlašuje, že je ochotna mediální zákon změnit: „Lze uvažovat o změně právní úpravy.“ „Maďarská vláda je dále připravena zabývat se případným hledáním jiných právních řešení.“ A konečně, „pokud Komise … bude“ po konzultacích „stále považovat za nezbytné změnit maďarskou právní úpravu…, jsme připraveni návrh takových změn iniciovat“. Chtěla bych vás tedy informovat o tom, že probíhají konzultace, jak se v dopise jasně uvádí. Jsme připraveni. Komise včera uvedla, že ji potěšilo, že obdržela odpověď. Nyní se slova chopí odborníci a naším úkolem je najít řešení tohoto druhu problémů. Upřímně věřím, že v budoucnu budou veškeré diskuse zaměřeny na energetiku a inovace a nebudou se směšovat kroky předsednictví s některými kroky některých politických stran. Předseda. − Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149)

37

38

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato Rada si jako téma své rozpravy zvolila energetiku a inovace. Návrh zní integrovat a „završit“ jednotný trh s elektrickou energií a plynem. Jsme si dobře vědomi toho, že tento vytyčený cíl je synonymem pro omezení členských států při řádném plnění své sociální role prostřednictvím náležitě vybavených, financovaných a aktivních veřejných služeb, a současně liberalizace a privatizace, s čímž dříve či později přichází nevyhnutelná monopolistická koncentrace na úrovni EU. V tomto strategickém odvětví mimořádného významu tomu nebude jinak. V mezičase, a jako nejjednodušší prostředek ke zprůchodnění této cesty, jsou (demagogicky) nadnášnena témata týkající se zajištění zabezpečení dodávek energie – toto jsou dozajista důležité otázky a je nutné se jimi zabývat a vyřešit je, ovšem v jiném rámci. Inovace jsou už nyní vnímány především pouze jako prostředek, jak přiřknout hodnotu myšlenkám v rámci tržního prostředí, ale přitom by měly být vnímány jako nezbytný prostředek pomáhající reagovat na řadu problémů a výzev, s nimiž se lidstvo potýká. V průběhu rozpravy se však jasně ukázalo, že tyto otázky jsou jen zástěrkou jiné diskuse: diskuse o prohloubení katastrofických a nedemokratických mechanismů, takzvané správy ekonomických záležitostí, a o prohloubení úplné kontroly nad obyvatelstvem a zeměmi, mj. jako tomu je v Portugalsku. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Oblasti energetiky a inovací mají zásadní význam pro růst a zaměstnanost. Energetika je velkým projektem evropské integrace, stejně jako byl v minulosti vnitřní trh. Evropa potřebuje ambiciózní vizi a konkrétní plán v oblasti inovací a energetiky. Doufám, že páteční zasedání Evropské rady bude v tomto ohledu důležitým mezníkem. V oblasti evropské energetiky a strategie pro oblast klimatu již bylo odvedeno mnoho práce, musíme však pokračovat dále. Musíme zůstat v čele z hlediska technologií, a to tím způsobem, že budeme více investovat do výzkumu a inovací, vybudujeme potřebnou infrastrukturu a poskytneme odborné vzdělání většímu počtu konstruktérů, vědců a techniků. V tomto kritickém momentě, kdy procházíme hospodářskou krizí, je naléhavě zapotřebí jednat. Navíc existuje způsob, jak toho dosáhnout: radikální změnou způsobu, jakým naše společnost vyrábí a spotřebovává energii. Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně. – (PL) Energetický summit, který se bude konat tento týden, přispěje ke zdůraznění významu energetické solidarity. Nejúčinnějším způsobem, jak zajistit zabezpečení dodávek energie, je zcela společný trh, celoevropská síť, prosazování právních předpisů a transparentní pravidla. Bohužel, někteří vůdčí představitelé našich zemí to nechápou. Namísto toho se především drží vlastních vnitrostátních řešení energetických záležitostí a vyjednávají s dodavateli ze třetích zemí. Proto bychom měli vzít na vědomí nedávno vznesené požadavky evropských energetických podniků na liberalizaci trhu a řádné provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky. Při přípravě balíčku pro infrastrukturu si musíme být jisti, že evropské projekty, do nichž se rozhodneme investovat, budou vybírány na základě jasných a transparentních kritérií. Při vytváření celoevropské sítě musíme klást zejména důraz na investice v zemích, které mají málo rozvinutou a zastaralou energetickou infrastrukturu, jak řekl pan Barroso. Trh se o to sám od sebe nepostará – jsou zapotřebí veřejná opatření. V oblasti energetiky si „dvourychlostní“ Evropu nemůžeme dovolit. Děkuji. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlavní prioritou Evropské unie pro dosažení vytyčených cílů je řádné a urychlené provedení třetího balíčku pro trh s elektřinou a plynem. Rozvoj energetické infrastruktury hraje pro zajištění fungování vnitřního trhu s energií klíčovou roli. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že je nutné věnovat zvláštní pozornost financování této infrastruktury do roku 2020. Evropská komise musí předložit

02-02-2011

02-02-2011

CS


konkrétní čísla ohledně investičních požadavků a co nejdříve i nový nástroj pro financování energetické infrastruktury. Kromě opatření, jež musí přijmout Evropská komise, je důležité posílit partnerství Evropské unie s mezinárodními finančními institucemi s cílem nalézt nové inovativní finanční nástroje. Současně je nutné vytvořit vhodný rámec financování, a to zejména prostřednictvím zlepšení pravidel pro přidělení prostředků na přeshraniční projekty nebo projekty technologicky náročné. Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že Evropská rada by se na nadcházejícím zasedání věnovaném energetice, které se bude konat 4. února, měla zaměřit na to, aby bylo ke všem zdrojům energie – tradičním i novým – přistupováno rovnocenně. Pro zajištění zabezpečení dodávek energie pro EU by měl být kladen mimořádný důraz na místní zdroje energie, zejména minerální paliva (uhlí a břidlicový plyn). Využití těchto zdrojů s náležitou podporou Evropské unie bude rozhodujícím faktorerm nejen z hlediska zabezpečení jejích dodávek energie, ale i pro její míru konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Současně bych rád poznamenal, že zajištěním vhodných investic do energetické infrastruktury EU zaručíme, že se členské státy budou dále rozvíjet. Doufám, že závěry ze zasedání Evropské rady budou náležitě odrážet diskuse, které doposud proběhly ohledně cílů pro rok 2050, a že nebudou zveřejněny dříve, než proběhne rozprava o těchto cílech, která je naplánována na březen 2011. Děkuji. Iuliu Winkler (PPE), písemně. – (RO) V současnosti funguje v EU 27 trhů s energií. V důsledku toho, že nejsou vzájemně provázány, se nedaří naplnit cíle EU v oblasti hospodářské konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie. Neexistence jednotného integrovaného trhu znamená, že politika EU v oblasti energetiky nemůže nabízet účinná řešení problémů spjatých s poklesem zásob ropy a plynu v Evropě, vzestupem cen surové ropy a zemního plynu, zvýšením celosvětové poptávky po energii a globálním oteplováním. Vítám prohlášení komisaře Oettingera v souvislosti s ambiciózní lhůtou, již Komise stanovila, totiž že vnitřní trh s energií by měl být dokončen do roku 2015. Dále vítám záměr propojení plynárenských a elektrifikačních soustav 27 členských států a vytvoření odpovídající infrastruktury z hlediska dosažení cílů EU. Doufám, že vrcholní evropští představitelé budou závazek Komise vnímat jako požadavek, aby členské státy upřednostnily skutečně dlouhodobé zájmy. Vznik a posílení jednotného trhu s energií a společné politiky v této oblasti lze iniciovat jedině co nejrychlejším přijetím pevného rozhodnutí. Pouze tyto faktory mohou zajistit, aby byly ve střednědobém a dlouhodobém výhledu zabezpečeny dodávky energie pro všechny. Martin Kastler (PPE), písemně. – (DE) Je šokující, že jsou na různých místech světa stále pronásledováni a zabíjeni křesťané. Je špatným vysvědčením pro Evropu, že ministři zahraničí členských států nedokážou na půdě Rady adekvátně zareagovat. Pohrdají vůlí Parlamentu. EU musí jednat. Vyzývám Radu, aby projevila odpovědnost za dodržování základního práva na svobodu náboženského vyznání a urychleně navrhla proveditelnou strategii na ochranu křesťanů na celém světě a vytvořila v rámci Evropského útvaru pro vnější činnost samostatnou jednotku pro mezikulturní a náboženské záležitosti. A musíme tak učinit ihned, nikoli někdy v budoucnu. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Chtěla bych se vyjádřit ke dvěma věcem. 1. Energetická politika: současný směr, jímž se naše energetická politika ubírá, dosáhne svého cíle za příliš dlouhou dobu. Výrazného pokroku na své cestě může EU docílit tím, že zjednoduší a zkrátí příslušné postupy souvisící s rozvojem energetické infrastruktury – nesmí to však v žádném případě být na úkor občanů a je nutné plně respektovat Aarhuskou úmluvu. Nezbytnými předpoklady jsou transparentnost a vysledovatelnost práce. Rozumí

39

40

CS


se samo sebou, že je nutné jako rovnocenné partnery zapojit malé a střední podniky a jejich kapacitu pro inovace. 2. Finanční krize: realita finančních trhů se mění mnohem rychleji, než na ni Rada dosud reagovala. Musíme jednat rychle a rozhodně, abychom předešli tomu, že občany i finanční sféru ovládne všeobecná nejistota. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Hlavy států a vlád budou na nadcházejícím zasedání Evropské rady, které proběhne 4. února, diskutovat o dvou tématech – energetické politice Společenství a výzkumu a vývoji. Klíčovými otázkami ve spojitosti s prvním tématem bude energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a zabezpečení dodávek (tato problematika je pro Polsko obzvláště důležitá), zatímco ve druhé z uvedených oblastí se bude jednat zejména o mezinárodní vědecké spolupráci a zefektivnění vědeckých programů EU. Mám však tušení, že summit, který byl svolán pod heslem energetiky a inovací, se promění v konferenci o současných událostech – a to o těch v Evropské unii (hospodářská politika), tak i o těch v místech zdánlivě vzdálených (politická situace v Tunisku, Egyptě a Bělorusku). Ukazuje se, že EU se musí zabývat problémy, jejichž počet prudce stoupá, což se nevyřeší ani častějším konáním summitů EU, jak navrhuje prezident EU Van Rompuy. EU musí záhy nalézt odpovědi na řadu otázek, například zda by mělo být navýšeno financování evropského nástroje pro finanční stabilitu, dále jak by měla být koordinována hospodářská politika členských států, aby se zajistilo, že tento nástroj nebude třeba v budoucnu, a konečně bychom měli reagovat na události s výrazným mezinárodním rozměrem, neboť musíme zajistit, aby názor EU byl slyšet. Avšak energetickými ukazateli, které je nutné naplnit do roku 2020 a jež budou mít klíčový význam při formulování odpovědi, nebudou jen čísla, ale i skutečná politická vůle členských států. Evropa spotřebovává pětinu světové energie – kolik času bude energetice věnováno na pátečním setkání v Bruselu? Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Při rozpravě o přípravě na zasedání Evropské rady, které se bude konat dne 4. února 2011, byl nastolen problém energetické politiky Evropské unie. Zabezpečení dodávek energie je prioritní oblastí, přičemž vytvoření společného trhu s energií by mělo být společným evropským cílem, o jehož naplnění musíme všichni prostřednictvím integrovaných opatření usilovat. Dalším klíčovým bodem této rozpravy byly alternativní zdroje energie, které hrají v Evropě stále větší roli. S energetickou politikou jsou úzce spjaty rozvoj moderních technologií a vytváření zelených pracovních míst. Zvláštní pozornost by měla být věnována potřebě rozšíření Evropského výzkumného prostoru. Výše uvedené jsou ideální příklady opatření v souladu s východisky strategie Evropa 2020, která klade důraz na inovace a rozvoj vědeckého výzkumu a současně na vytváření zelených pracovních míst. Evropa by měla svou sílu zaměřit i tímto směrem. 15. Situace v zemích Středomoří, zejména v Tunisku a Egyptě (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je stanovisko místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v zemích Středomoří, zejména v Tunisku a Egyptě. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. − Pane předsedající, všichni jsme pozorně sledovali nedávné události v Tunisku a později i v Egyptě.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Lidé v obou zemích vyjádřili své oprávněné rozhořčení a touhy a očekávají odpovídající reakci nejen ve svých zemích, ale také od partnerů, včetně Evropské unie. Jejich vzkaz je jasný: jejich politické systémy dosáhly bodu, z něhož není návratu a nyní musí přijít změna. Využívám této příležitosti, abych vyjádřila svůj obdiv k jejich důstojnosti a odvaze and ve světle toho, co nyní vidíme na svých televizních obrazovkách zejména z Egypta, vyzývám ke klidu a zdrženlivosti a dialogu. Začnu tím, že budu hovořit o Tunisku. Změny, ke kterým došlo, jsou pozoruhodné a dláždí cestu dalšímu demokratickému vývoji země. Bez ohledu na mnoho výzev, již dnes můžeme vidět pozitivní vývoj v Tunisku, které vynaložilo úsilí k tomu, aby byly požadavky obyvatelstva vyslyšeny. Přechodná vláda učinila několik důležitých kroků, zejména propustila politické vězně a umožnila svobodu projevu a stíhá členy rodiny bývalého prezidenta Bena Alího za korupci. Dále byly sestaveny tři nezávislé komise a ty již započaly svou práci: Komise pro vyšetřování korupce a zneužívání veřejných financí; Komise pro vyšetřování represí v průběhu posledních událostí; a Vysoká komise pro politické reformy. Také jsem si povšimla posledních změn ve vládě v reakci na požadavky obyvatel. Vláda získala podporu hlavních opozičních stran a hlavní odborové organizace – Všeobecného odborového svazu Tuniska. Aby Tunisko mohlo uskutečnit demokratické a transparentní volby a provést důležité politické, ekonomické a sociální změny, potřebuje mír a stabilitu. Evropská unie je zde, aby této zemi a jejímu lidu v této obtížné době transformace pomohla a reagovali jsme okamžitě – nikoliv abychom vnutili naše představy nebo myšlenky, ale abychom nabídli naši pomoc a abychom pracovali společně. Minulý týden jsem hovořila s novým ministrem zahraničních věcí, panem Ounaiesem, a to hned po jeho jmenování a dnes jsme se setkali v Bruselu. Proběhla zde mezi námi důkladná diskuse – je to první místo, které navštívil od nástupu do funkce – o tom, jak by Evropská unie mohla nejlépe změny podpořit a pomoci tuniskému národu. Dnes potvrdil žádost o pomoc ze strany EU v přípravné fázi voleb a při sledování průběhu budoucích voleb. Hodláme do Tuniska vypravit expertní misi, aby vyhodnotila volební legislativu a poskytla v této věci přechodným orgánům právní poradenství, a minulý týden byl ředitel EEAS, Hugues Mingarelli, přímo v Tunisku, aby zde diskutoval s lidmi o jejich potřebách. Co se týče ostatních forem pomoci, posílili jsme spolupráci s občanskou společností. Ta bude kombinována se změnou zaměření programů pomoci tak, aby bylo možné pomoci lidem přímo. Pouze samotné liberální politiky nemohou přinést potřebnou hospodářskou a sociální prosperitu a rozdělení bohatství mezi všechen tuniský lid. Máme tedy v úmyslu spolu s Tuniskem přezkoumat naše priority tak, abychom vzali v úvahu novou situaci a abychom uzpůsobili naši pomoc sociálním potřebám. Dnes mi ministr předal podrobnosti ohledně jejich zájmů a plánů, abychom byli spolu s ostatními zahraničními partnery schopni reagovat. Nabídla jsem konkrétní pomoc, zpočátku v oblastech volební podpory; veřejné správy a přechodu k demokracii; podpory občanské společnosti a nevládních organizací; podpory právního státu a soudní reformy; hospodářské správy a boje proti korupci; hospodářského a sociálního rozvoje (včetně pomoci zchudlým oblastem v centrálním a jižním Tuniska).

41

42

CS


Spolu s členskými státy jsme také připraveni zvážit opatření na podporu mobility a lepšího přístupu na trh. Kontakty na pracovní úrovni ve všech těchto záležitostech již probíhají a v dialogu budeme pokračovat. Plánuji do Tuniska jet přespříští týden. Co se týče požadavku tuniských orgánů, aby byl zmražen majetek pana Bena Alího a lidí úzce napojených na jeho režim, první kroky jsme již podnikli. Urychlili jsme postupy, které umožní Radě pro zahraniční záležitosti, aby v pondělí přijala rozhodnutí restriktivních opatřeních za účelem uvalení zmražení majetku na osoby vyšetřované pro zpronevěru státních prostředků v Tunisku. Tuniské úřady nám předaly seznam osob, jichž by se tato opatření měla týkat. Jak jsem již sdělila, ředitel Hugues Mingarelli do regionu odcestoval minulý týden. Vedl diskusi s prozatímní vládou a předsedy každé z nově ustanovených komisí a setkal se s představiteli občanské společnosti. Vítám také iniciativu Evropského parlamentu, aby do Tuniska byla vyslána delegace. Jsem přesvědčena, že je velmi důležité, aby Tunisané viděli silnou podporu EU a zejména Evropského parlamentu v důležitém momentu pro přechod k demokracii. Je nutné posílit všechny možné kontakty mezi lidmi a dosáhnout až k občanské společnosti a to zahrnuje podporu nevládních organizací, profesních sdružení a studentských výměn. Na základě prohlášení demokracie a hospodářských a sociálních reforem máme nyní příležitost posílit partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií. Doufám, že budeme moci stavět na vzájemném respektu a důvěře mezi našimi národy, abychom zajistili stabilitu a demokratickou a prosperující budoucnost Tuniska. V této souvislosti se těším na nadcházející svobodné a demokratické volby a ustanovení nové vlády. S ministrem zahraničních věcí Tuniska jsem se shodla na brzkém znovuobnovení vyjednávání o zvláštním postavení s výhledem na jeho vyjednání ve chvíli, kdy bude ustanovena nová demokraticky zvolená vláda. A konečně, ministr zahraničí popisuje atmosféru jako atmosféru usmíření. Doufám, že společně s Tuniskem budeme moci pracovat na tom, aby se tato atmosféra posunula dále směrem k svobodnější demokracii. Nyní se budu zabývat situací v Egyptě. Před více jak týdnem jsme zde byli svědky zrodu výjimečného hnutí. Myslím, že protivládní protesty – zřejmě inspirované událostmi v Tunisku i jinde a organizované hlavně prostřednictvím sociálních médií a mluveným slovem – celý svět překvapily. Velkou silou tohoto lidového hnutí je to, že se odehrává napříč Egyptem. Sta tisíce lidí, mladých i starých, mužů a žen, se vydalo do ulic a dožadují se svých oprávněných politických a socioekonomických práv. Protesty se rozmohly od Káhiry po Alexandrii a Suez a dále napříč Egyptem a davy lidí se neustále rozrůstají jak do počtu, tak co do rozmanitosti, protestují jsou spojeni v požadavcích na změnu režimu a na dodržování základních lidských práv. Původně relativně klidné protesty se postupně změnily na násilné, policie vrhala slzný plyn a střílela gumovými projektily a používala vodní děla. Obáváme se, že mohly být použity i ostré náboje. Podobně jako všichni vážení poslanci zde i já hluboce lituji značných ztrát na životech v průběhu demonstrací a v duchu jsem s těmi, kdo ztratili své milované. Vysoký počet zraněných a zadržených je také důvodem ke značným obavám a obě strany musejí být zdrženlivé a ukončit násilí.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Na pondělní zasedání Výboru pro zahraniční věci jsme se připravili se závěrem, že vyzýváme egyptské úřady, aby okamžitě propustily všechny pokojné demonstranty, kteří byli zadrženi. Svoboda projevu a svoboda shromažďování jsou základními lidskými právy všech, které stát má za povinnost chránit. Omezení uvalená na média, včetně internetu, jsou nepřijatelná a naléhavě vyzývám egyptské úřady, aby bezodkladně obnovily všechny komunikační sítě. Prostřednictvím celonárodních demonstrací egyptský lid vyjadřuje své přání na změnu. Na každé manifestaci v zemi se shromáždily sta tisíce lidí. Je nanejvýš důležité, aby tyto hlasy byly nyní vyslyšeny a aby se na situaci reagovalo neodkladnými, konkrétními a rozhodnými opatřeními. Nastal čas spořádaných změn a pokojné a dalekosáhlé transformace. Orgány musejí usilovat o otevřený dialog s politickými silami a brát jej vážně. Je důležité, aby v tomto dialogu hrála stěžejní úlohu občanská společnost. Egyptské úřady musejí rychle postupovat široce pojatou vládu, což povede ke skutečnému procesu zásadních demokratických reforem a připraví cestu svobodným a spravedlivým volbám. Poskytneme naši plnou podporu Egyptu, který bude usilovat o transformaci k větší demokracii a pluralitě. Sdílíme společný zájem o mír a prosperitu v regionu Středomoří a Středního východu. Musíme nyní uzpůsobit a posílit prostředky, které máme k dispozici na podporu nezbytných politických, ekonomických a sociálních reforem. Naše spolupráce již má jako základní prvky demokracii, lidská práva a právní stát a naši práci musíme tímto směrem opět zamířit a posílit ji. Pro mě politika znamená věci měnit: pomáhat lidem formovat jejich životy. Napříč arabským světem vidíme mnoho potenciálně pozitivních změn, které jsou poháněny požadavky lidí. Jako Evropská unie nabízíme regionu a lidem solidaritu a pomoc při uskutečňování reforem. Jsme unií demokracií – máme demokratické povolání, takže tento proces změny podpoříme kreativně a s odhodláním. PŘEDSEDAJÍCÍ: Stavros LAMBRINIDIS Místopředseda José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, ať bude výsledek situace v Egyptě jakýkoliv, myslím, že můžeme s jistotou říci, že s ohledem na nedávné události čeká Tunisko budoucnost. Jsem toho názoru, že zde ve sněmovně bychom neměli hledat viníky, protože tato krize Evropskou unii zaskočila, cítím ale, že bychom měli z této věci vyvodit nějaké závěry. Zaprvé je nutné, aby byla Evropská unie viditelnější, musí mluvit jedním hlasem a vyvarovat se disharmonie; z tohoto důvodu jsme vytvořili Evropskou službu pro vnější činnost a pozici vysoké představitelky. Zadruhé se musíme poučit z toho, co nás naučily samolibé politiky nepřátel svobody, od Běloruska po Kubu, se zeměmi Středomoří mezi nimi. Musíme se zeptat sami sebe, jestli jsme skutečně dosáhli větší stability, prosperity a demokracie, jak zamýšlel barcelonský proces.

43

44

CS


Zatřetí, pane předsedající, jsem toho názoru, že je nutné rozlišit to, co Evropská unie musí udělat ve střednědobém horizontu a co v krátkodobém. V tom krátkodobém – myslím, že paní baronka Ashtonová nastínila plán – musí Evropská unie těmto přechodným procesům nabídnout pevnou podporu, aby nebyly zklamány naděje na svobodu těchto přátelských zemí. Je také naší povinností, pane předsedající, upozornit je na rizika, která tyto procesy zahrnují, aby nebyli ovládnuti nepřáteli svobodných společností. Pane předsedající, ve střednědobém horizontu je důležité, aby Evropská unie hluboce reflektovala strategický přístup k reformě naší politiky sousedství, jak jsme včera požadovali na panu Fülem ve Výboru pro zahraniční věci. Přitom zároveň musíme mít na paměti, že je často daleko těžší udržet rovnováhu svobody než setřást pouta tyranie. Adrian Severin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, současné události v Tunisku, Egyptě a dalších zemích v regionu nám musejí připomenout, že stabilita bez svobody je, když ne pouhou iluzí, tak alespoň neudržitelnou realitou. Musíme mít také na paměti, že revoluce nebo sociální otřes jsou zárukou změny, ale nejsou zárukou změny k lepšímu. Doufám, že nalezneme inspiraci a napomůžeme tomuto procesu tak, aby vedl ke změnám k lepšímu a nikoliv horšímu. Je zapotřebí hluboké analýzy situace jak v Tunisku tak v Egyptě (a nejen tam), protože musíme pochopit, zda jsme v minulosti učinili správné kroky, abychom těmto krizím předešli. Jaké kroky bychom měli udělat v budoucnu, abychom podobné krize předjímali nebo jim předcházeli? A konečně, co bychom mohli udělat proto, abychom zajistili, že současné krize posunou situaci směrem ke svobodě dotčených národů a stabilitě v regionu a že se zároveň předejde posunu směrem k větší nestabilitě či jiné podobě totality nebo útlaku? Musíme v tomto ohledu přijmout preventivní a aktivnější postoj, a to vyžaduje strategii. Zajisté byla naše poselství správná co do vyvážení klíčového slova „reforma“ a klíčového slova „pořádek“ nebo „stabilita“. Ale problém spočívá právě v detailu a jedná se právě o pocit mnoha z nás, že jsme se ještě nezabývali detaily a že jsme neprojevili dostatečnou vizi nebo sílu v řešení těchto výzev. Další důležitou okolností je naše způsobilost hovořit se všemi důležitými aktéry, včetně islámských sil, takovým způsobem, abychom byli schopni je všechny zapojit do pozitivního procesu. Doufáme, že Komise a Rada budou schopny v budoucnu vytvořit takovou strategii a byli bychom rádi, kdyby nám o ní mohli více povědět. Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, věřím, že události, které v současnosti probíhají v Tunisku a zejména v několika posledních hodinách v Egyptě, jsou jak historické, tak vysoce tragické. Dozvídáme se, že v posledních hodinách byly zraněny stovky a stovky lidí. Upozorňuji na to především proto, protože vidím podobnost mezi tím, co se v této chvíli děje na Středním východě, v severní Africe a co se událo v Evropě v roce 1989. Právě proto jsem překvapen, udiven a zklamán tím, jak Evropa v současnosti dělá přesně ty samé chyby jako v roce 1989 a chci to zde jasně vyjádřit. Je neuvěřitelné, pane předsedající, že my, tak zvaně demokratický kontinent, jsme ještě nedokázali nabídnout naši bezpodmínečnou podporu masám v ulicích – masám, které nevolají po ničem jiném, než po naší podpoře.

02-02-2011

02-02-2011

CS


(Potlesk) Dámy a pánové, neslyšel jsem, že by paní baronka Ashtonová naši podporu nabídla, ani včera ani dnes. Proč, paní baronko Ashtonová, reagovala Evropa tak slabě? Vlastně jsme stěží reagovali vůbec. Vy jste reagovala, pak Německo, Francie a Spojené království také vydaly sdělení, aniž by se navzájem konzultovaly, jako kdyby Evropa neexistovala. Musím říci, že jediné uspokojivé evropská prohlášení přišlo z vně Unie, konkrétně od tureckého ministerského předsedy, pana Erdogana, jenž řekl panu Mubarakovi, že by měl vyslechnout požadavky svého lidu a měl by proto odstoupit. To byla jediná slušná reakce, kterou bylo možné slyšet na evropské úrovni. (Potlesk) Jsem přesvědčen, že váš dnešní projev je velmi důležitý pro lidi v ulicích, kteří možná bojují o vlastní životy. Jsem přesvědčen, že Evropa v posledních dnech udělala dvě chyby. Zaprvé si neuvědomujeme, o jak historický moment se jedná a zadruhé, což je důležitější, jsme situaci špatně vyhodnotili. Obáváme se – a proto se jedná o nesprávně posouzenou komunikaci – že po volbách přijde k moci islámský režim. Dovolte mi tedy abych řekl, že já se toho neobávám. Věřím lidu Tuniska i lidu Egypta. (Potlesk) Jsou ti, kdo chtějí demokracii a skutečnost, že koptové i muslimové pochodují bok po boku je dostatečným důkazem toho, co chtějí, tedy skutečně otevřenou demokracii. Dám vám druhý příklad toho, proč bychom se neměli obávat vyzývat k otevřené demokracii v těchto zemích. Všichni znáte Mohammeda Bouaziziho, muže, jenž spustil revoluci v Tunisku vlastním sebeobětováním. Paní baronko Ashtonová, na Bouaziziho rakvi nebyla žádná zelená vlajka islámu. Byla na ní červená vlajka Tuniska, takže nejsme nyní svědky islamistické revoluce. Právě naopak, jedná se o revoluce za svobodu. (Potlesk) Proto nyní, kdy se již téměř týden shromažďují tisíce lidí v Káhiře a kdy jsou demonstrace v Jordánsku, Jemenu, Sýrii a Alžírsku, vás paní baronko Ashtonová vyzývám změnit postoj Evropské unie. Chtěl bych, abyste hovořila naším jménem a jasně dnes řekla, v této sněmovně, že Evropská unie na 100 % stojí za lidem Egypta a za jejich požadavky. Chceme, aby prezident Mubarak konečně naslouchal svému lidu a odstoupil a osvobodil svou zemi, aby mohla již dnes požívat demokracie a svobody. To je vzkaz, jenž bych rád slyšel v odpovědi, kterou poskytnete. (Potlesk) Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, baronko Ashtonová, vyzýváte ke klidu. Nazývejte ale věci pravým jménem! Jsou to jednotky pana Mubaraka, které dnes v Egyptě přinesly na náměstí teror, nikoliv demonstranti! Takže nevyzývejte všechny ke klidu. Požádejte pana Mubaraka, aby přestal napadat demonstrující, protože to dělá, aby potom mohl říci: „Uprostřed tohoto chaosu obnovím pořádek.“ To je past, kterou na nás připravuje a vše, co můžeme udělat, je říci oběma stranám: „Uklidněte se!“ Ne, důrazně ne. Musíme říci panu Mubarakovi, aby se zklidnil a nejlepší způsob, jak situaci uklidnit je, aby zmizel, aby vypadl. Pak bude v Káhiře klid.

45

46

CS


Viděla jste, že ti lidé, kteří přišli s noži, byli policisté pana Mubaraka? Byli to chudí lidé, přivezeni dnes ráno autobusem z nitra Egypta, kteří způsobili potíže. To musí být řečeno, paní Ashtonová, a nesmíme to ignorovat. Je něco, co mě na vás ohromuje: dnes chápete vše, co se stalo v Tunisku před třemi týdny. Když jsme ale před třemi týdny zde v Evropském parlamentu na vás apelovali, abyste zastavila vyjednávání o zvláštním statusu Tuniska kvůli diktatuře, řekla jste nám, že to není možné. Nyní to možné je. Jste odbojářkou na poslední chvíli. To vše vysvětluje. Proto vás žádám o jedinou věc, paní baronko Ashtonová: řekněte nám, kde v případě Tuniska, Evropa investovala své peníze. Řekněte nám, které firmy evropské peníze získaly; řekněte nám, které z podniků pana Bena Alího a jeho ženy byly evropskými penězi podpořeny. Můžete nám to říci. Tento Parlament má právo to vědět. Zadruhé, baronko Ashtonová, protože říkáte, že nyní hodláte lid Tuniska podpořit, požádal bych vás, abyste zajistila jedno: že v průběhu přechodného období v demokratickém procesu bude zajištěna rovnost příležitostí. Pokud budou nové volby – jak víte, tuniské Demokratické ústavní sdružení (RCD) peníze má, ale opoziční strany, které byly léta zakázány, ne – Evropská unie musí hrát svou roli při podpoře demokratické korektnosti a rovnosti. V případě Egypta je dnes, paní baronko Ashtonová, jasná jedna věc: pokud nedokážeme podpořit Egypťany v osvobozovacím procesu, národy Středního východu, arabské národy se od nás opět odvrátí, v době, kdy máme v rukou výjimečnou situaci, situaci, kterou jste také nezmínil, pane Verhofstadte: v Gaze proběhla demonstrace na podporu Egypťanů a Hamás tuto demonstraci zakázal. To je důkazem toho, že v současnosti vane vítr svobody proti teokraciím na Středním východě a také v arabských zemích a že je naším úkolem tomu pomoci. Léta jsme trávili kňouráním, když byl pouze výběr mezi diktaturami a teokraciemi. Když si to Bůh bude přát! Existuje třetí možnost, a tou je svoboda a boj za svobodu proti diktaturám a teokraciím a jako Evropané je naší úlohou podporovat ty, kdo tento boj vedou. (Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)) Niki Tzavela (EFD). - Pane předsedající, při vší úctě k panu Verhofstadtovi a panu Cohn-Benditovi, ráda bych vysoké představitelce řekla, že velmi nesouhlasím s tím, co oba pánové řekli. Tato celá situace mi připomíná Írán. Prosím postupujte opatrně u severní Afriky. Tato část světa není Evropa. Otázkou je: pamatujete si, co se událo v Íránu? Nevidíte žádné podobnosti? Nesouhlasíte s tím, že zde musíme zajistit spořádané přechodné období? (Předsedající přerušil řečnici) Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (FR) Paní Tzavelová, neodvážil bych se vás poučovat z dějin, ale rád bych nicméně podotkl, že v Íránu to byl Západ, Spojené státy, kdo podporoval iránského šáha a že až do poslední chvíle, dokonce i za Bakhtiarovy vlády, jsme byli na špatné straně a že jsme poskytli iránské teokracii veškeré zbraně, aby vyhrála. To je přesně to, co vám chci říci: pokud selžeme a neposkytneme pomoc těm, kdo bojují za svobodu, ocitnou se ve slepé uličce a druhá strana vyhraje. To je přesně to ponaučení, které jsme si z Íránu přinesli, paní Tzavelová. To, v čem jsme se z Íránu poučili shrnul pan Gorbačov: „Kdo přijde pozdě, toho potrestá život.“ Žádám, aby pro jednou, Evropa do tohoto regionu nedorazila příliš pozdě. (Potlesk)

02-02-2011

02-02-2011

CS


Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, Francie, samozřejmě ájatolláha Chomejního podporovala a vyvezla zpět do Teheránu. Ale, na jiné téma, Egypt je republikou od roku 1956, ale Mubarak je teprve jejím třetím prezidentem. V Tunisku byl Ben Ali jen jeho druhým představitelem od vyhlášení nezávislosti před 53 roky. Když politické prostředí poskytuje jen takto málo naděje na změnu, frustrace nevyhnutelně vyvřou na povrch – jak nyní vidíme v případě hurikánu oznamující změnu napříč regionem. Má skupina, ECR, vyzývá ke skutečně demokratické a klidné transformaci v Egyptě. Dnes ale vidíme znepokojující vývoj k násilí. Je jen obtížné si představit jinou úlohu, kterou Mubarak může v tomto přechodovém období důvěryhodně sehrát, než tu, že odstoupí. V Tunisku to vře a čím déle toto potrvá, tím větší je nebezpečí, že se islamisté chopí politické iniciativy. Tunisko mohlo být autoritářskou a zkorumpovanou zemí, ale bylo hluboce sekulární a prozápadní; to musíme mít na paměti. Samozřejmě toto představuje i nebezpečí v Egyptě, kde islamistické Muslimské bratrstvo zrovna teď usiluje o vyplnění politického vakua. Radikalizace egyptské politiky by byla pro zemi a sousedící Izrael neštěstím. Mohla by také mít závažné dopady na provoz Suezského kanálu. Diplomatické úsilí EU v Tunisku a Egyptě musí být zcela zaměřeno na zajištění stability a pořádku a musí vzdorovat těm, kdo by chtěli rozsévat násilí a strach, jak to vidíme dnes. Při budování liberálních demokracií v těchto zemích, kde taková tradice není, musí EU, USA a naše politické skupiny expertů v Evropě vložit značné prostředky do umírněných demokratických politiků a nových stran, které musejí být oddány demokratickému pluralismu a svobodným a spravedlivým volbám a narozdíl od Muslimského bratrstva, musejí být připraveny vzdát se moci, pokud budou u volebních uren poraženy. To je obrovská výzva a možná právě dnes budeme svědky historického hnutí „pádu Berlínské zdi“ v muslimském světě. V zemích s muslimskou většinou, jako je Indonésie, Turecko a Bangladéš existují již dobré demokratické modely, které mohou Egypt a Tunisko napodobit. Doufejme, že v budoucnu bude volba v muslimském světě nikoliv volbou mezi sekulární tyranií a islamistickou teokracií, ale volbou trvalé demokracie. (Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, rád bych se obrátil na pana Tannocka, abych odsoudil jeho postoj vůči těm, kdo dnes demonstrují a zároveň doplnil to, co řekli pánové Verhofstadt a Cohn-Bendit. Jedná se o lidovou vzpouru, protože tito lidé jsou vystaveni nejhlubší chudobě. Z toho důvodu vůdci, které jsme podporovali, byť kvůli zajištění určité míry stability a odvrácení nebezpečí islamismu, vykonávají vládu teroru a udržují lidi v chudobě. Rád bych se vás tedy zeptal, zda souhlasíte, že lidé mají právo se bouřit, když jsou udržováni v chudobě? (Potlesk) Charles Tannock (ECR). - Pane předsedající, myslím, že jsem to ve své řeči jasně řekl, že nechci, aby sekulární tyranie nebo islamistická teokracie vládla v jakékoliv z těchto zemí nebo v našem sousedství. Uvítal bych samozřejmě liberální demokracii, která by byla připravena postavit se za svobodné a spravedlivé volby. Myslím, že ekonomická situace a

47

48

CS


vysoká míra nezaměstnanosti v Tunisku a Egyptě jsou vážným problémem a musíme udělat vše v našich silách pro řešení této situace. Ale o to se zde nejedná. V těchto zemích se jedná o spořádaný a klidný přechod a ne rozpad práva a pořádku. Chceme v našem sousedství stabilitu, mír a samozřejmě demokracii. Předsedající. − Dovolte mi poznamenat, pane Tannocku, že váš oblíbený odkaz na liberální demokraty vyvolal uprostřed místnosti značnou veselost. Později budete možná muset něco málo vysvětlit. (Smích) Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, neměla jsem nijak v úmyslu vracet se do minulosti, ale slyším zde některé překvapivé projevy. Myslím, že v nedávné době, před několika měsíci, jsme byli prakticky jediní, spolu s několika poslanci Evropského parlamentu ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, kdo vyzýval k rozpravě o situaci v Tunisku. Jak pan Cohn-Bendit správně řekl, je zde vskutku několik odbojářů na poslední chvíli. Mohli bychom toho k minulosti říci hodně, ale řekli jsme to v našem usnesení a myslíme si, že bychom se měli především soustředit na budoucnost. Především se musíme vyhnout zasahování do vnitřních věcí těchto zemí. Není na nás, Evropanech, abychom říkali, jaké by mělo být složení vlád těchto zemí. Tunisané jednali sami, aby se osvobodili od diktátorského režimu. Musíme jim umožnit se vyjádřit a podporovat je na cestě k demokracii. Každý, kdo sleduje situaci v Tunisku ví, že minulost ještě není mrtvá a pochována a že tam existují lidé, kteří v zákulisí tahají za nitky a pletichaří. Dnes násilí v Egyptě také ukazuje, že situace je obtížná. Takže ano, důrazně odsuďte veškeré násilí a nevyzývejte jen k tomu, aby se snížilo, jako tomu bylo v případě Tuniska. Policejní násilí je vždy nepřijatelné: je nepřijatelné dnes jako bylo nepřijatelné v minulosti; je nepřijatelné v Tunisku a Egyptě jako i kdekoliv jinde. Zeptejme se tuniských úřadů a tuniského lidu, co očekávají, aniž bychom jim něco vnucovali. Přezkoumala jste své rozhovory s ministrem zahraničních věcí, ale dodala jste, aniž vás patrně o to někdo požádal, že chcete zlepšit přístup na trh Tuniska. To je podle mého poněkud nevhodné, protože v této oblasti žádný nedostatek pomoci ze strany Evropské unie nebyl. Zdá se, že se dnes všichni probrali co se týče zkorumpování režimu Bena Alího. Ano, ekonomická liberalizace v Tunisku prospěla Ben Alimu a Trabelsiho rodinám díky pomoci Evropské unie. Ano, Evropská unie musí být pevná vůči všem porušením lidských práv. Evropská unie ztratila v těchto zemích velkou míru důvěryhodnosti. Ano, konečně musíme podporovat demokraty a odsoudit všechny diktatury. Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, starý pořádek v Maghrebu se mění a tato krize vyzdvihuje řadu problémů, které nebude jednoduché řešit. Jsou zde rizika stejně jako naděje. Je možné, že by sekulární autoritářské režimy mohly být nahrazeny agresivními, destabilizujícími islámskými fundamentalistickými teokraciemi. Měli bychom pamatovat na to, co se stalo v Íránu: pro demokratický vývoj je obtížné jít ruku v ruce s revolucí. Jistě je z čeho se v Íránu poučit.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Dalším nebezpečím je, že ekonomická krize se v této oblasti pravděpodobně zhorší a bude mít za následek ještě větší nezaměstnanost mladých a větší příliv přistěhovalců, které Evropa již nezvládne. Tyto události jsou znamením, že naše evropsko-středomořská politika je nedostačující a ukazují, že doposud uplatňovaná politika spolupráce nevyhovuje úkolu vytvořit podmínky pro rozvoj a demokracii. Co se stalo není jen z důvodu ekonomické krize, i když byla vážná, ale z důvodu nedostatečné sociální stability, jinými slovy nedostatku nástrojů k zastupování zájmů lidí, jako jsou odbory, svobodný tisk, politický pluralismus, dobrovolný sektor, právní stát a rovné příležitosti pro každého. Podpora zemí v tomto regionu na jejich cestě by měla být středem zájmu evropské politiky, spolu s hospodářskou a obchodní pomocí. Takto se vytváří skutečná stabilita: nikoliv stabilita poskytovaná autoritářskými režimy, ale stabilita založená na sociálním konsensu, participaci a demokratických institucích. Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, v této chvíli, kdy se připravuji na zítřejší ad hoc delegaci do Tuniska – a těší mě, že se jí mohu účastnit – mám na mysli blaho tuniského lidu a nutnost, abychom si všichni uvědomili, jak je to důležité a proč respektujeme jejich kulturní hodnoty a jejich identitu, když jim zároveň pomáháme budovat novou budoucnost založenou na právním státu a demokratických ideálech. Lidé očekávají změnu a očekávají pomoc bez podmínek. Jsem ráda, že pan Cohn-Bendit navázal na otázku, kterou jsem vznesla dnes ráno ve výboru delegace, týkající se toho, co se za všechny ty roky stalo s penězi EU. Přítomný představitel EAS řekl, že byly utraceny za reformy. Jaké reformy? Pokud by tam existovaly odpovídající reformy, lidé by takto neprotestovali. Můžeme dostat nějaké pravdivé odpovědi? Musíme přimět dočasnou vládu, aby vyšetřila, kam ty peníze šly a zajistit, aby v budoucnu všechny peníze EU byly řádně investovány. Ioannis Kasoulides (PPE). - Pane předsedající, arabský svět je naším partnerem ve Středomořské unii. Při každém našem zapojení jsme vždy prosazovali zásady pluralitní demokracie, svobody médií, projevu, a shromažďování, respektu k lidským právům, nezávislé soudnictví a dobrou veřejnou správu. Vždy jsme ale tvrdili, že mají být tyto zásady realizovány zevnitř, nikoliv zvenčí. Tuniští občané uspěli zevnitř – vzepřeli se represím, policejnímu státu a mučení a bojovali za získání svobody a demokracie. Tuniské úřady musí respektovat vůli lidu a bez odkladu přejít k procesu demokratizace a odpovědnosti v případech korupce nebo represe ze strany starých přátel Bena Alího. Z podobných důvodů se lidé Egypta vzepřeli zabíjení, zatýkání, slznému plynu, kulkám a požadovali svůj chléb a svobodu, důstojnost a zrovnoprávnění. Pozor: demokracie neznamená volby. Znamená daleko více než jen to. Jednoznačně podporujeme lid Egypta a vyzýváme jeho současné představitele, aby naslouchali moudrosti svého lidu a nestali se překážkou při reakci na jejich požadavky. Našim evropským úředníkům, Radě a místopředsedkyni/vysoké představitelce říkám toto: je zklamáním poslouchat prezidenta Obamu nebo Hillary Clintonovou, jak odvážně hovoří v pravý čas, zatímco vy, jako vždy, hrajete druhé a jen téměř neslyšitelné housle.

49

50

CS


Véronique De Keyser (S&D). – (FR) Pane předsedající, je doba, kdy je nutné vědět, jakou stranu podpořit. Několikrát jsem to uvnitř Evropské unie slyšela. Dnes je strana, kterou je nutné zvolit, jasná: jak řekli moji kolegové, je to strana svobody, hlas lidu. V tuto chvíli, kdy zde hovořím, je v plamenech muzeum v Káhiře, propukají boje v ulicích a jsem toho názoru, že alespoň v případě Egypta, jsme se nevyjádřili dostatečně jasně. Prezident Mubarak musí odejít, to musí být jasné. Prezident Mubarak, v situaci, v jaké je dnes – a já respektuji jeho dlouhý boj – není schopen vést politický přechod; je šílenství to po něm žádat a nechat Mubarakův klan vypořádat si v ulicích Káhiry účty s ElBaradeiem. Musíme v této věci vzít na svá bedra odpovědnost. Ráda bych vám také řekla, že v průběhu posledních několika dnů a nocí jsem nemohla přestat myslet na chyby, které jsme udělali. Udělali jsme neuvěřitelnou chybu: podporovali jsme zkorumpované režimy ve jménu stability, aniž bychom mysleli na sociální spravedlnost, nebo touhu lidí po svobodě. (Potlesk) To je chyba, kterou musíme napravit a nyní nastal čas to udělat. Druhou chybou, dámy a pánové, je to, že jsme nepochopili politický Islám. Neřekla jsem, že „se nám nepodařilo přijmout politický Islám“! Je rozdíl mezi teroristy, fundamentalisty a některými Muslimskými bratry. Je na nás, abychom tento rozdíl pochopili, abychom zahájili dialog, abychom nechali stranou ty, o které nestojíme, ale dnes jsme připravili cestu těmto fundamentalistům. Připravili jsme cestu určitým teroristům! Je čas přezkoumat tato stanoviska a konečně se musíme držet minulých úspěchů těchto zemí, Tuniska, Egypta a tak dále. Hovořím zde o sekulárních strukturách těchto států a o právech žen, jichž v těchto zemích bylo mnoho, v sekulárních strukturách a ústavách, které nemají vazbu na právo šaría. Demokracie lze budovat se silně různorodými stranami. Nevylijme dítě i s vaničkou. Držme se této myšlenky sekulárního státu a respektu k různým náboženstvím a přesvědčení a politické různorodosti. (Potlesk) Edward McMillan-Scott (ALDE). - Pane předsedající, myslím, že dnešním vysoce naléhavým tématem je situace v Egyptě. V roce 2005 jsem byl předsedou malé mise pozorovatelů tamních voleb. Byli jsme požádáni, abychom se zúčastnili prvního a potom druhého kola, ale první kolo bylo tak chaotické a špatně vedené, tak zkorumpované, že jsme se rozhodli se na druhé kolo již nevrátit. Egypt je zemí, kde po zhruba 30 let diktátor Mubarak na sebe vzal absolutní moc v obzvláště brutální, tyranské a svévolné vládě a i když všichni uznáváme neobyčejný vývoj v ulicích Egypta, poznáváme také v Mubarakově reakci někoho, kdo cítí, že má podporu, a to nejen v Egyptě, ale i jinde. Připouštíme ale také, že Evropská unie nemá Šestou flotilu. Jsme schopni jen promítnout morální sílu, a tak když baronka Ashtonová na počátku této rozpravy mluvila opatrně, bohužel u sebe zároveň neměla velký klacek. Takže musíme mluvit opatrně, to ano, ale také jedním hlasem a myslím, že problémem Evropy v tuto chvíli je, že na úrovni Cathy Ashtonové a dalších představitelů se jedním hlasem nehovoří. To bylo zmíněno již dříve – ministerští předsedové Británie, Francie a Německa vydali samostatná prohlášení. Promluvme společně. Vyjasněme si zcela jasně kde stojíme –

02-02-2011

02-02-2011

CS


podporujeme demokracii a lidská práva, a to nejen v Evropě, ale ve světě a v této době zejména ve Středomoří. Franziska Katharina Brantner (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, ráda bych zopakovala výzvu, abyste nám poskytla seznam příjemců peněz EU v těchto zemích. Existují podložené obavy, že klan Bena Alího a jeho podniky mají také prospěch z peněz EU. Jsem přesvědčena, že musíme přezkoumat naši vlastní práci v tomto regionu. Potřebujeme jasně vědět, jak jsou naše peníze využívány a samozřejmě potřebujeme i jasnou změnu. Aby k této změně došlo, je především nutné, aby byl v Tunisku nový vedoucí delegace. Ráda bych vám přečetla, co nám dnes napsal v emailu: – (FR) Není nutné přezkoumat strategii Evropy v Tunisku. Budeme mít větší svobodu ve výběru účastníků a partnerů, ale odvětví intervence a naše dohody s touto zemí se dnes ukazují jako ještě relevantnější. – Je neuvěřitelné, že vedoucí delegace píše, že nemusíme přezkoumávat naše politiky vůči Tunisku. Apeluji na vás, abyste přijali odpovědnost a vedoucího delegace vyměnili. Pokud mohu ještě doplnit jeden bod týkající se toho, co řekla paní De Keyserová; myslím, že také nastal čas podpořit v tomto přechodném období ženy. Proč například neuspořádat velkou konferenci s vaší podporou, kam půjdete a podpoříte ženy podporující tento přechod, vyzdvihnete jejich úlohu a podpoříte je, aby byl v těchto zemích podpořen a podtrhnut laický a sekulární proces. To by mohlo být váš feministický program. (Potlesk) Mirosław Piotrowski (ECR). - (PL) Pane předsedající, politické síly ve svět jsou uchvácené masovými protesty v Tunisku a zejména ve strategicky důležitém Egyptě. Jsou možné různé scénáře, od mírového převzetí moci silami podporujícími demokracii k hospodářskému chaosu a vypuknutí ozbrojeného konfliktu a dokonce ani použití jaderných zbraní nemůže být vyloučeno. Situace se neustále mění a je obtížné zde cokoliv předpovídat. Arabské společnosti, které byly léta zbaveny základních práv, jako je svoboda projevu nebo právo účastnit se svobodných voleb, jsou odhodlány za každou cenu přivodit změnu. Evropský parlament by měl dosáhnout společného stanoviska a podniknout kroky k zajištění toho, aby celý region nebyl destabilizovaný. Nesmíme zapomenout na usnesení nedávno přijaté naší sněmovnou o pronásledování křesťanů, v níž byl zmiňován i Egypt. Měli bychom zvážit přijetí hmatatelnějších opatření a vyslat do Egypta misi pozorovatelů. Willy Meyer (GUE/NGL). – (ES) Pane předsedající, baronko Ashtonová, Evropská unie musí zrevidovat naši politiku sousedství, protože je jasné, že jsme vyvolali dojem, že máme větší zájem o dosažení dohod o volném obchodu než o rozvoj lidí a jejich lidských práv. Problémem, baronko Ashtonová, není dnešní stanovisko Evropské unie týkající se režimů Bena Alího nebo Mubaraka, ale stanovisko, které Evropská unie přijala předevčírem a které neprojevuje ani nejmenší podporu změnám, které v ulicích požadují lidé. To je problém, který musí Evropská unie vyřešit: že neprojevujeme žádnou podporu změnám, které lidé požadují, nejen v Tunisku, ale i v Maroku, Egyptě, Jordánsku nebo Jemenu; obrovskému množství lidí, kteří již nemohou dále snášet autokracii nebo krizi, která postihuje ty nejslabší. To je revize, ke které bude Evropská unie muset přistoupit; musí být v čele situace a změnit směr své politiky sousedství.

51

52

CS


Bastiaan Belder (EFD). - (NL) Pane předsedající, není překvapující, že vzrušující politický vývoj v Tunisku a Egyptě je pozorně sledován Íránskou islámskou republikou. Jak íránská vláda, tak opozice podporují hlasy v ulicích. Je zajímavé, že obě strany si přisvojují zásluhu za toto arabské lidové povstání. Íránský režim vítá příchod revoluční vlny, která vznikla v jejich vlastní zemi v roce 1979 a věří, že se nyní šíří napříč arabským světem, zatímco íránská opozice se považuje za strůjce masových lidových protestů v Tunisku a Káhiře. Zatímco pragmatickému arabskému táboru na Středním východě hrozí bezprostřední zhroucení, íránské vedení má více důvodů k optimismu než opozice. Evropská unie by tuto hrozbu neměla ignorovat. Radikalizace arabského světa je rozhodně neslučitelná s důstojným životem, po kterém oprávněně volají protestující v Tunisku a Egyptě. Íránská islámská republika by rozhodně neměla být vnímána jako model, ale jako varovný příklad. Philip Claeys (NI). - (NL) Pane předsedající, to, co se nyní děje v zemích jako je Tunisko a Egypt, představuje nesmírně důležitý vývoj. Lidé se bouří proti diktátorským despotům, a to je dobře. Velkou otázkou samozřejmě je, co bude po vlně těchto událostí následovat. U demokratizace v islámském světě, panuje jistý paradox, kdy více demokracie často vede k většímu islamismu, což v důsledku vede k menší míře demokracie. Samozřejmě my v Evropě bychom měli podporovat demokratický proces. Podpora by ale měla být poskytnuta skutečným demokratickým silám a nikdy bychom neměli vědomě pomáhat organizaci, jako je Muslimské bratrstvo, zavádět teokratickou diktaturu v Egyptě tím, že jim poskytneme podporu EU. Jinak skončíme v situaci, jaké jsme dnes svědky v Íránu, která se projevuje v celém regionu. Buďme tedy opatrní při výběru partnerů. Konec konců Ben Ali a jeho strana byli ještě před několika týdny členy Socialistické internacionály (Socialst International). Teď, když se vítr obrátil, byl z ní přes noc vyloučen. Dámy a pánové, buďte v budoucnu opatrní, buďte opatrní ve výběru svých partnerů a neulehčujte islamistům život. Hans-Gert Pöttering (PPE). – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, naše reakce na události v arabském světě musí vycházet z našeho pojetí humanity. Každá lidská bytost, ať je to muslim, Žid, křesťan nebo někdo bez konkrétního vyznání, má stejnou hodnotu a stejné právo na důstojný život. Pokud je tomu tak, pak to také znamená, že lidé v arabském světě mají právo na život ve svobodě, v demokracii a na takový způsob života, jenž respektuje lidskou důstojnost. Proto je dnes naší povinností, naší odpovědností a naším důležitým úkolem pro budoucnost říci lidem arabského světa, kteří pokojně povstali za svobodu a demokracii, že stojíme na jejich straně. Vyjadřujeme naši solidaritu s mírumilovnými muslimy v arabském světě. (Potlesk) Již jednou jsme již udělali chybu, když jsme zavřeli oči před totalitním komunismem, protože jsme říkali, že potřebujeme stabilitu. Nesmíme tu chybu opakovat, protože stabilita také zahrnuje svobodu a demokracii a to je něco, co bychom měli podporovat. Pokud to, co nyní slyšíme, je pravda – nevěděl jsem předtím, že v Káhiře padly výstřely, předtím byla armáda v Tunisku i Egyptě zdrženlivá –, že armáda přechází k násilí, pak toto může trvat jen krátce. V Evropě jsme měli povstání ve východním Německu v roce 1953, v Maďarsku v roce 1956, v Československu v roce 1968, a pak přišla Solidarność.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Svoboda nakonec zvítězí, a proto všem, kdo dnes používají násilí, musíme říci: přestaňte střílet a dejte lidem svobodu prostřednictvím svobodných voleb. Měli bychom vyjádřit svou podporu slovy i činy, což zahrnuje i tuto sněmovnu. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, říká se, že se neumíme poučit z dějin. Měli bychom se ale o to pokusit. Co se týče provokování ohledně Íránu – a pan Cohn-Bendit již na to odpověděl – ještě jednou bych rád zmínil, co se tehdy v Íránu stalo. Podporovali jsme špinavý režim. Více méně jsme tolerovali tajnou policii, která v té době pracovala proti lidem a mučila je. Spojené státy spolu s Velkou Británií svrhly Mohammada Mossadegha, jenž chtěl klidnou revoluci. V tomto směru jsme nyní pokročili, ale stále ještě nedostatečně. Jsem přesvědčen, že musíme jasně říci – a v tomto ohledu souhlasím se svým kolegou poslancem, jenž toto již zmínil –, že musíme být na straně lidí, kteří začali a vystupňovali tuto revoluci a to nebyli islamisté. Mějme radost z této velké příležitosti, kterou představuje skutečnost, že revoluce nebyla spuštěna islamisty, ale lidmi v ulicích, běžnými občany, kteří jsou nespokojeni se sociální nespravedlností, ekonomickou situací a nedostatkem demokracie. To je to, co se zde stalo. Baronko Ashtonová, dámy a pánové, podívejme se na sebe sebekriticky, protože část naší strategie sousedství v důsledku tohoto padla. Navíc část naší strategie sousedství byla založena na tamní stabilitě. Na Středním východě potřebujeme mír. Očekávali jsme, že mír na Středním východě bude záviset na diktaturách a diktátorech, a to není možné a ani přijatelné. Musíme proto hovořit a vyjádřit jasně náš názor. Mír na Středním východě bude dlouhodobý pouze pokud bude založen na demokracii a ne na diktaturách. Proto, baronko Ashtonová, musíme vyjádřit svůj názor nahlas a jasně. Vím, že jste známá svým opatrným postupem, ale v tomto ohledu souhlasím se svými kolegy, že musíme být slyšet a musíme mluvit jasně. Musíte mluvit tak nahlas, že zastíníte mnohé z hlasů našich ministrů zahraničních věcí, někdy i tak hlasitě, že neuslyšíme hlas Hillary Clintonové, ale pouze hlas Catherine Ashtonové. To je to, co tento Parlament očekává. Berte to i jako důkaz naší důvěry ve vás a že očekáváme, že se velmi jasně vyjádříte. Metin Kazak (ALDE). – (BG) Pane předsedající, protesty v Tunisku a Egyptě, které byly spuštěné hněvem a neochotou trpět rostoucí nezaměstnanost mladých lidí, brutálními policejními metodami, korupcí a autoritářstvím, stejně jako pohrdáním lidskými právy, svobodou projevu a demokratických principů jsou výzvami, kterým čelí i ostatní arabské země, které chtějí změnu. Události v Tunisku, které bylo považováno za ostrov stability a ekonomické jistoty, jsou překvapivě podobné těm, které spustily pád sovětského bloku ve východní Evropě. Jsou jiskrou, která oznamuje pád arabského pseudo modelu stability a spustí v regionu demokratické změny. Požadavky jsou jasné a národy Tuniska a Egypta by nesouhlasily s polovičatými opatřeními. Řada z předpokladů pro přechod k demokracii již nabývají na síle, jako je aktivní a dobře organizovaná občanská společnost, svobodný tisk, respektované osobnosti opozice a existující politické strany. Musíme ale zcela zrevidovat naší současnou zahraniční politiku, baronko Ashtonová. Evropská unie by měla učinit strategickou volbu, najít kompromis mezi politickými a ekonomickými zájmy a demokratickými hodnotami, které nás sjednocují. Evropa musí ukázat, že pevně stojí za demokracií a ne že jen podporuje stabilitu v regionu. Důvodem

53

54

CS


je, že když přijde změna, lidé si vzpomenou, kdo byl na jejich straně a kdo udržoval již nemožný status quo. Heidi Hautala (Verts/ALE). - Pane předsedající, před 60 lety znamenala revoluce v arabském světě konec evropské koloniální vlády. Druhá revoluce v arabském světě se nyní odehrává před našima očima. Nastala chvíle, kdy Evropská unie musí zvolit, zda stojí na správné nebo nesprávné straně dějin. Úkolem je pomoci vypěstovat nezávislou občanskou společnost v arabském světě. Náš rozpočet v EU musí být přezkoumán tak, aby mohl reagovat na naléhavé potřeby Tuniska, které 23 let trpělo pod autoritářským režimem. Většina Tunisanů nemá důvěru v tuto dočasnou, nezvolenou vládu. Proces pravdy v Tunisku již začal, ale sama Evropská unie potřebuje takový proces pravdy, tak velké bylo z její strany po léta zanedbávání lidských práv a demokratických hodnot v arabském světě. Skutečně nastal čas na lidská práva. Ivo Strejček (ECR). - Pane předsedající, nesdílím názor, že probíhající povstání v Egyptě je převážně poháněno silami, které touží po demokracii evropského stylu. Chápu současné výtržnosti a chaos jako revoluci za změnu, která je motivována úsilím o lepší život. Klíčovou otázkou pro nás Evropany ale je hrozba toho, že by dramatickou situaci mohli zneužít radikální islamisté. Pokud by nastala taková dramatická politická změna, Evropa by stejně jako Amerika ztratila umírněného arabského spojence a mírová smlouva s Egyptem by byla ohrožená. Egypt se může rychle a snadno změnit v režim, jenž je nepřátelský vůči Evropě, Izraeli a Americe a může se sblížit s hnutím Hamas. EU by měla stát pevně na straně těch, kdo usilují o svobodu a kdo vytrvale podporují svobodné volby. Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, pochopitelně naprostá většina v Parlamentu podporuje povstání v Egyptě, a to je samozřejmě docela v pořádku, i když je zde několik výjimek, jak jsme právě nyní slyšeli. Myslím ale, a měli byste se mnou souhlasit, že politika znamená být přesný a včasný a věřím, že všichni zde musíme uznat, že jsme neviděli, co se v Egyptě v uplynulých desetiletích dělo. Kde jsme všichni byli, když ze Spojených států plynuly do Egypta miliardy dolarů na podporu tohoto režimu? Jsme s lidem Egypta protestujícím za svá práva na blahobyt, zdraví a vzdělání. Proto by měl Parlament i nadále poskytnout svou jednomyslnou podporu. Měl bych zmínit, že musíme v tomto procesu pamatovat na Palestince, aby se Palestinci nestali obětí. Ti z nás zde, kdo zastupují Kypr, jednoho ze sousedů Egypta, velmi pečlivě události sledují a, znovu opakuji, v tomto povstání podporujeme práva egyptského lidu. Lorenzo Fontana (EFD). – (IT) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, jak mnozí již řekli, je zajisté žádoucí, aby byla v severní Africe zavedena demokracie, jako máme demokracii zde v Evropě. Existují ale také rizika, jímž musíme čelit. Všichni si pamatujeme na útoky proti koptským křesťanům, které se odehrály o Vánocích právě v Egyptě. Naší obavou je, baronko Ashtonová, že bychom jednou mohli v severní Africe skončit s islámskou diktaturou. Z tohoto hlediska je důležité, aby byla Evropa ve střehu, abychom se nedostali do situace, kdy budou v severní Africe nepřátelské země, které, jak nesmíme zapomenout, mají s Evropou mnoho obchodních kontaktů. Není pochyb o tom, že v současné ekonomické krizi nebudou naše ekonomiky na tuto destabilizaci reagovat dobře. Měli bychom také

02-02-2011

02-02-2011

CS


mít na paměti, že tato destabilizace bude mít jistě dopad na přistěhovalectví, zejména do jihoevropských zemí. Vyzývám proto Komisi a vysokou představitelku, aby v těchto záležitostech byli ostražití. Barry Madlener (NI). - (NL) Pane předsedající, baronko Ashtonová, přestaňte být tak naivní. Pane Guyi Verhofstadte, také přestaňte být naivní. Konec konců, co Muslimské bratrstvo chce, je šaría a šaría není demokracie. Nejdůležitější opoziční strana, Muslimské bratrstvo, chce válku s Izraelem. Baronko Ashtonová, o tom jste neřekla ani slovo. Předstíráte zde, že jste naivní, když voláte po lepší budoucnosti Egypta, ale zároveň odmítáte uznat nebezpečí, které představuje islám. Protože islám a demokracie nemohou existovat vedle sebe. Byl bych rád, kdybyste toto sdělila nahlas a jasně, protože nechci vidět naivní paní Ashotnovou jak jde do Egypta se špatným vzkazem. Paní Ashtonová, buďte ostražitá před hrozbami, kterým čelí Egypt i my, a mluvte o nich. Varujte Egypťany, že je šaría katastrofou, katastrofou pro nás všechny. (Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Nirj Deva (ECR). - Pane předsedající, otázka, kterou jsem chtěl položit ctěnému poslanci, zní: jak může demokracie vzkvétat ve společnostech, v nichž neexistují instituce a historie demokratické tradice? Demokracie jen tak nevypučí na neoplodněném poli. Stále hovoříme o vytvoření demokratických států, aniž bychom pracovali na vytvoření demokratických institucí, na nichž demokracie vzkvétá. Barry Madlener (NI). - (NL) Pane předsedající, mohu jen souhlasit s panem Devou. Samozřejmě se demokracie jen tak neobjeví, ale pro Egypt žádnou jinou alternativu nevidím. Nejsem schopen vybrat v Egyptě jednoho člověka, jenž by mohl převzít vedení. Je nakonec záležitostí Egypťanů si vybrat své vůdce. Co můžeme však udělat je apelovat na Egypťany, aby si zvolili nikoliv Muslimské bratrstvo, ale světské představitele. Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, baronko Ashtonová, v minulosti jsem na vás možná byl tvrdý, ale musím uznat, že tato záležitost vám musí značně komplikovat život, takže doufám, že to, co hodlám říci, pomůže. První věc, kterou chci jasně říci je, že úlohou států je chránit své občany, ne jim řídit život. Když vláda řídí životy lidí namísto toho, aby je chránila, přestává být vládou a stává se režimem. To se stalo v Tunisku a v Egyptě, protože politická situace, která začala hlubokým idealismem ze získání nezávislosti se na mnoho let stala režimem. Naší úlohou je bránit svobodu a demokracii v srdcích těch, kdo ji dnes brání v ulicích. Další téma, které chci zmínit, se týká nás, Evropské unie. Musíme připustit, že nemáme politickou strategii pro evropsko-středomořskou oblast, což znamená připustit, že barcelonský proces a Středozemní unie selhaly. Je to přetvářka: jedná se jen o politické hry, které neslouží žádnému účelu a ničeho nedosáhly. V této otázce musíme jednat rozhodně. Musíme tuto strategii začít vytvářet: musíme ji naplánovat a realizovat, jako jsme to udělali v případě východní Evropy a Balkánu, i když se jim to muselo vnutit. Pokud

55

56

CS


nebudeme mít tuto strategii, nebude záležet na tom, zda hovoříme nebo nehovoříme jedním hlasem, protože naše slova budou postrádat význam. Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, baronko Ashtonová, mám pocit, že si ještě nejste dostatečně vědoma toho, co se v oblasti Středomoří děje. Musím říci, že pomalost institucí EU při řešení otázky Středomoří může být vysvětlena jen nedostatečnou informovaností o situaci a neschopností vycítit, že jsou změny v pohybu. Dostáváme se ke konci politické a historické éry, kdy byla politika Evropy vůči jihu zmatená a kontraproduktivní. Ekonomická krize, obtíže spojené s migrací a nedostatek změn v rámci vládnoucích tříd vytvořily výbušnou kombinaci, která nyní ovlivňuje Tunisko a Egypt, ale pravděpodobně se rozšíří i do dalších zemí. Abych se také obrátil na některé své kolegy, řekl bych, že si nevystačíme s tím, když si budeme myslet, že všechno, co musíme udělat, je prostě podpořit demonstrace, které v současnosti probíhají. Evropa musí ukázat větší politickou vyzrálost. Pro to je nutné přeladit politické antény Evropy. Zahraniční politika Evropy musí opustit svůj napůl tajný způsob práce a převzít vedení na mezinárodní scéně v podpoře procesů přechodu k demokracii, které právě probíhají. Zejména potřebujeme v řadě oblastí jasné politiky: novou politiku partnerství a sousedství a novou bezpečnostní politiku pro Středomořskou oblast; větší ochotu celé Evropy zabývat se Středomořskou otázkou; a politiku společné akce, aby Evropa v regionu jednala spolu s ostatními aktéry, jako jsou Spojené státy a Turecko. Potřebujeme samozřejmě významnou změnu, a to na straně Komise vyžaduje značnou pokoru při znovuotevření rozpravy o zahraniční politice vůči Středomoří a při novém pohledu na Unii pro Středomoří a zároveň při zajištění toho, aby v ní Evropa měla svou úlohu. To je pro Evropu zásadní a musíme si toho být plně vědomi. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Paní předsedající, svět se posouvá a mění a nikde to neplatí více než v arabském světě, kde, mohu-li vám to připomenout, 40 % populace žije pod hranicí chudoby a u mladých lidí je nejvyšší míra nezaměstnanosti ve světě. Arabské národy touží po rozvoji a demokracii a protože oboje jde ruku v ruce, vzali tito lidé v Tunisku i v Egyptě osud do vlastních rukou, aby zavedli změnu, na níž mají právo. Navíc, bez ohledu na všechny provokace – jak jsme dnes byli svědky v Káhiře – a všechny obtíže, nic a nikdo toto hnutí nezastaví. V případe Tuniska včera a Egypta dnes jsme slyšeli jeden hlas, a sice hlas Spojených států, které se rozhodně postavily za demokraty. Věřím v Evropu, ale také věřím, že je bezvýznamná, pokud nebude demokraty na každém kroku rozhodně podporovat. Byl by to splněny sen, kdyby se Evropa této příležitosti chopila; byla bych nadšená. Ale neučinila tak. Není to jen díky úloze, kterou jste sehrála; je to také díky přílišné opatrnosti jejích představitelů, kteří příliš často raději zůstávají potichu, než aby jednali. Po více jak 20 letech od pádu Berlínské zdi jsme svědky historické změny. Naléhám na vás, abyste se jí chopili, abychom nepromarnili příležitost tvořit světové dějiny.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Derk Jan Eppink (ECR). - Paní předsedající, všechno, co jsem chtěl říci, bylo vlastně již řečeno, takže se omezím na jednu otázku na vysokou představitelku. Dnes pan Blair, bývalý ministerský předseda, jehož patrně znáte, pěl chválu na egyptského prezidenta Hosni Mubaraka. Dnes na CNN řekl, „Mubarak je nesmírně odvážný a silou k dobrému“. Pan Blair také varuje před urychlením voleb v Egyptě. Nyní je pan Blair zmocněncem v izraelsko-palestinském mírovém procesu, jenž je podporován Evropskou unií. Co si o výrocích pana Tonyho Blaira myslíte? Gerard Batten (EFD). - Paní předsedající, velkým nebezpečím pro Egypt a ostatní severoafrické země je samozřejmě to, že svržení místních vlád sem nepřinese liberální demokracii západního stylu, ale spíše islámskou fundamentalistickou vládu a novou dobu temna, jak jsme to mohli vidět v Íránu. Existuje ale určité uspokojení vyplývající z vyhlídky, že utlačované národy svrhnou své nedemokratické a nezastupitelské vlády. Všechny vlády, dokonce i tyranie, v zásadě odvozují svou moc z konsensu lidí, kterým vládnou. Můžete lidi sice dlouho a silně utlačovat, ale vždy existuje možnost, že se vzbouří. Existuje zde paralela s Británií, kde po sobě jdoucí vlády zastoupené různými politickými stranami důsledně naši zemi zrazovaly a odevzdaly naše právo na demokratické sebeurčení Evropské unii. Podle Velké listiny práv a svobod mají Angličané právo na zákonnou revoltu. Zajímalo by mě, jak daleko budou muset být dotlačeni, než vyjdou do ulic jako Egypťané. Andrew Henry William Brons (NI). - Paní předsedající, měli bychom všichni tleskat pádu nebo blížícímu se pádu represivních režimů, možná ale až budeme vědět – nebo téměř jistě budeme vědět – kdo nebo co je pravděpodobně nahradí. V Tunisku, podobně jako Iráku a Egyptě, byly dokonce i podle středovýchodních měřítek, režimy politicky represivní, ale byly zároveň, podle středovýchodních měřítek, sekulární a dokonce sociálně liberální. Existuje nebezpečí, že sociálně liberální autokracie bude nahrazena sociálně represivní autokracií nebo dokonce sociálně represivní demokracií. Ti, kdo očekávají pohodlné a civilizované předání moci ve všech nebo v některých z těchto zemí, by se měli znovu zamyslet. Pokud bychom byli svědky občanských válek, zvěrstev a zničení ekonomik těchto zemí, mohli bychom poskytnout dobrou radu a naše obyvatelstvo by mohlo poslat pomoc, ale doufám, že nepovažujeme za naši práci vyslat tam naše jednotky, aby byly zabity. Určitě není naší prací zachraňovat obyvatelstvo těchto zemí a přivádět ho do Evropy. Mário David (PPE). – (PT) Paní předsedající, svět a zejména Evropa nemůže zůstat lhostejná k síle intenzivního hnutí lidové opozice v řadě zemí severní Afriky a Středního východu nebo opomenout uznat důležitost a legitimitu těchto demonstrací. Musíme všem lidem toužícím po demokracii a svobodě poskytnout naší naprostou solidaritu, jako jsme v nedávné minulosti poskytli našim přátelům ve východní Evropě. V současnosti zažíváme v dějinách výjimečný okamžik: jeden z těch, jenž mění jejich směr a vytváří novou realitu. Objektivně je nutno zdůraznit, že islámský extremismus se objevuje jako politická – a nikoliv náboženská – reakce na některé z těchto problémů, živená sociálním vyloučením a reakcí na něj. Budoucnost tohoto regionu potřebuje pevné, tolerantní demokracie, které respektují menšiny a v nichž je stát slíben všem a není zneužíván několika jedinci.

57

58

CS


Vedle nás je část světa, jenž musí využít této chvíle znovuzrození k tomu, aby šla dál po cestě k míru a sociálnímu pokroku. Musí dokázat, že v tomto sousedícím regionu mohou všichni žít společně v míru a vzájemném respektu bez ohledu na náboženskou víru, politickou volbu nebo etnickou příslušnost. Paní předsedající, nyní závěr. Baronko Ashtonová, namísto několika málo vedoucích představitelů jednajících společně nebo izolovaně – v portugalštině říkáme „je těžké být knězem ve vlastní farnosti“ – je zapotřebí, aby Evropa jako celek převzala vedoucí úlohu při poskytování pomoci těmto reformám a aby pro Střední východ našel nový vzor, který se vyhýbá radikalismu a který respektuje lidská práva a zejména pak práva žen. Saïd El Khadraoui (S&D). - (NL) Paní předsedající, v této chvíli probíhají násilné střety mezi příznivci a odpůrci Mubaraka. Musíme panu Mubarakovi vyslat jasný signál a vyzvat jeho příznivce, aby se okamžitě stáhli a aby se vyhnuli zbytečnému krveprolití. To, co se děje v Egyptě, nás všechny překvapilo. Měli bychom k tomu přistupovat jako k neuvěřitelné příležitosti, příležitosti pomoci tomuto regionu se po letech politické a ekonomické stagnace dále rozvinout do skutečné demokracie, kde mají všichni příležitosti. Mám zde na mysli především miliony mladých lidí, kteří hladoví po svobodě a možnosti rozvíjet se. Tento dopad nesmíme podceňovat. Někteří hovoří o roce 1989 arabského světa, jestli to tak je nebo není teprve uvidíme. Evropská unie by mohla ukázat trochu více ochoty v podpoře tohoto procesu transformace a samozřejmě bych býval rád – jak jiní poslanci již zmínili – slyšel vás na toto téma promluvit. Velmi brzy bychom měli objasnit, že tento proces přechodu k demokracii musí okamžitě začít a že pan Mubarak prostě již nemá oprávnění tento proces vést a řídit. Proto musíme co nejdříve určit harmonogram, jasný program opatření a reforem, které by měly vést k prvním a transparentním volbám v září tohoto roku. To například znamená udělat změny v ústavě, ve volebních zákonech a v tom, jak média podávají zprávy o politických tématech, aby všichni kandidáti měli možnost lidem představit své kampaně. Všechny demokratické síly by měly být co nejdříve přizvány ke stolu, aby tento proces směřovaly správným směrem a Evropa by v tomto měla hrát pozitivní a konstruktivní úlohu. Zároveň si musíme být vědomi složitosti situace. Například vojsko je chváleno za rozhodující úlohu a za uklidnění situace. Za to sklidilo mnoho chvály, ale jedná se i o důležitého hospodářského hráče. Pokud chceme zavést skutečné demokratické reformy, potom budou nutné i hospodářské reformy, a to nebude jednoduché. Annemie Neyts-Uyttebroeck (ALDE). - (NL) Paní předsedající, s velkým zájmem jsem poslouchala, co říkala paní vysoká představitelka a moji kolegové. Mnoho z vás řeklo, že jste zcela překvapeni tím, co se děje v Tunisku a Egyptě. Dovolím si říci, že jsem těmito výroky překvapena, protože jsme ve skutečnosti již dlouho věděli, že se nejedná zrovna o demokratické režimy a že naopak jsou to autoritářské nebo velmi autoritářské režimy, které měly své občany pod palcem. Rozhodli jsme se tuto situaci neřešit přímo, protože jsme si mysleli, že to bude nejlepší zárukou stability v regionu a napříč Středomořím. Máme ale opět důkaz toho, že podporovat autoritářské a zkorumpované režimy kvůli stabilitě a předcházení chaosu obvykle znamená skončit v nestabilitě, chaosu a ztrátě skvělých příležitostí do budoucna.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Doufám, že budeme rozumní a že podpoříme demokratický proces rozumným způsobem. V souvislosti s tím bych vás ráda požádala, abyste věnovali zvláštní pozornost podpoře řadě politických stran jak v Tunisku, tak v Egyptě. Tyto strany jsou slabé. V posledních letech měli jen malou možnost se strukturovat. Budou proto potřebovat veškerou pomoc, aby mohly hrát svou úlohu při tom, co doufejme budou spravedlivé a brzké volby. Geoffrey Van Orden (ECR). - Paní předsedající, chci zejména zmínit, že jsme na Západě příliš často svědky útoků na svatyně našich svobodných společností ze strany extremistů, kteří se vrátí do svých domovských zemí, s nepřátelským postojem k našim hodnotám a nesoucí revoluce. Včera bylo 32. výročí návratu ájatolláha Chomejního do Íránů z Paříže. Víme, k čemu to vedlo. Rachid Ghannouchi, jenž obhajoval zničení státu Izrael, se vrátil do Tuniska po dvou desetiletích v Londýně. Považuje vedení palestinské samosprávy za nelegitimní, podporuje Hamás. Hamás je samozřejmě odnož Muslimského bratrstva, jediné dobře organizované politické skupiny v Egyptě. Takové organizace budují svůj základ moci tím, že reagují na každodenní potřeby lidí a upevňují pak svou moc terorem. Musíme přijmout tvrdší opatření, abychom předešli líhnutí extremismu v našich hlavních městech a udělat více pro to, abychom dosáhli na legitimní občanskou společnost v místech, jako je Egypt a Tunisko, a to dobře zacílenou pomocí, včetně dobře řízenou finanční pomocí. Vito Bonsignore (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, souhlasím s tím, co zde již bylo řečeno mými kolegy ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Rád bych ale zdůraznil skutečnost, že poslední události ve Středomoří nás všechny ohromily, protože ještě před pár týdny byly zcela neočekávané. Zdá se, že Služba pro vnější činnost vedená baronkou Ashtonovou byla zaskočena a podle mého názoru nyní vykazuje chabou schopnost reagovat. Zrovna přemýšlím o tom, zda stojí za to utrácet tolik peněz za službu, která je takto řízena. Ještě jednou říkám, jsme svědky naprosto nedostatečné evropské přítomnosti na evropsko-středomořské scéně. Prosazujeme právo všech národů rozhodnout o vlastní vládě a vlastní vládnoucí třídě skrze svobodné, demokratické volby nikoliv prostřednictvím činů vnucených brutální silou a extremismem. Jak bylo řečeno, je na čase, aby stabilita šla ruku v ruce s demokracií. Proto nyní používáme všechny legitimní prostředky k posílení demokracie a politického pluralismu při zachování respektu k právnímu státu, lidským právům a bezpečnosti občanů. Celý svět a především my Evropané potřebujeme Středozemí, které je v míru. Evropská unie musí změnit vlastní politiku a bez dalšího otálení usilovat o to, aby poskytla adekvátní pomoc a spolupráci a pomohla tím k zavedení nutného socioekonomického rozvoje ve všech středomořských zemích. Carmen Romero López (S&D). – (ES) Paní předsedající, dámy a pánové, tuniští demokraté nám nedávno dali ukázkovou lekci dospělosti. Proto v těchto chvílích napětí, které prožíváme a ve světle masakru, který se odehrává v Egyptě, bychom v Evropské unii přivítali jednotný hlas, abychom skutečně tento masakr dokázali zastavit a aby svoboda mohla skutečně i do Egypta přinést hluboké změny směrem k demokracii. V případě Tuniska ale máme stále čas. Zde v Parlamentu zítra hlasujeme o usnesení – v zemi bude delegace – a naše podpora, naše demokratická záruka je v těchto chvílích také velmi důležitá, zejména v Tunisku, pak v Egyptě a všech těch zemích, které požadují více svobody.

59

60

CS


Stále je ještě toho hodně, co můžeme udělat, protože cena hospodářského kolapsu způsobeného rozpadem a revolucí této povahy musí být držena na minimu. Je příliš mnoho nepřátel, kteří chtějí obrátit Tunisko k modelu, jenž je naprosto jiný než ten, který chceme. Tunisko se stalo modelem a co nyní vidíme, je ve skutečnosti konec postkoloniální éry a začátek skutečné nezávislosti. Proto je hospodářská situace v Tunisku příležitostí – kromě toho, co paní Ashtonová zmínila – pro Evropskou centrální banku zaujmout stanovisko, aby nepromeškala zkušenost, která by mohla být životně důležitá pro budoucnost Středomoří. Je důležité, aby bylo rozhodnutí urychleně přijato. Marietje Schaake (ALDE). - Paní předsedající, zrovna nyní, když zde zasedáme, jsou občané Egypta v pasti a na náměstí Tahrir na ně útočí a vojsko a policie je údajně napadají, místo toho, aby je chránily. Při svých mírumilovných protestech Egypťané z různých vrstev požadují respekt k lidským právům a demokracii, politickou reformu a řádnou veřejnou správu a socioekonomický rozvoj. Možná vám tyto požadavky připadají povědomé, neboť se přesně jedná o cíle programů EU pro Střední východ a konkrétně pro Egypt. Jen Komise na tento účel v průběhu 15 let celkem utratila téměř 3 miliardy EUR. Když jsou požadavky lidí konečně v souladu s cíli našich politik, proč je tak těžké rychle vydat stanovisko EU? Potřeba silné, aktivnější Evropy je naléhavější než kdy předtím. Tak, jak slunce svobody a demokracie vychází nad Středním východem, tak mraky rozkolu zabraňují evropské jednotě a schopnosti převzít odpovědnost. Vyzývám vás, abyste se podívali na to, co se právě teď odehrává a jednoznačně podpořili lidi. Jejich práva a důvěryhodnost EU jsou propojeny. Další jevy, které jsou trvale přítomné ve vztahu mezi lidmi a diktaturami, jsou komunikace a informační technologie. Tuniská vláda se při potlačování občanů řadila mezi nejtvrdší uživatele cenzury, sledování a technologií pro filtrování. Evropské společnosti jako Vodafone a francouzský Telecom byly v Egyptě aktivní při přerušení spojení. Přála bych si, aby proběhlo vyšetřování úlohy evropských společností, kterou sehrály při porušování lidských práv tím, že bránily svobodnému projevu, svobodnému tisku a přístupu k informacím a vytvořily prostředí, v němž nemohlo být porušování lidských práv zdokumentováno. Tomasz Piotr Poręba (ECR). – (PL) Paní předsedající, paní Ashtonová, podle mého názoru udělala Evropská unie ve svých minulých vztazích s Tuniskem a Egyptem několik chyb. Co se týče Tuniska, udělali jsme chybu, když jsme se neozvali poté, co Ben Ali vyhrál v roce 2009 prezidentské volby. Na připomenutí bych dodal, že získal 90 % hlasů, ale volby nebyly ani svobodné ani demokratické. Totéž platilo, když byl v Tunisku novelizován trestní řád, který ukončil činnost nevládních a lidskoprávních organizací. Nemůžeme si dovolit takovou politiku pasivity a nečinnosti, když jde o opatření, která má dnes Evropa přijmout v regionu severní Afriky. Bude velmi obtížné regionu navrátit stabilitu, pokud nebudeme hrát aktivní úlohu a neukážeme naše odhodlání tohoto cíle dosáhnout. Vlády, které respektují lidská práva, svobodu projevu a médií, se k moci v severní Africe vrátí tehdy, pokud k událostem v těchto zemích zaujmeme aktivní a odhodlaný postoj. Děkuji Cristian Dan Preda (PPE). – (FR) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, před rokem jsme v této sněmovně diskutovali o vztazích Evropské unie s Tuniskem a tehdy

02-02-2011

02-02-2011

CS


jsem řekl, že sociální úspěchy, na které byli Tunisané tolik hrdí, by měli být doprovázeny politickém pokrokem. Navíc jsme v uplynulých týdnech viděli, že politický pokrok zde je, alespoň v tom smyslu, že počáteční povstání je nesmírně jasným a zřejmým výrazem touhy po svobodě. Situace v Egyptě je podobná, i když se věci vyvíjejí rychle. Nevíme, jaké budou výsledky a v budoucnu budou jistě i další místa, která budou demonstrovat svou touhu po svobodě stejně jasně. Zároveň, jak jsme dnes viděli, někteří z nás se obávají, že tyto změny nepovedou nutně k sekularismu nebo k pokračování sekulárního státu, k umírněnosti nebo ke stabilitě. Jsem přesvědčen, že si musíme být vědomi skutečnosti, že je skutečně možné, že v nadcházejících týdnech nebo rocích, tento region nezažije politické režimy, které jsou jak stabilní, tak inspirované svobodou a umírněností. To je docela možné a věřím, že na tuto možnost musíme být také připraveni. Doporučoval bych proto baronce Ashtonové, aby případně vedla strategii Unie zpět k postupu naznačeným Komisí v roce 2005 ve zprávě pro summit v Barceloně. Kader Arif (S&D). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, až do této chvíle jsme měl podezření, že lidé mají navrch nad svými politickými elitami. Dnes jsem si tím celkem jistý. Rád bych nejdříve složil poklonu odvaze a odhodlání tuniského a egyptského lidu. Připomněli nám, že hodnoty, které ve světě symbolizujeme – lidská práva a demokracii – nejsou hodnotami výlučnými pro Západ, jak někteří tvrdí, ale spíše hodnotami univerzálními, sdílenými všemi. Podle mého názoru nemůže Evropa již nadále pokračovat v chybách, které dělá v této části světa, potácet se od špatných analýz k špatně vedeným projektům. Tito lidé od nás očekávají reakci, která se vyrovná jejich odvaze a touhám. Nechtějí dobročinnost, ale určitě žádají o solidaritu a ještě více o odpovědnost. V těchto nejistých dobách nikdo nechce chaos, ale nikdo by také již nadále neměl přijímat status quo. Musíme podpořit naději, kterou vytvořily události v Tunisku a Egyptě, abychom pomohli stvrdit a zavést demokracie, které těmto zemím a jejich obyvatelstvu prospějí a které prospějí i nám a věřím, že jste toto, baronko Ashtonová, vyjádřila důrazně. Zakončím tím, že ocituji básníka, který kdysi řekl: „Svět usíná z nedostatku drzosti.“ Tyto národy jsou ve svém volání po svobodě celkem oprávněně neopatrné, ale především doufám, že probudí naše svědomí. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, žádám vás, abyste byla odvážnější. Jeďte do Káhiry před Radou ministrů zahraničí. Mluvte tam se zástupci vlády a s opozicí. Vraťte se do Bruselu a řekněte svým kolegům, co jste tam viděla a slyšela. Stanovte agendu a nenaslouchejte 27 různým názorům, s nimiž je pak velmi obtížné něco opravdu udělat. Až pan Mingarelli pojede do Tuniska – což je něco, co vnímám pozitivně – informujte nás, ať o tom víme a ať i veřejnost ví, že je tam Evropa přítomna. Nejdřív jsem se dozvěděl, že tam byl Američan a až potom jsme slyšel, že tam byl i pan Mingarelli. Jste ministryní zahraničí pro Evropu a upřímně bych vám radil, abyste na jedné straně byla naší ministryní zahraničí. Na druhé straně, jako ministryně zahraničí Evropy, nemusíte skákat, jak každý píská.

61

62

CS


Dnes zde zazněla srovnání s rokem 1989, a myslím, že to tak je správně. Věřím, že náměstí Tahrir v Káhiře roku 2011 odpovídá Alexandrovu náměstí v Berlíně roku 1989. Odehrává se tam revoluce. Pokud si ale na chvíli připomeneme revoluci v roce 1989, vzpomeneme si, že jsme tehdy měli stejné dilema. Chtěli jsme svobodu, stabilitu a demokracii a přehlédli jsme skutečnost, že tento proces, přechod ze stabilní diktatury k demokracii, je jen zřídkakdy klidný, spořádaný a stabilní. Z tohoto pohledu je důležitá diplomacie, organizace a opatrnost. To by nás nemělo odvádět od skutečnosti, že máme z této revoluce nesmírnou radost. Je to revoluce proti diktatuře a za svobodu. Opravdu věřím, že Evropa může v těchto zemích určovat uspořádání. Naše radost by ale měla být zjevná, jedno je ale také jasné, a to je, že byť s omezeným vlivem, určitě nebude možné budovat stát s panem Mubarakem. S dnešním násilím na náměstí Tahrir ztratil tento vládce v Egyptě poslední zbytek legitimity. Sajjad Karim (ECR). - Paní předsedající, bylo již na čase, aby tento okamžik nastal. Je veden jak staršími občany, tak těmi, kdo v Egyptě nepamatují nikoho jiného než Mubaraka. Naší reakcí má být sdělení, že by Egypt neměl být destabilizovanější, než již je; že lid Egypta má dostat vládu podle svého svobodného výběru. To je pravda, ale nestačí to. A pak dnes zde z této sněmovny slyším varování před islámským tsunami, které má přijít a všechny nás zničit. Všechno, co ale děláte předkládáním těchto argumentů, je, že argumentujete pro totalitní režim špatně zamaskovaný velmi tenkou vrstvou demokracie a nepřikládáte žádný význam těm lidem, kteří v Tunisku i v Egyptě zaplatili svou krví a svými životy. Zaplatili svými životy v boji za svobodu svých krajanů a vaší svobody si nebudou cenit o nic méně. Ti v ulicích, i když je jich početně velmi mnoho, jsou jen hlasitou menšinou, která ale zastupuje ještě početnější mlčící většinu. Vysoká představitelko, toto není doba pro slabochy. Kráčejte pevně, vyšlete jasný vzkaz: Mubarak musí teď odejít. Simon Busuttil (PPE). - (MT) Paní předsedající, není pochyb o tom, že Evropa mohla udělat daleko víc v pomoci arabskému světu a jeho zemím na cestě k demokracii. Pokud má z těchto dramatických událostí, jichž jsme svědky, vzejít jeden pozitivní závěr, pak to musí být skutečnost, že Arabové se ujali kontroly nad vlastním osudem, aby svou situaci zlepšili. Koneckonců, dějiny jsou plné příkladů intervencí ze strany Západu, které nadělaly více škody než užitku. Musíme se proto zbavit představy, že musíme každému běžet na pomoc, kdykoliv je nutné něco napravit a ostatním diktovat a kázat, jak mají spravovat své záležitosti. Dnes bychom se měli sami sebe zeptat, co lze ve světle probíhajících událostí od této chvíle dělat. Podle mého názoru je nutné udělat dvě věci. Především musíme zasáhnout s veškerou rázností, kterou máme, a s veškerou pomocí, kterou můžeme poskytnout, aby se v těchto zemích zlepšilo demokratické prostředí a zejména aby došlo k posílení demokratických institucí. Tak mohou tyto země prospívat a zároveň i vyhnat nové extremisty a diktátory. Zadruhé se musíme sami sebe zeptat, kde jsme dělali chybu. Musíme se zeptat, zda naše evropsko-středozemní politika nebyla jen slova a žádné činy. Kde v tom všem byla Unie pro Středomoří? Přestane Evropa někdy jen reagovat a rozhodne se namísto toho jednat?

02-02-2011

02-02-2011

CS


Rosario Crocetta (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, je na čase, aby se Evropa snažila tuniskému lidu a jeho přechodné vládě poskytnout konkrétní podporu a obnovila evropsko-středomořský dialog, který byl v posledních letech velmi zanedbáván. Výbuch hněvu mladých lidí a chudých v Maghrebu a Egyptě je způsoben nerovným rozdělením bohatství a omezením základních svobod. Severní Afrika vzplála a dožaduje se více demokracie, lepšího hospodářství, více participace a zaměstnání a zároveň hledí s pochybnostmi na starý kontinent Evropy, jenž je nehybný a neschopný uchopit sociální transformaci, která v regionu probíhá nebo vytvořit skutečné politiky pro pokrok a mír. Evropa musí věnovat více pozornosti lidským právům a demokracii a musí podporovat více dialogů, více spolupráce a opravdovější hospodářskou pomoc. Evropa musí otevřít své dveře a srdce severní Africe, aby se Středomoří mohlo stát mořem míru. Nelze nadále odmítat migranty prostřednictvím násilné spolupráce se zeměmi jako je Libye. Potřebujeme více investic, více otevřenosti, více pomoci a více evropsko-středomořské politiky. Dějiny to po nás vyžadují. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, nemůžeme srovnávat domácí situaci Tuniska se situací v Egyptě. Základní příčina masových protestů byla stejná, ale mají naprosto odlišné důsledky pro mezinárodní situaci. Změny v Tunisku vedené občany a lidovou podporou odchodu Bena Alího mohou znamenat šanci na lepší budoucnost této země. Naproti tomu je nutné být obezřetní, když hodnotíme situaci v Egyptě. Bez ohledu na feudální vládu působil Hosni Mubarak jako garant stability v Egyptě. Pokud bude nyní svržen, s ohledem na skutečnost, že nedostatek vyhovujících podmínek znamená, že se dosud nezformovala demokratická opozice – a to je okolnost, kterou bych rád zdůraznil – zdá se, že by Egypt mohl být vehnán do náručí extrémních politických skupin napojených na Muslimské bratrstvo. Mezinárodní důsledky takového obratu událostí by měly být zváženy. Možná spojenectví s Hamásem, tvrdá politika proti Izraeli, zintenzivnění pronásledování křesťanů a zjitření situace v regionu – jsou tyto možnosti lepší než stabilita za Mubaraka? I když uznáváme jeho zásadní chyby stejně jako legitimnost protestů proti tomu, co se za jeho režimu dělo, měli bychom se zamyslet nad tím, co by v této situaci bylo nejlepším řešením a jaký přístup by měla Evropská unie zaujmout. Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Paní předsedající, události, které se odehrávají v Tunisku a Egyptě, jsou velmi významné a je možné, že tyto procesy změn se rozšíří do dalších zemí ve středomořském regionu, což je region nejvyšší důležitosti pro Evropskou unii. Tyto země jsou přímo na našem prahu a máme s nimi řadu přátelských vazeb. V posledním desetiletí Evropská unie nebyla schopna přesvědčit jejich orgány, aby realizovaly nezbytné reformy. V posledním volebním období jsem já sám zdůraznil, že stabilita nemůže být nadále používána jako ospravedlnění nedostatečných změn, ale že tyto země potřebují hluboké politické, ekonomické a sociální reformy. Nyní jsou změny a reformy vyžadovány lidmi v ulicích. Dámy a pánové, vítám skutečnost, že Rada konečně v pondělí těmto událostem věnovala pozornost a zaujala stanovisko. Také mám dojem, že je proces transformace v Tunisku veden správným směrem. Širší pohled ovšem naneštěstí říká, že v uplynulých týdnech Evropská unie v těchto procesech téměř chyběla. Slyšeli jsme několik proslovů prezidenta Obamy, slyšeli jsme prohlášení ministryně zahraničí Clintonové a dokonce jsme slyšeli o kontaktu mezi tuniskou armádou a zástupců armády Spojených států …

63

64

CS


Viditelnost Unie nebyla nijak srovnatelná. Nové mechanismy Lisabonské smlouvy by měly být efektivnější a viditelnější, včetně předsedy Evropské rady. Baronko Ashtonová, vítám vaši cestu do Tuniska, která proběhne za dva týdny, ale jsem také přesvědčen, že musíme zlepšit naši schopnost předvídat a reagovat. Chceme být významným globálním hráčem? Přinejmenším musíme pro začátek být důležití na regionální úrovni. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Paní předsedající, Evropská unie velmi pozorně sleduje situaci v Tunisku a podporuje úsilí tuniského lidu o mírumilovný přechod k demokracii. Prvotní opatření přijatá přechodnou vládou v Tunisku jdou správným směrem. Vyzýváme nové úřady, aby plně realizovaly závazky, které přijaly a které se týkají veřejné správy, respektu k právnímu státu a základním svobodám stejně jako hospodářským a sociálním reformám. Myslím si, že všechny tyto reformy jsou jednou z nejlepších investic do budoucnosti Tuniska a pomohou mu zavést stabilní demokracii. Evropa usiluje o stabilní partnerství s Tuniskem v rámci partnerství EUROMED a musí mobilizovat všechny nástroje, které má, k umožnění procesu transformace, vytvoření silných demokratických institucí a podnítit vznik aktivní občanské společnosti zapojené do realizace reforem. Je v našem zájmu mít stabilní, prosperující a demokratické Tunisko, s nímž můžeme rozvinout prospěšnou vzájemnou spolupráci založenou na společných zájmech a hodnotách. Michael Gahler (PPE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, co je nutné nyní učinit již bylo mnohokrát řečeno – v tomto ohledu panuje široká shoda. Naše stanovisko co se týče Tuniska je jasné, ale co se týče Egypta, budeme jej muset podle potřeby rozšířit pomocí ústních pozměňovacích návrhů. Myslím, že existují důvody ke sebekritice. Naše exekutiva v Bruselu a v členských státech příliš dlouho lpěla na statusu quo. Kdybychom brali vážně naše vlastní zásady v každodenní politice vztahující se k univerzální povaze lidských práv a demokracie, museli bychom jasně hovořit s Tuniskem a Egyptem o jejich očividných nedostatcích. Věděli jsme, že opatření proti islamistům a fundamentalistům nebyla namířena jen proti těmto skupinám, ale také proti jakékoliv kritice příslušné vládní politiky. Není ještě příliš pozdě. Výzva k demokracii a lidským právům není ani vměšováním do vnitřních záležitostí ani nemůže být kritizována jako něco, co přispělo k destabilizaci situace. Žádná diktatura, žádný autoritářský režim není sám o sobě stabilní. S naší současnou politikou jsme proto získali čas, ne stabilitu. Tunisko a Egypt slouží jako příklady ostatním. V tomto regionu ví každý o každém. Mnoho lidí má strach je zmínit jménem. Podle mého je takovým kandidátem například Saudská Arábie. Tato situace vyžaduje politické vedení vysoké představitelky. Sedmadvacítka ale nemá odlišné zájmy. Pokud je váš úsudek správný, nečekejte až poslední diplomatický skeptik neinformuje svého ministra zahraničí. Co řekl senátor John Kerry předevčírem a co řekl Barack Obama dnes večer ohledně Egypta, mělo přijít i od vás. Emancipujte se v zájmu Evropy, aby sama EU, a ne někdo jiný, do budoucna formulovala své politiky ve svém vlastním sousedství. Třeba byste i mohla příští týden jet do Tuniska a Egypta a pak nám podat zprávu přespříští týden ve Štrasburku. Richard Howitt (S&D). - Paní předsedající, spolu s ostatními v této rozpravě sdílím hluboké obavy o mírumilovné demonstranty v Egyptě, a to zejména ve světle dalších dnešních násilností.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Chci v této rozpravě zaznamenat obavy o pokračujícím uzavření Al Jazeery, o němž Evropa doposud mlčela, a o zatčení šesti novinářů Al Jazeery, stejně jako nutnost spojit se s IT společnostmi, poskytovateli internetového a mobilního spojení, včetně Vodafonu z mé vlastní země a komunikovat s nimi ohledně volby, kterou v průběhu několika posledních týdnů v Egyptě učinili. Přál bych si také, aby představitelé EU říkali už dříve to, co říkají dnes. Prezident Sarkozy řekl v prosinci 2007: „Rád bych řekla prezidentu Mubarakovi, jak velmi si cením jeho zkušenosti, moudrosti a umírněné vize...Prezident Mubarak je pro nás přítelem.“ Dnes vyzývá k transformaci. A nebo Alistair Burt, ministr zahraničí Spojeného království, řekl, že chce v Egyptě stabilitu více než cokoliv jiného. William Hague, jenž odmítal říci, jak brzy by chtěl, aby probíhaly volby, nyní vyzívá k transformaci. Nakonec souhlasím s baronkou Ashtonovou, naší vysokou představitelkou. Evropa je dobrá v transformační spravedlnosti, ve volbách a v budování demokracie a rozvoji občanské společnosti. Ať již jsou křivdy a zátěž minulosti jakékoliv, měli bychom toto vnímat jako krizi v regionu i jako příležitost k tomu, aby Evropa věnovala zdroje k budování respektu k demokracii a lidským právům. Toto nejsou hodnoty, které bychom vnucovali z Evropy. Jsou vyžadovány v ulicích Tuniska a Káhiry a je naší povinnosti naslouchat. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) U každé revoluce je riziko, že požadavky lidí na demokracii a chléb si přivlastní nepřátelé právního státu, a to na skutečně zákonných a demokratických základech. Nemáme žádné záruky, že vzpoura v Tunisku, Egyptě a v dalších zemích se nestane záminkou pro uchopení moci islámskými extremisty, jako se to stalo v Íránu. Chvíle pravdy nastává i pro evropské instituce. Evropská unie má příležitost konečná hrát úlohu, kvůli níž vznikla. Měla by poskytnout účinnou podporu politickým silám, které podporují pluralitu. Měla by také přezkoumat politiku sousedství, protože je zřejmé, že tak, jak byla doposud prováděna, byla využívána k tomu, aby podržela vlády zkorumpovaných vládců. Velkou část peněz vyčleněných na rozvoj sousedních oblastí a svobody, demokracie a prosperity, by měli získat občané těchto zemí prostřednictvím úzké spolupráce s nevládními organizacemi a akademickými a kulturními komunitami. Prioritou by měla být i podpora projektů mladých lidí a ženských sdružení. Paní Ashtonová, k dnešnímu dni politika Evropské unie v tomto regionu skončila fiaskem. Měli bychom zariskovat a podpořit Egypt bez Mubaraka, na jeho cestě k pluralitní, sekulární Egyptské republice, která respektuje své menšiny. Je čas, aby Mubarak odešel; jeho doba je pryč. Čas, který měl, promarnil. Nicole Sinclaire (NI). - (pokládající otázku panu Howittovi „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Zmínil jste výroky prezidenta Sarkozyho a pana Burta. Nevím, zda jste byl předtím ve sněmovně, když kolega zmínil prohlášení pana Blaira týkající se pana Mubaraka. Mohl byste potvrdit, zda souhlasíte nebo nesouhlasíte s panem Blairem? Richard Howitt (S&D). - Paní předsedající, opakuji, co jsem řekl v mém projevu, konkrétně, že existuje mnoho zátěže z minulosti, kterou bychom všichni měli reflektovat a poučit se z ní. Ale to by nám jako Evropské unii nemělo zabránit se zabývat Egyptem a arabským světem a podporovat demokracii a lidská práva a očekávám, že má kolegyně, bez ohledu na její odlišný pohled na Evropu, bude tento názor se mnou sdílet.

65

66

CS


Dominique Vlasto (PPE). – (FR) Paní předsedající, bylo řečeno již mnohé, ráda bych ale zopakovala veškeré projevy účasti a podpory, které byly adresovány lidu Tuniska a Egypta. Jsou symbolem naděje pro všechny, kdo brání svobodu. Vzpomínám také na oběti. Ráda bych nyní řekla, že Evropská unie, která vynikla nedostatečnou reakcí, jak ostatní již zmínili, musí skutečně národy Tuniska a Egypta podpořit, aby jim pomohla jejich země úspěšně otevřít reformám a zavést demokracii. Evropská unie se rozhodla podporovat tuniské představitele v jejich úsilí začít klidnou transformaci, zorganizovat nadcházející volby, aby získali svobodu a pomohli tuniskému lidu požívat prosperity, která pochází z rozvoje a sociálního míru a z hospodářství, které dává zaměstnanost mladým. Ráda bych zakončila tím, že Unie pro Středomoří se musí vypořádat s důležitou výzvou, protože jasmínová revoluce spustila vlnu napříč všemi státy severní Afriky, Blízkého východu a Středního východu. Musí vůči těmto zemím uplatnit silnou strategii. Ráda bych ale také vyslovila varování: tváří v tvář tomuto legitimnímu demokratickému hnutí musí Evropa nalézt kompromis mezi nezasahováním do vnitřních záležitostí, podporou legitimních požadavků těchto národů a stabilitou. Alf Svensson (PPE). – (SV) Paní předsedající, často jsme v Evropském parlamentu hovořili o respektu k demokracii a lidským právům a svobodám, ale pravdou je, a jsem si jist, že je to něco, co zde dnes večer můžeme potvrdit, že jsme často upřednostnili něco jiného, konkrétně politickou stabilitu a dobré obchodní vztahy. Nyní jsme si najednou uvědomili, že lidé v arabském světě také touží po svobodě. Hodně hovoříme o rizicích spojených s transformací. Je jasné, že existují. Pravděpodobně zde není nikdo, kdo by povstal a nadšeně propagoval Muslimské bratrstvo. Víme ale, že v dlouhodobém horizontu každý jednotlivec touží po svobodě a respektování lidských práv a svobod, a má také právo jich dosáhnout. Nyní musíme zajistit, aby EU již nebyla jen pozorovatelem, který umožňuje, aby se události děly samospádem. Namísto toho musíme převzít iniciativu a jak paní baronka Ashtonová zde zdůraznila, musíme se pokusit zapojit do budování demokracií. Je působivé, že tato povstání iniciovali mladí lidé, možná částečně díky komunikačním prostředkům, které jsou dnes k dispozici. Proto si myslím, že bychom v současnosti tato hnutí neměli hodnotit z hlediska ideologického nebo náboženského. Ať představují cokoliv, v dlouhodobém horizontu musíme v této sněmovně a v celém Evropské parlamentu dát přednost svobodě a respektování lidských práv a svobod. Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, díky monitoringu již více než dva roky sledujeme postupný úpadek demokracie, svobody projevu, svobody shromažďování, svobody vyznání v zemích, které jsou předmětem naší diskuse. Výsledky voleb v těchto zemích jsou toho jasným důkazem. Totalitní režimy nevznikají ze dne na den. Navzdory nepřehlédnutelným signálům se Evropská unie jasně nepostavila na stranu dodržování lidských práv. Bohužel jsme jední z posledních, kdo přijímá společné stanovisko. Proč jsme v průběhu francouzského předsednictví vytvořili Středomořskou unii? Neměli jsme diplomatické prostředky na vyjednání stability v této části světa? Státy Evropské unie tyto vlády po desetiletí podporovaly hlavně poskytnutím finančních prostředků. Dnes ti samé země začínají uvažovat, jak zmrazit konta, jak podpořit odpůrce vlád. Nejedná se o určitou formu pokrytectví? Situace ve Středomoří nám dává ponaučení

02-02-2011

02-02-2011

CS


z nerespektování lidských práv. Například pokud se nerespektuje svoboda vyznání, může se stát zbraní radikálů a teroristů, a to je začátek totalitního režimu. Hovořím o tom proto, že existuje ještě hodně zemí, kde je situace podobná. Ernst Strasser (PPE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, rozprava v této sněmovně, kterou jste se zájmem sledovala, má jeden společný jmenovatel, a tím je požadavek na vás, baronko Ashtonová. Ozvěte se. Postupujte kupředu, buďte o něco víc odvážná a mluvte o něco hlasitěji. Stavte se za ty, kdo v moderní civilizované společnosti, podporují demokracii a svobodu projevu a tisku. Tunisko, Egypt a možná několik dalších zemí budou procházet obtížnými změnami. Potřebují při tom naší podporu, a proto je špatné, když hlavní představitel v této zemi řekne, že není potřeba žádných změn ve strategii. Naopak, potřebujeme strategii pro Středomoří a možná i strategii pro Střední východ nebo znovu promyslet soužití za hranicemi Středomoří a samozřejmě nejvyšší prioritou je úprava, příprava a podpora voleb, zde je zapotřebí rychle jednat. Pozornosti první představitelky EU v této zemi nemělo ujít, že přechodná vláda v Tunisku v současnosti usiluje o uzavření čtyř mezinárodních dohod o ochraně lidských práv, že všichni političtí vězni jsou propuštěni, disidenti se vrátili a připravují se a realizují demokratické volby. Tento proces musíme podporovat a Parlament si přeje, abyste na toto téma hovořila s větším důrazem. Marco Scurria (PPE). – (IT) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, tato krize by nám měla dát podnět zjistit, zda Evropská unie skutečně chce roli zahraniční politiky. Zahraniční politika je vážná věc: potřebuje strategie, pevné cíle a jasné spojence. Nemůžeme nadále jezdit po světě a každému poklepat na rameno a předstírat, že všechno je v pořádku. V Egyptě se před pár týdny konaly volby a my jsme se v této souvislosti neozvali, protože jsme věděli, že tam je diktatura, která si z nás všech dělá blázny. Nyní, když miliony lidí vyšly do ulic, všichni hovoříme o demokracii a lidských právech. Chceme je a budeme se snažit zajistit, aby se staly skutečností, ale měli bychom ale být opatrní při následování davu. Pamatuji si, když povstali Íránci, aby se zbavili šáha, víme, že to skončilo, režimem, který i dnes věší desítky lidí. Doufám například, že egyptská vláda bude schopna držet extrémisty stranou a bude hrát stabilizující roli v izraelsko-palestinské krizi. Baronko Ashtonová, je jistě zapotřebí v této části světa více demokracie, ale je také zapotřebí více evropské politiky. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Paní předsedající, jsme svědky silného napětí a konfliktů mezi vládou a občanskou společností v Tunisku a v Egyptě, které musely zákonitě vzniknout s ohledem na vážné dlouhodobé a státními orgány ignorované problémy v ekonomické a sociální sféře. Fyzické násilí v průběhu střetnutí je nanejvýš politováníhodné a jen potvrzuje silnou potřebu podpory mírového přechodu k demokracii i zvenčí. A proto by měla Evropská unie pohotově zaměřit všechny své prostředky na posílení právního státu a lidských práv v těchto zemích, včetně náboženských práv. Nepřejeme si, aby se vládě dostali netolerantní a militantní islamisté. V rámci zachování dobrých sousedských vztahů a bezpečnosti v regionu je třeba se zaměřit na aktivity k posílení občanské společnosti, vytváření zdravé opozice a zajištění

67

68

CS


demokratických voleb, aby se zabránilo uzurpování moci extrémistickými radikálními skupinami. Ioan Mircea Paşcu (S&D). - Paní předsedající, samotná skutečnost, že diskutujeme o Tunisku – našem původním tématu – v době, kdy v Egyptě situace dosáhla bodu varu, je ukazatelem toho, jak pokulháváme za realitou, i název naší rozpravy by se dal snadno změnit. Naše veřejné reakce byly nesmělé, uprostřed revolucí jsme vyjadřovali obavy a kázali zbožné apely k umírněnosti a dialogu, demonstrovali jsme tak nedostatek zdravého rozumu. Dokonce očekávání, že by revoluce vedly k společnostem založených na našich hodnotách ignorují kulturní a náboženské rozdíly, které tyto společnosti od těch našich oddělují. Jak tedy reagovat? Zaprvé bychom si měli uvědomit, že se jedná o výzvu, která vyžaduje společnou koordinovanou reakci, není to soutěž o to, kdo jako první ukáže nejvíce soucitu. Baronko Ashtonová, vaše slova budou mít u posluchačů nutnou váhu pouze pokud budou veřejně podpořena Radou jakožto celkem. Zadruhé, měli bychom se začít zabývat konečným výsledkem těchto revolučních hnutí. Jaký typ režimů vznikne? A nakonec bychom měli respektovat jejich právo se samostatně rozhodovat o svém osudu. Ivo Vajgl (ALDE). - (SL) Paní předsedající, až skončí revoluce, která v současnosti probíhá v ulicích Káhiry, Egypťané si zvolí politický systém a jeho představitele. Je možné, že budou také tací, kteří ocení prezidenta Mubaraka za pozitivní roli, kterou sehrál při udržení určité míry stability na Středním východě. O tom ale právě teď nechci hovořit. Vývoj v Tunisku a v Egyptě odhaluje marginální úlohu, kterou Evropská unie hrála ve Středomoří a v regionech, které zahrnuje naše politika sousedství. Musíme evropskou politiku sousedství zreformovat, potřebujeme dynamickou strategii, která se bude zabývat řešením průběžných otázek, od Běloruska, Osetie, Abcházie, Náhorního Karabachu, Podněstří, Kypru, Palestiny a Západní Sahary. Potřebujeme strategii pro země bývalého Sovětského svazu ve Střední Asii a Zakavkazsku. I zde se prožene vítr demokratizace; nemusíte být věštec, abyste to věděli, že to nastane. Je zde pro vás opravdu hodně práce, baronko Ashtonová. Buďte ambiciózní a my vás podpoříme. Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, baronko Ashtonová, podél jižních břehů Středomoří jsme chybně podporovali diktátorské režimy, údajně jako baštu proti islámskému fundamentalismu, a nyní se musíme vyrovnat s výzvou, kterou představují tyto historické události. Evropa musí zrevidovat svou současnou politiku k autoritativním režimům a diktaturám. Prezident Mubarak musí ihned odstoupit. Sluší se podporovat demokracie a demokratické procesy zvolené občany těchto zemí, a ne pouze vnucovat naší vlastní vizi. Vyslyšme jejich hlasy, buďme pokorní, nezaměňujme sekularismus za bezpečnost. Změna v těchto zemích již probíhá. Je zapotřebí upravit naše finanční nástroje, abychom poskytli spolehlivou podporu zastáncům demokracie … (Předsedající řečníka přerušil) Marisa Matias (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, myslím, že tyto dvě země a další země v regionu jsou příkladem toho, jak v posledních letech při různých příležitostech

02-02-2011

02-02-2011

CS


představitelé Evropy byli více na straně byznysu, než na straně demokracie a více na straně diktátorů, než na straně chudých. Mám upřímné obavy o současnou situaci v Egyptě a o dnešní vývoj, proto jsem přesvědčena, že nesmíme dávat najevo rozvážnost, ale spíše solidaritu. Musíme projevit solidaritu s miliony Egypťanů v Káhiře a v celé zemi, kteří mají dost hladu, dost útlaku a dost nezaměstnanosti. Proto musíme říci, že při těchto lidech musíme stát, po dnešním proslovu prezidenta Mubaraka, poté, co režim vypustil své honící psy a poté, co se uvolnila cesta násilí. Nesmíme dovolit, aby byla vytvořena strategie strachu, která by je donutila jít domů. Kdybychom tyto návrhy před 36 roky zaslechli v Portugalsku, bývali bychom šli domů. Je dobře, že jsme domů nešli, protože to znamená, že jsme měli demokratickou revoluci. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní vysoká představitelko, Evropská zahraniční služba disponuje velkým počtem zaměstnanců, odborníků a analytiků. Naši odborníci by tudíž měli být schopni profesionálně posoudit společenské dění jak v Tunisku, tak v Egyptě a dodporučit vám vhodné kroky, jimiž Evropa pomůže obyvatelům těchto zemí překonat problémy s nechtěnými politickými lídry. Pštrosí politika, kterou doposud ve vztahu k občanským nepokojům v afrických zemích vykonáváme, však vyvolává jisté pochybnosti o akceschopnosti naší zahraniční služby. Vážená paní vysoká představitelko Evropské unie, pokud dojde k dalšímu otálení v profesionální reakci na aktuální dění v Tunisku a v Egyptě, budou se naši daňoví poplatníci oprávněně ptát, proč platí spoustu všelijakých úředníků v zahraniční službě Evropské unie, když nejsou schopní připravit okamžitou profesionální odpověď na bouřlivé dění v Evropě? Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, optimisté věří, že revoluční události v Tunisku a Egyptě by mohly být začátkem něčeho jako je Arabské jaro národů – událostí, jakých jsme byli svědky ve východní Evropě v roce 1989. Jako Evropané bychom samozřejmě vždy měli být na straně svobody a demokracie a velmi by nás těšilo, kdyby tomu tak bylo. Neměli bychom ale zapomínat, že my jako Evropané a Západ jako celek jsme do určité míry uzavřeli dohody s těmi nejodpornějšími a nejbrutálnějšími diktaturami v arabském světě. Neměli bychom mít iluze. I když jsou Facebook, internet a Twitter moderními prostředky na vedení revolucí, nenahrazují demokratické struktury a právní stát, jenž je nutné mít v zákulisí, aby revoluce byla schopná přechodu do demokratického systému. My Evropané můžeme a měli bychom vyjasnit naše stanovisko a pomoci vybudovat tyto demokratické struktury, aby nakonec bylo možné do těchto regionů zavést právní stát i tržní ekonomiku, které jsou pro demokracii nezbytné. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. − Paní předsedající, dovolte mi začít tím, že se vyjádřím naprosto jasně. Nepřijímám tvrzení, že Evropa byla nějak pomalá nebo přišla pozdě. Byli jsme první, kdo přišel s prohlášeními jak k Tunisku, tak k Egyptu. Začali jsme hovořit o Tunisku 10. ledna a k Egyptu jsem vydala prohlášení minulý týden. Byli jsme přede všemi. Není to soutěž a není to závod, ale tuto kritiku nepřijímám. Ani nepřijímám to, že bychom jednali pozdě. S Tuniskem jsme byli v kontaktu každou hodinu a stejně tak s lidmi v Egyptu, s našimi delegacemi, jimž skládám poklonu za to, s čím se museli v posledních několika týdnech potýkat, a také jsme byli v přímém kontaktu s vládou a se službami. Jistě si uvědomujete další záležitosti, které jsme zároveň řešili, takže nepřijímám, že jsme byli příliš potichu. Nepřijímám tvrzení, že jsme toho neudělali dost.

69

70

CS


Souhlasím ale, že můžeme udělat více. Dali jsme mi s Lisabonskou smlouvou všechny nástroje, které potřebuji? Patrně ne. Dali jste mi všechny zdroje, které potřebuji? Patrně ne, ale budeme se všemožně snažit v rámci kontextu, v němž funguje Služba pro vnější činnost a v rámci úlohy, kterou mám. Nejsem někdo, kdo může veřejně hlásat své osobní názory. Hovořím za Evropskou unii. Poslouchám vás a poslouchám členské státy a poslouchám Komisi. To je role, kterou jste stanovili v Lisabonské smlouvě a je to to,co budu dělat. Pro některé z vás, kteří jste zde předtím nebyli, tuniský ministr zahraničních věcí mě dnes navštívil v mé kanceláři, byla to jeho úplně první zahraniční návštěva do Evropské unie, protože jsem ho pozvala a protože ví, jak jsme důležití, nejen dnes, ale i příští týden a příští měsíc a příští rok. Když s ním hovořím, hovořím jménem Evropy. Ví, že to, co řeknu, bude podpořeno 27 zeměmi, doufejme také Evropským parlamentem a také Komisí. Pro tyto lidi to něco znamená. Je důležité, že když mluvíme, jedná se o jeden vzkaz, ne nezbytně – jak lidé neustále říkají – jeden hlas. Je to tentýž vzkaz, ať jej říká kancléřka Německa, ministerský předseda Británie, prezident jiné země Evropské unie, kdokoliv ze sedmadvacítky. Říkáme to samé. Proto je pondělní společná schůzka ministrů zahraničních věcí, závěry, které učinili a tisková konference, kterou uspořádali na všechna tato témata, jimiž se zabýváme v našem sousedství a v dalších regionech, tak důležitá pro lidi přímo na místě. Nesmíme na toto zapomenout v ničem z toho, co děláme. Souhlasím s vámi, že musíme být aktivnější přímo na místě a udělat více a naprosto souhlasím, že se musíme vrátit k naší politice sousedství. Říkám to již dlouho. Musíme zajistit, že budeme mít diverzifikovanější přístup, že se budeme zabývat každou zemí a že vyřešíme, čeho chceme s lidmi té země dosáhnout – ano, více spolupracovat s občanskou společností, ano, zaměřit se na lidská práva a demokracii, a ano, zabývat se otázkami společné zahraniční politiky. Souhlasím, pokusím se o to. Když se podíváte na práci, kterou jsme udělali v posledních dvou nebo třech měsících, uvidíte společnou myšlenku v tom, co říkám, což je potřeba být aktivnější v našem sousedství. Mělo to být naší hlavní prioritou po zřízení Služby a ta musí být lepší, chytřejší a více vycházet z jejich potřeb. Nemohu nést odpovědnost za to, co se dělo přede mnou, ale přijímám odpovědnost za transformaci toho, co jsem zdědila, chci strategii pro budoucnost, na kterou můžete být tak hrdi, jako chci být i já. Začíná to tím, co děláme dnes a do jaké míry jsme schopni převzít odpovědnost a posunout se kupředu. Nepodceňuji obtížnost situace a jak se rychle vyvíjí. Souhlasím s těmi, kdo také zdůraznili, že demokracie není jen okamžikem v čase. Je to proces. Budujete demokracii a zahrnete do toho ty organizace, které pracují s lidmi, aby jim pomohly pochopit jejich demokratická práva, co demokracie znamená a k čemu může vést– k transformaci společnosti. Záměrně používáme toto slovo v závěrech Rady, protože věřím v transformaci, nejen pro dnešek a zítřek, ale také dlouhodobě. To je to, co Evropa nabízí. To samé nabídla Evropa svým sousedům, kteří se stali našimi partnery a co nabídla svým vlastním členům. Přinesla transformaci, která bude trvat po generace. V takovém jsme byznysu. Nejsme v byznysu reflexivních reakcí. Jsme v byznysu, v němž děláme něco, co předáme lidem na celý jejich život, na celý život jejich dětí a ještě dále. A samozřejmě při tom všem jsem nezapomněla na všechny další záležitosti. Sleduji, co se děje v Jordánu a mám o situaci nejnovější informace. Angažuji se samozřejmě v tom, co se děje v Íránu. Předchozí víkend jsem strávila rozhovory s Íránci a víte, jaký vášnivý vztah

02-02-2011

02-02-2011

CS


mám k lidským právům v Íránu, již kvůli všem stanoviskům, které jsem vydala, kvůli všem otázkám, které jsme vznesli. Samozřejmě jsem nezapomněla na blízkovýchodní mírový proces. Včera jsem mluvila s Georgem Mitchellem. Zítra se setkáme s premiérem Fajadem. Jsme zapojeni do Kvarteta. Setká se v sobotu na Mnichovské konferenci o bezpečnosti, kde budu při té příležitosti předsedat zasedání Kvartetu. Nezapomněla jsem ani na ostatní otázky. Nezapomněla jsem na Albánii, kam se mým jménem tento víkend vrací Miroslav Lajčák, aby pokračoval v dialogu. Nezapomínáme ani na nic dalšího, čím je nutné se zabývat, ani na otázky, o kterých budeme v Parlamentu diskutovat dnes večer. Nejsem zodpovědná za to, co říká Tony Blair. Můžeme sice mluvit tou samou řečí; můžeme pocházet z té samé politické strany, ale nejsem za něj zodpovědná a ani za něj zodpovědnost neponesu. Příští týden půjdu do Rady bezpečnosti, také vaším jménem. V Radě bezpečnosti máme opět příležitost ukázat, co Evropská unie může těmto lidem dnes i do budoucna nabídnout. Je opravdu důležité, abych u této otázky získala vaši podporu – nebudu potichu, dokážu být velmi slyšet –, ale podpora musí být jasná, se směrem, s cílem, se strategií a s plánem, takže až ke mně do kanceláře přijde tuniský ministr zahraničních věcí, dám mu plán. Neřeknu těší mě, že vás vidím, pojďte, mluvme spolu pět minut před televizními kamerami. Ne. Řekla jsem mu, že si spolu na hodinu sedneme a že se propracujeme plánem a tím, co si myslím, že jim můžeme nabídnout. Kolik peněz? Co mohu udělat? Co je nutné změnit? Které nástroje musíme dát dohromady? Kolik flexibility nyní mám? Kolik potřebuji získat? Co od nás potřebujete, od Evropské investiční banky, Banky Africké unie, Spojených států, vašich dalších partnerů? Jak plán sestavíme? Pak jsem se setkala s ministrem zahraničních věcí Jemenu a udělali jsme totéž. Jak skupina zemí, které jsou přáteli Jemenu, dá dohromady nový fond pro rozvoj? Uděláme to ve spolupráci s arabskými zeměmi, s nimiž jsem mluvila? Co uděláme? Podle mého názoru by Evropa měla takto fungovat a to je to, o co usiluji každý den vaším jménem a budu v tom pokračovat. Nyní doufám, že mohu krátce tuto rozpravu opustit a požádat jiného komisaře, aby si vzal slovo. Omlouvám se za to, ale události v Egyptě, jak správně říkáte, se vyvíjejí. Dovolím si vás informovat, co jsme také udělali, zatímco zde hovoříme. Poslali jsme vzkazy, mluvili jsme mým jménem s náměstkem zahraničních věcí. Vzkazy byly odeslány přímo. Bezpečnostní síly musejí ihned zasáhnout, aby zastavily stupňování násilí. Ten vzkaz pocházel ode mě, přitom zároveň zde sedím a hovořím s vámi. Musejí převzít zodpovědnost; vláda je zodpovědná za to, že vojsko bude pomáhat lidem a že ihned zajistí ochranu občanů. Sanitky musejí mít možnost vjet na náměstí a z náměstí odjet, protože se dozvídáme, že tomu tak není. Jakmile opustím sněmovnu, budu hovořit s viceprezidentem Suleimanem. Telefonní hovor je zařízen na teď, a proto mě musíte omluvit a dovolit mi odejít. Pokračující schůzka se snaží vypracovat pracovní plán s opozicí, ve chvíli kdy jsou evropští představitelé velmi zaměstnaní, hovoří s jinými představiteli v regionu a snaží se je přimět, aby také přistoupili na telefonní hovory. Musí vzniknout telefonní strom, jaký jste nikdy dosud neviděli, kdy představitelé budou hovořit s jinými představiteli, a posílat vzkazy do

71

72

CS


Egypta. Zatímco toto všechno probíhá, máme u mě v kancelářích krizovou schůzi, která má přesně zpracovat, co budeme dělat v různých situacích, ve kterých se můžeme ocitnout. To je to, co dělám každý den od chvíle, kdy tato krize začala, i co dělám v případě Albánie, v případě Běloruska a v případě Súdánu, kde náš zvláštní představitel vedl pracovní skupinu a kde Véronique De Keyserová přímo v terénu na vlastní oči viděla, co dělá Evropa. To je to, co děláme. Můžeme udělat více? Samozřejmě. Přeji si, abych se mohla rozčtvrtit? Ano. Myslím si, že jsou nástroje v pořádku? Ne. Myslím si, že jsme pokročili? Ano. Myslím si, že bychom mohli udělat daleko více? Samozřejmě. Pokud všichni chcete, abych se vždy objevila a byla vidět po boku všech ostatních, dělat to nebudu. Co pro vás udělám je, že budu dělat to, kvůli čemu si myslím, že byla Evropa stvořena, a to je klást demokracii a lidská práva do středu každé jednotlivé akce, kterou podnikneme, a již dnes podporovat lid Egypta a Tuniska. (Potlesk) Předsedající. − Obdržela jsem šest návrhů usnesení (2) předložených podle článku 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování o návrzích na usnesení o Tunisku se bude konat ve čtvrtek. Hlasování o návrzích na usnesení o Egyptě se bude konat na únorovém II. dílčím zasedání. Písemná prohlášení (článek 142) Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V posledních dnech se situace v Tunisku a v dalších zemích v jižním Středomoří vyostřila. Desítky lidí přišly o život při násilných demonstrací proti vysokým životním nákladům a neexistujícímu svobodnému trhu země. Rád bych využil příležitosti, abych připomněl, že v roce 1995 EU v Barceloně spustila program partnerství se Středomořím, jenž měl za cíl přinést hospodářskou, politickou, vojenskou a sociální spolupráci. Tyto cíle jsou ale dnes daleko od naplnění. Dramatická situace v Tunisku dokazuje naléhavou potřebu evropské vize pro Středomoří, nebo přímo zapojení zemí jižního Středomoří do současné politiky partnerství a sousedství. Situace v Egyptě se v posledních několika hodinách ještě více zhoršila. Objevily se zprávy o tom, že řada lidí byla zraněna a zabita při srážkách, které se odehrávají po celé zemi mezi policií a lidmi demonstrujícími proti vládě prezidenta Mubaraka. Jsem přesvědčen, že cesta, kterou se musíme ubírat v zájmu těchto zemí, ale zejména v zájmu Evropy, je cesta podpory hospodářských a sociálních reforem schopných naplnit touhy velké části obyvatelstva, které by měly přinést mír a postupné zlepšení životních podmínek v zemích severní Afriky. Richard Falbr (S&D), písemně. – (CS) – Evropská unie si vytyčila v roce 1995 ambiciózní cíl vytvořit ve Středomoří oblast míru, stability a prosperity. Středomořské státy získávaly finanční prostředky za podmínky, že proběhnou nutné ekonomické a politické reformy. Nic z toho se však nestalo. Ve většině případů byla totiž snaha Evropské unie pomáhat svým sousedům na jihu vedená spíše strachem, aby se k moci nedostal islámský radikalismus a neohrozil tak bezpečnostní stabilitu regionu. Podpora autoritativních režimů se, jak ukazují dějiny, nevyplácí. Nevyplatila se Spojeným státům v Jižní a Střední Americe a nevyplácí se ani Evropské unii. Právem hovoří někteří kritici o našem pokrytectví. Mluvíme (2)

Viz zápis.

02-02-2011

02-02-2011

CS


o lidských právech, o nutnosti sociálního dialogu, o ekonomickém rozvoji a přivíráme desítky let oči nad tím, že v Tunisku a dalších zemích na severu Afriky vládnou kruté a nedemokratické režimy. Nezbývá než konstatovat, že jde o výrazný neúspěch těch, kteří takovou politiku prosazovali. Trapné volání představitelů EU po tom, aby Mubarak zorganizoval demokratické volby, je jen smutným vyústěním této neúspěšné politiky. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vlna rozhořčení v zemích Afriky a boje lidu, zejména lidu Tuniska a Egypta, vyžadují naši největší pozornost a solidaritu. V konkrétním případě Egypta, jehož lidé pokračují v boji za sociální a pracovní práva, za sociální spravedlnost, za demokracii a svobodu, důrazně odsuzujeme represe, které z rozkazu vlády prezidenta Mubaraka byla a nadále jsou namířené proti bojujícím pracujícím občanům, a vzdáváme hold téměř stovce egyptských občanů zabitých státní zvůlí. Podobně jako v Tunisku a v řadě dalších zemí arabského světa a Afriky je situace v Egyptě skutečně spojena s prohlubující se krizí kapitalismu a násilného protisociálního útoku, jenž ji charakterizuje, nejen z pohledu exponenciálního růstu nezaměstnanosti, která postihuje mladé lidi, a exponenciálního růstu cen potravin. Nedávné události v Egyptě a široké sociální hnutí, jež je charakterizuje, je také přímo spojeno s odvahou, vytrvalostí a odhodláním organizací zastupujících pracující a dalších pokrokových hnutí lidu, které již roky podnikají důležité akce v boji za velmi obtížných podmínek. I nadále argumentujeme pro politické řešení, zřízené v rámci přísného respektu k suverénní vůli egyptského lidu, oproštěné od jakéhokoliv vnějšího zasahování, manipulace nebo tlaku. Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Současné události v Tunisku a Egyptě mohou být klíčem k budoucnosti celého regionu. Společnosti v tomto regionu neměly po velmi dlouhou dobu možnost otevřeně vyjádřit své ambice, sny nebo obavy. Ještě nevíme, jaký bude výsledek událostí v severní Africe. Co je však jisté, je, že bychom se měli pokusit uplatnit větší vliv na vývoj situace. Konec konců tyto události se odehrávají v zemích v našem bezprostředním sousedství. Evropa se v regionu, o kterém diskutujeme, ostatně značně angažovala. Dlouho jsme věděli, že místní vlády ne vždy splňovaly všechna očekávání svých společností. Protesty byly podníceny problémy, které často vyvolávaly sociální nespokojenosti – chudobou, zoufalstvím a arogancí úřadů. Nevěřím, že Tunisko a Egypt sní o demokracii, jak ji chápeme na Západě. Lidé prostě sní o lepším životě a lepší život neznamená nezbytně demokracii. Zaslouží si lepší život? Jistě ano. Každý má právo na lepší život a právo na respektování lidské důstojnosti, na svobodu a rozvoj. Kéž jsou jejich naděje naplněny rychle a bez krveprolití. Děkuji vám. Kelam, Tunne (PPE), písemně. – První závěr, jenž lze vyvodit z velkých změn, které probíhají v Tunisku, Egyptě a jinde, je, že demokratický svět na ně naprosto nebyl připraven. EU i USA byly zaskočeny a stále ještě musejí improvizovat, když na ně reagují nebo když se tomuto revolučnímu vývoji přizpůsobují. To samé se stalo před 20 lety, když se zhroutil Sovětský svaz. Ukázalo se, že tisíce sovětologů ve svých analýzách opominuly latentní mohutnou sílu, která nakonec sovětskou diktaturu vyřadila – touhu zotročených lidí po svobodě. Současná situace odhalila základní slabinu nové evropské společné zahraniční politiky. Odhalila chronickou krizi hodnot, z nichž EU oficiálně vychází. V realpolitik byly tyto hodnoty systematicky opomíjeny nebo nedoceněny ve prospěch stability nebo pragmatických krátkozrakých vztahů.

73

74

CS


Toto je chvíle, kdy musíme pochopit, že přehlížení potlačování svobody s ospravedlněním, že zabezpečujeme stabilitu a ekonomické zájmy, vede ke zničujícím politickým chybám. Jen skutečná demokracie může poskytnout dlouhodobou stabilitu. Spoléhat se na autokratické režimy znamená zvětšovat bublinu sebeklamu, která dříve či později praskne a bude mít za následek vážné morální ztráty u demokratických partnerů. Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Odborníci věří, že nepokoje v Tunisku způsobily dominový efekt. Je vysoce pravděpodobné, že další zemí v regionu, která zažije změnu po Tunisku a Egyptě, bude Jemen. Libye, Alžírsko, Jordán, Sýrie a Maroko byly také zmíněny. Globalizace a s tím související svobodný tok informací otevírá oči občanů těchto režimů. Chtějí změnu, slušný život v moderním demokratickém státě a legislativu přijatou podle transparentních zásad. V takovýchto situacích by EU měla tyto hodnoty podporovat a udělat vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že se arabské země vyhnou občanské válce nebo že se moci ujmou extrémisté. Rád bych zdůraznil, že naše podpora musí být omezena na politická opatření a nesmí zahrnovat vojenský zákrok. EU by měla arabské země podporovat v mírumilovném úsilí o reformy. Existuje jasná potřeba dialogu jak s představiteli stávajících úřadů, tak s opozicí, včetně islámských hnutí. EU musí být v regionu více přítomná a celá evropská politika sousedství musí být zrevidována, což jí umožní, aby účinněji podporovala demokracii nejen v arabských zemích, ale také v zemích sousedících s námi na východě, jako s Běloruskem. Potřebujeme účinné strategické plány, které zahrnou přiměřenou finanční pomoc EU na podporu demokracie, občanské společnosti a lidských práv. Jsem přesvědčen, že by EU měla hovořit jedním hlasem a jednoznačně odsoudit nedemokratické režimy. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Události odehrávající se v nesčetných arabských zemích, zejména v Tunisku a Egyptě, jsou demonstracemi, které vejdou do historie osvobození národů od autoritářských režimů, které nerespektují základní pravidla demokratické společnosti: právní stát a obranu lidských práv. Myslím si, že nyní bude důležité znovu promyslet krátkodobé a dlouhodobé strategie pro Tunisko a Egypt a dlouhý proces jejich přechodu k demokracii, aby se předešlo tomu, že se extrémistické skupiny ujmou moci. Vítám misi EU do Tuniska, která vyhodnotí právní situaci ve stádiu před volbami a misi pozorovatelů pro tyto volby: stejná opatření musejí být co nejdříve přijata na dosažení stability v Egyptě. Považuji nicméně za nesmírně důležité, aby byla zrevidována politika sousedství, která selhala v jednom z cílů: v podpoře demokracie a lidských práv. Myslím si, že náš přístup k evropsko-středomořským dohodám musí být diversifikovanější, což by mělo mít přímý dopad na občanskou společnost. Dialog s Tuniskem, Egyptem a sousedícími zeměmi musí sledovat cíl zajištění demokratické stability. Abychom toho dosáhli, musí být vytvořeny strategie a navýšeny alokované zdroje pro nezbytné socioekonomické a politické reformy. Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Přestože by demokratický vývoj měl být v arabském světě podpořen, strategické zájmy EU by neměly být ohroženy. Události v Tunisku a v Egyptě potvrdily, že autokracie není řešením. Tytéž události ale nezaručují demokratický výsledek. Nedávná historie nám ukázala, že demokratické revoluce mohou být ovládnuty dobře organizovaným militantním islámem. Íránská revoluce z roku 1979 je známým příkladem demokratického hnutí, které se zvrátilo na autokratické. Měli bychom najít dobrý kompromis mezi sociálními politikami prezidenta Mubaraka a strategickou linií Egypta. Egypt je pevným spojencem, připojil se k silám, které osvobodily Kuvajt a zajistil na víc jak 30 let mír s Izraelem. V probíhajících událostech v Egyptě je naděje i nebezpečí.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Demonstranti a jejich oprávněné požadavky jsou upřímným výrazem potřeby otevřené diskuse. Ale uvnitř egyptské společnosti existuje obrovský potenciál k despotickému chování, praktikám a politikám. Ženská obřízka, schvalování veřejných poprav, mučení a striktní výklad islámského práva jsou široce rozšířeny. Muslimské bratrstvo tento program otevřeně propaguje a přičítá se mu 20 % voličských preferencí. Pokud má mít demokracie v Egyptě budoucnost, musí se nyní postupovat opatrně. Antonio Masip Hidalgo (S&D), písemně. – (ES) Nestabilita ve Středomoří a v oblasti Suezského průplavu podtrhuje naše argumenty o významu uhlí. Podporujme energii vyrobenou v EU, což je bezpečný zdroj. Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Nepokoje spuštěné v arabském světě mladým Mohamedem Bouazizim, jenž se upálil, neobsahují žádný náboženský nebo ideologický prvek. Socioekonomické požadavky jsou přirozeně hlavním zájmem v době, kdy v Egyptě růst cen potravin zhoršil tvrdé podmínky, v nichž polovina z 80 milionové populace země bojuje o přežití, přežívá pod hranicí chudoby dvou dolarů na den. Jsem přesvědčena, že náš postoj k událostem, které se odehrávají v arabském světě, musí vzít v úvahu na jedné straně přirozenou podporu touhy po svobodě, ale na druhé straně nemůžeme ignorovat ohrožení globální stability, což může být důsledkem zhroucení tohoto regionu, jenž je stále více nepředvídatelný, chaotický nebo pod islamistickým vlivem. Alarmující známky ukazují, že mnoho z protestujících vůbec netouží po západním modelu demokracie, ale spíše naopak. Nemohu skončit, aniž bych si nevzpomněla na ruskou invazi Gruzie před dvěma roky, kdy západní svět, zaskočen, tiše přihlížel a prostě to ignoroval. Kolem hranic EU se znovu odehrávají významné události, které nás zastihly nepřipravené. Znovu se nezapojujeme do dění, i když to v mnoha ohledech přímo ovlivňuje evropskou stabilitu. John Attard-Montalto (S&D), písemně. – První zahraniční návštěvu, kterou nový tuniský premiér vykonal, byla do Evropské unie. Baronka Catherine Ashtonová premiéra přivítala a bylo jasně oceněno, že EU byla místem jeho první zahraniční návštěvy. Samotná volba je důležitá, protože tuniský premiér chtěl vydat jasný vzkaz o tom, jakou cestou si přeje, aby se jeho země vypravila. EU symbolizuje demokracii, právní stát, respekt k lidským právům a základním principům. Představuje stabilitu a bezpečnost, v tomto případě ve středomořském regionu. Tunisko je jedním z nejbližších severoafrických sousedů Malty. Co se děje v průběhu tohoto přechodného období není důležité jen pro moji zemi, ale také pro region. Vzhledem k tomu, že se Tunisko považuje za umírněný stát, jsem optimistický v tom, že jeho zahraniční politika bude pokračovat v téže linii. Také doufám, že se jeho domácí situace zlepší. Je důležité, aby EU byla ve svých různých programech pomoci a v rozvojových programech, které mohou být do Tuniska směřovány, viditelná. Země, které přijímají demokratické hodnoty a přispívají ke stabilitě a bezpečnosti v regionu, musí být za své úsilí oceněny. Proto je důležité, aby EU demonstrovala toto ocenění viditelně i hmatatelně. Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) OSN včera oznámila, že přes 200 lidí zemřelo v důsledku nepokojů doprovázejících revoluci v Tunisku. To je tragická stránka událostí na jihu, které nás tolik překvapily. Mělo by to přinutit každého z nás co nejvíce usilovat o dosažení demokratizace jak této země, tak regionu jako celku, zejména proto, že se starý pořádek v Egyptě hroutí před našima očima. Naneštěstí je vyloučeno, aby v Evropské unii došlo k vyjádření stejných názorů. Nenamlouvejme si, že od začátku bude nově vytvořená diplomacie EU hrát vedoucí úlohu, když mají jednotlivé členské státy tak silné partikulární zájmy. V případě Tuniska jsou ale nástroje, které máme k dispozici sice méně okázalé, ale

75

76

CS


schopné vyprodukovat velmi hmatatelné výsledky. Zahrnují politiku sousedství EU, která v současnosti prochází revizí a která by měla být odpovídajícím způsobem modifikována právě se zřetelem k současným událostem. Zahrnují také vyslání mise pozorovatelů EU, a není zde patrně již nikdo, koho by bylo zapotřebí přesvědčovat o tom, že toto je nutný krok. Toto jsou konkrétní úkoly, na které se Evropský parlament musí zaměřit. Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – Ráda bych zopakovala obdiv vyjádřený v průběhu této rozpravy k odvaze lidí Tuniska i Egypta, že vyjadřují svou nespokojenost a rozčarování se svými režimy. Do tohoto okamžiku se boje vystupňovaly až k bodu, z něhož již není návratu a Evropská unie musí přispět k procesu přechodu, jenž byl zažehnut. Vyskytly se některé opatrné hlasy volající po udržení statusu quo, zejména v Egyptě, argumentující tím, že svržení režimu by mohlo vést k občanské válce, což by v důsledku mohlo přivést k moci náboženské fundamentalisty. Není naší prací předpovídat v těchto zemích možný vývoj. Ráda bych vám připomněla, že když byl před zhroucením východní blok, stále se našli tací, kteří z obavy před budoucí nestabilitou v regionu nechtěli čeřit vody. Nedopusťme se této chyby a namísto toho pomožme lidu Tuniska a Egypta položit základy skutečných demokracií tím nejlepším způsobem, jakým můžeme. Jsem přesvědčená o tom, že islám a demokracie nejsou neslučitelné – demokratická Indonésie má největší muslimskou populaci na světě. 16. Uspořádání referenda o budoucím statusu jižního Súdánu (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o uspořádání referenda o budoucím statusu jižního Súdánu. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. − Paní předsedající, přečtu prohlášení a jsem ráda, že vám mohu oznámit, že z důvodů, které jak doufám, vážení poslanci chápou, potom bude v rozpravě pokračovat a zakončí ji kolega Michel Barnier. Jsme svědky okamžiku, který je historický pro Súdán, ale vlastně pro celou Afriku. Obyvatelé jižního Súdánu dlouho čekali na to, až budou moci uplatnit své právo na sebeurčení. Včasné, pokojné a důvěryhodné konání referenda bylo významným úspěchem, na nějž by všichni měli být hrdi. Dne 30. ledna byly oznámeny předběžné výsledky referenda v deseti jižních státech a ukázalo se, že drtivá většina hlasujících (99,5 %) je pro odtržení. Zatím ještě čekáme na konečné výsledky, které budou známy do několika týdnů. Blahopřejeme obyvatelům jižního Súdánu k odhodlání, důstojnosti a trpělivosti, které projevili tím, že nakonec volili v tak velkém počtu. Chválíme rovněž jižní signatáře souhrnné mírové dohody za vedení a pořadatelské orgány súdánského referenda za vynikající práci, kterou odvedly při organizaci referenda i přes obrovské výzvy, jimž čelily. Zdar tohoto referenda je především súdánským úspěchem, ale odráží se v něm také podpora Africké unie a prováděcího panelu Africké unie na vysoké úrovni v čele s prezidentem Mbekim, jenž pomohl zúčastněným stranám postoupit vpřed, a trvalá diplomatická pozornost ze strany mezinárodního společenství včetně OSN, USA a samozřejmě také Evropské unie.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Súdán byl v posledních měsících v Bruselu důležitým bodem politické agendy. Jednali jsme o něm na listopadovém a prosincovém zasedání Rady pro zahraniční věci. Tento týden jsme se na zasedání Rady pro zahraniční věci opět usnesli na závěrech a budeme situaci nadále sledovat. Především však chci poděkovat paní poslankyni Véronique de Keyserové, hlavní volební pozorovatelce referenda v jižním Súdánu, a jejímu týmu v pozorovatelské misi EU za důležitou úlohu, kterou hráli v úsilí pomoci získat důvěru Súdánců v tento proces. Rozmístění velké a zkušené pozorovatelské mise bylo důležitým a konkrétním evropským příspěvkem a co nejupřímněji vám děkuji, protože vím, že vaše role byla velmi důležitá a tato skutečnost je rozhodně uznávána. Pořadatelským orgánům súdánského referenda jsme poskytli také odborné znalosti a finanční podporu. Zatímco čekáme na oznámení konečných výsledků, chci zopakovat, že EU bude respektovat výsledek referenda jakožto vyjádření vůle obyvatel jižního Súdánu. S povzbuzením přijímáme slova prezidenta al-Bašíra, která pronesl dne 4. ledna v Jubě a znovu potvrdil na malém summitu o Súdánu v Addis Abebě dne 31. ledna, že súdánská vláda přijme výsledky referenda, jako první uzná nový stát a bude s ním plně spolupracovat. Vyzýváme všechny zúčastněné strany, aby se nadále ovládaly a zajistily, že bude panovat klid a že bude chráněna bezpečnost všech národů Súdánu. I když bylo referendum o sebeurčení jižního Súdánu velkým úspěchem, nemůžeme si dovolit usnout na vavřínech. Před námi leží náročné úkoly. Dosud se nekonalo referendum o oblasti Abyei, které se mělo uskutečnit současně s referendem o jižním Súdánu. Jsme znepokojeni násilím, k němuž v Abyei došlo v předvečer referenda, a vyzýváme příslušné strany, aby zabránily dalšímu násilí a nalezly pevné řešení, jež položí základy pro dlouhodobé soužití místních komunit v této oblasti. V souvislosti se souhrnnou mírovou dohodou jsou tu další neuzavřené otázky, které zbývá vyřešit, například vytyčení severojižní hranice a konání lidových konzultací v oblasti Modrého Nilu a jižního Kordofánu. Doufáme, že příslušné strany teď soustředí své síly na řešení těchto věcí a důležitých otázek plynoucích ze situace po referendu jako například otázky občanství, bezpečnostního uspořádání, příjmů z ropy a dalších ekonomických otázek. Povzbuzuje nás, že se obě strany shodly na řadě zásad, zejména, že budou usilovat o dva funkční státy s „propustnými“ hranicemi a budovat konstruktivní vztahy. Nicméně zbývá ještě udělat mnoho práce a budeme nadále podporovat zprostředkovatelské úsilí prezidenta Mbekiho. Čelíme rovněž důležité humanitární výzvě. Denně se ze severního Súdánu do jižního Súdánu vrací na dva tisíce osob, a ty potřebují pomoci s opětovným začleněním do místních komunit. Stále mne hluboce znepokojuje rostoucí násilí v Dárfúru, které nedávno vedlo k vysídlení desítek tisíc lidí, a vážný dopad této situace na humanitární operace. Tři evropští občané jsou dosud drženi jako rukojmí. Nadále nás znepokojuje věznění obránců lidských práv, novinářů, opozičních politiků a pokojných demonstrantů z řad studentů. Jednou ze základních zásad souhrnné mírové dohody bylo vytvoření demokratické správy založené na respektu k rozmanitosti a

77

78

CS


svobodám, a přejeme si, aby v severním i jižním Súdánu byly respektovány základní svobody a skutečně začleňující demokratická správa. Co se týče budoucnosti, ujišťuji vás, že toto zůstane důležitým bodem naší agendy. Budeme se nadále angažovat v Chartúmu i Jubě. Jsme připraveni posílit naše zapojení v Chartúmu a zintenzivnit náš dialog. Nadále trvá náš závazek poskytovat pomoc lidem v severním Súdánu, zejména v oblastech zasažených válkou, jako je východ, přechodová oblast a Dárfúr. Jižní Súdán nebude stabilní, pokud nebude stabilní severní Súdán, a naopak. Ministři zahraničí členských států EU jsou připraveni jednat o podpoře EU, aby byl Súdánu v souladu s politickým pokrokem odpuštěn mezinárodní dluh. V jižním Súdánu musí EU významně přispět ke stabilizaci, rozvoji a budování institucionálních kapacit. K důležitým bilaterálním programům členských států jsme navíc připraveni poskytnout podporu základním službám a rozvoji zemědělství a zvažujeme naši dlouhodobou strategii rozvojové spolupráce s jižním Súdánem. Uznáváme však také, že Dárfúr si zaslouží stejně intenzivní pozornost, s jakou jsme se poslední dobou věnovali provádění souhrnné mírové dohody. Naléháme proto na všechny strany, aby zanechaly projevů nepřátelství, uzavřely dohodu o příměří a směřovaly k celkovému a čistě politickému urovnání, a zintenzivníme své úsilí podnítit všechny strany k tomu, aby se vážně zapojily do mírového procesu z Dohá. Na závěr poznámka o spravedlnosti: trvalého míru v Dárfúru nelze dosáhnout bez spravedlnosti a smíření. Beztrestnost musí skončit. Rada opakovaně upozorňovala súdánskou vládu na to, že je povinna plně spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Jsem přesvědčena, že EU má hrát důležitou roli v podpoře mírové, stabilní a demokratické budoucnosti Súdánců, ať již v jednom nebo ve dvou státech. Je naší povinností stát v těchto kritických okamžicích při obyvatelích severního i jižního Súdánu, poskytnout jim podporu a povzbuzení. Mariya Nedelcheva, jménem skupiny PPE. – (FR) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, od súdánské vlády v Chartúmu přichází pozitivní signály, k nimž patří hladký průběh referenda a ochota přijmout výsledky referenda v jižním Súdánu. Nemyslím si, že bych přeháněla, když řeknu, že po desetiletích občanské války je to pro Afriku historický okamžik. Historické okamžiky jsou však prchavé – netrvají věčně. Máme-li obrátit list a vejít do nové epochy dějin, hybatelé změny si nemohou dovolit usnout na vavřínech. Musí naprojektovat jasné, zdravé a životaschopné základy, které zajistí lepší budoucnost. Jižní Súdán se nachází v přechodném období, protože do 9. července, dne, kdy oficiálně získá nezávislost, se ještě může stát mnoho věcí. Oba státy musí vyřešit mnoho otázek. Otázka, kterou je zapotřebí řešit nejnaléhavěji, se týká hranic. Status oblasti Abyei zůstává nejistý. Je zapotřebí nalézt řešení, aby se předešlo vzniku konfliktů. Dále je tu otázka takzvaných navrátilců. Jak budou tito lidé přijati? Podaří se tomuto mladému státu v tak krátké době začlenit takové množství osob? Je zapotřebí vytvořit stálé instituce – soudnictví, policii, vojsko a plnohodnotný správní systém –, aby bylo zajištěno, že tyto osoby budou moci požívat občanství, najít si práci a žít ve slušných životních podmínkách.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Referendum však představuje velkou výzvu také pro severní Súdán: Jeho orgány se budou muset přizpůsobit nové politické realitě. Již tento víkend probíhaly demonstrace. Bude vláda podporovat politickou, etnickou, kulturní a náboženskou rozmanitost? Jedno je jisté: nemůžeme si dovolit opakovat minulé chyby. Klíčem k úspěchu pro obě země je zajistit pluralitní politický prostor s etnickou a náboženskou rozmanitostí, nad kterým bude mít primát právní stát. Jedině za tohoto předpokladu budou obě země skutečně demokratické. Chtěla bych říci ještě poslední poznámku. Vzájemná závislost v hospodářské, sociální a politické oblasti by měla povzbuzovat orgány obou zemí k tomu, aby spolu vedly trvalý dialog a vzájemně spolupracovaly. Pokud jde o úlohu Evropské unie, ta se v budoucnosti nabídkou reálných rozvojových projektů stane klíčovým partnerem obou zemí. Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D . – (FR) Paní předsedající, po debatě o Tunisku, Egyptě a dalších zemích, které se v současné době dožadují svobody, bych chtěla konstatovat, že naše pozorovatelská mise ve věci referenda v jižním Súdánu byla výbornou a příkladnou zkušeností. Zmíněné referendum bylo příkladné, protože bylo přes veškeré katastrofické předpovědi úspěšné. Výbornou zkušeností bylo proto, že bylo zřejmé, že obyvatelé jižní Súdánu volí s dojetím – vždyť na tuto chvíli čekali tak dlouho (někteří déle než padesát let) a prošli si občanskou válkou – a přijímají mírový přechod s nepopsatelnou radostí. Je pravdou, že nadcházející měsíce budou náročné, ale současný zvrat je zapotřebí oslavovat. Musím konstatovat, že s ohledem na nástroje Evropské unie a s ohledem na to, jak hodně jsem kritizovala ostatní volební pozorovatelské mise, jejichž výsledek nebyl úspěšný, byla mise, jíž jsem se účastnila, skutečným požehnáním. Jižní Súdán se má 9. července stát padesátým čtvrtým africkým státem. V současnosti před ním leží řada výzev, jak zde nastínila baronka Ashtonová. Za prvé, v oblasti Abyei ležící na pomezí severního a jižního Súdánu se nachází ropa, ale tato oblast zatím nemá jasně stanovené hranice a nekonalo se v ní samostatné referendum. Pro Abyei je třeba nalézt řešení, ale v současné době je tato otázka dosud nerozhodnuta. Během referenda v této oblasti došlo k násilí, což platí i o státu Unity a jižním Kordofánu. Tato oblast je potenciálním ohniskem nestability celé země. Dále je tu otázka, na kterou poukázala Marija Nedelčeva, jíž bych chtěla poděkovat za účast v pozorovatelské misi, a baronka Ashtonová: občanství. Obyvatelé jižního Súdánu, kteří žili a pracovali na severu, někdy tu dokonce vlastnili nemovitosti, utíkají po tisících a možná statisících na jih. Patrně se nyní budou muset začlenit do jižního hospodářství. Vůči severu nemají důvěru, neví, zda si budou moci udržet svá pracovní místa – téměř určitě ne, pokud tato místa byla ve veřejném sektoru –, což je závažný problém. Nakonec je tu problém Mezinárodního trestního soudu. Salva Kiir, prezident jižního Súdánu, chce usilovat o spolupráci se severem, pokud uzná výsledek referenda. Již se mu podařilo přesvědčit prezidenta al-Bašíra, aby navštívil jih, kde byl oficiálně přijat v Jubě. To bylo ohromujícím znamením smíření a nové epochy. Salva Kiir nám říká, že kdyby měl nyní podepsat Římský statut, musel by prezidenta al-Bašíra při jeho příští návštěvě zatknout. Pokládá si otázku, jak by mohli za takových podmínek spolupracovat, jak by mohli dosáhnout tolik oslavovaného smíření mezi severním a jižním Súdánem. „Nežádejte to od nás“, namítá. Vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu samozřejmě máme závazky, ale zároveň si uvědomujeme, že spolupráce severu a jihu má pro mír zásadní význam.

79

80

CS


Obávám se tedy, že zbývá vyřešit spoustu problémů. Jak jsem řekla, mise byla výbornou zkušeností, ale Súdán až do 9. července zůstává jedním státem. PŘEDSEDAJÍCÍ: Rainer WIELAND místopředseda Charles Goerens , jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, více než dvacet let jsme věděli, že obyvatelé jižního Súdánu si nepřejí právo šaría, které je Chartúm nutil dodržovat. Proto vypukla občanská válka, která si vyžádala více než dva miliony životů. Podpisem souhrnná mírové dohody v roce 2005 byla tato válka ukončena. Minulý týden oficiálně vyjádřili obyvatelé jižního Súdánu svoji vůli: chtějí nezávislost, odtržení od severu. Chtít však nestačí: tato země si musí umět s touto nezávislostí poradit ve všedním životě. Nový stát zatím ještě nemá oficiální hranici se severem. Ani nevíme, jakým způsobem budou rozdělovány zisky z těžby ropy. Tisíce lidí se stále stěhují ze severu na jih. Vzhledem k omezenému množství zdrojů v jižním Súdánu na jedné straně a neuvěřitelně nízké úrovni vzdělanosti na straně druhé zatím stále zůstává rozvojový potenciál velmi mlhavý. Tento nový stát v zásadě bude nutné vytvářet od nuly. Ačkoliv budování nového státu je starostí především obyvatel jižního Súdánu, nezávislost nastartuje určité základní změny. Jakýkoliv konflikt mezi severem a jihem proto bude spíše než vnitřním problémem, jako tomu bylo dříve, mezinárodní záležitostí. Pro Radu bezpečnosti OSN se změní pravidla. Naléhavě potřebujeme jasnou strategii definující hlavní politické a ekonomické priority, které vyvedou obyvatelstvo jižního Súdánu z obrovské chudoby. Evropská unie jakožto uznávaný hlavní dárce musí být schopna vyhovět očekáváním tamních lidí a zároveň respektovat právo národů na sebeurčení. Evropská unie by rovněž měla přijmout vedoucí úlohu mezi všemi, kdo budou partnersky spolupracovat s tímto novým státem na herkulovském úkolu reformovat tuto část Afriky. Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, jsme svědky zrodu nového státu. Mám z toho velkou radost, ale také obavy. Jižní Súdán je konec konců jednou z nejchudších zemí v Africe. Je také zemí, na jejímž území se nachází hodně ropy. Navíc je zemí, do níž se vrací spousta lidí, uprchlíků, kteří nemají kde bydlet, nemají co jíst a nemají práci. To je návodem na neštěstí a dokonce ozbrojený konflikt. Pokud se ti, kdo ovládají zdroje ropy v jižním Súdánu a přístavy v severní části země, přes které se musí tato ropa dopravovat, nedohodnou, pak skutečně vypukne, jak tu řekl kolega poslanec Goerens, mezinárodní konflikt. Co s tím můžeme udělat? Evropa tam musí být přítomna a musí tam zůstat. Co takhle vyslat do jižního Súdánu policejní misi Evropské unie, aby tam pomohla vytvořit právní stát a dala této zemi příležitost sama nově začít? Kdo ví, třeba se tato země ještě stane příkladem pro zbytek Afriky. Velmi doufám, že tomu tak bude. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, nikdy jsem nepochyboval o tom, že rozdělení Súdánu je jedinou možností, jak zajistit jižnímu Súdánu mír, spravedlnost a rozvoj. Mám proto radost, že obyvatelé jihu hlasovali s takovou velikou rozhodností pro samostatnou, nezávislou budoucnost.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Skutečnost, že více než 99 % hlasujících se vyslovilo pro odtržení je pádnou obžalobou Chartúmu a desetiletí trvajících snah prezidenta Bašíra porazit křesťanský a animistický jih a podrobit ho nekompromisnímu islamismu a právu šaría. Jižní Súdán by měl nyní být prvořadou prioritou EU v oblasti humanitárního rozvoje. Referendum není tečkou celého procesu, nýbrž jeho začátkem. Jižní Súdán si potřebuje být jist tím, že EU za ním naprosto a neochvějně stojí, a jedna z věcí, jejichž zajištění po místopředsedkyni Komise/vysoké představitelce požaduji, je, aby peníze z ERF byly novému státu poskytnuty bezodkladně, dokonce ještě předtím, než ratifikuje dohodu z Cotonou. Žádám také všech 27 členských států EU, aby hned 9. července v souladu se souhrnnou mírovou dohodou uznaly tento nový africký stát. Bez toho by veškerý pokrok, jehož jižní Súdán dosáhl v posledních letech, byl zbytečný. Další válka by měla pro celou Afriku nepředstavitelné následky. Za poslední, doufám, že se podnikají kroky k tomu, aby zajištěnost zajistilo, že delegaci EU v Jubě budou přiděleny dostatečné lidské a finanční zdroje. Zároveň pevně doufám, že místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka bude schopna brzy navštívit jižní Súdán. Jsem rovněž, především jakožto britský občan, nadšen tím, že nová vláda v Jubě se zavázala uznat nezávislost Somálijské republiky, bývalého Britského protektorátu Somálsko, a jsem přesvědčen, že mnoho dalších afrických a evropských států to krátce poté také učiní. Chtěl bych také pozdravil pana Dr. Francise G. Nazaria tam na galerii, jenž je předsedou delegace jižního Súdánu u EU a zanedlouho se stane jeho velvyslancem. Možná by bylo dobré, abyste se, pane doktore Nazario, spolu s delegací z jižního Súdánu, která tam rovněž sedí, postavil. (Potlesk pro Dr. Nazaria a delegaci jižního Súdánu) Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, zlepší se nyní situace pro obyvatele jižního Súdánu nebo je rozdělení více v zájmu Západu, abychom získali kontrolu nad zásobami ropy? Ať je tomu, jak chce, před jižním Súdánem leží obrovské výzvy. Bez fungující infrastruktury a za současné katastrofální ekonomické situace bude dlouhou dobu zapotřebí civilní a humanitární pomoci. Nebezpečí násilných konfliktů bohužel nebylo úplně zažehnáno. Odborníci jsou však přesvědčeni, že toto nelze vyřešit vojenskými prostředky. Naopak, soustředění na vojenské prostředky brání tomu, aby bylo nalezeno skutečné řešení konfliktů. Nezbytnou civilní pomoc lze poskytovat mnohem účinněji bez vojenského angažmá. Delegování civilních úkolů na armádu brání dlouhodobému rozvoji civilních struktur. Příkladem toho je Dárfúr. Obrovský vojenský aparát tam nyní převzal úkoly humanitárních a rozvojových organizací, což je věcí, kterou tyto organizace ostře kritizovaly. Naším požadavkem je, aby se usilovalo o řešení konfliktů výhradně civilními prostředky a o podpůrná opatření, totiž aby se mise OSN omezila na civilní složky a aby nedošlo k eventuálnímu nasazení bojových jednotek EU. K tomu ještě požadujeme, aby byl kvůli perspektivě rozvoje dluh Súdánu odepsán. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, všechny indicie naznačují, že výsledkem referenda, jež se konalo dne 9. ledna v jižním Súdánu, bude prakticky jednomyslná podpora nezávislosti. To je zcela pochopitelné nebo přiměřené a tento výsledek by měl být vskutku přivítán.

81

82

CS


Koneckonců jižní Súdán teprve nedávno překonal období 23 let občanské války s arabským severem, v níž bylo zabito 2,5 milionu osob a více než 4 miliony byly vyhnány. A to nezmiňuji otroctví, jehož oběťmi se staly možná statisíce jihosúdánských žen a dětí. S takovými historickými okolnostmi je zcela pochopitelné, že tento nejmladší stát ve stadiu vzniku by při budování svých institucí nepohrdl jakoukoliv mezinárodní pomocí, které se mu může dostat. Tento proces nyní nepochybně vyžaduje spolehlivé policejní síly. Zrovna minulý týden jsem v souvislosti s tím obdržel určité znepokojivé zprávy, totiž zprávy o závažných přestupcích v nové policejní akademii v Rajafu. Proto bych žádal, aby tomu Evropa věnovala pozornost a snažila se pomoci to řešit, ale stejně tak aby pomáhala se všemi naléhavými státními záležitostmi, před které bude jižní Súdán postaven. Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Pane předsedající, z cesty do Súdánu jsem si odnesl dvě věci: za prvé, přesvědčení o životaschopnosti jižního Súdánu, a za druhé, zjištění, že toto přesvědčení o životaschopnosti jižního Súdánu nemá alternativu. Tento mladý stát je však třeba tak jako malé dítě podporovat do té doby, než bude schopen samostatně existovat. Toto je jednoduše úkolem mezinárodního společenství. Chtěl bych se dotknout dvou věcí. Za prvé, odepsání dluhu. Toto má pro mne jakožto rakouského poslance Evropského parlamentu zvláštní význam, protože Rakousko je v Pařížském klubu ostatně největším věřitelem. Domnívám se, že zde je zapotřebí jít příkladem, a i když se jedná o úkol členských států, je nicméně velmi důležité, aby pod dohledem Evropské unie byly tyto členské státy výborně koordinovány. Druhá věc, kterou bych zde chtěl zmínit, je slepá ulička, v níž se nacházíme: na jedné straně je zde zatykač Mezinárodního trestního tribunálu a na druhé straně naše vůle a také potřeba vyplácet prostředky z 10. Evropského rozvojového fondu. Myslím, že zde je zapotřebí rychlé, ale velmi pragmatické řešení. Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, mám velkou radost z toho, že referendum v jižním Súdánu proběhlo tak pokojně. Naši pozorovatelé shodně chválí to, čeho byli během pozorovatelské mise svědky. Pozitivně hodnotili také samo referendum z hlediska standardů, které prosazujeme. Referendum bylo důvěryhodné, dobře zorganizované a dalo hlasujícím možnost projevit svá stanoviska. Bylo také jasně vidět, za jak důležité obyvatelé jižního Súdánu toto referendum považují, když již čtvrtého dne dosáhla účast 60 %. To jasně svědčí o tom, jak velice jsou tito lidé odhodlání dosáhnout sebeurčení. V této sněmovně jsme prezidenta Bašíra často kritizovali, ale tentokrát bychom mu měli vyjádřit uznání za prohlášení zmiňované paní Ashtonovou, které učinil v Jubě dne 24. ledna. Oznámil, že uzná jakékoliv rozhodnutí, které vzejde z referenda, i kdyby to znamenalo odtržení jižního Súdánu. Všechno nasvědčuje tomu, že obyvatelé této oblasti svoji vůli vyjádřili naprosto jasně. Sdílím přání a naději, kterou zde vyjádřili ostatní, aby tyto země, bude-li Súdán skutečně rozdělen na dva státy, spolu žily v míru. Nyní je důležité, aby po pokojné atmosféře, která panovala během referenda, následovalo období míru, v němž budou moci být vyhlášeny výsledky a oba státy budou moci projít změnami. Mnozí pozorovatelé se obávají, že současná vlna nepokojů a demokratizačních požadavků, která zasáhla několik zemí včetně Súdánu, by se mohla stát záminkou pro zastavení mírového procesu a znemožnit dokončení realizace ambiciózních plánů. Na druhé straně v některých oblastech zaznamenáváme příznivé vyhlídky, například v Africké unii, o které je známo, že je připravena uznat nezávislost tohoto nového afrického státu.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Musíme si také uvědomovat, že referendum není tečkou, že konečný úspěch spočívá v tom, že se splní vůle obyvatel Súdánu. Jak víme, jejich vůle může dojít naplnění dne 9. července 2011, když bude vyhlášena nezávislost Súdánu, a jedině pak budeme moci oslavovat konec tohoto dlouhého a krvavého konfliktu. Corina Creţu (S&D). – (RO) Pane předsedající, po čtyřech desetiletích občanské války, která si vyžádala daň přes dva miliony mrtvých a čtyři miliony uprchlíků, jižní Súdán v návaznosti na zprávu z roku 2005 a referendum, jež se konalo před měsícem, reaguje na etnickou a náboženskou nesnášenlivost odtržením. Zúčastněné strany se na tomto odtržení dohodly a pevně doufám, že to urychlí a usnadní přijetí jižního Súdánu do mezinárodního společenství. Nicméně je zde nebezpečí, aby to na tomto kontinentě trápeném válkami, jejichž příčinou jsou umělé hranice zděděné z koloniálních dob, nevyvolalo dominový efekt. Proto je šestiměsíční období přechodu k úplnému rozdělení klíčové pro definování budoucího vývoje nového státu. Na jednu stranu je tento vývoj postaven před vojenské a strategické výzvy, před oživení násilí mezi bývalými vojenskými vůdci odštěpeneckého hnutí, před vměšování milic, před privatizaci vnitřní bezpečnosti, před incidenty na hranicích s muslimským Súdánem a před otázku dělení příjmů z ropy se severním Súdánem. Na druhé straně je tu velký humanitární problém a jsem přesvědčena, že Evropská unie se zde musí velkoryse angažovat. Jinak budeme čelit katastrofě, která v tomto regionu podnítí nestabilitu. V Súdánu během prvního roku života zemře každé desáté dítě a každé sedmé zemře, aniž se dožije pěti let. Přístup k pitné vodě a zdravotnickým službám je tu omezený a čtyři pětiny obyvatelstva jsou negramotné. Polovina obyvatel jižního Súdánu je mladší osmnácti let, a pokud uniknou ze spárů dětské úmrtnosti, hrozí jim, že v důsledku chudoby a mizivých vyhlídek skončí jako potrava pro děla v konfliktech, které mohou podkopat nezávislost nového státu. Doufám, že Evropská unie vezme v potaz složitost této otázky. Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Pane předsedající, mám radost z toho, že obyvatelům jižního Súdánu byla dána možnost svobodně si zvolit budoucnost. Jsem hrdá, že mohu prohlásit, že konečný nezpochybňovaný výsledek vzešel také díky pevné podpoře mezinárodního společenství a Evropské unie. Blíží se historický přelom: nastolení trvalého míru a vytvoření nového státu v zemi, která za 55 let své nezávislosti prožila téměř 40 let občanské války. Je to předznamenáním nového období, období jednání mezi severem a jihem Súdánu o otázkách, které je třeba vyřešit kvůli provádění souhrnné mírové dohody z roku 2005: občanství, vymezení hranic, rozhodnutí, zda oblast Abyei bude patřit k severu či jihu, sdílení zdrojů ropy a záležitosti spjaté s dluhem. Bude samozřejmě zapotřebí, aby Evropská unie podporovala tento politický proces i rozvoj nového státu. Mezinárodní společenství a Evropská unie nesmí zapomínat na severní Súdán a stejně tak nesmíme zapomínat na Dárfúr, kde konflikt dosud zdaleka není vyřešen a kde za posledních dvanáct měsíců povážlivě vzrostlo násilí, přičemž 270 000 osob muselo opustit své domovy a více než tři miliony lidí dosud žijí v táborech. Oriol Junqueras Vies (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, základní zásadou Evropské unie je demokracie a vzhledem k tomu, že většina obyvatel jižního Súdánu demokraticky hlasovala pro nezávislost, musí Evropská unie podpořit bezodkladné vytvoření nového státu. Musíme to udělat kromě jiného pro to, že demokracie je základem pro stabilitu,

83

84

CS


bezpečnost a prosperitu v Africe a ve Středomoří. V tomto ohledu bych také vyzdvihl, že roste mezinárodní důležitost práva na sebeurčení jakožto nástroje mezinárodních vztahů: byli jsme toho svědky v Kosovu a nyní to vidíme v jižním Súdánu. Samotný Mezinárodní trestní soud učinil závěr, že demokratické procesy získávání nezávislosti jsou naprosto v souladu s mezinárodním právem. Určování hranic se vrací tam, kam patří: do demokracie. Proto musí být EU v zájmu posílení Unie také připravena uznat právo na sebeurčení všech evropských zemí – například Katalánska, Skotska nebo Flander –, které si demokraticky zvolí nezávislost. Peter van Dalen (ECR). - (NL) Pane předsedající, žijeme v apokalyptických časech. Od Mauritánie až po Omán jsou lidé v pohybu. Po celém světě tisíce lidí hynou v přírodních katastrofách. V Americe a v Evropě se tanec kolem zlatého telete eura a dolaru stává stále divočejším. Křesťané jsou v mnoha zemích vystaveni pronásledování. Nikdo neví, kdy nastane konec světa, ale bible nás nabádá, abychom byli připravení a bdělí. Avšak uprostřed této celosvětové vřavy jsme svědky pozoruhodného procesu: zrodu jižního Súdánu. Po letitém útlaku a válce je jihosúdánský lid vyváděn z otroctví. Lid jižního Súdánu je vysvobozován z domu otroctví, kterému vládne mezinárodně stíhaný zločinec Umar al Bašír. To je důvodem k velké radosti a poděkování. Srdečně k tomu blahopřeji svým jihosúdánským přátelům, kteří jsou zde dnes přítomni. Modlím se, aby této nové zemi nechyběla moudrost, aby v ní vzkvétaly právo a spravedlnost. Ať se stane zemí, v níž se setká milosrdenství a víra. Ať je státem, v němž se pokoj bude snoubit se spravedlností. Chtěl bych Komisi, kterou zde zastupuje pan Barnier, konkrétně požádat, aby bezodkladně uznala nový stát Jižní Súdán, to znamená co nejdříve. Na toto uznání navažte činy. Podporujte jižní Súdán ve všem, kde to bude možné. Ať je tato země prioritou vaší zahraniční politiky. Těším se na to, že mi na můj dotaz konkrétně odpovíte. Gay Mitchell (PPE). - Pane předsedající, pro Súdánce, z jihu i severu, je toto příležitostí, aby se soustředili na rozvoj svých hospodářství a na to, aby svých zdrojů ropy využili k tomu, aby svému obyvatelstvu přinesly potravu a vzdělání, ale musíme také pomoci, a to bez otálení. V současnosti nemá 80 % obyvatelstva jihu přístup k hygienickým zařízením. Každé desáté dítě umře před dosažením jednoho roku. V nejchudších oblastech jižního Súdánu jen jedno procento dětí dokončí základní školu. Súdán každým rokem vyveze ropu za miliardy dolarů. Dokážou-li sever a jih dospět k diplomatickému a mírovému řešení – a to mohou zvládnout –, potom mohou obě strany využít svých bohatých přírodních zdrojů k tomu, aby se s trochou pomoci svých přátel dostaly z hrozivé chudoby – chudoby, jež sužuje jejich zemi. Budoucnost obou vlád bude samozřejmě záviset na otázkách jako například vymezení hranic, dělení příjmů z ropy, status Abyei, sporné oblasti bohaté na ropu mezi severem a jihem. Vyzývám místopředsedkyni Komise/vysokou představitelku a Komisi, aby podpořily rychlá diplomatická jednání mezi severem a jihem s cílem vyřešit v co nejkratším čase zbývající otázky, a co je důležitější, aby tento bod zůstal předmětem zájmu Evropské unie. Těším se na to, že zanedlouho přivítáme poslance parlamentů obou stran na budoucím zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění zemí AKT-EU, na němž budou

02-02-2011

02-02-2011

CS


reprezentovat samostatně své státy. To bude znamením toho, že získali statut státu. Myslím si, že to je věc, kterou bychom měli bez otálení podpořit. Guido Milana (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nechci kazit tuto radostnou atmosféru. Je pravdou, že jsme došli na konec etapy zahájené v roce 2005, v jejímž průběhu diplomacie pomohla zajistit, aby se události ubíraly nejlepším možným směrem. Zůstává však stále mnoho nevyřešených problémů. Jedná se o mladou zemi, a až se uskuteční odtržení, bude to mladý stát. Jedná se o zemi, která ještě potřebuje vytvořit své hranice, zabývat se otázkou konfliktů v oblasti Abyei, která tu byla několikrát zmiňovaná, otázkou ropovodu, jež je v této zemi nejdůležitější věcí, a také systémem mezinárodní pomoci. Chtěl bych proto panu komisaři říci něco velmi jednoduchého. Je zapotřebí, abychom udělali dvě nebo tři věci. Musíme pro jižní Súdán vytvořit strategii, nečekat až do 9. července, kdy budou výsledky hlasování oficiálně oznámeny, a uznat tento nový stát již dne 7. února. Musíme rovněž okamžitě uvést do chodu naši mezinárodní službu a zřídit v jižním Súdánu delegaci. Pouze tímto způsobem lze podpořit daný proces, pouze takto lze inteligentní a strategickou diplomacií podporovat tuto zemi na cestě k demokracii. Připomněl bych, že první, co musí tato země udělat, je sepsat svoji ústavu, a Evropa jí v tom může velmi pomoci. Niccolò Rinaldi (ALDE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v Evropském parlamentu jsem začal pracovat jako politický poradce již v roce 1991 a tehdy byl konflikt mezi severním a jižním Súdánem stále se opakující krizí. Po dvaceti letech konečně vidíme na konci dlouhého a vysilujícího tunelu první paprsky světla. Jak upozorňoval pan poslanec Milana a další, ještě mnoho toho zbývá udělat, ale mnozí z nás se připravovali na nejhorší a očekávali, že znovu propukne občanská válka. Blahopřeji proto severu i jihu země k prvním výsledkům tohoto referenda. Až do vyhlášení nezávislosti záleží na každém dni. Nikdo si nemůže dovolit udělat chybný krok, ani v Chartúmu, ani v Jubě, ani v Bruselu nebo v Africké unii v Addis Abebě. Například je určitě zapotřebí uvítat myšlenku otevřít delegaci EU se zvláštním statusem, dokud nebude skutečně vyhlášena nezávislost. Súdán se chystá nám, mezinárodnímu společenství, pěkně spočítat cynismus a krize, které mnohdy spíše z rezignace než jiného důvodu považujeme za neřešitelné. Frank Engel (PPE). - (FR) Pane předsedající, vítám, že jižní Súdán bude nezávislý, a blahopřeji obyvatelům jižního Súdánu k tomu, že toho dosáhli. Jak před chvílí řekl pan kolega poslanec Goerens, jenž byl tak laskav a obrátil se při této příležitosti na mne, lidé mohou mít právo na to, aby nemuseli žít podle práva šaría. Jejich právo musíme ctít. Musím nicméně také podotknout, že jen někteří mají to štěstí, že dostanou možnost získat právo na takovou svobodu. Obyvatelé nedalekého Somálijska tuto možnost nemají. Přál bych si, abychom přehodnotili naši politiku, která se až dosud vyznačovala tím, že jsme neuznávali úsilí obyvatel Somálijské republiky, kteří v této oblasti vytvořili nezávislý a demokratický muslimský stát, k němuž se však chováme, jako by neexistoval. Pane předsedající, co se týče jižního Súdánu, chtěl bych se také dotknout stavu této země. Jižní Súdán je stále nejchudší zemí v Africe, a to i navzdory tomu, že v posledních pěti letech mohl využívat přístupu k polovině ropných zdrojů celého Súdánu. Vidím zde do očí bijící zaostalost, která byla dosud dána přehlížením a nezájmem ze strany Chartúmu.

85

86

CS


Byl bych však rád, kdyby Evropská unie od nynějška kladla důraz na to, že tato země potřebuje správu a rozvoj, a nepomáhala financovat zaostalost, která se tak snadno může v budoucnu v jižním Súdánu rozmoci. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Pane předsedající, v dnešní rozpravě bychom měli odolat pokušení přehnaného optimismu. Předpovědi dalšího dění v Súdánu jsou jen věštěním z křišťálové koule. I přes všechny naděje, které vzkřísilo nedávné referendum, bychom neměli předpokládat, že tato záležitost je již vyřešena. To zdaleka není pravda a nikdo zatím neví, zda bude země v souladu s vůlí obyvatelstva jihu rozdělena. Další problém spočívá v tom, že jižní část země v současnosti sjednocuje odpor k muslimskému severu. Až tato zášť vyprchá a nadejde čas budovat státní instituce, hned bude patrná křehká rovnováha mezi třemi kulturně a jazykově odlišnými kmeny. Tato otázka bude mít velký význam a měli bychom jí již teď věnovat pozornost. Další otázka, kterou si musíme položit a najít na ni odpověď, zní takto: proč je nyní reálná naděje na mírové ukončení konfliktu, který trval půl století? Odpověď je zřejmá: kvůli ropě. Velké zahraniční podniky, bez nichž taková chudá země není schopna těžit ropu, a představitelé obou částí země zavětřili vůni petrodolarů. Doufejme, že nás nezaslepí chamtivost a že naše touha pomáhat postačí nejen na to, abychom poskytovali finanční prostředky na budování státu, ale dovolí nám také realizovat programy, z nichž bude mít prospěch společnost. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, před referendem jsme měli velké obavy z průvodních nepokojů a jsem ráda, že referendum proběhlo pokojně a bylo platné. Je však nutné zajistit, jak řekla baronka Ashtonová, aby se konalo dodatečné řádné referendum v Abyei, ale také v oblasti, v níž se nachází ropa. Pozorovatelská mise Evropského parlamentu bude zapotřebí i při tomto dodatečném hlasování. I po vyhlášení nezávislosti zůstane jižní Súdán jednou z nejchudších zemí na světě. V oblasti působí mnohé slovenské nevládní organizace a je důležité, aby měly potřebné podmínky pro svou práci. Chtěla bych zdůraznit také roli místní církve a církevních organizací, které si také zaslouží naši podporu. Založily a provozují mnoho škol a zdravotnických zařízení a těší se v této oblasti značnému respektu. Na závěr bych chtěla říci, že po rozdělení Súdánu nesmíme zapomenout na jihosúdánskou menšinu, která před pronásledováním uprchla na sever a žije tam již mnoho let. Neuzná-li severní Súdán dvojí občanství, jež slíbil prezident al-Bašír, bude platit šaría a mohli by se stát občany druhé kategorie. María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, bavíme se o příběhu s dobrým koncem: o tom, že Súdán po vleklém konfliktu pokojně a demokraticky dospěl až ke složitému procesu odtržení v souladu s kritérii stanovenými mezinárodním právem: s právem na sebeurčení každého národa, který je podroben cizí, koloniální nebo rasistické nadvládě, a s právem každého národa, který prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo dohodou stran souhlasí s odtržením. Také pro Evropskou unii, která podporovala a sledovala volební proces, což si brzy zopakuje v Čadu a Ugandě, to byl úspěch. Doufejme, že Evropská unie bude v rámci mezinárodního společenství stát v čele těch, kdo budou podporovat nový stát, jenž vzejde z referenda v jižním Súdánu, ať již bude jeho podoba jakákoliv, aby mohl řešit všechny nevyřešené

02-02-2011

02-02-2011

CS


problémy, které tu byly zmíněny, od navrátilců až po přírodní zdroje. Doufejme, že ho Evropská unie plně podpoří. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, chtěla bych zde vzdát hold závěru referenda v jižním Súdánu. Komplikovaná, nábožensky i etnicky rozrůzněná společnost řešící vážné ekonomické spory dokázala prostřednictvím demokratického procesu ukončit konflikt, který stál dva miliony životů. Chtěla bych proto blahopřát hlavním aktérům procesu a vyjádřit uznání OSN za její úlohu, protože splnila svoji mírovou misi. Navíc bych si přála, aby se další konflikty řídily tímto příkladem, a doufám, že určité státy zde se přestanou bát zásad, jako je právo lidí rozhodovat a uplatňovat právo na sebeurčení. Příčinou mnoha napětí jsou ctižádost, neústupnost, neochota uznat menšiny a jejich práva a neochota uznat pluralitu. Tato napětí se řeší dialogem a politikou. Včasné rozhovory a politická opatření zabraňují konfliktům, ale popírat skutečný stav věcí a snažit se konflikty řešit, aniž bychom přiznali pravdu, je nejjistější cestou ke smutnému konci. Charalampos Angourakis (GUE/NGL) . – (EL) Pane předsedající, bohužel nesdílím přehnaný optimismus většiny řečníků v této sněmovně. Za prvé proto, že si musíme položit otázku, proč v době, kdy je nám známo, jaký na Západní Sahaře vládne režim, a neuznali jsme její právo na nezávislost, dosáhl konkrétně jižní Súdán nezávislosti „tak snadno“. Já a Řecká komunistická strana na to máme jednoduchou odpověď: jižní Súdán má to štěstí, že má ropu. Doufáme, že tato ropa se pro lid jižního Súdánu nakonec nestane prokletím jako v případě iráckého lidu a dalších národů. Stále přetrvávají závažné nevyřešené problémy. Domníváme se, že boj mezi hlavními silami o tuto oblast se bohužel zintenzivní, a vyzýváme pracující jižního Súdánu, aby nepřistoupili na strategii „rozděl a panuj“ a aby společně s pracujícími severního Súdánu vytvářeli odlišné vyhlídky pro svoji zemi. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, v nedávném referendu v jižním Súdánu lidé rozhodli, že staré, svévolně stanovené koloniální hranice mají padnout. V červenci bude oficiálně založen 193. stát světa. Pro nezávislý stát hlasovalo 3,5 milionu lidí, zatímco pro zachování současného stavu hlasovalo jen 45 000 lidí: to znamená, že naprostá většina využívá svého práva na sebeurčení, a to je důvodem k velké radosti. Nicméně samo rozdělení v zemi stabilitu nevytvoří. Súdán je dosud problematickým místem a na severu je všudypřítomný radikální islamismus. Vedle dalších opatření je proto důležité vybudovat správní struktury, protože nové hranice je zapotřebí spravovat a také sledovat. To vyžaduje, aby v celé oblasti fungovala účinná bezpečnostní politika – v Somálsku, Súdánu i jižním Súdánu. Po místopředsedkyni Komise/vysoké představitelce EU budeme požadovat, aby spolu s mezinárodními hráči v této oblasti prosazovala bezpečnost a stabilitu a především bojovala proti radikálním tendencím a statečně podporovala jižní Súdán. Seán Kelly (PPE). - Pane předsedající, konečně uprostřed všech těch smutných událostí a katastrof slyšíme příběh s dobrým koncem. Příběh s dobrým koncem, u nějž jsem hrdý na to, že v něm velmi důležitou roli hrála Evropská unie – blahopřeji baronce Ashtonové, jejím spolupracovníkům a také poslancům Parlamentu, kteří dohlíželi nad průběhem referenda.

87

88

CS


Teď samozřejmě začíná opravdová práce na tom, aby se uskutečnil přechod jižního Súdánu ke svobodě a vlastní státnosti. To je velmi obtížný proces a ze světových dějin víme, že to často vedlo k občanské válce. Evropská unie však může hrát velmi důležitou úlohu v tom, aby se přechod uskutečnil, aby obyvatelé jižního Súdánu mohli požívat základních práv, o nichž hovořil pan poslanec Mitchell, například vzdělávání a dokonce měli hygienická zařízení. Domnívám se, že zvláště hranice a rozdělení zdrojů ropy budou klíčovými otázkami. Známý irský hrdina, Michael Collins, svého času řekl, že pohraničí je a vždy bude problémem. Evropská unie jakožto nezávislá a objektivní síla může hrát důležitou roli při uskutečňování přechodu, který je tolik zapotřebí. Mnohokrát vám děkuji. Přejeme súdánskému lidu hodně štěstí. Michel Barnier, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, baronka Ashtonová mne požádala, abych si vás poslechl, a každému z vás jsem pozorně naslouchal. Rád bych vám poděkoval, že jste s pochopením přijali, že baronka Ashtonová musela poté, co vysvětlila své stanovisko místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky k nesmírně citlivé otázce Súdánu, z naléhavých důvodů opustit sněmovnu. V této rozlehlé části Afriky je, dámy a pánové, zcela zřejmé, a vaše projevy to potvrdily, že co se stane v jedné zemi, může ovlivnit rozvoj, mír a stabilitu ve všech ostatních zemích. Nesmíme zapomínat na to, že se Súdánem sousedí devět zemí. Proto je tak důležité, co se děje kolem referenda. Paní poslankyně De Keyserová, jejíž úlohu jakožto hlavní volební pozorovatelky bych chtěl ocenit, připomněla, stejně jako baronka Ashtonová, úspěch tohoto referenda – příkladný průběh a přechod, který musí být pokojný. Jelikož to již sama učinila, chtěl bych také poděkovat poslancům Evropského parlamentu a dalším lidem za dobrou spolupráci mezi evropskými orgány, kterou předvedli při tomto procesu, a zejména ze strany Evropského parlamentu. Dámy a pánové, několik z vás hovořilo o Dárfúru. Co se mne týče, nikdy nezapomenu na to, jak jsem v roce 2004 jako tehdejší francouzský ministr zahraničních věcí uprostřed vrcholící krize navštívil hluboko ve vnitrozemí Dárfúru al-Fašír, a na to, co jsem tam slyšel a viděl. Proto jsem rád, že jsem dostal tuto příležitost vyjádřit se k této situaci za baronku Ashtonovou. Věnujeme jí značnou pozornost a daný vývoj samozřejmě sledujeme kvůli tomu, co se tam dnes děje, s velkým znepokojením a pochopitelně zároveň odsuzujeme četné porušování lidských práv a únosy pracovníků OSN. Proto očekáváme, že se všechny strany zapojí do mírového procesu. To je cílem našich politických kroků, všeho, co jsme udělali pro vytvoření stability, a samozřejmě ještě konkrétněji naší humanitární pomoci. Pane předsedající, chtěl bych zdůraznit, že od roku 2003 Evropská unie přispěla 776 miliony EUR na humanitární spolupráci se Súdánem, zejména na Dárfúr, jenž to velice potřebuje, a na jižní Súdán. Chtěl bych také upozornit nebo potvrdit, že generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise (ECHO) zůstane proaktivní, a chci poděkovat všem pracovníkům, kteří po boku ECHO pracují na opětovném začlenění lidí, kteří se ve spolupráci s OSN vracejí ze severního Súdánu do jižního Súdánu.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Pokud jde o spolupráci s jižním Súdánem, Evropská unie bude do této velice specifické oblasti poskytovat více pomoci s cílem podpořit rozvoj venkova a kapacitu zemědělské produkce, již tito obyvatelé tak naléhavě potřebují, aby nezůstali navždy závislí na dovozech, které jsou kvůli cenovým výkyvům stále dražší. Ti z vás, kdo mě znají, vědí, jak beru tento závazek vážně, dnes jako komisař i dříve ve svých předchozích funkcích. Komise o této otázce obšírně hovořila dnes ráno ve svém sdělení. Proto v důležitých oblastech rozvoje venkova, rozvoje zemědělství, základních služeb, vzdělávání a zdravotnictví bude Komise nadále zvyšovat svoji pomoc. V současnosti plánujeme, že vytvoříme zvláštní finanční prostředky ve výši přibližně 150 milionů EUR pro nejohroženější skupiny obyvatel v Súdánu a samozřejmě v jižním Súdánu. Tolik jsem chtěl říci. Dále bych se chtěl ještě velmi stručně dotknout tří věcí. Co se týče otázky občanství, kterou zde zmínilo několik poslanců Parlamentu, chtěl bych konstatovat, že plně podporujeme práci, kterou vykonal panel vedený prezidentem Mbekim snažící se usnadnit jednání o budoucím občanství a dalších otázkách spojených s důležitým problémem občanství. Pokud jde o mezinárodní tribunál, Evropská unie bude nadále bez sebemenších výhrad podporovat Mezinárodní trestní soud. Opakovaně jsme vyzývali všechny orgány, především súdánské, aby plně spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem. Pane předsedající, na závěr bych se chtěl vyjádřit k tématu, které jste zde někteří nadhodili, totiž k otázce dluhu. Připomněl bych vám zcela nedávné závěry Rady, které byly velmi jasné: tak jako další partneři s ohledem na pokrok, který očekáváme a jenž chceme politicky a ekonomicky provázet a podněcovat s cílem zajistit stabilitu země, bude Evropská unie podporovat, aby této zemi byly odpuštěny dluhy. To jsem vám tedy chtěl jménem baronky Ashtonové odpovědět. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně. – Situace v celé severní Africe je opravdu vážná, ale zároveň nadějná. Zvláštnosti tohoto regionu si vyžádají, abychom se soustředili zvláště na humanitární a vojenskou stránku s cílem zajistit bezpečnost a stabilitu. Když však víme, že EU prodává Rusku vyspělá vojenská zařízení, například válečnou loď Mistral, uvážil vůbec někdo, že Rusko teprve musí projít podobnou demokratickou revolucí? Andreas Mölzer (NI), písmeně. – (DE) Skutečnost, že jižní Súdán bude v referendu hlasovat pro rozdělení, se dala očekávat. Rovněž se dalo očekávat, že to v žádném případě nebude znamenat konec problémů v tomto regionu. A to z jednoho důvodu, jih je totiž dosud nestabilní a musí se nejprve prokázat jako samostatný stát. K tomu může pravděpodobně dojít ještě před plánovaným červencovým datem, protože ztráta 25 % území a 20 % obyvatel nebude pro severní Súdán tak těžkou ranou jako vzdát se významné části příjmů z ropy. Proto musí EU pomoci novému státu prosadit vlastní nezávislost a chránit svoji svrchovanost, protože rozvojová pomoc jižnímu Súdánu může hrát rovněž důležitou roli pro zabezpečení budoucích dodávek ropy pro Evropu. EU by to proto měla dělat stejně jako Čína, poněvadž Peking chytře spojuje rozvojovou pomoc se zajištěním dodávek surovin. Z čínského modelu tak mají prospěch obě strany. Přehlížet nelze ani problém nelegálního přistěhovalectví. S vládou jižního Súdánu je proto zapotřebí uzavřít dohodu o zpětném přebírání státních příslušníků, kteří neoprávněně vstoupili na území Evropské unie. Potom budeme muset pozorně sledovat, zda jižní Súdán tuto dohodu skutečně plní.

89

90

CS


17. Jmenování vedoucích pracovníků evropských orgánů dohledu (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o jmenování vedoucích pracovníků evropských orgánů dohledu. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . − Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu komisaři a váženým poslancům a poslankyním – mým milým bývalým kolegům a kolegyním – za příležitost vyjádřit se jménem Rady k procesu jmenování předsedů a výkonných ředitelů nových evropských orgánů dohledu a k zásadám, podle nichž by se mělo řídit vykonávání jejich povinností. Předpisy týkající se evropských orgánů dohledu, které byly schváleny před necelými třemi měsíci, nedávají Radě žádnou konkrétní úlohu při jmenování předsedů a výkonných ředitelů jednotlivých orgánů, toto jmenování je prováděno příslušnou dozorčí radou. V souladu s předpisy o orgánech dohledu je tedy předseda každého z nich jmenován dozorčí radou. Předpisy o orgánech dohledu dále přisuzují klíčovou roli Evropskému parlamentu, kterému byla udělena možnost nesouhlasit se jmenováním těchto vedoucích pracovníků a zbavit předsedu jeho funkce po rozhodnutí dozorčí rady. Kde je tedy v tomto scénáři místo pro Radu? Rada jako spolutvůrce legislativy souhlasila s Parlamentem, že do těchto pravidel budou začleněna opatření, která mají za cíl zajistit, že členové dozorčí rady – správní rady – předseda a výkonný ředitel každého orgánu dohledu budou chráněni a zároveň zavázáni k naprosté nezávislosti, aby jednali výhradně v zájmu Unie. Nebudu doslova citovat ustanovení těchto pravidel, konkrétně články 42, 46, 49 a 52, ale jejich smysl je jasný. Tím je, že ani členové rad s hlasovacím právem ani předseda či výkonný ředitel nesmí žádat ani přijímat pokyny od institucí a orgánů Evropské unie, vlád členských států ani od žádných veřejných či soukromých organizací, a ty naopak nesmí usilovat o ovlivňování předsedy či výkonného ředitele ve výkonu jeho funkce. Pravidla o evropských orgánech dohledu podléhají pravidlům o zaměstnancích, jež byly schváleny orgány EU. Obsahují rovněž řadu klíčových opatření, která usilují o to, aby byl předseda a výkonný ředitel každého orgánu vybrán co nejobjektivnějším způsobem, přísně na základě kritérií stanovených v článcích 48 a 51 pravidel. Kromě manažerských zkušeností podle konkrétního profilu výkonného ředitele jsem zaznamenala, že oba články vyjmenovávají kritéria „zásluhy, dovednosti, znalosti finančních institucí a trhů a zkušenosti související s finančním dohledem a regulací“. Co se týká financování, Rada při schvalování pravidel dala orgánům dohledu do vínku velké ambice a já jsem si jistá, že to samé platilo i pro Parlament. Nyní bude na obou institucích coby rozpočtových orgánech, aby se tyto ambice každoročně promítly do přiměřených prostředků přidělených na základě rozpočtového návrhu Komise. Předsednictví rovněž přikládá velký význam tomu, aby všechny členské státy plnily své závazky vůči těmto novým orgánům. Pro Radu jako spolutvůrce legislativy má zásadní význam, aby veškerá opatření byla provedena plně a věrně. Očekáváme, že Evropská komise jako ochránce smluv zajistí, že tomu tak skutečně bude. Jak poslanci vědí, Komisi je rovněž podle bodu odůvodnění 55 pravidel svěřena zodpovědnost vypracovat seznam kandidátů, jímž se bude řídit proces výběru prvního

02-02-2011

02-02-2011

CS


předsedy každého z orgánů. Parlament a Rada při schvalování pravidel souhlasily s tímto zahajovacím postupem. Doufám, že předsedové nyní budou moci zahájit svou práci. Je nadmíru důležité, aby tyto nové agentury zahájily svou činnost co nejdříve. Představují nezbytnou součást reakce EU na výzvy, které před nás staví finanční krize. Nemůžeme si dovolit čekat a já si jsem jistá, že se mohu spolehnout na plnou podporu Parlamentu při zabezpečení jejich hladkého zřizování a fungování. Výsledkem dobré spolupráce mezi Parlamentem a Radou je, že EU nyní disponuje zcela novou strukturou dohlížecích orgánů. Naší společnou zodpovědností je nyní zajistit, aby se evropské orgány dohledu mohly co nejdříve pustit do práce. Jako představitelka předsednictví, jež je vstřícné vůči Parlamentu, jsem odhodlána pracovat v maximálním souladu s ním a rovněž doufám, že budu moci spolupracovat s Parlamentem, který bude věrným partnerem. Michel Barnier, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, Evropská unie má od 1. ledna nový systém dohledu pro finanční sektor. Tento systém spolu s fundamentální reformou regulace trhů a finančních subjektů zvýší finanční stabilitu Unie a doufám, že položí pevné základy pro finanční sektor a rozšíří jeho možnosti, neboť finanční sektor je pro naše země nanejvýš důležitý. Rád bych nejprve poblahopřál Evropskému parlamentu ke klíčové úloze, kterou po několik let hrál v tomto procesu. Za skutečnost, že nyní máme účinnější systém dohledu nad finančním sektorem a že si bereme ponaučení z krize v této oblasti, stejně jako i v jiných oblastech, vděčíme do značné míry právě Evropskému parlamentu. Nyní se blížíme do posledních fází tvorby této nové struktury tří evropských orgánů dohledu, kdy v příštích několika dnech budou jmenováni jejich předsedové a výkonní ředitelé. Dámy a pánové, jmenování probíhalo s naprostou transparentností a plně se drželo pravidel, podle nichž byly tyto orgány vytvořeny, jakož i dalších pravidel, které upravují způsob jmenování představitelů orgánů dohledu v Evropské unii. Na šest pozic, o nichž jsem hovořil, bylo podáno přibližně 275 žádostí. Všechny byly pečlivě, objektivně zváženy. Role přidělené různým zúčastněným stranám, Evropskému parlamentu, dozorčí radě a Komisi samotné byly důsledně dodrženy. V budoucnu budeme nadále zabezpečovat, aby že proces bude transparentní a řádně naplánovaný, aby Hospodářskému a měnovému výboru Evropského parlamentu umožnil co nejúčinněji plnit jeho velmi významnou úlohu. Parlament vůči těmto orgánům vznášel a vznáší velké požadavky a já se domnívám, že je to tak správně. Vznáší požadavky, které chápu. Komise stejně jako Parlament zastává názor, že předsedové a výkonní ředitelé těchto orgánů musí být vybráni na základě zásluh, zkušeností, nezávislosti, své oddanosti vůči Evropě a znalosti otázek spojených s dohledem nad finančními trhy a jejich regulací. Dámy a pánové, v tomto duchu dosud probíhal proces výběru, který jsme vedli na základě obdržených přihlášek. Navíc, jelikož Parlament a Rada v článku 68 pravidel ustanovujících tyto orgány rozhodly, že předsedové a výkonní ředitelé budou podléhat pravidlům vztahujícím se na zaměstnance institucí Unie, Komise zajišťuje, aby se tak dělo a aby v této oblasti, stejně jako v jiných, byla pravidla dodržována.

91

92

CS


Dámy a pánové, vyjádřili jste obavy týkající se platů a maximálního věku vedoucích pracovníků těchto orgánů. V tomto směru jsme prozkoumali všechny možnosti, abychom dosáhli co největší pružnosti, a tato otázka může být v případě potřeby znovu přezkoumána v průběhu hodnocení fungování těchto orgánů, k čemuž má dojít na konci roku 2013. Rovněž souhlasím se záměrem Parlamentu dosáhnout optimální rovnováhy v zastoupení obou pohlaví v čele těchto orgánů. V předvýběrovém řízení se Komise přísně držela zásady rovných příležitostí na základě zaregistrovaných přihlášek. V souvislosti s tím konstatuji, že v nejnovějším výběrovém řízení pro výběr výkonných ředitelů, které probíhá a ještě neskončilo, usilují o pozici výkonné ředitelky dvě velmi schopné ženy. Plně souhlasím s Parlamentem, že potřebujeme silné orgány, které nepodléhají politickému ani jinému vměšování. Předsedové, výkonní ředitelé a členové různých rad, kteří mají hlasovací právo, musí být naprosto nezávislí a jednat výhradně v zájmu Unie. Parlament a Rada tuto zásadu zakotvily do pravidel ustanovujících tyto orgány, zejména do článků 42, 46, 49 a 52, o nichž právě mluvila paní ministryně Győriová. Komise, ochránce práva EU, se dnes zcela a úplně ujme své zodpovědnosti a zajistí, aby tyto články byly přísně dodržovány. Chtěl bych ještě dodat, že Komise bude zastoupena v řídicích orgánech těchto institucí a že v tomto ohledu bude samozřejmě pozorně sledovat, aby každé přijaté rozhodnutí bylo v zájmu Unie. Co se týká složení dozorčích rad, Komise již vyzdvihla právní nezbytnost a politický význam toho, aby se tyto rady skládaly z představitelů kompetentních národních orgánů. Já jsem těmto orgánům osobně napsal, a pokud to bylo zapotřebí, tento bod jsem objasnil. Některé národní úřady poté své zastoupení změnily. Jiné tak ještě musí učinit. Můžete si být jisti, že Komise bude na tento bod velmi bedlivě dohlížet a bude neoblomná. Složení rad orgánů musí plně respektovat přání vaše a zákonodárců obecně a já osobně dohlédnu na to, aby se představitelé národních úřadů skutečně účastnili nejméně, opakuji, nejméně dvakrát ročně v souladu s článkem 40 pravidel, podle kterých jsou tyto orgány zřízeny. Závěrem, dámy a pánové, souhlasím se záměrem Parlamentu zajistit, aby tyto orgány měly nezbytné finanční a lidské zdroje k důvěryhodnému plnění svých povinností. Rozpočtový orgán může spoléhat na technickou podporu Komise k zajištění soudržnosti mezi zodpovědnostmi stanovenými těmto orgánům na jedné straně a samozřejmě zdroji přidělenými k plnění těchto povinností na straně druhé. Pane předsedající, dámy a pánové, nyní je nezbytné, aby byl úspěšně dokončen proces jmenování a schvalování předsedů a výkonných ředitelů těchto orgánů. Ty se musí dát do práce. Mohu vás ujistit, že každý den získávám důkaz o užitnosti těchto nových orgánů, neboť s nimi v současnosti téměř každodenně vedeme konzultace. Úkoly, které tyto orgány musí v součinnosti s Evropským výborem pro systémová rizika přijmout, mají nejvyšší důležitost. Chtěli jsme, aby byly plně funkční od 1. ledna. Nyní je zodpovědností každého z nás na základě rolí, které zastáváme, jim umožnit, aby své úkoly mohly plnit rychle a v dobrých podmínkách. K tomu potřebují plnou podporu vaší instituce. Chci znovu potvrdit, že Komise zajistí plné respektování záměru tvůrce zákona a rovněž to, že tyto orgány budou pracovat pouze a jenom v zájmu Evropské unie.

02-02-2011

02-02-2011

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: Dagmar ROTH-BEHRENDT Místopředsedkyně Jean-Paul Gauzès , jménem skupiny PPE. – (FR) Paní předsedající, paní Győriová, pane Barniere, tato právě probíhající rozprava není rozpravou právní, je rozpravou skutečně politickou. Je to rozprava o budoucnosti finanční regulace v Evropě. Jedná se o vyvrcholení jednoho aspektu práce prováděné Parlamentem spolu s Radou pod vedením Komise. Proto budu mluvit zcela jasně. Z našeho pohledu nejde o provádění jakési revoluce či o ukazování svalů jen tak pro nic za nic. Jde o to zajistit, aby se skutečně respektoval duch dohod mezi Radou a Parlamentem. Nejde o právnické cvičení. Na textech nezáleží. My je známe. Na čem záleží, je způsob, jakým budou tyto texty uvedeny do praxe. V tomto ohledu bych chtěl poděkovat panu komisaři za jasný projev. Nikdy jsme se nesnažili Komisi zpochybňovat a slova, která zde pan komisař pronesl, jsou v naprostém souladu s přáním Parlamentu. Hovoříme zde o politickém činu, který spočívá v následujících slovech: „Tyto orgány byly zřízeny, musíme jim proto poskytnout konkrétní zdroje, aby mohly řádně fungovat.“ Ano, domnívám se, že máme nejen pochyby, ale rovněž podezření ohledně způsobu, jakým byla tato opatření provedena v řadě členských států těmi, kteří si přejí odbourat evropský dohled a zabránit finanční regulaci na evropské úrovni. Právě proti tomu se nyní stavíme, protože my jsme přesvědčeni, že pokud by k tomu došlo, pak jsme během jednání o dohledu byli podvedeni. Jednání byla dlouhá a složitá. Každý udělal nějaký ústupek. Belgické předsednictví odvedlo pozoruhodnou práci a pan komisař poskytl výjimečný impuls. Mohli bychom tu dnes mít orgány bez skutečné moci: kvůli nízkému statutu jmenovaného personálu; kvůli skutečnosti, že členské státy nevybraly ty nejlepší a možná i kvůli nezajímavým platům. Každopádně dnes Parlament potřebuje konkrétní odpověď. Paní ministryně, navzdory přátelství, které k vám cítím, jelikož jsem s vámi seděl ve stejné poslanecké lavici, ve stejné skupině a ve stejném výboru, musím říct, že dopis, který jsem viděl a který je – připouštím – pouze první verzí, je nedostatečný. Poskytnu vám reakci skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Je velmi prostá. Jménem Rady říkáte, že plně souhlasíte s tím, co právě prohlásil pan komisař. Můžu vám sdělit, že pro nás to je dostačující prohlášení. Prohlášení učiněné panem komisařem je přesné. Dotýká se problému lidských a finančních zdrojů. Váš dopis musí říci: „Souhlasíme v podstatě se vším, co prohlásil pan komisař.“ To je velmi důležité, paní Győriová. My souhlasíme v podstatě se vším, co pan komisař prohlásil na dnešním plenárním zasedání. Udo Bullmann, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, proč tu jsme? Pan Barnier prohlásil, že tu jsme proto, že Evropský parlament uspěl při zřizování evropských orgánů dohledu hodných toho jména. To nebylo součástí programu Rady. Nebylo to součástí programu členských států. Komise měla rovněž pochyby, jak dlouho ve věci zřízení tohoto nového orgánu skutečně vytrváme. Rada pochopí – bude muset pochopit – a Komise pochopí také – snad dokonce sama od sebe – proč si děláme starosti. Ne, tento Evropský parlament – a zjišťuji, že toto prohlášení se vztahuje na všechny stranické skupiny, a nikoli jen na nás sociální demokraty – nedovolí, aby národní hry některých států podkopaly pravomoci těchto nových dozorčích orgánů. Proto se samozřejmě

93

94

CS


zajímáme o jmenování jejich personálu. V tomto směru máme práva – jmenování s námi musí být konzultována. Pár věcí nám ve skutečnosti zavdává příčinu k obavám. Dostáváme seznamy jednotlivců a dostáváme přitom seznamy, z nichž nemůžeme zjistit, zda došlo k uplatnění kritéria rovných příležitostí obou pohlaví. Obdrželi jsme návrhy kandidátů, přičemž při jejich posuzování – říkám to s veškerou úctou vůči lidem, jichž se to týká – nevidíme nikoho, kdo by podle našeho názoru nedokázal odvést dobrou práci. Jedná se očividně o dobré lidi, kteří už ve své práci prokázali, že ji dokáží dělat dobře, ale ti, kteří nám byli předloženi, nejsou lidé, kteří by na základě nějaké kompetence prokázané v dosavadní práci mohli národním dohlížecím orgánům sdělit, jaká bude jejich pozice v případě konfliktu. Kde existuje evropský dohled, slábne národní hybná síla. To nás překvapuje, zlobí nás to a musí nás to přimět k činům. Tyto postupy jsou nedostačující a já si kladu otázku, proč nemůžeme například použít stejného přístupu jako v případě lidí zodpovědných za Evropský úřad pro boj proti podvodům, kde vás názor Parlamentu samozřejmě zajímá také. Proč to tak nemůžeme udělat? Ještě pořád máme příležitost, co se týká výkonných ředitelů. Ještě pořád můžete dokázat, že vás názor Evropského parlamentu zajímá. Ještě pořád máte příležitost. Chtěl bych vyzvat vás oba – úřadující předsedkyni Rady a bývalou kolegyni poslankyni, paní Győriovou, a pana komisaře Barniera – abyste se této příležitosti chopili. Můžete vzít do úvahy připomínky této sněmovny. Můžete nám jasně sdělit, jak s námi chcete v budoucnu spolupracovat. Můžete nám jasně sdělit, jaké cíle budete podporovat při reformě v roce 2013 a jak tyto orgány vybavíte. Budete rovněž moci jasně projevit, zda stojíte o náš názor ohledně personálu, který ještě nebyl jmenován. Žádám vás proto ve vší upřímnosti v zájmu Evropy, abyste tato pravidla rychle zajistili. Sylvie Goulard, jménem skupiny ALDE . - (FR) Paní předsedající, paní Győriová, pane komisaři, děkuji vám, že jste dnes mezi námi. Všichni si dobře uvědomujeme, že bylo jen málo času, a o to více vám děkujeme, že jste začali odpovídat na naše dotazy. Domnívám se, že je nutné zasadit naši motivaci jasně do kontextu, tak jak to udělali kolegové poslanci a poslankyně. Motivuje nás skutečnost, že jsme po měsíce společně usilovali, aby bylo „před krizí“ a „po krizi“, aby na našem vnitřním trhu, který umožnil rozmach finančních služeb a bankovní činnosti – my naprosto podporujeme veškerou přeshraniční činnost v tomto odvětví –, došlo k harmonizaci společných pravidel a dohledu. Upřímně řečeno, během těchto jednání – když jsme navíc měli podporu Komise – nám došlo, že jsme za potížisty. Bylo do očí bijící, že některé členské státy si chtěly udržet kontrolu nad dohledem a že nechtěly, aby jim kdokoli strkal nos do jejich záležitostí. Paní Győriová, říkáte nám, že Rada nemá co mluvit do jmenování těchto úředníků, což je po právní stránce pravda, ale některé členské státy číhají v záloze. Pan komisař navíc poukázal na skutečnost, že jeho úřad musel některým státům říci, aby vyslaly špičkové lidi. Parlament tedy koná svoji práci v tom, že se orgánům dohledu snaží zajistit nezávislost, zdroje a odhodlání pohnout se kupředu. Samozřejmě si svoji zodpovědnost uvědomujeme. Více než kdokoli jiný chceme, aby se tyto orgány pustily do práce, protože jsme osobně přispěli k jejich vzniku. Nemáme žádnou touhu oddalovat začátek jejich činnosti; mám na mysli například zátěžové testy bank, jež jsou velmi důležité. Prostou skutečností však je, jak bylo řečeno, že budeme mít požadavky,

02-02-2011

02-02-2011

CS


že tuto záležitost nepustíme z očí, že najdeme potřebný čas podrobně prozkoumat, co jste nám každý z vás řekl, a s čistým svědomím pak učiníme rozhodnutí. Ráda bych poděkovala panu Barnierovi za některá velmi jasná prohlášení a chtěla bych požádat vás, paní Győriová, abyste nebyla naivní. V sázce je hodně. Sven Giegold, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, podle mého názoru jde o to, jak nejlépe využít možností, jež poskytuje zákon, ke skutečnému vytvoření silného finančního dohledu v Evropě, a my máme pochybnosti ohledně toho, zda jsou tyto možnosti těmito orgány skutečně beze zbytku využívány. Pozorujeme nedostatky v postupu. Dosud jsme jako Parlament neměli možnost předem vidět seznam kandidátů, pouze konečné výsledky. Bylo by velmi snadné poslat nám nyní seznam výkonných ředitelů. Při obsazování pozic zcela zjevně nebyla dodržena zásada rovnosti pohlaví a vzhledem k některým událostem v průběhu procesu máme určité pochybnosti, zda některé členské státy obsadí pozice v těchto orgánech skutečně v zájmu Evropy. Tento a další body v našem dopise nás ospravedlňují k tomu, abychom položili zásadní otázku. Nad tím vším ovšem samozřejmě stojí otázka vhodnosti dotyčných jednotlivců a v tomto ohledu je třeba každého hodnotit zvlášť na základě jeho schopností. V tomto směru pozorujeme dva významné problémy. Při slyšeních jsme zjistili, že jeden z kandidátů zpochybnil skutečnost, že se jedná o evropskou instituci, a hovořil namísto toho o síti orgánů dohledu, a i poté co mu byla v tomto směru položena další otázka, nebyl ochoten změnit pohled. Nedostalo se nám jasných odpovědí, když jsme se ptali, zda jsou kandidáti ochotni zveřejnit jakýkoli lobbistický kontakt ve finančním sektoru. Všem třem kandidátům jsme zaslali dopis, a co se nás týče, závisí výsledek hlasování na tom, zda obdržíme jasné, úplné odpovědi na tyto otázky. Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, ECR vítá příležitost hovořit dnes ve sněmovně o těchto otázkách. Ráda bych jasně prohlásila, že naše skupina se domnívá, že všichni tři kandidáti na předsednictví evropských orgánů dohledu, tak jak byli včera představeni Hospodářskému a měnovému výboru, jsou plně kvalifikovaní a schopni plnit svou významnou úlohu. Veškeré poznámky, které dnes večer učiním, se týkají výhradně postupu, který nás dovedl k tomuto bodu. Žádám proto, aby byli ve výběrových řízeních v budoucnu vybíráni kandidáti z co největšího množství schopných lidí, aby bylo zajištěno nezávislé rozhodování a rozmanitost lidí v řídicích funkcích podobných orgánů. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby platové rozmezí odpovídalo předpokládanému významu těchto funkcí. Za každou cenu bychom se měli vyvarovat zbytečných věkových omezení a jakýchkoli dalších kritérií, jež nesouvisí s technickými dovednostmi a kompetentností. V postupu výběru a transparentnosti vůči Parlamentu se příště můžeme zlepšit. Doufám, že se pro příště poučíme. Marta Andreasen, jménem skupiny EFD . – Paní předsedající, domnívám se, že není zapotřebí vedoucích pozic v těchto agenturách, protože si myslím, že není zapotřebí samotných agentur. Bude snad vytvoření nové úrovně dohledu zvané ESMA představovat nějaké zlepšení v porovnání s existujícími orgány dohledu? Domnívám se, že tak pouze způsobíme chaos v tom, kdo je za co zodpovědný.

95

96

CS


Vytvoří tento dohlížecí orgán regulační opatření vhodná pro největší světový finanční distrikt? Pochybuji o tom. Spíše si myslím, že dojde k přijetí triviálních teorií davu, který se staví proti trhu, a tyto budou uvaleny na londýnskou City. Problémy, které způsobila finanční činnost nedávných let, měly původ v tom, že ti, kteří byli zodpovědní za vymáhání pravidel, je zrušili nebo nedodržovali. Neexistuje žádná záruka, že tyto orgány budou jakkoli lepší. Navíc nám byl na každou pozici představen jediný kandidát – což je naprosto nedemokratický postup. Pochopitelně, stejným způsobem byl jmenován předseda Komise, všichni komisaři a vysoká představitelka. Mohla bych pokračovat ještě dlouho. Vyzývám vás, abyste hlasovali proti těmto i jakýmkoli jiným kandidátům. Michel Barnier, Komise. − (FR) Paní předsedající, budu stručný, protože jsem se už vyjádřil s maximální upřímností a jasností. Velmi pečlivě jsem vážil každé slovo svého prohlášení, které bude písemně potvrzeno dopisem, který jsem podepsal spolu s místopředsedou Šefčovičem, aby všechno bylo naprosto jasné. V odpovědi na vaše projevy, za něž vám děkuji, bych se chtěl zmínit o třech otázkách. První z nich se týká nezávislosti a pravomoci předsedů těchto orgánů. Těší mne, byť nepřekvapuje, naprosté zaujetí Parlamentu pro tuto otázku. Komise tento postoj sdílí a je odhodlána tuto nezávislost a pravomoc hájit a zajistit jejich respektování. Jde o klíčový problém a právě toto je důležité pro budoucnost, uvědomíme-li si, s jakým množstvím závažných úkolů se tyto orgány budou potýkat. Byla zmíněna otázka ratingových agentur a zátěžových testů. Právě v těchto otázkách budeme potřebovat tyto orgány a jejich důvěryhodnost. To je první věc, kterou jsem chtěl zdůraznit, na ní se samozřejmě shodnou Parlament a Komise a já doufám, že i Rada. Druhým bodem je otázka procesu výběru. Dámy a pánové, vzpomínám si na diskuze při trojstranných rozhovorech, kde se o tomto postupu mnohokrát debatovalo, až se spolutvůrci zákona nakonec dohodli. Je, jaký je, a bezpochyby má své nedostatky. Já osobně jsem pro jeho vylepšení přišel s ustanovením „rendez-vous“. Nemám jediný důvod – a to vám říkám s čistým svědomím – si myslet, že by tento proces neumožňoval vybrat dobré kandidáty. Nemám důvod zpochybňovat motivaci vybraných kandidátů. Když jsem dostal seznam kandidátů, kteří se dostali do užšího výběru, a setkal se s každým z nich osobně, sám jsem se chopil zodpovědnosti vypracovat pořadí na základě toho, co podle mého nejlepšího svědomí byla nejužitečnější a nejdůvěryhodnější kritéria. Při hledání těchto dobrých kandidátů jsme však spoléhali na seznamy a 275 přihlášek, jež nám dodaly regulační orgány členských států. Pro zlepšení těchto postupů, které bezpochyby zdokonaleny být mohou, máme ustanovení „rendez-vous“. Chtěl bych však s klidným svědomím prohlásit, že alespoň co se mne týče, nemám jediný důvod říkat či domnívat se, že jsme nevybrali dobré kandidáty, kteří by nebyli schopni dostát své zodpovědnosti. A konečně je tu třetí bod, který mnozí z vás vznesli, a tím je úroveň zastoupení orgánů. Komise bude vždy dohlížet na to, aby toto zastoupení odpovídalo pravidlům a bylo na nejvyšší úrovni. Rád bych upřímně poděkoval Evropskému parlamentu za podporu v této klíčové otázce, která představuje jeden z klíčů k důvěryhodnosti. Paní předsedající, dámy a pánové, toto jsem vám chtěl sdělit před tím, než se všichni odebereme k spánku, jak řekl jeden z předřečníků. Chtěl jsem vás tím ujistit, vyjádřit osobně jménem všech komisařů, že je naším zájmem pozorně celou věc sledovat, abychom zajistili úspěšnou činnost těchto orgánů. Vznikne tak skutečný evropský dohled, který nenahradí

02-02-2011

02-02-2011

CS


národní orgány dohledu, ale zefektivní jejich spolupráci a bude mít své vlastní pravomoci při řešení výzev a rizik, které jsou nyní zcela jasně nadnárodní. Kromě Evropského výboru pro systémová rizika jsme potřebovali, a nyní do značné míry díky vám i máme, tyto tři radarové obrazovky, tři další orgány. Dámy a pánové, nyní je zapotřebí, aby se všichni urychleně pustili do práce, protože, upřímně řečeno, pozoruji, že trhy se pohybují velmi rychle, v této naší demokratické době mnohem rychleji než my, a tyto orgány musí pracovat velmi rychle. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . − Paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, především mi dovolte zodpovědět otázku, která v dnešní rozpravě mnohokrát zazněla: bude Rada souhlasit s revizí postupu jmenování uvedeného v nařízení? Vím, že stejné odůvodnění uvádí, že pro následné jmenování předsedů by měla být ve zprávě zvážena možnost, aby Komise vypracovala seznam užšího výběru kandidátů. Rovněž vím, že článek 81 pravidel také umožňuje, aby byla revize vypracovaná Komisí zaslána Evropskému Parlamentu a Radě do 2. ledna 2014 a poté každé tři roky. To nám tedy umožní pravidla na základě praktických zkušeností včas zlepšit a v této souvislosti se těším na konstruktivní dialog mezi našimi orgány, který povede k budoucímu hodnocení. úřadující předsedkyně Rady . − (HU) Paní předsedající, projevy, které tu zazněly z úst pana komisaře a mých, vycházely z našich kompetencí. Obdrželi jsme dopis od předsedy Hospodářského výboru a oba jsme se snažili zodpovědět otázky, které spadaly do našich příslušných kompetencí. Snažila jsem se vás přesvědčit, že zde existují záruky nezávislosti a že ve věci tvorby rozpočtu je úkolem Rady a Parlamentu, jelikož tyto orgány mají finanční zodpovědnost, zajistit, aby tyto orgány mohly fungovat. Z tohoto důvodu mi připadá, že zde existuje pro všechny orgány jasný společný úkol. Dopis, který dnes poslal předseda ECOFIN, ministr György Matolcsy, jako odpověď na dopis předsedy ECON z dnešního rána, byl napsán v tomto duchu a já věřím, že podobně jako pro Komisi bude i pro vás uspokojivou odpovědí. Rada a úřadující předsednictví toto plně podporují. Na to se dotazoval pan Gauzès a Komise odpověděla na problémy spadající do rámce jejích kompetencí. Proto doufám, že zítra už nebudou žádné překážky bránit Parlamentu ve schválení kandidátů a že se orgány dohledu budou moci konečně pustit do práce. Předsedající. − V souladu s článkem 120 jednacího řádu byly předloženy tři návrhy usnesení na ukončení rozpravy. (3) Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:30. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Tento Parlament významně přispěl k vytvoření nových evropských orgánů pro finanční dohled. Z toho důvodu chce dnes večer zdůraznit svou úlohu a vyzývá Radu a Komisi, aby se zavázaly zajistit, že tyto orgány budou fungovat nezávisle a budou mít k dispozici personál a zdroje, které potřebují. To platí bez ohledu na to, kdo bude jmenován. Kandidáti na pozice předsedů evropských orgánů dohledu ve skutečnosti prokázali, že jsou schopní odborníci a já si jsem jistý, že se své role dokáží zhostit nestranně a více než uspokojivě. Domnívám se, že je naprosto nezbytné kandidáty (3)

Viz zápis.

97

98

CS


podpořit a zajistit, aby orgány mohly svou činnost zahájit co nejdříve, neboť je třeba vyřešit řadu problémů, které vyžadují okamžité činy. Právě tuto skutečnost, která nás přiměla k vytvoření orgánů dohledu, musíme mít při zítřejším hlasování na paměti. 18. Dohody o obchodu s banány – Zrušení nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány – Dohody o obchodu s banány (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o: – doporučení (A7-0002/2011), které předložila jménem Výboru pro mezinárodní obchod Francesca Balzaniová o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ženevské dohody mezi Evropskou unií a Brazílií, Kolumbií, Kostarikou, Ekvádorem, Guatemalou, Hondurasem, Mexikem, Nikaraguou, Panamou, Peru a Venezuelou o obchodu s banány a Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o obchodu s banány [07782/2010 – C7-0148/2010 – 2010/0057(NLE)], – zprávě (A7-0003/2011), kterou předložila jménem Výboru pro mezinárodní obchod Francesca Balzaniová o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány [KOM(2010)0096 – C7-0074/2010 – 2010/0056(COD)], – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili jménem Výboru pro mezinárodní obchod Vital Moreira a Francesca Balzaniová ohledně uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány (O-000012/2011 – B7-0007/2011), a – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili jménem Výboru pro mezinárodní obchod Vital Moreira a Francesca Balzaniová ohledně uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány (O-000013/2011 – B7-0008/2011). Francesca Balzani, zpravodajka . – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Parlament byl vyzván, aby vyjádřil své stanovisko ke dvěma dohodám, které byly uzavřeny se Spojenými státy a s jedenácti zeměmi Latinské Ameriky; udělají tlustou čáru za vleklou a složitou záležitostí. Kvůli této záležitosti Evropská unie vystupovala i na půdě WTO a co více, vystupovala jako strana prohrávající. Jde o ožehavé téma, jelikož spor souvisí se zásadou nediskriminace uplatňovanou v rámci mezinárodního obchodu a Evropská unie byla obviněna, že při dovozu banánů směrem do Unie tuto zásadu porušuje. Důvodem je, že uplatňujeme dvojí režim – jeden režim pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a ten druhý pro ostatní země. Díky tomuto systému mohou země AKT dovážet své produkty na evropský trh, aniž by platily dovozní clo, na rozdíl od jiných zemí, které platí clo ve výši 176 EUR za tunu. Tato dohoda tedy vnáší do celého systému znovu rovnováhu, a co je nejdůležitější, umožňuje zemím AKT, jejichž postavení je velmi křehké, dovážet produkty do EU v bezcelním režimu. Zároveň jiné země, které tyto dohody podepsaly, budou moci do EU vyvážet banány zatížené dovozním clem, které se však bude v letech 2011 až 2017 postupně snižovat ze současných 176 na 114 EUR za tunu. A tak EU dohodami opět postupuje v souladu se svými závazky člena Světové obchodní organizace, čímž svým způsobem obnovuje svou důvěryhodnost, především jako instituce. Nejdůležitějším aspektem těchto dohod však zůstává, že pomáhají zemím AKT v jejich zranitelné situaci rozvoje, neboť zajišťují nástroje pro jejich finanční podporu. Díky těmto nástrojům budou moci země AKT investovat do diverzifikace své výroby, čímž doufejme

02-02-2011

02-02-2011

CS


posílí své hospodářství. V současnosti se předpokládá poskytování těchto opatření v hodnotě 190 milionů EUR do roku 2013. Jsem si jista, že tyto dohody jsou krokem správným směrem, a to nejen proto, že jsou tlustou čarou za spory, v nichž EU ztrácela, což mělo další následky jak z hlediska hospodářského i disciplinárního, tak i z pohledu mezinárodní důvěryhodnosti, jak jsem již zmínila, nýbrž i z toho důvodu, že přinášejí vyvážené řešení respektující potřeby zemí AKT i evropských producentů ve vzdálených regionech, které rozhodně nelze vydat napospas dravé konkurenci. Navrhuji tedy, aby Parlament uvedené dohody schválil, současně však požaduji, aby Rada a Komise přijaly rozhodné závazky. Zaprvé by měly co možná nejrychleji předložit posouzení dopadu těchto dohod na země AKT i evropské producenty ve vzdálenýchých regionech, jejichž ekonomiky jsou na banánech výrazně závislé, a to ode dneška do roku 2020 – tedy z poměrně dlouhodobého pohledu. Zadruhé by měl Parlament vyžadovat pevný závazek, že osmnáct měsíců před skončením platnosti doprovodných finančních opatření určených pro země AKT bude provedeno zhodnocení jejich účinků. Tím by se zajistilo, že by tyto země v případě nutnosti mohly obdržet další pomoc a podpůrná opatření, aby tak nebyly ponechány vlastnímu osudu, ale naopak aby obdržely pomoc při potírání, napravování a do určité míry zmírňování negativních důsledků, které vstup této dohody v platnost může v rámci Evropské unie vyvolat v souvislosti se změnou ceny, a tudíž změnou konkurenceschopnosti banánů z jiných zemí. Proto jsem přesvědčena, že řešení této choulostivé otázky pomocí uvedené dohody konečně představuje řešení, jenž zohledňuje potřeby těchto slabších zemí, které vždy byly, jak jsem již řekla, mimo jiné během dlouhé diskuse na půdě Výboru pro mezinárodní obchod, naším hlavním zájmem. Doufám, že se jim dostane jednoznačné podpory a že budou též vhodně vyřešena doprovodná opatření, konkrétně v případě sledování a závazku, o jehož přijetí Parlament žádá Komisi a Radu, tedy aby byly posouzeny dopady dohody a účinky podpůrných opatření a aby popřípadě došlo k jejich rozšíření a navýšení, bude-li to v budoucnu zapotřebí. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . – (IT) Paní předsedající, paní Balzaniová, dámy a pánové, chtěla bych vám mnohokrát poděkovat za to, že má úřadující předsednictví Rady a Rada možnost vyjádřit se k této problematice, jež je důležitá z hlediska mezinárodního obchodu i solidarity a rozvoje. Věřím, že se mi podaří zodpovědět otázky pana Moreiry a rozptýlit pochyby a obavy, o nichž hovořila paní Balzaniová. Když dovolíte, budu nyní pokračovat v maďarštině. (HU) Co se týče obživy producentů banánů v zemích EU a AKT, Rada si je vědoma toho, že produkce banánů má v regionech EU, v nichž se banány pěstují, zásadní sociální a hospodářský význam. Návrh nařízení stanoví, že program doprovodných opatření týkajících se banánů musí být posouzen 18 měsíců před tím, než skončí jeho platnost. Jak jste si ovšem, vážení kolegové, vědomi, příprava této hodnotící zprávy a další návrhy spadají do působnosti Komise, nikoli Rady, jsem si však jista, že komisař Cioloş si s tím poradí. Totéž platí pro posouzení dopadu, jehož se týká otázka k ústnímu zodpovězení. Provádění programu doprovodných opatření týkajících se banánů pro země AKT vyžaduje změnu předpisů upravujících soubor nástojů EU pro zahraniční vztahy. V zájmu přijímajících zemí se Rada spoléhá na konstruktivní spolupráci s Evropským parlamentem

99

100

CS


při řešení institucionálních otázek, které jsou příčinou současného prodlení v přijímání potřebných ustanovení. Pokud jde o rozdělení prostředků vyčleněných na doprovodná opatření týkající se banánů mezi přijímající země, Rada ve svém stanovisku přijatém v prvním čtení vyjádřila podporu návrhu nařízení o doprovodných opatřeních týkajících se banánů, které stanoví jasné ukazatele a kritéria, jimiž se bude přidělování prostředků řídit. Jedná se o následující ukazatele: objem obchodu s banány z EU, význam vývozu banánů pro ekonomiku dotčených zemí AKT, a úroveň rozvoje země. Pokud jde o program POSEI, Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2010, jímž se stanoví jednotlivá opatření na podporu zemědělství pro vzdálenéé regiony EU. V současnosti se návrhem zabývají přípravné orgány Rady. Co se týče cel uvalených na banány v dohodách o volném obchodu, jež Komise hodlá uzavřít s Kolumbií, Peru a zeměmi Střední Ameriky, ráda bych zdůraznila, že si Rada dosud neutvořila ohledně této otázky názor, a proto vám v tomto okamžiku nemohu její oficiální stanovisko sdělit. EU zahájila jednání s celým Andským společenstvím za účelem vytvoření meziregionální dohody o přidružení. Rozhovory byly pozastaveny v červnu 2008 v důsledku toho, že andské země s cíli a obsahem kapitoly o obchodu nesouhlasily. Nová jednání byla zahájena v lednu roku 2009 s těmi andskými zeměmi, které projevily zájem – konkrétně Kolumbií, Ekvádorem a Peru, s cílem dosáhnout mnohostranné dohody o volném obchodu. Poté, co Ekvádor v červnu 2009 svou účast na jednání pozastavil, pokračovala jednání s Peru a Kolumbií. Evropská komise svá jednání s Peru a Kolumbií završila dne 1. března 2010. Mnohostranná dohoda sjednaná s těmito dvěma zeměmi je otevřená – další země Andského společenství, včetně Ekvádoru, se tedy mohou k ní připojit. Ekvádor rovněž v posledních měsících oficiálně uvedl, že je připraven jednání obnovit a připojit se k mnohostranné dohodě. Rada toto rozhodnutí vítá. Budou-li jednání s Ekvádorem pokračovat, závazky v oblasti otevření trhu musí být stejně tak ambiciózní jako závazky sjednané s Kolumbií a Peru. Na závěr bych si proto dovolila vážené poslance požádat, aby této dohodě o banánech udělili svůj souhlas a současně zítra hlasovali o zrušení nařízení o celních sazbách pro banány. Spoléhám na vaši spolupráci. Děkuji vám za pozornost. Dacian Cioloş, člen Komise . − (FR) Paní předsedající, paní Győriová, paní Balzaniová, dámy a pánové, v prvé řadě mne těší, že mohu konstatovat, že zpravodajka hlavní aspekty a celkové zaměření návrhu Komise o obchodu s banány podporuje. Navíc nám paní Balzaniová na úvod velmi kvalitně představila souvislosti těchto jednání a okolnosti vzniku dohody. Komise bezvýhradně podporuje závěry, které zpravodajka uvedla v návrhu doporučení a které jsou uvedeny v návrhu zprávy týkající se této otázky. Je pravda, že Ženevské dohody o banánech z roku 2009 jsou velmi důležité, přičemž paní Balzaniová zcela správně zdůraznila důvody, proč tomu tak je. Současně bych rád poukázal na to, že díky dohodám se tato ožehavá záležitost zklidní a usnadní se i proces z Dohá a nastanou podmínky nutné k vytvoření stabilního evropského trhu s banány, který bude v následujících letech předvídatelný. Nyní bych se rád dotknul těch nejdůležitějších témat, která zpravodajka a poslanci Evropského parlamentu zmínili ve svých otázkách k ústnímu nebo písemnému

02-02-2011

02-02-2011

CS


zodpovězení, a chtěl bych se věnovat i nejdůležitějším tématům obsaženým v návrhu usnesení, který je součástí balíčku. Pokud jde o podporu poskytovanou producentům v rámci Evropské unie, jsem si velmi dobře vědom toho, že produkce banánů má v dotčených regionech Evropské unie velký socioekonomický význam – zejména v regionech vzdálených –, a vyvstávají se i obavy ohledně ekonomické životaschopnosti produkce banánů v těchto oblastech. V nové zprávě o programu POSEI, kterou Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě v září 2010, Komise popisuje, jaké jsou důsledky ženevských dohod, a uvádí skutečnost, že tyto důsledky se staly již v roce 2006 součástí reformy režimu pro obchod s banány. V zájmu ochrany producentů v Evropské unii v podmínkách vzrůstající liberalizace se rozpočet pro odvětví pěstování banánů výrazně navýšil, přičemž posouzení dopadu, které bylo v té době vypracováno, zdůraznilo i to, že celní sazby poklesly více, než bylo dojednáno. Komise nicméně dala najevo, že je připravena pečlivě sledovat vliv dohod na trh a případně přijmout potřebná opatření ke zmírnění jejich důsledků. Co se týče otázky týkající se posilování pozice producentů banánů v rámci odvětví, rád bych především upozornil, že tento problém se netýká výlučně odvětví pěstování banánů, nýbrž platí pro celou oblast zemědělství a potravinářství. Problémy producentů – problémy vyjednávací síly a rozložení přidané hodnoty v celém potravinářském řetězci – jsou patrné i v jiných odvětvích zemědělství. V reakci na to Komise mimo jiné v rámci reformy společné zemědělské politiky předloží návrhy na posílení pozice organizací producentů, jejich úlohy v rámci odvětví a jejich vyjednávací síly. Navíc Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro zemědělsko-potravinářské odvětví, v níž je sdruženo několik komisařů, kteří mohou předkládat návrhy týkající se této problematiky – neboť odpovědnost a pravomoc komisaře pro zemědělství je sice omezená, jsou zde zastupeni další čtyři komisaři, kteří se na činnosti skupin na vysoké úrovni podílejí. Jedná se o skupinu na vysoké úrovni s jasně daným plánem kroků a s návrhy, které bude Komise v příštích několika měsících a letech předkládat, aby se pokusila reagovat na některé z věcí, jako je problém transparentnosti v potravinářském řetězci a vyjednávací síla. V tomto kontextu budou tudíž moci těžit z této situace i producenti banánů. Co se týče finančních zdrojů vyčleněných na doprovodná opatření týkající se banánů a jejich rozdělení mezi země AKT, jak víte, Evropský parlament dne 21. října schválil návrh nařízení o doprovodných opatřeních týkajících se banánů, který stanoví i jasné podmínky pro rozdělování těchto zdrojů. Kritéria, která jste požadovali, se v současnosti již uplatňují, a co víc, máme výsledky a v praxi už existuje rozdělení tohoto balíčku. Komise na této otázce úzce a plodně spolupracovala s Evropským parlamentem a dosáhli jsme v něm dobrého kompromisu ohledně obsahu tohoto bodu. Mimochodem byl-li návrh nařízení, jehož účelem je poskytování této podpory zemím AKT upravovat, Evropským parlamentem schválen, jsou jeho součástí i kritéria pro přidělování finančních prostředků jednotlivým přijímajícím zemím a ovšem navíc obsahuje i to, co požadujete zde – posouzení tržních podmínek v těchto zemích 18 měsíců před skončením platnosti programu. Díky takovému posouzení zjistíme, zda proces adaptace probíhá tak, jak má, nebo zda bychom měli zvážit další opatření.

101

102

CS


Pokud jde o posouzení dopadu účinků dohod týkajících se banánů na producenty banánů v rozvojových zemích a vzdálených regionech Evropy do roku 2020, jsem samozřejmě připraven takovou analýzu provést, prokáže-li se její nezbytnost. Musíme však přistupovat realisticky k rozsahu studie, neboť se bude zaměřovat na velký počet zemí produkujících banány na celém světě – a rovněž velké množství zemí, pro něž jsou banány hlavní plodinou – a tudíž nebude snadné takovou studii provést a vyvodit z ní závěry. Jsem však připraven takovou studii provést nebo využívat jakékoli údaje z interních nebo externí studií, které již má Komise k dispozici. Jak jsem už řekl, posouzení dopadu doprovodných opatření týkajících se banánů na země AKT provedeme 18 měsíců před skončením programu. A konečně, pokud jde o jednání o dohodě o volném obchodu se zeměmi Latinské Ameriky, zejména Ekvádorem, budete zajisté vědět, že jednání s Kolumbií a Peru a zeměmi Střední Ameriky byla na technické úrovni završena. Dohodu s Kolumbií a Peru lze uplatnit i na další země Andského společenství, včetně Ekvádoru, pokud projeví přání se k jednacímu stolu vrátit. Ekvádor mimochodem podal oficiální žádost o obnovení jednání o dohodě o obchodu a ekvádorská vláda a Komise v současnosti zkoumají, jak by bylo možné jednání obnovit, a tím také naleznout shody ohledně dalších kroků. To je vše, co jsem chtěl k vaší zprávě a vašim otázkám podotknout. Hovořil jsem možná trochu obšírněji, chtěl jsem však zodpovědět otázky, na které jste zeptali v úvodu. Charles Goerens, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. − (FR) Paní předsedající, jednou ze zásad mezinárodního práva je zásada nediskriminace. To je zcela správně. Z teoretického hlediska proti tomu nelze nic namítat. Realita je poněkud jiná. Země AKT neplatí pří vývozu banánů do Evropské unie dovozní clo. Toto je dohoda – acquis – a tato dohoda na tom nic nezmění. Na druhé straně pro země mimo AKT, které dosud platily 176 EUR za tunu, dovozní clo klesne na 141 EUR. Snížení dovozního cla o 35 EUR se promítne rovněž do změny konkurenčního postavení. Země AKT, jimž se dosud dostávalo větší ochrany, budou v budoucnosti chráněny o něco méně. Jménem Evropské unie tuto dohodu sjednala Komise. A já se jako zpravodaj pro stanovisko ptám, zda mohla postupovat nějak jinak. Odpověď zní jasně: nemohla. Pokud by jednala jinak, pokud by odmítla taková jednání zahájit, rozhodl by o této otázce orgán WTO pro řešení sporů. Je namístě říci, že výsledek by byl bezpochyby odlišný od toho, který vyplývá z jednání, jež jsou předmětem dnešní rozpravy. Lze tedy říci – konec dobrý, všechno dobré? To rozhodně ne. Jsem zpravodaj pro stanovisko k této dohodě, současně jsem ale i zpravodajem pro doprovodná opatření týkající se banánů a tuto zprávu zítra předložím ve druhém čtení. K problematice bych chtěl říci následující. Zaprvé byl podstatně navýšen rozpočet pro odvětví pěstování banánů. Jak uvedl již komisař, je to velmi dobrá zpráva – a s tím souhlasím. Je to i odpověď na otázku paní De Sarnezové, která je velmi znepokojena situací, v níž se nyní ocitli producenti banánů v zámořských départements a vzdálených regionech. Další obava paní De Sarnezová a i mě samého, a koneckonců to zaznělo i na půdě Výboru pro rozvoj, vyvstává v souvislosti s tím, že se pokles cla na částce 114 EUR nezastaví, jelikož Komise v současnosti jedná o jiných dohodách, které toto číslo sníží výrazně pod 114 EUR. Hovoří se dokonce o částce 75 EUR. Proto budeme v souladu se zásadou nediskriminace muset sledovat i tento klesající trend, který je velmi znepokojivý.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Zatřetí, pokud jde o doprovodná opatření týkající se banánů, o nichž budu podrobněji hovořit zítra ráno – myslím si, že se Parlamentu podařilo zavést některé nové prvky, zejména posouzení dopadu, které proběhne 18 měsíců před koncem účinnosti programu. Děkuji panu komisaři, že se o tom zmínil. Díky tomu dokážeme nahlédnout i kousek za rok 2013, jelikož si nemyslím, že by se problém v odvětví pěstování banánů podařilo vyřešit do roku 2013. Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE . – Paní předsedající, jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) naléhavě vyzývám Evropský parlament, aby dal této mimořádně důležité dohodě zelenou. Jsme přesvědčeni, že skutečně usnadní jednání v rámci jednacího kola z Dohá a dodá impuls našim dvoustranným jednáním se zeměmi Mercosuru o dohodě o volném obchodu. Vítáme celkový trend směřující k liberalizaci obchodu s banány, včetně aktuální dohody WTO, a stejně tak dvoustranné dohody se středoamerickými a andskými zeměmi a případně někdy v budoucnu i s Mercosurem. Návrh usnesení – a za něj děkuji naší zpravodajce – je vyvážený, zejména vzhledem k tomu, že jsme přihlédli k zájmům našich partnerů ze třetích zemí i místních evropských producentů banánů. Jsem hluboce přesvědčena, že jakmile přistoupíme k větší liberalizaci světového obchodu s banány, měli bychom dát pozor na to, abychom nezahubili odvětví, která v některých evropských regionech, jako jsou Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Martinik, Madeira, Azory a další, tradičně hrála důležitou a hospodářskou a sociální roli. A konečně doufáme, že Komise tyto obavy vezme v potaz a přistoupí k úpravě podpůrného balíčku, který je pro domácí producenty z EU vyčleněn v rámci balíčku POSEI, a případně přijme další opatření, aby zajistila, že i při liberalizaci světového obchodu s banány bude pro producenty z EU možné setrvat na trhu a provozovat své tradiční činnosti. Dobrou příležitost k tomu budeme mít při diskusi o příštím finančním výhledu EU. Kriton Arsenis, jménem skupiny S&D . – (EL) Paní předsedající, všichni víme, co znamená spojení „banánová republika“. Je to země, v níž vláda poslouchá velké společnosti produkující banány. Pokud se jim vláda postaví a pokusí se zachovat si svá minimální práva nebo zvýšit základní mzdu, jsou ochotny vyvolat i státní převrat. Velké společnosti v těchto zemích produkují banány i nadále. Ničení lesů a pškozování životního prostředí, velmi špatné pracovní podmínky a používání pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázány, jsou na denním pořádku. Zároveň nadnárodní firmy způsobily to, že 99 % banánů, které jíme, jsou jednoho druhu, přestože existuje několik druhů banánů, a tyto banány jsou tudíž, protože se jedná o zemědělství založené na jediné plodině, ohroženy specifickými chorobami. Opatření na podporu afrických, karibských a tichomořských zemí byla velmi důležitá a jejich omezení by mělo pro producenty v těchto zemích závažné důsledky. Jsou to velmi chudé země, které potřebují naši pomoc. Evropská unie je celosvětově největším a nejvýnosnějším trhem s banány. V nadcházejících letech zajisté dojde k tomu, že se tyto nadnárodní firmy pokusí vytlačit menší producenty a zcela ovládnout trh EU, a upřímně si myslím, že právě tomuto faktu bychom měli věnovat pozornost. Komise musí být ve střehu a zajistit, aby byla dodržována litera evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a my tak dokázali předcházet tomu, že velké nadnárodní firmy zneužijí svého dominantního postavení na trhu tím způsobem, že na počátku uměle sníží

103

104

CS


ceny, tím vytlačí malé producenty, a pak vytvoří kartely a ceny zvýší, čímž se cena banánů pro evropské spotřebitele značně navýší. Catherine Grèze, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, skupina Zelených / Evropské svobodné aliance bude při hlasování o dohodách o obchodu v odvětví pěstování banánů hlasovat proti. Cílem těchto dohod je otevření trhu s banány posílením dominantního postavení velkých nadnárodních firem ze Spojených států, které již nyní ovládají více než 80 % trhu. Pokud dohody takového druhu schválíme, budeme jednat v rozporu se zájmy především zemí AKT, vzdálených regionů a Ekvádoru. A ještě jednou – utrpí tím malí producenti. Musíme naléhavě a radikálně změnit pravidla mezinárodního obchodu tak, abychom zajistili potravinovou soběstačnost a rozvoj místní produkce pro všechny. Finanční opatření, která na podporu těchto producentů navrhuje Evropská komise, nejsou dostačující. Nestačí, že Evropská unie zajistí, aby bylo v souvislosti s těmito dohodami provedeno posouzení dopadu – musí se zároveň odpovídajícím způsobem upravit právní předpisy s cílem podpořit udržitelnou výrobu a udržitelnou ekonomiku. Elie Hoarau, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Paní předsedající, podle mého názoru nejsou tyto dohody správné. Jsou ukázkou toho, jak se z malých producentů banánů v zemích AKT a vzdálených regionech stali rukojmí dohod uzavřených v roce 2009 v Ženevě i v rámci jednání z Dohá probíhajících v současné době, dohod a jednání, která si přeje a ukládá je Světová obchodní organizace. Je pravda, že osud malých producentů v zemích AKT a vzdálených regionech má ve srovnání se zájmy mocných, které jsou ve hře, jen malou váhu – přičemž nejde jen o zájmy obřích latinskoamerických firem, nýbrž i Evropské unie. Reforma trhu s banány a reforma trhu s cukrem jsou v podstatě projevy téhož neúprosného směřování k velkému světovému trhu, který bohužel převálcuje ty nejslabší a nejzranitelnější. Kromě toho, paní předsedající, předpokládaná kompenzační opatření nebudou stačit k tomu, aby definitivně zabránila zániku, k němuž jsou malí producenti odsouzeni, ani nepovedou země AKT, z nichž některé jsou ty nejchudší široko daleko, ke skutečnému rozvoji. Ve skutečnosti jsme nuceni podepsat dohody z toho důvodu, že se tak zachrání jednání z Dohá. Kéž by naši představitelé byli nuceni projevit stejnou ochotu k záchraně světových dohod zaměřených na ochranu životního prostředí a na vzestup harmonizace práv pracovníků a životní úrovně. Kdyby tomu tak bylo, pak jsem si jist, že lidé by se mnohem méně bránili globalizaci, než je tomu dnes. David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, tento banán je spíš jablkem sváru – šestnáct let trvajícího sporu, jejž EU z vlastní iniciativy vede s Amerikou a nyní jej na celé čáře prohrála. Světová obchodní organizace nyní EU udělila pokutu v hodnotě 200 milionů dolarů a přinutila ji vzdát se jejích nezákonných celních sazeb – a to vše kvůli protekcionismu, který je EU vlastní, v tomto případě ve vztahu k francouzským koloniím. Dovolím si říci, že banán, který jsem si dnes koupil v prodejně Evropského parlamentu, je nezákonný! Neodpovídá pravidlům EU pro délku, tloušťku a zakřivenost banánů. Co se to tu děje? S tímto tupým protekcionismem a tak hloupými pravidly si člověk musí položit otázku: zbláznila se Evropská unie nebo má jen bláznivé banány?

02-02-2011

02-02-2011

CS


Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedající, Evropská unie po desetiletí prosazovala protekcionistickou obchodní politiku, což platí mimo jiné i pro banány. Účelem dovozního cla je snaha udržet latinskoamerické banány mimo náš trh; současně ale rozdáváme podpory vývozním zemím, které nás konkurenčně neohrozí. Většina z těchto podpor, tedy téměř 300 milionů EUR ročně, putuje do vzdálenýchých regionů Evropské unie – je to čirý protekcionismus, za nějž Evropskou unii mnohokrát klepla přes prsty WTO. Evropská unie se s chutí prezentuje jako obhájce mezinárodního práva a volného obchodu, vždy připravena ukázat na ostatní zdviženým prstem morálky. Jakmile však dojde na Evropskou unii, raději odvracíme zrak. Pokud jde o ochranu nevýnosné produkce banánů na ostrovech, jako je Francouzská Guyana, Azory a Kanárské ostrovy, je dovoleno vše. S chutí tolerujeme skutečnost, že evropský daňový poplatník musí každoročně zaplatit účet těchto nešetrných podpor čítající stovky milionů eur. Je nejvyšší čas učinit přítrž špatnému evropskému hospodaření a Evropská unie musí přestat podporovat takové ekonomické plýtvání. Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Paní předsedající, dovolil bych si pana Campbell Bannermana s úctou upozornit, že tento banán nepochází z Kanárských ostrovů. Dámy a pánové, chystám se na tomto plenárním zasedání hovořit o banánech a musím říci, že považuji za správné, že tu o nich vedeme rozpravu. Je to dobře proto, že je důležité znovu říci, že je nutné chránit producenty banánů v EU, zejména ty z Kanárských ostrovů. Říkám to proto, že uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány není dle mého mínění pro producenty z EU dobrou zprávou. Navíc usnesení, jež je předmětem dnešní rozpravy, obsahuje body, které nejsou z pohledu zemědělství a ochrany producentů banánů v EU příliš uspokojivé. Jsem si však vědom toho, že návrh vzešel z Výboru pro mezinárodní obchod, jehož postoje se k některým otázkám velmi liší od těch mých. Proto budu hovořit jen o pozitivních bodech návrhu a nebudu se vyjadřovat k těm negativním. Je dobře, že se tak chýlí k závěru letité spory se Světovou obchodní organizací a do odvětví, které potřebuje především jistotu a stabilitu, se navrací klid. Evropští producenti pocházejí ze vzdálených regionů, které mají s produkcí banánů – nebo alespoň těch v mimořádné kvalitě – obrovský problém, a jejich produkci banánů nelze v ničem srovnávat s produkcí třetích zemí, a to ani z hlediska nákladů, pracovní síly, životního prostředí nebo zajištění ochrany rostlin. Z pohledu zemědělství je důležité zdůraznit, že tato dohoda poškozuje producenty z EU. Musíme se vyrovnat s drastickým snížením sazeb ze 176 na 114 EUR na tunu, resp. 75 EUR na tunu v případě dohod s Kolumbií a Peru. Proto vám, pane komisaři, mohu se vší úctou říci, že není důvěryhodné sdělení, že ustanovení pro tento pokles sazeb existovala již ve finanční části programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) z roku 2006. Komisař uvedl, že toto bylo stanoveno v souvislosti s Ženevskou dohodou; nezapomínejme ale, že sazba je 114 EUR. V roce 2006 nemohlo v žádném případě existovat ustanovení, aby se sazba snížila na 75 EUR na základě těchto dohod. Proto se domnívám, že je nutné provést nezbytná hodnocení a potvrdí se, že je naprosto nutné modifikovat finanční stránku dohody, neboť Komise vnímala dokonce i samotnou

105

106

CS


sazbu ve výši 176 za tunu v době jejího zavedení jako příliš nízkou. Producenti z EU proto žádají jen to, na co mají plné právo, a my v Parlamentu jsme, stejně jako Komise, povinni je chránit. Catherine Stihler (S&D). – Paní předsedající, chtěla bych hovořit zejména o spravedlivém obchodu s banány. Podpora producentů banánů z nejchudších karibských zemí má zcela zásadní význam. Přestože bylo pro africké a karibské země vyvážející banány vyčleněno 200 milionů EUR, musíme se touto problematikou zabývat. Každý, kdo ví, jak zejména nadnárodní korporace zachází s lidmi pracujícími v tomto odvětví, by byl jistě znechucen. Proto je tak důležitý spravedlivý obchod s banány – v prvé řadě pro malé producenty, ale i pro zajištění lepšího zacházení s pracovníky. Ve Skotsku jsou banány oblíbeným ovocem a moji voliči by tudíž rádi věděli, zda to, co jedí, bylo vypěstováno podle nejpřísnějších norem a s maximální péčí. Chtěla bych kolegy vyzvat, aby se snažili kupovat jedině banány v rámci spravedlivého obchodu, a pokud takové v prodejně nenaleznou, měli by si stěžovat. Jak jsme dnes slyšeli, politici nejsou v otázce obchodu s banány zajedno. Musíme pracovat na tom, abychom nejzranitelnějším pracovníkům a nezranitelnějším národům na světě pomohli. Giovanni La Via (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dvoustranné dohody o obchodu a i liberalizace regulace dovozu mají často škodlivý dopad na evropské producenty. Dohody, o nichž budeme zítra hlasovat, stanoví snížení dovozních cel uplatňovaných na banány dovážené z Latinské Ameriky. Na jedné straně tyto dohody pomohly k vyřešení desetiletého sporu, na straně druhé hrozí, že evropští producenti banánů se jejich vinou ocitnou ve vážných problémech. Je zřejmé, že snížení sazeb sjednané se zeměmi Latinské Ameriky ve spojení s podpůrným programem pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří a programem doprovodných opatření týkajících se banánů závažným způsobem ohrožují konkurenceschopnost evropských výrobců. Dosud byla finanční podpora pro producenty banánů poskytována prostřednictvím grantů programu POSEI (programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony), poslední reforma programu POSEI z roku 2006 však nijak nepočítá s těmito pozdějšími dohodami. Podle mého názoru je proto třeba vyzvat Radu, aby uvážila důležitost vhodných nástrojů a zdrojů, které by pokryly finanční potřeby evropských producentů a tím zlepšily jejich situaci a současně jim kompenzovaly případnou škodu, jíž mohou utrpět v důsledku snížení dovozních cel. Domnívám se, že není reálné, abychom hledali zdroje pro pokrytí potřeb evropských producentů banánů každý rok. Myslím, že musíme nalézt stabilní dlouhodobé řešení, které napraví škody, jež utrpěli v důsledku expanze a otevření trhů. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, po letitých sporech mezi Evropskou unií na jedné straně a producenty banánů z Latinské Ameriky na straně druhé nastal nyní díky dohodě o obchodu s banány výrazný posun. Podporuji tuto dohodu, jelikož současně ukončuje spory se Světovou obchodní organizací. Ovšem ústupek učiněný producenty banánů z EU a ze zemí Latinské Ameriky nesmí znamenat situaci, že se na země AKT obecně zapomene. Pomoc EU zemím AKT je nutné důkladně sledovat a v případě nutnosti navýšit. V této souvislosti je nutné posouzení

02-02-2011

02-02-2011

CS


dopadu, které Evropský parlament požaduje – a to je potřeba jednoznačně zdůraznit. Navzdory veškeré pomoci, která má bezpochyby obrovský význam, nesmí být prováděna žádná přerozdělení v rozpočtu EU. Přiliš často dochází ke stavu, kdy jsou peníze vyčleněné pro určité oblasti přesunuty a použity pro jiné účely. Takové praxi je třeba učinit přítrž, ať už se vztahuje k Evropskému rozvojovému fondu, jako je tomu v tomto případě, nebo jiným fondům, například zemědělskému fondu, o němž se v současnosti hodně mluví. Evropská unie nesmí zapomínat, jaké povinnosti má vůči zemím AKT a vzdáleným regionům, a musí být ve svých krocích soudržná. Podíváme-li se na tuto povzbudivou dohodu z globálního pohledu, pak s ní úzce souvisí jednání z Dohá. Je zřejmé, že určitým impuls vyslalo Světové ekonomické fórum v Davosu. Skupina G-20 chtěla jednání na půdě Světové obchodní organizace ukončit do roku 2012. Jestli se slova promění v činy, to teprve uvidíme. Zdá se však, že dohoda o obchodu s banány je dalším dílkem velké skládačky z Dohá. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, před několika týdny jsme se banány zabývali, a to v souvislosti se včelami. Dnes vedeme velmi rušnou rozpravu o banánech, a zejména o příslušné navrhované dohodě. Jak si lze povšimnout – a není to překvapivé –, vyvolala smíšené reakce. Má určité výhody, zejména pro producenty, jichž se bude týkat, vyvolává však i znepokojení – znepokojení ohledně dopadu na životní prostředí a především na producenty v Evropské unii. Podle mne je velmi důležité vzít tyto věci v potaz, neboť primární odpovědností každého orgánu, země či unie je starat se v prvé řadě o své producenty. Jedině tak lze totiž nabídnout ruku přátelství i dalším. Totéž platí pro navrhovanou dohodu s Mercosurem. Mnozí v Evropské unii se obávají, že bude diskriminační a likvidační pro odvětví chovu skotu v Evropské unii, zejména v mé zemi. Musíme proto být velmi obezřetní. Ano, nabízejme své přátelství, ovšem nikoli na úkor vlastních producentů. Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Paní předsedající, již jsem to v tomto Parlamentu řekl a dnes to zopakuji znovu: vzdálené regiony a zejména má vlast Madeira nijak nebrání podpisu Ženevské dohody ani následných dvoustranných dohod. Všichni si uvědomujeme, jaký mají význam a hlavně to, že jsou nevyhnutelné. Současně ale víme, že tyto dohody mají své vítěze a poražené a že vzdálené regiony jsou v tomto případě jednoznačně poraženými a tyto dohody je poškozují. Nemohou souhlasit s dokola omílaným argumentem, dnes jej uvedl i pan komisař, že revize programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) v roce 2006 tuto situaci předvídala a proto již tehdy producenty za tuto újmu odškodnila, když víme, že se v roce 2006 uvažovalo o sazbě ve výši 176 EUR za tunu, a nyní hovoříme o 148, 114 či dokonce 75 EUR za tunu. Požadujeme kompenzační opatření. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, tato dohoda bude mít závažné důsledky vyplývající z toho, že otevře – či spíše rozrazí – brány evropského trhu pro nadnárodní firmy se sídlem ve Spojených státech, jež nyní ovládají více než 80 % světového trhu s banány; to nezastírají ani ti, kdo jsou rozhodnuti hlasovat pro. Evropští producenti v Portugalsku, Španělsku, Řecku, na Kypru a ve Francii, kteří v roce 2008 dodali na evropský trh více než 600 000 tun, budou tvrdě postiženi. Sama zpravodajka připouští, že dohoda ohrožuje jejich budoucí existenci. V této souvislosti je, nehledě na hlavní obsah zprávy, velmi důležité, aby Komise uznala dopady, nezaváděla nicméně žádná zvláštní opatření na podporu evropských producentů, zejména

107

108

CS


prostřednictvím změn právní úpravy a rozpočtu programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) přijatého v roce 2006. Producenti v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří, které nikdo při sjednávání této dohody nebral v úvahu a ani je k jednání nepřizval, budou jejími důsledky rovněž tvrdě zasaženi a zamýšlená zmírňující opatření těmto důsledkům nezabrání. Každý, kdo bude hlasovat pro tuto zprávu, musí přijmout odpovědnost za její následky, a nemá žádný smysl sem chodit a vyjadřovat v rámci otázek a žádostí adresovaných Radě a Komisi fanatické a nelogické obavy. Dacian Cioloş, člen Komise . − (FR) Paní předsedající, pokusím se přímo odpovědět na některé otázky a poznámky, které zde zazněly. Především jsme zde hovořili o řešení konfliktu, což nám může pomoci k uzavření mnohostranné dohody. V případě dvoustranných dohod sjednaných se zeměmi Střední Ameriky a některými zeměmi Latinské Ameriky hovoříme o jiném kontextu, neboť v této oblasti má i Evropská unie své zájmy, které musí bránit, a za to, co nabídne, dostane protislužbu. Dále padla zmínka o nadnárodních společnostech a o tom, že právě ony v zemích AKT profitují, a o tom, že finanční opatření pro země AKT nejsou dostačující. Evropská unie samozřejmě nemůže rozhodovat za vlády zemí AKT. Předpokládá se, že finanční balíček, který byl vyčleněn, může, za předpokladu, že budou peníze správně využity, velmi nápomocen. Navíc se domnívám, že totéž platí pro vzdálené regiony, přinejmenším pro ty regiony Evropské unie, které produkují banány. Pane Mato Adrovere a pane Teixeiro, mohu vám předložit čísla. Když říkám, že v roce 2006 jsme kromě balíčku, který byl vyčleněn pro program POSEI, provedli výpočty – a ta čísla tu mám s sebou – myslím tím, že jsme zavedli snížení cla ze 176 na 137 EUR v roce 2009. Současně říkáme, že bylo možné, že v rámci jednání z Dohá, jejichž výsledek tehdy nebyl znám, cla poklesnou až na 79 EUR za tunu. Právě z toho důvodu jsme balíček 245 milionů EUR určený na program POSEI navýšili o 8,4 %. TJde tedy o dalších 22 milionů EUR ročně určených speciálně pro předcházení takovýmto možným dopadům. Z toho důvodu byl na základě posouzení dopadu rozpočet pro POSEI v roce 2006 stanoven mnohem vyšší, než by odpovídalo tehdejší situaci. Neříkám, že tím končíme, ani že nepřihlédneme k případné další nutnosti kompenzací. Řeknu to, když dovolíte, jasně – jsem připraven tuto analýzu provést. Navíc, prokáže-li se to jako nezbytné v souvislosti s právní úpravou programu POSEI, kterou nyní projednáváme s Radou i s vámi, je možné poskytnout další kompenzace. Velká část potřebné kompenzace však již byla poskytnuta. Mohu to zde dokázat čísly a výpočty převzatými z posouzení dopadu. S dotčenými členskými státy jsme tuto otázku mnohokrát projednávali a mohu vám říci, že když něco říkám, mám to podložené čísly. A nyní – jak s těmi penězi? Hodně se zde mluvilo o malých producentech. Skutečně se domnívám, že v těchto regionech, zejména našich vzdálenýchlých regionech, bychom zřejmě měli malé producenty více chránit. Začněme tím, že peníze z programu POSEI budou v prvé řadě použity pro malé producenty. Není tomu tak vždy, a možná bychom v budoucnu, až budeme diskutovat o programu POSEI, měli zvážit jeho reformu, přizpůsobení, tak aby byly tyto peníze skutečně využity s cílem pomoci restrukturalizaci odvětví. Pokud ovšem tyto peníze, které již byly na program POSEI vyčleněny, byly společně s libovolnou kompenzací využity opravdu přímo na pomoc restrukturalizaci, pak bychom vedle této kompenzace možná také byli schopni pro malé producenty najít v řádu několika

02-02-2011

02-02-2011

CS


let i jiná řešení. Rád bych vás ubezpečil, že jsem velmi vstřícný novým řešením, případně i v rámci programu POSEI, aby byly tyto peníze využity ještě lépe. Rád bych reagoval na slova pana Campbell Bannermana, který měl odlišný názor ohledně užitečnosti takové kompenzace. Jsem přesvědčen, že producenti ve vzdálenýchých oblastech jsou současně evropskými občany a daňovými poplatníky. Podle mne je jedině správné, že bychom je měli podporovat, je-li pro to důvod. Co se týče banánu, který jste tu ukázal – myslím, že kdyby neodpovídal pravidlům, která jste zmínil, nebylo by možné jej zde zakoupit. Jelikož jste ho zde zakoupit mohl, je to známkou toho, že jeho velikost a zakřivení odpovídají evropským normám. Myslím tedy, že na všechny zásadní otázky jsem již odpověděl. Na závěr bych vás rád ujistil, že při diskusích o programu POSEI jsem vždy ochoten zabývat se, na základě předložených údajů, tím, jak stávající kompenzace, či případně jiná kompenzace, dokáže reagovat na tyto podněty. Vcelku si však myslím, že máme před sebou dohodu, která, jak řekla i zpravodajka, nám v mnoha ohledech pomůže urovnat historické spory. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady . − (HU) Paní předsedající, paní Balzaniová, dámy a pánové, pane komisaři, dovolte mi poděkovat panu komisaři za to, že se již k několika otázkám a obavám vyjádřil. Chtěla bych však uvést ještě některé další odpovědi. Mnozí se obávali, jaký dopad to bude mít na země AKT. Návrh doprovodných opatření týkajících se banánů byl vytvořen právě proto, aby jim pomohl a poskytl kompenzaci, a jak víme, poskytne těmto zemím kompenzaci v hodnotě zhruba 190 milionů EUR ročně jako odškodnění za zátěž, která jim vznikne v důsledku zrušení bezcelního režimu dovozu banánů. Dále padla zmínka o tom, co se stane, pokud cla snížíme ještě víc a budeme pokračovat v liberalizaci. Nezapomínejme, že nyní jednáme o uzavření a posílení Ženevské dohody o obchodu s banány, a Evropský parlament i Rada budou mít jinou příležitost diskutovat o tom, zda chtějí podpořit další dohody o volném obchodu s andskými a středoamerickými zeměmi; samozřejmě za předpokladu, že Komise předloží příslušný návrh. Vážení kolegové, věřím, že uzavřením dohody o banánech skončí patnáct let trvající diskuse o obchodu, a to je nepochybně vítaný pokrok. Tento výsledek posílí vyjednávací pozici EU v mezinárodních rozhovorech o obchodu, zejména probíhajícím jednání z Dohá na půdě Světové obchodní organizace. Jsem přesvědčena, že je nutné, abychom všechny tyto otázky a obavy, které jste dnes vyjádřili ve vztahu k solidaritě – a které se týkají právě nejchudších zemí – měli průběžně na programu a hledali společná řešení, ale této dohodě o obchodu s banány a právnímu předpisu, jímž se ruší předcházející dohoda, bychom měli dát zelenou. Žádám proto Evropský parlament, aby zítra kladně rozhodl ve prospěch této dohody o obchodu s banány. Francesca Balzani, autorka . – (IT) Paní předsedající, vážení kolegové, tato rozprava byla podle mého názoru velmi zajímavá a částečně znovu nastolila některé obavy a otázky, jimiž jsme se zabývali už na půdě Výboru pro mezinárodní obchod. Ráda bych znovu upozornila na důležitou věc – a to že si myslím, že občas nemáme na zřeteli úplně každého. Tyto dohody představují splnění konkrétního závazku Evropské unie daného jejím členstvím ve Světové obchodní organizaci. Na to nesmíme zapomínat. Prostřednictvím těchto dohod EU řeší závažný problém týkající se důležitých zemí, který je nutné odstranit, protože je v rozporu se zásadou nediskriminace. Jedná se tedy o dohody, které obnoví naši důvěryhodnost a řádné postavení jakožto členů WTO.

109

110

CS


Dohoda tudíž následuje po sporech a napětí, po atmosféře, která nepochybně poškozuje další oblasti našich vztahů. Je to dohoda o definitivním uspořádání a jako taková se úspěšně snaží nastolit novou rovnováhu, přičemž, jak jsem řekla a jak je uvedeno i v usnesení, věnuje zvláštní pozornost státům, které se nacházejí v křehké fázi rozvoje. Doporovodná opatření budou nyní samozřejmě sledována – a to je podle mne to nejdůležitější. Je důležité mít stanovená doprovodná opatření, mnohem důležitější však bude posouzení jejich dopadu a závazek Rady a Komise, a mne těší, že tu dnes takový závazek z úst obou zazněl, že budou dlouhodobě sledovat vývoj situace a především budou ochotny pomoci v případě nutnosti prostřednictvím dalších opatření. Program POSEI (program možností určený pro vzdálené a ostrovní regiony) jako takový zanesl do usnesení citlivý bod, který je třeba sledovat, neboť je nutné přesně vyvážit finanční příspěvky v rámci programu POSEI a novou situaci nejvzdálenějších regionů. Takže i dopad dohod na nejvzdálenější regiony EU, které rovněž produkují banány, bude pozorně sledován a hlídán. Rada dále zmínila, že je nutné pracovat na transparentnosti zemědělsko-potravinářského řetězce, což mne těší, neboť se jedná o důležitou věc. Celou dobu hovoříme o producentech, stejně tak významná je ale i problematika distribuce banánů v rámci EU. Na cestě vpřed nás tedy čekají mnohé úkoly. Musíme sledovat dopady dohod, provádění doprovodných opatření a schopnost programu POSEI chránit evropské producenty. Současně musíme využít jiné nástroje, například transparentnost zemědělsko-potravinářského řetězce, a tedy rozšířit rozsah posuzování, aby zahrnoval i distribuční řetězec, který do velké míry ovlivňuje konečnou cenu ovoce. Musíme se zabývat ochranou spotřebitele, jež si zaslouží naši pozornost stejně jako další zájmy v této oblasti. Avšak všechno, nejen ochrana spotřebitele, musí vycházet ze současné situace a ukončení sporů, při kterých EU musela učinit ústupky Spojeným státům i zemím Latinské Ameriky. Proto doufám, že tyto dohody budou přijaty, neboť jsem si jista, že jsou nezbytným základem pro to, aby nástroje pro citlivou rovnováhou na trhu s banány mohly fungovat a mohly zajistit transparentní postupy, které prospějí i dalším zájmům, jako je ochrana spotřebitele související s transparentností zemědělského a potravinářského řetězce. Na druhé straně se tím zlepší situace na trhu s banány i postavení evropských producentů, což bez pevného základu, jako je výsledek urovnání sporů v rámci WTO, jíž je Evropská unie členem, není možné. Předsedající. − V souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu byl předložen návrh usnesení na ukončení rozpravy (4) . Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:30. Písemná prohlášení (článek 149) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Uzavření těchto dohod umožnilo urovnání jednoho z nejsložitějších a nejdéle trvajících sporů mezi EU a Světovou obchodní organizací. Nutno podotknout, že v průběhu jednání jsme Komisi upozorňovali, že je třeba věnovat pozornost následujícímu: – zájmům a specifické situaci producentů banánů ve vzdálených regionech, zejména prostřednictvím navýšení rozpočtu programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI), neboť příjmy producentů a prodej jejich produkce (4)

Viz zápis.

02-02-2011

02-02-2011

CS


by mohly pod tlakem způsobeným prohloubením postupné liberalizace světového obchodu s banány poklesnout; – zájmům a specifické situaci producentů banánů v zemích Afriky, Karibiku a Středomoří (AKT). Proto se domnívám, že závěry zpravodajky uvedené v rozhodnutí – podle nichž by mělo být přihlédnuto k zájmům vzdálených regionů – jsou velmi relevantní; Parlament by tudíž měl svůj souhlas udělit za předpokladu, že Komise a Rada: Parlamentu co nejdříve předloží posouzení dopadu dohod na produkci banánů v rozvojových zemích a vzdálených regionech; zavedou konkrétní opatření zaměřená na posílení obchodního postavení producentů banánů, a přijmou opatření k financování programu na pomoc zemím AKT produkujícím banány. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Dne 15. prosince 2009 Evropská unie, Spojené státy a skupina zemí Latinské Ameriky podepsaly dohodu o celních sazbách EU pro obchod s banány. Touto dohodou se uzavřel komplikovaný spor vlekoucí se téměř dvě desetiletí. Dohoda ukazuje závazek EU v této oblasti a bude zahrnuta do konečných výsledků kola jednání z Dohá. Bohužel si tento úspěch nemůžeme plně vychutnat. Schválené snížení sazeb pro dovoz banánů z Latinské Ameriky bude mít pravděpodobně nežádoucí hospodářský i sociální dopad na země Afriky, Karibiku a Tichomoří, jelikož producenti z těchto zemí nemají takové technické vybavení jako jejich konkurenti. Proto vítám program finanční pomoci, který je součástí dohody, jehož prostřednictvím obdrží země AKT do roku 2013 190 milionů EUR jako podporu k povzbuzení konkurenceschopnosti a diverzifikace své produkce. Evropská komise však musí předložit posouzení dopadu dohody do roku 2020 a stejně tak i programu pomoci, spolu s dalšími doporučeními na jejich rozšíření a poskytnutí další finanční pomoci. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Je skvělé, že EU dosáhla dohody se zeměmi Latinské Ameriky a Spojenými státy ve sporu o banány, který dlouhou dobu vzbuzoval emoce. Je lepší dojít k dohodě, než na sebe stále útočit na půdě Světové obchodní organizace. Bylo řečeno, že dohoda a snížení cel přinesou výhodu velkým zemím produkujícím banány a nadnárodním společnostem. Je však důležité si uvědomit, že v budoucnu budou zájmy chudých zemí AKT nadále lépe odpovídat zemím Latinské Ameriky. Navíc EU využívá velký balíček pomoci, jímž se snaží pomoci zemím AKT, aby diverzifikovaly své hospodářství a byly tak méně závislé na vývozu banánů. Teprve se uvidí, zda dohoda, již jsme nyní dosáhli, bude mít dopad na spotřebitelské ceny v Evropě. Ať už tomu bude jakkoli, tato dohoda je historickým mezníkem, neboť je důkazem toho, že EU dokážet projevit vnitřní soudržnost a přijmout rozhodnutí i v nepříjemné situaci a v tvrdém vyjednání. Budu hlasovat pro dohodu. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Ženevská dohoda o obchodu s banány je příležitostí pro nově se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky, podněcuje ovšem i novou hospodářskou soutěž mezi producenty ze zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří, jejichž hospodářský rozvoj z velké míry záleží na využívání vlastních přírodních zdrojů. Musíme proto dávat pozor, aby tato hospodářská soutěž probíhala spravedlivě. Jsem znepokojena dvoustrannými dohodami mezi EU a Peru a Kolumbií, neboť těmto zemím umožňují využívat zvýhodněnou celní sazbu, která je nižší, než sazba stanovená Ženevskou dohodou. Za těchto okolností se domnívám, že je naléhavě nutné provést doprovodná opatření týkající se banánů zakotvená v této dohodě, což zemím AKT umožní modernizovat odvětví a obstát ve světové konkurenci. Proto vyzývám Radu, aby neprodleně oznámila své stanovisko k novému návrhu Parlamentu, tak aby země AKT mohly využívat opatření ohlášená pro rok 2010, a žádám Komisi, aby zajistila, že producenti a vývozci ze zemí mimo AKT budou na oplátku odpovídajícím způsobem dodržovat sociální a

111

112

CS


environmentální požadavky. Podle mého názoru je nezbytné, aby všem producentům bylo měřeno stejným metrem – v současnosti tomu zdaleka tak není. Véronique Mathieu (PPE), písemně . – (FR) Dohodu o banánech, kterou EU uzavřela na půdě WTO v prosinci 2009 a my ji dnes schvalujeme, musí doprovázet mechanismy podpory našich producentů. Snížení celních sazeb EU na dovoz banánů z Latinské Ameriky uvrhne několik evropských regionů, jako jsou francouzské zámořské oblasti Guadeloupe a Martinik, Řecko, Portugalsko a španělské Kanárské ostrovy, do nesnází, neboť se budou muset vyrovnat s otevřením trhu. Proto musíme sledovat skutečný doapd finanční pomoci, která má podnítit investice a politiky hospodářské diverzifikace a posílit dopad na sociální a environmentální oblasti. Posouzení dopadu nám musí ukázat, zda tato podpora dostačuje k vyvážení nové mezinárodní situace na trhu s banány. 19. Iniciativa pro očkovací látky proti tuberkulóze (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o Iniciativě pro očkovací látky proti tuberkulóze, kterou Komisi položili Louis Michel, Charles Goerens, Antonyia Parvanová, Frédérique Riesová, Olle Schmidt, Maria Da Graça Carvalhová, Nessa Childersová, Marc Tarabella, Bart Staes a Marina Yannakoudakisová jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (O-0203/2010 -B7-0006/2011). Charles Goerens, autor. – (FR) Paní předsedající, jsem rád, že mohu podpořit celoevropský projekt, který je velmi ambiciózní jak pro Evropskou unii, tak pro rozvojové země a jehož cílem je vymýcení tuberkulózy prostřednictvím programu očkování. Připomeňme, že v roce 2009 zemřelo na tuberkulózu více než 1,7 milionu lidí. Cena v přepočtu na lidské životy je asi 4 700 lidí denně. Přidejme k tomu roční hospodářské ztráty, které se odhadují na více než 50 miliard USD jenom v Africe. Pokud bychom na základě toho chtěli tvrdit, že tuberkulóza je typickým problémem pouze v rozvojových zemích, velmi bychom klamali sami sebe. Případy zjištěné v létě 2010 ve Spojeném království a v Irsku nám připomínají, že nemoc se vyskytuje i v našich zemích, a to nehovořím o zkáze, kterou ta samá nemoc způsobuje na východě našeho kontinentu, zejména v Rusku a Moldavsku. Cílem Iniciativy pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI) je vytvořit účinné vakcíny pro ochranu rozvojových zemí za dostupnou cenu. V tomto ohledu si dovolím učinit následující poznámky. Zaprvé, zdraví něco stojí, avšak jeho hodnotu nelze vyčíslit. Přístup ke zdravotní péči musí být zajištěn na celém světě, nicméně schopnost platit zůstává omezena na industrializované země. Je tedy důležité výdaje dobře rozdělit. Pacienti ze Severu, tedy z industrializovaných zemí, musí samozřejmě platit plnou cenu, jinak se zdroje financování výzkumu velmi rychle vyčerpají. Nicméně finanční příspěvky zemí Jihu jsou, pokud ne neexistující, pak alespoň zcela symbolické, a tudíž je k vyřešení tohoto nedostatku nutná naše solidarita . Zadruhé, iniciativa TBVI hraje také svou roli ve strategii 2020 Evropské unie. Je vynikající ukázkou toho, čeho můžeme dosáhnout, pokud priority v oblasti zdraví stanovíme včas. Má třetí a závěrečná poznámka je následující: toto nijak nevylučuje dodatečné a doplňkové financování ze strany velkých institučních investorů, zahrnujících zejména Světovou banku. Jiné země, jako Spojené státy, Kanada nebo řada nově se rozvíjejících zemí, kterých se týká problém tuberkulózy, ať už přímo z hlediska dopadu na jejich obyvatelstvo, nebo nepřímo v rámci mezinárodní solidarity, by měly zcela logicky také přispět vlastními

02-02-2011

02-02-2011

CS


prostředky na tuto iniciativu. Jedná se zde o formu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Tento nový přístup může být přínosný pod podmínkou, že se solidarita omezí na ty, kteří mají jak zdravotní, tak finanční potřeby. Alternativa by spočívala v ochraně pouze solventních populací. Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) V roce 2008 byla ustanovena Iniciativa pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI) ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru s podporou programu spolupráce v oblasti zdraví v rámci 7. rámcového programu pro mobilizaci dodatečných prostředků pro tuto důležitou oblast. V současnosti je většina nově vyvinutých kandidátských vakcín stále v předklinické fázi vývoje nebo na počátku klinického vývoje. Je třeba zdůraznit zásadní fakt, a sice že nemáme k dispozici klinické údaje, které by podpořily myšlenku, že jedna z vyvíjených vakcín by se mohla ukázat jako účinnější než v současnosti používaná vakcína Bacillus Calmette-Guérin (BCG). Aby se nové kandidátské vakcíny dostaly na trh, musí být účinnější než vakcína BCG nebo ji nahradit jako lepší vakcíny. Je skutečností, že tyto důležité údaje stále nemáme k dispozici. Iniciativa TBVI by se neměla posuzovat odděleně od ostatních iniciativ pro podporu klinických testů. Abychom čelili potížím v oblasti klinického vývoje, bylo založeno Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi v oblasti klinických testů (EDCTP) jakožto první iniciativa uskutečněná na základě článku 185, v jejímž rámci 14 členských států, 2 přidružené státy a Komise společně uvolnily 400 milionů EUR, přičemž 200 milionů EUR pochází z Evropské unie, s cílem podpořit výzkum ve 2. nebo 3. fázi klinických testů například v oblasti AIDS, malárie a tuberkulózy v subsaharské Africe. Program předpokládá dokončení všech v současnosti prováděných testů, včetně osmi testů vakcíny proti tuberkulóze do roku 2015. Tato alternativa tedy již funguje. Komise také s velkým zájmem sleduje takzvaný „business model“, tedy podnikový model, rozvíjený v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně modelu, který představuje iniciativa TBVI. Iniciativa TBVI navíc nabídla model, který se může v budoucnu stát potenciálně užitečným nástrojem. Nicméně to si vyžaduje hloubkovou analýzu obchodního projektu i posouzení rizik. I když se tedy iniciativa TBVI těší důležité finanční podpoře, není její úspěch zaručen právě vzhledem k nedostatku informací týkajících se potenciálních výsledků testovaných látek. Přesto bude Komise pokračovat v těchto interních diskusích a prozkoumá model s finančními institucemi, čímž přispěje k rozvoji konceptu tak, aby mohl být součástí praktického provádění strategie EU 2020. V tomto ohledu by tedy tato možnost mohla být zvážena. Maria Da Graça Carvalho, jménem Skupiny PPE. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, přes určitý pokrok vyvolává celosvětový výskyt tuberkulózy i nadále velké obavy. Kvůli narůstající odolnosti této choroby a nedostatečnému vědeckému výzkumu na ni v současné době umírají každoročně téměř 2 miliony lidí. Tímto usnesením vítáme iniciativy EU pro boj proti tuberkulóze, ale požadujeme, aby se ve větší míře prováděl vědecký výzkum pro vývoj nových forem vakcíny proti této chorobě. Očkování je opatřením, které spadá do oblasti veřejného zdraví a jež je nejúčinnějším

113

114

CS


způsobem ochrany Evropanů před infekčními chorobami, stejně tak je však důležité, aby zdravotní péče byla dostupná i v rozvojových zemích a přispívala tak k delší průměrné délce života a k boji s chudobou. Jak jsem řekla, byl učiněn jistý pokrok a jsme na správné cestě, ale EU musí zdvojnásobit své úsilí a požadovat koordinovanější činnost a integraci evropského výzkumu v boji proti chorobám spojeným s chudobou. Pouze tímto způsobem dokážeme zmírnit tragickou situaci, ve které se nacházejí některé rozvojové země. Chtěla bych se zeptat Komise, jak zamýšlí pokračovat v úsilí spojeném s vědeckým výzkumem v této oblasti, jak tyto snahy hodlá posílit a dosáhnout takových výzkumných výsledků, aby z nich měli užitek obyvatelé z hlediska strategie Evropa 2020. Michael Cashman, jménem Skupiny S&D. – Paní předsedající, vždycky je dobré, předsedáte-li rozpravám o nepříjemné situaci ostatních. Vím, že sdílíte naše obavy. Chci vyjádřit souhlas se slovy pana Goerense a samozřejmě si přeji, aby Komise postoupila dál. Je zcela pravdivé, že tuberkulóza představuje významný celosvětový zdravotní problém a, jak víme, jde o druhou nejčastější příčinu úmrtí na základě infekčních chorob na světě. Jak jsme slyšeli, 1,6 milionu až 2 miliony lidí každoročně na tuto nemoc zemřou. Financování ze strany EU pomohlo vyvinout obrovské množství inovativních kandidátských vakcín proti tuberkulóze a umožnilo, jak uvedla Komise, jejich počáteční vývoj ve formě fáze 1 a 2A klinických testů. Bohužel – a to je problém – současné mechanismy financování, zahrnující Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi v oblasti klinických testů (EDCTP), uvolňují velmi omezené finanční prostředky na velice nákladnou pokročilou fázi klinických testů – fáze 2B a fáze 3 –, jež jsou pro prokázání bezpečnosti vakcíny zásadní. Máme vakcíny, ale je velmi důležité prokázat jejich bezpečnost a účinnost, které jsou nezbytné pro obdržení licence. Nyní vítám to, co Komise uvedla, a sice že uvolní dodatečné prostředky; ale umožní pravidla pro nová rozpočtová ustanovení v rámci EDCTP, aby byly prostředky směrovány k vývoji a výstavbě prostor pro uskutečňování klinických testů, včetně epidemiologických studií? Uvažuje Komise o zavedení konkurenceschopných mechanismů financování pro pokročilou fázi klinického vývoje nových inovativních vakcín, zaměřených na zanedbané choroby, jako je tuberkulóza? Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, tuberkulóza je dnes stále ještě velmi rozšířená, především v chudších zemích. Třetina světové populace je tuberkulózu infikována a umírá na ni každý rok 2,5 milionu lidí. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se jen v Evropě objeví 49 nových případů a nastane sedm úmrtí za hodinu. V industrializovaných zemích nabírá tuberkulóza opět na síle, zejména jakožto sekundární nemoc u pacientů s HIV a AIDS, ale také jako následek migrace a turistiky. Prevence, diagnóza a léčba jistě mohou šíření této nemoci udržet pod kontrolou. Lidé jsou jedinými přenašeči mikrobakterií tuberkulózy a její vymýcení by bylo jistě možné. Přesto existují obavy z narůstajícího počtu odolných bakterií. Existují nové vakcíny a podle jedné studie zkracuje podávání vitamínu D dobu léčby tuberkulózy. V jaké míře již Komise vyvíjí činnost v této oblasti? Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Paní předsedající, čtyři roky před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí je počet nových případů diagnostikované tuberkulózy po celém

02-02-2011

02-02-2011

CS


světě stále znepokojující. Tuberkulóza je léčitelná nemoc. V rozvojových zemích, a zejména v Asii a subsaharské Africe, bohužel tuberkulóza stále představuje velmi vážný problém. Podle nedávných odhadů jsou přibližně 2 miliardy lidí, jinými slovy třetina světové populace, nakaženy tuberkulózním bacilem. Statisticky vzato, u jednoho z deseti těchto jedinců se tuberkulóza dále rozvine. Nárůst nových případů tuberkulózy hrozí zejména v nejchudších oblastech světa, jelikož nedostatečná výživa a životní podmínky a stres vytvářejí příznivé prostředí pro rozvoj této choroby. Přístup k účinné léčbě choroby je v mnoha zemích omezený a neexistuje koordinace mezi léčbou AIDS a léčbou tuberkulózy. To je výsledek toho, že vlády rozvojových zemí nevynakládají dostatečné prostředky na zdraví. Systémy zdravotní péče v oblastech venkova navíc trpí nedostatkem zaměstnanců a prostředků k léčbě takovýchto nemocí. V zemích s omezenými finančními možnostmi lze tedy následky výrazněji cítit v oblastech venkova. Rozvinuté země vynakládají přibližně 5 % HDP na veřejnou zdravotní péči, zatímco rozvojové země uvolňují polovinu této sumy. Chudší země tedy nemohou zvýšit finanční prostředky uvolněné na oblast zdraví bez vnější pomoci, jak také poznamenal pan Goerens. Nadto představuje tuberkulóza nejenom lékařský problém, ale také sociální a hospodářský problém, jelikož snižuje produktivitu a má dopad na hospodářství. To vše znamená, že by naše odpověď měla být rozhodná a skutečně bychom měli vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby vakcíny byly lépe dostupné. Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zdraví je jednou z otázek, kterou musíme v boji proti chudobě ještě vyřešit. V Deklaraci tisíciletí jsme se zavázali především snížit dětskou úmrtnost; zadruhé, zlepšit zdraví matek a zatřetí, bojovat proti AIDS, malárii a mnoha ostatním nemocem, včetně tuberkulózy. Nicméně všichni z nás přítomných dnes víme, že naplnění právě těchto cílů se nejvíce vzdaluje původnímu plánu. Musíme přijmout opatření: musíme navýšit finanční prostředky pro programy v oblasti zdraví v rozvojových zemích. Základním cílem Evropské unie v této oblasti by měl být přístup k systémům zdravotní péče. Věřím, že bychom měli podpořit celosvětové iniciativy, jako jsou vertikální fondy na pomoc v boji proti AIDS, malárii a tuberkulóze. Nicméně, pane komisaři, je také nutné podpořit země politicky a ekonomicky, aby mohly vyvinout účinné systémy zdravotní péče. Jsem přesvědčen, že by to byl nejlepší způsob, jak zajistit dodržování zásady osvojení a jak umožnit nejzranitelnějším částem populace přístup ke zdravotní péči. Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, tuberkulóza je, jako malárie a AIDS, jednou z velkých epidemií, které decimují obyvatele rozvojových zemí, zejména v Africe a Asii. Přímým důsledkem v těchto zemích je zhoršení jejich sociálně-hospodářské situace. Nicméně ani evropské země se s vysokým výskytem tuberkulózy nevyrovnaly. Tuto chorobu nelze jednoduše považovat za lékařsko-farmaceutický problém nebo za problém lidského chování. Jde taky o otázky rozvoje a integrity člověka a spravedlnosti, a ty vyžadují globální přístup. Ti, kteří trpí tuberkulózou v rozvojových zemích, jsou také oběťmi nespravedlnosti, jelikož jejich léčba není dostatečná a nedosahuje stejné kvality jako v rozvinutém světě. Potřebný je další výzkum, stále nové léky a vakcíny, které dokážou reagovat na nové komplikace a odolné kmeny různých patogenů. Ráda bych však upoutala vaši pozornost k těm prostým hrdinům, kteří s tuberkulózou bojují, abychom mohli pokračovat v léčbě nemocných, překonat obtíže, které vytvářejí kombinované infekce tuberkulózy a AIDS, a pomoci všem zemím naplnit výzvy tisíciletí. Musíme podpořit zdravotnický personál v

115

116

CS


rozvojových zemích. Zdravotničtí pracovníci odcházejí do bohatších zemí i proto, že se v jejich zemích snižují rozpočty pro zdravotnictví. Iniciativu pro očkovací látky proti tuberkulóze podporuji, ale náš přístup ke zvládnutí tohoto onemocnění musí být globální. Nestačí pouze podporovat výzkum a farmaceutický průmysl, i vzhledem k tomu, že tento výzkum bude ještě trvat dlouho. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Paní předsedající, chtěl bych zdůraznit, že tuberkulóza zdaleka není vymýcenou chorobou, a vidíme zde, že téměř dva miliony lidí ročně této vážné nemoci podlehne. Chci říci, že je dobře, že jsme si to uvědomili, a vítám iniciativu Komise v tom smyslu, že nehovoříme už jen o AIDS jako o epidemii, ale hovoříme také o tuberkulóze, která připravuje o život miliony lidí. Souhlasím s tím, že je třeba uvolňovat více prostředků na vývoj nových vakcín. Jak právě uvedla Komise, tyto nové vakcíny stále ještě nemáme, samozřejmě, jsme totiž v předklinické fázi a jejich účinnost při jejich podání člověku se zatím jen testuje. Rád bych vyzval – už končím, paní předsedající – k novému financování a k dalším zdrojům. Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – (RO) Paní předsedající, tuberkulóza je s roční úmrtností pohybující se mezi 1,6 a 2 miliony lidí jedna ze dvou nejčastějších příčin úmrtí na infekční onemocnění na světě. To vysvětluje narůstající obavy ze strany veřejných zdravotnických organizací po celém světě. V době, kdy medicína zažívá ohromující pokrok, musíme uznat, že nadešel čas, aby byla tradiční vakcína BCG proti tuberkulóze nahrazena vakcínou novou, modernější a mnohem účinnější. Toho ovšem nedosáhneme, aniž bychom na jedné straně zajistili více finančních prostředků EU pro dokončení výzkumu v této oblasti a, na straně druhé, našli jiné zdroje financování přehodnocením modelu navrženého iniciativou TBVI pro alternativní inovativní metody financování. Poskytnutím finančních záruk může se tento model může stát atraktivnějším pro evropské podniky, čímž bude zajištěno jejich zapojení a nutná finanční podpora. Seán Kelly (PPE). - Paní předsedající, tuberkulóza, neboli TB, jak je označována v naší zemi, bujila v Irsku něco málo před půl stoletím, kdy zabila mnoho lidí, mladé i staré. Když země zbohatla, tuberkulóza se vytratila a očkování bylo na 36 let zastaveno. Nicméně, jak zdůraznil autor, TB se v minulých letech navrátila. Jen minulý rok v mém vlastním volebním obvodu se touto chorobou nakazilo dítě ve škole a miminko v jeslích. V celosvětovém měřítku jde o větší problém s miliardami lidí nakažených bakteriemi a jedním úmrtím za každých 20 sekund. Máme tedy před sebou obrovský úkol, pokud máme dosáhnout cíle vymýcení této choroby do roku 2050. Klíčový je výzkum a v této oblasti si Evropská unie zaslouží velké uznání, protože jsme sice za Spojenými státy a Japonskem z hlediska výzkumu obecně, ale v této oblasti jsme na prvním místě – 60 % výzkumu probíhá v EU a především dánské orgány a vědci vyvinuli vakcínu. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, čtyři roky před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů desetiletí připravuje tuberkulóza každoročně o život 2 miliony lidí.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Tuberkulóza je jasným příkladem nerovností šířících se v našem světě. Nezapomeňme, že tato choroba není v industrializovaných zemích vůbec rozšířena. Problém tuberkulózy a jiných chorob nebude vyřešen bez vysoce kvalitních služeb veřejného zdravotnictví, dostupných celé populaci, včetně základní zdravotní péče. Politika rozvojové spolupráce a pomoci zde hraje klíčovou roli, která musí přirozeně zahrnovat pomoc při programech očkování; nicméně je potřeba činit víc. Musíme se jednou provždy vzdát mechanismů, jako jsou dluhy a obsluha dluhu, které z rozvojového světa odčerpávají zdroje a umožňují, aby tyto země zůstaly pozadu, závislé, podrobené a chudé. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, v posledních letech obávanou měrou vzrostl počet případů tuberkulózy a následných úmrtí v Maďarsku. Je to mimo jiné výsledek liberálního myšlení, které má zhoubný dopad na národ. Tady mám na mysli ostudný maďarský zákon o zdravotní péči z roku 2006, založený na uzavření nemocnic a na zdravotnických službách orientovaných na zisk. Významným faktorem v rozvoji nemoci je chudoba, k čemuž patří větší počet bezdomovců a čím dál méně dostupný systém zdravotní péče. Domnívám se, že je důležité posílit léčebnou a preventivní roli zdravotní péče, rozšířit vyšetření, a nejen vylepšit očkování, ale také ho zpřístupnit všem. Tyto kroky by mohly vést k zdravějšímu národu a zdravější Evropě a společnosti v dlouhodobém horizontu. Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Paní předsedající, pokusím se zodpovědět na některé zmíněné body. Především, musíme zintenzívnit výzkum, jak jsem již v úvodu řekl. Komise zvažuje způsoby, jak navýšit financování pro své programy spojené s tuberkulózou, a jedním řešením by mohlo být dovršení programu EDCTP, o kterém jsem hovořil. Program v současnosti využívá 400 milionů EUR, z nichž Komise poskytuje 200 milionů. Komise také zvažuje možnost například vytvoření programu EDCTP č. 2. Musím také zdůraznit, jak jsem již řekl panu Tănăsescovi, že Komise již věnuje významné finanční zdroje na výzkumný program týkající se tuberkulózy. Dokonce Vám mohu sdělit číslo: na tento program bylo již uvolněno 65 milionů EUR. Nicméně je jasné, že to nestačí, a je třeba zvážit i partnerství veřejného a soukromého sektoru. S tím vědomím je třeba uvést, že, co se týče financování kandidátských vakcín v klinické fázi, bude třeba zvážit otázku účinnosti. Jak jsem Vám řekl, informace, které nyní máme k dispozici, nás neujišťují o tom, že by významné financování mohlo vést k pozitivnímu výsledku. V současnosti se zkoumá i jiná strategie na základě vitamínů, ale musíme se vyhnout nárůstu odolnosti bakterie TBC. Možná jde o směr, který je třeba prozkoumat, ale musíme mít na paměti, že toto riziko existuje. Dovolte mi nyní, abych promluvil obecněji o zdravotních systémech v Evropské unii i v rozvojových zemích. V Evropské unii je zdraví mimo jiné jedním z cílů, které se Komise snaží podporovat ve členských státech prostřednictvím různých programů, včetně programu Evropa 2020. Jinými slovy, podporuje investice do zdraví. V oblasti výzkumu, v jedné z iniciativ v oblasti výzkumu a inovací, Komise – a zejména skupina komisařů – na tomto tématu pracuje, aby zajistila podporu inovací v členských státech a zintenzívnění výzkumu spojeného se zdravím, paralelně s otázkami týkajícími se stárnutí populace. Pokud jde o rozvojové země, Evropská unie má již rozsáhlé výsledky v oblasti zdraví díky rozvojovému fondu, a tomuto tématu bude Komise nadále v budoucnu věnovat plnou pozornost.

117

118

CS


Doufám, že jsem jménem Komise zodpověděl některé Vaše dotazy. Mohu Vás jen ujistit, že výzkum zůstává pro Komisi jednou z hlavních otázek. Předsedající. − Na závěr rozpravy byly předloženy čtyři návrhy usnesení podle pravidla č. 115(5) jednacího řádu (5) . Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:30. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Jako členka delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU jsem pro to, aby byly výsledky výzkumu EU týkajícího se vyvíjení vakcín proti tuberkulóze zpřístupněny rozvojovým zemím a abychom těmto zemím pomohli financovat léčbu lidí postižených touto chorobou. Tuberkulóza je jedním ze tří nejčastějších infekčních onemocnění, společně s HIV a malárií. Třetina světové populace je nakažena bacilem tuberkulózy; každý rok je osmi milionům lidí tato nemoc diagnostikována a připraví o život mezi 2,6 miliony a 2,9 miliony lidí. Přes 95 % případů se vyskytuje v rozvojových zemích. Každou sekundu se jedna osoba stane obětí bacilu tuberkulózy. Přibližně u 10 % těchto nakažených osob dojde k rozvoji nemoci, jež může být smrtelná, pokud není léčena. Nejvíce případů je diagnostikováno v Indii, Číně, Indonésii, Jižní Africe, Nigérii, Bangladéši a Etiopii. V Asii a Africe se výskyt pohybuje mezi 100 až 120 lidmi na 100 000 obyvatel. Přístup k účinné léčbě je v mnoha zemích omezený. Tuberkulóza představuje vážný hospodářský problém. Celosvětové snížení produktivity způsobené tuberkulózou lze vyčíslit na 13 miliard USD každý rok. Vymýcení tuberkulózy je jedním z Rozvojových cílů tisíciletí, kterých chce EU dosáhnout do roku 2015. Zbývají nám již jen čtyři roky. Tuberkulóza je v současnosti zcela léčitelná nemoc. Potřebujeme komplexní programy zaměřené jak na prevenci, tak na léčbu tuberkulózy. Co nejdříve by měla být spuštěna informační kampaň o tuberkulóze a způsobech, jak se jí vyhnout a jak ji léčit, a zahájen program očkování. Lívia Járóka (PPE), písemně. – V dějinách lidstva zabila tuberkulóza více lidí než jakákoliv jiná nemoc. Tato vysoce nakažlivá bakterie přenášená vzduchem může infikovat deset až patnáct osob před tím, než se projeví symptomy. Přelidněná obydlí, zvětšování chudých městských čtvrtí a nedostatečná hygiena byly pro tuberkulózu vždy vážnými rizikovými faktory, a proto je TB nejvíce spojená s chudobou a částečně i chudobou způsobená. Přes úsilí Světové zdravotnické organizace (WHO) a vnitrostátních orgánů počet lidí, kteří každý rok zemřou na tuberkulózu, činí 1,5 milionu a stále se zvyšuje. Plně podporuji Iniciativu pro očkovací látky proti tuberkulóze a upřímně věřím, že může poskytnout více vakcín pro osoby postižené touto nemocí v Evropě a po celém světě. Je třeba ovšem zdůraznit, že boj proti TB musí jít ruku v ruce s bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Je nutné identifikovat rizikové skupiny a rozpoznat a odstranit překážky, které brání těmto skupinám k přístupu ke komplexní škále prevence, diagnózy a léčby TB.

(5)

Viz zápis.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Rovněž by bylo prospěšné změnit programu center TB tak, aby lépe odpovídal místním potřebám a zabýval se rozšířenými diskriminačními praktikami ve zdravotnických systémech.. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Musíme s tuberkulózou bojovat, protože tato choroba zabíjí ročně bezmála dva miliony lidí po celém světě a téměř třetina světové populace je jí nakažena. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že tuberkulóza je citelný světový zdravotní problém a druhá nejčastější příčina úmrtí mezi infekčními chorobami na celém světě. Tuberkulóza je úzce spjata se sociálními a hospodářskými problémy, jako jsou chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, závislost na drogách a HIV/AIDS i nepřiměřený a špatný stav systémů zdravotní péče v chudých zemích a opožděná diagnóza. Jsem tedy ráda, že byl navržen model Iniciativy pro očkovací látky proti tuberkulóze, protože všem pacientům trpícím na tuberkulózou na celém světě tak přinesou užitek výsledky výzkumu a pracovních aktivit. Dále tento projekt přispěje k provádění cílů strategie Evropa 2020 a k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015. Chtěla bych zdůraznit, že boj proti tuberkulóze není dostatečně financován a že financování ze strany Evropské unie je velmi důležité pro vytvoření významného balíku nových potenciálních vakcín proti tuberkulóze. Doufám, že co nejrychleji dojde k pokroku směrem k udělení licencí současným potenciálním evropským vakcínám proti tuberkulóze a že budou dostupné těm, kteří je nejvíce potřebují. Dále je důležité nalézt příležitosti k provádění konkurenceschopných mechanismů financování pro uskutečnění konečných fází klinického výzkumu nových vakcín proti tuberkulóze. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) V rámci naší rozpravy bych chtěla poznamenat, že na začátku 21. století zabíjí tuberkulóza přibližně tři miliony lidí každý rok na celém světě. Dle statistik je třetina lidské populace nakažena bacilem tuberkulózy. Tento problém je důvodem k obavám. Musíme zajistit, že jako základní nástroje v boji proti této chorobě budou používány pouze nejlepší a nejvíce inovativní vakcíny. Musíme se pokusit zlepšit mezinárodní opatření a zvážit financování vakcín, zejména pro rozvojové země. Navíc je třeba uskutečnit aktivní mediální kampaň, jejímž cílem bude společnost informovat o tomto problému a o způsobech nákazy a prevence této nemoci, jelikož mnoho lidí se domnívá, že tuberkulóza je nemoc, která se nás v moderním světě nedotýká. Děkuji. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Závěry kolegů, kteří položili otázku k ústnímu zodpovězení, ve mně vyvolávají obavy; pět let před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí došlo k lehkému poklesu v celosvětovém výskytu tuberkulózy. Podle informací, které mám k dispozici, přes 73 % lékařů ve střední a východní Evropě připouští, že se necítí přiměřeně vyškoleni k diagnostikování a léčbě tuberkulózy. Obecně rozšířený pocit mezi lékaři je takový, že situace je o mnoho horší; 75 % lékařů se domnívá, že počet nových případů tuberkulózy narůstá. Co může být důvodem takové odchylky mezi oficiálními statistikami a postřehy lékařských odborníků? Systém sběru dat o nových případech tuberkulózy je zastaralý a instituce zdravotní péče často zanedbávají své povinnosti v tomto ohledu. Je třeba zdůraznit, že klíčovými zbraněmi v boji proti této nemoci jsou stále prevence, vzdělání a dodržování pravidel hygieny, díky nimž se lze vyhnout nakažení bacilem tuberkulózy. Souhlasím s autory otázky, že jedním z řešení tohoto problému může být zavedení programu očkování spojeného s rozsáhlou informační kampaní. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Přestože byl učiněn jistý pokrok, tuberkulóza je i nadále jednou z hlavních příčin úmrtnosti na celém světě, zejména v rozvojových zemích, s přibližně 2 miliony úmrtí za rok. Je také třeba zmínit situaci v

119

120

CS


Rumunsku, kde je zaznamenáno 110 případů na 100 000 obyvatel, oproti evropskému průměru 39 případů na 100 000 obyvatel. Přístup ke zdraví je celosvětovým právem a neměli bychom se obávat nákladů s ním spojených. Přetrvává nerovnováha mezi industrializovanými a rozvojovými zeměmi. Musíme ukázat solidaritu a podpořit každou dostupnou metodu v rámci programu „Stop tuberkulóze“ Světové zdravotní organizace (WHO). Je povinností Evropy, aby hledala životaschopné, inovativní metody pro zajištění financování výzkumu pro boj s tuberkulózou a jinými přenosnými nemocemi. Iniciativa pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI), organizace podporovaná Evropskou unií, nabízí řešení současné situace vytvořením přístupných vakcín za dostupné ceny, které lze poskytnout obyvatelstvu na základě strukturovaných programů očkování. Zařazení iniciativy TBVI do strategie EU 2020 může být řešením, které Evropě umožní posílit její strategickou nezávislost v boji proti tuberkulóze a její vedoucí pozici v oblasti inovací. 20. Jednominutové projevy (článek 150 jednacího řádu) Předsedající. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy o otázkách politického významu v souladu s článkem 150 jednacího řádu. Theodoros Skylakakis (PPE). – (EL) Paní předsedající, nejprve pár slov o Egyptě. Evropská služba pro vnější činnost bude muset vyvinout maximální úsilí v nadcházejících těžkých časech, aby ochránila evropské občany v Egyptě, práva menšin v Egyptě a historické instituce, které je zastupují, jako je řecký ortodoxní patriarchát v Alexandrii. Nyní se vrátím ke svému hlavnímu tématu, kterým je odpad. Přestože máme k dispozici legislativní rámec na vysoké úrovni, téměř všechny členské státy se potýkají s těžkostmi kvůli porušování zákona. Mnohé z nich hovoří o krizi s odpadem a některá odvětví, jako přeshraniční převoz odpadků, se nadmíru rozcházejí s právem Společenství. Zároveň z politických důvodů, na základě slavné politiky „not in my back yard“ (ne na mém dvorku) nevynakládají členské státy takové úsilí, jaké by měly. Komise tedy musí navrhnout dodatečné nástroje, jako je rozšíření zodpovědnosti Evropské agentury pro životní prostředí a možnosti Unie vysílat mise k ověření informací v členských státech. Komise o tom musí přemýšlet s ohledem na návrhy na rok 2012. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Paní předsedající, chtěla bych poukázat na situaci v Rumunsku, kde dochází k bezostyšným porušováním zásad právního státu ze strany současné vlády. Zatčení předního člena opozice, Constantina Nicolesca, oznámené před začátkem soudního slyšení a bez jakéhokoliv důkazu, ukazuje na nedemokratický způsob jednání současné vlády. Kvůli zatčení z politických důvodů a pohrdání obyčejnými občany, o kterém svědčí antisociální opatření přijatá vládou, vycházejí do ulic lidé, kteří byli poníženi a odkázáni k chudobě. S cílem potlačit nespokojenost s nezákonnými, nedemokratickými opatřeními vláda dohodla nákup vybavení pro potlačování nepokojů v ceně 10 milionů EUR. To vše vykresluje jasný obraz o politické diktatuře a o tom, co se bude dít v budoucnu, pokud toto jednání, které popírá evropské hodnoty, zůstane nepotrestáno. Neprotestujeme proti spravedlnosti, ale proti politickému zneužívání. Evropská unie požaduje dodržování demokracie v zemích jako je Tunisko a Egypt, ale demokracii je třeba striktně dodržovat i v členských státech.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Metin Kazak (ALDE). – (BG) Paní předsedající, dámy a pánové, nevyřešené problémy týkající se pěstitelů tabáku v Bulharsku vedly ke stupňování napětí v některých regionech země a k protestům, kterých se účastnilo 10 000 lidí. Svůj nesouhlas vyjádřili v prohlášení o stávající politice, která je důvodem jejich zoufalé finanční situace vyplývající z pozastavení vnitrostátních dodatečných plateb za produkci tabáku sklizeného v roce 2010. V Evropě se tabák pěstuje v 17 z 27 členských států, přičemž vlády všech těchto států poskytují dotace. Ukazuje se, že Bulharsko je jediný členský stát, který má zpoždění ve schváleném vnitrostátním plánu dodatečných plateb za tabák, přijatém zákonem a oznámeném Evropské komisi. Tento plán zajišťuje pomoc bulharským pěstitelům tabáku ve výši 76 milionů EUR, jejichž platba je v současnosti odkládána. Zpoždění při zajišťování této pomoci odsuzuje stovky rodin k hladovění a emigraci a ohrožuje občanský mír v zemi. Michail Tremopoulos (Verts/ALE). – (EL) Paní předsedající, dnes v pozoruhodné atmosféře shody přijal Evropský parlament výzvu svého předsedy, pana Buzka, aby Evropská unie oficiálně uznala genocidu Romů, kteří byli oběťmi nacistů ve druhé světové válce. Jak pan předseda řekl, Romové jsou po velmi dlouhou dobu nejutlačovanější menšinou. Ale na koho se zde obracíme? Kdo bude provádět naše společně rozhodnuté politiky? Komise nařídila zprávu o evropských politikách týkajících se Romů v 18 zemích v červnu 2008 a zprávu má k dispozici od června. Předložil jsem otázku na toto téma, protože se domnívám, že neexistuje důvod, proč by mělo být zveřejnění tak cenné zprávy odkládáno. Ve skutečnosti šlo o mezinárodní výzvu, aby tato zpráva byla zveřejněna. Paní Redingová odpověděla na mou otázku a slíbila, že zprávu zveřejní do konce prosince 2010. Nyní je již únor 2011 a zpráva stále nebyla zveřejněna. Velmi rád bych věděl proč. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, již mnohokrát během rozprav v Evropském parlamentu jsem vyjádřil svůj názor o evropské politice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, politice tolik podporované Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Nicméně jsem upozornil na skutečnost, že tato politika také způsobuje velice nepříznivé hospodářské změny. V mnoha odvětvích vyúsťuje v přemístění průmyslových závodů do jiných zemí mimo Evropskou unii. Bohužel se k tomuto Evropská komise staví nevšímavě, přestože mnozí kolegové poslanci zdůraznili negativní aspekty radikálního omezování emisí CO2. Nedávno jsme se tak dozvěděli, že poslední velké průmyslové závody plánují přestěhovat výrobu z Německa a Polska do zemí bývalého Sovětského svazu, nebo dokonce do Afriky nebo Jižní Ameriky. Tento vývoj vyžaduje konkrétní opatření ze strany Komise, jíž i nadále chybí perspektiva a vize. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, jak jsem slíbila na Agoře občanů, pořádané Evropským parlamentem minulý týden, chtěla bych zde přetlumočit rozhořčení různých sociálních organizací, které se k nám připojily v rozpravách o hospodářské a finanční krizi a jejích vážných následcích, jimiž jsou zvýšená nezaměstnanost, sociální nerovnosti a chudoba, přestože rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Zmíněné organizace u této příležitosti požadovaly, aby činnosti a práce Evropského parlamentu odrážely rozhořčení organizací zapojených do boje s chudobou, vzhledem k sociálním dopadům krize a míře a rozsahu chudoby.

121

122

CS


Z nesčetných do očí bijících příkladů zneužívání, chudoby, diskriminace a sociálního vyloučení a z různých návrhů, žádostí a pobídek bych zdůraznila ty, které se týkají role, již by Evropský parlament měl hrát v odsouzení situace. Konkrétně by měl vytvořit pracovní skupinu zaměřenou na sledování dopadů krize v sociální sféře a opatření přijatých Radou a Komisí na základě rozhodnutí Evropského parlamentu, jako jsou rozhodnutí týkající se minimální mzdy... (Předsedající řečnici přerušil.) Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, pracovní skupina pro hodnocení Schengenu schválila všechny hodnotící zprávy vztahující se k Rumunsku. Jejich závěry ukazují, že Rumunsko splňuje všechny požadavky acquis vztahující se k Schengenu. Bohužel Evropská rada odmítá zprávy Evropskému parlamentu poskytnout a tím zabraňuje uskutečňování postupů Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu nemohou hlasovat, aniž by se seznámili s obsahem zpráv. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci si dokumenty vyžádal, zatímco Rumunsko navrhlo jejich zpřístupnění. Rada však bezdůvodně oddaluje své rozhodnutí. Myslím, že v této situaci je Rumunsko oprávněno poskytnout Parlamentu všechny zprávy o svém přijetí do Schengenské zóny. Tyto zprávy jsou jediným kritériem, na kterém lze zakládat rozhodnutí o přijetí. Žádost o přidání dalších kriterií se neslučuje s evropskými smlouvami, nepředstavuje evropský přístup a není podepřena rozumnými argumenty. Rumunsko splnilo své zákonné povinnosti v přípravě ochrany vnějších hranic Unie a musí obdržet ze strany orgánů EU přiměřenou odpověď. Rovana Plumb (S&D). - Paní předsedající, chtěla bych vás informovat, že demokracie v Rumunsku pravděpodobně ještě nebyla pod tak velkým tlakem za posledních 20 let. Již jsme vás upozornili na předsedu Poslanecké sněmovny, který zfalšoval hlasování o nanejvýš důležitém zákonu o důchodech. Nedávný případ sociálního demokrata, Constantina Nicolesca, předsedy rady okresu Argeş v Rumunsku, opět dokazuje, že metody používané vládní stranou v Rumunsku brutálně ohrožují základní práva a svobody občanů. Všechna opatření přijatá vládou ukazují, že Demokratická liberální strana v Rumunsku bojuje s celým rumunským lidem. Nemůžeme dovolit, aby se demokratický člen Evropské unie choval nedemokraticky, zatýkal lidi podle své vůle a využíval veřejných institucí k vykonávání osobních odvet. Společně musíme bránit svá práva, své svobody a svou demokracii. Marian Harkin (ALDE). - Paní předsedající, jako irská poslankyně Evropského parlamentu žádám EU, aby spravedlivě řešila finanční situaci v Irsku. Ano, musíme nést zodpovědnost za své četné chyby, ale nejednali jsme sami. Investice podobné herním sázkám z mnoha zemí zaplavily irské banky. Ty padly jako balíček karet a irští daňoví poplatníci nesou na svých bedrech neúnosné břemeno. Platíme kárnou úrokovou sazbu ve výši 5,8 % a naše schopnost splácet, ukončená čtyřletým plánem úspor ze strany EU, je založena na růstu, ale k tomuto růstu nemůže dojít. Proč? Nezaměstnanost narůstá, právě když imigrace prudce stoupá. Podniky bankrotují a po čtvrté za sebou se náš HNP snížil. A zatímco ECB nalévá do předních dveří irských bank 132 miliard EUR, 110 miliard EUR uteklo zadními dveřmi těch samých bank v roce 2010; 40 miliard EUR v prosinci 2010.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Situace se rychle stává neudržitelnou, a pokud, jak řekl pan předseda Barroso, se má Evropa podílet na řešení, je třeba nyní uskutečnit seriózní kroky. Diane Dodds (NI). - Paní předsedající, jen v minulém týdnu v mém volebním okrsku v Severním Irsku nechali odpadličtí republikánští teroristé dvě funkční bomby v ulici Antrim Road na severu Belfastu. Skutečně pouze díky milosti Boží dnes nehovoříme o mnohých úmrtích. Stovky lidí museli opustit své domovy, zatímco bezpečnostní složky čelily nebezpečí nastraženému v této obci. Cílem tohoto zmařeného útoku byli policisté, šlo o poslední z řady pokusů zabít příslušníky Policie Severního Irska. O těchto útocích se nemluví ve zprávách ve Spojeném království, neřku-li v Evropě, ovšem připomínají nám, že zatímco došlo k obrovskému pokroku a Severní Irsko se vydalo vpřed, stále jsou tu ti, kteří nás chtějí dostat zpět. Před Vánocemi se předseda Barroso setkal s ministerským předsedou Severního Irska, Peterem Robinsonem, a ujistil ho o svém závazku v rámci Barrosovy pracovní skupiny. Tuto práci vítám a také vítám původní práci vyhotovenou v tomto Parlamentu týkající se financování pro mír. Csaba Sógor (PPE). – (HU) Paní předsedající, slyšeli jsme mnoho stížností a rozhořčených hlasů s ohledem na maďarské předsednictví. Je zajímavé, že žádný z těchto hlasů nehovořil o programu EU úřadujícího předsednictví. Někteří měli námitky vůči mediálnímu zákonu. Evropská komise již zformulovala své námitky a maďarská vláda ukázala vůli zákon pozměnit. Napadla mě otázka, proč stejný mezinárodní zájem nevyvolal zákon o státním jazyku dodnes platný na Slovensku, na základě něhož jsou stále udělovány pokuty za používání mateřského jazyka. Proč se hlasy volající na poplach ohledně uplatňování základních práv v souvislosti s mediálním zákonem nezabývají zpochybněním jednoho z nejpřirozenějších lidských práv maďarské menšiny na Slovensku? Jiní byli znepokojeni obrovským kobercem položeným v budově Rady, na kterém je vyobrazena mapa Maďarska před 160 lety. Tato mapa zobrazuje to, že můžeme vybudovat silnou Evropu pouze na základě znalosti a respektování naší společné historie a národních hodnot. Catherine Stihler (S&D). - Paní předsedající, 14. únor, den svatého Valentýna, bude prvním Evropským dnem epilepsie. Sám svatý Valentýn je znám tím, že trpěl epilepsií. V současnosti trpí epilepsií šest milionů Evropanů. Ve Skotsku je to přibližně 39 000 lidí, ale jen 20 000 z nich má epilepsii jako diagnózu a svůj stav kontroluje léky. To znamená, že 19 000 lidí žije s každodenní obavou z opětovného záchvatu. Rozšíříme-li to na celou EU, znamená to, že miliony lidí také žijí s touto obavou. Dne 14. února musíme zvýšit povědomí o epilepsii. Také se musíme snažit získat ty, u kterých byla epilepsie řádně diagnostikována, a vyzvat členské státy, aby zajistily větší počet neurologů se specializací na epilepsii. Dne 15. února proběhne v Parlamentu řada akcí a vyzývám kolegy, aby se jich zúčastnili. Nebude chybět mnoho vašich voličů. Také bych ráda využila příležitosti a uvítala paní Joanne Hillovou, ošetřovatelku specializovanou na epilepsii, a paní Fionu Nicholsonovou, správkyni služeb skotského centra pro epilepsii.

123

124

CS


Csanád Szegedi (NI). – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi prosím, abych mně vymezený čas věnoval případu Székelyů. V posledních dnech bohužel rumunský prezident opět prohlásil, že nepodporuje územní samosprávu Székelyů. Uvítal bych, pokud bychom jednou provždy mohli zde v Evropském parlamentu věci ujasnit a prohlásit, že Székelyové mají na územní samosprávu právo. Není to otázka vůle Traiana Băsesca; Székelyové mají na samosprávu právo. Chtěl bych všem připomenout, že samospráva je mezinárodně uznávané, závazné právo a že dvojí metr Evropské unie, podle níž některá etnika mají na samosprávu právo a některá ne, je nepřípustný. Baskové a Katalánci mají na samosprávu právo, Székelyové nikoliv. V rámci této logiky musím říci s absolutním přesvědčením, že ti, kteří nepodporují snahy Székelyů o udělení samosprávy, nejsou Evropané. Seán Kelly (PPE). – (GA) Paní předsedající, chci podtrhnout, že svoboda je jedním ze základních cílů Evropského společenství: svoboda cestování, svoboda obchodu a svoboda práce. Nemáme svobodu práce, jelikož vzdělání není vzájemně uznáváno. Dnes jsem slyšela o jednom fyzikovi pracujícím v Itálii, kterému trvalo devět měsíců, než obdržel pracovní povolení pro práci v Irsku. To nedává žádný smysl. Měli bychom se podívat na zdravotnický systém UPMC ve Spojených státech; je to pro nás užitečný příklad. Zejména pokud chceme zavést lékařské služby on line, musíme zavést toto uznávání vzdělání. Jinak nedojde k pokroku. Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – (RO) Paní předsedající, současné opakující se zneužívání moci lidmi, kteří v Rumunsku vládnou, ponořilo zemi do nejtemnějšího období její historie od roku 1989. Rumunsko sice má demokratickou Ústavu, její články jsou však často nestydatě přehlíženy. Přestože teoreticky existuje rozdělení moci ve státě v souladu s demokratickými principy, v praxi kontroluje veškerou moc v Rumunsku prezident Traian Băsescu, diktuje své příkazy volky nevolky a zneužívá každodenně své moci, to vše ve snaze zničit politickou opozici a umlčet každý hlas, který otevřeně nabízí reálnou alternativu pro katastrofickou administrativu prezidenta Băsesca a ministerského předsedy Boca. Jako členský stát Evropské unie by orgány EU ani zástupci ostatních členských států neměli k osudu Rumunska přistupovat lhostejně, ale měli by k této otázce zaujmout postoj. Nenechte se prosím obelhat nesouvislými objasněními a občas trapnými výmluvami ze strany těch, kteří v Rumunsku vládnou, nebo těch, co je otevřeně podporují, buď ze strachu nebo kvůli svým vlastním malým zájmům. Jejich činnost je pro ty, kteří chtějí vidět, dostatečným důkazem smutné reality v mé zemi. Cătălin Sorin Ivan (S&D). – (RO) Paní předsedající, rozhodla jsem se, že budu pravidelně připomínat panu Buzkovi, jak se v Rumunsku vyvíjí demokracie. Byl v rumunském parlamentu a podpořil vládu pana Boca a Traiana Băsesca. Chci panu Buzkovi říci, že rumunský parlament nemá žádné pravomoci a že všechny zákony přijímá a uvádí v platnost vláda. Rumunská vláda také nemá žádné pravomoci, protože ministry jmenuje Traian Băsescu, drží nad nimi pevnou ruku a činí prohlášení pokaždé, když jsou přijata důležitá opatření. V Rumunsku jsou také zavíráni do vězení nevinní lidé na 30 dní a následně jsou postaveni před soud. Žádala jsem pana Buzka o oficiální stanovisko a obdržela jsem odpověď prostřednictvím tiskové zprávy Demokratické liberální strany a Traiana Băsesca. Naléhavě žádám oficiální stanovisko pana Buzka a čekám na něj.

02-02-2011

02-02-2011

CS


Alexander Mirsky (S&D). – (LV) Paní předsedající, proč podle vašeho názoru přijímá Evropský parlament usnesení? Přesně proto, aby mohla být prováděna. Nicméně se zdá, že lotyšská vláda nemá v úmyslu provést usnesení ze dne 11. března 2004. Toto usnesení jasně stanoví, že právo hlasovat ve volbách do obecních orgánů musí být uděleno lidem, kteří mají stálý pobyt na lotyšském území. Na otázku, kdy bude Lotyšsko toto usnesení provádět, pravděpodobně obdržíme odpověď: „Kad pūcei aste ziedēs“ (v lotyštině, obdoba českého „Až naprší a uschne.“). V ruštině by se řeklo: „Kogda rak na gore svistnet“ a v angličtině: „When pigs fly“ (Až budou prasata létat.). Vypadá to takto – buď začnou prasata létat, nebo musíme společným úsilím ukončit diskriminaci 335 000 lidí žijících v Lotyšsku. Děkuji vám. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Paní předsedající, dnes jsme svědky událostí, které změní historii v severní Africe a jinde. Diktátorské režimy se nemohou udržet dlouho nikde na světě. Nicméně chci upozornit na to, že se mohou objevit nové formy diktatury, i ve členském státě Evropské unie, považované za demokratickou, konkrétně v Rumunsku. V právním státě musí být člověk považován za nevinného, dokud není soudci usvědčen, a musí být postaven před soud jako svobodný člověk, pokud nepředstavuje nebezpečí pro společnost. Tyto univerzální právní principy v Rumunsku již neplatí, pokud jde o prezidenta Băsesca a vládnoucí Liberální demokratickou stranu. Jasným důkazem toho, že v Rumunsku dochází k zatčením politického rázu, je prohlášení prezidenta Băsesca ve Štrasburku pět hodin před zatčením Constantina Nicolesca, cituji: „Byl zatčen významný člen opozice.“, konec citátu, přestože pan Nicolescu se ještě nedostal před soud. Jaký jasnější důkaz je potřeba, aby bylo vidět, že prezident Băsescu rozhoduje o tom, kdo a kdy bude zatčen? Corina Creţu (S&D). – (RO) Paní předsedající, také sdílím pocity svých kolegů, kteří poukázali na pronásledování politické opozice v Rumunsku, za použití zákonných nástrojů vlády, jež stále jasněji vykazuje znaky autoritativního zneužívání. Popularita rumunské vlády prudce klesá, k čemuž přispěla i příliš přísná úsporná opatření s drastickými důsledky pro životní úroveň občanů, a tudíž se ve snaze udržet se u moci uchyluje ke stále násilnějším antidemokratickým metodám. Jak řekli mí kolegové, neoprávněné a hrubé zatčení předního člena opozice, přímo zvoleného občany, je nejnovějším a nejvíce znepokojujícím příkladem v řadě výhrůžek a obtěžování opozičních skupin. Zároveň dochází k drancování státního rozpočtu politickými přívrženci vlády, jejichž chaotická opatření ve znepokojující míře prohlubují hospodářskou a sociální krizi a navyšují sociální napětí. Proto také společně protestujeme proti útokům prováděným ve snaze zastrašit opoziční politiky a odborové organizace. Domnívám se, že na fórech EU je třeba zaujmout stanovisko proti očividnému porušování demokratických práv v Rumunsku. Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Paní předsedající, chtěl bych se s vámi všemi podělit o obrovské uspokojení. Nedávno byla ve Španělsku podepsána významná sociální a hospodářská smlouva mezi vládou, hlavními odborovými organizacemi a podnikateli. Tato dohoda činí ze Španělska zemi schopnou spojit své síly v zájmu překonání nesnází, reakce na výzvy a posílení sociálního státu. Dámy a pánové, v současné celosvětové krizi je tato dohoda jedinečným příkladem, jak na základě zodpovědnosti společnosti jako celku sjednáváme dohody s cílem zvítězit nad budoucností a vybudovat silné Španělsko v Unii, jež hraje čím dál tím významnější roli. Předsedající. – Tímto je tento bod uzavřen.

125

126

CS


21. Pořad jednání příštího denního zasedání: viz zápis 22. Ukončení zasedání (Zasedání bylo přerušeno ve 23:25.)

02-02-2011

STŘEDA 2. ÚNORA 2011

Recommend Documents