Srovnání jarní a podzimní kultury pekingského zelí z hlediska výnosu a kvality Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a mnoţení zahradnických rostlin

Srovnání jarní a podzimní kultury pekingského zelí z hlediska výnosu a kvality Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Ivan Malý, CSc.

Vypracoval: Bc. Jan Uhlíř

Brno 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Srovnání jarní a podzimní kultury pekingského zelí z hlediska výnosu a kvality vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně. Dne: ……………………….. Podpis: ……………………….

Rád bych poděkoval vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Ivanu Malému, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky v průběhu řešení diplomové práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Magdaleně Tvrzníkové za vedení a spolupráci při polním pokusu, Ing. Janu Brotanovi za poskytnutí meteorologických dat a Martině Jiřičkové za pomoc s úpravou diplomové práce. Dne: ………………………….. Podpis: …………………………..

ABSTRAKT Srovnání jarní a podzimní kultury pekingského zelí z hlediska výnosu a kvality Cílem diplomové práce bylo doporučení odrůdy pekingského zelí pro jarní a podzimní kulturu na základě polního pokusu v podmínkách ČR. Polní pokus byl založen v areálu Mendelovy univerzity v Brně. Jarní kultura byla vysazena v dubnu 2009, podzimní kultura v červenci 2009. Při sklizni bylo provedeno hodnocení hlávek z hlediska zdravotního stavu, jakostního zařazení, hmotnosti sklizňové a hmotnosti tržní. Hodnotil se také hektarový výnos, podíl vyřazených hlávek a ekonomický výnos. Jarní kultura byla negativně ovlivněna průběhem počasí. První dva měsíce vegetace byly velice chudé na srážky. Nejlepší celkové výsledky měla odrůda Sprinkin F1. Výrazně vyšších výnosů bylo dosaženo u podzimní kultury, nejlepší byla odrůda Hilton.

Comparison spring and autumn cultivation of Chinase cabbage in the aspect of yield and quality Goal of the diploma work was recommendation Chinese cabbage variety for spring and autumn cultivation on the basis of the field experiment in conditions of the Czech republic. The field experiment was established in the area of Mendel university in Brno. Spring cultivation was plant out in April 2009, autumn cultivation in July 2009. Within the harvest was performed classification of cabbage heads in the aspect of health state, classed quality, harvest weight and market weight. Yield per hectare, portion of excluded heads and economical profit were also evaluated. Spring cultivation was negatively affected with weather progress. First two months of vegetation were very poor on rain drops. Best results had variety Sprinkin F1. Markedly higher yields were achieved in autumn cultivation, best was variety Hilton.

OBSAH 1. ÚVOD ....................................................................................................... 7 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................ 8 2.1 PŮVOD A ROZŠÍŘENÍ .............................................................................. 8 2.2 BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ A CHARAKTERISTIKA ...................................... 8 2.3 ODRŮDY................................................................................................. 9 2.4 NUTRIČNÍ HODNOTA ........................................................................... 10 2.5 NÁROKY NA PŮDNÍ A KLIMATICKÉ PODMÍNKY................................... 11 2.6 AGROTECHNIKA .................................................................................. 12 2.6.1 Osivo ................................................................................................................. 12 2.6.2 Řazení v osevním postupu .............................................................................. 12 2.6.3 Příprava půdy .................................................................................................. 13 2.6.4 Způsoby pěstování........................................................................................... 13 2.6.4.1 Pěstování z přímého výsevu ........................................................................ 13 2.6.4.2 Pěstování z předpěstované sadby ................................................................ 13 2.6.5 Výţiva a hnojení .............................................................................................. 14 2.6.6 Choroby a škůdci ............................................................................................ 15 2.6.6.1 Abiotické poruchy ....................................................................................... 15 2.6.6.2 Virové choroby ............................................................................................ 16 2.6.6.3 Bakteriální choroby .................................................................................... 16 2.5.6.4 Houbové choroby ........................................................................................ 18 2.5.6.5 Škůdci .......................................................................................................... 20 2.6.7 Ochrana plodiny .............................................................................................. 23 2.6.7.1 Krytí netkanou textilií ................................................................................. 23

2.7 SKLIZEŇ............................................................................................... 24 2.8 SKLADOVÁNÍ ....................................................................................... 25 3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ................................................................ 27 3.1 CÍL A METODIKA ................................................................................. 27 3.1.1 Cíl diplomové práce ........................................................................................ 27 3.1.2 Charakteristika pozemku ............................................................................... 27

3.1.3 Odrůdová skladba ........................................................................................... 28 3.1.4 Česká státní norma ......................................................................................... 31 3.1.4.1 Minimální požadavky .................................................................................. 31 3.1.4.2 Třídy jakosti................................................................................................. 32

3.2 POKUS .................................................................................................. 34 3.2.1 Popis pokusu .................................................................................................... 34 3.2.2 Meteorologické podmínky v průběhu pokusu .............................................. 34

3.3 DOSAŢENÉ VÝSLEDKY ......................................................................... 36 3.3.1 Hodnocení zdravotního stavu ........................................................................ 36 3.3.2 Hodnocení podle sklizňové a trţní hmotnosti hlávek .................................. 37 3.3.3 Hodnocení počtu vyřazených hlávek ............................................................. 39 3.3.4 Hodnocení jakostního zařazení ...................................................................... 40 3.3.5 Hodnocení podle výnosu ................................................................................. 41 3.3.6 Hodnocení dle ekonomického hlediska ......................................................... 42 3.3.7 Statistické hodnocení ...................................................................................... 44 3.3.8 Hodnocení dle jiných kritérií ......................................................................... 46 3.3.8.1 Hlávky s tržní hmotností nad 1kg ............................................................... 46 3.3.8.2 Hlávky s hodnotou zdravotního stavu nad 6 včetně .................................. 47

4. DISKUZE ............................................................................................... 48 5. ZÁVĚR ................................................................................................... 50 6. LITERATURA ...................................................................................... 51

1. ÚVOD Zelenina je početná skupina velkého počtu kultivovaných a planě rostoucích druhů rostlin, které slouží jako potrava lidí nebo jako koření či přísady jídel. Podle druhů se využívají jejich jedlé plody, listy, výhony, řapíky, cibule, kořeny, hlízy, poupata nebo semena. Jsou to jednoleté i víceleté rostliny, které se využívají v různých obdobích jejich vzrůstu. Jako zelenina se na světě využívá více než 1200 druhů rostlin patřících do 80 čeledí (nejvíce druhů patří do čeledí miskovitých, bobovitých, hvězdicovitých, lilkovitých, brukvovitých, hluchavkovitých, tykvovitých a liliovitých). V Evropě se pěstuje asi 150 druhů, v ČR kolem 50 druhů, z nichž tržní tvoří asi 45 druhů. Podle užitkových částí se zelenina dělí na plodovou, kořenovou, listovou, cibulovou, luskovou, košťálovou a naťovou. Zelenina je hlavním zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny, zdrojem organických kyselin, éterických olejů. Pekingské zelí (Brassica rapa L. var. pekinensis Rupr.) je rostlina, která se často v obchodech prodává pod nesprávným názvem čínské zelí. Oproti čínskému zelí (Brassica rapa subspec. chinensis) vytváří pekingské zelí ve většině případů kompaktní hlávky. Je chuťově jemnější, méně výrazné. Nejvíce se pěstuje v Číně, Japonsku, Koreji a USA. Pekingské zelí je zeleninou biologicky hodnotnou, která se může upravovat i konzervovat mléčným kvašením. Je plodinou dobře skladovatelnou, v zimních měsících nahrazuje listový salát. Je bohaté na vitamíny, obsahuje i karoten, niacin, vitamíny skupiny B a jiné. Z minerálních látek obsahuje draslík, vápník, hořčík, železo, síru a další. Obsahuje protisklerotické složky a látky s hojivým účinkem na zažívací ústrojí. Cílem mé diplomové práce bylo na základě polního pokusu vybrat nejvhodnější odrůdu pro jarní a letní výsev pro podmínky České republiky.

7

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Původ a rozšíření Pekingské zelí je významnou zeleninou Dálného východu. První zmínky o pěstování pekingského zelí pocházejí z Číny z 5. století n. l. Předpokládá se, že se jedná o spontánního křížence brukvovité zeleniny choi a okrouhlice (Biggs, 1997), nebo křížence mezi čínským zelím a vodnicí (Bartoš, 2000). Ve 14. století objevili Evropané tuto zeleninu v Číně. V roce 1751 poslali misionáři semena pekingského zelí do Evropy (Biggs, 1997). Jako lahůdkovou zeleninu ji ocenili počátkem 19. století ve Francii, kde se dodnes pěstuje pod názvem pe-tsai (Troníčková, 1985). Teprve v roce 1970 se začalo s velkoplošným pěstováním této zeleniny v Izraeli a vývozem do Evropy. Bylo pojmenováno Napa zelí, podle jména údolí, kde se zelí pěstovalo (Biggs, 1997). Největší rozšíření má v Číně, kde se podílí na zimním konzumu zelenin až z 80% (Bartoš, 2000). V poslední době se pěstování i spotřeba pekingského zelí zvyšuje v celé řadě zemí a stává se vyhledávanou zeleninou i u nás (Hlava, 1998). Vyšlechtěním a rozšířením moderních odrůd a vlivem dovozu je na českém trhu celoročně od počátku devadesátých let. Pekingské zelí vytlačuje z trhu hlávkové zelí, neboť nevyžaduje zdlouhavou tepelnou úpravu, převážně se využívá k přípravě čerstvých salátů. Do jisté míry nahrazuje hlávkový salát, jehož uchovatelnost ve svěžím stavu je v obchodní síti i v domácnostech po jeho přípravě velmi krátká (Bartoš, 2000).

2.2 Botanické zařazení a charakteristika Pekingské zelí (Brassica rapa L. var. pekinensis Rupr.) se botanicky řadí do třídy dvouděložné (Dicotyledoneae), čeledi brukvovité (Brassicaceae). Je to jednoletá rostlina výrazně dlouhodenního charakteru (Hlava, 1998) s krátkou vegetační dobou 60-120 dní (Malý, 1998). Klíčí a vzchází velmi rychle, po 24 dnech od výsevu (Bartoš, 2000). Vytváří růžici přisedlých oválných listů (Malý, 1998). Ty jsou hrubě až jemně zkadeřené, s vystouplými žebry a výraznou nervaturou, 8

křehké konzistence, v bazální části srostlé. Na rozdíl od čínského zelí vytváří hlávky o hmotnosti 500 až 3500 g, kónického, vejčitého, soudkovitého, ale i doutníkovitého tvaru, zelené až tmavě zelené barvy (Bartoš, 2000). Podle tvaru hlávky se pekingské zelí rozděluje: 

var. pekinensis s pevně zavinutými soudkovitými hlávkami v poměru výšky : šířce 1:1,5 – 2 . Odrůdy této variety jsou nejoblíbenější, obvykle se i dobře skladují (Petříková a kol., 2004).



var. cylindrica má štíhlé vysoké hlávky cigárovitého tvaru s hůře uzavřeným vrcholem a delší vegetační dobou. Patří sem výnosově velmi dobré odrůdy, některé i dobře skladovatelné.



var. laxa odrůdy mají neuzavřenou hlávku, jemnou nervaturu listů a velmi dobré chuťové vlastnosti, neskladovatelné (Malý, 1998).

Pekingské zelí je výrazně dlouhodenní rostlina, v podmínkách dlouhého dne nevytváří hlávku a vybíhá do květu. Souvisí to s faktem, že je schopna jarovizace těsně po vyklíčení. Stimulujícím faktorem není pouze dlouhý den, ale i nízká teplota ve stadiu klíčení. Požadovaná teplota klíčení dle Gajdoština (1988) je 13 °C. Guttormsen, Moe (1985) požadují, aby denní teploty v době klíčení a následného vzcházení byly nad 18°C, po dobu až 4 týdnů. Při teplotách 0 až 16 °C dochází k vybíhání do květu, při teplotě nad 16 °C dochází k vybíhání až při vytvoření normální hlávky a při teplotách nad 22 °C k vybíhání nedochází (Malý, 1998). Teplota při klíčení a vzcházení má rovněž vliv na velikost a hmotnost hlávky (Elers, Wiebe, 1983) V období hlavního růstu by teplota měla být 12 – 16 °C. Květní lodyhy jsou rozvětvené, 0,8 mm vysoké, květy žluté, cizosprašné. Plodem je šešule. HTS 3,65 g (Malý, 1998). Rostliny jsou poměrně mělce kořenící (Hlava, 1998).

2.3 Odrůdy V Seznamu odrůd zapsaných do Státní odrůdové knihy ČR k 1. 4. 2010 je uvedeno 17 odrůd. 1. května 2004 vstoupil v platnost i pro území České republiky „Společný katalog odrůd druhů zeleniny“, který uvádí odrůdy zeleniny, jejichž osivo a 9

sadbu lze uvádět do oběhu v celé Evropské unii. V něm je zapsáno 89 odrůd pekingského zelí (Anonym 1, 2010). Odrůdy se liší délkou vegetační doby: rané 50 – 65 dnů (např. Bristol, Nikko, Optiko, Sumiko, Chinchin), středně rané 65 – 75 dnů (např. Asten, Calcaria, Parkin, Spectrum, Storkin, Taranko, China Express, Yuki) a pozdní nad 75 dnů (např. Goldrush). Důležitou vlastností pekingského zelí je skladovatelnost (např. odrůda Asten je vhodná pro skladování, Nozaki nevhodná), v našich podmínkách je skladování efektivní do konce ledna. Další důležitá vlastnost je nevybíhavost do květu a rezistence k chorobám. Jsou vyšlechtěny odrůdy rezistentní vůči tečkové nekróze, hnědé bakterióze a alternáriové skvrnitosti, jakož i nádorovisti košťálovin a fusariu. Je proto potřebné při výběru odrůd přihlédnout ke druhu deklarované rezistence a požadavkům pěstitele (Petříková a kol., 2004).

2.4 Nutriční hodnota Pekingské zelí patří mezi nutričně hodnotné zeleniny, které obohacují náš jídelníček především v čerstvém stavu. Důležité obsahové látky dle Petříkové (2004) uvádí tabulka č. 1. Stejně jako u salátu působí na výslednou nutriční hodnotu celá řada faktorů, k nejvýraznějším náleží odrůda. Rovněž pěstební období, dostupnost živin či vývojová fáze rostliny mohou významným způsobem pozitivně nebo i negativně ovlivnit obsah cenných látek (Petříková a kol., 2004). Energetická hodnota pekingského zelí je nízká pouze 54 kJ na 100 g jedlého podílu (Buschmann, Heinen, 1978). Obsah sušiny je 4,6 – 5,0 %, obsah bílkovin 1,1 %, glycidů 1,0 – 1,6 %, obsah popele 0,7 %, vlákniny 1,6 %. Poměrně vysoký obsah kyseliny 1 – askorbové 280 – 360 mg/kg čerstvé hmoty. Pekingské zelí předstihuje v hodnotě vitamínu C hlávkový salát i kyselé zelí (Kott, Moravec, 1989). Mimo to obsahuje 0,7 mg karotenu, 0.3 mg thiaminu, 0,4 mg riboflavinu, 0,4 niacinu/kg čerstvé hmoty. Vysoký je obsah minerálních látek 2030 mg K, 70 mg Na, 550 mg P, 430 mg Ca, 6 mg Fe, 110 mg Mg na 1000 g čerstvé hmoty (Malý, 1998). Kořenová soustava, a v návaznosti i nadzemní biomasa, jsou negativně ovlivňovány vysokou koncentrací mědi v půdě. Při vysoké koncentraci dochází k vyšší tvorbě kořenů, pro vytvoření větší absorpční plochy na úkor nadzemní biomasy rostliny 10

- hlávky. Výzkum prokázal, že fosfor a železo hrají důležitou roli při bioakumulaci mědi do rostliny. Při nedostatku železa byl obsah mědi v rostlinách vysoký, naopak při vyšší hladině železa byl obsah mědi nízký. Stejný vztah k mědi vykazoval i fosfor (Xiong, 2001). Významný je i obsah lysinu, v porovnání s hlávkovým salátem má i nižší obsah nitrátů (Malý, 1998). Ve srovnání s hlávkovým zelím obsahuje pekingské zelí více lehce stravitelných bílkovin bohatých na důležité aminokyseliny (Hlava, 1998). Specifickou chuť pekingského zelí způsobuje sirný hořčičný olej v množství 8,6 mg/kg čerstvé hmoty (Kott, Moravec, 1989). Tabulka 1 (Kopec, 1998) ukazuje též vyšší obsah fylochinonu, z listové zeleniny ho obsahuje více pouze štěrbák. Nízký obsah vlákniny a široký poměr draslíku k sodíku, společně s malým množstvím bílkovin a cukrů dělá z pekingského zelí přírodní prostředek snižující váhu a zbavující organismus přebytečné vody. Obsah kyselin je minimální, ale převážnou část z nich tvoří kyselina glukuronová. Z cukrů, i když v malém množství, se v pekingském zelí nachází derivát sacharidu – alkohol manitou, který je sladký, ale naprosto neškodný pro nemocné cukrovkou, a inositol, působící protiskleroticky. Lehká stravitelnost, málo balastních látek, velké množství vegetační vody a zanedbatelné množství kyseliny šťavelové předurčuje pekingské zelí jako zeleninu pro nemocné trpící chronickými poruchami vegetativních systémů, záněty ledvin a žlučníku, nadýmáním a při střevních dietách (Trázník, 1993).

2.5 Nároky na půdní a klimatické podmínky Pekingské zelí je na teplotu nenáročné (Petříková a kol., 2004). Optimální jsou kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, lze je však pěstovat až do 700 m nad mořem. Půdy středně těžké s dostatkem humusu a vláhy. Nevhodné jsou půdy extrémně lehké nebo extrémně těžké. V těžkých půdách ohrožuje kulturu vyšší výskyt houbových chorob, podehnívání hlávek. Na extrémně suchých půdách dochází byť i jen za přechodného sucha k vybíhání do květu a k poruchám v tvorbě hlávek. Optimální pH je 6,5 – 7 (Malý, 1998), (Petříková, 2006). Vyhovující výška hladiny podzemní vody je 60 - 150 cm (Hlušek, 2002). Pekingské zelí má vysoké nároky na vodu, takže na sušších půdách vyžaduje 11

pravidelnou doplňkovou závlahu v množství 120 – 150 mm (Petříková a kol., 2004). Nestejnoměrná závlaha, přeschnutí, má za následek vyšší procento rostlin nevytvářející hlávku (Poulsen, 1988). Větší citlivost vůči herbicidům předurčuje výběr bezplevelných pozemků, i když lze použít herbicidy, jež jsou povoleny do hlávkového zelí (Bartoš, 2000). Dobře se mu daří v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí (Petříková a kol., 2004). Nevhodné jsou lokality uzavřené, závětrné, podporující rozvoj alternáriové skvrnitosti (Bartoš, 2000). Pekingské zelí je také možné pěstovat na vyvýšených záhonech nebo brázdách (Biggs, 1997).

2.6 Agrotechnika

2.6.1 Osivo Hmotnost 1000 semen je 3 – 5 g, počet semen v jednom gramu se pohybuje mezi 200 až 330 kusy. Spotřeba osiva na 1 hektar je 100 g. Teplota klíčení 18 – 22 °C a klíčivost si osivo zachovává 4 až 5 let.

2.6.2 Řazení v osevním postupu Pekingské zelí lze zařadit po košťálovinách nejdříve za 5 let a to z důvodu nebezpečí výskytu nádorovitosti. Dobrou předplodinou je ozimý ječmen, rané brambory, luskoviny. Zvlášť vhodné je pěstování po organicky hnojené předplodině – například po raných bramborách (Malý, 2003). Je dobrou předplodinou (Petříková a kol., 2004). Krátká vegetační doba činí z pekingského zelí ideální následnou kulturu, která spolehlivě doroste po sklizni raného salátu, špenátu, hrášku, brambor, rané cibule i jiných zelenin (Pekárková, 1997).

12

2.6.3 Příprava půdy Příprava půdy je závislá na předplodině, půdním typu a charakteristice pozemku. Pokud se provádí klasická orba, je nutné ji zařadit s dostatečným předstihem, případně před setím pozemek urovnat a provést předseťovou přípravu.

2.6.4 Způsoby pěstování Pekingské zelí se pěstuje z přímého výsevu nebo z předpěstované sadby. Pro pěstování pekingského zelí lze doporučit jarní, lépe však podzimní termín. Pěstování letní kultury je náročné na volbu nevybíhavé odrůdy, vysoké teploty negativně ovlivňují tvorbu a kvalitu hlávek, naopak pro jarní kulturu je většina registrovaných odrůd nevhodná.

2.6.4.1 Pěstování z přímého výsevu U porostů z přímých výsevů je mohutnější kořenový systém, lepší adaptabilita na vláhové poměry a větší odolnost vůči vnitřní nekróze hlávek. Výhodou přímých výsevů je nižší procento vykvetlic (Malý, 1998). Nevýhodou je větší spotřeba osiva 0,7 – 1 kg, při přesném setí 0,5 – 0,6 kg/ha (Petříková, 2006). Po vyklíčení jsou vyjednoceny nejsilnější rostlinky, do konečných rozestupů (Biggs, 1997). V oblasti Pekingu, jak uvádí Kott, Moravec (1989) se vysévá v červenci jako druhá až třetí kultura. Pozemek se mělce naorá. Do vyznačených jamek poměrně velkého sponu 60 x 60 cm, někdy 40 x 40 cm. Na pohnojená místa se vysévá osivo ve špetkách v množství 30g na 1 ar. Vzešlé rostliny se postupně jednotí, až zůstane ze zaseté špetky jediná. Doporučený termín výsevu je mezi 1. a 15. červencem. Stein (1999) uvádí, že ideální termín výsevu je polovina července.

2.6.4.2 Pěstování z předpěstované sadby Výhodou předpěstování sadby je nízká spotřeba osiva 0,3 až 0,4 kg/ha, vyšší počet jedinců, nižší mezerovitost. Nevýhodou je menší přizpůsobivost výkyvům v zavlažování, vyšší výskyt fyziologických chorob a větší možnost vybíhání do květu. 13

Délka předpěstování sadby je různá, pro jarní výsadbu v březnu sedm týdnů, pro červencovou výsadbu čtyři týdny. Výhodnější je používat k výsadbě sazenice vyspělejší. V době předpěstování sadby by teplota neměla klesnout pod 16°C, jinak jarovizuje a vybíhá do květu, aniž vytvoří hlávku. Optimální spon je 0,5 × 0,3 nebo 0,4 × 0,4 m, což odpovídá počtu 62 - 67 tisíc rostlin na ha (Petříková a kol., 2006). Orlowski, Kolota (1993) navrhují použití hustšího sponu, např. 20 × 20 cm u rané kultury, to má však za následek nižší hmotnost, a tím i nižší kvalitu hlávky (Malý, 1997). Jarní kultura je náročná na teplotu při předpěstování sadby, její výnosy jsou ve srovnání s podzimní kulturou nižší. Výsadba se provádí od poloviny dubna, předpěstování sazenic trvá 4 – 5 týdnů (Petříková a kol., 2004). Výsev pro letní kulturu se provádí 1. – 10. července, předpěstování sazenic trvá 3 – 4 týdny. Sadba nemá být přerostlá, aby rostliny po výsadbě dobře zakořenily. Tab. 2: Termíny výsevu a výsadby pekingského zelí (Malý, 2003) Výsev

Typ

Výsadba

Vzdálenost rostlin

Sklizeň

(v cm) Jarní

15. - 20. II.

1. - 10. IV.

30x40

konec V. - zač. VI.

Podzimní

1. - 15. VII.

1. - 15. VIII.

30x40

konec IX. - X.

2.6.5 Výţiva a hnojení Vzhledem ke krátké vegetační době a slabšímu kořenovému systému je nutné zajistit plodině vyšší zásobu přístupných živin (Hlušek, 2002). Organické hnojení by mělo být provedeno k předplodině. Hnojí se na základě půdní analýzy a odběru živin předpokládaným výnosem. 1t výnosu odčerpá 3 kg N, 0,55 kg P a 3 kg K (Petříková a kol., 2004). Lze doporučit dávku 100 – 150 kg N, 70 kg P2O5, 180 kg K2O a 25 kg MgO na hektar. Dávka N by měla být aplikována 2/3 před výsadbou a 1/3 při přihnojení, měsíc po vzejití nebo výsadbě (Malý, 2003). Fosforečná a draselná hnojiva se přidají při přípravě půdy na těžších půdách, na lehkých při přípravě k setí (Malý, 1998). Přípustné množství dusičnanů pro pekingské zelí stanovené Ministerstvem zdravotnictví je 2500 mg/kg (Petříková a kol., 2004).

14

Pekingské zelí je náročné na dostatek přijatelného vápníku. Když klesne jeho obsah ve vnějších listech pod 1%, rostlina již trpí jeho nedostatkem. K zabránění nedostatku Ca je potřebná rovnoměrná závlaha v průběhu celé vegetace. Důležité je rovněž dobré zásobení hořčíkem a bórem, protože jejich nedostatek brzdí za suchého počasí transport vápníku. K relativnímu nedostatku Ca dochází rovněž při teplotách vyšších než 24°C, nebo při vysoké vzdušné vlhkosti, kdy je potlačená transpirace. Dávky páleného vápna používané při vápnění půdy se doporučují na středně těžkých a těžkých půdách v množství 1,5 t/ha. Doporučuje se provádět udržovací vápnění v dvouletých intervalech dávkou 1 t páleného vápna na hektar (Petříková a kol., 2004).

2.6.6 Choroby a škůdci

2.6.6.1 Abiotické poruchy Nedostatek vápníku Příznaky: Na vnitřních listech vznikají drobné, mírně vpadlé, šedé až černé, oválné až čárkovité skvrny. Skvrny jsou někdy jen na listové žilnatině, jindy však na celé listové ploše. Většinou se objevují již během růstu, někdy však až v průběhu skladování. Ochrana: V průběhu celé vegetace by nikdy nemělo dojít k proschnutí kořenové soustavy. V některých případech se však nedostatek vápníku může projevovat i na půdách příliš mokrých a rozbahněných. Důležitá je též vyrovnaná výživa všemi důležitými živinami. Nemělo by nikdy docházet nejen k přehnojování dusíkem (zejména v amoniakální formě), ale je třeba zacházet opatrně i s draslíkem, a to především na půdách s vyšším obsahem tohoto prvku. Preventivně nebo při výskytu prvních příznaků je možné dodávat rostlinám vápník listovou (foliární) aplikací ve snadno přijatelné formě. Tou je především chlorid vápenatý (0,5 %) nebo některá speciální hnojiva, která tuto formu vápníku obsahují (Anonym 2, 2009).

15

2.6.6.2 Virové choroby virus mozaiky květáku – cauliflower mosaic virus – CaMV virus mozaiky vodnice – turné mosaic virus – TuMV Pekingské zelí patří mezi nejnáchylnější plodinu k těmto virovým onemocněním. Listy napadené virovým onemocněním žloutnou mezi žilnatinou, snižuje se velikost hlávky, výnosu. Základním ochranným prvkem je volba rezistentních odrůd (Malý, 1998).

2.6.6.3 Bakteriální choroby Měkká bakteriální hniloba Erwinia carotovora subsp. carotovora Vyskytuje se prakticky na všech zeleninách, zejména mechanicky poškozených. Typickým je výrazně silný zápach (Malý, 1998).

Bakteriální černá žilkovitou (hnědá bakterióza košťálovin) Xanthomonas campestris pv. campestris Příznaky: Deformace a opadávání děložních listů mladých rostlin. U starších rostlin na příčném řezu stonků, řapíků nebo silnějších nervů je zřetelné hnědnutí a černání cévních svazků. Nekrotické skvrny ve tvaru “V“ na okrajích listů. U semenných rostlin mohou být napadány i šešule. Primárním zdrojem infekce je infikované osivo z napadených semenných porostů. Při klíčení se bakterie dostávají ze semen do semenáčků, kde se namnožují a šíří vodivými pletivy, které ucpávají. Kromě osiva přežívá patogen i v rostlinných zbytcích a na rostliny se dostává při deštích odstřikujícími kapkami vody. Optimální podmínky pro šíření choroby jsou deštivé počasí s vyššími teplotami (20–25 °C). Ochrana: Používání uznaného osiva ze zdravých semenných kultur. Likvidace napadených rostlinných zbytků (nedávat do kompostů). Dodržování osevních postupů s odstupem minimálně 3–5 roků. Čerstvé osivo snáší ošetření teplou vodou lépe nežli 16

osivo skladované. Doporučuje se, pro značnou rizikovost, vyhnout se tepelné úpravě drahého hybridního osiva. Zvýšený výskyt této bakteriální choroby a bakterióz obecně podporuje soustavné a neuvážené používání strobilurinových přípravků. Aplikace měďnatých fungicidů tlumí výskyt (Anonym 2, 2009).

Nádorovitost kořenů brukvovitých Plasmodiophora brassicae Nejzávažnější chorobou všech brukvovitých plodin je bezesporu nádorovitost kořenů brukvovitých, někdy též označována jako boulovitost, nebo hlenka. Příznaky: Na kořenech a na patě stonku se tvoří nádory různé velikosti. Nádory jsou na průřezu bílé, bez skulin (nádory způsobené krytonoscem zelným jsou vždy duté). Na podzim nádory měknou, zahnívají a rozpadají se. Napadené rostliny zaostávají v růstu a za slunečného počasí uvadají. Houba v půdě přetrvává ve formě trvalých spor, které jsou klíčivé i déle než 8 let. Spory aktivně pronikají do kořenových vlásků a do kořenů, kde drážděním pletiv vznikají nádory s obrovským množstvím nových trvalých spor, které se po rozpadu nádorů uvolňují do půdy. Ochrana: Časový odstup mezi pěstováním náchylných plodin by měl být min. šestiletý. V zelinářském osevním postupu by se nikdy neměly pěstovat jiné brukvovité plodiny. Brukvovité plevele včas a důkladně odstraňovat a likvidovat. Napadené pěstované rostliny likvidovat a to vždy před rozpadem nádorů. Při pěstování náchylných plodin na zamořených plochách dávat přednost plodinám s krátkou vegetační dobou (např. ředkvičky, kedlubny) nebo takové druhy a odrůdy, které se vysazují brzy na jaře nebo až na podzim (ozimé formy). Pěstování odolných hostitelských plodin, např. ředkev. Ty sice donutí trvalé spory vyklíčit, ale u patogena neproběhne celý vývojový cyklus, takže se nevytvoří nádory s trvalými sporami. Upřednostňovat pěstování z předpěstované zdravé sadby před přímými výsevy. Vápněním upravit hodnotu pH na 6,5–7. Do půdy 2–3 týdny před výsadbou zapravit dusíkaté vápno v dávce 0,8–1 t/ha (Anonym 2, 2009). K ozdravění půd přispívá i pěstování některých plodin, jako např. ředkev olejná, máta peprná nebo saturejka zahradní (Malý, 1998).

17

2.5.6.4 Houbové choroby Plíseň zelná Perenospora parasitica Příznaky: Na děložních a pravých listech se objevují světle zelené neohraničené skvrny. Na spodní straně skvrn se za vlhka objevuje šedobílé mycelium. Napadené listy (zejména starší) žloutnou a odumírají. Plíseň může pronikat i do hlávek a způsobovat jejich mokrou hnilobu, která se projevuje hlavně v průběhu skladování. Vyskytuje se hlavně na mladých sazenicích a v semenných porostech. Může významně škodit i v konzumních porostech, zejména v době několika týdnů před předpokládanou sklizní. Silněji napadené rostliny hynou (Malý, 1998). Chorobu podporuje vlhké počasí, zastíněné a závětrné polohy, zejména v blízkosti vodních toků a ploch a nedostatek draslíku, zejména při současném nadbytku dusíku. Ochrana: Foliární aplikace fungicidů při zjištění prvních příznaků napadení. K postřikové jíše je nutné přidat smáčedlo (Anonym 2, 2009).

Alternáriová skvrnitost listů brukvovitých Alternaria brassicicola, A. brassicae, A. raphani Příznaky: U mladých rostlin se na děložních listech a kotyledonech vytvářejí drobné vpadlé hnědočerné až černé čárkovité skvrny, které později splývají. Při silnějším napadení rostliny hynou. U starších rostlin se na listových čepelích (zejména na jejich okrajích) vytvářejí okrouhlé skvrny o velikosti 10 i více mm, které jsou šedohnědé až hnědofialové barvy. Obdobné skvrny se vytvářejí i na obalových listech skladovaného hlávkového zelí. Na řapících, květních stopkách, korunních plátcích, šešulích a na listové nervatuře jsou tyto skvrny protáhlého tvaru. Včasně napadené šešule se deformují, nevytvářejí se v nich semena nebo předčasně pukají. Silněji napadené listy žloutnou, nekrotizují a opadávají. Ochrana: Z ochranných opatření je důležité střídání plodin, používání zdravého osiva a moření osiva vhodnými fungicidními přípravky. U pekingského zelí je možné používat

18

fungicidy (s účinnou látkou iprodione) i v průběhu vegetace (Malý, 1998). Ochranná lhůta je 28 dnů (Petříková a kol., 2004).

Fomová hniloba Leptosphaeria maculans, anamorfa Phoma lingam Příznaky: Na děložních listech, stonku, kořenovém krčku a na kořenech šedohnědé skvrny s tmavším okrajem. U starších rostlin jsou tyto skvrny vpadlé. Při napadení kořenů kořenová kůra praská a odlupuje se – tzv. “černá noha“. Rostliny zaostávají v růstu a lze je snadno vytáhnout ze země (silně redukované pahýlovité kořeny). Ve skládkách choroba vyvolává hnilobu. U semenných rostlin dochází k napadení šešulí, z nichž patogen přerůstá do semen. Na všech napadených částech se vytvářejí drobné 0,2–0,4 mm velké plodničky (pyknidy). Napadá jak brukvovité plodiny, tak brukvovité plevele. Zdrojem infekce je infikované osivo a napadené posklizňové zbytky. Za vegetace se houba šíří konidiemi. Šíření choroby napomáhá hmyz (např. květilka zelná, hraboši, larvy dřepčíků a kovaříků - drátovci) a mechanické poškození rostlin. Rozvoj choroby podporuje vlhké a teplé počasí (nad 15 °C) a brukvovité plevele. Ochrana: Používání zdravého namořeného osiva z uznaných porostů. Důsledné střídání plodin s minimálním odstupem 4 roky. Dostatečná prostorová izolace porostů konzumní zeleniny a sazečkových porostů od porostů řepky ozimé a semenných porostů brukvovité zeleniny. Moření osiva. U semenných porostů foliární aplikace fungicidů (Anonym 2, 2009).

19

2.5.6.5 Škůdci Mšice zelná Brevicoryne brassicae Příznaky: Na listech žlutavé skvrny, listy se deformují a zpomalují růst. Velké šedomodré kolonie mšic. Při poškození vegetačních vrcholů se podstatně snižuje výnos tržních částí (Malý, 1998). Nejcitlivější jsou rostliny do 10. listu, zejména za suchého a teplého počasí. Ochrana: Pokud je napadeno více než 10 % rostlin, je vhodné do 10 dnů od začátku náletu mšic provést chemické ošetření. Vzhledem k tomu, že mšice zelná má řadu přirozených nepřátel, doporučuje se přednostně používat specifické selektivní aficidy (např. ethiofencarb a pirimicarb)(Malý, 1998). Nedoporučuje se aplikace, pokud jsou mšice ukryty v pokroucených listech nebo mají-li rostliny více jak 15 listů (Anonym 2, 2009).

Dřepčíci Phyllotreta spp. Příznaky: Škodí brouci. Drobné jamky nebo okénka na vrchní straně děložních a pravých listů. Larvy dřepčíků rodu Phyllotreta žijí zpravidla v půdě, kde ožírají drobné kořínky. Dospělci napadají klíčící rostlinky již mělce pod povrchem půdy. Při silném napadení může dojít u mladých rostlin k odumírání. Ochrana: Přímá chemická ochrana se doporučuje u přímých výsevů v době vzcházení. Práh škodlivosti se uvádí při napadení 30–50 % děložních listů. Od fáze plně vyvinutého pravého listu již ošetření většinou není potřebné (Anonym 2, 2009).

20

Krytonosec řepkový, krytonosec čtyřzubý Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus pallidactylus (quadridiens) Příznaky: Škodí larvy. Krytonosec řepkový poškozuje vegetační vrcholy. Krytonosec čtyřzubý vyžírá chodbičky v listech a stoncích. U semenaček dochází k vadnutí květních stonků a k znehodnocení semen. Ochrana: Dostatečná izolace porostů konzumní zeleniny od porostů semenných a hlavně od porostů řepky. Chemická ochrana při při prvním výskytu brouků, tj. brzy z jara při teplotách nad 12 °C. Důležité je včasné zjištění náletu pomocí žlutých misek umístěných v porostu. Ošetření je nutné před vykladením vajíček. Larvy uvnitř rostlin není možno insekticidy zasáhnout (Anonym 2, 2009).

Krytonosec zelný Ceutorhynchus pleurostigma Příznaky: Škodí larvy. Samice kladou jednotlivě vajíčka na kořenový krček nebo kůlový kořen. Vylíhlé larvy drážděním pletiv rostlin způsobují i vytvoření hálek. Dorostlé larvy se kuklí v půdě. Samičky jarního kmene kladou vajíčka v dubnu a květnu, samičky letního kmene od druhé poloviny srpna do podzimu. Ochrana: Dostatečná izolace porostů konzumní zeleniny od porostů semenných a hlavně od porostů řepky (Anonym 2, 2009). Účinným prostředkem ochrany je použití netkané textilie.

Květilka zelná Delia brassicae Příznaky: Škodí larvy. Sazenice mají šedobílou barvu a lze je snadnou vytáhnout z půdy. Na kořenovém krčku se tvoří jamky. Šest milimetrů velká šedohnědá moucha podobající se mouše domácí. Vajíčka jsou sněhově bílá, podlouhlá, 1–1,3 mm dlouhá, 0,2 mm široká. Larvy jsou špinavě bílé, beznohé, bez hlavy, na předním konci zúžené. Zadní konec těla je plochý, uprostřed se dvěma tmavými, silně sklerotizovanými 21

dýchacími otvory. Larvy dorůstají délky 8 mm. Kukla je hnědá, soudečkovitá, 6 mm dlouhá. Přezimují kukly v půdě. Dospělci se líhnou již od počátku dubna. Maximum kladení vajíček je v květnu. Vajíčka jsou kladena ve skupinách 5–20 kusech na kořenový krček nebo do půdních skulin v jeho blízkosti. Larvy ožírají kořínky a kořeny, vyžírají kořeny, kořenový krček, bázi košťálu. Někdy vnikají také do lodyh, řapíků listů a srdéček. Kuklí se v půdě v blízkosti rostlin v hloubce cca 5 cm. Dospělci 2. generace létají v červenci, 3. generace v srpnu a září. Dospělci 2. i 3. generace kladou vajíčka také na hlávky zelí, kapusty a růžičky růžičkové kapusty. Larvy pak vyžírají žebra a listy uvnitř hlávek a způsobují jejich zahnívání (Anonym 2, 2009). Ochrana: Nejškodlivější je 1. generace, která nalétá do porostů v průběhu května. 2. generace se objevuje v červnu a červenci. Při teplém podzimu se vyvine i 3. generace škůdce. K ochraně je povolená pouze aplikace granulovaných insekticidů před nebo při setí, nebo po výsadbě. Je dobré pěstovat plodiny na větrných polohách a co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Posklizňové zbytky, zejména košťály, je třeba odstraňovat z polí. V porostech brukvovité zeleniny je vhodné vysazovat pro květilky atraktivnější květák jako signální rostliny. Na nich se pak zjišťuje kladení vajíček. Jsouli vajíčka zjištěna na více než 30 % rostlin, je vhodné provést chemickou ochranu diazinonem nebo fenitrotionem (Malý, 1998). Nejúčinnější ochranou je preventivní natažení netkané textilie nebo sítí (Haseli, Konrad, 1988), (Stein, 1999).

Plodomorka zelná Contarinia nasturtii Příznaky: Škodí larvy, které sají na bázích srdéčkových listů. Listy se otáčejí a deformují. Dochází k vyslepnutí a následnému zahnívání srdéček brukvovité zeleniny. Ze zničeného srdéčka vyrůstají náhradní vegetační vrcholy. Dochází k tzv. vícehlavosti rostlin. Larvy poslední generace přezimují v půdě. Samičky kladou vajíčka po 10–15 kusech na čepele a řapíky v blízkosti vegetačního vrcholu (Anonym 2, 2009). Ochrana: Během vegetace se vyvíjí několik generací, z nichž kterákoliv může při přemnožení způsobovat škody. Škůdce je v některých letech nebo v některých lokalitách velmi škodlivý - silně se přemnožuje (Malý, 1998).

22

2.6.7 Ochrana plodiny Během vegetace se porost plečkuje, podle potřeby ručně okopává, případně dojednocuje. Použití herbicidů je vhodné omezit jen na aplikaci před setím (výsadbou), protože na postemergentní ošetření je pekingské zelí citlivé. Nutné je ošetření proti dřepčíkům a prevence proti napadení alternárií. Vyvážená výživa a rovnoměrný přísun vody je nejlepší prevencí proti výskytu vnitřní nekrózy hlávek (Bartoš, 2000). Nejvhodnějším a navíc ekologickým způsobem ochrany proti živočišným škůdcům a škodlivému výparu je nakrytí porostu netkanou textilií (Malý, 2003).

2.6.7.1 Krytí netkanou textilií Netkané textilie představují technicky vázaná polypropylenová vlákna (PP) vyráběné z granulátu. Netkaná textilie se vytváří náhodným rozložením nekonečných vláken, čímž získává pevnost (Malý, 1998). Příznivý vliv netkané textilie na ranost, výnos i kvalitu rostlin spočívá v tom, že snižuje kolísání teploty a zabraňuje tvorbě půdního škraloupu. Protože propouští dešťovou i závlahovou vodu, snižuje i potřebu závlahy (Pekárková, 2003). Je propustná pro viditelné záření, částečně propustná i vůči dlouhovlnnému (Malý, 1998). Rostliny udržuje v čistším stavu a usnadňuje jejich sklizeň. Kromě toho ochrání porosty nejen před lijáky a větrem, ale i krupobitím. Nejúčelnější je krytí na jaře, svůj význam má však i na podzim. Na jaře se záhon kryje ihned po výsevu nebo po výsadbě. Záhon by měl být předem dobře odplevelený, protože textilie stimuluje i vývoj přítomných plevelů. Maximální předstih vývoje zeleniny, 10 - 14 dní, se získá při březnových a časných dubnových výsevech a výsadbách. Čím pozdější termín, tím je efekt rannosti nižší. Textilie se lehce pokládá přímo na porost nebo na povrch půdy a na okrajích se upevní buď přihrnutím, nebo položením prken či kamenů. Při krytí na jaře zůstává porost pod textilií až do sklizně. Při postupných sklizních nebo za mimořádného oteplení se textilie částečně odhrne nebo úplně odstraní. K rozložení sklizně přispívá, když se textilií kryje jen část porostu a část zůstává nekrytá. Prodloužení sklizňového období se tak docílí i při použití jediné odrůdy a jediného termínu výsevu. Pozdější výsev či výsadba nebo nepříznivý průběh počasí často způsobují, že podzimní kultury pekingského zelí nestačí dorůst. Takovým porostům pomůže krytí textilií dotáhnout vývoj do sklizňové zralosti. Krytí plodin má i příznivý vliv na ochranu proti mrazu. 23

Zvláště při holomrazech za slunečných dní krytí textilií omezuje vysychání půdy i vzduchu a tím brání nedostatečnému přísunu vody rostlinám, který vede k jejich usychání. Netkaná textilie má významné využití při ochraně proti škůdcům. Krytí textilií chrání ovšem jen proti létajícímu hmyzu. Především jsou to mšice a dřepčíci. Předpokladem úspěchu je krýt porost naprosto těsně, aby se pod textilii nedostaly létající samičky, a také včasné krytí v době před jejich náletem. Netkaná textilie umožňuje tedy nejekologičtější boj s létajícími škůdci. Při opatrném zacházení a správném skladování v chladnu a ve tmě textilie vydrží i tři roky (Pekárková, 2003). Zakrytí netkanou textilií ve vztahu ke kvalitě pekingského zelí (odrůda Nagaoka 50) bylo studováno 3 roky v oblasti Granady ve Španělsku, v klimatu Středozemního moře, v 55 denních cyklech s výsadbou v polovině března. Průměrný výnos v tříletém období byl 11,9 kg/m2 s krytím, pouze 2,1 kg/m2 bez krytí díky významnému zastoupení neprodejných hlávek. Hlávky pěstované bez zakrytí netkanou textilií byly vystaveny nižším teplotám oproti krytým rostlinám, a vykazovaly vyšší počet rostlin vybíhajících do květu a vyšší počet výpadků. Lepší tepelný režim pod netkanou textilií s nižší vlhkostí vytvářel příznivější klima pro tvorbu hlávek. Obsah vápníku ve vnějších listech rostlin bez zakrytí byl značně vyšší než u rostlin s krytím, a naopak tomu bylo u listů uvnitř hlávky. Tento nedostatek vápníků ve vnitřních listech hlávky zapříčiňuje nekrózu hlávky. Použití krycí netkané textilie představuje nízkonákladovou technologii na zlepšení pěstování jarního pekingského zelí (Hernandez, 2004).

2.7 Sklizeň Sklízí se hlávky plně vyvinuté, uzavřené, barvy zelené. Hlávky se zažloutlými vrcholy bývají přezrálé, nevhodné ke skladování (Malý, 2003). Sklízí se většinou jednorázově, pouze na menších plochách probírkou, neboť existuje vysoké riziko poškození porostu. Sklizeň pro uskladnění musí být zvláště šetrná, za chladnějšího, nikoliv však za deštivého počasí (Bartoš, 2000). Sklizeň by měla být ukončena do 20. října, do období než teplota poklesne i krátkodobě pod -5 °C (Malý, 2003). Orlowski, Kolota (1993) uvádí, že poškození nenastává do -4 °C. Podzimní mrazy do -3°C až -5°C 24

vyvinuté rostliny sice nepoškodí, ale zastaví jejich růst. Jestliže hlávky dosáhly sklizňové zralosti a rozevírají na vrcholu listy, jsou k mrazu citlivější. Rostliny z pozdějších výsevů, ve vyšších polohách nebo v nepříznivých letech mohou postihnout časné mrazíky. Až do teploty asi -7 °C lze porost úspěšně chránit krytím netkanou textilií (Pekárková, 1997). Nejmenší hmotnost hlávky je stanovena 350 g. Pekingské zelí se však prodává s hmotností mnohem větší, pro skladování jsou vhodné hlávky okolo 1000 g (Petříková a kol., 2004). Částečně mechanizovaná probírková sklizeň s využitím sklízecích plošin a dopravníků je vhodnou variantou pro pekingské zelí určené k přímé dodávce na trh. Lze ji s výhodou využít hlavně u porostů, které nejsou sklízeny jednorázově, kdy jednotlivé rostliny postupně vstupují do sklizňové zralosti. Plně mechanizovaná sklizeň není v našich podmínkách příliš rozšířená (Veverka a kol., 2006). Výnos se pohybuje mezi 30 až 60 t/ha (Bartoš, 2000), (Krug, 1991).

2.8 Skladování Kromě přímé spotřeby má pekingské zelí význam i pro zimní skladování. Hlávky se po odseknutí nechají zavadnout dva dny, aby se vypařila přebytečná voda, potom očistí a skladují buď ve speciálním krechtu, vyhloubených z větší části v zemi, překrytých dřevěnou konstrukcí a slámou (Kott, Moravec, 1989); ve sklepě nebo se mohou založit do hlubokého pařeniště, kde mohou vydržet až do jara, pokud jsou sklizené i s kořenem (Pekárková, 1997). Skladování je možné v bezmrazých místnostech, například ve vysokých přepravkách, kam se hlávky vyskládají na výšku a přepravky se obtáhnou perforovanou textilií (Malý, 2003). Ve velkovýrobních podmínkách se skladují v moderních chladírnách. Často se i speciálně chladí (Hlava, 1998). Pro skladování jsou vhodné pouze dobře uzavřené, nepoškozené hlávky s hmotností vyšší než 1 kg (Malý, 2003). Krug (1991) uvádí, že minimální hmotnost hlávek ke skladování je 500 – 700 g. Larsen (1988) považuje hmotnost hlávky pod 1000 g za nedostatečnou i pro přímý konzum. Malé hlávky rychle vadnou. Hlávky těžší než 2,6 kg jsou přezrálé, ke skladování nevhodné (Malý, 2003). Podle Štamberkové (2003) 25

jsou ke skladování nejvhodnější hlávky o hmotnosti 1 kg a více (optimálně 1,4 - 2,6 kg). Ke skladování nelze použít hlávky, které byly vystaveny mrazům větším než -5 °C; ty je možné použít pouze k přímému konzumu (Malý, 2003). Uložené hlávky zelí pravidelně každé 3 – 4 týdny se prohlížejí a odstraňují se veškeré poničené nebo škůdci napadené listy (Biggs, 1997). Vhodné skladovací podmínky jsou považovány teploty 0 – 1 °C, relativní vzdušná vlhkost 93 – 95 % (Mertens, 1986). Skladování je účelné do konce ledna, výjimečně února. Delší skladování je neekonomické (Malý, 2003). Je nutné posoudit výchozí stav obsahových látek po sklizni, protože po několikaměsíčním skladování se může jejich hladina výrazně změnit. Podíl vitamínů se snižuje, a proto odrůdy s jejich vyšším zastoupením mohou být pro spotřebitele cennější (Petříková a kol., 2004). Většina zboží se před expedicí čistí, balí do smrštitelné fólie nebo ukládá do polyetylenových sáčků nebo rukávců (Bartoš, 2000).

26

3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 3.1 Cíl a metodika 3.1.1 Cíl diplomové práce Cílem diplomové práce bylo založit polní pokus s jarní a letní výsadbou pekingského zelí na školním pozemku, sledovat a dokumentovat vývoj vegetace, udržovat v bezplevelném stavu. Při sklizni se hodnotila hmotnost hlávek, zdravotní stav. Celkově pro jarní a pro letní výsadbu bylo vysazeno 8 odrůd, které byly následně porovnány podle hmotnosti hlávek (sklizňová a tržní), zdravotního stavu, jakosti, výnosu, z ekonomického hlediska, a bylo provedeno statistické hodnocení. Výsledkem diplomové práce bylo doporučení vhodné odrůdy pekingského zelí pro jarní a pro podzimní kulturu.

3.1.2 Charakteristika pozemku Polní pokus byl založen na pozemku v areálu Mendelovy univerzity v Brně, v městské části Černá Pole. Město Brno se rozprostírá na okraji Moravské brány, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Zeměpisně je Brno součástí podunajského regionu. Město leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě v nadmořské výšce 190 - 425 m (Anonym 3, 2006). Průměrná roční teplota je +9,8 °C (2000 – 2008). Průměrné roční množství srážek je 514 mm (Anonym 4, 2010). Převažujícím půdním typem je černozem, případně hnědozemní černozem.

27

3.1.3 Odrůdová skladba Pro jarní výsadbu byly zvoleny odrůdy Manoko F1, Mirako F1, Sprinkin F1 a Yamiko F1. Asten F1, Concord F1, Blues F1 a Hilton byli vybrány pro letní výsadbu.

Manoko F1 Velmi raná odrůda s vysokou odolností k vybíhání do květu a výborným zdravotním stavem. Je vhodná pro nejranější sklizně i pro letní a podzimní pěstování. Soudkovité hlávky jsou husté, krátké, světle zelené barvy, nemají sklon k přerůstání (Anonym 5, 2005). Hmotnost hlávek se pohybuje od 0,8 do 1,2 kg. Je možné ji pěstovat jak pod sklem či fólií, tak na poli. Vegetační doba od výsadby je 50 dní. Je rezistentní k fusariu (Anonym 6, 1999). Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Bejo Zaden B.V., P. O. Box 50, 1749 ZH Warmenhuizen, Nizozemsko Zástupce pro ČR: Bejo Bohemia s.r.o., Podůlšany 49, 533 45 Opatovice nad Labem (Anonym 5, 2005)

Mirako F1 Vzrůstná zdravá odrůda pekingského zelí vhodná pro rané, letní i podzimní sklizně. Tvoří soudkovité pevné dobře uzavřené hlávky střední velikosti. Je odolná k mokré hnilobě. Vegetační doba od výsadby je 52 dní. Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Bejo Zaden B.V., P. O. Box 50, 1749 ZH Warmenhuizen, Nizozemsko Zástupce pro ČR: Bejo Bohemia s.r.o., Podůlšany 49, 533 45 Opatovice nad Labem (Anonym 5, 2005)

28

Sprinkin F1 Odrůda s velmi dobrým zdravotním stavem, vysoce odolná k vybíhání do květu. Vegetační doba od výsadby je 54 – 57 dní. Hmotnost hlávek je 1,0 – 2,5 kg. Hlávky jsou tmavozelené, soudkovité. Odolná k alternáriové skvrnitosti. Vhodná pro jarní i letní výsadbu (Buriánková, Šoky, 2007). Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Syngenta Seeds B.V., Westeinde 62, 1600 AA Enkhuizen, Nizozemsko Zástupce pro ČR: Saga Seed , spol.s.r.o., Na vysoké mezi 392, 289 22 Lysá nad Labem (Anonym 8, 2009),(Anonym 9, 2009)

Yamiko F1 Raná až poloraná odrůda s válcovitou hlávkou, uvnitř žlutou o hmotnosti 1,0 – 2,0 kg. Pěstitelsky je vhodná pro celou sezónu. Je odolná vůči vybíhání a chorobám, a je určena pro přímý konzum jen s krátkodobým skladováním (asi 1 měsíc). Vegetační doba po výsadbě je 62 až 65 dní (Anonym 10, 2003) Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Nickerson-Zwaan B.V., Schanseind 27, 4921 PM Made, Nizozemsko Zástupce pro ČR: Sempra Praha a.s., U topíren 860/2, 170 00 Praha (Anonym 1, 2010)

Asten F1 Poloraná odrůda se středně vysokou, široce elipsovitou, pevnou, hustou hlávkou je vhodná pro přímý konzum, nebo krátké skladování. Srdéčko je žluté. Je odolná proti vybíhání do květu. Odrůda je vhodná i pro rychlení ve skleníku (Anonym 6, 1999). Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: 29

Rijk Zwaan Zaadteelt en Zaadhandel BV, Postbus 40, 2578 ZG De Lier, Nizozemsko Zástupce pro ČR: Ing. Ferdinand Hoffmann, CSc. - služby pro zemědělství, Stochovská 4, 161 00 Praha 6 (Anonym 1, 2010)

Concord F1 Středně pozdní až pozdní odrůda pro letní a podzimní sklizně. Rostliny jsou středně vysoké, habitus polovzpřímený. Listy má středně dlouhé, úzce obvejčité s okrouhlým vrcholem, středně bublinaté, středně až tmavě zelené. Hlávka je nízká až střední, na podélném řezu elipsovitá, středně uzavřená, se zeleným vrcholem a zašpičatělým vnitřním košťálem. Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: SEMO s.r.o., 798 17 Smržice 414, Česká republika (Anonym 11, 2010)

Blues F1 Raný hybrid odolný k vybíhání. Je určen pro jarní až pozdně letní výsadby. Má širší, soudkovité hlávky. Hlávky jsou pevné a mají atraktivní zelenou barvu, na řezu bílou. Odrůda je tolerantní k plísni i bakteriální mokré hnilobě. BLUES je odrůdou pro přímý konzum (Anonym 12, 2010). Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Takii & Co. Ltd., PO Box 7, Kyoto Central, Kyoto, Japonsko (Anonym 1, 2010)

Hilton Odrůda, určená pro přímý konzum a krátkodobé skladování. Hlávka je středně velká, soudkovitého tvaru, světle zelená, dobře uzavřená. Na řezu je světle žlutozelená s velmi dobrou vnitřní strukturou. Dosahuje hmotnosti přes 1 kg. Výsev od poloviny července 30

do sponu 30 x 30 cm. Skladovatelnost s kořenovým balem je 3 - 4 měsíce. Vegetační doba od výsevu je 58 - 65 dní. Udržovatel odrůdy, držitel šlechtitelských práv: Moravoseed spol. s r.o., Mušlov 347, 692 01 Mikulov, Česká republika (Anonym 13, 2010)

3.1.4 Česká státní norma Norma pro pekingské zelí ČSN 46 3135 stanovuje minimální požadavky na jakost, zařazení do dvou tříd jakosti, dovolení odchylky, požadavky na balení a označování. Tato norma platí pro pekingské zelí určené k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli.

3.1.4.1 Minimální požadavky Pekingské zelí obou tříd jakosti, s přihlédnutím ke zvláštním ustanovením uvedeným pro jednotlivé třídy jakosti a k dovoleným odchylkám, musí být:  celé; několik vnějších listů však smí být odstraněno a u podlouhlého typu, pokud jsou hlávky baleny, smějí být vrcholy listů odříznuty;  zdravé; nedovolují se výrobky napadené hnilobou nebo s takovými vadami, které je činí nevhodnými pro lidskou spotřebu;  čisté a očištěné, tj. v podstatě zbavené všech listů znečištěných zeminou a v podstatě bez viditelných cizích příměsí;  čerstvého vzhledu;  v podstatě bez škůdců;  v podstatě nepoškozené škůdci;  nevyběhlé;  bez nadměrné povrchové vlhkosti;  bez cizího pachu a/nebo chuti.

31

Košťál má být odříznut těsně pod nasazením spodních listů, avšak tak, aby listy neodpadly. Řez má být hladký. Pekingské zelí musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby sneslo manipulaci a mohlo být do místa určení doručeno v odpovídající jakosti (Anonym 14, 2002).

3.1.4.2 Třídy jakosti Pekingské zelí podlouhlého i kulatého typu se zařazuje do dvou tříd jakosti. Pekingské zelí I. jakosti i II. jakosti, bez ohledu na typ hlávky, musí dosahovat hmotnosti nejméně 350 g. I. jakost Pekingské zelí zařazené do této třídy musí být dobré jakosti. musí vykazovat znaky typické pro odrůdu a/nebo tržní druh. Musí být:  dobře vyvinuté;  pevné, s přihlédnutím k odrůdě s listy těsně přiléhajícími;  nepoškozené mrazem;  v podstatě mechanicky nepoškozené; drobné prasklinky na vnějších listech se dovolují, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost výrobku a jeho obchodní úpravu v obalu. Celková délka květního stvolu nemá přesáhnout jednu třetinu výšky zabalené hlávky. II. jakost Do této třídy se zařazuje pekingské zelí, které nemůže být zařazeno do I. jakosti, ale které odpovídá minimálním požadavkům. Dovolují se, pokud zůstanou zachovány základní znaky jakosti, uchovatelnosti a obchodní úpravy výrobku, tyto vady:  vady tvaru;  vady vybarvení;

32

 hlávky dostatečně pevné, avšak s listy méně pevně zavinutými;  lehké poškození mrazem;  lehké otlaky a praskliny na vnějších listech;  stopy vnitřní nekrózy (Anonym 14, 2002).

33

3.2 Pokus 3.2.1 Popis pokusu Při polním pokusu byly hodnoceny a porovnávány 4 odrůdy pekingského zelí u jarní výsadby a 4 odrůdy u letní výsadby. Jarní odrůdy byly vysázeny každá v počtu 60 rostlin, po 3 opakování s 20 sazenicemi, u letní výsadby odrůdy Asten F1 a Hilton v počtu 60 sazenic, odrůda Concord F1 40 sazenic a odrůda Blues F1 v počtu 20 sazenic. Spon byl jednotný 40×40 cm. U jarní výsadby byl na okraji vysázen řádek nespecifické odrůdy, u letní výsadby byly použity nehodnocené odrůdy. Výsev jarních odrůd do výsevních misek s výsevním substrátem byl proveden 27. února 2009. Mladé rostliny byly pikýrované 5. března. Výsadba byla provedena na školní pozemek v areálu Mendelovy univerzity v Brně 9. dubna 2009, předpěstování sadby trvalo 41 dní. Před výsadbou byla provedena po jarní orbě předseťová úprava. Po závlaze byl porost zakryt na 4 týdny netkanou textilií. Závlaha byla nepravidelná, průměrně 2× týdně. V průběhu vegetace byla provedena 3× celková okopávka a odplevelení, z důvodu vysokého stupně zaplevelení. Sklizeň jarní výsadby byla provedena ruční probírkou 28. července. Hlávky byly odříznuty u země pod spodními listy, zváženy, a byl posouzen zdravotní stav. Následně byla provedena tržní úprava – odstranění starých, zahnědlých vnějších listů, a opětovné zvážení. Kvalitní hlávky byly uloženy do přepravek a uskladněny. Letní výsadba byla vyseta do výsevních misek 19. června 2009. Výsadba byla provedena 28. července 2009. V průběhu vegetace byla provedena jedna okopávka. Sklizeň letní výsadby byla provedena ruční probírkou 26. a 27. října.

3.2.2 Meteorologické podmínky v průběhu pokusu Průměrná teplota v průběhu vegetace u jarní výsadby byla 16,2 °C, u letní výsadby 15,5 °C. Suma průměrných teplot u jarní výsadby byl 1804,3 °C, u letní výsadby 1436 °C. V průběhu vegetace u jarní výsadby bylo 34 letních dnů (teplota vyšší jak 25,0 °C) a 6 tropických dnů (teplota vyšší jak 30,0 °C). 34

Úhrn srážek u jarní výsadby byl 220,75 mm, u letní výsadby 83,30 mm. Počet srážkových dní u jarní výsadby byl 60, u letní výsadby 34.

mm

°C 30,0

30,00

25,0

25,00

20,0

20,00

15,0

15,00

10,0

10,00

5,0

5,00

0,0

0,00 9.IV

23.IV

7.V

21.V

4.VI

srážky [mm]

18.VI

2.VII

16.VII

průměrné teploty [°C]

Graf 1: Jarní výsadba – průměrné teploty a srážky v průběhu vegetace

°C 30,0

mm 12,00

25,0

10,00

20,0

8,00

15,0

6,00

10,0

4,00

5,0

2,00

0,0

0,00

27.VII

10.VIII

24.VIII

7.IX

srážky [mm]

21.IX

5.X

19.X

průměrné teploty [°C]

Graf 2: Letní výsadba – průměrné teploty a srážky v průběhu vegetace

35

3.3 Dosaţené výsledky 3.3.1 Hodnocení zdravotního stavu Hodnoceny byly všechny sklizené hlávky. Bodová stupnice je od 1 – nejhorší, do 9 – nejlepší. 1 – 2 silně poškozená hlávka, napadená chorobami, žírem deformovaná, nebo hlávka nevytvořená, tyto hlávky byly hodnoceny jako vyřazené 3 – 4 střední až silné napadení listů, vysoké procento odpadu, hlávky malé 5 – 6 střední až nízké napadení vnějších listů, hlávky středně velké 7 – 9 nízké napadení, nebo žádné, hlávky vyzrálé, velké bod. hodnocení 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord F1 F1 F1 F1 F1

Hilton

Blues F1

průměrný zdravotní stav hlávek

Graf 3: Zdravotní stav hlávek Odrůda Blues F1 dosáhla nejlepšího průměrného stavu hlávek - 7,1. Nejhorší odrůdou s hodnotou zdravotního stavu hlávek byla odrůda Mirako F1 – 3,35.

36

3.3.2 Hodnocení podle sklizňové a trţní hmotnosti hlávek Sklizňová hmotnost je hmotnost hlávky po odříznutí bez úpravy. Tržní hmotnost je hmotnost po úpravě – po odstranění vnějších listů, očištění.

Jarní výsadba

g 700,00 600,00 500,00

Manoko F1

400,00

Mirako F1 Sprinkin F1

300,00

Yamiko F1 200,00 100,00 0,00 sklizňová hmotnost [g]

tržní hmotnost [g]

Graf 4: Jarní výsadba – průměrná sklizňová a tržní hmotnost hlávek Nejvyšší průměrnou hmotnost dosáhla v jarní výsadbě odrůda Manoko F1 – průměrná sklizňová hmotnost 641,08 g a průměrná tržní hmotnost 469,73 g. Nejnižší průměrnou hmotnost měla odrůda Mirako F1 – 459,39 g a 346,67 g.

37

Letní výsadba

g 1800,00 1600,00 1400,00 Asten F1

1200,00

Concord F1

1000,00

Hilton

800,00

Blues F1

600,00 400,00 200,00 0,00 sklizňová hmotnost [g]

tržní hmotnost [g]

Graf 5: Letní výsadba – průměrná sklizňová a tržní hmotnost hlávek Nejvyšší hmotnosti u letní výsadby dosáhla odrůda Hilton – průměrná sklizňová hmotnost 1710 g a průměrná tržní hmotnost 1357,5 g, nejnižší hmotnost měla odrůda Concord F1 – 1162,14 g a 947,86 g.

Souhrn

g 1800,00 1600,00

Manoko F1

1400,00

Mirako F1

1200,00

Sprinkin F1 Yamiko F1

1000,00

Asten F1

800,00

Concord F1

600,00

Hilton

400,00

Blues F1

200,00 0,00 sklizňová hmotnost [g]

tržní hmotnost [g]

Graf 6: Průměrná sklizňová a tržní hmotnosi hlávek 38

U odrůdy Hilton byla zaznamenána absolutně nejvyšší průměrná hmotnost hlávek v celém polním pokusu – 1710 g a 1357,5 g. Absolutně nejnižší hmotnost hlávek měla odrůda Mirako F1 – 459,39 g a 346,67 g.

3.3.3 Hodnocení počtu vyřazených hlávek

45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord Hilton Blues F1 F1 F1 F1 F1 F1 procentické zastoupení

Graf 7: Vyřazené hlávky Část hlávek při polním pokusu nebylo sklizeno a část byla hodnocena na stupnici zdravotního stavu hodnotami 1 a 2. Procenticky nejvíce vyřazených hlávek bylo zaznamenáno u odrůdy Mirako F1, 45 %, nejméně u odrůdy Blues F1, 5 %.

39

3.3.4 Hodnocení jakostního zařazení

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nestandartní II. jakost I. jakost

Graf 8: Hodnocení dle jakostního zařazení Odrůdy jarní výsadby měly vysoký počet nestandardních hlávek, s hmotností nedosahující 350 g. Nejlepší odrůdou jarní výsadby byla odrůda Sprinkin F1, se 40 % zastoupením hlávek I. jakosti a 8,33 % zastoupením II. jakosti. Absolutně nejlepší odrůdou s 80 % podílem hlávek I. jakosti a 5 % hlávek II. jakosti byl Blues F1. Absolutně nejméně jakostních hlávek (pouze 16,67 % hlávek I. a II. jakosti) bylo zaznamenáno u odrůdy Mirako F1.

40

3.3.5 Hodnocení podle výnosu

t/ha 70,00

67,67 61,94

59,56

60,00 50,00

40,53

40,00 30,00 20,00 10,00

15,34

13,71

12,36

6,20

0,00 Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord F1 F1 F1 F1 F1

Hilton Blues F1

výnos [t/ha]

Graf 9: Výnos Při sponu 40×40 cm je odhadovaný počet rostlin na jeden hektar 62500. Do hektarového výnosu jsou započítávány pouze hlávky I. a II. jakosti. Nejvyšší výnos byl stanoven pro odrůdu Hilton, 67,67 t/ha, nejnižší pro Mirako F1, 6,20 t/ha.

41

3.3.6 Hodnocení dle ekonomického hlediska

Kč 600000

541334 495499

476500 500000 400000

324249

300000 200000 100000

107406

95959

86552

43385

0 Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord Hilton Blues F1 F1 F1 F1 F1 F1 hektarové tržby [Kč/ha]

Graf 10: Hektarové tržby Hektarové tržby byly vypočítány na základě farmářských cen pro pekingské zelí a výnosů. Farmářská cena za kilogram pekingského zelí v posledním týdnu července 2009 (sklizeň jarní výsadby) byla 7,00 Kč, a v posledním týdnu října 2009 (sklizeň letní výsadby) 8,00 Kč. Nejvyšší hektarové tržby vykázala odrůda Hilton, 541334 Kč, nejnižší odrůda Mirako F1, 43385 Kč.

42

Produkce

Náklady

Tab. 3: Celkový výnos u odrůdy Manoko F1(Abrham a kol., 2010) Ukazatel Materiálové náklady celkem Mechanizované práce Spotřeba paliva Potřeba práce Variabilní náklady celkem Fixní náklady Náklady celkem

Jednotka Normativ Kč/ha 141644 Kč/ha 91535 l/ha 313,6 h/ha 90 Kč/ha 233179 Kč/ha 8000 Kč/ha

241179

Hlavní produkt — výnos —jednotková cena Hodnota produkce celkem Dotace 2009 (SAPS + TOP UP) Hrubý výnos

t/ha Kč/t Kč/ha Kč/ha Kč/ha

13,71 7000 95970 4894 -140315

Zisk (+), ztráta (-) Rentabilita Výnosový práh pro nulovou rentabilitu

Kč/ha % t/ha

-148315 -58,18% 34,45

Produkce

Náklady

Tab. 4: Celkový výnos u odrůdy Asten F1 (Abrham a kol., 2010) Ukazatel Materiálové náklady celkem Mechanizované práce Spotřeba paliva Potřeba práce Variabilní náklady celkem Fixní náklady Náklady celkem

Jednotka Normativ Kč/ha Kč/ha l/ha h/ha Kč/ha Kč/ha

141644 91535 313,6 90 233179 8000

Kč/ha

241179

Hlavní produkt — výnos —jednotková cena Hodnota produkce celkem Dotace 2009 (SAPS + TOP UP) Hrubý výnos

t/ha Kč/t Kč/ha Kč/ha Kč/ha

59,56 8000 476480 4894 240195

Zisk (+), ztráta (-) Rentabilita Výnosový práh pro nulovou rentabilitu

Kč/ha % t/ha

232195 99,59% 30,15

43

Kč 300000 200000 100000 0 -100000 -200000 -300000 Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord F1 F1 F1 F1 F1

Hilton Blues F1

zisk (+), ztráta (-)

Graf 11: Zisky a ztráty Jarní kultura byla ztrátová, nejvíce odrůda Mirako F1 se ztrátou -200885 Kč/ha. Podzimní kultura byla vysoce výnosná, nejlepší odrůda Hilton vykázala zisk 297075 Kč/ha. Rentabilita u podzimní kultury se pohybuje od 36,47 % do 126,49 %. Nulová rentabilita pro jarní kulturu je 34,45 t, pro podzimní 30,15 tun.

3.3.7 Statistické hodnocení Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí Studentova t-testu. Porovnával se soubor sklizňových hmotností jarní kultury a podzimní odrůdy. Tab. 5: Dvouvýběrový F-test pro rozptyl podzimní kultura jarní kultura Stř. hodnota 1253,222222 449,2887029 Rozptyl 737833,1347 90364,61798 Pozorování 180 239 Rozdíl 179 238 F 8,165066717 P(F<=f) (1) 7,83769E-48 F krit (1) 1,256720445

44

Tab. 6: Dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů podzimní kultura jarní kultura Stř. hodnota 1253,222222 449,2887029 Rozptyl 737833,1347 90364,61798 Pozorování 180 239 Hyp. rozdíl stř. hodnot 0 Rozdíl 212 t Stat 12,01485296 P(T<=t) (1) 5,27622E-26 t krit (1) 1,652072921 P(T<=t) (2) 1,05524E-25 t krit (2) 1,971216964

Po zamítnutí homogenity variancí (F (179,238) = 8,165, p = 7,84*10-48) byl proveden dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů. Výsledkem je, že jarní kultura a podzimní kultura pekingského zelí se signifikantně liší (t (212) = 12,01, p = 1,06*10-25). Zamítla se nulová hypotéza o shodnosti jarní a podzimní kultury.

45

3.3.8 Hodnocení dle jiných kritérií

3.3.8.1 Hlávky s tržní hmotností nad 1kg

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord Hilton Blues F1 F1 F1 F1 F1 F1 hlávky s tržní hmotností nad 1kg

Graf 12: Procentuální zastoupení hlávek s hmotností nad 1 kg Nejvíce hlávek s hmotností nad 1 kg bylo zaznamenáno u odrůdy Blues F1, 55 %. Bez jediné hlávky s hmotností přesahující 1 kg byly odrůdy jarní výsadby Sprinkin F1 a Yamiko F1.

46

3.3.8.2 Hlávky s hodnotou zdravotního stavu nad 6 včetně

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Manoko Mirako Sprinkin Yamiko Asten F1 Concord Hilton Blues F1 F1 F1 F1 F1 F1 hlávky s hodnotou zdravotního stavu nad 6 včetně

Graf 13: Procentuální zastoupení hlávek s hodnotou zdravotního stavu nad 6 včetně Odrůdy Asten F1 a Blues F1 měly stejné (80 %) zastoupení hlávek s hodnotou zdravotního stavu nad 6 včetně. Absolutně nejmenší podíl, 6,67 %, byl u odrůdy Yamiko F1.

47

4. DISKUZE Diplomová práce se zabývá srovnáním jarní a podzimní kultury pekingského zelí pěstované v roce 2009. U obou kultur byla hodnocena sklizňová a tržní hmotnost, jakost, zdravotní stav hlávek, počet vyřazených hlávek, hektarový výnos a ekonomický výnos. Na základě výsledků byly doporučeny vhodné odrůdy k pěstování v podmínkách České republiky. Průměrná sklizňová hmotnost hlávky jarní kultury byla 556,8 g, průměrná tržní hmotnost byla 402,14 g. Bartoš (2000) uvádí jako spodní hranici hmotnosti hlávky hodnotu 500 g. Larsen (1998) považuje hmotnost hlávek do 1 kg za nedostatečnou pro přímý konzum. Krug (1991) považuje 500 – 700 g jako minimální hmotnost pro skladování. Malý (2003) uvádí, že hmotnost hlávky pro skladování má být vyšší jak 1 kg. Špatné výsledky byly zapříčiněny vývojem počasí na začátku vegetace, období od začátku dubna do začátku třetí dekády v květnu bylo velice chudé na srážky. Celkový úhrn srážek za 6 týdnů byl pouze 33,2 mm. Konec června a začátek července pak byl charakteristický bouřkami s přívalovými lijáky. Nejlepší odrůdou jarní výsadby z hlediska hmotnosti hlávek byla hybridní odrůda Manoko F1 s průměrnou sklizňovou hmotností 641,08 g a tržní hmotností 469,73. Tato odrůda však měla průměrnou hodnotu zdravotního stavu hlávek pouze 3,8 a počet vyřazených hlávek 38,33 %. Dále bylo zařazeno do I. jakosti 20 % hlávek, do II. jakosti 15 % hlávek a 65 % bylo nestandardních. Lepších výsledků v hodnocení zdravotního stavu, jakosti, počtu vyřazených hlávek, i hektarového výnosu v jarní kultuře dosáhla odrůda Sprinkin F1. Nižší hmotnosti hlávek u jarní kultury nejsou zcela negativním znakem, jelikož jarní výsadba je určena pro přímý konzum, ne pro skladování. Výrazně lepších výsledků bylo dosaženo v podzimní kultuře. Průměrná sklizňová hmotnost hlávek byla 1433,64 g a průměrná tržní hmotnost 1121,33 g, čímž několikanásobně předčila výsadbu jarní. Také u ostatních parametrů byly zaznamenány vyšší hodnoty. Nejlepší odrůdou podzimní kultury byla odrůda Hilton s průměrnou tržní hmotností hlávek 1357,50 g, průměrnou hodnotou zdravotního stavu 6,25. Do I. jakosti bylo zařazeno 71,67 % hlávek, do II. jakosti 6,67 %. Hektarový výnos byl 67,67 tun, což je nad hranicí, kterou uvádí Bartoš (2000) i Krug (1991). Při srovnání jednotlivých

48

opakování je však patrná vyšší nevyrovnanost, a 20 % podíl vyřazených hlávek byl druhý nejvyšší v podzimní kultuře. Malý (1998) uvádí, že lze v ČR prokázat pozitivní změny v rozšiřování produkce pekingského zelí. V roce 2007 se pekingské zelí v ČR pěstovalo na ploše 354 ha s výnosem 4956 tun (14 t/ha), v roce 2008 se plocha snížila na 287 ha s výnosem 7175 tun (25 t/ha), odhad na rok 2009 uváděl plochu 139 ha s výnosem 3753 tun (27 t/ha) (Buchtová, 2009). Přestože výnosy se za poslední tři roky zvyšovaly, nedosahovaly 30 tun, což je spodní hranice uváděná Bartošem (2000) a Krugem (1991). Při srovnání odhadovaného průměrného hektarového výnosu uváděného Buchtovou (2009) pro rok 2009 s hektarovými výnosy z polního pokusu jsou výsledky podzimní kultury několikanásobně vyšší. Odrůda Hilton je s výnosem 67,67 t/ha vyšší o 150,62 % než byl odhadovaný průměrný výnos. Jarní kultury měly hektarový výnos, oproti odhadovanému, nižší o 43,17 % u odrůdy Sprinkin F1, a až o 77,04 % u odrůdy Mirako F1. Pěstební plocha klesá, přestože pekingské zelí je plodina vysoce ekonomicky výnosná. Družstvo Bramko Semice, ve Středočeském kraji, se úspěšně věnuje pěstování pekingského zelí na ploše více jak 20 hektarů s průměrným výnosem 50 t/ha. Český trh je však zásoben především levným dovozem z Polska a z Rakouska na podzim, v zimních měsících ze Španělska (Bartoš, 2000). V současnosti hlavním dovozcem do ČR je celoročně Polsko, také Maďarsko a Španělsko. Nízká intenzita výroby a její pokračování představují největší bariéru pro dosažení konkurenceschopnosti. Tato je ohrožována i nízkou stabilitou sklizní a průměrných výnosů (Malý, 1998).

49

5. ZÁVĚR Cílem práce bylo založit polní pokus pro jarní a letní výsadbu. Polní pokus byl založen se 4 odrůdami v první dekádě dubna 2009, letní výsadba 4 dalších odrůd byla provedena v poslední dekádě července 2009. Sedm z osmi odrůd bylo hybridních. Jarní výsadbu negativně ovlivnil průběh počasí. Na srážky chudý duben a květen se podepsaly na výnosu i na zdravotním stavu, kdy hektarový výnos byl u všech 4 jarních odrůd do 20 tun. Za nejlepší odrůdu z jarní výsadby lze označit Sprinkin F1. Přestože průměrné hmotnosti byly nižší než u Manoka F1, Sprinkin F1 měl lepší zdravotní stav, nižší procento vyřazených hlávek, vyšší výnos a celkově větší vyrovnanost. Výnos byl 15,34 t/ha. Výnos i zdravotní stav hlávek z letní výsadby byl výrazně lepší než u jarní kultury. Hektarový výnos u 3 ze 4 odrůd se pohyboval kolem 60 tun. Pouze Concord F1 dosáhl nižšího výnosu (40,53 t/ha) z důvodu vyššího zastoupení jakostně nestandardních hlávek (35 %). Nejlepší odrůdou podzimní kultury s průměrnou tržní hmotností 1357,50 g, průměrnou hodnotou zdravotního stavu 6,25, a s výnosem 67,67 t/ha byl Hilton. V podmínkách České republiky lze doporučit k pěstování pro jarní výsadbu odrůdu Sprinkin F1, pro letní výsadbu odrůdu Hilton.

50

6. LITERATURA 1. ABRHAM, Z. a kolektiv: Ekonomika pěstování plodin [online], 2010 [cit. 2010-0415], dostupné na World Wide Web: 2. ANONYM 1: Common catalogue of varieties of vegetace species [online], 2010 [cit. 2010-04-01], dostupné na World Wide Web: 3. ANONYM 2: Choroby a škůdci košťálové zeleniny [online], 2010 [cit. 2010-03-20], dostupné na World Wide Web: 4. ANONYM 3: Brno – geografické údaje a obyvatelstvo [online], 2006 [cit. 2010-0325], dostupné na World Wide Web: 5. ANONYM 4: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 - Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraje [online], Český statistický úřad, 2010 [cit. 2010-03-25], dostupné na World Wide Web: 6. ANONYM 5: Osiva zeleniny 2005-2006, Bejo Bohemia s.r.o., Opatovice nad Labem, 2005 7. ANONYM 6: Zelí pekingské [online], 1999 [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 8. ANONYM 7: Kapusta pekińska MANOKO F1 [online], 2010 [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 9. ANONYM 8: Seznam odrůd ve Státní odrůdové knize [online], 2009 [cit. 2010-0328], dostupné na World Wide Web: 10. ANONYM 9: Seznam udržovatelů odrůd, držitelů šlechtitelských práv a zmocněných zástupců [online], 2009 [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 11. ANONYM 10: Semena Veleliby a.s., Yamiko F1 – rané pekingské zelí [online], publikováno: Rukověť zahrádkáře 2003, [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 12. ANONYM 11: Semo a.s., Pekingské zelí – Concord F1 [online], 2010 [cit. 201003-28], dostupné na World Wide Web:

51

13. ANONYM 12: Semo a.s., Pekingské zelí – Blues F1 [online], 2010 [cit. 2010-0328], dostupné na World Wide Web: 14. ANONYM 13: Moravoseed spol. s r.o., Zelí pekingské Hilton [online], 2010 [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 15. ANONYM 14: Česká technická norma – Pekingské zelí ČSN 46 3135, Český normalizační institut, 2002 16. Archiv MZLU v Brně, fond Sbírka diplomových prací, Ivan Malý: Některé aspekty skladovatelnosti pekingského zelí, Lednice na Moravě, 1997, karton 61, sign. D84626 17. BARTOŠ, J. a kolektiv: Pěstování a odbyt zeleniny, Agrospoj, Praha, 2000 18. BIGGS, M.: Zelenina, Volvox Globator, Praha, 1997, ISBN 80-7207-053-3, 256 str. 19. BUCHTOVÁ, I.: Situační a výhledová zpráva. Zelenina [online], Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 2009, ISBN 978-80-7084-802-9, [cit. 2010-0412], dostupné na World Wide Web: 20. BURIÁNKOVÁ, A. – ŠOKY, Ľ.: Katalóg osív poľnej zeleniny [online], 2007 [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 21. BUSCHMANN, H. – HEINEN, B.: Chinakohl, Landwirschaftskammer Rheiland, Bonn, 1978 22. ELLERS, B. – WIEBE, H. J.: Wann schost der Chinakohl, Gemüse, 1983, č. 9, str. 320 – 322 23. GAJDOŠTIN, P.: Pekingské zelí, Zahradníctvo, 1989, č. 8, str. 232 – 233 24. GUTTORMSEN, G. – MOE, R.: Effect of day and night temperature at different stages of growth on boxing in Chinese cabbage, Scientia Hort 25, 1985, č. 3, str. 225 – 233 25. GUTTORMSEN, G. – MOE, R.: Effect of plant age and temperature on boxing in Chinese cabbage, Scientia Hort 25, 1985, č. 3, str. 217 – 224 26. HASELI, A. – KONRAD, P.: Schädlingsbefall – Regulierung mit Netzen an Gemüse, Pflanzenshutz berichte, 1988, č. 1, str. 1 – 8 27. HERNANDEZ, J.: Row covers for quality improvement of Chinese cabbage (Brassica rapa subsp Pekinensis, New Zealand journal of crop and horticultural science, 32, 2004, č. 4, str. 379 - 388 28. HLAVA, B. a kolektiv: Tropické a subtropické zeleniny, Brázda, Praha, 1998, ISBN 80-209-0274-0, 146 str. 29. HLUŠEK, J. a kolektiv: Výživa a hnojení zahradních plodin, Redakce časopisu Farmář – Zemědělec, Praha, 2002, ISBN 80-902413-5-2, 81 str. 30. KOPEC, K.: Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 1998, ISBN 80-86153-64-9, 72 str.

52

31. KOTT, L. − MORAVEC, J.: Pěstování a použití méně známých zelenin, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1989, 272 str. 32. KRUG, H.: Gemüseproduktion, Paul Parey, Berlin, 1991 33. LARSEN, J.: Sortforsog 1987 med tidlige kinakal, Gartner Tidende, 104, 1988, str. 27 – 29 34. MALÝ, I.: Polní zelinářství, Agrospoj, Praha, 1998, 196 str. 35. MALÝ, I.: Pěstujeme květák, zelí a další košťálové zeleniny, Grada Publishing, Praha, 2003, ISBN 80-247-0409-9, 92 str. 36. MERTENS, H.: CA-bewaring van groenten, Groenten in Fruit, 41, 1986, č. 42, str. 20 – 21 37. ORLOWSKI, M. – KOLOTA, E.: Uprawa warzyw, Szczecin, 1993 38. PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme zeleninu, Grada Publishing, Praha, 1997, ISBN 807169-493-2, 149 str. 39. PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme salát, špenát a další listové zeleniny, Grada Publishing, Praha, 2002, ISBN 80-247-0283-5, 96 str. 40. PEKÁRKOVÁ, E.: Zelenina pod netkanou textilií [online], publikováno: Rukověť zahrádkáře 2003, [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 41. PETŘÍKOVÁ, K. a kolektiv: Integrované pěstování listové zeleniny, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2004, ISBN 80-7271-154-7, 44 str. 42. PETŘÍKOVÁ, K. a kolektiv: Zelenina – Pěstování, ekonomika, prodej, Profi Press, s.r.o., Praha, 2006, ISBN 80-86726-20-7, 240 str. 43. POULSEN, N.: Bolting in Chinese cabbage, Statens Planteavlsforsoeg, Lyngby, Dánsko, 1988 44. STEIN, S.: Zelenina, Príroda a.s., Bratislava, 1999, ISBN 80-07-01074-2, 104 s. 45. ŠTAMBERKOVÁ, J.: Co je vlastně čínské zelí [online], publikováno: Rukověť zahrádkáře 2003, [cit. 2010-03-28], dostupné na World Wide Web: 46. TRÁZNÍK, K.: Pěstujeme zeleninu proti rakovině a jiným nemocem, Hobby Press a.s., Praha, 1993, 136 str. 47. TRONÍČKOVÁ, E.: Zelenina, ARTIA, Praha, 1985, 223 str. 48. VEVERKA, V. a kolektiv: Mechanizační prostředky pro sklizeň listové zeleniny [online], 2006 [cit. 2010-03-29], dostupné na World Wide Web: 49. XIONG, Z. a kolektiv: Nutrition Influence on Copper Accumulation by Brassica pekinensis Rupr., Ecotoxicology and Environmental Safety, 2001, č. 53

53