8 srpen 2013
Až se zima zeptá…
Čeká nás reakreditace SAK Na podzim čeká FNO v oblasti kvality reakreditace Spojenou akreditační komisí, o.p.s., v takzvaném zkráceném řízení, platnost akreditace SAK platí totiž souběžně s akreditací JCI. Ve druhém pololetí 2013 pak budou probíhat dozorové audity Českým institutem pro akreditaci ve všech laboratořích FNO. Další reakreditace JCI čeká FNO zase za tři roky... - red -
Spondylochirurgický kongres
Právě v těchto dnech probíhají poslední dokončovací práce na zateplení Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí FNO a končí i přístavba výtahu a nadstavba únikových cest Fakultní nemocnice
Ostrava. Obě stavební akce, které jsou vzájemně propojeny, začaly koncem prázdnin loňského roku. Pokračování na straně 3
Z pověření České spondylochirurgické společnosti se bude 19. a 20. září v hotelu Clarion Congress Hotel Ostrava konat Spondylochirurgický kongres 2013 s mezinárodní účastí. Kongres pořádá Neurochirurgická klinika FNO pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice Ostrava a děkana Lékařské fakulty OU Ostrava. Hlavními tématy budou deformity páteře, úrazy páteře a míchy, degenerativní postižení páteře, nádory a záněty páteře.
- red -
Bývalá léčebna onkologicky nemocných v Paskově byla prodána městu Fakultní nemocnice Ostrava v těchto dnech prodala soubor budov v Paskově, jejichž součástí je i historický zámek a část parku. Novým majitelem se stalo město Paskov. Zámek včetně parku je památkově chráněný a některé pozemky se nacházejí na území Evropsky významné lokality Paskov a vztahuje se na ně ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Smlouva mezi oběma subjekty byla podepsána koncem května a hodnota prodávaných nemovitostí a pozemků byla znalecky odhadnuta na zhruba 26 milionů korun. „Dlouhodobá koncepce strategie rozvoje Fakultní
nemocnice Ostrava preferuje hospodaření a správu pouze v areálu nemocnice. Majetek v Paskově se stal pro potřeby provozu nemocnice a plnění jejích úkolů nevýznamný, a proto byl prohlášen za trvale nepotřebný. Na základě tohoto rozhodnutí byl nepotřebný majetek opakovaně neúspěšně nabídnut ostatním státním příspěvkovým organizacím resortu ministerstva zdravotnictví a poté i ostatním organizačním složkám státu v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,“ komentuje situaci MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ředitel nemocnice. Pokračování na straně 3
Pod mikroskopem Komfortní klinika pro léčbu těžce se pohybujících pacientů Počátkem června letošního roku byla v lůžkové části Kliniky léčebné rehabilitace (KLR) Fakultní nemocnice Ostrava zahájena rekonstrukce, jejímž cílem je vyřešit dlouholetý problém. Sprchy, které jsou součástí sociálního zařízení jednotlivých pokojů, klinika dosud neměla architektonicky přizpůsobené těžce se pohybujícím pacientům. To znamenalo nedostatečný komfort pro klienty a mnohdy náročnou situaci pro personál. „Rekonstrukce probíhá především v prostorách sociálního zařízení při vstupu do lůžkových pokojů a v oblasti rozvodů zdravotechniky. Celkově se změní dispoziční řešení nejen samotných soci-
álních zařízení, ale i navazujících místností. Výsledkem bude komfortní pracoviště maximálně příznivé pro léčbu těžce se pohybujících pacientů. Personál kliniky tak bude moci po celou dobu léčby poskytovat kvalitní péči,“ komentuje rekonstrukci Ing. Ivo Žolnerčík, náměstek ředitele pro techniku a provoz. V polovině prázdnin se rekonstrukce přehoupla do své druhé části. Probíhá finalizace všech omítek, jde o sádrové omítky, byly zahájeny práce na obkladech v sociálních zařízeních, připravuje se montáž snížených podhledů a v běhu jsou i přípravné práce pro nivelaci podlah. Rozvody a svislé stoupací vedení pro ústřední
topení, rozvody teplé a studené vody a nové rozvody odpadního potrubí jsou z 80 procent hotovy. „Nataženy jsou i veškeré silnoproudé a slaboproudé rozvody. Harmonogram prací jde podle plánu a celá rekonstrukce se zdárně blíží ke konci. Největší komplikace nyní přináší klinice především hluk a prašnost ze stavebních činností, které řešíme operativně. Zároveň se snažíme přesouvat hlučné práce na odpolední hodiny, kdy již v objektu není tolik ambulantních pacientů,“ pokračuje Ing. Žolnerčík, podle něhož je nutné poděkovat nejen personálu KLR, ale i personálu ze všech okolních oddělení za shovívavost a pochopení. - hal -
2
Hematoonkologicky nemocné děti si užily nádherný prázdninový týden Občanské sdružení Haima pro pomoc dětem s poruchou krvetvorby Kliniky dětského lékařství FN Ostrava uspořádalo ve dnech 28. července až 2. srpna letní ozdravný pobyt pro děti s hematoonkologickým onemocněním. Ten se uskutečnil v krásném prostředí Beskyd, v hotelu Duo v Horní Bečvě, a zúčastnilo se ho 25 dětí sledovaných hematologickou ambulancí FNO. „Děti si užily nádherný týden na horách plný her a soutěží. Díky hokejistovi NHL Rostislavu Oleszovi a jeho manželce, kteří jsou jedni z našich sponzorů a osobně i finančně podpořili právě tento pobyt, si děti užily
úžasný den s moderátorem rádia Čas Jirkou Bastou, kouzelníkem Jakubem Vosáhlem, karikaturistou Martinem Hronem a klauny z Balónkova, kteří se postarali o soutěže. Večer pak dětem zazpíval Honza Benko a děti si zasoutěžily v karaoke,“ popisuje program asi nejnabitějšího dne MUDr. Iveta Láryšová z Kliniky dětského lékařství FN Ostrava, která se pobytu společně se sestřičkou Michaelou Češkovou osobně účastnila. „Další den byl pod taktovkou Martina Chalupy a Lukáše Tkáče z Horské služby Jeseník a Romana Gřegoře z ÚSZS MSK, kteří se rozhodli v době své vlastní dovole-
né postavit dětem lanové centrum a zpříjemnit jim tak pobyt. Ve středu dopoledne pak postavili lanovou síť a některé děti byly tak šikovné, že dokázaly i celou síť přelézt z jedné strany na druhou. Díky ochotě náčelníka Horské služby Beskydy Radima Pavlici, který zapůjčil čtyřkolku, se děti svezly i na ní. Odpoledne pak dorazil jeden z našich hlavních letošních sponzorů, pan Josef Zimovčák z Nadace Na kole dětem a samozřejmě nechybělo ani jeho proslulé kolo,“ dodává MUDr. Láryšová s tím, že zbytek pobytu děti díky nádhernému počasí strávily u bazénu, kde hrály různé hry.
Pákistánský stážista u CyberKnifu
Pracoviště CyberKnifu Onkologické kliniky FNO by se v budoucnu mělo stát školicím centrem, které umožní další vzdělávání českých i zahraničních stážistů. Již v současnosti však zdejší odborníci
v rámci přátelské spolupráce představují kybernetický nůž a jeho unikátní schopnosti kolegům z českých klinik i z pracovišť například v Německu, ve Švédsku a na Slovensku. Jedním ze zájemců byl také Usman Ahmed, radiologický fyzik z pákistánského Jinnah Post Medical Center v Karachi, který se s chodem CyberKnifu seznamoval během pětidenní stáže na začátku července. Jedním z pracovníků, kteří se pákistánskému stážistovi věnovali, byla Bc. Andrea Binarová, radiologická asistentka CyberKnifu. „Klinika, v níž Usman Ahmed pracuje, zahájila v prosinci léčbu prostřednictvím CyberKnifu. K dispozici však mají nižší verzi, a proto uvažují o jejím upgradu. Úkolem Usmana tedy bylo získat zkušenosti na pracovišti, které už takový kybernetický nůž k dispozici má,“ vrací se k červencové návštěvě Bc. Binarová, která stážistovi odpovídala na otázky týkající se aplikace léčby. Spolu s ní
cenné informace zahraničnímu kolegovi předávali MUDr. Jakub Cvek, Ph.D., zástupce přednosty, který jej seznamoval s konturací cílových orgánů, a radiologický fyzik Ing. Břetislav Otáhal, jenž vysvětloval plánování léčby. „Popud zorganizovat tuto stáž právě u nás vyšel z pákistánské strany, protože s Usmanem se známe už ze školení ve Spojených státech přímo v tréninkovém centru Accuray, výrobce CyberKnife,“ doplňuje Bc. Binarová s tím, že pákistánského kolegu šokovalo tempo ostravského CyberKnifu. „Byl překvapen tím, že s ozařováním začínáme už v šest ráno a během dlouhého pracovního dne zvládneme deset až dvanáct pacientů, což je světová rarita. Oni začínají v deset hodin a celodenním výsledkem je léčba dvou nebo tří pacientů. Tempo, které jsme mu předvedli, pro něj bylo dost unavující, ale nadšeně přijímal všechny informace a domů odjížděl spokojený a se spoustou odborných novinek.“
Lékařská fakulta OU informuje Den první pomoci Příprava studentů oboru Zdravotnický záchranář je velmi náročná. Řešení simulovaných příhod přináší maximální zhodnocení vědomostí i dovedností studentů bez přímého ohrožení zdraví či života pacientů. Právě simulace je základem studentského workshopu Den první pomoci. Tuto akci pořádá Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů Ostravské univerzity od roku 2007. Studenti v denních a nočních etapách zajišťují simulované příhody ve stejném režimu jako posádka vozidla rychlé zdravotnické pomoci. Jednotlivé řešené případy vycházejí z praxe.
Workshop byl zahájen v hotelu Park Inn Ostrava 13. června. Hned v odpoledních hodinách se účastníci přesunuli do Zoologické zahrady Ostrava, kde byly připraveny tři simulace. Noční etapa pak probíhala v prostorách Městské nemocnice Ostrava a hotelu Park Inn. Celá akce, na níž se po-
dílelo 26 osob, byla realizována s podporou policistů a hasičů. U posádek se hodnotila taktika postupu, rozdělení úkolů, využití členů HZS, vytyčení stanoviště přednemocniční péče, situační hlášení METHANE, správné třídění podle metodiky START. Celodenní etapa probíhala v centru Ostravy, kde bylo nasimulováno sedm stanovišť, například Forum Nová Karolina, MiniUni, Slezskoostravský hrad, radniční vyhlídková věž, katedrála Božského Spasitele a nesměl chybět ani fenomén Ostravy, ulice Stodolní. Nejtěžší zkouška čekala na studenty v prostorách obchodního centra Forum Nová Karolina. Došlo k náhlé slabosti jednoho z návštěvníků obchodního centra. Jedna-
lo se o muže ve věku 56 let. Při příjezdu posádky na místo ještě hovořil, byl značně schvácený a v průběhu vyšetřování upadl do bezvědomí. Vznikla náhlá porucha srdečního rytmu, fibrilace komor, při časné defibrilaci a následné kvalitní neodkladné resuscitaci došlo k obnově oběhu. V krátkém časovém horizontu museli studenti prokázat dostatečné znalosti a dovednosti ve většině ze svých kompetencí. Nejednalo se pouze o jednotlivé výkony, ale i taktiku, spolupráci v týmu aj. Simulace byla zajištěna modelem SIMMAN, který ve výuce používá Lékařská fakulta OU. Výukový model je určen pro kompletní nácvik postupu u jednotlivých předem připravených simulací. Simulátor je dálkově ovládán a jeho funkce odpovídají činnostem lidského těla. Soutěže se účastnilo 60 studentů vysokých a vyšších odborných škol z České a Slovenské republiky. Zpětná vazba všech účastníků potvrzuje, že právě tato metoda výuky je nejpřínosnější pro praxi budoucích záchranářů. PhDr. Sabina Psennerová, PhD. Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů Lékařské fakulty OU
3
Bývalá léčebna onkologicky nemocných v Paskově byla prodána městu
Pokračování ze strany 1 Stát získal tento majetek konfiskací v poválečném období a spravoval jej Krajský ústav národního zdraví. Byla zde léčebna onkologických pacientů. Po delimitaci majetku v roce 1990 byl tento majetek převeden na nynější Fakultní nemocnici
Ostrava. Areál byl naposledy využíván v období od 1. ledna 2007 do 30. října 2008, kdy byla část nemovitostí pronajata příspěvkové organizaci Fontána k poskytování sociálních služeb – domov pro osoby se zdravotním postižením. Od té doby je prázdný. Léčba onkologických pacientů byla po-
stupně převedena do areálu Fakultní nemocnice Ostrava v Porubě a provoz v Paskově byl přerušen. Současně byl v letech 2000 až 2003 zpracováván projekt na rekonstrukci celého areálu, který vzhledem k přísným podmínkám Národního památkového ústavu v Ostravě nebyl realizován. „Fakultní nemocnice Ostrava po celá léta plně zajišťovala pravidelnou nezbytnou údržbu a opravy celého areálu, především údržbu zeleně, kosení trávy, ořezy stromů apod. Náklady na údržbu a opravy činily ročně zhruba jeden milion korun. Tuto činnost nám však značně ztěžovali vandalové, kteří i přes ostrahu celého areálu tento majetek poškozovali. Daný stav byl opakovaně kritizován ze strany občanských sdružení a vedení města Paskova. Proto jsme byli nuceni areál pro veřejnost uzavřít. V posledních měsících se také negativně projevil vliv sdělovacích prostředků, které poskytly veřejnosti informace o situaci v areálu, což probudilo velký zájem vandalů a zlodějů a počet krádeží se výrazně zvýšil. Museli jsme zintenzivnit ostrahu na 24 hodin denně, elektronicky zabezpečit budovy, tak aby Policie ČR Brušperk byla informována o přijatých opatřeních a připravena k rychlému zásahu,“ popisuje povinnosti spojené s vlastnictvím těchto nemovitostí Ing. Ivo Žolnerčík, náměstek ředitele pro techniku a provoz.
- hal -
Až se zima zeptá… Pokračování ze strany 1 V první polovině srpna stavby čekala kontrola ze strany krajské hygienické stanice a Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou – kolaudací – stavebního odboru Úřadu městského obvodu Poruba. „Zateplení objektu je spolufinancováno ze SFŽP v rámci projektu s názvem Zateplení Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Fakultní nemocnice Ostrava,“ vysvětluje Ing. Ivo Žolnerčík, náměstek
ředitele pro techniku a provoz FNO. „Realizace projektu významně zlepšila tepelně-technické vlastnosti objektu kliniky, a to provedením několika typů stavebně-technických opatření. Kvůli zlepšení stávajícího tepelně-technického stavu objektu byly zatepleny obvodové stěny, nainstalována nová plastová okna s izolačním dvojsklem a vyměněna stávající okna za nová, energeticky výhodnější. Rovněž energeticky nevyhovující vstupní dveře byly nahrazeny novými a střecha objektu byla zateplena izolací EPS a následným položením hydroizolace. Cílem těchto opatření je především významná úspora energií a vypouštěných znečiš-
ťujících látek zlepšením tepelně-technických vlastností objektu a efektivními opatřeními navrženými energetickým auditem. Díky úspoře energií dojde samozřejmě i k významnému snížení nákladů na vytápění objektu během topné sezony. Po realizaci projektu by mělo dojít k úspoře energií ve výši 1675,6 GJ ročně. Environmentálním přínosem je snížení vypouštěných emisí znečišťujících látek, jako jsou emise tuhých látek, SO2, NOx, CO a CO2. Například u emisí oxidu uhličitého CO2 představuje úspora této znečišťující látky hodnotu ve výši 183,6 tuny ročně,“ doplňuje Ing. Žolnerčík. - hal -
Onkologická klinika se rozzářila žákovskými obrazy
Veselá čekárna V prvním červencovém týdnu se Onkologická klinika FNO rozzářila obrázky, které pro ni namalovali žáci Základní školy Karla Pokorného v Ostravě-Porubě. Děti vytvořily celkem 33 prací inspirovaných cirkusem, květinami, avantgardou i příjemnými zákoutími. S myšlenkou, aby umění malých tvůrců protepli-
lo atmosféru kliniky, přišla sestra Janka Šolcová, která zde pracuje: „Starší dcera se jednoho dne zmínila, že ve škole kreslí obrázky pro jednu z ostravských ambulancí. Řekla jsem si, že by něco podobného bylo dobré zrealizovat i tady a vnést do našich prostor barevný dětský pohled na svět. Oslovila jsem paní učitelku Mgr. Martinu Dostálovou, ta souhlasila. Nápad se zamlouval i vedení kliniky, takže se děti mohly pustit do práce.“ Dnes už jejich kresby visí na oddělení, v denní místnosti, na chodbách, v čekárnách a na recepci, kterou mimo jiné zdobí i akvarel Sáry Šolcové, dívenky, která myšlenku spolupráce se školou vnukla své mamince. „Už když jsme s kolegyněmi obrázky věšely, setkaly jsme se s pozitivními reakcemi pacientů, pro které jsou pestré malůvky příjemným zpestřením zde stráveného času. Všichni chválí, že to vypadá moc hezky, vesele,“ usmívá se spokojeně paní Šolcová, která tvůrcům za jejich práci poděkovala
na školní besídce. „Zjistila jsem, že nejsme první pracoviště ve FNO, s nímž škola spolupracuje. Premiéru si žáci odbyli tvorbou pro naši dětskou kardiologii. A pokud vím, s projektem Veselá čekárna pokračují dál.“
Text a foto: - gl –
4
Dobrovolník by měl především umět naslouchat lidem Mgr. Ing. Alenu Bilošovou, Ph.D., z Fakulty strojní Vysoké školy báňské – TUO vždy zajímala psychologie. A tak ji původní profesí programátorka vystudovala poté, co odrostli její tři synové. Dnes učí na VŠB-TUO mechaniku a vzdělání v oboru psychologie využívá při práci dobrovolníka na Onkologické klinice FNO. Programování a psychologie jsou přece jen dva dost rozdílné obory. Jak se k něčemu takovému člověk dostane? Vždy mě bavilo programování, od kterého jsem postupem času přešla k výuce standardní mechaniky. Nicméně po večerech jsem vždy četla něco s psychologickou tematikou. Takže když už mě děti nepotřebovaly, pustila jsem se do studia psychologie s vizí, že by například práce psychologa v hospicu byla zajímavou náplní mého času v důchodových letech. Víte, technika je velice potřebná a zajímavá, ale je předvídatelná, bez tajemství. Prostě s postupem času zjišťuji, že mě člověk zajímá mnohem víc než technika – koneckonců – člověk sám je mnohem složitější než jakýkoli jeho technický výtvor. Takže od vystudování psychologie byl už jen krůček k práci dobrovolníka… V podstatě ano. Začínala jsem pracovat s klienty Hospicu sv. Lukáše, který spravuje Charita Ostrava, a kde mě také na dobrovolníka vyškolili. A právě tam nás oslovili, zda by někdo nechtěl docházet na onkologii ve fakultní nemocnici. Řekla jsem si, že pro profesi psychologa by to mohla být zajímavá zkušenost. Jaký je rozdíl mezi prací dobrovolníka v hospicu a na onkologii? Značný. V hospicu jsou klienti déle, máte šanci s nimi navázat vztah. Pacienti na onkologii se střídají rychleji, po léčbě odcházejí do domácího ošetření, takže se stejným člověkem se potkám dvakrát, maximálně čtyřikrát. Podstatný rozdíl je i v tom, že klienti hospicu počítají s tím, že jejich život se chýlí ke konci, ve většině případů jsou se svou situací smířeni. To dobrovolníkovi poněkud usnadňuje výběr témat a způsob, jak s takovým
člověkem hovořit. Na onkologii je pro dobrovolníka komunikace mnohem obtížnější. Velmi složité bývá například samotné navázání kontaktu, nalezení společného tématu hovoru. Chodím za onkologickými pacienty už více než rok, hovořila jsem s mnohými, ale já sama jsem vlastně jen v několika případech měla pocit, že jsem byla opravdu užitečná. Můžete uvést příklad? Přišla jsem za paní, představila se jí a zeptala se, co ji trápí, o čem by si chtěla povídat. A ona řekla: „Já už chci umřít.“ Nejvíce ji trápilo, že její rodina po ní chce, ať bojuje, že to přece nemůže vzdát. Ale ona už byla unavená, cítila, že se její konec blíží a byla s ním smířena. Jen o tom nemohla mluvit se svými blízkými. A v tom je hlavní úloha dobrovolníka: dát lidem šanci, aby mohli o svých pocitech a problémech otevřeně hovořit. Úkolem dobrovolníka není radit nebo soudit, ale vyslech-
Hlavní úloha dobrovolníka spočívá v tom, dát lidem šanci, aby mohli o svých pocitech a problémech otevřeně hovořit. Jeho úkolem není radit nebo soudit, ale naslouchat. nout a dát člověku šanci říci to, co chce. Shodou okolností přišla za tou paní její rodina, takže jsem si s nimi promluvila o tom, ať maminku vyslechnou. Jestli to udělali, nebo ne, nevím. Vlastně se nikdy nedozvím, jak se osud člověka, s nímž jsem
se setkala, vyvíjí dál. Ale myslím, že se té nemocné ženě díky možnosti vyslovit své přání a pocity ulevilo. A jiná smysluplná setkání? Například setkání s mužem, který si potřeboval postěžovat na svůj osud, na situaci, v níž se nachází. Tím, že svůj stres ze sebe dostal, se mu alespoň trochu ulevilo, aniž by své negativní pocity vložil na bedra ošetřujícího personálu. Při druhé návštěvě jsem se naopak věnovala jeho paní, která za ním denně docházela, a snažila jsem se jí trochu ulehčit její úděl. Je ideální, když může dobrovolník pracovat nejen s pacientem, ale také s dalšími osobami, které jsou s ním spojeny. No a dalším příkladem je paní, která se vůbec nechtěla bavit o své nemoci, ale o tom, jak hrozně ji trápí rodinná situace. Její syn se rozváděl a snacha mu zabraňovala ve styku s dětmi. Probíraly jsme tedy její rodinný problém, což jí evidentně pomáhalo. A ještě hezčí bylo, že se postupem času situace uklidnila, vše se vyřešilo ke spokojenosti všech členů rodiny. Jak je to s pacienty? Chtějí s dobrovolníkem komunikovat? Záleží na jednotlivcích. Buď já, nebo staniční sestra se zeptáme, jestli si chtějí povídat, nebo ne. Většina odmítne. Navázání kontaktu je složité. Když člověk hovoří s nemocnými o jejich nejniternějších problémech, není pak sám pod tlakem, neodchází z nemocnice s pocity úzkosti? Podívejte, já na klinice strávím maximálně dvě hodiny týdně, sestřičky tam jsou pořád. Snažím se ke všemu přistupovat profesionálně, nepodléhat emocím. Řekla bych, že se mi to daří. Jaká pozitiva má podle vás činnost dobrovolníků v nemocnicích? Pomáháte lidem. Nejen pacientům, ale i rodinným příslušníkům a také těm, kteří nemocné ošetřují. Někteří pacienti jsou opravdu osamělí, nemají, kdo by je navštěvoval. Setkání s člověkem, který se o ně zajímá a má na ně čas, je potěší. A každá, byť i drobná radost je prospěšná. Texty dvoustrany: Lenka Gulašiová
Těší mě okamžitá zpětná vazba Jednoho dne na začátku loňského roku zahlédla Jitka Školová v televizi pořad, v němž se hovořilo o dobrovolnickém centru ADRA Ostrava. Na základě informací, které ji zaujaly, se do této organizace vypravila s tím, že by se chtěla věnovat dobrovolnické práci. „Děti už mám docela velké, dvanáct a patnáct let, už jim nemusím věnovat tolik pozornosti a mám více volného času. Chtěla jsem jej proto smysluplně vyplnit,“ vysvětluje Jitka Školová své rozhodnutí. V centru ADRA uvítala možnost vybrat si, v jaké oblasti by chtěla pracovat. „Lákala mě práce s dětmi, a tak jsem začala docházet na Kliniku dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava. Jen mě teď mrzí, že kvůli náročné rekonstrukci bytu jsem si už pár týdnů na malé pacienty nedokázala najít čas. Ale opravy brzy skončí…“ Když se vypravuje za nemocnými mrňousky, bere s sebou hry, které dřív bavily její vlastní ratolesti. K nejoblíbenějším kratochvílím malých pacientů patří hra s přírodní tematikou a hra na zvířátka. „Pokaždé se dětí ptám, zda mají chuť
si zahrát. Ty -náctileté třeba už zájem nemají, ale mladší pacienti se vždy rádi zapojí. Nebo jim čtu z knih, které nabízí knihovna kliniky, případně si jen tak povídáme. Prostě čerpám ze zkušeností se
svými dětmi,“ vypráví Jitka Školová o své dobrovolnické činnosti, která je velmi různorodá i díky tomu, že věkové rozmezí zdejších pacientů je dost velké a děti mají různé zájmy. Do nemocnice se paní Jitka vydává během víkendových dopolední, kdy její potomci mají svůj vlastní program. „Nemám tak pocit, že bych je obírala o svou přítomnost. A práci s dětmi v nemocnici si doslova užívám, nabíjí mě pozitivní energií. Děti jsou totiž přirozené, není problém s nimi navázat kontakt, protože jsou otevřeny komunikaci. Dovedou na nemoc nemyslet, naplno se věnují hře. A já vnímám jejich bezprostřední reakce, mám okamžitou zpětnou vazbu. Ta mi například v mém vlastním povolání dost často chybí,“ přiznává. „Vždy mám radost, že jsem si udělala čas a do nemocnice zašla. Je mi hezky a mám dobrý pocit z toho, že jsem snad pobyt v nemocnici zpříjemnila nejen dětem, ale třeba i rodičům, kteří tam s nimi jsou. Ti si v době, kdy se jejich malým věnuji, mohou odpočinout, věnovat se sami sobě. A mě těší, že mohu být užitečná.“
5
„Od dětí dostáváme víc, než jim dáváme,“ říká profesor Alois Vemeno Ťuky, ťuk, dveře se otevírají a do nemocničního pokoje vstupuje velevážený doktor Alois Vemeno alias zdravotní klaun David Ševčík. Během chvilky mají děti pusu od ucha k uchu a smějí se bláznivým nápadům legračního pana profesora a jeho přátel. pro nemocné je vyčerpávající. Neuvědomují si, že naším cílem není tyto děti litovat, ale být tam pro ně a přinést jim radost. Přitom se zaměřujeme nejen na nemocnou část dítěte, ale i na tu zdravou. Dítě, i když je nemocné, i když leží na kapačkách, je pořád dítě, které si chce hrát. A my se to v něm snažíme probudit.“
Svoboda ukrytá v klaunském nose David přiznává, že velkou svobodu jemu i jeho kolegům dává samotná role, kostým a hlavně klaunský nos. „Kdybych měl za těžce nemocnými dětmi jít v civilu jako David Ševčík, bylo by to mnohem těžší. Ale já za nimi přicházím jako profesor, doktor, magistr, inženýr Alois Vemeno, kterému je něco kolem sedmdesáti a který, přestože má spoustu titulů, je velké trdlo, jež všechno splete,“ charakterizuje svou postavu a dodává, že každá klauniáda je malý zázrak. „Výjimečné vztahy máme především s dlouhodobě hospitalizovanými dětmi, berou nás jako kamarády. My známe je, ony nás, těší se, až zase dorazíme. Například na hematoonkologii už přesně víme, za kým jdeme,
Zdravotní klaun „Za dětmi hospitalizovanými na odděleních hematoonkologie, neurologie a pediatrie Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava chodíme vždy v pondělí, ve středu a čtvrtek odpoledne, přitom na hematoonkologii jsme dvakrát týdně,“ upřesňuje David Ševčík, který pro občanské sdružení Zdravotní klaun pracuje přibližně šest let. „Zajímal jsem se o klaunskou práci, dělal jsem přijímačky na JAMU na klaunskou scénickou a filmovou tvorbu, navštěvoval jsem různé herecké kurzy. Improvizace mě bavila vždy, dodnes hraju improligu s ostravskou improvizační skupinou Ostružiny. I na pedagogické fakultě, kterou jsem studoval, jsme měli dramaťák. No a právě tam jsem zahlédl plakát, že sdružení Zdravotní klaun hledá další členy.“
I nemocné dítě si chce hrát Celé představení je z velké části improvizace, proto je důležité, aby klauni, kteří za dětmi chodí ve
dvojicích, si uměli navzájem dobře naslouchat, podržet se, nahodit tomu druhému repliku. Fungovat to musí mezi všemi deseti členy ostravského klaunského týmu. „Je to nádherná profese, musím říct, že po celou dobu, co ji dělám, moje nadšení vůbec nekleslo. Naopak, čím víc se s ní seznamuji, tím víc jsem do ní vtahován. Práce klauna je zábavná, příjemná. A bonusem navíc je to, co od dětí dostáváme. My přinášíme něco jim, smích, radost, pohodu, ale totéž, a ještě víc, dostáváme od nich. Občas se stává, že jdu do nemocnice úplně znavený. A odcházím povznesený díky obrovské dávce pozitivní energie, kterou nám děti dají. Motivující jsou také reakce dětí. Někdy přijdeme do pokoje, v němž najdeme negativně naladěné dítě, a když odcházíme, to stejné dítě výská radostí. To jsou úžasné okamžiky k nezaplacení,“ vyznává se David Ševčík z lásky ke své profesi. Zároveň však přiznává, že ne vždy je to jednoduché. „Někdy, zvlášť když jde o těžce nemocné dítě, u kterého jsou přítomni rodiče a jiní rodinní příslušníci, bývá atmosféra v pokoji opravdu těžká. Pak je velice náročné nastartovat se a vytvořit uvolněnou a veselou atmosféru. Ale jde to. Musí to jít. Lidé si často myslí, že hrát
často navazujeme na situaci, kterou jsme rozjeli při předchozí návštěvě. Občas se povede něco nového dětem ukázat, něco je naučit a hlavně pomoci odvést jejich myšlenky do světa fantazie. Ten zůstává, i když my už jsme dávno pryč.“ Úkolem zdravotních klaunů je povzbudit i personál oddělení, na kterém vystupují. „Samozřejmě když vidíme, že mají spoustu práce, nerušíme. Ale jsme rádi, když můžeme sestry při jejich náročné práci rozveselit. Dobrá spolupráce s personálem je pro nás moc důležitá už jenom proto, že o dětech, za nimiž jdeme, potřebujeme znát základní informace. Rozhodně se nezajímáme o anamnézu, ale o různé podrobnosti: co mají rády, co je baví, které dítě teskní po rodičích. Někdy nás sestry upozorní, že dítě je po zákroku, takže se nesmí moc smát. To je pro nás asi nejobtížnější úkol,“ uzavírá David Ševčík. A protože má za chvíli vystoupení, běží si nasadit svůj klaunský nos. S ním na scénu přichází profesor Alois Vemeno, doktor, který léčí smíchem.
6Foto …328 (chodník lze střihnout). Loga být musejí, ale stačí malá. Snad se vejdou do sloupce.
Workshop zaměřený na biotechnologie Workshop zaměřený na biotechnologie
Dne v hotelu Imperial prvníprvní představeno centrumna4MEDi Dne 24. 24.května květnaproběhl proběhl v hotelu Imperial regionálníbiotechnologické workshop zaměřený oblast– Biotech Business Park for Medical Innovations regionální workshop zaměřený na oblast biotechbiotechnologií. Workshop byl realizován v rámci mezinárodního projektu ETTBio - Efektivní nologií. byl vrealizován v rámci mezi- Hlavním Ostrava (4MEDi), výstavba byla zahájena transferWorkshop technologií oblasti biotechnologie. partneremjehož projektu je Agentura pro národního projektu ETTBio – Efektivní transfer v areálu fakultní nemocnice loni. Další workshop regionální rozvoj, na vlastní realizaci projektu se podílí Fakultní nemocnice Ostrava. Cílem technologií v oblasti biotechnologie. Hlavním part- v rámci projektu ETTBio proběhne na podzim projektu je zlepšení efektivity transferu technologií v oblasti biotechnologií pro život a nerem projektu je Agentura pro regionální rozvoj, letošního roku. Představí se zde konkrétní přípazahájení spolupráce v tomto odvětví v Moravskoslezském regionu. Na workshopu bylo na vlastní realizaci projektu se podílí Fakultní ne- dové studie vypracované zahraničními partnery představeno biotechnologické centrum 4MEDi – Biotech Business Park for Medical mocnice Ostrava. Cílem projektu je zlepšení efek- projektu a měla by již být připravena i vize aktivit Innovations Ostrava (4MEDi), jehož výstavba byla zahájena v areálu fakultní nemocnice tivity transferu technologií v oblasti biotechnologií rozvoje biotechnologického odvětví v rámci našeloni.život Další workshop v rámci projektu ETTBio proběhne pro a zahájení spolupráce v tomto odvětví ho kraje. na podzim letošního roku. Představí se zde konkrétní případové studie vypracované již v moravskoslezském regionu. Na workshopu bylo zahraničními partnery projektu a měla Foto: by archiv
být připravena i vize aktivit rozvoje biotechnologického odvětví v rámci našeho kraje. Foto: archiv
Ocenění za správnou dezinfekci a mytí rukou foto 246, střihněte skříně a zeď v horní části fotky
Lenka Válková, všeobecná sestra na JIP v Trau- Hartmann a zabývá se dezinfekčními přípravky Ocenění za správnou dezinfekci a mytí rukou matologickém centru FNO, převzala v pondělí především na ruce,“ objasňuje Lenka Válková. Ta 29. července z rukou zástupce firmy Hartmann se o soutěži dozvěděla na konci května na kurzu Válková, všeobecná sestra naza-JIP vRehabilitace Traumatologickém centru FNO, v ocenění Lenka za druhé místo v prvním kole soutěže kognitivních funkcí ve převzala FNO. „Zde pondělí 29. července z rukou zástupce firmy Hartmann ocenění za druhé místo pro první měřené na hygienu rukou. jsem se od vrchní sestry neurologického odděleuzávěrku soutěže na hygienu „Šlo o soutěž firmyzaměřené Bode, která je odnožírukou. firmy ní z Nového Jičína dozvěděla, že v práci týmově „Šlo o soutěž firmy Bode, která je odnožísoutěží firmy Hartmann a zabývá se kurzu dezinfekčními v rámci e-learningového firmy Bode, přípravky především na ruce,“ objasňuje Lenka Válková. Ta se o soutěži dozvěděla na konci který má systém nácviku dezinfekce rukou velmi května na kurzu Rehabilitace kognitivních funkcípodobný ve FNO.programu „Zde jsem od vrchní sestry proserehabilitaci kognitivních neurologického oddělení z Nového Jičína dozvěděla, žeale v práci týmově soutěží v rámci funkcí, je složitější a bojují s ním i onye-samy. learningového kurzu firmy Bode, který má systém nácviku že dezinfekce rukou velmi podobný S pocitem, na dezinfekci rukou nemůže být nic programu pro rehabilitaci kognitivních funkcí, ale je složitější bojují i ony samy. těžkého, jsem ase domas ním zaregistrovala a začala S pocitem, že na dezinfekci rukou nemůže být nic těžkého, jsem se doma zaregistrovala a hrát. Těžké to bohužel bylo.“ začala hrát. Těžké to bohužel bylo.“ Náročný e-learningový kurz je kvalitně vypracován Náročný e-learningový kurz je kvalitně vypracován jak tak po grafické, obsahové jak po grafické, obsahové tak stránce. „Navštěvujete virtuální pokojtak, nemocného postupujete vtak, stránce. „Navštěvujete virtuální pokoj nemocného a postupujete jak bysteapostupovali jak byste postupovali v běžné praxi.pomůcky. Máte k disběžné praxi. Máte k dispozici zadaný úkol, dezinfekci, rukavice, umyvadlo a jiné zadanýchyby úkol, dezinfekci, rukavice, umyvadlo Když postupujete špatně, systém vás upozorní napozici jednotlivé až po ukončení úkolu,“ a jiné pomůcky. postupujete špatně, systém vrací se ke složitému nácviku Lenka Válková. „Zjistila jsem, žeKdyž hygienu a dezinfekci rukou vás upozorní na jednotlivé až po ukončení nezvládám tak dobře, jak jsem si myslela. Po ukončení jednotlivých úkolůchyby mi systém
ukazoval zprávy typu „Ruce jste si dezinfikovala častěji, než bylo nutné“ a body nepřibývaly. Vzhledem k tomu, že dezinfekci rukou vykonávám během dne nesčetněkrát, a systém firmy Bode mi neustále něco vyčítal, nedalo mi to a cvičení jsem opakovala do doby, než bylo vše „Chirurgie máDíky tu nádhernou vlastnost, že lidské Toudostala první jeaž jejich přístupmísto k pacientům, který byl v pořádku.“ své vytrvalosti se Lenka Válková na druhé v rámci České tělo nejen léčí, ale z gruntu mění. Nelítostně a jedvždy přátelský a profesionální. Když jsem republiky. „Od té doby nahlížím na školení dezinfekce a hygieny rukou jinak než dříve asspacinou provždy. A v tom je její nebezpečí a krása.“o tom, enty komunikoval, s lékaři naprosto větším respektem. Díky kurzu mám přehled kdy je opravdu všichni nutné sibyli dezinfikovat ruce, Těmito slovy popsal práci ortopedů primář Sova spokojeni. Druhou věcí je přístup k práci. kdy je správná chvíle pro použití rukavic při odběru krve apod. Myslela jsem, že jsem to Zaujal v seriálu Nemocnice na kraji města a já spolu mě jejich klid a rozhodnost při řešení jednoduvěděla již předtím, ale nebyla to zcela pravda.“
úkolu,“ vrací se ke složitému nácviku Lenka Válková. „Zjistila jsem, že hygienu a dezinfekci rukou nezvládám tak dobře, jak jsem si myslela. Po ukončení jednotlivých úkolů mi systém ukazoval zprávy typu „Ruce jste si dezinfikovala častěji, než bylo nutné“ a body nepřibývaly. Vzhledem k tomu, že dezinfekci rukou vykonávám během dne nesčetněkrát, a systém firmy Bode mi neustále něco vyčítal, nedalo mi to a cvičení jsem opakovala do doby, než bylo vše v pořádku.“ Díky své vytrvalosti se Lenka Válková dostala až na druhé místo v rámci České republiky. „Od té doby nahlížím na školení dezinfekce a hygieny rukou jinak než dříve a s větším respektem. Díky kurzu mám přehled o tom, kdy je opravdu nutné si dezinfikovat ruce, kdy je správná chvíle pro použití rukavic při odběru krve apod. Myslela jsem, že jsem to věděla již předtím, ale nebyla to zcela pravda.“ - gl –
Ošetřovatelská praxe nás naučila úctě k sestřičkám
s kolegyní Věrkou Šeděnkovou jsme se o pravdivosti jeho výroku přesvědčovali po tři týdny na ortopedickém oddělení FNO v rámci ošetřovatelské praxe, kterou jako medici máme na konci třetího ročníku. Bylo pondělí 1. července, 5.45 hodin, a naše kroky směřovaly do pátého patra, kde nás již očekávaly naše mentorky Mgr. Soňa Skřípalová a Mgr. Věra Panošová. Přestože jsme se oba velmi těšili, cítili jsme určité obavy. Ostatně jak by ne, když nás po třech letech teorie čekala práce se skutečnými pacienty. Přesně v 6 hodin, kdy začalo ranní hlášení, jsme už v bílém seděli na sesterně. Po pár minutách z nás však všechno opadlo, protože jsme poznali, že praxi prožijeme ve skvělém kolektivu s přátelskou atmosférou. Po hlášení jsme všichni svorně vyrazili na pokoje. Bylo úžasné sledovat, za jak krátkou dobu se na jedenácti pokojích stihlo vše od úpravy postele po odběry krve. Pokoje zkontrolovány, pacienti spokojeni, nic nebránilo primářské vizitě. Již u druhého pokoje nám bylo jasné, že pan primář Cichý je kapacita v oboru, a jako autoritu jej vnímá celé oddělení. Chtěl bych všem lékařům poděkovat za tři věci.
chých i závažných problémů. Mladí lékaři nám byli příkladem v odhodlání, zaujetí a věrnosti pro obor. Přijímají všechny výzvy a náročné situace dovádějí ke zdárnému konci. Pan primář může být opravdu spokojený, že na oddělení nemá jediného Cvacha. Co si zaslouží zmínku, je také spolupráce lékařů se sestrami. Ty jsou opravdu jejich pravou rukou, lékaři si jich velmi váží. Jejich vztah je příkladem jak pro nás, tak pro každý kolektiv v nemocnicích. Ochota a zájem o nás mediky jsou třetí věcí, za kterou bych chtěl vyjádřit velké poděkování. Dostali jsme odpověď na každou otázku a také mnoho rad do lékařského života. Přijímali nás ochotně k výkonům jak na oddělení, tak na operačním sále. Mohli jsme proto zažít většinu zákroků, od punkcí přes artroskopie po TEP kyčlí. Děkujeme! Nemohu nezmínit práci sanitářek. V nemocnici je člověk pozná podle žluto-bílé haleny a stále dobré nálady. Na ortopedii jsou tři, s nimiž bylo radost spolupracovat. Jak nás však ty tři týdny naučily úctě k sestřičkám? Ne že bychom si jejich práce přirozeně nevážili ještě před praxí, avšak teprve čas strávený s nimi odkryl veškerou namáhavou práci, kterou zastávají každý den, a která je ne vždy patrná.
Za vyzdvižení stojí přístup sester k povinnostem i k pacientům. Za celou dobu jsme nezažili jakékoliv negativní chování. Sestřičky vždy na každý pokoj přicházely s velkou ochotou pomoci každému. Mnohdy po jejich návštěvách zůstával na tvářích pacientů úsměv. I malé drobnosti pomáhají v terapeutickém procesu a s příjemně naladěným pacientem lékař dojde k cíli daleko snáze. Naučily nás prakticky všem výkonům, se kterými se v dalších letech můžeme setkat. Vždy byly milé a laskavě nás vedly. Příjemné bylo také vědomí jejich důvěry k nám, když jsme některé výkony prováděli sami. Pochvalná slova za dobře odvedenou práci nás zahřála a pozitivně motivovala. Všem sestřičkám patří velké poděkování za vše, co pro nás udělaly. Mgr. Roman Végh, DiS.
7
Aplikace konceptu bazální stimulace Zkvalitňování života pacientů
Bazální stimulace (BS) patří v zemích Evropské unie k uznávaným a aplikovaným konceptům speciální pedagogiky a především ošetřovatelství. Při poskytování ošetřovatelské péče je používána na jednotlivých pracovištích FN Ostrava již několik let. Při sjednocení postupů vznikla v prosinci 2011 pracovní skupina pro realizaci konceptu Bazální stimulace ve FNO, která má 15 členek. Sešly se zde zástupkyně chirurgických i konzervativních oborů a společně začaly přemýšlet, jak co nejefektivněji integrovat tento koncept na všechna pracoviště nemocnice, která mají zájem a chuť s konceptem
bazální stimulace pracovat. V začátku se pracovní skupina zaměřila na vytvoření sítě kvalitních, erudovaných a schopných konzultantek, které budou vést stimulující péči na svých pracovištích, a na to, aby byla do praxe zavedena dokumentace nutná pro práci s konceptem. Bylo také třeba vytvořit a uvést do života Doporučený operační postup pro práci v konceptu BS. Hned na začátku bylo nutné zjistit míru vzdělanosti zdravotnického personálu. Ve fakultní nemocnici pracuje na standardních odděleních a JIP zhruba 800 sestřiček. V roce 2009 bylo proškoleno a certifikát o tom, že mohou v plném rozsahu zařadit koncept do ošetřovatelské péče, získalo 84 sester. V lednu 2012 bylo proškoleno 96 zdravotnických pracovníků. Během loňského roku se nám podařilo zorganizovat tři základní kurzy konceptu bazální stimulace přímo v tělocvičně Kliniky dětského lékařství FNO pro 72 sester. Ačkoliv podmínkou k přihlášení do
kurzu byla aktivní integrace prvků BS do ošetřovatelské péče na svém pracovišti, byly všechny tři kurzy okamžitě naplněny. Sestry s velkým nadšením a nasazením tyto prožitkové kurzy absolvovaly a odnesly si kromě nových znalostí a dovedností i mezinárodní certifikát umožňující jim samostatnou práci s konceptem. Další činností pracovní skupiny BS bylo zavedení autobiografické anamnézy pro dospělé pacienty a edukačního materiálu pro dospělé nemocné a jejich rodinné příslušníky. V roce 2012 jsme zorganizovaly ústavní seminář, kde výsledky své práce s konceptem a zjištění prezentovaly sestry z různých pracovišť fakultní nemocnice. Všechny přednesené příspěvky byly velmi zajímavé, poučné a na vysoké odborné úrovni. Zájem o tento koncept a integraci do ošetřovatelské péče byl potvrzen kvalitní a plodnou diskusí. Koncept bazální stimulace dává pacientům to, co ve své tíživé situaci nejvíce potřebují. Uvědomění si své vlastní individuality, svých vlastních pocitů, jedinečnosti a možnosti výběru. Splňuje aspekty bio-psycho-socio-spirituální potřeby nemocných a integrace do ošetřovatelského procesu není ztrátou času a energie pro ošetřovatelský tým. Ošetřovatelská péče podle tohoto konceptu začíná se včasnou rehabilitací, a tím i výrazně stoupá kvalita života a snižuje se délka hospitalizace. Bc. Petra Šnajdarová Traumatologické centrum JIP
Koncept Snoezelen Koncept bazální stimulace již velmi dlouhou dobu používá oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče. Dvě sestry se zúčastnily prvního kurzu pořádaného v České republice v roce 2003. Celý personál, tedy sestry, lékaři a ošetřovatelky, byl proškolen v kurzu na klíč v červnu 2004 a nástavbový kurz absolvovali v říjnu 2005. Akreditaci získalo naše oddělení v lednu 2007 a stalo se tak druhým akreditovaným pracovištěm v České republice. Naším cílem je návrat akutních pacientů do života s co nejmenšími následky nemoci či úrazu a zpříjemnění pobytu v nemocnici pacientům chronickým a zajištění dostatečně podnětného a stimulujícího prostředí. Proto u našich pacientů využíváme celé spektrum stimulací. Velký důraz klademe na edukaci rodičů a jejich co největší zapojení do péče. V lednu roku 2012 proběhla na OPRIP supervize, která prodloužila akreditaci na další tři roky. Během supervize s lektorkou PhDr. Friedlovou jsme diskutovali nad dalšími možnostmi rozšíření naší péče. Jednou z možností je koncept Snoezelen. Snoezelen je multismyslová relaxační místnost, která nabízí širokou škálu uplatnění v zařízeních speciálně pedagogických, ale i zdravotnických. Zprostředkovává pacientům prožitky “tady a teď“. Je to specificky vytvořené prostředí pro účely senzorické stimulace, relaxace a prožití osobní zkušenosti. Podle definice mezinárodní organizace sdružující odborníky a přátele Snoezelenu (International Snoezelen Association – http://www. isna.de) je slovo Snoezelen odvozeno ze slov „snuffelen“ (čichat) a „doezelen“ (dřímat). Tento
koncept byl rozpracován v Nizozemsku v 70. letech 20. století v institucích, které se věnovaly lidem s hendikepem. Původně byl koncept zaměřen na lidi s mentálním či kombinovaným postižením pro využití jejich volného času, pro stimulaci a rozvoj smyslových receptorů skrze své vlastní prožitky a zkušenosti. Dnes se využívá jak u dětí s postižením, tak u intaktních dětí a dospělých a v geriatrické oblasti. Snoezelen slouží k relaxaci, ke zklidnění, k rozvoji verbální i neverbální komunikace, ke stimulaci smyslů, k odbourávání rizikových projevů jedince, posílení schopnosti adaptace, socializace, ke snížení poruch chování, pozornosti, nesoustředěnosti, k odbourávání impulzivity, k podpoře kognitivní a emocionální složky osobnosti a přináší nové zážitky a zkušenosti. Naším cílem je vytvoření mobilního Snoezelenu, který by byl využíván ležícími pacienty na oddělení OPRIP, a také vybudování multisenzorické místnosti pro chodící pacienty Kliniky dětského lékařství FNO, zejména hematoonkologické pacienty. Terapeutický tým tvoří zdravotní sestra s dlouhodobou zkušeností s aplikací konceptu bazální sti-
mulace u pacientů na oddělení OPRIP a klinická psycholožka Kliniky dětského lékařství FNO. Snažíme se, aby od nás pacienti odcházeli v co možná nejlepším stavu a vyléčení natolik, aby se mohli vrátit ke svým kamarádům a rodině. K tomu nám koncept bazální stimulace i Snoezelenu může vydatně pomoci. Naše práce je ulehčena tím, že našimi pacienty jsou děti, které intuitivně mazlíme, hladíme a zpíváme jim. O tom, že naše práce má smysl, nás přesvědčují časté návštěvy a pozdravy našich bývalých pacientů a vděčných rodičů. Mgr. Eva Lapčíková, Klinika dětského lékařství FNO, OPRIP B
8
Svět podle nás V srpnu slaví významné životní jubileum naši kolegové: prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. Jaroslav Kotala Jarmila Kostelňáková Jana Wroblowská Alena Blažejová Magdaléna Livarová Růžena Řepíková Bc. Věra Žídková Olga Potrusilová Otakar Šenk
Pod názvem Svět podle nás se letos opět vracejí do výstavních prostor Galerie Ametyst Fakultní nemocnice Ostrava lidé s mentálním a tělesným postižením, klienti ostravského Čtyřlístku – centra pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce Fakultní nemocnice Ostrava a centra Čtyřlístek má již šestnáctiletou tradici. mozřejmě věří, že pocity, jež vkládají do svých obrazů, budou pozitivně vnímat i ti, kteří se s nimi na výstavě v nemocničním prostředí setkávají poprvé. To je také od samého počátku smyslem tradičních výstav ostravského Čtyřlístku v Galerii Ametyst. Výstava Svět podle nás zde potrvá od 19. srpna do 13. září letošního roku. Bohdana Rywiková
Děkujeme za práci, kterou jste pro naši nemocnici vykonali, a do dalších let vám přejeme radost a spokojenost v osobním životě.
Inzerce zdarma n Prodám dům v Heřmanicích, 4+1, garáž, pozemek 800 m2. Novostavba. Tel.: 737 808 828. n Prodám byt v osobním vlastnictví v Porubě, 2+1, 43 m2 s balkonem, na výborném místě, nedaleko Hlavní třídy, u Kauflandu. Byt je po částečné rekonstrukci, odpady v plastu, starší kuchyňská linka, podlahy lino. FO + služby pouze 2672 Kč. Dům je po celkové revitalizaci. Kontakt: 725 383 025. n Prodám družstevní byt 2+1 s možností okamžitého a bezplatného převodu do osobního vlastnictví. Byt se nachází v Ostravě-Výškovicích, ul. Lumírova. Jedná se o nízkou zástavbu, 3NP/ 3. V bytě je nová kuchyňská linka, nová plovoucí podlaha v obývacím pokoji, nová plastová okna, nové rozvody vody a kanalizace. Chystá se zateplení obvodových zdí. Střecha je nově zateplená. Nájem pro 2 osoby je 4800 Kč, včetně fondu oprav. Byt je možné financovat přes hypotéku. Cena 760 tisíc Kč. Tel.: 776 111 547.
Poděkování
V červnu jsme s manželem podstoupili operaci ve FN Ostrava. Během léčby jsme byli hospitalizováni na interní klinice, oddělení transplantační JIP a interna C, chirurgické klinice a klinice infekčního lékařství oddělení JIP. Zejména na interně a infekci nám byla poskytována velmi kvalitní léčebná a ošetřovatelská péče, u těchto pracovních týmů oceňujeme pochopení a lidský přístup k pacientovi. Naše velké DĚKUJEME patří jmenovitě: MUDr. Jiřímu Samlíkovi, Aleši Foltysovi, Ph.D., Pavlu Havránkovi, MUDr. Tomáši Posoldovi, MUDr. Jarmile Dědochové, MUDr. Evě Kostřicové, Mgr. Bohdaně Břegové, Bc.Šárce Kumorové, Naděždě Drobkové. Poděkovat chceme touto cestou i naším kolegyním a kolegům za projevovanou podporu a zájem.
K. Nagyová: Devět životů Letošní výstavní kolekci tvoří malby vytvořené technikou akrylu nebo tempery, jež vznikly v rámci arteterapií v kreativním ateliéru, ergodílně rehabilitačního oddělení anebo jako součást výchovných aktivit s klienty. Náměty pro své obrazy si jednotliví tvůrci vybírají podle vlastních zájmů a fantazie. Převládají však motivy živé a neživé přírody, exotické krajiny, oblíbené jsou i náměty pohádkové nebo fantazijní kompozice. Na výstavě jsou zastoupeny také obrazy mandal, vznikající jako součást arteterapie. Jejich malba je pro klienty způsobem relaxace i cestou do hlubin vlastního nitra a sebepoznání. Pro většinu autorů představuje výtvarná tvorba nejen způsob relaxace, ale především možnost vyjádření svých pocitů a snů. Mnozí z nich se věnují výtvarné tvorbě systematicky, ať již v zájmových kroužcích nebo v rámci arteterapií. Svá díla vystavují na veřejnosti každoročně na četných kolektivních výstavách v ostravských galeriích a výstavních síních. Autoři jednotlivých prací sa-
Letní nemocnice Přestože prázdninové počasí je poněkud rozmarné a nevyzpytatelné, pár rozpálených letních dnů se přece jen objevilo. Chládek ve stínu a něco studeného pro osvěžení nacházejí pacienti i návštěvníci v bistru a kavárně v areálu nemocnice, příjemná zákoutí nabízejí i zalesněné plochy. Text a foto: - gl -
Cestovní agentura Posedlost s.r.o. www.posedlost.cz Domov sester – 14. p.
596 633 291, 774 784 094
Manželé Jurčíkovi
TENTO ZPRAVODAJ TISKNE
J. Lukovský: Afrika
Ringier Axel Springer Print CZ a.s. Na Rovince 876 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: 596 668 111 www.ringierprint.cz
Vydavatel: FN Ostrava • Tel. č.: 597 372 578 • E-mail:
[email protected] • Grafika a zlom: ASEITA spol. s r. o. • Foto: Jiří Zerzoň, archiv FNO • Redakce si vyhrazuje právo krátit a upravovat dodané texty • Uzávěrka: Každý poslední pátek v měsíci • Určeno pro vnitřní potřebu FN Ostrava
