STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Odbor stavebnictví a investičního rozvoje

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2006

PRACOVNÍ PŘÍRUČKA 13. aktualizované vydání

Praha - květen 2006

Stavebnictví ČR 2006

Cílem příručky “Stavebnictví České Republiky” je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot nebo osobám zajímajícím se o tuto problematiku, i zahraničním zájemcům, kteří vstupují na český stavební trh. Kromě toho může příručka posloužit jako pomůcka obsahující standardní informace poskytované partnerům z dalších odvětví a oborů, ale i institucí, škol apod. v nejobecnějším slova smyslu. Zpracování příručky navazuje na předcházející vydání a tvoří ji kapitoly a přílohy: I.

Tvorba hrubého fixního kapitálu, systém podpory investiční činnosti a podnikání, byty a bydlení, dopravní infrastruktura a přímé zahraniční investice

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) III. Stavební hmoty (postavení výroby stavebních hmot,počet a struktura subjektů působících na trhu, produkce stavebních hmot, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky) IV. Mezinárodní porovnání ve vybraných ukazatelích IV. Vybrané ukazatele ČR VI. Vybraná témata z problematiky investičního a stavebního procesu Číselné a jiné údaje, např. citované právní normy apod., se vztahují především k období do konce roku 2005, ale v těch případech, kdy to bylo vhodné byly zahrnuty i prameny novější. (Týká se to např. citování právních norem.) Obsah příručky nemůže a nechce nahradit originální zdroje informací, ale podat základní orientační informaci, příp. směrovat zájemce na další zdroje. V příručce jsou jen faktografické informace a vysvětlivky bez hodnotících komentářů, které by mohly informace subjektivně ovlivnit. Stejně tak seznamy podniků, které jsou v příručce uvedeny, mají orientační charakter a nemohou nahradit specializované prameny. Aktuální informace o stavebnictví v daném roce lze získat na internetové adrese www.mpo.cz. Komplexnější informace o stavebnictví jsou uváděny na adrese www.ceskestavebnictvi.cz. Příručka vznikla z iniciativy odboru stavebnictví Ministerstva průmyslu a obchodu ČR před 12 lety. Na jejím zpracování se podílí řada odborníků působících ve výstavbě, stavebnictví a výrobě stavebních hmot. Současné vydání z nich vychází, původní údaje aktualizuje a doplňuje s využitím konzultací s externími odborníky a podkladů dalších institucí. Zpracovatel jim všem za poskytnuté podklady, rady a upozornění děkuje i touto formou. V Praze, květen 2006. Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zpracovala společnost Ú R S Praha, a. s. Kontakt: [email protected] ISBN 80-7369-071-3


O B S A H ZÁKLADNÍ UKAZATELE (Tabulka)

9

I

INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

11

1 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3 3.1 3.2

Tvorba hrubého fixního kapitálu Systém podpory investiční činnosti a podnikání Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl Investiční pobídky pro služby a technologická centra Podávání žádostí o investiční pobídku Jiné podpory pro podnikání Operační program průmysl a podnikání Domy, byty a bydlení Bytová výstavba Státní podpora bydlení

13 16

3.21 3.22 3.23

22

Státní fond rozvoje bydlení Ostatní formy státní podpory bydlení Stavební spoření a státní podpora stavebního spoření

4 4.1 5 5.1 5.2

Dopravní infrastruktura Státní fond DI a významné projekty v roce 2003 a 2004 Přímé zahraniční investice Zahraniční investice v ČR České přímé investice v zahraničí

32

II

STAVEBNICTVÍ

41

1 2 2.1 3 3.1 3.2

Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje Stavební trh Počet a struktura stavebních podniků Stavební produkce a ceny Objem a struktura stavební produkce Potenciální prvky dynamiky

43 45

3.21 3.22

3.3 4 4.1

35

49

Stavební povolení Zakázky na stavební práce

Ceny stavebních prací Pracovníci a mzdy Zaměstnanost

59

4.11 Zaměstnanost v odvětví 4.12 Zaměstnanci v podnicích s 20 a více zaměstnanci

4.2 4.3 5 5.1 5.2

Mzdy 4.21 Mzdy v odvětví 4.22 Mzdy v podnicích s 20 a více zaměstnanci

Produktivita práce Hospodářské výsledky Hospodářské výsledky (podniků se 100 a více zaměstnanci) Podniky pod zahraniční kontrolou

68


III

STAVEBNÍ HMOTY

75

1 2 3 4 5

Postavení výroby stavebních hmot v národním hospodářství ČR Počet a struktura subjektů působících na trhu Produkce stavebních hmot Pracovníci a mzdy Hospodářské výsledky (podniků se 100 a více zaměstnanci)

77 78 80 83 85

IV

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

89

1 1.1 1.2 2 2.1 2.2 2.3 3 3.1 4

91

5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

Obecné charakteristiky Obyvatelstvo Pozemní komunikace Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v paritě kupní síly Produktivita práce (na 1 zaměstnanou osobu) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Hrubý fixní kapitál Podíl tvorby HFK v soukromém sektoru na HDP Stavebnictví Stavebnictví zemí EU Stavební produkce a HDP Meziroční změny objemu stavební produkce podle směrů výstavby - země EU Struktura stavební produkce v EU Pracovní síla ve stavebnictví Pracovníci stavebnictví v roce 2005 v zemích EU Byty a bydlení Bytový fond Byty podle počtu místností Byty podle užitné plochy Vybavenost bytů Místo a status bydlení Dokončené byty

V

VYBRANÉ UKAZATELE ČR (Tabulky)

109

1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 2 2.1 2.2

Vybrané makroekonomické ukazatele ČR Výdaje a zdroje HDP Dlouhodobý vývoj HDP Ostatní ukazatele Počty jednotek v registru ekonomických subjektů Tvorba hrubého fixního kapitálu - věcné členění Přímé zahraniční investice v ČR - teritoriálně Přímé zahraničí investice v ČR – dle odvětví Zaměstnanost a mzdy Zaměstnanost Průměrná měsíční mzda

111

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

93

96 97

105

115


3 3.1

Byty a bydlení Domovní a bytový fond 3.11 3.12

3.2

117

Vývoj Struktura domovního a bytového fondu v r. 2001

Zahájené a dokončené byty 3.21 3.22

Absolutní údaje Indexy

3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 5 5.1 5.2

Byty podle typů - zahájená výstavba Byty podle typů – dokončená výstavba Krajská struktura bytové výstavby Zrušené byty Dokončené byty podle počtu místností Dokončené byty podle plochy Stavebnictví Stavební podniky (s 20 a více zaměstnanci) Stavební produkce podle velikosti a typu podniku Stavební produkce podle druhu prací Stavební povolení – absolutní čísla Stavební povolení - indexy Zakázky Zaměstnanci - stav a vývoj (podniky s 20 a více zaměstnanci) Zaměstnanci - struktura Měsíční mzda a produktivita práce (podniky s 20 a více zaměstnanci) Ceny stavebních děl Stavební hmoty Výroba vybraných komodit Výrobci stavebních hmot

VI

TEXTOVÁ PŘÍLOHA

133

1 2 2.1

Stručný přehled základních změn legislativy Stavební zákon Stávající legislativa

135 138

2.11 2.12 2.13

2.2

130

Územní plánování Stavební řád Stavební úřady a státní dohled

Nový stavební zákon 2.21 2.22 2.23 2.24 2.25 2.24

2.3 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

122

Základní zásady Územní plánování Stavební řád Ostatní Stavební úřady a státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu a působnost MMR Změnový zákon

Vyvlastnění pozemků a staveb a ochrana zvláštních zájmů Odborné orgány a profese činné ve výstavbě, jiné instituce Autorizované profese činné ve výstavbě Ostatní účastníci stavebního procesu Účastníci stavebního procesu podle nového stavebního zákona Geodetická činnost Katastrální území a orgány a katastr nemovitostí

150


4 4.1 4.2 4.3 5 5.1 5.2 6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 7 8 9 9.1 9.2 9.3 10 10.1 10.2 10.3 10.4

Zadávání veřejných zakázek Stávající legislativa Nový zákon o veřejných zakázkách Koncesní zákon Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a užívání staveb Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Ochrana životního prostředí Vodní hospodářství a ochrana vod Ochrana ovzduší Odpadové hospodářství Ochrana přírody Ochrana půdního fondu a lesního hospodářství Ochrana nerostného bohatství Ostatní předpisy související s výstavbou Strategie trvale udržitelného rozvoje Klasifikace činností a produkce Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Standardní klasifikace produkce (SKP) Klasifikace stavebních děl (CZ - CC) Technická normalizace a zkušebnictví Evropská technická harmonizace Zkušebnictví Bezpečnost výrobku a odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku Akreditace

156

164

166

169 171 172

179


ZÁKLADNÍ UKAZATELE m. j.

2005

2004

2005/2004

Národní hospodářství HDP (v kupních cenách ) Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubá přidaná hodnota (v základních cenách) HDP (v kupních cenách) Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubá přidaná hodnota (v základních cenách) Zaměstnanost Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců

mld. Kč běžné ceny mld. Kč ceny 1995 tis.osob Kč

2 931,1 773,9 2 612,0 1 879,8 600,5 1 689,0 4 803,7 19 030,-

2 767,7 743,8 2 467,1 1 771,7 579,0 1 584,7 4 732,7 18 035,-

105,9 104,1 105,9 106,0 103,7 106,6 101,5 105,5

Stavebnictví mld. Kč b. c. s. c. -

Provedené stavební práce Ceny stavebních prací Stavební podniky (registrované ČSÚ) - z toho soukromé podniky - fyzické osoby obchodní společnosti Zaměstnanost

tisíce tis.osob

422,7 362,1 269,6 230,4 18,5 457,5

394,3 347,7 263,7 227,7 17,6 451,1

107,2 104,1 103,0 102,2 101,2 105,1 101,4

290,7

269,0

105,1 *

79,2 17,8 2 498 2 156 131 161,6 18 923,1 798,3 1 351,7

80,5 16,8 2 404 2 058 114 154,1 18 233,1 745,5 1 240,5

40 381 32 863

39 037 32 268

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci Provedené stavební práce z toho podíl nefinančních soukromých podniků nefin. podniků pod zahraniční kontrolou Stavební podniky z toho nefinanční soukromé podniky nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou Zaměstnanost Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců Produktivita práce (z hodnoty „S“) (z hodnoty „ZSV“)

mld. Kč b. c. % % počet tis.osob Kč Tis.Kč b.c.

103,9 111,3 103,9 104,8 114,9 104,9 103,8 100,2 109,0

Byty a bydlení Byty - zahájená výstavba dokončené

počet

103,4 101,8

* index ze objemu stavebních prací ve stálých cenách

Prameny: Statistické ročenky ČR, ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Stavebnictví v roce ... (2004, 2005), ČSÚ Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí ... (2005) ČSÚ Časové řady ... (2006) ČSÚ

9


I

INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

1.

Tvorba hrubého fixního kapitálu

2.

Systém podpory investiční činnosti a podnikání

3.

Domy, byty a bydlení

4.

Dopravní infrastruktura

5.

Přímé zahraniční investice


I-1

I - Investice, tvorba fixního kapitálu

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU

„Tvorba hrubého fixního kapitálu“ je definována jako - pořízení nových fixních hmotných a nehmotných aktiv, použitých fixních hmotných a nehmotných aktiv a pořízení nevyráběných hmotných a nehmotných aktiv, - zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv (půdy, podzemních zdrojů, nepěstovaných biologických zdrojů a vodních zdrojů a nehmotných nevyráběných aktiv). Tvorba hrubého fixního kapitálu tedy zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv, která mají charakter dlouhodobé spotřeby a jejich cena převyšuje stanovený limit, tj. nové investice, náklady na velké opravy, zdokonalování investičního majetku, změny stavu základního stáda, nákupy a prodeje stávajícího investičního majetku a náklady spojené se změnou vlastnictví investičního majetku. Nezahrnují se předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi, předměty nakupované vládou pro vojenské účely, civilně nepoužitelné, výdaje na výzkum, vývoj, průzkum trhu apod. Tvorba HDP, hrubého kapitálu a hrubého fixního kapitálu (HFK) 2001 HDP Hrubý kapitál HFK HDP Hrubý kapitál HFK HDP = 100 HK = 100

běžné ceny 2002 2003 2004

2315,3 2414,7 2555,8 668,6 674,2 696,1 638,6 643,3 685,6 107,7 108,1 107,3

104,3 100,8 100,7

105,6 103,2 105,4

27,6 95,5

26,6 95,4

26,6 97,4

ceny roku 1995 2005 2001 2002 2003 2004 2005 m l d. K č 2767,7 2931,1 1617,9 1642,0 1703,0 1777,7 1879,8 765,8 772,9 534,3 552,8 568,3 619,7 604,8 749,9 773,9 507,6 525,0 550,4 600,3 600,5 p ř e d c h o z í rok = 1 0 0 107,9 105,9 102,6 101,5 103,2 104,4 106,0 110,0 100,4 106,3 103,5 102,8 109,0 100,1 110,2 104,1 105,4 103,4 104,7 107,6 103,7 podíl HFK v % 27,2 26,4 31,4 32,0 32,3 33,9 31,9 97,5 99,9 95,0 95,0 96,8 96,9 99,3

V běžných cenách v roce 2005 činila tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) 773,9 mld. Kč; proti roku 2004 se zvýšila o + 24 mld. Kč, tj. o + 4,1 %. K růstu tvorby HFK v roce 2005 došlo v závislosti na růstu HDP i na růstu celého hrubého kapitálu, dynamika HFK ale přesáhla růst HK, nikoli však svůj předchozí růst v letech 2000- 2004. Proto se podíl HFK v běžných cenách proti roku 2004 nezvýšil. Reálně vzrostla tvorba HFK meziročně o +3,7 %, tj. o 0,2 mld. Kč na 600,5 mld. Kč. V porovnání s tempem růstu HDP rostla tvorba HFK pomaleji o +2,3 %, v porovnání s růstem hrubého kapitálu rychleji o +3,6 p. b. a v důsledku toho se její podíl z hodnoty HDP v roce 2004 snížil o 2%, podíl z hodnoty hrubého kapitálu se zvýšil na 99,3 %. Tvorba HFK rostla pomaleji než výdaje na celkovou konečnou spotřebu o -0,2 p. b. v běžných cenách, ale rychleji o +1,7 p. b. ve srovnatelných cenách obdobný vývoj byl i u výdajů na spotřebu domácností, vlády .





Tvorba HFK podle sektorů běžné ceny 2001 2002 2003 mld. Kč 594,913 638,625 643,311 685,633 405,584 425,338 412,733 448,286 16,481 18,841 20,868 9,157 63,331 75,202 90,392 111,744 108,340 117,072 116,165 113,807 1,177 2,172 3,153 2,639 podíl na tvorbě HFK v % 68,2 66,6 64,2 65,4 2,8 3,0 3,2 1,3 10,6 11,8 14,1 16,3 18,2 18,3 18,1 16,6 0,2 0,3 0,5 0,4 Index předchozí rok =100% 107,3 100,7 106,6 104,9 97,0 108,6 114,3 110,8 43,9 118,7 120,2 123,6 108,1 99,2 98,0 184,5 145,2 83,7 2000

CELKEM Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce CELKEM Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce

Meziročně se objem vytvořeného HFK zvýšil především díky růstu v sektoru vládních institucí, kde tvorba HFK dosáhla 111,7 mld. Kč a relativní růst +23,6 %, v sektoru nefinančních institucí dosáhla tvorba HFK 448,3 mld. Kč po růstu o +8,6 mld. Kč,. K relativnímu poklesu o -11,7 mld. Kč (-66 %) naopak došlo v sektoru finančních podniků. Ve víceletém horizontu, tj. proti roku 2000, došlo v roce 2003 ke změně sektorové struktury tvorby HFK především ve prospěch sektoru vládních institucí, a to na úkor právě sektoru finančních podniků; znamenalo to, že „hnacím motorem“ investiční aktivity byl vládní sektor a nefinanční podniky. Pokles tvorby HFK v sektoru domácností je sice patrný - v běžných cenách objem HFK poklesl o více než 3,5 mld., ale relativně se jedná o pokles 2 % proti roku 2002 a dlouhodobě ( v porovnání s rokem 2000 ) došlo dokonce i ke zvýšení o 5%. Tvorba HFK podle odvětví 2002 Zemědělství, lesní hospodářství, myslivost Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy vozidel a spotřebního zboží Doprava, skladování, pošty, telekomunikace Finanční zprostředkování

17,8 10,9 148,6 38,7 22,6 66,1 104,7 21,5

běžné ceny 2003 mld. Kč 16,6 7,0 157,8 47,0 25,4 61,7 116,8 9,6

2003/2002 93,3 64,2 106,2 121,4 112,4 93,3 111,6 44,7

Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska tvorby HFK v roce 2003 byl „zpracovatelský průmysl“ s objemem vytvořeného HFK 157,8 mld. Kč (v běžných cenách), což byla téměř



čtvrtina celkové tvorby HFK. Na dalších místech, podle výše vytvořeného HFK, byly „doprava, skladování, pošty a telekomunikace“; tato odvětví vytvořila HFK za více než 100 mld. Kč, což znamenalo podíl 17 %. Podíly na tvorbě HFK a vývoj tvorby podle odvětví

Zemědělství, lesní hospodářství, myslivost Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy vozidel a spotřebního zboží Doprava, skladování, pošty, telekomunikace Finanční zprostředkování

běžné ceny 2002 2003 HFK celkem = 100 2,8 2,4 1,7 1,0 23,1 23,0 6,0 6,9 3,5 3,7 10,3 9,0 16,3 17,0 3,3 1,4

Tvorba HFK ve věcném členění 2000 Celkem - budovy / stavby - stroje / zařízení - ostatní

561,5 244,7 290,3 26,5

Celkem - budovy / stavby - stroje / zařízení - ostatní

100,0 43,6 51,7 4,7

běžné ceny 2001 2002 mld. Kč - běžné ceny 638,6 643,3 276,1 273,6 321,5 325,2 41,0 44,5 podíl na tvorbě HFK v % 100,0 100,0 43,2 42,5 50,3 50,6 6,4 6,9

2003 685,6 321,0 319,5 45,1 100,0 46,8 46,6 6,6

Ve věcné struktuře tvorby HFK v roce 2003 v běžných cenách dosáhly budovy a stavby, tj. HFK vytvořený stavebnictvím, 321,0 mld. Kč a na tvorbě HFK se budovy a stavby podílely z 46,8 %. Tvorba HFK v běžných cenách ve formě budovy a staveb předstihla o 1,5 mld. Kč stroje a zařízení a jejich podíl na tvorbě o +0,2 procentního bodu. Proti předchozímu se tvorba HFK formou budov a strojů relativně zvýšila o +17,3 %, což byl rychlejší růst než celková tvorba HFK (o +6,6 p. b.), i než tvorba HFK formou strojů a zařízení (o -1,8 p. b.).



I - 2 SYSTÉM PODPORY INVESTIČNÍ ČINNOSTI A PODNIKÁNÍ

I - 2.1 INVESTIČNÍ POBÍDKY PRO ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Podpora investiční činnosti byla legislativně upravena v dubnu 1998 tak, aby byly vytvořeny rovné podmínky pro české i zahraniční investory. V roce 2000, s účinností od 1. května 2000, byl přijat zákon o investičních pobídkách (zákon č. 72/2000 Sb.), novelizovaný nejprve v lednu 2002 a dále v prosinci 2003 (zákonem č. 19/2004 Sb., který, kromě jiného, upřesnil pojmy „přípustná míra veřejné podpory“, „přípustná hodnota veřejné podpory“ a „náklady, které mohou být podpořeny“). Také zjednodušil a rozšířil původní systém pobídek. Tato právní úprava byla projednána s Evropskou komisí a splňuje evropská pravidla pro státní podpory. Zákon č. 72/200 Sb. ve znění pozdějších předpisů je nyní platný od 1.5.2004 Systém pobídek zahrnuje: • Daňové úlevy, spočívající v osvobození od daně z příjmů nově vzniklých společností po dobu až 10 let nebo částečné osvobození po dobu až 10 let existujících společnosti. „Daňové prázdniny“ jsou ukončeny po vyčerpání schválené státní podpory (viz dále uvedená poznámka o kompatibilitě se směrnicemi ES). • Granty ve formě finančního příspěvku na vytváření nových pracovních míst. Výše grantu je závislá na úrovni nezaměstnanosti v okrese, kde se má investice realizovat. Pohybuje se od nuly (v okresech s mírou nezaměstnanosti pod celostátním průměrem) do 200.000 Kč (+ 50 tis.Kč na osobu se zdravotním postižením, či nejméně 6 měsíců vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání) na jednoho zaměstnance (v okresech, kde míra nezaměstnanosti překračuje celostátní průměr o více než 50 %). • Granty ve formě finančního příspěvku na výcvik a rekvalifikační kursy nových zaměstnanců. Výše grantů se pohybuje od nuly do 35 % celkových nákladů na výcvik a rekvalifikaci. • Podpory vzniku průmyslových zón, ve formě výhodného získání pozemku a jeho vybavení infrastrukturou. Podpora je určena pro obce, svazky obcí, kraje, rozvojové společnosti( právnické osoby, jejichž převažujícím předmětem podnikání jsou živnosti související s rozvojem a pronájmem podnikatelských nemovitostí na území ČR) nebo významné investory, kteří získali investiční pobídky podle Zákona. Program podporuje přípravu průmyslových zón, výstavbu a rekonstrukci nájemních hal, regeneraci tzv. brownfields, a to za účelem přípravy podmínek pro investiční projekty v sektorech zpracovatelského průmyslu. Na základě zákona o investičních pobídkách využívalo ke dni 15.11.2005 investiční pobídky 205 společností. Realizované investice podpořených firem dosáhnou dle předpokladů celkové výše téměř 6,79 mld. USD a předpokládají vytvořit 48 110 pracovních míst.



Získání pobídky je vázáno na splnění těchto podmínek: - min. 10 ha ucelené plochy, min. 5 ha nevyužívané plochy u brownfields - schválený územní plán pro průmyslovou výrobu, obchod a služby - pozemky ve vlastnictví příjemce podpory nebo státu, příp. investora - účast státního rozpočtu nepřesahuje 200 Kč/m2 plochy průmyslové zóny, resp.1000 Kč/m2 plochy brownfields - pokud je příjemcem veřejné podpory rozvojová společnost či významný investor, musí být projekt financován tak, aby alespoň ve 25% celkových nákladů na projekt nebyl obsažen žádný prvek veřejné podpory Výše podpory - nákladová mezera (rozdíl mezi náklady na přípravu projektu a výnosy z tohoto projektu) - v případě výstavby či rekonstrukce infrastruktury již existujících průmyslových zón přímá dotace ve výši 75% uznatelných nákladů pro města, obce a kraje a 46 % pro podnikatelské subjekty - v případě akreditace průmyslových zón – max. 400 tis. ( 80 % nákladů) *

*

*

Investiční pobídky jsou formou veřejné podpory a proto je třeba, aby byly kompatibilní s úpravou platnou v EU („EC Regulations for Regional Support“ a „EC Directive on Support of Retraining“). Jednotlivé žádosti o investiční pobídky schvaluje Ministerstvo průmyslu a obchodu, které také rozhoduje o celkové výši státní dotace pro každý projekt. Výše dotace se určuje percentuálním podílem z celkového objemu dané investice, tj. investičních výdajů do budov, strojů a zařízení, včetně výdajů na nehmotné investice, a je diferencována podle alokace v ČR. Maximální percentuální výše státní podpory (investiční pobídky z celkového objemu dané investice) pro jednotlivé regiony České republiky dosahuje: - 50 % pro kraj Středočeský a Moravskoslezský, - 49 % pro kraj Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Zlínský, - 48 % pro kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina a Jihomoravský, - 46 % pro kraj Jihočeský a Plzeňský a - 20 % pro hlavní město Praha.

I - 2.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY PRO SLUŽBY A TECHNOLOGICKÁ CENTRA V nařízení vlády č. 1238/2003 Sb. je zakotven „Rámcový program podpory technologických center a strategických služeb“ (viz poznámka níže), zahrnující následující formy vládní podpory a příslušné kvalifikační předpoklady: - kvalifikační předpoklady: - investice min. 30 mil. Kč ( 15 mil. Kč) a vytvoření 50 ( 15) nových pracovních míst nejpozději do 3 let - min. polovina investice musí být kryta vlastními zdroji investora - musí existovat předpoklad realizace výsledků technologického centra ve výrobě - investice a pracovní místa musí být zachovány po dobu min. 5 let



Dotace na podnikatelskou činnost: - pokrývá až 50 % (resp. 65% u malých a středních podniků) uznatelných nákladů: - investice do hmotného a nehmotného majetku pořízeného za období prvních 5 let nebo - dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců zaměstnaných do 3 let Hmotná podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců - pokrývá až do výše 35 % (v Praze 30 %) nákladů zvláštních na zvláštní školení (tj. nákladů na výcvik, při němž zaměstnanci získají znalosti a dovednosti, které mohou být využity jen v investorově projektu a nemohou být jednoduše uplatněny u jiných zaměstnavatelů) a až 60 % (v Praze 55 %) nákladů na obecné školení (tj. nákladů na výcvik, kterým získají zaměstnanci obecné znalosti a dovednosti, které mohou být využity i mimo investorův projekt), max. 100 tis. resp. 150 tis. Kč na jedno pracovní místo, v závislosti na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst Poznámka: „Podporovanými službami“ se rozumí vybrané činnosti charakteristické vysokým podílem přidané hodnoty a vysokým podílem kvalifikované práce, těsnou vazbou na informační technologie prováděné ve zvláštních uživatelských kontaktních centrech, vč. regionálních poboček nadnárodních společností, v softwarových centrech apod. „Technologickými centry“ se rozumí centra inovačních aktivit, která se těsně váží ke zpracovatelskému průmyslu. Předpokládá se, že výsledky těchto aktivit budou uplatněny v běžné výrobě během 3 let od vydání „Rozhodnutí o podpoře projektu“. Typická inovační aktivita technologického centra by měla zahrnovat běžnou rutinu nebo periodické změny výrobků, výrobních linek, výrobního procesu, existujících služeb nebo jiných prováděných operací, včetně změn představujících zlepšení. Nesmí jít o aktivity závislé na zbrojním průmyslu.

I - 2.3 PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O INVESTIČNÍ POBÍDKU Žádost o pobídku podává investor na standardizovaném formuláři žádosti a registrace prostřednictvím agentury CzechInvest (viz dále). Ta žádost během 30 dnů vyhodnotí (60 dní v případě technologických center a podporovaných obchodních služeb) a předá ji Ministerstvu obchodu a průmyslu (MPO). MPO si vyžádá stanoviska ostatních resortů ( 14 dní na vrácení připomínek) a ve spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže rozhodne, v souladu s regulačními předpisy ES, během 2 až 3 měsíců o celkové výši podpory. Po obdržení stanovisek jednotlivých resortů vyhotoví MPO návrh „Nabídku na poskytnutí investičních pobídek“ a předá ho investorovi. Návrh bude obsahovat všechny druhy a výše podpor, které přicházejí v úvahu, a stanoví podmínky pro jejich udělení. Investor má lhůtu 6 měsíců na přijetí tohoto návrhu. Po jeho přijetí MPO vydá definitivní „Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“. Další podrobnosti o investičních pobídkách jsou obsaženy v tištěné nebo elektronické formě v „Manuálu investičních pobídek“.



I - 2.4 JINÉ PODPORY PODNIKÁNÍ Pro případy, kdy z nejrůznějších důvodů nemohou být splněna kritéria výše uvedeného systému investičních pobídek, existují další možnosti podpory (žádná z těchto podpor nezahrnuje daňové úlevy ve formě „daňových prázdnin“). Programy podpory malého a středního podnikání jsou určeny pro podniky, jejichž počet zaměstnanců na plný úvazek se pohybuje v rozmezí 50 až 250 osob (v závislosti na daném programu); dalšími kritérii jsou objem příjmů a majetku. Nejvýše 25 procent podniku může být vlastněno subjektem, který kritéria nesplňuje. O podporu mohou žádat jen již existující subjekty. Vláda České republiky schválila dne 2. dubna 2006 usnesením č. 353 program podpory malých a středních podnikatelů postižených povodní v roce 2006 s názvem REKONSTRUKCE 2006. Podpora bude poskytována malým a středním podnikatelům na území postiženým povodní s cílem usnadnit obnovu jejich činnosti. Formou podpory je cenově zvýhodněná záruka za bankovní úvěry.Záruka je poskytována až do výše 90% jistiny úvěru a nesplacených úroků nepřesahujících 20% zůstatku jistiny úvěru. Drobným podnikatelům s méně než 10 zaměstnanci může být poskytnuta i dotace až do výše 10% uznatelných nákladů na obnovu podnikatelské činnosti, maximálně však 1 mil. Kč. Záruky za bankovní úvěry a dotace jsou poskytovány prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Národní programy podpory malého a středního podnikání na období 2005 — 2006, schválené vládou České republiky usnesením č. 1159 dne 24. 11. 2004, včetně změny podmínek programů, které schválil ministr průmyslu a obchodu s platností od 1. 1. 2006: ZÁRUKA – poskytnout zvýhodněné daňové záruky k bankovnímu úvěru a k rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruky za návrhy do obchodních soutěží a záruky za provozní úvěry za účelem usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšování konkurenceschopnosti těchto podnikatelů. *

*

*

V rámci Národního vzdělávacího fondu existuje několik programů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů. Tento fond je také národním koordinačním centrem programu EU Leonardo da Vinci. Program podporuje vzdělávací programy v tuzemsku (až do 75 % celkových nákladů) a studijní pobyty v zemích EU (až do 5.000 euro na jeden pobyt). V oblasti zdanění je umožněno společnostem odečítat ze svého daňového základu 10 až 15 % nákladů na nové stroje a technologie, pokud jsou prvními vlastníky nebo nájemci. Úleva na dani z nemovitostí na 5 let se nabízí společnostem, které přešly z vytápění svých prostor uhlím nebo naftou na vytápění plynem, elektřinou nebo jinými, alternativními zdroji energií.



Podporu vývozu zabezpečuje: - národní agentura CzechTrade, která zprostředkovává kontakty a informace o vývozních příležitostech ve světě a finanční asistenci při průzkumech trhů, vydávání vývozních katalogů a utváření obchodních kontaktů; podrobnosti jsou dostupné na adrese www.czechtrade.cz, - Česká exportní banka, která pomáhá vytvářet pro exportéry podmínky srovnatelné s podmínkami, které mají zahraniční vývozci, - Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která umožňuje vývozcům pojištění proti rizikům z neplacení ze strany zahraničních zákazníků v důsledku obchodních a politických rizik. V České republice existuje více než 25 Obchodních inovačních center (BIC), Vědeckých a technologických parků a Inkubátorů. Podrobnosti jsou k dispozici na webové stránce Společnosti vědeckých a technologických parků www.svtp.cz. Inovační centrum založené Českým vysokým učením technickým patří k nejvýznamnějším z těchto center (adresa http://www.bic.cvut.cz/english). Jeho posláním je podpora rozvoje malých a středních inovativních firem a v tomto směru se podílí na řadě národních a mezinárodních projektů. Zákonem č. 1/2004 Sb. z 3. prosince 2003 byla zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest; je státní příspěvkovou organizací, podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu. Agentura poskytuje podporu malým a středním podnikatelům podle tohoto zákona a na základě programů schválených vládou podle zvláštního zákona (např. zákona č. 218/2000 Sb.), plní funkci určené organizace při poskytování investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb. a další úkoly.

I - 2.5 OPERAČNÍ PROGRAM PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl vyhlášen Operační program průmysl a podnikání (OPPP). Cílem podpory v rámci Operačního programu průmysl a podnikání je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby byl dosažen pozitivní synergický efekt v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a budování informační společnosti. nedílnou součástí je i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Operační program průmysl a podnikání bude financován z jednoho zdroje, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jeho prostředky se člení na rozvoj podnikatelského prostředí (50 % prostředků OPPP), rozvoj konkurenční schopnosti podniků (46 %) na technickou pomoc (4 %). Pro roky 2004-2006 byly vyhlášeny v rámci OPPP přímé podpory podnikatelům tyto programy pro malé a střední firmy:


-


START, KREDIT, MARKETING, INOVACE, ÚSPORA energie obnovitelné zdroje jedná se o zvýhodněné bezúročné úvěry a nevratné dotace na pořízení hmotného i nehmotného majetku, zásob, technologií, rekonstrukce a technické zhodnocení atd.

Všeobecné podmínky byly stanoveny a zveřejněny a jsou k dispozici na www.mpo.cz. nebo www.czechinvest.cz



I - 3 DOMY, BYTY A BYDLENÍ

I - 3.1 BYTOVÁ VÝSTAVBA Po vysokých objemech bytové výstavby v 70. a 80. letech (v 80. letech se počet bytů dokončených ročně pohyboval mezi 80 a 50 tisíci) došlo na začátku 90. let k útlumu bytové výstavby, a to jak zahajování, tak dokončování výstavby bytů. • Roční počet dokončených bytů se v období 1991 - 1995 postupně snižoval až na necelých 13 tisíc. V dalším pětiletém období se roční počet dokončených bytů postupně zvyšoval až na 25.207 bytů v roce 2000. V dalších letech růst v podstatě pokračoval a v roce 2004 dosáhl 32.863 dokončených bytů. Vývoj počtu zahájených - dokončených - rozestavěných bytů

1990 1991 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zahájené byty počet index 61 004 100,0 10 899 17,9 16 548 27,1 29 502 48,4 28 983 47,5 33 606 55,1 36 496 59,8 39 037 64,0 40 381 66,2

Dokončené byty počet index 44 594 100,0 41 719 93,6 12 662 28,4 23 074 51,7 24 759 55,5 27 292 61,2 27 127 60,8 32 268 72,4 32 863 73,7

Rozestavěné byty počet index 158 840 100,0 128 228 80,7 66 172 41,7 118 785 74,8 121 705 76,6 129 609 81,6 139 132 87,6 146 801 92,4 155 202 97,7

Poznámka: Podrobnější údaje viz tabulka čís. 3.2 v kapitole V.

• Podobně klesl i počet ročně zahajované výstavby bytů; minimum bylo v roce 1993 (7.454 bytů, což bylo jen 12 % v porovnání s rokem 1990). Zatímco počet dokončených bytů klesal poměrně postupně, počet bytů, jejichž výstavba byla zahajována, zaznamenal prudký propad z roku na rok (na 10.899 v roce 1991 z 61.004 v roce 1990). Proti 90. letům se dramaticky snížila zejména družstevní bytová výstavba. V dalších letech počet ročně zahajovaných bytů rostl, i když s určitým kolísáním; nejvyšší počet byl dosud dosažen v roce 2005 (40 381 bytů). V roce 2005 dosáhla již situace u rozestavěných bytů téměř 98 procentního podílu z roku 1990. (Přehled ročních počtů dokončených, zahájených a rozestavěných bytů od roku 1990 viz též V. kapitola „Vybrané ukazatele ČR“.)



Byty podle typu výstavby

Výstavba ⇒ 2004 – počet 2005 - počet index podíl z celku Výstavba ⇒ 2004 – počet 2005 - počet index podíl z celku

Byty v rodinných domech Byty v bytových domech Zahájená výstavba bytů družstevní individuální ostatní družstevní komunální ostatní 10 16 022 90 562 2 012 9 327 2 16 143 192 423 1 968 11 183 20,0 100,8 213,3 75,3 97,8 119,9 0 98,8 1,2 3,1 14,5 82,4 Dokončené byty individuální družstevní ostatní družstevní komunální ostatní 12 475 30 1 494 3 641 5 587 12 837 106 1 384 2 430 7 712 102,9 353,3 92,6 66,7 138,0 99,2 0,8 12,0 21,1 66,9

Ve výstavbě rodinných domů měla v roce 2005 dominantní postavení individuální výstavba jako již řadu let Ve výstavbě bytových domů vystupuje v posledních letech do popředí tzv. „ostatní výstavba“, tj. výstavba soukromých investorů (developerů), která měla na počtu zahájených i dokončených bytů v roce 2003 poloviční podíl než v roce 2005. V roce 2005 se tento podíl zvětšil i oproti roku 2004 – u dokončených bytů přesáhl dvě třetiny a u zahájených dokonce přesáhl 80%. Počet zahájených i dokončených bytů stavěných touto formou značně meziročně vzrostl. Počet dokončených bytů družstevní a komunální výstavby proti předchozímu roku poklesl.Celkový počet bytů zahájených v bytových domech vzrostl.



Počet a struktura zahájených bytů podle druhů objektů Celkem

Rod.domy

2000 2001 2002 2003 2004 2005

32 377 28 983 33 606 36 496 39 037 40 381

12 177 12 895 13 659 17 250 17 485 17 579

2000 2001 2002 2003 2004 2005

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

37,6 44,5 40,6 47,3 44,8 43,5

RD/N-P-V BD/N-P-V D.s peč.sl. Počet 7 097 4 272 3 658 845 6 276 3 639 2 048 1 357 10 246 3 600 1 850 1 803 10 043 3 561 2 288 1 017 11 901 3 499 1 841 855 13 574 3 141 2 103 527 % z celkového počtu nových bytů 21,9 13,2 11,3 2,6 21,7 12,6 7,1 4,7 30,5 10,7 5,5 5,4 27,5 9,7 6,3 2,8 30,5 8,9 4,7 2,2 33,6 7,8 5,2 1,3

Byt. domy

Nebyt.obj. 1 453 1 384 1 225 1 167 1 318 1 932 4,5 4,8 3,6 3,2 3,4 4,8

Nebyt. pr. 2 875 1 384 1 223 1 170 2 138 1 525 8,9 4,8 3,6 3,2 5,5 3,8

Poznámky a vysvětlivky k předchozí tabulce: RD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům BD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům D. s peč. sl.: domy s pečovatelskou službou a domovy - penzióny Nebyt. obj.: byty v nebytových objektech Nebyt. pr.: byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů Další údaje viz tabulka čís. 3.3 v kapitole V.

Ve struktuře bytů, jejichž výstavba byla zahájena: • již po více let převládaly byty v rodinných domech, v roce 2003 to byla téměř polovina, ale zdá se že tento trend začíná ustupovat. - proti roku 2004 se jejich podíl snížil o -1,3 procentního bodu , • na druhém místě, co do počtu, byly byty v bytových domech (13.574 bytů), jejich podíl dosáhl 33,6 % (proti předchozímu roku se podíl zvýšil o +3,1 p. b. a počet o +14,1 %), - více než 80% těchto bytů bylo postaveno formou „ostatní“ výstavby (82,4 %), 14,5 % bylo postaveno formou obecní (komunální) výstavby a 3,1 % formou družstevní výstavby, - ze zahájených obecních bytů a bytů z „ostatní“ výstavby má být po dokončení téměř 80 % (79,1 %) prodáno, ke komerčnímu nájemnímu využití bylo určeno 9,1 % a k nájmu za sociální nájemné 6,7 %, • nástavby, přístavby a vestavby se na celkovém počtu bytů podílely 13,0 %, z toho v rodinných domech 7,8 % • podíly ostatních bytů, tj. bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech - penziónech pro seniory, v nebytových objektech a v adaptovaných nebytových prostorech, byly méně významné, i když meziročně se jejich počet snížil, mimo v nebytových objektech.



Počet a struktura dokončených bytů podle druhů objektů Celkem

Rod.domy

2000 2001 2002 2003 2004 2005

25 207 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863

10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472

2000 2001 2002 2003 2004 2005

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

41,5 43,2 42,9 42,0 41,2 41,0

RD/N-P-V BD/N-P-V D.s peč.sl. Počet 5 926 2 911 2 339 687 5 912 2 948 1 874 708 6 393 2 957 1 737 1 725 7 720 2 486 1 454 1 729 10 722 2 453 2 070 1 638 11 526 2 270 1 569 1 047 % z celkového počtu nových bytů 23,5 11,5 9,3 2,7 23,9 11,9 7,6 2,8 23,4 10,8 6,4 6,3 28,4 9,2 5,3 6,4 33,2 7,6 6,4 5,1 35,1 6,9 4,8 3,2

Byt. Domy

Nebyt.obj.

Nebyt. pr.

745 824 1 070 1 213 719 794

2 133 1 799 1 693 1 128 1 364 2 185

3,0 3,3 3,9 4,5 2,3 2,4

8,5 7,3 6,2 4,2 4,2 6,6

Poznámky a vysvětlivky: RD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům BD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům D. s peč. sl.: domy s pečovatelskou službou a domovy - penzióny Nebyt. obj.: byty v nebytových objektech Nebyt. pr.: byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů Další údaje vit tabulka čís. 3.4 v kapitole V.

Ve struktuře dokončených bytů: • již po více let počtem převládaly byty v rodinných domech, jejich podíl se však od roku 2001 nepřetržitě snižuje; v roce 2005 dosáhl jejich podíl 41,0 %: proti předchozímu roku se podíl snížil o 0,2 procentního bodu ale jejich počet se zvýšil o +1,3 %, - 96 % těchto bytů bylo určeno pro vlastní užití stavebníky a k prodeji po dokončení bylo určeno 4 % (s ohledem na výše uvedenou strukturu zahájené výstavby bytů by se ani v příštích letech struktura bytů podle užití neměla měnit), - téměř všechny dokončené byty v rodinných domech byly postaveny individuální výstavbou (99,2 %), • o necelé 2 procentní body se meziročně zvýšil podíl bytů dokončených v bytových domech, což znamenalo i meziroční zvýšení jejich počtu o +7,5 %, - převažovaly byty stavěné formou „ostatní“ bytové výstavby (66,9 %), jejichž počet se proti předchozímu roku zvýšil o +38,0 % (celkem 7 712 bytů), - více než 20% bytů v bytových domech pocházela z obecní (komunální) výstavby (21,1 %) a jejich počet se proti roku 2004 snížil o cca 35 % (celkem 2 430 bytů), - podíl družstevní výstavby v roce 2005 dosáhl 12 % , což je v porovnání s rokem 2004 snížení o více než 100 bytů, meziroční pokles byl 7,4 % ( celkem 1.384 bytů). • přibližně o +15,1 % se snížil počet bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách v rodinných i bytových domech; celkově se podílely na počtu dokončených bytů ze 11,7 %, • byty v domech s pečovatelskou službou a domovech - penziónech pro seniory snížily svůj počet o 591 proti roku 2004



• podíly bytů získaných adaptací nebytových prostorů vzrostly oproti roku 2004 o 2,4ˇ% tedy na 6,6 % a podíly bytů v nebytových objektech vzrostly o 0,1 procentního bodu proti roku 2004 Kromě toho bylo v roce 2005 modernizováno 21 896 bytů. Proti předchozím letům to bylo více o +6.427 dokončených modernizovaných bytů. Vzhledem k tomu, že byla současně zahájena modernizace 24 404 bytů (tj. o +21,6 % více než v roce 2004), lze očekávat, že v roce 2006 se počet dokončených modernizovaných bytů může opět zvýšit. Vybrané kvalitativní ukazatele bytů dokončených v roce 2004 Prům. počet pokojů rodinné d. bytové d. 4,39 1,96

Obytná plocha v m2 rodinné d. bytové d. 97,0 47,5

Užitková plocha v m2 rodinné d. bytové d. 151,5 66,7

Byty stavěné po roce 2000 jsou na kvalitativně vyšší úrovni, než byty z období před rokem 1990. Rychlý vývoj zaznamenala kvalita zabudovávaných výrobků a technické vybavenost bytů (např. okna, dveře a jejich kování, koupelnové instalace, elektroinstalace, svítidla aj.). V základním příslušenství jsou byty na evropské úrovni (podíl bytů s vodovodem, teplou vodou, koupelnou, WC, ústředním topením). Výrazně nižší dosud byla velikost a pokojovost bytů, vybavenost garážemi apod. Struktura dokončených bytů podle počtu pokojů v % v roce 2004 garsoniéry 0,3 15,1

počet pokojů (celkový počet dokončených bytů = 100) 1 2 3 4 Rodinné domy 0,9 4,6 15,8 33,6 Obytné domy 27,0 28,6 21,9 6,3

5 a více 44,8 1,17

Poznámky k předchozí tabulce: Dokončené byty bez nástaveb, přístaveb a vestaveb. Jednopokojové byty včetně dvougarsoniér

Podle počtu pokojů převládaly v rodinných domech byty (dokončené v posledních letech) s 5 a více pokoji, cca 45 %; byty se 4 a více pokoji překročily 78 %. Mírně klesající tendenci měly nejmenší byty, tj. garsoniéry nebo jednopokojové byty a dvougarsoniéry ovšem pouze v rodinných domech. V bytových domech měly největší četnost byty jedno a dvou pokojové, s podíly kolem 27 %, následované byty třípokojovými (podíl těchto tří velikostních kategorií bytů dosáhl 77 %). Byty větší dosahovaly podílu jen cca 7,5 %. Ve víceletém horizontu lze pozorovat tendenci ke zkracovaní doby výstavby, zvláště u rodinných domů, kde doba výstavby poklesla z téměř 60 měsíců v roce 2000 na necelých 44 měsíců v roce 2004.



I - 3.2 STÁTNÍ PODPORA BYDLENÍ I - 3.21 Státní fond rozvoje bydlení K podpoře bydlení ze strany státu byl zákonem č. 211/2000 Sb., který nabyl účinnosti 21. 7. 2000 (ve znění pozdějších předpisů), zřízen Stání fond rozvoje bydlení (SFRB). Fond je samostatnou právnickou osobou s plnou subjektivitou. Jeho úkolem je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je především na podporu: - výstavby bytů, především nájemních, - oprav bytového fondu, především oprav domů vystavěných panelovou technologií, - výstavby technické infrastruktury v obcích, tj. k zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu. Použití prostředků SFRB bylo upraveno těmito zákonnými normami: • poskytování dotací na výstavbu nájemních bytů: - nařízením vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků SFRB formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů (ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., č. 141/2002 Sb. a č. 145/2003 Sb., - nařízením vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků SFRB ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, a - nařízením vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků SFRB formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, • poskytování úvěrů obcím na opravy, modernizace a rekonstrukce: - nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků SFRB na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb. a nařízení vlády č. 59/2004 Sb., • podpora regenerace panelových domů: - nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků SFRB ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., • poskytování úvěrů fyzickým osobám: - nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů osobami mladšími 36 let, - nařízení vlády č. 396/2002 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 446/2002 Sb. Pro rok 2006 se počítá s udělením dotací v celkové hodnotě cca 4,1 mld. Kč.v následující struktuře dotací a úvěrů: - dotace na výstavbu nájemních bytů 1400 mil.Kč - dotace na výstavbu družstevních bytů 150 mil.Kč - dotace na opravy havarijních stavů panelových bytových domů 400 mil.Kč - dotace k úrokům na splácení úvěrů na výstavbu neziskového bydlení 100 mil.Kč



- dotace k úrokům na splácení úvěrů (program PANEL) 400 mil.Kč - dotace k úvěrům pro mladé rodiny (při narození dítěte 30 mil.Kč - úvěry na výstavbu družstevních bytů 1 050 mil.Kč - úvěry občanům na pořízení bytů (mladá manželství, domácnosti s niž. příjmy) 1 370 mil.Kč - úvěry občanům na opravy a rekonstrukce bytů 1 000 mil.Kč - úvěry obcím na opravy a modernizace 300 mil.Kč

Podpora výstavby nájemních bytů Podmínky byly původně dány nařízením vlády č 481/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, formou dotace obcím ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, jejichž výstavba byla zahájena nejprve do konce roku 2002, a novelou (nařízení vlády č. 145/2003 Sb.) bytů, o nichž bylo rozhodnuto do konce roku 2003. Rozpočet SFRB umožnil v roce 2003 vyhovět 82 žádostem v objemu cca 1 miliardy Kč, což představovalo podporu výstavby 2.722 bytových jednotek (od roku 2000 k 31. 12. 2003 bylo dokončeno 3.743 bytových jednotek ve finančním objemu 1.270,4 mil. Kč při průměrných stavebních nákladech na 1 m2 podlahové bytu 14.788 Kč). Podpora výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby V roce 2003 byly upraveny podmínky podpory výstavby obecních nájemních bytů nařízením vlády č. 146/2003 Sb. Dotace byla určena obcím na výstavbu bytů, které zůstávají po celou dobu ve vlastnictví obce a byla omezena na byty určité podlahové plochy ( 80% bytů nesmí přesáhnout 60m2 a 80% nesmí přesáhnout 20m2). V roce 2004 bylo rozhodnuto o přidělení podpory 172 projektům ve finančním objemu 1 433 mil. Kč na výstavbu 2 467 bytových jednotek. V roce 2005 bylo rozhodnuto o přidělení podpory v objemu 1 134 mil.Kč, což představuje 1 960 bytových jednotek.

Podpora oprav bytových domů postavených panelovou technologií Podpora (program PANEL) byla zaměřena na pomoc vlastníkům panelových domů při financování komplexní opravy, modernizace nebo rekonstrukce. Program byl realizován v souladu s nařízením vlády č. 299/2001 Sb., v platném znění, a SFRB ho realizoval ve spolupráci s Českomoravskou záruční a hypotéční bankou. Program obsahuje 3 nástroje podpory: - státní úrokovou dotaci (podpora se poskytovala ve výši rozdílu splátek úvěru odpovídající snížení úrokové sazby o 3 procentní body, v okresech hospodářsky slabých nebo strukturálně postižených 4 a 5 bodů, a byla zaměřena jak na subjekt podpory (vlastník domu), tak na předmět (druh opravy, modernizace nebo rekonstrukce), vždy ale komplexní regeneraci), - bankovní záruku za úvěr (poskytovala ČMZRB žadatelům o úvěr, kteří nedisponovali dostatkem zajišťovacích prostředků, a to max. do 70 % nesplacené jistiny úvěru od úvěrující banky nebo stavební spořitelny), a - odbornou technickou a poradenskou pomoc (poskytovanou osobami akreditovanými MPO). Na celkové úrokové dotaci v roce 2003 ve výši 429,155 mil. Kč se podílely subjekty podle typu vlastnictví takto:


Obce 32,9 %


Družstva 65,3 %

Spol. vlastníků 1,8 %

Fyzické osoby 0,02 %

Od roku 2001 do roku 2005 se rozsah podpory zvyšoval, výše dotace vzrostla z cca 35 mil. Kč až na cca 430 mil. Kč při růstu podporovaného úvěru z cca 120 mil. Kč na cca 1 378 mil. Kč. Obdobně narostl i objem záruk. V roce 2005 se dotace i podporované úvěry poměrně snížily. Dotace činily 221,7 mil. Kč a podporovaný úvěr 876,8 mil.Kč. Záruky se oproti tomu zvýšily a od roku 2000, kdy činilo 6,7 mil. Kč krytí rizika a záruka banky 22,3 mil. Kč, se vyšplhaly až na 268 mil. Kč resp. 893,3 mil.Kč. Úvěry obcím na opravy a modernizaci bytového fondu Realizace byla zajišťována na základě nařízení vlády č. 396/2001 Sb., v platném znění, které umožňovala obcím žádat o nízko úročený úvěr (3 %) s maximální dobou splatností 10 let. Obcím, které byly v roce 2002 postiženy povodněmi byl poskytován úvěr na opravy bytového fondu s roční úrokovou sazbou 1 % (na základě nařízení vlády č. 397/2002 Sb.). Nařízením vlády č. 59/2004 Sb., kterým byla obě nařízení vlády novelizována, byly kromě jiného upřesněny: podmínky poskytování a použití dotací, pravidla pro použití prostředků povodňového fondu a postup při poskytování dotací obcím a příspěvků vlastníkům. V letech 2001 až 2004 bylo celkem podáno 203 žádostí o úvěry v objemu 2.425,4 mil. Kč, z toho v roce 2005 to bylo 14 žádostí v objemu 59,6 mil. Kč. Uzavřeno bylo celkem 164 smluv o úvěry v objemu 844,4 mil. Kč. z toho největší počet smluv byl uzavřený ve Zlínském kraji ( 29) a největší finanční objem po Praze ( 282,0 mil. Kč / 2 smlouvy) byl poskytnut Královéhradeckému kraji ( 103,6 mil.Kč / 14 smluv). Úvěry pro mladé domácnosti na novou bytovou výstavbu Realizace je zajišťována na základě nařízení vlády č. 97/2002 Sb. Úvěry jsou určeny pro osoby mladší 36 let a je možné je využít na výstavbu bytu, rodinného domu s 1 bytem nebo na změnu stavby, kterou by vznikl byt v dříve nebytových prostorech. Podlahová plocha nesmí v případě bytu překročit 80 m2, v případě rodinného domu 120 m2. Úvěr je úročen sazbou ve výši 3 % a je poskytován do výše 200 tis. Kč na dobu 10 let. Za dobu od 2. 4. 2002 do 31. 12: 2005 bylo uzavřeno 1.367 smluv (z toho v roce 2005 uzavřeno 50 smluv). Úvěry pro mladé rodiny na pořízení nebo bytu nebo rodinného domu Realizace je zajišťována na základě nařízení vlády č. 616/2004 Sb. Úvěry jsou určeny pro osoby mladší 36 let žijící v manželství nebo pečující alespoň o jedno nezletilé dítě. Úvěry je možné použít na výstavbu rodinného domu nebo bytu, na koupi rodinného domu nebo bytu a taktéž na úhradu převodu členských práv k družstevnímu bytu, jehož součástí je i uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu. Úvěr je úročen sazbou ve výši 2 % a je poskytován do výše 300 tis. Kč na dobu 20 let. Za dobu od 9.12.2004 do 31. 12: 2005 bylo rozhodnuto o přidělení 6 990.



Novinky v podporách ze SFRB Nově přechází pod správu fondu udílení dotací na opravy havarijních stavů panelových bytových domů dříve poskytovaných Ministerstvem pro místní rozvoj. Nově předpokládaným titulem budou úvěry družstvům na výstavbu družstevních nájemních bytů a úvěry mladým osobám na opravy a rekonstrukce bytů.

I - 3.22 Ostatní formy státní podpory bydlení V roce 2005 byly dále vyhlášeny programy na podporu bytové výstavby v rámci prostředků státního rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj: - Podpora regenerace panelových sídlišť na postupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků. - Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, cílem byla podpora výstavby nájemních bytů ve vlastnictví obcí určených pro příjmově vymezené osoby a rozšíření nabídky pozemků pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů výstavbou technické infrastruktury. Součástí je i podpora výstavby nájemních bytů na venkově - Podpora výstavby podporovaných bytů, jehož cílem byla podpora výstavby nájemních bytů ve vlastnictví obce nebo dobrovolného svazku obcí pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení nejen z důvodů své sociální situace, ale také z dalších důvodů, z nichž vyplývají jejich zvláštní potřeby v této oblasti (např.: zdravotní stav nebo věk a z nich plynoucí zdravotní a sociální důsledky, nebo nepříznivé životní okolnosti, které znemožňují znevýhodněným osobám zajistit si adekvátní bydlení a ohrožují je sociálním vyloučením). Jedná se o tzv. byty chráněné, na půl cesty a vstupní. - Podpora oprav vad panelové bytové výstavby, jehož cílem je pomoc vlastníkům bytových domů a bytů ve vlastnictví postavených panelovou technologií konstrukčních soustav, realizovaných v letech 1950 – 1990, při nezbytných opravách nejzávažnějších vad způsobujících havarijní stav bytového domu.

I - 3.23 Stavební spoření a státní podpora stavebního spoření Stavební spoření a státní podpora stavebního spořeni byly upraveny zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Podle úplného znění tohoto zákona z roku 2004, vydaného pod č. 65/2004 Sb., se stavebním spořením rozumí přijímání vkladů, poskytování úvěrů a poskytování příspěvku fyzickým osobám, účastníkům stavebního spoření. Zákon, kromě jiného, stanoví délku doby spoření, délku čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření (pouze na financování bytových potřeb



vymezených v zákoně) a podmínky pro poskytnutí státní podpory (ze státního rozpočtu). Novelou zákona došlo u smluv uzavřených po 1. 1 2004 k těmto nejdůležitějším změnám: - Účastníkem stavebního spoření může být jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně cizinců, občanů členských zemí EU (podle podmínek stanovených zákonem). - Doba spoření se prodloužila z 5 na 6 let. S naspořenými penězi a se státní podporou lze volně nakládat až po uplynutí této doby (počítáno od uzavření smlouvy. - Státní podpora činí 15 % z naspořené částky v daném roce. Její maximální částka činí 3.000 Kč při uložení nejméně 20.000 Kč (dřívější limit minimální roční úspory byl 18.000 Kč a maximální částka státní podpory 4.500 Kč). Poslední změna zákona o stavebním spoření vstoupila v platnost počátkem října 2005. Týká se především výše a změn poplatků za stavební spoření.



Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice

Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami - občany Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření 1) Přiznaná státní podpora Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Naspořená částka

1)

Úvěry celkem 1) v tom: ze stavebního spoření překlenovací 2) Úvěry celkem 1) v tom: ze stavebního spoření překlenovací 2)

Počet Přírůstek (%) Objem (tis. Kč) Přírůstek (%) Počet Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Počet

Přírůstek (%) Objem (mld. Kč)

1997 530 176

1998 638 232 20,4 145,3

1999 2000 906 867 1 115 926 42,1 23,1 144,2 139,4

2001 1 373 258 23,1 136,9

2002 1 293 890 -5,8 146,7

2003 2 097 338 62,1 200,5

2004 314 650 -85,0 222,8

2005 430 233 36,7 227,9

1,5 1 967 849 2 371 816 20,5 3,817 5,068 32,8

-0,8 -3,3 2 801 389 3 424 580 18,1 22,2 6,393 7,719 26,1 20,7

-1,8 4 196 408 22,5 9,313 20,7

7,2 4 870 620 16,1 11,059 18,7

36,7 11,1 6 300 831 5 899 300 29,4 -6,4 13,261 15,337 19,9 15,7

2,3 5 573 874 -5,5 16,086 4,9

143,2

2 795

2 803

2 795

2 874

2 956

3 138

3 159

3 256

n/a

59,552

0,3 81,731 37,2

-0,3 93,629 14,6

2,8 110,400 17,9

2,9 133,309 20,8

6,2 180,190 35,2

0,7 236,815 31,4

3,1 287,077 21,2

328,987 14,6

187 245 70 377 116 868 128,7 17,669 2,790 14,879 197,7

286 942 167 687 119 255 53,2 26,346 8,416 17,930 49,1

373 463 262 259 111 204 30,2 31,011 14,207 16,804 17,7

465 824 346 145 119 679 24,7 37,023 18,522 18,501 19,4

568 920 420 929 147 991 22,1 46,308 21,916 24,392 25,1

685 740 488 850 196 890 20,5 63,597 25,099 38,498 37,3

786 483 549 698 236 785 14,7 84,184 28,735 55,449 32,4

857 875 582 867 275 008 9,1 108,063 31,751 76,312 28,4

21,6

28,1

28,1

27,8

25,7

26,9

29,3

32,8

81 870 21 554 60 316 5,936 0,712 5,224

Přírůstek (%) Úvěry celkem / naspořená částka

Poměr (%)

10,0

1) Stav ke konci období 2) Úvěry podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů


I-4


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Stavby dopravní infrastruktury v současné době mají více než čtvrtinový podíl na celkovém objemu provedených stavebních prací a více než poloviční podíl z objemu zakázek na stavební práce. Do výstavby dopravní infrastruktury jsou zahrnovány: - výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silnic, jejich opravy a údržba, - výstavba železnic, jejich opravy a údržba, - výstavba infrastruktury vodohospodářské, vodní a letecké dopravy. Na konci 90. let • dosahovala délka železniční sítě 9,4 tis. kilometrů a její hustota 12 km na 100 km2; - pro zajištění normového stavu, tj. obnovu a rekonstrukci odepsaných zařízení a uvedení železniční infrastruktury do stavu, který by odpovídal předpisům, normám a současnému stavu techniky, by bylo třeba více než 160 mld. Kč, z toho na údržbu a opravy cca 12 mld. Kč a na investice cca 150 mld. Kč; - pro udržení provozuschopnosti, tj. zachování současného stavu se všemi současnými omezeními bez dalšího zhoršování technických parametrů železniční infrastruktury, by bylo třeba cca 20 mld. Kč, z toho na údržbu a opravy cca 6 mld. Kč, a na investice cca 14 mld. Kč, • délka silniční sítě (všech tříd, vč. dálnic) dosahovala cca 128 tis. kilometrů (z toho rychlostních silnic 325 km a dálnic 489 km) a její hustota 162 km na 100 km2; - v r. 2000 překročil podíl silniční dopravy v přepravě osob 86 %, v přepravě nákladů 68 %, oproti roku 1990 se zvýšilo dopravní zatížení silnic a dálnic o 52 %; zvýšení bezpečnosti silničního provozu bude vyžadovat zvýšení finančních prostředků k odstranění nehodových lokalit a úseků, tj. např. přestavbu úrovňových křižovatek na okružní, • vodní cesty jsou poznamenány mnohaletým obdobím bez rozvoje a bez zvyšování parametrů a spolehlivosti vodních cest Česká republika se řadí - délkou silniční sítě (všech tříd, vč. dálnic) na úroveň Nizozemska, Rakouska nebo Švédska, a její hustotou na úroveň Dánska, Spojeného království nebo Švýcarska, - délkou železniční sítě na úroveň Španělska nebo Švédska a její hustotou na úroveň Belgie nebo Německa. Zaostávání je patrné v délce a hustotě dálniční sítě a v kvalitě železničních tratí, nedovolujících vysoké rychlosti. Financování výstavby silničních a dálničních staveb je zabezpečováno prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Fond byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb. ze 4. 4. 2000, ve znění pozdějších předpisů. Je právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy, která hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu. Status Fondu byl schválen usnesením vlády ČR č. 701/2000 z 12. 7. 2000. SFDI používá svých příjmů ve prospěch roz-



voje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. V současné době je v platnosti Usnesení vlády ČR ze dne 13.7.2005 č.882 k Dopravní politice ČR pro léta 2005 – 2013. Jedním z bodů je i zajištění kvalitní dopravní infrastruktury (dále DI ) a to : 1. údržbou a obnovou stávající DI 2. výstavbou a modernizací DI

I - 4.1 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A VÝZNAMNÉ PROJEKTY V ROCE 2005 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu. Ředitel, statutární orgán Fondu, je jmenován Výborem. Řídí činnost aparátu Fondu a provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu. Rozpočet SFDI na rok 2005, po zahrnutí převedených a nevyčerpaných finančních prostředků z roku 2004, činil na straně příjmů více než 55 mld. Kč a k 31. 12. 2005 byly příjmy umenšeny na 52 mld. Kč ( nejvíce v předfinancování EU ). Z celkových rozpočtovaných příjmů měly daňové příjmy podíl 29 % a dotace z Fondu národního majetku ČR 66,5 %. Celkové výdaje SFDI ke konci roku 2005 dosáhly 48,5 mld. Kč. Z toho činil 38,8 % na železniční dopravu, 34,6% na dálnice a 25,5 % podíl výdajů na silnice,. Mezi významné akce realizované v roce 2005 patřily: - úseky dálnic D1, D3, D5, D8 a D11 a rychlostní silnice R1,R6, R7, R35, R48



- modernizace a optimalizace úseků I. a II. tranzitního železničního koridoru a spojovacího ramene těchto dvou tranzitních koridorů. Struktura profinancovaných zdrojů Mld. Kč SFDI Spolufinancující zdroje V tom : zdroje z EU úvěry (EIB + komerční ostatní zdroje příjemců CELKEM

2002 38,88 7,57 0,37 6,90 0,30 46,45

2003 41,21 9,36 0,70 8,05 0,61 50,57

2004 51,87 9,58 0,74 7,92 0,92 61,45

2005 48,20 10,11 0,46 8,16 1,49 58,31

Je vidět, že zatímco zdroje ze SFDI od roku 2002 zvedly o cca 10 mld. Kč, ostatní zdroje se zvýšily o cca 2,5 mld. Kč ( z toho od roku 2003 o pouze 0,7 mld. Kč). Objemově nejvýznamnějšími akcemi programů financovaných z rozpočtu SFDI v roce 2006 jsou: - výstavba a obnova silnic I. až III. třídy, silniční sítě na území statutárních měst, silnic pro motorová vozidla a výstavba úseků dálnic - D1 ( Vyškov – Lipník), D3 (Praha- České Budějovice – státní hranice), D5 ( obchvat Plzně, Černice – Útušice), D8 ( Trnice – státní hranice), D11 (Poděbrady – Hradec Králové) - R1 (Pražský silniční okruh, R35 (Hrádek nad N. – st. Hranice Polsko, obchvat Holic a Vysokého Mýta), R4 ( Skalka – silnice II/118, křižovatka I/20 – R4 u Nové Hospody)R48 (Frýdek-Místek obchvat, Frýdek-Místek – Rychaltice), R6 (Sokolov – Tisová – Kamenný Dvůr, Karlovy Vary – Olšová Vrata), R7 (Sulec obchvat, Chomutov - Hora sv. Šebestiána) - rekonstrukce a modernizace vybraných železničních tratí, modernizace II., III a IV železničního koridoru a zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících - elektrizace úseku trati Kadaň – Karlovy Vary, I. žel. koridor (Zábřeh – Červenka), III.žel.koridor (Přerov – Olomouc, Plzeň – Stříbro), IV.žel.koridor (Benešov - Strančice – Praha Hostivař), železniční uzle (Brno, Praha, Ústí n.L.), optimalizace trať. Úseku Břeclav – st. hranice SR - podpora rozvoje vodních cest - zlepšení plavebních podmínek na Labi, rekonstrukce plavebních komor - výstavba a údržba cyklistických cest



I – 5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE I – 5.1 ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČR

K 31. prosinci 2004 dosáhl objem přímých zahraničních investic (PZI) v České republice objem 1 280,6 mld. Kč (tj. 57,3 mld. USD 1USD=22,365CZK, resp. 42,0 mld. EUR 1EUR=30,465CZK). Téměř dvě třetiny představoval základní kapitál a téměř jednu čtvrtinu reinvestovaný zisk. Od začátku roku 1993 objem PZI v České republice plynule rostl, s výjimkou roku 2003 kdy došlo k poklesu přibližně o 3,7 mld. Kč – na tomto poklesu se podílel především zpětný odkup akcií Eurotelu od zahraničního investora a prodej zahraničního podílu Českého Telecomu portfoliovým investorům. V důsledku toho celkový objem PZI v roce 2003 se snížil o –0,3 %. Tyto transakce ovlivnily také odvětvovou strukturu PZI. Když podíl dopravy a telekomunikaci na celkovém objemu PZI se snížil z 11 % ke konci roku 2002 na necelých 6 % ke konci roku 2003. Oproti předchozím létům nedošlo v roce 2004 k výrazné jednorázové velké investiční akci, ale nárůst investičních prostředků byl rozložen mezi větší počet odvětví ekonomiky. Stav přímých zahraničních investic v ČR Základní kapitál

Reinvestovaný zisk Mil. Kč

Ostatní kapitál

Celkem

84 488,7 195 526,3

předch.r. = 100 -

818 411,6 982 335,0 1 165 529,1 1 161 783,7 1 280 594,8

129,9 120,0 118,6 99,7 110,2

K 1. 1. 1993 83 488,7 195 526,3 1995 2000 2001 2002 2003 2004

641 391,6 706 410,0 798 060,8 767 018,3 800 580,3

60 826,2 131 127,3 215 042,1 242 373,5 321 262,0

116 193,8 144 797,7 152 426,2 152 391,8 158 752,5

Ke konci roku 2004 investovali v České republice investoři ze 66 zemí, z toho z 35 evropských zemí (včetně takových samosprávných území jako jsou Guernsey, Jersey, Gibraltar), v tom z 24 zemí EU, z 12 zemí Severní, Jižní a Střední Ameriky, ze 3 afrických zemí, 14 zemí Asie a 2 zemí Oceánie. Někteří zahraniční investoři z USA, Japonska i dalších zemí investují do ČR přes třetí země (zejména přes dceřiné společnosti založené v Nizozemí, Lucembursku nebo na Kypru). Percentuální zastoupení jednotlivých ekonomických zón bylo následující: OECD Evropská unie EFTA a ostatní evropské země Afrika

96,7 % 84,9% 4,3% 0,2%

Severní Amerika Střední a Jiží Amerika Asie Oceánie a polární oblasti

5,8 % 0,5% 1,8% 0,0%



Nejvýznamnějšími investorskými zeměmi ke konci roku 2004 byly, stejně jako v předchozím roce Nizozemsko a Německo, odkud pochází více než 50 % všech PZI. Mezi dalšími nejvýznamnějšími investorskými zeměmi bylo Rakousko, Francie, USA, Belgie, Spojené království a Švýcarsko jejichž společný podíl činí 33,1 %. Nizozemsko Německo Rakousko Francie

32,6 % 20,6 % 11,2 % 6,6 %

Spojené státy americké Belgie Spojené království Švýcarsko

5,2 % 3,8 % 3,7 % 2,6 %

Největší podíl, téměř 17 %, dosahují investice do peněžnictví a pojišťovnictví, následované odvětvím obchod a opravy s více než jedenácti procentním podílem. Celkem 63,2 % PZI je alokováno do 8 odvětví. Peněžnictví a pojišťovnictví Obchod a opravy Motorová vozidla Výroba a rozvod elektřiny,plynu,.

16,5 % 12,4 % 7,5 % 6,7 %

Doprava a telekomunikace Kovy, kovové výrobky Nemovitosti a služby pro podniky Služby převážně pro podniky

6,2 % 5,3 % 5,3 % 5,0 %

Téměř 55 % investic bylo ke konci roku 2004 alokováno v Praze (proti konci předchozího roku to znamenalo zvýšení podílu o cca 10 procentních bodů), více než 13 % ve Středočeském kraji. Podíly ostatních krajů se pohybovaly od 0,8 do 6,0 %. Alokace PZI podle krajů K r a j e (podíly v %) Pha 54,8

StČ 13,3

JČ 2,3

Plzeň 2,6

KV 0,8

ÚL 4,2

Lb 2,4

HK 1,4

Pa 1,9

Vys 1,8

JM 5,0

Ol 1,9

Zl 1,6

MSl 6,0

PZI do stavebnictví, dobývání a úpravy ostatních nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Stavebnictví nebylo, stejně jako v předchozích letech, nebylo pro zahraniční investory příliš přitažlivé, když ke konci roku 2004 bylo do stavebnictví z celkového objemu PZI vloženo 23,4 mld. Kč, tj. 1,8 %. Podíl PZI do stavebnictví se snížil, o 0,5 procentního. PZI do stavebnictví Základní kapitál mld. Kč % 16,426 67,0

Reinvestovaný zisk mld. Kč % 9,302 38,0

Ostatní kapitál mld. Kč % -1,23 -5,0

Celkem mld. Kč 24,498

% 100,0

Do stavebnictví investovali investoři z 18 zemí, z toho z 14 zemí EU a 1 z dalších evropských zemí, ze 2 zemí severní, střední a jižní Ameriky a z 1 asijské země.



PZI do stavebnictví podle investorských zemí Německo( 5 542,1) EU+ ostatní Rakousko (4 855,2) Evropa Francie (4 371,9) Švédsko (3 612,4) Slovensko (2 456,3) Amerika Surinam (20,4) Asie Izrael (-0,4)

Švýcarsko (1 010,1) Nizozemí (958,7) Spoj. království (271,3) Lucembursko (181,3) Itálie (43,0) Panama (18,5)

Kypr (43,0) Finsko (25,1) Dánsko (13,8) Polsko (2,8) Chorvatsko (-1,2)

Poznámka: V závorce PZI v mil. Kč

Z odvětví, do nichž je začleněna těžba a výroba stavebních hmot, je významnější s z hlediska zajímavosti pro PZI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (kód 2600). Investovali do ní investoři ze 17 zemí, z toho 12 ze zemí EU. Celkem se výroba ostatních nekovových minerálních výrobků podílela na konci roku 2004 na PZI z 3,9 % a proti roku 2003 se podíl snížil o jeden procentní bod. Druhé odvětví, tj. dobývání a úprava ostatních nerostů, se podílelo na celkových PZI z 0,4 % a investovali do něj investoři z 10 zemí, z toho 8 ze zemí EU. PZI do dobývání a úpravy nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Dobývání a úprava nerostů Nizozemsko(2 542,7) Rakousko (1 764,2) Německo (468,2) Belgie (373,6)

EU

Ostatní Evropa

Chorvatsko (-0,1)

Amerika Asie

Švédsko (15,0) Polsko (1,3) Slovensko (0,05) Maďarsko (-1,0) Guernsey (-1,1)

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Nizozemí (19 764,3) Španělsko (653,5) Německo (15 236,1) Kypr o (77,2)) Rakousko (8 574,6) Portugalsko (45,9) Francie (1 468,1) Polsko (25,2) Itálie (1 373,9) Maďarsko (11,7) Sp.království (1 331,6) Slovensko (-7,2) Švýcarsko (398,5) Chorvatsko (-3,4) Lichtenštejnsko(26,5) Neloze (328,9) Japonsko (228,6)

Poznámka: V závorce PZI v mil. Kč

I – 5.2 ČESKÉ PŘÍMÉ INVESTICE V ZAHRANIČÍ

Stav tuzemských přímých investic v zahraničí na konci roku 2004 dosáhl 84,1 mld. Kč (tj. 3,8 mil. USD 1USD=22,365CZK, resp. 2,8 mil. EUR 1EUR=30,465CZK). Od začátku roku 1993 objem PZI rostl, nejvyššími tempy v roce 2001 a 2004. Více než 80 % z investic celkem představuje základní kapitál, reinvestovaný zisk v posledních pěti letech v roce 2000 a 2002 dosáhl záporných hodnot.



Převážná část zahraničních dceřiných společností tuzemských investorů vznikla především s takovými cíli, jako je umístění volných finančních prostředků nebo zajištění odbytu produkce v zahraničí, tj. pro řízení zahraničních aktivit, příp. pro optimalizaci daňového zatížení (což lze předpokládat v případě investic alokovaných na Kypru, Britských Panenských ostrovů, Lichtenštejnska, ale i Nizozemska nebo Lucemburska – objem PZI v cizině v těchto zemích představuje 50 % celkového objemu). V mnohem menší míře šlo o zakládání výrobních jednotek (především na Slovensku). V cizině jsou zakládány také tzv. společnosti zvláštního určení, které jsou využívány např. pro řízení aktiv nebo získávání finančních prostředků na zahraničních kapitálových trzích. Stav tuzemských přímých zahraničních investic v zahraničí Základní Reinvestovakapitál ný zisk Mil. Kč K 1. 1. 1993 2 634 ,0 9 190,1 1995 - 3 313,2 28 110,7 2000 2 948,6 34 685,0 2001 - 7 588,4 47 080,5 2002 2 444,2 48 521,3 2003 13 495,2 57 168,7 2004

Ostatní kapitál

3 101,8 3 543,5 4 925,0 7 616,0 13 423,4

Celkem 2 634,0 9 190,1 27 899,3 41 176,1 44 397,1 58 581,5 84 087,3

předch.r. = 100 111,1 147,6 107,8 131,9 143,5

Ke konci roku 2004 investovali tuzemští investoři v 59 zemích, z toho v 24 zemích EU 9 ostatních evropských zemích, ve 1 africké zemi, 9 zemích Ameriky, ve 14 asijských zemích a v Austrálii. Percentuální zastoupení jednotlivých ekonomických zón bylo následující: OECD Evropská unie (EU25) EFTA Ostatní evropské země Afrika

51,5 % 24,3% 7,6% 14,3% 0,0%

Severní Amerika Střední a Jiží Amerika Asie Oceánie a polární oblasti

0,6 % 3,7% 18,6% 0,1%

Nejvýznamnějšími zeměmi, do nichž směřovali tuzemské investice ke konci roku 2004 byly Slovensko, Nizozemí, Kypr a Spojené arabské emiráty souhrnným podílem přesahujícím 45 %. Největší tuzemskou zahraniční investicí byl vstup ČEZu do bulharské distribuční společnosti. Značný vliv na zvýšení stavu tuzemských investic v zahraničí měly aktivity domácích finančních skupin, a to díky jak v zemích s výhodným daňovým režimem ( Nizozemí, Lucembursko), tak především v Rusku, které se poprvé dostalo mezi 8 nejvýznamnějších cílových zemí tuzemských investic. Těchto 8 zemí se podílelo na celkovém objemu PZI téměř 80 %: Slovensko Nizozemí Kypr Spojené arabské emiráty

22,2 % 11,5% 11,4% 8,5%

Bulharsko Lichtenštejnsko Lucembursko Rusko

8,4 % 6,0% 5,5% 3,6%



Tuzemské PZI v zahraničí byly alokovány do 41 ekonomických odvětví, především do peněžnictví a pojišťovnictví, které se na konci roku 2004 podílelo z 43 % na celkovém jejich objemu (proti předchozímu roku se ale podíl tohoto odvětví snížil o více než 10 procentních bodů. Peněžnictví a pojišťovnictví Obchod a opravy Služby převážně pro podniky Výroba a rozvod elektřiny,plynu,.

40,5 % 19,1% 11,1% 8,4%

Zpracování ropy, chem. výrobky Výroba nekov. a miner. výrobků Činnost v oblasti nemovitostí Výroba potravin a nápojů

5,5 % 2,0% 1,9% 1,5%

PZI do stavebnictví, dobývání a úpravy ostatních nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Objem investic do stavebnictví na konci roku 2004 dosáhl 1,276 mld. Kč, což bylo 1,3 % z celkového objemu, Pět šestin z toho představoval základní kapitál a reinvestovaný zisk a ostatní kapitál společně tvořily zbývající jednu šestinu. O něco vyšší byl objem investic do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků: 1 745 mld. Kč, tj. 1,3%. Investice do dobývání a úpravy ostatních nerostů dosáhly 336,5 mld. Kč při podílu na celkových tuzemských PZI v zahraničí 0,4%.

Prameny ke kapitole I: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2005, ČSÚ Statistické ročenky ČR Bytová výstavba), ČSÚ Programy podpory bydlení MMR na rok 2006 Rozpočet SFRB na rok 2006 Návrh koncepce bytové politiky, MMR, leden 2006 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFDI za rok 2005, SFDI, březen 2006 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFRB za rok 2005, SFRB, březen 2006 Přímé zahraniční investice 2004, ČNB Citované právní normy


II

STAVEBNICTVÍ

1.

Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

2.

Stavební trh

3.

Stavební produkce a ceny

4.

Pracovníci a mzdy

5.

Hospodářské výsledky


II - 1

II - Stavebnictví

POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE

V České republice, obdobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří stavebnictví mezi hlavní národohospodářská odvětví, a lze jej považovat za jeden z pilířů národní ekonomiky, když -

vytváří přibližně 7 % hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách), zaměstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru, vykazuje dlouhodobě stabilizovanou zaměstnanost, po věcné stránce je hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou jednou z hlavních součástí hrubého fixního kapitálu; jeho tvorba je jedním z faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. V průběhu transformace stavebnictví prokázalo schopnost adaptovat se na tržní pod-

mínky: - vyrovnává se změnou poptávky, restrukturalizací výrobní základny, stejně jako - s nároky na vyšší kvalitu i architektonickou úroveň stavebních děl, - úspěšně sleduje evropské trendy ve všech hlavních oborech stavění Především ale stavebnictví - se opírá o vlastní výrobní a ekonomický potenciál i o know-how zahraničních partnerů, kteří jsou významnými vlastníky největších stavebních společností se sídlem v České republice, - vytvořilo tržní strukturu, z hlediska velikosti podniků i jejich organizačních právních forem, která je tvořená klasickými dodavatelsko odběratelskými sítěmi se širokým zázemím poddodavatelů, developerských firem, architektů, projektantů a s vazbami na aktivity v oblasti trhu pozemky a ostatními nemovitostmi, - významně se podílí na obnovování dynamiky celé české ekonomiky, - v řadě aktivit je na úrovni stavebnictví zemí Evropské unie, nebo se jí blíží. Nezanedbatelný je multiplikační efekt odvětví, spočívající v tom, že ovlivňuje jak poptávku po výrobcích ostatních odvětví (ve stavebnictví se spotřebuje ročně cca za 200 mld. Kč výrobků a služeb z jiných odvětví), tak následných služeb, spojených s údržbou stavebních děl. Podle výpočtů z národních účtů vyvolávající investice do stavebních prací více než trojnásobný růst produkce v celé ekonomice, růst zaměstnanosti a znamenají značné přínos do státního rozpočtu a dlouhodobé účinky na státní finance (splátky úvěrů) a službách. Stavebnictví také, zejména v dlouhodobějším horizontu, indikuje s časovým předstihem další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce mají trvale výlučné postavení práce v tuzemsku - podíl stavebních prací v zahraničí a podobný podíl má nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací).


II - Stavebnictví

Nejsilnějším směrem výstavby v 2. polovině 90. let se staly inženýrské stavby, a to díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. Toto postavení převzala inženýrská výstavba po nebytových nevýrobních budovách, které byly objemově nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, díky prudkému rozvoji bankovního sektoru; pokles jeho investičních aktivit částečně kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců. Zahraniční investice se jeví dalším významným zdrojem financování investic a stavebních prací. Podíl bytové výstavby, který má v zahraničních ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohybuje na nižší úrovni. I při postupně pozitivním vývoji rentability stavebních prací nadále přetrvává nízká úroveň dosahovaného zisku stavebních podniků. Přetrvává také nedostatek vlastního kapitálu, zvláště v malých a středních podnicích, což např. znesnadňuje jejich přístup k úvěrům a ztěžuje pozici v soutěžích o zakázky (u kterých jsou vyžadovány vysoké garance, příp. účast na financování výstavby). *

*

*

Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k výraznému reálnému poklesu stavební produkce se dnem v roce 1993. V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický charakter s růstem v letech 1994 - 1996 a recesí v letech 1997 - 1999. Rokem 2000 nastalo období oživení a růstu, který trval, přes určitý pokles dynamiky, i v dalších letech; v roce 2005, to je již šestý rok nepřetržitého růstu.


II - Stavebnictví

II - 2

STAVEBNÍ TRH

II - 2.1 POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (OKEČ 45, dále stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, přesáhl na konci roku 1999 200 tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Na konci roku 2002 bylo registrováno 241.303 subjektů a během roku 2003 se tento počet ještě zvýšil, a to na 256.273. Na celkovém počtu registrovaných hospodářských subjektů všech odvětví, kterých bylo k 31. 12. 2003 celkem 2.325.977, se stavební podniky podílely z 11 %. V roce 2004 se snížil počet jak registrovaných hospodářských subjektů (2.213.904), tak stavebních podniků ( 248.991), v roce 2005 opět zase vzrostl jak počet celkem registrovaných subjektů 2.388.490, tak subjektů s převažující stavební činností 269.625. Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2005 Subjekty v Registru ČSÚ Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45) ze subjektů s převažující stavební činnosti Soukromí podnikatelé celkem z nich zapsaní v Obchodním rejstříku Obchodní společnosti celkem z nich akciové společnosti společnosti s ručením omezeným Družstevní organizace Státní podniky

počet 2 388 490 269 625 230 419 2 899 18 532 824 16 564 509 61

% 100,00 11,29 100,00 85,46 1,08 6,87 0,31 6,14 0,19 0,02

100,00 1,26 100,00 4,45 89,38 -

Podle vybraných právních forem bylo ke konci roku 2005 ve stavebním sektoru: - 230.419 soukromých podnikatelů (85,5 %), z toho zapsaných v obchodním rejstříku bylo 2.899 (1,1 %), - 18.532 obchodních společností (6,9 %), z toho 824 akciových společností (0,3 %) a 16.564 společností s ručením omezeným (6,1 %), - 509 družstevních organizací (0,2 %) a - 61 státních podniků (0,02 %). Počet a skladba stavebních podniků podle sektorů v roce 2005 počet %

Celkem 269 625 100,00

Veřejný sektor 107 0,04

Soukromý sektor 41 607 15,43

- pod zahr.kontr. 24 083 8,93

S. domácností 227 766 84,48


II - Stavebnictví

Podle sektorů bylo: - 107 podniků veřejného sektoru (0,04 %), - 41.607 podniků soukromého sektoru (15,4 %), z toho 24.083 podniků pod zahraniční kontrolou (8,9 %) a - 227.766 podniků v sektoru domácností (84,5 %; sektor domácností zahrnuje, kromě domácností jako spotřebitelů, také podnikatele jako výrobce, podnikající podle živnostenského zákona).

*

*

*

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle sektorů

2000 2001 2002 2003 2004 2005

počet počet %

Nefin. veřejné podniky 12 10 7 5 6 7 0,3

Nefin. soukromé podniky 1 884 1 860 1 920 1 921 2 058 2 193 86,7

Nefin.soukr.p. pod zahr.kontr. 51 89 96 97 114 133 5,3

Sektor domácností 369 251 219 224 226 196 7,8

Celkem 2 216 2 210 2 242 2 247 2 404 2 529 100,0

Ve struktuře institucionálních sektorů podle metodiky národních účtů měly v posledních letech výrazně převažující podíl nefinanční soukromé podniky pod českou kontrolou. Narůstající byl význam nefinančních soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, a to nejen v důsledku jejich rostoucího počtu, ale také proto, že šlo převážně o velké podniky.


II - Stavebnictví

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle právních forem celkem 98,6

nezaps. 7,5

Soukromé podniky zapsané v. o. s. s. r. o. akc. spol. procenta - rok 2005 1,7 1,2 73,9 13,6

Podniky družst. Ostatní 0,8

0,5

nezaps. - podnikatelé - fyzické osoby, nezapsaní v obchodním rejstříku zaps. - dtto, zapsaní v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti

Z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci měly v letech 2002 a 2003 soukromé podniky podíl 98,6 %. V roce 2004 se tento podíl zvýšil o jednu desetinu procenta na 98,7%, ale v roce 2005 zase poklesl na 98,6% V roce 2005 bylo celkem 2 498 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci. Šlo především o společnosti s ručením omezeným, kterých v roce 2005 bylo 1.847 (z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci 74 %). Druhou početně nejvýznamnější kategorií byly akciové společnosti (339, tj. 13,6 %), za nimiž následovaly podniky soukromých podnikatelů, fyzických osob. Podniky ostatních právních forem byly, co do počtu, méně významné.


II - Stavebnictví

Počet stavebních podniků s 20* a více zaměstnanci 1997 2 370

1998 2 408

1999 2 316

2000 2 216

2001 2 210

2002 2 242

2003 2 247

2004 2 404

2005 2 463

Významné ekonomické postavení podniky s 20 a více zaměstnanci vyplývalo z jejich podílu na celkové stavební produkci (cca 70 %) i na celkové zaměstnaností. Jejich počet se v posledních letech ustálil nad hranicí 2.200 subjektů, ovšem v roce 2004 téměř přesáhl 2.400 subjektů a v roce 2005 přesáhl i 2 460 subjektů.: Největšími stavebními podniky, podle ročního objemu tržeb, podle objemu aktiv, resp. podle počtu zaměstnanců v roce 2004 (údaje za rok 2005 budou zveřejněny v 2. polovině roku 2006), byly:

Skanska CZ a.s.* Metrostav a.s.* Stavby silnic a železnic, a.s.* STRABAG a.s. ŽS Brno, a.s. IMOS Brno, a.s. HOCHTIEF VSB a.s. GEOSAN GROUP a.s. S u b t e r r a a.s.*** VCES a.s. TCHAS, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. SYNER, s.r.o. UNISTAV a.s. PSJ holding, A.S. KONSTRUKTIVA KONSIT a.s. Pražské silniční a vodohosp.stavby, a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. SMP CZ, a.s. BAK a.s. VOKD, a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. M - Silnice a.s. P r ů m s t a v , a.s. Elektrizace železnic Praha a.s. NAVATYP a.s. Energie - stavební a báňská a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Českobudějovické pozemní stavby spol. s r.o.

Objem tržeb pořadí mld.Kč 29,462 1. 19,579 2. 18,317 3. 14,466 4. 8,071 5. 5,244 6. 4,728 7. 4,081 8. 4,029 9. 3,085 10. 2,617 11. 2,449 12. 2,404 13. 2,345 14. 2,283 15. 2,124 16. 1,893 17. 1,808 18. 1,774 19. 1,635 20. 1,588 21. 1,530 22. 1,514 23. 1,474 24. 1,471 25. 1,456 26. 1,216 27. 1,007 28. 0,933 29. 0,931 30.

Objem aktiv pořadí mld.Kč 1. 21,581 2. 12,026 3. 10,219 4. 9,058 5. 3,812 10. 2,433 8. 2,676 7. 2,692 12. 1,938 6. 3,014 14. 1,793 15. 1,342 9. 2,436 13. 1,863 18. 1,145 17. 1,169 20. 1,127 29. 0,601 19. 1,137 22. 0,986 23. 0,937 11. 2,290 27. 0,702 21. 1,049 28. 0,624 16. 1,317 26. 0,737 24. 0,826 32. 0,486 40. 0,309

Počet zaměstnanců pořadí 1. 4 413 2. 4 573 3. 4 650 4. 6 334 5. 4 003 11. 5 663 6. 2 942 26. 10 075 12. 4 663 9. 2 932 7. 1 856 13. 2 854 35. 7 961 19. 4 318 37. 7 983 31. 5 618 15. 2 685 32. 4 820 16. 2 617 18. 2 645 8. 1 230 41. 5 690 20. 2 975 17. 2 359 22. 3 185 14. 2 056 34. 3 629 10. 1 054 27. 2 314 28. 2 315


II - Stavebnictví

Struktura stavebních firem podle počtu zaměstnanců 2000 Podniky s: 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více zaměstnanci

19,3 43,9 22,4 13,1 0,8 0,4

2001 19,1 45,5 22,0 12,3 0,8 0,4

2002 procenta 19,8 46,0 22,1 11,6 0,7 0,4

2003 20,0 45,5 22,3 11,3 0,6 0,4

2004 24,3 43,8 20,5 10,4 0,6 0,4

2005 25,0 43,6 20,3 10,2 0,6 0,4

Během 90. let se zvýšil podíl malých podniků (do 49 zaměstnanců) a snížil podíl středních a velkých podniků:


II - Stavebnictví

II - 3

STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY

II -3.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE Vývoj objemu stavební produkce stálé ceny (ceny 2000) mld. Kč předch. r. = 100 258,9 105,3 283,8 109,6 290,9 102,5 317,0 108,9 347,7 109,7 362,1 104,2

2000 2001 2002 2003 2004 2005

mld. Kč 259,7 295,7 311,2 346,8 394,3 422,7

běžné ceny předch. r. = 100 109,3 113,8 105,2 111,4 113,7 107,2

Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té doby pokračoval růst objemu provedených stavebních prací již pátým rokem.

Struktura stavebních prací podle druhu výstavby 2001 v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce

2,0 98,0 74,1 23,0 0,9 2,3 97,7 84,7 12,2 0,9

2002 2003 2004 % z celkového objemu provedených stavebních prací 1,3 1,1 1,4 98,7 98,9 98,6

2005*

73,4 72,7 76,1 24,3 25,2 21,7 1,0 1,0 0,8 % z objemu stav. prací provedených podniky s 20 a více zaměstnanci 1,4 1,2 1,5 98,6 98,8 98,5

78,2 19,5 0,8

84,1 13,5 1,0

83,5 14,3 1,0

84,4 12,9 1,2

1,5 98,5

1,6 98,4 85,4 11,7 1,3

(a) včetně rekonstrukcí a modernizací * údaje z celkového objemu provedených stavebních prací = odhad

Trvale měly výraznou převahu práce v tuzemsku; podíl prací v zahraničí se pohyboval v na úrovni přes 1 %. Na pracích v tuzemsku měla již tradičně výraznou převahu nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací, s více než osmdesátiprocentním podílem. Z porovnání údajů z obou částí předchozí tabulky vyplývá, že podniky s 20 a více zaměstnanci se orientovaly více na novou výstavbu (jejich podíl na těchto pracích byl o +7,2 procentního bodu vyšší než podíl všech podniků), resp. také na práce v zahraničí (podíl vyšší o +0,1 p. b.), a méně na opravy a údržbu (kde byl jejich podíl o +7,8 p. b. nižší než podíl všech podniků).


II - Stavebnictví

Stavební produkce malých a velkých podniků mld. Kč b.c. 66,724 192,946 78,006 217,700 84,899 226,273 100,525 246,227 116,098 278,207 132,065 290,672

2000

Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2002 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2003 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2004 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2005 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci * indexy b.c.= odhad

Podíl v % 25,7 74,3 26,4 73,6 27,3 72,7 29,0 71,0 29,4 70,6 31,2 68,8

Index, b. c.* 115,2 107,4 116,9 112,8 108,8 103,9 118,4 108,8 115,5 113,0 105,4 108,1

Podíl menších podniků měl v posledních letech růstový trend.V roce 2000 provedly podniky s 20 a více zaměstnanci cca 75 % objemu stavebních prací, v roce 2005 to bylo už „jen“ 69 %.

Struktura produkce podle velikosti podniku (podniky s 20 a více zaměstnanci) 2000 Počet zam.: 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více

2001

2002

2003

2004

2005

4,1 15,7 17,6 28,5 8,4 25,6

5,2 15,7 16,9 27,6 8,9 25,8

4,9 14,5 15,3 26,2 10,5 28,6

procenta 3,8 14,8 16,8 35,5 7,8 21,3

3,9 15,4 17,9 31,2 7,2 24,4

4,3 16,3 17,3 30,7 8,2 23,2


II - Stavebnictví

Vývoj struktury produkce podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národním hospodářství došlo. Především se snížil podíl středních a velkých podniků ve prospěch podniků malých; největší podniky si však významný podíl na celkové produkci zachovaly. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle sektorů Nefin. podniky veřejné 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1,7 1,8 2,4 1,4 1,3 1,2

2005

3,584

Nefin podniky soukromé

Nef.p. pod zahr. kontrolou procenta 90,1 4,5 78,1 17,4 80,0 15,0 77,8 18,3 79,5 16,9 79,2 17,8 mld. Kč, běžné ceny 230,276 51,777

Sektor domácnosti 3,6 2,7 2,9 2,5 2,2 1,7 5,035

Většinové postavení, podle podílu na produkci, měly ze stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci nefinanční soukromé podniky (bez podniků pod zahraniční kontrolou), i když se jejich podíl od roku 2000 do roku 2005 snížil o více než 10 procentních bodů. Neustále rostl podíl podniků pod zahraniční kontrolou. Podíly ostatních dvou sektorů byly méně významné. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle právní formy podniků v %

2001 2002 2003 2004 2005

celkem

nezaps.

99,3 99,6 99,8 99,6 99,9

3,1 2,8 2,6 2,1 1,6

Soukromé podniky zaps. v. o. s.

0,8 1,0 1,0 1,2 1,1

1,2 1,3 0,8 0,6 0,4

s. r. o.

akc.sp.

42,7 42,1 40,3 40,6 38,7

51,5 52,1 54,7 54,7 57,8

družst.

0,3 0,2 0,2 0,2 0,2

Podniky ostatní

0,1 0,2 0,0 0,2 0,1

Vysvětlivky: nezaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, nezapsané do obchodního rejstříku zaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, zapsané do obchodního rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným

Soukromé podniky produkovaly prakticky celou stavební produkci podniků s 20 a více zaměstnanci. Především to byly akciové společnosti s podílem, který v roce 2005 dosáhl téměř 58 % a který se během posledních tří let zvyšoval na úkor ostatních kategorií. Druhou právní formou stavebních podniků, která se významně podílela na stavební produkci, byly společnosti s ručením omezeným; jejich podíl se pohyboval pod 40 procenty. Podniky ostatních právních forem nebyly z tohoto hlediska významné a jejich podíly dosáhly společně necelých tři a půl procenta.


II - Stavebnictví

Podíl stavebních prací pozemních a inženýrských staveb 2003 tuzemsko =100

pozemní stavby inženýrské stavby

58,1 40,9

NV =100

60,2 39,8

2004 O+Ú = 100

50,2 49,8

tuzemsko =100

59,3 39,5

2005

NV =100

O+Ú = 100

61,1 38,9

53,0 47,0

tuzemsko =100

57,3 41,4

NV =100

O+Ú = 100

58,4 41,6

55,6 44,4

Poznámky: NV - nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací Rozdíl podílů na pracích v tuzemsku tvoří ostatní práce

Většinu stavebních prací provádí v tuzemsku podniky s 20 a více zaměstnanci. Zanedbatelný podíl z toho tvoří ostatní stavební práce. Práce pozemního stavitelství představují cca 57 %. Tento podíl se od roku 2001 do roku 2003 snížil z cca 64 na cca 58 %, v roce 2004 opět o 1 % vzrostl,ale v roce 2005 poklesl na již zmíněných 57,3 %. Práce inženýrského stavitelství tvoří zbývajících cca 41 % výroby. Převahu měly práce na nové výstavbě (včetně rekonstrukcí a modernizací),a to jak u pozemního tak i inženýrského stavitelství. Struktura stavebních prací podle směrů výstavby Celková produkce Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské Podniky s 20 a více zaměstnanci Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské

2000 2001 2002 2003 . 2004… % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) 15,4 15,0 15,5 17,3 18,6 19,4 16,4 17,0 16,2 18,5 27,5 33,7 30,4 29,5 22,5 35,6 33,7 35,8 35,4 38,9 2,1 1,2 1,3 1,6 1,5 % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) 13,8 13,2 13,7 15,9 17,4 19,7 16,1 16,8 15,8 18,6 28,1 36 31,7 30,6 22,2 36,5 34 36,8 36,4 40,6 1,9 2 1,0 1,3 1,2

Ve struktuře nové výstavby podle směrů: - převládaly od poloviny 90. let inženýrské stavby a výrobní nebytové budovy, jejichž podíly se pohybovaly kolem 30 %, v roce 2003 při převaze inženýrských staveb o 6 procentních bodů, v roce 2004 dokonce už o 16 procentních bodů - sestupný trend zaznamenala výstavba nebytových nevýrobních budov, jejíž podíl z přibližně čtvrtinového podílu v polovině 90. let klesl v současnosti asi na jednu šestinu, - významné změny prodělala bytová výstavba; po poklesu na 7 % v roce 1995 dosáhla v roce 2000 podíl 15 % a v roce 2004 přesáhla 18 %; přes toto zvýšení byl však podíl bytové výstavby stále pod úrovní většiny evropských zemí.


II - Stavebnictví

II - 3.2 POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY II - 3.21 Stavební povolení Počet vydaných stavebních povolení Počet v tisících meziroční změna (%)

2000 169,6 +1,2

2001 149,2 -12,0

2002 140,8 -5,6

2003 149,3 +6,0

2004 153,6 +2,9

2005 142,9 -7,0

Počet vydaných stavebních povolení od roku 1994 do roku 1997 plynule narůstal až na téměř 181 tisíc. Od roku 1998 se začal snižovat a v roce 2002 dosáhl jen cca 141 tisíc. V roce 2003 došlo k meziročnímu nárůstu na cca 149 tisíc (nárůst + 6 %), což bylo přibližně stejně jako v roce 2001. V roce 2004 se nárůst poněkud zmírnil ( + 2,9 %) a počet stavebních povolení nepřesáhl 154 tisíc, v roce 2005 počet stavebních povolení opět poklesl a nepřesáhl 143 tisíc.


II - Stavebnictví

Skladba vydaných stavebních povolení podle krajů Kraj:

Pha

StČ

JČ

PL

2002 2003 2004 2005

9,2 9,2 8,5 8,2

17,3 17,8 18,0 18,4

7,0 7,1 7,0 6,5

7,0 6,9 6,8 6,7

KV ÚL procenta 2,6 5,3 2,6 5,2 2,7 5,3 2,9 5,5

LB KH PA Vys (počtu vydaných povolení) 3,6 5,2 4,1 6,1 3,8 5,4 4,4 5,3 4,1 5,6 4,2 5,3 3,9 5,2 4,1 4,9

JM

OL

ZL

MSl

11,8 12,3 13,2 13,8

6,2 6,5 5,5 5,9

4,6 4,4 4,6 4,7

8,9 8,3 8,3 8,2

V krajském průřezu bylo nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. Jak je patrné z podílů jednotlivých krajů v jednotlivých letech, byla krajská struktura počtu vydaných povolení stabilizovaná. Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby Bytové budovy Nebytové budovy 2005 celkem nové změny celkem nové změny počet 47 974 16 614 31 360 25 668 10 100 15 568 změna -6,8 -1,2 -9,5 -12,8 - 16,8 -7,7 podíl 33,6 11,6 22,0 18,0 7,1 10,9 Poznámka: Změny proti roku 2004 v %, podíly v % z celkového počtu vydaných povolení

O. ŽP

Ostatní

33 691 -6,6 23,6

35 608 -2,95 24,9

Nejvíce povolení bylo v roce 2005 vydáno na bytové budovy, téměř 48 tisíc, což je oproti předchozímu roku pokles o 6,8 %. Tento trend přetrvává již několik let. Stejně tak přetrvává i trend převahy změn dokončených budov (bytových), více než 31 tisíc (meziroční pokles o 9,5 %), počet povolení na novostavby také proti roku 2004 poklesl (o 1,2 % na cca 16,6 tisíc), lehce přesahuje třetinu všech povolení na bytové budovy. Na druhém místě, podle počtu, byla v roce 2005 ( stejně jako v roce 2004) povolení vydaná na stavby k ochraně životního prostředí, kterých bylo vydáno 33 tisíc, což je o 6,6 % méně než v předchozím roce. Počet povolení vydaných na nebytové budovy v roce 2005 také meziročně poklesl o 12,8 %; ale podobně jako v případě bytových budov převažují především o povolení na změny dokončených staveb. Počet povolení na ostatní stavby také poklesl o téměř 3 %. V krajském pohledu bylo vydáno nejvíce povolení na bytové budovy ve Středočeském kraji a v Praze, 8.540, resp. 7.485 povolení. Zatímco ve Středočeském kraji byl počet povolení na novostavby a na změny dokončených budov přibližně v rovnováze, v Praze výrazně převládala povolení na změny dokončených budov. V ostatních krajích se počet vydaných povolení pohyboval od 1.223 povolení v Karlovarském kraji po 6.013 povolení v Jihomoravském kraji, i zde převažovala povolení na změny dokončených budov. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení mld. Kč změna (%)

2000 229,96 -3,7

2001 236,38 +2,8

2002 242,21 +2,5

2003 286,23 +18,2

2004 315,07 +10,1

2005 325,82 +3,4


II - Stavebnictví

Orientační hodnota povolených staveb v běžných cenách od roku 1994 téměř plynule rostla (výjimkou byl rok 2000), na čemž měl podíl i růst cen stavebních prací. Nejvyšší relativní růst byl zaznamenán v letech 1994 - 1996. V dalších letech došlo k výraznému snížení ročních nárůstů, což vzhledem k růstu cen stavebních prací znamenalo reálnou stagnaci,. Až v roce 2003 došlo opět k vysokému relativnímu růstu orientační hodnoty, a to o +18,2 %. V roce 2004 sice nebylo dosaženo takového procentuelního nárůstu, ale +10,1% lze prohlásit za růstový trend. V roce 2005 se růst orientační hodnoty staveb zpomalil na 3,4 %. Skladba vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a krajů Kraj:

Pha

StČ

JČ

2002 2003 2004 2005

17,5 15,1 16,3 11,9

12,5 12,0 12,9 13,6

4,8 4,2 4,7 4,2

PL KV ÚL LB KH PA Vys JM p r o c e n t a (orientační hodnoty vydaných povolení 5,4 2,2 6,6 3,2 4,3 3,5 4,9 9,5 5,0 2,2 4,7 2,2 3,6 2,9 4,2 9,3 5,0 2,6 4,6 2,4 4,2 3,9 3,7 9,0 5,7 1,9 6,1 2,3 3,8 4,1 3,6 10,3

OL

ZL

MSl

4,2 4,2 4,2 4,6

4,2 3,4 4,0 3,8

7,5 7,9 7,7 7,3

Největší podíly na hodnotovém objemu vydaných povolení měl Středočeský kraj, 13,6 % a Praha, 11,9 %, (z vyššího podílu orientační hodnoty než počtu vydaných povolení zejména v Praze lze usuzovat na větší velikost a vyšší vybavenost povolených staveb). Z ostatních krajů se na hodnotě povolených staveb podílely nejvíce Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, jejichž podíly dosáhly 10,3 resp. 7,3 %. Podobně jako krajská struktura počtu vydaných povolení i struktura orientační hodnoty stavebních povolení byla v podstatě stabilizovaná.


II - Stavebnictví

Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby 2005 mld. Kč změna podíl

Bytové budovy nové 73,7 +6,2 22,6

celkem 97,3 +2,8 29,9

změny 23,5 -6,8 7,2

celkem 108,6 +9,2 33,3

Nebytové budovy nové změny 61,7 46,9 +9,6 +8,8 18,9 15,4

O. ŽP

Ostatní

28,4 +13,7 8,7

91,5 -4,7 28,1

Na objemu orientační hodnoty se třetinou podílely nebytové budovy a 30 procenty bytové budovy. V porovnání s rokem 2004 vzrostla v roce 2005 hodnota povolených nebytových budov o +9,2 % a bytových budov o +6,2 %. V porovnání s předchozím rokem nové bytové budovy tvořily více než 70% a navýšení oproti roku 2004 bylo +6,2 %. U nebytových novostaveb je podíl menší než 60% a v porovnání s rokem 2004 byl zaznamenán nárůst o +9,6 %. Orientační hodnota povolených staveb k ochraně životního prostředí přesáhla 28 mld. Kč. Na celkové hodnotě se tyto stavby podílely cca 9 % a proti roku 2004 došlo k nárůstu jejich hodnoty o necelých +14 %. Ostatní povolené stavby, jejichž podíl poklesl a činil 28,1 %, snížily proti roku 2004 svou hodnotu o -4,7 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení mil. Kč změna (%)

2000 1,356 -4,8

2001 1,584 +16,8

2002 1,720 +8,6

2003 1,917 +11,4

2004 2,051 +7,0

2005 2,279 +11,1

Průměrná hodnota jedné stavby (hodnota připadající na jedno povolení) od roku 1994 v podstatě rostla. Podobně jako v případě orientační hodnoty se i zde projevil vliv růstu cen stavebních prací.

Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby 2005 mil.Kč změna relace

celkem 2,027 +10,3 88,9

Bytové budovy nové 4,435 +7,5 194,6

změny 0,752 +3,3 33,0

Nebytové budovy celkem nové změny 4,232 6,109 3,013 +25,3 +31,7 +20,9 185,7 268,0 132,2

O. ŽP 0,844 +21,8 37,0

Ostatní 2,570 -1,9 112,7

Poznámka: změna proti roku 2004 v %; relace: celková průměrná hodnota = 100

Růstový trend se projevil také v případě průměrných hodnot jednotlivých druhů staveb. Průměrná hodnota bytových budov v roce 2005 dosáhla 2,279 mil. Kč a proti roku 2004 se zvýšila o +11,1 %. Průměrná hodnota bytové novostavby dosáhla 4,435 mil. Kč. Tuto relativně vysokou hodnotu ovlivňuje velkým podílem změny dokončených staveb, proto je celková hodnota relativně nízká. Obdobná je i situace u hodnoty nebytových budov, 4,232 mil. Kč -celkem. Také zde se výrazně projevil vliv podílu změn dokončených staveb (průměrná hodnota změny dosáhla 3,013 mil. Kč, průměrná hodnota novostavby 6,109 mil. Kč). Výraz-


II - Stavebnictví

ně nižší byla průměrná hodnota staveb k ochraně životního prostředí, přibližně třetina celkového průměru. V povolených bytových budovách by mělo vzniknout 38.711 nových bytů, z toho v novostavbách 32.887, při změnách dokončených bytových budov 5.824 nových bytů a v nebytových budovách dalších 2.917 nových bytů. Proti roku 2004 by v bytových budovách mělo vzniknout o +4,1 % více nových bytů, z toho v novostavbách o +7,4 % a při změnách existujících budov o -11,3 %. V nebytových budovách se počet nových bytů proti předchozímu roku zvýšil o +5,8 %.

II - 3.22 Zakázky na stavební práce Zakázky ke konci roku ... 2000 Celkem z toho v zahraničí tuzemsku

102,644 2,611 100,033

Zakázky zahraniční tuzemské

2,5 97,5

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny 118,912 136,501 158,451 3,242 2,420 2,589 115,670 134,081 155,862 procenta; zakázky celkem = 100 2,7 1,8 1,6 97,3 98,2 98,4

2004

2005

212,499 11,315 201,184

205,390 11,350 194,040

5,3 94,7

5,5 94,5

Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány (zakázky na práce charakteru „hlavní stavební výroby“ ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci - OKEČ 451 a 452), do konce roku 2004 se stav zakázek v běžných cenách zvýšil téměř trojnásobně, z cca 71 mld. Kč na 212,5 mld. Kč.V roce 2005 objem zakázek poklesl. I přes zvýšení podílu zahraničních zakázek v roce 2004 na více než trojnásobek (což se přeneslo i do roku 2005), výrazně převládaly tuzemské zakázky. Tuzemské zakázky ke konci roku ... podle charakteru prací 2000 Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

95,387 4,485 0,161

Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

92,9 4,4 0,2

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny 110,823 127,777 147,686 4,749 6,182 7,379 0,098 0,122 0,797 procenta; zakázky celkem = 100 93,2 93,6 93,2 4,0 4,5 4,7 0,1 0,1 0,5

2004

2005

193,299 7,099 0,786

185,750 7,596 0,693

91,0 3,3 0,4

90,4 3,7 0,3

* včetně rekonstrukcí a modernizací

Ze zakázek na práce v tuzemsku převažuje podíl zakázek na novou výstavby, včetně rekonstrukcí a modernizací.


II - Stavebnictví

Meziroční nárůsty objemů zakázek k 31. 12. 2005 podle směrů výstavby Celkem

Zahr.

celkem

- 3,3

+0,3

-3,6

Tuzemské zakázky Nová výstavba+rekonstrukce+modernizace O+Ú Ost. p. Nová v. Byt. b. NB/NV NB/V Inž. s. VH s. procenta +7,0 -11,8 -3,9 +16,3 +13,9 +27,5 -15,3 -10,8

K 31. 12. 2005 se proti roku 2004 snížil celkový objem zakázek o cca -3,3% a přibližně stejným tempem poklesl i objem tuzemských zakázek a zakázek na novou výstavbu (vč. rekonstrukcí a modernizací). Oproti loňskému roku nedošlo k růstu ve všech směrech ani ve všech směrech nové výstavby. Největší pokles zaznamenaly inženýrské stavby o cca -15%, dále pak vodohospodářské stavy o -10,8%. Nadprůměrně vzrostl objem zakázek na nebytové výrobní a nevýrobní budovy. Struktura zakázek na novou výstavbu* ke konci roku ... 2000 Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp. Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp.

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny

2004

2005

13,636 13,234 18,506 20,455 22,053 25,637 28,062 26,849 29,115 40,998 33,384 38,011 11,003 8,956 7,525 8,701 12,079 15,397 40,517 59,807 70,352 74,109 122,508 103,785 2,169 1,977 2,279 3,422 3,275 2,920 procenta; nová výstavba + rekonstrukce + modernizace = 100 14,3 29,4 11,5 42,5 2,3

11,9 24,2 8,1 54,0 1,8

14,5 22,8 5,9 55,1 1,8

13,8 27,8 5,9 50,2 2,3

11,4 17,3 6,2 63,4 1,7

13,8 20,5 8,3 55,9 1,6

* včetně rekonstrukcí a modernizací

Ve struktuře zakázek došlo meziročně především ke snížení podílu zakázek na inženýrské stavby, a to o -7,5 procentních bodů. O desetinu bodu se snížil také podíl zakázek na vodohospodářské stavby. Podíly zakázek ostatních směrů nové výstavby se meziročně zvýšily, přibližně o + 2 %. Na konci roku 2005 se proti roku 2004 snížila průměrná velikost zakázky, z 13,707 mil. Kč na 12,536 mil. Kč, tj.cca o -8,5 %. V následujících 6 měsících, tj. v 1. pololetí 2006 mělo být z objemu zakázek v zásobě realizováno 41,7 % (z počtu 79,5 %), což bylo přibližně stejně, jako v předchozím roce. V dalším pololetí (tj. 2. pololetí 2006) má být realizováno dalších 30,4 % objemu (13,9 % počtu), tj. o něco více než v předchozím roce.


II - Stavebnictví

Podíly veřejného sektoru podle objemu v % Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Tuzemsko 64,6 69,9 72,5 71,2 77,1 69,1

Nová výstavba 64,8 70,2 72,3 71,1 77,1 68,5

Budovy bytové 48,9 42,9 47,4 35,1 37,9 20,6

Budovy nebyt.nevýr 59,8 61,9 58,8 58,2 61,4 56,9

Budovy nebyt. výr. 20,9 27,8 37,3 41,6 21,4 13,9

Inženýrské stavby 84,5 85,8 88,0 90,8 93,6 92,1

Vodohosp. stavby 81,1 86,1 76,0 90,4 90,3 89,2

Významné postavení si v roce 2005 zachoval jako zadavatel veřejný sektor, a to jak v nové výstavbě, tak v opravách a údržbě a v ostatních pracích; v nové výstavbě měl převahu zejména ve svých tradičních směrech výstavby, jako jsou inženýrské a vodohospodářské stavby. I když oproti předchozím letům se podíl veřejných zakázek prakticky ve všech oborech snížil.Veřejné a soukromé zakázky se také lišily svou velikostí: průměrná velikost veřejné zakázky byla více než dvounásobná (19,9 proti 6,6 mil. Kč).

II - 3.3 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ 1994

1995

114,0

110,9

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Indexy ročního růstu cen stavebních prací; předchozí rok = 100,0 111,3 111,3 109,3 104,5 104,0 104,0 102,7 102,2

2004

2005

103,7

103,0


II - Stavebnictví

Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let (v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových diskrepancí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky) se růstový trend sice zachoval, ale roční tempa růstu se postupně snižovala. Snižování probíhalo pozvolna s výjimkou skoků v letech 1994 a 1999. Rok 2004 přinesl v tomto směru změnu a to zvýšení růstového trendu o +1,5 procentního bodu, ale již v roce 2005 se tento zase snížil o +0,7 p.b..

Stejné období předch. r. = 100 Ceny stavebních prací (OKEČ 45) Ceny stavebních děl (CZ - CC) - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby

2003 102,2 102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7

2004 103,7 103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7

2005 103,0 102,9 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6

2005 - 2004 -0,7 -0,8 -0,9 -0,6 -1,0 -0,5 -0,1

* rok 2003 Ceny stavebních děl (OKEČ 46)

Ke zvýšení temp růstu došlo v roce 2004 ve všech směrech výstavby, naopak v roce 2005 došlo ke snížení temp růstu ve všech směrech výstavby: nejmarkantněji se meziročně zpomalil růst cen nebytových výrobních budov, o -1 p. b., naopak k nejmenšímu snížení resp. ke stagnaci došlo v případě cen vodohospodářských staveb, a sice o -0,1 p. b. Roční tempa růstu byla v jednotlivých směrech výstavby se pohybovala většinou v intervalu +2,6 až +3,1 %. V průběhu roku mělo tempo růstu snižující charakter ve všech směrech výstavby. Nejvyšších hodnot dosáhlo v 1. čtvrtletí. – indexy cen přesáhly 104,0 (rozsah 104,0 -104,4), a naopak ve 4. čtvrtletí byly hodnoty nejnižší ( rozsah 102,3 -103,2).


II - Stavebnictví

II - 4

PRACOVNÍCI A MZDY

II - 4.1 ZAMĚSTNANOST II - 4.11 Zaměstnanost v odvětví Pracovníci v odvětví stavebnictví 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Počet pracovníků 402,5 455,4 443,2 439,0 428,4 435,6 438,6 451,1 457,5

Předch.obd. =100 99,1 97,6 101,7 100,7 102,8 101,4

Rok 1990 = 100 100,0 113,1 110,1 109,1 106,4 108,2 109,0 112,1 113,7

Podíl v % 7,5 9,2 9,3 9,3 9,0 9,1 9,3 9,5 9,5

Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se postupně zvyšoval z cca 200 tisíc v roce 1950 a v 70. letech překračuje 400 tisíc osob. V 2. polovině 90. let došlo k mírnému snižování, v posledních letech se počet opět mírně zvýšil a v roce 2004 přesáhl 450 tis. pracovníků a v roce 2005 se přiblížil ke 460 tis.. Změny byly ovlivňovány konjunkturálním vývojem, restrukturalizací firem a růstem produktivity práce. Zaměstnanost v ČR podle odvětví v roce 2005 (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve 4. čtvrtletí) Stavebnictví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

tisíc osob 457,5 144,5 52,2 1 319,1 73,5 612,1 181,1 356,8 98,2 304,1 339,7 306,4 322,7 189,6 4 803,7

% 9,5 3,0 1,1 27,5 1,5 12,7 3,8 7,4 2,0 6,3 7,1 6,4 6,7 3,9 100,0

2000 = 100 105,1 62,5 95,3 100,1 95,0 97,4 103,7 98,0 104,8 107,0 105,4 99,8 106,5 98,9 101,7


II - Stavebnictví

V roce 2005 se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR) z 9,5% a počet pracovníků dosáhl 457,5 tisíc osob. V tomto roce počet zaměstnaných ve stavebnictví vzrostl o +6,4 tisíce osob a tento obor se tak zařadil k 8 růstovým odvětvím. Z hlediska podílu pracovníků ve stavebnictví byla Česká republika na srovnatelné úrovni např. s Itálií, Portugalskem, Německem, Rakouskem nebo Švýcarskem. Pracovníci (P) - zaměstnanci (Z) - podnikatelé (Po) ve vybraných odvětvích

Celkem v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí Stavebnictví Zemědělství, myslivost a související činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje Nemovitostí, pronájem, podnikatel. činnosti

P tisíce 4 803,7 457,5 144,5 52,2 1319,1 612,1 356,8 304,1

Z tisíce 4 026,4 292,7 102,3 50,7 1221,3 461,9 310,9 198,2

%* 83,8 64,0 71,0 97,1 92,6 75,5 87,1 65,2

tisíce 724,6 160,6 23,3 1,5 90,7 141,4 43,5 102,1

Po bez Z. 547,8 134,3 19,7 1,2 61,6 43,3 33,2 84,4

% ** 75,6 83,6 84,5 80,0 67,9 30,6 76,3 82,7

Vysvětlivky: * z počtu pracovníků; ** podnikatelé bez zaměstnanců z počtu podnikatelů celkem Rozdíl mezi součtem počtu zaměstnanců a podnikatelů a počtem pracovníků jsou další kategorie pracovníků, jako např. členové produkčních družstev, počet pomáhajících rodinných příslušníků apod.

Většina pracovníků ve všech odvětvích měla postavení zaměstnanců. V souhrnu za všechna odvětví ve 4. čtvrtletí 2005 tvořil podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti 84 %. Ve stavebnictví byl podíl zaměstnanců již tradičně nejnižší ze všech odvětví, 62,4 % (292,7 tis. osob). Stavebnictví má své specifikum. Z celkového počtu 160,6 tisíc podnikatelů ve stavebnictví měli výraznou převahu podnikatelé bez zaměstnanců, kterých bylo 134,3 tisíc (tj. 83,6 % - téměř nejvyšší podíl ze všech oborů); na celkovém počtu podnikatelů bez zaměstnanců se stavebnictví podílelo téměř celou čtvrtinou. Podle odhadu FIEC (federace evropských stavebních zaměstnavatelských svazů Fédération de l’Industrie Européenne de la Construction) se na začátku této dekády v členských zemích EU pohybovaly podíly zaměstnanců z celkového počtu pracovníků ve stavebnictví většinou nad úrovni České republiky. Belgie Dánsko Finsko Francie

79 % 87 % 80 % 85 %

Itálie Německo Portugalsko Rakousko

62 % 79 % 75 % 93 %

Spoj. král. Španělsko Švédsko EU 15

60 % 79 % 85 % 70 %

Ve skladbě pracovníků českého stavebnictví podle pohlaví byl nadprůměrný podíl mužů: zatímco ve 4. čtvrtletí 2005 podíl mužů na úrovni celé ekonomiky dosáhl 56,7 % (pokles 11% proti roku 2004), ve stavebnictví to bylo 91,7 %. To odráželo, kromě jiného, vysokou fyzickou náročnost stavebních profesí a prací, jak vlivem hmotnosti stavebních materiálů a konstrukcí, tak vlivem charakteru pracovišť (provizória) a klimatu (práce v otevřeném prostoru). Vysoký podíl mužů má ve stavebnictví dlouhodobý charakter.


II - Stavebnictví

Věková struktura pracovníků stavebnictví v % 25 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 13,2 39,2 36,9

15 - 24 let 7,2

60 a více let 3,5

Věková struktura pracovníků stavebnictví byla přibližně shodná s průměrnou celoodvětvovou strukturou, resp. se strukturou ve zpracovatelském průmyslu.

II - 4.12 Zaměstnanci v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 průměrný evidenční počet zaměstnanců zvýšil proti roku 2004 přibližně o +7 500 osob, tj. o +4,9 %. Stavebnictví je sezónním odvětvím, co znamená, že průměrné evidenční měsíční stavy zaměstnanců od počátku roku (150.721) narůstaly až do srpna (167.916), v následujících třech měsících se pohybovaly nad 166 tisíci osob, v závislosti na sezónních výkyvech produkce, v prosinci pak průměrný evidenční počet zaměstnanců klesl nad 162,5 tisíc osob. Zaměstnanci stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci pod právní formy

Celkem z toho soukromé podniky nezapsané v OR soukromé podniky zapsané v OR veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti družstevní organizace ostatní hospodářské organizace

Průměrný evidenční počet 2004 2005 152 674 159 867 5 306 2 380 877 83 494 59 922 707 719

Index 2004 = 100 104,7

5 948 2 363 938 89 468 60 338 923 840

112,1 99,3 106,9 107,2 100,7 130,6 116,9

K nárůstu počtu zaměstnanců došlo u všech podniků kromě soukromých zapsaných v obchodním rejstříku. Struktura zaměstnanosti podle organizačně právní formy podniků nezaps. 2000 2001 2002 2003 2004 2005

5,2 5,3 4,8 4,7 4,3 3,7

zapsané 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,5

Podniky soukromé v. o. s. s. r. o. akc. sp. p r o c e n t a 1,1 50,9 40,1 1,1 51,6 39,0 1,1 52,8 38,6 1,0 52,7 38,6 0,8 53,8 38,1 0,6 55,3 37,3

celkem 99,1 99,0 99,1 99,0 99,0 98,9

Poznámky a vysvětlivky: Vzhledem k počtu subjektů nejsou údaje za kategorii “státní podniky” publikovány nezaps. - soukromé podniky nezapsané v obchodním rejstříku zapsané - soukromé podniky zapsané v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným

Organizace družst. ostatní 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,6

0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,5


II - Stavebnictví

Z tabulky vyplývá, že - více než polovina zaměstnanců pracovala ve společnostech s ručením omezeným a jejich podíl vzrostl, - necelých 40 % zaměstnanců pracovalo v akciových společnostech; jejich podíl se mírně snížil, - podniky nezapsané v obchodním rejstříku se na celkové zaměstnanosti podílely přibližně ze 4 % a jejich podíl má klesající tendenci, - podíly soukromých podniků zapsaných do obchodního rejstříku a veřejných obchodních společností byly v podstatě stálé, na úrovni kolem 1,5 % resp. 0,6% - podíly podniků ostatních právních forem, tj. družstevních a ostatních organizací, měly zanedbatelné podíly kolem půl procenta. Souhrnně lze konstatovat, že struktura zaměstnanosti podle právní formy podniků byla v porovnání s předchozím obdobím relativně neměnná. Při bližším zkoumání se dá konstatovat, že se nepatrně zvyšuje podíl společností s ručením omezeným na úkor akciových společností. Zaměstnanci podle velikosti podniků

Celkem z toho podniky s 20 - 49 50 - 299 300 - 499 500 - 999 1000 a více zam.

Zaměstnanci Struktura Prům. evid. počet Index 2004 2005 ‘04=100 2005 154 100 161 630 104,9 100,0 46 096 67 006 10 179 11 378 19 439

50 368 69 858 10 306 11 731 19 630

109,3 104,3 101,2 103,1 99,6

31,2 43,2 6,4 7,3 12,0

Dělníci Prům. evid. počet Index 2004 2005 ‘04=100 100 883 105 769 104,8 32 739 45 398 6 159 6 604 9 983

35 729 47 156 6 240 6 798 9 847

109,1 103,9 101,3 102,9 98,6

Podíl Z=100 65,4 70,9 67,5 60,5 57,9 50,8

Poznámka a vysvětlivka: Členění velikostních kategorií v tabulce odpovídá přibližně vymezení malých, středních a velkých podniků podle počtu zaměstnanců. Podíl = podíl dělníků ze zaměstnanců v roce 2005

V malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) bylo v roce 2005 zaměstnáno více než 30 % všech zaměstnanců, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) to bylo více než 43 % a ve velkých podnicích cca čtvrtina všech zaměstnanců. Proti struktuře z předchozího roku se v roce 2005 snížil počet zaměstnanců i dělníků ve velkých podnicích, a to ve prospěch především malých, ale i středních podniků: - počet zaměstnanců a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v malých podnicích se zvýšil o cca 4.200 tisíce, tj.. více než 9 %; počet dělníků se zvýšil cca o +2.200 osob, tj. téměř o +9 %, - počet zaměstnanců a jejich podíl se ve středně velkých podnicích zvýšil o téměř +3 tisíce osob, tj. více než o +4 %; počet dělníků se zvýšil o cca 1.800 osob, tj. téměř o +4 %, - počet zaměstnanců ve velkých podnicích se snížil o -191 zaměstnanců, tj. o -0,4 %; počet dělníků se snížil o -136 osob, tj. o –1,4 %. Největší podíl z počtu zaměstnanců měli dělníci v malých podnicích, více než 70 %. Ve středně velkých podnicích byl jejich podíl nižší než 70 % a ve velkých podnicích se pohyboval na úrovni cca 50 až 60 %, tento stav přibližně odpovídá předchozímu roku.


II - Stavebnictví

Zaměstnanost podle institucionálních sektorů

2004 Zaměstnanci Dělníci 2005 Zaměstnanci Index - ‘03 = 100 Dělníci Index - ‘03 = 100 Podíl ze zam.

Nef. podniky veřejné

Nef. podniky soukromé

Podniky pod zahr. kontrolou

Sektor domácností

3 432 1 755

127 997 84 519

16 902 9 981

5 768 4 628

3 376 98,4 1 705 97,1 50,5

134 171 104,8 88 312 104,5 65,8

17 586 104,0 10 619 106,4 60,4

6 496 112,6 5 132 110,9 79,0

V roce 2005 došlo k růstu počtu zaměstnanců v podnicích téměř všech institucionálních sektorů, nejvíce v sektoru domácností, o +12,6 %. Výjimkou byl sektor nefinančních veřejných podniků, kde se počet zaměstnanců proti roku 2004 snížil o –2,9 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v roce 2004. Podobně se vyvíjel i počet dělníků. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v sektoru domácností, a to +10,9 %. V sektorech soukromých nefinančních podniků a podniků pod zahraniční kontrolou se změna (nárůst) pohybovala kolem 6%. V nefinančních veřejných podnicích se počet dělníků snížil o –2,9 %.

II - 4.2 M Z D Y II - 4.21 Mzdy v odvětví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2005

Stavebnictví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motor. voz. a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitostí a pronájmy, podnikatel. činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby C e l k e m

Mzda Kč 18 963 13 878 15 986 22 484 17 825 24 186 19 040 13 393 20 579 37 406 21 147 22 307 17 184 17 529 15 622 19 030

Růst % +4,9 +5,6 +4,0 +6,3 +4,6 +6,9 +3,8 +3,0 +6,0 +5,6 +8,0 +8,9 +4,7 +4,6 +6,0 +5,5

Relace % 99,6 72,9 84,0 118,2 93,7 127,1 100,1 70,4 108,1 196,6 111,1 117,2 90,3 92,1 82,1 100,0


II - Stavebnictví

V roce 2005 průměrná měsíční mzda ve stavebnictví: - dosáhla absolutní výše 18.963 Kč, - proti roku 2004 se zvýšila o +892 Kč, tj. o +4,9 %, - ze 14 odvětví byla svou výší na 7. místě, meziročním tempem růstu na 8. místě a meziročním absolutním přírůstkem na 6. místě a

II - 4.22 Mzdy v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v roce 2003 o + 6,1 % a roce 2004 o + 6,2 %, rok 2005 přinesl také ale poněkud nižší růst + 3,8 %. U manuálně pracujících nominální měsíční mzda také vzrostla i když poněkud méně. Měsíční nominální mzda zaměstnanců a dělníků podle sektorů Kč Mzdy zaměstnanců - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností Mzdy dělníků - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností

Rozdíl 2005 - 2004

2004 = 100

18 233 17 496 17 652 24 717 12 576

690 1 025 652 1 132 578

103,8 105,9 103,7 104,6 104,6

14 923 16 066 14 749 17 362 12 397

377 610 378 312 504

102,5 103,8 102,6 101,8 104,0

- V roce 2005 nejvyšší absolutní výši i absolutní růst a dosáhla mzda v podnicích pod zahraniční kontrolou: absolutní přírůstek +1.132 Kč, průměrná měsíční mzda 24.717 Kč. Průměrná měsíční mzda v těchto podnicích také vysoko překročila celkový průměr, o +36,6 %. - Nejvyšší relativní přírůstek a 2. místo, co do absolutního přírůstku, byla mzda v nefinančních veřejných podnicích (tempo růstu +5,9 %, přírůstek +1.025 Kč, průměrná výše mzdy v těchto podnicích byla o 2,1 % pod celkovým průměrem). - Nejnižší průměrná měsíční mzda a nejnižší meziroční absolutní přírůstek byly v sektoru domácností (tempo růstu +4,6 %, absolutní přírůstek 578 Kč, průměrná měsíční mzda 12.576 Kč, o –30,5 % pod celkovým průměrem). Podobný vývoj zaznamenala také mzda dělníků. V porovnání se zaměstnaneckými mzdami byl ale jejich růst pomalejší. I tyto mzdy byly nadprůměrné v podnicích pod zahraniční kontrolou a v nefinančních veřejných podnicích. Celkově byla úroveň dělnických mezd na 80,9 % mezd zaměstnaneckých: nejvyšší podíl měly mzdy dělníků v podnicích pod zahra-


II - Stavebnictví

niční kontrolou, 93 %, naopak nejnižší v sektoru domácností, necelých 70 % (což souvisí i s velikostí a tudíž zaměstnaneckou strukturou podniků těchto sektorů). Poměrně vysoký podíl byl v nefinančních veřejných podnicích, 88,1 %, zatímco v nefinančních soukromých podnicích to byla 79,9 %. Měsíční nominální mzda zaměstnanců podle právní formy podniků

C e l k e m Soukromé podniky celkem - soukromé podniky nezapsané v OR - soukromé podniky zapsané v OR. - veřejné obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti Družstevní organizace Ostatní hospodářské organizace

Prům. měs. mzda Kč 2004 2005 18 233 18 923 18 271 18 977 12 603 13 137 14 721 15 282 16 681 17 129 16 493 16 799 21 458 22 996 14 247 13 373 14 047 14 720

Index 2004 = 100 103,8 103,9 104,2 103,8 102,7 101,9 107,2 93,9 104,8

Přírůstek ‘05 - ‘04 690 706 534 561 448 306 1 538 -874 673

Relace %* 2005 100,0 100,3 69,4 80,8 90,5 88,8 121,5 70,7 77,8

* relace k celkovému průměru

Podle organizačně právních forem podniků nejvíce, relativně i absolutně, vzrostla průměrná měsíční mzda v akciových společnostech, o +7,2 %, resp. o +1.538 Kč. Její výše téměř dosáhla 23.000 Kč a nad celkovým průměrem byla o +21 %. V podnicích ostatních organizačních forem nedosáhla měsíční mzda průměrnou výši: ve veřejných obchodních společnostech o –9,5%, ve společnostech s ručením omezeným o -11,2 %, v ostatních podnicích o cca – 20-30 %. Měsíční mzda podle velikosti podniku

2004 2005 ‘04=100 rozdíl

Σ‘05=1

2004 2005 ‘04=100 rozdíl

Σ‘05=1

24

49

74

14 544 14 845 102,1 301 0,78

15 410 15 664 101,7 254 0,83

16 130 16 600 102,9 470 0,88

24

49

74

13 398 13 650 101,9 252 0,89

13 860 14 022 101,2 162 0,92

14 295 14 735 103,1 440 0,96

Podniky s počtem zaměstnanců do 99 199 299 399 Zaměstnanci 17 145 17 070 18 085 19 210 17 517 17 580 18 561 20 041 102,2 103,0 102,6 104,3 372 510 476 831 0,93 0,93 0,98 1,06 Podniky s počtem zaměstnanců do 99 199 299 399 Dělníci 14 701 14 650 14 627 16 158 14 994 14 976 15 243 16 688 102,0 102,2 104,2 103,3 293 326 616 530 0,98 0,98 1,00 1,09

Vysvětlivky k předchozí tabulce:: 2005, 2004 - mzda v Kč ‘04=100 - předchozí rok = 100 rozdíl - rozdíl mzdy v roce 2005 proti roku 2004 v Kč Σ‘05=1 - celkový průměr v roce 2005 = 1

499

999

více

19 907 20 236 101,7 329 1,07

22 458 23 892 106,4 1434 1,26

26 697 29 692 111,2 2995 1,57

499

999

více

16 664 16 411 98,5 -253 1,07

17 134 18 108 105,7 974 1,18

18 176 19 259 106,0 1083 1,26


II - Stavebnictví

O měsíčních mzdách podle velikosti podniků lze konstatovat: • Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců jevila silnou závislost na velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců): - mzda zaměstnanců v malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) dosáhla v roce 2005 jen cca 80 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) 88 až 98 % a ve velkých podnicích až 157 % celkového průměru, - mzda dělníků v malých podnicích dosáhla cca 90 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích 96 až 100 % a ve velkých podnicích až 126 %. • Patrná byla také závislost meziročního přírůstku mzdy zaměstnanců na velikosti podniku. Přírůstek se pohyboval od cca +254 Kč v malých podnicích přes cca +400 až +800 Kč ve středně velkých podnicích až k +2.995 Kč v největších podnicích. Podobně tomu bylo i v případě mezd dělníků, když v malých podnicích přírůstek mzdy dosáhl cca +200 Kč, ve středně velkých podnicích až +600 Kč a v největších podnicích +1.000 Kč. • S velikostí podniku se také snižoval poměr měsíční mzdy dělníků a zaměstnanců, a to z cca 92 % v malých podnicích na 68 % v největších podnicích.

II - 4.3 PRODUKTIVITA PRÁCE Produktivita práce (PP) v roce 2005 PP z hodnoty „S“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%) PP z hodnoty „ZSV“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%)

ve srovnatelných cenách 1 540 080 +0,2 -

v běžných cenách 1 798 379 +3,0 1 351 721 +9,0

Ve vývoji produktivity práce (z hodnoty „S“) došlo k obratu roku 2000. Po snížení o -0,8 % v roce 1999 se produktivita v roce 2000 zvýšila a růst byl dosažen i v dalších letech: v roce 2005 dosáhla 1.540.080 Kč a proti roku 2004 vzrostla o +0,2 % (ve srovnatelných cenách), resp. 1.798.379 Kč, tj. +3,0 % (v běžných cenách). Znamenalo že nepředstihla růstu měsíční mzdy (který dosáhl +3,8 %) . Produktivita práce podle institucionálních sektorů Nefin. p. veřejné

Nefin. p. soukromé P. pod zahr. kontrolou Produktivita práce v tis. Kč v cenách roku 2000 1 484 2 346 1 471 2 510 99,1 107,3 -4,6 +2,7

2004 890 2005 910 index 102,3 P-M -3,6 Vysvětlivky k předchozí tabulce: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy

Domácnosti 731 666 91,2 -13,4

Nejvyšší produktivitu práce dosáhly podniky pod zahraniční kontrolou: v roce 2005 překročila 2,5 mil. Kč (ve srovnatelných cenách). Tempo růstu produktivity bylo nejvyšší právě v podnicích pod zahraniční kontrolou a přesáhlo +7 %.Přibližně o 1 mil.nižší než produktivita v podnicích pod zahraniční kontrolou byla produktivita v soukromých podnicích (1,5


II - Stavebnictví

mil. Kč). Nejnižší produktivita byla dosažena v sektoru domácností, cca 666 tis. Kč při poklesu přes 9%. Předstih růstu produktivity před růstem mezd byl dosažen pouze v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde rozdíl mezi tempem růstu produktivity a mezd dosáhl necelé 3 procentní body ve prospěch růstu produktivity. V ostatních podnicích a v domácnostech růst produktivity zaostal za růstem měsíční mzdy o 3,6 až 13,4 p. bodu. Proti předchozímu roku došlo k výrazným změnám, kdy největší předstih dosáhla produktivita v v soukromých podnicích, ale k největšímu zaostání došlo právě jako letos u domácností. Produktivita práce podle velikosti podniků 24 2004 2005 index P-M

948 905 95,4 - 6,7

49 1 075 984 91,5 - 10,2

Podniky s počtem zaměstnanců do 74 99 199 299 399 Produktivita práce, tis. Kč, ceny roku 2000 1 115 1 296 1 220 1 814 1 654 1 058 1 188 1 104 1 827 1 746 94,8 91,7 90,5 100,7 105,5 - 8,1 - 10,5 - 12,5 - 1,9 1,2

Vysvětlivka: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy

499

999

více

1 465 1 659 113,3 11,6

2 041 2 212 108,4 2,0

3 207 3 665 114,3 3,1


II - Stavebnictví

Výše produktivity práce byla téměř přímo úměrná velikosti podniku, tzn. „čím větší podnik, tím vyšší produktivita“ (, s výjimkou podniků s 200 až 399 zaměstnanci.) : v malých podnicích dosáhla přibližně 1 mil. Kč, ve středně velkých od 1,0 do 1,8 mil. Kč a ve velkých podnicích od 2 do 3,6 mil. Kč. Produktivita se meziročně zvýšila ve velikostních kategoriích nad 200 zaměstnanců. Projevila se také závislost tempa růstu produktivity na velikosti podniků: ve středně velkých podnicích dosahovalo tempo i jen několika desetin procenta, kdežto v podnicích s 1000 a více zaměstnanci dosáhlo kolem +14 %. Relace růstu produktivity a měsíční mzdy dosáhla předstihu růstu produktivity před růstem mezd jen v podnicích s 300 a více zaměstnanci, k významnějšímu předstihu došlo v kategorii s 400 – 499 zaměstnanci (11,6%). V menších podnicích nepředstihlo tempo růstu produktivity růst mezd.


II - Stavebnictví

II - 5 HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

II - 5.1

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

(PODNIKŮ SE 100 A VÍCE ZAMĚSTNANCI) Stavební podniky se 100 a více zaměstnanci vyprodukovaly v roce 2005 stavební práce podle dodavatelských smluv (hodnota „S“) za 189,3 mld. Kč a svými vlastními pracovníky (hodnota „ZSV“) za 122,0 mld. Kč, což více než polovina celkové stavební produkce. Lze je proto považovat za reprezentativní vzorek všech stavebních podniků. Podíl ziskových podniků % ztrátových podniků % Rentabilita nákladů % vlastního kapitálu % výnosů % aktiv % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance tis. Kč Mzdová nákladovost % Podíl přidané hodnoty z výkonů % Produktivita práce z přidané hodnoty tis.Kč Délka obrátky zásob (dny)

2004 83,1 16,9 4,5 21,2 4,3 7,6 113,2 8,5 18,6 538,5 22,1

2005 85,8 14,2 4,6 21,3 4,4 7,9 148,9 8,4 18,0 562,7 21,0

05/04 +3,3 -16,0 +3,1 +0,6 +2,3 +3,9 +31,5 -1,8 -3,1 +4,5 -5,0

Vysvětlivky: 05/04, = meziroční změny v procentních bodech nebo v %

Vývoj ekonomiky těchto podniků lze v roce 2005 považovat za příznivý, protože: • Vzrostl hospodářský výsledek na 1 zaměstnance • Tvorba vlastních zdrojů výrazně vrostla • Produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla o +4,5 a překročila půl milionu Kč. • Vzrostly investice do strojů a zařízení, stav zásob se zvýšil meziročně o + 5,7 %, z toho nedokončená výroba o +5,6 %, čímž se zvýšila potřeba finančních zdrojů. • Růst výnosů předstihl růst nákladů o +0,2 procentního bodu, což ovlivnilo meziroční růst hospodářského výsledku před zdaněním (nárůst o +15,3 %). Dalším důsledkem této skutečnosti bylo zvýšení podílu ziskových podniků na 85,8 % a tomu odpovídající snížení podílu ztrátových podniků (z celkového počtu 271 podniků předkládajících statistický výkaz P 3-04). Přitom zisk ziskových podniků se proti roku 2004 zvýšil o +17,2 % ale ztráta ztrátových podniků se zvýšila o -48 %. Zvýšila se také rentabilita (nákladů, vlastního kapitálu, výnosů i aktiv). • Mzdy vzrostly o 9,9 p.b., ostatní osobní náklady o 2 p.b. ( ovšem náklady celkem vzrostly o +11,7 p.b.) v důsledku toho se mzdová nákladovost v roce 20054 snížila o -1,8 p. b.


II - Stavebnictví

• Výkonová spotřeba více vzrostla (13,0 %), v porovnání s růstem přidané hodnoty (+8,6%), což vedlo k dalšímu snížení podílu přidané hodnoty na výkonech, o -0,6 p. b. na 18,0 %, a k růstu objemu celkových nákladů o +11,7 %. • Výnosnost aktiv vzrostla proti roku 2004 o +3,9 % a zvýšil se také podíl vlastního jmění na aktivech o +3,1 p. b., na 35,2 %.

Specializace firem ⇒ Počet podniků z toho ziskových ztrátových Rentabilita vlastního kapitálu výnosů Hosp. výsledek na 1 zaměstnance Výnosnost aktiv Produktivita práce z přidané hodnoty Délka obrátky zásob

Poz. st. 44 42 2 22,9 5,0 116,6 9,7 479,4 23,2

Vysvětlivky: Poz. st. - pozemní stavitelství NB/NV - nebytové nevýrobní budovy O + Ú - opravy a údržba

Byt. b. - bytové budovy NB/V - nebytové výrobní budovy Nespec - nespecializované podniky

Byt. b. 13 11 2 13,1 1,5 37,3 3,6 371,6 34,9

NB/NV 9 9 0 19,1 5,5 132,9 10,5 443,9 31,3

NB/V 23 22 1 26,6 6,5 148,4 12,0 539,6 15,1

Inž. st. 63 58 5 28,0 5,8 223,7 10,4 700,0 14,9

O+Ú 21 17 4 16,6 4,9 92,1 7,9 429,9 15,5

Nespec 142 115 27 16,7 3,3 116,4 6,1 511,0 24,9

Inž. st. - inženýrské stavitelství

Finančně ekonomické výsledky se lišily podle výrobní specializace podniků. • Podniky orientované převážně na pozemní stavitelství snížily v roce 2005 zisk o – 0,7 mld. Kč (o –40,5 %). Výnosy poklesly o –45,7 %, • Rozhodující část růstu připadla na podniky inženýrských staveb; v podnicích orientovaných na bytovou výstavbu se meziročně snížila rentabilita, v podnicích orientovaných na občanskou výstavbu se naopak zvýšila a zvýšila se u nich i tvorba zisku a nepatrně se snížila zadluženost. • V porovnání s podniky ostatních specializací dosahovaly podniky pozemního stavitelství: - mírně nadprůměrnou rentabilitu - podprůměrnou výší hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - mírně nadprůměrnou výnosnost aktiv, - podprůměrnou produktivitu práce z přidané hodnoty, produktivitu z výnosů a produktivitu z výkonů - téměř nejdelší obrátku zásob, (s výjimkou podniků bytové výstavby) • Podniky orientované na inženýrské stavitelství dosáhly - mírně nadprůměrnou rentabilitu, - velmi nadprůměrný hospodářský výsledek přepočtený na 1 zaměstnance, nejvyšší ze všech specializací, - nadprůměrnou výnosnost aktiv a - nejvyšší produktivitu práce z přidané hodnoty. • Podniky orientované především na práce inženýrského stavitelství vytvořily v roce 2005 masu zisku meziročně vyšší o +2,3 mld. Kč. Přesto 58 podniků tohoto zaměření vytvořilo cca 47 % celkového zisku podniků se 100 a více zaměstnanci.


II - Stavebnictví

• V nespecializovaných firmách se zvýšily výnosy o +23 %. Přesto došlo ke zhoršení v oblasti rentability

II - 5.2 PODNIKY POD ZAHRANIČNÍ KONTROLOU Z 271 stavebních podniků se 100 a více zaměstnanci bylo 29 podniků pod zahraniční kontrolou. O jejich významu svědčí, že v roce 2005 zaměstnávaly 16,8 % osob zaměstnaných ve všech těchto podnicích a na výnosech se podílely z 23,4 %. Vybrané finančně ekonomické ukazatele za rok 2005

Počet Počet zaměstnanců Výnosy (mil. Kč) qw

Podniky CELKEM Ukazatel 2004 = 100 271 104,2 75 555 103,9 255 813 111,9 3 385,8 107,6 11 250,5 115,3 21,3 100,5 21,0 95,0

Podniky pod zahraniční kontrolou Ukazatel Podíl v % 2004 = 100 29 9,2 120,8 13 277 16,8 108,5 59 817 24,2 108,1 4 505,3 143,6 99,7 1 989,9 20,4 100,1 16,6 87,7 89,2 15,7 80,5 88,2

Poznámka: Podniky se 100 a více zaměstnanců (zpracováno podle výkazu P3-04)

Porovnání některých finančně ekonomických ukazatelů za roky 2004 a 2005 Celkem 7,6 4,3 21,2 7,9 134,2 3146,1 2893,7 538,5 34,1 22,1

2004 Z. K. 6,0 3,6 18,6 6,0 162,4 4518,2 4119,7 707,9 31,0 17,8

Relace Celkem 0,79 7,9 0,84 4,4 0,88 21,3 0,76 7,6 1,21 148,9 1,44 3385,8 1,42 3122,4 1,31 562,7 0,91 35,2 0,81 21,0

Výnosnost aktiv v % Rentabilita výnosů v % vlastního kapitálu v % aktiv v % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance v tis. Kč Produktivita z výnosů v tis. Kč výkonů v tis. Kč přidané hodnoty v tis. Kč Krytí aktiv vlastním jměním v % Délka obrátky zásob ve dnech Vysvětlivky: Celkem - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci celkem Z. K. - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci pod zahraniční kontrolou Relace - podniky celkem = 1,00

2005 Z. K. 6,2 3,3 16,6 6,0 149,9 4505,3 4149,2 657,5 34,9 15,7

Relace 0,78 0,75 0,78 0,79 0,01 1,33 1,33 1,17 0,99 0,75

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na produkci podniků s 20 a více zaměstnanci 2001 2002 2003 2004 2005 17,4 % 15,0 % 18,3 % 16,9% 13,3%

V letech 2004 a 2005 podniky pod zahraniční kontrolou, v porovnání s celým souborem podniků se 100 a více zaměstnanci: - byly méně rentabilní; i když se jejich rentabilita výnosů a vlastního kapitálu vůči úrovni celkového průměru zlepšila a celkový průměr rentabilit se snížil zaostaly za ním až o -20 %,


II - Stavebnictví

- v roce 2005 zaostaly o -1,7 % celkový průměr ve výnosnosti aktiv - proti roku 2004 se snížil jejich předstih ve výši hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - jednoznačně předstihly ostatní podniky v produktivitě, - v roce 2005 poklesla jejich zadluženost na úroveň 65 % - mají výrazně kratší délku obrátky zásob o cca -5 dni tj. o 25 %. V souhrnu je lze charakterizovat jako produktivnější, ale méně rentabilní. *

*

*

Podle šetření České národní banky stavební podniky se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v České republice v roce 2004: - Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 80 756,032 mil. Kč. Na celkových tržbách podniků všech odvětví se stavební podniky podílely 3,2 % a tento jejich podíl se proti roku 2003 snížil o -0,4 procentního bodu. - Pracovalo v nich 18 022 zaměstnanců. Proti předchozímu roku se počet jejich zaměstnanců zvýšil téměř o 7 tisíc na celkovém počtu zaměstnanců podniků pod zahraniční kontrolou všech odvětví se podílely cca 3% - Vytvořily přidanou hodnotu ve výši 14 372,407 mil. Kč, což bylo 17,8 % z objemu tržeb. V porovnání se souhrnem podniků všech odvětví byl podíl přidané hodnoty na tržbách nižší o –3,2 procentního bodu. Na objemu přidané hodnoty vytvořené podniky všech odvětví se stavební podniky podílely z 2,7 %. - V přepočtu na 1 zaměstnance dosáhl objem tržeb za zboží a služby stavebních podniků 4,5 mil. Kč, což bylo o 9,6 % více než dosáhly podniky všech odvětví. Znamená to, že ve stavebních podnicích byla dosahována vyšší „hrubá produktivita“, v porovnání se všemi podniky se zahraniční majetkovou účastí, resp. za podniky ostatních odvětví. - V přepočtu na 1 zaměstnance byla vytvořená přidaná hodnota v objemu 0,8 mil. Kč, která byla nižší o 7,2 % než přidaná hodnota vytvořená v průměru podniků všech odvětví, tzn. že stavební podniky zaostávaly za celkovým průměrem v tvorbě „čisté produktivity“, resp. za podniky ostatních odvětví. Podniky se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v ČR

C e l ke m Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

Tržby mil. Kč 2 536 079,566 100,0 % 80 756,032 100,0 % 3,2 %

Zaměstnanci osoby 620 367 18 022 2,9 %

Přidaná hodnota mil. Kč 533 245,885 21,0 % 14 372,407 17,8 % 2,7 %

Tržby Přidaná hodnota tis. Kč / 1 zaměstnanec 4 088,031 859,565 100,0 % 100,0 % 4 480,970 797,492 109,6 %

92,8 %

Stavební podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí v roce 2004: - Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 10 032,478 mil. Kč. Na tržbách podniků všech odvětví se podílely 7,0 %, což bylo méně než v předchozím roce. - Pracovalo v nich 4 342 zaměstnanců, což bylo nejvíce ze všech oborů podniků s tuzemskou majetkovou účastí všech odvětví. Proti roku 2003 se počet zaměstnanců zvýšil o 500. - Vytvořily přidanou hodnotu v objemu 2 310,566 mil. Kč. Proti roku 2003 se objem vytvořené přidané hodnoty zvýšil 1,5krát a na přidané hodnotě vytvořené podniky všech odvětví se stavební podniky podílely ze 15,7 % .


-

II - Stavebnictví

V „hrubé“ a „čisté“ produktivitě stavební podniky značně zaostávaly za podniky všech odvětví (a tím za podniky ostatních odvětví), když dosáhly jen 39,7 % průměrné výše tržeb v přepočtu na 1 zaměstnance, resp. 89,8 % průměrné výše přidané hodnoty. Podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí

C e l ke m Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

Tržby mil. Kč 144 445,116 100,0 % 10 032,478 100,0 % 7,0 %

Zaměstnanci osoby 24 812

Přidaná hodnota mil. Kč 13 285,025 9,2 % 2 088,163 20,8 % 15,7 %

4 342 17,5 %

Tržby Přidaná hodnota tis. Kč / 1 zaměstnanec 5 821,583 535,427 100,0 % 100,0 % 2 310,566 480,922 39,7 %

*

*

89,8 %

*

Za silné stránky českých stavebních podniků je možné považovat: - schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady tuzemských i zahraničních projektů, - vysokou kvalitu architektů a inženýrů, která se opírá o kvalitní vysokoškolské vzdělání a profesní tradici, - vysokou kvalifikovanost a schopnost samostatného rozhodování (improvizace) i pracovníků řemeslných profesí, - relativně dobrou obecnou vzdělanost a profesní tradice pracovníků všech kategorií, - nízké ceny stavebních prací a nízké mzdové náklady, jako „dočasné“ komparativní výhody, - znalost podmínek domácího trhu, východoevropských trhů a trhů zemí třetího světa, dřívějších odběratelů bývalého Československa, a kontakty na nich. Ke slabým stránkám patří: - klesající počty kvalifikovaných řemeslníků, - kriticky nízké počty učňů, zejména některých oborů, - nedostatečná kvalita prací na drobných stavbách (i jako důsledek zrušení povinného stavebního dozoru), - absolutně i relativně vysoký počet drobných firem (ve srovnání se zahraničím).

Prameny ke kapitole II: Publikace ČSÚ: Organizační statistika stav k 31.12. 2005 Stavebnictví České republiky (do roku 2005) Statistická ročenka ČR Přehled vydaných stavebních povolení Statistika stavebních zakázek Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů za 4. čtvrtletí 2005 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 4. čtvrtletí 2005 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.-4. čtvrtletí 2005 Ostatní prameny:


Top - Stav 100, v: Stavitel, č. 12/2005 L’activité de la construction en Europe 2005, FIEC Stavebnictví v roce 2005, ÚRS Praha, březen 2006 Přímé zahraniční investice 2004, ČNB

II - Stavebnictví


III

STAVEBNÍ HMOTY

1. Postavení výroby stavebních hmot v národním hospodářství ČR 2. Počet a struktura subjektů působících na trhu 3. Produkce stavebních hmot 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky


III - 1

III - Stavební hmoty

POSTAVENÍ VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ČR

Odvětví výroby stavebních hmot je hlavní materiálovou základnou stavební výroby a stavění vůbec. Je založeno převážně na bázi domácích silikátových surovin a má ve svém výrobkovém sortimentu dlouholetou tradici. To mu - spolu s moderními technologiemi - vytváří podmínky pro jeho konkurenceschopnost na trhu EU i mimo něj. Do příručky je zahrnuta výroba silikátových stavebních hmot, tj. jejich těžba, úprava a zpracování, těchto oborů: - těžba a úprava kameniva (klasifikace OKEČ, obor 141), - těžba a úprava kameniva, písku, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jílovitých zemin (obor 142), - výroba žárovzdorných keramických výrobků (podobor 2626), - výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků (obor 264), - výroba cementu, vápna a sádry (obor 265), - výroba cementu (obor 2651) - výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků (obor 266) a - výroba jiných nekovových minerálních výrobků (obor 268) (v souhrnu Průmysl výroby stavebních hmot - VSH). Obory, které lze považovat za strategické z hlediska národního hospodářství, jsou - těžba a úprava kameniva, mající také dobrou surovinovou základnu, a těžba a úprava štěrkopísku a písku, jejichž surovinová základna je vyhovující, i když limitovaná, - výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků, s vyhovující surovinovou základnou - výroba cementu, vápna a sádry, s dobrou surovinovou základnou a - výroba keramických obkládaček a dlaždic, s dobrou surovinovou základnou. Dobrou surovinovou základnu má také výroba výrobků z betonu, cementu a sádry a výroba jiných minerálních nekovových výrobků. V souvislosti s tím, že v jednotlivých výrobních oborech zaujaly vedoucí postavení velké zahraniční společnosti, došlo v posledních letech, a stále dochází, k modernizaci výrobních technologií a vyráběného sortimentu. Spolu s dovozem se tak vytvořila nabídka stavebních hmot, která činí v tomto směru český trh srovnatelný s vyspělými západoevropskými trhy. *

*

*

Průmysl výroby stavebních hmot zaznamenal v roce 2005 jako celek nárůst výnosů i zisku, a to i jako odraz příznivého vývoje stavební produkce. V porovnání s rokem 2004 došlo také k nárůstu vytvořeného zisku před zdaněním, o cca +5 %; výnosy vzrostly o +2,1 %, a aktiva vzrostla o 1 % oproti roku 2004. Současně se meziročně zvýšila produktivita (z výnosů, výkonů i přidané hodnoty) a rentabilita ( vlastního kapitálu i aktiv).



III - 2 POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Subjekty zabývající se činnostmi zahrnutými do průmyslu výroby stavebních hmot jsou součástí jednak subkategorie CB - Dobývání ostatních nerostných surovin klasifikace OKEČ obory 141 a 142), jednak subkategorie DI - Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot klasifikace OKEČ (obory 2626, 263 až 266 a 268). - K 31. 12. 2005 počet subjektů registrovaných v subkategorii CB dosáhl 527 (proti konci roku 2004 se zvýšil o +6) a tyto subjekty se na celkovém počtu registrovaných ekonomických subjektů podílely z 0,02 %. Většinou šlo o obchodní společnosti, především společnosti s ručením omezeným, a o soukromé podnikatele, téměř výlučně nezapsané v obchodním rejstříku. - Ke stejnému datu počet subjektů registrovaných v subkategorii DI dosáhl 11.764 (proti konci roku 2004 došlo k poklesu o -54 subjektů). Na celkovém počtu registrovaných ekonomických subjektů se podílely z 0,5 %. Většinou šlo o soukromé podnikatele, převážně nezapsané do obchodního rejstříku. Z obchodních společností převládaly společnosti s ručením omezeným. Registrované podniky - subkategorie CB a DI k 31. 12. 2005

Podniky registrované ČSÚ v divizích CB a DI Soukromí podnikatelé, fyzické osoby - z nich zapsaní v Obchodním rejstříku Obchodní společnosti - z nich akciové společnosti společnosti s ručením omezeným Družstva Státní podniky

CB - Dobývání ostatních nerostných surovin počet % % 527 100,00 182 34,54 100,00 7 1,33 3,85 270 51,23 100,00 41 7,78 15,19 224 42,50 82,96 2 0,38 7 1,33 -

DI - Prům. skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot počet % % 11 710 100,00 9 913 84,65 100,00 88 0,75 0,89 1 563 11,49 100,00 167 1,43 10,68 1 345 11,49 86,05 35 0,30 10 0,09 -

Dosavadní vývoj hospodářství v ČR vedl k tvrdšímu konkurenčnímu boji na trhu. To se projevilo i koncentrací některých výrobních kapacit a k vytlačování menších výrobců; v podstatě se ale počty podniků (se 100 a více zaměstnanci) působících na trhu stavebních hmot od roku 1999 stabilizovaly. Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů OKEČ 141 142 2626 264 265 2651 266 268

Podniky se 100 a více zaměstnanci Těžba a úprava kamene Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jílových zemin Výroba žárovzdorných keramických výrobků Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků Výroba cementu, vápna a sádry - z toho výroba cementu Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků Výroba jiných nekovových minerálních výrobků C e l k e m

2004 2 16 9 7 7 4 36 13 91

2005 2 12 7 6 7 4 40 12 87



Největšími výrobci stavebních hmot, podle objemu ročních tržeb, objemu aktiv a podle počtu zaměstnanců, byly v roce 2004 tyto společnosti (akciové společnosti, pokud není uvedeno jinak):

WIENERBERGER cihlářský průmysl, a.s. ZAPA beton a.s. Lafarge Cement, a.s. ŽPSV a.s. BEST, a.s. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. ILBAU spol. s r.o. Prefa Brno a.s. PREFA-BETON Cheb, spol. s r. o. KM Beta a.s. BETA Olomouc a.s. CIDEM Hranice, a.s. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. KB - Blok systém, s.r.o. B & BC, a. s. Kámen a písek, spol. s r.o. BETONBAU, s.r.o. TOPOS spol. s r.o.

Objem tržeb Objem aktiv Počet zaměstnanců pořadí mld.Kč pořadí mld.Kč pořadí 1. 2 626 832 1. 2 268 669 2. 528 2. 2 053 673 4. 1 400 006 4. 397 3. 1 105 652 2. 2 178 145 4. 972 705 3. 1 770 684 1. 626 5. 785 246 5. 980 458 10. 237 6. 746 372 6. 843 796 8. 245 7. 689 886 13. 331 437 14. 120 8. 580 592 10. 407 238 3. 401 9. 499 437 15. 229 512 16. 107 10. 493 597 14. 267 093 5. 378 11. 479 893 11. 406 404 7. 332 12. 444 854 7. 796 020 6. 350 13. 423 960 8. 754 640 9. 244 14. 351 694 9. 635 427 11. 178 15. 332 094 16. 171 679 13. 144 16. 306 748 12. 370 800 15. 115 17. 250 305 18. 118 096 17. 103 18. 238 730 17. 128 479 12. 168


III - 3


PRODUKCE STAVEBNÍCH HMOT

Z hospodářského hlediska je významné rozložení surovinových zdrojů a výrobních kapacit, které se vyskytují, kromě podniků na výrobu cementu a zásob kaolínu, prakticky ve všech regionech České republiky. Tato skutečnost dovolila široce rozvinout těžbu a zpracování silikátových surovin. Podobně jako celá česká ekonomika prošly i obory průmyslu výroby stavebních hmot významnými změnami, které se projevily i v objemech a struktuře produkce. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 proti předchozímu roku vzrostl o +3,1 % na téměř 2 mld. Kč. Největší relativní i absolutní růst zaznamenaly obor „výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků“ (+1,7 mld. Kč). Objem tržeb se snížil v „těžba a úprava kamene“ (-9,1 %, resp. –1,3 mil. Kč) . Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb OKEČ 141 142 2626 263 264 265 2651 266 268

Těžba a úprava kamene T.a ú.kameniva,písků,štěrkopísků,kaolínu,jílů a jíl. zemin Výroba žárovzdorných keramických výrobků Výroba keramických obkládaček a dlaždic V. pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a pod. Výroba cementu, vápna a sádry - z toho výroba cementu V. beton., sádrových, vápenných a cement. výrobků Výroba jiných nekovových minerálních výrobků C e l k e m

2004 2005 mil. Kč, běž. ceny 7 920,6 6 637,9 3 093,1 2 812,4 4 375,9 4 417,1 10 039,3 10 485,6 7 840,7 8 195,5 20 904,3 22 585,9 6 989,9 7 329,8 59 585,3 61 404,7

05/04 index 83,8 90,9 100,9 104,9 104,5 108,0 104,9 103,1

Poznámka: S ohledem na malý počet podniků se neuvádějí údaje za obor 263,141

Ve fyzických jednotkách se produkce vybraných komodit jednotlivých oborů v letech 2004 a 2005 vyvíjela takto: K růstu došlo ve dvou ze zjišťovaných komodit. Těžba objemově nejvýznamnější komodity, tj. vápence, jako suroviny pro výrobu cementu a vápna a pro odsiřování tepelných elektráren vzrostla o více než 4 %.

Žula surová Pískovec Vápenec

141 - Těžba a úprava kamene - tis. tun 2004 2005 175,1 196,4 27,6 23,0 6 726,9 7 023,6

index 2005/2004 112,2 83,4 104,4

Šestnácti procentní pokles objemu tržeb oboru 142 se nezakládal na poklesu fyzického objemu produkce, jak je vidět z následující tabulky. Největší relativní nárůst byl zaznamenán v případě křemičitých a křemitých písků a to téměř o +30 %.



142 - Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jíl. zemin - tis. tun 2004 2005 index 2005/2004 Křemičité a křemité písky 2 079,5 2 701,4 129,9 Štěrkopísky 15 703,4 15 643,1 99,6 Kamenivo drcené 28 846,8 30 324,9 105,1 Kaolín plavený 901,3 1 019,0 113,1

Devíti procentní pokles objemu tržeb oboru 2626 byl částečně způsoben i poklesem fyzické produkce některých výrobků. To se však netýká nejvíce objemové položky žáruvzdorných materiálů. 2626 - Výroba žáruvzdorných keramických výrobků - tis. tun 2004 2005 Žáromateriály magnezitové 34,9 28,5 Dinas 8,7 8,8 Šamot 26,1 24,9 Ostatní tvarové žáromateriály 67,0 66,2 Žáromateriály netvarové 82,0 96,1

index 2005/2004 81,6 101,8 95,5 98,8 117,2

Produkce keramických obkládaček a dlaždic se ve fyzickém vyjádření těchto materiálů snížila, celkem o +2,6 %. 263 - Výroba keramických obkládaček a dlaždic - tis. m2 2004 2005 Obkladové materiály neglazované 8,6 8,2 Obkladové materiály glazované 24,1 23,6

index 2005/2004 95,4 98,1

Růst tržeb „výroby pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků“ byl podpořen růstu fyzické produkce obou hlavních komodit. 264 - Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a pod. výrobků 2004 2005 index 2005/2004 Cihly pálené (tis. c. j.) 1,3 1,4 105,2 Krytina pálená (tis. tun) 0,2 0,2 100,8

Největší fyzický nárůst produkce zaznamenala produkce cementu, největší relativní nárůst naproti tomu zaznamenaly SOMS ( omítkové směsi) 107,8 %,

Cement Vápno pálené Vápenný hydrát Sádra SOMS

265 - Výroba cementu, vápna a sádry - tis. tun 2004 2005 3,8 4,0 1,1 1,0 0,2 0,2 0,1 0,1 1,4 1,5

index 2005/2004 103,9 96,7 90,2 87,9 107,8



V oboru 266 zaznamenala nejvyšší absolutní i relativní nárůst výroba vláknocementových desek, která se v roce 2005 zvýšila o více než 7,8 mil tun proti předchozímu roku. Významný nárůst zaznamenala i výroba prefabrikované stavební dílce. 266 - Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 2004 2005 index 2005/2004 1,7 Krytina betonová střešní (tis. tun) 1,6 101,0 0,7 Prefa stavební dílce (tis. m3) 0,7 102,7 Sádrokarton (tis. m2) 38,7 36,4 94,1 Vláknocementové desky (tis. m2) 15,0 22,8 152,0



III - 4

PRACOVNÍCI A MZDY

Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v roce 2005, kdy se počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot se 100 a více zaměstnanci snížil o –1,2 %, resp. 291 osob (z 24.299 na 24.008 zaměstnanců). S výjimkou „výroby cementu, vápna a sádry“ (o +5,7 %, resp. o 472 osob) se počet zaměstnanců snížil ve všech ostatních oborech, relativně i absolutně nejvíce ve „výrobě těžby a úpravy kameniva“ “ (o -17,6 %, resp. o -533 osob) Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů 2004 OKEČ 141 142 2626 263 264 265 2651 266 268

2005 osoby


3032 2276 1999 2034 1422 8313 3203 24299

2499 2064 1746 1975 1369 8785 3087 24008

05/04 index 82,4 90,7 87,3 97,1 96,3 105,7 96,4 98,8

Průměrná měsíční mzda v průmyslu výroby stavebních hmot dosáhla po meziročním růstu +3,2 % částku 22.234 Kč. K růstu došlo ve všech sledovaných oborech, nejvíce ve „výrobě pálených zdících materiálů, tašek, …“ (o + 5,8 %). Naopak nejméně vzrostla ve „výrobě žáruvzdorných keramických výrobků“ (o +0,3 %). V posledně uvedeném oboru mzda byla též nejnižší ze všech oborů a dosáhla pouze na 80% celkového průměru Průměrná měsíční mzda 2004 OKEČ 141 142 2626 263 264 265 2651 266 268

2005 Kč


20 755 17 929 20 712 30 463 34 510 20 894 19 734 21 355

21 112 17 981 21 912 32 016 35 651 21 493 20 599 22 234

05/04 index 101,7 100,3 105,8 103,6 103,3 102,9 104,4 103,2

Produktivita práce z přidané hodnoty se v roce 2005 za průmysl výroby stavebních hmot jako celek zvýšila o + 1,4 %. Nejvyšší růst dosáhla ve „výrobě jiných nekovových minerálních výrobků“, a to + 8,3 %. Přírůstek vyšší než 8 % dosáhla ještě ve „výrobě pálených



zdících materiálů, tašek, …“ . Ve výrobě žáruvzdorných keramických výrobků tato produktivita poklesla o téměř o 5 % Absolutní hodnota produktivity byla mezi obory dosti diferencovaná. Nejvyšší produktivitu dosáhl v roce 2005 obor „výroba cementu, vápna a sádry“, 3,2 mil. Kč, což bylo o +177 % nad celkovým průměrem, především díky produktivitě dosahované ve „výrobě cementu“. Naopak nejnižší produktivita byla ve „výrobě žárovzdorných keramických výrobků“, 560 tis. Kč, tj. jen 57 % celkového průměru. Produktivita práce z přidané hodnoty 2004 OKEČ 141 142 2626 263 264 265 2651 266 268

2005 Kč

Těžba a úprava kamene T. a ú. kameniva,písků,štěrkopísků,kaolínu,jílů a jíl. zemin Výroba žárovzdorných keramických výrobků Výroba keramických obkládaček a dlaždic V. pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a pod. Výroba cementu, vápna a sádry - z toho výroba cementu V. beton., sádrových, vápenných a cement. výrobků Výroba jiných nekovových minerálních výrobků C e l k e m

895,9 587,1 1 137,5 2 543,4 3 019,0 865,3 707,5 961,2

859,7 560,2 1 231,9 2 705,6 3 242,8 877,0 766,5 974,4

05/04 index 96,0 95,4 108,3 106,4 107,4 101,3 108,3 101,4



III - 5

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY (PODNIKŮ SE 100 A VÍCE ZAMĚSTNANCI)

Rok 2005 se vyvíjel pro podniky výroby stavebních hmot z hlediska jejich ekonomicko finančních výsledků příznivě, když došlo ke zlepšení v řadě parametrů, např. - k růstu výnosů i vytvořeného zisku a rentability, - k růstu výnosů absolutně i na 1 Kč aktiv, Výnosy se v roce 2005 zvýšily o +1,5 mld. Kč, tj. o +2,0 %, výkony a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o +2 mld. Kč, tj. o +3,0 %. Jak bylo uvedeno v předchozím bodě, zvýšila se také produktivita práce a příznivě se vyvíjela relace jejího tempa růstu s tempem růstu mezd. Tento příznivý vývoj se promítl také do řady dalších ekonomicko finančních ukazatelů. Za významnou pozitivní skutečnost je možné považovat i nepatrný růst přidané hodnoty, za průmysl VSH jako celek o +0,2 %. Ale za jednotlivé obory, objem vytvořené přidané hodnoty vzrostl pouze v oborech 265, 266, 268. Příznivě se vyvíjela výnosnost aktiv, která za celý průmysl VSH dosáhla hodnotu téměř 95 haléřů na 1 Kč aktiv a proti předchozímu roku vzrostla v roce 2005 o +0,8 %. Nejvýnosnější byla aktiva ve „výrobě žáruvzdorných keramických výrobků“ (26216), kde dosáhla hodnotu 1,33 Kč výnosů na 1 Kč ale při meziročním poklesu o -4,0 % a ve „výrobě betonových ... výrobků“ (obor 266), kde dosáhla hodnotu 1,28 Kč výnosů na 1 Kč aktiv, také při meziročním poklesu o -7,0 %. Více než jedna koruna výnosů byla dosažena i v oborech 264 a 268. Nejnižší výnosnost byla v „těžbě a úpravě kameniva“. OKEČ V/A % index

142 90,2 105,0

2626 132,8 96,0

264 113,4 104,6

265 72,6 115,4

2651 74,7 118,0

266 128,0 93,1

268 111,1 87,6

Celkem 95,8 100,8

Vysvětlivka: V/A - výnosnost aktiv = výnosy na 1 Kč aktiv v roce 2005 index - rok 2004 = 100

Počet ziskových podniků (se 100 a více zaměstnanci) se v roce 2005 snížil ze 80 na 72 při zvýšení jejich zisku o +3,9 %. Počet ztrátových podniků se zvýšil z 11 na 15 ale jejich ztráta se snížila o -12,2 %. V oborech 2626 a 265 byly jen ziskové podniky. Vytvořený zisk před zdaněním se v roce 2005 zvýšil o +388 mil. Kč, tj. o +4,8 %, na 8,4 mld. Kč. Výjimkou byla „výroba žáruvzdorných keramických výrobků“ a „dobývání a úprava písku a jílovitých zemin a kameniva“, kde objem vytvořeného zisku klesl na cca 90 % předchozího roku. Největší absolutní přírůstek zisku byl dosažen v oborech „výroba cementu,vápna a sádry“.



OKEČ

142

2626

264

265

2651

266

268

Celkem

Zisk index změna

329,4 40,7 -480,7

305,5 85,6 -51,3

844,9 105,1 40,9

3218,0 116,0 444,4

2815,7 119,8 465,5

2750,0 105,5 142,8

593,7 87,3 -86,3

8395,0 104,8 387,8

Vysvětlivka: Zisk a změna v mil. Kč; index a změna proti roku 2004;

Tato skutečnost se odrazila ve výrazném zvýšení rentability: za průmysl výroby stavebních hmot jako celek se rentabilita výnosů zvýšila o +0,3 procentní body na 11,2 %, rentabilita vlastního kapitálu o +0,2 p. b. na 19,0 % a rentabilita aktiv o +0,3 p. b. na 11,7 %. Nárůst rentabilit byl v různých oborech a u jednotlivých rentabilit diferencovaný a u některých obrů se vyskytl i pokles, proto celkový nárůst rentability nebyl tak markantní. OKEČ 142 2626 264 265 2651 266 268 Celkem R(v) 3,8 9,5 13,3 25,1 27,4 10,1 6,8 11,2 změna -4,8 -0,7 0,1 -1,2 -1,0 0,4 -0,1 0,3 R(vk) 5,6 17,9 24,9 30,9 38,6 22,0 13,2 19,0 změna -6,4 -2,4 0,5 2,9 3,3 -0,8 -3,5 0,2 R(a) 4 13 16,4 19,5 22 13,7 8,5 11,7 změna -3,9 -1,7 0,8 1,5 2,1 -0,6 -1 0,3 Vysvětlivky: R(v) - rentabilita výnosů; R(vk) - rentabilita vlastního kapitálu; R(a) - rentabilita aktiv - v % v r. 2005 Změna proti roku 2004 v procentních bodech

Růst vytvořeného zisku a rentability se projevil také v zisku přepočteném na 1 zaměstnance, který se za průmysl výroby stavebních hmot v roce 2003 zvýšil o +6,1 %, a který se ale zvýšil jen v oborech výroba cihel, cementu a sádry a výroba cihel, krytiny pálené a kameniny. Zvýšení zadluženosti vyjádřené poměrem cizích zdrojů k aktivům, která se za celý průmysl VSH zvýšila o +1,4 procentního bodu na 43,3 % je poměrně malé. Problematické v tomto ohledu jsou obory obdobné jako v ukazatelích rentability. Nejvíce se zadluženost zvýšila u „výroby jílových minerálních a nekovových výrobků“ + 5,3 přibližně o +2 p. b., se zadluženost zvýšila v oborech 2651, 264. OKEČ 142 2626 264 265 2651 266 268 CZ / A 38,83 29,55 39,47 41,08 47,03 41,11 42,48 změna -0,25 0,77 1,94 -0,02 2,03 0,15 5,33 Vysvětlivka: CZ/A - cizí zdroje/aktiva v %, změna proti roku 2004 v procentních bodech

Celkem 43,3 1,44

Délka obrátky zásob se zvýšila o 0,2 dnu za celý průmysl VSH. Délka obrátky a její zkrácení či prodloužení bylo mezi obory diferencované a odráželo specifika jednotlivých oborů. Ke zkrácení došlo a obrátka se naopak zkrátila v oborech 265, 268, kde se doba obrátky zkrátila o 0,6 resp. 0,2 dne. Nejdelší obrátku zásob měly obory „výroba žáruvzdorných keramických výrobků“ (obor 2626), cca 19 dnů, a „výroba pálených zdících materiálů, krytiny a kameniny“ (obor 264), téměř 13 dnů. OKEČ 142 2626 264 265 2651 Obrátka 7,79 18,82 12,93 6,83 7,22 změna 1,00 1,72 2,75 -0,61 -0,7 Vysvětlivka: obrátka zásob ve dnech, změna proti roku 2004 ve dnech

266 7,96 0,44

268 Celkem 9,19 9,56 -0,22 0,19



Prameny ke kapitole III: Statistické ročenky ČR, ČSÚ Přehled ukazatelů sociálního a ekonomického rozvoje ČR, ČSÚ Vybrané obory průmyslu stavebních hmot v roce 2005, ÚRS Praha, a.s., duben 2006 TOP - STAV 100, v: Stavitel č. 12/2005

IV MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

1. Obecné charakteristiky 2. Hrubý domácí produkt 3. Hrubý fixní kapitál 4. Stavebnictví 5. Byty a bydlení

Poznámka: Údaje uvedené v tabulkách této kapitoly mají sloužit především ke vzájemnému porovnání ukazatelů uvedených zemí. Proto se uvádějí údaje stejného nebo nejbližšího roku nebo období. Týká se to i údajů za Českou republiku, za níž jsou některé, obsahově stejné nebo podrobnější,příp. aktuálnější údaje uvedeny v V. kapitole.

1


IV – Mezinárodní porovnání

IV - 1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY IV - 1.1 OBYVATELSTVO

Střední stav k 1. 7. 2001

Míra ekonomické aktivity v r. 2001

mil. osob

Česká republika

(a)

Belgie (a) Dánsko (a,b) Finsko (a) Francie (c) Irsko Itálie Maďarsko Německo Nizozemsko (a) Norsko (a) Polsko Portugalsko Rakousko (a) Slovensko (a) Slovinsko Spojené království VB a SI (d) Španělsko (e) Švédsko (a) Švýcarsko

% z obyvatel (f)

10,2

60,0

10,3 5,3 5,2 59,2 3,3 58,0 9,9 82,4 16,0 4,5 38,6 10,0 8,1 5,4 2,0 59,8 40,3 8,8 7,2

52,2 53,5 50,6 44,6 59,1 48,7 53,3 57,2 63,4 . 56,3 62,3 58,2 60,3 57,9 50,2 44,5 50,0 67,4

Vysvětlivky: (a) de iure obyvatelstvo (b) bez Faerských ostrovů a Grónska (c) bez tzv. zámořských departementů (d) bez ostrovu Man a britských Normanských ostrovů (e) včetně Baleár, Kanárských ostrovů a území v severní Africe (f) populace 15ti letá a starší (g) populace 15 - 66 let (h) populace 15 - 74 let (i) vč. osob vykonávajících povinnou vojenskou službu (j) bez ozbrojených sil (k) populace 16ti letá a starší (l) populace 16 - 64 let

Pramen: Statistická ročenka ČR 2003, ČSÚ

Hustota osídlení v roce 2000 osoby na km2

130 (g) (h) (i) (h)

(j)

(k) (k) (l,i)

336 124 15 107 54 192 108 230 382 14 120 109 97 110 98 246 78 20 174



IV - 1

OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

IV - 1.2

POZEMNÍ KOMUNIKACE

Celková délka (tis. km)

Hustota (km na 100 km2 území státu)

silnice, dálnice

železnice

silnice, dálnice

železnice

Č R

127,7

9,4

162

12

Belgie Dánsko Finsko Francie Itálie Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Slovensko Slovinsko Spoj. království Španělsko Švédsko Švýcarsko

147,1 71,6 77,9 984,3 316,4 30,2 (8) 649,2 116,1 (7) 91,5 371,7 68,8 (7) 106,0 17,7 20,1 396,1 162,8 139,1 71,2

3,4 2,2 5,9 31,8 16,0 7,7 38,4 2,8 4,0 23,3 3,0 5,7 3,7 1,2 17,0 12,3 9,9 32,9

482 167 23 179 105 32 64 280 28 115 71 127 36 99 163 32 31 172

11 5 2 6 5 8 11 7 1 7 3 7 7 6 7 2 2 7

Vysvětlivky: (7) 1997 (8) 1998

Prameny: Statistická ročenka ČR 2002, ČSÚ


IV - 2


HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

IV – 2.1 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT NA 1 OBYVATELE V PARITĚ KUPNÍ SÍLY (PPS) 2000

2001

Česká republika

64,4

64,6

Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

116,0 125,9 43,2 114,1 114,7 125,7 110,4 85,6 38,2 35,2 217,0 53,1 77,1 113,0 120,7 45,9 79,9 126,9 72,0 47,6 72,7 113,6 93,2 118,9

116,3 125,0 44,4 113,9 115,2 128,4 *110,4 88,5 40,4 37,1 211,5 56,0 72,7 111,2 123,1 45,5 76,5 123,3 73,0 48,5 74,1 114,4 94,1 115,4

EU 25

100,0

Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko

26,8 *41,3 25,2 30,1

Vysvětlivky: * předběžné údaje, odhad


2002

67,2

2003

2004

68,3

70,1

116,0 120,8 46,3 113,5 113,4 131,8 *108,3 82,9 42,1 38,7 211,2 58,2 72,6 110,1 121,3 45,3 76,2 121,3 77,1 51,1 74,8 117,5 96,2 114,0

117,0 121,2 48,7 113,3 111,7 131,5 *106,1 81,6 45,5 40,7 213,2 59,6 72,4 109,2 120,1 45,7 74,2 121,5 80,6 52,0 76,3 *118,8 *98,9 114,4

118,5 121,7 50,7 114,5 110,4 138,6 *105,0 81,3 47,8 43,3 *222,3 61,0 71,3 109,0 *119,4 46,8 *72,6 122,2 81,8 52,1 78,0 *119,1 *98,3 116,1

100,0

100,0

100,0

100,0

28,3 *41,9 26,5 25,9

28,6 *43,6 28,5 *26,4

29,6 *45,2 29,5 *27,5

29,9 *46,0 31,7 *28,9


IV - 2



IV – 2.2 PRODUKTIVITA PRÁCE (NA 1 ZAMĚSTNANOU OSOBU)

2000

2001

Česká republika

59,2

60,4


125,5 104,1 44,8 110,6 123,5 121,7 119,0 77,6 36,4 38,2 155,0 60,8 88,9 102,4 102,1 50,5 68,8 106,4 86,8 54,7 69,8 97,6 98,6 106,7

125,7 104,6 45,9 110,2 124,1 123,9 116,3 78,4 40,3 39,5 145,5 64,5 83,6 101,6 103,9 49,8 68,6 104,4 89,7 56,1 71,6 99,1 98,6 103,1

EU 25

100,0


31,7 28,2 *39,9


2002

60,9

2003

2004

61,8

64,0

126,3 101,8 47,1 109,1 122,1 127,8 112,4 72,9 45,2 40,3 142,7 66,9 84,6 101,3 102,6 50,5 68,5 103,2 94,9 59,1 72,7 101,5 100,0 102,0

127,6 103,2 48,5 108,9 120,8 *126,9 109,6 *72,1 47,4 41,3 142,4 67,3 85,5 101,3 102,3 58,0 *67,3 103,6 97,9 59,0 74,2 101,7 101,7 102,7

129,2 104,0 50,6 110,3 120,4 *132,2 108,5 *72,3 49,8 43,3 146,3 69,3 83,7 100,9 *103,2 59,7 *66,3 105,1 96,8 59,5 76,0 101,6 100,2 105,4

100,0

100,0

100,0

100,0

32,9 30,2 *35,7

33,0 32,5 *37,5

31,8 *33,6 *40,1

*31,1 36,0 *41,8


IV - 2



IV – 2.3 MÍRA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI

2000

2001

Česká republika

4,2

4,2


3,7 1,0 5,7 2,8 3,5 1,6 6,3 1,3 8,0 7,9 0,6 3,0 4,4 3,7 0,8 7,6 1,7 1,0 6,2 10,2 4,0 1,4 4,8 1,4

3,2 0,9 8,7 2,5 3,0 1,3 5,7 1,0 9,2 7,2 0,6 2,5 3,7 3,7 0,6 9,3 1,5 0,9 5,5 11,4 3,5 1,3 3,9 1,0

100,0 9,4 3,5 1,4

EU 25 Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko


2002

3,7

2003

2004

3,8

4,2

3,6 0,9 5,0 2,3 3,1 1,3 5,1 0,8 7,2 5,7 0,8 2,4 3,4 3,9 0,7 10,8 1,7 1,1 5,3 12,2 3,4 1,1 3,9 1,0

3,6 1,1 4,7 2,3 3,7 1,5 4,9 1,1 6,1 4,3 0,9 2,4 3,3 4,5 1,0 10,8 2,2 1,2 5,3 11,4 3,4 1,1 3,9 1,0

3,8 1,2 4,8 2,1 3,9 1,6 4,0 5,5 4,3 1,0 2,6 3,4 5,4 1,6 10,2 3,0 1,2 5,6 11,7 3,1 1,0 3,5 1,2

100,0

100,0

100,0

100,0

11,9 3,2 1,8

11,7 4,0 3,1

8,9 4,2 2,5

7,1 4,2 2,2



IV - 3

HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

IV - 3.1 PODÍL TVORBY HFK V SOUKROMÉM SEKTORU NA HDP

2000

2001

Česká republika

24,7

24,3


19,3 18,4 21,7 17,1 16,3 20,9 17,4 14,3 16,4 23,2 16,9 20,3 18,2 19,7 19,0 21,1 24,2 21,3 19,5 23,1 22,0 15,7 22,8 14,8

19,2 18,3 22,9 17,6 16,4 19,1 17,3 14,1 18,0 14,0 18,4 19,7 15,5 18,3 18,3 17,2 23,2 20,9 19,8 25,7 21,5 15,2 22,6 14,4

EU 25

18,4


12,1 17,0 -

* předběžné údaje


2002

22,9

2003

2004

22,4

22,9

17,9 18,3 24,0 16,0 15,7 18,4 17,9 15,2 17,5 22,8 16,8 18,5 10,3 16,6 17,2 15,4 21,5 19,4 20,3 24,3 20,5 15,1 22,7 13,4

17,3 17,9 25,5 15,3 15,6 19,7 16,6 14,0 18,4 22,9 14,9 19,0 14,5 16,1 16,6 15,0 19,3 20,2 21,6 23,1 21,1 14,3 23,6 12,6

17,0 17,9 25,2 15,8 15,9 *20,7 16,9 14,6 18,7 23,9 14,3 19,2 16,4 15,8 17,1 14,8 19,3 19,9 21,4 22,2 21,9 14,5 24,3 12,9

100,0

100,0

100,0

100,0

14,7 18,3 18,1

15,3 18,2 16,6

16,5 19,1 -

17,8 *19,1 -



IV - 4 IV – 4

STAVEBNICTVÍ

STAVEBNICTVÍ V EU

Produkce stavebnictví v zemích EU22 dosáhla za rok 2004 objem cca 951 mld. euro, tj. přibližně 10 % z hodnoty vytvořeného HDP. Ve stejném roce ve stavebnictví pracovalo více než 12,7 milionů osob, což bylo přibližně 7 % ze všech pracujících. V roce 2004 se na celkové stavební produkci podílelo Německo kolem 20 % a „velká pětka“, tj. Německo, Spojené království, Francie, Itálie a Španělsko, se na celkové produkci podílela přibližně ze 75 %. Od roku 1999 tempo růstu stavební produkce klesalo a rok 2004 by mohl být považován za rok obratu ( +1,5 %); oživení celkové ekonomiky zemí EU, ke kterému došlo již koncem roku 2003, tomu jen přispělo. V duchu ekonomického trendu – je další zlepšení očekáváno během roku 2005 (+1,9 %). To jsou ovšem závěry za 22 zemí EU v průměru, jednotlivá data se však od sebe odlišují v různých zemích. Například Německo je v poklesu stavební produkce již pátý rok (2,5 %) nebo Nizozemí (-1,1 %) a Portugalsko (-4,9%), kde je situace způsobena slabými výkony v oblasti bytového sektoru (-8%) a inženýrských staveb (-4%). Německo je také jedinou zemí, která očekává pokračování poklesu stavební produkce i v roce 2005. Na druhé straně pozitivní růstové údaje dosáhla Velká Britanie ( +3,4), kde byl hlavní růst nové bytové výstavby ( +14,2 %), ale oproti tomu i prudký pokles inženýrských staveb (-8,3%); Francie (+3,3%) také s velkým nárůstem nové bytové výstavby (+9,2%); Španělsko (+4,1 %), kde to byly zvláště veřejné investice do bytové výstavby, započaté již v roce 1998. Dalšími jsou Belgie (+4,4) s velmi dobrými výsledky v soukromém sektoru nebytové výstavby (+7,9%) a nové bytové výstavby (+8,3); Irsko (+6,3%) dokonce s dvoumístným růstem v nové výstavbě (+12,7%); a Dánsko (+4,2%) také s velmi dobrými výsledky v nové bytové výstavbě (+12,6%) a v nebytové výstavbě jak soukromé, tak veřejné (+14,6%). Itálie v roce 2004 byla již šestým rokem v růstových indexech, ačkoli tyto mají snižující tendenci, která bude pokračovat i v roce 2005. Mezi novými členskými zeměmi se s nejlepšími výsledky za stavební produkci zobrazilo Maďarsko (+6,2%) díky bytové výstavbě, soukromým nebytovým stavbám a inženýrským stavbám. Prameny: L’activité de la construction en Europe 2005 FIEC (Fédération de l’Industrie Européenne de la Construction)



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.1 STAVEBNÍ PRODUKCE A HDP

Česká republika Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU 22 Bulharsko Norsko Rumunsko Švýcarsko Turecko

2003 HDP Stav.prod. Stav/HDP mld. eur % 79 8 9,7 270 23 8,5 188 22 11,7 7 1 12,9 143 18 12,6 1 557 122 7,8 138 23 16,7 1 302 113 8,7 12 1 6,9 24 1 4,2 73 7 10,1 2 128 208 9,8 454 48 10,6 185 19 10,3 130 21 16,2 226 16 7,1 153 15 10,5 31 2 7,1 1 619 137 8,5 745 129 17,3 244 16 6,6

2004 2004 HDP Stav.prod. Stav/HDP S 04/03 mld. eur % % 82 9 11,0 112,5 281 25 8,9 108,7 196 24 12,2 109,1 9 1 12,2 122,2 150 20 13,3 111,1 1 625 131 8,1 107,4 146 26 17,8 113,0 1 358 118 8,7 104,4 12 1 7,3 112,5 25 1 4,0 100,0 77 8 10,4 114,3 2 178 206 9,5 99,0 466 48 10,3 100,0 195 23 11,8 121,1 134 21 15,7 100,0 235 16 6,8 100,0 165 15 10,9 100,0 34 3 8,8 150,0 26 2 1,8 1 703 145 8,5 105,8 799 145 18,1 112,4 255 17 6,7 106,3

9 708

951

9,8

10 151

1 004

9,9

105,6

17 195 50 281 212

1 21 4 32 7

5,9 10,8 8,0 11,4 3,3

19 202 58 285 240

1 22 5 32 10

5,3 10,9 8,6 11,2 40,2

100,0 104,8 125,0 100,0 142,9

Poznámky a vysvětlivky: HDP a hodnota stavební produkce v běžných cenách S 04/03 - meziroční změna objemu stavební produkce v roce 2004

Pramen: L’activité de la construction en Europe, FIEC, 2005



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.2 MEZIROČNÍ ZMĚNY OBJEMU STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY - ZEMĚ EU

Belgie

Česká republika

Dánsko

Finsko

Francie

Irsko

Itálie

Kypr

2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005*

Stav. práce

pozem

Σ

Σ

3,4 0,4 -4,8 -3,5 4,4 9,9 0,3 5,2 1,5 8,0 10,4 5,0 3,4 5,6 0,3 -1,4 4,2 3,7 5,8 -1,3 -0,6 0,5 3,1 2,8 7,1 1,8 -0,5 0,5 3,3 2,7 6,7 3,5 -0,7 0,9 6,3 1,9 5,9 3,0 3,3 1,8 1,3 1,2 -1,2 3,8 14,1 6,4 -

2,2 1,3 -4,9 -4,3 5,1 7,6 -5,0 6,4 0,5 9,5 9,6 5,9 6,4 4,3 0,9 -3,3 8,2 4,4 8,3 -2,2 -0,5 0,4 2,8 2,9 5,7 1,5 -0,2 -1,0 3,4 2,9 6,4 0,8 -1,8 4,1 6,9 -0,4 6,3 3,0 3,6 1,7 1,1 1,1 -1,0 3,0 17,5 10,2 -

Stavby z pozemních bytové z pozemních nebytové nové o + ú soukr. veř. Σ Σ 0,7 -0,7 2,0 3,7 1,6 8,3 1,5 0,6 2,3 1,0 3,1 -3,3 -0,7 -4,4 2,2 -8,9 -10,7 -4,8 0,9 -0,6 2,0 -9,8 -14,6 0,1 4,7 8,3 2,0 5,6 7,9 1,6 4,0 6,6 2,0 11,7 7,5 19,6 -13,4 -19,7 3,7 0,1 6,1 -7,8 2,5 2,2 3,0 4,8 8,4 -0,8 2,2 2,1 2,4 0,1 2,5 -3,9 -0,6 -5,0 8,6 12,2 10,6 15,0 23,0 25,0 19,3 6,4 7,1 5,2 5,7 6,0 5,0 6,0 4,0 9,4 8,1 -9,7 27,2 13,0 10,5 20,6 -5,2 16,4 -21,5 12,1 14,8 4,3 10,5 18,9 0,9 -5,3 -6,9 0,0 5,3 5,0 5,7 -13,2 -15,0 -8,0 6,8 12,6 -0,8 14,6 16,2 10,2 6,7 6,6 6,8 3,7 5,3 -1,0 8,2 8,8 7,6 8,4 4,7 23,8 -8,6 -13,4 -3,7 5,7 3,9 12,0 2,3 -0,1 4,5 -3,4 -9,2 15,6 6,9 12,0 2,5 -7,0 -6,9 -7,0 6,5 10,0 3,0 -2,0 5,0 5,0 5,0 0,0 5,1 2,4 7,2 6,6 7,2 5,3 -0,3 -0,5 -0,1 4,0 5,1 1,7 0,3 0,1 0,5 -1,0 0,2 -3,9 0,3 0,3 0,3 -2,8 -5,5 3,7 4,9 9,2 1,7 1,1 -1,6 7,0 4,1 6,6 2,0 1,2 0,5 2,7 7,3 11,5 -0,3 5,9 3,3 10,7 4,8 5,4 3,4 -6,4 -12,0 15,2 2,1 6,1 -6,3 -8,7 -16,8 11,3 9,7 20,2 -15,4 -27,9 -30,2 -23,6 10,9 12,7 4,8 -3,6 -2,7 -5,2 -3,0 -4,9 3,6 8,1 6,3 11,1 5,3 6,2 4,5 8,0 9,3 3,0 1,4 0,3 2,5 5,6 6,3 2,5 4,4 6,0 3,0 2,2 2,5 1,0 2,3 3,1 1,5 0,9 0,5 2,5 1,5 1,0 2,0 0,5 0,0 2,5 1,3 0,5 2,0 0,8 0,5 2,0 3,0 0,5 22,7 -3,9 1,0 -11,8 -0,4 -0,3 -1,2 9,4 16,9 -4,1 7,9 8,0 7,5 5,1 3,8 7,9 17,8 20,6 -0,9 -6,1 -7,6 -2,8 -

inž.

Σ 8,3 -3,3 -4,8 0,1 1,6 19,6 6,3 6,7 3,0 5,8 11,6 3,6 -5,1 9,6 -1,5 4,4 -7,2 1,4 -1,8 1,6 -0,8 0,7 4,0 2,5 11,1 2,8 -1,1 4,5 3,0 2,0 7,7 13,9 2,8 -9,4 3,9 2,8 3,0 2,5 1,0 2,5 2,5 2,0 -1,8 6,3 3,6 -6,9 -



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.2 MEZIROČNÍ ZMĚNY OBJEMU STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY - ZEMĚ EU (pokračování 1)

Maďarsko

Německo

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rakousko

Slovensko

2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005*

Stav. práce

Stavby pozem

Σ

Σ

4,5 6,2 12,8 5,9 6,2 5,6 -2,7 -4,8 -5,8 -3,3 -2,5 -1,0 4,6 1,8 -2,7 -4,4 -1,1 1,5 1,0 -6,4 -10,0 -5,0 3,3 9,9 4,9 1,1 -1,6 -11,6 -4,9 0,9 2,0 -1,2 1,7 11,8 2,8 1,6 -2,7 -4,8 -5,8 -3,3 -2,5 -1,0

4,5 5,5 13,0 8,9 4,5 1,7 -2,5 -5,1 -6,3 -3,8 -2,6 -1,2 3,9 0,5 -3,6 -5,2 -0,5 2,4 2,0 -5,6 -8,4 -13,1 -0,2 8,1 5,7 -0,1 -2,1 -12,1 -5,2 -0,5 1,5 -1,5 -1,7 10,4 4,8 -2,2 -3,1 -1,2 -0,8 5,0 2,3 2,2

z pozemních bytové nové o+ú Σ 5,4 4,0 11,8 4,1 3,8 5,3 25,7 17,3 60,0 11,8 7,4 25,0 1,4 2,9 -2,5 -2,8 -3,8 0,0 -2,6 -8,2 3,7 -6,2 -16,4 4,3 -5,9 -9,4 -3,0 -2,7 -0,7 -4,3 -1,3 -2,4 -0,4 -0,7 -1,9 0,3 2,4 1,8 2,9 -1,1 -3,5 1,4 -3,5 -6,0 -1,1 -3,0 -4,1 -2,1 1,6 2,5 0,7 2,7 4,0 1,5 10,9 18,0 2,2 -1,0 7,6 -13,5 -5,1 -5,3 -4,8 15,3 26,8 -5,0 2,3 0,0 5,3 4,9 6,5 4,0 6,8 7,0 6,0 -1,2 -1,5 0,3 -3,7 -4,0 -2,1 -17,7 -18,0 -16,4 -7,8 -8,0 -6,7 -2,6 -3,0 -0,5 1,1 -2,8 6,1 -1,9 -3,6 0,0 -2,8 -4,5 0,6 11,0 9,0 14,8 5,6 3,2 9,9 -2,0 -2,7 -0,7 -10,8 -17,3 -34,8 5,3 67,6 -51,2 10,8 11,7 7,8 8,5 2,5 28,2 1,5 1,4 1,5 1,9 1,9 2,0

z pozemních nebytové soukr. veř. Σ 3,9 2,5 10,0 6,3 5,6 9,1 5,4 6,1 2,8 6,8 3,6 18,9 6,9 3,4 18,2 5,0 0,0 19,2 -2,3 -1,3 -7,0 -2,6 -1,5 -7,5 -7,0 -7,0 -7,1 -6,0 -6,1 -5,4 -5,4 -5,1 -6,9 -2,4 -2,6 -1,2 5,9 3,9 14,7 2,5 1,4 7,1 -3,7 -9,0 17,2 -7,8 -11,1 2,5 -3,1 -5,4 2,9 1,9 0,7 5,0 -1,2 -1,7 4,3 -7,4 -7,6 -5,3 -17,4 -18,3 -8,0 -19,3 -20,7 -8,7 0,9 1,9 -4,8 7,5 7,3 8,8 2,8 3,5 1,5 2,8 2,3 3,8 2,1 2,4 1,4 1,7 1,9 1,4 -0,2 1,1 -2,8 3,3 2,7 4,7 1,9 -0,9 -1,8 1,9 -0,2 2,9 -9,4 9,6 11,7 2,5 -0,1 0,8 -3,2 1,3 0,5 4,3 3,8 10,4 -6,0 1,8 -10,6 -13,2 1,2 -5,1 3,2 -8,0 2,5 0,7 -

inž.

Σ 4,6 7,9 12,2 -0,7 10,2 14,6 -3,3 -3,1 -3,2 -0,8 -2,0 0,0 7,0 5,7 -0,2 -2,2 -2,5 -1,0 -3,0 -10,0 6,8 5,5 14,6 15,0 2,5 5,0 0,0 -10,0 -4,0 5,0 3,8 -0,4 7,2 13,9 2,3 4,8 33,9 20,6 19,8 -2,2 1,5 7,1



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.2 MEZIROČNÍ ZMĚNY OBJEMU STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY - ZEMĚ EU (pokračování 2)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Španělsko

Švédsko

EU

2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* 2000 2001 2002 2003 2004* 2005*

Stav. práce

pozem

Σ

Σ

1,5 2,5 4,2 5,0 3,4 3,5 6,4 5,8 4,6 3,9 4,1 3,4 4,6 6,0 3,5 -3,1 1,1 1,1 3,0 1,0 0,1 0,6 1,5 1,9

0,7 0,7 2,9 6,7 6,6 6,0 6,2 4,4 3,1 2,8 3,4 3,4 7,5 3,3 2,7 -4,1 0,6 -0,8 2,7 0,2 -0,4 0,3 2,1 2,1

Stavby z pozemních bytové z pozemních nebytové nové o+ú soukr. veř. Σ Σ 2,1 11,0 -2,1 -0,4 0,9 -4,6 -1,5 -5,6 0,7 2,6 2,6 2,7 4,2 5,5 3,5 1,8 -2,7 16,8 8,0 12,7 5,6 5,6 0,3 20,4 7,3 14,2 3,5 6,0 4,4 9,8 6,8 11,2 4,1 5,3 2,7 11,0 7,1 9,0 3,4 4,7 4,2 7,5 4,0 4,0 4,1 5,0 5,3 3,4 2,9 2,0 4,8 3,4 -0,1 24,3 ¨3,1 3,0 3,4 2,1 0,8 8,5 4,1 5,0 2,2 2,1 1,4 5,1 4,4 6,0 1,0 1,4 2,7 -3,8 10,7 17,2 2,9 5,5 10,4 -3,7 4,7 6,4 2,3 2,3 1,8 3,5 14,7 13,5 16,4 -5,3 -13,2 11,9 -0,1 6,4 -9,0 -7,3 -5,1 -10,9 11,0 18,5 -0,9 -8,4 -8,0 -9,2 -0,6 -2,5 3,0 -1,0 0,7 -4,2 2,8 2,5 3,8 3,1 3,7 1,4 -1,2 -3,9 1,4 2,2 2,7 0,5 0,9 0,3 1,7 -1,7 -3,4 4,4 1,8 3,3 0,6 -1,9 -3,7 3,3 3,4 5,5 1,7 0,3 -0,4 2,1 2,5 3,5 2,0 1,6 0,8 3,2

Poznámky a vysvětlivky: změny v % ve srovnatelných cenách proti předchozímu roku o + ú - opravy a údržba * předběžné údaje


inž.

Σ 4,5 9,5 8,9 -0,8 -8,3 -7,0 7,0 10,0 9,0 7,0 6,0 3,5 -2,4 13,3 5,6 -0,6 2,2 5,3 3,6 3,7 1,8 1,4 -0,3 1,0



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.3 STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE V EU 2003 Mld.€ %

2004 Mld.€

%

Česká republika Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

8 23 22 1 18 122 23 113 1 1 7 208 48 19 21 16 15 2 137 129 16

0,8 2,4 2,3 0,1 1,9 12,8 2,4 11,9 0,1 0,1 0,7 21,9 5,0 2,0 2,2 1,7 1,6 0,2 0,8 2,4 2,3 0,1

9 25 24 1 20 131 26 118 1 1 8 206 48 23 21 16 15 3 2 145 145 17

0,9 2,5 2,4 0,1 2,0 13,0 2,6 11,8 0,1 0,1 0,8 20,5 4,8 2,3 2,1 1,6 1,5 0,3 0,9 2,5 2,4 0,1

EU 22

951

100,0

1 004

100,0




IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.4 PRACOVNÍ SÍLA VE STAVEBNICTVÍ 2000 Česká republika Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Slovensko Spojené království Španělsko Švédsko EU

2001

392 232 170 149 1 430 166 1 559 26 253 2 761 478 815 596 276 127 1 492 1 612 181

371 233 170 145 1 471 180 1 641 27 280 2 587 489 737 586 265 125 1 545 1 725 188

12 716

12 764

2002 2003 Pracovníci - tisíce osob 370 378 230 239 168 164 148 151 1 493 1 502 186 200 1 674 1 742 27 32 274 302 2 428 2 312 484 469 659 570 622 584 258 255 128 132 1 629 1 589 1 823 1 907 190 192 12 790


12 718

2004

2005

380 240 165 148 1 512 214 32 336 2 252 452 620 551 255 135 1 703 2 001 194 -

382 244 169 150 1 522 220 340 2 180 455 545 253 138 1 770 2 061 196 -



IV - 4

STAVEBNICTVÍ

IV - 4.5 PRACOVNÍCI STAVEBNICTVÍ V ROCE 2005 V ZEMÍCH EU

Česká republika Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Maďarsko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Slovensko Spojené království Španělsko Švédsko

Počet tisíce 382 244 169 150 1 522 220 340 2 180 455 545 253 138 1 770 2 061 196

Meziroční změna 100,53 101,67 102,42 101,35 100,66 102,80 101,19 96,80 100,66 98,91 99,22 102,22 103,93 103,00 101,03


Podíl zaměst % 42,93 79,10 86,98 79,33 85,15 79,82 84,40 75,05 93,28 61,59 59,94 78,55 85,20

Podíl OSVČ. 52,62 20,90 12,43 20,67 14,85 20,18 15,60 24,95 6,72 39,13 40,06 21,45 14,80



IV - 5

BYTY A BYDLENÍ

IV - 5.1 BYTOVÝ FOND Bytový fond (v 2. polovině 90. let) tisíce na 1000 obyvatel 3 828 374,4 3 974 391,0 2 476 467,2 2 450 475,4 28 740 491,0 1 212 327,0 37 050 452,0 6 522 414,0 3 191 399,0 24 598 418,0 . . . . 1 901 427,6 3 508 510,0 4 048 401,1 11 688 302,0 1 682 312,0

Česká republika (a) Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Německo Nizozemsko Rakousko Spoj. království Švédsko EU 15 Norsko Švýcarsko Maďarsko Polsko Slovensko

BF podle vlast. vztahů vlastní (%) 46 71 56 64 53 75 41 51 51 69 59 59 22 . 11 50 .

IV - 5.2 BYTY PODLE POČTU MÍSTNOSTÍ

Česká republika Dánsko Finsko Francie Německo Rakousko Spoj. království Švédsko Norsko Maďarsko Polsko

1

2

7 6 11 6 2 10 1 12 6 2 3

27 19 14 12 6 23 2 22 15 15 16

Počet místností 3-5 6 a více procenta 62 5 62 13 63 11 64 16 72 20 59 9 64 34 55 9 61 19 79 4 82 (b) -

na obyvatele místností 1,0 (a) 2,8 . 2,4 2,4 . 2,8 . . . .

Poznámka: (a) podle sčítání k 1. 3. 2001 (b) 3 a více místností

Prameny: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, ČSÚ Eurostat Yearbook 2003 (The statistical guide to Europe) Annual Bulletin of Housing and Building, Statistics for Europe and North America, UN/ECE, 1996, 1998 a 2000



IV - 5

BYTY A BYDLENÍ

IV - 5.3 BYTY PODLE UŽITNÉ PLOCHY (dokončené v r. 1998)

Česká republika Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko (7) Itálie Německo Rakousko Spojené království (1) Španělsko Švédsko Norsko Švýcarsko Maďarsko Polsko Slovensko

IV - 5.4 ČR (1) Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Spojené království Španělsko Maďarsko Polsko Vysvětlivky: (1) 1991;

Průměrná plocha bytu v m2 užitná obytná 104,3 68,9 203,0 133,1 . 79,4 . 81,8 . . 87,6 70,0 154,9 87,4 . 90,7 . . . . 94,7 . 79,5 . 152,2 131,0 91,0 . 96,9 52,0 93,4 57,8 121,3 70,3

do 49 . . 13,1 24,6 13,4 . . 13,8 15,4 7,0 . . . . 18,8 . .

Procentní podíl bytů podle užitné plochy v m2 50 - 99 100 - 199 200 a více . . . . . . 38,0 43,9 5,0 51,1 22,4 1,9 54,0 30,3 2,6 . . . . . . 56,8 27,6 1,7 50,5 31,9 2,1 62,4 26,6 4,0 . . . . . . . . . . . . 63,2 17,3 0,5 . . . . . .

VYBAVENOST BYTŮ (2. polovina 90. let) v % Vodovod Teplá voda Koupelna 98 . 97 94 96 96 99 97 . 94 97 . 97 100 98 99 97 94 98 97 98 98 97 95 99 99 99 85 82 79 97 100 97 100 100 100 99 98 97 85 . 80 91 . 80 (7) 1997; (a) balkón, terasa, zahrada

WC 97 . 98 98 97 97 . . . . 94 98 . 76 80

Ústř. topení 80 . 98 91 82 59 . . . . 69 85 . 48 71

(a) . 87 86 . 55 94 89 83 96 74 74 95 73 . .

Poznámka: Mnoho domácností s nízkým příjmem (nižším než 60 % střední hodnoty) v jižních zemích EU bydlí ve skrovných podmínkách. V Řecku, Španělsku a zejména v Portugalsku více než 60 % těchto domácností uvádí, že nemá 1 ze základních příslušenství (koupelna/sprcha, splachovací záchod v bytě, ústřední topení).

Prameny: Bytová výstavba v ČR, ČSÚ Eurostat Yearbook 2003, The statistical guide to Europe, Eurostat, Housing



IV - 5

BYTY A BYDLENÍ

IV - 5.5 MÍSTO A STATUS BYDLENÍ

Česká republika ** Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Spoj. král. Španělsko Švédsko EU 15

Domácnosti žijící v Status bydlení domech bytech * vlastnické procento (v roce 1998) 37 63 . 77 23 71 58 42 56 54 46 64 57 43 53 92 8 75 33 67 71 38 62 41 67 33 51 67 33 66 45 55 51 47 53 74 81 19 69 39 61 82 48 52 59 52 48 59

nájemní . 29 44 36 47 25 29 59 49 34 49 26 31 18 41 41

* v bytových budovách ** odhad podle sčítání domů a bytů k 1. 3. 2001

Poznámky: V bydlení se v zemích EU projevují 2 tendence. V jižních zemích domácnosti s nízkým příjmem (příjem pod 60 % střední hodnoty) žijí především v domech, zatímco domácnosti s vysokými příjmy (nad 140 % střední hodnoty) žijí v bytech. Opačný trend je patrný v severních zemích. V Řecku, Španělsku a v Portugalsku většina domácností s nízkými příjmy žije v samostatných domech, opak je možno vidět v Dánsku, Německu, Itálii a ve Finsku. Závisí to též na stupni urbanizace dané země. Podíl vlastnického bydlení je vyšší v jižních než v severních zemích EU, přičemž status (vlastní - nájemní bydlení) určuje úroveň příjmů. Mnoho domácností s nízkým příjmem v jižních zemích bydlí ve skrovných podmínkách. Lze předpokládat, že většina vlastníků žije v malých, „přeplněných“ obydlích (více než 1 osoba na obytnou místnost). Velká nerovnováha mezi příjmovými skupinami je v Itálii, Portugalsku, Irsku a Španělsku. Ve všech zemích jsou nízkopříjmové domácnosti ohrožené žitím v „přeplněných“ obydlích. Vlastnictví není ovlivněno tím, má-li rodina děti; výjimkou je Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Rakousko, kde dítě v rodině ovlivňuje status bydlení. Prameny: Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, ČSÚ Eurostat Yearbook 2003, The statistical guide to Europe.


V VYBRANÉ UKAZATELE ČR TABULKOVÉ PŘÍLOHY

1.

Vybrané makroekonomické ukazatele ČR

2.

Zaměstnanost a mzdy

3.

Byty a bydlení

4.

Stavebnictví

5.

Stavební hmoty


V-1

V - Vybrané ukazatele ČR

VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V - 1.1 VÝDAJE A ZDROJE HDP

m. j. 2003 2004 Absolutní hodnoty - běžné ceny HDP v kupních cenách mld. Kč 2 555,8 2 767,7 Výdaje na konečnou spotřebu 1 919,4 2 011,2 - z toho domácností mld. Kč 1 300,5 1 372,4 vlády 604,4 622,1 neziskových organizací 14,6 16,7 Tvorba hrubého kapitálu 696,1 765,8 - z toho hrubého fixního kapitálu mld. Kč 685,6 749,9 Hrubá přidaná hodnota (v zákl. cenách) mld. Kč 2 321,7 2 482,6 - z toho stavebnictví 165,3 173,5 Absolutní hodnoty - stálé ceny roku 1995 HDP v kupních cenách mld. Kč 1 694,7 1 774,2 Výdaje na konečnou spotřebu 1 310,9 1 330,0 - z toho domácností mld. Kč 915,3 945,1 vlády 385,9 375,6 neziskových organizací 9,8 10,9 Tvorba hrubého kapitálu 559,9 604,3 - z toho hrubý fixní kapitál mld. Kč 549,8 579,0 - z toho stavebnictví 205,0 211,4 Hrubá přidaná hodnota (v zákl. cenách) mld. Kč 1 515,4 1 584,7 - z toho stavebnictví 77,8 80,6 Meziroční indexy - stálé ceny roku 1995 HDP v kupních cenách index 103,2 104,7 Výdaje na konečnou spotřebu 104,4 100,5 - z toho domácností index 104,6 103,3 vlády 103,8 97,3 neziskových organizací 103,2 111,3 Tvorba hrubého kapitálu index 101,3 107,9 - z toho fixního 104,7 105,3 Hrubá přidaná hodnota (v zákl. cenách) index 103,0 104,6 - z toho stavebnictví 105,1 103,6

2005 2 931,1 2 096,8 1 421,9 657,2 17,7 772,9 773,9 2 612,0 177,3 1 879,8 1 357,1 969,8 378,6 11,1 604,8 600,4 211,1 1 689,0 81,2 106,0 102,0 102,6 100,8 101,9 100,1 103,7 106,6 100,8

Poznámka: indexy - předchozí rok = 100 (ve stálých cenách)

V - 1.2 DLOUHODOBÝ VÝVOJ HDP

1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005

HDP celkem - běžné ceny mld. Kč 1990 = 100 1 466,7 220,5 2 150,1 323,2 2 315,3 348,1 2 414,7 363,0 2 555,8 384,2 2 767,7 416,1 2 931,1 440,7

Kč, b. c. 141 972 209 302 226 449 236 714 250 526 271 161 286 367

HDP na 1 obyvatele 1990 = 100 EUR,sm. kurs 234,9 346,3 5 878 374,7 6 644 391,7 7 683 414,5 7 867 448,6 8 499 473,8 9 615

Prameny: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2005

EUR, PPP 10 664 12 811 13 531 14 319 15 406 15 936 -


V-1


VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V - 1.3 OSTATNÍ UKAZATELE

m. j. 2003 Zahraniční obchod - běžné ceny Vývoz celkem 1 590,5 - z toho zboží mld. Kč 1 371,3 služeb 219,2 Dovoz celkem 1 646,7 - z toho zboží mld. Kč 1 440,7 služeb 205,9 Vývoz celkem index 107,1 Dovoz celkem 107,3 Směnné kurzy CZK / EUR 31,84 CZK / USD 28,22 Finanční ukazatele Běžný účet platební bilance (za období) -160,6 Obchodní bilance (za období) -69,8 Saldo státního rozpočtu (kumulované) mld. Kč -109,1 Průmyslová výroba Stavební práce Tržby v maloobchodě Ceny průmyslových výrobců stavební prací spotřebitelské Inflace - roční míra ke konci roku Nezaměstnanost -obecná míra průměr

105,8 111,2 104,7 99,7 102,2 100,1 1,0 7,8

index index % %

2004 1 962,1 1 713,7 248,4 1 972,0 1 736,0 236,0 120,9 118,5

2005 2 134,8 1 875,2 259,6 2 073,5 1 834,9 238,6 108,3 104,5

31,90 25,70

29,78 23,95

-167,3 -26,4 -93,7

-61,7 40,4 -56,3

109,9 104,5 103,2 105,7 103,7 102,8 2,8 8,3

108,1 103,7 103,1 103,0 103,0 101,9 2,2 7,9

V - 1.4 POČTY JEDNOTEK V REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ 2003 Celkem Soukromí podnikatelé - z toho zapsaní v obchodním rejstříku Obchodní společnosti - z toho akciové společnosti Družstva Státní podniky

2 326,0 1 771,9 20,8 232,2 15,9 13,1 0,9

2004 tisíce 2 352,6 1 774,3 18,7 224,5 16,4 13,3 0,8

Prameny: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí... , ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Indikátory měnového a hospodářského vývoje, ČNB

2005 2 388,5 1 781,1 17,9 256,7 17,0 13,8 0,7


V-1


VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE I - 1.5 TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU VĚCNÉ ČLENĚNÍ běžné ceny 2003 2004 A b s o l u t n í h o d n o t y - m l d. K č Celkem 685,6 743,8 - Obydlí + ostatní budovy a stavby 329,8 356,1 - Ostatní stroje a zařízení + dopravní prostředky 319,3 345,6 - ostatní 36,6 42,0 S t e j n é o b d o b í p ř e d c h o z í h o r o k u = 100 Celkem 108,5 - Obydlí + ostatní budovy a stavby 108,0 - Ostatní stroje a zařízení + dopravní prostředky 108,3 - ostatní 115,0 S t r u k t u r a v % - t v o r b a c e l k e m = 100 Celkem - Obydlí + ostatní budovy a stavby 48,1 47,9 - Ostatní stroje a zařízení + dopravní prostředky 46,6 46,5 - ostatní 5,3 5,6

Pramen: Časové řady, ČSÚ

2005 773,9 365,9 363,2 44,8 104,1 102,7 105,1 106,6

47,3 46,9 5,8


V-1


VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

V - 1.6 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČR - teritoriálně Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Geografické a ekonomické zóny CELKEM SVĚT Španělsko Nizozemí Německo Polsko Rakousko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Francie Belgie Slovensko Lucembursko Japonsko USA Guernsey Itálie Lichtenštejnsko Finsko Marshallovy ostrovy Korejská republika Ukrajina Čína Slovinsko Maďarsko Britské Panenské ostrovy Litva

Základní kaReinvestovaný zisk Ostatní kapitál pitál v mil. v mil. CZK v mil. CZK CZK 184 592,0 78 199,9 414,3 112 498,9 5 069,5 61,6 13 916,6 23 714,1 9 902,2 4 051,2 22 768,0 -127,1 15 130,6 1 690,9 9,7 2 355,2 10 052,3 -1 404,6 1 257,5 1 320,4 4 386,5 3 347,1 1 123,6 1 698,3 4 173,2 318,7 1 042,8 1 419,2 3 649,7 196,5 -69,9 3 937,5 550,8 1 567,4 2 081,6 173,7 3 878,0 -326,7 149,4 3 017,2 -867,2 1 157,1 -93,5 2 763,3 -112,7 501,4 334,6 50,0 58,6 254,9 382,7 762,4 32,0 -110,8 408,3 159,4 50,0 398,7 2,8 0,0 245,5 0,1 1,9 207,5 15,1 -0,6 195,0 0,6 0,0 141,4 44,4 0,0 0,0 208,9 -35,3 164,3 -52,9 6,1 101,1 3,8 0,0

Celkem v mil. CZK 263 206,2 117 630,0 47 532,8 26 692,1 16 831,2 11 002,9 6 964,4 6 169,1 5 534,7 5 265,4 4 418,4 3 822,6 3 700,6 3 307,1 2 557,2 886,0 696,2 683,5 617,7 401,6 247,5 222,0 195,6 185,8 173,6 117,5 104,9

V - 1.7 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČR – dle odvětví Příliv v roce 2005 Sektory a odvětví

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Kovy, kovové výrobky Výroba strojů a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků STAVEBNICTVÍ DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

v mil. CZK 17 347,1 7 499,7 1 345,9

v mil. CZK 26 624,9 8 124,8 239,10

v mil. CZK 286,7 -240,8 881,4

Celkem v mil. CZK 44 258,7 15 383,8 2 466,3

514,0 18,0 0,0

1 550,9 3 100,8 1 256,7

-236,0 -898,3 0,8

1 828,9 2 220,5 1 257,5

Pramen: Přímé zahraniční investice 2005, ČNB 2006



V-2

ZAMĚSTNANOST A MZDY V - 2.1 ZAMĚSTNANOST (ve 4. čtvrtletí 2005)

Pracovníci * tis. osob Stavebnictví

%

Zaměstnanci 2004 = 100

tis. osob

457,5

9,5

101,4

293,1

144,5 52,2 1 319,1 73,5

3,0 1,1 27,5 1,5

91,2 94,0 103,0 97,9

117,4 50,7 1 222,7 69,9

Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje

612,1 181,1 356,8

12,7 3,8 7,4

96,5 104,7 99,7

462,6 144,5 310,9

Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájem, podnikatel. činnosti

98,2 304,1

2,0 6,3

103,5 109,8

77,6 198,8

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

339,7 306,4 322,7 189,6

7,1 6,4 6,7 3,9

105,9 108,2 95,9 100,3

319,8 296,4 294,7 135,3

C

4 803,7

100,0

101,5

4 029,6

Zemědělství, lesní hospodářství, chov ryb atd. Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

e

l

k

e

m

* Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním

Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 4. čtvrtletí 2005, ČSÚ



V-2

ZAMĚSTNANOST A MZDY

V - 2.2 PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA V ROCE 2004

Mzda Kč

Zvýšení

Růst

Relace

Kč

%

%

Stavebnictví

18 963

Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

13 878 15 986 22 484 17 825 24 186

732 618 1 332 790 1 558

105,6 104,0 106,3 104,6 106,9

72,9 84,0 118,2 93,7 127,1

Obchod, opravy motor. voz. a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje

19 040 13 393 20 579

694 395 1 161

103,8 103,0 106,0

100,1 70,4 108,1

Finanční zprostředkování Nemovitostí a pronájmy, podnikatel. činnosti

37 406 21 147

1 980 1 566

105,6 108,0

196,6 111,1

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

22 307 17 184 17 529 15 622

1 817 770 776 885

108,9 104,7 104,6 106,0

117,2 90,3 92,1 82,1

C e l k e m z toho Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra

19 030

995

105,5

100,0

Zvýšení: absolutní v Kč proti roku 2004 Růst: relativní v % proti roku 2004 Relace: odvětví proti celkovému průměru; celkový průměr = 100

Pramen: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, ČSÚ



V-3

BYTY A BYDLENÍ

V - 3.1 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND (podle sčítání k 1. 3. 2001)

V - 3.1.1 V ý v o j 1961 DOMY - celkem trvale obydlené celkem rodinné

. 1 615,6 1 424,2

DOMY - trvale obydlené celkem rodinné

. .

BYTY - celkem trvale obydlené

. 2 845,2

BYTY - trvale obydlené

.

Průměrný počet bytů na 1 dům Prům. počet místností* na 1 byt Průměrný počet osob na 1 byt** Prům. počet osob na 1 místnost*

1,76** 1,80 3,36 1,87

1970

1980 1991 počet v tisících . 1 830,9 1 859 9 1 627,7 1 634,4 1 597,1 1 408,1 1 384,1 1 352,2 podíl v % (počet celkem = 100) . 89,3 85,9 . 75,6 72,7 počet v tisících 3 216,6 3 781,4 4 077,2 3 088,8 3 494,8 3 705,7 podíl v % 96,0 92,4 90,9 relativní ukazatele 1,90** 2,14 2,32 2,10 2,41 2,66 3,18 2,94 2,78 1,51 1,22 1,05

2001 1 969,6 1 630,7 1 407,2 82,8 71,4 4 369,2 3 827,7 87,6 2,35 2,72 2,67 0,98

* obytné místnosti větší než 8 m2 ** v trvale obydlených domech

3.1.2 Struktura domovního a bytového fondu v roce 2001 Obce s počtem obyvatel do 1999 2000 - 4999 5000 - 9999 10000 a více C e l k e m

obydlené * 44,4 14,6 9,2 31,8 100,0

Domy (%) rodinné * 49,1 15,3 9,2 26,4 100,0

neobydl. ** 67,3 13,3 6,6 12,7 100,0

Podíl domů (%) *** rodinné * neobydl. ** 95,4 23,9 90,8 16,0 85,5 13,0 71,7 7,7 86,3 17,2

* trvale obydlené ** neobydlené trvale *** celkový počet domů v dané velikostní kategorii obcí = 100 %

Pramen: Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, ČSÚ Regionální portréty 2001, ČSÚ

Byty (%) obydlené * 23,9 10,2 8,5 57,4 100,0



V-3 V - 3.2

BYTY A BYDLENÍ

ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V - 3.2.1 Absolutní údaje

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

nové 61 004 10 899 8 429 7 454 10 964 16 548 21 481 31 370 33 255 31 313 29 502 27 599 32 383 35 326 35 899 38 856

Zahájené byty adaptace . . . . . . 1 199 1 782 1 772 1 587 2 875 1 384 1 223 1 170 2 138 1 525

celkem . . . . . . 22 680 33 152 35 027 32 900 32 377 28 983 33 606 36 496 39 037 40 381

nové 44 594 41 719 36 397 31 509 18 162 12 662 14 037 15 904 21 245 22 299 23 074 22 960 25 598 25 999 30 904 30 678

Dokončené byty adaptace N+A . . . . . . . . . . 336 12 998 445 14 482 853 16 757 938 22 183 1 435 23 734 2 133 25 207 1 799 24 759 1 693 27 291 1 128 27 127 1 364 32 268 2 185 32 863

modern. . 2 039 330 242 195 2 061 2 725 4 645 6 078 8 755 10 725 13 435 13 599 12 761 15 469 21 896

Rozestav. celkem 158 840 128 228 97 768 72 356 62 117 66 172 73 452 90 552 103 191 113 530 118 785 121 705 129 609 139 132 146 801 155 202

modern. . 16,2 73,3 80,6 1056,9 132,2 170,5 130,9 144,0 122,5 125,3 101,2 93,8 121,2 141,5

Rozestav. celkem 80,7 76,2 74,0 85,8 106,5 111,0 123,3 114,0 108,9 105,6 102,5 106,5 107,3 105,5 105,7

V - 3.2.2 Indexy nové 17,9 77,3 88,4 147,1 150,9 125,6 146,0 106,0 94,2 94,2 93,5 117,3 109,1 101,6 108,2

Zahájené byty adaptace . . . . . . 148,6 99,4 89,6 181,2 48,1 88,4 95,7 182,7 71,3

celkem . . . . . . 146,2 105,7 93,9 98,4 89,5 116,0 108,6 107,0 103,4

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Poznámky: adaptace - stavební úpravy v nebytových prostorách rozestavěné - k 31. 12.

nové 93,6 87,2 86,6 57,6 69,7 110,9 113,3 133,6 105,0 103,5 99,5 111,5 101,6 118,9 99,3

Pramen: Bytová výstavba v roce1991 2005, ČSÚ

Dokončené byty adaptace N+A . . . . . . . . . 132,4 111,4 191,7 115,7 110,0 132,4 153,0 107,0 148,6 106,2 84,3 98,2 94,1 110,2 66,6 99,4 120,9 119,0 110,4 101,8



V-3

BYTY A BYDLENÍ

V - 3.3 BYTY PODLE TYPŮ - ZAHÁJENÁ VÝSTAVBA Z celkového počtu byty ⇓ v rodinných domech z nich pro vlastní potřebu na prodej po dokončení v bytových domech z nich družstevní výstavba obecní výstavba ostatní výstavba v nástavbách, vestavbách a přístavbách v domech s peč.službou/v domovech - penziónech v nebytových budovách (stavbách) ve stavebně upravených nebytových prostorách

1999

2000

38,0 (95,3) (4,7) 21,9 (5,5) (45,2) (49,3) 27,4 4,2 3,8 4,8

37,6 (94,4) (5,6) 21,9 (10,0) (51,6) (38,4) 24,5 2,6 4,5 8,9

2001 2002 2003 procenta 44,5 40,6 47,3 (95,7) (95,6) (94,0) (4,3) (4,4) (6,0) 21,7 30,5 27,5 (12,0) (12,2) (13,1) (41,0) (42,9) (37,7) (47,0) (45,0) (49,2) 19,6 16,2 16,0 4,7 5,4 2,8 4,8 3,6 3,2 4,8 3,6 3,2

2004 44,8 (92,2) (7,8) 30,5 (4,7) (16,9) (78,4) 13,7 2,2 3,4 5,5

Zahájená výstavba bytů v roce 2005 - počty bytů podle typu domu, výstavby a užití Rodinné domy Bytové domy Ostatní celkem

vl. potř.

17 579

16 337

prodej

1 242

celkem

13 574

družst.

obecní

ostatní

N+V+P

peč.sl.

423

1 968

11 183

5 244

527

2005 43,5 (92,9) (7,1) 33,6 (3,1) (14,5) (82,4) 13,0 1,3 4,8 3,8

Σ

neb.b.

neb.p.

1 932

1 525

40 381

V - 3.4 BYTY PODLE TYPŮ - DOKONČENÁ VÝSTAVBA Z celkového počtu byty ⇓ v rodinných domech z nich pro vlastní potřebu na prodej po dokončení v bytových domech z nich družstevní výstavba obecní výstavba ostatní výstavba v nástavbách, vestavbách a přístavbách v domech s peč.službou/v domovech - penziónech v nebytových objektech ve stavebně upravených nebytových prostorách

1999

2000

2001

38,9 (95,1) (4,9) 27,8 (1,4) (44,2) (54,3) 21,3 2,7 3,4 6,0

41,5 (97,3) (2,9) 23,5 (8,9) (48,9) (42,1) 20,8 2,7 3,0 8,5

2002 2003 procenta 43,2 42,9 42,0 (95,8) (96,0) (95,3) (4,2) (4,0) (4,7) 23,9 23,4 28,4 (15,1) (9,3) (19,0) (45,2) (41,2) (33,7) (39,3) (49,5) (47,2) 19,5 17,2 14,5 2,8 6,3 6,4 3,3 3,9 4,5 7,3 6,2 4,2

2004

41,3 41,0 (94,0) (96,1) (6,0) (3,9) 33,2 35,1 (13,9) (12,0) (34,0) (12,1) (52,1) (66,19) 14,0 11,7 5,1 3,2 2,2 2,4 4,2 6,6

Dokončené byty v roce 2005 - počty bytů podle typu domu, výstavby a užití Rodinné domy Bytové domy Ostatní celkem

13 472

vl. potř.

prodej

12 943

529

Σ

celkem

družst.

obecní

ostatní

N+V+P

peč.sl.

neb.b.

neb.p.

11 526

1 384

2 430

7 712

3 839

1 047

794

2 185

Vysvětlivka: V závorce uvedené podíly z bytů daného typu domu

Pramen: Bytová výstavba v roce 199 - 2005, ČSÚ

2005

32 863



V-3 V - 3.5 Byty ⇒ Kraj ⇓ Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

BYTY A BYDLENÍ

KRAJSKÁ STRUKTURA BYTOVÉ VÝSTAVBY zahájené

2003 dokončené

15,6 20,7 6,5 5,6 2,8 3,1 5,0 3,8 5,6 5,3 10,5 5,3 4,3 5,8

16,3 17,2 5,4 6,3 1,9 4,5 4,2 4,7 4,4 4,9 12,2 5,2 5,1 7,7

V - 3.6 Počet : - zrušených staveb - zrušených bytů

V - 3.7

gars. 2000 2001 2002 2003 2004

8,5 9,7 11,5 7,9 15,1

2000 1 044 2 120

2004 zahájené dokončené procenta 17,8 18,4 20,4 19,0 6,6 6,8 5,1 6,3 2,6 1,6 3,2 2,8 3,7 4,1 3,1 4,1 4,8 4,9 4,9 4,9 13,8 11,9 4,6 4,5 4,2 4,6 5,2 6,2

zahájené

2005 dokončené

20,1 23,7 5,8 4,2 1,7 3,4 2,4 4,9 4,2 4,0 12,1 4,4 4,1 5,0

21,5 18,8 6,2 5,8 3,6 2,9 3,5 4,3 4,5 4,4 11,2 3,1 4,4 5,7

ZRUŠENÉ BYTY 2001 956 2 025

2002 1 389 2 006

2003 1 060 2 239

2004 1 001 1 678

DOKONČENÉ BYTY PODLE POČTU MÍSTNOSTÍ

V bytových domech počet pokojů 1 2 3 procento 22,8 37,5 25,7 21,3 36,7 25,1 31,5 31,1 20,7 21,2 38,3 26,0 27,0 28,6 21,9

4+

∅

gars.

1

na byt

5,5 7,2 5,2 6,6 7,4

2,02 2,10 1,90 2,10 1,90

0,3 0,4 0,3 0,4 0,3

1,1 1,2 1,1 1,3 0,9

V rodinných domech počet pokojů 2 3 4 procenta 5,4 17,0 31,0 5,4 17,4 31,7 5,4 15,9 32,0 4,6 16,0 33,5 4,6 15,8 33,6

5+

∅ na byt

45,1 43,9 45,3 44,2 44,8

4,40 4,37 4,40 4,40 4,40-



V - 3.8 DOKONČENÉ BYTY PODLE PLOCHY

2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004

Plocha1 bytu Počet bytů obytná užitná na 1 objekt Rodinné domy 96,9 155,4 1,1 96,3 151,7 1,1 97,0 153,0 1,1 96,6 152,7 1,1 97,0 151,5 1,0 RD - nástavby, vestavby, přístavby 63,2 95,5 1,0 64,2 97,5 1,0 64,3 96,6 1,0 64,9 97,4 1,1 65,3 97,1 1,1 Ostatní kategorie domů 39,8 59,8 4,0 41,0 58,9 3,9 38,1 57,5 4,7 37,4 55,6 4,6 39,9 68,1 4,2


Plocha1 bytu Počet bytů obytná užitná na 1 objekt Bytové domy 45,2 67,7 18,0 48,0 68,0 18,4 43,7 61,1 19,6 49,3 67,5 17,8 47,5 66,7 20,3 BD - nástavby, vestavby, přístavby 48,3 71,3 2,6 51,8 77,4 2,5 53,7 78,4 2,6 55,5 79,4 2,4 49,7 71,1 3,2



V - 4 STAVEBNICTVÍ V - 4.1 STAVEBNÍ PODNIKY (s 20 a více zaměstnanci)

Celkový počet

2001

2002

2003

2004

2005

2 210

2 242

2 247

2 404

2 498

Podniky :

procenta

počet

s 20 - 24 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více zam.

19,1 45,5 14,8 7,2 8,4 2,4 0,9 0,5 0,8 0,4

19,0 46,0 15,3 6,8 8,2 2,1 0,9 0,4 0,7 0,4

20,0 45,4 15,8 6,5 7,8 2,1 0,8 0,5 0,6 0,4

24,3 43,8 13,8 6,7 7,2 2,1 0,7 0,4 0,6 0,4

25,0 43,6 14,1 6,1 7,0 2,0 0,8 0,4 0,6 0,4

625 1 089 353 153 176 50 19 9 16 10

- nefinanční veřejné - nefin. soukromé - pod zahr. kontrolou sektor domácností

0,5 84,2 4,0 11,4

0,3 85,6 4,3 9,8

0,2 85,5 4,3 10,0

0,2 85,6 4,7 9,4

0,3 86,3 5,2 8,1

8 2 156 131 203

Prameny: Stavebnictví v roce 2001 - 2005, ČSÚ



V - 4 STAVEBNICTVÍ V - 4.2

STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE VELIKOSTI A TYPU PODNIKU

2001

2002

Celkem předchozí rok = 100 z toho podniky s 19 nebo méně 20 nebo více zaměstnanci

295,7 113,8

311,2 105,2

78,0 217,7

84,9 226,3

Celkem předchozí rok = 100 z toho podniky s 19 nebo méně 20 nebo více zaměstnanci Podniky s 19 nebo méně 20 nebo více zaměstnanci Podniky s 20 - 24 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více zam. - nefinanční veřejné - nefin. soukromé

283,8 109,6

290,9 102,5

74,9 208,9

79,4 211,5

18,6 81,4

19,6 80,4

- pod zahr. kontrolou

sektor domácností

3,9 15,4 11,4 6,5 15,6 8,0 4,2 3,4 7,2 24,4 1,8 78,1 17,4 2,7

Vysvětlivky: indexy ze stálých cen * v běžných cenách

Prameny: Stavebnictví v roce 2001 - 2005 ČSÚ

4,2 16,3 10,8 6,5 15,5 8,1 4,1 3,0 8,2 23,2 2,0 80,0 15,0 2,9

2003 2004 mld. Kč, běžné ceny 346,8 394,3 111,4 113,8 97,5 249,3

2005 2004 = 100 422,737 107,2

125,3 269,0

132,065 290,672

mld. Kč, ceny 2000 317,0 347,5 108,9 109,7

362,138

88,0 225,1

110,6 236,9

2000 = 100 104,2 113,215 248,923

podíly v procentech 19,5 29,4 80,5 70,6 procenta 4,1 15,7 10,8 6,8 13,6 7,9 4,6 2,4 8,4 25,6 1,4 77,8 18,3 2,5

5,2 15,7 9,7 7,2 12,0 9,1 3,9 2,5 8,9 25,8 1,3 79,5 16,9 2,2

105,4 108,1

102,3 105,1

31,3 68,7

4,9 14,5 9,0 6,3 10,3 8,8 4,5 2,6 10,5 28,6 1,2 79,2 17,8 1,7

mld.Kč*

04=100

14,318 42,085 26,295 18,185 30,033 25,455 13,078 7,548 30,611 83,064 3,584 230,276 51,777 5,035

109,7 98,2 99,9 95,0 92,4 108,2 106,3 115,8 111,7 113,9 100,6 103,9 111,3 102,7



V - 4 STAVEBNICTVÍ V - 4.3 STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE DRUHU PRACÍ 2001 Podniky s 20 a více zaměst:

2002 2003 2004 mld. Kč, běžné ceny

2005 04=100

%

Stav. práce podle dodavatel. smluv

217,7

226,3

249,3

269,0

290,672

113,0

100,0

z toho práce - v zahraničí - v tuzemsku

4,9 212,8

3,2 223,1

3,0 246,3

3,9 265,0

4,646 286,025

149,5 112,6

1,5 98,5

z prací v tuzemsku: - pozemní stavitelství - inženýrské stavitelství

136,6 74,3

135,9 84,9

143,1 100,7

156,6 105,0

163,938 118,329

113,6 110,7

58,4 38,9

- nová výst. + rek.+ modernizace pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

184,8 120,9 63,9

190,2 118,8 71,4

208,2 125,3 83,0

226,49 137,8 88,6

248,268 145,035 103,233

114,3 114,6 113,7

84,4 51,6 32,8

26,1 15,4 10,7

30,6 17,1 13,5

35,6 17,9 17,7

35,1 18,8 16,4

33,999 18,903 15,096

102,0 106,8 97,0

13,0 6,9 6,1

1,9

2,3

2,5

3,4

3,759

122,7

1,2

160,1

165,5

179,7

191,2

218,479

109,7

69,8

- opravy a údržba pozemní stavitelství inženýrské stavitelství - ostatní práce Práce vlastních pracovníků (hodnota ZSV)

Poznámka: Indexy z objemu prací ve stálých cenách

Prameny: Stavebnictví v roce 2001 - 2005, ČSÚ



V - 4 STAVEBNICTVÍ V - 4.4 STAVEBNÍ POVOLENÍ – ABSOLUTNÍ HODNOTY Počet (tisíce)

Orient. hodnota ** Prům. hodnota stavby* Stavební povolení celkem 2002 140,8 142,2 1,720 2003 149,3 286,2 1,917 2004 153,6 315,1 2,051 2005 142,9 325,8 2,279 Povolení na budovy pro bydlení 2002 46,0 74,3 1,616 2003 51,9 86,1 1,657 2004 51,5 94,6 1,838 2005 48,0 97,3 2,027 Povolení na nebytové budovy 2002 29,0 90,2 3,109 2003 28,4 96,8 3,409 2004 29,4 99,4 3,378 2005 25,7 108,6 4,232 Povolení na stavby k ochraně životního prostředí 2002 36,2 24,5 0,678 2003 36,4 26,0 0,714 2004 36,1 25,0 0,693 2005 33,7 28,4 0,844 ** Orientační hodnota povolených staveb v mld. Kč v běžných cenách * Průměrná hodnota povolené stavby v mil. Kč v běžných cenách

Počet bytů 35 097 38 927 39 944 41 628 38 711 2 917 -

V - 4.5 STAVEBNÍ POVOLENÍ – INDEXY Počet předch.r. = 100

2002 2003 2004 2005

94,4 106,0 102,9 93,0

2002 2003 2004 2005

101,4 113,0 99,1 91,0

2002 2003 2004 2005

96,7 97,9 103,7 87,2

2002 2003 2004 2005

86,8 100,7 99,0 93,4

Orietn. hodnota % Stavební povolení celkem 100,0 102,5 100,0 100,0 118,2 100,0 100,0 110,1 100,0 100,0 103,4 100,0 Povolení na budovy pro bydlení 32,6 118,7 30,7 34,8 115,9 30,1 33,5 109,9 30,0 33,6 102,8 29,9 Povolení na nebytové budovy 20,6 99,7 37,2 19,0 107,3 33,8 19,2 102,7 31,6 18,0 109,2 33,3 Povolení na stavby k ochraně životního prostředí 25,7 91,4 10,1 24,4 106,1 9,1 23,5 96,1 7,9 23,6 113,7 8,7 %

předch.r. = 100

Prům. hodnota stavby celkem = 100

předch.r. = 100

108,6 111,4 107,0 111,1

100,0 100,0 100,0 100,0

116,9 102,5 110,9 110,3

94,0 86,4 89,6 88,9

102,9 109,6 99,1 125,3

180,8 177,8 164,7 185,6

105,4 105,3 97,1 121,7

39,4 37,2 33,8 37,0

Prameny: Přehled vydaných stavebních povolení v ČR v roce (2002 - 2005), ČSÚ



V - 4 STAVEBNICTVÍ V - 4.6 ZAKÁZKY

Nová výstavba - budovy pro bydlení - bud. nebyt. nevýrobní - bud. nebyt. výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské st. Opravy a údržba Ostatní práce Práce v tuzemsku Celkem

mld. Kč 193,3 22,1 33,4 12,1 122,5 3,3 7,1 0,8 201,2 212,5

2004 % 91,0 10,4 15,7 5,7 57,7 1,5 3,3 0,4 91,0 100,0

VS % 77,1 37,9 61,4 21,4 93,6 90,3 76,2 91,9 77,1 -

Stav zakázek k 31. 12. roku ... 2005 mld. Kč index % VS % 185,8 96,1 90,4 68,5 25,6 116,3 12,5 20,6 38,0 113,9 18,5 56,9 15,4 127,5 7,5 13,9 103,8 84,7 50,5 92,1 2,9 89,22 1,4 89,2 7,6 107,0 3,7 81,2 0,7 88,2 0,3 95,3 194,0 96,4 94,5 69,1 205,4 96,7 100,0 -

Vysvětlivky: VS % = podíl veřejného sektoru na objemu zakázek v % index - stejné období předchozího roku = 100 ∅ mil. Kč - průměrná velikost zakázky v mil. Kč

- zahrnuty jsou zakázky na práce povahy HSV (OKEČ 451 a 452) - nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizace

Pramen: Statistika stavebních zakázek v 4. čtvrtletí (2004 a 2005), ČSÚ

počet 11 736 3 134 2 355 986 4 892 369 3 693 49 15 478 15 573

∅mil.Kč

15 827 8 180 16 141 15 616 21 215 7 913 2 057 14 148 12 536 13 189



V-4

STAVEBNICTVÍ

V - 4.7 ZAMĚSTNANCI - STAV A VÝVOJ Podniky s 20 a více zaměstnanci Průměrný evidenční stav Podniky nefinanční veřejné soukromé pod zahr. kontrolou Domácnosti Podniky soukromé celkem nezapsané v obchodním rejstříku zapsané v obchodním rejstříku veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti ostatní Podniky s 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více

Zaměstnanci Dělníci 2004 2005 index 2004 2005 index fyzické osoby ‘04=100 fyzické osoby ‘04=100 154 100 161 630 104,9 100 883 105 769 104,8 3 432 3 376 98,4 1 755 1 705 97,1 127 997 134 171 104,8 84 519 88 312 104,5 16 902 17 586 104,0 9 981 10 619 106,4 5 768 6 496 112,6 4 628 5 132 110,9 152 674 159 867 104,7 5 306 5 948 112,1 2 380 2 363 99,3 877 938 106,9 83 494 89 468 107,2 59 922 60 338 100,7 1 426 1 763 123,6 11 831 13 596 114,9 8 533 9 833 115,2 34 265 36 772 107,3 24 206 25 896 107,0 20 282 21 369 105,4 14 468 15 288 105,7 12 707 13 168 103,6 8 547 8 828 103,3 22 929 23 405 102,1 15 117 15 320 101,3 11 088 11 916 107,5 7 266 7 720 106,2 6 372 6 416 100,7 3 698 3 698 101,3 3 807 3 890 102,2 2 542 2 542 101,3 11 378 11 731 103,1 6 604 6 798 102,9 19 439 19 367 99,6 9 983 9 847 98,6

V - 4.8 ZAMĚSTNANCI - STRUKTURA v %

Průměrný evidenční stav Podniky nefinanční veřejné soukromé pod zahr. kontrolou Domácnosti Podniky soukromé celkem nezapsané v obchodním rejstříku zapsané v obchodním rejstříku veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti ostatní Podniky s 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více

Pramen: Stavebnictví v roce 2005

Zaměstnanci (Z) 2004 2005 100,0 100,0 2,2 2,1 83,1 83,0 11,0 10,9 3,7 4,0 99,1 98,9 3,4 3,7 1,5 1,5 0,6 0,6 54,2 55,4 38,9 37,3 0,9 1,1 7,7 8,4 22,2 22,8 13,2 13,2 8,2 8,1 14,9 14,5 7,2 7,4 4,1 4,0 2,5 2,4 7,4 7,3 12,6 12,0

2004 100,0 1,7 83,8 9,9 4,6 . . . . . . . 8,5 24,0 14,3 8,5 15,0 7,2 3,7 2,5 6,5 9,9

Dělníci (D) 2005 D:Z ‘05 100,0 65,4 1,6 50,5 83,5 65,8 10,0 60,4 4,9 79,0 . . . . . . . . . . . . . . 9,3 72,3 24,5 70,4 14,5 71,5 8,3 67,0 14,5 65,5 7,3 64,8 3,5 57,6 2,4 65,3 6,4 57,9 9,3 50,8



V-4

STAVEBNICTVÍ

V - 4.9 MĚSÍČNÍ MZDA A PRODUKTIVITA PRÁCE

Celkem Podniky nefinanční - veřejné - soukromé - pod zahraniční kontrolou Domácnosti Podniky - soukromé celkem - nezapsané v obch. rejstříku - zapsané v obch. rejstříku - veřejné obch. společnosti - spol. s r. o. - akciové společnosti Družstevní organizace Ostatní hosp. organizace Podniky s 20 - 24 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více zaměstnanci

Zaměstnanci Měsíční mzda v Kč Prod.práce, mil. Kč 2004 2005 index 2004 2005 index 18 233 18 923 103,8 1,537 1,540 100,2

Dělníci Měsíční mzda v Kč 2004 2005 index D : Z 14 923 15 300 102,5 80,9

17 496 17 652 24 717 12 576

18 521 18 304 25 849 13 154

105,9 103,7 104,6 104,6

0,890 1,484 2,346 0,731

102,3 99,1 107,0 91,2

16 066 14 749 17 362 12 397

16 676 15 127 17 674 12 901

103,8 102,6 101,8 104,1

90,0 82,6 68,4 98,1

18 271 12 603 14 721 16 681 16 493 21 458 14 247 14 047

18 977 13 137 15 282 17 129 16 799 22 996 13 373 14 720

103,9 104,2 103,8 102,7 101,9 107,2 93,9 104,8

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

14 544 15 410 16 130 17 145 17 070 18 085 19 210 19 907 22 458 26 697

14 845 15 664 16 600 17 517 17 580 18 561 20 041 20 236 23 892 29 692

102,1 101,7 102,9 102,2 103,0 102,6 104,3 101,7 106,4 111,2

0,948 1,076 1,115 1,296 1,220 1,814 1,654 1,465 2,041 3,207

13 398 13 860 14 295 14 701 14 650 14 627 16 158 16 664 17 134 18 176

13 650 14 022 14 735 14 994 14 976 15 243 16 688 16 411 18 108 19 259

0,911 1,471 2,510 0,666 . . . . . . . . 0,905 0,984 1,058 1,188 1,104 1,827 1,746 1,659 2,212 3,665

Vysvětlivky: Produktivita práce ve srovnatelných cenách (2000) D : Z - relace mzdy dělníků ke mzdě zaměstnanců v roce 2005 (v %)

Pramen: Stavebnictví v roce 2005, ČSÚ

95,4 91,5 94,8 91,7 90,5 100,7 105,5 113,3 108,4 114,3

101,9 101,2 103,1 102,0 102,2 104,2 103,3 98,5 105,7 106,0

92,0 98,5 88,8 85,6 85,2 82,1 83,3 81,1 75,8 64,9



V-4

STAVEBNICTVÍ

V - 4.10 CENY STAVEBNÍCH DĚL 2001

2002

2003 2004 Předchozí rok = 100

2005

C e l k e m

104,0

102,7

102,2

103,7

103,0

Budovy pro bydlení Nebytové nevýrobní budovy Nebytové výrobní budovy Inženýrské stavby Vodohospodářské stavby

103,5 103,8 103,5 104,7 105,1

102,6 102,6 102,3 103,2 103,2

102,2 102,1 102,1 102,2 102,7

103,7 103,4 104,1 103,6 102,7

102,8 102,6 103,1 103,2 102,6

Domy jednobytové Domy a dvou a vícebytové

102,6 103,3

102,6 102,6

102,3 102,2

103,8 103,6

103,0 102,8

Budovy pro průmysl a skladování Budovy pro obchod a služby Budovy pro zemědělství Budovy pro kulturu, výchovu a vzdělávání Budovy pro zdravotní a sociální péči Budovy jinde nezařazené

103,8 103,7 103,9 103,5 103,3 104,0

102,5 102,2 102,4 102,7 102,5 102,4

102,3 102,0 102,3 102,2 102,1 102,0

103,9 104,2 104,2 103,4 103,4 104,1

103,1 103,1 103,1 102,6 102,6 103,4

Mosty a visuté dálnice Tunely a podzemní objekty (kromě důlních) Dráhy železniční a visuté Vedení dálková - trubní - elektrická a komunikační Vedení místní - trubní - elektrická a komunikační - energetická (kromě elektrických) Nádrže, jímky, objekty ČOV pozemní Komunikace a plochy Díla vodní

103,8 102,7 103,5 103,1 . 102,8 104,7 . 103,3 . 102,8 104,4* . 103,3 . 102,8 . 103,3 104,4 103,3 105,4 103,8-103,9 105,1 103,1-103,2

102,3 102,2 101,9

105,6 103,3 103,6

104,1 102,9 103,2

102,1 102,0

103,4 103,5

103,4 103,1

102,1 102,0 102,1 102,7 102,5-103,4 102,6-102,7

103,5 103,5 103,2 -

103,3 103,1

Opravy a údržba

103,8

102,2

-

102,8

102,6

Prameny: Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů za 4. čtvrtletí... (2001 až 2005), ČSÚ

102,9 102,6



V-5

STAVEBNÍ HMOTY

V - 5.1 VÝROBA VYBRANÝCH KOMODIT (výrobců vyplňujících výkazy Prům P 2-12)

Kamenivo drcené Kaolín plavený Písky křemité a křemičité Štěrkopísky těžené Vápenec Cement Cihly pálené Dílce stavební Dinas Keramické dlaždice neglazované glazované Krytina pálená betonová Magnezitový žáromateriál Sádra Sádrokartonové desky Směsi betonové Suché omítkové a maltové směsi Šamot Ostatní žáromateriály Netvarové žáromateriály Vápenný hydrát Vápno pálené Výrobky vláknocementové

měr. jedn. 2004 Vybrané suroviny 28 846,8 901,3 2 079,5 15 703,4 tis. tun 6 726,9 Vybrané výrobky 3 828,7 tis. tun 1 378,8 mil. c. j. 681,3 tis. m3 tis. tun 8,7 tis. m2 8 567,0 tis. m2 24 083,6 tis. tun 204,4 tis. tun 1 650,6 tis. tun 34,9 tis. tun 144,5 tis. m2 38 697,7 tis. tun 12 226,8 tis. tun 1 420,1 tis. tun 26,1 tis. tun 67,0 tis. tun 82,0 tis. tun 180,0 tis. tun 1 084,3 tis. m2 14 984,6

2004/2003

2005

2005/2004

106,3 130,8 105,6 102,6 106,3

30 324,9 1 019,0 2 701,4 15 643,1 7 023,6

105,1 113,1 129,9 99,6 104,4

109,3 104,5 124,2 103,6 123,2 101,8 106,6 102,8 107,1 112,6 120,5 105,1 119,2 108,3 84,1 131,4 92,5 102,8 126,5

3 978,1 1 449,9 699,9 8 ,8 8 175,0 23 635,0 242,4 1 605,8 28,5 127,1 36 410,1

103,9 105,2 102,7 101,8 95,4 98,1 100,8 101,0 81,6 87,9 94,1

1 531,1 24,9 66,2 96,1 162,3 1 048,7 22 778,3

107,8 95,5 98,8 117,2 90,2 96,7 152,0

Pramen: Vybrané obory průmyslu stavebních hmot v roce 2004, 2005, ÚRS Praha, a.s.,2005, 2006



V-5

STAVEBNÍ HMOTY

V - 5.2 VÝROBCI STAVEBNÍCH HMOT (Podniky se 100 a více zaměstnanci)

Zkrácený název oboru Dobývání a úprava kameniva, Dobývání a úprava písků, ... V. žárovzdorných keramických výrobků V. pálených zdících materiálů, krytiny V. cementu, vápna a sádry - z toho výroba cementu V. beton., sádrových ... výrobků V. jiných minerálních nekovových výrobků C e l k e m

Počet podniků 2004 2005 2 2 16 12 9 7 7 6 7 7 4 4 36 40 13 12 91 87

Zaměstnanci (počet) Zkrácený název oboru 2004 2005 index Dobývání a úprava kameniva Dobývání a úprava písků,… 3032 2499 82,4 V. žárovzdorných ker. výrobků 2276 2064 90,7 V. pálených zdících materiálů, ... 1999 1746 87,3 V. cementu, vápna a sádry 2034 1975 97,1 - z toho výroba cementu 1422 1369 96,3 V. betonových ... výrobků 8313 8785 105,7 V. jiných min. nekov. výrobků 3203 3087 96,4 C e l k e m 24299 24008 98,8

2004 7 920,6 3 093,1 4 375,9 10 039,3 7 840,7 20 904,3 6 989,9 59 585,3

Tržby (mil. Kč) 2005 6 637,9 2 812,4 4 417,1 10 485,6 8 195,5 22 585,9 7 329,8 61 404,7

index 83,8 90,9 100,9 104,9 104,5 108,0 104,9 103,1

Měs. mzda (Kč) Produktivita z PH * 2004 2005 index 2004 2005 index 20 755 21 112 20 755 895,9 859,7 96,0 17 929 17 981 17 929 587,1 560,2 95,4 20 712 21 912 20 712 1 137,5 1 231,9 108,3 30 463 32 016 30 463 2 543,4 2 705,6 106,4 34 510 35 651 34 510 3 019,0 3 242,8 107,4 20 894 21 493 20 894 865,3 877,0 101,3 19 734 20 599 19 734 707,5 766,5 108,3 21 355 22 234 21 355 961,2 974,4 101,4

* Produktivita práce z přidané hodnoty v tis. Kč

Pramen: Vybrané obory průmyslu stavebních hmot v roce 2004, 2005, ÚRS Praha, a.s.,2005, 2006


VI – Textová příloha

VI TEXTOVÁ PŘÍLOHA

1.

Stručný přehled a charakteristika základních změn legislativy

2.

Stavební zákon

3.

Odborné orgány a profese činné ve výstavbě, jiné instituce

4.

Zadávání veřejných zakázek a koncesní zákon

5.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a užívání staveb

6.

Ochrana životního prostředí

7.

Ostatní právní předpisy související s výstavbou

8.

Strategie trvale udržitelného rozvoje

9.

Klasifikace činností, produkce a stavebních děl

10.

Technická normalizace, zkušebnictví, akreditace


IV – 1.


STRUČNÝ PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH ZMĚN LEGISLATIVY

Změna ekonomického a politického systému České republiky po roce 1989 si vyžádala řadu zásadních změn v legislativě. Tyto změny, provedené po roce 1990, zaměřené na oblast výstavby a stavebnictví, měly za cíl zejména: -

sladit jednotlivé právní normy s Listinou základních práv a svobod, posílit ochranu vlastnických práv, včetně zákonné úpravy možnosti vyvlastnění, sledující nedotknutelnost soukromého vlastnictví na jedné straně a veřejný zájem na straně druhé, harmonizovat právní normy s právem Evropských společenství (s předpokladem vstupu České republiky do Evropské unie), zjednodušit řízení výstavby ve všech etapách přípravného a realizačního procesu, upravit práva a povinnosti příslušných subjektů, včetně sankcí za porušení zákona.

Specifickou skupinu legislativních změn a úprav představují změny reflektující reformu státní správy a příslušných orgánů státní správy vyplývající ze zřízení krajů, a to jak v oblasti územního plánování, tak stavebního řádu (stavební úřady). Základní právní normou v oblasti výstavby a stavebnictví je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb. (ve znění vyhlášky č. 492/2002 Sb.), č. 137/1998 Sb. a č. 135/2001 Sb. (ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.) a vyhláška č. 369/2001 Sb. (užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace). Jedním z klíčových postupů, ovlivňujících investiční výstavbu, je rovněž zadávání veřejných zakázek, které je s účinností od 1. května 2004 řešeno zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, upravujícím zadávání veřejných zakázek v souladu s právem Evropských společenství, platným v době přistoupení ČR v Evropské unii. Do současné doby byl zákon 8x novelizován. K základním normám ve sféře výstavby dále patří např. -

-

-

zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákony z oblasti geodetické činnosti (zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů), o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a o katastrální činnosti (zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákony z oblasti ochrany životního prostředí, např. zákony č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (všechny ve znění pozdějších předpisů) a další. nový správní řád vydaný zákonem č. 500/2004 Sb. s účinností od 1. ledna 2006.



V souvislosti s přechodem na krajské zřízení došlo od roku 2003 ke změnám v kompetenci orgánů státní správy, zejména přechod kompetencí okresních úřadů. V březnu 2006 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR řadu nových klíčových zákonů, jimiž se vymezují právní podmínky pro podnikání v oblasti výstavby a veřejného investování. Jedná se o: - zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) - zákon o veřejných zakázkách - zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Účelem nového stavebního zákona, který v převážné části ustanovení nabude účinnosti k 1. lednu 2007, je vytvoření moderního a demokratického systému nástrojů územního plánování a stavebního řádu, který s ohledem na možnosti a limity využití území bude zajišťovat jeho udržitelný rozvoj a umožňovat přípravu a realizaci potřebných změn v území. Základním cílem je zefektivnit a zjednodušit dosavadní systém a zároveň prohloubit kontrolní mechanismy k hájení oprávněných veřejných zájmů. Obsahuje zejména změny směřující ke zjednodušení a zrychlení procesů ve fázi přípravy stavby a jejího povolování, zároveň zavádí intenzivnější nástroje ke zvýšení účinnosti kontrolních mechanismů v průběhu výstavby a užívání staveb. Proces vyvlastnění je vyčleněn do samostatného zákona Nový zákon o veřejných zakázkách byl přijat v souvislosti s vydáním nové evropské legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES). Kromě transpozice uvedených směrnic napravuje též některé nedostatky a výkladové problémy současného zákona. Koncesní zákon nově upravuje právní podmínky pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou koncesní smlouvy. V příslušné oblasti též transponuje evropskou směrnici 2004/18/ES. Harmonizace českého práva s právem Evropských společenství se kromě zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona promítla i do zákona o dani z přidané hodnoty a do evropské technické normalizace. Harmonizační práce na národní úrovni jsou od roku 1990 řízeny řadou vládních usnesení. Zejména lze zdůraznit usnesení vlády č. 97 z roku 1993 o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem a technických norem s technickými předpisy Evropských společenství, které přijala vláda ČR na podporu harmonizace českého právní řádu a ostatních normativních systémů s obdobnými soustavami v rámci Evropské unie. Sjednocujícím a základním předpisem pro oblast výstavby je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích. Již v roce 1997, po zavedení více než 80 % evropských norem do normalizační soustavy ČSN, bylo dosaženo zásadní slučitelnosti s evropskou normalizací. -

Změny, ke kterým v této oblasti došlo, lze charakterizovat zejména takto: stát zaručuje tvorbu a vydávání ČSN, a to prostřednictvím pověřené právnické osoby, ČSN již není možné vydat samostatně jako závaznou normu (dosavadní závaznost ČSN byla ukončena k 31. 12. 1999),


-


postupně se zavádějí harmonizované ČSN.

Harmonizaci české a evropské legislativy sleduje také zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který vstoupil v platnost 1. září 1997 a v průběhu dalších let doznal některá zpřesnění. Tento zákon zejména: - zavedl důslednější dozor nad celým systémem uvádění výrobků na trh, přičemž odděleně řeší proces posuzování shody, - upravil způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí, - upravil podmínky vydávání norem, informační povinnosti o technických předpisech, posuzování shody výrobků a prohlášení o shodě a - definoval státní zkušebnictví, certifikaci, autorizaci, notifikaci a akreditaci. - výrazně zvýšil finanční sankce za nedodržení ustanovení zákona.



VI - 2.

STAVEBNÍ ZÁKON

VI. – 2.1 STÁVAJÍCÍ LEGISLATIVA Veřejné stavební právo je v České republice upraveno po legislativní stránce především zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebním zákonem). Jeho úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 109/2001 Sb. a dále novelizováno zákony č. 254/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 405/2002 Sb., č. 422/2002 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 218/2004 Sb., č. 300/2004 Sb., č. 437/2004 Sb., č. 127/2005 Sb. (upravuje rozsah staveb, u nichž se nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení) a nálezem Ústavního soudu (viz sbírka zákonů č. 405/2002 Sb.). Ke stavebnímu zákonu byly vydány tyto prováděcí vyhlášky: -

č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.; vyhláška podrobně upravuje obsah územně plánovacích podkladů a dokumentace, jejich pořizování, zpracování, projednávání, schvalování atd.;

-

č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, stanovující základní požadavky na územně a stavebně technické řešení staveb; na základě zmocnění ve stavebním zákoně (§ 143) byly pro specifické technické požadavky vydány vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích na vodní díla (ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.) a č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa;

-

č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění vyhlášky č. 492/2002 Sb.; v podrobnostech upravuje postupy při: o územním rozhodování, povolování staveb a jejich změn, o kolaudaci staveb, o řízení o změnách užívání staveb, nezbytných úpravách, zabezpečovacích pracích a odstraňování staveb, výkonu státního stavebního dohledu, vyvlastňovacím řízení aj.

Souvisejícím předpisem je rovněž vyhláška č. 369/2001 Sb., kterou jsou stanoveny obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vztahující se na bytové domy s více než 3 bytovými jednotkami, na domy zvláštního určení, na stavby občanského vybavení, na stavby škol a na některé další stavby.

VI – 2.1.1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Cílem a úkolem územního plánování je soustavné a komplexní řešení funkčního využití území a věcná a časová koordinace výstavby a jiných činností ovlivňující rozvoj území.


-

-


Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, tj. urbanistické studie, územní generely, územní prognózy a územně technické podklady, územně plánovací dokumentace, tj. územní plány velkých územních celků, územní plány obcí a regulační plány; dokumentace obsahuje závazné části řešení vymezené schvalujícím orgánem (základní zásady uspořádání územní a limity jeho využití vyjádřené v regulativech) a směrné části řešení, a územní rozhodnutí.

Orgány územního plánování jsou obce, obce s rozšířenou působností, kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany (změny kompetencí orgánů státní správy v souvislosti s přechodem na krajské zřízení byly upraveny zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů); stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo provedeno zákonem č. 314/2002 Sb., ve znění zákona č. 387/2004 Sb. Obecní zřízení je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (se zásadnější změnou přijatou zákonem č. 313/2002 Sb.). Krajské zřízení je upraveno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů (zásadní změnu představuje např. zákon 231/2002 Sb.). Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich (včetně sousedních pozemků nebo staveb na nich) mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. K územnímu řízení je příslušný stavební úřad. Výsledkem řízení je vydání písemného územního rozhodnutí, tj. rozhodnutí o umístění stavby, o využití území, o chráněném území nebo ochranném pásmu, o stavební uzávěře nebo o dělení nebo scelování pozemků. Zákon stanoví případy, kdy je rozhodnutí nutné a kdy se nevyžaduje.

VI – 2.1.2 STAVEBNÍ ŘÁD Stavbu a její změny může provádět jen právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti. Při realizaci musí být zabezpečeno odborné vedení stavby. Jednoduché stavby a jejich změny (s výjimkou stanovenou v zákoně) může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí při zabezpečení odborného vedení její realizace oprávněnou osobou nebo při zabezpečení odborného dozoru „kvalifikovanou osobou“ v případech stanovených zákonem. Zákonem stanovené „vybrané činnosti ve výstavbě“ mohou vykonávat jen oprávněné fyzické osoby. Právnické osoby je mohou vykonávat jen tehdy, pokud zabezpečí jejich výkon oprávněnými fyzickými osobami. Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě oznámení stavebnímu úřadu.



VI – 2.1.21 Stavební povolení nebo ohlášení stavby stavebnímu úřadu Stavební povolení se vyžaduje pro stavby všeho druhu bez ohledu na stavebně technické provedení, účel a dobu trvání (včetně změn dokončených staveb), pokud zákon, prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Řízení o jeho vydání se zahajuje z podnětu stavebníka, který podává žádost o něj (spolu s předepsanou dokumentací) u místně příslušného stavebního úřadu. Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby, nebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, opravňující ho zřídit požadovanou stavbu, její změnu nebo udržovací práce. V případě stavební úpravy, nástavby nebo udržovacích prací na stavbě může být stavebníkem i nájemce stavby, prokáže-li, že s vlastníkem stavby o tom uzavřel písemnou dohodu. -

Účastníky řízení jsou stavebník, osoby, mající vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají uvedená práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato jejich práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává (s výjimkou řízení podle § 137a odst. 3), u staveb prováděných svépomocí též osoba, která bude na návrh stavebníka odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor.

Zahájení řízení oznámí stavební úřad všem známým účastníkům a dotčeným orgánům státní správy a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením, při němž lze nejpozději uplatnit námitky. Od ústního jednání lze ve stanovených případech upustit. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů a technických norem a dodržení požadavků orgánů státní správy (zejména vliv na životní prostředí). Povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne nabytí právní moci, pokud stavební úřad nestanovil lhůtu pro zahájení stavby delší. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí v případě drobných staveb, stavebních úprav neměnících vzhled stavby, nezasahujících do nosných konstrukcí a neměnících způsob užívání stavby. Vyžadují ho udržovací práce, které by mohly ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost a vzhled stavby nebo životní prostředí a všechny udržovací práce na stavbách, které jsou kulturními památkami, pokud stavební úřad nestanoví jinak. Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce lze provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Případy, kdy se nevyžaduje ani povolení, ani ohlášení, stanoví zákon. Před zahájením stavby, přístavby, terénní úpravy a těžebních prací na povrchu musí stavebník, příp. vlastník pozemku, zajistit vytýčení prostorové polohy odborně způsobilou osobou, přičemž výsledky musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem.



VI – 2.1.22 Kolaudace staveb Dokončené stavby (příp. jejich části schopné samostatného užívání, nebo na kterých byla provedena změna nebo udržovací práce), které vyžadovaly stavební povolení, mohou být užívány jen na základě kolaudačního rozhodnutí (v ostatních případech jen, jestliže to bylo stanoveno při jejich povolení). Kolaudační rozhodnutí vydává stavební úřad, který vydal stavební povolení. Na žádost stavebníka může být při splnění zákonných podmínek vydáno časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením. Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí současně osvědčením její způsobilosti k provozu. Kolaudační rozhodnutí se vydává na základě kolaudačního řízení. Jeho účastníky jsou stavebník, vlastník stavby, uživatel, resp. provozovatel (pokud je znám) a vlastník pozemku (může-li být jeho vlastnické právo kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno). Řízení se zahajuje na písemný návrh stavebníka, příp. budoucího uživatele (provozovatele). Jeho součástí je ústní jednání spojené s místním šetřením (svolané stavebním úřadem), při němž lze nejpozději uplatnit námitky a stanoviska. V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit lhůtu pro jejich odstranění. S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od ověřené dokumentace).

VI – 2.1.23 Údržba a odstraňování staveb Vlastník je v souladu s dokumentací stavby ověřenou stavebním úřadem, stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím povinen stavbu udržovat v řádném stavu. Provádění řádné údržby může vlastníkovi stavební úřad nařídit. Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, stavební úřad nařídí vlastníku stavby na jeho náklad provedení nezbytných úprav. V zákonem stanovených případech může být nařízeno odstranění stavby. Řízení k odstranění stavby provádí stavební úřad, který byl příslušný vydat stavební povolení. O odstranění stavby může také rozhodnout soud. Rozhodnutí o odstranění může být výjimečně vydáno ústně a stavba může být odstraněna bez projednání s vlastníkem stavby. Jestliže stavba svým stavem ohrožuje život nebo zdraví osob, popř. jsou tím ohroženy značné národohospodářské hodnoty (a není nezbytné stavbu ihned odstranit), nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení neodkladných zabezpečovacích prací. Pokud by stav stavby bezprostředně ohrožoval život nebo zdraví lidí, může být vlastníkovi nařízeno vyklizení stavby. *

*

*

Přestupky proti stavebnímu řádu jsou sankcionovány uložením peněžitých pokut odstupňovaných podle závažnosti přestupku.



VI – 2.1.3 Stavební úřady a státní stavební dohled -

Obecnými stavebními úřady jsou: obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Magistrát hl. m. Prahy a úřady městských částí určené statutem, magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských obvodů určené statutem a magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997, nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.

Obce, které nejsou stavebními úřady, sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírají na stav staveb a kontrolují, zda se stavby, resp. jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení neprovádějí bez povolení nebo v rozporu se stavebním zákonem. Ve stanovených případech jsou (po neúspěšném projednání nedostatků se stavebníkem) oprávněny vydat rozhodnutí o zastavení stavby. Pro stavby letecké, drah a na dráze, pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebních úřadů (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění), orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích, tzv. speciální stavební úřady. Působnost stavebních úřadů (s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění), vykonávají na území vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany. S výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění a územního rozhodování vykonávají působnost stavebních úřadů dále Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy, Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby a Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely. Ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, které vyplývají ze stavebního zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby aj., zajišťuje státní stavební dohled. Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci stavebních úřadů, obcí, které nejsou stavebními úřady, a jiných orgánů státní správy oprávněných dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb. Práva a povinnosti těchto orgánů stanoví zákon. Seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady, je uveřejňován ve Sbírce zákonů (k 1. 10. 2004 ve Sdělení MMR č. 663/2004 Sb.).

VI. – 2.2 NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON Nový zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (ve znění pozměňovacích návrhů Senátu) dne 14. března 2006. Současně přijala zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. „změnový zákon“) a zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Zákon o



vyvlastnění byl po vrácení prezidentem republiky znovu schválen Poslaneckou sněmovnou dne 26.4.2006. Účinnost uvedených právních předpisů je stanovena k 1. lednu 2007 (s výjimkou ustanovení stavebního zákona, týkajících se autorizovaných inspektorů, u nichž část nabývá účinnosti dne 1. července 2006, a náhrad za změny v území s účinností k 1. lednu 2012). Změna stávajícího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkající se náhrad za vyvlastnění, nabývá účinnosti k 1. červenci 2006. Tento nový právní předpis navazuje na reformu veřejné správy. Základním záměrem je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající v harmonizaci podmínek hospodářského rozvoje, životního prostředí a sociální soudržnosti obyvatel v území. Zároveň respektuje požadavky Aarhuské úmluvy o zajištění účasti veřejnosti na rozhodování o změnách v území, které mají zásadní vliv na životní prostředí. Oproti dosud platnému zákonu č. 50/1976 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) přináší řadu změn jak v celkovém pojetí, tak i na úseku územního plánování a stavebního řádu. Přitom těžiště celého procesu se přesouvá do územního plánování, v rámci něhož se budou komplexně a kontinuálně řešit rozhodující záležitosti uspořádání území a problematika spojená s rozhodováním o změnách v území včetně koordinace veřejných a soukromých zájmů v této oblasti. Ze stavebního řízení se stane záležitost techničtější s větším důrazem na kontrolu v průběhu provádění a užívání stavby.

VI – 2.2.1 Základní zásady Zásadními principy, upravujícími (uvedenými zejména v § 4), jsou zejména:

efektivnost

výkonu

veřejné

správy

a) Povinnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů využívat zjednodušující postupy. Je umožněno např. v zákonem stanovených případech spojit územní a stavební řízení (§ 78 odst. 1) nebo u zákonem vymezených jednoduchých staveb v územním rozhodnutí stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadováno ohlášení nebo stavební povolení. b) Tzv. dotčené orgány, chránící veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů již nepovedou samostatná správní řízení, ale ve vazbě na správní řád budou v rámci své součinnosti vydávat závazná stanoviska nebo stanoviska pro postupy (dále jen stanoviska). Tím se odstraní „řetězení“ správních rozhodnutí. Tento princip naplňuje i „změnový zákon“, který v tomto směru novelizuje související právní předpisy. c) Zásada kontinuity stanovisek - dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách řízení. Navazující (změněná) stanoviska mohou v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností. d) Vydávání koordinovaného stanoviska – dotčené orgány veřejné správy vydávají koordinovaná stanoviska, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí (např. obecní úřad obce s rozšířenou působností). e) Místo vydání správního rozhodnutí (územního rozhodnutí nebo stavebního povolení) mohou orgány územního plánování a stavební úřady v souladu se zákonem uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu.



VI – 2.2.2 Územní plánování Na úseku územního plánování zákon zavádí tyto zásadní změny: 1. Výrazná diferenciace procesních postupů při rozhodování o území podle toho, zda se jedná o území zastavěné nebo nezastavěné (s ochranou nezastavěného území). 2. Rozšíření účasti veřejnosti v procesech územního plánování včetně územního řízení, zavedení nového institutu tzv. zástupce veřejnosti. 3. Vytváření územně analytických podkladů na úrovni obcí s rozšířenou působností a krajů. Jedná se o průběžně aktualizovaný systém údajů o území poskytovaných státní správou (s povinností pořídit každé 2 roky úplnou aktualizaci). Obsahují jak zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území tak i vyhodnocování udržitelného rozvoje a problémů území, které je nutno řešit územně plánovací dokumentací. Orgány veřejné správy ale i vlastníci (např. dopravní a technické infrastruktury) jsou povinni k jejich tvorbě poskytovat nezbytné informace. Tento veřejně přístupný systém poskytne potřebné informace o území orgánům veřejné správy i investorům a veřejnosti. 4. Koncepčním nástrojem územního plánování je politika územního rozvoje. Stanoví priority v celorepublikových i mezinárodních souvislostech, je závazným strategickým nástrojem koordinace tvorby krajských územně plánovacích dokumentů pro územně plánovací činnost krajů (zásad územního rozvoje) a obcí (územní plány a regulační plány). Územní plán vymezuje základní urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a určení funkčního vymezení ploch. Regulační plán je jedním z nástrojů územního rozhodování - v zastavěném území nahrazuje územní rozhodnutí. 5. Zákon upravuje podle složitosti a významu stavby a podmínek konkrétního území tyto možnosti územního rozhodování: - regulační plán , - úplné územní řízení završené územním rozhodnutím (dále jen ÚR) o: umístění stavby nebo zařízení, změně využití území, změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, dělení nebo scelování pozemků, ochranném pásmu, - zjednodušené územní řízení - jde o vydání ÚR bez předchozího řízení; ve výroku jsou stanoveny podmínky podle požadavků dotčených orgánů, nabývá právní moci, pokud někdo nepodá ve lhůtě od zveřejnění námitky, výhrady nebo připomínky, - územní souhlas (podle § 96) – je orientován na případy bezkonfliktních staveb. Stavby uvedené v § 79 odst. 3 (splňující podmínky odst. 4) nevyžadují ani rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. 6. Je zaveden nový institut - územně plánovací informace, které vydává krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad jako předběžné informace. Informují o podmínkách využití území a změn jeho využití, vydání regulačního plánu, ÚR, resp. územního souhlasu vč. seznamu dotčených orgánů a o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího ÚR nebo územního souhlasu. Slouží jako pomůcka žadatelům (např. vlastníkům nemovitostí, investorům, projektantům) o možnostech změn v území. Vycházejí ze znalosti hodnot území, které je nutno respektovat. Jejich platnost je 1 rok od vydání.



VI – 2.2.3 Stavební řád 1.

Rozšiřuje se okruh staveb, které nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení.

2.

Výrazně se zvětšuje okruh jednoduchých staveb, k jejichž provedení postačuje na základě ohlášení stavebníka souhlas stavebního úřadu (písemně nebo mlčky – uplynutím lhůty 40 dnů). Jde např. o stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) se k ohlášení mj. připojuje projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou, u staveb podle § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) projektová dokumentace v zákonem vymezeném obsahu.

3.

Stavební řízení se omezí na určení stavebně technických podmínek pro provedení stavby (stavební úřad se bude zabývat otázkami provádění stavby).

4.

Koncepční novinkou je možnost použití zkráceného stavebního řízení s využitím služeb autorizovaného inspektora (dále též AI). Uzavře-li stavebník s AI smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace stavby, může tuto stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu. Stavebník k oznámení přiloží projektovou dokumentaci a certifikát, kterým AI stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a potřebné doklady z hledisek podle stavebního zákona a že stavba může být provedena. K certifikátu se připojí návrh plánu kontrolních prohlídek, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření účastníků řízení. Autorizovaný inspektor je soukromá osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj po vyjádření ČKAIT nebo ČKA za podmínek stanovených zákonem.

5.

Zákon upouští od dosavadní kolaudace formou vydávání správního rozhodnutí. Je zjednodušena a zrychlena možnost započít s užíváním stavby. Dokončenou stavbu bude možné užívat na základě: - oznámení stavebnímu úřadu, předloženého spolu s dokumentací skutečného provedení (v případě nepodstatných odchylek) 30 dnů před započetím užívání – stavbu lze užívat, pokud to stavební úřad v této lhůtě nezakáže; - kolaudačního souhlasu (u staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, např. nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby pro shromažďování většího počtu osob aj. a dále u staveb, u nichž bylo stanoveno provedení zkušebního provozu).

6. Omezení právní regulace při povolování staveb je vyváženo: a) Zvýšením kontroly nad stavbami formou kontrolních prohlídek. Přechází se k systematickým kontrolním prohlídkám podle stanoveného plánu, jimiž je vykonáván soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů a plněním povinností podle stavebního zákona. b) Vyšší odpovědností stavebníka, projektanta a stavbyvedoucího při přípravě a provádění staveb.



VI – 2.2.4. Ostatní Část zákona upravující správní delikty je zpracována v souladu s novou koncepcí správního trestání. Přitom: - nestanoví spodní hranice pokut, - právnické osoby a fyzické osoby podnikající nejsou za stejné protiprávní jednání trestány přísněji než osoby fyzické (občané) . Vyvlastnění a náhrady Zákon obsahuje v § 170 některé účely, pro něž lze za podmínek stanovených zákonem práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, odejmout nebo omezit (jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci). Mezi tyto účely patří veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a případy asanací (ozdravění) území. Proces vyvlastnění je zahrnut do samostatného zákona. Ustanovení § 101 upravuje předkupní právo obce, kraje nebo státu k pozemku, a to v případech a za podmínek stanovených zákonem (např. má-li být na pozemku určenému územním nebo regulačním plánem realizována veřejně prospěšná stavba nebo veřejně prospěšné opatření). Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby omezena stavební uzávěrou, náleží náhrada. Náhrada vlastníkovi pozemku za změnu v území (jestliže se „stavební“ pozemek v důsledku změny nebo zrušení územního či regulačního plánu stal „nestavebním“) je řešena v § 102, avšak až s účinností od 1.1.2012. Zmocnění k vydání prováděcích předpisů Prováděcími předpisy (jejichž vydání se předpokládá ve 2. pololetí 2006) budou upraveny zejména: - obsah dokumentace staveb, - obsah a způsob vedení stavebního deníku, - technické požadavky na stavby a zařízení včetně obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, - některé (v zákoně uvedené) záležitostí týkající se autorizovaných inspektorů. Některé orgány státní správy a samosprávy jsou zmocněny k vydání technických požadavků pro stavby v jejich kompetenci (Ministerstvo zemědělství pro vodní díla, MPO pro stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, Hl. m. Praha pro stavby v hlavním městě Praze a Ministerstvo dopravy pro stavby letecké, stavby drah a na dráze a stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (u nich včetně stanovení obsahu a rozsahu projektové dokumentace k těmto stavbám).



VI – 2.2.5 Stavební úřady, státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu a působnost MMR Stavební úřady se člení na: a) obecné, kterými jsou: - Ministerstvo pro místní rozvoj (dále též MMR), které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, - krajský úřad, - Magistrát hl. m. Prahy a úřady městských částí určené statutem, - magistrát územně členěných statutárních měst a úřad jejich obvodů nebo městských částí určené statutem a magistrát statutárního města, - pověřený obecní úřad (podle zákona č. 314/2002 Sb.), - městský a obecní úřad, který působnost stavebního úřadu vykonával ke dni 31. prosince 2006. b) speciální - působnost stavebního úřadu mají orgány vykonávající státní správu na níže uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů (s výjimkou pravomocí ve věcech územního rozhodování) u staveb: - leteckých; staveb drah a na dráze, vč. zařízení na dráze; staveb dálnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, - vodních děl, - staveb podléhajících integrovanému povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. c) vojenské a jiné - působnost stavebního úřadu (s výjimkou pravomocí ve věcech územního rozhodování) vykonávají pro zákonem specifikované stavby: - újezdní úřady (vojenské újezdy), - Ministerstvo obrany, - Ministerstvo vnitra (stavby pro bezpečnost státu), - Ministerstvo spravedlnosti, - Ministerstvo průmyslu a obchodu (stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin a stavby jaderných zařízení). Působnost Ministerstva pro místní rozvoj Na úseku územního plánování je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a vykonává mj. státní dozor ve věcech územního plánování a pořizuje politiku územního rozvoje vč. potřebných územně plánovacích podkladů. Na úseku stavebního řádu je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu a dále zejména: - vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu, - sleduje a analyzuje závažné a opakující se vady ve výstavbě a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování, - sleduje účinnost technických předpisů pro stavby, navrhuje úpravy požadavků na stavby a stavební výrobky, - vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů. Může si vyhradit zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm (pokud se dotýkají veřejných zájmů) a může provádět kontrolní prohlídky staveb.



Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonává MMR, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním povinností vyplývajících ze stavebního zákona. Co se rozumí veřejným zájmem vymezuje stavební zákon v § 141 odst. 3. Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn způsobem a za podmínek stanovených zákonem: a) provádět kontrolní prohlídky staveb - u rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech; probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popř. dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby; b) nařídit neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135); c) nařídit nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137); d) nařídit provedení udržovacích prací (§ 139); e) nařídit vyklizení stavby (§ 140); f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141.

VI – 2.2.6 Změnový zákon Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 14. března 2006 s cílem dosáhnout souladu mezi novým stavební zákonem a zvláštními předpisy. Pro potřebnou implementaci nového stavebního zákona novelizuje celkem 51 souvisejících zákonů, většinou zmíněných v subkapitolách VI – 3.4, VI – 3.5, VI – 5.1 a kapitolách VI - 6 a VI – 7.

VI – 2.3 VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ A STAVEB A OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ VI - 2.3.1 – podle zákona č. 50/1976 Sb. Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, lze v zákonem stanovených případech rozhodnutím stavebního úřadu vyvlastnit nebo vlastnická práva lze omezit. Vyvlastnění může být provedeno jen ve veřejném zájmu a v případech, které stanoví zákon a daný účel musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Vyvlastněním přechází vlastnické právo k pozemkům a stavbám na navrhovatele a zanikají jím všechna ostatní práva k těmto pozemkům a stavbám, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak. Toto ustanovení se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory.



Vyvlastnit lze jen tehdy, nelze-li cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jinak a jen v nezbytném rozsahu a v souladu s cíli územního plánování. Provádí se za náhradu v penězích, pokud není stanoveno jinak. Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 14. března, provádí s účinností od 1. července 2006 novou úpravu § 111 stavebního zákona, týkající se náhrady za vyvlastnění. Je stanoveno, že vyvlastňovanému náleží náhrada ve výši obvyklé ceny. Na základě dohody s vyvlastnitelem lze místo náhrady v penězích poskytnout jiný pozemek nebo stavbu (s právem vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně).

VI - 2.3.2 – podle nového zákona o vyvlastnění Nový zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR ve vazbě na nový stavební zákon (který řeší pouze účely vyvlastnění pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření). Zákon o vyvlastnění jakožto procesně právní předpis stanoví podmínky vyvlastnění, principy určování náhrady za ně, postup při vedení vyvlastňovacích řízení, podmínky zrušení rozhodnutí o vyvlastnění a projednání vyvlastnění v řízení před soudem. Vyvlastněni je možno pouze pro účel stanovený zvláštním zákonem, jestliže veřejný zájem na dosažení příslušného účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastněného, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení tohoto účelu. Vyvlastnění není přípustné, lze-li těchto práv získat dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastňovanému náleží za vyvlastnění náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby (stanovené znaleckým posudkem) a další zákonem specifikované náklady. Místo náhrady lze po dohodě s vyvlastnitelem poskytnout jiný pozemek nebo stavbu s právem na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně. Vyvlastňovací řízení vedou vyvlastňovací úřady, kterými jsou: obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hl. m. Prahy nebo magistrát územně členěného statutárního města. Účastníky řízení jsou vyvlastnitel, vyvlastňovaný a další osoby uvedené v § 17 zákona. Vyvlastňovací řízení se zahajuje na žádost vyvlastnitele, podrobně je stanoven postup řízení a vydání rozhodnutí. Zákon řeší též podmínky a důsledky zrušení vyvlastnění a možnost podání žaloby, kterou účastník řízení může požádat, aby věc vyvlastnění byla projednána v občanském soudním řízení (podání žaloby má odkladný účinek). Zákon zrušuje vyhlášku č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, porostů a práv k nim.

VI - 3. ODBORNÉ ORGÁNY A PROFESE ČINNÉ VE VÝSTAVBĚ VI – 3.1 AUTORIZOVANÉ PROFESE VE VÝSTAVBĚ Stavební zákon definuje pojem tzv. „vybrané činnosti“. Jsou to činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě - jedná se o projektovou činnost a vedení realizace staveb. Vybrané činnosti mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění (autorizaci) k jejich výkonu podle zvláštního předpisu, tj. zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění ve znění zákonů č. 164/1993 Sb., č. 275/1994 Sb. a č. 224/2003 Sb. (dále též „autorizační zákon“). Právnické osoby pak mohou vykonávat vybrané činnosti jen pokud zabezpečí jejich výkon oprávněnými fyzickými osobami. Oprávněnými (autorizovanými) osobami ve smyslu stavebního zákona jsou projektant a osoba, která vede realizaci stavby, resp. stavbyvedoucí. Projektant ze zákona odpovídá za správnost, úplnost, a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Stavbyvedoucí je odpovědný za řádné provedení prací podle dokumentace schválené ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce. Výkon vybraných činností autorizovanými osobami je v České republice regulován výše uvedeným autorizačním zákonem. Jeho cílem je ochrana veřejných zájmů ve výstavbě, a proto vytváří nezbytné právní podmínky pro splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace a dále vznik, pravomoc a působnost České komory architektů (ČKA) a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Podle autorizačního zákona ČKA a ČKAIT vykonávají v přenesené působnosti státní správu na úseku autorizace. Vliv státu je jen nepřímý a spočívá v tom, že ministr pro místní rozvoj jmenuje a odvolává členy autorizační rady Komor a schvaluje jejich autorizační řády. Autorizační zákon zavádí tři autorizované subjekty - autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra a autorizovaného technika: • Autorizovaný architekt je ten, komu byla udělena autorizace podle citovaného zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných architektů vedeném ČKA. Autorizace se uděluje pro obory pozemní stavby, územní plánování a zahradní a krajinářské úpravy. • Autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik je ten, komu byla udělena autorizace podle uvedeného zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vedeném ČKAIT. Autorizace se uděluje pro obory pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, městské inženýrství, geotechnika, požární bezpečnost staveb, stavby pro plnění funkce lesa. Komory jsou oprávněny podle § 6 autorizačního zákona stanovit v rámci příslušných oborů



dílčí specializace, v nichž rovněž udělují autorizaci (např. energetické auditorství a zkoušení a diagnostika). Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které získaly autorizaci jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři, jako podnikatelé nebo jako zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném poměru, popř. jako společníci veřejné obchodní společnosti. ČKA a ČKAIT jsou samostatnými stavovskými organizacemi a sdružují jako řádné členy všechny autorizované osoby. Podle autorizačního zákona komory udělují, odnímají a pozastavují autorizaci, vedou seznamy autorizovaných a registrovaných osob, dohlížejí nad výkonem jejich činnosti, organizují zkoušky odborné způsobilosti uchazečů o autorizaci, vedou disciplinární řízení s autorizovanými osobami (pokud poruší předepsanou povinnost), kontrolují a zabezpečují odbornost výkonu této profese aj. Zavedením evropského práva do národního právního řádu poslední novelou autorizačního zákona č. 224/2003 Sb. šlo především o stanovení pravidel pro uznávání odborné kvalifikace profese architektů a inženýrů činných ve výstavbě získané studiem a praxí v jiných členských státech Evropské unie. Konkrétně se jedná o posuzování získaného vzdělání, odborné praxe, bezúhonnosti a pojištění za škodu způsobenou výkonem činnosti, tzn. že se celkem posuzují čtyři podmínky. Přitom se rozlišuje způsob uznávání profesních kvalifikací u osob, které budou svoji činnost vykonávat na území České republiky soustavně jako podnikatelé (tzv. „usazené osoby“), od způsobu uznávání profesních kvalifikací u osob usazených na území jiného členského státu Evropské unie, které však budou vykonávat činnost na území České republiky dočasně nebo příležitostně („tzv. hostující osoby“). Posuzováním splnění kvalifikačních předpokladů těchto osob jsou zákonem pověřeny ČKA a ČKAIT, které vykonávají funkci tzv. uznávacího orgánu. V zásadě se jedná o to, že na žadatele o přijetí do hostitelské země za účelem výkonu regulované odborné činnosti se vztahují stejné podmínky pro její výkon, jaké se vztahují na vlastní občany hostitelské země. V praxi to znamená, že každý členský (hostitelský) stát musí vzít v úvahu kvalifikaci, získanou v jiném členském státě, a určit, zda tyto kvalifikace odpovídají kvalifikacím, které vyžaduje na svých občanech, a zda se navzájem podstatně neliší. V případě podstatného rozdílu mezi žadatelovou kvalifikací a kvalifikací vyžadovanou v hostitelském státě (ČR), uznávací orgán ukládá tzv. kompenzační opatření (adaptační období nebo zkoušku způsobilosti). Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda žadatel má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohl vykonávat konkrétní vybranou činnost. Pokud žadatel splní kvalifikační předpoklady, uznávací orgán jej zapíše do seznamu registrovaných osob a získává titul registrovaný architekt nebo registrovaný inženýr nebo registrovaný technik. Podle autorizačního zákona tato oprávněná osoba poskytuje služby se stejnými právy a závazky jako občané hostitelského členského státu (ČR), tzn. je zejména podřízena pravidlům řízení jak v odborné tak i ve správní oblasti, která se v tomto státu uplatňují.



VI – 3.2 OSTATNÍ ÚČASTNÍCI STAVEBNÍHO PROCESU stávající stav Hlavními účastníky stavebního procesu jsou stavebník (investor), projektant(i) a zhotovitel(é) – dodavatel(é). Stavebník je subjekt, kterému má vzniknout vlastnické právo k vytvořenému stavebnímu dílu. Z hlediska stavebního práva je osobou, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby. Tato osoba vystupuje v obchodněprávních vztazích obvykle jako objednatel stavby. Nemusí být vždy totožný s budoucím vlastníkem. Může jím být fyzická nebo právnická osoba veřejného nebo soukromého sektoru. Projektant je právnická nebo fyzická osoba, která může vykonávat projektovou činnost. Podle stavebního zákona, živnostenského zákona a zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě může projektovou činnost vykonávat jen fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu této činnosti podle zvláštních předpisů (které byla udělena autorizace). Právnická osoba, která nemá takové zaměstnance, není oprávněna projektovou činnosti vykonávat. Zhotovitel (dodavatel) je právnická nebo fyzická osoba, která může provádět stavby (celek nebo část) pro stavebníka. Oprávnění k provádění staveb upravuje § 44 stavebního zákona. Stavbu a její změnu může provádět jen právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů (mj. podle živnostenského zákona); při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení realizace stavby v souladu s § 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b), tj. fyzickou osobou, která získala oprávnění podle zvláštního předpisu (např. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Rozsah prokázání odborné způsobilosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, jako podmínky provozování živnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, která je živností vázanou, je uveden v příloze č. 2 tohoto zákona. Právnická osoba musí mít pro provádění této činnosti zaměstnance odpovídajících způsobilostí. Zákonem č. 286/1995 byl zaveden pojem „provozování živnosti průmyslovým způsobem“. Oprávnění k němu zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčím prvkem technologického procesu.

VI – 3.3 ÚČASTNÍCI STAVEBNÍHO PROCESU PODLE NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA Nový stavební zákon do této oblasti vnáší s platností od 1.1.2007 řadu úprav: Zavádí resp. nově definuje pojmy: - stavební podnikatel = osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů (zákon o živnostenském podnikání);


-

-


stavebník = osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, dále osoba, která stavbu, terénní úpravy nebo zařízení provádí (pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti); za stavebníka je považován též investor a objednatel stavby; stavební dozor = odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný osobou s odborným vzděláním a praxí specifikovanou v zákoně.

Ve stavebním zákoně jsou taxativně stanoveny povinnosti stavebníka (§ 152), stavbyvedoucího (§ 153) a vlastníka stavby (§ 154). Současně je stanovena odpovědnost projektanta při zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dále jeho odpovědnost za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace (včetně technické a ekonomické úrovně projektu technologického zařízení a vlivů na životní prostředí). Stavebník je povinen u stavby financované z veřejného rozpočtu prováděné stavebním podnikatelem jako zhotovitelem zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. V případech, kdy projektovou dokumentaci pro uvedenou stavbu může zpracovávat jen oprávněná osoba, zajistí stavebník též autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Vybrané činnosti, tj. takové, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat jen fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění. Vybranými činnostmi podle nového stavebního zákona jsou: - projektová činnost ve výstavbě, zahrnující zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dále projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby (v rozsahu stanoveném zákonem), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy; - odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (s výjimkou staveb prováděných svépomocí uvedených v zákoně). Stavební podnikatel je povinen dále zabezpečit, aby práce, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákonem č. 360/1992 Sb., zákonem č. 200/1994 Sb.), vykonávaly na stavbě jen osoby, které jsou držiteli tohoto oprávnění.

VI – 3.4 GEODETICKÁ ČINNOST Specifickou činnosti v procesu stavební je provádění geodetických prací: Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví (úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 289/2001 Sb. a novelizováno zákony č. 319/2004 Sb., č. 413/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb.; prováděcí vyhláška č. 31/1995 Sb. ve znění vyhlášek č. 212/1995 Sb., č. 365/2001 Sb. a č. 92/2005 Sb. – novelizace týkající se zejména správy státních mapových děl a správy databáze) definuje souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických



zařízení jako inženýrskou geodézii. Geodetická měření pro projektové a vytyčovací práce mohou provádět autorizovaní architekti a autorizovaní inženýři (pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak). Oprávnění ověřovat geodetické plány a jiné výsledky geodetických prací a vytyčovat hranice pozemků mají jen úředně oprávnění zeměměřičští inženýři, kterým úřední oprávnění uděluje Český úřad zeměměřičský a katastrální. Institut pozemkových úřadů je upraven zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku), ve znění pozdějších zákonů č. 309/2002 Sb. a č. 53/2004 Sb., a nálezu Ústavního soudu), jehož účinnost je od 1. 1. 2003, a vyhláškou č. 545/2002 Sb., která stanoví postup při provádění pozemkových úprav a náležitosti návrhu pozemkových úprav.

VI – 3.5 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ A ORGÁNY A KATASTR NEMOVITOSTÍ Zeměměřické a katastrální orgány jsou zřízeny podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech (úplné znění zákonem č. 11/2004 Sb., novela zákon č. 499/2004 Sb.). Vrcholovým orgánem je Český úřad zeměměřický a kartografický, který, kromě jiného: -

zabezpečuje jednotné provádění správy katastru nemovitostí ČR, koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR, zajišťuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR a řídí Zeměměřický úřad, katastrální inspektoráty a katastrální úřady.

-

Zeměměřický úřad vykonává mimo jiné: správu geodetických základů České republiky, správu základní báze geografických dat ČR a provádí zeměměřické činnosti na státních hranicích.

-

Katastrální inspektoráty: kontrolují výkon státní správy katastr u nemovitostí ČR katastrálními úřady a rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí katastrálních úřadů.

-

Katastrální úřady vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR, schvalují změny hranic katastrálních území, plní další úlohy, jimiž jsou pověřeny.

Katastrální území jsou stanovena (v souladu s § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů), vyhláškou č. 456/2005 Sb., obsahující seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. * * * Katastr nemovitostí je veřejnou knihou. Jeho funkce a postavení jsou upraveny zákonem č. 344/1992 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č. 172/2000 Sb., ve znění zákonů č. 220/2000 Sb. a č. 53/2004 Sb.), o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), a zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv



k nemovitostem, ve znění zákonů č. 210/1993 Sb., č. 90/1996 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 59/2005 Sb. (prováděcí vyhláška č. 190/1996, ve znění pozdějších předpisů). -

Katastr eviduje údaje o nemovitostech, jako jsou: údaje o vlastnictví nemovitostí, právech na nemovitosti váznoucích, dalších právech, která souvisí s hospodařením s majetkem státu, příp. se správou tohoto majetku, u pozemků jejich druh, způsob ochrany, využití, parcelní číslo a katastrální území, u budov jejich druh, využití, označení pozemku, část obce, v níž nemovitost leží, popisné a evidenční číslo, u rozestavěných budov označení pozemku, část obce a označení, že jde o rozestavěnou budovu, z bytů a nebytových prostorů označení budovy, číslo bytů nebo nebytového prostoru.

Zápisy v katastru se provádějí vkladem (zejména vlastnických práv), záznamem (vzniku, změny a zániku některých věcných práv) a poznámkou (úkon katastrálního úřadu, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva, ale poskytuje informaci, že údaje v katastru budou dotčeny změnou nebo že právní vztahy k nemovitostí nejsou vyjasněné apod.). Poskytování údajů z katastru upravuje vyhláška č. 162/2001 Sb., ve znění vyhlášek č. 460/2003 Sb., č. 345/2004 Sb. a č. 44/2005 Sb. Podle ní jsou oprávněna poskytovat údaje z katastru katastrální pracoviště katastrálních úřadů. Vyhláška kromě jiného stanoví i podmínky pro „dálkový přístup“ k údajům katastru (vedený v elektronické podobě).



VI – 4. ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK VI. – 4.1 STÁVAJÍCÍ LEGISLATIVA Zadávání veřejných zakázek je ke dni vydání této publikace upraveno zákonem č. 40/2004 Sb., ve znění zákonů č. 436/2004 Sb., č. 437/2004 Sb. č. 60/2005 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 377/2005 Sb. a č. 413/2005 Sb. K provedení zákona byly vydány vyhlášky č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace staveb, a č. 240/2004 Sb., o informačním systému zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti (ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb.). -

Zákon o veřejných zakázkách upravuje: okruh osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle jeho ustanovení, postup při zadávání veřejných zakázek, druhy zadávacích řízení, veřejnou soutěž o návrh a dohled nad zadáváním veřejných zakázek.

Osobami, která jsou povinny zadávat veřejné zakázky (dále též „VZ“) podle tohoto zákona (zadavatelé), jsou o veřejní zadavatelé (ČR, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, příp. obvody a části statutárních měst a jimi řízené a zřizované příspěvkové organizace a další v zákoně vyjmenované subjekty), o jiné právnické a fyzické osoby, zadávají-li zakázku financovanou z více než 50 % veřejným zadavatelem, o podnikatelé ovládaní veřejným zadavatelem, nebo je-li jejich podnikání podmíněno udělením oprávnění, které poskytuje zvláštní nebo výhradní práva a vykonávají-li některou z činností uvedených v § 3 zákona (např. zásobování pitnou vodou, elektřinou, plynem, teplem, provozování dopravních sítí poskytujících služby veřejnosti a další) v zákonem stanovených odvětvích (vodní hospodářství, energetika, doprava a telekomunikace). Zadavatelé v uvedených odvětvích zadávají v případě činností uvedených v § 3 podle tohoto zákona pouze nadlimitní VZ. Zákon se nevztahuje na zadávání zakázek uvedených jmenovitě v § 4 a § 5. Na dodávky, služby nebo stavební práce, u nichž předpokládaná cena jejich předmětu nepřesáhne 2 miliony Kč, se nevztahují zadávací postupy podle tohoto zákona, musí však být zadány způsobem transparentním a nediskriminačním za cenu obvyklou v místě plnění.

o o

Veřejnou zakázkou se podle tohoto zákona rozumí zakázka: na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 2, u níž předpokládaná cena jejího předmětu přesáhne 2 miliony Kč, a je uskutečňována za úplatu na základě písemné smlouvy.

-

Podle předmětu se veřejné zakázky dělí na: veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

o

Veřejnou zakázkou na stavební práce je zakázka na provedení:



o nové stavby, o stavební změny dokončené stavby, o udržovacích prací na stavbě, o odstranění stávající stavby nebo o jakýchkoli stavebních prací, odpovídajících požadavkům určených zadavatelem, Stavebními pracemi se rozumějí též montážní práce související s prováděním výše uvedených staveb a stavebních prací. Veřejnou zakázkou na stavební práce je rovněž zakázka, jejímž předmětem je kromě provedení stavebních prací i projektová a inženýrská činnost, týkající se těchto prací. Veřejné zakázky se podle výše předpokládané hodnoty (bez DPH) člení na: nadlimitní VZ – u nichž předpokládaná cena jejich předmětu dosáhne nebo překročí zákonem stanovené finanční limity, diferencované podle předmětu VZ a druhu zadavatele; finančním limitem pro stavební práce je částka v české měně odpovídající 5 milionům EUR, - podlimitní VZ – zakázky, u nichž předpokládaná cena jejich předmětu nedosáhne výše uvedených limitů, je však vyšší než 2 miliony Kč.

-

-

Zákon stanoví tyto druhy zadávacích řízení: otevřené řízení (pro všechny dodavatele, kteří mají zájem), užší řízení (pro zadavatelem vybrané kvalifikované zájemce), jednací řízení s uveřejněním - při splnění zákonem stanovených podmínek – viz § 26, jednací řízení bez uveřejnění - při splnění stanovených podmínek uvedených v § 27.

Předpokladem účasti dodavatele v užším řízení a předpokladem hodnocení nabídek v otevřeném řízení je splnění kvalifikace, tj. splnění základní kritérií a dalších kritérií stanovených zadavatelem (jimiž vymezí odpovídající úroveň finanční, ekonomické a technické způsobilosti dodavatele), prokázání oprávnění k podnikání a odborné způsobilosti, příp. členství v profesní organizaci. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále též MMR) vede seznam kvalifikovaných dodavatelů (§ 76 a násl.), jímž je možno prokázat splnění základních kvalifikačních kritérií, oprávnění k podnikání a odbornou způsobilost. U VZ na stavební práce může být kvalifikace v plném rozsahu prokázána osvědčením certifikačního orgánu o splnění kritérií národního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů (NKKS). Tento systém v současné době zastřešuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. -

Zadávací řízení zahajuje zadavatel: uveřejněním oznámení příslušného zadávacího řízení nebo výzvou k jednání v případě jednacího řízení bez uveřejnění.

Předmět VZ vymezuje zadávací dokumentace, jejíž obsah a další podrobnosti stanoví zákon. Součásti zadávací dokumentace stavby je projektová dokumentace v podrobnosti potřebné pro zpracování nabídky s výkazem výměr resp. soupisem prací a dodávek, který musí obsahovat podrobný popis požadovaných standardů. Podrobnosti k obsahu a rozsahu zadávací dokumentace stavby stanoví vyhláška č. 239/2004 Sb. Nabídky se podávají v písemné formě v uzavřené obálce označené názvem VZ. Uchazeč je svou nabídkou vázán po dobu stanovenou zadavatelem v oznámení zadávacího řízení.



Základním kritériem pro zadání VZ, které stanoví zadavatel, je - ekonomická výhodnost nabídky tvořená dílčími kritérii, jimž je nutno přiřadit váhu; jedním z nich je vždy nabídková cena, ostatními jsou např. provozní náklady, požadavky na údržbu a technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu VZ, nebo - nejnižší nabídková cena. Zákon dále upravuje: způsob hodnocení nabídek, tj. složení hodnotící komise a způsob jejího jednání, vlastní posuzování a hodnocení nabídek (otevírání obálek a protokol o něm, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek); - ukončení zadávacího řízení, tj. zejména přidělení VZ, uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uveřejnění výsledku zadávacího řízení, zrušení zadávacího řízení, uchovávání dokumentace o zadání; - podávání námitek a jejich přezkoumání zadavatelem, povinnost zadavatele nahradit škodu způsobenou porušením tohoto zákona a právo na odstoupení od smlouvy.

-

V samostatné části zákona je upraven postup v případě veřejné soutěže o návrh. Údaje o veřejných zakázkách jsou uveřejňovány: - na centrální adrese prostřednictvím informačního systému o zadávání VZ, jehož správcem je MMR, - v případě nadlimitní VZ (s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 1 zákona) též v Úředním věstníku EU prostřednictví Úřadu pro úřední tisky ES. Dohled nad zadáváním VZ vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Cílem dohledu je zajistit průhlednost zadávání a nediskriminaci zájemců a uchazečů. Za tímto účelem ÚOHS vydává předběžná rozhodnutí, rozhoduje o souladu postupu se zákonem o VZ, ukládá nápravná opatření a sankce, kontroluje úkony zadavatele při zadávání VZ podle zákona o státní kontrole (zákon č. 552/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Kromě jednání před ÚOHS může dodavatel ve vymezených případech podat žádost o smírčí řízení u Evropské komise. Nejvýznamnější z novelizací zákona č. 40/2004 Sb. byla provedena zákonem č. 6/2005 Sb.. kterým se zákon o veřejných zakázkách doplňuje o definici koncesí a vkládá se nová část upravující udělování koncesí. Některé významnější úpravy byly provedeny též zákonem č. 377/2005 Sb. (zejména z hlediska podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, způsobilosti členů hodnotící komise, zkrácení lhůty pro možnost uzavření smlouvy aj.)

VI. – 4.2 NOVÝ ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Dne 14. březnu tohoto roku schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nový zákon o veřejných zakázkách, s účinností prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Zákon bude publikován ve Sbírce zákonů v dubnu 2006 pod číslem 137/2006 Sb. a nabude tedy účinnosti dnem 1.7.2006. V této subkapitole jsou shrnuty základní změny, které nový zákon oproti stávajícím právním předpisům obsahuje, a to převážně z pohledu veřejných zakázek (dále též „VZ“) na stavební práce a služby související se stavebnictvím.



Uvedený právní předpis aplikuje 2 nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (2004/17/ES a 2004/18/ES), které nahradily původní 4 zadávací směrnice, z nichž vycházel stávající zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava je podrobnější a jednoznačnější, zároveň se však snaží zachovat v co největší míře pojmy, obsah a postupy v těch případech, kdy stávající úprava vyhovuje novým směrnicím i osvědčené praxi. Zákon upravuje: - postupy při zadávání veřejných zakázek, - soutěž o návrh, - dohled nad dodržováním zákona, - podmínky vedení a funkce seznamu certifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů. Udělování koncesí (§ 71a až 71g stávajícího zákona o veřejných zakázkách) je upraveno v samostatném zákoně o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), který nabude účinnosti zároveň s novým zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatelé (okruh osob, které jsou povinny podle zákona postupovat) jsou podle kategorií členěni na: - veřejné - obsahově se v zásadě neliší od stávajícího zákona (kromě zpřesněné definice tzv. jiné osoby); - dotované - v souladu s evropskými směrnicemi je jejich vymezení omezeno na osoby, které zadávají nadlimitní VZ na stavební práce jmenovitě určené v zákoně a nadlimitní služby související s těmito VZ na stavební práce, jsou-li hrazeny z více než 50% z prostředků veřejného zadavatele; dotovaný zadavatel zadává způsobem jako zadavatel veřejný; - sektorové - jedná se o osoby, vykonávající tzv. relevantní činnosti specifikované v § 4 zákona, např. v oblasti plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, veřejné dopravy, vodárenství a nově poštovních služeb (nespadají sem již telekomunikace); sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních VZ zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti; - centrální - provádí z pozice veřejného zadavatele centralizované zadávání pro jiné zadavatele nebo na jejich účet. Podle výše předpokládané hodnoty se VZ dělí na: a) nadlimitní, tj. takové, jejichž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně zákonem stanovenému limitu (určenému v souladu s limity EU), odlišenému podle předmětu VZ a druhu zadavatele: u stavebních prací od 165.288 tis. Kč pro všechny zadavatele, u služeb a dodávek je tento limit diferencován podle příslušných skupin zadavatelů (4.290 tis. Kč, 6.607 tis. Kč nebo 13.215 tis. Kč ); b) podlimitní – jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu pro nadlimitní VZ, není však nižší než limit pro VZ malého rozsahu (tj. u stavebních prací počínaje 6 mil. Kč, u dodávek a služeb od 2 mil. Kč); c) malého rozsahu - VZ, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne spodní hranice limitu pro podlimitní VZ. Tyto VZ není zadavatel povinen zadávat postupem podle zákona - musí dodržet obecné zásady (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Nový zákon definuje veřejné zakázky na stavební práce jiným způsobem, a to jako provedení (resp. zhotovení):


-


stavebních prací, týkajících se některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona, stavebních prací podle přílohy č. 3 zákona včetně související projektové nebo inženýrské činnosti, zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, příp. související projektové nebo inženýrské činnosti, a která je schopna jako celek plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

Zákonem je upraveno 6 druhů zadávacích řízení. K současným 4 druhům (otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění) jsou doplněny: - soutěžní dialog - zadavatel vede s kvalifikovanými zájemci jednání s cílem nalézt a vymezit jedno nebo více vhodných řešení; na základě přijatých řešení pak vyzve všechny účastníky dialogu k podání nabídky. Soutěžní dialog je možno použít pro zadání VZ se zvlášť složitým předmětem plnění (u nichž veřejný zadavatel není objektivně schopen přesně vymezit technické resp. finanční či právní požadavky či podmínky na jejich plnění), pokud použití otevřeného nebo užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění VZ možné; - zjednodušené podlimitní řízení - je použitelné pro veřejného zadavatele u podlimitních VZ na dodávky nebo služby v plném rozsahu a u VZ na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 milionů Kč (bez DPH). Veřejný zadavatel vyzve nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Výzvu zároveň vhodným způsobem uveřejní po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Nově je řešen způsob omezování počtu kvalifikovaných zájemců (jejich výběr) v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu. Tento výběr může být proveden: - podle objektivních kriterií, stanovených s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění VZ a odpovídajících některému z ekonomických, finančních nebo technických kvalifikačních předpokladů, - náhodným výběrem losem, nebo - kombinací objektivních kriterií a losu. Zadávací dokumentace (dále též „ZD“) je definována jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, vymezujících předmět VZ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Obsah ZD je upraven přímo v zákoně. Obecně musí ZD obsahovat obchodní podmínky, technické podmínky, požadavky na varianty (jsou-li připuštěny), způsob hodnocení nabídek a další požadavky resp. podmínky (např. na způsob zpracování nabídkové ceny, na zpracování nabídky, příp. jiné požadavky na plnění VZ). U VZ na stavební práce musí obsahovat dále projektovou nebo jinou dokumentaci podle stavebního zákona dopracovanou do podrobností umožňujících zpracování nabídky a soupis stavebních prací dodávek a služeb s výkazem výměr. Je-li součástí VZ na stavební práce také projektová činnost, mohou být projektová dokumentace a soupis prací nahrazeny technickými podmínkami vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci. Technické podmínky (technické specifikace), které jsou součástí ZD, může zadavatel stanovit nejen odkazem na technické dokumenty přijaté na úrovni EU nebo harmonizované normy, resp. (neexistují-li) odkazem na obdobné dokumenty národní, ale též formou požadavků na výkon nebo funkci nebo kombinací obou způsobů.



V případě prokazování kvalifikace dodavatelů obsahuje zákon některá liberalizační ustanovení, zejména: - zadavatel nemusí u podlimitních VZ vyžadovat prokazování ekonomických, finančních nebo technických kvalifikačních předpokladů; - je umožněno prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele; - je umožněno požadovat objasnění předložených kvalifikačních dokladů nebo informací nebo jejich doplnění. -

Prokazovat kvalifikaci je možno též prostřednictvím: seznamu kvalifikovaných dodavatelů (vedeného MMR), jež slouží k prokazování základních a profesních kvalifikačních požadavků); certifikátem, vydaným akreditovaným certifikačním orgánem v rámci systému certifikovaných dodavatelů. Předpokladem je schválení systému se strany MMR. Systém je možno zavést pro jakýkoli druh předmětu VZ. Certifikát nahrazuje prokázání splnění kvalifikace jen v rozsahu v něm uvedených údajů.

K některým změnám dochází i při posuzování a hodnocení nabídek, např. možnost ustavení samostatné tříčlenné komise pro otevírání obálek, přizvání poradců pro posuzování nabídek aj. Zákon již neobsahuje zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky ke stanovení způsobu hodnocení nabídek. Uveřejňování oznámení na národní úrovni bude prováděno v Informačním systému veřejných zakázek, nikoli na centrální adrese. -

Zákon zavádí nové zadávací instituty, a to: rámcové smlouvy (mohou je uzavírat i veřejní zadavatelé); elektronické aukce - nelze je však využít u VZ na stavební práce nebo služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví; dynamický nákupní systém (elektronické zadávací řízení pro běžné dlouhodobější nákupy);

VI. – 4.3 KONCESNÍ ZÁKON Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (ve znění pozměňovacích návrhů Senátu) dne 14. března 2006. Zákon má nabýt účinnosti (shodně s novým zákonem o veřejných zakázkách) prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení - ve sbírce zákonů vyjde pod číslem 139/2006 Sb. v dubnu 2006. Stanovuje obecné právní podmínky pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při realizaci koncesních projektů formou koncesní smlouvy. Tím vytváří legislativní a regulatorní podmínky pro rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. Public Private Partnership – PPP) při zabezpečování úkolů veřejné správy a poskytování veřejných služeb. Základem partnerství je smluvní spolupráce mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru s cílem efektivního a kvalitního zajištění určité infrastruktury a služeb veřejného zájmu prostřednictvím soukromého subjektu. Zákon má v těchto vztazích přispět k vytvoření legislativního rámce a právní jistoty smluvních partnerů. Současně implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES v části, týkající se nadlimitních koncesních smluv na stavební práce. Vychází též z interpretačního sdělení Komise o koncesích podle práva společenství (2002/C121/02).



Ucelená právní úprava problematiky PPP v rámci Evropské unie dosud neexistuje, k dispozici je pouze tzv. „Zelená kniha o partnerství veřejného a soukromého sektoru a práva Společenství o veřejných zakázkách a koncesích“ - COM (2004) 327. Koncesní zákon upravuje podmínky a postup veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, pokud tyto podmínky a postup neupravuje zvláštní právní předpis (např. § 18a až § 18f zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Vymezuje: veřejného zadavatele, průběh koncesního řízení, koncesní smlouvu, významnou koncesní smlouvu a její schvalování, dohled nad dodržováním zákona a některé další postupy v souvislosti s koncesním řízením (rozpočtový dozor Ministerstva financí, uveřejňování, rejstřík koncesních smluv). Je úzce provázán s novým zákonem o veřejných zakázkách, zejména v oblasti procesní (zákon o veřejných zakázkách platí obdobně pro koncesní řízení zejména v případech elektronické komunikace, posuzování kvalifikace dodavatelů, podávání nabídek a jejich obsahu, otevírání obálek s nabídkami, hodnotící komise, uzavření koncesní smlouvy s vybranými koncesionářem apod.). Naopak, vybraná ustanovení koncesního zákona platí i pro smlouvy, na jejichž základě se realizují nadlimitní veřejné zakázky v případech uvedených v § 1 odst. 2. Veřejný zadavatel je pro účely koncesního zákona definován shodně s definicí veřejného zadavatele, uvedenou v zákoně o veřejných zakázkách. Koncesním řízením je řízení, na jehož základě zadavatel vybírá subjekt za účelem uzavření koncesní smlouvy. Před zahájením koncesního řízení musí zadavatel zjistit předpokládanou hodnotu koncesní smlouvy a předpokládaný celkový příjem koncesionáře (způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis). Zadavatel není povinen postupovat podle části druhé zákona (upravující koncesní řízení), činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 milionů Kč. Zákon stanovuje postupy pro zahájení koncesního řízení, výzvu k podání nabídky, jednání o nabídkách, posouzení a hodnocení nabídek a pro výběr koncesionáře. Koncesní řízení probíhá formou: - jednání o nabídkách (obdoba užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním podle zákona o veřejných zakázkách) nebo - koncesního dialogu (obdoba soutěžního dialogu). Výběr koncesionáře se provádí podle kriteria ekonomické výhodnosti nabídky. -

U nadlimitní koncesní smlouvy na stavby stanovuje zákon: možnost, aby zadavatel vyžadoval zvláštní postupy při výběru subdodávek (§ 14); povinnost koncesionáře, který není zadavatelem, aby při zadání části plnění stavebních prací v rozsahu dosahujícím limitu pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce postupoval způsobem podle § 15.

Základní náležitostí koncesní smlouvy je závazek koncesionáře poskytovat služby nebo i provést dílo a závazek zadavatele umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, popř. spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Zákon stanovuje další obsahové náležitosti koncesní smlouvy a práva a povinnosti při jejím uzavírání. Specifická úprava je věnována významným koncesním smlouvám, vymezeným výší předpokládaného příjmu koncesionáře (diferencovanou podle skupin zadavatelů). Před zahájením koncesního řízení musí zadavatel v případě významných koncesních smluv zajistit vypracování a schválení koncesního projektu. Podrobnosti obsahu



koncesního projektu stanoví prováděcí předpis. Podmínkou platnosti významné koncesní smlouvy je její schválení orgány uvedenými v § 23 (nebyla-li koncesní smlouva schválena, zruší zadavatel koncesní řízení). Dohled nad dodržováním zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhoduje o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, ukládá nápravná opatření a pokuty za správní delikty. Ministerstvo financí vykonává tzv. „rozpočtový dozor“, a to formou předchozího stanoviska, které si je zadavatel uvedený v § 30 odst. 1 (územní samosprávný celek) povinen vyžádat před uzavřením koncesní smlouvy nebo její změny (vyžádání stanoviska a jeho projednání je podmínkou platnosti koncesní smlouvy). Uveřejňování je prováděno v informačním systému o veřejných zakázkách a v Úředním věstníku EU (u nadlimitních koncesních smluv). MMR zajišťuje vedení rejstříku koncesních smluv, který je veřejně přístupný a je součástí informačního systému o veřejných zakázkách. Současně s koncesním zákonem byl přijat zákon, kterým se mění některé související zákony (zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).



VI. – 5. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A UŽÍVÁNÍ STAVEB VI – 5.1 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Právo na bezpečnou práci patři v České republice mezi nákladní sociální práva. Implicitně je tato skutečnost zaručena celým právním řádem, explicitně pak zejména v těchto právních normách. Zákon č. 65/1965 Sb. – zákoník práce (úplné znění zákonem č. 85/2001 Sb., ve znění zákonů č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 46/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 563/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 169/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 342/2005 Sb. a č. 413/2005 Sb.; prováděcí předpisy: nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb., č. 342/2004 Sb. a č. 516/2004 Sb. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví zákoník práce základní povinnosti zaměstnavatele (§§ 35, 132, 133, 170, 171 aj.) a zaměstnanců (§§ 73, 74, 135, 170, 171 aj.). Zákon č. 174/1968 Sb., o státní odborném dozoru nad bezpečností práce (úplné znění vydáno zákonem č. 396/1992, ve znění zákonů č. 47/1994 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 436/2004 Sb. a č. 253/2005 Sb.). Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu; úplné znění zákonem č. 86/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a č. 441/2004 Sb. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb., a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (hluk, vibrace, neionizující záření, rizikové práce a jejich evidence, používání biologických činitelů a asbestu …), v platném znění. Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, ve znění zákonů č. 426/2003 Sb., č. 316/2004 Sb. a č. 626/2004 Sb.



VI – 5.2 OCHRANA ZDRAVÍ, ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PŘÍSTUP A UŽÍVÁNÍ STAVEB OSOBAMI S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život, zdraví a zdravé životní podmínky jejích uživatelů nebo uživatelů okolních staveb a aby nezatěžovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech. Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí (např. vlhkosti). Pro obytné místnosti je stanovena minimální úroveň podlahy nad upraveným terénem a hladinou podzemní vody, světlá výška místností a rozměry hlavních domovních komunikací. Dále je stanoven minimální rozsah sociálního zařízení, podmínky pro denní osvětlení, proslunění, větrání a vytápění a podmínky ochrany proti hluku a vibracím. Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, příp. klimatizaci byla minimalizována. Musí být navrženy tak, aby byly zaručeny požadavky na tepelnou pohodu uživatelů, tepelně technické vlastnosti konstrukcí a nízkou energetickou náročnost při provozu stavby. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazům uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, výbuchem uvnitř nebo v blízkosti stavby, nebo k úrazům způsobeným pohybujícím se vozidlem. Vyhláškou č. 6/2003 Sb. byly stanoveny hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, tj. staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení léčebné preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob. Vyhláška stanoví mikroklimatické podmínky a limity chemických faktorů a prachu, výskytu mikroorganismů a výskytu roztočů. Požadavky na stavby z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou upraveny vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.


VI - 6.


OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ekologické akce zahrnují ochranu ovzduší a klimatu, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady, ochranu krajiny a biodiverzity, ochranu a sanaci půdy, podzemních a povrchových vod, omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť), ochranu proti záření, výzkum a vývoj výše uvedených akcí a ostatní aktivity na ochranu životního prostředí, jako např. pořízení dlouhodobého hmotného majetku k prevenci před povodněmi, vzdělávání v problematice ochrany životního prostředí aj. *

*

*

Obecné povinnosti z hlediska ochrany životního prostředí v souvislosti s výstavbou jsou dány povinnostmi při územním a stavebním řízení stanovenými stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Při stavebních záměrech, které mají rozhodující vliv na životní prostředí, je nutné návrh na vydání územního rozhodnutí doložit posouzením vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. -

-

Základními právními normami v oblasti životního prostředí jsou: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákonů č. 123/1998 Sb. a č. 100/2001 Sb. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 6/2005 Sb. a č. 413/2005 Sb.

Průřezovým právním předpisem v této oblasti je zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č. 695/2004 Sb. a č. 444/2005 Sb. Jeho účelem je v souladu s právem Evropských společenství a v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí.

VI – 6.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A OCHRANA VOD -

-

Základní předpisy: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákonů č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 20/2004 Sb., č. 413/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb. Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.


-

-


Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, stanovící kromě jiného požadavky na bezpečnost staveb z hlediska ochrany vod proti průniku závadných látek. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

K základním povinnostem v souvislosti s výstavbou patří péče o vodohospodářská díla, o zabezpečování zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod apod. Povolení, souhlas nebo vyjádření vodohospodářských orgánů jsou nutná k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům, k některým činnostem (např. vysazování, kácení a odstraňování porostů v zátopových oblastech, těžba písku, štěrku a bahna z koryt vodních toků aj.), ke stavbám a zařízením ve vodních tocích, ke stavbám, které mohou ohrozit jakost vody, ke stavbám v zátopových oblastech a ochranných pásmech apod. Působnost ústředního vodoprávního úřadu vykonává Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve vybraných oblastech orientovaných na ochranu ŽP. Obě ministerstva vykonávají také vrchní vodoprávní dozor. V oblastech svých působnosti jsou dalšími ústředními vodoprávními úřady Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo obrany. Dalšími vodohospodářskými orgány jsou orgány obcí (Magistrát hl. m. Prahy) a Česká inspekce životního prostředí.

VI – 6.2 OCHRANA OVZDUŠÍ Základním předpisem je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 385/2005 Sb. (rozsáhlejší novela) a č. 444/2005 Sb. Imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší jsou upraveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a č. 429/2005 Sb.

VI – 6.3 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základními předpisy jsou zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb. a č. 7/2005 Sb. (rozsáhlejší novela týkající se zejména elektroodpadů) a vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Do této oblasti je možno zařadit též problematiku obalů, upravenou zejména zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákonů č. 274/2003 Sb., č. 94/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 257/2004 Sb. a č. 444/2005 Sb.



VI – 6.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Základním předpisem je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 460/2004 Sb. a dále byl novelizován zákony č. 387/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb. Prováděcí vyhláškou je vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., č. 200/1999 Sb., č. 85/2000 Sb., č. 190/2000 Sb., č. 116/2004 Sb., č. 381/2004 Sb., č. 573/2004 Sb., č. 574/2004 Sb. a č. 452/2005 Sb.

VI – 6.5 OCHRANA PŮDNÍHO FONDU A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Základními právními předpisy jsou: zákon o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb., ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 98/1999 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb. č. 320/2002 Sb., č. 1/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb., a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění zákonů č. 238/1999 Sb., č. 67/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 149/2003 Sb., č. 1/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb. a dále vyhláška č. 433/2001 Sb. (technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa) a vyhláška č. 191/2002 Sb. (technické požadavky na stavby pro zemědělství). Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, k vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) je třeba souhlasu příslušného orgánu ochrany ZPF, a to před vydáním rozhodnutí podle stavebního zákona. S orgány ZPF je nutno projednat navrhované změny a úpravy v rámci územně plánovacích činností, zpracování návrhu na stanovení dobývacích prostorů, geologického a hydrologického průzkumu, provádění přípravné projektové činnosti a stavební těžební a průmyslové činnosti.

VI – 6.6 OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Základním právním předpisem je zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), úplné znění vydáno zákonem č. 439/1992 Sb., ve znění dalších novel vydaných zákony č. 320/2002 Sb., č. 150/2003 Sb., č. 3/2005 Sb. a č. 386/2005 Sb. Orgánem státní správy pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí včetně ochrany nerostných zdrojů, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou je Ministerstvo životního prostředí, pro tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací stanovuje zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, úplné znění vyhlášeno pod č. 66/2001 Sb., ve znění zákonů č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb. a č. 3/2005 Sb. Souvisejícím předpisem je zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.


VI - 7.


OSTATNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S VÝSTAVBOU

S přípravou a realizací staveb souvisí řada dalších právní předpisů, z nichž lze zmínit zejména: -

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 266/1997 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Průřezovým předpisem, týkajícím se též oblast přípravy a realizace staveb, je též zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který s účinností od 1. 1. 2006 nahradil dosavadní právní úpravu (zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Upravuje postup orgánů výkonné moci, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů a osob vykonávajících působnost v oblasti veřejné správy, a to na principu subsidiarity (ustanovení zákona se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup). Ve vztahu k právním předpisům stavebního práva bude mít správní řád význam např. v případě ustanovení, týkajících se komunikace v průběhu řízení (doručování písemností, úřední deska, nahlížení do spisu aj.), opatřování podkladů pro rozhodnutí, vydávání rozhodnutí a



jeho náležitostí, řízení s velkým počtem účastníků, vydávání opatření obecné povahy, uzavírání veřejnoprávních smluv, uskutečňování neregulativních úkonů, mechanismus řešení rozporů a další).


VI - 8.


STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Koncem roku 2004 schválila vláda ČR dokument zabývající se strategií udržitelného rozvoje. Strategie je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v OSN, OECD a EU, ale s respektováním specifik a potřeb České republiky. Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, jestliže naplní potřeby současné generace a neohrožuje možnosti naplnit potřeby budoucích generací. Poslední z velkých setkání, Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 zdůraznil, že cílem je rozvoj, který zajisti rovnováhu mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem. Podstatou je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti, - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generací a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život budoucích generací. K tomu směřují tyto strategické cíle: - udržení stability ekonomiky a zajištění její odolnosti vůči negativním vlivům, - podpora ekonomického rozvoje respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku), - rozvoj a všestranná podpora ekonomiky založené na znalostech a dovednostech a zvyšování konkurenční schopnosti průmyslu, zemědělství a služeb, - zajištění dobré kvality všech složek životního prostředí na území ČR a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchování přírodního bohatství ČR a zachování biologické rozmanitosti, - minimalizace střetů zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí, - přispívání k řešení klíčových globálních problémů udržitelného rozvoje, - udržení stabilního počtu obyvatel ČR a postupné zlepšování věkové struktury, - trvalé snižování nezaměstnanosti na míru odpovídající ekonomicko sociální motivaci lidí k zapojování do pracovních aktivit, - podpora rozvoje lidských zdrojů a dosažení maximální sociální soudržnosti, - zajištění růstu vzdělanosti a tím zajišťování konkurenční schopnosti české společnosti, - rozvoj etických hodnot v souladu s evropskými kulturními tradicemi, - obhajoba a prosazování národních zájmů ČR v rámci mezinárodních vztahů, významných mezinárodních organizací i v rámci dvoustranných vztahů, - plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti udržitelného rozvoje.



VI – 9. KLASIFIKACE ČINNOSTÍ, PRODUKCE A STAVEBNÍCH DĚL VI –9.1 ODVĚTVOVÁ KLASIFIKACE EKONOMICKˇYCH ČINNOSTÍ (OKEČ) Český statistický úřad svým opatřením z 1. prosince 1993 zavedl Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností, OKEČ, která je základním tříděním všech činností prováděných právnickými nebo fyzickými osobami. Tato klasifikace byla vytvořena v rámci rekonstrukce Jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků tak, aby vyhovovala potřebám tržní ekonomiky a aby zajistila mezinárodní srovnatelnost statistických ukazatelů. Nová klasifikace proto respektuje mezinárodní standardy a odpovídá celosvětové praxi. V návaznosti na spolupráci s OSN, Mezinárodním měnovým fondem, orgány a institucemi Evropských společenství se při jejím vytváření vycházelo ze statistické klasifikace ekonomických činností Evropských společenství, NACE (Nomenclature des Activités établies dans les Communautés Européennes). Vzhledem k tomu, že OKEČ byla vytvořena podle pravidel tvorby odvětvových klasifikací v zemích ES, je zajištěna její návaznost nejen v rámci zemí ES, ale také v rámci OSN. První vydání OKEČ bylo zavedeno s platností od 1. listopadu 1991 a bylo vypracováno na základě klasifikace NACE revize 1, verze ze října 1990. Od tohoto data došlo k několika úpravám, jak v názvech, tak v kódování, a byly vypracovány podrobné vysvětlivky. OKEČ je zpracována podle pravidel závazných pro tvorbu odvětvových klasifikací členských zemí ES; třídění je v podstatě převzato do úrovně 4 míst a jen na 5. místě byly vytvořeny položky, upřesňující a vyjadřující některá národní specifika. Klasifikace také přihlíží k obvyklému chápání významu jednotlivých činností a vymezení produktivní sféry a respektuje tak potřeby zavádění národního účetnictví. Od 1. ledna 2004 vydal ČSÚ úplnou „Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností“ (OKEČ). Je shodná s verzí OKEČ, která byla zavedena opatřeními ČSÚ z 1. 12. 1993 (uveřejněnou ve Sbírce zákonů v částce č. 77/1993 Sb.) a aktualizovanou opatřeními ČSÚ ze 4. 12. 1995 (částka č 83/1995 Sb.), ze 17. 9. 1998 (částka č. 80/1998 Sb.) a sdělením ČSÚ z 26. 9. 2002 (částka č. 160/2002 Sb.). Hlavním cílem klasifikace je vytvoření hierarchického třídění ekonomických činností pro analytické práce. Slouží pro třídění hospodářských subjektů, nikoli pro přímé třídění výrobků a služeb, které tyto subjekty poskytují. Přihlíželo se proto k možnosti seskupit do jednoho celku výrobky a služby, které se obvykle vyskytují u jednoho ekonomického subjektu. Klasifikace těchto subjektů se proto provádí v první řadě podle hlavního druhu ekonomické činnosti, bez ohledu na druh vlastnictví, způsob provádění apod. Na dalším místě se provádí klasifikace podle použití zboží a služeb, využívané suroviny, postupů atd.



Jak již bylo uvedeno, předmětem OKEČ jsou všechny pracovní činnosti vykonávané kolektivními nebo individuálními subjekty a každá položka klasifikace zahrnuje na příslušném stupni třídění odpovídají úroveň stejnorodých činností. Skladebnými prvky těchto seskupení jsou zpravidla jednotky organizační struktury, jejichž aktivita obsáhne jednu skupinu nebo více skupin nebo jednu nebo více podskupin výrobků nebo služeb. V třídění se uplatňuje kombinace alfabetického (dvoustupňového) a číselného (čtyřstupňového) třídění, dovolující činnosti účelově agregovat. Alfabetický kód:

X XX

sekce subsekce

Přehled sekcí A

ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST, LESNICTVÍ

B

RYBOLOV A CHOV RYB

C

TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN

D

CA

TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN

CB

TĚŽBA OSTATNÍCH NEROSTNÍCH SUROVIN

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DA

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ,

TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DB

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ

DC

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ

DD

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEAŘSKÝCH VÝROBKŮ

KROMĚ NÁBYTKU DE

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU;

VYDAVATELSTVÍ A TISK DF

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ

ZPRACOVÁNÍ ROPY DG

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A

CHEMICKÝCH VLÁKEN DH

VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

DI

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

DJ

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH

VÝROBKŮ DK

VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N.


DL


VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A

ZAŘÍZENÍ DM

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

DN

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N.

E

VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU A VODY

F

STAVEBNICTVÍ

G

OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST

H

UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ

I

DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE

J

FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

K

ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU; PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI

L

VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

M

VZDĚLÁVÁNÍ

N

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE; VETERINÁRNÍ ČINNOSTI

O

OSTATNÍ VEŘEJNÉ, SOCIÁLNÍ A OSOBNÍ SLUŽBY

P

ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ

Q

EXTERITORIÁLNÍ ORGANIZACE A INSTITUCE



Číselný kód: XX X X X

oddíl skupina třída podtřída

Klasifikace obsahuje 17 sekcí, 16 subsekcí, 62 oddílů, 224 skupin, 513 tříd a 663 podtříd činnosti * * * Stavební práce (kategorie F) tvoří oddíl 45 Klasifikace OKEČ: 45.1 45.2 45.3 45.4 45.5

Příprava staveniště Pozemní a inženýrské stavitelství Stavební montážní práce Dokončovací stavební činnosti Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

VI – 9.2 STANDARDNÍ KLASIFIKACE PRODUKCE (SKP) Předmětem SKP jsou hmotné výrobky (zboží), jak tuzemské, tak dovážené ze zahraničí. Jsou do ní zatříděny i vedlejší produkty, průmyslové a zemědělské odpady a ostatní druhotné suroviny, díly průmyslových výrobků, kompletační výroby a příslušenství, práce (průmyslové i neprůmyslové) všech výrobních odvětví, tj. práce směřující k výrobě nového hmotného výrobku, a dále služby (považují se za ně opravy, údržby, rekonstrukce, modernizace, montáže, demontáže, instalace a úpravy. SKP byla vypracována na bázi evropského standardu CPA (Classification of Products by Activities). Je určena pro statistické účely, ale je využitelná i v jiných oblastech. Byla zavedena opatřením ČSÚ z 1. 11. 1993 a nahradila do té doby platné klasifikace: - Jednotnou klasifikaci výrobků v zemědělství, lesnictví a ve vodním hospodářství (JKVZLVH), - Jednotnou klasifikaci průmyslových oborů a výrobků (JKPOV), - Jednotnou klasifikaci výkonů (JKV), - Jednotnou klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy (JKSO) a - Jednotnou klasifikaci průmyslových prací výrobní povahy (JKPPVP). 2. vydání SKP bylo zavedeno sdělením ČSÚ z roku 2002, vyhlášené v částce 198/2002 Sb. s účinností od 1. 1. 2003. V třídění se uplatňuje, podobně jako v klasifikaci OKEČ, kombinace alfabetického a číselného třídění. Alfabetický kód je dvoustupňový a tvoří ho: X XX

sekce subsekce



Číselný kód je pětistupňový a tvoří ho: XX X

oddíl X

skupina třída X kategorie X subkategorie

Klasifikaci voří 17 sekcí, 16 subsekcí a 62 oddílů. Třída SKP zpravidla odpovídá třídě OKEČ. Tím je zajištěna i vazba SKP na OSN-ISIC rev. 3. *

*

*

Pro stavební práce je vyhrazen oddíl 45. Stavebními pracemi se rozumí práce při výstavbě nových budov nebo inženýrských děl a také práce při rekonstrukcích, modernizacích, rozšíření, stavebních úpravách, opravách a údržbě staveb. 45

Stavební práce 45.1 45.2 45.3 45.5 45.6

Příprava staveniště Konstrukce a práce hrubé stavby a jejich části - pozemní a inženýrské stavitelství Stavební montáže Kompletační a dokončovací práce Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

Do SKP nepatří klasifikování stavebních děl (Dřívější oddíl 46, Klasifikace stavebních děl – KSD, je od 1. 1. 2004 nahrazena Klasifikací stavebních děl CZ – CC.) Stavební díla komplexně dodávaná, resp. dokončené budovy a inženýrská díla se klasifikují v samostatné Klasifikaci stavebních děl.

VI – 9.3 KLASIFIKACE STAVEBNÍCH DĚL CZ-CC S účinností od 1. ledna 2004 byla zavedena „Klasifikace stavebních děl CZ - CC“. Vychází z mezinárodního standardu „Classification of Types of Construction - CC“, vydaného Eurostatem v říjnu 1997. Je závazná pro statistická zjišťování podle zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ve stanovených případech. Nahradila Klasifikaci stavebních děl (KSD, oddíl 46), která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 69/1993 Sb. jako příloha Standardní klasifikace produkce. Jejím předmětem je třídění všech místně a prostorově ucelených stavebních děl s takovým vybavením nebo zařízením, aby mohly samostatně plnit funkce, ke kterým jsou určena. Taková zařízení musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo k porušení stavby nebo ke znehodnocení funkce nebo účelu stavebního díla. Klasifikace CZ - CC nezahrnuje technologická výrobní zařízení, která je možno demontovat a přemísťovat (tato zařízení se zatřiďují ve Standardní klasifikaci



produkce (SKP), a nezahrnuje ani stavební práce při novostavbách, rekonstrukcích, modernizacích, rozšíření - stavebních úpravách, opravách a údržbě stavebních děl (tyto práce jsou zahrnuty v SKP, oddíl 45, viz výše). Klasifikace stavebních děl CZ - CC má části: - normativní, - metodickou, - systematickou a - vysvětlivky a převodníky. Třídění stavebních děl je vypracováno od úrovně sekcí do úrovně podtříd (pětimístný kód): X X X X X

sekce (2 sekce: budovy a inženýrská díla) oddíl (6 oddílů) skupina (20 skupin) třída (46 tříd) podtřída (335 podtříd)

Další podrobnější členění, jednak zachovává vypovídací schopnost dosud používané Klasifikace stavebních děl (KSD, oddíl 46), jednak respektuje obsahovou náplň tříd evropského standardu CC. Stavební díla se třídí podle technického řešení stavby, které odpovídá užívání stavby: z toho budovy jsou tříděny podle jejich hlavního užívání (bytové a nebytové), inženýrská díla jsou tříděna podle určeného účelu a užití. Klasifikační jednotkou je stavební dílo a každé stavební dílo se zatřiďuje samostatně. V praxi mohou být stanoveny výjimky z tohoto obecného ustanovení, jestliže jedno dílo má proti druhému, s nímž přímo technicky nebo účelově souvisí, nepatrný rozsah. V případě např. víceúčelových budov se provede zatřídění do jednotlivých stupňů klasifikace, v pořadí od sekce po podtřídu, podle převažujícího užívání. 1

Budovy 11 - budovy bytové 111 - budovy jednobytové 112 - budovy dvou a vícebytové 113 - budovy bytové ostatní 12 - budovy nebytové 121 - hotely a obdobné budovy 122 - budovy administrativní 123 - budovy pro obchod 124 - budovy pro dopravu a telekomunikace 125 - budovy pro průmysl a skladování 126 - budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví 127 - budovy nebytové ostatní

2

Inženýrská díla


21

22 23 24


- dopravní díla 211 - dálnice, silnice, místní a účelové komunikace 212 - dráhy kolejové 213 - plochy letišť 214 - mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody 215 - přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla - vedení trubní, telekomunikační a elektrická 221 - vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická 222 - vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační - soubory staveb pro průmyslové účely 230 - soubory staveb pro průmyslové účely - ostatní inženýrská díla 241 - stavby pro sport a rekreaci 242 - ostatní inženýrská díla jinde neuvedená

Všechny uvedené klasifikace jsou k dispozici na adrese ČSÚ http://www.czso.cz.



VI - 10. TECHNICKÁ NORMALIZACE, ZKUŠEBNICTVÍ, AKREDITACE VI – 10.1 EVROPSKÁ TECHNICKÁ HARMONIZACE Na podporu harmonizace českého právního řádu a ostatních normativních systémů s obdobnými soustavami v EU přijala vláda ČR usnesení č. 97 ze dne 3. 3. 1993, o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem a technických norem s technickými předpisy Evropských společenství. Zavádění technických předpisů ES probíhá podle usnesení vlády č. 631/1994 a dále se jím zabývá usnesení vlády č. 432 z 16. 7. 1997, o metodických pokynech pro další zajišťování prací na slučitelnosti právních předpisů ČR s právem ES, a řada dalších. Sjednocujícím a základním předpisem v oblasti výstavby je směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích. Jejím cílem je sjednotit základní požadavky veřejného zájmu na stavební výrobky a zajistit volný pohyb stavebních výrobků v zemích EU. Stanoví základní požadavky veřejného zájmu na pozemní a inženýrské stavby (mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání staveb, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla), včetně způsobů technického a organizačního zabezpečení jejich uplatňování a dodržování. Tyto požadavky musí také splňovat výrobky určené pro zabudování do stavby, aby mohly být uvedeny na trh EU. Pro stavební výrobky a části staveb jsou základní požadavky na stavby podrobněji rozvedeny v interpretačních dokumentech ke směrnici a v technických specifikacích harmonizovaných se směrnicí. Pokud jde o stavební výrobky, spadá pod směrnici 89/106/EHS řada „mandátů“, tj. objednávek Evropské komise pro CEN/CENELEX na vypracování technických norem pro různé skupiny výrobků a pro EOTA na vypracování řídících pokynů pro evropská technická schválení. Přepokládá se, že tyto mandáty budou zahrnovat přibližně 600 harmonizovaných evropských norem pro stavební výrobky a asi 1.500 souvisejících norem (supporting standards). Normativní dokumenty pro navrhování stavebních konstrukcí jsou zpracovávány v technické komisi CEN/TC 250. Pro svou složitost byly tyto dokumenty vydávány formou evropských předběžných norem (ENV) a v současné době probíhá jejích konverze na řádné evropské normy. Po realizaci řady kroků k zajištění souladu s principy evropské normalizace získala ČR plnoprávné členství v evropských normalizačních organizacích (Evropský výbor pro normalizaci – CEN a Evropský výbor pro elektrotechnickou normalizaci – CENELEC). Změny, ke kterým došlo od 1. 9. 1997, lze stručně charakterizovat takto: - stát zaručuje tvorbu a vydávání ČSN, - tvorbu a vydávání ČSN zajišťuje právnická osoba (Český normalizační institut), kterou k tomu pověřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, - není uplatňována úloha neopomenutelného účastníka, - ČSN již není možno samostatně vydat jako závaznou - dosavadní závaznost ČSN (i jen vybraných článků) skončila k 31. 12. 1999, - zavádějí se harmonizované ČSN, - stanoví se zákaz rozmnožování a rozšiřování ČSN bez souhlasu pověřené právnické osoby a zákaz označování jiných dokumentů značkou ČSN,


-


stanoví se rozsah úkolů, kterou jsou financovány ze státního rozpočtu. V současné době platí v uvedené oblasti tyto zákony a nařízení vlády:

- Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákonů č. 22/1997 Sb., č. 119/2000 Sb., č. 137/2002 a č. 309/2002 Sb. - Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákonů č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 Sb. a č. 277/2003 Sb. - Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., č. 18/2003 Sb., č. 20/2003 Sb., č. 22/2003 Sb., č. 23/2003 Sb., č. 24/2003 Sb., č. 25/2003 Sb., č. 26/2003 Sb., č. 27/2003 Sb., a č. 426/2000 Sb., všechna v platném znění, kterými se stanoví technické požadavky na vybraná zařízení, výrobky a systémy a kterými se realizují odpovídající směrnice ES. - Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, ve znění nařízení vlády č. 585/2002 Sb. - Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění zákona č. 209/2000Sb. - Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákonů č. 146/2002 Sb., a č. 277/2003 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 348/2004 Sb.). - Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a opravy uvedené v částce 79/2002 Sb. (nahradilo nařízení vlády č. 178/1997 Sb.). Je určeno pro stavební výrobky, které podléhají českým určeným normám zveřejňovaným ve Věstníku ÚNMZ a stavebním technickým osvědčením, tj. technickým specifikacím, které nejsou harmonizované se směrnicí Rady 89/106/EHS. - Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a č. 128/2004 Sb. Je určeno pro stavební výrobky, které budou podléhat harmonizovaným technickým specifikacím, tj. evropským normám a evropským technickým schválením harmonizovaným se směrnicí; mimo jiné jím byly zavedeny postupy a definována odpovědnost související s vydáním evropského technického schválení (ETA), řídících pokynů pro ETA (ETAG) a vydávání certifikátů shody na základě ETA, umožňující opatřovat stavební výrobky označením CE. Jeho novela plně zavádí směrnici Rady 89/106/EHS. - Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 78/1999 Sb., č. 323/2000 Sb. a č. 329/2002 Sb. - Nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb.



VI – 10.2 ZKUŠEBNICTVÍ Dnem 1. 9. 1997 vstoupil v oblasti zkušebnictví v platnost zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o České obchodní inspekci, zákon o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a další) ve znění zákonů č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 a č. 277/2003 Sb. Tento zákon zejména: - zavedl důslednější a od procesu posuzování shody oddělený dozor nad celým systémem a výrazně zvýšil finanční sankce za nedodržení ustanovení zákona, - upravil způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí, - definoval základní pojmy, - upravil podmínky vydávání norem, informační povinnost o technických předpisech, posuzování shody výrobků a prohlášení o shodě, - definoval státní zkušebnictví, certifikaci, autorizaci, notifikaci a akreditaci. V jeho novelách došlo k těmto změnám, úpravám a doplněním: Zákonem č. 71/2000 Sb. byl dán nově základ k vymezení postavení ČSN v soustavě předpisů ČR tím, že se výslovně stanoví, že „česká technická norma není obecně závazná“, není tedy považována za právní předpis a není stanovena obecná povinnost jejího dodržování. Taková povinnost ale může vyplynout z jiného aktu (pokynu nadřízeného, smlouvy, rozhodnutí správního orgánu, na základě právních předpisů apod.). Zákonem č. 102/2001 Sb. byly upřesněny povinnosti výrobců a dovozců a informační povinnost ve vztahu k orgánům ES. Byly zavedeny pojmy „česká technická norma“, „harmonizovaná evropská norma“ a „určená norma“. Zákonem č. 205/2002 Sb. byly zpřesněny povinnosti dovozců a distributorů výrobků s označením CE, byla zabezpečena slučitelnost prováděcích nařízení vlády s odpovídajícími směrnicemi ES, byly upraveny informační povinnosti, včetně notifikace autorizovaných osob, bylo přepracováno ustanovení o prohlášení o shodě a přesněji bylo vymezeno používání české značky shody CCZ a označení CE. Zákon č. 226/2003 Sb. reaguje zejména na změnu článku 8 Protokolu k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, která se týká původu výrobků. Zákon č. 277/2003 Sb. reaguje na novou směrnici Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a na základě poznatků z uplatňování zákona zpřísňuje podmínky, za kterých mohou být na trh a do oběhu uváděny výrobky, aby byly vždy bezpečné a neohrožovaly život a zdraví spotřebitelů. Zejména dochází k rozšíření okruhu výrobků, na které se působnost zákona vztahuje, stanoví se kritéria bezpečnosti výrobků a upravují se povinnosti výrobců, jejich zástupců, dovozců a distributorů.

VI – 10.3 BEZPEČNOST VÝROBKŮ A ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU VADOU VÝROBKŮ Právní řád ČR rozlišuje mezi odpovědností za způsobenou škodu a odpovědností za vady výrobků, služeb a výkonů. V občanském zákoníku je zakotvena základní obecná



úprava odpovědnosti za vady a obecná úprava odpovědnosti za škodu i zvláštní úprava odpovědnosti u jednotlivých typů smluv, upravených občanským zákoníkem. Kromě odškodnění z odpovědnosti za vady má poškozená osoba nárok na náhradu škody, která z vady vznikla. Obě práva lze uplatnit souběžně a nezávisle na sobě. Právní úprava odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu je obsažena také v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, v platném znění. S účinností od července 1998 upravuje odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku zákon č. 59/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2000 Sb. V rámci EU je režim náhrady za škodu způsobenou vadami výrobků stanoven směrnicí Rady 85/374/EHS, ve znění směrnice 1999/34/ES, která upravuje náhradu škody na zdraví, životě a majetku poškozené osoby (neupravuje odpovědnost za škodu způsobenou poskytnutím vadné služby). Směrnice vychází z principu, že za škodu odpovídá přímo výrobce, nikoli jen smluvní partner spotřebitele, a že výrobce má objektivní odpovědnost za škodu způsobenou vadným výrobkem, bez ohledu na zavinění. Červencem 2001 vstoupil v účinnost zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 146/2002 Sb. a č. 277/2003 Sb. (úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 348/2004 Sb.). Jeho cílem je zajistit soulad s právem ES. Zákonná úprava stanoví povinnosti osob při zajišťování bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu takto: - vývozci a dovozci jsou povinni uvádět na trh a do oběhu jen výrobky, které jsou bezpečné, - distributor nesmí distribuovat ty výrobky uvedené na trh, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že požadavku na bezpečnost neodpovídají, - pokud výrobky svými vlastnostmi sice splňují požadavky bezpečnosti, ale určitý způsob užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit, jsou také osoby uvádějící výrobky na trh nebo do oběhu povinny na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci; současně jsou povinny přesně označit části výrobků, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich užívání, - výrobci, dovozci a distributoři jsou povinni stáhnout z trhu a oběhu výrobek, jestliže zjisti, že není bezpečný; pokud tuto povinnost nesplní, je orgán dozoru oprávněn (je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek) vedle uložení pokuty nařídit zničení výrobku na náklad toho, kdo uvedenou povinnost nesplnil, - pokud další osoby v dodavatelských vztazích při nakládání s výrobkem negativně ovlivní bezpečnost jeho užívání tak, že výrobek neodpovídá požadavkům jeho bezpečnosti podle ustanovení zákona, jsou povinny zabránit uvedení takového výrobku na trh a do oběhu.

VI – 10.4 AKREDITACE Podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů se akreditací rozumí postup zahájený na žádost právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že tato osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět zkoušky výrobků, kalibraci měřidel a certifikační nebo jinou obdobnou



technickou činnost. Zákon dále stanoví podmínky pro pověření k provádění akreditace, vydávání osvědčení o akreditaci a uznávání zahraničních dokumentů a značek. Národním akreditačním orgánem ČR je Český institut pro akreditaci (ČIA), který provádí akreditaci zkušebních nebo kalibračních laboratoří, certifikačních a inspekčních orgánů a environmentálních ověřovatelů pro program EMAS. ČIA byl původně založen jako příspěvková organizace. V roce 1998 byl transformován do organizačně právní formy obecně prospěšné společnosti, kterou řídí správní rada jako statutární orgán, ředitel jako výkonný orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. Jeho stálým odborným poradním orgánem je Rada pro akreditaci. Akreditace se provádí na základě mezinárodně uznávaných kritérií a pravidel obsažených v ČSN EN řady 45000 a dalších nařízení, pokynů a dokumentů. Osvědčení o akreditaci se uděluje na základě žádosti uchazeče. Po zaregistrování žádosti je uzavřena mezi žadatelem a ČIA obchodní Smlouva o kontrolní činnosti – Posouzení plnění akreditačních kritérií. Žadatel obdrží osvědčení o akreditaci, a to na dobu nejvýše 5 let, a ČIA s ním uzavře smlouvu o dozoru. ČIA provádí průběžný dozor subjektů, jimž bylo osvědčení uděleno. Prameny ke kapitole VI: Citované právní normy Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ), ČSÚ Standardní klasifikace produkce (SKP), ÚRS Praha, a.s. Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) Individuální konzultace

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Recommend Documents