STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA JAKO NÁSTROJ STÁTNÍ RODINNÉ A POPULULAČNÍ POLITIKY

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

Bakalářská práce

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA JAKO NÁSTROJ STÁTNÍ RODINNÉ A POPULULAČNÍ POLITIKY Jana Tomanová 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Státní sociální podpora jako nástroj státní rodinné a populační politiky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

Děkuji vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce „Státní sociální podpory jako nástroj rodinné a populační politiky“. 2

Obsah práce: Úvod ……………………………………………………………………………………….4 1. Státní sociální politika ................................................................................................... 5 Pojem .................................................................................................................. 5 Subjekty a objekty sociální politiky..................................................................... 5 Principy................................................................................................................ 6 Cíle ...................................................................................................................... 7 2. Rodinná a populační politika státu .............................................................................. 10 Pojem ................................................................................................................ 10 Nástroje rodinné a populační politiky ............................................................... 10 3. Sociální zabezpečení v ČR .......................................................................................... 13 Pojem ................................................................................................................ 13 Vztah práva sociálního zabezpečení k jiným právním odvětvím ..................... 13 Systém práva sociálního zabezpečení ............................................................... 14 4. Státní sociální podpora ................................................................................................ 16 Právní úprava státní sociální podpory ............................................................... 16 Systém státní sociální podpory ......................................................................... 17 Základní pojmy ................................................................................................. 18 Dávky státní sociální podpory ........................................................................... 26 Přídavek na dítě ................................................................................... 26 Dřívější právní úpravy přídavku na dítě ................................ 26 Současná právní úprava přídavku na dítě .............................. 29 Sociální příplatek ................................................................................ 31 Příspěvek na bydlení ........................................................................... 33 Rodičovský příspěvek ......................................................................... 36 Současná právní úprava rodičovského příspěvku .................. 36 Výše rodičovského příspěvku v předchozích právních úpravách .................................................................................................. 41 Dávky pěstounské péče ....................................................................... 41 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte .......................................... 42 Odměna pěstouna ................................................................... 42 Odměna pěstouna ve zvláštních případech ............................ 43 Příspěvek při převzetí dítěte ................................................... 43 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla ......................... 44 Porodné ............................................................................................... 44 Pohřebné .............................................................................................. 45 Společná ustanovení o dávkách ........................................................................ 46 Výplata dávek ..................................................................................... 47 Povinnost a odpovědnost ................................................................... 48 Přestupky, správní delikty ................................................................... 48 Řízení o dávkách .............................................................................................. 49 Aplikace práva Evropských společenství v státní sociální podpoře ................ 51 Zaniklé dávky ................................................................................................... 52 Efektivnost a plnění účelu státní sociální podpory .......................................... 53 Sociální reformy a státní sociální podpora ...................................................... 54 Závěr ................................................................................................................................. 56 Cizojazyčné resumé .......................................................................................................... 57 Použité prameny ……….................................................................................................... 58 Použité zkratky .................................................................................................................. 60

3

Úvod Rodina je základní jednotkou společnosti a plní významné společenské funkce, jako je funkce biologická, ekonomická, sociální a výchovná. V podmínkách demokratické společnosti si každý občan nese odpovědnost sám za sebe a svojí budoucnost, sociální role státu však není odmítána, stát se snaží sociální oblast pozitivně ovlivňovat. Cílem rodinné a populační politiky státu je zmírňovat narůstající náklady rodin souvisejících s přítomností dětí v rodině. Státní sociální podpora je pouze jedním z celé řady rodinných a populačních opatření. Působení dávkového systému státní sociální podpory umožňuje rozlišit skupiny obyvatel, na které má být pomoc zacílena. Cílem této práce je přiblížit sociální politiku, státní rodinnou a populační politiku a její nástroje, vymezit státní sociální podporu jako systémovou součást práva sociálního zabezpečení a podrobněji přiblížit jednotlivé dávky státní sociální podpory, vysvětlit jejich účel, podmínky vzniku nároku a výpočet výše dávky, nastínit změny, kterými dávky procházely se zaměřením na vývoj přídavku na dítě a rodičovského příspěvku. V závěru práce bych chtěla zhodnotit efektivnost a plnění účelu státní sociální podpory, připomenout zaniklé dávky státní sociální podpory a stručně přiblížit problematiku aplikace práva Evropských společenství ve státní sociální podpoře.

4

1. Státní sociální politika 1.1. Pojem Co je sociální politika? Při hledání odpovědi na položenou otázku nelze podat jednoznačnou odpověď. Sociální politika se koncentruje na člověka, působí na hodnotové orientace lidí, spoluvytváří jejich názory, postoje. Jako politika je vystavena tlakům politických sil ve společnosti. Sociální politiku je nutno – a v jistém slova smyslu především – vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými komplikovanými vnitřními vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Sociální politika je tedy úzce vázána i na své společenské okolí. Je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale jsou jí zároveň vlastní i určité společenské znaky.1 V České republice je pojem sociální politika založena na dvou přístupech:2 Při širším pojetí lze sociální politiku charakterizovat jako jednání státu a dalších subjektů působících ve společnosti, kterými je ovlivňována sociální sféra. Pod sociální sféru nutně patří politika sociálního zabezpečení, zdravotní politika, sociální služby a politika zaměstnanosti. Užší pojetí sociální politiky lze charakterizovat jako systém opatření především v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Cílem takové politiky je reagovat na sociální rizika a na jejich negativní důsledky (např. chudoba, nezaměstnanost, nemoc, invalidita, stáří). 1.2. Subjekty a objekty sociální politiky Ze základního pohledu můžeme subjekty sociální politiky rozdělit na subjekty státní a nestátní.3 Stát a jeho orgány jsou považovány za nejdůležitější subjekty. Mezi nestátní subjekty sociální politiky můžeme zařadit zaměstnavatele, realizujícího podnikovou sociální politiku, obce, realizující výkon sociální politiky buď přímo nebo jako výkon přenesené působnosti, charitativní a občanská sdružení, církve, občana samotného a jeho rodinu. Objekty sociální politiky jsou jednotlivci nebo sociální slupiny, jimž jsou sociálněpolitická opatření určena (na koho mají působit), a tak vyvolávat žádoucí sociální chování a jednání.4

1

Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 20 Podrobněji viz. Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 24 a násl. 3 Gregorová Z., Galvas M., Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2000, s. 23 4 Francová H., Novotný A., Sociální politika v základech, Praha: Triton, 2008, s.71

2

5

1.3. Principy Nejvýznamnějšími principy pro sociální politiku jsou principy sociální spravedlivosti, sociální solidarity, subsidiarity a participace. • Princip sociální spravedlivosti Sociální spravedlnost je hodnota vedená myšlenkami humanizmu, lidského dobra a prospěchu.5 Je vnímána velmi subjektivně, neexistuje žádné přesné vymezení co je a co není sociálně spravedlivé. Relativně malé sociální rozdíly mohou být společností považovány za nespravedlivé a mohou vyvolávat sociální neklid. Před rokem 1989 byl dominantní socialistický model sociální spravedlnosti s rovnostářským principem, po roce 1989 došlo v naší společnosti k zásadním politickým a společenským změnám, kdy se do popředí dostává princip potřebnosti. Takový model je označován jako model „pevného dna a otevřeného stropu“. • Princip sociální solidarity Člověk po dobu své existence je tu více, tu méně odkázán na pomoc jiných. Solidarita je výrazem lidského porozumění a pospolitosti, vzájemné soudržnosti a také odpovědnosti.6 O solidaritě lze hovořit na úrovni mezinárodní, celostátní, regionální, rodinné a jednotlivců. Ve společnosti se solidarita realizuje především pomoci transferové a redistribuční politiky státu. Tu je třeba nastavit tak, aby nevedla k útlumu aktivity jednotlivců a jejich odpovědnosti za vlastní životní podmínky, jinými slovy, aby nebyla demotivující. Sociální solidarita není vyhrazena jen státní moci, je prováděna nemalou měrou jednotlivci, spolky, sdruženími apod. • Princip subsidiarity Princip subsidiarity spočívá v tom, že v tíživé sociální situaci si má jednotlivec nejprve pomoci sám vlastním přičiněním, pokud tuto možnost nemá, pak má pomoci rodina. Stát v tom to případě nastupuje až na posledním místě a to pokud jednotlivec vyčerpal ostatní možnosti pomoci. Ne vždy je tento princip veřejností přijímán s dostatečným pochopením, zejména zastánci silného sociálního státu se s ním obtížně vyrovnávají. • Princip participace7 Princip participace je založen na tom, že by se lidé měli podílet (participovat) na všech rozhodnutích, která se jich týkají. To předpokládá, že lidé, občané budou dostatečně vzdělaní, informovaní, zralí a vyspělí pro zodpovědné sociální jednání. Naplňování principu participace je postupným a dlouhotrvajícím procesem. 5

Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 28 Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 33 7 Z latinského partem capare, mít podíl

6

6

1.4. Cíle V posledních zhruba 10 až 15 letech jsme svědky toho, co bychom mohli nazvat jako období soustavného hledání optimální míry účasti státu v sociální politice. Přičemž otázkou vůbec není, zda se má stát v sociální politice angažovat či nikoli, ale především jaká má být „míra“ účasti státu v sociální politice a v čem a jakým způsobem se jeho role má prvotně naplňovat.8 Stav a vývoj sociální politiky v dané zemi je vždy podmíněn faktory jako jsou tradice, etické názory a politická situace. K sociální politice zaujímá postoj vláda ČR v samotném Programovém prohlášení vlády, kde si současná vláda Mirka Topolánka klade za cíl zastavit mandatorní výdaje státu na sociální systém, zvýšit transparentnost a adresnost vyplácených dávek, zavést vícerychlostní flexibilní rodičovskou a mateřskou dovolenou, stanovit srozumitelná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti, vyhodnotit systém ochrany před hmotnou nouzí a hlavní prioritou je zahájit důchodovou reformu. Reforma veřejných financí byla „nastartována“ zákonem č. 261/2007, zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů.9 Jde o rozsáhlý soubor změn zejména v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví, zákon je souborem pěti desítek novel. Rodinná politika je jednou z hlavních vládních priorit.10 Vládou byl v listopadu 2008 schválen „Prorodinný balíček“, který obsahuje záměry směřující k podpoře příznivých podmínek pro fungování rodiny, a to v těchto oblastech: • Otcovské Cílem otcovské dávky je podpora většího zapojení otců do péče o děti, finančního zabezpečení rodiny a posílení rodinných vazeb. Otcovské by se poskytovalo po dobu jednoho týdne ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, přičemž nástup na tuto dávku by byl do uplynutí šesti týdnů věku dítěte nebo do šesti týdnů ode dne svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, za splnění dalších podmínek. Sladění rodinného a pracovního života: • Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské pomoci Evidovaný poskytovatel by mohl poskytovat péči rodinného typu pro nejvíce čtyři děti do sedmi let věku za úplatu nepřevyšující 5 000 Kč za 1 svěřené dítě. Byl by osvobozen od placení daně z příjmů fyzických osob, zůstával by mu nárok na rodičovský příspěvek.

8

Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 81 Zákon nabyl účinnosti 16.10.2007, většina ustanovení nabyla účinnosti 1.1.2008 10 MPSV. Tisková zpráva ze dne 19. listopadu 2008 [citováno 23. ledna 2009]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5896/19112008.pdf 9

7

Navrhované opatření respektuje silně neformální charakter služby, předpokládá silnou kontrolu ze strany rodičů, kteří svěří své dítě do péče poskytovatele. Podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání: Cílem je rozšířit nabídku služeb péče o děti poskytovaných v oblasti živnostenského oprávnění. Pro podnikatele to bude znamenat povinnost získat zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činnosti, bude moci pečovat současně nejvýše o 4 děti. • Miniškolka Předpokládá se, že tuto službu bude poskytovat nejčastěji zaměstnavatel na pracovišti rodiče nebo neziskové subjekty, obce, kraje a církevní právnické osoby. Zřizovatel bude hradit náklady na zřízení a provoz miniškolky ze svých prostředků, rodič se bude podílet na nákladech za provoz podle dohody. Toto opatření umožní širší zapojení rodičů, především matek, do trhu práce, pro zaměstnavatele pak dřívější návrat kvalifikovaného personálu z mateřské dovolené, možnost udržení si nadaných a zkušených zaměstnanců, snížení nákladů na zaškolování nových pracovníků, zvýšení prestiže firmy a zároveň motivace a loajality pracovníků. • Daňové výhody pro zaměstnavatele Po provedené novelizaci zákona o daních z příjmů by mezi daňově uznatelné náklady pro zaměstnavatele byly zařazeny výdaje na zajištění péče o děti zaměstnanců. To je výdaje na provoz vlastních jeslí, provozoven pro výchovu a vzdělávání, miniškolek, příspěvků zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance, pokud péči bude poskytovat jiný subjekt než zaměstnavatel. • Podpora částečných pracovních úvazků Pokud délka pracovní doby zaměstnance bude nejvýše 80 % stanovené týdenní pracovní doby, zaměstnavatel bude uplatňovat slevu na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v částce 1 500 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Opatření má přispět ke zlepšení zaměstnávání osob, které se obtížně zaměstnávají. Jedná se o zaměstnance, kteří pečují o dítě do 10 let věku, osoby se zdravotním postižením, osoby starší 55 let, osoby pečující o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, studenti denního studia středních škol a prezenčního studia vysokých škol. • Náhradní péče rodinného typu Úprava si klade za cíl sjednotit vyplácení příspěvku poskytovaného pěstounům podle zvláštního právního přepisu11 (sos vesničky) s pěstounskou péčí – odměna pěstouna ve

11

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

8

zvláštních případech poskytovaného podle zákona o státní sociální podpoře. Opatřením by byla usnadněna situace zřizovatelům, kteří podle platné právní úpravy nesou břemeno nákladů na výplatu odměny pěstouna v zákonem stanovené výši. Změny v rodinné a populační politice, které chce vláda uskutečnit a které představila v „Prorodinném balíčku“ zasluhují pozornost. Společnost, která je seznámená s chystanými změnami může změny lépe pochopit, ztotožnit se s nimi a lépe je přijmout. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k tomu uvádí: „Cílem není pasivní podpora rodiny, ale vytváření vlídnějšího prostředí rodičům pro snadnější sladění pracovního a rodinného života. Zároveň reagujeme na skutečnost, že na rozdíl od zahraničí u nás téměř neexistuje nabídka různých typů služeb péče o děti.“12

12

MPSV. Tisková zpráva ze dne 19. listopadu 2008 [citováno 23. ledna 2009]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5896/19112008.pdf

9

2. Rodinná a populační politika státu 2.1. Pojem Rodina je v moderních společnostech chápána jako základní jednotka společnosti a je nutné ji podpořit. Bez fungující rodiny realizující své základní sociální funkce je ohrožena samotná existence dané společnosti.13 Národní koncepce rodinné politiky zdůrazňuje potřebu vytvoření příznivých ekonomických podmínek pro rodiny, především pak pro rodiny s dětmi. Jako jeden z hlavních cílů stanovuje potřebu posílení ekonomické a sociální suverenity rodin a jejich členů na trhu práce prostřednictvím daňového systému a systému sociálního zabezpečení tak, aby rodiny byla schopny plnit svoji úlohu ve všech obdobích svého vývojového cyklu a vůči všem svým členům.14 Další důraz je vedle daňového a sociálního systému kladen také na služby pro rodiny. Podpora rodiny nabývá několika různých podob, lze je dělit na: • podporu finanční • podporu nefinanční. Finanční podporu lze považovat za nejvýznamnější. Jedná se o přerozdělování peněžních prostředků rodinám nebo osobám ve společensky uznaných situacích. Děje se tak buď přímo prostřednictvím sociálních dávek a nepřímo, přes daňová opatření. Podpora nefinanční se uskutečňuje přes nabídku různých služeb pro rodiny nebo vytváření takových podmínek, které usnadňují například harmonizaci rodinného a pracovního života. 2.2. Nástroje rodinné a populační politiky Současný stav v oblasti podpory rodiny • Přímá finanční podpora – dávky státní sociální podpory Dávky poskytované podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře představují ucelený systém pomoci, který je převážně určen pro rodiny s dětmi. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. ledna 2008 přinesl řadu zásadních změn v zákoně. Dávky státní sociální podpory vztahující se k rodinné a populační politice jsou: porodné, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a dávky pěstounské péče.15 13

Národní koncepce rodinné politiky přijatá v roce 2005, [citováno 20.1.2009]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 14 Národní koncepce rodinné politiky přijatá v roce 2005, [citováno 20.1.2009], Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 15 Podrobněji v kapitole 4 Dávky státní sociální podpory

10

• Přímá finanční podpora – dávky důchodového pojištění Do rodinné a populační politiky státu lze zahrnout vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyplácené podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Při úmrtí rodiče stát sehrává významnou roli, kdy je dítěti a druhému manželu vyplácen důchod po celou dobu nezaopatřenosti pozůstalého dítěte, při splnění zákonem stanovených podmínek. • Přímá finanční podpora – dávky sociální péče Důležitým právním předpisem upravujícím tuto oblast je zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Městské úřady obcí s rozšířenou působností vyplácí dávky (samozřejmě po splnění dalších zákonných podmínek) například příspěvek na živobytí, doplatek

na bydlení, mimořádnou

okamžitou

pomoc.

Aby

docházelo

k adresnosti

poskytovaných dávek, zákon pracuje s částkami jak životního minima, tak s existenčním minimem. Životní minimum16 je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžitých příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.17 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivých sociálních situacích prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Právě výše příspěvku na péči je vyplácena oprávněné osobě s přihlédnutím na stupeň zdravotního postižení ve čtyřech výších, v částce tři, pět, devět a jedenáct tisíc korun měsíčně u osob mladších osmnácti let. Děti zdravotně postižené tak mohou vyrůstat v domácím rodinném prostředí a rodině jsou částečně kompenzovány náklady za nákup sociálních služeb, které s sebou zdravotní postižení nese. Rozdílně je stanovena výše příspěvku na péči, pokud se jedná o osobu starší osmnácti let, na částky dva, čtyři, osm a jedenáct tisíc korun měsíčně. • Nepřímá finanční podpora – daňová opatření Základním principem daňové podpory rodin je zajistit soběstačnost rodiny vzhledem k co možná nejmenší závislosti na sociálních dávkách a ponechat více finančních prostředků přímo v rodinném rozpočtu. S tím souvisí motivace k zaměstnání alespoň jednoho člena 16

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů K této problematice např. Kotýnková M.: Zákon o životním a existenčním minimu. Národní pojištění, 2/2007, s. 32 a násl. 17

11

rodiny. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se daňová zvýhodnění uplatňují přímým odpočtem z daně. Jedná se o slevu na poplatníka 24 840 Kč za rok, další slevy z daně si poplatník může uplatnit, pokud pobírá částečný invalidní důchod, plný invalidní důchod, pokud je držitelem průkazu ZTP/P, dále je možné uplatnit i slevu na manželku, pokud má manželka roční příjem nižší než 68 000 Kč. Významná je i sleva na dítě. Na jedno dítě si poplatník odečte z daně 10 680 Kč za rok. Odpočet daně u nezaopatřených dětí může fungovat jako daňový bonus. To znamená, že pokud je vypočtená daň nižší než sleva na dítě, částka rozdílu se poplatníkovi vyplatí ve formě daňového bonusu. Dále částku 4 020 Kč za rok si z daně může odečíst student. • Nefinanční podpora – služby pro rodiny Ze škály služeb pro rodiny je třeba vyzdvihnout zajištění péče o malé, předškolní a školní děti tak, aby rodiče mohly skloubit svou rodinnou roli s profesní činností. Jsou to jesle, i když vlivem společenských změn byl na konci 80. let 20. století jejich počet zredukován na dnešních zhruba 50 zařízení.18 Určitou alternativou v péči o malé děti jsou mateřská centra, která jsou zpravidla zřizována samotnými matkami na mateřské a rodičovské dovolené. V péči od tří do šesti let věku dětí stále dominují mateřské školy. Pro péči o děti mladšího školního věku fungují školní družiny a kluby. Důležité jsou také různé zájmové kroužky a jiné výchovně vzdělávací aktivity. Jako nefinanční podporu státu v pracovněprávní oblasti je třeba zmínit například úpravu pracovní doby počínaje zkráceným pracovním úvazkem, pružnou pracovní dobu, práci z domova, práci na směny. Větší ochrana otců a zejména matek dětí, ať už osamělých, nebo žijících v úplných rodinách, je zakotvena přímo v zákoníku práce.19

18

Tisková zpráva MPSV ze dne 19.listopadu 2008, s.6, [citováno dne 20.1.2009], dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5896/19112008.pdf 19 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

12

3. Sociální zabezpečení v ČR 3.1. Pojem Sociální zabezpečení je pojem, jehož obsah je dostatečně znám, ale jeho definice je obtížná a historicky podmíněná. Zatím nebyl v odborné literatuře úspěšně vymezen.20 Chápejme tedy sociální zabezpečení jako souhrn institucí a opatření, jejichž prostřednictvím se zabezpečují občané pro případ mateřství, výchovy dětí, nemoci, stáří, invalidity a ztráty živitele. Z pohledu jednotlivce je sociální zabezpečení forma společenské pomoci, která ho buď finančně nebo naturálně podporuje v určitých společensky uznaných sociálních situacích. 3.2. Vztah práva sociálního zabezpečení k jiným právním odvětvím Právo sociálního zabezpečení upravuje samostatný a specifický okruh společenských vztahů, tvoří tudíž relativně samostatné právní odvětví. Přesto má užší i vzdálenější vazby na jiná právní odvětví českého právního řádu. Za stěžejní lze považovat vazbu sociálního zabezpečení k právu ústavnímu. Ústava ČR a zejména Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR vymezuje základní sociální práva občana, která právo sociálního zabezpečení konkretizuje, institucionalizuje a zejména stanoví právní garance jejich realizace.21 Důležitým ustanovení pro aplikaci práva sociálního zabezpečení je článek 10 Ústavy: Čl.10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Obecná základní práva dotýkající se nejen sociálního zabezpečení jsou tyto články Listiny: Čl.3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Čl.4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Konkrétní základní sociální práva vtahující se k právu sociálního zabezpečení jsou především upravena v hlavě IV Listiny: 20

Tröster P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3.aktualizované a doplněné vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, s. 3 21 Gregorová Z., Galvas M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2000, s. 34

13

Čl.30 (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Čl.31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl.32 (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.

Pro využívání zaručených sociálních práv je důležitý článek 36 Listiny: (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

Úzký vztah práva sociálního zabezpečení je k právu pracovnímu. Propojenost obou právních odvětví je možné dokumentovat i na konkrétních právních institutech, které jsou používány v obou právních odvětvích, ač definovány jsou pouze jedním z nich (např. pracovní neschopnost, příjem ze zaměstnání, pracovní poměr atd.).22 Právo sociálního zabezpečení má vazby na právo správní. Orgány vykonávající státní správu při rozhodování a řízení ve věcech sociálního zabezpečení se řídí správním řádem. Správní řád23 má subsidiární povahu, to znamená, že se použije všude tam, kde zákon speciální nestanoví něco jiného. Jako všechna právní odvětví, tak i právo sociálního zabezpečení má vazbu na právo trestní. Trestní právo sankčně postihuje takové chování, které směřuje k poškození nebo zneužívání systému sociálního zabezpečení. 3.3. Systém práva sociálního zabezpečení Systém sociálního zabezpečení se rozpadá do několika systémových součástí, v literatuře nacházíme dělení do tří základních pilířů.24 I. pilíř souhrnně nazvaný jako sociální pojištění je nejvýznamnější a nejnákladnější. Lze pod něj podřadit veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, úrazové pojištění a penzijní připojištění. Tento systém představuje odložení části spotřeby

22

Gregorová Z., Galvas M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání, s. 36 Zákon č 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 24 např. Kepková M., Státní sociální podpora. Praha: Institut pro místní správu, 2000 23

14

na budoucí sociální situace a jeho cílem je zachovat předchozí standart životní úrovně a to pomocí dávek nahrazujících příjem. II. pilíř, státní sociální podpora, představuje ucelený systém pomoci zejména pro rodiny s nezaopatřenými dětmi a i v jiných sociálních situacích. Dávky nemají charakter nahrazující příjem, jsou pouze doplňkové.25 III. pilíř, sociální pomoc, má stejně jako státní sociální podpora doplňkový charakter a nenahrazuje ušlý příjem. Systém sociální pomoci je určen k zabezpečení základních životních potřeb osob v situaci absolutního nedostatku hmotných prostředků a v těch sociálních situacích, kdy osoby nejsou schopny samy ani s pomocí vlastní rodiny zabezpečovat svoje základní životní potřeby. Základními nástroji sociální pomoci jsou poradenství, prevence sociálně patologických jevů, sociálně právní ochrana, dávky sociální péče (v peněžní i věcné podobě) a sociální služby.26

25 26

Podrobněji v kapitole 4 Dávky státní sociální podpory Průša L., Tři pilíře systému sociální ochrany obyvatelstva. ASPI – Ekonomie sociálních služeb, 2007, s. 11

15

4. Státní sociální podpora Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře je jedním ze základních zákonů pro realizaci sociální reformy v České republice. 4.1. Právní úprava státní sociální podpory Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., (dále jen zákon) nabyl účinnosti částečně dnem 1. října 1995 a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996. Sjednotil roztříštěnou právní úpravu vyjadřující podporu státu rodinám s dětmi a zároveň došlo i ke sjednocení plátců dávek. Až do přijetí zákona o státní sociální podpoře byly dávky vypláceny zaměstnavatelskými organizacemi a okresními správami sociálního zabezpečení. Přechod znamenal změnu od plošného poskytování dávek k adresnému sytému. Výplatu dávek státní sociální podpory byl pověřen okresní úřad, jako nejnižší článek státní správy. Od 1. ledna 2003 vyplácely dávky referáty státní sociální podpory pověřených obecních úřadů v bývalých okresních městech, od 1. dubna 2004 přešla výplata na státní orgán – na úřady práce. Ke dni 1. březnu 2009 má zákon již 57 novel, z nichž některé nabývají účinnosti až 1. ledna 2010. V oblasti státní sociální podpory užíváme především tyto právní normy: • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., č. 242/1997 Sb., č. 242/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 158/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 118/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 271/2001 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 125/2003 Sb., č. 424/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 315/2004 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 168/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 218/2005 Sb., č. 204/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 113/2006 Sb., č. 134/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 585/2006 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 269/2007 Sb., č. 367/2007 Sb., č. 239/2008 Sb., č. 414/2008 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 585/2006 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 414/2008 Sb., č. 449/2008 Sb. • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu • Nařízení č. 449/2008 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2009 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení

16

• Vyhláška č. 325/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů • Sdělení MPSV č. 201/2008 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory • Vyhláška MPSV č. 62/2008 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. • Nařízení č. 367/2007 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 4.2. Systém státní sociální podpory § 1 zákona zní: „Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.“ Státní sociální podpora je systém sociálních dávek, kdy se stát podílí na životních nákladech rodin a to v případech, kdy je poskytnutí takových dávek z hlediska sociálního a ekonomického důvodné. Dávky nesnižují motivaci k ekonomické aktivitě, avšak zabraňují propadu velkých skupin obyvatel do chudoby. Jednotlivé dávky jsou financovány z daní, t.j. ze státního rozpočtu, na základě principu celospolečenské solidarity. Ta se projevuje ve dvou základních směrech: • od bezdětných rodin k rodinám s dětmi • od rodin s vyššími příjmy k rodinám nízkopříjmovým. Dávky SSP můžeme třídit podle několika hledisek: • podle četnosti výplat na dávky jednorázové a dávky opakující se • s přihlédnutím na příjmovou situaci v rodině na dávky poskytované v závislosti na výši příjmů v rodině a na dávky nezávislé na příjmové situaci v rodině

17

• s přihlédnutím na právní předpisy, podle nichž se dávky poskytují na dávky poskytované podle zákona o státní sociální podpoře a dávky poskytované podle nařízení Rady (EEC) 1408/71 a nařízení Rady (EEC) 574/7227 a zákona o státní sociální podpoře. Zákon rozděluje dávky na dávky poskytované v závislosti na výši příjmů (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení) a ostatní dávky (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné). Stát prostřednictvím státní sociální podpory vyjadřuje svůj zájem o to, aby zejména potřeby rodin s dětmi mohly být uspokojovány na společensky přijaté úrovni. Pokud vlastní příjmy rodičů nepostačují k uspokojivému zabezpečení potřeb dětí, je třeba je podpořit státem. Nejzásadnější změnu do zákona o státní sociální podpoře vnesl zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů. O dávkách státní sociální podpory v prvním stupni rozhodují a vyplácejí je úřady státní sociální podpory, kterými jsou úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy, v druhém stupni, jako odvolací orgán, v přenesené působnosti rozhodují krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Výkon státní správy v oblasti SSP je zcela financován ze státního rozpočtu od 1.1.2009. Odlišná úprava do této doby byla v hlavním městě Praze, kdy státní sociální podpora v prvním stupni byla financována prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy. Úřady městských částí hl. města Prahy oprávněně poukazovaly na diskriminující skutečnost, že na rozdíl od ostatního území ČR jsou náklady na provádění SSP ze státního rozpočtu hrazeny hl. městu Praze jen částečně.28 4.3. Základní pojmy Jak vyplývá z podmínek stanovených zákonem, dávky náleží jen fyzickým osobám. Není rozhodná státní příslušnost těchto osob, ale místo jejich trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu je místo, kde je fyzická osoba hlášena k takovému pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, v platném znění. Pro cizince, kteří nesplňují podmínku hlášení k trvalému pobytu, zákon jmenuje případy, kdy i přes nesplnění podmínky hlášení k trvalému pobytu může nárok na dávky vzniknout. Na občany členských států Evropské unie se vztahuje právo Evropských společenství.29 Podmínka trvalého pobytu může být prominuta a to rozhodnutím krajského úřadu na základě odůvodněné žádosti. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.

27

K problematice blíže v kapitole 4.7. Aplikace práva Evropských společenství ve státní sociální podpoře MPSV. Tisková zpráva ze dne 17. prosince 2008 [citováno dne 9. února 2009]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5995/17122008a.pdf 29 K problematice podrobněji v kapitole 4.7. Aplikace práva Evropských společenství ve státní sociální podpoře 28

18

• Rodina, okruh společně posuzovaných osob, žadatel, oprávněná osoba Vymezení toho, kdo se za rodinu považuje, je velmi důležité, protože okruh osob zejména prostřednictvím jejich příjmů bezprostředně ovlivňuje nárok na dávky.30 Zákon stanoví, že za rodinu se považuje oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované, přičemž žádná z osob nemůže být posuzovaná jako oprávněná nebo jako společně posuzovaná osoba ve více rodinách, výjimkou je příspěvek na bydlení. Okruh společně posuzovaných osob znamená vymezení osob, ke kterým se pro účely dávek státní sociální podpory přihlíží. Jsou jimi: - nezaopatřené děti - nezaopatřené děti a jejich rodiče (za rodiče se považují i osoby, kterým byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh, družka rodiče nebo uvedené osoby) - manželé, partneři,31 druh a družka, pokud spolu vedou společnou domácnost déle než tři měsíce - nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Při zkoumání podmínky, že spolu osoby trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, zákon výslovně říká, kdy tuto podmínku považuje vždy za splněnou. Jedná se o: - nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče; pokud jsou rodiče dítěte rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí - zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu - manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. Pokud je nezaopatřené dítě v plném zaopatření ústavu,32 považuje se za rodinu samo toto dítě.

30

Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 49 31 Posuzováno pole zákona č. 115/2006 Sb., v platném znění, o registrovaném partnerství

19

Osamělý rodič je rodič svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi se podle zákona přihlíží jako k osobě společně posuzované až po uplynutí třech měsíců společného soužití. Zákon dává možnost úřadu práce, aby rozhodnutím vyloučil osobu z okruhu společně posuzovaných osob a to v tom případě, kdy prokazatelně spolu nežijí ve společné domácnosti aspoň po dobu tří měsíců. Žadatel je osoba, která o dávky žádá. Musí být způsobilá k právním úkonům,33 zákon připouští výjimku a to v případě podání žádosti o porodné a o rodičovský příspěvek, kdy žadatel může osoba starší 16 let. Žadatel je zpravidla rodič, nebo osoba, které bylo svěřeno dítě do výchovy na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, v řízení na sebe bere práva a povinnosti vyplývající ze zákona o státní sociální podpoře a hájí zájmy oprávněné osoby. Oprávněná osoba je osoba, které je dávka státní sociální podpory určena. Ne ve všech případech je oprávněná osoba shodná s osobou žadatele. Např. v řízení o žádosti o přídavek na dítě je žadatel zákonný zástupce dítěte, oprávněná osoba je samo dítě. Po dovršení zletilosti nezaopatřeného dítěte se oprávněná osoba může stát žadatelem za předpokladu, že udělí písemný souhlas podle § 50 zákona.34 • Životní minimum Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, je platné od 1.1.2007 a dosud nebylo valorizováno. Zákon o státní sociální podpoře „pracuje“ jen s životním minimem, částky existenčního minima nejsou ve státní sociální podpoře využívány.35 Životní minimum je jednosložkové, je platné v těchto výších: pro jednotlivce 3 126 Kč

pro první dospělou osobu v domácnosti 2 880 Kč

pro druhou a další osobu v domácnosti starší 15 let 2 600 Kč

pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let

6 -15 let

15 - 26 let

1 600 Kč

1 960 Kč

2 250 Kč

zdroj: zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu 32

Za plné přímé zaopatření ústavu se považuje poskytnutí stravování, ubytování a ošacení Posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění 34 Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let. 35 Definice životního a existenčního minima viz kapitola 2.2 33

20

Životní minimum rodiny je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Pro stanovení částky životního minima nezaopatřeného dítěte je důležitý věk dítěte, který dosáhne ve sledovaném kalendářním měsíci. V současnosti má vláda povinnost pravidelně valorizovat částky životního a existenčního minima nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby, jakmile index spotřebitelských cen těchto potřeb vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Po zvýšení částek životního minima a existenčního minima pak automaticky dochází i ke změně podmínek nároku a výše sociálních dávek, které jsou na částky životního minima navázány. Do 31. prosince 2006 bylo životní minimum upraveno zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Bylo upraveno jako dvousložkové, to znamená, že obsahovalo částky na zajištění výživy a ostatních základních potřeb a částky k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Částka k zajištění výživy a ostatních základních potřeb byla stanovena v různých výších pro děti do 6 let, od 6 do 10 let, od 10 do 15 let, od 15 do 26 let. (Nová právní úprava má jen tři věkové skupiny dětí, sjednotila skupinu od 6 do 10 let a od 10 do 15 let do jedné skupiny.) Částky životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost byly odstupňovány podle toho, kolik osob patřilo do okruhu osob společně posuzovaných, stanoveno pro 1 osobu, pro 2 osoby, pro 3 nebo 4 osoby a nad 5 osob. (Nová právní úprava řeší tuto oblast příspěvkem na bydlení36 a příspěvkem na živobytí.37) • Nepříznivý zdravotní stav Nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o státní sociální podpoře je takový nepříznivý zdravotní stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zvyšuje rodinné životní náklady. Dávky, u kterých se zohledňuje nepříznivý zdravotní stav, jsou sociální příplatek, pěstounská péče – úhrada potřeb dítěte a rodičovský příspěvek. Zákon klasifikuje tři stupně zdravotního postižení: - nezaopatřené dítě dlouhodobě nemocné - osoba dlouhodobě zdravotně postižená - osoba těžce zdravotně postižená.

36 37

Poskytovaný podle § 24 – 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění Poskytovaný podle § 21 – 32 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění

21

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je rovněž jedním z důvodů nezaopatřenosti dítěte, pokud je s tímto stavem spojena neschopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.38 • Výdělečná činnost Výdělečnou činností se především rozumí: - výdělečná činnost konaná v České republice, pokud zakládá účast na nemocenském pojištění39 - činnost osoby samostatně výdělečné činné, pokud je za takovou považována pro účely důchodového pojištění40 - činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmů. Vymezení pojmu výdělečná činnost má význam pro posouzení nezaopatřenosti dítěte a také pro rodičovský příspěvek a pro pěstounskou péči – odměnu pěstouna ve zvláštních případech. • Rozhodný příjem Rozhodný příjem pro přiznání dávky se stanoví jako průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Při posuzování nároku na jednotlivé dávky státní sociální podpory se netestuje majetek rodiny, přihlíží se pouze k rozhodným příjmům. Příjmy rozhodné pro přiznání dávek státní sociální podpory se vymezují tak, aby zahrnuly všechny příjmy, které zpravidla rozhodným způsobem ovlivňují zajištění životních nákladů rodiny.41 Co se za rozhodný příjem považuje zákon taxativně vymezuje, v praxi mezi nejčastěji dokládané příjmy patří: - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů - příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů - peněžité dávky nemocenského pojištění vyplácené zaměstnavatelem i okresními správami sociálního zabezpečení - peněžité dávky důchodového pojištění - podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci - příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině 38

Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 58 39 Posuzováno podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění 40 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém jištění, v platném znění 41 ASPI: Důvodová zpráva k zákonu č. 117/1995 Sb., k § 5

22

- příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů Okruh dokládaných příjmů pro roční i čtvrtletní příjmy je stejný s tím rozdílem, že do čtvrtletních příjmů osob se započítává i vyplacený přídavek na dítě. Tiskopisy pro potvrzování příjmů – „doklad o výši čtvrtletního příjmu“ a „doklad o výši ročního příjmu“ které připravilo MPSV a které jsou ve státní sociální podpoře používány, obsahují všechny započitatelné příjmy pro účely stanovení nároku na dávky státní sociální podpory. Administrativní náročnost dokládání příjmů pro klienta není tak náročná, jak je často prezentováno ve sdělovacích prostředcích. Elektronickým dotazem do centrální evidence vyplácených dávek získává úřad práce potřebné údaje pro stanovení nároku na dávky SSP, v současné době jsou to informace o době evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce, o vyplacené podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, důchodech vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení a Ministerstvem vnitra ČR, výsluhové příspěvky, odbytné a odchodné od Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, nemocenské dávky vyplácené okresními správami sociálního zabezpečení, údaje z finančního úřadu. Zákon o státní sociální podpoře pracuje i s takzvanými fiktivními příjmy a to pro stanovení výše rozhodných příjmů osob samostatně výdělečně činných nemajících v předchozích posuzovaných obdobích příjem, nebo nedosahují svým příjmem částku stanovenou fiktivním výpočtem. Započítávání příjmů osob samostatně výdělečně činných: • čtvrtletní příjmy ve skutečné výši (bez minimální hranice) pokud osoba v rozhodném období vykonávala SVČ pouze jako vedlejší činnost (§ 9 z. č. 155/1995Sb., o důchodovém pojištění),

ve skutečné výši, minimálně 25 % průměrné mzdy v národním hospodářství pokud osoba v rozhodném období vykonávala SVČ jako hlavní činnost nebo jako vedlejší činnost a nevykonávala ji v minulém kalendářním roce

ve skutečné výši, minimálně 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství pokud osoba vykonávala v rozhodném období SVČ soustavně jako hlavní činnost

• roční příjmy ve skutečné výši (bez minimální hranice)

ve skutečné výši, minimálně 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství

pokud osoba v rozhodném období vykonávala SVČ jako činnost vedlejší (§ 9 z. č. 155/1995Sb., o důchodovém pojištění),

pokud osoba v rozhodném období vykonávala činnost SVČ soustavně

zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

23

Částku 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením42 podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem. Částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem dolů. Od 1. července 2008 je platná částka 10 800 Kč jako 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství, částka 5 400 Kč jako 25 % průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2007. • Rozhodné období Rozhodné období pro stanovení rozhodného příjmu je upraveno rozdílně pro jednotlivé dávky. U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je stanoveno na kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se tyto dávky přiznávají. Sledování předchozího kalendářního čtvrtletí umožňuje pružně reagovat na nastalou sociální situaci v rodině, v případě snížení příjmů uvedené dávky přiznat nebo zvýšit, při zvýšení příjmů dávky nepřiznat, odejmout nebo snížit. U přídavku na dítě je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 zákona prokázat rozhodný příjem.43 Stanovením rozhodného období na předchozí kalendářní rok dochází k určitému časovému posunu zkoumaného příjmu ve vztahu ke skutečné situaci v rodině.44 o Rozhodným obdobím pro přídavek na dítě od 1.10.2007 do 30.9.2008 byl rok 2006, o rozhodným obdobím pro přídavek na dítě od 1.10.2008 do 30.9.2009 je rok 2007, o rozhodným obdobím pro přídavek na dítě od 1.10.2009 do 30.9.2010 bude rok 2008. • Nezaopatřené dítě, soustavná příprava na budoucí povolání Za nezaopatřené dítě se vždy považuje dítě do skončení povinné školní docházky a to bez ohledu na věk dítěte. Po skončení povinné školní docházky se dále považuje za nezaopatřené, pokud splňuje podmínky dané zákonem. Dítě se musí připravovat na budoucí povolání na střední nebo na vysoké škole, nebo musí existovat zdravotní důvody, pro které se nelze připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost. Tyto zdravotní důvody zákon uvádí jako nemoc nebo úraz. Pokud dítě nestuduje, až do 18 let věku je považováno za nezaopatřené, pokud je vedeno v evidenci úřadu práce a nemá v době evidence nárok na podporu v nezaměstnanosti.

42

Sdělení MPSV č. 201/2008 Sb. § 6, pís.a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění 44 ASPI: Důvodová zpráva k zákonu č. 117/1995 Sb., k § 6 43

24

Dítě se považuje za nezaopatřené nejdéle do 26 let věku, pokud se stane poživatelem plného invalidního důchodu, není nezaopatřeným dítětem. Soustavná příprava na budoucí povolání Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních45 a vysokých školách46 v České republice, pokud jsou zahrnuty v síti škol MŠMT,47 dále studium na středních a vysokých školách v zahraničí, pokud MŠMT toto studium postaví na roveň studia v České republice. Děje se tak formou správního rozhodnutí48 na základě písemné žádosti studenta, každá žádost je posuzována individuálně. Středními školami se rozumí gymnázia, konzervatoře, střední odborná učiliště, střední odborné školy, vyšší odborné školy, které jsou zřizovány obcí, svazkem obcí, krajem, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvy spravedlnosti, vnitra a obrany. Studium dítěte na střední škole začíná dnem zahájení školního roku, dále trvá po dobu školních prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia, končí 31. srpna při řádném zakončení studia v květnu nebo červnu maturitou nebo závěrečnou zkouškou, pokud dítě nebude vykonávat výdělečnou činnost po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen. Zákon stanoví, že za studium na středních a vysokých školách nelze považovat studium za trvání služebního poměru, za studium na středních školách nelze považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium, pokud je dítě během takového studia výdělečně činné, nebo pokud pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Za studium na vysokých školách se považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu,49 přičemž není rozhodující, zda se jedná o prezenční formu studia, distanční, anebo jde o kombinaci obou uvedených forem studia. Studium na vysoké škole začíná dnem, kdy byl uchazeč o studium zapsán do studia a stal se tak studentem, končí dnem ukončení studia. Při řádném ukončení studia50 může být nezaopatřeným dítětem ještě celý kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém k ukončení studia došlo, pokud po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost nebo nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Pokud student řádně ukončil jednu vysokou školu a do tří kalendářních měsíců po ukončení studia začne studovat další vysokou školu, je stále

45

Posuzováno podle zákona č. 561/2004, Sb., školský zákon, v platném znění Posuzováno podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění 47 Rejstřík škol a školských zařízení podle § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění 48 Podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění 49 § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění 50 Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. § 55 zákona č. 111/1198 o vysokých školách, v platném znění 46

25

nezaopatřeným dítětem. Jestliže dojde k přerušení studia, pak po celou dobu přerušení nelze uznat dítě za nezaopatřené. Na základě zákonného zmocnění51 stanovuje MŠMT vyhláškou, které další studium nebo výuka je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách. Vyhláška uvádí zpravidla studium na jazykových školách, které je organizováno ve školním roce. Studium musí být zahájeno ve stejném kalendářním roce, ve kterém byla konána první maturita nebo absolutorium na konzervatoři, při nesplnění této podmínky nelze uvedené studium za soustavnou přípravu na budoucí povolání uznat. 4.4. Dávky státní sociální podpory 4.4.1.

Přídavek na dítě

4.4.1.1.

Dřívější právní úpravy přídavku na dítě

Přídavek na dítě byl před účinností zákona o státní sociální podpoře vyplácen podle zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jako forma společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi. Přídavky na děti byly přiznány všem dětem jednotně, bez ohledu na majetkové a jiné poměry. V zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je přídavek na dítě koncipován jako právní nárok jednotlivého nezaopatřeného dítěte a přídavky na děti jsou poskytovány diferencovaně. Od 1.1.1996 mělo nárok na přídavek na dítě nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině byl nižší než 3 násobek životního minima rodiny. V zájmu přijatelnosti nové právní úpravy širokou veřejností byla hranice příjmů stanovena tak, aby z nároku na přídavek na dítě byla vyloučena jen malá část rodin s výrazně nadprůměrnými příjmy. Orientační tabulka pro stanovení horní hranice rozhodných příjmů pro přiznání přídavku na dítě k 1.1.1996: Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí 1 dítě do 6 let dvě děti 5 a 8 let tři děti 5,8 a 12 let čtyři děti 5,8,12, a 16 let

Životní minimum rodiny (v Kč na měsíc) 6 320 7 780 9 690 11 590

Hranice rozhodných příjmů pro nárok na přídavek na dítě (v Kč za měsíc) 18 960 23 340 29 070 34 770

zdroj: zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, účinný ke dni 1.1.1996 a vlastní výpočty

51

§ 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

26

Přídavek na dítě náležel od 1.1.1996 ve třech výměrách, a to ve: • zvýšené výměře, pokud rozhodný příjem rodiny byl v rozmezí nepřevyšující 1,1 násobek životního minima rodiny • základní výměře, pokud rozhodný příjem rodiny byl v rozmezí od 1,1 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 1,8 násobek životního minima rodiny • snížené výměře, pokud rozhodný příjem byl v rozmezí od 1,8 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 3 násobek životního minima rodiny. Výše přídavku na dítě byla stanovena jako součin částky životního minima dítěte a zákonného koeficientu 0,32 (pro zvýšenou výměru), 0,28 (pro základní výměru) a 0,14 (pro sníženou výměru), zaokrouhlená na celé koruny směrem nahoru. Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.1.1996 do 30.9.1996 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní snížená

dítě do 6 let 423 370 185

dítě 6 – 10 let 468 409 205

dítě 10 – 15 let 554 485 243

dítě 15 – 26 let 608 532 266

Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.10.1996 do 30.6.1997 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní snížená

dítě do 6 let 452 395 198

dítě 6 – 10 let 500 437 219

dítě 10 – 15 let 592 518 259

dítě 15 – 26 let 650 569 285


dítě do 6 let 474 415 208

dítě 6 – 10 let 525 460 230

dítě 10 – 15 let 621 544 272

dítě 15 – 26 let 682 597 299

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., zákon č. 463/1991 Sb., a vlastní výpočty

Zákon č. 242/1997 Sb., novela zákona o státní sociální podpoře,52 byla odrazem poklesu celkové výkonnosti ekonomiky, snížila výši přídavku na dítě, snížila i počet oprávněných osob a snížila diferenciaci přídavků. Přídavek na dítě náležel od 1.10.1997 do 31.12.1998 ve dvou výměrách, a to ve: • zvýšené výměře, pokud rozhodný příjem rodiny byl v rozmezí nepřevyšující 1,8 násobek životního minima rodiny • základní výměře, pokud rozhodný příjem byl v rozmezí od 1,8 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 2,2 násobek životního minima rodiny. Výše přídavku na dítě byla stanovena jako součin částky životního minima dítěte a zákonného koeficientu 0,27 (pro zvýšenou výměru) a 0,14 (pro základní výměru).

52

V důvodové zprávě vládního návrhu zákona ohledně změny v úpravě přídavku na dítě byla změna zdůvodněna nutností omezit výdaje státu v roce 1997 a v roce 1998 v souvislosti s aktuální ekonomickou situací jako součást řady úsporných opatření ke snížení výdajů státního rozpočtu.

27

Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.10.1997 do 31.3.1998 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní

dítě do 6 let 400 208

dítě 6 – 10 let 443 230

dítě 10 – 15 let 524 272

dítě 15 – 26 let 576 299

Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.4.1998 do 31.12.1998 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní

dítě do 6 let 422 219

dítě 6 – 10 let 468 243

dítě 10 – 15 let 554 287

dítě 15 – 26 let 608 315


Podle skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přijatá opatření v oblasti přídavku na dítě byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod53 i přijatými mezinárodními smlouvami a proto podala dne 7. listopadu 1997 návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení § 17 a 1854 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění zákona č. 242/1997Sb., a to dnem 1. října 1997. Ústavní soud svým nálezem55 neshledal napadená ustanovení novely zákona v rozporu s Ústavou a návrh zamítl. Od 1. ledna 1999 se zákon vrací k rozdělení přídavku na dítě na výměru zvýšenou, základní a sníženou, tak jak tomu bylo před převedou novelou č. 242/1997 Sb. Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.1.1999 do 31.3.2000 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní snížená

dítě do 6 let 500 437 219

dítě 6 – 10 let 554 485 243

dítě 10 – 15 let 656 574 287

dítě 15 – 26 let 720 630 315


dítě do 6 let 512 448 224

dítě 6 – 10 let 570 499 250

dítě 10 – 15 let 676 591 296

dítě 15 – 26 let 740 647 324


dítě do 6 let 541 474 237

dítě 6 – 10 let 605 530 265

dítě 10 – 15 let 714 625 313

dítě 15 – 26 let 784 686 343


dítě do 6 let 551 482 241

dítě 6 – 10 let 615 538 269

53

dítě 10 – 15 let 727 636 318

Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, v platném znění § 17 podmínky nároku na přídavek na dítě, § 18 výše přídavku na dítě 55 Nález Ústavního soudu ze dne 2. září 1998, sp. zn. Pl. ÚS 40/97 54

28

dítě 15 – 26 let 797 698 349


dítě do 6 let 560 490 245

dítě 6 – 10 let 624 546 273

dítě 10 – 15 let 740 647 324

dítě 15 – 26 let 810 709 335


Další významnou změnu v přídavku na dítě přinesl zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Od 1. ledna 2007 přídavek na dítě náležel ve třech výměrách, a to ve: • zvýšené výměře, pokud rozhodný příjem rodiny byl v rozmezí nepřevyšující 1,5 násobek životního minima rodiny • základní výměře, pokud rozhodný příjem rodiny byl v rozmezí od 1,5 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 2,4 násobek životního minima rodiny • snížené výměře, pokud rozhodný příjem byl v rozmezí od 2,4 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 4 násobek životního minima rodiny. Výše přídavku na dítě byla stanovena jako součin částky životního minima dítěte a zákonného koeficientu 0,36 (pro zvýšenou výměru), 0,31 (pro základní výměru) a 0,16 (pro sníženou výměru), zaokrouhlená na celé koruny směrem nahoru. Tabulka výše přídavku na dítě platná od 1.1.1997 do 31.12.2007 v Kč za měsíc: Výměra PnD zvýšená základní snížená

dítě do 6 let 576 496 256

dítě 6 – 15 let 706 608 314

dítě 15 – 26 let 810 698 360


4.4.1.2.

Současná právní úprava přídavku na dítě

Na základě novely zákona provedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se od 1. ledna 2008 se změnily podmínky nároku na přídavek na dítě i výše přídavku na dítě. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 2,4 násobek životního minima rodiny.

29

Orientační tabulka pro stanovení horní hranice rozhodných příjmů pro přiznání přídavku na dítě k 1.1.2008: Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí

Životní minimum rodiny (v Kč na měsíc)

1 dítě do 6 let dvě děti 5 a 8 let tři děti 5,8 a 12 let čtyři děti 5,8,12, a 16 let

7 080 9 040 11 000 13 250

Hranice rozhodných příjmů pro nárok na přídavek na dítě (v Kč za měsíc) 16 992 21 696 26 400 31 800

Zdroj:internetové stránky MPSV, autor: MPSV Odbor 21, datum uveřejnění 1.1.2009

Přídavek na dítě je stanoven pevnými částkami závislými pouze na věku dítěte již bez pravidel jejich zvyšování. Zvýšení částek přídavku na dítě je možné jen změnou zákona, nikoli nařízením vlády. Přídavek na dítě je vyplácen od 1.1.2008 v těchto výších: Věk dítěte PnD v Kč za měsíc do 6 let 500 od 6 do 15 let 610 od 15 do 26 let 700 Zdroj: § 18 zákona č. 117/1995 Sb.

Vzhledem k tomu, že přídavek na dítě je nárokem dítěte, tak je-li dítě zletilé, vyplácí se jemu.56 Odchylně se postupuje za situace, kdy dítě dosáhne zletilosti po přiznání dávky. V tomto případě je stanoveno zákonem, že se dávka vyplácí ještě v měsíci, kdy dítě dosáhlo zletilosti, původnímu příjemci, teprve následující měsíc po dosažení zletilosti je možné vyplácet dávku zletilému nezaopatřenému dítěti, a to za předpokladu, že udělí písemný souhlas podle § 50 zákona. Je-li oprávněnou osobou nezaopatřené dítě, přídavek na dítě je vyplácen tomu, kdo má nezletilého v přímém zaopatření. Zpravidla jsou to rodiče, poručníci, pěstouni. Žádost uplatňuje jeden z rodičů, pěstounů, poručníků, podle jejich vzájemné dohody. K dohodě dochází většinou zcela neformálně, v opačném případě může úřad práce rozhodnout, komu se bude přídavek na dítě vyplácet. Žadatel má povinnost vyplácenou dávku použít ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Příjemcem přídavku na dítě může být i ústav, a to pokud je nezaopatřené dítě v jeho přímém zaopatření.57 Dle MPSV je přídavek na dítě základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.58 56

Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 87 57 Viz kapitola 4.3. Základní pojmy – přímé zaopatření 58 Internetový portál MPSV. Státní sociální podpora [citováno dne 14. února 2009]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp

30

Počet vyplacených přídavků na dítě v období leden – září 2008 meziročně poklesl o 6,84 mil. dávek na hodnotu 8,67 mil. dávek (tj. pokles o 44 %). Výdaje na vyplacené dávky přídavků na dítě meziročně poklesly o 2,92 mld. Kč na 5,01 mld. Kč (tj. pokles o 36,8 %).59 Vývoj výdajů na přídavek na dítě: leden – září 2006 leden – září 2007 leden – září 2008 8,47 mld. Kč 7,93 mld. Kč 5,01 mld. Kč Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

4.4.2.

Sociální příplatek

Účelem sociálního příplatku je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Sociální příplatek lépe kopíruje sociální situaci v rodině, výše příplatku je stanovena s přihlédnutím na rozhodné příjmy předchozího kalendářního čtvrtletí. Nárok na sociální příplatek má rodič,60 který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a zároveň rozhodný příjem rodiny je nižší než 2,0 násobek životního minima. Zákon výslovně vylučuje nárok na sociální příplatek z titulu péče o dítě svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče, anebo do osobní péče poručníka61 z důvodu, že těmto dětem náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči. Obdobně sociální příplatek nenáleží, pokud dítě, u něhož již pěstounská péče nebo svěření do péče poručníka skončily z důvodu dosažení zletilosti, avšak dítě s pěstounem (popř. poručníkem) nadále tvoří domácnost62 a splňuje nadále podmínky pro nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nebo je nesplňuje jen proto, že pobírá důchod z důchodového pojištění , který je stejný nebo vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Dále se jako k osobě společně posuzované pro nárok na sociální příplatek nepřihlíží, pokud je dítě v plném přímém zaopatření ústavu. Orientační tabulka pro stanovení horní hranice rozhodných příjmů pro přiznání sociálního příplatku k 1.1.2008: Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí 1 dítě do 6 let dvě děti 5 a 8 let tři děti 5,8 a 12 let čtyři děti 5,8,12, a 16 let

Životní minimum rodiny (v Kč na měsíc) 7 080 9 040 11 000 13 250

Hranice rozhodných příjmů pro nárok na sociální příplatek (v Kč za měsíc) 14 160 18 080 22 000 26 500


59

Údaj čerpán z internetového portálu MPSV, dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf, citováno dne [1. března 2009] 60 § 7 odst. 2 písm. b) a d) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění 61 § 78 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění 62 Ve smyslu § 115 zákona č. 40/1964 občanský zákoník, v platném znění: Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

31

Výše sociálního příplatku se stanoví podle následujícího vzorce: ŽMd x P SP = ŽMd - ---------------------ŽMr x 2 SP ŽMd P ŽMr

= sociální příplatek = životní minimum dítěte (dětí) = rozhodný příjem (nejméně životní minimum rodiny) = životní minimum rodiny (všech společně posuzovaných osob pro sociální příplatek) Výši sociálního příplatku ovlivňuje především rozhodný příjem rodiny, lze říci, že čím

víc se blíží rozhodné příjmy hranici dvou násobku životního minima rodiny, tím se dávka snižuje. Pokud rodina nedosahuje svými rozhodnými příjmy částku životního minima rodiny, za rozhodný příjem se považuje a do výpočtu se dosazuje částka odpovídající částce životního minima rodiny. Takové osoby mají možnost se obrátit na pověřený obecní úřad se žádostí o poskytnutí příspěvku na živobytí, případně i doplatku na bydlení. Životní minimum nezaopatřeného dítěte se násobí zákonným koeficientem (obdobně i nárok na dávku), v případech, kdy se jedná o: • dítě zdravotně postižené, podle stupně zdravotního postižení koeficientem 3; 2,67 a 1,34 (neplatí u dítěte pobírajícího částečný invalidní důchod) • děti narozené současně (vícečetné porody) koeficientem 1,22 a to do tří let jejich věku • dítě studující na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia koeficientem 1,20. Životní minimum nezaopatřeného dítěte a životní minimum rodiny se násobí zákonným koeficientem, jestliže se jedná o: • oba rodiče dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 1,35 • osamělého rodiče dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficientem 1,30 • jednoho z rodičů, který je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05 • osamělého rodiče, koeficientem 1,17. Pokud je splněno současně více podmínek, výše sociálního příplatku se stanoví tak, že se vypočte sociální příplatek bez použití zvýhodňujících koeficientů a vedle toho pro každou situaci zvlášť, poté se sečte „základní“ sociální příplatek s rozdíly mezi základní výší a „zvýhodněnou“ výší sociálního příplatku podle každé jednotlivé situace.

32

Příklad: Stanovení výše sociálního příplatku od 1.1.2009 Společně posuzované osoby životní minimum v Kč rozhodný příjem v Kč matka, osamělý rodič 2 880 29 460 1. nezaopatřené dítě 2 roky, dvojče 1 600 6 000 2. nezaopatřené dítě 2 roky, dvojče 1600 6 000 Životní minimum dětí 3 200 Celkem životní minimum 6 080 průměrný příjem 13 820,00 Stanovení nároku: 13820,00 není větší než 7113,60 (upravená částka, viz dále) x 2,00, vzniká tedy nárok na dávku. Výpočet výše dávky: Výpočet výše dávky bez přihlédnutí k navýšení: 0,00 = 3200 – (3200 x 13820,00) / (6080 x 2,00) Vzhledem k tomu, že 1. dítě se narodilo současně se svým sourozencem, částka jeho zvýšeného životního minima pro výpočet zvýšení dávky činí 1952 Kč (1600 x 1,22), je tudíž vyšší o 352 Kč, výše zvýšeného životního minima dětí činí tedy 3552 Kč (3200 + 352) a výše zvýšeného životního minima rodiny tudíž činí 6432 Kč (6080 + 352). Výpočet navýšení dávky z tohoto titulu: 0,00 = 3552 – (3552 x 13820,00) / (63432 x 2,00) Dávka s přihlédnutím k této skutečnosti bude navýšena o 0,00 Kč (0,00 – 0,00). Vzhledem k tomu, že 2. dítě se narodilo současně se svým sourozencem, částka jeho zvýšeného životního minima pro výpočet zvýšení dávky činí 1952 Kč (1600 x 1,22), je tudíž vyšší o 352 Kč, výše zvýšeného životního minima dětí činí tedy 3552 Kč (3200 + 352) a výše zvýšeného životního minima rodiny tudíž činí 6432 Kč (6080 + 352). Výpočet navýšení dávky z tohoto titulu: 0,00 = 3552 – (3552 x 13820,00) / (63432 x 2,00) Dávka s přihlédnutím k této skutečnosti bude navýšena o 0,00 Kč (0,00 – 0,00). Vzhledem k tomu, že rodič pečuje o děti jako osamělý rodič, částka zvýšeného životního minima dětí pro výpočet zvýšení dávky činí 3744 Kč (3200 x 1,17) a výše zvýšeného životního minima rodiny činí 7113,60 Kč (6080 x 1,17). Výpočet navýšení dávky z tohoto titulu: 107,16 = 3744 – (3744 x 13820,00) / (7113,60 x 2,00) Dávka s přihlédnutím k této skutečnosti bude navýšena o 107,16 Kč (107,16 – 0,00). Výše dávky s přihlédnutím k uvedeným navýšením činí 108 Kč (0,00 + 0,00 + 107,16).

Sociální příplatek neprocházel tak výraznými změnami jako přídavek na dítě, od poslední právní úpravy, která platila do 31.12.2007, byl zákonný koeficient pro uplatnění sociálního příplatku stanoven na 2,2 násobek životního minima rodiny. Vývoj výdajů na sociální příplatek: leden – září 2006 leden – září 2007 leden – září 2008 3,38 mld. Kč 3,57 mld. Kč 2,44 mld. Kč Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

4.4.3.

Příspěvek na bydlení

Účelem příspěvku na bydlení je přispět rodinám na náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (nemovitosti), pokud současně splňuje dvě podmínky: • náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu rodiny a zákonného koeficientu 0,30 (v Praze koeficientu 0,35)

33

• rozhodný příjem rodiny vynásobený zákonným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení63 K zásadní změně konstrukce příspěvku na bydlení došlo novelizací zákona s účinností od 1. ledna 2007 (novela zákona č. 112/2006 Sb.) a to zásadní změnou konstrukce životního minima, které již neobsahuje částky potřebné k zajištění nákladů na domácnost. V nové konstrukci příspěvku na bydlení tak proti dosavadním právním úpravám závisí výše dávky na skutečných nákladech na bydlení, které však mají stanoveny určité limity. Za vlastníka nebo nájemce bytu, nemovitosti, obytné místnosti se považuje ta osoba, u které se prokáže vztah k bytu platnou nájemní smlouvou nebo výpisem z katastru nemovitostí. Dávku nelze přiznat osobě, která užívá byt, nemovitost nebo obytnou místnost z jiného titulu, například na základě podnájemní smlouvy, nebo z titulu věcného břemene. Zákon výslovně stanoví, že se za dobu trvání nájemního vztahu považuje: • i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu • doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady • doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu. Úřady práce nemohou přiznat v jednom kalendářním měsíci dva příspěvky na bydlení v souvislosti s existencí dvou nájemních nebo vlastnických vztahů k bytu. Zákon výslovně stanoví, že se ke změně trvalého pobytu přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce. Náklady na bydlení jsou skutečné náklady na bydlení na nájemné a náklady za plnění poskytovaná s užívání bytu. Mohou to být náklady za úklid společných prostor v domě, čistění komínů apod., avšak za podmínky, že tyto náklady nejsou součástí nájemného. Odlišně jsou stanoveny náklady za užívání bytu u vlastníků bytů nebo nemovitostí, nebo u družstevních bytů. V tomto případě zákon stanoví srovnatelné náklady, jejichž výše je odstupňována podle počtu osob, které jsou osobami společně posuzovanými pro příspěvek na bydlení, a to: počet osob v rodině: 1 2 3 4 a více srovnatelné náklady v Kč na měsíc: 999 1 367 1 788 2 156 Zdroj: Nařízení vlády č. 449/2008 Sb.

K uvedeným nákladům na nájemné nebo ke srovnatelným nákladům se u všech typů přičítají náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadů a centrální vytápění nebo za pevná paliva. S výjimkou pevných paliv, kde zákon přímo stanoví započitatelné částky, a to: 63

Nařízení č. 367/2007 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení

34

počet osob v rodině: 1 2 3 4 a více náklady na pevná paliva v Kč na měsíc: 598 818 1 070 1 322 Zdroj: Nařízení vlády č. 449/2008 Sb.

Započitatelné náklady jsou v zákoně taxativně vymezeny, nelze proto započítávat jiné náklady, např. poplatek za telefon, televizi, rozhlas, nájemné za garáž apod. Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.64 Tabulka normativních nákladů na bydlení pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy: Počet společně posuzovaných osob jedna dvě tři čtyři a více

měsíční náklady v Kč podle počtu obyvatel obce 50 000 10 000 více než Praha – – do 9 999 100 000 99 999 49 999 5 088 4 045 3 804 3 380 3 165 7 380 5 952 5 622 5 042 4 747 10 140 8 274 7 842 7 083 6 698 12 737 10 487 9 966 9 051 8 587 Zdroj: Nařízení vlády č. 449/2008 Sb.

Tabulka normativních nákladů na bydlení pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků: měsíční náklady v Kč podle počtu obyvatel obce Počet společně posuzovaných osob jedna dvě tři čtyři a více

Praha

více než 100 000

50 000 – 99 999

10 000 – 49 999

do 9 999

3 109 4 719 6 654 8 516

3 109 4 719 6 654 8 516

3 109 4 719 6 654 8 516

3 109 4 719 6 654 8 516

3 109 4 719 6 654 8 516

Zdroj: Nařízení vlády č. 449/2008 Sb.

Výše příspěvku na bydlení se stanoví podle následujícího vzorce: PB = NN – P x Koef. PB NN P Koef.

= příspěvek na bydlení = normativní náklady na bydlení = rozhodný příjem (nejméně životní minimum rodiny) = koeficient 0,30; pro území hlavního města Prahy koeficient 0,35.

Vláda každý rok stanovuje nařízením pro období od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku normativní náklady na bydlení podle nárůstu nájemného, nákladů srovnatelných s nájemným a změn spotřebitelských indexů příslušných komodit.

64

§ 25 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění.

35

Příklad: Stanovení výše dávky příspěvku na bydlení od 1.1.2009 Společně posuzované osoby životní minimum v Kč rozhodný příjem v Kč matka 2 880 4 881 nezaopatřené dítě 17 let 2 250 4 800 nezaopatřené dítě 15 let 2 250 4 230 nezaopatřené dítě 5 let 1 600 3 000 Celkem: 8 980 průměrný příjem 5 637,00 Náklady na bydlení rodiny činí 5 250 Kč Protože průměrný měsíční příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny, dosadí se pro výpočet výše dávky jako průměrný měsíční příjem částka životního minima 8980 Kč. Doložený měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období 4. čtvrtletí roku 2008 činí 5637,00 Kč, součin zákonného koeficientu 0,30 a rozhodného příjmu rodiny činí 1691,10 Kč. Vzhledem k tomu, že náklady na bydlení, které činí 5250,- Kč, přesahují částku 1691,10 Kč a současně částka 1691,10 Kč není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení, která činí 8587 Kč (podle počtu obyvatel obce k 1.1.2008), vzniká nárok na dávku příspěvek na bydlení. Výpočet výše dávky: 2556 Kč = 5250,00 – (8990,00 x 0,30)

4.4.4.

Rodičovský příspěvek

Rodičovským příspěvkem vyjadřuje stát výraznou podporu rodinám s malými dětmi, které potřebují celodenní péči pro zdravý duševní a fyzický vývoj. Lze říci, že Česká republika patří k zemím s jednou nejdelších mateřských a rodičovských dovolených.65 Rodičovský příspěvek je měsíčně vyplácená dávka, při které se netestují příjmy rodiny. 4.4.4.1.

Současná právní úprava rodičovského příspěvku

Od 1.ledna 2008 vlivem zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo ke změně právní úpravy rodičovského příspěvku a to zavedením tří výší rodičovského příspěvku v závislosti na době jeho poskytování. Ze zákona byla ukončena platnost všech stávajících žádostí o rodičovský příspěvek ve státní sociální podpoře k datu 31. prosince 2007, a pro nárok od 1. ledna 2008 bylo nutné uplatnit žádosti nové. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině, a to: • ve zvýšené výměře 11 400 Kč měsíčně do dvou let věku dítěte • v základní výměře 7 600 Kč měsíčně do třech let věku dítěte • ve snížené výměře 3 800 Kč měsíčně od 22. měsíce věku dítěte do čtyř let jeho věku (do 21 měsíců věku dítěte je vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně) • v nižší výměře 3 000 Kč měsíčně od 7 let do 10 let věku dítěte za podmínek stanovených zákonem.

65

K problematice podrobněji např.: Volková R., Rodičovská dovolená v ČR a v zahraničí, Národní pojištění 7/2008, s. 27 a násl.

36

Zvýšenou výměru 11 400 Kč měsíčně může čerpat ten rodič, kterému vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc (pozor: nemůže čerpat ten rodič, kterému vznikl nárok na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem) ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den a provedl volbu nároku ve zvýšené výměře. Volbu nároku rodič musí uplatnit v časově omezeném období, a to nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v kterém dítě dosáhlo 22 týdnů života (31 týdnů života u vícerčat). Základní výměru 7 600 Kč měsíčně čerpá ten rodič, který nesplnil podmínky pro čerpání zvýšené výměry rodičovského příspěvku. Základní výměra rodičovského příspěvku může být čerpána až do 3 let věku dítěte, pokud rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem a pokud provedl volbu nároku do tří let nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém dítě dovršilo 21. měsíc věku. Základní výměru rodičovského příspěvku rovněž čerpá ten rodič, kterému nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem a to do 21 měsíců věku dítěte. Od 22. měsíce věku dítěte až do 4 let jeho věku je rodiči poskytován rodičovský příspěvek ve snížené výměře 3 800 Kč měsíčně. Snížená výměra rodičovského příspěvku je dále vyplácena rodiči, který sice splnil podmínku čerpání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, ale neprovedl volbu nároku. Nižší výměru rodičovského příspěvku 3 000 Kč měsíčně může čerpat ten rodič, který pečuje o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nenáleží mu příspěvek na péči66 a to od 7 do 10 let jeho věku. Nárok na nižší výměru rodičovského příspěvku mohl být nejdříve uplatněn od 1. ledna 2009. (Od 1. ledna 2010 bude nižší výměra vyplácena při splnění všech zákonem stanovených podmínek od 7 do 15 let věku dítěte.) Specificky je nárok na rodičovský příspěvek upraven pro případ, kdy je v rodině dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Při péči o toto dítě náleží rodičovský příspěvek až do 7 let věku ve výši 7600 Kč měsíčně, s výjimkou případů, kdy náleží při péči o takové dítě rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 Kč měsíčně. Další odchylka při péči o dítě ve vztahu k uvedenému zdravotnímu postižení spočívá v tom, že nárok na rodičovský příspěvek může určovat péče o toto dítě, i když není

66

Vyplácen podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění

37

nejmladším dítětem v rodině. V praxi jde o případy, kdy by rodiči náležel rodičovský příspěvek z titulu péče o nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře nebo by nenáležel vůbec. Jestliže rodič, který pobírá rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, pak výše rodičovského příspěvku je stanovena jako rozdíl mezi rodičovským příspěvkem ve výši 7 600 Kč a výší příspěvku na péči, nejméně však ve výši 3 800 Kč. Volba nároku, kterou rodič volí pobírání rodičovského příspěvku do dvou nebo tří let věku dítěte, se provádí samostatnou písemnou žádostí a je oprávněn ji podat ten rodič, který má v době volby nároku na rodičovský příspěvek nárok. Zákon říká, že volbu nároku nelze měnit. Volba „provází“ dítě nadále a nelze ji měnit ani v případě, kdy je dítě svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do péče jiné osoby. Rodičovský příspěvek do rodiny náleží jen jednou, žádá o něj jeden z rodičů. Pokud se rodiče nedohodnou, může úřad práce rozhodnout, komu bude rodičovský příspěvek vyplácen. Tabulka výše rodičovského příspěvku od 1.1.2008 v Kč na měsíc: Věk dítěte Forma čerpání rodičovského příspěvku

0 týdnů až 22 týdnů

22 týdnů až 21 měsíců

rychlejší čerpání klasické čerpání pomalejší čerpání (po PPM) pomalejší čerpání (bez PPM)

PPM PPM PPM 7600

11 400 7 600 7 600 7600

21 měsíců až 2 roky

2 roky až 3 roky

3 roky až 4 roky

11 400 7 600 7 600 3 800 3 800 3 800 3 800 3 800 3 800 Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) pojištěnce, který pečuje o dítě, je nově upraven zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. V zákoně o státní sociální podpoře však v § 30 odst. 5 zůstala nezměněná právní úprava vycházející z § 12a zákona č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která vytvářela určitou fikci, na jejímž základě bylo možno přiznat rodičovský příspěvek v širším rozsahu i rodiči – muži. Tohoto ustanovení v zákoně se použije v případech, kdy se dítě narodilo před 1. lednem 2009, to znamená, že se jedná o nárok před účinností nové právní úpravy o nemocenském pojištění a postupuje se podle předpisů platných před uvedeným datem. Nárok na rodičovský příspěvek vznikne jen v případě, kdy je splněna podmínka osobní a celodenní péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, která trvá po celý kalendářní měsíc. Vzhledem k tomu, že vyžadování této podmínky by představovalo nepřiměřenou tvrdost zákona, jsou taxativním výčtem stanoveny možnosti, pro které lze uznat, že péče o dítě trvala po celý kalendářní měsíc. Jde o kalendářní měsíc, ve kterém: 38

• se dítě narodilo • rodič pobíral po část měsíce peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské v souvislosti s porodem • osoba převzala dítě do nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu • dítě dosáhlo 2, 3, 4 nebo 7 let věku • dítě nebo rodič zemřeli • rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do této doby svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo bylo v péči zdravotnického zařízení déle než tři měsíce, nebo • bylo zjištěno, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a tato skutečnost má vliv na nárok na rodičovský příspěvek. S ohledem na zásadu osobní a celodenní péče o dítě je zákonem omezená možnost návštěvy jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení dítětem, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek. Dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek může navštěvovat výše uvedená zařízení, ale jen v zákonem povoleném rozsahu. Dítě mladší tří let maximálně pět kalendářních dnů v měsíci, přičemž není rozhodující délka návštěvy; dítě starší čtyř let má stanoven rozsah návštěv buď maximálně 4 hodiny denně, nebo 5 kalendářních dnů v měsíci. V jednom kalendářním měsíci se musí rodič rozhodnout pouze pro jednu variantu. Dítě, jehož rodiče jsou postiženi vadou zraku nebo sluchu v rozsahu 50 % a více, může navštěvovat uvedená zařízení nejvýše 4 hodiny denně. Maximální rozsah 4 hodin denně je rovněž zákonem stanoven pro návštěvu léčebně rehabilitačních zařízení, mateřské školy, nebo třídy zřízené pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a retardované. Dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo těžce zdravotně postižené může pravidelně navštěvovat všechna výše uvedená zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, pokud je toto dítě školního věku, pak může navštěvovat přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání bez omezení délky návštěv. Zákonem je rovněž řešena situace, kdy je rodič nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení. Při pobytu delším něž tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek od čtvrtého kalendářního měsíce rodiči nenáleží. To neplatí v případě, kdy rodič o dítě umístěné v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečoval.

39

Na základě § 195 až § 198 zákoníku práce,67 je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci a zaměstnankyni na jejich žádost rodičovskou dovolenou, a to i současně, a dále je povinen poskytnout zaměstnanci na jeho žádost rodičovskou dovolenou v době, kdy bude ženě poskytnuta mateřská dovolená; tuto rodičovskou dovolenou lze poskytnout až do tří let věku dítěte. Zákon o státní sociální podpoře stanoví, že rodičovský příspěvek nenáleží, pokud v kalendářním měsíci má jeden z rodičů nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo dávky nemocenského pojištění poskytnuté v souvislosti porodem a tyto dávky jsou vyšší než rodičovský příspěvek. Jeden z hlavních principů státní sociální podpory, jde-li o rodičovský příspěvek, je, že dávky nemocenského pojištění mají přednost před dávkami státní sociální podpory, jsou-li poskytovány ze stejného důvodu a dále proto, že rodině nelze poskytovat více stejných dávek sloužících ke stejnému účelu. Pokud ovšem dávky nemocenského pojištění poskytované v souvislosti s porodem jsou nižší než rodičovský příspěvek, pak je výše rodičovského příspěvku určena jako rozdíl mezi poskytovaným rodičovským příspěvkem a výší těchto dávek. Není přitom rozhodné, zda nárok na uvedené dávky nemocenského pojištění uplatňuje ten z rodičů, kterému náleží rodičovský příspěvek, nebo druhý z rodičů. Rodina pro účely rodičovského příspěvku je definována shodně jako např. rodina pro poskytování přídavku na dítě nebo sociálního příplatku,68 rodičem se rozumí i osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, které do péče převzala osoba na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera.69 Podmínka osobní a celodenní péče pro účely rodičovského příspěvku se považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný, nebo v době, kdy je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Podle přechodných ustanovení zákona byl rodiči vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně až do čtyř let věku dítěte v případě, jestliže dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, bylo k 1. 1. 2008 starší tří let věku. Jestliže rodič pečuje o dítě, které bylo k 1. 1. 2008 starší 21 měsíců věku a mladší tří let věku, je vyplácen rodičovský příspěvek

67

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění Kapitola 4.3. Základní pojmy – rodina 69 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v platném znění 68

40

ve výši 7 600 Kč měsíčně až do tří let věku dítěte, poté, až do čtyř let věku dítěte, 3 800 Kč měsíčně. 4.4.4.2.

Výše rodičovského příspěvku v předchozích právních úpravách

Tabulka výše rodičovského příspěvku v Kč na měsíc od 1.1.1996 do 31.12.2006: výše příspěvku v Kč zaopatřený nezaopatřený rodič rodič 1 980 2 090 2 112 2 233 2 222 2 343 2 343 2 475 2 409 2 541 2 552 2 695 3 573 3 773 3 635 3 835 3 696 3 897

zákonný koeficient

období platnosti 1.1.1996 – 30.9.1996 1.10.1996 – 30.6.1997 1.7.1997 – 31.3.1998 1.4.1998 – 31.3.2000 1.4.2000 – 30.9.2001 1.10.2001 – 30.4.2004 1.5.2004 – 31.12.2004 1.1.2005 – 31.12.2005 1.1.2006 – 31.12.2006

1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,54 1,54 1,54

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., a zákon č. 463/1991 Sb. a vlastní výpočty

Tabulka výše rodičovského příspěvku v Kč na měsíc od 1.1.2007 do 31.12.2007: 1.1.2007 – 31.12.2007

40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře

7582

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb.

Od 1. ledna 1996 až do 31. prosince 2006 byla výše rodičovského příspěvku stanovena jako násobek životního minima rodiče a zákonného koeficientu. Od 1. ledna 2007 byla výše rodičovského příspěvku stanovena ve výši částky odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za kalendářní rok, který o 2 roky předcházel kalendářnímu roku, ve kterém se rodičovský příspěvek poskytoval. To znamená, že pro rok 2007 se vycházelo z průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005. 4.4.5.

Dávky pěstounské péče

Dávky pěstounské péče jsou: • příspěvek na úhradu potřeb dítěte • odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech • příspěvek při převzetí dítěte • příspěvek na zakoupení motorového vozidla Cílem dávek pěstounské péče je podpora náhradní rodinné péče. Náleží jak pěstounům, tak poručníkům i osobám, kteří mají nezaopatřené dítě svěřené do předpěstounské péče. Nezaopatřené děti i pěstoun mohou pobírat i další dávky státní sociální podpory, např.

41

přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pěstounovi může být vyplaceno i porodné.70 Jedinou výjimku zákon stanovil u sociálního příplatku.71 4.4.5.1.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Nárok na příspěvek na potřeby dítěte má dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče, nejdéle do 26. roku věku, pokud od své zletilosti nadále žije ve společné domácnosti s pěstounem. Výše příspěvku je stanovena jako součin částky životního minima a koeficientu 1,4 (je-li dítě nezletilé, ale zaopatřené), nebo koeficientu 2,3 (je-li dítě nezaopatřené). Situace, u kterých se zvyšuje tento příspěvek je obdobná jako u sociálního příplatku. Zákon stanoví odlišnou výši příspěvku přihlédnutím na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte. Tabulka výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od 1.1.2008:

nezaopatřené dítě ve věku:

do 6 let 6 - 15 let 15 - 26 let

zaopatřené dítě od15 let do zletilosti

zdravé dítě

dlouhodobě nemocné

dlouhodobě zdravotně postižené

koeficient 2,30 3 680 4 508 5 175

koeficient 2,35 3 760 4 606 5 288

koeficient 2,90 4 640 5 684 6 525

zdravé dítě

dlouhodobě nemocné

dlouhodobě zdravotně postižené

koeficient 1,40 3640



dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficient 3,10 4 960 6 076 6 975 dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficient 3,10 8060

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., v platném znění

Dávka nenáleží, pokud je dítě v plném přímém zaopatření ústavu nebo v péči jiné osoby, které bylo dítě svěřeno na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte má finančně zabezpečit dítě svěřené do pěstounské péče, pokud však dítě pobírá důchod z důchodového pojištění, vyplácí se příspěvek ve výši rozdílu mezi oběmi dávkami; pokud je důchod vyšší, příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží. 4.4.5.2.

Odměna pěstouna

Odměna pěstouna je určitý způsob společenského uznání a podpory osoby pečující o dítě v pěstounské péči.72 Odměna náleží po dobu péče o svěřené dítě, po dovršení zletilosti náleží i nadále, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nebo po dobu, kdy 70

K problematice blíže v kapitole 4.6. Porodné Viz kapitola 4.2. Sociální příplatek 72 Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 137 71

42

svěřené dítě nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. Při společné pěstounské péči manželů náleží odměna pěstouna jen jednou. Výše odměny pěstouna je zákonem stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1. Od 1. ledna 2008 činí odměna pěstouna za jedno dítě 3 126 Kč. 4.4.5.3.

Odměna pěstouna ve zvláštních případech

Nárok na odměnu pěstouna ve zvláštních případech má pěstoun, který splní alespoň jednu ze dvou podmínek: • pěstoun má svěřeny do pěstounské péče nejméně tři děti • pěstoun má svěřeno do péče alespoň jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III. nebo IV.73 Výše odměny pěstouna je zákonem stanovena jako součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Od 1.1.2008 je výše odměny pěstouna ve zvláštních případech 17 193 Kč. Výše odměny pěstouna ve zvláštních případech se zvyšuje o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, a jde-li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III. nebo IV.74 zvyšuje se odměna pěstouna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,75 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče. Tato dávka se posuzuje jako plat, je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob, z dávky je odváděn příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní a sociální pojištění. V době pobírání příspěvku odměna pěstouna ve zvláštních případech nemůže být pěstoun výdělečně činný po celý kalendářní měsíc. Zákon výslovně stanoví, že pokud pěstoun vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a pobírá za výkon odměnu,75 nenáleží mu odměna pěstouna ani odměna pěstouna ve zvláštních případech. Stejně tak odměna pěstounovi za péči o dítě nenáleží, pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, nebo pokud je dítě v plném přímém zaopatření ústavu. 4.4.5.4.

Příspěvek při převzetí dítěte

Účelem dávky příspěvek při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, které obvykle přichází z ústavní péče bez vlastních osobních věcí. Jedná se o dávku jednorázovou, s přihlédnutím k věku dítěte je stanovena ve třech výších: 73

Posuzováno podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, § 8 Posuzováno podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, § 8 75 Posuzováno podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 74

43

Tabulka výše příspěvku při převzetí dítěte od 1.1.2008: Věk nezaopatřeného dítěte Výše příspěvku v Kč Do 6 let 8 000 6 – 15 let 9 000 15 – 26 let 10 000 Zdroj: zákon č. 1171/1995 Sb., v platném znění

4.4.5.5.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti, pokud si osobní motorové vozidlo zakoupil nebo zajistil jeho celkovou opravu. Motorové vozidlo nemůže pěstoun používat pro výkon podnikatelské činnosti. Výše příspěvku činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet poskytnutých příspěvků pěstounovi nesmí přesáhnout v období posledních deseti let od podání žádosti částku 200 000 Kč. Příspěvek lze pěstounovi poskytnout i před zakoupením osobního motorového vozidla a to v bezhotovostní formě, pěstoun má povinnost prokázat použití příspěvku. Zákon výslovně stanoví, v kterých případech pěstoun vrací poměrnou část poskytnutého příspěvku. 4.4.6.

Porodné

Jedním z důvodů existence této dávky je úmysl přispět rodiči na nákup věcí potřebných pro dítě. Mezi podmínkami nároku na dávku však tyto skutečnosti nejsou uvedeny.76 Nárok na porodné má: • žena, která porodila dítě • otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné ji nebylo vyplaceno • osoba, které převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů Nárok na porodné má především žena, která dítě porodila. Na dávku vznikne nárok, pokud se jedná o porod dítěte (i mrtvě narozeného), nikoli o potrat. Zákon řeší i případ, kdy matka dítěte zemře a porodné ji nebylo vyplaceno. V takovém případě může požádat o dávku otec dítěte, a to i tehdy, pokud nemá dítě v přímém zaopatření. Nárok na porodné vzniká dnem porodu. Nárok na porodné má i osoba z titulu převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu a to ode dne převzetí dítěte do jednoho roku jeho věku. V tomto případě se nezkoumá, zda bylo porodné vyplaceno matce nebo otci dítěte. Může se jednat o případy 76

Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 142

44

rozhodnutí o svěření dítěte do předadopční péče, do pěstounské péče, do předpěstounské péče. V případě, že je dítě svěřeno do péče manželů, vznikne nárok jen jednomu z nich. Tak jako v jiných případech, kdy podmínky nároku splňuje více osob, avšak dávku lze vyplatit jen jedné z nich (např. sociální příplatek, příspěvek na bydlení apod.), zákon dává přednost dohodě manželů, a jen v případě, že by se nedohodli, určí oprávněnou osobu příslušný úřad práce. Výše porodného je stanovena na částku 13 000 Kč na každé narozené dítě (před 1. 1. 2008 činila výše dávky 17 760 Kč) a vyplácí se jednorázově. Zákon neobsahuje zvýhodnění výše porodného u vícečetných porodů, tak jak tomu bylo do 31.12.2007 (např. porodné u dvojčat před 1.1.2008 bylo 53 120 Kč, u trojčat 79 680 Kč). Vývoj výdajů na porodné: leden – září 2006 leden – září 2007 leden – září 2008 1,11 mld. Kč 1,57 mld. Kč 1,27 mld. Kč Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

Důvodem poklesu výše výdajů na porodné, i přes nárůst porodnosti, je snížení výše dávky. Tabulka počtu narozených v letech 1993 – 2005: rok

narození celkem

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

121 470 106 915 96 397 90 763 90 930 90 829 89 774 91 169 90 978 93 047 93 957 97 929 102 498

v tom živě mrtvě 121 025 445 106 579 336 96 097 300 90 446 317 90 657 273 90 535 294 89 471 303 90 910 259 90 715 263 92 786 261 93 685 272 97 664 265 102 211 287

Zdroj: Český statistický úřad [citováno dne 15 .února 2009]. Dostupný z http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/360034A5ED/$File/400806a1.pdf

4.4.7.

Pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb : • nezaopatřenému dítěti • rodiči nezaopatřeného dítěte

45

Oprávněnou osobou je fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a podmínku trvalého pobytu ke dni úmrtí na území České republiky musí splňovat i zemřelý.77 Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení,78 nikoli úmrtí. Výše příspěvku na pohřebné je 5 000 Kč a vyplácí se jednorázově. Nejedná se o částku, která by odpovídala skutečným nákladům za vypravení pohřbu, ale jedná se o příspěvek na tyto náklady. Zákon č. 242/1997 Sb., novela zákona o státní sociální podpoře, s účinností od 1.1.1998 změnila výši dávky z 3 000 Kč na dosavadních 5 000 Kč, od této doby k navýšení částky nedošlo. Vlivem zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo s účinností od 1. ledna 2008 k zásadnímu zúžení okruhu osob, kterým vznikne nárok na pohřebné. Do 31. prosince 2007 náleželo pohřebné osobě, která prokázala, že vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky, nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Vývoj výdajů na pohřebné: leden – září 2006 leden – září 2007 leden – září 2008 387 mil. Kč 382 mil. Kč 66 mil. Kč Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

4.5. Společná ustanovení o dávkách Nárok na dávku státní sociální podpory vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených zákonem a nezaniká uplynutím času. Nárok na výplatu vzniká splněním všech podmínek stanovených zákonem a zaniká uplynutím času. Obecně lze říci, že prekluzivní lhůta je tříměsíční u dávek měsíčně vyplácených a roční u dávek jednorázově vyplácených. Podmínkou nároku na výplatu je písemný souhlas oprávněné osoby a společně posuzovaných osob podle § 50 zákona.79 Pokud splňuje oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší výměře a po část kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží dávka odpovídající vyšší výměře. Pokud nedosahují dávky za kalendářní měsíc 50 Kč, náleží v této výši. Zákon stanovuje odchylně tříletou prekluzivní lhůtu pro případy dávek, které byly přiznány, ale byla chybně stanovena jejich výše, počátek jejich přiznání, pro dávky, které byly přiznány ale nebyly vypláceny nebo byly vypláceny v nižší částce, nebo pro ty dávky, kterým bylo přiznání neprávem odepřeno. V takových případech se dávka přizná, zvýší nebo vyplatí ode dne, od kterého náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy uvedenou skutečnost příslušný orgán zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná 77

Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008, s. 146 78 Co se rozumí pohřbením vyplývá ze zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění 79 § 50 citován v kapitole 3. Základní pojmy (poznámka pod čarou)

46

osoba požádala. V případě, kdy se naopak zjistí, že dávka nenáleží nebo náleží v nižší výměře, dávka se odejme, nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, kterým uplynulo období, za které již byly vyplacena. Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy, dávky státní sociální podpory nejsou předmětem dědictví. 4.5.1.

Výplata dávek

Opakující se dávky (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek na úhradu potřeb dítěte) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Jednorázové dávky (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly přiznány. Všechny dávky se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Vzhledem k tomu, že nároky na některé dávky vznikají nezaopatřeným nezletilým dětem, zákon určuje za příjemce dávky: • zákonného zástupce oprávněné osoby • jinou osobu, které byla svěřena oprávněná osoba do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu • ústav, je-li oprávněná osoba v jeho plném přímém zaopatření. Zákon umožňuje úřadu práce ustanovit zvláštního příjemce pro příjem dávek státní sociální podpory v případech, kdy je zřejmé, že by docházelo ke zneužívání dávky, dále v případech, kdy oprávněná osoba nemůže dávku přijímat např. pro těžké zdravotní postižení a dá souhlas k tomu, aby dávka byla zvláštnímu příjemci vyplácena. Nově, od 1. července 2009, bude mít úřad práce povinnost stanovit zvláštního příjemce v případech, kdy podle sdělení orgánů pomoci v hmotné nouzi bude příjemci dávky státní sociální podpory vyplácen příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení alespoň po dobu šesti kalendářních měsíců po sobě jdoucích prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek. Ve všech uvedených případech platí, že ustanovit jako zvláštního příjemce je možné fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

47

4.5.2.

Povinnost a odpovědnost

• povinnost a odpovědnost příjemce dávky a osoby společně posuzované Příjemce dávky i osoba společně posuzovaná mají povinnost písemně hlásit změny v rozhodných skutečnostech, které mají vliv na nárok na dávku, její výši anebo výplatu, a to do osmi dnů ode dne změny. Dále je stanovena povinnost podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, pokud je dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem. Příjemce dávky je povinen vrátit dávku, jestliže byla neprávem vyplacená, vyplacená ve vyšší částce než náležela z tohoto důvodu, jestliže nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo jestliže přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce než náležela. V případě, že společně posuzovaná osoba způsobí přeplatek společně s oprávněnou osobou, je zavedena solidární odpovědnost. V případě, že způsobí společně posuzovaná osoba přeplatek na dávce, má povinnost přeplatek uhradit. Specifická úprava je pro rodičovský příspěvek, kdy platí, že byl-li rodiči vyplácen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku, je rodič povinen tyto částky vrátit. • povinnost státních orgánů a dalších osob Pro zjištění rozhodných skutečností neuvedených nebo kontroly doložených rozhodných skutečností mají státní orgány, další právnické a fyzické osoby uloženou povinnost bezplatně sdělovat na vyzvání úřadu práce, krajského úřadu nebo na požádání žadatele o dávku potřebné údaje. K tomu, aby mohly uvedené orgány vyžadovat potřebné údaje, musí být v žádosti o dávku dán písemný souhlas žadatele i osob společně posuzovaných.80 Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Všechny údaje, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře, a všechny písemnosti a spisy týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory a dále všechny údaje z informačního systému se musí uložit po dobu 15ti let. Zaměstnanci, kteří provádějí státní sociální podporu, jsou vázáni mlčenlivostí ve vztahu ke všem skutečnostem, o kterých se při provádění státní sociální podpory dozvědí. 4.5.3.

Přestupky, správní delikty

Fyzické osoby, s výjimkou příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávky, její výši nebo výplatu a to na požádání orgánu, který o dávce rozhoduje,

80

§ 50 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

48

nebo žadatele o dávku nebo osoby společně posuzované. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 250 000 Kč. Fyzická osoba, kterou je příjemce dávky, oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost osvědčit rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změnu v rozhodných skutečnostech ve stanovené lhůtě. Dále se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu ve stanovené lhůtě, ačkoli k tomu byla orgánem státní sociální podpory vyzvána. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 10 000 Kč. Správního deliktu se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tím, že nesplní ohlašovací povinnost, neplní povinnost vyhovět výzvě nebo nesplní povinnost bezplatně sdělit údaje rozhodné pro nárok na dávky, její výši nebo výplatu. Za takový správní delikt lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval nebo kterému měly být rozhodné skutečnosti osvědčeny. Pokuty vybírá ten orgán, který je uložil, pokuty vymáhá příslušný celní úřad. 4.6. Řízení o dávkách O dávkách rozhodují místně příslušné úřady práce. Místní příslušnost je určena podle trvalého pobytu oprávněné osoby. V řízení o dávkách státní sociální podpory se obecně postupuje podle zákona č. 500/2004 správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o státní sociální podpoře, jako zákon speciální, stanovuje některé odchylky. Zahájit řízení o přiznání dávky lze pouze na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané na předepsaném tiskopisu MPSV a to nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku žádá; řízení nelze zahájit z moci úřední. Řízení o změně výše přiznané dávky, jejím odnětí nebo zastavení výplaty lze zahájit na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední. Řízení o volbě nároku na rodičovský příspěvek se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby (tato žádost nemusí být na tiskopisu MPSV). Obecně za osobu, která není způsobilá k právním úkonům jednají její zákonní zástupci, pokud je nezletilá oprávněná osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji tato osoba. Ústav, který má nezletilou oprávněnou osobu ve svém přímém zaopatření může za tuto osobu jednat v případě, že zákonný zástupce nebo osoba, které byla nezletilá osoba svěřena do péče, nepožádala o dávku nejpozději do dvou kalendářních měsíců ode dne, kdy mu byly zaslána písemná výzva úřadu k podání žádosti, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce není znám. V řízení o dávky státní sociální

49

podpory porodné a rodičovský příspěvek má právo jednat i nezletilý rodič starší 16ti let a tyto dávky mu mohou být vypláceny. Podané žádosti o dávku musí splňovat náležitosti stanovené zákonem. Tiskopisy „vedou“ žadatele ke správnému vyplnění a dodání potřebných podkladů. V případě neúplnosti nebo nesrovnalostí podané žádosti vyzve úřad práce k doplnění a odstranění vad podání. Některé již doložené a platné skutečnosti (jako např. potvrzení o studiu) slouží k více žádostem (např. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení) a není třeba je dodávat duplicitně. Zákonem vymezení účastníci řízení jsou: oprávněná osoba; příjemce dávky; osoba společně posuzovaná; další osoba, jde-li o řízení o přeplatku; osoba, která je rozhodnutím ustanovena jako zvláštní příjemce dávky státní sociální podpory. Písemné vydání rozhodnutí se provádí jen v případě, že: • dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu • dávka byla odejmuta • výplata dávky byla zastavena • jde o přeplatek na dávce • přichází v úvahu více oprávněných osob a úřad práce rozhoduje o tom, komu bude dávku vyplácet; při vyřazování z okruhu společně posuzovaných osob; při ustanovení zvláštního příjemce • se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu • jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek V případě, že se žádosti vyhoví a dávka je přiznána v požadovaném rozsahu, vydává se písemné oznámení, které se nedoručuje do vlastních rukou. Oznámení se nedoručuje vůbec v případech, kdy dojde ke změně výše dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. V případě nesouhlasu s postupem úřadu lze podat písemně námitku do 30ti dnů ode dne první splátky dávky. Úřad práce vydá do 30ti dnů ode dne, kdy mu námitka došla, písemné rozhodnutí o dávce. Odvolání proti rozhodnutí se podává u úřadu, který rozhodnutí vydal a proti němuž odvolání směřuje. Rozhodnutí vydaná úřadem práce přezkoumává krajský úřad, jako úřad druhého stupně. Odvolání nemá odkladný účinek. Orgánům státní sociální podpory, MPSV, účastníkům řízení a osobám společně posuzovaným nevzniká nárok na náhradu nákladů řízení vzniklých v řízeních o dávkách.

50

4.7. Aplikace práva Evropských společenství ve státní sociální podpoře Evropská společenství (ES) vyvinula koordinační mechanismus, jehož účelem není unifikovat sociální ochranu v EU, ale zabránit tomu, aby migrující osoba nebo její rodinní příslušníci ztráceli nároky na věcné nebo peněžní dávky sociálního zabezpečení z důvodu státní příslušnosti, bydliště, nesplnění doby pojištění apod. Koordinace respektuje skutečnost, že každý národní systém sociálního zabezpečení je odlišný a nesnaží se je harmonizovat ani zasahovat do jejich podstaty.81 Nejdůležitějšími právními normami v systému sociálního zabezpečení jsou: • Nařízení Rady EEC 1408/71 z 14. června 1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. • Nařízení Rady EEC 574/72 z 21. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. • Nařízení Rady EEC 1612/68 z 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. Dávky státní sociální podpory podléhající pravidlům koordinace dle Nařízení 1408/71, označovány jako rodinné dávky, jsou přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, opakující se dávky pěstounské péče – odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, pohřebné (samostatně upravený obor sociálního zabezpečení). Zbylé dávky státní sociální podpory, označovány jako sociální výhody, spadají pod Nařízení 1612/68. Jedná se o tyto dávky: příspěvek na bydlení, porodné, jednorázové dávky pěstounské péče – příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na nákup motorového vozidla. Aplikace koordinačních pravidel s sebou přináší určitá specifika řízení o dávkách. Patří mezi ně zejména prolomení podmínky trvalého pobytu,82 popřípadě dalších ustanovení, která jsou v rozporu s právem EU. Je nutné určit příslušnost k právním předpisům a určit, který členský stát je primárně případně sekundárně kompetentní k výplatě dávky. Rozhodování o dávce probíhá v souladu s národní legislativou, ve výroku rozhodnutí musí být ve výčtu právních předpisů uvedena nařízení, odůvodnění musí odkazovat na konkrétní články. Pro ověřování skutečností se používají tzv. E – formuláře: E 401 potvrzení o skladbě rodiny, E 402, E 403 potvrzení o studiu, E 404, E 406, E 407 lékařské potvrzení, E 411 žádost 81

Přednáška: Gregorová Z. a Píchová I. : Právo sociálního zabezpečení v EU, Masarykova univerzita, podzim 2008 82 § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění

51

o informace o nároku na dávky ve státě bydliště rodinných příslušníků, a také E 001 obecný formulář pro žádost o informace, urgence, sdělení informace. 4.8. Zaniklé dávky SSP • Příspěvek na dopravu Příspěvek na dopravu byl poskytován od 1.ledna 1995 do 31.prosince 2006. Jednalo se o peněžitou, nárokovou dávku k hrazení nákladů nezaopatřeného dítěte při dojíždění do školy; v případě plnění povinné školní docházky se příspěvek poskytoval bez závislosti na výši příjmů rodiny, v souvislosti se soustavnou přípravou na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole se poskytoval v závislosti na výši příjmů rodiny. • Zaopatřovací příspěvek Zaopatřovací příspěvek byl poskytován od 1. ledna 1995 do 31. března 2006. Jednalo se o peněžitou, nárokovou dávku poskytovanou bez závislosti na výši příjmů rodiny k hrazení nákladů na životní potřeby v době, kdy muž (žena) plnil příslušný druh služby v Armádě ČR nebo když muž konal civilní službu. Nárok na dávku mělo nezaopatřené dítě vojáka, manželka vojáka pečující o dítě ve věku do čtyř let věku nebo do sedmi let věku (dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené), dále osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné a dále osoba, která s vojákem uzavřela dohodu o placení výživného. • Zvláštní sociální dávka – sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie byl poskytován od 1. července 1997 do 30. června 2000. Jednalo se peněžitou nárokovou dávku poskytovanou k řešení sociálních důsledků zvýšení cen tepelné energie dodávané k vytápění bytů. Rozhodný příjem rodiny musel být nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny. • Zvláštní sociální dávka – sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného byl poskytován od 1. července 1997 do 31. prosince 2000. Jednalo se o peněžitou, nárokovou dávku poskytovanou k řešení sociálních důsledků zvýšení nájemného bytu, které bylo podle zvláštního právního předpisu83 usměrňováno maximální výší. Rozhodný příjem rodiny musel být nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny. • Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc byl poskytován od

83

Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, v platném znění

52

1. října 2005 do 31. března 2006. Nárok na příspěvek mělo dítě svěřené do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. • Příspěvek na školní pomůcky Příspěvek na školní pomůcky byl poskytován od 1. června 2006 do 31. prosince 2007. Jednalo se o peněžitou, nárokovou dávku poskytovanou k hrazení nákladů nezaopatřeného dítěte, které bylo přihlášeno k plnění povinné školní docházky. Podmínkou přiznání příspěvku ve výši 1 000 Kč byl nárok nezaopatřeného dítěte na přídavek na dítě za měsíc květen. 4.9. Efektivnost a plnění účelu státní sociální podpory Státní sociální podpora, jako jeden z pilířů sociálního zabezpečení, prošla početnou řadou změn, přesto si zachovává hlavní principy, pro které byla přijata. Některé novely zákona reagovaly na požadavky praxe (např. posunutí data pro povinnost dokládání příjmů na přídavek na dítě z 1. července na 1. říjen příslušného roku; zkrácení prekluzivní lhůty), jiné novely se ukázaly jako nesystémové (např. jednorázový příspěvek dítěti vyplácený k přídavku na dítě v květnu 2004, příspěvek na dopravu, příspěvek na školní pomůcky), některé dávky došly k naplnění účelu, pro který byly zřízeny a dále zanikly (např. zaopatřovací příspěvek). V posledních letech je kladen důraz na adresnost poskytnutých dávek, zamezení způsobu jejich zneužívání a omezení výdajů, které ze státního rozpočtu plynou pro účely výplaty dávek státní sociální podpory. Nejdůležitější změnou pro systém státní sociální podpory byl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Došlo ke změnám v okruhu dávek, v podmínkách nároku na jednotlivé dávky a ve výši dávek. Výše dávek byla v zákoně stanovena pevnými částkami bez pravidel jejich zvyšování. Domnívám se, že nejdůležitější dávkou, poskytovanou systém státní sociální podpory, se stává rodičovský příspěvek. Rodič, který pečuje o malé dítě, se může rozhodnout, jakou dobu bude čerpat rodičovský příspěvek a také v jaké výši mu bude tato dávka poskytována. Tímto stát zlepšuje ekonomickou situaci rodiny s malými dětmi. Přídavek na dítě v současné podobě nezahrnuje tak široký okruh oprávněných osob, kterým je přídavek vyplácen, v porovnání s minulými roky. Stát vynakládal značné finanční prostředky na poskytování přídavku i těm rodinám, které ho vzhledem ke svým příjmům nepotřebovaly. Výše sociálního příplatku je diferencovaná. Lze říci, že čím je příjem nižší, tím je vyšší sociální příplatek. Změnou koeficientu určujícího okruh oprávněných osob ve vazbě na výši příjmů na 2 násobek životního minima rodiny se zúžil okruh příjemců dávky.

53

Kladně lze hodnotit poskytování dávek pěstounské péče, zvláště pak odměnu pěstouna ve zvláštních případech. Dochází tak k umístění většího počtu dětí do pěstounských rodin a pěstounům je dávka poskytována jako plat. Situaci rodin, kterým jejich příjem včetně dávek státní sociální podpory nestačí k zajištění základních životních potřeb, řeší systém sociální pomoci.84 Nelze říci, že poskytované dávky státní sociální podpory jsou duplicitní s dávkami sociální pomoci. Dávky státní sociální podpory se „odrážejí“ od životního minima rodiny, dávky sociální pomoci se vyplácejí s přihlédnutím k majetkovým poměrům rodiny po uplatnění všech zákonných nároků, včetně dávek státní sociální podpory. Celý systém státní sociální podpory představuje redistribuční a variabilní systém, který si klade za cíl přispět rodině na úhradu nákladů při stanovených sociálních situacích, ne zabezpečit jejich plnou úhradu. Úspornější a adresnější sociální systém je kompenzován snížením daní, především výrazným zvýšením daňových slev.85 Ztotožňuji se s vysloveným právním názorem Ústavního soudu: „Je jistě věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat zcela libovolně. Musí prokázat, že tak činí ve veřejném zájmu a pro veřejné blaho. Kritéria, podle nichž takové odůvodnění činí, přitom musí být objektivní, a to právě pro danou oblast.“86 Jsem přesvědčena, že státní sociální podpora naplňuje účel, pro který byla přijata. 4.10.

Sociální reformy a státní sociální podpora

Cílem posledních provedených změn87 v oblasti státní sociální podpory je adresnější sociální systém a zbrzdění neúnosně rostoucích sociálních mandatorních výdajů. Změny brání zneužívání sociálního systému a zvyšují motivaci aspoň jednoho z rodičů k práci. Např. počet vyplacených přídavků na dítě v období leden – září 2008 meziročně poklesl o 44 %.88 Přestože poskytování přídavku na dítě má v našem státě dlouholetou tradici, byla společnost připravená změny přijmout a dělo se tak bez sociálních nepokojů ve společnosti. Naopak poskytování rodičovského příspěvku vedlo k navýšení výdajů ze státního rozpočtu. Počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku v období leden – září 2008 meziročně vzrostl

84

Dávky vyplácené podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Tisková zpráva MPSV ze dne 4. prosince 2008, [citováno dne 28.2.2009], dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5949/04122008.pdf 86 Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 1992, sp. zn. Pl. ÚS 22/92 87 Zejména změny provedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 88 Údaj čerpán z internetového portálu MPSV, dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf, citováno dne [1. března 2009] 85

54

o 6,4 %.89 Rodiči je umožněna volba tří rychlostí čerpání rodičovského příspěvku. Platit 4 roky 40 % průměrné mzdy v nevýrobní sféře si formou rodičovského příspěvku nedovolí ani nejbohatší evropské ekonomiky.90 Reforma v oblasti státní sociální podpory přinesla snížení výdajů, což je demonstrováno na níže uvedeném grafu. VÝVOJ VÝDAJŮ NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (v mld. Kč)

40 35 30 25 20 15 10 5 0

36,3 31,9 25,7 leden - září 2006 leden - září 2007 leden - září 2008

Zdroj: MPSV, Dva roky sociálních reforem

Od 1. ledna 2009 měla být vytvořena jednotná specializovaná státní správa – Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Úřad měl centralizovat agendu dnešních úřadů práce a pověřených obcí v oblasti sociální péče a sociálně právní ochrany dětí. Nový úřad měl být komplexně zaměřen na klienta v oblastech zaměstnanosti, sociálních dávek a sociálně právní ochrany dětí. Zřízení jednotné státní správy by znamenalo centralizaci informací a decentralizaci činností, především posílením sociální terénní práce. Systém by zaručoval efektivnější práci s klientem a snížení možnosti zneužívání sociálního systému. Zřízením úřadu by byl zajištěn kvalitnější výkon státní správy, jednotné metodické vedení a tento plán by měl přinést úspory až několik miliard korun, aniž by bylo nutné dávky snižovat.91 Práce na přípravě Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu se však zastavily, se záměrem MPSV nesouhlasily některé kraje a obce.

89

Údaj čerpán z internetového portálu MPSV, dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf, citováno dne [1. března 2009] 90 Údaj čerpán z internetového portálu MPSV, dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf, citováno dne [1. března 2009] 91 Internetový portál MPSV, Noviny Práce a sociální politika, článek: Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu, dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/4143, citováno dne [1. března 2009]

55

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila o poskytnutí základní charakteristiky státní sociální politiky, státní rodinné a populační politiky. Zamýšlela jsem se nad nástroji, kterými je rodinná a populační politika státu uskutečňována. Vymezila jsem státní sociální podporu jako systémovou součást práva sociálního zabezpečení a nejpodrobněji jsem se věnovala jednotlivým dávkám poskytovaných z tohoto systému. Státní sociální podpora za téměř 14 let svého působení prošla velkou řadou změn, přesto si zachovává principy, pro které byla přijata. Domnívám se, že stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatních základních potřeb dětí a rodin, tak jak se uvádí v § 1 zákona, dle svých možností s přihlédnutím k současné ekonomické situaci. Podpora, která je poskytována přes systém státní sociální podpory se bude stávat doplňkovou, samotná podpora rodiny je státní moci přesouvána do daňové oblasti. Je jistě vhodné, aby část finančních prostředků stát přímo ponechával v rodinných rozpočtech, než aby je vybíral a složitou formou přerozdělování je do rodinných rozpočtů vracel zpět. Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsem se snažila přiblížit z pohledu aplikační praxe s přihlédnutím ke změnám, kterými jednotlivé dávky procházely, dále jsem nastínila možnost začlenění státní sociální podpory pod Úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Rozbor změn je nejpodrobněji uveden u přídavku na dítě a u rodičovského příspěvku. Hodnocení plnění účelu státní sociální podpory je provedeno jen z podhledu jednotlivých dávek zařazených do tohoto systému, ekonomické hodnocení celého systému SSP nebylo předmětem mé bakalářské práce. Domnívám se, že státní sociální podpora naplňuje účel, pro který byla přijata a představuje nepostradatelnou součást systému sociálního zabezpečení. Právní stav zpracování bakalářské práce je k 1. březnu 2009.

56

Cizojazyčné resumé Social security system in the Czech Republic In the Czech Republic, people in need are provided for (protected) by three systems, i.e. by social insurance, state social support and social assistance. The social insurance system addresses those social circumstances that can be avoided in advance. The system includes unemployment insurance, sickness insurance and pension insurance. The social insurance is funded through contributions from employees, employers and the state. The system is further complemented by health insurance (in-kind benefits) and accident insurance. The state, through state social support, contributes mainly to families with dependent children who face a recognized social situation with which the family are unable to cope via their own efforts and means. The system applies the solidarity principle between high-income families and low-income families, as well as between childless families and those with children. The state, through social assistance, provides assistance to citizens whose subsistence needs are not sufficiently covered by income from a gainful occupation, pension or sickness insurance benefits, or by other income, as well as to citizens who need such assistance due to their state of health or their age, or who are unable to overcome a difficult life situation or adverse circumstances without help from the state. Social assistance includes cash benefits, in-kind benefits, residential social care, home care services, etc. State social support The system was established in 1995 and is regulated by Act No 117/1995 Coll. on State Social Support. The state social support is a non-contributory budget-funded system; benefits are paid out by state administration bodies. The state social support system is applied in cases where a family's own financial means are deemed insufflcient to maintain a basic standard of living. The system is adapted to dependent children from their birth to the completion of higher education studies. When the system was introduced, pronatalist policies had not been publicly proclaimed. However, the system has been conceived with a view to supporting families with children in difficult circumstances (e.g. insufficient income, care of newborn and small children, care of children with disabilities). In this way the system moderates economic risks and improves the situation of households with children. Benefits are not subject to taxation. The system is based on income testing (only in respect to certain benefits); there is no means test. The present system of state social support consists of the following seven benefits: 1. Child allowance 2. Social allowance 3. Housing allowance 4. Parental allowance 5. Foster care allowances and grants 6. Birth grant 7. Funeral grant The following benefits are income tested: child allowance, social allowance, and housing allowance.

57

Použité prameny: Literatura: • Břenská N., Burdová E., Vránová L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplnění vydání, Olomouc: ANAG, 2008 • Francová H., Novotný A., Sociální politika v základech, Praha: Triton, 2008 • Gregorová Z., Galvas M., Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2000 • Kepková M., Státní sociální podpora. Praha : Institut pro místní správu, 2000 • Kerbs V. a kol. Sociální politika, 4. přepracované a aktualizované vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007 • Tröster P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3.aktualizované a doplněné vydání, Praha: C. H. Beck, 2005 Právní předpisy: • Ústavní zákon č. 1/1993 Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů • Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém jištění, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů • Nařízení č. 367/2007 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení • Nařízení č. 449/2008 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2009 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení • Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, v platném znění • Vyhláška MPSV č. 62/2008 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. • Vyhláška č. 325/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů

58

• Sdělení MPSV č. 201/2008 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Soudní rozhodnutí: • Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 1992, sp. zn. Pl. ÚS 22/92 • Nález Ústavního soudu ze dne 2. září 1998, sp. zn. Pl. ÚS 40/97 Časopisecká díla: • Korunková M.: Zákon o životním a existenčním minimu. Národní pojištění, 2/2007 • Průša L.: Tři pilíře systému sociální ochrany obyvatelstva. ASPI – Ekonomie sociálních služeb, 2007 • Volková R., Rodičovská dovolená v ČR a v zahraničí. Národní pojištění 7/2008 Elektronické prameny: • Internetový portál Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/ • Internetový portál MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/ • Internetový portál Úřadu vlády České republiky: http://www.vlada.cz/cz/ Ostatní zdroje: • ASPI – automatizovaný systém právních informací • Přednáška: Gregorová Z. a Píchová I. : Právo sociálního zabezpečení v EU, Masarykova univerzita, podzim 2008 • MPSV, Státní sociální podpora - Stručný průvodce dávkami státní sociální podpory, 1. vydání, Praha: KUFR, 2005

59

Použité zkratky: a kol. a násl. apod. č. čl. ČR Listina MPSV MŠMT např. PnD PPM s. Sb. SSP SVČ t.j. tzv. ZTP/P

a kolektiv a následující a podobně číslo článek Česká republika Listina základních práv a svobod Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy například přídavek na dítě peněžitá pomoc v mateřství strana Sbírka zákonů státní sociální podpora samostatná výdělečná činnost to je tak zvaný zdravotně tělesně postižený / průvodce

60

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA JAKO NÁSTROJ STÁTNÍ RODINNÉ A POPULULAČNÍ POLITIKY

Recommend Documents