Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
SROVNÁNÍ POJISTNÝCH PRODUKTŮ SE SPOŘÍCÍ SLOŢKOU A ALTERNATIVNÍCH PRODUKTŮ Comparison of insurance products with saving component and alternative products Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Svatopluk NEČAS, Ph.D.
Kateřina ŠUJANOVÁ
Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Kateřina Šujanová
Ná z e v bakal ář ské pr áce:
Srovnání pojistných produktů se spořící sloţkou a alternativních produktů
Ná z e v pr áce v angličt i ně :
Comparison of insurance products component and alternative products
Ka t e dr a:
Financí
Ve doucí bakal ář ské pr áce:
Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2015
with
saving
Anotace Tato práce pojednává o pojistných produktech se spořící sloţkou a dalších alternativách, které je moţné na českém pojistném a kapitálovém trhu nalézt. Cílem práce je potom srovnání těchto nástrojů. Analýza je provedena na vzorku tří vybraných investičních ţivotních pojištění a jim odpovídajících rizikových ţivotních pojištění doplněných o samostatnou investici do příslušného podílového fondu. Při zkoumání je pozornost kladena především na nákladovost těchto produktů. Na základě těchto poznatků je pak stanovena nejvhodnější varianta pro zajištění rizik i zhodnocování financí.
Annotation This thesis is focused on insurance products with saving component and other alternatives available in the Czech insurance and capital market. The aim is to compare these instruments. The analysis is carried out on a sample of three products of unit linked insurance and its alternative of term life assurance complemented with a separate relevant investment in a relevant mutual fund. Research is largely based on cost efficiency of selected products. These findings are employed to determine the most appropriate option of hedging against risks and appreciating personal finance.
Klíčová slova riziko, pojistný trh, investiční ţivotní pojištění, investice, otevřený podílový fond, nákladovost, poplatky
Keywords risk, insurance market, unit linked insurance, investing, open-end mutual fund, cost efficiency, fees
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Srovnání pojistných produktů se spořící složkou a alternativních produktů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda vyjádřila velký dík Ing. Svatopluku Nečasovi, Ph.D., vedoucímu své práce, za cenné připomínky a odborné i věcné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
POJIŠTĚNÍ .................................................................................................................................................. 12 1.1 PRINCIPY A VÝZNAM POJIŠTĚNÍ .............................................................................................................. 12 1.2 CHARAKTERISTIKA A DĚLENÍ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................................... 13 1.2.1 Rizikové životní pojištění ................................................................................................................ 14 1.2.2 Kapitálové životní pojištění ............................................................................................................ 15 1.2.3 Důchodové pojištění....................................................................................................................... 17 1.2.4 Další typy životního pojištění ......................................................................................................... 18 1.2.5 Připojištění k hlavním rizikům životního pojištění ......................................................................... 19 1.2.6 Daňové aspekty životního pojištění ................................................................................................ 20 1.3 INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ............................................................................................................... 21 1.3.1 Průběh pojištění ............................................................................................................................. 21 1.3.2 Investiční složka ............................................................................................................................. 22 1.3.3 Poplatky spojené s investičním životním pojištěním....................................................................... 22 1.3.4 Výhody a nevýhody investičního životního pojištění ...................................................................... 24
2
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ ................................................................................................................ 25 2.1 VÝHODY A NEVÝHODY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ............................................................................ 25 2.2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČR A VE SVĚTĚ ......................................................................................... 27 2.3 OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY.................................................................................................................. 28 2.3.1 Investiční strategie ......................................................................................................................... 28 2.3.2 Typy podílových fondů ................................................................................................................... 30
3
CHARAKTERISTIKA A SROVNÁNÍ VYBRANÝCH PRODUKTŮ ................................................... 32 3.1 STANOVENÍ MODELOVÉHO PŘÍPADU ....................................................................................................... 32 3.1.1 Charakteristika modelové situace .................................................................................................. 32 3.1.2 Charakteristika parametrů produktů ............................................................................................. 33 3.2 VYBRANÉ INSTITUCE A JEJICH PRODUKTY .............................................................................................. 34 3.2.1 Česká pojišťovna, a.s. .................................................................................................................... 35 3.2.2 Kooperativa pojišťovna, a.s. .......................................................................................................... 36 3.2.3 Allianz pojišťovna, a.s. ................................................................................................................... 37 3.2.4 ČP INVEST investiční společnost, a.s. ........................................................................................... 38 3.2.5 Conseq Investment Management, a. s. ........................................................................................... 39 3.2.6 C-QUADRAT Asset Management .................................................................................................. 40 3.3 METODIKA SROVNÁVÁNÍ ........................................................................................................................ 41 3.4 ANALÝZA A SROVNÁNÍ PRODUKTŮ ......................................................................................................... 42 3.4.1 Model 1 .......................................................................................................................................... 43 3.4.2 Model 2 .......................................................................................................................................... 46 3.4.3 Model 3 .......................................................................................................................................... 49 3.5 CELKOVÉ SROVNÁNÍ ZAPLACENÝCH POPLATKŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRODUKTŮ ............................ 53 3.6 SHRNUTÍ ANALÝZY VYBRANÝCH TYPŮ PRODUKTŮ ................................................................................. 56
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 59 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ ................................................................................................................ 61 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 69
ÚVOD Pojišťovnictví v České republice, zejména v oblasti ţivotního pojištění, prošlo za poslední desítky let mnoha úpravami a změnami. Dnes je jedním z nejrozšířenějších dobrovolných pojistných produktů v oblasti pojištění osob podle České asociace pojišťoven (dále jen ČAP) pojištění se spořící sloţkou, tedy kapitálové ţivotní pojištění, důchodové ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění (dále jen IŢP). Tyto produkty jsou typické svou dvojí funkcí, a to ochranou proti následkům rizik a spořící sloţkou, například ve formě investic do podílových fondů. Díky tomu se v poslední době především IŢP těší velké oblibě mezi klienty jako univerzální produkt kombinující v sobě pojistnou ochranu i spoření. Z tohoto produktu pojišťovny získávají nemalou část financí, která je mnohem větší neţ z ostatních, kvalitou srovnatelných druhů pojištění a nabízí se zde otázka, zda je IŢP takto rozšířeno oprávněně, či se jedná pouze o výborný marketing pojišťoven. V České republice však existují desítky investičních společností a fondů, do kterých můţe klient investovat přímo, nikoliv pouze skrze pojišťovnu. Dále tedy bude práce zaměřena právě na riziková pojištění bez spořící sloţky a jejich kombinaci se samostatným investováním. Cílem bakalářské práce je srovnání nabídky vybraných pojistných produktů se spořící sloţkou a kombinace produktů rizikového ţivotního pojištění a kolektivního investování, vymezení jejich výhod i nevýhod a stanovení nejvhodnější alternativy pro zajištění rizik i spoření na základě jejich nákladovosti. První dvě kapitoly práce se věnují teoretickým poznatkům z oblasti ţivotního pojištění i kolektivního investování. Převaţující metodou této části textu je deskripce a budou zde vysvětleny základní principy a charakteristiky vybraných produktů a jejich jednotlivých typů. Třetí kapitola je jiţ zaměřena prakticky. Budou představeny vybrané produkty z českého pojistného a kapitálového trhu. Těmi rozumíme jiţ konkrétní pojištění, pro účely této práce investiční ţivotní pojištění, a podílový fond. Rovněţ bude stanoven jeden modelový příklad osoby, na niţ budou jednotlivé moţnosti a jejich kombinace aplikovány. Takto bude provedena analýza vybraných produktů, která bude zaměřena na jejich výhody a nevýhody, především však na výši zaplacených poplatků i jiných nákladů a jejich vliv na vývoj stavu financí v čase. Hlavní pouţitou metodou v této části práce bude analýza. Její výsledky následně poslouţí ke komparaci vybraných produktů (či jejich kombinací) a výběru vhodnějšího z nich.
11
1 POJIŠTĚNÍ Prvopočátky pojištění a pojišťovnictví je moţné nacházet uţ v době sahající do třetího tisíciletí před naším letopočtem, kdy bylo spjato především se zajištěním pro případ ţivelních událostí. Významný posun zaznamenalo pojišťovnictví v období středověku s rozvojem lodní dopravy, kdy bylo nutné zajistit přepravované zboţí pro případ ztroskotání. Od té doby se pojem pojištění významně transformoval a utvářel podle potřeb naší společnosti aţ do dneška. V současnosti tak pojišťovnictví tvoří velmi významnou součást všech vyspělých ekonomik a produkty pojistného trhu jsou vyuţívány většinou lidí.
1.1 Principy a význam pojištění Pojmy pojištění a pojišťovnictví jsou úzce spjaty s dalšími, jako například nahodilost či riziko. Riziko je chápáno jako moţný negativní důsledek nahodilých událostí, se kterými se setkáváme v našem kaţdodenním ţivotě. Úkolem pojištění je tedy negativní důsledky nahodilých událostí, především ty ekonomické, kompenzovat.1 Pojištění samo o sobě tedy nereguluje výskyt nahodilých událostí a jejich důsledků, nijak je neovlivní. Pouze poskytuje finanční kompenzaci ekonomickým subjektům, kterým vznikla škoda.2 Za úplatu (placené pojistné) tedy poskytuje pojistnou ochranu (vyplacení pojistného plnění) oprávněné osobě.3 Podmínkou pojistitelnosti je nepředvídatelnost, vznik rizika je čistě náhodný, i schopnost ohodnotit dané riziko a stanovit pravděpodobnost jeho výskytu. Pojistné vztahy mezi pojišťovnou a pojištěným musí vykazovat ekvivalenci, tedy pojistné by mělo být určitým způsobem vyrovnané pojistnému plnění, zejména u smluv s dlouhodobým trváním. Toto je řešeno globálně vzhledem k rizikové skupině pojištěného. U pojistitelného rizika je rovněţ nutné, aby případná škoda, která by mohla na jeho základě vzniknout, byla objektivně měřitelná, ocenitelná a pro pojišťovnu přijatelná.4 Kategorie pojištění je velmi široká a lze ji dále dělit podle mnoha kritérií. Jedno z nejpouţívanějších dělení pojištění je podle krytého rizika. Takto rozlišujeme pojištění na ţivotní a neţivotní. Tradičně je ţivotní pojištění chápáno jako pojištění pro případ smrti nebo doţití určitého věku. Neţivotním pojištěním pak rozumíme všechna ostatní pojištění.5 Následující text však bude věnován jiţ pouze ţivotnímu pojištění.
1
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 224. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 9 - 10. 2 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 224. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 31. 3 VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. Vyd. 1. Praha: CODEX Bohemia, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3. 4 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 14 - 17. 5 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 46 - 47.
12
1.2 Charakteristika a dělení ţivotního pojištění Ţivot kaţdého jedince ve společnosti je ohroţován různými riziky, která mohou významně ovlivňovat jeho existenci v ní. Z hlediska ţivotního pojištění se jedná zejména o jeho zdraví a ţivot jako takový (či jeho délku). Nepředvídatelnost a nejistota, která je s těmito riziky spojená, se tak stává (především z ekonomického hlediska) předmětem snah o nalezení efektivního způsobu, jak těmto rizikům čelit.6 Původně bylo ţivotní pojištění uţíváno k zajištění pohřbu a finančních potřeb pozůstalých po pojištěném. Dnes je v popředí zájmu právě druhý zmíněný účel, tedy opatření finančních prostředků rodině zemřelého, především ţivitele rodiny. Roste také obliba krytí rizika doţití se určitého věku. Jedná se vlastně o jakousi spořící sloţku, která bude vyplacena po ukončení pojistné smlouvy (dosaţení sjednaného věku). Z tohoto důvodu je ţivotní pojištění občas chápáno i jako moţný zdroj financování potřeb ve stáří. Ţivotní pojištění je obnosovým typem pojištění. To znamená, ţe po vzniku pojistné události dostane oprávněná osoba ve smlouvě předem sjednanou částku. Tato vlastnost vyplývá přímo z právních předpisů ošetřujících oblast ţivotního pojištění. Dále se právní úprava (nový občanský zákoník) zabývá i vymezením oblasti ţivotního pojištění, které je chápáno jako pojištění pro případ smrti, doţití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka.7 Výše pojistné částky pochopitelně ovlivňuje výši pojistného. Ta je dále stanovena podle pravděpodobnosti vzniku pojistné události, která záleţí např. na věku i zdravotním stavu pojištěného či délce trvání pojištění. Rovněţ důleţitým faktorem při stanovení pojistného je riziková skupina, ke které se pojištěný řadí. Napříč českými pojišťovnami bývají klienti zpravidla řazeni do tří rizikových skupin, které vyjadřují, jak rizikové povolání zájemce vykonává, u některých pojišťoven mohou být zohledněny i volnočasové aktivity a sporty. Nejméně riziková skupina bývá označena jako č. 1, s rostoucím číslem se pak zájemce stává rizikovějším. Dalším faktorem ovlivňujícím výši pojistného je i technická úroková míra, která hraje významnou roli především u kapitálového ţivotního a důchodového pojištění. Jedná se o minimální garantovanou výši zhodnocení pojistně-technických rezerv, kterou má klient smluvně zaručenou v rámci daného pojištění.8 V neposlední řadě má na výši pojistného vliv i samotná nákladovost vybraného produktu, která se můţe napříč institucemi lišit. Více bude o problematice nákladů a poplatků pojednáno dále.9
6
DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, s. 139. ISBN 80-2450306-9. str. 105. 7 Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník; Pododdíl 5 - Ţivotní pojištění, § 2833 8 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 224. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 109 - 110. 9 Kolektiv autorů ČAP. Ţivotní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4.
13
Určení výše pojistné částky má také svá pravidla. Neměla by být příliš nízká, aby plně zajistila svoji funkci, ale ani příliš vysoká, neboť pojištění by bylo příliš drahé. Za ideální částku se povaţuje minimálně čtyřnásobek ročního příjmu pojištěného.10 Z hlediska plateb pojistného lze ţivotní pojištění sjednat ve dvou podobách, jedná se o jednorázové pojistné splatné na počátku pojištění a běţné pojistné, které je hrazeno v pravidelných splátkách vţdy na počátku pojistného období (většinou měsíc).11 Po dobu trvání pojištění na sebe pojišťovna přebírá část rizika a právo na vyplacení pojistné částky vzniká aţ pojistnou událostí - tedy smrtí pojištěného, nebo dosaţením určitého věku. Vyplacením pojistné částky zároveň pojištění zaniká. U ţivotního pojištění tedy rozlišujeme dvě základní pojišťovaná rizika, jedná se o riziko smrti a doţití. Pojištění pro případ smrti chrání pojištěného a jeho blízké před ztrátou příjmů v případě jeho úmrtí. Je standardně sjednáváno ve dvou podobách; jako dočasné nebo jako trvalé, rozdíl je v pojistné době, na kterou je pojištění sjednáno. Pojištění pro případ úmrtí je často sjednávané v souvislosti s krytím různých úvěrů či jiných závazků. Riziko doţití je spojeno s dosaţením určitého věku pojištěného. Jedná se o velmi často sjednávaný druh rizika právě u pojištění se spořící sloţkou. Tato pojištění jsou klienty často chápána jako prostředek k ošetření finančních zdrojů v pozdějším (např. důchodovém věku), coţ jim právě zmíněný druh pojištění můţe zajistit.12 Kromě tohoto se ţivotní pojištění můţe dělit i podle jiných kritérií, ovšem veškerá další rizika jsou uţ pouze modifikací těchto dvou základních.13 Pro tuto práci je stěţejní dělení na pojištění riziková a rezervotvorná. Rizikovým nazýváme pojištění, u kterého není jisté, zda vůbec někdy dojde k pojistné události. Nemusí tedy vůbec dojít k výplatě pojistné částky. Do této kategorie řadíme pouze dočasné pojištění pro případ smrti. Naopak u rezervotvorného pojištění dochází k výplatě pojistné částky vţdy. Pojišťovna je v tomto případě povinna tvořit technické rezervy, aby byla vůbec schopna pojistnou částku vyplatit. Mezi rezervotvorná pojištění dnes řadíme většinu produktů ţivotního pojištění, těm nejvyuţívanějším je věnována pozornost dále.
1.2.1 Rizikové ţivotní pojištění Rizikové ţivotní pojištění je konstruováno jako pojištění pro případ smrti. Tento druh pojištění nenabízí moţnost zhodnocování financí, při ukončení smlouvy tedy není klientovi 10
DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 216. ISBN 978-80-7431-015-7. str. 135. 11 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 110. 12 DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-8641984-3. 13 MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, s. 288. ISBN 8086929191. str. 128.14 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 115. ISBN 978-80-86929-51-4.
14
vyplacen ţádný finanční obnos. Zaplacené pojistné je zcela spotřebováno na poskytování pojistné ochrany. Pojištění je vhodné zvláště pro klienty, kteří chtějí zabezpečit svoji rodinu především pro případ smrti. Nejčastěji se tak děje například v situaci, kdy je rodina zatíţena většími závazky, jako jsou nejrůznější úvěry a hypotéky. Zde se pak navíc nabízí zajímavá moţnost sjednání lineárně klesající pojistné částky (současně s tím, jak se zvyšuje míra umoření závazku). V případě úmrtí pojistníka je pak závazek splacen právě odpovídající pojistnou částkou. Z toho vyplývá, ţe u tohoto pojištění nemáme jistotu, zda vůbec k výplatě pojistného plnění dojde.14 V případě pojistné události je pak vyplacená pojistná částka pouţita k umoření daného dluhu u příslušné finanční instituce. Tomuto říkáme vinkulace, např. ve prospěch banky.15 Vzhledem k tomu, ţe pravděpodobnost úmrtí se stoupajícím věkem roste, odpovídá tomu i výše pojistného. Mohla by se nabízet domněnka, ţe s rostoucím věkem se běţné pojistné zvyšuje, v praxi se ovšem ujal způsob průměrování pojistného. To je tedy závislé především na vstupním věku pojištěného a pojistné době, na kterou je smlouva uzavřena.
1.2.2 Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění v sobě většinou spojuje pojištění obou základních rizik. Je samozřejmě moţné (a ţádoucí), stejně jako u všech dalších typů ţivotních pojištění, k těmto rizikům sjednat další připojištění, která by pro pojištěného mohla být důleţitá. Kapitálové spoření v sobě obsahuje i spořící sloţku, vytváří určitý kapitál, odtud je odvozen i jeho název. Pojistník tak kromě rizikové sloţky, která jde na krytí rizik, ukládá peníze i na speciální účet, který je úročen technickou úrokovou mírou (dále jen TÚM). Jedná se o pojišťovnami garantovanou míru zhodnocení financí v průběhu času, která zároveň důleţitou měrou ovlivňuje samotné pojistné.16 Princip stanovení výše technické úrokové míry je zakotven v české legislativě17 a její případné změny vyhlašuje Česká národní banka.18 V současné době je TÚM stanovena ve výši 1,9 %, od července 2015 se však bude její hodnota opět sniţovat, a to na 1,3 % ročně.19 Peníze klienta se zhodnocují a po skončení pojistné doby jsou mu vyplaceny. Při předčasném ukončení smlouvy je klientovi vyplaceno pouze tzv. odkupné, které je zvláště v prvních letech pojištění nízké, téměř nulové. Jedná se o aktuální kapitálovou hodnotu 14
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 115. ISBN 978-80-86929-51-4. 15 Česká asociace pojišťoven. Rizikové ţivotní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-07-08]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/rizikove-zp. 16 DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, s. 69. ISBN 80-2450306-9. 17 Předpis č. 434/2009 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví 18 Česká národní banka: Úřední sdělení České národní banky ze dne 14. 1. 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-0425]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2015/download/ vestnik_ 2015_02_20215560.pdf 19 HOVORKA, Jiří. Špatná zpráva pro úspory: Klesá další důleţitá sazba. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2014-0708]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/spatna-zprava-pro-uspory-klesa-dalsi-dulezitasazba/r~2c365398b5c011e490f70025900fea04/
15
účtu poníţenou o náklady vynaloţené na správu pojištění. Lze říci, ţe s rostoucí dobou pojištění se výše odkupného přibliţuje skutečné kapitálové hodnotě. Existuje mnoho modifikací kapitálového ţivotního pojištění. Můţeme uvést například věnové pojištění; to slouţí k zajištění dítěte v první fázi dospělosti (po dosaţení sjednaného věku).20 Často je sjednáváno uţ v raném věku dítěte a vypláceno většinou při dosaţení dospělosti nebo sňatku. Setkat se můţeme i se studijním pojištěním, jehoţ princip je stejný a pojistná částka je vyplacena opět při doţití se studijních let. U těchto typů pojištění se nejčastěji setkáváme s výplatou pojistného plnění v pravidelných platbách po předem sjednanou dobu. V posledních letech se ovšem v ČR kapitálové ţivotní pojištění jiţ netěší takové oblibě, jako tomu bylo před několika lety. Jiţ před rokem 2006 začalo být vytlačováno konkurenčním a modernějším investičním ţivotním pojištěním. Tento fakt dokládá i výroční zpráva České asociace pojišťoven (dále jen ČAP) z roku 2006. „V rámci ţivotního pojištění dosáhlo v roce 2006 nejvyššího růstu pojištění spojené s investičním fondem, a to dokonce dvojnásobným tempem neţ v předchozích dvou letech – přes 50 % proti 25 % (viz tabulka níţe). Podíl tohoto druhu pojištění tak výrazně vzrostl na 24 % z celkového objemu.“21
Tabulka č. 1 Procentuální meziroční změna v předepsaném pojistném pro vybrané kategorie ţivotního pojištění v ČR v letech 2004 - 2006 Meziroční změna v % (předepsané pojistné) Rok Pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí Pojištění spojené s investičním fondem Kapitálové činnosti Doplňková pojištění k ţivotnímu pojištění CELKEM
2004 8,9 -11,6 24,2 30,4 6,8 7,5
2005 -2,8 -0,3 24,2 -13,6 7,6 1,6
2006 -7 -0,7 49,6 -41,3 5,5 4,9
Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2006 [online]. 2007 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2006.pdf.
Rostoucí tempo růstu si IŢP zachovalo i v období finanční krize. Přestoţe došlo k propadu finančních trhů i sníţení celkového předepsaného pojistného, v oblasti IŢP bylo moţné
20
DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 139. ISBN 978-80-7431-015-7. 21 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2006 [online]. 2007 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2006.pdf.
16
sledovat stále rostoucí trend a zvyšování jeho podílu na předepsaném pojistném ţivotního pojištění, který v roce 2013 ve výsledku činil 46,8 %.22 IŢP pak během několika let ovládlo český pojistný trh a stále je jedním z nejčastěji sjednávaných typů pojištění. Hlavní nevýhodou KŢP v této situaci byla příliš nízká transparentnost a nepřehledné stanovení poplatků. Dnes je KŢP nabízeno v ČR jen velmi úzkou škálou pojišťoven.
1.2.3 Důchodové pojištění Přestoţe zájem o kapitálové ţivotní pojištění stále klesá a mnoho pojišťoven jej ani nenabízí, jedna z jeho modifikací je pojišťovnami stále nabízena. Jedná se o důchodové pojištění. To v sobě zahrnuje především pojištění pro případ doţití a je zaměřeno na spořící sloţku, která často tvoří největší část celého pojištění. To tedy slouţí k zajištění potřeb pojištěných po dosaţení sjednaného věku (zpravidla důchodového). Důchodové pojištění je specifické zejména výplatou pojistné částky, která je realizována v pravidelných platbách, na rozdíl od jednorázové úhrady v případě klasického kapitálového ţivotního pojištění. Je moţné také sjednat rostoucí, nebo naopak klesající sumu vyplácených částek.23 Rovněţ lze volit mezi výplatou po předem sjednanou dobu nebo do smrti pojištěného. Důchodové pojištění je sjednáváno ve dvou základních podobách. Jedná se o pojištění ihned splatného důchodu, kdy po jednorázové úhradě pojistného začíná pojišťovna vyplácet pravidelné splátky pojistné částky. Druhou, častější variantou je pojištění odloţeného důchodu. V tomto případě pojistník po sjednanou dobu platí pravidelně pojistné a aţ po skončení této doby mu pojišťovna začíná vyplácet důchod.24 Výplata důchodu z důchodového pojištění můţe nabývat více podob. Hlavní vyplácenou variantou je základní důchod, který se svou charakteristikou nejvíce podobá starobnímu důchodu hrazeného ze zákonného sociálního pojištění. Zde je moţné volit mezi doţivotním důchodem, nebo důchodem vypláceným pouze po určité časové období. V případě úmrtí pojištěného vzniká obmyšlené osobě ve smlouvě uvedené nárok na výplatu důchodu pro pozůstalé (většinou je nutné uplynutí určité části pojistné doby pro vznik tohoto nároku). Poslední variantou je pak dočasný důchod, který je moţné čerpat v případě vzniku nároku na invalidní důchod (plná invalidita) aţ do doby, kdy pojištěný dosáhne důchodového věku nebo nárok na tento důchod zaniká úmrtím. Nárok rovněţ bývá podmíněn uplynutím určité čekací doby.25
22
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2013 [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf. 23 MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, s. 288. ISBN 8086929191. str. 144 24 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 224. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 117. 25 VIKTÓRIA, Čejková a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 48.
17
1.2.4 Další typy ţivotního pojištění Posledními typy ţivotního pojištění, které budou blíţe specifikovány, jsou univerzální ţivotní pojištění a investiční ţivotní pojištění. Univerzální ţivotní pojištění, často označované jako flexibilní ţivotní pojištění, je opět charakteristické svou dvojí funkcí - krytí rizik i tvorbou finanční rezervy. Hlavním krytým rizikem je na rozdíl od důchodového pojištění riziko smrti pojištěného. Spořící část zajišťuje minimální garantované zhodnocení, jehoţ reálnou výši však nelze ovlivnit. Na druhou stranu toto pojištění nabízí moţnost kdykoli měnit poměr vkládaných prostředků mezi rizikovou a spořící část pojištění a celkově měnit jeho charakter podle aktuálních potřeb.26 Investiční ţivotní pojištění je dnes velmi populárním pojistným produktem. Stejně jako například kapitálové ţivotní pojištění nabízí jak moţnost pojistné ochrany, tak i příleţitost zhodnocování volných finančních prostředků. Díky své transparentnosti se však stalo konkurenceschopnějším a pojišťovnami lépe propagovaným typem pojištění. Základní charakteristiky tohoto typu pojištění jako i ostatních zmíněných jsou shrnuty v tabulce č. 2. Vzhledem k charakteru této práce je investičnímu ţivotnímu pojištění věnován jeden z následujících oddílů.
Tabulka č. 2 Přehled hlavních charakteristik jednotlivých typů ţivotního pojištění Druh ţivotního pojištění Vlastnosti
Rizikové ţivotní a úrazové
Kapitálové Univerzální ţivotní ţivotní
Investiční Důchodové ţivotní
Krytí rizika (smrti)
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Tvorba kapitálové hodnoty Aktivní ovlivňování výnosu
ano
Garantované zhodnocení Flexibilita Daňová uznatelnost
ano
ano
ano
ano/ pro vybrané nástroje
ano/ pro vybrané nástroje
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
zdroj: Česká asociace pojišťoven: Investiční životní pojištění [online]. 2015 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/investicni-zp.
26
Česká asociace pojišťoven. Univerzální ţivotní pojištění [online]. 2014 [cit. 2015-28-03]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/univerzalni-pojisteni.
18
1.2.5 Připojištění k hlavním rizikům ţivotního pojištění Většina pojišťoven nabízí ke svým standardním pojistným produktům ŢP i moţnost různých připojištění podle aktuálních potřeb klienta. Připojištění často kopírují rizika sjednávaná v rizikových i jiných pojištěních nabízených danou institucí. Připojištění nemusí být nutně sjednáno na stejně dlouhou dobu jako hlavní ošetřené riziko. Je moţné, a často i ţádoucí, si vybrané připojištění sjednat na dobu kratší. Klient si tak můţe pojistit určité riziko pouze na dobu, kdy se cítí být jím ohroţen.27 Mezi nejčastěji nabízené typy připojištění můţeme zařadit: připojištění smrti úrazem či nemocí úrazové připojištění o připojištění trvalých následků úrazu o denní odškodné při úrazu připojištění závaţných onemocnění připojištění pro případ invalidity (moţno zvolit jen vybrané stupně) připojištění pro případ pracovní neschopnosti pojištění pro případ hospitalizace připojištění chirurgických zákroků připojištění stomatologických výkonů připojištění rekreačních sportovních činností zproštění od placení pojistného a a spořící sloţky pojištění připojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu připojištění dlouhodobé péče a asistenčních sluţeb Dále existuje mnoho jiných typů připojištění, které pojišťovny nabízejí ke svým hlavním produktům. Napříč institucemi se však mohou výrazně odlišovat. Některé typy připojištění mohou být nabízeny pouze úzkou skupinou pojišťoven, jiné mohou být nabízeny v naprosto odlišných variantách. Tyto odlišnosti lze často pozorovat například na vlastnostech, jako jsou míra progrese nebo karenční a čekací doby. S pojmem progrese se setkáváme u pojištění, kde ošetřené riziko můţe nabývat více forem závaţnosti. Pojišťovna pak v případě pojistné události můţe vyplatit několikanásobek pojistné částky podle závaţnosti pojistné události. Často lze při uzavírání smlouvy vybrat i mezi několika reţimy progresivního plnění. S rostoucí mírou progrese je však nutné počítat
27
ŠKRDLANTOVÁ, Eva. Připojištění k ţivotnímu pojištění. Měšec.cz [online]. 2001 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/pripojisteni-k-zivotnimu-pojisteni/
19
i vyšším zaplaceným pojistným. Hranice mezi jednotlivými mírami progrese bývá určena například určitým procentem tělesného poškození, dobou léčby či stupněm invalidity.28 S karenční dobou se naopak setkáváme u připojištění, kdy je pojistné plnění stanoveno ve formě denních dávek. Jedná se o období po pojistné události, kdy ještě není pojistné plnění vypláceno. Zpravidla se jedná o období několika týdnů (1 aţ 8), u některých připojištění lze volit mezi několika variantami. S delší karenční dobou klesá pojistné na toto připojištění. U vybraných připojištění některé pojišťovny nabízejí také variantu, kdy je pojistné plnění hrazeno zpětně i za samotnou karenční dobu, děje se tak ale spíše výjimečně.29 Čekací doba je pak doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.30 S tímto termínem se setkáváme u připojištění, která se zaměřují na stav pojištěného, jehoţ vývoj můţe podléhat delšímu časovému období. Jedná se například o závaţná onemocnění, kde bývá čekací doba stanovena zpravidla na období několika měsíců, dále lze uvést například obvykle dvouletou čekací dobu pro pojištění invalidity, kdy během dvou let ode dne uzavření pojistné smlouvy není vyplacena pojistná částka pro případ invalidity, často se však setkat s výjimkou pro invaliditu způsobenou úrazem.31
1.2.6 Daňové aspekty ţivotního pojištění Produkty ţivotního pojištění nabízí velmi vyuţívanou moţnost daňového zvýhodnění klientů, kteří splňují určité podmínky a jsou společné pro všechny druhy pojištění se spořící sloţkou. K datu 1. 1. 2015 dochází v této oblasti k legislativním změnám, nicméně základní principy zůstávají zachovány. Podmínkami nutnými pro vznik nároku na daňový odpočet jsou: pojistník je shodný s pojištěným je sjednáno riziko doţití smlouva musí být sjednávána nejméně na 60 měsíců výplata pojistného plnění (konec pojistné doby) musí být minimálně ve věku 60 let32 28
Aktuálně.cz: Jak si sjednat optimální úrazové pojištění [online]. 2008 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/42738-jak-si-sjednat-optimalni-urazove-pojisteni. 29 Finance.cz: Karenční (čekací) doba [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: www.finance.cz/pojisteni/osoby/zdravotni-pojisteni/soukrome/karencni-doba/. 30 Česká pojišťovna, a.s.: Pojistné podmínky [online]. 2014 [cit. 2015-40-20]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50021/muj-zivot-pp.pdf 31 Kooperativa, a.s.: Soubor pojistných podmínek pro pojištění Perspektiva [online]. 2014 [cit. 2015-08-12]. Dostupné z: http://www.koop.cz/data/files/file_977_GENERAL.pdf. 32 Česká asociace pojišťoven: Investiční ţivotní pojištění [online]. 2015 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/investicni-zp.
20
V případě splnění těchto podmínek vzniká pojištěnému nárok na odečtení zaplaceného ročního pojistného od základu daně z příjmů maximálně do výše 12 000 Kč za tento rok. Změna však s novou právní úpravou nastává u mimořádných výběrů naspořené částky. Do konce roku 2014 bylo moţné čerpat mimořádné výběry, aniţ by došlo k omezení daňových úlev (ne v případě předčasného ukončení smlouvy). Toto se s novým rokem mění, daňové výhody bude moţné poskytovat pouze klientům, kteří produkty ţivotního pojištění vyuţijí výhradně k ochraně proti rizikům a jako investici k zajištění příjmů v důchodovém věku. V případě mimořádných výběrů nebo předčasného ukončení smlouvy tedy vznikne povinnost vrátit daňové úlevy, které byly díky dané smlouvě čerpány za období posledních deseti let. Dle zákona o dani z příjmů fyzických osob se v tomto případě jedná o jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Je tedy nutné tuto částku danit jako kterýkoliv jiný peněţní příjem, a to 15% sazbou. Toto se týká i situace, kdy je smlouva ukončena doţitím.33 Pojišťovny tuto situaci vyřešily převodem starých pojistných smluv na nové, které budou odpovídat aktuální legislativě. Pro zachování moţnosti daňových úlev je tedy nutné smlouvy aktualizovat. V případě ţe se tak nestane, klient můţe nadále čerpat mimořádné výběry, ale zaniká mu moţnost daňového zvýhodnění. Tímto krokem se vláda snaţí zamezit obcházení odvodů daní i sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé odváděli část mzdy svých zaměstnanců jako příspěvek na jejich ţivotní pojištění. Zaměstnancům tak nevznikla povinnost odvádět z této částky daň ani pojištění a následně ji čerpali právě v podobě mimořádných výběrů.
1.3 Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění v sobě spojuje dva základní cíle. Jednak je určeno k pojistné ochraně pojištěného, za druhé pak slouţí i k investování volných financí do podílových fondů. Toto rezervotvorné pojištění je tedy konstruováno jako pojištění pro případ smrti i doţití. Většinou se k těmto základním rizikům přidávají i další, ta většinou kopírují rizika pojistitelná v rámci samostatného rizikového pojištění dané pojišťovny. Tento typ pojištění je určen pro všechny, kteří preferují jednoduchou kombinaci pojistné ochrany a uloţení volných finančních prostředků.
1.3.1 Průběh pojištění Jako kaţdý typ smluvního pojištění, i toto vzniká podpisem pojistné smlouvy. Klient si na počátku volí pojistnou částku pro vybraná rizika, způsob placení a určí investiční strategii. Tato určuje rizikovost investice, neboť investiční riziko je zde plně na straně klienta. Pojišťovny zpravidla nabízejí tři základní investiční strategie - konzervativní, smíšenou a dynamickou. Ty jsou často doplněny čtvrtou strategií, kdy si klient sám volí jednotlivé 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Část první, Daň z příjmu fyzických osob
21
podílové fondy a procento investic do nich - tzv. alokační poměr. Ten je samozřejmě moţné, stejně jako pojistnou částku, v průběhu pojištění měnit. Po uzavření smlouvy klient obdrţí pojistku, tedy potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Klient od počátku smlouvy hradí dle sjednané frekvence pojistné. Toto se dělí na alokované a nealokované. První zmíněné je investiční sloţkou pojistného, nealokovaným pojistným pak rozumíme rizikovou část pojištění. Pojistné plnění oprávněná osoba obdrţí v případě pojistné události. Jsou-li sjednána připojištění, u kterých je moţnost opakovaného plnění, můţe se tak stát i víckrát za pojistnou dobu. V případě hlavních pojištění (pro případ smrti/doţití) samozřejmě pojištění pojistnou událostí zaniká a je vyplacena pojistná částka a naspořené finance oprávněné (v případě úmrtí obmyšlené) osobě.
1.3.2 Investiční sloţka Průběh investování v rámci IŢP je poněkud odlišný od běţného investování do podílových fondů. Klient za zaplacené alokované pojistné nakupuje podílové jednotky daného fondu podle zvoleného alokačního poměru. Kaţdá jednotka reprezentuje určitou hodnotu, jejíţ výše se v čase mění podle vývoje trhu (při dynamické strategii např. akciového trhu). Zde je tedy patrné, ţe pojišťovna nenese ţádné riziko, to je plně na straně investora (trţní i kurzové v případě zahraničního fondu). Z tohoto důvodu zde neexistuje ţádná garantovaná částka vyplacená při doţití se konce smlouvy. Klient má v průběhu smlouvy právo na vyplacení částečné nebo celkové naspořené sumy. Zde hovoříme o tzv. odkupném. To se v průběhu času mění. V prvních letech pojištění je dokonce nulové, neboť zaplacené pojistné je plně spotřebováváno na pokrytí poplatků spojených se zaloţením a správou pojištění. O těch bude pojednáno dále. V průběhu dalších let se pak poměr odbytného vzhledem k zaplacenému pojistnému zvyšuje. Musíme ovšem zmínit, ţe právě toto je velmi často diskutováno, neboť při dlouhodobém trvání smlouvy (coţ je u IŢP běţné) dochází k obrácení uvedeného poměru ve prospěch investora aţ v posledních letech této investiční činnosti. Navíc v situaci, kdy je pojištěnému jiţ odbytné moţno vyplatit, je tento podle zákona o daních z příjmů povinen veškeré úrokové výnosy zdanit 15% daní. V případě pojistné události spojené s výplatou odbytného je oprávněné osobě vyplacena aktuální hodnota účtu. Samotnému principu investování do podílových fondů i strategiím souvisejícím s touto tematikou je věnována další kapitola o kolektivním investování.
1.3.3 Poplatky spojené s investičním ţivotním pojištěním Kaţdá sluţba poskytovaná na finančním trhu je spojena s určitými poplatky a i v případě poskytování pojistné ochrany je tedy nutné počítat s určitými sekundárními náklady, které ovšem nemusí vţdy být na první pohled rozpoznatelné.
22
Veškeré poplatky, ať jiţ více či méně skryté, jsou hrazeny v rámci pojistného, které platí pojistník. Pojistné vyjadřuje celkovou kalkulaci pojišťovny na poskytování pojistné ochrany pro tuto konkrétní osobu včetně dílčích poplatků, které jsou povětšinou spojeny s dalšími administrativními náklady. Přestoţe nemůţeme povaţovat investiční ţivotní pojištění kvůli těmto nákladům za levný produkt, má například v porovnání s kapitálovým ţivotním pojištěním jednu nespornou výhodu. Touto je transparentnost hrazených poplatků. V kaţdé smlouvě o IŢP je moţné veškeré zaplacené poplatky dohledat a klient si můţe jejich výši spočítat, coţ právě u KŢP zcela neplatí.34 Poplatky spojené s tímto produktem je moţné rozdělit na řádné a mimořádné. Řádné poplatky jsou placeny s kaţdým uhrazeným pojistným, ze kterého jsou strhávány ve výši odpovídající aktuálnímu sazebníku. Za řádné poplatky se označují následující: Vstupní poplatek vypočítaný na základě celkové hodnoty účtu, které se snaţíme investicí dosáhnout. Jedná se o podobný druh poplatku hrazeného i v případě otevřených podílových fondů (dále jen OPF), ovšem u těchto se jeho výše odvíjí od zvolené investiční strategie i horizontu. V případě investice v rámci pojištění tomu tak není a poplatek bývá pro všechny uvedené strategie stanoven stejnou procentní částkou. Účelem tohoto poplatku je pokrytí nákladů zprostředkovateli pojištění. V případě tohoto poplatku je moţné se setkat i s alternativními názvy jako „administrativní poplatek“ či „alokační procento.“ Měsíční poplatek je v tomto případě poplatkem za vedení účtu (je-li pojistné hrazeno běţně). Poplatek hradí administrativní náklady pojišťovny a bývá stanoven fixní částkou v řádech desítek korun měsíčně. Poplatek za správu investic je speciálním poplatkem pouze pro IŢP. Smyslem tohoto poplatku je pokrytí nákladů pojišťovny na zprostředkování investice, coţ není její hlavní činností. Jelikoţ se v této situaci nejedná o investici do primárních fondů, ale většinou o fondy fondů, dochází zde ke dvojímu zpoplatnění, a to jak na straně pojišťovny, tak i na straně vybraného fondu. Výše tohoto poplatku bývá stanovena jako procento z ceny podílové jednotky, ovšem horní hranice není stanovena zákonem (na rozdíl od investice do OPF, kde dosahuje maximálně 2 %), ale odvíjí se od situace na volném trhu.35 Za mimořádné poplatky povaţujeme takové, které jsou spojeny s mimořádnými poţadavky pojištěného, například při změnách některých parametrů pojištění, při mimořádných výběrech či rušení smlouvy. V této kategorii nalézáme mnoho moţných situací, ze kterých můţe plynout určitý poplatek, ovšem je zde zcela na pojišťovně, které úkony zpoplatní a které ne. 34
Peníze.cz: Jak funguje ţivotní pojištění [online]. 2008 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17695-jak-funguje-investicni-zivotni-pojisteni. 35 Peníze.cz: Řádné a mimořádné poplatky [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17483-radne-a-mimoradne-poplatky-u-izp.
23
Nejčastěji zpoplatňovanými úkony jsou především: změna investiční strategie změna pojistné částky mimořádný výběr (částečný odkup podílových jednotek) pozastavení placení pojistného úplné ukončení pojištění Řada pojišťoven některé zmíněné poplatky klientům neúčtuje v případě, ţe je uvedený úkon proveden poprvé nebo se dané úkony neopakují s větší frekvencí neţ například jednou ročně. Pojišťovny si dále účtují určité poplatky i při mimořádných vkladech, zpravidla se jedná o stejnou procentní sazbu jako u vstupního poplatku.36
1.3.4 Výhody a nevýhody investičního ţivotního pojištění Předností investičního ţivotního pojištění je jeho multifunkčnost. V rámci jedné smlouvy je zajištěn finanční příjem jedince i jeho rodiny v krizových situacích i uloţení prostředků pro budoucí potřeby. Za výhodu lze povaţovat i transparentnost tohoto typu pojištění, v porovnání například s KŢP. Ve smlouvě je vţdy uvedena výše veškerých poplatků spojených s průběhem pojištění, stejně jako i výše odbytného v průběhu času. Problematice poplatků je věnována další podkapitola této práce. IŢP je také velmi flexibilním druhem pojištění, v jeho průběhu je moţné měnit téměř všechny jeho parametry i investiční strategii i sledovat aktuální stav účtu. Nespornou výhodou je i moţnost daňových odpočtů v případě splnění několika podmínek, které vyplývají přímo ze zákona.37 Více je tato problematika jiţ rozebrána v předchozím pododdíle. Hlavní nevýhodou tohoto typu pojištění je jeho nákladovost. Pojišťovny si účtují velmi vysoké správní poplatky, které jsou navíc soustředěny do prvních let pojištění. Odbytné v prvních letech smlouvy je tak velmi nízké a zdaleka nedosahuje výše vloţených prostředků, coţ je dalším velkým negativem. Neexistuje zde navíc ţádná garance, ţe odbytné opravdu dosáhne výše vloţených prostředků alespoň při doţití konce smlouvy, neboť se jedná o investování, takţe výnos nelze garantovat a ten tedy můţe být i záporný.
36
Investujeme.cz: Investiční ţivotní pojištění – informace spíše nedostupné [online]. 2007 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investicni-zivotni-pojisteni-informace-spise-nedostupne/. 37 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
24
2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ Kolektivní investování je jednou nejvhodnějších i nejspolehlivějších metod investování volných peněţních prostředků. Jiţ z názvu vyplývá, ţe se jedná o činnost více investorů, kteří mají stejný zájem, tedy co nejefektivněji zhodnotit své finance a zároveň zajistit co nejmenší míru rizika diverzifikací tohoto společného portfolia. Jedná se o formu podnikání, jehoţ předmětem je shromaţďování finančních prostředků od veřejností a upisování akcií fondu/vydávání podílových listů.38 Za účelem kolektivního investování tak vznikají investiční společnosti. Tyto jsou pak profesionálními správci jednotlivých investičních či podílových fondů. Investiční společnost je právnickou osobou, zřizovanou jako akciová společnost. Ta za peněţní prostředky poskytnuté investory nakupuje různé cenné papíry a obchoduje na finančním trhu. Jedna investiční společnost tak můţe spravovat více podílových fondů, z nichţ kaţdý můţe vykazovat jinou rizikovost i výnosnost právě v závislosti na sloţení portfolia daného fondu. Investor si tudíţ můţe snadno vybrat fond přímo podle jeho potřeb a investičních záměrů a cílů. Samotným podílovým fondem rozumíme soubor majetku, který náleţí vlastníkům podílových listů podle jejich poměrného finančního zastoupení. Podílový fond (na rozdíl od investičního) není samostatnou právnickou osobou a je vţdy obhospodařován nadřazenou investiční společností. Povolení k zaloţení investiční společnosti a zřízení podílového fondu je vydáváno Českou národní bankou.39
2.1 Výhody a nevýhody kolektivního investování Kolektivní investování je vhodné jak pro velké, tak i pro menší investory, kteří sami nevědí, do kterých konkrétních instrumentů chtějí investovat, a důvěřují správci, který jejich finance investuje za ně. Správě portfolií fondů se věnují odborníci, kteří soustavně sledují a analyzují finanční trh a podle jeho chování přemisťují prostředky fondu. Moţnost investovat tak dostává i laická veřejnost, která by se jinak k některým obchodovaným titulům jinak vůbec nedostala. Jedná se tedy o jednoduchou formu zhodnocování prostředků, a to s poměrně vyšším výnosem, neţ by bylo dosahováno například na spořicích účtech. Díky velkému objemu nakupovaných i prodávaných cenných papírů a jejich druhovému rozloţení dochází ke značné diverzifikaci rizika. Jednotlivý investor pak nákupem podílových jednotek nese mnohem menší riziko neţ při samostatné investici na finančním trhu.
38
MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 203. ISBN 978-80-210-5157-7. str. 83 39 Česká národní banka. ČNB pro všechny: Regulace a dohled nad finančním trhem [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/dohled/.
25
Kolektivní investování také umoţňuje investovat jiţ velmi nízké částky a zapojit se tak můţe opravdu kaţdý. I přesto však v České republice zatím není tento způsob zhodnocování peněz příliš běţný a většina lidí drţí své peníze na spořicích účtech s nízkými úroky. Zároveň většina cenných papírů kolektivního investování je vysoce likvidní a v případě potřeby je můţe investor v krátkém časovém období přeměnit zpět na potřebné finance. Za nevýhodu můţeme povaţovat například stálou existenci rizika, i kdyţ toto je relativní, neboť trţnímu riziku se při působení na finančním a kapitálovém trhu nelze nikdy zcela vyhnout. Některé investory by však mohlo odradit zpoplatnění této činnosti investičních společností. Za investici do podílových fondů si správci účtují větší či menší správní poplatky. Ani tohle však nelze brát jako nevýhodu, neboť investiční společnosti, stejně jako banky, pojišťovny a jiné finanční instituce musí být ve své činnosti výdělečné. Dalším faktem, který by mohl ovlivnit rozhodování menšího investora o svěření svých finančních prostředků, je neexistence pojištění vkladů v podílových fondech. Prostřednictvím investiční společnosti/fondu si investor kupuje cenné papíry, které nejsou Fondem pojištění vkladů pojišťovány (na rozdíl od bank, spořitelen a druţstevních záloţen).40 Některým investorům, zejména takovým, kteří mají určité znalosti finančních trhů, by mohla vadit absence investiční svobody. Portfolia fondů jsou daná jejich správci a investor je sám ovlivnit nemůţe.41
Obr. č. 1 Princip kolektivního investování: nákup podílových listů
obchodování na kapitálovém trhu
zdroj: vlastní zpracování na základě informací dle VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. 40
Fond pojištění vkladů: Co je pojištěno?. [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/coje-pojisteno.html. 41 MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 203. ISBN 978-80-210-5157-7. str. 84.
26
Jako výhodu investování skrze investiční podílový fond můţeme povaţovat i tzv. daňový test, kdy při prodeji podílového listu není za jistých podmínek daněn tento kapitálový výnos. Investor při prodeji svého podílu nemusí odvádět daň z příjmu fyzických osob v případě, ţe je vlastníkem tohoto investičního instrumentu déle neţ tři roky. Do konce roku 2013 byl tento daňový test stanoven legislativou42 pouze na půl roku, ovšem s novelizací zákona o daních z příjmů je tato doba prodlouţena. Tento fakt lze chápat i jako určitou odlišnost od investice v rámci IŢP, neboť z výše odkupného je nutné vţdy danit úrokové výnosy připsané po celou dobu investiční činnosti.
2.2 Kolektivní investování v ČR a ve světě Ve světě má kolektivní investování dlouhodobou tradici. Jiţ ve druhé polovině 18. století byly v Británii a Nizozemsku evidovány první počátky systému, který vykazoval známky kolektivního investování.43 V České republice, kde byl vývoj kapitálového trţního systému výrazně narušen novodobým historickým vývojem, došlo však k rozvoji kolektivního investování aţ po roce 1989. První počin s charakteristikou investování nastal okamţitě po roce 1989 a to v podobě tzv. kupónové privatizace. Obyvatelům České a Slovenské Federativní Republiky bylo tehdy umoţněno investovat pomocí kupónů do privatizovaných státních podniků, ale začaly také vznikat první samostatné investiční fondy. Za účelem právního zaštítění nově vznikajícího systému kolektivního investování byl ustaven i zákon o investičních společnostech a investičních fondech44. Tento předpis byl ovšem nedokonalý, nebyl dokonce ani v souladu se směrnicí Rady Evropského hospodářského společenství45, a brzy tak začalo docházet k jeho výraznému obcházení. Výraznější změna v českých právních předpisech upravujících kolektivní investování nastala aţ v roce 2004, zároveň se vstupem ČR do Evropské unie. Byl přijat zákon46, který jiţ plně odpovídal evropským standardům. V západní Evropě byl vývoj kolektivního investování odlišný. Jak jiţ bylo řečeno, během konce 19. století se formovaly první fungující společnosti na principu investičních fondů. Vůbec prvním byl Foreign and Colonial Government Trust se sídlem v Londýně zaloţený roku 1868. Předmětem investice byly hypotéky, ţeleznice a průmyslové společnosti. Během dvacátého století se tento trend výrazně rozšiřoval, vznikala řada investičních společností v celé západní Evropě a investování si získávalo velkou oblibu. V roce 1995 dosáhla průměrná investice občana EU ve fondech 4 000 EUR. V devadesátých letech se popularita investování ještě zvýšila a v roce 2000 byla jiţ hodnota tohoto majetku na 42
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Česká národní banka. ČNB pro všechny: Kolektivní investování [online]. 2015 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/ kolektivni_investovani.html. 44 Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech 45 Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. 12. 1985 46 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 43
27
občana 11 600 EUR. Porovnáme-li však hodnoty majetku ve fondech občanů se Spojenými státy, nejedná se ani o polovinu. V USA připadalo ve stejné době průměrně na jednoho občana 27 570 EUR investovaných v podílových fondech.47 Naopak je tomu v Česku. Zde zatím není tento způsob zhodnocování peněz příliš běţný a většina lidí drţí své peníze na spořicích účtech s nízkými úroky. Dnes na českém trhu působí Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT ČR). Sdruţuje investiční společnosti české i zahraniční, správce fondů i další subjekty zabývající se kolektivním investováním na území ČR. Účelem této organizace je rozvoj samotného trhu i společných zájmů jejích členů. Asociace svou činností usiluje o lepší informovanost veřejnosti, zvyšování důvěryhodnosti a profesionality jednotlivých investičních společností i přibliţování se rozvinutému evropskému kapitálovému trhu.48
2.3 Otevřené podílové fondy Existují dvě základní formy investování skrze investiční společnosti. Vzhledem k zaměření této práce je pro naše účely podstatná jedna z nich, a to otevřené podílové fondy. Otevřený podílový fond je takový fond, který nemá omezen počet svých podílníků. Neexistuje tedy omezení počtu vydávaných podílových listů. Je vytvářen většinou na dobu neurčitou, lze však i na dobu určitou v maximální době trvání 10 let. Podílové listy tohoto typu fondu nemusí mít stanovenou jmenovitou hodnotu. Jejich hodnota je vypočítána na základě finančních prostředků připsaných na účet fondu ve stanovený den a zhodnocení, kterého fond od tohoto dne dosáhl. Podílníci mají právo své podílové listy zpět odprodat fondu, který je pak povinen bez zbytečného odkladu podílové listy odkoupit. Právo na odkup je jedním ze zásadních rozdílů mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem. Dalším z rozdílů je například jiţ zmíněné časové trvání fondu, neboť uzavřené fondy kolektivního investování mohou být zakládány pouze na dobu omezenou a to maximálně 10 let.49
2.3.1 Investiční strategie Širokou investorskou veřejnost můţeme díky různým zájmům a časovým poţadavkům jednotlivců rozdělit na několik uţších skupin. Hlavním kritériem, podle kterého jsou investoři rozlišováni, jsou vztah k riziku a schopnost podstoupit jej, a časový horizont, ve
47
Idnes.cz: USA vs. Evropa: kde jsou lepší fondy? [online]. 2003 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/usa-vs-evropa-kde-jsou-lepsi-fondy-druzinv.aspx?c=A030528_173943_fi_osobni_dvo. 48 Asociace pro kapitálový trh ČR: O asociaci - základní popis [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/static.do?page=zakl_popis.html. 49 POSPÍŠILOVÁ, Alena a Michal POSPÍŠIL. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, s. 214. ISBN 80-86775-07-0. - str. 113 - 114
28
kterém se investiční činnost má realizovat. Pro kaţdou takto vymezenou skupinu existuje obecná tzv. investiční strategie, která tyto individuální poţadavky více či méně respektuje. V nejobecnějším pojetí můţeme investiční strategie rozlišit na aktivní a pasivní. Aktivní investoři se svou aktivitou snaţí „prorazit“ finanční trh a dosahovat vyšších výnosů, neţ tento zvolený trh (výnos celého trhu je zpravidla reprezentován vybranými indexy). Na trhu vyhledává podhodnocená a prodává nadhodnocená aktiva a na trţním rozdílu profituje. Naopak portfolio investic pasivního investora kopíruje sloţení trhu a ten tímto dosahuje stejného zhodnocení.50 Rovněţ lze říci, ţe při delším časovém horizontu se za jinak stejných podmínek eliminuje riziko. Dochází k omezení krátkodobých fluktuací kurzu, které by mohly v krátkém období způsobit znehodnocení aktiva. Z tohoto principu pak investiční strategie vycházejí a zpravidla jsou pro dlouhodobější investice vybírána portfolia sestávající z rizikovějších instrumentů, neboť s rostoucím rizikem se výrazně zvyšuje i výnos tohoto instrumentu. Na základě tohoto můţeme investory dělit do tří skupin, které jsou právě pro tuto práci stěţejní.51 Pro investory nejméně ochotné podstupovat riziko je nejvhodnější konzervativní strategie. Předmětem investice se v tomto případě stávají nejméně riziková a vysoce likvidní aktiva, v největší míře jsou zastoupeny například státní pokladniční poukázky či státní dluhopisy. Tyto instrumenty nesou velmi nízké riziko, ovšem je třeba vzít v úvahu i velmi nízké zhodnocení. Investiční horizont by měl dosahovat délky do tří let, V případě delšího období je jiţ vhodnější zvolit rizikovější investiční instrumenty. Vyvážená strategie je vhodná pro investory s investičním horizontem od tří do šesti let. V tomto období mohou i rizikovější aktiva vykazovat relativně stabilních výnosů a případné krátkodobé odchylky vedoucí k jejich znehodnocení jsou překonány. Portfolio investorů s touto strategií obsahuje povětšinou dluhopisy, a to jak státní, tak i firemní. Objevují se však i akcie a akciové indexy, jejichţ míra zastoupení jiţ závisí na konkrétním postoji investora.52 V dlouhém investičním horizontu se jako nejvhodnější prostředek ke zhodnocení finančních prostředků jeví strategie agresivní či dynamická, zaloţená na investicích do nejrizikovějších aktiv, tedy akcií. V krátkém období často vykazují i značné znehodnocení, ale vzhledem k dlouhodobému charakteru této investiční strategie si investor zajišťuje dostatek času pro stabilizaci ceny těchto aktiv a při vhodném sloţení portfolia i nadprůměrně vysoký výnos.53
50
SVOBODA, Martin a Michal POSPÍŠIL. Základy financí. 1. vyd. Brno: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, 214 s. ISBN 978-802-1049-765. str. 81. 51 FinančníVzdělávání.cz. Rizikový profil investora [online]. 2007 [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=386. 52 Peníze.cz. Škola finanční gramotnosti: typy podílových fondů [online]. 2011 ]cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podilove-fondy/225100-skola-financni-gramotnosti-typy-podilovych-fondu. 53 MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 203. ISBN 978-80-210-5157-7. str. 83
29
Velká část investičních společností a fondů nabízí i moţnost smíšených investičního strategií, které v sobě kombinují prvky výše zmíněných za účelem další eliminace rizik diverzifikací portfolia, zároveň je tímto investorům poskytována vyšší svoboda v oblasti výběru instrumentů.
2.3.2 Typy podílových fondů Kromě dělení podílových fondů na otevřené a uzavřené je můţeme dále rozlišovat i podle jejich investičního zaměření. Nejméně rizikové fondy investují svoje prostředky na peněţních trzích. V největší míře se tak portfolia těchto fondů skládají ze státních pokladničních poukázek. Jedná se o krátkodobé dluhové cenné papíry se splatnostní do jednoho roku a vydávané státem prostřednictvím Ministerstva financí ČR a slouţí ke krytí krátkodobých nesouladů státního rozpočtu. Státní pokladniční poukázky často slouţí jako ukazatel bezrizikové úrokové míry a trţní riziko spojené s nimi lze tak povaţovat za zanedbatelné.54 Za rizikovější podkladové aktivum jiţ můţeme povaţovat firemní dluhové cenné papíry. Jsou často kombinovány s akciemi, ovšem za dluhopisový fond můţeme povaţovat pouze takový, u kterého investice do akcií nepřekročí 10 % celkového objemu investovaných financí. Akciovým fondem rozumíme pak takový, který alespoň dvě třetiny obhospodařovaného majetku investuje do akcií, případně je jiným způsobem navázán na akciový index.55 Dále existují různé smíšené fondy, které v sobě spojují různé druhy cenných papírů všech skupin rizikovosti. Tyto fondy si pak samy stanoví procentuální zastoupení jednotlivých skupin investičních instrumentů ve svém portfoliu. Zvláštními případy mezi podílovými fondy jsou fondy fondů. Tyto investují většinu svých prostředků (alespoň 66 % objemu investic) do podílových listů nebo akcií jiných podílových či investičních fondů. Sloţení jejich portfolia tak přesně kopíruje jiný zvolený fond i jeho rizikovost a výnos. Poslední kategorií v rámci tohoto dělení fondů jsou fondy zajištěné, neboli garantované. Ty investorovi zajišťují návratnost alespoň části investovaných prostředků, případně i minimální stanovený výnos za určité období. Dalším typem dělení podílových fondů můţeme rozumět i specifikaci dle zákona o kolektivním investování. Ten rozděluje fondy na standardní a speciální. Standardními fondy rozumíme dluhopisové, akciové, peněţního trhu a fondy smíšené. Ty jsou legislativou upraveny přísněji neţ fondy speciální, protoţe mohou být nabízeny na území celé Evropské unie. Druhou kategorií jsou pak fondy speciální. Za speciální fondy 54
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357297-6. - str. 234 55 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357297-6. - str. 652
30
označujeme speciální nemovitostní fondy a fondy kvalifikovaných investorů. Ty jsou dostupné mnohem uţší škále investorů, neboť minimální vklad je stanoven ve výši 1 mil. Kč a jsou tedy vhodné zpravidla pouze pro institucionální investory.56
56
Česká národní banka. ČNB pro všechny: Členění fondů kolektivního investování [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_ investovani /kolektivni_investovani_cleneni_fondu.html
31
3 CHARAKTERISTIKA A SROVNÁNÍ VYBRANÝCH PRODUKTŮ Tato kapitola je jiţ věnována praktickému zpracování vybrané problematiky s cílem srovnat příleţitosti pojistného trhu a kolektivního investování v prostředí České republiky. Nejprve bude představena modelová situace, pomocí které budou prováděny stěţejní analýzy, dále budou charakterizovány jiţ konkrétní produkty a jejich vlastnosti i metodika, pomocí které se bude analýza dít. Po představení výsledků praktické části bude následovat jejich závěrečné zhodnocení. Za účelem srovnání budou vybrány tři konkrétní produkty investičního ţivotního pojištění a jim blízké alternativy rizikového pojištění. K těm pak budou dále vybrány odpovídající otevřené podílové fondy.
3.1 Stanovení modelového případu Ţivotní pojištění je flexibilním produktem a je proto nutné stanovit detailně situaci, která bude řešena, a na základě které bude provedena následná analýza. Rovněţ je ţádoucí stanovit podmínky, které jsou pro modelového klienta přijatelné, i dlouhodobý cíl, kterého by rád pomocí vybraných produktů dosáhl.
3.1.1 Charakteristika modelové situace Za modelovou situaci, na které bude demonstrována následující analýza jednotlivých vybraných produktů, byl zvolen muţ ve věku 30 let, který se právě nachází ve fázi zakládání rodiny a pořizování vlastního bydlení (financováno úvěrem). Jeho mzda dosahuje výše průměru příjmů v České republice, který dle Českého statistického úřadu ve třetím kvartálu roku 2014 činil 25 219 Kč.57 Riziková skupina jeho zaměstnání je nejniţší, tedy 1. Maximální částka, kterou můţe vkládat do námi vybraných produktů, dosahuje výše 2 500 Kč měsíčně (není nutné částku vyčerpat celou). Pro názornost celého příkladu bude investovaná část financí pevně zakotvena (jedná se o investiční část IŢP nebo samostatnou investici do OPF), přičemţ sledovaným výstupem bude zhodnocení účtu s přihlédnutím k zaplaceným poplatkům i daňovým zvýhodněním či naopak povinnostem. Pro pojistnou část modelů, kterou budeme rozumět IŢP bez investiční sloţky nebo rizikové ţivotní pojištění, budou dále stanoveny podmínky, které má pojištění splňovat. Jednat se bude například o délku pojištění, zvolená připojištění a jejich parametry i veškeré pojistné částky. V tomto případě pak bude sledováno celkové pojistné za produkt/jeho část.
57
Český statistický úřad: Průměrné mzdy - 3. čtvrtletí 2014 [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-3-ctvrtleti-2014-eckeqbgnpo.
32
3.1.2 Charakteristika parametrů produktů V pojistné části vybraných produktů je nutné ošetřit hlavní rizika a situace, které by mohly být pro modelového klienta a jeho rodinu ohroţující. Hlavním ošetřeným rizikem bude pojištění pro případ smrti. Pojistnou částku zvolíme ve výši 1 000 000 Kč, nejlépe ve variantě s lineárně klesající pojistnou částkou. Klient si můţe dovolit v pozdějších letech pojistnou částku sniţovat, neboť je zatíţen pouze hypotékou, která bude postupem času umořována a celkový dluh sniţován. V rámci připojištění budou ošetřena hlavní rizika, se kterými se modelová osoba můţe setkat. Jedná se zejména o úrazy a s nimi spojené komplikace, v rámci úrazového připojištění tak zvolíme trvalé následky úrazu a denní odškodné při úrazu. Dále by klienta a jeho schopnost splácet závazky mohla velmi výrazně ohrozit závaţná onemocnění. Do pojistného produktu tedy zahrneme i toto připojištění. Dalším ze sjednaných připojištění bude i pobyt v nemocnici, a to jak nemocí, tak i úrazem. U vybraných typů připojištění nabízí většina pojišťoven progresivní plnění, proto budou tomuto přizpůsobeny i pojistné částky. Z námi zvolených připojištění nabízí moţnost volby výše progrese pouze připojištění trvalých následků úrazu. Aby měly v tomto případě všechny zkoumané produkty stejné parametry, bude pojistná částka pro případ trvalých následků stanovena na pevnou částku při maximální míře progrese, kterou pojišťovna v rámci tohoto připojištění nabízí. Takto bude zafixována maximální, a u všech pojišťoven stejná výše plnění z tohoto připojištění. U vybraných pojišťoven pro tuto práci je vţdy moţné zvolit pětinásobné či šestinásobné progresivní plnění, ovšem při sestavování pojištění je stanovena pojistná částka bez progrese, tomuto je tedy nutné jednotlivé PČ přizpůsobit. Pro případ pětinásobného progresivního plnění tak bude hlavní pojistná částka (bez progrese) 500 000 Kč, u progrese šestinásobné pak 416 666 Kč.
Pojistné částky: hlavní riziko - smrt
1 000 000 Kč
trvalé následky úrazu
2 500 000 Kč (při maximální míře progrese)
denní odškodné při úrazu
250 Kč
závaţná onemocnění
250 000 Kč
pobyt v nemocnici
200 Kč
Pro investiční část produktů bude zvolena pevná částka. Vzhledem k modelovému klientovi a jeho moţnostem se bude jednat o 1 000 Kč měsíčně. Následně bude sledován vývoj stavu financí v čase pro kaţdý z produktů zvlášť. Díky dlouhodobé charakteristice investice má investor kladný postoj k riziku a je ochoten více riskovat. Investiční strategie tedy bude zvolena smíšená aţ dynamická. V případě modelových příkladů a výpočtů bude 33
uvaţováno pro všechny případy stejné zhodnocení 5 % p.a. Inflace nebude zohledněna, při jakémkoliv vývoji by měla na vybrané produkty stejný vliv. Výpočet stavu financí v čase bude proveden interními kalkulátory vybraných institucí. Výstupy z těchto softwarových pomůcek ve výsledných kalkulacích zobrazí, jak nákladné jsou jednotlivé produkty a jaké částky je moţné investicí do nich získat vzhledem k zaplacené částce.
3.2 Vybrané instituce a jejich produkty Následující oddíl je věnován jiţ konkrétním finančním produktům českého trhu. Pojednává o základních údajích vybraných institucí a blíţe specifikuje vlastnosti zvolených alternativ. Z oblasti pojišťoven byly vybrány společnosti Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s. a Allianz pojišťovna, a.s. Důvodem k výběru těchto tří zmíněných institucí byla velikost jejich trţního podílu na českém trhu. Podle statistik České asociace pojišťoven obsadily uvedené pojišťovací společnosti v roce 2014 první tři příčky přesně ve zmíněném pořadí.58 Konkrétní hodnoty jejich podílů na celkovém předepsaném pojistném můţeme pozorovat v obrázku č. 3.
Graf č. 1 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném v roce 2014
Zdroj: Česká asociace pojišťoven: Vývoj pojistného trhu 1 - 12 / 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/vyvoj-pojistenotrhu/STAT2014Q4GRAFY20150127.pdf.
K analýze institucí zajišťujících investice do podílových fondů budou vybrány takové společnosti, které odpovídají vybraným produktům investičního ţivotního pojištění. 58
Česká asociace pojišťoven: Vývoj pojistného trhu 1 - 12 / 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/vyvoj-pojisteno-trhu/STAT2014Q4GRAFY20150127.pdf.
34
V rámci separátních investic do podílových fondů se bude jednat o takové společnosti, prostřednictvím nichţ je moţné investovat i v rámci zvolených produktů IŢP. Vzhledem ke zvolené struktuře pojišťoven tak příslušnými institucemi jsou investiční společnosti ČP Invest, Conseq a C-Quadrat. Budou tedy uvaţovány celkem tři situace (modely) podle zvolených kombinací produktů: První zvolenou pojišťovací společností je Česká pojišťovna, a.s. Ta v případě produktů typu investičního ţivotního pojištění nabízí moţnost investovat skrze podílový fond ČP Invest. Tento je běţně dostupný i pro samostatné investory, proto v případě druhé varianty (rizikové pojištění bez spořící sloţky) bude zvolen právě tento podílový fond. Druhá ze společností, Kooperativa pojišťovna, a.s. umoţňuje moţnost investovat skrze fond Conseq, ten zde tedy budeme uvaţovat i jako alternativu k IŢP pro případ samostatné investice. U pojišťovny Allianz, a.s. pak lze zvolit jako metodu zhodnocování prostředků podílový fond C-Quadrat. Následně i tento tedy podrobíme samostatné analýze.
3.2.1 Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna, a.s. (dále také Česká pojišťovna, příp. ČP) je největší pojišťovnou českého pojistného trhu nejen v objemu ročně podepsaných smluv, ale i podílem na celkovém předepsaném pojistném. Své sluţby nabízí jak v oblasti ţivotního a neţivotního pojištění, tak i institucionálním klientům a velkým korporacím. Tradice pojišťovny, kterou dnes známe jako Českou pojišťovnu, sahá aţ do 19. století, kdy se tehdejší Císařskokrálovský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav zabýval pojištěním proti poţáru. Od této doby prošla Česká pojišťovna mnoha změnami, ovšem na českém pojistném trhu si stále drţí své výsadní postavení. Instituce je dnes zcela v vlastněna zahraničním kapitálem, konkrétně je součástí Generali CEE Holdingu B.V.59 Ve svém portfoliu nabízí pojišťovna více pojistných produktů ţivotního pojištění se spořící sloţkou, pro účely této práce bylo však vybráno nejuniverzálnější z nabízených pojištění, a to produkt Můj ţivot. Jako riziková varianta pojištění bylo vybráno rizikové pojištění Multirisk. Pojišťovna představuje toto pojištění jako ideální variantu pro zajištění celé rodiny. K pojištění nabízí poměrně obsáhlý výčet moţných připojištění, za zajímavé lze povaţovat například připojištění závaţných onemocnění ve dvou variantách, kdy rozšířenější z nich nabízí pojištění celkem 39 nemocí. Dále pojišťovna nabízí i opravdu širokou škálu asistenčních sluţeb, které lze připojistit dokonce ve třech variantách, kterými jsou základní poradenství, asistence a 59
Česká pojišťovna: Profil [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/profil.
35
rekonvalescence. Poslední zmíněná varianta v sobě kromě prvních dvou variant zahrnuje například rehabilitace, pobyt v lázních i sluţby plastického chirurga. Poměrně neobvyklým jevem v oblasti IŢP je garantovaná pojistná částka při doţití konce smlouvy, kterou pojišťovna nabízí rovněţ ve formě připojištění. Doţije-li se tak pojištěný konce smlouvy, je mu vyplacena nejen tato předem sjednaná částka, ale i aktuální kapitálová hodnota jeho účtu.60 V Investiční části pojištění je moţné volit mezi několika nabízenými fondy společnosti ČP Invest. Pro naše účely a zachování stejných vlastností produktů byl vybrán Vyváţený fond ČPI, který jako jediný z uvedených modeluje ve svých výpočtech 5% zhodnocení.
3.2.2 Kooperativa pojišťovna, a.s. Společnost Kooperativa navazuje na českém trhu stejně jako většina ostatních pojišťoven na tradici rakouských institucí poskytujících pojistnou ochranu na našem území jiţ od 19. století. Kooperativa pojišťovna, jak ji známe dnes, byla zaloţena v roce 1991 a jiţ od svého zaloţení je součástí zahraničního koncernu Vienna Insurance Group AG. V současnosti je tento zahraniční podíl většinový, konkrétně se jedná o 96,32 %. Kooperativa pojišťovna má na českém pojistném trhu významnou roli, svým podílem na předepsaném ročním pojistném se dnes řadí na druhé místo za Českou pojišťovnou. Jedná se opět o univerzální pojišťovnu zajišťující sluţby pro laickou i korporátní klientelu.61 Stěţejním produktem pojišťovny v oblasti pojištění osob je ţivotní pojištění Perspektiva, rizikovou variantou nabízenou touto pojišťovnou je pak pojištění Harmonie. ŢP Perspektiva je pojišťovnou představeno jako moderní a vysoce flexibilní produkt, který nabízí nadstandardní pojistnou ochranu pro celou rodinu. Jako většina produktů tohoto typu lze pojistit na jedné smlouvě více rodinných příslušníků, v případě bezeškodního průběhu je klientovi smluvně zajištěna prémie. V případě nabízených připojištění, konkrétně v kategorii úrazových pojištění, se Perspektiva mírně odlišuje od konkurenčních produktů (stejně jako ostatní produkty pojistitele) a závaţnost úrazů je hodnocena a oceňována nikoliv dobou léčby úrazu, ale procentním tělesným poškozením. Jedná se však pouze o nepříliš častý, ale přesto moţný způsob ocenění a tento fakt nemá na kvalitu samotného pojištění vliv. Z dostupných připojištění je dále méně obvyklé pojištění závaţných nemocí Pro něj. Jedná se o produkt dostupný pouze osobám muţského pohlaví a slouţí ke krytí rizika chorob a
60
Česká pojišťovna, a.s.: Pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50021/muj-zivot-pp.pdf. 61 Kooperativa pojišťovna, a.s.: Základní informace [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/.
36
lékařských zákroků souvisejících s muţským pohlavními orgány. Konkurencí bývá toto pojištění nabízeno standardně pouze ve variantě dostupné ţenám.62
3.2.3 Allianz pojišťovna, a.s. Další z vybraných institucí je společnost Allianz pojišťovna, a.s. Řadí se do největšího světového pojišťovacího koncernu Allianz Group působící ve více neţ 70 zemích. Zaloţena byla roku 1890 v německém Berlíně, odkud se během pouhých tří let rozšířila nejen do většiny evropských zemí, ale i do Spojených států amerických. V České republice působí tato společnost od roku 1993. Zde je dnes vzhledem k celkovému počtu podepsaných smluv třetí největší pojišťovnou působící na trhu.63 Vybraným produktem pro tuto práci je ţivotní pojištění Rytmus v jeho dvou modifikacích. První z nich je varianta investičního ţivotního pojištění, druhou je pak ţivotní pojištění bez spořící sloţky (Rytmus risk), tedy pojištění rizikové. Společnost Allianz na svých webových stránkách prezentuje toto pojištění jako velmi univerzální. Je moţné k němu získat celou řadu výhod i připojištění, včetně takových, která jsou na českém trhu vcelku unikátní.64 Můţeme zmínit například kampaň podporující zdravý ţivotní styl potenciálních zákazníků, kdy pojišťovna v případě splnění určitých poţadavků (nekuřák, BMI do 25) poskytuje na ţivotní pojištění slevu ve výši 33 % pojistného. Z dalších slev lze poukázat i na moţnost slevy aţ 15 % podle počtu sjednaných připojištění. Dále pojišťovna kromě běţných připojištění nabízí i připojištění PRO ţeny, které je zaměřeno na závaţná onemocnění ţenského pohlavního ústrojí, s ním spojené operace, těhotenské či porodní komplikace i závaţná postiţení narozeného dítěte.65 Samotné pojištění Rytmus můţe poskytnout pojistnou ochranu jednomu dospělému a dalším pěti osobám (dospělým i dětem). Hlavní pojistnou sloţkou, která je povinná, je pojištění pro případ smrti nebo doţití a investiční sloţka. Volitelnou částí pojištění jsou pak nabízená připojištění, která je moţné v průběhu smlouvy měnit, nově sjednávat i rušit.66 Připojištění jsou shodná i pro druhou, rizikovou variantu tohoto pojištění. Rizikové pojištění Rytmus risk se rovněţ skládá ze dvou sloţek. První z nich je povinné hlavní pojištění, v tomto případě se jedná o pojištění pro případ smrti úrazem při dopravní nehodě nebo následkem srdečního infarktu či mrtvice.67 62
Kooperativa pojišťovna, a.s.: Perspektiva - detailní informace o produktu [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-osob/univerzalni-zivotni-pojisteniperspektiva/perspektiva-detailni-informace-o-produktu/. 63 Allianz, a.s.: O společnosti [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/vse-oallianz/allianz/o-spolecnosti.html. 64 Allianz, a.s.: Ţivotní pojištění Rytmus [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/rytmus.html. 65 Allianz, a.s.: Pojistka pro ţeny [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.pojistkaprozeny.cz/. 66 Allianz, a.s.: Pojistné podmínky - Rytmus [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20822/Smluvni_dokumentace____Rytmus_komplet_230914_web.pdf. 67 Allianz, a.s.: Rytmus risk - předsmluvní informace [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20824/Komplet_smluvni_dokumentace___Rytmus_Risk.pdf.
37
3.2.4 ČP INVEST investiční společnost, a.s. Investiční společnost ČP Invest je dceřinou společností České pojišťovny, a.s. Na českém kapitálovém trhu se vyskytuje od roku 1991, kdy začala působit jako KIS, a.s. kapitálová společnost České pojišťovny. Tato instituce se pak v roce 1994 podílela i na zaloţení dnešní Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR). Po přelomu tisíciletí se tehdejší uzavřené fondy transformovaly na otevřené podílové fondy a od této doby nabízí společnost své sluţby ještě širší investorské veřejnosti.68 Společnost ve svém portfoliu nabízí širokou škálu produktů pro různé typy investorů. Jedná se jak o ty nejméně rizikové tituly pro investory s krátkodobým investičním horizontem, tak i o dynamické instrumenty s vysokým rizikem, ale i výnosností. Investovat je moţné s jiţ malými částkami, minimální výše investice při pravidelném investování je 500 Kč měsíčně, v případě jednorázových investic se jedná o částku 3 000 Kč. K našemu účelu byl vybrán Vyváţený fond ČP Invest (ISIN CZ0008473287). Jedná se o fond nabízející střední míru rizika i moţného zhodnocení. Sloţení fondu je ze 40 % akciové, 45 % dluhopisové a zbývající část je investována do prostředků peněţního trhu. Vstupní poplatek je pro tento fond stanoven jako 3,9 % z cílové částky.69 Tou rozumíme objem celkově vloţených prostředků za zvolené investiční období. Vývoj kurzu ceny podílového listu můţeme pozorovat v grafu níţe.
Graf č. 2 Vývoj hodnoty podílového listu vyváţeného fondu ČP Invest za 5 let
Zdroj: Penize.cz: Vyvážený fond fondů ČP INVEST [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podilove-fondy/90210-vyvazeny-fond-fondu-cp-invest-cp-invest
68
ČP Invest, a.s.: Profil společnosti [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/onas/profil-spolecnosti.html. 69 ČP Invest, a.s.: Vyváţený fond fondů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/Infolist_FFV.CPI_CZ0008473287_CZ_2015_0228.pdf.
38
3.2.5 Conseq Investment Management, a. s. Společnost Conseq působí na českém kapitálovém trhu jiţ dvacet let. Jako jedna z mála společností svého typu byla zřízena přímo českými zakladateli, původně jako Conseq Finance a.s. za účelem obchodování s cennými papíry. Z ní se později vydělila dceřiná společnost Conseq Investment Management, a.s. zaměřená jiţ přímo na investiční management. Společnost se jiţ během 90. let minulého století těšila velké oblibě mezi širokou investorskou veřejností a začátkem nového tisíciletí se řadila mezi nejdůleţitější investiční společnosti na českém trhu vůbec. Aţ v roce 2003 však začala společnost nabízet i sluţby v oblasti otevřených podílových fondů. Důleţitými partnery se tak staly společnosti BNP Paribas Asset Management a Franklin Templeton Investment, do jejichţ podílových fondů bylo rovněţ umoţněno investovat. Dnes je společnost oblíbena zejména mezi většími institucionálními klienty, rovněţ však i jednotlivci.70 Portfolium produktů společnosti Conseq čítá velké mnoţství jednotlivých titulů, pro naše účely byl za nejvhodnější vybrán otevřený podílový fond Conseq Active Invest (ISIN CZ0008474202) dynamického charakteru. Největší část portfolia fondu je tvořena akciemi a podílovými listy akciových fondů (70 %), dále dluhopisy (10 %) a zbývající část je investována na peněţních trzích. Umoţňuje pravidelně investovat částku nejméně 500 Kč měsíčně, v případě jednorázové investice je nutné sloţit alespoň 10 000 Kč. Vstupní poplatek je u tohoto typu fondu stanoven na 2,9 % z cílové částky. 71 V následujícím obrázku je zachycena výnosnost tohoto konkrétního instrumentu.
Graf č. 3 Vývoj ceny podílového listu fondu Conseq Active Invest
Zdroj: Penize.cz: Active Invest dynamický [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné http://www.penize.cz/podilove-fondy/284169-active-invest-dynamicky-conseq-investment-management.
z:
70
Conseq.cz: O společnosti [online]. 2006 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/fund_service.asp?page=140&service=675. 71 VEDRAL, Jan. Statut: Active Invest dynamický. Praha: Conseq Funds investiční společnost, a.s, 2014.
39
3.2.6 C-QUADRAT Asset Management Společnost C-Quadrat je poslední z vybraných investičních společností. Byla zaloţena v roce 1991 v Rakousku a své sluţby původně nabízela výhradě institucionální klientele. Díky svému rychlému vývoji byly však jiţ v roce 1996 akcie společnosti kótovány na Frankfurtské burze. Na českém kapitálovém trhu však začala působit aţ o deset let později, a to roku 2006 (stejně tak i v Polsku a Maďarsku). V následujících letech tato investiční společnost expandovala téměř do celé Evropy a za svou činnost získala řadu prestiţních ocenění. 72 Vzhledem k podkladovým aktivům jiţ vybraných IŢP je pro účely této práce zvolen podílový fond partnerské společnosti C-Quadrat, kterou je ARTS Asset Management GmbH se sídlem v Rakousku. Jedná se tedy o fond fondů, kdy zprostředkovatelem obchodu je C-Quadrat, ovšem jeho správcem právě partnerská investiční společnost. Rozloţení aktiv je z 48 % akciové a z 52 % dluhopisové. Poplatky jsou stanoveny v obdobné výši jako v předchozích případech. Vstupní poplatek činí 5,00 % cílové částky, správní poplatek je pak stanoven na 2,00 % p.a. z ročního objemu investic.73
Graf č. 4 Vývoj ceny podílového listu fondu C-Quadrat Arts Total Return
Zdroj: Penize.cz: C-Quadrat Arts Total Return [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podilove-fondy/220392-c-quadrat-arts-total-return-balanced-vt-eur-c-quadrat.
72
C-QUADRAT: Vývoj [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.cquadrat.com/index.php?option=com_content&view=article&id=79&Itemid=75&lang=cz&country=68. 73 C-QUADRAT: C-Quadrat Arts [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.cquadrat.com/CF/cq_arts_balanced_vt_czk_cz.pdf
40
3.3 Metodika srovnávání Za účelem srovnání byly vytvořeny tři modely zahrnující v sobě vţdy dvě varianty srovnatelných produktů. Předmětem komparace se tak stávají právě tyto dvě varianty proti sobě uvnitř jednoho modelu. Hlavní srovnávanou vlastností bude především nákladovost jednotlivých produktů, tzn. výše jednotlivých poplatků s příslušným produktem spojených. Pozornost bude věnována především běţným poplatkům, které se s produkty pojí, a nelze se jim vyhnout. Zaměřím se i na celkovou výnosnost produktů, neboť ta můţe být právě díky poplatkům značně odlišná. Vzhledem k faktu, ţe je v rámci této práce v největší míře pojednáváno o pojištění, nebudou opomenuty ani samotné pojistné sloţky jednotlivých produktů. V této souvislosti budou analyzovány moţnosti, které dané pojištění nabízí, výhody uváděné pojišťovnami, moţnosti připojištění i jejich charakteristiky a odlišnosti. Pozornost bude věnována i jiţ zmíněným moţnostem daňového zvýhodnění v případě produktů, které to dovolují, coţ bude zohledněno i v souvisejících kalkulacích. Pojištění tedy budou konstruována jako daňově odečitatelná. Výše daňového zvýhodnění je tak ve všech produktech a jejich propočtech v následujících oddílech vţdy zohledněna, stejně jako povinnost tyto úlevy zpětně vracet při předčasném ukončení smlouvy. Jestliţe je investiční ţivotní pojištění konstruováno v takovém reţimu, aby umoţňovalo daňové zvýhodnění, má pojištěný nárok čerpat ročně daňové úlevy ve výši maximálně 1 800 Kč (15 % z částky 12 000 Kč). Dojde-li ovšem k předčasnému ukončení smlouvy, je nutné tyto čerpané úlevy zpětně za posledních 10 let dodanit. Kumulativní výše maximálního daňového zvýhodnění v jednotlivých letech pojištění i případná daňová povinnost při ukončení jsou shrnuty v tabulce v příloze této práce (příloha č. 1). Za podmínek legislativy platné od začátku roku 2015 se klient musí při podpisu smlouvy rozhodnout, zda bude pojištění slouţit k daňovým odpočtům, nebo se jej naopak můţe rozhodnout zrušit předčasně a získat odkupné.74 Vzhledem ke sloţitosti tohoto nástroje a moţnostem, které nabízí, zde tedy bude zaveden pojem výtěžnost produktů. Pod tímto budeme v případě IŢP rozumět odkupné v příslušném roce včetně do té doby uplatněných daňových zvýhodnění. Zároveň je však tato částka očištěna o vrácené daně při předčasném ukončení smlouvy. Nelze opomenout ani povinnost zdanění příjmu z kapitálového majetku podle zákona o daních z příjmů fyzických osob 15% daní, která bude rovněţ zohledněna.75 Odlišná je situace ve 35. roce, kdy je smlouva ukončena doţitím. V této situaci investor neobdrţí odkupné, nýbrţ kapitálovou hodnotu účtu. Je ovšem i v tomto případě nucen danit úrokové výnosy. Dříve uplatňované daňové odpočty ale zpětně vracet nemusí. 74
Peníze.cz: Investiční ţivotní pojištění: Pravidla pro daňové úlevy od roku 2015 zpřísňují [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investicni-zivotni-pojisteni/291617-investicni-zivotnipojisteni-pravidla-pro-danove-ulevy-od-roku-2015-zprisnuji. 75 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část 1., § 8 Příjmy z kapitálového majetku
41
V souvislosti s OPF bude pojem výtěžnost chápán jako hodnota investičního účtu v příslušném roce po odečtení veškerých poplatků. Při porovnávání bude věnována pozornost odlišnostem mezi jednotlivými typy produktů uvnitř jednotlivých modelů (investiční ţivotní pojištění proti rizikovému pojištění se separátní investicí do otevřeného podílového fondu). Pro kaţdý z těchto modelů bude následně vytvořena modelace vývoje výtěţnosti, tedy hodnoty účtů pro jednotlivé roky, kdy můţe být smlouva ukončena. Situace bude znázorněna pomocí grafů k lepšímu vizuálnímu zhodnocení situace. Dále bude srovnávána situace při doţití smluv, tedy ve 35. roce jejich trvání. V případě rizikových sloţek jednotlivých variant modelů (riziková část IŢP a rizikové ţivotní pojištění) bude pozornost kladena na celkově placené pojistné za tuto část i za jeho dílčí sloţky, kterými jsou hlavní pojištění a další jednotlivá připojištění. Hlavním ukazatelem pro výsledné porovnání variant v rámci modelů poslouţí poměrové veličiny vyjadřující podíl výtěţnosti na celkově vloţené částce (ta zahrnuje rizikovou i investiční sloţku modelů). Produkty investičního ţivotního pojištění budou dále porovnány i podle standardizovaného ukazatele nákladovosti (SUN) vytvořeného Českou asociací pojišťoven. Instituce poskytující pojistnou ochranu mají povinnost tento ukazatel uvádět u kaţdého nabízeného produktu IŢP. Vyjadřuje celkový podíl nákladů, rizikového pojistného i investiční části na celkově placeném pojistném. Cílem vytvoření tohoto ukazatele bylo zjednodušení náhledu na IŢP ze strany klientů. Bývá graficky znázorněn pomocí kruhového grafu rozděleného na tři části podle procentního zastoupení zobrazovaných kategorií.76 Orientačně budou vybrané instrumenty srovnány i na základě ukazatel TER (Total Expense Ratio). Jedná se o měřítko nákladovosti jednotlivých fondů v rámci pojištění uváděné institucemi, které daný produkt nabízejí. Jeho výše je kalkulována na základě ročních nákladů na správu celého fondu a kaţdý rok tak můţe docházet k jeho kolísání. Ukazatel v sobě zahrnuje i poplatky za výkonnost fondu, bylo-li zvýšené výkonnosti v daném roce dosaţeno. Tyto však v práci dále zahrnuty nejsou, protoţe se jejich výše se odvíjí od vývoje kapitálového trhu, tu však nelze předem určit.
3.4 Analýza a srovnání produktů Následující část je jiţ věnována samotnému rozboru vybraných produktů a jejich aplikaci na zvoleného modelového klienta.
76
Česká asociace pojišťoven: Standardizovaný ukazatel nákladovosti [online]. 2014 ]cit. 2015-20-04]. Dostupné z: http://cap.cz/odborna-verejnost/samoregulacni-standardy-cap/standardizovany-ukazatelnakladovosti.
42
3.4.1 Model 1 První srovnávanou kombinací produktů je investiční ţivotní pojištění Můj ţivot České pojišťovny, v rizikové variantě se pak jedná o pojištění Multirisk a samostatnou investici do podílového fondu ČP Invest. Pojistné produktu Můj ţivot bylo dle zadaných kritérií vypočítáno na 2 161 Kč. Z této částky je 1 000 Kč alokováno do podílového fondu, částka 1 161 Kč je určena na rizikové pojistné. Blíţe je kalkulace pojistného shrnuta v následující tabulce.
Tabulka č. 3 IŢP Pro ţivot - ocenění dílčích rizik v rámci pojištění Poloţka Investice Hlavní riziko Denní odškodné Závaţná onemocnění Hospitalizace Trvalé následky úrazu Ostatní náklady CELKEM
Detail poloţky součet PČ i KH * od 8. dne zpětně rozšířená varianta od 1. dne progrese aţ 600 %
Pojistné v Kč 1 000 419 183 252 50 140 117 2 161
* v případě pojistné události je vyplacena pojistná částka i aktuální kapitálová hodnota účtu zdroj: vlastní zpracování na základě modelace kalkulátorem pojištění České pojišťovny
Investiční sloţka pojistného je investována skrze dceřinou investiční společnost České pojišťovny. Vývoj stavu investic a odbytného je zachycen v tabulce níţe, zde je částka odbytného doplněna i o pojišťovnou připočítávaný věrnostní bonus, který se s rostoucí dobou pojištění zvyšuje. Jak si ovšem můţeme všimnout, výše odbytného se téměř po celou dobu nerovná odpovídající kapitálové hodnotě účtu, v prvních letech je dokonce odbytné niţší neţ celková částka zaplacená na investiční sloţku. Je to způsobeno právě systémem poplatků, které jsou v tomto období spláceny z pojistného, které se tím pádem neúročí. Dokonce v případě ukončení smlouvy do deseti let od jejího počátku klient nedostane zpět ani částku, kterou za tuto dobu do pojištění (resp. jeho investiční sloţky) vloţil. Tato situace se mění právě aţ s desátým rokem pojištění, kdy se poměr vloţené částky a odkupného začíná převracet ve prospěch klienta a odkupné jiţ můţe dosáhnout vyšší neţ vloţené částky (v případě dobrého vývoje kapitálového trhu). Pro stejné pojistné částky byl vytvořen i model rizikového ţivotního pojištění Multirisk. Jeho kalkulaci opět zobrazuje přiloţená tabulka. Zde se setkáváme s vyšší částkou pojistného na hlavní pojištění, stejně jako za ostatní připojištění.
43
Tabulka č. 4 ŢP Multirisk - ocenění dílčích rizik v rámci pojištění Poloţka Hlavní riziko Denní odškodné úrazu Závaţná onemocnění Hospitalizace Trvalé následky úrazu CELKEM
Detail poloţky
Pojistné v Kč
od 8. dne rozšířená varianta od 1. dne progrese aţ 500 %
619 270 381 66 200 1 536
Zdroj: vlastní zpracování na základě modelace kalkulátorem České pojišťovny
Dále je vypočítána i hodnota účtu stejného podílového fondu společnosti ČP Invest při samostatné investici. V případě investování tímto způsobem lze volit mezi dvěma variantami. Investor se můţe rozhodnout pro splacení vstupního poplatku jednorázově, pak jiţ veškeré další vloţené prostředky budou od počátku ukládat a zhodnocovat, tak i postupně v prvních letech investiční činnosti. V případě této moţnosti se z kaţdé vloţené částky investuje pouze 30 %, zbývající část je pouţita právě na úhradu počátečních nákladů.77 Vstupní poplatek je vypočítán jako 3,59 % z cílové částky (v našem případě 420 000 Kč), celkový vstupní poplatek tak činí 14 986 Kč.78 Graf zobrazující vývoj kapitálové hodnoty pro oba způsoby splacení vstupního poplatku i tabulka shrnující celkovou výnosnost pro oba případy se nachází v přílohách této práce. Není-li stanoveno jinak, je v následujících modelacích a výpočtech pouţita varianta splacení poplatku jednorázově. Moţnost volby splacení poplatku způsobí, ţe průběhu doby celého investičního procesu dosáhne investor různého výsledku. Při jednorázovém splacení tak můţe získat lepší zhodnocení svých financí, neţ v případě postupného splácení. O pravdivosti tohoto tvrzení se můţeme přesvědčit i vypočtením poměru výsledných kapitálových hodnot a celkově vloţených částek za investiční období, kdy v případě jednorázové platby je tento poměr vyšší a dochází tak k nepatrně lepšímu zhodnocení za cenu většího jednorázového výdaje na počátku investice. Tuto skutečnost je moţné pozorovat v tabulce v přílohách této práce. Ve všech dalších výpočtech je zahrnut i správní poplatek 2,00 %, jiné běţné poplatky si společnost neúčtuje.79
77
ČP Invest, a.s.: Statut fondu [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/cpi-vff-540d6c326006b.pdf. 78 ČP Invest, a.s.: Infolist vyváţeného fondu fondů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/Infolist_FFV.CPI_CZ0008473287_CZ_2015_0228.pdf. 79 ČP Invest, a.s.: Ceník produktů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/cenik-czk-cp-invest-20150116-54e48bf1653ee.pdf.
44
Tabulka č. 5 Model 1 - vývoj hodnot investic obou variant modelu (hodnoty v Kč) Roky
Vloţeno
Odkupné
1 5 10 15 20 25 30 35
12 000 60 000 120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 420 000
0 36 111 132 988 244 353 373 051 521 811 694 970 885 433
Kapitálová hodnota 2 907 44 129 142 870 256 543 388 080 540 290 717 644 912 819
Věrnostní bonus 0 0 9 287 22 852 42 341 70 163 109 375 166 854
Výtěţnost
ČP Invest
1 800 45 111 158 399 284 660 431 578 603 882 808 316 1 069 002
13 800 76 814 182 363 318 825 473 804 656 000 889 376 1 171 463
zdroj: vlastní zpracování na základě modelace kalkulátorem České pojišťovny
Následující graf pak znázorňuje tyto hodnoty v průběhu pojistné doby. Jsou zachyceny i veškeré daňové výhody i daňové povinnosti v případě předčasného rušení smluv, stejně tak i daň z kapitálového majetku.
Graf č. 5 Model 1 - vývoj hodnot investované částky pro obě varianty modelu
Zdroj: vlastní zpracování na základě modelace kalkulátorem ČP
Nákladovost investice do otevřeného podílového fondu je v tomto případě stejná, jako investice prostřednictvím IŢP. Tato skutečnost je dána tím, ţe společnost ČP Invest je dceřinou společností České pojišťovny, takţe ani v rámci IŢP si neúčtuje sekundární náklady za zprostředkování investice. Přesto je však při separátní investici dosaţeno lepšího zhodnocení díky osvobození od daňové povinnosti z výnosů.
45
Tabulka č. 6 Výsledné srovnání produktů modelu 1 (hodnoty v Kč) IŢP Můj Ţivot
ŢP Multirisk + ČPI
487 620 420 000 907 620 1 069 002 1,178
661 920 420 000 1 096 906 1 171 463 1,068
Rizikové pojistné Investováno Zaplaceno celkem Výtěţnost Poměr konečné/vloţené částky Zdroj: vlastní zpracování na základě předchozích výpočtů
V tomto modelu má na výsledek velký vliv cena samostatného rizikového pojištění. Dochází zde ke stanovení vyššího pojistného nejen za hlavní riziko, ale i další připojištění. Klient tedy na pojistném na rizikové ţivotní pojištění zaplatí více, neţ činí pojistné za IŢP bez investiční sloţky. Částka, kterou klient na konci pojistné doby dostane, je sice vyšší v případě samostatné investice, a to nejen absolutně, ale i v poměru k separátně zaplacené investiční sloţce, ovšem přihlédneme-li k zaplacenému rizikovému pojistnému, tento poměr se obrací. Skutečnost lze pozorovat v tabulce č. 6 jako poměr konečné/vloţené částky.
3.4.2 Model 2 Druhou variantou produktů jsou pojištění společnosti Kooperativa, a.s. Ţivotní pojištění této pojišťovny jsou v jistém ohledu netypická, proto na tomto místě zmiňme krátce problematiku průměrování přirozeného pojistného. Přirozené pojistné vychází z věku pojišťovaného, úmrtnostní tabulky pro příslušný věk, výše pojistné částky a pojistné doby. Je pochopitelné, ţe s postupujícím věkem pojištěnce roste i pravděpodobnost jeho úmrtí, pojišťovny však standardně uzavírají pojistné smlouvy s jednou výší pojistného po celou dobu trvání pojištění. V tomto jednotném pojistném je jiţ promítnuta průměrná pravděpodobnost úmrtí pojištěného po celou pojistnou dobu. De facto tak dochází k přeplácení v prvních letech pojištění a naopak před jeho koncem je pojistné niţší, neţ by bylo pro daný věk pojištěného příslušné.80 Pojišťovna Kooperativa se k problematice průměrování pojistného staví poněkud odlišným způsobem, neţ většina jiných institucí tohoto typu. I v případě čistě rizikového ţivotního pojištění je totiţ ukládána částka z hlavního pojištění na speciální vkladový účet podle zvolené investiční strategie a dochází k tvorbě kapitálové hodnoty, na kterou má klient v pozdějších letech nárok v podobě odkupného (coţ u většiny pojišťoven neplatí). Tato částka, která je s kaţdou splátkou pojistného na tento účel investována, je malým procentem celkového pojistného, ale v případě dobře zvolené investiční strategie můţe i 80
Poradci-sobě.cz: Co spojuje rizikové a kapitálové ţivotní pojištění? [online]. 2010 [cit. 2015-13-04]. Dostupné z: http://poradci-sobe.cz/pojisteni/investujeme-cz-co-spojuje-rizikove-a-kapitalove-zivotnipojisteni/.
46
tak přinést pojištěnému sumu dosahující několik set tisíc Kč. V následující tabulce je shrnuto pojistné za IŢP Perspektiva.
Tabulka č. 7 IŢP Perspektiva - ocenění dílčích rizik v rámci pojištění Poloţka Investice + hlavní riziko Denní odškodné úrazu Závaţná onemocnění Hospitalizace Trvalé následky úrazu CELKEM
Detail poloţky od 8. dne zpětně 32 onemocnění od 1. dne progrese aţ 600 %
Pojistné v Kč 2 060 163 45 16 96 2 390
Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků interního kalkulátoru Kooperativa pojišťovny, a.s.
Investiční sloţka pojištění je investována do otevřeného podílového fondu společnosti Conseq, konkrétně se jedná o dynamické portfolio Conseq Active Invest, a částka pravidelně investovaná je 1 000 Kč. Dále se do stejného OPF ukládá i další část z průměrování pojistného, na kterou má klient nárok v pozdějších letech v podobě odkupného, ovšem její výši nemůţe ovlivnit. Rizikové ţivotní pojištění se od investičního příliš neliší. Charakter připojištění včetně výše pojistných částek je totoţný, i pojistné za připojištění k hlavnímu riziku jsou oceněna shodnými částkami. Je pouze vynechána investiční část ve výši 1 000 Kč. I zde se ale setkáváme s tvorbou určité kapitálové hodnoty z částek placených na hlavní riziko. Celkové lhůtní pojistné činí 1 390 Kč. Dále byla vytvořena modelace vývoje hodnoty samostatné investice prostřednictvím stejného podílového fondu. Společnost Conseq opět nabízí dva způsoby úhrady vstupního poplatku, jeho výše je nyní stanovena na 2,9 % z cílové částky a činí 12 180 Kč. Rozhodne-li se investor vstupní poplatek splácet postupně, bude na tuto úhradu pouţíváno 75 % hodnoty vkladů v prvních letech investiční činnosti (prvních 16,2 vkladů). V následujících výpočtech je zahrnut i poplatek za obhospodařování fondu ve výši 1,5 % z objemu ročního vkladu.81 Samostatné investování do OPF v případě dvojí moţnosti splacení vstupního poplatku je zobrazeno v grafu v příloze této práce, stejně tak i tabulka zhodnocující výnosnost obou případů. Vývoj hodnot investic pomocí instrumentů modelu 2 je zachycuje tabulka níţe.
81
Conseq.cz: Sazebník [online]. 2015 [cit 2015-13-04]. Dosupné z: https://www.conseq.cz/fund_service_fee.asp?page=142&service=675.
47
Tabulka č. 8 Model 2 - vývoj hodnot investic obou variant modelu (hodnoty v Kč) Roky
Vloţeno
Odkupné
1 5 10 15 20 25 30 34 35
12 000 60 000 120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 408 000 420 000
0 60 213 200 288 370 972 575 694 810 158 1 072 666 1 297 075 1 353 972
Kapitálová hodnota 4 109 60 713 200 788 371 472 576 194 810 658 1 073 166 1 297 575 1 354 472
Výtěţnost
Conseq
1 800 60 181 188 245 351 326 543 340 760 634 1 001 766 1 206 914 1 258 876
12 323 68 090 154 992 265 904 407 458 588 121 818 698 1 112 979 1 112 979
RŢP odkupné 0 21 921 84 905 155 710 230 532 298 288 349 413 362 919 359 537
Výtěţnost 12 323 90 011 239 897 430 614 655 990 913 409 1 204 111 1 457 398 1 517 516
Zdroj: vlastní zpracování na základě kalkulací interním kalkulátorem společnosti Kooperativa
Opět zde zavádíme pojem výtěţnost stejného charakteru jako v předchozím modelu, nyní je však situace mírně odlišná v případě samostatné investice do podílového fondu. Jak jiţ bylo řečeno výše, dochází k tvorbě určité kapitálové hodnoty i v případě čistě rizikového ţivotního pojištění a ta je tedy v rámci výtěţnosti sekundárně připočítána k celkové hodnotě investice do OPF.
Graf č. 6 Model 2 - vývoj hodnot investované částky pro obě varianty modelu
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interního kalkulátoru spol. Conseq a Kooperativa
48
Tabulka č. 9 Výsledné srovnání produktů modelu 2 (hodnoty v Kč) IŢP Perspektiva
RŢP P. + Conseq
579 600 420 000 999 600 1 258 876 1,259
579 600 420 000 1 011 780 1 517 516 1,4998
Rizikové pojistné Investováno Zaplaceno celkem Výtěţnost Poměr výtěţnost/vloţená částky
Zdroj: vlastní zpracování na základě kalkulací interním kalkulátorem společnosti Kooperativa
V případě modelu 2 se jiţ setkáváme s jinou situací. Ocenění pojistné části produktů se shoduje v obou variantách tohoto modelu, a to jak v případě hlavního rizika, tak i dalších zvolených připojištění; rizikové pojistné je tedy stejné. Situace u investiční části produktů je obdobná jako v předchozím modelu a můţeme pozorovat větší zhodnocení financí u varianty se samostatnou investicí do podílového fondu. Toto je reprezentováno tabulkou č. 9, kde lze pozorovat výrazně větší poměr konečné částky ku vloţené, coţ je opět způsobeno poplatky hrazenými z investiční části pojistného, která se tímto nezhodnocuje.
3.4.3 Model 3 Pojišťovna Allianz nabízí v oblasti investičního a rizikového pojištění produkt Rytmus (resp. Rytmus Risk). V tabulkách níţe jsou shrnuty kalkulace pojistného obou zmíněných druhů pojištění.
Tabulka č. 10 IŢP Rytmus - ocenění dílčích rizik v rámci pojištění Poloţka Hlavní riziko * Denní odškodné Závaţná onemocnění Hospitalizace Trvalé následky úrazu CELKEM
Detail poloţky od 8. dne 35 onemocnění od 1. dne progrese aţ 500 %
Pojistné v Kč 1 270 164 157 62 81 1 734
* v hlavním pojištění zahrnuta investice i krytí rizika smrti Zdroj: vlastní zpracování dle kalkulátoru společnosti Allianz
Za velkou nevýhodu tohoto investičního ţivotního pojištění shledávám nemoţnost přesného nastavení částky, která bude investována. Klient si můţe zvolit částku, která bude kaţdý měsíc alokována do hlavního pojištěného rizika, ovšem není předem moţné znát
49
částku, která je určena pouze na riziko smrti, a která se jiţ investuje. Tento poměr je moţné zjistit aţ po kalkulaci celého pojištění, kdy kalkulátor vypočítá podíly jednotlivých hodnot sám. Zde se dostáváme k rozdělení částky v poměru 270 Kč za pojištění hlavního rizika (smrti na PČ 1 000 000 Kč) a zbývající částka 730 Kč je tak investována do podílového fondu. Abychom zachovali srovnatelnost a stejné podmínky všech produktů, uměle jsme navýšili pojistné na hlavní riziko o částku, která by jinak investována nebyla, a to na 1 270 Kč měsíčně. Tímto bylo dosaţeno stavu, kdy se investuje celá částka 1 000 Kč. Společnost Allianz nabízí ke svým produktům z oblasti IŢP širokou nabídku podílových fondů, do kterých je moţné investovat své finance. Pro naše účely byl vybrán fond označený názvem Flexi Asset 2. Jedná se však o pojišťovnou přidělené pojmenování, neboť 100% podkladovým aktivem fondu je fond společnosti C-Quadrat, Arts Total Return.82 Dále je provedena kalkulace pojistného pro rizikové pojištění Rytmus Risk. V rámci tohoto pojištění, ve kterém není odváděna ţádná část do investiční sloţky, je pojišťovnou mírně navýšeno pojistné za hlavní riziko. Pojistné za připojištění se však neliší a dosahuje stejných částek.
Tabulka č. 11 ŢP Rytmus Risk - ocenění dílčích rizik v rámci pojištění Poloţka Hlavní riziko Denní odškodné Závaţná onemocnění Hospitalizace Trvalé následky úrazu Celkem
Detail poloţky od 8. dne zpětně 35 onemocnění od 1. dne Progrese aţ 500 %
Pojistné v Kč 382 164 157 62 81 846
Zdroj: vlastní zpracování dle kalkulátoru společnosti Allianz
V další tabulce je moţné pozorovat vývoj hodnoty účtu i výše odkupného v rámci IŢP i zhodnocení podílového fondu. Můţeme si zde opět povšimnout nevýhodného poměru odkupného a celkové vloţené částky, zvláště toto pojištění se ukazuje být vysoce nákladné nejen v období prvních deseti let. I v letech následujících však výše odkupného neodpovídá skutečné hodnotě kapitálového účtu, ta je vyplacena pouze v případě vzniku pojistné události, kterou rozumíme smrt pojištěného. Hodnoty v tabulce zachycují i veškeré čerpané daňové výhody či daňové povinnosti při ukončení pojištění (ať jiţ předčasně nebo doţitím).
82
Allianz, a.s. Investiční fondy [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/casto-hledane/casto-hledane_investicni-fondy.html.
50
V rámci OPF je uvaţováno opět jednorázové splacení vstupního poplatku. Ten je tentokrát stanoven jako 5 % z cílové částky, coţ činí 21 000 Kč. Započítán je i správní poplatek ve výši 2,00 % z roční výše vkladu.
Tabulka č. 12 Model 3 - vývoj hodnot investic obou variant modelu (hodnoty v Kč) Roky
Vloţeno
1 5 10 15 20 25 30 35
12 000 60 000 120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 420 000
Kapitálová hodnota 538 35 366 107 494 199 264 314 023 459 298 643 826 885 797
Odkupné
Výtěţnost
C-Quadrat
0 30 447 95 403 184 258 287 546 431 208 596 454 885 797
0 30 447 95 403 193 258 300 214 440 327 598 786 797 927
12 360 68 297 155 427 266 665 408 637 589 832 821 089 1 116 237
Zdroj: vlastní zpracování dle kalkulátoru společnosti Allianz
Níţe se nachází opět graf zachycující vývoj stavu účtů obou variant modelu. Graf zachycující průběh investice do OPF v případě dvojího typu úhrady počátečních nákladů se nachází v příloze této práce.
Graf č. 7 Model 3 - vývoj hodnot investované částky pro obě varianty modelu
Zdroj: vlastní zpracování dle interního kalkulátoru společnosti Allianz a C-Quadrat
51
Tabulka č. 13 Výsledné srovnání produktů modelu 3 (hodnoty v Kč) IŢP Rytmus
Rytmus Risk + C-Quadrat
308 280 420 000 728 280 797 927 1,096
355 320 420 000 796 320 1 116 237 1,402
Rizikové pojistné Vloţeno OPF Zaplaceno celkem Výtěţnost Poměr výtěţnost/zaplaceno Zdroj: vlastní zpracování dle výše zmíněných hodnot
V tabulce výše je opět uvedeno shrnutí hodnot pro tento model. V rámci pojistné části modelu a jeho obou alternativ se setkáváme s vyšším ohodnocením hlavního rizika, pojistné za jednotlivá připojištění se však v případě dvou variant pojistného produktu neliší. V investiční části modelu si ovšem můţeme povšimnout extrémně nízkého zhodnocení financí způsobeného vysokými náklady pro vybrané pojištění. Ty způsobí niţší výnosnost tohoto produktu, neboť se po celou dobu investiční činnosti ukládá menší částka. Podílový fond C-Quadrat je sice rovněţ typický vyšší nákladovostí (z jiţ zmíněných OPF je právě u tohoto hrazen nejvyšší vstupní poplatek), i přesto se však jeví jako vhodnější alternativa investičního ţivotního pojištění a v poměru k celkově zaplaceným částkám je moţné dosáhnout vyšší konečné hodnoty investičního účtu.
52
3.5 Celkové srovnání zaplacených poplatků v rámci jednotlivých produktů Nyní se dostáváme ke shrnutí celkových nákladů vybraných produktů. V tabulkách níţe se nachází celkové náklady zaplacené z běţného pojistného/měsíční splátky. Částky jsou přepočítány jako procento z celkové měsíční platby. Pro účely této práce tak v případě počátečních nákladů hrazených standardně pouze v prvních letech pojištění došlo k jejich průměrování a vyjádření jako procento z měsíční splátky pojistného.
Tabulka č. 14 Celkově zaplacené náklady na produkty IŢP Můj Ţivot83 Měsíční náklady Počáteční náklady TER
% 5,27 4,76 2,23
Kč 47 880 43 200
Perspektiva84 % 1,64 5,59 2,65
Kč 16 380 55 926
Rytmus85 % 3,46 4,77 4,95
Kč 25 200 34 716
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací ze smluvních podmínek produktů a kalkulátorů pojistného
Tabulka č. 15 Celkově zaplacené náklady na produkty OPF ČP Invest86 Správní poplatky Počáteční náklady
% 2,00 3,59
Kč % 8 400 1,50 14 986 2,90
Conseq87 Kč 6 300 12 180
C-Quadrat88 % 2,00 5,00
Kč 8 400 21 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací ze smluvních podmínek produktů
Poplatky za rizikové části pojištění (příp. riziková pojištění celkově) nejsou srovnávány, neboť výše rizikového pojistného je jiţ kalkulována i s administrativními náklady a ty se u rizikových částí mezi produkty jedné pojišťovny neliší.
83
Česká pojišťovna, a.s.: Sazebník poplatků České pojišťovny, a.s. [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné Z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50021/sazebnik_poplatku.pdf. 84 Kooperativa pojišťovna, a.s.: Perspektiva - přehled poplatků [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-osob/univerzalni-zivotni-pojisteni-perspektiva/perspektivaprehled-poplatku/. 85 Allianz, a.s.: Specifikace podmínek pojištění [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20826/Rytmus_specifikace_IG5_IGJ_zkracena_verze_naWEB_060215.pdf. 86 ČP Invest, a.s.: Infolist fondu [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/Infolist_FFV.CPI_CZ0008473287_CZ_2015_0331.pdf. 87 Conseq.cz: Sazebník poplatků [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/fund_service_fee.asp?page=142&service=675. 88 C-Quadrat.cz: Factsheet fondu [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.cquadrat.com/CF/cq_arts_balanced_vt_czk_cz.pdf.
53
Produkty investičního ţivotního pojištění byly porovnány i na základě standardizovaného ukazatele nákladovosti. Graf pro tento nástroj je zobrazen níţe.
Graf č. 8 Standardizovaný ukazatel nákladovosti pro vybraná IŢP
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací ze smluvních podmínek produktů a kalkulátorů pojistného
Na základě předchozích analýz byla vytvořena následující tabulka. V té jsou zhodnoceny a porovnány vzájemně vţdy obě varianty v rámci jednoho modelu pomocí jiţ zmíněných kritérií, která jsou v tabulce uvedena. Kaţdé variantě v rámci modelu je pro příslušné kritérium přiřazena barva v závislosti na tom, která z variant je výhodnější. Pro úplnost jsou níţe uvedeno vysvětlení jednotlivých kritérií: rizikové pojistné - pojistné za hlavní pojištění a připojištění výtěţnost - celkové odkupné včetně bonusů/celková hodnota investičního účtu
daňové
povinnosti
a
případných
náklady celkem - částka hrazená z pojistného, která není investována v případě IŢP/počáteční a správní náklady u OPF poměr výtěţnost/vloţeno - vyjadřuje podíl výsledné získané částky na částce celkově vloţené poměr náklady/vloţeno - podíl nákladů na celkově vloţené částce Zelené podbarvení hodnot vyjadřuje výhodnější variantu pro dané kritérium v daném modelu, červené podbarvení svědčí o opaku. Hodnoty podbarvené oranţově označují shodné hodnoty (neutrální hodnocení). Modely nejsou porovnávány vzájemně mezi sebou.
54
Tabulka č. 16 Celkové vzájemné porovnání variant uvnitř jednotlivých modelů podle vybraných kritérií (hodnoty v Kč - neplatí pro poměrové veličiny) Model 1
Model 2
Model 3
IŢP
Rizikové pojistné Výtěţnost Náklady celkem Poměr výtěţnost/vloţeno Poměr náklady/vloţeno
487 620 1 069 002 91 100 1,178 0,085
579 600 1 258 876 72 306 1,259 0,072
308 280 797 927 59 916 1,096 0,082
ŢP + OPF
Rizikové pojistné Výtěţnost Náklady celkem Poměr výtěţnost/vloţeno Poměr náklady/vloţeno
661 920 1 171 463 23 386 1,068 0,022
579 600 1 517 516 18 480 1,500 0,018
355 320 1 116 237 29 400 1,402 0,038
Zdroj: vlastní zpracování na základě výše zmíněných údajů
Jak můţeme pozorovat, v prvním modelu dochází k výrazně vyšší kalkulaci rizikového pojistného za hlavní riziko i připojištění, coţ symbolizuje první červené podbarvení u kritéria Rizikové pojistné, částka je ve druhé variantě vyšší dokonce o 36 %. S tímto ovšem souvisí i další kritérium, kterým je Poměr výtěţnost/vloţeno. Hodnota „vloţeno“ je spočítána jako částka za rizikové pojistné a částka investovaná do podílového fondu, která je pro obě varianty shodná. De facto tedy dvojí červené podbarvení u modelu 1 odkazuje na jednu hodnotu, kterou je právě vyšší rizikové pojistné. V případě modelu 2 si můţeme povšimnout stejné částky za rizikové pojistné pro obě jeho varianty. Rozdíl výsledných poměrů je tedy plně způsoben zaplacenými poplatky, které ovlivní celkovou výtěţnost. Ta je tentokrát jak absolutně, tak i relativně vyšší pro druhou variantu modelu a tu můţeme označit podle zadaných kritérií jako vhodnější. Ve třetím modelu se setkáváme s obdobnou situací jako u prvního modelu, kdy je pojistné za rizikové ţivotní pojištění vyšší neţ pojistná část IŢP, zde však pouze díky odlišnému ocenění hlavního rizika; pojistné za připojištění je shodné. Podle ostatních kritérií byla jako vhodnější shledána varianta druhá, tedy rizikové ţivotní pojištění se separátní investicí do podílových fondů. Děje se tak nejen z důvodu vyšších absolutních hodnot výtěţnosti a niţších celkových nákladů; tvrzení dokládají i zmíněné relativní ukazatele podílů.
55
3.6 Shrnutí analýzy vybraných typů produktů Na základě proběhlé analýzy konkrétních produktů pojistného a kapitálového trhu nyní můţeme zhodnotit jejich základní společné a odlišné rysy a rovněţ i výhody a nevýhody. Investiční ţivotní pojištění je komplexní produkt poskytující více funkcí. Tímto umoţňuje zajistit poměrně jednoduše ochranu rizik i spoření v rámci jedné smlouvy a jeho uzavření je tak velmi snadné. Stejně tak probíhají i platby pojistného na jediný účet pojišťovny. Pro klienta zde dochází k výraznému ušetření času i administrativních záleţitostí. Ze strany pojišťovny je však situace jiţ sloţitější, coţ se odráţí právě na nákladech, které si za své sluţby účtuje. Jak můţeme vidět v uvedených modelech, často se jedná o nemalé částky, které mohou mít velmi výrazný vliv na zhodnocení klientových financí. S těmito náklady souvisí další, dle mého názoru, zcela zásadní problém. Tím je výše odkupného, které zejména v prvních letech zcela nekoresponduje s reálnou hodnotou účtu. Pojišťovny navíc nenabízí moţnost splatit tyto počáteční náklady naráz, takţe v prvních letech trvání smlouvy se klient musí vţdy smířit se ztrátou. Přesto je však velká část smluv rušena právě v období, kdy je to pro klienty nevýhodné. Toto si lze vysvětlit například špatnou informovaností klientů, kteří tyto smlouvy uzavírají. Často se také můţe jednat o nekalé praktiky finančních poradců, kteří klientovi neposkytnou dostatečné a plné informace o produktu, nebo nabídnou produkt zcela nevyhovující klientovým potřebám. Právě IŢP bylo často nabízeno klientům se zájmem o spoření. Díky malé finanční gramotnosti, která bohuţel v České republice stále převládá, klienti své špatné rozhodnutí odhalí aţ po delší době, kdy se právě rozhodnou smlouvu zrušit.89 Tyto nemorální postupy se rozhodla jiţ řešit i Česká národní banka, která v roce 2013 ve svém dohledovém benchmarku90 uvedla zákaz o pouţívání samostatného termínu „spoření“ v souvislosti s IŢP. Oblast poplatků pojišťoven shledávám obecně dosti problematickou. Kaţdá z těchto institucí si za své sluţby tyto náklady účtuje, ovšem rozdílná je nejen jejich výše, ale i jejich pojmenování a specifikace výpočtu. Pojistné podmínky se tak v tomto ohledu jeví být velmi sloţitě srovnatelné, neboť lze často jen s obtíţemi určit, který poplatek u jedné pojišťovny je svou podstatou obdobný jinému u druhé pojišťovny. Bohuţel, jejich unifikaci by bylo moţné zavést pravděpodobně jen velmi těţko. Na druhou stranu, jednou z moţných výhod, které investiční ţivotní pojištění poskytuje, je legislativně zakotvená moţnost čerpat kaţdoročně daňové úlevy. To ovšem pouze opět v případě dlouhodobě placených smluv.
89
Idnes.cz: Finanční gramotnost Čechů je mizerná, hůř dopadli jen Mexičané a Slováci [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/318743-financni-gramotnost-cechu-je-mizernahur-dopadli-jen-mexicane-a-slovaci.html. 90 Česká národní banka: Dohledový benchmark č. 5/2013 [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_be nchmarky/download/dohledovy_benchmark_2013_05.pdf
56
V kategorii rizikového ţivotního pojištění bez spořící sloţky se setkáváme s jiným oceněním hlavního rizika smrti, které je ve dvou ze tří případů vyšší, coţ můţe být jedním negativních z kritérií pro celkové hodnocení tohoto typu pojištění. Zvláště v prvním modelu je rozdíl opravdu velký a má podstatný vliv jeho celkový výsledek, navíc je zde i pojistné za celé rizikové ţivotní pojištění vyšší i díky vyššímu ocenění jednotlivých připojištění. V dalších dvou modelech je cena připojištění totoţná pro oba typy pojištění. Investice do podílových fondů se jeví jako dobrá varianta spoření. Společnosti nabízející tyto produkty mívají ve svém portfoliu i několikanásobně širší nabídku fondů a klient si tak můţe vybrat investici dle svých přání a není omezen pouze nabídkou pojišťoven, které mívají v tomto ohledu méně obchodních partnerů. Samozřejmě i v případě investice do podílového fondu se setkáváme s určitými poplatky. V první řadě je největší poloţkou poplatek vstupní, který se pohybuje řádově v hodnotách od 10 do 25 tisíc Kč. Zde ovšem vychází investiční společnosti vstříc svým klientům a nabízí moţnost jednorázové splátky těchto nákladů. Investor tak můţe od počátku smlouvy ukládat na svůj účet částky, které se jiţ od této doby zhodnocují. Dále se zde setkáváme i s poplatky za správu účtu, které zpravidla dosahují niţších hodnot, neţ je tomu u pojištění. Rovněţ je zde klientovi dána větší benevolence v oblasti nakládání s investicí. Úkony, jako například změna investované částky či investiční strategie bývají pojišťovnami zpoplatněny, investiční společnosti naopak tyto úkony mají většinou zdarma. Za největší výhodu, oproti investičnímu ţivotnímu pojištění však spatřuji moţnost smlouvy kdykoliv bez dalších poplatků ukončit a naspořenou částku celou vybrat. Investiční společnosti nabízí i moţnost částečných odkupů podílových jednotek. Klient si tedy v tomto případě vybere potřebnou částku a ve spoření dále pokračuje. Tohoto můţe být vyuţito například ve sloţitých ţivotních situacích či nenadálé potřebě většího finančního vydání. Vzhledem k výše zmíněným výhodám a nevýhodám zjištěným na základě praktické části povaţuji za nejvhodnější variantu k ošetření rizik i moţnosti spoření rizikové ţivotní pojištění a separátní investici do podílových fondů. Moţným argumentem proti tomuto rozhodnutí by mohla být větší administrativní a časová náročnost, to ovšem pouze při aktu sjednání těchto smluv. Rovněţ je nutné počítat s mírně vyšším rizikovým pojistným. Přesto však výrazně převaţují výhody samostatného investování, především díky niţší nákladovosti těchto produktů a mnohem větší volnosti při nakládání se svými financemi.
57
58
ZÁVĚR Tato práce je zaměřena na pojištění a zároveň otevřené podílové fondy. Úvod je věnován nejobecnější problematice pojišťovnictví a jsou zde stručně uvedeny příčiny jeho existence. Dále se dostáváme k samotnému ţivotnímu pojištění, jeho charakteristice, daňovým aspektům i základnímu dělení. Krátce se je pojednáno o jednotlivých typech tohoto pojištění s jejich základními rysy i odlišnostmi. Jedním z těchto typů pojištění je i investiční ţivotní pojištění, které je pro tuto práci stěţejní. Z tohoto důvodu je mu věnován speciální oddíl v rámci této kapitoly. Zde je tento pojistný produkt jiţ detailněji charakterizován. Blíţe je specifikován průběh tohoto pojištění se zaměřením na investiční sloţku, rovněţ je zmíněna i problematika nákladů s tímto pojištěním spojených. Na závěr je připojeno obecné zhodnocení výhod a nevýhod tohoto typu pojištění. Neméně důleţitá druhá část se zabývá kolektivním investováním. Krátce pojednává o jeho obecné problematice i pohledu na něj ve světě a v ČR. Dále je jiţ kapitola věnována jednomu ze základních typů kolektivního investování, kterým jsou otevřené podílové fondy. Názorně jsou rozebrány i principy, na kterých tento způsob investování funguje. Pojednáno je zde rovněţ o různých profilech investorů a jejich investičních strategiích. Třetí část je prakticky zaměřena. V jejím úvodu jsou představeny metody pouţité k vypracování analýzy i zhodnocení jejích výsledků. Dále jsou přiblíţeny parametry jednotlivých produktů i způsoby, jakými budou vzájemně poměřovány, stejně jako rovnocenné podmínky, za kterých se komparace bude dít. Dále jiţ následuje výčet a základní charakteristiky vybraných finančních instrumentů i institucí, kterými jsou nabízeny. Je zde také objasněn důvod výběru těchto institucí. Zvoleny byly pojišťovny Česká pojišťovna, Kooperativa a Allianz, jim příslušnými otevřenými fondy pak jsou Investiční společnost České pojišťovny, Conseq a C-Quadrat. Následně bylo přistoupeno k samotné analýze jejich stěţejních produktů v oblasti ţivotního pojištění. Ta spočívá ve stanovení tří modelů, v rámci kterých jsou porovnávány vţdy dvě varianty produktu k zajištění rizik i investování. Uvnitř modelu tak porovnáváme investiční ţivotní pojištění a jeho alternativní variantou rozumíme rizikové ţivotní pojištění a separátní investici formou otevřeného podílového fondu. V rámci kaţdého modelu je komparována výnosnost daného modelu v poměru k celkově vloţené částce. Číselné hodnoty jsou u kaţdého modelu názorně simulovány pomocí grafů. Investiční ţivotní pojištění má na českém pojistném trhu specifický charakter, proto je v rámci celé práce čerpáno především z české literatury. Cennými zdroji byly i internetové články umisťované na finančních portálech, rovněţ bylo vyuţito informací poskytovaných institucemi jako Česká asociace pojišťoven nebo Česká národní banka na jejich oficiálních webových stránkách. Opomenut nebyl ani legislativní rámec situací, které toto vyţadují. K vypracování praktické části byly naopak nejvíce vyuţity webové stránky vybraných finančních institucí i pojistné podmínky pro příslušné konkrétní produkty. Cílem celé práce bylo stanovení vhodného produktu, případně kombinace produktů, k zajištění rizik a zároveň zhodnocování financí. Toto bylo ke konci třetí kapitoly splněno.
59
Jsou zde uvedeny argumenty pro daný postoj i moţné protiargumenty a jejich případné odůvodnění. Vhodnějším z produktů tedy bylo stanoveno rizikové ţivotní pojištění v kombinaci se samostatnou investicí do otevřeného podílového fondu. Přihlédneme-li k celkově zaplaceným částkám včetně poplatků, nabízí tato alternativa výhodnější zhodnocení financí v čase i řadu dalších výhod. Za největší z těchto výhod je moţné povaţovat především svobodu při nakládání s jiţ zhodnocenými financemi bez jakýchkoliv sankcí, jako je tomu právě u IŢP. Rovněţ velký vliv má při dlouhodobé investici i daňové osvobození podmíněné časovým testem, který u IŢP není moţné vyuţít. Neméně podstatným faktorem pro stanovení těchto závěrů jsou i samotné poplatky, které v případě investičního ţivotního pojištění dosahují podstatně vyšších částek, tento fakt je moţné pozorovat na konci předchozí kapitoly. Naopak nevýhodu varianty rizikového ţivotního pojištění lze spatřovat v jiţ zmíněném vyšším pojistném, které se prokázalo u 2 ze 3 modelů. V této oblasti se zkoumané produkty ukázaly být velmi variabilními, neboť u tří zkoumaných modelů byla varianta rizikového ţivotního pojištění pokaţdé mírně odlišná. V prvním modelu bylo pojistné za hlavní pojištění i připojištění zcela odlišné od varianty IŢP. Ve druhém modelu byla naopak zaznamenána zcela stejná částka jak za hlavní pojištění, tak i připojištění u obou variant. U třetího modelu pak figuruje kombinace předchozích, kdy je pojistné za hlavní pojištění u RŢP navýšeno, ovšem pojistné za připojištění se jiţ neliší. Rozdíl v pojistném za rizikovou část variant modelů však ovlivňuje výsledky analýzy pouze v absolutních hodnotách. Zahrneme-li další náklady spojené s IŢP a jejich vliv na zhodnocování úspor, dojdeme k závěru, kdy můţeme říci, ţe ve 2 ze 3 modelů je výsledná hodnota účtu výrazně vyšší u varianty RŢP + OPF, a to i v poměru k celkově vloţeným financím. Problematika řešená v rámci této práce je zvláště v posledních letech v České republice velmi aktuální a mohla by jistě poslouţit jako námět mnohem rozsáhlejší studie. Přesto však lze i závěrem této práce říci, ţe bylo provedeno srovnání vybraných pojistných produktů a nejvhodnějším řešením stanovené modelové situace je rizikové ţivotní pojištění a současně samostatná investice do otevřeného podílového fondu. Tato kombinace zajišťuje nejen výhodné zhodnocení volných finančních prostředků a niţší náklady s těmito produkty spojené, ale rovněţ významně větší svobodu s jejich nakládáním, coţ povaţuji za rozhodující fakt.
60
SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ Odborné publikace [1]
ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 130 s. ISBN 80-210-3990-6.
[2]
DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, s. 139. ISBN 80-245-0306-9.
[3]
DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
[4]
DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 216. ISBN 978-80-7431-015-7.
[5]
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, s. 224. ISBN 978-80-86929-51-4.
[6]
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224. ISBN 978-80-86929-51-4.
[7]
Kolektiv autorů ČAP. Ţivotní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4.
[8]
MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, s. 288. ISBN 8086929191.
[9]
MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 203. ISBN 978-80-210-5157-7.
[10]
POSPÍŠILOVÁ, Alena a Michal POSPÍŠIL. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, s. 214. ISBN 80-86775-07-0.
[11]
SVOBODA, Martin a Michal POSPÍŠIL. Základy financí. 1. vyd. Brno: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, 214 s. ISBN 978-802-1049-765.
[12]
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-735-7297-6.
[13]
VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. Vyd. 1. Praha: CODEX Bohemia, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3.
Právní předpisy: [14]
Předpis č. 434/2009 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví
[15]
Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. 12. 1985
[16]
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 61
[17]
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
[18]
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, § 3, písm. y)
[19]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
[20]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část 1., § 8 Příjmy z kapitálového majetku
[21]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Část první, Daň z příjmu fyzických osob
[22]
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; Pododdíl 5 - Ţivotní pojištění, § 2833
Internetové zdroje finančních institucí: [23]
Allianz, a.s. Investiční fondy [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/casto-hledane/castohledane_investicni-fondy.html.
[24]
Allianz, a.s.: O společnosti [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/allianz/o-spolecnosti.html.
[25]
Allianz, a.s.: Pojistka pro ţeny [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.pojistkaprozeny.cz/.
[26]
Allianz, a.s.: Pojistné podmínky - Rytmus [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20822/Smluvni_dokumentace____Rytmus_ komplet_230914_web.pdf.
[27]
Allianz, a.s.: Rytmus risk - předsmluvní informace [online]. 2014 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20824/Komplet_smluvni_dokumentace___ Rytmus_Risk.pdf.
[28]
Allianz, a.s.: Ţivotní pojištění Rytmus [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/rytmus.html.
[29]
Conseq.cz: O společnosti [online]. 2006 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/fund_service.asp?page=140&service=675.
[30]
Conseq.cz: Sazebník [online]. 2015 [cit 2015-13-04]. Dostupné https://www.conseq.cz/fund_service_fee.asp?page=142&service=675.
[31]
C-QUADRAT: C-Quadrat Arts [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.c-quadrat.com/CF/cq_arts_balanced_vt_czk_cz.pdf
[32]
C-Quadrat.cz: Factsheet fondu [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.c-quadrat.com/CF/cq_arts_balanced_vt_czk_cz.pdf.
[33]
C-QUADRAT: Vývoj [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.cquadrat.com/index.php?option=com_content&view=article&id=79&Itemid=75&la ng=cz&country=68.
62
z:
[34]
Česká pojišťovna, a.s.: Pojistné podmínky [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50021/muj-zivotpp.pdf.
[35]
Česká pojišťovna: Profil [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/profil.
[36]
Česká pojišťovna, a.s.: Sazebník poplatků České pojišťovny, a.s. [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné Z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50021/sazebnik_poplatku.pdf.
[37]
ČP Invest, a.s.: Ceník produktů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/cenik-czk-cp-invest-2015011654e48bf1653ee.pdf.
[38]
ČP Invest, a.s.: Infolist vyváţeného fondu fondů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/Infolist_FFV.CPI_ CZ0008473287_CZ_2015_0228.pdf.
[39]
ČP Invest, a.s.: Profil společnosti [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/o-nas/profil-spolecnosti.html.
[40]
ČP Invest, a.s.: Statut fondu [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/cpi-vff-540d6c326006b.pdf.
[41]
ČP Invest, a.s.: Vyváţený fond fondů [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/Infolist_FFV.CPI_CZ0008473287_CZ_2015_0 228.pdf.
[42]
Kooperativa pojišťovna, a.s.: Perspektiva - detailní informace o produktu [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteniosob/univerzalni-zivotni-pojisteni-perspektiva/perspektiva-detailni-informace-oproduktu/.
[43]
Kooperativa pojišťovna, a.s.: Perspektiva - přehled poplatků [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteniosob/univerzalni-zivotni-pojisteni-perspektiva/perspektiva-prehled-poplatku/.
[44]
Kooperativa pojišťovna, a.s.: Základní informace [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/.
Další internetové zdroje: [45]
Aktuálně.cz: Jak si sjednat optimální úrazové pojištění [online]. 2008 [cit. 201503-08]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/42738-jak-si-sjednat-optimalniurazove-pojisteni.
[46]
Asociace pro kapitálový trh ČR: O asociaci - základní popis [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/static.do?page=zakl_popis.html.
63
[47]
Česká asociace pojišťoven. Rizikové ţivotní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-0708]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/rizikove-zp.
[48]
Česká asociace pojišťoven: Investiční ţivotní pojištění [online]. 2015 [cit. 2014-1115]. Dostupné z: http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/investicni-zp.
[49]
Česká asociace pojišťoven: Standardizovaný ukazatel nákladovosti [online]. 2014 [cit. 2015-20-04]. Dostupné z: http://cap.cz/odborna-verejnost/samoregulacnistandardy-cap/standardizovany-ukazatel-nakladovosti.
[50]
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2006 [online]. 2007 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2006.pdf.
[51]
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2013 [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf.
[52]
Česká asociace pojišťoven: Vývoj pojistného trhu 1 - 12 / 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/vyvojpojisteno-trhu/STAT2014Q4GRAFY20150127.pdf.
[53]
Česká národní banka. ČNB pro všechny: Členění fondů kolektivního investování [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny. cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektivni_investovani_cl eneni_fondu.html.
[54]
Česká národní banka. ČNB pro všechny: Kolektivní investování [online]. 2015 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/ investice/moznosti_investovani/ kolektivni_investovani.html.
[55]
Česká národní banka. ČNB pro všechny: Regulace a dohled nad finančním trhem [online]. 2003 - 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny. cnb.cz/cs/dohled/.
[56]
Česká národní banka: Dohledový benchmark č. 5/2013 [online]. 2013 [cit. 201504-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/ cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_benchmarky/download/dohledo vy_benchmark_2013_05.pdf
[57]
Česká národní banka: Úřední sdělení České národní banky ze dne 14. 1. 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/ export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2015/download/vestnik_2015_02_2 0215560.pdf
[58]
Český statistický úřad: Průměrné mzdy - 3. čtvrtletí 2014 [online]. 2014 [cit. 201503-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-3-ctvrtleti2014-eckeqbgnpo.
[59]
Finance.cz: Karenční (čekací) doba [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: www.finance.cz/pojisteni/osoby/zdravotni-pojisteni/soukrome/karencni-doba/.
64
[60]
FinančníVzdělávání.cz. Rizikový profil investora [online]. 2007 [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=386.
[61]
Fond pojištění vkladů: Co je pojištěno?. [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html.
[62]
Idnes.cz: Finanční gramotnost Čechů je mizerná, hůř dopadli jen Mexičané a Slováci [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/318743-financni-gramotnost-cechu-je-mizerna-hurdopadli-jen-mexicane-a-slovaci.html.
[63]
Idnes.cz: USA vs. Evropa: kde jsou lepší fondy? [online]. 2003 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/usa-vs-evropa-kde-jsou-lepsi-fondy-druzinv.aspx?c=A030528_173943_fi_osobni_dvo.
[64]
Kooperativa, a.s.: Soubor pojistných podmínek pro pojištění Perspektiva [online]. 2014 [cit. 2015-08-12]. Dostupné z: http://www.koop.cz/data/files/file_977_ GENERAL.pdf.
[65]
Peníze.cz. Škola finanční gramotnosti: typy podílových fondů [online]. 2011 ]cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podilove-fondy/225100-skolafinancni-gramotnosti-typy-podilovych-fondu.
[66]
Peníze.cz: Jak funguje ţivotní pojištění [online]. 2008 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17695-jak-funguje-investicni-zivotni-pojisteni.
[67]
Poradci-sobě.cz: Co spojuje rizikové a kapitálové ţivotní pojištění? [online]. 2010 [cit. 2015-13-04]. Dostupné z: http://poradci-sobe.cz/pojisteni/investujeme-cz-cospojuje-rizikove-a-kapitalove-zivotni-pojisteni/.
[68]
ŠKRDLANTOVÁ, Eva. Připojištění k ţivotnímu pojištění. Měšec.cz [online]. 2001 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/pripojisteni-kzivotnimu-pojisteni/
65
66
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK IŢP
investiční ţivotní pojištění
KŢP
kapitálové ţivotní pojištění
RŢP
rizikové ţivotní pojištění
ČAP
Česká asociace pojišťoven
OPF
otevřený podílový fond
BMI
body mass index
PČ
pojistná částka
KH
kapitálová hodnota
VP
vstupní poplatek
67
68
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Výše maximálních čerpaných daňových úlev i daňové povinnosti při předčasném ukončení smlouvy o IŢP (v Kč) Příloha č. 2 - ČP Invest smíšený fond fondů - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku Příloha č. 3 - Conseq Active Invest dynamický - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku Příloha č. 4 - C-Quadrat Arts Total Return - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku
69
Příloha č. 1 Výše maximálních čerpaných daňových úlev i daňové povinnosti při předčasném ukončení smlouvy o IŢP (v Kč) Tabulka zachycuje maximální kumulativní výši daňového zvýhodnění IŢP v uvedených letech (roční zvýhodnění činí max. 1 800 Kč - 15 % z částky 12 000 Kč) i povinnost zpětného zdanění při předčasném ukončení smlouvy v těchto příslušných letech.
Roky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
Daňové zvýhodnění
Vracená daň
1 800 3 600 5 400 7 200 9 000 10 800 12 600 14 400 16 200 18 000 19 800 21 600 23 400 25 200 27 000 28 800 30 600 32 400 34 200 36 000 37 800 39 600 41 400 43 200 45 000 46 800 48 600 50 400 52 200 54 000 55 800 57 600
1 800 3 600 5 400 7 200 9 000 10 800 12 600 14 400 16 200 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000
Roky 33 34 35
Daňové zvýhodnění
Vracená daň
59 400 61 200 63 000
18 000 18 000 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě již výše zmíněných informací
Příloha č. 2 ČP Invest smíšený fond fondů - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku
1 029 458 Kč
* **
vstupní poplatek splacen jednorázově vstupní poplatek splácen postupně
Zdroj: vlastní zpracování na základě modelace vývoje investice interním kalkulátorem spol. ČP Invest
Výsledná hodnota investice v případě dvojího způsobu splacení vstupního poplatku vloţeno Kč
hodnota účtu v Kč
poměr částek
Postupné splácení VP
420 000
1 029 458
2,451090
Jednorázově splacený VP
434 986
1 108 463
2,548273
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interního kalkulátoru spol. ČP Invest
Příloha č. 3 Conseq Active Invest dynamický - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku
* **
vstupní poplatek splacen jednorázově vstupní poplatek splácen postupně
Zdroj: vlastní zpracování na základě modelace vývoje investice interním kalkulátorem spol. Conseq
Výsledná hodnota investice v případě dvojího způsobu splacení vstupního poplatku Postupné splácení VP Jednorázově splacený VP
vloţeno 420 000 432 180
hodnota účtu 1 047 833 1 112 979
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interního kalkulátoru spol. Conseq
poměr částek 2,49484088 2,57526723
Příloha č. 4 C-Quadrat Arts Total Return - vývoj hodnoty investice pro dvě varianty splacení vstupního poplatku
* **
vstupní poplatek splacen jednorázově vstupní poplatek splácen postupně
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interního kalkulátoru společnosti C-Quadrat
Výsledná hodnota investice v případě dvojího způsobu splacení vstupního poplatku Postupné splácení VP Jednorázově splacený VP
vloţeno 420 000 441 000
hodnota účtu 1 004 598 1 116 238
poměr částek 2,3919 2,5311519
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interního kalkulátoru spol. C-Quadrat
