Jak na Mosaz I. díl tak především něco o mosazi. Jedná se o slitinu mědi a zinku. Existuje celá řada mosazí, které mají různé příměsi či poměry dalších kovů a oxidů. Je to relativně měkký kov, který se dobře opracovává a hlavně se dobře letuje – váže se s cínem. Má však také jednu nevýhodu. Na vzduchu se rychle (hodiny) potáhne vrstvičkou oxidu a cín už pak hůře „chytá“ při pájení musíte použít vyšší teplotu. Docela zajímavý článek o mosazi a stavbě z ní najdete na této adrese Modely z leptaného plechu . Co do dílny Svěrák Tak na prvním místě dobrý svěrák, resp. několik. Větší, na pevno upevněný ke stolu, který budete používat k zapilování tvarů, ohýbání, žezání rovnání apod. Druhý maloičký svěráček, který budete používat na opracování malých dílů. Pilníky Tak těch budete potřebovat asi nejvíc. Velký pilník budete potřebovat jen plochý a půlkulatý nebo kulatý (ale opravdu veliký). Víc jsem nikdy nepotřeboval. (průměr cca 1cm, plochý cca 5x15mm) Střední pilníky si pořiďte min. od každého tvaru jeden (resp. kulatý, plochý, půlkulatý, hranol, plochý, jehlový) plochý cca 5-8mm, kulatý cca 3-5mm. Malé pilníky (berte vše co seženete ☺) největší spotřebu budete mít u plochých, hranolových a kulatých. Kladívka Zatím jsem si vystačil s středním kladívkem (takové, které má doma každý) a malým kladívkem. Jde sehnat v Horbachu. Já jsem si jej vzal z dětského nářadí.
Frézky To jsem uváděl již dříve. Já mám 3, ale z toho se frézka dá řící asi jen dvěma.
Dremel. Dobrý pro těžší práce, vybrušování, řezání, vrtání od 1,5mm výše.
Proxon. Dobrý pro frézování, zahlazování, vrtání do cca 1mm.
Primitivní frézka, kterou sežete skoro všude. Mám v tom pouze smirkový brusný koutouček a je to neocenitelný pomocník.
Dremel má vlastní regulaci otáček. Proxon, můžete pořidit také s vestavenou regulací, ale ta se mi pro tyto účely neosvědčila. Mám vlastní odporovou regulaci, s možnosti i plného výkonu tj. cca 18VDC a plně vyhovuje. Při flézování a broušení maloufrézkou nikdy nepoužvejte plné napětí. Výsledkem bude v lepším případě díra nebo úběr, o kterém se vám ani nesnilo, v horším případě vám frézka (vrták) vlítne do ruky. Mám to osobně vyzkoušené ! Ideální otáčky si ale musíte sami vyzkoušet. co se týče brýlí, tak vřele doporučuji. Párkrát jsem zkoušel pracovat bez ochraných brýlí z toho jsem byl 2x na očním, kde mi tahali špony z očí. Nástroje Určitě budete potřebovat stopkové frézky. Příliž nedoporučuji použité zubařské frézky s kuličkou, protože 1. jsou již tupé a 2. kulička není úplně vhodná pro ruční frézování. Zajděte si do Bauhauzu a Horbachu a kupte si min. Volframové, ideálně tvrdokovové frézky válcové, ploché, nízké válcové. Frézky seženete také na burze v Praze (já je našel vpravo pod bufetem). Dále busné koutoučky (samolepící) na pryžový trn (Proxon), řezné korundové koučky (Proxon), brusné kamenné kotoučky (Proxon), válcové brusné (smirkové) koutoučky – Dremel. Kotoučky s ocelovým a mosazným kartáčkem (Proxon).
Zde je můj arzenál, který mi zatím stačil na vše. (omluvte prosím pracovní nepořádek).
Dále potom vrtáčky od 0,8 až do 3mm. Ty větší už ani nebudete potřebovat). Diamantové brusné stopky. Ty se hodí do míst, kam nedostanete pilníkem. Mají výrazně menší úběr než frézka a jsou ideální i pro dokončovací práce.
konické stopkové frézky
válcová tenká frézka, umí zahlazovat a řezat.
válcová frézka, jedna z nejdůležitěších. Zahlazování, čištění, hloubkové frézování
brusný válcový kotouč. Perfektně brousí kulaté tvary velkých průměrů.
stopkový diamantový brusný kotouček – pilník.
Kleště Štípačky, čápovky, ploché kleště.
Nůžky Tak především je třeba říci, že různé tvary se stříhájí různě. Začnu tím nejjednodušším. Plech tl. 0,4 - 0,3mm, na kterém budete stříhat velké kusy (např kotel) se mi osvědčili obyčejné nůžky na plech (jak prostřihávací, tak s dlouhou čelistí). Oboje při stříhání plech částečně deformují. U velkých kusů je deformace menší u proužků je deformace „totální“ a velké nůžky se na malé kusy prostě nehodí. Kdo má dobře seřízené pákové nůžky, patří mezi ty šťastnější. Stříhají dobře rovně a bez otřepů.
Pokud potřebujete ustřihnout rovnou dlohou délku (více jak 5 cm) stříhejte vždy tak o 0,5mm více a rovinu potom dobrušte ve svěráku. V každím případě, je třeba ustřihnout si hodně pokusných plechů, než získáte grif. Po ustřihnutí požadovaného kusu bude jeho tvar asi takovýto
žádaný tvar
skutečný tvar
Bohužel nemám pro vás všelék, ale zvýšené rohy na rovné podložce (nepž. na kovadlince svěráku, vyklepejte do co nejlepší roviny. potom na rovném (tvrdém stole) vemte uvedený plíšek (tvar) a válcujte ho (např ocelovou trubkou, tyčí). Čím rovnější bude trubka a stůl, tím kvalitnější bude výsledný tvar. Při válcování musíte válacovaný kus nekolikrát otočit. Při válcování se vám bude tvar ohýbat na tu stranu, kterou válcujete. Válcujte všemi směry (jako těsto na nudle). Válcováním se mohou rozměry vystřiženého dílu změnit (zvětšit). To potom zabrousíte (zapilujete).
Podložka – ideálně kovová
Pro zabrušování tvarů je ideální malá ruční frézka (viz frézka s brusným kotoučkem) Pro stříhání menších tvarů používám obyčejné dětské nůžky na papír (z dob komunismu). Budete se divit, ale tyto nůžky jsou hubené a tudíž minimálně deformují stříhaný materiál.
Stríhání tenkých proužků je jedna z nejnáročnějších činností. Nejde ani tak o vlastní střih -. ten je jednoduchý - musíte udržet směr. Ale výsledkem stříhání např 2mm proužku o délce 2 a více cm bude nádherná pružina. Nejlepší je, koupit si proužky z mosazi od Litomyského, ale pokud se chcete trápit se stříháním proužků, pak tedy:
Jeden konec upevněte do svéráku a pružinu narovnejte tak, že ji protáhnete sevřenými čápovými kleštěmi.
Proužek bude sice z profilu rovný, ale z čelního pohledu bude mít tvar luku. Ten vyrovnáte stejně, ale čápovky tentokrát protánete z profilu.
Proužek potom budete naplocho brousit na jemném smirkovém papíře. Stříhání profilů Profily zásadně nestříhejte, došlo by k deformaci profilů, takže profil vždy řezejte korundovým kotoučkem a řez zabruště smirkem.
