Srovnání způsobu provozování eslužeb v ČR a vybraných zemích

Srovnání způsobu provozování eSlužeb v ČR a vybraných zemích 1

2

Michal Vojtek , Zdeněk Žák , Dominik Šimůnek

1

1

Fakulta informatiky a statistiky, VŠE Praha [email protected], [email protected] 2

Fakulta informačních technologií ČVUT Praha [email protected]

Abstrakt: Tato práce se věnuje porovnání způsobu provozování e-sluţeb (e-services) v rámci projektů eGovernmentu v České republice a vybraných zemích. V rámci práce byly vybrány státy vhodné pro porovnání s Českou republikou v závislosti na různých faktorech (velikost státu, počet obyvatel s připojením k internetu, kvalita eGovernmentu daného státu atd.). Následně byly vybrány porovnatelné e-sluţby provozované jednotlivými státy a tyto e-sluţby poté byly vyhodnoceny z hlediska způsobu provozování, především pak jejich standardizace, centralizace, dostupnosti, sofistikovanosti či třeba přístupnosti (accessibility). V závěru práce bylo provedeno zhodnocení, z něhoţ mohou vyplynout určité doporučení pro Českou republiku a její eGovernment. Klíčová slova: e-služby, e-services, eGovernment, elektronická veřejná správa, Česká republika, WCAG, web content accessibility guidelines , EIF, NIF, European Interoperability Framework Abstract: This work is dedicated to the comparison of the mode of operation of the e-services in the frameworks of eGovernment projects in the Czech Republic and selected countries. In the framework of the work, states appropriate for comparison with the Czech Republic were selected depending on various factors (the size of the state, the number of people with a connection to the Internet, the quality of the eGovernment of the state, etc.). Subsequently, comparable e-services operated by individual states were selected and then evaluated in terms of method of operation, in particular their standardization, centralization, availability, sophistication, or accessibility. At the conclusion of the work, an evaluation was carried out, which may result to the specific recommendations for the Czech Republic and its eGovernment. Keywords: e-services, eGovernment, Czech Republic, WCAG, web content accessibility guidelines, EIF, NIF, European Interoperability Framework

1. Úvod Pro poměrně velkou část obyvatel (nejen) České republiky je dnes již běžnou 1 záležitostí provádět nákupy, rezervace, platby či třeba studium (viz. webináře atd.) přes internet z pohodlí domova. Nejde možná ani tak o lenost uživatelů těchto služeb, 1

Webinář je ţivá forma online komunikace probíhající prostřednictvím internetu přes webový prohlíţeč. Jedná o spojení slov webový seminář. 116

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

Srovnání způsobu provozování eSluţeb v ČR a vybraných zemích

ale především o ušetření cenného času. To si uvědomují i poskytovatelé těchto služeb, a právě proto je dnes běžnou záležitostí, že obchody mají i svoji internetovou variantu (e-shop) nebo že hotely či divadla umožňují rezervaci přes webový formulář. Již je to několik let, kdy si i veřejná správa uvědomila, že tímto způsobem může ušetřit čas nejen obyvatelům státu a podnikatelským subjektům se sídlem v daném státě, ale možná i snížit náklady na vlastní provoz těchto služeb a zlepšit komunikaci občanů a firem se státními úřady. eGovernment, jak se přezdívá elektronizaci veřejné správy, je tak rozvíjející oblastí v České republice a šíře poskytovaných e-služeb by se měla v budoucnu dále zvětšovat. Tato práce si klade za svůj cíl vybrat pomocí určitých kritérií několik států a porovnat vybrané poskytované e-služby jednotlivými státy s těmi, jež poskytuje Česká republika. Porovnání e-služeb bude zaměřeno na srovnání vybraných parametrů jako standardizace, centralizace, sofistikovanost, přístupnost a dalších. Každý parametr bude ohodnocen body podle definovaných vzorců. Zhodnocení celkové kvality dané eSlužby provedeme součtem získaných bodů v jednotlivých kritériích s přihlédnutím k vahám (která nadefinujeme pomocí Saatyho metody) těchto kritérií. Po vyhodnocení všech vybraných eSlužeb provedeme souhrnné vyhodnocení v rámci všech porovnávaných eSlužeb. Z tohoto porovnání věříme, že vyplynou určité doporučení pro Českou republiku a my se pokusíme tato doporučení formulovat v závěru práce.

2.

Základní pojmy

Před zahájením samotné studie a porovnávání jednotlivých e-služeb bude vhodné ujasnit základní pojmy oblasti, jíž se týká tato práce. Vzhledem k rozsahu práce není možné zde uvést podrobnější teoretický úvod do eGovernmentu, z tohoto důvodu čtenáře odkážeme na specializovanou literaturu: [Mates, 2006], [Lidinský, 2008].

2.1 eGovernment Důležitým a dnes již často používaným pojmem je pojem eGovernment (často též e-government), jenž pochází ze zkráceného anglického slovního spojení “electronic government” neboli elektronická vláda. Přestože pochopení obsahu tohoto pojmu je poměrně dost snadné, neexistuje jeho jednotná definice. Evropská unie definuje pojem eGovernment jako [European Commision, 2005]: “eGovernment znamená pouţití informačních a komunikačních technologií spolu s organizačními změnami a novými znalostmi, které vede ke zlepšení veřejných 2 sluţeb, zvýšení spoluúčasti v demokratickém procesu a zlepšení rozhodování.” V zásadě tedy pojem eGovernment znamená použití informačních a komunikačních (ICT) technologií ve veřejné správě a to především pro zvýšení efektivnosti veřejné správy, snížení nákladů na poskytované služby či třeba zvýšení dostupnosti poskytovaných služeb, ať už z hlediska času, tak i místa.

2

Překlad autorů.


117

Michal Vojtek, Zdeněk Ţák, Dominik Šimůnek

2.2 eSlužba Elektronická služba (e-služba nebo také e-service) je výsledkem zavádění eGovernmentu v rámci určitého státu. Jennifer Rowley definuje e-službu následovně [An analysis of the e-service literature, 2006]: „… skutek, snaha, výkon, jehoţ dodání je zprostředkováno informačními technologiemi. Taková e-sluţba zahrnuje prvky elektronického prodeje, zákaznické podpory a poskytování sluţeb." Jedná se tedy o poskytování určité služby veřejné správy občanům i firmám přes internet s využitím informačních technologií. Může se jednat například o rezervační systémy (objednání na den a hodinu), přihlášení k úřednímu úkonu, prohlížení zakázek úřadu a mnoho jiných.

3. eGovernment ve vybraných státech V rámci studie jsme provedli výběr států, jejichž e-služby budeme porovnávat, podle několika kritérií. Pro větší přínos této studie je nepochybně vhodné pro porovnání se stavem v České republice vybrat státy, jež jsou ve studiích eGovernmentu hodnoceny lépe než Česká republika, jelikož jedním z cílů práce je přinést praktické doporučení pro Českou republiku. Tab. 1 - Nejlepších 10 států ve vývoji eGovernmentu podle United Nations E-government Survey 2010 [United Nations, 2010]. Pořadí

Stát

E-government index

Pořadí

Stát

E-government index

1

Jižní Korea

0,8785

6

Norsko

0,8020

2

Spojené státy americké

0,8510

7

Dánsko

0,7872

3

Kanada

0,8448

8

Austrálie

0,7863

4

Velká Británie

0,8147

9

Španělsko

0,7516

5

Nizozemí

0,8097

10

Francie

0,7510

V tabulce 1 vidíme, že podle United Nations má nejvyšší E-government development 3 index value Jižní Korea. Z evropských států si nejlépe vede Velká Británie na 4. místě. A dále v nejlepší desítce jsou Holandsko, Norsko, Dánsko, Španělsko a Francie. Dalším kritériem výběru států k porovnání bylo také procento lidí s přístupem k internetu, což může sloužit jako stupeň technologické vyspělosti obyvatelstva a jejich 3

118

O způsobu výpočtu tohoto indexu viz [United Nations, 2010] od stránky 109. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011


možností využívat veřejnou správou poskytované e-služby. V České republice má k roku 2010 dle Eurostatu přístup k internetu 61% domácností, což je obdobné číslo jako například v Maďarsku (60%) či Polsku (63%), avšak podstatně nižší než u států jako Nizozemí (91%) či třeba Norsko (90%). Třetím kritériem k výběru byla velikost daného státu podle počtu obyvatel. Z tohoto pohledu jsme chtěli vybrat také některé státy, které jsou z pohledu České republiky podobné velikosti. Česká republika má dle Eurostatu k roku 2010 10,5 milionu obyvatel. Podobně velkými státy jsou i Maďarsko (10,0 milionu obyvatel) či Belgie (10,8 milionu obyvatel). Z námi provedeného výběru vzešly 4 státy, které porovnáme s Českou republikou. Norsko a Velká Británie zastupují státy patřící mezi nejvyspělejší v oblasti eGovernmentu, od kterých se můžeme lecčemu přiučit. Belgie patří ke státům vyspělejším v eGovernmentu než je Česká republika a je přitom obdobné velikosti. Maďarsko by se dalo označit za našeho největšího „rivala‟, který vykazuje obdobnou úroveň, ať už se jedná o hodnocení eGovernmentu, podílu domácností s přístupem k internetu či počtu obyvatel vůbec. V následující tabulce můžete vidět základní údaje o státech, jejichž e-služby budeme v této studii porovnávat. Tab. 2 - Porovnání vybraných států dle údajů z [Eurostat, 2011] a [United Nations, 2010]. Stát

E-government development index

Poměr domácností připojených k internetu

Počet obyvatel

Velká Británie

0,8147

80%

62,0 mil.

Norsko

0,8020

90%

4,9 mil.

Belgie

0,7225

73%

10,8 mil.

Maďarsko

0,6315

60%

10,0 mil.

Česká republika

0,6060

61%

10,5 mil.

4. Kritéria porovnání e-služeb Každý z vybraných států provozuje různé e-služby. Některé státy provozují e-služby, které ostatní neprovozují. Vzhledem k tomu, abychom mohli mezi uvedenými státy porovnat provozování určitých e-služeb, provedeme výběr těch služeb, které poskytují obdobnou funkcionalitu ve všech testovaných státech. U každé takové e-služby budeme zjišťovat několik parametrů. Tyto parametry poté budou složit k ohodnocení kvality, způsobu provozování či způsobu provedení dané eSlužby. Nadefinovali jsme 10 kritérií, která budeme zkoumat u každé eSlužby a jedno kritérium, které budeme zkoumat pouze na úrovni státu, nikoliv tedy na úrovni každé eSlužby. Tímto zvláštním


119


kritériem je kritérium standardizace provozu eSlužeb. Vysvětlení všech kritérií a způsobu jejich měření a hodnocení následuje v dalším textu.

4.1 Standardizace provozu eSlužeb European Interoperability Framework (EIF) je společně s European Interoperability Strategy jedním ze základních dokumentů Digitální agendy EU. EIF [EIF, 2010] definuje rámec interoperability jako “společný přístup k interoperabilitě pro organizace, které chtějí spolupracovat na dosažení společného poskytování veřejných služeb”. Specifikuje množinu společných prvků, jako jsou například slovní koncepty, principy, politiky, pokyny, doporučení, standardy, specifikace a postupy. Mnohé státy již mají definován svůj národní rámec (National Interoperability Framework) a mnohé jsou v procesu jeho definování. Definice národního rámce (NIF) by měla být sladěna s definicí evropskou (EIF) a vzít tak v úvahu evropskou dimenzi nabízení eSlužeb. Standardizací provozu eSlužeb v této práci rozumíme existenci definovaného National Interoperability Frameworku, podle kterého státní instituce implementují své eSlužby. Není v našich možnostech a v možnostech rozsahu této práce zabývat se dodržováním daného frameworku v rámci konkrétní služby, proto provedeme porovnání na úrovni jednotlivých států - nikoli jednotlivých eSlužeb. V následující tabulce je zobrazen přehled vybraných států a stavu jejich National Interoperability Frameworku. Tab. 3 - Porovnání existence National Interoperability Frameworku v rámci vybraných států. [NIFO, 2009] Stát

National Interoperability Framework

Adresa

Belgie

Ano - BELGIF

http://www.belgif.be

Česká republika

Ne

-

Maďarsko

Ano - HNIF (Hungarian NIF)

http://www.ekk.gov.hu/hu/umft/kiemeltprojekt ek/keretrendszer

Norsko

Ve vývoji

http://www.semicolon.no/Ferske_publikasjon er-E.html

Velká Británie

Ano - e-GIF

http://interim.cabinetoffice.gov.uk/media/2534 52/eGIF%20v6_1(1).pdf

Z vybraných států je Česká republika jedinou, která nemá publikovaný ani rozpracovaný národní rámec interoperability, který by měl vést k jednotnému zavádění eSlužeb veřejné správy a který tak zahrnuje i oblast jejich standardizace. Maďarsko, 120



Belgie a Velká Británie mají oficiálně publikovány své National Interoperability Frameworky. Norsko dle National Interoperability Framework Observatory (NIFO) svůj národní framework nemělo před 2 lety publikováno [NIFO, 2009]. Dnes má však Norsko každopádně v chodu web, který je celý věnován interoperabilitě ve veřejném sektoru (viz semicolon.no) a ve kterém je dostupné velké množství dokumentů o sémantické interoperabilitě, organizační interoperabilitě či legislativě. Porovnání interoperability frameworků ve 30 vybraných zemích se zabývá instituce CS Transform a více informací je dostupných například v [CS Transform, 2011]. Hodnocení standardizace v rámci každého státu bude následující. Stát, jenž má National Interoperability Framework zaveden, získá 10 bodů. Stát, jenž NIF vyvíjí, dostane 5 bodů. Stát, který na NIF ani nepracuje, dostane 0 bodů.

4.2 Cizojazyčnost Cizojazyčnost je jednou z nejdůležitějších vlastností eSlužeb v rámci Evropské unie podle European Interoperability Frameworku. Veřejná správa by dle těchto doporučení měla používat informační systémy, které zajišťují vícejazyčnost při budování evropských eSlužeb. Při hodnocení jednotlivých eSlužeb budeme tedy zjišťovat i možnosti použití dané služby ve více jazycích (tedy především v jiných jazycích než národních jazycích daného státu). Dle výzkumu Darrella M. Westa z Brookings Institution (v tabulce 4) procento webových stránek veřejné správy, které nabízejí překlad do cizího jazyka, pomalu roste. Tab. 4 - Procento webových stránek veřejné správy nabízející překlad do cizího jazyka [West, 2008].

Hodnocení: Body za možnost překladu do cizích jazyků jsou udělovány podle počtu lidí, jež daným cizím jazykem mluví, aby hodnocení odrazilo vyšší užitečnost překladu například do angličtiny než do sicilštiny. Deset bodů dosáhne eSlužba, kterou bude možno přeložit do jazyků, jimiž mluví 400 milionů a více lidí. Méně bodů bude vypočteno pomocí vzorce: body = min (floor (sqrt (počet rodilých mluvících lidí v milionech) / 2); 10). Takže například, pokud bude možno eSlužbu využít v ukrajinštině a polštině, pak bude uděleno (ukrajinština - 37 milionů, polština - 40 milionů): body = min (floor (sqrt (77) /2 = 8,77 / 2); 10) = min (floor (4,39); 10) = 4 body.

4.3 Centralizace Kritérium centralizace má ukázat, zda má daný stát všechny služby dostupné na jednom portálu, neboli přehledně na jedné doméně. Služby mohou být provozovány buď přímo na doméně (resp. na různých subdoménách), nebo mohou být provozovány na úplně jiných doménách, ale dohledatelné z centrálního portálu, na


121


kterém se vyskytuje seznam poskytovaných služeb. Nejhorším případem poté může být, kdy služba není dohledatelná na žádném centrálním portálu a je provozována na speciální adrese, kterou musí uživatel buď znát, nebo dohledat jiným způsobem, než přes portál. Hodnocení: Hodnotit budeme tedy ve třech stupních: 1 Ne - nedohledatelné na hlavním portálu - 0 bodů 2 Částečně - dohledatelné na hlavním portálu, provozované jinde - 5 bodů 3 Ano - přístupné na hlavním portálu - 10 bodů

4.4 Dostupnost Kritérium dostupnosti prokáže, jak spolehlivě je služba navržena. Dostupnost představuje úroveň, do které je systém nebo jeho součást funkční a k dispozici 4 v případě, že je vyžádáno její použití [IEEE 90]. Měření dostupnosti služby proběhne v období od 10. 4. 2011 - 10. 5. 2011. Výsledkem měření bude procentuální vyjádření doby, po kterou byla služba dostupná. Z transparentních a bezpečnostních důvodů proběhne měření dostupnosti služeb na dvou monitorovacích serverech. První monitorovací server je český server monitoring-serveru.cz provádějící měření každých 10 minut. Druhý monitorovací server je zahraniční server http://www.uptimerobot.com provádějící měření každých 5 minut. Oba monitorovací servery měří dostupnost 5 stránek pomocí HTTP head dotazu, který ověří dostupnost nejen koncového serveru, ale také hlavičky webové stránky (tzn., ověří dostupnost webového serveru). Hodnocení: Naměřené dostupnosti z obou monitorovacích serverů zprůměrujeme a získáme výslednou dostupnost jednotlivých webových služeb. Dostupnost bude bodově vyhodnocena na základě tab. 5. Jakmile dostupnost přesáhne v tabulce vypsanou hodnotu, získá přiřazený počet bodů. Bude-li mít eSlužba dostupnost 98,8%, překročí hranici 98,5%, ale ne 99%, takže získá 7 bodů. Tab. 5 – Ohodnocení kritéria dostupnosti na základě změřených hodnot dostupnosti. Dostupnost

Body

Dostupnost

Body

100%

10

96%

5

99,7%

9

95%

4

99%

8

93%

3

98,5%

7

92%

2

97,5%

6

90%

1

4

Střední doba mezi poruchami: vysvětlení a standardy, APC, http://www.apcmedia.com/salestools/VAVR-5WGTSB_R0_CZ.pdf 5 HyperText Transfer Protocol 122



4.5 Dosažitelnost Dosažitelnost je v oblasti marketingu definována jako počet lidí, kteří jsou danému 6 médiu v určitém časovém období vystaveni a mají tak možnost je shlédnout. Dosažitelnost může být uvedena jako absolutní číslo nebo jako procento dané populace. V rámci naší práce se tedy jedná o počet unikátních návštěvníků domény dané eSlužby za jeden den vztažený na počet obyvatel jednotlivých států. Hodnocení: Dosažitelnost jsme měřili pomocí stránky Google Ad Planner (www.google.com/adplanner), která sleduje dosažitelnost jednotlivých domén jak celosvětově, tak pro jednotlivé státy, v časovém intervalu jeden rok. Výsledná hodnota je zobrazena v procentech vztažených na populaci dané země. Vzorec, který budeme využívat pro přepočet naměřených hodnot na body je: body = ROUND (2 * LN (reach * 10);), kde reach je naměřená hodnota v procentech.

4.6 Návštěvnost U jednotlivých eSlužeb bude sledována jejich návštěvnost v počtu unikátních návštěvníků za jeden den. Tato návštěvnost bude zjišťována pomocí služby Google Trends, která umožní porovnat také trend návštěvnosti eSlužby v posledním roce. Měřen bude vždy portál, na kterém je eSlužba dostupná. Pro výpočet bude brán maximální denní počet unikátních uživatelů během posledního roku, jenž bude dělen počtem obyvatel s připojením k internetu. Hodnocení: Hodnocení na škálu 0 až 10 bodů bude zjištěno pomocí maximální denní návštěvy za poslední rok, kterou vydělíme počtem obyvatel daného státu s připojením k internetu. Tím budeme mít vyjádřeno, kolik procent obyvatel daného státu za jeden 7 den navštívilo danou webovou stránku . Poté už jen jednoduše převedeme na body násobením číslem 10. Vzorec pro výpočet bodů tedy vypadá následovně: body = round (10 * 100 * max. denní návštěva za posl. rok / počet obyvatel s připojením) Například, pokud web jobseekers.gov.uk navštívilo maximálně 300 tisíc lidí za den a Velká Británie má přibližně 62 milionů obyvatel, z nichž 80% je připojeno k internetu, bude výpočet následující: body = round (10 * 100 * 300 / 62000 * 0,8) = round (10 * 0,604%) = 6 bodů

4.7 Bezpečnost Uživatelé eSlužeb (jednotlivci či podniky) musí mít jistotu, že jejich interakce s veřejnou správou probíhá v důvěrném prostředí, které zajistí soukromí a bezpečnost dat. Z tohoto hlediska budeme porovnávat použité bezpečnostní prvky v rámci 6

Reach, Wikipedia - http://en.wikipedia.org/wiki/Reach_(advertising) V úvahu nebereme vliv zahraničních návštěvníků, jejichţ počet povaţujeme za maginální. 7


123


jednotlivých eSlužeb. Může se jednat o použití jména a hesla, certifikátu, šifrování, SMS či čipové karty. Hodnocení: Jednotlivé eSlužby budou hodnoceny podle toho, kolik z daných technologií autentizace případně šifrování podporují a to podle následujícího vzorce: body = 1 * heslo + 2 * sifrovani + 2 * certifikat + 2 * SMS + 2 * cipovaKarta + 1 * jina kde jednotlivé proměnné mohou nabývat hodnot z množiny {0,1}.

4.8 Sofistikovanost Sofistikovanost eSlužby bude měřena podle 5stupňového modelu zralosti používaného při průzkumech eGovernmentu nazývaného eGovernment Benchmark 8 Measurement. Smarter, Faster, Better eGovernment .

Obr. 1 - Pěti úrovňový zralostní model. [CapGemini et al., 2010] První stupeň vyspělosti nazvaný Informace představuje pouhé pasivní publikování informací na webové stránce, kde si je uživatel může přečíst. Jedná se tedy o klasický statický obsah bez možnosti aktivní interakce uživatele. Druhého stupně (Jednosměrná interakce) služba dosáhne, pokud umožňuje základní interakci - zpravidla komunikaci elektronickou poštou nebo stáhnutí prázdného formuláře, který si poté může uživatel vytisknout a ručně vyplnit. Třetí stupeň (Obousměrná interakce) představuje služba, která umožňuje formulář vyplnit elektronicky přímo na webové stránce a online ho odeslat danému úřadu. Formulář poté však zpracuje pracovník úřadu. 8

124

Více viz [CapGemini et al., 2010] SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011


Čtvrtý stupeň nazvaný Transakce určuje služby, které jsou poskytovány plně elektronicky a bez nutnosti lidského operátora na straně poskytovatele služby. A konečně pátého stupně (Cílená transakce) dosáhne ta služba, která je “ušita” na míru konkrétnímu uživateli, kterému jsou nabídnuty pouze relevantní části služby. Používá zpravidla inteligentní předvyplnění formuláře, možnost personalizovaných upozornění atd. Hodnocení: Hodnocení sofistikovanosti v procentech bude do intervalu 0 až 10 bodů jednoduše převedeno vydělením deseti. Takže např. 80 % odpovídá 8 bodům.

4.9 Přístupnost (Accessibility) Přístupnost je definována v European Interoperability Frameworku [EIF, 2010] jako jeden ze základních principů při budování a poskytování eSlužeb. Podle tohoto frameworku by veřejná správa měla dbát, aby poskytované služby byly přístupné všem občanům, čili i občanům s postižením či občanům starším. V tomto ohledu se často používá pojem Inclusion, který znamená umožnění všem občanům využívat výhod nových technologií k překročení sociálních a ekonomických nevýhod a vyloučení (exclusion). Seznam technických požadavků, jenž musí splnit internetové stránky, aby mohly být 9 označeny jako přístupné, publikovala organizace Web Accessibility Initiative (WAI) 10 v dokumentu Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) . Míra splnění požadavků se určuje pomocí písmen A, kdy mohou nastat 3 varianty splnění - A, AA, AAA. Čím vyšší počet písmen, tím je dosaženo splnění přísnějších požadavků. Úrovně AA a AAA lze chápat jako určitou nadstavbu, zatímco úroveň A jako základ pro web, který se chce označit za přístupný i pro postižené osoby. Úroveň splnění těchto technických požadavků na přístupnost webových stránek 11 budeme testovat pomocí online služby Worldspace Online , která je provozována firmou Deque Systems, Inc. Při testování přístupnosti nás bude zajímat počet narušení (violations) a počet možných narušení (potential violations). Testováno bude podle novější verze WCAG 2.0 na úrovni AA a vždy bude měřena vstupní stránka eSlužby. Pro ilustraci uvádíme vývoj poměru webových stránek veřejných správ splňujících pravidla přístupnosti pro postižené občany ke všem stránkám veřejné správy. Toto číslo mírně roste, avšak dosahuje úrovně pouze kolem pětiny všech webových stránek veřejné správy. Tab. 6 - Procento webových stránek veřejné správy splňující pravidla přístupnosti handicapovaným [West, 2008]

9 10 11

http://www.w3.org/WAI/ http://www.w3.org/TR/WCAG20/ URL sluţby: wsspg.dequecloud.com/worldspace/wsservice/eval/checkCompliance.jsp


125


Hodnocení: Hodnocení bude získáno pomocí následujícího vzorce:

body = max (round ( [100 - (2a + b)] / 10); 0), kde a představuje počet narušení (violations) a b počet možných narušení (potential violations). Jelikož narušení (violations) jsou závažnější, jsou násobeny dvěma. Služba, která například bude mít 2 narušení a 10 potenciálních narušení, získá:

body = round ( [100 - (2*2 + 10)] / 10) = round (86/10) = 9 bodů

4.10 Možnost mobilního přístupu V dnešní době, kdy neustále roste počet uživatelů tzv. chytrých mobilních telefonů (smartphonů), je vhodné umožnit přístup k webovým stránkám i uživatelům těchto mobilních zařízení. Použití mobilních zařízení se nevyhne ani eGovernment a již dnes existuje pojem mGovernment, který představuje zkráceně pojem mobile government. Mobilní přístup k eSlužbě budeme testovat pomocí Opera Mobile 10.1 emulátoru, který umožní otestování přímo na klasickém počítači. Použito bude rozlišení 320 x 480 px. Ukázku mobilního přístupu k eSlužbě Job Seekers v její mobilní verzi můžete vidět na obrázku 2.

Obr. 2 - Mobilní přístup k jobseekers.direct.gov.uk pomocí Opera Mobile 10.1.

126



Hodnocení: Hodnocení úrovně mobilního přístupu bude provedeno na třech úrovních: A) Existuje mobilní nebo textová verze - 10 bodů B) Plná verze je použitelná v mob. prohlížeči - 5 bodů C) Plná verze je špatně použitelná v mob. prohlížeči - 0 bodů

4.11 Validita Testováním validity zjistíme, nakolik úvodní stránka eSlužby splňuje standardy konsorcia W3C pro použití jazyka (X)HTML či CSS. Validní stránky jsou snáze procházeny vyhledávači, které přivádí většinu návštěvníků. Validita tedy nepřímo umožňuje lidem snazší nalezení požadované eSlužby pomocí vyhledávačů. Validita navíc pomáhá k optimálnímu zobrazení ve většině prohlížečů. Pro její měření jsme použili služby nacházející se přímo na stránkách konsorcia W3C: Tab. 7 – Validátory HTML, XHTML a CSS. HTML, XHTML validátor

http://validator.w3.org/

CSS validátor

http://jigsaw.w3.org/css-validator/

Jak při kontrole (X)HTML, tak při kontrole CSS jsme sledovali počet chyb a varování, která daná stránka obsahuje. Testována byla vždy vstupní stránka eSlužby stejně jako u přístupnosti. Hodnocení: Výpočet bodů bude proveden podle následujícího vzorce: body = min (round (100 / sqrt(10a + 2b + 8c + d)); 10) kde a představuje počet chyb v (X)HTML, b počet varování v (X)HTML, c počet chyb v CSS a d počet varování v CSS.

5. Porovnání vybraných e-služeb Společnost CapGemini, která vytváří každoročně pro Evropskou komisi zprávu o eGovernmentu, dělí eSlužby do dvou hlavních kategorií - služby pro občany a služby pro podniky. Celkem jich uvádí 20 [CapGemini et al., 2010]:

12 základních služeb pro občany: Daň z příjmu Hledání práce Čerpání sociálních dávek Získání osobních dokumentů Registrace auta Získání stavebního povolení Prohlášení pro policii Vyhledávání ve veřejných knihovnách SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

127


Získání rodného listu, oddacího listu Přihlášení ke studiu Nahlášení změny přechodného / trvalého pobytu Zdravotní služby 8 základních služeb pro podniky Sociální příspěvky odváděné za zaměstnance Podání daně z příjmu Podání DPH Registrace nové společnosti Odeslání statistických dat Celní deklarace Povolení vyžadovaná v souvislosti s ochranou životního prostředí Veřejné elektronické tržiště (eProcurement) Vzhledem k rozsahu práce není v našich možnostech otestovat všechny tyto služby, proto jsme se rozhodli vybrat pouze 3 z nich. Výběr proběhl na základě našich preferencí, které služby se nám zdáli zajímavé a pro nás použitelné. Vybrány byly: Hledání práce Podání daně z příjmu Registrace nové společnosti Portály eGovernmentu jednotlivých zemí: Přehled hlavních portálů jednotlivých zemí pro jednotný přístup občanů a firem k eSlužbám daného státu, případně alespoň k jednotným informacím ohledně eGovernmentu daného státu. Tab. 8 – Portály eGovernmentu jednotlivých zemí. Stát

Portál pro občany

Portál pro firmy

Belgie

http://www.belgium.be

http://www.belgium.be

Česká republika

http://portal.gov.cz

http://www.businessinfo.cz

Maďarsko

https://magyarorszag.hu

https://magyarorszag.hu

Norsko

http://www.noreg.no

http://www.bedin.no

Velká Británie

http://www.direct.gov.uk

http://www.businesslink.gov.uk

5.1 Metodika hodnocení a porovnání Jak bylo popsáno výše, každou eSlužbu ohodnotíme z pohledu několika kritérií, která následně obodujeme na základě stanovených vzorců od 0 do 10 bodů. Nicméně pro 128



různou subjektivní důležitost jednotlivých kritérií není vhodné provádět souhrnné porovnání států v dané službě pouhým součtem získaných bodů. Rozhodli jsme se tedy udělat multikriteriální hodnocení se stanovenými váhami. Každé kritérium bude mít váhu vyjadřující jeho důležitost (či preferenci). Stanovení vah proběhlo pomocí tzv. Saatyho metody, kdy všichni tři autoři studie vyplnili Saatyho matici a výsledné váhy byly spočteny průměrem vah vycházejících ze Saatyho matic jednotlivých autorů studie (viz příloha Stanovení vah - Saatyho matice.xls). Váhy byly stanoveny takto: Tab. 9 - Stanovené váhy pro porovnání států v rámci jedné testované eSlužby. Kritérium

Váha

Kritérium

Váha

Bezpečnost

0,254

Přístupnost

0,063

Centralizace

0,198

Cizojazyčnost

0,062

Sofistikovanost

0,152

Návštěvnost

0,046

Dostupnost

0,085

Mobilní přístup

0,034

Validita

0,077

Dosažitelnost

0,029

Pro celkové porovnání států v rámci všech tří testovaných eSlužeb je vhodné hodnotit i kritérium standardizace, které jsme hodnotili v rámci daného státu, nikoli v rámci každé eSlužby. Proto pro porovnání souhrnné se váhy mírně liší, jelikož obsahují o jedno kritérium více. Tab. 10 - Stanovené váhy pro porovnání států v rámci všech 3 testovaných eSlužeb. Kritérium Bezpečnost Centralizace Sofistikovanost Standardizace Dostupnost Validita

Váha 0,229 0,176 0,134 0,133 0,078 0,064

Kritérium Přístupnost Cizojazyčnost Návštěvnost Mobilní přístup Dosažitelnost

Váha 0,049 0,048 0,039 0,027 0,023

5.2 Hledání práce Veřejnou službou Hledání práce je nabízení volných pracovních pozic ministerstvem práce. Nejedná se tedy o soukromé projekty typu jobs.cz, ale o službu nabízenou veřejným orgánem. V České republice provozuje takovouto službu Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), kde je možné vyhledávat aktuální volné pozice a dokonce si je nechat posílat e-mailem či SMS zprávou. Velmi obdobné možnosti nabízí všechny vybrané státy. Dle průzkumů společnosti CapGemini dosahuje průměrné hodnocení sofistikovanosti této služby úrovni cca 98,3% v rámci evropských států [CapGemini et al., 2010], což ukazuje na velmi vysokou vyspělost této služby v rámci všech států SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

129


Evropské Unie. Jak uvidíme později, dokonce nejvyšší ze všech třech námi testovaných eSlužeb. Tab. 11 - Porovnání eSlužeb Hledání práce jednotlivých států podle vybraných kritérií Země

VB

Norsko

Maďarsko

ČR

Belgie

Ano

Částečně

Ne

Ano

Ne

100%

100%

100%

100%

100%

violation s

2

8

24

16

21

potential

3

3

5

6

7

Bezpečnost

žádná

https

žádná

heslo

https, heslo, certifikát

Dostupnost

Centralizace Sofistikovanost Přístupnost AA

99,807%

99,975%

100%

99,719%

99,336%

Dosažitelnost

2

12,3

1,6

3,2

2,9

Mobilní přístup

A

B

B

B

A

Validita

(X)HTML

2+8

8+2

14+0

15+0

2+75

CSS

2+42

111+4825

20+3588

30+79

3+1939

Cizojazyčnost

Velština

Angličtina, polština, němčina, arabština, somálština, urdština

Ne

Angličtina

Angličtina, ukrajinština

Návštěvnost

300 000

160 000

18 000

45 000

30 000

Tabulka 11 zobrazuje hodnocení eSlužby každého státu podle jednotlivých kritérií. Tato hodnocení jsme ohodnotili podle vzorců (viz výše) body od 0 do 10 a ocenily získané body váhami. Podrobnější informace a postup porovnání najdete vždy v příloze Porovnání sluţeb.xls. Výsledkem je hodnocení eSlužby Hledání práce každého státu. Tab. 12 – Zhodnocení eSlužby Hledání práce podle váženého průměru získaných bodů Stát Vážený průměr Pořadí

130

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

6,36 b.

5,87 b.

3,3 b.

6,52 b.

5,31 b.

2.

3.

5.

1.

4.



Obr. 3 - Paprskový graf zobrazující hodnocení eSlužby Hledání práce daných států podle jednotlivých kritérií na škále od 0 po 10 bodů. Podle společnosti CapGemini dosahují všechny státy v této eSlužbě sofistikovanosti 100%, což znamená, že nabízejí eSlužbu elektronicky, kdy uživatel přímo po odeslání dotazu (typ práce, lokalita atd.) dostane volné pracovní pozice podle zadaného dotazu, jenž odpovídá profilu hledajícího [CapGemini et al., 2010]. Větší rozdíly už můžeme vidět v kritériu přístupnosti (accessibility) a validitě - tedy ve splnění určitých standardů, kde dobře figuruje především Velká Británie se svojí službou jobseekers.direct.gov.uk, která nejlépe splňuje parametry pro přístupnost tělesně 12 13 postižených i splnění standardů jazyka HTML i CSS . Je znát, že z námi testovaných eSlužeb je služba Hledání práce vhodná i pro mobilní přístup, a proto se zde vyskytuje jediná námi zjištěná reálná možnost využití mobilní verze eSlužby, kterou nabízí Velká Británie v rámci mobilní verze svého portálu na adrese m.direct.gov.uk. Česká republika nabízí také možnost přepnutí do textové verze.

5.3 Podání daně z příjmu E-služba Podání daně z příjmu umožňuje elektronicky podat přiznání k dani z příjmu a komunikovat tak s finančním úřadem pouze elektronickou formou. Česká republika nabízí takovou službu na stránkách Daňového portálu Ministerstva financí, kde je možné uskutečnit i jiná elektronická podání (např. daň z přidané hodnoty). Průměrná sofistikovanost všech států EU byla v roce 2009 na úrovni cca 95% [CapGemini et al., 12 13

HyperText Markup Language Cascading Style Sheets


131


2010], což je o něco níže než u eSlužby Hledání práce, přesto to značí poměrně velmi dobře rozvinutou službu v rámci států Evropské unie. U této eSlužby je v trendu návštěvnosti pěkně viditelná sezónnost, kdy vždy v lednu návštěvnost portálu poskytujícího tuto eSlužbu stoupá. Nejlépe viditelné to je u britského portálu online.hmrc.gov.uk (viz obr. 4).

Obr. 4 - Trend návštěvnosti portálu online.hmrc.gov.uk umožňujícího Podání daně z příjmu z Google Trends. Tab. 13 - Porovnání eSlužeb Podání daně z příjmu jednotlivých států podle vybraných kritérií Země

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

Centralizace

Ano

Ano

Částečně

Částečně

Částečně

Sofistikovanost

80%

100%

80%

100%

80%

violations

14

3

1

9

10

potential

9

9

1

2

2

Bezpečnost

https, heslo, certifikát

https, heslo, SMS/PIN kód

heslo

https, heslo, eID – čipová karta

https, volitelně certifikát a heslo

Dostupnost

100%

100%

99,973%

96,883%

100%

0,9

6,2

není dostupné

0

0,5

B

B

B

B

B

(X) HT ML

3+1

2+0

1+4

8+2

5+30

CS S

2+36

111+19

13+1

0+8

17+12

Ne

Angličtina

Angličtina

Ne

Ne

230 000

70 000

80 000

45 000

36 000

Přístupnost AA

Dosažitelnost Mobilní přístup Validita

Cizojazyčnost Návštěvnost

132



Hodnocení eSlužeb Podání daně z příjmu jsme opět obodovali podle vzorců a vypočetli vážený průměr získaných bodů, podle kterého jsme sestavili pořadí nejlepších eSlužeb (viz tab. 14). Tab. 14 – Zhodnocení eSlužby Podání daně z příjmu podle váženého průměru získaných bodů. Stát Vážený průměr Pořadí

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

6,98 b.

7,9 b.

5,8 b.

6,27 b.

5,83 b.

2.

1.

5.

3.

4.

Obr. 5 - Paprskový graf zobrazující hodnocení eSlužby Podání daně z příjmu daných států podle jednotlivých kritérií na škále od 0 po 10 bodů. Z paprskového grafu (obr. 5) eSlužeb jednotlivých států je vidět, že podle CapGemini mají stoprocentní sofistikovanost pouze Norsko a Belgie. Sto procent v tomto případě znamená, že veškeré formuláře jsou automaticky předvyplněny daty, která už úřad o daném uživateli má [CapGemini et al., 2010]. Nicméně Česká republika je v hodnocení sofistikovanosti hned na druhém stupni (80%), kdy umožňuje veškerou komunikaci v elektronické podobě bez nutnosti využití papírové formy. Všechny eSlužby vykazují poměrně dobré splnění požadavků na přístupnost i validitu. Britská verze a česká verze nenabízí možnost překladu do cizího jazyka, na rozdíl třeba od norské. V době měření dostupnosti je zajímavé poměrně dost nízké číslo dostupnosti belgického portálu taxonweb.be - 96,883%, což znamená výpadek necelých dvou minut z každé hodiny.


133


5.4 Registrace nové společnosti Jedná se o eSlužbu umožňující či ulehčující registraci nové společnosti v daném státě, tento krok je nutný k zahájení podnikání a tedy založení podniku. Česká republika na oficiálním portálu pro podnikání a export - BusinessInfo.cz - poskytuje vše podstatné k zahájení podnikatelské činnosti, řadu návodů či formulářů, kterou mohou být použity i v pozdějších fázích podnikání. Průměrná sofistikovanost této eSlužby v Evropské Unii je na úrovni cca 86,5% [CapGemini et al., 2010], což je nejnižší hodnota ze všech třech námi testovaných eSlužeb. Tab. 15 - Porovnání eSlužeb Registrace nové společnosti jednotlivých států podle vybraných kritérií Země Centralizace Sofistikovanost Přístupnost AA

violation s potential

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

Ano

Částečně

Ano

Ano

Ano

100%

100%

100%

100%

100%

23

78

65

35

17

9

14

20

13

14

Bezpečnost

https, email, heslo

https, heslo, SMS/PIN, čipová karta

https, heslo

žádné

https, heslo

Dostupnost

99,824%

100%

100%

99,587%

99,698%

0,7

3,6

2,6

3,2

1

B

B

B

B

B

Dosažitelnost Mobilní přístup Validita

(X)HTML

0+3

4+0

78+151

54+0

0+0

16+1475

16+65

6+667

30+79

11+532

Cizojazyčnost

Velština

Angličtina

Ne

Angličtina

Angličtina

Návštěvnost

130 000

50 000

48 000

110 000

85 000

CSS

Hodnoty jednotlivých kritérií z tabulky 1 byly opět převedeny na body od 0 do10 a váženy svými váhami. Z váženého průměru získaných bodů bylo sestaveno pořadí nejlepších eSlužeb v kategorii Registrace nové společnosti. Tab. 16 – Zhodnocení eSlužby Registrace nové společnost podle váženého průměru získaných bodů. Stát Vážený průměr Pořadí

134

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

5,89 b. 5.

7,13 b. 1.

5,97 b. 3.

5,96 b. 4.

6,93 b. 2.



Obr. 6 - Paprskový graf zobrazující hodnocení eSlužby Registrace nové společnosti daných států podle jednotlivých kritérií na škále od 0 po 10 bodů. Z hodnocení je patrné, že prakticky všechny státy mají tuto eSlužbu dobře centralizovanou a dostupnou na centrálním portálu určenému pro podniky. Sofistikovanost služby u všech vybraných států dosahuje maximální úrovně, což umožňuje založení společnosti bez využití dalších doplňkových papírových formulářů [CapGemini et al., 2010]. Všechny státy však v této eSlužbě vykazují výrazně horší splnění požadavků standardu WCAG pro přístupnost (průměrně 8,2 bodů u Podání daně z příjmu, 6,6 bodů u Hledání práce a pouze 2,4 bodů u Registrace nové společnosti – viz příloha Porovnání sluţeb.xls), což souvisí nejspíš i s pravděpodobností a frekvencí využívání té dané služby handicapovanými. Česká služba Registrace nové společnosti (respektive její vstupní stránka) je jedinou naprosto HTML validní stránkou ze všech testovaných eSlužeb.

5.5 Zhodnocení kritérií v součtu všech 3 eSlužeb Na závěr bychom rádi provedli zhodnocení všech hodnocených kritérií v souhrnném rámci všech tří měřených eSlužeb. Tímto bychom chtěli nastínit určitou generalizaci, přestože si jsme vědomi malého rozsahu práce a k určitým obecnějším závěrům by bylo třeba testovat nepoměrně více eSlužeb. Přesto se pokusíme vyvodit určité obecné závěry z našich výsledků. Tabulka 17 ukazuje průměr získaných bodů (od 0 do 10) v rámci všech třech testovaných eSlužeb. Body jsou získány podle jednotlivých hodnocených kritérií a jsou zobrazeny váhy jednotlivých kritérií. Získané průměrné body jsou vynásobeny váhou a


135


dolní části je vypočten vážený průměr, který představuje hodnocení jednotlivých států v součtu všech kritérií s přihlédnutím k vahám (důležitosti) těchto kritérií. Tab. 17 - Porovnání všech tří eSlužeb jednotlivých států podle vybraných kritérií (bodové hodnoty získány průměrem). Kritérium

Váha

VB

Norsko

Maďarsko

Belgie

ČR

Centralizace

0,176

10

6,67

5

8,33

5

Sofistikovanost

0,134

9,33

10

9,33

10

9,33

Přístupnost

0,049

6,67

5,67

5

5,33

6

Bezpečnost

0,229

2,67

4,67

1,33

2

4,33

Dostupnost

0,078

9,33

9,67

9,67

8,67

8,67

Dosažitelnost

0,023

4

8

3,67

4

4,33

Mobilní přístup

0,027

6,67

5

5

5

6,67

Validita

0,064

7,33

3,67

4,33

6

4

Cizojazyčnost

0,048

0

10

3,33

6,67

6,67

Návštěvnost

0,039

4,67

10

7

7,33

7

Standardizace

0,133

10

5

10

10

0

6,93

6,7

5,7

6,75

5,22

1.

3.

4.

2.

5.

Vážený průměr Pořadí

Je vidět, že celkově si nejlépe v našem hodnocení vedla Velká Británie s váženým průměrem získaných bodů 6,93, těsně před druhou Belgií (6,75 b.) a třetím Norskem (6,7 b.). S odstupem si stojí Maďarsko (5,7 b.) a Česká republika (5,22 b.), která doplatila v hodnocení především na špatné hodnocení standardizace (neexistenci National Interoperability Frameworku), neboť lepší hodnocení by ji katapultovalo před Maďarsko. Pořadí států v hodnocení s mírnými odchylkami odpovídá i výsledkům rozsáhlé studie United Nations E-government Survey [United Nations, 2010]. Při pohledu na tabulku a na paprskový graf si můžeme všimnout několika zajímavostí. Pokusíme se tu některé zmínit a okomentovat. V hodnocení centralizace vychází nejlépe Velká Británie s maximálním ziskem 10 bodů, což odpovídá kvalitně řešení centralizace v rámci služeb veřejné správy Velké Británie, kdy existují dva centrální portály direct.gov.uk (pro občany) a businesslink.gov.uk (pro firmy), na nichž občané a firmy najdou opravdu vše potřebné. Česká republika v tomto ohledu zaostává s Maďarskem, kdy jsou měřené eSlužby roztříštěny na různých serverech a prakticky neexistuje katalog služeb veřejné správy dostupný na jednom či dvou centrálních portálech. Při pohledu na oblast bezpečnosti si můžeme všimnout zajímavého postavení České republiky, která má relativně vysoké hodnocení, a Belgie, která má naopak hodnocení druhé nejmenší. To je však dáno malou množinou testovaných služeb a jejich výběrem. Česká republika má totiž poměrně dobře zabezpečenou eSlužbu pro hledání

136



práce. Belgie má naproti tomu nezabezpečenou výchozí stránku pro založení nové společnosti a jednotlivé kroky jsou prováděny na jiných stránkách.

Obr. 7 - Paprskový graf zobrazující průměrné hodnocení jednotlivých států podle měřených kritérií na stupnici od 0 do 10. Norsko dosáhlo velmi vysokých výsledků v oblasti dosažitelnosti, mezi hlavní příčiny jednoznačně patří dlouholetý důraz na poskytování e-governmentu a vysoká IT gramotnost obyvatelstva. Velká Británie dosahuje značně lepších výsledků v kritériu validity, kdy s Belgií výrazně předčí zbylé státy i s Českou republikou. Příčinu tohoto výsledku si netroufáme tvrdit. Návštěvnost má nejlépe hodnocenou Norsko, což je mírně ovlivněno faktem, že pomocí služby Google Trends není možno měřit přímo využívanost dané eSlužby, ale pouze návštěvnost daného serveru, avšak podsložky serveru již neměří zvlášť, zatímco subdomény ano. Státy, které tedy odlišují své služby nikoli v rámci podsložek hlavní domény ale v rámci subdomén (viz např. Velká Británie), jsou mírně znevýhodněny v tomto kritériu, a proto ho nebereme příliš vážně a je spíše doplňkové. Kritéria, ve kterých je na tom Česká republika nejhůře v porovnání s ostatními státy, jsou centralizace, sofistikovanost a standardizace. Avšak oblast sofistikovanosti máme na stejné úrovni jako Velká Británie a Maďarsko a není tedy třeba toto kritérium považovat za přehnaně neúspěšné, neboť je v blízkosti i států, které mají eGovernment na velmi vysoké úrovni. Jako problém tedy vyplývá především otázka centralizace a standardizace. Z toho vyplývají i naše hlavní doporučení.

5.6 Možná doporučení pro Českou republiku Doporučení: Začít pracovat na National Interoperability Frameworku, jenž by měl zajistit standardizovaný vývoj eSlužeb veřejné správy, které spolu budou schopné SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

137


komunikovat. Může se tak zajistit používání otevřených standardů, jež umožní snadnější integraci a výměnu informací mezi systémy a tedy i pozitivní efekty, které spolupráce mezi více systémy může přinést. Přínosy: Zajištění interoperability, využití otevřených standardů (velmi nízké náklady 14 implementace, zamezení vendor-lock , dlouhodobá archivace). Doporučení: Zavedení katalogu služeb a jeho centrální zpřístupnění na hlavních portálech veřejné správy (portal.gov.cz a businessinfo.cz). Při provozování eSlužeb veřejné správy a při snaze udělat tyto eSlužby opravdu dostupnými lidem, je třeba lidem nabídnout centrální portál, kam přijdou a najdou službu, kterou potřebují využít. Pokud jsou eSlužby roztříštěny, je velmi těžké se orientovat a rychle nalézt vše potřebné, což může mnohé uživatele odradit. Přínosy: Vyšší přehlednost pro občany a podniky, snazší dohledatelnost, lepší správa a dohled nad jednotlivými eSlužbami ze strany státu. Doporučení: Vyšší kontrola splnění standardů WCAG, (X)HTML a CSS. Přestože ve splnění požadavků WCAG si Česká republika vedla poměrně dobře ve srovnání s ostatními státy, je pořád co zlepšovat a nedá se říci, že by testované eSlužby byly přístupné podle definice standardu WCAG. U splnění standardů (X)HTML a CSS si Česká republika vedla hůře a značně zaostává za Velkou Británií a Belgií. Doporučujeme se tedy zaměřit i na splnění těchto standardů, neboť to může přinést řadu výhod. Přínosy: Vyšší použitelnost pro handicapované občany a tím zamezení tzv. 15 eExclusion , lepší zpracování automatickými nástroji (prohlížeče, vyhledávací roboti atd.).

6. Závěr Práce se věnovala porovnání provozování eSlužeb v rámci eGovernmentu České republiky a států Velké Británie, Norska, Maďarska a Belgie. Testovány byly tři eSlužby – Hledání práce, Podání daně z příjmu a Registrace nové společnosti. Každá služba byla testována pomocí deseti kritérií (centralizace, sofistikovanost, validita, přístupnost, návštěvnost, mobilní přístup atd.), podle jejichž hodnocení byl potom u každé služby vybrán stát s nejlépe zařízenou eSlužbou v dané oblasti. Každé kritérium mělo odlišnou váhu stanovenou pomocí Saatyho metody. V závěru práce proběhlo celkové porovnání vybraných států v rámci všech 3 eSlužeb, kdy započítáno bylo i jedenácté kritérium hodnocené na úrovni státu – standardizace. V rámci tohoto celkového zhodnocení bylo zjištěno, že nejlépe si v poskytování vybraných eSlužeb

14

Závislost na technologii či dodavateli, který má znalosti o technologii, které nejsou jinak veřejně dostupné. 15 Prohlubování sociálních rozdílů obyvatel z důvodu vyloučení z pouţívání sluţeb eGovernmentu 138



vede Velká Británie před Belgií a Norskem. Česká republika skončila na posledním místě za Maďarskem. Pomocí tohoto zhodnocení byly vytipovány slabé oblasti České republiky v porovnání s ostatními státy a bylo zjištěno, že nejslabšími články jsou standardizace a centralizace. České republice tak bylo doporučeno zavedení National Interoperability Frameworku, pomocí kterého může stát zajistit interoperabilitu a standardizaci v poskytování a provozování jednotlivých eSlužeb, a dále vytvoření centrálního katalogu služeb tak, aby občané a podniky mohli najít všechny potřebné eSlužby na centrálních portálech portal.gov.cz a businessinfo.cz. Posledním doporučením bylo i větší důraz na splnění standardů WCAG, (X)HTML a CSS pro zajištění vyšší přístupnosti a vyloučení tak možného efektu eExclusion.

Literatura [An analysis of the e-service literature, 2006] - ROWLEY J.: An analysis of the eservice literature: towards a research agenda. 2006, Internet Research, Vol. 16 Iss: 3, pp.339 – 359 [CapGemini et al., 2010] - CAPGEMINI ; RAND EUROPE; IDC; SOGETI AND DTI. Smarter, Faster, Better eGovernment : 8th Benchmark Measurement | November 2009 [online]. 2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . [CS Transform, 2011] - E-Government Interoperability: A comparative analysis of 30 countries. CS Transform [online]. 8. 2. 2011, [cit. 2011-02-27]. Dostupný z WWW: . [EIF, 2010] - European Commision [online]. 2.ver. 2010-12-16 [cit. 2011-04-10]. European Interoperability Framework for European public services. Dostupné z WWW: . [Eurostat, 2011] - Eurostat [online]. 12. 3. 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW: . [European Commision, 2005] - European Commision : Information society and media [online]. 2005 [cit. 2011-03-12]. EGovernment - Transforming government. Dostupné z WWW: . [Lidinský, 2008] - LIDINSKÝ, V. EGovernment bezpečně. Praha : Grada, 2008. 244 s. ISBN 978-80-247-2462-1. [Mates, 2006] - MATES, P. E-Government v českém právu. Praha : Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8. [NIFO, 2009] - National Interoperability Framework Observatory [online]. 18.3.2009 [cit. 2011-04-10]. Overview of the National Interoperability Frameworks. Dostupné z WWW: . [Portál veřejné správy ČR, 2007] - Portál veřejné správy České republiky [online]. 2007 [cit. 2011-03-12]. ESlužby. Dostupné z WWW: .


139


[United Nations, 2010] - United Nations E-Government Survey 2010 : Leveraging e-government at a time of financial and economic crisi [online]. New York : UN Publishing Section, 2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-1-123183-0. [West, 2008] - WEST, D. M. Brookings Institution [online]. 2008 [cit. 2011-03-24]. Improving Technology Utilization in Electronic Government around the World. Dostupné z WWW: .

140


Srovnání způsobu provozování eslužeb v ČR a vybraných zemích

Recommend Documents