srpen
Slovo kněze
2013
V polovině srpna máme Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Její přiklad víry ukazuje nový ideál života, že se dává Mimo jiné zde najdete ... přednost Pánu Bohu a spáse duše. Setkání Marie s Alžbětou nám mluví o s tom, že úplná odevzdanost Bohu dává P. Jiřím Ptáčkem MIC štěstí. „Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána.“ Otec Zdzislaw
Nejen o posledních věcech člověka.
8/2013
Ročník XI. Srpen 2013, číslo 8. Vychází poslední neděli v předchozím měsíci. Články vítány. Pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Čechtice. Pro kostely Čechtice, Křivsoudov, Borovnice, Zhoř. Náklady na tisk jsou 5 Kč. Dobrovolné příspěvky dávejte do sbírky.
Nám. dr. Tyrše 64, 257 65 Čechtice. tel.: 317 853 317 e-mail:
[email protected]
Elektronická verze časopisu je ke stažení na oficiálním webu farnosti:
www.farnostcechtice.cz
Po stopách svatých s letním táborem Prázdniny jsou v plném proudu, děti tráví svůj zasloužený volný čas u prarodičů, u tetiček a strýčků, na dovolené nebo na táboře. Na jeden takový prázdninový tábor se nyní pojďme podívat. Od 15. do 19. července se na farské zahradě v Čechticích konal příměstský tábor pro děti ve věku od 6 do 12 let. Sešly
se zde děti z čechtické farnosti, ale také z širokého okolí. Táborníků bylo celkem 29, tedy pořádná banda. Však také bylo na co se těšit. Příměstský tábor s názvem Po stopách svatých v sobě skrýval spoustu her, odpočinku, radosti, odřená kolínka, výlety, poznávání… Každý den farskou zahradu „navštívil“ jeden světec z nebe. Děti se během celého týdne seznamovaly s životem a dílem některých svatých, kteří se za nás přimlouvají v nebi.
Tak první den navštívil táborníky sv. Petr. Děti teď už ví, proč je symbolem křesťanů ryba, seznámily se s životem Pána Ježíše, znají jména Jeho apoštolů, obchodovaly s rybami, lovily je a zažívaly spoustu legrace. Další den přišel na řadu sv. Jiří, veliký rytíř a bojovník s drakem. Však se děti odpoledne také změnily v rytíře a v lese lovily draky. Většina z nich by určitě souhlasila, že to není žádná legrace. Středeční návštěva patřila sv. Anežce, české patronce, která dětem ukázala, jak je důležité pomáhat lidem kolem sebe. Taková stavba nemocnice (tehdy lazaretu) není nic jednoduchého. O tom by mohly vyprávět děti, které si pomyslnou stavbu nemocnice vyzkoušely.
Ve čtvrtek děti musely za dalším světcem vyrazit na výlet. Nalezly ho na Malém Blaníku a tím pádem je jasné, že na ně čekal sv. Václav. Měl krásného koně a na sobě rytířský oblek. Vyprávěl dětem o svém životě. Krásný zážitek byl
slavení mše sv. s otcem Zdislavem. Oltářem pro tuto mši byla nádherná příroda a duchovní prostředí bývalého kostela. Uprostřed zříceniny tohoto kostela majestátně stojí více než dvě stě let strom, který nese jméno Starý farář. Pátek – poslední den krásného týdne. V Čechách a na Moravě slavíme velké výročí v dějinách naší církve, takže nás nemohl navštívit nikdo jiný než sv. Cyril a sv. Metoděj. Jejich cesta ze Soluně až k nám byla velice náročná. „Podobnou“ zažily i děti, když cestovaly poslední táborový den za pokladem. Ve velkém horku a s indiciemi od Samuela Morse, které děti provázely celý týden, bylo velice těžké dojít k cíli. Vše se ale nakonec podařilo, poklad byl nalezen a za odměnu strávily děti zbytek odpoledne v bazénu. Celý týden završilo předání pamětních listů, kde mají děti potvrzeno, že se vydaly po stopách svatých a budou je následovat celý život až do nebe. Velký dík za celou organizaci tábora patří všem vedoucím, kteří nezištně a s radostí celý týden dětem věnovali, také maminkám a babičkám za pečení dobrot a samozřejmě panu faráři, který poskytl skvělé zázemí na farské zahradě. -VŠ-
Kronika
Křty: Karolína Zídková - 5. 7. 2013, Čechtice Šimon Vilhelm - 20. 7. 2013, Křivsoudov Marek Jankovský - 21. 7. 2013, Borovnice Pohřby: Stanislav Košt’ál - 5. 7. 2013, Čechtice Marie Sekerová - 27. 7. 2013, Čechtice
Srpnová nástěnka 11.8. 11:00 - Borovnice - Primiční mše sv. s novokěžským požehnáním 18.8. 11:00 - Jeníkov Pouťová mše svatá
Rozhovor
Nejen o posledních věcech člověka s P. Jiřím Ptáčkem MIC P. Jiří Ptáček MIC je farářem v římskokatolické farnosti u kostela sv. Prokopa v Praze-Braníku. Je členem Kongregace kněží mariánů. 4 roky působil na Hrádku u Vlašimi. Nyní už 8 let působí v Praze v tamní komunitě kněží mariánů. Má na starosti dva kostely - sv. Voršilu vedle ND a zmiňovanou farnost sv. Prokopa na Braníku. 1/ Jirko, bylo Tvoje rozhodnutí stát se knězem vyústěním dlouhodobého rozhodování, nebo šlo o náhlý životní zlom, třeba pod vlivem nějaké události nebo zážitku? Myslím, že to postupně dozrávalo a nakonec to prostě přišlo. Paradoxně to má trošku na svědomí jeden můj nevěřící spolupracovník, který mě pořád otravoval otázkami proč věřím, proč chodím do kostela atd. To mě přimělo si tam někde v srdci opravdu upřímně sám sobě odpovědět. Díky “Kofčo” (tak jsme mu říkali). 2/ Řád kněží mariánů působí i v Brumově na Moravě, odkud pocházíš. Nabízí se otázka, jak dalece jejich blízkost ovlivnila Tvoje rozhodnutí pro kněžskou dráhu, i to, že ses přidal právě k mariánům… No to je právě to, “že to pak přišlo”. V roce 1992 přišli mariáni do naší farnosti a já v 1994 vstupoval do noviciátu u mariánů. Samozřejmě, že mě trochu popoštouchli. Možná bych se ještě teď rozhodoval, nebýt jejich pomoci. V zimě mě poslali na exercicie do Polska, abych se mohl lépe rozhodovat. Cestou zpátky ve mně něco bliklo a bylo to. 3/ Mohl bys ve stručnosti shrnout hlavní poslání řádu? Čím se od těch ostatních v zásadě liší a která charakteristika nejvíc oslovila Tebe osobně? Tak na první část dokážu hned odpovědět. Říká se tomu “charizma řádu”. Tak to naše je od otce zakladatele bl. St. Papczynského: 1) šíření úcty k Neposkvrněnému početí Panny Marie (v jeho době to nebyla ještě
oficiálně uznávaná pravda víry). 2) modlitba za zemřelé a umírající, za duše v očistci Za časů o. zakladatele byly časté války a morové epidmie a lidé umírali nepřipraveni na věčnost. 3) Pomoc kněžím v pastoraci (byla snaha z nás na počátku udělat poustevníky, ale tomu se o. zakladatel postavil). Co mně oslovuje? Tak to je docela vtipné. A sice to, že ta hlavní témata by mohla být už zastaralá a přežitá, ale naopak jsou tak nějak čím dál tím víc aktuální. V Praze lidi “odchází” zapomenutí, nepřipravení. Nebo otázka úcty k člověku, k počatému životu. Asi je jasné, že to je navýsost aktuální charizma. 4/ Co z Tvojí příslušnosti k mariánům vyplývá pro tvoje kněžské působení? Jsou nějaké specifické hodnoty, na které díky členství v řádu kladeš ve svém kněžském působení zvláštní důraz? Možná právě to “eschatologické charizma” (to jsou ty “poslední věci člověka”). A právě proto, že mě to trápí a bolí. Přece nejsme zvířátka. Paradoxně i těm je projevována pomalu větší pieta. Snažím se nabádat farníky, dusím babičky v důchoďáku a stejně se pak stane, že se až za dobu dozvím, že ta a ta už dávno zemřela a nepřála si mít pohřeb, “aby to dětem neztežovala.” 5/ Řád mariánů působí i v jiných zemích, které z nich jsi navštívil a kde je vaše „základna“ nejživější? Samozřejmě vedle Polska… Tak pominu-li mateřskou zemi našeho řádu (Polsko), tak pak je to USA a poslední dobou se velmi rozvijí naše mise v Brazilii. Možná přijde čas, kdy tu nebudou Wladyslawové, ale možná Mario Rodrigez. Ale tak to vypadá i globálně v církvi. Duch sv. nás na to připravuje a poslal nám papeže Františka :-) 6/ Díky svým zkušenostem máš možnost srovnávat farní život v Praze - Bráníku a ve Vlašimi. Jsou zde rozdíly velké a zásadní, nebo se naopak příliš neliší? Liší se určitě. Praha jako velkoměsto je anonymní, lidé se příliš neznají ani na tak malé farnosti, jako je třeba Braník. Pak také platí všeobecné pravidlo, že jakmile začne sezona chataření, tak máme kostely poloprázdné. Zase se díky tomu oživí farnosti kolem Sázavy a Berounky, nebo i třeba Blanice :-) Díky za rozhovor. (na titulní straně: erb kongregace kněží mariánů)
-MŠ-
Otiskujeme zde na pokračování přednášku paní Vlasty Kubalové, kterou jsme mohli slyšet u příležitosti Noci kostelů, konané 24. 5. 2013 v Čechticích. Hlavní oltář je jednoduchý s velikým obrazem sv. Jakuba Staršího /Většího/ - v ruce poutnická hůl a další atributy – otevřená kniha a mušle - umístěna na rameni postavy. Nad obrazem je BALDACHÝN /látková nebo kamenná stříška / se sochou Boha Otce. Na VOLUTÁCH / dekorační motiv tažené spirály/ sedí andílkové. Po stranách TABERNÁKLU / svatostánek – zdobená skříňka spojená s oltářem, kde jsou uschovány svěcené hostie/ jsou umístěny dva velké ve dřevě řezané RELIKVIÁŘE / schránky na ostatky svatých nebo jejich předmětů v podobě monstrance/. Některá jména jsou uvnitř psaná latinsky již špatně čitelná.Nad svatostánkem je soška Ježíše Krista s praporem v ruce – symbol zmrtvýchvstání. Na jižní straně presbytáře visí obraz sv. SALVATORA v překrásném barokním rámu se svatozáří a andílky. Pochází z 18. století. Salvator znamená latinsky Spasitel. Nejsvětějším Salvatorem je tedy míněn Ježíš, který je podle křesťanské víry spasitelem světa. Obraz se jmenuje Salvator mundi = Spasitel světa. Originál tohoto obrazu se nachází v chrudimském kostele. Poblíž stojí ze dřeva vyřezávaná křtitelnice, na níž stávala soška sv. Jana Křtitele – pochází z 18. st. Proti ní stojí za zmínku barokní kazatelna, která se v současné době již nepoužívá. Nad ní anděl s deskami – na jedné straně tři římské číslice, na druhé sedm. Symbolika desatera Božích přikázání – tři se vztahují k Bohu, sedm k člověku.
Omalovánka pro děti
