Srovnání vybraných penzijních fondů a podílových fondů v ČR Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Srovnání vybraných penzijních fondů a podílových fondů v ČR Bakalářská práce

Autor

Veronika Haštabová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D.

04/2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím literatury a zdrojů uvedených v odkazech, citacích a seznamu literatury.

V Praze 29.4.2011

……………………………………..… jméno a příjmení studenta

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za umoţnění vedení práce a za její návrhy, připomínky a odbornou pomoc při psaní této práce.

V Praze

……………………………….... jméno a příjmení studenta

Anotace Má práce se zaměřuje na vybrané penzijní fondy a podílové fondy. Cílem bakalářské práce je porovnání penzijních a podílových fondů v České republice a srovnání obou variant pro investování volných finančních zdrojů. Stěţejním úkolem této práce je představení fondů a následně jejich srovnání podle různých kriterií. Klíčová slova: Penzijní fond, penzijní reforma, podílový fond, penze, penzijní připojištění, podílový list, investice

Annotation My work focuses on selected pension funds and mutual funds. Aim of this work is to compare the pension and mutual funds in the Czech Republic and comparison of the two options for investment of available financial resources. The main task of this paper is to present the funds and then compare them according to various criteria. Key words: Pension funds, pension reform, mutual funds, pensions, pension schemes, units, investment

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………….6 1. Penzijní fondy……………………………………………………………………………….7 1.1. Historie penzijních fondů…………………………………………………………..…..7 1.2. Podstata penzijního fondu………………………………………………………………8 1.2.1. Statut penzijního fondu…………….…..………………………………….…… 10 1.2.2. Penzijní plán…...………………………………………………………………...10 1.3. Minulost a současnost penzijních fondů v ČR .............................................................. 11 1.4. Dávky penzijního připojištění ....................................................................................... 11 1.5. Důchodová reforma ....................................................................................................... 12 1.6. Důchodový věk ............................................................................................................. 17 1.7. Asociace penzijních fondů ČR ..................................................................................... 18 1.8. Finanční krize a penzijní fondy ..................................................................................... 19 1.9. Krach penzijních fondů ................................................................................................. 20 1.10. Důchodová reforma na Slovensku…...………………………………………………20 2. Podílové fondy ..................................................................................................................... 24 2.1. Historie podílového fondu.............................................................................................. 24 2.2. Podílový fond ................................................................................................................. 25 2.2.1.Podílový list…...…………………………………………………………………25 2.2.2. Depozitář………...………………………………………………………………26 . 2.3. Druhy podílových fondů ................................................................................................ 27 2.4. Statut podílového fondu ................................................................................................. 28 2.5. Členění fondů ................................................................................................................. 28 2.5.1. Fondy peněţního trhu............................................................................................... 29 2.5.2. Dluhopisové fondy ................................................................................................... 29 2.5.3. Akciové fondy .......................................................................................................... 30 2.5.4. Smíšené fondy .......................................................................................................... 30 2.5.5. Garantované fondy ................................................................................................... 30 2.5.6. Fondy fondů ............................................................................................................. 31 2.5.7. Specializovaný fond kvalifikovaných investorů ...................................................... 31 2.5.8. Speciální fond nemovitostí ....................................................................................... 31 2.6. Zrušení podílového fondu ............................................................................................... 32 2.7. Investiční riziko spojené s podílovým fondem...……………………...………………..32 2.8. Asociace pro kapitálový trh České republiky………...………………………………...34 3. Porovnání penzijních fondů a podílových fondů…...……………………………………...35 3.1. Fondy ţivotního cyklu…...……………………………………………………….........35 3.2. Vybrané penzijní fondy………...………………………………………………………36 3.2.1. ČSOB penzijní fond Stabilita………………...…………………………………..36 3.2.2. ČSOB penzijní fond Progres…………...………………………………………...36 3.2.3. Allianz penzijní fond a.s………...……………………………………………….37 3.3. Vybrané podílové fondy………………………………………………………………..38 3.3.1. ČSOB akciový mix………...……………………………………………………..39 3.3.2. Český dluhopisový fond(Raiffeisen)…...………………………………………...40 3.4. Poplatky podílových fondů a penzijních fondů………………......……………………41 3.5. Nárůst podílových fondů a pokles výnosů penzijních fondů...…...……………………42 3.6. Výhody a nevýhody penzijních a podílových fondů……………………...……………45 Závěr………………………………………………………………………………………….47 Seznam pouţitých zdrojů………………………………………………………………… 50 Seznam tabulek, grafů a obrázků…………………………………………………………...53 Přílohy………………………………………………………………………………………55

ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma srovnání vybraných penzijních fondů a podílových fondů v ČR. Prvotním důvodem této volby byla okolnost, ţe otázka investování, ale i otázka zajištění na stáří stejně jako problematika kolektivního investování je v současné době velmi diskutovatelným tématem. Cílem mé práce je porovnání vybraných penzijních fondů a podílových fondů podle několika zvolených kriterií. Smyslem penzijních fondů je postupně po malých částkách, kdy část tvoří naše úloţka, další část tvoří úloţka státu a v poslední řadě zhodnocení, zajistit si finanční zdroje na období stáří. Penzijní připojištění bylo v ČR zavedeno v roce 1994, kdy zde získalo licenci 46 fondů. V dnešní době jich existuje 10. Penzijní fondy umoţňují dlouhodobou formu spoření na důchod, kdy zároveň jsou klientům vypláceny státní příspěvky, coţ můţe motivovat k vyuţití tohoto produktu. Podílové fondy jsou nástrojem kolektivního investování, kdy nabízejí rozloţení rizika, a to při dosaţení výnosu a v případě otevřených podílových fondů také udrţení vysoké likvidity vloţených prostředků. Existují otevřené a uzavřené podílové fondy, kdy se otevřené podílové fondy rozdělují na fondy peněţního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšení fondy, garantované fondy, fondy fondů, specializovaný fond kvalifikovaných investorů, speciální fond nemovitostí. Podílové fondy se staly v posledních letech oblíbenou formou investice pro drobné investory. Investice do podílových fondů je vhodná právě především pro drobné investory, kteří zde mohou zhodnocovat svou investici jiţ od malých částek. V roce 2008 zájem o investici do podílových fondů poklesl v důsledku negativního vývoje na světových finančních trzích, na čemţ měla podíl finanční krize. Práce je rozčleněna do tří kapitol. V první kapitole se budu zabývat penzijními fondy od jejich historie aţ po jejich současnost, kdy zmíním i důchodovou reformu v ČR a pro srovnání také na Slovensku. Ve druhé kapitole se budu věnovat podílovým fondům, jejich členění a základním informacím o podílových fondech. Poslední kapitola je věnována srovnání penzijních a podílových fondů, a to především komparaci jejich výhod či nevýhod, druhů, charakteristických rysů a zvláštností obou typů fondů. 6

1. Penzijní fondy V této kapitole se zaměřím na historii penzijních fondů, podstatu fungování penzijních fondů a vybrané současné problémy spojené s penzijním připojištěním v ČR. Krátce se podívám rovněţ na důchodovou reformu u nás i na Slovensku.

1.1 Historie penzijních fondů „Počátky penzijního důchodového zabezpečení sahají do Rakousko – Uherské monarchie, kdy se původní penzijní normály z let 1777 a 1781 vztahovaly pouze na ,,státní zaměstnance“. Další výraznou normou v dějinách bylo císařské nařízení č.157/1986, které zavedlo systém určující výši penze kvótu z platu s tím, ţe nárok vznikl po 10 letech sluţby a penze se zvyšovala za kaţdý rok sluţby.“1 Dalším významným rokem byl rok 1989, protoţe bylo zapotřebí určit nové principy a podmínky při přechodu na trţní hospodářství. Bylo tak stanoveno, ţe lidé se budou podílet na důchodovém pojištění na základě placení pojistného. První penzijní fondy v ČR vznikly v únoru roku 1994, kdy byl vydán Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem č.42/1994 Sb. a o změnách některých zákonů souvisejících. Hlavním důvodem jejich vzniku byla snaha podpořit obyvatelstvo individuálním zabezpečením se v důchodovém věku. Roku 1994 obdrţely v ČR první penzijní fondy licence k poskytování penzijního připojištění se státním příspěvkem. ČR se tak stala první zemí bývalého východního bloku, která zavedla doplňkový penzijní pilíř na kapitálovém principu. Připojištění chtěli zákonodárci umoţnit důchodcům, ţenám na mateřské dovolené atd., tak se rozhodli, ţe státní příspěvek bude poskytován ke kaţdé úloţce. Následně k dotacím přibyly daňové úlevy. Během prvních dvou let fungování penzijních fondů získalo licenci 46 subjektů, z toho 2 z nich nikdy svou činnost nezahájily, takţe jich bylo 44.

1

Vacík,A.:Sociální zabezpečení a péče,Západočeská univerzita, Plzeň,68 str.

7

Penzijní fondy zaznamenaly největší zájem v prvních třech letech fungování, kdy v roce 1994 – 1996 (v této době mělo smlouvu o penzijním připojištění uzavřeno asi 27% populace a 13% jevilo váţný zájem o uzavření) se připojilo více neţ 1,5 mil osob. Po této vlně začal zájem o penzijní fondy pomalu utichat. Mezi rokem 2001–2006 byl zaznamenán další významný nárůst z 2,5 mil na 3,6 mil pojištěnců.2 A dnes je to kolem 4,6 mil pojištěnců. Převáţná část penzijních fondů (bylo jich zhruba 20) zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Tři penzijní fondy zanikly bez účastníků a dva zanikly s plnou náhradou vloţených prostředků, pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vloţených prostředků. Za celou dobu jejich existence stát nezměnil zákonem danou výši státního příspěvku ani jejich koncepci. Také mírně roste počet pojištěných cizinců. K 31. 12. 2009 jich bylo připojištěno zhruba 11 300.3

1.2. Podstata penzijního fondu Penzijní připojištění je provozováno penzijním fondem, coţ jsou specifické finanční instituce, které od klientů shromaţdují příspěvky, tyto příspěvky investují na finančních trzích a vyplácejí dávky svým klientům. V dnešní době penzijní fondy představují jednu z forem dlouhodobého spoření. Jde tedy vlastně o důchodové spoření. Samozřejmě výnos není nějaká závratná částka. Mínusem penzijních fondů je i omezené nakládání s jiţ naspořenými prostředky. Spíše mínusem je povinnost dosahovat nenulového zhodnocení vloţených prostředků, protoţe nakládání s prostředky je regulováno u všech fondů, nejen u penzijních. Sjednat si penzijní připojištění umoţňuje jiţ skoro kaţdá banka, samozřejmě tuto sluţbu banka vykonává pro své dceřiné společnosti. Podmínkou je, ţe účastník musí být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, ale i fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie. 2

www.apfcr.cz

8

Penzijní pojištění je zakládáno na pravidelných splátkách, a to zpravidla 1x za měsíc, ale lze i čtvrtletně nebo ročně, kdy splátka, neboli úloţka, musí být minimálně ve výši 100 Kč a její maximum není nějak omezeno. K těmto pravidelným úloţkám bychom měli získat 50–150 Kč měsíčně. Maximální výše státního příspěvku je 1800 Kč ročně. (viz. Tabulka 1.1) Tabulka č. 1.1.: Výše státního příspěvku

Měsíční příspěvek účastníka v Kč

Měsíční státní příspěvek v Kč

100

50

150

70

200

90

250

105

300

120

350

130

400

140

450

145

500 a více

150

Zdroj: http://www.penzijni-pripojisteni-online.cz/statni_prispevek.php

Jednou z dalších výhod, které penzijní fondy umoţňují, jsou daňové úlevy a moţnost získat příspěvek na stáří od zaměstnavatele. Pokud je podnikatel ,,aktivní´´ a přispívá, pak je u zaměstnance tento příspěvek osvobozen od odvodů na sociální pojištění a zdravotní pojištění, a to do 5% hrubé mzdy, také od daně z příjmů. Příspěvek zaměstnavatele je daňově uznatelný podle Zákona 586/1992 Sb. O daních z příjmů. Abychom si finanční prostředky, které jsme do penzijního fondu vkládali, mohli vybrat, musíme spořit minimálně 5 let a dosáhnout věku 60 let, podle dřívějších podmínek však stačilo spořit pouze 1 rok a dosáhnout věku 50 let.

3

http://www.kurzy.cz/penzijni-pripojisteni/

9

Dále bych měla zmínit, ţe vloţené prostředky si je moţno vyzvednout jednorázově nebo formou doţivotní penze (jako pravidelný měsíční příjem k penzi), coţ je oproti jednorázovému výběru výhodnější. Penzijní fondy spolu se stavební spořením jsou v dnešní době jediným státem dotovaným finančním produktem, který je určen pro fyzické osoby. Povinností kaţdého penzijního fondu je ještě před jeho zaloţením uveřejnit svůj statut a penzijní plán. Dále penzijní fondy mají uvádět podrobné výsledky hospodaření tj. výroční zpráva a účetní uzávěrka, které musejí být ověřeny auditem. Penzijní fondy dále musí kaţdý rok odvést minimálně 5% ze svého zisku do povinného rezervního fondu.

1.2.1. Statut penzijního fondu ,,Základní dokument, který upravuje zásady činnosti, investiční politiku a hospodaření penzijního fondu; stanoví kromě jiného také zásady pro pouţití ročního zisku penzijního fondu“4 Tab. č. 1.2. Obsah statutu penzijního fondu

Statut penzijního fondu stanoví: -rozsah činnosti penzijního fondu -zaměření a cíle investiční politiky -zásady hospodaření -způsob pouţití zisku -obchodní jméno a sídlo depozitáře -zveřejňování zpráv o hospodaření Zdroj: Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem - § 11 Hlava Třetí: Statut a penzijní plán

1.2.2. Penzijní plán ,,Základní dokument, který na rozdíl od statutu upravuje jiţ přímo smluvní vztah mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem; penzijní plán musí být účastníkovi při sepisování návrhu smlouvy vţdy předán.“5

4 5

http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/s.html http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html

10

Penzijní plán určuje podmínky vzniku penzijního připojištění, placení příspěvků, druhy poskytovaných dávek i podmínky vzniku nároku na dávku, včetně způsobu jejich výplaty a další podmínky smluvního vztahu. Tab. č. 1. 3. Obsah penzijního plánu

Penzijní plán obsahuje: -všeobecné podmínky penzijního plánu -penzijní program -závěrečná ustanovení Zdroj: Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem - § 11 Hlava Třetí: Statut a penzijní plán

1.3. Minulost a současnost penzijních fondů v ČR V roce 2007 zájem účastníků stoupl. V prvním pololetí penzijní fondy vykázaly 173 tisíc osob nově vstupujících, v druhé polovině to bylo 158 tisíc osob. V roce 2008 počet připojištěných vzrostl o 7% a na konci roku počet účastníků byl uţ 4,2 milionů, coţ znamenalo nárůst o 6,9%. V roce 2008 uzavřelo smlouvu o penzijním připojištění 530 000 lidí a stát za jiţ zmiňovaný rok poskytl 5,1 miliardy Kč na státní příspěvky, to je o 9,4% více oproti roku 2007. K 30. 6. 2009 statistický úřad evidoval 4 412 855 klientů. Předpokládalo se, ţe výnosy penzijních fondů v roce 2009 budou vyšší, neţ byly v roce 2008. Očekávalo se zhodnocení kolem 0-3%, coţ bylo docela optimistické v porovnání s rokem 2008, kdy fondy vykázaly nulové výnosy v důsledku krize. Penzijní fondy v roce 2009 vydělaly zhruba 2,15 miliardy, coţ bylo stejně jako v roce 2008. Jeden člověk má u svého fondu průměrně naspořeno 43 800 Kč.6 Tady mě napadá otázka, ţe to není právě mnoho peněz, kdyţ si představím, ţe penzijní fondy u nás existují jiţ 15 let. I kdyţ vezmeme v úvahu, ţe délka penzijního připojištění není u všech klientů stejná, domnívám se, ţe je to malá částka, protoţe kdybych vypočítala, ţe teď někdo půjde do důchodu s touto sumou a ţil by zhruba 10 let, tak si k důchodu přilepší o pouhých 400 Kč.

1.4. Dávky penzijního připojištění Z penzijního připojištění můţe pojištěncům plynout několik druhů dávek. Jde o čtyři druhy penzí (starobní, výsluhová, invalidní a pozůstalostní), odbytné a jednorázové vyrovnání. 6

http://www.novinky.cz/finance/

11

V případě starobní penze nárok účastníka na starobní penzi vzniká dnem, v němţ účastník dosáhl 60 let věku nebo mu byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a splnil podmínku placení příspěvku na penzijní připojištění po dobu 60 kalendářních měsíců a nepobírá invalidní penzi. Účastník, který splnil podmínku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, ale nedovršil věku 60 let, je povinen předloţit doklad o přiznání důchodu. Účastník můţe v čase vzniku nároku na výplatu penze poţádat o jednorázové vyrovnání tj. vyplacení celé částky nashromáţděné na jeho osobním účtu najednou místo výplaty penze. V tomto případě jsou účastníkovi vyplaceny vloţené příspěvky, státní příspěvky popř. příspěvky od zaměstnavatele a podíl na výnosech z hospodaření penzijního fondu. Při výplatě jednorázového vyrovnání jsou příspěvky zaměstnavatele a výnosy zdaněny 15% sazbou daně z příjmů. Nárok na výsluhovou penzi vzniká, pokud byla sjednána, byly placeny příspěvky po dobu 180 kalendářních měsíců a do doby vzniku nároku na starobní penzi zbývá doba delší neţ jeden rok. Invalidní penze je penzí pojistného charakteru. Je určena pro pojištěnce, kteří se stali invalidními (nejsou schopni soustavné výdělečné činnosti), platili příspěvky minimálně 60 kalendářních měsíců a dosud nepobírali starobní a invalidní penzi. Nárok na pozůstalostní penzi vzniká oprávněným osobám určeným ve smlouvě v případě úmrtí účastníka, který platil příspěvky minimálně 60 měsíců a dosud nepobíral starobní a invalidní penzi. Jako odbytné je označována ,,dávka vyplacená účastníkovi v případě ukončení smlouvy o penzijním připojištění, pokud nebyly splněny podmínky pro nárok na penzi.“7

1.5. Důchodová reforma ,,V roce 2008 schválila sněmovna (ze 185 přítomných bylo 95 pro), ţe se půjde do důchodu v 65. letech."8 Dnešní systém státního důchodu je velmi zastaralý, a proto se většina politiků shoduje na nutnosti reformy. 7

http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/o.html

12

,,V lednu roku 2010 vznikl poradní expertní sbor (PES) jako společná iniciativa ministerstva financí Eduarda Janoty a ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky. Jeho cílem je navázat na činnost tzv. Bezděkovy komise z let 2004-05 v oblasti důchodového systému v ČR a analyzovat současný stav důchodové problematiky v širším kontextu a doporučit moţné cesty v reformě důchodového systému pro budoucí vládu. PES můţe poskytovat expertní názory v ekonomických oblastech. Členové pracují bez nároku na honorář a činnost PES je omezena funkčním obdobím vlády, tj. nejdéle do června roku 2010. Dříve toto existovalo jako Bezděkova komise a ta roku 2005 vypočítala, ţe dosavadní systém penzí by se dostal asi po 25 letech do deflace, jenţe my, resp. stát uţ nemá na důchody pomalu teď.“9 Bezděkova komise zhruba v polovině června 2010 představila po několika měsících návrh důchodové reformy. Tu, jak se dalo předpokládat, podpořili jak TOP 09, tak i ODS. Věci Veřejné tento návrh také nepovaţují za špatný. Tento návrh je sestaven zhruba takto: - počítá se sníţením povinného důchodového pojištění z 28% na 23% pro všechny, těchto 23% si budou muset povinně lidé mladší 40 let vést 3% na svůj důchodový účet - sjednocení DPH na 19% (proti tomuto jsou KSČM, ČSSD) - zvyšování důchodového věku - zrušení vdovských důchodů - sjednocení důchodového věku, aby byl stejný jak pro muţe, tak ţeny, tudíţ na 65 let a mělo by to začít platit roku 2030. Komise však počítá ještě s jednou variantou. Kdybychom 23% odváděli do státního pilíře a ze svého bychom si další 3% spořili na individuální penzijní účet, pokud by toto člověk udělal, stát by mu přispěl stejnou částkou. Zde se musím pozastavit i nad tím, ţe lidé by si dávali na penzi 3%, ale např. na Slovensku je to procent 9, tudíţ pokud bychom začali s reformou jiţ dříve, mohlo to být třeba o 1 či 2 procenta více. Důleţitým zlomem pro důchodovou reformu byly bezpochyby volby roku 2010. ODS počítá s tím, ţe by šlo 28% hrubé mzdy zaměstnance státu a další 3% by si lidé mohli spořit sami pro 8 9

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&T=825 Zdroj:www.mpsv.cz

13

sebe a stát by jim k tomu přispěl stejnou částku. Např. předpokládám-li, ţe můj plat je 20.000 Kč, z toho by mi šlo 600 Kč na penzi a stát by mi dal totéţ. Zde by si také člověk mohl vybrat, zda si chce na důchod spořit v soukromém či státní fondu. Jenţe se mi tu nabízí otázka, kdo bude garantovat fondy před krachem? Kdyţ třeba mě se tento systém bude týkat, dám do penzijního fondu část svých peněz a nemám garantováno, ţe svou penzi skutečně dostanu. Jak uţ jsem se zmínila, volby byly pro důchod nesmírně důleţité, protoţe jak víme, levice, tedy ČSSD, navrhuje systém, kdy pracující lidé podporují důchodce, coţ by znamenalo, ţe bych do důchodu mohla jít aţ třeba v 75 letech a nebylo by to nic neobvyklého. Naopak zavedení důchodové reformy preferují ODS a TOP 09, kteří tvrdí, ţe by se tato reforma měla zavést jiţ od roku 2012. Další strana, jako třeba Věci veřejné, chtějí oddělit důchodový rozpočet od státního rozpočtu, zastavit výplatu důchodu těm lidem, kteří pracují a k důchodu pobírají více neţ dvojnásobek průměrné mzdy. KSČM chtějí pravidelnou valorizaci důchodů podle růstu ţivotních nákladů důchodců. Důchodová reforma se u nás začala řešit jiţ od roku 1996. Dodnes tento proces nebyl ukončen. V dnešní době jsou důchodcům vypláceny důchody z prostředků, které stát vybere od pracujících lidí na sociálním pojištění. Tento systém funguje, pokud tyto příspěvky stačí na výplatu důchodců. Problém však nastává, pokud penzijní potřeby důchodců převýší odvody pracujícího obyvatelstva. Pokud nebudou mít lidé, kterým je dnes kolem 30 let, v důchodovém věku příjmy z dalšího pilíře (zdroje) a nebude reformován důchodový systém, potom by ve svém důchodovém věku pobírali 40% průměrné hrubé mzdy, kterou měli před odchodem do důchodu. A kdyţ si představím, ţe pobírám 20000 Kč a v důchodu bych měla brát 8000 Kč, tak to je tedy dostatečně velký rozdíl. Abychom měli srovnání, v jiných zemí EU se podíl pohybuje se kolem 60%-70%. Dosavadní průběh penzijní reformy lze znázornit pomocí následující tabulky č. 1.4.

14

Tab. č.1.4. Dosavadní průběh penzijní reformy v ČR

Penzijní reforma 1. Etapa - byla schválena v srpnu roku 2008 zákonem č.306/2008 Sb. -jak jsem jiţ zmínila, zvýšení důchodového věku na 65 let (stáří 65 let je nejčastějším věkem vzniku nároku na důchod v evropských zemích) -prodluţování minimální délky doby pojištění na 35 let z 25 -zavedení stropů pro pojistné -podpora ekonomické aktivity seniorů (mohou pracovat a pobírat ½ starobní penze a za kaţdých 180 odpracovaných dní by se jim zvýšila % výměra důchodu o 1,5% z vyměřovacího základu) -invalidita ve třech stupních; dnes fungují pouze dva stupně -tato etapa je tedy zcela v kompetenci státu, stát tedy rozhodne, jak nám bude navyšovat důchod a sám nám tedy vyplácí důchod 2. Etapa -vyplývá z návrhu zákona o penzijním spoření, ta je zatím projednávána v Poslanecké sněmovně a řeší problematiku nových penzijních fondů -oddělení majetku penzijního fondu a účastníků -rozšíření daňových úlev 32-36 tisíc Kč pro příspěvek zaměstnavatele v součtu na penzijní připojištění a ţivotní pojištění (nyní 24 tisíc Kč) -účastník si bude moci vybrat investiční strategii, ze starých fondů bude moci odstoupit, nebude to však podmínkou -zvýšení motivace k větším příspěvkům tzn., ţe by se státní příspěvek nezměnil, ale vyplácel by se k úloţce 500-1000 Kč, aby tím zvýšil příspěvek účastníků 3. Etapa -dobrovolný spořící důchodový systém tzv. ,,opt-out“- z povinného odvodu na sociální zabezpečení (28% HM) by bylo moţné vyvést část do PF(3-4%) -částka, kterou si po dobu spoření naspoříme, bude převedena do pojišťovny a ta nám zajistí výplatu penze, pokud nezaţádáme o jednorázovou výplatu -budeme mít také moţnost si zvolit, zda náš důchod bude plynout pouze z tzv.1. pilíře nebo si budeme moci zvolit tok i ze soukromého tj. 2. pilíř Zdroj: školící materiál čsob rok 2010

Samozřejmě se k tomuto tématu váţe otázka, zdali to bude výhodné? Ano, výhodné to bude samozřejmě pro stát, protoţe nárok na důchodový systém bude niţší. A výhody pro nás, tedy pro pojištěnce, budou ovlivňovány mnoha faktory, které však ještě nejsou zcela známy. 15

Rizika budou v zavedení nového systému, a tudíţ těţko říci, jaké budeme moci očekávat výnosy. To si asi teď netroufne říct nikdo, hlavně po letošním zhodnocení, kdy výnosy byly hodně blízko nule, a další riziko s tím spojené bude inflace, která se zde také můţe velmi negativně projevit. Ekonomičtí ministři koaličních stran se v únoru roku 2011 dohodli na reformě, která by měla mít následující podobu. Od roku 2013 by lidé směřovali část svých povinných odvodů na důchodové pojištění do soukromých fondů, u kterých by měli svůj účet. Přitom nyní odvádějí pojistné do státního systému, kdy penze nejde na jejich účet, ale současným penzistům. Jak jsem jiţ zmínila, peněţní prostředky budou spravovat stávající penzijní fondy, které projdou jistou transformací a dostanou novou licenci. Zde se otevře i moţnost novým penzijním společnostem. Tyto společnosti (fondy) budou muset investovat do čtyř typů fondů včetně investic do českých státních dluhopisů. Nejvíce tato reforma zasáhne mladé lidi pod věkovou hranici 35 let. Reforma se také zabývala sjednocením důchodového věku od roku 2041, aby byl totoţný pro muţe a ţeny. Jedním z důvodů byly statistiky, které ukázaly, ţe ţeny se doţívají podstatně vyššího důchodového věku neţ muţi. Důchody po reformě se budou vyplácet následovně: důchodové společnosti budou vyplácet pravidelnou měsíční rentu a jednorázové vyrovnání jiţ nebude moţné. Myslím si, ţe toto není správná volba, protoţe peníze si spoří člověk a pokud jde do důchodu, měl by se rozhodnout sám, zda chce pobírat měsíční rentu či si naspořené peníze uţít jiným způsobem. Jisté je také to, ţe fondy nebudou nijak pojištěny, ale výjimka se bude vztahovat na veřejnoprávní fond (investice do státních dluhopisů). Tato reforma by měla začít platit od října tohoto roku, kdy proběhnou úpravy stávajícího průběţného systému. Další změnu pocítíme počátkem roku 2012, kdy se zvýší DPH a začne licencování fondů. Hlavní změny by měly nastat v roce 2013. Penzijní fondy jsou velmi konzervativním produktem, to by se mělo po důchodové reformě změnit, a lidé si tak budou moci určit vlastní investiční strategii. Otázkou zůstává, z čeho se tato reforma zaplatí, coţ se jiţ také řeší. Díky zvýšení DPH z 10% na 20% a dále také díky důchodům plynoucím ze státních firem. 16

1.6. Důchodový věk Dříve byl stanoven důchodový věk podle Zákona o důchodovém pojištění do 1. 1. 1996 tak, jak ukazuje následující tabulka č. 1.5. Tab. č. 1.5. Věk odchodu do důchodu (podle roku 1996)

muţi 60 let ţeny 53 let pokud vychovaly alespoň 5 dětí 54 let pokud vychovaly alespoň 3 nebo 4 děti 55 let pokud vychovaly alespoň 2 děti 56 let pokud vychovaly 1 dítě 57 let pro ţeny bezdětné Zdroj: www.mesec.cz

,,V období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 se důchodový věk prodluţuje. Toto prodluţování se provádí tak, ţe ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl uvedené hranice, se připočítávají u muţů 2 kalendářní měsíce a u ţen 4 kalendářní měsíce za kaţdý i započítaný kalendářní rok z doby od 31. 12. 1995 do dne dosaţení uvedených věkových hranic.“ Příklad: Muţ narozený 11. 11. 1948 dosáhne věku 60 let 11. 11. 2008 a k věku 60 let se přičte 26 kalendářních měsíců tj. za rok 1996-2008 13*2 a důchodový věk bude 62 let a 2 měsíce. Příklad:Ţena narozená 2. 3. 1950, která vychovala 3 děti, dosáhla věku 54 let k 2.3.2004, přičte si 36 kalendářních měsíců tj. za rok 1996-2004 9*4 a důchodový věk bude činit 57 let. Nový důchodový věk podle novely začne platit po roce 2030 u pojištěnců narozených po roce 1968 (viz tab. č. 1.6.). Tedy v roce 2030 na území ČR bude 1/3 obyvatel starší 60 let a výdaje, které stát vynaloţí na důchodové pojištění, jsou dnes kolem 8,1% HDP a do roku 2050 by se měly zvýšit na 11,7%. Tab. č. 1.6. Nově stanovení věku odchodu do důchodu od roku 2010

,,muţi 65 let ţeny 62 let pokud vychovaly alespoň 4 děti 63 let pokud vychovaly alespoň 3 děti 64 let pokud vychovaly alespoň 2 děti 65 let pokud vychovaly jedno nebo ţádné dítě“ Zdroj: http://www.osporeni.cz/news/odchod-do-duchodu-po-roce-2010-tabulka-/

17

1.7. Asociace penzijních fondů ČR Tato organizace byla zaloţena 25. 6. 1996 a je organizací dobrovolného sdruţení právnických osob a hlavně penzijních fondů. ,,Základním posláním asociace je: -koordinace, zastupování, hájení a prosazování společných zájmů svých členů - propagace myšlenky penzijního připojištění -působit jako informační a poradenské centrum -podpora a organizace vzdělávací a vědecké činnosti -prezentace společných zájmů -dbát na dodrţování vztahů mezi členy“10 Strukturu asociace znázorňuje graf č. 1.1 Graf 1.1 :Organizační struktura APF ČR

Zdroj:http://publikace.apfcr.cz/cz_verze.html

18

1.8. Finanční krize a penzijní fondy Finanční krize měla významný dopad na celý finanční systém, tedy i na PF. Projevila se na zhodnocení, které se pohybovalo mezi 0-0,5%. Analytici tvrdili, ţe propad opravdu nepřekročí 1% a přitom v roce 2007 to bylo kolem 2,5% . Na druhou stranu si je nutné uvědomit, ţe vstupu nových fondů, a tím zvýšení konkurence brání určité administrativní, legislativní bariéry nebo bariéry ze strany regulatorního orgánu. Nové PF, o kterých jsem se jiţ zmínila, jsou Atlantik a Slavia. U nich záleţí nejen na krizi, ale stále čekají na udělení licence od ČNB, která ji více neţ rok neudělila. A já se ptám, kde je ten problém, kdyţ Aegon ji mohl dostat během 4 měsíců a stále se potýká se ztrátou. Atlantik dostal nakonec licenci v březnu 2009 od České národní banky a měl 90 dní na zahájení činnosti, bohuţel svou činnost nezahájil z důvodu dlouhého čekání na udělení licence a také v důsledku změn na trhu a v legislativě a vzhledem k situaci se nemůţeme divit. Finanční krize asi měla největší dopad na penzijní fondy z hlediska jejich předčasného ukončování sjednaného penzijního připojištění. Mnoho lidí se totiţ rozhodlo zrušit penzijní připojištění i za tu cenu, ţe se vzdali státní podpory. ,,Statistika počítá, ţe v roce 2009 sáhlo na své úspory okolo sta tisíc lidí, coţ je o čtvrtinu více neţ v roce 2008“11. Jak to bude vypadat pro tento rok, se opět dozvíme aţ rok následující, ale doufejme, ţe tento trend rušení penzijního připojištění bude zastaven. Dalším z důvodů, proč lidé ruší penzijní připojištění, je, ţe dostávají od zaměstnavatele příspěvek, který pak berou jako něco navíc, a kdyţ vydrţí spořit pět let, mohou si tyto peníze vybrat dokonce i bez sankcí, ale samozřejmě přijdou o státní podporu, nicméně o prostředky poskytnuté zaměstnavatelem a o vlastní zaplacené prostředky nepřijdou. Koncem roku 2009 uţ dopad krize na penzijní fondy oslabuje, takţe i díky tomu se mohou lidé dočkat vyššího zhodnocení. Na takové zhodnocení, na jaké lidé byli zvyklí z minulých let, mohou ještě dlouho zapomenout.

10 11

www.apfcr.cz www.ihned.cz

19

Na nové penzijní fondy bude dohlíţet v rámci EU systém finančních dohlíţitelů tzv. ESFS (Europan System Financial Supervisors). Tento orgán má nově vzniknout v nejbliţší době a má zabránit opakování finanční krize.

1.9. Krach penzijních fondů Asi kaţdého napadne otázka, zda mohou penzijní fondy zkrachovat. Penzijní fondy jsou regulovány řadou prostředků, které mu mají zajistit co největší stabilitu a jeho účastníkům bezrizikový a jistý výnos. Vklady však nejsou nijak ze zákona pojištěny, ale abychom nepřišli o své celoţivotní úspory, tak je tento systém opatřen několika mechanismy. I přesto je zánik fondu moţný např. v důsledku zpronevěry, tunelování, špatného hospodaření, ukončení činnosti. Prvním mechanismem je jiţ zmiňovaný zákon č.42/1994 Sb. A díky němu není moţné, aby docházelo k pochybným vznikům nových fondů. Dalším mechanismem je základní jmění ve výši 50 milionů korun, tvořeno peněţními vklady, které musí být splaceny před poţádáním ţádosti o povolení ke vzniku a činnosti. Depozitář je dalším mechanismem, zajišťujícím obchod na finančním trhu a běţný platební styk a kontrolu, aby penzijní fondy nepřekročily zákonem dané limity. Depozitářem je označována banka, u které penzijní fond vede účty a je plně zodpovědná za případné škody, které by vznikly zanedbáním jejich povinností. Hlavní zodpovědnost nad dozorem činnosti má ČNB, na nakládání se státními příspěvky dohlíţí ministerstvo financí.

1.10. Důchodová reforma na Slovensku Vznikla jako nápad za Jurinové vlády. S tímto nápadem přišel ministr sociálních věcí a rodiny L. Kaník, respektive tuto důchodovou reformu rozběhl. Jedním z dalších tvůrců byl J. Fulík, který se také mimochodem velmi politicky angaţuje. Na Slovensku tato reforma funguje od roku 2005, kdy z 2,5 milionů pojištěných osob vstoupilo do nového systému zhruba 1,5 milionů a s novou důchodovou reformou se také prodlouţil důchodový vek na 62 let. Důchodová reforma je postavena na pilíři, který je průtokový (tzv. černá díra), kde všechny finanční prostředky jdou na důchody současných důchodců. Pokud se18% platí na sociální dávky a toto procento se vydělí 2, 1. pilíř zůstal postaven na 9%, které jdou na důchody, a 9%

20

si spoří kaţdý jeden občan ve správcovské společnosti (důchodové). Aby se nějaká společnost mohla zapsat do důchodové reformy, musela mít velké jmění (mnohdy se to pohybovalo i v miliardách). Z toho vyplývá, ţe ţádná finanční instituce do důchodové reformy nešla sama, ale spojily se např. Finance+Tatrabanka, Generali, Aegon. Vzniklo tedy 8 společností, které se mohly zapojit do důchodové reformy. Investoři si mohou vybrat 3 typy investic: 1- konzervativní, které jsou postaveny na peněţním systému (investice do dluhopisů) 2-střední investice (balancový fond, kde uţ je i podíl akcií) 3-progresivní, který je hodně postaven na akciích, ale vše je zabezpečeno tak, aby podíl těchto akcií nezpůsobil příliš velké riziko(růstový fond). Správcovské společnosti jsou po prvních letech ve značné ztrátě, mají nárok si účtovat nějaké poplatky, např. za vedení účtu, za správu fondu, takţe to funguje dosti podobně jako při investicích do podílových fondů, kde je také správcovský poplatek, depozitářský poplatek. Kaţdý rok správcovské společnosti zasílají (jsou povinni zasílat) výpis o stavu účtu daného spořitele, kde je přesně rozepsáno, kolik účastník přispěl a dosaţené výnosy. Na Slovensku bylo doporučované, ţe se vyplatí jít do tohoto pilíře jen v případě, ţe spořitel není starší neţ 45 let, a to z toho důvodu, ţe starším generacím by se to jiţ nevyplatilo, jelikoţ by nenaspořily dostatečnou sumu peněz. Samozřejmě, vstup by byl dobrovolný. Vstoupit by mohl kaţdý, i kdyţ mu bylo třeba 55 let. Výhodou je, ţe lidé mají tzv. dvojí garanci, jak ze strany státu, tak ze strany správcovské společnosti. Premiér Fico tuto reformu prezentoval jako hloupost a říkal, ţe lidé přijdou o mnoho peněz, coţ samozřejmě způsobilo rozruch a reakce jeho názoru ovlivnila zhruba 40 tisíc lidí. ,,Národní banka Slovenska dává moţnost penzijním fondům, aby investovaly svá aktiva aţ do 50% jejich hodnoty jen do cenných papírů a dalších produktů finančního trhu“12

12

Zdroj:www.novinky.cz

21

Důvody důchodové reformy můţeme rozdělit na oficiální (na ty se hlavně odvolávali příznivci reformy) a na skutečné důvody (tam můţeme zařadit hlavně tlak mezinárodních finančních institucí). Tabulka č.1.7. :Společnosti, které mají na Slovensku udělenou licenci:

-Aegon, d.s.s, a.s. Bratislava -Allianz – Slovenská dochodková správcovská společnosť, a.s. Bratislava -AXA d.s.s., a.s. Bratislava -ČSOB d.s.s., a.s. Bratislava -ING dochodková správcovská solečnosť, a.s. Bratislava -VÚB Generali d.s.s, a.s. Bratislava Zdroj: www.dochodok.gov.sk

Důchodový systém na Slovensku je zajištěn: -jsou zde zavedena pravidla, která jsou velmi přísná a týkají se důchodového spoření -tato pravidla podléhají 5 stupňům kontroly -pojištěnec má stále tyto peníze jako svůj majetek a tyto peníze jsou odděleny od majetku důchodové správcovské společnosti -pokud by se s těmito penězi něco stalo, pak stát garantuje vrácení aţ do 100% Důchodová správcovská společnost musí peníze pojištěnců investovat podle stanovených pravidel, např: s co nejmenším rizikem a co s největším výnosem Důchodová správcovská společnost můţe vytvářet tyto typy fondů: a) růstový důchodový fond b) vyváţený důchodový fond c) konzervativní důchodový fond. Porovnání uvedených typů fondů z různých hledisek nabízí následující tabulka č. 1. 8.

22

Tabulka č. 1.8.:Charakteristika fondů

TYP fondu

Investování majetku

Rizikovost+výnos

klient

Nejrizikovější, ale

má víc neţ 15 let do

můţe být

důchodu

fondu Růstový

max.80% do akcií

důchodový

nejvýnosnější Vyváţený

max.50% do akcií a

méně rizikový, stabilní má více neţ 7 let do

důchodový

max.50%do dluhopisů

výnos

důchodu

Konzervativní

100% do dluhopisů

nejméně rizikový,

má 7 a méně let do

nejméně výnosný

důchodu

důchodový Zdroj:tabulka www.dochodok.gov.sk

Zhruba 68% prostředků od pojištěnců je rozloţeno v růstovém, 27% ve vyváţeném a 5% v konzervativním fondu.

23

2. Podílové fondy Vznik podílových fondů v České republice upravuje zákon č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Pokud budeme podílový fond posuzovat z pohledu kolektivního investování, tak jde o velmi dobrý produkt, který v rámci dlouhodobého horizontu můţe za určitých podmínek přinést zajímavé zhodnocení.

2.1. Historie podílového fondu V západní Evropě, v USA historie kolektivního investování má více neţ stoletou historii. ,,V České republice historie sahá k počátku 90.let 20.století, kdy je neodmyslitelně spjatá s kuponovou privatizací a jejími dvěma vlnami, které proběhly v letech 1992-1994.“13 České hospodářství se změnilo z centrálně plánovaného na trţní, to znamenalo, ţe více neţ 1700 státních podniků se stalo akciovými společnostmi. Lidé mohli do těchto společností začít investovat nepřímo prostřednictvím investičních a podílových fondů. ,, První vlny privatizace se zúčastnilo více neţ 400 fondů a v druhé zhruba 350 fondů. V první vlně privatizace se mohli zúčastnit podle zákona pouze investiční fondy, mající formu akciové společnosti (mající právní subjektivitu), do druhé vlny směly vstoupit podílové fondy i bez právní subjektivity zaloţené investiční společností. ´´ 14 Po vlnách privatizace zájem investorů delší dobu klesal. Jednou z příčin mohla být v té době hojně se vyskytující nelegální činnost, pro kterou se vţil pojem „tunelování“. V 90.letech se z fondů spravovanými investičními společnostmi ztratilo zhruba 50 mld. Kč, coţ znamenalo zhruba čtvrtinu prostředků, které lidé do těchto společností vloţili. Hlavním důvodem, proč se tomu tak stalo, byla nedostatečná regulace a legislativa. ,,Asi nejznámější jméno spojené s tunelováním je Viktor Koţený, který zaloţil Harvardský dividendový investiční fond roku 1991“15. Lákal investory sliby, ţe pokud si koupí 13

www.sfinance.cz/kapitalova-trhy/informace/fondy/historie/ http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/informace/fondy/historie 15 Jílek,J.:Akciové trhy a investování, Grada, Praha, 2009, str. 644 14

24

kuponovou kníţku za 1000 Kč, tak do roka dostanou 10 000 Kč. Tomuto slibu podlehlo zhruba 800 tisíc investorů. V roce 1993 byl desetinásobek skutečně vyplacen, a to zhruba 300 tisícům investorů, a tím Koţený více získával na důvěře. ,,V dubnu 1996 vznikl Harvardský průmyslový holding, a.s., a to transformací z Harvardského dividendového investičního fondu, a to necelé tři měsíce před novelou zákona o investičních společnostech a fondech, účinnou od 1.července 1996. Harvardský dividendový investiční fond se přeměnil na běţnou a.s., která nepodléhá regulaci. V roce 1997 šla tato a.s. do likvidace.“16

2.2 Podílový fond Podílový fond je fondem kolektivního investování a organizační sloţkou investiční společnosti a není právnickou osobou. Je zde soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje. Povolení vytvořit podílový fond obdrţí investiční společnost od příslušného regulatorního orgánu pro oblast kapitálového trhu. ,,Název musí povinně obsahovat obchodní jméno investiční společnosti vytvářející podílový fond, slova ,,podílový fond“ a označení, kterým se odlišuje od ostatních podílových fondů téţe společností “.17 Podílové fondy jsou vhodné i pro drobného investora, protoţe minimální vklad je 500 – 5000 při pravidelné investici. Výhodou podílového fondu je, ţe pokud investice je delší neţ 6 měsíců, pak nepodléhá výnos z této investice zdanění. Oproti tomu úrokový výnos z termínovaných vkladů je daněn 15%. Investování do podílových fondů je dostupnou formou investování pro kaţdého bez ohledu na jeho znalosti a finanční prostředky.

2.2.1 Podílový list Jedná se o cenný papír, který představuje podíl vlastníka podílového listu na majetku v podílovém fondu. Na kaţdém podílovém listu musí být uvedeno jméno podílového fondu, jmenovitá hodnota, údaje o formě podílového listu, datum vydání, dále je zde číselné označení, podpisy nebo jejich otisky oprávněných osob. 16

Jílek,J.:Akciové trhy a investování, Grada, Praha, 2010, str. 644

25

Podílový list otevřeného podílového fondu není obchodován na kapitálovém trhu. ,,Investiční společnost, která podílový list spravuje, má povinnost podílový list odkoupit do určitého termínu na ţádost podílníka za aktuální hodnotu majetku fondu připadající na jeden podílový list. Odkupování můţe být za určitých podmínek pozastaveno.“18 Podílový list uzavřeného podílového fondu je cenný papír, který je obchodován na kapitálovém trhu. Povinnost na odkup zde neexistuje. Tyto typy fondů mohou být zakládány pouze na dobu určitou.

2.2.2 Depozitář Fondy kolektivního investování musejí mít svého depozitáře. Depozitář je osoba, která kromě dalších činností vede fondu účet, na kterém jsou uloţeny peněţní prostředky. Depozitářem můţe být pouze banka. Fond uzavře s depozitářem smlouvu, která je na dobu neurčitou. Depozitář zajišťuje zejména činnosti, které jsou souhrnně uvedeny v tabulce č. 2. 1. Tabulka č. 2. 1. Činnosti depozitáře

zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování eviduje pohyb veškerých peněţních prostředků fondu kolektivního investování kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování kontroluje, zda je aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování vypočítána v souladu se zákonem a statutem fondu, tato povinnost se nevztahuje na fond kvalifikovaných investorů provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu se zákonem nebo statutem fondu zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je pouţíván v souladu se zákonem a statutem fondu kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován a zcizován v souladu se zákonem a statutem fondu 17

Liška,V., Lachkovič,R. ,Nováková,J., Zumrová,J.:Kolektivní investování, Bankovní institut, Praha, 1997, str. 195 18 Veselá,J.:Investování na kapitálových trzích, ASPI a.s., Praha, 2007, 704

26

kontroluje způsob oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu se zákonem a statutem fondu Zdroj: Veselá,J.:Investování na kapitálových trzích, ASPI a.s., Praha, 2007, 704

2.3. Druhy podílových fondů Podílové fondy můţeme podle počtu podílových listů, které mohou emitovat, rozdělit na: a)otevřené b)uzavřené Hlavní charakteristikou otevřeného podílového fondu je, ţe nemá omezen počet vydaných podílových listů a podílník má právo na odkup podílového listu investiční společnosti. Tyto typy fondů se vyskytují ve vyšší míře. Na rozdíl od uzavřených fondů s nimi nelze obchodovat na veřejných trzích. Uzavřený podílový fond je právě opakem podílového fondu otevřeného, kdy je prodej podílových listů omezen, a to budˇ počtem vydávajících listů nebo dobou prodeje. U těchto podílových listů nemá podílník právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti. V ČR bývají zřízeny na dobu určitou, a to aţ na dobu 10 let. ,,Zákon o kolektivním investování v ČR rozlišuje od roku 2006 dvě základní skupiny fondů kolektivního investování, které se zásadně odlišují ve formě, v jaké mohou vznikat, ve vymezení předmětu investování a v pravidlech pro rozdělení a omezení rizika. Jsou to standardní fond a speciální fond.“19 Speciální fond můţe vznikat ve formě speciálního fondu cenných papírů, speciálního fondu nemovitostí, speciálního fondu fondů. Standardní fond oproti Speciálnímu fondu splňuje poţadavky práva Evropských společenství. Standardní fond nesmí být přeměněn na speciální fond. Pro vznik podílového fondu je důleţité povolení od ČNB, která ho uděluje buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. U otevřeného podílového fondu mohou nastat obě tyto situace, oproti tomu uzavřený podílový fond můţe být maximálně na dobu 10 let. ČNB toto povolení uděluje za určitých podmínek a těmi jsou např.: dostatečný vlastní kapitál investiční společnosti nebo navrţený statut fondu.

27

2.4. Statut podílového fondu Mezi základní dokumenty vymezující činnost podílového fondu patří statut podílového fondu. Jedná se o dokument, do kterého nahlíţejí potencionální investoři. ,,Statut podílového fondu musí být schválen příslušným orgánem a po tomto schválení nabývá účinnosti. To se týká i změn statutu“.20 Obsah statutu podílového fondu znázorňuje následující tabulka č. 2.2. Tab. č. 2.2. Obsah statutu podílového fondu

Záměr a cíle investiční politiky Zásady hospodaření s majetkem Způsob pouţití výnosů Způsob prodeje majetku Postup při změně oceňování Údaje o investiční společnosti Obchodní jméno a sídlo společnosti Způsob zveřejňování zpráv Určení, zda jde o fond uzavřený čí otevřený Výše výplaty za správu Zdroj: Liška,V., Lachkovič,R. ,Nováková,J., Zumrová,J.:Kolektivní investování, Bankovní institut, Praha, 1997, 195

2.5. Členění fondů Podílové fondy můţeme členit z mnoha hledisek. Asi nejhlavnějšími hledisky, které investor sleduje, jsou výnosnost, rizikovost, likvidita. Je zde tedy na kaţdém investorovi, zda chce vysoké výnosy a s tím spjaté velké riziko anebo naopak. V této subkapitole budeme členit fondy dle Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT).

19 20

Veselá, J.:Investování na kapitálových trzích, ASPI a.s., Praha, 2007, 704 Liška,V., Lachkovič,R. ,Nováková,J., Zumrová,J.:Kolektivní investování, Bankovní institut, Praha, 1997, 195

28

2.5.1 Fondy peněžního trhu Tento typ fondů je vhodný pro konzervativní investory, neboť výnosnost tohoto fondu je nízká a riziko také. Investuje se zde do ,,bezpečných“ cenných papírů, u kterých nekolísá trţní hodnota např.: státní dluhopisy se splatností do 1 roku, termínované vklady v bankách, pokladniční poukázky. I přestoţe se jedná o bezpečný cenný papír, není zde garantovaný výnos. Můţeme tedy říci, ţe se jedná a jakousi alternativu termínovaného vkladu, ale i u niţší částky s vyšším výnosem.

2.5.2. Dluhopisové fondy Zde se investuje, jak uţ sám název vypovídá, do dluhopisů. Oproti fondům peněţního trhu mají větší riziko, ale vyšší výnosy. Stále jsou ale určeny pro konzervativního investora, který hledá zhodnocení kolem 3% a více. Zde se doporučuje investovat 3 roky a více. Také se zde doporučuje investovat do fondů domácího trhu, z důvodu eliminace měnového rizika. U těchto fondů podíl akcií nesmí překročit 10%. Informace o zhodnocení investice do termínovaného vkladu a investice do dluhopisového fondu při úvaze různých časových období obsahují tabulky č. 2.3 a č. 2.4. Tabulka č. 2.3. Zhodnocení termínovaného vkladu Raiffeisenbank Doba trvání

10 000 -

100 000 -

200 000 -

500 000 -

1 000 000 –

termínovaného

99 999

199 999 Kč

499 999 Kč

999 999 Kč

4 999 999 Kč

vkladu

Kč

(v měsících) 12 měsíců

1,00

1,00

1,30

1,40

1,40

24 měsíců

1,40

1,40

1,80

2,50

2,50

36 měsíců

1,90

1,90

2,20

2,80

2,80

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovane-vklady/ Tabulka č. 2.4. Zhodnocení Raiffeisen-Český dluhopisový fond

rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

p.a.

5,25

4,17

1,72

-0,74

6,04

4,93

Zdroj:http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/

29

p.a.

3 roky

5 let

10 let

3,36

3,19

-

http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/

Pokud tedy mezi sebou tyto dvě alternativy srovnáme, je určitě pro drobného investora, tak i pro investora, který vkládá např.:1 milion korun, vhodnější volba konzervativního fondu, protoţe u termínovaného vkladu bychom měli mnohem niţší zhodnocení a navíc bychom platili 15% daň.

2.5.3. Akciové fondy Převáţná část prostředků se u tohoto typu fondu investuje do akcií a zbytek je v malé míře doplněn střednědobými a dlouhodobými dluhopisy. Jedná se o rizikovější fondy, oproti tomu však nabízejí nejvyšší výnos. Jsou určeny spíše pro zkušené investory. Doba investice i těchto fondů se doporučuje 10 a více let. U akciových fondů by investor měl rozloţit investici jak do domácího, tak do zahraničního trhu. Na trhu je nabídka s akciovými fondy velmi široká, a pokud se jedná o nezkušeného investora, doporučuje se rada nezávislého poradce.

2.5.4. Smíšené fondy Investují do dluhopisů, akcií a fondů peněţního trhu, a to v rozdílné míře. Výnosnost těchto fondů záleţí na rozdělení, kolik % bude v akciích a kolik v dluhopisech. Doba investování se doporučuje 5 aţ 8 let. V této době se na trhu začínají stále více objevovat fondy tohoto typu, coţ můţe být vyvoláno snahou o zajištění se na stáří tzv. fondy ţivotního cyklu. ,,Konzervativní smíšené fondy mají podíl akcií kolem 20% a agresivní smíšené fondy mají v portfoliu 50% aţ 60% akcií,,21.

2.5.5. Garantované fondy Tento typ fondu je vhodný pro investora, který přesně ví, po jak dlouho dobu chce své prostředky investovat. Jak uţ název vypovídá, garance je v tom, ţe investorovi garantují, ţe dostane zpět původní částku plus výnos. Investor však nesmí vystoupit z tohoto fondu dříve, 21

Syrový,P.:Investování pro začátečníky, Grada, 2010, 112

30

jinak garanci ztrácí. Výhodou tohoto fondu je pro investora skutečnost, ţe přesně dopředu ví, kolik na konci investice dostane vyplaceno, a okolnost, riziko je zde minimální.

2.5.6. Fondy fondů Jsou sloţeny převáţně z podílových listů či akcií jiných podílových fondů. Většinou se tyto fondy specializují na určité druhy fondů. Optimální doba investice je 5 a více let. Nejméně 66% svých aktiv investují tyto fondy do podílových listů a akcií jiných fondů.

2.5.7. Speciální fond kvalifikovaných investorů ,,Tento fond je určen především pro velké investory, kdy minimální investice činí 1 mil. Kč a můţe mít maximálně 100 akcionářů, pokud ČNB neudělí výjimku. Je velmi podobný fondu hedţovému. Řídí se dle statutu fondu. Nabývat CP tohoto fondu mohou například tyto instituce: banka, spořitelní a úvěrní druţstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna, stát, Česká národní banka, Evropská centrální banka´´. 22 Tento fond je zajímavý především v tom, ţe můţe poskytnout nebo vzít si půjčku (úvěr), pokud je toto přesně vymezeno ve statutu fondu.

2.5.8. Speciální fond nemovitostí Pomocí těchto fondů lze investovat do nemovitostí nebo do nemovitostních společností. ,,Tento typ fondů vznikl v 60. letech minulého století v USA. U tohoto fondu je výnosnost niţší neţ index nemovitostního trhu a mnoho těchto fondů vykazuje ve světě ztrátu. Tento fond má vysoké provozní náklady a výnosnost lze předpokládat kolem 2% a můţe se stát, ţe většina fondů bude mít výnosnost zápornou´´.23 Tento fond můţe mít pouze formu otevřeného podílového fondu. Do svého majetku nesmí pořídit nemovitost investiční společnosti, jeţ tuto nemovitost obhospodařuje. Rozloţení a podíl jednotlivých typů fondů v % ve struktuře domácích fondů v ČR přibliţuje graf č. 2.1.

22 23

Zákon o kolektivním investování Jílek,J.:Akciové trhy a investování, Grada, Praha, 2010, str. 644

31

Graf č.2.1. Domací fondy

Zdroj: http://www.akatcr.cz/stats/vk.do

2.6. Zrušení podílového fondu Podílový fond můţe být zrušen několika způsoby, a to zrušení fondu odnětím k vytvoření podílového fondu, uplynutím doby, na kterou byl podílový fond vytvořen (to platí pouze u otevřeného fondu) a dále je-li investiční společnost rušena likvidací za předpokladu, ţe se ČNB nerozhodla o převodu obhospodařování na jinou investiční společnost. Podílové fondy se také dají zrušit splynutím nebo sloučením podílových fondů, kdy je vţdy nutné povolení od ČNB. Splynout mohou pouze fondy, které jsou obhospodařované jednou investiční společností, tak fondy obhospodařované různými investičními společnostmi. Podílový fond však nikdy nemůţe být zrušen na ţádost podílníka, protoţe podílník ani jiná osoba nemají právo poţadovat zrušení podílového fondu ani rozdělení majetku v podílovém fondu.

2.7. Investiční riziko spojené s podílovým fondem Ze zákona podílové fondy nejsou pojištěny. Veškeré riziko v případě ztráty tedy přebírá investor sám na sebe, coţ je asi největší rozdíl, pokud bychom srovnávali třeba podílový fond s termínovaným vkladem. Proto je vţdy dobré zanalyzovat a prověřit si společnost, kam

32

investujeme peníze. Jedinou odměnou za podstoupení většího rizika jsou pro investora pak zajímavější výnos oproti termínovaným vkladům. Svou investici si můţeme také zabezpečit tím, ţe rozloţíme peněţní prostředky do více druhů fondů a více společností a můţeme tak předejít rizikům. Kdyţ zde jedna investice hodnotu ztratí, druhá ji můţe získat. Dále můţeme svou investici zabezpečit tzv. v čase, protoţe nikdy si úplně nejsme jisti, zda je správná doba na nákup, a můţeme aktiva nakoupit draze. V neposlední řadě je doporučeno investovat alespoň 6 měsíců, z důvodu toho, ţe pokud tato doba není splněna, pak se ze zhodnocení bude platit 15% daň. Neţ klient začne investovat do podílových fondů, je třeba zváţit několik důleţitých faktorů. Pro jednoho klienta je důleţitá výnosnost investice, pro druhého zase bezpečnost. Zde si musí uvědomit, ţe nemůţe mít vše najednou. To nám znázorňuje graf č.2.2 Magický trojúhelník Pokud budeme zvaţovat likviditu, je třeba uváţit podstatný rozdíl v likviditě mezi otevřenými a uzavřenými fondy. Zároveň je moţné zohlednit likviditu instrumentů v portfoliu fondů. Zhodnocení vloţených prostředků je velice důleţitým aspektem, který musí investor vţdy zohlednit. Zároveň si musí uvědomit, do jaké úrovně je ochoten pro výnos riskovat. Zde je důleţité určit typ investora, zda se jedná o konzervativního investora, který na své investici bude mít volatilitu kolem 2% a vloţí tak své prostředky do peněţních trhů, či zda se jedná a dynamického investora, který počítá s volatilitou kolem 10% a zvolí akciové fondy. Samozřejmě zde platí, ţe čím větší výnos poţadujeme, tím větší riziko musíme podstoupit. ,,Riziko označuje ztrátu. Pokud jdeme do rizika, tak jsme připraveni, ţe investice můţe být ztrátová. Čím ztrátovější investice můţe být, tím vyšší riziko podstupujeme. Například investice do akcií v letošním roce byla vysoce riziková a akcie ztratily v průměru asi 40% své hodnoty.“ 24

33

Obrázek č.2.1. Magický trojúhelník

Zdroj:http://trhyafinance.blogspot.com/2009/01/magick-trojhelnk.html

2.8. Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) Tato asociace vznikla sloučením dvou samostatných asociací v roce 2008, kdy se sloučily Asociace pro kapitálový trh a Asociace fondů a asset managmentu ČR. Hlavním cílem AKATu je rozvoj kolektivního investování v České republice. Své aktivity směřuje do oblasti samoregulace, právo, komunikace a mezinárodních aktivit. ,,AKAT sdruţuje nevýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují sluţby v oblasti kolektivního investování. Vzájemně si konkurující subjekty se spojily za účelem rozvoje společných zájmů a aktivit, u kterých by nebylo efektivní, aby je jednotliví členové vykonávali samostatně. Svými aktivitami a samoregulačními předpisy chce rozvíjet podvědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování. Členství v Asociaci je zárukou standardu, profesionality, poctivosti při správě cizího majetku a korektního přístupu k investorům a klientům fondu.´´25

24

http://trhyafinance.blogspot.com/2009/01/magick-trojhelnk.html

34

3. Porovnání penzijních fondů a podílových fondů V této kapitole bych chtěla porovnat výhody a nevýhody penzijních fondů oproti fondům podílovým a zjistit, jaká bude výhodnější varianta investice.

3.1. Fondy životního cyklu Tento fond jsem vybrala pro srovnání s penzijními fondy proto, ţe do tohoto fondu můţeme začít investovat jiţ v raném věku a peníze si vybrat třeba aţ v důchodovém věku. Nejdříve poskytuji stručný popis, jak fond funguje, a následně fond porovnám s penzijním fondem. ,,V první fázi fond investuje zejména do akcií a dalších aktiv s vysokým potenciálem růstu tak, aby dosáhl maximálního zhodnocení. Moţnost vyššího kolísání hodnoty akcií je kompenzována dlouhodobým investičním horizontem, ve kterém právě akcie mohou zhodnotit vaše finance nejvýrazněji. Jak se vaše investice vyvíjí, můţete aktuálně sledovat z pohodlí svého domova prostřednictvím internetového bankovnictví. Ve druhé fázi bude fond váš majetek postupně převádět do konzervativnějších, a tedy stabilnějších typů investičních nástrojů, jakými jsou zejména dluhopisy a nástroje peněţního trhu. Tento postupný přesun aktiv zajistí ochranu dosaţeného zhodnocení před kolísáním trhu a stabilizuje případně dosaţené výnosy. Ve třetí fázi pak bude veškerý majetek fondu relokován do dluhopisů s průměrnou dobou splatnosti 3 roky.´´26 Pokud bychom porovnávali tento fond s penzijním fondem, tak můţeme identifikovat tato specifika: - nemusíme čekat aţ do důchodového věku na vybrání peněţních prostředků a peníze máme k dispozici cca do 3 dnů, oproti tomu u penzijního fondu je výpovědní lhůta 2 měsíce a také pokud si peníze z penzijního fondu vybereme, tak přicházíme o státní příspěvek 25 26

http://www.akatcr.cz/static.do?page=zakl_popis.html http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/czk-lifecycle

35

- penzijní fondy investují převáţně do státních dluhopisů, přitom kdyţ si zvolíme penzijní připojištění jiţ ve dvaceti letech, tak si můţeme dovolit prvních pár let investovat do akcií a později teprve přesunout těţiště investování do dluhopisů, coţ fond ţivotního cyklu dělá - penzijní připojištění má mnohem niţší výnosnost neţ podílové fondy.

3.2. Vybrané penzijní fondy V této kapitole jsem si vybrala tři penzijní fondy, které u nás působí, a které za sebou mají také delší historii. Penzijní fondy představují velmi konzervativní produkt, kdy nabízejí nízké zhodnocení vkladů, atraktivitu získávají díky daňovým úlevám, a státnímu příspěvku. ČSOB jako jediná finanční skupina má 2 penzijní fondy a těmi jsou:

3.2.1 ČSOB penzijní fond Stabilita27 Je zaměřen na stabilní roční zhodnocování prostředků za kratší dobu, v současné době spravuje finanční prostředky více neţ 400 tisícům svých klientů. Fond je vhodný zejména pro klienty, kteří dávají přednost kratší době spoření se stabilním výnosem. Od roku 1996 připsal účastníkům zhodnocení v průměru 5,29% p.a. Počet účastníků k 31. 3. 08 byl 392 285 a k 31.12.2010 431 741, kdy je vidět nárůst.Výnos za rok 2009 byl 1,37. Tento fond poskytuje řadu benefitů pro své klienty, jako např. : slevu ve výši 0,5% p.a. z úrokové sazby při vyuţití neúčelového spotřebitelského úvěru u poštovní spořitelny, dále 7% slevu na vybrané zájezdy cestovní kanceláře Čedok, 6 měsíců vedení účtu Era zdarma…

3.2.2 ČSOB penzijní fond Progres28 Je vhodný pro klienty, kteří chtějí spořit dlouhodobě a očekávají vyšší výnos. Je nejrychleji rostoucím fondem. Od roku 1996 připsal svým účastníkům zhodnocení v průměru 6,34% p.a. 27 28

Zdrj: www.csob.cz Zdroj: www.csob.cz

36

Získal zlatou medaili roku 2006 a 2007 ve zlaté koruně a bronzovou medaili roku 2008 za nejlepší finanční produkt v oblasti penzijního připojištění. Počet účastníků k 31. 3. 08 byl 238 205, na konci roku 2010 308 783 a opět je zde vidět nárůst v počtu účastníků. Výnos za rok 2009 byl 1%. Benefity jsou stejné jako u Stability.

3.2.3 Allianz penzijní fond, a. s.29 Byl zaloţen 31. 8. 1997, splynutím Allianz-Hypo penzijní fond, a. s. Ţivnobanka-penzijní fond, a. s., a vznikl původní název Allianz-Ţivnobanka penzijní fond, a. s.. Nové jméno bylo zavedeno roku 2001, pod kterým vystupuje dodnes. Na konci roku 2007 měl 115 790 účastníků a ke konci roku 2008 to bylo 119 652 účastníků. Zisk byl v roce 2009 kolem 250 milionů, kdy počet klientů vzrostl o 16,4% a objem aktiv ve správě o 19,5%. Ke konci roku 2009 měl tento penzijní fond zhruba 143,3 tisíc klientů a průměrná výše měsíčního příspěvku byla 499 Kč. Minulý rok získala společnost Allianz 2 první místa v anketě zlatý měšec (penzijní fond tedy obhájil prvenství z roku předcházejícího) za penzijní fondy a pojišťovnu, z čehoţ plyne, ţe si skupinu Allianz klienti velmi oblíbili a ţe si zde cení připisovaného výnosu, který v roce 2009 byl 3% a byl tak nejvyšším výnosem oproti jiným fondů. Výhody Allianz penzijního fondu, a. s. znázorňuje tabulka č.3.1. Tabulka č.3.1. Výhody Allianz penzijního fondu

-Allianz má nejefektivnější hospodařící penzijní fond v ČR -zázemí silného akcionáře -poskytuje výhody pro zaměstnavatele např.: administrativní nenáročnost, slevy 5% pro zaměstnance i zaměstnavatele -má věkový průměr klientů 45 let (coţ nám ukazuje, ţe začít s penzijním připojištěním není ostuda v jakémkoliv věku) -nabízí sluţbu daňový automat, který zjednodušuje vyuţití daňových výhod v penzijním připojištění Zdroj:www.allianz.cz 29

Zdroj: www.allianz.cz

37

V České republice si penzijní fondy v první čtvrtletí roku 2010 zachovaly spíše konzervativní charakter. Nejvíce peněz od pojištěnců je uloţeno v dluhopisech, a to zhruba 80,4%, na termínovaných vkladech a účtech 10,4%, akcie 1,5% a penzijní fondy investovaly i do podílových listů 2%. Penzijní fondy mají v současné době zhruba tuto věkovou strukturu pojištěnců (viz tabulka č. 3. 2): Tabulka č.3.2:Věková skladba účastníků v %

18-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60 let a více

2009

12,61

21,11

19,10

22,94

24,23

2008

12,70

20,60

19,20

24,20

23,40

2007

12,63

19,98

19,74

25,31

22,32

Zdroj:http://publikace.apfcr.cz/cz

V této tabulce č.3.2. můţeme vidět, ţe nejvíce se o své finanční zajištění na stáří obávají lidé kolem 50 let a více. Nicméně v posledních letech dochází pozvolna k vyrovnání věkové struktury účastníků penzijního připojištění, kdy znatelně posilují i mladší věkové skupiny.

3.3. Vybrané podílové fondy Začínající investor by měl pečlivě zváţit, jakou míru rizika je ochoten podstoupit, a dále na jak dlouhý investiční horizont předpokládá do podílových fondů investovat. Moţné investiční horizonty, typy investora, investiční cíle a jim odpovídající typy fondů znázorňuje tabulka č.3.3. Dnes uţ není problém přijít do banky, která investorovi spravuje běţný účet, a zaţádat o investici do podílového fondu. V této bance by měl být klientovi přidělen proškolený specialista, který s ním vyplní investiční dotazník a zjistí, jaký typ investora je a následně se dohodne na investičních alternativách. Doporučení pro začínajícího investora, který si chce podílové fondy vyzkoušet, je ukládání např. 500 Kč do konzervativního typu a následně po uplynutí jednoho roku přidat dalších 500 Kč do smíšených či akciových fondů. V této kapitole představím konzervativní typ podílového fondu a akciový podílový fond.

38

Tabulka č.3.3. Jak vybrat podílový fond

Investiční horizont min. 3 – 5 let

Typ investora

Investiční cíl

agresivní, schopný snášet riziko

dlouhodobé cíle

min. 3 roky dynamický 2 až 3 roky

umírněný

max. 2 roky konzervativní

Vhodné typy fondů akciové, smíšené

ochrana proti devalvaci

fondy investující do zahraničních měn a CP dluhopisové fondy, fondy pravidelný příjem fondů ochrana proti dluhopisové, peněţního trhu inflaci

Zdroj:http://trhy.mesec.cz/pruvodci/podilove-fondy/jak-vybrat-podilovy-fond/

3.3.1 ČSOB akciový mix Fond vznikl 31.7.2003 a je veden v české měně, kdy je poţadována minimální investice ve výši 5000 Kč nebo v podobě pravidelné investice ve výši 500 Kč. Investuje především do akcií tuzemských zhruba 25% a do akcií zahraničních cca 75%. S tímto fondem je spojen poplatek za obhospodařování fondu ve výši 2%. Zhodnocení fondu od jeho vzniku ukazuje tabulka č.3.4 a graf 3.1 . Tento typ fondu je vhodný spíše pro dlouhodobější investici a pro investora , který se neobává vysokého rizika. Průměrné zhodnocení od začátku vzniku tohoto fondu je 2,46. Tabulka č.3. 4. :Výkonnost fondu ČSOB akciový mix

2 1 3 6 1 rok 3 roky (údaje v %) roky měsíc měsíce měsíců (p.a.) (p.a.) (p.a.) v měně -0,97 4,99 11,14 8,50 39,10 -5,81 fondu v CZK -0,97 4,99 11,14 8,50 39,10 -5,81

Od 4 roky 5 let 7 let vzniku (p.a.) (p.a.) (p.a.) (p.a.) -7,99 -4,91 -0,16

2,46

-7,99 -4,91 -0,16

2,46

Zdroj:http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/770000001170.aspx

39

Graf č.3.1: Vývoj fondu ČSOB akciový mix

Zdroj:http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/770000001170.aspx

3.3.2 Český dluhopisový fond (Raiffeisenbank) Tento fond je zaměřen na dluhopisy České republiky, kdy minimální hodnota investice do tohoto fondu je 1000 Kč. Na našem trhu působí od roku 2003 a je vhodný pro úplného začátečníka nebo pro konzervativní typy investorů. Je zde účtován poplatek při vstupu do tohoto fondu 2%, dále jsou zde účtovány poplatky na náklady na úschovu v řádu 1% a náklady na bankovní audit 0,04%, ale tyto poplatky se rozpouští při výnosu a klient je tedy ani nepocítí. Graf 3.2 :Výkonnost Českého dluhopisového fondu (Raiffeisenbank) podle kalendářních roků

Zdroj:https://raidex.itservices.at/RCMPDF/Internet_Uploads/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf?user=rcm pdf

40

Graf 3.3.:Historický vývoj Českého dluhopisového fondu (Raiffeisenbank): 24.2.2003 - 31.1.2011

Zdroj:https://raidex.ritservices.at/RCMPDF/Internet_Uploads/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf?user=rcm pdf

Graf č. 3.3. znázorňuje rozdíl křivek mezi fondem a benchmarkem za uplynulé roky, kdy tmavší čára představuje fond a šedá světlá představuje benchmark, přičemţ za 1 rok byl fond 3,44% p.a. a benchmark 4,75% p.a. a po 5 letech fond 2,65% a benchmark 4,05%. Raiffeisenbank dluhopisový fond nakupuje jak státní tak korporátní dluhopisy. Portfolio tohoto fondu obsahuje především dluhopisy s dobou splatnosti 10–15 let a právě tyto dluhopisy s příchodem informací ohledně zvýšení sazeb od ČNB a ECB postupně začaly padat oproti dluhopisům krátkodobým, které spíše kurzově rostly. Např. Český fond konzervativních investic od Raiffeisenbank stoupá nahoru kaţdým dnem, jelikoţ obsahuje krátkodobé dluhopisy s průměrnou durací 1,2 roku. Raiffeisenbank dluhopisový fond v podstatě kopíruje benchmark, ale je trochu níţe z důvodu, ţe obsahuje v tuto chvíli více dluhopisů s delší splatností a také dluhopisy cizích měn, kde můţe docházet k měnovému riziku.

3.4. Poplatky podílových fondů a penzijních fondů Jiţ u všech finančních produktů, se kterými se dnes setkáme, jsou nějaké poplatky. V souvislosti s investováním do podílových fondů se setkáme hlavně s těmito typy poplatků: vstupní poplatek, který hradí náklady na nákup podílového listu a odměnu zprostředkovateli, a pohybuje se kolem 0,1 – 5 %, manaţerský poplatek, který se strhává kaţdý rok a je spojen se správou fondu pohybuje se kolem 0 – 2%, výstupní poplatek, který není tak běţný, pouţívá

41

se u zajištěných fondů. Avšak nejvíce pouţívaným poplatkem u podílových fondů je vstupní poplatek. Penzijní fondy ţádné vstupní poplatky nemají, vše tedy při zaloţení penzijního připojištění je zdarma. Jediné poplatky, které tyto fondy mají, jsou poplatky za přestup a za zrušení, které znázorňuje tabulka č.3.4. Tabulka č. 3.5.: Poplatky penzijních fondů

Penzijní fond Aegon PF

Poplatek za přestup v Kč 800

Poplatek za odbytné v Kč 800

Allianz PF

800

800

AXA PF

800

0

ČSOB PF Stabilita

800

800

ČSOB PF Progres

800

800

Generali PF

800

800

ING PF

800

800

PF České pojišťovny

800

800

PF České spořitelny

800

200

PF Komerční banky

800 do 2. let

200-800

600 2-3 roky 400 3-4 roky 200 4-5 let Zdroj:http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/57232-penzijni-fondy-stanovily-sankcni-poplatky-na-800korun

3.5. Nárůst podílových fondů a pokles výnosů penzijních fondů Podílové fondy se začínají dostávat více do podvědomí široké veřejnosti. Svědčí o tom i nárůst, který byl za minulý rok 13 miliard korun, anebo také fakt, ţe se veřejnost více začíná starat o svou budoucnost, nechce čerpat zajištění na staří pouze z penzijních fondů. Dalším ovlivňujícím faktorem jsou zde banky, které zde nabízejí investici do podílové fondy. Banky se také začaly více specializovat na poradenskou činnost. Bankovní úředníci jsou speciálně proškolováni na oblast podílových fondů a stále více oslovují běţné klienty. Přitom v minulých letech oslovovali hlavně klienty privátního sektoru. Důvodem tohoto chování

42

bank je také pokles zájmu lidí investovat do fondů. Dalším důvodem je, ţe uţ se lidé také hodně fondů bojí, neboť na nich i prodělali velké jmění, a tak jim moc nedůvěřují. Toto platilo pro 90. léta. Dnes to je spíše důsledek krize a pokles volných finančních prostředků drobných investorů, lidé prostě po krizi nemají prostředky na investice do fondů, navíc v důsledku krize fondy nenabízejí v posledních letech atraktivní zhodnocení. Loňský rok byl povětšinou nejziskovější pro akciové fondy, které přinesly zhodnocení kolem 8-10%, smíšené fondy byly zhodnocovány kolem 3 %, dluhopisové fondy byly minulý rok hodně kolísavé ,,např. ING obligační fond, kdy pokud jsme investovali v lednu, zhodnocení bylo 8,5%, ale od září byl propad na 3,5%“30. Pokles zaznamenaly zajištěné fondy a smíšené fondy se drţely kolem 6%. Výnosnost tuzemských fondů a strukturu fondů podle sloţení jejich portfolia ukazuje graf č.3.4. a tabulka č.3.6. Graf č.3.4. Výnosnost tuzemských fondů za rok 2010

Zdroj: http://fpweb.ihned.cz/c1-49602790-fondy-loni-vetsinou-vydelaly-nejvic-akciove

30

http://fpweb.ihned.cz/c1-49602790-fondy-loni-vetsinou-vydelaly-nejvic-akciove

43

Tabulka č.3.6.: Struktura fondů podle složení jejich portfolia – roční změna všech fondů (2009-2010) Typ fondu

Celkem k 31.12.2010

Celkem k 31.12.2009

Roční změna 2009-2010

Fondy peněžního trhu

68 547 402 488 Kč

77 770 764 215 Kč

-11,86%

-9 223 361 727 Kč

Zajištěné fondy

55 123 736 153 Kč

61 641 595 684 Kč

-10,57%

-6 517 859 531 Kč

Akciové fondy

41 421 731 077 Kč

33 483 407 587 Kč

23,71%

7 938 323 490 Kč

Dluhopisové fondy

32 664 803 784 Kč

20 545 066 115 Kč

58,99%

12 119 737 669 Kč

Fondy smíšené

32 053 482 903 Kč

26 740 090 237 Kč

19,87%

5 313 392 666 Kč

Fondy fondů

15 637 230 224 Kč

13 011 029 434 Kč

20,18%

2 626 200 789 Kč

Fondy nemovitostí

2 019 290 115 Kč

1 328 980 497 Kč

51,94%

690 309 618 Kč

Celkem fondy (celý trh)

247 467 676 744 Kč

234 520 933 770 Kč

5,52%

12 946 742 974 Kč

Zdroj: http://www.akatcr.cz/download/1728-tz20110209.pdf

Na této tabulce č. 3. 6. můţeme vidět, ţe největší nárůst meziročně zaznamenaly dluhopisové fondy, coţ znamená, ţe v České republice lidé převáţně investují konzervativně, protoţe akciové fondy zaznamenaly nárůst pouze o 23 %. Přestoţe zhodnocení akciových fondů můţe být velmi zajímavé, je stále mnoho lidí, kteří těmto fondům nedůvěřují. Jak jsem jiţ zmínila, ke konci minulého roku byla hodnota majetku spravovaná podílovými fondy ,,247,47 miliard Kč, coţ představovalo to tedy nárůst o 5,52% ( z 234,52 mld. Kč k 31.12.2009 na 247,47 mld. Kč k 31.12.2010). Mezi pětici největších správců domácích i zahraničních podílových fondů skupina ČSOB (75,70 mld. Kč), skupin České spořitelny (72,58 mld. Kč), skupina Komerční banky (34,55 mld. Kč), skupina ING (16,29 mld. Kč) a UnicreditGroup (13,02 mld. Kč).“31 Oproti podílovým fondům jsou na tom penzijní fondy co se týká míry zhodnocení spravovaných prostředků hůře. Tabulka č. 3.6. ukazuje, jak jednotlivé penzijní fondy zhodnotily peníze účastníků penzijního připojištění v jednotlivých letech tzn. jaký výnos jim penzijní fondy za jednotlivé roky připsaly. Penzijní fondy mají poměrně konzervativní strategii a převáţně investují do dluhopisů, a to především do státních dluhopisů. V roce 2009 bylo zhodnocení kolem 0, protoţe se projevily známky finanční krize, v důsledku které klesaly jak akciové, tak dluhopisové trhy. Největší zhodnocení za rok 2009 poskytl svým klientům Allianz PF a nejniţší PF Komerční banky. Pokud bychom porovnali výnosy fondů v čase, pak bychom zjistili, ţe nejvyšší průměrné zhodnocení průměrné za posledních 15 let

44

vykazovalo Generali PF. Míra zhodnocení spravovaných prostředků se v tomto fondu pohybovala kolem 5,77%. Naopak nejniţší zhodnocení vykazoval Aegon PF, ale zde musíme vzít v potaz, ţe zpracovávaná data byla pouze za 3 roky jeho existence. Vůbec nejvyšší mírou zhodnocení 16,4% se můţe pyšnit ČSOB Progres. .Tabulka č.3.7. :Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % Název penzijního fondu AEGON PF

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002 2003 2004

2005

2006

2007

2008

2009

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4,5

Allianz PF

-

-

8,9

9,1

6

3,8

4,36

3,71

3,50

2,1

3

3

3

3,11

3,0

3,00

3,00

AXA penzijní fond

12,8

11,45

11,2

10,1

6,5

4,1

4,25

3,41

3,36

3,1

3,7

2,5

2,2

0,00

2

ČSOB PF Progres

-

16,4

8

10,9

7,7

5,62

3,9

4,26

4,3

5,3

5,0

2,3

2,4

0,02

1,00

ČSOB PF Stabilita

10,4

10,9

10,3

10,02

6,1

4,2

3,2

3

2,3

4,3

4,0

2,8

2,4

0,05

1,37

Generali PF

10,3

10,61

14,6

11,4

5,3

3,6

4,6

4,1

3

3,0

3,81

ING penzijní fond

12,8

12,1

11

3,74

4,1

2,00

2,4

9,34

6

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5

0,04

0,1

PF České pojišťovny

10,3

9,2

9,6

9,72

6,6

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

0,20

1,2

PF České spořitelny

4

8,1

9,05

8,33

4,4

4,2

3,8

3,5

2,64

3,74

4,03

3,04

3,1

0,40

1,28

PF Komerční banky 9,44 8,36 9,1 9,5 7,2 4,89 4,4 Zdroj:http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/

4,63

3,4

3,5

4,0

3,0

2,3

0,58

0,24

Co je tedy pro drobné investory výhodnější: investice do podílových fondů či do penzijního fondu? Pokud porovnám kaţdou investici jednotlivě, tak zjistím, ţe kaţdá má své pro a proti, tudíţ u kaţdé jde o něco jiného. I u penzijního fondu je hlavní výhodou státní příspěvek a nevýhodou je, ţe výnosy z penzijního připojištění podléhají dani. Oproti tomu podílové fondy poskytují relativně vyšší výnos, pokud se bude v rámci dlouhodobého horizontu investovat především do akcií, v porovnání s penzijními fondy investujícími pouze do konzervativních investic (dluhopisy) a mizivě do akcií. Pokud bychom srovnávali z dlouhodobého hlediska např. investici do dluhopisů jak u podílových fondů, tak u penzijních fondů zjistíme, ţe podílové fondy jsou mnohem výhodnější. Na tuto otázku není ale úplně jednoznačná odpověď, protoţe kaţdý investor má jiné preference, očekávání, míru rizikové averze a subjektivní poţadavky a představy. Já osobně bych si jako zajištění staří zvolila fond ţivotního cyklu, protoţe kdybych např. v 50 zjistila, ţe jsem váţně nemocná, tak mohu peníze vybrat. V dnešní době se více lidí zajímá i o 31

www. http://www.akatcr.cz/download/1728-tz20110209.pdf

45

podílové fondy a penzijní fondy uţ je moc nezajímají jednak z důvodu nízkého výnosu a také z důvodu neustále diskutovatelné reformy, která stále není dořešená.

3.6. Výhody a nevýhody penzijních a podílových fondů Výhodou zhodnocování peněţních prostředků pomocí podílových fondů je vysoká likvidita, pokud tedy budu potřebovat své naspořené peníze vybrat, mohu kdykoliv, a to bez sankcí (ovšem toto platí pouze u otevřených fondů, u uzavřených fondů nikoliv) oproti tomu u penzijních fondů, pokud naspořené prostředky vyberu dříve, neţ kdy na ně mám nárok, ztrácím tak státní podporu a dále je zde účtován poplatek za zrušení. Penzijní připojištění je podporováno státem formou státního příspěvku a teoreticky zde neexistuje moţnost znehodnocení prostředků. Dále můţeme předpokládat, ţe stát by se aktivně podílel na řešení při zkrachování penzijního fondu. Oproti tomu podílové fondy se zhodnocují a znehodnocují dle situace na trhu a ztráta pro klienta tudíţ není nic nemoţného. Penzijní fondy mají výhodu státního příspěvku, nicméně pro klienta je asi čerpání státních benefitů výhodné pouze do úloţky 1500 Kč měsíčně. Výnosnost podílových fondů v rámci dlouhodobého horizontu je 5-7%, oproti tomu penzijní fondy jsou kolem 0-3%. Vklady ze zákona nejsou pojištěny ani u podílových fondů ani u penzijních fondů. Další výhodou podílových fondů oproti penzijním fondům je široký výběr investičních strategií, moţnost rozdělení do různých investičních instrumentů, a z toho plynoucí široké moţností diverzifikace jak jedinečného, tak částečně také systematického rizika.

46

Závěr Cílem mé práce bylo porovnat penzijní fondy a podílové fondy, zhodnotit poznatky z jednotlivých oblastí, poukázat na společné rysy, ale také na odlišnosti. Z počátku jsem musela získat základní údaje o uvedených fondech a charakterizovat jejich vývoj, dále společně se základními informacemi o fungování podílových a penzijních fondů jsem zde uvedla moţnosti zvýhodnění ze strany státu a na druhou stranu i omezení této formy investování.

Ve své práci jsem se pokusila představit vybrané penzijní fondy v České republice, jejich vznik a vývoj v jejich dosud šestnáctileté historii, která i za tuto krátkou dobu prošla jiţ několika změnami v legislativě, a další změny jsou jiţ očekávány v dohledné budoucnosti. Za dobu působení penzijních fondů se jejich počet na našem trhu zredukoval z původních 47 licencí na současných 10, ale počet klientů významně vzrostl, k čemuţ určitě kromě jiného přispěl i fakt, ţe je mezi námi dost lidí, kterým není jedno, jak budou zajištěni na své stáří a snaţí se tento problém nějakým způsobem vyřešit. Penzijní fondy jsou důleţitou součástí finančních trhů, jmenovitě trhu kapitálového, kde jsou převáţně příspěvky klientů investovány. Penzijní připojištění je poměrně jistou moţností zajištění si vyšší ţivotní úrovně v důchodovém věku. Stát má bezesporu zájem lidi motivovat k tomu, aby tento problém s předstihem řešili, a proto je penzijní připojištění dotováno státním příspěvkem a je spojeno s daňovými úlevami. Dá se předpokládat, ţe jeho význam i rozsah bude dále vzrůstat v souvislosti s právě diskutovanými návrhy penzijní reformy. Jedním z hlavních problémů současného českého systému penzijního připojištění je, ţe důchodová reforma uţ v ČR měla být provedena. Např. Slovensko uţ důchodovou reformu má přijatu a aplikovánu zhruba od roku 2005. Nejistota v této oblasti pak v ţádném případě pozitivně nepřispívá k dalšímu rozvoji sektoru penzijních fondů.

47

Navíc kdyţ zváţíme výnosnost fondů, které v posledních 2 letech zaznamenaly značný propad, tak je tento stávající systém penzijního připojištění pro pojištěnce z hlediska zhodnocení vloţených prostředků značně neefektivní. Investice, ať uţ formou podílových fondů či formou penzijních fondů, má jedno společné, a tím je nutnost dlouhodobého odkládání části našeho příjmu. Stále se zvyšuje ţivotní úroveň obyvatel a také se prodluţuje průměrná doba ţivota a to vyvolává jednu zásadní otázku, která je jak problémem ekonomického hlediska, tak i politického hlediska. V České republice existuje pouze jediný produkt, který je určen k dlouhodobému spoření na důchodový věk se státním příspěvkem, a tím je penzijní připojištění. Ale penzijní připojištění by nemělo být jediným řešením, co se týče zajištění určité ţivotní úrovně v důchodovém věku. Platí zde pravidlo, ţe čím dříve začneme spořit na důchod, tím menší částku budeme měsíčně odkládat ze svého příjmu. Je samozřejmě na kaţdém z nás, jakou sumu na důchod si bude odkládat, a kaţdý si naspoří sumu rozdílnou. Pokud se mladý člověk ve věku zhruba 25 let rozhodne nyní zaloţit si penzijní fond a bude ukládat 1500 Kč měsíčně, tak dostane kaţdý měsíc od státu 150 Kč a navíc bude mít i úlevu na dani. Dále si můţe ještě k těmto vloţeným penězům dávat 1000 Kč do podílových fondů, kde zvolí akciové fondy a v rámci dlouhodobého horizontu získá určitý výnos. Zde však záleţí na kaţdém jedinci a jeho přístupu rizikům a představě o zhodnocení investice. Nicméně tato strategie se mi jeví jako správná. Hlavním důvodem podílového investování, můţe být zabezpečení na staří, spoření na vzdělání, spoření na bydlení, zajištění prostředků na financování osobních potřeb. Výhodou podílových fondů je, ţe nabízejí široký výběr, investor má neustálý přehled o vývoji své investice, a dále podílové fondy umoţňují daňové zvýhodnění. Nevýhodou podílových fondů je, ţe investice nejsou pojištěny a výnos zde není garantován. Pro komparaci jsem vybrala podílový fond ČSOB akciový mix a Český dluhopisový fond Raiffeisenbank. ČSOB akciový mix se zaměřuje na investování především do světových akcii, bez ohledu na oborové hranice, kdy doplňkově investuje i do dluhopisů. Sloţení investice u tohoto fondu je 68% zahraniční akcie, 19% tuzemské akcie, 5% podílové listy a 8% tvoří hotovost. Za rok 48

vykázal průměrnou výnosnost 4,076% a je vhodný pro zkušenějšího investora, který se nebojí kolísání fondu. Český dluhopisový fond Raiffeisenbank je sloţen z 99,4% z dluhopisů a 0,6% tvoří vklady u bank. Je vhodný pro začínajícího investora, nebo pro investora, který je spíše konzervativnější. Podílové fondy jsou nástrojem kolektivního investování, které představují zajímavou moţnost zhodnocování finančních prostředků a přitom nevyţadují velké znalosti ani zkušenosti investora. Pokud jsem porovnala podílové fondy a penzijní fondy, tak z mého hlediska je nejzajímavější dlouhodobá pravidelná investice např. do akcií, ale pouze za předpokladu, ţe člověk má určitou disciplínu při této investici v investičním horizontu alespoň 5 let a dále i vyuţití penzijního fondu z důvodu státních příspěvků.

49

Seznam použitých zdrojů Tištěná monografie 1) Gladiš, D.Naučte se investovat. 2. vyd.Praha:Grada Publishing, 2005. 174 s. ISBN 80-2471205-9. 2) Jílek, J.Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 3) Jílek, J.Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-453-3. 4) Jílek, J.Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-463-5) Kohout, P.:Investiční strategie pro třetí tisícíletí. 6.vyd.Praha:Grada Publishing, 2010.292 s. ISBN 978-80-247 6) Liška,V., Lachkovič,R., Nováková,J., Zumrová,J.Kolektivní investování.Praha:Bankovní institut,1997.195 s. 7) Pavlát, V. Kapitálové trhy.Praha: Professional Publishing 2005.318 s.ISBN 80-86419-87-8 8) Smrčka, L.Osobní a rodinné finance. Praha:Profesional Publishing, , 2007. 258 s.ISBN 978-80-86946-41-2 9) Steigauf, S. Fondy, jak vydělávat pomocí fondů.Praha: Grada Publishing, 2003.191 s.ISBN 80-247-0247-9 10) Syrový,P.Investování pro začátečníky. 2.vyd.Praha:Grada Publishing, 2010. 112 s.ISBN 978-80-247-3486-6 11) Vacík, A.Sociální zabezpečení a péče.Plzeň: Západočeská univerzita, 68 s 12) Veselá, J.Investování na kapitálových trzích.Praha:ASPI a.s., 2007. 704 s.ISBN 978-807357-297-6

50

Internetové stránky: SFinance.cz [online]. Dostupný z WWW: http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/informace/fondy/historie RB.cz [online]. Dostupný z WWW: http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovane-vklady/ http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fon Asociace penzijních fondu ČR.cz [online]. Dostupný z WWW: www.apfcr.cz http://publikace.apfcr.cz/cz_verze.html http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnichfondu-apf-cr-za-rok-2010.html http://www.apfcr.cz/cs/co-je-penzijni-pojisteni/ Asociace pro kapitálový trh ČR [online]. Dostupný z WWW: http://www.akatcr.cz/static.do?page=zakl_popis.html du-raiffeisen/czk-lifecycle http://www.akatcr.cz/stats/vk.do http://publikace.apfcr.cz/cz Česká národní banka [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/o.html http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/s.html http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html Peníze.cz [online]. Dostupnýz WWW: http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/57232-penzijni-fondy-stanovily-sankcni-poplatkyna-800-korun ČSOB.cz [online]. Dostupný z WWW: http://www.csobpf.cz/cz/Stabilita/Stranky/default.aspx http://www.csobpf.cz/cz/Progres/Stranky/default.aspx Allianz.cz [online]. Dostupný z WWW: http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/o-spolecnosti/ http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/dokumenty/hospodareni--grafy/

51

Mesec.cz [online]. Dostupný z WWW: http://trhy.mesec.cz/pruvodci/podilove-fondy/jak-vybrat-podilovy-fond/ Finance.cz [online]. Dostupný z WWW: www.finance.cz/zpravy/finance Novinky.cz [online]. Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/finance/ www.dochodok.gov.sk www.mpsv.cz http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&T=825 http://www.penzijni-pripojisteni-online.cz/statni_prispevek.php http://www.kurzy.cz/penzijni-pripojisteni/

52

Seznam tabulek, grafů, obrázků Tabulky Tabulka č. 1.1. Výše státního příspěvku……………………………………………………….9 Tabulka č. 1.2. Obsah statutu penzijního fondu………………………………………………10 Tabulka č. 1.3. Obsah penzijního fondu……………………………………………..............11 Tabulka č. 1.4. Dosavadní průběh penzijní reformy v ČR……………………………………15 Tabulka č. 1.5. Věk odchodu do důchodu(podle roku 1996)…………………………………17 Tabulka č. 1.6. Nově stanovení věku odchodu do důchodu od roku 2010…………………...17 Tabulka č. 1.7. Společnosti, které mají na Slovensku udělenou licenci……………………...22 Tabulka č. 1.8. Charakteristika fondů………………………………………………………...23 Tabulka č. 2.1. Činnosti depozitáře…………………………………………….......................26 Tabulka č. 2.2. Obsah statutu podílového fondu……………………………………………...29 Tabulka č. 2.3. Zhodnocení termínovaného vkladu Raiffeisenbank………………………….29 Tabulka č. 2.4. Zhodnocení Raiffeisenbank – Český dluhopisový fond…………………….29 Tabulka č. 3.1. Výhody Allianz penzijního fondu……………………………………………37 Tabulka č. 3.2. Věková skladba účastníků v %........................................................................38 Tabulka č. 3.3. Jak vybrat podílový fond……………………………………………………..39 Tabulka č. 3.4. Výkonnost fondu………………………..……………………………………39 Tabulka č. 3.5. Poplatky penzijních fondů……………………………………………………42 Tabulka č. 3.6. Rozdělení investic dle typů fondů-roční změna všech fondů-2009-2010)…..44 Tabulka č. 3.7. Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %.............................................................................................................44

Obrázky Obrázek č. 2.1. Magický trojúhelník………………………………………………………….34

Grafy Graf č. 1.1. Organizační struktura APF ČR…………………………………………………..18 Graf č. 2.1. Domácí fondy…………………………………………………………………….32 Graf č. 3.1. Vývoj fondu……………………………………………………………………...40 Graf č. 3.2. Výkonnost podle kalendářních roků……………………………………………..40 Graf č. 3.3. Historický vývoj: 2.4.2003-31.1.2011…………………………………………...41 53

Graf č. 3.4. Výkonnost tuzemských fondů za rok 2010………………………………………43

54

Přílohy Příloha č.1 Investiční dotazník

55

zdroj:Raiffeisenbank

56

Příloha č.2 Složení portfolia penzijních fondů

Složení portfolia PF v procentním vyjádření k 31. 12. 2009 (podle podkladů členů APF ČR)

zdroj: www.apfcr.cz

57