Stanovení DP Počaply u Terezína I

EKOLA group, spol. s r. o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008

Stanovení DP Počaply u Terezína I

Dokumentace EIA dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Číslo zakázky: 14.0555-04

EKOLA group, spol. s r. o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČ: 63981378 DIČ: CZ63981378 Telefon: +420 274 784 927-9 Fax: +420 274 772 002 E-mail: [email protected] www.ekolagroup.cz

Říjen 2015

S t anov ení DP P oč apl y u T erez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

NÁZEV ZÁMĚRU:

Stanovení DP Počaply u Terezína I Dokumentace záměru dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

ČÍSLO ZAKÁZKY:

14.0555-04

OZNAMOVATEL:

Gravel, spol. s r. o. Nučničky 7 412 01 Litoměřice

ZHOTOVITEL:

EKOLA group, spol. s r. o. Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927-9 fax.: 274 772 002

VYPRACOVAL:

Ing. Libor Ládyš Mgr. Michaela Plívová Ing. Zuzana Vošická

AUTORIZACE:

Ing. Libor Ládyš Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., dle § 19 a § 24 na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8. 6. 1993; prodloužení autorizace č. j. 3032/ENV/11 ze dne 4. 2. 2011.

DATUM:

22. 10. 2015 Veškerá práva k využití si vyhrazuje EKOLA group, spol. s r. o. společně se zadavatelem.

Výsledky a postupy obsažené ve zprávě jsou duševním majetkem firmy EKOLA group, spol. s r. o. a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb.

– E K O L A group, spol. s r. o. –

2


OBSAH ÚVOD................................................................................................................................................ 6 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................ 10 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU........................................................................................................................ 11 B. I. Základní údaje ............................................................................................................................... 11 B. II. Údaje o vstupech ......................................................................................................................... 25 B. III. Údaje o výstupech....................................................................................................................... 33 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................... 41 C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ................................ 41 C. II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ................................. 53 C. III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ........................................................................................................................................... 63 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................................... 65 D. I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti ........................................................................................................ 65 D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů ............................................................................... 98 D. III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech .... 113 D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné .......................... 114 D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů116 D.VI. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace ......................................................................................... 119 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...................................................................................... 121 F. ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 125 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ....................................... 128 H. PŘÍLOHY.................................................................................................................................... 133


3


PŘÍLOHY DOKUMENTACE Příloha č. 1

Dopravní průzkum (European Transportation Consultancy, s.r.o., leden 2015)

Příloha č. 2

Akustické posouzení (EKOLA group, spol. s r. o., únor 2015)

Příloha č. 3

Rozptylová studie (ECO-ENVI-CONSULT, Jičín, únor 2015)

Příloha č. 4

Posouzení vlivů na veřejné zdraví (RNDr. Marcela Zambojová, září 2015)

Příloha č. 5

Zpráva o provedení hydrogeologického průzkumu v okolí těžebny štěrkopísků (Ing. Jiří Starý, duben 2015)

Příloha č. 6

Biologické hodnocení (Ing. Pavel Majer, duben 2015)

Příloha č. 7

Hodnocení vlivu na krajinný ráz (Ing. Markéta Kavková, 2015)

Příloha č. 8

Návrh změn ÚSES (Ing. Milena Morávková, červen 2015)

Příloha č. 9

Výkresová část -

Orientační zákres stávající a plánované těžby v řešeném území

-

Návrh DP Počaply u Terezína I (Lubomír Starý, květen 2014, 1:2 000)

-

Zákres rekultivace DP Nučničky I, DP Počaply u Terezína I, Mapa plánované rekultivace (Lubomír Starý, duben 2015, 1:2 000)


4


Přehled nejdůležitějších používaných zkratek BPEJ

Bonitovaná jednotka

půdně

ekologická

NRBC

Nadregionální biocentrum

NRBK

Nadregionální biokoridor

BzN

Benzen

NV

Nařízení vlády

CO

Oxid uhelnatý

O

Odpady kategorie ostatní

ČBÚ

Český báňský úřad

OA

Osobní automobily

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

OBÚ

Obvodní báňský úřad

ČSN

Česká státní norma

OD

Ostatní doprava

ČR

Česká republika

ORP

Obec s rozšířenou působností

DP

Dobývací prostor

ONV

Okresní národní výbor

DN

Jmenovitá světlost potrubí

PAS

Počáteční akustická situace

EIA

Hodnocení vlivů na životní prostředí

PHM

Pohonné hmoty

PHO

Pásmo hygienické ochrany

HIA

Health impact assessment

PM10

Suspendované částice frakce PM10

HPJ

Hlavní půdní jednotka

POP

Památkové ochranné pásmo

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

POPD

Plán otvírky, přípravy a dobývání

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkce lesa

ILNO

Identifikační list nebezpečného odpadu

RPDI

Roční průměr denních intenzit

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

IP

Interakční prvek

Sb.

Sbírka

k. ú.

Katastrální území

STG

Skupina typů geobiocénů

KN

Katastr nemovitostí

STZ

Sociálně-technické zázemí

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

ÚAP

Územně analytické podklady

LBC

Lokální biocentrum

ÚK

Ústecký kraj

LBK

Lokální biokoridor

ÚP

Územní plán

LwA

Akustický výkon

ÚSES

Územní systém ekologické stability

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

TNA

Těžké nákladní automobily

TP

Technické podmínky

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

TS

Trafostanice

TZL

Tuhé znečišťující látky

N

Odpady kategorie nebezpečné

VKP

Významný krajinný prvek

NA

Nákladní automobily

VN

Vysoké napětí

NEL

Nepolární extrahovatelné látky

ZCHÚ

Zvláště chráněná území

NO2

Oxid dusičitý

ZPF

Zemědělský půdní fond

NOX

Oxidy dusíku

NC

Nadregionální biocentrum

NN

Nízké napětí


5

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

Seznam obrázků Obrázek 1 Situování navrhovaného DP Počaply u Terezína I, stávajícího DP Nučničky I a plánovaného rozšíření DP Nučničky I ......................................................................................................................... 13 Obrázek 2 Orientační zákres stávající a plánované těžby v řešeném území ................................................ 16 Obrázek 3 Dopravní síť v řešeném území ..................................................................................................... 28 Obrázek 4 Transport suroviny k nakládce na lodní dopravu ........................................................................ 38 Obrázek 5 Výskyt vyšších prvků ÚSES v širším zájmovém území .................................................................. 42 Obrázek 6 Výskyt vyšších prvků ÚSES v okolí záměru................................................................................... 43 Obrázek 7 Plán ÚSES Ústeckého kraje .......................................................................................................... 44 Obrázek 8 Územně analytické podklady ORP Litoměřice – 3. úplná aktualizace ......................................... 45 Obrázek 9 Výřez z hlavního výkresu územního plánu města Terezín ........................................................... 46 Obrázek 10 Výřez z koordinačního výkresu územního plánu obce Travčice ................................................ 47 Obrázek 11 Lokalizace staré ekologické zátěže ............................................................................................ 52 Obrázek 12 Stabilitní větrná růžice pro lokalitu Počaply u Terezína ............................................................ 53 Obrázek 13 Situace hydroizohyps po ukončení těžby .................................................................................. 84

Seznam tabulek Tabulka 1 Bilance geologických zásob suroviny v DP Počaply u Terezína I……………….. ................................ 12 Tabulka 2 Soupis pozemků v navrhovaném DP Počaply u Terezína I, k. ú. Počaply u Terezína ................... 13 Tabulka 3 Soupis pozemků v navrhovaném DP Počaply u Terezína I, k. ú. Nučničky ................................... 14 Tabulka 4 Soupis pozemků v navrhovaném rozšíření DP Nučničky I, k. ú. Nučničky.................................... 15 Tabulka 5 Zařízení použitá v jednotlivých fázích provozu pískovny.............................................................. 20 Tabulka 6 Kód BPEJ – svažitost a expozice.................................................................................................... 25 Tabulka 7 Kód BPEJ - skeletovitost a hloubka půdy ...................................................................................... 26 Tabulka 8 Intenzita dopravy za 24h na jednotlivých úsecích komunikace II/608 v roce 2010, 2015 a ve výhledovém roce 2024 (bez záměru).................................................................................................... 28 Tabulka 9 Intenzita dopravy 6 – 22 h na jednotlivých úsecích komunikace III/24056 v roce 2015 a ve výhledovém roce 2024 (bez záměru).................................................................................................... 29 Tabulka 10 Intenzity dopravy související s těžbou v navrhovaném DP Počaply u Terezína I – varianta I .... 30 Tabulka 11 Intenzity dopravy související s těžbou v navrhovaném DP Počaply u Terezína I – varianta II ... 30 Tabulka 12 Intenzita dopravy za 24h ve výhledovém roce 2024 s navrženým záměrem (bez provozu stávající pískovny Nučničky - jih) – varianta I...................................................................................................... 31


6

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 13 Intenzita dopravy za 24h ve výhledovém roce 2024 s navrženým záměrem (bez provozu stávající pískovny Nučničky - jih) – varianta II..................................................................................................... 31 Tabulka 14 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při těžební činnosti .......................................... 34 Tabulka 15 Akustické parametry zařízení použitých v jednotlivých fázích provozu pískovny ...................... 37 Tabulka 16 Demografická charakteristika řešeného území .......................................................................... 50 Tabulka 17 Vybrané charakteristiky klimatických regionů VT a T1............................................................... 53 Tabulka 18 Pětileté průměry znečišťujících látek v letech 2009-2013 v jednotlivých čtvercích sítě 1x1 km 54 Tabulka 19 Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dne 27. 11. 2014 ..................................... 55 Tabulka 20 Podíly osob obtěžovaných hlukem ze stacionárních zdrojů u dotčené stávající obytné zástavby .............................................................................................................................................................. 69 Tabulka 21 Počty osob obtěžovaných hlukem u stávající obytné zástavby.................................................. 71 Tabulka 22 Hodnoty kardiovaskulárního rizika vyjádřeného ukazatelem OR .............................................. 72 Tabulka 23 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení ................ 73 Tabulka 24 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí.......................................................................................................................................................... 73 Tabulka 25 Příspěvky záměru k imisní zátěži škodlivin – varianta I .............................................................. 74 Tabulka 26 Příspěvky záměru k imisní zátěži škodlivin – varianta II ............................................................. 74 Tabulka 27 Popis výpočtových bodů............................................................................................................. 79 Tabulka 28 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk z dopravy .................................. 80 Tabulka 29 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk z provozu v DP ......................... 82 Tabulka 30 Dokumentace studní v oblasti Nučniček a Počapel.................................................................... 84 Tabulka 31 Dokumentace studní v oblasti Travčic........................................................................................ 85 Tabulka 32 Objekty studní navržené k monitoringu ..................................................................................... 87 Tabulka 33: Zhodnocení vlivu jednotlivých variant na zákonná kritéria krajinného rázu ............................ 95 Tabulka 34 Přehled vlivů v období přípravy území, těžby a rekultivace dobývacího prostoru Počaply u Terezína I a rozšíření DP Nučničky I; + vliv může nastat, - vliv se nepředpokládá ............................... 99 Tabulka 35 Kritéria pro vyhodnocení významnosti vlivu na životní prostředí ............................................ 100 Tabulka 36 Vyhodnocení významnosti vlivů záměru „Stanovení DP Počaply u Terezína I“ ....................... 111


7


ÚVOD Tato dokumentace posuzuje záměr stanovení dobývacího prostoru Počaply u Terezína I (dále jen DP) a následnou těžbu a rekultivaci v tomto prostoru z hlediska vlivu na životní prostředí. Dokumentace EIA současně řeší i rozšíření sousedního DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky. Oba dobývací prostory budou rekultivovány na vodní plochu. Oznamovatel v souladu s § 6, odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění předkládá místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, neboť se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. a). Záměr předpokládá těžbu štěrkopísku ve výhradním ložisku Travčice - Počaply, ev. č. 3 001 900. Rozhodnutím MŽP čj. 1144/530/14, 41812/ENV/14 ze dne 21. 8. 2014 byl společnosti Gravel, spol. s r. o., Nučničky 7, 412 01 Litoměřice udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení DP Počaply u Terezína I pro dobývání části výhradního ložiska štěrkopísku Travčice - Počaply, ev. č. 3001 900. V současnosti probíhá dotěžování zásob štěrkopísku na ložisku Nučničky – jih, které je vzdáleno cca 800 m jižně od posuzovaného záměru. Tato těžební činnost potrvá ještě cca 5 let. Zároveň probíhá otvírka již stanoveného DP Nučničky I, který bude těžen po dobu cca 9 let. V návaznosti na dotěžování zásob v DP Nučničky I se plánuje plynulé pokračování těžební činnosti do posuzovaného DP Počaply u Terezína I, který na DP Nučničky I bezprostředně navazuje, a to tak, aby nebyl přerušen odbyt těžené suroviny. Těžba v posuzovaném DP Počaply u Terezína I ve výhledu uspokojí poptávku po štěrkopísku v daném regionu. Navrhovaný DP Počaply u Terezína I nebude těžen zároveň s DP Nučničky I ani s ložiskem Nučničky – jih, půjde pouze o náhradu stávající těžby v řešeném území. Celková výměra navrhovaného DP Počaply u Terezína I je 52,1380 ha. Navrhovaný dobývací prostor zasahuje na území obce Terezín (k. ú. Počaply u Terezína) a na území obce Travčice (k. ú. Nučničky). Do navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je zahrnuto cca 13,3 % zásob suroviny z celkového objemu zásob na ložisku Travčice - Počaply. V navrhovaném dobývacím prostoru je podle výpočtu, který vychází z provedeného průzkumu, cca 5 414 670 m3 geologických zásob suroviny. Objem vytěžitelných zásob je v navrhovaném dobývacím prostoru cca 4 900 000 m3. Navržený záměr těžby je řešen ve dvou variantách ročního objemu těžené suroviny: Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3 za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3 za rok. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3/rok) byla cca 16 let. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě II (cca 372 000 m3/rok) byla cca 13 let. Zahájení těžební činnosti se předpokládá v roce 2024 v návaznosti na ukončení těžby v sousedním dobývacím prostoru Nučničky I. Dokumentace EIA dále posuzuje ještě rozšíření sousedního DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky o celkové výměře 1,1760 ha. Rozšířením DP Nučničky I na uvedené části pozemků v k. ú. Nučničky dojde k hospodárnému využití ložiska štěrkopísků. Tyto části pozemků nebyly původně do DP Nučničky I zahrnuty z důvodu nedořešených vlastnických vztahů. Vytěžení této části bude předcházet těžbě v DP Počaply u Terezína.

Dokumentace je zpracována v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a jeho přílohou č. 4 a dalšími souvisejícími zákony a předpisy. V průběhu zpracování – E K O L A group, spol. s r. o. –

8

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění dokumentace byla ve spolupráci s oznamovatelem technická stránka záměru korigována z hlediska vlivů záměru na životní prostředí a bylo hledáno řešení k minimalizaci jednotlivých vlivů otvírky a těžby na životní prostředí. Faktorům, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopadů záměru na okolí, byla věnována detailní pozornost v samostatných přílohách. Jedná se o Akustické posouzení, Rozptylovou studii, Hodnocení vlivu na veřejné zdraví, Biologické hodnocení, Hydrogeologické posouzení, Hodnocení vlivů na krajinný ráz a Návrh změn ÚSES. Tyto přílohy jsou nedílnou součástí vlastní dokumentace. Text dokumentace je doplněn grafickým materiálem, který poskytuje přehled o dané situaci, o místních podmínkách a je podkladem pro snadnější orientaci v problému.


9


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. I.

Obchodní firma

Gravel, spol. s r. o.

A. II.

IČ

62244710

A. III. Sídlo

Nučničky 7 412 01 Litoměřice

A. IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Lubomír Kruncl Nučničky 61 412 01 Travčice


10


B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Stanovení DP Počaply u Terezína I Kategorie:

kategorie I sloupec A

Bod:

2.3 – „Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. Těžba ostatních nerostných surovin na ploše nad 25 ha. Těžba rašeliny na ploše nad 150 ha."

B. I. 2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem záměru je stanovení DP Počaply u Terezína, těžba štěrkopísků v tomto prostoru a následná rekultivace. Celková plocha navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je cca 52,14 ha. Dokumentace EIA navíc posuzuje ještě rozšíření sousedního DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky o celkové výměře 1,1760 ha. Rozšířením DP Nučničky I na uvedené části pozemků v k. ú. Nučničky dojde k hospodárnému využití ložiska štěrkopísků. Tyto části pozemků nebyly původně do DP Nučničky I zahrnuty z důvodu nedořešených vlastnických vztahů. Vytěžení této části bude předcházet těžbě v DP Počaply u Terezína I. Roční objem těžby na dotčených pozemcích bude stejný jako na zbývající části DP Nučničky I (tj. cca 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok). Předpokládaný objem těžitelných zásob v prostoru rozšíření DP Nučničky I je cca 208 000 t, resp. 130 000 m3 suroviny. Navržený záměr těžby v DP Počaply u Terezína I je řešen ve dvou variantách ročního objemu těžené suroviny: Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3 za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3 za rok. Do navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I jsou zahrnuty geologické zásoby suroviny v celkovém objemu 5 414 670 m3. Objem těžitelných zásob je podle dosavadních zkušeností odhadován na cca 4 900 000 m3. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3/rok) byla cca 16 let. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě II (cca 372 000 m3/rok) byla cca 13 let. V bilanci zásob ložisek nerostů ČR je ke dni 31. 12. 2013 na ložisku Travčice - Počaply evidováno celkem 40 789 000 m3 zásob suroviny v těchto kategoriích: •

bilanční prozkoumané volné

11 323 000 m3

•

bilanční prozkoumané vázané

2 073 000 m3

•

bilanční vyhledané volné

23 855 000 m3


11

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění •

bilanční vyhledané vázané

1 912 000 m3

•

nebilanční zásoby volné

1 626 000 m3

Výpočet geologických zásob suroviny zahrnutých do navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I uvádíme v následující tabulce. Tabulka 1 Bilance geologických zásob suroviny v DP Počaply u Terezína I Geol. blok Kategorie Plocha bloku v m2 Mocnost v m Kubatura v m3 3 4 5

BB C1 B C1 B

198 282 19 159 222 926

11,39 8,95 10,35

2 258 432 171 473 2 307 284

6 celkem

C1 B -------

67 952 508 319

9,97 -------

677 481 5 414 670

Podle aktuálně platné terminologie jsou veškeré výše uvedené zásoby suroviny zahrnuté do navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I v celkovém objemu 5 414 670 m3 vedeny v kategorii bilanční prozkoumané. Geologický blok č. 6 byl vyhodnocen v pilíři elektrického vedení, proto jsou tyto zásoby vykazovány jako vázané. Zbývající zásoby zahrnuté do geologických bloků č. 3, č. 4 a č. 5 jsou vykazovány jako volné. Frakční skladba zřejmě zůstane i v budoucnu stejná jako ve stávajících pískovnách, tj. 0-4, 4-8, 8-16, 16-32. Jedná se o maximální využití surovinové substance vzhledem k možnému zpětnému předrcení větších frakcí. Polohy s vyšším obsahem štěrku se střídají dosti nepravidelně a vzájemný poměr k písčité frakci kolísá. Průměrný obsah písku je cca 71 % váhových, obsah štěrku je cca 27 % váhových. Zrnitostní skladba štěrkopísku je plynulá, maximální velikost zrn je do 6 cm, ojediněle do 12,5 cm. Směřování odbytu se oproti stávajícímu stavu zřejmě ani v budoucnu nijak výrazně nezmění. Předpokládá se pokrytí potřeb stavebnictví především v přilehlých částech okresů Litoměřice, Teplice, Ústí n. L. a Děčín, část produkce by mohla i nadále směřovat také do Prahy.

B. I. 3. Umístění záměru Kraj:

Ústecký

Obec:

Terezín, Travčice

Katastrální území:

Počaply u Terezína, Nučničky

Navrhovaný dobývací prostor Počaply u Terezína I leží cca 2 km východně od města Terezín. Zájmové území se nachází na katastrálních územích Počaply u Terezína a Nučničky. Obec Počaply u Terezína se nachází ve vzdálenosti cca 220 m od západního okraje navrhovaného dobývacího prostoru. Na protějším břehu řeky Labe ve vzdálenosti cca 580 m od severozápadního okraje navrhovaného dobývacího prostoru leží obec Křešice. Obec Nučničky se nachází ve vzdálenosti cca 600 m od jihovýchodního okraje navrhovaného dobývacího prostoru. Hranice dobývacího prostoru byly navrženy tak, aby byly v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění. V tomto ustanovení je uvedeno: „Dobývací prostor se stanoví na základě výsledku průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání.“


12

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Dobývací prostor Počaply u Terezína I je navržen tak, aby z východní strany navazoval na stávající dobývací prostor Nučničky I, z jižní strany aby kopíroval silnici vedoucí od Terezína do obce Nučničky, ze severní strany silnici Nučničky - Počaply a ze západní strany je ohraničen také částečně silnicí a částečně lesním remízkem. Celková plocha DP Počaply u Terezína I je 52,1380 ha, z toho výměra orné půdy je 49,0316 ha, trvalých travních porostů 1,5534 ha, lesní půdy 1,0168 ha a ostatních ploch 0,5362 ha. Prostor rozšíření sousedního DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky je znázorněn na následujícím obrázku. Celková plocha rozšíření DP Nučničky I činí 1,1760 ha, z toho výměra orné půdy je 1,0603 ha a výměra ostatních ploch 0,1157 ha. Obrázek 1 Situování navrhovaného DP Počaply u Terezína I, stávajícího DP Nučničky I a plánovaného rozšíření DP Nučničky I

Zdroj: http://www.openstreetmap.org

Navrhovaný dobývací prostor Počaply u Terezína I zasahuje na území obcí takto: •

cca 92,4 % plochy, tj. 48,1874 ha na území obce Terezín na k. ú. Počaply u Terezína

•

cca 7,6 % plochy, tj. 3,9506 ha na území obce Travčice na k. ú. Nučničky

Tabulka 2 Soupis pozemků v navrhovaném DP Počaply u Terezína I, k. ú. Počaply u Terezína Výměra v ha Pozemková parcela Druh pozemku číslo celé parcely části v DP 169/1

1,0872

1,0476

orná půda

169/2 169/3

1,1350 0,5573

1,0173 0,5573

orná půda orná půda

172/2 172/3

0,1192 0,3519

0,1192 0,3519

lesní pozemek orná půda

172/4

0,0644

0,0644

orná půda


13

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Pozemková parcela číslo

Výměra v ha celé parcely části v DP

Druh pozemku

191/6 192

0,9107 1,1510

0,8826 1,1404


201/1 201/2

0,6628 0,4876

0,6628 0,4876

lesní pozemek trvalý travní porost

202/1

0,2348

0,2348

lesní pozemek

202/2 212

1,7747 10,2706

1,7747 10,1486


230/1 230/3

7,7226 2,3779

7,1534 2,2479


230/6 230/20

0,4315 3,0942

0,4315 3,0683


230/21

2,3987

2,3759

orná půda

230/22 230/23

1,1666 0,3614

1,155 0,3496


230/24 230/25

0,2992 2,5075

0,2902 2,5075


230/26

0,5756

0,5756

orná půda

230/27 230/28

0,3724 0,2463

0,3724 0,2463


230/29 230/30

0,4850 1,0410

0,4850 1,0410

trvalý travní porost orná půda

230/31 230/32

0,4948 0,7512

0,4948 0,7512


230/33

0,3519

0,3519

trvalý travní porost

230/34 230/36

0,2289 0,1339

0,2289 0,1339

trvalý travní porost orná půda

437 439/3

1,3530 4,1255

0,0130 4,1255

ost. plocha - komunikace orná půda

460

0,0910

0,0910

ost. plocha - komunikace

462 464

0,1705 0,3327

0,1684 0,1353

ost. plocha - komunikace ost. plocha - komunikace

474 475

0,3536 0,5000

0,3536 0,5000


476 477

0,0421 0,0904

0,0421 0,0090

ost. plocha - komunikace ost. plocha - komunikace

Celkem v k. ú. Počaply u Terezína

--------

48,1874

--------

Tabulka 3 Soupis pozemků v navrhovaném DP Počaply u Terezína I, k. ú. Nučničky Pozemková parcela Výměra v ha Druh pozemku číslo celé parcely části v DP 107/1

8,0677

0,4128

orná půda

107/20 107/21

1,6206 3,0657

0,2194 0,2544



14

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Pozemková parcela číslo

Výměra v ha

Druh pozemku

celé parcely

části v DP

107/28 107/29

0,4216 0,3744

0,3304 0,3021


107/30 107/31

0,8507 1,8813

0,7223 1,6318


107/32

0,0732

0,0732


220/2 Celkem v k. ú. Nučničky

0,9310

0,0042


--------

3,9506

--------

Navrhované rozšíření dobývacího prostoru Nučničky I zasahuje celou výměrou 1,1760 ha do k. ú. Nučničky. Tabulka 4 Soupis pozemků v navrhovaném rozšíření DP Nučničky I, k. ú. Nučničky Pozemková parcela Výměra v ha číslo celé parcely části v DP Nučničky I rozšíření

Druh pozemku

82

0,8723

0,7468

DP Nučničky I 0,0495

orná půda

107/19

1,7431

1,7330

0,0101

orná půda

107/22 107/23

1,0098 1,4267

0 1,3212

0,9676 0,0331


244

0,4570

0,3010

0,1157

ost. plocha komunikace

Celkem v k. ú. Nučničky

--------

--------

1,1760

--------

B. I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry V současnosti probíhá dotěžování zásob štěrkopísku na ložisku Nučničky – jih, které je vzdáleno cca 800 m jižně od posuzovaného záměru. Tato těžební činnost potrvá ještě cca 5 let. Zároveň probíhá otvírka již stanoveného DP Nučničky I, který bude těžen po dobu cca 9 let. V návaznosti na dotěžování zásob v DP Nučničky I se plánuje plynulé pokračování těžební činnosti do posuzovaného DP Počaply u Terezína I, který na DP Nučničky I bezprostředně navazuje, a to tak, aby nebyl přerušen odbyt těžené suroviny. Těžba v posuzovaném DP Počaply u Terezína I ve výhledu uspokojí poptávku po štěrkopísku v daném regionu. Navrhovaný DP Počaply u Terezína I nebude těžen zároveň s DP Nučničky I (s výjimkou krátkého období, kdy bude těžena hraniční oblast obou dobývacích prostorů), ani s jeho rozšířením, ani s ložiskem Nučničky – jih. Půjde pouze o náhradu stávající těžby v řešeném území.


15

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 2 Orientační zákres stávající a plánované těžby v řešeném území

Zdroj: http://www.openstreetmap.org

Ke kumulativním vlivům těžby v řešeném území může docházet až následně v souvislosti s hydrickou rekultivací v obou dobývacích prostorech - Nučničky I a Počaply u Terezína I. Oba prostory budou rekultivovány na vodní plochu, čímž dojde ke vzniku jedné velké vodní plochy v řešeném území. Kumulativní vliv tak nastane např. z hlediska vlivu na vodní režim území, mikroklima, krajinný reliéf, apod. Tyto vlivy jsou dále uvažovány i ve vyhodnocení vlivů provedeném v kapitole D.I. této dokumentace.

B. I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, vč. přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Hlavním důvodem pro realizaci záměru je deficit písčitých frakcí pro liniové i ostatní stavby v regionu. V regionu výrazně převažují provozy s výrobou drceného kameniva. Poptávka po písčitých frakcích činí v České republice dlouhodobě cca 60 % z poptávky běžně vyráběných frakcí. Držitelem dobývacího prostoru Nučničky I, který byl na části výhradního ložiska štěrkopísku Travčice stanoven rozhodnutím OBÚ v Mostě dne 15. 8. 2005 pod čj. 5612/05 na výměru 29,75345 ha (rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 12. 2005) je v současné době organizace České štěrkopísky, spol. s r. o. V centrální evidenci ČBÚ je DP zaevidován pod č. 71154. V roce 2005 došlo v souvislosti se stanovením dobývacího prostoru Nučničky I k rozdělení výhradního ložiska Travčice (ev. č. 3001900) na dvě části:


16

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění • na ložisko Nučničky - Travčice (ev. č. 3001901), které má shodnou plochu a shodný objem zásob s dobývacím prostorem Nučničky I. • na ložisko Travčice - Počaply (ev. č. 3001900), do kterého byly zahrnuty veškeré zbývající zásoby výhradního ložiska včetně v roce 1998 stanoveného dobývacího prostoru Počaply u Terezína. V současné době dotěžované nevýhradní ložisko Nučničky – jih leží zcela mimo plochu původního výhradního ložiska Travčice. Organizace Gravel, spol. s r. o. v souvislosti s postupným dotěžováním štěrkopísku na nevýhradním ložisku Nučničky-jih v současné době zahájila otevření nové pískovny v již dříve stanoveném DP Nučničky I. V současné době těží tuto pískovnu organizace České štěrkopísky spol. s r.o. Vzhledem k tomu, že správní řízení o stanovení nebo rozšíření dobývacího prostoru je poměrně náročné a časově zdlouhavé (v některých případech trvá až několik desítek let), byla z důvodu zajištění kontinuity těžby na této lokalitě již v současné době zahájena přípravu podkladů pro stanovení dobývacího prostoru pod názvem Počaply u Terezína I, který by na plochu stávajícího DP Nučničky I přímo navazoval, a dobývací práce by tak mohly v budoucnu plynule přejít z jednoho dobývacího prostoru do druhého. Rozhodnutím MŽP čj. 1144/530/14, 41812/ENV/14 ze dne 21. 8. 2014 byl společnosti Gravel, spol. s r.o., Nučničky 7, 412 01 Litoměřice udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení DP Počaply u Terezína I pro dobývání části výhradního ložiska štěrkopísku Travčice - Počaply, ev. č. 3001 900. Do navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je zahrnuto cca 13,3 % zásob suroviny z celkového objemu zásob na ložisku Travčice - Počaply. Převážná část ložiska vykazuje jílovitost pod 3 %, pouze ojediněle se vyskytuje vyšší v rozmezí cca 3 - 4 %. Humusovitost je vyhovující, převážně stupně A, není však rovnoměrná a při těžbě ji bude nutno patřičně sledovat. Poměr štěrku ku písku se pohybuje mezi cca 45 - 50 % štěrku ku 55 - 50 % písku. Štěrk vykazuje nízkou nasákavost. Výsledky pevnostních zkoušek byly příznivé, kamenivo může být podle výsledků průzkumu použito pro náročné druhy betonů. Dobývací prostor Počaply u Terezína I je navržen tak, aby z východní strany navazoval na stávající dobývací prostor Nučničky I, z jižní strany aby kopíroval silnici od Terezína do obce Nučničky, ze severní strany silnici Nučničky - Počaply a ze západní strany je ohraničen také částečně silnicí a částečně lesním remízkem. Kvalitativní a úložní poměry jsou na ploše celého ložiska Travčice - Počaply srovnatelné. Vzhledem ke značné rozloze ložiska (cca 445 ha) není možno stanovit dobývací prostor na jeho celou plochu. Z provozních důvodů byla navržena plocha dobývacího prostoru Počaply u Terezína I tak, aby tento nový DP navazoval na stávající dobývací prostor Nučničky I a těžba tak mohla plynule přejít z jednoho dobývacího prostoru do druhého. Posuzovaný záměr je řešen ve dvou variantách ročního objemu těžby. Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3/rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3/rok. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3/rok) byla cca 16 let, ve variantě II (cca 372 000 m3/rok) cca 13 let. Rozšířením DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky (o celkovou výměru 1,1760 ha) dojde k hospodárnému využití ložiska štěrkopísků. Tyto části pozemků nebyly původně do DP Nučničky I zahrnuty z důvodu nedořešených vlastnických vztahů.


17


B. I. 6. Popis technického a technologického řešení záměru V kapitole B.I.6 byla věnována pozornost především těm parametrům záměru, které mají přímý vztah k problematice životního prostředí. Byl kladen důraz především na uvedení environmentálně významných parametrů záměru. U ostatních parametrů nebylo zacházeno do přílišných podrobností. V závěru kapitoly B.I.6 je uveden souhrn opatření na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví, která jsou již přímou součástí záměru a s jejichž realizací se v projektu počítá. Tato opatření budou při přípravě záměru, realizaci i provozu řádně plněna. Otvírkové práce Provádění otvírkových prací se v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I neplánuje, postup těžby by měl do tohoto nového dobývacího prostoru plynule přejít ze stávajícího dobývacího prostoru Nučničky I. Technické a technologické řešení záměru bude stejné jak u navrhovaného DP Počaply u Terezína I, tak i v případě rozšíření DP Nučničky I. Skrývka V dostatečném předstihu před postupem těžebního řezu budou průběžně prováděny skrývkové práce. Předstih skrývkového řezu před těžebním řezem musí být takový, aby na skryté ploše byl také dostatečný prostor pro následnou úpravu suroviny na mobilních linkách a pro expedici. Skrývkové zeminy budou ukládány na mezideponie v okrajích plánovaných postupů těžby a následně budou využívány pro rekultivaci vytěženého prostoru, v případě vrchní humusové vrstvy (ornice) pro další využití podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Skrývka bude prováděna v celkové průměrné mocnosti cca 0,90 m, jednotlivé vrstvy však budou skrývány odděleně a odděleně budou také ukládány na plánované mezideponie. Nejprve bude provedena skrývka vrchní humusové vrstvy (ornice) o mocnosti cca 0,22 m a teprve v další fázi bude skrývána vrstva písčité hlíny a jílovitých písků o mocnosti cca 0,68 m. Generální svah skrývky stanoven nebyl, protože skrývka bude prováděna pouze v jednom řezu. Sklon skrývkového řezu bude ponechán podle fyzikálně mechanických vlastností bez úpravy. V jedné etapě těžby bude skryto max. 109 000 m3 zeminy. Tato etapa trvá přibližně 3,4 roku, tzn., že v jednom roce bude skryto cca 32 000 m3 zeminy. Z tohoto množství představuje cca 21 334 m3 písčitá hlína, která bude v místě deponována a zpětně použita pro rekultivaci. Samotná ornice bude v objemu cca 10 666 m3. Přibližně 30 % ornice (3 200 m3) bude v místě deponováno a zpětně použito pro rekultivaci břehů a 70 % ornice (7 466 m3) bude odvezeno na místa, která určí příslušný orgán ochrany ZPF. V tomto stupni projektové dokumentace nelze podrobněji stanovit místa uložení ornice. Odvoz ornice Skrývkové práce budou probíhat vždy cca 2 měsíce v roce. V tomto období bude tedy z DP odvezeno 7 466 m3 ornice. Lze předpokládat, že za jeden pracovní den bude odvezeno max. 150 m3 ornice, což představuje zátěž cca 10 NA za den (20 pohybů). V tomto stupni projektové dokumentace nelze podrobněji stanovit místa uložení ornice. Pro výpočty bylo uvažováno s pohybem 3 NA ve směru na Nučničky a 7 NA ve směru na Terezín. Umístění deponií skrývkových zemin: Podle předběžných výsledků akustické studie nebude nutné deponovat zeminy ve formě zemního valu jako akustické ochrany před stacionárními zdroji hluku v pískovně. Umístění deponií se předpokládá vždy při okraji dobývacího prostoru. Pro účely rozptylové – E K O L A group, spol. s r. o. –

18

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění studie bylo uvažováno s umístěním deponií v blízkosti obytných objektů tak, aby byl podchycen nejhorší možný stav. Těžba Dobývání suroviny bude vzhledem k úložním poměrům prováděno z vody v jednom těžebním řezu na celou mocnost ložiska plovoucím korečkovým bagrem. Generální svah lomu není Plánem otvírky přípravy a dobývání (POPD) stanoven, protože i dobývání suroviny bude prováděno pouze v jednom řezu o prům. mocnosti cca 11,3 m, z toho bude větší část řezu (cca 8,3 m) pod úrovní hladiny podzemní vody. Také sklon těžebního řezu bude ponechán podle fyzikálně mechanických vlastností bez úpravy. Pouze v případě vytvoření převisů v části řezu nad úrovní hladiny podzemní vody bude provedena dodatečná úprava sklonu lomové stěny podle technologického postupu. Sklon svahu lomu nebude strmější než povolený sklon dobývání dle technických parametrů rypadla. Úprava suroviny Vytěžená surovina bude pomocí plovoucích dopravních pasů dopravována na břeh přímo do násypky mobilní úpravny. Plánuje se použití semimobilní třídící linky. Jedná se o sprchovaný třísítný třídič s dehydrátorem a soustavou dopravních pasů. Pro drcení hrubších frakcí, které se budou v malém množství vyskytovat, bude použit mobilní drtič s nárazovým provozem cca 2 – 3 týdny za rok. Umístění třídící linky bude záviset na aktuálním posunu těžby. Deponie roztříděného materiálu se budou nacházet v blízkosti třídící linky, kde bude probíhat i nakládka suroviny na auta odběratelů. Ve výpočtech akustické a rozptylové studie je uvažován nejhorší možný stav, tzn. umístění třídící linky v nejbližší pozici vůči stávající obytné zástavbě obce Počaply. Sanace, rekultivace a budoucí využití území Cílem rekultivace bude navrácení území do takového stavu, který bude zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny. Způsob sanace a rekultivace DP bude podrobně řešit plán rekultivace, který je nezbytnou součástí podkladů pro další řízení o povolení vlastní těžební činnosti a o udělení souhlasu k odnětí půdy ze ZPF a PUPFL. Vzhledem k tomu, že plánovaná těžba bude probíhat z vody v jednom těžebním řezu a bude prostorově i časově navazovat na těžební činnost v DP Nučničky I, nabízí se provést rekultivaci na vodní plochu. Celková výměra obou DP je cca 81,89 ha. V území obou dobývacích prostorů vznikne jedna velká vodní plocha o výměře cca 71,15 ha. Rekultivační práce budou souviset jednak s ukládáním skrývkové zeminy a také s úpravou okrajů vodní plochy, tj. svahů a břehů vzniklých po předchozí těžební činnosti. K jihovýchodnímu okraji DP Nučničky I bude ukládána skrývková zemina z DP Počaply u Terezína I tak, aby došlo k zarovnání s úrovní stávajícího terénu. Vznikne tak souvislý pilíř, díky kterému nebude vodní plocha zasahovat až k okraji DP Nučničky I, ale pouze do vzdálenosti cca 110 m od zástavby obce Nučničky (viz příloha č. 8 Výkresová část – Zákres rekultivace). Po rekultivaci budou mít břehové partie obou dobývacích prostorů rozlohu cca 7,32 ha. Při rekultivačních pracích, které budou prováděny průběžně a bezprostředně za těžbou, budou vytvořeny členité břehy. Morfologii břehů je plánováno upravit nepravidelně tak, že v některých místech budou vytvořeny strmé svahy, jiné části budou naopak ponechány širší a pozvolnější. V severním cípu pískovny se nabízí vytvoření litorálního mokřadu s hloubkou vody cca 0,5 – 1 m, případně by zde mohla vzniknout jedna či více tůněk.


19

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V rámci rekultivace se nepředpokládá zalesňování ani cílené zatravňování břehových částí pískovny. Břehy bude vhodnější ponechat přirozené sukcesi, čímž dojde ke vzniku přírodě blízkým biotopům, které mohou být osídleny rozmanitými druhy rostlin a živočichů. V lépe přístupných částech se nabízí využití k rekreačnímu rybaření či oddechu. Plocha po sociálně technickém zázemí pískovny by mohla být upravena jako přístupová pláž k jezeru. Při rekultivačních pracích bude nasazena mechanizace – viz Tabulka 5. Rekultivace bude probíhat průběžně po dotěžení jednotlivých etap. Půjde o časově omezenou činnost, cca 2 měsíce v roce. Rekultivace může probíhat zároveň se skrývkami tak, že skrývkové zeminy budou rovnou ukládány na místa určená k rekultivaci. V tomto případě se použitá zařízení budou dle potřeby přesouvat s místa skrývek do míst probíhající rekultivace. Tabulka 5 Zařízení použitá v jednotlivých fázích provozu pískovny Max. provoz Max. provoz Fáze provozu Zařízení Počet – varianta I – varianta II buldozer 1 3 hod/den 3 hod/den Skrývky

Těžba a úprava

Rekultivace

Spotřeba nafty – varianta I 75 l/den

Spotřeba nafty – varianta II 75 l/den

rypadlo

1

3 hod/den

3 hod/den

125 l/den

125 l/den

kolový nakladač nákladní automobil

1 1

10 hod/den 2 hod/den


100 l/den 16 l/den

100 l/den 16 l/den

plovoucí korečkový bagr vynášecí pás

1 1



100 l/den el. pohon

110 l/den el. pohon

plovoucí dopravníky

1 -3

10 hod/den

11 hod/den

el. pohon

el. pohon

kolové nakladače semimobilní třídící linka (součástí je dehydrátor)

2-3

10 hod/den

11 hod/den

100 l/den

110 l/den

1

10 hod/den

11 hod/den

100 l/den

110 l/den

drtič

1

66 l/den

1

2–3 týdny/rok, 11 hod/den 2,5 hod/den

60 l/den

kropicí vůz

2–3 týdny/rok, 10 hod/den 2 hod/den

20 l/den

25 l/den

buldozer kolový nakladač

1 1



75 l/den 100 l/den

75 l/den 100 l/den

nákladní automobil

1

2 hod/den

2 hod/den

16 l/den

16 l/den

Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Součástí záměru je souhrn opatření na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. V souladu s „Metodickým sdělením pro držitele autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.“ Ministerstva životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence z 6. 3. 2015 (č. j. 18130/ENV/15) jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení či kompenzaci nepříznivých vlivů záměru součástí kap. B.I.6. V kapitole D.IV. dokumentace jsou zahrnuta pouze vybraná konkrétní opatření vyplývající přímo z procesu posouzení. Fáze přípravy 1.

Před započetím zemních prací oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit mu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

2.

Omezit zábor zemědělské a lesní půdy na nezbytně nutnou míru. Vynětí ze ZPF a PUPFL řešit s příslušnými orgány ochrany ZPF a PUPFL.


20

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 3.

Jednotlivé skrývkové vrstvy ukládat odděleně na mezideponie.

4.

S přebytečnou ornicí nakládat dle požadavků orgánu ochrany ZPF.

5.

V dalších fázích schvalovacího procesu pro povolení dobývání vypracovat podrobný plán rekultivace.

6.

Nutný trvalý zábor provádět pouze v plánovaném rozsahu. Je důležité ponechat vzrostlou zeleň na veškerých plochách, která nesouvisí se záměrem.

7.

Zásah do VKP řešit s příslušným orgánem ochrany přírody. Kácení dřevin provádět mimo období reprodukce ptáků. Toto období probíhá v běžném roce od 1. 3. do 10. 8.

8.

Jako preventivní opatření proti negativnímu ovlivňování hnízdících ptáků a případným zásahům do přirozeného vývoje v dotčeném území (§ 50 a § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je nezbytné, aby terénní úpravy a případné odstraňování porostů apod. bylo plánováno a prováděno mimo období reprodukce ptáků. Toto období probíhá v běžném roce od 1. 3. do 10. 8.

9.

Předchozí podmínku není nutné respektovat v případě, že před případným konkrétním terénním zásahem bude proveden ornitologický průzkum oprávněným a kompetentním biologickým dozorem, který v místě plánovaného zásahu do biotopu hnízdění ptáků vyloučí.

10. Vlivem záměru dojde k zásahu do biotopu zvláště chráněných živočichů (ještěrka obecná, slepýš křehký, Formica fusca), a proto je nezbytné k tomuto zásahu získat předchozí závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný transfer (dle § 49, odst. 4, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Tuto podmínku však není nutné respektovat v případě, že bude proveden ornitologický, herpetologický a batrachologický průzkum biologickým dozorem, který případné reprodukční aktivity chráněných živočichů vyloučí. 11. Před zahájením vlastní těžební činnosti provést doplňující průzkum přítomnosti dalších zvláště chráněných druhů živočichů na dotčeném území. V případě, že by průzkum prokázal výskyt zvláště chráněných druhů, musí investor požádat o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů v souladu s ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, resp. navrhnout příslušná kompenzační opatření (např. záchranný přenos). 12. Dle výsledků doplňujícího průzkumu provést dostatečná ochranná a kompenzační opatření k ochraně populací obojživelníků a plazů. Možným řešením je např. instalace trvalé bariery podél jižního okraje pískovny. 13. Při realizaci významných terénních úprav zajistit biologický stavební dozor, který bude prováděn odborně způsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit správnou realizaci podmínek vyplývající z rozhodnutí orgánů ochrany přírody. 14. V rámci přípravy území a při následné těžbě realizovat opatření, která zabrání přímému či nepřímému negativnímu ovlivnění kvality vody v okolí záměru. 15. Pro zajištění trvalé kontroly stavu podzemní vody před zahájením těžby vybudovat na hranici dobývacího prostoru a lesního remízku 2 průzkumné hydrogeologické vrty HS-1 a HS-2 do hloubky 14 m, které budou vystrojeny na sledování kvality podzemní vody v kvartérní zvodni.


21

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Fáze provozu 16. V rámci provozování pískovny při prodeji suroviny nesmí být nákladní automobily přetěžovány, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování komunikačního systému. 17. V případě potřeby zajistit případná protierozní opatření. 18. Zabezpečit důsledné dodržování ochranných opatření proti možnosti znečištění podzemních vod těžebním a dopravním provozem. 19. Zabezpečit stroje proti úniku ropných látek, provádět preventivní a pravidelnou údržbu veškeré mechanizace a dodržovat bezpečnostní opatření při manipulaci s ropnými látkami. 20. Pro parkování těžebních a dopravních mechanismů a skladování pohonných hmot využívat nepropustnou parkovací a skladovací plochu s jímkou o dostatečném objemu, do níž bude svedena srážková voda omývající tuto plochu. 21. Nutnou manipulaci s ropnými látkami v prostoru těžebny mimo zabezpečený prostor omezit na minimum. 22. V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a kontaminovanou zeminu ihned odtěžit a odvézt na zabezpečenou skládku. 23. Místo maziv a paliv z ropných látek používat přednostně ekvivalentní snáze odbouratelné produkty. 24. Pro případ úniku ropných derivátů zpracovat havarijní plán, který bude předložen k posouzení vodoprávnímu úřadu. 25. Pro zabránění kontaminaci povrchové vody v jezeře znečištěnou labskou vodou při povodňových stavech ochránit těžebnu na kritických úsecích zemním valem o výšce, odpovídající n-leté vodě dle případného rozhodnutí vodoprávního úřadu. 26. V těsné blízkosti JZ okraje dobývacího prostoru u studny Počaply č. p. 83 zajistit v případě zaklesnutí hladiny podzemní vody v jímacím objektu prohloubení tohoto jímacího objektu či provedení objektu náhradního. 27. Pro účely detailního monitoringu vývoje hladiny podzemní hladiny v okolních obcích v průběhu těžby a těsně po jejím ukončení sledovat pravidelně hladinu podzemní vody u domovních studní (Počaply č. p. 83, Počaply č. p. 75, Travčice č. p. 165, Nučničky č. p. 34). Hladiny sledovat ve čtvrtletních intervalech, a to vždy po předchozí domluvě s majiteli studní, kteří v den měření nebudou odebírat ze studní podzemní vodu tak, aby nebyly zkresleny hodnoty hladiny podzemní vody. 28. Pro porovnání s dlouhodobým režimem podzemní vody využívat data z monitorovacího vrtu VP 1926 ve správě Českého hydrometeorologického ústavu. Data vyhodnocovat pravidelně v ročních zprávách z monitoringu podzemních vod v oblasti těžebny a jejího okolí. 29. Na hranici dobývacího prostoru a lesního remízku provozovat 2 průzkumné hydrogeologické vrty do hloubky 14 m, které budou sloužit k sledování kvality podzemní vody v kvartérní zvodni. 30. V případě, že bude vyprodukováno více jak 100 kg nebezpečných odpadů a 100 t ostatního odpadu za kalendářní rok, je investor podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, povinen zasílat každoročně hlášení o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi příslušnému úřadu dle § 39 odst. 2 zákona.


22

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 31. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění. 32. Místa shromažďování nebezpečných odpadů a nádoby na nebezpečný odpad je potřeba označit podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. 33. Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích zakrytováním třídících a drtících zařízení a instalací zařízení k omezování emisí - skrápěcí zařízení. 34. Pravidelně čistit a skrápět komunikace a manipulační plochy. 35. Omezit rychlost pohybu vozidel v areálu zdroje a zakrývat nákladní prostory expedujících dopravních prostředků. 36. Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a těžební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami. 37. V rámci minimalizace hluku použít kvalitní těžební techniku a automobily, které budou splňovat platné předpisy. Fáze rekultivace 38. Plochy dotčené těžbou rekultivovat dle předem schváleného plánu rekultivace. 39. Bezprostředně za postupem těžby provádět rekultivační práce a umožnit tak postupné propojení společenstev rekultivovaných a stávajících a tak i zajistit postupný rozvoj ekosystémů na rekultivovaných plochách. 40. Technickou rekultivaci břehů provádět tak, aby vznikly členité břehy, v některých částech (nejlépe s jižní expozicí) vytvořit strmé svahy, jinde naopak širší, pozvolně klesající břehy, případně mělké lavice zaplavované vodou. 41. V severním cípu pískovny vytvarovat břehové partie tak, aby zde mohl vzniknout litorální mokřad, případně mělké tůňky. 42. Břehové partie cíleně biologicky neupravovat a nezalesňovat. Tyto plochy ponechat přirozené sukcesi.

B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení V současnosti probíhá otvírka již stanoveného DP Nučničky I, který bude těžen po dobu cca 9 let. Zároveň s dotěžováním zásob v DP Nučničky I a po vytěžení posuzovaného rozšíření na pozemky p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky, se plánuje přesun těžební činnosti (bez jejího přerušení) do posuzovaného DP Počaply u Terezína I, který na DP Nučničky I bezprostředně navazuje. Navrhovaný DP Počaply u Terezína I nebude těžen zároveň s DP Nučničky I (s výjimkou krátkého období, kdy bude těžena hraniční oblast obou dobývacích prostorů), ani s jeho rozšířením, ani s ložiskem Nučničky – jih. Půjde pouze o náhradu stávající těžby v řešeném území. Předpokládaný termín zahájení těžby v DP Počaply u Terezína I:

2024

Předpokládaný termín dokončení těžby v DP Počaply u Terezína I:

Varianta I - 2040 Varianta II – 2037


23

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Sanace a rekultivace dobývacího prostoru bude prováděna průběžně v návaznosti na postup těžby.

B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Ústecký

Obec:

Terezín, Travčice

Katastrální území:

Počaply u Terezína, Nučničky

B. I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Souhlas orgánu ochrany ZPF podle příslušných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění budou vydávat tyto orgány: - do výměry 10 ha Krajský úřad Ústeckého kraje - nad výměru 10 ha MŽP, odbor výkonu státní správy IV Chomutov Souhlas orgánu ochrany přírody podle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění bude vydávat Městský úřad Litoměřice. Souhlas orgánu státní správy lesů (odnětí nad 1 ha) podle příslušných ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění bude vydávat Krajský úřad Ústeckého kraje. Vyjádření vodoprávního úřadu podle příslušných ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění bude vydávat Městský úřad Litoměřice. Stanovení DP dle § 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění bude vydávat obvodní báňský úřad (OBÚ pro území kraje Ústeckého). Povolení hornické činnosti dle § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění bude vydávat obvodní báňský úřad (OBÚ pro území kraje Ústeckého).


24


B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Půda Navrhovaný dobývací prostor zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Celková plocha DP Počaply u Terezína I je 52,138 ha, z toho výměra zemědělské půdy je 49,0316 ha, trvalých travních porostů 1,5534 ha, lesní půdy 1,0168 ha a ostatních ploch 0,5362 ha. Rozšíření plochy těžby v rámci DP Nučničky I o celkové výměře 1,1760 ha zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Výměra zemědělské půdy v rámci tohoto rozšíření je 1,0603 ha, výměra ostatních ploch je 0,1157 ha. Zemědělský půdní fond - ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou půdy jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ jsou definovány na základě agronomicky zvláště významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu a je tudíž možné k nim přiřadit parametrizované (normativní) údaje o produkčním potenciálu hlavních zemědělských plodin a rovněž údaje o ekonomickém efektu, který za daných podmínek přinášejí. V řešeném území jsou zastoupeny tyto BPEJ: 1.21.10, 1.04.01. Jedná se o půdy IV. třídy ochrany ZPF s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. 1. číslice v kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu. V území jsou zastoupeny půdy regionu T1, jejichž charakteristiky jsou: teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 8-9 °C, s průměrným úhrnem srážek pod 500 mm, s pravděpodobností suchých vegetačních období 40-60 %, s vláhovou jistotou 0-2. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ). V území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky: HPJ 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. HPJ 04 - Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem. 4. číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám. Tabulka 6 Kód BPEJ – svažitost a expozice kód svažitost

expozice

0

0 - 1° úplná rovina

všesměrná

1

1 - 3° rovina

všesměrná

5. číslice vyjadřuje kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Hloubka půdního profilu je omezena buď pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.


25

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 7 Kód BPEJ - skeletovitost a hloubka půdy kód skeletovitost

hloubka

0

žádná

hluboká

1

slabě skeletovitá

středně hluboká

Stanovením DP Počaply u Terezína I dojde k trvalému záboru ZPF o výměře cca 49 ha. Rozšířením DP Nučničky I dojde k trvalému záboru ZPF o výměře 1,06 ha. Vynětí pozemků ze ZPF je třeba řešit s příslušnými orgány ochrany ZPF. Pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL Navrhovaný dobývací prostor Počaply u Terezína I bude zasahovat na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Jejich výměra dotčená záměrem činí celkem 1,0168 ha. Lesní pozemky v rámci navrhovaného záměru spadají pod lesní oblast Polabí (č. 17, část a). Z hlediska lesních typů se jedná o borovou doubravu dubovou, Pineto – Quercetum oligotrophicum (arenosum). Druhovou skladbu tvoří borovice s příměsí akátu. Rozšíření DP Nučničky I nezasahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Záměrem dojde k trvalému záboru PUPFL o výměře cca 1,02 ha. Odnětí pozemku z PUPFL je třeba řešit s příslušnými orgány ochrany PUPFL.

B. II. 2. Voda Voda bude využívána pro pití, pro hygienické účely a technologické účely. Sociálně technické zázemí pískovny není napojeno na veřejnou vodovodní síť. Zásobování vodou je ze studny, která byla již realizována v rámci přípravy těžby v DP Nučničky I a je umístěna v prostoru sociálně technického zázemí. Voda ze studny bude používána pouze jako užitková pro hygienické zázemí, pitná voda pro zaměstnance bude průběžně dovážena balená. Průměrná denní spotřeba vody pro hygienické zařízení pískovny bude 520 l/den. Roční spotřeba vody bude činit cca 125 m3/rok. Požadované množství vody odebírané ze studny: 65 l/os, den x 4 os. x 2 směny = 520 l/den = 11,4 m3/měsíc = 125 m3/rok Pro snížení sekundární prašnosti v areálu pískovny a na příjezdové komunikaci bude v suchém období prováděno zkrápění. Množství této vody bude závislé na okamžitých klimatických podmínkách. Odběr vody pro skrápění komunikací bude z vytěženého prostoru (důlní voda). Při úpravě suroviny a drcení budou části zařízení, kde by mohl vznikat prach, sprchovány. Voda pro tento účel bude odebírána z jezera vzniklého dobýváním. Spotřeba vody závisí na způsobu zkrápění a na instalované technologii. Při ročním objemu těžby cca 310 000 m3 se předpokládá roční spotřeba max. 60 000 m3. Při ročním objemu těžby cca 372 000 m3 se předpokládá roční spotřeba max. 72 000 m3. Tato voda se však z cca 80 - 90 % vrátí zpět do jezera.

B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Záměr bude mít nároky na spotřebu elektrické energie (osvětlení provozních místností, vytápění provozních budov) a na spotřebu pohonných a mazacích hmot pro provoz třídícího zařízení a kolových nakladačů (nafta, motorové, převodové, mazací a hydraulické oleje).


26

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Přípojka sociálně technického zázemí na VN již byla realizovány novým kabelovým svodem VN 22 kV ze stávajícího volného vedení na pozemku p. č. 107/6, k. ú. Nučničky. Sociálně technické zázemí provozovny je napojeno novou kabelovou přípojkou NN na novou velkoodběrovou trafostanici TS 22/0,4 kV. Kabelová přípojka NN je ukončena v pojistkové skříni RIS v prostoru zázemí. Z této skříně jsou napojeny všechny objekty zázemí. Spotřeba energie a surovin bude adekvátní těžbě. Roční spotřeba elektrické energie pro zázemí pískovny bude cca 56 045 kWh/rok. Pískovna Počaply u Terezína I bude též využívat stávající nadzemní čerpací stanici PHM, která byla realizována v rámci stavby sociálně technického zázemí pro pískovnu Nučničky v DP Nučničky I. Čerpací stanice je určena k příjmu, skladování a měřenému samoobslužnému výdeji motorové nafty pro mechanizační prostředky, zejména kolové nakladače používané v pískovně. Jedná se o kompletní čerpací stanici dvouplášťovou, nádrž typu BENCALOR 16 NN o objemu 16 m3. Prostor mezi plášti slouží jako bezpečnostní jímka při poruše vnitřního pláště a je kontrolován přes průhledítko v nejnižším místě nádrže. Případný únik nafty do meziplášťového prostoru je tedy možno okamžitě zjistit. Veškeré zařízení potřebné pro plnění a výdej nafty včetně signalizace je umístěno přímo na ocelovém plášti a čelech nádrže. Nafta je skladována v nadzemní části dvouplášťové nádrže. Stáčení a výdej z výdejního stojanu se provádí na přilehlé zastřešené nepropustně upravené manipulační ploše. Nádrž včetně výdejního stojanu je osazena na betonové desce tloušťky cca 20 cm. Na betonové desce bude i vymezené stáčecí a výdejní místo. V areálu sociálně technického zázemí jsou v malém množství skladovány oleje a tuhá mazadla (mazací tuk). Jinde v prostoru těžebny nebude manipulováno se žádnými NEL (zakázáno je plnění PHM mimo výdejní místo). Instalace a provoz čerpací stanice odpovídá požadavkům příslušných předpisů o ochraně vod a odpadovém hospodářství a následujícím normám: - ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny, provozovny a sklady - ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny, plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice - ČSN 75 3415 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování V prostoru čerpací stanice je sklad prostředků pro likvidaci havárií, který obsahuje základní prostředky pro likvidaci případné havárie – lopata, kbelík, havarijní souprava, VAPEX, textilní sorbenty (Fibroil, průmyslové utěrky Wypall, plachetky REO apod.). Součástí čerpací stanice je jímka na úkapy o objemu 1 m3, do které jsou svedeny případné úkapy z výdejní plochy. Pískovna Počaply u Terezína I bude využívat též stávající ocelovou montovanou halu, která je součástí sociálně technického zázemí pro pískovnu Nučničky v DP Nučničky I. Hala bude dále sloužit pro skladování náhradních dílů pro těžební stroje, ve skladu jsou v souladu s vydaným stavebním povolením skladovány rovněž závadné látky v povoleném rozsahu.

B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Stávající komunikační systém


27

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Širší okolí záměru je charakteristické poměrně hustou komunikační sítí. Stěžejní osu tvoří dálnice D8 (Praha - Lovosice). Další důležitou komunikací je silnice II. třídy číslo 608 (Doksany - Terezín), na kterou ústí komunikace III. třídy č. 24056 od Nučniček. Obrázek 3 Dopravní síť v řešeném území

Zdroj: Internetové stránky ŘSD ČR

Intenzita silniční dopravy na silnici č. II/608 je uvedena v následujících tabulkách. Údaje jsou převzaty z celostátního sčítání ŘSD v roce 2010 s použitím přepočtových koeficientů. Intenzita silniční dopravy na silnici č. III/24056 byla stanovena na základě dopravního průzkumu (European Transportation Consultancy, s.r.o., leden 2015), který tvoří přílohu č. 1 této dokumentace. Jednalo se zejména o stanovení celkových intenzit dopravy v území a dopravy generované areálem stávající pískovny Nučničky, jejíž výjezd vyúsťuje na silnici č. III/24056 před obcí Nučničky. Tabulka 8 Intenzita dopravy za 24h na jednotlivých úsecích komunikace II/608 v roce 2010, 2015 a ve výhledovém roce 2024 (bez záměru) Komunikace Úsek TV O M SV Začátek Konec Rok 2010

II/608

4-0070

1057

3588

28

4673

X s D8

Terezín z.z.

II/608

4-0086

1754

5883

74

7711

Terezín k.z.

Zaús. do 15 (okr.x)

Rok 2015

II/608

4-0070

1068

3911

32

5011

X s D8

Terezín z.z.

Výhled 2024

II/608 II/608

4-0086 4-0070

1772 1089

6412 4844

81 38

8265 5970

Terezín k.z. X s D8

Zaús. do 15 (okr.x) Terezín z.z.

II/608

4-0086

1807

7942

100

9849

Terezín k.z.


Legenda: TV – těžká vozidla; O – osobní vozidla; M – motocykly; SV – součet všech vozidel Zdroj: www.rsd.cz


28

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 9 Intenzita dopravy 6 – 22 h na jednotlivých úsecích komunikace III/24056 v roce 2015 a ve výhledovém roce 2024 (bez záměru) Komunikace TV O M SV Začátek Konec Rok 2015 Výhled 2024

III/24056

198

656

0

854

Výjezd z písk. Nučničky

Zaús. do II/608

III/24056

111

657

0

768

Výjezd z písk. Nučničky

Obec Nučničky

III/24056 III/24056

202 114

812 814

0 0

1014 928

Výjezd z písk. Nučničky Výjezd z písk. Nučničky

Zaús. do II/608 Obec Nučničky

Legenda: TV – těžká vozidla; O – osobní vozidla; M – motocykly; SV – součet všech vozidel Zdroj: Dopravní průzkum - příloha č. 1 dokumentace Pozn. Ve výhledovém roce 2024 sice vzroste nákladní doprava v obci Nučničky dle přepočtových koeficientů, ale zároveň se sníží tím, že nebude v provozu pískovna Nučničky – jih, která využívá nakládku suroviny na lodní dopravu přímo v obci Nučničky. Nakládka suroviny z DP Počaply u Terezína I na lodní dopravu bude probíhat mimo obec Nučničky.

Obslužná doprava pískovny Objem těžby v ploše rozšíření DP Nučničky I bude stejný jako na zbývající části DP Nučničky I a stejně tak i intenzita dopravy a rozpad na komunikační síti. Z hlediska objemu těžby a intenzit dopravy oproti stavu, který je již schválený se nic nezmění. Obslužná doprava pískovny Počaply u Terezína I bude využívat stávající sociálně technické zázemí pískovny Nučničky I, které je nyní ve výstavbě. Zázemí pískovny je umístěno v jihozápadním cípu pískovny Nučničky I a bude tedy snadno využitelné pro navazující DP Počaply u Terezína I. Příjezdová komunikace do pískovny zároveň tvoří dopravní napojení pískovny na silnici III/24056 a je součástí sociálně technického zázemí pískovny. Komunikace je velmi krátká, povede z prostoru technického zázemí na silnici III/24056. Výjezd z prostoru pískovny na silnici III. třídy je proveden jako oboustranný. Rychlost na komunikacích uvnitř pískovny je omezena na 15 km.h-1. Z provozního hlediska je zajištěna přístupnost areálu i mimo nakládací dobu a tím je zamezeno odstavování souprav, čekajících na naložení, na vozovce silnice III. třídy. V rámci sociálně technického zázemí je využito celkem 5 odstavných míst pro nákladní vozidla, z toho 2 stání v prostoru vjezdové komunikace a 3 stání uvnitř areálu zázemí. Předpokládaný odbyt bude probíhat třemi směry. Přibližně 60 % suroviny bude odváženo po silnici II/608 směr Terezín a dále k dálnici D8. Přibližně 39 % suroviny bude odváženo mimo obec Nučničky k Labi a dále lodní dopravou. Přibližně 1 % suroviny bude odváženo přes obec Nučničky a dále podél Labe do Dobříně. Surovina, která bude následně transportována lodní dopravou, bude převážena nákladními automobily o nosnosti 14 t z dobývacího prostoru přímo k řece Labi (viz obr. 2). Varianta I Průměrný roční objem těžby

500 000 t

- z toho po silnici II/608 směr Terezín

300 000 t

- z toho mimo obec Nučničky k Labi a dále lodí 195 000 t - z toho přes obec Nučničky a dále do Dobříně


5 000 t

29

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Varianta II Průměrný í roční objem těžby

600 000 t

- z toho po silnici II/608 směr Terezín

360 000 t

- z toho mimo obec Nučničky k Labi a dále lodí 234 000 t - z toho přes obec Nučničky a dále do Dobříně

6 000 t

Dopravu suroviny budou zajišťovat vozidla o nosnosti 5, 10, 14, 25 a 33 t, z toho převážná část výroby bude přepravována nákladními automobily s nosností 33 t, k navážení na lodě se předpokládá používat auta o menší nosnosti (14 t). Průměrná doba provozu pískovny činí 270 dní/rok. Pracovní doba je uvažována od pondělí do pátku 6:00– 17:00 hodin. V následujících tabulkách jsou uvedeny intenzity dopravy generované samotným záměrem „Stanovení DP Počaply u Terezína I“ pro variantu I a variantu II. Tabulka 10 Intenzity dopravy související s těžbou v navrhovaném DP Počaply u Terezína I – varianta I Směr přepravy Nosnost vozů (t) Množství Množství t/rok t/den Varianta I - roční objem těžby 500 000 t 1 % NA (nosnost 5, 10 t) 3000 11 po silnici II/608 směr Terezín 99 % NA (nosnost 14, 25, 33 t)* 297 000 1 100 mimo obec Nučničky k Labi a dále lodí 100 % NA (nosnost 14 t) 195 000 722,2 přes obec Nučničky a dále do Dobříně 100 % NA (nosnost 14, 25, 33 t)* 5 000 18,6

Počet vozů/den 2 34 52 1

*převážnou část výroby budou odvážet nákladní automobily s nosností 33 t Pozn. V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín. Tabulka 11 Intenzity dopravy související s těžbou v navrhovaném DP Počaply u Terezína I – varianta II Směr přepravy Nosnost vozů (t) Množství Množství t/rok t/den Varianta II - průměrný roční objem těžby 600 000 t 1 % NA (nosnost 5, 10 t) 3 600 13,4 po silnici II/608 směr Terezín 99 % NA (nosnost 14, 25, 33 t)* 356 400 1 320,1 mimo obec Nučničky k Labi a dále lodí 100 % NA (nosnost 14 t) 234 000 866,7 přes obec Nučničky a dále do Dobříně 100 % NA (nosnost 14, 25, 33 t)* 6 000 22,2

Počet vozů/den 2 41 62 1

*převážnou část výroby budou odvážet nákladní automobily s nosností 33 t Pozn. V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín.

V následujících tabulkách jsou uvedeny intenzity dopravy pro výhledový stav se záměrem pro variantu I (roční objem těžby 500 000 t) a variantu II (roční objem těžby 600 000 t). Výhledové intenzity dopravy se záměrem byly stanoveny tak, že na jednotlivých úsecích komunikační sítě byly od výhledových intenzit dopravy v roce 2024 (bez záměru) odečteny stávající intenzity dopravy generované těžbou na ložisku Nučničky – jih (zdroj: Dopravní průzkum, ETC, leden 2015), protože tato pískovna ve výhledu již nebude v provozu. Následně byly připočteny intenzity dopravy, které bude generovat samotný posuzovaný záměr „Stanovení DP Počaply u Terezína I“.


30


Tabulka 12 Intenzita dopravy za 24h ve výhledovém roce 2024 s navrženým záměrem (bez provozu stávající pískovny Nučničky - jih) – varianta I Komunikace Úsek TV O M SV Začátek Konec II/608

4-0070

1091

4844

38

5972

X s D8

Terezín z.z.

II/608 III/24056

4-0086

1809 204

7942 812

100 0

9851 1016

Terezín k.z. Výjezd z písk. Počaply u Terezína I

Zaús. do 15 (okr.x) Zaús. do II/608

103

814

0

917

Výjezd z písk. Počaply u Terezína I

Obec Nučničky

III/24056

Pozn. V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín. Tyto intenzity jsou ve výpočtech Akustické a Rozptylové studie zahrnuty. Legenda: TV – těžká vozidla; O – osobní vozidla; M – motocykly; SV – součet všech vozidel Tabulka 13 Intenzita dopravy za 24h ve výhledovém roce 2024 s navrženým záměrem (bez provozu stávající pískovny Nučničky - jih) – varianta II Komunikace Úsek TV O M SV Začátek Konec II/608

4-0070

1149

4844

38

6031

X s D8

Terezín z.z.

II/608

4-0086

1867

7942

100

9909

Terezín k.z.


268 128

812 814

0 0

1080 942

Výjezd z písk. Počaply u Terezína I Výjezd z písk. Počaply u Terezína I

Zaús. do II/608 Obec Nučničky

III/24056 III/24056

Pozn. V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín. Tyto intenzity jsou ve výpočtech Akustické a Rozptylové studie zahrnuty. Legenda: TV – těžká vozidla; O – osobní vozidla; M – motocykly; SV – součet všech vozidel

Infrastruktura Pro těžbu štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I i v rámci rozšíření DP Nučničky I bude využito stávající sociálně technické zázemí pískovny Nučničky I, které má platné stavební povolení (č. j. 0003853/15/SÚ/EBř, ze dne 16. 2. 2014). Zázemí je umístěno na parcele p. č. 107/20 v k. ú. Nučničky. Pozemek stavby sousedí na jihozápadě s pozemkem komunikace III/24056 a na severozápadě s hranicí k. ú. Nučničky a k. ú Počaply u Terezína. Na základě pravomocného ÚR a SP bylo realizováno dopravní připojení a kabelová přípojka VN na pozemcích p. č. 222/3 (parcela stávající komunikace III. třídy č. 24056) a p. č. 107/6 v k. ú. Nučničky. Stávající sociálně technické zázemí tvoří: •

zpevněné plochy areálu technického zázemí

•

ocelová montovaná hala

•

stožárová trafostanice

•

mostová váha

•

nadzemní nádrž PH

Ochranná pásma Dobývací práce u hranic dobývacího prostoru budou vedeny tak, aby nemohlo dojít k jejich překročení. V severní části DP prochází elektrické vedení, zásoby pod tímto vedením jsou vykazovány jako vázané.


31

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Severní část navrženého dobývacího prostoru Počaply u Terezína I zasahuje do ochranného pásma monitorovacího vrtu ČHMÚ VP 1926. Ochranné pásmo tohoto vrtu je 500 m. Hranice dalších ochranných pásem (plynovodu, vodovodu a silnice III/24056) jsou až za jižní hranicí dobývacího prostoru Počaply u Terezína I.


32


B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší patří těžba šterkopísku mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu, kód 5.13 – „Povrchové doly paliv, rud, nerostných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřelování, bagrování, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den.“ V souvislosti s provozem pískovny budou rozhodujícími škodlivinami emise NOx, prachových částic PM10 a PM2,5, benzenu a benzo(a)pyrenu. Tyto škodlivé látky vznikají při provozu uvnitř lomu a při přepravě výrobků po komunikacích na místo spotřeby. Součástí dokumentace je podrobná Rozptylová studie hodnotící vlivy záměru na ovzduší, která tvoří přílohu č. 3 této dokumentace. Nutno zdůraznit, že těžba v DP Počaply u Terezína I plynule naváže na již povolenou těžbu v DP Nučničky I, se kterou bylo započato v roce 2015. Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění ovzduší nejsou ve výpočtu Rozptylové studie uvažovány. Plošné zdroje znečištění ovzduší Hlavním plošným zdrojem znečištění je otevřená (aktivní) plocha těžebního prostoru. Jako plošný zdroj znečišťování ovzduší bylo uvažováno: nakládání štěrkopísku u třídící linky, skrývkové a rekultivační práce, těžební mechanizmy v prostoru těžby, skrývkové a rekultivační mechanizmy, těžké nákladní automobily v prostoru deponií při skrývkových pracích a těžké nákladní automobily v prostoru deponií při těžbě. Bilance emisí z plošných zdrojů znečištění ovzduší je podrobně uvedena v kapitole 3.3.4. Vstupní podklady pro výpočet v Rozptylové studii (příloha č. 3 dokumentace EIA). Liniové zdroje znečištění V souvislosti se samotnou těžbou štěrkopísku nesouvisí žádné liniové zdroje znečišťování ovzduší v dobývacím prostoru, jak je patrné z popisu těžby štěrkopísku. Liniovými zdroji znečištění ovzduší budou pojezdy těžkých nákladních automobilů při skrývkových a rekultivačních pracích, doprava suroviny na veřejných komunikacích a přeprava nevyužité ornice při rekultivačních pracích. Bilance emisí z plošných zdrojů znečištění ovzduší je podrobně uvedena v kapitole 3.3.4. Vstupní podklady pro výpočet v Rozptylové studii (příloha č. 3 dokumentace EIA).

B. III. 2. Odpadní vody Povrchové vody Dešťové vody se budou v pískovně přirozeně vsakovat a infiltrovat do podloží. Plocha sociálního zázemí pískovny není odvodněná, dešťová voda se bude vsakovat do stávajícího hlinitopísčitého a štěrkopískového podloží.


33

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Technologické odpadní vody Těžba bude vzhledem k hydrologickým podmínkám probíhat z vody. V rámci úpravy vytěžené suroviny budou používána sprchovaná síta a dehydrátor s využitím důlní vody. Technologické odpadní vody nebudou vznikat. Splaškové odpadní vody V prostoru technického zázemí těžebny ani v celém prostoru pro těžbu není veřejná kanalizační síť. Vzhledem k technickým a pozemkovým problémům není sociálně technické zázemí napojeno na veřejný kanalizační řad. Splaškové odpadní vody z hygienického zázemí jsou svedeny do nepropustné jímky o objemu cca 5 m3. Tato jímka je dle potřeby vyvážena na nejbližší ČOV, četnost vyvážení je cca 1x - 2x za měsíc. Průměrné denní množství splaškových vod bude dle výpočtu 520 l/den. Dle dosavadních zkušeností z pískovny Nučničky I však činí cca 250 l/den. Roční množství splaškových vod bude dle výpočtu činit cca 125 m3/rok.

B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a navazujícími a upřesňujícími právními předpisy. Zařazování odpadu se provádí dle Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, v platném znění. V souvislosti s provozem sociálně technického zázemí bude vznikat minimum odpadů. V souvislosti s provozem a pohybem osob bude produkováno menší množství komunálního odpadu. Odpad bude vznikat i při drobné údržbě zařízení a celého areálu. Nebezpečné odpady budou shromažďovány v prostoru skladu závadných látek ve stávající montované hale umístěné v areálu sociálně technického zázemí v souladu s platným stavebním povolením stavby sociálně technického zázemí. V následující tabulce je uveden přehled podskupin a druhů odpadů, které budou pravděpodobně vznikat při těžební činnosti. Původce odpadu je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. S nebezpečnými odpady lze nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy. Tabulka 14 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při těžební činnosti Kód druhu Název odpadu odpadu 05 01 03 Kal z nádrží na ropné látky 07 02 99 08 01 11 13 01

Odpady jinak blíže neurčené Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní hydraulické oleje

Kategorie odpadu N O N N

13 02 14 06 03

Odpadní motorové, převodové a mazací oleje Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

N N

15 01 01 15 01 02

Papírové a lepenkové obaly Plastový obal

O O

15 01 10

Obaly a nádoby se zbytky ropných látek a jiných škodlivin

N


34

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Kód druhu odpadu 15 02 16 01 16 01 03

Název odpadu Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy Vyřazená vozidla (autovraky z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby Pneumatiky

Kategorie odpadu O, N O O

16 01 17 16 01 07

Železné kovy Olejové filtry

O N

16 01 08

Neželezné kovy

O

16 06 01 16 06 02

Olověné akumulátory Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

N N

16 07 08 16 10 01

Odpady obsahující ropné látky Odpadní vody obsahující nebezpečné látky

N N

17 05 03 17 05 05

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky

N N

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 02 20 01 21

Sklo Zářivka a jiný odpad s obsahem rtuti

O N

20 03 01 20 03 03

Směsný komunální odpad Uliční smetky

O O

20 03 04

Kal ze septiků a žump

O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady

Všechny vznikající odpady jsou z hlediska mechanismu svého vzniku rozděleny na dvě skupiny: • skupina odpadů A vznikajících při vlastní těžební činnosti • skupina odpadů B vznikajících při obslužných činnostech Skupina odpadů A V případě znečištění skrývky či suroviny nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo z těžebních mechanismů) může vzniknout nebezpečný odpad (17 05 03 a 17 05 05), který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku nebezpečných odpadů. Skupina odpadů B "Vyjeté" a upotřebené oleje budou vznikat při provozu těžebních strojů. Z provozu kompresorů mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se převážně o nebezpečné odpady podskupiny 13 01 - Odpadní hydraulické oleje a podskupiny 13 02 – Odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Konkrétní zařazení do druhu je závislé na použitém výrobku. Odpadní oleje patří podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění mezi „vybrané výrobky“ a po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Upotřebené oleje budou shromažďovány ve speciálních dvouplášťových kontejnerech na určeném místě v zajištěném skladu a ihned po naplnění budou odváženy k odstranění. Technický benzín je používán při drobných údržbách těžebních strojů k čištění součástek. Zbylý znečištěný benzín (14 06 03 N) bude shromažďován ve sběrné nádobě v zajištěném skladu a ihned po naplnění bude odvážen k odstranění.


35

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obaly a nádoby se zbytky ropných látek a jiných škodlivin (15 01 10 N) budou shromažďovány v uzavřeném kontejneru, který bude současně transportním obalem. Po naplnění bude kontejner odvezen k odstranění. V rámci těžebních prací a při údržbě techniky budou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování tohoto nebezpečného odpadu budou normalizované sběrné nádoby, které budou současně transportním obalem. Nebezpečný odpad bude podle potřeby odvážen do spalovny nebezpečných odpadů. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu, jinak se může stát složkou komunálního odpadu. V rámci provozu těžebních strojů budou vznikat upotřebené nefunkční autobaterie (16 06 01 N, 16 06 02). Původcem tohoto odpadu budou pravděpodobně převážně dodavatelské firmy. Přesto v případě vzniku tohoto odpadu budou akumulátory shromažďovány v normalizované nádobě v místě určeném pro shromažďování odpadu. Povinností výrobce, popř. dovozce je podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. zpětný odběr použitých akumulátorů. Ojeté pneumatiky, gumové předměty, části pneumatik, gumových předmětů, dopravníkových pásů (16 01 03) se budou shromažďovat na vyhrazeném místě a budou odváženy k dalšímu využití, případně odstranění. Vhodné nakládání s odpadem 16 01 03 musí zajistit podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. povinná osoba, která výrobek uvádí na trh. Čistý obalový papír, papír z kanceláří, noviny (15 01 01, 20 01 01) budou shromažďovány ve sběrných nádobách a tříděn. Případné použité díly a součástky strojů a zařízení (16 01 17) budou shromažďovány a následně odváženy do výkupu sběrných surovin. Upotřebené nefunkční zářivky a výbojky (20 01 21 N) se po výměně budou shromažďovat na zvoleném místě a následně bude zajištěn jejich zpětný odběr. Komunální odpad a další obdobné odpady (20 03 01, 20 03 03, 15 01 02) vznikající z provozu administrativního a sociálního zázemí jsou shromažďovány ve sběrných nádobách a následně smluvně likvidovány. Odpad ze sociálního zařízení (20 03 04) bude shromažďován v bezodtokové jímce, který se bude dle potřeby vyvážet na ČOV. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění a v případě produkce více než 100 kg nebezpečného nebo 100 t ostatního odpadu je povinen posílat každoročně hlášení o produkci odpadů příslušnému úřadu dle § 39, odst. 2 zákona. Za provozu štěrkopískovny by nemělo vznikat nadstandardní množství odpadů, které by nadměrně ohrožovaly životní prostředí. Odpad bude vznikat při běžném provozu a při údržbě strojního zařízení.

B. III. 4. Ostatní Hluk Zdroje hluku


36

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Zdroje hluku, které je potřeba vzít v úvahu při zjišťování vlivu těžby, zpracování, přepravy štěrkopísku a rekultivaci na stav akustické situace v zájmovém území, jsou následující: Bodové zdroje hluku v pískovně Tuto skupinu zdrojů hluku tvoří mobilní mechanismy, jejichž pohyb je omezen hranicemi areálu pískovny. Mobilní skupinu zdrojů hluku, jejichž pohyb je vymezen hranicemi areálu pískovny, tvoří důlní mechanizace (buldozer, kolový nakladač, apod.). Tyto zdroje hluku se vzhledem k vzdálenosti od obce chovají jako bodové zdroje vydávající při svých činnostech hluk, který lze charakterizovat jako přerušovaný a proměnný. Jelikož přesné typy ani akustické vlastnosti strojů nejsou v tomto stupni projektové dokumentace známy, použil zpracovatel při modelovém výpočtu údaje pro typická strojní zařízení z archivu firmy EKOLA group, spol. s r. o., která se běžně při provozu pískovny využívají. Použitá strojní zařízení jsou charakterizována v následující tabulce. Tabulka 15 Akustické parametry zařízení použitých v jednotlivých fázích provozu pískovny Hladina akustického Varianta I Varianta II tlaku A v 10 m (LpA,10m) Fáze provozu Zařízení Počet Maximální Maximální /akustický výkon provoz provoz (LwA) (dB) buldozer 1 3 h/den 3 hod/den LwA = 112 dB Skrývky

Těžba a úprava

Rekultivace

rypadlo kolový nakladač

1 1

3 h/den 10 h/den


LwA = 104 dB LwA = 105 dB

nákladní automobil plovoucí korečkový bagr vynášecí pás

1

2 h/den

2 hod/den

LpA = 82 dB v 10 m

1

10 h/den

11 hod/den

LpA = 63 dB v 55 m**

1

10 h/den

11 hod/den

LpA = 67 dB v 6 m

plovoucí dopravníky kolový nakladač semimobilní třídicí linka

1-3 2-3

10 h/den 10 h/den


LpA = 67 dB v 6 m LwA = 105 dB

1

10 h/den

11 hod/den

LpA = 79 dB v 6 m

drtič*

1

kropicí vůz

1

2-3 týdny/rok, 10 h/den 2 h/den

2-3 týdny/rok, 11 h/den 2,5 hod/den

LpA = 82 dB v 10 m

buldozer kolový nakladač

1 1

3 h/den 10 h/den


LwA = 112 dB LwA = 105 dB

nákladní automobil

1

2 h/den

2 hod/den

LpA = 82 dB v 10 m

LwA = 108 dB

* v rámci projektu je uvažováno s umístěním drtiče v maximální možné vzdálenosti (cca 400 m) od nejbližší těžební mechanizace včetně třídící linky, aby byl minimalizován součet hlukové zátěže na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb vzhledem k těžebnímu areálu. ** hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 55 m od zdroje. Mezi místem příjmu a zdrojem hluku je vodní hladina (odrazivá plocha). Pozn.: Skrývkové a rekultivační práce budou prováděny po dobu cca 2 měsíců v roce.

Liniové zdroje hluku (obslužná doprava pískovny) Liniovým zdrojem hluku bude obslužná nákladní doprava přepravující vytěžený štěrkopísek. Charakter hluku emitovaný těmito zdroji je přerušovaný a proměnný. V kapitole B.II.4. dokumentace jsou uvedeny tabulky – E K O L A group, spol. s r. o. –

37

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění s intenzitou a rozpadem dopravy související s těžbou v navrhovaném DP Počaply u Terezína I, a to jak pro variantu I, tak i pro variantu II. Varianta I (roční objem těžby 500 000 t) bude generovat nákladní dopravu v celkovém počtu 89 NA/den, varianta II (roční objem těžby 600 000 t) bude generovat nákladní dopravu v celkovém počtu 106 NA/den. Předpokládaný odbyt bude probíhat třemi směry. Přibližně 60 % suroviny bude odváženo po silnici II/608 směr Terezín a dále k dálnici D8. Přibližně 39 % suroviny bude odváženo mimo obec Nučničky k Labi a dále lodní dopravou. Přibližně 1 % suroviny bude odváženo přes obec Nučničky a dále podél Labe do Dobříně. Dopravu suroviny budou zajišťovat vozidla o nosnosti 5, 10, 14, 25 a 33 tun, z toho převážná část výroby bude přepravována nákladními automobily s nosností 33 t, k navážení na lodě se předpokládá používat auta o menší nosnosti (14 t). Surovina, která bude následně transportována lodní dopravou, bude převážena nákladními automobily z dobývacího prostoru přímo k řece Labi (viz následující obrázek). Obrázek 4 Transport suroviny k nakládce na lodní dopravu

V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín. Dále do lomu přijíždějí vozidla zaměstnanců lomu a vozidla jako kropicí vůz, cisterna na pohonné hmoty, vozidla návštěvníků pískovny, apod., jejichž intenzita provozu a většinou i akustické emise je ve srovnání s nákladními automobily vozícími písek mnohem menší. V území nepůjde o novou zátěž těmito vozidly, neboť ta jsou v dnešní době již využívána při stávající těžbě na ložisku Nučničky – jih (která bude v době provozu pískovny Počaply u Terezína I již ukončena), a proto nebyly do výpočtu akustické situace zahrnuty.


38

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Vibrace Vibrace mohou být způsobeny zejména dopravou štěrkopísku, na které se hlavní měrou podílejí lehká a těžká nákladní vozidla. Tento negativní vliv působí zejména na statiku budov. Hlavním zdrojem vibrací je kontakt kola vozidla s vozovkou. Intenzitu vzniklých vibrací v daném místě určují intenzita a skladba dopravy, dále rychlost pohybu dopravního proudu a konstrukce a stav vozovky. Velikost přenosu vibrací na příjemce je ovlivňována i stavbou geologického podloží, druhem stavební konstrukce budovy (např. skeletová, apod.) a vzdáleností těchto staveb a budov od osy komunikace. Prakticky jde o negativní vliv pouze na budovy v těsném okolí stávající komunikace. Pokud vibrace působí ve frekvenční oblasti pod 100 Hz, vytvářejí infrazvuk, který se nejčastěji projevuje drnčením oken. Zdroji infrazvuku jsou především turbulence způsobené pohybem vozidla a rezonance vznikající v jednotlivých konstrukčních prvcích vozidla, ty mohou způsobit vibrace částí budovy, především těch, u kterých buzená frekvence odpovídá frekvenci přirozené. Silniční provoz bude realizován po stávajících veřejných kapacitních komunikacích, kde je s těmito důsledky počítáno již při návrhu a realizaci těchto komunikací. Tímto postupem je vyloučen nepříznivý vliv na stavby v okolí silničních komunikací. Nepředpokládá se, že by v souvislosti s pohybem nákladních aut z pískovny mohlo docházet ke vzniku vibrací, které by mohly poškozovat životní prostředí, zdraví lidí nebo jejich majetek. Záření Zájmové území je charakterizováno nízkým stupněm radonového indexu (dle ČGS). Při technologickém procesu těžby, úpravy a dopravy štěrkopísků nebude docházet k žádnému zatížení radioaktivitou ani elektromagnetickým zářením.

B. III. 5. Doplňující údaje Významné terénní úpravy Před zahájením vlastní těžby budou provedeny skrývkové práce. Skrývka bude prováděna v celkové průměrné mocnosti cca 0,90 m, jednotlivé vrstvy však budou skrývány odděleně a odděleně budou také ukládány na plánované mezideponie. Nejprve bude provedena skrývka vrchní humusové vrstvy (ornice) o mocnosti cca 0,22 m a teprve v další fázi bude skrývána vrstva písčité hlíny a jílovitých písků o mocnosti cca 0,68 m. Generální svah skrývky stanoven nebyl, protože skrývka bude prováděna pouze v jednom řezu o průměrné mocnosti cca 0,90 m. Sklon skrývkového řezu bude ponechán podle fyzikálně mechanických vlastností bez úpravy. Dobývání suroviny bude vzhledem k úložním poměrům prováděno z vody v jednom těžebním řezu na celou mocnost ložiska plovoucím korečkovým bagrem. Generální svah lomu také není POPD stanoven, protože i dobývání suroviny bude prováděno pouze v jednom řezu o průměrné mocnosti cca 11,3 m, z toho bude větší část řezu (cca 8,3 m) pod úrovní hladiny podzemní vody. Také sklon těžebního řezu bude ponechán podle fyzikálně mechanických vlastností bez úpravy. Sklon svahu lomu nebude strmější než povolený sklon dobývání dle technických parametrů rypadla.


39

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Rekultivační práce budou souviset jednak s ukládáním skrývkové zeminy a také s úpravou okrajů vodní plochy, tj. svahů a břehů vzniklých po předchozí těžební činnosti. Po rekultivaci budou mít břehové partie obou dobývacích prostorů rozlohu cca 7,32 ha. Při rekultivačních pracích, které budou prováděny průběžně a bezprostředně za těžbou, budou vytvořeny členité břehy. Morfologii břehů je plánováno upravit nepravidelně tak, že v některých místech budou vytvořeny strmé svahy, jiné části budou naopak ponechány širší a pozvolnější. Zásahy do krajiny Každá povrchová těžba je zásahem do krajiny. V případě navrhovaného záměru bude hlavním zásahem do krajiny otevřená těžební plocha. Předpokládaná celková doba exploatace dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je při předpokládaném průměrném ročním objemu těžby ve variantě I cca 16 let, ve variantě II cca 13 let. Hodnocení vlivu na krajinný ráz je přílohou č. 7 této dokumentace.


40


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území V této podkapitole předkládané dokumentace je proveden výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území dotčeného posuzovaným záměrem, tj. navrhovaným DP Počaply u Terezína I a rozšířením DP Nučničky I.

C. I. 1. ÚSES, zvláště chráněná území, přírodní parky, VKP ÚSES Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. Tyto prvky jsou vybírány ze stávající kostry ekologické stability na základě metodicky stanovených prostorových parametrů (minimální velikosti biocenter, maximální délky volných úseků biokoridorů a jejich minimální šířky) tak, aby v dostatečné míře zahrnuly ekosystémy v daném území reprezentativní i jedinečné. Ve většině případů je nutno tyto existující prvky doplňovat o prvky navrhované, nově zakládané, které v silně zkulturnělých krajinách mohou až zcela převládat. Teorie ÚSES předpokládá, že síť biocenter, biokoridorů a interakčních prvků zabezpečí uchování a rozšíření divoce žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin tím, že: •

uchrání jejich biotopy od nepříznivých dopadů lidské činnosti, popř. zavede takový režim, který urychlí vývoj biotopu požadovaným směrem, nebo naopak povede k dlouhodobému blokování sukcese,

•

podpoří migraci živočichů a rostlin v osách biokoridorů a interakčních prvků a umožní tak šíření bioty i mimo prvky ÚSES,

•

zvýší ekologickou stabilitu krajiny; vzroste podíl sukcesně pokročilých ekosystémů a ekosystémů se zvýšenou biodiverzitou a současně vzroste diverzita ekosystémů a krajinných prvků v daném území. Obnovující se společenstva se příznivě odrazí v hydrologické bilanci krajiny, ve stavu půd, jejich ohrožení degradací a erozí, v hygienických, rekreačních aj. funkcích.

Nadmístní systém ÚSES Dle nadřazených dokumentací - ZÚR ÚK a 2. aktualizace ÚAP ÚK je nejblíže řešenému území vymezen severně nadregionální biokoridor K10 "Stříbrný roh – Polabský luh" (Labe), osa vodní a nivní. Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Osa vodní je vedena středem vodního toku Labe a zabírá vlastní vodoteč včetně břehových a doprovodných porostů; osa nivní je vedena v souběhu s osou vodní, střídavě přechází z jednoho břehu Labe na druhý; v k. ú. Počaply u Terezína prochází převážně po levém břehu Labe. V trase osy nivní jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena lokální biocentra. Dle ÚP Terezín se jedná o LBC 3-K10 a LBC 4-K10 v k. ú. Počaply, dle ÚP Travčice LBC neoznačené číslem v k. ú. Nučničky. Jižně řešeného území je vymezeno nadregionální biocentrum 2003 "Mrchový kopec", západně pak nadregionální biokoridor K 11 "Myslivna na Ohři – K10" (Ohře).


41

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Navržený záměr DP Počaply u Terezína I leží mezi výše uvedenými prvky mimo jejich vlastní vymezení, pouze severním okrajem se dotýká ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K10. Posuzované rozšíření DP Nučničky I nezasahuje do vyšších prvků ÚSES. Výskyt vyšších prvků ÚSES v širším zájmovém území je zobrazen na následujícím obrázku. Obrázek 5 Výskyt vyšších prvků ÚSES v širším zájmovém území


42

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 6 Výskyt vyšších prvků ÚSES v okolí záměru

Zdroj: Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje Ústeckého kraje na životní prostředí, květen 2011


43

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Dle výše uvedených podkladů jsou prvky ÚSES vymezeny následovně: Obrázek 7 Plán ÚSES Ústeckého kraje

V trase nadregionálního biokoridoru K10, v ose nivní jsou vložena lokální biocentra LBC 202, LBC 203 a LBC 204 (téměř shodně s vymezením v ÚP Terezín a ÚP Travčice). Na nadmístní systém navazuje lokální biokoridor LBK 486, který propojuje LBC 251 a LBC 203. Lokální biocentrum LBC 251 zahrnuje lesík, lada a částečně i pole při západním okraji navrhovaného DP Počaply u Terezína I. Z tohoto biocentra vycházejí dva lokální biokoridory LBK 485 a LBK 487 (dle ÚP Terezín LBK 1). V prostoru navrhovaného DP Počaply u Terezína I. je malý lesík, ten je veden jen jako interakční prvek IP 149.


44

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 8 Územně analytické podklady ORP Litoměřice – 3. úplná aktualizace

V ÚAP ORP Litoměřice jsou vymezeny osy nadregionálního biokoridoru K10 a hranice ochranné zóny. V trase nadregionálního biokoridoru nejsou vložena lokální biocentra. Doplněn je lokální systém – navrženy jsou lokální biokoridor a lokální biocentrum, které zahrnuje jak lesík, lada a pole při západním okraji navrhovaného DP, tak lesík ve střední části navrhovaného DP. Biocentrum je navrženo ke zpřesnění v rámci územně plánovací dokumentace (ÚPD).


45

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 9 Výřez z hlavního výkresu územního plánu města Terezín

Zdroj: www.terezin.cz

Dle ÚP Terezín jsou v ose nadregionálního biokoridoru K10 vložena lokální biocentra LBC3-K10 a LBC4-K10. Z lokálního biocentra LBC3-K10 je veden lokální biokoridor LBK1, který na rozdíl od předchozích dokumentací zahrnuje prostor lokálního biocentra (LBC 251) – lesík a lado západně od navrhovaného DP Počaply u Terezína I. Naopak lokální biocentrum LBC 1.1 je vymezeno přímo v prostoru DP na místě původně vymezeného interakčního prvku (IP 149) a je rozšířeno až k hranici k. ú. Nučničky. Dle schváleného ÚP Terezín zasáhne DP Počaply u Terezína I do tří prvků ÚSES: LBC 1.1

Počaply u Terezína částečně funkční (lesík) a nefunkční (pole). cílové společenstvo: porosty tvrdého a měkkého luhu + vodní plocha alternativa extenzivní louka na nivě

LBK 1

Počaply, České Kopisty nefunkční, k založení (pole), částečně funkční (lesík a lado) pole, doprovodné porosty komunikace, lesík a lado v poli cílové společenstvo: porosty tvrdého luhu alternativa extenzivní louka na nivě

IP

Podél polní cesty je navržen interakční prvek – doprovodná zeleň


46

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Posuzované rozšíření DP Nučničky I nezasahuje do lokálních prvků ÚSES. Obrázek 10 Výřez z koordinačního výkresu územního plánu obce Travčice

Zdroj: ÚP obce Travčice

Dle ÚP Travčice je vymezen nadregionální biokoridor K10, v ose nivní je vloženo lokální biocentrum neoznačené, které částečně odpovídá LBC 204 dle Plánu ÚSES Ústeckého kraje. Záměr DP Počaply u Terezína I se nedotýká žádného prvku vymezeného v rámci ÚP Travčice. ZCHÚ, přírodní parky Do zájmového území nezasahuje podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění žádné zvláště chráněné území ani přírodní park. Významný krajinný prvek (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. Navrhovaný dobývací prostor je z převážné části tvořen zemědělskými pozemky. V zájmovém území se nachází i pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Vzhledem k tomu, že významnými krajinnými prvky jsou i lesy, záměrem tedy dojde k zásahu do VKP daného ze zákona. Zásah do tohoto VKP je nutné řešit s příslušným orgánem ochrany přírody.


47


C. I. 2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Oblast v okolí Terezína náleží ke staré sídelní krajině, kontinuálně osídlené již od prehistorického období. Počaply u Terezína Obec Počaply leží na levém břehu Labe v rovině o průměrné výšce 144 m n. m. Celá obec ležící v inundačním pásmu trpěla a trpí povodněmi. Osídlení obce bylo, dle některých nálezů prastaré, a to již za doby Boleslava II. V roce 1406 se v Počaplích uvádí 16 usedlostí. V roce 1523 a 1531 byly veliké povodně. Existence farního kostela v Počaplích je poprvé písemně dokumentována v registrech desátků papežských z roku 1352. Před regulací Labe bylo v okolí Nučniček mnoho rybníků, čepy (čapy). Odtud asi název "Pod čapy" (ve starých listinách Poczapi). Obyvatelstvo se živilo rolnictvím a chovem dobytka. Pěstovaly se zde ranné brambory výborné jakosti a zelenina. Travčice Původní ves Travčice ležela v jednom z mnoha meandrů dolního toku řeky Ohře v močálovitém terénu nedaleko soutoku s řekou Labe. První písemná zmínka o existenci obce je z roku 1367. Oblast, kde ležela obec, byla zajímavá vojensky a císař Josef II. se zde rozhodl vybudovat pevnost s městem, která dostala název Terezín. Aby císařovo rozhodnutí mohlo být realizováno, musela být kromě jiných zásahů přestěhována i obec Travčice, a to vzdušnou čarou asi 1 km jižněji. Toto se stalo v 80. letech 18 století. V té době měla obec 38 domů. Domy byly rozebírány a stavební materiál z těchto domů byl postupně převážen a používán při stavbě domů nových (trámy, dveře, okna s rámy). Půdorys obce má tvar kříže a historie nově postavené obce je tedy mladá cca 220 let. V dnešní době má obec cca 150 domů a 480 obyvatel. Do správy zdejšího Obecního úřadu patří i přilehlá obec Nučničky, která leží na levém břehu řeky Labe a je vzdálena 2 km. První záznamy o její existenci pocházejí z 11. století. Protože leží přímo na břehu řeky, má též pohnutou historii vlivem několika mimořádných povodní. V roce 1920 měly Nučničky asi 300 obyvatel, nyní však počet klesl na 80. Po povodni v roce 2002 bylo strženo 5 domů a momentálně jich zde stojí 55. Terezín V roce 1780 byla zahájena výstavba vojenské pevnosti na obranu proti pruskému nebezpečí. Podle myšlenek a návrhů francouzské inženýrské školy v Meziéres zde v průběhu jedenácti let vyrostla nejdokonalejší pevnost 18. století. Celý komplex se skládal ze tří částí: hlavní pevnosti, malé pevnosti a z dolního a horního retranchementu mezi Novou a Starou Ohří o celkové rozloze pozemků 398 ha. Císařským výnosem z roku 1782 byl Terezínu udělen statut svobodného královského města. Pevnost nikdy nesplnila své původní poslání. Obležení se pevnost nedočkala ani při Napoleonském tažení. Pruská vojska ji obešla a v jejím okolí se odehrálo jen několik nevýznamných šarvátek. Od poloviny 19. století sloužily kasematy terezínské pevnosti jako vězení pro mnohé revolucionáře. V roce 1940 převzalo terezínskou malou pevnost pražské gestapo, aby v ní zřídilo policejní věznici. V říjnu 1941 byl Terezín vybrán jako místo vhodné ke zřízení sběrného tábora - židovského ghetta. V létě roku 1942 již přestávají stačit kapacity kasárenských budov a české civilní obyvatelstvo je přinuceno se vystěhovat. Terezín se stal přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů a do konce okupace jím prošlo na 160 000 lidí (Malou pevností 33 000). Jedním z důležitých aspektů oficiálního uznání architektonických a kulturně-historických kvalit pevnostního města Terezín je jeho začlenění do státní památkové péče – v současnosti dle zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. Terezínské kulturní památky (od jednotlivých objektů až po soubor objektů systému opevnění) byly vyhlašovány již od počátku šedesátých let 20. století. Národní kulturní památka (areál Malé – E K O L A group, spol. s r. o. –

48

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění pevnosti) byla vyhlášena roku 1964. Plošné památkové ochrany se Terezínu dostalo v roce 1990, kdy bylo na území pevnosti a v jejím okolí vyhlášeno památkové ochranné pásmo (viz. odkaz s textem POP Terezín níže). Teprve v roce 1992 se celé pevnostní město (včetně již prohlášené národní kulturní památky Malá pevnost) stalo městskou památkovou rezervací (MPR), s relativně podrobně rozpracovanými podmínkami. Potvrzením významu lokality v rámci památkového fondu ČR je zařazení pevnosti Terezín na „Indikativní seznam historických lokalit České republiky pro nominaci na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO”(schválen Ministrem kultury 23. 11. 2006). Archeologické lokality V řešeném území došlo již v minulosti k četným archeologickým nálezům. V souladu s ustanovením zákona o státní památkové péči je celé řešené území třeba považovat za území s archeologickými nálezy (I. zóna archeologických památek), a proto je nutno při vypracování jednotlivých projektů v daném území vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona. Stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí jeho náklady tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Archeologické nálezy v obci Počaply -

při stavbě domu v obci kontext: ojedinělý kostrový hrob (bojovník s mečem) kultura: střední doba hradištní

-

intravilán vsi kontext: sídliště, ves kultura: raný, vrcholný středověk, raný novověk

-

pole jižně od obce – těsně při pravé straně cesty do Trávčic kontext: pohřebiště (2 kostrové hroby) kultura: mladší doba hradištní

-

pole východně od obce podél cesty do Českých Kopist kontext: sídliště kultura: s vypíchanou keramikou, únětická

-

pískovna v poloze „Na večeřátkách“ kontext: ojedinělý nález (bronzová mince) kultura: starší doba římská (r. 71 n.l.)


49


C. I. 3. Území hustě zalidněná Zájmové území se nachází na katastrálních územích Počaply u Terezína a Nučničky. Obec Počaply u Terezína se nachází ve vzdálenosti cca 220 m od západního okraje navrhovaného DP. Na protějším břehu řeky Labe ve vzdálenosti cca 580 m od severozápadního okraje navrhovaného DP leží obec Křešice. Obec Nučničky se nachází ve vzdálenosti cca 600 m od jihovýchodního okraje navrhovaného DP. Tabulka 16 Demografická charakteristika řešeného území Demografická Počet obyvatel Muži Ženy charakteristika k 1. 1. 2014 Terezín 2884 1420 1272 Křešice 1421 715 706 Travčice 612 308 266 Zdroj: www.czso.cz/

C. I. 4. Staré ekologické zátěže, extrémní poměry v území V území navrhovaného záměru se nenachází žádné ekologické zátěže. Dle databáze starých ekologických zátěží je cca 100 m SZ od dobývacího prostoru Počaply u Terezína I evidována existence staré černé skládky ev. číslo 16647001. Jedná se o prostor v osamoceném remízu na okraji DP. Město Lovosice vlastní skládku nikoliv však pozemky. Skládka byla umístěna v bývalé jámové pískovně cca 500 m jihovýchodně od obce Počaply v k. ú. Počaply. Skládka TKO byla provozována v letech 1986 - 1995, do prostoru po těžbě štěrkopísku (1971-1986 Severokámen Liberec). Objem uložených odpadů bal 389 152 m3, mocnost 6,0 - 8,5 m. Dle terénního šetření z roku 1998 byla zjištěna hladina podzemní vody z vrtu na skládce v hloubce 4,3 m. Jako zábrana proti nelegálnímu ukládání byla vybudována na přístupu hráz. Skládka není zabezpečena, není řádně rekultivována. Bylo provedeno pouze zarovnání povrchu skládky, část plochy byla překryta zeminou. Jsou zde možné průsaky do podzemních vod. Kontaminace je potvrzena jen orientačně na základě předběžného průzkumu (Hladík, P.: RMT VZ, a.s., 29. 1. 2010), malý rozsah dat neumožňuje definitivní hodnocení a závěry. Zatím nelze vyloučit nezbytnost realizace nápravného opatření. Skládka byla umístěna v dobře vyvinuté údolní nivě, v kvartérní struktuře s dobrou propustností v úrovni erozní báze a pod ní, možný dosah migrace je typicky do kilometru. Podzemní vody jsou zde kontaminovány anorganickými dusíkatými látkami. Monitoring se měl od roku 1992 provádět dvakrát ročně. V roce 2002 byl proveden jeden, v roce 2007 další. Monitorovací objekty byly poškozeny. Skládka je umístěna na nevhodném místě (vysoká propustnost horninového prostředí, které tvoří dno skládky. Byla zde potvrzena existence kvartérní zvodně, která má prokazatelnou přímou souvislost s vodohospodářsky významnou vodotečí. Úroveň základové spáry v části skládky se nachází pod hladinou podzemní vody. Skládka není ani dostatečně povrchově rekultivována. Tyto podmínky se odrazily v ovlivnění kvality podzemní vody kvartérní zvodně. Vzhledem ke geologickým a hydrogeologickým podmínkám na lokalitě však neočekáváme znečištění hlubších zvodní. Průzkumem byla zjištěna celá řada problematických prvků a polutantů. Některé jsou obecně toxické a kancerogenní. Většina je netěkavá. Hlavním problémem je znečištění kvartérní zvodně. Relativně vysoká propustnost horninového prostředí umožňuje šíření kontaminačního mraku v podzemních vodách i do okolí skládky. Potenciálně by tak mohly být ohroženy podzemní vody v obci Počáply. V tomto okolí však nebyly zjištěny žádné využívané zdroje podzemní vody k pitným účelům, lze tedy klasifikovat ohrožení populace jako nízké. Existuje riziko, že skládka negativně ovlivňuje kvalitu vody v Labi. Vzhledem k vysokému průtoku vody v řece a nikoli extrémním koncentracím – E K O L A group, spol. s r. o. –

50

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění sledovaných kontaminantů nepovažujeme tento fakt za vysoce rizikový. Dle ČSN 75 7111 jsou v podzemní vodě ve vrtu MPO-2 překračovány následující ukazatele: amonné ionty (4x), rozpuštěné látky, dusitany (2,3x), dusičnany (3x), sírany (1,25x), mangan (5x). Ukazatele a normativy jsou překročeny v případě obsahu rtuti a amonných iontů. Obsah rtuti je vyšší než přirozené pozadí (tj. 0,2 oproti 0,1 µg/l) aniž by překročil mez pro zahájení průzkumných prací ke zjištění zdroje kontaminace (1,0 µg/l). Amonné ionty byly zjištěny v koncentraci 1900 µg/l, tedy v množství vyšším než je doporučený limit pro zahájení sanačních prací (3000 µg/l). Dále jsou překročeny limity: DDT, fluoranten, polyaromáty, fenantren a antracén, pyren, chrysen, benzfluoranten, a DDE. Ve většině případů je překročeno pouze přirozené pozadí. Mez obsahu pesticidů v podzemní vodě pro zahájení průzkumu je metodickým pokynem stanovena na 0,2 µg/l. Laboratorně stanovovány byly pouze DDT a DDE, jejichž suma činí 0,07 µg/l. ČSN 75 7111 překračovaly následující ukazatelé: amonné ionty (4x), rozpuštěné látky, dusitany (1,7x), dusitany (2,3x), dusičnany (3x), sírany, mangan (15x), železo (8x), hliník (1,2x). Ukazatele a normativy překračoval obsah amonných iontů (1950 µg/l). Koncentrace je vyšší než mez pro zahájení průzkumu (1000 µg/l), ale nižší než limit pro zahájení sanace (3000 µg/l). Přirozené pozadí je překročeno pouze v případě fluorantenu, fenantrenu a antracénu a pyrenu. Na dně bývalé skládky zůstalo "jezírko" (bezodtoková jímka) - na tuto vodu je možno vzhledem k umístění jejího dna pod úrovní hladiny podzemní vody nahlížet jako na vodu podzemní a současně se v ní akumulují povrchové splachy. Proto byla použita různá vyhodnocení její kvality. ČSN 75 7111 překračují následující ukazatelé: amonné ionty (4,3x), mangan (10x), železo (2x), CHSK Mn (7x), organicky vázaný chlór (2x). Metodický pokyn překračuje obsah amonných iontů a olova. Amonné ionty (2170 µg/l) překračují mez pro zahájení průzkumných prací (1000 µg/l) a nedosahují limit pro zahájení sanace (3000 µg/l). Olovo (40 µg/l) přesahuje přirozené pozadí (20 µg/l) a nedosahuje limitní koncentrace pro zahájení průzkumu (50 µg/l). Nařízení vlády č. 171 (odpadní vody) několikanásobně překračují železo, mangan amonné ionty a CHSK. Z organických polutantů byly zjištěny vyšší obsahy benzenu, di- a pentachlorfenolu, DDT, PCB, fluorantenu, toluenu, fenantrenu a antracénu, pyrenu, chrysenu, benzfluorantenu, DDE a to v koncentracích převyšujících fónové limity. Získané výsledky laboratorních rozborů vzorků podzemní vody z vrtů MPO-2 a MPO-3 byly vyhodnoceny podle ČSN 75 7111 Pitná voda a dle ukazatelů a normativů pro podzemní vodu Metodického pokynu MŽP ČR ke zpracování ekologických auditů, některé organické polutanty (pokud nebyly k dispozici mezní koncentrace v českých normách či normativech) byly srovnány s limity, které byly publikovány v časopisu Haznews, No. 70, January 1994 p. 8. Výsledky vzorku, který byl odebrán z jímky, byly vyhodnoceny podle Nařízení vlády ČR 171 a dle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchové vody. Zdroj: Zpráva o výsledcích HG průzkumu pro ověření míry kontamince přírodního prostředí vlivem skládkovacího tělesa na lokalitě Počáply (Alexejova - 09/1995) V porovnání s výsledky rozborů podzemních vod s Kritérii znečištění podzemní vody metodického pokynu MŽP ČR přílohy zpravodaje MŽP ČR č. 8/1996 překročily stanovovaní ukazatelé vzorku podzemní vody z vrtu MPO-2 kritéria C a to sírany, dusičnany, dusitany a hodnota pH; kritéria B ze vzorku z vrtu MPO-2 překročil Mn celk. Ve vzorku vody odebrané z jezírka bylo zjištěno překročení krit. B u amonných iontů a kritérií C u CHSKMn, což nelze považovat za příliš rizikové pro životní prostředí v okolí skládky či podzemní vody a nevyžaduje okamžitý sanační zásah. Migrace závadných látek může probíhat především podzemní vodou. Omezení rizik proběhlo formou zarovnání povrchu skládky, část plochy byla překryta zeminou.


51

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 11 Lokalizace staré ekologické zátěže

Zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/


52


C. II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území V této podkapitole předkládané dokumentace je popsán současný stav životního prostředí v dotčeném území v souvislosti s posuzovaným záměrem, tj. navrhovaným DP Počaply u Terezína I a rozšířením DP Nučničky I.

C. II. 1. Ovzduší Klima Podle atlasu klimatických oblastí (Quitt, 1971) spadá zájmové území do oblastí VT a T1. Klimatická charakteristika území je v následující tabulce. Tabulka 17 Vybrané charakteristiky klimatických regionů VT a T1 Charakteristika

VT

T1

velmi teplý, suchý

teplý, suchý

2800 - 3100

2600 - 2800

0–3

0-2

Suchá vegetační období

30 - 50

40 - 60

Průměrné roční teploty (°C)

9 - 10

8-9

500 - 600

pod 500

Označení regionů Suma teplot nad 10 °C Vláhová jistota

Roční úhrn srážek (mm)

Obrázek 12 Stabilitní větrná růžice pro lokalitu Počaply u Terezína


53

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší byla stanovena z plošných map pětiletých průměrů za roky 2009-2013 ve čtvercové síti 1x1 km podle požadavků zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Plošné mapy znečištění pro jednotlivé polutanty jsou uvedeny v kapitole 3.6. Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě v Rozptylové studii (příloha č. 3 dokumentace EIA). V následující tabulce je uveden pětiletý průměr let 2009–2013 pro řešené znečišťující látky v jednotlivých čtvercích sítě 1 x 1 km, které pokrývají zájmovou oblast. Současně je stanovena minimální a maximální hodnota těchto pětiletých průměrů. Tabulka 18 Pětileté průměry znečišťujících látek v letech 2009-2013 v jednotlivých čtvercích sítě 1x1 km číslo bodu v síti ČR

442599

443599

444599

442598

NO2 - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

15,5

15,8

15,7

15,5

PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3]

26,4

26,4

26,3

26,3

PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [μg.m-3]

49,1

49,2

49,2

49,1

20,2

20,2

20,0

20,2

benzen - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

1,4

1,3

1,4

1,4

benzo(a)pyren - roční průměrná koncentrace [ng.m-3]

0,86

0,90

0,91

0,87

443598

444598

442597

443597


15,4

15,4

15,7

15,5

PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3]

26,2

26,0

26,2

26,1


49,0

48,7

49,2

48,8

20,2

20,0

20,2

20,2


1,4

1,3

1,4

1,3


0,87

0,86

0,88

0,86

444597

minimum

maximum


15,4

15,5

15,8

-3

PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m ]

25,9

26,3

26,4


48,6

49,1

49,2

20,0

20,0

20,2


1,3

1,3

1,4


0,85

0,86

0,91

-3

-3

PM2,5 - roční průměrná koncentrace [μg.m ] -3

číslo bodu v síti ČR -3

-3


číslo bodu v síti ČR -3

-3


U hodnocených škodlivin nebyly v roce 2013 ve výpočtové oblasti překročeny limitní hodnoty u žádné hodnocené škodliviny.


54


C. II. 2. Akustická situace Měření hluku V obci Terezín a v obci Nučničky bylo dne 27. 11. 2014 realizováno 1 hodinové měření hluku. Na základě naměřených hodnot bylo provedeno ověření výpočtového modelu. Popis míst měření je uveden níže. Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v jednotlivých místech měření jsou uvedeny v následující tabulce. Místo měření M1 Místo měření bylo vybráno před objektem občanské vybavenosti č. p. 103 v ulici Pražská ve městě Terezín. Vzdálenost zástavby od místa měření byla 12 m a vzdálenost místa měření od osy komunikace byla 7,5 m. Výška mikrofonu nad terénem byla 3 m. Sčítány byly 4 profily A-D, jejich umístění je znázorněno v Akustické studii (příloha č. 2 dokumentace). Místo měření M2 Místo měření bylo vybráno před rodinným domem č. p. 6 v obci Nučničky. Vzdálenost zástavby od místa měření byla 16 m a vzdálenost místa měření od osy komunikace byla 7,5 m. Výška mikrofonu nad terénem byla 3 m. Tabulka 19 Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dne 27. 11. 2014 Místo měření

Čas měření

LAeq,1h

Celkový počet vozidel oběma směry v místě měření v jednotlivých profilech

(h)

(dB)

A

B

C

D

M1

11:30-12:30

66,7

329

25

304

71

M2

14:30-15:30

60,0

73

-

-

-

Počáteční akustická situace Stávající akustická situace byla zjišťována výpočtem ekvivalentních hladin akustického tlaku A v posuzované lokalitě, pomocí digitálního 3D modelu v prostředí výpočtového softwaru CadnaA, verze 4.5. Ve výpočtových bodech ve městě Terezín se ve dne vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve stávajícím stavu 2015 pohybuje v rozmezí 66,7 – 71,5 dB. Ve dvou výpočtových bodech (V01 a V02) je překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích LAq,16h = 70 dB. Ve výpočtových bodech v obci Nučničky se ve dne vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve stávajícím stavu 2015 pohybuje v rozmezí 56,0 – 60,3 dB. Ve výpočtových bodech v obci Nučničky je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen.

C. II. 3. Voda Povrchová voda Zájmové území (navrhovaný DP Počaply u Terezína I a posuzované rozšíření DP Nučničky I) spadá do povodí Labe, č. h. p. 1-12-03-069 a 1-12-03-073. Jedná se o rovinaté území s poměrně malým spádem, z převážné části nacházející se mimo záplavové území řeky Labe. Souvislá zástavba obce Počaply se však nachází v záplavovém území. Průchodem povodně v srpnu 2002 byly způsobeny v povodí řeky Labe rozsáhlé škody.


55

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Zájmovým územím neprotéká žádná vodoteč. Od toku řeky Labe je nejbližší okraj navrhovaného DP Počaply u Terezína I vzdálen cca 300 m, okraj posuzovaného rozšíření DP Nučničky I je od toku řeky Labe vzdálen cca 500 m. Podzemní voda Dle údajů z Geofondu ČR se mocnost kvartérních sedimentů v zájmovém prostoru pohybuje mezi 12,2 – 13,4 m, hladina podzemní vody se pohybuje mezi 1,65 – 4,83 m pod terénem. Podle dostupných hydrogeologických sond vyplývá, že v linii místní komunikace mezi obcemi Nučničky a Travčice je poloha ustálené hladiny podzemní vody v úrovni 146,80 až 147,20 m n. m. Nad obcí Travčice (jižní okraj obce) byla hladina podzemní vody zastižena na úrovni 147,70 m n. m. Směrem k řece Labe (SV směrem) ubývá mocnosti kvartérních sedimentů až na cca 7 m ve vrtu TR 52. Ložiskové území je tedy situováno v pohřbeném říčním korytě o relativně vyrovnané tloušťce kvartérních sedimentů, které nemá shodný průběh s dnešním tokem Labe. CHOPAV Zájmové území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída vyhlášené Nařízením vlády č. 85/1981. Po ukončení těžby je plánována rekultivace na vodní plochu, záměr tak není v rozporu s pravidly hospodaření v chráněných oblastech přirozené akumulace vod. PHO Řešené území nezasahuje do žádného pásma hygienické ochrany vodního zdroje.

C. II. 4. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologie území Zájmové území lze zařadit z hlediska geomorfologie takto: Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká Vysočina

Soustava:

Česká tabule

Podsoustava:

Středočeská tabule

Celek:

Dolnooharská tabule

Podcelek:

Terezínská kotlina

Okrsek:

Polepská rovina

Geologické poměry Širší zájmové území štěrkopískových akumulací v okolí Terezína patří z hlediska faciálního dělení svrchní křídy do oblasti ohárecko - středohorské (západně a severně od Terezína) a do oblasti pražské (jižně od Terezína). Dominantní geologickou jednotku v širší zájmové oblasti představují platformní svrchnokřídové sedimenty jihozápadního křídla české křídové pánve ve stratigrafickém rozmezí cenoman - turon. Svrchnokřídový


56

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění sedimentační komplex tvoří nejprve sladkovodní a potom písčité usazeniny cenomanského stáří. Cenomanské pískovce jsou jemnozrnné až hrubozrnné a na bázi sedimentace přecházejí do hrubozrnných brekcií a slepenců. Přechod mezi sedimenty cenomanu a spodního turonu je litofaciálně výrazný; psamitické horniny přecházejí v pelitické. Reprezentují je především prachovce a spongilitické písčité slínovce. Střednoturonské sedimenty ve faciálním vývoji ohárecko - středohorském zastupují prachovité slínovce s proměnlivou příměsí písčité složky. Litologický vývoj spodního turonu je poměrně monotónní. Nad bazálním glaukonitickým souvrstvím s fosfáty (koprolitová vrstvička) jsou uloženy slínovce s polohami jílovitých vápenců. Celková mocnost svrchnokřídové sedimentace se v širší zájmové oblasti pohybuje okolo 200 m. Geologický profil uzavírají kvartérní štěrkopískové sedimenty, které jsou ještě překryty nepravidelně mocnými vátými písky. Fluviální uloženiny Labe a Ohře jsou v zájmové oblasti značně plošně rozšířeny. Štěrkopískové sedimenty pleistocenního stáří jsou řazeny k VI. a VII. stupni kvartérních teras (Balatka, B.; Sládek, J.), které se přimykají k Labi. Mocnost štěrkopískových sedimentů kolísá v souvislosti s morfologickou členitostí podložního svrchnokřídového reliéfu. Ložisko Travčice, které je ve státní bilanci zásob nerostných surovin evidováno pod číslem 3001900-50, je tvořeno rozsáhlými štěrkopískovými akumulacemi risského a würmského stáří v soutokové oblasti LabeOhře. Fluviální sedimentace směrem do podloží přechází v eolickou. Štěrkopískové terasy jsou z převážné části nepravidelně pokryty vrstvou vátých písků, jejich největší mocnosti byly zjištěny v jižní části ložiska v prostoru tzv. Trávčického lesa. V blízkosti Labe je štěrkopísková terasa překryta holocénními náplavovými hlínami. Podrobný geologický průzkum uvádí po geologické stránce toto ložisko jako jednoduché s poměrně mocnou rovnoměrně uloženou užitkovou složkou. Vrchní partie ložiska tvoří jemnozrnné až středně zrnité fluviální a eolické písky, spodní partie tvoří hrubozrnné štěrky a štěrkopísky. Polohy s vyšším obsahem štěrku se střídají dosti nepravidelně a vzájemný poměr k písčité frakci kolísá. Průměrný obsah písku je cca 71 % váhových, obsah štěrku je cca 27 % váhových. Zrnitostní skladba štěrkopísku je plynulá, maximální velikost zrn je do 6 cm, ojediněle do 12,5 cm. Průměrná mocnost suroviny je v geol. bloku č. 3 cca 11,3 m. Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska je zájmové území řazeno do rajónu 1180 – Kvartér Labe po Lovosice. Jedná se o vícekolektorový zvodnělý systém. Největší vodárenský význam mají v zájmovém území hluboce uložené křídové pískovcové kolektory (až -200 m p.t.) s napjatou hladinou podzemní vody, tvořené především kolektorem cenomanským (perucko-korycanské souvrství) a kolektorem střednoturonským (jizerské souvrství). Mezilehlý izolátor zde vytváří slínovce bělohorského souvrství. Hladina podzemní vody podložních křídových kolektorů je napjatá. K hlavní dotaci svrchnokřídových kolektorů dochází v okrajové části pánve stokem podzemních vod z krystalinika, výše uložené křídové kolektory jsou doplňovány také srážkovými vodami v celé své ploše výskytu. Kvartérních eolické a fluviální sedimenty jsou dokumentovány při povrchu ve sledované oblasti. Kvartérní sedimenty nasedají na jemnozrnné pískovce až písčité slínovce jizerského souvrství. Mocnost dobře propustných fluviálních sedimentů se pohybuje v oblasti převážně do 13 m. Křídové podloží fluviálních písčitých a štěrkovitých sedimentů se vzhledem k nadloží chová jako relativní hydrogeologický izolátor. Transmisivita podložních pískovců se pohybuje převážně od x.10-3 do x.10-4 m.s-2, transmisivita kvartérních fluviálních sedimentů převážně v řádech x.10-3 až x.10-2 m.s-1. Vlivem těchto vlastností je prostředí kvartérních fluviálních sedimentů ideálním prostředím pro akumulaci a pohyb podzemní vody. Vzhledem ke vzájemnému propojení a dobré komunikaci podzemních vod kvartérních teras a povrchové vody v řece – E K O L A group, spol. s r. o. –

57

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Labi se povodňové stavy na povrchových vodách s poměrně rychlou odezvou projeví také na stavu, resp. piezometrické výšce hladiny podzemních vod v kvartérních kolektorech.

C. II. 5. Flora Podle biogeografického členění (Culek, 1996) je lokalita zařazena do tzv. Polabského bioregionu (1.7). Povrch lokality tvoří kvartérní sedimenty (štěrkopísky a jemné váté písky). Biota náleží do vegetačního stupně bukovo-dubového, stupně teplomilných doubrav a kulturních borů na terasách a vátých píscích mezi řekami Labe a Ohře. Lokalita náleží do oblasti termofytika, fytogeografického okresu Terezínská kotlina. Podle regionálně fytogeografického členění České republiky (Skalický, 1989) náleží řešené území do fytogeografického okresu 5a – Dolní Poohří, v jižní části okrajově zasahuje okres 5b – Roudnické písky v rámci termofytika. Potencionální vegetaci zájmového území tvořily podél Labe především topolové doubravy (QuercoPopuletum) místy v komplexu s jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum). V jižní části zájmového území přecházely v lipové doubravy (Tilio-Betuletum). V současné době je území intenzivně zemědělsky využívané bez větších komplexů lesa. Aktuální vegetace Aktuální vegetace byla zjištěna několika samostatnými návštěvami, které zachytily jarní aspekt až počátek podzimního aspektu v roce 2014. Průzkum byl zaměřen na výskyt cévnatých rostlin v řešeném území a jeho blízkém okolí. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin byla provedena podle Seznamu cévnatých rostlin České republiky (Danihelka et al. 2012). Podrobné výsledky průzkumu jsou uvedeny v Biologickém hodnocení (zpracovaném ve smyslu § 67 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění), které tvoří přílohu č. 6 této dokumentace. Ve zkoumaném území byl v rámci průzkumu zjištěn výskyt 122 taxonů cévnatých rostlin, jejichž úplný soupis je v tabulkové příloze. Žádný z nalezených druhů nespadá do kategorií zvláště chráněných druhů podle přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění. Dva druhy jsou zapsány v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012). Vegetace zpracovávané lokality je výrazně ovlivněna především intenzivním hospodařením a těžbou písku. Z toho důvodu v území převládají monokultury zemědělských plodin, dále skupiny borovice lesní (Pinus sylvestris) a ruderální vegetace. Na několika místech se objevují také porosty nepůvodního trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Borové kultury mají z velké části degradovaný podrost s dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigeios), pouze místy se objevují méně ruderalizované partie v podrostu s metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), kostřavou ovčí (Festuca cf. ovina), psinečkem obecným (Agrostis capillaris) a prasetníkem kořenatým (Hypochaeris radicata). Akátiny mají vlivem přirozené nitrifikace půdy ještě vzdálenější podrost stavu původnějšímu na písčitých půdách. Převládají ruderální druhy třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ostružiníky (Rubus spp.) apod.

C. II. 6. Fauna Fauna Polabského bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Ojediněle se zde vyskytují zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích (vřetenuška pozdní, keřnatka – E K O L A group, spol. s r. o. –

58

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění vrásčitá), se zbytky lužních lesů (moudivláček lužní, cvrčilka říční), mokřadů a luk s periodickými tůněmi (jantarka obecná, keřovka plavá, vodouš rudonohý aj.). Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma, v Labi je však biota omezena znečištěním. Zájmové území se nachází 150 - 160 m n. m. Jedná se převážně o zemědělskou půdu s jedním menším lesním remízem. Při okrajích zájmového území se místy nachází vzrostlé dřeviny či keřová vegetace. Aktuální fauna Zoologický průzkum dotčené lokality byl započat na konci jarního aspektu roku 2014. Zájmovým územím bylo přímo území dotčené záměrem a rovněž biotopy v okolí vyznačeného záměru. S přihlédnutím na předpokládaný záměr se průzkum snažil zmapovat především rozmnožující se druhy nebo druhy jinak vázané na zájmové území. Důraz byl kladen na zvláště chráněné druhy v rámci vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. U obratlovců bylo provedeno celkem 7 návštěv v období od května do prosince 2014. Terénní práce byly prováděny především v ranních až dopoledních hodinách. U bezobratlých byla vyhodnocena data získaná především z entomologického materiálu ze zemních pastí a individuálního sběru. Metodika průzkumu a podrobné výsledky průzkumu jsou uvedeny v Biologickém hodnocení (zpracovaném ve smyslu § 67 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění), které tvoří přílohu č. 6 této dokumentace. Ptáci Na doprovodné porosty a bezprostřední okolí stavby má hnízdní vazbu 12 zjištěných druhů. Na otevřenějších stanovištích byl potvrzen například skřivan polní, bažant obecný. Nejčastěji zjištěným druhem je však skřivan polní, který však nebyl v zájmovém území zjištěn při reprodukčních aktivitách. V rámci průzkumu byly v zájmovém území pozorovány 4 druhy ptáků zvláště chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, resp. vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění: •

Krkavec velký (Corvus corax) O – pozorovány přelety jednoho exempláře, v území nehnízdí

•

Moták pochop (Circus aeruginosus) O – pozorován při záletech za potravou, v území nehnízdí

•

Ťuhýk obecný (Lanius collurio) O – 1 pár hnízdí v blízkosti zájmového území

•

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) O – do 5 exemplářů pozorováno při přeletech

Přímou (tj. reprodukční - hnízdní) vazbu na zkoumanou lokalitu (resp. její bezprostřední blízkost) z nich má 1 druh. Jedná se o ťuhýka obecného. Ostatní zvláště chráněné druhy byly zjištěny pouze příležitostně nebo pouze při migracích přes zkoumané území. Obojživelníci a plazi V řešeném území byly při průzkumu pozorovány 4 druhy obojživelníků či plazů zvláště chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, resp. vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění: •

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) SO - opakované početné nálezy především v okrajových partiích záměru, stabilní rozmnožující se populace (desítky ex.) především v otevřenějších biotopech a na okrajích porostů

•

Ropucha obecná (Bufo bufo) O - nepočetná, avšak rozmnožující se populace mimo záměr


59


Slepýš křehký (Anguis fragilis) SO - nepočetné nálezy

•

Užovka obojková (Natrix natrix ) O - ojedinělé pozorování, zkoumané území není typickým stálým stanovištěm druhu

Na zkoumaném území se nenachází stálá vodní plocha. Pouze v deštivých obdobích se na některých místech tvoří dočasné louže, které však nejsou trvalejšího rázu a neposkytují vhodné podmínky k rozmnožování obojživelníků. Vzhledem k absenci vodní plochy ve zkoumaném území nelze předpokládat stálý výskyt nebo větší kumulaci jedinců obojživelníků v zájmovém území. Je pravděpodobné, že plazi se v biotopech v bezprostřední blízkosti řešeného území mohou rozmnožovat. Výskyt ještěrky obecné, která je na zkoumaném území ve vysokých počtech, je soustředěn především na okraje cest, porostů. Vyhýbá se pouze vzrostlým lesním porostům s nedostatkem sluneční expozice v nižších patrech. Slepýš křehký byl nalezen pouze ojediněle po deštích v porostu okolí a jednou uhynulý na komunikaci u obce Nučničky. Dá se předpokládat, vzhledem k typu biotopů, stabilní populace a na jeho výskyt je nutno brát zřetel. Užovka obojková byla zjištěna pouze jednou na okraji obce Travčice. Savci V průběhu průzkumu byly zjištěny běžné druhy, které se vyskytují v rámci širšího regionu. Žádný z druhů nepatří mezi zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, resp. vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Bezobratlí V rámci průzkumu v jarním a letním aspektu roku 2013 - 2014 bylo na zkoumaném území zjištěno standardní druhové spektrum střevlíkovitých a všechny zjištěné druhy střevlíků patří v rámci regionu i celé ČR mezi běžné a početně se vyskytující druhy. V rámci průzkumu nebyly na zkoumaném území zjištěny zvláště chráněné druhy střevlíků ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, resp. vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. V rámci průzkumu byl na zkoumaném území zjištěn zvláště chráněný druh mravenců ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jedná se o ohrožený druh: •

Formica fusca Linnaeus, 1758 O – mravenec otročící

C. II. 7. Krajina Území určené pro těžbu štěrkopísků leží cca 2 km východně od města Terezín. Ve vzdálenosti cca 220 m od západního okraje navrhovaného DP Počaply u Terezína I se nachází obec Počaply u Terezína. Na protějším břehu řeky Labe ve vzdálenosti cca 580 m od severozápadního okraje navrhovaného DP leží obec Křešice. Obec Nučničky se nachází ve vzdálenosti cca 600 m od jihovýchodního okraje navrhovaného DP. Pozemky posuzovaného rozšíření těžby v DP Nučničky I se nachází ve vzdálenosti cca 500 m od východního okraje obce Nučničky a cca 1 km od západního okraje obce Počaply u Terezína. Obce Křešice a Nučnice jsou od toho prostoru vzdáleny cca 700 m přes řeku Labe.


60

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Oblast krajinného rázu Oblast krajinného rázu je zasazena do širokého, ploše rozevřeného údolí Labe při soutoku s Ohří v blízkosti sídla Terezín. Reliéf má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m. Rovinatou zemědělsky využívanou krajinu doplňují obce Nučničky, Počaply a Travčice. Řeka Labe je hlavním liniovým útvarem nadregionálního významu. Tvoří přirozenou hranici zájmového území. V průhledech se ve vizuální scenérii uplatňují zalesněné vrchy se zástavbou mezi městy Litoměřice a Drahobuz. V pozadí je patrná harmonická krajina Českého středohoří. Významným prvkem v zemědělské oblasti je lesní komplex s mokřady, jehož součástí je i nevýhradní ložisko Nučničky - jih, které se nachází jižně od navrhovaného záměru. Dochází zde k dotěžování písků. Navazující již zarostlé nebo zrekultivované plochy jsou významným biotopem a zvyšují biodiverzitu území. Dotčený krajinný prostor (DoKP) Dotčený krajinný prostor není v krajině zcela zřetelně vymezen. Zahrnuje zemědělsky úrodné a využívané území v nivě Labe mezi obcemi Nučničky, Počaply a Travčice. Jedná se o rovinatou krajinu s minimem přírodních prvků. Patrné jsou lesní remízky a liniové prvky podél polních cest a komunikací. Dominantním prvkem, který ohraničuje území od severu k jihu, po východní linii je řeka Labe a její břehový doprovod. Na jižní a západní hranici je prostor ohraničen komunikacemi mezi obcemi. Prostor je velkoplošného charakteru bez jedinečných znaků krajinného rázu a pozitivních přírodních i kulturních hodnot. Typické znaky krajinného rázu: zásadní: zemědělské pozemky v nivě, řeka Labe spoluurčující: lesní remízy, obce doplňující: komunikace, polní cesty, liniová zeleň

C. II. 8. NATURA 2000 Dle vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje (Odboru životního prostředí a zemědělství) ze dne 18. 12. 2014 (čj. 4461/ZPZ/2014/N-2162) nebude mít záměr samostatně ani ve spojení s jinými záměry vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti jednotlivých evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.

C. II. 9. Soulad s územním plánem Zájmové území se rozkládá na ploše dvou obcí a je tedy řešeno ve dvou samostatných územních plánech. Jedná se o ÚP Terezín a ÚP Travčice. Záměr je situován na funkčních plochách Z-O, což jsou plochy zemědělské – orná půda: a) převažující účel využití - produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu b) přípustné - orná půda - ostatní zemědělsky obhospodařované plochy


61

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění - izolační a doprovodná zeleň - zařízení zabraňující erozi a splachu půdy – protipovodňová opatření, stoky - účelové komunikace c) podmíněně přípustné - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - změny kultury e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti V územních plánech Terezín a Travčice je vymezeno výhradní ložisko štěrkopísku Travčice - Počaply pod číslem 3 001 900. Navržený záměr předpokládá těžbu štěrkopísku v rámci tohoto ložiska. V územním plánu Travčice byl na uvedeném ložisku zatím stanoven pouze dobývací prostor Nučničky I. V současném stavu je sice záměr v rozporu s ÚP Travčice a s ÚP Terezín, neboť se nachází na ploše Z-O (orná půda), nicméně lze jej povolit na základě novelizovaného ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona, neboť se nejedná o činnost, která by byla územně plánovací dokumentací přímo vyloučena. Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace jsou uvedena v kapitole H této dokumentace.


62


C. III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Území v současnosti nese jistou míru ekologické zátěže, která je spojena se zemědělským využíváním krajiny. Posuzovaný záměr zahrnuje převážně agroekosystémy a pouze v malé míře lesní ekosystémy. Rovněž v blízkém okolí se nachází převážně zemědělská (resp. orná) půda. Lesní ekosystémy se v okolí záměru nachází pouze omezeně ve formě menších remízků. Výjimkou je velký lesní celek - Travčický les, který leží ve vzdálenosti cca 250 m jižně od posuzovaného záměru. Řešené území je již v současné době ovlivněno těžební činností. Přibližně do roku 2020 bude probíhat dotěžení ložiska Nučničky – jih. Tato pískovna se nachází v komplexu Travčického lesa, ale z hlediska generované dopravy ovlivňuje obce, kterými obslužná nákladní doprava pískovny projíždí (zejména pak Nučničky a Terezín). Koncem roku 2014 byla zahájena otvírka na již stanoveném DP Nučničky I, který se nachází v prostoru mezi obcemi Nučničky a Počaply. Začínající těžba štěrkopísku v tomto DP by měla postupně nahradit poptávku po surovině, kterou doposud uspokojovala těžba na ložisku Nučničky – jih. Posuzované stanovení DP Počaply u Terezína I a následná těžba v tomto prostoru je připravována jako budoucí náhrada těžby, která by měla plynule navázat na těžbu v DP Nučničky I. Zátěž území v souvislosti s těžbou štěrkopísku v DP Počaply u Terezína I se předpokládá do roku cca 2040 (případně 2044). Přibližně 100 m SZ od posuzovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je evidována stará ekologická zátěž - stará černá skládka (ev. číslo 16647001). Jedná se o prostor v osamoceném remízu na okraji DP. Skládka není zabezpečena, není řádně rekultivována, jsou zde možné průsaky do podzemních vod. Jako zábrana proti nelegálnímu ukládání byla vybudována na přístupu hráz. Kontaminace je potvrzena jen orientačně na základě předběžného průzkumu (Hladík, P.: RMT VZ, a.s., 29. 1. 2010), malý rozsah dat neumožňuje definitivní hodnocení a závěry. V ploše navrhovaného DP (v jeho severní části) se nachází úložiště biologicky rozložitelných materiálů – kompost. Z údajů Rozptylové studie o stávajícím stavu znečištění ovzduší vyplývá, že v řešeném území nedochází k překračování imisních limitů znečišťujících látek. Průměrná roční koncentrace znečišťujících látek v letech 2009-2013 ve vybraných čtvercích sítě 1x1 km dosahuje maximálně těchto hodnot: NO2

15,8 μg.m-3

PM10

26,4 μg.m-3

PM2,5

20,2 μg.m-3

Benzen

1,4 μg.m-3

Benzo(a)pyren

0,91 ng.m-3

Stávající akustická situace byla zjišťována výpočtem ekvivalentních hladin akustického tlaku A v posuzované lokalitě, pomocí digitálního 3D modelu v prostředí výpočtového softwaru CadnaA, verze 4.5. Ověření výpočtového modelu bylo provedeno na základě měření, které se uskutečnilo ve městě Terezín a v obci Nučničky dne 27. 11. 2014. Naměřená ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve městě Terezín v době od 11:30 do 12:30 činila 66,7 dB, naměřená ekvivalentní hladina akustického tlaku A v obci Nučničky v době od 14:30 do 15:30 činila 60,0 dB. Ve výpočtových bodech ve městě Terezín se ve dne vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve stávajícím stavu 2015 pohybuje v rozmezí 66,7 – 71,5 dB. Ve dvou výpočtových bodech (V01 a V02) je překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích – E K O L A group, spol. s r. o. –

63

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění LAq,16h = 70 dB. Ve výpočtových bodech v obci Nučničky se ve dne vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve stávajícím stavu 2015 pohybuje v rozmezí 56,0 – 60,3 dB. Ve výpočtových bodech v obci Nučničky je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen.


64


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D. I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D. I. 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Sociálně ekonomické vlivy Lze konstatovat, že realizace nové pískovny i rozšíření stávajícího DP Nučničky I bude mít z hlediska sociálního a ekonomického pozitivní dopad. Otevřením pískovny vznikají nové pracovní příležitosti a je podpořena i zaměstnanost v autodopravě, případně lodní dopravě zajišťující dopravu vytěžené suroviny. Rozšířením DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky dojde k hospodárnému využití ložiska štěrkopísků. Tyto části pozemků nebyly původně do DP Nučničky I zahrnuty z důvodu nedořešených vlastnických vztahů. Vliv na zdraví obyvatel Podrobné posouzení zdravotních rizik ve spojitosti s realizací posuzovaného záměru je provedeno ve studii Posouzení vlivů na veřejné zdraví, která je přílohou č. 4 předkládané dokumentace. Základním podkladem pro posouzení vlivu na veřejné zdraví byly studie zpracované v rámci dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů životního prostředí, v platném znění. Jedná se o Rozptylovou studii (příloha č. 3 dokumentace EIA) a Akustickou studii (příloha č. 2 dokumentace EIA). V těchto studiích byl hodnocen nejméně příznivý stav z hlediska objemu těžby, tj. těžba v DP Počaply u Terezína I. Z tohoto důvodu je hodnocení zdravotních rizik zpracováno na těžbu v DP Počaply u Terezína I. Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Posouzení vlivu na veřejné zdraví (Health impact assessment – HIA) v rámci posouzení vlivů na životní prostředí EIA je kombinace postupů a metod, kterými mohou být posouzeny dopady předkládaných záměrů na zdraví populace. Vlastní hodnocení zdravotního rizika obecně zahrnuje čtyři základní kroky: 1. Identifikace nebezpečnosti – popis nepříznivých účinků sledovaného faktoru na zdraví 2. Charakterizace nebezpečnosti – zahrnuje charakterizaci vztahu dávky a účinku 3. Hodnocení expozice – popis velikosti, četnosti a doby trvání expozice, cesty vstupu do organismu, odhad velikosti a složení exponované populace 4. Charakterizace rizika – kvantitativní či kvalitativní vyhodnocení velikosti rizika vlivu na zdraví na základě dat z předchozích kroků Nezbytnou součástí hodnocení rizika je analýza nejistot, se kterými každý odhad rizika nevyhnutelně pracuje. Jejich přehled a rozbor napomáhá objektivnějšímu pohledu na zhodnocení rizika při jeho řízení. Studii lze rozdělit do dvou základních částí: Znečištění ovzduší a jeho vliv na zdraví obyvatel a Hluk a jeho vliv na zdraví obyvatel. V následujícím textu jsou shrnuty pouze závěry vyplývající z posouzení vlivů na veřejné zdraví ve vztahu ke znečištění ovzduší a hluku. – E K O L A group, spol. s r. o. –

65

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Znečištění ovzduší a jeho vliv na zdraví obyvatel V rámci posuzovaného záměru byla hodnocena imisní situace v řešené lokalitě po realizaci navrhovaného záměru dobývacího prostoru Počaply u Terezína I. O hodnotách koncentrací jednotlivých škodlivin v řešené lokalitě je usuzováno především z výsledků mapy pětiletých klouzavých průměrů imisních koncentrací (mapa znečištění ovzduší, ČHMÚ). Oxid dusičitý - NO2 Dle mapy znečištění ovzduší se v zájmové lokalitě pohybují průměrné roční imisní koncentrace oxidu dusičitého za posledních pět (2009 až 2013) let v rozmezí 15,4 až 15,8 μg/m3. V případě hodinových maxim lze koncentrace v pozadí odhadnout na základě imisních měření na stanicích monitoringu v ČR vzhledem k tomu, že mapa znečištění ovzduší hodinová maxima nemodeluje. V řešené lokalitě lze odhadnout maximální hodinové koncentrace bezpečně pod 150 µg/m3. Pro posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou relevantní výsledné imisní hodnoty z rozptylové studie ve zvolených účelových referenčních bodech u obytné zástavby. Rozmezí hodnot imisních příspěvků v méně příznivé variantě 2 s těžbou 600 000 t/rok v těchto bodech je následující: maximální hodinové imise NO2:

0,31 až 0,90 μg/m3

průměrné roční imise NO2:

0,001 až 0,014 μg/m3

V případě oxidů dusíku se nepředpokládá karcinogenní účinek, v úvahu připadá pouze riziko toxických akutních i chronických účinků. Hodnoty imisních příspěvků k maximálním hodinovým imisím NO2 spolu s hodnotami imisního pozadí slouží pro posouzení rizik krátkodobých akutních účinků na zdraví, naopak hodnoty naměřených a odvozených průměrných imisí spolu s imisním příspěvkem k těmto hodnotám mají vztah k riziku chronických účinků na zdraví. Stávající maximální hodinové imise pozadí odhadnuté na úrovni maximálně 150 µg/m3 navýšené o příspěvek na úrovni maximálně desetin µg/m3 (0,3 až 0,9 µg/m3) jsou významně nižší než koncentrace 400 µg/m3 spojená s nepříznivým ovlivněním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest i nižší než hodnota 1 hodinové limitní koncentrace 200 µg/m3 doporučená experty WHO vycházející z hodnoty LOAEL a použité míry nejistoty 50 %. Navíc hodnoty maximálních hodinových imisí nelze jednoduše sčítat, výsledná maximální hodinová imise bude pravděpodobně nižší než prostý součet hodnot pozadí a imisního příspěvku. Lze předpokládat, že realizací záměru nevznikne riziko akutních toxických účinků způsobených maximálními imisemi oxidu dusičitého. Také předpokládané hodnoty průměrné roční imisní koncentrace v imisním pozadí oxidu dusičitého v rozmezí 15,4 až 15,8 μg/m3 jsou v zájmovém území významně nižší než hodnota doporučené směrnicové koncentrace WHO pro roční průměr NO2 40 μg/m3. Příspěvky řešeného záměru k průměrným ročním imisním koncentracím na úrovni maximálně setin mikrogramu (0,001 až 0,014 μg/m3) u nejzatíženější obytné zástavby nezpůsobí překročení této doporučené roční koncentrace. Podle současných názorů WHO navíc nejsou v minulosti odvozené vztahy expozice a účinku pro NO2 spolehlivé a riziko znečištěného ovzduší by mělo být kvantitativně hodnoceno komplexně na základě vztahů pro suspendované částice, ve kterých je zahrnut i vliv dalších komponent znečištěného ovzduší. Navýšení imisních koncentrací oxidu dusičitého není spojeno s významným nárůstem rizika akutních ani chronických toxických účinků této noxy.


66

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Suspendované částice PM10 a PM2,5 V imisním pozadí lze na základě výsledků mapy znečištění ovzduší předpokládat následující rozmezí imisních koncentrací částic PM10 a PM2,5: 36. nejvyšší hodnoty maximální denní imise PM10:

48,6 až 49,2 μg/m3

průměrné roční imise PM10:

25,9 až 26,4 μg/m3

průměrné roční imise PM2,5:

20,0 až 20,2 μg/m3

Prachové částice PM10 patří obecně k nejproblematičtějším škodlivinám z hlediska běžně se vyskytujících imisí v České republice ve vztahu k výši imisních limitů. Lze konstatovat, že v imisním pozadí jsou doporučené směrnicové hodnoty pro roční průměr i denní maximum částic PM10 i PM2,5 hraniční. Přesto se jedná v rámci České republiky o relativně velice příznivé hodnoty. Světová zdravotnická organizace ve směrnici „WHO air quality guedelines global update 2005“ stanovuje směrnicovou hodnotu pro roční průměr suspendovaných částic PM10 na úrovni 20 µg/m3. Pro 99. percentil maximální denní imise PM10 činí směrnicová hodnota 50 µg/m3. V případě částic frakce PM2,5 stanovuje směrnicovou hodnotu pro roční průměr na úrovni 10 µg/m3. Pro 99. percentil maximální denní imise PM2,5 činí směrnicová hodnota 25 µg/m3. Jedná se tedy o podstatně přísnější hodnoty oproti hodnotám platných imisních limitů (směrnicová maximální denní imise PM10 na úrovni 50 µg/m3 se týká 4. nejvyšší denní imise v roce oproti 36. nejvyšší denní imisi v případě platného imisního limitu). Na druhou stranu tyto směrnicové hodnoty vycházejí z výsledků epidemiologických studií a nejsou sníženy jako např. u NO2 z důvodu možné nejistoty na 50 %. Pro posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou relevantní výsledné imise z rozptylové studie ve zvolených referenčních bodech v místech nejbližší obytné zástavby. Rozmezí těchto hodnot imisních příspěvků je v méně příznivé variantě č. 2 následující: maximální denní imise PM10:

5,57 až 12,97 μg/m3

průměrné roční imise PM10:

0,11 až 0,27 μg/m3

průměrné roční imise PM2,5:

0,03 až 0,12 μg/m3

Nejzávažnějším účinkem suspendovaných částic PM10 je ovlivnění nemocnosti (respirační a kardiovaskulární onemocnění) prokázané v epidemiologických studiích. Stávající průměrné roční imise PM10 a PM2,5 v pozadí na úrovni 26,4, resp. 20,2 µg/m3 překračují doporučené limitní koncentrace WHO pro roční průměr 20, resp. 10 µg/m3. Imisní příspěvek řešeného záměru se bude na tomto překračování spolupodílet, avšak hodnoty tohoto příspěvku na úrovni nejvýše desetin, resp. setin mikrogramu z hlediska zdravotních účinků nezpůsobí předčasnou úmrtnost ani vznik nových případů onemocnění chronickou bronchitidou ani takové zhoršení průběhu kardiovaskulárních či respiračních onemocnění, které by si vynutilo hospitalizaci. Imisní příspěvky provozu záměru ke koncentracím částic frakce PM10 a PM2,5 nezpůsobí významné zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí. Benzen V imisním pozadí lze na základě výsledků mapy znečištění ovzduší konstruované pro klouzavé pětileté průměry předpokládat průměrné roční imise benzenu na úrovni 1,3 až 1,4 μg/m3. Výsledné rozmezí hodnot imisních příspěvků benzenu z rozptylové studie zpracované pro řešený záměr v jednotlivých referenčních bodech umístěných v místech nejbližší a nejexponovanější obytné zástavby se pohybuje v méně příznivé variantě 2 v následujícím rozmezí: 0,00009 až 0,00058 μg/m3. – E K O L A group, spol. s r. o. –

67

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V současné době se za přijatelnou míru zvýšení celoživotního karcinogenního rizika považuje, stejně jako v USA a zemích EU, hodnota ILCR = 10-6, tedy jeden případ nádorového onemocnění na jeden milion exponovaných obyvatel. Tomuto kritériu však většina míst v ČR s rušnější dopravou nevyhovuje. Realizací řešeného záměru se stávající riziko (8 až 9 případů z 1 000 000 celoživotně exponovaných obyvatel) významně nezmění a zůstane na řádově přijatelné úrovni 10-6. Benzo-a-pyren V imisním pozadí lze na základě výsledků mapy znečištění ovzduší ČHMÚ předpokládat průměrné roční imise benzo(a)pyrenu na úrovni 0,85 až 0,91 ng/m3. Výsledné rozmezí hodnot imisních příspěvků benzo(a)pyrenu z rozptylové studie zpracované pro řešený záměr v jednotlivých referenčních bodech umístěných v místech nejbližší a nejexponovanější obytné zástavby se pohybuje v méně příznivé variantě č. 2 v následujícím rozmezí 0,000067 až 0,000166 ng/m3 (kumulativní imisní příspěvek BaP k ročním imisím). V současné době se za přijatelnou míru zvýšení celoživotního karcinogenního rizika považuje, stejně jako v USA a zemích EU, hodnota ILCR = 10-6, tedy jeden případ nádorového onemocnění na jeden milion exponovaných obyvatel. Tomuto kritériu však většina míst v ČR nevyhovuje. Stávající riziko odpovídá dle výpočtu zhruba osmi případům na 100 000 celoživotně exponovaných obyvatel, což překračuje obecně používanou hraniční úroveň rizika. S tímto nálezem se lze setkat ve většině velkých měst po celé ČR vzhledem k tomu, že průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu zjištěné např. za poslední rok 2013 na imisních stanicích v ČR se pohybují v rozmezí 0,7 až 9,4 ng/m3. Změny karcinogenního rizika jsou zanedbatelné, odpovídající imisnímu příspěvku na úrovni nejvýše desetin pikogramů. Navýšení imisí benzo(a)pyrenu realizací posuzovaného záměru lze z hlediska vlivu na veřejné zdraví označit za nevýznamné. Navýšení imisních koncentrací oxidu dusičitého není spojeno s významným nárůstem rizika akutních ani chronických toxických účinků této noxy. Imisní příspěvky provozu záměru ke koncentracím částic frakce PM10 a PM2,5 nezpůsobí významné zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí. Hodnoty imisních příspěvků ke koncentracím benzenu a benzo(a)pyrenu jsou na zanedbatelné nedetekovatelné úrovni. Na základě provedeného posouzení vlivu na zdraví je možné konstatovat, že i při velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty znečištění ovzduší na celou exponovanou populaci, lze předpokládat, že v místech nejbližší obytné zástavby nedojde realizací řešeného záměru k významnému zvýšení rizika akutních ani chronických zdravotních účinků.

Hluk a jeho vliv na zdraví obyvatel Při posouzení akustické situace bylo hlavním podkladem Akustické posouzení zpracované Ing. Ondřejem Mikulou (EKOLA group, spol. s r. o.) v únoru 2015. Cílem vypracovaného akustického posouzení je zhodnocení současné i výhledové hlukové situace v dané lokalitě a porovnání výsledných ekvivalentních hladin akustického tlaku A s příslušnými hygienickými limity dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V rámci tohoto posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou zhodnoceny výsledné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z hlediska zdravotních účinků včetně míry pocitů obtěžování hlukem.


68

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Hluková situace je v této studii zpracována pro provoz v areálu dobývacího prostoru a dále pro hluk z vyvolané automobilové dopravy v současnosti, v nulové a ve dvou aktivních variantách. V noci nebude těžba probíhat, v rámci tohoto posouzení byla tudíž věnována pozornost případnému navýšení pocitů obtěžování celodenním hlukem a vzhledem k relativně vysokým hlukovým hladinám z automobilové dopravy podél příjezdových tras také i účinkům na kardiovaskulární systém, který je prokázán u denních hladin LAeq,16h nad 60 dB.

Hluk z vlastního provozu dobývacího prostoru Hladiny akustického tlaku A způsobené vlastním provozem posuzovaného záměru se pohybují u nejbližší obytné zástavby v Počaplech reprezentované referenčními body S01 až S03 (Počaply č. p. 75, 77, 78) na úrovni 44,1 až 47,9 dB. Dobývací prostor bude provozován pouze v denní době. Vzhledem k tomu, že u stacionárních zdrojů jsou popsány pocity obtěžování od celodenních hladin vyšších než 35 dB, je třeba této problematice věnovat pozornost. Pro kvantitativní hodnocení rizika hluku z průmyslových stacionárních zdrojů nejsou v současné době k dispozici spolehlivé vztahy expozice a účinku. K orientačnímu vyhodnocení procenta obtěžovaných obyvatel je pouze možné využít vztahů publikovaných v roce 2004 na základě několika studií obtěžování obyvatel v okolí průmyslových provozů v Holandsku (Miedema, HME, Vos H: Noise annoyance from stationary sources: Relationships with exposure metric day–evening-night (DENL) and their confidence intervals, J. Acoust. Soc. Am. 116, July 2004). Vztahy pro hluk z průmyslových provozů s celoročním provozem pro 24hodinovou hlukovou expozici v Ldvn v rozmezí 35 – 65 dB jsou určeny následujícími rovnicemi: % LA = 11,447 – 1,130 · Ldvn + 0,02815 · Ldvn2 % A = 36,854 – 2,121 · Ldvn + 0,03270 · Ldvn2 % HA = 36,307 – 1,886 · Ldvn + 0,02523 · Ldvn2 V následující tabulce jsou uvedeny vypočítané procentuální podíly osob lehce (LA), středně (A) i silně obtěžovaných (HA) hlukem ze stacionárních zdrojů u dotčené obytné zástavby v obou nejméně příznivých aktivních variantách. Tabulka 20 Podíly osob obtěžovaných hlukem ze stacionárních zdrojů u dotčené stávající obytné zástavby Referenční bod Výška nad terénem LA A HA S01 3,0 22 10 4 5,5 22 10 4 S02 3,0 18 8 3 5,5 20 9 3 S03 3,0 19 8 3 5,5 22 10 4

Z tabulky mj. vyplývá, že podíl osob silně obtěžovaných hlukem z provozu dobývacího prostoru v nejméně příznivé variantě umístění těžební mechanizace v severozápadním cípu dobývacího prostoru se pohybuje na úrovni tří až čtyř procent exponovaných. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o desítky exponovaných v přilehlé části Počapel, jedná se řádově o maximálně jednotky obyvatel silně obtěžovaných. V takovémto počtu mohou být skutečné výsledky významně jiné, překryté např. individuálními rozdíly v citlivosti mezi jednotlivci. V ostatních fázích těžby budou výsledky příznivější vzhledem k větší vzdálenosti zdrojů hluku od chráněné zástavby. V akustickém posouzení zpracovaném firmou EKOLA group, spol. s r. o. se konstatuje, že „vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v nejbližším chráněném venkovním – E K O L A group, spol. s r. o. –

69

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění prostoru staveb vzhledem k předpokládanému nejhoršímu umístění technologie lomu jsou nižší, než je hygienický limit hluku pro provoz stacionárních zdrojů pro denní dobu, kdy bude lom v provozu.“ Obdobně jako v případě imisních limitů pro koncentrace škodlivin v ovzduší platí u hygienických limitů hluku, že jejich splněním není zaručeno, že žádná část exponovaných se nebude cítit těmito hodnotami obtěžována či rušena. Na tyto limity je třeba pohlížet jako na jakési v současné době společensky přijatelné riziko. V této souvislosti je třeba si dále uvědomit, že v případě obtěžování se jedná o subjektivní vnímání. Při působení hluku se zde tedy kromě fyzikálních vlastností hluku uplatňuje řada neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. Významnou úlohu zde hraje vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člověk může ovlivňovat nebo zda pro něj má zdroj nějaký ekonomický význam. Účinek hluku je dále variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně atp.

Hluk z vyvolané automobilové dopravy Pozornost je v rámci tohoto posouzení dále věnována změnám hlukových hladin u obytné zástavby umístěné podél příjezdových tras, tj. změnám ekvivalentních hladin akustického tlaku z automobilové dopravy na veřejných komunikacích (referenční body V01 až V07 – popis výpočtových bodů viz. Tabulka č. 27). Výsledné denní hlukové hladiny způsobené automobilovou dopravou se pohybují dle výsledků hlukové studie v současnosti v rozmezí 31,9 až 71,5 dB. Ve výhledových variantách roku 2024 se výsledné denní hlukové hladiny pohybují v rozpětí 32,3 až 72,4 dB. V jednotlivých referenčních bodech se změny pohybují ve variantě 1 na úrovni +0,0 až +0,3 dB, ve variantě 2 na úrovni +0,1 až +0,8 dB. Výsledné noční hlukové hladiny nebudou realizací záměru navýšeny. Vzhledem k celkové úrovni hlukových hladin je třeba věnovat pozornost případnému nárůstu pocitů obtěžování, které jsou prokázány u silniční dopravy od celodenních hladin (Ldvn) na úrovni 42 dB. Dále je však se třeba věnovat i účinkům na kardiovaskulární systém, který je prokázán u denních hladin LAeq,16h nad 60 dB. Výstupem standardních hlukových měření nebo hlukových studií jsou údaje o expozici vyjádřené v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro denní nebo noční dobu. Vztahy doporučené v zemích EU pro hodnocení obtěžování obyvatel hlukem z dopravy jsou odvozené pro expozici vyjádřenou v jiných hlukových deskriptorech, konkrétně Ldn (day-night level) nebo Ldvn (day-evening-night level). Vzhledem k tomu, že v rámci hlukové studie nebyly počítány hlukové hladiny v noční době (posuzovaná těžba bude probíhat pouze v denní době) a byly k dispozici pouze hodnoty denních hladin hluku, bylo nutno odpovídající hodnoty veličiny Ldvn odhadnout. K tomu byly použity výsledky Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém 3 "Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" z 30ti míst ČR. Průměrný rozdíl hodnot Ldvn a LAeq,16h činil v tzv. hlučných lokalitách 1,7 dB a v tichých lokalitách 1,4 dB. Z důvodu předběžné opatrnosti byl pro přepočet zvolen vztah Ldvn = LAeq,16h + 1,7dB. Výsledné hodnoty pro hlukový deskriptor Ldvn lze dále použít k výpočtu (odhadu) podílu obtěžovaných obyvatel. Hlukovým hladinám vyjádřeným uvedeným deskriptorem Ldn odpovídají podíly obyvatel obtěžovaných v různé míře hlukem. Vzhledem k charakteru hluku je počet osob exponovaných změnám hlukových hladin rozdílný oproti počtu osob vystavených změněným koncentracím škodlivin v ovzduší. Referenční body V01


70

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění až 03 reprezentují obytnou zástavbu umístěnou podél hlavní komunikace v Terezíně, jedná se o cca 58 bytových jednotek. Referenční bod V04 reprezentuje jeden rodinný dům Počapel umístěný soliterně u komunikace. Další 3 body V05, 06 a 07 reprezentují rodinné domy umístěné u komunikace v Nučničkách, kde se jedná o dalších 16 obytných jednotek. Podél příjezdových tras je tedy umístěno cca 75 bytových jednotek. Při uvažovaném počtu 2,5 osoby na jednu jednotku se jedná o zhruba 190 osob. Výpočet konkrétního počtu lidí obtěžovaných různou měrou hlukem je vhodné provádět při hodnocení hluku v rozsáhlejších lokalitách (např. podél dopravní tepny vedené přes město atp.) s vyšší hustotou obyvatel, tedy tam, kde je exponováno řádově tisíce obyvatel a kde např. individuální rozdíly ve vnímání hluku jsou překryty velkým množstvím dat. V následující tabulce jsou uvedeny vypočítané počty osob lehce, středně i silně obtěžovaných hlukem z automobilové dopravy v současnosti, v nulové i aktivních variantách roku 2024. Na vypočítané počty obyvatel obtěžovaných hlukem uvedené v následující tabulce je třeba pohlížet pouze jako na orientační a nelze jim přičítat vážnější význam. Tabulka 21 Počty osob obtěžovaných hlukem u stávající obytné zástavby Varianta Exponovaných LA A stávající situace 190 121 (64 %) 81 (43 %) nulová varianta 2024 190 123 (65 %) 85 (45 %) aktivní varianta 1 roku 2024 190 123 (65 %) 85 (45 %) aktivní varianta 2 roku 2024 190 124 (65 %) 85 (45 %)

HA 45 (24 %) 47 (25 %) 47 (25 %) 47 (25 %)

Z tabulky mj. vyplývá, že v roce 2024 stoupne počet osob vnímajících hluk jako lehce, středně i silně obtěžující oproti současnosti. Dle teoretického výpočtu však realizací posuzovaného záměru ve variantě 1 s roční těžbou 500 tisíc tun za rok nedojde k navýšení počtu osob obtěžovaných hlukem oproti nulové variantě roku 2024 bez realizace záměru. Také počet osob silně, ale i středně obtěžovaných hlukem z dopravy zůstane i v případě varianty 2 s roční těžbou 600 tisíc tun za rok na úrovni počtu osob v nulové variantě roku 2024. Intenzita vyvolané dopravy není spojena s významným navýšením míry obtěžování obyvatel podél příjezdových tras, počet osob silně obtěžovaných se realizací záměru nenavýší. V této souvislosti je třeba si dále uvědomit, jak je již výše uvedeno, že v případě obtěžování se jedná o subjektivní vnímání.

Dalším možným indikátorem účinku hluku z automobilové dopravy na veřejné zdraví je riziko kardiovaskulární nemocnosti. Při hodnocení se používají vztahy expozice a rizika infarktu myokardu nebo hypertenze, vycházející z meta-analýz epidemiologických studií. Pro orientační výpočet tohoto rizika lze využít vztah expozice a účinku pro riziko ischemických chorob srdečních doporučený Evropskou agenturou pro životní prostředí i WHO. Tento vztah je použitelný pro rozsah hlukové expozice LAeq, 16h v rozmezí 55 až 80 dB: OR = 1,63 – 0,000613*(Lday,16h)2 + 0,000 007 357*(Lday,16h)3. Pozn.: OR (odds ratio) je tzv. poměr dvou šancí, tedy poměr šancí výskytu onemocnění v exponované a neexponované populaci. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty ukazatele OR odpovídající výsledným denním hladinám v současnosti a v nulové i aktivních variantách roku 2024 v referenčních bodech umístěných podél dopravních tras zejména v Terezíně a Nučničkách, které mají výsledné denní hladiny v uvedeném intervalu 55 až 80 dB. – E K O L A group, spol. s r. o. –

71

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 22 Hodnoty kardiovaskulárního rizika vyjádřeného ukazatelem OR Výška v Stávající Nulová Aktivní 1 Nárůst Aktivní 2 Č. RB m situace 2024 2024 Aktivní 1 - nulová 2024 0 3,0 1,185 1,206 1,206 1,209 0 V01 5,5 1,139 1,154 1,154 1,157 0 3,0 1,161 1,180 1,180 1,183 0 V02 5,5 1,126 1,143 1,143 1,145 0 3,0 1,091 1,103 1,103 1,105 0 V03 5,5 1,086 1,098 1,098 1,100 0 V04 3,0 1,014 1,017 1,017 1,023 0 V05 5,5 1,001 1,002 1,002 1,003 0,002 3,0 1,008 1,010 1,012 1,012 V06 0,002 5,5 1,004 1,005 1,007 1,007 3,0 1,001 1,002 1,002 1,003 V07 5,5 1,185 1,206 1,206 1,209 0 MIN 1,185 1,206 1,206 1,209 0 MAX 1,139 1,154 1,154 1,157

Nárůst Aktivní 2 - nulová 0,003 0,003 0,003 0,002 0,002 0,002 0,006 0,001 0,002 0,002

0,003 0,003

Hodnota ukazatele OR (odds ratio) se u dotčené obytné zástavby na průtahu Terezínem a Nučničkami odpovídající současné hlukové zátěži pohybuje v rozmezí 1,000 až 1,185. Tuto hodnotu je možné interpretovat jako nulový až 18,5 % nárůst kardiovaskulárního rizika oproti hlukově neexponované populaci, resp. populaci, která je vystavena denním hlukovým hladinám pod 55 dB. Chceme-li posoudit vliv posuzovaného záměru, je třeba porovnat hodnoty OR mezi nulovou a aktivními variantami roku 2024. Z tabulky vyplývá, že nárůst rizika byl zjištěn ve variantě 1 z dotčené obytné zástavby pouze u domů reprezentovaných bodem V06 (Nučničky č. p. 6), u obytné zástavby umístěné v Počaplech a na průtahu Terezínem nedojde při aktivní variantě č. 1 oproti nulové k nárůstu hlukových hladin a tím ani k teoretickému nárůstu odpovídajícího kardiovaskulárního rizika. Nárůst ukazatele OR v referenčním bodě V06 se pohybuje na úrovni 0,002, tj. teoretický 0,2 % nárůst rizika. V případě varianty 2 s ročním objemem těžby 600 tisíc tun se pohybuje nárůst odds ratia v rozmezí 0,001 až 0,006. Takovéto rozdíly mezi hodnotami ukazatele OR v jednotlivých referenčních bodech lze interpretovat jako nárůst kardiovaskulárního rizika o desetiny procenta (0,1 až nejvýše 0,6 %). Jedná se o teoreticky vypočítaný nárůst, který se u dotčené populace prokazatelně neprojeví. Z epidemiologických studií zabývajících se vztahem mezi hlukovou expozicí a hypertenzí vyplývá, že statisticky významné zvýšení lze pozorovat od nárůstu ukazatele OR o více než 0,05. Výsledný nárůst u dotčené obytné zástavby na úrovni maximálně 0,006 tak lze považovat za nevýznamný. Podíl osob silně obtěžovaných hlukem z provozu dobývacího prostoru v nejméně příznivé variantě umístění těžební mechanizace v severozápadním cípu dobývacího prostoru se pohybuje na úrovni tří až čtyř procent exponovaných. Intenzita vyvolané dopravy není spojena s významným navýšením míry obtěžování obyvatel podél příjezdových tras, počet osob silně obtěžovaných se realizací záměru nenavýší. Také výsledný nárůst kardiovaskulárního rizika odpovídajícího výsledným hlukovým hladinám u dotčené obytné zástavby podél příjezdových tras lze považovat na nevýznamný. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví lze řešený záměr označit za přijatelný.


72


D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima Podrobná studie hodnotící vliv záměru na ovzduší je součástí dokumentace EIA (Příloha č. 3 Rozptylová studie). Rozptylová studie byla zpracována pro nejhorší možný stav, který v řešeném území může v souvislosti s těžbou štěrkopísků nastat. Jedná se o posouzení provozu DP Počaply u Terezína I ve dvou variantách ročního objemu těžby (Varianta I – 500 000 t/rok, Varianta II – 600 000 tun/rok). Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Imisní limity Aktuální imisní limity platné v době vypracování předkládané rozptylové studie jsou dány přílohou č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., v platném znění, ve které se stanoví imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok. Tabulka 23 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Maximální počet překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit za rok Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m-3 24 -3 Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m 3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m-3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 0 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový průměr1) 10 mg.m-3 0 -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m 0 Částice PM10 24 hodin 50 µg.m-3 35 ČásticePM10 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 0 Částice PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m-3 0 -3 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m 0

Poznámka: 1)

Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Tabulka 24 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m-3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m-3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m-3 Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m-3

Vlivy na ovzduší

Výpočet znečištění ovzduší byl proveden výpočtovou metodikou SYMOS´97. Tato metodika je podrobně popsána v kapitole 2 Rozptylové studie (příloha č. 3 dokumentace EIA). Výpočet byl proveden ve výpočtové síti o kroku 25 m, která představuje celkem 7 371 výpočtových bodů v síti (1 – 7 371) výpočtová síť 2 250 x


73

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 2 000 metrů. Dále byl výpočet proveden pro 5 bodů mimo síť, představující okraje souvislé obytné zástavby nejbližších obcí (8 001 – 8 005). Jedná se o tyto výpočtové body: 8 001 - st. 327, Travčice č. p. 192 8 002 - st. 60, Počaply č. p. 50 8 003 - st. 82/10, Počaply č. p. 75 8 004 - st. 64, Nučničky č. p. 50 8 005 - st. 42/1, Nučničky č. p. 9 Následující sumarizační tabulka podává přehled o vypočtených nejnižších a nejvyšších koncentracích jednotlivých škodlivin µg.m-3 (pro BaP v ng.m-3) ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť. Tabulka 25 Příspěvky záměru k imisní zátěži škodlivin – varianta I Příspěvky záměru NO2 NO2 PM10 Varianta I PM10 PM2,5 Benzen BaP

Charakteristika Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 hod Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 24 hodin Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 rok

Výpočtová síť min max 0,000888 0,309114 0,189834 3,185269 0,054839 4,343344 4,212629 43,470421 0,018704 2,151834 0,000058 0,012476 0,000029 0,000895

Body mimo síť min max 0,001141 0,012261 0,279988 0,808881 0,091374 0,226852 4,999366 11,642049 0,026949 0,099609 0,000079 0,000520 0,000060 0,000149

Tabulka 26 Příspěvky záměru k imisní zátěži škodlivin – varianta II Příspěvky záměru NO2 NO2 PM10 Varianta II PM10 PM2,5 Benzen BaP

Charakteristika Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 hod Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 24 hodin Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 rok Aritmetický průměr 1 rok

Výpočtová síť min max 0,000989 0,344353 0,211475 3,548389 0,065807 5,212013 4,692868 48,426049 0,022445 2,582201 0,000064 0,013898 0,000032 0,000997

Body mimo síť min max 0,001272 0,013658 0,311907 0,901094 0,109649 0,272222 5,569294 12,969243 0,032339 0,119531 0,000088 0,000579 0,000067 0,000166

Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Pětiletý aritmetický průměr pro NO2 za roky 2009 až 2013 nesignalizuje překračování imisního limitu pro roční aritmetický průměr této škodliviny (15,5 až 15,8 µg.m-3). Varianta 1 Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,31 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,013 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 3,19 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,81 µg.m-3. Varianta 2


74

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,35 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,014 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 3,55 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,91 µg.m-3.

Příspěvky k imisní zátěži PM10 Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 µg.m-3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 v zájmovém území pohybují v rozpětí 26,3 až 26,4 µg.m-3. Podle téhož hodnocení je PM10 – 36. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území do 49,2 µg.m-3. Varianta 1 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 4,34 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,23 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 43,47 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 11,64 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť s tím, že maxima budou dosahovány uvnitř dobývacího prostoru. Varianta 2 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 5,21 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,28 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, takže i se zohledněním známého pozadí nelze předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 48,43 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 12,97 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Jak je patrné z rozložení imisních izoploch, nejvyšší vypočtené příspěvky k imisní zátěži se nacházejí uvnitř dobývacího prostoru. Kromě toho je zřejmé, že se nejedná o nové příspěvky k imisní zátěži, ale o pokračování těžební činnosti v zájmovém území, jak je patrné ze závěru této kapitoly. Ve vztahu k uváděnému pozadí 5letých aritmetických průměrů lze tedy uzavřít, že příspěvky k imisní zátěži hodnoceného záměru budou kompenzovány ukončením těžby v sousedních dobývacích prostorech a tudíž nelze předpokládat, že by došlo v souvislosti s hodnoceným záměrem k významnějšímu navýšení imisní zátěže PM10 v zájmovém území v rámci publikovaných 5letých aritmetických průměrů.


75

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 Pro PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 v zájmovém území pohybuje do 20,2 µg.m-3. Varianta 1 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 2,16 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,10 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť; nelze tedy předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Varianta 2 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 2,59 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,12 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť; nelze tedy předpokládat v souvislosti s posuzovaným záměrem překročení imisního limitu z hlediska roční průměrné koncentrace. Jak je patrné z rozložení imisních izoploch, nejvyšší vypočtené příspěvky k imisní zátěži se nacházejí uvnitř dobývacího prostoru. Kromě toho je zřejmé, že se nejedná o nové příspěvky k imisní zátěži, ale o pokračování těžební činnosti v zájmovém území, jak je patrné ze závěru této kapitoly. Ve vztahu k uváděnému pozadí pětiletých aritmetických průměrů lze tedy uzavřít, že příspěvky k imisní zátěži hodnoceného záměru budou kompenzovány ukončením těžby v sousedních dobývacích prostorech a tudíž nelze předpokládat, že by došlo v souvislosti s hodnoceným záměrem k významnějšímu navýšení imisní zátěže PM2,5 v zájmovém území v rámci publikovaných pětiletých aritmetických průměrů.

Příspěvky k imisní zátěži benzenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 µg.m-3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 v zájmovém území pohybuje do 1,4 µg.m-3. Varianta 1 Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu, a tudíž je patrné, že imisní limit v souvislosti s posuzovaným záměrem v řešeném časovém horizontu nebude překročen. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,013 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,0006 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2 Příspěvky k imisní zátěži benzenu se pohybují hluboce pod hodnotou imisního limitu, a tudíž je patrné, že imisní limit v souvislosti s posuzovaným záměrem v řešeném časovém horizontu nebude překročen. Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,014 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,0006 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť.


76

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Příspěvky k imisní zátěži benzo(a)pyrenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3. Podle hodnocení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 v zájmovém území pohybují od 0,86 ng.m-3 do 0,91 ng.m-3. Varianta 1 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00065 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové sítí a do 0,0009 ng.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00075 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové sítí a do 0,001 ng.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Návrh opatření Provozovatel pískovny bude dodržovat následující technické podmínky provozu: Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, například: a) zakrytováním třídících a drtících zařízení, b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení, c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

Shrnutí Na základě provedených výpočtů lze vyvodit závěr, že realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší možná za předpokladu důsledného omezování prašnosti při těžební činnosti. V případě realizace záměru je nezbytné emise u zdroje snižovat a vyloučit v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, to je všechna místa a operace, kde dochází k emisi TZL je nutno s ohledem na technické možnosti vybavit podle povahy procesu vodní clonou, skrápěním, odprašováním nebo mlžícím zařízením. Navržené postupy by měly být dokladovány v další přípravě posuzovaného záměru. Kromě toho lze upozornit, že veškeré výše uvedené příspěvky k imisní zátěži nepředstavují absolutní příspěvky záměru k imisnímu pozadí, protože ve stávajícím stavu jsou již zahrnuty emise ze stávající těžby a přepravy suroviny v nevýhradním ložisku Nučničky – jih v následujícím objemu: 2009: – E K O L A group, spol. s r. o. –

333 955 tun 77

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 2010:

339 648 tun

2011:

274 104 tun

2012:

243 773 tun

2013:

245 969 tun

Ø 2009 až 2013:

287 490 tun

Ø roční objem skrývky:

37 278 tun

Tomu odpovídá při nosnosti TNA 20 tun doprava při shodném počtu 270 těžebních dnů cca 106 pohybů/den. Dále lze uvést, v roce 2015 bude zahájena již povolená těžba v DP Nučničky I, kde lze uvažovat opět s průměrnou roční těžbou 500 000 až 600 000 tun. Nevýhradní ložisko Nučničky - jih se postupně dotěžuje a bude dotěženo cca do konce roku 2020. Na tuto těžbu navazuje těžba v rámci již povoleného DP Nučničky I. Po vytěžení zásob dojde pouze k přesunu těžební činnosti do posuzovaného DP Počaply u Terezína I. Těžba v posuzovaném DP Počaply u Terezína I tak v zásadě nahradí stávající těžbu v pískovně Nučničky. V době uvedení záměru DP Počaply u Terezína I do provozu nebude již v provozu ani nevýhradní ložisko Nučničky – jih a bude ukončována těžba v DP Nučničky I (po přechodnou dobu bude technologické zázemí a deponie materiálu umístěno ještě v prostoru DP Nučničky I a těžba bude plynule přecházet do prostoru DP Počaply u Terezína I). Vlivy na klima

U větších lomů nelze vlivy na klima zcela opominout. Změny místního klimatu lomů a jejich nejbližšího okolí jsou vyvolány zejména změnou expozice daného stanoviště, změnou barvy povrchu a snížením pokryvnosti území vegetací. Nejvýrazněji jsou měněny všechny základní mikroklimatické charakteristiky na ploše vlastních lomů a na výsypkách nepokrytých vegetací. Při vzniku lomových jezer těžbou pod hladinu podzemní vody dochází spíše k "oceanizujícímu" ladění chodu teplot, zejména ke zmírňování extrémů (což je v podstatě pozitivní jev). Také dochází ke změnám místního proudění vzduchu. Jako příklad lze uvést studii „Vliv nově vzniklé jezerní plochy na mikroklima“, kterou řešil zpracovatelský tým Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UK na nově vzniklé jezerní ploše bývalého lomu Ležáky v severních Čechách. Předkládaná studie vlivu vodní nádrže o velikosti 2,7 x 1,6 km na mikroklima prokázala, že změna teploty v okolí nádrže nastává a není možné ji zanedbat. Největší hodnota změny teploty přesahuje -2 °C (ochlazení vzduchu) v bezprostřední blízkosti zemského povrchu, které je dosaženo v letním období při situaci, kdy je naměřená teplota vzduchu o více než 3 °C vyšší než povrchová teplota vody. Tato situace v létě nastává poměrně často. V zimním období bylo zjištěno maximální ovlivnění rovněž při teplotě vzduchu o více než 3 °C vyšší, než je teplota povrchové vrstvy vody. Opět vodní nádrž ochlazuje vzduch o 1 °C. Se zvyšující se vzdáleností od zemského povrchu pochopitelně vliv jezera klesá. V horizontální rovině je vliv na změnu teploty patrný do vzdálenosti cca 3 km. Na základě provedených výpočtů lze vyvodit závěr, že realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší možná za předpokladu důsledného omezování prašnosti při těžební činnosti. Těžba štěrkopísku v DP Počaply u Terezína I nebude probíhat současně s těžbou na ložisku Nučničky – jih, ani v DP Nučničky I (s výjimkou krátkého období, kdy bude těžena hraniční oblast obou dobývacích prostorů).


78

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V souvislosti s plánovanou rekultivací DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I na vodní plochu může v řešeném území dojít k mírným vlivům na lokální klima.

D. I. 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Zdrojem hluku v zájmovém území bude těžební technika a následná nákladní doprava vytěžené suroviny. Počáteční akustická situace i vliv těžby a s ní spojené dopravy je hodnocen v Akustické studii, která je přílohou č. 2 této dokumentace. Akustická studie byla zpracována pro nejhorší možný stav, který v řešeném území může v souvislosti s těžbou štěrkopísků nastat, a to jak z hlediska umístění stacionárních zdrojů hluku, tak i z hlediska obslužné dopravy. Jedná se o posouzení provozu DP Počaply u Terezína I ve dvou variantách ročního objemu těžby (Varianta I – 500 000 t/rok, Varianta II – 600 000 tun/rok). Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Hlukové limity

Zjištěný stav akustické situace v území se posuzuje dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Na základě nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou stanoveny hygienické limity v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech. Z nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění vyplývají následující hygienické limity: Hygienický limit pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách: pro den: pro noc:

LAeq,16h = 70 dB, LAeq,8h = 60 dB.

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb: pro den: pro noc:

LAeq,8h = 50 dB (pro nejhlučnějších 8 hodin), LAeq,1h = 40 dB (pro nejhlučnější 1 hodinu).

Výpočtové body Tabulka 27 Popis výpočtových bodů Výpočtový Způsob využití dle KN, adresa bod V01 objekt k bydlení Terezín č. p. 104, Terezín V02 bytový dům Terezín č. p. 291, Terezín V03 objekt k bydlení Terezín č. p. 302, Terezín V04 rodinný dům Počaply č. p. 82, Terezín V05 rodinný dům Nučničky č. p. 9, Travčice V06 rodinný dům Nučničky č. p. 6, Travčice V07 rodinný dům Nučničky č. p. 7, Travčice S01 rodinný dům Počaply č. p. 75, Terezín – E K O L A group, spol. s r. o. –

Výška nad terénem (m) 3,0; 5,5 3,0; 5,5 3,0; 5,5 3,0 5,5 3,0; 5,5 3,0; 5,5 3,0; 5,5

79

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Výpočtový bod S02 S03

Způsob využití dle KN, adresa objekt k bydlení Počaply č. p. 78, Terezín rodinný dům Nučničky č. p. 77, Travčice

Výška nad terénem (m) 3,0; 5,5 3,0; 5,5

Poznámka: Způsob využití dle KN – označuje způsob využití objektu zjištěný na základě elektronického výpisu z katastru nemovitostí, stav k 07/2015. Výpočtové body V01 až V07 jsou pouze pro dopravu. Výpočtové body S01 až S03 jsou pro provoz DP.

Výsledky výpočtů Liniové zdroje hluku Pro hluk z dopravy jsou v akustickém posouzení počítány následující stavy: •

Stávající stav

2015

•

Výhledový stav 2024 – stav bez záměru

•

Výhledový stav 2024 – stav se záměrem - varianta I (roční objem těžby 500 000 t)

•

Výhledový stav 2024 – stav se záměrem - varianta II (roční objem těžby 600 000 t)

Vypočtené hladiny akustického tlaku A pro jednotlivé stavy jsou uvedeny v následující tabulce. Výpočet je proveden pouze pro denní dobu, kdy bude DP v provozu. V noční době těžba nebude probíhat. Tabulka 28 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk z dopravy Ekvivalentní hladina akustického tlaku A Rozdíl Výhledový Výhledový Stav 2024 Výhledový stav stav Varianta I Stávající stav Výška 2024 2024 minus stav stav 2024 Výpočtové výpočtových se se bez záměru 2015 stav bez body bodů záměrem záměrem záměru (m) varianta I varianta II Den Den Den ∆ Den LAeq,8h LAeq,8h (dB) LAeq,8h (dB) (dB) LAeq,8h (dB) (dB) 3,0 71,5 72,3 72,3 72,4 0,0 V01 5,5 69,5 70,2 70,2 70,3 0,0 3,0 70,5 71,3 71,3 71,4 0,0 V02 5,5 68,9 69,7 69,7 69,8 0,0 3,0 67,0 67,7 67,7 67,8 0,0 V03 5,5 66,7 67,4 67,4 67,5 0,0 V04 3,0 60,3 60,7 60,8 61,5 0,1 V05 5,5 57,1 57,4 57,7 57,8 0,3 3,0 59,2 59,6 59,9 60,0 0,3 V06 5,5 58,2 58,6 58,9 58,9 0,3 3,0 31,9 32,3 32,4 33,1 0,1 V07 5,5 33,3 33,7 33,8 34,4 0,1

Rozdíl Stav 2024 Varianta II minus stav bez záměru

∆ (dB) 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,8 0,4 0,4 0,3 0,8 0,7

Stávající stav 2015 Z vypočtených ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedených v Tabulka 28 je patrné, že ve městě Terezín je ve výpočtových bodech V01 a V02 překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou


80

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění zátěž z dopravy na pozemních komunikacích LAq,16h = 70 dB. V ostatních výpočtových bodech je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen.

Výhledový stav 2024 stav bez záměru Z vypočtených ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedených v Tabulka 28 je patrné, že v obci Terezín je ve výpočtových bodech V01 a V02 překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích LAq,16h = 70 dB. V ostatních výpočtových bodech je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen. Výhledový stav 2024 se záměrem varianta I a II Z vypočtených ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedených v Tabulka 28 je patrné, že v obci Terezín je ve výpočtových bodech V01 a V02 překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích LAq,16h = 70 dB. V ostatních výpočtových bodech je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen. Rozdíl mezi stavem varianta I – stavem bez záměru, rok 2024 Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami LAeq,T pro variantu I a pro stav bez záměru se pohybuje v denní době do 0,3 dB. Změna v intervalu 0,1–0,9 dB je podle metodického návodu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem. Obecný rámec. NRL, 11. 9. 2008“ veřejně přístupného na stránkách www.nrl.cz, který je pro potřeby použití schválen hlavním hygienikem ČR pod č. j. 40874/2008Ovz-32.1.6-7.11.08, považována za nehodnotitelnou změnu stavu. Obslužná doprava záměru ve variantě I (roční objem těžby 500 000 t) tedy nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Rozdíl mezi stavem varianta II – stavem bez záměru, rok 2024 Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami LAeq,T pro variantu II a pro stav bez záměru se ve výpočtových bodech V01 – V03 ve městě Terezín pohybuje v denní době od 0,1 do 0,8 dB. Obslužná doprava záměru ve variantě II (roční objem těžby 600 000 t) tedy nevyvolá ve městě Terezín hodnotitelnou změnu akustické situace. Změna v intervalu 0,1–0,9 dB je podle metodického návodu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem. Obecný rámec. NRL, 11. 9. 2008“ veřejně přístupného na stránkách www.nrl.cz, který je pro potřeby použití schválen hlavním hygienikem ČR pod č. j. 40874/2008Ovz-32.1.6-7.11.08, považována za nehodnotitelnou změnu stavu. Obslužná doprava záměru ve variantě I (roční objem těžby 600 000 t) tedy nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Stacionární zdroje hluku V rámci akustického posouzení je řešeno předpokládané nejhorší umístění těžební technologie v DP Počaply u Terezína I vůči obytné zástavbě obce Počaply. Posuzován byl provoz veškeré technologie lomu používané při těžbě a úpravě suroviny, skrývkách a rekultivaci.


81

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 29 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk z provozu v DP Výpočtové body

S01 S02 S03

Výška výpočtových bodů (m) 3,0 5,5 3,0 5,5 3,0 5,5

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A Den LAeq,8h (dB) 49,8 49,8 46,7 48,5 47,5 49,8

Z vypočtených hodnot LAeq,T vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb vzhledem k předpokládanému nejhoršímu umístění technologie lomu jsou nižší, než je hygienický limit hluku pro provoz stacionárních zdrojů pro denní dobu (50 dB), kdy bude lom v provozu. V akustickém posouzení byly modelovány dvě varianty ročního objemu těžby a s ní související obslužné dopravy. Dále bylo modelováno předpokládané nejhorší rozmístění těžební technologie v DP vzhledem k nejbližším chráněným venkovním prostorům staveb. Na základě vypočtených rozdílů mezi výhledovou variantou I a stavem bez záměru je patrné, že obslužná doprava záměru nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace ve městě Terezín, kde vlivem obslužné dopravy záměru nedochází k nárůstu hodnot LAeq,16h. V obci Nučničky dochází vlivem obslužné dopravy záměru k nárůstu hodnot LAeq,16h max. do 0,3 dB. Obslužná doprava záměru pro variantu I (500 000 t/rok) v obci Nučničky nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Na základě vypočtených rozdílů mezi výhledovou variantou II (600 000 t/rok) a stavem bez záměru je patrné, že obslužná doprava záměru nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace ve městě Terezín, kde vlivem obslužné dopravy záměru dochází k nárůstu hodnot LAeq,16h max. do 0,1 dB. V obci Nučničky může dojít pouze k mírné změně akustické situace max. o 0,8 dB. Hygienický limit pro starou hlukovou zátěž však nebude překračován. Změna v intervalu 0,1–0,9 dB je podle metodického návodu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem. Obecný rámec. NRL, 11. 9. 2008“ veřejně přístupného na stránkách www.nrl.cz, který je pro potřeby použití schválen hlavním hygienikem ČR pod č. j. 40874/2008Ovz-32.1.6-7.11.08, považována za nehodnotitelnou změnu stavu. Z hlediska ovlivnění akustické situace bude varianta I (500 000 t/rok) mírně příznivější než varianta II (600 000 t/rok). Vlivem provozu technologie používané v dobývacím prostoru nebude docházet k překračování hygienického limitu z provozu stacionárních zdrojů hluku 50 dB.

D. I. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Zájmové území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída vyhlášené Nařízením vlády č. 85/1981. Po ukončení těžby je plánována rekultivace na vodní plochu, záměr tak není v rozporu s pravidly hospodaření v chráněných oblastech přirozené akumulace vod.


82

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Vlivy těžební činnosti v DP Počaply u Terezína I na vody byly posouzeny v rámci Zprávy o provedení hydrogeologického průzkumu v okolí těžebny štěrkopísků (Ing. Jiří Starý, 2015). Cílem hydrogeologického průzkumu bylo získat údaje o uložení geologických vrstev v zájmovém území, ověřit zde hydraulické parametry zvodnělého prostředí, úroveň hladiny podzemní vody ve vazbě na hladinu povrchového toku Labe, dokumentovat současný stav hladiny podzemní vody v okolních domovních studnách či hromadných jímacích objektech, simulovat stav po těžbě a dle získaných výsledků specifikovat míru ovlivnění hydrogeologických poměrů, jímacích objektů a determinovat podmínky těžby a budoucí rekultivace. Součástí hydrogeologického posouzení bylo i modelové řešení proudění podzemní vody. Cílem modelového řešení bylo stanovení vlivu projektovaného odtěžení dobývacího prostoru na hladiny podzemní vody v zájmovém území. Uvažována byla rekultivace na jezero dle rozsahu uvedeného v mapové příloze č. 3 hydrogeologického posouzení. Výsledky modelového řešení jsou dokumentovány tabelárně a především graficky formou mapových obrázků (příloha č. 4 hydrogeologického posouzení). Simulace výhledového stavu představuje situaci po otevření lomu v celém plánovaném rozsahu, tj. v prostoru DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I. Základním předpokladem je, že v prostoru lomu bude otevřená volná hladina (nádrž s volnou hladinou). Výšková úroveň této vodorovné hladiny bude odpovídat hladině podzemní vody, která je za současné situace při severovýchodním okraji budoucího lomu (nejblíže Labe). Tato úroveň činí přibližně 146,70 m n. m. Z charakteru proudění je zřejmé, že lom s otevřenou hladinou má tendenci drénovat výše ležící kvartérní terasu a částečně působí ve smyslu snížení hladiny podzemní vody nad lomem. Pro posouzení tohoto efektu je přiložen následující obrázek, který znázorňuje polohy hladin podzemní vody po otevření lomu.


83

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Obrázek 13 Situace hydroizohyps po ukončení těžby

Litoměřice

146 .6

146 .7

Křešice

146

Terezín

.65 14

14 6.

14 6 .9

6. 6

8

14 7

14

7.

1 146.6

14 7.3

2 7. 14

14 7. 4 14

7.

14

55

6. 8

7 14

.7 146

Travčice

14

5 7. 14

9 6.

2 7. 14 14 7. 1

7 14 .3

Bohušovice nad Ohří

Oleško Libotenice

Ovlivnění podzemních vod Dle údajů z Geofondu ČR se mocnost kvartérních sedimentů v zájmovém prostoru pohybuje mezi 12,2 – 13,4 m, hladina podzemní vody se pohybuje mezi 1,65 – 4,83 m pod terénem. Podle dostupných hydrogeologických sond vyplývá, že v linii místní komunikace mezi obcemi Nučničky a Travčice je poloha ustálené hladiny podzemní vody v úrovni 146,80 až 147,20 m n. m. Nad obcí Travčice (jižní okraj obce) byla hladina podzemní vody zastižena na úrovni 147,70 m n. m. V okolí zájmového prostoru byly zaměřeny vybrané studny pro získání přehledu o typu jímacích objektů a stavu hladiny podzemní vody v těchto objektech. Následující tabulky přehledně zachycují zaměřené studny. Tabulka 30 Dokumentace studní v oblasti Nučniček a Počapel Umístění

Hloubka studny (m)

Hloubka Hladiny (m)

Zhlaví (m)

Počaply č. p. 83

6

5,31

0,5

Počaply č. p. 75

5,7

4,86

0,5

Počaply č. p. 39

6,8

4,6

0


84

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Nučničky č. p. 34

6,7

5,05

0,1

Počaply č. p. 82

5,3

3,42

0,6

Nučničky č. p. 61

10

8

0,5


7,8

6,4

0,5


5,5

4

0,4

Tabulka 31 Dokumentace studní v oblasti Travčic Umístění Agentura pro správu majetku AČR, zdroj využívaný Agentura pro správu majetku AČR, zdroj záložní

Hloubka hladiny (m)

Hloubka studny (m)

16,5

23,5

11

18,5

Travčice č. p. 165

11,4

13,8


11,4

13,8


11,9

14,5


11,6

12,8


9,9

11,3


10,3

11,3


10,3

11,3


11,9

13,5


9,7

10,8


9,7

10,8


10,5

12,2


9,7

10,7


9,8

11,7


11,3

13,1

Jak je patrné z uvedených tabulek, vodní sloupec u většiny domovních šachtových studní se pohybuje v prvních jednotkách metrů. Prognóza vývoje hladiny podzemní vody při provozu nové štěrkovny, zahrnující DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I, je závislá na rychlosti těžby, její prostorové dispozici a charakteru doprovodných rekultivačních prací. Lze konstatovat, že hladina povrchové vody v budoucím jezeře vzniklém po rekultivaci těžebního prostoru se ustálí na kótě 146,70 m n. m. Tato kóta je stanovena na základě minimálních naměřených hladin v rámci provedených archivních průzkumů, tedy s dostatečnou zabezpečeností ve vztahu k hladinám podzemní vody ve využívaných jímacích objektech (domovních studnách). Ustálení hladiny povrchové vody v budoucím jezeře vyvolá také pokles hladiny podzemní vody především na návodní straně jezera, tedy na straně, odkud směřuje proudění podzemní vody (zde J – JZ). Zde je nutno poznamenat, že pokles hladiny vody ve štěrkovně by byl dán výhradně postupem těžby do míst s přirozeně nižší hladinou podzemní vody. V rámci hydrogeologického posouzení byla na základě simulace numerickým modelem provedena analýza změny hladinového režimu podzemní vody v lokalitách obcí Počaply, Nučničky a Travčice v souvislosti s otevřením lomu (doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur, duben 2015). V době zpracování analýzy ještě nebyla


85

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění dořešena vlastnická práva na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky v rámci uvažovaného rozšíření sousedního DP Nučničky I. Tyto části pozemků nebyly v původní analýze zahrnuty. Dle dodatečného vyjádření hydrogeologa však vzhledem k malému rozsahu plochy těžby (1,1760 ha) a k umístění těchto pozemků nemůže v souvislosti s odtěžením této části rozšíření DP Nučničky I dojít k významné změně, která by ovlivnila hladinu podzemní vody v rozsahu přesahujícím interval nejistoty použitého numerického modelu proudění podzemní vody. Výsledky provedené analýzy jsou tak vypovídající pro rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky a navrhovaný DP Počaply u Terezína I. Z analýzy změny hladinového režimu podzemní vody vyplynuly následující závěry: 1. Otevření lomu v plánovaném rozsahu vede k částečné změně režimu proudění podzemní vody v zájmové oblasti. Otevřený lom drénuje jižně položené území a snižuje zde hladinu podzemní vody. 2. Uvedené snížení hladiny podzemní vody není významné a do přilehlých obcí se promítne následujícím způsobem: -

Počaply: snížení o 3 cm,

-

Nučničky: snížení o 5 cm,

-

Travčice: snížení o 18 cm.

Vzhledem k celkové výšce vodního sloupce v naprosté většině dokumentovaných jímacích objektů v okolí záměru lze konstatovat, že vlivem provozování záměru nedojde k natolik zásadnímu snížení hladiny podzemní vody, které by významným způsobem omezovalo či dokonce znemožňovalo odběr podzemní vody. Ke snížení hladiny podzemní vody až o 30 cm však dojde v těsné blízkosti JZ okraje dobývacího prostoru u studny pana Krále (Počaply č. p. 83), v tomto případě bude nutné zajistit prohloubení jímacího objektu či provedení objektu náhradního, vzhledem k velmi nízkému vodnímu sloupci ve studni. Výška břehů u nově vzniklého jezera po rekultivaci štěrkovny se bude pohybovat převážně mezi 3,3 – 4,3 m (převýšení mezi stávajícím terénem a budoucí hladinou povrchové vody v jezeře). Vzhledem k existenci staré ekologické zátěže – bývalé skládky TKO při SZ okraji dobývacího prostoru (příloha č. 6) – nelze vyloučit postup kontaminace z prostoru skládky TKO směrem k dobývacímu prostoru. Po odtěžení ložiska dojde v tomto prostoru vlivem těžby a vytvoření jezera ke snížení hladiny podzemní vody o 20 cm a může dojít k dočasné změně proudění podzemní vody východním směrem, tedy směrem od bývalé skládky k dobývacímu prostoru viz obr. Sitauce hydroizohyps po ukončení těžby. Pro zajištění trvalé kontroly stavu podzemní vody doporučujeme před zahájením těžby vybudovat na hranici dobývacího prostoru a lesního remízku 2 průzkumné hydrogeologické vrty HS-1 a HS-2 do hloubky 14 m, které budou vystrojeny na sledování kvality podzemní vody v kvartérní zvodni. Ovlivnění povrchových vod Po rekultivaci obou dobývacích prostorů (Nučničky I a Počaply u Terezína I) vznikne v území nový útvar povrchových vod o ploše cca 71 ha. Nejbližším vodním tokem v okolí je řeka Labe, která nebude vznikem nového vodního útvaru ovlivněna. Nadále bude probíhat dotování vodního toku Labe podzemní vodou (viz Obr. 13). Situace v řešeném území se mění již v současné době s tím, jak byla zahájena těžební činnost v DP Nučničky I. Vlivem navrhovaného záměru (DP Počaply u Terezína I) dojde v řešeném území ke zvětšení otevřené volné – E K O L A group, spol. s r. o. –

86

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění hladiny (nádrž s volnou hladinou). Výšková úroveň této vodorovné hladiny bude odpovídat hladině podzemní vody, která je za současné situace při severovýchodním okraji budoucího lomu (nejblíže Labe). Tato úroveň činí přibližně 146,70 m n. m. Zájmovým územím neprotéká žádná vodoteč. Od toku řeky Labe je nejbližší okraj navrhovaného DP Počaply u Terezína I vzdálen cca 300 m. Většina budoucího dobývacího prostoru se nachází nad úrovní záplavového území řeky Labe (viz vodohospodářská mapa), nicméně pro případy povodňových stavů by měla být těžebna na kritických úsecích chráněna zemním valem o výšce, odpovídající n-leté vodě (dle rozhodnutí vodohospodářského orgánu). Zabrání se tak případné nežádoucí kontaminaci povrchové vody v jezeře znečištěnou labskou vodou při povodňových stavech. Kontaminace Případnou kontaminaci povrchových vod při těžbě, spojenou následně s kontaminací vod podzemních mohou způsobit: •

úniky pohonných a mazacích médií z dopravních a těžebních mechanismů, skladů těchto látek, opravárenských a parkovacích prostor, dílen atd.

•

úniky ze splaškových vod ze sociálního zařízení těžebny.

Z tohoto pohledu lze v co nejširším měřítku doporučit používání mechanismů na elektrický pohon a biologicky snadno rozložitelné pohonné hmoty a mazací oleje ve všech technologických zařízeních a dopravních prostředcích. Ve směru proudění podzemní vody se nenachází žádný vodní zdroj, který by mohl být kontaminací ovlivněn. Návrh monitoringu hydrogeologických poměrů Pro účely detailního monitoringu vývoje hladiny podzemní hladiny v okolních obcích v průběhu těžby a těsně po jejím ukončení navrhujeme sledovat pravidelně hladinu podzemní vody u následujících domovních studní: Tabulka 32 Objekty studní navržené k monitoringu Umístění studny

hloubka studny (m)

hladina (m)

zhlaví (m)

Počaply č. p. 83

6

5,31

0,5

Počaply č. p. 75

5,7

4,86

0,5


13,8

11,4

0,5


6,7

5,05

0,1

Hladiny navrhujeme sledovat ve čtvrtletních intervalech, a to vždy po předchozí domluvě s majiteli studní, kteří v den měření nebudou odebírat ze studní podzemní vodu tak, aby nebyly odběry zkresleny hodnoty hladiny podzemní vody. Pro porovnání s dlouhodobým režimem podzemní vody budou využívána data z monitorovacího vrtu VP 1926 ve správě Českého hydrometeorologického ústavu (viz obrázek níže). Data budou vyhodnocována pravidelně v ročních zprávách z monitoringu podzemních vod v oblasti těžebny a jejího okolí. Po rekultivaci obou dobývacích prostorů (DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I) vznikne v území nový útvar povrchových vod o ploše cca 71 ha. Nejbližším vodním tokem v okolí je řeka Labe, která nebude vznikem nového vodního útvaru ovlivněna.


87

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Vlivem záměru nedojde k natolik zásadnímu snížení hladiny podzemní vody, které by významným způsobem omezovalo či dokonce znemožňovalo odběr podzemní vody. Ke snížení hladiny podzemní vody až o 30 cm však dojde u studny v Počaplech č. p. 83, v tomto případě bude nutné zajistit prohloubení jímacího objektu či provedení objektu náhradního, vzhledem k velmi nízkému vodnímu sloupci ve studni. V kapitole B.I.6 a D.IV této dokumentace jsou navržena opatření k ochraně povrchových a podzemních vod. Při jejich respektování lze vliv záměru na vody považovat za malý a záměr je možno z hlediska ochrany vod doporučit k realizaci.

D. I. 5. Vlivy na půdu Vliv na rozsah a způsob užívání půdy Navrhovaný dobývací prostor Počaply u Terezína I zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Celková plocha DP je 52,138 ha, z toho výměra zemědělské půdy je 49,0316 ha, trvalých travních porostů 1,5534 ha, lesní půdy 1,0168 ha a ostatních ploch 0,5362 ha. Rozšíření plochy těžby v rámci DP Nučničky I o celkové výměře 1,1760 ha zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Výměra zemědělské půdy v rámci tohoto rozšíření je 1,0603 ha, výměra ostatních ploch je 0,1157 ha. Příslušný orgán ochrany ZPF bude nutno požádat o vydání samostatného správního rozhodnutí o odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Dále bude třeba podat žádost o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa příslušnému úřadu. Půjde o trvalé odnětí neboť je navržena rekultivace na vodní plochu. Zemědělská půda kódu BPEJ 1.21.10 a 1.04.01 je řazena do IV. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Vzhledem k úložním poměrům ložiska a z nich vyplývající technologie těžby z vody nebude možno zemědělské pozemky vrátit po rekultivaci zpět svému původnímu účelu. S ohledem na podprůměrné produkční schopnosti této půdy by to nebylo ani účelné. Proto se předpokládá, že zábor ZPF bude převážně trvalý a následná rekultivace těchto ploch bude prováděna převážně na vodní plochu a pouze částečně na zemědělskou a lesní půdu. Skrývka bude prováděna v celkové průměrné mocnosti cca 0,90 m, jednotlivé vrstvy však budou skrývány odděleně a odděleně budou také ukládány na plánované mezideponie. Nejprve bude provedena skrývka vrchní humusové vrstvy (ornice) o mocnosti cca 0,22 m a teprve v další fázi bude skrývána vrstva písčité hlíny a jílovitých písků o mocnosti cca 0,68 m. Přibližně 30 % ornice bude v místě deponováno a zpětně použito pro rekultivaci břehů a 70 % ornice bude odvezeno na místa, která určí příslušný orgán ochrany ZPF. V tomto stupni projektové dokumentace nelze podrobněji stanovit místa uložení ornice. Znečištění půdy Ke znečištění půdy by mohlo dojít při případných haváriích těžební mechanizace či vozů zajišťujících obslužnou dopravu pískovny. Jednalo by se zejména o látky ropného původu. V případě havárie by znečištěnou horninu bylo nutné sanovat a uložit na skládku. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami.


88

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy Vytěžením dobývacího prostoru dojde k lokální změně topografie. Dobývání suroviny bude vzhledem k úložním poměrům prováděno z vody v jednom těžebním řezu na celou mocnost ložiska. Generální svah lomu také není stanoven, protože dobývání suroviny bude prováděno pouze v jednom řezu o prům. mocnosti cca 11,3 m, z toho bude větší část řezu (cca 8,3 m) pod úrovní hladiny podzemní vody. Sklon těžebního řezu bude ponechán podle fyzikálně mechanických vlastností bez úpravy. Pouze v případě vytvoření převisů v části řezu nad úrovní hladiny podzemní vody bude provedena dodatečná úprava sklonu lomové stěny podle technologického postupu. Sklon svahu lomu nebude strmější než povolený sklon dobývání dle technických parametrů rypadla. Průběžně za postupem těžby bude prováděna technická a biologická rekultivace. Vliv na zemědělské využívání okolních pozemků Realizace záměru nebude snižovat možnost využití zemědělských pozemků v okolí pískovny. Okolní zemědělské pozemky zůstanou nadále přístupné ze silnice mezi Počaply a Nučničkami a z cesty podél západního okraje navrhovaného dobývacího prostoru. Na přístupové komunikace k pozemkům nebude mít založení pískovny žádný vliv. Nepříznivým vlivem těžby štěrkopísku v DP Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I bude odnětí poměrně rozsáhlého území ze zemědělského půdního fondu. Vzhledem k tomu, že se jedná o půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, lze tento vliv vyhodnotit jako akceptovatelný. Vynětí pozemků z PUPFL o výměře cca 1 ha je mírně nepříznivým vlivem, ale s ohledem na rozsah vynětí lze tento vliv považovat za přijatelný.

D. I. 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Podmínky stanovení dobývacího prostoru jsou dány zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění. Dobývací prostor se stanoví na základě výsledku průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. K podání návrhu na stanovení DP Počaply u Terezína I pro dobývání části výhradního ložiska štěrkopísku Travčice – Počaply (ev. č. 3 001 900) byl Ministerstvem životního prostředí vydán předchozí souhlas dne 21. 8. 2014 (č. j. 1144/530/14, 41812/ENV/14). Hospodárné využívání výhradních ložisek upravuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění. V rámci činnosti investora bude vytěžen štěrkopísek, který bude použit pro stavební účely. Do navrhovaného dobývacího prostoru DP Počaply u Terezína I jsou zahrnuty geologické zásoby suroviny o celkovém objemu cca 5 414 670 m3. Objem těžitelných zásob je podle dosavadních zkušeností odhadován na cca 4 900 000 m3. Při ročním objemu těžby 500 000 tun by životnost celé pískovny byla cca 16 let. Při ročním objemu těžby 600 000 tun by životnost celé pískovny byla cca 13 let. Vytěžení suroviny je nevratným a trvalým krokem. Znečištění horninového prostředí Ke znečištění horninového prostředí by mohlo dojít při případných haváriích těžební mechanizace či vozů zajišťujících obslužnou dopravu pískovny. Jednalo by se zejména o látky ropného původu. V případě havárie


89

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění by znečištěnou horninu bylo nutné sanovat a uložit na skládku. Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. K návrhu na stanovení DP Počaply u Terezína I byl Ministerstvem životního prostředí vydán předchozí souhlas (č. j. 1144/530/14, 41812/ENV/14, ze dne 21. 8. 2014). Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I bude mít trvalý a nevratný vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje. S ohledem na účelné využití ložiska nerostné suroviny, lze vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje hodnotit spíše jako pozitivní.

D. I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na faunu Vlivy na faunu byly podrobně zpracovány v Biologickém hodnocení (zpracovaném ve smyslu §67 podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění), které tvoří přílohu č. 6 této dokumentace. Záměr přímo či nepřímo ovlivní druhy využívající dotčenou plochu pouze na úrovni jedinců. V žádném případě nedojde k ovlivnění místních populací. Přesto jsou v kapitole B.I.6. této dokumentace navržena opatření k eliminaci negativních dopadů na zde se vyskytující druhy živočichů. Ptáci Ornitologický průzkum prokázal, že většina zjištěných druhů je reprodukčně nebo potravně vázána na biotopy v okolí záměru. Negativní vlivy záměru na porosty stromů a keřů jsou relativně malé. Ve fázi provozu záměru bude docházet k narušování a negativnímu ovlivňování biotopů vlivem pohybu mechanizace, těžební techniky a obsluhy. Tato ovlivnění lze minimalizovat vhodnými opatřeními ve formě časových omezení terénních úprav a pobytu v lokalitách v nejexponovanějších obdobích z hlediska potřeb fauny. Na doprovodné porosty a bezprostřední okolí stavby má hnízdní vazbu 12 zjištěných druhů. Zjištěné druhy, které nemají ke zkoumanému území užší vazbu a využívají ji pouze k migracím, k příležitostnému zisku potravy apod., nelze považovat za negativně ovlivněné zamýšleným záměrem. Vazba zjištěných druhů na stromový a keřový porost uvnitř zájmové plochy má především trofický charakter, avšak nejméně polovina ze zjištěných druhů hnízdících v porostech v okolí záměru i zde vykazuje reprodukční chování. Je tedy nutné lesní remíz v době hnízdění, tedy mezi 1. 3. až 10. 8. běžného kalendářního roku, ponechat neporušen. Teprve po vyhnízdění je možné porost odstranit. Je třeba uvést, že v okolí záměru je dostatečné množství vhodných stanovišť pro zde se vyskytující druhy ptáků. V rámci průzkumu byly v zájmovém území pozorovány 4 druhy ptáků zvláště chráněných dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Byly to krkavec velký, moták pochop, ťuhýk obecný a vlaštovka obecná. Přímou (tj. reprodukční - hnízdní) vazbu na zkoumanou lokalitu, resp. její bezprostřední blízkost z nich má pouze 1 druh. Jedná se o ťuhýka obecného. Ostatní zvláště chráněné druhy byly zjištěny pouze příležitostně nebo pouze při migracích přes zkoumané území. Nejsilnějším negativním dopadem záměru na ornitofaunu je likvidace a nevratná úprava přírodních biotopů, terénní a stavební úpravy území související s uskutečněním záměru. Dalším negativním dopadem je plašení, rušení zahnízděných ptáků těžební technikou a dalšími antropogenními aktivitami při samotné skrývce, terénních úpravách, těžbě.


90

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Negativní vliv záměru přímo či nepřímo ovlivní druhy využívající dotčenou plochu pouze na úrovni jedinců. V žádném případě nedojde k ovlivnění místních populací. Přesto jsou v kapitole B.I.6. dokumentace navržena opatření k eliminaci negativních dopadů na zde se vyskytující druhy ptáků. Obojživelníci Na zkoumaném území se nenachází stálá vodní plocha. Pouze v deštivých obdobích se na některých místech tvoří dočasné louže, které však nejsou trvalejšího rázu a neposkytují vhodné podmínky k rozmnožování obojživelníků. Vzhledem k absenci vodní plochy ve zkoumaném území nelze předpokládat stálý výskyt nebo větší kumulaci jedinců obojživelníků v zájmovém území. Při průzkumu území byl pozorován jeden druh – ropucha obecná (Bufo bufo). Jedná se o nepočetnou populaci rozmnožující se mimo záměr. Před zahájením jakékoliv činnosti spojené se zásahem do biotopů skrývky zeminy, úpravy terénu, odstraňování porostů, těžební činnosti je třeba nejprve provést doplňující batrachologický průzkum a v případě potřeby zažádat o výjimku. Je pravděpodobné, že po odkrytí vodní hladiny již v rámci těžby DP Nučničky I začne být území pro obojživelníky atraktivní a může se stát biotopem vhodným k rozmnožování i k zimování některých obojživelníků. V rámci zemních a těžebních prací pak nelze vyloučit riziko likvidace jedinců, proto je vhodná přítomnost biologického dozoru, který na základě zjištěných aktuálních dat zajistí optimální řešení v zájmu ochrany přírody (časové nebo prostorové omezení ve fázi přípravy území nebo záchranný transfer jedinců na bezpečnou lokalitu). Záměr může přímo či nepřímo negativně ovlivnit zjištěné druhy pouze na úrovni jedinců, nikoliv však místní populace obojživelníků, a to jak ve fázi přípravy (skrývky), tak ve fázi těžby. Plazi Z plazů byly v rámci průzkumu na zkoumané ploše zjištěny 3 druhy, jež všechny patří mezi druhy zvláště chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jednalo se o ještěrku obecnou, slepýše křehkého a užovku obojkovou. Je pravděpodobné, že se v biotopech v bezprostřední blízkosti mohou rozmnožovat, resp. lze rozmnožování předpokládat. Výskyt ještěrky obecné, která je na zkoumaném území ve vysokých počtech, je soustředěn především na okraje cest, porostů. Vyhýbá se pouze vzrostlým lesním porostů s nedostatkem sluneční expozice v nižších patrech. Slepýš křehký byl nalezen pouze ojediněle po deštích v porostu v okolí a jednou uhynulý na komunikaci u obce Nučničky. Dá se předpokládat, vzhledem k typu biotopů, stabilní populace a na jeho výskyt je nutno brát zřetel. Užovka obojková byla zjištěna pouze jednou na okraji obce Travčice. Řešeným záměrem nebude její výskyt ohrožen. Záměr přímo či nepřímo může negativně ovlivnit zjištěné druhy jen na úrovni jedinců, nikoliv populací. O výjimky ze zákazů pro příslušné druhy ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., je třeba požádat v případě ještěrky obecné a slepýše křehkého. Tuto podmínku však není nutné respektovat v případě, že bude proveden herpetologický průzkum biologickým dozorem, který případné reprodukční aktivity chráněných živočichů vyloučí. Savci


91

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V průběhu průzkumu byly zjištěny běžné druhy, které se vyskytují v rámci širšího regionu. Žádný z druhů nepatří mezi zvláště chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. V rámci záměru je možné předpokládat negativní ovlivnění druhů pouze na úrovni jedinců. Populace savců nebudou přípravou území ani provozem pískovny ohroženy. Bezobratlí V rámci průzkumu v jarním a letním aspektu roku 2013 - 2014 bylo na zkoumaném území zjištěno standardní druhové spektrum střevlíkovitých a všechny zjištěné druhy střevlíků v rámci regionu i celé ČR mezi běžné a početně se vyskytující druhy. V rámci průzkumu nebyly na zkoumaném území zjištěny zvláště chráněné druhy střevlíků ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. U zbývajících druhů střevlíkovitých, spadajících do obecné ochrany (§ 5 zákona č. 114/1992 Sb.), sice nelze v rámci výstavby a provozu záměru vyloučit negativní ovlivnění na úrovni jedinců (usmrcování, zábor biotopu apod.) až místních populací. Negativní ovlivnění na úrovni regionálních populací nelze předpokládat. Na základě výše uvedeného proto nepovažujeme za nutné navrhovat pro ostatní druhy střevlíkovitých ochranná, kompenzační opatření. V rámci průzkumu byl na zkoumaném území zjištěn 1 zvláště chráněný druh mravenců ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o ohrožený druh: Formica fusca Linnaeus, 1758 – mravenec otročící. V případě tohoto druhu je třeba požádat o výjimku ze zákazů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. U zbývajících druhů bezobratlých spadajících do obecné ochrany (§ 5 zákona č. 114/1992 Sb.), sice nelze v rámci výstavby a provozu záměru vyloučit negativní ovlivnění na úrovni jedinců až místních populací. Negativní ovlivnění na úrovni regionálních populací nelze předpokládat. Z těchto důvodů proto nepovažujeme za nutné navrhovat pro tyto druhy ochranná, kompenzační opatření. V souvislosti s posuzovanou těžbou štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I lze předpokládat pouze mírný negativní vliv na faunu v řešeném území. V případě 3 zvláště chráněných druhů živočichů je třeba požádat o výjimku ze zákazů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o ještěrku obecnou, slepýše křehkého a mravence Formica fusca. Lze konstatovat, že navrhovaná rekultivace území na vodní plochu bude díky vytvoření nových stanovišť přínosná pro druhovou diverzitu území. Vlivy na flóru Ve zkoumaném území byl v rámci průzkumu zjištěn výskyt 122 taxonů cévnatých rostlin, jejichž úplný soupis je podán v tabulkové příloze. Žádný z nalezených druhů nespadá do kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Vegetace zpracovávané lokality je výrazně ovlivněna především intenzivním hospodařením a těžbou písku. Z toho důvodu v území převládají monokultury zemědělských plodin, dále skupiny borovice lesní (Pinus sylvestris) a ruderální vegetace. Na několika místech se objevují také porosty nepůvodního trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Vytěžením DP Počaply u Terezína I dojde k trvalému záboru lesních pozemků v rozsahu cca 1 ha. Jedná se o borový lesík nacházející se uprostřed pole v území plánované těžby.


92

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Ke kácení mimolesní zeleně v souvislosti s navrženým záměrem nedojde. Dřeviny a keřové porosty nacházející se v blízkosti hranice navrženého DP je třeba ochránit před poškozením vhodnými prostředky, např. bedněním. Po rekultivaci území na vodní plochu budou písečné břehové partie ponechány přirozené sukcesi, což umožní osídlení území flórou typickou pro písečné substráty. Lze předpokládat, že se zde uchytí některé psamofilní a xerofitní druhy rostlin. Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nezasáhne žádné zvláště chráněné druhy rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Vytěžením DP Počaply u Terezína I dojde k trvalému záboru lesních pozemků v rozsahu cca 1 ha. Ke kácení mimolesní zeleně v souvislosti s navrženým záměrem nedojde. Posuzovaný záměr nepředstavuje významný negativní vliv na flóru řešeného území. Vlivy na ekosystémy Posuzovaný DP Počaply u Terezína I se rozkládá na dvou typech ekosystému s odlišným významem pro tvorbu krajiny a zachování přírodního prostředí a ekologické stability. Jsou to agroekosystémy a lesní ekosystémy. Rekultivace dobývacího prostoru předpokládá vznik jedné vodní plochy ve vytěžených prostorech DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I. V území tedy vznikne vodní ekosystém, který bude z hlediska ekologické stability krajiny hodnotnější než zemědělská půda. Agroekosystémy na území celého DP budou postupně dotčeny v rozsahu cca 49 ha. Rozšíření plochy těžby v rámci DP Nučničky I se dotkne agroekosystémů o výměře 1,0603 ha. Půjde o trvalý zásah, neboť plánovaná rekultivace na vodní plochu nepočítá s navrácením území zemědělskému využití. Z hlediska ekologické stability krajiny je vznik vodních ploch v území pozitivním zásahem. Lesní ekosystém na území celého DP bude dotčen v rozsahu cca 1 ha. Tento ekosystém bude dotčen trvalým záborem, a přestože v rámci následné rekultivace dojde k osázení břehů dřevinami vhodné skladby, nelze kvůli možné změně mikrostanovištních podmínek zaručit obnovu společenstev ve stávající podobě. Koeficient ekologické stability je definován jako podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní). Navrhovaný dobývací prostor zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Celková plocha DP Počaply u Terezína I je 52,138 ha, z toho výměra zemědělské půdy je 49,0316 ha, trvalých travních porostů 1,5534 ha, lesní půdy 1,0168 ha a ostatních ploch 0,5362 ha. KES pro zájmové území lze stanovit výpočtem: KES = (1,5534+1,0168)/(49,0316+0,5362) = 0,05 Koeficient ekologické stability v zájmovém území odpovídá územím s maximálním narušením přírodních struktur, kde základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Koeficient ekologické stability po realizaci záměru, kdy vzniknou v území vodní plochy, případně trvalé travní porosty (či lesní porosty) na březích, bude velmi vysoký a území se tak přiblíží přírodě blízké krajině s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur. – E K O L A group, spol. s r. o. –

93

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I zasáhne převážně do agroekosystému a v malé míře pak do lesního ekosystému. Vzhledem k tomu, že se jedná o intenzivně antropogenně ovlivněné území, lze tento vliv považovat za málo nevýznamný. Plánovaná rekultivace obou dobývacích prostorů na vodní plochu bude mít z hlediska vzniku ekologicky stabilnějších ploch významný pozitivní vliv. Vlivy na systém NATURA 2000 V souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze vyloučit významný vliv navrhovaného záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Stanovisko orgánu ochrany přírody k hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je součástí dokumentace v kapitole H.

D. I. 8. Vlivy na krajinu Za konflikt s ochranou hodnot krajinného rázu je považováno místo, kde navrhovaná stavba nebo záměr bude do určité míry snižovat hodnotu krajinného rázu. Konflikt s přírodními hodnotami Navržený dobývací prostor Počaply u Terezína I se nachází na zemědělských pozemcích mezi obcemi Nučničky a Počaply v nivě Labe. Součástí DP je lesní remíz o ploše cca 1 ha. Území není součástí soustavy Natura 2000. Nenachází se zde maloplošné zvláště chráněné území. Řeka Labe je nadregionální biokoridor a významný krajinný prvek. Řeka není součástí dobývacího prostoru, pouze její niva, která však zasahuje okrajově do vymezeného území. Nově navržený DP představuje slabý konflikt s přírodními hodnotami daného místa krajinného rázu. Důležitá bude realizace rekultivace po těžbě. Na daném místě se přepokládá rekultivace na vodní plochu, která zvýší biodiverzitu krajiny. Konflikt s kulturními hodnotami Zájmová oblast náleží ke staré sídelní krajině, kontinuálně osídlené již od prehistorického období. Navrhovaný záměr nově vymezeného dobývacího prostoru je lokalizován mezi obce Nučničky, Počaply Travčice. Zde jsou soustředěny kulturní hodnoty. Konflikt záměru s kulturními hodnotami se nepředpokládá. Kulturní hodnoty jsou soustředěny v rámci výše zmíněných obcí. Konflikt s estetickými hodnotami, zásah do prostorových vztahů a ovlivnění vizuální scény Konflikt s estetickými hodnotami, zásah do prostorových vztahů i ovlivnění vizuální scény se novým záměrem stanovení dobývacího prostoru předpokládá, i přestože se jedná o území významně ovlivněné antropogenní činností. Dobývací prostor o ploše 52,14 ha zasáhne do prostorových vztahů zemědělsky obdělávané krajiny mezi obcemi Nučničky a Počaply. Vzhledem k velkoplošnému měřítku krajiny bude vliv přijatelný. Posouzení konfliktu s estetickými hodnotami a především ovlivnění vizuálních charakteristik je zhodnoceno v rámci vymezeného potencionálně dotčeného krajinného prostoru. Pro hodnocení se využívá tzv. okruh viditelnosti, kde se rozlišují blízké pohledy do 1 km a dálkové pohledy okolo 3 km. Ovlivnění vizuální scenérie je dáno reliéfem a způsobem využití krajiny. Otevřené, ploché údolí Labe je intenzivně zemědělsky využívané bez remízků, významných liniových prvků, proto i nový dobývací prostor bude patrný nejen


94

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění z blízkých, ale i z dálkových pohledů. Prostor je vymezen v rovinaté a zemědělské krajině bez vzrostlé vegetace, krajina je přehledná. Ovlivnění se předpokládá ve fázi skrývky a těžby. Důležitou fází z hlediska ovlivnění krajinného rázu je následná rekultivace prostoru. Na základě výše uvedené analýzy je možné konstatovat, že navrhovaný záměr nového dobývacího prostoru představuje rušivý zásah do zákonných kritérií a do znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu, přičemž tento zásah je hodnocen následovně: Tabulka 33: Zhodnocení vlivu jednotlivých variant na zákonná kritéria krajinného rázu Vliv na zákonná kritéria krajinného rázu (viz §12 zákona) Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky slabý Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky žádný Vliv na VKP, NBK slabý Vliv na stanoviště Natura 2000 žádný Vliv na kulturní dominanty žádný Vliv na estetické hodnoty slabý Vliv na harmonické měřítko krajiny slabý Vliv na prostorové vztahy v krajině slabý až středně silný Vliv na vizuální scénu krajiny slabý až středně silný Pozn. Hodnocení: pozitivní zásah, žádný zásah, slabý zásah, středně silný zásah, silný zásah, stírající zásah

Závěr Z hlediska vlivů na hodnoty přírodní charakteristiky lze vliv záměru hodnotit jako slabý. Dobývací prostor je okrajově lokalizován do nivy řeky Labe, která je součástí nadregionálního biokoridoru a je dle zákona významným krajinným prvkem. Niva je v současnosti zemědělsky obhospodařovaná bez přírodních prvků. Z hlediska vlivů na kulturní charakteristiky je záměr bez vlivu. Kulturní hodnoty jsou soustředěny do navazujících obcí. Z hlediska vlivů na estetické hodnoty lze vliv klasifikovat jako slabý. Jedná se o kulturní krajinu významně pozměněnou hospodářskými zásahy. Z hlediska vlivů na harmonické a prostorové vztahy lze navrhovaný záměr hodnotit jako slabý až středně silný. Důvodem je rovinatá, přehledná krajina, kde dobývací prostor o velikosti 52 ha naruší vizuální scenérii z blízkých i dálkových pohledů. Důležitou fází z hlediska ovlivnění krajinného rázu je následná rekultivace území. V případě následné rekultivace vznikne v nivě Labe vhodný biotop zvyšující biodiverzitu území, který rozčlení velkoplošně obhospodařovanou zemědělskou krajinu. Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I je navržena s ohledem na zákonná kritéria krajinného rázu, chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zásah do krajinného rázu je hodnocen jako přijatelný s ohledem na rekultivaci obou dobývacích prostorů na vodní plochu. Vlivy na zvláště chráněná území, přírodní parky, VKP V blízkosti navrhovaného záměru se nenachází žádná zvláště chráněná území ani přírodní parky. Záměrem nebude dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Navržený záměr zasáhne do lesního porostu, který je významným krajinným prvkem daným ze zákona. Jedná se o lesní remízek uprostřed polí o výměře 1,0168 ha, který je součástí nefunkčního lokálního biocentra LBC 1.1. Druhovou skladbu tvoří převážně borovice lesní s příměsí akátu.


95

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Vzhledem k plánované rekultivaci na vodní plochu půjde o zásah nevratný, avšak kompenzovatelný např. výsadbou vhodné druhové skladby při rekultivaci břehů. Rekultivací vznikne v území vodní plocha, která bude významným krajinným prvkem daným ze zákona. Navržený DP Počaply u Terezína I zasáhne v malé míře do lesního porostu, který je významným krajinným prvkem daným ze zákona. Tento zásah bude pozitivně kompenzován plánovanou rekultivací. Posuzované rozšíření těžby v DP Nučničky I do zvláště chráněných území, přírodních parků ani významných krajinných prvků nezasáhne. Vlivy na ÚSES Posuzovaný záměr zasáhne do lokálního biocentra 1.1 a do části lokálního biokoridoru LBK 1. Jedná se o částečně funkční biocentrum tvořené borovým lesíkem uprostřed polí. Biokoridor je nefunkční, tvořený polním ekosystémem. Návrh změn ÚSES vypracovala Ing. Milena Morávková (autorizovaný projektant ÚSES ČKA 02305). Návrh tvoří přílohu č. 8 této dokumentace. Trasa nadregionálního biokoridoru K10, osa nivní zůstává zachována v plném rozsahu, včetně vložených lokálních biocenter LBC3-K10, LBC4-K10 v k. ú. Počaply u Terezína a bezejmenného LBC v k. ú. Nučničky. V prostoru navrhovaného DP bude zrušeno lokální biocentrum LBC 1.1 a dílčí část lokálního biokoridoru LBK 1. Vzhledem k tomu, že plánovaná těžba bude probíhat z vody v jednom těžebním řezu a bude prostorově i časově navazovat na těžební činnost v DP Nučničky I, nabízí se provést rekultivaci na vodní plochu. V území obou dobývacích prostorů vznikne jedna velká vodní plocha. Hluboká vodní plocha neumožňuje vymezit a následně pak založit prvky ÚSES. Z tohoto důvodu je nutno prvky ÚSES přesunout tak, aby byly zachovány funkční a prostorové parametry a systém zůstal propojený. Navrženo je přeložit biocentrum LBC 1.1 na místo původně navrhovaného LBC 251 (dle Plánu ÚSES Ústeckého kraje), tj. západně za hranicí navrhovaného DP Počaply u Terezína I. Biocentrum je částečně funkční (lesík a lado) a nefunkční navržené k založení (orná půda). Celková rozloha činí 3,02 ha; k. ú. Počaply u Terezína, parc. č. 212 část, 226/3, 227/4, 227/6, 227/7, 227/8, 227/9, 227/10, 230/3 část, 230/13 část, 230/35 část, 232. V ploše lada je evidována stará ekologická zátěž ID 16647001 – skládka Počaply u Terezína. Dle ÚP Terezín se jedná o plochu určenou na dožití, k asanaci. Cílové společenstvo: porosty tvrdého luhu, alternativně extenzivní louka. Součástí budou rekultivované břehy vzniklé po těžbě. Morfologii břehů je plánováno upravit nepravidelně tak, že v některých místech budou vytvořeny strmé svahy (nejlépe s jižní expozicí), jiné části budou naopak ponechány širší a pozvolnější. Navrženo je přeložit dílčí část LBK 1. Trasa je nově vedena po západním okraji plánovaného DP Počaply u Terezína I, resp. biokoridor naváže na rekultivované břehy vzniklé po těžbě. Nově je navrženo propojení biocenter LBC 1.1 (251) a LBC 4-K10. Biokoridor je v celém rozsahu navržen k založení na orné půdě; cílové společenstvo porosty tvrdého luhu. Délka mezi biocentry činí 595 m, šířka 20 m; k. ú. Počaply, parc. č. 134 část, 443 část, 118/6 část, 135/2 část, 118/4 část, 135/4 část. Část biokoridoru LBK1 vedoucí ve směru jižním při jihozápadním okraji plánovaného DP Počaply u Terezína I. zůstane zachována, součástí budou rekultivované břehy vzniklé po těžbě. Břehy v této části je doporučeno ponechat přirozené sukcesi, čímž dojde ke vzniku přírodě blízkým biotopům, které mohou být osídleny rozmanitými druhy rostlin a živočichů. Návrh na změnu je vyjádřen ve výkrese: ÚSES Počaply - změna; úprava v souvislosti s návrhem DP Počaply u Terezína I, který je součástí přílohy č. 8 této dokumentace.


96

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V prostoru navrhovaného DP Počaply u Terezína I bude zrušeno lokální biocentrum LBC 1.1 a dílčí část lokálního biokoridoru LBK 1. Biocentrum LBC 1.1 je navrženo přeložit západně za hranici navrhovaného DP Počaply u Terezína I (na místo původně navrhovaného LBC 251 dle Plánu ÚSES Ústeckého kraje). Dílčí část LBK 1 je navrženo přeložit po západním okraji plánovaného DP Počaply u Terezína I. Posuzované rozšíření těžby v DP Nučničky I do územního systému ekologické stability nezasáhne. Plánovanou rekultivací dojde v území ke vzniku jedné vodní plochy, čímž dojde ke zvýšení ekologické stability území. Stávající nefunkční prvky ÚSES by po realizaci záměru začaly plnit svoji funkci. Zásah do ÚSES lze tedy považovat za spíše pozitivní.

D. I. 9. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na hmotný majetek Záměrem nebude dotčen hmotný majetek. Vlivy na kulturní památky Záměrem nedojde k dotčení památek kulturního či historického významu. V souladu s ustanovením zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je celé řešené území třeba považovat za území s archeologickými nálezy (I. zóna archeologických památek), a proto je nutno při vypracování jednotlivých projektů v daném území vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona. Stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí jeho náklady tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nezasáhne do hmotného majetku, kulturních či historických památek. Před započetím zemních prací v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I bude záměr oznámen Archeologickému ústavu AV ČR a bude jemu nebo oprávněné organizaci umožněno provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.


97


D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů V této kapitole je provedeno vyhodnocení významnosti vlivů na podkladě metodiky vyhodnocování vlivů na životní prostředí, která byla výstupem projektu Program péče o životní prostředí pro rok 1998 (projekt PPŽ/480/1/98). Metodika byla uveřejněna v časopise EIA č. 1-4/2001, metodika k vyhodnocování vlivů dobývání nerostů na životní prostředí pak v číslech 1 a 2. Hodnocení významnosti dle velikosti vlivu lze z určité části charakterizovat velikostí a rozsahem změny v životním prostředí v absolutních či relativních hodnotách v prostorových souřadnicích v určitém čase. Při hodnocení významnosti vlivu je však nezbytné přihlédnout i k dalším kritériím. Jejich volba by měla zahrnovat rozhodující oblasti zájmu jak z hlediska lokalizace záměru, tak i z hlediska časového působení vlivu, dosahu vlivu a reverzibility. Pro vyhodnocení významnosti vlivu může existovat řada nejasností a rizik, spojených se skutečností, že např. řada vyhodnocení se opírá o matematické výpočty, které mohou být zatíženy určitými chybami. Proto jedním ze zvolených kritérií je kritérium rizik a nejistot. Nezanedbatelným kritériem pro stanovení významnosti je zájem veřejnosti (resp. obcí nebo státní správy). Uvedené kritérium však musí být chápáno v kontextu s ostatními kritérii, a to zejména z hlediska primárního posouzení skutečnosti, zda předpokládaný nebo existující zájem je podložen racionálními důvody z hlediska respektování zájmů ochrany životního prostředí. Princip stanovení významnosti musí zahrnovat také zhodnocení reálné ochrany proti působení vlivu. Dokumentace o hodnocení vlivu záměru posuzuje záměr předložený oznamovatelem včetně jím navržených prvků technické ochrany. Teprve při zpracování vlastní dokumentace vede ke zjištění významnosti vlivu (a tedy i jeho dosahu) a v řadě případů mohou právě doporučení dokumentace směřovat k eliminaci zjištěných vlivů. Proto je mezi kritérii zvoleno i kritérium realizovatelné možnosti ochrany. Pozn.: Pokud velikost vlivu je hodnocena 0 nebo +1, nemusí se časový rozsah vlivu charakterizovat.


98

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 34 Přehled vlivů v období přípravy území, těžby a rekultivace dobývacího prostoru Počaply u Terezína I a rozšíření DP Nučničky I; + vliv může nastat, - vliv se nepředpokládá Fáze záměru Vliv Změna čistoty ovzduší Změna mikroklimatu Změna kvality povrchových vod Změna kvality podzemních vod Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemní vody Zábor ZPF Zábor PUPFL Změny čistoty půd Projevy eroze Svahové pohyby a pohyby vzniklé poddolováním Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les Likvidace, poškození lesních porostů Likvidace, zásah do prvků ÚSES a významných krajinných prvků Změny reliéfu krajiny Vlivy na krajinný ráz Likvidace, narušení budov a kulturních památek Vlivy na geologické a paleontologické památky Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny Vlivy na rekreační využití území Biologické vlivy Fyzikální vlivy - hluk Vlivy spojené s havarijními stavy Vlivy na zdraví


Příprava území + + -

Těžba

Rekultivace

+ + + +

+ + + +

+ + -

+ + + -

+ + -

+ + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + -

99

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Tabulka 35 Kritéria pro vyhodnocení významnosti vlivu na životní prostředí

Velikost

Časový rozsah

Reverzibilita Citlivost Mezinárodní vlivy Veřejnost Nejistoty Možnost ochrany

Hodnocení významnosti

významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný až nulový vliv příznivý vliv trvalý dlouhodobý krátkodobý nevratný kompenzovatelný vratný ano ne ano ne ano ne ano ne úplná částečná nemožná významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný až nulový vliv příznivý vliv

-2 -1 0 +1 -3 -2 -1 -3 -2 -1 -1 0 -1 0 -1 0 -1 0 1 0,1 – 0,9 0 -8 až -11 -4 až -7 0 až -3 +1

Změny v čistotě ovzduší Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr bude minimálně přispívat k celkovému znečištění ovzduší

Časový rozsah:

dlouhodobý {-2} po celou dobu trvání záměru

Reverzibilita:

vratný {-1}

Citlivost území:

ne {0} území není významně zatíženo znečištěním ovzduší ze současných zdrojů

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} veřejnost i orgány státní správy mají velký zájem na tom, aby nebyly překračovány hygienické limity Nejistoty:

ano {-1} hodnocení vychází z kvality vstupních podkladů

Možnost ochrany:

částečná {0,8}


100

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění minimalizace prašnosti – viz návrh opatření v kapitole B.I.6 dokumentace Změna mikroklimatu Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} změna fyzikálních charakteristik mikroklimatu vyvolaná záměrem nebude mít významný dopad na obyvatelstvo resp. ekosystémy

Časový rozsah:


Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ne {0}

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ne {0} Nejistoty:

ano {-1}

Možnost ochrany:

nemožná {0}

Vliv na povrchový odtok či na bilanci povrchových vod Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr téměř neovlivní odtok povrchových vod

Časový rozsah:

trvalý {-3} po celou dobu trvání záměru

Reverzibilita:

nevratný {-3} režim povrchových vod se zásadně neovlivní

Citlivost území:

ne {0} zájmové území není citlivé pro povrchový odtok či bilanci vod


ne {0}

Možnost ochrany:

žádná {0}

Změny kvality povrchových vod Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr neprodukuje znečištěné odpadní vody

Časový rozsah:

krátkodobý {-1}


101

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění pouze v případě havárie Reverzibilita:

vratný {-1} při dodržení navržených opatření se nezhorší stávající jakost vod v recipientech

Citlivost území:

ano {0} záměr leží v CHOPAV

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,8}

Vliv na podzemní vody Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr významně neovlivní vydatnost ani kvalitu zdrojů podzemních vod

Časový rozsah:

trvalý {-3}

Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ano {-1} záměr leží v CHOPAV

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} v blízkosti posuzovaného záměru se nachází vodní zdroje (studny) Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,3}

Zábor ZPF Velikost:

nepříznivý vliv {-1} vytěžení dobývacího prostoru představuje zábor ZPF o celkové rozloze 49,0316 ha

Časový rozsah:

trvalý {-3} půda bude trvale vyňata ze ZPF

Reverzibilita:

nevratný {-3} po ukončení těžby proběhne rekultivace převážně na vodní plochu, pouze částečně na lesní plochu a trvalé travní porosty

Citlivost území:

ne {0}


102

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na území dobývacího prostoru se nacházejí půdy s IV. třídou ochrany (s převážně podprůměrnou produkční schopností) Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} zábor ZPF – dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,5} ornice bude použita v jiných místech pískovny k rekultivacím, zbylá ornice bude nabídnuta k využití

Zábor PUPFL Velikost:

nepříznivý vliv {-1} vytěžení dobývacího prostoru představuje zábor PUPFL o celkové rozloze 1,0168 ha

Časový rozsah:

dlouhodobý {-2}

Reverzibilita:

kompenzovatelný {-2}

Citlivost území:

ano {-1} V řešeném území se nacházejí lesní porosty pouze v malé míře

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} zábor PUPFL – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

nemožná {0}

Projevy půdní eroze Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} ve fázi skrývek mohou nastat projevy půdní eroze

Časový rozsah:

dlouhodobý {-2} do ukončení jednotlivých etap skrývek

Reverzibilita:

vratný {-1} po ukončení těžby proběhne rekultivace na vodní plochu, přičemž části břehů budou rekultivovány ornicí

Citlivost území:

ano {-1}


103

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění území je z převážné části tvořeno zemědělskou půdou, která je náchylná k půdní erozi Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ne {0} Nejistoty:

ano {-1}

Možnost ochrany:

částečná {0,5} skrývky je třeba provádět v bezprostředním předstihu před postupující těžbou, se skrytou ornicí je třeba nakládat účelně – nevytvářet dlouhodobé deponie, ale přednostně ornici použít k rekultivacím či nabídnout k využití jiným subjektům

Svahové pohyby a pohyby vzniklé poddolováním Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} realizace záměru nevytvoří podmínky pro rozsáhlé svahové pohyby

Časový rozsah:


Reverzibilita:

vratný {-2} po ukončení těžby v jednotlivých etapách proběhne rekultivace, dojde ke zpevnění břehů a svahů vegetací

Citlivost území:

ne {0}


ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,8} vhodnými technickými zásahy je třeba provést sesvahování břehových partií a jejich následnou rekultivaci

Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr znamená zásah do biotopu výskytu zvláště chráněných živočichů, ovlivnění na úrovni populací (v případě mravenců regionálních populací) se nepředpokládá

Časový rozsah:

krátkodobý {-1}

Reverzibilita:

vratný {-1}

Citlivost území:

ne{0}

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: – E K O L A group, spol. s r. o. –

104

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} Nejistoty:

ano {-1} po odkrytí vodní plochy vodní se v území mohou začít vyskytovat další zvláště chráněné druhy živočichů

Možnost ochrany:

částečná {0,7} záchranný transfer pod odborným dohledem

Likvidace, zásah do prvků ÚSES a významných krajinných prvků Velikost:

příznivý vliv {+1} záměr zasáhne do nefunkčních prvků ÚSES, rekultivací dojde v území ke zvýšení ekologické stability území, nefunkční prvky ÚSES by po realizaci záměru začaly plnit svoji funkci navržený záměr zasáhne v malé míře do lesního porostu, zásah bude pozitivně kompenzován plánovanou rekultivací

Časový rozsah:

dlouhodobý {-2}

Reverzibilita:

kompenzovatelný {-2}

Citlivost území:

ne {0}

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} změny v umístění prvků lokálního ÚSES je třeba řešit v souladu se změnami územních plánů města Terezína a obce Travčice zásah do VKP je třeba řešit s příslušným orgánem ochrany přírody Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,8} zpracovatel dokumentace navrhl celou řadu opatření k minimalizaci negativního vlivu na ÚSES (viz kapitola B.I.6)

Změny reliéfu krajiny Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} vlivem těžby dojde ke vzniku terénní deprese zaplavené vodou

Časový rozsah:

trvalý {-3}

Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ne {0}

Negativní vlivy, přesahující státní hranice:


105

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ne {0} Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

nemožná {0}

Vlivy na krajinný ráz Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} záměr navržen s ohledem na zákonná kritéria krajinného rázu a bude představovat přijatelný zásah do krajinného rázu následná rekultivace na vodní plochu bude z hlediska vlivu na krajinný ráz pozitivní

Časový rozsah

dlouhodobý {-2}

Reverzibilita:

nevratný {-1}

Citlivost území:

ne {0}


ne {0}

Možnost ochrany:

nemožná {0}

Vlivy na geologické a paleontologické památky Velikost:

nevýznamný až nulový {-1} záměr se nachází v archeologicky významném území a archeologický nález v dané lokalitě nelze vyloučit

Časový rozsah

trvalý {-3} na posuzované lokalitě bude trvale odstraněna vrstva, která by mohla případně obsahovat archeologické nálezy

Reverzibilita:

kompenzovatelný {-2} před vlastním odstraněním zeminy při skrývce lze provést v případě nálezu záchranný archeologický výzkum

Citlivost území:

ano {-1} záměr leží v území s archeologickými nálezy

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1}


106

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění v souladu s ustanovením zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je stavebník povinen oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum Nejistoty:

ano {-1}

Možnost ochrany:

částečná {0,8} možnost záchranného archeologického výzkumu

Vlivy spojené se změnou dopravní obslužnosti Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} realizace záměru nevyžaduje přeložky dopravních tras záměr významně nezvýší množství dopravy v oblasti

Časový rozsah:


Reverzibilita:

vratný {-1}

Citlivost území:

ano {-1} dopravní zátěž města Terezín

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} zájem na minimalizaci související hlukové zátěže a vlivu na kvalitu ovzduší Nejistoty:

ano {-1} nárůst dopravních intenzit se může mírně lišit i od kvalifikovaného odhadu

Možnost ochrany:

{0,7} nepřetěžováním vozidel obslužné dopravy, jejich údržbou a používáním moderních automobilů

Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny Velikost:

nepříznivý vliv {-1} záměr v dotčeném území znamená znemožnění stávajícího zemědělského využití území

Časový rozsah:

trvalý {-3} půda bude trvale vyňata ze ZPF

Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ne {0} zábor půd IV. třídy ochrany (s převážně podprůměrnou produkční schopností)

Negativní vlivy, přesahující státní hranice:


107

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,5} ornice bude použita v jiných místech pískovny k rekultivacím či nabídnuta dalším subjektům k využití

Vlivy na rekreační využití Velikost:

příznivý vliv {+1} území není rekreačně využíváno, po rekultivaci dobývacího prostoru vzroste rekreační potenciál území

Časový rozsah:

trvalý vliv {-3}

Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ne {0}


ne {0}

Možnost ochrany:

žádná {0}

Biologické vlivy Velikost:

příznivý vliv {+1} záměrem vznikne vhodný biotop pro řadu druhů rostlin a živočichů, dojde ke zvýšení biodiverzity území

Časový rozsah:

trvalý {-3} po celou dobu trvání záměru

Reverzibilita:

nevratný {-3}

Citlivost území:

ne {0}


ano {--1}

Možnost ochrany:

částečná {0,5}


108

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění částečnou ochranu lze využít při managementu území, např. zabráněním šíření ruderální vegetace a zarůstání břehů náletem Fyzikální vlivy: hluk Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} příspěvek obslužné dopravy ve variantě I bude max. 0,5 dB k hladinám hluku způsobených ostatní dopravou, příspěvek obslužné dopravy ve variantě II bude max. 1,4 dB k hladinám hluku způsobených ostatní dopravou

Časový rozsah:

dlouhodobý vliv {-2} po celou dobu trvání záměru

Reverzibilita:

vratný {-1}

Citlivost území:

ano {-1} v současné době dochází vlivem ostatní dopravy k překračování hyg. limitů pro starou hlukovou zátěž ve výpočtových bodech V01 a V02 ve městě Terezín

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} otázky hlukové zátěže jsou zejména dotčenou veřejností citlivě vnímány Nejistoty:

ano {-1} predikce akustické situace vychází z kvality vstupních podkladů a odhadu intenzit dopravy

Možnost ochrany:

částečná {0,9} z hlediska vlivu na akustickou situaci je možné upřednostnit méně zatěžující variantu I (400 000 t/rok) před variantou II (500 000 t/rok)

Vlivy spojené s havarijními stavy Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} charakter dosahu havárie je lokální

Časový rozsah:

krátkodobý {-1} vliv havárie působí pouze v okamžiku havárie

Reverzibilita:

vratný {-1} po ukončení havárie lze dosáhnout původní kvality prostředí

Citlivost území:

ano {-1} štěrkopísky jsou velmi propustný materiál

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: – E K O L A group, spol. s r. o. –

109

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ano {-1} havárie jsou vždy středem pozornosti obyvatel a orgánů státní správy Nejistoty:

ne {0}

Možnost ochrany:

částečná {0,8} zabezpečení těžebních mechanismů a přepravních automobilů proti úniku nebezpečných látek

Vlivy na zdraví Velikost:

nevýznamný až nulový vliv {0} realizace záměru se neprojeví zhoršením zdravotního stavu obyvatelstva

Časový rozsah:


Reverzibilita:

vratný {-1} po skončení záměru nepříznivé vlivy vymizí

Citlivost území:

ano {-1}

Negativní vlivy, přesahující státní hranice: ne {0} Zájem veřejnosti, obcí a dotčených orgánů státní správy: ano {-1} otázky ochrany zdraví a hygienických limitů jsou veřejností velmi sledovány Nejistoty:

ano {-1}

Možnost ochrany:

{0,5} je možné částečně ochránit zdraví před navýšením rizikových faktorů způsobených těžbou (hluk)


110


Mezinárodní

Veřejnost

Nejistoty

Koeficient významnosti

Ochrana

Koef. význ. výsledný

0 0

-2 -2

-1 -3

0 0

0 0

-1 0

-1 -1

0 0

0,8 0

0 0

0

-3

-3

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

-1

0

0

0,8

0

0 -1 -1 0

-3 -3 -2 -2

-3 -3 -2 -1

-1 0 -1 -1

0 0 0 0

-1 -1 -1 0

0 0 0 -1

0 -7 -6 0

0,3 0,5 0 0,5

0 3,5 6 0

0

-2

-2

0

0

0

0

0

0,8

0

0

-1

-1

0

0

-1

-1

0

0,7

0

+1

-2

-2

0

0

-1

0

1

0,8

1

0 0

-3 -2

-3 -1

0 0

0 0

0 -1

0 0

0 0

0 0

0 0

-1

-3

-2

-1

0

-1

-1

-8

0,8

1,6

0

-2

-1

-1

0

-1

-1

0

0,7

0

-1

-3

-3

0

0

-1

0

-7

0,5

3,5

+1

-3

-3

0

0

-1

0

1

0

1

+1 0

-3 -2

-3 -1

0 -1

0 0

-1 -1

-1 -1

+1 0

0,5 0,9

+1 0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0,8

0

0

-2

-1

-1

0

-1

-1

0

0,5

0

Reverzibilita

Citlivost

Změna čistoty ovzduší Změna mikroklimatu Vliv na povrchový odtok či na bilanci povrchových vod Změna kvality povrchových vod Vliv na podzemní vody Zábor ZPF Zábor PUPFL Projevy eroze Svahové pohyby a pohyby vzniklé poddolováním Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Likvidace, zásah do prvků ÚSES a významných krajinných prvků Změny reliéfu krajiny Vlivy na krajinný ráz Vlivy na geologické a paleontologické památky Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny Vlivy na rekreační využití území Biologické vlivy Fyzikální vlivy (hluk) Vlivy spojené s havarijními stavy Vlivy na zdraví

Časový rozsah

Vliv

Velikost

Tabulka 36 Vyhodnocení významnosti vlivů záměru „Stanovení DP Počaply u Terezína I“ Kritérium významnosti vlivu

Komentář: Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kritéria mezi sebou vynásobena. Další kritéria jsou již prostě přičtena. Možnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0-1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0 % (=0) do 100 % (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu < 0 platí: Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti x (1 – možnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0


111

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1

Shrnutí vlivů Významný nepříznivý vliv Významný nepříznivý vliv může nastat v s v souvislosti možnými archeologickými nálezy v lokalitě. Tento vliv je možné minimalizovat provedením záchranného archeologického výzkumu před zahájením vlastní těžební činnosti v řešeném území. Nepříznivý vliv Nepříznivé vlivy záměru Stanovení DP Počaply u Terezína I nastanou zejména v souvislosti se záborem ZPF a PUPFL a změnou funkčního využití území. Možnost ochrany před nepříznivým vlivem se naskýtá zejména v případě ochrany ZPF, vhodným nakládáním se skrytou ornicí. Nevýznamný až nulový vliv Nevýznamný až nulový vliv záměru pak bude představovat eroze půdy, svahové pohyby a pohyby vzniklé poddolováním, změna mikroklimatu, vlivy na krajinný reliéf, vlivy na krajinný ráz, vlivy na populace zvláště chráněných druhů živočichů, vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti, vlivy spojené s havarijními stavy, vlivy na akustickou situaci a kvalitu ovzduší, vlivy na povrchové a podzemní vody. Jedná se o vlivy, které s největší pravděpodobností nenastanou, nebo lze souborem vhodných opatření zabránit, aby nastaly. Příznivý vliv Příznivý vliv záměru lze očekávat v oblasti rekreačního využití krajiny a v souvislosti se založením dnes nefunkčních prvků ÚSES. Velmi příznivé budou i biologické vlivy, zejména vytvoření nových typů stanovišť pro rostliny a živočichy a zvýšení biodiverzity území. Dle provedeného vyhodnocení významnosti vlivů těžby v DP Počaply u Terezína I a rozšíření DP Nučničky I lze konstatovat, že nepříznivý vliv bude spojen se záborem orné půdy a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nepříznivým vlivem bude i změna funkčního využití území. Významným nepříznivým vlivem by mohl být zásah do archeologické lokality, tento vliv lze však před zahájením těžby minimalizovat. Nepříznivé vlivy budou kompenzovány plánovanou rekultivací, která ve svém konečné podobě může přispět ke zvýšení ekologické stability území, rekreačního potenciálu území a zvýšení biodiverzity. Na základě vyhodnocení možných vlivů těžby v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I lze záměr při dodržení navržených opatření akceptovat.


112


D. III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Potenciální nebezpečí, které vzniká při provozu štěrkopískovny, je kontaminace povrchových a podzemních vod, půd a podloží ropnými látkami při provozu technických zařízení určených k dobývání suroviny a při možné havárii nákladních vozidel zajišťujících odbyt suroviny. Dopady na okolí Případná havárie ropných a provozních látek by mohla pouze lokálně ovlivnit půdu, horninové prostředí a případně kvalitu povrchových a podzemních vod v místě vzniku havárie, s ohledem na předpokládaný směr proudění podzemních vod však nemůže způsobit znečištění dalších stávajících vodních zdrojů. Preventivní opatření Z hlediska prevence ropné havárie je třeba dodržovat technologickou kázeň a provádět důslednou průběžnou kontrolu zařízení. V prvé řadě je zapotřebí: •

zabezpečit důsledné dodržování ochranných opatření proti možnosti znečištění povrchových i podzemních vod dopravním a těžebním provozem (např. úkapové vany pod odstavenou technikou),

•

tankování a údržbu nákladních automobilů a nakladačů provádět na vyhrazeném místě, zabezpečeném proti úniku pohonných hmot do podzemí,

•

pro případ úniku ropných derivátů mít vypracovaný havarijní plán schválený vodoprávním orgánem.

Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy nebo štěrkopísku (úkapy, únikem nafty z prasklé hadice, apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit a zneškodnit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek je nutné dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu, zejména: •

zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek,

•

sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol),

•

co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob.


113


D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné Součástí záměru jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí. Všechna tato opatření jsou uvedena v předcházející kapitole B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru. V kapitole D.IV. jsou zmíněna pouze ta vybraná konkrétní opatření, která vzešla z průběhu procesu EIA. Fáze přípravy 1.

Pro zajištění trvalé kontroly stavu podzemní vody před zahájením těžby vybudovat na hranici dobývacího prostoru a lesního remízku 2 průzkumné hydrogeologické vrty HS-1 a HS-2 do hloubky 14 m, které budou vystrojeny na sledování kvality podzemní vody v kvartérní zvodni.

2.

Jako preventivní opatření proti negativnímu ovlivňování hnízdících ptáků a případným zásahům do přirozeného vývoje v dotčeném území (§ 50 a § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je nezbytné, aby terénní úpravy a případné odstraňování porostů apod. bylo plánováno a prováděno mimo období reprodukce ptáků. Toto období probíhá v běžném roce od 1. 3. do 10. 8.

3.

Předchozí podmínku není nutné respektovat v případě, že před případným konkrétním terénním zásahem bude proveden ornitologický průzkum oprávněným a kompetentním biologickým dozorem, který v místě plánovaného zásahu do biotopu hnízdění ptáků vyloučí.

4.

Vlivem záměru dojde k zásahu do biotopu zvláště chráněných živočichů (ještěrka obecná, slepýš křehký, Formica fusca), a proto je nezbytné k tomuto zásahu získat předchozí závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný transfer (dle § 49, odst. 4, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Tuto podmínku však není nutné respektovat v případě, že bude proveden ornitologický, herpetologický a batrachologický průzkum biologickým dozorem, který případné reprodukční aktivity chráněných živočichů vyloučí.

5.

Před zahájením vlastní těžební činnosti provést doplňující průzkum přítomnosti dalších zvláště chráněných druhů živočichů na dotčeném území. V případě, že by průzkum prokázal výskyt zvláště chráněných druhů, musí investor požádat o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů v souladu s ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, resp. navrhnout příslušná kompenzační opatření (např. záchranný přenos).

6.

Dle výsledků doplňujícího průzkumu provést dostatečná ochranná a kompenzační opatření k ochraně populací obojživelníků a plazů. Možným řešením je např. instalace trvalé bariery podél jižního okraje pískovny.

7.

Při realizaci významných terénních úprav zajistit biologický stavební dozor, který bude prováděn odborně způsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit správnou realizaci podmínek vyplývající z rozhodnutí orgánů ochrany přírody.

Fáze provozu 8.

Na hranici dobývacího prostoru a lesního remízku provozovat 2 průzkumné hydrogeologické vrty do hloubky 14 m, které budou vystrojeny na sledování kvality podzemní vody v kvartérní zvodni.


114

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 9.

V těsné blízkosti JZ okraje dobývacího prostoru u studny Počaply č. p. 83 zajistit v případě zaklesnutí hladiny podzemní vody v jímacím objektu prohloubení tohoto jímacího objektu či provedení objektu náhradního.

10. Pro účely detailního monitoringu vývoje hladiny podzemní hladiny v okolních obcích v průběhu těžby a těsně po jejím ukončení navrhujeme sledovat pravidelně hladinu podzemní vody u domovních studní (Počaply č. p. 83, Počaply č. p. 75, Travčice č. p. 165, Nučničky č. p. 34). Hladiny sledovat ve čtvrtletních intervalech, a to vždy po předchozí domluvě s majiteli studní, kteří v den měření nebudou odebírat ze studní podzemní vodu tak, aby nebyly zkresleny hodnoty hladiny podzemní vody. 11. Pro porovnání s dlouhodobým režimem podzemní vody využívat data z monitorovacího vrtu VP 1926 ve správě Českého hydrometeorologického ústavu. Data vyhodnocovat pravidelně v ročních zprávách z monitoringu podzemních vod v oblasti těžebny a jejího okolí.


115


D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Dokumentace je zpracována v souladu se současně platnými právními normami. Údaje o stavu ŽP v dané lokalitě použité v této dokumentaci byly získány: •

literární rešerší (viz seznam použité literatury),

•

jednáním s dotčenými orgány a organizacemi,

•

terénním průzkumem.

Metodika stanovení intenzit dopravy Pro potřeby stanovení intenzity dopravy byl zpracován dopravní průzkum na křížení silnice III/24056 a účelové komunikace sloužící k obsluze stávající pískovny Nučničky - jih. Dopravní průzkum byl vypracován na základě požadované metodiky podrobně popsané v TP 189 – STANOVENÍ INTENZIT DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (dále jen „TP 189“). Dopravní průzkum byl proveden v termínu běžného pracovního dne, tj. úterý 13. 1. 2015. Průzkum probíhal v období 7:00 – 17:00, tj. v době, která zahrnuje plnou provozní dobu pískovny. Jedná se tedy o rozšířenou doporučenou denní dobu průzkumu dle TP 189 s požadovanou přesností výpočtu větší jak 10 %. Vzhledem k účelu průzkumu a požadované přesnosti výsledků byl na základě daných TP zvolen ruční průzkum. Průzkum byl prováděn skupinou řádně vyškolených a poučených osob, které zaznamenávaly projíždějící vozidla do předem připravených formulářů. Intenzita vozidel byla sledována po jednotlivých směrech dopravních proudů na křižovatkách. Časově bylo sčítání rozděleno po 15 minutách. V průběhu průzkumu nedošlo k žádným mimořádným událostem (nehody, významné kulturní události, uzavírky), které by mohli ovlivnit průběh či výsledky dopravního průzkumu. Vyhodnocení průzkumu a výpočet RPDI se dle požadavků TP 189 provádí do Protokolu výpočtu definovaného dle TP 189. Tento protokol umožní stanovit RPDI (odhadu ročního průměru denních intenzit) i intenzity špičkové hodiny na základě předepsaných přepočtových koeficientů (denní variace, týdenní variace, roční variace). Tyto koeficienty jsou voleny na základě doby průzkumu, dne v týdnu, měsíce v roce a dále vždy podle charakteru provozu (hospodářský, smíšený, rekreační) a skupiny komunikací. Koeficienty jsou dále samostatně stanoveny pro jednotlivé skupiny vozidel. Celková metodika výpočtu odhadu RPDI je podrobně popsána v rámci TP 189 – STANOVENÍ INTENZIT DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Intenzity na hlavní komunikaci byly vypočteny pomocí oficiálního programu EDIP eS v. 3.02 (Stanovení intenzity automobilové dopravy podle TP 189), který je schváleným doprovodným programem k platným TP. Ze zvolené doby průzkumu a provedeného výpočtu vyplývá, že výsledné intenzity RPDI jsou stanoveny s přesností ±7%, což je obecně považováno za dostatečnou přesnost pro další vyhodnocení. Intenzity dopravy směřující do štěrkopískovny jsou určeny na základě reálně zjištěných hodnot. Tento princip je možné použít z toho důvodu, že průzkum byl proveden po celou dobu provozní doby areálu, mimo ní se nepředpokládá další generovaná doprava do areálu. Navíc předmětná účelová komunikace slouží výhradně pro obsluhu dané štěrkopískovny. Ve výpočtu je však nutno zohlednit aktuální zimní, tj. omezený provoz štěrkopískovny. Na základě údajů z TP 189 pro roční variace dopravy a podkladů od provozovatele areálu, týkající se běžné kapacity provozu pískovny v zimně a létě byly určeny přepočtové koeficienty přepočtu na RPDI pro danou funkci na 1,33 u osobní dopravy a 1,50 u nákladní dopravy. Pomocí těchto koeficientů byly navýšeny intenzity na vjezdu a výjezdu z štěrkopískovny. – E K O L A group, spol. s r. o. –

116

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Metodika výpočtu Akustické studie Výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku A v posuzované lokalitě byl proveden pomocí digitálního 3D modelu v prostředí výpočtového softwaru CadnaA, verze 4.5. Program umožňuje hodnocení hlukových imisí v souladu s národními a mezinárodními předpisy včetně výpočtové metody užívané např. v České republice a výpočtových metod doporučovaných směrnicí ES 2002/49/EC – Směrnice o hodnocení a řízení hluku v životním prostředí, a tedy umožňuje i výpočet deskriptorů Ldvn a Ldn. Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden v souladu s českou výpočtovou metodikou. Stacionární zdroje byly počítány dle ČSN ISO 9613. Ověření nastavení výpočtového modelu je z důvodu porovnání s objektivně a reálně zjištěnými hodnotami měřením provedeno s nastavením odrazů akustické energie od struktur fasád za výpočtovými body. Ostatní výpočty jsou provedeny bez uvažování odrazů akustické energie, kdy není uvažován vliv odrazu struktur fasád za výpočtovými body ve smyslu ČSN ISO 1996-2 a Metodického návodu pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb, č. j.: 62545/2010-OVZ-32.3-1.11.2010 ze dne 1. 11. 2010. V rámci výpočtů akustického posouzení je tedy hodnocena pouze dopadající akustická energie. Ve výpočtu nebyla použita obměna vozidlového parku, čímž výsledky výpočtu jsou na straně bezpečnosti. Metodika výpočtu Rozptylové studie V roce 1998 doporučilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpočty znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. Vstupní údaje i forma výsledků výpočtu v metodice SYMOS'97 byly přizpůsobené tehdy platné legislativě, aby byly na minimum omezené problémy s používáním metodiky v praxi a aby výsledky byly přímo srovnatelné s platnými imisními limity a přípustnými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům, a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Metodika výpočtu znečištění ovzduší umožňuje: •

výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů

•

výpočet znečištění od většího počtu zdrojů

•

stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů

•

brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského

•

odhad imisní koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu.

Pro každý referenční bod umožňuje metodika výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: •

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty imisních koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší

•

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty imisních koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru

•

roční průměrné imisní koncentrace


117


dobu trvání imisních koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty (např. imisní limity).

Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Podrobný popis metodiky výpočtu znečištění ovzduší je proveden v Rozptylové studii, která tvoří přílohu č. 3 této dokumentace.


118


D.VI. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace Dopravní průzkum Neurčitost plyne ze současných znalostí a stanovení koeficientů pro výpočet intenzit a přerozdělení dopravy. Z toho plynou nejistoty ve výpočtech odborných studií, které jsou založeny na těchto odhadech intenzit dopravy. Faktorem, který omezuje přesnost matematického modelování, je i výhled předpokládaného provozu na komunikační síti, kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice. Použité intenzity dopravy na posuzovaných komunikacích jsou odborným odhadem (který vychází z údajů ŘSD ČR). Hluk a ovzduší

Hluk Mezi faktory ovlivňující přesnost výsledku výpočtu patří především vstupní údaje, přesnost mapových podkladů, neurčitost výpočtu – zaokrouhlování výpočtu, stupeň projektové dokumentace apod. Výpočtový model byl ověřen na základě naměřených hodnot. Rozdíl mezi výpočtem a měřením byl v toleranci do ±2,0 dB. Uvedené hodnoty zajišťují dostatečnou přesnost výsledku výpočtů. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A jsou uváděny s přesností výsledků výpočtu ±2,0 dB.

Ovzduší Základem metodiky SYMOS'97 je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatížené nějakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. Klimatické vstupní údaje znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru značně lišit (např. větrná růžice nebo výskyt inverzí). Obecným výpočtem podle metodiky není možné do výsledků zahrnout vliv kumulace znečišťujících látek pod inverzemi. Základních rovnic modelu nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou a při bezvětří. Výpočetní rovnice byly stanovené za předpokladu maximální vzdálenosti referenčního bodu od zdroje 100 km a tedy ani výpočet podle této metodiky nelze použít pro vzdálenosti větší než 100 km od zdroje. Při výběru referenčních bodů nelze většinou postihnout podrobně všechny nerovnosti terénu. Protože program vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmořskými výškami v místech referenčních bodů a zdrojů, může se stát, že se nějaký terénní útvar (např. úzké údolí) „ztratí“. Metodika tedy není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve velmi členitém terénu a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov (např. na křižovatkách nebo v kaňonech ulic). V metodice se nepočítá s pozaďovým znečištěním ovzduší. Vypočtené imisní koncentrace jsou pouze příspěvky imisních koncentrací způsobené emisními zdroji zahrnutými do výpočtu. Podrobněji jsou nedostatky ve znalostech a neurčitosti popsány v kapitole 2. Použitá metodika výpočtu Rozptylové studie (příloha č. 3 dokumentace EIA).


119

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Hodnocení zdravotních rizik Hodnocení zdravotního rizika je vždy spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopomenutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s hodnocením spojeny. V případě tohoto hodnocení se jedná o: 1. Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací a hlukových hladin použitým rozptylovým a hlukovým modelem. 2. Pouze orientační hodnocení expozice při neznalosti bližších údajů o exponované populaci (přesné počty lidí, složení, citlivé skupiny populace, doba trávená v místě bydliště apod.). 3. Nejistota vyplývající ze stupně lidského poznání v případě stanovených doporučených referenčních hodnot WHO a závěrů epidemiologických studií. 4. Celkově byl při odhadu expozice a rizika pro vyloučení pochybností použit konzervativní způsob, který skutečnou expozici a riziko nadhodnocuje.


120


E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je řešen v jedné variantě z hlediska prostorového umístění. Z provozních důvodů byla navržena plocha dobývacího prostoru Počaply u Terezína I tak, aby tento nový DP navazoval na stávající dobývací prostor Nučničky I a těžba tak mohla plynule přejít z jednoho dobývacího prostoru do druhého. Součástí posuzovaného záměru je i rozšíření sousedního DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky. Těžba v tomto prostoru je řešena invariantně. Vytěžení této části bude předcházet těžbě v DP Počaply u Terezína I. Roční objem těžby na dotčených pozemcích bude stejný jako na zbývající části DP Nučničky I (tj. cca 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok). Předpokládaný objem těžitelných zásob v prostoru rozšíření DP Nučničky I je cca 208 000 t, resp. 130 000 m3 suroviny. Těžba v DP Počaply u Terezína I je řešena ve dvou variantách ročního objemu těžby. Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3 za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3 za rok. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3) byla cca 16 let, ve variantě II (cca 372 000 m3) cca 13 let.

Pro srovnání variant jsou uvedeny výsledky porovnání těchto variant, které vyplývají z odborných studií – Akustické studie, Rozptylové studie, Hodnocení zdravotních rizik. V rámci těchto studií byl hodnocen nejhorší možný stav, který v řešeném území může v souvislosti s těžbou štěrkopísků nastat. Jedná se o posouzení provozu DP Počaply u Terezína I ve dvou variantách ročního objemu těžby (Varianta I – 500 000 t/rok, Varianta II – 600 000 tun/rok). Roční objem těžby v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude nižší, bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Porovnání variant I a II z hlediska příspěvku obslužné dopravy a provozu stacionárních zdrojů k celkové akustické situaci ve výhledovém roce 2024 Rozdílné roční objemy těžby suroviny v jednotlivých variantách se projeví na intenzitách obslužné dopravy štěrkopískovny. Varianta I bude generovat nákladní dopravu v celkovém počtu 89 NA/den, varianta II bude generovat nákladní dopravu v celkovém počtu 106 NA/den. V období přibližně 2 měsíců v roce budou probíhat skrývky, přebytečná ornice bude odvážena přibližně 3 NA/den ve směru na Nučničky a 7 NA/den ve směru na Terezín. Výhledový stav 2024 se záměrem varianta I a II Z vypočtených ekvivalentních hladin akustického tlaku A je patrné, že v obci Terezín je ve výpočtových bodech V01 a V02 překročen hygienický limit hluku s korekcí pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích LAq,16h = 70 dB. V ostatních výpočtových bodech je hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž dodržen. Rozdíl mezi stavem varianta I – stavem bez záměru, rok 2024 Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami LAeq,T pro variantu I a pro stav bez záměru se pohybuje v denní době do 0,3 dB. Změna v intervalu 0,1–0,9 dB je podle metodického návodu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem. Obecný rámec. NRL, 11. 9. 2008“ veřejně přístupného na stránkách www.nrl.cz, který je pro potřeby použití schválen hlavním hygienikem ČR pod č. j. 40874/2008-


121

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Ovz-32.1.6-7.11.08, považována za nehodnotitelnou změnu stavu. Obslužná doprava záměru ve variantě I (roční objem těžby 500 000 t) tedy nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Rozdíl mezi stavem varianta II – stavem bez záměru, rok 2024 Rozdíl mezi vypočtenými hodnotami LAeq,T pro variantu II a pro stav bez záměru se ve výpočtových bodech V01 – V03 ve městě Terezín pohybuje v denní době od 0,1 do 0,8 dB. Obslužná doprava záměru ve variantě II (roční objem těžby 600 000 t) tedy nevyvolá ve městě Terezín hodnotitelnou změnu akustické situace. Změna v intervalu 0,1–0,9 dB je podle metodického návodu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem. Obecný rámec. NRL, 11. 9. 2008“ veřejně přístupného na stránkách www.nrl.cz, který je pro potřeby použití schválen hlavním hygienikem ČR pod č. j. 40874/2008Ovz-32.1.6-7.11.08, považována za nehodnotitelnou změnu stavu. Obslužná doprava záměru ve variantě I (roční objem těžby 600 000 t) tedy nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Z hlediska ovlivnění akustické situace bude varianta I (500 000 t/rok) mírně příznivější než varianta II (600 000 t/rok). Obě varianty je možné doporučit k realizaci.

Porovnání variant z hlediska imisní zátěže ve výhledovém roce 2024 Příspěvky k imisní zátěži NO2 Varianta 1 Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,31 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,013 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 3,19 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,81 µg.m-3. Varianta 2 Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 0,35 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,014 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěži maximálně do 3,55 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,91 µg.m-3.

Příspěvky k imisní zátěži PM10 Varianta 1 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 4,34 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,23 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 43,48 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 11,51 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2


122

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM10 bude pohybovat do 5,21 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,28 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru frakce PM10 se bude pohybovat do 48,43 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 12,97 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 Varianta 1 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 2,16 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,10 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2 Příspěvek posuzovaného záměru se z hlediska ročního aritmetického průměru PM2,5 bude pohybovat do 2,59 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,12 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvky k imisní zátěži benzenu Varianta 1 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,013 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,0006 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,014 µg.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti a do 0,0006 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvky k imisní zátěži benzo(a)pyrenu Varianta 1 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00065 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové sítí a do 0,0009 ng.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Varianta 2 Samotné imisní příspěvky lze označit za malé a nevýznamné, pohybující se maximálně do 0,00075 ng.m-3 z hlediska příspěvků záměru k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové sítí a do 0,001 ng.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Z hlediska vlivu záměru na ovzduší lze konstatovat, že příspěvky k imisní zátěži jednotlivými škodlivinami budou v obou posuzovaných variantách nízké a významně neovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území. Obě varianty lze při respektování navržených opatření (viz kapitola D.IV. dokumentace) doporučit k realizaci. Shrnutí – E K O L A group, spol. s r. o. –

123

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V Dokumentaci EIA byly posouzeny dvě varianty ročního objemu těžby v DP Počaply u Terezína I. Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 500 000 tun za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok.

Z hlediska ovlivnění akustické situace bude varianta I mírně příznivější než varianta II. Obě varianty je možné doporučit k realizaci. Z hlediska vlivu záměru na kvalitu ovzduší lze při respektování navržených opatření (viz kapitola D.IV. dokumentace) obě varianty doporučit k realizaci. Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky je řešena invariantně. Roční objem těžby v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok.


124


F. ZÁVĚR Ze zpracování dokumentace záměru „Stanovení DP Počaply u Terezína I“ vyplynuly následující závěry: •

Předmětem záměru je stanovení DP Počaply u Terezína I, těžba štěrkopísků v tomto prostoru a následná rekultivace. Celková plocha navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je cca 52,14 ha. Dokumentace EIA navíc posuzuje rozšíření sousedního DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky o celkové výměře 1,1760 ha.

•

Plánovaná těžba se uskuteční na pozemcích v k. ú. Počaply u Terezína a k. ú. Nučničky.

•

V navrhovaném dobývacím prostoru Počaply u Terezína I je podle výpočtu, který vychází z provedeného průzkumu, cca 5 414 670 m3 geologických zásob suroviny. Objem vytěžitelných zásob je v navrhovaném dobývacím prostoru cca 4 900 000 m3.

•

Objem vytěžitelných zásob v posuzovaném rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky je cca 208 000 t, resp. 130 000 m3 suroviny.

•

Posuzovaný DP Počaply u Terezína I je řešen ve dvou variantách ročního objemu těžby. Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3 za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3 za rok.

•

Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky je řešena invariantně. Plánovaný roční objem těžby, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok, odpovídá ročnímu objemu těžby schválenému na zbývající části DP Nučničky I.

•

Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3) byla cca 16 let, ve variantě II (cca 372 000 m3) cca 13 let.

•

Navrhovaný DP Počaply u Terezína I nebude těžen zároveň s DP Nučničky I (s výjimkou krátkého období plynulého přechodu těžby přes hranici dobývacích prostorů) ani s ložiskem Nučničky – jih, půjde pouze o náhradu stávající těžby v řešeném území. Z pohledu objemu těžené suroviny nedojde provozem záměru ke kumulativním vlivům.

•

Zahájení těžby v DP Počaply u Terezína I se plánuje v návaznosti na dotěžování DP Nučničky I (jehož součástí bude i vytěžení prostoru rozšíření DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky). Předpokládaný termín zahájení těžby v DP Počaply u Terezína I je v roce 2024. Surovina bude dobývána v jednom těžebním řezu z vody. Průběžně za postupující těžbou bude prováděna rekultivace na vodní plochu.

•

Realizací navrhovaného záměru bude dotčen ZPF (orná půda IV. třídy ochrany ZPF) a PUPFL. Vynětí těchto pozemků bude řešeno s příslušnými orgány ZPF, resp. PUPFL.

•

Na základě výsledků Akustické studie (příloha č. 2 dokumentace) lze konstatovat, že předložený záměr nebude mít významný negativní vliv na akustickou situaci v zájmovém území. Z hlediska ovlivnění akustické situace bude varianta I mírně příznivější než varianta II. Obě varianty je však možné doporučit k realizaci.

•

Z výsledků Rozptylové studie (příloha č. 3 dokumentace) lze vyvodit závěr, že příspěvky k imisní zátěži jednotlivými škodlivinami budou v obou posuzovaných variantách nízké a významně neovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území. Obě varianty lze při respektování navržených opatření (viz kapitola D.IV. dokumentace) doporučit k realizaci.


125


V souvislosti s plánovanou rekultivací DP Nučničky I a DP Počaply u Terezína I na vodní plochu může v řešeném území dojít k mírným vlivům na lokální klima. Tyto vlivy lze označit jako pozitivní.

•

Na základě provedeného vyhodnocení zdravotních rizik (příloha č. 4 dokumentace) lze vyvodit závěr, že realizace předkládaného záměru nepředstavuje významně zvýšené riziko pro lidské zdraví.

•

Na základě hydrogeologického posouzení (příloha č. 5 dokumentace EIA) lze konstatovat, že při jejich respektování opatření k ochraně povrchových a podzemních vod lze vliv záměru na vody považovat za malý a záměr je možno z hlediska ochrany vod doporučit k realizaci.

•

Po rekultivaci obou dobývacích prostorů (Nučničky I a Počaply u Terezína I) vznikne v území nový útvar povrchových vod o rozměru cca 71 ha. Nejbližším vodním tokem v okolí je řeka Labe, která nebude vznikem nového vodního útvaru ovlivněna.

•

Vlivem záměru nedojde k natolik zásadnímu snížení hladiny podzemní vody, které by významným způsobem omezovalo či dokonce znemožňovalo odběr podzemní vody. Ke snížení hladiny podzemní vody až o 30 cm však dojde u studny v Počaplech č. p. 83, v tomto případě bude nutné zajistit prohloubení jímacího objektu či provedení objektu náhradního, vzhledem k velmi nízkému vodnímu sloupci ve studni.

•

V kapitole D.IV této dokumentace jsou přijata opatření k ochraně povrchových a podzemních vod. Při jejich respektování lze vliv záměru na vody považovat za malý a záměr je možno z hlediska ochrany vod doporučit k realizaci.

•

Nepříznivým vlivem těžby štěrkopísku v DP Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I bude odnětí poměrně rozsáhlého území ze zemědělského půdního fondu. Vzhledem k tomu, že se jedná o půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, lze tento vliv vyhodnotit jako akceptovatelný. Vynětí pozemků z PUPFL o výměře cca 1 ha je mírně nepříznivým vlivem, ale s ohledem na rozsah vynětí lze tento vliv považovat za přijatelný.

•

V prostoru navrhovaného DP bude zrušeno lokální biocentrum LBC 1.1 a dílčí část lokálního biokoridoru LBK 1. Biocentrum LBC 1.1 je navrženo přeložit západně za hranici navrhovaného DP Počaply u Terezína I (na místo původně navrhovaného LBC 251 dle Plánu ÚSES Ústeckého kraje). Dílčí část LBK 1 je navrženo přeložit po západním okraji plánovaného DP Počaply u Terezína I. Posuzované rozšíření těžby v DP Nučničky I do ÚSES nezasáhne.

•

Plánovanou rekultivací dojde v území ke vzniku jedné vodní plochy, čímž dojde ke zvýšení ekologické stability území. Stávající nefunkční prvky ÚSES by po realizaci záměru začaly plnit svoji funkci. Zásah do ÚSES lze tedy považovat za spíše pozitivní.

•

Zvláště chráněná území ani přírodní parky nebudou stanovením DP Počaply u Terezína I ani rozšířením těžby DP Nučničky I dotčeny.

•

Těžbou v DP Počaply u Terezína I bude dotčen lesních porost o výměře cca 1 ha, čímž dojde k zásahu do významného krajinného prvku definovaného ze zákona. Tento zásah bude řešen s příslušným orgánem ochrany přírody. Posuzované rozšíření těžby v DP Nučničky I do významných krajinných prvků nezasáhne.

•

V souvislosti s posuzovanou těžbou štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I lze předpokládat pouze mírný negativní vliv na faunu v řešeném území. V případě 3 zvláště chráněných druhů živočichů je třeba požádat o výjimku ze zákazů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o ještěrku obecnou, slepýše křehkého a mravence Formica


126

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění fusca. Lze konstatovat, že navrhovaná rekultivace území na vodní plochu bude díky vytvoření nových stanovišť přínosná pro druhovou diverzitu území. •

Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I je navržena s ohledem na zákonná kritéria krajinného rázu, chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zásah do krajinného rázu je hodnocen jako přijatelný s ohledem na rekultivaci obou dobývacích prostorů na vodní plochu.

Posuzovaný záměr je z hlediska možných vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva při respektování opatření navržených v této dokumentaci akceptovatelný v obou posuzovaných variantách ročního objemu těžby v DP Počaply u Terezína I. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je při respektování opatření navržených v této dokumentaci akceptovatelné i plánované rozšíření těžby v DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky.


127


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předmětem záměru je stanovení DP Počaply u Terezína I, těžba štěrkopísků v tomto prostoru a následná rekultivace. Celková plocha navrhovaného dobývacího prostoru Počaply u Terezína I je cca 52,14 ha. Dokumentace EIA navíc posuzuje rozšíření sousedního DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky o celkové výměře 1,1760 ha. Dobývání suroviny bude vzhledem k úložním poměrům prováděno z vody v jednom těžebním řezu na celou mocnost ložiska plovoucím korečkovým bagrem. Vytěžená surovina bude pomocí plovoucích dopravních pasů dopravována na břeh přímo do násypky mobilní úpravny. Vzhledem k tomu, že plánovaná těžba bude probíhat z vody v jednom těžebním řezu, nabízí se provést rekultivaci na vodní plochu. Touto formou bude rekultivován i sousední dobývací prostor Nučničky I, ze kterého bude těžba plynule pokračovat do nového dobývacího prostoru Počaply u Terezína I. Je tedy pravděpodobné, že v celém území obou dobývacích prostorů vznikne jedna velká vodní plocha. V současnosti probíhá dotěžování zásob štěrkopísku na ložisku Nučničky – jih, které je vzdáleno cca 800 m jižně od posuzovaného záměru. Tato těžební činnost potrvá ještě cca 5 let. Zároveň probíhá otvírka již stanoveného DP Nučničky I, který bude těžen po dobu cca 9 let. V návaznosti na dotěžování zásob v DP Nučničky I se plánuje plynulé pokračování těžební činnosti do posuzovaného DP Počaply u Terezína I, který na DP Nučničky I bezprostředně navazuje. Těžba v posuzovaném DP Počaply u Terezína I ve výhledu uspokojí poptávku po štěrkopísku v daném regionu. Navrhovaný DP Počaply u Terezína I nebude těžen zároveň s DP Nučničky I (s výjimkou krátkého období plynulého přechodu těžby přes hranici dobývacích prostorů) ani s ložiskem Nučničky – jih, půjde pouze o náhradu stávající těžby v řešeném území. Z pohledu objemu těžené suroviny nedojde provozem záměru ke kumulativním vlivům. Posuzovaná těžba v DP Počaply u Terezína I je řešena ve dvou variantách ročního objemu těžby. Varianta I předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 500 000 tun za rok, tj. cca 310 000 m3 za rok. Varianta II předpokládá roční kapacitu těžby ve výši cca 600 000 tun za rok, tj. cca 372 000 m3 za rok. Předpokládaná doba exploatace suroviny v DP Počaply u Terezína I by při ročním objemu těžby ve variantě I (cca 310 000 m3) byla cca 16 let, ve variantě II (cca 372 000 m3) cca 13 let. Těžba v prostoru rozšíření DP Nučničky I o části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky je řešena invariantně. Bude probíhat v již povoleném objemu těžby, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Pozn.: Ve zpracovaných odborných studiích (Akustická studie, Rozptylová studie, Hodnocení zdravotních rizik) byl hodnocen nejméně příznivý stav, který v řešeném území může v souvislosti s těžbou štěrkopísků nastat. Jedná se o posouzení provozu DP Počaply u Terezína I ve dvou variantách ročního objemu těžby (Varianta I – 500 000 t/rok, Varianta II – 600 000 tun/rok). Roční objem těžby v prostoru rozšíření DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky bude nižší, bude odpovídat povolenému objemu těžby na zbývající části DP Nučničky I, který činí v průměru 370 000 t/rok, resp. 230 000 m3/rok. Hluk Pro hodnocení vlivu na akustickou situaci je zpracována samostatná Akustická studie, která je přílohou č. 2 této dokumentace.


128

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Zdroje hluku v zájmovém území jsou bodové a liniové, přičemž bodové zdroje tvoří mechanizace lomu. Liniové zdroje hluku tvoří obslužná doprava pískovny. Na základě vypočtených rozdílů mezi výhledovou variantou I a stavem bez záměru je patrné, že obslužná doprava záměru nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace ve městě Terezín, kde vlivem obslužné dopravy záměru nedochází k nárůstu hodnot LAeq,16h. V obci Nučničky dochází vlivem obslužné dopravy záměru k nárůstu hodnot LAeq,16h max. do 0,3 dB. Obslužná doprava záměru pro variantu I (500 000 t/rok) v obci Nučničky nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace. Na základě vypočtených rozdílů mezi výhledovou variantou II a stavem bez záměru je patrné, že obslužná doprava záměru nevyvolá hodnotitelnou změnu akustické situace ve městě Terezín, kde vlivem obslužné dopravy záměru dochází k nárůstu hodnot LAeq,16h max. do 0,1 dB. V obci Nučničky může dojít pouze k mírné změně akustické situace max. o 0,8 dB. Hygienický limitu pro starou hlukovou zátěž však nebude překračován. Vlivem provozu technologie používané v dobývacím prostoru nebude docházet k překračování hygienického limitu z provozu stacionárních zdrojů hluku 50 dB. Z hlediska ovlivnění akustické situace je varianta I (500 000 t/rok) mírně příznivější než varianta II (600 000 t/rok). Obě varianty je možné doporučit k realizaci. Ovzduší Pro hodnocení vlivu na ovzduší je zpracována samostatná Rozptylová studie, která je přílohou č. 3 dokumentace EIA. Výpočet znečištění byl proveden pro tuhé znečišťující látky vyjádřené jako frakce PM10 a PM2,5 z plošných a liniových zdrojů a ze samotné těžby. Výpočet znečištění byl dále proveden pro NO2, benzen a benzo(a)pyren z plošných a liniových zdrojů souvisejících s dopravou. Z údajů Rozptylové studie o stávajícím stavu znečištění ovzduší vyplývá, že v řešeném území nedochází k překračování imisních limitů znečišťujících látek. Obecně lze vyslovit závěr, že příspěvky k imisní zátěži jednotlivými škodlivinami budou v obou posuzovaných variantách nízké a významně neovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území. Obě varianty lze při respektování navržených opatření (viz kapitola D.IV. dokumentace) doporučit k realizaci. Voda Pro hodnocení vlivu na vody je zpracována samostatná Zpráva o provedení hydrogeologického průzkumu v okolí těžebny štěrkopísků (Ing. Jiří starý, 2015), která je přílohou č. 5 dokumentace EIA. Po rekultivaci obou dobývacích prostorů (Nučničky I a Počaply u Terezína I) vznikne v území nový útvar povrchových vod o rozměru cca 71 ha. Nejbližším vodním tokem v okolí je řeka Labe, která nebude vznikem nového vodního útvaru ovlivněna. Vlivem záměru nedojde k natolik zásadnímu snížení hladiny podzemní vody, které by významným způsobem omezovalo či dokonce znemožňovalo odběr podzemní vody. Ke snížení hladiny podzemní vody až o 30 cm však dojde u studny v Počaplech č. p. 83, v tomto případě bude nutné zajistit prohloubení jímacího objektu či provedení objektu náhradního, vzhledem k velmi nízkému vodnímu sloupci ve studni.


129

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V kapitole D.IV této dokumentace jsou přijata opatření k ochraně povrchových a podzemních vod. Při jejich respektování lze vliv záměru na vody považovat za malý a záměr je možno z hlediska ochrany vod doporučit k realizaci. Půda Navrhovaný dobývací prostor Počaply u Terezína I zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Celková plocha DP Počaply u Terezína I je 52,138 ha, z toho výměra zemědělské půdy je 49,0316 ha, trvalých travních porostů 1,5534 ha, lesní půdy 1,0168 ha a ostatních ploch 0,5362 ha. Rozšíření plochy těžby v rámci DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky o celkové výměře 1,1760 ha zasahuje převážně na zemědělské pozemky. Výměra zemědělské půdy v rámci tohoto rozšíření je 1,0603 ha, výměra ostatních ploch je 0,1157 ha. Těžbou bude dotčena orná půda náležející do IV. třídy ochrany ZPF. Trvalé vynětí ze zemědělského půdního fondu bude řešeno s příslušnými orgány. Skrývka bude prováděna v celkové průměrné mocnosti cca 0,90 m, jednotlivé vrstvy však budou skrývány odděleně a odděleně budou také ukládány na plánované mezideponie. Nejprve bude provedena skrývka vrchní humusové vrstvy (ornice) o mocnosti cca 0,22 m a teprve v další fázi bude skrývána vrstva písčité hlíny a jílovitých písků o mocnosti cca 0,68 m. Přibližně 30 % ornice bude v místě deponováno a zpětně použito pro rekultivaci břehů a 70 % ornice bude odvezeno na místa, která určí příslušný orgán ochrany ZPF. V tomto stupni projektové dokumentace nelze podrobněji stanovit místa uložení ornice. Fauna, flóra, ekosystémy Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nezasáhne žádné zvláště chráněné druhy rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Vytěžením DP Počaply u Terezína I dojde k trvalému záboru lesních pozemků v rozsahu cca 1 ha. Ke kácení mimolesní zeleně v souvislosti s navrženým záměrem nedojde. Posuzovaný záměr nepředstavuje významný negativní vliv na flóru řešeného území. Těžbou štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I dojde k mírně negativnímu vlivu na faunu v řešeném území. V případě 3 zvláště chráněných druhů živočichů je třeba požádat o výjimku ze zákazů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Lze konstatovat, že navrhovaná rekultivace území na vodní plochu bude díky vytvoření nových stanovišť přínosná pro druhovou diverzitu území. Navržený záměr zasáhne převážně do agroekosystému a v malé míře pak do lesního ekosystému. Vzhledem k tomu, že se jedná o intenzivně antropogenně ovlivněné území, lze tento vliv považovat za málo nevýznamný. Plánovaná rekultivace na vodní plochu bude mít z hlediska vzniku ekologicky stabilnějších ploch významný pozitivní vliv. ZCHÚ, NATURA 2000 Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nebude mít negativní vliv na žádné zvláště chráněné území ani přírodní park. Dle stanoviska orgánu ochrany přírody lze vyloučit významný vliv navrhovaného záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Stanovisko je součástí textových příloh v kapitole H této dokumentace.


130

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ÚSES Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nezasáhne do nadregionálního ani regionálního územního systému ekologické stability. V prostoru navrhovaného DP Počaply u Terezína I bude zrušeno lokální biocentrum LBC 1.1 (lesík) a dílčí část lokálního biokoridoru LBK 1 (pole). Biocentrum LBC 1.1 je navrženo přeložit západně za hranici navrhovaného DP Počaply u Terezína I (na místo původně navrhovaného LBC 251 dle Plánu ÚSES Ústeckého kraje). Dílčí část LBK 1 je navrženo přeložit po západním okraji plánovaného DP Počaply u Terezína I. Posuzované rozšíření DP Nučničky I do lokálního ÚSES nezasáhne. Plánovanou rekultivací obou dobývacích prostorů (DP Počaply u Terezína I a DP Nučničky I) dojde v území ke vzniku jedné vodní plochy, čímž dojde ke zvýšení ekologické stability území. Stávající nefunkční prvky ÚSES by po realizaci záměru začaly plnit svoji funkci. Zásah do ÚSES lze tedy považovat za spíše pozitivní. VKP Posuzovanou těžbou štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I nebude dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Těžba v DP Počaply u Terezína I zasáhne do lesního porostu o výměře cca 1 ha, který je významným krajinným prvkem daným ze zákona. Vzhledem k plánované rekultivaci na vodní plochu půjde o zásah nevratný. Vzhledem k tomu, že plánovanou rekultivací obou dobývacích prostorů (DP Počaply u Terezína I a DP Nučničky I) dojde v území ke vzniku vodní plochy, která bude významným krajinným prvkem daným ze zákona, lze vliv na VKP dané ze zákona považovat za přijatelný. Krajina a krajinný ráz Z hlediska vlivů na hodnoty přírodní charakteristiky lze vliv záměru hodnotit jako slabý. Dobývací prostor je okrajově lokalizován do nivy řeky Labe, která je součástí nadregionálního biokoridoru a je dle zákona významným krajinným prvkem. Niva je v současnosti zemědělsky obhospodařovaná bez přírodních prvků. Z hlediska vlivů na kulturní charakteristiky je záměr bez vlivu. Kulturní hodnoty jsou soustředěny do navazujících obcí. Z hlediska vlivů na estetické hodnoty lze vliv klasifikovat jako slabý. Jedná se o kulturní krajinu významně pozměněnou hospodářskými zásahy. Z hlediska vlivů na harmonické a prostorové vztahy lze navrhovaný záměr hodnotit jako slabý až středně silný. Důvodem je rovinatá, přehledná krajina, kde dobývací prostor o velikosti 52 ha naruší vizuální scenérii z blízkých i dálkových pohledů. Důležitou fází z hlediska ovlivnění krajinného rázu je následná rekultivace území. V případě následné rekultivace na vodní plochu vznikne v nivě Labe vhodný biotop zvyšující biodiverzitu území, který rozčlení velkoplošně obhospodařovanou zemědělskou krajinu. Posuzovaná těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Počaply u Terezína I a v prostoru rozšíření DP Nučničky I je navržena s ohledem na zákonná kritéria krajinného rázu, chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zásah do krajinného rázu je hodnocen jako přijatelný s ohledem na rekultivaci obou dobývacích prostorů na vodní plochu. Kulturní památky Záměrem nedojde k dotčení památek kulturního či historického významu.


131

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění V souladu s ustanovením zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je celé řešené území třeba považovat za území s archeologickými nálezy (I. zóna archeologických památek), a proto je nutno při vypracování jednotlivých projektů v daném území vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona. Stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Zdravotní rizika Posouzení vlivu těžby na zdravotní rizika obyvatelstva bylo zpracováno osobou s odbornou způsobilostí a je přílohou č. 4 dokumentace EIA. Navýšení imisních koncentrací oxidu dusičitého není spojeno s významným nárůstem rizika akutních ani chronických toxických účinků této noxy. Imisní příspěvky provozu záměru ke koncentracím částic frakce PM10 a PM2,5 nezpůsobí významné zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí. Hodnoty imisních příspěvků ke koncentracím benzenu a benzo(a)pyrenu jsou na zanedbatelné nedetekovatelné úrovni. Na základě provedeného posouzení vlivu na zdraví je možné konstatovat, že i při velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty znečištění ovzduší na celou exponovanou populaci, lze předpokládat, že v místech nejbližší obytné zástavby nedojde realizací řešeného záměru k významnému zvýšení rizika akutních ani chronických zdravotních účinků. Podíl osob silně obtěžovaných hlukem z provozu dobývacího prostoru v nejméně příznivé variantě umístění těžební mechanizace v severozápadním cípu dobývacího prostoru se pohybuje na úrovni dvou až tří procent exponovaných. Intenzita vyvolané dopravy není spojena s významným navýšením míry obtěžování obyvatel podél příjezdových tras, počet osob silně obtěžovaných se realizací záměru nenavýší. Také výsledný nárůst kardiovaskulárního rizika odpovídajícího výsledným hlukovým hladinám u dotčené obytné zástavby podél příjezdových tras lze považovat na nevýznamný. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví lze řešený záměr označit za přijatelný. Územní plán V územních plánech Terezín a Travčice je vymezeno výhradní ložisko štěrkopísku Travčice - Počaply pod číslem 3 001 900. Navržený záměr předpokládá těžbu štěrkopísku v rámci tohoto ložiska. V uvedeném ložisku byl zatím stanoven pouze dobývací prostor Nučničky I. V současném stavu záměr není v souladu s ÚP Travčice ani s ÚP Terezín, neboť se nachází na ploše Z-O (orná půda), nicméně lze jej povolit na základě novelizovaného ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona, neboť se nejedná o činnost, která by byla územně plánovací dokumentací přímo vyloučena. Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace jsou uvedena v kapitole H této dokumentace.


132


H. PŘÍLOHY Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vyjádření hydrogeologa k možnosti ovlivnění hladinového režimu podzemní vody rozšířením DP Nučničky I na části pozemků p. č. 82, 107/19, 107/22, 107/23 a 244 v k. ú. Nučničky


133


LITERATURA Obecné 1. Culek, M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. 2. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., 2001. Katalog biotopů ČR. AOPK Praha. 3. Neuhäuslová, Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. 4. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno. 5. Bartůňková K., Sokol Z.: Vliv nově vzniklé jezerní plochy na mikroklima Webové portály 1. www.cenia.cz 2. www.chmu.cz 3. www.czso.cz 4. www.obec-travcice.cz 5. www.terezin.cz 6. www.kr-ustecky.cz 7. heis.vuv.cz/ 8. www.uhul.cz 9. www.geology.cz 10. cs.wikipedia.org Související bezprostředně se záměrem 11. Dopravní průzkum (European Transportation Consultancy, s.r.o., leden 2015) 12. Akustické posouzení (EKOLA group, spol. s r. o., červenec 2015) 13. Rozptylová studie (ECO-ENVI-CONSULT, Jičín, červenec 2015) 14. Posouzení vlivu na veřejné zdraví (RNDr. Marcela Zambojová, září 2015) 15. Zpráva o provedení hydrogeologického průzkumu v okolí těžebny štěrkopísků (Ing. Jiří Starý, duben 2015) 16. Biologické hodnocení (Ing. Pavel Majer, duben 2015) 17. Hodnocení vlivu na krajinný ráz (Ing. Markéta Kavková, 2015) 18. Návrh DP Počaply u Terezína I (Lubomír Starý, květen 2014, 1:2 000) 19. Zákres rekultivace DP Nučničky I, DP Počaply u Terezína I, Mapa plánované rekultivace (Lubomír Starý, duben 2015, 1:2 000) Legislativa 20. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů 21. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 22. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů


134

Stan ov ení DP Poč apl y u T er ez í na I Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 23. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 24. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 25. Zákon č. 185/2001 sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů 26. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 27. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 28. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů 29. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů 30. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů


135

Stanovení DP Počaply u Terezína I

Recommend Documents