Slovo P. Jaroslava. ...úvodník

Køesanský obèasník FARNOST DAÈICE III ÈERVEN / 2002 náklad 150 ks

Vybíráme

1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789

Slovo P. Jaroslava ............................................ str. 1 Èlánek odjinud ................................................ str. 2 Zemøel P. Vrátil ................................................ str. 3 Klášter karmelitek ........................................... str. 3 Víra a internet .................................................. str. 4 Program - Filmový klub Daèice ..................... str. 4 Slavnost ............................................................. str. 6 Svatá od plotny ................................................ str. 7 Co asi odpoví?.................................................. str. 8 1234567890123456789

1234567890123456789

1234567890123456789 ...úvodník 1234567890123456789

Nejprve mi dovolte, abych pøivítal Vás všechny, kteøí ètete noviny „S rezervou“ poprvé. Je pravdìpodobné, že vìtšina z Vás je zakoupila v kostele v Kostelním Vydøí. Jenom krátce Vám chci øíci, že „S rezervou“ jsou noviny daèické farnosti a blízkého okolí, alespoò se o to snažíme. Hodnì bratøí a sester, kteøí sem patøí, navštìvuje stánek Boží právì v Kostelním Vydøí. Proto jsme se rozhodli, po dohodì s P. Benediktem, nabízet toto skoroperiodikum i zde. Skoroperiodikum øíkám proto, protože tyto noviny vychází s mírnými odchylkami (nìkolik dnù) jednou za dva mìsíce. Vìøím, že nebudete litovat této koupì a že Vás ani pøíštì nezklameme. No a teï nìco o volbách... Tak jsme si odvolili, je to skoro jako bych øíkal, že jsme si oddechli. Jako, že už to máme za sebou. Pro nìkteré to bylo jenom o tom, že nìkam museli jít hodit bezcenný papír. Pro ostatní akt „beznadìje“. Øeknìme si upøímnì. Kdo z nás si myslí, že se nìco výraznì zmìní? Ale nebudu špatným prorokem a necháme ty naše „borce“, a ukážou, co umí. Dovolím si zde citovat jednoho z èelních pøedstavitelù èeské církevní obce: „V politice èasto platí, že se nevolí vìtší dobro, ale menší zlo.“ Docela výstižné, že? Ale abych byl zcela korektní, musím Vám øíci, že tatហosoba také øekla: „Každý køesan má volit. Kdyby nevolil, automaticky dává svùj hlas tìm stranám, které budou zvoleny, tedy i tìm, které by zcela jistì nevolil.“ Ovšem je naprosto pochopitelné, že jsou mezi námi i jedinci (nevolièi), kteøí by nešli volit ani z donucení, protože by to psychicky neunesli. Nikoho se však nechci dotknout. Jsme pøece jenom „svobodní“ obèané a ne nìjaké „ovce“. Já jen, aby potom „nìkdo“ nenadával, když sám „nìkdo“ nebyl volit. Kolem voleb je vždycky hrozný humbuk. Proè? Proè se nám média snaží „rozjitøit nitro“ pøedvolebními rozhovory se zástupci té které strany, která zrovna víc rozdává a nebo udìlala vìtší „botu“? Totéž dìlají i politici. Myslím si, že každý z nás dìlá dennì spoustu rozhodnutí, které mu pøímo èi nepøímo ovlivòují jeho život. Každý den jsou „volby“. To nejdùležitìjší rozhodnutí dìláme povìtšinou, nebo bychom spíše mìli, každé ráno èi veèer. Rozhodujeme se jít do dalšího dne s Ježíšem. A øeknìme si narovinu, není to vždy snadné rozhodnutí, nicménì svobodné. Mìli by to zkusit i politici. To by se dìly vìci, to Vám garantuju. My všichni, co jsme odvolili, však musíme uèinit ještì jednu volbu. Bez Boha to politici povleèou dál tam, kam to vlekli doposud. Vím, udìlali spoustu dobrého, ale ta morálka. A protože oni si o radu ani o pomoc prostì neøeknou, tak to musíme udìlat my. Modleme se tedy, aby na nì jejich „hloupost“ a arogantnost nedolehla pøíliš tvrdì a aby Pán žehnal jejich práci. Pak totiž zaènou dìlat vìci pro nás a ne proti nám. A ještì jedna poznámka. Kdyby se všichni, kdo nejvíc na politiku nadávají, se stejnou vášnivostí za politiky modlili. To by se dìly vìci, to Vám garantuju. Pøeji Vám „klidné“ ètyøi roky Marian Štumar Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

Slovo P. Jaroslava

123456789012345678901234567 123456789012345678901234567 123456789012345678901234567 123456789012345678901234567

Papež Jan Pavel II. píše knìžím každý rok List k Zelenému ètvrtku. Letošní pøedvelikonoèní období nebylo výjimkou. Všiml jsem si, že loòské i letošní téma bylo stejné - svátost smíøení. Pøed rokem, jak se zpovídáme, letos, jak svátost udìlujeme. Nad to nadevšechno po Vánocích Sv. Otec vydal tzv. „Motu proprio“, tj. list z vlastního popudu. Ten se opìt týkal svátosti odpuštìní. Z toho vyplývá jednoduchá otázka: „Proè taková péèe o tuto svátost?“ Je samozøejmé, že tento pohled není lokální (místní), ale celosvìtový. Já naopak chci, abychom smíøení neøešili celosvìtovì, ale v našich podmínkách. A ještì podrobnìji, každý sám u sebe. Papežovu starostlivost pøenáším do osobního prostoru a praxe. Pak myslím i na druhé, kterým dávám pøíklad. Nìkolik citací: „Kdo si je vìdom, že se dopustil téžkého høíchu, musí pøijmout svátost smíøení døíve, než pøistoupí ke svatému pøijímání.“ „Pøi opravdovém slavení této svátosti se vìøící živì setkává s tváøí Krista, dobrého Pastýøe.“ Biblická nápovìda je zcela jasná, „oslovuje nás setkání marnotratného syna s milosrdným otcem nebo obraz ztracené a znovunalezené oveèky. Ještì jedna myšlenka: „Odpuštìní udìlené ve svátosti smíøení není nìjakým vnìjším aktem, ale opravdovým a skuteèným setkáním kajícníka s Bohem, který znovu navazuje vztah porušený høíchem.“ Milí ètenáøi, døíve jsem nìkolikrát napsal, že mé øádky jsou ovlivnìné pedagogickým vztahem k dìtem. Je tomu tak i teï. U mnohých menších žákù poznávám, že jsou bezradní vùèi nárokùm Krista. Mùže to znít uèenì, ale nehledejte v tom nic složitého. Dítì by nemìlo zaèínat u biblických citací, ale co vidí u svých rodièù a pozdìji u dalších køesanù. V tom pøípadì se všechno zjednoduší a evangelium bude srozumitelnìjší. Svatý Otec si dìlá velké starosti o souèasnou Církev, tedy o nás. Takže i my nemùžeme být lhostejní, jak se kolem nás vyvíjí nebo vytrácí svátostný život. Jak ho pøedáváme a druhé, podle možností, uèíme. To je nᚠspoleèný úkol. P. Jaroslav 123456789012345678901234567

123456789012345678901234567

123456789012345678901234567 Zprávy ve zkratce 123456789012345678901234567 w Ocenìní R. Nováka - 16.3. pøevzal na jevišti Národního divadla cenu Thálie 2OO1 za celoživotní mistrovství v oboru operního zpìvu solista Janáèkovy opery Státního divadla v Brnì Richard Novák. Narodil se v Rozseèi u N. Øíše a své mládí prožil v K.Vydøí, Daèicích a Telèi. Po studiích na konzervatoøi a pùsobení v Ostravì zakotvil od r. 1961 v Brnì. Je pravidelným úèastníkem pouti v K. Vydøí a v Daèicích zpíval na koncertì v kostele sv. Antonína Pad. 8.záøí 1998. w Umrtí P.Vituly - 6.4. zemøel novoøíšský pøevor P. Metodìj Vladimír Vitula O.Pream. Narodil se 7.6. 1921 v Kamenici u Jihlavy. V r. 1941 vstoupil k premonstrátùm a o šest let pozdìji se stal knìzem. Posledního rozlouèení v opatském chrámì sv. P+P v N. Øíši se zúèastnilo na sedmdesát knìží a množství vìøících. w Oprava sakristie - V dubnu se sakristie farního kostela v Daèicích pøesunula do opravené kaple. Poté byla rozebrána ze 75% strávená prkenná podlaha a vyvezeno asi 20 cm navážky. Zdutá omítka stìn byla otluèena a zbytek kleneb oškrábán. Tím skonèila další etapa zvelebování chrámu Pánì. w Vlastivìdná vycházka - 20.4. uspoøádal Spolek pøátel muzea v Daèicích poznávací výlet do K.Vydøí. Prohlídky poutního kostela, klášterní knihovny a lesního høbitùvku s výkladem se zúèastnilo pøes 120 osob! w Pøíprava tábora - Pìtice mladých lidí z daèické farnosti se zúèastnila ve dnech 10.-12.5. základního školení vedoucích táborù, které pro asi stovku uchazeèù poøádalo Diecésní centrum mládeže v Brnì na Petrinu. Školení skonèilo závìreèným testem. w Poutní výroèí - Pøed dvaceti lety vykonal papež Jan Pavel II. Dìkovnou pou do Fatimy na podìkování za záchranu života pøi atentátu 13.5. o rok døíve. Od fatimských zjevení letos uplynulo 85 let. w Zmìna bohoslužeb - Od 13. kvìtna byly ranní bohoslužby v kostele sv. Antonína Paduánského v Daèicích pøeloženy na šest hodin veèer. Dùvodem je zapoèetí stavebních prací na výstavbì kaple Matky Boží v klášterní zahradì. w Kardinál sedmdesátníkem - Sedmdesáté narozeniny oslavil 17. kvìtna pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Pøi této pøíležitosti poskytl rozhovor Katolickému týdeníku. V Daèicích jsme mohli kardinála Vlka uvítat 11.7.1998 pøi oficiálním založení Kláštera bosých karmelitek. w Publikace o Židech - Pro zájemce o místní dìjiny vyšla publikace M.Stehlíka:Židé na Daèicku a Slavonicku. Brožura je k dostání na bìžných prodejních místech. w 1.sv.pøíjmání - Na Slavnost Tìla a Krve Pánì (Boží Tìlo) pøistoupila poprvé ke stolu Pánì desítka dìtí z daèické farnosti. w T

Èlánek odjinud V̎NÍK è. 18

123456789012345678901234567890121234567 123456789012345678901234567890121234567 123456789012345678901234567890121234567 123456789012345678901234567890121234567 - pøevzato z Neviditelného psa -

(Kompas tøešské farnosti)

Poslouchejte: Chcete se nìco nauèit? Nauèil jsem se ...

že nejlepší uèebna života je minulost staršího èlovìka, než jsem já.

Nauèil jsem se ...

u

že staèí, aby jeden èlovìk øekl: „Cítím se s Tebou dobøe“, abych se cítil dobøe ...

Nauèil jsem se ...

že mít dítì usínající v náruèí je tím nejkøehèím krásným pocitem na svìtì ...

u

Nauèil jsem se ...

že být pøátelský a laskavý je více než mít pravdu ...

u

Nauèil jsem se ...

že nikdy nemùžeš odmítnout dárek od dítìte ...

u

Nauèil jsem se ...

že vždy ještì zbývá možnost pomodlit se za nìkoho, když už nemám sílu mu pomoci jiným zpùsobem ...

Každé umìní je nápodobou pøírody. Seneca Každý den má své dary.Martialis Kdo chce málo dát, nesmí Walther mnoho žádat. Dobøe mluvit mùže jen ten, kdo vìci dùkladnì rozumí.

Cicero

Nauèil jsem se ...

že nezáleží, jak váženým jsi v životì. Každý potøebuje pøítele, který s ním dokáže dìlat i hlouposti ...

Nauèil jsem se ...

u

Horatius

že všichni nìkdy potøebují držet v dlani nìèí ruku a srdce, které jim rozumí ...

Nauèil jsem se ...

že bychom mìli být rádi, když nám Bùh nedává vše, oè ho žádáme ...

Nauèil jsem se ...

že peníze nedìlají postavení mezi lidmi ...

Nauèil jsem se ...

že právì malé, denní události dìlají život velkolepým ...

Nauèil jsem se ...

že pod tvrdou schránkou každé osobnosti se skrývá nìkdo, kdo potøebuje být ocenìn a milován ...

Nauèil jsem se ...

že Pán neuèinil vše v jeden den. Což mì nutí k zamyšlení, jestli já bych mìl ...?

Nauèil jsem se ...

že ignorování skuteènosti nemìní skuteènost jako takovou ...

Nauèil jsem se ...

že když plánuji jít spoleènou cestou s nìkým, dávám mu souèasnì možnost, aby mi ubližoval ...

Nauèil jsem se ...

že láska, ne èas, zhojí všechny rány ...

Nauèil jsem se ...

že nejlehèí cesta vyrùst jako osobnost je obklopit se lidmi chytøejšími než jsem já ...

Nauèil jsem se ...

že každý, koho potkáš, si zaslouží být pozdraven s úsmìvem ...

Nauèil jsem se ...

že nikdo není dokonalý, dokud se do nìj nezamiluješ ...

Nauèil jsem se ...

že život je tvrdý ... Ale já jsem tvrdší ...

Nauèil jsem se ...

že šance nejsou nikdy ztraceny ..., tu, kterou propásneš, dostane nìkdo jiný ...

Nauèil jsem se ...

že jestli jsi naplnìn trpkostí, štìstí zakotví nìkde jinde ...

Nauèil jsem se ...

že bych si pøál øíci ještì jednou otci, jak ho mám rád, pøedtím než odešel ...

Nauèil jsem se ...

že každý by mìl svoje slova udržovat jemná a nìžná, protože zítra se k nìmu mohou vrátit ...

Nauèil jsem se ...

že úsmìv je nejlevnìjší zpùsob jak zlepšit svùj vzhled ...

Nauèil jsem se ...

že si nemohu vybrat, jak se cítím, ale mohu si vybrat, co s tím udìlám ...

Nauèil jsem se ...

že èím ménì èasu musím strávit prací, tím více vìcí udìlám ...

Bohatý je, kdo je moudrý.

Nic není rychlejší než fáma.Livius 123456789012345678901234567890 123456789012345678901234567890 123456789012345678901234567890 123456789012345678901234567890

u

Pøeètìte si

Franz Werfel - Píseò o Bernadettì Tento dokumentární román, který na základì faktù vypravuje o životì Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého dìvèátka z pyrenejského podhùøí, napsal autor krátce poté, co se mu podaøilo uprchnout pøed hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, øíká: „V èervenci r. 1940 jsem ve chvíli velké tísnì slíbil pøed jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpeèí a bude-li mi dopøáno dospìt k spásnému pobøeží Ameriky, zazpívám Píseò o Bernadettì, a to døíve, než se pustím do nìjaké jiné práce…“ Bernadetta vejde do dveøí. Matka se na ni osopí: „Cos to vidìla, ty hloupá?“ „Tys to vyzradila… Proè jsi to vyzradila?“, ptá se Bernadetta a pohlédne dlouze na sestru. V jejím hlase však není výèitka, nýbrž jakási úleva. Popojde dvìma krùèky k matce a rozplývá se rozkoší, že mùže mluvit o svém tajemství: „Ano, maminko…vidìla jsem u Massabielle takovou krásnou, pøekrásnou dámu…“ Tato nadšená slova jsou poslední kapkou, kterou namáhavì udržovaný klid utýrané ženy pøekypí. Po dni plném beznadìjných pokusù a zklamání musí ještì vyslechnout tenhle nesmysl, s kterým se pøihrnou její dcery, tulaèky, jimž nevoní žádná práce. Nejvíc však ji pohoršuje hluboký rumìnec na Bernadettinì tváøi. To je rozpálená tváø milující dívky, která je odhodlána obìtovat pro svou lásku všechno. Hlas matky Soubirousové zajeèí tak pronikavì, že Sajouovi ve svém bytì natáhnou uši. „Cos vidìla? Nic jsi nevidìla! Žádnou pøekrásnou paní jsi nevidìla, leda nìjaký bílý kámen…Vy vidíte krásné, pøekrásné dámy, a já se zatím na vás døu, a nikoho z vás ani nenapadne, aby mi to trochu ulehèil. Svatá Panno, co to mám za nezvedené dìti! V kostele kradou svíèky, padají do bláta, o katechismu nemají ponìtí a teï ještì vidí krásné, pøekrásné dámy…Jen poèkejte!“ Soubirousová popadla pružnou plácaèku, s kterou pøi stlaní proklepává podušky. První rána zasáhne Bernadettu do zad. Marie se pokouší schovat. To rozzuøenou matku ještì víc rozdráždí. Honí mladší dceru, dokud i jí jednu nevsolí. Oba hoši taky nìco slíznou, rozhodnì ne nezaslouženì. „Vidíš! Kvùli tobì mì maminka bije,“ breèí Marie.

Pro více informací sledujte nástìnky v kostelích.

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ (Vydalo Nakladatelství Vyšehrad r. 1989)

ZASVÌCENÝ ŽIVOT

Bohu? Službì lidem? Proè? Jak vypadá? Mladým køesanùm od 17 let, kteøí se chtìjí blíže seznámit s tím, kdy a proè vznikly køesanské øeholní komunity, co v nich vìøící muži a ženy už po staletí stále hledají a nacházejí, nìco málo z toho prožít na vlastní kùži a odnést si z toho podnìty pro svùj duchovní život doma, nabízíme

TÝDENNÍ POBYT V KLÁŠTEØE V KOSTELNÍM VYDØÍ

Zaèátek v nedìli 25. 8. v 18 hodin veèeøí a spoleènou mší svatou, ukonèení v pátek 30. 8. obìdem. Program budou tvoøit dny prožité ve spoleèenství bratøí a sester: spoleèná modlitba, pøednášky, den ticha, manuální práce (pøineste si pracovní obleèení), sdílení ... Za spoleèenství bratøí karmelitánù a sester boromejek Vás zvou P. Benedikt, OCarm. a S. M. Thérese, SCB Kostelní Vydøí 58, 380 01 Daèice, tel.: 0332 - 420 119, e-mail: [email protected]

Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

Jestliže jsme se v minulém èísle vìnovali pøevážnì sportu, dnes se zamìøíme na provádìné opravy. Okapy - Ponìvadž se okapy na spolkovém domì nacházely v havarijním stavu a docházelo dokonce k obèasnému zamokání do sálu, pøistoupil spolek k jejich celkové výmìnì. V loòském roce došlo k obnovì podokapních rýn a svodù na stranì do dvora. Práce provedlo Klempíøství Domaninský Daèice za cca 25.000 kè. S pøíchodem pìkného poèasí se v letošním roce pokraèovalo na boèní a ulièní stranì. Vlastní práce zapoèaly 11. KVÌTNA . Po demontáži stávajících okapù se osadily nové nadokapní rýny, došlo k obmìnì øímsového plechu i svodù. Èást prací mohla být provedena ze stávajícího lešení a støechy, na zbytek se ukázalo nezbytným použití vysokozdvižné plošiny. Okapy jsou provedeny z pozinkovaného plechu. Práci v celkové hodnotì 65.000 Kè provedla stejná firma. Dokonèením výmìny veškerých okapù na budovì spolku bude, jak doufáme, na léta dopøedu postaráno o øádný odvod dešové vody ze støech. Omítky - Dále výbor spolku rozhodl o rekonstrukci omítek ve dvoøe. Nejenže se již delší dobu nacházely v sešlém stavu, ale bylo tím vyhovìno i požadavku majitele hotelu U koníèka, jenž má v úmyslu celý dvùr, jež je v jeho majetku, upravit. Po slovech následovaly skutky. Na konci dubna šli èlenové, pøíznivci a výboøi spolku „do montérek“ a kolem budov zaèalo doslova „ze zemì“ vyrùstat lešení. K tomuto úèelu bylo vypùjèeno farní lešení a kromì jeho postavení na sebe vzal spolek ještì závazek, že zajistí otluèení .

Rozumím tomu ?

. omítek. Touto brigádnickou prací vznikla v rozpoètu úspora cca 60.000 kè. Firma Korint Daèice následnì provede omítky na nádvorní stranì domu èp. 49 (Optika), na nádvorní a boèní stranì domu èp. 295 (kino), na což je rozpoètována èástka zhruba 160.000 kè. Na tomto místì je tøeba – a èiníme tak rádi – ocenit úsilí všech, kdo stavìli lešení, vozili trubky èi otloukali omítku. Kdo vìnovali svùj èas a snášeli horko i všudypøítomný prach. Vám všem - DÍKY ! Kultura - Spolek však nežije jen prací. 12. kvìtna probìhl v sále kulturní program u pøíležitosti Svátku matek, ve kterém tradiènì nechybìlo milé vystoupení dìtí „z Døevìnky“ s jejich uèitelkami.Dále vystoupila skupina Triangl a zaznìla kytara a zpìv fortnýøky Kataríny. Prùvodním slovem doplnil M. Tùma. A nechybìlo samozøejmì malé 12345678901234567890 obèerstvení pro maminky. T 12345678901234567890

12345678901234567890 Zemøel P. Vrátil12345678901234567890 19. kvìtna náhle zemøel P. František Vrátil z Deštné. Narodil se v roce 1924 v Tøešti. Na knìze byl vysvìdcen 16. 4. 1950. Jako kaplan pùsobil v Praze na Smíchovì, Brnì Øeèkovicích a Prosimìøicích. V r. 1965 byl ustanoven faráøem v Deštné a Nových Sadech. V roce 2000 oslavil zlaté knìžské jubileum (viz foto). Poslední rozlouèení se konalo 22. 5. v Deštné. Pohøben byl v Tøešti 24. 5. Kéž milosrdný Bùh pøijme tohoto bodrého muže Božího do své slávy. 123456789012345678901

123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901

VOLONTARIÁT

Je slovo,které pochází z francouzštiny - volontaire = dobrovolník, v souèasnosti se tohoto termínu používá pro projekt služby dobrovolníkù v rámci katolické církve. Mladí lidé, kteøí se k volonariátu rozhodnou, opustí na rok své zamìstnání nebo školu.

Rozumím tomu ?

Tento èas pak vìnují zdarma službì potøebným a službì Bohu. Podrobné informace získáte na http://www.volny.cz/dobrovolnik

ŠOTEK - V minulém èísle jsme omylem v pøíspìvku „Rozumím tomu?“ nesprávnì uvedli, že koncil v Caøihradì se konal v roce 831. Správnì mìlo být uvedeno, že se konal v roce 381. Omlouváme se za tuto chybu a vìøíme, že jich bude co nejménì.

Tentokrát jsme do „sloupku bosých karmelitek“ vybrali pøíspìvek z redakèního materiálu, týkající se historie øádu. Vznik - Jméno karmelitán a potažmo karmelitka se odvozuje od hory Karmel v Palestinì, kde se toto øeholní spoleèenství zrodilo. Vzniklo z poustevnické tradice na pøelomu 12. a 13. stol. Roku 1209 pro nìj sv. Albert sestavil pravidla spoleèného života (øeholi), kterou papež Honorius III. potvrdil r. 1226. Po vpádu Saracénù do Palestiny pøešli Karmelitáni na britské ostrovy a odtud se øád šíøil Evropou. Za pøispìní bl. Jana Soretha vznikla v polovinì XV. století ženská vìtev øádu – sestry karmelitky. Reforma - Jelikož øeholní kázeò opadla, vzniklo ve Španìlsku obrodné hnutí tzv. tereziánská reforma, za níž stáli sv. Jan od Køíže (1542-1591) a sv. Terezie od Ježíše (1515-1582). Došlo k rozdìlení karmelitánù a karmelitek na obuté a bosé. První konvent bosých kermelitek vznikl v Avile r. 1563. V Èechách - Bosé karmelitky žijí v našich zemích od r. 1556, kdy je do Prahy pozval císaø Ferdinand III. Pøišly z Vídnì pod vedením Marie Elekty od Ježíše a usadily se u kostela sv. Josefa na Malé Stranì. Za josefinských reforem však pøišel jejich klášter ke . Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

. zrušení a sestry se u H. Brodu. O deset let do Prahy, ne však ke sv. Stranu. Jejich domovem u kostela sv. Benedikta byly nuceny opìt odejít Zakládání - Z pùvodní svobody v r. 1989 pìt Jedlovou se v dubnu r. kde v listopadu uzavøely Josefa na Hradèanech. komunita rychle sestry na založení padla na Daèice, kam se první ètyøi sestry, aby se b ý v a l é h o kláštera. O dva roky další sestry a 11.7. 1998 založení kláštera. listopadem byla Vznikl tak druhý bosých karmelitek Karmel Matky Boží

Kostel sv. Josefa na Malé stranì. zdroj: Encyklopedie èeských klášterù

uchýlily do Pohledu pozdìji se mohly vrátit Josefu na Malou se stal konvent na Hradèanech. Odsud v r. 1950. komunity se dožilo sester. Z Jiøetína pod 1992 vrátily do Prahy, klauzuru Karmelu sv. Ponìvadž se ale rozrùstala, pomýšlely nového kláštera. Volba v r. 1996 odebraly úèastnily rekonstrukce františkánského pozdìji pøišly z Prahy došlo k oficiálnímu Poèínaje 14. uzavøena klauzura. novodobý klášter sester v našich zemích – v Daèicích. T

Dnes se s Vámi podìlím o èást z pøednášky z mezinárodního setkání animátorù (Rychnov nad Knìžnou 1996) od Mons.Jana Graubnera.Celou pøednášku najdete na http://www.katolik.cz/mladez/graubner.asp MODLITBA Lidé, kteøí se mají rádi, na sebe myslí, navštìvují se, komunikují. Když jeden odjede na cesty, pošle druhému pozdrav, zavolá mu. Kontakt samozøejmì patøí k jejich vztahu. Není to nepøíjemná povinnost, nemusí se k tomu nutit, ani si psát do kalendáøe, že si má vzpomenout na toho, koho miluje. Je to samozøejmost. Myslí na sebe témìø stále, i když vstávají, i když si lehají. Vidí - li jeden nìco krásného, hned to pøeje milovanému. Má-li nìco zaøídit, ptá se, jak by se to líbilo partnerovi, jak by to chtìl on. Když se setkají, sdìlují si všechny zážitky, protože touží mít všechno spoleèné, nemít pøed druhým tajemství. Mluví o své práci èi zájmech, o své rodinì a kamarádech, mluví nejen o vìcech velkých, ale i o malièkostech. Jejich hovor se pak dostane i k dùvìrnostem, vyznání vztahu pokraèuje beze slov. I ticho je dost výmluvné a každé slovo je slabé. Budovat vztah lásky k Bohu... Jinak to nemùže být ani ve vztahu èlovìka k Bohu. Nìkteøí køesané øíkají: „Já se nemodlím, protože mi to nic neøíká“, „Zapomínám“, nebo: „Nemám èas“. Nemají pravdu. Pravda je, že jejich vztah k Bohu není v poøádku. Kdo má živý vztah lásky, ten si vzpomene nejen ráno, ale i veèer, ten je v duchu s milovaným témìø stále. Má mu co øíci. Nevadí mu, že Bùh všechno ví. Øíká mu vše ne proto, aby Boha informoval, ale aby budoval vztah. Tak jako zamilovaný neodmítá další vyznání lásky s odùvodnìním, že už to jednou slyšel. Taková vìc se øíká znovu ne jako informace, ale pro to, co buduje ve vzájemném vztahu. Proto hovoøíme s Bohem dùvìrnì o všem. Nestaèí øíkat nauèené modlitby nebo èíst složené texty. Tak jako na rande se nerecitují milostné verše a nemluví se v citátech. Nìkdy se hodí citát, nìkdy spoleèná èetba. Tak je to i v modlitbì, když použijeme citáty nebo èteme, ale osobní vztah potøebuje víc. Èastá modlitba je tedy samozøejmostí pro toho, kdo objevil Boha a žije s ním. Ubývá láska, nastává krize vzahu, krize modlitby... Nìkdy se mluví o tìžkostech modlitby, o krizi. Krize modlitby bývá . n

Stojí za to !

1234567890123456789012345678 1234567890123456789012345678 1234567890123456789012345678 1234567890123456789012345678

Matka Tereza s Danou Nìmcovou - Dana Nìmcová Matka Tereza se svými sestrami si svobodnì zvolila: vidìt Krista a sloužit mu v jeho chudých. Každý z nás, má-li mít jeho život smysl, stojí pøed svobodnou volbou, jakou cestou se dát. Jsou cesty jedineèné, by by byly inspirovány následováním nìjakého vzoru. Od mládí mne dìsily cesty udusané davem, masami, které vypadaly zdánlivì bezpeènì. Vedly totiž pohodlnì a nìkdy i s jásotem pod tribuny tyranù, k podpisùm rezolucí odsuzujících druhé /dokonce až k smrti/, k jisté kariéøe, která byla odmìnou za ztrátu vlastní tváøe... vázáno, 88 stran, 95,- Kè Prorok vìtru - Stefano Biavaschi Tento pøíbìh se dotýká nejhlubšího smyslu života a vrhá svìtlo na skuteènosti, které každý den ve svém nitru prožíváme. Co je to Vítr, Samota, Láska, Život, Bolest, Smrt, Zapomnìní, Poznání, Pravda, Svoboda, Dokonalost? Kdo je to Bùh? Dvanáctkrát nalezne Prorok ve svém srdci “vnitøní souzvuk” s hudbou Vìtru, kterému naslouchá za tichých Svítání. Prorok, který žije v tvém srdci. brožura, 103 stran, 85,- Kè

. nejèastìji krizí vztahu, který nebyl dost hluboký, stál jen na citu. Nìkdy je to nezralostí èlovìka, který jedná podle nálad kdysi mi øeklo jedno dìvèe: „Jak mohu chtít, když se mi nechce?“, nedostatkem vytrvalosti a vìrnosti ve vztahu. Nìkdy pøílišným zamìøením se na sebe. Stoupá-li nezdravá sebeláska, ubývá láska. Sebeláska je ukradená láska. Taková situace bývá provázena spokojeností, když se vše daøí a hroznou samotou a opuštìností, když se pøestane daøit - teprve tehdy èlovìk zjistí, jak je sám. SPRÁVNÌ SE MODLIT ... O správné modlitbì bylo napsáno mnoho krásných knih. My zùstaneme jen u nìkolika postøehù. · Zdravá modlitba je pestrá. Nìjakou dobu ti mùže vyhovovat jeden zpùsob modlitby, ale obyèejnì nevydrží celý život. - Modlitby nauèené, ètení krásných modliteb, které vytvoøili duchovnì velcí lidé, slovo Písma, žalmy i rozhovor vlastními slovy patøí do modlitby. - K rozhovoru však patøí nejen mluvení, ale i naslouchání. Mluvením se vymluvíš, ale nic nepøijmeš. Pøijme ten, kdo se ztiší a naslouchá. - K modlitbì patøí i zahledìní se na Boha, soustøedìní se na nìj a ne na sebe. - Dobrou modlitbou se rozšiøuje srdce, protože mluví s Bohem o druhých, a nejen o blízkých. - K budování vztahu nestaèí modlitba prosebná. Copak jde èlovìk za milovaným partnerem, jen když nìco potøebuje? Jistì patøí k modlitbì prosby a dìkování, ale také odprošení, chvála, obdiv a klanìní. - Svùj význam má i prostøedí, místo, kde se cítím dobøe a kam se tìším, kam se rád vracím. Odpovìz si: - Jak vypadá moje modlitba? - Kdy naposled jsem se na ni tìšil? - Co na ní zmìním, aby byla výrazem krásného vztahu s Bohem a cestou k jeho prohloubení?

V ÈERVENCI NIC

- SRPEN -

DAÈICKÁ FILMHARMONIE

4. 8.

5. 8.

6. 8. 7. 8.

8. 8.

9. 8. 10. 8.

4. 8. - 10. 8. 2002

pøehlídka hudebních filmù - zaèátky ve 20.00 hodin

Rok ïábla (2002) režie: Petr ZELENKA (ÈR) Další z režisérových mystifikací, tentokráte mimo jiné s Plíhalem, Nohavicou a Èechomorem Na pokraji slávy (2000) režie: Cameron CROWE (USA) Rub a líc turné rockové skupiny pohledem mladého žurnalisty. Ocenìno Zlatým Globem Plastic People Of The Universe (2001) režie: Vìra CHYTILOVÁ (ÈR) Ucelený dokument o živoucí legendì undergroundu. Rok konì (1997) režie: Jim JARMUSH (USA) Neil Young & Crazy Horse bez pøíkras v hledáèku uznávaného tvùrce a pøíznivce kapely. Sametová extáze (1998) režie: Todd HAYNES (Velká Británie/USA) Precizní prùvodce glam-rocku pøibližující atmosféru zaèátku 70. - tých let. Cena za umìlecký pøínos z MFF v Cannes Pražákùm, tìm je hej (1990) režie: Karel SMYCZEK (ÈR) Netradièní pohled na tradièní Pražský výbìr. Tanec v temnotách (2000) režie: Lars von TRIER (Dánsko, Francie, Švédsko) Björk v hlavní roli fascinujícího muzikálu, ovìnèeného hlavními cenami z festivalu v Cannes

(vstupné pro èlena klubu: 30,- Kè; vstupné pro ostatní: 50,- Kè)

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Omlouváme se za strohý sloupek „Stojí za to !“ a za nepøítomnost sloupku maš „Køesan se smìje“ v tomto vydání. Pøíštì Vám to vynahradíme. Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

v dlouhatánských tunelech, které proráží on a jeho kamarádi v kypré pùdì Velkého pole. Tunely se Krtek Nos pobývá musí èasto procházet a kontrolovat, hlavnì po deštích, kdy je v nich obèas nutné nìco opravit. Ale krtkovy

podzemní chodby jsou tak temné, že není vidìt ani na špièku nosu. Žádný, ani ten nejmenší a nejživìjší paprsek sluníèka, sem nepronikne. A z toho dùvodu, když Nos nìkoho v tunelu potká, musí se oba vzájemnì poznávat podle vùnì. Zkuste si zahrát novou hru a zjistìte, jak dobrý máte èich: Každý hráè potøebuje šátek nebo pruh látky na zavázání oèí. Najdìte doma rùzné vìci, které mají výraznou vùni (cibule, lístek máty, voòavé mýdlo, kakao, koøení…). Všem hráèùm se zavážou oèi a na pravou ruku každého z nich se rozetøe jedna s vùní, které jsou k dispozici. Jedna stejná vùnì je rozetøena dvìma až ètyøem hráèùm. Potom se hráèùm rozvážou oèi a hra mùže zaèít. Na znamení se každý z hráèù snaží rozpoznat vùni na své ruce a potom oèicháváním rukou ostatních hráèù, najít svého kolegu se stejnou vùní. Vyhrává dvojice, která se najde jako první. Hru si mùžete ještì jednou zopakovat tak, že se vetøe nová vùnì tentokrát na levou ruku a pøedchozí vùnì už do hry nepatøí.

Høebenovka

123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901 123456789012345678901

Vylušti tajenku! 1. hmyz, který nás v létì èasto bodne 2. skupina pìti hudebníkù 3. prostøedí v divadle na jevišti tvoøí .... 4. kousky ledu padající z oblohy 5. nástroj na krácení trávy 6. povrch chleba 7. žena, která dìlá úèesy 8. pøíloha ke svíèkové 9. ruce a nohy dohromady 10. vesmír jinak 11. více kvìtin svázaných dohromady 12. železo, hliník, mìï jsou .... 13. koøení (napøíklad v chlebu)

Pozornost Kolik vidíš ètvercù?

A kolik vidíš trojúhelníkù?

1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567890123456789012345 1234567 1234567 1234567 1234567 Malí vodní šneci se udrží témìø všude. Pìknì obrázek vymaluj a uvidíš, kolik se jich skrývá na dnì rybníka.

12345678901234567890123456789 123456789012345678901234567891234567890123456789 1234567890123456789 12345678901234567890123456789 1234567890123456789 123456789012345678901234567891234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 Kdo dostane nejvìtší zmrzlinu? 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

Logika

12345678901234567 12345678901234567 12345678901234567 12345678901234567

Dopiš chybìjící dvì èísla, která správnì doplní tyto øady: 1. 2. 3. 4. 5.

Šneci

Bludištì

1234 1234 1234 1234

1 3 2 18 5

3 6 5 17 2

7 9 11 15 7

11 12 23 12 9

.... .... .... .... ....

.... .... .... .... ....

ØEŠENÍ z minulého èísla: Bludištì: ke kytièce vedla cesta èíslo 3 Rozdílovka: chybìl èibuk, chybìl stvol rákosí, stvol rákosí navíc, kámen navíc, chybìla vlnka, záhyb na kmenu navíc, chybìl záhyb na v korunì, mrak navíc, kopec terénu navíc, chybìlo okno domku, mrak posunutý dolù, dveøe kostela, záhyb v korunì navíc, jinak dìlená okna domku, chybìl komín Køížovka: VZKØ͊ENÍ

Slùvko pro manžele

12345678901 12345678901 12345678901 12345678901

Znovunabytá pamì - No to je krásné, že vás koneènì zase vidím. Tak jsme se na ten èas tìšili. Tolik je toho, co bychom si chtìli øíct. Èím vším jsme to prošli, jak se nám daøilo, co jsme spackali, co ty naše dìcka, a ta tchýnì ... Øíká se, že vzpomínání je projevem stáøí. To když se sejdou staøí lidé, tak vzpomínají, jak to bylo tehdy, co všechno prožili, co se to stalo ... Èlovìk zaèíná stárnout ve chvíli, kdy se usadí ve své minulosti. Ano, je to pravda, jsme zase o rok starší, máme za sebou další rok spoleèného života a nyní je pøed námi èas, do kterého vstupujeme, abychom v tom všem znovu odhalili „Zlatou Boží ni milosti“. Jsme zde proto, ne abychom objevili, že jsme zestárli, ale abychom objevili mladost svého srdce, svého „ano“, svých r o z h o d n u t í , pøedsevzetí ... Znovu nabyli pamì, znovu se prodrali k tomu živému plameni prvotní vzájemné lásky. Zaèali vzpomínat, co všechno nám Pán dal, øekli si, jestli máme nìco, co by nám On nedal, na èem všem se ukázalo Jeho milosrdenství, Jeho láska, Jeho dobrota. Obèas se nám vytýká, jak rychle dovedeme zapomínat, možná proto, že nechceme vzpomínat na staré èasy, ale v našem spoleèném životì jde o to vzpomínat na velké Boží skutky, probouzet své srdce k pozornosti, vdìènosti, porozumìní a odpuštìní. Není to pøivolávání nìjakých pìkných vzpomínek, ale stále vstupování do pøítomného proudu Boží milosti. To co se táhne celým Starým zákonem - „Nezapomínejte na skutky Boží, hle tvoøím vìci nové, což to nevidíte?“ Ten nᚠnávrat do stejného moravského mìsta, mezi stejné lidi, nebude nièím jiným než znovunabytím pamìti, toho, že Bùh na nás nezapomnìl, že On je vìrný svým zaslíbením a že my budeme ti, na kterých se tak Boží zaslíbení mají naplnit. Kdy to bude pøedevším On, který nám bude pøipomínat, èím jsme pro nìj v Jeho oèích, který nám bude probouzet pamì, probouzet srdce, abychom se rozpomnìli. Ano, vím že se to øíká: „To je otrava! ... Znám svého muže, mám ho už plné zuby ...“ Proè? ..... Protože si myslíme, že jsme odhalili svého manžela, že jsme ho vyèerpali, nic neoèekáváme, dokonale jsme ho poznali, dosáhli mu až na dno, už z nìho nic nedostaneme .... Nikdy nebudeš u konce se svým manželem. Nikdy nedojdeš do konce se svou ženou, se svými dìtmi, se svými rodièi, spolupracovníky. Èlovìk je nevyèerpatelná propast a jestli se mi zdá, že je stejný, pak proto, že jsem nedovedl objevit, jaký je doopravdy. Je tolik zapotøebí obnovovat svou pamì a pohled, jakým se dívám vzájemnì na sebe. Tak vám pøeji, aby každý z vás dokázal znovuobjevit milující pohled, znovuobjevit cestu, rozpamatovat se, abychom se stali moudrými lidmi a Pán nás uzdravoval nejen ze sklerózy hlavy, ale pøedevším ze sklerózy srdce. A pro toto bohatství stojí za to pøekonat všechnu tu nechu, starosti s balením, s vypravováním dìtí, hlídáním, vodou nebo suchem. P. Petr Glogar (pøevzato z bulletinu: Manželská setkání, èíslo 3, roèník 2, léto 1998)

Léto na vìži

12345678901234567890123456 12345678901234567890123456 12345678901234567890123456 12345678901234567890123456

Již šestým rokem se návštìvníci mohou pokochat pohledem na mìsto Daèice a okolí z renesanèní vìže kostela sv. Vavøince, kterou každoroènì navštíví kolem 7.000 pøevážnì turistù z celé Èeské republiky, ale i ze zahranièí. Oproti loòskému roku nastaly nìkteré zmìny v provozu vìže týkající se hlavnì úèetnictví. Po dohodì s P. Jaroslavem se finanèních záležitostí ujmou manželé M. a P. Trojanovi z Telèe, kteøí mají na starost vìž farního kostela sv. Jakuba. Další zmìny, jenž chystáme, si kladou za cíl oživit chod na vìži, pøinést nìco nového. V úmyslu je vybudovat lapidárium v 1. patøe vìže, kde by byly k vidìní „gotické“ nárožní krakorce (kopie) nacházející se v rozích pod ochozem, a další cenné vìci. Na slavnost sv. Vavøince, jáhna a muèedníka (10. 8. a 11. autor: J. Chládek 8. - sobota a nedìle) návštìvníci budou moci vyhrát v soutìži zamìøené na Daèice a památky, ale nejen na nì. A kdy vlastnì bude otevøeno? Budou to poslední dva víkendy v èervnu (22. a 23. 6., 29. a 30. 6.) a v èervenci a srpnu každý den mimo pondìlí sledujte plakát na dveøích vìže. Úspìch sklízely i noèní vyhlídky, které budou každý pátek a sobotu od 21.30 do 22.30 v dobì prázdnin. Tak neváhejte a pøijïte si znovu pøipomenout ten kouzelný pohled na zelení okrášlené Daèice ve dne a ten zvláštní tajemný pocit v noci, kdy aš je ještì vidìt záøivé èervánky.

Slavnost

12345678901234567890123456789012 12345678901234567890123456789012 12345678901234567890123456789012 12345678901234567890123456789012

Milí pøátelé, není to tak dávno, co jsme oslavili Slavnost Seslání Ducha svatého. A tak vám v tomto èísle pøinášíme ještì tento pøevzatý èlánek, který vám mùže odpovìdìt na otázky, které si kolem této slavnosti mùžete klást. Církev slaví Zmrtvýchvstání Kristovo jako jeden „velký den“, „Velkou nedìli“ - celých padesát dní. Latinský název doby velikonoèní je „tempus Paschalis“, nìkdy se ale setkáváme i s oznaèením jako „quinquegessima“ (padesát, resp. „padesátá“) latinsky, „Pentekosté“ øecky. (Podobnì latinský misál narozdíl od èeského napø. oznaèuje postní dobu názvem „ètyøicetidenní“ „quadragessima“). Velké církevní svátky mìly od nejstarších dob svùj „oktáv“, (lat. octo-osm), týden, do kterého byly zapoèítány oba okrajové dny, první i osmý. V tomto oktávu jakoby doznívala sváteèní událost. Oktáv následoval po nìkolika velkých svátcích bìhem roku. V dnešní dobì známe pouze oktáv vánoèní a velikonoèní. Velikonoèní oktáv zaujímá dny od Zmrtvýchvstání Pánì do druhé velikonoèní nedìle („Bílá nedìle“, „nedìle v bílém“ - „Domenica in albis“), v nìmž nejen „pondìlí velikonoèní“, ale i každý všední den je svátkem i v liturgickém slova smyslu (i ve všední den v liturgii zpíváme chvalozpìv Sláva, v liturgii hodin se objevuje mnoho z nedìlních textù, v tyto dny není dovoleno liturgicky slavit svátky svatých). Církevní otcové však nazývají celé velikonoèní období „Velkým oktávem“, „oktávem oktávù“. Do poètu padesáti dnù se vejde 7 x 7 týdnù (49 dní), následující, padesátý, den Slavnost Seslání Ducha Svatého, v podstatì osmá velikonoèní nedìle, je završením Velikonoc. Krom prvních osmi oktávových dní a krom jednotlivých velikonoèních nedìlí, kdy každá má své specifikum (první tøi líèí v evangeliích události následující po Zmrtvýchvstání, ètvrtá nedìle obrací naši mysl ke Kristu „Dobrému Pastýøi“, evangelia páté, šesté a sedmé nedìle se vrací pøed Kristovu smrt a Zmrtvýchvstání - „øeè na rozlouèenou“, „pøíslib Ducha Utìšitele“ a „Veleknìžská modlitba“ nás ujišují, že Pán „je s námi po všechny dny až do skonání svìta“), zvláštì vyniká ètyøicátý den, kdy oslavujeme Kristovo Nanebevstoupení. Ze Skutkù apoštolských víme, že zmrtvýchvstalý Pán pobýval s uèedníky po ètyøicet dní. Ètyøicátý den pøipadne vždy na ètvrtek mezi 6. a 7. velikonoèní nedìlí. Následujících devìt dní („novéna“, z lat. novem - devìt) se církev pøipravuje na Slavnost Seslání Ducha Svatého. Slavnost sama má svùj pøedobraz v židovském kalendáøi. „Den Letnic“, padesátý den od Paschy, o kterém èteme, je starým židovským svátkem díkù. V bìhu staletí se Slavnost Seslání Ducha Svatého jakoby osamostatòovala, vznikala jakási „doba svatodušní“. V dnešní liturgii má opìt své místo jako koruna velké velikonoèní slavnosti a bývá považována za jeden z termínù udílení „iniciaèních svátostí“ - zvláštì køtu a biømování - po Vigilii Zmrtvýchvstání má i tento den svou Vigilii, èásteènì podobnou té velikonoèní, a je dobøe, že se na mnoha místech slavení této Vigilie opìt obnovuje. Podobnì jako o Velké noci i pøi této bohoslužbì ète církev ze starozákonních textù, mnohde vrcholí pøíprava na biømování. Èervená liturgická barva tohoto dne køesanùm pøipomíná oheò Ducha svatého. Mnoho staletí køesané zpívají hymny „Veni, Sancte, Spiritus“ (Pøijï, Duchu pøesvatý) a „Veni Creator Spiritus“ (Pøijï tvùrce Duchu). Troufám si øíci, že krásnìjší texty nebyly dosud o Duchu Svatém napsány. Døíve mìla tato Slavnost také svùj oktáv, tento však pøesahoval rámec velikonoèní doby a byl proto liturgickou reformou zrušen. Dosud je na mnoha místech zvykem po vzoru Velikonoèního pondìlí slavit i „Pondìlí svatodušní“. Nìkteré místní církve, napø. v Nìmecku, mají pro tento den i zvláštní mešní formuláø. Jinde jde však už o „bìžný den“ liturgického mezidobí. Avšak nic nebrání knìzi a církevní obci, aby v tento den slavila napøíklad votivní mši o Duchu svatém. Nakonec, øíká se, že Duch svatý „vane kdy chce a jak chce.“ Proto ho jistì nelze „uvìznit“ v jednom svátku. S „láskou Otce a Syna“ máme být neustále ve spojení, vzýváním Nejsvìtìjší Trojice má zaèínat každý nᚠpohled k Bohu. Jeden starý knìz nám jako studentùm øíkávál pøed rùznými zkouškami „budu s vámi ´škubat´Ducha svatého“. „Èlovìk bez tvé pomoci slábne a je bez moci“ zpíváme v hymnu. A vždycky máme také jistotu, že mùže „srovnat zkøivené“ a dát „oheò zchladlým srdcím“, budeme-li o to stát. Petr Štìpánek Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

Svatá od plotny

1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789 1234567890123456789

Pøed rokem jsme v èervnové Rezervì otiskli Modlitbu maminky v kuchyni. Snad vás zaujala. Její podtext osvìtluje sv. František Saleský slovy: „Je omylem, ba bludem chtít vytlaèit zbožný život z vojenské jednotky, z øemeslné dílny, od knížecího dvora i z manželské domácnosti…A jsme kdekoliv, všude mùžeme a máme usilovat o dokonalý život.“ A II. Vatikánský koncil jasnì prohlašuje: „Pán Ježíš hlásal každému stavu svatost života: Vy však buïte Rekonstrukce podoby blahoslavené Zdislavy od J. Wintera dokonalí, jako je dokonalý vᚠnebeský Otec (Mt 5,48). Proto jsou všichni v církvi povoláni ke svatosti“. (LG 5,39a) Možná jsme trochu pøekvapeni, nebo jsme zvyklí nacházet mezi svìtci spíše biskupy a panny, mnichy a øeholnice. My se ale zmíníme o ženì, která k této dokonalosti – bez níž nikdo neuzøí Boha – dosáhla v manželství a rodinném životì. Zdislava z Lemberka. A proè si ji pøipomínat zrovna dnes? Od její smrti se letošního roku poèítá 750 let. ŽIVOT - Zdislava se narodila pøed r. 1220. Pro její další život se stává urèujícím rodinné prostøedí. Matka Sibyla pocházela ze Støedomoøí a do Èech se dostala v prùvodu manželky krále Václava I., Kunhuty. Otcem byl velmož Pøibyslav sídlící na Køižanovì, králùv dùvìrník. Oba mìli velké pochopení pro duchovní hodnoty, o èemž svìdèí pøedevším fakt, že Pøibyslav došel posledního odpoèinku u brnìnských minoritù a jeho manželka Kunhuta ve žïárském klášteøe jako jeho zakladatelka. Dcera Zdislava projevovala sklon k hodnotám ducha od raného mládí, ale narozdíl od sestry krále Václava, Anežky nešla cestou øeholního života. Díky svému otci, který pùsobil jako kastelán na královském hradì v Brnì, se seznámila nejen s novým dominikánským øádem, ale i se svým budoucím manželem Havlem z rodu Markvarticù. Odchází s ním na jeho panství do severních Èech. Havel tam zakládá nový hrad Lemberk, o nìmž se pak píše, a nová mìsta Jablonné a Turnov. Pøi vzpouøe Pøemysla Otakara proti králi se staví na stranu krále a pøispívá k rozhodnutí situace. Neváhá se chopit ani meèe, když èeské zemì ohrožovaly hordy Tatarù. A samozøejmì bere podíl na podnicích své ženy. O jejich manželství se Žïárská kronika vyslovuje, že Zdislava „žila se svým mužem bez úhony“. Svému muži dala Zdislava ètyøi dìti: Havla, Jaroslava, Markétu a Zdislava. Dìti, jak píše L.Smejkal, se „osvìdèily v praktickém životì“, což byl „výsledek dobrého zázemí v rodinì, peèlivé výchovy a soustavného vzdìlávání.“ Jen nejmladší se již dlouho nemohl tìšit matèinì pùsobení. Zdislava se však neuzavøela jen do své rodiny. Pro nemocné a chudé buduje v Jablonném špitál a ve váleèných dobách otevírá dokonce brány Lemberku, aby stùj co stùj ulehèila strádajícím. Kromì toho se stává terciáøkou dominikánù a spolu s manželem pro nì zakládá klášter v Jablonném a Turnovì. Svíce, zapálená tak mocným plamenem lásky, se rychle stravuje. Proto musí Dalimil napsat: „Léta od narození Jezu Kristamilostivého 1252 svatého života paní Zdislava se svìta odešla.“

ÚCTA - Zdislavino tìlo bylo uloženo u dominikánù v kostele sv. Vavøince v Jablonném. Její hrob byl v úctì stále, i když klášter mnoho utrpìl za husitských válek. V 16. století hrob opravili a Václav Hájek z Liboèan jej zná jako místo, „kolem kterého se dìjí zázraky.“ Už na poèátku 17. století vyvíjí pražský arcibiskup Zbynìk Berka z Dubé úsilí o blahoøeèení Zdislavino. Zatím však dochází pouze k barokizaci jejího náhrobku a kolem roku 1660 vzniká cyklus 24 obrazù, které znázoròují milosti obdržené na její pøímluvu. Na popud Berkù vyrùstá nad Zdislaviným hrobem nový kostel podle projektu J.L.Hildebranta, k požehnání kterého došlo r. 1729. Všechno úsilí došlo naplnìní až 28.8. 1907, kdy papež Pius X. vøadil Zdislavu mezi blahoslavené (85. Výroèí). A v tomtéž století se radost dovršila, když 21.5.1995 bl. Zdislavu svatoøeèil papež Jan Pavel II. spolu s Janem Sarkandrem. Tím se kytice èeských svìtcù rozrostla o nové kvìty. DNEŠEK - Zdislava sice žila v 1.pol. 13.stol., ale snadnou pøeklenutelnost vìkù dobøe vystihli naši biskupové, když v r. 1969 žádali o její svatoøeèení: „Tato blahoslavená, plná horlivosti a hluboké køasanské zbožnosti, vzor matek a obdivuhodná v pokorných rodinných ctnostech, je nejen slávou minulosti, nýbrž je, jak se domníváme, dobrým pøíkladem i rodinám dnešní doby.“ Tuto myšlenku rozvinul papež Pavel VI. ve svém listì k 750. Výroèí narození bl. Zdislavy v r. 1971: „Vynikající ctnosti této ženy, její zpùsob života a pozoruhodné divy nejenže odpovídají dnešním potøebám, ale též mocnì vábí všechny køesany k ochotnému následování…Vybízíme tedy všechny, aby hledìli na tento vynikající vzor svatosti života a uvažovali o nìm…jako matka byla vzorem manželské vìrnosti a sloupem lásky a mravní káznì v rodinì, jako dcera církve byla zcela oddána katolické nauce a skutkùm podle evangelia, jako obèanka byla dobroditelkou stále pohotovou pomoci strádajícím. Boha milovala nade všechno a Jemu jedinému sloužila na veøejnosti i doma. DROBNOSTI - Blahoslavené Zdislavì vìnovali autoøi Desetiletí duchovní obnovy národa roku 1991, jehož heslem se stalo Posvìdcování rodiny. V tomto roce navštívil daèickou farnost dominikán P. Ambrož Svatoš, který mìl dlouhá desetiletí na starosti proces Zdislavina svatoøeèení. 25.8. sloužil v kostele sv. Vavøince mši sv. a v odpoledních hodinách byly uctìny ostatky bl. Zdislavy. Po svátostném požehnání mìli farníci možnost shlédnout pøedstavení Dobrá paní Zdislava v podání divadelní skupiny Dominik ze Znojma. O mìsíc pozdìji se poutníci z Daèic vydali do Jablonného, kde navštívili její hrob, pramen pod Lemberkem a v È. Lípì shlédli výstavu k roku bl. Zdislavy. ZÁVÌREM - Èím je pro nás Zdislava dnes? V Olomouci to nastínil Jan Pavel II.: „Život sv. Zdislavy se vyznaèuje mimoøádnou schopností obìtovat se pro druhé… umìla sama sebe uèinit darem po vzoru Ježíšových slov: „Blaženìjší je dávat, než brát.“ A pøipojil výzvu: „Rodiny v Èechách a na Moravì, vy jste nedocenitelným pokladem tohoto národa a právì napodobováním svých svìtcù a svìtic se stáváte tím, èím jste už byli v plánu Božím!“ A ty , Zdislavo z Lemberka, ty dobrá, stateèná, milosrdná a zbožná matko, veï rodiny své vlasti, aby byly hotovy rozdávat se!“ T

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Z DIÁØE biskupství Po 17. 6. Svatý Hostýn - setkání s trvalými jáhny, beseda, mši svatou slouží biskup Vojtìch Cikrle Èt 20. 6. 17.00 Litomìøice - Te Deum, biskup Vojtìch So 22. 6. 9.00 Brno - katedrála - jáhenské svìcení, biskup Vojtìch So 29. 6. 9.00 Brno - katedrála - knìžské svìcení, biskup Vojtìch So 29. 6. 14.30 Brno - Žabovøesky - knìžské svìcení, biskup Karel Herbst, SDB So 29. 6. 17.30 Brno - katedrála -Slavnost sv. Petra a Pavla,gen. vikáø 123456789012345678901234567890121234567890123456789

123456789012345678901234567890121234567890123456789 123456789012345678901234567890121234567890123456789 123456789012345678901234567890121234567890123456789 Dne 16. 6. 2002 v Daèicích

Kdo pøijme svìcení jáhenské? 22. èervna: TomᚠHolcner, Petr Hošek, Josef Kubeš 29. èervna: fr. Beda Lubomír Kukula, OSB 13. èervence: Marek Slatinský Kdo pøijme svìcení knìžské? 29. èervna: Mgr. TomᚠCaha, Mgr. Pavel Pacner, Mgr. MUDr. Karel Rozehnal, Mgr. Ing. Pavel Fatìna, Mgr. Michal Poledna, Mgr. Pavel Sobotka, Mgr. Ing. Petr Cvrkal, SDB; Mgr. Maxmilián Døímal, SDB; Mgr. Jaromír Zádrapa, SDB Internet - stránky, které Vám mohou posloužit: www.katolik.cz - Èeská biskupská konference www.cirkev.cz - Tiskové støedisko ÈBK www.signaly.cz - informace všech diecézních center mládeže www.vira.cz - Pastoraèní støedisko Arcibiskupství pražského www.pastorace.cz - podklady pro pastoraèní èinnost a duch. život www.christnet.cz - nezávislý køes. magazín, akt. zprávy, diskuse www.ambit.hypernet.cz - adresáø èeského katolického internetu

Katecheze

12345678901234567890123456789 12345678901234567890123456789 12345678901234567890123456789 12345678901234567890123456789

. který nám zjevuje svou lásku. Svatý Pavel mluví o poslušnosti víry jako o první povinnosti. Uèení Církve - v katechetických øádcích se nyní budeme vìnovat Pøikázání po nás žádá, abychom svou víru rozvážnì a bdìle Desateru. Jde o starozákonní text. My ho ovšem budeme prolínat živili, chránili a odmítali všechno, co je proti ní. Dávat pozor na novozákonními, Ježíšovými pohledy. Také i vyjádøeními souèasné pochybnosti o víøe, na popírání nìkteré pravdy nebo dokonce na Církve. odmítnutí køesanské víry. 1. pøikázání - Vìøíme v jednoho Boha Nadìje - èlovìk nemùže plnì odpovìdìt na Boha vlastními silami. Ježíš to shrnul slovy: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým Dùvìrnì oèekáváme Boží pomoc a požehnání a radostné patøení srdcem, duší, myslí.“ (Mt 22,37) Další dùležitý výrok, který øekl na Boha. Pozor na høíchy zoufalství a opovážlivosti (spoléhám Ježíš na poušti: „Budeš se klanìt Pánu, svému Bohu a jen jemu jen na své schopnosti nebo pøiliš na Boží všemohoucnost sloužit.“ (Mt 4,10) a milosrdenství). První výzva a spravedlivý požadavek Boha je, aby ho èlovìk Láska - milovat Boha nade vše a všechny tvory pro nìho a kvùli pøijal a klanìl se mu. Tomu pøedchází Boží zjevení, nejprve ukazuje nìmu. Proti lásce k Bohu mohu høešit lhostejností, nevdìèností, svou slávu Izraeli. vlažností nebo nenávistí vùèi Pánu, popírám jeho lásku a dobrotu, První pøikázání zahrnuje víru, nadìji a lásku. odvažuji se ho proklínat za to, že zakazuje høíchy a ukládá tresty. Víra - nᚠmravní život nachází svùj pramen ve víøe v Boha, . P. Jaroslav Pezlar 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890

Co asi odpoví ?

12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890

Nejen ta skuteènost, že rozšiøujeme noviny „S rezervou“ do farnosti Kostelní Vydøí, mì inspirovala k tomu, abych pro nìjakou tu informaci zavítal právì na Karmel. Na otázky mi odpovídal jeden z knìží, otec Václav. Mùžete se nám struènì pøedstavit? Pocházím z Èerveného Kostelce, což je menší mìsto v Podkrkonoší, kde jsem vyrùstal spolu s dvìma staršími a ètyømi mladšími sourozenci (mám tøi bratry a tøi sestry). V nedalekém Trutnovì jsem navštìvoval støední lesnickou školu a po jejím skonèení jsem pracoval celkem pìt let v lese. Jak jste si našel cestu sem na Karmel v Kostelním Vydøí a vùbec ke knìžství? Cestu jsem našel celkem snadno podle mapy. Pak jsem si vyhledal spoje a vyrazil: vlakem do Malého Pìèína a cestou mezi poli do Kostelního Vydøí. Ale vážnì. Tomu všemu pøedcházela dlouhá doba hledání, tázání a rozlišování, jak odpovìdìt na hlas ozývající se v mém srdci. Nakonec jsem poznal, že ze všech možností, které pøipadaly v úvahu, bude Karmel tou nejlepší odpovìdí. Kolik bratrù se v souèasnosti v klášteøe nachází? V souèasné dobì žije v klášteøe devìt karmelitánù. Pìt knìží (otcové Metodìj, Benedikt, Melichar, Antonín a já), dva bratøi (Petr a Pavel) a dva novicové (Patrik a Albert). Èím se pøes den zabývají? Páteøí každého dne jsou spoleèné modlitby, mše sv. a spoleèné setkání pøi jídle. Mezitím se každý vìnuje osobní modlitbì, duchovní èetbì a práci. Bratøi se starají o exercièní dùm, prádelnu, topení, zahradu a pozemky okolo kláštera a další práce, kterých je v tak velkém objektu stále dost. Knìží se vìnují hlavnì pastoraci (ve Chrám Promìnìní Pánì na hoøe Tábor farnostech, v klášteøe, v rùzných skupinách) a podle èasu také rùzným manuálním pracím v klášteøe. Máte z Vašeho života nìjaký zajímavý zážitek? Vzpomenu jeden z loòské pouti do Svaté zemì. Týká se køížové cesty. V našich krajích bývá køížová cesta budována na klidných místech, aby se ji lidé mohli hezky usebranì pomodlit. V Jeruzalémì jdete rušnými ulicemi, místy dost úzkými, kde se proplétáte mezi prodavaèi všeho možného, vyhýbáte se lidem, kterým je naprosto lhostejné, co je pro vás v této chvíli tak dùležité a drahé. Ale právì tìmito místy, po podobných ulicích a mezi podobnými lidmi, kráèel kdysi Ježíš. Kráèel a kráèí. Znovu se mi tato událost vybavila o loòské pouti v Rosicích, kdy jsme se modlili køížovou cestu .

. v podobných podmínkách jako v Jeruzalémì. Tehdy jsem si uvìdomil, jak by mì to jindy rozladilo, vykolejilo a rozèílilo. Po zkušenosti z Jeruzaléma mi to ale dokonce pomohlo k hlubšímu prožití. Kdy jste byl ve Svaté zemi? Minulý rok od 14. do 20. bøezna. Která místa jste navštívili? Svou pou ve Svaté zemi jsme zaèali návštìvou míst, která jsou nám, karmelitánùm, velmi drahá. Nejdøíve jsme tedy navštívili karmelitánský klášter Stella Maris na Karmelu a místo Mukhrakha na druhé stranì karmelského pohoøí, kde prorok Eliᚠlidu i Baalovým prorokùm dokázal, že Hospodin je jediný Bùh. Dále jsme se zastavili v Nazaretì, na místech Ježíšova veøejného pùsobení v okolí Genezaretského jezera (kostel Zjevení Zmrtvýchvstalého, místo zázraku nasycení, kostel Blahoslavenství, Tiberias) a na hoøe Tábor. Z Galileje jsme putovali kolem Jordánu na jih k Mrtvému moøi a odtud vzhùru do Jeruzaléma. V Jeruzalémì jsme se zastavili na svatých místech, která jsou drahá všem køesanùm (Veèeøadlo, Olivetská hora, kostel sv. Petra in Gallicantu, køížová cesta, chrám Božího hrobu, kde je v jednom chrámu místo ukøižování i vzkøíšení, bazilika Zesnutí Panny Marie, hrob Panny Marie, ...). V okolí Jeruzaléma jsme navštívili místo navštívení - Ain Karim, kde se také narodil sv. Jana Køtitel, a místo Božího narození - Betlém. Nebáli jste se tam, když je v tìchto místech tolik konfliktù? REDAKCE - REALIZACE V dobì, kdy jsme se do Svaté zemì dìtský koutek: chystali, již byla situace mezi Židy Bára Neužilová víra a internet & a Palestinci napjatá. Nìkteré cestovní rozumím tomu: kanceláøe své zájezdy do této oblasti Tesaøová zrušily. Mnozí z našich spolupoutníkù tes - Bc. Lenka pøeètìte si: slyšeli od svých pøátel slova údivu, h - Hanka Neužilová že se odváží do tak nebezpeèné èlánek odjinud: oblasti. Místní židovská prùvodkynì køí - Petr Køížek rozumy a vtipy: však dbala na to, abychom se T - Miloslav Tùma nedostali do míst nìjakých konfliktù. Jednou jsme kvùli bezpeènosti museli aš - Antonínrozhovory: Štìpánek upravit program a na nìkterá místa nás pøi zájmu volejte nepustili. Den poté, co jsme navštívili Betlém, 0728 - 217 001 nám naše prùvodkynì øíkala, že už bychom EXTERNISTÉ: otec Jaroslav Pezlar se tam nedostali, protože se tam pøes noc støílelo. Ale myslím, že nikdo z nás žádný dotazy a pøipomínky: - tel.: 0603 - 530 115 vážnìjší strach nemìl. - [email protected] Chtìl byste nìco popøát našim ètenáøùm? - na lístcích do krabic Rád bych všem popøál to, co øíkal lidu Nehemiᚠkorektor: (8,10): „Radost z Hospodina a je vaší silou!“ Antonín Štìpánek

Dìkuji Vám za rozhovor. A Bùh žehná nejen Vám, ale i celému Karmelu pøi plnìní vùle Boží.

sazba, grafika, tisk: maš - Marian Štumar

INFO PRUH PRO TY, KTEØÍ HLEDAJÍ: = SPOLEÈENSTVÍ mladých køesanù - o prázdninách bývají pouze nárazové akce FARA Daèice - P. Pezlar, tel.: 0332 - 420 297, mobil: 0732 - 173 181 MŠE SVATÉ v Daèicích: farní kostel sv. Vavøince - Pá 8.00, So 18.00, Ne 9.00; klášterní kostel sv. Antonína - Po - Pá 18.00, So 7.00, Ne 10.30 výjimky vždy ohlašovány.

Vydáno pro vnitøní potøebu farnosti.

www.vira.cz = www.pastorace.cz = www.krestanstvi.cz = www.katolik.cz = www.biskupstvi.cz = www.christnet.cz

11. èíslo vyjde v nìdìli 11. 8. 2002

Dne 16. 6. 2002 v Daèicích