Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje. Závěrečná zpráva z výzkumu

Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje Závěrečná zpráva z výzkumu

OBSAH 1..

6.2. Původní rodinné podmínky biologické matky�� 50

Úvod – cíle výzkumu�� 3

1.1. Stručně o Nadaci Sirius �� 4

7..

1.2. Stručně o MEDIAN �� 4

7.1. Hodnotový systém rodiny �� 56

1.3. Metodika a cíle výzkumu �� 5

7.2. Přístup k životu a spokojenost�� 58

2..

7.3. Mediální chování�� 62

Ohroženost českých rodin�� 7

8..

2.1. Konkrétní ohrožení a problémové situace – výskyt .

Postoje k životu, mediální chování�� 56

Postoj k dětem a výchově �� 65

8.1. Hodnotový systém ve vztahu k dětem �� 65

v běžné populaci�� 7

8.2. Spokojenost dítěte a výchovný styl�� 65

2.2. Konkrétní ohrožení a problémové situace – srovnání .

8.3. Získávání informací o výchově�� 74

běžné populace a ohrožených rodin v péči NO�� 11

9..

2.3. Skupiny rizik a jejich výskyt – v běžné populaci .

Řešení rizikových situací�� 76

a v ohrožených rodinách v péči NO�� 11

9.1. Vyhledávané typy řešení rizikových situací�� 76

2.4. Provázanost skupin rizik – v běžné populaci�� 12

9.2. Znalost a subjektivní hodnocení pomocných organizací�� 78

3..

Ekonomická situace, zadlužení a bytové podmínky rodin�� 14

10.. Shrnutí �� 81

3.1. Složení a úplnost rodiny�� 14

Seznam spolupracujících organizací:�� 83

3.2. Příjem domácnosti a náklady�� 14 3.3. Subjektivní chudoba – obtíže ve vycházení s příjmem �� 17 3.4. Úvěry, půjčky a spoření domácnosti�� 18 3.5. Bytové podmínky a majetkové poměry�� 21 4..

Komunikace v rodině�� 24

4.1. Komunikace dospělých a její témata�� 24 4.2. Komunikace s dětmi �� 26 4.3. Spory a hádky a zapojení dětí do nich�� 28 5..

Rodinné aktivity �� 34

5.1. Činnosti o víkendu a ve volném čase�� 34 5.2. Aktivity s dítětem �� 38 6..

Původní rodina biologických rodičů�� 45

6.1. Původní rodinné podmínky biologického otce�� 45

1

Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje Závěrečná zpráva z výzkumu Autor: Median, s.r.o. a kolektiv Copyright: Nadace Sirius Grafické zpracování a tisk: Graftis - grafika a tisk, s.r.o. Rok vydání: 2016 ISBN: 978-80-906468-1-0 2

1. ÚVOD – CÍLE VÝZKUMU „Děti jsou budoucností nás všech, každé si zaslouží mít krásné dětství a šťastný život.“ (Jiří Šmejc, předseda správní rady . Nadace Sirius) Nadace Sirius si při svém vzniku v roce 2008 předsevzala jako své hlavní poslání pomáhat dětem, které v životě štěstí neměly. Po celou dobu svého působení podporuje a sama realizuje řadu projektů, které přispívají ke zlepšování nesnadného života dětí sociálně znevýhodněných i dětí se zdravotním postižením. Ve svých aktivitách se primárně zaměřuje na prevenci, tedy na předcházení negativním vlivům, a na ochranu dítěte před nepříznivými okolnostmi jeho života. Pro posouzení kvality života dítěte je nutné zhodnotit všechny okolnosti, které na ni mají vliv, a pojmenovat takové situace, jež ohrožují jak dítě samotné, tak i celou rodinu jako vzájemně propojený organismus, který dítě ovlivňuje a formuje. Důležitou součástí pomoci dětem je včasná identifikace . kritických míst v jejich životě a snaha o nalezení cest k systematickému řešení konkrétních situací, které povedou k eliminaci problémových situací v rodinném prostředí. V roce 2012 tak vznikl projekt nazvaný Primární prevence ohrožení rodiny, který usiluje o nalezení takových opatření, aby k ohrožení rodiny a dítěte pokud možno vůbec nedocházelo. Stěžejní strategií tohoto projektu bylo zrealizování rozsáhlého celorepublikového výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat aktuální situaci v českých rodinách s alespoň jedním dítětem do dvanácti let. Na základě získaných dat se podařilo zjistit, jaká je současná životní situace rodin v České republice.

Výzkum poskytl jedinečné informace o stavu české rodiny, které umožní analyzovat její životní a finanční situaci, hodnoty, rodinné aktivity, názory a postoje i subjektivně vnímaná ohrožení. Získaná data pomohou vyhodnotit rizika, která dítě v rodině ohrožují. Na základě výsledků výzkumu se tak nabízí nová možnost . pomoci ohroženým rodinám založená na exaktních údajích. Závěry výzkumu otevírají prostor k uplatnění nových metodických postupů zaměřených na konkrétní pomoc ohroženým rodinám, včetně motivace rodiny k přijetí odborné pomoci. Nadace Sirius dlouhodobě podporuje takové aktivity, které jsou inovativní a progresivní, a iniciuje činnosti, které mají . potenciál zásadně ovlivnit vývoj v řešení dětské problematiky v dlouhodobém horizontu. V návaznosti na výsledky výzkumu připravuje další aktivity, které usilují o nalezení účelných opatření, která povedou k pozitivním a trvalým změnám v postupech při pomoci rodinám a dětem a mohou mít celospolečenský dosah. Nadace Sirius děkuje všem organizacím, které se zapojily do celorepublikového výzkumu. Díky jejich spolupráci se podařilo získat jedinečná data, která poskytla aktuální obraz o stavu české rodiny a pomohla získat informace o rizikových faktorech, které dnešní rodinu ohrožují. Mimořádné poděkování patří organizacím uvedeným v závěru této zprávy.

3

1.1 Stručně o Nadaci Sirius

1.2 Stručně o MEDIAN

Nadace Sirius se zapojila mezi organizace charitativního sektoru v červnu 2008. Za dobu své existence Nadace Sirius podpořila 25 projektů v celkové výši 64 543 760 Kč. Z toho vyhlásila 5 otevřených grantových řízení, na základě kterých bylo podpořeno 18 projektů v celkové výši 52 069 664 Kč, a udělila 7 přímých grantů v celkové výši 12 474 096 Kč. Nadace Sirius, vedena snahou aktivního působení v oblasti problematiky ohrožených dětí, založila Obecně prospěšnou společnost Sirius, o. p. s., (OPS Sirius), jejímž posláním je realizovat projekty, které povedou ke zlepšení a rozvoji kvality života dětí. Jednou z prioritních aktivit je vyhledávat oblasti, kde je pomoc nejpotřebnější, hledat chybějící řešení a činit potřebné kroky.

MEDIAN, s. r. o., je česká nezávislá soukromá společnost založená v roce 1993, s významným postavením na trhu v České i Slovenské republice. Realizuje všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů trhu a výzkumů veřejného mínění. MEDIAN je realizátorem rozsáhlých výzkumů sledovanosti médií v České republice, a to MEDIA PROJEKTu (sledovanost tisku) . a RADIO PROJEKTu (sledovanost rozhlasových stanic). Dále od roku 1997 realizuje rozsáhlý výzkum spotřebního a mediálního chování a životního stylu MML-TGI. Od roku 2013 MEDIAN také provozuje elektronické pasivní měření sledovanosti TV, rozhlasu . a internetu adMeter. MEDIAN je oficiálním partnerem Kantar Group v České republice a na Slovensku, členem Intersearch, ESOMAR a SIMAR. Kromě mediálních a marketingových výzkumů je aktivní také v sociální a politické oblasti – realizuje výzkumy pro přední české neziskové organizace (Nadace Sirius, Člověk v tísni, Glopolis, Hate Free), média (ČT, ČRo, RTVS, MF DNES), vzdělávací instituce (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého) a akademické instituce (Sociologický ústav AV ČR, CERGE-EI, Centrum dopravního výzkumu a jiné). MEDIAN má vlastní softwarové oddělení, které vyvíjí nástroje pro analýzu dat z kvantitativních výzkumů, marketingové a mediální plánování, organizaci a nákup mediálních časů.

Jedním z dalších projektů Nadace Sirius je projekt Primární prevence ohrožení rodiny zaměřený na hledání, nalezení a realizaci takových opatření, která povedou pokud možno k úplné eliminaci ohrožení rodiny a dítěte. Součástí projektu jsou mj. následující aktivity: • Výzkum v České republice: Predikce ohrožení rodiny (2014–2015) • Konference: Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje . (červen 2016) Expertní tým projektu: Kamila Badová, MUDr. Pavel Biskup, Ing. Vít Černý, . Mgr. Markéta Jírová Exnerová, DiS., Mgr. Helena Fialová, . PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D., RNDr. Pavel . Charamza, CSc., Ing. Dana Lipová, Mgr. Alexandra Matějková, Mgr. Michaela Svobodová, Ph.D., Mgr. Jana Vožechová, Ph.D.

Na výzkumu Predikce ohrožení rodiny se podíleli zejména: • Miloš Staněk – koncepce, základní metodologie projektu, dotazník • Daniel Prokop – sociologické konzultace k projektu, metodologie výběru respondentů, analýza dat a sociologická . 4

• • • •

Druhou část výběrového souboru tvořily rodiny (dále je nazýváme „ohrožené rodiny v péči NO“), které byly osloveny přes neziskové organizace, jež se zaměřují na pomoc rodinám s dětmi v pěti rizikových oblastech (závislost na alkoholu, rozvodové problémy, kriminalita, pobyt ve výchovných zařízeních, velké problémy ve škole). Zvolených pět oblastí bylo vybráno proto, že v oficiálních statistikách (MŠMT, ČSU a další) existují údaje, z nichž lze odhadnout prevalence těchto typů problémů v populaci dětí a rodin s dětmi. Podle výše uvedených typů ohrožení byly stanoveny kvóty na základě existujících dat o míře závislostí, rozvodovosti, kriminalitě, počtu dětí v pobytových zařízeních a problémech s chováním dětí ve školách. Kvóty byly stanoveny podle daného typu ohrožení a podle kraje České republiky (bylo tedy přihlíženo k regionálnímu rozložení). Podle stanovaných kvót byly také oslovovány neziskové organizace, které se zabývají různými typy těchto problémů. Populace ohrožených rodin v péči NO by tedy měla zhruba odpovídat populaci rodin, které se institucionálně potýkají s těmito typy problémů. Celkem byly dotázány rodiny zrekrutované přes více než jedno sto neziskových organizací. Odchylka vzorku ohrožených rodin v péči NO od jejich cílové populace může být způsobena rozdílnou ochotou různých typů rodin odpovídat. To však není na závadu, protože skupina ohrožených rodin v péči NO ve výzkumu slouží zejména jako referenční skupina k běžné populaci a pro rozšíření vzorku rodin zasažených nějakými problémy, které umožní robustnější modelování rizik.1 Cílovou osobou (to je osobou, která odpovídala na otázky v dotazníku) byla v každé rodině osoba, která nejvíce pečuje .

interpretace výsledků a shrnující práce na výsledcích . projektu Luděk Rambousek, vedoucí projektový manažer – koordinace prací na projektech Eva Kšírová a Kristýna Šeflová – koordinace terénních prací Marek Olos – zpracování dat Blanka Vančurová – analýza dat a zpracování výstupů, včetně této zprávy

1.3 Metodika a cíle výzkumu Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci v českých rodinách . s alespoň jedním dítětem ve věku do 12 let v České republice tak, aby bylo možno stanovit faktory rodinného prostředí, které vedou k rizikovým situacím v rodině majícím vliv na dítě, a dále specifikovat faktory, které zabraňují vzniku rizikových situací (takzvané protektivní faktory). Za tímto účelem bylo nutné popsat životní a finanční situaci rodin, jejich aktivity, názory a postoje, subjektivně vnímané ohrožení, definovat situace, které rodinu ohrožují, a identifikovat znalost odborné pomoci a důvěru v ni, ochotu a dobu jejího využití. Zároveň byly stanoveny dvě cílové skupiny výzkumu, aby bylo možné všechny rizikové i resilientní faktory srovnat u rodin, které se s žádnou krizovou situací dosud nesetkaly, a u rodin, které jsou již ohrožené vznikem některé z dále uvedených krizových situací. Cílovou skupinou výzkumu byly rodiny s alespoň jedním dítětem ve věku do 12 let. Jednou částí výběrového souboru rodin – dále ji nazýváme „běžná populace“ – byl reprezentativní výběrový soubor rodin z celé České republiky, který byl vybírán metodou kvótního výběru na základě kraje, místa bydliště, velikosti obce, kde rodina žije, a věku dítěte.

1) Částí projektu, který není obsažen v této zprávě, je vytvoření scoringu / modelu, jaké faktory v rámci rodiny posilují jejich rizikovost.

5

o dítě, ke kterému byly vztahovány odpovědi v dotazníku. Tento výzkum byl realizován kvantitativní metodou dotazníkového šetření. Dotazování vzorku rodin z běžné populace probíhalo kombinací metod CAPI (osobní dotazování vyškoleným tazatelem s pomocí laptopu) a CAWI (on-line dotazování na panelu respondentů MEDIAN). V rámci vzorku ohrožených rodin v péči NO probíhalo dotazování čistě metodou CAPI, a to zejména přímo v sídlech neziskových organizací, přes které byly tyto rodiny rekrutovány. V první etapě výzkumu byla dotazována běžná populace. Sběr dat probíhal od 20. září 2014 do 28. ledna 2015 a celkem bylo dotázáno 5 002 respondentů.

Ve druhé etapě byly dotazovány ohrožené rodiny v péči NO. Sběr dat probíhal od 3. prosince 2014 do 16. listopadu 2015 a celkem bylo dotázáno 1 421 respondentů. Výsledné datové soubory byly nakonec matematicko-statistickými metodami převáženy tak, aby byly minimalizovány odchylky získaného výběrového souboru od ideálních kvótních požadavků. K dispozici jsou tak tři datové soubory: • Datový soubor rodin ze vzorku Běžné populace • Datový soubor rodin ze vzorku Ohrožených rodin v péči NO • Datový soubor spojených dat všech rodin dotázaných během výzkumu

6

2. OHROŽENOST ČESKÝCH RODIN 2.1 Konkrétní ohrožení a problémové situace – výskyt v běžné

ných problémech mohou být občas ovlivněni snahou o sociálně žádoucí odpovědi, je nutné čísla o prevalenci problémů chápat spíše jako Graf č. 1 minimální odhady v běžné populaci.

populaci

Ve výzkumu bylo sledováno celkem 21 problémových situací, jejich výskyt, opakování a řešení. Nejčastější situací, které jsou dotazované rodiny běžné populace vystavené, je rozchod nebo rozvod s partnerem, v naprosté většině je však tento problém již vyřešen. Rozvod či rozchod zažilo okolo 22 % domácností ve výzkumu. To zhruba odpovídá podílu manželství, která se podle ČSU rozpadnou do osmi let trvání (což je díky cílové populaci cca střední doba soužití partnerů ve výzkumu). S prospěchovými problémy dítěte ve škole se někdy setkalo 12 % dotázaných, s dlouhodobými vážnými problémy s chováním dítěte v domácnosti 11 % rodin. Pátou nejčastější situací jsou kázeňské problémy dítěte ve škole – celkem je přiznává 9 % respondentů. Se šikanou ve škole (či ve školce) se podle deklarací rodičů někdy setkalo 8 % dětí do 12 let z běžné populace. Viz graf č. 1. Pokud problémy spojené se školou zkoumáme na rodinách, které referovaly o dítěti ve školním věku (7–12 let), tak se tato čísla dle očekávání zvětšují. Kázeňské problémy dítěte přiznává 14 % domácností a o šikaně potomka ve škole ví 12 % domácností. Mezi dětmi 11–12 let, které již prošly prvním stupněm školy, je to přitom 17 % (kázeňské problémy), respektive 14 % (šikana). Viz graf č. 2. Uvážíme-li, že rodiče, kteří ve výzkumu odpovídali, občas nemusí zejména o šikaně svého potomka vědět a v referování o ji-

Graf č. 1. Procento rodin zasažených problémovou situací Zasaženo celkem

Běžná populace, N=5002 Rozchod s partnerem

1

Rozvod manželů

1

2

13

2

Prospěchové problémy dítěte ve škole

3

3

Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti (neposlouchá, dělá si, co chce, odmlouvá, je drzé) 2

Problémy se šikanou ve škole

0 1

Ztráta kamarádů ve škole

1

Dítě nekomunikuje s dospělými členy domácnosti

1

3 2

2

1

2

Záškoláctví dítěte Jiná závislost (např. hr. autom., karty…) dosp. člena domácnosti

3 1

1

Psychické násilí vůči dítěti

0 1

1

1

Kriminalita dospělého člena domácnosti 0 1

Problémy dítěte se zákonem 00 1 Pobyt dítěte ve výchovném zařízení 00

7

4%

1 2

Závislost dospělého člena domácnosti na drogách 0 1

Pobyt ve vězení dospělého člena domácnosti 0

4%

2

1

3% 2%

2%

2%

1 1

2% 2%

1% 1%

5% 4%

4%

3

1 1

Fyzické násilí vůči dítěti 0 1

6%

2

Fyzické násilí mezi dospělými členy domácnosti 0 1 1

9%

8%

4

2

11 %

8% 5

1

1

Problémy dítěte s cigaretami

6

1

Psychické násilí mezi dospělými členy domácnosti

12 % 4

7

Závislost dospělého člena domácnosti na alkoholu

15 %

6

4

Kázeňské problémy dítěte ve škole

17 %

12

aktuálně opakovaně v posledních 3 letech jednou v minulosti

Graf č. 2. Procento rodin někdy zasažených problémovou situací – podle věku dítěte Běžná populace, N=5002

Zasaženo celkem

17 %

Rozchod s partnerem

15 %

Rozvod manželů

12 %


11 %

Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti

9%


8%


8%


6%


5%

Psychické násilí mezi dospělými členy domácnosti Závislost dospělého člena domácnosti na alkoholu

4%

Fyzické násilí mezi dospělými členy domácnosti

4%


4% 4%

Záškoláctví dítěte

3%

Jiná závislost (např. hr. autom., karty…) dosp. člena dom.

Fyzické násilí vůči dítěti

2%


2%

Celkem

Závislost dospělého člena domácnosti na drogách

2%

dítě ve věku 0–6 let

Kriminalita dospělého člena domácnosti

2%

dítě ve věku 7–12 let

2%

Pobyt ve vězení dospělého člena domácnosti

1%

Problémy dítěte se zákonem

1%

Pobyt dítěte ve výchovném zařízení 0

5

10

15

8

20

Značné rozdíly v celkovém výskytu jednotlivých situací i době či opakování jejich výskytu byly nalezeny mezi různými typy rodin. Všechny sledované situace se méně vyskytují v rodinách, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči. Ve většině zkoumaných problémů se jedná o rozdíl statisticky významný – tedy rodiny s oběma biologickými rodiči jsou i v populaci (nejen ve vybraném vzorku) méně zasaženy těmito problémy. . Viz graf č. 3. Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti a kázeňské problémy dítěte ve škole se vyskytují výrazně častěji v rodinách s novým partnerem než v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem bez partnera. V těchto neúplných rodinách se naopak signifikantně více objevují problémy se šikanou ve škole.

Graf č. 3. Procento rodin někdy zasažených problémovou situací – podle typu rodiny2 Běžná populace, N=5002

Zasaženo celkem

12 %


11 %

Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti 9%

Kázeňské problémy dítěte ve škole 8%


8%

Ztráta kamarádů ve škole 6%

Dítě nekomunikuje s dospělými členy domácnosti 5%


4%


4%


4%


4%

Záškoláctví dítěte 3%

Jiná závislost (např. hrací automaty, karty…) dosp. čl. dom.

2%


2%


2%


2%


Celkem

2%


dítě žije s oběma biologickými rodiči

1%


dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera)

1%

Pobyt dítěte ve výchovném zařízení 0

jiný typ rodiny 5

10

15

2) Rozchod a rozvod s partnerem není zobrazen, protože je jasné, že jsou zasažené rodiny s jedním biologickým rodičem.

9

20

Graf č. 4 dalším dokumentu na šířku Graf č.v4. Procento rodin někdy zasažených problémovou situací a vyřešení či nevyřešení problémů – podle typu rodiny Dítě žije s oběma biologickými rodiči, n=3595

Běžná populace Prospěchové problémy dítěte ve škole

7%


6%

4%


6%


6%


2%

2%

4%


2%


2%

2% 2%

2%

8%


2%

1% 3%

1 %1 % 1 %

Závislost dospělého člena domácnosti na drogách 1 %1 % 1 % Kriminalita dospělého člena domácnosti

1 %1 % 1 %


1 %1 % 1 % 1% 0 %1 %

Pobyt dítěte ve výchovném zařízení 0 0%%1 %

4%

10 %

2%

6%

4%

6%

3%

3%

4%

2% 3%

nevyřešili

3% 3%

2%

16 %

2%

5%

1% 5%

9%

2%

9%

2%

7%

3% 3%

5%

4%

4% 2%

3%

2% 2%

vyřešili

2%

1% 3%

nevyřešili

2%

2%

1% 2%

3%

2%

14 %

13 % 11 %

10 %

10 %

10 %

7% 4%

3%

Zasaženo celkem

7% 5%

3%

11 %

7%

1% 4%

1% 4%

5%

5%

2%

1% 4%

4%

8%

8%

1% 6%

4% 3%

21 %

11 %

10 %

3%

5%

vyřešili

10 %

10 %

7% 9%

4%

19 %

2% 7%

7%

Jiná závislost (např. hrací automaty, karty…) dosp. čl. dom. 1 % 1 % 2 %

2 % 0 %2 %

8%

11 % 5%

Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera), n=1080

Zasaženo celkem 5%

13 %

2% 1% 3% 2%


10 %

3%

2%


15 %

6%

3%



11 %

1% 8%

5%



4%

Dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem, n=273

Zasaženo celkem

8%

5% 5%

4% vyřešili

4%

nevyřešili

1% 3%

1 %1 % 2 %

1% 4%

1 %1 % 1 %

1 %1 % 2 %

1% 0 %1 %

1% 0 %1 %

naznačuje, že mohly být důvodem (alkoholismus, násilí) rozpadu starých manželství či jejich důsledkem (prospěchové problémy). Konkrétně u alkoholismu je ovšem nejvyšší podíl těch, které tento problém zatím nevyřešily, v rodinách s biologickým rodičem a jeho novým partnerem. Alkoholismus tedy je často také aktuálním problémem v nových partnerstvích. Viz graf č. 4.

Kromě frekvence zásahu se jednotlivé typy rodin liší i v míře vyřešení nebo nevyřešení problému. Se závislostí dospělého člena domácnosti na alkoholu, s fyzickým i psychickým násilím mezi dospělými členy a s prospěchovými problémy ve škole se signifikantně častěji setkali v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem (s partnerem i bez) oproti rodinám s oběma biologickými rodiči. Často jsou tyto problémy už vyřešeny, což 10

2.2 Konkrétní ohrožení a problémové situace – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

2.3 Skupiny rizik a jejich výskyt – v běžné populaci a v ohrožených rodinách v péči NO

Je samozřejmé, že v ohrožených rodinách v péči NO je výskyt sledovaných situací výrazně častější. Je však zajímavé, že i proporční rozdělení výskytu je v těchto rodinách diametrálně odlišné od běžné populace. Zatímco v běžné populaci mezi problémy dominují problémy komunikačního charakteru a partnerské neshody, v ohrožených rodinách v péči NO jsou výrazně častější Graf č. 5 problémy, které se přenášejí do chování dítěte, jeho závažné nekomunikace s rodiči, velkých problémů ve škole a podobně.

Pro identifikaci jednotlivých skupin rizik, kterým jsou rodiny vystaveny, bylo vypočítáno šest základních skupin. Seskupením konkrétních problémů z výše popisované baterie problémů a dalších rizikových situací zkoumaných v dotazníku, aby odpovídaly definici těchto oblastí, jsme dostali jednotlivé skupiny, jak je popsáno v tabulce 1. TAB 1. Konstrukce skupin rizik z jednotlivých problémů

Graf č. 5. Procento rodin někdy zasažených problémovou situací – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO 17 %

Rozchod s partnerem


8%


8%


5%


5%


4%


4%


4%

Jiná závislost (např. hrací automaty, karty…) dosp. čl. dom.

3%


3%


2%


2%


2%


2%


1%

Pobyt dítěte ve výchovném zařízení

1%

Dlouhodobé nebo vážné hádky s dítětem Dítě nekomunikuje s dospělými členy domácnosti

39 %

33 %

Výchova

33 %

6%


Dlouhodobé nebo vážné spory a hádky s dítětem

41 %

9%


Dlouhodobé nebo vážné spory a hádky v domácnosti

44 %

11 %


Nedostatek komunikace s dítětem

35 %

12 %


Rodina se potýká nebo se potýkala s:

Komunikace

58 %

15 %

Rozvod manželů

Skupina rizik

22 %

Špatné vztahy mezi sourozenci

21 %

Vážné výchovné problémy s dítětem v domácnosti (dělá si, co chce, nekomunikuje)

19 %

14 % 21 %

Dítě dlouhodobě neplní svoje domácí povinnosti

9%

10 % 13 %

Problémy se sexuálním zráním dítěte Dítě nesplňuje očekávání

47 %

běžná populace

Útěk dítěte z domova

ohrožené rodiny v péči NO

Opakované útěky dítěte z domova

12 %

Sebevražedné tendence dítěte

8%

Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti (neposlouchá, dělá si, co chce, odmlouvá, je drzé či sprosté na rodiče a podobně)

8%

4%

5%

11

Škola

Dítě má/mělo problémy s vrstevníky

ohroženy rodiny ze vzorku běžné populace zdravotními problémy dítěte, následuje škola a komunikace. Samozřejmě ohrožené rodiny v péči NO trpí jednotlivými typy signifikantně více. V případě školy, komunikace a výchovy je výskyt v těchto rodinách až čtyřikrát častější než v běžné populaci, v případě skupiny násilí a kriminalita dokonce sedmkrát.

Dítě nemá/nemělo dostatek kamarádů Prospěchové problémy dítěte ve škole Kázeňské problémy dítěte ve škole Problémy se šikanou ve škole Záškoláctví dítěte Ztráta kamarádů ve škole Závislosti

Dítě tráví více jak 3 hodiny denně u počítače (internetu, her)

Graf č. 6. Procento rodin aktuálně ohrožených jednotlivými skupinami rizik – srovnání běžné populace a ohrožených rodin č. 6 NO vGraf péči

Dítě má/mělo problém/y s alkoholem Dítě má/mělo problém/y s drogami Dítě má/mělo problém/y s hracími automaty, hazardními hrami a podobně Problémy dítěte s cigaretami


Výchova


Závislosti

Problémy se zákonem dítěte

Násilí a kriminalita

53 %

12 %

Komunikace

Dítě pije alkohol

22 %

15 %

Škola

Dítě kouří Násilí a kriminalita

15 %

Zdravotní problémy

53 %

12 %

11 % 2%

46 % 27 %

14 %

běžná populace


Pobyt dítěte ve výchovném zařízení Zdravotní problémy

Problémy se sexuálním zráním dítěte

2.4 Provázanost skupin rizik – v běžné populaci

Sebevražedné tendence dítěte Vážný zdravotní problém dítěte

Důležitá je také vzájemná provázanost jednotlivých skupin. Mezi rodinami běžné populace, které jsou ohrožené zdravotními problémy dítěte, se jich zároveň 30 % potýká s problémy dítěte ve škole a podobný podíl (27 %) s problémy ve výchově. Častý je mezi těmito rodinami i problém se závislostmi a komunikací v rodině.

Bylo dítě v posledních 12 měsících léčeno v nemocnici? (min. na 14 dní nebo opakovaně) Dítě je postižené Dítě užívá pravidelně léky Zdravotní stav dítěte je špatný (hodnoty „spíše“ nebo „zcela špatný“)

V běžné populaci je 37 % rodin, které jsou aktuálně ohroženy alespoň jednou ze šesti sledovaných skupin rizik.3 Nejvíce jsou

3) Pětina (20 %) rodin v běžné populaci je ohrožena 1 skupinou, 17 % dvěma či více skupinami zároveň.

12

blému násilí a kriminality se ukazuje, že rodiny z běžné populace, které jím trpí, zároveň masivně trpí i všemi dalšími typy problémů. Těchto rodin je však v běžné populaci minimum.

Vzájemně jsou nejprovázanější skupiny výchova a škola. 53 % rodin s rizikem „výchova“ je i ve skupině rizik škola a naopak 44 % rodin s rizikem „škola“ je i ve skupině rizik výchova. U pro-

Graf č. 7

Graf č. 7. Vzájemná provázanost jednotlivých skupin rizik (řádková %)



Škola

Komunikace

Výchova

Závislosti

100 %

30

24

27

17

5

Škola (n=724)

31

100 %

35

44

33

9

Komunikace (n=623)

29

41

100 %

43

32

10

Výchova (n=601)

34

53

44

100 %

37

12

Závislosti (n=545)

24

44

37

41

100 %

7

Násilí a kriminalita (n=100)

40

65

63

69

40

100 %

Běžná populace, N=5002 Zdravotní problémy (n=755)

13

3. EKONOMICKÁ SITUACE, ZADLUŽENÍ A BYTOVÉ PODMÍNKY RODIN 3.1 Složení a úplnost rodiny

je zde úplných (polovina oproti běžné populaci), 49 % byly neúplné rodiny s jedním biologickým rodičem a 11 % žije s biologickým rodičem a jeho novým partnerem. Vyskytují se zde i jiné typy rodin (pěstounské, žijící s prarodiči), které jsou celkově v běžné populaci zastoupeny minimálně. Viz graf č. 8.

3.1.1 Běžná populace V dotázaných rodinách z běžné populace žilo v průměru 1,87 dospělého člena domácnosti a 1,67 dítěte. Relativně málo se vyskytují domácnosti extrémní velikosti – tedy se 2 členy (12 %)4 a domácnosti se 6 a více osobami (3 %). Tomu odpovídá typologie rodin – 72 % tvořily úplné rodiny s oběma biologickými rodiči, 22 % neúplné rodiny s jedním biologickým rodičem (častěji matkou) a 6 % rodiny s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem. Viz graf č. 8. Stojí za povšimnutí, že ve vzorku běžné populace5 bylo více neúplných rodin z ekonomicky nejslabšího českého regionu Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj).

3.2 Příjem domácnosti a náklady 3.2.1 Běžná populace Ačkoli rodiny s dětmi patří mezi typy domácnosti, které jsou v Česku výrazně více ohroženy chudobou, většina dotázaných rodin z běžné populace má čisté měsíční příjmy, které ji dostávají nad hranici příjmové chudoby a chrání před těžkou materiální deprivací. Celkem 54 % dotázaných běžných rodin, které specifikovaly kategorii příjmu, mělo čisté měsíční příjmy nad 30 tisíc Kč.

3.1.2 Srovnání běžných rodin a ohrožených rodin v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO se svojí strukturou významně liší. V průměru v nichž žije 1,56 dospělého a 1,82 dítěte. Mají tedy významně méně dospělých členů a větší počet na nich závislých dětí. Oproti běžné populaci jsou v nich také více zastoupené domácnosti extrémních velikostí – 23 % byly domácnosti dvou členů a 6 % domácnosti se 6 a více členy. Rozdílný poměr dospělých členů a dětí vychází z toho, že ohrožené rodiny v péči NO často již prošly rozpadem. Jen 36 % rodin

3.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO byly rekrutovány přes organizace, které se zabývají nefinančním typem ohrožení a většinou situací dětí (viz Úvod). Srovnání s běžnou populací však ukazuje, že tyto typy ohrožení s ekonomickou nestabilitou domácnosti často souvisejí. Takřka polovina (49 %) ohrožených rodin v péči NO žije v příjmovém pásmu do 20 tisíc Kč čistého měsíčně, které větší rodiny nechrání před chudobou. Jen menšina (28 %) žije z příjmů nad 30 tisíc Kč čistého měsíčně.

4) Tyto rodiny jsou tvořené jen referenčním dítětem ve věku 0–12 let a vychovávajícím rodičem, který odpovídal ve výzkumu. 5) Vzorek byl reprezentativní i v rámci krajů, a to z hlediska velikosti místa bydliště a vzdělání hlavy domácnosti.

14

Rozdíl v příjmech je částečně dán rozdílnou strukturou rodin (více rodin s jedním dospělým členem), ale majoritně tím, že v rámci stejných typů rodin mají domácnosti ze vzorku ohrožených rodin v péči NO nižší příjmy. A to díky nezaměstnanosti

dospělých členů, jejich nižšímu vzdělání a kvalifikaci a častějšímu situování rodin do ekonomicky zaostalých regionů (Severozápad aj.), které obecně trpí nezaměstnaností a chudobou až třikrát více než bohatší regiony ČR.

Graf č. 8. Struktura rodin – běžná populace a ohrožené rodiny v péči NO

Dítě vyrůstá v domácnosti: S oběma biologickými rodiči 19 %

S jedním biologickým rodičem–matkou S biologickou matkou a jejím novým partnerem, který není biologickým otcem dítěte

5%

S jedním biologickým rodičem–otcem

3% 5%

S biologickým otcem a jeho novou partnerkou, která není biologickou matkou dítěte

1% 1%

S jedním rodičem–pěstounem–matkou

0% 1%

V jiné rodinné situaci

72 %

36 %

44 %

10 %

běžná populace ohrožené rodiny v péči NO

1% 3%

15

Graf č. 9. Čistý měsíční příjem domácnosti (z respondentů, kteří neodmítli odpovědět) – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Pod 10 000 Kč

10 000–19 999 Kč

4% 10 %

15 % 39 %

27 %

20 000–29 999 Kč

30 000–39 999 Kč

40 tisíc a více

24 %

28 % 15 %


26 % 13 %

16

3.3 Subjektivní chudoba – obtíže ve vycházení s příjmem

3.3.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Horší objektivní příjmový stav domácností ze vzorku ohrožených rodin v péči NO se promítá také do vyšší intenzity subjektivní chudoby. Obtíže ve vycházení s příjmem deklaruje 70 % ohrožených rodin v péči NO a 28 % má velké obtíže. Tento rozdíl vychází z objektivních rozdílů v příjmové situaci běžné populace a ohrožených rodin v péči NO. Stejně jako v běžné populaci si totiž na velké obtíže ve vycházení s příjmy stěžuje přes 40 % domácností s příjmem do 20 tisíc Kč a jen minimum s příjmy nad 30 tisíc. Těch je však mezi ohroženými rodinami v péči NO výrazně méně.

3.3.1 Běžná populace I rodiny z běžné populace relativně často referují obtíže ve vycházení s příjmem (57 %). Jen málo z nich ovšem mluví o „velkých obtížích“ (14 %). Subjektivní chudoba přitom není jen neopodstatněnou stížností či důsledkem špatného hospodaření na straně výdajů domácnosti. Subjektivní chudoba totiž silně souvisí s objektivní (tedy s nízkými příjmy). Velké obtíže ve vycházení s příjmem deklaruje v běžné populaci přes 40 % rodin s čistým měsíčním příjmem do 20 tisíc Kč Graf č. 10 a jen zanedbatelné množství rodin s čistým příjmem nad 30 tisíc Kč.

Graf č. 10. Obtíže ve vycházení s příjmy – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace

5%

Ohrožené rodiny v péči NO

5%

0

38 %

43 %

25 %

10

velmi snadno

14 %

42 %

20

30

40

50

spíše snadno

17

28 %

60

spíše obtížně

70

80

90

velmi obtížně

100

3.4 Úvěry, půjčky a spoření domácnosti 3.4.1 Běžná populace Zatížení domácnosti dluhy a na druhé straně její zabezpečení do budoucnosti spořením je kromě příjmů jednou z podstatných složek ekonomické stability rodin. Nějaký typ spoření mají přibližně dvě třetiny rodin z běžné populace. Nejčastěji jde o stavební spoření (47 % rodin). Viz graf č. 13. Půjčku či úvěr má 55 % běžných rodin s dětmi. Z toho 21 % má pouze hypotéku a 24 % má kromě hypotéky další spotřebitelský úvěr či jinou půjčku. Viz graf č. 11. Pro ekonomickou stabilitu domácnosti může být ohrožující zejména kumulování půjček či rozsah závazků, který neodpovídá příjmům domácnosti, a může resultovat v neschopnost splácet a v další ohrožení domácnosti (exekucemi, psychologickými a vztahovými dopady a podobně). Nějaké obtíže splácet závazky má 45 % rodiny z běžné populace, které mají půjčku či úvěr, přičemž 11 % má velké obtíže. Viz graf č. 12. Stojí za povšimnutí, že obtíže splácet půjčky se výrazně liší podle typu rodiny – v neúplných rodinách s jedním biologickým rodičem, které mají omezenější příjmy, mají obtíže se splácením dvě třetiny vlastníků úvěrů, přičemž 29 % má velké obtíže. V úplných rodinách s dvěma biologickými rodiči jsou velké obtíže splácet méně časté (7 %).

spotřební či jiné půjčky. Výrazně častější oproti běžné populaci je přítomnost několika půjček a úvěrů najednou (17 % z ohrožených rodin v péči NO a 7 % u běžné populace). Viz graf č. 11. Obtíže splácet má 70 % ohrožených rodin v péči NO, které mají nějaký úvěr, přičemž třetina domácností má obtíže velké. Viz graf č. 12. Stejně jako u běžné populace je přitom zatížení splácením úvěrů mnohem silnější u nízkopříjmových a neúplných rodin. V rodinách s jedním biologickým rodičem má obtíže splácet drtivá většina domácností, přičemž 47 % má obtíže velké. Tématem pro podrobnější výzkum je, nakolik závazky v těchto rozpadlých rodinách pramení ze soužití s dřívějším partnerem. Nějakou formu spoření má jen jedna třetina ohrožených rodin v péči NO, což posiluje nerovnováhu mezi finančními aktivy a pasivy těchto domácností a jejich ekonomickou nestabilitu. Viz graf č. 13.

3.4.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO se od běžné populace příliš neliší v procentu domácností, které mají nějaké úvěry či půjčky (přiznává je 52 % ohrožených rodin). Významně se však liší ve struktuře finančních závazků a schopnosti je splácet. Jen 11 % z ohrožených rodin v péči NO má pouze hypotéku, zatímco 41 % má i další 18

Graf č. 11. Přítomnost typů úvěrů a půjček v domácnostech – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Ano, hypotéku

11 %

22 % 20 %

Ano, spotřebitelský úvěr / půjčku 7%

Ano, několik úvěrů / půjček najednou Ano, hypotéku a další půjčku / půjčky

17 %

5% 4%

běžná populace ohrožené rodiny v péči NO 44 % 46 %

Ne, nemáme žádný úvěr, hypotéku Nevím

21 %

1% 2%

19

č. se 12splácením půjček a úvěrů – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Graf č. 12.Graf Obtíže

Běžná populace

11 %

34 %


43 %

32 %

0

10

12 %

38 %

20

velmi obtížně

30

40

27 %

50

spíše obtížně

60

70

spíše snadno

80

90

velmi snadno

Graf č. 13 Graf č. 13. Spoření domácností – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Stavební spoření

Spořicí účet, termínované vklady, vkladní knížky

26 %

10 %

Doplňkové penzijní spoření (tzv. III. pilíř)

24 %

9%

Investiční životní pojištění

6%

Kapitálové životní pojištění

5%

Podílové fondy, akcie, komodity

47 %

25 %

2%

18 % běžná populace

15 %


7% 32 %

Žádné z uvedených

20

4%

62 %

100

3.5 Bytové podmínky a majetkové poměry 3.5.1 Běžná populace S ekonomickou stabilitou rodiny souvisí také otázka bydlení. V literatuře o chudobě a sociálním vyloučení je (stejně jako v případě zadlužení) popisováno několik typů kauzalit propojujících bydlení a životní úroveň. Náklady na bydlení a další mandatorní výdaje domácností podmiňují možnosti domácností investovat či splácet závazky v dalších oblastech. Kvalita bydlení může souviset se zdravím a dalšími faktory v kvalitě života jedince. Přitom je sama často důsledkem příjmové situace či vztahových problémů.6 Mezi rodinami s dětmi z běžné populace převládá vlastnické bydlení – 62 % domácností bydlí ve vlastním rodinném domě či bytě. Významně častěji bydlí „ve vlastním“ úplné rodiny s oběma biologickými rodiči (cca 70 % z nich). Viz graf č. 14. To může souviset s vyšší schopností pořídit si hypotéku, ale vztah může být i opačný – neúplné rodiny mohou častěji bydlet v nájemním . a jiném bydlení díky odstěhování se z původního bytu. S celkově vysokým podílem vlastnického bydlení také souvisí malá intenzita stěhování mezi rodinami z běžné populace – celkem 77 % rodin se během své existence nestěhovalo ani jednou či jedenkrát. Viz graf č. 15.

stěhování ohrožených rodin v péči NO. Celkem 64 % uvádí, že se v době své existence stěhovaly dvakrát či vícekrát (20 % se dokonce stěhovalo čtyřikrát). Počet stěhování přitom může ovlivňovat zakotvení domácnosti a dětí v jejich sociálním okolí a její/ jejich sociální kapitál související se schopností zvládat krizové situace. Viz graf č. 15. Ohrožené rodiny v péči NO také žijí v menších prostorách, které někdy svou rozlohou neodpovídají velikosti domácnosti. Rodiny z běžné populace žijí průměrně v domě / bytě o rozloze 93,4 m2. V přepočtu na členy domácnosti to vychází 27,2 m2 na osobu. Ohrožené rodiny v péči NO žijí v průměru v prostorách o velikosti 72,2 m2 a 22,5 m2 na osobu.

3.5.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Mezi ohroženými rodinami v péči NO je vlastnické bydlení výrazně méně časté (jen 37 %). Většinou bydlí v různých typech nájmu či podnájmu od soukromých osob či obce (53 %). Celkem 14 % také uvádí, že žijí v ubytovnách či v sociálním bydlení.7 . Viz graf č. 14. S rozdílnou právní formou bydlení také souvisí výrazně častější

6) V teorii sociálního vyloučení se pro podobné typy vztahů občas používá termín cyklické kumulativní kauzality ekonoma Myrdala. 7) Sociálním bydlením mohou rodiny reálně myslet i nějak zvýhodněné nájemní bydlení od obce.

21

Graf č. 14. Právní forma bydlení – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Graf č. 14

Ve vlastním rodinném domě (vlastní některý člen domácnosti)

17 % 24 % 20 %

Ve vlastním bytě v osobním vlastnictví

14 %

V pronajatém bytě ve vlastnictví soukromé osoby

9% 8%

Ve vlastním bytě v družstevním vlastnictví 3% 3%

V sociálním bydlení

1%

V ubytovně

0%

Jinde

22

21 %

10 % 12 %

V pronajatém bytě ve vlastnictví státu nebo obce

V pronajatém rodinném domě

38 %

běžná populace 10 %

4%

1%

7%


Graf č. 15

Graf č. 15. Počet stěhování za dobu existence rodiny – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

0/neuvedl

33 %

14 %

1x

20 %

2x

9%

3x

4x a vícekrát

34 %

22 %

5%

27 % běžná populace

17 %


20 %

23

4. KOMUNIKACE V RODINĚ 4.1 Komunikace dospělých a její témata

přisoudit problematičnosti v soužití stálých partnerů v ohrožených rodinách v péči NO, která vede k omezení některých typů komunikace. V popisu komunikace lidé z běžné populace častěji uvádějí, že se baví o konkrétních tématech souvisejících s dlouhodobým životem domácnosti (práce, zájmy a koníčky, . rodina a příbuzní, plánování budoucnosti) či aktuálním děním v ČR a podobně. Respondenti z ohrožených rodin v péči NO uvedli častěji „o všem možném“ a o finanční situaci (díky vyšším finančním problémům) a častěji obecně uvádějí věci, které ve skutečnosti souvisejí s běžným provozem domácnosti. Četnost výskytu a rozdíly mezi běžnou populací a ohroženými rodinami v péči NO zobrazuje následující graf č. 16.

4.1.1 Běžná populace Zdaleka ne všechny sledované rodiny spolu komunikují na úrovni dospělých členů i o jiných tématech než jen o běžných provozních záležitostech. Na otázku „Komunikujete spolu nejen . o provozních záležitostech domácnosti, ale i o jiných tématech?“ odpovědělo kladně 79 % dotázaných. Více spolu komunikují vzdělanější a lépe situované rodiny, rodiče menších dětí a také rodiny, kde je hlava domácnosti věřící (hypoteticky díky vyšší hodnotě připisované rodině). Na otázku o tématech komunikace, odpovídali pouze ti respondenti, kteří se doma baví o jiných než provozních záležitostech.8 Nejčastěji komunikují dotázané rodiny o práci, obecně . o dětech, o zájmech a volném čase, o rodině a přátelích a teprve potom následuje téma financí. Za nimi se objevují témata, jako je plánování budoucnosti a budoucích aktivit, cestování, dovolená nebo výlety a aktuality nebo politika. Viz graf č. 16. 4.1.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO V ohrožených rodinách v péči NO je výskyt komunikace kromě provozních záležitostí významně nižší – kladně odpověděla polovina dotázaných.9 Stejně jako v běžné populaci i zde spolu více komunikují vzdělanější a lépe situované rodiny. V ohrožených rodinách v péči NO jsou „nová“ partnerství (dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem) mírně komunikativnější než „stará“ (dítě žije s oběma biologickými rodiči). To lze hypoteticky

8) Otázka na témata, o kterých spolu dospělí členové rodiny nejčastěji komunikují, byla položena jako „otevřená“ – to znamená, že respondenti sami vypisovali témata vlastními slovy a teprve následně byly odpovědi rekódovány do skupin. 9) Skutečnost, že v ohrožených rodinách v péči NO je významně více rodin, kde žije dítě jen s jedním rodičem, se v této odpovědi nepromítá, neboť přirozeně byli dotazování pouze respondenti z rodin, kde žijí alespoň dva dospělí členové.

24

Graf č. 16

Graf č. 16. Podíl témat hovoru (% z komunikujících) – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Práce, zaměstnání

33 %

Děti (obecně)

27 %

Zájmy, koníčky, volný čas (obecně)

21 %

Rodina, rodiče, příbuzní

16 %

Finance, finanční situace

15 % 18 %

Přátelé, známí

17 % 15 % 10 %

Všechno možné

Plánování budoucnosti, budoucích aktivit

10 % 10 % 11 % 9%

Politika

9% 9%

Děti — výchova, péče o ně Aktuality, aktuální dění (v okolí, v ČR, ve světě)

8% 8%

Zájmy — sport

7% 7% 5% 6%

Bydlení, úpravy bydlení

Zájmy — filmy, hudba, četba

Nákupy

11 %

5%

Děti — škola, prospěch

Vztah partnerů, city, pocity

16 %

14 %

9%

Domácnost, domácí práce

Zájmy — kultura, umění, historie

28 %

24 %

11 % 12 %

Cestování, dovolená, výlety

Co se dělo během dne (v práci, s dětmi atd.)

47 %

31 %

6%

3%

4% 4%

2% 3%

6%

6% 6%

5%

25

běžná populace


4.2 Komunikace s dětmi 4.2.1 Běžná populace Na rozdíl od komunikace dospělých mezi sebou (na otázku, zda spolu komunikují, odpovědělo kladně 79 % dotázaných) probíhá komunikace rodiče s dítětem častěji. Pro tuto analýzu bereme přirozeně v úvahu pouze rodiny s dětmi ve věku 7–12 let. Nejčastěji probíraným tématem s dítětem je škola – o výsledcích ve škole si 70 % dotázaných rodičů povídá s dětmi denně, další

čtvrtina alespoň jednou týdně. Celkem 9 z 10 dotázaných tedy nejméně jednou týdně toto téma otevře. O něco méně frekventované je povídání o zájmech dítěte . a o jeho pocitech – každý den si o tom s dětmi popovídá polovina dotázaných, alespoň jednou týdně čtyři pětiny. Další sledovaná témata, jako jsou trable s kamarády, učiteli

Graf č. 17

Graf č. 17. Frekvence jednotlivých témat v komunikaci s dětmi – procento komunikujících s určitou frekvencí v běžné populaci

Běžná populace, n=2498 O výsledcích ve škole

70 % 52 %

O jeho zájmech O jeho pocitech

42 %

O běžných věcech ze života dospělých

41 %

O trablech s učiteli a jinými dospělými 2=alespoň 1x týdně

10

20

3=alespoň 1x měsíčně

10 %

33 %

13 %

38 %

13 %

36 %

37 % 0

4%

34 %

49 %

O trablech s kamarády

1=denně

23 %

15 %

36 % 30

40

4=alespoň 1x za 3 měsíce

26

50

15 % 60

70

5=alespoň 1x za rok

80

90

100

6=méně často nebo vůbec ne

v běžné populaci – na prvním místě je také škola (také v této cílové skupině bereme v úvahu pouze rodiny s dětmi 7–12 let). Všechna témata se však zde probírají v celkovém průměru . signifikantně méně často než v běžné populaci – o výsledcích . ve škole si denně povídá s dětmi jen 55 % dotázaných rodičů (oproti 70 % v běžné populaci). O zájmech a o pocitech dítěte si každý den popovídá okolo dvou pětin dotázaných z ohrožených rodin v péči NO, což je také významně méně než v běžné populaci.

nebo běžné věci ze života dospělých, probírají se svými dětmi denně asi dvě pětiny a alespoň jednou týdně asi tři čtvrtiny dotázaných. O zájmech dítěte i o běžných věcech ze života dospělých si častěji povídají v rodinách, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči, ostatní témata se probírají nezávisle na typu rodiny.

Graf č. 18

4.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO V ohrožených rodinách v péči NO je pořadí témat stejné jako

Graf č. 18. Frekvence jednotlivých témat v komunikaci s dětmi – procento komunikujících s určitou frekvencí v ohrožených rodinách v péči NO

Ohrožené rodiny v péči NO, n=966 O výsledcích ve škole

55 %

30 %

42 %

O jeho zájmech O jeho pocitech

37 %

39 %

36 %

38 %

O běžných věcech ze života dospělých

37 %

36 %

O trablech s učiteli a jinými dospělými

35 %

1=denně

2=alespoň 1x týdně

10

20


13 %

36 %

O trablech s kamarády

0

9%

15 % 16 % 14 %

34 % 30

40


27

50

15 % 60

70


80

90

100


Na rozdíl od běžné populace si ve vzorku ohrožených rodin v péči NO povídají s dětmi nejvíce v rodinách netradičního typu.10 Opět se tedy ukazuje, že zatímco v běžné populaci je úplnost rodiny příznakem funkční komunikace, v ohrožených rodinách v péči NO může souviset s nevyřešenými spory a problémy, které se promítají do komunikace a života dětí.11

4.3 Spory a hádky a zapojení dětí do nich

4.3.1 Běžná populace V běžné populaci se alespoň občas pohádá čtvrtina dotázaných12 – polovina z nich se alespoň jednou měsíčně pohádá o výchovu dítěte13, o ekonomickou situaci rodiny nebo kvůli problémům

v manželském soužití. Je zajímavé, že ačkoliv některé aspekty komunikace rodiny se liší dle jejího typu a struktury, v případě hádek tomu tak není. Rodiny s dvěma biologickými rodiči se hádají přibližně stejně jako rodiny s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem. A neliší se ani témata hádek. Čtvrtina všech dotázaných (tedy těch, kteří žijí s partnerem) uvedla, že se se svým partnerem/ partnerkou hádají i před dětmi, v naprosté většině „občas“, a nikoli „většinou“. Významně záleží na věku dítěte – do hádek jsou nejvíce vtahovány děti ve věku 7–9 let. Lze předpokládat, že u mladších dětí jsou rodiče pozornější či jsou jejich vztahy mladší a méně problémové.

Graf č. 19

Graf č. 19. Procento hádajících se před dětmi – podle typu rodiny Když se hádáte, hádáte se před dětmi? Běžná populace celkem

3%

Dítě žije s oběma biologickými rodiči

4%

Dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem

4%

Jiný typ rodiny

26 %

43 %

26 %

43 %

17 %

27 %

42 %

7%

0

28 %

37 %

39 %

10

20

54 %

30

většinou ano

40

50

občas ano

60

70

80

spíše ne

90

100

nikdy

10) Dítě žije s pěstouny, s prarodiči nebo prarodičem, ve střídavé péči nebo s matkou a babičkou. 11) Vyřešení těchto sporů v rámci úplné rodiny přitom vyřadí ohroženou rodinu z péče NO, což může způsobovat, že úplné rodiny ve vzorku ohrožených rodin . v péči NO jsou častěji ty, kde eskalují nějaké problémy. 12) Lze přitom předpokládat, že reálné číslo může být i vyšší díky sociální desirabilitě odpovědí či zapomínání na drobné epizodické hádky. 13) Hádky o výchovu dítěte jsou na pořadu dne výrazně častěji než hádky kvůli jeho prospěchu.

28

dětmi probíhá mírně častěji v rodinách, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči.

Oproti hádkám probíhá usmiřování před dětmi častěji – deklaruje ho necelá polovina dotázaných. Hádání i usmiřování před Graf č. 20. Procento usmiřujících se před dětmi – podle typu rodiny

A když se usmiřujete, usmiřujete se před dětmi? Běžná populace celkem

10 %


10 %


36 %

37 %

6%

Jiný typ rodiny

6%

0

36 %

36 %

31 %

5%

10

18 %

17 %

36 %

27 %

35 %

20

54 %

30

40

většinou ano

50

občas ano

Přímo s dětmi se hádá pětina všech dotázaných. Na hádky s dětmi má typ rodiny významný vliv. Nejvíce se s dětmi hádají v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem, a následují rodiny s oběma biologickými rodiči. Jinými slovy: V rodinách s oběma biologickými rodiči se hádky častěji odehrávají mezi rodiči (byť před dětmi), v rodinách s jedním

60

70

spíše ne

80

90

100

nikdy

vlastním rodičem je dítě častěji samotným aktérem. Signifikantně nejméně se s dětmi hádají tam, kde dítě žije . s jedním biologickým rodičem bez partnera. Na hádky s dětmi má velmi výrazný vliv věk dítěte – s jeho věkem podíl hádek výrazně stoupá.

29

Graf č. 21. Procento hádajících se s dětmi – podle věku dítěte

Hádáte se vy nebo váš partner(ka) s dětmi? Běžná populace celkem

21 %

0–3 roky

Věk dítěte

79 %

10 %

4–6 let

90 %

18 %

82 %

7–9 let

28 %

10–12 let

72 %

29 % 0

10

71 % 20

30

40

ano

50

60

70

80

90

100

ne

Nejčastějšími tématy hádek s dětmi bývá neplnění domácích prací a úkolů, chování dítěte k rodičům a výsledky ve škole. Viz graf č. 25. Témata hádek se liší podle věku dítěte (kromě chování k rodičům jsou jednotlivá témata frekventovanější u dětí ve věku 7–12 let).

z nich se alespoň jednou měsíčně pohádají o výchovu dítěte, . o ekonomickou situaci rodiny nebo kvůli problémům v manželském soužití. Tři nejfrekventovanější témata jsou tedy shodná jako u běžné populace, ale všechna témata jsou na pořadu dne výrazně častěji než v běžné populaci. Hádky před dětmi deklaruje signifikantně více ohrožených rodin v péči NO (39 %), než je tomu u běžné populace, naopak usmiřování před dětmi je výrazně nižší.

4.3.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Hádky v ohrožených rodinách v péči NO jsou častější než v běžné populaci – uvádí je třetina dotázaných. Dvě třetiny 30

Graf č. 22 Graf č. 22. Procento hádajících se před dětmi – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Když se hádáte, hádáte se před dětmi? Běžná populace

3%


26 %

43 %

10 %

0

29 %

10

20

28 %

42 %

30

většinou ano

40

50

19 %

60

občas ano

70

80

spíše ne

90

100

nikdy

Graf č. 23

Graf č. 23. Procento usmiřujících se před dětmi – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

A když se usmiřujete, usmiřujete se před dětmi? Běžná populace

10 %


10 %

0

36 %

36 %

28 %

10

20

většinou ano

18 %

43 %

30

40

občas ano

31

50

60

18 %

70

spíše ne

80

90

nikdy

100

Graf č. 24 Graf č. 24. Procento hádajících se s dětmi – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Hádáte se vy nebo váš partner(ka) s dětmi? Běžná populace

21 %


79 %

37 %

0

10

20

63 %

30

40

ano

50

60

70

80

90

100

ne

Také hádky s dětmi jsou v ohrožených rodinách v péči NO statisticky významně častější – uvádějí je zde necelé dvě pětiny dotázaných. Stejně jako u hádek mezi dospělými se i jednotlivá témata hádek s dětmi objevují v ohrožených rodinách v péči NO s významně vyšší frekvencí, než je tomu u běžné populace.

Graf č. 25 zobrazuje frekvenci jednotlivých témat hádek s dětmi. Procenta jsou přepočítána na celý vzorek, aby lépe ilustrovala situaci v celé běžné populaci a v ohrožených rodinách v péči NO.14 Je tak dobře vidět, že o neplnění domácích prací a úkolů se v ohrožených rodinách v péči NO hádá desetina vzorku každý den, zatímco v běžné populaci jsou to pouhá 2 %.

14) Pokud na tuto otázku respondent neodpovídal, protože předtím uvedl, že se s dětmi nehádají, je zobrazen v kategorii „s dítětem se nehádají“.

32

Graf č. 25. Frekvence jednotlivých témat hádek na různá témata – procento hádajících se s určitou frekvencí – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace O neplnění domácích prací a úkolů Ohr. rodiny v péči NO

2%

O oblečení

O zájmech dítěte

O kamarádech a známých dítěte

O hudbě

2%

4%

4%

Běžná populace 1 % 2 %

5%

4%

4%

Běžná populace

3%

3%

Běžná populace

5%

0

každý den

5

4%

14 %

12 %

79 %

6%

9%

63 %

10 %

63 %

10 %

63 %

22 %

10

15

1–2x týdně

5. RODINNÉ AKTIVITY 33

63 %

79 %

10 %

3x týdně a více

3%

8%

17 %

1%2% 2 %

1 % 63 %

79 %

8%

5%

3%

79 %

11 %

1 %3 %

Ohr. rodiny v péči NO

6%

8%

5%

5%

4%

5%

79 %

8%

5%

4%

4%

1 %1 % 2 %

Běžná populace Ohr. rodiny v péči NO

8%

2 % 1 % 63 %

79 %

11 %

4%

2%

3%

2%

4%

8%

4%

3%

3%

1% 2%


3%

9%

1 %2 % 3 %

3%

9%

11 %

4%


2 % 2 % 79 %

11 %

9%


Běžná populace

7%

10 %

Běžná populace O chování dítěte k rodičům Ohr. rodiny v péči NO

O výsledcích ve škole

4%

20

přibl. 1x měsíčně

25

63 % 30

méně často

35

vůbec ne

40

45

s dítětem se nehádají

5. RODINNÉ AKTIVITY 5.1 Činnosti o víkendu a ve volném čase 5.1.1 Běžná populace V dotazovaném 24hodinovém snímku jednoho víkendového dne věnují respondenti průměrně nejdelší čas spánku a hned na druhém místě deklarují čas věnovaný péči o dítě (v průměru .

5 a ¾ hodiny). Domácnosti věnují respondenti v průměru . 4 a ¼ hodiny a výrazně menší podíl zaujímá volný čas s partnerem nebo osobní volný čas. Nejméně času s dítětem tráví rodiny

Graf č. 26

Graf č. 26. Průměrný čas respondenta ve 24hodinovém snímku věnovaný o víkendu různým aktivitám

Běžná populace, N=5002 7 h 44 min

Spánek

5 h 40 min

Péče o dítě (děti), čas strávený s dítětem (dětmi) Péče o domácnost (vaření, uklízení, opravy, úpravy v domácnosti …) Práce, zaměstnání (včetně cesty do práce a z práce)

4 h 14 min 2 h 31 min

2,51

Volný čas s partnerem / partnerkou bez dětí (např. návštěvy, setkání s přáteli, doma apod.)

1 h 58 min

1,96

Osobní volný čas, čas pro sebe (včetně osobní hygieny, kosmetiky, holiče, vlastních zájmů)

1 h 55 min

1,91

34

7,73

5,66

4,24

běžné populace, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem . a jeho partnerem (v průměru o hodinu méně než další rodiny). Zde však záleží i na věku dítěte, jak bude uvedeno později. Respondent ve výzkumu vypovídal i o svém partnerovi. Pořadí prvních dvou činností se nemění, partner však spí déle a o dítě pečuje kratší dobu. Hned na třetím místě je u partnera osobní volný čas, čas pro sebe, kterému partner podle mínění respondenta věnuje průměrně více než 3 hodiny. Tento výsledek bylo možné očekávat, protože na dotazník odpovídala osoba, která se nejvíce stará o dítě, což je nejčastěji žena, která se zároveň stará . o chod domácnosti. Rovnoprávnost v péči o domácnost, děti . a osobní volný čas je v České republice stále otázkou budoucnosti. V další části respondenti odpovídali na otázku, jak často15 oni sami ve volném čase provozují některé činnosti. Péče o děti se objevuje na prvním místě (83 % dotázaných se jí věnují denně). Necelé tři čtvrtiny dotázaných denně sledují televizi nebo video . a dvě třetiny se denně věnují domácím pracím. Divadla, koncerty a výstavy navštěvuje minimálně 1x měsíčně okolo šestiny rodin / respondentů. Návštěvy restaurací, klubů a kaváren jsou mnohem častější v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem než v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) nebo v rodinách jiného typu. Rodiny z nejmenších obcí se věnují častěji domácím pracím nebo pracím na zahradě, naopak významně s nejnižší frekvencí čtou noviny a časopisy. Respondenti ze středně velkých obcí (5 000–19 999 obyvatel) se nadprůměrně věnují setkávání s příbuznými, ale i péči o sebe (kosmetika, holič…) nebo pasivnímu odpočinku (nicnedělání). Obyvatelé největších měst významně častěji uvádějí studium (jazyky, odborná literatura…), četbu knih

i sportování nebo cvičení. Frekvence návštěv divadel, koncertů nebo výstav i restaurací, klubů nebo kaváren víceméně stoupá se stoupající velikostí místa bydliště. Hraní na počítači, internet (chatování, mailování, surfování) je nejčastější v největších městech, ale i v nejmenších obcích. Rodiče starších dětí (ve věku 7–12 let) uvádějí větší frekvenci práce do zaměstnání (ve volném čase), péče o sebe (kosmetika, holič…), studia (jazyky, odborná literatura…), četby knih . i novin a časopisů, návštěv divadel, koncertů, výstav, sportování i pasivního odpočinku. 5.1.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Průměrný čas strávený o víkendu sledovanými aktivitami se v ohrožených rodinách v péči NO příliš neliší. Oproti běžné populaci však tyto rodiny deklarují signifikantně delší průměrný osobní volný čas (2 a ¾ hodiny). To je však dáno zejména tím, že mezi ohroženými rodinami v péči NO jsou děti v průměru starší. Pokud zkoumáme čas věnovaný dětem v různých věkových kategoriích, tak v obou vzorcích platí, čím starší dítě, tím méně času se mu rodiče věnují. Ohroženým rodinám v péči NO však zabere péče o starší děti v průměru více času, u nejstarších dětí (10–12 let) je tento rozdíl signifikantní – to je patrně způsobeno tím, že v těchto rodinách se častěji vyskytují děti s různými problémy, kterým je třeba se více věnovat. Viz graf č. 28.

15) Jak často se ve svém volném čase, tj. čase mimo zaměstnání, věnujete následujícím činnostem? – na škále 1=denně až 6=méně často nebo vůbec ne

35

Graf č. 27. Frekvence jednotlivých činností – procento vykonávajících činnost s určitou frekvencí

Běžná populace, N=5002 Péče o děti (učení, hry, sportování…)

83 %

Sledování TV, videa, DVD

72 %

Nákupy, zařizování rodinných věcí

31 %

18 %

Setkávání s příbuznými Četba novin a časopisů

16 %

Četba knih

38 %

Práce do zaměstnání (ve volném čase) Studium (jazyky, odborná literatura…)

0

15 %

6%

11 %

9%

14 %


11 %

9%

10 %

30

36

24 %

48 % 9%

6%

53 % 27 %

13 %

31 %


3 %3 %

20 %

6%

8%

40

3%

14 %

28 %

25 % 20

4%

10 %

5%

32 %

10

9%

35 %

12 %

Návštěva divadel, koncertů, výstav 3 %

10 %

14 %

4%

Návštěva restaurací, klubů, kaváren

17 %

19 %

17 %

9%

12 % 8%

35 %

35 % 14 %

Péče o sebe (kosmetika, holič…)

5% 3%

20 %

28 %

7%

15 %

31 %

44 % 16 %

Sportování, cvičení

4%2%

17 %

48 %

6%

6 % 2 %3 %

9%

44 %

9%

Setkávání s přáteli a známými

2=alespoň 1x týdně

6% 2% 25 %

40 %

Pasivní odpočinek, nicnedělání

4%

44 % 64 %

Hraní na počítači, internet

3%

21 %

47 %

Domácí práce, práce na zahradě

1=denně

12 %

50

15 %

28 % 60

70


80

90

100


Graf č. 28. Průměrný čas ve 24hodinovém snímku o víkendu věnovaný dětem podle věku dítěte – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

0–3 let

4–6 let

7–9 let

10–12 let

7 h 20 min 7 h 17 min 5 h 52 min 5 h 57 min 4 h 50 min 5 h 5 min


4 h 35 min 5 h 1 min

V průměrné frekvenci jednotlivých činností dochází k významným rozdílům v řadě činností. Dospělí respondenti z ohrožené rodiny v péči NO se častěji věnují pasivnímu odpočinku a setkávání s přáteli/známými. Respondenti z běžné populace naopak častě-

ji provozují aktivní činnosti jako četbu, sportování či studium. Tyto diference mohou být důsledek životního stylu i menších finančních nákladů pasivních činností, díky nimž si je mohou dovolit chudší ohrožené rodiny v péči NO. 37

Graf č. 29

Graf č. 29. Průměrná frekvence jednotlivých činností – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Péče o děti (učení, hry, sportování…)

průměr na škále 1–6



Domácím pracím, pracím na zahradě

Domácím pracím, pracím na zahradě



Hraní na počítači, internet (chatování, mailování, surfování)

Hraní na počítači, internet (chatování, mailování, surfování)

Setkávání s příbuznými

Setkávání s příbuznými





Četba novin a časopisů

Četba novin a časopisů



Četba knih

Četba knih





Práci do práce, zaměstnání (ve volném čase)

Práci do práce, zaměstnání (ve volném čase)

Studium (jazyky, odborná literatura…) Návštěva divadel, koncertů, výstav

1=denně

Péče o děti (učení, hry, sportování…)

Studium (jazyky, odborná literatura…) Návštěva divadel, koncertů, výstav 6 =méně často nebo vůbec ne

2 3 běžná populace

4 5 ohrožené rodiny v péči NO

5.2 Aktivity s dítětem

které dělají přímo s dítětem. To samozřejmě primárně záleží na věku dítěte, ale je vidět, že společné jídlo, mazlení se nebo hra s dítětem, večerní povídání i sledování televize jde napříč celým vzorkem.

5.2.1 Běžná populace V další otázce se respondenti vyjadřovali k frekvenci činností, 38

Graf č. 30. Frekvence činností s dětmi – procento věnujících se činnosti s určitou frekvencí

Běžná populace, N=5002 Společné jídlo

79 %

Mazlení se s dítětem

Hra s dítětem

30 %

26 %

Umělecké aktivity, vaření, ruční práce

Chození do kostela

8%

Chození do kina, divadla, na výstavy 2=alespoň 1x týdně

37 %

4%

0

13 %

17 %

9%

9%

8%

28 % 4%

21 %

11 %

4%

15 % 12 %

4%

52 % 75 %

23 %


19 %

7%

3%

28 %

25 %

4 % 3 % 10 %

10

5%3%

36 %

9%

3 %4 %

29 %

15 % 27 %

19 %

5%

4 %1 % 7% 3%

31 %

6%

Technické činnosti (práce v dílně, opravy auta…) 3 %

1=denně

36 % 30 %

16 %

Aktivní sportování (kolo, plavání, turistika…)

14 %

15 %

19 %

3%

19 %

43 %

52 %

Rozvážení na kroužky, do školy apod.

9%

52 %

Příprava do školy, příprava na vyučování Sledování internetu, počítačové hry, digitální hry

6% 2% 7%

28 %

22 %

Společná práce v domácnosti, na zahradě

5 % 2 %4 %

19 %

51 %

Společné nákupy, zařizování rodinných věcí

6%

28 %

65 %

Čtení dítěti, s dětmi

5%

27 %

60 %

Uspávání dítěte, večerní povídání s dítětem

2%

17 %

63 %

Sledování TV, poslech hudby, mluv. slova

Výlety do přírody, za památkami, zoo, bot. zahrad

17 %

75 %

27 %

20

30

40


Dá se říci, že více se mladším i starším dětem věnují v rodinách, kde jsou oba biologičtí rodiče. Rodiny s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem u mladších dětí uvádějí větší frekvenci společných nákupů a zařizování rodinných věcí, u starších dětí

18 % 50

60


25 % 70

80

90

100


se tyto rodiny nadprůměrně věnují sledování internetu, počítačovým nebo digitálním hrám. Všechny čtyři typy rodin se zhruba stejně věnují přípravě do školy nebo na vyučování – viz grafy č. 31 a 32. 39

Graf č. 31. Průměrná frekvence činností s dětmi podle typu rodiny – mladší děti

Běžná populace, děti ve věku 0–6 let


Společné jídlo

Společné jídlo



Hra s dítětem

Hra s dítětem

Sledování TV, poslech hudby, poslech mluveného slova










Příprava do školy, příprava na vyučování








Sledování internetu, počítačové hry, digitální hry




Chození do kina, divadla, na výstavy


Technické činnosti (práce v dílně, opravy auta…)


Chození do kostela

1=denně

Chození do kostela

2 3 4 5 6=méně často nebo vůbec ne dítě žije s oběma biologickými rodiči dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) jiný typ rodiny

40

Graf č. 32. Průměrná frekvence činností s dětmi podle typu rodiny – starší děti

Běžná populace, děti ve věku 7–12 let


Společné jídlo

Společné jídlo



Hra s dítětem

Hra s dítětem



























Chození do kostela

1=denně

Chození do kostela

2 3 4 5 6=méně často nebo vůbec ne dítě žije s oběma biologickými rodiči dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) jiný typ rodiny

41

Graf č. 33

U činností náročnějších na finance, jako jsou kroužky, umělecké aktivity, sportování, výlety a kulturní akce, klesá frekvence se zhoršujícím se vycházením s příjmem. Viz graf č. 33. Příjmová situace a schopnost vycházet s penězi tedy ovlivňuje rodinu nejen přímo, ale i sekundárně díky omezení aktivit, které mohou směřovat k rozvoji dítěte, rozšíření jeho sociálního okolí

(a tím zisku i nových sociálních podnětů) a u rodin zasažených komunikačními problémy navíc limituje možnosti vyžití dítěte mimo rodinu. Tyto sekundární vlivy mohou být důvodem vysokého provázání ekonomické situace rodin a její ohroženosti, která občas s ekonomikou přímo nesouvisí (problémy ve škole).

Graf č. 33. Průměrná frekvence činností s dětmi – podle vycházení s příjmy

Běžná populace, N=5002


Společné jídlo

Společné jídlo



Hra s dítětem

Hra s dítětem



























Chození do kostela 1=denně

2

3

4

5

Jak vychází vaše domácnost se svým současným příjmem? velmi obtížně

spíše obtížně

spíše snadno

velmi snadno

42

Chození do kostela 6=méně často nebo vůbec ne

5.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Podobně jako v průměrné frekvenci jednotlivých činností v předchozí otázce najdeme řadu významných rozdílů i u aktivit s dětmi. I zde řada činností závisí na věku dítěte, proto byla provedena podrobnější analýza podle věku dítěte. Potvrdilo se, že rodiny v běžné populaci s dětmi provádějí více aktivit než ohrožené rodiny v péči NO nejen celkově, ale i v jednotlivých

věkových skupinách dítěte. Největší rozdíl u mladších dětí je ve čtení dítěti, výletech do přírody, za památkami, do zoo, botanických zahrad a podobně a v aktivním sportování (kolo, plavání, turistika…). U starších dětí běžné populace výrazně častěji než ohrožené rodiny v péči NO s dětmi čtou, sportují, rozvážejí je na kroužky nebo s nimi dělají různé kreativní činnosti (výtvarné, vaření, ruční práce).

Graf č. 34

Graf č. 34. Průměrná frekvence jednotlivých činností s dětmi podle věku dítěte – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO průměr na škále 1–6 Společné jídlo

Společné jídlo





Hra s dítětem

Hra s dítětem
























Chození do kostela 1=denně


2

3 4 5 běžná populace 0–6 let běžná populace 7–12 let ohrožené rodiny v péči NO 0–6 let ohrožené rodiny v péči NO 7–12 let

43

Chození do kostela 6=méně často nebo vůbec ne

problémy. Naproti tomu ohrožené rodiny v péči NO chodí více na preventivní prohlídky k dětskému a k zubnímu lékaři . a na třídní schůzky ve škole, což hypoteticky může být způsobeno navázáním rizikovosti rodin a dítěte na zhoršení zdravotního stavu (u zdravotních prohlídek) a vyžádáním si návštěv na třídních schůzkách od třídního učitele a podobně.

Větší pravidelnost zájmových aktivit v běžné populaci naznačuje i následující graf – větší podíl těchto rodin pravidelně chodí na vystoupení, koncerty, sportovní utkání svých dětí, za učitelem mimo třídní schůzky, s dítětem k psychologovi a na besedy / semináře na podporu správného fungování rodiny, což může být příznak správné funkce rodiny a / nebo větší ochoty řešit

č. 35 aktivit s dětmi – procento věnujících se činnosti s určitou pravidelností – srovnání běžné populace a ohrožených Graf č. Graf 35. Pravidelnost rodin v péči NO Na preventivní prohlídky Běžná populace k dětskému lékaři Ohr. rod. v péči NO

77 % 84 %

Na preventivní prohlídky Běžná populace k zubnímu lékaři Ohr. rod. v péči NO Na třídní schůzky ve škole

Běžná populace Ohr. rod. v péči NO

S dítětem k psychologovi


9%

51 %

Běžná populace Na besedy / semináře na podporu správného fungování rodiny Ohr. rod. v péči NO 0

30 % 29 % 48 % 42 %

8% 22 %

66 % 57 %

10 %

65 % 72 %

14 % 10

20

pravidelně

44

21 %

19 %

21 % 34 %

25 % 14 %

31 %

29 %

31 % 24 %

30

11 %

17 %

41 %

26 % 21 %

21 % 18 %

60 % 63 %

Běžná populace Na vystoupení, koncerty, sportovní utkání dětí Ohr. rod. v péči NO

17 % 10 % 6%

10 %

69 % 72 %


Za učitelem mimo třídní schůzky

7%

40

50

nepravidelně

60

70

80

vůbec ne

90

100

6. PŮVODNÍ RODINA BIOLOGICKÝCH RODIČŮ

Graf č. 36

6.1 Původní rodinné podmínky biologického otce 6.1.1 Běžná populace Souvislost mezi původní a současnou rodinou respondenta je u mužů zřetelná. Děti mužů, kteří vyrůstali v úplné rodině, nyní žijí v 77 % v úplné rodině se svými oběma biologickými rodiči. U dětí mužů, kteří vyrůstali jen s matkou nebo jen s otcem, to platí jen v 60 % případů. Data naznačují, že vůbec nejvyšší pravděpodob-

nost rozpadu rodiny je u biologických mužů, kteří vyrostli v ústavní péči, zatímco co stabilita rodin mužů, kteří vyrostli v náhradní rodinné péči, je oproti tomu vyšší. Statistická výpovědní hodnota je však omezena malým počtem případů.

Graf č. 36. Dětství biologického otce – podle typu současné rodiny

Běžná populace, N=5002 Celkem (N=5002)

72 %

V úplné rodině (n=3997)

Biologický otec vyrůstal:

6%

77 %

Jen s otcem (n=92)

61 %

Jen s matkou (n=698)

60 %

U jiných příbuzných (n=53)

5% 9%

35 %

4%

0

10

20

6%

61 %

54 %


33 %

10 %

35 %

V náhradní rodinné péči (n=8)

19 % 30

40

dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem

45

17 % 30 %

7%

49 %

V ústavní výchově (n=11)

22 %

50

60

27 % 70

80

90

dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera)

100

jiný typ rodiny

Graf č. 37. Hodnocení dětství biologického otce – podle typu současné rodiny

Běžná populace, N=5002 Celkem

48 %


7% 1%

39 %

57 %


22 %

Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera)

25 % 0

10

velmi dobré

20

5% 1%

37 %

30

40

spíše dobré

Vliv dětství na současnou rodinu se projevuje i v další otázce – svoje dětství hodnotí pozitivně významně častěji respondenti, kteří žijí v rodinách s oběma biologickými rodiči.16

48 %

12 %

4%

45 %

13 %

3%

50

spíše špatné

60

70

80

velmi špatné

90

100

nevím

V celé běžné populaci se skupina rizik „škola“ vyskytuje ve 14 % rodin. V rodinách, kde měl sám biologický otec dítěte v dětství problémy ve škole, se tento podíl zvyšuje na 30 %. Výrazně větší šance na problémy dítěte ve škole mají také rodiny, kde se biologický otec v dětství potýkal s nekomunikací v rodině nebo čelil domácímu násilí. Problémy v komunikaci s dítětem má celkově v běžné populaci 12 % rodin, ale třetina těch rodin, kde otec čelil domácímu násilí. Problémy s nějakým typem závislosti dítěte má celkově v běžné populaci 11 % rodin, ale 17 % těch rodin, kde otec vyrůstal v rodině se závislostmi.

Následující graf zobrazuje závislost problémů současné rodiny na problémech otce v jeho dětství. Je setříděný sestupně, to znamená, že nejvíce ze všech sledovaných jevů se v rodině otce objevovaly hádky, následuje rozvod a špatná ekonomická situace. Nejméně se objevila skutečnost, že o otce nebylo postaráno. Ve sloupcích jsou jednotlivé skupiny rizik také řazené sestupně – nejvíce se tedy v populaci objevuje skupina zdravotních problémů dítěte a škola, nejméně násilí a kriminalita.

16) To platí i v případě, že nebereme v úvahu odpovědi „nevím“.

46

Graf č. 38. Problémy otce v jeho dětství a skupiny rizik současné rodiny

Současná rodina je ohrožena skupinou


Škola

Komunikace

Výchova

Závislosti


Běžná populace celkem (N=5002)

15

14

12

12

11

2

Hádky rodičů (n=1270)

19

21

18

18

15

3

Rozvod rodičů (n=860)

18

18

17

15

13

2

Špatná ekonomická situace (n=769)

18

22

21

17

14

2

Vážné zdravotní problémy (n=653)

21

20

19

16

11

4

Vážné potíže v komunikaci v rodině (n=636)

24

24

23

19

16

4

Alkoholismus nebo jiná závislost někt. člena rodiny (n=594)

22

21

23

21

17

3

Porozvodové konflikty rodičů (n=442)

19

20

20

17

14

3

Otec měl problémy ve škole (n=407)

22

30

27

23

17

6

Domácí násilí (n=260)

26

28

33

26

19

8

Trestná činnost někoho v rodině (n=135)

20

28

30

29

16

8

O otce nebylo postaráno, vyrůstal sám (n=83)

24

32

32

34

21

6

V domácnosti, v níž vyrůstal biologický otec, se vyskytlo:

47

6.1.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Skutečnost, že dětství otce má vliv na současnou rodinu, dokládá i fakt, že otcové z ohrožených rodin v péči NO významně čas-

těji vyrůstali jen s matkou, u jiných příbuzných, v ústavní výchově nebo o jejich dětství nejsou dostupné informace. Naproti tomu signifikantně méně pocházejí z úplných rodin.

Graf č. 39. Dětství biologického otce – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

V úplné rodině 14 %

Jen s matkou Jen s otcem

2% 2%

U jiných příbuzných

1% 2%

V ústavní výchově

0% 2%

Biologický otec vyrůstal:

80 %

66 %

18 %

běžná populace

0% 0%

V náhradní rodinné péči


3%

Nevím

10 %

Graf č. 40 Graf č. 40. Hodnocení dětství biologického otce – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace

48 %


39 %

33 %

0

10

7%

41 %

20

velmi dobré

30

spíše dobré

40

50

spíše špatné

48

11 %

60

70

velmi špatné

80

1%

2%

90

nevím

100

NO, především problémy otce ve škole, alkoholismus nebo jiná závislost některého člena rodiny, špatná ekonomická situace, hádky rodičů a trestná činnost.

Také svoje dětství hodnotí otcové z ohrožených rodin v péči NO významně hůře. 7 z 11 sledovaných problémových jevů v původní rodině otce se vyskytovalo signifikantně častěji v ohrožených rodinách v péči

Graf č. 41

Graf č. 41. Problémy otce v jeho dětství – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

V domácnosti, v níž vyrůstal biologický otec, se vyskytlo:

30 běžná populace ohrožené rodiny v péči NO 20

10

0 Há dky rodi čů

Rozvod rodi čů

Špa tná ekonomická s i tuace

Al koholismus nebo jiná zá vi sl. někt. čl ena rodiny

Vá žné zdra votní probl émy

Otec měl Vá žné potíže Porozvodové v komunikaci probl émy ve konflikty rodi čů v rodi ně š kole

49

Domá cí ná silí

Tres tná O otce nebylo či nnost někoho pos taráno, v rodi ně vyrůs tal sám

Graf č. 42 6.2 Původní rodinné podmínky biologické matky 6.2.1 Běžná populace U žen není vztah mezi původní a současnou rodinou tak výrazný, mezigenerační přenos rizika rozpadu rodiny je silnější přes otce než přes matku. Zajímavá je skutečnost, že ženy, které v dětství žily jenom s otcem, mají nyní větší šanci na udržení manželství

než ženy, které v dětství žily jenom s matkou.17 Je možné spekulovat, že vliv otce jako jediného vychovatele se projevuje tak, že je žena k mužům vstřícnější a chápavější.

Graf č. 42. Dětství biologické matky – podle typu současné rodiny

Běžná populace, N=5002 Celkem (n=5002)

72 %

V úplné rodině (n=4251)

Biologická matka vyrůstala:

6%

74 %

Jen s otcem (n=55)

22 %

5%

20 %

80 %

Jen s matkou (n=610)

4%

62 %

U jiných příbuzných (n=35)

7%

65 % 0


10

20

30

40

Vliv hodnocení dětství na současnou rodinu se však u žen již projevuje významně, stejně jako u mužů. Svoje dětství hodnotí pozitivně významně častěji respondentky, které žijí v rodinách . s oběma biologickými rodiči.

50

60

3%

31 %

8%


13 %

70

26 % 80

2% 90


100

jiný typ rodiny

17) Z 55 žen, které v dětství žily jenom s otcem, jich nyní 80 % žije v rodině, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči. Naproti tomu z 610 žen, které žily jenom s matkou, nyní žije v rodině, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči, pouze 62 %.

50

Graf č. 43. Hodnocení dětství biologické matky – podle typu současné rodiny


57 %


62 %


33 %

44 %

Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) 10

velmi dobré

20

5%

45 % 30

spíše dobré

40

50

spíše špatné

60

2%

9%

42 %

45 % 0

5% 1%

36 %

7% 70

velmi špatné

80

2%

90

nevím

100

otcům však matky nevykazují ovlivnění alkoholismem nebo jiným typem závislosti na současný život. (Problémy s nějakým typem závislosti dítěte má celkově v běžné populaci 11 % rodin a 13 % těch rodin, kde matka vyrůstala v rodině se závislostmi.)

Také graf závislosti problémů současné rodiny na problémech matky v jejím dětství je setříděný sestupně, pořadí je totožné . s pořadím rodiny otce. I v původní rodině matek se nejčastěji objevovaly hádky, rozvod a špatná ekonomická situace. Nejméně se objevila skutečnost, že o matku nebylo postaráno.18 Jak již bylo uvedeno, v celé běžné populaci se skupina rizik „škola“ vyskytuje ve 14 % rodin. V rodinách, kde měla sama biologická matka dítěte v dětství problémy ve škole, se tento podíl zvyšuje na 27 %. Tyto rodiny mají také výrazně větší šanci na problémy v komunikaci s dítětem (celkově v běžné populaci 12 %, rodiny, kde matka měla problémy ve škole, 28 %). Oproti

18) Pořadí výskytu problémů otce i matky v jejich dětství je u všech problémů totožné, mírně se však liší jejich četnost. Zatímco v původních rodinách otců se více vyskytovaly vážné zdravotní problémy, vážné potíže . v komunikaci v rodině, alkoholismus nebo jiná závislost některého člena rodiny a otcovy problémy ve škole, v původních rodinách matky se častěji vyskytly hádky rodičů a špatná ekonomická situace.

51

Graf č. 44 Graf č. 44. Problémy matky v jejím dětství a skupiny rizik současné rodiny pozor, tam byly v tisku špatně n=

Současná rodina je ohrožena skupinou


Škola

Komunikace

Výchova

Závislosti


Běžná populace celkem (N=5002)

15

14

12

12

11

2

Hádky rodičů (n=1348)

20

18

18

16

13

2

Rozvod rodičů (n=828)

18

17

15

14

11

2

Špatná ekonomická situace (n=807)

17

22

18

18

11

3

Vážné zdravotní problémy (n=557)

25

26

18

21

18

2

Vážné potíže v komunikaci v rodině (n=533)

24

23

22

22

13

3

Alkoholismus nebo jiná závislost některého člena rodiny (n=494)

23

22

18

20

13

3

Porozvodové konflikty rodičů (n=440)

17

18

17

16

12

3

Matka měla problémy ve škole (n=306)

18

27

28

23

16

5

Domácí násilí (n=260)

30

22

23

22

15

6

Trestná činnost někoho v rodině (n=95)

14

29

19

18

11

6

O matku nebylo postaráno, vyrůstala sama (n=69)

23

33

25

29

20

5

V domácnosti, v níž vyrůstala biologická matka, se vyskytlo:

52

I přes menší vliv původní rodiny matky na rodinu současnou je zřetelné, že v ohrožených rodinách v péči NO matka signifikantně častěji vyrůstala jen s matkou, v ústavní výchově nebo . u jiných příbuzných a signifikantně méně pochází z úplné rodiny.

Lze tedy pozorovat, že na problémy v současné rodině má větší vliv problematické dětství otce než problematické dětství matky, a to především ve skupině rizik komunikace, závislosti . a výchova.

Graf č. 45

Graf č. 45. Dětství biologické matky – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Biologická matka vyrůstala: 85 %

V úplné rodině

73 %

12 %

Jen s matkou Jen s otcem U jiných příbuzných V ústavní výchově V náhradní rodinné péči Nevím

19 % 1% 1% 1% 2%

0% 3%

běžná populace

0%


0% 1% 3%

53

Graf č. 46

Graf č. 46. Hodnocení dětství biologické matky – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace

57 %


36 %

42 %

0

10

20

velmi dobré

5% 1%

43 %

30

40

50

spíše dobré

60

spíše špatné

Také svoje dětství hodnotí matky z ohrožených rodin v péči NO významně hůře. Všechny sledované problémové jevy v původní rodině matky se vyskytovaly signifikantně častěji v ohrožených rodinách v péči NO, především problémy matky ve škole, špatná ekonomická situace, hádky rodičů a vážné potíže v komunikaci.

10 %

70

80

velmi špatné

3%

90

100

nevím

Co se týče počtu sourozenců, matky v ohrožených rodinách . v péči NO jich mají v průměru signifikantně více než matky v běžné populaci.

54

Graf č. 47

Graf č. 47. Problémy matky v jejím dětství – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

V domácnosti, v níž vyrůstala biologická matka, se vyskytlo:

30 běžná populace ohrožené rodiny v péči NO 20

10

0 Há dky rodi čů

Špa tná ekonomická s i tuace

Rozvod rodi čů

Vá žné potíže v komunikaci v rodi ně

Vá žné zdra votní probl émy

Al koholismus Porozvodové nebo jiná konflikty zá vi sl. někt. rodi čů čl ena rodiny

55

Ma tka měla probl émy ve š kole

Domá cí ná silí

O ma tku Tres tná nebyl o či nnost někoho pos taráno, v rodi ně vyrůs tala sama

7. POSTOJE K ŽIVOTU, MEDIÁLNÍ CHOVÁNÍ 7.1 Hodnotový systém rodiny

dotázaných, významně častěji pro rodiny s oběma biologickými rodiči. Na třetím místě je v běžné populaci práce (průměr 1,46), ale jako velmi důležitou ji označilo již méně než dvě třetiny (60 %) respondentů, významně častěji z rodin, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem bez partnera. Na opačném konci hodnotového žebříčku se nachází náboženství a politika – každé z nich je důležité pro méně než pětinu dotázaných.

7.1.1 Běžná populace Nejdůležitější je pro běžnou populaci zdraví, na škále 1=velmi důležité – 4=nedůležité dosahuje průměrné hodnoty 1,06. Jako velmi důležité ho označilo 95 % dotázaných. Rodina je hodnocena obdobně s průměrem 1,07, velmi důležitá je pro 93 %

Graf č. 48

Graf č. 48. Důležitost jednotlivých parametrů – procento odpovídajících

Zdraví

95 %

Rodina

93 %

Práce

6%

60 %

Přátelé a známí

35 %

42 %

Vzdělání

Náboženství

9% 41 %

41 %

11 % 10

8%

57 %

16 % 7%

0

8%

49 %

33 % 3%

7%

45 %

42 %

Peníze, majetek

4%

51 %

45 %

Volný čas

Politika

5%

22 % 20

velmi důležité

30

60 % 40

50

spíše důležité

56

60

70

spíše nedůležité

80

90

nedůležité

100

Graf č. 49 7.1.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

dotázaných a jsou tak spolu s náboženstvím jedinými dvěma aspekty, které jsou významně důležitější pro ohrožené rodiny . v péči NO než pro běžnou populaci. Všechny ostatní aspekty jsou v celkovém průměru významně méně důležité, především vzdělání, volný čas a přátelé a známí.

V ohrožených rodinách v péči NO jsou tři nejdůležitější aspekty také na prvních místech v nezměněném pořadí, hned za nimi však následují peníze a majetek. Za důležité je považuje 92 %

Graf č. 49. Průměrná důležitost jednotlivých parametrů – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

průměr na škále 1–4 Zdraví

Zdraví

Rodina

Rodina

Práce

Práce



Vzdělání

Vzdělání

Volný čas

Volný čas

Peníze, majetek

Peníze, majetek

Politika Náboženství

11=velmi důležité

Politika

2 běžná populace

3 ohrožené rodiny v péči NO

57

Náboženství 4 4=nedůležité

7.2 Přístup k životu a spokojenost 7.2.1 Běžná populace Spokojenost se svým životem deklaruje 91 % dotázaných z běžné populace. Výrazně spokojenější jsou respondenti, kteří žijí s partnerem. V rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem bez partnera, jsou respondenti spokojeni významně méně – spokojenost vyjádřily tři čtvrtiny (77 %) z nich. Spokojenější jsou také rodiče mladších dětí (0–6 let) – 92 %. Graf č. 50

Spokojenost partnera se životem odhadují respondenti mírně výše než svoji (obě odpovědi „spokojen“ mají podíl o 4 % vyšší), necelá polovina (47 %) dotázaných19 se domnívá, že je jejich partner „velmi spokojen“. I zde se projevuje závislost na věku dítěte – za významně spokojenějšího považují svého partnera respondenti z rodin s nejmenšími dětmi (0–3 roky) – 97 %.

Graf č. 50. Vlastní a partnerova spokojenost – procento jednotlivých odpovědí

Spokojenost vlastní 8%

1%

1% 4%

velmi spokojen(a)

41 %

50 %

Spokojenost partnera

spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a)

47 %

48 %

nespokojen(a)

19) Tato otázka byla přirozeně pokládána jen respondentům s partnerem, odpovídalo tedy 3 920 respondentů.

58

Graf č. 51 Graf č. 51. Vlastní a partnerova spokojenost podle věku dítěte – běžná populace

Běžná populace, N=5002 Spokojenost vlastní


0–6 let

46 %

7–12 let

37 %

0–6 let

10

30

velmi spokojen(a)

40

50

spíše spokojen(a)

60

1%

4% 1%

5% 1%

51 %

20

2%

9%

45 %

43 % 0

6%

53 %

50 %

7–12 let

Graf č. 52

47 %

70

80

spíše nespokojen(a)

90

100

nespokojen(a)

Graf č. 52. Vlastní a partnerova spokojenost podle typu rodiny – běžná populace20

Běžná populace, N=5002 Spokojenost vlastní

Dítě žije oběma biol. rodiči

49 %

Dítě žije s jedním biol. rodičem a jeho partnerem Dítě žije s jedním biol. rodičem (bez partnera)


46 %

42 %

15 %

4% 1%

61 %

Dítě žije s oběma biol. rodiči

20 %

48 %

Dítě žije s jedním biol. rodičem a jeho partnerem 10

20

velmi spokojen(a)

4%

47 %

42 % 0

4% 1%

53 %

4% 1%

53 % 30

40

spíše spokojen(a)

50

60

70


4% 1% 80

90

100

nespokojen(a)

20) V grafu spokojenost partnera není zobrazen pruh pro rodiny, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera), protože partner logicky neexistuje.

59

7.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Také u ohrožených rodin v péči NO platí, že spokojenost partnera je odhadována výše než spokojenost vlastní, a rozdíl je ještě větší než u běžné populace. Celková spokojenost je však velmi

výrazně nižší – jak vlastní, tak i partnerova. V ohrožených rodinách v péči NO uvedlo, že je „velmi spokojen“ se svým rodinným životem, pouze 16 % dotázaných.

Graf č. 53. Vlastní a partnerova spokojenost – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Graf č. 53

Spokojenost vlastní

Běžná populace

41 %



50 %

16 %

56 %

Běžná populace

48 %

24 % 0

10

4% 1%

60 % 20

30

velmi spokojen(a)

Mohlo by se říci, že výrazně menší spokojenost v ohrožených rodinách v péči NO je ovlivněna tím, že je v tomto vzorku větší zastoupení starších dětí a neúplných rodin. V těchto rodinách však závislost „mladší dítě = větší spokojenost“ neplatí. Naopak,

6%

22 %

47 %


40

1%

8%

50

spíše spokojen(a)

12 % 60

70


80

90

4% 100

nespokojen(a)

součet obou odpovědí „spokojen“ je signifikantně vyšší u rodin s větším dítětem, a to jak u vlastní spokojenosti, tak i u spokojenosti partnera.

60

Graf č. 54. Vlastní a partnerova spokojenost podle věku dítěte – ohrožené rodiny v péči NO

Ohrožené rodiny v péči NO (N=1421) Spokojenost vlastní


0–6 let

16 %

7–12 let

16 %

0–6 let

51 %

26 %

58 %

48 %

29 %

7–12 let

23 % 0

7%

20 %

6%

17 %

6%

11 %

64 %

10

20

30

velmi spokojen(a)

Obdobně v ohrožených rodinách v péči NO neplatí, že spokojenější jsou respondenti z rodin s oběma biologickými rodiči – spokojenější jsou a větší spokojenost partnera předpokládají

40

50

spíše spokojen(a)

60

70


80

3%

90

100

nespokojen(a)

respondenti z rodin, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem . a jeho partnerem.

Graf č. 55

Graf č. 55. Vlastní a partnerova spokojenost podle typu rodiny – ohrožené rodiny v péči NO21 Ohrožené rodiny v péči NO (N=1421) Spokojenost vlastní


21 %

Dítě žije s jedním biol. rodičem a jeho partnerem Dítě žije s jedním biol. rodičem (bez partnera)


56 %

30 %

10 %


30 %

24 %

58 %

29 % 10

7% 12 %

53 %

Dítě žije s jedním biol. rodičem a jeho partnerem 0

16 % 57 %

13 %

58 % 20

velmi spokojen(a)

30

40

50

spíše spokojen(a)

60

1%

7%

5% 1%

12 % 70

80


90

100

nespokojen(a)

21) V grafu spokojenost partnera není zobrazen pruh pro rodiny, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera), protože partner logicky neexistuje.

61

7.3 Mediální chování 7.3.1 Běžná populace Nejsledovanějším médiem je televize, denně či téměř denně ji sledují čtyři pětiny (80 %) dotázaných a dalších 11 % ji sleduje alespoň 3–4x týdně. Vůbec se na televizi nedívají 2 % respondentů. Na druhém místě je internet, jehož sledování 3x týdně a častěji uvádí 86 % respondentů. Vůbec internet nesleduje 5 % běžné populace. Podprůměrně sledují internet lidé z rodin, kde

dítě žije s jedním biologickým rodičem bez partnera („vůbec ne“ odpovědělo 10 % těchto rodin), a z jiného typu rodiny (vůbec ho nesleduje pětina z dotazovaných 54) – tyto rodiny nadprůměrně čtou denní tisk. S frekvencí alespoň 3x týdně jsou na posledním místě časopisy (tuto frekvenci uvedlo 28 % dotázaných), 2x týdně – 1x měsíčně je však čte polovina populace.

Graf č. 56

Graf č. 56. Frekvence sledování jednotlivých médií – procento sledujících s určitou frekvencí

Běžná populace, N=5002 Televize

80 %

Internet

71 %

Rozhlas

15 %

44 %

Denní tisk

17 %

Časopisy

10 % 0

22 %

18 % 10

1=denně či téměř denně

20

13 %

18 %

16 %

14 %

30 % 30

2=alespoň 3–4x týdně

5 % 1 %2 %

11 %

40

7%

13 %

50

60

70


12 %

18 %

21 %


62

6%

1% 2% 5%

7%

11 % 80

11 % 90

5=méně často

100

6=vůbec ne

7.3.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO sledují televizi s větší frekvencí než běžná populace, její sledování denně či téměř denně deklaruje 86 % dotázaných.

Graf č.57. 57Frekvence sledování jednotlivých médií – procento sledujících s určitou frekvencí – ohrožené rodiny v péči NO Graf č. Ohrožené rodiny v péči NO, N=1421 Televize

86 %

Internet

8%

58 %

Rozhlas

31 %

Denní tisk

16 %

10 % 0

13 %

14 %

14 %

Časopisy

15 %

19 %

20 % 10

1=denně či téměř denně

20

7%

13 %

30

3%

14 %

50


63

60

10 %

23 %

21 %

40

6%

21 %

15 %

27 %


7%

10 % 70


3 % 1 %2 %

80

13 % 90

5=méně často

100

6=vůbec ne

Graf č. 58 Průměrné sledování televize je v ohrožených rodinách v péči NO signifikantně vyšší než u běžné populace. Naopak rozhlas, internet a denní tisk sledují rodiny v péči NO signifikantně méně. Graf č. 58. Průměrná frekvence sledování jednotlivých médií – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

průměr na škále 1–6 Televize

Televize

Internet

Internet

Rozhlas

Rozhlas

Časopisy

Časopisy

Denní tisk

1 1=denně či téměř denně

2

3 běžná populace

4 5 ohrožené rodiny v péči NO

64

Denní tisk

6 6=méně často nebo vůbec ne

8. POSTOJ K DĚTEM A VÝCHOVĚ 8.1 Hodnotový systém ve vztahu k dětem 8.1.1 Běžná populace Respondentům byla předložena sada 35 výroků o vztahu k jejich dětem nebo charakteristiky jejich dětí a požádali jsme, aby vyjádřili míru svého souhlasu na škále 1 = zcela souhlasím – 4 = zcela nesouhlasím. Největší míru souhlasu respondenti vyjádřili s obecně platnými „pravdami“ – „Svoje děti miluji“ a „Chci pro svoje dítě to nejlepší“, následují osobnější výpovědi – „S mým dítětem (mými dětmi) se rád(a) zasměju“ a „Jsem spokojen(a) s tím, jaké mám děti“. Do TOP 5 se dostal také výrok „Dětem se má odpovídat pravdivě“.

spokojenost se životem (91 % velmi nebo spíše spokojen), . o něco lépe odhadovali spokojenost partnera (95 %) a spokojenost dítěte s rodinným životem (velmi nebo spíše spokojené) odhadují v 97 % případů. „Velmi spokojené“ dítě odhaduje 57 % dotázaných. Také zde je signifikantně vyšší odhadovaná spokojenost v rodinách, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči, oproti rodinám s jedním rodičem bez partnera. Za významně méně spokojené považují respondenti děti z rodin ohrožených typem E – Nekomunikace, problémy ve škole, šikana. Za spokojenější považují rodiče mladší děti a děti z rodin, které nejsou ohrožené rozvodem.24

8.1.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Všechny rozdíly mezi běžnou populací a ohroženými rodinami v péči NO jsou signifikantní s výjimkou průměrného souhlasu s výrokem „Moje dítě (naše děti) mají pevně stanovené úkoly . a povinnosti, které musí každý den vykonat“ – tam se oba vzorky shodují. Se všemi ostatními výroky s výjimkou „Většinou se rozzlobím, když dítě (děti) přinese špatné známky ze školy“ souhlasí více rodiny v běžné populaci. Největší rozdíly22 byly zaznamenány u výroků týkajících se vztahů nebo zájmů dítěte.23

22) Pokud nebereme v úvahu rozdíl ve výrocích „Na výchově našeho dítěte (našich dětí) se s partnerem / partnerkou shodujeme“ a „Před dětmi se s partnerem / partnerkou většinou nehádáme“, které jsou dány větším zastoupením respondentů bez partnera v ohrožených rodinách v péči NO. 23) Konkrétně „Moje dítě (děti) umí dobře vyjadřovat svoje pocity“, „Naše dítě má mimoškolní zájem (koníčka), který ho velmi baví“, „Naše děti mají

8.2 Spokojenost dítěte a výchovný styl

mezi sebou hezký vztah“, „Moje dítě / moje děti se mi svěřuje se svými pro-

8.2.1 Běžná populace Na začátku připomeňme, že respondenti nejhůře hodnotili svoji

24) Ostatní typy ohrožení nemají podle mínění respondenta na spokojenost

blémy s láskou“ a „Naše dítě (naše děti) navazuje dobře vztahy s vrstevníky“. dítěte výrazný vliv.

65

Graf č. 59. Průměrný souhlas s výroky o dětech podle věku dítěte – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO


1=zcela souhlasím Svoje děti miluji.

Chci pro svoje dítě to nejlepší.

4=zcela nesouhlasím

běžná populace, dítě 0–6 let

Se svým dítětem (dětmi) se rád(a) zasměju.

ohrožené rodiny v péči NO, dítě 0–6 let

Jsem spokojen(a) s tím, jakého jsou moje děti pohlaví.

běžná populace, dítě 7–12 let

Jsem spokojen(a) s tím, jaké mám děti.

ohrožené rodiny v péči NO, dítě 7–12 let

Je normální se postarat o svoje rodiče. Chci povzbuzovat své dítě (děti), aby se učilo nové dovednosti a rozvíjelo se rychleji. Všechny naše děti jsme oba chtěli.

Nejsem lhostejný(á) ke školnímu prospěchu svých dětí. Rád(a) si s dítětem (dětmi) hraju. Respektuji své dítě takové, jaké je. Dětem se má odpovídat pravdivě. Na všechny děti jsme se oba s partnerem / partnerkou těšili stejně. Chci, aby moje dítě rostlo a rozvíjelo se vlastním tempem. Je pro mě důležité cítit, že dítě (děti) zvládám a mám ho (je) pod kontrolou.

Pro svoje dítě (děti) chci to nejlepší, ale je pro mě rovněž důležitý můj vlastní život. U nás v rodině sedíme alespoň jednou za den společně u jídla. Naše děti mají mezi sebou hezký vztah. Každý den si najdeme klidnou chvilku doma mluvit s našimi dětmi o jejich životě. Dítě by mělo hlavně mít volnost pro svůj rozvoj. Naše dítě (děti) navazuje dobře vztahy s vrstevníky. Moje dítě (děti) se mi svěřuje se svými problémy ve škole.

Moje dítě (děti) má přiměřené sebevědomí. Naše dítě má mimoškolní zájem (koníčka), který ho velmi baví. Moje dítě (děti) umí dobře vyjadřovat svoje pocity. Před dětmi se s partnerem / partnerkou většinou nehádáme. Na výchově našeho dítěte (dětí) se s partnerem / partnerkou shodujeme. Těhotenství je nejkrásnější období v životě ženy. Moje dítě (děti) se mi svěřuje se svými problémy s láskou.

Naše dítě (děti) má hodně kamarádů. S dětmi se má bavit otevřeně o sexuálních otázkách. Moje dítě (děti) má pevně stanovené úkoly a povinnosti, které musí každý den vykonat. Naše dítě má důvěrného kamaráda, kterému se může svěřit. Důležitější pro mě je, jak se mému dítěti líbí jeho pokoj, než jaký je v pokoji pořádek. Většinou se rozzlobím, když dítě (děti) přinese špatné známky ze školy. 1

66

2

3

4

Graf č. 60

Graf č. 60. Spokojenost dítěte – procento určité úrovně spokojenosti – podle typu rodiny


57 %


64 %


34 %

50 %

Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera)

0

10

20

velmi spokojené

Kapesné nedostává polovina dětí z dotázaného vzorku běžné populace. Protože však kapesné nedostává (nebo jen nepravidelně peníze jako dárek) 90 % dětí ve věku do 6 let, pro detailní analýzu jsme opět vybrali pouze děti ve věku 7–12 let. Mezi těmito dětmi nedostává kapesné více než pětina (22 %) a další podobný podíl (23 %) dostává peníze jen nepravidelně při různých příležitostech jako dárky. I když jednotlivé finanční částky nejsou podle typu rodiny signifikantně odlišné, následující graf ukazuje, že pravidelnou částku dostávají nejméně děti z rodin obou biologických rodičů a částku nad 100 Kč nejčastěji děti . z rodin s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem.

4%

56 %

35 % 40

50

spíše spokojené

60

0%

1%

6%

3%

62 % 30

0%

2%

47 %

37 %

Jiný typ rodiny

3% 0%

40 %

70

80

spíše nespokojené

90

0%

100

nespokojené

Graf č. 61. Kapesné dítěte ve věku 7–12 let a jeho výše podle Graf č.rodiny 61 typu Běžná populace 7–12 let celkem (n=2498)

22 %

Dítě žije s oběma biologickými rodiči (n=1661) Dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem (n=174) Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) (n=633)

24 %

Běžná populace

10

20

10 %

20 %

12 %

16 %

17 %

30

40

50

16 %

17 %

11 %

28 %

22 %

0

11 %

24 %

14 %

Jiný typ rodiny (n=30)

67 nebo

23 %

22 %

17 % 12 %

23 %

17 %

6% 4% 7% 4%

18 %

25 % 60

6% 4%

15 %

70

6% 5%

11 % 80

7% 90

100

Graf č. 62. Výchovný styl – podle věku dítěte

Běžná populace Celkem (N=5002) 3 % 6 % 0–3 roky (n=1253)

4–6 let (n=1251)

4%

12 %

7%

12 %

3% 5%

2% 0

8%

12 % 10

1

9%

12 %

6%

8% 20

2

7%

10 %

11 %

7–9 let (n=1248) 1 % 5 % 10–12 let (n=1251)

9%

25 %

6%

29 %

7%

23 %

8%

11 %

1=Liberální, dítěti nasloucháme a děláme, co ono chce

11 %

6

70

8

10 %

14 %

12 %

60

7

4%2%

13 %

12 %

11 % 50

5

12 %

10 %

10 %

23 % 40

4

11 %

8%

25 %

7%

30

3

10 %

4% 1%

5% 4%

13 % 80

9

3%2%

4% 2% 90

10

100

11

11=Přísný, stanovujeme pravidla a vyžadujeme jejich dodržování

Výchovný styl se podle věku dítěte signifikantně neliší, lze však pozorovat, že tendence k přísnější výchově s rostoucím věkem dítěte mírně rostou, jak dokládá následující graf. Z důvodu eliminace tohoto i jen velmi malého vlivu byly pro porovnání výchovných stylů v rámci jednotlivých typů rodin vybrány pouze rodiny s dětmi ve věku 7–12 let. Je tak dobře vidět, že nejliberálnější výchovu uplatňují rodiče, kteří žijí bez partnera, a naopak nejpřísnější výchovu rodiny jiného typu. V části o výchově byla respondentům předložena baterie 11

výroků týkajících se jejich názorů na výchovu. Některé se opakovaly, a jsou tak zpracovány v kapitole 7.1 Hodnotový systém ve vztahu k dětem, proto následující graf zobrazuje součet odpovědí „zcela souhlasím“ + „spíše souhlasím“ jen u výroků, které byly položeny poprvé. Signifikantní rozdíl podle typu rodiny byl nalezen pouze v souhlasu s výrokem „Při výchově dětí si rád(a) vyhledávám informace a fakta, abych se mohl(a) rozhodnout“ – více s ním souhlasí rodiny s oběma biologickými rodiči.

68

Graf č. 63. Výchovný styl u dítěte ve věku 7–12 let – podle typu rodiny

Běžná populace 2% 6%

7–12 let celkem (n=2498) Dítě žije s oběma biologickými rodiči (n=1661)

2% 4%

Dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem (n=174) Dítě žije s jedním biologickým rodičem (bez partnera) (n=633)

6%

2%

Jiný typ rodiny (n=30)

8%

11 %

8%

8%

7%

10 %

1

20

8%

30

5


14 %

12 %

13 % 40

4

13 %

7%

20 %

5%

12 %

11 %

28 %

8%

3

11 %

23 %

23 %

2

23 %

7%

14 %

10

7%

8%

5% 3%3% 0

Graf č. 64

12 %

50

7

60

4% 3%

14 %

4% 3%

11 %

10 %

18 %

6

13 %

10 %

12 %

19 %

8

70

9

80

2%

4% 3% 11 %

10

90

100

11


Graf č. 64. Souhlas s výroky o dětech – procento odpovídajících „zcela souhlasím“ + „spíše souhlasím“

Běžná populace, N=5002 Když je moje dítě šťastné, jsem také šťastný(á).

99 %

Chci, aby se moje dítě rychle učilo a dobře uplatnilo v životě.

97 %

Dítěti je třeba zejména nastavit pravidla, jak se má chovat.

95 %

Při výchově dětí se řídím spíše intuicí.

94 %

Při výchově dětí si rád(a) vyhledávám informace a fakta, abych se mohl(a) rozhodnout.

68 %

69

Otázka „Co byste potřebovali, abyste se cítili lépe v rodičovské roli?“ byla opět otevřená25. V obou vzorcích se na prvním místě objevují finance, ale v běžné populaci je jmenovalo signifikantně méně respondentů (26 %) než v ohrožených rodinách v péči NO (29 %). Na druhém místě je u běžné populace odpověď „nic, cítím se dobře“ (24 %) a následuje potřeba více času (18 %)26.

V rámci běžné populace uvedli finance především respondenti, kteří žijí s dítětem sami (38 %) či žijí s novým partnerem (32 %). Subjektivní nedostatek peněz je vyšší mezi rodinami, které reportují nižší příjmy. Odpověď „nic, cítím se dobře“ nejčastěji zazněla v rodinách, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči (27 %).

Graf č. 65 Graf č. 65. Co byste potřebovali, abyste se cítili lépe v rodičovské roli – procento spontánních odpovědí – podle typu rodiny Běžná populace, N=5002

26 %

Finance, více financí

24 %

Nic, cítím se dobře 18 %

Čas, více času 12 %

Energii, sebevědomí, psychickou pohodu, vlastní zdraví

11 %

Pomoc, podporu ze strany partnera nebo rodiny 8%

Neví, neuvedl

6%

Partnera, partnerku / vhodného partnera, partnerku

5%

Zaměstnání (jisté, flexibilní, dobře placené apod.)

4%

Materiální potřeby (větší byt, auto apod.)

4%

Zkušenosti, informace, rady

3%

Být lepší ve výchově dětí

3%

Více času na sebe, partnera (bez dětí)

Celkem

3%

Poslušnost, respekt dětí Podmínky ve společnosti, přístup institucí (školy, státu) Zdraví, správný vývoj, spokojenost dětí


2%


0,0

svými slovy a jejich odpovědi byly pro zpracování okódovány. 26) Součet procent nedává

jiný typ rodiny

1%

Uznání, zpětnou vazbu

25) Respondenti odpovídali


2%

100 %, protože respondenti mohli 5,0

10 ,0

15 ,0

20 ,0

25 ,0

70

30 ,0

35 ,0

40 ,0

45 ,0

uvést až 5 odpovědí.

Také otázka „Co vám nejvíce scházelo, když jste se stali poprvé rodiči?“ byla otevřená a po detailním okódování27 bylo možné odpovědi sloučit do vyšších tematických celků. I ve výpovědi o minulé době dominuje materiální zajištění (30 %), znalosti, zkušenosti, informace (19 %) a čas (14 %). I v této otázce čtvrtina dotázaných uvedla, že jim nechybělo nic.

Kapesné nedostává 37 % dětí z dotázaného vzorku ohrožených rodin v péči NO. Také v tomto vzorku dostávají pravidelné kapesné výrazně častěji děti ve věku 7–12 let, takže i zde jsme pro analýzu vybrali pouze děti v tomto věku. Je však nutné zmínit, že v ohrožených rodinách v péči NO dostává pravidelné kapesné i pětina (20 %) dětí ve věku 0–6 let.28 Mezi staršími dětmi je situace v běžné populaci i v ohrožených rodinách v péči NO podobná – kapesné nedostává téměř čtvrtina (23 %) a další stejný podíl (23 %) dostává peníze jen nepravidelně při různých příležitostech jako dárky. Částku nad 100 Kč dostávají děti z ohrožených rodin v péči NO častěji, než je tomu v běžné populaci.

8.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Také v ohrožených rodinách v péči NO hodnotili respondenti nejhůře svoji spokojenost s rodinným životem (72 % velmi nebo spíše spokojen), na rozdíl od běžné populace však lépe odhadovali spokojenost partnera (84 %) než spokojenost dítěte – velmi nebo spíše spokojené dítě odhadují v 81 % případů. „Velmi spokojené“ dítě odhaduje 25 % dotázaných. Na rozdíl od běžné populace je vyšší spokojenost odhadovaná v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem a jeho partnerem, a nikoli s oběma biologickými rodiči, nejmenší spokojenost je však i zde odhadována v rodinách, kde dítě žije s jedním biologickým rodičem bez partnera.

Graf č. 67. Kapesné dítěte ve věku 7–12 let a jeho výše – srovnání Graf č. 67 běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace 7–12 let (n=2498)

Graf č. 66. Spokojenost dítěte – procento určité úrovně spokojenosti – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

22 %

Ohrožené rodiny v péči NO 7–12 let (n=966)

23 %

23 %

11 %

23 %

9%

16 %

17 %

14 %

17 %

6% 4%

5%

6%

Graf č. 66

0

Běžná populace

57 %

Ohrožené rodiny v péči NO 0

10

55 % 20

velmi spokojené

30

40

50

spíše spokojené

16 % 60

70

spíše nespokojené

80

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0% 3%

40 %

25 %

10

90

4%

27) Tyto detailní odpovědi lze nalézt v tabulkách. nebo

100

28) V běžné populaci dostává pravidelné kapesné jen desetina (11 %) dětí

nespokojené

ve věku 0–6 let. Běžná populace 7–12 let (n=2498)

71

22 %

23 %

11 %

17 %

16 %

6% 4%

Graf č. 68. Výchovný styl u dítěte ve věku 7–12 let – ohrožené rodiny v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO Celkem (N=1421) 2 % 5 % 0–3 roky (n=179)

3%

Graf č. 69 4–6 let (n=275)

13 %

5%

13 %

1 %7 %

10 %

1% 5%

7–9 let (n=498)

3%

10–12 let (n=468)

10 %

7%

9%

20

2

5%

4

5

6

70

7

9


3%

6%

11 % 80

8

4%

10 %

9%

10 %

60

4%

6%

9%

14 %

11 %

50

6%

12 %

7%

12 %

16 % 40

10 %

13 %

8%

20 %

10 %

12 %

6%

27 %

30

3

10 %

28 %

14 %

10

1

5%

9%

12 %

5%

21 %

10 %

16 %

0

7%

4%

3%

5%

90

10

100

11


Graf č. 69. Výchovný styl u dítěte ve věku 7–12 let – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Běžná populace, děti 7–12 let (n=2498)

Ohrožené rodiny v péči NO, děti 7–12 let (n=966) 0

2% 6%

12 %

2% 5%

14 %

1

10

8%

2

7%

23 %

11 %

20

3

7%

30

4

11 %

18 %

40

5


50

6

12 %

11 %

7

60

13 %

12 %

8

70

9

4% 3%

10 %

80

10

5%

90

4%

11


72

100

Také ohrožené rodiny v péči NO na otázku „Co byste potřebovali, abyste se cítili lépe v rodičovské roli?“ odpovídaly svými slovy. V obou vzorcích se na prvním místě objevují finance, ale v ohrožených rodinách v péči NO je jmenovalo signifikantně více responGraf č.(29 71 %) než v běžné populaci. Na druhém a třetím místě je dentů u ohrožených rodin v péči NO partner a jeho pomoc a teprve na čtvrtém místě je odpověď „nic, cítím se dobře“ (11 %).

Výchovný styl se ani v této cílové skupině podle věku dítěte signifikantně neliší, lze však pozorovat, že u nejstarších dětí mírně převažuje liberálnější styl. Přísnější výchovu deklarují rodiny, kde dítě žije s oběma biologickými rodiči. Ve stylu výchovy je mezi běžnou populací a ohroženými rodinami v péči NO jen minimální rozdíl. Následující graf opět zobrazuje součet odpovědí „zcela souhlasím“ + „spíše souhlasím“. Ohrožené rodiny v péči NO souhlasí signifikantně méně s výroky „Když je moje dítě šťastné, jsem také šťastný(á)“, „Dítěti je třeba zejména nastavit pravidla, jak se má chovat“ a „Při výchově dětí se řídím spíše intuicí“.

Graf č. 71. „Co byste potřebovali, abyste se cítili lépe v rodičovské roli?“ – procento spontánních odpovědí – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

Graf č. 70. Souhlas s výroky o dětech (% odpovídajících „zcela souhlasím“ + „spíše souhlasím“) – srovnání běžné populace aGraf ohrožených rodin v péči NO č. 70

26 %

Finance, více financí Nic, cítím se dobře Čas, více času

10 % 11 %

Pomoc, podporu ze strany partnera nebo rodiny Energii, sebevědomí, psychickou pohodu, vlastní zdraví 99 %

Když je moje dítě šťastné, jsem také šťastný(á).

Partnera, partnerku / vhodného partnera, partnerku

98 %

Chci, aby se moje dítě rychle učilo a dobře uplatnilo v životě.

Neví

97 %

Zaměstnání (jisté, flexibilní, dobře placené apod.)

97 %

Materiální potřeby (větší byt, auto apod.) Zkušenosti, informace, rady

95 %

Dítěti je třeba zejména nastavit pravidla, jak se má chovat.

Poslušnost, respekt dětí

93 %

Být lepší ve výchově dětí Více času na sebe, partnera (bez dětí)

94 %

Při výchově dětí se řídím spíše intuicí.

89 %

Podmínky ve společnosti, přístup institucí (školy, státu) Zdraví, správný vývoj, spokojenost dětí

68 %

Při výchově dětí si rád(a) vyhledávám informace a fakta, abych se mohl(a) rozhodnout.

Dobrý vztah mezi dětmi a rodiči, dobrý vztah mezi partnery

67 % běžná populace ohrožené rodiny v péči NO

73

7% 6%

29 %

24 %

11 %

18 %

15 % 12 %

15 % 8% 9% 5% 10 % 4% 10 % 4% 5% 3% 7% 3% 1% 3% 1% běžná populace 2% 4% 2% ohrožené rodiny v péči NO 2% 1%

Vlastní, lepší bydlení

0%

Jistota, zázemí, bezpečí

0%

5% 6%

3%

V otázce „Co vám nejvíce scházelo, když jste se stali poprvé rodiči?“ respondenti z ohrožených rodin v péči NO jmenovali především materiální, ale i nemateriální pomoc a podporu.

pořady v televizi, které nevylučují jako zdroj informací tři pětiny (62 %) respondentů. Většinu zdrojů jmenovali nadprůměrně respondenti z rodin obou biologických rodičů a také z rodin jiného typu. S rostoucím věkem dítěte využívání většiny zdrojů klesá, pouze odborné či popularizační semináře nebo besedy s odborníky a ojediněle i speciální pořady v rozhlase jsou zajímavější pro rodiče starších dětí. K odborným zdrojům se také častěji uchylují Graf č. 73 respondenti z rodin ohrožených typem E – Nekomunikace, problémy ve škole, šikana.

Grafč.č. Graf 7272. „Co vám nejvíce scházelo, když jste se stali poprvé rodiči?“ – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO 29 %

Materiální zajištění Nic Znalosti, zkušenosti, informace

15 %

Čas

20 %

Graf č. 73. Frekvence využívání jednotlivých zdrojů – procento uvádějících určitou frekvenci

16 %

7% 10 %

Pomoc, podpora

15 %

8% 10 %

Partner, rodiče, přátelé

Běžná populace, N=5002

7% 8%

Psychické aspekty, sebedůvěra Neví/bez odpovědi

4%

Životní styl

4% 4%

Práce

1% 1%

Zdraví, zdrav. péče

1% 0%

Všechno, hodně věcí

35 %

25 % 24 %

Od kamarádek a kamarádů (jejich zkušenosti)

19 %

Informace na internetu Odborné knihy o dětech, o výchově dětí

8%

16 %

Návštěvy u odborníků (psychologové, pediatři…)


5%

Speciální pořady v rozhlase

0% 1%

12 %

39 % 38 %

28 %

56 %

27 %

2%8%

Besedy s odborníky

40 %

43 %

2 %6 %

Ve sdružení matek / otců s dětmi ve věku mých dětí

25 %

41 %

16 %

65 %

16 %

4%

74 %

17 %

78 %

Odborné psychologické semináře

3%

14 %

Popularizační semináře o výchově dětí

4%

13 %

83 %

Kurzy celoživotního vzdělávání, vzdělávání dospělých

4%

12 %

83 %

0

10

nejčastěji

14 %

35 % 37 %

16 %

5%

Speciální pořady v televizi 4 %

30 %

24 %

7%

Časopisy o dětech, o výchově dětí

běžná populace

38 %

16 %

82 %

20

30

často

40

50

60

70

příležitostně, málokdy

80

90

100

vůbec ne

8.3 Získávání informací o výchově 8.3.1 Běžná populace Informace o výchově získávají dotázaní nejčastěji od kamarádek a kamarádů (jako nejčastější zdroj je uvedla pětina (19 %) dotázaných) a z internetu (nejčastější zdroj pro 16 % běžné populace). Následují knihy a časopisy a na pátém místě jsou speciální

8.3.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO Ohrožené rodiny v péči NO uvedly významně častěji návštěvy u odborníků a speciální pořady v televizi, naopak významně méně čerpají z odborných knih a z internetu.

74

Graf č. 74. Využívání jednotlivých zdrojů – procento odpovědí „nejčastěji“ + „často“ – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

57 % 54 %

Od kamarádek a kamarádů (jejich zkušenosti) Informace na internetu

34 %

Odborné knihy o dětech, o výchově dětí

17 %

23 %

19 %

Speciální pořady v televizi

40 %

23 %

20 % 19 %

Časopisy o dětech, o výchově dětí

16 %

Návštěvy u odborníků (psychologové, pediatři…) 10 % 10 %

Ve sdružení matek / otců s dětmi ve věku mých dětí

8% 7%

Speciální pořady v rozhlase

5% 6%

Besedy s odborníky Kurzy celoživotního vzdělávání, vzdělávání dospělých

5% 3%

Odborné psychologické semináře

5% 4%

Popularizační semináře o výchově dětí

5% 3%

75

25 %


9. ŘEŠENÍ RIZIKOVÝCH SITUACÍ 9.1 Vyhledávané typy řešení rizikových situací

9.1.1 Běžná populace Znalost organizací věnujících se podpoře rodiny není vysoká, jak bude uvedeno v další podkapitole. Od této poměrně nízké obecné znalosti a velmi nízké konkrétní znalosti se odvíjí i nevysoké využití odborné pomoci v případě rizikové situace. Většinou se dotazovaní v běžné populaci snaží záležitost vyřešit v rodině sami. Nejčastěji vyhledali respondenti z běžné populace odbornou pomoc v případě psychického násilí vůči dítěti (47 %) nebo při expozici problémům se šikanou ve škole (45 %). V případě nejčastěji se vyskytující rizikové situace, jakou je rozchod s partnerem, se na odborníky obrátí jen desetina (11 %) těch, kteří touto situací prošli.

Ve druhé nejfrekventovanější situaci (rozvod manželů) se na odborníky obrátí jen 15 % rodin, které tuto situaci zažily.

Graf č. 75

Graf č. 75. Vyhledání odborné pomoci – procento rodin, které ji vyhledaly – podle rizikové situace

Běžná populace Psychické násilí vůči dítěti (n=42)

47 %

Problémy se šikanou ve škole (n=306)

46 %

Závislost dospělého člena domácnosti na drogách (n=26)

33 %

Závislost dospělého člena domácnosti na alkoholu (n=58)

29 %

Psychické násilí mezi dospělými členy domácnosti (n=74)

29 %

Problémy dítěte se zákonem (n=27)

28 %

Kázeňské problémy dítěte ve škole (n=263)

26 %

Pobyt ve vězení dospělého člena domácnosti (n=47)

26 %

Kriminalita dospělého člena domácnosti (n=49)

24 %

Fyzické násilí vůči dítěti (n=78)

22 %

Prospěchové problémy dítěte ve škole (n=289)

21 %

Jiná závislost (např. hrací autom., karty) dosp. čl. domácnosti (n=41)

20 %

Dlouhodobé vážné problémy s dítětem v domácnosti (n=185)

18 %

Rozvod manželů (n=555)

15 %

Ztráta kamarádů ve škole (n=222)

15 %

Fyzické násilí mezi dospělými členy domácnosti (n=114)

13 %

Záškoláctví dítěte (n=103)

13 %

Dítě nekomunikuje s dospělými členy domácnosti (n=149)

12 %

Rozchod s partnerem (n=567) Problémy dítěte s cigaretami (n=104)

76

11 % 3%

vou organizaci se obrátila necelá desetina (9 %) těch, kteří využili odbornou pomoc, to znamená 1 % z celé běžné populace.30

Nejčastěji se běžné rodiny v problematické situaci obracejí na učitele (61 % těch, kteří se s nějakou takovou situací setkali)29, necelá polovina (46 %) zvolila návštěvu psychologa. Na neziskoGraf č. 76. Procento vyhledaných odborníků

Běžná populace, pouze ti, co využili odbornou pomoc – n=432 Učitel

61 %

Psycholog

46 %

Pedagogicko–psychologická poradna

43 %

Lékař

29 %

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

24 %

Psychiatr

18 %

Internetová poradna

12 %

Úřad práce

11 %

Nezisková organizace

9%

Jiné

8%

Krizová telefonní linka

6%

Polovina rodin (52 %), které se ocitly v problematické situaci, vyhledala odbornou pomoc, když se ani po nějaké době problém nelepšil. Dvě pětiny (42 %) hned po zjištění problému.

29) Graf s přesnými údaji opět naleznete v podkapitole porovnání s ohroženými rodinami v péči NO. 30) Na učitele se obrátilo 5 % z celé běžné populace.

77

9.2 Znalost a subjektivní hodnocení pomocných organizací

Graf č. 77

9.2.1 Běžná populace Jak již bylo uvedeno, znalost organizací věnujících se podpoře rodiny není příliš vysoká – že nějakou takovou organizaci zná, deklaruje pouze pětina (19 %) dotázaných z běžné populace. Respondenti, kteří odpověděli, že nějakou organizaci znají, byli požádáni, aby ji nebo je31 jmenovali. Z těchto 952 dotázaných většina uvedla spíše obecná zařízení, jako jsou různé porad-

ny (pedagogicko-psychologické nebo manželské), sociálka (OSPOD / odbor sociální péče / sociální podpory na MÚ / OÚ, sociální pracovnice), charita nebo mateřská centra. Konkrétní názvy organizací se objevily spíše sporadicky. Následující graf zobrazuje odpovědi, které uvedla nejméně 2 % dotázaných, ostatní odpovědi jsou v tabulkách.

Graf č. 77. Znalost organizací věnujících se podpoře rodiny – % spontánně uvedených organizací Běžná populace Pedagogicko–psychologické poradny / poradny pro děti a mládež

21 %

Sociálka (OSPOD / odbor sociální péče / sociální podpory na MÚ)

20 %

Charita / církev / Arcibisk. / Arcidiecézní / katolická / Církev bratrská / Diakonie ČCE

18 %

Mateřská / rodinná centra / kluby

15 %

Různé dětské kluby jako Jablíčko, Človíček, Benjamínek…

14 %

Manželská / předmanželská / rodinná poradna

13 %

Dětský lékař / psycholog

7%

Dům dětí a mládeže / středisko volného času / nízkoprahové zařízení

6%

Škola, školní poradce / klub

6%

Různé poradny

5%

Úřady Klokánek

Fond ohrožených dětí Mateřská škola

4%

3% 3%

3%

Úřad práce

3%

Centrum pro rodinu a sociální péči (CRSP)

2%

Středisko pro ranou péči

2%

Elim

2%

31) Respondenti mohli uvést až deset organizací.

78

Graf č. 78 Všichni respondenti bez ohledu na to, zda již nějakou pomoc vyhledali nebo mají nějakou jinou zkušenost, byli dotázáni, zda si myslí, že jim jednotliví odborníci a organizace dokážou pomoci s problémy. Nadpoloviční většina se vyjádřila kladně téměř

u všech sledovaných institucí, nižší důvěru projevili pouze internetovým poradnám a úřadu práce. Nejvíce běžná populace důvěřuje psychologům a lékařům. Učitelé, na které se obracejí v první instanci, jsou až na pátém místě.

Graf č. 78. Důvěra k osobě/instituci odborné pomoci – procento uvádějících určitou míru důvěry

Běžná populace, N=5002 Psycholog

32 %

Lékař

52 %

10 %

6%

48 %

13 %

5%

34 %

Pedagogicko–psychologická poradna

27 %

Psychiatr

50 %

28 %

Učitel, pedagog

22 %

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

19 %

Krizová telefonní linka

18 %

Nezisková organizace

8%

Úřad práce

7% 0

47 %

1=rozhodně ano

79

12 %

31 %

15 %

39 %

22 %

39 % 30

9%

24 %

31 %

20

7%

20 %

43 %

10

40

2=spíše ano

8%

20 %

52 %

25 %

7%

14 %

52 %

11 %

Internetová poradna

14 %

53 %

50

30 % 60

70

3=spíše ne

80

90

4=rozhodně ne

100

9.2.2 Srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO I respondenti z ohrožených rodin v péči NO nejvíce důvěřují psychologům, v tom se od běžné populace neliší. Lékaři jsou u nich sice také na druhém místě, míra důvěry je však signifikant-

ně nižší, stejně jako důvěra v účinnou pomoc pedagogicko-psychologických poraden, poraden pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy a krizových telefonních linek. Signifikantně více než běžná populace však důvěřují neziskovým organizacím.

Graf č. 79. Průměrná důvěra k osobě/instituci odborné pomoci – srovnání běžné populace a ohrožených rodin v péči NO

průměr na škále 1–4 Psycholog Lékař Pedagogicko–psychologická poradna Psychiatr Učitel, pedagog Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Krizová telefonní linka Nezisková organizace Internetová poradna Úřad práce

1=určitě ano 1

2 běžná populace

80

3 ohrožené rodiny v péči NO

4=určitě ne 4

10. SHRNUTÍ Výzkumu, z něhož vychází tato závěrečná zpráva, se zúčastnilo 5 002 rodin s dětmi do 12 let z běžné populace a 1 421 ohrožených rodin v péči neziskových organizací (dále také „ohrožené rodiny“). Nabízí tak unikátní možnost srovnání, čím jsou tyto ohrožené rodiny specifické, což může být podkladem pro další analýzy (hledání nejvýznamnějších rizikových a protektivních faktorů, modelování a scoring). Některá hlavní zjištění lze shrnout do následujících bodů:

vycházet s příjmy a splácet dluhy. • Ohrožené rodiny výrazně častěji bydlí v nestabilním bydlení (nájmy, podnájmy a podobně) a velmi často se stěhují (často až 3–4x za dosavadní historii rodiny). KOMUNIKACE: • Ohrožené rodiny častěji komunikují jen o provozních záležitostech či se baví o „všem možném“. Rodiny z běžné populace proti tomu více komunikují o konkrétních tématech (koníčky, rodina, aktuální dění ve společnosti, práce a podobně). To se projevuje i v komunikaci s dětmi – ohrožené rodiny se méně často baví s dětmi o jejich výsledcích, zájmech, pocitech a podobně. • Při hádkách se ohrožené rodiny oproti běžné populaci častěji hádají před dětmi. Pokud se usmiřují, tak se naopak častěji usmiřují mimo zrak dítěte. V ohrožených rodinách také častěji probíhají hádky s dětmi.

STRUKTURA RIZIK: • Ohrožené rodiny jsou oproti běžné populaci dle očekávání zasaženy všemi typy problémů dopadajícími na dítě, u některých typů problémů je výskyt 3–5x častější (problémy ve škole / se šikanou, v komunikaci, ve výchově, se závislostmi, s násilím a kriminalitou). • Zasažení různými typy problémů se v rodinách kumuluje – například děti, které mají problémy ve škole, mají zároveň vyšší šanci, že budou mít problémy zdravotní, a naopak. To platí i u kombinace dalších typů problémů.

AKTIVITY: • V trávení volného času s dítětem se ohrožené rodiny méně často věnují kreativním, rozvojovým a poznávacím činnostem (aktivní sportování, čtení dítěti, výlety do přírody, za památkami, do zoo / botanických zahrad, rozvážení dětí na kroužky). Důvody mohou být kulturní, kognitivní, ale i časové a finanční (omezené prostředky).

HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTÍ: • Ohrožené rodiny jsou častěji neúplné rodiny a mají vyšší poměr dětí k dospělým členům. Kvůli neúplnosti rodin, častější nezaměstnanosti a nižší kvalifikaci mají významně nižší příjmy. • Ohrožené rodiny častěji reportují kumulaci půjček a úvěrů, méně často jsou zajištěné spořením a mají větší problém 81

MEZIGENERAČNÍ PŘENOS PROBLÉMŮ: • I v běžné populaci lze vysledovat silný mezigenerační přenos problémů. V rodinách, kde otec či matka byli v dětství svědkem rozvodu, hádek, alkoholismu, násilí a podobně, se častěji vyskytují analogické problémy. Mezigenerační přenos je přitom silnější přes otce. • Dospělí členové ohrožených rodin hodnotí svoje dětství výrazně negativněji než rodiče z běžné populace. Častěji vyrůstali v neúplných rodinách. A v jejich rodinách se často vyskytovaly ekonomické problémy, hádky, alkoholismus či problémy ve škole.

z „přirozených“ zdrojů – tedy od kamarádů / kamarádek, z odborných knih, z internetu a podobně. Častěji se je dozvědí až od odborníků.

HODNOTOVÝ SYSTÉM A SPOKOJENOST: • V hodnotovém systému se ohrožené rodiny od běžné populace rodiny příliš neliší. I u nich je na prvním místě rodina a zdraví. • Rodiče i děti z ohrožených rodin jsou ale výrazně méně spokojeni se svým životem. VÝCHOVNÝ STYL: • Rodiče z ohrožených rodin a z běžné populace se příliš neliší ve svém příklonu k liberálnímu či tvrdšímu výchovnému stylu. • Rodiče z ohrožených rodin častěji říkají, že pro lepší vykonávání rodičovské role jim chybí partner a finance a materiální zabezpečení. INFORMOVANOST: • Ohrožené rodiny méně užívají internet a méně poslouchají rozhlas, naopak televizi sledují minimálně stejně jako rodiny z běžné populace. • Ohrožené rodiny méně často získávají informace o výchově 82

SEZNAM SPOLUPRACUJÍCÍCH ORGANIZACÍ: nn Azylový dům pro matky s dětmi – azylový dům pro rodiny, těhotné ženy

nn Adiktologická poradna PREVENT – Poliklinika Vltava ČB

a matky s dětmi (Ústí nad Labem)

nn Advaita – centrum ambulantních služeb nn Armáda spásy – azylový dům (Opava)

nn Azylový dům pro matky s dětmi – pod Armádou spásy

nn Azylové bydlení o. s. ESTER – azyl pro muže, ženy a rodiny s dětmi

nn Azylový dům pro matky s dětmi v tísni – azylový dům pro těhotné ženy a matky s dětmi (Kojetín)

nn Azylové domy – azyl pro ženy, muže, rodiny s dětmi (Klatovy) nn Azylový dům – Byt pro matky v tísni – azyl pro rodiny s dětmi

nn Azylový dům pro matky s dětmi v tísni (Uherský Brod)

nn Azylový dům – Domov sv. Alžběty pro matku a dítě – azyl pro těhotné

nn Azylový dům pro matky s dětmi (Valašské Meziříčí) nn Azylový dům pro osamělé rodiče s dětmi (Jeseník)

ženy, rodiny a matky s dětmi

nn Azylový dům pro těhotné ženy v tísni – azyl pro ženy a rodiny s dětmi

nn Azylový dům – azyl pro matky, těhotné ženy a rodiny s dětmi (Karviná)

(Hlinsko)

nn Azylový dům – azyl pro muže, ženy, rodiny s dětmi (Praha 9 – Černý Most)

nn Azylový dům pro ženy a matky s dětmi – azylový dům pro těhotné ženy

nn Azylový dům – Domov pro matky (otce) s dětmi, Ječmínek

a matky s dětmi (Jihlava)

nn Azylový dům – Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni

nn Azylový dům pro ženy, lidi do 26 let a rodiny s dětmi – Centrum „PRO“

nn Azylový dům – Charitní domov pro matky s dětmi – azylový dům pro

Blansko

rodiny, těhotné ženy a matky s dětmi (Havlíčkův Brod)

nn Azylový dům R-Mosty – azylový dům pro rodiny, těhotné ženy a matky

nn Azylový dům – pro ženy a matky s dětmi (Krnov)

s dětmi

nn Azylový dům Debora pro ženy a matky s dětmi nn Azylový dům FOD Olomouc – azyl pro mladé lidi do 26 let a rodiny s dětmi

nn Azylový dům SÁRA

nn Azylový dům FOD Plzeň – azyl pro mladé lidi do 26 let a rodiny s dětmi

nn Azylový dům sv. Josefa pro matky/otce s dětmi

nn Azylový dům FOD Tábor – Jeníčkova Lhota – bydlení pro lidi do 26 let,

nn Azylový dům Svaté rodiny pro matky s dětmi nn Centrum pro rodinný život Olomouc

rodiny s dětmi

nn Centrum pro rodinu Drop In, o. p. s.

nn Azylový dům Kladno, o. p. s. – azylový dům pro těhotné ženy a matky

nn CSSP – Azylový dům pro matky s dětmi

s dětmi nn Azylový dům Košťany u Teplic

nn DD Sázava

nn Azylový dům Most k životu, o. p. s. – azylový dům pro rodiny a matky

nn Dětské centrum Znojmo nn Dětský domov Dolní Počernice

s dětmi nn Azylový dům Plzeň Naděje

nn Dětský domov Staňkov

nn Azylový dům pro matky s dětmi – Otevřené srdce

nn Dětský domov Strážnice JM

83

nn Dětský domov Š (Praha 9 – Klánovice)

nn Krušnohorské centrum pro rodinu a sociální péči, o. s. (Most)

nn Diakonie – sanace rodin (Praha )

nn Magdaléna, o. p. s.

nn Diakonie ČCE – Centrum podpory rodiny

nn Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi (Pardubice)

nn Diakonie ČCE – středisko v Plzni

nn Most naděje – azylový dům pro rodiče s dětmi

nn Domov Na skalách – azylový dům a krizová pomoc

nn Nezisková organizace Neposeda, o. s./ NEPOSEDA, občanské sdružení

nn Domov pro dětský život – azylový dům pro ženy s dětmi a těhotné ženy

nn Nový domov Otrokovice – azylové ubytování pro matky s dětmi a těhotné

nn Domov pro matky s dětmi (Litoměřice)

ženy

nn Domov pro matky s dětmi (Zábřeh)

nn Občanské sdružení Darmoděj

nn Domov pro matky s dětmi (Hradec Králové)

nn Občanské sdružení LECCOS

nn Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni

nn Oblastní charita Rokycany

nn Domov sv. Agáty Břeclav

nn Poradna – Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy (bývalá manželská

nn Dům Gloria – Azylový dům pro ženy a matky s dětmi

poradna fungující od r. 1970)

nn Dům Jonáš – dům pro matky s dětmi v tísni

nn Poradna pro rodinu Vyškov

nn Dům tří přání, o. s.

nn Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (Praha 6 – Dejvice)

nn FOD – Azylový dům pro matky s dětmi Fondu ohrožených dětí (Olomouc)

nn PPP Vyškov

nn FOD – Klokánek Hostivice u Prahy

nn PPP Znojmo

nn FOD – Klokánek Chomutov

nn PPP Znojmo

nn FOD – Klokánek Litoměřice

nn Ratolest Brno, o. s.

nn FOD – Klokánek Brno

nn Služby sociální prevence (Most)

nn FOD • Praha 4 – Láskova

nn Společnost Podané ruce, o. p. s.

nn FOD • Praha 8 – Chabařovická

nn SVP Archa, Chrudim

nn FOD Klokánek Brno – pobočka Klokánku

nn SVP Kelč

nn FOD Klokánek Dlouhá Loučka

nn SVP Most patří pod SVP Liberec

nn FOD Klokánek Pardubice

nn SVP Pyramida

nn FOD Klokánek Pardubice – pobočka Klokánku

nn ŠMP ZŠ Tišnov nám. 28. října

nn FOD Klokánek Štěrboholy

nn WHITE LIGHT I., z. s. – Ambulantní léčba Ústí n. L.

nn FOD Klokánek Žatec a Kbely, Poříčí

nn ZŠ Kouřim – Středočeský kraj

nn Fond ohrožených dětí (Brno)

nn ZŠ Litovel

nn Fond ohrožených dětí, Zábřeh

nn ZŠ Smiřice 50303

nn IC PLZEŇ

nn ZŠ Trávník v Přerově

nn Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje

84

ISBN 978-80-906468-1-0

Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje. Závěrečná zpráva z výzkumu

Recommend Documents