Statistické zpracování výzkumu konzumace alkoholu

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Statistické zpracování výzkumu konzumace alkoholu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vypracovala:

Vedoucí práce:

Lucie Vejmelková

Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D.

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně 20. května 2008

.................................................. podpis

Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za její odborné vedení a za její rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. Dále děkuji Ondřeji Pajgrtovi, studentovi 3. ročníku Fakulty informačních technologií na VUT v Brně, za jeho spolupráci při vystavení dotazníku na internet a následném zpracování došlých odpovědí.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou konzumace alkoholu, zejména mladistvých. Je zaměřena na srovnání četnosti výskytu konzumace alkoholu mezi jednotlivými věkovými kategoriemi respondentů a posouzení, jakým směrem a jakou rychlostí se posouvá věková hranice mladých lidí začínajících s konzumací alkoholu. Předmětem této práce je také zjistit hlavní příčiny, které tento zmíněný trend ovlivňují. Statistické šetření je provedeno formou marketingového výzkumu obyvatel České republiky zabývajícího se otázkami, které s konzumací alkoholu souvisejí.

Abstract The main theme of this bachelor thesis is the issue of alcohol consumption predominantly by teenagers. It compares the frequency of alcohol consumption by the different age groups of respondents. The thesis also deals with the age limit when teenagers start drinking alcohol, the way this age limit is shifting, and the main factors which influence the current trend. The statistical research was undertaken by a market research of the inhabitants of the Czech Republic.

Obsah 1 2 3 4 5

Úvod........................................................................................................................ 5 Cíl práce ................................................................................................................. 7 Metodika práce ...................................................................................................... 8 Přehled literatury .................................................................................................. 9 Spotřeba alkoholu v ČR...................................................................................... 10 5.1 Historie alkoholu ............................................................................................ 10 5.2 Vývoj spotřeby alkoholu v ČR po 2. světové válce ....................................... 11 5.3 Postavení České republiky ve srovnání s Evropou ........................................ 12 5.4 Příčiny nadměrné konzumace alkoholických nápojů v ČR ........................... 12 6 Marketingový výzkum a statistika..................................................................... 13 6.1 Statistické zjišťování ...................................................................................... 13 6.1.1 Definice marketingového výzkumu ....................................................... 13 6.1.2 Etapy marketingovém výzkumu............................................................. 13 6.1.3 Formy marketingového výzkumu .......................................................... 15 6.1.4 Techniky marketingového výzkumu ...................................................... 16 6.1.5 Sestavení dotazníku................................................................................ 17 6.1.6 Vymezení souboru respondentů ............................................................. 19 6.2 Statistické zpracování..................................................................................... 20 6.2.1 Rozdělení statistických znaků ................................................................ 20 6.2.2 Třídění .................................................................................................... 21 6.2.3 Rozdělení četností .................................................................................. 21 6.3 Statistická analýza .......................................................................................... 22 6.3.1 Průměry .................................................................................................. 22 6.3.2 Statistická závislost ................................................................................ 23 6.3.3 Měření závislosti číselných znaků.......................................................... 24 6.3.4 Měření závislosti slovních znaků ........................................................... 24 6.4 Prezentace výsledků ....................................................................................... 26 6.4.1 Statistické grafy...................................................................................... 26 7 Vlastní práce ........................................................................................................ 28 7.1 Sběr a zpracování dat ..................................................................................... 28 7.2 Vyhodnocení vybraných otázek dotazníku .................................................... 28 7.3 Měření závislostí ............................................................................................ 33 7.3.1 Faktory ovlivňující frekvenci konzumace alkoholu respondenty .......... 33 7.3.2 Faktory související s věkem, ve kterém respondenti začali alkohol konzumovat ............................................................................................................ 35 7.3.3 Ostatní závislosti .................................................................................... 38 8 Závěr..................................................................................................................... 40 9 Seznam literatury ................................................................................................ 43 10 Přílohy .................................................................................................................. 45

1

Úvod

Konzumace alkoholických nápojů spolu s kouřením cigaret a nesprávnou výživou patří v současné době ve vyspělých zemích k nejrizikovějším faktorům ohrožujícím zdraví populace. Jedním z nejčastěji diskutovaných témat je konzumace alkoholu u nezletilých, a to jak v České republice, tak i ve světě. Jsou vypracovávány různé studie, které se zaměřují na tuto problematiku, zejména sledují, jak se s postupem času snižuje věková hranice nezletilých konzumujících alkohol, co k tomuto světovému fenoménu přispívá, jakým vlivem se na tom podílí výchova, jaký dopad může mít konzumace alkoholu od raného věku na zdraví člověka apod. Výsledky takovýchto studií jsou alarmující, bylo zjištěno, že alkoholu se občas napijí dokonce i malé děti, přitom zdravotní riziko u osob, které začnou s konzumací alkoholu například už ve dvanácti letech, jako třeba cirhóza jater, je mnohem vyšší, než u osob, které začnou s konzumací alkoholu až po dvacátém roce věku. A proto se odborníci snaží varovat veřejnost, aby tento problém nepřehlížela, ale naopak se jej snažila řešit. Jsou diskutovány různé

způsoby, jak zabránit nezletilým, aby konzumovali alkohol, jako je

zdravotní varování na etiketách, přísnější tresty za prodej alkoholu mladistvým a mnohé další. Například na Karlovarsku je průběžně během roku prováděna policejní akce Úklid, jejímž smyslem je zjistit totožnost nezletilých konzumujících alkohol a osob, které jim alkohol prodaly. Podobné akce jsou uskutečňovány po celé České republice. V posledních letech se však objevují také práce, které dokazují, že konzumací alkoholu ve velmi malých dávkách se snižuje riziko koronárních onemocnění srdce a riziko vaskulárních onemocnění a výrazně se snižuje mortalita ve středním a vyšším věku [13]. Problematikou nadměrné konzumace alkoholu se zabývá také Evropská Unie. Jsou prováděny průzkumy, které slouží jako podklady jednotlivým orgánům Evropské Unie pro řešení problémů s konzumací alkoholu u nezletilých v mezinárodním měřítku. Evropský Parlament na plenárním zasedání 5. 9. 2007 přijal zprávu italského poslance Evropského Parlamentu, Alessandra Foglietty, která se zabývá alarmujícím nárůstem konzumace alkoholických nápojů v EU, dopadem konzumace alkoholu na lidské zdraví a socioekonomickými důsledky. Poslanci poukazují především na rostoucí konzumaci alkoholu mezi nezletilými a mladými lidmi a upozorňují na skutečnost, že se u této skupiny projevuje znepokojivý trend zahajovat konzumaci ve stále nižším věku. Přesto že se podle posledních průzkumů situace s konzumací alkoholu stát od státu liší, poslanci Evropského parlamentu se shodli na tom, že je možné učinit základní opatření pro všechny členské státy. Parlament proto prostřednictvím zprávy 5

Alessandra Foglietty navrhl členským státům, aby přijaly třináct základních opatření, která by měla přispět k řešení problémů s konzumací alkoholu. Kromě zamezení konzumace alkoholu mladistvých se tato opatření zaměřují hlavně na informovanost všech věkových skupin obyvatel a na snížení počtu dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu [10]. V roce 2003 byla uskutečněna „Evropská školní studie o konzumaci alkoholu a jiných drogách“ (ESPAD), která se věnuje rozsahu užívání alkoholu mezi šestnáctiletými studenty napříč evropskými zeměmi. Podle této studie má jakoukoli zkušenost s konzumací alkoholu 98 % dotazovaných (šestnáctiletých) Čechů. Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých pil alkohol v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Německu, Řecku a Lotyšsku. V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu1 46 % dotazovaných. V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem. Od roku 1999 do roku 2004 došlo k výraznému nárůstu pravidelné konzumace alkoholu mezi 16letými, a to jak v ČR, tak s výjimkou Polska a Slovinska ve všech zemích střední a východní Evropy. Častou konzumaci alkoholu2 přiznalo celkem 13 % dotazovaných Čechů. Studie poukazuje na rostoucí vývoj časté konzumace alkoholu ve většině evropských zemí, tento rostoucí trend je však mnohem výraznější u dívek, které se postupně přibližují chlapcům. Na základě dat poskytnutých studenty v projektu ESPAD byla odhadnuta průměrná spotřeba piva, vína a destilátů (přepočtená na centilitry stoprocentního alkoholu) při jedné konzumní příležitosti. Na celkové spotřebě Českých dotazovaných se ze 45 % podílelo pivo, 37 % destiláty a 17 % víno. V průměrné spotřebě čistého alkoholu při jedné konzumní příležitosti se Česko umístilo na šestém místě. Významný je také ukazatel hodnotící výskyt opilosti mezi 16letými studenty. Alespoň jednou v životě bylo opilých 78 % českých studentů, přičemž velmi častou opilost3 uvedlo 13 % Čechů. S výskytem opilosti mezi studenty souvisí také tzv. „binge drinking“, což je anglický výraz pro pití nadměrného množství alkoholu4. Časté pití nadměrných dávek (3 a vícekrát v posledních 30 dnech) uvedlo v České republice 18 % studentů (24 % chlapců a 13 % dívek). V Evropě konzumují nadměrné dávky alkoholu nejčastěji Irové (32 %) [11].

1

Pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více než 40krát v životě. 2

Častou konzumací alkoholu se v případě této studie rozumí pití alkoholu každý třetí den a častěji.

3

Velmi častou opilostí se pro projekt ESPAD rozumí konzumace většího množství alkoholu třikrát za měsíc a častěji. 4

Konzumací nadměrného množství alkoholu se v případě studie rozumí požití pěti a více sklenic alkoholického nápoje při jedné příležitosti.

6

2

Cíl práce

Tato bakalářská práce má za cíl podrobněji rozebrat problematiku nadměrné konzumace alkoholu převážně u nezletilých, a to pomocí využití metody marketingového výzkumu. Výzkum se týká všech občanů České republiky starších dvanácti let. Práce je zaměřena hlavně na již zmíněný posun věkové hranice konzumace alkoholu a jeho příčin. Má za cíl blíže poznat zvyklosti konzumentů alkoholu, ale také abstinentů, a najít faktory, které je ovlivňují. Pomocí vhodně zvolených otázek, jenž jsou směřovány respondentům rozdělených do jednotlivých věkových kategorií, se snaží shrnout různé vlivy, které na ně působí, zjistit, jak moc se mladí lidé nechávají ovlivnit rodinou nebo přáteli v otázkách konzumace alkoholu, a najít důvody, proč se stává alkohol čím dál oblíbenějším nápojem pro děti a mladistvé. Dalším cílem této práce je srovnat vývoj zjištěných údajů v čase, ukázat rozdíly mezi jednotlivými věkovými kategoriemi respondentů a snažit se hledat příčiny těchto rozdílů. Je zde snaha najít odlišnosti v dílčích otázkách výzkumu v závislosti na stáří respondentů. Kromě věkového hlediska bude v práci problematika rozebrána také v závislosti na ostatních demografických ukazatelích, jako je pohlaví, vzdělání či rodinný stav respondentů. Cílem je zjistit míru vlivu těchto ukazatelů na některé dílčí otázky, kterými se výzkum zabývá. Dalším krokem v této práci bude snaha odhalit, zda a jakou měrou jsou některé dílčí otázky výzkumu závislé na jiných, tedy hledat mezi nimi možné souvislosti a tyto souvislosti kvantifikovat. V závěru práce budou zjištěné výsledky porovnány s jinými výzkumy zabývajícími se stejnou nebo podobnou problematikou. Cílem je zjistit, v čem se výsledky získané tímto výzkumem liší od ostatních výzkumů a v čem se naopak shodují.

7

3

Metodika práce

Tato práce je prováděna formou marketingového výzkumu, jehož výsledky jsou dále statisticky zpracovány. Před započetím samotného výzkumu jsem provedla analýzu problematiky, jenž je předmětem výzkumu. Tato analýza spočívala ve sběru dostupných dat o zmíněné problematice především ze zdrojů na internetu a z již provedených výzkumů zabývajících se stejným nebo podobným tématem. Pro sběr dat jsem zvolila techniku marketingového výzkumu – dotazování, a to konkrétně elektronické dotazování. Při sestavování dotazníku jsem volila otázky tak, aby se všechny vztahovaly k danému tématu, aby byly jasné a srozumitelné a aby vyplnění dotazníku respondentům nezabralo příliš mnoho času. Vycházela jsem přitom z teoretických znalostí o marketingovém výzkumu a technice dotazování, které uvádím níže v šesté kapitole. Dotazník byl vystaven na webové stránce a byl volně dostupný všem. Abych lépe upozornila na existenci dotazníku, rozesílala jsem prostřednictvím e-mailu odkaz na tuto webovou stránku spolu s průvodním dopisem, ve kterém byla uvedena žádost o vyplnění dotazníku, důvod jeho sestavení a postup při jeho vyplňování. Po „odeslání“ vyplněného dotazníku se data ukládala do databáze, ze které jsem potom získala požadované výsledky. Abych získala dostatečné množství odpovědí od všech věkových skupin respondentů, dotazník jsem také vytiskla a rozdávala některým věkovým kategoriím v papírové podobě, protože zejména starší občané nemají přístup k internetu. Pro možnost dalšího zpracování dat jsem převedla odpovědi získané dotazníkem z internetové databáze do tabulkového procesoru excel. Při zpracování výsledků výzkumu jsem využila statistický software Unistat, zejména pro výpočet hodnot v tabulkách rozdělení četností a v kontingenčních tabulkách. Výsledné grafy jsou sestrojeny v excelu.

8

4

Přehled literatury

Při vypracování této bakalářské práce jsem čerpala především z následujících literárních zdrojů: 1. Foret, M., Stávková, J.: Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky Tato publikace se na marketingový výzkum podrobně dívá z pohledu jeho vymezení, různých metod, forem a technik marketingového výzkumu. Dále je zaměřena na rozdělení různých druhů dat, která můžeme formou marketingového výzkumu získat, a jejich zpracování. Nakonec je zde pojednáno o možnostech využití marketingového výzkumu. 2. Stávková, J., Dufek, J.: Marketingový výzkum Tato skripta slouží jako studijní materiál posluchačům Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně. Obsahují základní informace týkající se marketingového výzkumu, definují pojmy jako jsou marketing, informace a marketingový informační systém. Dále jsou zde vymezeny základní techniky sběru informací a způsoby zpracování získaných údajů. V závěru jsou zde vyjmenovány oblasti využití marketingového výzkumu a jeho interpretace ve vztahu k zákazníkům. 3. Minařík, B.: Statistika I – Popisná statistika 1. část Tato literatura má sloužit jako studijní materiál předmětu Statistika I posluchačům Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně. Jedná se o první ze dvou sešitů a obsahuje úvod do studia statistiky, problematiku statistického zpracování a charakteristiku statistického souboru a souhrnných statistických charakteristik. 4. Minařík, B.: Statistika I – Popisná statistika 2. část Navazuje na první část a slouží také jako studijní materiál předmětu Statistika I posluchačům ekonomické fakulty MZLU v Brně. Tato část obsahuje na popisné úrovni problematiku měření závislostí číselných a slovních znaků, statistického srovnávání a časových řad. 5. Hindls, R., Hronová, S., Seger, J.: Statistika pro ekonomy Kromě toho, že má tato kniha sloužit jako učební literatura posluchačům vysokých škol ekonomického zaměření, je určena také pro použití v praxi. Je zde kladen důraz na funkčnost a použitelnost uvedených metod. Jednotlivé statistické metody, které jsou zde popisovány, jsou aplikovány na konkrétních příkladech, které vycházejí většinou z ekonomických dat.

9

5

Spotřeba alkoholu v ČR

Odlišné zvyklosti evropských zemí v konzumaci alkoholu jsou ovlivněny kulturou jednotlivých národů. Obecně platí, že obyvatelé „jižanských“ zemí se vyznačují tím, že alkoholu konzumují málo, ale zato často. Naopak v „severských“ zemích, kde ještě donedávna fungovala „poloprohibice“, kdy stát měl monopol na prodej alkoholu, který se směl prodávat jen ve specializovaných prodejnách a za velmi vysoké ceny, je zvykem alkohol konzumovat nárazově ve velkém množství. Mezi severem a jihem Evropy se pak nachází Česko, Rakousko a Německo. V těchto zemích je alkohol velmi úzce spjat se společenským životem a neobejde se bez něj žádná oslava [12].

5.1

Historie alkoholu

Alkohol existuje od pradávna, první účinky alkoholu lidstvo poznalo již ve starověku. Zpočátku se alkohol využíval a rozšiřoval především díky jeho vlastnostem, které bylo možno využít v lékařství. O blahodárných účincích alkoholu najdeme svědectví například v pracích antického lékaře Hippokrata (460 – 370 př. n. l.). Alkohol usnadňoval lidem život a činil jej příjemnějším, lidé zjistili, že pod jeho účinkem se mění jejich psychika – jsou veselejší, přátelštější a problémy se jim nezdají tak nepřekonatelné. Tak se často stávali na alkoholu nevědomky závislými [14]. Víno Alkohol se poprvé začal vyrábět ve formě vína přibližně před osmi tisíci lety v oblasti Blízkého Východu. Přibližně na počátku našeho letopočtu již bylo pití vína velmi rozšířené a vinařské umění téměř dokonalé a to především v Římské říši. Víno tehdy bylo využíváno často pro čistě lékařské účely. Kolem pátého století se začala vinná réva pěstovat v dnešních známých vinařských oblastech Francie a Porýní. Během tohoto historického vývoje v oblasti vinařství si některé národy přivlastnily specifické postupy výroby vína, např. Japonci vyrábějí víno z rýže, mexičtí Indiáni z agáve a Inkové z kukuřice. Pivo Pivo vařili již staří Babyloňané před sedmi až osmi tisíci lety. Postupně se rozšiřovalo do Egypta a Římského impéria. Velmi brzy si proces výroby piva osvojili i staří Čechové.

10

Destiláty Čistý alkohol byl poprvé získán v desátém století, kdy Arabové vynalezli proces destilace. Dostal název „al kahúl“, což je arabský výraz pro „vinný destilát“. Od té doby vznikaly různé druhy tvrdého alkoholu. Nejprve se využíval čistě k lékařským účelům (až 95% alkohol), později se začaly slabší formy destilátů konzumovat [14].

5.2

Vývoj spotřeby alkoholu v ČR po 2. světové válce

V České republice, stejně jako v ostatních evropských zemích, začala konzumace alkoholických nápojů významně růst od konce 2. světové války. Spotřeba rostla s tím, jak se rozvíjel průmysl, jak země bohatly a zdokonalovaly se potravinářské technologie. V posledním půlstoletí průměrná spotřeba alkoholu v České republice rovnoměrně stoupala. Výjimkou je mírný pokles v druhé polovině osmdesátých let, který pravděpodobně způsobila Gorbačovova protialkoholní kampaň – „suchý zákon“. Takto se průměrná spotřeba čistého alkoholu vyšplhala z původních 4 l na obyvatele (včetně dětí) v roce 1950 na 10 l v roce 2000 a v následujících letech stále mírně rostla. Prvního poklesu spotřeby po patnácti letech se Česko dočkalo až v roce 2004, během kterého poklesla průměrná spotřeba čistého alkoholu z 10,2 l v předchozím roce na 9,8 l. To bylo způsobeno především vyšším zdaněním tvrdého alkoholu. V následujícím roce se však hodnota vyšplhala zpět na 10,2 l. Od roku 2000 připadá Česku prvenství v pití piva. Tehdy dosahovala průměrná roční spotřeba piva na obyvatele hodnoty 159 l. V roce 2005 byla hodnota tohoto ukazatele již 163,5 l. Je tedy patrné, že na rozdíl od některých pivních zemí, jako například Německo, Rakousko a Irsko, kde spotřeba piva klesá, má spotřeba piva v Česku ještě stále rostoucí nebo stagnující charakter. Podobně jsou na tom Češi s konzumací vína. Průměrná roční spotřeba vína na jednoho obyvatele stále roste, z 15 l v roce 1995 se její hodnota vyšplhala na něco málo přes 17 l v roce 2004. V roce 2005 však mírně poklesla na 16,8 l. V porovnání s ostatními zeměmi je spotřeba vína v Česku stále nízká. Například v Německu či v Rakousku se pohybuje okolo 30 l na osobu. Do roku 2003 měla rostoucí charakter také spotřeba lihovin v Česku. Z průměrné roční spotřeby na jednoho obyvatele, která měla v roce 1995 hodnotu 7,9 l, vzrostla na 8,4 l v roce 2003. V následujícím roce však spotřeba tvrdého alkoholu klesla, a to dokonce o 0,7 l na osobu, a je rok od roku nižší [12]. 11

5.3

Postavení České republiky ve srovnání s Evropou

Podle zprávy statistického úřadu z roku 2006 patří Čechům druhá příčka v konzumaci alkoholu v Evropě. Více alkoholu se vypije už jenom v Lucembursku. Roční průměrná spotřeba čistého alkoholu přepočtená na jednoho Čecha (včetně dětí) činila v roce 2005 10,2 l, což odpovídá součtu: 163,5 l piva + 7,8 l destilátů + 16,8 l vína. Zatímco v některých jiných evropských zemích spotřeba alkoholu postupně klesá, v Česku má zatím stále rostoucí tendenci. Jeden z možných důvodů je ten, že ceny alkoholických nápojů jsou u nás ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi nízké. Od jiných evropských zemí se Česko liší také tím, že je zde alkohol bezproblémově dostupný [12].

5.4

Příčiny nadměrné konzumace alkoholických nápojů v ČR

Je běžné, že mladí lidé přejímají vzorce chování z prostředí, kde vyrůstají. Češi se odmala učí, že alkohol je normální součástí každodenního života. Pijí doslova všichni okolo – rodiče, jejich idoly a kamarádi. Kdo abstinuje, je zákonitě „nenormální“. Jak již bylo řečeno, jedním z důvodů, proč se v Česku konzumuje alkohol v takovém množství, je velmi nízká cena alkoholických nápojů. Je běžné, že se v českých hospodách a restauracích pivo prodává za nižší cenu než většina nealkoholických nápojů. Pivo se tím pádem stává cenově nejpřijatelnějším nápojem, což zajímá převážně mladou generaci. Podle PhDr. Ladislava Scémyho z Psychiatrického centra Praha, který se problematikou nadměrné konzumace alkoholu zabývá, je v Česku hlavní překážkou pro omezení nadměrné konzumace alkoholických nápojů nevůle politiků ke změně postoje k alkoholu. „Naši politici žijí v představě, že je pro nás z ekonomického hlediska výroba piva nesmírně důležitá a že by jeho zdražení vedlo ke snížení prodeje, ztrátě pracovních míst, snížení příjmů ze spotřebních daní, které jsou uvaleny na alkohol. Mají obavy, že případná ekonomická ztráta by nebyla vyvážena ziskem v oblasti veřejného zdraví.“ uvedl Ladislav Scémy v rozhovoru pro MF Plus [12].

12

6

Marketingový výzkum a statistika

Každé statistické šetření je prováděno ve čtyřech základních krocích, které na sebe navazují. Jsou jimi statistické zjišťování, zpracování, analýza a prezentace výsledků [6].

6.1

Statistické zjišťování

Má za úkol shromáždit potřebné údaje o zkoumaném hromadném jevu [6]. Při statistickém zjišťování se v praxi většinou setkáváme se statistickými soubory, které jsou příznačné svou rozsáhlostí. Musíme se tedy rozhodnout, zda budou předmětem našeho zjišťování všechny existující případy nebo jenom určitý vzorek. Pak hovoříme o zjišťování vyčerpávajícím a nevyčerpávajícím. Mezi nejvýznamnější metody získávání informací patří marketingový výzkum.

6.1.1 Definice marketingového výzkumu Marketingový výzkum poskytuje podstatné informace o situaci na trhu a o chování zákazníků. Jeho podstatou je shromáždit potřebná data, která souvisejí s daným tématem, následná analýza těchto dat a interpretace výsledků. Existuje několik definic marketingového výzkumu, jedna z nich říká: „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (McDaniel, C., Gates, R.: Marketing Research: The impact of the Internet. South-Western, 2002, s.6) [2].

6.1.2 Etapy marketingovém výzkumu Marketingový výzkum představuje organizovanou činnost a jako takový by měl být pro dosažení co nejlepších výsledků efektivně řízen. Základem je rozčlenění výzkumu na jednotlivé etapy [8]:

13

6.1.2.1

Příprava výzkumu

1. Identifikace problému V této etapě je problém přesně definován a převeden do takové podoby, aby se dal řešit. Určí se otázky, na které by měl výzkum odpovědět a následně se stanoví hypotéza, tj. předběžná odpověď na tyto otázky. V závěru marketingového výzkumu se hypotéza buď potvrdí nebo vyvrátí. 2. Orientační analýza situace Jedná se o shromažďování všech dostupných informací a názorů týkajících se daného problému. Hledá se podstata a oblast možného řešení problému. 3. Vytvoření plánu výzkumného projektu Plán marketingového výzkumu slouží jednak jako systematický soubor instrukcí pro provádění výzkumu, jednak slouží jako průběžná kontrola s cílem zajistit lepší provádění výzkumu. Plán výzkumu obsahuje: − specifikaci údajů, které budou shromážděny – primární, sekundární, komerční (nakoupené od firem, které je shromáždily ke komerčním účelům), − způsoby sběru informací – experiment, pozorování, dotazování, − metody zpracování dat, − rozpočet výzkumu pro efektivní využití vložených prostředků, − stanovení přesných specifických úkolů jednotlivým pracovníkům – určit pracovníky, kteří budou jednotlivé operace provádět a jak dlouho budou jednotlivé operace trvat, − kontrola plánu – vyzkoušet výzkum na malém vzorku, který odhalí chyby v postupech výzkumu. 6.1.2.2

Realizace výzkumu

4. Sběr dat V této etapě se využije jedna z technik sběru dat, které jsou uvedeny níže, k samotnému shromáždění dat. To se týká jak informací primárních, tak i sekundárních. 5. Zpracování shromážděných dat Všechna shromážděná data je třeba dále zpracovat. Způsoby zpracování musejí být stanoveny ještě dříve, než začnou být data shromažďována. Je třeba prověřit jejich úplnost, popř. je

14

doplnit nebo vyloučit. Dále jsou data tříděna a zpracována do tabulek a grafů tak, aby podaly názorný a srozumitelný obraz o zkoumaných jevech, jejich vývoji, struktuře a závislosti. 6. Interpretace výsledků výzkumu Konečným cílem marketingového výzkumu je doporučení řešení problému. Prezentace výsledů má písemnou nebo ústní formu, neobsahuje již žádné statistické údaje, pouze stručné a jasné konstatování.

6.1.3 Formy marketingového výzkumu Z hlediska způsobu sběru informací rozlišujeme dva základní typy marketingového výzkumu [1]: 1. Primární marketingový výzkum V tomto případě si musíme data sami zjistit jednou z technik výzkumu. Většinou jsou primární výzkumy prováděny specializovanými organizacemi nebo marketingovými odděleními podniků. Tato data se zjišťují v terénu (filed research = výzkum v poli) a jsou pro daný výzkum aktuální. Data, která z tohoto výzkumu pocházejí, se označují jako primární data. Primární marketingový výzkum lze členit na kvantitativní a kvalitativní [2]. a. Kvantitativní se snaží zachytit názory a chování co nejvíce lidí, pracuje s velkými reprezentativními vzorky stovek i tisíců respondentů. Mezi techniky kvantitativního výzkumu patří osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování. b. Kvalitativní je zaměřen na příčiny chování lidí. Soubor respondentů je velmi malý a výsledky tohoto výzkumu nelze zobecnit na celou populaci. Jeho technikami jsou individuální nebo skupinové rozhovory. 2. Sekundární marketingový výzkum Podkladem pro tuto formu marketingového výzkumu jsou údaje, které již existují a které je potřeba pouze zpracovat (desk research = výzkum od stolu). Tyto údaje lze získat z různých zdrojů, například z literatury, z internetu, z jiných primárních výzkumů, z oficiálních statistik apod. Výhodou této formy výzkumu je finanční nenáročnost a schopnost získat v krátkém čase velké množství potřebných údajů, na druhou stranu mohou být pro daný výzkum zastaralé a neaktuální. Údaje pocházející z tohoto výzkumu se označují jako data sekundární. V praxi většinou primárnímu marketingovému výzkumu předchází výzkum sekundární, který může posloužit jako východisko pro sběr dat primárních.

15

Dále můžeme marketingový výzkum rozdělit na základní a aplikovaný [2]: 1. Základní výzkum se zabývá pouze teoretickým zhodnocením dané problematiky a neočekávají se od něj žádné návrhy řešení. 2. Cílem aplikovaného výzkumu je shromáždit potřebné údaje k tomu, aby bylo možné navrhnout konkrétní řešení problému. Podle popisné metodologie členíme marketingový výzkum na deskriptivní a diagnostický [2]: 1. Deskriptivní výzkum pouze popisuje jevy v určité oblasti a čase. 2. Diagnostický výzkum většinou navazuje na výzkum deskriptivní a hledá příčiny popisovaných jevů a jejich souvislosti s následky těchto jevů.

6.1.4 Techniky marketingového výzkumu Protože se obsahová stránka marketingového výzkumu může zabývat různými problémy v různých oblastech trhu, existuje také řada odlišných technik marketingového výzkumu. Jedná se o způsoby sběru dat pro provádění primárního marketingového výzkumu. Nejčastěji se setkáváme s následujícími třemi technikami [8]: 6.1.4.1

Experiment

Metody experimentu jsou založeny na studiu vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými za kontrolovaných podmínek. Podle místa, kde se experiment provádí, rozlišujeme laboratorní nebo terénní experiment. 6.1.4.2

Pozorování

Tato technika má několik podob. Nejvýznamnější členění se provádí z hlediska toho, zda účastníci pozorování vědí, že jsou pozorováni. Pak hovoříme o pozorování skrytém resp. zjevném. 6.1.4.3

Dotazování

Jedná se o nejběžnější techniku marketingového výzkumu, kdy kontakt s respondentem probíhá prostřednictvím záznamového média. Podle formy kontaktu s respondenty členíme dotazování na [8]:

16

1. Dotazník zasílaný poštou umožňující kontaktovat osoby, které nejsou v dosahu tazatele. Nevýhodou je zde riziko nesprávné interpretace otázek a také návratnost odpovědí, která bývá obvykle velmi malá. 2. Telefonické dotazování je poměrně rychlou metodu shromažďování dat. Dotazovanému mohou být objasněny nejasnosti při nesprávné interpretaci otázek, také návratnost odpovědí je mnohem vyšší než v předchozím případě. Je zde ale omezení, které vyplývá z nutnosti vlastnictví telefonu respondenty. 3. Osobní dotazování umožňuje položit velké množství otázek a díky osobnímu kontaktu také lépe poznat respondenta. Tento způsob je ale velmi nákladný a někdy mohou být odpovědi zdeformované dotazovatelem. 4. Elektronické dotazování probíhá prostřednictvím internetu. Jde o časově i finančně nenáročnou metodu jak z pohledu doručení dotazníku respondentům, tak při zpracování získaných údajů. Nevýhodou je zde riziko nesprávné interpretace otázek stejně jako u dotazníku zasílaného poštou. Podobně jako u telefonického dotazování zde existuje omezení, které spočívá v nutnosti přístupu k internetu respondentů.

6.1.5 Sestavení dotazníku Před sestavením samotného dotazníku je třeba přesně stanovit soubor respondentů, kterému bude dotazník určen. Každý dotazník by měl splňovat následující dvě kritéria [2]: 1. účelově technické – sestavit otázky tak, abychom dostali co nejkonkrétnější odpovědi. Platí, že čím konkrétněji se ptáme, tím konkrétnější a jasnější dostaneme odpověď. 2. psychologické – respondentovi by se mělo zdát vyplnění dotazníku snadné a je žádoucí, aby odpovídal na otázky stručně a pravdivě. Aby byly tyto požadavky splněny, je třeba se zaměřit na následující oblasti dotazníku [2]: 1. Celkový dojem Úprava dotazníku by měla upoutat pozornost respondenta, například vhodným formátem, úvodním textem, velikostí písma, barvou pozadí atd. Úvodní text by měl respondenta motivovat k pravdivému odpovídání a měl by ho přesvědčit o významu správného vyplnění dotazníku. Dotazník nesmí být příliš dlouhý, měl by obsahovat pouze nutné otázky.

17

2. Formulace otázek Otázky by měly být formulovány jednoznačně a srozumitelně, neměly by být příliš dlouhé. Pokud je to možné, měli bychom se vyhnout takovým otázkám, u kterých musí respondent dlouze přemýšlet nebo odhadovat. Nevhodné je používání sugestivních otázek, které navádějí dotazovaného ke vhodné odpovědi. 3. Typologie otázek Existují dva základní typy otázek, tzv. otevřené a uzavřené, případně lze použít jejich kombinace v podobě otázek polootevřených nebo polouzavřených. Otevřenými otázkami nepředkládáme respondentovi žádné varianty odpovědí, respondent odpovídá svými slovy a to prostřednictvím volné formulace názoru, doplněním slova, dokončením věty, dokončením obrázku, dokončením povídky apod. Výhodou tohoto typu otázek je to, že tazatel není omezen pouze nabízenými možnostmi. Nevýhodou je složité zpracovávání takovýchto odpovědí. Uzavřené otázky nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si musí respondent vybrat jednu nebo více možností. Výhodou takto položených otázek je rychlé a snadné vyplnění dotazníku. Nevýhoda spočívá v tom, že si musí respondent nutně některou z nabízených možností vybrat, i když třeba žádnou z nich nepovažuje za dostatečně výstižnou. Odpovědi na takto zodpovězené otázky bývají často nepřesné nebo nepravdivé, proto se doporučuje kromě nabízených odpovědí uvést ještě variantu, která je v podstatě otevřenou otázkou a umožňuje respondentovi doplnit odpověď, kterou považuje za nejvýstižnější. Takto formulované otázky se označují jako polootevřené (polouzavřené). 4. Manipulace s dotazníkem Tato oblast se zabývá způsobem distribuce a návratu dotazníků. Nejběžnější způsob rozdávání dotazníků je rozesílání poštou, který je levnější, nebo osobní předání. Stejnými způsoby se může uskutečnit vrácení dotazníků. V případě návratu dotazníku poštou má respondent větší pocit anonymity, osobním vrácením dosáhneme vyšší návratnosti. Výhodou osobního kontaktu s dotazovanými je také schopnost vysvětlit nejasnosti a odpovědět na případné dotazy.

18

6.1.6 Vymezení souboru respondentů Soubor všech jednotek, které jsou předmětem šetření, se nazývá základní soubor. Každá jednotka tohoto souboru má být nositelem zkoumaného hromadného jevu. Statistický soubor můžeme vyjádřit dvěma způsoby [6]: 1. explicitní vyjádření statistického souboru – soubor je vymezen seznamem, který obsahuje názvy statistických jednotek, 2. implicitní vyjádření statistického souboru – soubor je vymezen výčtem vlastností statistických jednotek, které musejí mít, aby do tohoto souboru patřily. Podle toho, jestli je vyšetřování prováděno na všech existujících jednotkách souboru nebo pouze na části jednotek, rozdělujeme vyšetřování na vyčerpávající a nevyčerpávající [6]: 1. Vyčerpávající šetření je velmi složité a nákladné, zejména u větších základních souborů. 2. Nevyčerpávající šetření se používá častěji, protože je měně finančně a časově náročné. Může být prováděno jako reprezentativní zjišťování prostřednictvím pravděpodobnostního nebo záměrného výběru a nereprezentativní formou ankety. Soubor, ze kterého jsou statistické jednotky vybírány, se nazývá základní soubor a soubor vybraných jednotek se nazývá soubor výběrový. Podle způsobu výběru souboru rozlišujeme 2 typy výběrových šetření [6]: 1. Pravděpodobnostní výběr, kdy se uplatňují různé techniky výběru, jako například losování, výběr každé n-té jednotky v seřazené řadě nebo výběr jednotek pomocí nekorelovaného znaku, tj. takového znaku, který nesouvisí s předmětem výzkumu. Nejjednodušší uspořádání pravděpodobnostního výběru se nazývá prostý náhodný výběr, kdy má každá jednotka základního souboru stejnou pravděpodobnost, že bude zahrnuta do výběru. 2. U záměrného výběru rozhoduje o tom, jestli bude jednotka vybrána do souboru, vybírající. Ten by měl dobře znát základní soubor. Má několik forem [7]: Kvótní výběr spočívá v tom, že se snažíme výběrem vytvořit zmenšeninu základního souboru. Nejprve se určí významné znaky pro charakteristiku souboru a poté se na základě procentního podílu těchto znaků na základním souboru určí jejich procentní podíl na výběrovém souboru. Typologický výběr se provádí v případech, kdy je potřeba pro výzkum vybrat typické představitele skupin obyvatelstva.

19

Rozsah souboru, tedy počet výběrových jednotek, závisí na různých okolnostech. Z hlediska marketingového šetření je to především velikost trhu, náklady, které je ochoten objednatel průzkumu vynaložit nebo požadovaná míra pravděpodobnosti, že výsledek odpovídá nebo se blíží skutečnosti. Tady platí, že čím větší je rozsah výběrového souboru, tím je menší pravděpodobnost, že se výsledek zjišťování bude lišit od skutečnosti [2].

6.2

Statistické zpracování

Výsledkem statistického zjišťování je velké množství neuspořádaných údajů. Aby se s nimi dále dalo pracovat, je potřeba je shrnout a zpracovat, což je úkolem statistického zpracování. Základní metodou statistického zpracování je metoda třídění.

6.2.1 Rozdělení statistických znaků Znaky jsou určujícími vlastnostmi statistických jednotek souboru. Než budeme moci znaky třídit, je třeba je uspořádat podle několika hledisek. Klasifikace statistických znaků na společné a variabilní [6]: 1. Společné (identifikační) znaky jsou ty, které rozhodují o tom, zda statistickou jednotku do souboru zařadíme nebo ne. Tyto znaky mají vliv pouze na rozsah souboru. Identifikují statistické znaky ze tří hledisek: a. věcné – určují, „co“ nebo „koho“ budeme zkoumat, b. časové – odpovídají na otázku „kdy“ budeme šetření provádět, c. prostorové – identifikují znaky podle toho, „kde“ šetření provádíme. 2. Variabilní (proměnlivé) znaky jsou předmětem statistického zjišťování, zpracování a analýzy. Znaky číselné a slovní [6]: 1. Číselné (kvantitativní) znaky nabývají vždy číselných hodnot. Lze je dále rozdělit na znaky pořadové (ordinální), které určují různou úroveň výskytu nějakého znaku, a znaky měřitelné (kardinální), jejichž hodnoty jsou konkrétní výsledky fyzikálního měření. Měřitelné znaky můžeme dále členit na diskrétní a spojité. Znaky spojité nabývají libovolných reálných hodnot, znaky diskrétní nabývají hodnot izolovaných, často to bývají hodnoty celočíselné nezáporné.

20

2. Slovní (kvalitativní) znaky nabývají vždy alespoň dvou slovních obměn. Slovní znak, který nabývá právě dvou slovních obměn, se nazývá znakem alternativním, znak, který nabývá více obměn, se nazývá znakem množným.

6.2.2 Třídění Úkolem třídění je uspořádat nepřehlednou statistickou řadu do takové podoby, aby bylo možné se získanými údaji dále pracovat. Tříděním můžeme zjistit, kolik dotazovaných ze sledovaného souboru nabývá určité konkrétní hodnoty znaku. Výsledkem třídění je rozdělení četností. Zjištěné údaje jsou uváděny v tabulce rozdělení četností, případně je můžeme vyjádřit graficky. Třídění lze provádět jak podle znaků slovních, tak podle znaků číselných, a to dvěma způsoby – třídění prosté a skupinové [2]. Třídění prosté provádíme vždy u třídění podle slovního znaku a u číselného znaku tehdy, je-li počet různých hodnot znaku v souboru nízký. Prakticky vždy se jedná o diskrétní znaky. Jednotlivé varianty slovního znaku označujeme obměnami slovního znaku. Varianty číselného znaku nebo obměny slovního znaku označujeme xi, kde i = 1, 2, …, k, kde k je počet tříd [6]. Třídění skupinové využíváme tehdy, nabývají-li číselné znaky ve sledovaném souboru velkého počtu hodnot. Jedná se jak o znaky diskrétní, které mohou nabývat velkého počtu různých hodnot, tak o znaky spojité nabývající nekonečně mnoha různých hodnot. Princip tohoto třídění spočívá ve shrnutí blízkých hodnot do společného intervalu. Středy tříd označujeme xi, jsou to hodnoty ležící uprostřed mezi dolními a horními hranicemi intervalů [6].

6.2.3 Rozdělení četností Jak již bylo řečeno, výsledkem třídění je rozdělení četností. Při konstrukci tabulky rozdělení četností můžeme využít několik druhů četností [3]: Absolutními četnostmi rozumíme počty statistických jednotek, které příslušejí sledovanému číselnému, resp. slovnímu znaku. Absolutní četnosti označujeme ni, kde i = 1, 2, …, k, kde k je počet tříd. Relativní četnosti je vhodné použít v případě, chceme-li mezi sebou porovnávat různá rozdělení četností lišící se svým rozsahem. Vycházejí z četností absolutních, označujeme je pi

21

a získáme je jako podíl jednotlivých absolutních četností ni k celkovému rozsahu souboru označovaného n, n = ∑ ni. Kumulativní četnost absolutní resp. relativní i-té třídy kni, kpi vznikne jako součet absolutních resp. relativních četností první až i-té třídy. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé druhy četností. V prvním sloupci tabulky hodnota xi vyjadřuje jednotlivé varianty číselných znaků pro prosté třídění podle číselných znaků, jednotlivé obměny slovních znaků pro třídění podle slovních znaků nebo středy tříd pro skupinové třídění podle číselných znaků. Tabulka 1: Schéma rozdělení četností

Kumulativní četnost

Četnost xi

6.3

absolutní ni relativní pi absolutní kni relativní kpi

x1

n1

p1

n1

p1

x2

n2

p2

n1 + n2

p1 + p2

…

…

…

…

…

xk

nk

pk

∑ ni = n

∑ pi = 1

Celkem

∑ ni = n

∑ pi = 1

X

X

Statistická analýza

Po statistickém zpracování výsledků marketingového výzkumu následuje statistická analýza, která se provádí pomocí různých statistických postupů a jejímž cílem je změřit základní statistické vlastnosti zkoumaných jevů prostřednictvím vypočtených hodnot, tzv. statistických charakteristik [6].

6.3.1 Průměry Průměry jsou statistické charakteristiky měřící úroveň neboli polohu. Jsou funkcí všech hodnot variační řady a při změně jakékoli hodnoty z této řady se změní také hodnota průměru [6]. Mocninový průměr stupně s je obecně definovaný průměr a můžeme ho vyjádřit v prosté formě pro netříděná data nebo ve formě vážené pro data tříděná:

22

prostá forma x s = s

1 n s 1 k s s x , vážená forma x = ∑ i ∑ x i ni , s n i =1 n i =1

kde xi představuje i-tou hodnotu znaku X pro netříděné údaje, i = 1, 2, …, n a středy tříd u skupinového třídění nebo jednotlivé hodnoty u prostého třídění, i = 1, 2, …, k, n je rozsah souboru, s je stupeň mocninového průměru a ni jsou absolutní četnosti. Aritmetický průměr je nejběžnější druh průměru, který obdržíme, dosadíme-li ve vzorci mocninového průměru s = 1: prostá forma x =

1 n 1 k vážená forma x , x = ∑ i ∑ x i ni . n i =1 n i =1

Aritmetický průměr se dá použít v případě, kdy má smysl sčítat jednotlivé hodnoty statistického znaku. V tomto případě platí, že nahradíme-li jednotlivé hodnoty znaku jejich aritmetickým průměrem, bude jejich součet stejný. Harmonický průměr dostaneme, jestliže dosadíme do vzorce mocninového průměru za s = -1: k

prostá forma x h =

n n

1 ∑ i =1 x i

, vážená forma x h =

∑n i =1 k

i

ni ∑ i =1 x i

, kde xi > 0 .

Používá se pro měření úrovně poměrných čísel, která představují vždy podíl dvou veličin. Při nahrazení převrácených hodnot znaku harmonickým průměrem dostaneme stejný součet. Vážený harmonický průměr se používá v případě, kdy je váha v čitateli poměrového čísla. Je-li váha ve jmenovateli poměrového čísla, použije se vážený aritmetický průměr. Geometrický průměr dostaneme, dosadíme-li do vzorce mocninového průměru s → 0: prostá forma x g = n x1 ⋅ x 2 ⋅ ... ⋅ xi ⋅ ... ⋅ x n = n

n

∏x . i

i =1

Používá se pro měření úrovně bezrozměrných růstových veličin zřetězených v čase. Nahradíme-li jednotlivé hodnoty znaku geometrickým průměrem, dostaneme stejný součin.

6.3.2 Statistická závislost Měření závislosti statistických znaků nám umožňuje určit, zda mezi výsledky získanými pomocí marketingového výzkumu existují závislosti, resp. jak souvisí výskyt jednoho jevu

23

s výskytem jevu druhého. Z hlediska metody zkoumání rozlišujeme závislosti pevné a volné [4]: Pevnou závislostí rozumíme situaci, kdy je možno hodnotě jedné z veličin jednoznačně přiřadit hodnotu veličiny druhé. Pravidlo, podle kterého je hodnota druhé veličiny přiřazena, se nazývá funkce. O závislosti volné hovoříme v případě, kdy hodnotě jedné veličiny sice neodpovídá jednoznačně hodnota druhé veličiny, ale lze pozorovat určitou tendenci, která se projevuje ve změnách hodnot těchto veličin. Tyto závislosti se nazývají také závislostmi statistickými a jsou předmětem zájmu statistiky.

6.3.3 Měření závislosti číselných znaků Grafické znázornění průběhu a intenzity závislosti číselných znaků vyjadřuje tzv. korelační diagram. V něm je vyznačeno korelační pole, tj. „mračno“ bodů odpovídajících jednotlivým pozorováním. Podle tvaru tohoto pole se potom určí průběh a intenzita závislosti [7]. Úkolem regresní úlohy je vystihnout prostřednictvím regresní funkce průběh závislosti mezi dvěma proměnnými. V této úloze se vyskytují dva druhy proměnných, které jsou předem jednoznačně určeny – nezávislá (řízená) proměnná a závislá (pozorovaná) proměnná. Na průběhu závislosti těchto proměnných závisí volba typu regresní funkce, např. regresní přímka. Index determinace vyjadřuje, jaká část proměnlivosti závislé proměnné je určena proměnlivostí nezávislé proměnné. Index korelace je bezrozměrné číslo a měří intenzitu závislosti na intervalu nula až jedna. Jestliže nelze jednoznačně pojmenovat závislou a nezávislou proměnou, tzn. v roli vysvětlující proměnné může vystupovat jakákoli ze dvou sledovaných proměnných, hovoříme o korelační úloze. V tomto případě používáme vedle regresní přímky také sdruženou regresní přímku, kde jsou role vysvětlované a vysvětlující proměnné vyměněny [4].

6.3.4 Měření závislosti slovních znaků Slovní znaky jsou dvojího charakteru. Jednak existují znaky alternativní, které nabývají vždy dvou obměn. Kombinačním tříděním podle dvou alternativních znaků vzniká asociační tabulka. Množné znaky nabývají více než dvou obměn a kombinačním tříděním slovních znaků, z nichž je alespoň jeden znak množný, vzniká kontingenční tabulka [7].

24

Na rozdíl od číselných znaků je seřazení obměn slovních znaků subjektivní záležitostí. V tomto případě si sami musíme zvolit kritéria uspořádání podle preferencí. Někdy se však slovní znaky podobají pořadovým číselným znakům, kdy je slovně dán stupeň výskytu nějaké vlastnosti. Tyto znaky tedy jde objektivně uspořádat [7].

6.3.4.1

Analýza kontingenční tabulky

Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. V jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky jsou podmíněná rozdělení četností znaku A, který nabývá obměn a1, a2, …, ai, …, ar, kde r je počet

řádků kontingenční tabulky. V řádcích kontingenční tabulky jsou podmíněná rozdělení četností znaku B, který nabývá obměn b1, b2, …, bj, …, bs, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. V jednotlivých políčkách kontingenční tabulky jsou podmíněné četnosti nij, pro i = 1, 2, …, r a j = 1, 2, …, s [6]. Kromě pozorované četnosti lze stanovit četnost vypočtenou n’ij, která by nastala v případě, že znaky A a B by byly nezávislé. ni n j

nij′ =

n

Čím větší je rozdíl mezi pozorovanými a vypočtenými četnostmi, tím vyšší je závislost v kontingenční tabulce. Tuto rozdílnost měří charakteristika závislosti čtvercová kontingence

χ2. Nabývá hodnot od nuly (nezávislost znaků A a B) po určitou maximální hodnotu, která závisí na rozsahu souboru a rozměrech kontingenční tabulky. r

s

χ = ∑∑ 2

(n

− nij′ )

2

ij

nij′

i =1 j =1

Nevýhodou čtvercové kontingence je již zmíněná závislost maximální hodnoty na rozsahu souboru a rozměrech kontingenční tabulky. Od tohoto vlivu jsou oproštěny další charakteristiky intenzity závislosti – koeficienty kontingence. Pearsonův koeficient kontingence P nabývá hodnot z intervalu nula až jedna, přičemž hodnoty jedna nemůže nikdy dosáhnout. P=

χ2 χ2 +n

25

Cramérův koeficient kontingence C již nabývá hodnot od nuly do jedné a nezávisí na rozměrech kontingenční tabulky [6]. C=

6.3.4.2

χ2

n min{(r − 1), (s − 1)}

Analýza asociační tabulky

Asociační závislost lze chápat jednak jako zvláštní případ kontingenční závislosti, kdy r = s = 2, nebo jako zvláštní případ korelační závislosti dvou číselných znaků nabývajících pouze hodnot nula a jedna. V následující tabulce je uveden příklad asociační tabulky za použití nula-jedničkové veličiny X a Y [7]. Tabulka 2: Asociační tabulka obecně

Znak B y=1 y=0 Znak A

Součet

x=1

n11

n10

n1*

x=0

n01

n00

n0*

Součet

n*1

n*1

n

Intenzitu a směr asociační závislosti měří koeficient asociace V. V =

6.4

nn11 − n1* n*1 n1* n*1n0* n*0

Prezentace výsledků

Prezentace výsledků spočívá ve shrnutí výsledků statistické analýzy do podoby, která je srozumitelná uživatelům této analýzy, a to pomocí statistických vyjadřovacích prostředků – tabulek a grafů [6].

6.4.1 Statistické grafy Vyjádření výsledků pomocí grafů se vyznačuje větší názorností a přehledností než v případě použití statistických tabulek. Nedostatkem grafů je malá přesnost, s jakou lze vyčíst hodnoty veličin z grafů. Graf je tvořen několika prvky. Jsou jimi číslo a název grafu, grafický obraz, legenda, poznámky a vysvětlivky a pramen grafu.

26

Podle účelu lze grafy rozdělit na grafy prezentační, sloužící k prezentaci výsledků výzkumu, konstrukční a odečítací (nomogramy), které se využívají při odečítání důležitých konstant.

Podle počtu dimenzí se grafy dělí na plošné (rovinné) – 2D a prostorové – 3D, které jsou dále pravé a nepravé. Podle použitých grafických prostředků rozeznáváme grafy bodové, čárové, sloupcové, pruhové, kruhové bublinové, kartogramy, kartodiagramy, piktogramy atd. Základní způsoby grafického znázornění jsou uvedeny v příloze č. 2. Podle statistické analýzy, ke které se grafy vztahují, rozeznáváme grafy srovnávací, grafy struktury, grafy vývoje, grafy vyjadřující závislosti mezi jevy aj. Při znázornění výsledků třídění se používá sloupcový graf struktury – histogram [6].

27

7

Vlastní práce

V této kapitole jsou výsledky marketingového výzkumu statisticky zpracovány a prezentovány formou statistických grafů.

7.1

Sběr a zpracování dat

Pro sběr dat byla použita technika dotazování, konkrétně kombinace elektronického dotazování a osobního dotazování, které bylo provedeno nevyčerpávajícím šetřením. Soubor respondentů byl vymezen formou pravděpodobnostního výběru. Dotazník byl sestaven tak, aby každá jeho otázka směřovala k dosažení předem stanoveného cíle výzkumu. Před samotným výzkumem proběhl předvýzkum, který měl za úkol odhalit nedostatky ve formulaci otázek. Po drobných úpravách byl dotazník v konečné podobě vystaven na internetových stránkách. Dotazník obsahuje celkem 21 otázek, z nichž prvních 17 je předmětem statistického zpracování a týká se konzumace alkoholu respondentů a faktorů, které s konzumací souvisejí. Zbylé jsou otázky identifikační, určují pohlaví, věk, rodinný stav a vzdělání jednotlivých respondentů. Konečná podoba dotazníku je uvedena v příloze č. 2. Na dotazník odpovědělo celkem 248 respondentů. Výsledky byly nejprve převedeny z internetové databáze, kam se po odeslání dotazníku ukládaly jednotlivé odpovědi, do excelu, aby bylo možné s nimi dále pracovat. Výsledky dotazníku jsou zpracovány pomocí statistického programu Unistat, verze 5.1.

7.2

Vyhodnocení vybraných otázek dotazníku

V následující podkapitole budou vyhodnoceny některé vybrané otázky dotazníku, u nichž výsledné odpovědi respondentů mají určitou vypovídací schopnost, i když se vyhodnotí samostatně. Tabulky rozdělení četností pro jednotlivé vyhodnocené otázky jsou uvedeny v přílohách č. 3 až 9. Na obrázku č. 1 je znázorněna frekvence konzumace alkoholu respondenty. Nejvíce dotazovaných, 39,5 %, konzumuje alkohol pouze příležitostně, 3,6 % respondentů alkohol nekonzumuje vůbec. Téměř denně alkohol konzumuje 10,5 % dotazovaných, několikrát

28

za týden se alkoholu napije 22,2 % dotazovaných a několikrát za měsíc alkohol konzumuje 24,2 % respondentů. Obr. 1: Frekvence konzumace alkoholu respondenty vůbec; 3,6%

téměř denně; 10,5% 2x až 4x týdně; 22,2%

příležitostně; 39,5%

několikrát za měsíc; 24,2%

Obrázek č. 2 znázorňuje vztah mezi výskytem opilosti a frekvencí konzumace alkoholu. Z grafu můžeme vyčíst, že nejvíce respondentů se přiznalo k pravidelné konzumaci alkoholu5, avšak procento výskytu opilosti (4,1 %) u této skupiny respondentů je mnohem nižší, než procento výskytu opilosti u respondentů, kteří uvedli, že alkohol konzumují pouze výjimečně (10,1 %). K velmi časté konzumaci alkoholu6 se přiznalo nejméně respondentů, procento výskytu opilosti v tomto případě je hodnota ležící mezi předchozími dvěma hodnotami (6,7 %). Procentická vyjádření výskytu opilosti pro jednotlivé frekvence konzumace alkoholu jsou uvedena v tabulkách rozdělení četností v příloze č. 4. Obr. 2: Vztah mezi výskytem opilosti a frekvencí konzumace alkoholu

frekvence konzumace alkoholu

1 Velmi častá konzumace alkoholu

14 15

Většinou se opijí

4 Pravidelná konzumace alkoholu

93 97

Většinou se příliš neopijí Celkem

9 Výjimečná konzumace alkoholu

80 89 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

počet respondentů

5

Za pravidelnou konzumaci alkoholu je považována konzumace alkoholu alespoň několikrát do měsíce.

6

Velmi častou konzumací alkoholu se rozumí konzumace alkoholu alespoň jednou za tři dny.

29

V následujícím grafu jsou respondenti rozděleni do skupin podle toho, v jakém věku se poprvé napili alkoholu, kdy požili poprvé alkohol ve větším množství7 a kdy začali s pravidelnou konzumací alkoholu. 25,4 % respondentů se poprvé napilo alkoholu dříve než ve 13tém roce věku, ale většina z nich ho tehdy konzumovala pouze v malém množství a výjimečně. Nejvíce respondentů začalo pravidelně konzumovat alkohol až po 16tém roce věku, 31 % z nich dokonce ve věku 19ti let a více. 28,5 % respondentů uvedlo, že s pravidelnou konzumací alkoholu nikdy nezačalo. Větší množství alkoholu poprvé požilo nejvíce respondentů mezi 16tým a 18tým rokem věku, 11,7 % respondentů odpovědělo, že niky alkohol ve větším množství nepožilo. Téměř třetina respondentů se alkoholu ve větším množství napila dříve než v 16ti letech. 1,6 % dotazovaných uvedlo, že se nikdy nenapilo alkoholu. Obr. 3: Věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu, kdy poprvé požili alkohol ve větším množství a kdy začali pít alkohol pravidelně

Věk, ve kterém respondenti začali pít alkohol pravidelně

10,3%

29,8%

31,0%

28,5% méně než 13 let

Věk, ve kterém respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství

1,6% 27,0%

43,5%

15,7% 11,7%

13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy

1,6% Věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu

0%

25,4%

20%

26,6% 4,0%

42,3%

40%

60%

80%

100%

%

Důvody, proč se respondenti poprvé napili alkoholu jsou uvedeny v následujícím grafu. Překvapivě celých 36 % respondentů uvedlo, že se alkoholu poprvé napilo kvůli pocitu dospělosti, dalších 26,7 % kvůli tomu, aby se začlenilo do kolektivu. Dalších 17,8 % respondentů uvedlo, že chtělo zkusit, jaké je to být opilý. Mezi ostatními možnostmi respondenti nejčastěji uváděli, že chtěli alkohol pouze ochutnat.

7

Konzumací alkoholu ve větším množství se rozumí konzumace alespoň pěti sklenic alkoholického nápoje při jedné konzumní příležitosti.

30

Obr. 4: Důvody, proč se respondenti poprvé napili alkoholu ostatní možnosti; 8,1%

opít se kvůli těžké situaci; 11,3%

začlenit se do kolektivu; 26,7%

zkusit být opilý(á); 17,8% pocit dospělosti; 36,0%

Z grafu znázorňujícího oblíbenost jednotlivých druhů alkoholických nápojů mezi respondenty můžeme zjistit, zda se změnily preference respondentů oproti období, kdy s konzumací alkoholu začínali. Nejoblíbenějším nápojem je pivo, které nejčastěji konzumuje 45,3 % respondentů, dále víno 40,9 % a nejméně respondentů, 10,1 %, pije nejčastěji lihoviny. Vidíme, že se preference konzumentů téměř nemění, mírný procentní nárůst zaznamenala konzumace vína, na druhou stranu je zjevný pokles v preferenci konzumace tvrdého alkoholu, a to téměř o třetinu. Obr. 5: Preference jednotlivých druhů alkoholických nápojů mezi respondenty

Druh alkoholu, který nejčastěji pijí respondenti v současnosti

45,3%

10,1%

3,6% pivo

Druh alkoholu, který respondenti nejčastěji pili, když začínali pít alkohol 0%

40,9%

48,0%

10%

20%

30% 40%

15,7%

33,1%

50%

60% 70%

80%

2,4%

víno lihoviny žádný

90% 100% %

Na obrázku č. 6, který znázorňuje, kde respondenti nejčastěji alkohol konzumují, a místo, kde se napili alkoholu poprvé, je vidět značný rozdíl v jejich preferencích. V současné době nejvíce dotazovaných, 44,1 %, konzumuje alkohol většinou v hospodách, 23,1 % doma, 16,6 % ho pije převážně u přátel, na diskotékách nebo v klubech alkohol konzumuje pouze 6,5 % dotazovaných a ostatní respondenti pijí alkohol na jiných místech nebo vůbec. Oproti tomu nejvíce respondentů uvedlo, že se napilo poprvé alkoholu doma, a to 36,7 %, téměř o polovinu méně respondentů poprvé požilo alkohol v hospodě. To může souviset mimo jiné i s dostupností alkoholu pro mladistvé, v hospodách se totiž vystavují riziku, že jim nebude alkohol prodán, zatímco když jej konzumují doma, mají více možností, jak si alkohol pořídit. Například může být zakoupen zletilou osobou a nebo se mohou napít alkoholu od rodičů, ať už s jejich vědomím nebo bez něj. Vidíme také, že poměrně dost respondentů se poprvé

31

alkoholu napilo na méně tradičních místech, mezi nejčastěji uváděná patří školní výlety a jiné školní akce, tábory, sportovní soustředění a rekreace. Ostatní respondenti se buď nikdy alkoholu nenapili, a nebo se již nepamatují. Obr. 6: Místo, kde nejčastěji respondenti konzumují alkohol a kde se alkoholu napili poprvé

Kde nejčastěji respondenti konzumují alkohol nyní Místo, kde se respondenti poprvé napili alkoholu 0%

57

109

91

20%

49

40%

16 41

24

60%

35

doma v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel ostatní možnosti

13

49

80%

100%

%

Následující obrázek, znázorňuje, kolik peněz respondenti v průměru utratí měsíčně za alkohol. Více než polovina z nich utratí měsíčně maximálně 200 Kč za nákup alkoholických nápojů, 41,2 % zaplatí více než 200 Kč, maximálně však 1 000 Kč. Zbylých 5,8 % respondentů zaplatí za nákup alkoholu více než 1 000 Kč měsíčně a 3,7 % respondentů dokonce více než 2 000 Kč měsíčně. Pro představu, za 1 000 Kč si v hospodě můžeme koupit například 40 0,5l sklenic piva, počítáme-li s průměrnou cenou 25 Kč za půllitr nebo 25 0,04l sklenek tvrdého alkoholu, za cenu 40 Kč za 0,04l tohoto alkoholu, ve vinárně pak 41,7 2dl sklenek rozlévaného vína, počítáme-li s cenou 12 Kč/dl vína. Obr. 7: Množství peněz, které respondenti utratí za alkohol 201 - 1 000 Kč 41,2%

1 001 - 2 000 Kč 2,1% nad 2 000 Kč 3,7% do 200 Kč 53,0%

Následující graf na obrázku č. 8 znázorňuje způsob výchovy respondentů a přístup jejich rodičů v otázkách konzumace alkoholu. 65,9 % respondentů odpovědělo, že se jejich rodiče zajímali o to, kolik alkoholu zkonzumují, rodičům ostatních respondentů to bylo jedno. Co se týče otázky volného přístupu k alkoholu v domácnosti respondentů v jejich nezletilém věku, více než polovina respondentů, 59,9 %, měla doma k alkoholu volný přístup, 84,2 %

32

dotazovaných mělo povoleno od rodičů alkohol konzumovat, většinou však pouze výjimečně. Zbylých 15,8 % uvedlo, že mělo konzumování alkoholu rodiči zakázáno. 54,5 % rodičů respondentů běžně pije (pilo) alkohol, 5,3 % nepije alkohol vůbec a ostatní respondenti uvedli, že jejich rodiče konzumují (konzumovali) alkohol pouze výjimečně. Na tomto ukazateli můžeme vidět procentní pokles počtu lidí, kteří alkohol vůbec nepijí. Zatímco podle obrázku č. 1 je abstinenty pouze 3,6 % respondentů, ještě v případě jejich rodičů nabývá tento ukazatel hodnoty 5,3 %. Obr. 8: Přístup rodičů respondentů k otázkám konzumace alkoholu respondenty

Zajímali se Vaši rodiče o to, kolik vypijete alkoholu?

65,9%

Pijí (pili) Vaši rodiče alkohol?

54,5%

Měl(a) jste ve Vaší domácnosti volný přístup k alkoholu?

59,9%

Dovolovali Vám rodiče pít alkohol, když jste byl(a) nezletilý(á)? 0%

34,1%

5,3%

40,2%

39,7% ano ne

35,2%

15,8%

20%

40%

49,0%

60%

80%

pouze výjimečně

100% %

7.3

Měření závislostí

Zde budou rozebrány souvislosti mezi některými otázkami dotazníku, zda spolu nějakým způsobem souvisejí a do jaké míry. Následující závislosti jsou rozděleny do podkapitol podle toho, o čem daná závislost vypovídá. Kontingenční tabulky pro měření závislostí a hodnoty charakteristik měřících intenzitu závislosti slovních znaků jsou uvedeny v příloze č. 10 až 18.

7.3.1 Faktory ovlivňující frekvenci konzumace alkoholu respondenty Frekvence konzumace alkoholu závisí na pohlaví respondentů. Většina žen uvedla, že alkohol konzumuje pouze příležitostně, a to 53,8 %, zatímco nejvíce mužů konzumuje alkohol několikrát za týden (2 až 4x týdně). Z respondentů, kteří uvedli, že alkohol konzumují téměř denně, tvoří přibližně 2/3 muži. Zajímavé je, že podíl abstinentů mezi muži je více než dvakrát větší (5,2 %) než podíl abstinentů mezi ženami (2,3 %).

33

Obr. 9: Závislost frekvence konzumace alkoholu na pohlaví respondentů pohlaví žena 6,9%15,4% 21,5%

53,8%

2,3%

téměř denně 2x až 4x týdně

14,7%

muž

30,2%

27,6%

několikrát za měsíc

22,4% 5,2%

příležitostně 0%

20%

40%

60%

80%

vůbec

100% %

Na otázku „Který druh alkoholu respondenti konzumují nejčastěji?“ odpovídaly ženy také odlišně než muži. Téměř 60 % žen v dotazníku uvedlo, že nejčastěji konzumuje víno, zatímco 66 % mužů dává přednost pivu. Tvrdý alkohol preferuje 13,2 % žen, ale pouze 6,8 % mužů. Také místo, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují, se u jednotlivých pohlaví liší. Zatímco více než 60 % mužů uvedlo, že alkohol konzumuje převážně v hospodách, většina žen (55 %) se naopak nejradši alkoholu napije doma nebo u přátel. V hospodě běžně pije alkohol necelá třetina dotazovaných žen. To, jak často respondenti konzumují alkohol, závisí také na jejich věku. Nejčastěji alkohol konzumují respondenti ve věkové skupině 19 až 24 let, necelá třetina z nich pije alkohol několikrát do týdne, další třetina několikrát za měsíc a pouze asi třetina z nich alkohol konzumuje příležitostně nebo vůbec. Co se týče pravidelné konzumace alkoholu, tedy alespoň několikrát do měsíce, z grafu vidíme, že se od 25tého roku věku podíl pravidelných konzumentů s věkem snižuje. Červená barva v grafu znázorňuje podíl respondentů, kteří alkohol konzumují téměř denně, jedná se tedy spíše o starší věkové skupiny respondentů a překvapivě se k nim přidává i nejmladší skupina respondentů, tj. osoby mladší 15ti let. Obr. 10: Závislost frekvence konzumace alkoholu na věku respondentů věk 17,4% 4,3%8,7%

více než 59 let 40 – 59 let

12,5%

25,0%

20,4%

25 – 39 let

0,0%

69,6% 8,3%

22,4%

50,0% 20,4%

4,2%

30,6%

téměř denně

6,1%

2x až 4x týdně 19 – 24 let

5,5%

28,3%

33,1%

15 – 18 let 5,6%5,6%16,7% méně než 15 let 0%

66,7%

14,3%0,0%14,3% 20%

29,9%

60%

několikrát za měsíc

5,6%

příležitostně vůbec

0,0%

71,4% 40%

3,1%

80%

100%

%

34

Také místo, kde alkohol respondenti nejčastěji konzumují, se u jednotlivých věkových skupin liší. Obecně lze říci, že čím jsou respondenti starší, tím častěji alkohol konzumují doma. Z respondentů starších 59ti let se jich 78,3 % napije alkoholu většinou doma. Naopak všichni respondenti mladší 19ti let uvedli, že doma alkohol běžně nekonzumují, nejčastěji se ho napijí v hospodě nebo u přátel. U této skupiny respondentů byly často uváděny za místo konzumace alkoholu i různé školní nebo sportovní akce. Také dosažené vzdělání respondentů má vliv na to, jak často respondenti alkohol konzumují. Podle odpovědí respondentů se frekvence konzumace alkoholu zvyšuje s vyšším dosaženým vzděláním. Čím vyšší vzdělání, tím více respondentů alkohol konzumuje pravidelně, tj. alespoň několikrát do měsíce. Na druhou stranu nejvyšší podíl respondentů, kteří alkohol konzumují téměř denně se nachází ve skupině „vyučen(a)“. Obr.11: Závislost frekvence konzumace alkoholu na dosaženém vzdělání respondentů

dosažené vzdělání

vysokoškolské

13,1%

středoškolské s 7,7% maturitou vyučen(a)

16,7%

27,4%

22,6%

24,8%

31,0%

30,8%

35,0%

6,0% téměř denně

1,7%

2x až 4x týdně 16,7%0,0%

50,0%

několikrát za měsíc

16,7%

příležitostně základní 0%

12,2%4,9%12,2% 20%

2,4%

68,3% 40%

60%

80%

100%

vůbec

%

7.3.2 Faktory související s věkem, ve kterém respondenti začali alkohol konzumovat Následující obrázek znázorňuje, jak souvisí věková hranice, kdy se respondenti poprvé napili alkoholu, s věkem respondentů. Z výsledků v grafu můžeme jednoznačně vyvodit, že čím jsou respondenti mladší, tím je věková hranice, ve které se poprvé napili alkoholu, nižší. Žádný z respondentů mladších 19ti let se nenapil alkoholu později než v 15tém roce věku, dokonce 42,9 % z nich alkohol požilo dříve než ve 13tém roce věku. Žádný z nich také neuvedl, že se alkoholu nikdy nenapil. Nejvyšší podíl dotazovaných, kteří se nikdy nenapili alkoholu, patří do věkové kategorie 60 let a více, a to 8,7 % z nich.

35

Obr. 12: Závislost mezi věkovou hranicí, ve které se respondenti poprvé napili alkoholu, a jejich věkem věk více než 59 let 4,3% 13,0%

52,2%

16,7%

40 – 59 let

25,0%

22,4%

25 – 39 let

50,0% 34,7%

29,9%

19 – 24 let

49,6%

0%

4,1% 2,0% 0,8%

18,9%

0,0%

66,7%

42,9%

méně než 15 let

8,3% 0,0%

36,7%

33,3%

15 – 18 let

8,7%

21,7%

20%

57,1% 40%

60%

0,0%

80%

méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy

100% %

Věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu, naopak nezávisí na pohlaví respondentů. Následující obrázek znázorňuje věk, ve kterém respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství, v závislosti na věku respondentů. Opět zde platí jasná závislost, že čím jsou respondenti mladší, tím dříve poprvé požili alkohol ve větším množství. Celých 45,5 % respondentů starších 59ti let dokonce uvedlo, že alkohol ve větším množství nikdy nepožilo. Obr.13: Závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství, a věkem respondentů věk více než 59 let

27,3%

18,4%

19 – 24 let 2,4%

0%

54,2% 51,0%

31,5%

12,5% 20,4%

50,4%

méně než 13 let

10,2%

13 - 15 let

7,9% 7,9%

16 - 18 let 77,8%

15 – 18 let méně než 15 let

45,5%

33,3%

40 – 59 let 25 – 39 let

27,3%

14,3%

22,2% 71,4%

20%

40%

19 let a více

14,3% 60%

80%

100%

nikdy %

Věk, ve kterém respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství závisí také na pohlaví respondentů. Ženy v průměru poprvé požily alkohol ve větším množství v pozdějším věku než muži. Mnohem větší procento žen také uvedlo, že alkohol ve větším množství nepožilo nikdy. Věk respondentů souvisí i s výší věkové hranice, ve které začali respondenti alkohol konzumovat pravidelně. Tato závislost je znázorněna na obrázku č. 14. Opět je zde jasně vidět, že s nižším věkem se věková hranice, kdy začali respondenti pravidelně konzumovat

36

alkohol, snižuje. Můžeme zde také vidět závislost mezi věkem respondentů a podílem těch, kteří pravidelně alkohol nekonzumují vůbec. Tento podíl je tím vyšší, čím je vyšší věková hranice respondentů. U respondentů mladších 19ti let je tato závislost sice porušena, ale to je patrně způsobeno jejich nízkým věkem, je pravděpodobné, že určité procento z nich v budoucnu ještě pravidelně konzumovat alkohol začne. Obr. 14: Závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti začali pravidelně konzumovat alkohol, a věkem respondentů věk více než 59 let 40 – 59 let

21,7%

30,4% 58,3%

4,2%

37,5%

29,8%

25 – 39 let

47,8%

19 – 24 let 11,3%

42,6% 38,7%

27,4%

47,1%

15 – 18 let

35,3%

57,1%

0%

20%

40%

méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy

22,6%

17,6%

14,3%

méně než 15 let

27,7%

28,6% 60%

80%

100% %

Na následujícím grafu vidíme vztah mezi věkem, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu a tím, jaký měli postoj jejich rodiče v době, kdy byli respondenti nezletilí, k otázkám konzumace alkoholu respondenty. Je zřejmé, že ti, kteří měli v nezletilém věku alkohol zakázán, se ho poprvé napili později než respondenti, kterým rodiče pití alkoholu dovolovali, byť alespoň výjimečně. Je zde tedy vidět jasný vliv výchovy rodičů na dobu prvního požití alkoholu dotazovanými. Obr. 15: Vliv toho, zda měli respondenti rodiči dovoleno konzumovat alkohol na věk, ve kterém se alkoholu napili poprvé 75,0%

nikdy

90,0%

věk

19 let a více 16 - 18 let 6,1% 13 - 15 let méně než 13 let 0%

25,0% 10,0%

50,0%

18,1%

ano

43,9%

32,4%

ne

49,5%

pouze výjimečně 25,8% 20%

12,9% 40%

61,3% 60%

80%

100%

%

Na věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu má také vliv to, zda konzumovali alkohol jejich rodiče. Platí, že respondenti, jejichž rodiče nepili alkohol vůbec nebo pouze výjimečně, se napili poprvé alkoholu v pozdějším věku než ti, jejichž rodiče alkohol

37

konzumovali běžně. Více než 70 % dotazovaných, kteří se alkoholu napili dříve než ve 13ti letech, uvedlo, že jejich rodiče alkohol běžně konzumovali (konzumují). Naopak tři čtvrtiny rodičů respondentů, kteří se nikdy alkoholu nenapili, alkohol pily (pijí) pouze příležitostně nebo vůbec. Opět zde tedy vidíme vliv rodičů na chování respondentů v otázkách konzumace alkoholu.

7.3.3 Ostatní závislosti Následující graf znázorňuje vztah mezi oblíbeným druhem alkoholického nápoje mezi respondenty a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují. Není překvapením, že z respondentů, kteří běžně konzumují alkohol v hospodě, pije většina pivo, a to 73,4 %, naopak oblíbeným nápojem respondentů konzumujících alkohol převážně doma je víno. Žlutá barva v grafu představuje podíl respondentů, kteří nejčastěji konzumují lihoviny. Vidíme, že nejvíce takovýchto respondentů najdeme na diskotékách a v klubech. Obr. 16: Vztah mezi nejpreferovanějším druhem alkoholického nápoje mezi respondenty a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují

m ísto konzum ace alkoholu

u přátel na diskotéce nebo v klubu

15,0%

72,5%

25,0%

50,0%

12,5% pivo

25,0%

víno 73,4%

v hospodě doma 0%

24,6% 20%

18,3% 66,7%

40%

60%

8,3%

lihoviny

8,8% 80%

100% %

Existuje také určitý vztah mezi oblíbeným druhem alkoholického nápoje respondentů a tím, jak často respondenti alkohol konzumují. Respondenti, jejichž oblíbeným nápojem je pivo, jej také konzumují nejčastěji, celých 45 % z nich alkohol konzumuje několikrát do týdne. Naopak přes 50 % těch, kteří pijí převážně víno se alkoholu napije pouze příležitostně a pouze 25,7 % z nich si dá alkohol více než jednou týdně. Z respondentů, jejichž oblíbeným nápojem jsou lihoviny, si alkohol nalije příležitostně 58,3 % z nich a pouze 20,8 % si jej dá několikrát za týden. Z toho tedy vyplývá, že nejčastěji pijí alkohol respondenti, jejichž oblíbeným

38

nápojem je pivo, za nimi následují ti, kteří pijí převážně víno, a nejméně často pijí alkohol respondenti konzumující převážně lihoviny. V následujícím grafu je zachycen vztah mezi frekvencí konzumace alkoholu a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují. Většina respondentů, kteří alkohol konzumují pravidelně, tedy alespoň několikrát za měsíc, jej konzumuje v hospodě. Naopak ti, kdo se alkoholu napijí pouze příležitostně, si jej dají převážně doma nebo u přátel. Největší podíl respondentů konzumujících alkohol převážně doma je mezi těmi, kdo ho pijí téměř každý den. Mohlo by to být dáno tím, že určité procento lidí je zvyklé si běžně nalít sklenici piva případně vína k obědu nebo k večeři. Tito lidé sice pijí alkohol téměř denně, ale pouze v malém množství.

frekvence konzumace alkoholu

Obr. 17: Vztah mezi frekvencí konzumace alkoholu a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují

příležitostně

28,1%

28,1%

7,3%

29,2%

7,3%

11,9% 8,5%

6,8%

doma několikrát za měsíc 2x až 4x týdně

15,3%

57,6%

20,0%

3,6%10,9% 1,8%

63,6%

v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel

téměř denně 0%

38,5% 20%

7,7% 3,8%

50,0% 40%

60%

80%

ostatní možnosti

100% %

To, jak často respondenti alkohol konzumují, má pochopitelně také vliv na to, kolik peněz v průměru měsíčně za alkohol utratí. 23,1 % respondentů, kteří alkohol konzumují téměř denně, za něj utratí měsíčně více než 2 000 Kč. Respondenti konzumující alkohol příležitostně většinou utratí za alkohol maximálně 200 Kč, pouze 11,5 % z nich za něj zaplatí více než 200 Kč, ne však více než 1 000 Kč. I u ostatních skupin respondentů platí, že čím častěji alkohol konzumují, tím méně za něj zaplatí.

39

8

Závěr

Výsledky tohoto výzkumu je možné rozdělit do dvou oblastí. První shrnuje odpovědi na otázky týkající se konzumace alkoholu v České republice obecně a druhá je zaměřena na posun věkové hranice, ve které respondenti začali konzumovat alkohol, a faktory související s tímto posunem. Z odpovědí uvedených respondenty vyplývá, že alkohol konzumuje 96,4 % obyvatel České republiky, zbylých 3,6 % jsou abstinenti. Ne všichni z uvedeného podílu respondentů, kteří alkohol konzumují, jsou pravidelnými konzumenty, téměř polovina z nich se alkoholu napije pouze výjimečně. Platí, že muži konzumují alkohol častěji než ženy, na druhou stranu je mezi muži více než dvakrát více abstinentů než mezi ženami. Nejoblíbenějším alkoholickým nápojem u nás je pivo, kterému dává přednost 45,3 % Čechů, a hned v těsném závěsu za ním je víno s téměř 41 %. Asi 10 % dotazovaných pije převážně tvrdý alkohol. Pivo je oblíbeným nápojem převážně mužů, konzumují ho téměř dvě třetiny z nich, ženy naopak většinou dávají přednost vínu, nejraději se jej napije necelých 60 % žen. Tvrdý alkohol je oblíbeným nápojem 13,2 % žen a překvapivě pouze 6,8 % mužů. Alkohol se u nás nejčastěji pije v hospodách. Toto místo uvedla téměř polovina dotazovaných, většinu z nich tvořili muži, a přibližně stejný počet respondentů se alkoholu napije nejraději doma nebo u přátel, zde se jedná naopak hlavně o ženy. Pouze malé procento respondentů uvedlo, že alkohol běžně konzumuje na diskotékách a v klubech. Jde pochopitelně o mladší generace respondentů. Tito respondenti se však většinou mnohem radši napijí alkoholu v hospodě nebo na návštěvě u přátel. Starší skupiny respondentů naopak často uváděly, že alkohol pijí hlavně doma, zejména se jedná o respondenty starší 59ti let. V českých hospodách se pije převážně pivo, naopak doma se

Češi napijí raději vína. Tato závislost by mohla být způsobena jednak nízkou kvalitou vín mnohdy nabízených v českých hospodách, jednak skutečností, že ženy, které pijí víno častěji než muži, do hospod příliš často nechodí. Z výsledků tohoto výzkumu je vidět jasný posun věkové hranice, ve které respondenti začínají s konzumací alkoholu. Tato věková hranice se snižuje se snižujícím se věkem respondentů. Pokud jde o první požití alkoholického nápoje, všichni respondenti mladší 15ti let uvedli, že již alkohol požili, necelá polovina z nich dokonce ještě před třináctým rokem věku. Podobně je na tom i věková skupina respondentů mezi 15tým a 18tým rokem, ani mezi těmito respondenty nenajdeme nikoho, kdo by alkohol ještě nezkusil, všichni ho ochutnali do 15tého

40

roku věku. Také mezi respondenty staršími 59ti let najdeme takové, kteří alkohol okusili dříve než ve 13ti letech. Podíl těchto respondentů je však mnohonásobně nižší než u zmíněných mladších věkových skupin a dokonce 8,7 % dotazovaných z této věkové kategorie respondentů, tedy starších 59ti let, uvedlo, že se alkoholu nikdy nenapilo. K podobnému závěru bychom došli, kdybychom porovnávali věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu ve větším množství. Opět zde platí vztah, že mladší respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství dříve než respondenti starší. Téměř polovina respondentů starších 59ti let alkohol ve větším množství nikdy nepožila. Také s pravidelnou konzumací alkoholu začínali mladší respondenti v průměru dříve než respondenti starší. Za zmínku stojí také to, jak často alkohol konzumují jednotlivé věkové kategorie respondentů. Dalo by se říci, že mladší respondenti alkohol konzumují častěji než respondenti starší, avšak jsou zde určité výjimky. Nejčastěji alkohol konzumují respondenti ve věkové kategorii od 19ti do 24 let, přibližně dvě třetiny z nich alkohol konzumuje pravidelně, tedy několikrát do měsíce. Naopak přibližně dvě třetiny respondentů, kteří ještě nedosáhli 19tého roku věku, uvedly, že alkohol konzumují pouze výjimečně. V tomto výzkumu je zohledněn i vliv výchovy rodičů respondentů. Respondenti, kteří měli rodiči zakázáno alkohol konzumovat, ho ochutnali v pozdějším věku než ti, kterým to bylo, byť i příležitostně, dovolováno. Později začali s konzumací alkoholu také ti respondenti, jejichž rodiče alkohol nekonzumovali vůbec nebo pouze výjimečně. Výchova rodičů je však jen jedním z mnoha faktorů, kterými se necháváme ovlivnit v otázkách konzumace alkoholu. Z přístupu rodičů tedy není možné vyvozovat žádné určité závěry o tom, jaké budou zvyklosti v konzumaci alkoholu jejich dětí, je třeba brát v úvahu i další faktory, které v tomto výzkumu nejsou zohledněny, jež na nás působí z vnějšku. Můžeme porovnat některé výsledky tohoto výzkumu s výzkumem uvedeným v úvodu práce – Evropská studie ESPAD. Podle této studie má zkušenosti s konzumací alkoholu 98 % šestnáctiletých Čechů, v naší práci je to celých 100 %. To je ale patrně způsobeno poměrně nízkým počtem respondentů výzkumu v této věkové kategorii. Pokud jde o pravidelnou konzumaci alkoholu šestnáctiletými, výsledky se nedají přesně porovnat z důvodu jinak zvolených věkových kategorií v této práci a rozdílnými definicemi pravidelné konzumace, obecně však můžeme říci, že tento výzkum prokázal mnohem méně pravidelných šestnáctiletých konzumentů (ve věkové kategorii od 15ti do 18ti roků jich je 27,9 %) než studie ESPAD (46 %). V případě časté konzumace alkoholu šestnáctiletými se výsledky příliš neliší. Tato práce prokázala 11,2 % dotazovaných, kteří často konzumují alkohol, ve věkové

41

kategorii 15 až 18 let, podle studie ESPAD je to 13 % dotazovaných. Oba výzkumy také zahrnují podobné ukazatele, v této práci je to požití nadměrného množství alkoholu, ve studii ESPAD se jedná o výskyt opilosti. Celých 77,8 % respondentů ve věkové kategorii od 15ti do 18ti let uvedlo, že se poprvé napilo nadměrného množství alkoholu dříve než v 16ti letech. Podle výsledků ESPAD již bylo alespoň jednou v životě opilých 78 % šestnáctiletých. Jak vidíme, některé výsledky se v obou výzkumech liší jen nepatrně, některé se liší více. Může to být způsobeno především těžko porovnatelnými údaji díky jinak zvoleným věkovým kategoriím, jednak ale také odstupem času, ve kterém se výzkumy prováděly.

42

9

Seznam literatury

1. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing – Základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2005. 150 s. ISBN 80-251-0790-6. 2. FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. 3. HAGUE, R. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8.

4. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 420 s. ISBN 80-86419-30-4. 5. KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. 6. MINAŘÍK, B. Statistika I – Popisná statistika (1. část). 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. 7. MINAŘÍK, B. Statistika I – Popisná statistika (2. část). 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 107 s. ISBN 978-80-7157-929-8. 8. STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 191 s. ISBN 80-7157-795-2.

Internetové zdroje 9. BELADOVÁ, M. Policejní akce Úklid vymetla z restaurací 24 opilých dětí. iDNES.cz. Dokument ve formátu HTML. Elektronická adresa http://zpravy.idnes.cz. Publikováno 14.

října 2007. 10. HEJTMÁNKOVÁ, R. EP podpořil strategii EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem. Dokument ve formátu HTML. Elektronická adresa

http://www.europarl.europa.eu/news/expert. Publikováno 5. září 2007. 11. NÁRODNÍ

MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI:

Pití alkoholu

mezi českými šestnáctiletými – srovnání s Evropou (EPSAD 2003). Dokument ve formátu

HTML.

Elektronická

adresa

http://www.drogy-info.cz/index.php/info/vyzkum/.

Publikováno 25. dubna 2003. 43

12. SOUKUPOVÁ, L. MF plus. Pít jako Čech. Rubrika: Hlavní téma, strana 20. Publikováno 5. 1. 2007. Dostupné ve formátu HTML. Elektronická adresa http://www.drogy.net/portal/alkohol/tisk-2/cesky-tisk/pit-jakocech_2007_01_05.-html. 13. SOVINOVÁ, H., SCÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 92 s. ISBN 80-7071-230-9. Dokument ve formátu HTML. Elektronická adresa http://www.szu.cz/Menu1/publikace/Koureni-%20a%20Al-kohol.pdf. 14. Historie alkoholu. Dokument ve formátu HTML. Elektronická adresa http://dejinyalkoholu.blogspot.com/2007/10/historie-alkoholu.html. Publikováno 15. října 2007.

44

10

Přílohy

Příloha č. 1: Grafy: různé možnosti grafického znázornění Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Tabulka rozdělení četností – frekvence konzumace alkoholu Příloha č. 4: Tabulky rozdělení četností – vztah výskytu opilosti a frekvencí konzumace alkoholu Příloha č. 5: Tabulky rozdělení četností – věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu, kdy poprvé požili alkohol ve větším množství a kdy začali pít alkohol pravidelně Příloha č. 6: Tabulky rozdělení četností – preference jednotlivých druhů alkoholických nápojů mezi respondenty Příloha č. 7: Tabulky rozdělení četností – místo, kde nejčastěji respondenti konzumují alkohol a kde se alkoholu napili poprvé Příloha č. 8: Tabulka rozdělení četností – množství peněz, které respondenti utratí za alkohol Příloha č. 9: Tabulky rozdělení četností – přístup rodičů respondentů k otázkám konzumace alkoholu respondenty Příloha č. 10: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na pohlaví respondentů Příloha č. 11: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na věku Příloha č. 12: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na dosaženém vzdělání Příloha č. 13: Kontingenční tabulka – závislost mezi věkovou hranicí, respondenti poprvé napili alkoholu, a jejich věkem

ve které se

Příloha č. 14: Kontingenční tabulka – závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství, a věkem respondentů Příloha č. 15: Kontingenční tabulka – závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti začali pravidelně konzumovat alkohol, a věkem respondentů

45

Příloha č. 16: Kontingenční tabulka – vztah mezi nejpreferovanějším druhem alkoholického nápoje mezi respondenty a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují Příloha č. 17: Kontingenční tabulka – vztah mezi frekvencí konzumace alkoholu a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují Příloha č. 18: Kontingenční tabulka – vliv toho, zda měli respondenti rodiči dovoleno konzumovat alkohol na věk, ve kterém se alkoholu napili poprvé

46

Příloha č. 1: Grafy – různé možnosti grafického znázornění Sloupcový graf 250 200 Počet 150 osob 100 50 0 2001 2002 2003 2004 2005 Roky

47

48

Příloha č. 2: Dotazník

Dotazník Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který slouží jako podklad pro moji bakalářskou práci z předmětu statistika na MZLU v Brně na téma „Statistické zpracování výzkumu konzumace alkoholu“. Dotazník je určen osobám starším dvanácti let. Na každou otázku vyberte vždy pouze jednu odpověď, kterou zakroužkujte. Dotazník je krátký, jeho vyplnění Vám zabere maximálně pět minut. 1. Jak často pijete alkohol? a) téměř denně b) 2 – 4x týdně c) několikrát za měsíc d) příležitostně e) vůbec 2. V kolika letech jste se poprvé napil(a) alkoholu? a) méně než 13 let b) 13 – 15 let c) 16 – 18 let d) 19 a více e) nikdy 3. V kolika letech jste poprvé požil(a) alkohol ve větším množství? (alespoň 5 sklenic alkoholického nápoje při jedné konzumní příležitosti) a) méně než 13 let b) 13 – 15 let c) 16 – 18 let d) 19 a více e) nikdy 4. Pokud pijete alkohol pravidelně (alespoň několikrát za měsíc), v kolika letech jste s tím začal(a)? a) méně než 13 let b) 13 – 15 let c) 16 – 18 let d) 19 a více e) nikdy 5. Dovolovali Vám rodiče pít alkohol, když jste byl(a) nezletilý(á)? a) ano b) ne c) pouze výjimečně 6. Měl(a) jste ve Vaší domácnosti volný přístup k alkoholu, když jste byl(a) nezletilý(á)? a) ano b) ne 7. Pijí (pili) Vaši rodiče alkohol? a) ano b) ne 49

c) pouze výjimečně 8. Zajímali se Vaši rodiče o to, kolik zkonzumujete alkoholu? a) ano b) ne 9. Proč jste začal(a) pít alkohol? a) abych se začlenil(a) do kolektivu b) pocit dospělosti c) chtěl(a) jsem zkusit, jaké to je, být opilý(á) d) chtěl(a) jsem se opít kvůli těžké situaci, ve které jsem se ocitl(a) z) jiná možnost .......................................................................................................... 10. Kdo měl na Vás největší vliv? b) přátelé c) partner(ka) d) rodiče e) sourozenec f) televize (reklamy, filmy) g) nikdo z) jiná možnost .......................................................................................................... 11. Kde jste se poprvé napil(a) alkoholu? a) doma b) v hospodě c) na diskotéce nebo v klubu d) u kamaráda(ky) z) jiná možnost .......................................................................................................... 12. S kým jste se poprvé napil(a) alkoholu? a) s přáteli b) s partnerem(kou) c) s rodiči d) se sourozenci e) sám(sama) z) jiná možnost .......................................................................................................... 13. Který druh alkoholu jste pil(a), když jste začínal(a) pít alkohol? a) pivo b) víno c) lihoviny d) žádný 14. Který druh alkoholu nejčastěji pijete nyní? a) pivo b) víno c) lihoviny d) žádný 15. Kde nejčastěji alkohol konzumujete v současné době? a) doma b) v hospodě c) na diskotéce nebo v klubu d) u přátel e) nikde 50

z) jiná možnost .......................................................................................................... 16. Kolik peněz měsíčně průměrně utratíte za alkohol? a) do 200 Kč b) 201 – 1 000 Kč c) 1 001 – 2 000 Kč d) více než 2 000 Kč 17. Které z následujících tvrzení Vás nejlépe vystihuje? a) Alkohol konzumuji pouze výjimečně a většinou se příliš neopiji. b) Alkohol konzumuji pravidelně, ale většinou se příliš neopiji. c) Alkohol konzumuji velmi často, ale většinou se příliš neopiji. d) Alkohol konzumuji výjimečně, ale většinou se dost opiji. e) Alkohol konzumuji pravidelně a většinou se dost opiji. f) Alkohol konzumuji velmi často a většinou se dost opiji. g) Alkohol nekonzumuji vůbec. z) Jiná možnost................................................................................................................... 18. Pohlaví a) muž b) žena 19. Věk a) méně než 15 let b) 15 – 18 let c) 19 – 24 let d) 25 – 39 let e) 40 – 59 let f) více než 59 let 20. Rodinný stav a) svobodný(á) b) ženatý/vdaná c) rozvedený(á) d) vdovec/vdova 21. Dosažené vzdělání a) základní b) vyučen(a) c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské

51

Příloha č. 3: Tabulka rozdělení četností – frekvence konzumace alkoholu Frekvence konzumace alkoholu téměř denně 2x až 4x týdně několikrát za měsíc příležitostně vůbec celkem

absolutní četnost ni 26 55 60 98 9 248

relativní četnost pi 10,5% 22,2% 24,2% 39,5% 3,6% 100%

Příloha č. 4: Tabulky rozdělení četností – vztah výskytu opilosti a frekvencí konzumace alkoholu Výjimečná konzumace alkoholu Většinou se opijí většinou se příliš neopijí celkem Pravidelná konzumace alkoholu Většinou se opijí většinou se příliš neopijí celkem Velmi častá konzumace alkoholu Většinou se opijí většinou se příliš neopijí celkem

absolutní četnost ni 9 80 89

relativní četnost pi 10,1% 89,9% 100%

absolutní četnost ni 4 93 97

relativní četnost pi 4,1% 95,9% 100%

absolutní četnost ni 1 14 15

relativní četnost pi 6,7% 93,3% 100%

Příloha č. 5: Tabulky rozdělení četností – věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu, kdy poprvé požili alkohol ve větším množství a kdy začali pít alkohol pravidelně Věk, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy celkem Věk, ve kterém respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy celkem

absolutní četnost ni 63 105 66 10 4 248 absolutní četnost ni 4 67 108 39 29 247

relativní četnost pi 25,4% 42,3% 26,6% 4,0% 1,6% 1,0 relativní četnost pi 1,6% 27,0% 43,5% 15,7% 11,7% 100,0%

52

Věk, ve kterém respondenti začali pít alkohol pravidelně méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy celkem

absolutní četnost ni 1 25 72 75 69 242

relativní četnost pi 0,4% 10,3% 29,8% 31,0% 28,5% 100,0%

Příloha č. 6: Tabulky rozdělení četností – preference jednotlivých druhů alkoholických nápojů mezi respondenty Druh alkoholu, který respondenti nejčastěji pili, když začínali pít alkohol pivo víno lihoviny žádný celkem Druh alkoholu, který nejčastěji pijí respondenti v současnosti pivo víno lihoviny žádný celkem

absolutní četnost ni 121 82 39 6 248 absolutní četnost ni 112 101 25 6 244

relativní četnost pi 48,0% 33,1% 15,7% 2,4% 1,0 relativní četnost pi 45,3% 40,9% 10,1% 3,6% 100%

Příloha č. 7: Tabulky rozdělení četností – místo, kde nejčastěji respondenti konzumují alkohol a kde se alkoholu napili poprvé Kde nejčastěji respondenti konzumují alkohol nyní doma v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel nikde ostatní možnosti celkem Místo, kde se respondenti poprvé napili alkoholu doma v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel ostatní možnosti celkem

absolutní četnost ni 57 109 16 41 11 13 247 absolutní četnost ni 91 49 24 35 49 248

relativní četnost pi 23,1% 44,1% 6,5% 16,6% 4,5% 5,3% 1,0 relativní četnost pi 36,7% 19,8% 9,7% 14,1% 19,8% 100%

53

Příloha č. 8: Tabulka rozdělení četností – množství peněz, které respondenti utratí za alkohol Průměrné množství peněz, které respondenti utratí měsíčně za alkohol do 200 Kč 201 - 1 000 Kč 1 001 - 2 000 Kč více než 2 000 Kč celkem

absolutní četnost ni 129 100 5 9 243

relativní četnost pi 53,1% 41,2% 2,1% 3,7% 100%

Příloha č. 9: Tabulky rozdělení četností – přístup rodičů respondentů k otázkám konzumace alkoholu respondenty Dovolovali Vám rodiče pít alkohol, když jste byl(a) nezletilý(á)? ano ne pouze výjimečně celkem Měl(a) jste ve Vaší domácnosti volný přístup k alkoholu? ano ne celkem Pijí (pili) Vaši rodiče alkohol? ano ne pouze výjimečně celkem Zajímali se Vaši rodiče o to, kolik vypijete alkoholu? ano ne celkem

absolutní četnost ni 39 87 121 247 absolutní četnost ni 148 98 246 absolutní četnost ni 134 13 99 246 absolutní četnost ni 162 84 246

relativní četnost pi 15,8% 35,2% 49,0% 1 relativní četnost pi 59,9% 39,7% 1,0 relativní četnost pi 54,5% 5,3% 40,2% 1,0 relativní četnost pi 65,9% 34,1% 100%

Příloha č. 10: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na pohlaví respondentů Závislost frekvence konzumace alkoholu na pohlaví muž žena celkem muž žena celkem

téměř denně

2x až 4x týdně

několikrát za měsíc

příležitostně

vůbec

celkem

17 9 26 14,7% 6,9% 10,6%

35 20 55 30,2% 15,4% 22,4%

32 28 60 27,6% 21,5% 24,4%

26 70 96 22,4% 53,8% 39,0%

6 3 9 5,2% 2,3% 3,7%

116 130 246 100,0% 100,0% 100,0%

54

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

25,30 4 0,0000 0,32

Příloha č. 11: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na věku Závislost frekvence konzumace alkoholu na věku

téměř denně

2x až 4x týdně

několikrát za měsíc

příležitostně

vůbec

celkem

méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem

1 1 7 10 3 4 26 14,3% 5,6% 5,5% 20,4% 12,5% 17,4% 10,5%

0 1 36 11 6 1 55 0,0% 5,6% 28,3% 22,4% 25,0% 4,3% 22,2%

1 3 42 10 2 2 60 14,3% 16,7% 33,1% 20,4% 8,3% 8,7% 24,2%

5 12 38 15 12 16 98 71,4% 66,7% 29,9% 30,6% 50,0% 69,6% 39,5%

0 1 4 3 1 0 9 0,0% 5,6% 3,1% 6,1% 4,2% 0,0% 3,6%

7 18 127 49 24 23 248 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

49,76 20 0,0009 0,21

Příloha č. 12: Kontingenční tabulka – závislost frekvence konzumace alkoholu na dosaženém vzdělání Závislost frekvence konzumace alkoholu na dosaženém vzdělání základní vyučen(a) středoškolské s maturitou vysokoškolské celkem základní vyučen(a) středoškolské s maturitou vysokoškolské celkem

téměř denně

2x až 4x týdně

několikrát za měsíc

příležitostně

vůbec

celkem

5 1 9 11 26 12,2% 16,7% 7,7% 13,1% 10,5%

2 1 29 23 55 4,9% 16,7% 24,8% 27,4% 22,2%

5 0 36 19 60 12,2% 0,0% 30,8% 22,6% 24,2%

28 3 41 26 98 68,3% 50,0% 35,0% 31,0% 39,5%

1 1 2 5 9 2,4% 16,7% 1,7% 6,0% 3,6%

41 6 117 84 248 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

33,18 16 0,007 0,18

55

Příloha č. 13: Kontingenční tabulka – Závislost mezi věkovou hranicí, respondenti poprvé napili alkoholu a jejich věkem Závislost věku, kdy se respondenti napili alkoholu poprvé, na jejich současném věku méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem

méně než 13 - 15 let 16 - 18 let 13 let 3 6 38 11 4 1 63 42,9% 33,3% 29,9% 22,4% 16,7% 4,3% 25,4%

4 12 63 17 6 3 105 57,1% 66,7% 49,6% 34,7% 25,0% 13,0% 42,3%

0 0 24 18 12 12 66 0,0% 0,0% 18,9% 36,7% 50,0% 52,2% 26,6%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

ve které se

19 let a více

nikdy

celkem

0 0 1 2 2 5 10 0,0% 0,0% 0,8% 4,1% 8,3% 21,7% 4,0%

0 0 1 1 0 2 4 0,0% 0,0% 0,8% 2,0% 0,0% 8,7% 1,6%

7 18 127 49 24 23 248 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

72,52 20 0,0000 0,27

Příloha č. 14: Kontingenční tabulka – závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství, a věkem respondentů Závislost mezi věkovou hranicí, kdy respondenti poprvé požili alkohol ve větším množství, a věkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem

méně než 13 let

13 - 15 let

16 - 18 let

19 let a více

nikdy

celkem

1 0 3 0 0 0 4 14,3% 0,0% 2,4% 0,0% 0,0% 0,0% 1,6%

5 14 40 9 0 0 68 71,4% 77,8% 31,5% 18,4% 0,0% 0,0% 27,5%

0 4 64 25 8 6 107 0,0% 22,2% 50,4% 51,0% 33,3% 27,3% 43,3%

0 0 10 10 13 6 39 0,0% 0,0% 7,9% 20,4% 54,2% 27,3% 15,8%

1 0 10 5 3 10 29 14,3% 0,0% 7,9% 10,2% 12,5% 45,5% 11,7%

7 18 127 49 24 22 247 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost

118,41 25 0

56

Cramérův koeficient kontingence

0,31

Příloha č. 15: Kontingenční tabulka – závislost mezi věkovou hranicí, ve které respondenti začali pravidelně konzumovat alkohol, a věkem respondentů Závislost mezi věkovou hranicí, ve které začali respondenti pít alkohol pravidelně a věkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem méně než 15 let 15 – 18 let 19 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let více než 59 let celkem

méně než 13 let

13 - 15 let

16 - 18 let

19 let a více

nikdy

celkem

1 0 0 0 0 0 1 14,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4%

4 8 14 0 0 0 26 57,1% 47,1% 11,3% 0,0% 0,0% 0,0% 10,7%

0 3 48 14 1 5 71 0,0% 17,6% 38,7% 29,8% 4,2% 21,7% 29,3%

0 0 34 20 14 7 75 0,0% 0,0% 27,4% 42,6% 58,3% 30,4% 31,0%

2 6 28 13 9 11 69 28,6% 35,3% 22,6% 27,7% 37,5% 47,8% 28,5%

7 17 124 47 24 23 242 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

104,55 20 0,0000 0,33

Příloha č. 16: Kontingenční tabulka – vztah mezi nejpreferovanějším druhem alkoholického nápoje mezi respondenty a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují Závislost mezi nejpreferovanějším druhem alkoholického nápoje mezi respondenty a místem konzumace alkoholu doma v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel celkem doma v hospodě na diskotéce nebo v klubu u přátel celkem

pivo

víno

lihoviny

celkem

14 80 4 6 104 24,6% 73,4% 25,0% 15,0% 46,8%

38 20 8 29 95 66,7% 18,3% 50,0% 72,5% 42,8%

5 9 4 5 23 8,8% 8,3% 25,0% 12,5% 10,4%

57 109 16 40 222 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

271,18 15 0,0000 0,61

57

Příloha č. 17: Kontingenční tabulka – vztah mezi frekvencí konzumace alkoholu a místem, kde respondenti alkohol nejčastěji konzumují Vztah mezi frekvencí konzumace alkoholu a místem, kde respondenti alkohol konzumují nejčastěji

doma

téměř denně 2x až 4x týdně několikrát za měsíc příležitostně celkem téměř denně 2x až 4x týdně několikrát za měsíc příležitostně celkem

10 11 9 27 57 38,5% 20,0% 15,3% 28,1% 24,2%

na v diskotéce hospodě nebo v klubu 13 35 34 27 109 50,0% 63,6% 57,6% 28,1% 46,2%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

0 2 7 7 16 0,0% 3,6% 11,9% 7,3% 6,8%

u přátel 2 6 5 28 41 7,7% 10,9% 8,5% 29,2% 17,4%

ostatní celkem možnosti 1 1 4 7 13 3,8% 1,8% 6,8% 7,3% 5,5%

26 55 59 96 236 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

239,86 20 0,0000 0,49

Příloha č. 18: Kontingenční tabulka – vliv toho, zda měli respondenti rodiči dovoleno konzumovat alkohol na věk, ve kterém se alkoholu napili poprvé Závislost mezi věkem, ve kterém se respondenti poprvé napili alkoholu a tím, zda jim rodiče dovolovali alkohol konzumovat méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy celkem méně než 13 let 13 - 15 let 16 - 18 let 19 let a více nikdy celkem

ano

ne

pouze výjimečně

celkem

16 19 4 0 0 39 25,8% 18,1% 6,1% 0,0% 0,0% 15,8%

8 34 33 9 3 87 12,9% 32,4% 50,0% 90,0% 75,0% 35,2%

38 52 29 1 1 121 61,3% 49,5% 43,9% 10,0% 25,0% 49,0%

62 105 66 10 4 247 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

čtvercová kontingence stupeň volnosti pravostranná pravděpodobnost Cramérův koeficient kontingence

39,72 8 0,0000 0,28

58