ÚVOD CO JE OTEVŘENÝ KLUB?

OTEVŘENÉ KLUBY MLÁDEŽE Bc. Jan Burda Mgr., Bc. Monika Janičatová Antonín Tomeček

Národní institut dětí a mládeže Oddělení volného času prosinec 2007

Otevřené kluby mládeže Bc. Jan Burda, Mgr., Bc. Monika Janičatová, Antonín Tomeček

ÚVOD Vzhledem k současným trendům životního stylu mladé generace, odklonu od organizovanosti, od zájmu navštěvovat pravidelné aktivity, pociťovat přímý vliv pedagoga či jiného organizátora, dostává se do popředí potřeba organizovat spontánní aktivity. Ty se stávají jednou z možností, jak do účelného využívání volného času zapojit mnohem širší populaci dětí a mladých lidí, často sociálně znevýhodněných, kteří jsou mnohem více vystaveni působení sociálně negativních vlivů. Vedle jednoznačného pohledu z hlediska primární prevence jsou zde i další důvody, proč spontánní aktivity realizovat: • jsou možností, jak zaujmout velkou část tzv. neorganizované mládeže, včetně skupin romské mládeže, mladých nezaměstnaných či jinak sociálně znevýhodněných dětí a mládeže • jsou formou zájmového vzdělávání, kterou preferuje většina dnešní mladé generace, které vyhovuje neformálnost a volnost • poskytují mladým lidem prostor vyzkoušet si různé druhy činností, rozpoznat své vlohy pro danou činnost a i zvolit si tak dobrovolně, zda se jí chtějí soustavněji věnovat. Obecně by se dalo říci, že spontánní činnost je průběžná nabídka různých činností, která • je využívána individuálně nebo skupinami účastníků neorganizovaně, dle jejich aktuálního zájmu • je volně přístupná všem zájemcům a časově je vymezena pouze provozní dobou zařízení nebo délkou akce • je organizačně a pedagogicky ovlivňována nepřímo.

CO JE OTEVŘENÝ KLUB? Otevřený klub je jednou z forem spontánní činnosti, která může oslovit velkou část dětí a mládeže, jež nechce být nikde organizována. Vybudováním otevřeného klubu nabízíme místo, prostor, přirozené „shromaždiště“, kde se děti a mládež mohou neformálně sejít, popovídat si, posedět, kde mohou případně realizovat své zájmy a schopnosti, naučit se aktivně trávit volný čas. Je to místo, které je volně přístupné a otevřené, pokud možno co nejdéle, místo, jehož atmosféra odpovídá životnímu stylu mladých. Klub by se měl stát pro mladé bodem jistoty a bezpečí, místem, kde mohou najít zázemí i sebedůvěru.

-2-


Otevřený klub by měl naplňovat i funkci kontaktního a poradenského místa, kde mohou návštěvníci najít i radu, případně pomoc v obtížných životních situacích (rodinné konflikty, školní problémy, problémy s uplatněním na trhu práce apod.). Otevřený klub by měl podtrhovat neformálnost i vlastním prostředím. Ideální je situace, kdy sami návštěvníci mají možnost vzhled „svého“ klubu ovlivnit a přímo participovat na činnostech s „tváří“ klubu souvisejících. Pomalované stěny, vylepené plakáty, artefakty vlastní výroby apod., to vše vytváří prostředí, se kterým se mladí ztotožňují lépe než s konformně zařízenými místnostmi.

TYPY OTEVŘENÝCH KLUBŮ Při plánování provozu otevřeného klubu je třeba na základě pečlivé analýzy zvážit všechna fakta, která budou pro budoucí provoz určující, tj.: • jaké máme k dispozici prostory • jaký typ návštěvníků očekáváme (aspekt nejdůležitější) • jaké máme možnosti personální • jaké máme možnosti materiálně technické (aspekt nejméně podstatný) Podle výše uvedených hledisek, ale i dalších, vlastních kritérií, můžeme zvolit pro naše podmínky optimální variantu: • typ herny – možnost zahrát si např. stolní hry, kulečník, šipky, stolní tenis atd. • typ klubu/čajovny – mladí lidé mohou v nekuřáckém prostředí klubu např. posedět u nealkoholického občerstvení, poslechnout si hudbu (CD, MC) a nebo se zúčastnit klubových pořadů, které jsou pro ně organizovány nebo ještě lépe, které si sami uspořádají (hudební pořady, videoprodukce, divadelní představení, pohybové a sportovní aktivity, čtení vlastní tvorby či pořádání diskoték apod.) • typ smíšený – dohromady herna + klub

PROČ ZALOŽIT KLUB? • • • • • •

Důvodů pro založení klubu může být celá řada: vybudovat dětem a mládeži azyl pro jejich schůzky naučit mládež kvalitně trávit svůj volný čas a směřovat je ke správným návykům vést je k samostatnosti rozvinout jejich fantazii zapojit mládež ze sociálně slabších rodin do kolektivu rozšířit jejich možnosti navazovat nová přátelství

-3-


V každém případě je nutné předem si důvody založení klubu ujasnit. Vědět, proč chceme klub založit. S tím totiž souvisí také realizace vybavení klubu a jeho propagace, která se může lišit vzhledem k hlavní cílové skupině a důvodům existence klubu.

KDE ZÍSKAT PROSTORY A JAK JE VYBAVIT? Ideálním řešením jsou samostatné prostory, nejlépe v lokalitě, kde se mládež ráda schází, shromažďuje. Nemáme-li samostatné místo k dispozici, je možné pokusit se využití prostor střediska volného času. Klub je ale třeba umístit tak, aby nedocházelo k vzájemnému narušování s dalšími zájmovými aktivitami SVČ a abychom se vyvarovali negativních reakcí ze strany rodičů, jejichž děti navštěvují pravidelnou činnost. V každém případě by měl být zajištěn „bezprahový“ přístup (bez omezování zvonkem, vrátnicí, přezouváním!) a pokud možno přímo z ulice. Samostatné prostory je možno získat zejména tam, kde dobře funguje spolupráce s městem, obcí, kde je ze strany zastupitelstva zájem o kvalitní řešení problematiky volného času mládeže a je ochotno participovat třeba tím, že bezúplatně poskytne vhodný prostor. Má-li klub více místností, je potom i nabídka aktivit variabilnější, čímž se zvyšuje i možnost oslovit více potenciálních návštěvníků. V maximalistickém pojetí, (kterého je možno dopracovat se většinou jen postupně), by bylo optimální následující členění prostoru: • prostor pro volnou zábavu / čajovna • herna (široké možnosti vyžití, např. PC, internet, stolní fotbálek, kulečník, šipky, stolní hry) – pokud jsou prostory větší, je dobré oddělit počítače od ostatních činností • relaxační / klidová zóna (křesla, stolky, televize, DVD, rádio, zázemí, kde si mohou udělat kávu nebo čaj) • místnost pro rukodělné činnosti • posilovna (tělocvična) • sál pro hudební, taneční, divadelní produkci • venkovní prostory – hřiště, zahrada Při realizaci klubu mládeže a jeho vybavení je dobré dát dostatek prostoru jeho návštěvníkům. Například při výzdobě klubu je možné ponechat velký prostor nápadům dětí a jejich iniciativě.

-4-


JAK VÉST KLUB? Spontánní aktivity, a tedy i činnosti provozované v otevřeném klubu, probíhají sice bez přímého pedagogického vedení, neznamená to však, že v klubu pedagog není přítomen vůbec. I když by co možná největší nabídka aktivit měla být víceméně "samoobslužná", osoba pedagoga je i tady nezastupitelná. Jeho funkce však zaznamenává značný posun působí zde především jako rádce, informátor, příp. pomocník. Vedoucí klubu by měla být osoba, která je myšlením blízká kategorii mládeže (nezáleží až tak na věku i když ani to nelze zcela ignorovat). Musí umět jednat s lidmi, s úřady a institucemi, umí mládeži naslouchat, poradit jí v osobním trápení, ale i se školní úlohou. Při výběru správné osoby je důležité vzít v úvahu fakt, že otevřený klub je i útočištěm pro problematickou mládež, a tak by pracovníkem klubu měl být současně člověk s přirozenou autoritou. Osvědčeným řešením je tandem žena, muž. Tento způsob práce je velmi náročný, pedagog musí vědět, kdy aktivně vystoupit a zasáhnout (např. při řešení konfliktů) a kdy se naopak stáhnout do pozadí, aby účastníci činnosti neztráceli pocit samostatnosti a svobody rozhodování. Podle aktuální potřeby by měl vedoucí klubu střídat role rádce, organizátora a soudce a zároveň dohlížet i na dodržování pravidel bezpečnosti. Jako pomocníci se velmi osvědčují studenti, kteří mají nejblíže cílové skupině a mohou mezi návštěvníky klubu zapadnout. I když je klub ve své podstatně neorganizovaná nepravidelná činnost, je nutné, aby klub měl svá pravidla, svůj provozní a organizační řád stanovující podmínky, za jakých je možno aktivity realizovat. Například vymezení bezpečnostních pravidel činností, způsoby zapůjčování materiálu (sportovních potřeb), podmínky případné finanční spoluúčasti apod. Řád by měl být viditelně umístěn ve všech využívaných prostorách. Sestavení podobných pravidel je dobrou příležitostí k zapojení návštěvníků klubu, kteří si mohou pravidla sami vytvořit nebo se na jejich tvorbě podílet. V takovém případě je potom jejich dodržování mnohem snazší, protože návštěvníci klubu sami často dodržování pravidel kontrolují. Provozní doba musí odpovídat schématu denního rozvrhu mladého člověka, tzn. těžiště otevírací doby by mělo být v odpoledních hodinách a zavírací hodina by měla být co nejvíce posunuta do večerních hodin. (Pokud je tato provozní doba personálně neproveditelná, měla by být zvolena varianta alespoň se k ní přibližující, např. mít takovou otevírací dobu alespoň několik dnů v týdnu.) Pokud z personálních důvodů nemůže být klub otevřen po celý pracovní týden (což nebude v začátcích nic neobvyklého), je nanejvýš vhodné pevně stanovit neměnnou týdenní otevírací dobu. V začátcích je výhodnější mít omezenější otevírací dobu (třeba jen dva dny v týdnu) a aktivity i provozní dobu postupně rozšiřovat na základě zájmu návštěvníků.

-5-


EKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Máme-li k dispozici vhodné prostory, lze s provozem klubu začít bez mimořádné vstupní finanční dotace. Nicméně finanční zabezpečení je většinou alfou i omegou každé činnosti. V lokalitách, kde je možná spolupráce rady nebo zastupitelstva města, je nastartování činnosti klubu velmi usnadněno. Pokud není otevřený klub pouhým "shromaždištěm", hernou, debatním klubem apod., potom tak jako u jiných činností i některé aktivity spontánní činnosti nabízené v rámci otevřeného klubu by měly být ze strany účastníků alespoň částečně či symbolicky hrazeny. Výše a forma účastnických poplatků se stanovují v rámci ekonomické rozvahy s ohledem na typ činnosti a možnosti účastníků. Na místě je také upozornit, jak důležité je vést mládež k samostatnému vyhledávání informací o dostupných finančních i materiálových zdrojích pro zabezpečení jejich činností, včetně toho, aby měli přímou participaci i na vypracovávání případných grantů. Na finanční krytí zavádění nových činností je vhodné využívat všech možností dotační politiky státu, obcí, regionů i nadací, a to jak českých, tak i v rámci evropských struktur (např. ČNA Mládež v akci, agentury Leonardo a Sokrates). Cenným a dosud málo využívaným zdrojem informací je síť Informačních center pro mládež a informační databáze Eurodesk). Při získávání finančních zdrojů by se v žádném případě nemělo zapomínat na promyšlené a dobře cílené vztahy s veřejností, které nám mohou pomoci získat spolupráci sponzorů.

KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY ČINNOSTI • • • • • • • • • • •

turnaj v šipkách turnaj v kulečníku turnaj ve stolním fotbálku turnaje ve stolních hrách hry na PC videoprojekce a audiovizuální programy odpolední party diskotéky, rokotéky výstavy a prezentace organizované aktivity (sportovní akce, víkendové akce …) …

-6-


ZÁVĚREM Zřízení a provoz otevřeného klubu není jednoduchá záležitost a je třeba ji dobře promyslet (zejména prostorové, personální a finanční možnosti). Samozřejmě je nutno připravit se na to, že plné a úspěšné rozvinutí klubové činnosti lze očekávat v delším časovém horizontu, je třeba věnovat se po celou dobu příprav, ale i v době vlastního provozu důsledné propagaci. Pokud vám tento metodický materiál poskytl základní informaci o zřízení a vedení otevřeného klubu, můžete se s důvěrou obrátit na pracovníky Klubu mládeže Oáza při SVČ Pohořelice, z jejichž praktických zkušeností tento materiál z větší části vycházel. (Kontaktní e-mail: [email protected]). Při sestavování tohoto materiálu byly také použity informace z metodického materiálu Otevřené kluby ve SVČ, který vydal NIDM v roce 2002.

-7-

ÚVOD CO JE OTEVŘENÝ KLUB?

Recommend Documents