Stav. životního prostředí. M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

2004

Stav

životního prostředí

M o r av s ko s l e z s k é h o k r a j e

Stav životního prostředí Moravskoslezského kraje

Obsah ZÁKLADNÍ INFORMACE O MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI................................................2 Ovzduší........................................................................................................................5 Voda............................................................................................................................9 Půda...........................................................................................................................16 Příroda......................................................................................................................19 Lesy............................................................................................................................22 Odpady......................................................................................................................25 Doprava....................................................................................................................29 EIA...............................................................................................................................32 Činnost MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE v oblasti péče o životní prostředí........35

1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

ZÁKLADNÍ INFORMA


Rozloha kraje: Počet obyvatel: Hustota obyvatelstva:

5 445 km2 1 255 910 230,7 obyvatel na km2

PRAHA OS TRAVA 20 0 k m

m 0 k 20

BRNO

Na mapě České republiky najdete Moravskoslezský kraj na severovýchodě, kde sousedí s Polskou republikou, konkrétně s vojvodstvím Slezským a Opolským. Jihovýchodní hranici sdílí se slovenským krajem Žilinským. V rámci krajského uspořádání České republiky jsou jeho sousedy na jihu kraj Zlínský a na jihozápadě Olomoucký. Díky své poloze, rozmanité a nádherné přírodě, může poskytnout širokou škálu možností pro bohaté sportovní, turistické a rekreační vyžití. Na své si přijdou milovníci běžeckého i sjezdového lyžování, cykloturistiky, paraglidingu, hippoturistiky, golfu, sportovních a poznávacích letů i příznivci vodních sportů. Nachází se tady největší kolekce dřevěných kostelíků v ČR (Albrechtice, Dolní Marklovice, Řepiště, Sedliště, Guty, Nýdek, Bystřice nad Olší, Prašivá, Hrčava, Bílá, Gruň, Kunčice pod Ondřejníkem, Rybí, Hodslavice a další).

Bruntál opava ostrava

nový jičín

karviná

frýdek -místek

ACE O MORAVSKOS ZÁKLADNÍ INFORMACE o moravskoslezském kraji

Mezi nejzajímavější turistickou lokalitu patří především pohoří Beskydy s nádhernými stráněmi, dochovanou typickou horalskou architekturou a četnými dřevěnými kostelíky. Střídají se tady lesy s pasekami, jarní louky jsou posety vstavači. Další cennou ekologickou, ale i turistickou oblastí je Poodří, které je krajinářsky velmi zachovalé. Prostírá se v okolí řeky Odry, prochází Moravskou bránou a Ostravskem. V říční nivě se nachází unikátní lužní lesy, mokřadní louky se soustavami rybníků. Toto území je ideální pro pěší a cykloturistiku, rovněž se tu rozvíjí stejně jako v Beskydech agroturistika. Návštěvníci mohou zavítat na zříceniny hradů Hukvaldy a Starý Jičín, na zámky v Kuníně a Bartošovicích, či do městské památkové rezervace ve Štramberku. Celou severozápadní část Moravskoslezského kraje zabírá pohoří Jeseníky, které je druhé nejvyšší pohoří v ČR. Jeho dominantou je hora Praděd vysoká 1492 m n. m. V Moravskoslezském kraji hospodaří v současném období ekologickým způsobem 55 právnických a fyzických osob s oprávněním k podnikání, z nichž řada prochází režimem přechodného období. Největší počet ekologických podnikatelů (38 subjektů) je evidováno v okrese Bruntál, který patří i z hlediska výměr, na kterých je tento druh zemědělské činnosti provozován (24 166 ha zemědělské půdy), na přední místo v kraji. S ohledem na převládající soustředění tohoto způsobu hospodaření do podhorských i horských oblastí je v kraji rozšířen především pastevní odchov skotu masného typu. Tomuto odpovídá i zastoupení druhu pozemků, kdy ekologické hospodaření využívá v kraji 30 045 ha trvalých travních porostů. Co se týče orné půdy je ve srovnání s předchozím údajem v nepoměrně menším zastoupení a představuje výměru 2 405 ha. Důvodem jsou zajisté i větší náklady spojené s intenzivním hospodařením na orné půdě v režimu specifických podmínek vztahujících se k ekologickému způsobu hospodaření. V Moravskoslezském kraji je v okrese Nový Jičín rovněž evidováno hospodaření na zemědělské půdě o výměře 1,32 ha zařazené jako ovocný sad a ze strany žadatelů dochází ke zvýšení zájmu o ekologický způsob hospodaření, zaměřený na zelinářskou i ovocnářskou produkci. Na základě výše uvedených údajů je možno konstatovat, že ekologický způsob hospodaření je v kraji provozován na více než 11 % výměry zemědělské půdy.

Ovzduší Ovzduší


2 Ovzduší

Ovzduší Ovzduší ZÁKLADNÍ INFORMACE

2.1 Emise

Mezi významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší ovlivňující kvalitu ovzduší v kraji patří VYSOKÉ PECE Ostrava, a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Mittal Steel Ostrava a. s., Dalkia Česká republika, a. s., OKD, OKK, a. s., Energetika Vítkovice, a. s., ČEZ, a. s., KOTOUČ ŠTRANBERK, spol. s r. o., BIOCEL, a. s., ENERGETIKA TŘINEC, a. s., VÍTKOVICE STEEL, a. s. Podstatným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí významně právě v zimních měsících na inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Mobilní zdroje produkují z celkové bilance kraje přibližně polovinu emisí NOX a organických látek. V roce 2004 zaznamenáváme ze zdrojů znečišťování ovzduší mírný nárůst emisí. Celkově došlo oproti roku 2003 k poklesu emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší u NH3 o 0,65 kt, v ostatních případech došlo k nárůstu emisí u tuhých látek o 2,14 kt, u SO2 o 1,53 kt, u NOx o 4,52 kt, u CO o 13,78 kt. Graf 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek za rok 2003 (%) NOX SO2 Tuhé látky NH3 VOC CO

Tabulka 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis. t. rok-1) REZZO Emise celkem

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

1-4

9,95

29,55

41,53

179,47

18,02

3,97

Velké zdroje

1

4,78

26,68

24,36

143,55

.

1,26

Střední zdroje

2

0,46

0,55

0,38

0,70

.

0,80

Malé zdroje

3

2,15

1,81

0,99

6,54

.

1,72

Mobilní zdroje

4

2,55

0,52

15,79

28,67

.

0,20


II

40

I

20 0

A

B

C

D

Graf 2: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle druhů (kt. rok-1)

200

Mobilní zdroje

Mobilní zdroje Malé zdroje Emise celkem Malé zdroje Střední zdroje Střední zdroje Velké zdroje Velké zdroje

150 100

Emise celkem

50 0

Tuhé látky SO222

NOxX2

CO

VOC

NH332

2.2 Imise 80

Přírodní park V roce 2004 bylo prováděno měření kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji na 30 stani70 cích, z nichž 22 stanic provozuje ČHMÚ, 3 stanice zdravotní ústav, 2 stanice energetické Přírodní památk a průmyslové60podniky, 2 stanice Ekotoxa a jedna stanice je komunálním monitoringem.

Přírodní rezervac 50 Měření a posuzování kvality ovzduší se provádí podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně 40 Národní přírodn ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění poz30 Národní přírodn dějších předpisů a podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity 20 krajinn a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve Chráněná znění 10 nařízení vlády č. 60/2004 Sb. 0 Celkem (počet) V Moravskoslezském kraji i nadále zůstává stálým problémem plošné překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM10 a lokálně jsou překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a benzen. Největší překročení suspendovaných částic PM10 bylo naměřeno u ročního průměru a 24 hodinových koncentrací na stanici v Bohumíně. Všechny monitorovací stanice, kromě stanice Bílý Kříž, Červená, které provozovaly monitoring suspendovaných částic PM10 , vykazovaly překročení limitních hodnot této znečišťující látky. Z šesti monitorovacích stanic vybavené analyzátory na měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu a benzenu vykazovaly čtyři překročení imisních hodnot (Ostrava-Přívoz ZÚ, Karviná-ZÚ, Ostrava-Poruba ČHMÚ, Ostrava-Přívoz ČHMÚ). Limitní hodnoty pro O3 byly překročeny na pěti stanicích ze sedmi, které provádějí jejich sledování (Bílý Kříž, Karviná, Studénka, Ostrava-Fifejdy, Karviná-Červená). Překročen byl rovněž limit pro ozon AOT40 na jedné ze dvou stanic, která provádí měření (Bílý Kříž). Stabilizovaná je situace u SO2, CO a NO2, kde nedošlo k překročení LV na žádné měřící stanici. Přesto Moravskoslezský kraj patří k největším emitentům emisí CO v ČR. ovzduší

Celkové hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji vyznívá nepříznivě. Nejpostiženějšími lokalitami jsou průmyslové oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka. Mapa znázornění území, ve kterém došlo k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV+MT) pro některou (tj. pro alespoň jednu) ze sledovaných znečišťujících látek bez zahrnutí ozonu.

2.3 Program realizace snižování znečišťování ovzduší v roce 2004

V roce 2004 neprobíhala v kraji žádná akce zásadního významu, která by přinesla snížení emisí do ovzduší ze zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Jednotliví provozovatelé nejvýznamnějších stacionárních zdrojů znečišťování provádějí generální opravy a neustále „s trendem v Evropské unii“, vylepšují svá technologická zařízení. Tímto dochází k postupnému mírnému snižování emisí z těchto významných zdrojů. V tomto roce vyšlo nařízení kraje č.1/2004, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program je třeba chápat jako koncepční dokument, který bude sloužit k naplňování cílů kraje – ochrana životního prostředí - ovzduší při běžném výkonu veřejné správy, tzn. že jejich závěry budou promítnuty do územního rozhodování a povolování staveb a jejich změn, při posuzování nových záměrů majících vliv na čistotu ovzduší. U středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší se aktivity směřující ke snížení emisí do ovzduší týkají přebudování zdrojů k využití ušlechtilejšího paliva (plynofikace), které při současném zdražování plynu není jednoduché prosadit. Také vzrostl počet využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie (solární kotelny, kotle na biomasu, tepelná čerpadla).

Voda Voda Voda


3 Voda

Voda Voda Voda ZÁKLADNÍ INFORMACE

3.1 Srážkové poměry

Srážkové úhrny během roku byly vzhledem ke srážkovým normálům jednotlivých měsíců velmi nevyrovnané. Srážkově nadnormální byly měsíce leden až březen a listopad. Srážkově podnormální byly měsíce květen, červenec až srpen a prosinec. Nejvíce srážek v roce 2004 spadlo v okrese Frýdek-Místek, průměrně 965 mm. Nejméně srážek spadlo v okrese Opava, průměrně 580 mm. V roce 2004 spadlo na území v povodí Odry průměrně 750 mm srážek, což odpovídá 90,5 % srážkového normálu. V roce 2004 lze tedy toto území hodnotit ještě jako srážkově normální.

3.2 Odtokové poměry

Z hlediska vodnosti toků lze rok 2004 na většině sledovaných řek ostravské oblasti charakterizovat jako průměrný až podprůměrný. Ve srovnání s dlouhodobými průměry (Qa) za období 1931 – 1980 dosáhla řeka Opava v Krnově 79 % Qa, Opava v Opavě 80 % Qa, Opava v Děhylově 69 % Qa, Opavice v Krnově 85 % Qa, Moravice v Brance 62 % Qa, Ostravice ve Sviadnově 52 % Qa, Ostravice v Ostravě 67 % Qa, Olše v Českém Těšíně 92% Qa, Olše ve Věřňovicích 100 % Qa, Lubina v Petřvaldě 106 % Qa, Odra ve Svinově 76 % Qa a Odra v Bohumíně 74 % Qa. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. K odtokově nejbohatším měsícům ve vybraných profilech patřily březen a duben, naopak nejsuššími byly září a srpen. Minimální průtoky se v roce 2004 vyskytly na řece Opavě v Opavě a Opavici v Krnově na úrovni 364denních vod. Úrovně 355denních vod bylo dosaženo na řece Opavě v Opavě, Krnově i Děhylově, na Ostravici ve Sviadnově i Ostravě, na Olši v Českém Těšíně i Věřňovicích, na Lubině v Petřvaldě a na Odře ve Svinově i Bohumíně. Průtok na úrovni Q330d byl zaznamenán na Moravici v Brance. Povodně v Moravskoslezském kraji byly lokální a málo významné a vyskytly se pouze v březnu. I. stupeň povodňové aktivity (SPA) a průtoky na úrovni ½letých vod byly dosaženy na řece Lubině v Petřvaldě, Opavě v Děhylově, Odře v Bohumíně a Olši ve Věřňovících a 1leté průtoky se vyskytly na Opavici v Krnově a Opavě v Opavě. II. SPA byl naměřen na Odře ve Svinově, kdy průtoky dosahovaly úrovně 1letých vod.

3.3 Podzemní vody

V roce 2004 byly hladiny podzemních vod v průměru o 26 cm nižší než je dlouhodobý průměr období 1971 – 1990. Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy hladiny podzemních vod byly o 31 cm vyšší než je dlouhodobý průměr z let 1971 – 1990. Od března až dubna dochází k poklesu hladin až do října, kdy se u průměru projevily minimální stavy (63 cm pod dlouhodobým průměrem). Od října dochází většinou k mírnému vzestupu hladin. U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v březnu až dubnu (148 % dlouhodobého průměru), minima převážně v září až říjnu (66 % dlouhodobého průměru).

10


3.4 Jakost podzemních vod

Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v tomto kraji v roce 2004 sledováno 23 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 46 vzorků. Lokální překročení normativu B bylo zjištěno u ukazatele NH4+ u 5 vzorků ve 4 lokalitách, u ukazatele NO2– u 2 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele Cl- u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele B u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Ni u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Zn u 1 vzorku v 1 lokalitě a u ukazatele chrysenu u 1 vzorku v 1 lokalitě. Normativ C byl překročen u ukazatele NO2- u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Cl- u 3 vzorků ve 2 lokalitách a u ukazatele Al u 1 vzorku v 1 lokalitě. Koncentrace NO3- přesahující limit pro pitnou vodu byla naměřena u 8 vzorků v 5 lokalitách.

3.5 Zásobování pitnou vodou

Z hlediska potřeby vody a stávající bilance nedochází k nárůstu spotřeby, provozovatelé spíše udávají její snižování nebo stagnaci. Největší producent pitné vody Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., provozující systém Ostravského oblastního vodovodu (OOV), vykazuje v současné době přebytek 1500 l/s. Mezi hlavní provozovatele vodovodů pro veřejnou potřebu v kraji patří Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., Ostravské vodárny a kanalizace, a. s., BRVOS Bruntál s. r. o., Krnovské vodovody a kanalizace s. r. o., OKD, a. s., člen koncernu KARBON INVEST, a. s., AQUAstop, v. o. s., Městské inženýrské sítě Studénka, a. s., VODA – svazek obcí. Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě se pohybuje kolem 95 %. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN 75 7111. I v roce 2004 docházelo vlivem modernizace vodovodních řadů ke snižování ztrát na vodovodních potrubí.

Tabulka 2: Výroba a užití pitné vody 2004 Objem vyrobené pitné vody (mil. m ) 3

Počet obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů (tis. obyvatel) Ztráty vody ve vodovodních sítích (%)

91,927 1 203,747 15,6

voda

11

3.6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Plocha (km2)

Podíl na ploše kraje (%)

Beskydy

576,0

10,4

Jeseníky

276,6

5,0

Jablunkovsko

147,3

2,7

Graf 3: Plocha jednotlivých chráněných oblastí přirozené akumulace vod (%)

Jablunkovsko Jeseníky Beskydy

V roce 2004 nedošlo k žádné změně o proti roku 2003.

3.7 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů

V tomto kraji bylo sledováno 41 profilů na řekách Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Olešná, Stonávka, Zlatá Opavice, Podolský potok a Černý potok. Ve IV. a V. třídě byly ze skupiny A nejčastěji zařazeny AOX, celkový fosfor a NL 105°C, těchto tříd dosáhlo okolo 50% měřených profilů. Na dolním toku Olše a Stonávky byly v V. třídě zařazeny chloridy. Látkami skupiny A jsou v tomto kraji velmi znečištěny profily Hvozdnice – ústí, Jičínka – Kunín, Olše – Věřňovice a Ostravice – Ostrava. Na těchto profilech byly 2/3 ukazatelů ze skupiny A zařazeny do IV. a V. třídy. Přibližně polovinu ukazatelů měly v těchto třídách profily Lučina – Slezská Ostrava, Odra – Svinov a Petřkovice, Olše – Český Těšín a Olše – ústí. Naopak velmi málo znečištěny byly všechny tři profily na Moravici, Lučina – Žermanice, horní tok Ostravice, Odra – Jakubčovice, Olešná – ústí, Stonávka – Stonava, Opava Krnov a Podolský potok – Jamartice. Ve skupině B bylo sledováno 14 profilů a pouze u jediné látky dosáhly hodnoty II. třídy. Na všech ostatních profilech všechny sledované látky splnily limity pro I. třídu.

12


Ve skupině C byl na profilu Olše – Věřňovice IV. třídě hodnocen veškerý mangan, olovo, kadmium, zinek, v V. třídě pak veškeré železo. Veškeré železo dosáhlo V. třídy i na profilu Odra – Polanka, na profilu Olše – Český Těšín, zinek dosáhl hranice této třídy. Skupina D: chlorofyl ve IV. a V. třídě byl na Odře mezi Polankou a Petřkovicemi a na profilech Hvozdnice – ústí a Ostravice – Ostrava. Enterokoky byly sledovány na 5 komplexních profilech, pouze na profilu Odra – Jakubčovice splnily limit odpovídající II. třídě. Na ostatních čtyřech profilech překročily jejich C90 hodnotu 46 KTJ/ml a zařadily se tím do V. třídy. Tabulka 4: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů Skupiny ukazatelů

A

B

Počet měřených profilů

41

14

Třída jakosti

C

D

39

39 5

% I

0

93

0

II

12

7

46

21

III

22

0

23

49

IV

20

0

23

8

V

46

0

8

18

Graf 4: Jakost povrchových vod

100

V I IV II III III IV II V

80 60 40

I

20 0

A

B

C

D

Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A - Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B - Specifické organické látky, 200 C - Kovy a metaloidy, D - Mikrobiologické a biologické ukazatele Mobilní zdroje Třídy jakosti: I - Neznečištěná voda, II - Mírně znečištěná voda, III - Znečištěná voda, Malé zdroje 150 IV - Silně znečištěná voda, V - Velmi silně znečištěná voda

Střední zdroje

100 50

Velké zdroje voda 13 Emise celkem

3.8 Odpadní vody

K dodržení požadavků daných platnou legislativou na úseku vodního hospodářství jsou limitujícími ukazateli především nutrienty obsažené v odpadních vodách. Hlavními provozovateli kanalizací pro veřejnou potřebu jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., Ostravské vodárny a kanalizace, a. s., BRVOS Bruntál s. r. o., Krnovské vodovody a kanalizace s. r. o., OKD, a. s., člen koncernu KARBON INVEST, a. s., AQUAstop, v. o. s., Městské inženýrské sítě Studénka, a. s., MOS s. r. o. a JAST – Jan Strádal. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 78 % obyvatel a na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod (ČOV) 67 % obyvatel. Převážná část obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad 10 000 EO mají vybudovanou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické bázi a ČOV. Se změnou legislativy v roce 2003 byly zahájeny akce vedoucí k intenzifikaci čistícího procesu. Tabulka 5: Vypouštěné odpadní vody (mil. m3) 2004 Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových

104,042

Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací

72,603

z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod)

67,629

Odpadní vody čištěné na ČOV (vč. srážkových vod)

98,229

Graf 5: Typy odpadních vod dle vypouštění a jejich množstevní zastoupení

Odpadní vody čištěné na ČOV (vč. srážkových vod) Z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) Odpaní vody vypouštěné do veřejných kanalizací Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových

Tabulka 6: Obyvatelé bydlící v domech napojených na veřejnou kanalizaci (v tis. obyvatel) 2004

14

Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci

927,633

z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV

798,382


Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v roce 2004 V návaznosti na zpřísňování limitů kvality vypouštěné vody se provádějí rekonstrukce ČOV a pokračuje se v přepojování kanalizačních sběračů, včetně budování nových sítí. V roce 2004 byla v kraji dokončena a uvedena do provozu jedna významnější stavba ke snížení znečištění vypouštěného v odpadních vodách - rekonstrukce ČOV Kopřivnice, trvale uvedena do provozu v listopadu 2004.

3.9 Havárie

V roce 2004 bylo zaevidováno na území kraje celkem 30 havárií, při nichž došlo k ohrožení či znečištění vod, což je o 32 méně než v roce 2003. Z toho bylo zaznamenáno 22 havárií se znečištěním vod povrchových a 1 havárie se znečištěním vod podzemních. Úniky ropných látek byly zjištěny v 9 případech do vod povrchových a v 1 případě do vod podzemních. Únik látek s obsahem těžkých kovů, chlorovaných uhlovodíků aj. nebyl zaznamenán. Tabulka 7: Havarijní úniky závadných látek 2004 Počet havarijních úniků celkem

z toho úniky:

30

- do vod podzemních

0

- do vod povrchových

21

- ropných látek

9

- těžkých kovů

0

- chlorovaných uhlovodíků

0

voda

15

4 Půda

Půda Půda Půda P 16


Územní plánovací činnost a důsledné posuzování požadavků pořizovatelů územních plánů a následných změn, patří nadále k významným nástrojům ochrany zemědělského půdního fondu. Požadavky investorů prosadit své zájmy při pořizování územní plánovací dokumentace se nemění (nesnižují) a zábory zemědělské půdy jsou požadovány zejména pro účely realizace podnikatelských areálů, dopravních – liniových staveb i bytové zástavby. Významným cílem snahy vlastníků nemovitostí o prosazení svých zájmů při procesu schvalování územních plánů a jejich změn, je docílit zhodnocení pozemků. V tomto směru, ne vždy úspěšně, sehrává svoji roli sám pořizovatel (obec), který mnohdy přejímá požadavky zájemců o změnu funkčního využití území (fyzických i právnických osob), aniž by se na změně (tvorbě) svého sídelního celku sám aktivně podílel. Zábory zemědělské půdy jsou zpravidla požadovány mimo zastavěná území obcí, a to v návaznosti na volnou zemědělskou krajinu. Jen velmi obtížně se z hlediska státní správy daří uplatnit základní zásadu ochrany zemědělské půdy umisťovat stavby do stavebních proluk a na nezemědělských pozemcích. Významnou úlohu v tomto směru sehrávají majetkoprávní vztahy, kdy pozemky vhodné z hlediska ochrany zemědělské půdy pro zástavbu, jsou těmito vztahy blokovány. Co se týče rozsáhlých a opuštěných ploch, vzniklých v sídelních útvarech po předchozí průmyslové (důlní) činnosti nejsou z hlediska nákladů, které je nutno vynaložit na případnou sanaci, v popředí zájmů investorů. Tabulka 8: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31. 12. 2004) Druh

2004 %

Zemědělská půda celkem

51,4

z toho: - orná půda - trvalé travní porosty Nezemědělská půda celkem z toho: - lesní půda - vodní plochy Celková výměra

32,2 15,9 48,6 35,5 2,0 100,0

Poznámka: % - uvádí se procentuální podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji.

Půda Půda Půda půda

17

Kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, oddělení agrochemie, půdy a výživy rostlin Opava, průběžně provádí podrobný, plošný, monitoring zemědělských půd z hlediska obsahu cizorodých látek anorganického i organického původu. K výrazným změnám ve sledovaném období nedošlo a postup rozšiřuje poznatky z minulých let. V okrese Karviná nadále pokračuje proces rekultivační činnosti jako nápravy negativních důsledků hlubinného dobývání a dochází ke změnám rekultivačních cílů, především ve prospěch lesnické rekultivace. V podhorských oblastech (okr. Bruntál, Frýdek-Místek), ale i ve svažitých územích, byly nadále z důvodů protierozní ochrany převáděny orné plochy do trvalých travních porostů a rovněž na základě požadavků vlastníků pozemků byly posuzovány a vyjímány pozemky ze zemědělského půdního fondu pro účely zalesnění a následného převodu do pozemků určených k plnění funkcí lesa. Při postupu převodu zemědělských ploch za účelem zalesnění je kromě kvality zemědělské půdy posuzována návaznost na stávající lesní celky.

Příroda Příroda 18


5 Příroda

Příroda Příroda ZÁKLADNÍ INFORMACE

19

V roce 2004 byly dokončeny práce na Koncepci strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje. Koncepce byla zpřístupněna veřejnosti k připomínkám, proběhlo projednání podaných připomínek a následně byla koncepce připravena k projednání a schválení krajským zastupitelstvem. Současně byly v roce 2004 zahájeny práce na Koncepci pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje. Koncepce je zaměřena na plochu dílčích povodí s cílem vymezení prioritních oblastí a návrhu opatření ke zvýšení retence krajiny, omezení erozních smyvů a revitalizaci koryt drobných vodních toků. V roce 2004 byly v působnosti AOPK ČR, středisko Ostrava evidovány 2 MZCHÚ v kategorii NPR (96 ha), 6 v kategorii NPP (286 ha), 38 v kategorii PR (1 261 ha), 41 v kategorii PP (364 ha). Tabulka 9: Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2004) podle Ústředního seznamu ochrany přírody Kategorie

Rozloha (ha)

Národní park (NP) Chráněná krajinná oblast1) (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP)

% z rozlohy MSK

0

0

94 700

17,3

815

0,2

286

0,1

3 012

0,6

414

0,1

Ptačí oblast (PO)

95 914

17,6

Přírodní park

69 630

12,8

) CHKO Poodří, Beskydy – část, Jeseníky - část

1

Managementové práce v rámci péče o MZCHÚ byly v roce 2004 prováděny v NPP Landek, NPP Odkryv v Kravařích, NPP Ptačí Hora, NPP Rešovské vodopády, NPP Šipka, NPP Velký Roudný, NPP Čantoryja a NPP Kaluža. Charakterem se jednalo převážně o biotechnické zásahy (kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu apod.). V NPP Rešovské vodopády byla v rámci managementu zkvalitněna přístupnost území pro veřejnost (oprava mostků, průchodnost stezky apod.). Celkem bylo na realizaci těchto opatření vynaloženo 699 800,- Kč. Z rozpočtu kraje bylo v roce 2004 realizováno celkem 94 projektů v rámci programů: Ochrana druhů stanovišť, Péče o chráněné druhy živočichů, Chráněné části přírody. Celková částka činila 3 937 706,- Kč. Jednalo se většinou o biotechnické zásahy (kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu apod.), např. v PR Svinec, PR Bukovec, PP Váňův kámen, PP Úvalenské louky, PP Kamenec a další. Dále byly instalovány informační tabule a také označníky k jednotlivým PP a PR. Celkem bylo na realizaci managementových opatření vynaloženo 2 067 083,- Kč.

20


III

60

II

40

I

20 0

A bylo také B hrazenoC12 odborných D průzkumů a 15 plánů péče ZCHÚ (např. Z rozpočtu MSK botanický průzkum PP Krasovský kotel, ornitologický průzkum v PP Nové Těchanovice, plány péče v PP Bukovec, PP Kamenec, PP Uhlířský vrch, PR Radim). Celkově byla poskytnuta na tyto 200 Mobilní zdroje práce částka ve finančním objemu 1 204 462,- Kč. Malé zdroje V rámci 150 programu Ochrana druhů a stanovišť byla poskytnuta částka 666 161,- Kč, zejména Střední zdroje živočichy. na transfery obojživelníků, opravy hnízdišť pro ptactvo a péče o handicapované 100 prováděné z Programového financování v MZCHÚ spočívaly Velké zdroje v kosení, výsadZásahy zejména bě a údržbě dřevin. Jednalo se o PP Domorazské louky, PP Kamenárka, PP Liptáňský bludný Emise celkem 50 PP Meandry Lučiny, PP Váňův kámen, PP Věřňovice, PR Pustá Rudná, PR Rezávka, balvan, PR Skučák, NPP Odkryv v Kravařích. Celková vynaložená částka činila 699 200,- Kč. 0

Tuhé látky SO2

NOx

Graf 6: Zvláště chráněná území 80 70 60 50 40 30 20 10 0

CO

VOC

NH3 Přírodní park Přírodní park Přírodní památka Chráněná krajinná oblast Ptačí oblast Přírodní rezervace Přírodnípřírodní rezervace Národní památka Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace Národní přírodní památka Chráněná krajinná oblast Přírodní památka

kategorie Celkem (počet)

Na realizaci opatření z Programu revitalizace říčních ekosystémů byly v roce 2004 poskytnuty prostředky v celkové výši 13 089 000,- Kč. Prostředky byly čerpány na financování rozestavěných akcí - revitalizace toku Kněhyně, revitalizace toku Raduňka, rekonstrukce Bedřichova klauzu a další (6 738 000,- Kč). V roce 2004 byla zahájena také realizace nových akcí, např. revitalizace lokality Zámrklí – Fryčovice, krajinotvorná nádrž Janovice, rekonstrukce rybníku Sedliště a další (5 866 000,- Kč). Formou rozpočtového opatření byla financována příprava revitalizace toku Bílovka v CHKO Poodří (485 000,- Kč). Z Programu péče o krajinu bylo podpořeno 86 žádostí (z celkem 116) v celkové konečné výši 4 757 700,- Kč. Mezi nejpočetnější a současně nejnákladnější realizované akce patřily realizace prvků ÚSES. Dále pak kosení lučních porostů s výskytem vzácných druhů rostlin a ošetřování památných či jinak významných stromů. V roce 2004 bylo na území Moravskoslezského kraje dokončeno mapování biotopů v souvislosti s přípravou vyhlášení soustavy Natura 2000. Značnou část činnosti AOPK ČR, střediska Ostrava, tvořily aktivity související s podporou státní správy – odborná stanoviska, odborné posudky, znalecké posudky, oponentury plánů péče. Mezi významné činnosti patřila také účast v četných pracovních skupinách (Plán v oblasti povodí Odry, Strategie rozvoje města Ostravy), účast při přípravě konferencí (Průmyslová krajina 2004) a organizace seminářů (ÚSES a jeho realizace v krajině).

příroda

21

6 Lesy

Lesy Lesy Lesy Les 22


V roce 2004 zůstává z hlediska poškození lesů nejvýznamnějším abiotickým škodlivým činitelem v Moravskoslezském kraji vítr, dále pak opět sníh, námraza, sucho a škody mrazem. Z biotických činitelů způsobuje největší škody podkorní hmyz na smrku, hlavně lýkožrout smrkový a lýkožrout severský, ale i další kůrovci. Škody způsobené listožravým hmyzem, zejména obalečem dubovým jsou minimální. V roce 2004 se již neprojevují škody pilatkami na smrku. V průměru oproti roku 2003 se zdravotní stav lesních porostů nemění, dochází pouze k lokálnímu kolísání vlivem klimatických faktorů (srážky). V oblasti nižších pahorkatin (Opavsko, Vítkovsko, Ostravsko) stále dochází ke zvýšenému poškození smrku parazitickou houbou václavkou s následnou sekundární aktivizací podkorního hmyzu. Škody na lesních porostech způsobuje i lesní zvěř. Co se týče objemu těženého dříví v Moravskoslezském kraji, výše těžeb se pohybuje okolo 1 mil. m3 bez kůry, celkový průměrný přírůst se oproti roku 2003 nemění a pohybuje se mezi 1,5 – 1,6 mil m3. Těžba tak nedosahuje celkového průměrného přírůstu a dochází ke kumulaci dřevní zásoby. Tabulka 10: Kategorizace lesů (ha) Kategorie lesů

2004

Hospodářské

162 567

Zvláštního určení

25 227

Ochranné

2 286

Graf 7: Celkové emise hlavních znečišťujících látek za rok 2003 (%) Hospodářské Zvláštního určení Ochranné

sy Lesy Lesy Lesy L lesy

23

Tabulka 11: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality (%)

2004

Jehličnaté porosty

0.

9,5

0./I.

27,4

I.

30,1

II.

17,1

III.a

8,2

III.b - IV.

7,7

0.

2,6

0./I.

17,1

I.

35,4

II.

27,7

III.a - IV.

17,3

Listnaté porosty

Vysvětlivky: 0. - Zdravé porosty Stupně poškození: 0./I. - První známky poškození, I. - Mírné, II. - Střední, III.a - Silné, III.b - Velmi silné, IV. - Odumírající porosty

y Odpady Odpady 24


7 Odpady

y Odpady Odpady ZÁKLADNÍ INFORMACE

25

V roce 2004 stoupla v Moravskoslezském kraji celková produkce odpadů v porovnání s rokem 2003 o cca 600 kt. Ke zvýšení došlo zejména v oblasti produkce ostatních odpadů. Struktura produkce odpadů odpovídá struktuře průmyslové výroby, převládajícími oblastmi jsou výroba železa a oceli, výroba elektrické a tepelné energie a související výroba koksu. Moravskoslezský kraj, zejména jeho Ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace je charakteristická řadou probíhajících asanačně rekultivačních staveb (rekultivace starých odvalů a odkališť), kde jsou využívány především odpady a materiály z těžby uhlí, stavební odpady a vybrané druhy odpadů z energetiky. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů, tak i pro odstraňování komunálních odpadů. K největším provozovatelům skládek patří např. společnosti OZO Ostrava s. r. o., SOMA Markvartovice a. s., ELIO Slezsko a. s., EKO – Chlebičov, a. s., Frýdecká skládka, a. s., Depos Horní Suchá, a. s. Uvedené společnosti provozují skládky na základě pravomocných integrovaných povolení. Kromě skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady, např. spalovna nebezpečných odpadů (10 kt/rok) provozovaná společností SPOVO, s. r. o. v Ostravě, zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků provozované ŽDB, a. s. v Bohumíně, dotřiďovací linky společností Nehlsen Třinec, s. r. o. a Frýdecká skládka a. s. a další. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, jejímž provozovatelem je OZO Ostrava s. r. o. Mnohé obce a města, které mají zavedený systém tříděného sběru komunálního odpadu, jsou zapojeny do systému smluv uzavřených se společností EKO-KOM a. s. a využívají jeho finanční podpory. Moravskoslezský kraj patří mezi kraje s průměrným počtem zapojených obcí. Předmětem systému je sběr papírových, skleněných a plastových obalů a odpadů z obalů, přičemž využitelné vyseparované složky jsou dále materiálově využívány. Tabulka 12: Produkce a nakládání s odpadem (tis.t) 2004 O 6 316,7

445,7

Úprava nebo využití odpadu

5 379,0

297,4

737,1

44,2

0,6

14,9

Odstranění skládkováním Odstranění spalováním O – ostatní odpad, N – nebezpečný odpad

26

N

Produkce odpadu celkem


Tabulka 13: Provozované skládky odpadů 2004 Počet provozovaných skládek celkem

30

v tom:

skládky skupiny S - IO

6

skládky skupiny S - OO

15

skládky skupiny S - NO

5

skládky skupiny S - OO + S - NO

2

skládky skupiny S - IO + S - NO

1

skládky skupiny S - IO + S - OO

1

Graf 8: Provozované skládky odpadů skládky skupiny S - IO + S - OO skládky skupiny S - IO + S - NO skládky skupiny S - OO + S - NO skládky skupiny S - NO skládky skupiny S - IO skládky skupiny S - OO

Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 2004 Kromě pokračování provozu stávajících zařízení byl v roce 2004 zahájen provoz nových zařízení pro využívání nebo odstraňování odpadů (např. recyklační dvůr stavebních odpadů v k. ú. Kravaře, kompostárna v Čeladné, autovrakoviště v k. ú. Klimkovice, v k. ú. Prostřední Suchá a v k. ú. Karviná-Město, zařízení na využívání elektroodpadu v k. ú. Petřkovice u Ostravy). U skládek odpadů provozovaných právnickými osobami SOMA Markvartovice a. s. a OZO Ostrava s. r. o. byly v průběhu roku budovány další etapy skládek skupiny S-OO. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, který byl schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje, usiluje o vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství je zpracován na dobu deset let a bude upravován při každé zásadní změně podmínek, z nichž jeho příprava vycházela. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č. 2/2004 zveřejněnou ve Věstníku právních předpisů Moravskoslezského kraje (částka 7), rozeslaném 29. října 2004.

odpady

27

Rozmístění spaloven, zařízení na biologickou dekontaminaci a kompostování odpadů v roce 2004

Spalovny nebezpečného odpadu o kapacitě (t . rok-1) 0 - 200 201 - 500 501 - 1 000 1 001 - 3 000 3 001 - 10 000 Rýmařov

spalovny mimo provoz

Opava

spalovny komunálního odpadu

Dolní Benešov

StudénkaButovice

Zařízení na biologickou dekontaminaci o kapacitě (t . rok-1) nespec. 0 - 10 000

Šenov u Nového Jíčína

nad 10 000

Hlučín Ostrava Karviná Vratimov

Havířov

Bruzovice Příbor

FrýdekMístek

Třinec

Kompostárny o kapacitě (t. rok-1) nespec. 0 - 5 000

Zdroj: VÚV T. G. M. Základní mapa: ArcČR 500 - ARCDATA Praha s. r. o.

nad 5 000

Rozmístění skládek odpadů v roce 2004

Malá Štáhle

S - IO

Holasovice

S - OO

Chlebičov

S - NO

Dolní Benešov

Nový Bohumín Koblov Nové Těchanovice Mariánské Hory Hrušov Havířov Karviná-Doly Moravská Ostrava Dolní Suchá Horní Suchá

S - IO, S - OO S - OO, S - NO

Paskov Místek Staříč Nebory Rychaltice Panenské Nové Dvory Dolní Líštná Štamberk Střítěž u Českého Těšína Kopřivnice Kozlovice Kujavy

S - IO, S - OO, S - NO

Životice u Nového Jičína

prava Doprava D Zdroj: VÚV T. G. M. Základní mapa: ArcČR 500 - ARCDATA Praha s. r. o.

28


8 Doprava

Doprava Doprava ZÁKLADNÍ INFORMACE

29

Silniční komunikační páteř tvoří síť těchto silnic: I/11 Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - hranice Polska, I/48 Hranice - Příbor - Frýdek- Místek - Český Těšín - hranice Polska a nově vznikající tah I/45 Olomouc - Šternberk - Bruntál - Krnov - I/57 Město Albrechtice – Vysoká - hranice Polska, Silnice I/35, s úseky silnice pro motorová vozidla (Rožnov p. R. – hranice ČR/SR), které jsou součástí evropské silniční sítě a důležitými tepnami ve směru sever - jih. V roce 2004 se začala intenzivně budovat na mnoha místech kraje dálnice D47, která by měla být dokončena v roce 2008. Vysokou intenzitu dopravy na některých výše uvedených hlavních silničních tazích Moravskoslezského kraje výrazně ovlivní dokončení výstavby dálnice D47. Na základě Dopravní koncepce kraje je navrhováno podle výsledků periodického hodnocení silniční sítě postupně odstraňovat dílčí závady s cílem dosáhnout určitý standard, a to zejména na silnicích II. a III. třídy, jejichž stav vykazuje nejvíce závad. Jedná se např. o tato opatření: • kontrola, oprava a doplnění vodorovného dopravního značení (zejména střední dělicí a vodicí čáry a vyznačení řadicích prostorů křižovatek), event. aplikace vodorovného značení s akustickým efektem • doplnění značkovacích reflexních knoflíků v dopravně nebezpečných místech • doplnění svislého a vodorovného dopravního značení, drobných stavebních úprav pro zvýšení bezpečnosti dopravy (dělicí ostrůvky u přechodů, optické brzdy aj.) ve vybraných lokalitách • opravy vozovek, jejichž stav je charakterizován stupněm 4 - nedostatečný a 5 – havarijní (výtluky, příčné vlny, podélné vyjeté koleje a prosedliny) • opravy objektů, zejména mostů • dobudování záchytného a vodícího bezpečnostního zařízení, osvětlení aj. • zlepšení rozhledů v prostoru křižovatek, přechodů a křížení (kosení travnatých porostů, ořez stromů či kácení náletových dřevin v rozhledových polích a další). Maximální intenzita dopravy v roce 2004 byla ve městech: • Ostrava, úsek ulice Opavská, 42 tis. vozidel za den • Frýdek-Místek, úsek průběžné komunikace I/48, 41 tis. vozidel za den • Opava, úsek silnice Krnovská, 27 tis. vozidel za den • Karviná, centrum města (I/59), 17 tis. vozidel za den Na území Moravskoslezského kraje se nachází hraniční přechody se Slovenskou a Polskou republikou. Mezi nejzatíženější hraniční přechody se Slovenskou republikou patří: • Mosty u Jablunkova – Slovensko – silniční hraniční přechod • Bumbálka – Slovensko – silniční hraniční přechod • Bílá – Slovensko – silniční hraniční přechod • Mosty u Jablunkova – Slovensko – železniční hraniční přechod

30


Mezi nejzatíženější hraniční přechody s Polskou republikou patří: • Krnov – Polsko – silniční hraniční přechod • Bohumín – Polsko – silniční hraniční přechod • Chotěbuz – Polsko – silniční hraniční přechod • Petrovice u Karviné – Polsko – železniční hraniční přechod Negativní vlivy dopravy a jejího rozvoje obsahují celou škálu vlivů od hluku z dopravy přes emise, prašnost, vibrace, dopravní nehody až po „dělicí“ vliv komunikace v městském prostředí. Tyto negativní vlivy se snaží eliminovat řada návrhů, jedná se např. o celý komplex opatření na podporu hromadné dopravy osob, podporu a ochranu cyklistické a pěší dopravy, soustředění dopravy do vhodných koridorů návrhem obchvatů, návrhy úprav pro dopravní zklidnění průtahů aj. Moravskoslezský kraj má zpracovanou Dopravní koncepci, ve které se rovněž zohledňuje rozvoj alternativních způsobů dopravy – kraj buduje jednotný systém IDS, který by měl být jednak cenově, ale i kvalitativně konkurenceschopný s individuální dopravou. Krajem prochází 3 dálkové cyklistické trasy: Jantarová stezka KČT č. 5, Severní příhraniční cyklotrasa č. 55, 56, Jihovýchodní příhraniční trasa č. 46. Dále krajem vede 8 regionálních cyklotras, které jsou doplněny základní sítí cyklotras. Dopravní koncepce kraje dále vytipovává dalších 13 úseků, které by měly být upraveny pro potřebu cyklistické dopravy nebo nově vybudovány.

doprava

31

Environmental Impact

Assessment

9 EIA

EIAEIA EIA EIA EIA EIA 32


Environmental Impact Assessment je metoda posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Principem posuzovacího procesu je zhodnocení všech předpokládaných přímých i nepřímých důsledků určitého záměru (stavby, technologie) na všechny složky životního prostředí. Metodu a posuzovací proces upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci metody EIA byly v roce 2004 posouzeny tyto záměry: Obchodní a zábavní centra: Aquapark Olešná, Novostavba obchodního centra, Obchodní centrum ul. Opavská, Krnov, Lyžařský areál Frýdlant n.O.- Solárka, MARKET Orlová, Sportovně rekreační areál Ostravice, Lyžařský areál Kopřivnice - Červený kámen, FUN centrum - sportovní a rekreační areál v Polance nad Odrou, EUROSPORTPARK - Frenštát pod Radhoštěm, Modernizace lyžařského areálu SKI Bílá - Mezivodí, Prodejna LIDL Ostrava-Jih Prodejna HOBBY MARKET v Krnově, Aquapark Čeladná. Průmyslové objekty a stavby: Větrné elektrárny v Horním Benešově, Nový závod BLANCO CZ, Ostrava, Mobilní technologická linka KOFAMI servis, spol. s r.o., Průmyslová zóna Čeladná, Bioetanolový závod Mošnov, Instalace podlepovacího a lakovacího stroje na výrobu tabákové fólie, Zařazení mobilního zařízení do procesu rafinace Al taveniny, Logistické centrum Walmark, Plocha pro skladování a úpravu železného šrotu s připravovanou úpravou a zlepšením pracovních podmínek a zabezpečení plochy, Protipovodňová opatření v prostoru Bohumínska, stavba č. 1 - č. 6, Stavba Větrných elektráren Nýdek-Loučka, Průmyslová zóna Hrabová, Rozšíření autobusové provozovny Hranečník DP Ostrava a.s., Rozšíření výroby pozinkovaného drátu ve firmě Bekaert Bohumín s.r.o., Přístavba KJT - hala 6, 7, ACZ Montážní závod osobních počítačů, Výstavba dvou větrných elektráren (VE) v lokalitě Veselí u Oder, Areál firmy WALMARK, a.s. divize potravin, závod Český Těšín, sklad hotové výroby, Stavební úpravy části objektu skladovací haly (Fa Balakom, a.s., Opava Komárov), Stavební dvůr firmy DK1 v Kravařích, Karviná - rozšíření kanalizace, Recyklační dvůr pro demoliční odpady - Karviná, Prodloužení sběrače B do Radvanic, Regenerace území Krnov - kasárna, výstavba lokální infrastruktury, Recyklační středisko společnosti ECOPAK v Ostravě, Skladování a nakládání s odpady v Pržně, Stavební úpravy obchodního objektu č. p. 873 v Karviné, včetně parkoviště, TSR CZECH REPUBLIC s.r.o. - sběr a výkup kovových odpadů sběrna Ostrava, Rozšíření výroby svařovacích drátů v ŽDB a.s., závod Drátovna TND, Skládka TKO II. a III. etapa, Nové Těchanovice, Výrobní hala Shimano v Ostravě Kunčicích, Rozšíření výroby KOVONA SYSTEM, a.s., Aplikace nátěrových hmot. Těžba: Těžba písku v k.ú. Darkovice, Dotěžení zbytkových zásob štěrkopísků v dobývacím prostoru Dolní Lutyně (výhr. lož. Nerad).

A EIA EIA EIA EIA EIA E eia

33

Silnice, železnice, parkoviště: parkoviště prodejny LIDL v Krnově, parkoviště u obchodního centra Frýdlant nad Ostravicí, parkoviště prodejny LIDL Hlučín, přístupová komunikace včetně parkoviště pro rekreační zónu Olešná, parkoviště prodejny LIDL, optimalizace traťového úseku Dětmarovice - Mosty u Jablunkova - státní hranice SR. Zemědělství: Realizace společných zařízení pozemkových úprav ÚSES k. ú. Opavice LBK 2 (část), LBK 3, LBC 196, Středisko živočišné výroby Stará Ves.

Činnost MORAVSK 34


10

Činnost MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE v oblasti péče o životní prostředí

KOSLEZSKÉHO KRAJ ZÁKLADNÍ INFORMACE

35

Koncepční materiály Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí Životní prostředí patří mezi ty oblasti, v nichž jsou důležitá nejen okamžitá opatření, ale také koncepční rozhodování, umožňující optimální postup v dlouhodobějším výhledu. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v uplynulých letech zpracování koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí. Těmito schválenými koncepčními materiály se jednak řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod. V některých případech budou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Moravskoslezský kraj má v oblasti životního prostředí schváleny tyto koncepce: 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Moravskoslezského kraje 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj v rámci schválené Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pronajal své bývalé školy v přírodě pro činnost terénních středisek ekologické výchovy. Tato střediska poskytují řadu služeb a příležitostí všem cílovým skupinám, především však předškolním dětem a školní mládeži. Kraj rovněž finančně podporuje konání konferencí a seminářů v oblasti životního prostředí. V roce 2004 podpořil kraj konání mezinárodní konference – Odpady 21, konferenci Průmyslová krajina, přispěl na konání konference k založení CHKO Jeseníky. Podporuje Stanici pro záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích na Moravě. Finančně participoval také na konání prvního ročníku filmového festival TUR Ostrava, který je věnován trvale udržitelnému rozvoji. Kraj každoročně vyhlašuje dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí. V roce 2004 podpořil 16 subjektů celkovou částkou 1 732 685,- Kč. Dále kraj vyhlásil v roce 2004 dotační program s názvem Drobné vodohospodářské ekologické akce, který byl zaměřen na podporu projektů orientovaných na řešení problémů s čištěním odpadních vod a s odkanalizováním obcí s počtem ekvivalentních obyvatel nižším než 2000.

36


Organizační schéma odboru životního prostředí a zemědělství

Vedoucí odboru Ing. Hynek Orság tel. 595 622 388

e-mail: [email protected]

Oddělení vodního a odpadového hospodářství

Oddělení ochrany ovzduší,

Agendy oddělení: vodní hospodářství, vodovody a kanalizace, odpadové hospodářství

Agendy oddělení:

EIA a IPPC

ochrana ovzduší, posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA),

Oddělení ochrany přírody a lesního hospodářství Agendy oddělení: ochrana přírody a krajiny, Natura 2 000, CITES, myslivost, rybářství, lesní hospodářství

prevence závažných havárií, integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)

Seznam použitých zkratek NOx - oxidy dusíku CO - oxid uhelnatý NH3 - amoniak SO2 - oxid siřičitý VOC - těkavé organické látky PM10 - suspendované částice velikostní frakce 10 O3 - ozón NO2 - oxid dusičitý NH4+ - amonné ionty Cl- - chloridy Ni - nikl Zn - zinek Al - hliník C - uhlík NO3- - dusičnany NO2- - dusitany NL - nerozpuštěné látky ČOV - čistírna odpadních vod EO - ekvivalentní obyvatelé AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

MZCHÚ - maloplošná zvláště chráněná území ZCHÚ - zvláště chráněná území NP - národní park CHKO - chráněná krajinná oblast NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PO - ptačí oblast ÚSES - územní systém ekologické stability S - IO - skládka inertního odpadu S - OO - skládka ostatního odpadu S - NO - skládka nebezpečného odpadu EIA - Environmental Impact Assesement Kt. - kilotuny ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav Qa - dlouhodobé průměry SPA - stupeň povodňové aktivity REZZO - Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 Fax: 595 622 126 E-mail: [email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz

38


Stav. životního prostředí. M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

Recommend Documents