Stanley Coren
CO MÁ PES NA JAZYKU Jak porozumět psí řeči
KNIŽNÍ KLUB
Stanley Coren HOW TO SPEAK DOG Copyright © 2000 by Stanley Coren Originally published by Free Press, A Division of Simon & Schuster, Inc. Illustrations © 2000 by Laura Hartman Maestro Translation © 2001, 2007 Helena Kholová Copyright © 2001, 2007 Euromedia Group k. s. ISBN 978-80-242-1883-0
Pfiedmluva âlovûk má úÏasnou schopnost hovofiit, ale vût‰ina z toho, co fiíká, je prázdná a klamná. Zvífiata jí mají ménû, ale to málo, co sdûlují, je uÏiteãné a pravdivé. A je lep‰í malá a pravdivá vûc neÏ obrovská fale‰. LEONARDO DA VINCI Zápisník, kolem roku 1500.
P
rastará báje vypráví, Ïe král ·alamoun mûl stfiíbrn˘ prsten, na nûmÏ byla jeho peãeÈ se skuteãn˘m jménem Boha. Tento prsten mu umoÏÀoval rozumût fieãi zvífiat a mluvit s nimi. KdyÏ ·alamoun zemfiel, prsten byl ukryt ve „velkém domû s mnoha dvefimi“. KdyÏ jsem byl mal˘, pfiál jsem si najít tento prsten, abych mohl mluvit se sv˘mi psy. TfiebaÏe jsem vûdûl, Ïe je to jen povídaãka, i jako dospûl˘ jsem se pfiiklánûl k vífie, Ïe moudr˘ král ·alamoun mohl mluvit se zvífiaty dokonce i bez magického prstenu, o nûmÏ vypráví legenda, protoÏe tomu se mÛÏeme nauãit i my v‰ichni. Magick˘m prstenem ·alamounov˘m je pochopení zpÛsobu, jak zvífiata mluví. Je ukryt v budovû vûdy, která má opravdu mnoho dvefií. Znalosti, které k tomu potfiebujeme, jsou obdobné jako pfiedpoklady k ovládnutí jakéhokoliv jazyka. Chcete-li mluvit se psem, musíte zvládnout nejprve slovník, kter˘ se skládá ze „slov“ psí fieãi. Musíte se nauãit také gramatice tohoto jazyka, zejména zpÛsobu, jak spojovat slova, aby vytvofiila „vûty“, jimiÏ chcete pfiedávat a pfiijímat srozumitelná poselství.
10
CO MÁ PES NA JAZYKU
Tato kniha pojednává o dorozumívání psÛ: jak „mluví“ spolu navzájem, jak chápou sdûlení ãlovûka a jak si lidé mohou pfieloÏit my‰lenky, které se pes pokou‰í pfiednést. Jakmile pochopíte psí vyjadfiování, získáte lep‰í moÏnost pfiedstavit si, co psi cítí, co si myslí a co hodlají dûlat. Existuje mnoho zpÛsobÛ, jak jim sdûlit, co chcete, a jak fiídit jejich chování. To ov‰em neznamená, Ïe mÛÏete se psy hlubokomyslnû konverzovat o pfiírodovûdû, morálce nebo o posledním hollywoodském filmu. Na druhé stranû jsem zjistil, Ïe moje dorozumívání se psy je mnohem bohat‰í a sloÏitûj‰í neÏ hovory s m˘mi dvoulet˘mi nebo tfiílet˘mi vnouãaty, i kdyÏ ãasto má velmi podobné rysy. Znalost psího jazyka také pfiedchází mnoha bûÏn˘m nedorozumûním mezi lidmi a psy. Bûhem „jazykového kurzu“ se nauãíme mnoho pozoruhodného o psech a zjistíme, jak chytfií jsou nûktefií „obyãejní“ psi. Také zjistíme, jak lidé za tu dlouhou dobu, co probíhala domestikace na‰eho prvního zvífiecího spoleãníka, podnítili a rozvinuli jazykové schopnosti psÛ. Nûktefií z m˘ch vûdeck˘ch kolegÛ asi budou mít námitky proti tomu, Ïe pouÏívám slovo „jazyk“, kdyÏ mluvím o komunikaãní schopnosti psÛ. Dlouho se vûfiilo, Ïe jazyk je schopnost, kterou mají jedinû lidé. Pozdûji se v‰ak jasnû prokázalo, Ïe existuje znaãná podobnost mezi dorozumívacími zpÛsoby lidí a psÛ. Jako psychologovi mi naprosto postaãuje, kdyÏ se mi podafií potvrdit závûry o lidském uãení na základû údajÛ získan˘ch v˘zkumem krys nebo opic – a totéÏ platí pro vût‰inu v˘zkumníkÛ. Je naprosto po‰etilé vûfiit, Ïe lidské uãení je nûco docela jiného neÏ shodná ãinnost jin˘ch ÏivoãichÛ. âasto mû pfiekvapí, Ïe nûktefií behavioristé, jakmile se zabrousí na otázky jazyka a dorozumívání, rychle zapomínají na svou víru v kontinuitu v˘voje schopností ode druhu ke druhu a urputnû trvají na tom, Ïe existují radikální rozdíly, jimiÏ se lidsk˘ jazyk li‰í od dorozumívání zvífiat. Zda je „skuteãn˘“ jazyk v˘hradním majetkem lidí, to je zajímavá a fascinující otázka, kterou si pokládáme uÏ od pradávna; právû to se nám objasní, aÏ se pokusíme pochopit a zvládnout fieã psÛ. Chci podûkovat své manÏelce Joan za rozsáhlé pfiipomínky k první verzi tohoto rukopisu a právû tak na‰í dcefii Karen za
P¤EDMLUVA
11
cenné návrhy. A hlavnû bych rád podûkoval i sv˘m psÛm Wizovi, Odinovi a Dancerovi za to, Ïe mi podrobnû objasnili nûkteré záhadné stránky psího jazyka.
1 Konverzace s psovit˘mi Argument opravdu zdrav˘ vychází z pánovy hlavy, ryzí pravda b˘t to musí. KdyÏ totéÏ pes fiíci zkusí, sotvakdo tu pravdu uzná. „SEDLÁK, PES A LI·KA“ Jean de la Fontaine (1621–1695)
P
ravdûpodobnû kaÏd˘ ãlovûk si pfieje tu a tam b˘t doktorem Bolíto nebo mít ·alamounÛv prsten, aby mohl rozumût zvífiatÛm a mluvit s nimi. Pro mne jsou zvífiaty, s nimiÏ se nejãastûji chci domluvit, psi. Vzpomínám si na jeden nedûlní veãer, kdy jsem sedûl v ob˘váku na podlaze pfied velk˘m rodinn˘m radiopfiijímaãem se sv˘m bíglem Skippy. Opíral jsem se o stranu pfiecpaného kfiesla a ãekal na pravideln˘ rozhlasov˘ pofiad, v nûmÏ vystupovala má oblíbená filmová hvûzda. Ozvala se znûlka – myslím, Ïe to byla tehdy oblíbená lidová píseÀ „Green sleeves“ – a za pár okamÏikÛ jsem zaslechl její hlas. ·tûkala z dálky a kaÏdou vtefiinou pfiicházela blíÏ… Dávno pfied érou slavn˘ch psích filmov˘ch hvûzd, jako jsou Benji a Beethoveen, a jejich televizních protûj‰kÛ Eddieho, Wishbona a The Littlest Hobo, tu byla Lassie. Byla více neÏ psem. Byla pfiítelem a oddan˘m spoleãníkem. Byla stráÏcem práva, stateãn˘m obráncem a neúplatn˘m bojovníkem. Pes, jenÏ patrnû nejvíc ovlivnil lidov˘ názor na psy a jejich inteligenci, se zrodil jako hrdina povídky, kterou uvefiejnil v Saturday Evening Post Eric Knight v roce 1938. Povídka se tak líbila, Ïe ji Knight pozdûji rozvedl v celou kníÏku – bestseller roku 1940. O málo pozdûji, v roce 1943, byla pfietvofiena v laskav˘ a dojemn˘ film nazvan˘ Lassie se vrací. Film byl natoãen v Ïiv˘ch
14
CO MÁ PES NA JAZYKU
barvách a odehrával se v Británii, Lassiina chudá rodina, pfiinucena penûÏní nouzí, prodala svou vûrnou kolii bohatému milovníku psÛ, jehoÏ dceru hrála tehdy mladiãká Elizabeth Taylorová. Lassie utekla hrubému psovodovi vévody z Rudlingu, pfiekonala v‰echny potíÏe cesty ze Skotska do Anglie a vrátila se k svému mladému pánovi (hrál ho Roddy McDowall). Roli Lassie ov‰em neztvárnila Ïádná roztomilá fenka, ale pes jménem Pal. Vlastnû i v‰echny pozdûj‰í Lassie si na fenky jen hrály. Psi kolií totiÏ vypadají v této roli mnohem lépe, protoÏe jsou vût‰í a ne tak pla‰í jako fenky. Je‰tû závaÏnûj‰í je, Ïe feny musí dvakrát do roka pfieru‰it filmovou práci, jednak hárají a jednak v té dobû ztrácejí svou bohatou srst. Dovedu si pfiedstavit zdû‰ení filmafiÛ a pfiekvapení divákÛ, kdyÏ by nádhernû osrstûná Lassie v nûkter˘ch scénách ple‰atûla. Bez ohledu na pohlaví mûla Lassie obrovsk˘ vliv na na‰e pfiedstavy o tom, jak psi myslí a jednají. Bylo to ãásteãnû i díky mnoÏství rÛzn˘ch dûl, v nichÏ se nám pfiedstavila. Zatím vzniklo celkem deset filmÛ o Lassii. Tato kolie hrála s nejvût‰ími hvûzdami Hollywoodu, vãetnû Jamese Stewarta, Helen Slaterové, Nigela Bruce, Elsy Lanchesterové, Frederika Forresta, Mickeyho Rooneye a mnoha dal‰ích. Od roku 1954 do roku 1991 se s mal˘mi pfiestávkami neustále vysílaly televizní seriály v ‰esti rÛzn˘ch obsazeních a s ãetn˘mi zmûnami a variantami. âasem Lassiinu rodinu doplnili i tak známí herci, jako Cloris Leachmanová a June Lockhartová. Mnohé z tûchto epizod se znovu objevují v televizi jako filmy pro pamûtníky. Existuje dokonce i kreslen˘ seriál s Lassií (Lassies Rescue Rangers), kter˘ se vysílá v televizi pro dûti kaÏdé nedûlní ráno. Pravdûpodobnû nejneobvyklej‰í hlavní roli mûla Lassie v rozhlasovém seriálu, kter˘ se vysílal mezi lety 1947 a 1950. Já sám jsem byl jedním z jejích mlad˘ch fanou‰kÛ. Vsadím se, Ïe právû mentalita dne‰ních posluchaãÛ a divákÛ pfiimûla producenty rozhlasov˘ch seriálÛ k úvahám o nezbytnosti vybavit Lassii lidsk˘m hlasem, aby publikum sly‰elo její my‰lenky a vûdûlo, co chce fiíci. Zvolili pro ni jemn˘ Ïensk˘ hlas neurãitého vûku, ale s lehk˘m skotsk˘m pfiízvukem, kter˘ nenápadnû zdÛrazÀoval její pÛvod. Tyto první rozhlasové epizody se ov‰em neodchylovaly od charakteru televizní Lassie. Tam pfiirozenû nikdy nemluvila lid-
KONVERZACE S PSOVIT¯MI
15
sk˘m hlasem, jen ‰tûkala. Je zajímavé, Ïe v rozhlasovém pofiadu Pal skuteãnû ‰tûkal, ov‰em kÀuãení, vytí, vrãení a mruãení obstarávali lid‰tí herci. Hlavním kouzlem televizního pofiadu bylo to, Ïe Lassie nemusela mluvit ani anglicky, ‰panûlsky, nûmecky, francouzsky nebo jak˘mkoliv lidsk˘m jazykem, av‰ak její rodina a kaÏd˘, kdo jí naslouchal, dokonale rozumûl. Typická epizoda by mohla vypadat tfieba takhle: Lassie bûÏí do pole, ‰tûká a ‰ílenû kÀuãí. Její mlad˘ pán se ptá: „Co se dûje, holka?“ – a Lassie ‰tûkne. „Nûco se stalo mamince?“ pfiekládá chlapec, naãeÏ Lassie znovu ‰tûká a kÀuãí. „ProbÛh – poranila se! Otec jí fiekl, Ïe nesmí sama pouÏívat ten stroj. BûÏ honem k doktoru Williamsovi. Vidûl jsem ho stát u JohnsonÛ, kousek od silnice. A já se pÛjdu podívat, jestli jí mohu pomoci.“ Chlapec bûÏí pfies pole k domu, Lassie ‰tûká a spûchá pro pomoc. Doktor samozfiejmû pochopí kaÏd˘ ‰tûk a zavytí Lassie a rychle kvapí na místo nehody. V jiné epizodû Lassie opût ‰tûká a tak upozorní na zloãince, na schované nebo ztracené vûci, pfiípadnû poví svému pánovi, zda nûkdo lÏe nebo mluví pravdu. Zdá se, Ïe Lassie ovládá univerzální jazyk. V jedné epizodû hraje francouzsk˘ hoch, kter˘ pfiijel ke str˘ci do Anglie, kdyÏ celá jeho rodina tragicky zahynula. To ubohé dítû neumí anglicky. Na‰tûstí to nevadí, Lassie mluví univerzálním jazykem psÛ (fieknûme psovsky). On samozfiejmû okamÏitû porozumí, protoÏe v‰ichni francouz‰tí psi zfiejmû mluví stejnou fieãí. Díky tomu je Lassie schopna mu fiíci (hojn˘m ‰tûkáním, kÀuãením, broukáním a pfiípadnû i tich˘m vrãením), Ïe se dostal mezi lidi, ktefií jsou jeho pfiáteli, ov‰em Ïe je tu i jeden zl˘ kluk, na kterého si musí dát pozor. Lassie o chlapce peãuje, zavede ho do spoleãnosti, fie‰í nûkterá nedorozumûní mezi ním a místními dûtmi a dokonce ho nauãí první anglická slova, coÏ je samozfiejmû toto: „Lassie, ty jsi hodn˘ pejsek!“ Skuteãnû jsem Ïárlil na Lassiinu rodinu a její sousedy. V‰ichni tak bájeãnû rozumûli fieãi psÛ a vûdûli, jak to zafiídit, aby jejich pes dokonale pochopil to, co mu fiíkají. Hladil jsem dlouhé u‰i Skippyho a podivoval jsem se, proã právû já jsem tak jazykovû neschopn˘.
16
CO MÁ PES NA JAZYKU
Ne Ïe bych ov‰em neporozumûl niãemu z toho, co se mi Skippy pokou‰el fiíci. KdyÏ mával ocasem, vûdûl jsem, Ïe je ‰Èastn˘, kdyÏ ocas zatáhl pod bfiicho, pochopil jsem, Ïe se cítí ‰patnû. KdyÏ za‰tûkal, soudil jsem, Ïe buì nûkdo pfiichází, nebo Ïe chce jíst, Ïe si chce hrát, nebo Ïe je rozru‰en nebo… No prostû ‰tûkal hodnû. KdyÏ vydával (to jsou ty lehce jódlující zvuky, jak uÏ to bíglové dûlají), poznal jsem, Ïe se blaÏenû Ïene po nûjaké stopû. Pokud do‰lo k jazykov˘m omylÛm, nebyla to vina Skippyho, ale moje. Nûkdy byl mÛj pes neuvûfiitelnû vynalézav˘, kdyÏ mi chtûl sdûlit, co si pfieje. V nûkter˘ch dnech schválnû shodil misku na vodu na kuchyÀskou podlahu a poloÏil mi ji k nohám, aby mi sdûlil, Ïe má ÏízeÀ a miska je prázdná. Vût‰inou jsem v‰ak nedokázal porozumût tomu, co mi fiíkal, a tato neschopnost pochopení mne velmi rmoutila. Nyní, po mnoha létech v˘zkumÛ a studií, si myslím, Ïe jsem zaãal rozumût jazyku sv˘ch psích pfiátel. Jako psycholog také mohu urãit, jak pochopení psí komunikace mÛÏe ovlivÀovat vztahy mezi ãlovûkem a psem. U lidí se jazyk ãasto povaÏuje za jedin˘ dÛleÏit˘ prvek pfii vytváfiení úspû‰n˘ch spoleãensk˘ch vztahÛ a celkového pfiizpÛsobení. KdyÏ se podíváte na v˘zkum vztahÛ mezi postiÏen˘mi dûtmi a jejich rodinami, zjistíte, Ïe není problém projevovat lásku a pfiíchylnost, i kdyÏ jsou dûti postiÏeny opravdu váÏnû, ov‰em jen pokud ovládají jazyk na dostateãné úrovni. Rodiny s dûtmi, které mají men‰í postiÏení, ale jejich jazykové schopnosti jsou nevyrovnané, mívají zpravidla více váÏn˘ch sociálních a spoleãensk˘ch problémÛ, a to se pak pfiená‰í na dûti, které pociÈují ménû zájmu a více frustrace. Podobnû urãité v˘zkumy prokazují, Ïe jedním z nejv˘znamnûj‰ích ãinitelÛ pfii urãování, zda se pfiistûhovalci nebo uprchlíci dokáÏí zaãlenit do nové spoleãnosti, je rychlost a dokonalost, s jakou zvládnou jazyk své nové vlasti. A velmi podobnû i lidská schopnost pochopit jazyk psa urãuje, jak rychle a úspû‰nû se pes zaãlení do rodiny. ·patné pochopení emocionálního stavu psa mÛÏe b˘t skliãující pro lidskou rodinu a fatální pro psa. Pfiíkladem je pfiípad Finnigana, krásného irského setra z chovu jisté paní jménem Melánie. Znal jsem Melánii jako peãlivou chovatelku: cílevûdomû usilovala o vytvofiení linie psÛ, ktefií by byli nejen fyzicky zdatní, ale také vlídní, hraví a sná‰enliví. Dovedete si tedy pfiedstavit
KONVERZACE S PSOVIT¯MI
17
Melániin údûs, kdyÏ jí zavolala rodina, která koupila Finnigana. Tvrdili, Ïe je velmi agresivní. ¤íkali, Ïe skáãe a útoãí na náv‰tûvníky i na psy. KdyÏ se tento problém objevil, rodina povolala cviãitele, ale ten zjistil, Ïe pes se obtíÏnû ovládá a Ïe nedokáÏe jeho agresivní chování potlaãit. Nakonec doporuãil, aby psa dali utratit. To rodina nechtûla udûlat, ale cítila, Ïe si ho nemÛÏe za tûchto okolností ponechat. Melánie navrhla, Ïe vrátí kupní cenu, a poÏádala je, aby psa poslali zpátky k ní. A pak mi zavolala. „Nikdy pfiedtím jsem nemûla co dûlat se skuteãnû agresivním psem,“ vysvûtlila. „Byla bych ráda, kdybyste byl se mnou, aÏ si ho pÛjdu pfievzít, ãistû pro pfiípad, Ïe bych to nezvládala.“ Nedovedl jsem si pfiedstavit, Ïe by nûkter˘ z jejích psÛ mohl b˘t útoãn˘, ale mluvila tak ustaranû, Ïe mû to pfiesvûdãilo. ·el jsem jí tedy pomáhat s pfievzetím Finnigana. Vzal jsem si s sebou obvyklou v˘zbroj pro zacházení s útoãn˘mi psy. Byl to pár siln˘ch vodítek, stahovací obojek, ohlávka, náhubek a také velká tûÏká deka pro pfiípad, Ïe by bylo psa do ní tfieba napfied zabalit, aby vÛbec nûkter˘ z nástrojÛ ‰lo pouÏít. Navíc jsem pfiidal je‰tû pár tûÏk˘ch koÏen˘ch rukavic, které mi mnohokrát doslova zachránily kÛÏi. KdyÏ náklaìák vezoucí Finnigana dorazil, podíval jsem se dovnitfi okénkem v pfiední stranû jeho plastikové pfiepravky. Îádné vrãení, Ïádné fivaní, jenom rozru‰ené kÀuãení. Pfiesto jsme mûli dojem, Ïe bude nejlep‰í postupovat opatrnû, a tak jsme dvefie pfiepravky otevfieli jen pomaliãku. Ven vyskoãil ‰Èastn˘ zrzav˘ pes, kter˘ se rozhlíÏel, a aby ukázal, jak je rád, Ïe se koneãnû dostal z nepfiíjemného prostfiedí nákladního vozu, pfiedvádûl v‰echny zuby, co v té veliké tlamû mûl. Má reakce byla bezdûãná, ale myslím, Ïe jsem Melánii trochu urazil, kdyÏ jsem se zaãal smát. Pochopil jsem, Ïe osoba, která nezná jazyk psÛ, mÛÏe b˘t leskem dvaaãtyfiiceti dlouh˘ch bíl˘ch zubÛ zmatená a vykládat si to jako útoãné chování. Ov‰em psi takto ukazují zuby z velmi rozmanit˘ch dÛvodÛ. FinniganÛv v˘raz byl ve skuteãnosti úsmûv; projev podfiízenosti a mírumilovnosti. Neznamenal „Ustup, nebo tû kousnu“, ale spí‰ „V‰echno je v pofiádku. Ode mû ti nic nehrozí. Chápu, Ïe ty jsi tady ‰éf.“ Kromû toho byl psí mladík dost nevycválan˘, a tak skákal na
Vizuální glosáfi Uvolnûn˘
U‰i vzpfiímené, nenamífiené kupfiedu Hlava vysoko nesená
Ocas svû‰en˘, uvolnûn˘
Tlama pootevfiená, jazyk vysunut˘
Uvolnûn˘ postoj, váha spoãívá na cel˘ch tlapkách
Tento soubor signálÛ sdûluje, Ïe pes je uvolnûn˘, spokojen˘, není soustfiedûn˘ ani znepokojen˘ dûji v bezprostfiedním okolí.
279
VIZUÁLNÍ GLOSÁ¤ âil˘ a pozorn˘ Ocas nesen˘ vodorovnû, nenapjat˘ ani nezjeÏen˘
U‰i namífiené dopfiedu (mohou stfiíhat ve snaze zachytit zvuk)
Oãi ‰iroce otevfiené
Nos a ãelo hladké, bez vrásek Tlama zavfiená
Ocas se mírnû pohybuje ze strany na stranu
Mírnû naklonûn dopfiedu, váha spoãívá na prstech
Pokud se poblíÏ objeví nûco zajímavého, tyto signály prozrazují zájem; pes je v pohotovosti a zvûdav˘. Dominance/ agresivita (útoãná hrozba) Ocas vztyãen˘ a zjeÏen˘
U‰i namífiené dopfiedu nebo mírnû stoãené do stran ve âelo s kolm˘mi tvaru V vráskami ZjeÏená srst
Zvrásnûn˘ hfibet nosu Ohrnuté pysky
Ocas pevn˘, mÛÏe se mírnû chvût
Zuby vycenûné, dásnû odhalené Otevfiená tlama má tvar C Koutky jsou vepfiedu
Strnule napjaté nohy, tûlo lehce naklonûno dopfiedu
Tyto signály pouÏívá velmi dominantní a sebevûdomé zvífie, které projevuje jak sociální dominanci, tak hrozbu a agresi, je-li vyprovokováno.
280
CO MÁ PES NA JAZYKU Strach/agresivita (obranná hrozba) ZjeÏená srst U‰i poloÏené nazad
Tûlo je pfiikrãené
Roz‰ífiené zornice Zvrásnûn˘ hfibet nosu Mírnû ohrnuté pysky (viditelná je vût‰ina zubÛ) Koutky tlamy jsou staÏeny nazad
Ocas staÏen˘ (bez pohybu nebo jen mírnû pohybliv˘)
Tento soubor signálÛ prozrazuje, Ïe pes je vydû‰en, ale necítí se podfiízen˘, a zaútoãí, bude-li napaden. Tyto signály jsou urãeny v˘hradnû zvífieti, které ho ohroÏuje.
Strach a úzkost U‰i poloÏené nazad Roz‰ífiené zornice
Pfiikrãené tûlo Ocas staÏen˘ mezi nohy
Rychlé d˘chání, koutky tlamy staÏeny nazad
Otisky zpocen˘ch tlapek
Tento soubor známek svûdãí o tom, Ïe pes je ve stresu. Zdroj stresu mÛÏe b˘t spoleãensk˘ nebo vnûj‰í, signály nejsou urãeny jin˘m jedincÛm.
281
VIZUÁLNÍ GLOSÁ¤ Strach/podfiízenost (aktivní podfiízení) âelo hladké U‰i poloÏené nazad
Tûlo pfiikrãené
Oãi hledí stranou, jsou pfiivfiené Pes olizuje tváfi dominantního zvífiete nebo vzduch
Ocas staÏen˘, mÛÏe se mírnû pohybovat
Koutky tlamy staÏeny nazad ZdviÏená tlapka Otisky zpocen˘ch tlapek
Tyto signály uplatÀuje pes, kter˘ se nûãeho bojí a dává najevo podfiízenost. Vût‰inou to jsou usmifiovací gesta, která mají uklidnit v˘‰e postavené zvífie a vylouãit dal‰í v˘zvu nebo hrozbu. Krajní strach/úplné podfiízení (pasivní podfiízenost) Pes se pfievalil na hfibet a vystavuje hruì a bfiicho U‰i pfiilehlé, poloÏené nazad Ocas pfiitaÏen k bfiichu
Hlava odvrácená, vyh˘bá se pfiímému pohledu Oãi pfiivfiené âenich a ãelo hladké
Koutky tlamy staÏeny nazad UvolÀuje se nûkolik kapek moãi
Tato poloha znamená naprostou kapitulaci a podfiízení. Pes zdÛrazÀuje své nízké postavení a podlézá v˘‰e postavenému zvífieti, aby ho usmífiil a vyhnul se stfietu.
284 ZVUKOVÉ SIGNÁLY
CO MÁ PES NA JAZYKU V¯ZNAM V LIDSKÉM JAZYCE
OKOLNOSTI A EMOCE
Rychl˘ sled tfií nebo ãtyfi ‰tûknutí s krátk˘mi pomlkami
„ShromáÏdûte se. Mám podezfiení, Ïe se dûje nûco, naã se musíme podívat.“
Popla‰né volání, ale je‰tû víc zaujaté neÏ vylekané.
Rychlé ‰tûkání
„Volám smeãku!“ „Nûkdo vnikl na na‰e území!“ „Musíme nûco rychle podniknout!“
Základní popla‰né ‰tûkání, pes je vzru‰en, ale nebojí se. Vyvolává je blíÏící se cizinec nebo podezfielá okolnost. Naléhavûj‰í neÏ pfiedchozí pfieru‰ovan˘ ‰tûkot.
Plynul˘ ‰tûkot
„Vetfielec (nebo nebezpeãí) je blízko!“ „Pfiipravte se k obranû!“
V˘razn˘ poplach, naznaãující bezprostfiední ohroÏení.
Dlouhá fiada jednotliv˘ch ‰tûkÛ s pomlkami
„Jsem sám a potfiebuji spoleãnost.“ „Je tady nûkdo?“
Obvykle projev sociální izolace nebo uzavfiení.
Jeden nebo dva ostré krátké ‰tûky
„Haló, ty tam!“ „Vidím tû!“
Typick˘ pozdravn˘ nebo poznávací signál. Vyvolá ho pfiíchod známé osoby nebo pohled na ni.
Jednotliv˘ krátk˘ ostr˘ ‰tûk – hlasitûj‰í
„PfiestaÀ!“ „Couvni!“
Mrzut˘ ‰tûkot pfii vyru‰ení ze spánku, tahání za srst a pod.
Jednotliv˘ krátk˘ ostr˘ ‰tûk – stfiednû hlasit˘
„Co je to?“ „No?“
Známka pfiekvapení nebo zdû‰ení.
Jednotliv˘ ‰tûk, uvolnûn˘ a ne tak ostr˘ nebo krátk˘ jako v˘‰e uvedené
„Pojì sem!“
âasto nauãená komunikace, která má ze ãlovûka vymámit nûjakou reakci: otevfiení dvefií, podání potravy a pod.
·tûkot
285
PSÍ KONVERZACE ZVUKOVÉ SIGNÁLY
V¯ZNAM V LIDSKÉM JAZYCE
OKOLNOSTI A EMOCE
Zajíkav˘ ‰tûkot
„Pojì si hrát!“
Obvykle se oz˘vá pfii pfiilehnutí pfiedníma nohama se zdviÏen˘m zadkem, jako vyzvání ke hfie.
Sílící ‰tûkot
„To je psina!“ „Pokraãujeme!“
Vzru‰ené ‰tûkání pfii hfie nebo v oãekávání hry, napfiíklad kdyÏ pán hází míãek.
·tûkot (pokraãování)
Obecná pravidla pro ‰tûkání: Nízko ladûné znamená dominantní nebo odstra‰ující, vysoko ladûné naznaãuje nejistotu nebo strach. âím rychleji následuje po sobû, tím je pes rozru‰enûj‰í nebo rozãilenûj‰í.
Vrãení Tiché, nízko ladûné (zdá se vycházet z hrudi)
„Jdi pryã!“ „Dej si pozor!“
Projev dominantního psa, kter˘ je znepokojen nebo zahání ostatní.
Vrãení-‰tûkání (nízko ladûné „vrrrr – raf).
„Jsem rozãilen, pokud bude‰ otravovat, dám se do tebe!“ „âlenové smeãky, pojìte ke mnû, budeme se bránit!“
O nûco ménû dominantní známka nespokojenosti se Ïádostí o pomoc ostatních ãlenÛ smeãky.
Vrãení-‰tûkání (v˘‰e ladûné)
„Mám z tebe strach, ale kdyÏ nepfiestane‰, budu se bránit!“
Projev strachu psa, kter˘ není dost sebevûdom˘, ale bude agresivní, octne-li se pod tlakem.
Kolísající vrãení (tón stoupá a klesá)
„Bojím se!“ „KdyÏ se na mne vrhne‰, budu bojovat, ale mÛÏu také utéct!“
Zvuk je kombinací strachu a agresivity velmi nejistého psa.
Obecná pravidla pro vrãení: Nízko ladûné zvuky naznaãují dominanci nebo v˘hrÛÏku, vysoko ladûné jsou projevem nejistoty nebo strachu. âím ãastûji se tón vrãení mûní, tím vût‰í nejistotu pes projevuje.
286 ZVUKOVÉ SIGNÁLY
CO MÁ PES NA JAZYKU V¯ZNAM V LIDSKÉM JAZYCE
OKOLNOSTI A EMOCE
Vysoké vytí („jip jip jip“, protahované)
„Jsem osamûl˘.“ „Je tady nûkdo?“
Oz˘vá se pfii oddûlení od rodiny nebo jin˘ch psÛ.
Vytí (ãasto velmi zvuãné a prodlouÏené)
„Tady jsem!“ „To je moje území!“ „Sly‰ím tvé vytí.“
Pes uÏívá tento projev, aby ukázal svou pfiítomnost a ohlásil vlastnictví území. Aãkoliv ten zvuk zní lidem smutnû, pes je spokojen.
Hlubok˘ ‰tûkot s vytím („raf-raf-aúúú“)
„Jsem znepokojen a sám.“ „Proã nikdo ke mnû nepfiijde?“
Tento teskn˘ hlas vydává pes v osamûní, kter˘ se obává, Ïe na jeho volání nikdo neodpoví.
Vydávání
„Následuj mne!“ „V‰ichni ke mnû a hned!“ „Nûco cítím, drÏte se nablízku!“
Lovecké volání psa, kter˘ nûco navûtfiil, stopuje kofiist a pfiivolává ãleny smeãky na pomoc.
Vytí a vydávání
KÀuãení, skolení, náfiek a jek KÀuãení stoupá do v˘‰e, kde konãí (zvuk mÛÏe b˘t proloÏen vytím)
„Já chci…“ „Já potfiebuji…“
PoÏadavek nebo prosba o nûco. âím hluãnûj‰í a ãastûj‰í je zvuk, tím silnûj‰í je emoce.
KÀuãení klesá, na konci zvuk prostû odezní beze zmûny tónu
„Tak pojìte, jde se na to!“
Obvykle prozrazuje vzru‰ení a pfiedvídání, napfiíklad ãekání na jídlo nebo na míãek ke hfie.
Náfiek a jódlování nebo vytí s kÀuãením
„Jsem nad‰en, jdeme na to! „To je paráda!“
Známka vzru‰ení a potû‰ení, kdyÏ pes vidí nûco, co ho tû‰í. KaÏd˘ pes má vlastní zpÛsob, jak tento zvuk vyjádfiit.
287
PSÍ KONVERZACE ZVUKOVÉ SIGNÁLY
V¯ZNAM V LIDSKÉM JAZYCE
OKOLNOSTI A EMOCE
KÀuãení, skolení, náfiek a jek (pokraãování) Tiché kÀuãení
„Jsem poranûn.“ „Jsem hodnû vydû‰en.“
Bázliv˘, pasivní nebo podfiízen˘ zvuk, kter˘m se ãasto ‰tûÀata oz˘vají dospûl˘m.
Jednotlivé v˘kfiiky (zvuky podobné velmi krátkému vysoko ladûnému ‰tûknutí)
„Ouvej!“
Reakce na náhlou neoãekávanou bolest.
Série vysok˘ch jekÛ
„Mám velk˘ strach!“ „To bolí!“ „Vzdávám se!“
Aktivní projev strachu nebo bolesti, obvykle vydávan˘, kdyÏ pes utíká z boje nebo po zranûní.
Náfiek (zvuk podobn˘ bolestnému kfiiku dítûte, proloÏen˘ krátk˘m zavytím)
„Pomoc! Pomoc!“ „Myslím, Ïe umírám!“
Známka dûsu a paniky, kdyÏ se pes obává o Ïivot.
Supûní
„Jsem pfiipraven.“ „Kdy zaãneme?“ „To je neuvûfiitelné.“ „To je napínavé.“ „Je v‰echno v pofiádku?“
Jednoduch˘ projev stresu, vzru‰ení nebo napjatého oãekávání (pes mÛÏe zanechávat na podlaze vlhké ‰lápoty).
Vzdechy
„Jsem spokojen.“ „Na chvilku se uvelebím. „ „Vzdávám to, mám z toho depresi!“
Jednoduch˘ emocionální signál vrcholící akcí. Pokud skonãila uspokojivû, znamená spokojenost, jinak znamená ukonãení snahy.
POSTAVENÍ U·Í (obvykle mají v˘znam ve spojení s jin˘mi signály) U‰i vzpfiímené nebo nastraÏené mírnû dopfiedu
„Co to je?“
Známka pozornosti
U‰i namífiené v˘raznû dopfiedu (spolu s vycenûn˘mi zuby a svra‰tûl˘m nosem)
„Rozmysli si peãlivû, co udûlበ– jsem pfiipraven k boji!“
Aktivní a agresivní v˘zva dominantního a sebevûdomého psa.
