SSE-MOVE: SOCIAL SECURITY ON THE MOVE

Istituto Nazionale Previdenza Sociale

GŘ Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

SSE-MOVE: SOCIAL SECURITY ON THE MOVE.

Sociální zabezpečení v pohybu, podpora koordinace přenositelnosti sociálních dávek v rámci klastru institucí sociálního zabezpečení v EU

Projekt je spolufinancován Evropskou unií Smlouva č. VS/2011/0309 Hlavní žadatel: INPS - Istituto Nazionale della Previdenza Sociale, Itálie Partneři: FGB - Fondazione Giacomo Brodolini - Itálie CSSA - Česká správa sociálního zabezpečení – Česká republika ONYF - Országos Nyugdíjbiztosítási Főigazgatóság - Maďarsko ZUS - Zakład ubezpieczeń spoīecsnych - Polsko Universitatea de Vest din Timişoara – Rumunsko Nadační fond ERUDICIO – Česká republika



 



Cíle a hlavní výsledky projektu Cílem projektu Sociální zabezpečení v pohybu (Social SEcurity on the MOVE), spolufinancovaném Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, je zlepšit znalosti o přenositelnosti sociálních dávek pro pracovníky (a jejich rodinné příslušníky) využívající právo na volný pohyb v pěti členských státech EU (Itálie, Česká republika, Maďarsko, Polsko a Rumunsko). Aktivity projektu se zaměřují na tyto cíle:

4. podporovat koordinaci mezi institucemi sociálního zabezpečení zapojenými do projektu s cílem zlepšit a zjednodušit administrativní postupy; 5. zvýšit obecné povědomí, stimulovat debatu a prohlubovat informovanost o koordinaci sociálního zabezpečení. Výsledkem bude zvýšení znalostí a povědomí o reálné přenositelnosti sociálních dávek mezi zeměmi partnerů a dalších zainteresovaných aktérů a popis hlavních překážek omezujících volný pohyb pracovníků (a jejich rodinných příslušníků) kvůli specifikům národních systémů sociálního zabezpečení. Zapojení aktéři zvýší svou kapacitu prosazovat intervenční strategie zaměřené na odstraňování překážek. K identifikaci překážek budou provedeny analytické práce, proběhne proces vzájemného učení a výměna znalostí o přenositelnosti sociálních dávek mezi zapojenými zeměmi.

1. identifikovat hlavní překážky implementace nařízení (ES) 883/2004 a 987/2009, které by mohly reálně omezit volný pohyb pracovníků mezi partnerskými zeměmi; 2. identifikovat omezení volného pohybu pracovníků vyplývající z rozdílnosti národních systémů sociálního zabezpečení; 3. podpořit mezi partnery projektu proces vzájemného učení se, jehož vrcholem bude popsání nejlepších praxí a rozvoj specifických intervenčních strategií na základě popsaných potřeb a získaných poznatků;

Hlavní poučení získané z tohoto projektu je shrnuto v závěrečné zprávě, kterou je možno stáhnout z webové stránky projektu.

Další informace naleznete zde:

WWW.INPS.IT  > INFORMAZIONI> SOCIAL SECURITY ON THE MOVE

2

Souhrnné zprávy jednotlivých zemí – hlavní zjištění

ITÁLIE Italský důchodový systém poskytuje pracovníkům veřejného a soukromého sektoru povinné pojištění starobní, invalidní, pozůstalostní, nemocenské, v nezaměstnanosti, rodinné dávky a podporu příjmu, mateřské a otcovské dávky a dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ve veřejném penzijním systému platí nyní v důsledku nedávných reforem pro pracovníky tři různé systémy výpočtu důchodů: podle výdělku, podle příspěvků a smíšený. Budoucí důchody se budou řídit pouze systémem založeným na příspěvcích. Systém je financován průběžně a důchody jsou navázány na míru inflace. V Itálii stále ještě existují limity přenositelnosti sociálních dávek. Italské instituce již popsaly specifické případy, v nichž neprovedení nových nařízení EU může mít dopad na poskytování dávek, a popsaly další situace, v nichž je pro samotné splnění požadavků nařízení nutná změna

současných právních předpisů. Kromě toho italský veřejný důchodový systém, který bude v budoucnu výhradně příspěvkově definovaný, takže důchody v něm budou záviset pouze na zaplacených příspěvcích, nedává pobídky ani negativní pobídky pro migrující pracovníky, aby se přestěhovali do Itálie (na počátku nebo na konci své kariéry nebo v případě, kdy dojde ke zvýšení mzdy), aby naplno využili potenciál důchodového systému. Pokud jde o soukromé důchody, zákon č. 124 z roku 1993 podporuje rozvoj doplňkových důchodových systémů, z důvodu kompenzace očekávaných snížení intervencí ve veřejném systému. Tento druhý pilíř je založen na dobrovolných příspěvcích, je plně fondově financován a poskytuje dávky podle zaplacených příspěvků a jejich finančního spravování. Existují tři různé penzijní plány: uzavřené fondy, otevřené fondy a individuální penzijní plány.

3

ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní část právních předpisů, jimiž se řídí poskytování sociálního zabezpečení, zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je největší finanční organizací v rámci české státní správy. Nejdůležitějšími úkoly ČSSZ v souvislosti s mobilitou migrujících pracovníků v EU je provádění koordinačních nařízení v oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění a příslušnosti k právním předpisům. Podle výsledků analýzy provedené v rámci projektu jsou hlavní překážky mobility českých pracovníků v EU dané především 1) právními předpisy, 2) organizačními a 3) administrativními důvody. 1) Legislativní důvody – obecně jsou ustanovení koordinačních nařízení měkká a umožňují v jednotlivých členských státech různé výklady. Podrobnější rozhodnutí Administrativní komise nejsou podle ESD dostatečně vymahatelným zdrojem práva. Proto není dost vysoká úroveň právní jistoty, zejména pro migrující pracovníky. Na druhé straně, některé mezery v zákonech

usnadňují obcházení koordinačních pravidel nepoctivými subjekty, což se projevuje tzv. forum shopping. 2) Organizační důvody – instituce projevují velmi různou míru vzájemné spolupráce, což má negativní dopad na hladkou mobilitu migrujících pracovníků. Je třeba většího zájmu a entuziasmu. 3) Administrativní důvody – některá ustanovení (např. čl. 16 Nařízení č. 987/2009) jsou vytvořena pro období po aktivaci EESSI, nikoli pro papírovou komunikaci. Migrující pracovníci mají komplikovaný přístup k jednoduchým transparentním informacím o svých právech a povinnostech při migraci v EU. Nejdůležitějším výsledkem projektu je potřeba efektivnější komunikace mezi institucemi a šíření informací pro klienty. Česká strana publikuje nejdůležitější informace ve třech cizích jazycích na svých webových stránkách. Velmi užitečný je „Průvodce pro migrující pracovníky“ připravený českými institucemi, který je rovněž k dispozici na webových stránkách.

4

MAD’ARSKO V Maďarsku má sektor sociálního zabezpečení pět hlavních větví: zdravotní pojištění, důchodové pojištění, dávky pro osoby se změněnou pracovní schopností, služby zaměstnanosti a systém rodinných dávek. Správní orgány každé větve jednají plně v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky. Od 1. 5. 2004, kdy se Maďarsko stalo členským státem Evropské unie, bylo hlavním úkolem příslušných maďarských orgánů řádně se přizpůsobit relevantním evropským nařízením pro koordinaci sociálního zabezpečení. Původně přijalo Maďarsko jako národní pojistný plán průběžný systém (pay-as-you-go). Lidé pojištění v Maďarsku tak mají nárok na zdravotní péči, důchodové dávky, rodinné dávky a podporu v nezaměstnanosti. Za určitých okolností jsou však dávky, zejména rodinné dávky, založeny na subjektivních právech. Maďarsko má za cíl poskytovat

svým příjemcům co nejefektivnější sociální zabezpečení. Tento jediný cíl vedl k založení systému individuálních účtů pro sociální zabezpečení, ověřovacímu postupu pro harmonizaci dob pojištění a zrušení nespravedlivých postupů soukromých penzijních fondů, čímž stát vrátil právo na řádné dávky každému členu fondu. Současně díky zavedení více možností samopojištění a dobrovolných penzijních fondů jako doplňkového pilíře může maďarský systém důchodového pojištění nabídnout svým klientům mnohem širší služby. Současně s výše uvedeným má Maďarsko rovněž velký zájem na ochraně všech migrujících pracovníků pracujících v Maďarsku nebo v zahraničí před negativními dopady přenositelnosti sociálních dávek a před dalšími omezeními a zbytečnými prodlevami. Aby těchto cílů dosáhlo, je Maďarsko významným partnerem evropských koordinačních postupů v oblasti práv sociálního zabezpečení.

5

POLSKO Průzkum vnitrostátních právních předpisů a nařízení EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení poukázal na problémy s přenositelností peněžních dávek v rámci EU a možnost ztráty některých práv sociálního zabezpečení u migrantů. Nařízení EU č. 883/2004 není dostatečné pro ochranu důchodových práv osob pohybujících se v rámci EU mezi příspěvkově definovanými důchodovými systémy (NDC) a dávkově definovanými systémy (DB) v případě, kdy osoba v posledně jmenovaných systémech měla doby pojištění kratší než jeden rok. Tyto doby mohou být ztraceny, protože systémy NDC podle čl. 57 Nařízení č. 883/2004 tyto doby nepřebírají. Rovněž idea volného pohybu osob je oslabena pozastavením přídavků poskytovaných podle čl. 58 Nařízení č. 883/2004 v případě, kdy se důchodce přestěhuje do jiného členského státu, který neposkytuje

přídavky k minimálnímu důchodu, nebo pokud v tomto členském státě nejsou žádné uznatelné doby. Pokud jde o peněžité dávky v nemoci nebo v mateřství, byly diagnostikovány a prezentovány čtyři procedurální problémy jako podnět k dalším akcím buď uvnitř každé instituce, nebo pro případnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými institucemi. Průzkum se týkal národních překážek způsobujících prodlení při získávání dotčených dávek pojištěnci, kteří o ně žádají a současně bydlí nebo se zdržují v jiném než příslušném členském státě, podmínek pro hladkou a efektivní komunikaci mezi institucemi sociálního zabezpečení, které požadují jak zajištění jasně formulovaných nároků nebo žádostí o informace, tak snadné a jasné založení příslušných institucí, a omezeného přístupu cizinců k informacím na webových stránkách institucí sociálního zabezpečení.

6

RUMUNSKO Rumunský důchodový systém, který stál po pádu komunismu před vážnými problémy, musel a stále ještě musí řešit zásadní otázky. Existuje tu nerovnost při výpočtu důchodů pro důchodce v různých obdobích, určitá míra nestability právních předpisů a odkládání reformy v rumunském předvstupním období, spojené se zřejmě nekontrolovatelnou statistikou, což znamená nižší počet daňových poplatníků a nadměrný nárůst počtu důchodců – ze 3 500 000 v roce 1990 na 6 110 000 v lednu 2004. Současně nepřiznávání reálných příjmů a černá ekonomika připravují důchodový rozpočet o důležité zdroje. S rumunskou integrací do Evropy se začala provádět reálná reforma důchodového systému a sociální ochrany, třebaže nedostatečně rychle. Od 1. 1. 2007, kdy Rumunsko přistoupilo k EU, uplatňuje

Rumunsko ustanovení předpisů EU o sociálním zabezpečení a od 1. 5. 2010 ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení (ES) č. 988/2009 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Přes zřejmý pokrok, který dokládá průzkum provedený jak v rumunském důchodovém systému, tak v národním systému sociálního zabezpečení, jsou komunikace a snadný přístup k informacím často obtížné, což může zabránit koordinaci nebo přiznání práv získaných migranty. Informace jsou sice na některých portálech uvedeny, přístup k nim je však obtížný, zvláště pro cizince, protože jsou často prezentovány pouze v rumunštině a nejsou dostatečně přeloženy do jazyka, který by byl každému přístupný.

7

SIMULAČNÍ CVIČENÍ Poznatky získané v průběhu projektu byly použity na konkrétní příklady, aby bylo ověřeno, zda by mohla nastat diskriminace pro pracovníky migrující z České republiky, Maďarska, Polska a Rumunska do Itálie, vzhledem ke zvláštnostem národních systémů sociálního zabezpečení a pravidel pro výpočet důchodů pro mobilní pracovníky podle předpisů EU. Tohoto cíle bylo dosaženo popsáním asi padesáti reprezentativních životopisů (typologie pracovníků) pracovníků migrujících do Itálie ze své země původu a poté se buď vracejících zpět, nebo usazujících se tam. Životopisy se liší podle doby strávené v různých zemích a charakteristik doby práce v Itálii. Pro tyto reprezentativní případy byly simulovány a studovány nároky na důchodové dávky, aby bylo srovnáním ověřeno, jaké rozdíly se mezi jednotlivými zeměmi objeví. Dále byly pro tyto reprezentativní případy simulovány výhody/nevýhody vyplývající z rozhodnutí „nestěhovat se“. Tak byly nalezeny hranice externí přenositelnosti sociálních dávek (tj. mezi různými zeměmi). Hlavní výsledky jsou tyto: • Několik reprezentativních životopisů migrujících pracovníků • Podrobné výsledky simulace (např. tabulka v Excelu) • Souhrnné zprávy Další informace naleznete zde:

Istituto Nazionale Previdenza Sociale

Kontaktní údaje: Koordinátor projektu: INPS, Antonietta Mundo, hlavní koordinátor, oddělení vědecké koordinace aktérských statistik: Fondazione G. Brodolini, Alberto Merolla, [email protected]

delgalloeditori.com

WWW.INPS.IT > INFORMAZIONI> SOCIAL SECURITY ON THE MOVE > ENG > SIMULATIONS