Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
Srovnání výhodnosti pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru The comparison of an acquisition of a car into business financed by leasing and bank loans Diplomová práce
Adéla Myšková Vedoucí práce: Ing. Petr Valouch
Brno, duben 2007
J mé no a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v d i pl omové p r á c e : Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e dr a: Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ro k ob ha j ob y:
Adéla Myšková Srovnání výhodnosti pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru The comparison of an acquisition of a car into business financed by leasing and bank loans financí Ing. Petr Valouch 2007
Anotace Předmětem diplomové práce „Srovnání výhodnosti pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru“ je porovnat, jaká forma pořízení vozidla pro podnikání je výhodnější – zda leasing nebo úvěr. V první kapitole jsou rozebrány zdroje dlouhodobého financování. Druhá a třetí kapitola podrobně vysvětluje pojem leasing a úvěr se zaměřením na účetní a daňové aspekty těchto forem financování. V poslední části je provedeno praktické srovnání konkrétního leasingu a úvěru.
Annotation The goal of the submitted thesis: “The comparison of an acquisition of a car into business financed by leasing and bank loans” is to compare which form of an acquisition of a car into business is more advantageous – leasing or bank loan. Firstly the sources of long-term funding are described. The second and the third chapter explicate the terms leasing and bank loan in detail and are focused on accounting and tax aspects of this forms of funding. In the last part of this work a practical comparison of specific leasing and bank loan is carried out.
Klíčová slova leasing, finanční leasing, úvěr, daňové zákony, daňově uznatelné náklady, současná hodnota, úroková míra
Keywords leasing, financial leasing, bank loan, tax laws, tax costs, present value, interest rate
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Srovnání výhodnosti pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 27. dubna 2007 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji paní Ing. Blance Švecové z Komerční banky v Hlinsku a panu Tomáši Kondýskovi ze společnosti Auto… s.r.o. ve Žďáru nad Sázavou za poskytnuté informace a konzultace.
Obsah OBSAH ...................................................................................................................................................................7 ÚVOD .....................................................................................................................................................................9 1. ZDROJE DLOUHODOBÉHO FINANCOVÁNÍ .........................................................................................11 2. LEASING .........................................................................................................................................................14 2.1. DEFINICE LEASINGU ....................................................................................................................................14 2.2. LEASING V ČESKÉ REPUBLICE .....................................................................................................................14 2.3. ZÁKLADNÍ TYPY LEASINGU .........................................................................................................................15 2.3.1. Operativní leasing ..............................................................................................................................15 2.3.2. Finanční leasing.................................................................................................................................16 2.4. PRÁVNÍ ÚPRAVA LEASINGU .........................................................................................................................18 2.4.1. Občanský zákoník ...............................................................................................................................18 2.4.2. Obchodní zákoník ...............................................................................................................................20 2.4.3.Daňové zákony ....................................................................................................................................20 2.5. LEASINGOVÁ CENA .....................................................................................................................................20 2.6. LEASINGOVÁ SMLOUVA ..............................................................................................................................22 2.7. VÝHODY A NEVÝHODY LEASINGU ...............................................................................................................24 2.8. ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY LEASINGOVÉHO FINANCOVÁNÍ .......................................................................25 2.8.1. Zákon o daních z příjmů.....................................................................................................................26 2.8.1.1. Časové rozlišování nájemného.....................................................................................................................26 2.8.1.2. „Akontace“...................................................................................................................................................30 2.8.1.3. Daňové odpisy..............................................................................................................................................32 2.8.1.4. Finanční leasing ...........................................................................................................................................32 2.8.1.5. Nestandardní ukončení finančního leasingu.................................................................................................35 2.8.1.6. Postup při dodatečném zjištění daňové neuznatelnosti nájemného ..............................................................38
2.8.2. Zákon o dani z přidané hodnoty .........................................................................................................39 2.8.2.1. Novelizace zákona o dani z přidané hodnoty ...............................................................................................39 2.8.2.2. Zdanitelné plnění a daňové doklady v případě leasingu...............................................................................40 2.8.2.3. Sazby DPH u leasingu..................................................................................................................................42 2.8.2.4. Zálohy u leasingu .........................................................................................................................................43
3. ÚVĚR................................................................................................................................................................45 3.1. POJEM „ÚVĚR“ ............................................................................................................................................45 3.2. FUNKCE ÚVĚRU ...........................................................................................................................................46 3.3. CENA ÚVĚRU ...............................................................................................................................................46 3.3.1. Úroky..................................................................................................................................................46 3.3.2. Úroková míra .....................................................................................................................................48 3.3.3. Způsoby úročení úvěrů .......................................................................................................................51 3.3.4. Způsoby splácení úvěrů ......................................................................................................................51 3.4. ČLENĚNÍ ÚVĚRŮ ..........................................................................................................................................52 3.5. ÚVĚROVÁ SMLOUVA ...................................................................................................................................54 3.6. ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ÚVĚRŮ ...........................................................................................................54 4. LEASING VERSUS ÚVĚR ............................................................................................................................56 4.1. SOUČASNÁ A BUDOUCÍ HODNOTA PENĚZ.....................................................................................................56 4.2. ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBA NÁKLADŮ ...........................................................................................................57 4.3. FINANČNÍ LEASING OD SPOLEČNOSTI ŠKOFIN S.R.O. ..................................................................................59 4.3.1. Proces uzavření leasingové smlouvy ..................................................................................................59 4.3.2. Právní důsledky vyplývající z leasingu...............................................................................................61 4.3.3. Finanční aspekty leasingového financování.......................................................................................62 4.4. PROFIÚVĚR OD KOMERČNÍ BANKY ..............................................................................................................64 4.4.1. Proces uzavření úvěrové smlouvy ......................................................................................................64 4.4.2. Právní důsledky vyplývající z úvěru ...................................................................................................66 4.4.3. Finanční aspekty financování úvěrem ...............................................................................................67 4.5. POROVNÁNÍ FINANČNÍHO LEASINGU OD ŠKOFINU A PROFIÚVĚRU OD KB..................................................67 4.5.1. Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr..............................................................................68 4.5.2. Metoda čisté výhody leasingu.............................................................................................................70 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................75
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................................77 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................79 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................................................79 SEZNAM TABULEK..........................................................................................................................................79 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................................................80
Úvod V současnosti se pro většinu firem stalo používání automobilu naprosto běžnou záležitostí, mnoho z nich by ani bez tohoto dopravního prostředku nemohlo vykonávat svou podnikatelskou činnost. Podnik se však musí rozhodnout, jakým způsobem bude užití vozidla pro podnikání financovat, aby mu to přineslo co nejmenší zatížení. Jistě se lze shodnout na tom, že pořízení osobního automobilu je dlouhodobou investicí, neboť se předpokládá, že vozidlo bude používáno po dobu delší než jeden rok. A právě v oblasti dlouhodobého financování se podniku nabízí několik způsobů, jak investovat do dlouhodobého majetku. V případě pořízení osobního automobilu je možností koupě za hotové, na úvěr, forma splátkového prodeje či leasing. Existuje velké množství aspektů, které musí podnik zvážit, než učiní své rozhodnutí ohledně formy financování. V první řadě je nutné porovnat, jak je určitá varianta finančně náročná. Jde tedy o prosté porovnání nákladů jednotlivých možností. Jelikož každý podnik vyvíjí svou činnost v určitém daňovém systému, který v důsledku ovlivňuje jeho zisky, měl by i při rozhodování o formě pořízení automobilu zohlednit daňové dopady svého počínání. Klíčový je tedy zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty. V neposlední řadě hraje roli i administrativní náročnost při pořizování osobního automobilu, neboť i čas strávený zařizováním není zanedbatelný. Nejfrekventovanější formou pořizování osobního automobilu je v dnešní době leasing a koupě na úvěr. Obliba obou forem financování v posledních letech narůstá a s ní narůstá i množství poskytovatelů a nabídek. Je stále těžší se v široké paletě produktů zorientovat. S rostoucím počtem leasingových společností a stále větší pestrostí jejich nabídek se i banky musí snažit, aby jimi nabízené úvěry byly konkurenceschopné a atraktivní pro potenciální zájemce. Oběma formám financování dlouhodobého majetku podniku budu ve své práci věnovat pozornost. Leasing i úvěr mají mnoho společného. Existují však podstatné odlišnosti, které nelze opominout. Jako nejdůležitější bych uvedla fakt, že v případě leasingu vlastně nelze hovořit o „pořízení“ majetku, neboť majetek zůstává plně ve vlastnictví pronajímatele a nájemce pouze získává právo tento majetek užívat. Naopak u úvěru jde o koupi daného majetku, který je následně zařazen do aktiv podniku, podnik s ním může disponovat dle svého uvážení a provádí též odpisy. Budeme hovořit především o finančním leasingu, protože právě ten je s pořízením majetku na úvěr srovnatelný – po jeho ukončení dochází k převodu tohoto majetku do vlastnictví podniku. Důležitými aspekty při pořízení osobního automobilu k podnikání jsou účetní a daňové předpisy. Za poslední léta došlo k významným změnám v obou oblastech – tedy účetní i daňové. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bylo nutno účetní i daňové předpisy harmonizovat s právem EU. Změny probíhaly postupně a nebylo jednoduché se zorientovat, co každá novela zákonů přináší a co mění. Daňové zákony se mění prakticky 9
každý rok. Proto bych chtěla soustředit pozornost právě na účetní a daňová hlediska. Z daňových zákonů se zaměřím na zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty. Cílem této práce je rozebrat formy financování „leasing a úvěr“ především z hlediska účetního a daňového a na konkrétním příkladu porovnat výhodnost pořízení osobního automobilu k podnikání právě formou leasingu a úvěru. Pozornost bude zaměřena větší měrou na leasing, a to na pohled ze strany nájemce. Porovnání výhodnosti spočívá jednak obecně v náročnosti celé akce, v daňovém pohledu (tedy především hledisko daňové uznatelnosti nákladů spojených s financováním) a v čistě finančním vyjádření (tedy porovnání finančních toků obou variant). V úvodu práce jsou popsány zdroje dlouhodobého financování. Druhá kapitola se věnuje leasingu, a sice vysvětlení tohoto pojmu, jednotlivým typům leasingu, je nastíněna právní úprava leasingu, leasingová cena a leasingová smlouva a jsou uvedeny základní výhody a nevýhody leasingu. Jádrem této části práce jsou účetní a daňové aspekty leasingového financování. Ve třetí kapitole jsou popsány základní informace o úvěru, o jeho funkcích, ceně, členění úvěrů, úvěrové smlouvě a účetních a daňových aspektech úvěrů. Poslední kapitola je zaměřena na samotné porovnání dvou konkrétních forem financování – finančního leasingu od společnosti ŠkoFIN a Profiúvěru od Komerční banky. Pro porovnání obou způsobů financování, tedy pořízení na úvěr a formou leasingu, použiji metody finanční matematiky – metodu diskontovaných výdajů na leasing a úvěr a metodu čisté výhody leasingu.
10
1. Zdroje dlouhodobého financování1 Dlouhodobé financování znamená financování investic podniku. Tyto investice mají podobu různých forem dlouhodobého majetku. Financování investic potom představuje prvotní pořízení majetku, jeho obnovu nebo rozšíření. Dlouhodobým je financování investic nazýváno proto, že přeměna tohoto majetku na peněžní formu trvá déle než u oběžného majetku a peněžní prostředky jsou v tomto majetku vázány delší dobu. Dlouhodobé financování můžeme rozdělit na dvě části: -
střednědobé financování – jeho rozsah je 1 rok až 5 let, (vlastní) dlouhodobé financování – financování majetku, jehož životnost je delší než 5 let.
Dlouhodobé financování nezahrnuje však jen investice do dlouhodobého fixního majetku, ale i investice do té části oběžného majetku, která má trvalý charakter. V této souvislosti je třeba zmínit „zlaté bilanční pravidlo“, což je zásada, která by měla být uplatňována při finančním řízení a rozhodování podniku. Toto pravidlo říká, že dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji, zatímco krátkodobý majetek může být financován i zdroji krátkodobými. Graficky lze zlaté bilanční pravidlo znázornit takto: Obrázek 1: Financování majetku podle zlatého bilančního pravidla Majetek v Kč
Krátkodobý kapitál Krátkodobá (přechodná) část oběžného majetku
Trvalá část oběžného majetku
Dlouhodobý majetek
Fixní majetek
Čas Pramen: [10] 1
Zpracováno dle [10].
11
Dlouhodobý kapitál
Pokud by se podnik tímto pravidlem neřídil, mohlo by dojít ke dvěma extrémním situacím. Prvním případem by bylo, kdyby financoval dlouhodobý majetek z krátkodobých zdrojů, jako jsou např. krátkodobé úvěry, krátkodobé obligace apod. Během životnosti dlouhodobého majetku by musel krátkodobé zdroje neustále „doplňovat“, tzn. musel by několikrát žádat o nové úvěry nebo emitovat nové obligace, protože transformace dlouhodobého majetku na peníze by trvala déle, než je splatnost krátkodobých zdrojů. Podnik by se tím mohl dostat do finančních obtíží při zajišťování splatnosti krátkodobých závazků. Druhým extrémem by byla situace, kdyby byl krátkodobý majetek financován dlouhodobými zdroji. To je pro podnik v zásadě neefektivní, protože náklady dlouhodobého kapitálu jsou vyšší než náklady krátkodobého kapitálu. Při dlouhodobém financování investic podniku by měly být sledovány tři základní cíle: a) zajistit na předpokládané investice takovou výši kapitálu, aby splňovala požadovanou míru výnosnosti, b) dosáhnout pokud možno minimálních průměrných nákladů kapitálu na požadované investice, c) nenarušit finanční stabilitu podniku (nijak podstatně nezvýšit finanční riziko firmy). Následující tabulka ukazuje, jak různorodé mohou být zdroje dlouhodobého financování podniku. Tabulka 1: Hlavní zdroje dlouhodobého financování akciové společnosti A. Interní zdroje
B. Externí zdroje
1. Odpisy
1. Kmenové akcie
2. Nerozdělený (zadržený) zisk
2. Prioritní akcie aj.
3. Dlouhodobé finanční rezervy (rezervní fondy, penzijní fondy)
3. Obligace 4. Dlouhodobé úvěry finančních institucí 5. Dlouhodobé úvěry dodavatelské 6. Finanční leasing 7. Finanční podpora státu či jiných institucí 8. Ostatní externí zdroje (různé druhy finančních inovací, rizikový kapitál)
Pramen: [10]
Na tomto místě je důležité vysvětlení pojmů, vztahujících se ke zdrojům financování: 1. Interními zdroji dlouhodobého financování podniku jsou takové finanční zdroje, které vznikají vnitřní činností podniku. 2. Vlastní finanční zdroje zahrnují nejen interní zdroje, ale i část externích zdrojů v podobě vkladů vlastníků (např. akcie, členské vklady apod.).
12
3. Cizí zdroje jsou částí externích zdrojů bez vkladů vlastníků. Cizími zdroji tedy jsou obligace, dlouhodobé úvěry, finanční leasing apod. Z výše uvedeného je patrné, že tyto pojmy nelze zaměňovat, neboť každý z nich má svůj význam. Tato práce je zaměřena na srovnání leasingu a úvěru, což jsou dle výše uvedeného schématu externí cizí zdroje dlouhodobého financování investic podniku.
13
2. Leasing 2.1. Definice leasingu Leasing je možné definovat jako pronájem různých částí majetku (strojů, budov, výrobků dlouhodobé spotřeby, nehmotného majetku, práv) pronajímatelem za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci. Ten získává právo danou věc nebo právo v průběhu doby leasingu používat. Leasing je nástrojem využívání majetku po určitou dobu, aniž se majetek stává podnikovým vlastnictvím. „Užívání majetku je odděleno od jeho vlastnictví.“2 Po celou dobu pronájmu je pronajímaný majetek ve vlastnictví pronajímatele, který jej také odepisuje. Při leasingu pronajímatel na základě smlouvy umožňuje obvykle nájemci nejen užívání předmětu, ale často i poskytnutí servisních služeb, spojených s nájmem (např. údržby, opravu) nebo přenechání předmětu po určité době bezplatně do jeho vlastnictví. Z finančního hlediska pohlížíme na leasing jako na speciální formu financování dlouhodobých potřeb podniku s využitím cizího kapitálu. Tato forma vznikla jako alternativa nákupu, resp. prodeje na úvěr. Slovo „leasing“ pochází z anglického slova „lease“, což znamená „pronájem“. Počátky leasingu sahají do 18. a 19. století, kdy do vztahu mezi prodejcem či výrobcem určité věci a zájemcem o její užívání vstupuje specializovaný subjekt (investor), který věc pořizuje do svého vlastnictví a přenechává ji do užívání nájemci. V období masové spotřeby po 2. světové válce vzniká leasing jako plnohodnotná alternativa úvěrového financování a zájem o něj projevují nejen podnikatelské subjekty, ale i drobní spotřebitelé. Původně se uplatňoval u pozemků a budov, dnes lze však pořizovat formou leasingu jakoukoli část fixního majetku v podniku, např. automobily, počítače, stroje apod. Leasing je velmi pružným nástrojem financování, který podniku umožňuje poměrně rychlé zavedení nejnovějších poznatků vědy a techniky do praxe. Leasing je rovněž prostředkem podpory odbytu, neboť se díky němu zkracuje cyklus obnovy některých druhů zboží, např. automobilů, počítačů apod. V USA se odhaduje, že okolo 25 – 40 % nových zařízení pro podnikání je pořizováno prostřednictvím leasingu.3 Pronajímateli jsou především podniky vyrábějící různá zařízení, banky a speciální leasingové společnosti. Leasingová společnost je v roli zprostředkovatele a ve vztahu k výrobci pronajímaného předmětu vystupuje jako kupec, a tím výrobci usnadňuje odbyt. Ve vztahu k nájemci (uživateli) je v postavení vlastníka a pronajímatele daného majetku.
2.2. Leasing v České republice Na leasingovém trhu v ČR funguje velké množství společností poskytujících leasing. Aby byly schopné prosazovat společné zájmy, založily roku 1991 Asociaci leasingových 2 3
viz [10] viz [9]
14
společností ČSFR. V září 1992 vzniklo samostatné zájmové sdružení českého leasingu. V následujících letech se začalo zabývat i jinými finančními produkty a počet členů se rozrostl o některé poskytovatele spotřebitelských úvěrů, prodejů na splátky a factoringu. Postupným vývojem činností tedy došlo i k patřičné změně názvu; od 24. ledna 2005 se používá název Česká leasingová a finanční asociace (dále jen ČLFA). Asociace vykonává nejrůznější funkce. Podílí se na přípravě právních předpisů, které souvisejí s nebankovními finančními produkty a s postavením společností poskytujících leasing, spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje a factoring. Vypracovala všeobecné podmínky leasingu. Pomáhá svým členům při výkladu a aplikaci platných právních předpisů. Podává též informace o svých členech zájemcům o uzavření konkrétních obchodů (leasingových, splátkových a úvěrových). ČLFA je členem Evropské federace leasingových asociací (LEASEUROPE), kde zastupuje své členy ve vztazích se zahraničními sdruženími a i jinými subjekty. V současnosti má ČLFA 65 členů, kteří realizují cca 97 % objemu všech tuzemských leasingových obchodů a většinu nebankovních úvěrů i prodejů na splátky pro spotřebitele. Statistiky za rok 2006 potvrzují vysoký stupeň koncentrace na našem leasingovém trhu a prohlubování tohoto trendu. Podíl vedoucích pěti společností na leasingu movitých věcí v ČR dosáhl v roce 2006 51,7 % (v r. 2005 52,3 %). Podíl vedoucích patnácti společností na trhu movitých věcí v ČR byl v roce 2006 80 % (v r. 2005 79,6 %). Náš leasingový trh zůstává nadále největším trhem mezi zeměmi střední a východní Evropy.4 Většina leasingových společností má univerzální charakter – nespecializuje se na určité komodity.
2.3. Základní typy leasingu Nejčastěji se rozlišují dva základní typy leasingu: operativní (provozní) a finanční leasing. 2.3.1. Operativní leasing Operativní leasing je charakterizován jako krátkodobý pronájem, u něhož je doba pronájmu kratší než doba ekonomické životnosti majetku. Souhrn splátek od jednoho nájemce zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny pronajímaného majetku. Nájemce nemá právo na koupi najatého majetku; po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli. Náklady spojené s údržbou, opravami a servisními službami pronajatého majetku hradí většinou pronajímatel, ačkoli i tuto povinnost lze smluvně přenést na nájemce. Leasingová smlouva je vypověditelná a pronajímatel nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví majetku. Předmětem leasingu může být i poskytnutí různých dodatkových služeb (např. pronájem letadla je spojen se zajištěním posádky). Účelem operativního leasingu je zajistit pro podnik potřebný majetek (někdy i včetně obsluhy, údržby), pro který však není trvalé, dostatečné využití po celou dobu jeho životnosti
4
viz [20]
15
a který proto není vhodné koupit do svého vlastnictví (např. dočasná potřeba speciálních strojů pro plnění některých zakázek, dočasná zvýšená potřeba dopravních prostředků apod.).5 ČLFA uvádí následující definici leasingu6: „Smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání, za účelem dočasného používání předmětu bez a) přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu a b) jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce.“ 2.3.2. Finanční leasing Finanční leasing představuje dlouhodobý pronájem majetku, kdy pronajímatel obvykle smluvně převádí na nájemce některá rizika, výnosy a povinnosti spojené s fungováním zařízení (údržba, opravy, servisní služby). Doba pronájmu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku a leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého zařízení (včetně event. úroku za úvěr leasingové společnosti od banky) a ziskovou marži pronajímatele. Daňové zákony většinou stanoví minimální dobu trvání finančního leasingu (blíže je o této problematice pojednáno v další části této práce). Leasingová smlouva nemůže být za normálních podmínek vypověditelná. Pronajímatel neposkytuje vedle finanční služby žádné další služby. Starost o servis, opravu, údržbu a pojištění přechází na nájemce. Přesto jsou stále více vyžadovány a poskytovány také leasingové služby, což jsou většinou služby odborné povahy, které svých charakterem přesahují běžné schopnosti a znalosti nájemce jako finálního uživatele (např. plnění různých hospodářských funkcí, kontrola či řízení investiční výstavby pronajímané nemovitosti apod.). V rámci jedné smlouvy je pak nájemci poskytnut celý komplex služeb.7 Pokud tyto služby nevykonává leasingová společnost sama, zadává je odborným podnikům. Finanční leasing se podobá úvěru – pro nájemce znamená de facto okamžitý peněžení příjem, neboť nemusí zaplatit za požadovaný majetek. Nájemce se zároveň zavazuje splácet pravidelné platby během trvání smlouvy. V obou případech (leasingu i úvěru) dochází u nájemce k rozšiřování peněžních prostředků v současnosti a splácí je později. Na rozdíl od úvěru se však pořízený majetek nestává vlastnictvím podniku a podnik jej většinou neodepisuje. Definice finančního leasingu podle ČLFA zní8:
5
viz [10] viz [20] 7 viz [8] 8 viz [20] 6
16
„Smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání, za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu s a) přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce a b) s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek. V rámci finančního leasingu rozlišujeme další typy leasingu. Jedná se o přímý, nepřímý a leverage leasing. Přímý finanční leasing spočívá v tom, že předmětem leasingu je nový majetek, který si vybere sám nájemce. Pronajímatel koupí požadovaný majetek od výrobce a na základě leasingové smlouvy pronajme tento majetek nájemci. Nájemce si může určit, od jakého dodavatele má být majetek pořízen, za jakých podmínek a za jakou cenu. V případě nepřímého finančního leasingu (prodej a zpětný pronájem – sale and lease back) si nájemce požadovaný majetek pořídí sám a hned ho obratem prodá za tržní cenu pronajímateli (leasingové společnosti), který tento majetek pronajme nájemci. Fyzicky zůstává majetek na původním místě, tedy u nájemce, který ho pořídil. Nájemce pak hradí leasingové splátky, jejichž součet zahrnuje nejen onu tržní cenu majetku, ale i náklady a zisk leasingové společnosti. V důsledku pak nájemce zaplatí více, než kdyby si zakoupený majetek ponechal, což můžeme brát jako nevýhodu. Výhodou však je, že zpětným prodejem získá peněžní prostředky, které může využít ve své činnosti, ať už jako reinvestici nebo prostředek ke zvýšení likvidity, a že dále využívá majetek, který je již ve vlastnictví někoho jiného. Leverage leasing (někdy se používá název úvěrovaný leasing) je typem finančního leasingu, který je hojně využíván u rozsáhlejších investic, neboť organizace a průběh leasingu jsou poměrně náročné. Např. v USA se 85 % finančního leasingu uskutečňuje tímto způsobem.9 Od finančního leasingu v klasickém (obvyklém) pojetí se odlišuje pouze tím, že pronajímatel nekryje pořízení daného majetku do svého vlastnictví plně ze svých zdrojů, ale částečně (či úplně) financuje majetek zapůjčením peněz od věřitele (většinou od banky). Valach ve své publikaci uvádí, že „pronajímatel většinou vkládá 20 – 40 % tržní ceny (americká praxe); zbytek tvoří vklad věřitele.“ 10 Je to tedy třístranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem. Finanční leasing může mít v praxi mnoho alternativ.11 Podle zůstatkové ceny rozlišujeme leasing s plnou amortizací a leasing s částečnou amortizací (leasing se zůstatkovou cenou). 9
viz [10] viz [10] 11 viz [10] 10
17
Podle možnosti odkupu majetku na konci leasingu je rozlišován leasing bez nároku na koupi a leasing s nárokem na koupi. Podle charakteru splátek lze rozlišovat celou řadu variant leasingových smluv, které se mohou pružně přizpůsobovat požadavkům pronajímatele a nájemce. Existují pravidelné stejné splátky, postupně rostoucí splátky (jako ochrana před vývojem inflace), nepravidelné splátky (přizpůsobené toku peněžních prostředků u nájemce), splátky odvozené od náběhové křivky produkce, splátky respektující sezónnost výroby, navýšená první splátka s následujícími splátkami různého typu (považuje se jako určitá forma zajištění pronajímatele), koncentrace několika splátek v den uzavření smlouvy v kombinaci s nulovými splátkami ke konci nájmu či záruční depozitum před začátkem leasingu s následujícími splátkami různého charakteru. Pro nájemce i pronajímatele má podstatný význam i interval leasingových splátek – může být měsíční, čtvrtletní nebo pololetní. Méně obvyklé jsou roční splátky. Delší interval splátek je výhodný pro nájemce, přináší však větší rizika neplatičů pronajímateli. Toto zvýšené riziko se pak projevuje ve výši leasingových splátek a celkové leasingové ceně.
2.4. Právní úprava leasingu12 V českých právních předpisech není leasing výslovně definován. Leasing není uveden mezi zvláštními smluvními typy ani v občanském, ani v obchodním zákoníku, ani v jiném zvláštním předpisu. Jelikož však známe podstatu leasingu (jde o nájem, pronájem či výpůjčku), můžeme na něj aplikovat některá ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. 2.4.1. Občanský zákoník Nájemní smlouva V případě operativního leasingu můžeme použít hlavu sedmou občanského zákoníku (§ 663 až § 723), která pojednává o nájemní smlouvě. Obecná ustanovení nájemního vztahu jsou uvedena v § 663 – § 670. Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak (tomu říkáme subleasing). Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy. § 667 – § 670 uvádějí podrobnosti ohledně změn a oprav prováděných na najaté věci.
12
Zpracováno dle [11], [12], [13], [16], [17] a [20].
18
§ 671 – § 675 konkretizují nájemné. Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím. Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze pouze výpovědí, nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem. § 685 – § 716 upravují zvláštní ustanovení o nájmu bytu, § 717 a § 718 nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení, § 719 uvádí podnájem bytu (části bytu) a § 721 – § 723 specifikují zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých. Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem, a sice zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Nebytovými prostory jsou: a) místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení (zákon uvádí příklady), ale za nebytové prostory se nepovažují příslušenství bytu, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy, b) byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům. Nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy. Musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení a, nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Není-li dohodnuto jinak, nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu pouze na dobu určitou a jen s předchozím písemným souhlasem pronajimatele; smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Jak nájem tak i operativní leasing jsou totožné z hlediska ekonomických a právních charakteristik. Existují však i některé rozdíly. Ustanovení části osmé hlavy sedmé občanského zákoníku předvídají pouze nájem věcí. Předmětem operativního leasingu však bývají i jiné majetkové hodnoty (např. počítačové programy). Leasingová společnost v operativním leasingu nepředává vždy předmět leasingu ve stavu způsobilém k obvyklému užívání, ale je možná i jiná dohoda smluvních stran, např. o montáži nebo o instalaci příslušné věci příjemcem leasingu. V případě subleasingu je nájemce vázán vždy na výslovný předchozí souhlas leasingové společnosti. Po skončení operativního leasingu je příjemce leasingu povinen předat předmět leasingu zpět leasingové společnosti. Nepřichází v úvahu aplikace ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku o automatickém prodlužování nájemní smlouvy.
19
Smlouva o výpůjčce Občanský zákoník uvádí rovněž v § 659 – § 662 smlouvu o výpůjčce. Ta ovšem v praxi nebude v případě leasingových smluv využita, neboť u výpůjčky se jedná o právo věc po dohodnutou dobu bezplatně využívat, což u leasingu není obvyklé – předmět leasingu je poskytován k užívání za úplatu. 2.4.2. Obchodní zákoník Smlouva o nájmu podniku Obchodní zákoník (dále jen ObchZ) uvádí v § 488b – § 488i smlouvu o nájmu podniku. Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše nájemného nebo způsob jejího určení. Smlouva o nájmu podniku musí mít písemnou formu. Podnik nelze přenechat do podnájmu. Nájemcem může být jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, který má příslušné podnikatelské oprávnění, jinak je smlouva neplatná. Smlouva o nájmu dopravního prostředku V § 630 – § 637 ObchZ nalezneme úpravu smlouvy o nájmu dopravního prostředku. Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit úplatu (nájemné). Smlouva vyžaduje písemnou formu. Nestanoví-li smlouva něco jiného, nesmí nájemce přenechat užívání dopravního prostředku jiné osobě. Smlouva o koupi najaté věci § 489 – § 496 ObchZ uvádějí, že smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. Smlouva o koupi najaté věci vyžaduje písemnou formu. Tato ustanovení jsou použitelná z hlediska finančního leasingu. 2.4.3.Daňové zákony Problematika leasingu je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 234/2004 Sb., o DPH v platném znění. Více o daňových aspektech pojednává tato práce v části 2.8. Účetní a daňové aspekty leasingového financování.
2.5. Leasingová cena Rozhodování podniku o pořízení majetku formou leasingu je závislé především na velikosti leasingové ceny a leasingových splátek, které musí postupně hradit pronajímateli. Leasingová cena zahrnuje pořizovací cenu majetku, leasingovou (ziskovou) marži pronajímatele a ostatní náklady pronajímatele spojené s pronájmem majetku (hlavně úroky 20
z úvěru, který si pronajímatel bere na pořízení pronajímaného majetku, poplatky bance za vedení úvěrových účtů a jiné správní náklady). Leasingová cena je tedy souhrnem všech splátek placených nájemcem během doby leasingu pronajímateli. Úrok z úvěru a leasingová marže se někdy souhrnně označují jako leasingové úročení. Jeho výše je závislá na různých faktorech, např. na úrokové sazbě za úvěr (braný na pořízení pronajímané věci), době leasingu, intervalu a četnosti splátek, navýšení první splátky či na odkupní ceně. V souvislosti s výpočtem leasingové ceny mluvíme dále o rekapitalizaci či dekapitalizaci. Rekapitalizace může leasingovou cenu zvyšovat, dekapitalizace naopak snižovat. Rekapitalizace znamená, že leasingová společnost musela např. dopředu poskytnout zálohu dodavateli na pořízení majetku. O dekapitalizaci hovoříme v případě, kdy nájemce poskytuje pronajímateli dopředu zálohy na odkupní cenu. Procento rekapitalizace či dekapitalizace se odvozuje od úroku z úvěru na refinancování. Vztah mezi leasingovou a pořizovací cenou majetku se nazývá tzv. leasingový koeficient. Ten udává, o kolik je leasingová cena vyšší oproti pořizovací ceně (příp. pořizovací ceně zvýšené o rekapitalizaci či snížené o dekapitalizaci). Leasingový koeficient tedy říká, jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce za celou dobu trvání leasingové smlouvy. Poskytuje nám tedy hrubou orientaci pro zhodnocení jednotlivých nabídek leasingových společností. Při interpretaci leasingového koeficientu je nutno rozlišit, zda se jedná o operativní nebo finanční leasing. U operativního leasingu platí, že jeden nájemce v leasingových splátkách splatí v době trvání leasingového vztahu pouze část pořizovací ceny pronajatého majetku. Doba trvání nájemní smlouvy je totiž kratší, než je ekonomická životnost majetku. Zbytek pořizovací ceny splácí další nájemci. U finančního leasingu většinou leasingové splátky jednoho nájemce pokryjí celou pořizovací cenu pronajatého majetku. Výpočet leasingové ceny, leasingových splátek a leasingového koeficientu vysvětlí následující příklad. Příklad č. 1: Společnost KOVONA s.r.o. pořizuje lis formou finančního leasingu. Pořizovací cena včetně dopravy a montáže činí 1 500 000 Kč. Dodavatel vyžaduje zálohu ve výši 500 000 Kč 3 měsíce před uvedením přístroje do provozu. Leasingová společnost získá na refinancování akce úvěr od banky s úrokovou sazbou 18 % a požaduje leasingovou marži 6 %. V prvním měsíci bude uhrazena první zvýšená leasingová splátka ve výši 218 750 Kč. Leasingové splátky budou lineární, hrazeny na konci měsíce po dobu 5 let (tedy 59 měsíců). Odkupní cena se předpokládá nulová. Rekapitalizační procento se uvažuje ve výši 15 %. Jaká je leasingová cena lisu, kolik budou činit měsíční splátky a jaká je výše leasingového koeficientu?
21
1. Pořizovací cena včetně dopravy a montáže 2. Rekapitalizace zálohy: 500 000 * 0,15 * 3/12
1 500 000 Kč 18 750 Kč
3. Rekapitalizovaná cena
1 518 750 Kč
Leasingové splátky musí být určeny tak, aby pronajímateli uhradily pořizovací cenu, za kterou koupil příslušný majetek, úrok z úvěru na refinancování a kalkulovanou leasingovou marži. Při lineárních splátkách, s navýšením první splátky a bez odkupní ceny po ukončení leasingu se leasingové splátky stanoví pomocí umořovatele (předp. rovnoměrné splátky koncem měsíce):
Sm = P ∗ u kde: Sm P u i
u=
splátka koncem měsíce, pořizovací (rekapitalizovaná) cena snížená o první navýšenou splátku, umořovatel pro příslušný počet měsíců a pro požadované měsíční leasingové procento, úroková míra (vypočítá se jako součet úrokové sazby z úvěru a leasingové marže). V našem případě je to 18 % + 6 % = 24 % za rok, měsíční úroková sazba pak činí 2 %. Konkrétní výpočet umořovatele bude vypadat takto: i ∗ (1 + i )
n
(1 + i )n − 1
0,02 ∗ (1 + 0,02 )
59
=
(1 + 0,02 )59 − 1
= 0,029022433
Kolik činí výše měsíční splátky, kterou musí nájemce pravidelně hradit pronajímateli? Sm = (1 518 740 – 218 750) * u (59 měsíců, 24/12 %) Sm = 1 300 000 * 0,02 * (1+0,02)59/((1+0,02)59-1) Sm = 1 300 000 * 0,029022433 = 37 729 Kč Součet leasingových splátek za celou dobu leasingu činí 59 * 37 729 = 2 226 011 Kč. Jestliže známe měsíční leasingovou splátku, můžeme určit leasingovou cenu jako součet zvýšené první splátky a součtu leasingových splátek: 218 750 + 2 226 011 = 2 444 761 Kč Leasingový koeficient je poměr leasingové a pořizovací ceny zvýšené o rekapitalizaci: Leasingový koeficient = 2 444 761 / (1 500 000 + 18 750) = 1,61 V průběhu 5 let trvání leasingového vztahu zaplatí společnost KOVONA s.r.o. v leasingových splátkách celkem 161 % pořizovací ceny lisu zvýšené o rekapitalizaci.
2.6. Leasingová smlouva Jak bylo uvedeno již v oddílu 2.4. Právní úprava leasingu, nejsou pojmy leasing a potažmo ani leasingová smlouva v českých právních předpisech výslovně definovány. Chceme-li tedy uzavřít leasingovou smlouvu, která bude v souladu s platnými právními předpisy, musíme 22
postupovat dle výše zmíněných právních předpisů při respektování ustanovení obchodního zákoníku v § 273, kde je uvedeno: „(1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.“ § 263 ObchZ navíc říká, že se strany mohou odchýlit od ustanovení týkajících se výše zmíněných smluv (smlouva o nájmu podniku, smlouva o nájmu dopravního prostředku, smlouva o koupi najaté věci), jsou zde však uvedeny i některé výjimky, které se však netýkají nájmu dopravního prostředku. Pokud je však zákonem předepsána písemná forma smlouvy, nelze se této povinnosti vyhnout. Důležité je též ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ, které uvádí, že „účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není.“ ČLFA vypracovala za účelem prohloubení právní jistoty účastníků leasingových operací všeobecné obchodní podmínky jako doporučení. Leasingová smlouva pak může obsahovat odkaz na tyto podmínky. Na internetových stránkách ČLFA13 nalezneme několik druhů všeobecných podmínek lišících se předmětem a druhem leasingu. Jsou tu uvedeny Všeobecné podmínky finančního leasingu movitých předmětů, Všeobecné podmínky operativního leasingu movitých předmětů, Všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu (leasingu) automobilů, Všeobecné podmínky finančního leasingu nemovitostí a Všeobecné podmínky postoupení leasingových smluv na jiného pronajímatele. Pro účely této práce jsou relevantní Všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu (leasingu) automobilů. Zde nalezneme všeobecná ustanovení ohledně předmětu leasingové smlouvy a určení smluvních stran, dále jsou upraveny následující oblasti: předání a převzetí předmětu leasingu (dále jen PL), vlastnictví a užívání PL, záruční a servisní podmínky, pojištění PL, výše a úhrada splátek nájemného, důsledky porušení povinností stran leasingové smlouvy, postoupení leasingové smlouvy (změna nájemce), nabytí vlastnictví PL nájemcem, ukončení leasingové smlouvy a závěrečná ustanovení. Nájemce může požádat pronajímatele, aby do smlouvy zahrnul další ustanovení, která jsou dle jeho názoru relevantní pro tento konkrétní leasingový vztah. Vždy je nutné se seznámit s všeobecnými podmínkami dané leasingové společnosti, dříve než dojde k podpisu smlouvy.
13
viz [20]
23
2.7. Výhody a nevýhody leasingu Hodnocení kladů a záporů leasingového financování není nikdy univerzální. Záleží na tom, kdo toto hodnocení provádí, zda nájemce či pronajímatel. Posuzování výhodnosti by se mělo vždy provádět v konkrétních podmínkách, tedy podle konkrétní leasingové smlouvy a v konkrétním ekonomickém a právním prostředí (jaká je situace na kapitálovém trhu, jaké daňové zákony platí atd.). Jelikož je tato práce věnována pohledu ze strany nájemce, budou níže uvedené výhody a nevýhody leasingu také platné ze strany nájemce. Výhody -
leasing umožňuje podniku získat a užívat majetek, aniž by musel vynaložit své prostředky na jednorázovou investici. Tyto prostředky tak může užít k jinému účelu.
-
díky leasingu může podnik používat nejnovější výsledky výzkumu a vývoje, zavádět technologické inovace, a tím zvyšovat konkurenceschopnost podniku. Podnik tak může využívat majetek nejvyšší úrovně, tedy nejproduktivnější a nejvýnosnější (tato výhoda se uplatní především u leasingu výrobních prostředků). Omezuje se možnost morálního zastarání fixního majetku.
-
leasing vytváří stabilní základnu pro finanční kalkulaci tím, že je splácen v předem dohodnutých splátkách, které jsou většinou pevně stanovené. Odstraňuje se tím tak nejistota ohledně výdeje peněžních prostředků v budoucnosti.
-
s leasingem bývají spojovány další služby (leasingové služby), které mají odbornou povahu a pro nájemce tak představují určité ulehčení.
-
financování leasingem je velmi flexibilní. Nájemce si může s pronajímatelem dohodnout konkrétní výši a rozložení splátek tak, aby to nájemci vyhovovalo. Toto může být odvozeno např. od náběhové křivky výnosů z výroby či ze sezónnosti výroby. Může tedy formou leasingových splátek vydávat jen tolik prostředků, kolik svou výrobou vytvoří. Tím se snižuje riziko, že se podnik dostane do platebních potíží. Může lépe zajišťovat svoji likviditu.
-
nájemce si může leasingové splátky zahrnovat do nákladů (ovšem při respektování všech ustanovení zákona o daních z příjmů – více v části této práce věnované právě daňovým aspektům), a tím si snižovat základ daně. Námitkou k této výhodě by mohla být skutečnost, že i při financování úvěrem lze zahrnout do nákladů odpisy (protože se podnik stává vlastníkem předmětu a tudíž ho může odepisovat) a úroky z úvěry, čímž také dojde ke snížení základu daně. Zde je potom nutné posoudit konkrétní situaci vzhledem k leasingovému úročení, rozložení splátek v čase, metodě odpisování majetku a úrokovým sazbám.
24
-
nájemce může v případě leasingu využívat majetek, aniž by podstupoval riziko spojené s jeho pořízením např. prodloužení výstavby, zvyšování ceny investice, nesplnění očekávaných parametrů investičního projektu apod.
-
formální výhodou je, že leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku. Formální proto, že se neobjevuje jako dluh v bilanci podniku. Důležité však je posoudit celkovou výši závazků, tedy i těch, které nejsou zachyceny v rozvaze, ale podnik je musí uvádět např. v příloze k účetní závěrce.
Nevýhody -
základní nevýhodou jsou poměrně vysoké náklady na leasing, tedy nájemné. Toto platí většinou pro firmy s dobrou finanční pozicí, s vyšší rentabilitou, s dobrou perspektivou růstu. Tyto firmy pak mají jako dlužníci důvěru od věřitelů, mají vyšší bonitu a mohou tedy získat poměrně snadno a výhodně úvěry od banky. Nebo jsou tyto firmy natolik silné, že mají dostatek vlastních finančních zdrojů a nepotřebují si vypůjčovat zdroje cizí. Z toho však vyplývá skutečnost, že výše nákladů na leasing je u různých firem různá, nutné je proto posuzovat konkrétní podmínky.
-
u finančního leasingu bychom mohli nevýhodu spatřovat v tom, že po jeho ukončení přechází do vlastnictví nájemce téměř odepsaný majetek. Podnik tedy nemůže počítat s daňovou úsporou u tohoto majetku v podobě odpisů.
-
další nevýhody jsou spjaty s faktem, že skutečným vlastníkem předmětu je pronajímatel, a s tím jsou spojena některá omezení pro nájemce. Užívací práva nájemce může pronajímatel omezit v leasingové smlouvě. V případě potřebných úprav na majetku mohou nastat obtíže, protože je nutný souhlas pronajímatele (např. rekonstrukce, modernizace).
-
v případě bankrotu pronajímatele by mu musel být majetek vrácen a nájemce by musel absolvovat různá jednání o vyrovnání leasingových splátek, o náhradě škody, která mu vznikla odejmutím majetku atd.
Jak je patrné, některé výhody leasingu jsou zároveň nevýhodami v případě úvěru a naopak. Nebylo by však správné tyto výhody a nevýhody zobecňovat, je vždy nutné zhodnotit konkrétní nabídku jak leasingu, tak úvěru.
2.8. Účetní a daňové aspekty leasingového financování14 Majetek pronajatý formou leasingu ani závazky v podobě leasingových splátek se neuvádějí v rozvaze podniku. Zkresluje se tím vypovídací schopnost rozvahy o výši a struktuře majetku a zdrojů (kapitálu) podniku. Na první pohled je tak zadluženost podniku podhodnocena, podíl dluhů na celkovém kapitálu je nižší, než je tomu ve skutečnosti. Při hodnocení rizika a finanční situace podniku je tedy nutné zohlednit veškerý majetek, tedy i ten, který podnik 14
Zpracováno dle [11], [12] a [13].
25
nevlastní, ale užívá ho ke své činnosti. Neuvážené rozšiřování leasingu může podstatně ovlivnit finanční riziko a stabilitu podniku. Stále více sílí tendence, aby byl finanční leasing zachycen v bilanci nájemce. V ČR má nájemce povinnost (dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.) v případě finančního leasingu uvést v příloze k účetní závěrce součet leasingových splátek za celou dobu pronájmu, skutečně uhrazené splátky ke dni účetní závěrky a rozpis částky budoucích leasingových splátek podle faktické doby splatnosti. V ČR je patrná snaha stále více implementovat Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) do české účetní legislativy. Mluvíme-li o leasingu, je důležitý standard IAS 17 – Leasingy. Dle tohoto standardu lze použít způsob účtování o leasingu, jaký je v ČR, ale pouze pro případ leasingu operativního. Jestliže je majetek pořízen formou finančního leasingu, je nutné postupovat dle IAS 17 a tento majetek zařadit přímo do aktiv v rozvaze a tomu odpovídající závazek z pronájmu do pasiv v rozvaze. Tento způsob účtování se velmi podobá účtování o pořízení majetku formou úvěru. Lze předpokládat, že toto ustanovení IAS 17 o finančním leasingu bude v budoucnu platné i v ČR. Z hlediska daňových zákonů se můžeme setkat se dvěma definicemi finančního leasingu – jsou uvedeny v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) a v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). ZDP mluví o finančním leasingu jako o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Klíčová jsou ustanovení v § 24 odst. 2 písm. h), odst. 4 až 6 a § 25 odst. 1 písm. za). V této práci bude zaměřena pozornost především na nájemce v případě finančního leasingu, budou ovšem zmíněny i ostatní související aspekty. 2.8.1. Zákon o daních z příjmů V souvislosti s daňovými aspekty leasingu patří mezi nejdůležitější pojmy daňová uznatelnost nájemného, tedy zda a kdy nájemné ovlivňuje daňový základ. V zákoně o daních z příjmů je uvedena celá řada podmínek, které musí být splněny, aby bylo možné nájemné považovat za výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V dalším textu budou tyto podmínky podrobně rozebrány. 2.8.1.1. Časové rozlišování nájemného Nejprve se podívejme na problematiku časového rozlišování splátek nájemného. Znamená to, že jako daňový náklad lze u nájemce v daném zdaňovacím období uznat pouze takovou část nájemného, která s daným obdobím časově souvisí. S časovým rozlišováním se setkáváme v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně v § 3 odst. 1, podle něhož je každá účetní jednotka povinna účtovat o skutečnostech do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Z výše uvedeného vyplývá, že účetní jednotky jsou povinny časově 26
rozlišovat veškeré náklady a výnosy a je tedy lhostejné, zda se jedná o nájemné finančního či operativního leasingu. V případě nájemce vedoucího daňovou evidenci podle § 7b ZDP je důležité ustanovení § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP, které říká, že povinnost časově rozlišovat nájemné má pouze nájemce v případě finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku; pro případ operativního leasingu není zákonem stanovena žádná povinnost ohledně časového rozlišování nájemného u nájemce vedoucího daňovou evidenci. U subjektů, kteří vedou daňovou evidenci, se uznávají daňové příjmy a výdaje v okamžiku jejich skutečné úhrady a vlastní předpis (např. zaúčtování faktury) není rozhodující. Neméně důležitou skutečností v oblasti časového rozlišování nákladů a výnosů je určení okamžiku, od kterého lze nájemné považovat za položku ovlivňující daňový základ. Jde o okamžik, kdy je předmět nájmu přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání – okamžik podepsání smlouvy nebo úhrady první splátky nájemného tedy nehraje v tomto případě roli. Problematiku časového rozlišování nájemného lze shrnout takto: Pokud se jedná o operativní leasing a nájemce i pronajímatel vedou daňovou evidenci, nemá ani jeden z nich povinnost časově rozlišovat splátky nájemného. U finančního leasingu tuto povinnost má nájemce vedoucí daňovou evidenci. Jakmile je nájemce nebo pronajímatel účetní jednotkou, má automaticky povinnost časového rozlišování a je podružné, zda se jedná o operativní nebo finanční leasing. Příklad č. 2: Pan Kaplan si jako podnikatel chce pronajmout osobní automobil formou operativního leasingu. S pronajímatelem – leasingovou společností AB Leasing s.r.o. uzavřel nájemní smlouvu, ve které je sjednána doba pronájmu 18 měsíců, začíná běžet dnem předání auta nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání (1.3.2006) a po skončení doby nájmu bude auto vráceno pronajímateli (31.8.2007). Celkové nájemné činí 225 000 Kč. Nájemce vede daňovou evidenci a není plátcem DPH. Smlouva obsahuje rozpis plateb nájemného: Splátky
Datum
Částka (Kč)
1. splátka
1.3.2006
100 000
2. splátka
1.9.2006
50 000
3. splátka
1.1.2007
50 000
4. splátka
1.5.2007
25 000
a) Jak bude nájemce evidovat nájemné a v jaké výši budou splátky nájemného daňově uznatelným výdajem v jednotlivých letech? b) Jak se změní řešení v případě, že nájemce bude účetní jednotkou?
27
c) Jaké bude řešení, když nájemné bude hrazeno pouze v jedné splátce ve výši 225 000 Kč, a to k 1.3.2007? d) Jak bude situace řešena v případě, že nájemce bude splácet nájemné v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12 500 Kč? Řešení: ad a) Jedná se o operativní leasing, splátky nájemného jsou nepravidelné a nestejně vysoké. Jelikož nájemce vede daňovou evidenci, povinnost časově rozlišovat splátky nájemného zde pro něj nevzniká. Má však povinnost podle § 7b ZDP (daňová evidence) vést „údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, a o majetku a závazcích.“15 Daňovým výdajem bude pro nájemce skutečně uhrazené nájemné a bude o něm účtovat následujícím způsobem: Peněžní prostředky Datum
Operace Příjem
Daňové příjmy
Daňové výdaje
Výdaj
1.3.2006
Úhrada nájmu
100 000
100 000
1.9.2006
Úhrada nájmu
50 000
50 000
150 000
150 000
Celkem za rok 2006 1.1.2007
Úhrada nájmu
50 000
50 000
1.5.2007
Úhrada nájmu
25 000
25 000
Celkem za rok 2007
75 000
75 000
ad b) Z hlediska ZDP nás tedy budou zajímat daňově uznatelné náklady (ne výdaje). Zákon o účetnictví16 ukládá nájemci povinnost časově rozlišovat náklady, a to od okamžiku skutečného přenechání předmětu nájmu nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Zde tedy může nájemce zahrnovat náklady jako položky ovlivňující základ daně od 1.3.2006 (případné předchozí platby by se evidovaly na účtech časového rozlišení nebo na účtu záloh). Jako daňově uznatelný náklad lze uvést jen poměrnou část z uhrazených splátek připadající na dané zdaňovací období. Doba nájmu je od 1.3.2006 do 31.8.2007, tedy 18 měsíců. Součet jednotlivých splátek je: 100 000 + 50 000 + 50 000 + 25 000 = 225 000 Kč. Poměrná část nájemného připadající na 1 měsíc nájmu je: 225 000 Kč : 18 měsíců = 12 500 Kč. Na rok 2006 připadá 10 měsíců doby nájmu, daňově uznatelným nákladem tedy bude částka 10 * 12 500 Kč = 125 000 Kč. V roce 2007 je to 8 měsíců, poměrnou částí nájemného tedy 15 16
viz [12] § 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví – viz [14]
28
bude částka 8 * 12 500 Kč = 100 000 Kč. Část nájemného nespadající do daného zdaňovacího a účetního období musí zůstat na konci roku časově rozlišena na účtu 381 – Náklady příštích období. Nájemce bude účtovat takto:17 Datum
Operace
Částka
MD
D
1.3.2006
Úhrada nájemného z BÚ18
100 000
381
221
1.9.2006
Úhrada nájemného z BÚ
50 000
381
221
31.12.2006
Převod poměrné části nájemného do nákladů19
125 000
518
381
1.1.2007
Úhrada nájemného z BÚ
50 000
381
221
1.5.2007
Úhrada nájemného z BÚ
25 000
381
221
31.12.2007
Převod poměrné části nájemného do nákladů
75 000
518
381
ad c) V případě nájemce vedoucího daňovou evidenci tato situace nepředstavuje problém, neboť daňově uznatelným výdajem je skutečně uhrazené nájemné, v tomto případě tedy celá částka 225 000 Kč bude daňově uznatelná za rok 2007. Když budeme uvažovat nájemce vedoucího účetnictví, bude se jednat o nájemné placené zpětně (v roce 2007 za rok 2006 i 2007). Časové rozlišení nájemného bude totožné jako v předchozím případě, jiný bude jen okamžik úhrady nájemného. Danou částku budeme muset zaúčtovat na účet časového rozlišení 383 – Výdaje příštích období. Datum
Operace
Částka
MD
D
31.12.2006
Zaúčtování poměrné části nájemného za rok 2006, které bude placeno až v roce 2007
125 000
518
383
1.3.2007
Úhrada nájemného z BÚ 125 000
383
- za období 1.1. – 28.2.2007
25 000
518
- za období 1.3. – 31.8.2007
75 000
381
- za rok 2006
225 000
- celkem 31.8.2007
Převod poměrné části nájemného do nákladů (za období 1.3. – 31.8.2007)
75 000
221 518
381
ad d) Tato poslední varianta je ze všech nejjednodušší. Jednotlivé splátky nájemného časově i věcně odpovídají období, kdy se o nich účtuje. Předpokládá se, že nájemce hradí splátky na základě splátkového kalendáře, tedy že pronajímatel nezasílá nájemci každý měsíc faktury. 17
Při účtování vycházíme z obecně využívané účtové osnovy. BÚ = bankovní účet 19 Časově rozlišovat nájemné může nájemce i v průběhu účetního období (např. měsíčně), ale na konci roku musí mít účty zůstatky jako v předchozí tabulce. 18
29
Datum
Operace
Částka
MD
D
celkem 18x
Úhrada nájemného z BÚ
12 500
518
221
2.8.1.2. „Akontace“ S pojmem akontace se lze u leasingu setkat velmi často, může mít ovšem různé významy. V ZDP však tento pojem nenajdeme. Může tedy nastat problém s daňovou uznatelností akontace v okamžiku, kdy není ze smlouvy zcela zřetelné, co přesně tento pojem znamená. Konkrétní formu akontace by bylo možné odvodit z dalšího účtování, nejvhodnější však je tento pojem vysvětlit již přímo v leasingové smlouvě.20 Pojem akontace má v praxi tři základní významy: 1. První zvýšená splátka nájemného (splátka hrazená předem, mimořádná leasingová splátka, nultá splátka). 2. Záloha na splátky nájemného. 3. Záloha na kupní cenu. Ad 1. První zvýšenou leasingovou splátku je nutné časově rozlišovat, a sice u nájemce na účtu 381 – Náklady příštích období a u pronajímatele na účtu 384 – Výnosy příštích období. Jak již bylo popsáno v předchozí subkapitole o časovém rozlišování, daňově uznatelným nákladem (výdajem) je pouze poměrná část z této zvýšené leasingové splátky týkající se daného zdaňovacího období. U finančního leasingu musí nájemce nájemné časově rozlišovat v každém případě, ať už vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Pronajímatel, který nevede účetnictví (ale vede daňovou evidenci), povinnost rozlišovat nájemné nemá. Prakticky by postup účtování pro případ finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku vypadal takto (v případě, že nájemce vede účetnictví): Nájemce nejprve zaúčtuje pronajímaný hmotný majetek do podrozvahové evidence. Zvýšená splátka nájemného se zaúčtuje v plné výši na účet 381 – Náklady příštích období.21 Úhrada jednotlivých řádných splátek nájemného se účtuje na účet nákladů (518 – Ostatní služby). Na konci roku22 se provede převod poměrné části zvýšené splátky nájemného do nákladů běžného období (tj. též na účet 518). Takto se postup opakuje v dalších letech trvání leasingové smlouvy. Po skončení doby pronájmu nájemce odkoupí hmotný majetek a zároveň ho vyřadí z podrozvahové evidence. Koupi tohoto majetku lze účtovat na účet příslušného dlouhodobého hmotného majetku (DHM) nebo (pokud kupní cena nedosahuje limitu pro ocenění dlouhodobého majetku (DM) stanoveného účetní jednotkou) lze tento majetek
20
V současnosti se v leasingových smlouvách samotný pojem akontace příliš často neuvádí, objevuje se zde již konkrétní pojmenování významu akontace, např. splátka hrazená předem atd. 21 U plátců DPH se budou účtovat na účet nákladů částky bez DPH a DPH na účet 343 – DPH. U neplátců DPH jsou ve všech případech částky nájemného s DPH. 22 Poměrné části zvýšené splátky nájemného lze převádět do nákladů i každý měsíc, nájemce nemusí čekat až na konec roku. Záleží na nájemci samotném, jaký způsob účtování v tomto případě zvolí.
30
účtovat přímo do spotřeby (přes účet 501 – Spotřeba materiálu) nebo nejprve přes sklad a poté do spotřeby (112/221 a 501/112). V případě, že by nájemce vedl daňovou evidenci, musí časové rozlišování také provádět, avšak pouze ve své daňové evidenci. Daňovým výdajem pro něj tedy bude jen ta část zvýšené splátky nájemného a řádných splátek nájemného, která se týká daného zdaňovacího období. Po ukončení pronájmu zanese nájemce daný hmotný majetek do svého obchodního majetku. Ad 2. V případě zálohy na splátky nájemného je způsob účtování jiný než v předchozím případě. Záloha na splátky nájemného se zaúčtovává postupně do jednotlivých řádných splátek nájemného. Konkrétně by postup účtování probíhal následovně (opět pro případ finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, nájemce vede účetnictví): Uhrazená záloha na splátky nájemného se zaúčtuje na účet 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Nejčastěji zasílá pronajímatel nájemci pravidelně faktury na řádné splátky nájemného. Nájemce tuto fakturu zaúčtuje obvyklým způsobem (518/321) s tím, že na účtu 321 – Závazky z obchodního styku zúčtuje poměrnou část zálohy na splátky nájemného (o tuto zálohu tedy sníží svůj závazek k dodavateli).23 Po ukončení doby pronájmu je záloha na splátky nájemného zúčtována v plné výši do nákladů, hmotný majetek je odkoupen a zařazen do účetní evidence. U nájemce vedoucího daňovou evidenci by se za daňový výdaj považovala částka nájemného včetně již zaplacené zálohy (opět vždy poměrná část vztahující se k danému zdaňovacímu období). Po ukončení pronájmu zanese nájemce daný hmotný majetek do svého obchodního majetku. Ad 3. Akontace ve formě zálohy na kupní cenu je formou nejméně vhodnou pro nájemce.24 Tuto zálohu nelze převádět do nákladů v průběhu trvání leasingu. Vstupuje až do pořizovací ceny majetku ve chvíli, kdy tento majetek nájemce odkupuje. Záloha na kupní cenu může být zahrnuta do nákladů až po skončení leasingu, a sice formou odpisů. Pokud budeme opět uvažovat finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nájemce vede účetnictví, systém účtování bude následující: Záloha na kupní cenu se zaúčtuje na účet 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Řádné splátky nájemného se budou účtovat do nákladů po celou dobu trvání leasingu. Po skončení pronájmu bude daný hmotný majetek odkoupen a převzat do účetní evidence. Dojde k úhradě kupní ceny snížené o zálohu na kupní cenu. Nyní může nájemce začít majetek odpisovat, a tím přenášet postupně kupní cenu do nákladů. V případě, že by kupní cena byla příliš nízká (do 40 000 Kč u samostatných movitých věcí), dostane se do nákladů celá kupní cena hned při odkupu majetku. 23
Pokud se v leasingové smlouvě sjedná měsíční hrazení splátek nájemného, bude nájemce dostávat faktury na nájemné každý měsíc a zúčtuje tedy poměrnou část zálohy na splátky nájemného připadající na 1 měsíc. 24 Pro pronajímatele je však tato forma nejvýhodnější, neboť se záloha na kupní cenu dostane do výnosů až v okamžiku prodeje majetku.
31
2.8.1.3. Daňové odpisy Nájemce pořizující majetek formou leasingu většinou nemá možnost uplatňovat daňové odpisy do daňových nákladů (výdajů); daňové odpisování zpravidla provádí pronajímatel. Existují však i výjimky, kdy i nájemce uplatní odpisy jako daňově uznatelný náklad (výdaj). Dle § 32a odst. 3 ZDP může být nehmotný majetek odpisován také poplatníkem, který k tomuto majetku nabyl právo užívání za úplatu (jedná se tedy o nájemce). V § 32a odst. 4 ZDP je stanoveno, že takovýto nehmotný majetek odpisuje nájemce rovnoměrně bez přerušení po celou dobu odpisování. Odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou s přesností na celé měsíce; odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Dle § 28 odst. 3 může nájemce odpisovat i technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c)25, jsou-li hrazené nájemcem a vstupní cena u vlastníka není o tyto výdaje zvýšena. Odpisování může nájemce provádět pouze na základě písemné smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem. Nájemce zatřídí toto technické zhodnocení a jiný majetek do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle § 31 a § 32 ZDP – může si tedy vybrat mezi rovnoměrnými a zrychlenými daňovými odpisy. 2.8.1.4. Finanční leasing Z hlediska finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku je klíčovým odstavec 4 § 24 ZDP, který říká:26 „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 8 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.“
25
Jedná se o výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. 26 viz [12]
32
Nejprve se podívejme na ustanovení písmene a). Doba nájmu je zde odvozena od doby odpisování uvedené v tabulce v § 30 odst. 1 ZDP. Tabulka 2: Doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny Odpisová skupina
Doba odpisování
1
3 roky
1a
4 roky
2
5 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let
Pramen: [12]
Z tohoto lze odvodit minimální dobu, po kterou musí trvat finanční pronájem pro jednotlivé odpisové skupiny, aby nájemné bylo daňově uznatelné: Tabulka 3: Minimální doba trvání finančního pronájmu skupiny Odpisová skupina
pro jednotlivé odpisové
Minimální doba trvání finančního pronájmu
1
3 roky
1a
3 roky
2
3 roky
3
3 roky (u nemovitostí 8 let)
4
4 roky (u nemovitostí 8 let)
5
6 let (u nemovitostí 8 let)
6
10 let
Pramen: Zpracováno dle [11].
Pokud by byla v leasingové smlouvě sjednána doba nájmu kratší než v této tabulce, postupovalo by se podle § 24 odst. 5 písm. a) stejně jako v případě předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodu předčasného odkupu pronajatého majetku nájemcem. Více o této problematice v dalších oddílech této práce. Pod písmenem b) v § 24 odst. 4 ZDP je uvedena druhá podmínka daňové uznatelnosti nájemného. Nájemce se musí stát vlastníkem pronajímaného předmětu bezprostředně po ukončení leasingového vztahu, tedy bez časových prodlev. Zákon stanovuje požadavek, že kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková cena, kterou by měl předmět při rovnoměrném 33
odpisování dle ZDP. To prakticky znamená, že součet rovnoměrných daňových odpisů u pronajímatele a rovnoměrných daňových odpisů u nájemce nesmí být vyšší než vstupní cena tohoto majetku evidovaná u vlastníka při jeho pořízení. Vztah lze vyjádřit takto:
KC < ZC ⇒ RDOp + RDOn < VC, kde KC ……kupní cena, ZC …… zůstatková cena, RDOp… rovnoměrné daňové odpisy u pronajímatele, RDOn… rovnoměrné daňové odpisy u nájemce, VC ……vstupní cena. ZDP pod písmenem c) v § 24 odst. 4 požaduje, aby nájemce (poplatník uvedený v § 2, tj. fyzická osoba) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrnul tento odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Obchodní majetek je definován v § 4 odst. 4 ZDP jako souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (tedy v daňové evidenci). Tuto podmínku lze splnit tím, že nájemce po odkoupení majetku po skončení pronájmu o tomto majetku bude účtovat (resp. zaeviduje ho v daňové evidenci v případě vedení daňové evidence, tzn. uvede ho v daňovém přiznání jako majetek poplatníka) a zanese ho do evidence majetku. Podmínka stanovená v písmenu b) však neplatí, „pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny“. V tomto případě se může sjednat libovolná kupní cena. „Při změně doby odpisování (§ 30) se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku podle písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy. U osobního automobilu kategorie M127 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební28, přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 1 500 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 1 500 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 1 500 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.“
27
Rozdělení vozidel do kategorií upravuje příloha k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, viz [27]. 28 viz vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
34
Omezení výše nájemného u finančního pronájmu osobních automobilů kategorie M1 se v ZDP objevuje poprvé v zákoně č. 438/2003 Sb. vyhlášeném 18.12.2003, a sice částkou 900 000 Kč. To znamená, že maximální výše nájemného u finančního pronájmu těchto automobilů zahájeného před tímto datem není nijak omezena ani v letech následujících. Pro nájemné u finančního pronájmu uzavřeného po tomto datu je tu však omezení ve výši 900 000 Kč. Od počátku roku 2005 byla tato částka zvýšena na 1 500 000 Kč. V praxi to bude znamenat, že u finančního pronájmu osobních automobilů zahájeného v období 18.12.2003 až 31.12.2004 bude daňově uznatelné nájemné omezeno v poměrné výši vypočtené z částky 900 000 Kč za rok 2004 a od roku 2005 z částky 1 500 000 Kč. Pro případ osobních automobilů pronajatých formou operativního leasingu neuvádí ZDP žádné omezení v uznatelnosti nájemného za celou dobu pronájmu. Z toho vyplývá, že pro nájemce je výhodnější pronajímat si formou operativního leasingu automobily kategorie M1, u nichž celková výše nájemného za období trvání leasingu přesáhne 1 500 000 Kč (resp. 900 000 Kč). ZDP obsahuje v § 23 odst. 4 písm. l) ještě jedno ustanovení týkající se maximálního limitu daňově uznatelného nájemného. „Při prodeji osobního automobilu koupeného bezprostředně po ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, pokud hrazené nájemné bylo vyšší než limit stanovený v § 24 odst. 4 ZDP (1 500 000 Kč), se do základu daně nezahrnuje částka příjmu z prodeje tohoto osobního automobilu do výše součtu jeho pořizovací ceny (po odkupu) včetně technického zhodnocení nebo zůstatkové ceny a zaplacené částky nájemného nad stanovený limit.“ Jde o určitou kompenzaci za to, že část nájemného hrazeného nájemcem v rámci finančního pronájmu nad limit 1 500 000 Kč je daňově neuznatelná, ale pronajímatel musí do daňových příjmů (výnosů) zahrnovat celou částku nájemného (bez omezení). Pro nájemce toto ustanovení obsahuje určité zvýhodnění v tom, že do daňového základu nemusí zahrnovat prodejní cenu automobilu (či její část), který si pořídil bezprostředně po skončení finančního pronájmu a který dále prodává jiné osobě. 2.8.1.5. Nestandardní ukončení finančního leasingu V tomto oddílu budou popsány způsoby, kdy je finanční leasing s následnou koupí najatého hmotného majetku ukončen jinak než uplynutím doby, na kterou byl sjednán v leasingové smlouvě. Ne vždy probíhá leasing přesně podle předem stanovených pravidel. Může dojít například k tomu, že se nájemce dohodne s pronajímatelem, že odkoupí pronajatý majetek ještě před skončením doby pronájmu. Dojde tedy k předčasnému ukončení nájemní smlouvy dohodou, obvykle ke dni prodeje majetku. ZDP tuto situaci upravuje v § 24 odst. 5.
35
„Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo.“ Pokud tedy dojde k předčasnému ukončení leasingové smlouvy z důvodu předčasného odkupu pronajatého majetku, který lze odpisovat, a chceme-li, aby splátky nájemného hrazené do chvíle ukončení smlouvy byly daňově uznatelné, je nutné, aby kupní cena nebyla nižší než zůstatková cena vypočtená pomocí rovnoměrných daňových odpisů za dobu, kdy mohl být daný majetek odpisován (nepřihlíží se ke změnám vlastníka pronajatého majetku). Pokud by tato podmínka splněna nebyla, stává se veškeré nájemné hrazené do okamžiku odkupu majetku zpětně daňově neuznatelným a poplatník (nájemce) musí postupovat podle § 5 odst. 6 ZDP, je-li fyzickou osobou, resp. dle § 41 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v případě právnické osoby.29 ZDP ovšem obsahuje ještě ustanovení, které určitým způsobem kompenzuje (zmírňuje) negativní dopad na nájemce v případě, že nesplní podmínky stanovené v § 24 odst. 5, ale i v § 24 odst. 4 (ukončení v řádném termínu). Jedná se o ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) ZDP, které říká: „Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.“ Pro zmírnění nepříznivých důsledků zpětné daňové neuznatelnosti nájemného může nájemce zvýšit vstupní cenu odkoupeného majetku o daňově neuznatelné nájemné uhrazené do data prodeje a odepisovat tento majetek z takto zvýšené vstupní ceny. Tím daňově neuznatelné nájemné promítne do daňových nákladů (výdajů) právě prostřednictvím odpisů. ZDP pamatuje v § 24 odst. 5 písm. c) i na postup v případě hmotného majetku vyloučeného z odpisování a říká:
29
Více o tomto postupu bude pojednáno v oddílu 2.8.1.6. Postup při dodatečném zjištění daňové neuznatelnosti nájemného.
36
„Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu30, platná ke dni sjednání kupní smlouvy.“ Tímto hmotným majetkem vyloučeným z odpisování se v souvislosti s finančním leasingem rozumí: 1. bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, 2. technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí,31 3. tzv. jiný majetek definovaný v § 26 odst. 3 písm. c) ZDP (jde o výdaje hrazené nájemcem, které podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč, těmito výdaji mohou být např. výdaje na instalaci a montáž, výdaje spojené s dopravou, clo atd.), pokud celkové nájemné počínaje rokem 2005 dosáhne nebo převýší částku ve výši 1 500 000 Kč (resp. 900 000 Kč pro rok 2004). Pokud je celkové nájemné nižší než stanovený limit (1 500 000 Kč resp. 900 000), avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší tento limit, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje tento limit. Podle § 24 odst. 5 ZDP by se postupovalo i v případě, že by byl finanční leasing sjednán na dobu kratší než uvedenou v § 24 odst. 4 písm. a) ZDP, tedy doba trvání pronájmu by byla kratší než 20 % stanovené doby odpisování dle § 30 ZDP, minimálně však 3 roky. Musí tedy platit podmínka uvedená v § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. U fyzických osob (§ 2 ZDP) musí být navíc splněna podmínka uvedená v § 24 odst. 4 písm. c) o zařazení majetku po ukončení smlouvy do obchodního majetku fyzické osoby. Pokud nájemce užívá předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku a přenechá tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu, jedná se o podnájemní smlouvu, která je dle § 24 odst. 5 ZDP považována rovněž za nájemní smlouvu. Dalším nestandardním ukončením finančního leasingu je postup podle § 24 odst. 6 ZDP. Příkladem může být situace, kdy dojde k prokazatelnému odcizení32 předmětu pronajatého 30
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a pohřební. 32 Aby odcizení bylo prokazatelné, musí být doloženo potvrzením Policie ČR o tom, že pachatel krádeže je neznámý.
31
37
formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku. I v tomto případě se pak jedná o předčasné ukončení leasingové smlouvy. Podle § 24 odst. 6 ZDP by se postupovalo i v případě předčasného ukončení smlouvy o finančním pronájmu bez následné koupě předmětu nájmu a také z důvodu poškození nebo zničení předmětu pronájmu (např. v důsledku havárie). Ustanovení § 24 odst. 6 ZDP uvádí: „Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na skutečnou dobu nájmu.“ Pokud by mezi pronajímatelem a nájemcem byla sjednána náhrada škody v souvislosti s odcizením předmětu nájmu a tuto škodu by hradil nájemce, může si částku náhrady této škody zahrnout do daňových nákladů. 2.8.1.6. Postup při dodatečném zjištění daňové neuznatelnosti nájemného V předchozím textu bylo několikrát zmíněno, že se nájemné za určitých okolností (po nesplnění určitých podmínek stanovených ZDP) může stát zpětně daňově neuznatelným. Jak postupovat v případě, že tato situace nastane? Jestliže je nájemné zpětně daňově neuznatelné, znamená to, že údaje uvedené v daňových přiznáních za poslední roky nejsou správné. Pokud by poplatník po tomto zjištění nijak nereagoval, vystavuje se riziku, že to finanční úřad při finanční kontrole odhalí. Aby se negativní dopady těchto chyb co nejdříve minimalizovaly, je nutné, aby fyzické osoby postupovaly dle § 5 odst. 6 ZDP. Toto ustanovení ukládá fyzické osobě povinnost zvýšit své zdanitelné příjmy (základ daně) o daňově neuznatelnou část nájemného ve zdaňovacím období, ve kterém chybu zjistila. Právnické osoby musí postupovat dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Ustanovení § 41 ukládá právnické osobě povinnost předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Zdanitelným výnosem v tomto daňovém přiznání bude výše nájemného, které se stalo daňově neuznatelným. Je však ještě nutné, aby byl nedoplatek daně z příjmů uhrazen. § 63 tohoto zákona ukládá daňovému dlužníku „povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den z prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.“ Co se týče lhůty pro vyměření, je v § 47 stanoveno, že daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Pokud 38
byl před uplynutím této lhůty učiněn ze strany správce daně úkon směřující k vyměření daně, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do 10 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. V souvislosti s finančním leasingem je nutno zmínit ještě ustanovení § 38r odst. 3 ZDP: „Lhůty pro doměření daně z důvodu nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.“ 2.8.2. Zákon o dani z přidané hodnoty Zákon o dani z přidané hodnoty definuje finanční leasing v § 4 odst. 3 písm. g). Finančním pronájmem se rozumí „přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy; takový finanční pronájem se posuzuje obdobně jako dodání zboží nebo převod nemovitosti.“ Operativní leasing není v zákoně vymezen, ale můžeme si ho definovat negativně jako ostatní druhy leasingu, které nejsou finančním leasingem. Znamená to, že po skončení doby pronájmu je předmět leasingu vrácen pronajímateli. 2.8.2.1. Novelizace zákona o dani z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH33) vstoupil v účinnost dne 1.5.2004, tedy dnem přistoupení ČR do Evropské unie. Před tímto datem byla problematika daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) upravena zákonem č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Přijetím nového ZDPH na počátku roku 2004 došlo k významným změnám, z nichž některé se dotýkají i leasingu. Nejvýznamnějšími změnami jsou34: 1. Změna základní sazby DPH z 22 % na 19 %. 2. Zvýšení sazby DPH u finanční služby z 5 % na 19 %; finanční služby byly tedy přeřazeny ze snížené sazby DPH do sazby základní. 3. Zákaz odpočtu DPH u marže leasingové společnosti při leasingu osobních automobilů. 4. DPH podléhají zálohy (rozumí se tím platby přijaté před datem uskutečnění vlastního zdanitelného plnění). Brzy po schválení nového ZDPH se zjistilo, že obsahuje velké množství chyb a nejasností, proto bylo třeba tento zákon novelizovat, aby bylo možné zjištěné nesrovnalosti co nejdříve 33
Nebude-li v dalším textu výslovně uvedeno něco jiného, má se zkratkou ZDPH na mysli zák. č. 235/2004 Sb., o DPH. 34 Zpracováno dle [11].
39
odstranit. V průběhu roku 2005 docházelo ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o DPH téměř v pravidelných intervalech. První dva zákony, které novelizovaly ZDPH, nabyly účinnosti ke dni 1.1.2005; byly to zákon č. 635/2004 Sb. a zákon č. 669/2004 Sb. Dalšími zákony byly zák. č. 124/2005 Sb. (s účinností od 30.3.2005), dále pak dvojice zákonů č. 215/2005 Sb. a 217/2005 Sb. (oba s účinností od 3.6.2005) a v závěru roku zák. č. 377/2005 Sb. (s účinností k 1.10.2005) a zák. č. 441/2005 Sb., který nabyl účinnosti 10.11.2005. Poslední novelou z roku 2005 byl zák. č. 545/2005 Sb. s účinností od 1.1.2006. Nejpodstatnějšími novelami byly zák. č. 635/2004 Sb. a č. 377/2005 Sb. V roce 2006 byly schváleny tři novely ZDPH, jimiž je zákon č. 109/2006 Sb. (účinnost od 1.4.2006, část od 1.1.2007), zákon č. 230/2006 Sb. (účinnost od 1.6.2006) a zákon č. 319/2006 Sb. (účinnost od 30.6.2006). Navíc v § 111 odst. 12 ZDPH nalezneme přechodné ustanovení, které uvádí: „Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny a předmět smlouvy byl předán do užívání do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 30.4.2004), se použijí příslušná ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do dne předcházejícího datu nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Na základě tohoto ustanovení se leasingové smlouvy uzavřené před datem 1.5.2004 a před tímto datem také předané k užívání nájemci řídí zákonem č. 588/1992 Sb. a jsou u nich uplatňovány po celou dobu trvání smlouvy původní sazby DPH, tedy 5 % a 22 %. Nová sazba DPH 19 % je uplatňována až u leasingových smluv na finanční pronájem uzavřených po 1.5.2004. 2.8.2.2. Zdanitelné plnění a daňové doklady v případě leasingu ZDPH definuje v § 21 odst. 10 dílčí zdanitelné plnění, za které je leasing z hlediska ZDPH považován: „Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.“ Důležitý je ještě § 56 odst. 2 a násl. ZDPH, kde jsou uvedeny výjimky, v jakých případech leasing DPH nepodléhá. Například v odstavci 2 je stanoveno, že finanční pronájem staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně, s výjimkou uzavření smlouvy o finančním pronájmu do 3 let po nabytí nebo kolaudaci stavby nebo před nabytím či kolaudací stavby.35 Shrneme-li, jaké činnosti jsou od daně osvobozeny, lze říci, že je to nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor při splnění podmínek ZDPH. Plátce si však může zvolit, že dané
35
Zákon o DPH platný do 30.4.2004 stanovoval lhůtu v délce 2 let, v době od 1.5. do 31.12.2004 činila tato lhůta 5 let.
40
činnosti budou podléhat DPH. Rozhodne-li se tak, musí skutečnost uplatňování daně u tohoto nájmu oznámit správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy. Jak je uvedeno v § 21 odst. 10 ZDPH, považuje se dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Podle § 26 odst. 1 ZDPH je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění pro osobu povinnou k dani vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění a plátci vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu; pokud však plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit. Před účinností tohoto zákona (tj. před 1.5.2004) byl plátce v situaci, kdy vystavit daňový doklad pro něho byla přímo povinnost. Daňovými doklady používanými v leasingových vztazích jsou faktury a splátkové kalendáře. ZDPH stanovuje náležitosti daňových dokladů v § 28; pro leasingové vztahy připadá v úvahu pouze forma běžného daňového dokladu36, který musí splňovat náležitosti uvedené v § 28 odst. 2 ZDPH: „Běžný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.“ Dle § 28 odst. 8 ZDPH pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění (jde tedy o zálohy), nemusí daňový 36
ZDPH připouští ještě formu zjednodušeného daňového dokladu, ten však lze vystavit pouze za podmínek uvedených v § 28 odst. 3 ZDPH.
41
doklad obsahovat údaje dle odst. 2 písm. i) (jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně) a rozsah plnění. V § 28 odst. 5 je definována další u leasingu často využívaná forma daňového dokladu, a sice splátkový kalendář. „Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad.“ Na základě tohoto ustanovení je zřejmé, že musí být splněny dvě podmínky, aby mohl být splátkový kalendář považován za daňový doklad dle ZDPH. První podmínkou je propojení splátkového kalendáře se smlouvou. Splátkový kalendář musí být buď přímo součástí smlouvy nebo se na něj musí ve smlouvě výslovně odkazovat. Pokud by tomu tak nebylo, nelze splátkový kalendář uznat za daňový doklad. Druhou podmínkou je splnění náležitostí běžného daňového dokladu (dle § 28 odst. 2 ZDPH). V dnešní době účetní software vystavuje účetní doklady, které ve valné většině splňují podmínky kladené na daňové doklady dle ZDPH. Pokud tedy u leasingu dochází ke zdanitelnému plnění na základě vystavovaných faktur, jsou u těchto faktur obvykle splněny podmínky pro daňový doklad. 2.8.2.3. Sazby DPH u leasingu Ještě v současnosti se lze setkat u leasingu s uplatňováním různých sazeb DPH. Rozhodující je okamžik zahájení pronájmu. Jak již bylo dříve řečeno, došlo změnou zákona o DPH k datu 1.5.2004 ke změně sazeb DPH uplatňovaných u leasingových vztahů. U leasingových smluv uzavřených do 1.5.2004 se uplatňovala sazba DPH 5 % a 22 % (dle § 16 zák. č. 588/1992 Sb., o DPH ), a to i po tomto datu, jak je stanoveno v § 111 odst. 12 ZDPH. U smluv finančního pronájmu osobních automobilů uzavřených před datem 1.5.2004 a za podmínky, že byl předmět nájmu předán do tohoto data nájemci, se uplatňují i nadále rozdílné sazby DPH – snížená sazba 5 % platí pro leasingovou marži s nárokem na odpočet a základní sazba 22 % pro pořizovací cenu automobilu bez nároku na odpočet. Od okamžiku účinnosti zákona č. 235/2004 Sb., o DPH podléhá většina nájemních vztahů (které nejsou od daně osvobozeny) základní sazbě DPH ve výši 19 %. A to platí i pro výše zmíněné smlouvy o finančním pronájmu osobních automobilů, u nichž se stírá rozdíl sazeb DPH a uplatňuje se jedna jediná sazba DPH 19 %, přičemž nájemce nemá nárok na odpočet DPH dle § 75 odst. 2 ZDPH.37 Dosud byla rozebírána pouze problematika finančního pronájmu. V případě operativního pronájmu je však situace poněkud odlišná. Změnou zákona o DPH se změnily sazby DPH i u tohoto druhu pronájmu, avšak po 1.5.2004 je uplatňována vždy jen jedna sazba DPH, tj. 19 %. Původní sazby se tedy po tomto datu již nepoužijí. 37
Leasingová společnost (tedy pronajímatel) však nárok na odpočet DPH má za podmínky, pořizuje-li osobní automobil za účelem jeho finančního pronájmu.
42
2.8.2.4. Zálohy u leasingu Jak již bylo zmíněno na začátku oddílu o DPH, dani z přidané hodnoty podléhají dle nového ZDPH (zák. č. 235/2004 Sb.) také zálohy, tedy platby přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Před 1.5.2004 se DPH ze záloh nepřiznávala. V období od 1.5.2004 do 31.12.2004 měli povinnost přiznávat a odvádět DPH u záloh jak plátci DPH vedoucí účetnictví (účetní jednotky), tak i osoby vedoucí daňovou evidenci. Navíc měli povinnost na vyžádání vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne přijetí zálohy. Novela ZDPH účinná od 1.1.2005 však povinnost přiznávat DPH ze záloh změnila. Na základě § 21 odst. 3 ZDPH mají osoby, které nevedou účetnictví (vedou tedy daňovou evidenci), povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nemusí tedy přiznávat DPH ze záloh přijatých po datu 1.1.2005. V kapitole 2.8.1.2. „Akontace“ bylo vysvětleno, že pojem akontace má v praxi tři základní významy: 1. První zvýšená splátka nájemného (splátka hrazená předem, mimořádná leasingová splátka, nultá splátka). 2. Záloha na splátky nájemného. 3. Záloha na kupní cenu. U první varianty nebude vznikat z hlediska uplatňování DPH větší problém, protože první zvýšená splátka podléhala DPH vždy, tedy i před 1.5.2004. Ze zvýšené splátky nájemného se přizná a odvede daň ke dni úhrady této splátky (nejčastěji převod z bankovního účtu). Úplně stejným způsobem probíhá uplatnění DPH u řádných splátek nájemného. U ostatních variant akontace je nutné rozlišovat, zda byla leasingová smlouva uzavřena před datem 1.5.2004 nebo po tomto datu; totéž platí pro zálohy, tedy zda byla záloha přijata před či po 1.5.2004. Postup je upraven v § 111 odst. 11 a 12 ZDPH. Pokud byla leasingová smlouva uzavřena, předmět pronájmu předán a s touto smlouvou spojená záloha zaplacena přede dnem 1.5.2004, plátce není povinen přiznávat daň ke dni přijetí platby. V opačném případě (tedy v případě, kdy uzavření smlouvy a zaplacení zálohy proběhlo po 1.5.2004) má plátce povinnost přiznat DPH i ke dni přijetí zálohy. Jak je uvedeno výše, po 1.1.2005 nemusejí přiznávat DPH u záloh poplatníci vedoucí daňovou evidenci. Při výpočtu DPH u zálohy a následného zdanitelného plnění se postupuje dle § 36 odst. 2 a § 37 odst. 3 ZDPH. Základem daně dle § 36 odst. 2 v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. DPH se vypočítá jako součin částky bez daně a daňové sazby.38 § 37 odst. 3 uvádí, že vznikla-li povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (ze zálohy), vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 38
Pro sazbu DPH 19%: DPH = záloha / 1,19 x 0,19. Podíl 0,19/1,19 nelze však chápat jako koeficient dle § 37 odst. 2, který se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. Pro výpočet DPH u záloh se zaokrouhluje až vypočtená daň.
43
a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2. Jedná se tedy o rozdíl mezi tím, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, a úhrnem záloh přijatých přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se akontací rozumí záloha na splátky nájemného, bude se zúčtovávat oproti jednotlivým splátkám v době trvání leasingové smlouvy. Od řádné splátky nájemného se tedy odečte částka zálohy a DPH se vypočítá z tohoto rozdílu. U zálohy na kupní cenu se částka zálohy zúčtuje až oproti kupní ceně předmětu pronájmu po skončení leasingu. DPH se opět odvede pouze z rozdílu mezi kupní cenou a zálohou na kupní cenu.
44
3. Úvěr 3.1. Pojem „úvěr“ Z historického hlediska byly bankovní úvěry důležitým předpokladem moderní průmyslové výroby, který umožnil silný hospodářský rozmach 19. a 20. století. Úvěr znamená zapůjčení peněžního kapitálu, tedy přenechání práva disponovat s těmito penězi, proti závazku příjemce vrátit zapůjčený kapitál a odškodnit subjekt poskytující úvěr zaplacením úroku. Volné peněžní prostředky, které by jinak ležely nevyužity, jsou formou úvěru dávány k dispozici těm, kdo je jsou momentálně schopni co nejlépe využít. Pro podniky produkující zboží a služby je úvěr důležitým zdrojem financování, podporuje hospodářskou aktivitu a produktivitu a umožňuje nepřetržitou výrobu zboží, poskytování služeb a širokou dělbu práce ve výrobním procesu. Úvěr je finanční, peněžní kategorií; při vysvětlení pojmu úvěr se tedy vychází z definice peněz. „Peníze jsou zvláštní užitnou hodnotou, nepřímým abstraktním všeobecně užitečným statkem, nositelem vlastnického práva či nároku umožňujícího jako držiteli směnu za jiné statky.“39 Peníze jsou předmětem koupě a prodeje, dochází tedy k obchodu s penězi. Poptávka po penězích je poptávkou po volných peněžních prostředcích a de facto jde o poptávku po úvěru. Nabídka peněz je nabídkou volných peněžních prostředků, tedy nabídkou úvěru. Přijímáním úvěru se vypůjčovatel stává dlužníkem (debitorem) a vzniká mu dluh (závazek, pasivum). Půjčovatel peněz se uzavřením úvěrové transakce stává věřitelem (kreditorem) a vzniká mu tak pohledávka za dlužníkem (aktivum). Typickým věřitelem se u úvěrových vztahů stává banka. Je zprostředkujícím článkem mezi těmi, kteří mají nadbytek volných peněžních prostředků a poskytují je, a těmi, kdo tyto peníze přijímají. Pro subjekt poskytující své volné peněžní prostředky je investice u banky zpravidla výhodnější než přímé poskytnutí svých peněz dlužníkovi (např. podniku). U banky si většinou může uložit na libovolné období různě velké obnosy a ty si pak vybrat zpět. Tyto transakce jsou považovány u banky za relativně dost bezpečné, neboť banka má již velké zkušenosti s těmito obchody a diverzifikuje možná rizika. I dlužník většinou těží z toho, že poskytovatelem potřebných peněžních prostředků je banka, neboť se může přizpůsobit jeho požadavkům. Úvěr (dluh) vzniká většinou z ekonomických transakcí, kdy věřitel dodá peníze, zboží, službu, cenné papíry či jiné majetkové hodnoty a dlužník je po jisté době splácí penězi. Peněžní oběživo má také úvěrový základ, jehož podstatou jsou dluhy centrální banky nebo státu. Držitelé oběživa tak disponují vysoce likvidním jměním, které mohou směnit za jakékoli statky. 39
viz [5]
45
Úvěr bývá často nazýván i mezinárodním ekvivalentem „kredit“. Toto slovo má svůj původ v latině, kde credere znamená věřit, důvěřovat, darovat. Slovo kredit má v českém jazyce dva významy: 1) někdo se těší u druhých důvěře, že řádně plní své závazky; 2) poskytnutí peněz s vírou a důvěrou, že tyto peníze budou později vráceny. V oblasti bankovnictví a účetnictví je slovem kredit označována pravá strana účtů (DAL), vyjadřuje tedy vklad peněz na účet.
3.2. Funkce úvěru Pokud jsou bankám svěřeny volné peněžní prostředky (vklady), jde o pasivní transakce banky (vzhledem k její bilanci). Jestliže jsou tyto volné peněžní prostředky poskytnuty jako úvěr (jsou dále rozdělovány), jedná se o transakce aktivní. Bankovní úvěr má jak funkce mikroekonomické, tak i makroekonomické. Z mikroekonomického hlediska (tedy z hlediska úvěrovaného subjektu, příjemce úvěru, dlužníka či vypůjčovatele) je úvěr peněžním příjmem či důchodem tohoto subjektu a tvoří jeho disponibilní peněžní fond. Jde tedy o důchodovou funkci úvěru. Makroekonomickými funkcemi úvěru jsou emisní, distribuční a kreační funkce. Emisní funkce úvěru vyjadřuje skutečnost, že peníze jsou prostřednictvím bankovního úvěru uváděny do oběhu a z oběhu stahovány; bankovní úvěr může při tomto procesu usměrňovat jejich množství, proudy a zdroje tvorby peněžních fondů. Potřeba těchto peněžních fondů se mění (vyvíjí) – při zvýšení potřeby peněz úvěr působí jako dodatkový peněžní fond, při poklesu této potřeby jsou peníze z oběhu stahovány formou splátek úvěru. Další makroekonomická funkce úvěru – distribuční – je spojena s funkcí emisní – úvěr nejen uvádí peníze do oběhu, ale též volné peněžní fondy přerozděluje; ty jsou soustředěny v bankách a obdobných peněžních ústavech jako disponibilní úvěrové zdroje. Tyto dvě funkce (emisní a distribuční) jsou vzájemně spojeny proto, že znovurozdělení volných peněžních prostředků je jak tvorbou jiných peněžních fondů, tak i emisí peněz (hotovostních i bezhotovostních). Kreační funkce úvěru je v podstatě funkcí multiplikace depozit. Tato funkce znamená, že z jedné jednotky původního depozita se bankovním úvěrem vytváří další jednotky odvozených depozit, která mohou být použita dále jako úvěr. Z prvotních (primárních) depozit se tak vytváří násobky depozitních peněz.40
3.3. Cena úvěru 3.3.1. Úroky Jak již bylo zmíněno výše, úvěr znamená poskytnutí volných peněžních prostředků tomu, kdo jich má nedostatek k uskutečnění svých záměrů. Věřitel se tím zříká na určitou dobu možnosti disponovat se svými volnými peněžními prostředky. Za toto zřeknutí se práva disponování
40
Odtud multiplikace = násobení.
46
však požaduje odměnu, kompenzaci. Kdyby své prostředky neposkytl formou úvěru, mohl by je investovat tak, aby mu přinesly požadovaný výnos. Odškodněním věřitele v případě přenechání svých prostředků jinému subjektu (bance – ta je v tomto případě v postavení dlužníka) je úrok z jeho vkladu. Pokud banka poskytuje své volné peněžní prostředky formou úvěru svým klientům, je sama věřitelem a jako odškodnění požaduje od klienta úrok z úvěru. Úrok je cenou za prodej a koupi peněz. Z hlediska banky můžeme úroky rozdělit do 2 kategorií: 1. úroky z přijatých vkladů a. pasivní úroky – vyplývají z pasivních obchodů banky, b. nákladové úroky – vynaložené bankou na získání peněz, c. vyplacené úroky. 2. úroky z poskytnutých úvěrů a. aktivní úroky – z aktivních (úvěrových) obchodů, b. výnosové úroky – získané z poskytnutých úvěrových prostředků, c. přijaté úroky. Banky, jako jiné podnikatelské subjekty, chtějí dosahovat zisku. Aby byla jejich činnost jako finančního zprostředkovatele efektivní, ekonomicky přínosná, musí peněžní prostředky získávat levněji, než je poskytují formou úvěrů. Úroky z vkladů musí být tedy vždy nižší než úroky z úvěrů. Úrok z poskytnutého úvěru musí pokrýt minimálně náklady na získání peněžních prostředků a náklady spojené s provozem banky. Nad to je ještě očekáván přínos k zisku. Velkou část zisku banky tvoří úroková marže, což je rozdíl mezi úroky přijatými a vyplacenými. Úroková marže je hlavním zdrojem hrubého zisku banky. Náklady banky jsou především náklady na správu banky a její provoz, mzdové náklady, příspěvky na sociální potřeby personálu, obchodní a kancelářské náklady, daně, odvody atd. Úroková marže je většinou hlavní zdroj hrubého zisku bank. Banky mají tedy zájem v prvé řadě o úrokovou marži. Hovoří se tedy o obchodech na základě úrokového rozdílu. Banka pro své obchody potřebuje zdroje – rozlišujeme zdroje primární a sekundární. Primárními zdroji jsou peníze získané v rámci pasivních obchodů, tedy přijetím vkladů od nebankovních klientů. Jsou základními prostředky pro poskytování úvěrů. Sekundární zdroje jsou zdroje získané z mezibankovních obchodů (obchodů na mezibankovním trhu).41
41
Banky mohou mít přebytek (nedostatek) dočasně volných peněžních prostředků, které nemohou efektivně umístit (získat) u svých nebankovních klientů. Přebytek dočasně volných prostředků banka investuje ve formě zapůjčení jiné bance, která naopak potřebuje prostředky na financování efektivních úvěrů. Tyto obchody mezi bankami navzájem se nazývají mezibankovní obchody.
47
3.3.2. Úroková míra Cenou peněz je úrok. Úrok je pro vypůjčovatele peněz (dlužníka) nákladem, pro půjčovatele (věřitele) naopak výnosem. Úroková míra je měřítkem pro stanovení výše úroku.42 „Úroková míra vyjadřuje podíl úroku na zapůjčené částce, resp. poměr úroku k velikosti zapůjčené peněžní sumy, nejčastěji v procentech za jeden rok (označení p.a., tj. per annum).“43 Ekonomické subjekty činí svá rozhodnutí o použití svých důchodů (úspory, investice) na základě různých faktorů. Jedním z nich je úroková míra. Banky a jiné finanční instituce ve svých sazebnících zveřejňují zpravidla nominální úrokovou sazbu (míru). Ta však v sobě neodráží změny cenové hladiny, resp. změny kupní síly. Reálná úroková míra tuto skutečnost zohledňuje a má v sobě zakomponovánu i míru inflace. „Reálná úroková míra odráží náklady a výnosy půjček, dluhů a úvěrů přesněji než nominální.“44 Reálnou úrokovou míru můžeme přibližně (při nižší míře inflace) stanovit tak, že od roční nominální úrokové míry odečteme roční míru inflace. Závislostí nominální a reálné úrokové míry se zabýval mimo jiné i americký ekonom a peněžní teoretik Irving Fischer. Tuto závislost formuloval takto:
in = ir + p e
ir = in − p e
Tedy nominální úroková míra in se rovná součtu reálné úrokové míry ir a očekávané míry inflace pe neboli reálná úroková míra je nominální úroková míra po odečtení míry očekávané inflace. 45 Přesněji můžeme reálnou úrokovou míru stanovit pomocí známé Fisherovy rovnice:
R= kde:
1+ N −1 1+ I R ……reálná úroková míra, N ……nominální úroková míra, I ……míra inflace.
Úrokové sazby se v praxi diferencují podle různých kritérií a hledisek. o
Úrokové sazby pro stejný typ úvěru (výpůjčky) se mohou lišit mezi různými zeměmi. I v rámci jedné země může dojít k rozlišení úrokové sazby na základě toho, zda je úvěr poskytován v rámci země (tedy v domácí ekonomice) nebo do zahraničí.
42
V praxi se ve většině případů setkáme s termínem úroková sazba. Na internetových stránkách obchodní banky používají ve své terminologii zásadně pojem úroková sazba. 43 viz [5] 44 viz [5] 45 Nominální úrokovou míru bychom měli ještě korigovat o vliv zdanění.
48
o
Rozdíly vznikají také u úvěrů s odlišnou dobou splatnosti. U dlouhodobých úvěrů se zpravidla platí vyšší úrok než u úvěrů krátkodobých. Věřitel do ceny půjčky započítává i vyšší riziko splatnosti své půjčky a dlouhodobé snížení své likvidity.46
o
Úrokové sazby mohou být rozlišovány podle odvětví a jeho tendencí k rozvoji (jistota včasné návratnosti úvěru).
o
Dalším hlediskem rozlišení úrokových sazeb je rizikovost resp. kvalita úvěrovaného subjektu. Půjčky dobrému klientovi mohou být úročeny zvýhodněnou sazbou (tzv. prime rate). Naproti tomu úvěry k odstranění přechodných či trvalejších nedostatků a hospodářských potíží bývají dražší, kde v sobě úroková sazba zahrnuje i prémii za riziko a likviditu.
Výše úrokových sazeb je ovlivňována několika faktory: o
riziko klienta – banky mají různé interní ratingové systémy pro hodnocení klientů a jejich bonity. Na základě tohoto hodnocení je klient zařazen do určité skupiny, které je přiřazena určitá úroková míra. Pro klienta vysoce rizikového stanoví banka vyšší úrokovou sazbu u úvěru než pro klienta s malým rizikem. Vyšší úrok je kompenzací za možné riziko.
o
lhůta splatnosti – u dlouhodobých úvěrů je většinou stanovována vyšší úroková sazba než u krátkodobých.
o
velikost úvěru – správa velkých úvěrů s sebou nese administrativní výhody oproti vedení velkého množství malých úvěrů. Z toho důvodu mohou být úrokové sazby u úvěrů velkých objemů nižší.
Úrokové sazby bank na úvěry pro nebankovní klienty jsou v přímém vztahu s úrokovými sazbami výpůjček na mezibankovním trhu. Sazby na mezibankovním trhu představují základní náklady na vypůjčení dodatečných prostředků pro poskytování úvěrů. Banky tyto prostředky půjčují svým (nebankovním) klientům. Aby mohly realizovat zisk, musí být sazba, za kterou úvěr poskytnou, vyšší, než je sazba mezibankovního trhu. Úrokové sazby se časem mění, ať už u úvěrů či vkladů. Obecná úroveň úrokových sazeb se tedy může zvyšovat či snižovat. Pohyby úrokových sazeb jsou ovlivňovány řadou ekonomických veličin, z nichž nejdůležitější jsou ty, které přímo či zprostředkovaně ovlivňují stranu nabídky volných peněžních prostředků (vkladů) a poptávky po nich (úvěrech a půjčkách). Těmito hlavními faktory jsou: o
Úroveň národního hospodářství dané země, hospodářské výsledky a poměry, kapitálové bohatství, vývojové tendence, stupeň otevřenosti ekonomiky atd. Čím je ekonomika otevřenější, tím více je domácí úroková míra ovlivněna zahraničím.
46
Na druhou stranu však jsou nároky na správu dlouhodobých dluhů nižší; tato správa je po dlouhou dobu neměnná a stereotypní, mohlo by to tedy znamenat argument pro nižší úrokovou sazbu v porovnání s krátkodobým úvěrem.
49
o
Ekonomický cyklus a jeho stadium. Během konjunktury většinou roste poptávka po penězích a pokud převyšuje nabídku, zvyšuje se úroková míra. V období deprese je to naopak. Na vrcholu konjunktury i deprese se však situace může měnit dle vzájemného vztahu nabídky a poptávky po penězích, dle změn očekávaných podnikateli v budoucnu apod.
o
Nominální a reálná úroveň peněžních důchodů a její změny. Pokud se tato úroveň zvyšuje, zvyšuje se většinou i nabídka volných peněžních prostředků a naopak. To ovlivňuje pohyb úrokových měr.
o
Alternativní možnosti použití kapitálu z hlediska očekávaných výnosů. Investor se rozhoduje, který druh aktiv je pro něj nejvýhodnější za podmínek současných a očekávaných.
o
Riziko držby volných peněz ve srovnání s držbou jiných aktiv. Souvisí to s výkyvy tržních cen těchto aktiv, s jejich likviditou, disponibilitou a vázaností peněz do nich vložených, s výkyvy nabídky a poptávky, jejich různých forem apod.
o
Produktivnost a efektivnost reálného kapitálu. Čím je jejich úroveň vyšší, tím více jsou subjekty ochotné platit vyšší úrokovou sazbu za volné peněžní prostředky potřebné k investování do tohoto kapitálu. Pohyb zisku působí obdobně: vyšší míra zisku podněcuje vzestup úrokové míry a naopak.
o
Růst míry inflace – ať už skutečný či očekávaný. Růst míry inflace vyvolává u subjektů očekávání, že reálně poklesnou výnosy z volných peněžních prostředků (zejm. z vkladů). Ekonomické subjekty budou tedy zvyšovat poptávku po reálných aktivech Proto klesá nabídka volných peněz a úroková míra (jejich cena) se zvyšuje.
o
Změny kurzu domácí měny47. Pokud kurz domácí měny klesá (znehodnocuje se), zvyšuje se poptávka po zahraniční měně (za předpokladu volné směnitelnosti), klesá nabídka volných domácích peněžních prostředků a působí na vzestup úrokové míry. Zhodnocení domácí měny (růst kurzu) má za následek opačnou tendenci.
o
Regulační zásahy prováděné měnovými a finančními institucemi státu (především centrální bankou a ministerstvem financí) ovlivňují důležité peněžní veličiny jako je množství peněz v oběhu, oficiální úroková míra (diskontní sazba, lombardní sazba a jiné sazby centrální banky), řízení úvěrové politiky obchodních bank centrální bankou, řízení daní, cen, mezd, hospodaření podniků a korporací, řízení zahraničně obchodních a zahraničně měnových vztahů, řízení dalších segmentů finančního trhu (např. burzy cenných papírů) atd.
Výše zmíněné vlivy na pohyb úrokových sazeb většinou působí ve vzájemné interakci a výsledek jejich působení je kumulovaný. Výsledek působení jedné změny může být posílen 47
Měnový kurz je cenou domácí měny vyjádřené v zahraniční měně, jde tedy o kvantitativní směnný poměr dvou různých měnových jednotek.
50
nebo oslaben působením jiných změn. Abychom tedy vysvětlili pohyb úrokových sazeb v určité konkrétní ekonomice, je nutné provést rozbor všech aktuálních souvislostí ekonomických skutečností v čase a místě. 3.3.3. Způsoby úročení úvěrů Úroková sazba z úvěru může být v úvěrové smlouvě stanovena dvěma různými způsoby: o o
fixní (pevná) úroková sazba je fixní po celou dobu splatnosti úvěru, pohyblivá úroková sazba se mění během splatnosti úvěru.
Způsob změn úrokových sazeb může být koncipován takto: o
úroková sazba z úvěru je bezprostředně vázána na určitou úrokovou sazbu (nazvěme ji základní úrokovou sazbou), takže dojde-li ke změně základní úrokové sazby, změní se současně úroková sazba z úvěru. Této úrokové sazbě se někdy říká „floating rate“. Z toho vyplývá, že při sepsání úvěrové smlouvy není předem známo, kdy se bude úroková sazba z úvěru měnit – záleží na změnách základní úrokové sazby. Touto základní úrokovou sazbou bývají nejčastěji základní sazby vyhlášené bankou samotnou.
o
úroková sazba z úvěru je vázána na vybranou tržní úrokovou sazbu, kdy jsou předem pevně dány termíny přizpůsobování. Úroková sazba z úvěru se tedy mění v pravidelných intervalech a přizpůsobuje se referenční sazbě platné na začátku sjednaného intervalu. Referenční úrokovou sazbou jsou obvykle PRIBOR, LIBOR atd. (Tyto úrokové sazby se určují jako průměrné úrokové sazby z mezibankovního trhu v Londýně - LIBOR, Paříži - PIBOR, Frankfurtu – FIBOR, Vídni - VIBOR či v Praze – PRIBOR = Prague Interbank Offered Rate; nově v EU též EURIBOR48). Takto koncipované úrokové sazbě z úvěru se říká „variable rate“.
o
úroková sazba je stanovena pevně, banka si však vyhrazuje právo ji měnit (zvyšovat či snižovat) během doby splatnosti, dojde-li k výrazným změnám tržních úrokových sazeb.
3.3.4. Způsoby splácení úvěrů Způsob splácení úvěru musí být sjednán v úvěrové smlouvě. Jedná se o následující varianty: o
Úvěr je splatný najednou o v době splatnosti – je poskytován na předem pevně sjednanou dobu splatnosti a jejím uplynutí je splacen celý najednou. Splatnost úroků je však na konci sjednaných intervalů (v délce obvykle 3, 6 nebo 12 měsíců),
48
EURIBOR je úroková sazba, za kterou si banky v Eurozóně mezi sebou navzájem půjčují peníze. Stanovuje se pro různé splatnosti od 1 dne až do 1 roku. Odvíjí se od oficiální zápůjční sazby ECB (ECB lending rate). Úrokové sazby bank pro klienty se obvykle stanovují jako EURIBOR + určitá přirážka. Pokud ECB zvýší lending rate, vzroste EURIBOR, a tím pádem i konečné sazby bank pro klienty.
51
o po uplynutí výpovědní lhůty – poskytuje se na předem neurčitou dobu a sjednává se výpovědní lhůta. Splatnost úroků je rovněž po uplynutí stanovených period. o
Úvěr je splácen v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, pololetních nebo ročních). Předem se sjedná i roční úmor (procentem z původní výše úvěru nebo absolutně), jímž se splácí jistina úvěru. Úroky jsou splatné zároveň se splátkami úvěru.
o
Úvěr se splácí konstantními anuitami, což jsou pravidelné splátky, jejichž výše je po celou dobu splácení stejná, mění se pouze jejich struktura co do podílu úmoru a úroku. Anuity mohou být roční, měsíční či půlroční.
3.4. Členění úvěrů Úvěry lze členit dle různých hledisek, v dalším textu si uvedeme obvyklá hlediska členění úvěrů. o
o
Doba splatnosti (časové hledisko) •
krátkodobý – do 1 roku, slouží převážně k financování provozních potřeb, případně k překlenutí období, kdy má podnikatelský subjekt nedostatek finančních prostředků a ocitl se v krátkodobé finanční tísni,
•
střednědobý – od 1 do 4 let, může být použit k financování provozních i investičních potřeb (banky většinou preferují financování provozních potřeb),
•
dlouhodobý – více než 4 roky, je použit výhradně na investiční potřeby;
•
provozní úvěr – vhodný k financování provozních potřeb, např. nákup surovin a materiálu pro výrobu, režijní náklady, nájemné, náklady na běžné opravy apod., obecně jde o oběžné prostředky,
•
investiční úvěr – slouží k financování rozšíření činnosti podniku (výstavba nových prostor, nákup zařízení, apod.), k obnově opotřebovaných nebo technicky zastaralých zařízení (tato obnova by měla být přednostně financována interním zdrojem, kterým jsou odpisy; stupeň opotřebování a zastarání však může být tak vysoký, že rezervy z odpisů na obnovu nestačí),
•
překlenovací úvěr – slouží k překlenutí přechodného nedostatku zdrojů, kdy je dočasně zajištěna platební schopnost podniku (např. na platbu dodavatelům, kterou je třeba provést dříve, než jsou přijaty platby od odběratelů),
•
hypoteční úvěr – pro nákup, rekonstrukci či výstavbu nemovitostí,
•
spotřební úvěr,
•
úvěr na privatizaci – vhodný v případě, kdy má být podnik privatizován,
•
exportní úvěr,
Účel
52
o
o
o
o
o
o
•
importní úvěr,
•
sezónní úvěr;
Zajištění úvěru •
nekrytý (bianko či blanko úvěr) – není využit žádný zajišťovací prostředek, většinou jej může získat bonitní a prověřený klient, úvěr bývá krátkodobý a omezený co do výše, v praxi jde často o kontokorentní úvěry,
•
krytý osobním zajištěním (ručení, směnečné zajištění), reálným zajištěním (zástava movitých či nemovitých věcí atd.);
Poskytovatel úvěru •
úvěr poskytnutý obchodní bankou,
•
konsorciální úvěr – na jeho poskytnutí se podílí konsorcium bank,
•
veřejný úvěr – poskytovatelem může být stát, který bance poskytuje úvěrový zdroj;
Měna •
úvěr v domácí měně,
•
úvěr v cizí měně;
Odvětví příjemce úvěru •
průmysl,
•
stavebnictví,
•
zemědělství,
•
vnitřní obchod,
•
zahraniční obchod;
Právní postavení příjemce úvěru •
soukromá fyzická osoba a domácnost,
•
podnikatelský subjekt (právnické a fyzické osoby),
•
veřejné instituce;
Metoda úvěrování •
jednorázově poskytnutý úvěr,
•
kontokorentní úvěr – variabilní čerpání, tento úvěr poskytuje příjemci možnost čerpat prostředky na běžném účtu do záporných hodnot až do výše dohodnutého limitu po určitou dobu za sjednanou úrokovou sazbu, úvěr je průběžně splácen platbami ve prospěch tohoto účtu,
•
revolvingový úvěr – úvěr je poskytován v dílčích částkách, tj. opakovaně. 53
3.5. Úvěrová smlouva Právní úpravu smlouvy o úvěru můžeme nalézt v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v § 497 až § 507. V § 497 je stanoveno: „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Důležitým je také ustanovení § 501 odst. 2: „Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.“ § 261 obchodního zákoníku v odstavci 3 stanovuje, jaké závazkové vztahy se řídí třetí částí zákona (Obchodní závazkové vztahy) bez ohledu na povahu účastníků. Pod písmenem d) je uvedena i smlouva o úvěru. Budeme ji tedy řadit mezi tzv. absolutní obchody. Obchodní zákoník se bude aplikovat i na ty smlouvy o úvěru, kdy smluvní stranou je jiná osoba než podnikatel. Poskytovatelem úvěru (věřitelem) je ve valné většině banka. Dle § 499 však může poskytnout peněžní prostředky za úplatu pouze věřitel, jehož předmětem podnikání je poskytování úvěru. Smlouva o úvěru je uzavřena již dohodou stran, nikoli až faktickým předáním peněžních prostředků. Jde tedy o smlouvu konsensuální povahy. Tím se smlouva o úvěru odlišuje od smlouvy o půjčce, která se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, konkrétně jde o § 657 a § 658. Aby vznikla půjčka, nestačí jen dohoda stran, ale je nutné i skutečné odevzdání předmětu půjčky. Předmětem půjčky mohou být i jiné věci než jen peněžní prostředky, na rozdíl od úvěru. Jak již bylo zmíněno výše u leasingové smlouvy, v § 273 obchodního zákoníku je stanoveno, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které by měly být nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru podepisují vždy obě smluvní strany.
3.6. Účetní a daňové aspekty úvěrů Z účetního hlediska nás bude zajímat, zda se jedná o úvěr krátkodobý či dlouhodobý. Krátkodobé úvěry se splatností do jednoho roku se účtují na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry, dlouhodobé úvěry pak na účtu 461 – Bankovní úvěry. Splátky jistiny se zaúčtují na stranu Má dáti úvěrového účtu (a na stranu Dal účtu 221 – Bankovní účty).49 Úroky se budou účtovat na vrub nákladů, a sice na účtu 562 – Úroky, a ve prospěch bankovního účtu (221). S úvěry jsou spojeny ještě další náklady ve formě poplatků, které se řídí platným sazebníkem banky. Jako příklad můžeme uvést poplatky za komplexní zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr (příslib úvěru), za realizaci úvěru, za spravování úvěru a za další služby související s úvěrem. Tyto náklady by se účtovaly na účet 568 – Ostatní finanční náklady.
49
Lze si samozřejmě představit, že by byly splátky placeny hotově, v praxi se s tímto případem však téměř nesetkáme.
54
Z hlediska daňového je důležitá především daňová uznatelnost nákladů (výdajů), jimiž jsou u úvěru placené úroky a také poplatky spojené s uzavřením a vedením úvěrových účtů. Při splnění podmínek daných § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP jsou úroky z úvěru daňově uznatelným nákladem (výdajem). Dá se říci, že je v tomto směru situace jednodušší než u nájemného v případě leasingu, což bylo podrobně probráno v oddíle 2.8.1. pojednávajícím o aspektech leasingového financování z hlediska ZDP. Oproti pořízení majetku formou leasingového financování s sebou nese financování prostřednictvím úvěru nespornou výhodu, kterou je možnost zahrnout do daňových nákladů daňové odpisy. Tuto možnost u leasingu nájemce většinou nemá.50 Při pořizování odpisovaného hmotného či nehmotného majetku na úvěr může vlastník tohoto majetku uplatňovat do daňových nákladů (výdajů) daňové odpisy. Daňově uznatelné budou odpisy jen v případě, že budou vypočteny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmu, a sice dle § 26 až § 33 ZDP.
50
Podrobněji o problematice odpisů v případě leasingu bylo pojednáno v části 2.8.1.3. Daňové odpisy.
55
4. Leasing versus úvěr Cílem této práce je zhodnotit, zda je pro podnikatele výhodnější pořídit osobní automobil pro své podnikání formou leasingu či úvěru. Nutno podotknout, že pod pojmem „výhodnost“ si je třeba představit nejen podobu finanční, tedy peněžní toky, ale i další aspekty, jako je administrativní náročnost získání prostředků formou leasingu či úvěru, možnost disponovat s majetkem (tedy v našem případě osobním automobilem) a daňové dopady pro podnikání. Pro praktickou část této práce uvažujme následující situaci: Podnikatel jako právnická osoba (PO) si pro svoje podnikání pořizuje osobní automobil značky Škoda. Konkrétně se jedná o verzi Octavia Combi 1,9 TDI 77 kW kategorie N151 s výbavou Ambiente. Pořizovací cena činí 571 177 Kč vč. DPH. Budou vybrány dva způsoby pořízení tohoto automobilu – finanční leasing od společnosti ŠkoFIN s.r.o. a Profiúvěr od Komerční banky, oba se splatností 3 roky. Tyto produkty budou dále zkoumány z výše zmíněných pohledů.
4.1. Současná a budoucí hodnota peněz V dalším textu budou prováděny výpočty jednotlivých variant financování pořízení osobního automobilu, tedy na leasing a formou úvěru, a bude použita současná hodnota peněžních toků. Je tedy třeba problematiku hodnoty peněz vysvětlit. Jestliže se subjekt rozhoduje o financování svých podnikatelských potřeb a nabízí se mu různé formy financování, zvažuje nejprve celkové peněžní výdaje jednotlivých variant, ty vzájemně porovnává a vybírá nejvýhodnější možnost. Avšak rozhodovat se pouze na základě celkových peněžních výdajů by nebylo zcela správné, protože vypovídací schopnost celkových peněžních výdajů je poměrně omezená. Je nutno vzít v úvahu i daňovou úsporu jednotlivých variant. Jelikož výdaje spojené s financováním většinou u různých variant neprobíhají ve stejných časových okamžicích, je třeba zvolit měřítko, díky kterému se porovnávání jednotlivých forem financování stane korektním a objektivním. Objektivnější a správnější bude rozhodování tehdy, přepočítáme-li veškeré výdaje a peněžní toky k jednomu datu, a to k současnosti. Budeme mluvit o současné a budoucí hodnotě peněz. Peněžní částka držená subjektem nyní nemá stejnou hodnotu jako táž částka, kterou bude subjekt mít v budoucnosti. Znamená to tedy, že každá peněžní jednotka, řekněme koruna, kterou obdržíme ode dneška za rok, má dnes menší hodnotu než koruna dnešní. Naopak korunu dnes můžeme uložit jako vklad do banky či jinak investovat a za rok obdržíme více než jednu korunu. Původní částka se tedy zvětší o úrok a tato zvětšená částka je budoucí hodnotou současných peněz.
51
Kategorie N1 zahrnuje užitková vozidla. V našem případě se však de facto jedná o osobní automobil (tedy patřící do kategorie M1), který má nainstalovanou přepážku, jež odděluje zavazadlový prostor od prostoru pro osoby. Díky této přepážce lze využít výhodu z hlediska daňového, a sice uplatnit si odpočet DPH. U „klasických“ automobilů kategorie M1 tato možnost není. Více bude popsáno v dalším textu.
56
Pro účely srovnání financování formou leasingu a úvěru budeme potřebovat současné hodnoty jednotlivých plateb v budoucnosti. Současná (diskontovaná) hodnota se určí pomocí odúročitele (diskontu). Vzorec pro jeho výpočet je následující:
1 (1 + i )n kde i je úroková míra a n počet období. Současná hodnota se vypočítá takto:
P0 = Pn ∗
1
(1 + i )n
kde P0 je současná (diskontovaná) hodnota určité budoucí platby a Pn budoucí platba. V praxi zpravidla není nutné hodnoty odúročitele počítat, neboť jeho hodnoty jsou tabelovány (např. v tabulkách složeného úrokování52) či přímo zařazeny do počítačových programů. V dalších propočtech bude použita úroková míra 7 % a počet období bude 36 měsíců.53
4.2. Roční procentní sazba nákladů54 S pojmem roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) se v dnešní době setkáváme stále častěji v souvislosti s úvěry, ale i leasingem. Zákon č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru ukládá povinnost informovat spotřebitele o výši tohoto ukazatele.55 Zákon tuto povinnost stanovuje sice jen pro spotřebitelský úvěr, většina leasingových společností a ostatních finančních institucí poskytujících finanční prostředky klientům za úplatu však výši RPSN ve svých kalkulacích uvádí, vedle výše úrokové sazby. Společnost ŠkoFIN tento ukazatel zahrnuje rovněž do kalkulace leasingu, proto je vhodné RPSN na tomto místě blíže vysvětlit. Dle §2 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se roční procentní sazbou nákladů rozumí „procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.“ RPSN je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Prostřednictvím RPSN lze posoudit výhodnost spotřebitelského úvěru. Vzorec pro výpočet RPSN je uveden v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru. Vzorec vypadá takto:
, kde
52
Spolu s dalšími ukazateli, např. úročitel, střadatel, fondovatel, umořovatel a zásobitel. Odůvodnění použité úrokové míry a počtu období bude provedeno u konkrétních forem financování. 54 Zpracováno dle [18] a [21]. 55 Pro určité typy spotřebitelského úvěru uzavírané za určitých okolností však nelze stanovit RPSN. Jde například o situace, kdy nejsou předem známy výše a termíny budoucích půjček a splátek. 53
57
K …… pořadové číslo půjčky téže osoby, K´…… číslo splátky, AK …… výše půjčky číslo K, A´K´….. výše splátky číslo K´, Σ ……. celkový souhrn, m ……. číslo poslední půjčky, m´ …… číslo poslední splátky, tK …… interval vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m, tK' …… interval vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m´, i …….. hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možno vypočítat (buď algebraicky nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliže jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy nebo odjinud.
Hodnotu RPSN je třeba určit s přesností minimálně na jedno desetinné místo. Je patrné, že výpočet RPSN je poměrně složitý, proto je nejvhodnější použít počítačový program určený pro tento účel.56 Ukazatel RPSN není totožný s ukazatelem roční úroková sazba, jedná se o ukazatele naprosto odlišné svou konstrukcí. Jednomu a témuž spotřebitelskému úvěru bude tedy příslušet určitá hodnota ukazatele RPSN a jiná hodnota roční úrokové sazby. Ukazatel RPSN bývá bohužel velmi často chybně zaměňován s roční úrokovou sazbou. Při výpočtu RPSN jsou zohledňovány nejen platby splátek (jistiny a úroků), ale i další platby nákladů, např.: •
poplatky vážící se k uzavření smlouvy (např. administrativní poplatky),
•
poplatky vážící se k posouzení žádosti o úvěr,
•
poplatky za přijetí platby spotřebitelského úvěru,
•
poplatky za převod peněžních prostředků a poplatky za vedení účtu, pokud jsou nepřiměřeně vysoké a spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení,
•
platby za pojištění nebo záruku, pokud se bude jednat o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti,
•
odkupní cena předmětu leasingu (kupní cena hrazená leasingovým nájemcem leasingovému pronajímateli, po jejíž úhradě se leasingový nájemce stává vlastníkem předmětu leasingu) a další.
56
Na internetových stránkách (např. [21]) je k dispozici několik takových programů.
58
Ukazatel RPSN má oproti úrokové sazbě dvě hlavní výhody: •
při výpočtu RPSN se zohlední nejen platba jistiny a úroků, ale rovněž platby některých dalších nákladů, které stanoví zákon o spotřebitelském úvěru,
•
jednotnost - ukazatel RPSN jsou všichni věřitelé povinni uvádět na roční bázi, což usnadní orientaci spotřebitelů. V případě ukazatele úroková sazba se lze setkat s úrokovou sazbou počítanou na různé bázi (roční, měsíční, týdenní, atd.), což některým spotřebitelům může ztěžovat orientaci v nabídce úvěrů.
4.3. Finanční leasing od společnosti ŠkoFIN s.r.o.57 Společnost ŠkoFIN s.r.o. je jedním z hlavních hráčů na českém leasingovém a finančním trhu. Jako 100% dcera společnosti VW Financial Services AG má hlavní poslání podporovat prodej koncernových vozů – VW, Škoda, Seat a Audi. Nabízí financování pořízení automobilu formou finančního a operativního leasingu a spotřebitelského úvěru. Finanční leasing nabízí pro své koncernové vozy, ale také pro ostatní značky, a dokonce i ojeté vozy. Pro účely této práce si zvolme produkt Škoda Leasing (jedná se o finanční leasing) a podívejme se na něj z hlediska procesu uzavření leasingové smlouvy, právních důsledků a finanční náročnosti pořízení automobilu. 4.3.1. Proces uzavření leasingové smlouvy
Obecně lze říci, že je pořizování majetku formou leasingu administrativně méně náročné než v případě úvěru, obvykle je třeba podstoupit méně procedur než u zařizování úvěru. Společnost ŠkoFIN na svých internetových stránkách popisuje proces uzavření leasingové smlouvy. Jednou z podmínek finančního leasingu nových vozů je výše splátky hrazené předem, která je odstupňována dle ceny vozu (viz následující tabulka). Tabulka 4: Výše splátky hrazené předem Cena vozu
do 400 000 Kč 400 000 Kč až 800 000 Kč nad 800 000 Kč
Splátka předem 10 % 20 % 30 %
Pramen: [25]
Výše splátky je omezena však i shora, tzn. maximálně lze dopředu zaplatit 70 % ceny vozu. Klient si může zvolit délku trvání leasingové smlouvy v rozmezí od 36 do 72 měsíců. V praxi je však nejčastěji volena délka 3 nebo 4 let. Jak již bylo popsáno v teoretické části této práce, ZDP stanovuje minimální dobu trvání leasingové smlouvy (vzhledem k daňové uznatelnosti nájemného u finančního leasingu s následnou koupí najaté věci). Vycházíme ze zařazení majetku do odpisové skupiny, v našem případě, tedy u pořízení výše zmíněného 57
Jak již vyplývá z cíle práce, budeme v následujícím textu hovořit výhradně o finančním leasingu, i když to nebude výslovně uvedeno.
59
osobního automobilu, se jedná o odpisovou skupinu 1a; pro ni je stanovena minimální doba odpisování 4 roky. Minimální doba trvání finančního leasingu je alespoň 20 % doby odpisování, minimálně však 3 roky. Z toho vyplývá, že leasingová smlouva musí být uzavřena alespoň na 36 měsíců. V leasingové smlouvě nalezneme také ustanovení týkající se zůstatkové hodnoty pronajímaného předmětu. Společnost ŠkoFIN omezuje výši zůstatkové (kupní) ceny následovně: •
119,- až 30 % pro délku smlouvy do 48 měsíců včetně,
•
119,- až 20 % pro délku smlouvy nad 48 měsíců,
•
max. 14 % u fyzických osob podnikatelů a právnických osob při délce 36 měsíců.
Podívejme se na poslední zmiňované omezení. Díky splnění této podmínky bude zároveň i splněna podmínka dle § 24 odst. 4 písm. b) ZDP kladená na výši zůstatkové ceny pronajímaného předmětu formou finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Aby bylo nájemné daňově uznatelným nákladem, nesmí být kupní cena vyšší než zůstatková cena, kterou by měl předmět při rovnoměrném odpisování dle ZDP, tzn. součet rovnoměrných daňových odpisů u pronajímatele a rovnoměrných daňových odpisů u nájemce nesmí být vyšší než vstupní cena tohoto majetku evidovaná u vlastníka při jeho pořízení. Jestliže tedy bude zůstatková cena nejvýše 14 % z ceny automobilu, lze nájemné uplatnit jako daňově uznatelný náklad, samozřejmě při splnění dalších podmínek stanovených v ZDP.58 Jestliže chceme porovnat administrativní náročnost leasingu a úvěru, je třeba se blíže podívat na to, jaké množství různých podkladů musí klient předložit, aby mohla být uzavřena leasingová resp. úvěrová smlouva. ŠkoFIN rozlišuje tzv. zúžené a úplné podklady. Zúženými podklady pro fyzickou osobu podnikatele a pro právnickou osobu jsou: •
vyplněné a podepsané základní údaje,
•
občanský průkaz osoby podepisující smlouvu,
•
u cizinců – kopie platného povolení k pobytu,
•
doklad o registraci (živnostenský list, koncese pro fyzickou osobu podnikatele a výpis z obchodního rejstříku pro právnickou osobu).
Úplné podklady zahrnují zúžené podklady a navíc pro fyzickou osobu podnikatele: •
daňové přiznání potvrzené od finančního úřadu (nebo výkaz o majetku a závazcích, příjmech a výdajích);
a pro právnickou osobu: •
58
výsledky hospodaření (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, daňové přiznání potvrzené od finančního úřadu).
Podrobně byla tato problematika probrána v části 2.8.1.4. Finanční leasing.
60
ŠkoFIN si může navíc individuálně dožádat dodatečné podklady pro posouzení smlouvy. Jsou jimi přiznání k dani z přidané hodnoty, výpisy z účtů, výplatní pásky, SIPO, faktury za telefon, plyn, elektřinu, potvrzení o trvalém nebo dočasném pobytu, výpis z rejstříku trestů, podnikatelský záměr či potvrzení o podání daňového přiznání. Zda klient bude muset předložit zúžené či úplné podklady, je závislé na ceně vozu a výši splátky hrazené předem (viz následující tabulka). Tabulka 5: Zúžené a úplné podklady k uzavření leasingové smlouvy Cena vozu
do 400 000 Kč 400 000 Kč až 800 000 Kč nad 800 000 Kč
Zúžené podklady od splátky předem 20 % včetně od splátky předem 30 % včetně od splátky předem 30 % včetně
Úplné podklady do splátky předem 20 %, nebo při ZH vyšší než 20 % do splátky předem 30 %, nebo při ZH vyšší než 20 % do splátky předem 30 %, nebo při ZH vyšší než 20 %
Pramen: [25]
4.3.2. Právní důsledky vyplývající z leasingu
Podstatným znakem odlišujícím od sebe leasing a úvěr je právo volně disponovat s majetkem. Jestliže považujeme leasing za výhodnější oproti úvěru na základě skutečnosti, že proces uzavření leasingové smlouvy je administrativně méně náročný než v případě úvěru, bude situace opačná z pohledu vlastnictví majetku. Při pořízení majetku na úvěr se kupující stává vlastníkem kupovaného předmětu okamžitě podpisem kupní smlouvy, kdežto v případě leasingu zůstává majetek po dobu trvání leasingového vztahu ve vlastnictví pronajímatele. Z toho vyplývá také skutečnost, že u pronajatého majetku jsou značně omezena nájemcova práva s tímto majetkem volně nakládat. Nájemce tedy není oprávněn provádět na pronajatém majetku úpravy či technické zhodnocení bez souhlasu pronajímatele. Bude-li tedy chtít v našem případě nájemce nějakým způsobem upravit automobil, nemůže tak učinit dříve, než leasingová společnost ŠkoFIN vyjádří souhlas se zamýšlenými úpravami. Pokud by se nájemce rozhodl provést na pronajatém majetku technické zhodnocení (ve smyslu § 33 ZDP), nejen že k tomu potřebuje souhlas pronajímatele, ale navíc se musí oba dohodnout, kdo toto technické zhodnocení bude hradit a odepisovat. Dalším problémem je v případě leasingu skutečnost, že i když pronajatý majetek zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti, přenáší pronajímatel na nájemce veškerá rizika vyplývající z vlastnictví tohoto majetku, jako by byl vlastníkem majetku skutečně nájemce. Často je vyžadováno pojištění pronajatého majetku nájemcem, na nájemce jsou přenášeny náklady spojené s opravami pronajatého majetku atd. V případě leasingu automobilu je nutné, aby nájemce zajistil povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla. Společnost ŠkoFIN tedy nájemci ukládá povinnost mít obě tato pojištění uzavřena. Více o problematice pojištění bude zmíněno v oddílu 4.3.3. Finanční aspekty leasingového financování. 61
S problematikou vlastnictví pronajímaného majetku úzce souvisí daňové odpisy. Nájemce v případě leasingu obvykle nemá možnost uplatňovat daňové odpisy pronajímaného majetku do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů). Daňové odpisování provádí většinou pronajímatel, tedy leasingová společnost. V § 28 ZDP je ustanovení o tom, že technické zhodnocení pronajatého majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c)59 může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud však tyto výdaje hradil nájemce. Pronajímatel (vlastník) však nesmí zvýšit vstupní cenu pronajímaného majetku o tyto výdaje. Nájemce technické zhodnocení (či jiný majetek dle § 26 odst. 3 písm. c)) zatřídí do odpisové skupiny, do které patří majetek, jehož se tyto výdaje týkají. V našem případě patří osobní automobil dle přílohy č. 1 k ZDP do odpisové skupiny 1a; v této skupině se bude nacházet i případné technické zhodnocení provedené a hrazené nájemcem. Při vlastním odpisování pak nájemce postupuje dle § 31 nebo 32 ZDP podle toho, zda se rozhodne pro rovnoměrné či zrychlené odpisování. 4.3.3. Finanční aspekty leasingového financování
V příloze č. 1 této práce je uvedena nabídka finančního leasingu od společnosti ŠkoFIN. Zprostředkovatelem leasingu je v tomto případě společnost AUTO… s.r.o. (se sídlem ve Žďáru nad Sázavou) jako autorizovaný dealer vozů Škoda a zprostředkovatel finančního leasingu společnosti ŠkoFIN. Kalkulace uvedená v této nabídce je vytvořena pro vůz Škoda Octavia Combi v ceně 571 177 Kč, jak je zmíněno v úvodu ke kapitole 4. Počátek leasingového vztahu stanovíme k datu 1.3.2007. Z této kalkulace je patrné, že si klient může vybrat výši svých splátek tím, jak vysokou splátku hrazenou předem si zvolí. Na výběr má 10, 15, 20, 25, 30, 40, 50, 60 a 70 %. Kupní (zůstatková) cena je ve všech případech stejná, a sice 119 Kč. Aby bylo nájemné daňově uznatelným nákladem, nesmí být dle § 24 odst. 4 písm. b) ZDP kupní cena vyšší než zůstatková cena, kterou by měl předmět nájmu při rovnoměrném odpisování dle ZDP, tzn. součet rovnoměrných daňových odpisů u pronajímatele a rovnoměrných daňových odpisů u nájemce nesmí být vyšší než vstupní cena tohoto majetku evidovaná u vlastníka při jeho pořízení. Zkontrolujme tedy, zda zůstatková cena ve výši 119 Kč tuto podmínku splňuje. Rovnoměrné daňové odpisy budeme počítat dle § 31 odst. 7 s tím, že odpisové sazby jsou uvedeny v § 31 odst. 1 písm. a). Osobní automobil patří do odpisové skupiny 1a a té přísluší odpisová sazba v 1. roce odpisování ve výši 14,2 a v dalších letech odpisování pak 28,6. Samotný odpis se vypočítá vynásobením vstupní ceny vozidla příslušnou odpisovou sazbou a vydělením číslem 100. Odepisovat začínáme v roce 2007. Leasingový vztah končí k 28.2.2010, můžeme tedy využít ustanovení § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 a v posledním roce leasingového vztahu (tj. v roce 2010) uplatníme odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu.
59
Teoreticky byla problematika daňových odpisů rozebrána v oddíle 2.8.1.3. Daňové odpisy.
62
Tabulka 6: Výpočet zůstatkové ceny Vstupní cena vozidla Odpisová sazba 2007 14,2 2008 28,6 2009 28,6 2010 28,6 Pramen: vlastní konstrukce Rok
571 177 Odpis 81 107 163 357 163 357 81 678
Zůstatková cena 490 070 326 713 163 357 81 678
Zůstatkovou cenu vozidla obdržíme odečtením celkových odpisů za dobu trvání leasingového vztahu od vstupní ceny vozidla. Zůstatková cena činí 81 678 Kč, což je více než kupní cena uvedená v nabídce finančního leasingu, neboť 81 678 > 119. Tím jsou splněny podmínky pro daňovou uznatelnost nájemného z finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Roční procentní sazba nákladů je proměnlivá pro jednotlivé varianty výše splátky hrazené předem. Platí, že čím vyšší splátka je uhrazena předem (vyšší procento z pořizovací ceny), tím nižší je RPSN. RPSN se pohybuje v rozmezí od 15,61 % pro 10 % akontaci60 do 12,05 % pro 70 % akontaci. Společnost ŠkoFIN ukládá nájemci povinnost mít pronajímané vozidlo havarijně pojištěno. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) je samozřejmou povinností danou ze zákona. Povinné ručení a havarijní pojištění je možné uzavřít u vybrané komerční pojišťovny nebo přímo u leasingové společnosti. Ta má síť partnerských pojišťoven, u kterých pronajímaná vozidla nechá pojistit. Záleží pak na klientovi samotném, pro kterou variantu se rozhodne. Pokud zvolí druhou možnost, a sice pojištění prostřednictvím leasingové společnosti, získá využitím finančních služeb ŠkoFINu následující výhody: • •
• •
pojistné je součástí splátek, takže je financováno nejen vozidlo, ale i pojištění; měsíční splátky pojistného jsou bez přirážky za področní způsob hrazení pojistného, splácí se tedy v menších splátkách po celý rok, a to stejně výhodně, jako při jednorázové roční platbě; výše pojistného je neměnná po celou dobu trvání leasingového vztahu, nedochází k jeho růstu; vyřízení veškeré agendy je jednoduché a přímo v místě prodeje vozidla, není nutné podnikat návštěvu pojišťovny.
V rámci finančního leasingu u společnosti ŠkoFIN je možné využít akčních nabídek, které bývají časově omezeny a v jejichž rámci je většinou obsaženo i zvýhodněné pojištění. Proto se často vyplatí využít dané akční nabídky a získat tak pojištění vozidla ještě výhodněji.
60
Pojmem akontace bude i v dalším textu myšlena splátka hrazená předem, tedy první zvýšená splátka nájemného.
63
V dalších výpočtech porovnávajících výhodnost leasingu a úvěru budeme od pojištění abstrahovat a vycházet z toho, že si klient pojištění zajistí sám, a tím tak budou sladěny podmínky pro leasing a úvěr61. Dále bude zvolena 30 % splátka hrazená předem, tedy ve výši 171 353 Kč s DPH62. Pravidelné měsíční splátky budou hrazeny ve výši 13 141 Kč s DPH. Je nutné podotknout, že si společnost ŠkoFIN neúčtuje poplatek za uzavření smlouvy ani jiné s leasingem související náklady. Pro další výpočty budeme předpokládat, že podnikatel není plátcem DPH. Kdyby jím však byl, mohl by si uplatňovat odpočet DPH ze splátek nájemného, neboť pořizovaný osobní automobil patří do kategorie N1, u níž je možné tyto odpočty DPH využít. Shrnutí celé situace zobrazuje následující tabulka: Tabulka 7: Finanční leasing od ŠkoFINu Pořizovací cena vozidla Splátka hrazená předem v % Splátka hrazená předem v Kč Pravidelná platba Pramen: vlastní konstrukce
571 177 Kč 30% jednorázová 171 353 Kč 13 141 Kč měsíční
4.4. Profiúvěr od Komerční banky Komerční banka patří k nejvýznamnějším bankovním institucím nejen v České republice, ale i v regionu střední a východní Evropy. Komerční banka je součástí skupiny Société Générale, která je pátou největší bankovní skupinou v Eurozóně a jejich služeb využívá na 20 miliónů klientů na celém světě. Skupina Komerční banky poskytuje klientům komplexní služby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví.
Pro účely této práce bude zvolen Profiúvěr a bude rozebrán z hlediska procesu uzavření úvěrové smlouvy, právních důsledků a finančních aspektů vyplývajících z úvěru. 4.4.1. Proces uzavření úvěrové smlouvy
Profi úvěr je podnikatelský úvěr připravený speciálně pro drobné podnikatele a malé a střední podniky, tedy konkrétně pro právnické osoby, fyzické osoby podnikatele a tuzemce podnikající na území ČR. Velkou předností Profiúvěru oproti klasickým úvěrům je výrazně zkrácený a zjednodušený schvalovací proces. Profiúvěr lze použít k financování: •
oběžných prostředků, tedy zásob a krátkodobých pohledávek z obchodního styku do lhůty splatnosti,
61
V praxi by se těžko pojištění zahrnovalo do splátek úvěru. V Nabídce finančního leasingu v příloze č. 1 jsou uvedené ceny i v haléřích, v této práci však budou veškeré platby pro zjednodušení zaokrouhleny na celé koruny. 62
64
•
hmotného investičního majetku kromě nákupu výpočetní techniky a softwaru; výjimkou je nákup komplexního vybavení pracoviště, jehož součástí je i výpočetní technika; k financování těchto potřeb nelze využít revolvingový úvěr,
•
provozních potřeb (například financování nákladů na opravy a údržbu); k financování těchto potřeb nelze využít revolvingový úvěr
Jedná se o krátkodobý úvěr (se splatností do jednoho roku) či střednědobý úvěr (se splatností do pěti let). Dobu splatnosti si klient může zvolit sám dle vlastních preferencí a potřeb. Jistina i úroky se splácí postupně měsíčními splátkami, a to od měsíce, který následuje po vyčerpání úvěru. Úvěr lze čerpat jednorázově, postupně či opakovaně (v případě revolvingového úvěru). V případě pořízení osobního automobilu pro účely této práce by se jednalo o úvěr střednědobý se splatností 3 roky, měsíčním splácením úroků i jistiny, s jednorázovým čerpáním a úvěr by byl charakterizován jako investiční, kdy pořizujeme dlouhodobý hmotný majetek. Profi úvěr je zajištěn avalem na krycí blankosměnce. U částek převyšujících 1 000 000 Kč se dále používají standardní zajišťovací prostředky, zejména ručení, zástavní právo k nemovitosti, k věci movité či k pohledávce. Investiční potřeby se financují vždy na základě předložených dokladů. Postup pro získání Profiúvěru je následující: Klient musí vyplnit formulář Žádost o podnikatelský úvěr a spolu s ním ještě bance předložit následující doklady: •
aktuální dokumenty opravňující k podnikání,
•
účetní závěrku včetně daňového přiznání a zprávy auditora (pokud je zpráva k dispozici) za poslední účetní období; (za poslední dvě účetní období v případě nových klientů) a aktuální rozvahu a výkaz zisků a ztrát včetně doplňujících údajů (u klientů, kteří vedou účetnictví),
•
kopii přiznání k dani z příjmu včetně příloh podle zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků za poslední účetní období spolu s doplňujícími údaji (u klientů s daňovou evidencí); kopie daňového přiznání musí být opatřena prezenčním razítkem finančního úřadu, prokazujícím převzetí originálu (za poslední dvě účetní období v případě nových klientů),
•
u úvěrů s částkou převyšující 1 000 000 Kč doklady k zajištění úvěru podle charakteru zajišťovacího prostředku,
•
3 měsíční výpisy z běžného účtu, který měl klient veden u své předchozí hlavní banky; tyto výpisy však nesmí být za období starší než 6 měsíců (výpisy předkládají pouze noví klienti).
Doba zpracování žádosti o úvěr do 1 000 000 Kč jsou maximálně 3 dny.
65
U Profi úvěru se používá pohyblivá úroková sazba vázaná na referenční sazbu Komerční banky v Kč (u úvěrů čerpaných jednorázově či postupně). Tento typ úvěru se poskytuje výhradně v Kč. Úroková sazba úvěru sestává z referenční sazby Komerční banky, která v současnosti dosahuje výše 2,65 %, a odchylky, což je vlastně riziková přirážka závislá na konkrétním klientovi. Úroková sazba úvěru se mění při každé změně referenční sazby Komerční banky, kdežto výše odchylky je neměnná. Aby se banka mohla rozhodnout, zda úvěr danému klientovi poskytne či ne a v kladném případě pak za jakých podmínek (tedy za jakou úrokovou sazbu), musí důkladně zanalyzovat klientem předložené podklady, provádí tedy úvěrovou analýzu. Jedná se o analýzu účetní závěrky, sleduje vývoj v minulosti a na jeho základě předpokládá trendy vývoje pro budoucnost. Z rozvahy a výsledovky se banka snaží vyčíst varovné signály, které by mohly znamenat negativní dopad na schopnost klienta dostát svým závazkům a splatit úvěr. Provádí se výpočet ukazatelů rentability, zadluženosti, aktivity, likvidity a krytí. Po zhodnocení veškerých dostupných údajů získá přehled o určité bonitě klienta – zjistí jeho finanční rating. Na základě toho pak klienta zařadí do určité (rizikové) skupiny s určitou rizikovou přirážkou a přiřadí mu úrokovou sazbu, za jakou je mu ochotna nabídnout úvěr. V současnosti se úrokové sazby pro Profiúvěr pohybují okolo 7 % dle bonity klienta. Pro účely této práce zvolme tedy úrokovou sazbu ve výši 7 %. Výhodou je, že úvěr může být kdykoli bez sankcí zcela doplacen. Kromě úroků je klient povinen uhradit na počátku úvěrového vztahu jednorázový poplatek za realizaci úvěru, který činí 0,6 %, minimálně však 1000 Kč, a dále poplatky za správu úvěru ve výši 300 Kč měsíčně. 4.4.2. Právní důsledky vyplývající z úvěru
Hledisko vlastnických vztahů a z nich vyplývajících souvislostí bylo podrobně popsáno v oddílu 4.3.2. Právní důsledky vyplývající z leasingu. V případě pořízení majetku na úvěr se kupující stává vlastníkem majetku okamžitě podpisem kupní smlouvy. Jediným vykonavatelem vlastnických práv k tomuto majetku je on sám. Má právo volně disponovat s majetkem a nakládat s ním dle vlastního uvážení. Je-li tedy třeba provést na majetku nějaké opravy, úpravy či technické zhodnocení, může tak učinit, aniž by ho v tom kdokoli omezoval. Vlastnictvím majetku na sebe přebírá veškerá rizika související s držbou dané věci. V našem případě se jedná o osobní automobil. Zde má majitel vozidla ze zákona povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) u vybrané komerční pojišťovny. Zda si navíc bude chtít uzavřít ještě i havarijní pojištění, je zcela na jeho rozhodnutí, nikdo (např. banka) ho k tomu nezavazuje. Jelikož je vlastníkem majetku (vozidla), má právo uplatňovat daňové odpisy do daňově uznatelných nákladů. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník daný majetek do odpisové skupiny dle přílohy č. 1 ZDP a dále postupuje dle § 30 až § 32 ZDP. V našem případě 66
pořizovaný osobní automobil patří do odpisové skupiny 1a. Dle § 30 odst. 1 činí minimální doba odpisování 4 roky. Pokud se poplatník rozhodne pro rovnoměrné odpisování, postupuje dle § 31, pokud pro zrychlené, pak dle § 32. 4.4.3. Finanční aspekty financování úvěrem
Profiúvěr od Komerční banky bude čerpán jednorázově ve výši pořizovací ceny automobilu, tedy 571 177 Kč. Splatnost úvěru jsou 3 roky. Jistina i úroky budou spláceny pravidelnými měsíčními splátkami s tím, že výše splátky jistiny zůstává po celou dobu trvání úvěrového vztahu konstantní a výše úroků se mění dle zůstatku úvěru. Úroková sazba činí 7 % p.a. Dle teorie finanční matematiky by mělo být při výpočtu úroků použito složené úročené. Komerční banka však ve svých výpočtech používá úročení jednoduché, proto bude použito i pro výpočty v této práci právě jednoduché úročení. Použijeme tedy úrokovou sazbu měsíční, jejíž výpočet je: úroková sazba roční : počet měsíců v roce = 7 % : 12 = 0,583 %. Úroky se budou počítat z nesplacené části úvěru. Komerční banka si účtuje poplatek za realizaci úvěru ve výši 0,6 % z celkové výše úvěru, v našem případě tedy 0,6 % z 571 177 Kč, tj. poplatek bude činit 3 427 Kč a bude uhrazen s první splátkou úvěru. Dalším nákladem úvěru je poplatek za správu úvěru, který se platí měsíčně ve výši 300 Kč. Celková pravidelná měsíční splátka úvěru tedy bude sestávat ze splátky jistiny ve výši 15 866 Kč, úroku a poplatku za správu úvěru ve výši 300 Kč. V příloze č. 2 této práce je sestaven splátkový kalendář k tomuto úvěru. Pro další výpočty budeme stejně jako u leasingu předpokládat, že podnikatel není plátcem DPH. Kdyby jím však byl, mohl by si uplatnit odpočet DPH z kupní ceny vozidla, neboť pořizovaný osobní automobil patří do kategorie N1, u níž je možné tento odpočet DPH využít. Shrnutí celé situace zobrazuje následující tabulka: Tabulka 8: Profiúvěr od Komerční banky Výše úvěru Výše splátky jistiny Počet splátek Úroková sazba roční Úroková sazba měsíční Poplatek za realizaci úvěru Poplatek za správu úvěru Pramen: vlastní konstrukce
571 177 Kč 15 866 Kč měsíční 36 7% 0,583 % 3 427 Kč jednorázový 300 Kč měsíční
4.5. Porovnání finančního leasingu od ŠkoFINu a Profiúvěru od KB V této části práce bude provedeno samotné srovnání finančního leasingu od ŠkoFINu a Profiúvěru od Komerční banky, a sice z hlediska finančního. Klíčovou oblastí, kterou je nutno brát v úvahu při rozhodování o pořízení majetku formou leasingu nebo úvěru, jsou peněžní toky, které musí nájemce vynaložit v průběhu trvání leasingového nebo úvěrového vztahu. Porovnáváním jednotlivých metod financování se 67
zabývají postupy aplikované finanční matematiky. Mezi ně patří například metoda diskontovaných výdajů na leasing a metoda čisté výhody leasingu. 4.5.1. Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr
Postup při této metodě je následující: •
určí se výdaje spojené s leasingem a sníží se o daňovou úsporu,
•
zjistí se výdaje vzniklé v souvislosti s úvěrem a sníží se o vliv daní,
•
vypočítá se současná hodnota veškerých vynaložených výdajů a
•
vybere se varianta financování s nejnižšími celkovými diskontovanými výdaji.
Daňová sazba platná pro rok 2007 činí 24 % a bude použita i pro další roky financování. Úrokovou míru pro výpočet současné hodnoty peněžních toků (diskontování) použijeme ve výši 7 %, což je úroková sazba, za kterou Komerční banka nabízí daný úvěr. Vzhledem k leasingu se jedná o alternativní možnost financování, kterou by kupující zvolil místo leasingu. Bylo by možné zvolit i nižší úrokovou sazbu, např. diskontní sazbu centrální banky, která v současnosti činí 1,5 %. V praxi se však častěji setkáváme při diskontování nákladů s první variantou, tedy použitím úrokové sazby z refinancujícího úvěru. Jelikož splátky jsou vždy měsíční, bude použita úroková míra také měsíční, tj. 0,583 %. Navíc bude úroková sazba očištěna o vliv daně, tj. 0,00583 * (1 – 0,24) = 0,00443, tedy 0,443 %. Nejprve určíme výdaje spojené s leasingem. Vypočtená data jsou uvedena v tabulce v příloze č. 3. Z každé leasingové splátky a poměrné části splátky hrazené předem63 vzniká daňová úspora, neboť splátky nájemného jsou daňově uznatelným nákladem a snižují základ daně. Daňová úspora se vypočítá vynásobením celkových výdajů na leasing (což je součet leasingové splátky a poměrné části splátky hrazené předem) sazbou daně ve výši 24 %. V posledním sloupci tabulky jsou výdaje na leasing po zdanění vypočítané jako rozdíl celkových výdajů na leasing a daňové úspory. Stejným způsobem určíme výdaje spojené s úvěrem – výpočet zobrazuje tabulka v příloze č. 4. Vyjdeme ze splátkového kalendáře, který je uveden v příloze č. 2. Navíc je třeba vypočítat odpisy, protože jsou vedle úroků z úvěru a s úvěrem souvisejícími poplatky daňově uznatelným nákladem snižujícím daňový základ. Zvolíme nejprve rovnoměrné odpisování dle § 31 ZDP. Odpisové sazby jsou uvedeny v ZDP jako roční, stejně tak je budeme počítat. Pro účely našich výpočtů provedeme drobnou úpravu spočívající v tom, že daný roční odpis rozdělíme na tolik částí, kolik je splátek v daném roce. Je to pouze z toho důvodu, abychom měli všechny údaje pro výpočty ucelené dle jednotlivých měsíců, kdy je úvěr splácen. Ustanovení ZDP tím však nebudou nijak porušena, je to jen úprava pro výpočty. Výpočet rovnoměrných odpisů znázorňuje následující tabulka: 63
Splátku hrazenou předem (tedy v podstatě nultou splátku) musíme časově rozlišit tak, aby z její celkové výše 171 353 Kč připadla na každý měsíc 1/36, tj. 4 760 Kč.
68
Tabulka 9: Výpočet rovnoměrných daňových odpisů Vstupní cena vozidla
Rok
Odpisová sazba
571 177
Odpis
Počet splátek v roce
2007 14,2 81 107 2008 28,6 163 357 2009 28,6 163 357 2010 28,6 163 357 Celkem 571 177 Pramen: vlastní konstrukce
10 12 12 2 36
Měsíční odpis 8 111 13 613 13 613 81 678
Daňovou úsporu budeme počítat tedy z úroků, poplatků za správu úvěru a odpisů (v tabulce je tento součet uveden ve sloupci „Celkové snížení daňového základu“) s tím, že v 1. měsíci k těmto položkám přičteme poplatek za realizaci úvěru, který je také daňově uznatelným nákladem. Daňová úspora se vypočítá vynásobením celkového snížení daňového základu sazbou daně ve výši 24 %. V posledním sloupci dostaneme výdaj na úvěr po odečtení daňové úspory. Celá analýza financování leasingem a úvěrem vychází z peněžních toků po zdanění, proto pro výpočet současné hodnoty těchto peněžních toků (diskontování) použijeme úrokovou sazbu také upravenou o vliv daně. Měsíční úroková míra po zdanění: 0,00583 * (1 – 0,24) = 0,00443, tj. 0,443 %. Odúročitel vypočítáme dle vzorce uvedeného v oddílu 4.1. Současná a budoucí hodnota peněz. Současnou hodnotu výdajů na leasing obdržíme vynásobením výdajů na leasing po zdanění odúročitelem. Tabulka v příloze č. 5 zobrazuje porovnání diskontovaných hodnot výdajů na leasing a úvěr. Z těchto výpočtů vyplývá, že financování leasingem je v daném případě pro podnikatele výhodnější než financování prostřednictvím úvěru. Současná hodnota výdajů na leasing je o 6 059 Kč nižší než v případě úvěru, když byly použity rovnoměrné daňové odpisy. Podívejme se na celou situaci pro případ, že bychom zvolili odpisování zrychlené dle § 32 ZDP. Zrychlený daňový odpis v prvním roce odpisování se vypočítá dle následujícího vzorce: Zrychlený odpis v 1. roce odpisování =
VC K1
, kde
VC … vstupní cena vozidla, K1 … koeficient odpisování pro odpisovou skupinu 1a v prvním roce odpisování.
Zrychlené daňové odpisy v dalších letech odpisování se vypočítají takto: Zrychlený odpis v dalších letech odpisování =
2 ∗ ZC (K 2 − n )
ZC … zůstatková cena vozidla
69
, kde
K2 … koeficient odpisování pro odpisovou skupinu 1a v dalších letech odpisování, n …… počet let, po které už bylo vozidlo odpisováno.
V § 32 odst. 1 ZDP jsou uvedeny hodnoty koeficientů pro zrychlené odpisování pro odpisovou skupinu 1a a činí: K1 = 4, K2 = 5. Výpočet zrychlených odpisů je znázorněn v následující tabulce. I zde jsme provedli úpravu rozdělení odpisů na měsíce. Tabulka 10: Výpočet zrychlených daňových odpisů Vstupní cena vozidla
Rok
571 177
Počet let Odpisový odpisování koeficient
2007 0 2008 1 2009 2 2010 3 Celkem Pramen: vlastní konstrukce
4 5 5 5
Odpis 142 794 214 191 142 794 71 397 571 177
Počet Zůstatková Měsíční splátek cena odpis v roce 428 383 214 191 71 397 0
10 12 12 2
14 279 17 849 11 900 35 699
Další výpočty budou stejné jako v případě použití rovnoměrných daňových odpisů. Hodnoty jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 6 a 7. Z těchto výpočtů vyplývá, že současná hodnota výdajů na leasing je opět nižší než současná hodnota výdajů na úvěr, jako tomu bylo v případě použití rovnoměrných daňových odpisů. Avšak rozdíl mezi těmito hodnotami je v případě zrychlených daňových odpisů nižší než u rovnoměrných daňových odpisů a činí 3 480 Kč. Při použití metody diskontovaných výdajů na leasing a úvěr se jeví financování leasingem oproti úvěru jako výhodnější, ať už použijeme rovnoměrné či zrychlené daňové odpisy při stanovení daňové úspory u úvěru. 4.5.2. Metoda čisté výhody leasingu
Tato metoda rozhodování mezi financováním prostřednictvím leasingu a úvěru je založena na porovnání čisté současné hodnoty investice financované leasingem a financované z úvěru. Pokud vyjde čistá současná hodnota investice financované leasingem větší než čistá současná hodnota investice financované z úvěru, je výhodnější pořídit majetek formou leasingu. V opačném případě je výhodnější zvolit úvěrové financování. Čistá současná hodnota investice financované úvěrem může být definována takto:64
(Tn − Nn − On ) ∗(1− d) + On −K n (1+ i) n=1 N
Ču = ∑
, kde
Tn ……tržby, které investice přináší v jednotlivých letech životnosti,
64
Následující vzorce a jejich odvození jsou převzata z literatury [10].
70
Nn ……náklady na výrobu (bez odpisů) v jednotlivých letech životnosti, On ……odpisy v jednotlivých letech životnosti, n ……..jednotlivá léta životnosti, N …… doba životnosti, i …… úrokový koeficient, upravený o vliv daně, d ……..daňový koeficient, K …… kapitálový výdaj.
Po úpravě jej můžeme převést na tento tvar:
(Tn − N n ) ∗ (1 − d ) + d * On (1 + i )n n =1 N
Ču = ∑
−K
Čistou současnou hodnotu investice financované leasingem můžeme vyjádřit takto:
(Tn − N n ) ∗ (1 − d ) − Ln ∗ (1 − d ) (1 + i )n n =1 N
Čl = ∑
kde Ln …… leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti (doba leasingu = doba životnosti). Porovnáním čisté současné hodnoty investice s leasingovým financováním a čisté současné hodnoty s úvěrovým financováním dostaneme čistou výhodu leasingu. Jestliže Čl > Ču, je čistá výhoda leasingu pozitivní (leasing je efektivnější forma financování). Jestliže Čl < Ču, pak je čistá výhoda leasingu negativní (efektivnější formou financování je úvěr). Čistou výhodu leasingu (ČVL) můžeme matematicky vyjádřit takto: ČVL = Čl − Ču
(Tn − N n − On ) ∗ (1 − d ) + On (1 + i )n n =1 N
ČVL = ∑
N (T − N n − On ) ∗ (1 − d ) + On − ∑ n − K n (1 + i ) n =1
Po úpravě: N
ČVL = K − ∑
Ln ∗ (1 − d )
(1 + i )
n =1
n
N
−∑ n =1
d * On
(1 + i )n
Ln ∗ (1 − d ) + d * On (1 + i )n n =1 N
ČVL = K − ∑
Je zřejmé, že výpočet čisté výhody leasingu by byl pro naši modelovou situaci poměrně náročný, neboť leasingové splátky jsou placeny měsíčně a počet období je 36. Provedeme tedy drobné zjednodušení výpočtu tím, že za jedno období budeme považovat kalendářní rok (namísto měsíce). Jednotlivé měsíční leasingové splátky za jeden rok sečteme a dostaneme tak částky leasingových splátek za jednotlivé roky.
71
Nejprve vypočítáme dílčí ukazatele, které jsou součástí vzorce. Kapitálový výdaj K představuje celkovou výši získaného úvěru, která je rovna pořizovací ceně automobilu, tj. 571 177 Kč. Za dobu životnosti N dosadíme 4 roky, ačkoli celková doba trvání leasingového (a potažmo i úvěrového) vztahu činí 3 roky. Tuto úpravu musíme provést, neboť platby jsou rozloženy do 4 kalendářních let. Daňová sazba pro rok 2007 je 24 %. Pro roky následující použijeme daňovou sazbu ve stejné výši, neboť vláda zatím neschválila výši sazby daně pro další roky. Úrokovou míru upravenou o vliv daně jsme si již spočítali dříve; 0,07 * (1 – 0,24) = 0,0532, tj. 5,32%. Jedná se o roční úrokovou sazbu, neboť ve vzorci se počítá s údaji za rok. Leasingové splátky za jednotlivé roky vypočítáme vynásobením měsíčních leasingových splátek jejich počtem v daném roce. Výše jednotlivých splátek zobrazuje následující tabulka. Tabulka 11: Leasingové splátky za jednotlivé roky65 Měsíční Rok splátka 2007 17 901 2008 17 901 2009 17 901 2010 17 901 Celkem Pramen: vlastní konstrukce
Počet splátek 10 12 12 2 36
Splátky za rok celkem 179 008 214 810 214 810 35 802 644 429
Odpisy zvolme nejprve rovnoměrné. Postup jejich výpočtu byl vysvětlen v oddílu 4.3.3. při výpočtu zůstatkové ceny vozidla k datu prodeje (po ukončení leasingové smlouvy). Následující tabulka zobrazuje vypočítané rovnoměrné daňové odpisy ještě jednou s tím, že odpis za poslední rok bude uplatněn v plné výši, neboť z hlediska daňové úspory si majitel vozidla za rok 2010 uplatní celou částku odpisů pro poslední rok odpisování. Tabulka 12: Rovnoměrné odpisy za jednotlivé roky Vstupní cena vozidla Odpisová sazba 2007 14,2 2008 28,6 2009 28,6 2010 28,6 Pramen: vlastní konstrukce Rok
571 177 Odpis 81 107 163 357 163 357 163 357
Zrychlené daňové odpisy byly vypočítány v předchozím oddílu u metody diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. Vypočtené hodnoty zobrazuje následující tabulka:
65
Drobné nesrovnalosti v tabulce jsou způsobeny zaokrouhlováním na celé koruny nahoru, avšak výsledky jsou správné.
72
Tabulka 13: Zrychlené odpisy za jednotlivé roky Vstupní cena vozidla Rok
571 177
Počet let odpisování
2007 2008 2009 2010 Pramen: vlastní konstrukce
0 1 2 3
Odpisový koeficient 4 5 5 5
Odpis 142 794 214 191 142 794 71 397
Zůstatková cena 428 383 214 191 71 397 0
Pro přehlednost si nyní hodnoty všech neznámých ve vzorci zobrazme v tabulce. Tabulka 14: Údaje pro výpočet čisté výhody leasingu
Kapitálový výdaj (K) Doba životnosti (N) Leasingové splátky v roce 2007 (L2007) Leasingové splátky v letech 2008-2009 (L2008-2009) Leasingové splátky v roce 2010 (L2010) Daňová sazba (d) Úroková míra upravená o vliv daně (i) Rovnoměrný odpis v roce 2007 (O2007) Rovnoměrné odpisy v letech 2008-2010 (O2008-2010) Zrychlený odpis v roce 2007 Zrychlený odpis v roce 2008 Zrychlený odpis v roce 2009 Zrychlený odpis v roce 2010
571 177 Kč 4 roky 179 008 Kč 214 810 Kč 35 802 Kč 24 % 5,32 % 81 107 Kč 163 356 Kč 142 794 Kč 214 191 Kč 142 794 Kč 71 397 Kč
Pramen: vlastní konstrukce
Nyní již jen tyto údaje dosadíme do vzorce pro výpočet čisté výhody leasingu. Rovnoměrné daňové odpisy:
(214 810 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 *163 356) − (1 + 0,0532) (1 + 0,0532)2 (214 810 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 *163 356) − (35 802 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 *163 356) (1 + 0,0532)3 (1 + 0,0532)4
ČVL = 571 177 −
ČVL = 571 177 −
(179
008 ∗ (1 − 0,24 ) + 0,24 * 81 107 ) 1
−
155 511,76 202 461,04 202 461,04 66 414,96 − − − 1,05321 1,0532 2 1,0532 3 1,0532 4
ČVL = 571 177 – 147 656,44 – 182 523,91 – 173 304,13 – 53 978,7 ČVL = + 13 714
Protože čistá výhoda leasingu je pozitivní, je výhodnější financování pomocí leasingu.
73
Zrychlené daňové odpisy:
(214 810 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 * 214 191) − (1 + 0,0532) (1 + 0,0532)2 (214 810 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 *142 794) − (35 802 ∗ (1 − 0,24) + 0,24 * 71 397 ) (1 + 0,0532)3 (1 + 0,0532)4
ČVL = 571 177 −
ČVL = 571 177 −
(179
008 ∗ (1 − 0,24 ) + 0,24 * 142 794 ) 1
−
170 316,64 214 661,44 197 526,16 44 344,80 − − − 1,05321 1,0532 2 1,0532 3 1,0532 4
ČVL = 571 177 – 161 713,48 – 193 522,89 – 169 079,93 – 36 041,20 ČVL = + 10 820
Čistá výhoda leasingu je stejně jako při použití rovnoměrných daňových odpisů pozitivní, je tedy opět financování leasingem výhodnější než financování prostřednictvím úvěru. Porovnáme-li hodnoty vypočítané metodou diskontovaných výdajů na leasing a úvěr a metodou čisté výhody leasingu, vidíme, že výsledky nejsou totožné. Je to dáno tím, že u diskontovaných výdajů jsme používali področní úročení, kdežto u čisté výhody leasingu úročení roční. Roční úročení bylo použito za účelem zjednodušení výpočtů. Matematicky správné by však bylo použití področního úročení i v případě metody čisté výhody leasingu. Oběma metodami jsme nicméně dospěli ke stejnému závěru, a sice že financování pořízení osobního automobilu Škoda Octavia Combi formou finančního leasingu od společnosti ŠkoFIN je výhodnější než financování prostřednictvím Profiúvěru od Komerční banky. Přitom výhoda na straně leasingu zůstává jak při použití rovnoměrných, tak i zrychlených daňových odpisů.
74
Závěr Jakékoli rozhodnutí, které podnik učiní při své podnikatelské činnosti, má dopad na jeho další fungování. Pořízení osobního automobilu pro podnikání patří k rozhodnutím dlouhodobého charakteru (nebo přinejmenším střednědobého). Proto je nutné této otázce věnovat pozornost, neboť důsledky této akce budou podnik provázet v dalších obdobích jeho činnosti. Ve valné většině si podniky pořizují vozidla pro podnikání formou leasingu či úvěru. Obojí je forma dlouhodobého financování a patří mezi externí cizí zdroje podniku. Nabízí se několik argumentů, proč by si měl podnik vybrat právě financování prostřednictvím leasingu. Leasingem nedochází ke zvyšování zadluženosti podniku, leasingové zatížení se neobjevuje v pasivech rozvahy podniku. Toto je však jen hledisko formální, fakticky se zadluženost podniku zvyšuje stejně jako v případě úvěru, neboť na sebe podnik bere závazek splácet leasingové splátky. Leasingové společnosti jsou ve většině případů méně náročné než banky, co se týče podkladů, které musí potenciální klient předložit, a celkového procesu uzavření leasingové smlouvy. To je jednoznačnou výhodou leasingu. Procedura získání úvěru je delší, neboť banka musí důkladně prozkoumat finanční situaci klienta. Při pořízení osobního automobilu formou leasingu se nemění bilanční suma, nevzniká dluh a ani se nezvyšuje dlouhodobý hmotný majetek. Vozidlo je pouze zaneseno do podrozvahové evidence, neboť není ve vlastnictví podniku. V případě úvěru tomu tak není. Bilanční suma se zvyšuje právě o závazek v podobě poskytnutého úvěru, jehož výše odpovídá pořizovací ceně vozidla, která je zanesena do aktiv podniku (konkrétně do dlouhodobého hmotného majetku). Vlastnictví majetku s sebou nese další důležité aspekty. V případě pořízení vozidla na úvěr se podnik okamžitě stává jeho vlastníkem, má právo s ním volně disponovat a ve výkonu vlastnických práv není nijak omezen. Z hlediska daňového má nespornou výhodu oproti úvěru v tom, že může uplatňovat daňové odpisy jako položku ovlivňující daňový základ. To obvykle nájemce v případě leasingu nemůže. Má však jinou možnost, jak zvýšit své daňově uznatelné náklady. Pokud splní veškeré podmínky kladené zákonem o daních z příjmů na daňovou uznatelnost nájemného, může splátky nájemného v případě finančního leasingu zahrnovat do nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V případě úvěru je možné jako daňově uznatelné náklady uplatnit nejen již zmiňované daňové odpisy, ale i úroky z úvěru a veškeré s úvěrem související poplatky. Zákon o daních z příjmů klade na finanční leasing několik podmínek, které musí být splněny, aby bylo nájemné daňově uznatelné. Důležité je časové rozlišování splátek nájemného (řádných i mimořádných) a určení kupní ceny, kterou podniku uhradí po ukončení leasingového vztahu a převodu majetku do jeho vlastnictví. V případě, že by došlo k nestandardnímu ukončení leasingu, musí nájemce postupovat dle platných ustanovení zákona o daních z příjmů. 75
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl od základu změněn zákon o dani z přidané hodnoty. Pro leasing je podstatné především ustanovení týkající se nutnosti počítat DPH i u plateb přijatých přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, tedy u záloh. Tato povinnost před datem 1.5.2004 nebyla v zákoně o DPH zakotvena. Došlo ke sjednocení sazby DPH u leasingu tak, že se i u finanční služby použije základní sazba DPH ve výši 19 %. V současnosti česká vláda připravuje rozsáhlou daňovou reformu, která by měla přinést změny i do oblasti finančního leasingu. Konkrétně by mělo dojít ke sladění minimální doby trvání finančního leasingu s dobou odpisování příslušného majetku. Tím by mělo být dosaženo shody v daňově uznatelných nákladech jak v podobě odpisů, tak ve formě nájemného u finančního leasingu. Zároveň se chystá prodloužení doby odpisování automobilů ze čtyř na pět let. Z výše uvedených argumentů pro leasing a úvěr je tedy zřejmé, že nelze jednoznačně bez dalšího zkoumání říci, zda je výhodnější financování prostřednictvím úvěru nebo leasingu. Obě varianty mají své klady a zápory. Abychom se dopracovali k určitému konkrétnímu výsledku při porovnání pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru, můžeme využít metody finanční matematiky a porovnat veškeré výdaje související s leasingem a úvěrem, a sice jejich současné hodnoty. V poslední části této práce byly provedeny výpočty při využití metody diskontovaných výdajů na leasing a úvěr a metody čisté výhody leasingu. Obě metody využívají převedení výdajů na současnou hodnotu. U obou metod jsme se dopracovali ke stejnému závěru – námi zvolený finanční leasing je v tomto konkrétním případě finančně výhodnější než zvolený úvěr, ať už použijeme pro výpočty rovnoměrné či zrychlené daňové odpisy. Nutno však podotknout, že zjištěné rozdíly ve výdajích ve prospěch finančního leasingu nejsou nijak markantní vzhledem k délce trvání leasingového resp. úvěrového vztahu a vzhledem k celkovým částkám výdajů. Záleží pak na konkrétním podniku, do jaké míry bude tento rozdíl považovat za klíčový pro rozhodnutí o formě financování. Cílem této práce bylo rozebrat formy financování „leasing a úvěr“ především z hlediska účetního a daňového a na konkrétním příkladu porovnat výhodnost pořízení osobního automobilu k podnikání právě formou leasingu a úvěru. Dle mého názoru jsem stanovený cíl v této práci naplnila. Jistě by bylo možné problematiku leasingu dále rozvinout, např. v oblasti postoupení leasingové smlouvy, oprav a rezerv na opravy pronajatého majetku nebo zahraničního leasingu. Vzhledem k zadanému rozsahu této práce však již nebylo možné zahrnout více informací. Jsem však přesvědčena, že tato práce poslouží zájemcům o problematiku leasingu a úvěru k získání základního přehledu o dané problematice.
76
Seznam použité literatury Odborné publikace [1] BARTOŠEK, K., FELSBERGOVÁ, D., JAROŠ, P.: Bankovnictví v České republice. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998. 353 s. ISBN [2] BREALEY, R. A., MYERS, S. C.: Teorie a praxe firemních financí. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 1064 s. ISBN 80-7226-189-4 [3] FARSKÁ, P., KOFROŇ, M., NOVOTNÝ, M., a kol.: Finanční leasing v právní praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 262 s. ISBN 80-7179-836-3 [4] JINDROVÁ, B.: Leasing: praktický průvodce. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 110 s. ISBN 80-247-0036-0 [5] KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví. 5. přepracované vydání. Praha: Bankovní institut, 2004. 292 s. ISBN 80-7265-035-1 [6] REVENDA, Z.,MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 807261-132-1 [7] RYLOVÁ, Z., TUNKROVÁ, Z., ŠULC, I., KRŮČEK, Z.: Daňové zákony 2006. Úplná znění zákonů k 1.1.2006 s komentářem. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 174 s. ISBN 80-251-0903-8. [8] ŠENKÝŘOVÁ, B. a kol.: Bankovnictví II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 304 s. ISBN 80-7169-663-3 [9] VALACH, J.a kol.: Finanční řízení podniku. 2. vyd. 2. dotisk. Praha: EKOPRESS, 2003. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 [10] VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9 [11] VALOUCH, P.: Leasing v praxi: praktický průvodce. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-2116-3
Zákony a vyhlášky [12] zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [13] zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty [14] zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví [15] vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [16] zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [17] zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [18] zákon č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru
77
Internetové zdroje [19] www.business.center.cz [20] www.clfa.cz [21] www.coi.cz [22] www.kb.cz [23] www.lexdata.cz [24] www.nextfinance.cz/slovnik.php [25] www.skoda-auto.com/cze [26] www.skofin.cz [27] www.uniedopravy.cz
78
Seznam použitých zkratek BÚ ČLFA D DHM DM DPH FO MD ObchZ PL PO RPSN ZDP ZDPH
bankovní účet Česká leasingová a finanční asociace dal dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý majetek daň z přidané hodnoty fyzická osoba má dáti Obchodní zákoník předmět leasingu právnická osoba roční procentní sazba nákladů zákon o daních z příjmů zákon o dani z přidané hodnoty
Seznam obrázků Obrázek 1: Financování majetku podle zlatého bilančního pravidla........................................11
Seznam tabulek Tabulka 1: Hlavní zdroje dlouhodobého financování akciové společnosti ..............................12 Tabulka 2: Doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny ................................................33 Tabulka 3: Minimální doba trvání finančního pronájmu pro jednotlivé odpisové skupiny ....33 Tabulka 4: Výše splátky hrazené předem .................................................................................59 Tabulka 5: Zúžené a úplné podklady k uzavření leasingové smlouvy .....................................61 Tabulka 6: Výpočet zůstatkové ceny ........................................................................................63 Tabulka 7: Finanční leasing od ŠkoFINu .................................................................................64 Tabulka 8: Profiúvěr od Komerční banky ................................................................................67 Tabulka 9: Výpočet rovnoměrných daňových odpisů ..............................................................69 Tabulka 10: Výpočet zrychlených daňových odpisů................................................................70 Tabulka 11: Leasingové splátky za jednotlivé roky .................................................................72 Tabulka 12: Rovnoměrné odpisy za jednotlivé roky ................................................................72 Tabulka 13: Zrychlené odpisy za jednotlivé roky ....................................................................73 Tabulka 14: Údaje pro výpočet čisté výhody leasingu .............................................................73
79
Seznam příloh Příloha 1: Nabídka finančního leasingu Příloha 2: Splátkový kalendář – Profiúvěr Komerční banky Příloha 3: Výdaje spojené s leasingem Příloha 4: Výdaje spojené s úvěrem při použití rovnoměrných daňových odpisů Příloha 5: Současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr při použití rovnoměrných daňových odpisů Příloha 6: Výdaje spojené s úvěrem při použití zrychlených daňových odpisů Příloha 7: Současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr při použití zrychlených daňových odpisů
80
Příloha 1 Pořizovací cena:
Škoda (užitk.) Octavia(N1) Combi
Typ vozu:
(včetně DPH)
Ambiente 1.9, 77 Finanční leasing pro: Počet splátek:
571 177.00
Datum:
36
19.2.2007
NABÍDKA FINANČNÍHO LEASINGU Značka: Škoda Název akce: Octavia New N1, Zimní kola s ČP Standardní min. výše splátky předem: 20% Zvýhodněná min. výše splátky předem: 10% Leasing: 10 %
Splátka hrazená předem v % Splátka hrazená předem s DPH v Kč Pravidelná měsíční platba s DPH (bez poj.) Pravidelná měsíční platba s DPH (vč. poj.) Kupní (zůstatková) cena s DPH Roční procentní sazba nákladů * Poplatek za uzavření smlouvy Celkové platby zákazníka bez poj.
15 %
20 %
25 %
30 %
57 117.80 85 676.60 114 235.40 142 794.30 171 353.10 17 366.12 16 211.94 15 082.21 14 109.36 13 141.12 19 413.12 18 258.94 17 129.21 16 156.36 15 188.12 119.00 119.00 119.00 119.00 119.00 15.61 14.59 13.57 13.39 13.21 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 682 417.12 669 425.44 657 313.96 650 850.26 644 552.42
Splátka hrazená předem v % Splátka hrazená předem s DPH v Kč Pravidelná měsíční platba s DPH (bez poj.) Pravidelná měsíční platba s DPH (vč. poj.) Kupní (zůstatková) cena s DPH Roční procentní sazba nákladů * Poplatek za uzavření smlouvy Celkové platby zákazníka bez poj.
40 %
50 %
60 %
70 %
228 470.80 11 254.01 13 301.01 119.00 13.14 0.00 633 734.16
285 588.50 9 332.56 11 379.56 119.00 12.72 0.00 621 679.66
342 706.20 7 448.73 9 495.73 119.00 12.53 0.00 610 979.48
399 823.90 5 554.60 7 601.60 119.00 12.05 0.00 599 908.50
Pojištění: Pojistitel:
Česká pojišťovna a.s.
Povinné ručení (roční pojistné):
Havarijní pojištění: 5 Roční pojistné celkem: Měsíční pojistné celkem: Celkové platby pojistného:
6 866.00 % spoluúčast (roční pojistné): 24 558.00 2 047.00 73 692.00
17 692.00
* Představuje roční procentní sazbu nákladů k předpokládanému datu předání vozidla: 19.02.2007 Poznámka: AUTO ... s.r.o. Uvedené kalkulace jsou pouze orientační.
Nádražní 67 67 591 01
Bližší informace Vám rádi zodpovíme
Žďár nad Sázavou
Tel.:
566 630 303
Fax:
566 629 808 Děkujeme za Váš zájem o naše služby
Váš ŠkoFIN na bezplatné informační lince: 800 100 800 Tištěno programem ProFIN 32, verze 1.02.18 od firmy The KITE s.r.o. dne 19.2.2007 v 17:30:27 hodin pro společnost ŠkoFIN s.r.o. ŠkoFIN s.r.o., Pekařská 6, 155 00 Praha 5, Czech Republic, IČ: 45805369, DIČ: CZ45805369 Klientské centrum: +420 224 992 410, fax: +420 224 992 307, 224 992 561, 224 992 539, telefonní ústředna: +420 224 992 111 Info-linka: 800 100 800, e-mail:
[email protected], internet: www.skofin.cz, Společnost zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, Oddíl C, vložka 11881
Pramen: společnost Auto… s.r.o. Žďár nad Sázavou
81
3
Příloha 2 Splátkový kalendář Profiúvěr Komerční banky Výše úvěru Výše splátky jistiny Počet splátek Úroková sazba roční Úroková sazba měsíční Poplatek za realizaci úvěru Poplatek za správu úvěru Pořadí splátky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
Rok
Měsíc
2007 březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2008 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2010 leden únor Celkem
Splátka jistiny 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 571 177
571 177 Kč 15 866 Kč měsíční 36 7% 0,583% 3 427 Kč jednorázový 300 Kč měsíční Zůstatek úvěru 571 177 555 311 539 445 523 579 507 713 491 847 475 981 460 115 444 249 428 383 412 517 396 651 380 785 364 919 349 053 333 187 317 321 301 455 285 589 269 722 253 856 237 990 222 124 206 258 190 392 174 526 158 660 142 794 126 928 111 062 95 196 79 330 63 464 47 598 31 732 15 866
Úrok
Poplatek za správu
3 332 300 3 239 300 3 147 300 3 054 300 2 962 300 2 869 300 2 777 300 2 684 300 2 591 300 2 499 300 2 406 300 2 314 300 2 221 300 2 129 300 2 036 300 1 944 300 1 851 300 1 758 300 1 666 300 1 573 300 1 481 300 1 388 300 1 296 300 1 203 300 1 111 300 1 018 300 926 300 833 300 740 300 648 300 555 300 463 300 370 300 278 300 185 300 93 300 61 640 10 800 Uvedené údaje jsou částky v Kč. Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů poskytnutých Komerční bankou
82
Splátka celkem 22 925 19 405 19 313 19 220 19 128 19 035 18 943 18 850 18 757 18 665 18 572 18 480 18 387 18 295 18 202 18 110 18 017 17 925 17 832 17 739 17 647 17 554 17 462 17 369 17 277 17 184 17 092 16 999 16 906 16 814 16 721 16 629 16 536 16 444 16 351 16 259 647 044
Příloha 3 Výdaje spojené s leasingem Pořadí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 Celkem
Leasingová splátka 171 353 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141 13 141
Poměrná část splátky předem
Celkové výdaje na leasing
4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760 4 760
17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901 17 901
Daňová úspora
4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296 4 296
Výdaj na leasing po zdanění 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605 13 605
13 141
4 760
17 901
4 296
13 605
644 429
171 353
644 429
154 663
489 766
Pramen: vlastní konstrukce na základě Přílohy č. 1
83
Příloha 4 Výdaje spojené s úvěrem při použití rovnoměrných daňových odpisů Pořadí splátky
Splátka jistiny
Zůstatek úvěru
Poplatek za správu
Úrok
Splátka celkem
Odpisy
Celkové snížení daňového základu
Daňová úspora
Výdaj na úvěr po zdanění
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35
15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866 15 866
571 177 555 311 539 445 523 579 507 713 491 847 475 981 460 115 444 249 428 383 412 517 396 651 380 785 364 919 349 053 333 187 317 321 301 455 285 589 269 722 253 856 237 990 222 124 206 258 190 392 174 526 158 660 142 794 126 928 111 062 95 196 79 330 63 464 47 598 31 732
3 332 3 239 3 147 3 054 2 962 2 869 2 777 2 684 2 591 2 499 2 406 2 314 2 221 2 129 2 036 1 944 1 851 1 758 1 666 1 573 1 481 1 388 1 296 1 203 1 111 1 018 926 833 740 648 555 463 370 278 185
300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300
22 925 19 405 19 313 19 220 19 128 19 035 18 943 18 850 18 757 18 665 18 572 18 480 18 387 18 295 18 202 18 110 18 017 17 925 17 832 17 739 17 647 17 554 17 462 17 369 17 277 17 184 17 092 16 999 16 906 16 814 16 721 16 629 16 536 16 444 16 351
8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 8 111 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 13 613 81 678
15 170 11 650 11 557 11 465 11 372 11 280 11 187 11 095 11 002 10 910 16 319 16 227 16 134 16 042 15 949 15 857 15 764 15 672 15 579 15 486 15 394 15 301 15 209 15 116 15 024 14 931 14 839 14 746 14 653 14 561 14 468 14 376 14 283 14 191 82 163
3 641 2 796 2 774 2 752 2 729 2 707 2 685 2 663 2 641 2 618 3 917 3 894 3 872 3 850 3 828 3 806 3 783 3 761 3 739 3 717 3 695 3 672 3 650 3 628 3 606 3 583 3 561 3 539 3 517 3 495 3 472 3 450 3 428 3 406 19 719
19 284 16 609 16 539 16 469 16 398 16 328 16 258 16 187 16 117 16 047 14 656 14 585 14 515 14 445 14 374 14 304 14 234 14 163 14 093 14 023 13 952 13 882 13 812 13 741 13 671 13 601 13 530 13 460 13 390 13 319 13 249 13 179 13 108 13 038 -3 368
36
15 866
15 866
93
300
16 259
81 678
82 071
19 697
-3 438
Celkem
571 177
61 640
10 800
647 044
571 177
647 044
155 290
491 753
Pramen: vlastní konstrukce
84
Příloha 5 Současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr při použití rovnoměrných daňových odpisů Pořadí splátky
Výdaj na leasing po zdanění
Odúročitel
1 13 605 0,99559 2 13 605 0,99119 3 13 605 0,98682 4 13 605 0,98246 5 13 605 0,97813 6 13 605 0,97381 7 13 605 0,96951 8 13 605 0,96523 9 13 605 0,96097 10 13 605 0,95673 11 13 605 0,95251 12 13 605 0,94830 13 13 605 0,94412 14 13 605 0,93995 15 13 605 0,93580 16 13 605 0,93167 17 13 605 0,92756 18 13 605 0,92346 19 13 605 0,91939 20 13 605 0,91533 21 13 605 0,91129 22 13 605 0,90727 23 13 605 0,90326 24 13 605 0,89928 25 13 605 0,89531 26 13 605 0,89136 27 13 605 0,88742 28 13 605 0,88350 29 13 605 0,87960 30 13 605 0,87572 31 13 605 0,87186 32 13 605 0,86801 33 13 605 0,86418 34 13 605 0,86036 35 13 605 0,85657 36 13 605 0,85279 Celkem 489 766 Pramen: vlastní konstrukce
Současná hodnota výdajů na leasing
13 545 13 485 13 425 13 366 13 307 13 248 13 190 13 132 13 074 13 016 12 958 12 901 12 844 12 788 12 731 12 675 12 619 12 563 12 508 12 453 12 398 12 343 12 289 12 234 12 180 12 127 12 073 12 020 11 967 11 914 11 861 11 809 11 757 11 705 11 653 11 602 451 759
Výdaj na úvěr po zdanění 19 284 16 609 16 539 16 469 16 398 16 328 16 258 16 187 16 117 16 047 14 656 14 585 14 515 14 445 14 374 14 304 14 234 14 163 14 093 14 023 13 952 13 882 13 812 13 741 13 671 13 601 13 530 13 460 13 390 13 319 13 249 13 179 13 108 13 038 -3 368 -3 438 491 753
85
Odúročitel 0,99559 0,99119 0,98682 0,98246 0,97813 0,97381 0,96951 0,96523 0,96097 0,95673 0,95251 0,94830 0,94412 0,93995 0,93580 0,93167 0,92756 0,92346 0,91939 0,91533 0,91129 0,90727 0,90326 0,89928 0,89531 0,89136 0,88742 0,88350 0,87960 0,87572 0,87186 0,86801 0,86418 0,86036 0,85657 0,85279
Současná hodnota výdajů na úvěr 19 199 16 463 16 321 16 180 16 040 15 900 15 762 15 624 15 488 15 352 13 960 13 831 13 704 13 577 13 452 13 327 13 203 13 079 12 957 12 835 12 715 12 595 12 476 12 357 12 240 12 123 12 007 11 892 11 778 11 664 11 551 11 439 11 328 11 217 -2 885 -2 932 457 818
Příloha 6 Výdaje spojené s úvěrem při použití zrychlených daňových odpisů Pořadí splátky
Splátka jistiny
Zůstatek úvěru
Úrok
1 15 866 571 177 3 332 2 15 866 555 311 3 239 3 15 866 539 445 3 147 4 15 866 523 579 3 054 5 15 866 507 713 2 962 6 15 866 491 847 2 869 7 15 866 475 981 2 777 8 15 866 460 115 2 684 9 15 866 444 249 2 591 10 15 866 428 383 2 499 11 15 866 412 517 2 406 12 15 866 396 651 2 314 13 15 866 380 785 2 221 14 15 866 364 919 2 129 15 15 866 349 053 2 036 16 15 866 333 187 1 944 17 15 866 317 321 1 851 18 15 866 301 455 1 758 19 15 866 285 589 1 666 20 15 866 269 722 1 573 21 15 866 253 856 1 481 22 15 866 237 990 1 388 23 15 866 222 124 1 296 24 15 866 206 258 1 203 25 15 866 190 392 1 111 26 15 866 174 526 1 018 27 15 866 158 660 926 28 15 866 142 794 833 29 15 866 126 928 740 30 15 866 111 062 648 31 15 866 95 196 555 32 15 866 79 330 463 33 15 866 63 464 370 34 15 866 47 598 278 35 15 866 31 732 185 36 15 866 15 866 93 Celkem 571 177 61 640 Pramen: vlastní konstrukce
Poplatek Splátka za celkem správu
Odpisy
300 22 925 14 279 300 19 405 14 279 300 19 313 14 279 300 19 220 14 279 300 19 128 14 279 300 19 035 14 279 300 18 943 14 279 300 18 850 14 279 300 18 757 14 279 300 18 665 14 279 300 18 572 17 849 300 18 480 17 849 300 18 387 17 849 300 18 295 17 849 300 18 202 17 849 300 18 110 17 849 300 18 017 17 849 300 17 925 17 849 300 17 832 17 849 300 17 739 17 849 300 17 647 17 849 300 17 554 17 849 300 17 462 11 900 300 17 369 11 900 300 17 277 11 900 300 17 184 11 900 300 17 092 11 900 300 16 999 11 900 300 16 906 11 900 300 16 814 11 900 300 16 721 11 900 300 16 629 11 900 300 16 536 11 900 300 16 444 11 900 300 16 351 35 699 300 16 259 35 699 10 800 647 044 571 177
86
Celkové snížení daňového základu 21 338 17 819 17 726 17 634 17 541 17 449 17 356 17 263 17 171 17 078 20 556 20 463 20 371 20 278 20 185 20 093 20 000 19 908 19 815 19 723 19 630 19 538 13 495 13 403 13 310 13 218 13 125 13 032 12 940 12 847 12 755 12 662 12 570 12 477 36 184 36 091 647 044
Daňová úspora
Výdaj na úvěr po zdanění
5 121 4 276 4 254 4 232 4 210 4 188 4 165 4 143 4 121 4 099 4 933 4 911 4 889 4 867 4 845 4 822 4 800 4 778 4 756 4 733 4 711 4 689 3 239 3 217 3 194 3 172 3 150 3 128 3 106 3 083 3 061 3 039 3 017 2 995 8 684 8 662 155 290
17 804 15 129 15 059 14 988 14 918 14 847 14 777 14 707 14 636 14 566 13 639 13 569 13 498 13 428 13 358 13 287 13 217 13 147 13 076 13 006 12 936 12 865 14 223 14 153 14 082 14 012 13 942 13 871 13 801 13 731 13 660 13 590 13 520 13 449 7 667 7 597 491 753
Příloha 7 Současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr při použití zrychlených daňových odpisů Pořadí splátky
Výdaj na leasing po zdanění
Odúročitel
1 13 605 0,99559 2 13 605 0,99119 3 13 605 0,98682 4 13 605 0,98246 5 13 605 0,97813 6 13 605 0,97381 7 13 605 0,96951 8 13 605 0,96523 9 13 605 0,96097 10 13 605 0,95673 11 13 605 0,95251 12 13 605 0,94830 13 13 605 0,94412 14 13 605 0,93995 15 13 605 0,93580 16 13 605 0,93167 17 13 605 0,92756 18 13 605 0,92346 19 13 605 0,91939 20 13 605 0,91533 21 13 605 0,91129 22 13 605 0,90727 23 13 605 0,90326 24 13 605 0,89928 25 13 605 0,89531 26 13 605 0,89136 27 13 605 0,88742 28 13 605 0,88350 29 13 605 0,87960 30 13 605 0,87572 31 13 605 0,87186 32 13 605 0,86801 33 13 605 0,86418 34 13 605 0,86036 35 13 605 0,85657 36 13 605 0,85279 Celkem 489 766 Pramen: vlastní konstrukce
Současná hodnota výdajů na leasing
13 545 13 485 13 425 13 366 13 307 13 248 13 190 13 132 13 074 13 016 12 958 12 901 12 844 12 788 12 731 12 675 12 619 12 563 12 508 12 453 12 398 12 343 12 289 12 234 12 180 12 127 12 073 12 020 11 967 11 914 11 861 11 809 11 757 11 705 11 653 11 602 451 759
Výdaj na úvěr po zdanění 17 804 15 129 15 059 14 988 14 918 14 847 14 777 14 707 14 636 14 566 13 639 13 569 13 498 13 428 13 358 13 287 13 217 13 147 13 076 13 006 12 936 12 865 14 223 14 153 14 082 14 012 13 942 13 871 13 801 13 731 13 660 13 590 13 520 13 449 7 667 7 597 491 753
87
Odúročitel 0,99559 0,99119 0,98682 0,98246 0,97813 0,97381 0,96951 0,96523 0,96097 0,95673 0,95251 0,94830 0,94412 0,93995 0,93580 0,93167 0,92756 0,92346 0,91939 0,91533 0,91129 0,90727 0,90326 0,89928 0,89531 0,89136 0,88742 0,88350 0,87960 0,87572 0,87186 0,86801 0,86418 0,86036 0,85657 0,85279
Současná hodnota výdajů na úvěr 17 725 14 996 14 860 14 725 14 592 14 459 14 327 14 195 14 065 13 936 12 991 12 867 12 744 12 622 12 500 12 379 12 260 12 140 12 022 11 905 11 788 11 672 12 847 12 727 12 608 12 490 12 372 12 255 12 139 12 024 11 910 11 796 11 683 11 571 6 567 6 478 455 238
