PŮSOBENÍ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ NA DIVÁKA Petr Sak
oncem roku 1995 proved la firma INSOMA pro Ra du pro rozhlasové a televizní vysílání ČR výzkum, který se skládal z výzkumu televiz ních diváků a z expertního výzkumu. Před mětem výzkumu byl obsah televizního vysí lání na všech čtyřech stanicích, které v Čes ké republice tehdy provozovaly celoplošně televizní vysílání, tedy ČT 1, ČT 2, Nova a Premiéra (dnes Prima). Výběrový soubor výzkumné sondy divá ků měl 330 respondentů. Ve snaze získat respondenty se signálem ČT 2 a Premiéry jsm e se zaměřili na větší města. Výběrový soubor proto neaspiruje na reprezentativitu. V souboru je více respondentů z větších měst, vzdělanějších a pravděpodobně také s vytříbenějšími kulturními postoji, názory a hodnotami, než má průměr populace. Terénní sběr dat výzkumu diváků byl pro veden pomocí standardizovaných rozhovo rů tazatelů tazatelské sítě firmy INSOMA. Netypické bylo, že tazatel se setkal s respon dentem dvakrát. Nejdříve projednal souhlas respondenta s účastí ve výzkumu, upozornil na týden od 6. 11. do 12. 11., v kterém byl respondent povinen sledovat televizní vysí lání, a přidělil mu televizní stanici. Při dru hé návštěvě po uplynutí vybraného týdne teprve proběhl vlastní rozhovor. O ex p ertn í výzkum p ro jev ilo zájem 60 odborníků, z nichž 45, tedy 75 %, vrátilo vyplněný dotazník. V expertním výzkumu bylo použito dotazníkové šetření. Skupina expertů je z hlediska profesního zaměření a oboru vysokoškolského vzdělá
K
PEDAGOGIKAroč. XLVII, 1997
ní heterogenní. Jedná se o pedagogy (ne uči tele, ale představitele vědní disciplíny), spe ciální pedagogy, psychology, sociology, kriminalisty, kriminology, umělce a odborníky na problematiku masmédií a reklamy. 16 ex pertů mělo vědeckou hodnost CSc., 4 DrSc., v souboru expertů bylo 11 docentů a 3 vy sokoškolští profesoři. Nejsilnčji byla zastou pena pedagogika, a to nejen z pražských pra covišť, ale i z kateder pedagogiky v Brně, Olomouci, Plzni, Ústí n. Labem a v Plzni. Většina otázek byla společná pro experty a pro diváky. Na několik otázek odpovídali pouze diváci, na některé pouze experti. Oba soubory se vyjadřovaly к obecným otázkám televizního vysílání, к dlouhodobému vysí lání jednotlivých stanic, к vysílání stanic ve vybraném týdnu а к vybranému večernímu vysílání jednoho dne. Pro komerční televizi je jediným hodno tícím kritériem dosažený zisk, který je zá vislý na sledovanosti a počtu odvysílaných reklam. Proto sledovanost vysílání je i zá kladní kategorií v propagandistickém půso bení komerční televize na diváka a při ma nipulaci divákem. Při trvalém tlaku komerční televize z obrazovek se zdálo, že si český di vák nepřeje vidět nic jiného než americké seriály a akční filmy a v televizních pořadech nevidí nic negativního. Opakovaně prováděné výzkumy televiz ního vysílání jsou zaměřeny pouze na sle dovanost jednotlivých pořadů a z těchto úda jů jsou vyvozovány zjednodušující závěry. Náš výzkum realizovaný nezávisle na všech televizních stanicích si kladl za cíl pronik
ш
nout povrchem vztahu divák - televizní vy sílání, indikovaném sledovaností pořadu. Výzkum se snažil identifikovat na hlubší rovině českého diváka, jeho potřeby, moti vaci ke sledování televize a jednotlivých pořadů, hodnotící postoje, sledovací návy ky, názory a estetickou a intelektuální úroveň. Z celého obsahového spektra výzkumu jsem pro tento článek vybral dvě témata, kte ré korespondují s profilem časopisu Peda gogika. Těmito tématy jsou negativní prvky v televizním vysílání a vliv televizního vy sílání na děti a mládež.
Negativní prvky ve vysílání V zemích, v nichž oproti nám působí komerční televize již řadu let, jsou v popředí zájmu společnosti i odborníků některé fenomény v televizním vysílání. V souvislosti s celkovou společenskou libe ralizací, s odmítnutím cenzury, s poklesem vlivu náboženství a mravních hodnot a nao pak s kultem silného agresivního jedince a s proklamovanou sexuální revolucí se po stupně na televizních obrazovkách objevují čím dál častěji záběry, které jsou z různých hledisek pro velkou část diváků problema tické, či dokonce nepřijatelné. Stále větší výhrady mají i odborníci, pře devším psychologové, pedagogové a kriminologové. Ukazuje se, že televizní vysílání má značný vliv na děti a mládež, která tráví denně několik hodin sledováním televize. U dětí a mládeže je sledování televize nej častější aktivitou volného času. nZnačná část mladé populace vliv televize ani nekompen zuje dalšími aktivitami ve volném čase. S nástupem komerční televize v české společnosti se uvedené problémy začínají objevovat i u nás. Ojedinělým hlasem varu jícím před vpádem komerčního braku ma
sové kultury byl režisér Jiří Mcnzel. Jeho názory však nikdo v situaci pionýrského budování soukromých médií nechtěl slyšet. Po počáteční euforii české společnosti vyplývající z toho, že můžeme po frustrující izolovanosti od svčta sledovat americké te levizní seriály a akční filmy, se v některých vrstvách divácké veřejnosti šíří kritické ná lady vůči těmto pořadům. Viditelnou Špič kou ledovce kritických nálad ve společnosti byl manifest intelektuálů proti násilí v tele vizi, který vedle spisovatele Ludvíka Vacu líka a dramatičky Daniely Fischerové podepsaly desítky intelektuálů. Nejednoznačnost postoje veřejnosti i intelektuálů se projevila i v reakci na tento manifest, s nímž další in telektuálové vyslovili nesouhlas. Ve jm énu svobody umělecké tvorby ho z pozic funda mentálního liberalismu odmítli např. filozof Václav Bčlohradský a dramatik Karel Stcigerwald.
Hodnocení diváků Po reakcích odborné veřejnos ti2*a intelektuálů jsm e se zajímali o názory diváků nejen na násilí na obrazovcc, ale i na další negativní jevy. Divák byl dotázán, zda existují ve vysílání jednotlivých televizních stanic následující jevy, a byla mu předlože na baterie negativních jevů. O tom, zda tyto jevy existují ve vysílání stále a ve sledova ném týdnu, se vyjadřoval pomocí pětistup ňové škály, přičemž 1 znamená - tyto jevy ve vysílání rozhodně neexistují a 5 - rozhod ně existují. Odpověď číslo 6 znamenala, žc divák nemá к hodnocení informace (např. nemá televizní signál). Z četností 1-5 byl vytvořen jako vážený aritm etický prům ěr index pro každou stanici a pro každý jev, který vyjadřuje syntetickou informaci o hod nocení jevu a stanice diváky. U diváků jsm e předpokládali větší tole ranci к negativním jevům než u expertů.
Tabulka č. 1 ukazuje pomocí indexu názory diváků na negativní jevy vyskytující se ve vysílání trvale a ve sledovaném týdnu.
Čím má index nižší hodnotu, tím je jev ménč obsažen ve vysílání a naopak,
Tab. č. 1: Negativní fenomény ve vysíláni televizních stanic - index Nova Premiéra i ČT2 'j 11 1 1 > stále ; týden ; stále ! týden j stále j týden stále j týden i I i 1 1 1.86 i 1.74 j 1.62 1.60! 3.11 i 2.82 2.35 j 2.22 E ! i 1 ' ____ 1 i.......... 1 "! i 2.2 2.05 1.83 j 1.75 3.70 i 3.44 2.60 J 2.55 i j j ... - i i.......... Л7.------1 i j ČTI
Negativní jev vc vysílání
vulgární zobrazování sexu a lidského tčla snižující lidskou důstojnost
samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování
í
špatný příklad pro dčti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj
2.32
2.14
j í1
nacionalismus
1.83 ..67
antisemitismus
1.69
pokleslá estetická úroveň (brak, kýč) pokleslá intelektuální úroveň (hloupost)
J
1.74 i 1.71 jI 3.24 S 2.20 1.98 1 i 11 1.74 1 62 j 1.62 ; 2.14 ! 2.11 1.87 i i ! 11 11 1 r 1.76 1 1.67 1 1.67 j 1.99 i 1.98 ; 1.76 i i "i Г !" i ! 1 1.91 1.77 1.74 ! 2.38 , 2.28 i 2.00 ! i j i. i-
rasismus
agresivní hloupá reklama
1.85
! 1.95 !
2.49
!
.i
L
agresivita zamčřcna proti nčktcrým náboženským, politickým, sociálním, etnickým či jiným skupinám
j
1.91 1 1.85 ! 3.58 3.35 jj 1 j
j 2.40 11 1 ! 1.95 1 i 1.83 í ; 1.81 j.i
! 1.99
1 1 i 2.99 i 2.93 j 2.19 ; 1.17 3.52 2.90 i 2.85 i 338 i i j .... I 2.51 2.45 2.04 ! 2.01 ' 3.43 i 3.28 3.00 j 2.79 ! !!'...... i 1 ! 2.33 2.27 j 1.96 j 1.95 1 3.15 2.7° I 2.52
1
Názor na vulgární zobrazování sexu a lid ského tčla snižující lidskou důstojnost vyja dřuje i polygon četnosti. Tento fenomén je výrazné odlišné zastoupen na dvou televiz ních stanicích. Na ČT 2 jc zastoupen pod průměrné a na Nové nadprůmčrnč. Zhruba PEDAGOGIKA roč. XLVII, 1997
50 % diváků se domnívá, že vulgární zobra zování sexu a lidského tčla snižující lidskou důstojnost je trvalou součástí vysílání Novy. Tomu odpovídá i příslušný index, který jc u Novy 3,11, zatímco u ČT 2 1,62 a Č T 1 1,86 a u Premiéry 2.35.
Graf č. 1: Vulgární zobrazování sexu-diváci %
ČT 1 ČT2 Nova Prcm .
Také v případě samoúčelného zobrazování násilí a jeho zlehčování je Nova na prvním místé s indexem 3.7. NejnižSí zastoupení ná-
silí ve vysílání je podle diváků u ČT 2, index 1.83. Názor diváků na násilí vc vysílání televizních stanic je ilustrován na grafu č. 2 .
Grafč. 2: Samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování-diváci %
Dále jsm e zjišťovali přítom nost vzorů a dalších prvků ohrožujících psychický, morální a sociální vývoj dčti a mladistvých. Také v tomto případě uvádéjí diváci nejčastčji, že špatné příklady pro dčti a mladistvé
obsahuje vysílání Novy. Jak ukazuje graf č. 3, mezi indexem Novy 3.7 a indexem druhé nejhorší stanice Premiéry 2.49 je rozdíl větší než jeden stupeň,
Graf. č. 3: Ohrožení psychického, morálního a sociálního vývoje dětí a mládeže
Novo
C il
Pr*m
Cl 2
stan ice
I nacionalismus, rasismus, antisem itismus, agresivita zaměřená proti jiným skupinám a hloupá agresivní reklama jsou nejví ce nalézány na Nově.
Názory na pokleslé estetické pořady (kýč, brak) ve vysílání vyjadřuje graf č. 4.
G raf č. 4: Pokleslá estetická úroveň (brak, kýč) - diváci
PEDAGOGIKA roč. XLVII, 1997
69
Opět nejvíce kýče a braku diváci nalézají ve vysílání Novy (kolem 60 % diváků) a dá le Premiéry. Stanicí nejvyšší estetické úrov ně je bezesporu ČT 2. Také pořadů pokleslé intelektuální úrovně je podle diváků nejvíce na N ově a nejméně na ČT 2. Nejhůře je hodnocena z hlediska přítom nosti negativních prvků ve vysílání Nova. Proto jsm e pro analýzu vlivu věkového fak toru na hodnocení negativních prvků ve vy sílání vybrali tuto stanici (grafč. 5). Vulgár ní zobrazování sexu nejvíce reflektují nej starší, ale kupodivu také nejmladší diváci. К tomuto jevu jsou nejvíce tolerantní diváci věkové skupiny 26-35 let.
Obdobný průběh má závislost hodnoce ní televizního násilí. Také zde je násilí nej více reflektováno u nejmladších a u nejstar ších diváků. Hloupost reklamy nejvíce vadí mladým lidem, s věkem stoupá к reklamě tolerance. Tolerance ke slaboduchým pořadům jc největší ve skupině 36-50 let a nejmenší ve věkové skupině 19-25 let. Reflexe intelek tové pokleslosti zhruba klesá s věkem. Estetické hodnocení vysílání a reflexe pokleslých forem (brak, kýč) není na věku příliš závislá. Výjimkou je věková skupina 19-25 let, která při hodnocení pořadů Novy je nejkritičtější a nejčastěji pokleslou este tickou úroveň reflektuje.
G raf č. 5: N egativní p rv k y ve vysílání Novy - hodnocení ve věkových skupinách
vulgár. sex n á s ilí hloupá reklama
2.8
15-18
19-25
vék
26-35
Hodnocení expertů Pomocí stejné metodiky se vyjadřovali к přítomnosti negativních prvků ve vysílání také experti. V následující ta-
70
36-50
—
brak, kýč
—
hloupost
51-
bulce č. 2 jsou indexy, které stejně jako u diváků vyjadřují syntetickou kvantifikovanou informaci o názoru expertů na negativní jevy ve vysílání.
Tab. č. 2: Negativní jevy ve vysílání televizních stanic v hodnocení expertů - index
vulgární zobrazování sexu a lidského těla snižující lidskou důstojnost samoúčelné zobrazování násilí a jeho zlehčování špatný příklad pro děti a mladistvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj nacionalismus rasismus antisemitismus
i
NJ O °
Negativní jev ve vysílání
i Nova j Premiéra ČT2 ČT 1 . . . . i I stále 1týden stále I týden stále j týden ! stále j týden 1 1 i i 1.95 i 1,52 1,36 1,30 3,10 j 2,74 j 2,32 i2,25 ! ! i i í 2,33 ' 1,77 1,73 1,46 14’27 i 4,03 13,00 2,74 ! 1 i i ! ]f Г" .....^ I ........ 1L r i! i 1 2,28 1,87 11,70 i 1,46 j 3,98 I 3,79 2,75 2,68 i I 1 j i ! ! i . j 1,79 ! 1,53 í 1,33 i 1,50 i 1,39 I 1,95 1,82 i i ! • - ... -I ______Г ~ ' ' ' 1,48 '.33 1,44 j 1>25 1,95 1,79 1,96 , 1,74 i [ _ _ i! ... r í .... i 11.3° i 1,24 1,35 1,18 ! 1,73 ; 1,45 1,78 1,53 L........ ..........]ľ ........ !
agresivita zaměřena proti některým náboženským, politickým, sociálním, etnickým či jiným skupinám
1.58
agresivní hloupá reklama
3,24
pokleslá estetická úroveň (brak, kýč)
2,36 2,12
1,50
pokleslá intelektuální úroveň (hloupost)
2,60 2,61
í 1,74
1,48 11
1,53
\I
j....... .. I 2,44 ! 2,46
3,06
1,46
2,24 ! 2,18 i 1,86 ! 1,89 I ! i. j 4,05 4,00 Í 3,55 j 3,44 I
1,50
4,32 4,26
3,39 3,26
1,68
4,15 4,12 i
3,17 i 3,05
i
Podle přítomnosti vytypovaných negativ ních prvků existují dvé extrémní stanice. ČT 2 zaznamenává v hodnocení expertů té měř u všech negativních prvků jejich nejnižší výskyt. Naopak Nova téměř u všech nega tivních prvků je hodnocena jako jejich nej vyšší nositel. Nova obsahuje nejčastěji ve vysílání: vul gární zobrazování sexu a lidského těla sni PEDAGOGIKA roč. XLVII. 1997
žující lidskou důstojnost (index 3,10), samo účelné zobrazování násilí a jeho zlehčování (index 4,27), špatný příklad pro děti a mla distvé ohrožující jejich psychický, morální a sociální vývoj (index 3,98), agresivní hlou pou reklamu (4,05), pořady pokleslé este tické úrovně (brak, kýč; 4,32), pořady po kleslé intelektuální úrovně (hloupost; 4,15). Zvláště indexy vypovídající o přítomnosti
71
ky práce televizního štábu. Respondentu byla proto položena otázka: „V čem podle Vás došlo za poslední rok ke zlepšeni či ke zhor š e n i?“ Jednotlivé položky baterie byly hod noceny na pětistupňové Skále. Stupeň 1 zna m ená výrazné zhoršení, 3 zůstala stejná, 5 výrazně se zlepšila. Na hodnocení obecného vývoje televizní stanice diváci navazovali hodnocením vývo je dílčích složek televizního vysílání. Násle dující tabulka č. 3 obsahuje hodnocení vý voje jednotlivých stránek televizního vysí lání pomocí indexu. Indexy nižší než 3 zna menají, že celý výběrový soubor diváků hod notí vývoj jako zhoršení, index vyšší než 3 znamená zlepšení. V hodnocení vývoje vysílání Novy je hodnoceno jako zhoršení vulgární zobrazo vání sexu, samoúčelné zobrazování a zleh čování násilí.
násilí, Spatných příkladů pro dčti a mladist vé, pořadů pokleslé intelektuální a estetické úrovně varují před globálním vlivem pořa dů Novy na populaci a předevSím na děti a mladistvé. Pouze u Novy je hodnocení expertů vli vu na děti a mládež horší než diváků. U zbý vajících tří stanic jsou experti v hodnocení mírnější než diváci.
Vývoj vybraných stránek televizního vysílání Jsou uvedené negativní fenomé ny televizního vysílání dětskou nemocí za čínající komerční televize, či jsou jeho ima nentní nezbytnou součástí? Zajímal nás proto i názor diváků na vývojové trendy v televiz ním vysílání, ať již šlo o uvedené negativní fenomény či jednotlivé televizní žámy a slož
Tab. č. 3: Vývoj vybraných stránek televizního vysílání diváci - index Stanice diváci Č TI
!
1
f vulgární zobrazování sexu
3.21
samoúčelné zobrazování a zlehčování násilí
3.03
ČT 2 3.25 3.17
í
i
Nova
Prcm.
j
2.83
3.01
!!
2.57
i
11
j
3.04
experti "1 ČT 1
i
!
Prem.
ČT 2
í
Nova
3.37
i
2.79
3.11
2.44
3.28
1 vulgární zobrazování sexu
................. 1 3.16 I
samoúčelné zobrazování a zlehčování násilí Zhoršení kvality konstatuje soubor expertů téměř u všech položek Novy. Pořady Novy se především zhoršily vulgárním zobrazová-
72
3.05
■
3.48
ním sexu a samoúčelným zobrazováním a zlehčováním násilí,
Vliv televizního vysílaní na děti a mládež
6 - v oblasti norem, hodnot, akceptace ná silí v mezilidské interakci působí na socia lizaci rozhodně negativně, vede к začleněni násilí a agresivity do vzorců chování, 7 - vedle negativního vlivu na socializaci působí instruktivně, ve směru metodiky spá chání trestného činu a informaci, znalosti a dovedností uplatnitelných při trestné čin nosti. Z frekvenční tabulky č. 4 byl zkonstruován index. Čím vyšší hodnota indexu, tím je půso bení stanice na dčti a mládež negativnější.
Televize patří vedle rodiny a ško ly к ncjvýznamnčjším socializačním institu cím. Požádali jsme experty, aby zhodnotili průmčmé působení jednotlivých televizních stanic v posledním roce (a vc sledovaném týd nu a večer 8. 11.) na dčti a mládež podle ná sledující škály: 1 - rozhodně upevňuje a přenáší pozitivní hodnoty a sociální normy, přispívá к pozi tivní socializaci, 2 - spíše upevňuje a přenáší pozitivní hod noty a sociální normy, přispívá к pozitivní socializaci, 3 - nemá vliv na socializaci, 4 - v něčem působí pozitivně, v něčem ne gativně, 5 - v oblasti norem, hodnot, akceptace ná silí v mezilidské interakci působí na sociali zaci spíše negativně, vede к začlenění násilí a agresivity do vzorců chováni,
Tab. č. 4: Vliv televizních stanic na děti a mládež stanice
období stále
i týden
ČT 1
3.09
2.64
ČT 2
2.60
!
2.48
5.16
.
4.42
Nova Premiéra
i
3.93
3.36
středa 8.11. ;
2.45 2.40
1 i ;
3.73 3.42
G raf č. 6: Vliv na děti a mládež - index
trvale
týden Prorn
středa Nova
—I---------- h 40
4ô
bb
60
index
PEDAGOGIKA roč. XLVII, 1997
73
G raf č. 7: Vliv televizních stanic na děti a mládež středeční vysílání (%)
ČT 1 ČT 2 Nova Prcm .
G raf č. 8: Vliv televizních stanic na děti a mládež týdenní vysílání (%)
ČT 1 ČT 2 Nova Prcm .
74
Graf č. 9: Vliv televizních stanic na dčti a mládež trvalé vysílání (%) %
60-1ČT1 ČT 2 Nova Prem .
charakter vlivu
Celkově je působení stanice ČT 2 hod noceno z hlediska vlivu na děti mládež po zitivně, ČT 1 je hodnocena na hranici neut rálního a pozitivního vlivu, Premiéra je cha rakterizována rozporným působením a No va má podle expertů na děti a mládež výraz ně negativní vliv. Vysílání komerční televize je často cha rakterizováno jako zábavné. Podle manage mentu komerční televize je funkcí komerční televize bavit diváka a přinášet zisk. Este tická, vzdělávací, výchovná a socializační funkce náleží podle pracovníků komerční televize pouze veřejnoprávní televizi. Tato teze je nejen neúnosná teoreticky, ale popírají ji také výsledky našeho výzku mu. Jak ukazují empirické výsledky, nejen experti, ale i diváci reflektují v televizním vysílání negativní fenomény. Experti pregnantně charakterizují i jednotlivé stanice z hlediska jejich výchovného vlivu na děti PEDAGOGIKA roč. XLVII, 1997
a mládež. V případě televizní stanice Nova se experti shodují na negativním vlivu na socializaci mladé generace. Zastánci liberalizace mediální politiky si musí uvědomit vzájemnou propojenost sociál ních jevů. Liberalizace televizního působení ve svých důsledcích znamená, ať si to přeje me, či ne, i otevírání prostoru pro drogy, vná šení agresivity do společnosti na všech úrov ních (od intimních mezilidských vztahů až po rovinu politickou a ekonomickou). Emoce, které člověk prožívá, jeho myšle ní, postoje, hodnoty a jednání nejsou izolo vané oblasti, ale vzájemně se ovlivňující slož ky osobnosti, i když toto ovlivňování je slo žité a často zprostředkované. Rozvoj kultu ry, kulturní úroveň společnosti a obsahy pře nášené kulturou se zprostředkovaně promíta jí do kultivace a socializace jedince i celé spo lečnosti. Kultura proto není pro společnost něco nadbytečného, luxusního, ale naopak,
75
vyjadřuje podstatu společnosti a směr jejího vývoje. Je proto naivní, nebezpečné a nekom petentní domnívat se, že jedinec sedící před obrazovkou s brutálním a hloupým akčním filmem je nékdo jiný než ten, kdo vychovává dítě, sedí za volantem apod. Vliv televizního vysílání se promítá do osobnosti jedince a do všech jeho společen ských rolí. Míra tohoto vlivu na osobnost a její jednání je pochopitelné individuální. Bohužel, nejsilnčjší vliv má na jedince na hranici či za hranicí sociální patologie. To je způsobeno další známou skutečností. Střídání žánrů s reálným obsahem - re portáže, zprávy, přenosy - s žánry, jejichž obsahem je fikce, např. akční filmy, nese s sebou částečný přenos věrohodnosti z reál ných na fiktivní pořady. Společensky rizi koví jedinci častěji než ostatní populace se nacházejí v pásmech snížené intelektové kompetence a snadněji podléhají uvedenénu efektu transféru věrohodnosti. Silnější vliv na tuto skupinu je způsoben také blíz kostí estetické úrovně a norem chování těch to jedinců a rizikových televizních pořadů. Častým argumentem tvůrců komerčního televizního vysílání je právo jedince na svo bodnou volbu. Jakou má však možnost vol by v situaci, kdy na všech televizních stani cích jsou žánry spojené s násilím a vraždami. Naprosto odlišná situace je však u dětí. Nikdo se nerodí se zájmem poslouchat hud bu I. Stravinského či G. Mahlera. Aktivní prožitek této hudby, stejně takjako jiných dru hů umění, je vyvrcholením kulturního zrání jedince. Není samozřejmostí, že jedinec к da né úrovni dospěje. Tato cesta a její výsledek jsou podmíněny společností a především je jími institucemi, jako je rodina, škola a v po sledních desetiletích také televize.
76
Vliv televize na dítě je odlišný podle jeho rodinného zázemí. Vysoká sociálnč-kulturní úroveň rodiny dokáže do určité míry pa ralyzovat vliv brakové kultury komerční te levize. Jedinci s horším rodinným zázemím jsou naopak vysíláním komerční televize fi xováni na nižší estetické úrovni. Nejde však pouze o kulturu a uméní, zá važnější je působení televizního vysílání na sociální stránku osobnosti. Čím horší je ro dinné zázemí dítčte, tím více je vystaveno napospas brakové kultuře komerční televi ze. Jeho socializace je ovlivněna postoji, vzorci chování a hodnotami, které jsou ob saženy v pokleslé televizní kultuře. Divák a komerční televize tak tvoří uzavřený okruh. Svým vysíláním si televize vychovává divá ka, jen ž si „svobodně“ vybírá pořady, které mu „vymývají mozek“ a m anipulují jeho chování a názory. Svým „svobodným výbě rem“ a komerčním chováním na trhu podle m anipulace televizního vysílání zajišťuje zisk televizní stanici a platí si „vymývání mozku“ své a svých dětí.
Poznámky: 17Sak, P. - Dubský,V. - Kabátek, A.: Struk tura a vývoj volnočasových aktivit dčti a m lá d e ž e .V ý z k u m n á z p rá v a g ra n tu MŠMT ČR. Praha 1992. 27Bílý kruh bezpečí uspořádal 26.10.1994 s Výborem petičním pro lidská práva Po slanecké sněmovny seminář к problema tice násilí v médiích, který měl velkou odezvu. Odezněly na na něm velmi zají mavé příspěvky, které jsou publikované ve sborníku Vliv násilí v m édiích na děti a mládež.
