Státní dluh České republiky

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

Státní dluh České republiky Bc. Pavel Koďousek

Brno, Květen 2012

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Státní dluh České republiky zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

Bc. Pavel Koďousek

2

Velmi děkuji Ing. Evě Tomáškové, Ph. D. za odbornou pomoc, podnětné názory a připomínky.

3

Obsah Seznam použitých tabulek a schémat .................................................................. 6 Seznam zkratek ..................................................................................................... 7 1. Úvod.................................................................................................................... 8 2. Základní pojmy ............................................................................................... 10 2.1. Rozpočtová soustava a státní rozpočet .................................................... 10 2.2. Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit ........................ 13 2.2.1. Financování rozpočtového deficitu ................................................. 15 2.3. Dlouhodobá fiskální nerovnováha ........................................................... 17 2.3.1. Důsledky veřejného dluhu a možnosti řešení ................................ 19 2.3.2. Metodika vykazování dluhu ............................................................ 21 3. Státní dluh České republiky ........................................................................... 23 3.1. Základní právní úprava............................................................................ 23 3.2. Vývoj státního dluhu České republiky v období 1993-2003 .................. 26 3.2.1. Vývoj salda státního rozpočtu ......................................................... 27 3.2.2. Vývoj státního dluhu v České republice ........................................ 29 3.2.3. Struktura státního dluhu České republiky .................................... 31 3.2.4. Úrokové náklady státního dluhu .................................................... 33 3.3. Vývoj státního dluhu České republiky v období 2004-2010 .................. 34 3.3.1 Vývoj salda státního rozpočtu .......................................................... 35 3.3.2. Vývoj státního dluhu v České republice ........................................ 38 3.3.3. Struktura státního dluhu České republiky ..... Chyba! Záložka není definována. 3.3.4. Úrokové náklady státního dluhu .................................................... 42 3.4. Zhodnocení vývoje státní dluhu České republiky v období 1993-2010 44 3.4.1. Vláda ................................................................................................. 45 4. Evropské pozadí dluhového problému .......................................................... 48 4.1. Maďarsko .................................................................................................. 48 4.1.1. Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku 2004-2010....................... 50 4.1.2 Vývoj vládního dluhu Maďarska 2004-2010 .................................. 51 4.2. Švédsko ....................................................................................................... 53

4

4.2.1. Vývoj salda sektoru vlády ve Švédsku 2004-2010 ......................... 54 4.2.2. Vývoj vládního dluhu Švédska 2004-2010 ..................................... 56 5. Komparace České republiky s Maďarskem a Švédskem ............................ 58 6. Úvahy de lege feranda..................................................................................... 62 7. Závěr ................................................................................................................ 66 8. Cizojazyčné resumé......................................................................................... 69 9. Použitá literatura a ostatní zdroje ................................................................. 72

5

Seznam použitých tabulek a schémat Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 1993 do roku 2003 ................................................................................................ 27 Tabulka č. 2: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2003 ................................................................................................ 30 Tabulka č. 3: Struktura státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč) ............................................................................... 31 Tabulka č. 4: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč, % HDP) ....................................................................................... 33 Tabulka č. 5: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 2004 do roku 2011 ................................................................................................ 35 Tabulka č. 6: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku 2010 ................................................................................................ 38 Tabulka č. 7: Struktura státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku 2010 (mld. Kč) ............................................................................... 40 Tabulka č. 8: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 2004 roku 2010 (mld. Kč, % HDP) ....................................................................................... 43 Tabulka č. 9: Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku od roku 2004 do roku 2010 ................................................................................................ 50 Tabulka č. 10: Vývoj vládního dluhu v Maďarsku od roku 2004 do roku 2010 ................................................................................................ 52 Tabulka č. 11: Vývoj salda vládního rozpočtu ve Švédsku od roku 2004 do roku 2010 ................................................................................................ 55 Tabulka č. 12: Vývoj vládního dluhu ve Švédsku od roku 2004 do roku 2010 ................................................................................................ 56 Tabulka č. 13: Vládní deficit a vládní dluh v České republice, Maďarsku a Švédsku (mil.€, %) ................................................................................... 58 Seznam použitých schémat Schéma č. 1: Rozpočtová soustava České republiky………………………….11

6

Seznam zkratek ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPFO

Daň z příjmů fyzických osob

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

EBRD

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

EIB

Evropská investiční banka

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

IBRD

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj

MF

Ministerstvo financí České republiky

MMF

Mezinárodní měnový fond

7

1. Úvod

Pravděpodobně nejdiskutovanějším problémem současnosti, který se týká oblasti veřejných financí je otázka rozpočtového deficitu a s tím spojeného státního dluhu. Daná témata jsou předmětem debat nejen odborné, ale i laické veřejnosti a to z toho důvodu, že důsledky dopadu negativního vývoje veřejných financí pociťuje každý jednotlivec. Cílem diplomové práce je analýza státního dluhu České republiky, a to jak samostatně, tak v evropském kontextu, a zodpovězení následujících otázek: jakým způsobem lze řešit státní dluh; zda lze dosáhnout vyrovnaného salda státního rozpočtu a postupné eliminace státního dluhu; a zda lze považovat sociální stát se silnou sociální politikou za přímého původce veřejného dluhu. K tomu účelu sleduje diplomová práce následující strukturu. V první části práce jsou rozebrána základní teoretická východiska vztahující se ke státnímu dluhu a vysvětleny klíčové pojmy, se kterými bude při analýze státního dluhu České republiky dále pracováno. Druhá část práce se soustředí na analýzu vývoje a současnou situaci v České republice, přičemž svůj záběr dělí do dvou období a to od roku 1993 do roku 2003 a od roku 2004 do současnosti. Rozdělení sledovaných období reflektuje vstup ČR do EU. V úvodu této části je také analyzována právní úprava, která se v České republice vztahuje k veřejným rozpočtům a státnímu dluhu. Na závěr je proveden rozbor politické situace panující v České republice od roku 1993 do současnosti se zaměřením na to, zda politický směr udává strana pravého či levého politického spektra. V třetí části práce je pracováno s vybranými ukazateli v Maďarsku a ve Švédsku, kdy formou případových studií je proveden rozbor především vládních deficitů a vládních dluhů. Následně je provedena komparace se situací panující v České republice, kdy v závěru této kapitoly jsou vyvozeny důležité poznatky.

8

Závěr práce předkládá některá doporučení de lege ferenda, jenž by vedli jednak k zastavení růstu státního dluhu v České republice a v dlouhodobém časovém horizontu k jeho postupné eliminaci.

9

2. Základní pojmy

V úvodu celé práce je nezbytné vymezit pojmy, které jsou klíčové pro zkoumanou problematiku. Jejich popisem bude vytvořeno pole pro další analýzy a závěry. V následujících podkapitolách se proto budeme věnovat obecně základním pojmům, jenž souvisí s tématem státního dluhu.

2.1. Rozpočtová soustava a státní rozpočet

Dříve než si vysvětlíme pojmy přímo související se stáním dluhem, tak se alespoň částečně dotkneme tématu rozpočtové soustavy a státního rozpočtu, neboť se jedná o pojmy, které je nutno také předem vyložit. Předpokladem řádného fungování státu je vybudování odpovídající rozpočtové soustavy. Tuto soustavu můžeme rozdělit na oblast veřejných rozpočtů, kam patří centralizovaný státní rozpočet, decentralizované rozpočty na jednotlivých úrovních územní samosprávy (např. rozpočty obcí a krajů) a rozpočty veřejnoprávních organizací s právní subjektivitou (např. příspěvkové organizace). Zásadní postavení v této soustavě má státní rozpočet, neboť soustřeďuje a přerozděluje rozhodující část veřejných financí. V mnoha zemích jsou v rozpočtové soustavě využívány kromě veřejných rozpočtů také další mimorozpočtové fondy. Na centrální úrovni se tyto fondy často nazývají státní fondy nebo parafiskální fondy. Může se jednat např. o fondy sociálního zabezpečení. Obdobně jako v jiných státech, tak také v České republice jsou tyto fondy zpravidla zřizovány a rušeny zákonem. Mimorozpočtové účelové fondy jsou zakládány také na decentralizované úrovni.1

1

Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 94 – 97

10

Strukturu rozpočtové soustavy uplatňované v současné době v České republice demonstruje schéma č.1.

Schéma č. 1: Rozpočtová soustava České republiky

Zdroj: Nahodil, F. et al. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 53

Veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy tvoří rozpočtovou soustavu, na kterou lze nahlížet v několika rovinách. Z prvého úhlu pohledu se obecnou rozpočtovou soustavu rozumí soustava orgánů a institucí, které mají za úkol přerozdělovat a kontrolovat peněžní prostředky svěřené do veřejných rozpočtů a účelových fondů. Z těchto orgánů a institucí má patrně nejvýznamnější postavení Ministerstvo financí, které je vrcholným orgánem rozpočtové soustavy.

11

Rozpočtovou soustavou lze také rozumět soustavu peněžních fondů a vztahů mezi nimi, kdy dominantní postavení dle objemu přerozdělovaných peněžních prostředků má již zmiňovaný státní rozpočet. V neposlední řadě lze na rozpočtovou soustavu nahlížet jako na soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování. Soustava veřejných rozpočtů je nejdůležitější částí rozpočtové soustavy. Důležité je si uvědomit, že soustava veřejných rozpočtů v sobě zahrnuje kromě výše uvedených národních rozpočtů, také nadnárodní rozpočet, v případě České republiky rozpočet EU.2 Jak již bylo výše řečeno, tak nejvýznamnější veřejný rozpočet, je státní rozpočet a to proto, že soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíce se podílí na nenávratném přerozdělování významné části HDP a to především prostřednictvím daní. Jedná se o důležitý finanční nástroj, který využívá ústřední vláda v hospodářské politice. Státní rozpočet představuje současně centralizovaný peněžní fond, je nejdůležitější bilancí státu, kdy příjmy a výdaje státního rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba, současně je finančním plánem, který každoročně nabývá formy rozpočtového zákona a přestavuje nástroj rozpočtové politiky, za který odpovídá ministerstvo financí. Cílem rozpočtové politiky by měl být v dlouhém období vyrovnaný rozpočet.3 Státní rozpočet je z ekonomického hlediska definován třemi hlavními funkcemi. Alokační funkce, která představuje umisťování získaných peněžních prostředků do příslušných hospodářských sfér. Aktivní fiskální politika státu má možnost ovlivňovat základní ekonomické veličiny, jako je např. nezaměstnanost, což představuje stabilizační funkci státního rozpočtu. Redistribuční funkce představuje přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi ekonomické subjekty.4

2

Tomášková, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 24 Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 124 - 127 4 Nahodil, F. at al. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 48 3

12

Na závěr této podkapitoly si ještě uvedeme důležité principy, které ovládají hospodaření s veřejnými prostředky. Veškeré veřejné finance, tedy peněžní vztahy, kterých se účastní stát, jsou budovány na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti.5 Tyto principy jsou v kontrastu s obecně platnými ekonomickými principy v tržním prostředí. Princip nenávratnosti znamená, že konkrétnímu plátci peněžní dávky, zpravidla daně, nevzniká žádný právní nárok na přiměřené protiplnění či vrácení dávky. Podíl na vložených a čerpaných prostředcích ze státního rozpočtu není ekvivalentní, což je odrazem principu neekvivalence. Daně jsou státem vybírány i proti vůli povinného subjektu, kdy v demokratických společnostech je prostředkem donucení zákon. Tímto je míněn princip nedobrovolnosti.6 Poté, co jsme si popsali rozpočtovou soustavu, státní rozpočet a některé principy veřejných financí se můžeme soustředit na popis fiskální nerovnováhy.

2.2. Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit

V krátkém časovém období mohou být příjmy státního rozpočtu vyšší než výdaje rozpočtu. V tomto případě hovoříme o rozpočtovém přebytku. Dále mohou být naopak výdaje rozpočtu vyšší než příjmy rozpočtu, kdy hovoříme o rozpočtovém deficitu. Třetí, spíše teoretickou možností je stav fiskální rovnováhy, kdy rozpočtové příjmy odpovídají rozpočtovým výdajům. Fiskální nerovnováha tedy představuje nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji. Krátkodobá fiskální nerovnováha se týká jednoho rozpočtového období. V tomto případě se nemusí nutně jednat o negativní jev. O dlouhodobé fiskální nerovnováze hovoříme v případě delšího nesouladu mezi

5

Srov. např. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Více k principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti viz. Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 5 - 7 6

13

rozpočtovými příjmy a výdaji. Pokud dochází k opakovaným rozpočtovým deficitům, které se kumulují ve veřejný dluh, pak se jedná o jednoznačně negativní jev.7 Rozpočtový deficit si blíže popíšeme. Prakticky existují dva způsoby vzniku rozpočtového deficitu. První způsob je ten, že dojde ke snížení či výpadku na straně příjmů rozpočtu, zejména nižším výběrem daní, při neměnných výdajích a druhý případ je ten, kdy dojde ke zvýšení výdajů rozpočtu bez adekvátního navýšení příjmů, tedy daní. Podle způsobu vzniku můžeme rozlišovat deficit strukturální a cyklický.8 Strukturální deficit, také nazývaný aktivní, je určován aktivními opatřeními vlády, kterými mohou být např. výdaje na obranu, příspěvky na sociální zabezpečení nebo stanovení daňových sazeb. Jedná se o deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Ukazuje vztah příjmů a výdajů za předpokladu, že by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu.9 Strukturální deficit může být, a zpravidla také je, vyvolán uplatňováním expanzivní fiskální politiky,10 při které výdaje rozpočtu přesahují příjmovou stránku. Cyklický deficit vzniká automaticky jako důsledek kolísání výkonu ekonomiky, jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. V době recese dochází k poklesu vládních příjmů a cyklický deficit tím narůstá.11 Tento deficit ovšem není způsoben pouze kolísání hospodářského cyklu, ale také dalšími exogenními faktory, kterými jsou např. nepředpokládané přírodní katastrofy, nákladový šok a značně aktuální růst úroků z veřejného dluhu.12 Někteří autoři dokonce uvádí, že 7

Červenka, M. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, s 57 Blíže k pojmu strukturální a cyklický deficit také Samuelson, P.A, Nordhaus, W.A. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991, s. 388 – 389 9 Hamerníková, B., Maaytová, A. et al. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010, s. 240 10 Expanzivní fiskální politika má za cíl podporu růstu výkonu ekonomiky a uvedený účinek je dosahován zvýšením státních nákupů a poklesem zdanění. Více k pojmu expanzivní fiskální politika viz. Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s. 252 11 Hamerníková, B., Maaytová, A. et al. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010, s. 240 12 Červenka, M. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, s 59 8

14

v současné době je za základní příčinu cyklického deficitu nutno v Evropě považovat nárůst úroků z veřejného dluhu.13 Cyklický deficit prakticky vláda není schopna ovlivnit. Ukázkovou situací je současná hospodářská krize a faktická neschopnost jejího řešení. K omezení negativního vlivu hospodářských cyklů jsou budovány vestavěné stabilizátory, které jsou konstruovány tak, aby v době vzestupu ekonomiky vytvářely přebytek na straně příjmů a v době recese naopak spolupůsobí při vzniku deficitu. Jako příklad takového automatického stabilizátoru můžeme uvést např. progresivní zdanění, které zapříčiní, že v době hospodářského růstu jsou důchody zdaňovány vyšší sazbou a naopak v době recese jsou důchody zdaňovány sazbou nižší.14 Z časového hlediska můžeme rozdělit příčiny rozpočtových deficitů na krátkodobé, které jsou způsobeny politickým cyklem a populistickými opatřeními hlavně v předvolebním období. Dlouhodobé příčiny vzniku deficitů tkví v zakořeněné tendenci k navyšování mandatorních výdajů.15

2.2.1. Financování rozpočtového deficitu

V případě rozpočtového deficitu, kdy výdaje rozpočtu převyšují jeho příjmy, je nutné zajistit financování výdajů jinou cestou, než z běžných příjmů. Proto můžeme říci, že deficit existuje vždy, jen v některé jeho podobě. Možnosti krytí deficitu jsou v zásadě tři. První možností je dluhové financování.16 Při tomto financování dochází k emisi státních dluhopisů a jejich 13

Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 54 14 Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s. 254 15 Jinými slovy také obligatorní či povinné výdaje státního rozpočtu. Více k pojmu mandatroní výdaje Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 160 - 161 16 K dluhovému financování srovnej také Hillman, Arye L., Public finance and public policy: Responsibilitites and Limitations of Government. 2. edition, Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 288-298

15

prodeji. Věřiteli, tedy subjekty, které státní dluhopisy nakupují, jsou domácí jednotlivci a firmy, včetně komerčních bank. V tomto případě hovoříme o domácím dluhu. Státní dluhopisy však mohou být prodávány také do zahraničí, kdy hovoříme o vnějším dluhu.17 Dluhové financování představuje drtivou většinu krytí deficitů. Druhou možností krytí deficitu je peněžní financování. Tato možnost je transformací deficitu do nárůstu monetární báze.18 Pro lepší pochopení můžeme uvést, že se jedná o poskytnutí úvěru od centrální banky v podobě úvěrové emise peněz, případně o nákup státních dluhopisů přímo na prvotní aukci. V některých zemích je tento způsob financování ze zákona zakázaný. Centrální banka má možnost nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu, kdy nakupuje cenné papíry ze svých rezerv a chová se jako komerční banka. Třetí možností, jak lze financovat deficit je z výnosů prodeje státních aktiv. Tzn. z prodeje vládních aktiv, kdy výtěžek je použit na financování deficitu. Jedná se např. o výnos z privatizace státního majetku nebo z rezerv vytvořených v předchozích letech. Také by se mohlo jednat o prodej kapitálového majetku státu. Tato možnost je v současné době značně omezena, neboť výše státních aktiv je limitována.19 Dále musíme zmínit, že rozpočtový deficit je samozřejmě možné snížit tím, že se zvýší daně nebo tím, že se krátí výdaje státního rozpočtu. Tato řešení jsou však možná až v delším časovém období a vztahují se spíše k dlouhodobé fiskální nerovnováze.

17

Tzv. externalizace dluhu Tzv. monetizace dluhu 19 Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 472 - 474 18

16

2.3. Dlouhodobá fiskální nerovnováha

Na začátku této kapitoly si upřesníme a odlišíme některé pojmy. K označení souboru státních finančních závazků jsou jak v teorii, tak v praxi, používána různá terminologická označení. Jedná se o pojmy veřejný dluh, státní dluh a vládní dluh. Nejlépe lze tyto termíny odlišit tak, že vymezíme, který subjekt je v dané situaci dlužníkem. Asi nejfrekventovaněji je používán pojem veřejný dluh, který je širší než jmenovaný státní dluh a zahrnuje dluh všech složek, které tvoří soustavu veřejných financí. Veřejný dluh zahrnuje jednak dluh centrální vlády, který budeme dále označovat také jako státní dluh, dále dluhy místní správy a samosprávy, což představuje především dluhy krajů a obcí a dále dluhy parafikálních fondů, jako je např. Fond zdravotního pojištění. Tato práce bude dále cílena na dluh centrální úrovně vlády, kdy budeme pracovat s pojmy státní dluh, případně s pojmem vládní dluh a to při analýzách situace na evropské úrovni. V obecném významu, zejména při vymezení teoretických pojmů, budeme používat i termínu veřejný dluh. Je nutné říci, že objem státního dluhu je prakticky ve všech zemích EU dominantní a s výjimkou několika zemí dosahuje podílu vyššího než 80 % z celkového objemu veřejného dluhu.20 V této práci budou navíc zahrnuty do rozboru státy, které mají přibližně stejnou procentní výši objemu státního dluhu z celkové výše veřejného dluhu a porovnávané hodnoty tím budou souměřitelné. Veřejný dluh je úzce spjat s rozpočtovými deficity a to zejména deficity státního rozpočtu. Není však možné říci, že veřejný dluh je pouze kumulací minulých

deficitů.

Výše

veřejného

dluhu

je

také

determinována

mimorozpočtovými příčinami např. vládním převzetím finančních závazků jiných ekonomických subjektů, alternativami ke krytí rozpočtového deficitu, např. 20

Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 79 - 80

17

výnosy z privatizace a faktem, že veřejný dluh je stavová veličina a tedy, že reálnou výši veřejného dluhu ovlivňují i další faktory jako je inflace, pohyb kurzu měny21 a změna úrokových sazeb, která má vliv na náklady dluhové služby.22 Veřejný dluh můžeme rozdělit podle více kriterií, kdy nejvýznamnější je rozdělení na dluh čistý a hrubý. První jmenovaný představuje celkový objem závazků určitého subjektu, snížený o objem jeho pohledávek. Hrubý dluh představuje celkový objem závazků bez ohledu na výši jeho pohledávek. U výše státního dluhu se běžně vyžívá spíše hrubý dluh a to i pro potřeby mezinárodního srovnávání, neboť v praxi se vyskytují následující problémy. Některé pohledávky státu můžeme označit jako nedobytné, což znační, že se fakticky nedají považovat za aktiva a také se liší metodiky vykazování státních aktiv mezi jednotlivými státy. Veřejný dluh můžeme dále rozdělit na vnitřní, tzn. že je umístěn v daném státě ve vnitřní měně a vnější, který je umístěn v zahraničí a to v zahraniční měně. Další běžné dělení je na dluh oficiální, který je veřejně vykazovaný a skrytý, který je velmi nebezpečný, neboť se jedná o případný dluh, který představují záruky státu za dluhy jiných subjektů. Velice významně dělení, a to zvláště pro management dluhu, je dělení podle doby splatnosti na dluh krátkodobý, který je splatný do jednoho roku, střednědobý, splatný do deseti let a dlouhodobý, s dobou splatnosti nad deset let.23 Státní dluh je ve většině zemí kryt emisemi státních dluhopisů, které nakupují domácí i zahraniční subjekty. Forma dluhopisů může být jednak zaknihovaná, tzn. obligace jsou evidovány na účtech a stání dluh je zapsán do knihy státního dluhu. Další formou je listinná forma, tzn. státní dluhopisy jsou přímo vytištěny a jsou ve vlastnictví věřitelů. 21

K pojmu měnový kurz více viz. Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s. 297 - 307 22 Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 81 23 Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 483 - 485

18

Státní obligace se dělí dle doby splatnosti na státní pokladniční poukázky, které jsou emitovány se splatností 13, 26, 39 a 52 týdnů, střednědobé státní cenné papíry se splatností do deseti let. Tyto obligace většinou kryjí největší díl státního dluhu. Dále jsou vydávány dlouhodobé státní cenné papíry s dobou splatnosti nad deset let. Obligace mohou být jednak volně obchodovatelné na sekundárním trhu. Těchto je většina a primárně jsou rozprodávány na aukcích a tendrech finančním institucím, které si je mohou ponechat nebo prodat na sekundárním trhu. Dále máme neobchodovatelné obligace, které jsou nepřevoditelné. Ty jsou prodávány přímo obyvatelstvu, nadacím nebo neziskovým právnickým osobám.24

2.3.1. Důsledky veřejného dluhu a možnosti řešení

Negativní dopady veřejného dluhu jsou patrny v několika rovinách. Předně jsou to důsledky rozpočtové. Jedná se o faktor, který nemůže vláda bezprostředně ovlivnit. Jde o placení úroků z veřejného dluhu, který jsou vlády nuceny umořovat, kdy tyto výdaje v mnohých případech představují velkou část dalšího nárůstu veřejného dluhu. Dále se jedná o důsledky redistribuční. Ty představují nevyváženost, kdy příjemci úroků z veřejného dluhu jsou převážně bohaté subjekty. Fiskální důsledky spočívají v růstu podílu dluhu na HDP. Tím současně dochází ke snížení manévrovacího prostoru vlády pro případné stabilizační kroky. Dalším negativním důsledkem veřejného dluhu je změna struktury portfolia. Na kapitálových trzích jsou intenzivněji nabízeny státní obligace, což má za následek, že z nabídky jsou vytlačovány soukromé investice, neboť investor dává přednost jistější volbě zhodnocení svých prostředků prostřednictvím státních dluhopisů. Dalším, neméně podstatným, negativním důsledkem veřejného dluhu je velmi výrazný tlak na růst inflace.

24

Tamtéž, s. 488 - 492

19

Možnosti řešení dluhu jsou do značné míry omezené a především nejsou mezi obyvateli populární. Jedná se o „klausovské“ utahování opasků. Vhodná řešení lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu představuje využití vlivu pozitivních exogenních faktorů. Je možné využít vysoké tempo ekonomického růstu, které převyšuje reálnou úrokovou sazbu. Tento způsob je sice účinný, nicméně je jen stěží uskutečnitelný v době recese. Pozitivní vliv na snížení reálně výše veřejného dluhu má také vyšší tempo růstu inflace. Na druhé straně má však vyšší inflace negativní dopad na obyvatelstvo. Další možnost představuje prominutí dluhu. Ačkoliv toto opatření by bylo možno očekávat ve vztahu k nejchudším zemím světa, tak praxe na příkladu Řecka ukazuje, že prominout dluh je možno i vyspělému státu, pokud je tím sledován důležitý a globální zájem. Druhou skupinu vhodných řešení veřejného dluhu představují aktivní vládní opatření. V současné době asi vysněným způsobem řešení všech států EU by bylo dosažení přebytku státního rozpočtu a jeho využití ke splacení části dluhu. Dalším teoretickým a velmi nepopulárním opatřením je stanovení jednorázové daně z kapitálu a využití získaných prostředků ke splácení dluhu. Řešením, které spadá do oblasti aktivních vládních opatření, by byla monetizace dluhu nebo záměrné vyvolání inflace, což je ovšem v přímém rozporu s cíli centrální banky. Poslední možností by bylo odmítnutí dluhu, avšak s nedozírnými následky pro stát, který by tak učinil. Celosvětově by došlo k diskreditaci takového státu a jen stěží by se po tomto kroku mohl plnohodnotně zapojit do globálního obchodu. Popsaná řešení nastiňují, že splacení veřejného dluhu je věcí obtížnou a také časově náročnou. Navíc veškerá řešení komplikuje jejich nepopulárnost a obtížná politická průchodnost. Z tohoto důvodu se splácení oddaluje a často dochází k efektu tzv. rolování dluhu.25

25

Splacení části veřejného dluhu emisí nových dluhopisů

20

Splacení veřejného dluhu je možné třemi způsoby. Prostřednictvím umořovacího fondu vytvářeného z přebytku rozpočtu a veřejných příjmů určených k úhradě dluhu. Dále konverzí dluhu, což znamená, že na dosud nesplacenou část dluhu je vydána další emise státních obligací. Možnost splacení konsolidací dluhu představuje změnu podmínek splacení státních cenných papírů a rozvržení splacení na více let. Zpravidla je krátkodobý dluh konsolidován na dluh dlouhodobý.26

2.3.2. Metodika vykazování dluhu

Pro potřeby práce je zapotřebí vyložit, jakým způsobem je státní dluh a deficit vykazován a to jak na úrovni České republiky, tak na úrovni EU. Deficit a vládní dluh je vykazován dvěma základními způsoby. První je metodikou Mezinárodního měnového fondu27 GFS 1986, nově GFS 2001. Druhý je metodikou Eurostatu28 ESA 95. Pro snadné pochopení můžeme uvést, že základní odlišnost mezi oběma metodikami je obdobná jako rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a podvojným účetnictví, které kromě peněžních toků sleduje také pohledávky a závazky. Za vykazování v metodice GFS 1986 je zodpovědné Ministerstvo financí. Je založena na bázi peněžních toků. Veškeré operace jsou sledovány na hotovostním principu, tedy v okamžiku, kdy je příslušná operace realizována. Jedná se o metodiku blízkou národní metodice sledování deficitu státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je využívána ve fiskálních predikcích. Její výhodou je dostupnost dat v relativně krátkém čase a přímá vazba na schvalovaný státní rozpočet a rozpočty ostatních státních fondů. V této metodice je vykazováno saldo vládního 26

Tomášková, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 108 - 109 Více k Mezinárodnímu měnovému fondu na stránkách: International monetary found [online] Dostupné z: < http://www.imf.org/> 28 Více k Eurostatu na stánkách: Eurostat [online] Dostupné z: 27

21

sektoru. Ze strany MMF došlo k revizi této metodiky a byla vytvořena zcela nová GFS 2001, která začala být zaváděna v roce 2002. Tento standard se svou podstatou blíží metodice ESA 95 a vzájemné rozdíly se stírají. Klade ovšem vysoké nároky na vstupní data. Metodika Eurostatu ESA 95 pracuje s daty na akruálním principu.29 Používá se při výpočtu maastrichtských kriterií vládního deficitu a dluhu. Kontrolu implementace provádí Eurostat a ten jí současně průběžně aktualizuje. V České republice je za dodržování tohoto standardu zodpovědný ČSÚ. Dokumenty předkládané orgánům EU jsou vykazovány v této podobě. ČSÚ podle této statistiky zpracovává statistiky za minulost.30

29

Tento princip znamená, že nejsou sledovány pouze příjmy a výdaje daného období, ale také pohledávky a závazky 30 Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z:

22

3. Státní dluh České republiky

V předchozí části práce jsme definovali důležité pojmy, kterými byly především rozpočtová soustava, státní rozpočet, rozpočtový deficit, veřejný dluh a státní dluh. Tímto jsme si vytvořili teoretický základ pro další úvahy a analýzy. V této kapitole se budeme zabývat vývojem rozpočtového deficitu a státního dluhu v České republice a to od roku 1993, kdy vznikl samostatný stát, do roku 2010. Prvně si však vymezíme související základní zákonnou úpravu platnou v České republice.

3.1. Základní právní úprava

Na úvod si vymezíme relevantní právní úpravu, která v České republice určuje fiskální pravidla a tím se také vztahuje k deficitům veřejných rozpočtů a státnímu dluhu. Pokud se na problém podíváme v nejobecnější rovině, tak základním zákonem souvisejícím s rozpočty je Ústava České republiky.31 Zde je vymezeno postavení a pravomoc základních subjektů moci zákonodárné a výkonné, kteří se podílí na každoroční přípravě a schvalování státního rozpočtu. Dále je zde obecně vymezena územní samospráva, která vytváří rozpočty územních celků. Důležité je také základní vymezení postavení České národní banky. V této rovině můžeme k relevantní zákonné úpravě přiřadit také jednací řády Poslanecké sněmovny a Senátu. Podstatným je i kompetenční zákon,32 který zřizuje jednotlivá ministerstva a mimo jiné stanovuje okruh působnosti MF. V tomto zákoně je stanoveno, že MF je ústředním orgánem pro státní rozpočet.

31

Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 32

23

Pravděpodobně největší význam mezi zákony upravující fiskální systém v České republice má zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, pro který je běžně užíván název velká rozpočtová pravidla. Tento zákon relativně podrobně upravuje tvorbu, funkci a obsah státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Zároveň upravuje důležitý nástroj fiskální politiky, kterým je střednědobý výhled státního rozpočtu. Ten je sestavován na období dvou let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.33 Kromě dalších důležitých bodů úpravy, kterými jsou např. státní fondy, organizační složky státu a příspěvkové organizace, upravuje také způsob řízení státního dluhu. Tímto zákonem je Ministerstvu financí České republiky dána pravomoc v rámci výkonu řízení státního dluhu, nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy. S těmito dluhopisy může MF přímo provádět operace na sekundárním trhu jejich nákupy a prodeji.34 K zákonům upravujícím fiskální systémy mající zřejmý vliv na stání rozpočet, můžeme samozřejmě přiřadit celou řadu dalších zákonů týkající se oblasti berního práva a celního práva. Berním právem je označován soubor právních norem upravujících příjmy veřejných fondů daňového a poplatkového charakteru. Celní právo je v mnohém blízké bernímu právu, přičemž předmětem jeho regulace je clo.35 Z těchto oblastí jmenujme alespoň nejdůležitější normy, kterými jsou Celní zákon36 a Daňový řád.37 V tomto kontextu je také důležitý zákon o územních finančních orgánech,38 který zřizuje soustavu územních finančních orgánů. Tento zákon fakticky vymezuje důležité prvky soustavy rozpočtově finančních orgánů České republiky, která je tvořena MF, územně finančními orgány, celními orgány 33

Více o střednědobém výhledu státního rozpočtu viz. § 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 34 Více viz. § 35 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 35 Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 52 36 Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů 37 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů 38 Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

24

a orgány finančních útvarů státní správy a samosprávy. Pro účely této práce je také podstatný zákon o dluhopisech,39 který zejména v § 25 a 26 upravuje vydávání státních dluhopisů. V § 27 citovaného zákona je upraveno vydávání dluhopisů územní samosprávy a tyto označuje za komunální dluhopisy.40 Nesmíme opomenout fakt, že v současné době jsme zavázáni dodržovat pravidla stanovená v nadstátní úrovni a z tohoto důvodu mají na fiskální pravidla České republiky vliv také nařízení a směrnice EU.41 Z toho důvodu, aby byl výčet relativně úplný, tak se také zmíníme o relevantní právní úpravě, která v České republice určuje fiskální pravidla pro územní samosprávné celky a to i přesto, že na tuto oblast veřejných financí není tato práce cílena. Pravděpodobně nejdůležitějším zákonem v této oblasti jsou tzv. malá rozpočtová pravidla.42 Jedná se o obdobu velkých rozpočtových pravidel s tím rozdílem, že tato upravují tvorbu, postavení, obsah a funkci rozpočtů územních samosprávných celků. Souvisejícími předpisy s malými rozpočtovými jsou zákony o obcích,43 o krajích44 a o hlavním městě Praze.45 Tímto jsme zmapovali právní prostředí České republiky vztahující se k veřejným rozpočtům a v následujících podkapitolách se budeme věnovat vývoji státního dluhu v České republice.

39

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Více viz. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 41 Srov. např. Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vydání, Praha: Leges, 2010, s. 250-257 42 Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 43 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 44 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů 45 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů 40

25

3.2. Vývoj státního dluhu České republiky v období od roku 1993 do roku 2003

Na úvod této části si uveďme, že pro účely této práce si deskripci vývoje státního dluhu v České republice rozdělíme na dvě etapy. První bude od vzniku samostatné České republiky do roku 2003 a navazující kapitola bude mapovat vývoj sledovaných ukazatelů od roku 2004 do roku 2010. V této části se pokusíme částečně popsat situaci za rok 2011, pro který ovšem doposud nejsou dostupná všechna oficiální závěrečná makroekonomická data. Rozdělení právě na tato dvě období není čistě samoúčelné, ale koresponduje s časovým horizontem před vstupem České republiky do EU a po vstupu do EU. Je na místě uvést, že základními kritérii, kterými je státní dluh České republiky měřen jsou tzv. fiskální Maastrichtská kritéria. V těchto jsou vykazována data také na evropské úrovni a stejná metodika vykazování nám dovoluje srovnávat ukazatele v jednotlivých zemích. Jednak je sledován deficit vládního sektoru v poměru k HDP v tržních cenách. Dle Maastrichtských kritérií by úhrnný schodek neměl překročit 3 %. Druhé sledované kritérium je hrubý dluh vládního sektoru v nominální hodnotě vyjádřený k HDP v tržních cenách. Tento poměr by neměl být vyšší než 60 %. Hrubý dluh vládního sektoru znamená hrubý úhrn dluhů (emitované dluhopisy, přijaté úvěry) ke konci roku, konsolidovaný uvnitř a mezi jednotlivými sektory vlády.46 Pro účely této práce a provedení následných analýz budeme sledovat především hodnoty dle těchto kritérií. Nicméně rozbor deficitu i státního dluhu bude proveden více do hloubky. Zejména se zaměříme na strukturu dluhu a úrokové náklady státního dluhu.

46

Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z:

26

3.2.1. Vývoj salda státního rozpočtu

Problém s deficitním financováním je na našem území známý již z doby první republiky.47 S deficitním hospodařením státního rozpočtu se potýká Česká republika i v současné době a to již od poloviny 90. let 20. století. Opakované deficity jsou jedním z hlavních důvodů nárůstu státního dluhu. Deficit rozpočtu prakticky neustále narůstá a tempo tohoto nárůstu dokonce zrychluje, což je alarmující především z pohledu úspěšnosti stabilizační politiky státu. Tabulka č. 1 dokumentuje, jak se vyvíjí saldo státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2003.

Tabulka č. 1: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 1993 do roku 2003 Rok Saldo státního rozpočtu

mld. Kč

Saldo státního rozpočtu / HDP

%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1,1

10,4

7,2

-1,6

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

-45,7

-109,1

.

.

0,5

-0,1

-0,9

-1,5

-1,4

-2,1

-2,9

-1,9

-4,2

Zdroj: Český statistický úřad

Jak můžeme v tabulce vidět, tak v prvních letech samostatné existence České republiky jsou hodnoty salda státního rozpočtu kladné. Obrat nastává v roce 1996, kdy došlo k mírnému deficitnímu hospodaření a od tohoto roku deficit strmě narůstá. Příčiny vzrůstajících deficitů můžeme najít jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. V některých letech docházelo k problémům s plněním veřejných příjmů, zejména daňového výnosu. Na straně výdajů docházelo k rychlému růstu zejména mandatorních výdajů a to především starobních

47

Peková, J. Veřejné finance – teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 501

27

důchodů a sociálních transferů. Dále výdaje na sanaci bankovního sektoru v souvislosti s jeho privatizací a likvidaci ztrát Konsolidační banky.48 V roce 1993 vstoupila Česká republika do prvního roku své samostatné existence. Jedná se o období složité transformace ekonomiky. Přesto státní rozpočet skončil s výsledným přebytkem 1,1 mld. Kč. V roce 1994 si státní rozpočet udržel nastavený trend a hospodařil s výsledným přebytkem ve výši 10,4 mld. Kč a stejně tak v roce 1995 kdy výsledný přebytek státního rozpočtu byl 7,2 mld. Kč. Jak jsme již uvedli výše, tak rok 1996 je přelomový, neboť došlo poprvé k mírně deficitnímu hospodaření státního rozpočtu. Výsledný deficit ve výši 1,6 mld. Kč není nějak dramatický a nebylo na místě větší paniky, neboť z pohledu většiny makroekonomických ukazatelů byl vývoj příznivý. Další rok však došlo ke zpomalení ekonomického růstu, což se také odrazilo ve výsledném deficitu státního rozpočtu ve výši 15,7 mld. Kč. Tento rok můžeme označit za podstatný a to z toho pohledu, že poprvé došlo k velkému deficitu a větší problém předznamenávali i ostatní ekonomické ukazatele, neboť HDP tento rok reálně kleslo o 0,9 %. V roce 1998 došlo opět k deficitu státního rozpočtu ve výši 29,3 mld. Kč. Jak můžeme vidět, tak došlo ke skokovému nárůstu deficitu oproti roku předchozímu. To se již projevili výše uvedené problémy s převzetím závazků Konsolidační banky a růst mandatorních výdajů na starobní důchody a sociální transfery. V roce 1999 dosáhl deficit státního rozpočtu obdobné výše jako v roce předchozím a to 29,6 mld. Kč. Tento rok byl deficit ovlivněn mimo jiné financováním následků rozsáhlých povodní. Příjemným zjištěním v tomto roce je návrat k hospodářskému růstu, kdy reálný HDP vzrostl o 1,7 %. Následující dok 2000 došlo k opětovnému skokovému nárůstu deficitu státního rozpočtu a to až na hodnotu 46,1 mld. Kč. V roce 2001 došlo k dalšímu dramatickému nárůstu deficitu státního rozpočtu na částku 67,7 mld. Kč. Následující rok sledovaného období, tedy v roce 2002 došlo ke snížení deficitu na 45,7 mld. Kč, čímž se snížil podíl deficitu státního rozpočtu k HDP z předchozí hodnoty 2,9 % na 1,9 %. 48

Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 479

28

V roce 2003 můžeme vidět první a bohužel ne poslední deficit přesahující hranici 100 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu v tomto roce konkrétně dosáhl výše 109,1 mld. Kč, což odpovídá 4,2 % podílu deficitu státní rozpočtu k DPH. Jedná se opět o skokový růst, který byl způsoben více faktory. Mimo jiné se Česká republika připravovala na vstup do EU.49 Popsaný vývoj dokumentuje, jak deficit státního rozpočtu od roku 1996 do roku 2001 neustále narůstal. K jedinému poklesu došlo v roce 2002, nicméně výše deficitu byla i tak obrovská, nehledě na skutečnost, že v následujícím roce 2003 byl deficit státního rozpočtu enormně vysoký. Tento vývoj deficitu měl samozřejmě katastrofální dopad na celkový státní dluh.

3.2.2. Vývoj státního dluhu v České republice

Předchozí část práce předznamenala nepříznivý vývoj státního dluhu v České republice. Česká republika převzala při vzniku samostatného státu dluh ve výši 158,8 mld. Kč. Jedním z podstatných znaků zadlužování státu v 90. letech byly ještě relativně nízké rozpočtové deficity, avšak vysoké a skryté zadlužení státu mimo rozpočet. Ohromná část dluhu se kumulovala v Konsolidační bance a ve fondu národního majetku. Fakticky se jednalo o neadekvátní a bezprecedentní přebírání dluhu soukromých a polosoukromých subjektů státem.50 Vývoj státního dluhu a podíl státního dluhu na HDP od roku 1993 do roku 2003 dokumentuje tabulka č. 2.

49

Zpracováno dle stránek Českého statistického úřadu [online] Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty/> 50 Lajtkepová, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Cerm, 2007, s 117 - 118

29

Tabulka č. 2: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2003 Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Státní dluh

mld. Kč

158,8

157,3

154,4

155,2

173,1

194,7

228,4

289,3

345,0

395,9

493,2

Státní dluh / HDP

%

15,6

13,3

10,5

9,2

9,6

9,4

10,6

12,7

14,1

16,1

19,1

Zdroj: Český statistický úřad

Jak jsme již uvedli výše, tak v roce 1993 činil převzatý státní dluh 158,8 mld. Kč, což činilo 15,6 % HDP. Následující roky celková výše státního dluhu klesá a to až k hodnotě 155,2 mld. Kč v roce 1996, což odpovídalo 9,2 % HDP. Musíme ovšem podotknout, že tato výše byla reálně deformována právě činností12 zmíněné Konsolidační banky. V té době se jednalo o jeden z nejnižších podílů státního dluhu k HDP v Evropě.51 Můžeme kladně hodnotit i vývoj struktury státního dluhu, kdy se prosazovaly dva základní trendy. První byl securitizace52 a druhý internalizace53 státního dluhu. Roky zdánlivého příznivého vývoje skončily v roce 1997, kdy došlo k růstu státního dluhu na hodnotu 173,1 mld. Kč, což představovalo 9,6 % HDP. Od tohoto roku až do současné doby státní dluh neustále narůstá. V roce 1998 hospodařil státní rozpočet s deficitem 29,3 mld. Kč a státní dluh tím dosáhl výše 194,7 mld. Kč. Další vývoj je tristní a již dříve uvedené rozpočtové deficity dávají tušit, jak pokračuje zadlužování státu. Rok 1999 představuje nárůst k hodnotě 228,4 mld. Kč a v roce 2000 dosahuje státní dluh výše 289,3 mld. Kč. Dluh roste i v poměru k HDP, kdy v roce 2000 tato hodnota činí 12,7 %. V roce 2001 dosahují příjmy státního rozpočtu výše 626,2 mld. Kč a výdaje 693,9 mld. Kč a především v důsledku tohoto deficitu narostl státní dluh na výši 345,0 mld. Kč. 51

Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 98 52 Převod přímých vládních úvěrů do standardní formy dluhopisů 53 Snižování podílu zahraničního dluhu a implicitní růst podílu domácího druhu

30

Následuje rok 2002, kdy výše státního dluhu dosahuje výše 395,9 mld. Kč. Poslední rok sledovaného období způsobil enormně vysoký deficit státního rozpočtu nárůst dluhu až na hodnotu 493,2 mld. Kč. Velkým problémem českého státního dluhu je skutečnost, že přírůstek dluhu po roce 1996 je tvořen z převažující části dluhem nezdravým. Základní faktory, které způsobují jeho růst jsou jednak opakované rozpočtové deficity a také přebírání nesplacených dluhů státních i soukromých podniků a bank. Nejedná se tak o nárůst státního dluhu, který by generoval nové produktivní investice.54

3.2.3. Struktura státního dluhu České republiky

Pro lepší pochopení a hlubší rozbor státního dluhu v této části analyzujeme strukturu státního dluhu. Popíšeme vývoj vnitřní a vnější složky státního dluhu a také se budeme zabývat, jakým způsobem je státní dluh kryt. Tabulka č. 3 dokumentuje strukturu státního dluhu České republiky.

Tabulka č. 3: Struktura státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč) Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Státní dluh celkem

158,8

157,3

154,4

155,2

173,1

194,7

228,4

289,3

345,0

395,9

493,2

Z toho: domácí dluh

86,4

90,2

101,2

110,9

134,8

170

207,1

269,6

336,2

386,7

479,9

Zahraniční dluh

72,4

67,1

53,1

44,3

38,3

24,6

21,2

19,7

8,8

9,2

13,3

17

23,8

42

62,6

70,9

99,8

130,1

165,3

186,6

164,1

160,6

Státní pokladniční poukázky

54

Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 99

31

Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy

19,5

28,3

41,7

43,9

57,9

70

77

104,3

149,6

222,6

319,3

Ostatní zdroje

49,9

38,1

17,6

4,3

6

0,2

0

0

0

0

0

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Podíváme-li se na strukturu dluhu ve sledovaném období a konkrétně se zaměříme na vývoj složky zahraničního dluhu, pak můžeme konstatovat, že se tato složka od roku 1993 do roku 2001 postupně snižovala a to od původní hodnoty 72,4 mld. Kč až k hodnotě 8,8 mld. Kč. Následně v letech 2002 a 2003 došlo k mírnému růstu na hodnotu 13,3 mld. Kč. To lze přičíst úspěšně uplatňované strategii internalizace dluhu, tedy snižování podílu zahraničního dluhu ve prospěch domácího. Pokud prozkoumáme složku domácího dluhu, pak vidíme opačný trend než u zahraničního dluhu. Tento vývoj je logický. Domácí dluh postupně rostl od hodnoty 86,4 mld. Kč v roce 1993 až na hodnotu 479,9 mld. Kč v roce 2003, přičemž ani v jednom roce nedošlo k žádnému poklesu, ale dluh pravidelně narůstal. Vnitřní

státní

dluh

je

krytý

státními

pokladničními

poukázkami

a střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy, které jsou obchodovatelné. Vnější dluh kryjí eurobony55 a směnky, které jsou vydány k úhradě členství České republiky v IBRD a EBRD. Vnější dluh je dále kryt půjčkami od EIB a dalšími úvěrovými nástroji.56 V tabulce můžeme vidět, že od roku 1993 do roku 1996 byl podíl státních pokladničních poukázek (dále též „SPP“) a střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (dále též „SDD“) přibližně stejný. Od roku 1997 do roku 2001 narostl objem SPP až na hodnotu 186,6 mld. Kč, ale poté došlo k poklesu na částku 160,6 mld. Kč v roce 2003. U SDD byl vývoj odlišný. Po celé sledované období 55 56

Cenné papíry emitované v cizí měně Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 497

32

docházelo k růstu jejich objemu a to od hodnoty 19,5 mld. Kč v roce 1993 až na hodnotu 319,3 mld. Kč v roce 2003. V žádném roce přitom nedošlo ani k minimálnímu poklesu této hodnoty. Tempo růstu se přitom v závěrečných letech značně zvyšuje. Jak je z tabulky patrné, tak dlouhodobě klesá krytí státního dluhu prostřednictvím SPP a naopak roste krytí prostřednictvím SDD. Tzn. roste podíl dlouhodobého dluhu. Z hlediska dlužníka je samozřejmě výhodnější co nejvyšší podíl obligací s dlouhou dobou splatnosti a růst podílu SDD v České republice byl záměrem.57

3.2.4. Úrokové náklady státního dluhu Posledním ukazatelem, na který se v této části práce zaměříme, budou výdaje na úroky, které souvisí s existencí státního dluhu. V tabulce č. 4 můžeme porovnat úrokové náklady státního dluhu v jednotlivých letech.

Tabulka č. 4: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč, % HDP) Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Úrokové náklady na domácí státní dluh

10,74

9,74

9,41

11,69

15,64

17,28

15,21

16,81

16,54

18,3

20,92

Úrokové náklady na zahraniční státní dluh

4,32

3,94

3,85

2,35

1,95

1,27

0,9

0,57

0,45

0,33

0,41

Úrokové náklady celkem

15,07

13,68

13,27

14,04

17,59

18,54

16,1

17,38

16,99

18,63

21,33

Podíl celkových úroků na HDP

1,48

1,16

0,9

0,83

0,97

0,93

0,77

0,79

0,72

0,76

0,83

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

57

Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 87

33

Podíváme-li se na údaje v tabulce, vidíme, že podíl celkových úroků státního dluhu na HDP se ve sledovaném období celkově snížil, což lze hodnotit kladně. V roce 1993 činila tato hodnota 1,48 % a v roce 2003 0,83 %. Je nutné dodat, že pokles výdajů v letech 1993 až 1996 byl ovlivněn především poklesem úrokových sazeb. Růst výdajů po roce 1996 byl ovlivněn zejména růstem státního dluhu a vzestupem úrokových sazeb v letech 1997 a 1998. V následujících letech došlo naopak k výraznému poklesu úrokových sazeb.58 Můžeme také porovnat vývoj úrokových nákladů v absolutních číslech. V roce 1993 činily úrokové náklady 15,07 mld. Kč a v roce 2003 činily 21,33 mld. Kč. Jedná se tedy o mírný nárůst za poměrně dlouhé časové období. V závěru sledovaného období představovaly naprostou většinu úrokové náklady na domácí státní dluh, což je pochopitelné a koresponduje s celkovým vývojem složky domácího a zahraničního dluhu.

3.3. Vývoj státního dluhu České republiky v období od roku 2004 do roku 2010

V této podkapitole popíšeme vývoj státního dluhu v letech 2004 až 2010. V současné době jsou dostupné některé údaje za rok 2011 a tyto budou do rozboru zahrnuty. Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika do EU a zvolené období koresponduje s naším členstvím v instituci.

58

Peková, J. Veřejné finance – teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 529

34

3.3.1 Vývoj salda státního rozpočtu

Stejně jako v předchozím sledovaném období se vývoj salda státního rozpočtu nevyvíjí příznivě ani v období od roku 2004 do roku 2011. Naopak můžeme říci, že dochází ještě k větším problémům a tempo růstu deficitu státního rozpočtu se zvyšuje. Celá situace se navíc zkomplikovala v roce 2009, kdy v důsledku celosvětové hospodářské krize došlo ke snížení HDP České republiky o 4,7 % a tím také došlo ke značnému výpadku na příjmové straně státního rozpočtu. Výsledný deficit proto v tomto roce dosáhl astronomické částky. Hospodářská krize navíc nepříznivě ovlivnila deficity státního rozpočtu i v dalších letech.

Tabulka č. 5: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 2004 do roku 2011 Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Saldo mld. státního -93,7 -56,3 -97,6 -66,4 20,0 Kč rozpočtu Saldo státního % -3,3 -1,9 -3,0 -1,9 -0,5 rozpočtu / HDP Zdroj: Český statistický úřad

2011*

-192 -156

-142,8

-5,3

(-3,7)

-4,3

Podáváme-li se na tabulku, vidíme, že v roce 2004 činil deficit státního rozpočtu 93,7 mld. Kč. V tomto roce přibyly na výdajovou stránku státního rozpočtu mandatorní výdaje související se členstvím České republiky v EU, ale současně do státního rozpočtu plynou nemalé dotace z rozpočtu EU. Oproti předpokládanému deficitu byl skutečný deficit nižší o 21,3 mld. Kč. Převážná část

35

deficitu byla pokryta vydáním státních dluhopisů.59 Následující rok 2005 dosáhl deficit státního rozpočtu výše 56,3 mld. Kč, což představovalo 1,9 % v poměru k HDP. Tento rok činily příjmy státního rozpočtu 866,5 mld. Kč a celkové výdaje činily 922,8 mld. Kč. Dosažený deficit byl o 27,3 mld. Kč nižší než byla jeho rozpočtovaná výše. Deficit byl z drtivé části kryt emisí státní dluhopisů, stejně jako v roce předchozím a také stejně jako v letech následujících.60 Státní rozpočet na rok 2006 byl již třetím rozpočtem v pořadí s cílem fiskální konsolidace a vycházel z koncepce reformy veřejných rozpočtů schválené usnesením vlády č. 624/2003 a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2006. Vládními rozpočtovými prioritami v tomto roce byly výdaje na výzkum a vývoj, financování společných programů EU a České republiky, politika zaměstnanosti a výdaje na důchody. V průběhu roku došlo ke dvěma podstatným změnám a to jednak zákonem č. 170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu a to v souvislosti s jarními povodněmi a dále zákonem č. 584/2006 Sb., kterým došlo k navýšení výdajů státního rozpočtu na sociální politiku o 9,6 mld. Kč. Státní rozpočet hospodařil za rok 2006 se schodkem 97,6 mld. Kč, což bylo o 13,9 mld. Kč více, než bylo původně rozpočtováno. Deficit byl opět z drtivé části kryt emisí státních dluhopisů.61 Státní rozpočet České republiky na rok 2007 byl schválen zákonem č. 622/2006 Sb. Tento rozpočet počítal s deficitem ve výši 91,3 mld. Kč. Mezi podstatné položky, které zvyšovaly výdajovou stránku rozpočtu patřilo zvýšení sociálních dávek, nutné transfery obecním a krajským rozpočtům a transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění. Mandatorní výdaje rozpočtu představují přibližně 55 % podílu celkových výdajů. Hospodaření státního rozpočtu za rok 2007 skončilo schodkem ve výši 66,4 mld. Kč. Oproti 59

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 60 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2005. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 61 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2006. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z:

36

rozpočtované výši bylo dosaženo lepšího výsledku. Dosažený deficit byl kryt především vydanými státní dluhopisy a také přijatými dlouhodobými úvěry a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv.62 V roce 2008 byly skutečné celkové příjmy státního rozpočtu 1.063,9 mld. Kč a celkové výdaje 1.083,9 mld. Kč. Dosažený deficit státního rozpočtu ve výši 20 mld. Kč se zdá být relativně příznivý, nicméně jeho výše byla ovlivněna novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle které organizační složky státu od roku 2008 nepřevádí nevyčerpané prostředky rozpočtových výdajů do rezervních fondů. Podle § 47 citovaného zákona mohou organizační složky státu nespotřebovaného výdaje minulého roku nárokovat v běžném roce. Deficit byl kryt především vydáním státních dluhopisů.63 Ačkoliv původně schválený deficit státního rozpočtu na rok 2009 činil 52,2 mld. Kč, tak skutečnost byla nakonec zcela jiná a výsledný schodek činil 192,4 mld. Kč. V souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí došlo k velkému výpadku především na příjmové stránce státního rozpočtu, kdy skutečné příjmy byly nižší o 157,2 mld. Kč oproti rozpočtované výši. Toto bylo způsobeno především značným poklesem inkasa daní, a to DPH, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Dále došlo k poklesu příjmů z pojistného na sociální a důchodové zabezpečení. Schodek byl kryt především emisí státních dluhopisů. Dosažený deficit v tomto roce dosáhl vysoké hodnoty i v poměru k HDP a tato hodnota činila 5,3 %.64 Na velikost deficitu v tomto roce měla neblahý dopad ta skutečnost, že veřejné výdaje na rok 2009 byly naplánovány na základě nereálného odhadu tempa růstu HDP.65

62

Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 63 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 64 Podle státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009. Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 65 Ochrana, F. et al. Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2010, s. 139

37

Následující roky jsou také ovlivněny celosvětovou hospodářskou krizí a ekonomické prognózy nejsou nikterak příznivé. V roce 2010 dosáhl HDP České republiky 2,7 %, kdy v evropském porovnání se jednalo o celkem dobrý výsledek. Výsledný deficit státního rozpočtu je však i tak obrovský a dosáhl výše 156,4 mld. Kč. Schodek byl opět kryt především emisí státních dluhopisů. Pokračující špatné výsledky celosvětového hospodářství pokračují i v roce 2011. I přes velká úsporná opatření současné vlády v České republice hospodařil státní rozpočet se ztrátou 142,8 mld. Kč. Můžeme pouze polemizovat, zda se v současné hospodářské krizi jedná o dobrý výsledek. Na každý pád se jedná opět o deficit obrovských rozměrů, který má samozřejmě dopad na celkový státní dluh a kumuluje další náklady s ním spojené. 3.3.2. Vývoj státního dluhu v České republice Pokud si dobře pročteme předcházející část práce, která popisuje vývoj deficitního hospodaření státu ve sledovaném období, pak nám musí být jasné, jakým směrem se bude ubírat státní dluh. Vývoj státního dluhu a podíl státního dluhu na HDP od roku 2004 do roku 2010 dokumentuje tabulka č. 6.

Tabulka č. 6: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku 2010 Rok

2004 2005 2006 2007 2008

2009

2010

2011

Státní mld. 592,9 691,2 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 1456,8* dluh Kč Státní dluh / % 21,1 23,2 24,9 25,2 27,1 32,5 36,6 N HDP *Ke dni 30. 9. 2011 Zdroj: Český statistický úřad

38

Pokud se podíváme na uvedené údaje, musí nás zaskočit především rychlost se kterou státní dluh narůstá. To je také hlavním problémem v České republice. Pokud jsme uvedli, že ještě v polovině 90. let 20. století jsme měli jeden z nejnižších podílů dluhu na HDP, pak současný stav již tak příznivý není. Musíme také přihlédnout k tomu, že v mnoha zemích vznikal současný státní dluh během mnoha desetiletí, ale v České republice bylo dosaženo nebezpečně vysoké výše státního dluhu během patnácti let. Ve sledovaném období od roku 2004 do roku 2010 došlo k nárůstu státního dluhu z hodnoty 592,9 mld. Kč až na hodnotu 1.344,1 mld. Kč. Poslední ověřená výše státního dluhu k 30.9.2011 činí 1.456,8 mld. Kč. To znamená, že na konci roku 2011 dosáhne jeho výše přibližně 1,5 bil. Kč, což bude odpovídat přibližně 40 % v poměru k HDP. Pokud se podíváme na jednotlivé roky, pak v roce 2004 dosáhl státní dluh výše 592,9 mld. Kč, což odpovídalo 21,2 % v poměru k HDP. V následujícím roce 2005 narostl státní dluh na hodnotu 691,2 mld. Kč a v roce 2006 dosáhl výše 802,5 mld. Kč. Deficity státního rozpočtu tlačily i nadále na růst státního dluhu. V roce 2007 se vyšplhala výše státního dluhu na hodnotu 892,3 mld. Kč a v roce 2008 se dostáváme k magické hranici 1 bilionu korun, konkrétně na částku 999,8 mld. Kč. Rok 2009 znamená průlom 30 % hranice v poměru k HDP, konkrétně se dostáváme na hodnotu 32,5 %, což odpovídá výši státního dluhu 1.178,2 mld. Kč. V roce 2010 dosáhla výše státního dluhu 1.344,1 mld. Kč. Z uvedeného výčtu je vidět, že státní dluh strmě narůstá. Prakticky každý rok se státní dluh zvýšil o částku kolem 100 mld. Kč. Tento nárůst byl umocněn celosvětovou hospodářskou krizí v roce 2008 a jejími důsledky v následujících letech. Takto obrovský státní dluh sebou nese samozřejmě další náklady, které jsou s tím spojené. Tyto náklady generují další výdaje a státní dluh se dále zvyšuje.

39

Navíc můžeme říci, že tyto výdaje nemají žádný kladný efekt, neboť negenerují nové přínosné investice.

3.3.3. Struktura státního dluhu České republiky

Pro vývoj a náklady státního dluhu je důležitá jeho struktura a proto si ji v této části podrobněji popíšeme. Analyzujeme vnitřní a vnější složku státního dluhu, dále popíšeme jakým způsobem je státní dluh kryt a podrobněji se budeme zabývat státními obligacemi. Tabulka č. 7 dokumentuje strukturu státního dluhu, můžeme vidět podíl vnitřní a vnější složky a vidíme také poměr SPP a SDD.

Tabulka č. 7: Struktura státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku 2010 (mld. Kč) Rok Státní dluh celkem Z toho: domácí dluh Zahraniční dluh Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy Ostatní zdroje

2004 2005 2006 2007 2008

2009

2010

2011

592,9 691,2 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 1.456,8* 552,6 581,8 680,9 774,4 814,3 926,7 1.036,3 1.146,9 70,3 109,4 121,6 123,2 185,5 251,5

307,8

309,9

125,5 94,2

113,3

143,3

923

1.003,6

0

0

397 0

89,6

82,2

78,7

88,2

487,5 588,9 692,2 735,5 838,5 0

0

0

0

0

*Ke dni 30.9.2011 Zdroj: Ministerstvo financí ČR

40

Prozkoumáme-li strukturu dluhu a zaměříme se na složku zahraničního dluhu, pak vidíme postupný nárůst této složky. Navíc můžeme říci, že v závěru období, konkrétně od roku 2008 dochází k akceleraci rychlosti růstu. Zahraniční dluh se z původní hodnoty 70,3 mld. Kč dostal až na hodnotu 307,8 mld. Kč v roce 2010. V tabulce máme také průběžné údaje za rok 2011, kdy k 30.9.2011 byla výše zahraničního dluhu opět vyšší a dosahovala konkrétně hodnoty 309,9 mld. Kč. Celkově vzrostla složka zahraničního dluhu za sledované období více než čtyřikrát. Pokud bychom tento vývoj porovnali s vývojem zahraničního dluhu v předchozím sledovaném období do roku 2003, pak můžeme vidět, že se jedná o opačný trend. V předchozím období se tato složka postupně snižovala. Domácí dluh má od roku 2004 do roku 2010 podobný vývoj jako zahraniční dluh. Růst této složky je však pravidelnější. Z původní hodnoty 552,6 mld. Kč vnitřní dluh vzrostl až na hodnotu 1.036,3 mld. Kč v roce 2010, respektive 1.146,9 mld. Kč k 30.9.2011. Tato složka se tedy za sledované období více než zdvojnásobila. Podíváme-li se do tabulky, můžeme také vidět postupný vývoj SPP. V roce 2004 dosahovala jejich výše 125,5 mld. Kč, na konci sledovaného období v roce 2010 byla výše této složky 113,3 mld. Kč. Průběžná hodnota k 30.9.2011 činí 143,3 mld. Kč. Na začátku období docházelo dokonce k mírnému poklesu výše SPP až k minimální hodnotě 78,7 mld. Kč v roce 2008. Můžeme konstatovat, že za sledované období si tato složka udržela konstantní výši. Proti SPP mají SDD dramatičtější vývoj. Z původní hodnoty 397 mld. Kč v roce 2004 se dostávají až na hodnotu 923 mld. Kč v roce 2010. Hodnota k 30.9.2011 prolomila výši 1 bilionu Kč a dosáhla konkrétní hodnoty 1.003,6 mld. Kč. Za sledované období došlo přibližně k dvou a půl násobnému růstu této složky. Jak jsme již řekli, tak státní dluh je kryt především státními dluhopisy. Z větší části se jedná o střednědobé dluhopisy s dobou splatnosti od 2 do 10 let. Jejich

41

výnos se většinou pohybuje kolem 3 – 5 %. Na vývoj výnosů ze státních dluhopisů měla vliv hospodářská krize v roce 2008. Investoři začali mít nedůvěru k zemím s vyšší pravděpodobností defaultu a začali výrazněji preferovat dluhopisy zemí s nižším kreditním rizikem. Na likvidní prémii českých dluhopisů však krize měla jen malý dopad.66 K 31.12.2011 bylo v oběhu emitováno velké množství dluhopisů s různou dobou splatnosti, kdy nejdéle splatné dluhopisy mají datum splatnosti nastaven až na rok 2057, kdy by stát měl umořit poslední splátku dluhu.67 Převážnou část státních dluhopisů vlastní bankovní sektor a pojišťovací společnosti. Souhrnně můžeme tuto skupinu nazvat finančními korporacemi. K 30.9.2011 byla výše podílu držení těchto institucí na celkovém dluhu 60,88 %.68

3.3.4. Úrokové náklady státního dluhu

V této části práce popíšeme důležitý ukazatel, kterým jsou úrokové náklady na státní dluh. Vývoj tohoto ukazatele dokumentuje tabulka č. 8.

66

Více viz. Roženský, V. Dopady finanční krize na výnosy ze státních dluhopisů a dluhovou službu ČR. In Kubátová, K. (ed.) Úloha veřejných financí v řešení problémů a dopadů současné krize. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 88 - 100 67 Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 68 Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/central_govern_debt_66255.html/>

42

Tabulka č. 8: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 2004 roku 2010 (mld. Kč, % HDP) Rok Úrokové náklady na domácí státní dluh Úrokové náklady na zahraniční státní dluh Úrokové náklady celkem Podíl celkových úroků na HDP Zdroj: Ministerstvo financí ČR

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 26,07 22,95 28,17 29,5 37,73 41,81 37,68 0,69

2,38

3,34

4,48

6,87 10,19 10,36

26,76 25,33 31,51 33,98 44,6 0,95

0,85

0,98

0,96

1,21

52

48,52

1,43

1,31

Na údajích v tabulce můžeme vidět, že podíl celkových úroků státního dluhu na HDP za sledované období mírně narostl. V roce 2004 činil tento ukazatel 0,95 % a na konci sledovaného období v roce 2010 činil tento ukazatel 1,31 %. V letech 2006 až 2008 ovlivňoval růst výdajů především růst státního dluhu, ale také růst úrokových sazeb. Vývoj v následujících letech byl do značné míry ovlivněn hospodářskou krizí. Pokud se podíváme na celkové úrokové náklady státního dluhu, pak vidíme, že se za sledované období přibližně zdvojnásobily. V roce 2004 dosahovala tato hodnota výše 26,76 mld. Kč a v roce 2010 dosáhla tato hodnota výše 48,52 mld. Kč. Pozitivně můžeme hodnotit tu skutečnost, že v posledním roce sledovaného období došlo k poklesu této hodnoty, neboť v roce 2009 dosahovala svého maxima na hodnotě 52,0 mld. Kč. Podíváme-li se na zahraniční složku úrokových nákladů státního dluhu, pak vidíme její dynamický růst a to od počáteční hodnoty 0,69 mld. Kč v roce 2009 až k hodnotě 10,36 v roce 2010. Došlo tak prakticky k patnáctinásobnému růstu této hodnoty. Největší skokové navýšení této hodnoty bylo dosaženo v roce 2009, což lze přičíst na vrub hospodářské krizi. Tento vývoj je však samozřejmý, neboť kopíruje výrazný nárůst zahraniční složky státního dluhu.

43

Úrokové náklady na domácí složku státního dluhu dosahovaly v roce 2004 hodnoty 26,07 mld. Kč. Na konci období, v roce 2010 byla tato složka na hodnotě 37,68 mld. Kč. Došlo tak k mírnému nárůstu, který ovšem není až tak dramatický. Pozitivně lze hodnotit tu skutečnost, že v roce 2009 dosáhly náklady na domácí složku úrokových nákladů státního dluhu svého maxima a to částkou 41,81 mld. Kč a v následujícím roce 2010 došlo k poklesu této hodnoty na částku 37,68 mld. Kč.

3.4. Zhodnocení vývoje státní dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2010

V předchozích částech jsme kompletně zmapovali vývoj státního dluhu od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 po současnost. První etapa od roku 1993 do roku 1995 je charakteristická tím, že dochází k mírným rozpočtovým přebytkům. I přesto již v této době existuje dosti velký státní dluh, který převzala Česká republika při rozpadu federace. V roce 1996 dochází k tomu, že státní rozpočet poprvé hospodaří s mírným deficitem a asi nikdo v té době netušil, že nastavený trend deficitního hospodaření bude pokračovat až do současné doby. Velké deficity státního rozpočtu silně tlačili na růst státního dluhu. Některé roky byla hloubka problému podpořena recesí a zejména hospodářská krize v roce 2008 učinila z deficitního hospodaření a velkého nárůstu státního dluhu opravdový problém. I když ani v současné době nedosahuje státní dluh České republiky výše některých zemí EU a v tomto měřítku lze říci, že jsme spíše v pozici úspěšného státu, tak je třeba mít se na pozoru, neboť není zas až tak problematická současná výše státního dluhu, ale velkým problémem je nastavený trend rychlého zadlužování, který i přes veškerá úsporná opatření současné vlády pokračuje i nadále.

44

Jako krajně nezodpovědné se jeví hospodaření státu zejména v letech 2004 až 2006, kdy docházelo k velkému hospodářskému růstu (4,7 % HDP v roce 2004, 6,8 % HDP v roce 2005 a 7,0 % HDP v roce 2006)69 a současně byly vykazovány ohromné rozpočtové deficity. V tomto období mělo být naopak využito příznivého ekonomického vývoje ke korekci státního dluhu. Pokud bychom zhodnotili období od roku 2004 do roku 2011, pak můžeme konstatovat, že státní dluh se za toto období reálně zdvojnásobil a pokud bychom se podívali na absolutní hodnoty dluhu, pak můžeme říci, že se zvýšil téměř třikrát. V posledních letech je také problematický rychlý nárůst zahraničního dluhu, který je ovšem důsledkem přirozeného vývoje, neboť v domácím prostředí již prostě nejsou dostatečné zdroje ke krytí dluhu. Lichotivá není ani částka, kterou je stát nucen vydávat na úroky ze státního dluhu a lze předpokládat, že v nejbližší budoucnosti i nadále poroste. Bude-li nastavený trend takto pokračovat, pak ponese nadměrné dluhové břemeno ještě několik příštích generací a je otázkou zda současné výdaje státu jsou nezbytné a v tomto kontextu ospravedlnitelné. Nelze se odvolávat pouze na situaci v ostatních státech, kdy dluhové hospodaření je celosvětovým fenoménem.

3.4.1. Vláda

Z hlediska vývoje deficitního hospodaření státu jistě není bez zajímavosti uvést, kdo byl v daném období v čele vlády a která strana byla u moci. Pro účely této práce je také významné, kdo zastává místo ministra financí. První premiérem české vlády byl Václav Klaus, který své funkční období započal ještě v době federace 2.7.1992 a v rámci vyhlášené kontinuity 69

Eurostat [online] Dostupné z:

45

pokračovala Klausova vláda i po vzniku samostatné České republiky. Jedná se o pravicově laděnou vládu v čele s ODS, v jejímž čele stojí premiér Klaus. Ministrem financí je Ivan Kočárník, jenž je současně místopředsedou ODS. První funkční období této vlády končí 4.7.1996. V následujících volbách opět ODS uspěje a Václav Klaus zůstává na pozici předsedy vlády a ve funkci ministra financí i nadále pokračuje Ivan Kočárník. Mandát této vlády končí předčasně 2.1.1998. Sestavením nové vlády je pověřen tehdejší guvernér České národní banky Josef Tošovský, který je následně jmenován premiérem a na této pozici zůstává až do 17.7.1998. Post ministra financí zastává Ivan Philip. V následujícím volebním období se ujímá vlády ČSSD. Jedná se levicově laděnou stranu. Post premiéra zastává Miloš Zeman a na místě ministra financí se postupně vystřídají Ivo Svoboda, Pavel Mertlík a Jiří Rusnok. V následujícím období pokračuje vláda ČSSD. Místo premiéra zaujímá Vladimír Špidla a to na období od 15.7.2002 do 4.8.2004, následně je vystřídán Stanislavem Grossem na dobu do 25.4.2005 a Jiřím Paroubkem do 16.8.2006. Post ministra financí zastává po celé funkční období Bohuslav Sobotka. 4.9.2006 se k moci opět dostává ODS. Následují dvě funkční období v čele s premiérem Miroslavem Topolánkem. Ministrem financí je Miroslav Tlustý a Vladimír Kalousek. Tato vláda je nucena podat demisi a následuje vláda odborníků v čele s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou. Mandát této vlády končí 25.6.2010. Následuje vláda premiéra Petra Nečase, který je současně předsedou ODS. Jedná se tedy opět o pravicově laděnou vládu. Premiér Nečas je do funkce prezidentem jmenován 13.7.2010. Ministrem financí je jmenován Miroslav Kalousek. Takto sestavená vláda je u moci i v současné době. Jak můžeme na vývoji vidět, tak u moci se střídají především dvě strany a to ODS a ČSSD, které současně představují dva odlišné pohledy. ODS je liberálně konzervativní stranou prosazující fungování liberální demokracie západního typu.

46

ČSSD je sociálně demokratickou stranou hlásící se k vizi sociálně spravedlivé společnosti.70

70

Vláda České republiky [online] Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vladcr/default.htm/>

47

4. Evropské pozadí dluhového problému

V této kapitole provedeme analýzu rozpočtových deficitů a vládního dluhu dvou států, které jsou členem EU a to konkrétně Maďarska a Švédska. Rozbor ostatních složek vládního dluhu České republiky by byl nad rámec této práce, tudíž jim nebudeme věnovat větší pozornost, nicméně pro účely porovnání dat v následující kapitole uvedeme kompatibilní údaje i pro Českou republiku. V naprosté většině se bude jednat o údaje Eurostatu vedené v metodice ESA 95. Sledovanými ukazateli bude jednak vládní deficit (government deficit) a také celkový vládní dluh71 (general government debt) a to jak v absolutních hodnotách, tak také v poměru k HDP. Měli bychom také dodat, že ve všech sledovaných zemích tvoří státní dluh naprostou většinu celkového vládního dluhu a tento podíl představuje kolem 90 %.72 Státní rozpočet, deficity státního rozpočtu a státní dluh je tedy společný a nejzásadnější jmenovatel problémů veřejných financí všech sledovaných zemí. Pro účely této práce na úvod každé podkapitoly budeme každý stát obecně charakterizovat.

4.1. Maďarsko

Maďarsko je středoevropská země, která má podobný počet obyvatel jako Česká republika. Po pádu socialistického bloku byla dne 23.10.1989 vyhlášena Maďarská republika a tento milník znamená začátek novodobých dějin této země. Dalším důležitým bodem maďarské historie byl vstup do EU, který proběhl stejně jako v případě České republiky dne 1.5.2004. 71

Také jej můžeme nazvat celkový veřejný dluh Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 80 72

48

Systém státu je postaven na dělbě moci mezi parlamentem, prezidentem a vládou. Maďarský parlament je jednokomorový. Administrativně-správní členění je dvoustupňové a je tvořeno 19 župami a 23 velkými městy s župními pravomocemi. Maďarská republika je fungující pluralitní demokracií se stranickým systémem. Politické spektrum bylo postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran. V posledních parlamentních volbách v roce 2010 došlo k výraznému vítězství pravicově laděné koalice Fidesz-KDNP,73 tyto volby současně znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů. Současným premiérem je Viktor Orbán a ministrem financí je György Matolcsy, oba z vládnoucí pravicové koalice. Podíváme-li se na minulé vlády, pak od roku 1998 do roku 2002 byla u moci pravicově laděná koalice v čele s Viktorem Orbánem, po němž následovalo zmiňované osmileté vládnutí levicové koalice.74 Pokud se zaměříme na některé podstatné zákony, které v Maďarsku souvisejí s veřejným dluhem a s veřejnými financemi, pak musíme na prvním místě jmenovat zákon č. 38/1992 o veřejných financích, který mimo jiné zmocňuje ministra financí k úkonům spojeným s financováním rozpočtového deficitu a řízením vládního dluhu. Dalšími důležitými zákony jsou zákony o ročním rozpočtu, občanský zákoník, obchodní zákoník a zákon o kapitálovém trhu.75

73

Svaz mladých demokratů-Maďarský občanský svaz a Křesťansko demokratická lidová strana BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/madarsko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000690//> 75 Magyar Allampapir [online] Dostupné z: < http://www.allampapir.hu/object.4ef9d20c-6a11-4d31-8086-5b3b98c02789.ivy/> 74

49

4.1.1. Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku od roku 2004 do roku 2010

V této podkapitole popíšeme, jak se vyvíjel rozpočtový deficit vlády od roku 2004 po současnost. Hned v úvodu můžeme nastínit, že v případě Maďarska se nejedná o příznivé hodnoty a tato země se potýká s vážným problémem deficitního hospodaření. Vývoj deficitu sektoru vlády dokumentuje tabulka č. 9.

Tabulka č. 9: Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku od roku 2004 do roku 2010 Rok Vládní deficit

2004 mil. €

Vládní deficit % / HDP Zdroj:Eurostat

2005

2006

-5315,3 -7030,7 -8376,8 -6,5

-7,9

-9,3

2007 -5069 -5,1

2008

2009

2010

-3920,1 -4176,1 -4089,7 -3,7

-4,6

-4,2

Podáváme-li se na tabulku, vidíme, že vývoj salda rozpočtu sektoru vlády se nevyvíjí dobře. V roce 2004 dosáhl deficit výše 5.315,3 mil. €, což odpovídá hodnotě 6,5 % v poměru k HDP. Přičteme-li si k tomu, že tento rok rostl HDP o 4,8 %,76 pak můžeme říci, že tento deficit je vskutku astronomický. V době, kdy měl být z důvodu příznivého ekonomického vývoje deficit minimální nebo dokonce žádný se jedná o neomluvitelné a nezodpovědné hospodaření státu. Následující roky 2005 a 2006 jsou z tohoto hlediska ještě horší a deficity dosahují hodnot 7,9 % resp. 9,3 % v poměru k HDP. V roce 2006 to představuje 8.376,8 mil. €, což je nejvyšší hodnota v historii Maďarska a to ještě za nadále příznivého 76

Eurostat [online] Dostupné z:

50

ekonomického vývoje. Rok 2007 znamená značný pokles deficitu na úroveň 5,1 % HDP, což odpovídá 5.069 mil. €. V následujícím roce 2008 klesá deficit až k hodnotě 3,7 % HDP a tedy na nejnižší úroveň za sledované období částkou 3.920,1 mil. €. Následný rok je však ovlivněn hospodářskou krizí a poklesem HDP až na -6,2 % v roce 2009, resp. růstem 1,2 % v roce 2010.77 To mělo samozřejmě na deficit neblahý dopad. Vládní deficit dosahuje hodnoty 4,6 % v roce 2009 a 4,2 % v roce 2010. V roce 2011 se maďarská ekonomika potýkala s některými problémy souvisejícími s nestandardní ekonomickou politikou vlády. Došlo k poklesu ratingů,78 propadu kurzu forintu,79 růstu státního dluhu způsobeného podílem zahraničních měn na tomto dluhu a prodražení dluhové služby. Tyto komplikace společně s probíhající krizí způsobily, že se Maďarsku nepodařilo naplnit cíle v podobě nastartování ekonomického růstu a poklesu státního dluhu. Rozpočtový deficit se podařilo udržet pod hranicí 3 %, ale pouze za využití jednorázových a přechodných opatření a příjmů.80 Tento vývoj rozpočtových deficitů samozřejmě přispěl k tomu, že celkový dluh v celém sledovaném období vytrvale narůstal.

4.1.2 Vývoj vládního dluhu Maďarska od roku 2004 do roku 2010

Nyní se zaměříme na vývoj dluhu sektoru vlády od roku 2004 do roku 2010. V návaznosti na předcházející kapitolu, ve světle toho, co již víme o vlivu 77

BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/madarsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000690/> 78 Úvěrový rating vyjadřuje důvěryhodnost dlužníka (emitenta) nebo cenného papíru. Tento rating udělují ratingové agentury. 79 Maďarská národní měna 80 BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/madarsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000690/>

51

rozpočtového deficitu na celkový dluh, musíme vědět, jaký vývoj bude následovat. Tabulka č. 10 dokumentuje vývoj vládního dluhu v daném období.

Tabulka č. 10: Vývoj vládního dluhu v Maďarsku od roku 2004 do roku 2010 Rok Vládní mil. dluh € Dluh sektoru % vlády / HDP Zdroj: Eurostat

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

49990,7 53713,4 61929,7 65947,3 72541,6 75521,6 78249,9

59,5

61,7

65,9

67

72,9

79,7

81,3

Zaměříme-li se na tabulku, pak vidíme, že celkový vládní dluh od roku 2004 do roku 2010 stoupl celkově přibližně o jednu polovinu. V roce 2004 činila výše vládního dluhu 49.990,7 mil. €, což odpovídalo 59,5 % HDP. Již v té době se jednalo o hraniční hodnotu maastrichtských kriterií a k prolomení hranice došlo hned rok následující. V poměru k HDP stoupl vládní dluh na hodnotu 61,7 %. Zásluhou obrovského rozpočtového deficitu v roce 2006 došlo v tomto roce k nárůstu vládního dluhu na hodnotu 61.929,7 mil. € a k dalšímu nárůstu na hodnotu 72.541,6 mil. € v roce 2008, což odpovídá 72,9 % v poměru k HDP. Celosvětová hospodářská krize zmařila plány Maďarska na snižování dluhu a ten dále narůstá i v následujících letech. V roce 2009 činí dluh sektoru vlády 79,7 % HDP a v roce 2010 81,3 % HDP, což představuje 78.249,9 mil. €. V roce 2011 se i přes stanovený cíl vlády nepodařil docílit poklesu vládního dluhu, ale došlo opět k jeho růstu. Maďarský vládní dluh je obrovský a pohybuje se v současné době na hodnotě nad hranicí 80 % v poměru k HDP. Převážná část dluhu je kryta státními

52

dluhopisy s nejčastější dobou splatnosti od 3 do 10 let. Nevýhodou je to, že z velké části se jedná o vnější dluh.81 Za pozitivní můžeme označit trend posledních roků, kdy došlo přece jen ke zpomalení tempa růstu dluhu a snahu vlády k zastavení růstu dluhu.

4.2. Švédsko

Švédsko je severoevropská země s počtem obyvatel dosahujícím téměř k deseti milionům. Můžeme najít dva důležité body novodobých dějin Švédska. Prvním je rok 1974, kdy došlo k modernizaci ústavy, která značně zredukovala pravomoci krále. Dalším datem je 1.1.1995, kdy bylo Švédsko přijato do EU a to společně s Finskem a Rakouskem, čímž rozšířili celkový počet států v EU na patnáct. Švédsko je dědičnou konstituční monarchii a hlavou státu je král Carl XVI. Gustaf, který ovšem nemá politickou moc ani ústavní pravomoc. Jedná se o parlamentní demokracii, kde zákonodárnou moc představuje jednokomorový parlament. Premiér je hlavou vlády. Administrativně-správně se stát člení na 21 regionů, které bychom mohli přirovnat ke krajům a 290 komun, které odpovídají municipální úrovni. V parlamentních volbách v roce 2010 zvítězila sociální demokracie, již podruhé za sebou se jí ovšem nepodařilo získat většinovou podporu a zůstala v opozici. Premiérem je již od roku 2006 Per Westerberg, člen Strany umírněných. Ministrem financí je Anders Borg. Můžeme říci, že od roku 2006 je u moci koalice pravého středu. Předchozí volební období byla u moci sociální demokracie, kterou bychom mohli zařadit spíše do levicového polického spektra.

81

Magyar Allampapir [online] Dostupné z: < http://www.allampapir.hu/object.dd85be24-d1d4-4ff9-b6a7-1d29d3f72c3b.ivy/>

53

Švédsko je tradičním sociálním státem a tato strana zde má velkou podporu a tradici.82 Centrální rozpočet státu je sestavován na každý rok a schvalován ve formě zákona.83

4.2.1. Vývoj salda sektoru vlády ve Švédsku od roku 2004 do roku 2010

Švédsko patří po řadu let k vyspělým světovým ekonomikám a svým obyvatelům poskytuje vysoký životní standard a sociální jistoty. Ekonomický úspěch země je založen na dlouhé tradici svobodného podnikání a technickém pokroku, dále na liberálních ekonomických podmínkách. Mezinárodní srovnání řadí Švédsko na přední pozice v otevřenosti obchodního a investičního prostředí, transparentnosti finančního systému a příkladně nízké korupci. Na druhé straně lze vidět i negativa v podobě velkého zapojení státu do ekonomiky a vysoké sociální ochraně zaměstnanců.84 Na příkladu Švédska si můžeme ukázat, že za standardních ekonomických podmínek je možné, aby stát hospodařil s kladným saldem veřejných rozpočtů a přebytky umořoval dluh.

82

BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: 83 Government Offices of Sweden [online] Dostupné z: 84 BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000810/>

54

Tabulka č. 11: Vývoj salda vládního rozpočtu ve Švédsku od roku 2004 do roku 2010 Rok Vládní mil. deficit € Vládní % deficit / HDP Zdroj: Eurostat

2004

2005

1833,8

6490,3

0,6

2,2

2006

2007

2008

7436,6 12195,1 7431,4 2,3

3,6

2,2

2009

2010

-1901,1

796,6

-0,7

0,2

Hned prvním pohledem na tabulku vidíme, že zde dominují kladná čísla a tudíž, že pravidelně nedocházelo k rozpočtovým deficitům, ale především k rozpočtovým přebytkům. Pokud přihlédneme k faktu, že rok 2008 a 2009 je silně negativně ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí, pak můžeme období od roku 2004 do roku 2010 hodnotit jako velmi úspěšné. V roce 2004 dosáhl přebytek rozpočtu vlády 1.833,8 mil. €, což odpovídá 0,6 % HDP. Následující tři roky jsou v tomto pohledu ještě úspěšnější a dochází k velkým úsporám a přebytkům rozpočtu. V roce 2007 dosáhl přebytek 3,6 v poměru k HDP, což odpovídá 12.195,1 mil. €. Již ve druhé polovině roku 2007 se ovšem po několika letech konjunktury začaly projevovat známky zpomalení ekonomiky, kdy od poloviny roku 2008 se národní ekonomické ukazatele začaly rapidně zhoršovat a švédská ekonomika kopírovala průběh celosvětového hospodářského úpadku. Obecné hodnocení ekonomické situace v zemi ukazuje, že došlo k největšímu propadu ekonomické aktivity od konce 2. světové války.85 Nicméně i přes tento nepříznivý vývoj není saldo vládního rozpočtu nikterak špatné. V roce 2008 dosahuje rozpočet přebytku 2,2 % HDP. Rok následující je jediným rokem ve sledovaném období, kdy došlo k rozpočtovému deficitu a to ve výši 1.901,1 mil. €, což odpovídá 0,7 % HDP. V roce 2010 se rozpočet dostal opět do kladných hodnot o dosáhl přebytku ve výši 0,2 % HDP. 85

BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000810/>

55

Takto příznivé výsledky vládního rozpočtu samozřejmě mají také kladný dopad na celkový vládní dluh.

4.2.2. Vývoj vládního dluhu Švédska od roku 2004 do roku 2010

Vývoj vládního dluhu Švédska má klesající tendenci a nebýt světové hospodářské recese, tak výsledky mohli být ještě lepší.

Tabulka č. 12: Vývoj vládního dluhu ve Švédsku od roku 2004 do roku 2010 Rok Vládní dluh

2004 mil. €

Dluh sektoru % vlády / HDP Zdroj: Eurostat

2005

2006

2007

2008

2009

2010

148490 148678 146452 133185 114378,6 128978 146467 50,3

50,4

45,0

40,2

38,8

42,7

39,7

V tabulce můžeme vidět, že celkový vládní dluh dosahoval v roce 2004 výše 148.490 mil. €, což odpovídalo 50,3 % HDP a na konci sledovaného období v roce 2010 dosahoval výše 146.467 mil. €, což odpovídalo 39,7 % HDP. Také vidíme, že absolutně nejlepší hodnoty představuje předkrizový rok 2008, kdy vládní dluh dosahoval výše 114.378,6 mil. €, což odpovídalo 38,8 % HDP. Pokud bychom se podívali na strukturu vládního dluhu Švédska, pak v roce 2004 představoval domácí dluh 84,9 % a zahraniční 15,1 %. A např. v roce 2007 pak byl tento podíl 80,1 % ku 19,9 %.86 Predikce pro rok 2010 předpokládala

86

Riksgälden Swedish National debt Office [online] Dostupné z: < https://www.riksgalden.se/en/press/publications/Government-debt/>

56

podíl domácího a zahraničního dluhu v poměru 85 % ku 15 %.87 Dluh vlády je z drtivé části kryt státními cennými papíry. V souvislosti s očekávanou ekonomickou krizí založila švédská vláda dne 1. srpna 2007 tzv. Fiskální radu, která má vykonávat nezávislý dozor nad fiskální politikou. Tato rada vyhodnocuje relevanci rozpočtových dokumentů a do jaké míry jsou navržené politiky v souladu s vládními fiskálními cíly. Rada také hodnotí, zda bylo dosaženo cíle fiskální politiky, přičemž bere v potaz i cyklický vývoj ekonomiky, hodnotí udržitelnost růstu a konzistentnost návrhu fiskální politiky a rozpočtu. Fiskální rada je založena jako nezávislá agentura podřízená vládě, má osm členů vybíraných z akademického prostředí a z vládního sektoru. Předpokládá se, že parlament a zvláště stálý výbor parlamentu pro finance se bude zprávami fiskální rady zabývat.88 Švédský vládní dluh je poměrně velký, nicméně se ve sledovaném období postupně snižoval a to až na hodnotu pod 40 % k HDP. Finanční krize utlumila snahy Švédska o větší snížení zadlužení a vláda byla nucena vydat velké likvidní částky na podporu bankovního sektoru a průmyslu, nicméně vydání byla nižší, než původně předpokládala.89

87

Riksgälden Swedish National debt Office [online] Dostupné z: 88 Cupalová, M. Zákony o odpovědném rozpočtování v Evropě a v zemích Commonwealthu – nástroj konsolidace veřejných financí po krizi? Praha: Oeconomica, 2010, s. 14 89 BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000810/>

57

5. Komparace České republiky s Maďarskem a Švédskem

V této kapitole si porovnáme sledované ukazatele Maďarska a Švédska s Českou republikou. Jak již bylo řečeno, pro kompatibilitu srovnávaných dat uvedeme platné údaje Eurostatu o výši vládního deficitu a celkového vládního dluhu i pro Českou republiku. Tabulka č. 13 shrnuje vybrané ukazatele.

Tabulka č. 13: Vládní deficit a vládní dluh v České republice, Maďarsku a Švédsku (mil.€, %) Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Česká -2615,6 -3400,1 -2811,1 -970,5 -3445,3 -8270 -7226,3 Vládní republika deficit Maďarsko -5315,3 -7030,7 -8376,8 -5069 -3920,1 -4176,1 -4089,7 v mil. € Švédsko 1833,8 6490,3 7436,6 12195,1 7431,4 -1901,1 796,6 Česká Vládní republika deficit v mil. Maďarsko €/% HDP Švédsko Česká republika

-2,8

-3,2

-2,4

-0,7

-2,2

-5,8

-4,8

-6,5

-7,9

-9,3

-5,1

-3,7

-4,6

-4,2

0,6

2,2

2,3

3,6

2,2

-0,7

0,2

27829,1 30531,1 34495,6 38434,4 41091,6 48565,3

56571

Vládní Maďarsko 49990,7 53713,4 61929,7 65947,3 72541,6 75521,1 78249,9 dluh Švédsko Česká Vládní republika dluh / Maďarsko % HDP Švédsko

148490 148678 146452 133185 114379 128978 146467 28,9

28,4

28,3

27,9

28,7

34,4

37,6

59,5

61,7

65,9

67

72,9

79,7

81,3

50,3

50,4

45

40,2

38,8

42,7

39,7

Zdroj: Eurostat

58

Je na místě také uvést, že všechny tři sledované státy mají podobný počet obyvatel, který se blíží deseti milionům.90 Můžeme tak porovnat i zdánlivě těžko porovnatelné údaje. V prvé řadě se podíváme na vládní deficity. Z tohoto pohledu mělo nejlepší výsledky Švédsko, které dosahovalo převážně rozpočtových přebytků, kdy jediným rokem s výsledným deficitním hospodařením je rok 2009, což je ovšem důsledek hospodářské krize. Porovnáme-li Českou republiku a Maďarsko, pak vidíme, že na začátku sledovaného období v letech 2004-2008 je na tom výrazně lépe Česká republika. V následujících letech se ovšem tento trend obrátil a Maďarsko dosahuje nižších schodků rozpočtu. Je to především reakcí Maďarska na tlak EU ke snížení deficitů a následná úsporná opatření vlády. Stejné výsledky můžeme vidět i pokud porovnáme výsledné deficity vládních rozpočtů v poměru k HDP. Nyní se zaměříme na celkový vládní dluh. V absolutních číslech mělo Švédsko v roce 2010 nejvyšší vládní dluh ve sledovaných zemích a tento dosahoval téměř trojnásobku vládního dluhu České republiky. Zajímavá je ovšem ta skutečnost, že v roce 2004 byl švédský dluh dokonce více než pětkrát vyšší. Ještě výraznější je porovnání dluhu v poměru k HDP. V roce 2010 byly tyto hodnoty u České republiky a Švédska téměř vyrovnané. V současné době je již tento ukazatel příznivější pro Švédsko, kdy v případě České republiky dosahuje hodnoty přibližně 40 % HDP a v případě Švédska 37 % HDP. Vidíme, že v roce 2011 došlo k dalšímu poklesu švédského vládního dluhu.91 Pokud porovnáme vládní dluh České republiky a Maďarska, pak v roce 2010 byla výše absolutního dluhu Maďarska přibližně o jednu polovinu vyšší než v případě České republiky. V poměru k HDP činil vládní dluh v Maďarsku v roce 90

The World Bank [online] Dostupné z: < http://search.worldbank.org/data?qterm=number%20of%20people&language=EN/> 91 Eurostat [online] Dostupné z:

59

2010 kolem 80 % a v České republice přibližně 40%, tato hodnota je tedy v případě České republiky poloviční. Za období od roku 2004 do roku 2010 vzrostla tato hodnota v případě České republiky přibližně o 10 % a v případě Maďarska přibližně o 20 %. Nárůst dluhu v případě Maďarska má tedy větší dynamiku růstu. Všechny tři sledované státy mají dluh kryt z drtivé části státními dluhopisy. Nejhorší strukturu dluhu má Maďarsko, neboť má největší podíl zahraničního dluhu. Naopak nejlépe je na tom z tohoto pohledu opět Švédsko. Můžeme si všimnout ještě jedné zajímavé věci. Jak je uvedeno výše, tak porovnávané země mají přibližně stejný počet obyvatel. Pokud věc zjednodušíme, tak můžeme porovnat absolutní hodnoty dluhu v jednotlivých státech. Největším dlužníkem je Švédsko, kdy hodnota dluhu v roce 2010 dosahuje 146.467 mil. €, dále následuje Maďarsko, u kterého tato hodnota činí 78.249 mil. € a v České republice činí 56.571 mil. €. To tedy znamená, že dluh na jednoho obyvatele je výrazně největší ve Švédsku, následuje Maďarsko a poté Česká republika. V poměru k HDP jsou ovšem výsledky zcela odlišné a Švédsko dosahuje naopak nejnižších hodnot. Výsledky jsou značně ovlivněny výkonem hospodářství, kdy Švédsko je rozvinutou ekonomikou a dosahuje jedny z nejvyšších hodnot HDP na jednoho obyvatele.92 Schopnost udržet vyrovnaný rozpočet a případně snižovat celkový dluh je z velké části ovlivněna právě stavem hospodářství a výší HDP, kdy jedině dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst společně s rozumnými vládními výdaji zaručuje udržitelné a stabilní veřejné finance. V Maďarsku je současný stav dluhové krize umocněn právě horším výsledkem HDP na obyvatele a celkově špatným stavem hospodářství. Jelikož jsou všechny tři státy členy EU, tak právní úprava veřejných rozpočtů těchto zemí je touto skutečností do značné míry determinována a ovlivněna. Všechny země byly nuceny po vstupu do EU postupně zavádět harmonizační

92

Zeměpis.com [online] Dostupné z: < http://www.zemepis.com/hdp1.php/>

60

úpravy zákonů a to např. v daňové oblasti. Každá země samozřejmě přijímá státní rozpočet ve formě zákona a to na každý rozpočtový rok. Jednotlivé země mají svá vlastní rozpočtová pravidla, což je samozřejmé a tyto se postupně vytvořili a byly dány jak historickým vývojem, tak také geografickým a administrativně-správním rozdělením těchto států. Z těchto důvodů by nebylo fakticky možné zavést nějaký univerzální právní předpis platný pro všechny státy EU, který by stanovoval sestavování státních rozpočtů a tlačil na vyrovnané hospodaření, nehledě ke skutečnosti, že jednotlivé státy si v této oblasti tvrdě chrání autonomii. Jako průchozí se do jisté míry jeví návrh na vytvoření paktu rozpočtové kázně.93 V závěru této kapitoly se na věc podívejme ještě z dalšího úhlu pohledu. Pokud se zaměříme na vládu, která byla v jednotlivých státech u moci, pak můžeme konstatovat, že prakticky není rozdíl v hospodaření státu v letech, kdy byla u moci spíše levicově laděná vláda a v letech, kdy vládla spíše pravice. Jak v případě Maďarska, tak v případě České republiky jsou permanentně vykazovány rozpočtové schodky a to za vlády levice i pravice. Výjimku můžeme najít snad v případě České republiky v letech 2004 až 2006, kdy i přes rekordní hospodářský růst, který měl deficity kompenzovat, byly vykazovány také rekordní rozpočtové deficity a to za vlády, která byla laděna spíše levicově. Stejný jev můžeme vidět i v případě Maďarska. To lze přičíst na vrub celkové politické nevyzrálosti politických stran v obou státech. Na druhé straně Švédsko je tradičně sociálnědemokratická země, která ovšem v uvedených letech dosahovala rozpočtových přebytků. Pokud přihlédneme např. ke skutečnosti, že tradičně liberální stát, který představuje Velká Británie, má v současné době značné problémy s veřejným dluhem,94 pak nelze tvrdit, že sociální stát, který tradičně představuje Švédsko je původcem veřejného dluhu. 93

iDnes [online] Dostupné z: < http://ekonomika.idnes.cz/lidri-v-eu-ladi-pakt-rozpoctove-kaznedohodli-se-na-zachrannem-fondu-11i-/eko_euro.aspx?c=A120130_102647_eko_euro_spi/> 94 Dluh sektoru vlády byl ve Velké Británii v roce 2010 79,9 % HDP. Eurostat [online] Dostupné z:

61

6. Úvahy de lege feranda

V předchozích kapitolách byl analyzován státní dluh České republiky a poté byly porovnány související vybrané ukazatele České republiky s Maďarskem a Švédskem. Základní otázka, která byla v úvodu položena zní, jak dosáhnout vyrovnaného salda státního rozpočtu a jak postupně eliminovat státní dluh. Dospěli jsme k tomu, že řešení dluhu spočívá jednak v nastartování a udržení hospodářského růstu a v přiměřeném snížení vládních výdajů a zajištění dostatečně vysokých vládních příjmů. A jak uvedeného dosáhnout? Řešení není jednoduché a spočívá ve velké spoustě reforem a vládních opatření. V následujících odstavcích se pokusíme alespoň některé z nich navrhnout. Nejprve se podívejme na obecné řešení. V současné době je v České republice aktuální otázka rozpočtové odpovědnosti. Jak ukázal historický vývoj veřejných financí, tak by bylo vhodné zákonem zajistit, aby byly vlády tlačeny k vyrovnanému hospodaření. Proto by bylo dobré zakotvit v samotné Ústavě povinnost sestavovat státní rozpočet jako vyrovnaný. V našem právním řádů již existuje zákon, který řeší obdobnou problematiku. V malých rozpočtových pravidlech95 je v § 4 řešen rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí. Zde se mimo jiné uvádí, že rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Dále se zde uvádí, že rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů.96 Začátek tohoto ustanovení by bylo možné použít v textu čl. 42 Ústavy.97 Zde se uvádí, že návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Toto znění bychom mohli 95

Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 96 § 4 odst. 5 zákona č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 97 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

62

doplnit o text, jenž by zněl takto: Státní rozpočet se sestavuje přednostně jako vyrovnaný. Schodkový státní rozpočet lze schválit pouze ve výjimečném případě a musí být důvodný. Je pravdou, že takové znění by opět dovolovalo deficitní rozpočty, ale přeci jen by zde bylo alespoň nějaké Ústavní zakotvení rozumného hospodaření státu. Detaily vyrovnaného státního rozpočtu bychom mohli zakomponovat do Velkých rozpočtových pravidel.98 Zde by mohla být zapracována také dluhová brzda. Bylo by možné do zákona zapracovat ustanovení, které by např. znělo: Pokud vládní dluh přesáhne 60 % HDP je vláda povinna zajistit, aby čistý vládní dluh vyjádřený v procentech HDP byl na konci následujícího finančního roku nižší než dluh na konci aktuálního finančního roku vyjádřený v procentech HDP. K tomuto účelu by bylo vhodné také zřídit státní rezervní fond, do kterého by byly každoročně povinně ukládány určité státní finanční prostředky, bez možnosti jejich zpětného čerpání a který by tvořil rezervu právě pro tento případ. Úroky z uložených prostředků v tomto fondu by bylo možno financovat část úrokových nákladů na státní dluh. V rozpočtových pravidlech bychom také mohli stanovit, aby i střednědobý výhled kalkuloval s vyrovnanými příjmy a výdaji a zakazoval zejména přehnané státní výdaje.99 Dalším obecným řešením je možnost přijmout mezivládní smlouvu, která by posílila rozpočtovou odpovědnost unijních zemí.100 Zůstává otázka, za by taková smlouva měla nějaký kladný přínos a jednotlivé státy by smlouvu striktně dodržovali. Z důvodu lepšího a objektivnějšího rozhodování vlády bych doporučil po vzoru Švédska založit fiskální radu. Ta by mohla dopomoci k tomu, aby státní rozpočty tendovali spíše k přebytkovému hospodaření. 98

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 99 Srov. § 4 Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 100 Czech Bussines.com [online] Dostupné z: < http://www.czech-business.com/aktualita.php?id=11001162/>

63

Nyní se zaměříme na otázku příjmů a výdajů státního rozpočtu a kde lze hledat rozumné úspory. Zde se jedná o konglomerát celých řady opatření a to v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, sociální pomoci, státní správy, obrany a řadě dalších. Rozbor všech, by byl nad rámec této práce. Marginální otázkou příjmové strany státního rozpočtu jsou daně.101 V této oblasti je v prvé řadě potřeba zajistit řádnou činnosti finančních úřadů, které budou dohlížet na daňovou disciplínou a potírat případné daňové úniky. Důležitý je zejména dohled nad správným odvodem DPPO, DPH a spotřební daně. Výnos daní by tím mohl být jistě vyšší. Přínosem by bylo také zavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob, jenž by zvýšilo výnos z této daně a které by mělo i autoregulativní funkci. Vyšší sazbu daně by bylo dobré zavést až pro vyšší příjmovou skupinu přesahující alespoň sto tisíc korun. Na příjmové straně rozpočtu by bylo možné nalézt některé nové menší zdroje. V rezortu ministerstva vnitra by bylo možné zvýšit příjmy např. tím, že by byla zpoplatněna vybraná podání občanů na Policii České republiky, čímž by došlo jednak ke zmenšení zátěže Policie, která by nemusela šetřit často účelová a nepodstatná oznámení občanů a řešila by podstatné věci a dále by z poplatků byla hrazena část provozních nákladů této instituce. Obdobně by se dalo postupovat i v případě některých dalších institucí. Důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu jsou dotace z fondů EU. V této oblasti je třeba zajistit řádné a efektivní čerpání peněz. Varovným příkladem pro Českou republiku může být Maďarsko, kterému v současné době hrozí zmrazení vyčleněné části peněžních prostředků z Kohezního fondu EU a to pro špatné hospodaření s veřejnými financemi a nadměrný rozpočtový deficit.102

101

Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: 102 Euractiv.cz [online] Dostupné z: < http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/madarsko-prijde-o-castprostredku-z-fondu-eu-009637/>

64

Jak jsme již v práci uvedli, tak nejpodstatnější pro udržitelné a vyrovnané veřejné finance je dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst. Státní rozpočet bude jen stěží dosahovat přebytků bez příznivého vývoje HDP. Leda v případě, že by stát upustil od velké části svých základních funkcí, což si lze jen těžko představit a jednalo by se spíše o krok zpět.103 Na příkladu Švédska jsme si dokumentovali, že i sociální stát může být ekonomicky úspěšným a disponovat zdravými veřejnými financemi. Otázka tedy zní, jak dosáhnout hospodářského růstu? Jelikož jsme poměrně malá ekonomika, závislá na situaci v okolních státech, tak máme jen omezené možnosti. Je zapotřebí podporovat jednak investice a to např. příznivě nastaveným daňovým systémem dále zavést dobré podmínky pro malé a střední podnikání, podporovat zaměstnanost a celkově stimulovat veřejnost k ekonomické aktivitě. Rozbor všech těchto oblastí by byl nad rámec této práce. V současné době, po globální hospodářské krizi, můžeme jen těžko reálně uvažovat o tom, že by Česká republika v dohledné době výrazně snížila výši státního dluhu. Je však nutné zajistit, aby nedocházelo k dalšímu růstu dluhu a to výše popsanými opatřeními na více úrovních, udržet výši dluhu alespoň na současné hodnotě a vyčkat situace, kdy růst HDP dovolí snížit dluh na minimální hodnotu, případně jej splatit zcela.

103

Srovnej Šikula, M. Minimalizácia alebo modernizácia štátu? Bratislava: Ekonomický časopis, 2011, č. 8, s. 763 – 785

65

7. Závěr

Diplomové práce byla zaměřena na jedno z nejaktuálnějších témat, která jsou v současné době spojena s veřejnými financemi a to na státní dluh. Daný problém byl zkoumán jak z pohledu České republiky, tak v evropském kontextu. V úvodu práce byly vymezeny důležité základní pojmy, kterými byly především státní rozpočet a rozpočtová soustava. Dále pak pojmy krátkodobá fiskální nerovnováha, rozpočtový deficit, dlouhodobá fiskální nerovnováha a veřejný či státní dluh. Bylo uvedeno, jaké jsou pozitivní i negativní důsledky státního dluhu a jaké se nabízí možnosti jeho řešení. Také byly vyloženy základní metodiky, kterými je deficit a státní dluh vykazován a to jak na úrovni České republiky, tak na úrovni EU. Další a stěžejní kapitola se zabývala vývojem rozpočtového deficitu a státního dluhu v České republice. V úvodu byla vymezena relevantní právní úpravu, která v České republice určuje fiskální pravidla a tím se také vztahuje k deficitům veřejných rozpočtů a státnímu dluhu. Dále byl proveden rozbor vývoje státního dluhu a to prvně v období od roku 1993 do roku 2003 a poté v období od roku 2004 po současnost. Pozornost byla zaměřena na saldo státního rozpočtu, státní dluh, strukturu státního dluhu a úrokové náklady státního dluhu. V závěru byl zhodnocen celkový vývoj státního dluhu v České republice a proveden rozbor politického vývoje s odlišením dvou základních ideologických proudů. Následující částí práce byly analyzovány formou případových studií vybrané ukazatele Maďarska a Švédska a v další části bylo provedeno porovnání s Českou republikou. Na závěr práce byly uvedeny doporučení de lege ferenda, které jsou v České republice reálně uskutečnitelné a jenž by mohli pomoci zlepšit panující nepříznivou situaci.

66

V úvodu jsme si stanovili některé podstatné otázky na které bylo v práci odpovězeno. Státní dluh České republiky dosahuje v současné době přibližně 40 % v poměru k HDP, což je vysoká hodnota, nicméně v evropském kontextu se jedná o poměrně dobrý výsledek. Velkým problémem je především rychlost, jakým dluh narůstá. Současným úkolem je zastavit další nárůst státního dluhu a to realizací opatření na několika úrovních. Jednak je třeba v českém právním řádu ukotvit pravidlo sestavovat státní rozpočet jako vyrovnaný a zavést určitou dluhovou brzdu, která by byla podpořena vytvořením státního rezervního fondu. Dále je nutné provést rozumná úsporná opatření na výdajové straně státního rozpočtu a na druhé straně pokrýt a navýšit příjmy státního rozpočtu. Toho lze dosáhnout celou řadou opatření. Jednak je nutné zajistit řádnou činnost finančních úřadů, které budou dohlížet na daňovou disciplínou a potírat případné daňové úniky. Dále zavedením progresivního zdanění příjmů fyzických osob, kdy vyšší sazbu daně by bylo dobré zavést až pro příjmovou skupinu přesahující alespoň sto tisíc korun. Nutné je využít i možnosti, jenž nabízí byť minimální úspory, jako je například zavedení poplatků za vybraná podání občanů na Policii České republiky a další úřady, což jednak uleví administrativě a také přinese alespoň nějaké příjmy. Současnou otázkou je také zajisti řádné a efektivní čerpání dotací z fondů EU, neboť se jedná o významnou část státních příjmů. Po vzoru Švédska by bylo vhodné ustanovit fiskální radu, tedy jakýsi odborný poradí štáb pro fiskální oblast. Její přínos pro odpovědnější rozpočtování by byl neoddiskutovatelný. V horizontu několika roků, při striktním dodržování daných pravidel je reálné dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Můžeme však jen těžko reálně uvažovat o tom, že by Česká republika v dohledné době výrazně snížila výši státního dluhu. Pro snížení celkového státního dluhu je nejpodstatnější vývoj globální ekonomiky a růst HDP, což bylo dokázáno na případech v Maďarsku a Švédsku. Je proto nutné vyčkat příznivého vývoje HDP a následně jej využít pro

67

výrazné snížení či celkovou eliminaci státního dluhu. Jedině dlouhodobý a udržitelný ekonomický růst je garantem eliminace státního dluhu. Vzhledem k tomu, že jsme malou otevřenou ekonomikou, tak v oblasti ekonomického růstu jsme odkázáni spíše na globální a především evropský vývoj. Přesto však můžeme ekonomický růst podpořit tím, že vytvoříme vhodné prostředí pro investice a podnikatele a to především příznivě nastaveným daňovým systémem, budeme podporovat zaměstnanost a celkově vést veřejnost k ekonomické aktivitě. V úvodu byla také položena otázka, zda lze sociální stát se silnou sociální politikou považovat za přímého původce veřejného dluhu. Na příkladu Švédska, v kontextu s vývojem politické a hospodářské situace panující v České republice a Maďarsku jsme došli k závěru, že sociální stát není přímým původcem veřejného dluhu. Za něho lze především považovat

celkově špatnou

a nezodpovědnou fiskální politiku a také nepříznivý ekonomický vývoj. Cíle, které byly stanoveny v úvodu, byly prací naplněny. Především byl analyzován státní dluh České republiky a také bylo odpovězeno na položené otázky. Přínos práce může být spatřován v komplexním zmapování státního dluhu České republiky a také v novém pohledu na danou problematiku z hlediska porovnání s některými zeměmi EU.

68

8. Cizojazyčné resumé

The diploma thesis deals with one of up-to-date topics in the field of public finances – state dept. The issue is examined from the perspective of the Czech Republic as well as in the European context. In the introduction part basic concepts are defined, mainly state budget and budgetary system, along with the short-term fiscal imbalance, budget deficit, long-term fiscal imbalances and state dept. Positive and negative consequences of state debt are introduced together with possible solutions. For the purpose of further comparison basic methodology is described, which is used when analyzing state deficit and state debt both at the level of the Czech Republic and the EU level. The central part of the diploma thesis dealts with development of the budget deficit and the state debt of the Czech Republic. At the beginning of this section relevant legislation is defined, which determines fiscal rules in the Czech Republic and so applies to public budget deficits and state debt. Emphasis is placed on one of the most important laws in this area “the big budgetary rules”. Development of the Czech state debt is than analyzed in detail. This analysis is divided into two periods, which reflect the accession of the Czech Republic into the European Union; the first from 1993 to 2003 and the second one from 2004 to the present. Following sections subsequently describe the state budget deficit, the state debt, the structure of the state debt and the state debt interest costs. At the end of this chapter the overall development of the state debt in the Czech Republic is evaluated and an analysis of political development in particular periods is done to distinguish two main political orientations. The following part analyzes selected indicators for two case studies - Hungary and Sweden. First, space is devoted to Hungary, which is characterized in general from

the

geographical,

administrative,

political

and

economical

69

perspective. Subsequently, an analysis of development of government deficit and general government debt is provided. Similarly, the progress of situation in Sweden is analyzed. At the end of this part, there is a comparison of indicators for these two countries and the Czech Republic, which some important knowledge is concluded from. De lege ferenda chapter contains recommendations for the Czech Republic, which should help to improve the prevailing unfavorable situation. The state debt solution consists on the one hand in starting and sustaining economic growth, on the other hand in reasonable reduction of governmental spending and ensuring sufficient high governmental revenues. This can be done by conglomerate of governmental reforms and measures. First, it is necessary to anchor a rule to draw up a balanced state budget into the Czech law as well as implement a debt lock, which would be supported by creating a state reserves fund. Next, it is necessary to apply sensible cost-saving measures on expenditure side of the state budget and to cover and increase governmental revenues. This can be achieved by various measures. It is desirable to ensure proper functioning of state financial administrative departments, who will supervise fiscal discipline adhering and combat possible tax evasions. Introducing a progressive personal income tax is suitable as well, where a higher tax rate would be introduced to income group of more than one hundred thousand crowns. It is necessary to take advantage of other possibilities, which offer even minimal savings, such as introduction of charges for citizen’s administrative actions towards the Police and other authorities, which relieves both the state administration and also brings at least some income. One of the up-to-date questions is ensuring the proper and efficient utilization of subsidies from EU funds as well, as this is an important part of governmental revenues. Following the example of Sweden it is desirable to introduce independent council for fiscal issues. Economic growth must be supported by creating a suitable environment for investments and business activities in

70

particular by setting a positive tax system, promoting employment and working on overall motivation of the public. In conclusion of this diploma thesis, it is argued that, there is a real chance to reach a balanced state budget within a few years if established rules are followed. However, it is unrealistic to expect that the Czech Republic is able to achieve a significant reduction or elimination of the state debt in foreseeable future as it is inevitable to wait for favorable economic development and GDP growth. In the final part of this diploma thesis, it is concluded as well that the welfare state with a strong social policy can not be viewed as a direct cause of public debt, which was demonstrated on the example of Sweden and in the context of development of the political and economic situation in the Czech Republic and Hungary. State debt is mainly connected to irresponsible fiscal policies and unfavorable economic developments.

71

9. Použitá literatura a ostatní zdroje

Monografie, publikace a sborníky Cupalová, M. Zákony o odpovědném rozpočtování v Evropě a v zemích Commonwealthu – nástroj konsolidace veřejných financí po krizi? Praha: Oeconomica, 2010, 22 s. Červenka, M. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, 208 s. Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, 344 s. Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, 348 s. Hamerníková, B., Maaytová, A. et al. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010, 340 s. Hillman, Arye L., Public finance and public policy: Responsibilitites and Limitations of Government. 2. edition, Cambridge: Cambridge University Press, 2009, 859 s. Lajtkepová, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Cerm, 2007, 152 s. Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008, 254 s. Nahodil, F. et al. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. Ochrana, F. et al. Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2010, 264 s. Peková, J. Veřejné finance – teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, 2011, 642 s.

72

Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, 580 s. Roženský, V. Dopady finanční krize na výnosy ze státních dluhopisů a dluhovou službu ČR. In Kubátová, K. (ed.) Úloha veřejných financí v řešení problémů a dopadů současné krize. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 164 s. Samuelson, P.A, Nordhaus, W.A. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991, 1111 s. Tomášková, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006, 116 s. Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vydání, Praha: Leges, 2010, 304 s.

Odborné články Šikula, M. Minimalizácia alebo modernizácia štátu? Bratislava: Ekonomický časopis, 2011, č. 8, s. 763 – 785

Právní předpisy Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

73

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Internetové zdroje [ověřeno ke dni 15. 3. 2012] BusinessInfo.cz [online] Dostupné z: Czech Bussines.com [online] Dostupné z: Český statistický úřad [online] Dostupné z: < http://www. http:/www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home/> Euractiv.cz [online] Dostupné z: Eurostat [online] Dostupné z: http:/epp.eurostat.ec.europa.eu/> Government Offices of Sweden [online] Dostupné z: iDnes [online] Dostupné z: International monetary found [online] Dostupné z: < http:/www.imf.org/> Magyar Allampapir [online] Dostupné z: Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z:

74

Riksgälden Swedish National debt Office [online] Dostupné z: The World Bank [online] Dostupné z: Vláda České republiky [online] Dostupné z: Zeměpis.com [online] Dostupné z:

75