Stavební mechanika 1 (K132SM01) Přednáší: doc. Ing. Matěj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K132
Termín řádného zápočtového testu je středa 26.11 12:00 B286
© Matěj Lepš
Organizace testu: Studenti podle příjmení A-L 11:50-12:50 Studenti podle příjmení M-Z
12:50-13:50
Obsazeny budou pouze liché řady
© Matěj Lepš
Zápočtový test ze SM01 – organizace, obsah: Organizace: Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka. V průběhu zápočtového testu platí přísný zákaz používání mobilních telefonů, počítačů a PDA s modulem pro bezdrátovou komunikaci a/nebo fotoaparátem. Časový limit na vypracování zápočtového testu je cca 50 minut. Celkový maximálně dosažitelný počet bodů – 20. Celkové hodnocení všech příkladů zápočtového testu musí dohromady dosáhnout alespoň 10 bodů. © Matěj Lepš
Obsah: 4 jednoduché příklady z následujících okruhů: rovinný svazek sil výslednice, úlohy rovnováhy a ekvivalence pro 2 neznámé síly. prostorový svazek sil výslednice, úlohy rovnováhy a ekvivalence pro 3 neznámé síly. obecná soustava sil a momentů v rovině výslednice k počátku, výslednice v hlavní ose, redukce k libovolnému bodu roviny, úlohy rovnováhy a ekvivalence pro 2 či 3 neznámé síly. soustava rovnoběžných sil v rovině výslednice k počátku, výslednice v hlavní ose. výpočet reakcí hmotného bodu podepření kyvnými pruty (identifikace tah-tlak). výpočet reakcí tuhé desky různé tvary, různá podepření (včetně šikmých podpor), různá zatížení (osamělé síly a momenty, spojité rovnoměrné zatížení kolmé na kontaktní linii), při podepření kyvným prutem identifikace tah-tlak. posouzení statické a kinematické určitosti rovinných tuhých objektů určení stupně statické neurčitosti hmotného bodu, tuhé desky, různá podepření posouzení statické a kinematické určitosti prostorových tuhých těles určení stupně statické neurčitosti, různá podepření posouzení statické a kinematické určitosti rovinných složených soustav určení stupně statické neurčitosti, různá podepření (včetně vícenásobných vnitřních ©kloubů) Matěj Lepš
© Matěj Lepš
© Matěj Lepš
Navrhování konstrukcí 1
výběr typu konstrukce
K133, K134
2
odhad zatížení
SM01, SM02,
3
odhad účinku zatížení
SM01, SM02, PRPE, SM03, ANKC
4
návrh konstrukce
K133, K134
5
určení zatížení
SM01
6
definitivní stanovení účinku zatížení
SM01, SM02, PRPE, SM03, ANKC
7
posouzení
K133, K134
8
pokud návrh vyhovuje, je hotovo, pokud ne, znovu od bodu 4, eventuálně od 2
pozn. K133 - katedra betonových a zděných konstrukcí, K134 - katedra ocelových a dřevěných konstrukcí
© Matěj Lepš
Klasifikace zatížení
© Matěj Lepš
Sylabus přednášek o zatížení • Zatížení stálá – Vlastní tíha: SM01 vše ostatní SM02 – Zemní tlaky – Předpínání
• Zatížení proměnná (nahodilá) – – – –
Užitná zatížení Sníh Vítr Zatížení teplotou © Matěj Lepš
Základní názvosloví stavebních konstrukcí:
• KPS – pojmy a konstrukční systémy
© Matěj Lepš
Základní názvosloví stavebních konstrukcí: Konstrukční části stavby: Nosné konstrukce přenáší veškeré zatížení stavby do základů a následně ze základů do základového podloží zajišťují stabilitu budovy Nenosné konstrukce nepřenáší žádné zatížení s výjimkou vlastní tíhy mají funkci izolační (tepelná izolace, zvuková izolace) nebo estetickou oddělují prostory uvnitř stavby. © Matěj Lepš
Nenosné konstrukce - příčky:
YTONG
POROTHERM
SÁDROKARTON
© Matěj Lepš
Základní názvosloví stavebních konstrukcí: Dělení nosných konstrukcí: Střešní konstrukce Vodorovné nosné konstrukce Svislé nosné konstrukce Schodiště Základová konstrukce
© Matěj Lepš
Rozdělení vodorovných nosných konstrukcí: U vodorovných nosných konstrukcí rozlišujeme tyto konstrukční prvky: Deska b, L >> h šířka a délka desky převažují nad výškou Trám h, b << L délka převažuje nad výškou a šířkou (nad rozměry příčného řezu) slouží k podepření stropní desky Průvlak mohutnější trám např. slouží k podepření trámů
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky vodorovné nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky vodorovné nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky vodorovné nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Rozdělení svislých nosných konstrukcí: U svislých nosných konstrukcí rozlišujeme tyto konstrukční prvky: Stěna H, L >> t výška a délka stěny převažují nad tloušťkou Sloup a, b << H výška převažuje nad půdorysnými rozměry (nad rozměry příčného řezu) Pilíř mohutnější sloup
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky svislé nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky svislé nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky svislé nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky svislé nosné konstrukce:
© Matěj Lepš
Schodiště: Základní části schodiště: Rameno šikmá část schodiště se stupni Podesta vodorovná plošina, která spojuje nebo ukončuje ramena schodiště.
© Matěj Lepš
Rozdělení základových konstrukcí: U základových konstrukcí rozlišujeme tyto základní konstrukční prvky: Základový pas h, B << L délka převažuje nad výškou a šířkou, zpravidla slouží k podepření nosné stěny Základová patka h≈B≈L slouží k podepření sloupu Základová deska H, L >> h šířka a délka desky převažují nad výškou, např. zakládání velkých staveb ve složitých základových poměrech
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky základových konstrukcí:
© Matěj Lepš
Konstrukční prvky základových konstrukcí:
© Matěj Lepš
Základní názvosloví stavebních konstrukcí: Základová spára rovina, kde se uměle zřízené konstrukce (základové pasy, patky, desky, podsypy základů, násypy) stýkají s rostlou základovou půdou.
© Matěj Lepš
Základová spára patky pilíře mostu
© Matěj Lepš
Základová spára základového pasu:
© Matěj Lepš
Založení na nedostatečně únosné základové půdě:
Čína, Shanghai, 29.6.2009
© Matěj Lepš
Způsoby modelování konstrukčních prvků nosných konstrukcí: Z hlediska statického působení – charakteru jejich namáhání: Prut h, b << L Např. trám, průvlak, sloup, pilíř. Deska b, L >> h Zatížení působí kolmo ke střednicové rovině. Např. stropní deska. Stěna H, L >> t Zatížení působí ve střednicové rovině. Např. nosná svislá stěna. © Matěj Lepš
Prut:
L b h
© Matěj Lepš
Prut:
© Matěj Lepš
Prut:
© Matěj Lepš
Deska:
L
h
b © Matěj Lepš
Stěna:
L
H
t H L © Matěj Lepš
Stěna:
© Matěj Lepš
Zatížení stavebních konstrukcí
© Matěj Lepš
Zatížení stavebních konstrukcí: Základní terminologie: Zatížení je vliv způsobující změnu stavu napětí stavu přetvoření tvaru a polohy konstrukce Účinek zatížení je projev zatížení působícího na konstrukci kvatifikovaný velikostí vnitřních sil (SM01, SM02) hodnotami napětí a deformací (PRPE) průhyby a pootočeními (PRPE + SM03) Intenzita zatížení f(x,t) Je veličina popisující velikost zatížení v daném bodu x a čase t. © Matěj Lepš
Zatížení stavebních konstrukcí: Mezní stavy: Stavy, při jejichž překročení ztrácí konstrukce spolehlivost schopnost plnit stanovené funkční požadavky. Mezní stav únosnosti Ztráta rovnováhy konstrukce jako tuhého tělesa Porušení, zřícení, ztráta stability Porušení únavou Mezní stav použitelnosti Provozuschopnost částí konstrukce Pohodlí uživatelů, funkčnost technologií, kmitání Psychologický efekt - vzhled, nadměrné průhyby, trhliny
© Matěj Lepš
Mezní stav únosnosti: Čína, Shanghai, 29.6.2009 Nedostatečná únosnost základové spáry
Zřícení opěrné zdi
Porušení únavou Lidl Ostrava, 3.1.2006 Chyba projektanta a zatížení sněhem
© Matěj Lepš
Mezní stav únosnosti:
Ztráta rovnováhy konstrukce jako tuhého tělesa
Foto: © Michal Polák, FSv ČVUT
© Matěj Lepš
Mezní stav únosnosti – ztráta stability: Převzato z: Karamazínová, M. – Röder, V.: Optimalizace návrhu ocelobetonových sloupů z materiálů vyšších pevností. Časopis Konstrukce
© Matěj Lepš
Mezní stav únosnosti – ztráta stability:
Převzato z: www.idnes.cz
© Matěj Lepš
Zatížení stavební konstrukcí: Základní klasifikace zatížení podle proměnlivosti v čase: Stálá zatížení (G) Proměnná zatížení (Q) Mimořádná zatížení (A)
© Matěj Lepš
Základní klasifikace zatížení podle proměnlivosti v čase: Stálá zatížení (G) obvykle působí po celou dobu trvání konstrukce, jejich velikost má zanedbatelnou proměnlivost, nebo se mění monotónně, než dosáhnou určité mezní hodnoty. vlastní tíha konstrukce, vlastní tíha pevného vybavení zatížení zemním tlakem, nerovnoměrné sedání stavby, zatížení předpínacími silami, apod.
© Matěj Lepš
Stálá zatížení – zatížení zemním tlakem:
© Matěj Lepš
Stálá zatížení – zatížení předpínací silou:
Převzato z: http://www.vsl.com © Matěj Lepš
Základní klasifikace zatížení podle proměnlivosti v čase: Proměnná zatížení (Q) obvykle působí po celou dobu trvání konstrukce, jejich velikost má v čase nezanedbatelnou proměnlivost, a není monotónní. užitná zatížení budov (např. shluk osob, nábytek, skladovaný materiál), klimatická zatížení (větrem, sněhem, teplotou) zatížení mostů dopravou apod.
© Matěj Lepš
Proměnná zatížení – shluk osob:
© Matěj Lepš
Proměnná zatížení – zatížení nábytkem, skladovaným materiálem:
© Matěj Lepš
Proměnná zatížení – zatížení sněhem:
© Matěj Lepš
Korea, únor 2014
[idnes.cz] © Matěj Lepš
Japonsko, únor 2014
© Matěj Lepš 2014
[idnes.cz] © Matěj Lepš
Japonsko, únor 2014
[idnes.cz] © Matěj Lepš
Proměnná zatížení – zatížení větrem: Indiana State Fair Stage Collapse 13.8.2011
© Matěj Lepš
Proměnná zatížení – zatížení větrem: Tacoma Narrows Bridge Collapse 7.11.1940
Ferrybridge Power Station Cooling Towers Collapse 1.11.1965 © Matěj Lepš
Proměnná zatížení – zatížení dopravou: D1 100,5 km, 20.3.2008,
© Matěj Lepš
Základní klasifikace zatížení podle proměnlivosti v čase: Mimořádná zatížení (A) zatížení, která působí krátce, mají významnou velikost, během životnosti konstrukce se mohou vyskytnout jen výjimečně. výbuch, požár, zemětřesení, náraz vozidla, náraz letadla, apod.
© Matěj Lepš
Mimořádná zatížení - výbuch:
Výbuch plynu v Olomouci 2004
Výbuch plynu v Jablonném nad Orlicí 30.5.2008
Fyzikální výbuch ve Skorkově 17.11.2011 © Matěj Lepš
Mimořádná zatížení - požár:
Čína, Peking, únor 2009
New York, 11.9. 2001
© Matěj Lepš
Guatemala, 4.2.1976
USA, Oklahoma City, 5.11.2011
Pákistán, Islamabad, 8.10. 2005
Mimořádná zatížení - zemětřesení
Japonsko, Kobe, 17.1.1995
© Matěj Lepš
Mimořádná zatížení – náraz vozidla:
Slovenský autobus v Chorvatsku 7.9. 2008
Osobní auto na R10 dne 13.11.2010 © Matěj Lepš
Mimořádná zatížení : Náraz vozidla Požár
Kamion na D11 18.10. 2012
© Matěj Lepš
Mimořádná zatížení : Náraz lodi 26. ledna 2012 loď Delta Mariner do mostu přes Kentucky Lake (USA)
© Matěj Lepš
Mimořádná zatížení :
Náraz vozidla USA – Kansas – 14.2.2006
D5 – Vráž – březen 2003 © Matěj Lepš
Zatížení stavební konstrukcí: Klasifikace zatížení podle původu: Přímá zatížení soustava sil, spojitých zatížení nebo momentů působících na konstrukci. Nepřímá zatížení soustava vynucených přetvoření nebo zrychlení konstrukce, které jsou vyvolány např.: změnami teploty, smrštěním, nerovnoměrným sedáním základů, zemětřesením.
© Matěj Lepš
Nepřímá zatížení:
Nerovnoměrné sedání základů
Smršťovací trhliny po sanaci
Vliv smrštění na železobetonovou konstrukci (© Hubka, M.) © Matěj Lepš
Nepřímá zatížení:
Vliv rozdílné vnější a vnitřní teploty na komín (© Hubka, M.)
Vliv změny teploty na konstrukci bez dilatačních spár (© Makovička, D., KÚ ČVUT) © Matěj Lepš
Zatížení stavební konstrukcí: Klasifikace zatížení podle odezvy konstrukce: Statická zatížení nevyvolávají významná zrychlení konstrukce Dynamická zatížení vyvolávají významná zrychlení konstrukce zatížení lávek pro pěší chodci, zatížení konstrukcí budícími silami od strojů, zemětřesení, apod.
© Matěj Lepš
Dynamická zatížení:
© Matěj Lepš
Zatížení stavební konstrukcí: Charakteristické a návrhové hodnoty zatížení: Charakteristická hodnota zatížení Fk je základní representativní hodnota zatížení. Je odvozena pomocí statistických metod a je založena na pravděpodobnosti, že nebude překročena jistá hodnota. (horní kvantil 98%) Charakteristická hodnota zatížení se použije pro určení účinků zatížení při posuzování z hlediska mezního stavu použitelnosti. Dílčí součinitel zatížení γF vyjadřuje nejistoty, jejichž důsledkem je zvýšení intenzity zatížení vůči charakteristické hodnotě. Návrhová hodnota zatížení Fd je hodnota, která se použije pro určení účinků zatížení při posuzování z hlediska mezního stavu únosnosti Fd = Fk . γF © Matěj Lepš
© Matěj Lepš
Roznášení zatížení nosnou konstrukcí:
© Matěj Lepš
Výslednice spojitého liniového zatížení: (náhradní síla, náhradní břemeno)
f ( ) Náhradní síla:
0
FR Fi f (i ) i
i
L
z
FR f () d
0
FR c
Fi f (i )
x
i
R L
0
Výsledný statický moment k bodu O:
M 0 Fi i f (i ) i i
0
i
L
Momentová podmínka ekvivalence:
M 0 FR R
M 0 f ( ) d 0
L
R
f ( ) d 0
FR
© Matěj Lepš
Výslednice spojitého liniového zatížení: (náhradní síla, náhradní břemeno) Rovnoměrné spojité zatížení:
FR 0 R =L/2 L
z
f ( ) f
f
x
L/2
FR f L
L R 2
Trojúhelníkové spojité zatížení:
FR 0 z
R =L∙2/3 L
fb f ( ) L
fb
L/3
x
2 fb FR L R L 3 2 © Matěj Lepš
Výslednice spojitého liniového zatížení: (náhradní síla, náhradní břemeno) Lichoběžníkové (lineární) spojité zatížení:
FR fa
0 z
fb fa f ( ) f a L
fb
x
R L
FR
fa fb L
2 L fa 2 fb R 3 fa fb
f b f a fa
0 z
x
L © Matěj Lepš
Výslednice spojitého liniového zatížení: (náhradní síla, náhradní břemeno)
L FR
A)
B)
R
fb
fa
d dx g fa fb FR L 2
R
fa
fa
FR
R
zg L
L
xg
FR
xg
α
zg C)
xg
LH f f FR a b L 2
d
fb α
LH cos
zg
FR
f f a b L 2
fb
α
© Matěj Lepš
Zatížení na šikmý prut: fzg(x) svislé spojité zatížení vztažené k šikmé délce prutu např. vlastní tíha konstrukce
© Matěj Lepš
Zatížení na šikmý prut: fzg(x) svislé spojité zatížení vztažené k vodorovné délce prutu např. zatížení sněhem
© Matěj Lepš
Zatížení na šikmý prut: fzl(x) kolmé spojité zatížení vztažené k vodorovné délce prutu např. zatížení větrem
© Matěj Lepš
Výslednice spojitého liniového zatížení: (náhradní síla, náhradní břemeno)
QS G
Rovnoměrné spojité zatížení:
s
QS s L H s L cos
g
G gL QW w L
w
LV
QW α LH /2
LH /2
LH L L H L cos cos LV L L V L sin sin
LH © Matěj Lepš
Tento dokument je určen výhradně jako doplněk k přednáškám z předmětu Stavební mechanika 1 pro studenty Stavební fakulty ČVUT v Praze. Dokument je průběžně doplňován, opravován a aktualizován a i přes veškerou snahu autora může obsahovat nepřesnosti a chyby. Při přípravě této přednášky byla použita řada materiálů laskavě poskytnutých doc. Vítem Šmilauerem, Ph.D., doc. Petrem Fajmanem, CSc., prof. Ing. Michalem Polákem, CSc. a prof. Ing. Petrem Kabelem, Ph.D., ze Stavební fakulty ČVUT. Ostatní zdroje jsou ocitovány v místě použití.
Prosba. V případě, že v textu objevíte nějakou chybu nebo budete mít námět na jeho vylepšení, ozvěte se prosím na
[email protected].
Datum poslední revize:19.11.2014