STANOVENÍ HODNOT ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky

Terezie VANČUROVÁ

STANOVENÍ HODNOT ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav BURIAN, Ph. D.

Olomouc 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Geoinformatika a geografie vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava BURIANA, Ph. D. Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku, autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví. Všechna poskytnutá i vytvořená digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat.

V Olomouci 22. května 2013

______________________

.

Děkuji vedoucímu práce RNDr. Jaroslavu BURIANOVI, Ph. D. za podněty a připomínky při vypracování práce. Dále děkuji konzultantce Mgr. Libuši Dobré za poskytnuté cenné rady.

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK…..…………………...………………………5 ÚVOD …......…………………………………………..………….…………………...6 1 CÍLE PRÁCE............................................................................................................... 7 2 POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ .............................................. 8 2.1 Použitá data .......................................................................................................... 8 2.2 Použité programy ................................................................................................. 8 2.3 Postup zpracování ................................................................................................ 8 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................................ 10 3.1 Nástroje územního plánování............................................................................. 15 3.1.1 Územně plánovací podklady................................................................... 10 3.1.2 Územně plánovací dokumatace .............................................................. 14 3.2 Hodnota území ................................................................................................... 15 3.2.1 Rozdělení hodnot území ......................................................................... 15 3.2.2 Ochrana hodnot území............................................................................ 17 3.2.3 Hodnoty území ve výkresech.................................................................. 18 3.3 Honocení výkresů hodnot .................................................................................. 19 3.3.1 Kraje České republiky ............................................................................ 19 3.3.2 ORP Olomouckého kraje ........................................................................ 22 4 NÁVRH POSTUPU STANOVENÍ HODNOT ....................................................... 24 5 REALIZACE NAVRŽENÉHO POSTUPU ............................................................ 26 5.1 Analýza hodnot .................................................................................................. 26 5.2 Výběr hodnot...................................................................................................... 27 5.3 Harmonizace a vizualizace dat ........................................................................... 30 5.3.1 Proces harmonizace ................................................................................ 30 5.3.2 Tvorba výkresu hodnot ........................................................................... 35 6 VÝSLEDKY ............................................................................................................... 35 7 DISKUZE ................................................................................................................... 39 8 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 41 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE SUMMARY PŘÍLOHY 4

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zkratka

Význam

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ORP

Obec s rozšířenou působností

PDF

Portable Document Format

PNG

Portable Network Graphics

KÚOK

Krajský úřad Olomouckého kraje

KÚ

Krajský úřad

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přírodní akumulace vod

ZPF

Zemědělský půdní fond

EVL

Evropsky významná lokalita

CAD

Computer Aided Design

ÚSES

Územní systém ekologické stability

5

ÚVOD Jako každá živá bytost má svoji určitou hodnotu, tak i území je charakterizováno konkrétním rysem. Územní plánování vytváří předpoklady a stanovuje pravidla pro zhotovení nejrůznějších záměrů v území, proto tedy může být náležitým pomocníkem při vytváření nových hodnot. Ovšem v současné době ale neexistuje žádná teorie ani žebříček hodnot, na kterých by mohlo být stavěno nebo se bylo možné o ně opřít. Proto společnost často polemizuje nad skutečností, co je a není hodnotou. Jednou ze základních podmínek fungování území je udržování a rozvíjení hodnot, což zajistí jejich přesná identifikace. (Maier a kol., 2012) Stanovením neboli identifikací hodnot se zabývá tato práce, která ukazuje jeden z možných přístupů jakým způsobem hodnoty určit. Jde především o hodnoty, jež jsou součástí grafické části územně analytických podkladů, takzvaných výkresů hodnot. Postup stanovení hodnot v jednotlivých krajích (oblastech České republiky) je výrazně odlišný. Důvodem je zejména neexistence jednotné metodiky.

6

1 CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce je navrhnout postup stanovení jak přírodních, tak kulturních a civilizačních hodnot území. Vytvořený postup nad daty územně analytických podkladů Olomouckého kraje zrealizovat. Postup bude stanoven na základě detailní analýzy hodnot území v českých územně analytických podkladech, především krajů a obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje, jejímž výsledkem bude výběr hodnot vstupujících do výkresu hodnot. Analýza bude založena hlavně na zjištění hodnot vyskytujících se ve výkresech hodnot, a následně bude provedeno rozdělení hodnot do jednotlivých kategorií hodnot. Na základě této celkové analýzy bude uskutečněn konečný výběr hodnot. Součástí postupu bude rovněž vhodná harmonizace a vizualizace dat, kde bude řešena výsledná podoba výkresu a především úprava znakového klíče. Harmonizace dat bude provedena pomocí toolboxů pro harmonizaci dat, jež jsou založeny zejména na generalizaci dat. Výsledkem kromě navrženého postupu bude také mapa vyjadřující hodnoty řešeného území. Nakonec bude o bakalářské práci vytvořena webová stránka. Dále pak bude celá práce včetně textu, příloh, výstupů, zdrojových a vytvořených dat zaznamenána v digitální podobě na CD.

7

2 POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ 2.1 Použitá data a podklady Pro analýzu hodnot byly využity výkresy hodnot ÚAP všech krajů České republiky a ORP Olomouckého kraje, jež jsou volně dostupné na internetu, většinou ve formátech PDF nebo PNG. V praktické části byla použita data, která byla poskytnuta Krajským úřadem Olomouckého kraje. Jednalo se o vrstvy z jednotného datového modelu Olomouckého kraje, jejichž využitých vrstev je uveden v Tab. 6 kapitoly 5.2 a pro jejichž vizualizaci byl využit znakový klíč vytvořený na Katedře geoinformatiky pro územně analytické podklady ORP Olomouckého kraje (Burian a kol., 2010).

2.2 Použité programy Hlavním a nejdůležitějším používaným programem byl ArcGIS vyvíjený firmou Esri. Jde o kompletní, integrovaný a požadavkům uživatelů přizpůsobitelný systém, jenž je určen jednomu nebo více uživatelům. Používán byl ArcGIS Desktop verze 10.0 na úrovni funkčnosti ArcInfo. Využity byly aplikace AcrMap a ArcCatalog. (ArcGIS, 2004) Textová část práce a jednotlivé tabulkové a textové přílohy byly zpracovány pomocí sady Microsoft Office 2010, konkrétně Word a Excel.

2.3 Postup zpracování V první řadě byla nastudována doporučená literatura o daném tématu. Poté byla napsána rešerše týkající se hlavně územního plánování v České republice (viz kapitola 3.1) a také charakteristika hodnoty území (viz kapitola 3.2). Poté byl sestaven a uskutečněn postup stanovení hodnot. Tímto postupem se rozumí proces tvorby výkresu hodnot, jehož podstatou je určit typ (druh) hodnoty, která bude zobrazena ve výkrese hodnot. Nejde tedy o ohodnocování nebo hodnocení území. Skládá se ze tří částí: 1. Analýza hodnot v jednotlivých výkresech hodnot ÚAP 

Rozdělení hodnot do jednotlivých kategorií

2. Výběr hodnot 

Zjištění počtu výskytu a následný výběr hodnot vstupující do výkresu

8

3. Harmonizace získaných dat a jejich vizualizace 

Poskytovaná data jsou v různých měřítkách, proto byly využity toolboxy pro harmonizaci dat vytvořené v rámci diplomové práce Harmonizace dat pro vizualizaci územně analytických podkladů kraje v prostředí ArcGIS, jejichž autorem je Lukáš Pavelec (Pavelec, 2011).



Toolboxy bylo potřebné upravit pro vlastní vstupní vrstvy



Tvorba nebo úprava znakového klíče



V případě této práce se jednalo pouze o úpravu znakového klíče, protože byl využit již vytvořený znakový klíč pro ORP Olomouckého kraje, který je v současné době využíván



Sestavení legendy a kompozice mapového pole

Jednotlivé kroky jsou podrobněji popsány v kapitole 4 Návrh postupu stanovení hodnot a dále v kapitole 5 Realizace navrženého postupu.

V poslední řadě byly vytvořeny webové stránky. Text, vstupní a výstupní data, všechny vytvořené soubory a výsledný výkres hodnot území byly zaznamenány na CD.

9

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Funkce územního plánování stanovuje Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon), který vstoupil v platnost 1. 1. 2007. Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj tak, aby nebyla narušena vyváženost vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a zároveň uspokojit potřeby současné generace, aniž by byly negativně ovlivněny podmínky života budoucí generace. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví (Stavební zákon, 2006). Mezi další dokumenty, které se vztahují k územnímu plánování a doplňují stavební zákon, patří vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se o Vyhlášku č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a Vyhlášku č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Hodnotami území se zabývá především územní plánování, jehož nástroje stanovuje stavební zákon. Jednotlivé nástroje, které se nejvíce dotýkají hodnot území, jsou popsány v následujících podkapitolách.

3.1 Nástroje územního plánování Nástroje územního plánování se skládají ze šesti základních složek. Mezi ně patří územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, územní rozhodnutí, územní řízení, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území.

3.1.1 Územně plánovací podklady Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady a územní studie. Slouží také jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (Stavební zákon, 2006).

10

A. Územně analytické podklady (ÚAP) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, záměry na změny v území a rozbor udržitelného rozvoje území, který zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb tzv. SWOT analýza. Pořízení ÚAP zajišťuje příslušný úřad územního plánování daného správního obvodu v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Pro území kraje obstarává pořízení krajský úřad a to v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Příslušný pořizovatel pořizuje ÚAP na základě průzkumů území a na základě údajů o území. Údaj o území se skládá z textové části, která obsahuje popis údaje o území a grafické části, která obsahuje zobrazení údaje o území. Grafickou část ÚAP tedy tvoří výkres hodnot území, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích tzv. problémový výkres. Dále pak údaj o území zahrnuje informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. Pořizovateli údaj o území poskytuje orgán veřejné správy, jím pověřená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury, především v digitální formě. Mapovými podklady pro zpracování ÚAP jsou katastrální mapa, Základní mapa České republiky, Mapa České republiky a také se využívá technické mapy. Aktualizace ÚAP se provádí každé 2 roky na základě zjištění nových údajů o území a průzkumu území (Stavební zákon, 2006).

Obr. 1 Ukázka výkresů Olomouckého kraje: limity, problémy a záměry. (zdroj: http://www.kr-olomoucky.cz/uzemne-analyticke-podklady-kraje-cl-187.html)

11

Zpracovatelem zcela prvních územně analytických podkladů krajů až na výjimky byla soukromá firma, 1. aktualizaci ÚAP či 2. aktualizaci ve většině případů prováděly jednotlivé krajské úřady samy. U obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje je přístup poněkud odlišný, kdy zcela první ÚAP, ale také následné aktualizace ÚAP byly zpracovávány soukromou firmou. Jednotliví zpracovatelé ÚAP krajů jsou uvedeni v Tab. 1. Tab. 1 Zpracovatelé ÚAP krajů Zpracovatel

Kraj

první ÚAP

Praha

Útvar rozvoje hlavního města Prahy

Středočeský Jihočeský Karlovarský

Hydrosoft veleslavín s.r.o. Krajský úřad Jihočeského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje DHV CR, spol. s. r. o.; AURS, spol. s. r. o.; Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Atelier T-Plan, s.r.o. SAUL, s. r. o. KÚ Královehradeckého kraje, Ekotoxa s. r. o. Atelier T-Plan, s.r.o. Atelier T-Plan, s.r.o. Atelier T-Plan, s.r.o. Krajský úřad Zlínského kraje, IRI Atelier T-Plan, s.r.o. Institut regionálních informací, s. r. o.

Plzeňský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Moravskoslezský Olomoucký

1.(2.)aktualizace ÚAP Útvar rozvoje hlavního města Prahy Hydrosoft veleslavín s.r.o. KÚ Jihočeského kraje KÚ Karlovarského kraje KÚ Plzeňského kraje Atelier T-Plan, s.r.o. KÚ Libereckého kraje KÚ Královehradeckého kraje KÚ Pardubického kraje KÚ kraje Vysočina Arch.Design, s.r.o. KÚ Zlínského kraje Atelier T-Plan, s.r.o. KÚ Olomouckého kraje

Ve stavebním zákoně, ani v jiném právním předpise, není dáno jak postupovat při tvorbě územně analytických podkladů, konkrétně při tvorbě výkresu hodnot území. Vymezeny jsou pouze jevy, které by se měly v jednotlivých ÚAP objevit. Záleží tedy na vlastním uvážení zpracovatele, jaké hodnoty budou součástí výkresu hodnot. A díky této skutečnosti lze najít v obsahu výkresů značné rozdíly. Nejednotnost nespočívá pouze v zobrazovaných jevech, ale například také ve velikosti měřítka, znakovém klíči, mapovém podkladu a podobně.

12

Obr. 2 Ukázky z výkresů hodnot Libereckého (vlevo) a Královéhradeckého (vpravo) kraje. (zdroj: http://oupsr.kraj-lbc.cz/getFile/case:show/id:125700; http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/UAP_KHK_vykres_hodnot.pdf)

B. Územní studie Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo také rozvoj některých funkčních systémů území. Územní studii mohou pořizovat všechny orgány územního plánování a to v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Nejedná se však o závazný podklad pro rozhodování v území jako v případě regulačního plánu, ale pouze o neopomenutelný podklad. Jestliže je tedy územní studie vyhotovena, je třeba odchylné řešení zdůvodnit tak, že bylo nalezeno vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení (UUR, 2010).

Obr. 3 Ukázka zobrazení hodnot v územní studii. (zdroj: http://up.kraj-jihocesky.cz/files/Plochy_koridory_A.pdf)

13

3.1.2 Územně plánovací dokumentace (ÚPD) Územně plánovací dokumentaci tvoří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. A. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Zásady územního rozvoje jsou nástrojem územního plánování krajů. Stanovují základní zásady pro rozvoj kraje a také základní podmínky pro rozvoj jednotlivých obcí. Součástí ZÚR je také vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. ZÚR jsou zpracovávány krajským úřadem s dvouletou aktualizací a schvalovány zastupitelstvem kraje. Jde o závazný dokument pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území (Stavební zákon, 2006). B. Územní plán Územní plán je koncepční dokument obce, který zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a to v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje. Je tvořen na základě územně analytických podkladů. Zpravidla stanovuje základní koncepci rozvoje území, jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Dále potom vymezuje zastavěné území, plochy a koridory ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy pro veřejně prospěšné stavby. (Stavební zákon, 2006). O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce a to na základě návrhu občana obce, návrhu orgánu veřejné správy, z vlastní iniciativy obce nebo na základě návrhu fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Schválený území plán vydává zastupitelstvo obce ve formě opatření obecné povahy. Jednou za čtyři roky pořizovatel předkládá obci zprávu o uplatňování územního plánu za uplynulé období. Územní plán se zpracovává s výhledem na 10 – 15 let (Stavební zákon, 2006; Halasová, H., Šilarová, V., 2007). C. Regulační plán Regulační plán je závazný pro rozhodování v území a nahrazuje územní rozhodnutí. Určuje podrobné podmínky pro ochranu hodnot území, pro vytváření příznivého životního prostředí, vymezení a využití pozemků, umístění a prostorové uspořádání staveb a staveb veřejné infrastruktury (Stavební zákon, 2006).

14

3.2 Hodnota území Pojem hodnota území není v rámci územního plánování nijak přesně definován, stavební zákon pouze stanovuje: „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a archeologického dědictví.“ Podle Bečky a kol. (2010, s. 53) „hodnota v územním plánování je taková hodnota, která má územní průmět a o níž existuje společenský konsenzus, který umožní její kodifikaci právním nebo jiným dokumentem.“ Stanovení hodnot v území závisí tedy na zpracovateli územních analytických podkladů a územních plánů, který na základě poskytnutých údajů o území a dle svého uvážení stanoví danou hodnotu území. Jevy, které by měly být sledovány, celkem tedy 119 jevů pro obce s rozšířenou působností, jsou uvedeny v metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí, který je součástí Přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb., a pro kraje je to 37 jevů, které jsou uvedeny v části B Přílohy č. 1 téže vyhlášky a nesou název Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje. Při stanovení způsobu využití území by měla být upřednostňována komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které by měly za následek zhoršení stavu i hodnoty území (Politika územního rozvoje České republiky, 2008). Hodnoty území se mohou týkat nejen hmotného prostředí, což znamená, že mají přímý územní průmět s konkrétním plochou nebo objektem, ale i jevů a procesů ovlivňující fyzickou strukturu území z hlediska ekonomického, environmentálního či sociálního nebo mohou mít také estetický či kulturní rozměr. Ovšem nejdůležitějším faktorem hodnot území není jejich plošný rozsah, ale především jejich význam v kontextu území a společenství jeho obyvatel (Maier a kol., 2012).

3.2.1

Rozdělení hodnot území

Maier a kol. (2012) navrhují dělit jednotlivé hodnoty území do pěti tematických oblastí: Přírodní hodnoty Tato kategorie zahrnuje jevy, které jsou součástí přírodního prostředí. Nejedná se o hodnoty, jež by byly v širším měřítku určitým způsobem unikátní, ale jsou pro dané místo důležité, a tudíž nejsou chráněny obecnou ani zvláštní ochranou přírody.

15

Jde především o jevy související s charakterem krajinného rázu, prostředí s vyšší biodiverzitou a důležité pro místní mikroklima a vodní režim a podobně.

Obr. 4 Ukázka přírodních hodnot na výřezu z výkresu hodnot Moravskoslezského kraje. (zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_vykres_prirodnich_hodnot_i.pdf)

Kulturně-historické hodnoty Tyto hodnoty jsou významné zvláště pro místní obyvatele a pro turistickou aktivitu území. Pojí se zejména s historií území a jeho identitou, vychází také z myšlenek a tradic obsažených v hmotných prvcích nebo jimi reprezentovaných. Do kulturních hodnot lze zařadit i některé z hodnot prostorových a kompozičních nebo také nehmotných. Prostorové a kompoziční hodnoty Skupina prostorových a kompozičních hodnot ovlivňuje, jakým způsobem dané území vnímáme, jak se v něm cítíme a jak jej využíváme. Účelem těchto hodnot je zachycení kvalitativních charakteristik území, jimiž jsou vizuální přehlednost a výraznost území, logika a harmonie uspořádání území a také přívětivost a stabilita území. Hodnoty osídlení a infrastruktury (civilizační) Jedná se o hodnoty představující hmotnou základnu lidské existence a mají tedy zvláště užitný charakter. Jde především o nejrůznější zařízení, jejichž existence a funkce přináší veřejný prospěch. Posilují sociální soudržnost v území a jsou důležitá pro ekonomický rozvoj území. Podstatným kritériem u civilizačních hodnot je také dostupnost.

16

Nehmotné hodnoty Existuje celá řada hodnot, které nemají přímý územní průmět a jejichž ochrana a rozvoj nástroji územního plánování není možná. Jde o hodnoty, které mohou určitým způsobem ovlivňovat skutečnosti, které územní průmět mají, tudíž je třeba tyto hodnoty žádoucími prostředky územního plánování chránit a rozvíjet. Patří zde především stabilita území a to po stránce sociální, ekonomické a environmentální.

Tab. 2 Příklady hodnot v jednotlivých tematických kategoriích Hodnoty Přírodní Kulturně-historické Prostorové a kompoziční Osídlení a infrastruktury Nehmotné

3.2.2

Příklady hodnot studánka prvek ovlivňující mikroklima historické jádro původního díla region lidové architektury přírodní pohledový horizont kompoziční osa zařízení pro sport silnice I. či II. třídy dostupnost sociálního bydlení území s nízkou roční spotřebou vody

Ochrana hodnot území

S hodnotami lze pozitivně nakládat trojím způsobem, a to chránit je, rozvíjet je anebo také vytvářet nové. Ovšem nástroje pro jejich ochranu, rozvoj a tvorbu jsou, díky pestrosti hodnot území, značně různorodé. Obecně je lze rozdělit na skupinu hodnot požívající právní ochrany, pro které existuje dostatečná opora v zákoně, vyhlášce nebo jiném právním předpisu. Jedná se o hodnoty, jejichž význam pro život a blahobyt společenství obyvatel je vnímám jako nesporný nebo o jejichž významnosti pro společenství existuje jistý konsenzus. Dále jsou pak děleny na bezvýhradnou ochranu, „podmíněnou“ ochranu s možností udělení úlev a výjimek podle uvážení zákonem stanoveného orgánu veřejné správy a „relativní“ ochranu. Další skupinou jsou hodnoty mimo právní ochranu, především jde o hodnoty specifické pro dané území. Ochrana hodnot spočívá na iniciativě a snaze jednotlivců či skupin a je tedy závislá na jejich aktivitě. Hodnoty území jsou chráněny také pomocí limitů využití území. Do této skupiny patří hodnoty, jejichž ochrana je svěřena dotčeným orgánům obce, kraje jako například odbor životního prostředí či orgán památkové péče a podobně. Jednotlivé 17

limity jsou brány ze dvou úhlů pohledů. Buď jako limity využití území, jež chrání hodnotu pouze po dobu její existence nebo jako limity, které chrání existenci hodnoty (Maier a kol., 2012).

3.2.3

Hodnoty území ve výkresech

Bylo zjištěno, že některé hodnoty vyskytující se ve více krajích jsou označovány různými názvy, ale v jádru se jedná o zcela totožnou hodnotu. Například území s archeologickými nálezy je v Pardubickém kraji označováno jako archeologická lokalita a v hlavním městě Praha jako archeologické stopy. Největší rozdíly, co do počtu zobrazovaných hodnot, se vyskytují v kategorii civilizačních hodnot, především v dopravní infrastruktuře. Tato různorodost je dána díky slučování některých hodnot. Například v Pardubickém a Ústeckém kraji je železnice dělena na železniční trať celostátní, regionální a vysokorychlostní koridor, kdežto v Královéhradeckém kraji je hodnotou železnice všeho druhu, tudíž k žádnému dělení nedochází. Příklady dělení dalších hodnot ukazuje Tab. 3

Tab. 3 Dělení hodnot

silnice

železnice

letiště

maloplošná zvláště chráněná území

dálnice silnice rychlostní silnice I. třídy silnice II. Třídy silnice III. třídy železniční trať - mezinárodní koridor železniční trať celostátní železniční trať regionální železniční trať úzkorozchodná vnitrostátní veřejné mezinárodní vnitrostátní neveřejné mezinárodní sportovní vojenské přírodní rezervace národní přírodní rezervace přírodní památka národní přírodní památka

V případě některých dochází k jejich zobrazení ve dvojí podobě. Příkladem je městská památková rezervace v Jihomoravském kraji. Pokud plocha hodnoty území

18

nepřesahuje 25 ha, je zobrazena ve výkresu hodnot jako bod, jestliže je plocha hodnoty větší jak 25 ha, zobrazuje se jako polygon. Další příklady hodnot jsou uvedeny v Tab. 4.

Tab. 4 Příklady hodnot zobrazující se ve výkresech bodem i polygonem Kategorie hodnot příklady hodnot NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast národní přírodní rezervace Přírodní přírodní rezervace národní přírodní památka přírodní památka městská památková zóna městská památková rezervace Kulturní vesnická památková zóna vesnická památková rezervace

Obr. 5 Ukázka zobrazení hodnoty dvojí podoby v legendě a výkresu. (zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/uap_jmk_2011/grafy.html)

3.3 Hodnocení výkresů hodnot Hodnocení výkresů hodnot krajů ČR a ORP Olomouckého kraje je založeno především na srovnání velikosti měřítek, struktury legendy, mapovém podkladu, a také na počtu zobrazovaných hodnot i jejich způsobu zobrazení.

3.3.1

Kraje České republiky

Rozmezí zobrazovaných hodnot území v jednotlivých výkresech se pohybuje mezi 22 až 87, přičemž nejnižší počet náleží Královehradeckému kraji a naopak nejvyšší Moravskoslezskému kraji. Průměrný počet hodnot je 45. Důvodem tak obrovského rozdílu znázorňovaných hodnot je především neexistence jednotné metodiky tvorby ÚAP pro celou Českou republiku. Odlišnosti se netýkají pouze v počtech hodnot, ale i v počtech výkresů. Ojedinělým případem je opět Moravskoslezský kraj, který znázorňuje hodnoty hned ve třech výkresech Výkres civilizačních hodnot, Výkres

19

přírodních hodnot I. a Výkres přírodních hodnot II., zatímco všechny ostatní krajské ÚAP obsahují pouze jeden výkres hodnot. Často se lze setkat také se zobrazením hodnoty, jak již bylo řečeno, v podobě polygonu a současně i bodu. Toto zobrazení se týká především hodnot přírodních a kulturně-historických. Takto nejčastěji zobrazenými hodnotami v rámci území kraje jsou městská památková rezervace a zóna, vesnická památková rezervace a zóna, národní přírodní památka a rezervace, přírodní památka a rezervace, NATURA 2000 – evropsky významná lokalita, národní kulturní památka. S tímto jevem se nesetkáme pouze u Královehradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Opět specifickým krajem je Moravskoslezský, jehož počet 43 v kategorii civilizačních hodnot velmi výrazně převyšuje ostatní kategorie a i díky tomu je krajem s největším počtem hodnot. Naopak v případě Královehradeckého a Jihomoravského kraje kategorie prostorových a kompozičních hodnot neobsahuje žádnou hodnotu a také proto jsou kraji s nejmenším počtem zobrazovaných hodnot. Měřítko Tato kategorie se v případě krajů nevyznačuje výraznými rozdíly. Kromě výkresu hlavního města Prahy, který je v měřítku 1 : 10 000 a výkresu Karlovarského kraje, který je v měřítku 1 : 50 000, jsou výkresy hodnot zpracovány v měřítku 1 : 100 000 i vzhledem k tomu, že rozloha jednotlivých krajů značně rozdílná. Díky tomuto faktu jsou výkresy Jihočeského, Jihomoravského, Středočeského kraje a hlavního města Prahy rozděleny na více mapových listů.

Tab. 5 Měřítka jednotlivých krajů kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský hlavní město Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

měřítko 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 50 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 10 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000 1 : 100 000

20

Mapový podklad

Téměř z poloviny nemají krajské výkresy hodnot žádný mapový podklad. Pouze ve čtyřech krajích (Ústecký, Zlínský, Pardubický a Vysočina) je jako podklad použita Základní mapa ČR. V případě Jihomoravského kraje jde o rastrový podklad Státní mapy ČR. Dále pak hlavní město Praha využívá digitální katastrální mapy Prahy a vybrané vrstvy technické mapy a to na území Prahy. Mimo území hlavního města je použita rastrová Státní mapa ČR. Legenda Z hlediska kartografických zásad vykazují legendy téměř všech krajů jejich porušení. I přesto, že jsou legendy jednotlivých krajských výkresů zcela vždy rozděleny do určitých tematických celků, pouze ve výkresech Zlínského a Královehradeckého kraje není legenda nijak tematicky členěna ani řazena podle určitého kritéria, je porušena zásada uspořádání. To znamená, že legenda neodpovídá struktuře bod, linie, plocha nebo opačně. Ve výkresech Ústeckého kraje a kraje Vysočina uvedena také hypsometrická stupnice, naopak v Královehradeckém kraji tato stupnice uvedená není, i přesto, že v mapovém poli je výšková členitost barevně vyznačená.

Obr. 6 Ukázka tematicky členěné (vlevo) a nečleněné (vpravo) legendy. (zdroj: http://www.uppraha.cz/uploads/assets/uap/obrazky/legenda.png; http://www.krkralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/UAP_KHK_vykres_hodnot.pdf)

21

3.3.2

ORP Olomouckého kraje

V rámci ORP Olomouckého kraje přináleží nejmenší počet hodnot ORP Uničov, jenž činí 16 a nejvyšší počet, který je roven 72 přísluší ORP Jeseník. Průměrný počet hodnot je 47, což v porovnání s kraji se počet liší pouze o dvě hodnoty. V případě obcí s rozšířenou působností se zobrazení dvojí podoby hodnoty tzn. bodem i polygonem lze setkat velmi málo a to pouze u hodnot, kterými nejčastěji jsou nemovitá kulturní památka, krajinářský kompoziční prvek a urbanisticky významný kompoziční prvek. ORP Mohelnice, Šumperk, Uničov a Zábřeh tento způsob vůbec neužívají. Kategorie přírodních hodnot u jednotlivých ORP svým počtem vždy převyšuje ostatní kategorie. V obcích s rozšířenou působností Jeseník, Litovel, Lipník nad Bečvou a Zábřeh je významně vyšší počet hodnot i v kategorii civilizačních hodnot, jenž se pohybuje v rozmezí od 17 do 21 hodnot, naopak v ORP Olomouc a Uničov tato kategorie obsahuje jen 2 hodnoty. Kategorie kulturně-historických, prostorových a kompozičních hodnot se nevyznačují výraznými zvláštnostmi. Měřítko U obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje je z celkových 13 výkresů osm v měřítku 1 : 20 000, čtyři v měřítku 1 : 10 000 a jeden v měřítku 1 : 25 000. Právě díky tak podrobným měřítkům se většina výkresů jednotlivých obcí skládá ze dvou a více mapových listů. V případě ORP Šumperk se jedná až o devět mapových listů.

Tab. 6 Měřítka jednotlivých ORP Olomouckého kraje ORP Hranice Jeseník Konice Lipník Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

měřítko 1 : 20 000 1 : 20 000 1 : 25 000 1 : 20 000 1 : 20 000 1 : 10 000 1 : 10 000 1 : 20 000 1 : 20 000 1 : 10 000 1 : 20 000 1 : 10 000 1 : 20 000

22

Mapový podklad Oproti krajským výkresům, kdy oblast mapových podkladů je velice různorodá, tak v případě obcí s rozšířenou působností je tato oblast zcela jednotná. Mapovým podkladem je vždy katastrální mapa respektive, účelová katastrální mapa, jelikož v současné době stále není celá Česká republika pokryta digitální katastrální mapou. Legenda Legendy obcí s rozšířenou působností jsou vždy rozděleny do tematických skupin. Výjimkou je pouze ORP Olomouc, kde legenda sice vykazuje určité ucelené bloky hodnot, které ale nenesou žádný název. Co se týče dodržení kartografických zásad legendy i zde dochází k jejich porušení a to stejným způsobem jak u krajských výkresů tedy v uspořádání legendy.

Obr. 7 Ukázka výkresu hodnot, jejímž s mapovým podkladem je katastrální mapa. (zdroj: http://www.mestolipnik.cz/customers/lipnik/ftp/File/odbor_regionalniho_rozvoje/UAP/vykres_limitu_1.pdf)

23

4 NÁVRH POSTUPU STANOVENÍ HODNOT Uvedené schéma zachycuje navržený postup stanovení hodnot v územně analytických podkladech krajů. Podstatou tohoto postupu je tedy stanovení pouze těch hodnot, které by měly být zobrazeny ve výkrese hodnot grafické části ÚAP. Nejedná se tedy o definici významu daných hodnot, ale pouze o jejich patřičné zařazení do výkresu. S tím v neposlední řadě souvisí práce s daty, tedy proces harmonizace neboli úpravy dat v návaznosti na jejich vhodnou vizualizaci.

Obr. 8 Schéma navrženého postupu.

Prvním krokem postupu je analýza hodnot výkresů hodnot ÚAP. Hodnocenými výkresy pro stanovení hodnot pro území kraje by měly být všechny výkresy hodnot ÚAP krajů ČR, aby výsledný výkres hodnot vykazoval v rámci celé České republiky určitou podobnost a spojitost s ostatními výkresy. Současně by měly být hodnoceny všechny výkresy hodnot ORP zpracovávaného kraje, a to za účelem vyjádření jeho typických rysů. Základním dokumentem by měl být tabulkový soubor obsahující zjištěné hodnoty rozdělené do příslušných skupin. Každé skupině by měl přínáležet jeden list souboru, 24

jehož obsahem je výčet příslušných hodnot s uvedeným číslem jevu vyhlášky č. 500/2006 Sb. přílohy č. 1 části A nebo části B a názvy jednotlivých analyzovaných území. Dalším velice podstatným a důležitým bodem je výběr hodnot, jehož realizování je závislé na předchozím kroku. Na základě analýzy by měly být zjištěny údaje jako například druhy a počty hodnot, jež jsou významným podkladem pro následnou volbu. Výběr hodnot by měl být prováděn především po konzultaci minimálně s jedním, v lepším případě i více odborníky na dané téma. Poté by měly být vybrány jednotlivé vrstvy vstupující do výkresu nad datovým modelem příslušného kraje. Poslední částí postupu je harmonizace a vizualizace dat, kdy se tyto dva kroky navzájem prolínají. Vizualizací dat se především rozumí, jakou podobu bude mít výsledný výkres, tedy velikost měřítka, druh mapového odkladu, znakový klíč nebo struktura legendy. Nejprve by měla být stanovena velikost měřítka, po které by měla následovat harmonizace dat. A to vzhledem ke skutečnosti, že data jsou poskytována od mnoha různých poskytovatelů většina problémů podle Lubojackého a kol. (2008) vzniká z důvodů: o Zpracování dat nad mapovým podkladem velkých měřítek o Data jsou poskytnuta jako rastr o Poskytnutá data jsou vytvářena v CAD systémech o Poskytnutá data nejsou v SJTSK Úprava neboli harmonizace dat tak tkví například v generalizaci dat nebo v opravě topologických chyb, do jehož části zasahuje i práce s již zmíněným znakovým klíčem. Proto vizualizace a harmonizace dat, kterými se také ve své diplomové práci zabýval Lukáš Pavelec (2011), jsou považovány jako jedna část postupu.

25

5 REALIZACE NAVRŽENÉHO POSTUPU Na základě výše uvedených skutečností byl postup realizován pro území Olomouckého kraje, které se skládá z 13-ti obcí s rozšířenou působností a jehož součástí je také vojenský prostor Libavá.

5.1 Analýza hodnot Nejprve bylo potřeba na podkladě výkresů hodnot rozčlenit hodnoty do jednotlivých kategorií, jež jsou zmíněny v kapitole 3.2.1. Tento krok byl proveden pomocí metodického návodu přílohy č. 1 části A k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Vznikly dva soubory rozdeleni_hodnot_kraje.xls, kde je výpis všech hodnot všech krajů České republiky a rozdeleni_hodnot_ORP.xls, jehož obsahem je výpis všech obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje. Oba soubory mají stejnou strukturu, kdy vždy jeden list přináleží jedné kategorii hodnot. Znamená to tedy, že soubor obsahuje celkem šest listů, přičemž poslední list zahrnuje prvky topografického podkladu a hranic, jež jsou také součástí výkresu. Názvy jednotlivých listů jsou: 

Přírodní



Kulturně-historické



Prostorové a kompoziční



Osídlení a infrastruktury



Nehmotné



Topografický podklad a hranice

Obr. 9 Ukázka pojmenování listů v souboru.

Dále pak je každý list koncipován tak, že název hodnoty je uveden v poli „hodnota“, ke které je v poli „jev“ zaznamenáno číslo jevu vyhlášky 500/2006 Sb., pokud daná hodnota přináleží určitému jevu. Při rozdělování jednotlivých hodnot byl řešen problém, kdy se ve výkresech objevovaly zcela totožné hodnoty, ale pod různými názvy. Proto byl

26

použit nejčastěji užívaný název, například hodnota území s archeologickými nálezy byla označena jako archeologické stopy nebo archeologická lokalita. Následně byly hodnoty vyskytující se ve výkresech každého analyzovaného území zaznamenány do souboru v podobě značky „x“, kdy u některých je v závorce uvedena poznámka, což je doplňující informace o dané hodnotě. V ojedinělých přídech jsou značky barevně podsvíceny. Stejné barevné podsvícení znázorňuje to, že dané hodnoty jsou ve výkrese zobrazeny dohromady jako jedna hodnota.

Obr. 10 Ukázka poznámek a barevného podsvícení v souboru.

5.2 Výběr hodnot Na základě předchozích již zmíněných souborů byl zjištěn celkový výskyt hodnot, jež byl zaznamenán do pole „celkem“ a to nejen pro každou hodnotu, ale i pro každé jednotlivé hodnocené území. Vypočtené průměry hodnot vyskytující se v jednotlivých kategoriích, na kterých je dále stavěno, jsou uvedeny v Tab. 7. Tab. 7 Průměrný výskyt hodnot v kategoriích kategorie hodnot přírodní kulturně-historická prostorová a kompoziční osídlení a infrastruktury

kraje 17 8 3 15

ORP 23 8 6 10

Po konzultaci s Mgr. Libuší Dobrou byly vybrány hodnoty vstupující do výkresu hodnot. Ve většině případech byl kladen důraz na hodnoty s nejvyšším počtem výskytu, a také na to, aby se počet hodnot jednotlivých kategorií přibližoval průměru. Nejprve tedy byly vybrány hodnoty, jež se objevují v krajských výkresech hodnot. Aby hodnoty co nejlépe vystihovaly území Olomouckého kraje, byly také vybrány hodnoty, které jsou zobrazovány ve výkresech hodnot ORP. Zvoleno tedy bylo pro kategorii hodnot: o Přírodních 17 hodnot o Kulturně-historických 9 hodnot 27

o Prostorových a kompozičních 2 hodnoty o Osídlení a infrastruktury 5 hodnot Pro kategorii nehmotných hodnot nebyla zvolena žádná hodnota. Vybrány byly také prvky topografického podkladu a hranic, jimiž jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy, silnice II. třídy, železniční trať celostátní, železniční trať regionální, vodní tok, vojenský újezd a les hospodářský, hranice kraje, ORP a obce. Při srovnání počtu vybraných hodnot s Tab. 6 je zřejmé, že v kategorii osídlení a infrastruktury se počet hodnot od průměru výrazně odchyluje. Důvodem je především to, že mnoho z prvků topografického podkladu je často pokládáno za hodnotu patřící do kategorie osídlení a infrastruktury. Následoval výběr zvolených hodnot a prvků z datového skladu KúOk, jejichž výčet je uveden v Tab. 8.

28

Tab. 8 Vybrané hodnoty a prvky

Přírodní

HODNOTY NATURA 2000 - EVL NATURA 2000 - ptačí oblast přírodní rezervace národní přírodní rezervace přírodní památka národní přírodní památka příroní park CHKO

nadregionální biokoridor nadregionální biocentrum památka UNESCO národní kulturní památka nemovitá kulturní památka kulturně historická dominanta městská památková rezervace městská památková zóna

vrstva JDM NAT2000_evl_p NAT2000_pto_p ZCHU_pr_p ZCHU_npr_p ZCHU_pp_p ZCHU_npp_p OUOP_p_park_p ZCHU_chko_p ZCHU_pamatny_strom_p ZCHU_pamatny_strom_b OVZ_chr_obl_ak_vod_p OVZ_chr_obl_ak_vod_p OUOP_vkp_reg_p OUOP_vkp_reg_b ZPF_les_l.shp ZPF_les_l.shp ONS_chlu_p ONS_prognozni_zdroj_ns_p ONS_prognozni_zdroj_ns_b USES_uses_l USES_uses_p NKP_pamatka_b NKP_pamatka_b NKP_pamatka_p NKP_pamatka_b NKP_pamatka_p UK_kulture_hist_dom_b PZ_pam_zona_rez_p PZ_pam_zona_rez_p

vesnická památková rezervace vesnická památková zóna krajinná památková zóna

PZ_pam_zona_rez_p PZ_pam_zona_rez_p PZ_pam_zona_rez_p

urbanisticky významný kompoziční prvek

UK_komp_prvek_p UK_komp_prvek_b

linie horizontu

UK_linie_horizontu_l

lázeňské místo - vnitřní lázeňské místo - vnější

OVZ_laz_mis_vnitr_p OVZ_laz_mis_vnej_p

1. třída ochrany půd ZPF 2. třída ochrany půd ZPF

KPF_BPEJ_p KPF_BPEJ_p

cyklostezka dálnice rychlostní silnice silnice I. třídy silnice II. třídy železniční trať celostátní železniční trať regionální zastavěné území vojenský újezd vodní tok les hospodářský hranice kraje hranice ORP hranice obce

PCP_cykl_stezka_l SD_dalnice_l SD_silnice_l SD_silnice_l SD_silnice_l DD_zel_trat_l DD_zel_trat_l HVU_zastav_uz_p ZSOP_voj_ujezd_p OVT_vodni_tok_l ZPF_les_l.shp HVU_hranice_p HVU_hranice_p HVU_hranice_p

památný stom CHOPAV Ramzovské nasunutí významný krajinný prvek registrovaný les zvláštního určení les ochranný chráněné ložiskové území

Hranice

Topografický podklad

Osídlení a Prostorové a infrastruktury kompoziční

Kulturně-historické

prognózní zdroj nerostných surovin

29

5.3 Harmonizace a vizualizace dat Nejprve bylo provedeno hodnocení měřítek, legend a mapových podkladů výkresů hodnot ÚAP krajů a ORP Olomouckého kraje, na jejichž základě byla stanovena výsledná podoba výkresu. Měřítko bylo stanoveno na 1 : 100 000, aby jednotlivé výkresy v rámci České republiky co nejvíce na sebe navazovaly. Ovšem data, jež jsou součástí datového skladu, jsou poskytována v různých měřítkách. Největším zjištěným měřítkem bylo 1 : 5 000 a nejmenším 1 : 50 000 a v mnoha případech měřítko nebylo ani uvedeno. Z toho důvodu byla nutná úprava dat, která spočívala v generalizaci. Způsoby generalizace: o Symbolizace - plochy, jejichž výměra byla menší než zadaná minimální hodnota, byly převedeny na body - překrývající se body stejného významu sloučeny v jeden větší bod o Vyhlazení linie/zjednodušení hranice spočívalo ve vyhlazení ostrých linií/hranic

5.3.1

Proces harmonizace

Úprava neboli harmonizace dat probíhala pomocí toolboxů pro harmonizaci dat skládající se z několika modelů, jež byly vytvořeny v rámci diplomové práce Harmonizace dat pro vizualizaci územně analytických podkladů kraje v prostředí ArcGIS (Pavelec, 2011). Jednotlivé modely v toolboxech nejsou automatické, tudíž bylo ve většině případech nutné jednotlivé modely upravit. Úprava byla prováděna v editačním okně modelu za pomoci textové části diplomové práce, kdy byly vždy změněny vstupní vrstvy. Ostatní korekce modelu jsou popsány níže. Použity byly toolboxy vykonávající:  Převod polygonu na bod  Sloučení stejných bodů do jednoho většího bodu  Odsunutí překrývajících se bodů  Vyhlazení linie  Zjednodušení hranic polygonů

Data poskytnutá krajským úřadem byla ve formátu Shapefile. Aby harmonizaci dat bylo možné provést, bylo nutné data převést do geodatabáze. Nejprve tedy byla 30

v ArcCatalog vytvořena databáze s názvem datatabaze.gdb, která se skládá z 19-ti datasetů. Z toho 17 datasetů bylo pomocí funkce Import naplněno jednotlivými vrstvami, které představují všechny vybrané prvky vstupující do výkresu, a jejich názvy zvoleny tak, aby byly velice blízce spjaty s názvy složek v datovém skladu kraje. Dále pak v datasetu data byla vytvořena prázdná polygonová třída prvků a dataset linie zůstal nenaplněn.

Obr. 11 Ukázka databáze

Před samotným použitím toolbox bylo celkem osm vrstev pomocí nástroje Clip ořezáno, protože přesahovaly území Olomouckého kraje. Jednalo se o vrstvy územního systému ekologické stability, chráněného ložiskového území, železniční tratě, dálnice, silnice a vojenského újezdu. Poté bylo přistoupeno k samotné harmonizaci dat za využití těchto toolboxů: Převod polygonu na bod Tento toolbox převede polygony menší jak 10 ha na bod. Celkem obsahuje dva modely. Do modelu, který převede polygon na bod do již existující bodové vrstvy a jehož úprava spočívala v zadání výstupní bodové vrstvy, vstupovalo celkem pět polygonových 31

vrstev, kterými jsou významný krajinný prvek registrovaný, památný strom, urbanisticky významný kompoziční prvek a vrstva památek. Druhý model se od přecházejícího liší pouze tím, že vytváří novou bodovou vrstvu, kde jsou uloženy body převedené z polygonů. Tento model byl použit pro vrstvy NATURA 2000 - evropsky významná lokalita, přírodní rezervace, přírodní památka, národní přírodní památka, prognózní zdroj nerostných surovin, chráněné ložiskové území a památková zóna/rezervace, přičemž ve funkci Create Feature Class byl zadán název nové bodové vrstvy a dataset, kde bude výsledná vrstva uložena.

Obr. 12 Ukázka funkce toolboxu převodu polygonu na bod.

Sloučení bodu Toolbox pro sloučení bodů zahrnuje pouze jeden model, který sloučí body stejného druhu do jednoho většího bodu. Principem modelu je změna osmičlenného čísla v poli ENTITA_ID atributové tabulky dané vrstvy. Jestliže jsou body sloučeny do jednoho, pak číslo výsledného bodu má zakončení 4. Pomocí tohoto modelu byla upravena vrstva památek, kulturně historických dominant, urbanisticky významných kompozičních prvků, památných

stromů,

významných

krajinných

prvků

registrovaných,

chráněných

ložiskových území. NATURA 2000 – evropsky významných lokalit, přírodních památek a přírodních rezervací.

32

Obr. 13 Ukázka toolboxu na sloučení bodu.

Odsunutí bodů Toolbox pro odsunutí překrývajících se prvků různého druhu byl komplikovanějším co se jeho aplikace týče. Skládá se ze tří modelů. Nejprve musela být v datasetu data vytvořena bodová třída prvků reprezentace_body, která obsahuje v atributové tabulce pole ENTITA_ID, jejímž datovým typem je text. Vrstva byla vložena do ArcMap a za pomoci editace bylo ve vrstvě vytvořeno 24 bodů a poté vyplněno pole ENTITA_ID. Následně byl jednotlivým bodům přiřazen příslušný symbol a poté byla vrstva uložena jako LYR. Vznikl ovšem problém, že některým bodům z využívaného znakového klíče nebylo možné přiřadit žádný symbol, proto musely být vytvořeny nové symboly, jejichž tvorba je podrobněji pospána v kapitole 5.3.2.

Obr. 14 Ukázka přiřazených symbolů a vyplněné tabulky vrstvy reprezetance_body.

Po tomto kroku byly využity jednotlivé modely, kterými byly upraveny všechny vrstvy zmíněné u přecházejícího modelu, vrstva prognózních zdrojů nerostných surovin a národních přírodních památek. Prvním modelem byla vytvořena bodová vrstva

33

s kartografickou reprezentací obsahující všechny body vstupující do výkresu. Ve funkcích Select Layer By Attributes (pole Expression) a Calculate Representation Rule (pole Representation Rule) byly zadány podle atributu ENTITA_ID jednotlivých vrstev. Druhý model sloužil k odsunutí prvků a posledním třetím modelem na základě atributu ENTITA_ID byly body z LYR vrstvy převedeny zpět do původní vrstvy databáze. Vyhlazení linie Funkce tohoto toolboxu spočívá ve vyhlazení linií, které tvoří shluky nebo na sebe špatně navazují. Součástí toolboxu jsou tři modely. Dva modely jsou aplikovatelné pro jakoukoli liniovou vrstvu a jeden je vytvořen výhradně pro vrstvu vodních toků, kterou nebylo nutné upravovat. Prvním modelem, kde vstupují vrstvy ÚSES, silnic, dálnic, železničních tratí a linií horizontů, byla vytvořena obalová zóna liniové vrstvy. Výsledkem tohoto modelu je rastrová vrstva a současně je vytvořená prázdná liniová vrstva. V dalším kroku bylo zapotřebí vložit rastry a prázdné liniové vrstvy do ArcMap a následně za pomoci extenze ArcScan byla provedena vektorizace. Druhým a posledním modelem byly při vektorizaci naplněné liniové vrstvy převedeny do původních vrstev geodatabáze.

Obr. 15 Ukázka funkce toolboxu na vyhlazení linie.

Zjednodušení hranic polygonů Principem toolboxu je zjednodušení neboli uhlazení hranic polygonů, kdy jsou odstraněny ostré hrany hranic. Použity byly modely pro hranice obcí, kulturních památek a zastavěného území. Kromě vložení správné cesty vstupních vrstev, nebyly v tomto případě provedeny žádné úpravy modelů, protože jednotlivé modely jsou vytvořeny vždy pro danou vrstvu.

34

Obr. 16 Ukázka zjednodušené hranice zastavěného území.

5.3.2

Tvorba výkresu hodnot

Na základě předešlého hodnocení nebyl zvolen žádný mapový podklad. Legenda byla na základě vybraných prvků logicky rozdělena do následujících kategorií a podkategorií: 

Přírodní hodnoty



Vodní hospodářství



Geologie



Půdní fond



Kulturně-historické hodnoty



Urbanizační a civilizační hodnoty



Topografický podklad o Dopravní infrastruktura o Ostatní



Hranice

35

Obr. 17 Ukázka části legendy.

Znakový klíč Jak již bylo zmíněno, použit byl znakový klíč vytvořený pro ORP, který je využitelný pro výkresy v měřítkách 1 : 10 000 resp. 1 : 25 000 a bylo tedy nutné jej upravit (Burian a kol., 2010). To zahrnovalo buď úpravu znaku, nebo vytvoření zcela nového znaku. Úprava znaku spočívala například ve změně barvy, výplně, typu linie či hranice polygonů. Zhotovení nového znaku, který byl vytvořen na základě písem, jež byly součástí symbologie, se týkalo pouze bodových vrstev vytvořených při harmonizaci dat. Jednotlivé znaky byly uloženy do souboru upravene_znaky.style a všechen jejich přehled je uveden v souboru upravene_znaky.pdf.

Obr. 18 Ukázka znakového klíče.

36

6 VÝSLEDKY Výsledkem celé této práce je navržený a realizovaný postup stanovení hodnot území Olomouckého kraje skládající se v podstatě ze tří částí, respektive čtyř základních kroků. Prvním krokem, tedy analýzou dat, byl zjištěn celkový počet hodnot vyskytujících se ve výkresech. Pro kraje je tento počet 276 hodnot a pro ORP je to 154 hodnot. Z čehož lze usoudit, že v rámci území kraje je určování hodnot jednotnější než v rámci celé ČR. V druhé části bylo určeno 35 hodnot, jež jsou zobrazeny ve výsledném výkrese hodnot Olomouckého kraje. Na základě poslední části postupu byla provedena pomocí pěti toolboxů skládající se celkem z 23 modelů harmonizace dat, z nichž bylo využito 13 modelů, ze kterých osm bylo upraveno pro vlastní vstupující vrstvy a zbývajících pět modelů nebylo třeba upravovat. Tab. 9 Toolboxy s jednotlivými modely TOOLBOX body posunuti body slouceni linie

polygony

polygony na body

model 1) tvorba reprezentace - hodnoty, limity 3) body odsunuti - v ArcMap 4) body do vrstev - hodnoty, limity sloučení bodů - limity, hodnoty 1) vytvoření rastrů 2) doplnění do vrstev vodní toky hranice obcí lesy kulturni památky zastavěné území převod na body převod na body - vytvoření bodu

Pozn. Červeně zvýrazněné modely byly upraveny.

Součástí poslední kroku postupu byla vizualizace dat, s níž z větší části souvisí částečná změna využitého znakového klíče, kdy byly vytvořeny či pouze upraveny jednotlivé symboly. V konečném součtu bylo vytvořeno sedm zcela nových symbolů a 15 symbolů bylo pouze upraveno.

37

Obr. 19 Ukázka změny znakového klíče.

Výsledkem provedeného postupu je výkres hodnot území v měřítku 1 : 100 000, jenž zobrazuje hodnoty území Olomouckého kraje, je vyhotoven jako jeden mapový list a je důležitou součástí grafické části územně analytických podkladů kraje. Úplná podoba výkresu je v tištěné verzi jako příloha č. 13, ale i v digitální formě na CD jako projekt MXD vykres_hodnot.mxd a ve formátu PDF vykres_hodnot_pdf. Pro lepší orientaci jsou ve výkrese uvedeny názvy ORP, jednotlivých obcí, CHKO a přírodních parků.

Obr. 20 Ukázka výkresu hodnot.

38

7 DISKUZE Celá tato práce se zabývá navržením postupu pro stanovení hodnot území vstupujících do výkresu hodnot ÚAP. Snahou bylo vytvořit zcela univerzální postup, jenž by byl aplikovatelný pro území krajů České republiky. Velice rozporuplnou částí je analýza hodnot, při které byla řešena otázka rozdělení hodnot, kdy bylo mnohdy těžké zařadit zjištěné hodnoty do jednotlivých kategorií. Rozčleňování hodnot probíhalo za pomoci odborných textů, které obsahovaly pouze příklady hodnot rozdělených do kategorií. V dalším případě byl kladen důraz na vlastní uvážení. Jde tedy o částečně subjektivní pohled na danou problematiku. Stejně tak i výběr hodnot vstupujících do výkresu byl realizován po konzultaci s jedním odborníkem z KúOk (Mgr. Libuší Dobrou), tedy opět nemůže být vyloučen určitý subjektivní postoj. Časově velmi náročnou částí byla harmonizace dat, kdy se očekávalo, že jednotlivé toolboxy převzaté z práce Pavelce (2011) budou více automatické. Většinu modelů však bylo nutné upravit nebo doplnit pro specifické potřeby vrstev hodnot. Aby byl ušetřen celkový čas práce, bylo uznáno za vhodné vyzkoušet jednotlivé modely na zkušební data, kdy do modelu vstupovaly vždy dvě vrstvy. Díky tomu byly identifikovány jednotlivé chyby, které nastaly při úpravě modelů. Poté následné použití modelů už s danými vrstvami probíhalo bez problémů. Zvolený znakový klíč vytvořený pro ORP Olomouckého kraje byl vybrán především proto, že je využíván na celém území Olomouckého kraje a také za účelem jednotnosti ÚAP mezi krajem a jednotlivými ORP. Bylo by však možné polemizovat nad tím, jestli je vhodnější jednotnost znakového klíče v rámci území kraje nebo celé ČR. Dle mého názoru, jestliže jsou jednotlivé hodnoty určeny pro každý kraj na základě stejného principu, není tak důležité, jakým způsobem budou zobrazeny ve výkrese. Kdežto v případě území kraje, kdy ÚAP ORP a ÚAP kraje mezi sebou navazují, podobnost znakového klíče nese určitě větší význam. Při získávání dat vznikl problém, kdy na krajském úřadě, jenž data poskytoval, došlo k delší nefunkčnosti serverů, která měla za následek ztrátu dat a neexistovala žádná záloha již aktualizovaných dat ÚAP. Jejich opětovná aktualizace probíhala ve stejném časovém rozmezí jako realizace této bakalářské práce, proto tedy byla využita data poslední aktualizace ÚAP, která se vážou k roku 2011. Také zjišťování velikosti měřítek jednotlivých vrstev bylo velmi obtížné. Měřítka se totiž nevážou k jednotlivým vrstvám, ale k jednotlivým poskytovatelům dat, kteří tuto

39

informaci téměř v polovině případech neuvádějí nebo je uvedené měřítko vztažené pouze k podkladu, na kterém se data vytvářela. V mnoha případech se data také znovu zaměřují a zpřesňují a jsou součástí původní vrstvy. Proto nebylo možné tuto informaci zjistit. I přesto, že bylo snahou sestavit co nejuniverzálnější postup pro stanovení hodnot území pro území krajů, může se zdát, že vytvořený postup bude pro mnoho krajů jen z části uplatitelný. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že byl tvořen nad konkrétním územím a tím je Olomoucký kraj. Zejména v poslední části postupu harmonizace a vizualizace dat se každý kraj může potýkat s odlišnými překážkami. Bylo by tedy dobré vytvořený postup realizovat pro každý kraj, aby byly zjištěny další vyskytující se problémy a poté by mohl být zhotoven celorepublikově jednotný postup tvorby výkresu hodnot ÚAP kraje.

40

8 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo navrhnout postup pro stanovení hodnot území, jež vstupují do výkresu hodnot ÚAP a tento vytvořený postup nad daty ÚAP Olomouckého kraje zrealizovat. Před samotnou tvorbou postupu byla nejprve provedena rešerše týkající se územního plánování v České republice a především hodnot území, jejímž obsahem je také hodnocení výkresů hodnot ÚAP krajů a ORP Olomouckého kraje zaměřené na měřítko, legendu a mapový podklad. V další části práce byl navržen postup, který se skládá ze tří částí, které v podstatě lze rozdělit do dvou rovin. První dvě části se rovnají analytické rovině, kde prvním krokem tedy analýzou hodnot byly jednotlivé zjištěné hodnoty rozdělené do kategorií a zapsány do jednoho souboru. Tímto vznikl podklad pro realizaci druhého kroku, kterým byl výběr hodnot vstupujících do výkresu. Poslední třetí částí byly data za pomoci toolboxů pro harmonizaci dat upraveny, tak aby bylo možné je vhodně zobrazit ve výsledném výkrese v měřítku 1 : 100 000. Z toho důvodu musel být upraven v současné době používaný znakový klíč, jenž byl vytvořen pro ORP Olomouckého kraje. Výsledkem kromě navrženého postupu je tedy i výkres hodnot Olomouckého kraje. Všechny vstupní a výstupní data byly zaznamenány v digitální podobě na CD, kde je také projekt s výkresem hodnot. O bakalářské práci byly vytvořeny také webové stránky, jež obsahují základní informace o celé práci a jsou dostupné na webu katedry geoinformatiky.

41

POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE ArcGIS 9: co je ArcGIS ?. New York: ESRI, 2004, iv, 125 s. ISBN (Brož.). BEČKA, Marek, Karel MAIER, Tomáš PELTAN, Alena DODOKOVÁ a Jakub VOREL. Hodnoty v územně analytických podkladech obcí s rozšířenou působností. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010, č. 2, s. 53-58. BURIAN, Jaroslav a Barbora HLADIŠOVÁ, Jana CHRUDIMSKÁ. (2010): Metodika č. KÚOK/OSR/ÚAP-3 “Symbologie výkresů ÚAP obcí.“ Certifikovaná metodika Univerzita Palackého v Olomouci, 20 s. HALASOVÁ, Hana a Vlasta ŠILAROVÁ. Územní plánování v České republice 2007 [online]. Brno, 2007, 34 s. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/6ec66187-99b943a1-91c4-f5b615a2cdb4/UP_v_CR_2007_CZ.pdf MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-2474198-7. Metodický návod č. 1 A: Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/1-uzemniplanovani-a-stavebni-rad/konzultacni-stredisko/stanoviska-a-metodiky/uzemne-analytickepodklady/metodicky-navod-1A-20110623.pdf PAVELEC, Lukáš. Harmonizace dat pro vizualizaci územně analytických podkladů kraje v prostředí ArcGIS [online]. 2011. Diplomová práce -- Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 2011. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://library.upol.cz/aRLreports/kp/116430-375211240.pdf Politika územního rozvoje České republiky 2008. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 86 s. ISBN 978-80-87318-04-1. POŠTOLKA, Václav, Jiří ŠMÍDA a Jiří ČTYROKÝ. Územně analytické podklady v praxi. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 113 s. ISBN 978-80-7372-354-5. Územně analytické podklady hl. m. Prahy. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.uppraha.cz/clanek/33/graficka-cast Územně analytické podklady Jihočekého kraje. [online]. © 2009 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://up.kraj-jihocesky.cz/?graficka-cast,179 Územně analytické podklady Jihomoravského kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/uap_jmk_2011/grafy.html Územně analytické podklady Karlovarského kraje. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/REGION/uzem_plan/UAP_KK/UAP_Karlovarskeho_kraje.html

Územně analytické podklady kraje Vysočina. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vykresy-uap/ds-301817/archiv=0&p1=4407 Územně analytické podklady Zlínského kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/uplna-aktualizace-uzemne-analytickych-podkladu-zlinskeho-kraje2011-cl-446.html Územně analytické podklady Královehradeckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/uzemne-anylytickepodklady-kralovehradeckeho-kraje---aktualizace-2011-45603/ Územně analytické podklady Libeckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://oupsr.kraj-lbc.cz/page2416/Uzemne-planovaci-dokumenty-kraje/Uzemne-analytickepodklady-Libereckeho-kraje/Dokumentace-UAP-LK Územně analytické podklady města Hranice. [online]. © 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.mesto-hranice.cz/cs/mapa-hranic/uzemne-analyticke-podklady/uzemne-analytickepodklady-orp-hranice-2012.html Územně analytické podklady města Mohelnice. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.iri.cz/orp/mohelnice/ Územně analytické podklady města Jeseník. [online]. © 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.jesenik.org/informace-meu/33885-uzemne-analyticke-podklady.html Územně analytické podklady města Konice.[online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.konice.cz/showdoc.do?docid=4248 Územně analytické podklady města Lipník nad Bečvou.[online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.mesto-lipnik.cz/cz/mesto-a-samosprava/strategicke-dokumenty/uzemnianalyticke-podklady/uzemne-analyticke-podklady/ Územně analytické podklady města Litovel. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.litovel.eu/cs/urad/uzemne-analyticke-podklady.html Územně analytické podklady města Šternberk. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.sternberk.eu/zakladni-informace-o-sternberku/uzemni-planovani.html Územně analytické podklady města Šumperk. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/obcan/ostatni/uzemne-analyticke-podklady-uplna-aktualizace2012.html Územně analytické podklady města Uničov. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.iri.cz/orp/unicov/ Územně analytické podklady města Zábřeh. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.zabreh.cz/projekty-a-rozvoj/uzemni-planovani/2535-uap-hodnoty-uzemi

Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje. [online]. © 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/upl_03.html Územně analytické podklady Olomouckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/uzemne-analyticke-podklady-kraje-cl-187.html Územně analytické podklady Pardubického kraje. [online]. © 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/uzemne-analyticke-podklady/68730/uzemne-analyticke-podkladypardubickeho-kraje-uplna-aktualizace-2011 Územně analytické podklady Plzeňského kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/uplna-aktualizace-uzemne-analytickych-podkladuplzenskeho-kraje-2011?sekce=verejna-sprava Územně analytické podklady statutárního města Olomouc. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/o-meste/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady/2aktualizace-uap/vykres-hodnot-uzemi Územně analytické podklady statutárního města Přerov. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/magistrat/rozvoj-mesta/uzemni-planovani/uzemneanalyticke-podklady-obci-orp-prerov-uap.html Územně analytické podklady statutárního města Prostějov. [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.mestopv.cz/uap/ Územně analytické podklady Středočeského kraje. [online]. 2010 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://uap.webmap.cz/stredocesky/metodicky/htm/_uap_kraj/UAP_ScK_dokumentace.html Územně analytické podklady Ústeckého kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=99065&archiv=0&p1=166596 Ústav územního rozvoje. Územní studie [online]. 2010. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/US/US_metodika_20100727.p df VOŽENÍLEK, Vít. Diplomové práce z geoinformatiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 61 s. ISBN 80-244-0469-9. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2007. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5009 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2007. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4909

SUMMARY The bachelor thesis Olomouc region values estimation deal with suggestion of procedure for determination values of Olomouc region. These values are contained in drawings of values area-analytical documentation. Suggested procedure is composing of three steps. The first step is analysis of values of drawings values of municipalities with extended power of Olomouc region and regions of Czech Republic which is consisting of sorting values in the five categories. The second step is selection of values entering into the drawing values and was implemented on the basis consultation with expert from region authority of Olomouc region. Part of the last step is felicitous visualization and harmonization data. The visualization data was based on choosing proper sign key. Harmonization of data was made with help of five toolboxes which are composed of several models. This process was created because of different size of individual layer scale. The result of all this work is designed and implemented procedure for determining the value of the Olomouc region. Except technical drawing values have also been adapted sign key which is consist from 7 new symbols and 14 symbols. For harmonization were used 13 modification models. All input and output data were recorded in digital form with drawings values on CD. Last but not least was created website about the bachelor thesis.

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH Vázané přílohy: Příloha č. 1

Tabulka přírodních hodnot krajů ČR

Příloha č. 2

Tabulka kulturně-historických hodnot krajů ČR

Příloha č. 3

Tabulka prostorových a kompozičních hodnot krajů ČR

Příloha č. 4

Tabulka hodnot osídlení a infrastruktury krajů ČR

Příloha č. 5

Tabulka nehmotných hodnot krajů ČR

Příloha č. 6

Tabulka topografického pokladu a hranic krajů ČR

Příloha č. 7

Tabulka přírodních hodnot ORP Olomouckého kraje

Příloha č. 8

Tabulka kulturně-historických hodnot ORP Olomouckého kraje

Příloha č. 9

Tabulka prostorových a kompozičních hodnot ORP Olomouckého kraje

Příloha č. 10 Tabulka hodnot osídlení a infrastruktury ORP Olomouckého kraje Příloha č. 11 Tabulka nehmotných hodnot ORP Olomouckého kraje Příloha č. 12 Tabulka topografického podkladu a hranic ORP Olomouckého kraje

Volné přílohy Příloha č. 13 Výkres hodnot území Příloha č. 14 CD

Příloha č. 1 Tabulka přírodních hodnot krajů ČR hodnota Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast významný krajinný prvek registrovaný mokřad (mezinárodního významu) les vodní tok vodní plocha výskyt zvl. chráněných rostlin a živočichů přírodní rezervace národní přírodní rezervace přírodní památka národní přírodní památka přírodní park chráněná krajinná oblast I. zóna CHKO národní park I. zóna národního parku biosférická rezervace UNESCO geopark UNESCO památný strom oblast krajinného rázu území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu významné krajinné typy unikátní krajinné typy krajiny hluboce zaříznutých údolí rybniční krajiny krajiny zalesněných kup a kuželů les ochranný les hospodářský les zvláštního určení vodní nádrž okolí vodní nádrže okolí vybraných vodních nádrží zdroj přírodní minerální vody přírodní léčebné lázně území s významným výskytem přírodních zdrojů přírodní léčivý zdroj - peloidu (rašeliniště, slatina, bahno) Ramzovské nasunutí chráněná oblast přirozené akumulace vod ochranné pásmo vod. zdroje I. a II. stupně ochranné pásmo léčivého a minerálního vod. zdroje ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů stupně I A ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů stupně I B ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů stupně I přírodní léčivý zdroj minerálních vod

jev 34A 35A 22A 22A 23A 23A 23A 36A 28A 27A 31A 29A 30A 26A 26A 25A 25A 33A 33A 32A 17A 17A 17A 17A 17A 17A 17A 37A 39A 38A 48A 48A 48A 55A 55A 55A 55A 45A 45A 44A 44A 44A 44A 44A 44A 44A

kraj celkem Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Pardubický Královehradecký Liberecký Středočeský Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Olomoucký 14 x (<>25ha) x x (<>25ha) x (<>50ha) x x x x x x x (<>2ha) x x (<>50ha) x 12 x x x x x x x x x x x x 4 x x x x 3 x x x 9 x x x x x x x x x 6 x x x x x x 7 x x x x x x x x 6 x x x x x x x (<>25ha) x x x x x x (<>2ha) x x (*<>50ha) x 8 1 x (<>25ha) x x x x x x (<>50ha) x 7 1 x x x (<>10ha) 3 x (<>25ha) x x x x x (<>2ha) x x (<>50ha) x 7 1 x (<>25ha) x x x x x x x x 7 14 x x x x x x x x x x x x x x 14 x (hranice) x x x x x x x x x x x x x 2 x 1 x x x x x x 6 x 5 x x x x x 3 x x x 2 x x 1 x 1 x x 1 x 1 x 1 1 x 1 x 1 x 5 x x x x x 2 x x 6 x x x x x x 2 x x 1 x 1 x 1 x 2 x x 1 x 1 x 1 x 9 x x x x x x x x x 1 x 1 x 2 x x 1 x 1 x 1 x 1 x

hodnota zdroj povrchové vody zdroj podzemní vody chráněné ložiskové území ložiska nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin výhradní ložisko nerostných surovin nevýhradní ložisko nerostných surovin schválený prognózní zdroj vyhrazených nerostů schválený prognózní zdroj nevyhrazených nerostů prognózní zdroje vyhrazených surovin prognózní zdroje nevyhrazených surovin dobývací prostor nadregionální biokoridor nadregionální biocentrum regionální biokoridor regionální biocentrum nadregionální prvky regionální prvky okolí hlavních říčních toků a vybraných vodních nádrží území se zvýšenou hodnotou krajiny útvary povrchových vod - neovlivněné svrchní (kvartérní) útvary podzemních vod (nejvyšší potenciální zranitelnosti) I.typ - oblasti s mimořádně vysokou kvalitou přírodního prostředí II.typ - oblasti s vysokou kvalitou přírodního prostředí OP nadregionálního biokoridoru OP vodního zdroje celkový počet hodnot

jev 44A 44A 58A 60A 60A 60A 60A 60A 60A 60A 60A 57A 21A 21A 21A 21A 21A 21A 47A 18A 47A

kraj Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Pardubický Královehradecký Liberecký Středočeský Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský x x x x x x x x x (<>10ha) x (<>10ha) x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

46A

Ústecký

Olomoucký

x

x x

1 1 3 2 2 1 1 1 1 2 1 1 5 5 4 4 1 1 1 1 1 1

x

119A

x

119A 21A 44A

x

1 1 1 1

x x 28

celkem

11

11

11

18

13

20

15

9

14

31

19

15

22

45

Příloha č. 2 Tabulka kulturně-historických hodnot krajů ČR hodnota

jev

památka UNESCO

10A

městská památková rezervace vesnická památková rezervace archeologická městská památková zóna vesnická památková zóna krajinná památková zóna území s archeologickými nálezy I.stupeň území s archeologickými nálezy II.stupeň archeologické stopy archeologická lokalita kulturně historická dominanta technická dominanta pohledová dominanta technického charakteru pohledová dominanta kulturně historického charakteru historická jádra obcí historické urbanizační osy historické centrum města vybrané historicky významné stavby a soubory historický park a zahrada vybraná místa významných událostí region lidové architektury nemovitá kulturní památka nemovitá národní kulturní památka historické krajinné struktury kulturní krajinná oblast archeopark OP národní kulturní památky OP národní kulturní památky - vnitřní OP národní kulturní památky - vnější OP památkové rezervace OP nemovité kulturní památky celkový počet hodnot

5A 5A 5A 6A 6A 7A 16A 16A 16A 16A 15A 15A

Moravskoslezský

Zlínský x

x (<>25ha) x

x x

x (<>25ha) x

Jihomoravský x (+Lednickovaltický areál) x (<>25ha) x (<25ha)

x x

Vysočina

Pardubický

x

x

x x

x x

x (<>25ha) x (<>25ha) x

x x

Královehradecký

kraj Liberecký

Středočeský

Praha

Jihočeský

x

x x x

x

x

x

x x

x

Ústecký

Olomoucký x

x x x x x x x

x

x x

Karlovarský

x

x

x

x (+ rezervace ostatní)

Plzeňský

x

x x x x x x

x x x x x x x

x (<>50ha) x (<50ha) x (<50ha) x (<>50ha) x (<>50ha) x (>50ha)

x x x x

x

x x x x

x

20A

x

20A

x

x

1 1 1 1

x x x

13A

x x

x x

x x x x

x x

x x

x

x

x

x

x x

x

x

x x

x

x

x x

x x x x x x 8

8

8 9 2 9 4 1 9 9 9 3 2 1 1 1 1 1 1 2

11A 11A 11A

13A 19A 12A 8A 9A 118A 118A 118A 9A 9A 9A 5A 8A

celkem

9

6

11

3

5

7

12

11

6

11

9

9

1 2 2 3 3 13 1 1 1 1 1 1 1 1 115

Příloha č. 3 Tabulka prostorových a kompozičních hodnot krajů ČR hodnoty panoramatický pohled na krajinu významný pohled na krajinu významný vrchol vybraná významná vyhlídková místa vč pohledových výsečí vybrané cenné urbanistické soubory pohledový horizont I historického jádra oblasti visitelné z PPR pohledový horizont II historického jádra oblasti visitelné z PPR linie horizontu vybrané architektonicky cenné stavby a soubory zámek s expozicí hrad a zřícenina významná sakrální stavba systém opevnění (před 2.sv.válkou) vybrané hrady a zámky klášter zřícenina hradu významný hrad významný zámek kostel krajinné dominanty a veduty ostatní urbanistické hodnotné soubory vyjmečně architektonické, urbanistické a krajinářské areály významné dominanty a místa výhledů krajinné horizonty - nadregionální krajinné horizonty - regionální krajinné dominanty významná přírodní dominanta významný krajinný horizont generalizované krajinné ohraničení přírodní osy zeleně souvislé plochy výrazné terénní útvary skalní stěny a lomy pohledově exponované svahy významná veřejná prostranství celoměstské centrum městská centra zázemí vybraných center osídlení nesporná centra osídlení příměstské oblasti OP horizontů nadregionálního významu OP dominanty celkový počet hodnot

jev

Moravskoslezský

20A 20A 20A

Zlínský x x

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královehradecký

kraj Liberecký

Středočeský

Praha

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Olomoucký

celkem 1 1 1

x

20A

x

11A

x

11A

x

11A

x

119A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 14A 18A 11A

Jihočeský

1 1 1

x x x x x x x x x

x x x x x

x x x x

1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1

119A

x

1

119A 119A x 119A x 119A x 119A 119A 119A 11A 11A 11A 119A 11A 11A 11A 11A 119A 119A 119A 114A 114A 8

x

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 46

x x x x x x x x x x x x x x x x 4

0

5

2

0

2

2

14

2

1

0

5

1

Příloha č. 4 Tabulka hodnot osídlení a infrastruktury krajů ČR hodnota letiště neveřejné letiště veřejné letiště veřejné mezinárodní letiště neveřejné mezinárodní letiště veřejné vnitrostátní letiště neveřejné vnitrostátní letiště vojenské letiště regionálního významu mimoúrovňová křižovatka dálnice silnice rychlostní (1R) silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy železniční trať - mezinárodní koridor vč. OP železniční trať celostátní železniční trať regionální železniční trať úzkorozchodná tranzitní železniční koridor koridorová železniční trať logistické centrum plocha pro vzlety a přistání - heliport plocha pro vzlety a přistání - sportovní létání vzletová a přistávací plocha významný energetický zdroj rozvodna 400/110kV a 2210/110kV transformační stanice 110kV transformační stanice 220kV transformační stanice 400kV venkovní rozvodna, transformovna 110kV a více rozvodna významná energetická zařízení podzemní zásobník plynu radiový vysílač televizní vysílač dálkový vodovodní řád skupinový vodovod významné zdroje páteřních vodovodů úpravna vody elektrické vedení 400kV elektrické vedení 220kV elektrické vedení 110kV venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 a více KV venkovní vedení elektrické sítě VVN 220kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110kV kabelové vedení elektrické sítě VVN 110k

jev 102A 102A 102A 102A 102A 102A 102A 102A 119A 88A 89A 90A 91A 92A 94A 94A 95A 95A 94A 94A 119A 103A 103A 103A 119A 72A 72A 72A 72A 72A 72A 72A 119A 81A 81A 68A 68A 68A 67A 73A 73A 73A 73A 73A 73A 73A

kraj Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Pardubický Královehradecký Liberecký Středočeský Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský

Ústecký

x x

x

x

x

x x x x

x x

x x

x x (OP) x (OP) x (OP) x (OP) x (OP) x (OP) x (OP) x (OP) x (OP)

x x x x x x x x

x x x x

x x

x (dokončené a x

x x x

x

x x x x

x x x x

x x

x x

x x x x x x (OP) x (OP)

x x

x x x x (OP) x x x x x x x x x

x x x x

x x x

x (OP) x (OP)

x x x x x

x x x x x

x x x

celkem Olomoucký x 1 1 x 1 3 1 1 4 3 1 x 1 3 6 1 4 7 1 7 3 1 6 1 6 2 2 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2 1

hodnota

jev

VVTL plynovod 75A VTL plynovod 75A dálkový přivaděč SCZT 80A soustava centrálního zásobování teplem 79A produktovod 78A ropovod 77A jaderná elektrárna 71A tepelná elektrárna 71A tepelný přivaděč 80A podzemní dálkový optický kabel 82A spalovna komunálního odpadu 86A silniční přeshraniční spojení 105A železniční přeshraniční spojení 105A dálková cyklotrasa I.třídy - EUROVELO 106A cyklotrasa II.třídy 106A cyklotrasa Jihlava - Raabs 106A významné cyklotrasy 106A cyklistická stezka nebo trasa 106A cyklotrasa 106A protipovodňová opatření - stav 54A půdy s největšími předpoklady pro zemědělskou produkci43A vodní cesta 104A plavební dráha 104A přívoz 104A lanová dráha 98A tramvajová trať 100A lázeňské místo 56A lázeňská území - vnitřní 56A lázeňská území - vnější 56A 1. tř. ochrany půd ZPF 41A 2. tř. ochrany půd ZPF 41A viniční tratě

119A

jádra městských zón parky a hřbitovy botanická zahrada skanzen koridor nadřazených vedení dálkovodů ostatní významná sídla s rekreační funkcí městský fotbalový stadión zimní stadión lyžařské středisko aquapark golfové hřiště jízdárna hippoturistika hvězdárna

119A 115A 115A 14A 77A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 106A 119A

kraj Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Pardubický Královehradecký Liberecký Středočeský Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský x (OP) x x x (OP) x x x x x x

Ústecký

Olomoucký

3 5 1 1

x

x

celkem

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 1 6

x x x x x x x x x x x x

x

x x x

x x x x x

x x x x

x x

x

x

x

x x

x x

x

x

x

x (rozdělení podle názvu 4 tratě)

x

x

x

x

x x

3 1 5 1

1 3 5

x x x x x

x x x x x x x x x

1

1

x

x x x

x

x

x

1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 5 1 1 1

hodnota

jev

zoo významné průmyslové areály rozhledna lyžařský můstek rekreace u vody vybraný areál zimní rekreace a sportu moderní provoz výroby rekreační oblast okolí tranzitního železničního koridoru (5km)

119A 2A 119A 119A 15B 119A 2A 15B 119A

okolí silnic I.třídy, rychlostní a dálnice (3km)

119A

technická univerzita Liberec průmyslová zóna celoměstské rekreační oblasti s vysokou koncentrací aktivit celoměstské rekreační oblasti technická aktivita venkovní koupání splavení Vltavy

119A 2A

významný rekreační areál nebo aktivita území

15B

Moravskoslezský x x

Zlínský

Jihomoravský

Vysočina x

Pardubický

Královehradecký

kraj Liberecký

Středočeský

Praha

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký x

Olomoucký

celkem

x

3 1 3 1 1 1 1 1 1

x

1

x x x x x

x

x

x

1 1

x x

15B

x

15B 119A 119A 119A

x

1 1 1 1 1

x x x

1

x

zájmové území střediska cestovního ruchu 3A ostatní vybrané křižovatky 119A jednokolejné elektrifikované tratě 119A dvoukolejné elektrifikované tratě 119A komerční, výrobní a a logistické areály regionálního významu, investice dokončené v 119A posledních 10 letech oblasti se zvýšeným významem pro rekreaci a ces.ruchu 119A

x x

1 1 1 1

x

1

x x

x

1

významné oblasti zdrojů štěrkopísku a vápenců 119A

x

1

území vinařských a chmelařských oblastí vybraná školská zařízení vybraná kulturní zařízení vybraná sociální zařízení vybraná zdravotnická zařízení nejcennější zemědělská půda celkový počet hodnot

x

119A 3A 3A 3A 3A 119A

x x x x x 43

4

6

22

24

x 6

11

13

4

10

24

21

26

4

1 1 1 1 1 2 218

Příloha č. 5 Tabulka nehmotných hodnot krajů ČR hodnota oblasti s koeficientem ekologcké stability 3 a vyšším území s vysokou ekonomickou výkonností a významným rozvojovým ekonomickým potenciálem 400 až 500 bytových jednotek 500 až 1000 bytových jednotek nad 1000 bytových jednotek celkový počet hodnot

jev

Moravskoslezský

Zlínský

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královehradecký

Liberecký

kraj Středočeský

Praha

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Olomoucký

celkem

119A

x

1

119A

x

1

119A 119A 119A

x x x

1 1 1 5

0

00

0

0

0

0

5

0

0

0

0

0

0

Příloha č. 6 Tabulka topografického podkladu a hranic krajů ČR prvek hranice ČR hranice kraje hranice ORP hranice obce hranice katastru hranice POÚ hranice okresu hranice Prahy hranice městských částí vodní tok vodní plocha vodní nádrž les dálnice rychlostní silnice silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silnice železniční trať celostátní železniční trať regionální mimoúrovňová křižovatka zastavěné území sídla 1. tř. ochrany půd ZPF 2. tř. ochrany půd ZPF vojenský újezd celkový počet hodnot

kraj Moravskoslezský x x x x

Zlínský Jihomoravský x x x x x x x

Vysočina

Pardubický

Královehradecký

x x x

x x x

Liberecký Středočeský x x x x x x x

Praha

Jihočeský x x x x

Plzeňský x x x

Karlovarský x x x x

Ústecký x x x

Olomoucký x x x x

celkem 6 12 11 12 2 1 1 1 1

x x x x x

x x x

x x

x

x x x x x x x x

x x x x

3 2 2 1 2 2 2 1 1

x

x

x x

x

x

x

x

x x

x

x 4

2

10

x x x

x (hranice) 0

3

4

5

6

4

11

4

9

1 1

x

x

1

3

18

1 1

2 1 6 1 1 1 3 83

Příloha č. 7 Tabulka přírodních hodnot ORP Olomouckého kraje hodnota Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast významný krajinný prvek registrovaný les vodní tok vodní plocha údolní niva výskyt zvl. chráněných rostlin a živočichů přírodní rezervace národní přírodní rezervace přírodní památka národní přírodní památka přírodní park chráněná krajinná oblast I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO přechodně chráněná plocha památný strom území se zvýšenou ochranou krajinného rázu les ochranný les hospodářský les zvláštního určení vodní nádrž zdroj přírodní minerální vody OP přírod. léčivého zdroje a zdroje min.vod.st. OP přírod. zdroje min.vod. I.st. OP přírod. zdroje min.vod. II.st. chráněná oblast přirozené akumulace vod ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. a stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. b stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně ochranné pásmo vodního zdroje III. stupně zdroj přírodní pitné vody vodní zdroj zdroj povrchové vody zdroj podzemní vody rozvodnice chráněné ložiskové území výhradní bilancované ložisko nerostných surovin nevýhradní ložisko nerostných surovin nevýhradní bilancované ložisko nerostných surovin prognózní zdroj nerostných surovin dobývací prostor staré důlní dílo nadregionální biokoridor nadregionální biocentrum regionální biokoridor regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biokoridor interakční prvek místo krajinného rázu pramen vodní tok, rybník, jezero MAB - biosférická rezervace UNESCO OP nezařazeno OP zvláště chráněných území celkový počet hodnot

jev 34A 35A 22A 23A 23A 23A 23A 36A 28A 27A 31A 29A 30A 26A 26A 26A 26A 26A 24A 32A 17A 37A 39A 38A 48A 55A 55A 55A 55A 45A 44A 44A 44A 44A 44A 44A 44A 44A 44A 49A 58A 60A 60A 60A 60A 57A 63A 21A 21A 21A 21A 21A 21A 21A 18A 18A 18A 33A 114A 114A

Hranice x x x x x

Jeseník x x x x

x x x x

Konice x x x (hranice) x

Litovel x x x x x

x x

obec s rozšířenou působností Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov x x x x x x x x x x

x x x x x x

x

x x x x x x x x x x x

x

x

x x x x

x x x x

x

Lipník x x x

x x

x

x x x x x x x x x

x x

x x x x x x x x

x x

x x x x x x

x x x

x

x x x x x

x x

x x x

x

x x x x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x x

x x x x

x x x x x

x x x

x

x x x x

x

Uničov Zábřeh x x x x x x

x

x

x x x x x x x

x

Šumperk x x x

x x

x

x x

Šternberk

x x

x

x x x x x x

x

x x

x x x

x x x

x x

x

x

x x

x

x

x

x x x

x x

x x

x

x

x x

x x x x x x x

x x x x x

x x x x x x

x x

x x

x x

x x

x

x x x

x

x

x

x

x

x x x x x x x

x x

x x x x x x

x

x

x

x 19

35

30

x 25

31

17

x

x

x x x x x x x

x

x x x x x x

x x

x

x x x x x x

x x x x

x x

x

x 27

14

13

29

25

16

x

19

celkem 11 9 12 4 7 1 1 7 9 6 2 9 5 8 4 3 4 3 3 4 13 6 7 10 10 5 1 1 1 1 7 6 3 3 6 1 5 3 1 2 1 9 9 1 1 8 1 4 8 7 9 10 8 1 7 1 1 3 2 1 2 2 300

Příloha č. 8 Tabulka kulturně-historických hodnot ORP Olomouckého kraje hodnota památka UNESCO městská památková rezervace vesnická památková rezervace městská památková zóna vesnická památková zóna archeologické naleziště kulturně historická dominanta technická dominanta historicky významná stavba památník obětem války pamětní deska váleční hrob s ostatky pietní místo evidované pietní místo ostatní místo významné události místo významné události - kříž region lidové architektury nemovitá kulturní památka nemovitá národní kulturní památka objekt a soubor v památkovém zájmu OP kulturních památek a památkových zón OP národní kulturní památky OP památkové zóny celkový počet hodnot

jev

Hranice

10A 5A 5A 6A 6A 16A 15A 15A 13A 13A 13A 13A 13A 13A 19A 19A 12A 8A 9A 14A 114A 114A 114A

Jeseník

Konice

Lipník

obec s rozšířenou působností Mohelnice Olomouc Prostějov x x x x x x x x x x x x x x x x x

Litovel

x x

x x

x x x

x x x

x

x

x

x x

x x

9

x x

x

6

x x x x

x

x

x x

x

5

5

x

x

x

x

x x x

x x

x x x

x

x 9

Přerov Šternberk Šumperk

x x x x

x x

13

6

12

x

Zábřeh

x x x x x x

x

x

x

x

x x

x

x

x x x x

x x x

x

x x

x x x x x

x 8

x

Uničov

9

10

x

5

celkem

10 5

x

3

1 2 1 9 6 10 2 7 1 1 1 1 1 9 1 1 13 6 5 4 2 1 100

Příloha č. 9 Tabulka prostorových a kompozičních hodnot ORP Olomouckého kraje hodnota

jev

významný vyhlídkový bod místo vyhlídky významné veřejné prostranství urbanisticky významný kompoziční prvek linie horizontu hlavní kompoziční osa scenerické cesty hlavní urbanizační osa urbanisticky cenné prostory vedlejší urbanizační osa územní a urbanistická kompozice

20A 20A 11A 11A 11A 11A 11A 11A 11A 11A 11A

architektonicky významný objekt - soubor

14A

architektonicky cenná stavba, soubor stavba typická pro místní ráz boží muka, kříž, pomník typický krajinný celek rekreační krajinný celek krajinářský kompoziční prvek kompoziční prvek problémové území hlavní osa průhledu celkový počet hodnot

14A 14A 14A 17A 17A 18A 11A 119A 119A

Hranice

Jeseník

x x x x x

Konice

x

x

x x

x x x

x

Lipník

obec s rozšířenou působností Mohelnice Olomouc Prostějov x x x x x x x

Litovel

x x x

x x x

Přerov Šternberk Šumperk x x x

x

x

x x (kaple, kříž, památník)

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

Zábřeh

x

x

x

x

Uničov x

x

x

x

9

x x x

7

x

8

x

x

x

x

x

x

x

x 8

6

3

9

x

x x

x 5

7

4

2

4

1

2

11

x

x x x

celkem 3 9 3 7 7 2 1 5 1 1 1

2

1 1 1 7 2 5 1 1 1 74

Příloha č. 10 Tabulka hodnot osídlení a infrastruktury ORP Olomouckého kraje hodnota

jev

letiště veřejné letiště neveřejné vnitrostátní letiště vnitrostátní - sportovní dálnice silnice rychlostní (1R) silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy železniční trať celostátní železniční trať regionální vlečka distribuční trafostanice vodní zdroj skupinového vodovodu větrná elektrárna vodní elektrárna malá vodní elektrárna turistická stezka cyklostezka

102A 102A 102A 88A 89A 90A 91A 92A 94A 95A 97A 72A 67A 71A 71A 71A 106A 106A

cyklistická trasa

106A

stezka pro pěší

106A

cyklistická stezka

106A

cyklotrasa hipostezka pěší turistická trasa protipovodňová hráz hlavní odvodňovací zařízení podrobné odvodňovací zařízení revitalizace údolní nivy vojenský újezd lanová dráha tunel železniční dopravy tunel silniční dopravy nádraží ("vlak") silniční křižovatka železniční stanice zastávka hromadné dopravy osob obalová křivka dostupnosti HDO terminál hromadné dopravy osob terminál kombinované dopravy zranitelná oblast plocha při okraji lesa s podmíněným využitím rekreační oblast lázeňské místo lázeňská území - vnitřní lázeňská území - vnější 1. tř. ochrany půd ZPF 2. tř. ochrany půd ZPF plošná zeleň liniová zeleň celkový počet hodnot

106A 106A 106A 54A 43A 43A 54A 108A 98A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 119A 46A 119A 15B 56A 56A 56A 41A 41A 119A 119A

Hranice

Jeseník x

Konice

Lipník

Litovel

obec s rozšířenou působností Mohelnice Olomouc

Prostějov

Přerov

Šternberk

Šumperk

Uničov

Zábřeh

x

x (sportovní)

x

x x x x x

x x x

x x x

x x x x

x

x x x x x x

x x x x

x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x x

x

x x (a pro jízdu na kol. bruslích)

x

x

x

x

x

x (červená, modrá, zelená, žlutá)

x

x

x x

x

x x

x x x

x

x x x

x x x

x x x x

x x x x

x

x x x x x

8

21

x x 10

x x 19

x x 17

2 2 2 2 5 1 3 1 1 4 4 4

x

x x

x

1 2

4

x

x x

1

2

x

x x

3 5 5 4 1

x

x (a pro jízdu na kol. bruslích) x

x x

celkem 1 1 1

x x x

x

x x

x x x x

x x 2

x x 5

7

x x 8

8

x x 12

x x 2

17

x x x x

3 1 2 4 2 2 1 1 1 2 1 3 2 2 2 1 1 1 5 1 2 1 4 3 12 12 1 1 136

Příloha č. 11 Tabulka nehmotných hodnot ORP Olomouckého kraje hodnota migračně významné území

jev

Hranice

119A

Jeseník

Konice

Lipník

obec s rozšířenou působností Mohelnice Olomouc Prostějov

Litovel

Přerov

Šternberk

Šumperk

Uničov

celkem

Zábřeh

1

x

celkový počet hodnot

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

Příloha č. 12 Tabulka topografického podkladu a hranic ORP Olomouckého kraje prvek hranice ČR hranice kraje hranice ORP hranice obce hranice katastru mapový rám hranice parcel vodní tok vodní plocha vodní nádrž dálnice rychlostní silnice silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy místní a účelová komunikace železniční trať celostátní železniční trať regionální železniční trať rychlostní vlečka letiště zastavěné území zastavitelné území vojenský újezd plocha bydlení plocha veřejných prostranství plocha občanského vybavení plocha smíšená plocha technické infrastruktury plocha výroby a skladování plocha hřbitova plocha pro vzlety a přistání katastrální mapa celkový počet hodnot

Hranice

x x x x x

Jeseník

Konice

x x x x x

x x x x

obec s rozšířenou působností Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov

Lipník

x x x

x x x

Přerov

x x x

x x x x

x x x

x x x

x x

x x x

x x

x

Šternberk Šumperk

x x x

Uničov

x x x

x x x

1 3 13 13 13 1 4 5 4 1 2 2

x x x

x

x x x

x x

x x x x x

x

x

x x x x

x x x

x

x

x

x

2 4 4 1 1

x x x

x x (+ hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x (hranice) x x

x (obce)

x (hranice)

x

x (hranice) x (hranice)

x (hranice)

x x x x x x x x x 7

7

6

5

11

9

20

13

5

4

9

1

5 1 1 1 11 5 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

x x

10

celkem

Zábřeh

4

110