Účetní, finanční a daňové aspekty leasingu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní, finanční a daňové aspekty leasingu

Autor diplomové práce: Bc. Martina Vokounová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Müllerová Libuše, CSc. Rok obhajoby: 2009

Čestné prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Účetní, finanční a daňové aspekty leasingu“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 31. 8. 2009

........................................................ podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí této práce paní prof. Ing. Libuši Müllerové, CSc. za cenné rady a metodickou pomoc při zpracování mé diplomové práce.

Obsah 1

2

Leasing a jeho druhy........................................................................................................................ 3 1.1

Charakteristika leasingu .......................................................................................................... 3

1.2

Finanční a operativní leasing ................................................................................................... 4

1.2.1

Finanční leasing .............................................................................................................. 4

1.2.2

Operativní leasing............................................................................................................ 6

1.3

Zahraniční a tuzemský leasing................................................................................................. 9

1.4

Leasing podnikatelský, komunální a spotřebitelský ................................................................ 9

1.5

Leasing s plnou a částečnou amortizací ................................................................................ 10

Daňové aspekty leasingu............................................................................................................... 11 2.1

Leasing z pohledu daně z příjmů ........................................................................................... 11

2.2

Leasing z pohledu daně z přidané hodnoty........................................................................... 20

3

Leasing z pohledu účetnictví ......................................................................................................... 24

4

Výhody a nevýhody leasingu ......................................................................................................... 34

5

6

7

4.1

Výhody leasingu..................................................................................................................... 34

4.2

Nevýhody leasingu ................................................................................................................ 37

Leasingový trh v ČR........................................................................................................................ 39 5.1

Vývoj leasingového trhu u nás .............................................................................................. 39

5.2

Současná situace na leasingovém trhu v ČR.......................................................................... 43

5.3

Leasingové společnosti.......................................................................................................... 45

Leasing a ostatní formy financování investic................................................................................. 49 6.1

Vyjádření leasingové ceny ..................................................................................................... 49

6.2

Leasing v komparaci s ostatními metodami financování investic ........................................ 51

Praktický příklad ............................................................................................................................ 56

Závěr...................................................................................................................................................... 63 Informační zdroje: ................................................................................................................................. 65 Příloha č. 1 ............................................................................................................................................. 66 Příloha č. 2 ............................................................................................................................................. 67 Příloha č. 3 ............................................................................................................................................. 70

Úvod Již mnoho let patří leasing k nejpoužívanějším výrazům v oblasti podnikání a investic. Samotný pojem „leasing“ je odvozen z anglického slova „to lease“, což lze přeložit jako „pronajmout“. Jedná se tedy o jednu z metod financování investic, která zaujímá na finančním či investičním trhu stále významnější místo. Oproti dalším formám pořízení majetku, jako je například úvěr nebo koupě za hotové peněžní prostředky, má leasing bezesporu mnoho výhod, a to jak ze strany fyzických osob či firem, tak ze strany finančních institucí. V posledních letech však leasing prošel rozsáhlými legislativními úpravami, zejm. v oblasti daní, které výrazně zasáhly do jeho podstaty. Každá z uvedených forem investování je výhodná jen za určitých podmínek a okolností, proto je třeba se s nimi seznámit blíže a rozhodně dříve než podepíšeme smlouvu. Jde o konkurenční metody financování s odlišnými podmínkami a možnostmi. Proto by měl každý, kdo se rozhodne vstoupit na leasingový trh, správně analyzovat nejen svou ekonomickou situaci, ale samozřejmě i situaci na trhu (tzn. zhodnotit jednotlivé produkty, které současný trh nabízí) a v neposlední řadě také požadavky dané zvolenou metodou pořízení majetku. Této problematice, která se týká rozhodování mezi jednotlivými formami pořizování investičního zboží, jsem se rozhodla věnovat jednu kapitolu této práce, na kterou navazuje i praktický příklad. Leasing však není otázkou jen několika posledních let, i když se to tak alespoň v České Republice jeví. Jeho počátky, tak jak ho známe dnes, se datují do 50. let 20. st. Od té doby se ale úzké pojetí leasingu značně rozšířilo, jeho podstata však zůstala stále stejná. Vzniklo mnoho definic, což mělo za následek hledání jednotné mezinárodní definice. Řešení přinesl až Mezinárodní výbor pro účetní standardy v září 1982. Tento výbor vysvětlil nejdůležitější pojmy týkající leasingu. Z praktického hlediska se však na rozvoji zejm. finančního leasingu výrazně podepsala úmluva UNIDROIT (Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva) z roku 1988, která se konala v Ottawě. Tato Úmluva vyřešila ve třech kapitolách smluvní úpravu vztahů týkajících se finančního leasingu. Podle úmluvy se jedná o třístranný vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem, který koupí předmět leasingu od dodavatele a nájemcem, který daný předmět užívá. Tato tripartita vztahů finančního leasingu poukazuje na odlišnost od bankovního úvěru. Postavení 1

pronajímatele ve finančním leasingu, kterým bývá banka nebo leasingová společnost, se liší od postavení třeba té samé banky, ale tentokráte poskytující úvěr. Pronajímatel se totiž stává vlastníkem dané investice, a tudíž vstupuje do právních vztahů ohledně této investice. Oproti tomu banka poskytující úvěr vystupuje pouze v roli věřitele, a tak je vyloučeno její zapojení do smluvních vztahů týkajících se daného investičního zboží. V České Republice nemá leasing tak hluboké kořeny jako v Americe. Je to dáno především politickou, a v souvislosti s tím i ekonomickou situací, která tu byla do roku 1989. Ale i přesto, že je u nás leasingový trh poměrně mladý (rozvíjet se začal až po roce 1991), patří v současné době k těm rozvinutějším ve střední Evropě. Ne příliš dlouhá historie leasingu v České Republice má za následek jeho nesjednocenou úpravu v české legislativě. V naší legislativě se nevyskytuje oborový zákon, který by upravoval problematiku leasingu komplexně. Jeho úpravu tedy najdeme v několika specializovaných zákonech, jako jsou např. Občanský a Obchodní zákoník, Zákon o daních z příjmů nebo Zákon o dani z přidané hodnoty. Tato diplomová práce je tvořena sedmi kapitolami, které na sebe věcně navazují a navzájem se doplňují. Jejich cílem je podat základní informace o leasingu jako o jedné z možností dlouhodobého financování investic. Jelikož se různí pohledy na problematiku leasingu z českého a mezinárodního hlediska, musím předeslat, že tato práce je věnována právě jeho českému pojetí upraveného tuzemskou legislativou. Na dalších stránkách se objeví jeho charakteristika, účetní a daňové aspekty i porovnání s ostatními formami pořízení majetku. Pro získání potřebných poznatků jsem nastudovala publikace a informační zdroje uvedené na samém konci této práce. Z části jsem využila i svých dosavadních vědomostí o leasingu.

2

1 Leasing a jeho druhy 1.1 Charakteristika leasingu Na leasing můžeme pohlížet ze dvou stran. A to jednak jako na jednu z alternativ financování investic podniku cizím kapitálem, tedy jako na dlouhodobý pronájem investičního zboží, a na druhé straně také jako na formu podnikání, jejíž podstatou je pronájem investičního zboží či zařízení na určité období na základě úhrady leasingových splátek. Tento druhý pohled na leasing, z pozice pronajímatele, je zvláštní tím, že leasing spojuje komoditní obchod s obchodem finančním. Podstatou leasingu je totiž půjčování peněz formou zapůjčení určité komodity, o kterou má nájemce zájem. Leasingová společnost tak musí operovat jak na trhu finančním, tak komoditním. Leasing je zpravidla třístranný vztah mezi výrobcem investičního zboží, pronajímatelem, který ho od výrobce kupuje, a nájemcem užívajícím najatou věc. Tento vztah může být ale i užší nebo naopak širší, než zmiňovaná alternativa. O dvoustrannou dohodu jde v případě, že pronajímatel je zároveň i výrobcem, respektive dodavatelem daného zboží. Naopak až čtyři strany může mít leasingová smlouva v případě, že jde o zboží specifického nebo jednoúčelového charakteru. V tomto případě požadují leasingové společnosti bankovní záruku neboli garanci, čímž se snaží snížit riziko této investice. V případě, že by nájemce neplnil své povinnosti, by totiž mohlo dojít k tomu, že leasingová společnost nenajde dalšího zájemce o toto zboží. Bankovní záruka má podobu prohlášení banky, že v případě nesplnění závazku třetí stranou (nájemcem), uspokojí věřitele do určité výše peněžní částky, která je stanovena v záruční listině. Výchozím bodem vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem je leasingová smlouva. Obecně by v ní neměly chybět tyto náležitosti: identifikace nájemce a pronajímatele, označení předmětu leasingu, cena, resp. vstupní cena předmětu, celková leasingová cena a údaj o výši kupní ceny při řádném ukončení leasingové smlouvy, identifikace první zvýšené splátky popř. zálohy, datum platnosti a účinnosti smlouvy, informace o pojistném, splátkový kalendář, výše penále a smluvních pokut při porušení podmínek a další náležitosti, na kterých se smluvní strany dohodnou. Nesmíme zapomenout, že pokud

3

leasingová společnost pořizuje majetek na úvěr, což je většina případů, je součástí leasingových splátek úrok, který pronajímatel převádí tímto způsobem na nájemce.

1.2 Finanční a operativní leasing Takovéto rozdělení leasingu patří mezi základní typy pronájmu. Kritériem ke stanovení finančního či operativního leasingu jsou majetkoprávní vztahy stanovené v leasingové smlouvě. Pronajímaný majetek je v obou případech ve vlastnictví pronajímatele, odlišnost je dána možností přechodu investice do vlastnictví nájemce.

1.2.1 Finanční leasing Finanční leasing lze charakterizovat jako dlouhodobý pronájem investičního zboží s jeho následnou koupí. Po uzavření smlouvy o finančním pronájmu jsou na nájemce převedeny v podstatě všechny výnosy, ale i rizika spojené s užíváním pronajatého majetku. Na nájemce přechází samozřejmě také náklady spojené s držbou a fungováním najaté věci, jako např. pojištění, servis, starost o údržbu atd. Pronajímateli jsou přitom odměnou předem dohodnuté splátky, které mají v celkové výši uhradit pořizovací náklady investice spolu s náklady na úroky a ziskovou marží. Nedílnou součástí leasingové smlouvy je samozřejmě také předkupní právo nájemce na danou investici. Finanční pronájem lze rozdělit na další tři typy. A to na leasing přímý, nepřímý a leveraged leasing. Přímý leasing je základním typem pronájmu, kde leasingová společnost pronajímá nájemci určitý druh majetku, který si sám určí (spolu s dodavatelem, cenou daného zboží a podmínkami dodávky). Pronajímatel vypracuje leasingovou smlouvu, koupí zařízení od výrobce a pronajme jej nájemci za podmínek určených ve smlouvě. Při nepřímém leasingu je nabídka nejdříve na straně firmy. Ta se rozhodne, že prodá majetek leasingové společnosti a bude jej od ní zpětně kupovat formou finančního leasingu. Důvodem pro takovéto rozhodnutí můžou být např. finanční potíže, kdy podnik potřebuje rychle získat nemalý finanční obnos, nebo doplnění nedostatečné likvidity. Leasingová společnost tedy koupí od této společnosti zařízení za tržní cenu sníženou o akontaci a nájemce hradí leasingové splátky, které jsou v součtu bezesporu vyšší, než je tržní hodnota zařízení. Tuto charakteristiku nepřímého leasingu můžeme najít i pod pojmem „zpětný 4

leasing“. Je to dáno zatím neustálenou a nejednoznačnou terminologií v oblasti leasingu. Leveraged leasing, nebo také leasing konsorciální, je hojně uplatňován u rozsáhlejších a finančně náročnějších projektů. Jde o třístranný vztah mezi pronajímatelem, věřitelem a nájemcem. Princip tohoto druhu leasingu se liší od ostatních jen ve způsobu nabytí majetku pronajímatelem. Leasingová společnost koupí majetek opět do svého vlastnictví ovšem nevyužije k tomu jen zdroje vlastní, ale i cizí jako například úvěr od banky (věřitel). Proto je tento typ pronájmu často nazýván úvěrovým leasingem. Zajímavý je vztah pronajímatele a jeho věřitele. Věřitel totiž nemá právo požadovat splácení svých půjček, ale má přednostní právo na výdělek ze splátek leasingových. Dluh je tedy zajištěn zástavním právem na investici nebo investicí samotnou. Z právního hlediska lze finanční leasing těžko definovat, neboť v českém právu nepatří mezi zvláštní smluvní typy. Soukromé právo na něj lze aplikovat díky obecným ustanovením, a to zejm. obchodního či občanského zákoníku. Souvislost s finančním leasingem najdeme ale i ve zvláštním ustanovení obchodního zákoníku, a sice v §489 §496, které upravují smlouvu o koupi najaté věci. Tato smlouva však není zcela v souladu s podstatou finančního leasingu, i když mají mnoho společného. Díky smlouvě o koupi najaté věci, která musí mít písemnou formu, je nájemce oprávněn koupit najatou věc během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. V případě uplatnění tohoto práva v průběhu platnosti nájemní smlouvy, zaniká tato smlouva dnem doručení písemného oznámení o odkupu. V tomto okamžiku zároveň vzniká kupní smlouva, jíž přechází vlastnické právo k movité věci na kupujícího. Pokud je nájemce oprávněn k odkupu až po ukončení nájemní smlouvy, musí tak učinit bez zbytečného odkladu, jinak toto právo zaniká. Přechod vlastnictví je zde tedy chápán jako doplněk nájemní smlouvy, na rozdíl od finančního pronájmu, kde je tato operace její součástí. Smlouvu o koupi najaté věci lze tedy aplikovat na leasingový vztah, ale nepatří k nejužívanějším způsobům. Další odlišnost mezi smlouvou finančního pronájmu a smlouvou o koupi najaté věci se týká zodpovědnosti za škody. Při finančním leasingu přechází odpovědnost za předmět leasingu na nájemce již okamžikem předání pronajímaného předmětu, zatímco u smlouvy o koupi najaté věci na nájemce přechází toto riziko až s přechodem vlastnictví k předmětu pronájmu. Finanční leasing bývá často spojován s nájemní smlouvou upravenou občanským zákoníkem. Odlišnost lze přitom pozorovat již při pořizování majetku, který 5

bude posléze předmětem pronájmu. U finančního leasingu, na rozdíl od nájemní smlouvy podle občanského zákoníku, je totiž pronajímatel při nákupu předmětu leasingu často vázán rozhodnutím nájemce, které je v souladu s jeho předmětem podnikání. U nájemní smlouvy najdeme podobné ustanovení jako u smlouvy o koupi najaté věci, které se týká zodpovědnosti za předmět pronájmu. Nájemní smlouva uvádí, že náklady vyvolané údržbou, provozem či opravami a nebezpečí spojené s provozem najaté věci nese pronajímatel, kdežto u finančního leasingu přechází toto „riziko“ na nájemce v okamžiku předání předmětu leasingu. Právě díky výše vyjmenovaným odlišnostem mezi finančním pronájmem a smlouvami upravenými v české legislativě je nutné leasingovou smlouvu sestavit na základě dohody leasingové společnosti a nájemce o podstatných náležitostech budoucí smlouvy. Samozřejmě musí být při tomto procesu respektovány obecné postupy uzavírání smluv stanovené obchodním či občanským zákoníkem. Zajímavá je již zmíněná problematika evidování leasingu. V České Republice, na rozdíl od mezinárodních účetních standardů, je upřednostňováno právní hledisko před hlediskem ekonomickým. Znamená to, že vlastníkem je pronajímatel majetku a tudíž je mu ponecháno právo majetek odepisovat a vykazovat jej v bilanci. Pronajímatel vede k majetku podrobnou evidenci, která slouží k identifikaci z hlediska názvu, data pořízení, ocenění, odpisů, data a způsobu vyřazení atd. U nájemce najdeme zmínku o předmětu leasingu na podrozvahových účtech, i když je ekonomickým uživatelem najatého majetku. Tato zásada má - jako každá - také své výjimky. Jde o technickou rekultivaci pozemku nezvyšující vstupní ani zůstatkovou cenu najatého majetku, kterou provádí nájemce a je k ní podle písemné smlouvy zavázán. Druhá výjimka se týká technického zhodnocení pronajatého majetku, které je na základě písemné smlouvy odepisováno nájemcem a pronajímatel o ně nezvýšil vstupní cenu. V těchto dvou případech odepisuje a vede v evidenci majetek nájemce.

1.2.2

Operativní leasing

Operativní leasing (též provozní) je charakterizován jako krátkodobý pronájem, u kterého je doba pronájmu zpravidla kratší než ekonomická životnost předmětu pronájmu. Pronajímatel tedy nepředpokládá, že by mu první nájemce uhradil veškeré pořizovací náklady spojené s pronajímaným majetkem. Základní odlišností od finančního leasingu je 6

absence práva na koupi majetku po vypršení leasingové smlouvy. Pronajímatel předpokládá, že mu majetek bude vrácen a že ho bude moci pronajímat dalším zájemcům. Výhodou pro nájemce je zajišťování údržby, opravy, pojištění a dalších služeb pronajímatelem. Tato výhoda je důsledkem toho, že veškerá rizika spojená s vlastnictvím majetku nese na svých bedrech pronajímatel, tedy leasingová společnost, která se kompletně stará o předmět nájmu. Musíme ale počítat s tím, že se tyto služby projeví ve výši nájemného. Na rozdíl od smlouvy finančního leasingu je smlouva provozního leasingu vypověditelná, z čehož plyne pro nájemce další výhoda. Účelem provozního leasingu je tedy krátkodobě zabezpečit podniku potřebný majetek, který není vhodné kupovat do vlastnictví podniku, jelikož nebude využit po celou dobu jeho předpokládané životnosti. Tento typ leasingu je využíván především pro nájem osobních automobilů. Na rozdíl od leasingu finančního není nájemce povinen splácet akontaci, tím pádem nemusí disponovat větším množstvím volných peněžních prostředků. Na operativní leasing lze z právního hlediska aplikovat nájemní smlouvu, upravenou občanským zákoníkem v §663 - §684. Nájemní smlouva je zde charakterizována jako ujednání, kdy pronajímatel za úplatu přenechá věc pronájmu nájemci k dočasnému užívání. Občanský zákoník dále upravuje náležitosti nájemního vztahu mezi nájemcem a pronajímatelem. Pronajímatel se smlouvou zavazuje, že přenechá věc pronájmu nájemci, a to ve stavu způsobilém užívání. V tomto stavu je také povinen tuto věc udržovat na své náklady. Aby mohl této povinnosti dostát, má právo požadovat na nájemci umožnění přístupu k pronajatému majetku za účelem kontroly správného užívání majetku, které je blíže stanoveno ve smlouvě. Nájemce je na druhou stranu povinen pronajímateli oznámit potřebu opravy majetku bez zbytečného odkladu. V případě, že tak neučiní, zanikají mu nároky spojené s omezeným užíváním předmětu nájmu. Pokud nájemce provede opravu na vlastní náklady, má nárok na jejich náhradu, ale pouze v případě, že pronajímatel dal k opravě souhlas nebo opravu nezajistil bez zbytečného odkladu. Souhlas pronajímatele je samozřejmě vyžadován i při jakýchkoliv změnách na pronajaté věci. Pronajímatel se ve většině případů zaváže k úhradě nákladů spojených se změnou. K vyrovnání dochází až po skončení nájmu, po započtení znehodnocení vzniklého během doby nájmu. V případě, že se pronajímatel nezaváže k úhradě nákladů spojených se změnou, může nájemce po ukončení nájmu požadovat protihodnotu, o kterou se provedenou změnou zvýšila cena 7

pronajímaného majetku. V situaci, kdy pronajímatel nepřistoupí na provedení úprav a nájemce je i přesto provede, musí nájemce po skončení nájmu uvést majetek do původního stavu na své náklady. Situace může být zhoršena i vznikem (nebo pouze předpokladem vzniku) škod v důsledku provedených změn. Za těchto okolností má pronajímatel právo odstoupit od smlouvy. Toto právo má i nájemce, jestliže mu je pronajatý majetek předán ve stavu nezpůsobilém užívání nebo pokud se věc stane nezpůsobilou k užívání kdykoliv během doby nájmu a ne jeho zapříčiněním. Mezi další způsoby zániku nájemního vztahu patří vypovězení nájemní smlouvy nebo její zrušení. Za normálních okolností nájemní vztah zanikne uplynutím sjednané doby. Samozřejmě nemusí ihned po zjištění nepříjemných skutečností docházet k ukončení nájemního vztahu, ale můžeme aktuálnímu stavu najaté věci přizpůsobit nájemné. V případě, že má předmět pronájmu vady, které nezpůsobil nájemce a činí věc nezpůsobilou k užívání, nemá nájemce povinnost platit nájemné. Pokud lze pronajatou věc užívat alespoň omezeně, má nájemce nárok na odpovídající slevu z nájemného. Samozřejmě má nájemce i právo na výměnu vadné věci za jinou, sloužící stejnému účelu. Tato práva musí být uplatněna u pronajímatele do šesti měsíců ode dne, kdy nastaly skutečnosti, které je zakládají. V případě podnikatelského nájmu věcí movitých musí být nárok uplatněn do konce doby nájmu. Pro pronajímatele platí stejná lhůta v situaci, kdy došlo k poškození jeho majetku nebo k jeho nadměrnému opotřebení, za které odpovídá nájemce. U leasingové společnosti nárok zanikne po šesti měsících od vrácení předmětu pronájmu. Výše uvedený popis náležitostí nájemní smlouvy je velmi blízký úpravě operativního pronájmu, i přesto existují mezi těmito smluvními typy rozdíly. První odlišnost je vidět v předmětu nájmu. Občanský zákoník bere v nájemní smlouvě v potaz pouze nájem věcí. Operativním leasingem si lze však najmout i jiné majetkové hodnoty, jako je např. software. Další rozdíl lze spatřit ve způsobu přenechání předmětu leasingu nájemci. V případě nájmu musí být věc přenechána ve stavu způsobilém užívání. U operativního leasingu lze však přistoupit i na jiné podmínky jako je např. dohoda o instalaci či montáži pronajaté věci příjemcem leasingu. Rozdílnost těchto dvou velmi podobných typů smluv je zřejmá i v případě podnájmu. Podnájem u operativního pronájmu je vždy vázán na předchozí souhlas leasingové společnosti, na rozdíl od nájmu, kde souhlas pronajímatele není vyžadován. Výše jsem také uvedla ustanovení nájemní smlouvy týkající se náhrady vadné věci. U nájmu má nájemce právo na náhradu vadné věci pronájmu věcí jinou, která slouží ke 8

stejnému účelu. V případě operativního leasingu se nemusí jednat o právo příjemce leasingu, ale může být tato situace upravena odlišně. U nájemní smlouvy připouští občanský zákoník i její automatické prodloužení, v případě, že nájemce věc užívá i po uplynutí sjednané doby a pronajímatel nepodá návrh u soudu na vydání věci do 30 dnů. Takto prodloužit nájemní smlouvu je vždy přípustné maximálně na jeden rok. Operativní pronájem automatické prodlužování smlouvy nedovoluje. V obchodním zákoníku můžeme najít specifickou nájemní smlouvu, týkající se nájmu dopravního prostředku (§630 - §637). Na rozdíl od obecné nájemní smlouvy, tato vyžaduje písemnou formu. Další výrazná odlišnost od nájemní smlouvy upravené občanským zákoníkem, je nemožnost přenechání dopravního prostředku k užívání jiné osobě. Ukončit tento specifický typ nájemní smlouvy sjednané na dobu neurčitou lze výpovědí, která nabývá účinnosti po 30 dnech od doručení.

1.3 Zahraniční a tuzemský leasing Toto členění leasingu vychází z teritoriálního hlediska. Pokud jsou pronajímatel i nájemce subjekty se sídlem v jednom státě jde zcela jistě o leasing tuzemský neboli domácí. Při tomto způsobu leasingu tedy nedochází k platbám přes hranice. V případě, že subjekty leasingu nesídlí na území stejného státu, mluvíme o tzv. leasingu zahraničním nebo také přeshraničním. Toky leasingových splátek plynou přes hranice. Pokud jde o pronajímatele, tak může jít i o zahraniční leasingovou společnost nebo o subjekt s dominantní zahraniční kapitálovou účastí. Z této definice vyplývá, že postavení výrobce investičního majetku nehraje v tomto členění žádnou roli. Předmět leasingu může být dovezen ze zahraničí, a přesto půjde o leasing domácí. Během několika posledních let dochází k růstu aktivit českých leasingových společností na našem trhu a to má samozřejmě za následek pokles objemů zahraničního leasingu.

1.4 Leasing podnikatelský, komunální a spotřebitelský Rozdělení leasingu na tyto tři druhy vychází z různých typů nájemce. V případě leasingu podnikatelského, jak napovídá jeho název, je nájemce podnikatel či podnik. Pronajímatel v tomto případě velice dbá na dokumenty prokazující kvalitu nájemce. Patří mezi ně např. 9

podnikatelský záměr, daňové přiznání, marketingový plán a další. Komunální leasing je naopak určen pro nevýdělečné organizace, jako jsou např. školy, nemocnice, výchovné či vědecké ústavy nebo zastupitelstva měst a obcí. Třetí typ leasingu, leasing spotřebitelský, je určen pro soukromé osoby. Tomuto faktu také odpovídá dokumentace, která je potřebná k uzavření leasingové smlouvy. Mám na mysli např. potvrzení o skutečné výši příjmu. Při dvou posledně zmiňovaných typech leasingu není možné využívat daňových úlev z časového rozlišování nerovnoměrných splátek, ale specifické výhody leasingu, jako jsou doplňkové služby, jsou bezesporu hojně využívány.

1.5 Leasing s plnou a částečnou amortizací Pro toto rozdělení je důležitou charakteristikou zůstatková hodnota. V situaci, kdy ekonomická doba životnosti investice je shodná s délkou leasingového období, se jedná o leasing s plnou amortizací. Zůstatková hodnota předmětu leasingu je zpravidla velmi nízká nebo dokonce nulová. Jednotlivé splátky jsou totiž nastaveny tak, aby zcela pokryly náklady, které pronajímateli vznikly v souvislosti s pořízením majetku. Splátky by měly krýt i předem stanovený zisk leasingové společnosti. Leasing s částečnou amortizací je často nazýván leasingem se zůstatkovou hodnotou. Je tomu tak proto, že v průběhu leasingového období nejsou plně pokryty náklady leasingové společnosti na pořízení dlouhodobého majetku, ani náklady spojené s průběhem leasingu. Většinou se jedná o operativní leasing, kdy se nepředpokládá přechod vlastnických práv na příjemce leasingu. Na leasingovou společnost padne po ukončení pronájmu investiční riziko související s dalším využitím předmětu leasingu. Jde zejména o hledání dalšího využití a uplatnění dlouhodobého majetku na trzích použitého zboží. Tato skutečnost je důvodem vyšších splátek, které požaduje pronajímatel. Zejména v posledních letech se u nás prosazuje kombinace finančního leasingu s částečnou amortizací. V tomto případě je vyšší první a poslední leasingová splátka. Na konci pronájmu má tedy nájemce možnost rozhodnout se, zda chce majetek získat do svého vlastnictví anebo jestli poslední splátku rozdělí do několika období a prodlouží tak dobu leasingu. Nájemce má i třetí možnost a tou je postoupení leasingové smlouvy třetí osobě. Součástí postoupení smlouvy je samozřejmě i kompenzace rozdílu mezi tržní a zůstatkovou cenou. 10

2 Daňové aspekty leasingu 2.1 Leasing z pohledu daně z příjmů Srovnatelnosti finančního leasingu s úvěrem napomáhá to, že splátky finančního pronájmu jsou daňově uznatelným nákladem. Ovšem jen za zákonem stanovených podmínek. Nájemné pronajatého hmotného majetku, který lze odepisovat podle zákona o daních z příjmů, je uznatelné pro daňové účely za podmínky, že doba nájmu tohoto majetku je minimálně stejně dlouhá jako doba odepisování stanovená tímto zákonem. U nemovitostí musí doba nájmu činit alespoň 30 let. Doba nájmu je přitom počítána ode dne, kdy je majetek přenechán nájemci ve stavu způsobilém užívání. Ustanovení určující dobu trvání pronájmu, která odpovídá době odepisování, je v zákoně relativně krátkou dobu, a sice od roku 2008. Do té doby měla být doba nájmu delší než 20% stanovené doby odepisování, nejméně však tři roky. Výjimkou byly nemovitosti, u kterých byla minimální doba pronájmu osm let. Prodloužení minimální doby finančního pronájmu tedy zpřísňuje podmínky pro zahrnutí nájemného do daňových nákladů, a tím omezuje výhody finančního leasingu oproti ostatním formám financování investic. Od 1. dubna letošního roku, kdy došlo k přijetí zákona 87/2009 Sb., ve kterém byla podmínka doby nájmu zmírněna u druhé a třetí odpisové skupiny. V obou případech je minimální doba trvání finančního pronájmu zkrácena o šest měsíců na 54 a 114 měsíců. Další pozitivní změny v oblasti leasingu nastaly hned záhy, a to od 1. července 2009 (zákon č. 216/2009 Sb.), kdy byla v rámci protikrizových opatření upravena i doba, na kterou může být uzavřena smlouva o finančním pronájmu. Pokud najatý předmět spadá do první odpisové skupiny, je možné uzavírat leasingové smlouvy na 12 měsíců. Zvýhodnění se dočkala i druhá odpisová skupina, u které činí minimální doba pronájmu 24 měsíců. Na využití těchto zvýhodnění se samozřejmě váže splnění určitých podmínek. Patří mezi ně např. povinnost odkupu najaté věci po skončení doby pronájmu nájemcem a převzetí předmětu leasingu nájemcem v období od 1. 1. – 30. 6. 2010. Důležitým požadavkem pro využití výše zmíněných výhod je také financování zcela nového majetku tzn., že leasingová společnost musí být prvním vlastníkem investice. Úpravy zákona platné od července 2009 byly však přijaty pouze na dobu omezenou, a sice do 30. 6. 2010. Pronajímatel může ve stejné době uplatnit mimořádné odpisy, které jsou upraveny v novém §30a zákona č. 216/2009 Sb. První odstavec dovoluje hmotný majetek zařazený v první odpisové skupině rovnoměrně 11

odepsat do 100% vstupní ceny již za 12 měsíců. Druhý odstavec se věnuje odpisům ve druhé skupině a zní následovně: „Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.“ Další podmínkou pro daňovou uznatelnost nájemného je bezprostřední převod vlastnických práv k pronajatému předmětu mezi pronajímatelem a nájemcem po skončení doby nájmu, která je v souladu s výše popsaným ustanovením. Výše kupní ceny přitom nesmí být vyšší než zůstatková cena vypočtená při rovnoměrném odpisování ze vstupní ceny evidované u vlastníka. V případě, že je předmět nájmu již plně odepsán tato podmínka neplatí a kupní cena může být stanovena libovolně. Odstavec týkající se výše odkupní ceny však pronajímateli nezakazuje užití zrychlených odpisů. Rovnoměrné odepisování zde slouží pouze pro stanovení maximální kupní ceny. Pokud dojde v průběhu trvání leasingové smlouvy ke změně doby odepisování, pak se pro stanovení minimální doby trvání finančního leasingu a výše kupní ceny použije doba odpisování platná při uzavření smlouvy. Oproti předešlé úpravě, platné před rokem 2009 (i před rokem 2008), zůstaly tyto podmínky nezměněny. Poslední důležitou podmínkou, pro uznání zaplaceného nájemného do daňově uznatelných nákladů, je zahrnutí odkoupeného majetku po ukončení finančního pronájmu do obchodního majetku nájemce – fyzické osoby. I tato podmínka zůstala oproti předešlé úpravě (do roku 2008) nezměněna. Vymizelo však ustanovení týkající se maximální výše daňově uznatelného nájemného u osobních automobilů kategorie M1 za celou dobu trvání finančního pronájmu. Toto omezení bylo kompenzováno §23 téhož zákona, který dovoloval nezahrnovat výnos z prodeje automobilu kategorie M1 do daňového základu a to do výše součtu zůstatkové ceny a částky nájemného zaplacené nad stanovený limit nebo do výše součtu pořizovací ceny a technického zhodnocení. Nájemce tedy nemusel zahrnovat do základu daně část nebo celou prodejní cenu automobilu, který koupil bezprostředně po ukončení finančního leasingu a který následně prodal jinému subjektu.

12

Při velké novelizaci, platné počínaje rokem 2008, byl do §25 zařazen odstavec týkající se omezení pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního pronájmu. Pokud byla výše nájemného za zdaňovací období vyšší než 1 000 000 Kč, 1% z tohoto nájmu bylo daňově neuznatelné. Toto ustanovení opět zmizelo počínaje rokem 2009. Pokud poplatník zjistí, že nesplnil podmínky pro daňovou uznatelnost zaplaceného nájemného, je třeba rychle reagovat a eliminovat tak negativní dopady v podobě penále a úroků z prodlení. Fyzická osoba se v této situaci řídí ustanovením §5 odst. 6 ZDP, který stanoví povinnost zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zjištěno nedodržení zákonem stanovených podmínek. Právnická osoba musí v této situaci postupovat podle zákona o správě daní a poplatků, který stanoví povinnost podání dodatečného daňového přiznání a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo ke zjištění skutečností vedoucích k daňové neuznatelnosti nájemného. V tomto dodatečném daňovém přiznání bude základ daně navýšen o zaplacené daňově neúčinné nájemné. Stejnou lhůtu má právnická osoba i na zaplacení nedoplatku daně z příjmů. Zároveň bude finančním úřadem vyměřen úrok z prodlení. Zákon o správě daní a poplatků dále stanoví, že po uplynutí tří let po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat dodatečné daňové přiznání, nelze daň doměřit. V této souvislosti je důležité se zmínit o §38r odst. 3 zákona o daních z příjmů, který doslova říká: „Lhůty pro doměření daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku jako daňového výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.“ O daňové neuznatelnosti nájemného u finančního leasingu se také zmiňuje §29 odst. 1a), který hovoří ve prospěch nájemce a zmírňuje tak nepříznivé účinky na něj dopadající. Tento paragraf totiž v případě nesplnění podmínek podle §24 odst. 4 a 5 umožňuje zahrnout do vstupní ceny majetku veškeré nájemné, které je nájemcem uhrazené do data ukončení smlouvy a které nebylo výdajem podle §24. Pokud poplatník nevede účetnictví, může do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné, zaplacené do data ukončení smlouvy. Toto ustanovení tedy nájemci umožňuje zahrnout daňově neuznatelné splátky finančního pronájmu do daňových nákladů alespoň v budoucnu a to prostřednictvím daňových odpisů.

13

V praxi se můžeme setkat se situací, kdy na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem, dojde k odkupu pronajatého majetku před uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána. V tomto případě je třeba postupovat podle ustanovení §24 odst. 5 ZDP, které říká, že pokud má zaplacené nájemné zůstat v daňově uznatelných nákladech, pak by kupní cena pronajaté věci neměla být nižší, než zůstatková cena zjištěná rovnoměrným způsobem odepisování. Přitom vycházíme ze vstupní ceny evidované u pronajímatele či vlastníka. U osobního automobilu se vychází z ceny včetně daně z přidané hodnoty. Došloli u pronajatého majetku ke změně vlastníka a v souvislosti s tím i k přechodu odepisování na jinou osobu, stanoví se zůstatková cena jako by k této změně nedošlo. Pokud se jedná o pozemek, kupní cena nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, ke dni nabytí pozemku. Zákon upravuje i situaci, kdy je mezi pronajímatelem a nájemcem uzavřena dohoda o budoucí koupi pozemku a současně dochází k finančnímu pronájmu stavby na něm umístěné. Za těchto okolností je nájemné daňově uznatelné, pokud bude kupní cena pozemku vyšší, než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, ke dni sjednání dohody o budoucí koupi tohoto pozemku. Obdobně se postupuje i u majetku vyloučeného z odepisování. I v tomto případě nesmí být kupní cena nižší, než cena zjištěná ke dni sjednání kupní smlouvy podle zvláštního právního předpisu. Podle §24 odst. 5 ZDP se postupuje i v případě, že je smlouva finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku sjednána na dobu kratší, než jaká je doba odepisování podle §30 odst. 1. Zároveň však musí být pro daňovou uznatelnost nájemného splněna podmínka zahrnutí pronajaté věci po skončení leasingové smlouvy do obchodního majetku. V průběhu nájemního vztahu není výjimečná situace, kdy je předmět finančního pronájmu odcizen. Odcizení musí být potvrzeno policií na základě oznámení, že pachatel je neznámý. Právě tato situace je, mimo jiné, příkladem pro užití §24 odst. 6, který se věnuje předčasnému ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého majetku. Tento odstavec stanoví, že pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy o finančním leasingu, je tato smlouva považována od data jejího uzavření za smlouvu o pronájmu s vrácením předmětu leasingu zpět pronajímateli po jejím skončení. Nájemné, které je uznáno jako daňový výdaj podle §24 odst. 4 ZDP., lze v tomto případě zahrnout do výdajů na zajištění a udržení příjmů pouze v poměrné výši. Jedná se o tu část nájemného,

14

která připadá na skutečnou dobu nájmu nebo se jedná o skutečně zaplacené nájemné, pokud je nižší. Samozřejmě i u najatého majetku může docházet k závadám nebo jiným okolnostem, které vyvolají potřebu opravy či technického zhodnocení. Občanský zákoník stanoví povinnost provádění oprav vlastníku pronajatého majetku, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak. Z pohledu zákona o daních z příjmů jsou obecně za daňové náklady považovány takové opravy, ke kterým je ze zákona pověřen vlastník předmětu leasingu, aby si zajistil, udržel či dosáhl zdanitelných příjmů. Problém občas nastává v případech, kdy opravu realizuje nájemce. Jelikož není ze zákona povinen opravy provádět, nespadaly by výdaje vynaložené na opravy do daňových nákladů. Aby nájemce mohl takto vynaložené prostředky zahrnout do základu daně, musí na něj být přenesena povinnost k provádění oprav na najatém majetku. Tato skutečnost bývá nejčastěji dohodnuta ještě před počátkem nájemního vztahu, a proto je součástí leasingové smlouvy. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně v §7 umožňuje, při dodržení zákonem stanovených podmínek, vytvářet rezervy na opravy hmotného majetku, které lze zahrnout do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rezervy na opravy hmotného majetku mohou být vytvářeny pouze u majetku, který se odepisuje podle ZDP pět a více let. Nesmí se také jednat o hmotný majetek, který je určen k likvidaci, majetek, u něhož dochází k opravám každoročně nebo u něhož jsou opravy důsledkem nepředvídatelné události jako např. škody. Stejné podmínky platí i pro hmotný majetek poplatníka, na jehož majetek se vztahují účinky prohlášení konkursu. Ustanovením v zákoně není vymezen jen určitý druh hmotného majetku, ke kterému lze rezervy tvořit, ale i poplatníci, kteří je mohou vytvářet. Jedná se pouze o poplatníky, kteří mají k hmotnému majetku vlastnické právo, nebo jsou nájemci na základě smlouvy o nájmu podniku, anebo procházejí oddlužením či reorganizací podle zvláštního právního předpisu a jejich vlastnické právo k hmotnému majetku, k němuž byla vytvořena rezerva, není tímto procesem dotčeno. Z předchozí věty tedy vyplívá, že nájemce je oprávněn tvořit rezervy na opravy hmotného majetku pouze na základě smlouvy o nájmu podniku. Do konce roku 2005 však mohli tuto rezervu tvořit nájemci bez omezení typu nájemní smlouvy. Proto nájemcům, kteří nejsou nájemci na základě smlouvy o nájmu podniku, stanoví zákon

15

v přechodných ustanoveních povinnost, vytvořenou rezervu rozpustit, a to nejpozději ve zdaňovacím období, ve kterém měla být oprava realizována. V případě finančního leasingu zůstává nadále právo na tvorbu rezerv pouze vlastníkům pronajaté věci. Na tvorbu rezerv mohou použít dvě základní metody, a sice metodu časovou nebo výkonovou. Časová metoda je založena na stanovení předpokládané výše opravy a zdaňovacího období, ve kterém předpokládá její realizaci. Rezerva je pak v poměrné výši tvořena v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Maximální počet let pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku upravuje §7 odst. 9., kde podle odpisové skupiny uveden počet zdaňovacích období, po které lze rezervu tvořit. Do těchto zdaňovacích období se ovšem nezahrnuje rok, ve kterém se předpokládá zahájení opravy. Výkonová metoda je naopak založena, jak již napovídá její název, na skutečných výkonech za příslušné zdaňovací období popř. za předcházející období v případě, že nešlo o zdaňovací období. Výše rezervy v jednotlivých zdaňovacích obdobích je tedy dána součinem jednotkových nákladů opravy, zjištěných podle předpokládaného objemu výkonů, a skutečného objemu výkonů v příslušném zdaňovacím období. Na rozdíl od oprav, najdeme úpravu technického zhodnocení přímo v zákoně o daních z příjmů, a to konkrétně v §33.

Podle tohoto ustanovení je technické zhodnocení

charakterizováno jako výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce či modernizace majetku, pokud v úhrnu u jednotlivého majetku převýšily počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Pokud výše uvedené náklady (výdaje) nepřesáhnou částku 40 000 Kč, mohou být dle tohoto zákona považovány jednak za technické zhodnocení nebo za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle §24 odst. 2 písm. zb). Záleží tedy jen na poplatníkovi, kam tyto výdaje zařadí. Stejně jako výdaje na opravy, může technické zhodnocení či výdaje podle §26 odst. 3 písm. c), zahrnout nájemce do svých daňových nákladů. Výdaji podle §26 odst. 3 písm. c) se rozumí nájemcem hrazené výdaje, které jsou součástí ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního leasingu a které v součtu s kupní cenou sjednanou ve smlouvě převyšují částku 40 000 Kč. Nájemce je může zahrnout do daňových nákladů na základě písemné smlouvy s pronajímatelem, a sice prostřednictvím odpisů. Blíže to upravuje §28 odst. 3, který pronajímateli v tomto případě zakazuje navýšit o tyto výdaje vstupní cenu pronajímaného majetku. Nájemce přitom zatřídí technické zhodnocení či výdaje podle §26 16

odst. 3 písm. c) do odpisové skupiny, do které náleží pronajatý majetek a odpisuje je v souladu s tímto zákonem. Odepisování přitom začíná okamžikem, kdy je technické zhodnocení zařazeno do užívání. V případě, že dojde k odkupu pronajatého majetku nájemcem podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, aniž by bylo odepisování technického zhodnocení či výdajů podle §26 odst. 3 písm. c) dokončeno, se poplatníci řídí § 29 odst. 4. Toto ustanovení ukládá nájemci povinnost zvýšit o zůstatkovou cenu dosud neodepsaného technického zhodnocení pořizovací cenu odkoupeného majetku a následně pak pokračovat v odepisování z této zvýšené ceny. V praxi občas nastane situace, kdy během odepisování technického zhodnocení nájemcem dojde ke zrušení svolení pronajímatele k tomuto úkonu nebo dokonce k ukončení leasingové smlouvy s následkem vrácení najatého předmětu pronajímateli. V tomto případě, je třeba postupovat podle §24 odst. 2 písm. t), který říká, že zůstatková cena technického zhodnocení je daňovým výdajem pouze do výše náhrady výdajů, které byly na toto technické zhodnocení vynaloženy pronajímatelem. Výjimečná není ani situace, kdy nájemce hradí nájemné provedením oprav či technického zhodnocení, a pronajímateli tak vzniká nepeněžní výnos. V praxi se občas můžeme setkat s postoupením leasingové smlouvy na jiný subjekt. Z pohledu zákona o daních z příjmů je důležité rozlišit, zda se jedná o postoupení ze strany pronajímatele nebo nájemce. Pokud dochází k postoupení leasingové smlouvy na straně nájemce, je nutný souhlas pronajímatele. Jedná se v podstatě o situaci, kdy je pronajatý majetek předán jinému nájemci a k leasingové smlouvě je vydán dodatek o změně v osobě nájemce. Ze smlouvy pak musí být patrné datum, ke kterému došlo k převodu předmětu leasingu na postupníka. Právě toto datum je důležité pro posouzení daňové uznatelnosti nájemného jak u původního, tak nového nájemce. V případě, že je smlouva postoupena za nezměněných podmínek, pak pro posouzení daňové uznatelnosti postupujeme podle pokynu ministerstva financí D-300. Tento pokyn uvádí, že při posuzování minimální doby trvání finančního leasingu podle §24 odst. 4 ZDP se postupuje stejně jako by ke změně nájemce nedošlo. U postupitele lze tedy do daňových nákladů uplatnit poměrnou část nájemného, a to do okamžiku postoupení leasingové smlouvy. Postupník bude do svých daňových nákladů uplatňovat naopak nájemné v poměrné výši od data převzetí pronajímaného majetku až do ukončení leasingové smlouvy. Důležitá je v problematice 17

postoupení leasingové smlouvy otázka akontace. §24 odst. 2 písm. h) uvádí, že postupník může do daňových výdajů uplatnit pouze tu část akontace uhrazené původním nájemcem, která nepřevyšuje částku uhrazenou druhým nájemcem postupiteli jako odstupné. Postupitel může do daňových nákladů zahrnout část akontace, která nepřevyšuje částku přijatou jako odstupné. Dále §25 odst. 1 písm. ze) upravuje situaci, kdy odstupné je vyšší než poměrná část akontace připadající na období od postoupení leasingové smlouvy do jejího zániku. V tomto případě zákona zakazuje zahrnovat do daňově uznatelných nákladů částku vyšší než je poměrná část akontace připadající na druhého nájemce. Z výše uvedeného vyplývá, že daňovým nákladem se stává vždy nižší ze dvou hodnot. Pokud je nižší poměrná část akontace připadající na dané období, je daňovým nákladem tato částka. Jestliže je nižší částka hrazená jako odstupné, stává se právě ona daňově uznatelným nákladem. Výše uvedené závěry popisují situaci, kdy je leasingová smlouva postupována za nezměněných podmínek. V případě, že tomu tak není, musí původní nájemce vycházet z §24 odst. 6 ZDP, o kterém jsem se zmiňovala v souvislosti s odcizením předmětu pronájmu. Jedná se např. o změnu výše nájemného, odkupní ceny či dobu trvání leasingového vztahu. V této situaci vychází postupník ze změněných podmínek nové leasingové smlouvy. V případě, že dochází k postoupení leasingové smlouvy na straně pronajímatele, nedochází u nájemce v podstatě k žádným změnám. Tato skutečnost tedy nevyvolává žádné daňové dopady na straně nájemce. Dochází jen ke změně osoby, jíž je nájemné placeno. Z pohledu pronajímatele už k daňovým změnám může dojít, neboť dochází k převodu majetku, který má ve svém vlastnictví, na jinou leasingovou společnost. V úvahu musíme brát opět dvě varianty postoupení jako v případě postoupení smlouvy na straně nájemce, a sice postoupení leasingové smlouvy beze změny nebo za změněných podmínek. Daňové dopady se u pronajímatele projevují prostřednictvím odpisů. V případě, že dojde k postoupení leasingové smlouvy beze změny, pokračuje nový pronajímatel v odepisování způsobem, jaký zvolil postupitel. V praxi může nastat i situace, kdy je najatá věc postoupena za cenu nižší, než jaká je evidovaná u postupitele. Za těchto okolností zákon dovoluje uplatnit odpisy maximálně do výše částky hrazené postupníkem. Složitější je situace, kdy dochází ke změně podmínek stanovených v leasingové smlouvě. V souvislosti s daňovými aspekty leasingu jsem se zatím věnovala pouze nájemnému nebo opravám popř. technickému zhodnocení. Existují ale i jiné výdaje, které lze za 18

určitých podmínek zařadit do daňově uznatelných nákladů podle zákona o daních z příjmů. Patří mezi ně různé poplatky spojené s uzavřením leasingové smlouvy nebo např. pojistné či povinné ručení u automobilů. Obecně lze říci, že poplatky, které vyplývají ze všeobecných podmínek leasingové smlouvy, můžeme považovat za daňově uznatelné, ale nesmíme zapomenout na to, že jsou spojeny s celým obdobím trvání leasingového vztahu, a proto je třeba tyto platby časově rozlišit. Odlišná je situace týkající se pojistného. Pokud nájemce pojistí předmět pronájmu a hradí pojistné, lze tyto platby považovat za daňově účinný náklad, pokud je leasingovou smlouvou nájemce zavázán nechat najatý majetek pojistit. V případě, že leasingová smlouva tuto dohodu o pojištění neobsahuje a nájemce přesto nechá najatý předmět pojistit, hrazené pojistné je chápáno jako nedaňový náklad. Mezi náklady hrazené v souvislosti s předmětem pronájmu, pokud se jedná o automobil, patří také silniční daň. V této souvislosti musím zmínit §25 odst. 1 písm. r), který zaplacenou daň za jiného poplatníka považuje za daňově neuznatelný náklad. Pokud má být silniční daň zaplacená nájemcem chápána jako daňový náklad, musí být nájemce poplatníkem silniční daně podle zákona 16/1993 Sb., o dani silniční. Zákon o daních z příjmů pamatuje nejen na leasing finanční popř. operativní sjednaný mezi tuzemskými subjekty, ale v §36 odst. 1 se zmiňuje i o leasingu zahraničním. Pokud leasingovou smlouvu uzavírá tuzemský nájemce se zahraničním pronajímatelem, pak je nájemce povinen srazit daň ve výši 15% v případě operativního leasingu a 5%, pokud se jedná o leasing finanční. Tyto sazby jsou však platné pouze v případě, že Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění se státem, kde má pronajímatel sídlo. Jestliže takováto smlouva existuje a sazby v ní uvedené jsou nižší než v tuzemském zákoně, pak se na leasing aplikují pávě tyto nižší sazby. Na závěr této kapitoly je nutné připomenout, že podle zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné pouze ty náklady, které věcně i časově korespondují s daným obdobím. Z toho vyplývá, že pronajímatel i nájemce jsou povinni, za určitých podmínek, časově rozlišovat nájemné. V této souvislosti si můžeme zúčastněné subjekty rozdělit do dvou skupin, a sice na osoby vedoucí účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a na osoby vedoucí daňovou evidenci. V prvně zmíněné skupině je povinnost časového rozlišování jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce. Prakticky se tak děje

19

pomocí účtů výnosů a nákladů příštích období. Odlišná je situace u osob vedoucí daňovou evidenci podle §7b zákona o daních z příjmů. Právě této skutečnosti se věnuje §24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP, který říká, že nájemné u finančního leasingu je výdajem na dosažení, udržení a zajištění příjmů pouze v poměrné výši připadající z celkové doby trvání leasingového vztahu na příslušné zdaňovací období. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že povinnost časového rozlišování se týká pouze nájemce u finančního pronájmu. Pronajímatel tedy není vázán tímto paragrafem jak u finančního, tak u operativního pronájmu. Jelikož leasingové splátky jsou ve většině případů stanoveny rovnoměrně, setkáváme se s časovým rozlišováním zejm. ve spojitosti s akontací. Na tuto problematiku se blíže zaměřím v části věnované účetním aspektům leasingu.

2.2

Leasing z pohledu daně z přidané hodnoty

Podstatné změny v aplikaci daně na leasing přinesla i novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Na tu první narazíme již při pokusech o charakteristiku leasingu. Do roku 2009 byl finanční leasing za určitých podmínek posuzován obdobně jako dodání zboží či převod nemovitosti. Pro splnění těchto podmínek musela být naplněna charakteristika §4 odst. 3 písm. g) zákona o DPH. Toto ustanovení chápe finanční pronájem jako přenechání zboží či nemovitosti do užívání na základě smlouvy o finančním pronájmu. Jako protihodnota za poskytnutí předmětu leasingu do užívání zde slouží úplata. V leasingové smlouvě nesmí chybět ustanovení o možnosti či povinnosti přechodu vlastnictví ke zboží popř. nemovitosti na nájemce, a to nejpozději úhradou posledního závazku vyplývajícího ze smlouvy. Jelikož toto ustanovení počínaje rokem 2009 z §4 vymizelo, je třeba chápat od letošního roku leasing dvěma odlišnými způsoby. Kritériem pro toto rozdělení je možnost nebo naopak povinnost nájemce odkoupit předmět leasingu. Pokud leasingová smlouva obsahuje ustanovení o povinnosti odkupu najatého majetku či nemovitosti nájemcem, jedná se o dodání zboží popř. převod nemovitosti, a sice podle §13 odst. 3 písm. d), zákona o dani z přidané hodnoty. S tím souvisí i povinnost odvést DPH a možnost uplatnění nároku na odpočet z celkové ceny finančního pronájmu již při vzniku práva na užívání najaté věci. Datum zdanitelného plnění je tedy den přenechání zboží nájemci nebo den přijetí platby pokud tato skutečnost nastala dříve.

Splátkový kalendář v tomto případě neplní roli daňového 20

dokladu, jak tomu bylo před novelou zákona o DPH, ale pronajímatel je povinen vystavit daňový doklad na celou částku, a to do patnácti dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Opačná situace nastává, pokud je ve smlouvě sjednáno pouze právo nabytí předmětu leasingu nájemcem. V tomto případě se jedná o poskytnutí služby bez povinnosti přiznat celou částku DPH na výstupu. Za zdanitelná plnění jsou považovány jednotlivé splátky, z nichž pak leasingová společnost postupně odvádí DPH k datu uskutečnění zdanitelného plnění dle splátkového kalendáře. Nájemce si naopak může pravidelně uplatňovat nárok na odpočet. Splátkový kalendář je v tomto případě daňovým dokladem, pokud je součástí leasingové smlouvy, nebo na něj smlouva přímo odkazuje, a splňuje náležitosti daňového dokladu podle §28 ZDPH. Nadále tedy můžeme považovat jednotlivé splátky za dílčí plnění, které §21 odst. 9 ZDPH v platném znění charakterizuje takto: „Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.“ Dle výše uvedených charakteristik leasing obecně podléhá DPH ať už jako dodání zboží nebo poskytnutí služby. V §56 však najdeme výjimky stanovující osvobození od DPH v určitých případech. Patří mezi ně např. převod staveb, bytů a nebytových prostor, pokud od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data prvního užívání stavby uplynuly tři roky. §56 osvobozuje i převod pozemků, kromě pozemků stavebních, a to bez jakéhokoliv časového omezení. Osvobození se dále týká i nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nájmu krátkodobého, který trvá nejdéle 48 hodin. Souhrnně lze tedy říci, že nájem a převod výše uvedených nemovitostí je za splnění podmínek uvedených v §56 osvobozen bez nároku na odpočet u souvisejících přijatých plnění. Pokud se plátce rozhodne, že bude u nájmu daň uplatňovat, na což má podle §56 odst. 4 právo. Do roku 2009 obsahoval §56 navíc ustanovení týkající se přímo osvobození u finančního pronájmu staveb, bytů a nebytových prostor. Výjimku tvořily leasingové smlouvy uzavřené do tří let od nabytí či kolaudace stavby nebo před nabytím popř. kolaudací stavby.

21

Jelikož počínaje rokem 2009 došlo v oblasti DPH k výrazným změnám a mnoho z nich se negativně dotýká leasingu, snaží se leasingové společnosti vyjít svým klientům vstříc. Mám na mysli zejm. smlouvy uzavřené v roce 2008, u kterých došlo k předání předmětu leasingu do užívání až v letošním roce. V takových případech se podle zákona řídí leasingový vztah podmínkami platnými v roce 2008. Leasingové společnosti se snaží u těchto smluv zachovat režim platný v roce 2008, a proto jsou k nim uzavírány dodatky, kterými se tyto smlouvy upraví na tzv. „finanční leasing s opcí.“ S leasingem samozřejmě souvisí i akontace. Většina z nás si pod tímto pojmem představí první navýšenou splátku, která předchází následným pravidelným splátkám. Může se ale jednat o klasické zálohy, ať už na splátky nájemného nebo na kupní cenu leasovaného předmětu. V případě, že jde o první navýšenou splátku, je uplatňování daně jednoznačné, neboť tato splátka podléhá DPH vždy. Pokud se jedná o zálohy přijaté účetní jednotkou, musí být DPH přiznána ke dni přijetí platby, jestliže tento den předchází uskutečnění zdanitelného plnění. Výši DPH pak plátce stanoví v souladu s §36 odst. 2, podle kterého je základem daně částka přijaté platby snížená o daň. Následně se při uskutečnění zdanitelného plnění vychází z §37 odst. 3. Daň je podle tohoto paragrafu vypočtena ze základu, který tvoří rozdíl mezi základem daně u celkového zdanitelného plnění a základem daně u zálohy. V souvislosti se zálohami musíme také pamatovat na skutečnost, že ne vždy byly zálohy podle zákona o DPH zdanitelné, a proto je třeba brát zřetel na přechodná ustanovení v druhé části tohoto zákona. Konkrétně je najdeme v §111 odst. 11 a 12 ZDPH. Odst. 11 tohoto zákona zní takto: „U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona.“ Toto 22

ustanovení tedy uvádí, že pokud je leasingová smlouva uzavřena před 1. 5. 2004, pak je platba, přijatá před tímto datem a vztahující se na zdanitelná plnění po 1. 5. 2004, daňově neúčinná. Před tímto datem se totiž DPH na zálohy nevztahovala. Pokud je smlouva uzavřená za stejných podmínek jako v předcházející větě, ale záloha je zaplacena až po nabytí účinnosti tohoto zákona, musí plátce daň z přijaté zálohy odvést, pokud byla platba obdržena před datem uskutečnění zdanitelného plnění. Finančního pronájmu se týká i následující odstavec téhož paragrafu, který se soustředí na okamžik předání předmětu pronájmu. Pokud byla leasingová smlouva uzavřena a pronajímaný předmět předán do užívání před datem účinnosti tohoto zákona, řídí se leasingový vztah příslušnými ustanoveními ze zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a sice ve znění platném do 1. 5. 2004. Změny v zákoně v souvislosti se zálohami lze spatřit i ve změně subjektů, kterým náleží povinnost DPH odvést. V období od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2004, kdy byla zavedena povinnost DPH ze záloh odvádět, museli daň platit všichni plátci bez ohledu na to, zda jsou účetními jednotkami nebo vedou daňovou evidenci. Od 1. 1. 2005 nastala v §21 změna a povinnost odvádět DPH ze záloh se nadále nevztahuje na osoby vedoucí daňovou evidenci popř. uplatňující výdaje paušálem. Důležité změny daně z přidané hodnoty nastaly v souvislosti s přijetím novely zákona, která vstoupila v platnost 1. dubna 2009, v oblasti osobních automobilů do 3,5t. Od této chvíle mají totiž plátci nárok na odpočet u všech typů osobních automobilů. Jedinou podmínkou, která musí být splněna jak u finančního pronájmu, tak u pořízení prostřednictvím úvěru, je předání najatého automobilu do užívání po datu, kdy vešla tato novela v platnost. Další změna se týká výpočtu pojistného. Nově se totiž počítá z pořizovací ceny bez DPH, což snižuje platbu za pojištění. Zvýhodnění se v dubnu dočkal i leasing operativní. Výše splátek je nyní počítána z ceny bez DPH a následně jsou splátky zdaněny základní sazbou DPH. Nedochází tak ke dvojímu zdanění jako před přijetím této novely. Dříve se totiž splátky počítaly z celkové ceny včetně DPH a následně byly zdaněny sazbou DPH jako nájemné.

23

3 Leasing z pohledu účetnictví V předchozí kapitole jsem se věnovala několika pojmům, které bych ráda prezentovala i v souvislosti s účetnictvím. Je samozřejmé, že úprava jednotlivých leasingových operací je v různých účetních systémech odlišná. V následujícím textu se tedy zaměřím pouze na českou úpravu leasingového vztahu, ze kterého plyne možnost odkupu pronajatého předmětu. Vzorem pro uvedená schémata, stejně jako pro ta v praktické části této práce, mi přitom byly tabulky uvedené ve Valouchově „Leasingu v praxi“ z roku 2008. Základním pojmem v oblasti leasingu jsou splátky nájemného, které jsou placeny na základě leasingových smluv téměř vždy pravidelně a ve stejné výši po celé období. To však nevylučuje skutečnost, že zejm. u operativního pronájmu může docházet k různorodým platbám nájemného, které je potřeba z daňového hlediska časově rozlišit. O této problematice jsem se již zmiňovala v souvislosti s daňově uznatelnými náklady z pohledu daně z příjmů. V souvislosti s účetními aspekty leasingu je tedy nejdůležitější stanovisko zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který povinností časově rozlišovat zavazuje všechny účetní jednotky. Účtování splátek nájemného si ukážeme v následujících tabulkách a to jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce. Oba subjekty jsou přitom plátci DPH. Nejprve se podíváme na zaúčtování nájemného v případě, že splátky jsou placeny pravidelně a ve stejné výši po celé období leasingového vztahu. V takové situaci dochází jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce nejprve k předpisu nájemného. Na straně pronajímatele se tak děje pomocí účtů pohledávek a ostatních provozních výnosů a nájemce tak činí na účtech závazků a nákladů na služby. Po předpisu nájemného pak následuje jeho úhrada, v našem případě z běžného účtu. Účtování pronajímatele:

Č. Popis operace

MD

Předpis nájemného 1 Částka bez DPH DPH 19 % 2 Úhrada nájemného na běžný účet pronajímatele

311

24

221

D 602 343 311

Účtování nájemce:

Č. Popis operace

MD

Předpis nájemného 1 Částka bez DPH DPH 19 % 2 Úhrada nájemného z běžného účtu nájemce

D 321

518 343 321

221

Výše uvedené tabulky tedy zobrazují způsob účtování v ideálních podmínkách, tzn. bez časového rozlišování nájemného. Následující schémata již zobrazují časově rozlišené platby nájemného u obou subjektů leasingu. K časovému rozlišení nájemného dochází u nájemce pomocí účtu nákladů příštích období (381), u pronajímatele pomocí účtu výnosů příštích období (384). Na tyto účty se zaúčtuje celková roční výše zaplaceného nájemného, ze kterého je koncem účetního období rozpuštěna jeho poměrná část do nákladů či výnosů běžného období. Poměrnou část zjistíme jako podíl celkového nájemného a počtu měsíců trvání leasingového vztahu. Účtování pronajímatele:

Č. Popis operace

MD

Příjem nájemného na běžný účet pronajímatele 1 Částka bez DPH DPH 19 % 2 Převod poměrné části nájemného do daňových výnosů

221

D

384

384 343 602

MD

D

Účtování nájemce:

Č. Popis operace Úhrada nájemného z běžného účtu nájemce 1 Částka bez DPH DPH 19 % 3 Převod poměrné části nájemného do daňových nákladů

221 381 343 518

381

V souvislosti s časovým rozlišováním nájemného se můžeme setkat i s účty výdajů (383) a příjmů (385) příštích období. Tyto účty se použijí v případě, kdy jsou splátky nájemného placeny pozadu, tzn., že jsou hrazeny v jiném období než do kterého věcně i časově náleží. V následující tabulce si ukážeme postup účtování, pokud jsou splátky hrazeny v období, 25

které následuje po tom, do nějž věcně spadají. Úhrada, která nastává v příštím roce, musí být určitým způsobem zachycena v nákladech popř. výnosech běžného období. K tomu nám slouží již zmíněné účty výdajů a příjmů příštích období, na kterých je v běžném roce zachycena poměrná část nájemného, která je s tímto obdobím věcně spojena. V příštím roce, kdy je nájemné skutečně zaplaceno, dochází k zúčtování těchto částek na účtech časového rozlišení proti platbě z běžného účtu. Tyto operace probíhají samozřejmě analogicky u leasingové společnosti a u nájemce. Účtování u pronajímatele:

Č. Popis operace Zaúčtování poměrné části nájemného za minulý rok přijatého v letošním roce Příjem nájemného na běžný účet pronajímatele za předešlý rok 2 za letošní rok 1

MD

D

385

602

221 385 602 343

DPH 19 %

Účtování nájemce:

Č. Popis operace Zaúčtování poměrné části nájemného za minulý rok zaplaceného v letošním roce Úhrada nájemného z běžného účtu nájemce za předešlý rok 2 za letošní rok DPH 19 % 1

MD

D

518

383 221

383 518 343

Účtování splátek se budu věnovat i v dalším textu, tentokrát se ale bude jednat o první navýšenou splátku. Jak již jsem zmiňovala v kapitole zaměřené na daňové aspekty leasingu z pohledu DPH, pod pojmem akontace se mohou skrývat tři typy úhrad. Nejčastěji má akontace podobu první zvýšené splátky nájemného, která je známá i pod názvem nultá splátka popř. splátka mimořádná. Z hlediska účetnictví postupujeme u tohoto typu akontace stejným způsobem jako u splátek, které jsou během trvání leasingového vztahu hrazeny v různé výši. Znamená to, že musíme tuto splátku časově rozlišit pomocí účtů nákladů a výnosů příštích období. Každý měsíc připadá do nákladů či výnosů běžného období pouze poměrná část akontace, kterou zjistíme jako podíl celkové částky 26

mimořádné splátky a počtu měsíců, na které je leasingová smlouva uzavřena. Tato poměrná část akontace je daňovým nákladem či výnosem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z pohledu DPH jde jednoznačně o zdanitelné plnění, na které je uplatňována sazba 19%. Ze strany pronajímatele dochází každoročně i k odepisování předmětu pronájmu, neboť jej eviduje ve svém majetku. S tím souvisí i dodatečný jednorázový odpis účetní zůstatkové ceny, jelikož jde ve většině případů o majetek, který není zcela odepsán. Postup účtování si opět ukážeme v následujících schématech, která jsou rozdělena na tři části, a sice operace probíhající v roce uzavření smlouvy, operace probíhající každý rok trvání leasingového vztahu a operace, které účtujeme v posledním roce finančního pronájmu, kdy dochází k odkupu předmětu leasingu. Účtování pronajímatele:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu Nákup předmětu leasingu 1 Částka bez DPH DPH 19 % 2 Převod předmětu leasingu do účetnictví Příjem první navýšené splátky na běžný účet pronajímatele 3 Částka akontace bez DPH DPH 19 %

D 321

042 343 022

042

221 384 343

Operace probíhající pravidelně každý rok Příjem řádných splátek na běžný účet pronajímatele 4 Částky splátek bez DPH DPH 19 % 5 Účetní odpisy předmětu leasingu Převod poměrné části akontace do daňových výnosů na 6 konci běžného období

221

551

602 343 082

384

602

Operace posledního roku leasingového vztahu Prodej předmět leasingu 7 Částka bez DPH DPH 19 % Případný dodatečný odpis zůstatkové ceny předmětu 8 leasingu 9 Vyřazení předmětu leasingu z účetnictví

27

221 641 343 541

082

082

022

V souvislosti s účtováním nájemce bych ráda zmínila i jiný způsob účtování odkupu najatého předmětu, než je uveden v následující tabulce. Druhý způsob zanesení odkoupeného předmětu do nákladů je prostřednictvím odpisů. Postupujeme tak v případě, že cena, za kterou je najatá věc získána, je vyšší než 40 000 Kč, což je ve většině případů limit pro ocenění dlouhodobého majetku společnosti. V našem schématu předpokládám, že je předmět leasingu odkoupen za cenu nižší, a proto je zúčtován přímo do nákladů běžného období. Účtování nájemce:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu 1 Zanesení předmětu leasingu na podrozvahové účty Úhrada první navýšené splátky z běžného účtu nájemce 2 Částka akontace bez DPH DPH 19 %

D

75x 221 381 343

Operace probíhající pravidelně každý rok Úhrady řádných splátek z běžného účtu nájemce 3 Částky splátek bez DPH DPH 19 % Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na 4 konci běžného období

221 518 343 518

381

Operace posledního roku leasingového vztahu Odkup předmětu leasingu hrazený z běžného účtu nájemce 5 Částka bez DPH DPH 19 % 6 Vyřazení předmětu leasingu z podrozvahových účtů

221 501 343 75x

Dalším typem první splátky je záloha na splátky nájemného. O zálohách pojednávala kapitola zaměřená na daň z přidané hodnoty, a proto zopakuji jen to, co potřebujeme ke správnému zaúčtování finančního pronájmu, pokud je poskytnut právě tento druh zálohy. Prvním krokem je zaplacení částky zálohy, která je včetně DPH. Následně je pronajímatelem vystaven daňový doklad k této záloze, což musí učinit do 15 dnů od přijetí platby. Každý měsíc pak po předpisu řádného nájemného dochází k zúčtování zálohy na tato splátky, tzn., že je započtena poměrná část zálohy na splátku nájemného v daném kalendářním měsíci. Základem pro výpočet DPH z pravidelných splátek je pak rozdíl mezi 28

výší řádné splátky bez DPH a poměrnou částí základu daně zálohy. Poměrnou část zálohy zjistíme stejným způsobem jako v případě, kdy se jedná o první navýšenou splátku. Základ daně zálohy tedy vydělíme počtem měsíců trvání finančního pronájmu. Ostatní operace související s leasingem zůstávají stejné jako v předchozím případě. Mám na mysli zejm. odpisy předmětu leasingu nebo jeho odkoupení na konci leasingového vztahu. Účtování pronajímatele:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu 1 2 3 4

Nákup předmětu leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Převod předmětu leasingu do účetnictví Příjem zálohy na splátky nájemného na běžný účet Daňový doklad k záloze

D 321

042 343 022 221 324

042 324 343

311 324 311 221 551

602 311 343 311 082

Operace probíhající pravidelně každý rok Předpis řádné splátky nájemného 5 Zúčtování zálohy DPH 19 % 6 Příjem řádné splátky nájemného po odečtení zálohy 7 Účetní odpisy předmětu leasingu

Operace posledního roku leasingového vztahu Prodej předmět leasingu 8 Částka bez DPH DPH 19 % 9 Vyřazení předmětu leasingu z účetnictví

221

082

641 343 022

Účtování nájemce:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu 1 Zanesení předmětu leasingu na podrozvahové účty 2 Úhrada zálohy na splátky nájemného z běžného účtu 3 Daňový doklad k záloze

D

75x 314 343

221 314

518 321 343 321

321 314 321 221

Operace probíhající pravidelně každý rok Předpis řádné splátky nájemného 4 Zúčtování zálohy DPH 19 % 5 Úhrada řádné splátky po odečtení zálohy 29

Operace posledního roku leasingového vztahu Odkup předmětu leasingu hrazený z běžného účtu nájemce 6 Částka bez DPH DPH 19%

221 501 343

7 Vyřazení předmětu leasingu z podrozvahových účtů

75x

Posledním typem mimořádné splátky je opět záloha, ale tentokrát na kupní cenu najaté věci. Zpravidla je placena v situaci, kdy odkupní cena leasovaného předmětu je vyšší než jen pár tisíc, jak tomu je ve většině případů. U této zálohy postupujeme stejně jako u předchozí s tím rozdílem, že je zúčtována až na samotném konci trvání leasingového vztahu, a sice v okamžiku odkupu předmětu leasingu nájemcem. Základem daně při odkupu najatého předmětu je opět rozdíl mezi celkovou částkou, na kterou je vystavena faktura, a zálohou, sníženou o daň, zaplacenou při podpisu smlouvy. Účtování pronajímatele:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu 1 2 3 4

Nákup předmětu leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Převod předmětu leasingu do účetní evidence Příjem zálohy na kupní cenu předmětu leasingu Daňový doklad k záloze

D 321

042 343 022 221 475

042 475 343

Operace probíhající pravidelně každý rok Příjem řádných splátek na běžný účet pronajímatele 5 Částky splátek bez DPH DPH 19 % 6 Účetní odpisy předmětu leasingu

221

551

602 343 082

Operace posledního roku leasingového vztahu Prodej předmět leasingu 7 Zúčtování zálohy na kupní cenu DPH 19 % 8 Příjem doplatku za prodej předmětu leasingu 9 Vyřazení předmětu leasingu z účetní evidence

30

311 475 311 221 082

641 311 343 311 022

Účtování nájemce:

Č. Popis operace MD Operace související s prvním rokem trvání leasingu 1 Zanesení předmětu leasingu na podrozvahové účty Úhrada zálohy na kupní cenu předmětu leasingu z 2 běžného účtu 3 Daňový doklad k záloze

D

75x 052

221

343

052

Operace probíhající pravidelně každý rok Úhrady řádných splátek z běžného účtu nájemce 4 Částky splátek bez DPH DPH 19 %

221 518 343

Operace posledního roku leasingového vztahu Odkup předmětu leasingu 5 Zúčtování zálohy na kupní cenu DPH 19%

6 Doplatek faktury za nákup předmětu leasingu 7 Vyřazení předmětu leasingu z podrozvahových účtů 8 Převedení předmětu leasingu do účetnictví

042 321 343 321 022

321 052 321 221 75x 042

Velmi zajímavé téma z pohledu účetnictví je postoupení leasingové smlouvy na jiného nájemce. I o tomto tématu byla řeč v souvislosti s daňově uznatelnými náklady podle zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů. Při účtování jde zejm. o zahrnutí správné části akontace do nákladů a o rozlišení nedaňových nákladů a daňových v souladu se zákonem. Důležitým pojmem je přitom odstupné, pod kterým rozumíme částku, za kterou postupník kupuje na něj připadající část akontace. V této souvislosti si transakci postoupení smlouvy na jiného nájemce rozdělíme do dvou skupin. V první si ukážeme situaci, kdy odstupné hrazené nájemcem převyšuje poměrnou část akontace, která připadá na nového nájemce. V tomto případě je rozdíl mezi těmito částkami považován za daňově neuznatelný náklad. Poměrnou část první navýšené splátky připadající na postupitele a postupníka zjistíme tak, že celou částku akontace vydělíme příslušným počtem měsíců, po kterou trvá finanční pronájem u daného subjektu.

31

Účtování postupitele:

Č. Popis operace 1

2 3 4 5 6

MD

Úhrada první navýšené splátky z běžného účtu nájemce Částka akontace bez DPH DPH 19 % Úhrady řádných splátek z běžného účtu nájemce Částky splátek bez DPH DPH 19 % Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci běžného období Odstupné za předmět leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Zrušení časového rozlišení Úhrada odstupného

D 221

381 343 221 518 343 518

381

311

548 221

648 343 381 311

MD

D

Účtování postupníka:

Č. Popis operace 1

2 3 4 5

Odstupné za předmět leasingu Částka odpovídající poměrné části akontace Daňově neuznatelný přeplatek DPH 19 % Úhrada odstupného Úhrada řádných splátek z běžného účtu nájemce Částky splátek bez DPH DPH 19 % Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci běžného období Odkup předmětu leasingu Částka bez DPH DPH 19 %

321 381 548.2 343 321

221 221

518 343 518

381 221

501 343

Druhou skupinu operací postoupení leasingové smlouvy tvoří situace, kdy výše odstupného je nižší než poměrná část mimořádné splátky připadající na postupníka. Za daňově uznatelný náklad v tomto případě zákon považuje pouze tu část akontace, která odpovídá výši odstupného hrazeného novým nájemcem. Postupník pak v jednotlivých obdobích rozpouští do nákladů pouze poměrnou z této částky odstupného.

32

Účtování postupitele:

Č. Popis operace 1

2 3 4

5 6

MD

Úhrada první navýšené splátky z běžného účtu nájemce Částka akontace bez DPH DPH 19 % Úhrady řádných splátek z běžného účtu nájemce Částky splátek bez DPH DPH 19 % Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci běžného období Odstupné za předmět leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Zrušení časového rozlišení Daňově uznatelná část Daňově neuznatelná část Úhrada odstupného

D 221

381 343 221 518 343 518

381

311 648 343 381 548.1 548.2 221

311

MD

D

Účtování postupníka:

Č. Popis operace 1 2 3 4 5

Odstupné za předmět leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Úhrada odstupného Úhrada řádných splátek z běžného účtu nájemce Částky splátek bez DPH DPH 19 % Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci běžného období Odkup předmětu leasingu Částka bez DPH DPH 19 %

33

321 381 343 321

221 221

518 343 518

381 221

501 343

4 Výhody a nevýhody leasingu Při posuzování efektivnosti leasingu u pořizování investic je nutno znát jeho klady a zápory. O jeho kladech se dočteme téměř všude, počínaje novinami a propagačními materiály leasingových společností a konče v poslední době stále agresivnějšími televizními reklamami. Musíme mít také na paměti, že leasing není výhodný za všech okolností, ale je třeba brát zřetel na jednotlivé leasingové smlouvy a na konkrétní leasingové prostředí v dané zemi. Nájemce by tedy měl důkladně vyhodnotit všechny aspekty, které mají vliv na efektivnost leasingového financování a vyvodit z nich konkrétní důsledky leasingové operace pro svou firmu. Při takovémto hodnocení leasingu by nájemce neměl chápat výhody a nevýhody absolutně, ale měl by zohlednit i alternativní způsoby financování investic. Při hodnocení efektivnosti budu na leasing nahlížet z pozice nájemce, proto se některé výhody mohou jevit relativně méně příznivé pro ostatní účastníky leasingové operace.

4.1 Výhody leasingu Pořízení majetku na leasing je v mnohých oblastech velmi podobné úvěru. Stejně jako úvěr umožňuje leasing pořízení investice bez jednorázového vynaložení peněžních prostředků, tedy bez vysokého počátečního kapitálu. Tímto způsobem je urychleno zavedení investice do provozu. Podnik může ihned zahájit svoji činnost a zvyšovat tak svoji konkurenceschopnost na trhu. Mezi výhody leasingového financování patří bezesporu jeho vysoká flexibilita, zejm. ve vztahu k interním zdrojům, ale často i ve vztahu k podnikovým obligacím a úvěrům. Rozložení a výše splátek může být totiž odvozeno od výnosů z výroby. Nájemce si nemusí hledat jiné zdroje k financování splátek, než jsou výnosy z prodaných výrobků či služeb, a to i v případě, že jeho výroba je sezónní. Firma platí za splátky tolik, kolik pronajatý majetek vytvoří peněžních prostředků. Podnik má tedy snížené riziko, že se dostane do platebních potíží a zároveň si může vylepšit svou likviditu nebo efektivněji alokovat ušetřené peněžní prostředky. Takováto pružnost leasingového financování je daná především menší náročností leasingových společností na míru úvěruschopnosti nájemce. 34

Nevěnují tolik času zkoumání finanční situace nájemce. Jde zejména o leasingové společnosti pronajímající určitý typ nebo značku komodit nebo o společnosti, které pronajímají universální zboží. Tyto společnosti mají podrobnější přehled o situaci na daném trhu komodit, a tak jim nepůsobí žádné větší problémy, v případě odebrání majetku, daný předmět efektivně pronajmout dalším zájemcům. Pro banku poskytující úvěry na různé účely by to mohlo být problematické. Pružnost leasingového financování se nedotýká jen splátek, ale také např. i doby, která uplyne od prvotního impulsu ze strany nájemce do uzavření smlouvy. Tato doba je často výrazně kratší, než je tomu u zajištění úvěru. Je to dáno jak již zmíněnými menšími nároky na finanční situaci klienta, tak standardností leasingových smluv a tedy i jejich nižší administrativní náročností. Zejména malé firmy, které mají obtížnější přístup k úvěrům, ocení leasing a jeho flexibilitu. Výhodou leasingu jsou určitě doplňkové služby, které jsou v rámci uzavření smlouvy nabízeny leasingovými společnostmi nájemci. V této oblasti je leasingový trh rozhodně více rozvinut, než je tomu na trhu úvěrovém, což nepochybně souvisí se zvyšováním konkurence leasingových společností na straně nabídky. Jde o služby jako je např. havarijní pojištění při pronájmu osobních automobilů nebo o poradenské služby v daňové a účetní oblasti. Tyto služby nabývají na významu zejména u operativního leasingu, jelikož u finančního leasingu převládá služba finanční. Operativní leasing je velmi často spojen s tzv. „full-service“ leasingem. Tento typ doplňkových služeb zahrnuje komplexní servis, který poskytuje pronajímatel. Nájemci tím vzniká výhoda úspory nákladů a času na údržbu a opravy předmětu pronájmu. Leasingová společnost se většinou zavazuje, že předmět pronájmu musí udržovat v provozuschopném stavu. Mezi klady leasingového financování lze zařadit menší inflační riziko ve srovnání s úvěrem. Ve většině případů platí nájemce stejné lineární splátky a to i v případě, že se zvyšují ceny zařízení. Riziko inflace tedy zpravidla nese leasingová firma. Tuto výhodu však nelze považovat za nezpochybnitelný fakt. V případě, že je ekonomika zatížena vysokou mírou inflace, volí leasingové společnosti rostoucí formu splátek. V souvislosti s uvedením těchto výhod bych ráda poukázala na skutečnosti, které nelze jednoznačně považovat za motivy pro využití leasingu. Jedním z těchto motivů je skutečnost, že majetek pořízen formou leasingu nepodléhá tak přísné kontrole jako je 35

tomu u investic pořízených na úvěr nebo z vlastních zdrojů. Příčinou nízkého kontrolního systému leasingu je jeho zařazení do provozní sféry. Ačkoliv se jedná o formu financování investic, je leasing mnohdy vyčleněn z finanční oblasti trhu. I tato skutečnost může být za určitých okolností důvodem pro využití leasingového financování investic. Další skutečností, kterou lze považovat za výhodu jen relativně, je již zmíněný způsob evidence leasovaného majetku. Skutečnost, že je najatý majetek zachycen u nájemce pouze na podrozvahových účtech a v účetnictví není vykazován ani celkový závazek z leasingu k pronajímateli, může být využita jako nástroj k vylepšování míry zadluženost podniku. Tato skutečnost je v dnešní době natolik v podvědomí odborníků, věřitelů či dalších subjektů na leasingovém trhu v ČR, že podle mého názoru nemůže být jediným motivem k uzavření leasingového kontraktu. K výhodám leasingu patří nyní i možnost rychlého promítnutí určitých investic do daňových nákladů. Ne vždy tomu tak ale bylo. Do roku 2008 totiž platilo pravidlo, že nájemné u finančního pronájmu je daňově účinné, pokud doba trvání leasingového vztahu činí alespoň 20% doby odepisování podle zákona č. 586/1992 Sb. Tato podmínka patřila k těm, které hovořily spíše ve prospěch leasingu. V roce 2008 však vešly v platnost úpravy, které tuto výhodu potlačily. Doba trvání finančního pronájmu byla navýšena. Minimum trvání leasingu musí odpovídat době odepisování daného majetku podle zákona o daních z příjmů. Tato podmínka pak byla kompenzována alespoň z části, a sice přijetím novely zákona, která je platná od 1. dubna roku 2009. V novele je zmiňována druhá a třetí odpisová skupina, u kterých byla shodně zkrácena povinná doba odepisování o šest měsíců. Změny platné od 1. července 2009, které byly přijaty pouze na přechodné období, se alespoň z části zasloužily o zvýhodnění finančního pronájmu v období hospodářské recese. Tyto úpravy snížily dobu pronájmu u předmětů první a druhé odpisové skupiny, a sice na 12 měsíců u předmětů patřících do první odpisové skupiny a na 24 měsíců u majetku spadajícího do druhé odpisové skupiny. Otázkou ale zůstává, jak výhodný bude leasing bez protikrizových opatření. Podle mého názoru se změny probíhající v oblasti minimální doby trvání finančního pronájmu stanou spíše jedním z důvodů pro upřednostnění jiných forem financování investic.

36

4.2 Nevýhody leasingu Mezi primární nevýhody leasingu bych zařadila to, že pro podniky, které mají vyšší rentabilitu, perspektivistu růstu a důvěru od věřitelů, je zejména finanční leasing příliš drahý. Důvodem je způsob získávání finančních zdrojů leasingových společností. Většina z nich pořizuje finanční prostředky z bankovních úvěrů, a proto musí být úroková sazba zahrnutá v leasingových splátkách zákonitě vyšší než průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami. Výše diference nákladů na pořízení investice závisí jak na konkurenci na leasingovém trhu, tak na daňových předpisech platných v dané zemi. Nutno je také podotknout, že i v případě kdy je úroková sazba u leasingu vyšší, může být leasing vzhledem k dalším okolnostem výhodnější. Další nevýhodou je skutečnost, že po ukončení finančního leasingu přechází na nájemce téměř odepsaný majetek. Firma ztrácí výhodu vyšších daňových odpisů, tedy alespoň v případě, že nepředpokládá obnovu pořízeného majetku. Jinou nevýhodou finančního leasingu je nevypověditelnost leasingové smlouvy ze strany nájemce nebo vypověditelnost se značně vysokým penále. V případě, že v průběhu nájmu nastanou skutečnosti, které způsobí změnu potřeb nebo záměrů nájemce (např. rychlé zastarání majetku nebo jeho nízký přínos pro efektivnost podniku), musí nájemce uhradit všechny náklady související s předčasným ukončením leasingové smlouvy. Jsou to především náklady na odprodej majetku, ušlý zisk leasingové společnosti popřípadě náhrada za nepříjemné důsledky předčasného ukončení smlouvy. Tyto nepříjemnosti je schopen, alespoň z části, odstranit operativní leasing. Možná nejvýznamnější nevýhodou leasingu je přenášení některých rizik spojených s vlastnictvím investice (tedy s leasingovou společností) na nájemce, ačkoliv je nájemci poskytnuto pouze právo užívat předmět pronájmu. V této souvislosti mohou nastat problémy při provádění potřebných oprav či úprav majetku, jako je modernizace či rekonstrukce, jelikož tyto skutečnosti vyžadují zpravidla souhlas leasingové společnosti. Souhlasu je zapotřebí zejména u zásahů do předmětu pronájmu, které snižují jeho universálnost použití, respektive zhoršují podmínky dalšího prodeje předmětu. Je zřejmé, že s těmito zásahy nemusí pronajímatel vždy souhlasit. 37

V souvislosti s nevýhodami leasingu a to jak operativního tak finančního je třeba zmínit nebezpečí bankrotu leasingových společností. Jde zejména o společnosti s nepříliš dlouhou tradicí na leasingovém trhu či o společnosti, kterým se v bilanci nahromadilo velké množství nesplacených pohledávek, způsobené nesolventností jejich klientů. Tento problém může být důsledkem skutečnosti, která byla v předešlém textu zařazena mezi klady leasingového financování, a to sice nenáročností leasingových společností na provádění finanční analýzy nájemce. Případný bankrot by pro nájemce znamenal vrácení předmětu pronájmu a následné vyjednávání o náhradě škody způsobené nájemci odejmutím najaté věci či o narovnání leasingových splátek. Na znevýhodnění finančního leasingu se podepsaly také změny zákona o DPH, které vešly v platnost od 1. 5. 2004. Došlo totiž k přeřazení finančních služeb ze snížené sazby DPH do sazby základní. Leasing tedy podléhá 19 % sazbě DPH, zatímco spotřebitelský úvěr je od DPH z finančních služeb osvobozen.

38

5 Leasingový trh v ČR 5.1 Vývoj leasingového trhu u nás Již v době plánovaného hospodářství se objevují první zmínky o leasingu na našem území. Byl hojně využíván zejména při vývozu a dovozu strojů. V té době, tzn. kolem roku 1977, bylo jeho využívání upraveno společnými zásadami Federálního ministerstva financí, Federálního ministerstva zahraničního obchodu, Státní bankou Československa a samozřejmě i Státní plánovací komisí. Prostředí centrálně řízeného hospodářství se ale neukázalo jako vhodné pro správný rozvoj leasingu v České Republice. Až s postupným utvářením tržní ekonomiky se u nás začíná mluvit o leasingu, který by se v budoucnu mohl i nadále rozvíjet a vedl by k vytvoření kvalitního leasingového trhu. Příčin jeho vzniku bylo hned několik. Jeden z nejdůležitějších faktorů pro jeho vznik byl proces privatizace a všestranný rozvoj soukromého sektoru. Začínající podnikatelé měli k dispozici jen omezené množství peněžních prostředků, a tak pro ně byl leasing novou variantou financování investic. S tímto souvisí i zrušení tehdejších limitů na investice spojené s fondovým hospodářstvím. Důležité pro další vývoj leasingu bylo také postupné vytváření podmínek v daňové a odpisové legislativě. Za těchto okolností se u nás začala zvyšovat nabídka leasingových produktů. Leasingový trh, za situace teprve se rozvíjející tržní ekonomiky, mohl zapustit kořeny i u nás. Pro rozvoj leasingového trhu je bezesporu nutné dobré institucionální zajištění, které by utvářelo vztahy jak k domácím subjektům, tak i k zahraničí.

Prvním důležitým krokem v tomto ohledu bylo založení Asociace

leasingových společností ČSFR v polovině roku 1991. Jde o zájmové seskupení leasingových společností, které působí na území tehdejšího celého Československa na demokratických zásadách. Ve spojitosti se zánikem federace byla 29. září 1992 založena Česká leasingová asociace, jako zájmové sdružení českého leasingu, která již působí podle práva ČR. Svoji činnost zahájila v plném rozsahu až v lednu 1993. Vytvořením této asociace byla splněna potřeba vytvoření centra, které by prosazovalo, chránilo a koordinovalo společné zájmy firem zabývajících se poskytováním leasingu. Česká leasingová asociace usiluje již od svého založení o vytváření vhodných právních či ekonomických podmínek pro rozvoj leasingových produktů, které nabízejí její členové. 39

Podílí se na přípravě právních předpisů, které bezprostředně souvisí s leasingem a leasingovými společnostmi. Přitom jsou uplatňovány zkušenosti nejen jejích členů, ale i zkušenosti vyspělých tržních ekonomik. Samozřejmě pomáhá svým členům s výkladem či aplikací daných právních norem. Asociace také seznamuje veřejnost a domácí podnikatele s náležitostmi finančních produktů, které nabízejí její členové. Jedná tedy jak se státními orgány, tak s nevládními subjekty. Mezi aktivity asociace patří i vytvoření všeobecných podmínek leasingu, kterými se jeho účastníci řídí. Jde zejména o zajištění správného průběhu leasingových operací a s tím související potřebné zajištění vlastnických práv. Přibližně od druhé poloviny devadesátých let zastřešuje Asociace nejen leasingové společnosti, ale i banky, některé nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry a splátkové prodeje a další subjekty, které mají sídlo v ČR. Od roku 2005 sdružuje i factoringové společnosti. Tyto rozsáhlé změny týkající se jejích členů a tím pádem i zaměření Asociace se samozřejmě promítly i do jejího názvu. Od roku 2005 je známá pod názvem Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA). V souvislosti s rozvojem českého leasingu se Asociace stala členem Federace evropských leasingových asociací (LEASEUROPE) a Evropské federace asociací finančních domů (EUROFINAS). V těchto celosvětových dobrovolných sdružení působí aktivně v řídících a expertních orgánech. Díky tomuto členství získává ČLFA důležité informace, které se týkají jak zkušeností a praxe, tak i vývojových trendů leasingu zejména v západní Evropě. Svoje postavení na poli evropského leasingu potvrdila ČLFA v říjnu roku 1996, kdy se stala pořadatelem výroční konference LEASEUROPE. Asociace působí také mezinárodně, a to sice díky členství v celosvětovém leasingovém sdružení World Leasing Council, na jehož zasedáních bývá každoročně zastoupena. Všechny aktivity, které ČLFA mimo ČR vyvíjí, napomáhají rozvoji českého leasingu a ostatních finančních produktů a podporují finanční trh a ekonomický růst země. Nabídka leasingových produktů se samozřejmě odvíjela od postupného zakládání leasingových společností. Stejně jako jinde ve světě i u nás zpočátku vznikaly leasingové společnosti jako specializované dceřiné společnosti bank. Leasing je v tomto případě pouze doplňkem k finančním produktům a službám, které banka nabízí. Bezesporu předností jsou pro tyto společnosti levnější refinanční prostředky, které získává od mateřské organizace. Snadný přístup ke zdrojům je tedy i důvodem k nižším leasingovým 40

cenám, které jsou mnohdy rozhodujícím impulsem pro zákazníky. Potenciálním zákazníkům jistě vyhovuje i fakt, že při kontaktu se společností mohou využít pobočky mateřské banky. Možná jako by se zdálo, že bankovní leasingové společnosti mají jen samé klady, ale není tomu tak. Tomuto druhu společností je většinou vytýkána neznalost leasingových komodit, jelikož důraz dávají převážně na finanční stránku leasingu. Tato skutečnost je také příčinou toho, že specializované dceřiné společnosti banky nabízejí většinou jen leasing finanční. Mají totiž omezený přístup na trh s použitým zbožím a to jim do jisté míry brání v rozsáhlejším poskytování doprovodných služeb pro uživatele leasovaných komodit. Ovšem i bankovní leasingové společnosti jsou díky tlaku konkurence nuceni poskytovat alespoň základní doprovodné služby. Postupem času se nejrozšířenějším typem pronajímatelů staly tzv. nezávislé leasingové společnosti, které nejsou kapitálově spojeny s jiným subjektem. Tyto organizace získávají zdroje především z úvěrů. Jsou známy díky universální nabídce svých produktů, což je pro ně největší výhodou. Zákazníci si mohou vybrat značku, druh či výrobce leasované komodity, jelikož tyto společnosti většinou nebývají orientovány pouze na jedinou komoditu či výrobce. V případě, že se nezávislá leasingová společnost specializuje na některý typ komodity nebo výrobce, splňuje všechny předpoklady, které zajišťují kvalitní poskytování mnoha doprovodných služeb zákazníkům. Výhodou tohoto typu organizace je i blízký vztah k zákazníkům, kteří jej ocení zejména při řešení případných krizových situací v průběhu leasingu. S rozvojem tržního hospodářství se do popředí dostávají i odbytové leasingové společnosti. Jedná se o firmy dovozců či výrobců leasovaných komodit (především osobních automobilů). Předností výrobních odbytových společností je jejich dokonalá znalost pronajímaných věcí a trhu, na kterém se pohybují. Společně se sítěmi poboček jsou jim vytvořeny vynikající podmínky pro poskytování řady kvalitních doprovodných služeb. Již z této charakteristiky tohoto typu společností lze usoudit, že mají omezenou nabídku leasovaných komodit, nabízejí totiž pouze výrobky od jejich mateřské společnosti. S tím souvisí i jejich prvotní cíl, kterým není nic jiného než podporování odbytu produktů mateřské společnosti. Zisk z finančního či operativního pronájmu není tedy nejdůležitějším motivem jejich činnosti. To ovšem neznamená zanedbatelnou výši zisku. Jelikož se jedná především o mateřské společnosti mezinárodního formátu je s tím spojen i snadnější přístup ke zdrojům. Díky své pozici na trhu mají levnější refinanční 41

zdroje. Leasingové ceny stanovují přibližně ve stejné výši jako je tomu u konkurence na trhu. Od toho se odvíjí vyšší zisk, kterého dosahují. S tímto typem organizace částečně souvisí tzv. kooperační leasing. Jedná se o spolupráci výrobců či dovozců s nezávislými nebo bankovními leasingovými společnostmi. Výrobci si tedy nezakládají vlastní dceřiné společnosti. Oslovené leasingové společnosti tímto způsobem získávají lepší postavení a prestiž na daném trhu komodit. Mezi vůdčí organizace poskytující leasing v ČR se během několika posledních let prosadily dceřiné společnosti zahraničních leasingových společností a zahraničních bank. Na trhu se objevují i společné podniky, které zřizují zahraniční organizace s domácími společnostmi. Tyto spojené podniky jsou zaměřeny především na aktivity zahraničních subjektů, které jsou činní mimo zemi, kde mají své sídlo. Samozřejmě poskytují produkty i tuzemcům a rozšiřují tak nabídku leasingových produktů na našem trhu. Mezi různými druhy pronajímatelů se samozřejmě vyskytují rozdíly v podmínkách leasingového financování investic. Tento fakt byl zřejmý zejména počátkem devadesátých let, kdy převažovala poptávka nabídku. Některé společnosti si tak mohly účtovat splátky až při 30% úrokové sazbě. Od začátku devadesátých let, kdy se leasing objevil na našem trhu, se rozvinul takovým způsobem, že nyní si lze na leasing pořídit téměř vše. V několikaletém období jeho existence, kdy objem nově uzavíraných obchodů a počet leasingových společností rapidně rostl, leasing procházel zatěžkávací zkouškou. Jak se zdá, tak obstál a od druhé poloviny devadesátých let docházelo k postupné stabilizaci českého leasingového trhu. V této fázi omezilo mnoho společností uzavírání nových obchodů v souvislosti s potížemi při získávání zdrojů či problémy s ekonomicky nestabilními zákazníky. Tato skutečnost ovšem nebránila ve vývoji rozrůstajícímu se množství druhů komodit, které je možno pořídit pronájmem. Spolu s tím se vyvíjela i nabídka leasingových produktů. V dnešní době existuje nepřeberné množství modifikací různých druhů leasingu, o kterých na jeho počátku nebyly ani zmínky. Produkty jsou čím dál více rozpracovanější a bývají obohaceny o mnoho doprovodných služeb. Potenciální zákazníci si mohou podle svých priorit vybrat variantu, která se jim jeví jako nejvýhodnější. Dnes je dokonce na trhu nabízen leasing, který umožňuje úhradu v cizí měně či leasing s měnící se dobou leasingových splátek. Tato skutečnost dokazuje vysokou

42

úroveň a flexibilitu českého leasingu, což je částečně následkem otevření našich hranic světu. Do budoucna lze očekávat i další rozvoj leasingu u nás a doufejme, že s tím bude spojena i jeho legislativní úprava.

5.2 Současná situace na leasingovém trhu v ČR Obecně lze říci, že díky zhoršující se ekonomické situaci na českém trhu, jsou nepříznivé podmínky pro uzavírání leasingových smluv, neboť se ztížily podmínky pro získávání refinančních zdrojů leasingových společností. Důvody ale najdeme i na druhé straně leasingového vztahu, a sice v klesající poptávce po investičních produktech. S tím také souvisí pokles tempa růstu HDP, které z 5,4% na počátku roku 2008 spadlo na zhruba 4% koncem roku. Zhoršující se ekonomická situace je vidět i v poklesu průmyslové výroby, která se v únoru 2008 meziročně snížila o 23,4%. Nynější hospodářská situace se projevuje i ve zpřísnění kritérií hodnocení rizik, klienta i leasované komodity. V roce 2009 docházelo k odkládání uzavírání nových leasingových smluv, jelikož mnoho subjektů čekalo na účinnost novely zákona o DPH, která umožňuje uplatnit nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu. Lepší podmínky nastaly i po novele zákona o daních příjmů, a sice zkrácením povinné doby trvání leasingu u určitých odpisových skupin. Tato novela zřejmě způsobila nárůst podílu nových osobních automobilů na jejich celkovém leasingu, a sice z loňských 85,5% na 86,4%. Zvýhodněných podmínek, které jsou platné od července 2009, mohou subjekty leasingového vztahu využít pouze tehdy, pokud je předmět pronájmu zcela nový tzn., že leasingová společnost je jeho prvním vlastníkem. V prvním čtvrtletí roku 2009 byly prostřednictvím leasingu financovány dopravní prostředky, stroje a jiná zařízení za více než 11 mld. bez DPH, což oproti 1. čtvrtletí předchozího roku představuje u patnácti největších společností pokles o 51%. Pro porovnání, za celý minulý rok byly leasingem financovány movité věci v celkové pořizovací ceně 98,4 mld. Kč. Opačné tendence má v roce 2009 leasing operativní, který představuje 28% z celkových pořizovacích cen uvedených výše. Podíl operativního leasingu se tedy meziročně zvýšil téměř o 9%.

43

Co se týká vývoje leasingového financování podle jednotlivých komodit, stále mu dominují silniční vozidla. Samozřejmě došlo k poklesu podílu osobních automobilů, ale ne v takové míře, jaká by se dala očekávat (z 23,7% na 22,7%). Zřejmě je to způsobeno pouze přesunem od leasingu finančního k operativnímu. Většího poklesu se dočkal pronájem lehkých užitkových aut, a to z 20,6% (1. čtvrtletí 2008) na 15,9%. Naopak mírný nárůst, o 0,3% můžeme pozorovat u leasingu nákladních aut. Postupně dochází i k růstu podílu strojů a zařízení, na které připadá 29,7%. Počátkem roku 2008 činil tento podíl 25,1%. V následujícím schématu je znázorněn podíl jednotlivých komodit na celkovém objemu leasingu v prvním čtvrtletí roku 2009. V grafu jsou znázorněna pouze data poskytnuta členy ČLFA, které tvoří zhruba 97% z celkového objemu tuzemských leasingových operací.

Zdroj: www.clfa.cz Členské společnosti České leasingové a finanční asociace uzavřely do konce března roku 2009 celkem 13 619 smluv o leasingu movitých věcí, z toho 4 758 tvořily smlouvy o operativním pronájmu. Relativně tak došlo k poklesu počtu nově uzavřených leasingových smluv meziročně o 54,4%. Téměř na stejné úrovni zůstala průměrná pořizovací cena movitých věcí financovaných leasingem. 44

Leasing můžeme rozdělit i podle subjektů, které ho využívají. Zhruba polovinu leasingu movitých věcí využívají soukromé subjekty v oblasti služeb a přes dvě pětiny leasingu směřují do průmyslu a stavebnictví. Tento vývoj je velmi podobný dosavadním tendencím. Na níže uvedeném grafu je vidět podrobnější členění podle odvětví, do kterých leasing směřuje, za 1. čtvrtletí letošního roku. Opět se jedná o informace poskytnuté členskými společnostmi ČLFA.

Zdroj: www.clfa.cz V oblasti leasingu nemovitostí byly v roce 2008 do užívání poskytnuty nemovitosti za celkovou částku 11,56 mld. Kč. Oproti předešlému roku to znamenalo pokles o 2,9%. K významnému vzrůstu naopak došlo, ve srovnání s rokem 2007, u průměrné ceny nemovitosti, a sice z 82 mil. Na 135 mil. Kč. Celkem bylo v uplynulém roce do finančního leasingu předáno 71 nemovitostí, zatímco do leasingu operativního pouhých 15. Mimo to bylo v loňském roce podepsáno 39 smluv, které nebyly v daném roce aktivovány, tzn., že nebyly předány do užívání. Pod leasovanými nemovitostmi se stejně jako v minulých letech skrývají převážně prodejny a průmyslové objekty.

5.3 Leasingové společnosti Leasingové společnosti vystupují v leasingovém vztahu na straně pronajímatele. I když se v podstatě jedná o poskytování finanční služby, není leasingové podnikání upraveno 45

zvláštními předpisy. Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. řadí tento typ činnosti mezi živnosti volné. V oblasti leasingových služeb může tedy vystupovat jakákoliv obchodní společnost či fyzická osoba, která splní základní podmínky pro soukromé podnikání. To znamená, že na rozdíl od bank nejsou leasingové společnosti vázány splněním speciálních podmínek popř. získáním licence ani nejsou podrobovány bankovnímu nebo jinému dohledu. I to je zřejmě jeden z důvodů, že banky jsou k provozování leasingových činností oprávněny přímo ze zákona o bankách č. 21/1992 Sb. V případě zahraničních bank nebo jejich poboček je nutné povolení od České národní banky k provozování činnosti na území České Republiky. V souvislosti s leasingovými společnostmi bych ráda zmínila pravidla nízké kapitalizace, které upravuje §25 odst. 1 písm. w). Jedná se o pravidla mezi spojenými osobami, mnohdy i osobami nepropojenými, které si poskytují úvěry či půjčky. Toto ustanovení udává limity pro výši úvěrů popř. úroků, které musí být zúčastněnými subjekty dodrženy, aby mohly být náklady související s těmito závazky daňově uznatelné. Jelikož tato pravidla prošla za poslední dva roky důležitými změnami, které mají velký význam právě pro leasingové společnosti zejm. proto, že k financování vlastní činnosti používají cizí zdroje. Do konce roku 2007 nebylo tímto odstavcem upraveno poskytování úvěrů a půjček mezi ekonomicky nezávislými subjekty. Úprava se vztahovala pouze na osoby propojené podle §23 odst. 7, kde poměr půjček k vlastnímu kapitálu mohl být maximálně 4:1, a úroková sazba mohla dosahovat 140% diskontní sazby ČNB. Za splnění těchto podmínek mohly být úroky a ostatní výdaje související s těmito půjčkami či úvěry považovány za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Novelou zákona č. 126/2008 Sb. byl zpřísněn povolený poměr mezi objemem půjček a vlastním kapitálem, a sice na 2:1. Ke změně došlo i ve způsobu jeho výpočtu. Zákon stanovil i jiné podmínky vztahující se k těmto půjčkám popř. úvěrům. Patří sem např. skutečnost, že se nesmí jednat o půjčku podřízenou jinému závazku nebo závislou na zisku dlužníka. Rok 2007 byl také posledním rokem, kdy byla výše finančních nákladů stanovena relativně pomocí diskontní sazby ČNB. V roce 2008 byla stanovena maximální výše finančních nákladů absolutně, a sice jako násobek PRIBOR na roční bázi zvýšeného o čtyři procentní body a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období. Tato novela se ale zaměřila nejen na úvěry a půjčky mezi spojenými osobami, ale vztahovala se i na 46

financování v rámci osob kapitálově nezávislých. Finanční výdaje jsou v takovém případě uznatelné, pokud v úhrnu za zdaňovací období nepřevýší částku 1 000 000 Kč. Na počátku roku 2009 vešla v platnost další novela zákona o daních z příjmů, která opět výrazně zasáhla do §25 odst. 1 písm. w) týkajícího se daňové uznatelnosti finančních nákladů. Po této úpravě bylo toto ustanovení podstatně zredukováno. Nezměněn ale zůstal poměr výše přijatých úvěrů či půjček k vlastnímu kapitálu dlužníka. V oblasti věnující se vzájemné ekonomické závislosti subjektů došlo k návratu k úpravě platné do konce roku 2007. Proto je výše zmiňovaný odstavec opět závazný pouze pro propojené osoby podle §23 odst. 7. Další provedenou úpravou bylo chápání výše úroků popř. úrokové sazby. V předchozím textu jsem se již zmiňovala o přechodu z relativní metody vyjádření limitu finančních nákladů k absolutnímu způsobu. Novela přijatá v roce 2009 přinesla postup zcela odlišný od dvou předchozích. Do zákona byl totiž zabudován princip tržního odstupu. Což znamená, že výše úrokové sazby má být mezi spojenými podniky stanovena tak, jako by se jednalo o nezávislé subjekty. Jak už bylo uvedeno v textu výše, v od 1. dubna 2009 je platná novela několika zákonů, včetně zákona o daních z příjmů, č. 87/2009 Sb. Novela opět změnila limit pro výši úvěrů či půjček v závislosti na vlastním kapitálu. Úhrn úvěrů a půjček od osob kapitálově či jinak spojených nesmí být vyšší než čtyřnásobek vlastního kapitálu. Celé ustanovení §25 odst. 1 písm. w) zní od 1. 4. 2009 takto: „finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěru nebo půjčky dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěru nebo půjčce věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi.“

47

Pro mnoho podnikatelských subjektů je leasing neodmyslitelnou součástí jejich investování a podnikatelských záměrů. Důvěryhodnost leasingových společností proto považuji za jeden z důvodů rozvoje leasingu v České republice. Na českém leasingovém trhu, který se postupem času stal stabilní součástí finančního trhu nejen u nás, ale i v Evropě, působí v současné době desítky společností zaměřených na leasing. Česká leasingová asociace sdružuje v současné době 67 společností, kterým lze připsat zhruba 97% objemu tuzemských leasingových obchodů. V příloze č. 1 přikládám seznam 20 největších leasingových společností působících na českém trhu. Právě tyto společnosti ovládají díky objemu leasovaných komodit zhruba 90% leasingového trhu.

48

6 Leasing a ostatní formy financování investic 6.1 Vyjádření leasingové ceny Leasingová cena je zpravidla tvořena třemi základními složkami. A to sice pořizovací cenou majetku, úrokem z úvěru a leasingovou marží pronajímatele. Úrokem se zde rozumí úrok z úvěru v případě, že je investice pořizovaná pronajímatelem na úvěr (leveraged leasing). Marži pronajímatele a úrok z úvěru lze souhrnně nazvat leasingovým úročením nebo také finančním nákladem. Z jiného hlediska lze leasingovou cenu vyjádřit jako souhrn všech leasingových splátek a odkupní ceny majetku. Pro zajištění objektivity takto vyjádřené ceny leasingu, je nutné připočítat další platby bezprostředně související s leasingem jako je pojištění, poplatek při uzavření smlouvy atd. Těmito způsoby vyjádřená cena je důkazem toho, že na finanční leasing je stále ze zákonodárného hlediska pohlíženo jako na specifickou formu prodeje. Tato skutečnost je v rozporu s jeho ekonomickou podstatou, kterou je poskytování úvěru. Na rozdíl od bankovního úvěru není totiž jeho cena vyjádřena výší úrokové sazby, ale nepřímo, kde úrok je skryt v leasingové splátce. V případě, že musí pronajímatel platit dodavateli zálohu za pořízení investice, je leasingová cena o tuto platbu zvýšena. Jedná se o tzv. rekapitalizace. Naopak platí-li nájemce dopředu zálohy na odkupní cenu, je leasingová cena snižována o tzv. dekapitalizace. Tzv. rekapitalizační (dekapitalizační) procento je odvozováno od úroku z úvěru na refinancování. V podmínkách rekapitalizace je úrok z úvěru navýšen o část marže, kterou by leasingová společnost získala, kdyby peněžní prostředky použité na zálohu využila jinak. Naopak v situaci, kdy se jedná o dekapitalizaci, je úrok snížen o některé náklady leasingové společnosti. Cena leasingu je závislá na řadě faktorů, mezi které patří například doba trvání leasingu, pravidelnost splátek, odkupní cena, navýšení první splátky, interval splátek a další. Výše leasingové ceny je ovlivněna i druhem pořizované komodity. Pokud se jedná o komoditu universální potřeby, je cena leasingu uváděna formou ceníku bez ohledu na to, kdo je nájemcem. Cena je pro všechny klienty stejná, zatímco banka při poskytování úvěru jedná s každým klientem individuálně.

49

Nejúplnějším a nejpřesnějším vyjádřením ceny leasingu je splátkový kalendář, který za určitých okolností plní rovněž funkci daňového dokladu, pokud obsahuje jeho náležitosti podle zákona. Splátkový kalendář udává režim placení leasingových splátek, ke kterému se zavazuje nájemce. Zpravidla se jedná o placení formou pravidelně se opakujících plnění v konstantní výši. Placení formou těchto plnění se nazývá anuitním splácením, kde nejčastějším intervalem je kalendářní měsíc. Cenu leasingu lze tedy vyjádřit výší anuitní splátky a udáním intervalu jejich placení. Až doposud jsem uvažovala leasingovou cenu vyjádřenou absolutně, ale je nutno zmínit i ukazatele vyjadřující cenu leasingu relativně. Jde o leasingový koeficient (faktor) a o tzv. vnitřní úrokovou sazbu. Leasingový faktor je poměrový ukazatel, který slouží zejména k porovnávání cenových nabídek více leasingových společností. Je dán poměrem mezi součtem veškerých leasingových splátek a pořizovací cenou majetku upravenou o případnou rekapitalizaci či dekapitalizaci.

LF =

∑L

n

1

I0

kde Ln je leasingová splátka v čase n a I0 pořizovací cena investice Při výpočtu leasingového faktoru je nutné zohlednit, zda je součástí leasingových splátek a pořizovací ceny předmětu leasingu daň z přidané hodnoty. Lépe řečeno, pokud je DPH součástí čitatele, musí být započítána i do jmenovatele a naopak. Leasingový koeficient ovšem nepatří mezi nejvhodnější způsoby určení efektivnosti finančního leasingu. Kromě úroků totiž neobsahuje žádné další náklady spojené s leasingovou operací. Je nutno také zmínit, že věcný obsah leasingového faktoru není vymezen shodně u různých pronajímatelů. Proto by se měl nájemce informovat i o ostatních platbách souvisejících s pronájmem. Tyto skutečnosti nejsou ale jedinými nedostatky leasingového faktoru. Má jich totiž celou řadu a ty jej činí zřejmě nejhorším kritériem ceny leasingu. Mezi další nedokonalosti leasingového koeficientu patří např. nesrovnatelnost koeficientů v případě, že se neshoduje výše prvních mimořádných splátek. Leasingový faktor nelze 1

Dle předlohy: Termer, T.: Efektivnost finančního leasingu. Praha, Nad zlato, 1995, str. 30

50

také použít v případě, že je různá délka intervalu placení splátek nebo neshoduje-li se doba trvání leasingové operace. Všechny tyto okolnosti jsou důvodem toho, že leasingový faktor nelze doporučit jako universální kritérium pro porovnávání cenových nabídek různých leasingových společností. Vnitřní úroková sazba, obsažená v leasingových splátkách, je vhodnějším kritériem pro porovnávání cen různých pronajímatelů, ovšem za předpokladu zhruba stejného rozsahu služeb. Vzorec pro vnitřní úrokovou sazbu je odvozen ze vzorce pro výpočet současné hodnoty anuity, což je v podstatě součet diskontovaných hodnot všech budoucích anuitních plateb. Neznámou je ale v tomto případě úroková sazba. Problém nastane tehdy, chceme-li úrokovou sazbu z rovnice separovat. Jelikož jde o polynom, musíme k výpočtu vnitřní úrokové sazby využít tabulky anuitních faktorů, počítač nebo speciální finanční kalkulátor.

SH ( A) = A *

1 − (1 + i ) i

−n

2

vzorec pro výpočet současné hodnoty polhůtní anuity, kdy jsou platby placeny vždy na konci časového intervalu 1 − (1 + i ) SH ( A) = A * i (1 + i )

−n

3

vzorec udávající současnou hodnotu anuity předlhůtní, tedy plateb, které jsou placeny vždy na počátku časového intervalu.

6.2 Leasing v komparaci s ostatními metodami financování investic Při vybírání vhodného způsobu financování investic podniku bereme obvykle v úvahu tři alternativy pořízení majetku. A to koupi za hotové peněžní prostředky, dlouhodobý či spotřební úvěr nebo finanční leasing. Poslední dvě zmiňované alternativy financování investic podniku jsou si velmi blízké. V obou případech se totiž podnik zavazuje platit po delší dobu splátky. Jde tedy o určitý způsob zadlužení podniku za účelem pořízení

2 3

Dle předlohy: Termer, T.: Efektivnost finančního leasingu. Praha, Nad zlato, 1995, str. 32 Dle předlohy: Termer, T.: Efektivnost finančního leasingu. Praha, Nad zlato, 1995, str. 33

51

investičního majetku. Při zvyšování podílu úvěru a leasingu na financování investic vzrůstá tedy riziko, že se podnik dostane do finančních potíží. Nemožnost hradit smluvně sjednané částky může totiž vést ke zhoršení platební situace podniku a v nejhorším případě i k úpadku podniku. Z jiného pohledu najdeme ale mezi těmito dvěma metodami i mnoho rozdílů. Při financování investic pomocí finančního leasingu je majetek ve vlastnictví leasingové společnosti, která jej odepisuje. Nájemce najatou věc pouze užívá, za což platí leasingové splátky. Do vlastnictví podniku se majetek dostane zpravidla až po skončení leasingové operace. V případě úvěru je situace opačná. Pořizovaný majetek je vlastněn a tedy i odepisován podnikem už od počátku úvěrové operace, jelikož se jedná o půjčení peněžních prostředků podniku, který si následně těmito prostředky požadovanou investici sám financuje. I v tomto případě jsou placeny splátky skládající se z úmoru dlužné částky a úroku, který představuje odměnu za poskytnutí finančních prostředků. V souvislosti s nákladovostí úvěru je často zmiňován pojem RPSN, což představuje roční procentní sazbu nákladů zahrnující kromě úroků i jiné výdaje spojené s úvěrem. Nesmíme zapomenout na různé aspekty, které ovlivňují rozhodování o jednotlivých formách financování investic. Řadíme k nim například daňové aspekty, jako jsou různá daňová zvýhodnění investic při pořízení nebo daňové úspory týkající se odpisů či úroků. U odpisů nesmíme zapomenout na zvolenou metodu odepisování investice v průběhu životnosti a sazbu odpisů stanovenou zákonem o daních z příjmu. Je třeba zohlednit i systém úvěrových a leasingových splátek a s tím související úrokové sazby. Pro zajištění objektivity a správnosti z hlediska času je důležité v případných výpočtech brát zřetel na faktor času, který je reprezentován zvolenou diskontní sazbou. Jedině tak je zajištěna aktualizace peněžních toků spojených s jednotlivými způsoby financování investic podniku. Rozlišujeme dvě metody, které nám usnadňují hodnocení různých způsobů financování investic a jejich vzájemné porovnávání. Prvně zmíním metodu, která je v praxi užívanější a bezesporu známější. Jde o metodu diskontovaných výdajů. Tento způsob zjišťování výhodnosti či naopak nevhodnosti daného způsobu financování investic můžeme rozdělit do několika fází. Nejprve je nutné kvantifikovat výdaje spojené s jednotlivými formami pořízení majetku. Tyto výdaje se dále snižují o daňovou úsporu a jsou aktualizovány vzhledem k času, ve kterém byly 52

vynaloženy. Nejvýhodnější je samozřejmě ta varianta financování majetku, při které je současná hodnota výdajů nejnižší. Druhým způsobem hodnocení různých alternativ pořizování investic je metoda čisté výhody leasingu. Je založena na porovnávání čisté současné hodnoty investice pořízené na úvěr a čisté současné hodnoty investice financované leasingem. Z toho plyne, že tuto metodu lze použít pouze pro srovnávání úvěru a finančního leasingu. Čistá současná hodnota investice pořizované na úvěr lze vzorcem charakterizovat takto:

(Tn − N n )(1 − d ) + dOn − K (1 + i ) n n =1 N

ČSHu = ∑

4

kde: Tn = tržby, které přináší investice v jednotlivých letech životnosti Nn = náklady na výrobu v jednotlivých letech životnosti (bez odpisů) On = odpisy v jednotlivých letech životnosti n = jednotlivá léta životnosti N = doba životnosti i = úrokový koeficient d = daňový koeficient K = kapitálový výdaj Čistá současná hodnota investice financované leasingem může být definována takto:

(Tn − Nn )(1 − d ) − Ln (1 − d ) (1 + i ) n n=1 N

ČSHl = ∑ kde:

5

Ln = leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti, kde je doba leasingu

rovna době životnosti

4 5

Dle předlohy: Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress, 2001, str. 390 Dle předlohy: Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress, 2001, str. 391

53

Jak jsem již zmínila, čistá výhoda leasingu není nic jiného než rozdíl čisté současné hodnoty investice financované leasingem a čisté současné hodnoty investice pořízené na úvěr. Matematicky lze vyjádřit tímto jednoduchým vzorcem:

ČVL = ČSH l − ČSH u

6

Po dosazení dvou předchozích vzorců do tohoto a po matematických úpravách dostaneme finální podobu čisté výhody leasingu, která je vyjádřena takto: N

ČVL = K − ∑ n =1

Ln (1 − d ) + dOn [1 + i (1 − d )] n

7

Interpretace tohoto vzorce není nějak zvlášť obtížná. Leasing je výhodnější v situaci, kdy je současná hodnota výdajů spojených s leasingem nižší než kapitálový výdaj tedy pořizovací cena investice. Výdaje na leasing jsou v tomto případě charakterizovány jako součet leasingových splátek po odpočtu daňových úspor, které přinášejí, a daňových úspor z odpisů a úroků z případného úvěru na nákup investice, o které podnik při leasingu přichází. Lépe řečeno, pokud je čistá výhoda leasingu pozitivní, je leasingové financování výhodnější než úvěrové a naopak. Ráda bych se zmínila o hodnotě i, v tomto vzorci, za kterou je zpravidla dosazována úroková sazba, kterou by banka požadovala při financování investice úvěrem. V praxi by tato sazba měla odrážet i riziko nesplnění závazku ze strany nájemce. Měla by se tedy zvyšovat se vzrůstající pravděpodobností budoucího nesplnění závazku ze strany dlužníka. Do výše této sazby se v praxi promítá také kvalita ručení úvěru. Sazba by měla být tak velká jako úroková sazba, při které by banka byla ochotna půjčit při stejné kvalitě záruky, jakou vyžaduje pronajímatel při poskytnutí finančního leasingu. Nesmíme také zapomenout na zdanění této úrokové sazby. Po těchto úpravách je dosazena do vzorce tzv. efektivní úroková sazba. V některých publikacích je součet aktualizovaných leasingových splátek po zdanění a aktualizovaných odpisových daňových štítů nazýván „výdaj v hotovosti, odpovídající 6 7

Dle předlohy: Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress, 2001, str. 391 Dle předlohy: Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress, 2001, str. 391

54

pronájmu“. Čistou výhodou leasingu můžeme hledat i pod pojmem „čistá hodnota pronájmu“. Jde pouze o odlišnou terminologii, která je zřejmě důsledkem překladu

55

7 Praktický příklad Na závěr bych se ráda pokusila o aplikaci výše uvedených informací, metod, pravidel a postupů v oblasti finančního leasingu na praktický příklad. Jedná se o společnost Meteor CZ s.r.o. působící na českém trhu v oblasti distribuce náhradních dílů na motorová vozidla. Tato společnost uzavřela v roce 2006 smlouvu o finančním pronájmu se společností Credium a.s., jejímž předmětem je automobil kategorie N1, a sice Citroën Berlingo 1,9 D v hodnotě 408 523 Kč (vč. DPH). Smlouva byla uzavřena 24. 7. 2006 na dobu 36 měsíců. Ve smlouvě je stanovena povinnost úhrady 92 787 Kč při podpisu smlouvy. Tato částka v sobě zahrnuje nultou splátku (81 705 Kč) a první řádnou splátku 11 082 Kč, v níž je obsažena i platba pojištění ve výši 1430 Kč. Dále následuje 35 řádných splátek taktéž ve výši 11 802 Kč. Uvedené ceny v sobě zahrnují i DPH. Prodejní cena automobilu po skončení leasingu je dohodnuta na 1 000 Kč + DPH. V příloze č. 2 můžete najít výše popsanou smlouvu o finančním pronájmu vč. splátkového kalendáře. Nejdříve se zaměřím na postup, jakým budou smluvní strany postupovat při účtování leasingových operací jednotlivých letech trvání leasingu. U nájemce postupujeme stejně jako v teoretické části věnované účetnictví. Navíc se tu objevuje pouze úhrada pojištění, kterou účtujeme do ostatních provozních nákladů (548). Při účtování pronajímatele se setkáme s již zmíněným pojistným, které spadá jak do ostatních provozních nákladů, tak do ostatních provozních výnosů. Leasingová společnost sice platí pojistné (náklad), ale ve stejné výši přijímá tuto platbu od nájemce (výnos). Další, v teoretické části neuvažovanou skutečností, je existence leasingových odpisů v roce 2006. V zákoně o daních z příjmů ve znění platném v tomto období najdeme zmínku o těchto odpisech v §30 odst. 4, který zněl takto: „Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90% vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci l, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy 56

uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).“ V souvislosti s odepisováním hmotného majetku nastaly od roku 2006 i další podstatné změny jako je např. zrušení odpisové skupiny 1a, kam patří právě silniční motorová vozidla kategorie N1. V této skupině byl majetek odepisován čtyři roky. Jelikož byla námi uvažovaná smlouva uzavřena na tři roky, mohl pronajímatel podle §30 odst. 4 uplatnit 100% odpis již během doby pronájmu.

57

Účtování nájemce: Datum Popis operace 24.7.2006 Zanesení předmětu leasingu do podrozvahové evidence Úhrada první navýšené splátky z běžného účtu nájemce 24.7.2006 Částka akontace bez DPH DPH 19 % Úhrada 1. řádné splátky z běžného účtu nájemce 24.7.2006 Částka splátky bez DPH DPH 19 % 24.7.2006 Úhrada pojistného z běžného účtu nájemce 5 x úhrada řádné splátky z běžného účtu nájemce 20.X.2006 Částka bez DPH DPH 19 % 20.X.2006 5 x úhrada pojistného z běžného účtu nájemce Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci 31.12.2006 běžného období 12 x úhrada řádné splátky z běžného účtu nájemce 20.X.2007 Částka bez DPH DPH 19 % 20.X.2007 12 x úhrada pojistného z běžného účtu nájemce Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci 31.12.2007 běžného období 12 x úhrada řádné splátky z běžného účtu nájemce 20.X.2008 Částka bez DPH DPH 19 % 20.X.2008 12 x úhrada pojistného z běžného účtu nájemce Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci 31.12.2008 běžného období 6 x úhrada řádné splátky z běžného účtu nájemce 20.X.2009 Částka bez DPH DPH 19 % 20.X.2009 6 x úhrada pojistného z běžného účtu nájemce Převod poměrné části akontace do daňových nákladů na konci 31.12.2009 běžného období Odkup předmětu leasingu hrazený z běžného účtu nájemce X.X.2009 Částka bez DPH DPH 19 % X.X.2009 Vyřazení předmětu leasingu z podrozvahové evidence

58

Částka v Kč

MD

343 297 81 705 68 660 13 045 9 652 8 111 1 541 1 430 48 260 40 555 7 705 7 150

75x

D 221

381 343 221 518 343 548

221 221

518 343 548

221

11 443

518

381

115 824 97 332 18 492 17 160

518 343 548

221

22 887

518

381

115 824 97 332 18 492 17 160

518 343 548

221

22 887

518

381

57 912 48 666 9 246 8 580

518 343 548

221

11 443

518

381

1 190 1 000 119 343 297

501 343

221

221

221

221

75x

Účtování pronajímatele: Datum Popis operace X.X.2006 X.X.2006 24.7.2006

24.7.2006 24.7.2006 X.7.2006 20.X.2006 20.X.2006 X.X.2006 31.12.2006 31.12.2006 20.X.2007 20.X2007 X.X.2007 31.12.2007 31.12.2007 20.X.2008 20.X2008 X.X.2008 31.12.2008 31.12.2008 20.X.2009 20.X.2009 X.X.2009 31.12.2009 31.12.2009 X.X.2009 X.X.2009

Částka v Kč

Nákup předmětu leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Převod předmětu leasingu do účetní evidence Příjem první navýšené splátky na běžný účet pronajímatele Částka akontace bez DPH DPH 19 % Příjem 1. řádné splátky na běžný účet pronajímatele Částka splátky bez DPH DPH 19 % Příjem 1. platby pojistného na běžný účet pronajímatele Úhrada pojistného pojišťovně 5 x příjem řádné splátky na běžný účet pronajímatele Částka bez DPH DPH 19 % 5 x příjem platby pojistného na běžný účet pronajímatele 5 x úhrada pojistného pojišťovně Účetní odpisy předmětu leasingu Převod poměrné části akontace do daňových výnosů na konci běžného období 12 x příjem řádné splátky na běžný účet pronajímatele Částka bez DPH DPH 19 % 12 x příjem platby pojistného na běžný účet pronajímatele 12 x úhrada pojistného pojišťovně Účetní odpisy předmětu leasingu Převod poměrné části akontace do daňových výnosů na konci běžného období 12 x příjem řádné splátky na běžný účet pronajímatele Částka bez DPH DPH 19 % 12 x příjem platby pojistného na běžný účet pronajímatele 12 x úhrada pojistného pojišťovně Účetní odpisy předmětu leasingu Převod poměrné části akontace do daňových výnosů na konci běžného období 6 x příjem řádné splátky na běžný účet pronajímatele Částka bez DPH DPH 19 % 6 x příjem platby pojistného na běžný účet pronajímatele 6 x úhrada pojistného pojišťovně Účetní odpisy předmětu leasingu Převod poměrné části akontace do daňových výnosů na konci běžného období Prodej předmět leasingu Částka bez DPH DPH 19 % Vyřazení předmětu leasingu z účetní evidence

59

408 523 343 297 65 226 343 297 81 705 68 660 13 045 9 652 8 111 1 541 1 430 1 430 9 652 8 111 1 541 1 430 1 430 57 217

MD

D 321

042 343 022 221

042 384 343

221

221 548 221

602 343 648 221

221 548 551

602 343 648 221 082

11 443

384

602

115 824 97 332 18 492 17 160 17 160 114 433

221

221 548 551

602 343 648 221 082

22 887

384

602

115 824 97 332 18 492 17 160 17 160 114 433

221

221 548 551

602 343 648 221 082

22 887

384

602

57 912 48 666 9 246 8 580 8 580 57 214

221

221 548 551

602 343 648 221 082

11 443

384

602

1 190 1 000 119 343 297

221

082

641 343 022

Nyní použiji leasingovou smlouvu uvedenou v příloze č. 1 k hodnocení různých způsobů financování investic pomocí metody diskontovaných výdajů popsané v předchozí kapitole. Budu uvažovat pořízení majetku pomocí finančního pronájmu, úvěru a hotovostního nákupu. Pro výpočty je nutné zmínit vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob v jednotlivých letech trvání leasingového vztahu: 2006 = 24%, 2007 = 24%, 2008 = 21%, 2008 = 20%. Nejprve se zaměřím na výdaje spojené s leasingovým financováním. V případě finančního leasingu jsou tvořeny jednotlivými splátkami, a jelikož jsou za těchto podmínek daňově uznatelné, plyne z nich společnosti daňová úspora. Samozřejmě do výpočtu zahrnujeme pouze splátky bez úhrady pojištění. O daňovou úsporu musíme leasingové splátky snížit, abychom získali peněžní tok finančního leasingu. Daňovou úsporu přitom zjistíme jako součin sazby daně z příjmů právnických osob platné v daném roce a nákladů běžného období, které jsou tvořeny řádnými splátkami a poměrnou částí akontace. Z důvodu úspornosti uvádím pouze roční přehledy.

rok

leasingové splátky

náklady běžného období

daňová úspora

výdaje na leasing po zdanění

2006 2007 2008 2009 celkem

139 617 115 824 115 824 59 102 430 367

60 109 120 219 120 219 61 109 361 656

14 426 28 853 25 246 12 222 80 747

125 191 86 971 90 578 46 880 349 620

Při financování úvěrem jsem vybrala úvěr, který poskytuje Komerční banka. Úroková sazba činí 7,02 % p.a. Dlužník se zavázal platit měsíční anuitní splátky. Měsíční splátky jsou výhodné z toho důvodu, že s každou splátkou se snižuje jistina, ze které je počítán úrok. Proto je financování levnější, čím kratší je periodicita splácení. Pro anuitní typ splátek je charakteristický vzrůstající podíl úmoru a klesající podíl úroku během doby splácení úvěru. Úroky však nejsou jediné náklady spojené s úvěrem. Za zpracování, vyřízení a poskytnutí úvěru si banka účtuje fixní částku 6 000 Kč a za vedení a správu úvěru pak 150 Kč měsíčně. I tyto platby musíme brát v úvahu při výpočtu daňové úspory a následně pak i při stanovení

60

výdajů po zdanění. Proto jsou zahrnuty do nákladů běžného období. Do nákladů patří i rovnoměrné odpisy, pro které jsem se rozhodla. V prvním roce byl podle platného znění zákona o daních z příjmů možný zvýšený odpis v prvním roce odepisování o 10%, jelikož se jedná o prvního vlastníka automobilu. Východiskem pro správný výpočet je umořovací plán, sestavený pomocí excelových funkcí, který jsem umístila do přílohy č. 3. Do výsledné tabulky jsem pak dosadila výši splátek a úroků na základě tohoto plánu. Výdaj po zdanění je nakonec spočten jako rozdíl mezi výdaji (splátky a poplatky) a daňovou úsporou, která je výsledkem součinu sazby daně z příjmů pro právnické osoby a daňově uznatelných nákladů (úroky, odpisy a poplatky).

rok

splátky

2006 75 706 2007 151 413 2008 151 413 2009 75 706 celkem 454 238

poplatky

úroky

odpisy

náklady běžného období

daňová úspora

výdaje na úvěr po zdanění

6 900 1 800 1 800 900 11 400

13 435 20 136 10 618 1 526 45 715

82 735 86 855 86 855 86 852 343 297

103 070 108 791 99 273 89 278 400 412

24 737 26 110 20 847 17 856 89 550

50 969 125 303 130 566 57 850 364 688

Poslední námi uvažovanou alternativou financování investic je pořízení majetku z vlastních zdrojů. V tomto případě má společnost jednorázový výdaj v plné výši investice hned v prvním roce. Peněžní tok je tedy nejvyšší v prvním roce, v dalších letech jsou peněžní toky záporné díky daňovým úsporám z odpisů. Odpisy jsou opět rovnoměrné, stejně jako u varianty financování pomocí úvěru.

rok

platba

odpisy

náklady běžného období

daňová úspora

výdaje po zdanění

2006 2007 2008 2009 celkem

408 523

82 735 86 855 86 855 86 852 343 297

82 735 86 855 86 855 86 852 343 297

19 856 20 845 18 240 17 370 76 312

388 667 -20 845 -18 240 -17 370 332 211

408 523

Z uvedených výsledků se jeví nejvýhodnější varianta pořízení majetku za hotové peníze. Kvantifikace výdajů u různých variant investování však nezohledňuje faktor času. Proto je 61

zapotřebí jednotlivé peněžní toky diskontovat a vyjádřit tak jejich současnou hodnotu. Pro aktualizaci těchto toků se zpravidla používá úroková sazba z refinancujícího úvěru. Tedy sazba, kterou by společnost platila v případě, že by si danou investici pořídila na úvěr. V našem případě tato sazba činí 7,02%. Jelikož jsme při analýze různých forem financování investic vycházeli z výdajů po zdanění, musíme úrokovou sazbu upravit v jednotlivých letech o vliv daně, a to tak, že ji vynásobíme rozdílem mezi 100% a sazbou daně z příjmů právnických osob platbou v daném období. V následující tabulce jsou uvedeny již aktualizované peněžní toky všech variant pořízení investic.

2006 2007 2008 2009 celkem

leasing 124 161 82 290 80 913 40 084 327 448

úvěr 50 169 118 548 116 625 56 902 342 245

hotovost 387 164 -19 723 -16 293 -7 428 343 719

Diskontováním výdajů se situace znatelně změnila. Jako nejvýhodnější způsob financování investic se už nejeví pořízení majetku z vlastních zdrojů, ale koupě pomocí finančního pronájmu. Ani tento závěr však není nezpochybnitelný, jelikož existuje mnoho dalších faktorů ovlivňujících efektivnost různých forem pořizování majetku, které v tomto příkladu nebyly zohledněny. Mám na mysli např. neplánované opravy majetku, platby penále při nesplnění některé z podmínek nebo i současná ekonomická situace na českém trhu. Důležitým činitelem, při hodnocení efektivnosti investic je i zvolený způsob odpisování majetku. Tento faktor nám ovlivní peněžní toky v případě pořízení majetku z vlastních zdrojů a na úvěr, neboť u těchto způsobů financování má pravomoc odepisování investor. V následující tabulce tedy uvádím již diskontované peněžní toky při zrychleném odepisování majetku. V prvním roce je opět zvýšen odpis o 10%. Pořadí efektivnosti pořizování investic zůstává i přes tuto změnu stejné.

2006 2007 2008 2009 celkem

leasing 124 161 82 290 80 913 40 084 327 448

úvěr 47 411 110 013 117 355 60 783 335 561

62

hotovost 384 406 -28 259 -15 563 -3 548 337 035

Závěr I přes rozsáhlé legislativní změny, které se výrazně dotýkají leasingu, se tato forma pořízení investic stala jednou z nejrozšířenějších v České republice. Od roku 2008 docházelo spíše ke změnám negativně ovlivňujícím pohled na finanční leasing, což bylo vidět na úbytku uzavřených smluv a samozřejmě také na poklesu celkové pořizovací ceny leasovaných komodit. K opětnému nárůstu poptávky překvapivě přispěla současná ekonomická situace ve světě i u nás. Právě díky této okolnosti byla vládou přijata opatření na podporu investic, mezi která patří i daňové zvýhodnění leasingu. Leasing se tedy stal alespoň na přechodnou dobu opět typem financování majetku, který umožňuje peněžní výdaje související s investicí relativně rychle promítnout do daňových nákladů a pozitivně tak ovlivnit základ daně společnosti. V praktickém příkladu na samém konci této práce jsou názorně vidět některé z předností leasingu. Stejně tak tu můžeme spatřit i pozitiva ostatních forem pořizování majetku. Z výsledků mé komparace různých metod financování investic pomocí metody diskontovaných výdajů se jeví leasing jako nejvýhodnější. Výpočet byl aplikován na konkrétní leasingovou smlouvu a úvěrový produkt, a proto nelze tento výsledek zobecnit. V případě, že bych pro porovnání zvolila úvěr s odlišnými podmínkami, by závěr o efektivnosti investic byl zcela odlišný. Stačí jen nepatrná změna úrokové sazby a dojde k radikální změně závěrů. Úroková sazba totiž neslouží pouze ke stanovení výše úroků z úvěrů, ale používá se také k aktualizaci peněžních toků z hlediska času. Právě tato okolnost se stala klíčovou při změně způsobu odepisování. Peněžní toky, které jsou realizovány až v posledním sledovaném roce, podléhají vyššímu diskontování, než je tomu u výdajů v prvním roce financování investice. Je tomu tak proto, že všechny peněžní toky jsou diskontovány ke stejnému okamžiku a tím je právě rok pořízení majetku. Z toho plyne závěr, že celkové diskontované výdaje jsou nejnižší, pokud se s přibývajícími léty peněžní toky zvyšují. Zrychlené odpisy jsou tedy výhodné díky vyšší daňové úspoře, kterou zpočátku přinášejí. Vyšší daňová úspora následně vede k nízkým výdajům. Důležitým aspektem při hodnocení efektivnosti pořizování investic je také DPH. U praktického příkladu byly zmiňovány pouze daňové úspory, které jsou odvozené od výše nákladů v daném období a sazby daně z příjmů právnických osob. Daň z přidané hodnoty se sice nepromítá do nákladů, ale i přesto ovlivňuje peněžní toky v podniku. Na výši uplatněného 63

odpočtu totiž závisí výsledná výše závazku vůči státu. Proto považuji postupné uplatňování nároků na odpočet na základě dílčích plnění za lepší variantu, neboť dochází ke stabilizaci peněžních toků uvnitř společnosti. Pro správné rozhodnutí týkající se výběru vhodné varianty financování investic je třeba si uvědomit i další fakta, mezi které patří např. likvidita či solventnost společnosti. Co se týká zachycení předmětu pronájmu v bilanci nájemce, preferuji účtování o celkovém závazku již při vzniku leasingového vztahu, tj. při uzavření smlouvy, a následně pak o jednotlivých splátkách. Předešlo by se tím dohledávání leasingových závazků na podrozvahových účtech nájemce, které nejsou součástí zveřejňované účetní závěrky. Zároveň by došlo k mezinárodnímu sjednocení v oblasti leasingu. Pokud by byl předmět pronájmu zachycen v rozvaze nájemce, nebyla by zkreslena struktura a výše majetku, tak jak je tomu nyní.

64

Informační zdroje: •

Valouch, P.: Leasing v praxi - praktický průvodce. Praha, GRADA Publishing, a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2557-4

•

Báča, J., Benda, V., Blatný, M.: Co chcete vědět o leasingu. Olomouc, Andragogos Agency, 1993, ISBN 85646072

•

Termer, T.: Efektivnost finančního leasingu. Praha, Nad zlato, 1995, ISBN 8085626152

•

Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress, 2001, ISBN 8086119386

•

Jindrová, B.: Leasing: chyby a problémy. Praha, Grada, 2000, ISBN 80-7169-912-8

•

Benda, V.: Leasing v praxi: právní, účetní a daňové postupy včetně příkladů. Praha, Bova Polygon, 2006, ISBN 80-7273-132-7

•

Sedláková, Eva: Finanční pronájem s následnou koupí najatého majetku z hlediska daně z příjmů. Praha, Vox, 2001, ISBN 80-86324-08-7

•

Radová, J.,Chýna, V., Málek, J.: Finanční matematika v příkladech. Professional publishing, 2005, ISBN 80-86419-86-X

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

•

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

•

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

•

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

•

Zíkon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

•

www.finance.cz

•

www.clfa.cz

•

www.mfcr.cz

•

www.sgef.cz

•

www.financninoviny.cz

65

Příloha č. 1 Pořadí členských společností ČLFA podle souhrnu pořizovacích cen leasovaných věcí v souhrnu všech leasingových produktů v 1. čtvrtletí 2009

celkem z toho nemovitosti v mil. Kč 01. ČSOB Leasing, a.s. 1 383,32 02. VB Leasing CZ, spol. s r.o. 1 101,35 03. UniCredit Leasing CZ, a.s. */ 1 092,30 04. LeasePlan Česká republika, s.r.o. 867,90 05. Deutsche Leasing ČR, spol. s r.o. 859,40 06. SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. 650,44 172,00 07. Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s.r.o. 564,63 08. Credium, a.s. 553,29 09. ŠkoFIN s.r.o. 540,00 10. s Autoleasing, a.s. **/ 392,84 11. ALD Automotive s.r.o. 367,39 12. Oberbank Leasing spol. s r.o. ***/ 315,50 60,83 13. Raiffeisen-Leasing, s.r.o. 294,26 14. SCANIA FINANCE Czech Republic, s.r.o. 244,00 15. ARVAL CZ s.r.o. 201,30 16. BUSINESS LEASE s.r.o. 196,80 17. UNILEASING, a.s. 177,00 18. S MORAVA Leasing, a.s. 171,17 19. IKB Leasing ČR s.r.o. 141,30 20. FCE Credit, s.r.o. 122,60 */ včetně výsledků Renault Leasing CZ, spol. s r.o. a UniCredit Fleet Management s.r.o. - leasingy realizované pracovníky UniCredit Leasing CZ, a.s. **/ včetně výsledků s Autoúvěr, a.s. ***/ včetně výsledků společnosti Oberbank Bohemia Leasing, s.r.o.

66

Příloha č. 2

67

68

69

Příloha č. 3 období

splátka

úrok

úmor

zůstatek

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618

2 390 2 330 2 270 2 209 2 148 2 087 2 026 1 964 1 901 1 839 1 776 1 712 1 648 1 584 1 520 1 455 1 389 1 324 1 258 1 191 1 124 1 057 989 921

10 228 10 288 10 348 10 408 10 469 10 531 10 592 10 654 10 716 10 779 10 842 10 906 10 969 11 034 11 098 11 163 11 228 11 294 11 360 11 427 11 493 11 561 11 628 11 696

408 523 398 295 388 007 377 660 367 251 356 782 346 251 335 659 325 005 314 288 303 509 292 667 281 761 270 792 259 758 248 660 237 497 226 269 214 975 203 615 192 188 180 695 169 134 157 506 145 809

25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618 12 618

853 784 715 645 575 505 434 363 291 219 146 73

11 765 11 834 11 903 11 972 12 042 12 113 12 184 12 255 12 327 12 399 12 471 12 544

134 044 122 211 110 308 98 336 86 293 74 180 61 996 49 741 37 415 25 016 12 544 0

70