Bankovní institut Vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Podpora rodinné politiky prostřednictvím veřejných financí Diplomová práce
Autor:
Bc. Jindřich Chromý Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Alena Maaytová PhD.
duben 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 11. 4. 2015
Jindřich Chromý
Poděkování Rád bych vyjádřil poděkování paní doc. Ing. Aleně Maaytové PhD., za vstřícný a profesionální přístup při vedení diplomové práce, za cenné rady a konzultace. Děkuji také paní doc. Ing. Dagmar Blatné, CSc., za konzultace v rámci korelační a shlukové analýzy. Dále bych chtěl vyjádřit poděkování naší škole za skvělých 5 let studia a veškerému pedagogickému sboru, který mne vyučoval a připravoval soustavně k profesionální kariéře a završení studia. V neposlední řadě patří poděkování celé mé rodině, která mi umožnila věnovat se studiu na vysoké škole a také mým přátelům, kteří mne během studia podporovali.
Anotace Diplomová práce pojednává o rodinné politice v rámci vybraných evropských zemí a České republiky. Popisuje a analyzuje vývoj sociální podpory prostřednictvím veřejných rozpočtů a dopad finančních transferů na společnost a chování rodin. Pozornost je věnována detailnější analýze v rámci rodinné politiky evropských zemí a výdajů státního rozpočtu na rodinné dávky. Zohledněna je také stávající demografická situace včetně demografické predikce a označení hlavních problémů, které budou znamenat výraznou zátěž pro ekonomiky států a společnost. Práce označuje pozitivní a negativní prvky ve vývoji rodinné politiky a přináší návrhy a opodstatnění jejich použití v rámci rodinné politiky v České republice s přihlédnutím k rodinným politikám v evropských zemích.
Klíčová slova: rodinná politika, podpora rodin, sociální dávky, veřejné finance, rodina, děti, porodnost
Annotation This thesis deals with family policy within selected European countries and the Czech Republic. It describes and analyzes the development of social support through public finance and the impact of financial transfers on society and the behavior of families. Attention is paid to detailed analysis in the context of family policies in European countries and expenditure budget for family benefits. Reflected is also the current demographic situation including demographic predictions and identifying the major issues which will cause significant problems to the state economy and society. The work identifies positive and negative elements in the development of family policy and makes suggestions and justification for their use in the context of family policy in the Czech Republic with regard to family policies in European countries.
Key words: family policy, family support, social benefits, public finance, family, children, fertility
rate
Obsah Úvod .................................................................................................................................................... 8 1
2
3
Klasifikace rodiny, vymezení základních pojmů ....................................................................... 10 1.1
Pojem rodina .............................................................................................................. 10
1.2
Struktura rodiny ......................................................................................................... 11
1.3
Rodinné prostředí dle zákona v České republice ....................................................... 12
1.4
Rodinná politika ......................................................................................................... 13
1.5
Sociální politika ......................................................................................................... 14
1.6
Systémy rodinné politiky a sociálního zabezpečení rodin ......................................... 15
1.7
Sociální spravedlnost a solidarita............................................................................... 17
1.8
Míra redistribuce důchodů ......................................................................................... 19
Nástroje na podporu rodinné politiky, rodinná politika ve vybraných evropských zemích ...... 23 2.1
Přímá podpora rodin .................................................................................................. 26
2.2
Nepřímá podpora rodin .............................................................................................. 36
2.3
Slovensko ................................................................................................................... 39
2.4
Francie ....................................................................................................................... 41
2.5
Švédsko ...................................................................................................................... 42
2.6
Švýcarsko ................................................................................................................... 45
Rodinná politika v České republice – dopad na veřejné rozpočty ............................................ 47 3.1
Přímá podpora rodin v ČR ......................................................................................... 49
3.1.1
Přídavky na děti .................................................................................................. 51
3.1.2
Porodné ............................................................................................................... 52
3.1.3
Peněžitá pomoc v mateřství ................................................................................ 53
3.1.4
Rodičovský příspěvek ........................................................................................ 55
3.1.5
Příspěvek na bydlení........................................................................................... 56
3.1.6
Dávky pěstounské péče ...................................................................................... 57
3.1.7
Analýza výdajů na přímou podporu rodin 2005 – 2013 ..................................... 58
3.2
Nepřímá podpora ....................................................................................................... 62
3.2.1
Slevy na dani ...................................................................................................... 62
3.2.2
Snížené sazby DPH ............................................................................................ 65
3.2.3
Společné zdanění manželů ................................................................................. 66
3.3
Vývoj demografické struktury v ČR .......................................................................... 67 6
4
3.3.1
Problémy spojené s demografickým vývojem ................................................... 68
3.3.2
Budoucí očekávání demografického vývoje....................................................... 70
Návrh řešení rodinné politiky, návrh změn rodinné politiky ..................................................... 73 4.1
Přímá podpora rodin .................................................................................................. 73
4.1.1
Úprava stávajících sociálních dávek................................................................... 74
4.1.2
Návrh na zavedení nových dávek ....................................................................... 79
4.2
Nepřímá podpora rodin .............................................................................................. 83
4.3
Zavedení informačního systému pro rodiny .............................................................. 85
4.4
Slučitelnost pracovního a rodinného života ............................................................... 86
4.5
Ostatní aspekty a doporučení v rámci rodinné politiky ............................................. 88
Závěr .................................................................................................................................................. 90 Seznam použité literatury .................................................................................................................. 92 Seznam použitých zkratek ................................................................................................................. 96 Seznam tabulek .................................................................................................................................. 97 Seznam grafů ..................................................................................................................................... 98 Seznam příloh .................................................................................................................................... 98
7
Úvod O rodině hovoří řada odborných publikací a učebnic jako o základní jednotce státu, která plní důležité společenské funkce jako například funkci biologickou, ekonomickou, výchovnou a také sociální. I přes důležitost tohoto tématu se můžeme setkat s tím, že rodinná politika je v České republice poměrně nekonzistentní a v čase proměnná. Rodinné politice není věnována patřičná pozornost, která je zapotřebí pro vytvoření žádoucího a stabilního prostředí pro rodiny s dětmi. Téma rodinné a sociální politiky a problémů s nimi spojenými je často opomíjeno, případně odsouváno k řešení "do budoucna" na další vlády. U občanů je pozorovatelný také vliv moderního stylu života a vliv finanční situace rodin. Míra porodnosti se snižuje jak v České republice, tak i ve většině zemí západního světa. Stále větší podíl dětí se rodí mimo manželství a populace postupně stárne vlivem prodlužování střední délky života. Pokud nebude tato situace řešena, lze očekávat, že v budoucnosti budou státy čelit značným sociálním problémům.
Hlavním cílem diplomové práce je: S přihlédnutím k rodinné politice v evropských zemích navrhnout způsoby podpory rodinné politiky prostřednictvím veřejných rozpočtů pro Českou republiku. Pro splnění hlavního cíle byly stanoveny tyto dílčí cíle: 1. Analyzovat systémy podpor rodin ve vybraných evropských zemích. 2. Komparovat systémy podpor rodin v evropských zemích. 3. Analyzovat stávající stav rodinné politiky v ČR.
V první části práce se věnuji vymezení a klasifikaci pojmů rodiny, rodinné a sociální politiky. Vymezím pojmy sociální spravedlnosti, solidarity a míry redistribuce, které jsou úzce spjaty s rodinnou a sociální politikou a mají dopad na její realizaci v praxi. Přiblížím významnost vnímání těchto pojmů ve společnosti, jejich podstatu a důležitost pro fungování státu. Opodstatním důvody, pro které by nemělo docházet k vyloučení potřebných skupin obyvatelstva z nároku na státní sociální podporu. Druhá část práce pojednává o nástrojích na podporu rodinné politiky ve všeobecné rovině a s přihlédnutím k evropským zemím. Zmíním nejčastěji používané formy přímé a nepřímé podpory rodin a uvedu příklady použití jednotlivých nástrojů na podporu rodinné politiky na příkladech jednotlivých států. Analyzuji alternativy řešení napříč jednotlivými státy a popíši výjimky a zajímavosti v oblasti užití nástrojů rodinných politik. Provedu 8
analýzu čtyř vybraných evropských zemí, ve kterých porovnám důležité ukazatele, na kterých je možné poukázat na vývoj a současný stav rodinné politiky ve srovnání s ostatními evropskými státy. Třetí část práce je zaměřena na podporu rodin v České republice ze strany státu. Podrobně se v práci věnuji přímé a nepřímé rodinné politice, ve které popíši a analyzuji stávající stav a předešlý vývoj dávek resp. sociálních transferů. Pozornost věnuji i slevám na dani v rámci nepřímé politiky a snahám o snížení daňové zátěže rodin. Analyzuji výdaje na přímou podporu rodin v letech 2005 – 2013, okomentuji jejich vývoj a porovnám jej s jinými makroekonomickými ukazateli, případně změnami zákonné úpravy. Ve třetí kapitole se věnuji také vývoji demografické situace a problémům z ní plynoucích. Demografická situace obyvatelstva umožňuje správně reflektovat nutnost zásahů a změn státu v rámci rodinné politiky. Čtvrtá část práce pojednává o návrzích možných řešení na základě předešlých poznatků, analýz a komparací České republiky a vybraných evropských zemí. Vymezím a navrhnu změny a úpravy stávajících dávek přímé podpory rodin a navrhnu i vytvoření dávek nových. Budu se zabývat i možností znovuobnovení dávek, které již dříve v České republice existovaly, ale na základě politických vlivů byly zrušeny. Porovnám výši výdajů na rodinnou politiku České republiky vůči vybraným zemím Evropy, na jejímž základě provedu návrh pro postupné navýšení výdajů na sociální ochranu. Zmíním také podstatný vliv pracovního prostředí na rodiny a navrhnu možná řešení, kterými bychom se mohli inspirovat ze zahraničí. Pozornost v poslední části práce věnuji také návrhu na zavedení jednotného informačního systému, nižším sazbám DPH na vybrané produkty, určené především pro rodiny s dětmi a dalším alternativám, které by se mohly zasadit o zlepšení rodinného prostředí v České republice. Bezesporu je čtvrtá kapitola částí, ve které se dá nalézt řada nových možností a cest pro rodinnou politiku v České republice. Nutné je však přihlédnout k nejrůznějším okolnostem v naší zemi. Zastávám názor, že nikoli vše, co je v zahraničí aplikováno, by mělo a mohlo být u nás též úspěšně použito. Z tohoto důvodu považuji za důležité upozornit, že se v této kapitole jedná o můj osobní názor a návrh řešení ve snaze o pečlivé a co nejširší poznání dané problematiky v rámci získaných poznatků na základě mé práce.
9
1 Klasifikace rodiny, vymezení základních pojmů 1.1 Pojem rodina Společnost chápe rodinu jako základní jednotku státu, kterou je zapotřebí dostatečně chránit a podporovat. V praxi se můžeme setkat s různými výklady pojmu rodiny v závislosti na vědní oblasti, ve které je zkoumána. Rodina může být analyzována na úrovni psychologické, sociologické, demografické, ekonomické atd. Podstatnými znaky rodiny jsou: biologická reprodukce, socializační funkce, výchovná funkce, regenerační a podpůrná funkce aj. Rodina je v širším slova smyslu klasifikována jako forma života lidí, která má trvalý 1
charakter a obsahuje minimálně dvougenerační soužití rodičů a dětí.
V dnešní době je skutečností, že mnoho rodin je tzv. bezdětných a tudíž bychom na ně nemohli aplikovat definici rodiny, která by v sobě nesla prvek dvou generací. Naopak existují také rodiny, které tvoří i více než dvě generace a tudíž problematika rodiny je v tomto smyslu mnohem složitější. V případě, že je rodina tvořena třemi a více generacemi, je v rámci rodiny jako celku tzv. mezigenerační solidarita, o které pojednávám v další části mé práce. Rodina je chápana jako společensky schválená forma soužití osob spojenými pokrevní vazbou, manželstvím nebo adopcí. Zajímavé jsou i nejrůznější pohledy na rodiny, které popisuje profesor Mlčoch, jenž odkazuje na názory mnoha světových autorů a používá pro rodinu netradiční označení. V rámci biologické a výchovné funkce pojednává o rodině jako o „produkční funkci“, která se postupem času vyvíjela až do bodu, kdy dítě není jen a pouze „normálním produktem“, ale stává se předmětem dlouhodobé spotřeby. Dle odkazu na Chicagskou školu označuje návrat k pojetí dítěte jako aktiva, které je alternativou vůči spotřebě rodiny, vůči úsporám a 2
investicím do různých forem kapitálu včetně finančních aktiv.
1
2
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní zpráva o rodině. www.mpsv.cz [online]. ©2004 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8., strana 22
10
1.2 Struktura rodiny Struktura rodiny nabývá v dnešní době mnoha podob, které se pokusím shrnout a pojmenovat. Za základní rodinu je bráno dle sociologů složení rodiny z otce, matky a dětí. Rodina, ve které se nachází také prarodiče, případně další příbuzní, je považována za rodinu rozšířenou. Dále rodiny lze dělit na úplné, v nichž žijí oba rodiče a nejméně jedno dítě, nebo na rodiny neúplné, ve které chybí jeden z rodičů. Struktura rodiny v České republice se od roku 1989 zásadně měnila, což můžeme vyčíst z údajů v tabulce 1. Mezi roky 1989 až 2013 došlo ke změně počtu svobodných mužů a žen, kde byl pozorovatelný nárůst o 3,7%. Procento ženatých mužů či vdaných žen pokleslo o 8,7%, naopak procento rozvedených stouplo o 5,5%. Zásadní údaj, který považuji za jeden z nejdůležitějších, je procento dětí narozených mimo manželství, které stouplo o 37,1 procentního bodu. To přináší zásadní změny do struktury rodin, jelikož neúplná forma rodiny se stává více současným trendem, což má i podstatný vliv na rodinnou politiku, životní standard neúplných rodin a zátěž pro veřejné rozpočty. Tabulka 1 - Vývoj struktury rodin v České republice od roku 1989 do 2013 1989
1992
1995
1998
2001
2004
2007
2010
2013
% svobodní/é
37,2
36,8
37,1
37,3
37,6
38,1
38,8
40,0
40,9
% ženatí/vdané
49,7
49,4
48,6
47,7
46,6
45,4
44,2
42,7
41,0
% rozvedení/é
5,4
5,9
6,6
7,5
8,2
9,0
9,7
10,2
10,9
% dětí narozené mimo manželství
7,9
10,7
15,6
19,0
23,5
30,6
34,5
40,3
45,0
Zdroj: data www.czsu.cz, vlastní zpracování
Graf 1 - Vývoj struktury rodin v České republice od roku 1989 do 2013 60 % svobodní/é
% populace
50 40
% ženatí/vdané
30 20
% rozvedení/é
10 0 1985
1990
1995
2000
2005
rok
Zdroj: data www.czsu.cz, vlastní zpracování
11
2010
2015
% dětí narozené mimo manželství
1.3 Rodinné prostředí dle zákona v České republice Zákonnou úpravou rodinného prostředí v České republice je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který pojednává o rodinném právu v Části II. § 655 – § 927. V rámci této práce vymezím pouze zásadní pojmy potřebné pro oblast rodinné politiky. Vznik manželství, základní práva a povinnosti v manželství – manželství může vzniknout na základě souhlasného projevu společné vůle muže a ženy vstoupit společně do manželství. V České republice rozlišujeme dva druhy sňatků – občanský a církevní sňatek. Manželství může uzavřít pouze osoba zletilá, tj. ve věku minimálně 18. let, která má plnou svéprávnost. Ve výjimečných případech, jsou-li známy závažné důvody, zpravidla pokud je snoubenka těhotná, může soud dovolit uzavřít manželství nezletilému, který není plně svéprávný. Podmínkou je v tomto případě dovršení věku 16 let. Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé mají dle zákona povinnost společně žít, být si věrni, respektovat svou důstojnost, podporovat jeden druhého, vytvářet a udržovat zdravé rodinné 3
prostředí a společně pečovat o děti.
Dle svých majetkových poměrů a osobních schopností mají manželé povinnost přispívat na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti. Životní úroveň všech členů rodiny by měla být zásadně srovnatelná. Zákon dále stanovuje, že poskytnutí majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu, její členy a potřeby. Toto je důležitá část zákona, která deklaruje, že žena či muž pečující o domácnost nahrazuje své pracovní příjmy řádnou péčí o rodinu, která je též nezbytnou součástí pro její správné fungování. Na tomto základě platí mezi manželi vzájemná vyživovací povinnost, která dbá o stejnou hmotnou a kulturní úroveň mezi oběma manželi. Dále v rámci rodiny platí i vyživovací povinnost rodičů vůči dětem a dětí vůči rodičům. O vyživovací povinnosti se zmíním i v dalších částech mé práce, jelikož vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je zásadní pro správné fungování neúplných rodin. Vyživovací povinnost je často v tomto ohledu porušována a její neplnění znamená negativní vliv na ekonomickou situaci rodiny. Rozvod manželství – je přípustný v případě, kdy soužití manželů je hluboce a již nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení fungujícího vztahu. V případě, že rodiče vychovávají nezletilé dítě, je vždy zapotřebí rozhodnout nejdříve o poměrech dítěte v době rozvodu manželů. V případě rozvodu manželů je stanoveno výživné, které musí jeden z manželů druhému platit, v případě jeho neschopnosti živit sám sebe za předpokladu, že tato neschopnost jednoho z manželů má svůj původ v manželství nebo s ním souvisí. Nárok na 3
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, část II rodinné právo, dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/
12
výživné má i nezletilé nezaopatřené dítě. To má nárok na obdobnou životní úroveň, jako jeho rodiče, proto se můžeme v souvislosti výživným setkat s častými soudními spory, kde nechtějí zpravidla rozvedení otcové přiznat své příjmy, na jejichž základě dochází k výpočtu výživného. V případě nástupu dítěte do školy, s novými volnočasovými aktivitami apod., je vhodné požádat o navýšení částky výživného. Poměry mezi rodiči a dítětem – s novým občanským zákoníkem přišla celá řada změn v rámci poměrů mezi rodiči a dětmi. Zakotveno je v zákoně mnoho paragrafů o právech rodičů při výchově dítěte, osobním styku rodiče s dítětem, zastoupení dítěte případně správě jeho majetku. Především se jedná o zajištění morální a hmotného prospěchu dítěte, o které se mají rodiče zasluhovat svou výchovou. Naopak platí povinnost dítěte dbát svých rodičů a v případě nesvéprávnosti dítěte mají rodiče právo k usměrňování dítěte výchovnými opatřeními v přiměřené míře. Je zde definován i pojem rodičovská zodpovědnost, která zahrnuje jak práva rodičů, tak i jejich povinnosti v řádné péči o dítě, starat se o jeho zdraví, tělesný, citový, mravní i rozumový vývoj, zajistit jeho vzdělání aj. Rodičovská zodpovědnost 4
vzniká vždy při narození dítěte a zaniká v momentě, kdy dítě nabude plné svéprávnosti.
1.4 Rodinná politika V dnešní době lze pohlížet na rodinnou politiku z více pohledů. Na základě nejrůznějších vědních disciplín je možné zaujmout objektivnější postoj vůči rodinné politice. V potaz je zapotřebí brát především vývoj makroekonomických ukazatelů, veřejné finance a fiskální politiku, demografii, sociologii, sociální psychologii a další vědní disciplíny, které pomáhají 5
lépe poznat zkoumanou oblast rodinné politiky.
Rodinná politika státu zahrnuje peněžní, případně i věcnou podporu rodin s dětmi. Rodinnou politiku řídí v některých státech speciální ministerstva pro rodinu, v České republice je kompetence v oblasti rodinné politiky dána Ministerstvu práce a sociálních věcí. Definice rodinné politiky poukazují na nutnost a nepostradatelnost rodiny jako sociální jednotky státu, svobodu jedinců rozhodovat o jejich životě, počtu potomků a rodinném životě. Stát by neměl v určitých aspektech zasahovat do rodinného prostředí a dle Prestona by měla státní rodinná politika vycházet z předpokladu, že rodiče jednají zpravidla
4 ČESKO.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 855 a další, dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ 5 MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8., strana 17
13
6
v nejlepším zájmu svých potomků. Rodinná politika podle Lamperta (Lampert, 1985 cit. dle Matějkové, Paloncyové, 2005, s. 11) „… znamená soubor opatření a nástrojů, pomocí nichž nositelé této politiky sledují cíl chránit a podporovat rodinu jako instituci, která má pro 7
společnost nepostradatelnou funkci.“
Podle Polákové (Poláková, 2003 cit. dle Matějkové, Paloncyové, 2005, s. 11) je rodinná politika „… vědomé a cílevědomé působení veřejných institucí na právní, ekonomický a sociální stav rodiny, na její členy a její prostředí. Rodinná politika by měla vycházet ze základních právních norem, ve kterých je rodina předmětem zvláštní ochrany státu, rodině a jejím členům jsou zaručena práva na svobodu a sebeurčení, zvolené uspořádání tedy vylučuje 8
přímé zásahy státu do rodin.“
V rámci mé práce se zaměřuji především na rodinou politiku prostřednictvím finanční podpory rodin. Finanční podporu rodin můžeme rozdělit do dvou skupin, na přímou a nepřímou podporu, kterou v druhé a třetí kapitole blíže vymezím a analyzuji. Rodinná politika má v jednotlivých zemích různé podoby, ale společným je, že podpora probíhá především prostřednictvím systému sociální politiky a případně i v omezené míře zdravotním pojištěním (v případě mateřské dovolené). Rodinnou politiku pomáhají formovat i nejrůznější instituce a média, které se podílejí na jejím chápání v rámci široké veřejnosti.
1.5 Sociální politika Sociální politika každého státu závisí na předešlých tradicích, právních normách a zvycích. V dalších kapitolách se zaměříme na sociální politiku v rámci ostatních států EU a srovnáme sociální systémy navzájem. Jako definici sociální politiky bychom mohli použít definici Krebse, podle kterého "Sociální politika je politikou, která se primárně orientuje na člověka, na rozvoj a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic, na rozvoj jeho osobnosti a 9
kvality života."
6
7
8
9
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 11 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 11 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 11 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 17
14
Sociální politika je v dnešní společnosti velmi důležitým pojmem, který je často diskutován v návaznosti sociální politiky na veřejné rozpočty. Její hlavní význam je pomoc sociálně slabším jedincům a rodinám, což má zásadní význam pro chod státu a společnosti jako celku. Sociální politika se projevuje ve více sférách. Nejčastěji se hovoří o sociální politice v oblasti ekonomické, sociální, ekologické, kulturní apod. Všechny tyto sféry se podílí na utváření chování a zvyků jedince, potažmo celé společnosti, a je tudíž žádoucí, aby 10
nedocházelo k jejich zanedbání. Vždy je nutné usilovat o co největší rovnováhu.
Souvislost mezi rodinou a sociální politikou státu je především v tom, že dochází k vzájemnému aplikování prvků, které tyto politiky používají a také k vzájemnému ovlivňování nástrojů obou politik. Sociální politika jde tedy „ruku v ruce“ s politikou rodinnou. Pozorovatelný je u nás trend, že mezi subjekty sociální politiky vstupují stále více soukromé organizace a nejrůznější instituce, které mají za cíl pomáhat určitým skupinám obyvatel. Na svou existenci a provoz získávají tyto subjekty dotace, čímž je patrné, že stát má zájem na jejich existenci. Dalo by se říci, že do jisté míry tyto soukromé subjekty a instituce suplují roli státu, resp. ji vykonávají tam, kde stát považuje za vhodné, aby byla jeho činnost nahrazena.
1.6 Systémy rodinné politiky a sociálního zabezpečení rodin Cílem rodinné politiky je pomoc rodinám s náklady, které jsou spjaty s výchovou dětí. Dříve byly děti pro rodiče i jistou formou levné pracovní síly a též i očekávaným zabezpečením na stáří. V dnešní době zabezpečení rodičů na stáří není závislé na jejich dětech, ale na systému sociálního zabezpečení. Jedinou výjimkou, která je v České republice dle zákona upravena, je věk ženy pro odchod do důchodu dle počtu vychovaných dětí. Tato výjimka platí pouze pro ženy narozené do roku 1974. Pro ženy narozené od roku 1975 není již k počtu vychovaných dětí přihlíženo a věk jejich odchodu do důchodu je stejný jako pro muže. Zajímavý byl v tomto ohledu návrh, který upravoval výši odvodu do systému sociálního pojištění dle počtu vyživovaných dětí v rodině. Tento návrh měl motivovat k založení rodiny a
10
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 17
15
11
početí potomků . V dnešní době funguje zásluhovost sociálního systému dle výše odvodů na sociálním pojištění. Minimální doba, po kterou musí být sociální pojištění odváděno, je zákonem stanovena na 35 let. Výše důchodu se vypočítává dle dosažené mzdy nebo platu za období, kdy byl jedinec ekonomicky aktivním. Osoby, které jsou zaměřeny více na kariérní než rodinný život, mají na základě takovéhoto systému zpravidla i vyšší finanční jistotu ve svém stáří. Jak už bylo zmíněno, ekonomický přínos dětí je pro rodinu v dnešní době menší, než tomu bylo v minulosti a naopak děti znamenají pro rodiče vyšší výdaje. Toto je pozorovatelným faktem moderní globalizované společnosti, kdy je kladen vyšší důraz na vzdělání a profesní kvality jedince. To vše se promítá do vyšších výdajů na děti. Je žádoucí, aby se životní a finanční standardy rodin s dětmi neměnily a neodlišovaly od párů bezdětných. Systém sociálního zabezpečení rodin má zmírňovat narůstající náklady rodin a napomáhat jim uspokojit jejich potřeby. V rámci systému sociálního zabezpečení jsou realizovány principy výše zmíněné – princip solidarity, princip sociální spravedlnosti a princip sociální garance. Toto vše dohromady by mělo vytvářet vhodné podmínky pro rodiny, utvářet a posilovat společenskou vážnost rodin, manželství a zlepšovat podmínky pro rozvoj 12
osobností a výchovu dětí. Mimo jiné je zapotřebí brát v potaz podporu rodičů nejen v rámci rodinného prostředí, ale též i pracovního. Můžeme zmínit flexibilní pracovní dobu, práci na zkrácený úvazek, mateřskou dovolenou atd. Toto vše je součástí podpory na pracovištích, která má za cíl napomáhat rodičům a vytvářet lepší podmínky pro výchovu a péči o děti. Dále se můžeme zaměřit na daňové slevy a další zvýhodnění pracujících rodičů a případně příspěvky od státu vůči rodinám, které svou povahou splňují výše zmíněné principy. Na základě vymezených cílů a použitých nástrojů lze vymezit základní systémy rodinných politik státu. Nutno však zmínit, že někteří autoři (např. Krebs, Matějková a Paloncyová) pohlíží na systémy rodinné politiky různě. Nejčastější klasifikace systémů rodinné politiky: • Liberální systém funguje s minimálními zásahy státu v rodinné a sociální
politice. Podpora rodin je omezena pouze na rodiny s nejnižšími příjmy, které se nachází v pásmu chudoby. V liberálním systému dochází k vyšší aktivitě 11
12
PENÍZE.CZ. Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému II. www.penize.cz [online]. ©2004 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.penize.cz/materska-dovolena/16862-penzijni-reforma-klicem-jsouprispevky-do-systemu-ii KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 378
16
nestátních organizací, které se snaží na základě nejrůznějších příspěvků a darů podpořit dané rodiny a zastoupit tak roli státu. Role odborů, ochranářských 13
institucí je omezena, sociální dávky jsou vypláceny výjimečně a v malé výši.
• Sociálně tržní systém vychází z pracovních výkonů a zásluh, na jejichž základě je postavena sociální politika a odměňování. Státní podpora je poskytována na základě ohodnocení příjmů rodin a minimální úrovni jednotlivých potřeb. To však nemusí být totožné s hranicí sociálního životního 14
minima. Role státu je významná, působí zde i nevládní organizace. • Univerzalistický systém je charakteristický značnou mírou redistribuce vůči rodinám. Primárním aspektem pro získání sociální podpory není příjem rodiny. Státní podpora je určena pro převážnou většinu rodin. Hlavní úlohu má stát, 15
nestátní organizace mají již omezenou roli.
1.7 Sociální spravedlnost a solidarita Ve většině vyspělých zemích je věnován sociální politice velmi odpovědný přístup. Je pečlivě zkoumána, nastavována a upravována, tak aby reflektovala současnou situaci ve společnosti. Je vnímán a používán pojem sociální spravedlnost, který ovlivňuje pohled na sociální politiku a její vnímání v laickou i odbornou společností. V případě, že by docházelo k selhávání sociální politiky daného státu, mohlo by docházet k vyloučení určitých skupin obyvatelstva na okraj společnosti. Dopad by byl nejen na jejich osobní psychickou stránku, životní úroveň, ale také na celou společnost. Sociální spravedlnost je pojem, který je různě chápán. Odráží potřeby jedinců a jejich osobní zásluhovost. Každý jedinec vnímá spravedlnost odlišně, je proto obtížné dojít k objektivním rozhodnutím v oblasti sociální politiky. Jedná se o velmi citlivé otázky. Většina vyspělých zemí respektuje to, že každý jedinec by měl mít podobné nebo dokonce stejné šance pro vzdělávání, pracovní uplatnění a také pro založení rodiny bez ohledu na výši svých důchodů.16 Pro potřeby této práce je důležité zdůraznit, že sociální a rodinná politika jsou 13
14
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 13 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 379
15
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 379 16 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 28 a 29
17
navzájem propojeny. Sociální politiku v České republiky řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci státního rozpočtu se jedná o nejvýše výdajovou oblast, která tvoří cca 35-45% výdajů státního rozpočtu. Pojem sociální solidarita znamená vzájemnou podporu a sounáležitost mezi lidmi, jakožto členy nejrůznějších sociálních skupin. Sociální solidarita nám vyjadřuje i závislost každého jedince na svém okolí. A jeho odkázanost čas od času na pomoc druhých. Sociální solidaritu lze vysvětlovat také v tom smyslu, že na světě nejsme pouze sami pro sebe, ale též bychom měli prokázat jistou zásluhovost vůči ostatním a uvědomit si jejich potřebnost, jak pro nás, tak i pro celé okolí. „Solidarita je výrazem lidského porozumění a pospolitosti, 17
vzájemné soudržnosti a také odpovědnosti.“
Tomáš Garrigue Masaryk se vyjádřil k otázce sociální solidarity takto (Masaryk, 1932 cit. dle Krebse, 2010, s. 32): "Solidarita je etickým příkazem, neboť člověk je dlužníkem společnosti a zříká-li se svých práv, privilegií, ve shodě s ideou solidarity, je to jen splácení dluhu za prospěch, který skýtá společnost jednotlivci, rovněž jako dluh generacím minulým, jejichž statky nakupené pílí jsou mu k dispozici, a povinností všech lidí je solidárně pracovat na rozhojnění tohoto bohatství." V rámci této práce je aplikován pojem sociální solidarity na příkladu rodin jako tzv. vnitrorodinná solidarita. Vnitrorodinná solidarita znamená odpovědnost rodičů vůči dětem a naopak. Historicky bylo v rodině zvykem, že děti jsou tzv. investicí do budoucnosti a zajišťují 18
rodičům zabezpečení ve stáří.
Postupem času toto pojetí přestávalo platit. Stále však platí
zákonná a morální odpovědnost. Jedná se především o povinnost vyživovací, kterou mají jak rodiče vůči dětem, tak v pozdějším věku i děti vůči rodičům. O sociální solidaritě se hovoří i v rámci státních celků a mezinárodních institucí. Například WHO, Rada Evropy, ILO aj. pohlížejí na sociální solidaritu, jako na financování společensky významných aktivit, například pomoc rodinám s dětmi, pomoc sociálně slabším, nemocným nebo nemohoucím jedincům.
19
Pojem solidarity lze nalézt i mezi jednotlivými generacemi a skupinami obyvatel. Jedná se o solidaritu mezi ekonomicky aktivními vůči občanům ve věku postproduktivním či 17
18
19
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 32 MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8., strana 125 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 33
18
naopak předproduktivním. Další roviny pohledu na sociální solidaritu mohou být také zaměstnaní vůči nezaměstnaným, zdraví vůči nemocným a též i bezdětní jedinci vůči rodinám s dětmi. Pojem sociální solidarita nelze pouze stručně vymezit a formulovat. Je zapotřebí jej podrobně zkoumat a identifikovat jak pozitivní stránky, tak i stránky negativní, které poukazují na případná rizika ve společnosti. Každý stát musí analyzovat, posoudit a stanovit do jaké míry je sociální solidarita v daném státě společností akceptována a zákonem nařizována. Tuto otázku je nutné detailně prozkoumat, aby nedošlo k vynechání určitých skupin obyvatelstva nebo naopak k nadměrnému čerpání sociální pomoci. Sociální solidarita není pouze pojmem vyjadřujícím finanční a materiální smysl. Jedná se také o otázky morální. Každý člověk má své vlastní svědomí, a pokud dobrovolně projeví ochotu pomoci druhým, jedná se o tzv. solidaritu dobrovolnou (spontánní) vůči druhým, kteří se mohli ocitnout v nouzi. Motivem pro takovýto projev solidarity jedince vůči jedinci může být například pokrevní vazba, náklonnost, soucit či očekávání okolí. Jelikož stát nemůže spoléhat na volní projevy solidarity mezi osobami navzájem, je sociální solidarita upravena zákonem v rámci sociální politiky, které se věnuji v dalších kapitolách. Jedná se o tzv. solidaritu nedobrovolnou, a to nejčastěji ve formě placení 20
sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daní.
1.8 Míra redistribuce důchodů Míra redistribuce důchodů ve společnosti souvisí úzce s rodinnou politikou státu. V současné době představuje založení rodiny pro řadu párů vysokou finanční zátěž. Často je proto rozhodnutí založit rodinu odkládáno do budoucnosti. Pomocí míry redistribuce lze určit úroveň přerozdělení důchodů ve společnosti a na základě tohoto odvodit, s jakými sociálními problémy se daná země musí vypořádat. Za pomoci Lorenzovy křivky lze znázornit koncentraci důchodů ve společnosti. Ukazatel, který vypovídá o míře redistribuce důchodů, je tzv. Giniho koeficient. Jeho hodnota se pohybuje v intervalu 0 – 1. Čím je hodnota nižší, tím je rozdělení 21
důchodů ve společnosti rovnoměrnější.
20
21
Výpočet Giniho koeficientu je roven polovině
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 33 a 34 HAMERNÍKOVÁ, Bojka, MAAYTOVÁ, Alena et al. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Walters Kluwer ČR, a.
19
aritmetického průměru absolutních rozdílů mezi všemi dvojicemi úrovní důchodů v daném rozdělení.
s., 2010. ISBN 978-80-7357-497-0., strana 140 a 141
20
Vzorec pro výpočet je následující:
G = ∆ / 2µ střední diference hodnot důchodů: ∆=
∑ ∑ i
x j − x i / n ( n − 1), 0 ≤ ∆ ≤ 2 µ
j
xj, xi – individuální důchody (i ≠ j)
µ je průměrný důchod
22
Důležité je brát s výpočtem Giniho koeficientu i ohled na jeho grafické znázornění, na kterém se projeví i přesuny vnitroskupinové. Ty v číselné hodnotě Giniho koeficientu nejsou 23
poznat, jelikož se jedná o intervalové třídění důchodů.
V České republice je hodnota Giniho koeficientu dle statistických údajů ze zprávy OECD z roku 2012 rovna 0,26, což není nijak špatné číslo. Giniho koeficient je ve většině 24
vyspělých států pod hodnotou 0,45.
V Evropě se drží většinou pod 0,35. Důvodem jsou
zájmy a opatrnost evropských států vyvarovat se chyb, které vedly k válečným událostem během 20. století. Chudoba, sociální nejistoty, existenční strach aj. vzbuzují v lidech nejrůznější pocity, těžké emoce, nenávist a zlost. Ty mohou posléze přerůst v zoufalé činy s nedozírnými následky.
Tabulka 2 – Hodnoty Giniho koeficientu srovnání vybraných států v letech 1996 - 2012 ČR 2012
0,26
Slove nsko 0,26
2007
0,26
0,25
0,25
0,25
0,27
0,29
-
0,32
0,38
0,34
0,47
2002
0,26
-
0,26
0,23
-
0,28
-
-
0,38
0,34
0,49
1996
0,26
-
0,24
0,22
-
0,28
-
-
0,36
-
22
23
24
Norsk o 0,25
Dáns ko 0,25
Rako usko 0,26
Franc ie 0,31
Švýca rsko 0,3
Polsk o 0,3
USA
UK
0,39
0,34
Mexi ko 0,48
KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Walters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-574-8., strana 115 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Walters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-574-8., strana 115 Je nutné zmínit, že hodnoty Gini koeficientu ve zprávě OECD se částečně liší od výše Gini koeficientu uváděného ve zprávě CIA „The World Factbook“ (např. Česká republika 2012 – 0,249, Švýcarsko předběžné údaje 2012 – 0,287, UK 2012 0,323, USA 2007 – 0,450) zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2172rank.html dne 21. 4. 2015
21
Zdroj: OECD, OECD Factbook 2012, Economic, Environmental and Social Statistics, Zdroj 2: http://www.oecd.org/social/income-distribution-database.htm dne 24. 2. 2015, vlastní zpracování
Graf 2 – Grafické porovnání výše Giniho koeficientu v rámci vybraných zemí v roce 2012
Hodnoty Giniho koeficientu
0.6 0.48
0.5 0.39
0.4 0.31 0.3
0.26
0.26
0.25
0.25
0.26
0.2 0.1 0
Země
Zdroj: data dle tabulky 2, vlastní zpracování
22
0.34 0.3
0.3
2 Nástroje
na
podporu
rodinné
politiky,
rodinná politika ve vybraných evropských zemích V této části práce se zaměřím na vymezení pojmů rodinné politiky ve vybraných evropských zemích. Analyzuji, jaké druhy podpory rodin jsou nejčastěji využívány. Zmíním i zajímavé alternativní druhy podpory, které jsou v některých státech aplikovány a provedu podrobnější analýzu podpory rodin na Slovensku, ve Francii, Švédsku a Švýcarsku. Zabývám se i vývojem vybraných ukazatelů podpory rodinné politiky a zkoumám jejich výši v rámci zemí EU. V obecné rovině lze vnímat rodinou politiku v evropských zemích jako systém rozšířený ve více sférách. Jedná se o propojení jednotlivých ministerstev, například ministerstva dopravy, školství, zdravotnictví, vnitra aj., které se snaží o vytvoření co nejpříznivějšího prorodinného prostředí ve společnosti. Pokud je funkce jednotlivých orgánů a oblastí veřejných politik v souladu, je rodinná politika prosazována lépe a komplexněji. Odvodit výše zmíněné je možné na základě skutečnosti, že vývoj porodnosti a snahy o založení rodin nekorespondují vždy s výší vyplacených dávek na podporu rodinné politiky. Je tudíž zřejmé, že rodiny jsou ovlivňovány na základě více faktorů, které tvoří mimo jiné i zvyky a tradice v dané zemi. Sociální politika může být financována více způsoby. Jednou z variant jsou příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do systému sociálního pojištění. Tento způsob je významným zdrojem prostředků pro sociální ochranu v rámci většiny evropských zemí. Na základě tabulky 3 je patrné, že výjimkou tvoří v roce 2012 například Dánsko a Irsko, kde odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů na sociální pojištění nepředstavují dohromady více než 8,2% podílu vůči HDP, což je oproti průměru 28 zemí EU o 8,5 % méně. Sociální politika je naopak financována v těchto dvou zemích převážně z vládních příspěvků, jejichž výše překračuje 20% podílu na HDP. V těchto zemích je též patrná poměrně velká míra přerozdělení prostředků prostřednictvím vládních příspěvků na podporu sociální ochrany. Míra přerozdělení prostředků má ve většině států EU též důležitý význam, avšak zpravidla nižší než celkové
23
příspěvky na sociální pojištění.
25
Vládní příspěvky mají největší význam v Irsku a Dánku,
nejmenší naopak v České republice, Slovensku a Švýcarsku. Z prostředků vybraných na daních je financována sociální a rodinná politika na základě alokační a redistribuční funkce daní. Tabulka 3 – Příjmy na sociální ochranu podle typu – podíl % HDP ve vybraných evropských zemích v roce 2012 Sociální příspěvky hrazené zaměstnavateli
Sociální příspěvky placené pojištěnými osobami
Vládní příspěvky
Ostatní příjmy
EU 28 zemí
10,7
6,0
12,5
1,1
Belgie
12,9
6,2
11,5
1,0
Česká republika
10,3
5,0
5,3
0,3
Dánsko
4,5
3,0
28,8
0,8
Německo
10,8
9,5
11,0
0,6
Irsko
6,2
2,0
20,3
0,8
Francie
14,2
6,9
11,9
1,1
Slovensko
8,2
3,8
7,5
0,6
Švédsko
11,7
3,1
16,8
0,7
Finsko
11,6
4,2
15,7
2,0
Spojené království
8,5
3,8
16,3
2,1
Island
10,5
2,0
15,4
0,3
Norsko
8,5
3,8
13,4
0,0
Švýcarsko
9,6
11,2
7,8
3,3
Zdroj: data http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tps00108 dne 20. 4. 2015, vlastní zpracování Z tabulky 3 je patrné, jaký podíl vůči HDP tvoří jednotlivé složky příjmů na sociální ochranu ve vybraných státech. Sociální příspěvky hrazené zaměstnavateli a zaměstnanci (resp. pojištěnými osobami) představují významný příjem do systému sociálního zabezpečení v rámci evropských států. Pozorovat můžeme nárůst významnosti vládních příspěvků, které dle dat Eurostatu vzrostly v rámci zemí EU od roku 2005 z 10,4% do roku 2012 na 12,5%. Lze očekávat, že jejich nárůst bude v dalších letech pokračovat vlivem demografických změn, především vlivem stárnutím populace, prodlužováním střední délky života a také rostoucím počtem přistěhovalých osob. 25
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 15
24
Podporu rodinné politiky lze členit na dva hlavní směry, a to zpravidla na podporu přímou a podporu nepřímou. V následující části práce přiblížím jejich bližší specifikace, nástroje, rozdíly a účely.
25
2.1 Přímá podpora rodin Pro přímou podporu rodin je charakteristické, že stát na základě stanových zákonů přerozděluje finanční prostředky k potřebných skupinám obyvatel, kterými jsou například rodiny. Jedná se o jednostranné finanční toky od státu vůči občanům. Jejich čerpání může být podmíněno nejrůznějšími podmínkami, které jsou napříč evropskými státy rozdílné. Co je však společné, je účel, pro který jsou tyto dávky poskytovány. Přímá podpora rodin představuje systém základních dávek, které mají za účel do jisté míry nahradit příjem rodin, nebo řeší tzv. specifické sociální situace. Například poskytují podporu při narození dítěte, při jeho výchově, nastoupení do školy apod. Přímá podpora, možnost čerpání sociálních dávek a jejich výše závisí na platné zákonné normě, která často reflektuje aktuální složení poslaneckých stran v parlamentech a jejich zájmy. Pokud dochází ke změnám legislativy, jsou efekty v rodinném prostředí časově opožděny. V obecné rovině lze dávky přímé podpory zařadit do následujících čtyřech skupin: • Dávky na podporu příjmů rodiny jsou často poskytovány za účelem posílení příjmů rodiny a schopnosti řádně zabezpečit výchovu a výživu dětí. Patří sem například přídavky na děti, nebo v případě nezaopatřených dětí výchovné k důchodům. • Specifické dávky jsou poskytovány za předem daných podmínek. Jedná se například o porodné, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, ale též i pohřebné. • Dávky v nouzi jsou poskytovány, pokud rodina klesne svými příjmy pod stanovenou hranici. Jedná se například o příspěvek na výživu dítěte. 26
• Účelové dávky jsou například stipendia a další příspěvky státu.
V následující části se zaměřím především na dávky, které jsou poskytovány rodinám za účelem jim finančně pomoci s výchovou dětí. Neuvádím dávky, které se rodinné politiky týkají spíše okrajově a nemají přímý význam pro zlepšení situace rodin s dětmi.
26
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 381
26
Přídavky na děti Přídavky na děti mají vysoký význam v rámci rodinných politik. Ve většině evropských zemích jsou poskytovány na základě více kritérií širšímu spektru rodin. Jedná se o dávky dlouhodobé, která pomáhá rodinám s nezaopatřenými dětmi krýt jejich náklady spojené s výživou, výchovou a zpravidla také studiem. Za nezaopatřené dítě je nejčastěji považováno dítě do 16 nebo 18 let, avšak pokud se dále vzdělává, tak je tato doba prodloužena zpravidla do 26 let. Ve většině evropských zemích je vyplácení přídavků na děti plošné, tj. není 27
zohledňována finanční situace rodiny.
O tom, zdali je tento způsob spravedlivý, by šlo
poměrně dlouho diskutovat. Pravdou je, že pokud hovoříme o zájmu vytvořit ve státě prorodinné prostředí, zdá se mi varianta plošného vyplácení přídavku na děti vcelku spravedlivá. Položme si otázku, proč by měly být rodiny s vyššími příjmy, než zákon pro čerpání stanovuje, vyloučeny v tomto bodě z přímé podpory rodin? Viz např. „Systém přídavků na děti je však na jedné straně odrazem společenského uznání rodiny (např. větší podpora rodin s více dětmi), na druhé straně sám ovlivňuje pojetí rodiny a prorodinné klima 28
ve společnosti.“
Přídavky na děti jsou zpravidla vypláceny dle několika kritérií. Mezi ně patří zpravidla věk dítěte, složení rodiny a také již zmíněný příjem rodiny. Pro stanovení rozhodného příjmu rodiny je často brán ohled na výši životního minima, od které se výše přídavku odvíjí. Některé země vyplácejí přídavky všem a plošně – například Slovensko, Švédsko nebo Švýcarsko, jiné státy mají stanovena kritéria pro jejich získání. Zajímavou je v tomto ohledu například Francie, která podmiňuje získání přídavku na děti minimálně dvěma nezletilými dětmi v rodině, o které se rodič řádně stará. Pro určení finální výše přídavku dochází častokrát ke kombinaci více kritérií.
Porodné Jedná se o jednorázovou dávku, která je poskytována rodinám jakožto finanční pomoc na náklady souvisejícími s narozením dítěte. V některých evropských zemích (např. Slovensko, Belgie a Německo) je porodné dávkou plošně vyplácenou, tj. nezávisí na příjmech rodiny. Můžeme se také setkat s tím, že stejně jako u ostatních dávek, je stanovena maximální 27
28
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 36 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 36
27
hranice příjmu rodiny pro možnost čerpání této dávky, případně je stanoveno, pro kolikáté živé narozené dítě je porodné poskytnuto. Výjimkou je například Nizozemsko, kde není porodné jako takové vůbec poskytováno. Většinou, pokud ale neexistuje tento sociální příspěvek, je nahrazen dávkou alternativní, například v Norsku tzv. mateřským grantem.
29
Můžeme se setkat také s náhradou porodného alternativní možností, příspěvkem na pořízení dětského vybavení a věcí pro výchovu dítěte nezbytných.
Peněžitá pomoc v mateřství Je vázána na neschopnost ženy vykonávat práci v období těsně před a po porodu. Legislativa pro poskytnutí tohoto druhu dávky je v řadě evropských zemích rozdílná. Může být stanoven maximální denní limit, do kterého je možné tuto částku vyplácet, nebo fixní výše tohoto příspěvku. To s sebou nese jistý znevýhodňující charakter pro osoby s vyššími příjmy. Mezinárodní organizace ILO vydala doporučení pro délku a výši čerpání tohoto příspěvku. Minimální délka placeného období je stanovena na 14 týdnů. Období čerpání příspěvku v mateřství je nazváno rodičovskou dovolenou. Výměr příspěvku doporučuje ve výši 2/3 30
z vyměřovacího základu z předchozí placené práce.
Některé státy (např. Lucembursko, Dánsko, Spojené království) vyplácí příspěvek v mateřství ve větší výši, než jsou 2/3 vyměřovacího základu, případně pro osoby s vyššími příjmy došlo k uzavření kolektivních smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kteří jim vyplácí určitou část z jejich příjmů nad zákonem stanovený limit, který je ochoten pokrýt 31
stát.
U tohoto druhu příspěvku je zpravidla zapotřebí, aby rodič, který má příspěvek pobírat, byl zaměstnán v pracovním poměru. V evropských zemích jsou k vidění převážně dva druhy koncepce finanční podpory v mateřství. První z nich je nemocenská, druhou je kombinace rodičovsko-nemocenské, která je zpravidla spojená, pokud rodičovský příspěvek bude pobírat otec. Zajímavá je koncepce rodičovského pojištění, která je například ve Švédsku. Platí pro osoby samostatně výdělečně činné, i osoby v zaměstnaneckém poměru a zahrnuje tři druhy dávek přímé podpory: příspěvek v mateřství, rodičovský příspěvek a 29
30
31
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 118, 136 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 33 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 33
28
přechodný rodičovský příspěvek (přechod otce na rodičovskou dovolenou). Od 90. let 20. století můžeme pozorovat, že rodičovskou dovolenou využívají i otcové dětí a ženy zůstávají v zaměstnaneckém poměru. Více se této problematice budu věnovat v následující kapitole.
Rodičovský příspěvek Smysl rodičovského příspěvku je nahradit ušlý příjem ze zaměstnání tomu z rodičů, který se o dítě řádně stará. Je stanovena maximální věková hranice dítěte, do které je rodiči pečujícímu o dítě tento příspěvek vyplácen. Doba, po kterou jeden z rodičů čerpá tento 32
příspěvek je nazývána rodičovskou dovolenou a v mnoha státech různá.
Například ve
Švédsku je doba pro čerpání rodičovského příspěvku stanovena na 480 dní, s tím, že u porodu tří a více dětí je prodloužena o 180 dní za každé dítě. Na Slovensku je čerpání rodičovského příspěvku do věku tří let dítěte. Zajímavou je však zákonná úprava, která dovoluje v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte pobírat rodičovský příspěvek až do věku 6 let nezaopatřeného dítěte. Ve Švédsku vyplácí rodičovský příspěvek všem. Je zde stanovena minimální výše tohoto příspěvku, která náleží osobám s nízkými příjmy či osobám, kteří byli před nástupem na rodičovskou dovolenou nezaměstnáni. Dle mého pohledu se jedná o velmi rozumný krok, který nikoho nediskriminuje a nevylučuje z čerpání. Ve Slovinsku je rodičovský příspěvek vyplácen ve výši 100% průměrné měsíční mzdy za období posledních 12 měsíců. Je ale stanovena maximální výše příspěvku, kterou je možno vyplatit. Slovinský systém nabízí i možnost prodloužení rodičovské dovolené v případě, kdy se jeden z rodičů stará o více dětí. Na rodičovskou dovolenou mohou nastoupit zpravidla i muži. Rodičovský příspěvek u otců je v dnešní době stále více moderním trendem. Umožňuje matce dítěte rychlý návrat na pracovní pozici po mateřské dovolené. V rámci rodinné politiky se jedná o podstatný posun vpřed, jelikož stále větší procento rodičů volí tuto alternativu. Nejčastěji je důvodem vyšší příjem matky ze zaměstnání. To napomáhá ve výsledku celé rodině v rámci jejich finanční situace. Ve Švédsku nabízejí dokonce možnost rozdělit čerpání rodičovské dovolené mezi oba rodiče v poměru 240 dní pro každého, s tím, že 180 dní se dá převést na druhého z rodičů.
Ostatní dávky Mezi ostatní dávky patří například stipendia a další dávky, kterými stát pomáhá 32
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 35
29
rodinám během výchovy dětí až do věku 26 let. Mohli bychom zde zmínit například příspěvek na začátku školního roku, který má zavedena Francie. Je závislý na příjmu a je poskytován pro děti ve věku 6 – 18 let. Do ostatních dávek se řadí například i příspěvek na podporu rodiny, který napomáhá rodině v případě nepřítomnosti jednoho z rodičů. Je vyplácen například ve Francii neúplné rodině. V Norsku funguje tento systém podobně. Jedná se však o výplatu výživného ze strany státu, který si jej poté nárokuje od osoby povinné jej platit. Toto by mohlo být velikou inspirací pro zlepšení stávající rodinné politiky v mnoha státech, jelikož stále více dětí vyrůstá v neúplných rodinách a jejich rozpočty jsou závislé i na výživném od druhého z rodičů. V případě, že povinná osoba neplní v řádné lhůtě či výši, dostávají se často do těžších situací. V rámci přímé podpory ve vybraných evropských zemích uvádím srovnání stavu z roku 2012 dle Eurostatu. Zaměřuji se na podíl vyplacených dávek pro rodiny a děti vůči HDP, na podíl dávek pro rodiny a děti vůči celkového objemu všech sociálních dávek a peněžní prostředky vynaložené na podporu rodin a dětí vyjádřené na obyvatele v PPS (purchasing power standard - ve speciální jednotce uměle vytvořené pro účely lepšího porovnání Eurostatem). Přikládám též ukazatel úhrnné plodnosti, ze kterého můžeme posoudit, zdali prováděná rodinná politika a výše vyplacených dávek ovlivňuje úhrnnou plodnost. Tabulka 4 - Podpora rodin a dětí v rámci vybraných ukazatelů v evropských zemích v roce 2012 Podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP EU 28 zemí Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko
2,2 2,1 1,8 1,1 4,0 3,2 1,8 3,4 1,6 1,4 2,6 1,6 1,4 1,6 1,4 1,0 3,7
Podíl dávek pro rodinu a děti z celkových dávek v % 7,81 7,31 10,56 5,51 12,16 11,18 11,45 10,84 5,48 5,43 7,94 7,89 4,76 7,14 8,75 7,22 16,18 30
Dávky pro rodinu a děti přepočet na obyvatele v PPS 568,19 642,84 225,29 238,45 1215,92 1043,54 326,17 1000,87 322,03 321,22 723,95 251,24 354,68 372,97 258,77 166,16 2199,93
Úhrnná plodnost
1,58 1,79 1,50 1,45 1,73 1,38 1,56 2,01 1,34 1,32 2,01 1,51 1,43 1,39 1,60 1,44 1,57
Maďarsko 2,7 12,33 473,32 1,34 Malta 1,2 6,24 262,3 1,43 Nizozemsko 1,1 3,50 353,59 1,72 Rakousko 2,8 9,45 917,56 1,44 Polsko 0,8 4,79 157,04 1,30 Portugalsko 1,2 4,89 234,26 1,28 Rumunsko 1,3 8,59 178,64 1,53 Slovinsko 2,1 8,48 441,26 1,58 Slovensko 1,8 9,93 360,28 1,34 Švédsko 3,2 10,56 993,97 1,91 Finsko 3,4 11,04 928,72 1,80 Spojené 1,9 6,64 488,31 1,92 království Island 2,7 10,90 809,20 2,04 Norsko 3,0 12,38 1404,18 1,85 Švýcarsko 1,5 5,95 548,39 1,52 Zdroj: data http://apl.czso.cz/pll/eutab/html dne 19. 4. 2015, vlastní zpracování Z tabulky 4 je patrné, že v rámci srovnaných evropských zemí nejvýrazněji podporuje rodinnou politiku Dánsko, Irsko, Lucembursko, Norsko, Německo, Švédsko, Finsko, Island a Francie. Česká republika je ve všech vybraných ukazatelích pod průměrem Evropské unie. V rámci podílu rodinných dávek vůči HDP se Česká republika řadí na 3. - 4. nejhorší místo v EU společně s Nizozemskem (1,1 %). Nižší hodnoty podílu rodinných dávek vůči HDP jsou pouze v Lotyšsku (1,0 %) a Polsku (0,8 %).
Statistická analýza přímé podpory rodin V rámci komparace na základě ukazatelů z tabulky 4 je k dispozici graf 3, který zobrazuje shlukovou analýzu vybraných evropských zemí v roce 2012 rozdělenou do tří clusterů. Přikládám též graf 4 stav z roku 2008. Z grafu 3 je patrné, že v roce 2012 v rámci čtyř vybraných ukazatelů z tabulky 4 tvoří první cluster skupina vyspělých zemí západní Evropy, které v rámci rodinných politik mají vysoký podíl výdajů na rodinu a děti v % HDP a též nadprůměrnou míru úhrnné plodnosti. Druhý cluster tvoří většinou státy bývalého „východního bloku“, ke kterým se také připojilo Rakousko a Německo. Pozorovatelné je, že se jedná o státy podobné i v rámci své geografické polohy. Třetí cluster je tvořen zeměmi, ke kterým patří především státy jižní Evropy. Připojila se k nim i Česká republika, Lotyšsko, Švýcarsko, Polsko a Nizozemsko.
31
24
20
16
12
8
4
Belgie Spojene kralovstvi Francie Island Dansko Norsko Irsko Svedsko Finsko Lucembursko Bulharsko Estonsko Slovensko Chorvatsko Litva Rumunsko Slovinsko Nemecko Rakousko Madarsko Ceská republika Malta Lotyssko Recko Spanelsko Italie Kypr Svycarsko Polsko Portugalsko Nizozemsko
Graf 3 – Shluková analýza vybraných evropských zemí 2012 v rámci podpory rodin
Vzdálenost
0
Zdroj: zpracováno programem STATGRAPHICS, data z tabulky 4
Graf 4 – Shluková analýza vybraných evropských zemí 2008 v rámci podpory rodin
24
20
16
12
8
Belgie Spojene kralovstvi Recko Nizozemsko Bulharsko Ceská republika Chorvatsko Slovinsko Lotyssko Rumunsko Estonsko Litva Kypr Slovensko Spanelsko Svycarsko Italie Portugalsko Malta Polsko Nemecko Rakousko Francie Madarsko Dansko Irsko Svedsko Finsko Norsko Island Lucembursko
4
0
32
Zdroj: zpracováno programem STATGRAPHICS, data z tabulek v příloze 2
Vzdálenost
Jak je zřejmé z grafu 4, který prezentuje shlukovou analýzu zemí v roce 2008, došlo k výraznému přeskupení zemí do shluků. První cluster je tvořen pouze čtyřmi zeměmi. Největší podobnost v rámci prvního clusteru je mezi Belgií a Spojeným královstvím. Druhý cluster je velmi různorodý a nachází se v něm většina sledovaných zemí. Podobnosti jsou nejbližší u Lotyšska a Rumunska, Německa a Rakouska, Polska a Malty, Estonska a Litvy a také u České republiky a Chorvatska. Třetí cluster tvoří skupina zemí s nadprůměrných podílem dávek pro rodinu a děti v % HDP a nadprůměrnou mírou úhrnné plodnosti až na Lucembursko, které svou mírou úhrnné plodnosti 1,61 patří k průměru 28 zemí EU. Na základě dostupných dat z tabulky 4 jsem vypočítal pořadovou korelaci pomocí Spearmanova koeficientu resp. pořadovou závislost výdajů na rodinnou politiku vůči HDP a úhrnnou plodnost ve 31 vybraných evropských zemích (tabulka s výpočty je k dispozici v příloze 1). Spearmanův koeficient slouží pro získání rychlé informace o pořadové závislosti dvou znaků navzájem. Může nabývat hodnot od -1 do 1. Hodnoty blízké 1 značí kladnou závislost, naopak hodnoty blížící se -1 značí zápornou závislost resp. neshodu pořadí. Hodnoty, které jsou blízké nule, znamenají nezávislost pořadí. Budu testovat na 5% hladině významnosti následující hypotézy. H0: mezi podílem rodinných dávek vůči HDP a úhrnnou plodností neexistuje pořadová závislost, H1: mezi podílem rodinných dávek vůči HDP a úhrnnou plodností existuje pořadová závislost.
Tvar Spearmanova koeficientu pořadové korelace: r s= 1 −
6 ∑ (i x − i y )
2
n ( n 2 − 1)
ix je pořadí hodnot x (podíl rodinných dávek vůči HDP) iy je pořadí hodnot y (úhrnná plodnost) Výpočet Spearmanova koeficientu pořadové korelace: rs = 1 −
6 * 2394 ,5 14367 = 1− = 1 − 0, 482762 = 0,517238 31 * 960 29760
33
Testové kritérium dle studentova rozdělení t [n-2]
t=
ryx n − 2 1 − ryx2
Výpočet testového kritéria podle vzorce studentova rozdělení t=
0,517238 * 31 − 2 1 − 0,517238
2
=
2,785411875 = 3, 254588071 0,8558416041
Kritická hodnota t1-α [n-2] = t0,95[29] = 1,699
Hodnota testového kritéria t = 3,254588071 je vyšší než kritická hodnota t0,95 [29] = 1,699, což znamená, že na 5% hladině významnosti zamítáme hypotézu o nezávislosti obou pořadí a můžeme konstatovat, že na 5% hladině významnosti je shoda pořadí statisticky významná. Tj. podařilo se prokázat statisticky významnou shodu úhrnné plodnosti na podílu rodinných dávek vůči HDP ve sledovaných evropských státech. Zbývající korelační koeficienty jsou dopočítány v tabulce 5, která znázorňuje výstup z programu STATGRAPHICS. Porovnány jsou všechny čtyři vybrané ukazatele navzájem (každá dvojice proměnných) a u všech je patrné, že dochází v případě statistického souboru 31 států k statisticky významné korelaci, obzvláště mezi ekonomickými ukazateli (podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP, podíl dávek pro rodinu a děti z celkového objemu dávek a dávky pro rodinu a děti přepočtené na obyvatele v PPS). Závislosti těchto tří ekonomických ukazatelů (vždy dvojic proměnných) jsou vyjádřeny korelačními koeficienty, které se blíží 1 (0,8101; 0,8948 a 0,6174), tj. platí zde poměrně významná shoda pořadí. Hodnoty p-value jsou (0,0000; 0,0000 a 0,0007). Jelikož hodnoty p-value jsou menší než hladina významnosti (α = 5%), zamítáme hypotézu o nezávislosti těchto tří zkoumaných ekonomických ukazatelů párově mezi sebou navzájem, tj. mezi sledovanými ukazateli platí statisticky významná shoda pořadí. Stejný závěr je možné vyvodit i při výsledcích pořadové korelace ekonomických ukazatelů s úhrnnou plodností. Nejvyšší těsnost závislosti je mezi dávkami pro rodinu a děti přepočtenými na obyvatele v PPS a úhrnnou plodností. (Korelační koeficient 0,5407 a p-value 0,0031).
34
Tabulka 5 – Korelace pomocí Spearmanova koeficientu Podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP
Podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP Podíl dávek pro rodinu a děti z celkových dávek v % Dávky pro rodinu a děti přepočet na obyvatele v PPS Úhrnná plodnost
0,8101 (31) 0,0000 0,8948 (31) 0,0000 0,5160 (31) 0,0047
Podíl dávek pro rodinu a děti z celkových dávek v % 0,8101 (31) 0,0000
0,6174 (31) 0,0007 0,4017 (31) 0,0278
Dávky pro rodinu a děti přepočet na obyvatele v PPS 0,8948 (31) 0,0000 0,6174 (31) 0,0007
Úhrnná plodnost
0,5160 (31) 0,0047 0,4017 (31) 0,0278 0,5407 (31) 0,0031
0,5407 (31) 0,0031
Zdroj: výstup z programu STATGRAPHICS, data z tabulky 4 Poznámka: výpočty v tabulce: korelační koeficient, velikost výběru, p-value
Graf 5 – Graf korelace pomocí Spearmanova koeficientu
Zdroj: výstup z programu STATGRAPHICS
35
2.2 Nepřímá podpora rodin Jedná se o státní podporu rodin, která je poskytována nepřímo pouze daňovým plátcům. Nejedná se tedy o sociální transfery, které byly zmíněny v rámci přímé podpory. Při sociálních transferech v rámci přímé podpory rodin dochází k finančnímu toku od státu vůči občanům. Nepřímá podpora pracuje s myšlenkou, že je žádoucí ponechat rodinám disponibilní prostředky, které mohou použít na uspokojení svých potřeb a zakoupit za ně potřebné statky a služby. Daňové úspory rodin sice neovlivňují sociální pozici rodin ve společnosti, ale i pro domácnosti se středními příjmy platí, že pokud vyživují děti, mají při stejné úrovni důchodu 33
nižší materiální úroveň.
Za zmínku stojí i fakt, že daňové úlevy nesnižují motivaci členů
rodiny k dosahování pracovních příjmů, dokonce bych si dovolil tvrdit na základě mých poznatků, že je zde občas až efekt opačný, a to dokonce vyšší ochota k pracovní činnosti. Zajímavý je i názor, že tato cesta podpory rodin vychází z neoklasického nástroje „family economics“, který odděluje prorodinnou a pronatalitní politiku od politik zmírňování 34
chudoby.
Mlčoch uvádí, že rodiny, které nemají vlastní příjmy, nemohou platit daně, tudíž
jim tato varianta pomoci přímo nepomáhá. Zmiňuje také, že i druhá cesta, která je založena na sociálních transferech má své limity a používá slogan: „Když stát děti chce, tak ať je 35
zaplatí!“
U daňových slev můžeme zkoumat rozsah přerozdělení, což je podíl daní, cel, pojistného na zdravotním a sociálním pojištění k HDP tzv. daňová kvóta. Ta se ve většině evropských zemích pohybuje v rozmezí 30-50% podílu z HDP. Složená daňová kvóta a tudíž i daňové úlevy jsou předmětem fiskální politiky státu.
Slevy na dani Slevy na dani představují možnost pro daňové poplatníky snížit jejich základ daně. Daně mají v evropských zemích nejrůznější formy. Některé státy mají daňovou sazbu lineární, tj. její výše je shodná pro všechny příjmové skupiny, jiné naopak používají tzv. klouzavou 33
34
35
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 3860 MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8., strana 85 MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8., strana 85
36
progresivní daň, která funguje na základě daňových pásem. Lineární daňová sazba je v zemích východní Evropy – Slovensku, Lotyšsku, Estonsku nebo Rumunsku. Západní Evropa využívá daně klouzavě progresivní. Klouzavě progresivní daň často média zaměňují se stupňovitou progresí, která je ovšem politicky nekorektní a nepřijatelná. Stupňovitá progrese by znamenala v případě překročení stanoveného pásma vyšší daňovou sazbu na celý daňový základ. Klouzavá progrese aplikuje daňovou sazbu pouze vždy na tu část daňového základu, která do něj spadá.
Společné zdanění manželů Společné zdanění manželů je další možnou formou nepřímé podpory rodin. Napříč Evropou je společné zdanění manželů často používáno, avšak za různých podmínek. Některé státy umožňují společné zdanění pouze pro sezdané páry, vyjma registrovaného partnerství, jiné naopak i nesezdaným párům, resp. partnerům. Princip a smysl společného zdanění je v tom, že dojde k součtu příjmů obou osob a ten je pak rovnoměrně rozdělen mezi oba z páru. To napomáhá jednomu z partnerů, který má vysoký příjem, jej rozdělit na dvě části, pro které bude vypočítán nižší základ daně z příjmů. V západních zemích, kde často platí klouzavě progresivní daň, je díky možnosti společného zdanění toto řešením pro výdělečnějšího z manželů, které mu umožňuje zůstat v nižším daňovém pásmu, tudíž odvést nižší daň z příjmu. Rodině pak zůstávají vyšší disponibilní prostředky na financování potřeb rodiny.
Snížené sazby DPH Další z alternativ nepřímé podpory rodin jsou snížené sazby daně z přidané hodnoty. Umožňují jednotlivým státům snížit dopad daně na spotřebitele a tím zachovat příznivější ceny vybraných statků a služeb. Sazby DPH jsou v rámci zemí Evropské unie regulovány na základě unijních směrnic. Například směrnice 2009/47/ES má vliv na snížené sazby daně z přidané hodnoty. Směrnice pojednává o možnosti užití jedné nebo dvou snížených sazeb DPH a její minimální výši 5%, kterou je možné aplikovat pouze na dodání zboží a služby vymezené v příloze III směrnice o DPH. Směrnice také umožňuje odvození snížené sazby daně, případně úplné osvobození od daně v omezeném počtu případů, pokud je tak v zájmu ze společenských či zdravotních důvodů. Některé země EU dostaly speciální oprávnění k zachování snížených sazeb DPH i
37
36
v případě, že byly nižší než stanovené minimum nebo dokonce nulové.
Evropské státy jsou v tomto ohledu povinny v náležité době transponovat a implementovat obsah směrnice do svého právního řádu a dbát na jeho dodržování v praxi. V tabulce 6 uvádím výši sazeb DPH ve vybraných evropských státech. Při porovnání základních sazeb DPH můžeme pozorovat, že se pohybují v případě sledovaných zemí mezi hodnotami 19% – 25%, jedinou výjimkou je v tomto ohledu Švýcarsko. V rámci snížených sazeb je nejnižší snížená sazba DPH ve Francii 2,1% a nejvyšší je v České republice 15%. Tabulka 6 – Sazby DPH ve vybraných evropských zemích v roce 2015 Základní DPH Belgie Česká republika Dánsko Německo Irsko Francie Slovensko Švédsko Finsko Spojené království Island Norsko Švýcarsko
sazba 21 21 25 19 23 20 20 25 24 20 24 25 8
Snížená sazba DPH 12 / 6 15 / 10 7 13,5 / 9 / 4,8 10 / 5,5 / 2,1 10 12 / 6 14 / 10 5 12 15 / 8 3,8 / 2,5
Zdroj:http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works /rates/vat_rates_en.pdf dne 21. 4. 2015, vlastní zpracování Snížené sazby DPH nižší než 5% jsou označovány v rámci Evropské unie za tzv. super reduced rate. Ve Francii je užití sazby 2,1% spojeno s farmaceutickými produkty, denním tiskem a periodiky. Irsko používá sníženou sazbu 4,8% na vybrané druhy potravin. V Lucembursku mají například sníženou sazbu 3% na oblečení pro děti. V rámci této kategorie je ve většině zemí EU užívána základní sazba DPH, výjimkou jsou Spojené království a Irsko, kde je na oblečení pro děti sazba 0%. Snížené nebo nulové sazby DPH jsou často užívány například na dopravu osob, knihy, noviny, vstupy na kulturní akce, sociální 37
služby a lékařskou a zubní péči.
36
37
PŘEHLEDY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU. Společný systém daně z přidané hodnoty. www.europa.eu [online]. ©2011 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31057_cs.htm EUROPEAN COMMISSION. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.p
38
2.3 Slovensko Slovenský systém podpory rodin vychází ze systému platného v Československu do roku 1993. Významné změny v systému nastaly koncem 90. let. Hlavními cíli systému je předcházet sociálnímu vyloučení a kompenzovat příjmy, resp. pomáhat rodinám v náročných ekonomických situacích. Systém sociálního zabezpečení je na Slovensku tvořen z důchodového a nemocenského pojištění, pojištění proti nezaměstnanosti, doplňkového 38
pojištění a individuálního pojištění.
Sociální podpora je financována ze státního rozpočtu a její koncepce vychází častokrát z výše životního minima. Plnou kompetenci v tomto směru má Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny. V rámci podílu výdajů na sociální podporu vůči HDP je Slovensko pod průměrem EU. Jeho podíl sociální podpory vůči HDP by v roce 2000 20%. Míry práce žen na částečný úvazek jsou dle údajů OECD z roku 2002 hluboce pod Evropským průměrem – 39
pouhé 3% žen na Slovensku vykonávala v roce 2000 práci na částečný úvazek.
Porodné neboli příspěvek při narození dítěte, kterou stát přispívá na pokrytí nutných potřeb novorozence. Podmínkou pro čerpání příspěvku je trvalý pobyt oprávněné osoby na Slovensku. Příspěvek na narození dítěte je poskytován jednorázově, a v případě porodu více dětí vzniká na každé z nich. Výše příspěvku je 829,86 € pro dítě z prvního až třetího porodu a dožilo se nejméně 28 dní. Pro čtvrté a další narozené dítě je příspěvek redukován na 151,37 €. V případě vícečetného porodu dvou a více živých dětí se navyšuje částka o 75,69 € na každé dítě. Rodičovský příspěvek má za účel přispět oprávněné osobě k zabezpečení řádné péče o dítě do věku 3 let (v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte je příspěvek vyplácen až do věku 6 let). Výše rodičovského příspěvku je fixně stanovena na 203,20 € měsíčně. Pokud oprávněná osoba řádně pečuje o dvě a více dětí, které se narodily současně, 40
zvyšuje se rodičovský příspěvek za každé dítě o 25% z částky 203,20 €.
df 38
39
40
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 161 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 165 MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Rodičovský príspevok. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/podpora-rodinam-detmi/penaznapomoc/rodicovsky-prispevok/
39
Přídavek na dítě je sociální dávkou na podporu výchovy a výživy nezaopatřeného dítěte. Přídavek je vyplácen měsíčně nejdéle však do 25 roku dítěte pokud splňuje podmínky nezaopatřeného dítěte – např. soustavně se připravuje na výkon budoucího povolání na střední či vysoké škole denní formou. Oprávněnou osobou pro čerpání je rodič dítěte, oprávněná osoba, která má dítě svěřené do péče, nebo plnoleté nezaopatřené dítě. Výše přídavku je 23,52 €. Přídavek na dítě je tedy dávkou, která netestuje příjem rodiny či oprávněné osoby a není 41
odstupňován dle věku nezaopatřeného dítěte.
Na Slovensku existuje ještě další speciální dávka, která je příplatkem k přídavku na dítě. Její výše je 11,02 € za měsíc a nárok pro její čerpání mají starobní důchodci, předčasní starobní důchodci, invalidní důchodci, osoby ve výsluhovém důchodu aj. specifikované 42
zákonem. Dávka kompenzuje možnost uplatnit daňový bonus na dítě.
Tabulka 7 – Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů na Slovensku v letech 2005 - 2012 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
v % HDP
1,7
1,6
1,5
1,5
1,7
1,8
1,8
1,8
% z objemu dávek
10,52
10,48
10,02
9,52
9,39
9,69
9,90
9,93
Na obyvatele v PPS
237,59
255,09
273,50
277,74
298,18
333,33
345,53
360,28
Úhrnná plodnost
1,27
1,25
1,27
1,34
1,44
1,43
1,45
1,34
Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html, vlastní zpracování Z dostupných dat je patrné, že Slovensko je nad evropským průměrem v rámci podílu výplaty rodinných dávek vůči celkovému objemu vyplacených dávek o 2,12% v roce 2012. Sociální výdaje na obyvatele dle ukazatele v PPS na obyvatele mají rostoucí charakter, ale i přesto je v tomto ohledu Slovensko pod evropským průměrem. Úhrnná plodnost na Slovensku v roce 2012 je jednou z nejnižších v rámci celé EU. Slovensko je v tomto ohledu podobné Německu (1,38), Řecku (1,34) a Španělsku (1,32). Pokud bychom brali v potaz i roky 2009, 2010 a 2011 je již hodnota úhrnné plodnosti na Slovensku blíže evropskému průměru, který se pohybuje ve sledovaném období v rozmezí 1,51 – 1,61. 41
42
MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Prídavok na dieťa. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/podpora-rodinam-detmi/penaznapomoc/pridavok-dieta/ MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Príplatok k prídavku na dieťa. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/podpora-rodinam-detmi/penaznapomoc/priplatok-k-pridavku-dieta/
40
2.4 Francie Francouzská rodinná politika má dva primární cíle. První z nich je pomoc rodinám s dětmi formou sociálního zabezpečení, které má zajistit, aby životní úroveň rodin s dětmi nebyla zásadně nižší než u rodin bezdětných. Cílem je tady kompenzovat rodinám s dětmi ztrátu z příjmů v důsledku péče o děti. Druhý cíl funguje na základě principu solidarity. 43
Požaduje, aby byla zaručena minimální životní úroveň pro všechny děti, a to bez rozdílu.
Pro získání dávek je podmínkou, že rodina, která o ně žádá, musí ve Francii trvale a pravidelně žít, a být permanentně zodpovědná minimálně za jedno dítě. Některé dávky jsou vypláceny na základě příjmů rodiny. Mezi základní dávky patří: prémie při narození nebo adopci, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, rodinný doplněk, příspěvek na podporu rodiny a příspěvek na začátku školního roku. Dále jsou ve Francii poskytovány i příspěvky na bydlení, příspěvky na profesionální pečovatelku aj. V souvislosti s těhotenstvím a porodem je vyplácena prémie při narození nebo adopci. Její výplata, v závislosti na příjmu, je již v sedmém měsíci těhotenství nebo při adoptování dítěte do věku 20 let. Její výše je 927,70 € při porodu nebo 1885,42 € při adopci. Základní podpora pro péči o dítě po porodu je vyplácena od porodu do posledního dne kalendářního měsíce do 3 let věku dítěte. Její výše je 185,54 € měsíčně. V případě, že se jedná o vícečetný porod, náleží výplata této částky každému z dětí. Částka této měsíční podpory je vyplácena v závislosti na příjmu. Rodičovská dovolená resp. rodičovský příspěvek je vyplácen rodinám s minimálně 2 dětmi, kde nejmladší z nich je ve věku do 3 let. Výše rodičovského příspěvku je pak závislá na tom, zdali rodič vykonává pracovní aktivitu, době úvazku a také výši měsíčního platu. Přídavky na děti patří mezi stěžejní rodinnou dávku ve Francii. Jsou poskytovány rodinám s minimálně dvěma dětmi. Základní výměra je vypočítána procentně dle stanovené částky 406,21 €, která je vždy k 1. dubnu přepočítávána. Rodině s dvěma dětmi náleží 32% ze stanovené částky, tj. 129,99 € měsíčně a za každé další dítě 166,55 € navíc. Nárok na tuto 44
dávku mají všechny rodiny bez ohledu na výši jejich příjmů.
Příspěvek na podporu rodiny – rodinný doplněk je poskytován v základní výši 169,19 43
44
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 40 EUROPEAN COMMISSION. France – Family allowances. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 201501-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1110&langId=en&intPageId=2513
41
€ měsíčně. Je vyplácen pouze rodinám s třemi a více závislými dětmi ve věku od 3 do 21 let. Na základě příjmu rodiny může být výše rodinného doplňku navýšena. Další neobvyklou dávkou, kterou Francie poskytuje, je příspěvek na podporu rodiny, který náleží samoživitelům s alespoň jedním dítětem nebo rodinám, které adoptovaly dítě. Tato dávka je vyplácena bez ohledu na příjem rodiny. Její měsíční výše je 95,99 € pro dítě, které je v péči jednoho z rodičů a 127,96 € pro sirotky. Příspěvek na začátku školního roku patří mezi dávky závislé na příjmu a je poskytován pro děti ve věku 6 – 18 let. Na základě věku dítěte je tato částka stanovena ve výši 362,63 € - 395,90 €. Pro stanovení maximálního příjmu rodiny jsou použity roční příjmové 45
limity dle počtu dětí v rodině.
Tabulka 8 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Francii v letech 2005 - 2012 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
v % HDP
2,5
2,6
2,6
2,6
2,6
2,5
2,5
2,6
% z objemu dávek
8,52
8,90
8,81
8,69
8,28
8,04
7,93
7,94
Na obyvatele v PPS
631,20
680,34
701,38
697,37
675,15
685,06
695,51
723,95
Úhrnná plodnost
1,94
2,00
1,98
2,01
2,00
2,03
2,01
2,01
Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html, vlastní zpracování V rámci sledovaných ukazatelů je Francie nad průměrem zemí EU. Podíl dávek na rodinnou politiku v porovnání s celkovými dávkami je v roce 2012 ve Francii o 0,13% vyšší než je průměr 28 zemí EU. V přepočtu rodinných dávek na obyvatele dle PPS je Francie o 155,76 vyšší, což naznačuje, že její systém sociálního zabezpečení patří k jedněm z nejštědřejších v Evropě. Úhrnná plodnost je od roku 2008 nad hodnotou 2,00, což nasvědčuje o účinnosti a efektivnosti rodinné politiky a její koncepce.
2.5 Švédsko Švédsko patří do skupiny skandinávských států, které jsou pověstné svou štědrostí v rámci sociálních systémů. Švédsko se stalo inspirací pro mnoho států, například pro sociální reformy ve Finsku během 80. let. Švédský systém podpory je veřejností velmi dobře přijímán obzvláště pro univerzální charakter své podpory. Podíl výdajů na sociální ochranu vůči HDP 45
EUROPEAN COMMISSION. France – Family allowances. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 201501-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1110&langId=en&intPageId=2513
42
46
byl v roce 2000 na úrovni 32,3%.
Ve Švédsku bychom mohli nalézt inspiraci v rámci politiky zaměstnanosti. V roce 2000 byla ve Švédsku úroveň nezaměstnanosti 4%, což je jen o jeden procentní bod nad označovanou přirozenou mírou nezaměstnanosti (na počátku 90. let byl míra nezaměstnanosti ve Švédsku pouze 2%). Nezaměstnanost mužů byla dokonce větší než nezaměstnanost žen. Důvodem byla vysoká míra práce žen na poloviční či zkrácený úvazek při péči o dítě. Dávky sociálního pojištění jsou založeny na vysoké redistribuci prostředků mezi skupinami obyvatel bez ohledu na sociální a profesní postavení, pohlaví či manželský stav. Některé z dávek jsou vypláceny plošně, tj. všem ve stejné míře a jiné jsou poskytovány na základě testování příjmů. Do plošných dávek můžeme zařadit přídavek na dítě a adopční příspěvek. Mezi dávky, u kterých dochází k testování příjmů, patří například příspěvek na 47
bydlení. Tyto dávky nejsou předmětem daně z příjmů. Univerzální systém dávek sociálního zabezpečení je administrativně jednodušší a též i méně nákladný. Plošné dávky zvyšují životní úrovně, nejvíce především u občanů a rodin s nízkými příjmy. Zdrojem financování sociálního systému jsou daňové příjmy a odvedené sociální pojistné. Rodičovská dovolená je poskytována ve Švédsku v délce trvání 480 dní. Smyslem rodičovské dovolené je náhrada ušlých příjmů a pomoc s financováním rodinných výdajů spojených s řádnou péčí o dítě. Těhotným ženám je nabízena možnost čerpat rodičovskou dovolenou již 60 dní před očekávaným dnem porodu a též i možnost navštěvovat prenatální školení pro rodiče. Rodiče se mohou v péči o dítě navzájem střídat a rozdělit si tak čerpání 48
rodičovského příspěvku na 240 dní pro každého z nich.
60 dní z 240 je rezervováno pro
každého z rodičů a převést lze ostatních 180 na druhého. Nevyčerpanou dovolenou lze převést zpět na druhého z rodičů, v případě že nebyla doposud vyplacena. Pokud má dítě ve výhradní péči pouze jeden z rodičů, má nárok na čerpání rodičovského příspěvku po celých 480 dní. V případě, že rodiče se starají o více dětí, přičítá se jim navíc dalších 180 dní za každé z dětí. Vyplácení rodičovského příspěvku je rozděleno do tří částí. První je závislá na výši příjmu rodiče, ostatní dvě jsou vypláceny ve fixní výši. Pokud rodič dosáhl nízkého příjmu do výše 106 000 SEK za rok, nebo byl zcela bez příjmů, dostane fixní částku 225 SEK za den. 46
47
48
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 210, 211 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 212 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 215
43
V případě vyšších příjmů se vypočítává výše rodičovského příspěvku jako přibližně 80% předešlého příjmu do maximální výše 28 380 SEK za měsíc, což je přibližně 946 SEK za 49
den.
Přídavek na děti je plošnou dávkou, vyplácenou rodičům a dětem na základě trvalého pobytu v zemi. Dávky jsou vypláceny z daňových výnosů a nepodléhají již zdanění. Nárok na přídavky na děti je standardně pouze do věku 16 let dítěte. Nad 16 let jsou přídavky na děti poskytovány jen v případě, že dítě navštěvuje dále střední školu nebo vyšší střední školu – 50
sekundární nevysokoškolské vzdělání ve věku 16 – 20 let.
Mezi další dávky rodičům a dětem patří například výživné na dítě nepřítomného rodiče, které je vypláceno pečujícímu rodiči. Nepřítomný rodič je ze zákona povinen uhradit část výživného sám. Rozsah úhrady je odvozen od příjmu nepřítomného rodiče a počtu dětí v rodině. Výživné je určeno pro dítě do 18 let, v případě jeho dalšího studia do věku 20 let a vztahuje se i na dítě, kterému jeden z rodičů zemřel. Dávka výživného se považuje za zdanitelný příjem.
51
Dále má Švédsko poměrně rozsáhlý systém dávek a sociální pomoci pro rodiny s invalidními a postiženými dětmi. Dávka reflektuje, v jaké míře rodič o dítě pečuje a je 52
možné ji nastavit buď v plné výši, ¾, ½ nebo ¼.
Tabulka 9 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Švédsku v letech 2005 - 2012 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
v % HDP
2,9
3,0
2,9
3,0
3,2
3,1
3,1
3,2
% z objemu dávek
9,42
10,02
10,23
10,46
10,22
10,41
10,64
10,56
Na obyvatele v PPS
767,27
844,58
891,63
925,53
902,55
922,62
954,99
993,97
Úhrnná plodnost
1,77
1,85
1,88
1,91
1,94
1,98
1,90
1,91
49
50
51
52
FÖRSÄKRINGSKASSAN. Om föräldrapenning. www. forsakringskassan.se [online]. ©2015 [cit. 2015-0122]. Dostupné z: http://www.forsakringskassan.se/privatpers/foralder/barnet_fott/foraldrapenning/om_foraldrapenning/ MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 216 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003., strana 217 FÖRSÄKRINGSKASSAN. For families with children. www. forsakringskassan.se [online]. ©2015 [cit. 2015-01-22].
Dostupné
http://www.forsakringskassan.se/sprak/eng/for_families_with_children_(barnfamiljer)
44
z:
Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html, vlastní zpracování Švédský model podpory rodin nám ukazuje v rámci zemí EU vysoce nadprůměrné hodnoty. Podíl rodinných dávek v roce 2012 je o 2,75% vyšší než je evropský průměr. Výdaje na rodinnou politiku přepočtené na obyvatele v PPS jsou o 74,94% vyšší než v zemích EU. Úhrnná plodnost se pohybuje od roku 2008 nad hodnotou 1,90, což v porovnání s průměrem EU, který je v období 2008 – 2012 v rozmezí 1,58 – 1,61, jsou velmi příznivé hodnoty. Rodinná politika v rámci Švédska je prováděna odpovědně a v případě dosáhnutí cíle vyšší úhrnné plodnosti je účinná. V rámci úhrnné plodnosti v roce 2012 jsou Švédsku podobné následující státy: Irsko (2,01). Francie (2,01), Finsko (1,80), Spojené království (1,92), Norsko 1,85) a Island, který má nejvyšší úhrnnou plodnost v rámci zemí EU v sledovaném roce na úrovni 2,04.
2.6 Švýcarsko Jelikož Švýcarsko je z hlediska státního uspořádání konfederací, je rodinná politika v rámci rodinných přídavků upravována rozdílně s přihlédnutím vždy k jednotlivým kantonům. Na federální úrovni jsou upravovány přídavky na děti pro osoby pracující v oblasti zemědělství. Ostatní pracovní odvětví řeší rodinnou politiku na úrovni kantonů, která se řídí 26 jednotlivými zákony kantonů a také federálním harmonizačním programem. Nárok na rodinné dávky v ostatních odvětví platí, pokud oprávněná osoba nepřekročí roční příjem 41 760 CHF. Nárok na získání dávek mají všichni zaměstnanci i osoby, které nevykonávají výdělečnou činnost a ve 13 kantonech i osoby samostatně výdělečně činné. Rodinné přídavky může čerpat oprávněná osoba na děti rodičů, adoptované děti, děti manžela, manželky, registrovaného partnera či partnerky, děti v pěstounské péči nebo 53
sourozence a vnoučata, pokud je z převážné části vyživuje.
Přídavky na děti jsou vypláceny do 16 let věku dítěte, případně pokud dítě nemůže vykonávat pracovní činnost je prodloužena tato doba do věku 20 let. V případě, že daná osoba pracuje v odvětví zemědělství, výše přídavku je na každé dítě v níže položených oblastech Švýcarska 200 CHF, ve výše položených oblastech 220 CHF. Výše přídavku pro rodiny pracující mimo zemědělství musí být alespoň 200 CHF za každé nezaopatřené dítě. Vedle přídavků na děti existují ve Švýcarsku příspěvky na odbornou přípravu na povolání do věku 25 let. Pro osoby pracující v zemědělství je výše příspěvku na odbornou přípravu 250 CHF v nižších polohách za každé dítě a ve vyšších polohách činí výše příspěvku 53
EUROPEAN COMMISSION. Schweiz - Familienzulagen. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 2015-0123]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1131&intPageId=3043&langId=de
45
270 CHF. Pro osoby pracující mimo zemědělství je výše příspěvku stanovena na minimální výši alespoň 250 CHF. Jednotlivé kantony mohou stanovit příspěvky vyšší. Dalším zajímavým příspěvkem je příspěvek na domácnost, který je vyplácen rodinám pracujícím 54
v oblasti zemědělství ve výši 100 CHF měsíčně – stav k roku 2010. Některé kantony nabízí i další příspěvky například porodné nebo dávky při adopci.
Tabulka 10 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Švýcarsku v letech 2005 - 2012 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
v % HDP
1,5
1,4
1,4
1,3
1,4
1,4
1,4
1,5
% z objemu dávek
5,86
5,94
8,87
5,71
5,64
5,88
5,95
5,95
Na obyvatele v PPS
429,61
443,35
467,21
461,72
475,56
499,23
516,45
548,39
Úhrnná plodnost
1,42
1,44
1,46
1,48
1,50
1,52
1,52
1,52
Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html, vlastní zpracování S ohlédnutím k zemím EU patří Švýcarsko ve vybraných ukazatelích v roce 2012 k mírnému podprůměru. V rámci sledovaného období je patrné, že s růstem výdajů na podporu rodin v PPS roste i úhrnná plodnost. Z tohoto ohledu se mi jeví Švýcarsko jako zajímavá země, dle které by se mohly mnohé státy s nižší porodností inspirovat. Nutné je však zmínit, že Švýcarská rodinná politika je poměrně specifická dle státního uspořádání, jelikož Švýcarsko je právně konfederací, a tudíž určitá práva k rozhodování jsou přenesena z celostátní úrovně na úroveň jednotlivých kantonů. S ohledem na možnost ovlivňovat sociální dávky v jednotlivých kantonech přichází otázka jejich efektivního přerozdělení. Efektivnost může být v tomto případě vyšší, a to za předpokladu, že jsou místně příslušní pracovníci dobře znalí místního prostředí a potřeb rodin. Naopak by mohlo docházet k selhání efektivnosti v případě nízké kvalifikace pracovníků. Podrobná analýza vhodnosti užití Švýcarského modelu v ostatních státech by byla možná provést na základě přihlédnutí k Oatesovu decentralizačnímu teorému, který zkoumá, co je vhodné centralizovat, tj. přenést na federativní úroveň a naopak, které záležitosti ponechat v rozhodovací pravomoci na místní úrovni.
54
EUROPEAN COMMISSION. Schweiz - Familienzulagen. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 2015-0123]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1131&intPageId=3043&langId=de
46
3 Rodinná politika v České republice – dopad na veřejné rozpočty Rodinná politika v České republice vychází z více zákonů, které se postupně novelizovaly. Jedním z nejstarších zákonů, který upravoval rodinnou politiku, byl zákon č. 94/1963 Sb., Zákon o rodině. Ten byl nahrazen k 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., 55
Občanský zákoník . I když práce nemá za úkol zkoumat institut manželství, příbuzenství nebo jiné formy péče o dítě, považuji za důležité zmínit, jaká právní norma danou oblast upravuje. Na jejím základě dochází k vzniku, případně zániku manželství, k náhradní výchově dětí aj., což se též promítá do rodinné politiky. Důležitým zákonem je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje systém státní sociální podpory. Za nutné považuji zmínit, že zákon o státní sociální podpoře byl mnohokrát novelizován, což do jisté míry způsobuje nepřehlednost a nejistotu osob v rámci očekávání, jak se bude rodinná politika státu vyvíjet. Pokud se vzdálíme mimo oblast rodinné a sociální politiky státu a přirovnáme toto dění například vývoji fiskální či monetární politice státu, zjistíme, že pokud subjekty na trhu nemají jasná očekávání a fiskální či monetární politika je prováděna bez předchozího avizování, bude to znamenat, že by jejich chování mělo být obezřetnější. Stát, který nemá stabilní daňové zákony, nebude zaručeně pro zahraniční investory zajímavým. Toto odbočení jsem si dovolil z důvodu demonstrace vlivu nestálosti rodinné a sociální politiky státu na rodinné prostřední v dané zemi. Rodiny, které nemají vysoké příjmy, jsou odkázány na dávky a příspěvky, případně na slevy na dani. Chování rodin je tedy obezřetnější a založení rodiny je doprovázeno racionálním úsudkem s ohledem na finanční situaci. Podpora rodin je stejně jako u evropských zemí rozdělena na přímou a nepřímou podporu. Mnoho úprav stávajících zákonů bylo uskutečněno s přihlédnutím k doporučením mezinárodních organizací a evropského práva. Mnoho z novel zahrnulo do rodinného práva a státní sociální podpory prvky ze zahraničí, které se osvědčily. V rámci Ministerstva práce a sociálních věcí, které má v České republice na starost rodinnou politiku vznikla odborná práce s názvem Národní koncepce podpory rodin s dětmi 55
O rodinném právu pojednává část 2, §655 - §975. Hlava I. Upravuje institut manželství, jeho vznik, neplatnost, povinnosti a práva manželů a zánik manželství. Hlava II. Příbuzenství a švagrovství, hlava III. Poručenství a jiné formy péče o dítě.
47
z roku 2008, která vymezuje cíle, jenž by měla rodinná politika sledovat a snažit se naplnit. Mezi hlavní cíle v této koncepci patří zlepšení prostředí pro vznik stabilní rodiny, posilování prorodinných názorů v rámci společnosti, podpořit rodiny a jejich hodnoty. Zajímavý je cíl, který vyzdvihuje nutnost k odstranění společenských tlaků a bariér, které brání rodinám 56
v jejich funkčnosti.
Tato koncepce si stanovila i další hlavní a dílčí cíle, ovšem jejich
dosažení je dle mého názoru „během na dlouhou trať“ a též je i závislé na obsazení ministerstva v následujících volebních obdobích. Jak už bývá zvykem, dochází k častému střídání politických stran, které jsou tzv. u moci, a tudíž je rodinná politika v ČR nekonzistentní a velmi proměnná. O tomto faktu svědčí i údaje v analytické části výdajů na přímou podporu rodin v období 2005 – 2013. Z údajů v tabulce 19 a přiložených grafů je patrné, že docházelo k častým úpravám zákonů, které v rámci rodinné politiky rozhodovaly o nárocích na získání příspěvků a výši jeho výplaty. Za podstatné považuji uvést i srovnání příjmů na sociální ochranu porovnanou procentním podílem vůči HDP dle databáze Eurostatu. Z tabulky 9 je patrné, že sociální příspěvky hrazené zaměstnavateli představují přibližně 2/3 sociálních odvodů. Zaměstnanci odvádí přibližně 1/3 sociálních příspěvků, což odpovídá zákonné úpravě o sociálním pojištění dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. U vládních příspěvků je pozorovatelný jejich nárůst o 2% vůči HDP během let 2005 – 2012, což je způsobeno především hospodářskou krizí a zvyšujícími se náklady na sociální ochranu.
Tabulka 11 - příjmy na sociální ochranu (% HDP) srovnání let 2005 - 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 9,8 9,8 9,8 9,8 10,1 10,1 10,2 10,3
Sociální příspěvky hrazené zaměstnavateli Sociální příspěvky placené 4,9 4,9 5,0 4,9 4,9 4,8 4,9 5,0 pojistnými osobami Vládní příspěvky 3,3 3,4 3,9 3,6 4,9 5,2 5,1 5,3 Ostatní příjmy 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,3 0,3 Zdroj: data http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tps00108 dne 20. 4. 2015, vlastní zpracování
56
ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Národní koncepce podpory rodin s dětmi [online]. MPSV, 2005 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf, strana 5
48
3.1 Přímá podpora rodin v ČR Přímá podpora rodin představuje sociální transfer prostředků směrem od státu k lidem. První část dávek je poskytována dle zákona v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Druhá část dávek je v zákoně upravena jako dávky ostatní. Patří sem rodičovský příspěvek. Orgány, které vykonávají státní správu de zákona o státní sociální podpoře jsou: Úřad práce České republiky, jeho krajské pobočky, včetně pobočky pro hlavní město Prahu a 57
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Rozdělení dávek na dva druhy má následující efekty. První část dávek napomáhá s redistribuční funkcí a zohledňuje příjmovou i sociální situaci rodin. Druhá část dávek motivuje všechny rodiny bez rozdílu výše jejich příjmu. V České republice od roku 1997 systém dávek přímé podpory více upřednostňuje rodiny s nižšími příjmy. To má dopad na 58
chování nízko příjmových rodin při hledání práce. Druhým dopadem upřednostňování rodin s nižšími příjmy je i negativní demotivační vliv na středně příjmové rodiny, které jsou ve stále větší míře vylučovány z čerpání dávek, které podléhají testování příjmů. Oprávněné osoby pro čerpání dávek státní sociální podpory musí mít trvalé bydlišti na území ČR, pokud se jedná o státní občany České republiky. Dávky může pobírat i cizinec, ale musí být splněna podmínka, že má na území České republiky bydliště a povolený trvalý pobyt. §3 odstavec 2 zákona o státní sociální podpoře dále vymezuje speciální výjimky, pro 59
osoby, kterým též náleží možnost čerpání dávek státní sociální podpory. Důležitým údajem je životní minimum rodiny. Od něj se odvíjí nárok na pobírání dávek, které jsou závislé na příjmu rodiny. Tabulka 12 zobrazuje výši životního minima od roku 2007. Před rokem 2007 bylo životní minimum vypočítáváno na základě dvou částek – částky k zajištění výživy a ostatních základních potřeb a částky k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Částka k zajištění výživy a ostatních základních potřeb se odvíjela dle věku nezaopatřeného dítěte případně dospělé osoby (označované ostatní občané). Druhá z částek, částka k zajištění
57
58
59
ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře §2a, dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=117~2F1995&rpp=15#seznam KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 385 ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře §3, dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=117~2F1995&rpp=15#seznam
49
nezbytných nákladů na domácnost se odvíjela dle počtu osob žijících v domácnosti. Tabulka 12 - Výše životního minima od roku 2007 Osoba 2007 – 2011 Od 1. 1. 2012 Jednotlivec 3126 3 410 První dospělá osoba v domácnosti 2880 3 140 Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2600 2 830 Nezaopatřené dítě do 6 let 1600 1 740 Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1960 2 140 Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 2250 2 450 zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min, vlastní zpracování
Index 1,09 1,09 1,09 1,09 1,09 1,09
Přiložená tabulka 13 uvádí míru inflace. Při porovnání růstu výše životního minima mezi roky 2007 – 2012, je zřejmé, že výše životního minima nerostla tempem odpovídajícím výši inflace na základě bazického indexu. Tabulka 13 - Vývoj inflace od roku 2005 dle indexu spotřebitelských cen (CPI) 2005 1,9
2006 2,5
2007 2,8
2008 6,3
2009 1,0
2010 1,5
2011 1,9
2012 3,3
2013 1,4
2014 0,4
Průměrný roční index Bazický 100,0 102,5 105,4 112,1 113,3 114,9 117,1 121,0 122,7 123,2 index 2005 Zdroj: data https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace, vlastní zpracování Výše životního minima se pro získání dávek závislých na příjmu rodiny násobí stanoveným koeficientem a určuje horní hranici čistého příjmu rodiny pro získání dávek. Do čistých příjmů rodiny se započítávají všechny příjmy z pracovní či podnikatelské činnosti, z kapitálového majetku, dávky státní sociální podpory včetně ostatních dávek, podpory v nezaměstnanosti apod. Z peněžních příjmů jsou osvobozeny například příspěvky na bydlení, 60
doplatky na bydlení, jednorázové sociální dávky, příjmy z prodeje nemovitostí apod. Kompletní výčet stanoví příslušný zákon.
V rámci přímé podpory rodin se můžeme setkat také s úpravou nákladů na bydlení. Nezbytné náklady na bydlení v sobě nezahrnují ani životní ani existenční minimum. Ochrana rodin v oblasti bydlení je upravována podrobněji v další části mé práce pojednávající o příspěvku na bydlení.
60
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Životní a existenční minimum. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min
50
3.1.1 Přídavky na děti Přídavky na děti se řadí mezi sociální dávky dlouhodobé, které reflektují skutečnost, že rodiče dlouhodobě značnou část svých příjmů používají na zabezpečení potřeb svých dětí. V důsledku toho mají rodiče dlouhodobě, ve srovnání s bezdětnými rodinami, nižší životní 61
úroveň při stejných pracovních zásluhách.
K redistribuci prostředků dochází od rodin bezdětných k rodinám s dětmi a také od rodin vysokopříjmových k rodinám nižšími příjmy. O míře této redistribuce jsou vedeny dlouho diskuse. S přihlédnutím k výše zmíněnému Gini koeficientu je míra diverzifikace příjmů v České republice poměrně nízká (hodnota 0,26 pro rok 2012). Má se tedy za to, že tato dávka by neměla být poskytována pouze rodinám s nejnižšími příjmy. Mohlo by docházet 62
v důsledku k tzv. sociální pasti a dávka by mohla mít antimotivační charakter.
Přídavek na děti je u nás vyplácen na základě finanční situace rodiny a věku nezaopatřeného dítěte. Je stanoveno pravidlo, že rozhodný příjem rodiny nesmí být vyšší, než je 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za 63
předchozí kalendářní rok. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Výše přídavku na děti je stupňována dle věku nezaopatřeného dítěte: Tabulka 14 - Výše přídavku na děti Věk dítěte
Výše přídavku v Kč
Do 6 let
500
Od 6 let do 15 let
610
Od 15 let do 26 et
700
Zdroj: data www.mpsv.cz, vlastní zpracování Výplata přídavku na děti se vyplácí v případě nezletilého nezaopatřeného dítěte rodičům, případně osobě, která má dítě v přímém zaopatření. U zletilého nezaopatřeného 64
dítěte náleží výplata tohoto přídavku tomuto dítěti. 61
62
63
64
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 274 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 274 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Přídavek na dítě. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře §18 a §19- § 46, dostupné z:
51
S přihlédnutím k životnímu minimu lze stanovit, že nárok na přídavek na děti u rodiny dvou dospělých s dítětem do 6 let je tehdy, pokud jejich čistý příjem nepřekročí částku 18 504 Kč za měsíc. U rodiny dvou dospělých s dětmi ve věku 8 a 16 let nesmí překročit jejich čistý příjem částku 25 344 Kč. Zajímavým je i fakt, že v roce 2008 došlo ke změně výpočtu přídavku na děti. Do roku 2008 byl poskytován přídavek na dítě rodinám, jejichž rozhodný příjem byl do výše čtyř násobku životního minima. To změnilo počet příjemců těchto dávek ze zhruba 1,5 milionu 65
rodin na přibližně 900 tisíc.
Jedná se o klasický příklad, že rodinná politika se odvíjí na
základě politického složení poslanecké sněmovny v daném volebním období, nikoli nereflektuje příliš současnou demografickou a sociální situaci, která se nemohla během jednoho roku takto zásadně změnit. Bližší analýza výše výplaty přídavku na děti je v kapitole 3.1.7.
3.1.2 Porodné Porodné je v řadě evropských zemí dávkou plošnou, tj. není závislá na příjmech rodiny. V České republice je v roce 2015 poskytována výplata porodného pouze rodinám s nižšími příjmy na narození prvního nebo druhého živého dítěte. Rozhodný příjem životního minima rodiny v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, nesmí překročit součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Nárok na porodné vzniká dnem narození dítěte, pokud zákon nestanoví jinak. Výši výplaty porodného činí v ČR 13 000Kč na první živé narozené dítě, 10 000Kč na druhé živé narozené dítě. 66
Porodné je vypláceno jednorázově.
Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě. V případě, že žena, která dítě porodila, zemřela a splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo 67
jiné osobě nebyla vyplacena, má nárok na porodné zákonný otec dítěte.
Porodné je
vypláceno ze státního rozpočtu. Jeho získání není u nás vázáno na délku účasti v systému
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=117~2F1995&rpp=15#seznam 65
66
67
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 275 ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře §44 - §46, dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=117~2F1995&rpp=15#seznam MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Porodné. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 201503-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne
52
sociálního pojištění. Jeho výše a nároky na jeho získání byly často měněny. Tabulka 15 – Výše výplaty porodného od 1. 1. 2005
Rozhodující příjem rodiny
Od 1. 1. 2005 Nezkoumá se
Od 1. 4. 2006 Nezkoumá se
Od 1. 1. 2008 Nezkoumá se
Od 1. 1. 2011 Nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny 13 000Kč (pouze na první živě narozené dítě)
17 500 Kč 13 000Kč (dvojčata 2x 26 250Kč, trojčata 3x 26 250Kč atd.) zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne, vlastní zpracování Výše porodného
8 600 Kč (dvojčata 20 640 Kč, trojčata 51 600 Kč atd.)
Od 1. 1. 2014 Nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny 13 000 Kč (vícečetný porod 19 500 Kč), (pouze na první porod)
Od 1. 1. 2015 Nižní než 2,7 násobek životního minima rodiny 13 000 Kč, na druhé živě narozené dítě 10 000 Kč
Z údajů patrných v tabulce 15 je patrné, jak je vývoj rodinných dávek v České republice nesourodý. Jsou patrné časté úpravy zákona způsobené změnami složení politické moci ve státě. Do roku 2011 nebyl testován příjem rodiny pro nárok na porodné. Od roku 2011 v rámci úsporných opatření došlo také k úpravě nároku na porodné pouze na první živě narozené dítě. Od roku 2015 je zaveden nově nárok na porodné i pro druhé živě narozené dítě ve výši 10 000 Kč a došlo také k zvýšení koeficientu rozhodného pro výpočet nároku na tuto sociální dávku o 0,3. Podrobná analýza výplaty porodného je k dispozici v kapitole 3.1.7.
3.1.3 Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství je v České republice hrazena z nemocenského pojištění. Základní podmínkou pro čerpání tohoto příspěvku je účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní za poslední dva roky před dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Do této doby se započítává i doba během studia na střední, vyšší odborné či vysoké škole nebo konzervatoři, a to v případě, že se jedná na soustavnou přípravu na budoucí povolání, která 68
byla úspěšně ukončena.
Nástup na mateřskou dovolenou si určí pojištěnka sama v období od 8. až 6. týdne
68
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Peněžitá pomoc v mateřství. www.cssz.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-vmaterstvi.htm
53
před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka tento den sama neurčí, bude stanoven automaticky na začátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována v návaznosti neschopnosti ženy vykovávat svou práci v období krátce před a po porodu dítěte. Dělí se na peněžitou moc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství 69
a mateřství.
V České republice je čerpání mateřské dovolené po dobu zpravidla 28 týdnů. V případě vícečetného porodu nebo v případě matky samoživitelky je doba čerpání prodloužena na 37 týdnů. Zajímavostí je, že placenou mateřskou dovolenou dostávají i adoptivní rodiče, pouze ale ve zkrácené době zpravidla 22 týdnů. Mezinárodní organizace práce ILO uvedla doporučení ve věci vyměření výše příspěvku na 2/3 denního vyměřovacího základu z předchozí placené pracovní činnosti. Česká republika se dle tohoto nařízení řídila a 70
nastavila výši mateřské na 69% z denního vyměřovacího základu.
Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, za předpokladu, že došlo s matkou dítěte k uzavření písemné smlouvy, ve které se zavázal k péči o dítě. Náležitosti dohody stanoví zákon. Dohoda může být podepsána s účinkem na dobu po porodu, nejdříve však od počátku 7. týdne po porodu dítěte. Otec či manžel ženy se musí starat o dítě minimálně 7 dní po sobě jdoucích. Na kratší období nelze v tomto případě přiznat výplatu peněžité pomoci v mateřství. Výše peněžité pomoci v mateřství se vypočítá jako 70% redukovaného denního peněžního příjmu. Redukovaný příjem se zpravidla počítá jako průměrný příjem v rozhodném období, které je nejčastěji bráno jako 12 kalendářních měsíců před měsícem, ke kterému žena nastoupila na mateřskou dovolenou. Příjem je redukován ve třech pásmech resp. hranicích na 100%, 60% a 30% jeho výše, a to až do částky 2662 Kč z denního vyměřovacího základu. V případě, že je denní vyměřovací základ matky vyšší než tato částka, není již na ni brán 71
zřetel, a tudíž není do výpočtu zahrnuta.
69
70 71
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 33 MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 33 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Peněžitá pomoc v mateřství. www.cssz.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-vmaterstvi.htm
54
Tabulka 16 - Příklad výpočtu výše peněžité pomoci v mateřství Hrubá měsíční mzda Denní vyměřovací základ (Hrubá měsíční mzda * 12 / 365) I. Redukční hranice (do 888 Kč) II. Redukční hranice (od 888 Kč do 1 331 Kč) koeficient 0,6 III.
Redukční hranice (od 1331 Kč do 2 662 Kč) koeficient 0,3 Redukovaný denní vyměřovací základ Denní výplata peněžité pomoci v mateřství (70% z redukovaného denního vyměřovacího základu) Měsíční výplata peněžité pomoci v mateřství
17000 558,90
24500 805,48
35000 1150,68
558,90 -
805,48 -
888 157,60
-
-
-
558,90 391
805,48 564
1046 732
11730
16920
21 960
Poznámka: údaje v Kč, Zdroj: vlastní zpracování
3.1.4 Rodičovský příspěvek Původně mateřský, nyní rodičovský příspěvek je jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších dávek v systému přímé podpory rodin v České republice. Nárokovat jej může ten rodič, jenž se stará celodenně a řádně o nezaopatřené dítě, nejmladší v rodině, nejdéle však do věku 4 let tohoto dítěte a do vyčerpání částky 220 000 Kč. Měsíční výše rodičovského příspěvku je závislá na denním vyměřovacím základu. Při čerpání nesmí být překročeno více než 70% 30 násobku denního vyměřovacího základu. Maximální měsíční výše příspěvku je při zachování výše zmíněného pravidla 11 500 Kč. Výši příspěvku lze měnit každé tři měsíce, což umožňuje operativně dle potřeby upravovat délku 72
rodičovské dovolené. Pokud ani u jednoho z rodičů nelze stanovit vyměřovací základ, bude rodičovský příspěvek vyplácen ve výši 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku dítěte a poté ve výši 3 800 Kč do 4 let dítěte. Jak již bylo zmíněno, podmínkou pro poskytnutí rodičovského příspěvku je osobní řádná a celodenní péče o dítě. Tato podmínka se nepovažuje za splněnou, je-li dítě umístěno po dobu více 46 hodin měsíčně umístěno do věku 2 let v jeslích nebo obdobném zařízení. Na mateřskou školu, resp. od věku 2 let dítěte již zákon žádná omezení nestanovuje. Původní dávka mateřského příspěvku byla určena pouze ženám, které se staraly o dítě v útlém věku doma. Od 1. 10. 1990 došlo ke změně názvu této dávky na Rodičovský příspěvek. Tuto dávku může pobírat i otec dítěte, pokud místo matky o dítě řádně pečuje. K tomuto trendu dochází v současné době častěji.
72
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Rodičovský příspěvek. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp
55
Od roku 2004 došlo ke zrušení podmínky omezení příjmů z výdělečné činnosti pro nárok na rodičovský příspěvek. Při pobírání rodičovského příspěvku je nyní za podmínek 73
stanovených zákonem povoleno vykonávat i pracovní činnost. Výkon samostatně výdělečné činnosti není nijak omezen, podobně je tomu i při práci u jiného zaměstnavatele. Pokud by rodič pracoval u stejného zaměstnavatele, je zapotřebí sjednat pracovní poměr dle jiného typu práce než bylo v původní smlouvě. V případě, že rodič během čerpání rodičovského příspěvku vykonává pracovní činnost, zajistí v době své nepřítomnosti řádnou péči o dítě jinou zletilou osobou a splňuje podmínky výše specifikované, má se za to, že rodič v tomto případě zlepšuje finanční situaci rodiny a jeho nárok na rodičovský příspěvek trvá. V případě, že se rodičům narodí další dítě, nárok na původní příspěvek zaniká. Změnu stavu je nutné ohlásit příslušnému orgánu. V případě, že by vznikl přeplatek na dávce je rodič povinen jej vrátit, a to za celé období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.
3.1.5 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je určen pro rodiny nebo jednotlivce s nízkými příjmy na krytí nákladů na bydlení. Příjmy rodiny jsou tzv. testovány za poslední období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, jehož náklady na bydlení převyšují součin příjmů a koeficientu 0,30 (pro Prahu 0,35) a zároveň platí, že součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a (pro Prahu 0,35) není vyšší než částka 74
normativních nákladů na bydlení. Obě z těchto podmínek musí být splněny.
Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pro nájemní byty zahrnují částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném, pro družstevní byty a byty vlastníků obdobně. Do normativních nákladů jsou započítány také ceny služeb a energií. Částky jsou platné vždy po jeden kalendářní rok, poté jsou 75
přepočítány.
Pro rok 2015 jsou stanoveny následovně: 73
74
75
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 383 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 277 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 277
56
Tabulka 17 – Normativní náklady na byty užívané dle nájemní smlouvy Počet osob Praha v rodině
Více než 50000-99999 100000 obyv. obyvatel
10000-49999 obyvatel
Do 9999 obyvatel
Jedna
7623
6052
5767
4913
4730
Dvě
10957
8807
8417
7249
6998
Tři
14903
12092
11581
10053
9726
Čtyři a více
18674
15283
14668
12825
12430
Poznámka: údaje v Kč, Zdroj: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni
Tabulka 18 - Normativní náklady na byty družstevní nebo byty vlastníků Počet osob Praha v rodině
Více než 50000-99999 100000 obyv. obyvatel
10000-49999 obyvatel
Do 9999 obyvatel
Jedna
4409
4409
4409
4409
4409
Dvě
6588
6588
6588
6588
6588
Tři
9159
9159
9159
9159
9159
Čtyři a více
11676
11676
11676
11676
11676
Poznámka: údaje v Kč, Zdroj: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni Výše příspěvku na bydlení je stanovena z rozdílu mezi náklady na bydlení (normativní náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,3 (v Praze 0,35).
3.1.6 Dávky pěstounské péče Pokud klasická rodina selže, existují formy náhradní péče o dítě. Nejvíce blížící se rodinnému prostředí je pěstounská péče, která by měla být dle mého názoru více podpořena, jelikož se děti lépe začlení do společnosti a vytvoří si rodinné vazby alespoň v rámci pěstounské rodiny. Dávky pěstounské péče napomáhají náhradní rodinné péči k zabezpečení především potřeb svěřeného dítěte. Svěření dítěte pěstounovi stanoví soud v případě, že se vlastní rodiče dítěte nechtějí nebo nemohou o něj z nejrůznějších důvodů starat. Dávky, které v rámci podpory pěstounské péče stát vyplácí, jsou: příspěvek při převzetí dítěte, odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při ukončení pěstounské péče a specifický příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla. Dávky pěstounské péče jsou vypláceny dle počtu o kolik dětí se pěstoun neboli pečující osoba stará. Pravidelné příspěvky jsou vypláceny měsíčně, příspěvek při převzetí dítěte a 57
příspěvek při ukončení pěstounské péče pak jednorázově. Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla je do jisté míry specifickým příspěvkem. Mohou jej získat osoby pečující 76
nejméně o tři děti. Výše příspěvku je 70% kupní ceny vozidla nejvýše však 100 000 Kč.
Pokud pohlédneme na nabídku nových osobních aut, vhodných pro přepravu tří dětí na zadních sedačkách, je zřejmé, že se pěstounská rodina musí poohlédnout po starších vozech, nebo nové vozidlo zafinancovat z větší části ze svých úspor.
3.1.7 Analýza výdajů na přímou podporu rodin 2005 – 2013 Na základě dostupných dat z Českého statistického úřadu je v tabulce 19 analýza výdajů na přímou podporu rodin v letech 2005 – 2013. Uvádím pouze dané sociální dávky, které jsem zmínil ve vazbě k přímé podpoře rodin v této kapitole 3.1.1. – 3.1.6. Do statistik nejsou zahrnuty dávky, které se netýkají rodinné politiky nebo nejsou v současné době již vypláceny. Jedná se například o pohřebné, příspěvek na školní pomůcky (dávka s účinností od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2007), příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dávka s účinností od 1. 10. 2005 do 31. 5. 2006) a sociální příplatek, který byl od roku 2012 zrušen. Tabulka 19 - Výdaje na přímou podporu rodin detailní členění dle ČSÚ 2005 - 2013 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Přídavky na děti
11195
11033
10236
6232
4736
3862
3497
3342
3329
Porodné
895
1591
2097
1647
1579
1565
292
144
148
7084
7410
7505
7224
7258
Peněžitá pomoc v mateřství Rodičovský příspěvek
12627
13526
28690
28294
28586
27722
25706
25032
24336
Příspěvek na bydlení
2458
2287
1565
1619
2280
3521
4638
5746
7403
Dávky pěstounské péče
467
585
771
844
923
1005
1072
1213
2052
Celkem
27642* 29022* 43359* 38636* 45188
45085
42710
42701
44526
Poznámka: údaje v milionech Kč, * v letech 2005 – 2008 není započítána do celkové výše výdajů na přímou podporu rodin peněžitá pomoc v mateřství Zdroj: data www.czso.cz, vlastní zpracování Z údajů v tabulce 19 je pozorovatelné, že výše přídavků na děti začala od roku 2007 prudce klesat, což bylo ovlivněno změnou legislativních pravidel čerpání pro tuto dávku od 76
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Dávky pěstounské péče. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dpp
58
roku 2008. To samé je patrné i v případě porodného od roku 2010 vůči roku 2011 byl pokles výplaty této dávky o 81,34%, jelikož bylo omezeno pouze na 1. živě narozené dítě. Peněžitá pomoc v mateřství je jako jediná vyplácena v rámci nemocenského pojištění a výše její výplaty je relativně konstantní. Poslední dvě zmíněné dávky vyplácené ze systému sociálního zabezpečení mají růstovou tendenci. Výše výplaty příspěvku na bydlení byla v roce 2013 4,57 krát vyšší než v roce 2008. To je způsobeno především vlivem hospodářské krize a 77
vyšší mírou nezaměstnanosti, která byla k 01/2008 - 6,1% a k 12/2012 - 9,4%.
V rámci
dávek pěstounské péče došlo v roce 2013 k nárůstu o 2,43 násobek v porovnání s rokem 2008. Hlavní vliv na tuto dávku má rozšiřující se pěstounská péče v České republice, což lze hodnotit jako velmi pozitivní trend. Výše výplaty dávek je ovlivněna demografickou situací, zákony ošetřujícími výplatu dávek a také měnící se ekonomickou situací obyvatelstva. Graf 6 znázorňuje vývoj dávek přímé podpory rodin v letech 2005 – 2013, na kterém jsou patrné výše popsané změny.
Graf 6 – Vývoj dávek přímé podpory rodin v letech 2005 - 2013 35000 30000
Miliony Kč
25000 20000 15000 10000 5000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Rok Přídavky na děti
Porodné
Peněžitá pomoc v mateřství
Rodičovský příspěvek
Příspěvek na bydlení
Dávky pěstounské péče
Zdroj: vlastní zpracování, data z tabulky 19
77
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj nezaměstnanosti od července 2004. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004
59
Graf 7 – Vývoj dávek přímé podpory rodin, srovnání let 2005, 2009, 2013 35.0 28.59
30.0
24.34
miliardy Kč
25.0 20.0 15.0
12.63
11.2
10.0 5.0
7.4
7.08 7.26 4.74
3.33
2.46 2.28
0.9 1.58 0.15
0.47 0.92
2.05
0.0 Přídavky na děti
Porodné
Peněžitá pomoc Rodičovský v mateřství příspěvek Druh dávky 2005
2009
Příspěvek na bydlení
Dávky pěstounské péče
2013
Zdroj: vlastní zpracování, data z tabulky 18 Na základě výše uvedených grafů 6 a 7 je patrné, že rodinná politika v České republice je poměrně nesourodá a výše výplaty příspěvků velmi nestabilní. Negativní vývoj je patrný u prvních dvou zmíněných dávek, kterými jsou přídavky na děti a porodné. Pokles výše výplaty přídavku na děti byl od roku 2005 do roku 2013 o 236%, u porodného jsme mohli zaznamenat nejvyšší pokles od roku 2007 do roku 2013 o 1317%. Peněžitá pomoc v mateřství je poměrně stabilní a je vyplácena na základě nemocenského pojištění. Rodičovský příspěvek zaznamenal nejvyšší nárůst mezi lety 2005 – 2007 o 127%. Od roku 2009 celková výše jeho výplaty mírně klesá, což koresponduje s poklesem úhrnné plodnosti od roku 2010 – viz tabulka 20. Příspěvek na bydlení a pěstounská péče mají rostoucí tendenci. Jak již bylo zmíněno příspěvek na bydlení roste nejvíce od roku 2009, kdy zasáhla naší ekonomiku hospodářská krize. Oproti roku 2005 vzrostla celková výše výplaty tohoto příspěvku do roku 2013 o 201%. Dávky pěstounské péče mají nárůst v období 2005 – 2013 o 339%, což je způsobeno rozšiřováním tohoto druhu náhradní rodinné péče o děti. Výdaje na přímou podporu rodin lze analyzovat i dle dat dostupných z Eurostatu, podobně jako u vybraných evropských zemí v druhé kapitole. Níže v tabulce 20 je uveden podíl rodinných dávek vůči HDP, vůči celkovému objemu vyplacených dávek a přepočet rodinných dávek na obyvatele ve speciální jednotce Eurostatu PPS. Pro doplnění údajů je do tabulky zahrnuta i úhrnná plodnost stejně jako v druhé kapitole ve vybraných evropských 60
zemích. Navíc je přidán ukazatel celkových výdajů na rodinnou politiku v mlionech Kč dle dostupných dat Eurostatu. Pro úplnou přehlednost uvádím i graf 8, který znázorňuje podíl výdajů na rodinnou politiku vůči státnímu rozpočtu ČR v roce 2013.
Tabulka 20 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů v České republice dle Eurostatu v letech 2005 - 2012 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
v % HDP
1,3
1,3
1,6
1,4
1,4
1,3
1,2
1,1
% z objemu dávek
7,55
7,55
9,20
7,97
7,28
6,83
5,92
5,51
Na obyvatele v PPS
254,17
264,50
352,31
288,87
288,08
275,48
245,38
238,45
Úhrnná plodnost
1,29
1,34
1,45
1,51
1,51
1,51
1,43
1,45
Celkem v mil Kč.*
41765
44040
58787
53550
53893
50615
44816
42771
Poznáka: údaje z Eurostatu v celkové sumaci rodinných dávek se liší od údajů dle detailného výpočtu dávek dle ČSÚ, což je způsobeno, že v tabulce 19 nejsou zahrnuty všechny druhy sociálních dávek např. dávky, které již nejsou vypláceny apod. Zdroj: data http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do dne 21. 4. 2015, vlastní zpracování Graf 8 – Podíl výdajů na přímou podporu rodin ze státní rozpočtu ČR v roce 2013. [NÁZEV KATEGORIE]Přímá podpora rodin [PROCENTO]
Zdroj: data http://monitor.statnipokladna.cz/2013/statni-rozpocet/ dne 21. 4. 2015, vlastní zpracování
61
3.2 Nepřímá podpora Nepřímá podpora rodin představuje zpravidla snížení daňových toků směrem od občanů ke státu prostřednictvím slev na dani. Ty mají za cíl snížit základ daně fyzických osob a ponechat jim základní část důchodů k dispozici. Nutné je však zmínit ten fakt, že v případě že rodina nedisponuje žádnými příjmy, jsou nástroje nepřímé podpory, konkrétně slevy na dani neúčinné. O tom, jaká budou legislativní opatření a tudíž i přesná podoba nepřímé podpory rodin, rozhoduje vždy aktuální složení poslanecké sněmovny, zájmy jednotlivých koaličních stran a též i jejich dohody. Za nepřímou podporu rodin lze považovat i dotace, které přestavují 78
opačný tok prostředků. Dotace jsou poskytovány v rámci veřejného sektoru.
Jedná se o
dotace na pobyt a stravování v jeslích, mateřských školách, základních a středních školách a vysokoškolských menzách. Dále sem patří i příspěvky na ubytování na vysokoškolských kolejích, bezplatné poskytování školních pomůcek a také slevy v dopravě pro studenty.
3.2.1 Slevy na dani Slevy na dani jsou hlavním druhem nepřímé podpory. Nabízejí širokou škálu možných slev, které může fyzická osoba, která je poplatníkem daně uplatnit. Slevy se odečítají od základu daně. Slevy lze uplatnit v ročním daňovém přiznání nebo měsíčně prostřednictvím zaměstnavatele. Výše slev na dani se meziročně u některých slev mění a jsou zde tedy patrné zájmy politických stran a vlády. V České republice platí lineární sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%. Pokud aplikujeme na daňový základ daňové slevy, dojdeme k závěru, že daň může mít výslednou podobu daně progresivní. Například, porovnáme-li dvě osoby s rozdílnými daňovými základy a aplikujeme stejné slevy na dani, vypočítaná daň z příjmů při lineární sazbě, v procentuální i absolutní výši, se bude chovat progresivně. Nejedná se o nežádoucí efekt, ale naopak jak již bylo výše zmíněno, stát tímto sleduje především ponechání základní části příjmů daňovým poplatníkům a vyjímá je ze základu daně jako „nedotknutelné“ položky, na které má každý jedinec za splnění podmínek nárok. Mezi slevy na dani patří například sleva na poplatníka, na starobního důchodce, na dítě, na dítě – držitele průkazu ZTP/P, na vyživovanou manželku/manžela, na vyživovanou 78
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 382
62
manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P, na invaliditu I., II. a III. stupně, držitele průkazu ZTP/P i bez důchodu, až po slevy na studenta a nově od roku 2014 i slevu za školku. Slevy na dani lze sčítat až k dosažení částky maximálního daňového bonusu, který je pro každý rok zvlášť stanoven. Maximální daňový bonus je v roce 2015 stanoven 60 300Kč. V rámci rodinné politiky se zaměřím pouze na slevy, které se nejpodstatněji dotýkají rodinné situace.
Odpočet na vyživované dítě Jedná se o možnost snížit základ daně dle skutečného počtu vyživovaných dětí žijících v domácnosti s poplatníkem daně. Odpočet na vyživované dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů. Pokud dítě pobývá mimo domácnost, například během studií, nemá toto na uplatnění 79
odpočtu vliv.
Sleva na vyživované dítě byla do roku 2014 poskytována fixní částkou 13 404Kč, nezohledňující počet dětí. Od roku 2015 je rozdělena na první, druhé a třetí dítě. Částka slevy na dani postupně roste. Sleva na dani na první dítě je nyní ve výši 13 404Kč, na druhé dítě 15 804Kč, na třetí a další dítě 17 004Kč. Sleva na dani na dítě, jenž je držitelem průkazu ZTP/P je v dvojnásobné výši a též se odvíjí, zdali se jedná o první, druhé nebo třetí dítě. Mohu tudíž konstatovat, že i zde je patrná vůle zákonodárců podpořit rodinnou politiku.
Odpočet na manželku (na manžela) Odpočet na manželku nebo na manžela je možné uplatnit, pokud žije s daňovým poplatníkem ve stejné domácnosti a nemá vlastní příjem, který nepřekračuje maximální možnou hodnotu stanovenou zákonem. Jedná se o odečtení fixní nezdanitelné částky ze základu daně poplatníka. Nový občanský zákoník pohlíží na péči o společnou domácnost jako na jistý druh přínosu hodnoty pro rodinu. Žena či muž v domácnosti, jenž se stará o chod a potřeby rodiny, přináší rodině užitky nefinančního charakteru a tím si splňuje zcela nebo 80
částečně svou vyživovací povinnost vůči druhému z manželů. Stát navíc pracovně aktivního z manželů zvýhodňuje touto slevou na dani. Z tohoto ohledu je možné brát odpočet na manželku/manžela jako opatření rodinné politiky státu.
Sleva na studenta 79
80
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 386 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 690 Uspokojování potřeb rodiny, dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/
63
Sleva na studenta není určena pro rodiče, ale přímo pro studenta v případě, že během studií vyvíjí pracovní činnost. Tato sleva má menší význam v porovnání její výše vůči ostatním slevám, avšak ponechává studentovi větší část jeho disponibilního příjmu.
Sleva za školku Nove zavedená sleva na dani od roku 2014. Jedná se o slevu na dani, která je poskytována rodičům v případě, že je jejich dítě umístěno ve školce. Vztahuje se pouze na školné a není možno ji uplatnit na stravné nebo výdaje na dopravu. Maximální výši slevy, kterou lze uplatnit, stanovuje zákon o dani z příjmů a je rovna výši zákonem stanovené minimální mzdy. Tabulka 21 - Vývoj slev na dani 2011 - 2015 Sleva na dani
2011
2012
2013
2014
2015
Na poplatníka
23640
24840
24840
24840
24840
Na dítě
11604
13404
13404
13404
1. dítě 13404 2. dítě 15804 3. dítě a další 17004
Na vyživovanou manželku/manžela
24840
24840
24840
24840
24840
Na studenta
4020
4020
4020
4020
4020
Za školku
Do výše 8500 Do výše 9200
Poznámka: údaje v Kč, jsou uvedeny pouze vybrané slevy na dani, maximální daňový bonus je 60 300Kč. Zdroj: vlastní zpracování, data z: http://www.mesec.cz/dane/dan-zprijmu/pruvodce/slevy-na-dani/ dne 20. 4. 2015 Daňová bonus ze slev na dani může být minimálně od 50Kč do 5025Kč měsíčně. Daňový bonus lze poplatníkovi přiznat v případě, že jeho roční příjem přesahuje šestinásobek minimální mzdy tj. roční příjem od 55 200Kč. Minimální daňový bonus za rok může být 100Kč, maximální 60 300Kč. Daňový bonus na vyživované děti lze přiznat pouze v případě, že je dle zákona prokazatelné, že jsou vyživovány daným poplatníkem.
64
Tabulka 22 - Ukázkový výpočet slevy na dani u pracující ženy s dvěma dětmi Daňový základ (za rok)
228000
Sleva na poplatníka
24840
Sleva na dítě
13404+15804
Sleva za školku
6252*
Upravený daňový základ
167700
Poznámka: údaje v Kč, *sleva za školku může být v tomto případě maximálně ve výši 6 252Kč, aby nebyl překročen maximální daňový bonus ve výši 60 300Kč. Zdroj: vlastní zpracování
3.2.2 Snížené sazby DPH Jak jsem již zmínil v kapitole 2.2., pomocí snížených sazeb může stát nepřímo podporovat i rodinnou politiku. Z tabulky 6 v rámci porovnání výší sazeb DPH ve vybraných evropských zemích v roce 2012 je patrné, že Česká republika má základní sazbu DPH ve výši 21%, což odpovídá středním hodnotám porovnaných zemí. Snížená sazba DPH nabývá dvou hodnot 15% a 10%. 15% snížená sazba DPH se vztahuje na potraviny včetně nápojů vyjma alkoholických, dodávky vody, krmiva pro zvířata, živá zvířata, dětské sedačky do automobilů, dopravu osob, noviny, vstupy na sportovní a kulturní akce, ubytování a další dávky vymezené zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 10% snížená sazba DPH byla zavedena v České republice s účinností od 1. 1. 2015. Tato snížená sazba se vztahuje na léky, knihy a tzv. nenahraditelnou dětskou výživu. U knih platí pravidlo, že podíl reklamní plochy nepřekročí 50%. U dětské výživy se jedná o výživu pro kojence (do 12. měsíce věku) a o výživu pro děti od 1 roku do 3 let upravenou v příloze 81
zákona a vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu.
V roce 2014 existovaly u nás pouze dvě sazby DPH tj. 21% a 15%. Snížená 15% sazba byla druhou nejvyšší v rámci zemí EU hned za Maďarskem, které mělo sníženou sazbu 18%. Vedle 18% sazby existuje v Maďarsku i 5% sazba DPH, která se vztahuje na léky (pouze lidské), zdravotní vybavení pro tělesně znevýhodněné, knihy, noviny a periodika. Toto „umístění“ České republiky považuji za velmi nevhodné a zavedení druhé - 10% snížené sazby DPH mohu označit za správný krok, který zajisté pocítí i rodiny. Dalo by se uvažovat o 81
BUSINESSINFO.CZ. Od ledna začnou platit tři sazby DPH. www.businessinfo.cz [online]. ©2015 [cit. 201504-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/od-ledna-zacnou-platit-tri-sazby-dph-unikummaji-zabranit-kontrolni-hlaseni-58490.html
65
přesunu vybraných statků a služeb do této nižní sazby, případně zavedení třetí, která by se blížila dle EU povoleným 5%. Podrobně se tomuto návrhu budu věnovat ve čtvrté kapitole práce. Na tabulce 23 je zaznamenán vývoj sazeb DPH v České republice od roku 1993 a je patrné postupné zvyšování její snížené sazby, především od roku 2008 s nástupem hospodářské krize. Dle ekonomických teorií v rámci stabilizační funkce daní, by měl stát vyvíjet v době hospodářské krize, resp. recese či deprese ekonomiky, snahu zmírnit cykličnost fiskální politikou, v tomto případě expanzivní fiskální politikou. Minulá vláda v tomto ohledu konala přesně naopak. Docházelo k fiskálním restrikcím v podobě zvyšování sazeb DPH, ale také ke snižování sociálních transferů v rámci přímé podpory rodin, jak bylo zmíněno podrobně v kapitole 3.1.7. – Analýze výdajů na přímou podporu rodin. Tabulka 23 – Vývoj sazeb DPH v České republice od roku 1993 Základní sazba Snížená sazba DPH DPH 1. 1. 1993 23 5 1. 1. 1995 22 5 1. 5. 2004 19 5 1. 1. 2008 19 9 1. 1. 2010 20 10 1. 1. 2012 20 14 1. 1. 2013 21 15 1. 1. 2015 21 15 / 10 Zdroj:http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works /rates/vat_rates_en.pdf dne 22. 4. 2015, vlastní zpracování
3.2.3 Společné zdanění manželů V České republice existovalo společné zdanění manželů od roku 2005 do roku 2007. Pro nárok na uplatnění společného zdanění manželů platila podmínka, že manželé musí společně vyživovat alespoň jedno nezaopatřené dítě. Cílem společného zdanění manželů bylo pomoci manželům s výrazně rozdílnými příjmy. Nejvhodnější byla alternativa, kdy jeden z manželů byl bez příjmů – např. staral se o domácnost. Pro manžely znamenalo společné zdanění možnost rozložit příjmy mezi oba manžely a docílit tak nižšího daňového základu, než pokud by byl vypočítáván pouze jednomu z nich. Podstatný smysl má zdanění manželů v případě, že je v daném státě používána klouzavě progresivní daň. Díky rozložení příjmů mezi oba manžely docházelo zpravidla k danění daňového základu dle nižší sazby daně vlivem dosažení nižších daňových pásem. 66
V případě lineární sazby daně z příjmů fyzických osob, která platí v ČR od roku 2008 je smysl společného zdanění nižší. Neznamená to však, že při lineární sazbě daně by nebylo společné zdanění manželů možné, resp. nepřinášelo by žádný efekt. Efekt by byl pozorovatelný v momentě, kdy by jeden z manželů využil pouze některé slevy na dani dle svého nároku a další by již nemohl využít vlivem dosažení maximálního daňového bonusu, který je stanoven pro rok 2015 ve výši 60 300Kč. Tj. druhý z manželů by uplatnit na daňovém základu ostatní slevy na dani, na které mají v rámci rodiny nárok. Tudíž maximální daňový bonus by mohl být až do dvojnásobku na jednu osobu tj. pro rodiny by činil 120 600Kč. Velký vliv by představoval pro rodiny s více dětmi, manželkou v domácnosti (vyživovanou manželkou) a platící školku pro dítě předškolního věku. O znovuzavedení společného zdanění manželů se mluvilo v rámci posledních voleb do poslanecké sněmovny, kdy KDU-ČSL měla tento bod ve svém volebním programu. V programu není přímo specifikovaná podoba společného zdanění manželů. Program KDUČSL představuje ve své koncepci jasnou snahu o zlepšení rodinné politiky a rodinného 82
prostředí pomocí více dostupných nástrojů.
3.3 Vývoj demografické struktury v ČR Od začátku 90. let lze sledovat, že se česká demografická struktura obyvatelstva přibližuje svou podobou stále více k demograficky vyspělým zemím západní Evropy. Změny 83
jsou hluboké a mají na společnost veliký dopad.
Nejvýznamnější změny, které můžeme
pozorovat jsou: snižování počtu narozených dětí, prodlužování střední délky života, nižší počty uzavřených manželství a více dětí narozených mimo něj. Dále je také patrné zvyšování věku vstupu do manželství a věku žen při porodu prvního dítěte. Dopady na ekonomiky jsou již pozorovatelné a v České republice si vyžádaly četné změny v legislativě. Problém vývoje demografické struktury je natolik závažný, že jej nelze řešit pouze jednoduchými opatřeními. Vyžaduje pečlivé sledování, posouzení a vymezení možných opatření pro zlepšení výhledu do budoucna. Lidé se v dnešní době stále častěji zaměřují na kariéru a seberealizaci, což má zásadní dopad na zakládání rodin.
82
83
KDU-ČSL. Obnovíme společné zdanění manželů a zvýšíme slevu na dani za dítě. www.volby.kdu.cz [online]. ©2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://volby.kdu.cz/volebni-program/rodice.aspx KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 392
67
3.3.1 Problémy spojené s demografickým vývojem Mezi jedny z hlavních demografických problémů můžeme řadit pokles plodnosti a podíl narozených dětí mimo manželství. Oba zmíněné problémy mají negativní vliv, jak již bylo výše zmíněno, na společnost a na ekonomiku. Pro společnost představují postupné stárnutí populace, změny její struktury a také nové sociální problémy. Pro ekonomiku znamenají vyšší zátěž v rámci výplaty sociálních dávek přímé podpory. Neúplné rodiny potřebují častěji pomoc od státu s financování svých nákladů, tudíž pro stát představují vyšší zátěž. Tabulka 24 - Vývoj plodnosti a / dětí narozených mimo manželství v letech 2005 - 2013 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Úhrnná plodnost
1,282
1,328
1,438
1,497
1,492
1,493
1,427
1,452
1,456
% dětí narozených mimo manželství
31,7
33,3
34,5
36,3
38,8
40,3
41,8
43,4
45,0
Zdroj: www.czso.cz Na tento problém navazuje problém druhý. Tím je často zmiňované stárnutí populace. Stárnutí populace představuje pro veřejné rozpočty zvyšování budoucích výdajů. Snaha tento problém řešit, dle mého názoru pouze „obejít“, je postupným zvyšováním hranice věku pro odchod do důchodu a přenést zodpovědnost v rámci systému důchodového zabezpečení ze státu na občany. Stárnutí populace znamená pro ekonomy, resp. pro státní rozpočet, vyšší výdaje spojené s výplatou starobních důchodů. Prodlužování střední délky života znamená, že sociální dávky budou v průměry vypláceny déle, tudíž při udržitelné výši výplaty starobního důchodu bude zapotřebí zajistit vyšší příjmy do rozpočtu. Tabulka 25 - Počty obyvatel dle věkových skupin v letech 2005 – 2013 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0-14 let
1501
1480
1477
1480
1494
1518
1541
1560
1577
15-64 let
7293
7325
7391
7431
7414
7379
7263
7188
7109
65 let a více
1456
1482
1513
1556
1599
1636
1701
1768
1826
Poznámka: údaje v tisících osob k 31.12., Zdroj: www.czso.cz
68
Důchodový účet vykazuje v posledních letech opakovaně saldo, a pokud se nesníží výplaty nebo naopak nezvýší příjmy, hrozí v dohledné době veliké problémy. Tabulka 26 - Rozdíl v příjmech a výdajích důchodového účtu České republiky Rok Výsledek 2003 -17,5 2004 10,6 2005 9 2006 2,2 2007 13,3 2008 6 2009 -30,5 2010 -29,3 2011 -39,5 2012 -49,4 2013 -49,7 Poznámka: údaje v miliardách Kč, Zdroj: www.czso.cz Dle mého názoru, je prodlužování hranice věku odchodu do důchodu pouze řešením částečným. Řeší daný problém pouze v oblasti snížení výdajů, nikoli z druhého konce, jak zvýšit příjmy. Podstatu tohoto problému vidím především ve snižující se úhrnné plodnosti, kterou jsem zmínil výše. Kladu si tudíž otázku, zdali není prioritou řešit především podporu rodin, zvýšení plodnosti, podporu instituce manželství, rodičovství a tím snížit dopady na změnu věkové struktury obyvatelstva. Zvyšující se střední délka života je kladným důsledkem zlepšujícího se životního stylu, zdravotnictví a dalších odvětví, která mají na délku života kladný vliv. Jelikož se jedná o jev pro společnost žádoucí, nemá smysl přemýšlet nad jeho omezením. Smysl tudíž vidím řešit problém z druhé strany, což je dle mého cesta, kterou bychom se měli vydat. Níže přikládám graf 9, který znázorňuje demografický vývoj za období více než posledních 90 let. I když se jedná již o delší období, než které běžně používám v této práci, přijde mi velmi zajímavé mít možnost nahlédnout, jak se vyvíjela demografická situace v naší zemi.
69
Graf 9 - Úhrnná plodnost a průměrný věk matek v letech 1920 - 2013 3.5
30
3.0
28
2.5 PLODNOST
32
VĚK
26
24
2.0
1.5
22
1.0
20
0.5
18
0.0 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Úhrnná plodnost
Průměrný věk matek
Průměrný věk při narození 1.dítěte
Zdroj: data a graf www.czso.cz Z grafu je patrný pokles úhrnné plodnosti s hospodářskou krizí v době První republiky. Demografickou emografickou situaci ovlivnila světová válka, kdy v roce 1946 byl zaznamenán nárůst úhrnné plodnosti až na úroveň 3,25 z původních ích 2,67 roku 1945. Důsledkem byl konec světové války a časové opoždění, které se u plodnosti projevuje v době minimálně 9 ti měsíců. Dále také můžeme pozorovat od roku 1990 patrný strmý pokles úhrnné plodnosti z 1,89 na nejnižší hodnotu 1,13, která byla roku 1999. Nyní je situace poměrně stabilní a zajímavý je dle mého fakt, že stávající hospodářská krize nezpůsobila strmý pokles úhrnné plodnosti, jak by se dalo na základě předchozích období dedukovat.
3.3.2 Budoucí očekávání demografického vývoje Budoucí očekávání můžeme zakládat dle dostupných dostupných dat a extrapolace časových řad. Smyslem této práce je najít pokud možno co nejlepší množinu řešení, která nám pomůže zajistit zlepšení sledovaných hodnot a podpoří prostředí pro rodinou politiku v České republice. Demografická projekce předpokládá prohloubení prohloubení problémů, kterým budeme muset 70
čelit. Stárnutí populace bude asi jednou z nejzávažnějších demografických otázek, které bude nutnější stále více řešit. Některé státy západní Evropy (například Německo, Francie či Británie) řeší problémy úbytku ekonomicky aktivního obyvatelstva tzv. populační mezeru imigračním přílivem. Projekce do buducnosti očekávají, že Česká republika bude mít v 50. 84
letech 21. století jednu z nejstarších populací v Europě.
V roce 1990 byl průměrný věk 85
občana České republiky 36,3, v roce 2000 38,8 a v roce 2013 41,5 roku.
Dle nejrůznějších prognóz můžeme očekávat mírný nárůst úhrnné plodnosti postupně až k hodnotám 1,7 do roku 2050. Tyto prognózy se shodují v rámci střední varianty dle Českého statistického úřadu, tak i dle studie Burcina a Kučery – Prognóza populačního 86
vývoje České republiky na období 2008 – 2070.
Migrační saldo by se také dle středních
odhadů mělo do roku 2050 zvýšit o 1/3 stávající úrovně a tudíž se očekává, že bude docházet k mírnému vykrytí populační mezery pomocí migrace z jiných států. Za nutné považuji zmínit fakt, že odhad budoucího vývoje migrace obyvatelstva je jednou z nejsložitějších prognostických úloh v rámci demografické predikce obyvatelstva. Migrační politika může být v průběhu let velmi různorodá v závislosti na více faktorech proměnná. Migrační politiku ovlivňuje aktuální ekonomická situace, vývoj na trhu práce v jednotlivých zemích a také zákonných podmínkách. Nutné je brát zřetel na fakt, že statické prognózy do budoucna lze předvídat na základě dostupných dat, která byla ovlivňována více vlivy v průběhu let. Každá prognóza má tedy v sobě jistou pravděpodobnost a neurčitost s ohledem na její naplnění. Například prognostika porodnosti je závislá na počtu žen narozených v budoucnu, jelikož to budou právě ony, které 87
budou budoucími matkami za 25 – 30 let.
Zapotřebí je tedy přistupovat k interpretaci
jednotlivých výsledků prognóz zodpovědně a přihlížet k jejich výpovědní hodnotě s určitou tolerancí k možné změně vývoje. Správnost prognózy lze vždy ověřit až po uplynutí určité doby, nikoli v době jejího vzniku. Přesněji se dá prognózovat například věková struktura obyvatelstva, ve které 84
85 86
87
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 396 Data převzata ze statistiky Českého statistického úřadu www.czso.cz ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf, strana 20
71
očekáváme v budoucích obdobích význačné změny. Počet dětí do 15 let by postupně mírně klesal nebo osciloval na úrovni 15% z celkového počtu obyvatelstva do období kolem roku 2050. Obyvatelstvo v produktivním věku by tvořilo cca 55-57% obyvatelstva. A podíl obyvatelstva v postproduktivním věku by mohl kolem roku 2050 dosáhnout úrovně 28-30%.
Graf 10 – Demografická predikce pro ČR do roku 2050 8000000 7000000 Počty obyvatel
6000000 5000000 4000000
2008
3000000
Predikce 2030 Predikce 2050
2000000 1000000 0 0-15
16-65 Věk obyvatelstva
66-120
Zdroj: data dle výzkumu Borise Burcina a Tomáše Kučery v rámci studie Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008 – 2070. Na základě výše uvedené demografické predikce v grafu 10 můžeme pozorovat mírný nárůst obyvatelstva v populaci 16-65 let a naopak nárůst počtu obyvatel ve věku nad 66 let, který bude v porovnání s rokem 2008 skoro dvojnásobný.
72
4 Návrh řešení rodinné politiky, návrh změn rodinné politiky Na základě získaných poznatků si dovoluji konstatovat, že rodinná politika je tvořena souborem mnoha prvků a působí na ni velké množství aspektů. Na rodinnou politiku nelze pohlížet pouze pohledem sociální politiky resp. v rámci finančních transferů. Nutné je vnímat rodinou politiku v širším slova smyslu, a to i z hlediska společnosti a zvyků, které jsou v dané zemi zažité. Podstatné je, pokud má mít rodinná politika státu žádoucí účinnost, aby došlo k propojení vnímání rodiny v rámci celé společnosti, ministerstev a ostatních organizací, a vedlo tak k vytvoření prorodinného klimatu ve společnosti. Kromě ministerstev a vlády je velmi důležité provádět rodinnou politiku i na úrovni jednotlivých regionů – tj. v rámci krajů a obcí. Místně příslušné odpovědné orgány mohou v určitých případech lépe alokovat umístění prostředků a vhodněji zhodnotit na základě 88
osobní znalosti danou situaci. Mohou se také zasadit o vytvoření nových míst a aktivit pro rodiny s dětmi, případně o účelné zkultivování a vylepšení stávajících veřejných prostor, ve kterých se mohou rodiny s dětmi pohybovat a trávit svůj čas. V případě mé práce je hlavním cílem přihlédnout k rodinné politice v evropských zemích a navrhnout způsoby podpory rodinné politiky v České republice prostřednictvím veřejných rozpočtů. Za podstatné považuji zmínit, že v rámci daných doporučení se jedná převážně o můj subjektivní názor, který považuji za opodstatněný na základě poznatků, které jsem v této práci a během studia získal. Uvědomuji si, že provedení navrhnutých opatření vyžaduje hlubší analýzu a diskusi, při které by vyjádřili své názory odborníci, široká veřejnost a politická moc dle jejího aktuálního složení. Vzhledem k tomu že se jedná o závěrečnou část práce, která v sobě obsahuje i naplnění hlavního cíle, bude struktura práce členěna tak, aby odpovídala přibližné struktuře předchozích kapitol, za účelem zachování přehlednosti a systematičnosti.
4.1 Přímá podpora rodin Finanční pomoc rodinám prostřednictvím přímé podpory rodin je oblastí, která má
88
KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 392
73
zásadní vliv na vývoj rodinné politiky a vytvoření prorodinného klimatu ve společnosti. V předešlých částech mé práce jsem analyzoval rodinnou politiku a dávky přímé podpory v obecné rovině, ve vybraných evropských zemích a v České republice. Na základě nashromážděných poznatků si dovolím předložit doporučení pro rodinou politiku v ČR, která by mohla znamenat příznivý posun pro celou společnost i pro stát. Budu přihlížet k minulé a stávající situaci rodinných dávek v České republice a analyzovaným systémům rodinných politik v zahraničí. Navrhnu vhodnou úpravu stávajících dávek a též i vytvořím návrh na dávky nové. V rámci přímé podpory rodin byly výdaje České republiky v roce 2012 pouze 1,1% podílu HDP, což je polovina průměru v rámci 28 zemí EU, kde přímá podpora rodin představuje 2,2% vůči HDP. Doporučil bych tedy směrovat rodinnou politiku v rámci ČR k postupnému navyšování tohoto podílu. Na příkladu Švýcarska můžeme pozorovat, že podíl výdajů na rodinou podporu postupně roste a s tím koresponduje i vývoj úhrnné plodnosti. Ten samý trend vykazují i ostatní tři porovnané země až na drobné odchylky, například Slovensko v roce 2012.
4.1.1 Úprava stávajících sociálních dávek Nutnost úpravy vidím především v rámci dvou dávek, přídavku na děti a porodného, ve výši koeficientu pro nárok na čerpání. Tyto dvě dávky v současné době podléhají testování příjmu rodiny. V případě přídavku na děti nesmí rozhodný příjem překročit 2,4 násobek životního minima rodiny a v rámci porodného je koeficient stanoven na 2,7 násobek životního minima rodiny. Výše těchto koeficientů je nastavena tak, že vylučuje většinu rodin z nároku na čerpání výše jmenovaných dávek. Pozornost je tedy věnována pouze nízkopříjmovým rodinám, zatímco středně příjmové rodiny jsou v tomto případě zcela opomíjeny. V rámci Evropy se můžeme setkat s příklady jednotlivých zemí, ve kterých je přídavek na děti zcela zásadní dávkou, na kterou má nárok většina rodin, nebo jejich převážná část. Například ve Francii jsou přídavky na děti považovány za jednu z nejdůležitějších dávek sociální podpory rodin, která zakládá na faktu, že všechny děti by měly mít srovnatelnou minimální životní úroveň, a to bez rozdílu. O tom, co je považováno za minimální životní úroveň rozhoduje i vnímání sociální solidarity. V České republice je v rámci porodného a přídavků na děti omezena sociální solidarita jen na nejchudší rodiny, což je způsobeno vlivem fiskálních restrikcí především od roku 2008. Výdaje na rodinnou politiku poklesly vůči podílu HDP z 1,4% (r. 2008) na 1,1% (r. 2013). Výše výplaty přídavků na děti se od roku 2008 o 74
polovinu zmenšila. Výše výplaty porodného poklesla ve stejném období skoro 10 krát. Stávající události mají odůvodnění ve finanční krizi a úsporných opatřeních vlády. Dle tabulek v příloze 2 lze pozorovat, jak ovlivnila hospodářská krize výdaje na rodinné politiky ve vybraných evropských zemích. Naprostá většina sledovaných zemí udržela nebo mírně navýšila podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP. Jen výjimky jako například Česká republika, Lotyšsko a Litva zaznamenaly pokles podílu těchto dávek v letech 2008-2012. Dle ekonomických teorií by kroky vlád měly být proti cyklické, tj. mělo by docházet k zmírňování cykličnosti a stabilizaci ekonomiky. V době hospodářské krize považuji tedy za správné a účelné podpořit ekonomiku vhodnou fiskální expanzí, například vyšší přímou podporou rodin, které na jejím základě budou i více spotřebovávat. Snahy podpořit spotřebu za účelem růstu HDP byly viditelné v monetární politice, která vlivem ČNB působila na úrokové sazby. I přes nízké úrokové míry se nepodařilo zásadním způsobem donutit občany více spotřebovávat, což vedlo postupně po vyloučení ostatních dvou složek, které tvoří hrubý domácí produkt ke kursové intervenci ČNB. Vzhledem k tomu, že vývoj podílu dávek pro rodinu a děti v % HDP vykazuje v ČR od roku 2008 záporný růst, považuji za zásadní s ohledem na ostatní Evropské státy tuto problematiku řešit. I přestože v ČR došlo ke zvýšení hranice pro nárok na čerpání porodného k 1. 1. 2015 z koeficientu 2,4 na 2,7, nepovažuji toto za dostačující krok. Přihlédneme-li k mediánu mezd v České republice dle dat dostupných z ČSÚ, zjistíme, že medián mezd byl ve 4. čtvrtletí roku 2014 ve výši 22 847 Kč hrubého, tj. po zaplacení povinného pojistného a daně z příjmu u fyzických osob je čistý medián mezd přibližně 17 856 Kč. V případě, že částku vynásobíme 2 členy úplné domácnosti, zjistíme, že takováto domácnost by neměla nárok na výše zmíněné dávky. V tomto ohledu má nastavení těchto dávek pro středně příjmové rodiny demotivující charakter. Pokud bychom pohlédli na příjmy jednotlivců v rámci kvantilového rozpětí, které by pojalo 80% všech zaměstnanců, pohybovaly by se 89
mzdy v intervalu od 10 684 Kč do 44 223 Kč.
Dle stávající legislativy pro nárok na
přídavek na děti v rodině dvou dospělých osob s dětmi ve věku 8 a 16 let nesmí překročit součet jejich čistého příjmu částku 25 344 Kč, což znamená 12 677 Kč na každého z rodičů. Doporučil bych také navýšit výši přídavku na děti, který se pohybuje v závislosti na věku dítěte v rozmezí 500 Kč až 700 Kč za měsíc. Dle porovnání rodinných politik evropských států mohu konstatovat, že měsíční přídavek na děti sehrává zpravidla
89
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2014. www.czso.cz [online]. ©2015 [cit. 201503-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2014-truea9fbwn
75
významnější roli než je tomu v České republice. Státy se prostřednictvím této dávky snaží pomoci rodinám v případě výchovy dětí a jejich vzdělávání. Navýšení této dávky by znamenalo pomoc i pro neúplné rodiny, ve kterých rodič samoživitel je odkázán z velké části na svůj disponibilní příjem ze zaměstnání či podnikání. Navýšení přídavku pro děti bych navrhoval přibližně na 1,5 až 2 násobek stávající výše. Ve Francii existuje příspěvek na podporu rodiny, který je vyplácen neúplným rodinám s minimálně jedním dítětem ve výši 95,99 € měsíčně. Tato dávka do jisté míry nahrazuje část chybějícího příjmu druhého rodiče v domácnosti. Tudíž pokud bychom nechtěli zavádět novou sociální dávku pro neúplné rodiny, bylo by vhodné navýšit koeficient pro nárok na výplatu přídavku na děti na takovou hodnotu, při které bychom se blížili dosažení mediánu čisté mzdy jedné dospělé osoby. Při součtu částek životního minima rodiny 3410 Kč (jednotlivec) + 1740 Kč (nezaopatřené dítě do 6 let) = 5150 Kč. Vynásobíme-li tuto částku stávajícím koeficientem 2,4, zjistíme, že v případě matky samoživitelky by nesměl přesáhnout její čistý příjem výši 12 360Kč pro nárok na čerpání přídavku na děti. Proto bych doporučoval koeficient navýšit na hodnotu minimálně 3,5. V tomto případě by byl rozhodný čistý příjem pro získání přídavku pro děti 18 025Kč, což splňuje podmínku výše stanovenou, aby nárok na tuto dávku měla osoba s platem na úrovni čistého mediánu mezd tj. 17 856 Kč. Dle mého názoru je podstatné, aby se rodinná politika státu vyvarovala znevýhodňování středně příjmových rodin a brala také ohled na neúplné rodiny. V tabulce 27 navrhuji úpravu přídavku na děti a porodného v porovnání se stávajícím stavem. V potaz beru i minulý vývoj zmíněných dávek v rámci České republiky, jejich nastavení ve vybraných evropských zemích a výše použitou argumentaci zohledňující i středně příjmové rodiny a případně rodiny neúplné resp. rodiče samoživitele. Tabulka 27 – Navrhované úpravy v rámci přímé podpory rodin Přídavky na děti Rozhodný příjem Výše dávky
Porodné
Stávající stav
Návrh na úpravu
Stávající stav
Návrh na úpravu
2,4 násobek životního minima rodiny
3,5 násobek životního minima rodiny
2,7 násobek životního minima rodiny
3,5 násobek životního minima rodiny
Dítě do 6 let 500Kč
Dítě do 6 let 1000Kč
Dítě od 6 do 15 let 610Kč
Dítě od 6 do 15 let 1200Kč
Na první živě narozené dítě 13 000 Kč
Na první živě narozené dítě 20 000 Kč
Na druhé živě narozené dítě
Na druhé a další živě narozené
76
Dítě od 15 do 26 let 700Kč
Dítě od 15 do 26 let 1400Kč
10 000 Kč
dítě 15 000Kč (nárok platí i pro vícečetné porody)
Rozhodný příjem rodiny 1 dospělý + 1 dítě 3 roky
12 360Kč čistého příjmu
18 025Kč čistého příjmu
13 905Kč čistého příjmu
18 025Kč čistého příjmu
Rozhodný příjem rodiny 2 dospělí + 1 dítě 4 roky
9 252Kč čistého příjmu na každého z rodičů
13 492,50Kč čistého příjmu na každého z rodičů
10 408,50Kč čistého příjmu na každého z rodičů
13 492,50Kč čistého příjmu na každého z rodičů
Celkem 26 985Kč
Celkem 20 817Kč
Celkem 26 985Kč
12 677Kč čistého příjmu na každého z rodičů
18 480Kč čistého příjmu na každého z rodičů
14 256Kč čistého příjmu na každého z rodičů
18 480Kč čistého příjmu na každého z rodičů
Celkem 25 344Kč
Celkem 36 960Kč
Celkem 28 512Kč
Celkem 36 960Kč
Rozhodný příjem rodiny 2 dospělí + 2 děti (8 a 16 let)
Celkem 18 504Kč
Zdroj: vlastní zpracování návrhu Z tabulky 27 je patrné, že v rámci návrhu na úpravu by mělo dojít k zvýšení koeficientů z hodnot 2,4 pro přídavky na děti a 2,7 pro porodné, na jednotnou výši 3,5 násobku životního minima rodiny. Došlo by tak k rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na získání výše zmíněných dávek. Tyto dávky by měly pomáhat utvářet prorodinné klima ve společnosti, a tudíž by měly být vypláceny širší skupině osob, než je tomu doposud. V současné situaci jsou vyloučeny středně příjmové rodiny z nároku na výše zmíněné dávky, a sociální solidarita je v tomto ohledu pouze vůči těm rodinám, které vykazují nejmenší příjmy. Navýšení částek vybraných dávek proběhlo s ohledem na jejich úpravu ve vybraných evropských zemích a také s ohledem na podíl výše výdajů na podporu rodin vůči HDP. V rámci tohoto ukazatele je Česká republika jednou z nejhorších v rámci zemí EU (v roce 2012 podíl 1,1% HDP, průměr EU 2,2% HDP). Navýšení dávek v mém návrhu je maximálně o 100% aktuální částky. Bylo by možné uvažovat i o druhé alternativě, na základě které by byla zavedena pásma upravující výši čerpání dané dávky dle příjmů rodin. To by mělo za účel úsporu na celkové výplatě dávek a zároveň by nedocházelo k úplnému vyloučení rodin, jejichž příjem by přesáhl výše stanovený koeficient. Více o této alternativě v tabulce 28. 77
78
Tabulka 28 – Alternativní úprava vybraných dávek přímé podpory rodin Přídavky na děti - návrh Dítě do 6 let 1000Kč
Standardní výše dávky
Dítě od 6 do 15 let 1200Kč
do 2,4 násobku životního minima rodiny 100% dávky
Na druhé a další živě narozené dítě 15 000Kč (nárok platí i pro vícečetné porody) do 2,4 násobku životního minima rodiny 100% dávky
do 3,0 násobku životního minima rodiny 75% dávky
do 3,0 násobku životního minima rodiny 75% dávky
do 3,5 násobku životního minima rodiny 50% dávky
do 3,5 násobku životního minima rodiny 50% dávky
nad 3,5 násobek životního minima rodiny 25% dávky
nad 3,5 násobek životního minima rodiny 25% dávky
Dítě od 15 do 26 let 1400Kč Rozhodný příjem rodiny
Porodné - návrh Na první živě narozené dítě 20 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování návrhu V rámci alternativní úpravy bych navrhoval vyplácet alespoň 25% standardní výše dávky pro rodiny, jejichž čistý příjem překročí 3,5 násobek životního minima rodiny. Hlavním důvodem je, aby nedocházelo k úplnému vyloučení z nároku na dávku, při překročení stanovené hranice v řádu jednotek důchodu. Rodina s nižším příjmem po následném započítání dávky by měla příjem vyšší než rodina, která nárok na dávku již neměla. S přihlédnutím k sociální spravedlnosti mi přijde tato možnost jako nejrozumnější alternativa, která by měla být i politicky korektní. Z tohoto ohledu přemýšlím o alternativě, která by neznamenala pro rodiny s vyšším důchodem automaticky ztrátu nároku na výplatu dávky, neboli docházelo by k obdobné redukci dávky jako v případě výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Pokud bychom řešili otázku zneužívání dávek, bylo by možné promyslet alternativní dodatek, který by upravoval nárok na jejich čerpání maximálně pro 3 nezaopatřené děti. Jestliže se rodina rozhodne zodpovědně vychovávat 4 a více dětí, musí dle mého názoru mít dostatečné a stabilní příjmy v potřebné výši k zabezpečení všech rodinných potřeb a také přiměřené úspory pro případ nutnosti jejich použití.
4.1.2 Návrh na zavedení nových dávek V rámci možnosti zavést nové dávky bychom se mohli inspirovat výše zmíněnou problematikou neúplných rodin a sociální pomoci pro ně určené ve vzoru Francie. Na základě statistických dat přibývá procento dětí narozených mimo manželství, v roce 2013 se 79
tak narodilo 45% dětí. Je tudíž pozorovatelné, že se tento stav zhoršuje v mnoha ohledech finanční situaci rodičů samoživitelů. Každé dítě by mělo mít však zajištěny základní podmínky pro svůj vývoj a své potřeby. Z mého pohledu se jedná o oblast, kterou bude zapotřebí primárně řešit v rámci stávající rodinné politiky v dohledné době. Jelikož ve Francii, jakožto ve státě sociálně zaměřeném, je podobný pohled na danou problematiku, existuje výše zmíněná dávka pro neúplné rodiny – příspěvek na podporu rodiny, který pomáhá neúplným rodinám z části nahradit příjmy do rodinného rozpočtu druhé výdělečně činné osoby. Výše tohoto příspěvku je 95,99 € na každé dítě. Ve Švédsku je existence speciální dávky výživné na dítě nepřítomného rodiče, které je z části kryto státem a z druhé části nepřítomným rodičem. Relativně obdobně řeší problematiku neúplné rodiny i Norsko, kde stát garantuje výplatu výživného v případě, že povinný rodič neplní v řádné výši a lhůtě. Výživné je zaplaceno neúplné rodině a stát si jej poté nárokuje od nepřítomného rodiče. Z pohledu rodinné politiky se mi jeví tato varianta jako velmi příznivá a žádoucí. Jak již bylo zmíněno, neúplné rodiny mají zpravidla nižší disponibilní příjmy, a tudíž jsou jejich rozpočty více odkázány na sociální pomoc a též i stanovené výživné. V případě, že povinná osoba řádně neplní, dostává se rodina do nepříjemné situace. Nejhorší alternativou jsou momenty, kdy si rodič samoživitel nemůže dovolit na základě chybějících prostředků, které měl druhý z rodičů včas poskytnout, zaplatit základní potřeby, například obědy ve školních jídelnách. I když se může zdát tato zmínka poněkud irelevantní, začala se této problematice věnovat nevládní organizace Women for Women, o.p.s., která pomocí portálu obedyprodeti.cz shromažďuje příspěvky od soukromých osob, firem a také sponzorů (spolupracuje i s Ministerstvem práce a sociální věcí). Dle mého názoru se jedná o důkaz nutnosti existence nevládních organizací v rámci rodinné politiky a také důkazem jistého selhání státu v rámci některých oblastí rodinné a sociální politiky. Bylo by tedy více než žádoucí zvážit znovuzavedení příspěvku na školní pomůcky a také příspěvku na školní stravování dětí minimálně po dobu docházky dětí na základní či střední škole. Příspěvek na školní pomůcky existoval v České republice od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2007, poté byl zrušen. Jeho výše byla 1000 Kč pro každé dítě v souvislosti s úspěšným zápisem dítěte k povinné školní docházce. Příspěvek byl poskytován na každé dítě pouze jednorázově a nepodléhal testování příjmů. 90
90
Pokud přihlédnu znovu k francouzskému
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Příspěvek na školní pomůcky. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pomucky
80
modelu, ve kterém je existence příspěvku na začátku školního roku ve výši 362,63 € 395,90 €, jenž je poskytován v závislosti na věku dítěte a výše příjmu rodiny, zdá se mi více než vhodné vytvořit obdobný příspěvek v ČR. Jeho výše by měla být určována na základě statistického souboru dat získaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy o průměrné ceně učebních pomůcek na základě navštěvovaného ročníku školy. Výši příspěvku na školní pomůcky bych navrhoval ve fixní výši a nárok na výplatu této dávky by podléhal testování příjmu rodiny podobně jako u nároku na přídavky na děti s navrhovaným vyšším koeficientem alespoň 4 násobku životního minima rodiny. Nový příspěvek na školní obědy by byl určen pro rodiny pohybující se na stanovené hranici chudoby – 116 196 Kč (rozhodný roční příjem na osobu v roce 2013) resp. příjem 9 91
683 Kč měsíčně. Počet osob v České republice ohrožených chudobou je přibližně 872 tisíc. I přesto, že má toto číslo klesající charakter a dotýká se převážně lidí pobírajících starobní důchody, je zřejmé že vytváří nepříznivé externality ve společnosti, které by měl stát řešit. Příspěvek na školní obědy by mohl být proplácen přímo na účet školních jídelen, čímž by se předešlo spekulacím o možném zneužívání této dávky a bylo by též zaručeno, že se dávka dostane na místo svého určení. Tabulka 29 – Návrh na zavedení nových rodinných dávek Přídavek pro neúplné rodiny Rozhodný příjem Výše dávky
4 násobek životního minima rodiny 1000Kč
Příspěvek na začátku školního roku 4 násobek životního minima rodiny 1000Kč – vypláceno vždy v září na každé vyživované dítě, které se vzdělává na základní či střední škole
Příspěvek na školní obědy 2 násobek životního minima rodiny Dle skutečné ceny obědů – vypláceno na účet školního stravovacího zařízení
Zdroj: vlastní zpracování návrhu V tabulce 29 jsem vytvořil návrh na zavedení nových dávek v rámci přímé podpory rodin. Jejich cílem je podpořit rodiny v rámci více aspektů a posílit tak systém rodinných dávek, aby byl komplexnější a uměl pomoci rodinám i ve specifičtějších případech, které mohou nastat. S ohledem k výše zmíněné statistické hodnotě, že 45% dětí se narodilo do neúplné 91
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Česko patří mezi země s nejnižší mírou chudoby. www.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/17826
81
rodiny je zapotřebí reflektovat tuto situaci a vytvořit nový nástroj na podporu neúplných rodin – přídavek pro neúplné rodiny. Vzorem pro tuto dávku je Francie a Švédsko, které podporují neúplné rodiny a snaží se jim pomoci doplnit část chybějícího příjmu druhé dospělé osoby v rodině. Příspěvek na školní pomůcky již v ČR dříve existoval a zastávám názor, že vytvoření jeho obdoby je více než žádoucí. Jeho dřívější podoba předurčovala výplatu příspěvku na školní pomůcky pouze pro děti nastupující do prvních tříd základních škol. Můj návrh počítá s nárokem na výplatu příspěvku po každý rok v případě, že dítě se vzdělává na základní či střední škole a rozhodný příjem rodiny nepřekročí čtyř násobek výše životního minima rodiny. Příspěvek záměrně pojmenovávám „Příspěvek na začátku školního roku“, jelikož jeho smyslem není pouze poskytnout rodinám peníze na zakoupení školních pomůcek, ale též pomoci rodinám zaplatit z příspěvku volnočasové aktivity pro děti, které pomáhají dětem v jejich dalším rozvoji. Poslední navrhovanou novou dávkou je příspěvek na školní obědy, který by měl být zaveden pouze pro rodiny pohybující se svými příjmy poblíž hranice chudoby. Jeho výplata by směřovala přímo do školních jídelen dle skutečných cen obědů pro dítě. Tabulka 30 zobrazuje alternativní úpravu návrhu na nové dávky, která počítá stejně jako tabulka 28 s vytvořením pásem pro určení výše konkrétní dávky. Vytvořená pásma fungují na principu solidarity a snaží se zohlednit nárok všech skupin obyvatelstva na dávku s ohledem na jejich disponibilní důchody. Tabulka 30 - Alternativní úprava návrhu na zavedení nových rodinných dávek
Standardní výše dávky
Rozhodný příjem
Přídavek pro neúplné rodiny 1000Kč
do 3 násobku životního minima rodiny 100% dávky
Příspěvek na začátku školního roku 1000Kč – vypláceno vždy v září na každé vyživované dítě, které se vzdělává na základní či střední škole do 3 násobku životního minima rodiny 100% dávky
do 4 násobku životního minima rodiny 75% dávky
do 4 násobku životního minima rodiny 75% dávky
nad 4 násobek životního minima rodiny 50% dávky
nad 4 násobek životního minima rodiny 50% dávky
Zdroj: vlastní zpracování návrhu 82
Příspěvek na školní obědy Dle skutečné ceny obědů – vypláceno na účet školního stravovacího zařízení
2 násobek životního minima rodiny
V rámci přímé podpory rodin shledávám stávající návrhy a úpravy jako dostatečné. Věřím, že jejich zavedení by bylo možné a přineslo by výrazné zlepšení stávajícího stavu rodinné politiky. Všechny sociální dávky mohou být předmětem diskusí, které mohou potvrzovat nebo naopak vyvracet jejich smysluplnost a efektivnost. Na základě výpočtů korelačních koeficientů v druhé části práce se podařilo prokázat, že v rámci vybraných 31 zemí Evropy existuje kladná pořadová závislost mezi podílem rodinných dávek v % HDP a úhrnnou plodností. Zvýšení podílu rodinných dávek vůči HDP je tudíž žádoucí a mělo by být postupně prováděno například na vzoru Švýcarska, kde je patrný trend v rámci růstu výdajů rodinných dávek přepočtených na obyvatele ve speciální jednotce PPS a s ním i postupný nárůst úhrnné plodnosti.
4.2 Nepřímá podpora rodin S ohledem na nepřímou podporu rodin se zaměřím na návrh úpravy snížených sazeb DPH a společné zdanění manželů. Stávající nastavení slev na dani je dle mého názoru dostačující a nevidím v něm nutnost zavádět změny.
Snížené sazby DPH V rámci nepřímé podpory rodin bych navrhoval přesunout základní potraviny, dětské oblečení, dětské sedačky do auta, dětské hračky, vstupy na kulturní a zábavní akce (divadla, kina, zábavní parky aj.) do nejnižší snížené sazby DPH tj. 10%. V některých zemích EU platí snížené sazby na potraviny ještě nižší například Španělsko a Itálie mají na potraviny sazby 92
4% a 10%, Lucembursko 3%, Nizozemsko 6%, Rakousko 10% nebo Slovinsko 9,5%.
V tomto ohledu přihlédneme-li, že nejnižší sazba – 10% se v ČR vztahuje v rámci potravin pouze na nenahraditelnou dětskou výživu, vidím zde prostor pro změny. Zajímavostí je Spojené království, ve kterém platí 0% sazba na většinu potravin, dětské oblečení a dětskou obuv. Na dětské oblečení a obuv se vztahuje také snížená sazba 3% v Lucembursku. V Polsku je snížená sazba na dětskou obuv 8% a platí i na ovocné džusy. Ovocné džusy zvýhodňují i další státy např. Belgie se sazbou 6% nebo Francie 5,5% DPH. 92
EUROPEAN COMMISSION. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.pd f
83
Odůvodnění pro přesun i ostatních výše zmíněných druhů zboží a služeb do snížené 10% sazby DPH přináší již zmíněné poznání, že rodinná politika nesouvisí pouze se sociálními transfery, ale také se odvíjí od ostatních faktorů, kterými mohou být levnější služby a zboží, které jsou rodinami často nakupovány. V tomto ohledu stát nezatěžuje konečného spotřebitele v takové míře a ponechává mu více prostředků na zakoupení dalších statků a služeb. Tabulka 31 – Návrhy na úpravu sazeb DPH Stávající sazba DPH 15% 21% 15% 21% 15%
Navrhovaná úprava 10% 10% 10% 10% 10%
Základní potraviny Dětské oblečení a obuv Dětské sedačky do auta Dětské hračky Vstupy na kulturní a zábavní akce Zdroj: vlastní zpracování návrhu
Se sníženými sazbami DPH vznikají mnohé diskuse. Často je zmiňováno, že v případě snížení sazby DPH na určité zboží se jeho cena přiměřeně nemění a snížení sazby DPH tak spíše přispívá prodejcům k vyšším ziskům. Dalším argumentem proti více variantám snížených sazeb DPH je i zvýšení administrativy a nákladů s ní spojenou na straně podnikatelských subjektů i státu. Některé evropské státy mají tři až čtyři sazby daně z přidané hodnoty a i přesto jejich systém funguje a „nekolabuje“ vlivem neefektivnosti a zvýšených administrativních nákladů. V případě, že by se podařilo snížit v budoucnosti 10% sazbu DPH na nižší, blížící se povoleným 5%, byl by dopad na ceny vybraného zboží mnohem výraznější. Tento nástroj nepřímé podpory rodin by byl v tomto ohledu více efektivní. Každý nástroj rodinné politiky nese s sebou náklady na jeho provádění, včetně případu snížených sazeb DPH. Pokud ale přináší stanovené efekty a splňuje cíl, který se od něj očekává, je zcela v pořádku jeho použití. Snížením sazeb DPH na základní potraviny, dětské oblečení, obuv, sedačky do auta a případně i hračky by stát pomohl nejvíce právě rodinám. Pokud je v zájmu státu podpořit rodiny i dalšími způsoby než jsou sociální transfery, jedná se v tomto ohledu o velmi vhodnou variantu.
Společné zdanění manželů Společné zdanění manželů je otázkou poměrně aktuální a důležitou pro rodinnou politiku. Hlavním smyslem společného zdanění manželů je rozložit daňový základ mezi oba 84
rodiče a pomoci tak snížit celkovou daňovou zátěž rodině. Rozdělení daňového základu na 2 osoby má přínos především, pokud je v dané zemi používána klouzavá progresivní daň z příjmu fyzických osob. V České republice je od roku 2008 sazba daně lineární – ve výši 15%. Z tohoto důvodu je význam společného zdanění manželů nižší, avšak stále lze v rámci jeho výpočtu uplatnit například slevy na dani u druhého rodiče v případě, že jeden z nich již dosáhl výše maximálního daňového bonusu 60 300Kč. O zavedení společného zdanění manželů, jak jsem již zmínil v třetí kapitole v rámci nepřímé podpory rodin, uvažuje KDU-ČSL, která jej má obsažené ve svém předvolebním daňovém programu. Jeho přesná podoba zatím není zveřejněna, nicméně bude otázkou dle koaliční dohody, zdali se podaří provést jeho znovuzavedení. Vizí této politické strany je především nezvyšovat přímou podporu rodin, ale naopak ponechat pracujícím rodičům a jejich rodinám více prostředků, které si vydělají. Opírají se o větu: „Dítě nesmí být sociální 93
problém“.
V rámci shrnutí nepřímé podpory rodin je též velmi diskutabilní, které kroky pomohou rodinám s dětmi ve zlepšení jejich finanční situace a zasadí se tak o vytvoření lepšího prostředí pro pracující rodiče případně i rodiče samoživitele. Nepřímá podpora rodin vychází z podstaty, že ponechává pracujícím rodinám více disponibilních prostředků. Ovšem jak upozornil profesor Mlčoch, nepřímá podpora je smysluplná pouze v případě, že rodina má dostatečné disponibilní prostředky. Jiným slovy orientovat podporu rodin z větší části na nepřímou podporu, by mohlo vést k nežádoucímu vyloučení nízkopříjmových rodin a zhoršení jejich finanční situace.
4.3 Zavedení informačního systému pro rodiny V rámci návaznosti na přímou a nepřímou podporu rodin bych navrhoval zavedení nového informačního systému pro rodiny, který by přehledně kvalifikoval nároky rodin na čerpání dávek přímé podpory a umožňoval by také jejich komplexní výpočet. V rámci nepřímé podpory by informační systém nabízel též přehledné informace a také by dovedl spočítat možné slevy na dani pro každého poplatníka. V případě zavedení společného zdanění manželů by systém uměl pracovat i s ním. Vedle této hlavní činnosti bych shledával smysl tohoto portálu i v rámci
93
KDU-ČSL. Volební program KDU-ČSL 2013-2017. www.volby.kdu.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://volby.kdu.cz/getmedia/0bb4631e-0fb2-478e-9d17-eaa3ffd840df/KDU-CSL---Volebniprogram-2013-2017.pdf.aspx
85
informativního charakteru v rámci zákonné úpravy rodinných záležitostí. Portál by pomáhal zodpovědět rodičům nejčastěji pokládané otázky, se kterými se obracejí na příslušné úřady a usnadňoval by tak činnost nejen úřadům, ale především by sloužil jako poradce pro občany. V České republice zastává tuto funkci částečně portál Ministerstva práce a sociálních věcí, ze kterého jsem čerpal údaje o přímé podpoře rodin. Portál je pravidelně aktualizován a ve spodní části příspěvků je vždy datum jejich aktualizace. Dále sehrávají roli informativních portálů veřejnoprávní stránky, které se k této problematice pravidelně vyjadřují. Úroveň informací je vcelku kvalitní, ale není zde garantována správnost a aktuálnost údajů. Kalkulačky dávek jsou pouze orientačního charakteru a často nezahrnují všechny faktory nutné pro přesnější výpočet. Uveřejnění nového a jednotného informačního systému pro rodiny by přineslo nejen lepší přehlednost a zkvalitnění dostupnosti důležitých informací, ale také by pomohlo rodinám zjistit, na které dávky mají nárok a případně v jaké výši. Dovedu si zcela představit, co vše by bylo zapotřebí na takovýto portál zahrnout a jaká by byla programátorská náročnost jeho vytvoření. Finanční náklady by nijak výrazně nezatížily rozpočet ministerstva. Cílem tohoto projektu by bylo získání ověřených a přesných informací o nárocích na výplatu sociálních dávek, případně uplatnění slev na dani. Výsledky získané z podrobné „kalkulačky“ by byly směrodatné k uplatnění nároku na získání dávky či slevy na dani. O příslušné dávky v jejich přesné výši by se poté žádalo na základě online formulářů na příslušných úřadech. Došlo by tedy k zefektivnění toků informací v rámci rodinné politiky.
4.4 Slučitelnost pracovního a rodinného života Další související oblastí s podporou rodin je otázka slučitelnosti pracovního a rodinného života. Stále více je v dnešní uspěchané společnosti věnován důraz profesnímu životu, kariéře a kariérnímu růstu. Upřednostňování pracovního života před rodinným, se negativně projevuje na demografické situaci, která se pak přeneseně odráží i na ekonomice státu. V rámci České republiky je pozorovatelná snaha postupně přibližovat pracovní prostředí novým trendům, kterými jsou například práce na částečné nebo zkrácené úvazky nebo pružná pracovní doba. V západní Evropě je patrná pozitivní souvislost mezi podílem
86
94
žen pracujících na zkrácený úvazek a počtem dětí.
Pružné pracovní doby umožňují lepší
rozvržení času rodičů, resp. přizpůsobení doby příchodu a odchodu ze zaměstnání vzhledem k jejich rodinným povinnostem. Tradičně se můžeme také setkávat s určitou diskriminací žen v rámci pracovního prostředí. Diskriminujícím aktem může být pracovní pohovor, který obsahuje dotaz, i když nezákonný, zdali má žena děti nebo je plánuje v dohledné době mít. Je zcela zřejmé, že touto otázkou se zaměstnavatel snaží zjistit, jestli žena musí pečovat o dítě v případě jeho nemoci, nebo zdali bude muset za ni hledat v dohledné době náhradu spojenou s nástupem ženy na mateřskou a rodičovskou dovolenou. V moderní společnosti můžeme pozorovat i nový trend, že o dítě pečuje doma otec dítěte a žena se věnuje pracovnímu zaměření. Zapojení otců do péče o dítě vyplívá z komplementarity rolí v rámci rodiny, a dochází tak k posílení otcovského vztahu k dětem a zlepšení stability rodinného prostředí. Dalším efektem je snižování diskriminačního postavení žen na trhu práce v ohledu přijímání nových zaměstnanců a také při kariérním růstu stávajících zaměstnanců.
95
Další významnou roli v oblasti rodinné politiky může hrát též i míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech, případně dle pracovních odvětví. Většina partnerů, kteří mají v tomto směru obavy, nebude uvažovat o založení rodiny. Neméně podstatnou je i obava pracovního uplatnění po rodičovské dovolené. Pro zaměstnavatele může být takový zaměstnanec osobou, která vyšla z pracovního procesu a odvykla si vykonávat soustavnou pracovní činnost. Případně již mohl zaměstnavatel obsadit místo jinou osobou. Též mohlo dojít k zásadním změnám v případě dynamického odvětví, které se rychle vyvíjí a posouvá vpřed. Z tohoto důvodu dávají zaměstnavatelé častěji přednost osobě, která se věnuje pracovní činnosti v plném rozsahu a nehrozí tak problémy se začleněním zaměstnance do jejich pracovního prostředí. Neméně důležitá je v rámci slučitelnosti pracovního a rodinného života podpora služeb pečujících o děti. Například předškolní zařízení, ve kterých mohou být děti různého 96
věku.
94
95
96
Ta byla v posledních letech v České republice často diskutována a též i ze strany
MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3., strana 24 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 390 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer
87
Evropské unie vytýkána. Konkrétní výtky byly adresovány na snížení počtu jeslí vůči západní Evropě a tudíž nemožnost se vrátit do pracovního procesu dříve, než mohlo jít dítě to školky. Mateřské školky se stávaly terčem častých diskuzí a debat, jelikož jejich počet byl vlivem úbytku dětí omezen. Rodiče často stáli před problémem, kde a jak sehnat vhodnou školku pro své děti. To podpořilo místy černou a nelegální ekonomiku, o které se však příliš nemluví. Na jedno místo v mateřské školce je někdy i několikanásobný převis žadatelů. Upřednostňovány jsou starší děti a zkoumány jsou i jejich rodinné poměry. Stává se tedy, že rodič tříletého dítěte může mít problém najít v blízkosti svého bydliště volné místo ve školce a musí tudíž přemýšlet o alternativních variantách. V tomto ohledu by mohly rodičům pomoci pružné pracovní doby nebo práce na zkrácené či částečné úvazky. K jejich vytvoření by stát mohl motivovat zaměstnavatele daňovými odpočty či slevami, které by byly vázány na zaměstnání rodičů na zkrácené či částečné úvazky. Jejich vytvoření by bylo vhodné i ze strany státu v rámci státních organizací např. ve veřejné správě.
4.5 Ostatní aspekty a doporučení v rámci rodinné politiky Ostatních aspektů, které formují rodinou politiku je celá řada a jejich přesné vyjádření by bylo více než složité. Prakticky se dá shrnout, že rodinná politika je tvořena na základě více faktorů a mnoha odvětví, které na ni mají vliv. Jedná se například o školství, zdravotnictví, životní prostředí, dopravu a jiné oblasti. Důležité je tedy usilovat, aby docházelo k propojení činnosti více ministerstev a jejich jednotlivé kroky byly vykonávány v návaznosti na sebe. Jednotlivá ministerstva by též měla reflektovat rodinnou politiku a její koncepci, kterou nastaví Ministerstvo práce a sociálních věcí. V případě, že by docházelo k lepší komunikaci jednotlivých ministerstev mezi sebou, lze předpokládat, že bude pozorovatelnější příznivější vliv na celé rodinné prostředí. S přihlédnutím k evropským zemím bych doporučoval, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí věnovalo pozornost podrobnější analýze rodinných politik evropských zemí a snažilo se najít pozitivní a negativní faktory v rámci jednotlivých států. V provedené shlukové analýze je patrná skupina zemí, která si drží vysoký standard v oblasti rodinných politik a sledovaných ukazatelů včetně míry úhrnné plodnosti. Patří sem například: Belgie, Spojené království, Francie, Island, Dánsko, Norsko, Irsko, Švédsko, Finsko a také Lucembursko. Tyto země by nám mohly být významnou inspirací, kam bychom mohli
ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4., strana 391
88
rodinnou politiku v České republice postupně směřovat. Inspirací by nám mohly být i ostatní státy, ve kterých je viditelný pozitivní trend v rámci vývoje jejich rodinné politiky jako například: Švýcarsko, Slovinsko, Litva nebo Lotyšsko. Naopak bychom se mohli snažit nalézat ponaučení ve státech, jejichž rodinná politika nedosahuje příliš uspokojivých výsledků v rámci sledovaných ukazatelů. Jedná se o státy, ve kterých postupně klesá úhrnná plodnost nebo již v delším časovém období nabývá nízkých hodnot menších než 1,4 např. Portugalsko, Polsko, Španělsko nebo Kypr. Podstatné doporučení v rámci rodinné politiky státu si dovoluji vznést v návaznosti na její jasnost a sourodý vývoj. Pro rodiny je složité se orientovat v nepřehledném množství zákonů, jejich novelách a výjimkách, které obsahují. Časté úpravy konstrukce dávek a nároků pro jejich čerpání vytváří z rodinné politiky v České republice nestabilní oblast, která rozhodně nepřispívá k dobrému pocitu rodin a příznivému vývoji prorodinného prostředí. Je zcela pochopitelné, že vždy po volbách dojde ke změně složení politické moci a dochází tak i v rámci rodinné politiky k diskontinuitám. Dle mého doporučení by měla být oblast rodinné politiky chráněna před častými změnami, například pro změnu zákona týkajícího se přímé či nepřímé podpory rodin by se měla vyjadřovat kvalifikovaná většina tj. 101 poslanců, případně počet o něco málo nižší. V současné době o změnách zákonů týkajících se rodinné politiky může hlasovat alespoň jedna třetina členů příslušné komory, tj. v případě poslanecké sněmovny 67 poslanců. Pro přijetí zákona je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny z přítomných tj. minimálně 34 poslanců. Politické strany, které navrhují změny zákonů týkající se rodinné politiky, by si měly uvědomit svou zodpovědnost vůči celé společnosti a vnímat tak vážnost jejich rozhodnutí.
89
Závěr Globální vnímání rodinné politiky vyžaduje širší analýzu v rámci pohledu na jednotlivé oblasti přímé a nepřímé podpory rodin. Nutné je brát zřetel i na další sféry, které formují rodinné prostředí. Hlavní cílem této práce bylo s přihlédnutím k rodinné politice v evropských zemích navrhnout způsoby podpory rodinné politiky prostřednictvím veřejných rozpočtů pro Českou republiku. Hlavní cíl byt naplněn ve čtvrté části práce v rámci návrhů změn přímé podpory rodin na úpravu stávajících dávek a vytvoření dávek nových. Naplnění hlavního cíle bylo společně s naplněním cílů dílčích. V rámci druhé kapitoly byla provedena analýza systémů podpory rodin ve vybraných evropských zemích a jejich komparace. Třetí část práce obsahuje analýzu stávajícího stavu rodinné politiky v České republice, včetně finanční zátěže pro veřejné rozpočty. Čtvrtá část obsahující hlavní cíl práce vychází z předešlých kapitol a poznatků v nich nashromážděných. V průběhu vytváření práce jsem měl možnost konfrontovat mé osobní názory s názory autorů odborných publikací, článků, ekonomů a politiků. I přes odlišnost některých myšlenek a pohledů na rodinné prostředí mohu konstatovat, že můj pohled se v převážné části ztotožnil s autory tištěných publikacích zvolených v rámci základních pramenů pro mou práci. Zajímavý je v tomto ohledu poněkud netradiční přístup profesora Mlčocha, který přistupuje k rodinné politice na základě více kritérií a používá často sociologické, psychologické a etické přístupy, což obohacuje klasický přístup „čísel a ekonomických teorií“. Profesor Krebs pohlíží na rodinnou politiku již standardnějším pohledem, ale nezapomíná zohledňovat též širší přístup k této problematice a vycházet z vývoje rodinné politiky v evropských zemích. V rámci analýzy a komparace rodinných politik ve vybraných evropských státech jsem získal zajímavé a užitečné postřehy o nástrojích a pojetí rodinné politiky v zahraničí. Utvořil jsem si tak postupně představu, které prvky by mohlo být žádoucí přenést i do České republiky a podpořit jimi rodiny v naší zemi. Na základě porovnání statistických dat v rámci vybraných ukazatelů v rámci Evropy jsem došel k závěru, že by přímá podpora rodin v České republice měla být posílena resp. výdaje na podporu rodin a dětí. Ve všech srovnaných ukazatelích je Česká republika pod průměrem zemí EU (podíl výdaj na rodinnou politiku vůči HDP, podíl výdajů na rodinnou politiku z celkově vyplacených dávek, výdaje na rodinnou politiku v přepočtu na obyvatele dle jednotek PPS a také úhrnné plodnosti). Úhrnná plodnost je dle mého názoru ukazatelem, který odráží ochotu společnosti 90
zakládat rodiny a reflektuje také, jaké je ve společnosti prorodinné klima. Na základě srovnání evropských zemí je patrné, že vysoké dávky resp. vysoký podíl prostředků vynaložených na rodinnou politiku nezaručuje vždy nárůst úhrnné plodnosti a vytvoření tak stabilního prostředí, ve kterém nebude docházet vlivem nízké porodnosti a prodlužováním střední délky života k rozsáhlým změnám demografické struktury. Je zřejmé, že téma rodinné politiky je velmi aktuální a bude mu zapotřebí, na úrovni vlády České republiky, věnovat patřičnou pozornost. V rámci vývoje ekonomiky od roku 2008 došlo v rodinné politice k výrazným změnám, které vedly k vyloučení středně příjmových rodin z nároku na čerpání porodného a přídavků na děti. Docházelo k celkovému snižování výplaty dávek a vlivem opakovaných fiskálních restrikcí k zhoršování prorodinného klimatu ve společnosti. Současná vláda a vlády budoucí by měly vykonat důležité kroky směřující k zvýšení podílu rodinné podpory vůči HDP takovým způsobem, abychom snížili diskriminaci a vyloučení středně příjmových rodin a zvýšili akceptaci pojmu rodiny ve společnosti. Rodinnou politiku v České republice bychom měli podporovat ve více oblastech. V rámci přímé a nepřímé podpory doporučuji na základě získaného poznání navýšit výdaje z veřejných rozpočtů, upravit stávající dávky a zavést dávky nové. Doporučuji též provést i legislativní opatření v oblasti pracovního práva a snažit se prosadit cíl podpory rodin i v rámci ministerstev, krajů a obcí. Měli bychom se snažit pohlížet na rodinu jako na základní jednotku státu, na děti jako na budoucnost z úhlu sociologie i ekonomiky. Respektovat a zohledňovat principy solidarity a sociální spravedlnosti a snažit se jejich výklad a smysl posílit i napříč společností a zasadit se tak o vytvoření lepšího prorodinného prostředí.
91
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. HAMERNÍKOVÁ, Bojka, MAAYTOVÁ, Alena et al. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Walters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-497-0. 2. KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4. 3. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Walters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. 4. MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003. 5. MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2004. ISBN 978-80-210-3630-7. 6. MATĚJKOVÁ, Barbora, PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3630-3. 7. MLČOCH, Lubomír. Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2323-8.
Elektronické monografie 1. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Národní koncepce podpory rodin s dětmi [online]. MPSV, 2005 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf 2. ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070 [online]. MPSV, 2010 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf
Zákony 1. ČESKO.
Zákon
č.
89/2012
Sb.,
občanský
zákoník,
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ 92
dostupné
z:
2. ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=117~2F1995&rpp=15#seznam
Internetové zdroje 1. BUSINESSINFO.CZ. Od ledna začnou platit tři sazby DPH. www.businessinfo.cz [online].
©2015
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/od-ledna-zacnou-platit-tri-sazby-dph-unikummaji-zabranit-kontrolni-hlaseni-58490.html 2. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Peněžitá pomoc v mateřství. www.cssz.cz
[online].
©2015
[cit.
2015-03-14].
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm 3. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2014. www.czso.cz [online].
©2015
[cit.
2015-03-14].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2014-truea9fbwn 4. EUROPEAN COMMISSION. France – Family allowances. www.ec.europa.eu [online].
©2015
[cit.
2015-01-15].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1110&langId=en&intPageId=2513 5. EUROPEAN COMMISSION. Schweiz - Familienzulagen. www.ec.europa.eu [online].
©2015
[cit.
2015-01-23].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1131&intPageId=3043&langId=de 6. EUROPEAN COMMISSION. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. www.ec.europa.eu [online]. ©2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_work s/rates/vat_rates_en.pdf 7. FÖRSÄKRINGSKASSAN. For families with children. www. forsakringskassan.se [online].
©2015
[cit.
2015-01-22].
Dostupné
z:
http://www.forsakringskassan.se/sprak/eng/for_families_with_children_(barnfamiljer) 8. FÖRSÄKRINGSKASSAN. Om föräldrapenning. www. forsakringskassan.se [online]. ©2015
[cit.
2015-01-22].
Dostupné
z:
http://www.forsakringskassan.se/privatpers/foralder/barnet_fott/foraldrapenning/om_f oraldrapenning/ 93
9. KDU-ČSL. Obnovíme společné zdanění manželů a zvýšíme slevu na dani za dítě. www.volby.kdu.cz
[online].
©2013
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
http://volby.kdu.cz/volebni-program/rodice.aspx 10. KDU-ČSL. Volební program KDU-ČSL 2013-2017. www.volby.kdu.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://volby.kdu.cz/getmedia/0bb4631e-0fb2478e-9d17-eaa3ffd840df/KDU-CSL---Volebni-program-2013-2017.pdf.aspx 11. MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Prídavok na dieťa. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 201503-05].
Dostupné
z:
http://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-
pomoc/podpora-rodinam-detmi/penazna-pomoc/pridavok-dieta/ 12. MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Príplatok k prídavku na dieťa. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/sk/rodinasocialna-pomoc/podpora-rodinam-detmi/penazna-pomoc/priplatok-k-pridavku-dieta/ 13. MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Rodičovský príspevok. www.employment.gov.sk [online]. ©2015 [cit. 2015-03-05].
Dostupné
z:
http://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-
pomoc/podpora-rodinam-detmi/penazna-pomoc/rodicovsky-prispevok/ 14. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Česko patří mezi země s nejnižší mírou chudoby. www.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/17826 15. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Dávky pěstounské péče. www.portal.mpsv.cz
[online].
©2015
[cit.
2015-02-26].
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/soc/dpp 16. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní zpráva o rodině. www.mpsv.cz
[online].
©2004
[cit.
2015-03-10].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf 17. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Porodné. www.portal.mpsv.cz [online].
©2015
[cit.
2015-03-14].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne 18. MINISTERSTVO www.portal.mpsv.cz
PRÁCE
A
[online].
SOCIÁLNÍCH ©2015 94
[cit.
VĚCÍ.
Přídavek
2015-02-25].
na
Dostupné
dítě. z:
https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite 19. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Příspěvek na školní pomůcky. www.portal.mpsv.cz
[online].
©2015
[cit.
2015-04-13].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pomucky 20. MINISTERSTVO
PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ.
www.portal.mpsv.cz
[online].
©2015
[cit.
Rodičovský
2015-02-27].
příspěvek.
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp 21. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj nezaměstnanosti od července 2004. www.portal.mpsv.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 22. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Životní a existenční minimum. www.portal.mpsv.cz
[online].
©2015
[cit.
2015-03-14].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_minPŘEHLEDY PRÁVNÍCH 23. PŘEDPISŮ EU. Společný systém daně z přidané hodnoty. www.europa.eu [online]. ©2011
[cit.
2015-04-03].
Dostupné
http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31057_cs.htm
95
z:
Seznam použitých zkratek PPS - Purchase power standard – speciální jednotka vytvořená Eurostatem za účelem porovnání výše výdajů v rámci zemí Evropy CPI - Consumer price index – Index spotřebitelských cen HDP - Hrubý domácí produkt DPH - Daň z přidané hodnoty ILO - International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce EU – European Union - Evropská unie WHO – World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace OECD – The Organisation for Economic Co-operation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj CIA – Central Intelligence Agency – Ústřední zpravodajská služba SEK – Swedish Krona - Švédská koruna CHF – Swiss Franc - Švýcarský frank
96
Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj struktury rodin v České republice od roku 1989 do 2013 .......................... 11 Tabulka 2 – Hodnoty Giniho koeficientu srovnání vybraných států v letech 1996 - 2012 ...... 21 Tabulka 3 – Příjmy na sociální ochranu podle typu – podíl % HDP ve vybraných evropských zemích v roce 2012 ................................................................................................................... 24 Tabulka 4 - Podpora rodin a dětí v rámci vybraných ukazatelů v evropských zemích v roce 2012 .......................................................................................................................................... 30 Tabulka 5 – Korelace pomocí Spearmanova koeficientu ......................................................... 35 Tabulka 6 – Sazby DPH ve vybraných evropských zemích v roce 2015 ................................. 38 Tabulka 7 – Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů na Slovensku v letech 2005 - 2012. 40 Tabulka 8 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Francii v letech 2005 - 2012....... 42 Tabulka 9 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Švédsku v letech 2005 - 2012 .... 44 Tabulka 10 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů ve Švýcarsku v letech 2005 - 2012 46 Tabulka 11 - příjmy na sociální ochranu (% HDP) srovnání let 2005 - 2012 .......................... 48 Tabulka 12 - Výše životního minima od roku 2007 ................................................................. 50 Tabulka 13 - Vývoj inflace od roku 2005 dle indexu spotřebitelských cen (CPI) ................... 50 Tabulka 14 - Výše přídavku na děti .......................................................................................... 51 Tabulka 15 – Výše výplaty porodného od 1. 1. 2005 ............................................................... 53 Tabulka 16 - Příklad výpočtu výše peněžité pomoci v mateřství ............................................. 55 Tabulka 17 – Normativní náklady na byty užívané dle nájemní smlouvy ............................... 57 Tabulka 18 - Normativní náklady na byty družstevní nebo byty vlastníků .............................. 57 Tabulka 19 - Výdaje na přímou podporu rodin detailní členění dle ČSÚ 2005 - 2013 ............ 58 Tabulka 20 - Rodinné dávky, vývoj vybraných ukazatelů v České republice dle Eurostatu v letech 2005 - 2012 .................................................................................................................... 61 Tabulka 21 - Vývoj slev na dani 2011 - 2015 ........................................................................... 64 Tabulka 22 - Ukázkový výpočet slevy na dani u pracující ženy s dvěma dětmi ...................... 65 Tabulka 23 – Vývoj sazeb DPH v České republice od roku 1993............................................ 66 Tabulka 24 - Vývoj plodnosti a / dětí narozených mimo manželství v letech 2005 - 2013 ..... 68 Tabulka 25 - Počty obyvatel dle věkových skupin v letech 2005 – 2013 ................................ 68 Tabulka 26 - Rozdíl v příjmech a výdajích důchodového účtu České republiky ..................... 69 Tabulka 27 – Navrhované úpravy v rámci přímé podpory rodin ............................................. 76 Tabulka 28 – Alternativní úprava vybraných dávek přímé podpory rodin ............................... 79 Tabulka 29 – Návrh na zavedení nových rodinných dávek ...................................................... 81 97
Tabulka 30 - Alternativní úprava návrhu na zavedení nových rodinných dávek ..................... 82 Tabulka 31 – Návrhy na úpravu sazeb DPH............................................................................. 84
Seznam grafů Graf 1 - Vývoj struktury rodin v České republice od roku 1989 do 2013 ................................ 11 Graf 2 – Grafické porovnání výše Giniho koeficientu v rámci vybraných zemí v roce 2012.. 22 Graf 3 – Shluková analýza vybraných evropských zemí 2012 v rámci podpory rodin............ 32 Graf 4 – Shluková analýza vybraných evropských zemí 2008 v rámci podpory rodin............ 32 Graf 5 – Graf korelace pomocí Spearmanova koeficientu ....................................................... 35 Graf 6 – Vývoj dávek přímé podpory rodin v letech 2005 - 2013 ........................................... 59 Graf 7 – Vývoj dávek přímé podpory rodin, srovnání let 2005, 2009, 2013 ........................... 60 Graf 8 – Podíl výdajů na přímou podporu rodin ze státní rozpočtu ČR v roce 2013. .............. 61 Graf 9 - Úhrnná plodnost a průměrný věk matek v letech 1920 - 2013 ................................... 70 Graf 10 – Demografická predikce pro ČR do roku 2050 ......................................................... 72
Seznam příloh Příloha 1 – Výpočty pro Spearmanův koeficient pořadové korelace Příloha 2 – Vývoj vybraných ukazatelů ve vybraných evropských zemích Příloha 3 – Shlukové analýzy vybraných evropských zemí v letech 2012, 2008 a 2000
98
Příloha 1 Výpočty pro Spearmanův koeficient pořadové korelace Tabulka 1 - Výpočty pro Spearmanův koeficient pořadové korelace Země
Podíl dávek pro rodinu a děti v % HDP
Úhrnná plodnost
iy
ix
(iy-ix)2
Belgie
2,1
1,79
19,5
24
20,25
Bulharsko
1,8
1,5
16
14
4
Česká republika
1,1
1,45
3,5
13
90,25
4
1,73
31
23
64
Estonsko
1,8
1,56
16
18
4
Finsko
3,4
1,8
28,5
25
12,25
Francie
2,6
2,01
21
29,5
72,25
Chorvatsko
1,6
1,51
13
15
4
Irsko
3,4
2,01
28,5
29,5
1
Island
2,7
2,04
22,5
31
72,25
Itálie
1,4
1,43
9
9,5
0,25
Kypr
1,6
1,39
13
8
25
Litva
1,4
1,6
9
21
144
1
1,44
2
11,5
90,25
Lucembursko
3,7
1,57
30
19
121
Maďarsko
2,7
1,34
22,5
5
306,25
Malta
1,2
1,43
5,5
9,5
16
Německo
3,2
1,38
26,5
7
380,25
Nizozemsko
1,1
1,72
3,5
22
342,25
Norsko
3
1,85
25
26
1
Polsko
0,8
1,3
1
2
1
Portugalsko
1,2
1,28
5,5
1
20,25
Rakousko
2,8
1,44
24
11,5
156,25
Rumunsko
1,3
1,53
7
17
100
Řecko
1,6
1,34
13
5
64
Slovensko
1,8
1,34
16
5
121
Slovinsko
2,1
1,58
19,5
20
0,25
Spojené království
1,9
1,92
18
28
100
Španělsko
1,4
1,32
9
3
36
Švédsko
3,2
1,91
26,5
27
0,25
Švýcarsko
1,5
1,52
11
16
25
Dánsko
Lotyšsko
Celkem:
1
2394,5
Příloha 2 Vývoj vybraných ukazatelů ve vybraných evropských zemích Tabulka 2 - Vývoj podílu dávek pro rodinu a děti v % HDP Země
2005
2006
2007
2008
EU 28 zemí EU 15 zemí
2009
2010
2011
2012
2,1
2,3
2,3
2,2
2,2
2,1
2,1
2,1
2,1
2,3
2,3
2,3
2,3
Belgie
2
2
2,1
2,1
2,2
2,2
2,2
2,1
Bulharsko
1
1
1,2
1,3
2
2
1,9
1,8
Česká republika
1,3
1,3
1,6
1,4
1,4
1,3
1,2
1,1
Dánsko
3,8
3,7
4
4
4,5
4,3
4,1
4
Německo
3,1
2,9
2,8
2,8
3,2
3,2
3,1
3,2
Estonsko
1,5
1,5
1,4
1,8
2,2
2,3
2
1,8
Irsko
2,5
2,5
2,6
3,1
3,6
3,5
3,4
3,4
Řecko
1,6
1,5
1,5
1,6
1,8
1,8
1,8
1,6
Španělsko
1,2
1,2
1,3
1,4
1,5
1,5
1,4
1,4
Francie
2,5
2,6
2,6
2,6
2,6
2,5
2,5
2,6
1,5
1,6
1,7
1,6
1,6
Chorvatsko Itálie
1,1
1,2
1,2
1,3
1,4
1,3
1,4
1,4
Kypr
2,1
1,9
1,9
2,1
2,2
2,1
2
1,6
Lotyšsko
1,3
1,2
1,2
1,4
1,7
1,5
1,1
1
Litva
1,2
1,1
1,2
1,8
2,8
2,2
1,7
1,4
Lucembursko
3,6
3,4
3,1
4,2
4,3
4
3,6
3,7
Maďarsko
2,5
2,8
2,8
2,8
3
2,9
2,8
2,7
Malta
1,1
1,1
1
1,2
1,2
1,2
1,2
1,2
Nizozemsko
1,3
1,5
1,6
1,2
1,3
1,2
1,2
1,1
3
2,8
2,7
2,8
3
3,1
2,8
2,8
Polsko
0,9
0,9
0,9
1,3
1,3
1,4
1,3
0,8
Portugalsko
1,2
1,2
1,2
1,3
1,4
1,4
1,2
1,2
Rumunsko
1,8
1,8
1,7
1,5
1,7
1,7
1,5
1,3
Slovinsko
1,9
1,9
1,7
1,8
2,1
2,2
2,2
2,1
Slovensko
1,7
1,6
1,5
1,5
1,7
1,8
1,8
1,8
3
3
2,9
2,9
3,3
3,3
3,3
3,4
Švédsko
2,9
3
2,9
3
3,2
3,1
3,1
3,2
Spojené království
1,6
1,5
1,7
1,7
1,9
2
1,9
1,9
3
3,1
2,9
2,9
3,2
3,1
2,8
2,7
Norsko
2,8
2,7
2,8
2,7
3,2
3,1
3,1
3
Švýcarsko
1,5
1,4
1,4
1,3
1,4
1,4
1,4
1,5
Rakousko
Finsko
Island
Zdroj: data http://ec.europa.eu/eurostat/data/database, upravené zpracování
1
Tabulka 3 - Vývoj podílu dávek pro rodinu a děti v % celkových dávek Země
2005
2006
2007
EU 28 zemí
2008
2009
2010
2011
2012
8,19
8,09
8,09
7,97
7,81
EU 15 zemí
7,98
7,94
8,2
8,16
8,05
8,06
7,95
7,84
Belgie
7,79
7,86
8,22
7,83
7,73
7,76
7,73
7,31
6,8
7,41
8,65
8,69
11,96
11,42
10,98
10,56
7,55
7,55
9,2
7,97
7,28
6,83
5,92
5,51
Dánsko
12,93
13,14
13,57
13,8
13,59
13,13
12,47
12,16
Německo
10,81
10,41
10,4
10,51
10,47
10,93
11,11
11,18
Estonsko
12,15
12,15
11,57
12,01
11,93
12,75
12,39
11,45
Irsko
15,39
15,29
15,33
15,33
14,52
12,69
11,79
10,84
Řecko
6,42
6,15
6,17
6,27
6,7
6,38
6,19
5,48
Španělsko
5,89
6,02
6,18
6,31
6,15
6,03
5,47
5,43
Francie
8,52
8,9
8,81
8,69
8,28
8,04
7,93
7,94
8,05
8,03
8,11
8,03
7,89
Bulharsko Česká republika
Chorvatsko Itálie
4,47
4,63
4,89
4,86
5,05
4,57
4,82
4,76
Kypr
11,8
10,69
10,83
11,14
10,53
9,76
9,01
7,14
10,72
9,8
10,7
11,16
10,39
8,49
7,58
7,22
8,98
8,56
8,33
11,75
13,52
12,06
10,37
8,75
Lucembursko
16,87
16,92
16,61
19,8
17,81
17,79
16,46
16,18
Maďarsko
11,56
12,6
12,49
12,43
12,85
13
12,68
12,33
Malta
6,46
6,21
5,98
6,73
6,4
6,23
6,4
6,24
Nizozemsko
4,86
5,44
5,85
4,39
4,36
4,1
3,97
3,5
10,63
10,34
10,09
10,18
10,21
10,32
9,78
9,45
4,8
4,75
4,9
6,66
6,53
6,99
7,11
4,79
Portugalsko
5,15
5,13
5,27
5,51
5,54
5,47
4,86
4,89
Rumunsko
13,93
14,12
12,68
10,88
10,24
9,75
9,29
8,59
Slovinsko
8,6
8,57
8,32
8,52
8,85
8,88
8,89
8,48
Slovensko
10,52
10,48
10,02
9,52
9,39
9,69
9,9
9,93
Finsko
11,58
11,55
11,63
11,6
11,28
11,11
11,16
11,04
Švédsko
9,42
10,02
10,23
10,46
10,22
10,41
10,64
10,56
Spojené království
6,21
5,92
7,04
7,08
6,85
7,3
6,87
6,64
Island
13,85
14,85
13,5
13,44
12,63
12,87
11,37
10,9
Norsko
12,12
12,38
12,62
12,5
12,44
12,47
12,51
12,38
5,86
5,94
5,87
5,71
5,64
5,88
5,95
5,95
Lotyšsko Litva
Rakousko Polsko
Švýcarsko
Zdroj: data http://ec.europa.eu/eurostat/data/database, upravené zpracování
2
Tabulka 4 - Vývoj ukazatele PPS (purchase power standard) Země
2005
2006
2007
EU 28 zemí
2008
2009
2010
2011
2012
525,11
538,21
557,79
559,89
568,19
EU 15 zemí
534,32
550,73
582,08
593,25
604,76
624,56
626,73
639,19
Belgie
543,81
557,07
594,26
592,15
608,05
637,55
660,81
642,84
78,8
88,87
119,4
141,11
207,43
221,65
227,12
225,29
Česká republika
254,17
264,5
352,31
288,87
288,08
275,48
245,38
238,45
Dánsko
995,71
1049,54
1176,9
1206,22
1245,43
1270,57
1204,54
1215,92
Německo
813,98
790,04
807,68
828,47
862,25
957,69
991,18
1043,54
Estonsko
211,69
231,12
246,64
304,61
334,31
358,31
345,86
326,17
Irsko
772,99
813,23
873,32
923,05
995,37
1001,69
986,72
1000,87
Řecko
309,56
315,11
332,27
366,64
405,74
387,79
365,11
322,03
Španělsko
271,32
293,19
315,33
338,87
352,99
349,64
321,91
321,22
631,2
680,34
701,38
697,37
675,15
685,06
695,51
723,95
231,77
236,11
241,7
243,22
251,24
Bulharsko
Francie Chorvatsko Itálie
261,49
286,14
317,32
332,11
348,55
335,57
353,14
354,68
Kypr
427,7
415,5
444,82
508,64
501,97
493,41
466,93
372,97
Lotyšsko
147,57
157,6
182,63
211,13
218,98
201,81
169,88
166,16
Litva
148,44
157,35
189,36
307,43
384,94
339,82
294,07
258,77
1901,99
2014,59
1983,88
2501,84
2290,01
2300,06
2148,89
2199,93
Maďarsko
368,32
434,57
446,28
457,83
465,28
495,04
491,14
473,32
Malta
201,35
199,18
201,53
240,45
243,86
247,62
253,64
262,3
Nizozemsko
376,21
463,14
525,42
404,68
409,84
392,32
388,47
353,59
833
853,09
845,83
876,24
897,98
954,11
917,22
917,56
Polsko
108,78
114,42
127,48
187,31
199,56
226,55
232,9
157,04
Portugalsko
204,91
214,5
225,86
240,33
257,75
263,12
227,89
234,26
Rumunsko
144,29
160,16
177,67
187,17
198,6
208,63
191,41
178,64
Slovinsko
369,34
387,93
380,73
400,68
420,92
440,31
456,21
441,26
Slovensko
237,59
255,09
273,5
277,74
298,18
333,33
345,53
360,28
Finsko
727,85
762,31
817,78
854,69
870,09
899,08
928,72
971,89
Švédsko
767,27
844,58
891,63
925,53
902,55
922,62
954,99
993,97
438,7
433,07
495,12
491,7
489,71
503,18
484,73
488,31
Island
829,38
909,99
888,02
892,6
870,39
874,93
818,99
809,2
Norsko
1022,72
1090,01
1184,18
1206,41
1236,7
1290,27
1337,34
1404,18
429,61
443,35
467,21
461,72
475,56
499,23
516,45
548,39
Lucembursko
Rakousko
Spojené království
Švýcarsko
Zdroj: data http://ec.europa.eu/eurostat/data/database, upravené zpracování
3
Tabulka 5 - Vývoj úhrnné plodnosti Země
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
EU 28 zemí
1,51
1,54
1,56
1,61
1,61
1,62
1,58
1,58
1,55
Belgie
1,76
1,8
1,82
1,85
1,84
1,86
1,81
1,79
1,75
Bulharsko
1,37
1,44
1,49
1,56
1,66
1,57
1,51
1,5
1,48
Česká republika
1,29
1,34
1,45
1,51
1,51
1,51
1,43
1,45
1,46
1,8
1,85
1,84
1,89
1,84
1,87
1,75
1,73
1,67
Německo
1,34
1,33
1,37
1,38
1,36
1,39
1,36
1,38
1,4
Estonsko
1,52
1,58
1,69
1,72
1,7
1,72
1,61
1,56
1,52
Irsko
1,86
1,91
2,01
2,06
2,06
2,05
2,03
2,01
1,96
Řecko
1,32
1,38
1,38
1,47
1,49
1,47
1,4
1,35
1,3
Španělsko
1,33
1,36
1,38
1,45
1,38
1,37
1,34
1,32
1,27
Francie
1,94
2
1,98
2,01
2
2,03
2,01
2,01
1,99
1,5
1,47
1,48
1,55
1,58
1,55
1,48
1,51
1,46
Itálie
1,34
1,37
1,4
1,45
1,45
1,46
1,44
1,43
1,39
Kypr
1,48
1,52
1,44
1,48
1,47
1,44
1,35
1,39
1,3
Lotyšsko
1,39
1,46
1,54
1,58
1,46
1,36
1,33
1,44
1,52
Litva
1,29
1,33
1,36
1,45
1,5
1,5
1,55
1,6
1,59
Lucembursko
1,63
1,65
1,61
1,61
1,59
1,63
1,52
1,57
1,55
Maďarsko
1,31
1,34
1,32
1,35
1,32
1,25
1,23
1,34
1,35
Malta
1,38
1,36
1,35
1,43
1,42
1,36
1,45
1,43
1,38
Nizozemsko
1,71
1,72
1,72
1,77
1,79
1,79
1,76
1,72
1,68
Rakousko
1,41
1,41
1,38
1,42
1,39
1,44
1,43
1,44
1,44
Polsko
1,24
1,27
1,31
1,39
1,41
1,41
1,33
1,33
1,29
Portugalsko
1,41
1,37
1,35
1,39
1,34
1,39
1,35
1,28
1,21
Rumunsko
1,4
1,42
1,45
1,6
1,66
1,59
1,47
1,52
1,41
Slovinsko
1,26
1,31
1,38
1,53
1,53
1,57
1,56
1,58
1,55
Slovensko
1,27
1,25
1,27
1,34
1,44
1,43
1,45
1,34
1,34
1,8
1,84
1,83
1,85
1,86
1,87
1,83
1,8
1,75
Švédsko
1,77
1,85
1,88
1,91
1,94
1,98
1,9
1,91
1,89
Spojené království
1,76
1,82
1,86
1,91
1,89
1,92
1,91
1,92
1,83
Island
2,05
2,08
2,09
2,15
2,23
2,2
2,02
2,04
1,93
Norsko
1,84
1,9
1,9
1,96
1,98
1,95
1,88
1,85
1,78
Švýcarsko
1,42
1,44
1,46
1,48
1,5
1,52
1,52
1,52
1,52
Dánsko
Chorvatsko
Finsko
Zdroj: data http://ec.europa.eu/eurostat/data/database, upravené zpracování
4
Příloha 3 Shlukové analýzy vybraných evropských zemí v letech 2012, 2008 a 2000 (výstupy z programu STATGRAPHICS, data z tabulek v příloze 2)
1
2
3
