srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova Praha 3

Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (dále jen Analýza)

srpen 2009

Otevřená společnost o. p. s. Seifertova 47 130 00 Praha 3 http://www.proculture.cz

Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

1

OBSAH 1

Úvod

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7. 1.8 1.9

Východiska Analýzy Pojmy předmětu Analýzy Vymezení předmětu Analýzy Nástroj Analýzy Časové vymezení Vymezení základního cíle Hypotéza Rozsah analyzovaných dokumentů Výčet analyzovaných dokumentů

2. 2.1

Analýza Národní strategické dokumenty

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu Strategie regionálního rozvoje České republiky Národní rozvojový plán ČR Národní klastrová strategie Národní inovační politika České republiky Exportní strategie České republiky

2.2 Rezortní strategické dokumenty 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky Strategie celoživotního učení ČR Státní kulturní politika na léta Koncepce účinnější podpory umění

2.3

Operační programy strukturálních fondů

2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6

Operační program podnikání a inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program lidské zdroje a zaměstnanost – prováděcí dokument Operační program Praha Adaptabilita Integrovaný operační program Regionální operační programy

3. Závěr analýzy 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Oblast inovace Oblast vzdělávání Oblast kultury Oblast strukturálních fondů Zodpovězení výchozí otázky Analýzy


2

1

Úvod

1.1.1 Východiska Analýzy Analýza vychází z následujících dokumentů: Sdělení Evropské komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (č. 242, z 10. května 2007), jehož východiskem je článek 151 Smlouvy o evropském společenství stanovující, že: „Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.“ „Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti …“. „Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.“ „Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.“

Sdělení č. 242 1 reaguje na zvyšující se vědomí toho, že EU hraje jedinečnou roli v podpoře svého kulturního bohatství a rozmanitosti, a to v Evropě i ve světě. Potvrzuje se také, že kultura je nezbytným prvkem pro dosažení strategických cílů EU, které se týkají prosperity, solidarity a bezpečnosti, a k zajištění viditelnější pozice na mezinárodní scéně. Na základě rozsáhlých konzultací 2 zkoumá toto sdělení vztah mezi kulturou a Evropou v globalizovaném světě a navrhuje cíle pro nový program EU pro kulturu. Tento program má být sdílen všemi zúčastněnými stranami (Komisí, členskými státy a rovněž občanskou společností a Evropským parlamentem). Komise se tedy snaží o zavedení nových partnerství a metod pro spolupráci jakou je například otevřená metoda koordinace (OMK). Sdělení 242 konstatuje, že kulturní bohatství Evropy je založeno na její rozmanitosti a stále více také na jejím důležitém přínosu v nehmotném světě založeném na znalostech. Zároveň shledává, že evropské kulturní odvětví je již nyní velmi dynamickým podnětem pro činnosti spojené s hospodářstvím a zaměstnaností na celém území EU. Kulturní činnosti také pomáhají podpořit společnost tím, že umožňují začleňování a přispívají k prevenci a snížení chudoby a sociálního vyloučení.

1

http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty_rady/st09496.cs07.pdf http://ec.europa.eu/culture/eac/communication/consult_en.html a http://ec.europa.eu/development/body/theme/human_social/pol_culture1_en.htm. 2


3

Ve vztahu ke kulturním a kreativním/tvůrčím odvětvím pak Sdělení považuje kreativní podnikatele a čilý kulturní průmysl za budoucí zdroj inovací, jehož potenciál je třeba lépe využít. Sdělení dále uvádí, že kulturní průmysl a tvůrčí odvětví podstatně přispívají k evropskému HDP, růstu a zaměstnanosti, což Evropská komise dokladuje prostřednictvím nezávislé studie Ekonomika kultury v Evropě (KEA), která odhaduje, že více než 5 milionů lidí pracovalo v roce 2004 v kulturním odvětví, což odpovídá 3,1 % celkové zaměstnané populace v EU25. Kulturní odvětví přispělo v roce 2003 přibližně 2,6 % k HDP EU a růst v tomto odvětví byl podstatně vyšší než v hospodářství obecně mezi roky 1999 a 2003. 3 Tyto průmysly a kreativita, kterou vytváří, jsou v souvislosti s globalizací základním přínosem pro hospodářství a konkurenceschopnost Evropy. Na základě výše uvedených zjištění směřuje sdělení č. 242 k tomu, aby role kultury v podpoře a posilování a inovací byla prozkoumána a podpořena s tím, že tvořivost je základem pro sociální a technologickou inovaci, a proto je důležitým faktorem pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost v EU a v souvislosti s tím definuje následující zvláštní cíle: • podpořit tvořivost ve vzdělání tím, že kulturní odvětví bude také stavět na potenciálu kultury jakožto konkrétního vkladu/nástroje pro celoživotní učení a že kultura a umění budou podporovány v neformálním i formálním vzdělávání (včetně učení se jazykům) • podpořit budování kapacit v kulturním odvětví, a to podporou vzdělávání kulturního odvětví v manažerských schopnostech, v podnikání a ve znalostech evropské dimenze / činností na trhu a rozvojem inovačních zdrojů financování včetně sponzorství a zlepšeným přístupem k těmto zdrojům • rozvíjet tvořivá partnerství mezi kulturním odvětvím a jinými odvětvími (informační a komunikační technologie, výzkum, cestovní ruch, sociální partneři atd.) s cílem posílit sociální a hospodářský dopad investic do kultury a tvořivosti, především s ohledem na podporu růstu a zaměstnanosti a rozvoj a přitažlivost regionů a měst. Zásady pro čerpání strukturálních fondů (2007–2013) Analýza dále vychází z rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 6. října 2006, která stanovila strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, (hospodářskou, sociální a územní). 4 Tyto strategické pokyny Společenství obsahují principy a priority politiky soudržnosti a ukazují cesty, jakými mohou evropské regiony využít plně výhodu 308 miliard EUR, které byly vyčleněny pro národní a regionální programy pomoci na období 2007–2013. Cílem pokynů je podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje Společenství. Zásady doporučují podporu územního plánování včetně rozvoje kulturního bohatství, nutnost věnovat odpovídající pozornost investicím do kulturních infrastruktur a zavést opatření týkající se poskytování kulturních služeb (zejména ve městech), zachovávat a rozvíjet kulturní dědictví a bohatství. 3

Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, http://ec.europa.eu/culture/eac/sources_info/studies/studies_en.html. 4 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:291:0011:0032:CS:PDF Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

4

Národní vládní orgány použijí pokyny jako podklad pro sestavování svých národních strategických priorit a plánování pro roky 2007–2013, pro tzv. Národní strategickou referenční strukturu. Podle pokynů a v souladu s obnoveným lisabonským procesem programy spolufinancované z politiky soudržnosti budou směrovat zdroje do následujících tří prioritních oblastí: * zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst pomocí zlepšení přístupnosti, zajištění odpovídající kvality a úrovně služeb a ochrany potenciálu jejich životního prostředí; * povzbuzování inovací, soukromého podnikání a růstu ekonomických znalostí pomocí výzkumu a inovací kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií; * vytvoření většího počtu pracovních míst a vytvoření lepších pracovních míst pomocí přitáhnutí většího počtu lidí do zaměstnání v rámci podnikatelských aktivit, zlepšení adaptibility dělníků a společností a zvýšení investic do lidských zdrojů. Dále analýza dokumentů čerpá z přehledu nařízení na období 2007–2013 v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky zveřejněných v Evropském věstníku 31. července 2006, 5 ve kterém jako jednu z jedenácti priorit Evropského fondu pro regionální rozvoj nařizuje Evropský parlament a rada „Investice do kultury, včetně: ochrany, propagace a zachování kulturního dědictví; rozvoje kulturní infrastruktury na podporu socioekonomického rozvoje; udržitelnost cestovního ruchu a zvýšení regionální přitažlivosti; a podpory zaměřené na zlepšení nabídky kulturních služeb prostřednictvím nových služeb s vyšší přidanou hodnotou“, čímž se podpora kultury definitivně stává součástí evropských rozvojových politik. Konečně vychází Analýza také z cíle projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR, který na základě teoretické i empirické analýzy navrhne využití kulturních a kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. 1.2

Pojmy předmětu Analýzy

V současné době není v kontextu České republiky ustálený překlad pojmu kulturních a kreativních průmyslů ani jejich obsahové vymezení. To je mimo jiné jeden z plánovaných výstupů tohoto projektu. Při práci na Analýze jsme proto vycházeli z oficiálních překladů Evropské komise a oficiálního překladu studie Ekonomika kultury v Evropě. Ta používá namísto pojmu kreativní průmysl/y; tvůrčí průmysl(y). K této skutečnosti jsme také přihlíželi při definici analyzovaných pojmů jednotlivých strategických dokumentů.

5

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:0001:0011:CS:PDF Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

5

1.3

Vymezení předmětu Analýzy (zkoumání)

Vzhledem ke skutečnosti, že existují mnohé definice kulturních a kreativních průmyslů v závislosti na příslušném geografickém kontextu, ale také na východiscích, z nichž tvůrci jednotlivých definic čerpají, a s přihlédnutím k faktu, že v rámci České republiky nebyla doposud definice kulturních a kreativních průmyslů utvořena, bude tato analýza pracovat s pracovní definicí stanovenou v rámci studie Ekonomika kultury v Evropě, kterou pro Evropskou komisi zpracovala organizace Kern European Affairs (dále jen KEA) v roce 2006 a která se stala jedním ze základních podkladů pro vytvoření první evropské strategie pro kulturu v roce 2007, tzv. Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě č. 242 z 10. května 2007. Tato definice zohledňuje vzájemné vazby a především ekonomickou propojenost celého kulturního a tvůrčího sektoru/odvětví, kde je umění považováno za křehkou, nicméně klíčovou hybnou sílu (Smolíková). 6 Z oborového hlediska člení zmíněná studie umění a kulturu do následujících kategorií: •

Kulturní odvětví -

-

•

Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou „konzumovány“ na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). Jde o následující umělecké oblasti (výtvarné umění zahrnující malířství, sochařství, řemesla, fotografii; trhy s uměním a starožitnostmi; scénická umění zahrnující operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus; a kulturní dědictví zahrnující muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archivy). Průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například kniha, film, zvuková nahrávka). K těmto „kulturním průmyslům“ patří film a video, videohry, vysílání, hudba, vydávání knih a tisku.

Tvůrčí odvětví V „tvůrčím odvětví“ se kultura stává „tvůrčí“ investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design (módní návrhářství, design interiérů a produktů), architektura a reklama. Kreativita je ve studii chápána jako zdroj inovace.

6

Marta Smolíková (ed.), Management umění. Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, ProCulture, Otevřená společnost, o. p. s ., Praha 2008. 167 s. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

6

Definice kulturního a tvůrčího odvětví 7 OKRUHY

ODVĚTVÍ

PODODVĚTVÍ

CHARAKTERISTIKY

OBLAST HLAVNÍCH UMĚLECKÝCH ODVĚTVÍ

Výtvarné umění

řemesla – malířství – sochařství - fotografie

* neprůmyslová činnost

Scénická umění

divadlo – tanec – cirkus – festivaly.

Kulturní dědictví

muzea – knihovny – archeologická naleziště – archívy

OKRUH 1: KULTURNÍ PRŮMYSL

Film a video

* výstupem jsou prototypy a „díla potenciálně chráněna copyrightem“ (např. tato díla mají vysokou hustotu tvorby, což by bylo vhodné pro copyright, ale nedochází k tomu systematicky, jako v případě většiny řemeslných výrobků, některých inscenací a výtvarného umění, atd.). * průmyslová činnost mající za cíl masivní reprodukci

Televize a rozhlas * výkon je založen na copyrightu Videohry

OKRUH 2: TVŮRČÍ PRŮMYSL A AKTIVITY

Hudba

trh s hudebními nahrávkami – vystoupení s živou hudbou – příjmy společností inkasujících v hudebním odvětví

Knihy a tisk

vydávání knih – vydávání časopisů a tisku

Design

módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů

* aktivity nejsou nezbytně průmyslové a může jít o prototypy * ačkoli je výkon založen na copyrightu, může jít i o jiné investice spojené duševním vlastnictvím (např. ochranné známky)

Architektura Reklama

* použití kreativity (tvůrčích nástrojů a lidí pocházejících z umělecké sféry a sféry kulturního průmyslu) je zásadní pro výkon těchto nekulturních odvětví. OKRUH 3: PŘÍBUZNÁ PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ

výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, odvětví mobilních telefonů, atd.

* tato kategorie je vágní, je nemožné ji vymezit na základě jasných kritérií. Zahrnuje řadu jiných hospodářských odvětví, která jsou závislá na předchozích „okruzích“, například ICT sektor.

„kulturní odvětví“ „tvůrčí odvětví“

7

Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, http://ec.europa.eu/culture/eac/sources_info/studies/studies_en.html. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

7

1.4

Nástroj Analýzy •

nástrojem obsahové analýzy je vyhledávání klíčových slov či skupin slov a kontextu, ve kterém jsou v jednotlivých dokumentech tato klíčová slova využívána

Vymezení klíčových slov a pojmů Jako klíčová slova byly vymezeny tyto pojmy, slova a slovní spojení:

1.5

•

kulturní průmysl/y, kreativní/tvůrčí průmysl/y jako celek dále pak jednotlivé oblasti kulturních/kreativních průmyslů tak, jak jsou definovány studií KEA

•

pojmy kreativita; tvořivost, inovace, nadání, talent

•

pojem kreativní třída (creative class) Časové vymezení

Analýza se zabývá dokumenty od roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie a kdy v jednotlivých národních a regionálních strategických dokumentech došlo k uplatnění a implementaci standardů strategických dokumentů EU. Z pohledu strukturální pomoci je to rok 2004, kdy je odstartováno čerpání ze strukturálních fondů v rámci zkráceného programovacího období 2004–2006. Vstupem do EU rokem 2004 také vrcholí tzv. aproximace právního řádu ČR právu komunitárnímu, tzv. acquis communautaire, jejíž akceptace byla podmínkou přijetí do EU, tj. uvedení vlastního právního řádu do souladu s komunitárním právem, resp. s právem Evropské unie. V praxi se především jednalo o implementaci směrnic do vnitrostátního práva kandidátů na členství. Na základě Evropské dohody o přidružení k ES bylo nutno v rámci přípravy k přijetí acquis communautaire přizpůsobit český právní řád tak, aby byl v okamžiku vstupu ČR do EU kompatibilní s právem ES. Znamenalo to nejen odstranit všechny rozpory, ale především zajistit implementaci směrnic do českého práva. 1.6

Vymezení základního cíle

Základní otázka analýzy Analýzy byla stanovena v tomto znění: Existuje na úrovni národních strategických horizontálních (mezirezortních) dokumentů a vertikálních (rezortních) dokumentů komplexně deklarovaný a definovaný strategický směr rozvoje, podpory a využití kulturních a kreativních průmyslů na území České republiky? Cílem analýzy dokumentů je popsat a na základě konkrétních obsahových pasáží jednotlivých dokumentů prokázat způsob, jakým zohledňují strategické dokumenty od roku 2004 existenci kulturních a kreativních průmyslů, a nakolik je oblast kulturních a Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

8

kreativních průmyslů v analyzovaných dokumentech komplexně zachycena, s tím, že vycházíme z následující hypotézy. 1.7.

Hypotéza

Role kulturních a kreativních průmyslu je ignorována, role umění a kultury je chápána jako záležitost osvěty nebo zábavy. Ekonomický přínos kultury je marginalizován. (viz tvrzení studie KEA). V České republice nejsou vytvořeny předpoklady pro řádné využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, neboť jsou ve strategických dokumentech zmiňovány a zohledňovány spíše náhodně a nevycházejí z uceleného mapování potřeb sektoru, které by se adekvátně promítalo do jednotlivých strategických dokumentů a vytvářelo tak odrazový můstek pro rozvoj hospodářského a sociálního potenciálu kulturních a tvůrčích/kreativních průmyslů/odvětví. 1.8.

Rozsah analyzovaných dokumentů

K účelu Analýzy jsme zvolili jak stěžejní národní strategie na úrovni vlády (mezisektorové dokumenty), tak dokumenty jednotlivých rezortů jejichž působení je relevantní pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Na úrovni státu rozlišujeme strategie/koncepce/politiky vlády, což jsou zastřešující dokumenty, které vytyčují směry dalšího rozvoje a stanovují hlavní strategické cíle. Z nich by v optimálním případě měly vycházet všechny ostatní plánovací dokumenty. Dalšími strategickými plány na úrovni státu jsou koncepce/strategie/politiky jednotlivých resortů podle příslušných oblastí, jejichž rozvojem se dané ústřední správní úřady zabývají. Tyto dokumenty jsou schvalované vládou ČR a za plnění strategických cílů odpovídá většinou více ministrů. Dokumenty byly analyzovány na základě jejich relevance pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Národní horizontální strategické dokumenty trvale udržitelný rozvoj a kulturní a kreativní průmysly hospodářský růst a kulturní a kreativní průmysly národní program reforem a kulturní a kreativní průmysly Národní sektorové strategické dokumenty vzdělávání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům výzkum a inovace ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům průmysl ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům malé a střední podnikání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům regionální rozvoj ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

9

kultura ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům sociální oblast ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům

Dokumenty vymezující čerpání strukturálních fondů Národní strategický referenční rámec a programové dokumenty jednotlivých operačních programů. Analýza se soustředí především na obsahově deklarované využití, případně, pakliže nedeklarováno, na možné využití OPPI (Operačního programu podnikání a inovace), OPVzK (Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost), OPLZZ (Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost), IOP (Integrovaného operačního programu), dále pak ROP (regionálních operačních programů) pro oblast kulturních a kreativních průmyslů.

Způsob zařazení operačních programů a jednotlivých projektů do soustavy strategických dokumentů

Tématický rozsah analyzovaných dokumentů byl dán předmětem výzkumného projektu, jímž je teoretická a empirická analýza možností využití potenciálu kulturních, resp. Kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. Analýze byly tedy podrobeny oblasti a strategické dokumenty, které hrají roli při využití potenciálu kreativních průmyslů, tedy národní horizontální strategické dokumenty SUR, SHR a národní sektorové dokumenty v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovace, průmyslu, regionálního rozvoje, kultury a sociální oblasti, dále pak dokumenty týkající se čerpání strukturálních fondů v České republice v letech 2007–2013. 1.9.

Výčet analyzovaných dokumentů

Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–2014 uvedení data není součástí názvu dokumentu http://www.esfcr.cz/file/3773/ Strategie hospodářského růstu 2007–2013 uvedení data není součástí názvu dokumentu http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx?idpriloha=13719 Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

10

Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007–2013 http://www.mmr.cz/upload/files/Regionalnipolitika/SRR_dokument.doc Národní rozvojový plán ČR 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1141122325.materi-l-nrp---iii.-nrp-upraveny--str-113-a-124.pdf Národní rozvojový plán 2004–2006 http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Rizeni_fondu_EU/RPS/Narodni_rozvojovy_plan.pdf Národní inovační politika České republiky na léta 2005–2010 http://download.mpo.cz/get/26521/28902/315192/priloha001.doc Národní exportní strategie 2006–2010 http://www.businessinfo.cz/files/2005/EXPOSTR_exportstrategie_verze241105.doc Národní klastrová strategie 2005–2008 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/narodni-klastrova-strategie2005-2008/1000502/42899/

Rezortní strategické dokumenty Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015 http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/JC_SVUR.pdf Strategie celoživotního učení ČR 2007–2013 http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf Státní kulturní politika na léta 2009–2014 http://www.mkcr.cz/assets/priprava-kulturni-politiky/3.statni-kulturni-politika.doc Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 http://www.mkcr.cz/assets/umeni/Koncepce___inn_j___podpory_um_n__na_l_ta_20 07-2013.doc Dokumenty operačních programů strukturálních fondů Operační program podnikání a inovace 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

11

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz Integrovaný operační program 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/iop Regionální operační programy 2007–2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op


12

2. Analýza 2.1

Národní strategické dokumenty

2.1.1 Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004–2014) 8 (SUR) Strategie zohledňuje kulturu jako součást klasické, široce pojaté definice OSN z roku 1987, která ji včleňuje do sociálního i ekonomického pilíře, zdůrazněno je i postavení kultury v rámci výzkumu, vývoje a vzdělávání. Kulturní průmysl/kulturní průmysly jsou ve strategii uplatněny v rámci tzv. SWOT analýzy v oblasti příležitostí pro udržitelný rozvoj ekonomiky a také jako součást slabých stránek ekonomiky ČR. Strategie definuje mezi příležitostmi pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR: Zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti průmyslu a zemědělství a posun k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, včetně tzv. kulturního průmyslu. Rozvoj sektoru služeb v žádoucích oborech (turistika, kultura, informatika), podpořený investičními pobídkami. Mezi riziky pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR je uvedeno: Trvalé ekonomické podceňování významu kultury jako rozvojového faktoru; nedoceňování významu investic do péče o kulturní dědictví; nedoceňování ekonomického významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje. Naproti tomu definuje mezi silnými stránkami udržitelného rozvoje ekonomiky ČR Atraktivitu ČR z hlediska přírodního i kulturního bohatství, Potenciál „živé“ kultury a regionálních specifik Cíle strategie, ve kterých je uplatněna kultura jsou následující: • minimalizace střetů zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného • rozvíjení etických hodnot v souladu s evropskými kulturními tradicemi Strategie zároveň předpokládá, že Česká republika: • bude pokračovat v podpoře kultury • bude usilovat o vytváření mezinárodního prostředí zaměřeného na rozvoj politické, hospodářské, kulturní a environmentální spolupráce • podpoří rozvoj a dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví • podpoří co nejširší zapojení občanů a občanských iniciativ do kulturních a • uměleckých aktivit do neprofesionálních uměleckých aktivit a péče regionů a tradiční lidovou kulturu • podpoří různorodost v rámci regionů

8

Strategie udržitelného rozvoje http://www.esfcr.cz/file/3773/ Poznámka – uvedená data nejsou součástí názvu dokumentu Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

13

•

vláda bude průběžně sledovat postup naplňování cílů SUR prostřednictvím indikátorů sestavovaných na základě oficiálních dat a ověřených metodik, přičemž jedním z indikátorů je dostupnost veřejných služeb kultury

Shrnutí: Ač jsou kulturní průmysly uvedeny jak mezi slabými stránkami a příležitostmi strategie SUR, jsou cíle strategie směřovány nikoli ke kulturním a kreativním průmyslům, ale ke kulturnímu dědictví v hmotném i nehmotném slova smyslu. Z pohledu definicie KEA je tedy důraz strategie kladen na oblast tzv. neprůmyslových odvětví. 2.1.3 Strategie hospodářského růstu

9

2007–2013 (SHR)

Kulturnímu průmyslu je věnován samostatný článek strategického dokumentu přijatého 16. 11. 2005 usnesením Vlády ČR číslo 1500. Článek 3.3.3.4: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu Kulturní infrastruktura je předpokladem pro rozvoj měst a regionů, růst kulturního turismu, kulturního a kreativního průmyslu. Technicky vybavené subjekty/budovy (projekční, zvuková, světelná technika apod.) jsou předpokladem pro distribuci a obchod s kulturními produkty (filmová, hudební, divadelní, multimediální představení a akce), ale i pro rozvoj kulturních služeb, na jejichž potřebnost a podceňování upozorňuje Strategie udržitelného rozvoje. Kulturní průmysl má návaznost na rozvoj kreativního průmyslu (design, móda, reklama, multimedia, graficky design apod.) Dobře fungující kulturní infrastruktura je také důležitým činitelem pro příliv dlouhodobých, zejména zahraničních investic, neboť je nedílnou součásti podmínek sociální stability – poskytuje příležitosti pro kvalitní využití volného času, společenské setkávání a působí preventivně vůči negativním sociálním jevům. Pro rozvoj kulturní infrastruktury je vhodná spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Kulturní průmysl je progresivně se rozvíjející oblast sektoru služeb, který má vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál má audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. ČR má bohatou a především kontinuální filmovou tradici. Film byl na počátku 90. let plně zprivatizován a zažívá velký rozvoj zejména v oblasti poskytování služeb pro zahraniční produkce. Druhou oblastí je stimulace rozvoje kulturního průmyslu. Jde o lepší využívání kulturního dědictví, bohatství a architektury v návaznosti na kulturní turismus. Turistické oblasti díky kulturnímu dědictví a bohatství, které jsou většinovým cílem turistiky, získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. U kulturního průmyslu je třeba brát v úvahu, že pracuje s kvalifikovanou lidskou silou a nemá trvalé dopady na životni prostředí. 9

Strategie hospodářského růstu 2007–2013,

http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx?idpriloha=13719 Poznámka: uvedení data není součástí názvu dokumentu


14

Strategie hospodářského růstu doporučuje: • •

Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury. Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu.

Kulturní průmysl je také součástí článku 3.3.1. usilujícího o zvýšení mobility osob, zboží a informací kdy reflektuje skutečnost, že stále významnější společenskou úlohu sehrává virtuální mobilita založená na přenosu dat elektronickou cestou. V současnosti se jedná více méně o elektronický přenos informací, ale v průběhu následujících let umožní stále dokonalejší technologie také virtuální přenos osob - formou masového využívání telemostů a telekonferencí, i zboží - nejprve v sektoru zábavního průmyslu či vzdělávání, postupně i v dalších odvětvích. Dle čl. 3.3.: Infrastruktura zásadním způsobem spoluvytváří předpoklady hospodářského rozvoje naší země a do značné míry ovlivňuje také další oblasti společnosti a podnikatelského prostředí, z nichž zvláštní význam z hlediska hospodářského růstu představují: • •

regionální rozvoj – záruka soudržného růstu ochrana přírodního a kulturního dědictví – záruka udržitelného růstu

Dále v článku 3.3.4.7.: otázka využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím …podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Takto vytvořená přidaná hodnota přispěje k rozvoji znalostní ekonomiky i lidských zdrojů. Využití zdrojů kulturního dědictví bude součástí tvorby nových hodnot, vytvářených i prostřednictvím informačních technologií. Strategie hospodářského růstu doporučuje: • •

Zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví Podporovat rozvoj soudobé umělecké tvorby

Shrnutí: Jeden z článků Strategie (3.3.3.4) se specificky zmiňuje o kulturním průmyslu. Strategie hospodářského růstu zakládá možnost podpory regionů prostřednictvím investic do infrastruktury kulturních a kreativních průmyslů s důrazem na audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. V dalších článcích (mj. 3.3. a 3.3.4.7) SHR není již kulturní a kreativní průmysl specificky zmíněn, nicméně tyto články konkrétně reagují na dva velmi důležité aspekty, promítající se do rozvoje kulturních a kreativních průmyslů a tím je otázka infrastruktury a využití vzdělávání, soudobé umělecké tvorby a meziregionální mobility jako součást využití kulturního dědictví. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

15

V oblasti tzv. kulturních neprůmyslových odvětví je to pak článek 3.3.4.7. věnující se otázce využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím …podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Strategie hospodářského růstu definuje následující doporučení z hlediska kulturních a kreativních průmyslů: • •

Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu

2.1.3 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007– 2013 (SRR) 10 Typem mezisektorového dokumentu, který v rámci svých prioritních oblastí může řešit průřezové téma kulturních a kreativních průmyslů je SRR. SSR obsahuje osm prioritních os: Evropský národohospodářský strategický rámec (PO1); Ekonomika regionů (PO2); Lidé a osídlení (PO3); Infrastruktura (PO4); Příroda, krajina a životní prostředí (PO5); Cestovní ruch (PO6); Kultura (PO7); Problémová území (PO8). Kultuře jako celku je věnovaná samostatná prioritní osa číslo 7, v které je zdůrazněna především sociální, vzdělávací a komunikační funkce kultury. Podle SRR je výsledkem historického vývoje v prostoru ČR skutečnost, že kultura není obecně vnímána pouze jako umělecká činnost nebo její výsledky, ale i jako poznávací, osvětové, zájmové a vzdělávací aktivity, stejně tak i jako spolková činnost, tradice a zvyky, dokonce i přírodní a urbanizované prostředí individuálního života. Z pohledu definice KEA, která je relevantní v rámci naší Analýzy zahrnuje SRR do pojmu kultura mj. umění (non-industrial sectors) a to s převážným důrazem na kulturní infrastrukturu, její obsahovou náplň zajišťovanou a zprostředkovávanou kulturními službami (mj.) činností knihoven, muzeí, galerií a divadel (včetně tzv. stagion); nabídka kulturních, společenských, vzdělávacích programů různých typů kulturních domů a středisek, činnosti dobrovolných občanských aktivit (zájmových či amatérských sdružení), nevládních neziskových organizací ale i městské slavnosti, festivaly, atd. Takto vymezená oblast kultury překračuje rámec zákonem stanovených kompetencí a odpovědnosti ministerstev či jiných správních úřadů nebo územní samosprávy. 10

http://www.mmr.cz/upload/files/Regionalnipolitika/SRR_dokument.doc Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

16

Zároveň SRR upozorňuje, že veřejné služby místní a regionální kultury, poskytované v obecně uznaném veřejném zájmu, jsou existenčně závislé na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů. Definici veřejných služeb kultury zpřesňuje na všechny typy a druhy činností, jejichž cílem a výsledkem je zpřístupnění kulturních hodnot veřejnosti, vytvoření příležitostí pro aktivní spoluúčast občanů na jejich vytváření, pro pasivní diváckou účast na vnímání kulturních hodnot a produktů kulturních činností, zpřístupnění komplexních informací o kultuře a vytváření podmínek pro poznání a sebevzdělání v oblastech kultury a umění pro všechny zájemce. V kapitole 2.6.2 Kulturní infrastruktura a služby SRR upozorňuje na poměrně rozsáhlou a strukturovanou síť kulturních zařízeni s dopadem i do nejnižších článků sídelní soustavy. Jako problém vidí morální i technologickou zastaralost značné částí infrastruktury pro kulturu a volný čas i jednostranný model financování kulturní infrastruktury, tj. přílišnou vazbu na státní rozpočet a nevyjasněný vztah k rozpočtům regionů a obcí. Investice do kulturní infrastruktury oceňuje pro jejich multiplikační efekt, neboť umožňují přímé využití kulturního potenciálu a představují specifický způsob podpory podnikání. Upozorňuje však, že kultura je stále chápána jako neproduktivní mandatorní výdaj, který v případě chronického nedostatku prostředků zpravidla ustupuje investicím do oblastí, které přinášejí bezprostřední efekt. Budování a modernizace infrastruktury je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Představy o potřebách specializovaných kulturních a volnočasových institucí, jakými jsou knihovny, kina, muzea, specializovaná sportoviště a galerie, nejsou jasně definované. SRR upozorňuje, že infrastrukturu je třeba budovat diferencovaně v závislosti na specifických potřebách jednotlivých míst, přičemž bude žádoucí nabídnout obcím jako investorům informační servis, vycházející z poznatků o úspěšně fungujících projektech v ČR i zahraničí a z prognóz předpokládaného vývoje kulturních služeb a aktivit. SRR upozorňuje, že snaha o ekonomickou racionalizaci kulturních institucí se projevuje ne jako cesta k racionálnějšímu využití omezených prostředků, ale jako snaha omezit rozsah prostředků vložených do tohoto sektoru. Poukazuje na stagnaci či pokles počtu pracovních sil ve sféře kultury, zejména v menších městech a obcích, s tím, že tento trend nepříznivě ovlivňuje rozsah poskytovaných služeb, který je do značné míry závislý na početnosti a struktuře pracovní síly. Podle SRR aktivizace kulturních hodnot a jejich zapojování do ekonomického života sídel a regionů patří k doposud opomíjeným, avšak perspektivním oblastem hospodářského růstu. Jde o využití neopakovatelných, místně a regionálně specifických, rozvojových zdrojů v oblasti nejdynamičtějších hospodářských segmentů (cestovní ruch, informatika, zábavní průmysl, umělecká produkce). Možnosti ekonomizace kulturního dědictví jsou regionálně vázané. Podmínkou je nejen rozvoj dopravní dostupnosti, adekvátní stav dopravní, informační, technické infrastruktury ale právě odpovídající lidské zdroje (vzdělanost, kvalifikace, motivace, schopnost vnímání kulturních hodnot) a dostatečná úroveň navazující Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

17

obslužné i ekonomické vybavenosti prostoru (pozitivní externality), ale také jejich animace. Prioritní osa 7: Kultura 7.1 Organizace a řízení kulturních aktivit • Podpora tvorby a aktualizace koncepčních dokumentů v oblasti kultury na úrovni regionů (včetně systémů financování regionální kultury). • Podpora rozvoje marketingového řízení kulturních institucí a akcí • Rozvoj dalšího profesního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury • Podpora spolupráce mezi subjekty působícími v oblasti kultury na úrovni regionů a obcí. 7.2 Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb • Podpora projektů v oblasti ekonomického využití kulturního potenciálu regionů. • Podpora kulturních akcí místního, regionálního a nadregionálního významu. • Podpora kulturních institucí zajišťujících základní kulturní služby. • Dobudování infrastruktury pro kulturu, zejména v regionech s jejím nedostatkem. 7.3 Zachování a využívání kulturních památek • Podpora projektů zaměřených na obnovu a rekonstrukci památkového fondu. • Podpora projektů zvyšujících atraktivitu a využití památkových objektů, koncentrace úsilí na integrované projekty. 7.4. Vzdělávání a informovanost • podpora zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol • podpora vzdělávacích a osvětových projektů zaměřených na místní a regionální kulturu • podpora informatických projektů v oblasti digitalizace movitého i nemovitého památkového fondu Shrnutí: SRR zmiňuje pojem kulturní a kreativní průmysl/y v článku 2.2.6. v souvislosti se způsobem budování a modernizace infrastruktury, která je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Dokument jedenkráte zmiňuje termín tvořivost a to v souvislosti s poskytovateli kulturních služeb, kdy uvádí, že podmínkou poskytování veřejných služeb kultury občanům je nejen odborný potenciál zaměstnanců příslušných právnických osob, ale i jejich ochota trvalého sebevzdělávání a schopnost tvořivosti i účinné komunikace s uživateli veřejných služeb kultury. Bližší je SRR termín inovace, s nímž operuje jako s jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím regionální rozvoj v České republice, a řadí inovace mezi tzv. nehmotné faktory ovlivňující regionální rozvoj, a to konkrétně inovace a schopnost jejich vytváření a šíření spolu s dostupným a účinným využitím informačních a komunikačních technologií (ICT), a institucionálním prostředím. Důležitým aspektem, který se projevuje na úrovni opatření prioritní osy číslo 7, věnované kultuře je Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

18

opatření týkající se podpory zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol, které do určité míry rezonuje s aktuálním trendem, který je například ve Velké Británii rozpracován na úroveň konkrétních indikátorů tedy např. počtu jednotlivých hodin uměleckého vzdělávání týdně. Je však uvedeno jako součást opatření P. 7.4. Vzdělávání a informovanost nikoli např. opatření P.3.1. podpora investic do lidského kapitálu. Na úrovni členění jednotlivých podsekcí kapitoly 7 věnované kultuře nejsou kulturní a kreativní průmysly zohledněny jako směr, jímž by se měl regionální rozvoj ubírat.

2.1.4

Národní rozvojový plán ČR 2007–2013 (NRP)

Strategické cíle Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Strategický cíl: Atraktivní prostředí Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Kulturní průmysl je v NRP zmíněn v souvislosti s dokumentem SHR, který určuje priority oblasti kultury jako činitele, jež ovlivňuje budování sociálního a ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje a to konkrétně v rámci kapitoly 1.3.3.7 Zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NRP zároveň upozorňuje, že potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu. NRP také definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou: • podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb • akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci • a sociální začleňování Samostatný důraz je kladen na vzdělávání a aktivity v oblasti kultury a využití informačního potenciálu v oblasti kultury, otevření kulturního sektoru veřejnosti, zajištění volného přístupu k informacím, zpřístupnění sbírek veřejnosti, uchování uměleckých děl na základě audiovizuálních a elektronických archivů, neboť tím vzniká potenciál pro oblasti inovací, investic a integrací informačních technologií do každodenního života společnosti. Oblast kulturního vzdělávání je také, zdůrazňuje NRP, jedním ze stěžejních bodů v rámci rozvoje kultury v České republice. Rozvoj lidských zdrojů, a to nejen v oblasti kultury, přispívá jednoznačně ke snižování nezaměstnanosti a růstu produktivity pracovní síly, růstu životní úrovně obyvatelstva dané země a v oblasti kultury budování tzv. sociálního kapitálu, růstu národního sebevědomí a pocitu vlastní identity, pocitu sdíleného závazku jako zdroje regenerace a revitalizace obcí a komunit, která přitahuje příslušníky tzv. creative class působící v kulturních a kreativních průmyslech. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

19

NRP se v kapitole 1.3.2.2. Inovace podrobně zabývá oblastí inovací a vidí jako hlavní faktory, které posunují státy a regiony k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti zejména ve: • • • •

výsledcích výzkumu a vývoje kvalifikované pracovní síle, která využívá ICT a má potřebné inovačněpodnikatelské vzdělání efektivní soustavě národních podpůrných opatření jako záruku fungujících inovačních procesů vazbě VaV na podnikatelský sektor

NRP podotýká, že pozice ČR v oblasti inovací není podle mezinárodních srovnání příznivá. Dle souhrnného hodnocení inovačního prostředí ČR (s hodnotou SII 0,27) zaostává daleko za průměrem EU-15 (0,40), za vedoucím Japonskem (0,77) a USA (0,70). Před ČR se umístily Slovinsko, Estonsko a překvapivě i nečlen – Bulharsko. Další výraznou slabinou českého inovačního prostředí je úroveň a aktivity v oblasti netechnických inovací, v jejichž ukazatelích se ČR umisťuje na 11. až 18. místě z 25 členských zemí EU a které měří inovativní metody managementu malých a středních podniků; novátorské způsoby organizační struktury nebo výrazné změny ve vizuálním zpracování či designu jednotlivých produktů. NRP se odvolává v souvislosti s definicí strategického směru v oblasti inovací na Národní inovační politiku 2005 až 2010, která se, vzhledem k současnému stavu v oblasti inovací, soustřeďuje na naplnění čtyř nosných cílů: • • •

posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích.

V kapitole 1.3.2.2 věnované Inovacím a podkapitole s názvem Lidské zdroje a inovace se orientuje na problematiku související s vědeckými pracovníky (mj. v technických a přírodovědných oborech), vysokoškolské pedagogy a studenty a zástupce velkých průmyslových podniků. Zmiňuje také otázku znalostního managementu. Definuje stávající limity využití lidských zdrojů v oblasti inovací a směry řešení, přičemž za hlavní bariéry rozvoje inovačního potenciálu ČR v případě lidských zdrojů označuje • • • • •

potřebu dalšího vzdělávání u výzkumných a vývojových pracovníků, zejména pokud jde o ochranu duševního vlastnictví a oblast podnikání, neuspokojivou strukturu absolventů VŠ (nedostatek absolventů s technickým a přírodovědným vzděláním), nedostatečné znalosti a orientace v oblasti netechnických inovací (moderní metody řízení a organizace apod.), nedostatečné uplatňování manažerských principů v akademické sféře (viz modely řízení vysokých škol) a přetrvávající lpění na „čisté vědě“, neadekvátní společenské ocenění pracovníků ve výzkumu a inovacích,


20

• •

nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, a to pro tři sektory: (a) pro výzkum na trhu práce ČR, (b) pro transfer technologií a (c) pro znalostně intenzivní podnikání na trhu práce a nemotivující platové podmínky ve výzkumu a nedokonalý systém jeho ohodnocení.

Shrnutí: Kulturní průmysl je v NRP zmíněn v souvislosti s dokumentem SHR, který určuje priority oblasti kultury jako činitele, jež ovlivňuje budování sociálního a ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje a to konkrétně v rámci kapitoly 1.3.3.7 jako prioritu – zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NRP zároveň upozorňuje, že potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu. NRP také definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou: podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci a sociální začleňování Vazbou oblasti inovací na kulturní a kreativní průmysly se NRP nezabývá, ač mezi výraznou slabinou českého inovačního prostředí je úroveň a aktivity v oblasti netechnických inovací, v jejichž ukazatelích se ČR umisťuje na 11. až 18. místě z 25 členských zemí EU a které měří inovativní metody managementu malých a středních podniků; novátorské způsoby organizační struktury nebo výrazné změny ve vizuálním zpracování či designu jednotlivých produktů. Dokument NRP se nezabývá kreativními profesemi, tak, jak je definuje Euro-Creative Class Index mj. hudebníky, architekty, manažery, profesionály a ostatní profese, které se zabývají kreativní činností, jejichž pracovní výsledky a výstupy umožňují fungování kulturních a kreativních průmyslů. Zmínka o problematice talentu a nadání se objevuje ve SWOT analýze – příležitostech jako součást uplatňování rovných šancí v konkrétním znění plošné využívání efektivních cest maximalizace šancí každého jednotlivce, včetně odstraňování znevýhodnění i podpory nadaných. Na úrovni strategických cílů však není deklarován směr podpory kreativity a tvořivosti jako průřezové téma. NRP definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci a sociální začleňování. Strategické cíle NRP neznají pojem kulturních a kreativních průmyslů. Strategický cíl konkurenceschopná česká ekonomika zaměřuje své intervence mimo jiné na: •

systematický rozvoj otevřeného podnikatelského prostředí, které bude vytvářet podmínky pro zahájení a další rozvoj podnikatelských aktivit; budou


21

• •

odstraňovány bariéry vstupu do podnikání (institucionální, administrativní a finanční), posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu České republiky v prostředí EU tak, aby se ČR stala evropsky významným místem koncentrace těchto aktivit, podpora využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu tak, aby se ČR stala atraktivní evropskou destinací. 2.1.4

Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013 (NSRR) 11

NSRR představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007–2013 a zároveň udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007–2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Východiskem pro tvorbu NSRR je NRP (Národní rozvojový plán). Stejně jako národní rozvojový plán nezná NSRR pojem kreativní průmysl/kreativní průmysly a to i přesto, že NSRR vychází z národních mezisektorových strategických dokumentů a to konkrétně ze Strategie udržitelného rozvoje, která se kulturním a kreativním průmyslům věnuje v souvislostí s možnými příležitostmi pro trvale udržitelnou ekonomiku, kdy jednou z jejích podmínek je směřování k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, včetně tzv. kulturního průmyslu; a Strategie hospodářského růstu v článku 3.3.3.4 upozorňuje na nutnost podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NSRR zohledňuje rozvoj infrastruktury pro kulturní služby a nutnost zlepšení nabídek kulturních služeb, avšak kulturním a kreativním průmyslům se nevěnuje. V strategických cílech, které NSRR definuje, je možné nicméně najít největší prostor pro uplatnění kulturních a kreativních průmyslů z hlediska definice KEA (mj. nonindustrial sectors), a to ve strategickém cíli „Konkurenceschopná česká ekonomika“, priorita C „Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství“. Cílem je podporovat aktivity, které přinášející přímé růstové ekonomické a sociální efekty (pracovní místa, HDP) a nepřímé efekty (sociální koheze regionu, zatraktivnění regionu pro obyvatele i návštěvníky), a to prostřednictvím obnovy a využitím movitého a nemovitého kulturního dědictví; rozvojem infrastruktury pro kulturní služby a zlepšením nabídek kulturních služeb. Z hlediska kulturních a kreativních průmyslů, které dosahují vysoké přidané hodnoty, inovačního potenciálu a uplatňují se velmi výrazně v mezinárodním kontextu je relevantní směřování dílčího cíle NSRR definovaného jako Konkurenceschopný, silný a inovující český podnikatelský sektor, dosahující vysoké přidané hodnoty a produktivity práce, schopný prosadit se jak na vnitřním trhu EU, tak i ostatních mezinárodních trzích stejně jako podpora procesu zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelské infrastruktury, především stávajících průmyslových parků, regenerace stávajících brownfieldů pro podnikání, podnikatelských 11

http://www.mmr.cz/upload/files/evropska_politika/nsrf_CJ_170707_final_db.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

22

inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center, vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových a environmentálně šetrných technologií a na produkci konkurenceschopných výrobků a služeb. Priorita Konkurenceschopný podnikatelský sektor je implementována prostřednictvím prioritních os Vznik firem, Rozvoj firem, Efektivní energie, Prostředí pro podnikání a Služby pro rozvoj podnikání v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Kulturní a kreativní průmysly, ač nejsou specificky jmenovány, mohou najít uplatnění také v prioritě NSRR Podpora kapacit V&V pro inovace vymezené cílem priority: Posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, a to v úzké funkční vazbě na podnikatelskou sféru. Soustavné zvyšování podílu znalostní ekonomiky v národním hospodářství zejména, dojde li k efektivní spolupráci mezi uměleckými vysokými školami, průmyslovými podniky, a základním či aplikovaným výzkumem například na poli designu a architektury (tvůrčích odvětví) či průmyslových odvětví tvorby virtuální reality na úrovni počítačových her etc. Priorita Podpora kapacit V&V pro inovace je implementována prostřednictvím prioritních os Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje a Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Posilování inovační kapacity na straně podnikatelských subjektů je řešeno prostřednictvím prioritní osy Inovace Operačního programu Podnikání a inovace. Synergických efektů bude dosahováno směrem k prioritní ose Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde bude podporována motivace ke studiu exaktních oborů, působení ve výzkumné činnosti a k rozvoji lidských zdrojů ve výzkumné činnosti a vývoji. K naplňování cílů této priority přispěje rovněž Operační program Praha Adaptabilita prostřednictvím prioritní osy Podpora rozvoje znalostní ekonomiky. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost se zaměřuje na oblasti investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace, podporou aktivních nástrojů zajišťujících včasnou identifikaci potřeb v oblasti vzdělávání, spolupráci mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi, výzkumnými a technologickými centry, příp. podnikatelskými subjekty a NNO. Současně zabezpečuje rozvoj lidských zdrojů pro V&V. Dále zaměřuje pozornost na inovační vzdělávací reformy, které umožní jednotlivcům i celým skupinám zapojit se v průběhu svého života do dalšího vzdělávání. Ani tento strategický cíl nezná pojem kulturních a kreativních průmyslů, avšak jeho obsah by bylo potenciálně možné využít v oblasti podpory rozvoje do lidských zdrojů v kulturních a kreativních průmyslech, avšak také být využit nemusí. Z hlediska definice KEA by se tzv. non-industrial sectors (výtvarné umění, scénické umění, kulturní dědictví) mohly velmi inovačním způsobem uplatnit například v oblasti nových přístupů k celoživotnímu vzdělávání. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost je možné naplnit prostřednictvím aktivit, v nichž kulturní a kreativní průmysly umožňují začleňování osob čelících riziku sociálního vyloučení z trhu práce či zvyšování jejich zaměstnatelnosti, avšak Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

23

neuvedení pojmu kulturní a kreativní průmysly v tomto strategickém cíli jejich využití spíše diskvalifikuje. V Prioritě NSRR A) Vzdělávání, která je definována prostřednictvím cíle zvýšení adaptability českého lidského potenciálu pro zajištění zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a podporu aktuální zaměstnanosti i budoucí zaměstnatelnosti, včetně zlepšení lidských zdrojů pro podnikání není zohledňována kreativita jako průřezové téma ve vzdělávání; stejně tak zde nenajdeme zdůraznění podpory rozvoje kompetencí, které jsou klíčové v kulturních a kreativních průmyslech. Důraz je kladen na: • • • •

Kvalitní vzdělání a odbornou přípravu pro úspěšné uplatnění na trhu práce včetně klíčových kompetencí pro trh práce. Podporu kurikulární reformy orientované na rozvoj osobnosti a klíčových kompetencí uplatnitelných v praxi. Inovaci vzdělávacích programů. Vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků škol s ohledem na potřebu zatraktivnění učitelského povolání.

Podpora NSRR v terciárním vzdělávání bude zaměřena na: • • • •

rozšiřování přístupu k terciárnímu vzdělávání zvýšení prostupnosti vzdělávacího systému, což umožní studentům flexibilně reagovat na očekávané změny na trhu práce posílení motivace a zvýšení atraktivity studia technických a přírodovědných oborů využití kapacit institucí poskytujících terciární vzdělání

Průřezovými tématy v rámci celoživotního učení uvedenými v NSRR je podpora vzdělávání v cizích jazycích a rozvoj podnikatelských dovedností, zejména prostřednictvím nabývání klíčových kompetencí zaměřených na schopnost podnikatelského myšlení a iniciativy, což jsou klíčové aspekty pro motivaci k samostatnému podnikání. Možnost uplatnění, nikoli však konkrétně deklarovanou, kulturních a kreativních průmyslů při tvorbě strategií najdeme ve strategickém cíli číslo IV NSRR v prioritě a) Rozvoj regionů, kde je v rámci tzv. regionálních operačních programů ROPů plánováno i zařazení inovativních akcí, jejichž charakter bude záviset na potřebách jednotlivých regionů. Tyto inovativní akce budou zaměřeny především na podporu realizace (či dopracování stávajících) regionálních inovačních strategií s cílem provázat jejich realizaci s ostatními strategickými dokumenty na úrovni měst nebo krajů. Cílem podpory z ROPů však je důraz na implementaci těchto strategií, tj. na koordinaci regionálních aktérů a reálné prosazení cílů strategie. V prioritě „Vyvážený rozvoj území“, priorita B „Rozvoj městských Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

24

oblastí“ a priorita C „Rozvoj venkovských oblastí“ není specificky zmiňována oblast kulturních a kreativních průmyslů, i když by zde mohl být zohledněn např. směr tzv. kreativních měst, v jehož rámci se uplatňují kulturní a kreativní průmysly a to vzhledem k tomu, že cílem těchto priorit je podporovat aktivity pro města nad 50 000 obyvatel (zvýšit nabídku a podporu dostupnosti kulturních služeb) a pro venkovské oblasti (rozvíjet sociální infrastrukturu, včetně kulturních aktivit). Shrnutí: NSRR je stěžejním dokumentem, který udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007–2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Východiskem pro tvorbu NSRR je NRP (Národní rozvojový plán). Stejně jako NRP nezná NSRR pojem kulutrní či kreativní průmysl/kulturní či kreativní průmysly navzdory faktu, že zdrojovými dokumenty jsou SHR, SUR, které kulturní průmysly reflektují byť jen útržkovitě. V jednotlivých prioritních oblastech NSRR je možné najít prostor a tedy i možnost čerpat konkrétní finanční prostředky pro společnosti, neziskové organizace a další instituce z oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Je nicméně otázkou do jaké míry bude tato možnost využita, není-li jednoznačně deklarován směr podpory kulturních a kreativních průmyslů na úrovni strategických cílů a následně prioritních oblastí.


25

2.1.5 Národní klastrová strategie 12 přijatá usnesením Vlády č. 883 z roku 2005 (NKS) NKS má vymezených 6 hlavních cílů: 1. Využít klastry k propojení zdrojů MPO, MMR, MPSV a krajů ČR cíleným a koordinovaným způsobem, který bude maximalizovat dopad podpory poskytnuté z veřejných zdrojů. Tento cíl předpokládá integrovat programová opatření jiných strategií a koncepcí, jako jsou rozvoj malých a středních podniků (MSP), inovací, výzkumu a vývoje, exportu, vzdělávání nebo infrastruktury. 2. Zefektivnit komunikaci s kraji, institucemi terciárního vzdělávání a soukromým sektorem s cílem rozvoje společných priorit. Zejména je snahou prohloubit dialog s celými průmyslovými odvětvími a nejen s jednotlivými společnostmi pomocí detailnějšího porozumění silným a slabým stránkám podnikání v rámci krajů. 3. Zajistit identifikaci a podporu odvětví a oborů s potřebným růstovým potenciálem a vůlí zvyšovat konkurenceschopnost cestou spolupráce a inovací, a to zejména v krajích, které demonstrují rozhodnutí podporovat inovační klastry. Cílem je zapojit do spolupráce především MSP, rozvíjet inovace a zvýšit export. 4. Pomoci skupinám MSP pracovat společně na identifikaci příležitostí ke sdílení nákladů a překonání tradičních bariér růstu, kterými jsou například přístup k financím a informačním technologiím, provádění výzkumu a vývoje a uvádění nových produktů na trh. 5. Vytvořit rámec pro analýzu, monitoring a vyhodnocování výkonnosti klastrových iniciativ, jejich dopadu na regionální a národní hospodářství. Součástí hodnocení bude porovnávání klastrů navzájem a hlavně srovnání se zahraničními klastrovými iniciativami. 6. Vypracovat Národní klastrovou studii v ČR, jejímž výsledkem bude identifikace odvětví s exportním potenciálem v regionech. Na základě výsledků regionálních průzkumů vypracovat celkovou studii průmyslové struktury v České republice, která přispěje k plánování programů v rámci strukturálních fondů do dalšího programovacího období. NKS rozlišuje dva typy klastrů přítomné také na území České republiky: Klastry založené na hodnotovém řetězci Klastry založené na hodnotovém řetězci jsou obecně definovány sítí dodavatelských vazeb, mezi nimiž existuje lineární propojení od surovin po finální výrobek. Klastry založené na kompetencích

12

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/narodni-klastrovastrategie-2005-2008/1000502/42899/ Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

26

Klastr založený na kompetencích se soustředí na konkrétní oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. V tomto typu klastru se nejedná o klíčové dodavatelské vazby v rámci daného odvětví, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč velmi rozdílnými hospodářskými aktivitami. NKS vychází z definice klastrů OECD, která uznala klastry jako významný nástroj pro rozvoj konkurenceschopných ekonomik a která definuje klastry jako "sítě vzájemně provázaných podniků, institucí produkujících znalosti, podpůrných institucí (např. centra pro transfer technologií, vědeckotechnické parky apod.) a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncepce klastrů přesahuje networking podniků, jelikož pojímá všechny formy sdílení znalostí a výměny a také přesahuje tradiční sektorovou analýzu”. Opatření vázaná na strategické cíle NKS Podpora klastrové koncepce (viz 3.2.1.) Klastry v České republice přirozeně existují. I laický pohled na náš průmysl nám napoví, že odvětví jako automobilový průmysl, sklářství a potravinářství mají typické znaky klastrů, chceme-li zmínit alespoň některé z nich. Podpora pro facilitátory a manažery klastrů (viz 3.2.2.) MPO má maximální snahu zajistit, aby v ČR bylo dostatek silných a kvalifikovaných poradenských zdrojů, které mohou poskytovat odbornou podporu jak podnikům tak organizacím veřejného sektoru. CzechInvest proto zajistí realizaci tohoto záměru v rámci OPPP, kde je již dnes možno čerpat finanční podporu na přípravu a vzdělávání jednotlivých konzultantů s cílem zdokonalit jejich dovednosti v rámci nového projektu "Národní registr poradců". Mapování klastrů (viz 3.2.3.) Prostřednictvím Národní klastrové studie , v rámci níž proběhne hloubková statistická analýza České republiky na regionální úrovni. Regionální data budou vyhodnocena specialisty na jednotlivá odvětví, kteří mohou pomoci vysvětlit vazby uvnitř identifikovaných klastrů a podstatu jejich potenciálu. Výsledky budou sloužit jako základ pro projekty vyhledávání vhodných podniků pro klastry v rámci programu 1.4 Klastry OPPP a pro přípravu programů cílené podpory podnikání v regionech. V rámci tohoto opatření budou realizovány také další kroky. Rozvoj klastrů (viz 3.2.4.) Pro ty klastry, které úspěšně absolvují fázi mapování, je k dispozici druhý typ podpory v rámci OPPP určený na spolufinancování realizace rozvojových strategií klastrů. Předmětem spolufinancování může být celá řada možností, např. mohou být z této podpory pokryty náklady na činnost manažera klastru, zajištění chodu klastru,realizaci společných projektů apod. Měření výkonnosti klastrových iniciativ (viz 3.2.5,) Základem pro vyhodnocování výkonnosti klastrové iniciativy bude soubor prioritních kritérií. Tato metodika bude vypracována nejen kvůli zjištění, zda Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

27

podniky v klastru prosperují lépe než ty, které jsou mimo něj, ale také kvůli zjištění, které faktory přispívají k úspěchu klastru, aby bylo možno sdílet tyto dobré zkušenosti, vyhodnocovat praktické poznatky a také ustanovit klastry excelence. Průvodním mechanismem monitoringu výkonnosti klastrové iniciativy bude benchmarking (tj. srovnávání výkonnosti) mezi klastry na národní i mezinárodní úrovni. Měřitelné cíle a výsledky jsou závazky státu vzhledem ke klastrové strategii do roku 2008 (viz 3.3) •

•

• •

• •

•

•

Podpořit alespoň 20 projektů vyhledávání vhodných podniků pro klastry v rámci celé ČR v širokém spektru jak tradičních tak nových odvětví v oblasti komerčních služeb. Podpořit vznik a rozvoj minimálně 13 klastrů v rámci OPPP, které prokáží přínos českému hospodářství a udržitelnost rozvoje po ukončení poskytování podpory z OPPP. Podpořit přes 500 podniků, hlavně MSP, s cílem zvýšení konkurenceschopnosti a inovací jako výsledku účasti v klastrové iniciativě. Generovat spolufinancování z jiných veřejných a soukromých zdrojů pro klastrové iniciativy, které by mělo zpětinásobit rozsah prostředků vložených MPO v rámci OPPP. Získat cca 20 projektů vedoucích k realizaci ochrany duševního vlastnictví, jako výsledek spolupráce mezi subjekty v rámci klastrové iniciativy. Zabezpečit spolupráci s institucemi terciárního vzdělávání, které vynaloží na služby klientům ze soukromého sektoru účastnícím se klastrové iniciativy alespoň 1500 dnů v rámci aktivit podporovaných programem. Identifikovat více než 100 společných projektů mezi MSP navzájem a MSP a institucemi terciárního vzdělávání zahrnujících všechny aspekty inovací, výzkumu a vývoje a uvedení nových produktů na trh. Zvýšit exportní aktivity podniků zapojených do klastrů a to podpořením min. 25 projektů proexportního charakteru organizovaných klastry.

Shrnutí: NKS nezohledňuje specificky oblast kulturních a kreativních průmyslů, nicméně pokud bude relevantně aktualizována, může být jednou z cest, kterou je možné se vydat při realizaci a prosazování průmyslového a inovačního potenciálu kreativních a kulturních průmyslů, což dokladuje i existence konkrétních klastrů z oblasti kulturních a kreativních průmyslů, které vznikly a vznikají např. na území Karlovarského kraje: 1. Klastr Tableware (vše pro stolování). Do současné doby projevilo zájem o účast v klastru 13 firem, ovšem požadovaný počet členů klastru ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je 15 firem. Před zástupci hodnotitelské komise byla úspěšně obhájena první část zakládání klastru - vyhledávací studie s vyjádřením Agentury CzechInvest a MPO, že jsou myšlence tohoto klastru velmi nakloněny a budou se jej snažit podporovat. Regionální hospodářská komora Poohří připravuje další kroky k založení klastru. 2. Klastr Music Czech Made sdružuje v současné době přes 20 firem a byl v Karlovarském kraji založen jako první. Byly dopracovány stanovy klastru a návrh na Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

28

registraci (dle zákona č. 83/1990 Sb. o Sdružování občanů). K administrativnímu vzniku a efektivnímu fungování klastru napomáhá firma, která zároveň zpracovala vyhledávací studii – AB-AKCIMA s. r. o. 3. Dřevařský klastr – probíhá fáze vyhledávací studie. Úspěšná žádost o poskytnutí dotace (ze strany MPO) na tuto část byla vyřízena k termínu 31. 1. 2006, kdy byl žadatel – spol. AB-AKCIMA s. r. o. vyzván k podpisu smlouvy. Byla zahájena série workshopů s potenciálními členy klastru, ukončení studie se předpokládá 30. 6. 2006. 4. Klastr Lázeňství – probíhá fáze vyhledávací studie, spolu se zpracováním studie, která má otevřít pro tento typ činností finanční zdroje z národní úrovně (v současné době nepodporovatelné obory). Po dlouhých vyjednáváních mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Karlovarským krajem dospěly strany k řešení, které vyústilo v zadání projektu. Studie je placena z technické asistence Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP, správce programu MPO). Zpracovatelem projektu jsou Institut průmyslového managementu, spol. s r.o. při ZČU v Plzni a fa. Sancho Panza s. r. o. Byla vytvořena Řídící skupina projektu, která v současné době připravuje první velký workshop. Návrhem je, aby se současně funkční sdružení Medispa (sdružuje provozovatele lázeňské péče) přetransformovalo v samotný klastr, přičemž jeho současný stav by byl rozšířen z 12 na minimálně 15 členů. Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/REGION/podnikani/klastry.html


29

2.1.6 Národní inovační politika České republiky na léta 2005–2010 13 (NIP) Dokument zdůvodňuje potřebu inovační politiky České republiky a řešení zaostalostí ČR v intenzitě inovačních aktivit na úrovni podniků, v technologickém transferu, ve využití kooperačního potenciálu, v podnikových výdajích na výzkum, vývoj a inovace, v patentové aktivitě, ve spolupráci výzkumu s průmyslem, ve využití rizikového kapitálu, ale i v řadě aspektů rozvoje a využívání lidských zdrojů. Za jeden z důvodů v zaostávání ČR v oblasti inovací považuje NIP dlouhodobě chybějící systematickou a koordinovanou politiku státu směřující k vytváření celkově proinovačního prostředí. NIP respektuje v dosažitelné míře potřebu technických i netechnických inovací (např. nové formy organizace práce, řízení kvality, procesní řízení apod.), inovace trhů, inovace modelu podnikání či o prezentační inovace (inovace v oblasti designu a marketingu).v české ekonomice, ale zaměřuje se stejně jako inovační politiky vyspělých zemí zejména na inovace technické povahy (tedy propojené s vědou a výzkumem), kde jsou možná v přípustné míře opatření státu na podporu inovačních aktivit podniků. NIP charakterizuje tři generace inovačních politik. První (koncentrovanou na realizaci výzkumných a vývojových výsledků v inovacích a na podporu tohoto procesu); druhou generaci kladoucí do popředí systémovou koncepci komplexní podpory inovací a konečně třetí generaci, která vidí přístup k inovacím jako k centrální průřezové záležitosti v rámci všech politik (výzkumné, vzdělanostní, hospodářské, daňové, finanční, průmyslové, regionální, atd.), kdy každá politika věnuje klíčové místo v rámci svých záměrů a opatření tomu, jak jsou jimi ovlivněny inovační aktivity a jak může ze svého hlediska přispět k podpoře inovací a vytváření proinovačního prostředí s cílem udržení a růstu konkurenceschopnosti (inovační politika jako styčné místo všech politik). NIP má nyní s ohledem na možnosti, zkušenosti a stav státního aparátu ČR podobu inovační politiky druhé generace, přičemž velkou pozornost bude nutno věnovat zlepšení koordinace, která patří mezi slabé stránky tuzemské veřejné správy. Funkci inovační politiky třetí generace bude plnit v ČR Strategie hospodářského růstu, reflektující kulturní a kreativní průmysly v článku 3.3.3.4 podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. Inovace je dle NIP existenčně rozhodujícím způsobem spojena s podnikatelskou sférou; je primárně podnikatelským jevem. NIP nevěnuje zvláštní pozornost inovativnímu potenciálu kreativních průmyslů. Největší slabiny českého inovačního prostředí jsou dle NIP • Nejhůře dopadá srovnání v počtu podaných přihlášek patentů všeho druhu; nejhorší pozici vůbec má ČR u hi-tech patentů, podaných u amerického

13

http://download.mpo.cz/get/26521/28902/315192/priloha001.doc Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

30

• •

• • •

patentového úřadu, (2–4 bodů ze 100), jen o něco lepší je situace u evropských patentů. Údaje EIS za rok 2004 ukazují, že další velmi výrazná slabina tkví v malé podpoře spin off firem v jejich ranném stadiu vývoje (4 body ze 100). Méně kritická, přesto vážná, je situace v oblasti vzdělávání – v počtu studujících na vysokých školách VŠ v oborech přírodní vědy a inženýrská studia, stejně jako terciárního vzdělávání a celoživotního vzdělávání zaostává ČR za průměrem EU15,ale i za průměrem EU25 (hodnota relevantních ukazatelů 50–60 ze 100). Poměrně nepříznivé jsou ukazatele financování výzkumu a vývoje (VaV): náklady na VaV z veřejných rozpočtů (70 bodů), ale zejména v soukromé sféře (59 bodů). Podprůměrných hodnot dosahují podle EIS i ukazatele z oblasti rizikového kapitálu pro hitech obory (55 bodů ze 100). Ukazatele „Nové produkty pro firmy“ (hodnota 43) a „Přidaná hodnota z výroby hi-tech produktů“ (hodnota 56 bodů) jsou celkovým vyjádřením inovačních schopností národní ekonomiky.

Pokud jde o netechnické inovace tedy „pokročilé manažerské techniky“, „nové nebo podstatně změněné organizační struktury“ a „významné změny estetického vzhledu nebo designu nejméně jednoho produktu“ je jejich souhrn čtvrtým ukazatelem. ČR se v těchto ukazatelích umisťuje na 11 až 18 místě z 25 členských zemí EU. Vize NIP vytváří podmínky pro dosažení stavu, kdy podniky a další organizace v ČR aktivně inovují své výrobky, technologie a služby i metody organizace a řízení, zabezpečují trvalý růst produktivity práce a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. To vše při vysoké úrovni zaměstnanosti. Stát k tomu vytváří příznivé rámcové podmínky právní a institucionální; pružně odstraňuje bariéry inovačních aktivit; aktivně se podílí na tvorbě nových nástrojů EU na podporu VaV a inovací a na tvorbě nových právních předpisů EU pro podporu VaV a inovací a rychle a adekvátně začleňuje tyto předpisy do právního řádu ČR; přímými i nepřímými nástroji v souladu s právními předpisy EU podporuje vybrané aktivity inovačních procesů a využívá k tomu prostředky veřejných rozpočtů ČR a rozpočtu EU. Vize bude realizována prostřednictvím čtyř strategických cílů: 1. Posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací 2. Vytvořit funkční partnerství veřejného a soukromého sektoru 3. Zajistit lidské zdroje pro inovace 4. Zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích K dosažení cílů NIP je navrženo 48 konkrétních opatření, včetně odpovědnosti, termínů a indikátorů úspěšnosti jejich realizace. Shrnutí: NIP nevěnuje zvláštní pozornost inovačnímu potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, ale obecně spojuje inovační potenciál s podnikatelským sektorem (který je např. dle stávajících britských strategií (Creative Britain, Staying Ahead) nejvíce inovativní právě v oblasti kreativních průmyslů) a v oblasti Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

31

kulturních a kreativních průmyslů jmenuje konkrétně design v souvislosti s takzvanými netechnickými inovacemi. 2.1.7 Exportní strategie České republiky pro období 2006–2010 (ES) Definice vize Exportní Strategie ČR je „Prosadit Českou republiku prostřednictvím obchodu a investic“. Soustava cílů má čtyři perspektivy. V perspektivě služeb státu jsou seskupeny projekty Usnadňování obchodu, Působení na klíčových trzích a Budování kvalitní značky ČR ve světě. Základní výzvou této perspektivy je: „co může udělat stát, aby podnikatelské subjekty mohly využít více příležitostí k obchodu“. Jde o vytváření podmínek obchodu, o budování pozice ČR na mezinárodním trhu, přípravu domácí ekonomiky na úspěch v mezinárodní konkurenci. Nástrojem je zejména diplomatický tlak na prosazování českých zájmů, účelem je umožnit pronikání připravených českých podnikatelských subjektů na zahraniční trh. Proexportní strategie je realizována prostřednictvím deseti projektů, jimiž jsou: • Usnadňování obchodu • Působení na klíčových trzích • Budování kvalitní značky ČR ve světě • Účinná asistence pro exportéry • Zvýšení vývozu služeb • Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí • Rozvoj vývozních aliancí • Nový systém služeb státu pro export • Zákaznické centrum pro export • Síť pro export • Rozšíření financování českého exportu • Exportní akademie V opatření 2.3. Budování kvalitní značky ČR ve světě zmiňuje dokument Českou republiku jako vyspělou středoevropskou zemi nabízející jedinečnou kombinaci bohaté kulturní a průmyslové tradice, dobrého renomé a lidského kapitálu založeného na znalostním a inovativním potenciálu s fungujícím právním systémem. Česká republika je důvěryhodný obchodní partner se značným obchodním potenciálem, vhodné teritorium pro kvalitní investice, disponující vyspělou infrastrukturou a kvalifikovanou pracovní silou. Opatření 2.3. je realizováno prostřednictvím stejnojmenného projektu Budování kvalitní značky ČR ve světě pomocí organizování prezentace ČR a podnikatelské sféry na mezinárodních veletrzích a samostatných výstavách v zahraničí. Synergií aktivit státu a podnikatelské sféry, včasnou a kvalitní informovaností zúčastněných subjektů se dosáhne maximálního efektu české účasti na veletrzích a výstavách. Po ukončení veletrhu / výstavy se propagační aktivity státu, vystavovatelů a dosažené obchodní výsledky firem pečlivě vyhodnotí.


32

V rámci opatření 2.5. Zvýšení vývozu služeb předpokládá exportní strategie realizaci projektu zvýšení vývozu služeb, který bude podporovat podmínky, tvorbu a služby spojené s růstem exportu služeb ve dvou oblastech: 1) Podpora liberalizace služeb v EU a 2) Prezentace konkurenceschopných služeb do zahraničí, kdy se projekt zaměří na aktivní vyhledávání poptávky a příležitostí v zahraničí a jejich spojování s kapacitami ČR. Mezi hlavní oblasti aktivní prezentace v zahraničí bude patřit nabídka služeb ČR v oblastech lázeňství, turistiky, dopravy, logistiky, projektových služeb, designu, IT, telekomunikací, poradenství s vymezením cílového stavu následujícími parametry: • • • •

Více připravených a informovaných klientů Vzdělávání a poradenství na míru Vytvoření nabídky konkurenceschopných služeb do zahraničí Cílená prezentace kapacit ČR ve službách pro zájemce v zahraničí

CzechTrade připraví nabídky těchto oborů pro zahraniční odběratele. Prezentace příležitostí bude zaměřena na potenciální zahraniční investory do těchto sektorů. ZÚ, zejména konzulární úseky, budou spolupracovat s agenturou CzechTourism v podpoře incomingového cestovního ruchu. Vymezený indikátory absolutní hodnota a dynamika vývozu služeb na obyvatele. a snižování bariér na trhu služeb v rámci EU. Hodnocení projektu se bude provádět 1x ročně. Shrnutí: Exportní politika nezná pojem kulturních a kreativních průmyslů a nezabývá se rozvojem nových iniciativ k prezentaci kreativních průmyslů na cílových trzích (mj. hudby, filmu, architektury) ale také tzv. (non-industrial sectors) výtvarné umění, scénické umění přispívajících k z pohledu budování dobrého jména ČR umožňující pronikání českých firem na trhy příslušných zemí. Ani v opatření 2.3., které je realizováno prostřednictvím projektu Budování kvalitní značky ČR ve světě pomocí organizování prezentace ČR a podnikatelské sféry na mezinárodních veletrzích a samostatných výstavách v zahraničí, nejsou uvedeny jako nástroj kulturní a kreativní průmysly a jejich reprezentanti, ač by se zde z logiky věci mohly uplatnit zejména v KEA definici kreativních a kulturních průmyslů uvedené tvůrčí průmysly: design; architektura; reklama. Mezi hlavní oblasti aktivní prezentace ČR v zahraničí bude nicméně v období 2006– 2010 patřit nabídka služeb ČR v oblastech lázeňství, turistiky, dopravy, logistiky, projektových služeb, designu, IT, telekomunikací, poradenství.


33

2.2

Rezortní strategické dokumenty

2.2.1 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky 2008 – 2015 14 (VUR) Účelem strategie je stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro období 2008–2015. Strategie bude realizována prostřednictvím Akčních plánů strategie, které stanoví konkrétní aktivity v jednotlivých strategických oblastech a odpovědnosti za jejich plnění. Strategie definuje vzdělávání pro udržitelný rozvoj jako osvojení si takových způsobů myšlení, rozhodování a chování jedince, které vedou k udržitelnému jednání v osobním, pracovním i občanském životě s tím, že se zaměřuje na: •

pochopení propojenosti a vzájemné souvislosti ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek rozvoje, a to na lokální, národní i globální úrovni,

•

vnímání udržitelného rozvoje jako celostního a systémového přístupu, který směřuje k ekonomicky prosperující společnosti a respektuje sociální a environmentální souvislosti a limity,

•

rozvoj kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) pro demokratické a svobodné rozhodování ve vlastním i veřejném zájmu v souladu s právem a s principy udržitelného rozvoje.

VUR diferencuje cíle, obsahy, metody, formy a prostředky na základě věkové a individuální zvláštnosti vývoje lidské osobnosti, přičemž se soustředí zejména na aktivní metody a formy vzdělávání, na vztahové, kritické a tvořivé myšlení. Východisky VUR je Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj Evropské hospodářské komise OSN a také Strategie udržitelného rozvoje ČR. Z klíčových témat těchto dvou strategických dokumentů vychází. Jsou jimi mj. zmírňování chudoby, sociální smír, aktivní občanství, mír, etiku, odpovědnost v lokálních i globálních souvislostech, demokracii, spravedlnost, bezpečnost, lidská práva, zdraví, rovnost pohlaví, národnostní a kulturní rozmanitost, rozvoj venkova a měst, hospodářství, vzorce spotřeby a výroby, firemní odpovědnost, ochranu životního prostředí, hospodaření s přírodními zdroji, biodiverzitu a krajinnou rozmanitost. veřejné finance, podniky a podnikatelské prostředí, sociální systém, veřejné zdraví, věda, výzkum a inovace, vzdělávání a celoživotní učení, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a udržitelná spotřeba a výroba, doprava, klima a energie, správa věcí veřejných, zemědělství a lesnictví, evropský a mezinárodní kontext, udržitelný rozvoj území státu, regionu a obcí. Strategie VUR dále uvádí jako svá východiska Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2007, kde jsou popsány důvody pro 14

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/JC_SVUR.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

34

reformní kroky v oblasti vzdělávání, které vycházejí z potřeby posilování role vzdělávání jako jednoho ze zásadních nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti země a záruky ekonomicky, sociálně, environmentálně i kulturně udržitelného rozvoje atd. Jako jednu z mnohých forem vzdělávání pro udržitelný život vidí dokument umělecké vzdělávání v základních uměleckých školách to na úrovni základních a středních škol. Hlavním cílem Strategie VUR ČR je do roku 2015 začlenit principy a tematické obsahy VUR jako přirozené součásti celoživotního učení do kurikulí na všech úrovních vzdělávacího systému ČR, a to prostřednictvím efektivní implementace Strategie vzdělávání pro UR přijaté EHK OSN. K implementaci hlavních problémových oblastí členěných dle základních etap vzdělávání na řešení problémů v raném věku dítěte a v předškolním vzdělávání; v základním a středním vzdělávání; ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání; v dalším vzdělávání dochází prostřednictvím sedmi strategických oblastí:

Klíčová témata pro VUR Vzdělávací programy Motivace pro realizaci VUR a účast na VUR Koordinace, spolupráce, komunikace Vyhodnocování VUR, monitoring, indikátory Publicita vzdělávacích aktivit zaměřených na UR Finanční rámec

Realizace Strategie bude financována z různých zdrojů a decentralizovaně. Opatření pro zajištění financování strategie VUR jsou následující: 7.1 využití rámců podpory ze strukturálních fondů EU v programovém období 20072013 7.2 zajištění postupného přechodu na systematické financování aktivit oblasti VUR z relevantních národních zdrojů, (zejména po roce 2013) 7.3 motivace krajů a obcí v samostatné působnosti k systematické podpoře programů a projektů VUR z regionálních a obecních zdrojů 7.4 zajištění podpory činnosti Pracovní skupiny ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj a zajištění podpory činnosti sekretariátu Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN Shrnutí: Kulturní a kreativní průmysly nejsou ve VUR specificky uplatněny. Zároveň však dokument dává velký prostor pro implementaci podpory kreativity a tvořivosti na všech úrovních vzdělávacího systému a uplatnění uměleckého vzdělávání jako jednu z mnohých forem vzdělávání pro udržitelný život. Zejména pak v opatřeních: 1.1 identifikace klíčových témat VUR ve vztahu k specifickým podmínkám a potřebám v České republice Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

35

1.2 výběr vždy 3 až 5 prioritních klíčových témat pro řešení v daném Akčním plánu Strategie 1.4 vymezení vztahu mezi globálním rozvojovým vzděláváním (GRV) a VUR v praktické rovině dále pak 2.1 vznik, inovace a realizace komplexních vzdělávacích programů (zaměřených na problematiku UR) a specifických vzdělávacích programů (zaměřených na dílčí témata přispívající k UR) pro všechny cílové skupiny 2.3 implementace metod a obsahů VUR do oblastí vzdělávání klíčových pro UR 2.4 efektivní implementace průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů do školních vzdělávacích programů jako základu pro VUR v rámci základního a středního vzdělávání a rozvoj dalších průřezových témat 2.6 podpora vzdělávání akademických pracovníků ve využívání inovačních výukových kurzů, programů a strategií s ohledem na UR 2.7 tvorba a inovace metodických a didaktických materiálů pro oblast VUR včetně podpory tvorby infrastruktury pro VUR, motivace škol k aktivnímu zapojení do této činnosti 2.8 tvorba vzdělávacích programů a kurzů a realizace školení lektorů (školitelů, vzdělavatelů) v oblasti VUR v celoživotním učení 2.9 podpora činnosti NNO v oblasti nabídky vzdělávacích programů a aktivit v oblasti VUR a další. 2.2.2 Strategie celoživotního učení ČR 2007–2013 (CZU)

15

Strategie pokládá schopnosti obyvatel za stěžejní předpoklad úspěchu České republiky obstát na globálním trhu práce. Zároveň jmenuje kvalifikaci, zručnost, preciznost a schopnost pružně reagovat v nenadálých situacích jako přednosti české pracovní síly. Upozorňuje, že předpokladem rozvoje celoživotního učení je proto vytvoření motivačního, právně-ekonomického prostředí, které umožní, aby prostředky byly vynakládány efektivně a na rozvojový charakter investic do celoživotního učení, které by měly být považovány za nejvyšší prioritu. Vymezuje pojem celoživotní učení, které je v ideálním pojetí považováno za nepřetržitý proces, ve skutečnosti jde spíše o neustálou připravenost člověka učit se než o neustálé studium. Vychází ze zásady, že konkrétní získané kompetence nejsou tak cenné jako schopnost učit se, aby se tím zdůraznil význam i takových učebních aktivit každého jedince, které nemají organizovaný ráz, tzn. samostatného učení např. při práci, při pobytu v přírodě, na kulturních akcích apod. Strategie CZU kategorizuje celoživotní vzdělávání na - Formální vzdělávání, které je realizováno ve vzdělávacích institucích (základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v 15

http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

36

konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání), jejichž absolvování je potvrzováno příslušným osvědčením (vysvědčením, diplomem apod.). - Neformální vzdělávání, které je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Patří sem např. organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího. Nevede k získání stupně vzdělání. - Informální učení je proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např. televizní jazykové kurzy). Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované. Strategie uvádí, že současné pojetí celoživotního učení Evropské komise spojuje ekonomickou, sociální, environmentální a kulturní dimenzi a směřuje k učící se společnosti, čímž směřuje k participaci a spoluodpovědnosti mnoha partnerů v otázkách vzdělávací politiky. Z hlediska kulturních a kreativních průmyslů je důležité zjištění strategie, že pro děti a mládež je velmi důležité zájmové vzdělávání. Vzápětí však dokument uvádí, že pro odpovídající analýzu nejsou k dispozici relevantní data, což zdůvodňuje velkou pestrostí poskytovatelů – občanských sdružení, středisek volného času a dalších subjektů a vysokým věkovým rozptylem účastníků zájmového vzdělávání. Zájmové vzdělávání začíná již v dětském věku prostřednictvím mimoškolních aktivit v oddílech či klubech dětí a mládeže, zájmových kroužcích apod. Zde je Česká republika ve srovnání s Evropou tradičně silná. Průzkumy ukazují, že pouze cca 10 % dětí ve věku 8–14 let nemá žádnou zájmovou činnost, většina z nich má spíše 2–3 zájmové aktivity v týdnu. Při výběru, v němž mají největší slovo rodiče, hraje velký význam přínos, užitečnost pro dítě a pro jeho uplatnění v životě. Avšak prestiž poskytovatelů tohoto vzdělávání, jimiž jsou převážně dobrovolníci, je nízká, stejně jako uznávání jejich kompetencí získaných neformálním vzděláváním. V současné době však existuje již možnost získání i vysokoškolské kvalifikace ve studijním programu „sociální pedagogika“ nebo „pedagog volného času“. Z popisu v rámci strategie celoživotního vzdělávání není jasné jaká je v rámci zájmového vzdělávání role zcela unikátní sítě základních uměleckých škol v ČR, tak podstatných z pohledu kulturních a kreativních průmyslů. Současná situace neumožňuje realizovat pružné vazby mezi počátečním a dalším vzděláváním, vzhledem k neexistenci transparentního národního systému kvalifikací, který by umožnil posuzovat a uznávat kompetence získané prostřednictvím různých vzdělávacích programů včetně kompetencí získaných neformálním vzděláváním nebo informálním učením. Zároveň neexistuje ani modulový a kreditní systém, který by umožňoval flexibilněji kombinovat kurzy počátečního a dalšího vzdělávání, Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

37

doplňovat chybějící části vzdělávání nutné pro přijetí do vyššího stupně škol anebo započítávat již získané části vzdělávání při přestupu do jiného vzdělávacího programu. Jedním z východisek může být Národní soustava kvalifikací připravovaná v návaznosti na zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Účast dospělé populace ČR na dalším vzdělávání neodpovídá současným evropským trendům. V průměru je ročně v EU-25 zapojeno 42 % populace ve věku 25–64 let v nějaké formě dalšího vzdělávání. S úrovní 29 % ČR zaostává nejen za rozvinutými státy EU15, ale i za většinou nových členských zemí, jejichž ekonomicko-sociální podmínky jsou srovnatelné nebo horší než v ČR. Účast dospělých na formálním vzdělávání na školách, patří Česká republika s podílem 1,4 % do poslední skupiny evropských zemí. Starší a střední věkové skupiny nad 45 let se tohoto typu vzdělávání v ČR prakticky neúčastní vůbec. Dokonce i nejmladší věková skupina dospělých ve věku 25–34 let se formálně vzdělává pouze sporadicky (4 % oproti 11 % v EU). Je třeba vytvořit specifické mechanismy jejich návratu do vzdělávacího procesu, zejména v mladším dospělém věku. Malý zájem dospělých o studium na školách je způsoben především tím, že kapacity škol a jejich schopnost nabízet vzdělávací programy v takové formě a takovými metodami, aby byly atraktivní pro dospělé zájemce o studium, jsou nedostatečné. Strategie vidí vizi celoživotního vzdělávání v poskytnutí všem skupinám populace v průběhu celého života příležitosti k získávání a uznávání kvalifikací použitelných na trhu práce a ke zdokonalování klíčových kompetencí potřebných pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě. Hlavními strategickými směry dokumentu jsou: Uznávání, prostupnost (viz 3.2.1.) Vytvořit otevřený prostor pro celoživotní učení včetně uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení Rovný přístup (viz 3.2.2.) Podporovat dostupnost a rovnost šancí v přístupu ke vzdělávacím příležitostem během celého životního cyklu. V rámci tohoto strategického směru bude řešen přístup k celoživotnímu učení pro všechny skupiny populace, který má výrazný vliv na sociální soudržnost a limitovaný rozvoj talentů, jejichž výskyt je třeba považovat za nezávislý na kulturním a vzdělanostním zázemí rodinného prostředí. Za jednu z cest ke snižování nerovností považuje strategie předškolního a školního vzdělávání by měl být výrazně podporován koncept inkluzivní školy, která svými pedagogickými přístupy umožní odstraňování bariér i podporu talentu a nadání všech žáků. Tento směr také zdůrazňuje vzdělávání opatření pro podporu vzdělávání znevýhodněných skupin populace, zejména zdravotně a sociálně znevýhodněných osob, mladistvých a mladých nezaměstnaných do věku 25 let, starších osob, žen na rodičovské dovolené a po návratu z ní, etnicky znevýhodněných, imigrantů a pracovníků s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

38

Funkční gramotnost (viz 3.2.3.) Rozvíjet funkční gramotnost a další klíčové kompetence včetně schopností učit se v průběhu celého života. Strategický směr uvádí příklady klíčových kompetencí reagujících na požadavky sféry práce, jejichž využívání je podobné v různých situacích, při různých úlohách a v různých podmínkách jako jsou např. metodologické kompetence – řešení problémů, používání informačních a komunikačních technologií, komunikativní kompetence – cizí jazyky, písemné a ústní vyjadřován osobnostní kompetence – kritické myšlení, schopnost týmové práce, schopnost učit se, sebeřízení, sebekontrola, environmentální kompetence. Sociální partnerství (viz 3.2.4.) Spoluprací se sociálními partnery podporovat soulad nabídky vzdělávacích příležitostí s potřebami ekonomického, environmentálního a sociálního rozvoje. Z pohledu kulturních a kreativních průmyslů je podstatná neustálá aktualizace Národního systému kvalifikací s potřebami trhu práce (tvorba RVP a ŠVP, usměrňování nabídky dalšího vzdělávání apod.). Měl by být konstituován systém včasné identifikace a předvídání kvalifikačních potřeb, který by umožnil soustavné monitorování kvalifikačních potřeb jak z hlediska kvalitativního (obsah kvalifikované práce, požadované kompetence), tak z hlediska kvantitativního (možnosti uplatnění různých kvalifikačních skupin na trhu práce). Nástrojem pro slaďování vzdělávání potřeb trhu práce na národní úrovni by měly být především politiky v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, kvalifikace a podpory podnikání, přičemž by bylo vhodné znovu zvážit potřebu nadrezortního koordinujícího orgánu. Na regionální úrovni jsou důležitým orgánem postupně se konstituující Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Stimulace poptávky (viz 3.2.5.) Stimulovat poptávku po vzdělávání u všech skupin populace v průběhu celého života V ČR stále velký problém, protože přes proklamativní vyjádření nebyla přijata žádná opatření podporující poptávku jednotlivců, komunit a podniků po vzdělávání tak, aby se zjednodušil přístup ke vzdělávání (např. aby byla dostupná zařízení péče o děti a jejich volný čas) a vzdělávání se stalo důležitou a výhodnou investicí pro jejich osobní rozvoj i pracovní postup. Finanční pobídky pro účast jednotlivce v dalším vzdělávání je třeba zaměřit jak na podporu celkové účasti v dalším vzdělávání, tak na podporu účasti specifických skupin populace. Při vytváření konkrétních nástrojů je nezbytné vyjít ze zkušeností zemí EU, ve kterých mají finanční pobídky podobu zejména vzdělávacích poukázek, placené dovolené na další vzdělávání, odpočtu výdajů na další vzdělávání od daňového základu, nabídky dotovaných kurzů. Kvalita (viz 3.2.6.) Podporovat zajišťování kvalitní nabídky vzdělávacích příležitostí. Zajišťování kvality by mělo být založeno na kombinaci externí evaluace a sebehodnocení a na kombinaci formálních procedur a neformálního (zkušenostního) způsobu zajišťování kvality. Poradenství (viz 3.2.7.) Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

39

Rozvíjet informační a poradenské služby. Základním úkolem je tedy vytvořit komplexní informační a poradenský systém dostupný všem skupinám populace v průběhu celého života i zaměstnavatelům. Návrhy opatření Strategie Návrh opatření pro oblast počátečního (všeobecného a odborného) vzděláván (viz 3.3.1) • Podporovat kurikulární reformu s důrazem na zvýšení funkční gramotnosti žáků • Snižovat nerovnosti v přístupu ke vzdělání • Rozvíjet mimoškolní aktivity a zájmové činnosti žáků • Podporovat otevřenost a prostupnost mezi vzdělávacími programy středoškolského studia i mezi programy středoškolského a terciárního studia a jejich propojení na další vzdělávání; • Usnadnit přechod a uplatnění absolventů v praxi Návrh opatření pro terciární vzdělávání (viz 3.3.2) • Posílit rozvoj nabídky zejména bakalářských studijních programů, zaměřených do praxe a úzce propojených s aktuálním vývojem poznání a měnícími se potřebami zaměstnavatelů. Posílit reálné možnosti spolupráce budoucích zaměstnavatelů, zejména průmyslových podniků a oblasti služeb, s vysokými školami a vyššími odbornými školami při přípravě a realizaci studijních programů • Cíleně a systémově podpořit rozvoj kvalitních a efektivních forem vzdělávání, alternativních k prezenčnímu studiu, které zajistí dospělým jedincům reálnou možnost studovat při plné ekonomické, společenské a rodinné aktivitě • Podporovat pomocí účinných opatření překonávání bariér v přístupu k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělání v průběhu celého života • Zvyšovat kvalitu vysokých škol a jejich pedagogické činnosti • Posílit možnosti prostupnosti terciárního sektoru vzdělávání a uznávání předchozího dosaženého vzdělání • Podporovat spolupráci institucí působících v sektoru terciárního vzdělávání, zejména efektivní propojování VOŠ s VŠ a tvorbu společných studijních programů vysokých škol obdobného zaměření, zejména programů a kurzů dalšího vzdělávání dospělých • Posílit výukové kapacity vysokých škol pro vzdělávání dospělých z praxe. Návrh opatření pro další vzdělávání (viz 3.3.3) • Stimulovat jednotlivce i zaměstnavatele k rozšíření účasti na dalším vzdělávání a ke zvýšení investic do dalšího vzdělávání, provázat • Zajistit uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace • Vytvořit podmínky pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce • Rozvinout nabídku dalšího vzdělávání podle potřeb klientů a zajistit dostupnost vzdělávacích příležitostí • Zvýšit úroveň vzdělávání zaměstnanců podniků tak, aby se stalo účinným faktorem posilování konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců • Zvýšit kvalitu dalšího vzdělávání Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

40

•

Rozvinout informační a poradenský systém pro uživatele dalšího vzdělávání

Shrnutí: Kulturní a kreativní průmysly nejsou Strategií celoživotního učení specificky uváděny. Nicméně pozitivní je fakt, že se strategie zabývá ve strategickém směru rovných příležitostí problematikou nadaných dětí a jejich potřeb, jejich integrací do systému formálního a celoživotního učení. Dokument se však nezabývá tvořivostí a kreativitou jako horizontálním/průřezovým tématem, které je nutno zohledňovat na všech úrovních a ve všech opatřeních a zejména pro všechny typy cílových skupin, tedy nejen pro talentované děti, které jsou v kategorii tzv. dětí ze zvláštními vzdělávacími potřebami. Tento pohled může mít za následek „selektivnost“ z hlediska talentu a nikoli podporu talentu a tvořivosti jako základního nástroje s nímž je možno disponovat kromě jiného v rámci globálního trhu. Vzhledem k časovému vymezení této strategie by bylo podstatné se zabývat podrobnějším uplatněním nadání, kreativity a tvořivosti v rámci Strategie a to prostřednictvím jejich jednotlivých opatření tak, aby se vytvořila vzdělanostní základna kreativních jedinců, z níž může do budoucna čerpat společnost i hospodářství stejně jako kulturní a kreativní průmysly. Zároveň je do jisté míry alarmující skutečnost, že na úrovni tohoto strategického dokumentu není ani v jednom opatření uvedeno ministerstvo kultury, jako jeden ze stěžejních partnerů podílejících se na její implementaci.


41

2.2.3 Státní kulturní politika na léta 2009–2014

16

Státní kulturní politika reflektuje do jisté míry existenci a potřeby kulturních a kreativních průmyslů a velmi omezeně také problematiku kreativní třídy (creative class), zejména jejího celoživotního vzdělávání (ač ji přímo nejmenuje). Zároveň ve své vizi deklaruje důležitost sektoru kultury pro celospolečenský rozvoj a ambici státu rozvíjet kreativní schopnosti v jednotlivých společenských sektorech a tak posilovat konkurenceschopnost země v globálním prostředí. Z definice vize státní kulturní politiky je možné identifikovat směr podpory rozvoje kreativních schopností jako průřezového celospolečenského tématu. Vize Státní kulturní politiky na léta 2009–2014) zní „Kultura je pro Českou republiku „jízdenkou do budoucnosti“: chceme být opět křižovatkou kultur, svoji přirozenou pozici využít svobodným, otevřeným a kreativním způsobem při tvorbě kultury vlastní, ochraně zděděných kulturních hodnot a jejich uplatnění ve všech oblastech života společnosti. Úkolem státu je vytvářet optimální vazby mezi kulturou a všemi oblastmi společnosti a tak obohacovat životy občanů, rozvíjet kreativní schopnosti v hospodářství, výzkumu, vzdělání, motivovat dárcovství i poskytnout dostatečné zdroje a tím posílit konkurenceschopnost země v globálním prostředí. V rámci kapitoly uvádějící vizi státní kulturní politiky na léta 2009–2014 zmiňuje Smlouvu Evropských společenství z Nice, podle které zodpovědnost za rozkvět kultur členských států zůstává na národních vládách a Rada ES přijímá pouze podpůrná opatření. Státní kulturní politika navrhuje soubor takových opatření, jejichž realizace pomůže překonat letité nahlížení na kulturu jakožto v lepším případě „způsob vyžití pro volný čas“, v horším případě (post)komunistického pojetí jako „nadstavbu“ tj. cosi, co spotřebovává zdroje vytvořené v produktivnějších sektorech a odvolává se na studii „Ekonomika kultury v Evropě“, zpracovanou společností KEA Public Affairs a cituje fakta zjištěná studií zejména pak: - kulturní a kreativní sektor v EU zaznamenal v roce 2003 obrat 653 mld. EUR, tj. 2,6 % HDP EU; to je více, než vytvořil např. sektor nemovitostí (2,1 %), výroba potravin, nápojů a tabáku (2,1 %) či chemický a gumárenský průmysl včetně výroby plastických hmot (2,3 %); - růst v tomto sektoru byl v letech 1999–2003 o více než 12% bodů rychlejší než činil průměr EU; - kulturní sektor zaměstnával v roce 2004 více než 4,7 mil. osob (2,5 % ekonomicky aktivní populace EU25); zaměstnanost v této sféře rostla rychleji než průměr v EU a vykazovala výrazné znaky „modernosti“ – resp. toho, jak by pracovní scéna mohla vypadat v budoucnu - flexibilnější, orientovaná na projekty, vyžadující mobilitu a vyšší kvalifikaci. Státní kulturní politika upozorňuje, že vedle ekonomického aspektu má kultura další zásadní aspekt: spojený s duchovním základem společnosti, který je měřítkem její 16

http://www.mkcr.cz/assets/priprava-kulturni-politiky/3.statni-kulturnipolitika.doc Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

42

vyspělosti i součástí její identity včetně identity národní. Zároveň konstatuje dokument, že kultura má díky kreativitě potenciál být podstatnou hnací silou udržitelného rozvoje, prosperity a civilizační konkurenceschopnosti celé společnosti a dodává že kreativita, sociální soudržnost, schopnost inovace, se stanou strategickými dominantami vývoje příštích desetiletí. Vize Státní kulturní politiky je naplňována prostřednictvím 4 základních cílů. CÍL 1 – EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE

Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. CÍL 2 – OBČANSKÁ DIMENZE - ROZVOJ OSOBNOSTI

Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. CÍL 3 – ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHOVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT

Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. CÍL 4 – ROLE STÁTU PŘI TVORBĚ PRAVIDEL

Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí. Kulturní a kreativní průmysly zohledňuje např. Cíl 1, který ve svém základním vymezení deklaruje opatření směřující k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech, zpřístupňování kulturního dědictví a nové tvorby všem bez rozdílu, rozvoj kulturního průmyslu, uplatnění mezinárodních zkušeností v rozvoji kulturního průmyslu a umělecké tvorby a posílení role kultury v politice vnějších vztahů apod. se do úrovně konkrétních opatření promítají zejména v: 1.1. Program zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností 1.3. Program vyhodnocování přínosů kultury pro jiné obory včetně evaluace ekonomické 1.6. Podpora rozvoje autorskoprávního systému, který bude, v souladu s mezinárodními a komunitárními závazky, založen na vyváženosti mezi legitimními zájmy nositelů práv, nejrůznějších uživatelů předmětů autorskoprávní ochrany včetně podnikatelských subjektů i široké veřejnosti 1.11. Zlepšení přístupu kulturních statků a služeb ze zahraničí na tuzemský trh 1.12. Využití pozice českého filmu ve světě a možnosti koprodukce k rozšíření kulturní spolupráce Jako základna pro kulturní a kreativní průmysly mohou být opatření chápana zejména opatření strategického cíle 2 směřovaná ke vzdělávání v oblasti kulturních dovedností., kterými jsou 2.4. Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturních dovedností ve vzdělávacích zařízeních. Zavedení a rozšíření kulturních dovedností (dramatická, hudební, Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

43

filmová, taneční a výtvarná výchova) a rozvoj talentů podpoří výchovu ke kreativitě a tím i snazší uplatnitelnost v pracovním i občanském životě. Vedle toho bude posílena i výuka v oblasti mezikulturního dialogu, která napomůže odstraňování různých předsudků vůči různým kulturám a podpoří zvyšování odpovědnosti za kulturní dědictví. Do tohoto procesu je třeba zapojit i samotné kulturní instituce. Významné z hlediska kulturních a kreativních průmyslů může být také opatření 2.7. zvyšování povědomí veřejnosti a všech zainteresovaných subjektů o právech chráněných autorským zákonem. Ne příliš transparentně je z hlediska kulturních a kreativních průmyslů definováno opatření 2.8. Zvýšení počtu zahraničních studentů na českých vysokých školách v uměleckých a kulturních oborech, které zdůrazňuje ekonomický potenciál absolventů českých uměleckých škol při jejich působení v zahraničí. Také opatření 2.9. Podpora systému celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury je relevantní pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. V rámci třetího strategického cíle Státní kulturní politiky je pro oblast kulturních a kreativních průmyslů, jak je vymezuje KEA, jedním z klíčových opatření 3.5. Program podpory modernizace kulturní infrastruktury pro účely poskytování moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou s cílem vybudovat a modernizovat celostátně působící centra, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a pomoc při zajišťování distribuce a propagace produktů a služeb v oblastech knihovních fondů a knižní produkce a distribuce, filmu, hudby, soudobého výtvarného umění, soudobých uměleckých řemesel, divadla, tance a multimediální tvorby a vytváření celostátních sítí moderně vybavených multifunkčních center poskytujících kulturní služby v oblastech současného umění a knihovnictví. Další opatření 3.9. Podpora tvorby kinematografických děl je cíleno k zajištění prostředků Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie také formou každoroční přímé dotace ze státního rozpočtu dle disponibilních prostředků. Opatření 3.4. Podpora lepšího materiálního, prostorového a technického zázemí muzeí, galerií a knihoven stejně jako opatření 3.1. Vyšší motivace vlastníků památek ke kontinuální péči o památkový fond mohou být také relevantní pro oblast kulturních kreativních průmyslů v závislosti na krocích, které se v rámci těchto opatření budou dít, definovaných například prostřednictvím akčních plánů pro naplnění jednotlivých strategických cílů, s nimiž bohužel prozatím Státní kulturní politika nepočítá. Ve strategickém cíli číslo 4 státní kulturní politiky jsou z pohledu kulturních a kreativních průmyslů podstatná následující opatření 4.1. Návrh nového památkového zákona, který chce přinést nové definování veřejného zájmu ochrany kulturního dědictví; 4.2. Péče o nemateriální kulturní dědictví Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

44

4.4. Návrh nového zákona o kinematografii s cílem systémového institucionální zajištění, zvýšení transparentnosti státní podpory filmové tvorby, rozvoj českého filmového průmyslu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu a také opatření 4.5. Aplikace pravidel EU pro audiovizuální tvorbu a pluralitu médií uplatňující směrnici EU, která reaguje na technologický pokrok v oblasti audiovize a médií obecně a radikálně přetváří prostředí pro činnosti v tomto sektoru. Opatření Státní kulturní politiky do oblasti lidských zdrojů směřuje 4. 9. Zlepšení odměňování zaměstnanců v kultuře. Určité dopady do oblasti kulturních a kreativních průmyslů může mít také Nová úprava podmínek pro fungování neziskových organizací v kultuře zaměřující se na směřování podpory veřejných rozpočtů do těch činností, které samy negenerují zisk popř. jimi vygenerovaný zisk nemůže pokrýt náklady na tyto činnosti. Tato úprava je definovaná jako opatření 4.10. státní kulturní politiky. Shrnutí: Státní kulturní politika na roky 2009–2014 dává možnost věnovat se problematice kulturních a kreativních průmyslů poměrně komplexním způsobem i přesto, že konkrétní opatření státní kulturní politiky nejsou součástí jednoho strategického cíle, který by byl jako celek věnovaný kulturním a kreativním průmyslům a jejich vzájemné vazby a hierarchie není zcela zřetelná. Jsou zahrnuta témata podstatná pro oblast kulturních a kreativních průmyslů jakými jsou např. oblast vzdělávání ke kreativitě, kulturní služby, kulturní infrastruktury. Byť je tato problematika pouze parciální výsečí opatření, jež je třeba realizovat pro komplexní rozvoj sektoru a ne vždy je zcela jasný klíč, jakým byla jednotlivá opatření pro tak významný státní dokument vybrána, zejména vezmeme-li v úvahu SWOT analýzu v rámci podkladové studie pro Státní kulturní politiku a vazby jednotlivých opatření vzhledem k ní. Výraznou slabou stránkou Státní kulturní politiky je fakt, že se souvisleji nezabývá problematikou vědy a výzkumu jak v oblasti kultury tak kulturních a kreativních průmyslů. Velmi sporadicky pracuje státní kulturní politika také s problematikou inovací v oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Důraz kladený na rozvoj živého umění jako základny kulturních a kreativních průmyslů není v jednotlivých opatřeních zcela patrný. Výrazně není zohledňována ani problematika zaměstnanosti v kultuře a opatření pro rozvoj lidských zdrojů. Politika pracuje jen s úzkým spektrem opatření směřovaných právě k rozvoji lidských zdrojů v kultuře a kulturních a kreativních průmyslech. Lze říci, byť velmi zjednodušeně, že problematika kulturních a kreativních průmyslů se v omezené míře promítá do všech 4 hlavních cílů Státní kulturní politiky. To, jak budou jednotlivá opatření implementována a promítnou se v reálné podobě a v reálném čase do rozvoje kulturních a kreativních průmyslů, je však otázka v současné době zpracovávaného akčního plánu a jeho následné evaluace. Podstatné je, že schválená Státní kulturní politika při definování svých východisek neuplatňuje národní meziresortní strategické dokumenty jakými jsou Strategie udržitelného rozvoje a Strategie hospodářského rozvoje, které se problematikou kultury zabývají a v omezené míře reflektují i existenci kulturních a kreativních průmyslů a to i navzdory faktu, že jsou tyto dokumenty součástí podkladové studie ke státní kulturní politice. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

45

2.2.4 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013

17

Koncepce účinnější podpory umění deklaruje, že umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti a zároveň považuje umění za významný ekonomický faktor podmiňující nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Koncepce poukazuje také na fakt, že umění a umělecké produkce povzbuzují místní ekonomický růst a rozvoj díky tomu, že na sebe formou koprodukcí a prostřednictvím různých forem spolupráce na regionální, nadregionální a mezinárodní úrovni vážou finanční prostředky. V analytické části se dokument zabývá vývojem jednotlivých odvětví kultury po roce 1990, který se samozřejmě dotkl i odvětví kulturních a kreativních průmyslů zejména pak hudebního průmyslu a kinematografie a z pohledu definice KEA také tzv. Non – industrial sectors, tedy výtvarného umění, scénických umění a kulturní dědictví. SWOT analýza dokumentu definuje kreativní a kulturní průmysly jako součást silných stránek sektoru kultury konkrétně z pohledu některých odvětví kreativních průmyslů, infrastruktury převážně v oblasti non industrial sectors a lidského potenciálu kulturních a kreativních průmyslů -

existence vlastních uměleckých tradic zahrnuje: − světově uznávané umělecké osobnosti − produktivitu tvorby a interpretaci klasické hudby − silnou filmovou tradici, animovaný a dětský film − divadlo, jež má v tradici českých zemí silný občansko-politický rozměr a zároveň utváří fórum obce a komunity − zahraniční úspěchy českých neprofesionálních uměleckých souborů, vyrůstající z početné základny

-

existence dostupné sítě divadel, knihoven, muzeí, operních domů, orchestrů, klubových kin po celé ČR jako části infrastruktury oblast umění je zdrojem značného lidského potenciálu aktivity Divadelního ústavu, který zastřešuje divadelní profesní organizace a kancelář programu Evropské unie Culture 2000; aktivity České filmové komory, o. p. s., která provozuje kancelář programů Evropské unie MEDIA Desk ČR a České filmové centrum; ProCulture, centra Otevřené společnosti, o. p. s., které se zabývá sběrem a šířením informací o příležitostech pro umělce a kulturní politice české a evropské

-

Slabé stránky analýzy poukazují z pohledu kulturních a kreativních průmyslů na závažné skutečnosti, zejména na:

17

http://www.mkcr.cz/assets/umeni/Koncepce___inn_j___podpory_um_n__na_l_ta_20 07-2013.doc Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

46

nedostatek finančních prostředků na všech úrovních veřejné správy a nízký stupeň jejich provázanosti, nedostatečné naplnění rozpočtu MK ve vztahu ke státnímu rozpočtu - nedostatečné regulační a motivační nástroje, které by přispěly k reinvestování v rámci systému umění - dlouhodobé nepochopení umění, zejména jeho dopadu jako nutné součásti vzdělávání a jako rozvojového faktoru; nepochopení kulturní úrovně jako obecného ukazatele vzdělanosti - pasivní účast při vytváření ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje ČR - absence cílené podpory propagace českého umění v zahraničí, absence kvalitní prezentace na mezinárodních setkáních, nedostatečná zahraniční spolupráce a absence jasné proexportní politiky - nedostatky v oblasti uměleckého managementu, degradace některých pozic nutných ke kvalitní prezentaci umění – například kurátora, dramaturga - ztráty na výkonech autorských práv jako důsledek zneužívání nových technologií (zejména nové možnosti uchovávání dat a kopírovací technologie) - podcenění filmu jako svébytného uměleckého oboru - nedostatek moderních, kvalitně technicky vybavených budov pro současnou uměleckou produkci a prezentaci umění – chybí zejména multidisciplinární nízkokapacitní sály, velkokapacitní koncertní sály, výstavní prostory zaměřené na prezentaci současných vizuálních umění včetně nových médií, literární dům a další instituce schopné mezinárodní spolupráce na nejvyšší úrovni, s potenciálem stát se součástí kulturních infrastruktur evropských zemí a další

-

v příležitostech se kulturní a kreativní průmysly objevují v následujících bodech: posilovat pozici umění a kultury jako významného ekonomického sektoru, s přihlédnutím k podílu tvorby HDP, regionální rozvoj a zaměstnanost zvyšovat produktivitu a konkurenceschopnost v rámci EU, s přihlédnutím k možnostem rozvoje tzv. kulturního průmyslu využívat rozvoj hospodářství, zejména průmyslu k aplikaci a rozšiřování kulturních hodnot, např. výrobkového designu, architektury, marketingu apod. uznávat architekturu jako jednu ze základních složek kulturního prostředí, ocenit moderní architekturu jako součást kulturního dědictví, posilovat vztah veřejnosti k architektuře čerpat více prostředků z komunitárních programů EU (z programu Culture, z programů MEDIA a nového programu MEDA pro místní a regionální kulturní aktivity) získávat finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 – 2013 implementovat finanční mechanizmy Evropského hospodářského prostoru a Norska, v nichž je kulturní dědictví jednou z priorit pro programovací období 2005–2009 hledat a řádně implementovat zejména nepřímé finanční a nefinanční nástroje podpory umění, které přispějí k trvalé udržitelnosti stávajících subjektů a k rozvoji subjektů nových. z rizik jsou pro kulturní a kreativní průmysly podstatné následující: Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

47

-

-

trvalé podceňování ekonomického významu umění a kultury obecně jako rozvojového faktoru, nedoceňování významu investic, nedoceňování významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje nedostatečná pozornost věnovaná dostupnosti různorodého obsahu a forem umění kulturních služeb obecně poškodí zdravý rozvoj umění, společenských vztahů, jakož i perspektivních ekonomických odvětví – turistického, kulturního i kreativního průmyslu nedosažitelnost uměleckých projevů na vysoké mezinárodní úrovni, která bude způsobena nedostatkem finančních prostředků a slabou kapacitou kulturních institucí nesprávné vnímání umění a kultury jako neproduktivních odvětví, a nikoli jako faktoru rozvoje lidského potenciálu a ekonomického rozvoje

V části B Koncepce podpory umění pak definuje předmět koncepce jako podpora tvůrčí umělecké činnosti, získávání, zpracovávání, uchovávání a prezentace umění a jeho zpřístupňování občanům v České republice i v zahraničí a mezinárodní spolupráce v oblasti umění. Umění je v rámci koncepce chápano jako soubor hmotných i nehmotných děl, která jsou utvářena umělci, vycházejí z uměleckohistorické tradice a vztahují se k určitému společenství tím, že reflektují jeho kulturní a společenskou identitu. Koncepce také vymezuje pojem umělce, který je podstatný i pro oblast kulturních a kreativních průmyslů, kdy umělcem se rozumí každá osoba, která vytváří umělecká díla nebo se svou interpretací podílí na vytváření nebo znovuvytváření uměleckých děl, která považuje svou uměleckou tvorbu za hlavní součást svého života, která tímto způsobem přispívá k rozvoji umění a kultury a která je uznávána nebo se snaží, aby byla uznávána za umělce, ať již je nebo není v jakémkoliv pracovním svazku nebo jakémkoliv sdružení. Koncepce nevymezuje termín tzv. kreativní třídy (creative class) podstatný pro kulturní a kreativní průmysly. Cílem koncepce je zajistit podmínky pro svobodné tvůrčí vyjadřování a prezentaci uměleckých děl včetně jejich kritické reflexe a zpracování a uchování těchto děl jako kulturního bohatství pro další generace a zajistit další rozvoj umělecké činnosti a činnosti kulturních subjektů, které kulturní dědictví spravují. Nástroje podpory se dělí do několika kategorií a) b) c) d) e)

institucionální ekonomické legislativní řídící metodické - zkoumání potenciálu kulturního a kreativního průmyslu v ČR a zpracování koncepce podpory infrastruktury kulturního průmyslu v návaznosti na umění f) společenské - zveřejňování dat a příkladů praxe o přímých pozitivních vlivech na následující oblasti:


48

- ekonomický růst a rozvoj – příliv nových finančních prostředků díky koprodukcím a spolupráci a multiplikačním efektům (v dalších službách a jejich zkvalitňování) v oblasti turismu a zaměstnanosti - vzdělávání – zprostředkování kulturních hodnot - zdraví – v oblasti zábavy, relaxace a prevence negativních sociálních jevů, například protidrogové prevence, předcházení kriminalitě - soudržnost společnosti – umění odbourává předsudky, je dostupné různým společenským vrstvám, vytváří situace pro společenské setkávání, umožňuje společenskou komunikaci, integruje cizince a je předmětem národní prestiže a reprezentace ve všech těchto oblastech se mohou uplatňovat kulturní a kreativní průmysly Konkrétní úkoly Koncepce člení do kategorií: A) Posílení role kultury ve společnosti B) Zachování a rozvoj umělecké různorodosti s důrazem na podporu kreativity a s ohledem na vyvyžování negativních vlivů konzumní společnosti C) Zajištění dostupnosti umění pro občana (rovný přístup) D) Posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí E) Posílení prezentace českého umění v zahraničí a mezinárodní spolupráce Téma kulturních a kreativních průmyslů lze využít v rámci následujících úkolů: Úkol 3. Posílit a optimalizovat dotační programy (podpora tvorby různorodého uměleckého obsahu a formy, podpora menšinových žánrů, inovativních a experimentálních děl, podpora mobility umělců a uměleckých projektů ad.) Úkol 4. Optimalizace naplňování jiných peněžních prostředků státu a mimorozpočtových zdrojů Implementovat novelu zákona o Státním fondu ČR na podporu a rozvoj české kinematografie; implementovat účinnější nástroje pro vybírání odúmrtí včetně motivačních nástrojů pro zhodnocování autorských práv v majetku obou státních fondů v působnosti Ministerstva kultury a získávání nových. Hledání nových zdrojů, zejména v oblasti loterií, podílů z licencí na rozhlasové a televizní vysílání, v oblasti tzv. neadresných práv a poplatků např. z reklamy, prodeje přístrojů na kopírování a uchovávání dat, z prodeje nenahraných nosičů, nebo z půjčování nosičů. Úkol 5. Posilování finančních zdrojů pro výzkumné práce v oblasti umění na úroveň srovnatelnou s ostatními společenskovědními obory, větší zapojení subjektů neakademického typu a fyzických osob, které se vedle biograficko- encyklopedické Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

49

práce budou věnovat v rámci veřejných soutěží Ministerstva kultury na projekty vědy a výzkumu v oblasti interpretace a odborné reflexe umění a jeho sociálně-ekonomických aspektů Úkol 6. Vytvoření koncepce umění a vzdělávání, která bude zaměřena na: a) podporu projektů užití současného umění v rámci školního vzdělávání b) vzdělávání prostřednictvím umění mimo školní vzdělávání, zejména v rámci divadel, galerií, knihoven, uměleckých center apod. c) podporu kulturních dovedností jak praktických (výtvarných, hudebních, dramatických…), tak teoretických (orientace v možnostech uměleckého vyjadřování, kultivace vnímání uměleckých děl, znalost „uměleckých“ jazyků, možností různých médií...) Úkol 9. Zmapovat potenciál kulturního průmyslu v ČR v návaznosti na umění, s cílem najít možnosti a způsoby, jak zvýšit produktivitu, export a konkurenceschopnost kulturního průmyslu Úkol 13. Vyhlášení dotačního programu pro prezentaci soudobé výtvarné i architektonické tvorby v galeriích, muzeích a výstavních síních, který systémově doplní Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů 14. Zpracování a implementace ucelené strategie podpory audiovize, která definuje nástroje k dosažení zejména následujících cílů: - lepší využití tvůrčího potenciálu, podpora svobodného uměleckého projevu - vytvoření podmínek pro reinvestice talentů a finančních prostředků v oblasti audiovize - posilování role jednotlivých subjektů infrastruktury audiovize jakožto nástrojů kulturní politiky, tj. identifikace kompetencí jednotlivých subjektů zaměřených na oblasti které vyžadují specifický způsob podpory Úkol 23. Zmapování stavu a podmínek stávajících kulturních a uměleckých organizací, vytvoření kritérií posuzování projektů investičního charakteru a podpora investic v rámci programového financování ve spolupráci mezi rezorty, s kraji a s možností využití Strukturálních fondů. 25. Koordinace a transparentní příprava a realizace prezentace českého umění na reprezentativních mezinárodních projektech typů bienále, velkých mezinárodních festivalech, veletrzích apod. Zavedení pravidelného vyhodnocování a průběžného mapování účasti státních i nestátních subjektů na významných mezinárodních akcích prostřednictvím Zprávy o mezinárodní spolupráci v oblasti umění. 27. Vytvoření podpůrného programu zaměřeného na iniciaci a navazování nové mezinárodní spolupráce, přípravu konkrétních projektů a mezinárodních Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

50

koprodukcí spojenou s jejich realizací prostřednictvím právnických a fyzických osob působících v umění 28. Podpora účasti národních sekcí na práci mezinárodních nevládních organizací v oblasti umění. Posilování intergace českých subjektů do sítí EU formou částečné úhrady nákladů spojených s účastí na pracovních setkáních a posilování účasti na společných mezinárodních projektech. Vytvoření metodiky posuzování integrace českých subjektů v rámci mezinárodních asociací a sítí a jejich průběžné mapování v rámci Zprávy o mezinárodní spolupráci v oblasti umění. Shrnutí: Koncepce účinnější podpory umění deklaruje, že umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti a zároveň považuje umění za významný ekonomický faktor podmiňující nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Umění spolu s kulturními a kreativními průmysly jsou jedním z východisek naplňování jednotlivých opatření této koncepce stejně jako definice jednotlivých úkolů. Vzhledem k tomu, že nebyla provedena aktualizace realizace tohoto dokumentu, nevíme jak jsou jednotlivá opatření a jednotlivé úkoly za dva roky (2007, 2008) naplňovány a to zejména s ohledem na kulturní a kreativní průmysly. Koncepce účinnější podpory umění je dokumentem, díky jehož existenci se podařilo prosadit do strategie hospodářského růstu a strategie regionálního rozvoje problematiku kulturních služeb a také kulturních a kreativních průmyslů.


51

2.3

Operační programy strukturálních fondů 2007–2013

Dokumenty tématických operačních programů Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Na programové období 2007–2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard €. Jde o sumu, kterou lze přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR. Česko má 26 operačních programů (OP). Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí, podporu podnikání, sociální začleňování.) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. 2.3.1 Operační program podnikání a inovace (OPPI) 18 OPPI je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. OPPI má sedm prioritních os, v jejichž rámci dochází k čerpání podpory. Ze zpráv publikovaných v září 2008 MPO s názvem seznam příjemců podpory vyplývá, že zástupci kulturních a kreativních průmyslů čerpali z následujících programů: úvěrový program START zaměřený na vznik firem a PROGRES směřovaný k rozvoji již minimálně 3 roky fungujících firem. Úvěry byly poskytnuty například na grafické a kresličské práce (program Start) nebo na kamenictví a kamenosochařství (program Progres). V obou těchto úvěrových programech to však bylo cca 8 projektů s tím, že není možné na základě dostupných údajů zcela přesně říci, nakolik všech 8 projektů spadalo do oblasti kulturních a kreativních průmyslů tak, jak je vymezuje definice KEA stanovená touto analýzou. V rámci dalších dotačních titulů, jak plyne ze seznamu příjemců OPPI publikovaného dne 10. 9. 2008, pak zástupci kulturních a kreativních průmyslů čerpali například v rámci programu MARKETING (kde jsou poskytovány dotace do výše 50% způsobilých nákladů projektu a příjemce podpory může získat maximálně 400 tisíc Kč s tím, že majorita projektů byla z odvětví designu výrobků. Dále čerpali podporu příjemci podpory v programech ROZVOJ, POTENCIÁL, INOVACE, avšak v daleko menší míře, ve srovnání s programem MARKETING. Pro podrobnější analýzu jednotlivých podpořených projektů a jejich konkrétního zaměření bychom museli mít k dispozici minimálně anotace projektů, které však v současné době Ministerstvo průmyslu a obchodu nedává k dispozici. Z dalších prioritních os, v rámci kterých by bylo možno podporu pro kulturní a kreativní průmysly získat je prioritní osa číslo 5. zaměřená na Prostředí pro podnikání a inovace, na kterou je vyčleněno celkem 1 168,9 mil. €, tj. 38,4 % OPPI. Zde se uplatní podpora projektů vytváření a rozvoje územně koncentrovaných 18

http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

52

odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědeckovýzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor, infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod. 2.3.2 Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost – prováděcí dokument aktualizovaný k 9. 12. 2008 19 (OPVK) OPVK je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Globálním cílem OP VK 2007 – 2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Specifickými cíli OP VK jsou: 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů garantující uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. 2. Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek. 3. Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky. 4. Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí systému celoživotního učení Specifické cíle spadají do rámce prioritní osy NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a Konkurenceschopná česká ekonomika. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld. €, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. OPVK obsahuje 5 prioritních os. Počáteční vzdělávání, Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj; Další vzdělávání; Systémový rámec celoživotního vzdělávání; Technická pomoc. O podporu z tohoto programu mohou žádat např. školy a školská 19

http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Vzdelavani/Provadeci_doku ment_OP_VK_verze_9.12.2008_.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

53

zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace. 2 Strategie programu vychází z faktu, že národní ekonomika je stále více založená na znalostech (nikoli na kreativitě) a současně otevřená globálním vlivům, klade na jednotlivce v průběhu jeho celé životní dráhy vzrůstající nároky na jeho znalosti a dovednosti. Vyžaduje kromě jiného široké jazykové dovednosti, schopnost pracovat s informacemi a ovládat informační a komunikační technologie a jejich využívání na odpovídající úrovni. Jedinec se musí umět pohybovat v různých kulturních prostředích, pracovat v různorodých týmech, být dostatečně připraven na změnu životní dráhy způsobenou neočekávanými změnami vnějších ekonomických i sociálních podmínek. Zároveň však dokument upozorňuje na fakt, který je důležitý pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů: „vzdělávací soustava a s ní provázaný rámec dalšího vzdělávání by měl plnit role kulturní, socializační, demokratizační či etické a také napomoci jedinci objevit své předpoklady (nikoli kreativitu) a ty pak dále rozvíjet a úspěšně uplatňovat v průběhu pracovního života“. V prioritní ose 1 programu věnovaného oblasti počátečního vzdělávání bude akcentováno respektování rovného přístupu, podpora klíčových kompetencí, zajištění kvality vzdělávání pedagogických pracovníků a zohlednění individuálního nadání každého jednotlivce tak, aby se zvýšila uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce a zároveň bylo dosaženo pozitivního přístupu k dalšímu vzdělávání. V rámci cílových skupin vymezených v prioritní ose OPVK 3.2.7. jsou jako jedna z cílových skupin uvedeni děti a žáci mimořádně nadaní ve smyslu vyhlášky č. 73/2005 Sb. Mezi podporované aktivity patří například: Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací. Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V 4.2 Oblasti podpory 2.2 – Vysokoškolské vzdělávání je podpora zaměřena na na modernizaci a rozvoj vysokoškolského vzdělávání s tím, že bude kladen hlavní důraz skutečnost, aby vysoké školy nabízely takové studijní programy, jejichž absolventi budou nacházet odpovídající uplatnění na trhu práce a současně přispívat zásadním způsobem k vytváření znalostní ekonomiky (nikoli kreativní ekonomiky) Především studijní programy na bakalářské úrovni by měly v co největší míře reflektovat situaci na trhu práce a zajištění zaměstnatelnosti absolventů v dlouhodobé časové perspektivě. Důraz na zvýšení kvality studijních programů vysokých škol však bude kladen na všech stupních. V rámci podporovaných aktivit 4.2.3. nalézáme podporu spolupráce VŠ se základními a středními školami v rámci poskytování poradenských služeb a podpory talentovaných žáků. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

54

Cílovou skupinou jsou v paragrafu 4.2.7. jmenování pedagogičtí pracovníci základních a středních škol v případě poskytování poradenských služeb a podpory talentovaným žákům. 2.3.3 Operační program lidské zdroje a zaměstnanost – prováděcí dokument verze říjen 2008 20 (OPLZZ) OPLZZ je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. OP LZZ spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také hl. m. Praha. Na OP LZZ je vyčleněno celkem 1,84 mld. €, což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. OPLZZ obsahuje 6 prioritních os: Adaptabilita; Aktivní politika trhu práce; Sociální integrace a rovné příležitosti; Veřejná správa a Věřejné služby, Mezinárodní spolupráce a Technická pomoc. Na základě doporučení definovaných v dokumentu Závěrečná zpráva, 3. 12. 2007 – Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura a definování výchozích předpokladů pro strategické plánování zaměstnanosti v tomto sektoru, zpracovatel: Institut umění – Divadelní ústav, se mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci v oblasti kulturních a kreativních průmyslů uplatnit ve všech prioritních osách OPLZZ, přičemž Analýza doporučuje typy podporovaných projektů například v prioritní ose 1. Adaptabilita Podpora vzniku systémů dalšího vzdělávání v rámci jednotlivých oborů sektoru kultura, včetně církví a náboženských společností, např. památkové péče, muzejnictví, knihovnictví, oborů umění, specifických kinematografických profesí aj. Prioritní osa 2 Rekvalifikační kurzy pro specifické profese sektoru kultura např. pomocné i řemeslné práce v oblasti památkové péče, muzejnické, knihovnické, distributory, knihkupce, specifické kinematografické profese. Prioritní osa 3 Podpora aktivního mentoringu a kaučování přistěhovalců se vzděláním či praxí využitelným pro práci v kulturních organizacích, firmách poskytujících kulturní služby, v církvích a náboženských společnostech s cílem zapojit je do trhu práce v ČR a posílit tak jejich integraci v české společnosti. Prioritní osa 4 Vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, politiků včetně volených zastupitelů územních samosprávných celků v tvorbě a vyhodnocování účinnosti kulturní politiky, včetně vytváření dílčích strategií podpory kultury, vyhodnocování programů v oblasti kultury, včetně formulace ukazatelů a utváření podmínek pro zdravé kulturní prostředí a konečně poslední prioritní osa číslo 5 Mezinárodní spolupráce nabízí doporučení pro zaměření projektů v oblasti 20

http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Lidske_zdroje_a_zamestna nost/Provadeci_dokument_OP_LZZ_1_1b.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

55

kulturních a kreativních průmyslů- Podpora vytváření partnerství a sítí na všech úrovních za účelem přenosu dobré praxe v jednotlivých oborech sektoru kultura a specifických profesí. 2.3.4 Operační program Praha Adaptabilita 21 (OPPA) OPPA je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, že účastníci projektů musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musejí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. Program se specificky nezabývá oblastí kulturních a kreativních průmyslů ani nezná tento pojem. OPPA je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. €, což činí přibližně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Na základě výběru projektů první výzvy OPPA můžeme říci, že se kulturní a kreativní průmysly uplatňují při čerpání ze zdrojů tohoto programu. Z hlediska statistiky získalo podporu z první výzvy programu OPPA 80 podnikatelských subjektů (51 společností s ručeným omezením, 24 akciových společností a 3 OSVČ i dva další subjekty); 39 neziskových organizací (pouze 1 organizace z oblasti kultury); 22 veřejných vysokých škol (žádná umělecká škola nezískala podporu) 2 veřejné výzkumné instituce; 21 příspěvkových organizací města či státu. V oblasti kultury byla podpořena například společnost Barrandov a. s. (částka 5 116 842.14 Kč) – projekt s názvem "Investice do budoucnosti – další profesní vzdělávání vlastních zaměstnanců v oblastech ICT, jazykových dovedností, manažerských dovedností a formou odborných stáží"; ABF - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (částka 1 571 642.00 Kč) – projekt s názvem "Pražské vzdělávací a konzultační centrum autorizovaných inspektorů a koordinátorů BOZP při České stavební akademii nebo občanské sdružení SPAFI pro podporu vzdělávání a výměnu poznatků v oboru počítačové animace a filmu (částka 2,542,483.20 Kč) na projekt s názvem "Škola počítačové animace SPAFi – kurzy pro zvýšení kvalifikace v oboru počítačové animace na unikátní technologii Motion Capture pro potřeby formujících se pracovišť digitálních médií". Subjekty kulturních průmyslů, poskytovatelé kulturních služeb, kulturních neziskových organizací či veřejných institucí působících v kultuře získaly podporu pouze v první prioritní ose programu. Neuplatnili se či nebyli vybráni výběrovou komisí v rámci prioritní osy 2 směřované k podpoře vstupu na trh práce pro skupiny obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Také u prioritní 21

http://www.oppa.cz Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

56

osy číslo 3, určené na podporu vzdělávání, nezískala podporu žádná umělecká střední či vysoká škola působící na území hl. m. Prahy. Dvě umělecké školy (Střední škola umělecká a řemeslná a Pražská konzervatoř) byly zařazeny do tzv. zásobníku projektů. 2.3.5 Integrovaný operační program 22 (IOP) IOP je jedním z osmi tématických operačních programů České republiky pro čerpání prostředků z fondů EU v období 2007–2013. Obsahuje šest prioritních os, přičemž pro podporu kultury je klíčová Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje, respektive Oblast intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“, na kterou je alokována částka 250 308 778 EUR, včetně spolufinancování ve výši 15 %, hrazeného ze státního rozpočtu pro léta 2007-2013. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, a Ministerstvo kultury plní roli zprostředkujícího subjektu.V rámci oblasti intervence budou podporovány projekty zaměřené na využití stávajících objektů k poskytování kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou, a to: specifických služeb vlastníkům památek, investorům a podnikatelům v oblasti památek, kulturních služeb a kulturního průmyslu (zejména v podobě metodické podpory a konzultací), služeb pro odbornou veřejnost (expertizní činnost, organizace celostátních a mezinárodních konferencí a workshopů, prezentace poznatků, kurzy a školení atd.), služeb pro laickou veřejnost (moderní formy prezentace nemovitého, movitého a nehmotného kulturního dědictví, kulturní služby jako divadelní a taneční představení, koncerty, společenské akce atd., vzdělávací akce pro školy a další cílové skupiny). V rámci Oblasti intervence 5.1 budou podporovány tři typy aktivit: a) Budování a zefektivnění národních metodických center pro vybrané segmenty kulturního dědictví. b) Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR (Projekty obnovy a využití památkových objektů či souborů zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a Seznamu kandidátů na zápis do tohoto seznamu nebo zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka a Projekty obnovy a využití ucelených tematických souborů kulturních památek ležících na území většiny NUTS II, které je nutné kvůli koordinaci a zajištění synergického efektu realizovat centrálně. c) Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou (Vybudování či modernizace celostátně působících center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a pomoc při zajišťování distribuce a propagace produktů a služeb v oblastech knihovních fondů a knižní produkce a distribuce, filmu, hudby, soudobého výtvarného umění, soudobých uměleckých řemesel, divadla, tance a multimediální tvorby a Vytváření celostátních sítí moderně vybavených multifunkčních center poskytujících kulturní služby v 22

http://www.strukturalni-fondy.cz/iop Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

57

oblastech současného umění a knihovnictví, zajišťované celostátně působícími neziskovými organizacemi). V rámci Oblasti podpory 5.1 budou podpořeny investiční projekty v řádech 100 mil Kč. Příjemci dotace mohou být organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, NNO a zájmová sdružení právnických osob. Další možnost nabízí Prioritní osy 4a - Národní podpora cestovního ruchu (Cíl Konvergence) a 4b – Národní podpora cestovního ruchu (Cíl Konkurenceschopnost), Aktivita d) prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. V rámci ní bude podporována ucelená prezentace a propagace národního kulturně-historického dědictví (např. národní kulturní památky, památky UNESCO, městské památkové rezervace a zóny, památky lidové architektury, hrady a zámky, technické a církevní památky) a přírodního bohatství (např. národní parky, geoparky, chráněné krajinné oblasti) využívaného pro cestovní ruch. Podpořeny budou projekty řešící danou oblast komplexně (např. tematicky ucelené soubory památek) a mající národní, případně nadnárodní charakter. Příjemci podpory jsou organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace; NNO a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu Významnou součásti IOP jsou i Prioritní osy 1a a 1b – Modernizace veřejné správy. Klíčovým v rámci těchto priorit je rozvoj eGovernmentu jako platformy pro zefektivnění služeb veřejné správy. Intervence v oblasti Smart Administration vycházejí ze strategických materiálů pro reformu veřejné správy. Prvním z nich je soubor základních tezí pro strategii modernizace veřejné správy ČR, který obsahuje materiál „Základní cíle Strategie efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období 2007–2015“, který vláda ČR projednala spolu s IOP dne 28. února 2007. Druhým materiálem je „Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období 2007– 2015“. Z pohledu kulturních a kreativních průmyslů je důležitá dohoda mezi ministerstvem kultury a ministerstvem vnitra o možnosti čerpat finanční prostředky na oblast digitalizace objektů paměťových institucí. Jedná se např. o projekty Národní knihovny či Národního památkového ústavu. Přesto, že došlo k pozitivnímu jednání na úrovni ministerstev a dá se předpokládat, že bude realizována a financována ze strukturální fondů alespoň část dílčích projektů zabývajících se digitalizací, neexistuje na úrovni státu Koncepce digitalizace, ač takové koncepce jsou prioritou Evropské komise a byly již vytvořeny v mnoha členských zemích EU.


58

2.3.6 Regionální operační programy 23 (ROP) Na regionální úrovni jsou možnosti čerpání prostředků pro oblast kultury vymezeny v regionálních operačních programech, pro jednotlivé regiony soudržnosti NUTS2 (mimo hlavní město Prahu). Pojem kulturních a kreativních průmyslů ROPy neznají. Podpora je směřována k sektoru kultury jako takovému s tím, že se její vymezení v jednotlivých regionálních operačních programech liší. Podpora kultury jako specifická oblast intervence se vyskytuje jen v Regionálním operačním programu Jihozápad (OI 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu), přesto lze v regionálních operačních programech identifikovat dvě základní zaměření podpory oblasti kultury: − jako součást podpory rozvoje cestovního ruchu (revitalizace památek pro − cestovní ruch, výstavba kulturní infrastruktury pro cestovní ruch, úprava památkově chráněných území a areálů, budování informačních a orientačních systémů vztahujících se ke kulturnímu dědictví, zajištění a propagace významných kulturních akcí) − jako součást stabilizace a rozvoje rozvojových center, měst a venkovských oblastí (regenerace brownfields pro nepodnikatelské účely, regenerace památek, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti pro kulturu a volný čas). Při implementaci bude umožněno financovat z ERDF pouze nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků na prioritní osu. Regionální operační programy Intervence na úrovni regionů rozpracovávají regionální operační programy.. Shrneme-li cíle oblastí intervencí, které se týkají sektoru kultury a kulturních a kreativních průmyslů, jakkoli je jednotlivé programy formulují různým způsobem, podpora bude směřována na následující oblasti: regenerace a revitalizace částí měst a obcí regenerace revitalizace památek a kulturního dědictví rozvoj kulturní infrastruktury a služeb, včetně podnikání využití kulturních atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu a to v rámci prioritních os směřujících k rozvoji regionů, měst, venkova a cestovního ruchu, včetně jeho udržitelnosti. V rámci regionálních operačních programů je tedy možné zavádět nové koncepty známé v oblasti kreativní ekonomiky resp. kulturních a kreativních průmyslů, jako jsou například. Creative Cities, Creative Quarters a dle definice KEA pracovat také s takzvanými nekomerčními odvětvími jakými je oblast kulturního dědictví, které je však jako již tradičně v rámci programů využíváno zejména v souvislosti s cestovním ruchem. Kulturní a kreativní průmysly mohou být v rámci ROPů uplatněny také při budování kulturní infrastruktury či revitalizaci tzv. brownfields, která mohou do budoucna využívat.

23

http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

59

Shrnutí: Vzhledem ke skutečnosti, že Národní strategický referenční rámec (NSRR) nezná pojem kulturní, resp. kreativní průmysl/y a zároveň představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007–2013 udávající systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007–2013, je přirozené, že kulturní a kreativní průmysly se do jednotlivých operačních programů promítají v omezeném měřítku a ani jeden z analyzovaných operačních programů nezná pojem kulturní a kreativní průmysly s výjimkou Integrovaného operačního programu. I přesto však je možné, pakliže si jsou představitelé kulturních a kreativních průmyslů vědomi možnosti čerpání finančních prostředků v jednotlivých tématických, regionálních a dalších programech, vytvořit základnu realizovaných strukturálních projektů v oblasti kulturních a kreativních průmyslů, což je patrné již z doposud podpořených projektů. Otázkou však je, jak silná a velká základna to je a nakolik může znamenat zásadní rozvojový impuls pro celý sektor kulturních a kreativních průmyslů, kultury jako takové, ale také pro podporu kreativity/tvořivosti zejména z pohledu dlouhodobé udržitelnosti, tedy po roce 2013, kdy končí současné programovací období strukturálních fondů.

3

Závěr analýzy

Jak vymezuje hypotéza analýzy, je ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů (jako nositelů vyšší přidané hodnoty) v národních strategických horizontálních (mezirezortních) dokumentech a vertikálních (rezortních) dokumentech neznámý nebo je marginalizován. Většina analyzovaných dokumentů nezná pojem kulturních a kreativních průmyslů a nezabývá se jejich ekonomickým potenciálem s výjimkou některých národních strategických dokumentů, především Státní kulturní politiky na roky 2009–2014 a Koncepce účinnější podpory umění 2007–2013. Koncepce byla dokumentem předcházejícím, jak Strategii hospodářského růstu, tak Strategii regionálního rozvoje, které kulturní a kreativními průmysly zmiňují. Státní kulturní politika z roku 2009 v jistém smyslu došla nejdále, nicméně nepojímá ve svých opatřeních podporu kulturních a kreativních průmyslů komplexně, v jistém smyslu jde po povrchu a zachycuje jen některé aspekty podstatné pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů tak, jak je definuje studie KEA. Kulturní a kreativní průmysly nejsou výrazně promítány jako priorita do dalších dokumentů, které zakládají možnost čerpání např. strukturálních fondů, tj. národní rozvojový plán (NRP), tudíž je sporadické, nakolik dojde k rozvoji ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, identifikaci potřeb apod., pakliže nejsou kromě jiného nastaveny konkrétní výstupové indikátory pro tuto oblast v rámci podpory mj. strukturálních fondů, které jsou nejvýraznějším rozvojovým nástrojem dostupným v současné době na území České republiky. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

60

Většina formulací na úrovni národních strategických dokumentů tak má do určité míry pouze „formální“ charakter, který není komplexně reflektován na úrovni konkrétních strategických cílů a opatření oborových strategických dokumentů. Pakliže má být plně rozvinut ekonomický, ale také sociální, vzdělávací, inovační a výzkumný potenciál kulturních a kreativních průmyslů, je velmi podstatné, aby konkrétní strategické dokumenty na národní úrovni tuto skutečnost zohledňovaly. To se doposud nejvíce povedlo, avšak nikoli komplexně (jak zmíněno výše) ve Státní kulturní politice na roky 2009–2014, která však prozatím neidentifikovala výstupové indikátory pro jednotlivá opatření. Ideálně by pro její precizní implementaci měl existovat tzv. akční plán, charakterizující nejen indikátory zodpovědnosti jednotlivých resortů, ale také finanční nároky na státní rozpočet při implementaci jednotlivých opatření. Kreativita/tvořivost a kulturní a kreativní průmysly nejsou vnímány jako klíčové téma ekonomického a sociálního rozvoje. Jsou také nedostatečně vnímány jako integrální součást inovačního procesu. Kreativita není horizontálním tématem ve vzdělávání ač některé strategické dokumenty, např. Vzdělávání pro udržitelný život, jdou tímto nadějným směrem a bude rozhodně důležité sledovat a dále prohlubovat možné propojení problematiky kreativity jako ústředního tématu vzdělávacího systému ČR. Ačkoli např. NRP upozorňuje, že – potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu a také definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje, tj. podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb a akcí přispívajících k sociální soudržnosti, zaměřených na kulturní integraci a sociální začleňování – neprojevuje se tato skutečnost dále v implementační struktuře jednotlivých dokumentů konkrétních operačních programů, ať už se jedná o program vzdělávání pro konkurenceschopnost nebo program pro rozvoj lidských zdrojů. NRP je v sektoru kultury více směřován k infrastruktuře, cestovnímu ruchu a kulturnímu dědictví, než například k problematice inovačnímu potenciálu kulturních a kreativních průmyslů či rozvoje lidských zdrojů, viz níže. Co je však podstatné, nezabývá se dokument NRP (Národního rozvojového plánu) kreativními profesemi, resp. oblastí zaměstnanosti v sektoru kultury navzdory skutečnosti, že kulturní sektor zaměstnává 3,3 % aktivně pracujících na českém trhu práce, cca 85 500 osob a objem produkce sektoru kultura v roce 2005 představoval 1,6 % celkové produkce ČR, téměř 120 miliard. 24 V této souvislosti zůstává také nevyřešena otázka navyšování zaměstnanosti v kultuře, v níž stále existují netransformované příspěvkové organizace nebo naopak o snižování zaměstnanosti ve veřejné a státní správě. Mezi kreativní profese tak, jak je definuje Euro-Creative Class Index 25 řadíme mj. hudebníky, architekty, manažery, profesionály a ostatní profese, které se zabývají kreativní činností, jejichž pracovní výsledky a výstupy umožňují fungování kulturních a kreativních průmyslů. NRP definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních 24 25

Analýza trhu práce v sektoru kultura, Institut umění 2007 http://www.creativeclass.com/rfcgdb/articles/Europe_in_the_Creative_Age_2004.pdf Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

61

služeb akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci a sociální začleňování. Nicméně z hlediska implementace se tato skutečnost neobjevuje odpovídajícím způsobem v jednotlivých operačních programech s výjimkou Integrovaného operačního programu, a není ani zmíněna v žádné z prioritních os tématických operačních programů věnovaných kreativním profesím, kulturním službám atd. Zároveň je třeba podotknout, že první výzva věnovaná kulturním průmyslům byla poprvé vyhlášena v rámci opatření IOP v červnu 2009, tedy dva roky od zahájení programovacího období 2007–2013. U regionálních operačních programů jsou pak intervence směřovány k infrastrukturním projektům, které je možné využít pro kulturní infrastrukturu, revitalizaci center měst a památkových zón a velmi výrazně také v oblasti infrastruktury pro cestovní ruch. 3.1

Oblast inovace

Analyzované dokumenty používají termínu inovace, aniž by ho vnímaly jako součást aplikace kreativity/tvořivosti, a tedy také kulturních a kreativních průmyslů. Např. Strategie regionálního rozvoje operuje s termínem inovace jako s jedním z hlavních faktorů ovlivňujících regionální rozvoj v České republice a řadí inovace mezi tzv. nehmotné faktory ovlivňující regionální rozvoj a to konkrétně inovace a schopnost jejich vytváření a šíření spolu s dostupným a účinným využitím informačních a komunikačních technologií (ICT) a institucionálním prostředím. Národní inovační politika 2005–2010 nevěnuje zvláštní pozornost inovačnímu potenciálu kreativních průmyslů, ale obecně spojuje inovační potenciál s podnikatelským sektorem (který je dle stávajících britských strategií (Creative Britain, Staying Ahead) nejvíce inovativní právě v oblasti kreativních průmyslů) a v oblasti kulturních a kreativních průmyslů jmenuje konkrétně design v souvislosti s takzvanými netechnickými inovacemi. 3.2

Oblast vzdělávání

Zmínka o problematice talentu a nadání se objevuje ve SWOT analýze Národního rozvojového plánu – příležitostech jako součást uplatňování rovných šancí v konkrétním znění – plošné využívání efektivních cest maximalizace šancí každého jednotlivce, včetně odstraňování znevýhodnění i podpory nadaných. Na úrovni strategických cílů však není deklarován směr podpory kreativity a tvořivosti jako průřezové téma v oblasti vzdělávání. V oblasti vzdělávání nejdále dospívá Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Ačkoli v ní nejsou kulturní a kreativní průmysly specificky uplatněny, dává velký prostor pro implementaci podpory kreativity a tvořivosti na všech úrovních vzdělávacího systému a uplatnění uměleckého vzdělávání jako jednu z mnohých forem vzdělávání pro udržitelný život, a to prostřednictvím konkrétních opatření. Ve Strategii celoživotního učení nejsou kulturní a kreativní průmysly uváděny. Nicméně pozitivní je fakt, že se strategie zabývá v strategickém směru rovných příležitostí problematikou nadaných dětí a jejich potřeb, jejich integrace do systému formálního a celoživotního učení. Dokument se však nezabývá tvořivostí a kreativitou jako horizontálním/průřezovým tématem, které je žádoucí zohledňovat na všech úrovních a ve všech opatřeních, zejména pro všechny typy cílových skupin, tedy nejen pro talentované děti, které jsou v kategorii tzv. dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami. Tento pohled může mít za následek „selektivnost“ z hlediska talentu, a nikoli podporu Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

62

talentu a tvořivosti jako základního nástroje, s nímž je možno disponovat kromě jiného v rámci globálního trhu. Vzhledem k časovému vymezení této strategie by bylo podstatné se zabývat podrobnějším uplatněním nadání, kreativity a tvořivosti v rámci strategie, a to prostřednictvím jejich jednotlivých opatření tak, aby se vytvořila vzdělanostní základna kreativních jedinců, z níž může do budoucna čerpat společnost i hospodářství, stejně jako kulturní a kreativní průmysly. Zároveň je velmi znepokojující skutečnost, že Strategie celoživotního vzdělávání nepočítá se spoluprácí se sektorem kultura, respektive ani v jednom opatření není uvedeno Ministerstvo kultury, jako jeden ze stěžejních partnerů podílejících se na její implementaci. 3.3

Oblast kultury

Státní kulturní politika na roky 2009–2014 dává možnost věnovat se problematice kulturních a kreativních průmyslů poměrně komplexním způsobem i přesto, že konkrétní opatření státní kulturní politiky nejsou součástí jednoho strategického cíle, který by byl jako celek věnovaný kulturním a kreativním průmyslům a jejich vzájemné vazbě a hierarchii není zcela zřetelná. Ve Státní kulturní politice jsou zahrnuta témata podstatná pro oblast kulturních a kreativních průmyslů, jakými jsou např. oblast vzdělávání ke kreativitě, kulturní služby, kulturní infrastruktura. Navrhovaná opatření jsou však pouze parciální výsečí, a ne vždy je zcela jasný klíč, jakým byla tato opatření pro tak významný státní dokument vybrána, zejména vezmeme-li v úvahu SWOT analýzu v rámci podkladové studie pro Státní kulturní politiku a vazby jednotlivých opatření na ni. Výraznou slabou stránkou Státní kulturní politiky je fakt, že se souvisleji nezabývá problematikou vědy a výzkumu jak v oblasti kultury tak kulturních a kreativních průmyslů. Velmi sporadicky pracuje Státní kulturní politika také s problematikou inovací v oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Důraz kladený na rozvoj rozsáhlého spektra uměleckých disciplin jako základny kulturních a kreativních průmyslů není zcela zřetelný. Nevýrazně je zohledňována také problematika zaměstnanosti v kultuře a opatření pro rozvoj lidských zdrojů. Postoj, který zaujímá Státní kulturní politika k problematice inovace a kreativity, osciluje mezi kreativitou a inovací na jedné straně a kulturními hodnotami a imanentními hodnotami kultury na straně druhé. To dokládá v úvodu dokumentu, kde je řečeno: „Často preferovaná podpora inovací a kreativity je jednou z dimenzí tohoto úsilí, druhou a neméně podstatnou je pak využití existujících – hmotných i nehmotných – kulturních hodnot.“ Tato optika je v oblasti kreativity, kulturních a kreativních průmyslů a kulturních ekologií však do jisté míry již překonána. Nové koncepty mj. kreativních ekologií nepojímají problematiku v pravolevém spektru, avšak jako integrálně propojený ekologický systém – síť vzájemně propojených skutečností, kde každý prvek ekosystému je podstatný pro celek. V tomto celku je pak klíčová „kreativita/tvořivost“ fungující na čtyřech základních principech, jimiž jsou „diverzita, princip změny, princip kontinuálního učení a konečně princip adaptace. 26 V tomto 26

John Howkins, Creative Ecology and Future Directions, http://www.youtube.com/watch?v=pMrtrGhvPz4 Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

63

systému má potom místo jak kreativita a inovace, tak kulturní dědictví i imanentní hodnota kultury. Podstatné také je, že schválená Státní kulturní politika nevyužívá, respektive více nerozpracovává národní mezirezortní strategické dokumenty jakými jsou Strategie udržitelného rozvoje a Strategie hospodářského rozvoje, které se problematikou kultury zabývají a v omezené míře reflektují i existenci kulturních a kreativních průmyslů, a dokumenty jako je Strategie celoživotního vzdělávání, která se zabývá problematikou vzdělávání talentů a nadaných lidí a problémem zájmového vzdělávání dětí a mládeže. Ve strategii však není vůbec zohledňována ani unikátní síť základního uměleckého školství. Koncepce účinnější podpory umění deklaruje, že umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti, a zároveň považuje umění za významný ekonomický faktor podmiňující nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Umění je zde propojeno s oblastí kulturních a kreativních průmyslů a jednotlivé úkoly jsou jasně koncipovány. Na základě této koncepce byla otevřena stipendia i pro managery v umění, tedy nejen pro umělce a tvůrčí pracovníky a je připravován satelitní účet pro kulturu. 3.4

Oblast strukturálních fondů

Národní strategický referenční rámec nezná pojem kreativní průmysl/kreativní průmysly, přestože představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007–2013, který formuluje systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007–2013. Kulturní a kreativní průmysly se do jednotlivých operačních programů jako nástrojů podpory promítají v omezeném měřítku, ani jeden z analyzovaných operačních programů nezná pojem kulturní a kreativní průmysly. Dokumenty se obecně vztahují k inovaci, službám s vyšší přidanou hodnotou, podpoře podnikání, podpoře infrastuktury a kulturních služeb, zejména v návaznosti na cestovní ruch a v souvislosti se zlepšováním kvality prostředí, a tím zvyšování atraktivity regionů, což principielně dává prostor pro podporu kulturních a kreativních průmyslů, nicméně nenavrhuje konkrétní nástroje, jak tyto oblasti stimulovat a posilovat. Přesto je možné vytvořit základnu realizovaných strukturálních projektů v oblasti kulturních a kreativních průmyslů, což je patrné již z doposud udělených projektů, za předpokladu, že si jsou jednotliví předkladatelé kulturních a kreativních průmyslů vědomi širších souvislostí, potenciálu zohlednit strategické cíle, respektive možnosti čerpání finančních prostředků v jednotlivých tématických, regionálních a dalších programech. Otázkou zůstává jak silná a velká základna vznikne a nakolik bude představovat zásadní rozvojový impuls pro sektor kultury a kulturních, resp. kreativních průmyslů, a jak bude zohledněna a využita kreativita/tvořivost z pohledu dlouhodobé udržitelnosti podpořených subjektů po roce 2013. Analýza dokumentů jednotlivých operačních programů byla směřována také ke zodpovězení otázky, nakolik konkrétní operační program umožňuje předkládání projektů z oblasti kulturních a kreativních průmyslů, případně zdali z daného Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

64

operačního programu zástupci kulturních a kreativních průmyslů již čerpali. Z tohoto pohledu je nejvíce k programu kulturních a kreativních průmyslů směřovaný IOP a ač omezeny na infrastrukturní projekty také regionální operační programy. Na základě dostupných dokumentů je zároveň patrné uplatnění kulturních a kreativních průmyslů v některých operačních programech, jakými v programovacím období 2004–2006 byly programy JPD3, OPLZZ a to zejména u vzdělávacích institucí, které připravují specialisty pro kulturní a kreativní průmysly. V programovacím období 2007–2013 se na základě dostupných dokumentů ukazuje, že se zástupci kreativních průmyslů uplatňují také v programech zaměřených na rozvoj podnikání či vzdělávání zaměstnanců (např. filmová studia). Na druhou stranu však například v operačním programu Praha Adaptabilita nebyl v první doposud realizované výzvě udělen jediný projekt vzdělávacímu zařízení vychovávajícímu pracovníky kulturních a kreativních průmyslů. Zůstává otázkou proč tomu tak je? 3.5 Zodpovězení výchozí otázky Analýzy Existuje na úrovni národních strategických horizontálních (mezirezortních) dokumentů a vertikálních (rezortních) dokumentů, komplexně deklarovaný a definovaný strategický směr rozvoje, podpory a využití kulturních a kreativních průmyslů na území České republiky? Na základě hodnocených dokumentů je odpověď negativní. Zároveň je patrné, že některé segmenty kulturních a kreativních průmyslů jsou výrazněji podporovány, mj. ty, které souvisejí s kulturním dědictvím a mají vazbu na rozvoj cestovního ruchu. Na druhou stranu v dalších oblastech, v nichž mohou hrát kulturní a kreativní průmysly výraznou roli, jako je vzdělávání či oblast inovací, jsou zohledňována nevýrazně. Paradoxně oblast podpory rozvoje individuální kreativity, jak ji pojímá například britské ministerstvo kultury ve svém materiálu Creative Britain, New Talents for New Economy, 27 tedy jako ohniska a východiska pro rozvoj nejen celé oblasti kulturních a kreativních průmyslů, ale také celé společnosti, zůstává až na výjimky zcela opominuta. Tato strategie integrálně staví do centra pozornosti rozvoj individuální kreativity (nikoli omezené pouze na talent), když chce všem dětem Velké Británie zajistit vzdělávání ke kreativitě a prostřednictvím kreativity. Integrálně pak propojuje oblasti transformace talentu na vytvoření konkrétní pracovní pozice. Komplexně zahrnuje i další oblasti, jakými jsou podpora výzkumu a inovace, rozvoj kreativního podnikání a přístup k financování „kreativců“ a kreativních firem, ochranu práv intelektuálního vlastnictví, podporu kreativních klastrů, prezentaci Británie jako světového centra kreativity a konečně zajištění pravidelné evaluace a aktualizace této strategie. Ohniskem však stále zůstává rozvoj individuální kreativity. Nutno podotknout, že na přípravě této strategii se společně podílelo britské ministerstvo kultury, kreativních průmyslů a turismu, ministerstvo školství a inovace, podnikání a obchodu a parlamentní zástupci se specializací na rozvoj podnikání a právo duševního vlastnictví.

27

Creative Britain, New Talents for the New Economy, DCMS, 22 February 2008/ PP1067 Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR

65

srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova Praha 3

Recommend Documents