SROVNÁVACÍ STUDIE DAŇOVÝCH SOUSTAV ČESKÉ REPUBLIKY A IRSKA

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

SROVNÁVACÍ STUDIE DAŇOVÝCH SOUSTAV ČESKÉ REPUBLIKY A IRSKA Study Comparison of Tax systems of the Czech Republic and Ireland Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Bc. Richard Miklós Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

MIKLÓS Richard

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Studijní směr:

Veřejná ekonomika

Název tématu:

SROVNÁVACÍ STUDIE DAŇOVÝCH SOUSTAV ČESKÉ REPUBLIKY A IRSKA Study Comparison of Tax systems of the Czech Republic and Ireland

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Daňové systémy, srovnávací analýza, Česká republika, Irsko, daňová politika, daňová harmonizace, daňová konkurence, Evropská unie. Cíle práce: Cílem práce je na základě studia daňového systému Irska analyzovat jeho mechanismus fungování, uplatňované daňové instrumenty a komparovat je se situací v České republice, případně navrhnout opatření vyuţitelná pro směrování daňové politiky České republiky. Postup práce: 1) Teoretické aspekty fungování daňových systémů. 2) Analýza mechanismu fungování daňových instrumentů daňového systému České republiky. 3) Analýza mechanismu fungování daňových instrumentů daňového systému Irska. 4) Daňový systém Irska v kontextu daňové harmonizace a konkurence. 5) Moţnosti vyuţití poznatků získaných studiem daňového systému Irska pro formování případných návrhů změn daňové politiky České republiky. 6) V diplomové práci budou vyuţity především analyticko-syntetické metody zkoumání, dále metody komparace, deskripce, analogie a další metody.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Široký, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU včetně základních judikátů ESD. 3. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2009. 354 s. ISBN 978-80-7201-746. Kubátová, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. Vybíhal, Václav. Zdanění majetku: daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, zdanění výnosů z majetku. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 429 s. ISBN 80-7169-371-5. Vybíhal, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009: praktický průvodce. 5. vyd. Praha: Grada, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998.

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Datum zadaní diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

.................................................. vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

.................................................. děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Richard Miklós

Ná z e v di pl omové pr áce :

Srovnávací studie daňových soustav České republiky a Irska

Ná z e v pr ác e v angličt i ně :

Study Comparison of Tax systems of the Czech Republic and Ireland

Ka t e dr a :

veřejná ekonomie

Ve douc í di pl omové pr áce :

prof. Ing. Václav Vybíhal, Csc.

Rok obha j oby :

2012

Anotace Cílem diplomové práce Srovnávací studie daňových soustav České republiky a Irska je na základě studia daňového systému Irska analyzovat mechanismus jeho fungování, uplatňované daňové instrumenty a ze zjištěných poznatků a z komparace daňových systémů sledovaných zemí formulovat doporučení pro daňový systém České republiky. První část práce se zaměřuje na problematiku daňové konkurence, harmonizace a koordinace v kontextu zemí Evropské unie. Druhá část je věnována bilaterální dohodě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Irskem. Třetí část je zaměřena na srovnání daňových soustav obou zemí z makroekonomického pohledu. Obsahem čtvrté a páté části je detailní analýza českého a irského daňového systému. Poslední, šestá část obsahuje komparaci obou soustav na mikroúrovni včetně jednotlivých návrhů doporučení, která jsou dle autora vhodná pro implementaci do české daňové soustavy.

Annotation The goal of the thesis titled Study Comparison of Tax systems of the Czech Republic and Ireland is to analyze the functional mechanism and applied tax instruments of the Irish tax system on the basis of its study. Results of this analysis and the comparison of tax systems in both countries are used to propose improvements for the tax system in Czech Republic. The first part focuses on tax competition, harmonization and coordination in the context of the European Union. The second part is dedicated to the bilateral agreement to prevent double taxation between Czech Republic and Ireland. The third part is focused on the comparison of tax systems in both countries from a macroeconomic perspective. Detailed analyses of Czech and Irish tax systems are the contents of the fourth and fifth parts. The last, sixth part contains a comparison of both systems on the micro level with individual propositions, which are considered suitable for implementation in the Czech tax system according to the author.

Klíčová slova Česká republika, Irsko, srovnávací studie, daňový systém, komparace

Keywords Czech Republic, Ireland, comparative study, tax system, comparison

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Srovnávací studie daňových systémů České republiky a Irska vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Václava Vybíhala, CSc. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. prosince 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval prof. Ing. Václavovi Vybíhalovi, CSc. za cenné připomínky, profesionální přístup a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod................................................................................................................................................. 9 1.

Daňová konkurence, harmonizace a koordinace v EU ........................................................... 10 1.1

Daňová konkurence ......................................................................................................... 10

1.2

Daňová koordinace.......................................................................................................... 11

1.3

Daňová harmonizace ....................................................................................................... 11

2.

Bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Irskem .............. 13

3.

Makroekonomické srovnání České republiky a Irska z hlediska daní ................................... 16

4.

3.1

Daňová kvóta .................................................................................................................. 16

3.2

Struktura zdanění ............................................................................................................ 17

3.3

Implicitní sazby daně ...................................................................................................... 19

3.4

Zdanění jednotlivých výrobních faktorů ekonomiky ...................................................... 22

Daňový systém České republiky ............................................................................................ 23 4.1

Daň z příjmů fyzických osob .......................................................................................... 24

4.1.1

5.

Sociální pojištění...................................................................................................... 28

4.2

Daň z příjmů právnických osob ...................................................................................... 30

4.3

Daň z nemovitostí ........................................................................................................... 32

4.4

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí ................................................ 34

4.5

Daň silniční ..................................................................................................................... 35

4.6

Daň z přidané hodnoty .................................................................................................... 36

4.7

Spotřební daně ................................................................................................................. 40

4.8

Ekologické daně .............................................................................................................. 42

Daňový systém Irska .............................................................................................................. 43 5.1

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax) .................................................... 46

5.1.1

Sociální pojištění...................................................................................................... 49

5.2

Daň z příjmů právnických osob (Corporation Tax) ........................................................ 53

5.3

Kolkovné (Stamp Duty)................................................................................................... 56

5.4

Daň ze zisku z prodeje majetku (Capital Gains Tax) ..................................................... 58

5.5

Dědická a darovací daň (Capital Acquisitions Tax) ........................................................ 60

5.6

Daň z registrace motorového vozidla (Vehicle Registration Tax) .................................. 63

5.7

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax) ..................................................................... 65

5.8 6.

Spotřební daně (Excise Tax) ........................................................................................... 68

Komparace daňových systémů České republiky a Irska ........................................................ 70 6.1

Komparace daně z příjmů fyzických osob ...................................................................... 71

6.2

Komparace daně z příjmů právnických osob .................................................................. 83

6.3

Komparace daně z přidané hodnoty ................................................................................ 86

6.4

Komparace spotřebních daní ........................................................................................... 88

Závěr .............................................................................................................................................. 90 Seznam pouţité literatury .............................................................................................................. 94 Seznam tabulek ............................................................................................................................ 101 Seznam grafů ............................................................................................................................... 102 Seznam schémat........................................................................................................................... 102 Seznam příloh .............................................................................................................................. 102

Úvod Daňový systém, který je zásadním způsobem spojen s daňovou politikou státu, je nejvýznamnějším nástrojem fiskální a tedy i celkové hospodářské politiky státu, jeţ významným způsobem ovlivňuje stav a vývoj veřejných financí. Práce svoji tématikou spadá do oblasti nekonečných diskuzí, ideologií a názorů reflektujících samotné vnímání státu a velikosti veřejného sektoru. Kaţdý stát má svůj unikátní daňový systém závislý na historickém vývoji, národních tradicích a zvyklostech, náboţenství, ale i na geopolitických a geografických faktorech. Konkrétní podoba daňového systému je obvykle výsledkem preferencí občanů ve společnosti, která např. klade důraz na vyšší míru poskytování veřejných statků a sluţeb, na sociální zabezpečení, anebo na druhé straně apeluje na individuální schopnosti jedince s menší ochotou přerozdělovat důchod mezi občany. Česká republika i Irsko jsou členskými státy Evropské unie, kde i přes současné snahy o harmonizaci daňových systémů si obě země zachovávají svůj vlastní autentický daňový systém. V České republice je všeobecně rozšířen názor, ţe na poplatníka doléhá vysoké daňové břemeno s vysokou úrovní přerozdělování důchodů, coţ nicméně potvrzují i mezinárodní studie zabývající se rozdělením bohatství ve společnosti, kdy se Česká republika pravidelně umisťuje na předních příčkách v těsném závěsu za tzv. severskými státy1. Na straně druhé Irsko patří, se svojí typickou liberální daňovou politikou, do kategorie zemí se zcela odlišným přístupem k daňové problematice. Podrobněji nahlédnout do českého daňového systému, který na kaţdém kroku ovlivňuje naše ţivoty, v kontrastu s typickým zástupcem anglosaské země, v tomto případě Irskem, je hlavním motivem autora pro vypracování diplomové práce. Cílem práce je na základě studia daňového systému Irska analyzovat mechanismus jeho fungování, uplatňované daňové instrumenty a provést komparaci se situací v České republice, případně navrhnout opatření vyuţitelná pro směrování daňové politiky ČR.

1

Dánsko, Norko, Švédsko, Finsko

9

1. Daňová konkurence, harmonizace a koordinace v EU 1.1

Daňová konkurence

Koncem 20. století se výrazným způsobem změnily podmínky, za kterých po dlouhá staletí jednotlivé státy vybíraly daně. Tento jev je způsobený všeobecnou globalizací společenských a ekonomických procesů, především národních ekonomik. Ukazuje se, ţe zvyšující se propojenost trhů motivuje daňové subjekty legálně či nelegálně přesouvat daňové základy do zemí s niţším zdaněním a vyhýbat se tak daňové povinnosti. V rámci regionálního seskupení, jakým je např. Evropská unie (EU), kde je umoţněn volný pohyb osob, kapitálu, zboţí a sluţeb, jsou transfery daňových základů mnohem jednodušší a tím pádem i běţnější. Snaha poplatníků sniţovat daňové břemeno vyvolává v mezinárodním kontextu mezi státy tzv. daňovou konkurenci (Kubátová, 2006). Daňová konkurence se projevuje snahou přilákat do země daňové základy, jako jsou důchody, obraty firem, úroky a dividendy prostřednictvím výhodnějších daňových podmínek. Pokud se poplatníci vyhýbají daním, tak mohou být ohroţeny i veřejné finance. Odborná část veřejnosti se v oblasti škodlivosti či uţitečnosti daňové konkurence neshodne. Zastánci daňové konkurence argumentují tím, ţe daňová konkurence generuje daňovou politiku s niţším daňovým zatíţením, která stimuluje hospodářský růst. Daňová konkurence vytváří tlak na sniţování daňového břemene a tím pádem i sniţování vládních výdajů, coţ je tedy obecně povaţováno za prospěšné (Nerudová, 2008). Odpůrci daňové konkurence oponují, ţe konkurenční trh je sice nejefektivnějším způsobem alokace omezených zdrojů, avšak v případě daní trh nemůţe zajistit efektivní alokaci, neboť daně nejsou placeny na základě trţní principu „něco za něco“. Výsledkem je, ţe místo aby konkurence v daňové oblasti sniţovala celkové náklady na výběr daní a optimalizovala mnoţství a strukturu poskytovaných veřejných sluţeb, tak můţe vést k neúměrné restrikci veřejného sektoru a k poddimenzování funkcí státu (Kubátová, 2006). Je tedy zřejmé, ţe na daňovou konkurenci mají jiný názor správci státních financí a jiný zástupci korporací a podnikatelé. Mezi státy taktéţ najdeme zastánce daňové konkurence (Velká Británie, Česká republika, Irsko) a její odpůrce (Francie a Německo).

10

Daňová konkurence se týká daní s vysokou mobilitou základů, tedy daní uvalených na finanční kapitál, ostatní kapitál, zboţí a sluţby. Na druhé straně se konkurence příliš netýká málo mobilní pracovní síly a zcela nemobilní zůstává nemovitý majetek.

1.2

Daňová koordinace

Daňová koordinace představuje první stupeň mezinárodního sbliţování daňových systémů. Cílem je téţ zajistit výměnu dat daňových rezidentů jednotlivých států. Jde o vytváření bilaterálních či multilaterálních schémat zdanění. V rámci smluv jsou vydávána doporučení k novelizaci daňových zákonů, a to zejména v klíčových oblastech škodlivé daňové konkurence, která se projevuje v případech, kdy poplatník platí daň v jiné zemi, neţ kde čerpá veřejné sluţby. Daňová koordinace je často chápána jako předstupeň daňové harmonizace. Výhodou daňové koordinace je, ţe oproti harmonizaci zahrnuje mnohem širší oblasti přizpůsobování a tato koordinace probíhá nejen na úrovni EU, ale také na bázi mezinárodních organizací, jako je OECD a MMF (Kubátová, 2006).

1.3

Daňová harmonizace

V případě daňové harmonizace se jedná o proces sbliţování a přizpůsobení daňových soustav států na základě společných pravidel. Právě harmonizace daňového systému je zakotvena v rámci primárního práva Evropského společenství, konkrétně v Římských dohodách z roku 1957. Z dohod pro členské země vyplývá zákaz ukládat na dováţené výrobky vyšší daň, neţ jakou je zatíţeno domácí zboţí, poskytovat na vyváţené zboţí vyšší odpočet daně, neţ jaká byla z něj zaplacena, subvencovat úlevami na přímých daních domácí vývozce a je v nich uveden závazek členských zemí připravit daňovou harmonizaci. Hlavními nástroji pro daňovou harmonizaci jsou akty sekundárního, odvozeného práva EU a to nařízení a směrnice. Proces harmonizace zahrnuje následující kroky (Faria, 1995): 

určení daně pro harmonizaci,



harmonizace základu daně,



harmonizace sazby daně.

11

Harmonizace ovšem nemusí nutně znamenat identické daně s identickým vymezením jejich základu a sazeb. Aby byl proces politicky průchodný, tak se trvá pouze na jejich přiblíţení či sladění. Harmonizace daní má v EU především odstranit překáţky volného pohybu lidí, kapitálu, zboţí a sluţeb mezi jednotlivými státy. Dalším pilířem harmonizačního procesu je harmonizace a koordinace daňové správy v poţadavcích na efektivnost daňové administrativy včetně předávání si informací mezi příslušnými institucemi, bankami a daňovými subjekty. Celkový proces harmonizace je ve všech svých oblastech v podstatě projevem postupující celosvětové globalizace společnosti neboli zmenšování světa. Harmonizace v oblasti daní by neměla být pouhým jednostranným direktivním procesem ve spolupráci mezi státy ze strany ekonomicky silnějších partnerů EU. Harmonizace by měla být výsledkem společného konsenzu vyšlého z široké diskuze. Globalizace má nesmírnou schopnost stírat hranice, národní specifika, jejich rozdíly a zvláštnosti. Avšak pouze soupeření rozdílností, odlišností a vzájemné ovlivňování je podmínkou pozitivního vývoje. Autor se domnívá, ţe celkový proces harmonizace daní v EU by měl být zaměřen pouze na oblasti, kde je jednotnost nezbytná pro funkčnost EU. A právě z těchto důvodů je v této oblasti ţádoucí aktivní role kaţdého ze států EU spolu s hájením národních specifik dle aktuálního stavu společnosti a ekonomiky s cílem vytváření EU v lepší podobě, neţ ji známe v současné době.

12

2. Bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Irskem Česká republika i Irsko jsou členy Evropské unie a v rámci tohoto společenství pro ně platí široká škála závazků, které jsou z velké části řešeny unijní legislativou. Mimo tyto závazky jsou ještě mezi jednotlivými státy navázány vztahy takového charakteru, ţe je nutné je řešit formou bilaterálních dohod. Podstatou mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zabránit daňovým únikům na straně jedné a na straně druhé vyloučit mezinárodní dvojí, trojí či vícenásobné zdanění. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nezakládají daňovou povinnost, pouze modifikují

povinnosti

zaloţené

a

obsaţené

v daňových

zákonech

smluvních

států

(Vybíhal, 2010). V případě ČR a Irska se jedná o smlouvu z roku 1995 zakomponovanou do Sbírky zákonů ČR pod číslem 163/1996. Smlouva mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo obou smluvních státech a uplatňuje se na daně z příjmu a z majetku. Pro účely smlouvy je stěţejní určení, zda je ta či ona fyzická osoba rezidentem České republiky nebo Irska dle následujícího klíče (Sbírka zákonů č. 163/1996 Sb.): a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou států, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním občanem; d) jestliže je tato osoba státním občanem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. Podstatou a významným ustanovením této smlouvy je vymezení pojmu „stálá provozovna“, jímţ označuje trvalé zařízení pro podnikání, jehoţ prostřednictvím podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost. 13

Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; a f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje. Výraz „stálá provozovna“ rovněţ zahrnuje: a) staveniště nebo stavbu, montáž nebo instalační projekt, nebo dozor nad nimi, avšak pouze trvá-li tato stavba, projekt nebo dozor déle než 12 měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tyto účely, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu více než šest měsíců v jakémkoli dvanáctiměsíčním období a poskytování služeb vyžaduje užití zařízení umístěných ve druhém smluvním státě. Ve smlouvě jsou dále podrobně popsány způsoby zdanění níţe uvedených oblastí: a) zisky podniků; b) mezinárodní doprava; c) sdružené podniky; d) dividendy; e) úroky; f) licenční poplatky; g) zisky ze zcizení majetku; h) nezávislá povolání; i) zaměstnání; j) tantiémy; k) umělci a sportovci; l) penze a anuity; m) veřejné funkce; 14

n) studenti; o) profesoři a učitelé; p) jiné příjmy. V současné době probíhá drtivá většina mezinárodní diplomacie na bilaterální úrovni, na základě bilaterálních smluv. Bilaterální dohoda o zamezení mezinárodního dvojího zdanění mezi Českou republikou a Irskem řeší základní problém v oblasti daní, a to určení daňové příslušnosti neboli daňové rezidence a určení rozsahu zdanění v daném státě. Smlouva předchází situaci, kdy si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu. V mezinárodní smlouvě jsou z pohledu poplatníka, resp. rezidenty obou zemí dohodnuty výhodnější sazby daní, neţ je tomu v tuzemských daňových předpisech. Oba smluvní státy se dohodli na zdanění dividend, licenčních poplatků a osvobození některých daní, např. dividendy jsou zdaňovány sazbou ve výši 10 %, v ČR dle české legislativy platí sazba 15 % a v Irsku 20 % (Široký, 2010).

15

3. Makroekonomické srovnání České republiky a Irska z hlediska daní 3.1

Daňová kvóta

Daňová kvóta představuje ukazatel slouţící k mezinárodnímu srovnání daňového zatíţení v čase a prostoru pro podíl vybraných daní příslušného státu na jeho hrubém domácím produktu (HDP). Udává se v procentech a podle rozsahu rozlišujeme daňovou kvótu jednoduchou a sloţenou (téţ nazývanou jako souhrnnou), (Szarowska, 2008). Jednoduchá daňová kvóta se rovná podílu daní na HDP bez pojistného a sloţená daňová kvóta představuje podíl daní včetně cla, poplatků a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění na HDP. Obecně nelze říct, jaký je ideální podíl daní na národním hospodářství v určitém státě a určité době. Konkrétní struktura a velikost daní je vţdy určena mnoha faktory jako například historickým vývojem, sociálně – politickým vývojem, administrativním uspořádáním státu a také efektivností veřejného a soukromého sektoru (Jahoda, 2003). Evropská unie jako celek má proti zbytku světa velmi vysokou daňovou zátěţ. V roce 2008 činil podíl daní na HDP včetně příspěvků na sociální zabezpečení 39,3 %2. Tento údaj představuje téměř o třetinu vyšší daňovou kvótu ve srovnání s vyspělým Japonskem (28,3 %) i USA (26,9 %) a v porovnání s neevropskými členy OECD se průměru EU blíţí pouze Nový Zéland s daňovou kvótou ve výši 34,5 %.

2

Jedná se o průměr v 27 členských státech.

16

Graf 3.1: Vývoj složené daňové kvóty v období 1995 - 2008 43% 41% 39% 37% 35% 33% 31% 29% 27% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Česká republika

2001

2002

Irsko

2003

2004

2005

2006

2007

2008

EU - 27

Pramen: vlastní konstrukce, data: Eurostat

Daňová kvóta v ČR dosáhla v roce 2008 úrovně 36,1 % HDP, coţ je o více jak tři procentní body méně neţ činil průměr EU – 27 (39,3 %). Stejně jako ČR se i Irsko nachází pod průměrem EU, kdy se svými 29,3 % řadí mezi země EU s vůbec nejniţší daňovou kvótou3.

3.2

Struktura zdanění

Ukazatel daňové kvóty je jedním z nejjednodušších a nejdůleţitějších ukazatelů pro srovnání úrovně zdanění mezi jednotlivými zeměmi. Jeho nevýhodou je ovšem fakt, ţe postihuje pouze jeden aspekt zdanění a nedozvíme se jednak nic o druhu daní, které ji tvoří, jednak o hledisku daňového určení (Jahoda, 2003). Daně mohou být obecně uloţeny na důchody (resp. příjmy), spotřebu a majetek. Podrobnější členění pouţívá statistika OECD, která obsahuje šest hlavních skupin daní, jeţ u vybraných zemí ilustruje následující graf.

3

Niţší daňovou kvótu mají pouze Slovensko (28,0 %) a Rumunsko (29,1 %)

17

Graf 3.2: Daňová struktura vybraných zemí v roce 2009 podle hlavních skupin 100% 90% 80%

(6000) Ostatní daně

70%

(5000) Daně ze zboţí a sluţeb

60% (4000) Daně majetkové

50% 40%

(3000) Daně z mezd a pracovních sil

30%

(2000) Příspěvky na sociální zabezpečení

20%

(1000) Daně z důchodů, ze zisků a kapitálových výnosů

10% 0% Česká republika

Irsko

Německo

Velká Británie

USA

Pramen: vlastní konstrukce, data: OECD Statistics

Z grafu je na první pohled zřejmé, ţe největší objem finančních prostředků, obdobně jako v Německu, v ČR plyne z příspěvků na sociální zabezpečení. Tato skutečnost odpovídá vládní politice kladoucí důraz na sociální zabezpečení prostřednictvím povinného pojištění. Vysoké příspěvky na sociální zabezpečení mohou taktéţ znamenat, ţe vláda usiluje o přesunutí daňového břemena na daně s niţšími úniky, protoţe většina příspěvků se vybere jako daně ze mzdy, strhávané u zdroje, nebo jako daně z objemu mezd (Kubátová, 2006). Jinak je tomu v případě Irska, které svými tradicemi a daňovou politikou státu patří do skupiny anglosaských zemí společně s Velkou Británií a USA. Jedná se o vyspělé země s dobrou daňovou morálkou, kde jsou hlavním zdrojem výnosů důchodové daně. Diskuze o daňové struktuře se aktuálně soustřeďují na problém přímých (důchodových) a nepřímých (spotřebních) daní, kdy uţ od poloviny 80. let je v některých zemích zastáván názor, ţe by se mělo ulehčit příjmům jednotlivců i firem a větší část daňového břemene by se měla přenést na spotřebu (Kubátová, 2006).

18

3.3

Implicitní sazby daně

Z hlediska daňové problematiky sehrává také velmi důleţitou roli srovnávání dle implicitních sazeb daně (ITR), na jejichţ základě lze vyjádřit dopad daní na jednotlivé typy příjmů či ekonomických aktivit, tedy práce, spotřeby a kapitálu. ITR měří tzv. průměrné efektivní daňové zatíţení, jeţ se vypočítá jako podíl celkových daňových výnosů z kaţdého typu ekonomických příjmů či aktivit k potenciálnímu základu těchto daní (tj. spotřebě, nákladům práce nebo kapitálovým příjmům), (Čiţík, 2008). Jinými slovy jde o zjištění reálného zatíţení zmíněných ekonomických příjmů oproti statutárním daňovým sazbám. Pokud totiţ dochází k poklesu (zvýšení) nominálních sazeb, tak nemusí docházet k menším (vyšším) platbám od jednotlivých subjektů – změna sazeb jde obvykle ruku v ruce s novým vymezením daňového základu. Implicitní daňová sazba na práci představuje podíl daní a veřejnoprávního pojistného (placeného z hrubého příjmu jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem) k celkovým nákladům (tj. celkový objem náhrad vyplacených zaměstnancům na území daného státu včetně přidaných daní z mezd). Doplněk k celku je tedy podíl čisté mzdy na celkových pracovních nákladech. Graf 3.3: Implicitní daňové sazby na práci v období 1995 – 2008 43.0%

38.0%

33.0%

28.0%

23.0% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Česká republika

2001

2002

Irsko


19

2003

2004

2005

EU - 27

2006

2007

2008

Pro rok 2008 v ČR dosáhla ITR na práci hodnoty 39,5 %, coţ významně přesahuje průměr EU-27 (34,2 %). ITR na práci dosáhla svého vrcholu v roce 2004, kdy dosahovala hodnoty 41,8 % a od té doby se sniţuje. Nicméně zdanění práce je v ČR pořád na vysoké úrovni a to především z důvodu enormně vysokých odvodů na sociální pojištění. Irsko je v případě ITR na práci důstojným protipólem ČR a ze států původní evropské patnáctky4 ji v této oblasti s 24,5 % patří prvenství s nejniţším zdaněním. Implicitní daňová sazba na spotřebu se vypočítá jako poměr mezi celkovými příjmy z daní se spotřeby (tj. v zemích EU DHP a akcízů) a celkovými konečnými náklady domácností na spotřebu na území daného státu. Graf 3.4: Implicitní daňové sazby na spotřebu v období 1995 – 2008 27.0% 26.0% 25.0% 24.0% 23.0% 22.0% 21.0% 20.0% 19.0% 18.0% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Česká republika

2001

2002

Irsko

2003

2004

2005

2006

2007

2008

EU - 27


ITR na spotřebu v ČR (21,1 %) dosahuje téměř průměru EU – 27 (21,5 %) s rozdílem čtyř desetin procentního bodu. Z grafu je patrné, ţe v roce 2004 došlo ke skokovému nárůstu zdanění

4

Evropská patnáctka – původních 15 členských států EU (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko)

20

spotřeby v návaznosti na revizi českého daňového systému, která proběhla v souladu s implementací legislativy EU5. Irská ITR na spotřebu patří v kontextu zemí EU mezi ty vyšší především díky vysokým spotřebním daním a základní sazbě DPH. Jak ilustruje graf, ITR dosáhla svého vrcholu v roce 2006 a v roce 2007 se, v důsledku zavedení nulové sazby DPH na vybraný sortiment zboţí sluţeb, prudce přiblíţila průměru EU – 27 s hodnotou 22,9 %. Implicitní daňová sazba z kapitálu se vypočítá jako podíl inkasa daní z výnosů úspor a investic domácností a firem k objemu celosvětových výnosů z kapitálu a podnikání tuzemských daňových rezidentů, který podléhá domácímu zdanění. Graf 3.5: Implicitní daňové sazby z kapitálu v období 1995 – 2008 38.0%

33.0%

28.0%

23.0%

18.0%

13.0% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Česká republika

2001

2002

Irsko

2003

2004

2005

2006

2007

2008

EU - 25


Implicitní sazba daně z kapitálu je jak v případě ČR (21,5 %), tak i v případě Irska (15,7 %) výrazně pod průměrem EU – 25 (32,2 %).

5

Vstupem ČR do EU vznikla povinnost implementovat komunální právo, jejímţ výsledkem byl nový zákon o dani z přidané hodnoty a nový zákon o spotřebních daních.

21

3.4

Zdanění jednotlivých výrobních faktorů ekonomiky

Daňovou strukturou dle ekonomických funkcí se má na mysli vyjádření podílu zdanění jednotlivých ekonomických činností, tedy práce, spotřeby a kapitálu na celkově vybraných daních. Srovnání obou zemí v kontrastu s průměrem EU – 27 ilustruje následující graf. Graf 3.6: Struktura zdanění dle ekonomických funkcí v roce 2008

EU - 27 22.6%

Česká republika

18.2%

Irsko

25.3% 38.2% 50.0% 52.0% 36.5%

29.8% 27.4%

Kapitál

Spotřeba

Práce


V ČR plyne největší inkaso daní ze zdanění práce (52,0 %), které je následováno spotřebou (29,8 %) a nejniţší proporci na celkovém zdanění má kapitál (18,2 %). Irská struktura zdanění podle jednotlivých faktorů je v porovnání s ČR i s průměrem EU – 27 zcela odlišná. Tato skutečnost je dána především daňovým systémem, který má v EU vůbec nejmenší daňové příjmy plynoucí ze zdanění práce (38,2 %). Na druhou stranu příjmy ze zdanění kapitálu (25,3 %) patří v případě Irska mezi nejvyšší ze států EU.

22

4. Daňový systém České republiky Současná podoba daňového systému České republiky byla určena zásadní reformou daňového systému z roku 1992 (Strecková, Y. a kol., 1998). Tato reforma dala daňovému systému, v kontextu standardů EU, tradiční strukturu s rozdělením na daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z nemovitosti, spotřební daně, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědickou, daň darovací a daň silniční. V rámci daňové harmonizace byla roku 2008 nově zavedena i daň ekologická. V případě přímých daní je z hlediska výnosu nejvýznamnější daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Prvně jmenovaná daň byla od vzniku novodobého daňového systému v roce 1993 konstruována s mechanismem progresivní sazby daně. Tato skutečnost je změnila s daňovou reformou z roku 2008, jeţ zavedla lineární sazbu daně ve výši 15 % s tím, ţe základ daně je nově navyšován o příspěvky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem. Sazba daně z příjmu právnických osob od roku 1993 (45 %) neustále klesá (současných 20 %), coţ je fenomén všech zemí EU, obzvláště těch nově přistoupivších. Daň z přidané hodnoty i spotřební daně jsou postupně harmonizovány s pravidly EU a s výjimkou cigaret dosahuje Česká republika minimálních sazeb u všech spotřebních daní. Ostatní daně, tedy daně majetkového charakteru jsou z hlediska významu na celkových daňových výnosech téměř zanedbatelné.

23

4.1

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob, neboli jak se můţeme v odborné literatuře dočíst, individuální důchodová daň, je povaţována ve většině vyspělých zemí za nejdůleţitější. Této dani je přisuzována velmi vysoká míra komplexnosti, spravedlnosti i ekonomické efektivnosti, coţ je způsobeno moţností uplatnění různých sociálních úlev a tím zohlednění sociálního postavení poplatníka. Z uvedených důvodů je zřejmé, ţe tomu musí náleţitě odpovídat i sloţitost konstrukce daně. Česká legislativa upravuje daň z příjmů fyzických osob zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP). Dle tohoto zákona podléhají dani peněţité i nepeněţité příjmy fyzických osob a daňová povinnost se vztahuje na daňové rezidenty (neomezená) i nerezidenty (omezená). Do skupiny daňových rezidentů spadají fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště, popř. se zde obvykle zdrţují, coţ zákon definuje jako pobyt na území ČR alespoň v délce trvání 183 dní v daném kalendářním roce a to buď souvisle, nebo ve více obdobích. Neomezená daňová povinnost se vztahuje na příjmy jak se zdrojem na území ČR, tak na příjmy celosvětové. Předmětem daně v reţimu omezené daňové povinnosti jsou pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Mimo výše uvedené se do kategorie nerezidentů řadí i tzv. cizozemci dle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění (viz předchozí kapitoly). Předmětem daně dle ZDP jsou příjmy členěné do pěti skupin: 

(§ 6) příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků,



(§ 7) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (SVČ),



(§ 8) příjmy z kapitálového majetku,



(§ 9) příjmy z pronájmu,



(§ 10) ostatní příjmy.

Příjmy, které jsou z předmětu daně vyňaty (Vančurová, Láchová, 2010): 

příjmy z dědictví



příjmy z prodeje movitého majetku (za splnění zákonem daných podmínek)



zaměstnavatelem poskytovaná nepeněţitá plnění, tzv. zaměstnanecké benefity (max. do výše 20 000 Kč)

24



příspěvky zaměstnavatele na soukromé ţivotní pojištění a na penzijní pojištění (u kaţdého pojištění max. do výše 24 000 Kč), aj.

V případě příjmů dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání a jiné SVČ) a § 9 (příjmy z pronájmu) mohou dílčí základy daně nabývat i záporných hodnot, pokud jsou příjmy převýšeny výdaji. U příjmů dle § 8 (příjmy z kapitálového majetku) a § 10 (ostatní příjmy) nikoli. Nicméně je moţné tyto 4 dílčí základy daně sečíst a výsledná hodnota můţe být záporná. Základ daně ovšem nikdy nemůţe být niţší neţ dílčí základ daně dle § 6 (příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků) a proto bude poplatníkovy vyměřena tzv. daňová ztráta, která můţe být vyuţita v nadcházejících zdaňovacích obdobích. Pro stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby je nutné si nejprve určit dílčí základy daně (§ 6 aţ § 10) pomocí postupu uvedeného v následující tabulce. Tabulka 4.1: Vzorce pro stanovení jednotlivých dílčích základů daně (DZD) DZD § 6

DZD § 7

= Pc x 1,34 Kde Pc je celkový roční příjem a 1,34 koeficient, který odpovídá zvýšení o částku odpovídající pojistnému, které je za zaměstnance povinen odvádět zaměstnavatel, tzv. superhrubé příjem. = P - Vdzu Kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce a Vdzu pak výdaje na dosaţení, udrţení a zajištění příjmů. =P

DZD § 8

Kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. = P - V (dzu)

DZD § 9

Kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce a Vdzu pak výdaje na dosaţení, udrţení a zajištění příjmů. = P - Vd

DZD § 10

Kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce a Vd pak výdaje na dosaţení příjmů.

Pramen: vlastní konstrukce, data: Vybíhal, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010, praktický průvodce

Po vypočtení sumy dílčích základů daně se dále odečítají nezdanitelné části základu daně (§ 15) a odpočitatelné poloţky (§ 34) a tímto postupem získáme základ daně. Vzorec pro výpočet ilustruje níţe uvedené schéma.

25

Schéma 4.1: Výpočet základu daně z příjmů fyzických osob

Pramen: vlastní konstrukce, data: Vybíhal, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010, praktický průvodce

V rámci úpravy zdanitelného důchodu nabízí česká legislativa fyzickým osobám zajímavou alternativu ve formě tzv. paušálních výdajů. Paušální výdaje se vztahují na příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti a stanovují se jako procento z dosaţených příjmů v závislosti na tom, o jaké příjmy se jedná6. Nezdanitelná část základu daně mimo jiné zahrnuje hodnotu daru, částky úroků zaplacených z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření, poplatníkem zaplacené pojistné na soukromém ţivotním pojištění, platby na penzijní připojištění a členské příspěvky člena odborové organizace (Vybíhal, 2010). Nejvýznamnější odpočitatelnou poloţkou je daňová ztráta, kterou si poplatník můţe uplatnit buďto najednou, nebo po částech a to v maximálně pěti navazujících zdaňovacích obdobích po roce, v němţ ztráta vznikla. Další důleţitou odpočitatelnou poloţkou jsou výdaje na realizaci výzkumu a vývoje do výše 100 % vynaloţených výdajů. Spolu s nezdanitelnou částí daně a odpočitatelnými poloţkami patří do hlavních forem daňových výhod ještě tzv. slevy na dani. Tyto slevy se člení na standardní a nestandardní. Standardní se 6

Např. 80 % pro příjmy z řemeslné ţivnosti či zemědělské výroby, 60 % pro příjmy z ţivností kromě řemeslných, 30 % pro příjmy z pronájmu. Podrobněji zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.

26

vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na jejich výdaje a nestandardní se naopak odvíjí od výdajů a slouţí k stimulaci poplatníka k určitému typu chování (Kubátová, 2006). Tabulka 4.2: Roční slevy na dani pro rok 2011 Na poplatníka

23 640 Kč

Na poplatníka (důchodce)

23 640 Kč

Na invaliditu

- částečnou

2 520 Kč

- plnou

5 040 Kč

- drţitelé ZTP/P Na studenta

16 140 Kč 4 200 Kč

Na manţelku/manţela

24 840 Kč

Na manţelku/manţela - drţitele průkazu ZTP

49 680 Kč

Pramen: vlastní konstrukce, data: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu

Mimo výše uvedených slev má poplatník za zákonem specifikovaných podmínek nárok na daňové zvýhodnění na vyţivované dítě ve výši 11 604 Kč ročně, které lze uplatnit jako slevu na dani, daňový bonus, popř. jako kombinaci obou moţností. Aţ do roku 2007 v českém daňovém systému fungoval mechanismus progresivního zdanění příjmů fyzických osob. Tento systém byl v roce 2008 nahrazen jednotnou sazbou daně ve výši 15 %, coţ také platilo pro výpočet měsíčních záloh na daň. Měsíční záloha na daň se počítá z tzv. superhrubé mzdy, kdy se hrubá mzda zaměstnance navýší o zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem a je zaokrouhlena na celé stokoruny nahoru. Po jejím výpočtu se uplatní výše zmíněné slevy na dani. Schéma 4.2: Výpočet měsíční daňové zálohy

Pramen: vlastní konstrukce, data: Fojtíková, J. Daňový systém

27

Při výpočtu daňových záloh je potřeba sledovat, zda měsíční příjem poplatníka přesahuje částku 5000 Kč, protoţe v případě, ţe je příjem pod touto hranicí, tak se daň neodvádí formou měsíčních záloh, ale jako sráţková daň podle zvláštní daňové sazby 15 %. 4.1.1

Sociální pojištění

Jak bylo jiţ řečeno v předchozích kapitolách, pojistné na sociální zabezpečení představuje největší příjmovou poloţku českého státního rozpočtu. Oproti dani z příjmů nese sociální pojištění znaky účelovosti a do určité míry i znaky ekvivalence – čím vyšší příspěvek do systému jednotlivec odvede, tím nepatrně vyšší je jeho nárok na zdroje z důchodového systému. Sociální pojištění je však součástí vzorce pro výpočet sloţené daňové kvóty a pro účely této práce jej budeme povaţovat za daň. Z hlediska daňové teorie sociální pojištění splňuje atribut nedobrovolnosti, tedy povinnost platit, resp. odvést příspěvek. Český systém sociálního pojištění se skládá z několika různých subsystémů: 

veřejné zdravotní pojištění,



nemocenské pojištění,



důchodové pojištění,



státní politika zaměstnanosti.

Do systému sociálního pojištění plynou platby formou dvou plateb. První zahrnuje pouze zdravotní pojištění a druhá platba, za tzv. sociální pojištění, v sobě zahrnuje příspěvky na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Účelem veřejného zdravotního pojištění je krytí výdajů spojených s financováním zákonem stanoveného rozsahu zdravotní péče. Základním principem veřejného zdravotního pojištění je celospolečenská solidarita pojištěnců, kterou lze charakterizovat jako solidaritu zdravých s nemocnými, ekonomicky aktivních s ekonomicky pasivními jedinci či bohatých s chudými. Ona celospolečenská solidarita se v praxi projevuje tak, ţe zdravotní péče je poskytnuta všem pojištěncům bez ohledu na to, v jaké výši do systému zdravotního pojištění přispěli. Pro výpočet sociálního pojištění se uţívá pojem vyměřovací základ, coţ představuje ekvivalent základu daně. Tento pojem se pouţívá nejen pro výpočet sociálního pojistného, ale i pro případy stanovení velikosti dávky, na kterou má daná osoba nárok, pokud dojde k čerpání ze systému 28

sociálního pojištění. Vyměřovací základy se, v závislosti na typu pojištění, pohybují v určitých intervalech minimálního a maximálního základu. Výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro účely veřejného zdravotního pojištění pro rok 2011 činí pro zaměstnance 8 000 Kč a pro osoby samostatně výdělečně činné platí základ ve výši 12 370 Kč – tato částka se rovná polovině průměrné měsíční mzdy vyhlašované Českým statistickým úřadem. U zaměstnance, v případě sociálního pojištění, ţádný minimální vyměřovací základ neexistuje a pro osoby samostatně výdělečně činné platí stejná částka jako u zdravotního pojištění. Od roku 2008 byl v systému sociálního pojištění pro všechny jeho účastníky zaveden maximální vyměřovací základ. Do této doby existoval pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Maximální vyměřovací základ je taktéţ odvozen od průměrné mzdy a pro rok 2011 činí 72násobek částky 24 740 Kč, tj. 1 781 280 Kč. Sazby jednotlivých pojištění jsou určeny jako procenta z vyměřovacího základu – měsíční hrubé mzdy, jejichţ sazby ilustruje níţe uvedená tabulka: Tabulka 4.3: Sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2011 Odvod na důchodové pojištění

Sazby

zaměstnanec

6,5 %

zaměstnavatel (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %)

22,7 %

osoba samostatně výdělečně činná

29,2 %

Odvod na nemocenské pojištění

Sazby

zaměstnanec

0

zaměstnavatel

2,3 %

osoba samostatně výdělečně činná*

2,3 %

Odvod na zdravotní pojištění

Sazby

zaměstnanec

4,5 %

zaměstnavatel

9%

osoba samostatně výdělečně činná

13,5 %

* placení odvodů na nemocenské pojištění je v případě osob samostatně výdělečně činných zcela dobrovolné Pramen: vlastní konstrukce, data: Česká správa sociálního pojištění [online].

29

4.2

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob je daní hojně diskutovanou a svým způsobem i kontroverzní. Existují totiţ názory, ţe tato daň nemá ekonomické opodstatnění, protoţe veškeré zisky korporací se nakonec stanou osobními důchody fyzických osob a podlehnou dani z příjmů fyzických osob. V současnosti daň z příjmů právnických osob existuje ve všech vyspělých zemích, ale její výnosy jsou v mnoha z nich poměrně nízké, neboť je dán větší prostor dani z příjmů fyzických osob. Pro existenci daně však hovoří například argumenty, ţe jsou zdaňovány zisky, které by na personální úrovni unikly zdanění, nebo ţe daně lze vyuţít v hospodářské politice. Touto cestou lze podpořit domácí aktivity jako výzkum a vývoj, ekologické aktivity, či jednotlivé regiony a odvětví. Daň z příjmů právnických osob je taktéţ nejčastěji vyuţívaným nástrojem daňové konkurence (Kubátová, 2006). Poplatníci této daně jsou zákonem o dani z příjmů definovány jako osoby, které nejsou fyzickými osobami včetně organizačních sloţek státu7. Poplatníci se stejně jako v případě daně z příjmů fyzických osob dělí do kategorie rezidentů či nerezidentů. Daňovým rezidentům, tedy právnickým osobám, jeţ mají sídlo nebo místo svého vedení na území ČR, podléhají dani jejich celosvětové příjmy. V případě daňových nerezidentů se daňová povinnost vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (Široký, 2010). U výpočtu základu daně se vychází z účetního výsledku hospodaření, čímţ se myslí částka, o kterou příjmy převyšují výdaje. Do výsledku hospodaření se nezapočítávají příjmy, jeţ jsou od daně osvobozeny a příjmy, které nejsou předmětem daně. Výsledek hospodaření se dále sniţuje nebo zvyšuje o částky uvedené v zákoně. Zdaňovacím obdobím bývá obvykle kalendářní rok, existuje zde i moţnost pouţití hospodářského roku, ke kterému je potřeba schválení od správce daně. Takto získaný základ daně se v další fázi výpočtu upravuje o odpočitatelné poloţky. Zde právnické osoby nejčastěji uplatňují sníţení daňového základu o daňovou ztrátu, kterou je moţné uplatnit aţ v pěti nadcházejících daňových obdobích, které bezprostředně následují po období, v němţ ztráta vznikla. Další moţností sníţení daňového základu jsou výdaje vynaloţené na realizaci projektů výzkumu a vývoje, a to v plné výši. Po zmíněných úpravách lze daňový základ 7

Pro organizační sloţky státu platí zdaňování dle zvláštních právních předpisů, podrobněji Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

30

nakonec poníţit o hodnotu darů. Jejich uplatnění je limitováno maximálně do výše 5 % ze základu daně sníţeného o odčitatelné poloţky8. Výsledný základ daně vynásobíme koeficientem procentuální sazby a tím získáme výši daňové povinnosti. Pro rok 2010 je stanovená sazba daně ve výši 19 %. Celkový proces určení základu daně ilustruje níţe uvedené schéma. Schéma 4.3: Výpočet základu daně z příjmů právnických osob

Pramen: vlastní konstrukce, data: Fojtíková, J. Daňový systém

V rámci problematiky daně z příjmů právnických osob je potřeba zmínit, ţe v ČR platí systém vnitrostátního dvojího zdanění, kdy je daň nejprve uvalená na zisky společností a poté i na dividendy vyplacené jednotlivým akcionářům.

8

Dary poskytnuté vysokým školám nebo veřejným výzkumným institucím nejvýše do 10 % základu daně sníţeného o odčitatelné poloţky.

31

4.3

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí v sobě zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a je definována Zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v příslušném katastru nemovitostí. Z předmětu daně jsou na druhé straně vyňaty lesní pozemky, veškeré vodní plochy s výjimkou chovných rybníků. Taxativní seznam pozemků, které jsou od daně osvobozeny, je uvedený v § 4 příslušného zákona9. Základem daně je u většiny stavebních pozemků jejich skutečná výměra v m2. V případě orné půdy, trvalých travních porostů, vinic, chmelnic, zahrad a ovocných sadů je základem daně průměrná cena půdy za m2 vynásobená skutečnou výměrou v m2. U rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb a hospodářských lesů se základ daně stanoví vynásobením výměry a částky 3,80 Kč. Sazba daně se odvíjí především od kvality pozemků, jejich umístění a také na způsobu jejích vyuţívání. Tabulka 4.4: Základní sazby daně z pozemků pro rok 2011 Typ pozemku

Sazby daně

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad

0.75%

Trvalý travní porost

0.25%

Hospodářský les

0.25%

Rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0.25% 2 Kč za m2

Stavební pozemky Zastavěné ploch a nádvoří

0.20 Kč za m2

Ostatní plochy

0.20 Kč za m2

Pramen: vlastní konstrukce, data: Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

V případě stavebních pozemků se základní sazba daně ještě násobí koeficientem podle počtu obyvatel příslušné obce, který je v rozmezí od 1,0 v malých obcích (do 1 000 obyvatel) aţ do 4,5 v Praze. Předmětem daně ze staveb jsou stavby, na které byl vydán kolaudační souhlas, dále stavby, jeţ jsou vyuţívány na základě oznámení stavebnímu úřadu. Dani ze staveb rovněţ podléhají jak byty, tak nebytové prostory evidované v příslušném katastru nemovitostí. Obdobně jako u daně z pozemků je od daně ze staveb řada nemovitostí osvobozena, např. stavby ve vlastnictví státu, ve 9

Např. pozemky určené pro obranu státu.

32

vlastnictví státem uznaných církví a náboţenských společností, slouţící k zajištění hromadné osobní přepravy, kulturních památek a další. Základem daně ze stavby slouţí výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2, tedy zastavěná plocha. V případě bytů a nebytových prostor je výměra podlahové plochy navíc vynásobena koeficientem 1,2. Tabulka 4.5: Základní sazby daně ze staveb pro rok 2011 Typ pozemku

Sazby daně

Obytné domy

2 Kč za m2 2 Kč za m2

- příslušenství k nim

6 Kč za m2

Stavby a rodinné domy pro individuální rekreaci

2 Kč za m2

- stavby plnící doplňkovou funkci k nim

8 Kč za m2

Garáţe vystavěné odděleně od obytných domů Stavby a nebytové prostory pro podnikatelskou činnost - slouţící pro zemědělskou prvovýrobu, vodní a lesní hospodářství

2 Kč za m2

- slouţící pro průmysl, stavebnictví, dopravu a energetiku

10 Kč za m2

- slouţící pro ostatní podnikatelskou činnost

10 Kč za m2

Ostatní stavby

6 Kč za m2

Byty a ostatní samostatné nebytové prostory

2 Kč za m2

Pramen: vlastní konstrukce, data: Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

A opět stejně jako u daně z pozemků se zmíněné sazby násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel.

33

4.4

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

Všechny tři daně definuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Předmětem daně dědické a daně darovací jsou věci movité a nemovité, cenné papíry, peněţní prostředky jak v české, tak cizí měně, majetková práva, pohledávky a ostatní majetkové hodnoty nabyté děděním, resp. darováním, čímţ je myšleno bezúplatné nabytí. Výše celkové vybrané daně je poměrně zanedbatelný, protoţe obě daně jsou uvaleny pouze na osoby v kategorii III. Základem daně darovací je cena majetku určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a u daně dědické je cena určena na základě dědického řízení. Tabulka 4.6: Základní sazby daně dědické a daně darovací pro rok 2011 Skupiny dědiců a obdarovaných

Sazby daně

I. skupina - příbuzní v řadě přímé a manţelé

0%

II. skupina - příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety; rovněţ manţelé rodičů a dětí, osoby ţijící ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku

0%

III. skupina - ostatní fyzické a právnické osoby

7 - 40%

Pramen: vlastní konstrukce, data: Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Pro kategorii III, tedy ostatní fyzické a právnické osoby, je od daně osvobozena částka do 20 000 Kč. Sazba daně pro tuto kategorii je klouzavě progresivní od 7 % (majetek do 1 mil. Kč) po 40 % (majetek nad 50 mil. Kč). Vypočtená dědická daň se následně vynásobí koeficientem 0,5 (Široký, 2010). Další ze skupiny tzv. převodových daní je vedle daně dědické a daně darovací daň z převodu nemovitostí. Základ daně tvoří skutečná prodejní cena nebo cena zjištěná na základě posudku. Při výpočtu se bere v potaz vţdy cena vyšší z těchto dvou. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % a jejím poplatníkem je prodávající, tj. převodce.

34

4.5

Daň silniční

Tuto daň definuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla registrována a provozována v ČR, jsou-li pouţívána k podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti. V případě vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou pouţívány k podnikání. Osvobození od daně se týká vozidel s méně neţ čtyřmi koly, dále vozidel pro dopravu osob, která mají elektrický pohon, mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, pouţívají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG. Základ daně je následovně rozdělený do tří skupin podle druhu předmětu daně: 

zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,



součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,



největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Roční sazby daně jsou stanoveny diferencovaně dle výše uvedených parametrů absolutní částkou. V případě osobních automobilů se výše daně pohybuje od 1 200 Kč do 4 200 Kč a u návěsů a ostatních automobilů od 1 800 Kč aţ do 44 100 Kč. U silniční daně lze uplatnit slevy na dani u kombinované dopravy, která je zčásti realizována formou ţelezniční nebo vnitrozemské vodní dopravy. Sleva se pak pohybuje v rozmezí 25 – 100 %.

35

4.6

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) je povaţována za všeobecnou daň ze spotřeby, protoţe je uplatňována na drtivou většinu zboţí a sluţeb a je přímo úměrná jejich ceně. Jelikoţ je DPH vybírána po částech, tak je oproti dani z obratu neutrální bez ohledu na počet zapojených transakcí v rámci celého ekonomického řetězce. Z toho vyplývá i hlavní přednost DPH a její rovnoměrné rozloţení daňového výnosu v rámci celého produkčního a distribučního procesu. Daňovým břemenem není zatíţený plátce daně, ale aţ konečný spotřebitel, popř. podnikatelský subjekt, který nemá nárok na odpočet DPH (Kubátová, 2006). DPH je v českém legislativním systému vymezena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Z hlediska daňového inkasa je DPH celkově největší daňovou příjmovou poloţkou do státního rozpočtu10. Sloţitost konstrukce DPH svým rozsahem nedovoluje zabíhat do rozboru všech jejich detailů a četných výjimek, a proto tato podkapitola představuje pouze náhled základní konstrukce a mechanismu fungování této daně. Logika DPH je zaloţena na zdanění kaţdého stupně zpracování, ovšem pouze tu část produkce, která byla oproti předchozímu stupni přidána, tedy tzv. přidanou hodnotu. Přidaná hodnota se určuje nepřímou metodou, kdy jsou daňové subjekty povinny zdanit veškeré své výstupy a následně je jim umoţněno si poníţit daňovou povinnost o daň, kterou zaplatily při nákupu vstupů. Tento způsob výpočtu by svoji metodikou měl odpovídat dani vztaţené na kaţdý výrobní stupeň k nově vytvořené hodnotě (Vančurová, Láchová, 2010). Předmětem daně je tzv. zdanitelné plnění vznikající z prodeje zboţí a sluţeb uskutečněných v tuzemsku na základě obchodních operací. Dále do zdanitelného plnění spadá i převod nemovitostí uskutečnění na území České republiky, při kterém dochází ke změně vlastnického práva. Do předmětu daně je dále také zahrnován dovoz zboţí jednak ze zemí mimo EU, jednak plnění mezi subjekty v různých členských státech EU. Dodáním zboţí se myslí převod vlastnických práv o nakládání a uţívání se zboţím jako vlastník a tento převod práv je uskutečňován za úplatu. Stejně jako dodání zboţí se hodnotí i převod nemovitostí, při němţ za úplatu dochází ke změně vlastnického práva. Veškeré ostatní činnosti,

10

Za předpokladu, ţe pojistné na sociálním zabezpečení nekvalifikujeme jako daň.

36

které nelze zařadit do kategorie dodání zboţí či převod nemovitosti zákon o DPH povaţuje za poskytnutí sluţby. Schéma 4.4: Druhy plnění u daně z přidané hodnoty PLNĚNÍ

JSOU PŘEDMĚTEM

NEJSOU PŘEDMĚTEM

DANĚ

DANĚ

ZDANITELNÁ

OSVOBOZENÁ

S NÁROKEM NA

BEZ NÁROKU NA

DOPOČET

ODPOČET

Pramen: vlastní konstrukce, data: Vančurová, A., Láchová, L. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva

Jak je zřejmé z výše uvedeného schémata, tak plnění, jeţ jsou předmětem daně lze dále dělit na zdanitelná a osvobozená. Přičemţ osvobozená plnění s nárokem na odpočet jsou ve vztahu k osobám v jiných zemích a plnění bez nároku na odpočet k tuzemským osobám (Vančurová, Láchová, 2010). Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet se vztahují na: 

poštovní sluţby, rozhlasové a televizní vysílání,



finanční a pojišťovací činnost,



převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor,



výchova a vzdělávání,



zdravotnické sluţby a zboţí včetně sociální pomoci,



provozování loterií a jiných podobných her, aj.

37

Na druhé straně mezi osvobozená plnění s nárokem na odpočet patří: 

dodání a pořízení zboţí z jiného členského státu,



vývoz a dovoz zboţí,



poskytnutí zboţí do třetí země,



přeprava a sluţby přímo vázané na dovoz a vývoz zboţí,



přeprava osob a další.

Subjektem povinným k dani je kaţdá fyzická či právnická osoba, která vykonává ekonomickou činnost. Rozhodujícím kritériem je obrat, kterého subjekt dosahuje za dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Dle zákona o DPH je plátcem daně fyzická či právnická osoba podnikající v České republice a jejíţ obrat za nejbliţších dvanáct předcházejících měsíců přesáhne tzv. registrační limit ve výši 1 000 000 Kč. V případě menšího obratu jsou osoby od uplatnění daně osvobozeny, ovšem zde existuje moţnost volby se k placení daně dobrovolně zaregistrovat. Další skupinou jsou osoby povinné k dani, jeţ vzniká při plnění mezi členskými státy EU s místem plnění v tuzemsku. Jedná se například o příjem zboţí z jiných států EU, pokud přijatá plnění v jednom roce překročí hranici 10 000 EUR, dále pořízení sluţby s místem plnění v tuzemsku od osoby registrované v jiném členském státě. Základem daně je dle současné právní úpravy vše, co plátce obdrţel nebo má obdrţet jako úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění bez DPH. Do základu daně se ovšem zahrnují ostatní daně, tedy spotřební daně, ekologické daně, cla, poplatky, dotace a vedlejší výdaje účtované příjemci zdanitelného plnění. Zdaňovacím obdobím u DPH je buďto kalendářní měsíc, nebo čtvrtletí. Měsíční zdaňovací období je pro plátce, jejichţ obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl minimální výše 10 000 000 Kč. V případě, ţe plátcův obrat této částky nedosáhl, tak pro něj platí čtvrtletní zdaňovací období. Pokud obrat takovéhoto plátce dosáhne alespoň výše 2 000 000 Kč, tak má moţnost si vybrat mezi oběma variantami. Splatnost daně je do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období. U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňují dvě sazby daně. Základní sazba daně ve výši 20 % a pro sníţenou sazbu daně platí výše 10 %. Tato konstrukce je především důsledkem

38

implementace legislativy EU11, která členským zemím povoluje mít jednu základní sazbu daně v minimální výši 15 % a jednu, popř. dvě sníţené sazby, jejichţ výše musí činit minimálně 5 %. Do základní sazby se zahrnuje většina plnění kromě těch, které spadají do sníţené sazby dle přílohy č. 1 a č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty. Do sníţené sazby daně patří např.: 

Ze zboží: potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických), knihy, broţury, letáky, prospekty, noviny a časopisy (pokud reklamní sdělení nepřesáhne 50 % plochy), zdravotnické prostředky, dětské sedačky do automobilů aj.



Ze služeb: ubytovací sluţby, pozemní, vodní a letecká hromadná doprava, zdravotní a sociální péče, vstupné na koncerty, filmová, divadelní a ostatní kulturní představení, činnost samostatných umělců, pohřebnictví aj.

11

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

39

4.7

Spotřební daně

Spotřební daně lze charakterizovat jako poměrně vysoké dávky, jeţ jsou uplatňovány na relativně malý okruh výrobků. Úroveň harmonizace spotřebních daní v EU je v současné době na velmi vysoké úrovni, a to především z toho důvodu, ţe se spotřební daně významným způsobem promítají do finálních cen a mohly by tak bránit volnému obchodu mezi jednotlivými členskými státy. Legislativa EU taxativně vymezuje, co musí být předmětem spotřební daně a naopak, co spotřební dani podléhat nesmí12. Směrnice taktéţ u jednotlivých skupin zboţí stanovuje jejich minimální sazby. Hlavní myšlenkou spotřebních daní je cílená zátěţ prodeje nebo spotřeby úzké skupiny výrobků, které negativně ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva, popř. nepříznivě působí na ţivotní prostředí. Ovšem při pohledu na vývoj a výši inkasa ze spotřebních daní lze spíše usuzovat, ţe jejich uplatňováním si stát zajišťuje velmi stabilní a vysoký příjem do veřejného rozpočtu. Tato dvě rozdílná paradigmata, tedy odrazování od „škodlivé“ spotřeby a vysoký přínos do státní pokladny však působí proti sobě. Spotřební daň můţe část konzumentů od těchto druhů zboţí odradit, ovšem příliš vysoké sazby zase mohou ohrozit saldo veřejných rozpočtů, popř. dodat stimul pro nelegální obchodování (Kubátová, 2006). Předmětem spotřební daně jsou dle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních následující vybrané druhy výrobků: 

minerální oleje,



líh,



pivo,



víno a meziprodukty,



tabákové výrobky.

Plátcem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem tzv. daňového skladu, nebo příjemcem či výrobcem vybraných výrobků. Daňovým skladem je dle výše zmíněného zákona prostorově ohraničené místo na území ČR, ve kterém jeho provozovatel vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky, dosud nezatíţené spotřební daní. K provozování daňového skladu je nutné mít příslušné povolení od celního orgánu. 12

Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS

40

Spotřební daň je součástí ceny výrobku a je uvalována jednorázově. Její výše se odvíjí od příslušné sazby daně a daňového základu. Základ daně je odlišný pro jednotlivé druhy výrobků. Společným atributem pro určení základu daně je mnoţství dané komodity a liší se v měrných jednotkách, pouze u tabákových výrobků se kromě mnoţství kalkuluje i s cenou pro konečného spotřebitele. Jednotlivé sazby spotřebních daní jsou stanoveny pevnou částkou v korunách připadající na určité mnoţství výrobku. Výjimku tvoří pouze cigarety, u kterých se sazba daně dělí jednak na pevnou část a jednak na procentní část s odlišným základem. Navíc je u cigaret stanovena minimální sazba daně připadající na jeden kus. Zdaňovacím obdobím s výjimkou dováţených vybraných výrobku je kalendářní měsíc.

41

4.8

Ekologické daně

V souladu s podmínkami členství v EU dne 1. ledna 2008 ČR splnila povinnost zavést do svého daňového systému daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv13. Tato povinnost byla zpracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Smyslem ekologických daní je důraz na ochranu ţivotního prostředí a snaha omezit neustále rostoucí emise skleníkových plynů. Předmět daně se liší v závislosti na druhu energetického produktu: 

zemní plyn a některé další plyny,



pevná paliva (černé uhlí, hnědé uhlí, koks a ostatní uhlovodíky)



elektřina.

Základem daně je mnoţství jednotlivých komodit vyjádřené ve fyzikálních jednotkách14. Plátcem daně je dodavatel, který dodal konečnému spotřebiteli jednu ze zmíněných komodit na území ČR, dále provozovatelé distribučních a přepravních souprav nebo fyzické či právnické osoby, které spotřebovali nezdaněnou komoditu. Pro ekologické daně obecně platí, ţe sazby daně jsou v příslušném zákoně vymezeny na úrovni minimálních sazeb pro neobchodní uţití energetických produktů.

13

Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 14 V případě zemního plynu se udává megawatthodina (MWh) spáleného tepla, u pevných paliv je měrnou jednotkou gigajoule (GJ) spáleného tepla a pro elektřinu platí MWh odebrané elektřiny.

42

5. Daňový systém Irska Základy současné podoby irského daňového systému byly zformovány v roce 1987 pod vládní centristickou stranou Fianna Fail. Do této doby bylo Irsko dle ekonomických indikátorů jednou z nejzaostalejších zemí Evropy – téţ nazýváno „nemocným muţem Evropy“ (sick man of Europe), jeţ byla suţována inflací, nízkou ţivotní úrovní a korupcí (McAleese, 1999). V roce 1987 přišel zvrat s ekonomickou reformou nazývanou jako „Tallaght strategy“. Cílem reformního programu bylo razantním způsobem sníţit a následně zrušit vysoké schodky státního rozpočtu, sníţit daně ze zisku v oblasti průmyslové výroby a dalších navazujících odvětvích a za pomoci odborů umírnit, popř. zmrazit růst mezd v celém hospodářství (Campbell, 2003). Toto v moderních irských dějinách nejdůleţitější fiskální opatření pomohlo zemi postavit se na nohy a probudit k ţivotu pověstného „keltského tygra“. Základním prvkem zmíněné reformy byl dlouhodobý plán daňové modifikace. Prvním krokem bylo odstranění indexace daňových skupin dle inflace. Nově byla představena 35 % sráţková daň z poplatků za zdravotní, právní, účetní a daňové sluţby. Docházelo k postupnému sniţování daně z příjmu fyzických osob ze základní sazby 35 % (mezní sazba 58 %) v roce 1987 na základní sazbu na úrovni 24 % (mezní sazba 46 %) v roce 1997 s růstem daňového základu. Sniţování sazeb daně se odrazilo i na poměru daňových příjmů vůči HDP ze 44,3 % v roce 1987 na 40,2 % v roce 1998, nicméně za tu dobu došlo i k dramatickému růstu HDP. Sníţení daňové zátěţe dalo obyvatelstvu více disponibilních zdrojů, které podpořili kupní sílu obyvatelstva a tím ekonomický růst (Campbell, 2003). Dalším, zčásti kontroverzním reformním rozhodnutím bylo vyhlášení období devítiměsíční daňové amnestie (od 1. ledna do 30. září 1988). Během tohoto období mohla jakákoli právnická i fyzická osoba doplatit daně aniţ by byla sankcionována a porušila zákon. V oné době ministerstvo financí předpokládalo příjmy do státní pokladny ve výši 50 mil. liber. Oficiální příjmy nakonec předčili i ta nejoptimističtější očekávání a díky amnestii se podařilo vybrat více neţ 750 mil. liber (Uchitelle, 1989). V roce 1993 došlo k opakování amnestie a v témţe roce bylo vybráno dalších 260 mil. liber. Velmi důleţitý dopad na široké obyvatelstvo a hlavně na osoby samostatně výdělečně činné měly obě amnestie i po psychologické stránce. V Irsku se zvýšila úroveň dodrţování daňových předpisů, coţ se pozitivně odrazilo jak na příjmové stránce státního

43

rozpočtu, tak i na niţších výdajích na oddělení vymáhání daní (Tax Enforcement Department) (Murphy, 2000). Velké změny v daňovém systému se týkaly také oblasti daně z příjmu právnických osob, pro kterou byla v době před reformním úsilím charakteristická řada štědrých daňových úlev a velmi nízký poměr vybraného objemu daně vůči HDP. V roce 1987 činil příjem z této daně pouze 1,5 % HDP. Zpočátku došlo k redukci sazby daně z původních 50 % na 43 % včetně sníţení sazby zrychlených odpisů v případě nových investic ze 100 % na 50 % (Cambell, 2003). Plán postupného sniţování základní sazby daně se v roce 2003 ustálil na úrovni 12,5 %. Toto sniţování bylo podpořené masivními zahraničními investicemi a růstem podnikatelského sektoru. Např. v roce 1994 činil příliv přímých zahraničních investic do Irska necelých 83 mil. dolarů (USD) a v roce 2000 jiţ tato částka převyšovala sumu 20 mld. USD. Drtivá většina investic byla koncentrována

do

oblastí

informačních

technologií,

elektronického,

chemického

a

farmaceutického průmyslu. V Irsku se usadily globální výrobci elektroniky a poskytovatelé informačních sluţeb jako Intel, Dell, Motorola, Hewlett Packard nebo Microsoft a Google (Zemánek, 2006). V návaznosti především na strukturu a sazby daně z příjmu právnických osob se Irsko zařadilo do kategorie zemí, jeţ jsou označovány jako „daňové ráje“. Pod tímto pojmem se obecně označují země, ve kterých mají zahraniční firmy mimořádné daňové zvýhodnění, s ochranou vlastnického práva, přívětivý postoj státních orgánů a nízkou úroveň korupce (Hines J. R. Jr., Dharmapala D., 2006). Poslední zmiňovaný atribut daňového ráje, tj. nízká úroveň korupce je velice diskutabilní, nicméně v případě Irska lze takové tvrzení akceptovat. V aktuální studii tzv. daňově přátelských zemí (tax-friendly nations) se Irsko umístilo na pátém místě ihned za zeměmi jako Singapur či Hong Kong. Studie proběhla pod záštitou renomované auditorské firmy PriceWaterhouseCoopers (Paying Taxes – The Global Picture, 2012), ve které se Česká republika umístila aţ na stosedmnáctém místě. Ţebříček byl sestaven na základě srovnání daňových sazeb, počtu placených daní a času potřebného pro vyřízení administrativy daňových záleţitostí. Irsko je mimo jiné i jednou ze tří zemí EU, které patří na seznam americké vládní agentury Government Accountability Office (GAO) a představuje obdobu českého Nejvyššího kontrolního úřadu, nicméně se zabývá i problematikou daňových rájů a úniků. Dle průzkumu GAO je Irsko 44

třetím nejoblíbenější destinací pro dceřiné společnosti z indexu Financial Times Stock Exchange 10015 (FTSE) s účastí 771 zahraničních společností – suverénně nejoblíbenější destinací je americký stát Delaware s 2 461 společnostmi a na druhém místě je Nizozemsko s 1 330 dceřinými společnostmi (O’Sulliven, 2011). Dalším milníkem, který je nutné zmínit, byl vstup Irska do Evropské měnové unie (EMU) v roce 1999. Od data vstupu do EMU bylo moţné pouţívat euro v bezhotovostním styku a o tři roky později dnem 1. ledna 2002 byla dána do oběhu společná evropská měna. Tabulka 5.1: Přehled vybraných ekonomických indikátorů Irska za rok 2010 Údaj

Hodnota

Hrubý domácí produkt (nominální ceny)

164,614 mld. €

Hrubý domácí produkt (aktuální ceny)

153,939 mld. €

Ekonomický růst / pokles

-1,041 %

Deflátor HDP HDP na obyvatele

93.515 34 432,86 €

Podíl na celosvětovém HDP

0,234 %

Inflace

-1,89 %

Podíl importu na HDP

6,56 %

Podíl exportu na HDP

9,45 %

Nezaměstnanost

13,26 %

Veřejný dluh vůči HDP

96,15 %

Saldo státního rozpočtu vůči HDP

-32.20 %

Pramen: vlastní konstrukce, data: Economy Watch [online].

15

Index FTSE 100 zahrnuje sto společností s nejvyšší trţní kapitalizací, které mají sídlo ve Velké Británii a jejichţ akcie jsou kotované na prestiţní londýnské burze (London Stock Exchange).

45

5.1

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)

Daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na veškeré příjmy jednotlivce v příslušném daňovém roce, který je shodný s kalendářním rokem, tedy od 1. ledna do 31. prosince. V Irském daňovém systému jsou tito jednotlivci taktéţ subjektem určitých daňových výjimek a úlev. Zaměstnancům je daň sráţena přímo ze mzdy jejich zaměstnavatelem, a to prostřednictvím systému, který je označován zkratkou PAYE (Pay As You Earn – plať během / v průběhu vydělávání). V rámci tohoto systému je příslušná daň sráţena dle délky daného výplatního období, tj. vţdy jednou týdně, jednou za čtrnáct dní, popř. jednou měsíčně. Zaměstnavatel poté jednou měsíčně odvádí daň příslušnému daňovému úřadu (Revenue, 2011). Povinnost platit daně má kaţdá fyzická osoba, která má v Irsku statut rezidenta, případně standardního (ordinarily) rezidenta16, nebo osoba s trvalým pobytem. Tato osoba je povinna platit individuální daň ze svého celkového příjmu, bez ohledu na to, odkud takový příjem pochází. V případech, kdy příjem fyzické osoby nedosáhne určité hranice, je moţné si zaţádat o celkové zproštění od daňové povinnosti (Revenue, 2010). Statut rezidenta pro daňové účely, obdobně jako v českém daňovém systému, určuje počet dní, po které konkrétní osoba v příslušném daňovém roce pobývala na území Irska. Pro nabytí tohoto statutu je potřeba splnit jednu z následujících podmínek: 

pokud osoba v Irsku v příslušném daňovém roce stráví 183 či více dní, nebo



pokud osoba v Irsku stráví 280 či více dní v průběhu dvou po sobě jdoucích daňových let. V takovémto případě je ona osoba povaţována za rezidenta v druhém daňovém roce. Jestliţe např. někdo stráví v Irsku 130 dní v prvním roce a 150 dní v druhém roce, stane se irským daňovým rezidentem aţ v roce druhém.

Směrem k jiţ zmíněným daňovým výjimkám a úlevám funguje v Irsku systém tzv. daňových kreditů neboli daňových zápočtů. Kaţdá fyzická osoba má právo na přiznání určitých daňových kreditů odvíjející se od ţivotní situace jedince, např. daňový kredit osoby v manţelském svazku, kredit pro partnera starající se o dítě, kredit při pronájmu bydlení atd. Daňový kredit představuje sumu, která sniţuje daňovou povinnost vypočtenou z hrubé mzdy (Comyn, 2011). 16

Termín standardní rezident (Ordinarily Resident) se vztahuje na osoby, které v Irsku pobývají delší dobu. Pokud nějaká osoba přijede do Irska poprvé, a zůstane rezidentem po dobu tří po sobě jdoucích let, tak počátkem čtvrtého daňového roku získá statut standardního rezidenta.

46

Sumář daňových kreditů v letech 2010 a 2011 ilustruje níţe uvedená tabulka. Tabulka 5.2: Daňové kredity pro rok 2010 a 2011 Daňový rok 2010

Daňový rok 2011

svobodná osoba

1 830 €

1 650 €

osoby žijící v manželství či registrovaném partnerství

3 660 €

3 300 €

- splňující podmínky daňového zápočtu pro neúplnou rodinu (s jedním rodičem)

1 830 €

1 650 €

- bez vyţivovaného dítěte

2 430 €

2 190 €

- v roce úmrtí partnera

3 660 €

1 650 €

neúplné rodiny (s jedním rodičem), osoby ovdovělé, opuštěné, žijící odloučené, svobodné s vyživovaným dítětem v příbuzenském vztahu

1 830 €

1 650 €

---

3 600 €

- v roce 2009

4 000 €

3 150 €

- v roce 2008

3 500 €

2 700 €

- v roce 2007

3 000 €

2 250 €

- v roce 2006

2 500 €

1 800 €

- v roce 2005

2 000 €

---

900 €

810 €

1 830 €

1 650 €

- svobodný(á) / ovdovělý(á)

350 €

245 €

- ţijící v manţelství

650 €

490 €

3 660 €

3 300 €

80 €

70 €

- svobodná osoba / jeden z manţelů je nevidomý

1 830 €

1 650 €

- oba manţelé jsou nevidomí

3 660 €

3 300 €

invalidní osoba - příspěvek na pečující osobu (max.)

50 000 €

50 000 €

Osobní daňové kredity

osoby ovdovělé:

osoby ovdovělé v roce 2010

osoby zajišťující domácí péči (max.) osoby v rámci systému PAYE osoby vysokého věku:

za invalidní dítě za vyživování závislé osoby v příbuzenském poměru osoby nevidomé:

Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland

V Irském daňovém systému je zakomponován prvek progresivního zdanění. Standardní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 20 % a zvýšená sazba daně je stanovena ve výši 41 %. Výše mzdy, od níţ se daň počítá zvýšenou sazbou, je stejně jako v případě daňových kreditů odvislá od ţivotní situace jedince (Finance Act, 2009). 47

Tabulka 5.3: Daňové sazby a pásma pro rok 2010 a 2011 Osobní / životní poměry

Daňový rok 2010

Daňový rok 2011

Osoby svobodné / ovdovělé (bez vyţivovaných dětí)

20 % z částky do 36 400 €

20 % z částky do 32 800 €

41% z částky nad 36 400 €


Osoby svobodné / ovdovělé (s oprávněním daňových zápočtů pro neúplné rodiny)

20 % z částky do 40 400 €

20 % z částky do 36 800 €



Manţelský pár (jeden z partnerů se zdanitelným příjmem)

20 % z částky do 45 400 €

20 % z částky do 41 800 €



Manţelský pár (oba partneři se zdanitelným příjmem)*

20 % z částky do 45 400 €

20 % z částky do 41 800 €



* V takovémto případě lze zvýšit pásmo pro standardní sazbu o maximální přírůstek 23 800 EUR v roce 2011 (27 400 EUR v roce 2010), nebo částku, kterou pobírá ten z manţelů, jehoţ příjem je niţší. Toto zvýšení není mezi manţeli převoditelné. Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011

V irském daňovém systému je od daňové povinnosti osvobozena kaţdá fyzická osoba, jejíţ celkový příjem nepřesáhne níţe uvedené částky. Tabulka 5.4: Limity daňového zproštění pro rok 2010 a 2011 Osobní / životní poměry

Daňový rok 2010

Daňový rok 2011

Osoby svobodné / ovdovělé ve věku 65 let a vyšší

20 000 €

18 000 €

Osoby ţijící v manţelství ve věku 65 let a vyšší

40 000 €

36 000 €

Příplatky na první a druhé vyţivované dítě (za kaţdé)

575 €

575 €

Příplatky na kaţdé další dítě

830 €

830 €

Úleva mezní daňové sazby*

40 %

40 %

* Platí pouze pro osoby ve věku 65 let a vyšší. Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011

Fyzické osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost, která podléhá individuální dani z příjmu, a jejichţ příjem nelze zcela nebo částečně zdanit prostřednictvím sytému placení daně sráţkou ze mzdy (systém PAYE), jsou povinny podávat daňové přiznání. Pro tyto účely se daňové přiznání vztahuje na následující výčet: 

osoby samostatně výdělečně činné (např. osoby vykonávající vlastní podnikatelskou činnost, zemědělství nebo odborné a řemeslné činnosti),

48



fyzické osoby, jejichţ příjem zcela nebo částečně nepodléhá systému PAYE (např. jestliţe osoba realizuje zisky z investic či z nájmů),



platy a provize vyplácené společností, jejíţ sídlo se nachází mimo území Irska, kdy jsou zaměstnanci pro daňové účely vedeni jakoţto irští rezidenti (např. pokud taková společnost vyšle do Irska své zástupce, v případě zaměstnanců velvyslanectví apod.),



příjmy a penze ze zahraničí,



platby v rámci vyţivovací povinnosti odloučených osob,



poplatky,



zisky realizované formou nejrůznějších akciových opcí a pobídek.

V rámci systému daňového přiznání je samostatně výdělečně činná osoba povinna v kaţdém roce zaplatit předběţnou daň (Preliminary Tax) k 31. říjnu či dříve. Na konci kaţdého daňového roku, tedy po 31. prosinci, nikoli však později neţ onoho 31. října roku, jenţ daný rok následuje, učinit daňové přiznání. K tomuto datu je poplatník taktéţ povinen uhradit jakýkoli nedoplatek splatné daně (Citizens Information, 2011). 5.1.1

Sociální pojištění

V Irsku obecně platí, ţe všichni zaměstnanci, ať jiţ pracují na plný nebo částečný úvazek včetně osob samostatně výdělečně činných, mají povinnost platit příspěvky na sociální pojištění do Národního fondu sociálního pojištění (Social Insurance Fund). Jedinou limitující podmínkou je věk osoby plátce mezi 16 a 66 lety (Finance Act, 2011). Fond sociálního zabezpečení se skládá z běţného a investičního účtu vedené pod správou Ministerstva pro sociální zabezpečení (Department for Social Protection) a Ministerstva financí (Department of Finance). Běţný účet slouţí k průběţnému financování sociálních potřeb, kdeţto účelem investičního účtu je individuální spoření kaţdého plátce na svůj důchod. Investiční účet podléhá přísné kontrole a kaţdoročnímu auditu, který posvěcuje Parlament v Dublinu (House of the Oireachtas17). Pro sociální pojištění se v Irsku uţívá zkratky PRSI (Pay Related Social Insurance), volně přeloţeno jako sociální pojištění odvozeno od výše příjmu. Výše příspěvku na sociální pojištění

17

Národní parlament (the House of the Oireachtas) se skládá z prezidenta a dvou komor - z tzv. sněmovny reprezentantů (the House of Representatives) a senátu (the Senate).

49

je odvislá od výdělku a povahy vykovávané práce. V případě zaměstnanců má povinnost odvést příspěvek příslušnému úřadu jejich zaměstnavatel (Citizens Information, 2011). PRSI je tvořeno dvěma sloţkami příspěvků: 

příspěvek na sociální pojištění (Social Insurance Contribution)



příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (National Training Fund Levy)

Směrem ke zmíněné diferenciaci příspěvků na sociální pojištění v závislosti na výši výdělku a druhu práce v Irsku existuje 11 různých tříd sociálního pojištění (Department of Social Protection, 2011). Třída A se vztahuje na zaměstnance v oblasti průmyslu, obchodu a sluţeb, kdy je smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem řešen formou smlouvy o poskytování sluţeb18 s týdenním platem v minimální výši 38 EUR. Také sem patří většina státních úředníků a zaměstnanců, kteří byli přijati do sluţeb po 6. dubnu 1995. Třída J platí pro zaměstnance, jejichţ týdenní výdělek dosahuje částky niţší neţ 38 EUR, dále osoby starší 66 let a zaměstnanci na vedlejší pracovní poměr, popř. brigádníci. Třída E se vztahuje na zaměstnance oficiální irské římskokatolické církve - Church of Ireland Representative Body. Třída B zaštiťuje státní zaměstnance zaměstnané ve státní správě před 6. dubnem 1995, dále doktory a dentisty působící v oblasti státních sluţeb. Třída B se od první třídy A liší pouze omezeným počtem plateb sociálního pojištění. Třída C se vztahuje na všechny armádní důstojníky včetně armádní ošetřovatelské sluţby. Stejně jako v předchozím případě je třída C od třídy A odlišena pouze počtem plateb příspěvků. Třída D platí pro zaměstnance ve veřejné správě, kteří nejsou uvedeni ve třídách B a C a do sluţeb státní správy byly přijati před 6. dubnem 1995. Třída H se vztahuje na řady poddůstojníků a muţstva v obranných silách Irska.

18

Obdoba české pracovní smlouvy.

50

Třída K je zaměřena na osoby, jejichţ příjmy nejsou předmětem pojistného na sociální zabezpečení, ale podléhají zdravotnímu pojištění (např. soudci a státní advokáti). Třída M zahrnuje zaměstnance mladší 16 let a osoby s ročním příjmem niţším neţ 500 EUR, které zároveň patří do třídy K. Třída S se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné, dále také na některé čelné představitelé společností a osoby s příjmy z investic a nájemného. I u této třídy je zaveden reţim niţšího počtu plateb příspěvků. A poslední speciální třída P platí pro osoby samostatně výdělečně činné, jejichţ hlavním zdrojem obţivy je rybolov a jeţ platí sociální příspěvky v rámci třídy S. Tyto dodatečné příspěvky třídy P umoţňují plátci v případě potřeby čerpat limitované dávky v případě nemoci a léčebných výloh. Faktem je, ţe většina zaměstnanců v Irsku platí sociální pojištění třídy A. Tato třída totiţ zaručuje oprávnění k plnění v plnému rozsahu sociálního pojištění, např. nemocenské dávky, mateřská dovolená, příspěvky v nezaměstnanosti, invalidní důchod, vdovský důchod, aj. Z tohoto důvodu budou u příspěvku na sociální pojištění ilustrovány především sazby třídy A: Tabulka 5.5: Základní příspěvky na sociální pojištění třídy A pro rok 2011 Sazby příspěvku

Podtřídy

Týdenní plat

Limity

AO

38 € - 352 € včetně

ţádné

0,00 %

8,50 %

AX

325,01 € - 356 €

prvních 127 €

0,00 %

8,50 %

nad 127 €

4,00 %

8,50 %

AL

356,01 € - 500 €

prvních 127 €

0,00 %

10,75 %

nad 127 €

4,00 %

10,75 %

A1

více neţ 500 €

prvních 127 €

0,00 %

10,75 %

nad 127 €

4,00 %

10,75 %

Zaměstnanec Zaměstnavatel

Pramen: vlastní konstrukce, data: Department of Social Protection

Mimo třídu A je nutné zmínit také sazby příspěvků na sociální pojištění v případě osob samostatně výdělečně činných, tj. třída S, kde se na veškeré příjmy vztahuje sazba ve výši 4 %.

51

Sazba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je jednotná pro všechny PRSI třídy, a to ve výši 0,7 %. Tento příspěvek je jiţ zakomponován do výše uvedených sazeb, který odvádí zaměstnavatel. S platností od 1. ledna 2011 došlo ke zrušení příspěvku na zdravotní pojištění (Health Contribution) a tzv. "Income Levy" - speciální forma daně z příjmu. Oba instrumenty byly nahrazeny univerzálním příspěvkem na sociální zabezpečení (Universal Social Charge). V průběhu od 1. ledna 2009 do 1. ledna 2011 obsahoval irský daňový systém velkou raritu, a tou byly dvě daně z příjmů (PriceWaterhouseCoopers, 2010). Univerzální příspěvek je specifická forma daně, jejímţ základem je hrubá mzda zaměstnance s progresivní formou zdanění: 

2 % na prvních 10 036 EUR



4 % na dalších 5 980 EUR



7 % z příjmu nad 16 016 EUR

V případě fyzických osob ve věku 70 a více let a osob zdravotně tělesně postiţených platí 4 % sazba na veškeré příjmy přesahující 10 063 EUR.

52

5.2

Daň z příjmů právnických osob (Corporation Tax)

Daň z příjmů právnických osob je pro Irsko jedním ze symbolů hospodářského úspěchu minulých let, resp. období dlouhotrvající konjunktury do roku 2008. V kontextu zemí EU se jedná o vůbec nejniţší základní sazbu daně, která dodnes představuje hlavní lákadlo pro zahraniční investory. Poplatníci daně jsou obdobně jako v případě České republiky definováni jako osoby, které nejsou fyzickými osobami a dle sídla společnosti se dále dělí na rezidenty a nerezidenty. Daňovým rezidentům, kteří mají sídlo nebo místo svého vedení na území Irska, podléhají dani jejich celosvětové příjmy. Nerezidentní společnosti provozující podnikání v Irsku prostřednictvím svých poboček a v zastoupení jsou povinny danit pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území Irska (Taxes Consolidation Act, 1997). Sazby daně z příjmů právnických osob jsou následující: 

12,5 % standardní sazba platí pro hlavní činnosti společností.



25 % zvýšená sazba se vztahuje na některé specifické činnosti (příjmy z úroků, zahraniční příjmy, patentové poplatky, nebo nájemné z pozemků a budov). Dále se jedná o příjmy z oblasti zpracování nerostů a ropy (včetně obchodování s těmito komoditami) a obchodování s nemovitostmi s výjimkou stavebnictví.



10 % speciální sazba se vztahovala na výrobní firmy, která ovšem platila pouze do konce roku 2010 a k dnešnímu datu jiţ není aktuální.

Při výpočtu základu daně se postupuje standardním způsobem, kdy se od příjmů společnosti odečtou daňově uznatelné náklady, kterým budou věnovány následující řádky. Úroky jsou uplatnitelné jako odpočet od daně pouze v případě, ţe se jedná o úroky vzniklé v souvislosti s obchodní činnosti společnosti. Existují však omezení na odpočitatelnost úroků vyplácených spřízněným společnostem (Comyn, 2011). Odpočet úroků se taktéţ týká činností souvisejících s financováním firemních investic a je uplatňován proti celkovým příjmům vzniklým v témţe roce. Na takovýto odpočet neexistuje ţádný limit, pouze určitá pravidla zamezující zneuţití odpočtu. V Irsku se místo účetních odpisů pouţívají tzv. kapitálové úlevy (Capital Allowances), které mohou být uplatněny jen na příjmy, které byly vygenerovány vyuţitím nehmotných aktiv nebo 53

jako výsledek prodeje zboţí či sluţeb, jejichţ převáţná část byla vytvořena pomocí nehmotného majetku, tzv. „relevant trade“. Celkový součet kapitálových úlev však můţe dosahovat nejvýše 80 % příjmů z relevant trade za dané účetní období. Nevyuţité úlevy mohou být uplatněny v následujícím účetním období (UHY, 2009). Příklady nejčastějších kapitálových úlev: 

stroje a zařízení – úleva je kalkulována z pořizovacích nákladů poníţených o dotace s moţností osmiletého odpisování,



počítačový software – u kterého rovněţ platí odpisová doba osmi let,



energeticky úsporná zařízení – umoţňují zrychlený odpis ve výši 100 % nákladů jiţ v prvním roce pořízení úsporné technologie,



motorová vozidla – roční úleva ve výši 12,5 % z pořizovací ceny formou rovnoměrných odpisů, dříve zde existovala maximální hranice 24 000 EUR na jednotku, ovšem od 1. července 2008 jsou kapitálové úlevy odvislé od úrovně emisí oxidu uhličitého daného vozidla a platí různé sazby pro taxi a krátkodobě zapůjčená vozidla,



průmyslové stavby – umoţňují odpisování v délce trvání 25 let rovnoměrnou formou na pořizovací náklady bez dotací,



intelektuální vlastnictví – v případě pořízení licence, ochranné známky, autorských práv, know – how atd. má společnost moţnost si takovou investici odpisovat po dobu 15-ti let, s tím, ţe se prvních 14 let odpisuje vţdy po 7 % a poslední 15. rok se odepíší 2 % z investice.

Obchodní ztráty jsou účetně vypočítávány stejně jako obchodní zisky. Ztráta můţe být započítána proti jakémukoli dalšímu příjmu v daném nebo předcházejícím období stejné délky a stejně tak můţe být i započítána proti budoucím ziskům bez časového omezení. Právnické osoby mají vzhledem k placení daně z příjmu a odevzdávání daňového přiznání následující povinnosti: 

vypočítat a platit předběţnou daň do zákonem určených termínů,



podat daňové přiznání (v případě akciové společnosti společně s auditorskou zprávou) do 21. dne devátého měsíce po konci účetního období, v případě elektronického podání se termín odevzdání prodluţuje o 2 dny do 23. dne daného měsíce (21/23 day rule).

54



V případě nedoplatku plynoucího z nedostatečné výše předběţné daně doplatit daňový závazek dle pravidla 21/23 day rule.

Výše předběţné daně se musí rovnat nebo převyšovat 90 % konečné daň z příjmu právnických osob. Výjimku mají pouze malé a začínající společnosti, jejichţ roční daňová povinnost nepřesahuje částku 200 000 EUR za běţné účetní období (Revenue, 2011). Pro společnosti, jejichţ daňová povinnost přesáhne avizovanou částku 200 000 EUR, vzniká závazek splatit předběţnou daň ve dvou tranších.

První tranše je splatná v šestém měsíci

účetního období, tj. do 21. resp. 23. června a je rovna 50 % daně z příjmu odvedené v předchozím roce, nebo 45 % dani pro aktuální účetní období (Finance Act, 2008). Druhá tranše je splatná do 21., resp. 23. listopadu a součet obou tranší by měl představovat 90 % konečné daně z příjmu dané právnické osoby. Za pozdní odevzdání daňového přiznání hrozí společnostem pokuta, jejíţ výše je odvislá od daňové povinnosti. V případě odevzdání daňového přiznání se zpoţděním ne delším neţ dva měsíce od oficiálního data odevzdání, tj. do 21. resp. 23. listopadu (za předpokladu shody účetního a kalendářního roku) je společnosti účtován poplatek ve výši 5 % z dluţné daně aţ do maximální výše 12 695 EUR. Po tomto datu pokuta dosahuje jiţ výše 10 % z dluţné daně, a to aţ do výše 63 485 EUR. Mimo peněţitou penalizaci můţe být právnické osobě odepřena moţnost uplatnění si kapitálových úlev.

55

5.3

Kolkovné (Stamp Duty)

Tzv. kolkovné se v Irsku účtuje jednak v případě pronájmu nemovitosti, a jednak v případě převodu vlastnického práva u nemovitého majetku – jedná se tedy o daň odvislou od hodnoty nemovitosti. Aţ do nedávna platila v případě kolkovného celá řada daňových výjimek, např. nové domy do 125 m2 podlahové plochy, koupě nemovitosti od osoby v příbuzenském vztahu, převod vlastnictví u nemovitosti v hodnotě niţší neţ 127 000 EUR atd. (Stamp Duties Consolitaion Act, 1999) Díky výše zmíněný výjimkám nemovitostní trh generoval velké mnoţství transakcí, které nepodléhali ţádné, nebo velmi nízké dani (Citizens Information, 2011). Datem 8. prosince 2010 byly veškeré daňové výjimky zrušeny (Budget, 2011) a nyní se sazby kolkovného dělí do dvou hlavních kategorií dle toho, zda se jedná o nemovitost rezidenčního či nerezidenčního charakteru. Tabulka 5.6: Sazby kolkovného platné pro nerezidenční nemovitosti Hodnota nemovitosti

Sazby daně

niţší neţ 10 000 €

osvobozeno

10 001 € - 20 000 €

1%

20 001 € - 30 000 €

2%

30 001 € - 40 000 €

3%

40 001 € - 70 000 €

4%

70 001 € - 80 000 €

5%

vyšší neţ 80 000 €

6%

Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011

V případě sazeb kolkovného u rezidenčních nemovitostí platí pouze dvě pásma. Do částky 1 000 000 EUR je daň ve výši 1 % a hodnota nemovitosti přesahující tuto částku se daní sazbou 2 %. Osvobození od kolkovného podléhají transakce mezi manţeli, popř. mezi rozvedenými páry, jejichţ majetkové poměry se dělí na základě rozhodnutí soudu. Osvobození od daně se dále týká nemovitostí, které jsou převedeny na charitativní organizace, převody mezi společnostmi v rámci jedné ekonomicky spjaté skupiny a také v případě restrukturalizace či sloučení společností. U nemovitého majetku slouţícího k pronájmu jsou sazby kolkovného odstupňovány dle délky nájemní smlouvy a je jedno zda se jedná o rezidenční nebo nerezidenční objekt. Osvobození od 56

daně platí pouze pro případy, kdy roční nájemné u domu či bytu nepřekračuje limitní hranici 19 050 EUR a smluvní doba pronájmu není definovaná, nebo nepřesahuje dobu trvání 35 let. Tabulka 5.7: Sazby kolkovného v případě pronájmu nemovitostí Rezidenční a nerezidenční nemovitosti

Sazby daně

Nedefinovaná doba pronájmu nebo v délce trvání kratší neţ 35 let

1 % z průměrné výše ročního nájemného

Doba pronájmu v délce trvání delší neţ 35 let, ale kratší neţ 100 let


Doba pronájmu delší neţ 100 let



Je třeba zmínit, ţe vypořádání kolkového s příslušnými úřady musí být provedeno před samotnou transakcí (ex ante). Výpočet a placení daně probíhá skrze příslušného právníka, tzv. solicitor, coţ je obdoba českého notáře. Ten za svého klienta vyplatí částku finančnímu úřadu a smluvní strany nazpátek obdrţí potvrzení, bez kterého na katastru nemovitostí nelze provést změnu vlastníka nemovitého majetku.

57

5.4

Daň ze zisku z prodeje majetku (Capital Gains Tax)

Daň ze zisku z prodeje majetku představuje daň uvalenou na zisky vznikající operacemi s kapitálovými aktivy. Plátcem daně je majitel, resp. prodávající daného aktiva a vztahuje se jak na fyzické, tak právnické osoby. Subjektem daně je i majetek nehmotné povahy, např. dobré jméno společnosti (goodwill), licence, opce a další (Taxes Consolidation Act, 1997). Do operací, na které se vztahuje daň, patří následující způsoby nabytí majetku: 

převod majetku na základě koupě, výměny nebo darem



zmocnění zplnomocněnce (správce majetku svěřeného trustu)



příjem peněţních prostředků v případě kompenzace nebo pojistné platby za ztrátu či zničení majetku

Obecně se daň ze zisku z prodeje majetku týká transferů, které jsou zaloţeny na nezávislém vztahu mezi smluvními stranami za trţní hodnotu onoho majetku. Případy nabytí majetku formou dědictví či daru v příbuzenském vztahu upravuje legislativa dědické a darovací daně (viz další kapitola). Osvobození od daně ze zisku z prodeje majetku se vztahuje některé specifické operace, mezi ně patří (Irish Tax Institute, 2011): 

výnosy ze sázení (v sázkové kanceláři), loterie, sázek (kdy výhra je sumou sázek hráčů), bonusů vyplacených dle National Instalments Savings Scheme (speciální spoření se státní podporou, která je pak vyplácena formou renty) nebo zisky z vládních obligací (nebo bezkupónových dluhopisů),



výnosy z vládních úvěrů a zástavních listů emitovaných některými polostátními orgány



výnosy z prodeje osobního majetku podléhající zkáze (očekávaná doba ţivotnosti 50 let a méně), coţ se týká především movitých předmětu, např. osobní motorová vozidla, zvířata, aj.,



výnosy z ţivotních pojištění,



výnosy realizované jednotlivci na hmotném movitém majetku do určité výše.

58

Základní sazba daně je stanovena ve výši 25 % ze zisku z prodeje majetku, resp. z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou, popř. výnosem z prodeje. Naproti tomu však můţe být uplatněna sazba 40 % na prodej některých zahraničních ţivotních pojištění a podílů v systémech kolektivního investování v tzv. offshore fondech. Od roku 2009 je pro případy platby daňový rok rozděleno do dvou období: 

počáteční období (initial period) platí od 1. ledna do 30. listopadu,



pozdější období (later period) platí od 1. prosince do 31. prosince.

Splatnost daně u počátečního období je stanovena do 15. prosince téhoţ roku, ve které došlo k realizaci zisku z prodeje majetku. V případě pozdějšího období je dnem splatnosti daně datum 31. ledna následujícího roku.

59

5.5

Dědická a darovací daň (Capital Acquisitions Tax)

Dědická i darovací daň je v Irsku definována jedním zákonem (Capital Acquisitions Tax Consolidation Act, 2003). Tento zákon definuje dědictví jako bezúplatné nabytí majetku na základě něčího úmrtí a dar představuje veškeré bezúplatné nabytí majetku vyjma dědictví. Takto nabytý majetek je daněn, pokud jeho hodnota přesáhne určitou hranici či limity. Obdobně jako v českém daňovém systému zde existuje řada úlev v závislosti na příbuzenském vztahu mezi dědicem a zůstavitelem, resp. obdarovaným (beneficiary) a dárcem (disponer). Další řada výjimek a úlev je odvislá od druhu a hodnoty daru nebo dědictví. V případě obdrţení daru nebo dědictví od manţelky či manţela jsou veškeré převody majetku osvobozeny od dědické i darovací daně. Jak dědická, tak darovací daň se vztahují na veškerý majetek nacházející se na irském území. Daňová povinnost platí také pro případy, kdy je majetek situován na území mimo hranice Irska, ale dárce nebo obdarovaný, popř. dědic jsou irskými rezidenty, popř. standardními (ordinarily) rezidenty. Irský daňový systém definuje tři různé skupiny příbuzenských vztahů. Skupina A zahrnuje dary a dědictví pro děti dárců, resp. pozůstalých včetně nevlastních či adoptovaných dětí. U nevlastních dětí pro zařazení do skupiny A platí podmínka, ţe dítě, popř. mladiství byl v péči oné osoby po dobu minimálního trvání pěti let, a to před dosaţením plnoletosti, tj. osmnácti let. Do skupiny A spadají jako dědicové i rodiče, jenţ dědí po svém potomku za předpokladu, ţe jim připadá celé dědictví. V případech, kdy se rodiče o dědictví dělí ještě s dalším dědicem či dědici, nebo jsou obdarováni, platí níţe uvedená skupina B (Citizens Information, 2011). Skupina B se vztahuje na následující příbuzenské vztahy: 

rodiče (pouze v určitých případech)



prarodiče



vnoučata, pravnoučata



sourozence, synovce či neteře

Jsou-li vnoučata ještě neplnoletá a přijímají dar nebo dědictví od svých prarodičů a současně jsou jejich rodiče po smrti, řadí se do skupiny A. 60

Do skupiny A můţe spadat i synovec a neteř, pokud ve firmě patřící dárci, resp. zůstaviteli, pracovali minimálně po dobu pěti let a zároveň splňují následující kritéria: 

synovec či neteř musí být pokrevní příbuzní,



předmět daru nebo dědictví musí být spjat s podnikáním včetně zemědělského hospodářství a podílů ve společnosti,



pokud je předmětem daru nebo dědictví nemovitý majetek, tak musí synovec či neteř prokázat, ţe pro dárce či zůstavitele pracovali více neţ 24 hodin týdně – v případě obchodních podílů platí taktéţ limit více neţ 24 hodin týdně odpracovaných pro společnost.

Do poslední skupiny C spadají veškeré vztahy, které nejsou definovány ve skupině A a B. Tabulka 5.8: Limity dědické a darovací daně pro jednotlivé skupiny Skupiny

Daňový rok 2010

Daňový rok 2011

Skupina A

414 799 €

332 084 €

Skupina B

41 481 €

33 208 €

Skupina C

20 740 €

16 604 €


Hodnota daru i dědictví se rovná trţní hodnotě po odečtení nákladů platných ke dni uţívání či převzetí. Obdarovaný či dědic mohou dle zákona do nákladů zahrnout závazky spojené s majetkem, dluhy a pohledávky po zemřelém, náklady na pohřeb, na správu majetku, právní náklady či kolkovné. Od 7. dubna 2009 platí v Irsku 25 % sazba daně dědické i darovací – před tímto datem byla sazba na úrovni 22 % a v roce 2008 platila sazba o dva procentní body niţší, tj. 20 %. Sazba daně se počítá pouze z částky převyšující výše uvedené limity pro jednotlivé skupiny. Např. pokud osoba ze skupiny A obdrţí dar ve výši 500 000 EUR, tak se ji daňová povinnost počítá z částky 167 916 EUR (500 000 – 332 084), za předpokladu, ţe nebyly uplatněny ţádné náklady (Comyn, 2011). Od dědické i darovací daně jsou osvobozeny následující poloţky: 

dary a dědictví od manţelky / manţela,



platby za náhradu škody a kompenzace, 61



dary a dědictví, jeţ jsou výlučně uţívány pro léčebné výlohy zdravotně postiţených osob,



dary a dědictví určené pro charitativní účely, popř. dary a dědictví obdrţené od charitativní organizace,



výhry z loterií, her a sázek.

Další osvobození od daně se týká daru a dědictví rezidenční nemovitostí, které byl místem trvalého pobytu dané osoby a zároveň tato osoba nevlastní, popř. nemá ţádnou majetkovou účast v jiné rezidenční nemovitosti. Dědická i darovací daň je v Irsku konstruována především tak, aby byly zdaněny transfery mezi osobami bez příbuzenského vztahu, a aby tato daň nenarušila chod a fungování podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu platí pro dary a dědictví v rámci zemědělské a jiné podnikatelské činnosti daňová úleva ve výši 90 % za splnění zákonem stanovených podmínek. Poslední speciální skupinu osvobozenou od dědické darovací daně představuje majetek, který je objektem národního, historického či uměleckého zájmu. Zde je hlavní podmínkou pro osvobození od daně zpřístupnění takového majetku veřejnosti a dále nesmí být předmětem podnikání či prodeje po dobu trvání minimální délky šesti let od data nabytí majetku – tato podmínka neplatí v případě prodeje majetku státní instituci.

62

5.6

Daň z registrace motorového vozidla (Vehicle Registration Tax)

Daň z registrace motorového vozidla je určitá forma jednorázového poplatku, který se vztahuje na všechna motorová vozidla na území Irska. U dovezených vozidel ze zahraničí je povinnost jejich registrace nejpozději do sedmi dnů u příslušného daňového úřadu. V Irsku proto nelze prodávat motorová vozidla, aniţ by byla zaregistrována a zaplacená příslušná daň. Základem daně je v případě osobních vozidel a malých dodávek předpokládaná maloobchodní cena (expected detail price) včetně veškerých daní souvisejících s pořízením motorového vozidla. Tato cena je známá pod označením Open Market Selling Price (OMPS). U motocyklů je daň odvislá od kubatury motoru (Department of Finance, 2011). Osvobození od daně z registrace motorového vozidla se týká především: 

motorového vozidla jako předmětu dědictví,



diplomatických vozidel,



vozidel upravených pro zdravotně postiţené.

V obdobném duchu jako u dědické a darovací daně jsou jednotlivé kategorie vozidel rozděleny do skupin značených dle abecedního značení. Skupina A zahrnuje především osobní vozy (sedany, hatchbacky, kabriolety, kupé, MPV, dţípy atd.) a minibusy, jeţ jsou vybaveny méně neţ 12 sedadly včetně sedadla řidiče. Sazba daně je určená jako procento z OMPS v závislosti na úrovni emisí CO2 v době výroby vozidla. Tabulka 5.9: Sazby daně z registrace motorového vozidla pro skupinu A Emise oxidu uhličitého (g CO2/km)

Sazby daně (% OMSP)

Minimální daň

0 - 120

14

280 €

121 - 140

16

320 €

141 - 155

20

400 €

156 - 170

24

480 €

171 - 190

28

560 €

191 - 225

32

640 €

226 a více

36

720 €

Pramen: vlastní konstrukce, data: Revenue. Irish Tax and Custom [online].

63

Do skupiny B patří specifické modifikace osobních vozů a dţípů, pro které platí jednotná sazba daně ve výši 13,3 % z OMSP s minimální splatnou daní 125 EUR. Skupinu C tvoří větší uţitková vozidla, zemědělské traktory a autobusy. V terminologii legislativy EU sem patří motorová vozidla N2 (hmotnost vozidla mezi 3,5 aţ 12 tunami), N3 (nad 12 tun), M2 (do 5 tun hmotnosti, s minimem10 míst včetně místa řidiče) a M3 (více neţ 5 tun hmotnosti, s minimem 10 míst včetně sedadla řidiče). Pro všechna motorová vozidla, která svými parametry spadají do výše uvedených kategorií, platí jednotná daň ve výši 200 EUR. Skupina D je tvořena hlavně vozidly, které se pouţívají výhradně k přepravě strojů silniční stavby a dále také hasičské vozy a sanitky. Pro skupinu D zde platí nulová sazba daně. Poslední skupinu, a to motocyklová vozidla, tvoří veškeré motorky, skútry a speciálně upravená terénní vozidla. Jak jiţ bylo na začátku kapitoly zmíněno, daň se v těchto případech počítá z objemu válců motoru. Za kaţdý kubický centimetr (cm3) do objemu 350 cm3 se platí 2 eura a za kaţdý cm3 nad tuto hranici se platí 1 euro. Celková výše daně se pak sniţuje o procenta dle stáří vozidla.

64

5.7

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)

Daň z přidané hodnoty je v Irsku uplatňována na drtivou většinu zboţí a sluţeb, které jsou prostřednictvím různých distribučních kanálu na jeho území poskytovány. Princip fungování této daně je obdobný jako v České republice a jako v ostatních zemích Evropské unie, kdy kaţdý výrobce vstupující do výrobního procesu daného produktu platí daň z hodnoty, kterou přidá k celkové hodnotě. DPH je pro irskou vládu a její státní pokladnu jedním z nejdůleţitějších příjmů, kterým dále financuje především systém vzdělávání a zdravotní péče (Citizens Information, 2011). DPH je počítáno z finální ceny zboţí či sluţby a její výše je odvislá od konkrétní sazby, jeţ se pouţívá pro daný případ. V Irsku jsou v současné době uplatňovány dokonce čtyři sazby DPH, které ilustruje následující výčet: 

21 % základní sazba se týká veškerého zboţí a sluţeb denní spotřeby, které nespadají do kategorie sníţených sazeb. Do základní sazby DPH patří především alkohol, audiovizuální vybavení, náhradní díly a příslušenství do aut, hudební nosiče (CD), počítače, konzultační sluţby, kosmetika, čistící prostředky, ledničky, nábytek a zařízení domácnosti, šperky, stroje, non-orální léčiva, kancelářské vybavení, krmiva pro domácí zvířata, pohonné hmoty, papír, tabákové výrobky, hračky, nářadí či balená voda.



13,5 % snížená sazba platí pro topná paliva (uhlí, topný olej a plyn), elektřinu, stavebniny a stavební práce, ubytování, zemědělské sluţby, krátkodobý pronájem aut, úklidové a údrţbové sluţby, noviny, časopisy a periodika, restaurační sluţby a pronájem sportovních zařízení.



9 % snížená sazba je určena pro zboţí a sluţby související s oblastí cestovního ruchu, tedy restaurace, hotely, kina, broţury a propagační materiály a mimo oblast podporující turismus ještě kadeřnictví.

Tato sazba daně je ovšem časově omezena obdobím od

1. července 2011 do 31. prosince 2013. 

4,8 % snížená sazba platí speciálně pro obor zemědělství, a to pro produkty ţivočišné výroby, tedy veškerá hospodářská zvířata vyjma kuřat a dále také na dostihová zvířata reprezentována koňmi a chrty.



0 % nulová sazba daně zahrnuje veškerou produkci zboţí a sluţeb slouţící pro export do zahraničí, dále káva, čaj, mléko, chléb, knihy, oblečení a obuv pro děti do 11 let, orální 65

léčiva pro lidi i zvířata, semena zeleniny a ovocných stromů, hnojiva, krmiva, pomůcky pro tělesně postiţené (např. invalidní vozík, berle), pomůcky pro nedoslýchavé a specifické sluţby v oblasti navigace a námořní bezpečnosti. Osvobození od DPH podléhají veškeré vzdělávací, zdravotní a finanční sluţby. Od DPH jsou také osvobozeny ţivé divadelní a hudební představení za předpokladu, ţe se během nich nepodává ţádné jídlo nebo pití. Registračním limitem pro malé a středně velké podniky pro poskytování sluţeb je 37 500 EUR a pro dodání zboţí platí limit 75 000 EUR (VAT Consolidation Act, 2010). Důleţité výjimky, jeţ je nutné zmínit, se týkají DHP u rezidenčních nemovitostí: 

v případě nákupu nového domu od stavební firmy či developera je nutné zaplatit DPH ve výši 13,5 %,



v případě nákupu nebo prodeje jiţ existující „staré“ nemovitosti se DPH neplatí,



majitel rezidenční nemovitosti nemůţe svým nájemníkům účtovat DPH u nájemného,



v případě nákupu pozemku slouţícího pro stavební účely a po dohodě s majitelem onoho pozemku (prodávajícím) taktéţ není zákonná povinnost platit DPH.

Následující část textu se bude zabývat pouze DPH pro soukromé osoby, které si pořizují zboţí a sluţby pro své osobní pouţití. Obecně platí, ţe kaţdá fyzická osoba musí zaplatit DPH a dovozní cla na jakékoli zboţí, které doputuje do Irska ze zemí mimo EU. To zahrnuje i zboţí zakoupené on-line či formou zásilky. V rámci EU se DPH obvykle platí v členském státě, kde bylo zboţí zakoupeno, nicméně i zde platí určité výjimky. Při nákupu zboţí ze země mimo EU, které stojí maximálně 22 EUR, se DPH neplatí. Zboţí do hodnoty 150 EUR můţe být do Irska dováţeno bez placení cla. DPH a clu z dovozu podléhá tabák, tabákové výrobky, alkoholické nápoje a parfémy, i kdyţ je jejich cena niţší neţ zmiňovaných 22 EUR. Pokud je zboţí zakoupeno z jiného členského státu EU, tak nevzniká povinnost zaplacení daně. Tento fakt neplatí pro výrobky podléhající spotřební dani (např. tabák, alkohol, pohonné hmoty), které byly zakoupeny v rámci EU prostřednictvím internetu nebo poštou. 66

Pro případy cestování s nákupy ze zemí mimo EU platí odlišná pravidla a limity. Zde je moţné si zakoupit a přivést s sebou zboţí do Irska, aniţ by vznikla jakákoli daňová povinnost, pokud hodnota dovezeného zboţí nepřekročí 430 EUR v případě jednotlivce ve věku 15 let a více a 215 EUR v případě jednotlivce ve věku do 15 let. Je-li dovezený předmět v hodnotě vyšší neţ je limitních 215 EUR, resp. 430 EUR, pak potřeba uhradit DPH z celé hodnoty zboţí (Comyn, 2011). U nákupu zboţí z jiného členského státu EU nejsou ţádné limity, jedinou podmínkou je, ţe nakoupený produkt slouţí výhradně pro osobní potřebu a není předmětem dalšího prodeje s výjimkou nového dopravního prostředku.

67

5.8

Spotřební daně (Excise Tax)

Oblast spotřebních daní, neboli tzv. akcízů, dosáhla v rámci Evropské unie prozatím nejvyšší úrovně harmonizace. Rozhodujícím byl rok 1992, kdy byly přijaty zásadní směrnice v oblasti akcízů - Směrnice č. 92/12EEC, jenţ vymezila okruh předmětu spotřebních daní na alkohol a alkoholické nápoje, tabákové výrobky a minerální oleje (Kubátová, 2006). Pro účely této práce lze systém spotřebních daní v Irsku rozdělit na dva separátní celky. Sazby daní u prvního celku, který se týká výše vymezeného sortimentu produktů, jsou obdobně jako v České republice nad poţadovanými minimálními limity. V tomto případě je Irský systém spotřebních daní dosti podobný tomu českému. Tabulka 5.10: Sazby vybraných spotřebních daní Produkt

Specifikace

Sazby daně v €

Líh

Pivo

Víno

Tabákové výrobky

Minerální oleje

31,13 na litr etanolu objem alkoholu vyšší neţ 0,5 %, avšak nejvýše 1,2 %

0

objem alkoholu vyšší neţ 1,2 %, avšak nejvýše 2,8 %

7,85 za kaţdé celé procento extraktu původní mladiny

objem alkoholu vyšší neţ 2,8 %

15,71 za kaţdé celé procento extraktu původní mladiny

tichá a šumivá, nejvýše 5,5 % objemu alkoholu

87,39 na hektolitr

tichá s objemem alkoholu vyšší neţ 5,5 %, avšak nejvýše 15 %

262,24 na hektolitr

tichá s objemem alkoholu vyšší neţ 15 %

380,52 na hektolitr

šumivá s objemem alkoholu vyšší neţ 5,5 %

524,48 na hektolitr

cigarety

183,42 na 1000 ks cigaret spolu s daní ad valorem ve výši 18,25 %

doutníky

261,066 na kilogram

tabák ke kouření

220,301 na kilogram

ostatní tabákové výrobky

181,117 na kilogram

motorový benzín, ostatní benzín a letecké pohonné hmoty

576,22 na hektolitr

zkapalněné ropné plyny

88,23 na hektolitr


68

Charakteristickým znakem spotřebních daní v EU je, ţe svoji konstrukcí umoţňují zdanění na základě principu země určení obdobně jako i u DPH, kdy se daní v zemi konečné spotřeby podle sazeb dané členské země. Do druhého celku spotřebních daní patří daň ze zemního plynu, z pevných paliv a z elektřiny. Z pohledu českého daňového systému se jedná o předmět ekologických daní. Tabulka 5.11: Sazby vybraných spotřebních daní Produkt

Specifikace

Sazby daně v €

Zemní plyn měřeno podle výhřevnosti Pevná paliva Elektřina

3,07 za megawatt hodinu

pro obchodní účely

4,18 na tunu

pro jiné účely

8,36 na tunu

pro obchodní účely


pro jiné účely



Ostatně jako téměř u všech kategorií daní i zde existuje řada úlev a osvobození. Např. v případě uţití plynu a pevných paliv pro účely výroby elektřiny, nebo při elektrolytických či metalurgických procesech platí nulová sazba daně; osvobození od daně z elektřiny platí pro případy její výroby z obnovitelných zdrojů, výroby ekologicky šetrným způsobem nebo v případě elektřiny vyráběné na palubě plavidla.

69

6. Komparace daňových systémů České republiky a Irska Z pohledu struktury daňových soustav se systém České republiky od Irska příliš neliší. V oblasti přímých daní obě země ukládají daně z příjmů a majetku a v případě nepřímých daní se jedná o daň z přidané hodnoty, spotřební a ekologickou daň. Drobná nuance se týká ekologické daně, která je v Irsku zahrnuta do předmětu spotřebních daní. Lze tedy konstatovat, ţe z pohledu českého občana je irský daňový systém přehledný a snadno čitelný. Předmětem poslední sedmé kapitoly je srovnání daňových systému České republiky a Irska, dalo by se říct, z mikroekonomického pohledu. Kapitola plynule navazuje na předchozí tři kapitoly práce. První část komparace byla zmíněna ve čtvrté kapitole, a to z makroekonomického úhlu pohledu, kde bylo prezentováno srovnání jednotlivých zemí na základě daňové kvóty, dále struktury zdanění dle jednotlivých daňových skupin, implicitní daňové sazby uvalené na práci spotřebu a kapitál a poslední subkapitola ilustrovala zdanění jednotlivých výrobních faktorů ekonomiky. Obsahem páté a šesté kapitoly je detailní popis daňových systémů a jednotlivých daní. Cílem této kapitoly je aplikace zjištěných poznatků a za pomoci praktických příkladů poukázat na hlavní rozdíly v mechanizmu fungování daňových systémů pozorovaných zemí. Veškeré následující příklady jsou aktuální pro rok 2011 a jako měna poslouţí euro s kurzem 24,830 Kč/EUR platným k datu 31.10.2011 (ČNB).

70

6.1

Komparace daně z příjmů fyzických osob

Daně z příjmů fyzických osob tvoří společně s příspěvky na sociální zabezpečení, resp. pojištění v obou zemích nejvýznamnější příjmovou poloţku státního rozpočtu. Pro účely komparace zdanění příjmů fyzických osob jsou příspěvky na sociální pojištění povaţovány za specifickou formu daně z příjmu. I z tohoto důvodu byla deskripce oblasti sociálního pojištění v předchozích kapitolách řazena jako subsystém daně z příjmů fyzických osob. Daň z příjmů fyzických osob vykazuje u obou zemí určité odlišnosti, na které je potřeba se zaměřit. Nejvýznamnější rozdíl lze spatřit v samotném určení základu pro výpočet daně, kdy v České republice tvoří základ daně hrubá mzda navýšená o pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance povinně hradí zaměstnavatel. Jedná se o českou raritu zvanou superhrubá mzda. Naopak v Irsku se velmi elegantně určí základ daně z hrubé mzdy. Dalším významným rozdílem je fakt, ţe v České republice se ze mzdy zaměstnance odvádí daň formou záloh a jednou ročně se dle daňového přiznání vypočte daňová povinnost, na základě které je pak případný přeplatek poplatníkovi vrácen, případně nedoplatek vymáhán. V Irsku existují dva typy zdanění příjmů. Jedním je jiţ zmíněný systém "Pay As You Earn" (PAYE) pro zaměstnance a "Self-Assessment" pro osoby samostatně výdělečně činné. Pod záštitou systému PAYE je daň z příjmu zaměstnance strhávaná přímo z jeho mzdy a u podnikatelů platí kaţdoroční povinnost odevzdat daňové přiznání (Tax Returns) do zákonem stanoveného data, tedy obdobně jako v České republice. Zásadní rozdíl představuje i odlišný způsob zdanění v porovnávaných zemích. V České republice platí od roku 2008 jedna lineární sazba, naproti tomu irský daňový systém obsahuje prvek progresivního zdanění, kdy platí dvě sazby daně - jedna základní a jedna zvýšená. Následující řádky demonstrují rozdíly v národních úpravách daně vzhledem k procentuálnímu vyjádření výše průměrné mzdy. Pro Českou republiku jsou kalkulace odvozené od průměrné roční hrubé mzdy ve výši 296 880 Kč (24 740 Kč měsíčně), po přepočtu 11 957 EUR19. V případě Irska je brána v potaz hrubá roční mzda dosahující částky 36 057 EUR (Central Statistics Office, Ireland). U komparace tohoto formátu nelze na irský daňový systém aplikovat mzdovou úroveň České republiky a naopak. Za předpokladu nízko zvolených mezd by se u irských kalkulací vůbec neprojevila daňová progrese a při příliš vysokých mzdách by se naproti tomu u 19

Kurz 24,830 Kč/EUR platný k datu 31.10.2011 (ČNB).

71

výpočtů české daňové povinnosti smazali rozdíly v sociálním postavení a rodinných poměrech poplatníka. Vyšší vypovídající hodnotu zde jednoznačně mají poměrové ukazatele před absolutními, a proto také není rozdíl mezi tím, zda jsou konkrétní příklady počítány v české koruně či euru. Příklad 1 - Svobodný, bezdětný V prvním příkladu uvaţujeme o svobodném bezdětném poplatníkovi, jehoţ hrubý příjem ze závislé činnosti v jednotlivých zemích dosahuje 60, 100 a 140 procentních bodů průměrné mzdy. Výpočty daňových povinností dle příslušné legislativy ilustrují níţe uvedené tabulky. Tabulka 6.1: Příklad 1 - Daňové zatížení v České republice Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM

Daň z příjmů Hrubá roční mzda

7 174

11 957

16 740

Superhrubá roční mzda

9 613

16 022

22 431

Daň (15 %)

1 442

2 403

3 365

Sleva na poplatníka

952

952

952

Daň po slevě

490

1 451

2 413

6,83 %

12,14 %

14,41 %

Daňové zatížení poplatníka (v %)

Pojištění hrazené zaměstnancem Zdravotní pojištění (4,5 %)

323

538

753

Důchodové pojištění (6,5 %)

466

777

1 088

Pojištění celkem

789

1 315

1841

17,83 %

23,12 %

25,41

Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

Z výpočtu vidíme, ţe skutečné daňové zatíţení hrubé mzdy modelového poplatníka by v procentuálním vyjádření dosahovalo úrovně od 6,83 % do 14,41 % dle výše hrubé mzdy. Pokud je do výpočtů zahrnuto i pojistné placené zaměstnancem, tak se celkové daňové a pojistné zatíţení mzdy pohybuje v rozmezí od 17,83 % do 25,41 %. Postup výpočtu daňové povinnosti dle irské legislativy za jinak stejných podmínek demonstruje následující tabulka.

72

Tabulka 6.2: Příklad 1 - Daňové zatížení v Irsku Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM


21 634

36 057

50 480

4 327

6 560

6 560

0

1 335

7 248

Daň celkem

4 327

7 895

13 808


3 300

3 300

3 300

Daň po slevě

1 027

4 595

10 508

4,75 %

12,74 %

20,82 %

Příspěvek na sociální pojištění

601

1 178

1 755

Univerzální příspěvek na sociální zabezpečení

833

1 843

2 852

1 434

3 021

4 607

11,38 %

21,12 %

29,94 %

Daň (20 %) - standardní sazba Daň (41 %) - zvýšená sazba

Daňové zatížení poplatníka (v %) Pojištění hrazené zaměstnancem

Pojištění celkem Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

Po komparaci výsledků provedených výpočtů je evidentní, ţe interval výše daňového zatíţení irského poplatníka dosahuje širšího záběru, tj. od 4,75 % do 20,82 % bez příspěvků na sociální pojištění a od 11,38 % do 29,94 % s příspěvky. Tato skutečnost je zapříčiněna systémem progresivního zdanění příjmu, kdy i bezdětný jedinec dosahující průměrného příjmu na své výplatní pásce pocítí daňovou progresi. Tabulka 6.3: Příklad 1 - Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy Pojištění hrazené zaměstnavatelem v ČR

60 % PM

Zdravotní pojištění (9 %)

100 % PM

140 % PM

646

1 076

1 507


1 542

2 571

3 599

Nemocenské pojištění (2,3 %)

165

275

385

86

143

201

2 439

4 065

5 692

51,83 %

57,13 %

59,41 %

2 326

3 876

5 427

22,13 %

31,86 %

40,69 %

Státní politika zaměstnanosti (1,2 %) Pojištění celkem Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pojištění hrazené zaměstnavatelem v Irsku Příspěvek na sociální pojištění Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

73

Velmi zajímavé srovnání se nabízí při pohledu na výpočty celkové daňové a pojistné zátěţe mzdy, kdy jsou do kalkulací zahrnuty i příspěvky hrazené ze strany zaměstnavatele. V případě Irska se celková zátěţ pohybuje v rozmezí od 22,13 % do 40,69 % a v případě Česka od 51,83 % do 59,41 %. Při náhledu na výpočet daňové zátěţe ve sledovaných zemích z perspektivy poplatníka daně by se mohlo zdát, ţe z důvodu progrese jsou mzdy v Irsku podrobeny větší daňové a pojistné zátěţi, nicméně opak je pravdou. V českém daňovém systému je značná část námi sledované zátěţe (34 % z hrubé mzdy poplatníka) přenesena na bedra zaměstnavatele a výpočty pouze potvrzují výsledky makroekonomických srovnání, kde se implicitní sazba daně na práci u Česka pohybuje na hranici okolo 40 % a u Irska značně níţe okolo 25 %. Příklad 2 - Svobodný, s jedním dítětem Modelovým příkladem č. 2 je svobodný poplatník s jedním vyţivovaným dítětem. Ze společenského hlediska se tedy jedná o neúplnou rodinu. Tabulka 6.4: Příklad 2 - Daňové zatížení v České republice Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM


7 174

11 957

16 740


9 613

16 022

22 431

Daň (15 %)

1 442

2 403

3 365


952

952

952

Sleva na dítě

467

467

467

Daň po slevě

23

984

1 946

0,32 %

8,23 %

11,62 %

Zdravotní pojištění (4,5 %)

323

538

753


466

777

1 088

Pojištění celkem

789

1 315

1841

11,32 %

19,23 %

22,62 %



74

A nyní postup výpočtu daňové povinnosti plátce, za jinak stejných podmínek, v případě Irska. Tabulka 6.5: Příklad 2 - Daňové zatížení v Irsku Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM


21 634

36 057

50 480

4 327

6 560

6 560

0

1 335

7 248

Daň celkem

4 327

7 895

13 808


3 300

3 300

3 300

Příplatek na dítě

575

575

575

Daň po slevě

452

4 020

9 933

2,09 %

11,15 %

19,68 %


601

1 178

1 755


833

1 843

2 852

1 434

3 021

4 607

8,72 %

19,53 %

28,80 %




Daňové zatíţení modelové neúplné rodiny je z pohledu zaměstnance pobírajícího mzdu pod úrovní průměrné mzdy niţší v Irsku neţ v České republice. Lze vidět, ţe osobám dosahujících niţších mzdových úrovní sleva na dítě výrazně pomůţe k niţší daňové povinnosti a tím pádem i k vyšší čisté mzdě, a to platí pro obě sledované země. Při mzdách převyšujících hranici průměrné mzdy se opět v modelaci irského poplatníka projevuje atribut daňové progrese. Je nutné zmínit, ţe v Irsku není moţné si při výpočtu daňové povinnosti uplatnit slevu, resp. kredit na dítě, nicméně takový poplatník má nárok na příplatek na dítě, který je pro objektivnější komparaci zakomponován do výše uvedených výpočtů. Směrem k výši slevy na dítě, resp. příplatku na dítě lze také konstatovat, ţe daňová motivace a podpora dětí skrze daňový systém je o poznání vyšší v České republice. Sleva na dítě v Česku dosahuje 3,91 % průměrné mzdy, naproti tomu v Irsku pouze 1,59 % průměrné mzdy za první dvě vyţivované děti a za třetí a kaţdé další 2,30 %.

75

Tabulka 6.6: Příklad 2 - Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy Pojištění hrazené zaměstnavatelem v ČR

60 % PM


100 % PM

140 % PM

646

1 076

1 507


1 542

2 571

3 599


165

275

385

86

143

201

2 439

4 065

5 692

45,32%

53,22%

56,62%

2 326

3 876

5 427

19,47 %

30,28 %

39,55 %

Státní politika zaměstnanosti (1,2 %) Pojištění celkem Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pojištění hrazené zaměstnavatelem v Irsku Příspěvek na sociální pojištění Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

Tabulka celkové daňové a pojistné zátěţe mzdy opět prezentuje markantní rozdíl mezi českým a irským daňovým systémem. Při poměru hrubé mzdy se součtem daňové povinnosti s hrazeným pojistným jak ze strany zaměstnance tak ze strany zaměstnavatele, se u modelového příkladu českého poplatníka celková zátěţ pohybuje v rozmezí 45,32 % aţ 56,62 %, pro irský případ platí rozmezí 19,47 % aţ 39,55 %. Příklad 3 - rodina, dva dospělý pracující se třemi dětmi Dalším modelovým příkladem je pětičlenná rodina, ve které pracují oba manţelé a mají tři vyţivované děti. Na úvod výpočtů je nutné poznamenat, ţe u veškerých kalkulací platí předpoklad shodné výše příjmů obou partnerů, např. při úrovni 60 % průměrné mzdy mají oba manţelé 60 % průměrné mzdy atd. Irský daňový systém obsahuje prvek progrese u výpočtu daně i u univerzálního příspěvku na sociální zabezpečení. Pro přesné posouzení daňové zátěţe poplatníků by bylo potřeba propočítat veškeré moţné kombinace příjmů obou partnerů, coţ rozsah práce nedovoluje. Z tohoto důvodu byl zvolen shodný příjem obou manţelů. Výpočty daňových zátěţi na následující stránce, s komentářem níţe.

76

Tabulka 6.7: Příklad 3 - Daňové zatížení v České republice Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM


14 384

23 914

33 480


19 275

32 045

44 863

Daň (15 %)

2 891

4 807

6 729

Sleva na poplatníky

1 904

1 904

1 904

Sleva na děti

1 401

1 401

1 401

Daň po slevě*

- 414

1 502

3 424

- 2,88 %

6,28 %

10,23 %


647

1 076

1 507


935

1 554

2 176

1 582

2 630

3 683

8,12 %

17,28 %

21,23 %

Daňové zatížení poplatníka (v %)* Pojištění hrazené zaměstnancem


* V daňové teorii neexistuje záporné daňové zatíţení poplatníka, stejně tak by pracující na výplatní pásce v tomto případě měl nulovou daňovou povinnost a ne zápornou. Nicméně pro účely výpočtů a komparaci je nutné takovýto předpoklad přijmout.


60 % PM

100 % PM

140 % PM


43 268

72 114

100 960

8 654

14 422

18 456

0

0

3 559

Daň celkem

8 654

14 422

22 015

Sleva na poplatníky

6 600

6 600

6 600

Příplatek na děti

1 980

1 980

1 980

74

5 842

13 345

0,17 %

8,10 %

13,31 %


1 202

2 356

3 510


1 666

3 686

5 704

Pojištění celkem

2 868

6 042

9 214

6,80 %

16,48 %

22,34 %


Daň po slevě Daňové zatížení poplatníka (v %) Pojištění hrazené zaměstnancem


77

V komparaci s předchozími příklady je na první pohled zřejmé výrazné sníţení daňové zátěţe poplatníka, resp. poplatníků v případě, na dnešní evropské poměry, početnější rodiny. V České republice při výši průměrné mzdy obou partnerů na úrovni 60 % dokonce daňové zatíţení bez příspěvků na pojištění dosahuje záporných hodnot, coţ znamená, ţe si modelovaná rodina uplatní tzv. daňový bonus ve výši 2,88 % součtu jejich hrubých mezd. V případě irské rodiny stojí za povšimnutí, ţe mzda ani jednoho z parterů není daněna zvýšenou sazbou 41 %, pokud jejich mzda dosahuje průměrné mzdy. U vyšších neţ průměrných mezd má moţnost jeden z partnerů, obvykle ten s vyšším příjmem, moţnost navýšení limitu pro zvýšenou sazbu daně. Standardně u manţelských párů platí limit pro základní sazbu daně z příjmu 41 800 EUR s moţností navýšení limitu o 23 800 EUR pro jednoho z nich. V součtu tento limit činí 65 600 EUR, coţ představuje 182 % průměrné roční mzdy. V návaznosti na předchozí závěr, ţe je v Irsku nízká daňová motivace a podpora dětí skrze daňový systém lze usuzovat, ţe tvůrci irské legislativy zakomponovali tento motivační prvek právě do diferenciace daňových pásem dle rodinných poměrů poplatníka. Na druhou stranu moţnost navýšení limitu základní sazby daně platí pouze za předpokladu, ţe mají oba partneři zdanitelný příjem a zda mají či nemají děti, jiţ není nijak limitující. Tabulka 6.9: Příklad 3 - Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy Pojištění hrazené zaměstnavatelem v ČR

60 % PM

100 % PM

140 % PM


1 295

2 152

3 013


3 093

5 142

7 198


331

550

770

Státní politika zaměstnanosti (1,2 %)

173

287

402

4 892

8 131

11 383

42,13 %

51,28 %

55,23 %

4 651

7 752

10 853

17,55 %

27,23 %

33,09 %

Pojištění celkem Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pojištění hrazené zaměstnavatelem v Irsku Příspěvek na sociální pojištění Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

Rozdíl celkové daňové a pojistné zátěţe mezd sledované rodiny je v České republice oproti Irsku v případě 60 % průměrné mzdy vyšší o 24,58 %, u 100 % průměrné mzdy o 24,05 % a u 140 % průměrné mzdy o 22,14 %. 78

Příklad 4 - rodina, dva dospělý, pouze jeden pracující se dvěma dětmi Posledním modelovým příkladem je čtyřčlenná rodina, kde má pouze jeden z partnerů zdanitelný příjem a dvě vyţivované děti. Tabulka 6.10: Příklad 4 - Daňové zatížení v České republice Ukazatel

60 % PM

100 % PM

140 % PM


7 174

11 957

16 740


9 613

16 022

22 431

Daň (15 %)

1 442

2 403

3 365

952

952

952

1 000

1 000

1 000

Sleva na děti

934

934

934

Daň po slevě

- 934

- 483

479

- 13,02 %

- 4,04 %

2,86 %


323

538

753


466

777

1 088

Pojištění celkem

789

1 315

1841

- 2,02 %

6,96 %

13,86 %

Sleva na poplatníky Sleva na manţelku/manţela



Oproti předchozím příkladům je vidět, ţe pro modelového poplatníka se razantním způsobem sníţila jeho daňová povinnost. Dokonce i v případě zdanitelného příjmu na úrovni průměrné mzdy má daná osoba právo na daňový bonus a daňové zatíţení poplatníka tedy nabývá záporných hodnot. Tento fakt je způsoben především moţností uplatnění si slevy na manţelku, resp. manţela, která převyšuje i slevu na dvě vyţivované děti. Z pohledu daňového stimulu pro určitý prototyp chování poplatníků je zřejmé, ţe stát chce tímto způsobem pomoci a nepříliš daňově zatěţovat mladé rodiny s dětmi, ve kterých je jeden z partnerů na mateřské či otcovské dovolené. Následující tabulka ilustruje výpočet daňové povinnosti dle irské legislativy za jinak stejných podmínek.

79


60 % PM

100 % PM

140 % PM


21 634

36 057

50 480

4 327

7 211

8 360

0

0

3 559

Daň celkem

4327

7 211

11 919


3 300

3 300

3 300

Příplatek na děti

1 150

1 150

1 150

Daň po slevě

- 123

2 761

7 469

- 0,57 %

7,66 %

14,80 %


601

1 178

1 755


833

1 843

2 852

1 434

3 021

4 607

6,06%

16,04%

23,92%




Poprvé ze všech modelových kalkulací lze i u irského daňového poplatníka vidět záporné daňové zatíţení poplatníka v případě podprůměrné mzdy. V komparaci s daňovým zatíţením v České republice je irský modelový poplatník zatíţen vyšší daní, za předpokladu, ţe do výpočtů není zahrnut příspěvek ze strany zaměstnavatele. Pokud výše uvedený příklad srovnáváme s irskou rodinou, ve které pracují oba rodiče, tak se naměřené hodnoty liší ve všech kategoriích do jednoho procentního bodu. V irském daňovém systému neexistuje sleva na manţelku či manţela a jak uţ bylo zmíněno v předchozím příkladě, nejvyšší zvýhodnění pocítí manţelský pár, kdy pracují oba partneři. V níţe uvedené tabulce výpočtů celkového daňového a pojistného zatíţení mzdy je opět patrný velký rozdíl mezi českým a irským modelovým poplatníkem.

80

Tabulka 6.12: Příklad 4 - Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy Pojištění hrazené zaměstnavatelem v ČR

60 % PM

100 % PM

140 % PM


1 295

2 152

3 013


3 093

5 142

7 198


331

550

770

Státní politika zaměstnanosti (1,2 %)

173

287

402

4 892

8 131

11 383

42,13 %

51,28 %

55,23 %

4 651

7 752

10 853

17,55 %

27,23 %

33,09 %

Pojištění celkem Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pojištění hrazené zaměstnavatelem v Irsku Příspěvek na sociální pojištění Celkové daňové a pojistné zatížení mzdy (v %) Pramen: vlastní konstrukce i výpočty

Závěrem subkapitoly, věnující se srovnání daně z příjmů fyzických osob, lze uvést několik věcných poznámek a doporučení pro daňové systémy obou zemí. První výtka směřuje k výši pojistné a daňové zátěţe mzdy českého poplatníka, která velmi výrazně převyšuje zatíţení mzdy porovnávaného irského poplatníka daně. Sníţení této zátěţe by zaměstnavatelům uvolnilo dodatečné zdroje na nábor nové pracovní síly, popř. na investice do výzkumu a vývoje, které pozitivním způsobem stimulují hospodářský růst. Výrazné sníţení především pojistné zátěţe by se na druhou stranu, minimálně z krátkodobého hlediska, projevilo negativním způsobem na příjmech státního rozpočtu. Takovéto sníţení by pak muselo být kompenzováno v jiné daňové oblasti, popř. by stát v rámci dlouhodobé daňové strategie přistoupil k takovémuto kroku s tím, ţe se změnou sazeb vyvolané stimuly natolik podpoří hospodářský růst, ţe by se vyplatilo přijmout krátkodobý výpadek inkasa daní z příjmů fyzických osob. Další doporučení se týká české speciality v podobě superhrubé mzdy, která pouze komplikuje výpočet daně a tím i zbytečně navyšuje administrativní náklady spojené s kalkulací čisté mzdy zaměstnance. Je na místě se domnívat, ţe jedním z důvodů zavedení superhrubé mzdy bylo optické sníţení nákladů na pracovní sílu, nicméně mnoho potenciálních zahraničních investorů tento prvek daňového systému můţe povaţovat jen za určité mlţení či zakrývání skutečné daňové zátěţe, coţ nemusí vţdy působit pozitivním dojmem, obzvláště v souvislosti s podporou podnikání v České republice ze strany veřejných institucí. 81

Irský daňový systém se všeobecně vyznačuje jednoduchou konstrukcí daní, coţ ale rozhodně neplatí v případě sociálního pojištění, které je rozděleno do dvou příspěvků. První, příspěvek na sociální pojištění, se dělí do 11 tříd, které se dále dělí na dalších 31 podtříd, kdy má většina z podtříd dvě pásma - jednu pro nulovou sazbu a druhou pro standardní. Druhý, univerzální příspěvek na sociální zabezpečení, obsahuje prvek progrese se třemi sazbami. Systém sociálního pojištění je v Irsku velmi členitý a komplikovaný a pro přehlednost a sníţení administrativní zátěţe na její zpracování by bylo vhodné jej co nejvíce zjednodušit. Z autorova pohledu daňové systémy obou zemí postrádají prvek zápočtu nákladů vynaloţených na dojíţdění do zaměstnání. V Irsku, kde téměř třetina obyvatel ţije v hlavním městě Dublinu, se absence zápočtu dá pochopit. V případě České republiky, kde je známá velmi nízká mobilita pracovníků, by moţnost zápočtu více motivovala jednotlivé pracovníky dojíţdět do zaměstnání, jehoţ vedlejším efektem by bylo zvýšení konkurenceschopnosti pracovního trhu.

82

6.2

Komparace daně z příjmů právnických osob

Výpočet daně z příjmů právnických osob vychází u obou sledovaných zemí z účetního výsledku hospodaření, který se rovná rozdílu mezi výnosy a náklady společnosti a výsledná částka v účetním vyjádření představuje zisk nebo ztrátu za určité období. Samotný výsledek hospodaření se ještě před zdaněním upravuje o různé poloţky, např. mzdy zaměstnanců, výdaje na výzkum a vývoj či odpisy majetku. Právě daňové odpisy mají zásadní vliv na výpočet základu daně z příjmů právnických osob. Česká legislativa rozlišuje dva druhy odpisů, jedny účetní a jedny daňové. Účetní odpisy vyjadřují trvalé sníţení hodnoty majetku, tedy morální a technické opotřebení majetku. Daňové odpisy slouţí ke stanovení základu daně. Mimo jiné kaţdé druh odpisování je definován jiným zákonem20. Z příslušných legislativních pravidel vyplívá, ţe účetní odpisy si můţe kaţdá účetní jednotka stanovit sama, zatímco daňové odpisy mají pevně stanovená pravidla a tvoří maximální částku, kterou je moţné si uplatnit. Dlouhodobý majetek firmy je pak moţné odpisovat dvěma odlišnými způsoby - buďto rovnoměrným, nebo zrychleným způsobem. Irský daňový systém je v oblasti odpisování majetku oproti českému značně jednodušší, aţ strohý. Účetní jednotka má ve většině případů moţnost pouze jednoho způsobu daňových odpisů, a to lineární, kdy se kaţdý rok odpisuje stejná částka. Určité výjimky platí v případech nemocničních zařízení, pro ty platí sedmiletá doba odpisování s tím, ţe prvních šest let se odpisuje 15 % hodnoty kaţdý rok a poslední sedmý rok pouze 10 %. Další zajímavou výjimku představují speciálně certifikované rybářské lodě, u kterých je moţné v prvním roce pořízení odepsat 50 % hodnoty a následujících pět let odpisovat 20 % hodnoty kaţdý rok, coţ v součtu činí 150 % hodnoty pořizovací ceny lodi. Tato výjimka zajisté úzce souvisí s podporou rybářského průmyslu. V irské legislativě lze narazit na pojem zrychlených odpisů (Accelerated Allowances), který ovšem určuje okruh majetku, jenţ je moţné v celé jeho výši odepsat jiţ v prvním roce pořízení. Do této kategorie spadají pouze určitá energeticky úsporná zařízení, jeţ jsou schválená Ministerstvem komunikací, energetiky a přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést motorová vozidla na elektrický pohon, informační a komunikační technologie nebo inteligentní systémy vytápění budov.

20

Pravidla účetních odpisů jsou upraveny zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví a daňové odpisy upravuje zákon. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

83

Níţe uvedená tabulka znázorňuje rozdílné pojetí doby odpisování majetku. Tabulka 6.13: Doba odpisování vybraného majetku v České republice a Irsku Druh majetku

Česká republika

Irsko

Motorová vozidla

5

8

Stroje a zařízení

5

8

Průmyslové budovy

30

25

Hotely

50

25

Počítače

3

1

Studentské ubytovny

30

1

Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011; Zákon č.586/19921 Sb., o daních z příjmů

Z hlediska sazeb daně z příjmů právnických osob se mimo rozdílné sazby porovnávaných zemí jeví zajímavý pohled na jejich vývoj od roku 1999, který znázorňuje následující graf. Graf 6.1: Vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob v České republice a Irsku 40% 35% 34%

31%

31%

31%

31%

28%

28%

28%

26% 24%

22%

24%

24% 21%

20%

20%

19%

19%

16% 16% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 12.5% 10% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Česká republika

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Irsko

Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011; Ministerstvo financí České republiky [online].

Vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob lze v případě Irska charakterizovat slovem stabilita. Jiţ od roku 2003 aţ do současnosti platí jedna a ta stejná sazba ve výši 12,5 %. Pro Irsko je

84

zmíněná nízká sazba daně určitým symbolem a taktéţ jedním z hlavních nástrojů rozvoje jejich hospodářství. V případě České republiky je zřejmý dlouhodobý trend sniţování sledované sazby. Oproti Irsku byl propastný rozdíl ve výši sazeb v roce 2003, který činil 18,5 %, současných 19 % se liší jiţ "pouze" 6,5 %. Toto srovnání navazuje na druhou kapitolu, kde bylo zmíněno, ţe jak Česká republika, tak Irsko jsou zastánci spíše daňové konkurence, neţ její harmonizace. V současné době, kdy zisky nadnárodních společností a s nimi spojené daně vykazují stále větší mobilitu, daně z příjmů právnických osob představují jeden hlavních konkurenčních nástrojů. Pro český daňový systém by byla příhodná inspirace irskými "zrychlenými" odpisy, kdy je u určité palety ekologicky šetrných technologií a zařízení moţné veškerou investici odepsat jiţ v prvním roce pořízení. Takovýto krok by obzvláště v dnešní, hospodářsky obtíţné době mohl podpořit a zaktivovat investiční aktivitu mnoha společností. Dalším, pro Českou republiku, vzorovým atributem irského daňového systému je stabilita a neměnnost daňového prostředí co se týče výše sazeb. V tomto ohledu je dlouhodobá daňová koncepce pro zahraniční kapitál určitým opěrným bodem při tvorbě jejich vlastních koncepcí a hledání dlouhodobě stabilního prostředí.

85

6.3

Komparace daně z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je jak v České republice, tak v Irsku a ostatně i v ostatních státech Evropské unie zaloţena na stejném principu výpočtu. V rámci směrnic a poţadavků Evropského společenství na harmonizaci této daně jsou jednotlivé konstrukční prvky obou porovnávaných zemí téměř shodné. Pro společnou legislativní úpravu daně z přidané hodnoty je zásadní směrnice Rady č. 92/77/EEC, formou které byly od roku 1993 zavedeny minimální hranice daňových sazeb. Pro základní sazbu daně platí minimum 15 % a pro sníţenou 5 %, s tím, ţe členské státy mohou aplikovat pouze dvě sníţené sazby daně. V určitých výjimečných případech mohou státy uplatňovat i zvýhodněnou sazbu daně na vybranou oblast zboţí a sluţeb. Z výše uvedených důvodů se legislativy jednotlivých zemí v oblasti předmětu daně i plátců daně nijak neliší. Zásadní rozdíly lze spatřit při komparaci počtu sníţených a zvýhodněných daní, jejich sazeb a dále také limity registrační povinnosti. Tyto rozdíly pro snadnější orientaci ilustruje následující tabulka. Tabulka 6.14: Sazby daně z přidané hodnoty platné pro rok 2011 Základní sazba

Snížená sazba 1

Snížená sazba 2

Super snížená sazba

Zboží

Služby

Česká republika

20 %

10 %

-

-

40 274 €

40 274 €

Irsko

21 %

13,5 %

9%

4,8 %

75 000 €

37 500 €

Stát

Registrační limit

Pozn.: Kurz 24,830 Kč/EUR Pramen: vlastní konstrukce, data: Comyn, A-J., Taxation in the Republic of Ireland 2011; Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe oblast sazeb daně z přidané hodnoty je v Irsku značně členitější neţ v České republice a ani jedna sazba není shodná. Irsko má však ještě jednu, v pořadí pátou sazbu ve výši 0 %. Tato nulová sazba je obdobou osvobození od daně, které je součástí i českého daňového systému. Zajímavou a z pohledu českého poplatníka i inspirativní sazbou je super sníţená sazba ve výši 4,8 %, která se uplatňuje na produkty ţivočišné výroby. Druhá sníţená sazba daně je v případě

86

Irska zaměřena na podporu oblasti cestovního ruchu, coţ v dnešních ekonomických podmínkách představuje taktéţ velmi zajímavou formu protikrizového opatření. V návaznosti na předchozí doporučení ohledně sníţení daňové a pojistné zátěţe českého poplatníka by bylo moţné inkasní výpadek daně kompenzovat zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty. V Česku je velice aktuálním tématem sjednocení obou sazeb daně z přidané hodnoty, které se při schvalování rozpočtu na rok 2012 ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi nepodařilo prosadit. Záměrem bylo sjednotit obě sazby na úrovni 19 %. Autor práce se nedomnívá, ţe by paušální sazba daně z přidané hodnoty byla pro všechny poloţky optimální, ostatně v kontextu zemí Evropské unie má jednu sazbu daně z přidané hodnoty pouze Dánsko, jinak všechny ostatní země mají dvě a více sazeb. Doporučením je tedy ponechání současné základní i sníţené sazby a příslušné změny by měly být směřovány spíše k úpravě výše sazeb.

87

6.4

Komparace spotřebních daní

Oblast spotřebních daní v rámci zemí Evropské unie, obdobně jako daň z přidané hodnoty, dosahuje vysokého stupně harmonizace. Příslušné směrnice Evropské unie taxativně stanovují předmět spotřebních daní, minimální sazby i moţnost osvobození. V kontextu evropské legislativy do spotřebních daní spadají i daně ekologické. Ty jsou v České republice upraveny samostatným zákonem, který byl jiţ zmíněn v páté kapitole. Z důvodu vysoké stupně harmonizace jsou pro srovnání národních úprav spotřebních daní důleţité pouze jednotlivé sazby a fakt, zda dosahují či nedosahují stanovených minimálních hranic. Tabulka 6.15: Srovnání sazeb spotřebních daní v České republice a Irsku (v eurech) Druh spotřebního zboží

Česká republika

Minimální sazby EU

Irsko

Alkoholické nápoje a líh (sazby na 1 hektolitr) Pivo*

1,29

15,71

0,748 / 1,87**

0

262,24

0

94,24

514,48

0

1 147,81

3 113

550

Tichá vína Šumivá vína a ostatní meziprodukty Líh (etylalkohol) Tabák a tabákové výrobky cigarety (na 1 000 kusů)

43,09

183,42 57 % prodejní ceny

doutníky, cigarillos***

46,31

261,066

Tabák ke kouření (na 1 kilogram)

53,87

220,301

Ostatní tabákové výrobky (na 1 kilogram)

53,87

181,117

Olovnatý benzín (na 1 000 litrů)

552,15

576,22

421

Bezolovnatý benzín (na 1 000 litrů)

517,12

576,22

359

Zemní plyn (za 1 megawatt hodinu)

0,34

3,07

0,15

Pevná paliva (za 1 gigajoul)

0,34

0,15

0,15

Elektřina (za 1 megawatt hodinu)

1,14

1,00

0,50

Paliva a elektřina

* za kaţdé celé procento extraktu původní mladiny ** 0,748 EUR/stupeň Plato; 1,87 EUR/stupeň alkoholu *** Česká republika - na 1 000 kusů; Irsko - na 1 kilogram Pozn.: Kurz 24,830 Kč/EUR Pramen: vlastní konstrukce, data: European Commision. Excise Duty Tables 2011 [online].

88

Z výše uvedené komparace vyplývá, ţe na alkoholické nápoje a tabákové výrobky jsou v Irsku uvaleny výrazně vyšší daně. Česká republika má oproti Irsku vyšší daně pouze na pevná paliva (uhlí a koks) a na elektřinu. Srovnatelná úroveň zdanění obou zemí je pouze u olovnatého benzínu. Obě země ve všech kategoriích splňují minimální výši sazeb dle směrnic Evropské unie. Zajímavým prvkem daňového systému Irska jsou dvě sazby daní z pevných paliv a elektřiny, kdy pro neobchodní účely platí sazby uvedené v tabulce a pro obchodní účely platí sazby poloviční, tj. 0,075 EUR za gigajoul u pevných paliv a 0,50 EUR za megawatt hodinu u elektřiny. V České republice platí nulová sazba spotřební daně na tichá vína, z čehoţ lze odvodit snahu o podporu sektoru vinařství. Velmi nízká sazba platí i pro typický český výrobek, pivo. Z komparace sledovaných zemí lze jen velmi těţko pro jednu či druhou zemi doporučit změnu sazby u jakékoli poloţky. Pro daňovou politiku státu v oblasti spotřebních daní je důleţitá spíše určitá koordinace jednotlivých sazeb s okolními státy. Vedlejším efektem příliš vysokých sazeb můţe být jednak růst šedé ekonomiky, a jednak niţší inkaso daní do státního rozpočtu. Pro tranzitní zemi jako je Česká republika by bylo velmi neuváţlivé např. u spotřebních daní na pohonné hmoty mít vyšší sazby neţ sousední země. Takovýto krok by pouze motivoval autodopravce ke změně logistické trasy, aby nákup pohonných hmot realizovali v jiné zemi, coţ by v konečném důsledku vedlo ke sníţení výnosů z této daně.

89

Závěr Struktura a mechanismy fungování daňových systémů České republiky a Irska mají řadu společných atributů, které mimo jiné vycházejí ze společného členství v Evropské unii. Na druhou stranu zde existují značné rozdíly, jeţ jsou důsledkem diametrálně odlišného historického, politického a socioekonomického vývoje. Hlavní, dalo by se říct konkurenční nevýhodou České republiky, je fakt, ţe za posledních sedmdesát let prošla dvěma obrovskými transformacemi. První proběhla v roce 1948, kdy se státní správa přeorientovala na systéme centrálně řízeného hospodářství a druhá v roce 1989, kdy došlo k zpětnému návratu k trţnímu hospodářství reprezentovanému západními zeměmi v čele se Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Západním Německem. Obě transformace sebou přinesly obrovské náklady a odkaz dob minulých je zřetelný v celé společnosti a přeneseně i v daňovém systému České republiky. Cílem této diplomové práce bylo na základě komparací a nabytých poznatků formulovat a navrhnout vhodná doporučení pro český daňový systém. Samotná komparace daňových systému obou zemí byla rozdělena na dva separátní celky, jeden z makroekonomického a druhý z mikroekonomického úhlu pohledu. Pomocí hojně uţívaného makroekonomického ukazatele, tj. daňové kvóty bylo zjištěno, ţe Česká republika má výrazně vyšší daňové zatíţení celého národního hospodářství, neţ je tomu v případě Irska. Rozdíl činil necelých 7 % vůči hrubému domácímu produktu dané země, nicméně oba státy se v dlouhodobém horizontu pohybují pod průměrem Evropské unie, který od roku 2002 osciluje okolo hranice 39 %. Irsko se svojí výší daňové kvóty (29,3 %) řadí spíše po bok států jako je Japonsko či Spojené státy americké, neţ k zemím kontinentální Evropy. Při rozboru jednotlivých skupin daní dle členění OECD byla mezi sledovanými zeměmi zjištěna i výrazně odlišná struktura daní a procentuální výše jejich inkasa do státního rozpočtu. Největší objem finančních prostředků

plyne v českém daňovém systému z příspěvků na sociální

zabezpečení (44 %), naproti tomu hlavním zdrojem irských daňových výnosů jsou důchodové daně (36 %). Tento údaj v případě Irska svědčí o zemi s dobrou daňovou morálkou. Dalším hodnotícím ukazatelem byla implicitní sazba daně na práci, spotřebu a kapitál. Tento ukazatel demonstroval obrovský rozdíl podílu daní a veřejnoprávního pojistného k celkovým nákladům na pracovní sílu mezi oběma zeměmi. Česká republika dosáhla hodnoty 39,5 % a Irsko 90

24,5 % (průměr EU činil 34,2 %). V případě implicitní sazby daně ze spotřeby se naopak Česká republika s hodnotou 21,1 % mírně pohybovala jak pod průměrem EU (21,5 %), tak pod Irskem (22,9 %). Poslední zmiňovaný ukazatel, implicitní daňová sazba z kapitálu, poukázal na další výrazný rozdíl porovnávaných zemí. Pro Českou republiku platí hodnota 21,5 %, zatímco pro Irskou pouze 15,7 %, s tím, ţe se obě země výrazně pohybují pod hodnotou 32,2 %, která reprezentuje průměr zemí Evropské unie. Další makroekonomická komparace byla zaměřená na zdanění jednotlivých výrobních faktorů národních hospodářství. V tomto ohledu Irské hospodářství oproti průměrným hodnotám zemí Evropské unie (práce 50,0 %; spotřeba 27,4 %; kapitál 22,6 %) vykazuje značnou vyváţenost, kde je práce zdaněna ve výši 38,2 %, spotřeba 36,5 % a kapitál 25,3 %. U Českého hospodářství výrazně převládá zdanění práce na úrovni 52,0 %, dále spotřeby ve výši 29,8 % a následně kapitál s hodnotou 18,2 %. Druhá část komparace, tedy srovnání z mikroekonomického pohledu byla zaměřena na oblast daní, které pro oba státy představují nejvyšší inkaso do státního rozpočtu. V této části byl největší prostor věnován srovnání daně z příjmů fyzických osob. Zásadním a nejvýznamnějším rozdílem byl v samotném určení základu pro výpočet daně. V Irsku se základ daně určí velmi jednoduše z hrubé mzdy zaměstnance a v České republice o něco sloţitěji hrubá mzda navýší o pojistné na sociálním a zdravotním pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Dalším neopomenutelným rozdílem je fakt, ţe v České republice platí od roku 2008 jedna lineární sazba daně, oproti tomu irský systém obsahuje progresivního zdanění s dvěma sazbami. Obsahem této subkapitoly byly četné propočty daňové a pojistné zátěţe celkem čtyř modelových poplatníků, kteří v součtu dosahovali 60 %, 100 % či 140 % průměrné mzdy. Výsledky pouze potvrdily předchozí makroekonomické zkoumání, kde bylo konstatováno, ţe v České republice je oproti Irsku výrazně vyšší daňová a pojistná zátěţ. Hlavním nedostatkem a následné doporučení pro český daňový systém se týkal samotné konstrukce daně, která je v komparaci s irským daňovým systémem značně sloţitější. Tato sloţitost je způsobena onou superhrubou mzdou, která můţe pro potenciální zahraniční investory působit matoucím dojmem.

91

Další doporučení směřovalo k samotné výši především pojistné zátěţe mzdy českého poplatníka. Případné sníţení by zajisté ocenila řada zaměstnavatelů. Takovýto významný krok by pak samozřejmě musel být kompenzován jiným daňovým výnosem. Návrhem k zamyšlení pro oba daňové systémy bylo zavedení prvku zápočtu nákladů vynaloţených na dojíţdění do zaměstnání, který by z autorova pohledu mohl stimulovat k vyšší mobilitě trhu práce. V komparaci daně z příjmů právnických osob bylo pro český daňový systém jako doporučení vyhodnoceno zavedení irských "zrychlených" odpisů, kdy by u určité škály ekologicky šetrných technologií a zařízení bylo moţné veškeré náklady spojené s investicí odepsat jiţ v prvním roce pořízení. Zajímavý pohled by nabídnut při srovnání vývoje sazeb daně z příjmů právnických osob. V této komparaci se ukázalo, ţe Česká republika od roku 1991 změnila sazbu celkem osmkrát a Irsko pouze čtyřikrát a od roku 2003 má tuto sazbu pořád na úrovni 12,5 %. Z důvodu všeobecně vysoké úrovně harmonizace v oblasti nepřímých daní v kontextu zemí Evropské unie byla komparace daně z přidané hodnoty zacílena především na výši a počet jednotlivých sazeb. Z porovnání sazeb daně z přidané hodnoty vyplynulo, ţe tato oblast je v případě Irska značně členitější neţ je tomu v případě České republiky. V Česku existují dvě sazby, jedna základní a jedna sníţená. Naproti tomu irský daňový systém obsahuje pět sazeb, s tím, ţe pátá, resp. nulová sazba daně je obdobou českého osvobození od daně. V době kdy jsou v České republice, reprezentované vládnoucí garniturou, slyšet názory na sjednocení sazby daně z přidané hodnoty se autor přiklání spíše k irské verzi, a to mít více sazeb, popř. ponechat současnou podobu dvou sazeb s příslušnou úpravou jejich výše, která by mohla aspoň částečně kompenzovat navrhnuté sníţení pojistné zátěţe zaměstnaneckých mezd. Obdobně jako v případě daně z přidané hodnoty i oblast spotřebních daní dosahuje velmi vysoké úrovně harmonizace, a proto byla komparace taktéţ zaměřena pouze na výši sazeb. Ze srovnání byly zřejmé dva základní fakty. Zaprvé obě země ve všech kategoriích splňují minimální výše sazeb dle směrnic Evropské unie. A zadruhé úroveň irských spotřebních daní uvalených na alkoholické a tabákové výrobky výrazným způsobem převyšují spotřební daně v České republice. 92

Ze zjištěných srovnání v oblasti spotřebních daní nelze pro Českou republiku doporučit změnu sazby u jakéhokoli druhu spotřebního zboţí. V této kategorii je totiţ velmi důleţitá koordinace jednotlivých sazeb se sousedícími státy, coţ není případ sledovaných zemí. Na základě všech zjištěných skutečností a kalkulací by bylo velmi zjednodušující konstatovat, který ze srovnávaných daňových systémů je pro poplatníka výhodnější či atraktivnější. Kaţdý jedinec má své unikátní potřeby a preference, které se odráţejí v jeho názorech a v konečném důsledku i na ochotě snést ve prospěch státu a veřejných sluţeb určitou úroveň daňové zátěţe. Pro vyjádření těchto preferencí u plnoletého a způsobilého občana existuje jednoduchý způsob, a to jít k volebním urnám, popř. tzv. volit nohama a změnit stát svého bydliště a pracoviště.

93

Seznam použité literatury [1]

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-7357-202-2.

[2]

NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI a.s., 2008. 206 s. ISBN 987-80-7357-386-7.

[3]

VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2011, praktický průvodce. 6. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-3426-2.

[4]

ŠIROKÝ, Daně v Evropské unii. 4. aktualizované a přepracované vydání. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7.

[5]

STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6.

[6]

FOJTÍKOVÁ, J. Daňový systém. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 137 s. ISBN 978-80-210-4687-0.

[7]

VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém České republiky 2010. 10. aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a.s., 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-3426-2.

[8]

VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. aktualizované vydání. Praha: VOX a.s., 2008. 319 s. ISBN 978-8086324-72-2.

[9]

COMYN, A-J. Taxation in the Republic of Ireland 2011. Updated to Finance (No 2) Act 2011. Dublin: Bloomsbury Professional, 2011. 783 s. ISBN 978-1-84766-689-5.

[10]

FARIA, A. G. A. Tax Coordination and Harmonization. Part of Tax Policy Hadbook. Fiscal Affairs Department - Internation Monetary Fund, 1995. 318 s. ISBN 978-1- 55775490-5.

94

Internetové zdroje [1]

SZAROWSKA, I. Daňové zatížení v České republice a Evropské unii. VŠE v Praze, 2008 [online]. http://kvf.vse.cz/storage/1180483257_sb_szarowska.pdf [ověřený přístup 7. 5. 2011]

[2]

JAHODA, R. Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno, 2003 [online]. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/dansys.pdf [ověřený přístup 5. 5. 2011]

[3]

OECD Statistics. Country statistical profiles - 2010 edition: Czech Republic [online]. http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=23065 [ověřený přístup 10. 6. 2011]

[4]

OECD Statistics. Country statistical profiles - 2010 edition: Ireland [online]. http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=23065 [ověřený přístup 9. 6. 2011]

[5]

ČIŢÍK, V. Rovná daň v teorii a praxi. Ministerstvo financí České republiky, 2008 [online]. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rovna_dan_v_teorii_a_praxi_pdf.pdf [ověřený přístup 10. 5. 2011]

[6]

Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2011, 2011 [online]. http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/18D0A431-5C80-4A91-8026F5A776413FB6/0/SZ2011_web.pdf [ověřený přístup 1. 10. 2011]

[7]

McALEESE, D. Ireland's economic boom: the true causes. OECD Obserever, 1999 [online]. http://www.oecdobserver.org/news/fullstory.php/aid/164/Ireland_s_economic_boom:_ the_true_causes.html [ověřený přístup 9. 10. 2011]

[8]

CAMPBELL, T. L. The Future of the Celtic Tiger: Key Success Factors for Irelands's Continued Economic Growth. Dominican University of California, 2003 [online]. http://www.tlynnec.net/professional/celtic.htm [ověřený přístup 9. 10. 2011]

[9]

UCHITELLE, E. The Effectiveness of Tax Amnesty Programs in Selected Countries. FRBNY Quarterly Review, 1989 [online]. http://www.ny.frb.org/research/quarterly_review/1989v14/v14n3article5.pdf [ověřený přístup 10. 10. 2011] 95

[10]

MURPHY, A. E. The 'Celtic Tiger' - An Analysis of Ireland's Economic Growth Performance. Robert Schuman Centre for Advanced Studies, 2000 [online]. http://www.eui.eu/RSCAS/WP-Texts/00_16.pdf [ověřený přístup 10. 10. 2011]

[11]

ZEMÁNEK, J. Hosdářská historie keltského tygra (1801 až 2006). Ekonomický portár euroekonom.cz, 2006 [online]. http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-irsko06 [ověřeno 10. 10. 2011]

[12]

HINES J. R. Jr., DHARMAPALA D. Which Countries Become Tax Havens? National Bureau of Economic Research, Cambridge, 2006 [online]. http://www.nber.org/papers/w12802.pdf [ověřený přístup 12. 10. 2011]

[13]

PriceWaterhouseCoopers. Paying Taxes 2012 The global picture, 2011 [online]. http://www.doingbusiness.org/~/media/FPDKM/Doing%20Business/Documents/Speci al-Reports/Paying-Taxes-2012.pdf [ověřený přístup 12. 10. 2011]

[14]

O'SULLIVAN, E. Ireland third most popular tax haven for FTSE companies. POLITICO, 2011 [online]. http://politico.ie/social-issues/7966-coporation-tax-irelanda-popular-tax-haven-among-ftse-companies.html [ověřený přístup 12. 10. 2011]

[15]

Economy Watch. Ireland Economic Statistics and Indicators, 2010 [online]. http://www.economywatch.com/economic-statistics/country/Ireland/ [ověřený přístup 13. 10. 2011]

[16]

Revenue - Irish TAx and Custom. Income Tax, 2011 [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html [ověřený přístup 15. 10. 2011]

[17]

Revenue - Irish TAx and Custom. Guide to Completing 2010 Pay and File Tax Returns, 2010 [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/it/leaflets/guide-pay-file.pdf [ověřený přístup 15. 10. 2011]

[18]

Citizens Information - Pubic Service Information. Becoming self-employed, 2011 [online]. http://www.citizensinformation.ie/en/employment/types_of_employment/self_employ ment/self_employment_as_an_individual.html [ověřený přístup 15. 10. 2011] 96

[19]

Citizens Information - Pubic Service Information. Social insurance in Ireland, 2011 [online]. http://www.citizensinformation.ie/en/social_welfare/irish_social_welfare_system/soci al_insurance_prsi/social_insurance_in_ireland.html [ověřený přístup 16. 10. 2011]

[20]

Department of Social Protection. Main PRSI changes for 2011, 2011 [online]. http://www.welfare.ie/EN/Publications/SW14/SW14_11/Documents/SW14_11.pdf [ověřený přístup 16. 10. 2011]

[21]

PriceWaterhouseCoopers. Employment Tax Update arising form Budget 2011, 2010 [online]. http://download.pwc.com/ie/pubs/2010_pwc_irl_employment_tax_budget_2011_upda te_hrsb10_09.pdf [ověřený přístup 17. 10. 2011]

[22]

UHY Farrelly Dawe White. Doing Business in Ireland, 2009 [online]. http://www.uhy.com/media/PDFs/doing_business_guides/Doing%20Business%20in% 20Ireland.pdf [ověřený přístup 18. 10. 2011]

[23]

Revenue - Irish TAx and Custom. Payment of Corporation Tax, 2011 [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/ct/payment.html [ověřený přístup 18. 10. 2011]

[24]

Citizens Information - Pubic Service Information. Stamp duty on property, 2011 [online]. http://www.citizensinformation.ie/en/housing/owning_a_home/buying_a_home/stamp _duty.html [ověřený přístup 19.10. 2011]

[25]

Irish Tax Institute. Capital Gains Tax, 2011 [online]. http://www.taxireland.ie/taxadvice/CapitalGainsTax.aspx [ověřený přístup 19. 10. 2011]

[26]

Citizens Information - Pubic Service Information. Capital Acquisitions Tax, 2011 [online]. http://www.citizensinformation.ie/en/money_and_tax/tax/capital_taxes/capital_acquisi tions_tax.html [ověřený přístup 22. 10. 2011] 97

[27]

Department of Finance. Vehicle Registration Tax, 2011 [online]. http://www.finance.gov.ie/documents/publications/consultation2011/co2vrtconsult.pdf [ověřený přístup 23. 10. 2011]

[28]

Revenue - Irish TAx and Custom. Guide to Vehicle Registration Tax, 2011 [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/vrt/vrt-guide.html [ověřený přístup 24. 10. 2011]

[29]

Citizens Information - Pubic Service Information. Value Added Tax, 2011 [online]. http://www.citizensinformation.ie/en/money_and_tax/tax/duties_and_vat/value_added _tax.html [ověřený přístup 25. 10. 2011]

[30]

Revenue - Irish TAx and Custom. Excise Duty Rates, 2011 [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/excise/duties/excise-duty-rates.html [ověřený přístup 26. 10. 2011]

[31]

Česká národní banka. Kurzy devizového trhu, 2011 [online]. http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.j sp [ověřený přístup 31. 10. 2011]

[32]

European Commission. Excise Duty Tables, Part I - Alcoholic Beverages, 2011 [online]. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alco holic_beverages/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf [ověřený přístup 3. 11. 2011]

[33]

European Commission. Excise Duty Tables, Part II - Energy products and Electricity, 2011 [online]. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/ener gy_products/rates/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf [ověřený přístup 3. 11. 2011]

[34]

European Commission. Excise Duty Tables, Part III - Manufactured Tobacco, 2011 [online]. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/toba cco_products/rates/excise_duties-part_iii_tobacco_en.pdf [ověřený přístup 3. 11. 2011] 98

[35]

Central Statistics Office Ireland. Earnings and Labour Costs, 2011 [online]. http://www.cso.ie/en/media/csoie/releasespublications/documents/earnings/2011/earnl abcosts_q32011.pdf [ověřený přístup 3.11.2011]

Legislativa České republiky [1]

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 163/1996 Sb., Smlouva mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

[2]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

[3]

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

[4]

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

[5]

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

[6]

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

[7]

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční.

[8]

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

[9]

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

[10]

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

[11]

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

99

Legislativa Irska [1]

Finance Act 2008

[2]

Finance Act 2009

[3]

Finance Act 2011

[4]

Capital Acquisitions Tax Consolidation Act 2003

[5]

Taxes Consolidation Act 1997

[6]

Stamp Duties Consolidation Act 1999

[7]

VAT Consolidation Act 2010

[8]

Budget 2011

100

Seznam tabulek Tabulka 4.1: Vzorce pro stanovení jednotlivých dílčích základů daně (DZD) ............................. 25 Tabulka 4.2: Roční slevy na dani pro rok 2011 ............................................................................. 27 Tabulka 4.3: Sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2011 ............................................ 29 Tabulka 4.4: Základní sazby daně z pozemků pro rok 2011 ......................................................... 32 Tabulka 4.5: Základní sazby daně ze staveb pro rok 2011 ............................................................ 33 Tabulka 4.6: Základní sazby daně dědické a daně darovací pro rok 2011 .................................... 34 Tabulka 5.1: Přehled vybraných ekonomických indikátorů Irska za rok 2010 ............................. 45 Tabulka 5.2: Daňové kredity pro rok 2010 a 2011 ........................................................................ 47 Tabulka 5.3: Daňové sazby a pásma pro rok 2010 a 2011 ............................................................ 48 Tabulka 5.4: Limity daňového zproštění pro rok 2010 a 2011 ...................................................... 48 Tabulka 5.5: Základní příspěvky na sociální pojištění třídy A pro rok 2011 ................................ 51 Tabulka 5.6: Sazby kolkovného platné pro nerezidenční nemovitosti .......................................... 56 Tabulka 5.7: Sazby kolkovného v případě pronájmu nemovitostí ................................................ 57 Tabulka 5.8: Limity dědické a darovací daně pro jednotlivé skupiny ........................................... 61 Tabulka 5.9: Sazby daně z registrace motorového vozidla pro skupinu A.................................... 63 Tabulka 5.10: Sazby vybraných spotřebních daní ......................................................................... 68 Tabulka 5.11: Sazby vybraných spotřebních daní ......................................................................... 69 Tabulka 6.1: Příklad 1 - Daňové zatíţení v České republice ......................................................... 72 Tabulka 6.2: Příklad 1 - Daňové zatíţení v Irsku .......................................................................... 73 Tabulka 6.3: Příklad 1 - Celkové daňové a pojistné zatíţení mzdy ............................................... 73 Tabulka 6.4: Příklad 2 - Daňové zatíţení v České republice ......................................................... 74 Tabulka 6.5: Příklad 2 - Daňové zatíţení v Irsku .......................................................................... 75 Tabulka 6.6: Příklad 2 - Celkové daňové a pojistné zatíţení mzdy ............................................... 76 Tabulka 6.7: Příklad 3 - Daňové zatíţení v České republice ......................................................... 77 Tabulka 6.8: Příklad 3 - Daňové zatíţení v Irsku .......................................................................... 77 Tabulka 6.9: Příklad 3 - Celkové daňové a pojistné zatíţení mzdy ............................................... 78 Tabulka 6.10: Příklad 4 - Daňové zatíţení v České republice ....................................................... 79 Tabulka 6.11: Příklad 4 - Daňové zatíţení v Irsku ........................................................................ 80 Tabulka 6.12: Příklad 4 - Celkové daňové a pojistné zatíţení mzdy ............................................. 81 Tabulka 6.13: Doba odpisování vybraného majetku v České republice a Irsku............................ 84 Tabulka 6.14: Sazby daně z přidané hodnoty platné pro rok 2011................................................ 86 Tabulka 6.15: Srovnání sazeb spotřebních daní v České republice a Irsku (v eurech) ................. 88

101

Seznam grafů Graf 3.1: Vývoj sloţené daňové kvóty v období 1995 - 2008 ....................................................... 17 Graf 3.2: Daňová struktura vybraných zemí v roce 2009 podle hlavních skupin ......................... 18 Graf 3.3: Implicitní daňové sazby na práci v období 1995 – 2008................................................ 19 Graf 3.4: Implicitní daňové sazby na spotřebu v období 1995 – 2008 .......................................... 20 Graf 3.5: Implicitní daňové sazby z kapitálu v období 1995 – 2008 ............................................. 21 Graf 3.6: Struktura zdanění dle ekonomických funkcí v roce 2008 .............................................. 22 Graf 6.1: Vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob v České republice a Irsku ...................... 84

Seznam schémat Schéma 4.1: Výpočet základu daně z příjmů fyzických osob ....................................................... 26 Schéma 4.2: Výpočet měsíční daňové zálohy ............................................................................... 27 Schéma 4.3: Výpočet základu daně z příjmů právnických osob ................................................... 31 Schéma 4.4: Druhy plnění u daně z přidané hodnoty .................................................................... 37

Seznam příloh Příloha A: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - Česká republika....................................... 103 Příloha B: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tax Return) - Irsko ................................... 107

102

Příloha A: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - Česká republika

103

104

105

106

Příloha B: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tax Return) - Irsko

107

108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

SROVNÁVACÍ STUDIE DAŇOVÝCH SOUSTAV ČESKÉ REPUBLIKY A IRSKA

Recommend Documents