Historická sídla. M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

Historická sídla

M o r av s ko s l e z s k é h o k r a j e

obsah Úvod.................................................................. 2 Město – živý organismus..................................... 3 Městské pamatkové rezervace Nový Jičín........................................................... 4 Příbor................................................................. 8 Štramberk........................................................ 12 Městské pamatkové zóny Bílovec............................................................. 16 Bruntál............................................................. 20 Brušperk........................................................... 24 Budišov nad Budišovkou.................................... 28 Frenštát pod Radhoštěm................................... 32 Frýdek.............................................................. 36 Fulnek.............................................................. 40 Hlučín.............................................................. 44 Hradec nad Moravicí......................................... 48 Karviná............................................................ 52 Místek.............................................................. 56 Moravská Ostrava............................................. 60 Odry................................................................ 64 Opava.............................................................. 68 Ostrava-Poruba................................................. 72 Ostrava-Přívoz.................................................. 76 Ostrava-Vítkovice.............................................. 80 Rýmařov........................................................... 84

Úvod

Město – živý organismus

Moravskoslezský kraj se zapsal do povědomí veřejnosti jako průmyslový region spojený s těžbou černého uhlí a hutnictvím, avšak putováním po jeho území se lze přesvědčit o tom, že se jedná o kraj s pestrou škálou kulturních památek a zajímavých artefaktů reflektujících vývoj lidské společnosti po staletí. Publikace „Historická sídla Moravskoslezského kraje“ vznikala s myšlenkou představit široké veřejnosti architektonicko-urbanisticky a historicky zajímavá a cenná místa tohoto regionu, která byla prohlášena městskými památkovými rezervacemi a městskými památkovými zónami.

Města lze charakterizovat jako živé organismy, které procházejí neustálou přeměnou odrážející potřeby společnosti i jednotlivců v dané lokalitě. Pokud bychom chtěli shrnout vývoj měst po stránce stavební či urbanistické pouze ve zkratce, bylo by to možné následovně: Po příchodu Slovanů vznikala již v 7. století síť hradišť, která v době kolem přelomu tisíciletí přerostla v soustavu správních a církevních center s řadou tržních a řemeslných osad. K zásadnímu rozmachu v rozvoji stavební kultury uvnitř českého státu dochází v průběhu 13. století v souvislosti s převratnými proměnami v oblasti hospodářského života, v souvislosti s utvářením společenské struktury i se změnami na poli politickém. Staré osady, budované ze dřeva, případně s výjimkou kamenného kostelíka, byly rozšiřovány a dostávaly městská práva, která obyvatelům poskytovala určité výhody. Tam, kde další růst nebyl možný, byla zakládána města nová. Tou dobou nastupující gotika se snažila vtisknout už vesměs kamenné a cihelné městské architektuře určitý řád, což však neplatilo absolutně. Koncem 14. století se v městech začala objevovat radnice, znak rostoucí moci měšťanstva. Za renesance byla v 16. století nepřívětivá hradní sídla přebudována v pohodlnější zámky a ve městech začínají vznikat první paláce. Gotická městská zástavba dostala jednotnější vzhled. Promyšlenou kompozici dalo městům až baroko, jeho snaha po mohutném dojmovém účinku vedla však postupně k opuštění středověké funkčnosti a jejímu nahrazení iluzí. Dobou baroka začíná rychlý početní růst skladebných městských prvků (např. morové sloupy). Baroko tak dalo dnešní ráz řadě měst. Od poloviny 18. století začíná barokní patos z architektury vyprchávat a místo něj nastupuje jednoduchá vznešenost klasicismu. Z nevolnictví osvobození venkované přicházejí do měst za prací ve vznikajících továrnách a tomuto přílivu obyvatelstva odpovídají města v 19. století bouráním hradeb a růstem předměstí. Překotný rozvoj techniky přináší urbanismu i architektuře netušené možnosti a nebývalá různorodost architektonických forem přelomu 19. a 20. století je znakem hledání nového obsahu i výrazu, jež by odpovídaly potřebám nové společnosti.

Celé území kraje je protkáno sítí od sebe navzájem poměrně krátce vzdálených měst, z nich tři – Nový Jičín, Příbor a Štramberk – byla prohlášena památkovými rezervacemi a dalších osmnáct památkovými zónami – Bílovec, Bruntál, Brušperk, Budišov nad Budišovkou, Fulnek, Frýdek, Frenštát pod Radhoštěm, Hradec nad Moravicí, Hlučín, Karviná, Místek, Moravská Ostrava, Odry, Opava, Ostrava – Poruba, Ostrava – Přívoz, Ostrava – Vítkovice, Rýmařov. Většinu z výše jmenovaných měst či částí měst lze označit za místa s bohatou historií. Například k nejstarším v celé republice se řadí město Bruntál, jehož existence byla v písemných pramenech poprvé doložena listinou krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, v níž byla udělena městu Uničovu práva podle bruntálského vzoru. Protože z jejího textu plyne, že uničovští začali s mýcením pozemků již deset let před vydáním listiny, lze soudit, že fundace Bruntálu spadá do doby starší, snad nejspíše do let kolem roku 1210. Dále pak jedním z nejvýznamnějších center přemyslovského státu se již v průběhu 13. století stalo město Opava, jehož růst probíhal ve složitém procesu vývoje z předlokačního sídliště ve vrcholně středověké město. Památky na tuto dobu se dochovaly i do současnosti - klášter minoritů s kostelem sv. Ducha a s ním sousedící klášter klarisek, dominikánský klášter, nejstarší jádro kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na území kraje se lze setkat také s ojediněle prohlášenou památkovou zónou, a tou je městská památková zóna Ostrava – Poruba, u které důvody k prohlášení vycházely z ideje dokumentovat nejucelenější dílo socialistického historismu (socialistického realismu) v České republice.

Dnes se k minulosti obracíme proto, abychom se z ní poučili a zároveň se potěšili pohledem na výsledky staleté lidské práce a umělecké činnosti. Musíme se však naučit zachovávat cenné doklady minulosti i pro další generace.

1

2

Nový Jičín

Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín No M ě s t s k á

p a m á t k o v á

r e z e r v a c e

1. Zámek Žerotínů – pohled od hotelu Praha 2. Radniční věž 3. Letecký snímek historického jádra města s vyznačením památkové rezervace 4. Průhled loubím domů na náměstí 5. Anděl v nice na měšťanském domu na náměstí T. G. Masaryka 6. Průhled do nádvoří zámku 7. Tančící Kunvalďané u mariánského sloupu na náměstí 8. Městský dům čp. 32 – Stará pošta

6

3

4

Historické jádro města Nového Jičína bylo již

památkově chráněných domů, kostel a areál Žero-

v 50. letech 20. století považováno za památko-

tínského zámku. Plošný rozsah městské památko-

vě chráněné. Městská památková rezervace však

vé rezervace odpovídá historickému jádru města,

byla prohlášena až v roce 1967. Od roku 1991 byla

vymezenému středověkými hradbami a rozšířenému

památková rezervace doplněna o ochranné pásmo.

po okružní komunikaci, která je komponovaná jako

Zástavbu v tomto chráněném území charakterizu-

reprezentativní třída po vídeňském vzoru, lemovaná

je vzácně ortogonální půdorys, jehož základem je

monumentálními veřejnými budovami, vystavěnými

čtvercové náměstí s loubím po celém obvodu. Z rohů

koncem 19. století.

7

náměstí vybíhá 8 ulic. Za zadní stranou domovních bloků prochází v pravidelném odstupu čtverec

K nejhodnotnějším objektům patří měšťanské domy

obvodových ulic, lemovaných na vnější straně domy,

č. p. 1 – radnice, č. p. 32 – Stará pošta, č. p. 40 – zá-

jejichž parcely již přiléhají k hradbě městského opev-

mek a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie.

nění. Urbanistickou strukturu tvoří řada hodnotných

5

8

N o v ý

J i č í n

1

Příbor

2

F F

Příbor Příbor Příbor Příbor Příbor M ě s t s k á

p a m á t k o v á

r e z e r v a c e

1. Loubí městských domů 2. Náměstí S. Freuda 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové rezervace 4. Kostel Sv. Valentina (piaristický) 5. Pamětní deska na rodném domě Sigmunda Freuda 6. Pohled na kostel Narození Panny Marie 7. Průhled ulicí Politických vězňů na věž kostela Narození Panny Marie 8. Náměstí S. Freuda v popředí sousoší Madony s dítětem a sochy sv. Rocha a sv. Floriána

6

Historické jádro města bylo prohlášeno městskou 3

památkovou rezervací v roce 1989 a ochranné pásmo rezervace, zahrnující historické předměstí mezi historickým jádrem města a řekou Lubinou, včetně části Benátky, bylo vymezeno v roce 1998.

Ústřední prostor města Příbora tvoří téměř čtvercové

4

náměstí s vybíhajícími ulicemi v nárožích, což je sché-

K nejhodnotnějším objektům patří farní kostel Na

ma podobné Novému Jičínu. V urbanistické skladbě

rození Panny Marie s areálem, kostel sv. Valentina,

převažují měšťanské domy, jež doplňují areály kostelů

bývalá piaristická kolej a řada památkově chráněných

a bývalá piaristická kolej. Historický vývoj zanechal

domů na náměstí S. Freuda.

ve městě objekty od renesance až po moderní architekturu 30. let 20. století. K památkově nejhodnot-

7

nějším měšťanským domům patří zástavba náměstí, jehož kamenná etapa byla zahájena ve druhé polovině 16. století. Většina těchto domů je dnes památkově chráněna.

10

5

8

P ř í b o r

11

1

Štramberk

Štramberk Štramberk Štramberk Š M ě s t s k á

p a m á t k o v á

r e z e r v a c e

1. Panoramatický pohled na centrum města 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové rezervace 3. Gotická věž hradu Trúba 4. Průhled městskou uličkou na věž hradu 5. Vstup do Národního sadu 6. Pohled na Náměstí s měšťanskými domy a kostelem sv. Jana Nepomuckého

Mimořádnou hodnotu má soubor dochovaných štramberských roubených domků, které jsou svérázným regionálním typem lidové architektury. Domy byly stavěny z neotesaných loupaných klád ve svažitém terénu na vysokých kamenných podezdívkách. Roubené domy ve vnitřním městě se od 18. století postupně

4

přestavovaly na zděné a to zejména z kamene rozpa2

dajícího se hradu, ve stylu zlidovělého pozdního baroka a klasicismu. Poloha města mimo hlavní dopravní tahy

Štramberk, který je od roku 1969 prohlášen za měst-

měla za následek, že od počátku 20. století se jeho

skou památkovou rezervaci, lze charakterizovat něko-

vzhled téměř nezměnil, takže převážně lidový ráz

lika atributy – jako unikátní dochovaný urbanistický

štramberské stavební kultury zůstal dodnes zachován.

soubor dřevěných i zděných domů situovaných v dramaticky modelovaném terénu pod torzem hradu Trú-

K nejhodnotnějším objektům patří areál zříceniny

ba, tvořící přirozenou dominantu, vnímanou jak z blíz-

hradu Trúba, soubory roubených domů na ulici Horní

kých, tak i dálkových pohledů. Dále je hodnotným

Bašta, Jaroňkova a Zauličí.

přírodně krajinným rámcem, prohlášeným za přírodní

5

park Podbeskydí, a všeobecně známou jeskyní Šipka, která získala statut archeologické rezervace. První písemná zmínka o dané lokalitě pochází z roku 1359 a je v ní deklarována jako castrum Strahlenberg. Již v této listině moravský markrabě Jan Jindřich – bratr Karla IV. v privilegii nařizuje zpustošené podhradí od základu vystavět a opevnit.

14

3

6

Š t r a m b e r k

15

1

2

Bílovec

Bílovec Bílovec Bílovec Bílovec Bíl M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Průhled loubím radnice na Slezské náměstí 2. V jádru renesanční radnice 3. Letecký snímek na centrum města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zástavba v ulici Městský kopec 5. Nika se sochou sv. Floriána na radnici 6. Průhled na věž kostela sv. Mikuláše 7. Detail kování dveří 8. Slezské náměstí s farním kostelem sv. Mikuláše

6

kulturním památkám města. Dochovaná historická 3

zástavba tvoří ve své struktuře významný urbanistický celek a řada domů dodnes dokládá zásadní přestavbu města v klasicistním období.

4

Město bylo založeno na rovině nad řekou Bílovkou

Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb.,

pravděpodobně v 1. čtvrtině 14. století, kdy pánem

o prohlášení území historických jader vybraných měst

Fulnecka a Bílovecka byl Vok z Kravař. Historické

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Bílovci

jádro města má oválný tvar s ústředním obdélníkovým

vyhlášena památková zóna.

náměstím, které současnou podobu a rozsah získalo po 2. světové válce odbouráním bloku domů a sloučením původně hlavního náměstí s náměstím u kostela.

7

Do dálkových pohledů na město se především promítá původně renesanční zámek a v jádru gotický kostel s věží. Tyto dvě dominanty patří společně s původně renesanční radnicí a kaplí sv. Barbory k nejvýraznějším

18

5

8

B í l o v e c

19

1

2

Bruntál

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

6

7

obdélníkové náměstí se nalézá ve středu tohoto půdorysu. Městu dominují věže dvou nejvýznamněj3

ších kulturních památek a to věž farního kostela a věž renesančně barokního zámku. Zástavbu centra města lze hodnotit jako různorodou se zachovalými hod-

1. Náměstí Míru s historickou radnicí 2. Zbytek hradeb v zámeckém parku 3. Letecký snímek centra města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Městský znak na radnici 5. Nádvoří zámku s arkádami a studnou 6. Náměstí Míru s morovým sloupem 7. Úprava zámeckého parku před jihozápadním křídlem zámku

notnými historickými objekty, avšak zejména oblast východně a západně od náměstí byla demolována a nahrazena novou výstavbou. Východně od zámku, dnes oddělen okružní komunikací, se nachází areál piaristického kláštera s kostelem, který patří k cenným dokladům stavebně historického vývoje města.

4

Totéž platí také o dochovaných fragmentech hradebBruntál byl založen markrabětem Janem Jindřichem

ního systému se třemi baštami.

jako zeměpanské horní město kolem roku 1210 pod-

22

le magdeburského práva a patří mezi naše nejstar-


ší městská sídla. Jeho historický půdorys je oválný,


v severní části nepravidelný díky situování městského

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Brun-

hradu, který byl postupně přestavěn na zámek. Téměř

tále vyhlášena památková zóna.

23

5

B r u n t á l

1

2

Brušperk

Brušperk Brušperk Brušperk Brušp M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Budova lékárny 2. Štuková výzdoba městského domu na náměstí Komenského 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Pohled na náměstí 5. Štuková výzdoba městského domu 6. Průhled loubím na náměstí 7. Městský dům č. p. 13 se štukovou výzdobou 8. Městské domy s loubím

6

3

zástavba po obvodu města zdůrazňuje jeho prostorovou kompozici. V literatuře bývá město Brušperk pro svou malebnost nazýváno Lašským Betlémem.

4

Město bylo založeno na hukvaldském panství, na kři-

Po obvodu centra města byla vyhláškou Ministerstva

žovatce cest z Příbora a Opavy do Místku nad řekou

kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území histo-

Ondřejnicí ve 2. polovině 13. století. Počátky města

rických jader vybraných měst za památkové zóny,

jsou spojeny s kolonizační činností olomouckého bis-

ze dne 10. září 1992 vyhlášena památková zóna.

kupa Bruna ze Schauenburka. Uprostřed oválného městského půdorysu je situováno protáhlé lichoběžníkové náměstí, v jehož jedné 7

frontě se u sedmi domů dochovalo i podloubí. Hlavní dominantou města je původně gotický kostel sv. Jiří, přestavěný v 16. a 18. století. U většiny domů zůstaly zachovány historické dispozice a navazující drobnější

26

5

8

B r u š p e r k

27

1

Budišov nad Budišovkou

Budišov nad Budišovkou Budišov n M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

5

2

3

6

1. Panorama města 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Arkýř městského domu 4. Kamenný most 5. Socha sv. Jana Nepomuckého na kamenném mostě 6. Radnice

Vznik a založení města Budišova nad Budišovkou jsou

dominantu. Město se pyšní i dalšími pamětihodnost-

nejasné, lze však předpokládat, že bylo založeno jako

mi, jedná se o radnici z roku 1635, barokní budovu

hornické sídlo, neboť v jeho okolí se těžilo stříbro

fary, dům č. 230, ve kterém sídlí městské muzeum

a olovo. První písemná zmínka o něm pochází z roku

břidlice, a zajímavě řešený kamenný most se sochou

1301. Ze zeměpisného hlediska je město situováno

sv. Jana Nepomuckého.

v kotlině mezi Oderskými vrchy a pohořím Nízkého

Jen v malé části zástavby se dochovaly objekty z obdo-

Jeseníku.

bí baroka a klasicismu. V prostoru náměstí do dnešní

V oválném městském půdorysu je excentricky umís-

doby zůstává jen jedna fronta s městskými objekty

těno téměř čtvercové náměstí. Za nejvýznamněj-

na původní parcelaci.

ší sakrální památku města lze označit farní barokní

30

kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který byl

Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne

postaven v letech 1747 – 1755. Jeho výrazná hmota

1. dubna 2003 byla ve městě s účinností od 1. září

s věží z roku 1847 tvoří charakteristickou krajinnou

2003 prohlášena památková zóna.

31

4

B u d i š o v

n a d

B u d i š o v k o u

1

2

Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm Frenštát M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Letecký snímek centra města 2. Radnice s věží 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Socha sv. Jana Nepomuckého 5. Mariánský sloup se zlidovělou sochou Panny Marie 6. Zástavba na náměstí Míru 7. Pohled na náměstí Míru s věží farního kostela sv. Martina

5

3

Město bylo založeno ve 13. století na mírném ostro-


hu mezi říčkami Lomná a Strouha. Ve středu nepra-

1. září 2003 byla ve městě s účinností od 1. září 2003

videlného oválu je situováno lichoběžníkové náměstí,

prohlášena památková zóna.

kterým procházela obchodní cesta. Hlavní dominanty tvoří farní kostel a radnice, typickou siluetu dotváří filiální kostel mimo území historického města. Díky velké stavební aktivitě v posledních letech se z vlast6

ního města dochovala v zásadě jen zástavba lemující náměstí, u níž se kromě dokladů složitého stavebního vývoje dochovala v omezeném množství i podloubí.

34

4

7

F r e n š t á t

p o d

R a d h o š t ě m

35

1

2

Frýdek

Frýdek Frýdek Frýdek Frýdek Frýd M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Zámecké náměstí s kašnou a sochou sv. Floriána 2. Detail štukové výzdoby městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Bohatě zdobený štít městského domu 5. Fasády městských domů v ulici Zámecká 6. Průčelí zámku 7. Příklad štukové výzdoby městského domu 8. Průhled ulicí Farní

stojí na středověkých parcelách a některé mají pozdně

6

renesanční nebo raně barokní jádro se síňovou dispozicí. Za hlavní dominanty Frýdku lze označit původně 3

gotický kostel s vysokou věží a goticko-renesanční zámek s věží. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění a zástavba v centrální části města dokladuje

Dnešní dvojměstí Frýdek-Místek vzniklo v roce 1943

stavební vývoj města od renesance.

sloučením dvou dříve samostatných měst, moravské-

4

ho Místku a slezského Frýdku. Řeka Ostravice, která

Na území historického jádra Frýdku je vyhláškou

městem protéká, tvořila až do roku 1928 zemskou

Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení

hranici mezi Moravou a Slezskem – Frýdek se nalézá

území historických jader vybraných měst za památ-

na jejím pravém břehu, Místek na levém.

kové zóny, ze dne 10. září 1992 vyhlášena památ-

Město Frýdek bylo založeno lokací na návrší nad

ková zóna.

řekou Ostravicí v 1. polovině 14. století. Frýdek byl

7

vystavěn na zeleném drnu současně s hradem mezi lety 1327 - 1339. V nepravidelně oválném půdorysu je situováno rozlehlé obdélníkové náměstí, které obklopují jedno a dvoupatrové domy, částečně s půdními polopatry. Tyto domy

38

5

8

F r ý d e k

39

1

2

Fulnek

Fulnek Fulnek Fulnek Fulnek Fulne M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Komenského náměstí s kašnou 2. Hřbitovní kaple sv. Rocha 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Tzv. Knurrův dům 5. Hřbitovní kaple sv. Rocha 6. Radnice s věží 7. Fulnecký zámek 8. Sloup sv. Trojice

6

3

4

Město bylo založeno v údolí na pravém břehu Husího

ho náměstí, dochovaly se dodnes některé významné

potoka před rokem 1293 na křižovatce cest z Opa-

objekty – barokní kostel, augustiniánský klášter, bra-

vy do Nového Jičína a z Oder do Bílovce. Hlavními

trský sbor s kaplí a palác zv. Knurrův. Vcelku zdařilá

dominantami jsou renesanční zámek s barokním

výstavba města mu v 50. letech 20. století alespoň

předzámčím, umístěný na vysokém ostrohu nad měs-

zčásti vrátila jeho urbanistické a prostorové hodnoty.

7

tem, a barokní areál bývalého kapucínského klášte-

42

ra, který tvoří urbanistickou a krajinnou protiváhu


zámeckého areálu. Přestože v závěru 2. světové války


a těsně po ní došlo téměř k úplnému zničení původ-

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992 byla ve Ful-

ní měšťanské zástavby v prostoru téměř čtvercové-

neku vyhlášena památková zóna.

5

8

F u l n e k

43

1

2

Hlučín

Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Fragment městského opevnění 2. Farní kostel sv. Jana Křtitele v pohledu z parku 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Radnice na náměstí Míru 5. Budova farního kostela 6. Evangelický kostel 7. Průhled ulicí Ostravskou 8. Průčelí zámku

6

3

Město bylo založeno v rovinatém terénu ve druhé

roku 1535, podtrhují rozsahem dochování fortifikač-

polovině 13. století. Podstatnou součást jeho ovál-

ního systému jedinečnost tohoto sídla.

né dispozice tvoří obdélníkové náměstí. V dálkových

4

pohledech se v panoramatu památkové zóny nejvíce


uplatňuje v jádru gotický farní kostel sv. Jana Křtitele


s věží. K významným stavbám ve městě patří trojkří-

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Hlu-

dlý, původně renesanční zámek a radnice. Přestože

číně prohlášena památková zóna.

se z původní historické městské zástavby již mno-

7

ho nezachovalo, řadí je jeho urbanistická struktura i dochované historické objekty mezi hodnotné soubory v kraji. Zbytky středověkého opevnění včetně fragmentů řady bašt, z větší části postavených kolem

46

5

8

H l u č í n

47

1

2

Hradec nad Moravicí

Hradec nad Moravicí Hradec nad M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Letecký pohled na zámek 2. Průhled zámeckou branou na náměstí Městečko 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Církevní základní škola sv. Ludmily 5. Tzv. Bílá věž 6. Kostel sv. Petra a Pavla 7. Spodní konírny a tzv. hodinová věž 8. Zástavba náměstí Městečka

prezentuje pseudogotický styl. Tento soubor staveb

6

včetně hodnotného přírodně krajinářského parku 3

byl prohlášen národní kulturní památkou. Charakter sídla dotváří trojlodní, v jádru renesanční farní kostel sv. Petra a Pavla. Městská zástavba díky řadě přesta-

Město vzniklo na významné archeologické lokali-

veb již nemá výraznější historické hodnoty, zůstalo

tě na ostrožně nad řekou Moravicí a potokem Hra-

však zachováno původní urbanistické uspořádání.

dečnou, která byla významným opěrným bodem

4

na obchodní cestě a dlouhodobě ovládala okolní


kraj. První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku

1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 pro-

1060. Nad městem se vypíná a výrazně zasahuje do

hlášena v Hradci nad Moravicí památková zóna.

krajiny zámecký areál, sestávající z komplexu budov tzv. Bílého zámku a tzv. Červeného zámku. Bílý zá7

mek se starším jádrem původního gotického paláce si po několika přestavbách do současnosti nese převážně empírovou podobu. Komplex budov Červeného zámku z režného zdiva s monumentální průjezdní branou postavený až v 80. a 90. letech 19. století

50

5

8

H r a d e c

n a d

M o r a v i c í

51

1

2

Karviná

Karviná Karviná Karviná Karviná M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

6

7

vané stavby včetně radnice s renesanční věží patří k nejvýznamnějším kulturním památkám města. 3

Převratné změny ve vývoji města, ale i celé oblasti, přinesl roku 1776 nález černého uhlí na Karvinsku.

4

Město Fryštát, tj. historické jádro Karviné, bylo za

V jižní části oválné půdorysné dispozice historického

loženo za těšínského vévody Měška z dynastie těšín-

města se nachází náměstí ve tvaru písmene L. Téměř

ských Piastovců ještě před rokem 1305. Strategicky

třetina jeho urbanistické a prostorové kompozice

výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních

centra města byla v poslední době nahrazena novou

cest z Uher do severních oblastí Slezska až k Baltu

výstavbou pravoúhlé půdorysné dispozice, diametrál-

z něj učinila významné středisko obchodu a řeme-

ně odlišné od původní. V řadě domů se dochovaly

sel. Fryštát se stal hned po Těšínu druhým sídelním

původní konstrukce dřívějších stavebních etap. Sou-

knížecím městem. Patrně již ve 14. století byl obvod

částí památkové zóny jsou rozsáhlé plochy zámecké-

města opevněn hradbami, příkopy a dvěma branami,

ho a lázeňského parku.

1. Průčelí zámku od náměstí T. G. Masaryka 2. Radniční věž na náměstí 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zámecká budova 5. Litinová kašna a radniční věž 6. Kostel sv. Petra z Alkantary (mimo památkovou zónu) 7. Průhled ulicí Fryštátskou

tato fortifikace se však nedochovala. Jedinou zděnou

54

stavbou v té době byl farní kostel, situovaný v jihozá-

Pro historické jádro města Karviné byla vyhláše-

padním rohu náměstí. Předpokládá se, že v místech

na památková zóna vyhláškou Ministerstva kultu-

původního hradu byl u městských hradeb v blízkosti

ry č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992. Zóna byla

kostela vybudován renesanční zámek. Obě jmeno-

od 1. září 1993 doplněna o ochranné pásmo.

55

5

K a r v i n á

1

2

Místek

Místek Místek Místek Místek Místek M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Náměstí Svobody se sochou Panny Marie a věží kostela sv. Jakuba 2. Průhled loubím městských domů na náměstí 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Nová zástavba v ulici J. V. Sládka 5. Dřevěná rozeta na vstupních dveřích městského domu 6. Náměstí Svobody 7. Štuková výzdoba městského domu 8. Průhled loubím na náměstí Svobody

6

3

4

Město je situováno na mírné terénní vyvýšenině


na levém břehu řeky Ostravice a bylo založeno


na obchodní dálkové trase před rokem 1267. V jeho

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla pro

historickém jádru se nachází téměř čtvercové náměstí.

historické město Místek vyhlášena památková zóna.

Hlavní dominantu tvoří původně gotický kostel s věží. Většina měšťanských domů je dokladem složitého stavebního vývoje a zdobí je podloubí. Hodnoty urba7

nistické a krajinářské byly potlačeny vybudováním výškově nepřiměřené obytné zástavby v posledních letech v okolí původního historického jádra.

58

5

8

M í s t e k

59

1

2

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava Moravská Ostr M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Masarykovo náměstí v popředí s morovým sloupem 2. Štuková kartuš s letopočtem výstavby městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Příklad secesní výzdoby fasády městského domu 5. Vila Tereza na Černé louce 6. Farní kostel sv. Václava 7. Průčelí budovy Divadla A. Dvořáka 8. Arkýř městského domu – příklad stavebního vývoje z přelomu 19. a 20. století

6

3

4

Město vzniklo v první polovině 13. století na rovina-

ská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž

tém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku

nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku

s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází

20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku

z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je

a s ním příliv finančního kapitálu umožnily přestavbu

situováno původně obdélné, dnes demolicemi rozší-

celého města. Výsledkem je ustálená výšková hladina

řené do půdorysu L náměstí, jemuž vévodí renesanční

budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně.

7

věž, dřívější radnice. Z poloviny 13. stol. pochází kostel sv. Václava na dnešním Kostelním náměstí. Ve 3. čtvr-


tině 14. století bylo město obehnáno hradbami se tře-

o prohlášení území historických jader vybraných

mi bránami (Kostelní, Vítkovickou a Hrabovskou). Ještě

měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla

na přelomu 14. a 15. století byly jedinými kamennými

v Moravské Ostravě prohlášena památková zóna.

budovami v dřevěném městě kostel a hrad. Měšťan-

62

5

8

M o r a v s k á

O s t r a v a

63

1

Odry

Odry Odry Odry Odry Odry Odry O M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

5

6

2

Město bylo založeno ve 14. století na místě sídla Vyhnalov. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno obdélníkové náměstí, lemované v převážné míře původní měšťanskou zástavbou, která prošla složitým stavebním vývojem. Hlavní dominantu města utváří v jádru gotický kostel s věží, barokní zámek

3

1. Náměstí T. G. Masaryka s radnicí 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Příklad velmi zdobné štukově řešené nadokenní římsy 4. Průhled ulicí Kostelní s malebnými domy 5. Pohled na náměstí T. G. Masaryka 6. Budova fary se sochou sv. Floriána

z 18. století byl bohužel v roce 1964 zbořen. Do současnosti se dochovaly fragmenty středověkého hradebního systému včetně jedné bašty.

Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Odrách prohlášena památková zóna.

66

67

4

O d r y

1

2

Opava

Opava Opava Opava Opava Opava O M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Minoritský klášter se zahradou 2. Zdobné průčelí městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zdobná nadokenní římsa s archivoltou řešenou v podobě maskarona domu na Ostrožné ulici 5. Budova radnice s renesanční věží 6. Výstavní budova Slezského zemského muzea 7. Průčelí kostela sv. Vojtěcha a v popředí morový sloup 8. Horní náměstí s dominantou farního kostela a budovou městského divadla

měšťanských domů. K historickým akcentům města patří městská věž, která se stala součástí radnice z roku

6

1903, Sobkův a Blücherův palác, stará zemská sněmovna, palác bývalé zemské vlády, budovy Slezského 3

divadla a muzea, obchodní dům Breda a dům bývalé obchodní komory. Na konci 2. světové války byla

První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce

značná část historického jádra zničena a téměř třetina

obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy,

objektů byla postavena v posledních dvaceti letech.

pochází z roku 1195, městské zřízení pak dokládá lis-

4

tina z roku 1224. Počátkem 14. století vzniklo v rám-


ci České koruny Opavské knížectví a Opava se stala


jeho administrativním centrem.

za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Opa-

V oválné půdorysné dispozici historického centra měs-

vě vyhlášena památková zóna, která byla doplněna

ta jsou umístěna dvě téměř obdélníková náměstí. Far-

od roku 1996 o ochranné pásmo.

ní kostel Nanebevzetí Panny Marie, minoritský kos-

7

tel a klášter, dominikánský kostel s klášterem vznikly ve 13. a 14. století a spolu s areálem jezuitské koleje s gymnáziem a kostelem vytvářejí charakteristickou siluetu městu. Významně se do obrazu města zapsala i renesance, což dokazuje množství dochovaných

70

5

8

O p a v a

71

1

2

Ostrava-Poruba

Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba O M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Letecký snímek monumentálního objektu zv. oblouk 2. Pilíře a polosloupy s iónskými hlavicemi zdobí průčelí domů 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny Ostrava-Poruba 4. Průjezd objektem zv. oblouk 5. Ukončující sekce objektu zv. oblouk 6. Průjezd v bytové zástavbě na Hlavní třídě 7. Pohled na věžičku objektu zv. oblouk 8. Porubský zámek

6

3

První zmínka o vsi Porubě pochází z roku 1377, kdy

1957 byly s Porubou sloučeny obce Třebovice a Pust-

náležela k Třebovicím, avšak její počátky můžeme klást

kovec a současně byla tato nová obec připojena jako

několik desetiletí nazpět. Průmyslový rozmach Morav-

nový správní obvod k městu Ostravě.

ské Ostravy a jejích okolních obcí v druhé polovině

4

19. a na počátku 20. století však podstatně neovlivnil


zemědělský charakter obce. Významným předělem


je rok 1951, kdy byla Poruba pro svou významnou

hlášena v Ostravě-Porubě památková zóna.

polohu blízko průmyslového centra Ostravy určena 7

za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 obyvatel. Poté bylo plánovitě v několika etapách vystavěno město ve stylu monumentálního socialistického historismu a socialistického realismu. V roce

74

5

8

O s t r a v a - P o r u b a

75

1

2

Ostrava-Přívoz

Ostrava-Přívoz Ostrava-Přívoz Os M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

6

3

4

7

1. Farní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s farou 2. Příklad řešení nároží městského domu s arkýřem a štítovým vikýřem 3. Letecký snímek zástavby s vyznačením hranice památkové zóny 4. Ukázka architektonického ztvárnění nároží 5. Štukově bohatě zdobený arkýř 6. Průhled Nádražní ulicí 7. Štít arkýře ve stylu neobaroka

Přívoz jako vesnice byla poprvé zmiňován v roce 1377,

Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém

do městské podoby se začal utvářet až v návaznosti

období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci histori-

na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2. polo-

zujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900 byl Přívoz

vině 19. století.

povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské

Podkladem pro výstavbu městského souboru byl

Ostravě. Tato urbanistická lokalita patří mezi nejhod-

regulační plán významného architekta a urbanis-

notnější na území Ostravy.

ty Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty jako kostel a radnici. Kompoziční princip vychází


z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komu-


nikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníko-

hlášena v Ostravě-Přívoze památková zóna.

vé náměstí s dominujícím dvojvěžím farního kostela.

78

79

5

O s t r a v a - P ř í v o z

1

2

Ostrava-Vítkovice

Ostrava-Vítkovice Ostrava-Vítkov M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Vítkovická radnice s gotizujícími a romantickými prvky 2. Technologická zařízení vysokých pecí 3. Letecký snímek tzv. Dolní oblasti s vyznačením hranice památkové zóny 4. Budova bývalé fary 5. Farní kostel sv. Pavla, v popředí vodárenská věž 6. Pohled na zástavbu v ulici 1. máje 7. Technologická zařízení vysokých pecí 8. Obytné domy v tzv. štítové kolonii

6

3

4

Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra

urbanistických plánů, které byly součástí stejně vel-

a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná poloha Vít-

korysých koncepcí a reforem společenských a sociál-

kovic, blízkost bohatých kamenouhelných ložisek,

ních. Prostorový koncept je založen na principu volné

dostatek vodní energie z řeky Ostravice a železné rudy

zástavby v zeleni, ovšem s tradičními městotvornými

v Pobeskydí rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup

prvky, jako je náměstí a ulice.

započal ve Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pud-

Zvláštností, typickou pro Ostravu, je soubor jedineč-

lovací pece, první toho druhu v rakouské monarchii.

ných technických památek, areálů dolů a hutí s domi-

Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné

nantními těžními věžemi a vysokými pecemi, prorůs-

změny v hospodářském a společenském životě dosud

tajícími městem.

7

chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město.


Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby.


V letech 1876 až 1901 vzniklo ve Vítkovicích prů-

hlášena v Ostravě-Vítkovicích památková zóna.

myslové město na zelené louce podle velkorysých

82

5

8

O s t r a v a - V í t k o v i c e

83

1

Rýmařov

Rýmařov Rýmařov Rýmařov Rýma M ě s t s k á

p a m á t k o v á

z ó n a

1. Náměstí Míru s radnicí 2. Letecký snímek centra města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Severovýchodní fronta domů na náměstí 4. Renesanční radnice s věží 5. Příklad zástavby na náměstí Míru 6. Štuková výzdoba průčelí domu 7. Jihovýchodní fronta domů na náměstí

5

2

Město lze nalézt na protáhlém návrší nad Podolským


potokem a poprvé je jmenováno v roce 1351. Půdo-


rys jádra města lze charakterizovat jako pravidelný

hlášena v Rýmařově památková zóna.

s lichoběžníkovým náměstím, jemuž dominuje původně renesanční radnice. K významným památkám se 3

řadí také farní kostel sv. Michala. Hodnotná měšťanská zástavba, která prošla řadou úprav v jednotlivých obdobích, se zachovala zejména v prostoru náměstí.

6

Nedaleko od města lze nalézt centrální barokní kostel Navštívení Panny Marie V lipkách. V posledních letech došlo ke značnému znehodnocení panoramatu města výstavbou obytných panelových domů v těsné blízkosti historického jádra.

86

4

7

R ý m a ř o v

87

Vydavatel: Moravskoslezský kraj Foto: Štefan Špic Realizace a design: Agentura API s.r.o. © 2005

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Kontaktní osoba: Ing. Koščáková Jitka Tel.: 595 622 465 Fax: 595 622 427 E-mail: [email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz

Historická sídla. M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

Recommend Documents