Starostové v předvolební kampani podpořili Karla Schwarzenberga

vydání č. 1 / 14. 2. 2013

STŘEDOČESKÝ KRAJ Tajemnice Středočeské krajské organizace a tajemnice klubu zastupitelů

Eva Šleichertová / e-mail: [email protected] / telefon: +420 603 961 566

V tomto čísle najdete

Starostové v předvolební kampani podpořili Karla Schwarzenberga / str. 1

Představujeme vám naše Středočeské krajské zastupitele / str. 2-4

Jak jsme pracovali / str. 5

Prostor pro celostátní témata / str. 6-8

Starostové v předvolební kampani podpořili Karla Schwarzenberga Před druhým kolem prezidentské volby středočeští starostové z hnutí STAN, společně s dalšími našimi starosty z ostatních krajů a starosty z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, přišli podpořit Karla Schwarzenberga ve volbě prezidenta České republiky. Naši středočeští starostové se v celé prezidentské kampani spolupodíleli na pořádání akcí „Pivo s Karlem“, „Jedu v tom s Karlem“ nebo „Noc s Karlem“. Také jsme vyšli do ulic, přímo mezi voliče a za pomoci propagačních materiálů se snažili voličům vysvětlit důvody, proč volit právě Karla Schwarzenberga za svého prezidenta České republiky.

www.starostove-nezavisli.cz

STŘEDOČESKÝ KRAJ

1

S

T

Ř

E

D

O

Č

Ing. Věslav Michalik, CSc.

E

S

K

Ý

K

R

A

J

Představujeme vám naše středočeské krajské zastupitele

starosta Dolních Břežan

Cestou vzhůru nezapomeň, že jednou půjdeš dolů Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik vystudoval jadernou fyziku a deset let se této profesi věnoval ve výzkumném ústavu, poté pracoval stejnou dobu v bankovnictví. „Neznám lepší školu, než byla ve své době jaderná fakulta. Dobře mě připravila na život,“ říká padesátiletý Věslav Michalik. Důvod pro vstup do komunální politiky byl prostý. „Nebylo mně lhostejné, kde žiji a jak to v mém bydlišti vypadá. Připadalo mi jednodušší to změnit, než se odstěhovat,“ podotýká deset let poté, co byl zvolen nejprve místostarostou a poté starostou obce. I díky němu přestaly být Dolní Břežany pouhou noclehárnou a proměnily se v atraktivní obec. Za nejlepší relaxaci považuje turistiku a na dovolené je spokojen kdekoli, v českých luzích a hájích stejně jako v exotických destinacích. Při otázce na jeho koníčky se s odpovědí dlouho nerozmýšlí. „Žádné nemám, mým koníčkem je obec Dolní Břežany, což by mohlo být rovněž diagnostikováno jako úchylka,“ směje se otec dvou dospělých dětí, který je 27 let spokojeně ženatý.

Mgr. Vít Rakušan starosta Kolína

Dobří přátelé jsou jistota Kolínský starosta Vít Rakušan pochází z tradiční lékařské rodiny, na dráhu lékaře se ale nevydal. Jako dítě chtěl být popelářem, neboť jak sám říká, tato práce má smysl. S trochou nadsázky přitom spojuje toto povolání se svou angažovaností v krajských volbách: „Ze středočeského krajského úřadu je potřeba vynést hodně špíny a morálního odpadu…,“ tvrdí. Smysluplnost je pro čtyřiatřicetiletého Víta Rakušana zásadním kritériem každé činnosti. Ani v nejmenším proto nelituje, že nakonec vystudoval na Jihočeské univerzitě historii a germanistiku a hned po promoci nastoupil jako středoškolský pedagog na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře. „Když jsem mohl jako němčinář sledovat své žáky při komunikaci v zahraničí, zažíval jsem vždy pocit uspokojení a čisté radosti,“ dodává. K politice ho přivedla nespokojenost s vedením kolínské radnice a poměry v jeho rodném 2

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Největší radost má, když před sebou vidí konkrétní výsledek svého úsilí. „Možná to bude znít jako fráze, ale chci dělat dobře každou práci. Ve vědě to byly publikace v renomovaných mezinárodních časopisech, v bankovnictví zase vybudování nejlepšího týmu v oboru na českém trhu, v Dolních Břežanech to je jejich celková proměna. A moje plány? Člověk míní, život mění. Když svou práci děláte pořádně, tak se nějaký ten úspěch vždycky urodí,“ tvrdí starosta Michalik. Nejvíce hrdý je na to, že nedělá nic, za co by se musel sám před sebou stydět. V tom mu pomáhá i rada, kterou dostal od svých rodičů: „Cestou vzhůru nezapomeň na to, že jednou půjdeš dolů“. Mezi jeho nejsilnější stránky patří schopnost analyzovat situaci a nalézt řešení. Nemá rád „vyčůranost“ a ve své práci se vždy řídil zásadou snažit se být příkladem ostatním.

městě. „Podobně jako na kraji zde bujelo korupční jednání. Proto jsme s přáteli založili nestranické sdružení Změna pro Kolín a nabídli lidem skutečnou alternativu. Zvítězili jsme ve volbách a já přijal jako lídr sdružení nominaci na funkci starosty,“ vzpomíná mladý politik, který se i přes relativně nízký věk nezalekl z toho vyplývající zodpovědnosti a svého rozhodnutí rozhodně nelituje. „Jsem hrdý na to, že jsme v Kolíně zastavili další zadlužování, zavedli reformní opatření v městských financích a protikorupční opatření na radnici, zeštíhlili a zefektivnili chod úřadu a v neposlední řadě se odklonili od megalomanie a populismu ke konkrétním a funkčním projektům menšího rozsahu nikoliv však významu,“ jmenuje své profesní úspěchy. Ve svém životě se řídí radou svého otce: Zdraví je důležitější než politika. Bývalý aktivní hráč basketbalu proto relaxaci považuje při své práci za velmi důležitou. Hraje tenis a volejbal a také rád běhá: „Vypnu hlavu a soustředím se chvíli jen na pohyb v příjemném prostředí.“ Stejně důležití jsou pro něho i dobří přátelé, kteří s ním zůstávají v každé životní situaci, stejně tak jako on s nimi. „To je životní jistota, bez které bych mohl těžko existovat,“ míní první muž kolínské radnice, který si dokáže udělat opravdovou radost zdánlivými maličkostmi dvouletou dcerou Agátou, výletem do hor, hezkou procházkou, dobrým jídlem, chutným vínem, dlouhým spánkem, dobrou knihou, dobrým skutkem, dobrými přáteli. Sám o sobě tvrdí, že umí naslouchat, má schopnost empatie, rychle chápe souvislosti, nemá tendenci se povyšovat a podléhat papalášským moresům. Nemá rád nedostatek pokory, snobství, stádovost spojenou se škatulkováním lidí, sobectví, závist, v komunikaci pak frázovitost a používání klišé. Jistě proto nepřekvapí jeho oblíbený citát: Zdrav každého, když stoupáš schodištěm nahoru, aby tě oni zdravili, až půjdeš dolů.

RNDr. Ivo Šanc, CSc. starosta Kutné Hory

Často jsem slýchal „Nebát se a nekrást“

Ivo Šanc se narodil 15. 5. 1955 ve Vrchlabí, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor geologie, kterou nakonec i vystudoval a až do začátku devadesátých let se jí živil. „Geologie byla a je krásnou vědou a oborem. Dnes bych k ní asi přidal práva. Zkušenosti z radnice jasně říkají, že bez silného právního vědomí a znalostí se dnes těžko ve veřejné sféře pracuje,“ říká starosta Kutné Hory. V minulosti pracoval Ivo Šanc v oblasti výzkumu a vzdělávání jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Disponuje bohatou zkušeností ve vedoucích funkcích. Mimo jiné působil i jako civilní správce OSN v Kosovu, kde významně přispěl k demokratické transformaci a místní institucionalizaci.

RNDr. Martin Macháček, CSc. starosta Ondřejova

Chci, aby byl Ondřejov jako ze škatulky Na základní škole pozoroval žabí vajíčka pod mikroskopem, dělal chemické pokusy a řešil matematické problémy - v r. 1967 reprezentoval republiku i na mezinárodní matematické olympiádě. V Praze vystudoval teoretickou fyziku. „Je to vlastně matematika a fyzika dohromady. Nejkrásnější kombinace vůbec. Mám štěstí, že jsem se jí mohl věnovat po většinu života“, říká čtyřiašedesátiletý starosta Ondřejova. Za svůj největší profesní úspěch považuje to, že mu v r. 1986 vyšel vědecký článek ve Physical Review Letters, asi nejprestižnějším fyzikálním časopise na světě. Vzpomíná, jak mu jeho syn v r. 1988 přinesl učebnici fyziky, že jí nerozumí. „Opravdu byla hrozná, proto jsem začal psát článek do jednoho časopisu pro fyziky, že se s těmi učebnicemi musí něco dělat. A než jsem ho dopsal, došlo mi, že takový článek je na nic - jediné, co skutečně pomůže, je, když sám napíšu učebnice lepší.“ Pustil se do toho a dnes má za sebou jednu kompletní řadu učebnic fyziky pro základní školy, druhou pro zvláštní školy a taky pár učebnic pro gymnázia. Vlastně z úplně stejného důvodu se pustil do práce na obci a teď i na kraji. „Když jsem nespokojený s tím, jak jsou spravovány věci veřejné, je zbytečné si stěžovat. Jediné, co má smysl, je jít a zkusit to dělat líp.“ A tak do toho šel.

Do jeho profesních zkušeností patří rovněž práce geologa a výzkumníka v Mongolsku a na Kubě a vedení české kanceláře pro vědu a výzkum v Bruselu. Jeho nejtěžším rozhodnutím bylo, když se začátkem devadesátých let rozhodl opustit výzkumnou práci a dát se na dráhu komunálního politika. Působí jako starosta Kutné Hory již ve třetím funkčním období. V této pozici se v minulosti zasadil o zapsání Kutné Hory na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zároveň přispěl k realizaci rozsáhlé rekonstrukce komunikací a infrastruktury v historickém jádru města či k renovaci několika historických památek. Mezi jeho další počiny v devadesátých letech lze přičíst sanaci hospodaření městské nemocnice, privatizaci několika stovek bytů a modernizaci systému centrálního vytápění. Svého rozhodnutí ale nelituje. „Myslím, že se nám také podařilo nastartovat aktivní působení neziskových organizací ve městě,“ připomíná Ivo Šanc, k jehož silným stránkám patří bezesporu psychická i fyzická odolnost a výdrž, nemá rád závist, podlézavost a faleš, se ve své práci snaží rozlišovat věci důležité od podružných a nebát se rozhodnout. A na co je ve svém životě nejvíce hrdý? „Asi na to, že se nám podařilo dobře vychovat děti. A snad i na to, že jsem se nenechal zmanipulovat komunistickým režimem,“ říká muž, který od rodičů a prarodičů často slýchal Masarykovo známé „Nebát se a nekrást“ a tímto heslem se snaží ve svém životě řídit. Je ženatý a má dvě dospělé děti. Hovoří několika světovými jazyky. Aktivně sportuje, cestuje a zajímá se o fotografování.

V Ondřejově se za šest let jeho starostování zrekonstruovalo několik obecních budov, veřejné osvětlení, rybník, postavil se vodovod a kanalizace, dokončuje se čistička. A před sebou vidí ještě spoustu práce. „Chci, aby celá obec vypadala jako ze škatulky.“ A kraj taky, i když to je mnohem složitější. Chtěl by mít v kraji silnice, jaké jsou třeba ve Švýcarsku. „Zatím vypadají spíš jako na Ukrajině,“ říká. Ovšem s penězi, které má kraj k dispozici, to není snadné. „Kraj opravdu dostává příliš málo peněz na to, kolik má silnic. Ale v hospodaření kraje se dají najít úspory, aby se aspoň o něco údržba silnic zlepšila.“ Mezi prací a koníčky moc nerozlišuje. Vaření, matematika, fyzika i starostování jsou podle něj koníčky i práce zároveň. „Pořádně dokážu dělat jen to, co mě baví”, říká. „Ale mám štěstí, že mě toho baví hodně.“ Zábavou a současně i prací je pro něj také loď, kterou teď se svými syny přestavěl. Těší se, jak v létě zase vyrazí po řekách, kanálech a jezerech. „Z vody vypadá svět jinak než ze silnice“, říká. A na co je nejvíc hrdý? Na to, že se mu se ženou podařilo dobře vychovat čtyři syny. „To není tak samozřejmé“, říká. „Důležité bylo, že jsme s nimi společně pracovali. Například se staršími dvěma jsme před 15 lety prakticky vlastníma rukama postavili dům. Když v něm pak bydleli, už dobře věděli, kolik práce je v každé věci skryto.“ www.starostove-nezavisli.cz

3

S

T

Ř

E

D

O

Č

E

S

K

Ý

K

R

A

J

Ing. Věra Kovářová předsedkyně středočeské organizace STAN

Z Pražačky zastánkyní živého venkova Bývalá vrcholová basketbalistka Ing. Věra Kovářová vystudovala zahraniční obchod na VŠE v Praze, dvouleté postgraduální manažerské studium na European Business School Praque zakončila titulem Master of International Management, mimo jiné absolvovala roční tlumočnický a překladatelský kurz právní němčiny na Právnické fakultě UK, působila jako lektorka německého jazyka a překladatelka. V roce 2003 se s rodinou přestěhovala po 40 letech života v Praze do obce Chýně. Do komunální politiky vstoupila v roce 2006, kdy byla zvolena uvolněnou místostarostkou, později starostkou obce Chýně. „Do vedení obce jsem se dostala v okamžiku, kdy se počet obyvatel z původní 680 navýšil na 1100 trvale hlášených a kdy každoročně přibývalo cca 200 obyvatel (dnes má obec přes 2000 obyvatel).“ Obec trpěla nedostatečnou občanskou vybaveností. To ji také přivedlo ke kolegům ze Zlínska a společně s nimi se stala bojovnicí za změnu zákona o rozpočtovém určení daní. „Přijetí novely zákona o RUD v loňském roce je pro mě splněním letitého snu!“ Během jejího funkčního období se podařilo zajistit peníze na investice z nejrůznějších dotačních titulů a také z příspěvků od sponzorů. „Typická satelitní obec může budovat svoji infrastrukturu jedině za pomoci dotačních titulů. Během čtyř let se nám podařilo získat téměř 48 mil. korun na výstavbu nové ČOV, dobudování obecního vodovodu. Vznikl velký přírodní park Višňovka (oceněn za nejlepší dřevostavbu roku). Rozšířili jsme také mateřskou a základní školu vč. školní kuchyně a získali jsme dotaci na chodníky ve staré části obce. Ze sponzorských darů vznikla dokonce písečná pláž u místního rybníku,“ vypočítává Věra Kovářová. Byla a je si vědoma problémů v jedné z nejrychleji se rozvíjejících obcí Středočeského kraje. Nedostatečná občanská vybavenost je velkým problémem, který lze postupně vyřešit. To ale nejde bez dobrých sociálních vazeb a dobrého vztahu nových obyvatel mezi sebou a k obci. „Mým heslem je: bude-li v obci fungovat občanská společnost, bude i občanská vybavenost,“ říká Kovářová a dodává: „Spolková činnost byla největším handicapem naší obce“. Před lety proto založila pěvecký sbor „Chláchol“ s orchestrem, dodnes

Petr Holeček starosta Kralup nad Vltavou

Na lidech jsem vždy hledal to lepší I když vystudoval český jazyk a dějepis na pedagogické fakultě a dvacet let působil jako učitel, svůj dětský sen o cestování si Petr Holeček přece jenom splnil. Po otevření hranic využil k poznávání nových krajů a kultury každou volnou chvíli. Na třináctiměsíční cestě na kole kolem světa si navíc upevnil fyzickou kondici a zlepšil sebeovládání. „Naučil jsem se i úctě a trpělivosti ve vztahu k lidem, kteří mají jiný názor. Prosadit ten svůj slušně a s ohledem na ostatní, to je skutečné umění - a to se mi teď hodí i v politice,“ tvrdí pětapadesátiletý starosta Kralup nad Vltavou. Revoluce v roce 1989 mu dala nejen radost z cestování, ale přivedla ho i do městského zastupitelstva, v němž je od prvních svobodných voleb dodnes. Několik let působil jako místostarosta a nyní již šestým rokem vykonává práci starosty. „Nejtěžší bylo pro mě opustit učitelské povolání a vzdát se vedení skautského oddílu,“ vzpomíná Petr Holeček 4

STŘEDOČESKÝ KRAJ

je jeho duší. Společně s dalšími nadšenci organizuje mnoho zajímavých akcí od adventních koncertů až po „Chýňský masopust“. Spolu s manželem založili galerii KAYNA, kde se pořádají výstavy a koncerty. Naposledy například výstavu více než 40 výtvarníků z Chýně a širokého okolí. Od roku 2008 je středočeskou zastupitelkou za hnutí „Starostové a nezávislí“ (STAN). Je členkou Výboru pro dopravu SK. „O dopravu jsem se začala zajímat jako starostka obce, kdy obec neměla prostředky na financování autobusové dopravy vzhledem k obrovskému nárůstu počtu obyvatel. Hledala jsem jiné řešení a stala se tak opět bojovnicí, tentokrát za vybudování železničních zastávek na stávající trati (jedná se o projekt 6 vlakových zastávek v Chýni a okolních obcích)“. Po více než šesti letech by se sen i díky podpoře Středočeského kraje mohl stát skutečností a zásadně tak ovlivnit dopravní obslužnost mezi obcemi regionu. Pro následující volební období si společně s kolegy ze STAN, vytkla za cíl podporovat vytvoření systému „Metropolitní integrované dopravy“ ve Středočeském kraji - vybudování jednotného systému ve spolupráci s Prahou, kdy by cestující mohl cestující jet na jednu jízdenku po celém kraji. „Zásadním tématem je pro mě zefektivnění veřejné hromadné dopravy a zvýšení pracovní mobility v našem kraji,“ dodává Kovářová. Je předsedkyní středočeské organizace STAN a členkou celostátního předsednictva. Veškerý volný čas věnuje svým velkým koníčkům a tím jsou výuka němčiny a pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí v obci. Zbude-li čas, ráda plave. V obci usiluje jako předsedkyně „Výboru pro výstavbu“ o výstavbu nové velké základní školy. V loňském roce převzala za dlouholetou práci ocenění „Žena regionu Středočeského kraje“. Věra Kovářová je vdaná, manžel je akademický architekt, dcera studuje sociologii.

a na vysvětlenou dodává: „Starostování je nelehké povolání, které vyžaduje pracovní nasazení i po večerech a víkendech. Často děláte nepopulární rozhodnutí a nikdy nevyhovíte všem“. Odměnou za všechen čas věnovaný práci pro své město jsou mu opravené veřejné budovy, hlavně školy a sportoviště a začínající výstavba budovy radnice, která ve městě tolik chybí. Když je mu nejhůře, utíká do hor, kde je klid, pohoda a čas k rozmýšlení. „Tato terapie mě nikdy nezklamala,“ říká sportovec tělem i duší, který také rád lyžuje a miluje život se vším, co přináší. „Na lidech hledám vždy to lepší, rád s nimi komunikuji a bavím se,“ uzavírá Petr Holeček, který možná pro naplnění svých snů a náročnou práci zůstal celý život svobodný.

Vytvořili jsme společný klub zastupitelů s TOP 09 pod názvem TOP 09 a STAN

Předseda klubu

Ing. Věslav Michalik, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 602 352 387 Mgr. Helena Langšádlová (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 725 447 224

Členové klubu

Mgr. Nina Nováková (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 602 368 015

Místopředsedkyně klubu

Členové klubu

MUDr. Zdeněk Nováček (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 773 622 092

Ing. Věra Kovářová (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 605 984 253

Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09) email: [email protected] / mobil: 777 145 588

RNDr. Ivo Šanc, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 606 401 155

Petr Holeček (STAN) [email protected] / mobil: 777 798 184

RNDr. Martin Macháček, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 606 349 385

Mgr. Vít Rakušan (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 724 216 213

Naši zástupci ve výborech Zastupitelstva kraje a komisích Rady kraje jsou tady pro vás Finanční výbor - FV

RNDr. Martin Macháček, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 606 349 385

Kontrolní výbor - KV

Mgr. Vít Rakušan (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 724 216 213

Výbor pro dopravu - VD

Ing. Věra Kovářová (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 605 984 253 Ing. Věslav Michalik, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 602 352 387

Mgr. Nina Nováková (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 602 368 015

Výbor sociálních věcí - VSV

Patrik Brodan, BBA (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 608 261 555

Komise pro bezpečnost - KB-IZS

Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09) Komise pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch - KKPPCR e-mail: [email protected] / mobil: 777 145 588 Radek Vystyd (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 775 618 162

Výbor pro regionální rozvoj - VRR

Komise pro majetek kraje KMK

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost - VVVZ

Komise pro rozvoj měst a obcí - KRMO

Mgr. Helena Langšádlová (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 725 447 224

MUDr. Zdeněk Nováček (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 773 622 092

Ing. Vojtěch Krauz (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 725 026 537

Ing. Dita Výborová (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 731 519 203

Výbor pro zdravotnictví - VZDR

Komise pro rozvoj podnikání - KRP

Výbor pro životní prostředí a zaměstnanost - VŽPR

Komise pro sport - KpS

RNDr. Ivo Šanc, CSc. (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 606 401 155

Mgr. Martin Hujer (STAN) e-mail: [email protected] / mobil: 725 021 532

Komise pro zahraniční spolupráci - KZS

Ing. Tomáš Czernin (TOP 09) e-mail: [email protected] / mobil: 602 458 441

Jak jsme pracovali na 2. Zastupitelstvu kraje dne 11. 12. 2012 Podali jsme následující návrhy na změny usnesení 1) K bodu programu - Střednědobý rozpočtový výhled Středočeského kraje na roky 2013 - 2017 V. Michalik podal: Návrh usnesení: Zastupitelstvo Středočeského kraje po projednání I. u k l á d á Radě kraje předložit Zastupitelstvu kraje na nejbližším zasedání návrh Rozpočtového opatření pro rok 2013 a změny v Rozpočtovém výhledu tak, aby bylo zajištěno financování projektů Středočeského kraje a jeho příspěvkových organizací z EU fondů v souladu se Zásobníkem realizovaných a připravovaných projektů Tento návrh na doplnění usnesení nebyl zastupitelstvem přijat 2) K bodu programu - Návrh rozpočtu Středočeského kraje na rok 2013 M. Macháček podal: Návrh usnesení: doplnění návrhu rady do usnesení k bodu 9b, návrh rozpočtu, bod III. za odstavec 3 doplnit odstavec 4 a 5.

4.- u k l á d á Radě kraje, aby ve spolupráci s ředitelem KÚ do příštího zasedání zastupitelstva připravilo taková opatření, aby se náklady na provoz KÚ v roce 2013 snížily nejméně o 5 % ve srovnání s předloženým návrhem rozpočtu a v roce 2014 o dalších 5 % ve srovnání s rokem 2013. Současně ukládá radě kraje, aby v tomto smyslu připravila a navrhla příslušné rozpočtové opatření. 5.- u k l á d á zástupcům kraje ve správních radách nemocnic, akciových společností ve vlastnictví kraje, aby ředitelům těchto nemocnic uložilo jako závazný ukazatel nulovou ztrátu v r. 2013 s tím, že nenulová ztráta ve dvou po sobě jdoucích pololetí roku 2013 je důvodem pro odvolání ředitele. Tento návrh na doplnění usnesení nebyl přijat 3) K bodu programu - Harmonogram zasedání Zastupitelstva SK V. Michalik podal: Návrh usnesení: Harmonogram zasedání Zastupitelstva jedenkrát měsíčně. Návrh nebyl přijat www.starostove-nezavisli.cz

5

S

T

Ř

E

D

O

Č

E

S

K

Ý

K

R

A

J

Bude kraj mít na kofinancování EU projektů? Ing. Věslav Michalik, CSc. předseda klubu

Středočeský kraj by mohl čerpáním dotací z fondů Evropské unie v příštích letech významně přispět ke svému rozvoji. Na projekty jako rekonstrukce silnic, zateplení školních budov nebo jejich vybavení, na památkovou péči a cestovní ruch už byly schváleny miliardové dotace z EU - a přesto se tyto projekty nemusí uskutečnit a dotace by mohly propadnout. Proč? Protože k evropským penězům je třeba přidat ještě malou část vlastních peněz, a Středočeský kraj je ve svém návrhu rozpočtu nemá. Konkrétně: kraj má schválené projekty za přibližně 5,4 miliardy Kč a realizovat může další připravené projekty za přibližně 1,5 miliardy Kč. Z vlastních peněz na ně musí dát v následujících letech více než 600 mil. Kč, aby pak od Evropské unie dostal zbývající 6,3 miliardy Kč. Musí také počítat s tím, že některé projekty musí předfinancovat z vlastních peněz a dotaci z EU dostane až po jejich skončení, na to potřebuje dalších více než 500 milionů Kč. Jenomže ve schváleném rozpočtu kraje na rok 2013 se s těmito penězi na spolufinancování a předfinancování nepočítá. Místo potřebných aspoň 350 mil. Kč na spolufinancování projektů je v návrhu rozpočtu jen 50 mil. Kč. A místo dalších přibližně 400 mil. Kč „pracovního kapitálu“, který je třeba do projektů dočasně vložit a který pak EU proplatí, počítá navrhovaný rozpočet kraje na rok 2013 jen s 54 mil. Kč.

První dojmy z kraje RNDr. Martin Macháček, CSc.

Jak vypadá zasedání zastupitelstva? Nic moc, řekl bych. Ukazuje se, že čím vyšší politika, tím méně se lidé poslouchají, všechny ty projevy jsou vlastně jen pro oko a pro kamery a rozum jde stranou. Když u nás v Ondřejově zasedá zastupitelstvo obce, vůbec nepoznáte, kdo je tam za kterou stranu. Ti, kteří se mnou byli na kandidátce, mě kritizují skoro stejně často jako opoziční zastupitelé; ale když navrhnu rozumný návrh, hlasuje pro něj „opozice“ stejně jako „koalice“, a samozřejmě i obráceně, když někdo z opozice navrhne rozumný návrh, podpoříme ho všichni. Prostě - posloucháme se a při zasedání zastupitelstva ty ostatní někdy přesvědčíme, někdy se necháme přesvědčit. Nemyslíme si, že ten z jiné strany nemůže mít pravdu. Ve „vyšší“ politice to tak nefunguje - ani v té krajské, a tím spíš ne v parlamentu. Každá strana se ve všech podstatných věcech předem dohodne, jak bude hlasovat, a pak je úplně jedno, co se při rozpravě řekne, stejně se bude hlasovat „po stranické linii“. Trochu se to dá i pochopit: například na zasedání zastupitelstva kraje se hlasuje o několika desítkách návrhů, žádný zastupitel je nedokáže 6

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Dalo by se namítnout, že kraj v roce 2013 šetří a financování EU projektů dožene později, v roce 2014 či 2015. Bohužel tomu tak není. Schválený rozpočtový výhled na další roky to neumožňuje. Projekty musí být totiž dokončené nejpozději v první polovině r. 2015 a rozpočtový výhled v letech 2014 a 2015 počítá na spolufinancování a předfinancování EU projektů s celkovou částkou pouhých 500 mil. Kč, a to rozhodně nebude stačit. Pokud by chtěl kraj vyčerpat všechny schválené či připravené dotace a v roce 2013 by utratil pouze to, co je v rozpočtu, pak by potřeboval v těchto dvou letech téměř 600 milionů Kč vlastních prostředků pouze na spolufinancování a dalších 500 milionů Kč na předfinancování. Tedy mnohem více než plánovaných 500 mil. Kč. Ze schváleného rozpočtu vyplývá, že vedení kraje nemá peníze na investice do projektů, v nichž za každou vlastní vydanou korunu dostane od EU šestkrát tolik. Místo toho však navrhuje od r. 2014 rozdat každoročně 500 milionů Kč prostřednictvím Fondu rozvoje obcí a měst (FROM), ve kterém se peníze rozdělovaly především podle toho, jak se vedení kraje zachtělo. Namísto těchto neprůhledných dotací STAN dlouho usiloval o spravedlivé a systémové zvýšení peněz pro všechny obce změnou rozpočtového určení daní, což se povedlo. Středočeský kraj má zákonnou povinnost starat se mimo jiné o opravy silnic, střední školy či památkovou péči. Proto náš klub zastupitelů navrhuje, aby se peníze místo na FROM použily na financování evropských projektů v tomto i v příštím programovém období. Krajská vláda by tím ostatně naplnila své vlastní programové prohlášení, v kterém říká, že bude maximálně a efektivně využívat dotací z EU, že mezi hlavní rozpočtované priority jejího funkčního období budou patřit investice do rozvoje a opravy silnic a že podpoří růst zaměstnanosti, rozvoj malého a středního podnikání, služeb a turistiky.

předem prostudovat, porozumět jim a opatřit si o nich všechny důležité informace. Proto si zastupitelé každé strany rozdělí rezorty, někdo má na starosti dopravu, jiný finance, další zdravotnictví atd. Já mám finance, proto doporučím kolegům z našeho zastupitelského klubu TOP 09 a STAN, jak mají hlasovat o návrzích, které se týkají financí, a stejně to udělají i naši ostatní „stínoví ministři“, proto i u nás je to do jisté míry stejné jako u ostatních stran: hlasujeme „po stranické linii“. Ale i při tom se snažíme poslouchat argumenty ostatních a uznámeli (už se to párkrát stalo), že jsou to argumenty rozumné, pak hlasujeme podle toho. Snad je to proto, že ještě máme ty staré dobré zvyky ze zastupitelstev obcí. A dej pánbůh, ať nám ještě chvíli vydrží. Jaká je finanční situace Středočeského kraje? Stručně řečeno, špatná. Vlastní příjmy kraje (převážně ze sdílených daní podle zákona o RUD) jsou jen přibližně 6,5 mld. Kč ročně. Přitom však podle rozvahy má kraj ke konci října 2012 dluhy ve výši 8,97 mld. Kč. Je to dědictví po bývalém hejtmanu Rathovi, který jak známo na nějakou tu korunu nekoukal. pokračování na str. 7

První dojmy z kraje pokračování ze str. 6

Je třeba říct, že nové vedení kraje si vážnost situace uvědomuje a že nový rozpočet je sestaven relativně úsporně. Především se v letošním roce nebude vypisovat program FROM, to porcování krajského medvíděte, na které v minulých letech padla půlmiliarda korun ročně (avšak rozpočtový výhled s FROMem od roku 2014 opět počítá). Ovšem peníze přidělené z FROMu loni, na které už byly podepsány smlouvy a které přitom loni nebyly vyčerpány, se letos proplácet budou, a to činí 263 mil. Kč. Samozřejmě každá obec je ráda, když může dostat nějakou podstatnou dotaci od kraje. Jenomže kraj opravdu nemůže dávat dotace, když nemá na zaplacení svých vlastních zákonných povinností, především na péči o silnice 2. a 3. třídy. Všichni víme, v jak špatném stavu tyto silnice jsou, jak špatně se opravovaly v roce 2012, a přitom se letos proti loňsku rozpočet na silnice (včetně zimní údržby) sníží z 1,05 mld. na 0,81 mld. Kč. Když se z toho odečtou náklady na zimní údržbu, kolik zůstane na opravy, o rekonstrukcích ani nemluvě? A nejen to: kraj má také v zásobníku schválené projekty, na které byly přiděleny dotace z Evropské unie. Jenže dotace zaplatí v průměru jen přibližně 85 % nákladů, zbývajících 15 % musí kraj dát z vlastních zdrojů - a na toto spolufinancování není v rozpočtu (ani ve výhledu na další roky) dost peněz (viz příspěvek V. Michalika). Prostě sestavování rozpočtu kraje lehké není, ale to neznamená, že by se nedal sestavit lépe. Já vidím tři černé díry, kam dnes mizí víc peněz, než by muselo: za prvé, provoz krajského úřadu, za druhé krajské nemocnice a za třetí České dráhy. Pokud jde o krajský úřad, jeho provoz stojí ročně přibližně půl miliardy korun. Kdyby se podařilo z toho ušetřit první rok jen 10 %,

měli bychom o 50 milionů víc na silnice. A že by se ušetřit dalo, to je prakticky jisté. Například průměrný měsíční plat na středočeském krajském úřadu je přibližně 34 300,- Kč. Pro srovnání: na Libereckém krajském úřadu je to jen 29 517 Kč, na Ministerstvu financí je to 26 716 Kč. Přitom platy a odvody tvoří velkou většinu výdajů krajského úřadu. Krajské nemocnice nejen že nevydělají na své investice, ale dokonce i jejich provoz je ztrátový a kraj na něj doplácí. I když nejsem odborník na hospodaření nemocnic, myslím, že většina nemocnic v zemi hospodaří vyrovnaně a že ztrátové hospodaření není nezbytnost, ale spíš projev špatného řízení. K tomu je třeba ještě dodat, že VZP jak známo platí za stejné výkony různým nemocnicím velmi různé platby. Je třeba VZP donutit, aby odkryla všechny smlouvy s nemocnicemi a aby i naše krajské nemocnice dostávaly za své výkony spravedlivé platby. Konečně České dráhy dostávají od kraje platby na „prokazatelné ztráty“, obdobně jako když obce platí autobusovým dopravcům. Že osobní železniční doprava je a asi vždy bude ztrátová, to je pravda, ale České dráhy požadují úhradu 80 % z nákladů, tj. tržby pokryjí jen 20 % z nákladů. Přitom kraj s ČD uzavřel před 4 roky smlouvu na 10 let bez výběrového řízení a dráhy úzkostlivě tají ztráty na jednotlivých tratích a spojích. Kraj je pro ČD prostě samoobsluha na peníze: kolik si řeknou, tolik dostanou. Na letošek si řekly o 975 mil. Kč. Tyto tři černé díry jsou hlavní, ale určitě ne jediná místa, kde by se v rozpočtu kraje dalo šetřit. Budeme se pokoušet vedení kraje přesvědčit, aby v této věci něco dělalo, výsledek samozřejmě zaručit nemůžeme, protože v zastupitelstvu jsme v menšině. A budeme vás také pravidelně informovat, jak to s krajskými financemi vypadá.

S jednou jízdenkou po celém kraji Ing. Věra Kovářová

Veřejná hromadná doprava nás provází každý den na každém kroku při cestě do školy či k lékaři. Ovlivňuje též pracovní mobilitu a tím i zaměstnanost každého regionu. Zeptali jsme se Ing. Věry Kovářové (STAN), členky Výboru pro dopravu Středočeského kraje na představy o fungování středočeské dopravy. Nastínila základní rysy sjednocení středočeské a pražské integrované dopravy. Cílem je efektivní, pro cestující komfortní a jednoduchý dopravní systém s možností přestupu na jakýkoliv dopravní prostředek. Kde vidíte největší rezervy současného systému veřejné dopravy ve Středočeském kraji? Město Praha a Středočeský kraj jsou vzájemně dopravně propojeny, nelze je však byrokraticky oddělovat. Na území Středočeského kraje a Prahy existují tři zcela nepropojené dopravní systémy - „Pražská integrovaná doprava“ (PID), „Středočeská integrovaná doprava“ (SID) a zcela neintegrovaná „Pravidelná autobusová doprava“ (PAD). Systémy se vzájemně územně překrývají, v žádném dopravním

prostředku není však možné využít a zkombinovat jejich tarify a volně přestoupit. Přípoje mezi těmito systémy jsou spíše výjimečné. Dochází k souběhu linek PID a SID a tedy duplicitní financování veřejné dopravy na mnoha trasách. Do SID není integrovaná železniční doprava. Existuje způsob, který by zkvalitnil systém veřejné dopravy? Řešením je jeden integrovaný dopravní systém středočeské a pražské veřejné dopravy, který jsme si pracovně nazvali „Metropolitní integrovaná doprava“ (MID), a zároveň vytvoření jednoho společného organizátora dopravy s jedním dispečinkem. Co očekáváte od této koncepce? Sjednocení systémů a jednotné efektivní dopravní plánování přinese zkvalitnění přestupních vazeb a zlepšení nabídky dopravy všem cestujícím bez navyšování dalších nákladů. Odstraní se přepravní duplicity, zlepší se funkčnost veřejné hromadné dopravy při zpožděních a mimořádnostech. Výhodou by mělo být sjednocení všech typů jízdenek a tarifů na celém území metropolitní oblasti. Cestující by při jízdě jakýmkoliv hromadným dopravním prostředkem použil jen jednu jízdenku. Ve všech pásmech budou platit časově omezené pásmové jízdenky či předplatní kupony na daná pásma. pokračování na str. 8 www.starostove-nezavisli.cz

7

STŘEDOČESKÝ KRAJ Tajemnice Středočeské krajské organizace a tajemnice klubu zastupitelů

Eva Šleichertová / e-mail: [email protected] / telefon: +420 603 961 566 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová mobilní telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

pokračování ze str. 7

Ceník jízdenek a kuponů za projetí jedné nebo více pásem bude jednotný pro celý Středočeský kraj i Prahu a bude platit ve všech prostředcích veřejné hromadné dopravy včetně železnice. Stejně tak musí být sjednoceny slevy. Cestující se tak nebudou muset rozhodovat mezi spoji v SID nebo PID. Jak by měl být nový systém spravován? V systému nastavování pravidel a objednávání veřejné dopravy se pohybují tři skupiny osob - politici, dopravní odborníci a dopravci. Všechny skupiny mají svůj nezastupitelný úkol a je třeba rozdělit mezi ně kompetence tak, aby byl celkový systém stabilní a vyvážený. Přikláníme k trojúrovňovému systému správy organizování, plánování a financování dopravy. První úroveň je politická, kdy Hl. m. Praha, Středočeský kraj a města a obce podílející se na financování veřejné dopravy stanovují své finanční dotace a požadavky na dopravní obslužnost. Druhá úroveň je organizační. Organizátor na základě přidělených finančních dotací a požadavků měst a obcí odborně stanovuje dopravní plán, na jehož základě vyhlašuje výběrová řízení dle rovných a transparentních pravidel. Na třetí úrovni dopravní obsluhují dopravci po obdržení řádně vysoutěžené licence ve výběrovém řízení linky dle pravidel a požadavků organizátora. Právě druhá úroveň organizační je stěžejní a jedinečná v tom, že odborně propojuje první úroveň politickou s třetí úrovní dopravní. Umožňuje, aby celý vlastní systém dopravy byl nastaven a svěřen do rukou dopravních odborníků a přitom rozhodování o strategických otázkách zůstalo v rukou politiků. Kdo by se podle Vás měl podílet na přípravě vytvoření systému jednotné integrované dopravy? Navrhujeme zřídit „Přípravný výbor MID”, který by měl najít politický kompromis obou krajských reprezentací a dalších členů pro formu uspořádání budoucího organizátora systému MID (jsou různé možnosti fungování organizátora MID a tím pádem jeho Výboru MID od společné příspěvkové organizace, přes s.r.o. až po akciovou společnost - každá forma má své klady a zápory). Na základě schválené formy, o které musí rozhodnout obě krajská zastupitelstva, se přípravný výbor příslušným způsobem transformuje do „Výboru MID“, tedy „představenstva“ či kontrolního orgánu organizátora MID 8

STŘEDOČESKÝ KRAJ

www.facebook.com/starostove

a bude tak mít mandát krajských zastupitelstev řešit všechny dílčí problémy. Jaké navrhujete složení „Přípravného výboru MID“? Měl by se skládat z politiků hl. m. Prahy a politiků Středočeského kraje (objednavatelé ZDO), politického zástupce středočeských měst a obcí (objednavatelé ODO), politického zástupce Ministerstva dopravy (objednavatel vlakové rychlíkové dopravy) a odborníka z akademické obce (zaštiťující odborná autorita). Tito členové budou mít právo rozhodovat (hlas rozhodovací). Protože je však účast středočeských komunálních politiků na procesu více jak žádoucí, budou členy Přípravného výboru MID i další zástupci obcí s rozšířenou působností (ORP) Středočeského kraje s hlasem poradním. Jak chcete své představy prosadit? Podrobný návrh předložím jménem našeho klubu zastupitelů „TOP 09 a STAN“ na prvním jednání Výboru pro dopravu. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma důležité pro celý kraj a o téma, které přesahuje jedno volební období, pevně doufám, že najdeme společnou řeč a podporu jak ve výboru, tak i u vedení našeho kraje. Hlavním předpokladem pro sjednocení obou systému je úzká spolupráce obou krajů v oblasti integrované dopravy. Z nedávné historie víme, že spolupráce mezi oběma kraji nebyla ideální. Myslím, že situace vyzrála k obratu a že oba kraje spojí své síly ve prospěch svých cestujících občanů.

Kontakty Další informace o Středočeské organizaci STAN a krajských zastupitelích najdete na našem webu: http://www.starostove-nezavisli.cz/regiony/stredocesky-kraj/ nebo na Facebook.com pod názvem „Starostové a nezávislí - Středočeský kraj“ Předsedkyně krajské organizace: Ing. Věra Kovářová / e-mail: [email protected] / mobil: 605 984 253 Předseda klubu zastupitelů: Ing. Věslav Michalik, CSc / e-mail: [email protected] / mobil: 602 352 387 Tajemnice krajské organizace a tajemnice klubu zastupitelů: Eva Šleichertová / e-mail: [email protected] / mobil: 603 961 566 www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 1 / 14. 2. 2013

V tomto čísle najdete

Přímá volba je zásadním tématem STANu / str. 1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? / str. 2

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům / str. 3-4

Právní tým STAN informuje / str. 4

Přímá volba je zásadním tématem STANu Již nějakou dobu se seriózně diskutuje o možnosti posílit přímou demokracii a zavést - alespoň v některých kategoriích obcí přímou volbu starostů. Téma přímé volby starostů tedy není nové. Nicméně prezidentská volba ho přirozeně oživila. Jednak proto, že se jednalo o první přímou volbu prezidenta v historii této země. Ta proto nebývalým způsobem aktivizovala i lidi, kteří se jindy o politiku příliš nezajímají, a posílila tak zastánce většího uplatnění prvků přímé demokracie. Navíc prezidentská volba na místo hlavy státu vynesla člověka, který se ještě coby čestný předseda strany SPOZ za přímou volbu starostů osobně zasazoval. Argumentovat lze pochopitelně jak pro, tak proti přímé volbě starostů, a jsem si vědom toho, že i v rámci STAN mohou existovat na tuto problematiku odlišné pohledy. Důležité podle mě ale je, že z něčeho, co bylo původně vnímáno často jen jako fantazie blouznivců našich hor, se stalo tématem pro seriózní diskusi. A byl bych rád, aby se tato diskuse ve STAN vedla a aby se naše hnutí

www.starostove-nezavisli.cz

stalo jedním z aktivních nositelů tohoto tématu. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem přímé volby starostů, ostatně dal jsem to jednoznačně najevo, když jsem předloni podepsal petici Miloše Zemana za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. Mrzí mě, že do koaliční smlouvy stávající vlády se nepodařilo přímou volbu starostů prosadit bez kompromisních omezení (jen u obcí, které nemají radu), nicméně jak vidíme, koaliční smlouva je dokument, bez nějž se dá reálná politika dělat také vcelku dobře. Náš úkol vidím v tom, abychom přímou volbu starostů zbavili některých mýtů (například o nemožnosti koexistence starosty s radou složenou ze zástupců z jiných kandidátek) a představili přímou volbu a obecně přímou demokracii jako přirozený trend, který může podle mě v mnohých ohledech pomoci zmenšit odstup, který vůči politice dnes mnoho lidí cítí. Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

9

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? Mám tu možnost zasedat v koaliční skupině, připravující program koaliční smlouvy pro období 2013 - červen 2014. Proč se smlouva připravuje? LIDEM v ní má nahradit subjekt Věci veřejné a rovněž řada z toho, co jsme se zavázali přijmout, již bylo od počátku této vlády přijato. Úkolem této skupiny proto je provést revizi koaliční smlouvy a ŠKRTAT. Nová témata jsou prakticky vyloučena. Má se především škrtat. Škrtání v koaliční smlouvě dělím do dvou základních tříd: a) to příjemné, b) to nechtěné. Mezi to příjemné řadím závazky již splněné, ale také blbosti, které do smlouvy prosazovaly především Věci veřejné (např. metropolitní policie). K nechtěnému škrtání nás nutí především postupující čas. Prostě některé závazky již nestihneme realizovat, když přednost legislativních prací měla jiná témata a občasné zablokování parlamentu odsunuje schvalování řady zákonů (některé návrhy čekají na své projednání již skoro rok). Kritika bez dostatku argumentů Jedním z bodů, které naši koaliční partneři z ODS a LIDEM navrhli škrtnout, je závazek zavedení přímé volby starostů „v menších obcích a městech“. Proti tomu jsem se musel ohradit. Přímá volba je dlouhodobě terčem kritiky, pseudoargumentů a někdy až směšné kampaně. Zejména těch, kteří se bojí oslabení politických stran. Přitom přímá volba starostů je již většinovým modelem v zemích Evropy. Fascinuje mne, jak někteří kolegové politici uvažují. Prý přímá volba generuje populisty nebo pitomce. Zábavné je, že přímo volené jsou všechny zastupitelské sbory. Jinými slovy poslanci, zastupitelé v krajích či obcích a městech, ti všichni jsou voleni přímo a tito lidé se za populisty či pitomce nepovažují (o tom lze s úspěchem u některých pochybovat). Naše hnutí prosazovalo přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů již od svého počátku hned ve svém prvním programu. Na lednovém celostátním výboru jsme dokonce přijali rozhodnutí prosazovat rovněž přímou volbu hejtmanů a zavedení většinových prvků v komunálních volbách. Starostové silnější, ale i zodpovědnější Jsem přesvědčen, že přímá volba starostů je prosaditelná, smysluplná a především nevyhnutelná. Modelů přímé volby je po Evropě i ve světě vícero. Oč chceme usilovat my? Bojíme se, že občan rozhodne, kdo má být starosta? Oč je lepší volba zvoleným zastupitelským sborem? Znám případy obcí, kde se starostou stal ten, kdo nebyl ani zvolen do zastupitelstva a aby vůbec mohl býti volen, musel odstoupit jiný zvolený kandidát. Excesů politikaření po posledních komunálních voleb jen přibylo. Jen si vezměte klasický případ postavení kandidátky jedné rozvětvenější rodiny. Získá jeden až dva mandáty díky přepočítací formuli volebního zákona. Přitom i nejúspěšnější kandidát takové rodinné kandidátky získal v součtu méně hlasů než poslední kandidát vítězné kandidátky. Ústava přitom nenařizuje přísné dodržení poměrného systému pro komunální volby. Proč tedy náš zákon neoceňuje ty kandidáty, kteří získali největší počet hlasů? Přímá volba starostů znamená rozhodně posílení jejich vlivu. Přímá legitimita odvozená nikoli od handrkování v zastupitelstvu, ale od hlasů občanů je jen obtížně přehlédnutelná. Státy, které k přímé volbě starostů přešly, se nikdy nevrátily krokem zpět k volbě nepřímé. Absolvoval jsem několik jednání rovněž u našich sousedů na Slovensku, o kterém mají někteří kolegové plná ústa pochybností 10

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

nad přímou volbou. Nikdo, opakuji nikdo ať z opozičních či koaličních politiků by se nevracel k volbě nepřímé. Ani silný slovenský Svaz měst a obcí. Úsměvné (pseudo)argumenty Ministerstvo vnitra navrhuje tento základní model: starosta je zvolen v jednokolové volbě, může kandidovat zároveň do zastupitelstva (tudíž vést i kandidátku zastupitelů a zároveň kandidovat na starostu), jeho funkce má být však neslučitelná s funkcí zastupitele, nicméně sboru zastupitelů by měl předsedat (tzn. řídit, ne však hlasovat). Zároveň má podle představ ministerstva přímo volený starosta disponovat právem veta vůči rozhodnutí zastupitelstva, jež by jej mohlo přehlasovat jen kvalifikovanou (3/5) většinou. Starosta by měl být odvolatelný lidovým plebiscitem. V zásadě s tímto modelem souhlasím. Mám pochybnosti, zda postačuje jednokolová volba a příp. zda by neměly být pravomoci starosty širší při nastavení kontrolní role zastupitelstva. Nicméně argumenty proti přímé volbě starosty spočívající na varování „co ten chudák starosta dokáže, když se proti postaví zastupitelstvo“ jsou skutečně s odpuštěním k smíchu. Dnes je starosta jediným hlasem zastupitelstva, jediným hlasem v radě. V přímé volbě má jeho veto znamenat, že se proti jeho hlasu musí najít 3/5 všech zastupitelů. To je přeci výrazné posílení jeho hlasu! Dnes je starosta sesaditelný v zásadě okamžitým rozhodnutím zastupitelstva, napříště tak má být pouze rozhodnutím voličů (může být i zvoleno řešení kvalifikované většiny zastupitelstva, s čímž bych spíše nesouhlasil). Dobrý starosta získá mandát nejen starosty, ale i pomůže své kandidátce (politologové by k tomu jistě napsali víc). Zkrátka a dobře přímá volba může mít svá úzká místa, ale v celku vzato je jednoznačně pozitivním řešením, které naše samosprávy rozhodně neuvrhne do chaosu, jak se snaží někteří strašit. Odpadne volba podržtašek Vítám jakoukoli věcnou protiargumentaci. Pomůže nám odstranit vady stávajících úvah o přímé volbě starostů. Přesto je zřejmé, že obavy z přímé volby pramení ve skutečnosti z jiných, napřímo nesdělovaných pozic. Prostě přímo volený starosta oslabuje stranický systém. Zvýší politickou soutěž, obecně přispěje ke zkvalitnění veřejné správy. Trvám na tom, že přímo volený starosta není „úletem“ ani v evropském srovnání, ani v českém obecním zřízení. Takový starosta bude silnější, vybavený nezpochybnitelnou legitimitou a také zodpovědností přímo voličům. Bude také méně ovladatelný stranickými sekretariáty a rovněž strany již nyní tuší, že s rychlokvaškami, podržtaškami a jinými úsměvnými kandidáty v přímé volbě neuspějí. Našim kolegům z ODS to vadí. Chtějí přímou volbu z programu vlády vyškrtnou. Mně takový škrt vadí. A vám? Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR 1. místopředseda hnutí STAN

NkÚ si platit z našich daní můžeme, kontrolovat však nemůže Dopis do senátní konírny Drahé senátorky a drazí senátoři, povětšinou z ČSSD a ODS, neschválili jste novelu Ústavy, která měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky obcí, měst, krajů, ale i státních podniků a firem s většinovou účastí státu či samospráv. Prý vás k tomu přesvědčili zástupci Svazu měst a obcí. Prý se bojíte, že kontroly budou zbytečně šikanovat obce a města. Prý je mnoho kontrol na jednu a tutéž věc. Prý kontrola NKÚ porušuje právo územně samosprávných celků na samosprávu. Každý má právo posoudit, zda argumenty předkládané protistranou, jsou hloupé či nikoli. Popravdě řečeno tolik hloupostí, proč nerozšířit kompetence NKÚ i na samosprávu a firmy s většinou veřejnou účastí, jsem už dlouho neslyšel. Nečekal bych je ostatně od zákonodárců, pro jejichž zvolení Ústava stanovuje podmínku 40 let věku. Senát se dosud snažil o přesvědčivost argumentů. Na tuto pověst, zdá se v poslední době zcela rezignoval. Jsem vděčný našemu senátorskému klubu Starostové a Ostravak, že ústavní většinu pro schválení této novely ze svého středu dodal. Již několik let jsme vždy uváděli, že zvýšení příjmů samospráv z RUDu také značí přijetí závazku vyšší míry kontroly. Byli to především kolegové z ČSSD či ODS, kdo návrh potopili. Je asi zbytečné česat argumenty o chybném postupu Senátu do „vyvážených vět“, proto jen v bodech uvedu následující: 1./ všechny okolní státy a jejich politici jsou asi hlupáci, když svým kontrolním či účetním dvorům umožnili takovou kontrolu samospráv a podniků. Tradičně v české kotlině víme všechno nejlíp, 2./ mezinárodní úmluvy a standardy psali zřejmě úplní ignoranti, když v nich stanovují závazky státům, aby takovou kontrolu ve svých právních řádech zavedly. Ctihodný Senát ví sám nejlíp, co je dobré pro naši zemi, nepotřebuje mezinárodní standardy, 3./ daňový poplatník si sice platí činnost NKÚ, ale jaký by měl zájem na tom, aby NKÚ mohlo kontrolovat užití všech veřejných prostředků? Udělejme co nejvíce výjimek, je to takové naše zlaté české pravidlo,

4./ jediný prozíravý byl při hlasování ve sněmovně Radek John, který novelu Ústavy nepodpořil, když ostatní od prava nalevo se šíleně zmýlili. Zlatý Radek - nasměroval Senát na správnou cestu odmítnutí novely Ústavy, 5./ NKÚ je sice podle Ústavy nezávislý kontrolní úřad, ale to přeci neznamená, že bychom mu měli důvěřovat. Prostě nejlépe se kontrolujeme sami prostřednictvím kontrolních výborů, kde přeci máme své zástupce, 6./ NKÚ by sice kontroloval samosprávy a podniky s veřejnou účastí podle zveřejněného plánu kontrol a nanejvýš několik desítek subjektů ročně (to asi z 15 tis. takových subjektů), ale co kdyby se „dostalo“ i na nás?, 7./ pražský dopravní podnik, ČSA či Česká tisková kancelář mají být nadále bez veřejné kontroly. Je to tak asi správně, protože líp než nějaký nezávislý kontrolní úřad zájmy daňového poplatníka ochrání politici v dozorčích radách. Že se tu a tam provalí nějaký korupční skandál v takových firmách? No, a co? Každý občas podlehne… 8./ stačí nám kontroly finančních úřadů a další veřejnosprávní kontrola. Že právě NKÚ by mohl stanovit určité standardy a naopak i ochránit samosprávy z tlaku výkonné moci, jestliže je právě na vládní moci nezávislý, to ani nikdo v senátní debatě nezmínil, 9./ že by NKÚ měl kontrolovat jen soulad se zákonem u prostředků samospráv, je nedostatečné omezení. Prostě kontrolu NKÚ nechceme vůbec, 10./ že zkrátka ten, kdo nakládá s veřejnými penězi, musí být připraven na vyšší míru kontroly, na to kašleme. Na závěr vás, daňovým poplatníkům zatraceně drahé senátorky a senátory, zklamu. Návrh předložíme znovu. Těším se na další (pseudo)argumenty z vaší senátní konírny. Stanislav Polčák zpravodaj novely Ústavy k otázce NKÚ PSP ČR

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům Vážené starostky a starostové, asi před měsícem jsem Vám zaslal první dopis o Registru smluv. Protože se mnohé z otázek a připomínek opakovaly, rozhodl jsem se zaslat Vám tento dopis, který snad více vysvětluje potřebné a zároveň v sobě nese důvody pro takový zákon. Ve veřejné správě se ročně utratí více než 1 000 miliard. Denně čteme o tom, jak se tu ztratilo téměř 400 mil. Kč v kauze Promopro, jak se vynaložilo zbytečně 900 mil. Kč za Opencard, jak se kupují na Ministerstvu dopravy Tic-tacy kus za 85 Kč. A zatím na obcích převracíme každou korunu, než ji utratíme. Stát není chudý. Daně nejsou nízké. Ale pořád se utrácí mnoho veřejných prostředků neefektivně. A mnohdy za nesmysly. A čím výše ve struktuře veřejné správy, tím větší částky to jsou. A peníze, které se zbytečně utratí na ústřední úrovni, pak chybí i na projekty v našich obcích. To je realita, o které všichni tušíme, ale nějak ji nedokážeme čelit. Policie pracuje, státní zástupci jednají, ale pořád se nic viditelně nemění… Co s tím? Rozsvítit. Zveřejnit, za co a na základě jakých smluv jsou utráceny veřejné prostředky. Zveřejnit je jednoduchým, přehledným a administrativně nenáročným způsobem. Konkurence, která má zájem na zakázkách, občané, kteří chtějí vědět, za co se utrácí jejich peníze, opozice, která je nám zdravou kontrolou, ti všichni velice motivovaně a zdarma zajistí kontrolu. Bez zaměstnávání dalších úředníků, bez zřizování

dalších drahých a neefektivních institucí. Nejen, že bude kontrola průběžná, ale povede i k tomu, aby že bude přehled o výdajích státních institucí v průběhu roku. Skončí tak i honička konce roku, kdy se utrácí často bezhlavě zbylé peníze, jen aby nebylo vidět, že mohlo pro úřad na ten rok stačit i méně… Je složité plýtvání zabránit? Není! Smlouvy jsou dnes už psány v počítači. Pro zveřejnění je nemusíte skenovat. Podpis a razítko nikoho nezajímá. Podstatným je obsah. A tak smlouvu jednoduše zveřejníte formou, která je svou náročností někde mezi odesláním mailu a zadáním platebního příkazu. Určitě ne těžší. O tom, jak je vkládání smluv do Registru snadné, se můžete přesvědčit již nyní v tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=5it0ZxrMPcM&hd=1 (je nezbytné zvětšit jej na celou obrazovku). Objednávky a faktury od částky, kterou určí vláda, pak lze zveřejnit zcela automaticky. A nepostačí stávající kontrolní mechanismy – především policie a státní zastupitelství? Bohužel ne. Kapacita státního zastupitelství a policie je omezená – jednoduše nemohou důkladně prověřit vše. Tyto instituce se v první řadě musí zaměřit na závažné daňové úniky a velké korupční kauzy. A mnohé výdaje ani nejsou nelegální. Jen jsou zbytečné. A proč se má povinnost vztahovat i na malé obce? Protože i na obcích utrácíme veřejné prostředky. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

11

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům pokračování ze str. 3

Nemyslím si, že by se na obcích vynakládaly veřejné prostředky neefektivně. Kontrola občanů je u nás tak silná, že by takový starosta ani nedošel ve zdraví z radnice domů. Ale pokud bychom přistoupili k tomu, že z důvodu toho, že se na malých obcích neplýtvá, tak se na obce vztahovat tato povinnost nebude, daly by se očekávat dva kroky – první by byl, že by se pokusily ze zákona vyjmout i další povinné subjekty jako je třeba ČEZ, Lesy České republiky, zdravotní pojišťovny a další. A to by už mizely miliardy. Vyjmutí obcí by jim dalo argument. A v druhé fázi by se takové vyjmutí postavilo proti starostům. Jak by vysvětlili svým občanům, že všichni zveřejňovat musí, ale jich se to netýká. Mají snad co skrývat? Proč starostové, kteří volají po odpovědné správě, teď ustupují? Jsem přesvědčen, že naopak starostové by měli být největším propagátorem zavedení tohoto způsobu zveřejňování – zavedení registru smluv. Na koho se bude zákon vedle obcí vztahovat? Nejen na ministerstva a další ústřední správní úřady, ale i na ČEZ a VZP nebo Lesy ČR. Neuniknou ani kraje a další subjekty veřejného sektoru. A kolik to bude stát? Jen vytvoření místa pro zveřejňování. Náklady v řádech jednotek milionů korun ponese stát. Pro obce bude tato služba zdarma, své stránky si nemusí nijak upravovat. Navíc získají on-line přehled o svých uzavřených smlouvách. Registr smluv navíc bude sloužit jako vzorník smluv. Obce se budou moci inspirovat u ostatních, jaké smlouvy uzavřely.

V jaké fázi projednávání se návrh nachází? Zákon byl již předložen. Prošel vládou, prošel 1. čtením ve sněmovně pod číslem tisku 740. Starostové mají šanci u této stěžejní normy přiložit ruku k dílu a svým přístupem dokázat, že i jim záleží na tom, jak je Česká republika spravována. Mají šanci ukázat, že jim otevřenost nevadí a svým příkladem donutit k otevřenosti instituce, skrze které peníze mizí. Rozhodnutí je na každém z nás. Potřebnost a důležitost tohoto kroku přijal Celostátní výbor STANu a na svém jednání dne 6. 12. 2012 schválil podporu tomuto zákonu bez výjimek pro kohokoli. Ministři za TOP 09 a Starosty se zavázali, že na svých ministerstvech povinnosti dané tímto zákonem začnou plnit, aniž by museli mít tuto povinnost danou zákonem. Na Slovensku odhadují úsporu zavedením tohoto systému na 20%. To by u nás znamenalo přinejmenším desítky miliard. RUD stál 11 mld. Kč. A víte všichni, jak složité ho bylo prosadit. Tato změna by tedy umožnila hned několik dalších reforem RUD. A to za to stojí! Děkuji Vám za podporu, kdybych mohl být jakkoli nápomocen, jsem Vám k dispozici. S úctou Mgr. Jan Farský / starosta města Semily poslanec PSP ČR

Veřejné prostředky pod větší kontrolou. Senát zamítl vládní návrhy o NkÚ. Na konci loňského roku prošla Poslaneckou sněmovnou změna Ústavy České republiky a na ni navazující novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (dále také „zákon o NKÚ“). Oba tyto vládní návrhy spolu souvisí a jejich projednávání bylo zařazeno na pořad 4. schůze Senátu. Senát 30. ledna tyto návrhy bohužel nepřijal, čímž jejich projednávání končí. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné si připomenout cíle této změny, na níž se významným způsobem podíleli poslanci hnutí STAN. Nejvyšší kontrolní úřad (hlava pátá Ústavy) vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Působnost je dále blíže vymezena v zákoně o NKÚ. Dosavadní úprava umožňuje, aby NKÚ prováděl kontroly pouze tam, kde subjekty hospodaří se státním majetkem. Návrh změny Ústavy i zákona o NKÚ precizuje a rozšiřuje působnost Úřadu, když vymezuje možnost kontroly NKÚ při hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů. Pokud změny nabudou účinnosti, NKÚ dále bude mít možnost kontrolovat hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, hospodaření s majetkem daných právnických osob veřejnoprávní povahy (například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy ale i Českou národní banku)1. A nakonec také dávají novely možnost dohlédnout na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, a o nichž tak stanoví zákon. Jak územně samosprávné celky hospodaří se svým majetkem pochopitelně nelze brát jako porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 101 Ústavy, kdy stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. NKÚ bude kontrolovat hospodaření v samostatné působnosti těchto celků z hlediska souladu se zákony. 12

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Právní tým STAN informuje

Velmi zajímavou a přínosnou vidím pravomoc kontrolovat hospodaření s majetkem právnické osoby, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast. Obecně je úprava těchto společností v současné době velmi diskutovanou, a to nejen z hlediska odměn členů orgánů v těchto společnostech, ale také např. z hlediska práva na informace. I z mého pohledu není možné, aby si tyto společnosti „žily vlastním životem“, neboť velmi často je majetková účast např. obce v této společnosti stoprocentní. Vnímám proto každé rozšíření kontroly a dozoru v těchto případech jako velmi důležité. Můžeme shrnout, že se jedná o úpravu velmi žádanou, která zaručuje vyšší transparentnost v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Případné změny by znatelně přispěly ke snížení korupčního jednání ve veřejném sektoru. Doufejme proto, že i přes zamítnutí daných návrhů Senátem, se změny nakonec podaří prosadit. Mgr. Kateřina Malá 1

Ustanovení § 3 zákona o NKÚ vyjmenovává právnické osoby taxativně. Jedná se o: zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Při kontrole těchto právnických osob může NKÚ kontrolovat také např. veřejné zakázky.

www.starostove-nezavisli.cz