OBJEKTIV MOHELNICE KULTURNĚ POLITICKÝ A POPULÁRNĚ ZÁBAVNÝ ČASOPIS 21. STOLETÍ LEDEN 2013 ŽIVOT KARLA SCHWARZENBERGA - TO JSOU MODERNÍ ČESKÉ DĚJINY * Narodil jsem se 10. 12. 1937 v Praze-Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga (1911-1986) a jeho manželky Antonie. Dětství jsem prožil v Praze, na Orlíku a v Čimelicích. * V prosinci 1948 jsme museli, celá rodina, opustit Československo a odjet do zahraničí. Pamatuji se třeba, jak nás krátce po únoru 1948 nějaká dětská parta na pokyn učitelky ve Voršilské ulici poplivala. To byly zkušenosti, které učí člověka chápat, že každá mince má dvě strany. * Mí rodiče přišli o všechen majetek. V Rakousku jsme po vystěhování z Československa žili z pomoci příbuzných, než si otec našel práci knihovníka. S emigrací se nikdy nesmířil. Pamatuji se, že každá pohlednice z domova pro něj byla svátek. Otec byl vášnivým studentem českých dějin, tak jsem se i já o nich hodně dozvěděl. * V roce 1957 jsem maturoval na vídeňském gymnáziu a šel studovat lesnictví a práva. Kvůli předčasné smrti mého adoptivního otce Jindřicha Schwarzenberga jsem musel studia přerušit a začít hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a v Bavorsku. * V roce 1967 jsem se oženil s MUDr. Terezií Hardeggovou a v červenci 1968 jsem po dvaceti letech poprvé navštívil i se svou ženou Československo. Z té cesty si pamatuji můj dosud největší poznaný pocit - znovushledání se s domovem. V období mezi léty 1967 - 1979 se narodily mé tři děti Jan, Anna a Karel. * 1978. Druhá cesta do Čech. Podnikl jsem ji na přání syna a nejmladší sestry, která odjela z Československa jako dvouletá a Čechy chtěla moc vidět. Při téhle návštěvě se mi stala jedna z nejhezčích věcí tady doma. Přijeli jsme na Orlík, šli jsme k zámku, ale já už tam nikoho neznal. Požádal jsem přítele, co nás doprovázel, aby koupil lístky. Připadalo mi jaksi nejapné kupovat si vstupenku do vlastního domu. Přišla průvodkyně, takové sympatické děvče, asi studentka. Mě napadlo: „Ty mně budeš ukazovat Orlík a já jsem ho už důkladně prolezl, než ses narodila.” Pustila nás do domu, pečlivě zavřela, podívala se na syna, otočila se ke mně a povídá: „To je malý Jeníček, že ano!“ To byl ten nejtaktnější pozdrav, který jsem kdy zažil. To člověk hned věděl, že je doma. * V roce 1984 jsem byl zvolen prezidentem Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Hledali totiž někoho, kdo sice má rozsáhlé politické styky a zajímá se o to, co se děje za hranicemi, ale sám není přímo angažován v politické straně. Na takovou nabídku se nedalo říct ne. Ze své pozice jsem se zasazoval o dodržování lidských práv v Evropě. Vedl jsem jednání v bývalém Sovětském svazu, v Bulharsku, v celé Jugoslávii, včetně Kosova a i v Československu. * V polovině osmdesátých let jsme s doktorem Vilémem Prečanem založili v rodinném sídle v Bavorsku centrum tzv. Československého dokumentačního střediska, tedy jakýsi archiv zapovězené literatury. Měl sloužit na podporu československého exilu a disentu. Byla to pomoc spíš symbolická, věděl jsem velmi dobře, že sice můžeme pomoct někomu, kdo je v nouzi, ale o tom, co se opravdu bude dít v Československu, musí rozhodnout lidé doma. * Listopad 1989. Jednačtyřicet let jsem na to čekal. Zázrak mého života! Už na podzim jsem se rozhodl, že se vrátím.
* 29. prosinec 1989 - volba prezidenta Havla, nejkrásnější den mého života, dali jsme se na novou cestu. * 10. července 1990 jsem byl jmenován kancléřem prezidenta republiky. V roce 1992 jsem pak vedl první delegaci OBSE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. * Po odchodu z Kanceláře prezidenta republiky jsem se věnoval řízení rodinného podniku, tedy hlavně lesnictví a údržbě památek a nemovitostí, které rodina získala zpět v restitucích. Já byl vychován tak, že je to majetek svěřený. * V roce 2004 jsem řízení nadace, která rodinný majetek spravuje, předal svému staršímu synovi Janu Ondřeji Schwarzenbergovi. * V roce 2002 jsem kandidoval do Senátu, ale senátorem jsem byl zvolen až o dva roky později za volební obvod Prahy 6. * V letech 2004 - 2006 jsem byl členem Výboru pro evropské záležitosti a stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO. Myslím, že bylo dosti dobré rozhodnutí dát si mezi prací pro pana prezidenta Havla a vstupem do Senátu dlouhou přestávku, protože jsem sám cítil, že po dlouhém pobytu v zahraničí musím Českou republiku zase pochopit a dostat pro ni jistý cit, opravdu se s ní sžít. * V prosinci 2006 mě Strana zelených nominovala na pozici ministra zahraničních věcí ve druhé Topolánkově vládě. Během svého působení na ministerstvu jsem za Českou republiku podepsal Lisabonskou smlouvu a v červenci 2008 spolu s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Rice Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zřízení radarové stanice protiraketové obrany USA v ČR. Intenzivně jsem se podílel také na přípravách a realizaci historicky prvního předsednictví České republiky v Radě EU. Právě během předsednictví se však opozici podařilo hlasováním v Poslanecké sněmovně vládu svrhnout, její mandát skončil 7. května 2009. V té době jsem byl označen za nejpopulárnějšího českého politika, což bylo na jednu stranu milé, na druhé straně ale moc dobře už od dětství vím, jak je popularita vrtošivá. Dobře si pamatuji, jak v roce 1946 byl můj otec jedním z nejoblíbenějších v našem kraji, žádná společenská událost nebyla bez něho. No a dva roky poté už ho lidé na ulici nezdravili. * TOP 09 jsme v červnu 2009 založili z naštvanosti na českou politiku, z rozzlobenosti na politické poměry v zemi, pro neochotu dvou nejsilnějších stran převzít odpovědnost v čase ekonomické krize a z pocitu zmaru z nedokončeného předsednictví. * Odchod od Zelených a spolupráci s Miroslavem Kalouskem mi řada lidí vyčítá. Já jsem si pana Kalouska naučil vážit, protože ve vládě byl jeden z nejpřipravenějších, byl pohotový, chytrý, věděl. Proto jsem s ním začal spolupracovat. Když jsem byl zvolen předsedou TOP 09, připadal jsem si ale trochu jak vegetarián, který zdědí řeznictví. Svým založením jsem antispolkař. * Od 29. května 2010 jsem za TOP 09 poslancem Parlamentu a od 13. července 2010 ministrem zahraničí ČR.
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 2
PLNÁ NÁDOBA Učitel přišel do třídy, vzal velkou nádobu a postavil ji před překvapené žáky. Naplnil ji až po okraj golfovými míčky a zeptal se: „Je ta nádoba plná?“ „Ano!“ odpověděli žáci. Potom si vzal malé skleněné kuličky a nasypal je do nádoby. Kuličky zaplnily prázdná místa mezi golfovými míčky a učitel se zase zeptal: „Je ta nádoba plná?“ „Ano!“ odpověděli žáci, kterým se výklad začínal velmi líbit. Vyučující pokračoval. Nabral si plnou hrst písku a nasypal ji do nádoby. Písek zaplnil všechna prázdná místa a učitel se ještě jednou zeptal: „Je už nyní ta nádoba plná?“ „Jistě!“ zakřičely děti. A v tu chvíli si učitel zaběhl pro dva šálky kávy a nalil je do nádoby. Písek do sebe kávu úplně nasál. Nakonec učitel řekl: „Tak dnes jsme si udělali krásnou hodinu!“ Co tím chcete říci, pane učiteli?“ ptali se žáci. Učitel jim vysvětlil: „Chtěl jsem, abyste si uvědomili, že tato nádoba je jako náš život. Golfové míčky představují důležité hodnoty, jako například rodinu, víru, lásku, zdraví nebo přátele. I kdybychom ztratili naprosto všechno, ale zůstaly nám tyto hodnoty, život by byl i tak naplněný. Skleněné kuličky jsou věci důležité, ale ne nutně, jako třeba automobil, značkové oblečení… Písek je všechno ostatní: drobnosti, prostá výplň.“ Jakmile učitel přestal mluvit, přihlásil se jeden z žáků a zeptal se: „Pane učiteli, a co znamená ta káva?“ Učitel odpověděl: „Děkuji za tuto otázku! Káva je tu z toho důvodu, aby vám ukázala, že i když máme život hodně naplněný, vždycky se najde čas pro šálek kávy s přítelem!“ Žákům se učitelova slova tak líbila, že mu řekli: „Děkujeme, dnes jste pro nás připravil skutečně zajímavou hodinu!“ Milí přátelé Objektivu, v rukou držíte další číslo Vašeho oblíbeného časopisu. Prožíváme první krůčky rokem 2013, který nám daroval Stvořitel a Pán času. V příběhu pan učitel zdůraznil žákům skutečnosti důležité a méně důležité pro náš život. Dovolím si popřát každému z Vás i sám sobě, abychom v tomto roce nezaměnili správné pořadí hodnot života. Kéž je každý den roku pro nás taky novým objevem „maličkostí“, které tvoří náš život. Třeba šálek kávy nebo čaje, který si denně vypijeme při rozhovoru se svými blízkými, přáteli… Pavel Kavec
1953 - ROK VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ 01. 01. 1953 * Cestou na ohlášený novoroční koncert zemřel ve svém cadillacu na srdeční zástavu způsobenou vypitím nadměrného množství alkoholu největší country zpěvák všech dob Hank Williams, autor evergreenů "Your Cheatin' Heart,"
"Hey, Good Lookin'," and "I'm So Lonesome I Could Cry." 01. 01. 1953 * Zahájila provoz Československá spořitelna. 20. 01. 1953 * Vrchní velitel západních vojenských sil 2. světové války generál Dwight D. Eisenhower se stal prezidentem USA. 15. 02. 1953 * Proběhl I. celostátní sjezd JZD Československa (Jednotných zemědělských družstev). 05. 03. 1953 * Zemřel nejvyšší představitel SSSR, Gruzínec Josif Vissarionovič Stalin (Osip Visarionovič Džugašvili). Ihned poté začal nelítostný boj o nástupnictví, ve kterém zvítězil Nikita Sergějevič Chruščov.
10. 03. 1953 * Pilot tryskové stihačky československé armády MiG -15 sestřelil v čs. vzdušném prostoru americkou tryskovou stíhačku F-86 Sabre USAF. Svět se tak zase jenou ocitnul na pokraji rizika vypuknutí jaderné války. 14. 03. 1953 * Devět dnů po Stalinovi zemřel první komunistický prezident Československa Klement Gottwald. Smuteční tryzny za Stalina se ani nemusely bourat - jen se předělaly nápisy a vyměnily busty státníků. 01. 05. 1953 * Bylo zahájeno bylo pravidelné vysílání Československé televize. 29. 05. 1953 * Na nejvyšší horu světa Mount Everest (8840 m) vystoupili jako první Novozélandský horolezec Edmund Hillary s nepálským nosičem (šerpou) Tenzingem. 01. 06. 1953 * V Československu byla provedena utajovaná měnová reforma. Zákon o ní byl vydán až 30. května a ještě téhož dne prezident Zápotocký lhal v rozhlase celému národu, že žádná měna nebude. Měna znehodnotila úspory většiny obyvatelstva a po ní následovaly první větší protikomunistické protesty. Největší byly v Plzni, kde 20 000 dělníků Škody protestovalo proti KSČ. Protesty byly krvavě potlačeny LM (Lidovými milicemi) a na jejich základě bylo provedeno několik vykonstruovaných procesů. 07. 06. 1953 * Narodila se Libuše Šafránková, česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka Josefa Abrháma 07. 06. 1953 * Narodil se Jaromír Nohavica, folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. 16. 06. 1953 * V Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR. 30. 06. 1953 * Pvní evropský letoun, který překonal rychlost zvuku byl prototyp stíhacího bombardéru Sud Vautour SNCASO S. O. 4000. 04. 07. 1953 * Premiérem Maďarska se stal Imre Nagy, který se však během protisovětského povstání v roce 1956 postavil na povstaleckou stranu barikády. Požadoval pro Maďarsko vystoupení z Vašavské smlouvy a neuteralitu. Po potlačení povstání byl souzen a odsouzen k tresu smrti, který byl vykonán. 19. 07. 1953 * V USA byla vykonána na elektrickém křesle poprava manželů Rosenbergových, kteří byli souzeni za vyzrazení technologického postupu výroby atomové pumy Rusům. 26. 07. 1953 * Konal se nezdařený útok povstalců pod vedením Fidela Castra na vládní kasárna v Moncadě na Kubě, který měl být předehrou ke svržení diktátora Batisty. Akce se nepovedla, Fidel však působil protivládně dál a dnes je již šedesát let komunistickým diktátorem Kuby. 27. 07. 1953 * Příměřím mezi představiteli KLDR, Číny a intervenčními jednotkami OSN "skončila" v Pchanmundžomu Korejská válka, která dodnes neskončila. Českému televiznímu divákovi je tato historická událost známá z amerického seriálu M.A.S.H. 20. 08. 1953 * Agentura TASS oznámila úspěšný pokusný výbuch sovětské vodíkové bomby. Od tohoto dne je možno předpovídat za konec světa kterýkoliv budoucí den. 28. 09. 1953 * Zemřel americký astronom Edwin Hubble, podle nějž je pojmenován nevýkonnější vesmírný radioteleskop. 23. 12. 1953 * Byl popraven sovětský politik Lavrentij Pavlovič Berija, který měl být Stalinovým nástupcem. 24. 12. 1953 * Nedaleko Šakvic na trati Brno - Břeclav došlo k druhému největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích: při střetu rychlíku s osobním vlakem zahynulo 103 lidí a 83 bylo zraněno. 1953 * Bývalý ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill dostal Nobelovu cenu za literaturu s oddůvodněním mistrovství v historickém a biografickém líčení a za skvělou rétoriku, kterou použil na obranu vysokých lidských hodnot 1953 * V USA vznikla elektronická soustava barevné televize systému NTSC, který se používá dodnes. Z ní byly později odvozeny evropské systémy SECAM a PAL.
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 3
ANTAL STAŠEK V MOHELNICI
ZAKLADATEL FIRMY SIEMENS
Spisovatel Antal Stašek (1843 1931), vlastním jménem Antonín Zeman, je znám především svým románem "O ševci Matoušovi a jeho přátelích" a sbírkou duchařských povídek s titulem "Blouznivci našich hor." V rodinné tradici pokračoval jeho syn Ivan Olbracht, jehož román "Nikola Šuhaj loupežník", se dokonce v 70. letech stal předlohou pro slavný filmový muzikál s názvem "Balada pro banditu." Pro nás je především zajímavá ta skutečnost, že spisovatel Stašek působil v Mohelnici, kam se přistěhoval před sto lety, o vánocích roku 1913. Stal se zde vedoucím advokátní kanceláře JUDr. Františka Valenty, který byl majitelem domu v ulici U brány, kde bylo sídlo kanceláře a byt v 1. poschodí se stal po dobu mohelnického pobytu jeho bylištěm. Dr. Zeman byl všude oblíben pro svou vrozenou jemnost. I u soudu si počínal velmi taktně, takže i německý advokát Dr. Hirsch o něm prohlásil, že takového člověka Mohelnice dosud nehostila. Stýkal se s některými českými rodinami, zejména rád pobýval u soudního oficiála Jana Křičky, dále se soudcem Dr. Marvanem a se strojníkem Kopečným. Rád chodíval na vycházky do Loštic na Střelnici, jindy k Plhákům do Hájského mlýna, odkud se vracíval domů přes Třeštinu, kde se zastavil vždy u řídícího učitele Jana Víty a rád zašel také do Moravičan a Doubravice. V přátelském kruhu si rád zasedl s manželkami svých známých ke kartám a hrával komando o oříšky. Zde ve společnosti často vyprávěl o svých zážitcích z mládí, kdy byl vychovatelem v Rusku. Na tuto dobu velmi rád vzpomínal po celý život. Tam si navykl čistit si zuby po každém jídle jemně mletou solí. Ve vysokém věku měl zcela zdravý chrup a nevěděl nic o tom, co je to bolení zubů. Také čaj pil po ruském způsobu: hořký přes kostku cukru. S oblibou jedl vajíčka na měkko. Rád měl sladké pečivo. Vůbec nekouřil. Ke svým známým byl velice pozorný, jel-li do Prahy, vždy něco přivezl. Při hovorech o svých dětech chválíval vždy mladšího syna, který byl inženýrem a kterého měl velmi rád. O starším Kamilovi - Ivanu Olbrachtovi - říkal, že se mu nepovedl: Chtěl jej totiž mít existenčně zajištěného, s čímž ovšem mladý spisovatel nesouhlasil, neboť toužil po umělecké volnosti. Koncem měsíce června se konala v Doubravici národní slavnost, které se účastnil Dr. Zeman s manželkou a se svými mohelnickými přáteli. Během slavnosti došla zpráva o zavraždění rakousko-uherského následníka trůnu v Sarajevu. Stašek byl cestou domů velmi rozrušen, neboť měl obavy, že dojde k válce. Tato předtucha se brzy vyplnila, Dr. Valenta musel narukovat a spisovatel se vrátil zpátky do Prahy - Krče. S odchodem do Krče nezaniklo úplně spojení spisovatelovo s naším krajem. Zejména rodina Křičkova s ním udržovala dále přátelské styky. V srpnu 1914 se manželům Valentovým narodil syn Bohuslav a kmotrem při křtu mu byl „JUDr. Antonín Zeman, advokát v Mohelnici“, jak stojí napsáno v mohelnické matrice. Antalu Staškovi se zvláště vryla do paměti příhoda na mohelnickém náměstí, kde se procházel se dvěma svými známými v pozdním večeru v měsíci červnu. Při této procházce byli napadeni za to, že mluvili veřejně česky, což prý byla provokace, zvláště pak s přihlédnutím k tomu, že měli v německé Mohelnici na klopě sokolský odznak. Stašek vypravoval, že byl tehdy tak rozčilen, že by se byl tenkrát i on, 71letý člověk, dal do rvačky. Sám vyznává, že to byla základní buňka jeho románu Přelud. Spisovatel Antal Stašek zemřel 9. října 1931 v Praze, v požehnaném věku 88 let. V Mohelnici mu byla na domu v ulici U brány 13. října 1957 odhalena pamětní deska. C.Š.
13. prosince 1816 se v Lenthe (nedaleko Hannoveru) v poměrně chudé rodině narodil Ernst Werner Siemens. Prvních 8 let svého života malý Ernst prožil v Lenthe. Odtud se pak jeho rodina odstěhovala do Menzendorfu. Jeho rodiče mu nemohli dopřát poměrně drahého a pro ně tudíž nedostupného univerzitního vzdělání a tak se mladý Ernst rozhodl pro vojenskou kariéru. Začal studovat vojenský institut, kde získal mnoho cenných zkušeností v oblasti matematiky, chemie a fyziky. V roce 1838 toto studium ukončil s hodností poručíka a začal pracovat v dělostřelecké továrně. Když měl Ernst 24 let, zemřel mu jeho otec Christian Ferdinand Siemens a tak se musel postarat o své početné sourozence. Svou zodpovědnost za výchovu svých sourozenců bral velice zodpovědně a tím výrazně pomohl vychovat významnou a uznávanou evropskou průmyslnickou rodinu. Díky svému nadání a svým znalostem později Ernst Werner Siemens sehrál významnou úlohu v rozvoji telegrafního průmyslu. V roce 1842 podal svůj první (pruský) patent a to na galvanické pokovování. Tři roky poté pak sestrojil přístroj pro měření malých časových intervalů. Při častých opravách tehdy nespolehlivého telegrafu v roce 1847 vynalezl tzv. prstový telegraf. Za účelem výroby těchto zdokonalených telegrafů v témže roce založil v Berlíně společně s Johannem Georgem Halskem (1814 - 1890) firmu Telegraphen Bau-Anstalt von Siemens & Halske, předchůdkyni pozdější firmy Siemens AG. Tato společnost měla původně 10 pracovníků a na konci Siemensova života to již bylo něco kolem 6 500 zaměstnanců po celém světě. Firma značně prosperovala a tak Werner von Siemens společně se svým bratrem založil filiálky nejen po celé Evropě, ale i v Rusku (Londýn, Petrohrad, Vídeň a Paříž). V období let 1852 - 1855 firma Siemens und Halske napřed navrhla a poté i vybudovala telegrafní síť v Rusku. Werner von Siemens byl neúnavným vynálezcem a tak např. v roce 1847 použil vlhkosti odolnou gutaperču (druh průhledné, pevné a pružné gumy podobné kaučuku) k izolování vodičů. V roce 1848 navrhl stroj určený k výrobě měděných drátů s gumovou izolací a v roce 1854 objevil tzv. simultánní přenos zpráv oběma směry. V roce 1860 obdržel čestný doktorát berlínské univerzity. V roce 1866 sestrojil dynamo a o rok později pak současně s Ch. Wheatstonem objevil, že dynamo je schopné samobuzení remanentním magnetizmem magnetického obvodu. Mimo jiné rovněž zkonstruoval první berlínskou trolejbusovou linku na ulici Kurfürstendamm. Kromě mnoha svých dalších objevů rovněž vynalezl a zdokonalil např. tavící pece na výrobu skla a oceli, elektrickou lokomotivu, postavil potrubní poštu, zlepšil vodoměr a alkoholmetr. Roku 1873 byl zvolen do berlínské Akademie věd. Část svého života strávil také v Anglii, kde byl v roce 1888 královnou Viktorií povýšen do šlechtického stavu (titul “von”). Rovněž významnou měrou podporoval vědecký výzkum, kde například finančně pomohl Berlínskému muzeu přírodních věd získat do svého vlastnictví fosílie archeopteryxe objevené roku 1861 nedaleko města Eichstätt v Bavorsku. Tento 150 milionů let starý pták byl pak na jeho počest nazván „archeopteryx Simensii“. Ernst Werner von Siemens zemřel 6. prosince 1892 v Berlíně ve svých 76 letech. Tento zakladatel elektrotechniky mimo jiné řekl: „Hledat úspěch ve vynalézání je tvrdá obtížná práce, která málokoho přivede k cíli, ale mnoho lidí už zničila.“ „Nejde o to, jít hlavou proti zdi, nýbrž o to, najít očima dveře.“ Pavel Nenkovský
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 4 na řeckém ostrově Kos. Ta však postrádala pravou ruku, ale důsledný řezbář František Nedomlel ji se všemi podrobnostmi (svaly) dodělal, protože, jak sám řezbář řekl, „s oběma rukama bude tato socha vypadat rozhodně lépe“. Ostatně sami to můžete posoudit z fotografie pořízené v den odhalení tohoto díla. František nám navíc prozradil, že mezi jeho největší sochy patří (nyní v pořadí až druhá po Hippokratovi) 1,8 metrů vysoká socha patrona země české - svatého Václava, kterou je možno spatřit ve Václavovicích. František Nedomlel rovněž vyřezal monumentální reliéf dlouhý 4,5 m a vysoký 3,5 metrů. Reliéf je poskládaný z jedenácti dílů a je ho možno spatřit v obřadní síni obce Čeladná. Podle originálního notového zápisu jednoho z opusů určeného pro varhany, světově známého skladatele Leoše Janáčka, vyřezal František Nedomlel část tohoto opusu (notový zápis s vlastnoručním podpisem skladatele Leoše Janáčka). K dalším velikým dílům Františka Nedomlela patří například i patnáct zastavení „Křížové cesty“ umístěné na Uhlířském vrchu v Bruntále v historické lipové aleji vedoucí ke kostelu Panny Marie Pomocné. Každé tři a půl metru vysoké zastavené této křížové cesty stojí na kamenném podstavci a je zakryto dřevěnou stříškou. Celek je ideálním cílem některé z vašich výprav za poznáním krás našeho kraje v roce 2013. Pavel Nenkovský
DALŠÍ PŘÍRŮSTEK DO MOHELNICKÉHO BETLÉMA
V OLOMOUCKÉ FAKULTNÍ MEMOCNICI
BYLA ODHALENA DVOUMETROVÁ SOCHA HIPPOKRATOVA Ve středu 28. listopadu loňského roku byly v Olomouci v areálu Fakultní nemocnice, konkrétně pak v areálu Lékařské fakulty Univerzity Palackého, slavnostně otevřeny dvě nové budovy, vybudované za účelem lékařského výzkumu i výuky na špičkové světové úrovni. V tomto velkolepém a moderním areálu byl uveden do provozu „Ústav molekulární a translační medicíny“ se zaměřením hlavně na výzkum nádorových a infekčních onemocnění a na vývoj nových diagnostických postupů a zcela nových léků. Krajské město Olomouc má tak velice výrazné ambice stát se opravdovým českým centrem lékařského výzkumu na světové úrovni. Stavba i vybavení těchto budov byla financována z evropských zdrojů, konkrétně pak z projektu „Výzkum a vývoj pro inovace“ za necelé dvě miliardy korun. V nádherné aule jedné z těchto budov byla odhalena i dvoumetrová dřevěná socha Hippokrata, nejslavnějšího lékaře starověku a zakladatele racionálního lékařství. A právě tuto sochu vyřezal v Mohelnici všem jistě dobře známý řezbář Mohelnického betlému, pokračovatel v nedokončeném díle svého otce Josefa, František Nedomlel z Bruntálu. Tato dvoumetrová socha v životní velikosti je zatím největší sochou vyrobenou v dílně tohoto řezbáře. Ještě v srpnu roku 2012 ve své dílně dodělával poslední detaily této patrně nejznámější osobnosti lékařství všech dob. Hippokratovi je mimo jiné přisuzováno autorství souboru etických pravidel pro jednání lékařů - tzv. „Hippokratova přísaha“, kterou skládají absolventi medicíny. Jak nám autor sochy „otce medicíny“ prozradil, tak za vzor při vyřezávání mu posloužila maketa sošky Hippokrata, pocházející z vykopávek
Každoroční přírůstek Mohelnického betléma se už stal téměř tradicí. Tentokrát jej přivezli oba bratři Nedomlelové Josef a František. František svoje řezbářské umění zdědil po zakladateli Mohelnického betléma Josefu Nedomlelovi (1909 1990). Tajemná krabice otevřená v našem kostele 28. listopadu 2012 obsahovala další významnou část této mohelnické atrakce, na kterou se návštěvníci kostela těší nejen po celou dobu adventu. Dlouho očekávaný přírůstek však nebyla jen dřevěná soška zobrazující, jak to bývá zvykem, postavu nějakého donátora, kteý nese dárky právě se narodivšímu králi všech prostých lidí celého světa. Jde totiž o miniaturu modelu rodinné kolářské dílny s osazenstvem čtyř řemeslníků a bohatého vybavení nástroji a materiálem. Dílna představuje základní technologie, nářadí tohoto dnes již mizejícího vzácného řemesla. Vidíte zde např. pásovou pilu, obřeznici a štok s trojnožkou. Technologie kolářského řemesla je prezentována základní kolářskou prací výrobou kola, a to v jednotlivých pracovních fázích. Instalaci doplňují základní nástroje a pomůcky a celému exponátu vévodí firemní tabule s nápisem KOLÁŘSTVÍ JOSEF NEDOMLEL. Vše je samozřejmě v pohybu a vyřezáno z lipového dřeva. Pro technicky vzdělané současníky je takřka hlavolamem představa o tom, jak staří řemeslnící zvládali bez počítače či kalkulaček výkres a následnou tvorbu jednotlivých kruhových výsečí, ze kterých se kolo s loukotěmi skládá. Zájemci o historickou expozici kolářské dílny v poměru 1:1 mohou při svých cestách navštívít muzeum na náměstí v Těšanech, jihovýchodně od Brna. Jiná dílna je na Veselém kopci a v Jindřichově Hradci. Koláři bývali v dřívějších dobách žádanými profesemi a o jejich služby byl nutně zhruba takový Pavel Nenkovský zájem jako o dnešní pneuservis.
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 5
SMOLAŘI LETOS OSLAVÍ SVÉ ČTYŘICÁTÉ NAROZENINY
Vzhledem k tomu, že se poměrně značná část lidí dotazuje, jestli ještě existuje a hraje skupina Smolaři (založena v říjnu roku 1973), tedy před 40ti lety, tak bychom chtěli touto cestou všechny naše příznivce ubezpečit, že skupina SMOLAŘI stále existuje. V roce 2011 nehrála v důsledku dlouhodobé nemoci kapelníka. V současné době Smolaři plánují svůj narozeninový koncert u příležitosti 40ti let vzniku kapely. A nejen z tohoto důvodu Smolaři již pilně zkouší. Termín a místo „narozeninového koncertu“ se zavčas dozvíte. Kdo by si chtěl se Smolaři posedět a poslechnout nebo i zazpívat, tak ho tímto srdečně zveme na naši „veřejnou zkoušku“ do hospody „U pivních znalců“ (vedle severní brány města - pod starou radnicí) ve středu 16. ledna od 19 hod. Pro Váš klid a jistotu, že si zde pohodlně sednete, doporučujeme, abyste si v tomto příjemném prostředí nově zrekonstruované hospůdky, rezervovali místo. Číslo pro případné rezervace: 604 336 801.
J. A. Komenský, P. Eben, „Cantate Domino (Ž98) - Johann Crüger, „A to je ta hvězda“ - Ant. Hořínek, upr. Kartel Dvořáček (KD) - pozn. trampská píseň, „Padla rosa studená“ - koleda, František Sušil, upr. Jaroslav Krček, „Syn Boží se nám narodil“ - moravská koleda, Fr. Sušil nebo Bartoš, upr. KD, „Co se stalo, přihodilo“ - moravská koleda, F. Bartoš, upr. KD, „Báječný svět“ - Weiss, Douglas, Thiele, text K. Dvořáček, „Kristus Pán se narodil“ - anon., „Opět jiná o narození“ - (Ó Pacholátko přemilé) - Adam Václav Michna z Otradovic, „Vykvětla hůl Aronova Karel Václav Holan Rovenský, „Cantabile (2. věta koncertu D dur Il gardellino) - A. Vivaldi, upr. KD, „Do Betléma (Night Bethlehem) - Singers Unlimited, text K. Dvořáček, „Jesu parvule“ -Singers Unlimited, „Koleda, koleda (Caroling) Singers Unlimited, text K. Dvořáček, „V jeslích dítě spinká“ spirituál, upr. KD, „Una pandereta suena“ - španělská koleda, upr. KD, „Třešničky“ - spirituál, upr. KD., „Den přeslavný“ - J. I. Linek a „A teče vodička“ - moravská koleda, F.Sušil 1941. I když toto sobotní odpoledne byla poměrně značná zima jak muzikantům, tak i divákům, došlo i na dva přídavky a to : „Čas radosti, veselosti“ - koleda, úprava Jaroslav Krček a „Já se těším“ - spirituál, text Dušan Vančura. Všichni posluchači domů odcházeli spokojeni a svátečně naladěni. Skupina B.P.T. ze Zlína tak dokázala, že cenu Olomouckého kraje, kterou získala na 37. Mohelnickém dostavníku® 2012, si do Zlína odvezla zcela po zásluze a že opravdu umí. Vánoční CD „Co se stalo přihodilo“ si pak po zásluze domů jako dárek odnesl jeden z návštěvníků koncertu, který uhádl hudební hádanku - název netradičního a dnes již veřejnosti docela neznámého historického hudebního nástroje, který skupina při některých skladbách použila a to šestistrunnou „Viola da gamba“. l Pavel Nenkovský
BETLÉMSKÉ SVĚTLO
Srdečně Vás zvou SMOLAŘI - Soňa, Dana, Oleg, Honza a Pavel Nenkovský - kapelník.
VÁNOČNÍ KONCERT B.P.T. ZLÍN V sobotu 29. prosince 2012 se v loštickém kostele sv. Prokopa uskutečnil vánoční koncert výborné trampské skupiny ze Zlína B.P.T. Před příjemně zaplněným kostelem zde akusticky zahráli a zazpívali méně či více známé spirituály, koledy a posluchači měli možnost si poslechnout i něco málo z hudby barokní. Široké veřejnosti známá trampská kapela tak předvedla, že její repertoár je opravdu velmi bohatý. Loštickým kostelem sv. Prokopa tak zazněly například skladby: „Otče náš“ - M. Luther,
Betlémské světlo nám o vánocích tradičně přivezli mohelničtí skauti „Delfíni“ přímo z Vídně. Pak bylo toto Světlo k dispozici pro všechny zájemce v neděli 23. 12. 2012, den před Štědrým dnem, od 15.30 do 17 hod. na náměstí Svobody u vánočního stromu, aby pak odtud odnesené betlémské světlo prozářilo sváteční atmosféru našich domovů. Naši skauti Betlémské světlo mimo jiné donesli i k Mohelnickému betlému a toto světlo pak bylo k dispozici dalším zájemcům po celý Štědrý den v kostele sv. Tomáše Becketa. Chtěli bychom našim skautům za tuto službu poděkovat. Poděkovat nejen skautům samotným a jejich vedoucímu Dušanu Danovi Sedláčkovi, ale i jejich rodičům, kteří je mimo jiné bezpečně autem odvezli do Vídně a zpět. PaN
OTEVŘENÍ KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU Po období, ve kterém byly prováděny nutné opravy, byl 7. ledna 2013 znovu otevřen krytý plavecký bazén v Mohelnici. V rámci rozsáhlé rekonstrukce, která začala v červenci 2012, došlo na opravy parních kabin, sauny a sprch, zateplení pláště budovy, rekonstrukci a zateplení střechy, kompletní rekonstrukci elektroinstalace a vzduchotechniky. Dále byl instalován nový podhled na bazénové hale, vyměněny podlahové krytiny v rekonstruovaných částech, provedeny výmalby, nátěry MZ konstrukcí a pořízeno bylo také nové vybavení.
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 6
HISTORIC CAR CLUB MOHELNICE
ČINNOST V LETECH 2011 a 2012 Je občanské sdružení pro všechny majitele, milovníky, obdivovatele a přátele historických strojů, bez rozdílu značky vozidla či roku výroby. Klub vznikl na přelomu roku 1999 a 2000. V současné době má 173 členů s 273 registrovanými stroji (automobily, motocykly, vojenské stroje, speciály). HCC Mohelnice je členem Veteran Car Clubu České Republiky (VCC ČR), který je součástí Federace klubů historických vozidel ČR - nositele národní autority FIVA. HCC provádí ve smyslu vyhlášky 355/2006 Sb. testace historických vozidel jak na úrovni klubové, tak i krajské a to každé první úterý v měsíci v klubovně a garáží HCCM. Mimo tuto legislativní činnost se HCC Mohelnice zabývá organizováním přátelských setkání sběratelů historických vozidel, tradiční akce je Mezinárodní setkání a sraz motocyklů a automobilů „Podhůřím Jeseníků“ který se koná v měsíci květnu. Toto setkání získává stále větší oblibu u fandů hist. techniky. Součástí této akce je pro závodníky vytvořen okruh (každý rok jiný) v délce max 70 km, který je spojen s kulturními památkami jako např. hrad Bouzov, Mírov, zámek Úsov, Javoříčské jeskyně, a je směřován do malebné krajiny zdejšího kraje. Start soutěže je tradičně z historického náměstí města Mohelnice, dále pak, sraz čtyřtaktních historických motocyklů Mohelnický ventil, podzimní a jarní Auto Moto Bazar Mohelnice. Kalendář akcí 16. 03. 2013 * Auto Moto Veterán Bazar Mohelnice - tradiční veterán bazaru zaměřené na klasická auta, motocykly, náhradní díly, příslušenství, literatury a hodně staré věci. 26. 10. 2013 * Auto Moto Veterán Bazar Mohelnice - tradiční veterán bazaru zaměřené na klasická auta, motocykly, náhradní díly, příslušenství, literatury a hodně staré věci Navštívit nás můžete každé první úterý v měsíci od 18 hod. v klubovně HCCM, Třebovská 966/5, 789 85 Mohelnice tel: +420583431941 tel: +420776305630 e-mail:
[email protected] -. GPS Loc: 49°46" 39.223"N, 16°55" 2.447"E
Rok 2011 * brigáda na Bouzově, hrabání a úklid listí v hradním parku * pracovní návštěva na obecním úřadě v Bouzově * veřejné natáčení besedy čs. rozhlasu s význ. osobností * den otevřených dveří řádového gymnázia v Olomouci * mše svatá za velmistra Eugena v chrámu sv. Gotharda * koncert a pěvecké vystoupení hašivenu v loštické synagoze * návštěva zámku v Bruntále, Slezské Harty a Malé Morávky * předvánoční otevření betléma u řezbáře Beneše v Lošticích * výstava Betlémů ze sbírek VM v Šumperku (179 osob) * přednáška v muzeu - umělecké slohy sedmi staletí * přednáška v muzeu - Ctirad Štipl: Sága rodu Müllerů * výstava v mohelnickém muzeu - Svět hmyzu * retro II aneb v naší kanceláří - výstava v muzeu * Z. Žouželka - významní mohelničtí rodáci (přednáška) * přednáška - Není bylina, aby na něco nebyla * J. Halama: Nové pravěké nálezy a objevy v našem regionu * Z. Žouželka: Československý exil (přednáška) * autorské čtení Prof. Milana Valenty z Mohelnice * vernisáž výstavy olejomaleb a grafik Prof. M. Valenty Kurátorka SACB Mgr. Alena Hlavešová propagovala jako krajský zastupitel při služební cestě do parlamentu v Bruselu naši společnost. Rok 2012 Kurátorka SACB Mgr. Alena Hlavešová byla opět zvolena do krajského zastupitelského sboru. Koncem roku uspořádala v českém reprezentačním kulturním domě v Bruselu vernisáž výstavy obrazů členů SACB Pavla Alexandra Taťouna a Zdenky Rambouskové. Přípravu rautu a obsluhu hostů zajistila další členka SACB Marcela Pelclová. Členové Společnosti přátel hradu Bouzova tak opětovně přispěli k propagaci jak tohoto občanského sdružení, tak i našeho kraje. Mgr. Alena Hlavešová * zasedání valné hromady SACB * brigáda na Bouzově, návštěva areálu Trojský kůň * zájezd na Senetářov, Křtiny, Býčí skálu a zámek Kunštát * výstava v muzeu s geologickou tematikou Kamenná krása * slavnostní otevření loštického betléma Jaroslava Beneše * vyhlášení vítězů fotografické soutěže Vyfoťte svou Mohelnici. * festival vzpomínek v loštické synagoze * vernisáž výstavy obrazů Zdeňky Rambouskové v Olomouci * účast na otevření Betlému Jaroslava Beneše * rod hrabat Dubských z Třebomyslic a zámek Žadlovice * výstava fotografií potomků Adolfa Kašpara v synagoze * mše svatá za arcivévodu Eugena, obnovitele hradu * minifestival duchovní hudby v chrámu sv. Tomáše Becketa
OBJEKTIV MOHELNICE - leden 2013 - str. 7
SEIFERTOVA KAPLIČKA A SEIFERTŮV KOPEČEK Na silnici z Javoří do Starého Maletína stojí na nejvyšším místě, asi 200 metrů od obce, tzv. polní kaplička, bíle natřená, s červenou doškovou střechou. O jejím vzniku nic bližšího nevíme, ale již ve starých vojenských mapách z roku 1764 je na tomto místě kaplička zmiňována1. Na začátku dvacátého století byla kaplička dost zpustlá. Střecha byla rozbitá a omítka opadala. V roce 1935 prošla kaplička rozsáhlou renovací. V obecní kronice Javoří se o tom dočítáme: “Z podnětu vedoucího školy, vrchního učitele Emila Beiera, který sehnal potřebné peníze i různými sbírkami, renovoval kapličku v roce 1935 stavitel Janitschek z Mohelnice. Učitel Iternitschka z Řepové pro ni opatřil obraz sv. Gottharda, pozdější školní rada Itermann ji vymaloval a farář Otto Hanel ji slavnostně zasvětil sv. Gotthardovi. Na vrcholu je železný kříž s dvojitým příčným trámem. Lavička zvala kolemjdoucí k odpočinku a člověk se přitom mohl kochat pohledem na vzdálenou 2 nádhernou krajinu.“ Teprve nedávno byla kaplička znovu renovována. Střecha, omítka a nátěr byly obnoveny a bílá polní kaplička svítí daleko do krajiny. Byla sem postavena i lavička, která návštěvníka přátelsky zve, aby se posadil a naskytl se mu tak nádherný pohled na vesničku Javoří. Pozemky, na kterých kaplička stojí, patřily kdysi k selské usedlosti č. 1 v Javoří. Polnosti a louky se rozprostírají od selského domku až k hranicím vesnice, což je typické od dob osídlování ve středověku. Pozemek selské usedlosti byl značně široký, nepatrně se stáčel doleva a přitom obklopoval na západě tzv. Seifertův kopeček. Tato vyvýšenina měří 585 metrů nad mořem a je nejvyšší v okolí. Díváme se z ní daleko na Moravu až k Olomouci a ještě dál. Gregor Wolny se o ní zmiňuje ve svém seznamu hor, kopců a návrší v olomouckém kraji a uvádí, že je vysoká 307 vídeňských sáhů. Wolny značuje toto území za polnost a říká, že leží 700 kroků od vesnice3 . Vedle kapličky je cesta pro pěší ke kopečku, kde byl také rybník. Zde se v létě setkávala a koupala vesnická mládež. Legenda vypráví, že na Seifertově kopečku dříve probíhala těžba a rybník se vytvořil v bývalém dole. Ve skutečnosti se však jednalo o starý kamenolom, který vznikl při stavbě 1
Josepinische Militärische Aufnahme (1st and 2nd Military Survey, Section No.18), Rakouský státní archiv/vojenský vídeňský archiv Laboratoř geoinformatiky, Univerzita J. E. Purkyně Ministerstvo životního prostředí, Česká republika 2 Schneider, Rudolf, Ohrnes, eine Gemeinde im Schönhengstgau, Heilbronn, rok neuveden. 3 Wolny, Gregor, Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, sv. 5, Olmützer Kreis, Brno 1839, s. XIX.
okresní silnice. Kaplička získala své jméno nepochybně po rodině Seifertově a zrovna tak kopeček, který leží za ní. Původně rodina pocházela z Květína č. 22. Až do roku 1667 vlastnil statek Hans Seifert. Pak statek převzal jeho syn Georg. V roce 1702 však Georg Seifert svůj statek v Květíně prodává „ kvůli stáří a chudobě“, jak je napsáno v pozemkové 4 knize v Květíně , a stěhuje se do Řepové č. 4. Statku se od té doby říkalo Seifertův statek, ačkoliv se majitelé později jmenovali Nimerichterovi. Jeho vnuk Georg Seifert koupil v roce 1747 selský statek v Javoří za 200 zlatých od Wenzela Hoppa. Rodina se tak usadila v této malé vesnici a její členové v ní byli v různých dobách starosty.
Posledním majitelem selské usedlosti byl Johann Seifert (1846-1909). Jako chlapec zažil tažení rakouských vojáků přes Javoří, kteří byli pronásledováni pruskými vojsky. Prusové se dotazovali na cestu do Olomouce, ačkoliv Svatý Kopeček bylo možno už vidět ze Seifertova kopečku. Mapy Prusů na Johanna udělaly obrovský dojem, neboť z nich bylo možné zjistit, že tzv. „francouzský kříž“ na silnici z Javoří do Krchleb nestojí na správném místě. A skutečně - starý kamenný kříž musel být přemístěn při pracích na silnici na druhou stranu. Vedle zemědělství měl Johann Seifert i koncesi na provozování hostince. Byl i několik let starostou. Roku 1894 prodal selskou usedlost obci Javoří, protože neměl žádného následovníka. Jeho syn se stal učitelem a jeho dcera se provdala za vrchního strážmistra. V budově byla zřízena škola a pozemky byly pronajaty. V prvním poschodí domu byl taneční sál, který teď sloužil jako třída. Johann Seifert si ponechal koncesi a i nadále provozoval hostinec, a to v domě č. 38, který za tímto účelem získal. Ve sklepě pramení zdroj javořické vody, která byla vedena kamenným žlábkem. V něm se chladily lahve s hanušovickým pivem a hostinec byl kvůli lahodnému pivu znám v širokém okolí. Johann Seifert byl vášnivým lovcem a pronajal si v Javoří honitbu. Při jedné čekané se strhla průtrž mračen a on silně promokl. Brzy poté zemřel na zápal plic.5 Jeho náhrobní kámen stojí dnes na hřbitově ve Starém Maletíně. Je to velký obelisk, který navrhl a vyrobil kamenický mistr Kubitschek ze Svojanova. autor: Jürgen Sturma, Scientific Coordinator, European Food Safety
4
Oblastní archiv Olomouc, pozemková kniha Květina, č.
1861. 5
Sturma Anton, Erinnerungen, nezveřejněný rukopis, Minden 1994.
Zveme Vás na
LEDNOVÝ VÝPRODEJ SLEVY AŽ 70% S
K
L
A
D
O
V
Ý
C
H
Z
Á
S
O
B
ElektroSat
Z naší nabídky vybíráme: Nabíječka Sanyo - včetně 4 ks baterií
599
Kč 9 24
Kč
Videokamera Samsung F30BP - 42x Zoom - SD/SDHC karty
č 0 K .999 9 9 3 8.
Kč
Výprodej se vztahuje na kompletní sortiment.
Te ˇ šíme se na Vaši návšte ˇ vu!
zdarma!!! zdarma!!! zdarma!!!
a!! a!! a!! mmaddzaddzama za mmaddzaddzama mmaddzaddmazadmam mmaddzaddzama mmaddzaddmazadmam zazadraamaaarmamazada mmaddzaddmazadmam zazadraamaaarmamazada zazadraamaaarmamazada
za za za za za za za za
!!!! !!!! !!!! Upozorňujeme naše čtenáře, že únorové číslo měsíčníku OBJEKTIV již nebude distribuováno do poštovních schránek,
Upozorňujeme naše čtenáře, že únorové číslo měsíčníku OBJEKTIV již nebude distribuováno do poštovních schránek, ale za na místech: alebude budekkdispozici dispozici zacenu cenu 5 5Kč Kč natěchto těchto Upozorňujeme naše čtenáře, že únorové číslomístech: měsíčníku OBJEKTIV již nebude distribuováno do poštovních schránek, - -trafika uupošty, Nádražní ulice trafika pošty, Nádražní ulice ale bude k dispozici za cenu 5 Kč na těchto místech: - -trafika restaurace Apollo, Okružní trafikavedle restaurace Okružníulice ulice trafika uvedle pošty, Nádražní Apollo, ulice ---trafika Marie Meixnerové, Olomoucká ulice trafikavedle Marierestaurace Meixnerové, Olomoucká ulice -- prodejna trafika Apollo, Okružní ulice Apollo na Tyrše prodejna Apollo nanáměstí náměstí TyršeaaFügnera Fügnera --trafika Marie Meixnerové, Olomoucká ulice Podle zájmu a poptávky čtenářů bude počet Podle zájmu a poptávky čtenářů bude početprodejních prodejníchmíst místpostupně postupněrozšiřován. rozšiřován. -Jiří prodejna Apollo na náměstí Tyrše a Fügnera Obr, vydavatel OBJEKTIVU Mohelnice Jiří Obr, vydavatel OBJEKTIVU Mohelnice Podle zájmu a poptávky čtenářů bude počet prodejních míst postupně rozšiřován. Jiří Obr, vydavatel OBJEKTIVU Mohelnice OBJEKTIV OBJEKTIVMOHELNICE, MOHELNICE,Vydavatel: Vydavatel:Jiří JiříObr, Obr,nám. nám.Tyrše TyršeaaFügnera Fügnera193/2, 193/2,789 78985 85Mohelnice, Mohelnice,IČ: IČ:44771398, 44771398,Registrace: Registrace:MK MK ČR E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice
. Redakce se ČR E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice . Redakce se OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Jiří Obr, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice, IČ: 44771398, Registrace: MK nemusí vždy ztotožňovat s názory v jednotlivých článcích našich dopisovatelů. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly nemusí vždyRedakce: ztotožňovat s názory v jednotlivých článcích našich dopisovatelů. Redakce dbá pouze na to,Redakce aby nebyly ČR E 20390, APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice . se otištěny texty vvrozporu Nepodepsané články zásadně otištěnyvždy textyztotožňovat rozporuse seszákonem. zákonem. články(anonymy) (anonymy) zásadněnezveřejňujeme. nezveřejňujeme. nemusí názory v Nepodepsané jednotlivých článcích našich dopisovatelů. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly otištěny texty v rozporu se zákonem. Nepodepsané články (anonymy) zásadně nezveřejňujeme.
