Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd
Srovnání ekonomické úrovně vybraných členských zemí EU Diplomová práce
Autor:
Robert Grus finance
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
Březen, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 29.4.2011
Robert Grus
Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce, panu PhDr. Františkovi Jiráskovi, CSc. za ochotu, připomínky a doporučení při tvorbě této práce.
Anotace práce
Práce se zaměřuje na ekonomický vývoj České republiky, Maďarska a Polska od roku 2002 do roku 2010. Toto období lze rozdělit na dvě fáze, na vývoj před globální hospodářskou krizí a v průběhu krize. Analýza se zaměřuje především na sledování reálného HDP, ale i doprovodných makroekonomických ukazatelů, mezi něţ patří míra nezaměstnanosti, vývoj inflace, měnových kurzů nebo zapojení země do zahraničního obchodu. Tyto ukazatele jsou vyuţity k charakteristice jednotlivých ekonomik a trendů, které provázely předkrizový hospodářský růst, dále jsou diskutovány změny, k nimţ ve sledovaných zemích došlo v průběhu krize, analyzovány jejich příčiny i dopady. Na základě známých údajů je nastíněn očekávaný vývoj v následujících dvou letech.
Annotation
The work focuses on the economic development of the Czech Republic, Hungary and Poland from 2002 to 2010. This period can be divided into two phases, the development before the global economic crisis and during the crisis. In this analysis I focus primarily on the monitoring of real GDP, but also the accompanying macroeconomic indicators, including unemployment, inflation, exchange rates or the countries involved in foreign trade. The first of these indicators I have used the characteristics of individual economies and the trends that are attending the pre-crisis economic growth, as well as discussing the changes that have occurred in the countries during the crisis, analyzing its causes and consequences. Based on known data I also show the expected development in the next two years.
Obsah
1.
Úvod .............................................................................................................................................. 7
2.
Teoretická část: vysvětlení základních pojmů ............................................................................... 9 2.1. 2.1.1.
Vymezení ukazatele HDP ........................................................................................ 10
2.1.2.
Vyuţití HDP ............................................................................................................. 14
2.1.3.
Kritika HDP ............................................................................................................. 16
2.2. 3.
Vývoj HDP v České republice ........................................................................................... 26
3.1.1.
HDP podle výrobní metody...................................................................................... 26
3.1.2.
HDP podle výdajové metody ................................................................................... 31
3.1.3.
HDP podle důchodové metody................................................................................. 33
3.2.
Vývoj HDP v Maďarsku .................................................................................................... 35
3.3.
Vývoj HDP v Polsku ......................................................................................................... 38
3.4.
HDP na osobu v paritě kupní síly ...................................................................................... 40
Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách v letech 2009 a 2010 ............................. 42 4.1.
Průběh krize v České republice v letech 2009 a 2010 ....................................................... 42
4.1.1.
Obecná makroekonomická situace ČR v době krize ................................................ 43
4.1.2.
HDP v letech 2009 a 2010........................................................................................ 44
4.1.3.
Vývoj HDP ČR v roce 2010 ..................................................................................... 48
4.2.
Průběh krize v Maďarsku v letech 2009 a 2010 ................................................................ 50
4.2.1.
Co vyvolalo maďarskou krizi ................................................................................... 50
4.2.2.
Intervence IMF a protikrizová opatření.................................................................... 54
4.2.3.
Vývoj HDP Maďarska v letech 2009 a 2010 ........................................................... 55
4.3.
5.
Teorie hospodářského cyklu .............................................................................................. 21
Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách před krizí ............................................... 26 3.1.
4.
Hrubý domácí produkt ......................................................................................................... 9
Průběh krize v Polsku v letech 2009 a 2010 ...................................................................... 58
4.3.1.
Vývoj polského HDP během krize ........................................................................... 58
4.3.2.
Makroekonomická situace Polska a reakce na krizi ................................................. 61
Pokrizový vývoj na sledovaných trzích ....................................................................................... 63 5.1.
Očekávaný hospodářský vývoj České republiky ............................................................... 63
5.2.
Očekávaný hospodářský vývoj Maďarska ......................................................................... 67
5.3.
Očekávaný hospodářský vývoj Polska............................................................................... 70
6.
Závěr ........................................................................................................................................... 74
7.
Seznam pouţité literatury ............................................................................................................ 77
8.
Seznam pouţitých tabulek ........................................................................................................... 84
9.
Seznam pouţitých grafů .............................................................................................................. 85
Seznam použitých zkratek CSÚ
Centrální statistický úřad Polska
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty
EBRD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
EK
Evropská komise
EMU
Evropská monetární unie
EU
Evropská unie
GPI
Index pokroku
HDI
Index lidského rozvoje
HDP
Hrubý domácí produkt
HUF
Maďarský forint
IMF
Mezinárodní měnový fond
ISEW
Index udrţitelného ekonomického blahobytu
MCSÚ
Maďarský centrální statistický úřad
MFČR
Ministerstvo financí České republiky
MfNE
Ministerstvo pro národní ekonomiku Maďarska
MNB
Maďarská centrální banka
NBH
Národní banka Maďarska
NBP
Národní banka Polska
NISD
Neziskové instituce slouţící domácnostem
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OKEČ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
PLN
Polský zlotý
PPP
Parita kupní síly
PZI
Přímé zahraniční investice
USA
Spojené státy americké
USD
Americký dolar
1.
Úvod
Hrubý domácí produkt (HDP) se vyuţívá jako ukazatel ekonomické úrovně jednotlivých zemí v regionálním i světovém měřítku. Přestoţe je tento indikátor mnoha ekonomy kritizován pro neschopnost zachytit hodnotu veškeré produkce, zejména pro vyjadřování ekonomické úrovně pouze pomocí hodnoty vyrobených statků a spotřebovaných sluţeb i bez přihlédnutí ke kvalitě ţivotní úrovně a blahobytu společnosti, případně proto, ţe zahrnuje také negativní ekonomickou činnost, v současné době je jediným měřítkem, které umoţňuje srovnání jednotlivých trhů podle jednoznačného kritéria. Srovnání mnohaletého vývoje HDP nám umoţňuje určit, v jaké fázi ekonomického cyklu se daná ekonomika nachází, tedy, zda právě prochází expanzí nebo recesí. Pro interpretaci vývoje HDP, určení příčin růstu nebo poklesu sledované ekonomiky se neobejdeme bez znalostí dalších makroekonomických ukazatelů, jimiţ jsou inflace, obecná míra nezaměstnanosti, úroveň průmyslové produkce, spotřeby domácností a vývoj zahraničního obchodu. Všechny uvedené indikátory jsou navzájem provázané a změna jednoho ovlivňuje vývoj ostatních. Ve své diplomové práci se zaměřuji na vývoj HDP ve třech zemích střední Evropy: v České republice, Maďarsku a Polsku. Zvolené trhy se nacházejí v témţ regionu, spojuje je podobná historie satelitů Sovětského svazu a zkušenost s transformací ekonomického systému v devadesátých letech. Všechny tři země se staly v roce 2004 členy Evropské unie a ţádná z nich doposud nepřijala společnou evropskou měnu. Přestoţe uvedené země mají geograficky, historicky i ekonomicky mnoho společného, ekonomická krize uplynulých let ukázala, ţe kaţdý ze států jde vlastní cestou a své specifické hospodářské problémy řeší různými způsoby. Vnímat státy střední
Evropy
jako samostatné
trhy
přitom donedávna
zdaleka
nebylo
samozřejmostí, coţ se ukázalo právě v době, kdy se světová hospodářská krize přelila na evropský kontinent. Cílem mé práce je analyzovat, jak se HDP a s ním spojené makroekonomické indikátory v posledním desetiletí v jednotlivých zemích
7
vyvíjely, které faktory je ovlivnily, jaká byla přijatá ochranná opatření, případně jak situace v zemi zasáhla politický systém. První kapitola práce je zaměřená teoreticky, představuje HDP, způsob jeho měření a vyjadřování, nedostatky spojené s pouţíváním tohoto ukazatele. Dále se věnuje teorii hospodářských cyklů. Ve druhé kapitole analyzuji ekonomický vývoj jednotlivých zemí od roku 2002 do roku 2008, tedy v takzvaném předkrizovém období. Sleduji základní ekonomické trendy, na které měly vliv jak celosvětové zpomalení na přelomu tisíciletí, tak vstup zemí do EU. Třetí kapitola se věnuje období ekonomické krize, která v kaţdé ze tří zemí proběhla jinak. Zatím co do České republiky byla víceméně importovaná a zpomalení zdejšího trhu bylo způsobené především hospodářskými problémy našich obchodních partnerů a poklesem exportů – především do Německa, Maďarska se týkala měnová krize způsobená vysokým podílem úvěrů v zahraničních měnách, zejména ve švýcarských francích, jejichţ splácení se stalo neúnosným poté, co maďarský forint dramaticky oslabil. Polský HDP po celou dobu krizového období jako jediný v Evropě rostl, mezičtvrtletní zpomalení růstu nastalo pouze jednou. V této kapitole tedy budu podrobně analyzovat průběh krize ve sledovaných zemích, včetně vývoje dalších ekonomických ukazatelů a politického kontextu, následně pak budu hodnotit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V poslední kapitole představím prognózy ekonomického vývoje v České republice, Maďarsku a Polsku pro následující dva roky. Pro tento účel vyuţiji především odhady národních centrálních bank, eventuálně ministerstev financí, dále mezinárodních organizací, mezi něţ patří Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Co se týká zdrojů mé práce, odbornou literaturu jsem vyuţil především při vysvětlování teoretických pojmů. Pro získání dat ohledně vývoje HDP jsem pracoval s materiály národních statistických úřadů, eventuálně centrálních bank. Dalšími uţitečnými výstupy byly různé studie a zprávy výše zmíněných mezinárodních organizací. Na samotné téma ekonomické krize ve státech střední Evropy mnoho publikací v českém ani anglickém jazyce dosud vydaných nebylo.
8
2.
Teoretická část: vysvětlení základních pojmů
V první kapitole diplomové práce se zaměřuji na vysvětlení základních pojmů, jejichţ vymezení a znalost jsou nezbytné pro správnou interpretaci vývoje ekonomik zemí střední Evropy, kterému se budu věnovat v následně. V případě hrubého domácího produktu uvedu nejčastěji pouţívané definice a základní význam tohoto ukazatele, vysvětlím způsoby jeho vyjádření, stručně zmíním také nedostatky spojené s tímto indikátorem ekonomického vývoje. Ve druhé části kapitoly vysvětlím zákonitosti a fungování ekonomických cyklů, coţ také poslouţí jako teoretické východisko v dalších částech mé práce.
2.1.
Hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt (HDP) představuje jeden ze základních ukazatelů hospodářského výkonu jednotlivých států. Pro většinu zemí se jedná o nejpřesnější a nejčastěji pouţívaný indikátor, který vypovídá o ekonomickém vývoji dané společnosti. Jak se ukáţe v dalších kapitolách práce, zrychlení, zpomalení nebo zastavení růstu HDP v případě české, maďarské a polské ekonomiky do značné míry reflektovaly celkovou hospodářskou situaci těchto zemí. K analýze celkového stavu těchto trhů je samozřejmě nutné znát další makroekonomické ukazatele, například inflaci, vývoj nezaměstnanosti, zahraničního obchodu nebo produkce v jednotlivých výrobních odvětvích. Obecně ale můţeme říct, ţe z údajů o HDP je moţné vyčíst základní informaci: zda daná ekonomika prosperovala nebo se ocitla v recesi. Údaj o HDP také umoţňuje sledovat vývoj trhu ve srovnání s minulými lety a stanovenými prognózami, vyuţívá se k vysvětlení, zda trh zaţívá meziroční zlepšení nebo pokles. Můţeme říci, ţe pokud bychom měli informace o HDP pouze za jeden rok a pouze pro jednu zemi, bylo by takřka nemoţné říci, zda byl daný vývoj pozitivní či ne.
9
2.1.1.
Vymezení ukazatele HDP
Definic HDP existuje několik. Obecně jej můţeme označit jako trţní hodnotu všech statků a sluţeb vyprodukovaných v rámci jedné země během daného časového období. „Hrubý domácí produkt měří objem finální produkce, jež byla vytvořena za určité období výrobními faktory, které působily na území některého státu. Nepřihlížíme přitom k tomu, příslušník kterého národa výrobní faktor vlastní. Např. zisk švédské firmy působící v USA je započítán do hrubého domácího produktu USA, ale není součástí HDP Švédska.“1 Podle Malé encyklopedie moderní ekonomie se jedná o „celkovou peněžní hodnotu toku statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.“2 Český statistický úřad (ČSÚ) definuje HDP následovně: „Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“3 Podle publikace Macroeconomics for Today je HDP nejrozšířenější ukazatel ekonomické výkonnosti daného státu,4 dále se definice víceméně shoduje s výše uvedenými. Podle definice Evropského systému národních a regionálních účtů se jedná o „konečný výsledek výrobní činnosti rezidentských výrobních jednotek.“5 Pracovat můţeme buď s HDP reálným nebo nominálním. Nominální HDP vyjadřuje celkovou částku vynaloţenou na produkci zboţí a sluţeb v běţných cenách, tedy v cenách, které platí na trhu v době určení HDP. Nominální údaj o HDP nemůţeme vzhledem k inflaci pouţívat ke srovnání s uplynulými lety. Reálné HDP je očištěné o inflaci nebo oceněné cenami, které platily ve výchozím období (tedy v roce, který daný statistický úřad určí jako výchozí), v daném případě hovoříme o stálých cenách. Ekonomové častěji pracují s reálným produktem, neboť vyjadřuje skutečnou hodnotu zboţí a sluţeb. Reálné HDP jsem ve své práci pouţíval i já.
1
RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 16 SOJKA, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie. str. 47 3 Český statistický úřad: Hrubý domácí produkt (HDP) [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 (citované: 10. března 2011) 4 TUCKER, Irvin: Macroeconomics for Today. str. 142 5 Eurostat: Evropský systém účtů. Esa 1995 [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/nufile/ESA95_cz.pdf (citované: 9. března 2011) 2
10
Podle ČSÚ můţeme HDP vyjádřit třemi následujícími způsoby:6 -
produkční metodou
-
výdajovou metodou
-
důchodovou metodou
Jak vyplývá z předchozí definice, český HDP bývá vyjadřován pomocí uvedených tří metod. Ve všech případech přitom ČSÚ podrobně rozepisuje jednotlivé poloţky, jimiţ je HDP určen. Rozdělení na produkční, výdajovou a důchodovou metodu vyuţívá i Polský statistický úřad, ten však konkrétní vymezení poloţek ve svých internetových statistikách neuvádí. Maďarsko vyuţívá pouze produkční a výdajovou metodu, informace o dílčích poloţkách zveřejňuje v samostatných statistikách. V následujících odstavcích stručně představím jednotlivé metody. Přesné vysvětlení poloţek a uvedení příkladů bude obsaţené v kapitole o vývoji sledovaných trhů v předkrizovém období, v části věnované vývoji české ekonomiky. Produkční, zboţová neboli výrobní metoda představuje součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých sektorů nebo odvětví, tedy rozdílu produkce ve stálých cenách a mezispotřeby ve stálých cenách, a daní z produktů, sníţený o hodnotu poskytnutých dotací na výrobky. Český statistický úřad označuje tento způsob určování HDP za nejdůleţitější. „Je podložena důkladnou prověrkou zdrojových dat zpracovateli a odvětvovými statistikami a analýzou věrohodnosti výrazných změn v časové řadě a porovnáním dat mezi jednotlivými subsektory za jednotlivá odvětví.“7Zda tato metoda nejpřesněji vypovídá o stavu ekonomiky, můţeme diskutovat. Nepochybně podává informaci o vývoji jednotlivých průmyslových odvětví, coţ nám umoţňuje odhadnout zahraniční poptávku popřípadě důsledky týkající se vývoje zaměstnanosti. V případě této metody také získáváme informace o zaměření daného trhu, z čehoţ lze vyvodit případný vývoj v době krize, podle toho zda je ekonomika diverzifikovaná, jaký podíl tvoří exportně-orientovaná výroba a odvětví závislá na zahraničním vývoji.
6
Český statistický úřad: Hrubý domácí produkt (HDP) [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 (citované: 11. března 2011) 7 Český statistický úřad: Metodický list. Hrubý domácí produkt [online]. str. 2. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/doc/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf (citováno 4. března 2011)
11
Výdajová neboli spotřební metoda8 nám naopak říká, jak se vyvíjela poptávka domácností a míra investic podniků. To můţe reflektovat stav zaměstnanosti, výši mezd a platů popřípadě očekávaný ekonomický vývoj. Data o zahraničním obchodu navíc vypovídají o stavu zahraniční poptávky, a tak o kondici obchodních partnerů sledované země. Výdajová metoda vychází z mnoţství peněz vynaloţených na nákup statků a sluţeb, k nimţ přičteme tvorbu hrubého kapitálu a saldo zahraničního obchodu. To lze spočítat jako rozdíl vývozu a dovozu zboţí a sluţeb určených ke spotřebě. V učebnicích makroekonomie se často setkáme s rovnicí Y = C + I + G + NX Proměnná C znamená spotřebu domácností, tedy nákupy sluţeb, včetně vzdělání a zboţí krátkodobé nebo dlouhodobé spotřeby s výjimkou výdajů na pořízení nového bydlení. „Konečná spotřeba domácností (někdy též nazývána soukromá spotřeba) zahrnuje hodnotu výrobků a služeb užitých domácnostmi pro uspokojení individuálních potřeb, uhrazených z důchodů domácností a pořízených nákupem, dary i formou naturální spotřeby.“9 Proměnná I reprezentuje investice10. Veličinou G označujeme vládní nákupy, kam patří výdaje na platy zaměstnanců státní sféry a na financování veřejných zakázek. Do této poloţky neřadíme transfery, které narozdíl od uvedených druhů vládních nákupů neslouţí na zaplacení produkce nového zboţí nebo sluţeb. Proměnná NX, někdy vyjádřená jako X – M, znamená saldo zahraničního obchodu. Při vyuţití důchodové metody určíme HDP jako součet náhrad zaměstnancům, daní z výroby a dovozu, čistého provozního přebytku a spotřeby fixního kapitálu, sníţený o dotace. Při vyuţití důchodového určení HDP pracujeme se vzorcem: HDP = w + i + r + z + y + a + n, kde
8
někdy označována jako nepřímá, protoţe se vlastně měří pomocí mnoţství prostředků vydaných na nákup HDP 9 Český statistický úřad: Metodický list. Hrubý domácí produkt [online]. str. 3. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/doc/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf (citováno 4. března 2011) 10 V případě definice HDP chápeme investice jako nákup zboţí, které bude v budoucnosti vyuţité k pořízení dalších statků a sluţeb. Do této kategorie řadíme i výdaje na pořízení nového domu nebo bytu.
12
w - hrubé mzdy a další náklady firem (příspěvky na sociální a zdravotní pojištění) i - čisté úroky r - renty, neboli příjmy plynoucí z vlastnictví půdy a nemovitostí z - hrubé zisky korporací (nerozdělené zisky, dividendy akcionářů a daň ze zisku) y - důchody ze samozaměstnávání a - amortizace n - nepřímé daně Součet hrubých mezd, čistých úroků, rent, hrubých zisků korporací a důchodů ze samozaměstnání nazýváme jako čistý domácí důchod. Přičteme-li k tomu čistému domácímu důchodu hodnotu amortizace, získáme čistý domácí produkt. Důchodová metoda se však příliš často nevyuţívá, některé ekonomické publikace ji ve výčtu ani neuvádějí. Rozhodneme-li se určit HDP za určité časové období pomocí všech tří metod, zjistíme, ţe výsledky by se měly ve všech případech lišit. Je to dáno existencí nepřesností, odhadů a nedostatku dat v kaţdé z uvedených poloţek. Rozdíl mezi jednotlivými výsledky se pak nazývá bilanční rozdíl (statistická diskrepance). Jak se však v praxi, konkrétně v případě Česka nebo Maďarska, které uvádějí HDP rozepsaný podle dvou nebo tří uvedených metod, konečný výsledek je při pouţití všech postupů stejný. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, ţe v rámci mnoha poloţek dochází k vytváření odhadů, takţe je moţné dané výstupy přizpůsobit tak, aby se nelišily a působily tak přehledněji. Pojem hrubý domácí produkt bývá často zaměňován s takzvaným hrubým národním produktem (HNP). Ten se liší v tom, ţe do něj zahrnujeme hodnotu investic v zahraničí a naopak od něj odečítáme cenu zboţí a sluţeb, které rezidenti jiných ekonomik vyrobí na území státu, k němuţ se údaj o HNP vztahuje. Tato práce se sledováním a hodnocením HNP vůbec zabývat nebude, definici daného ukazatele jsem uvedl pouze proto, abych jasně vymezil pojem HDP. Změny HDP se mohou uvádět v různých časových intervalech. Pro zhodnocení ekonomického vývoje za delší období a komplexní srovnání různých trhů je relevantní především roční údaj. K vysvětlení aktuálních hospodářských trendů vyuţíváme čtvrtletní nebo měsíční změny HDP. Ve své práci jsem vyuţíval primárně
13
údaje o ročním HDP. V případě, ţe docházelo k podrobnějšímu hodnocení krátkého časového úseku, v našem případě období ekonomické krize, jsem pracoval i s údaji pro jednotlivá čtvrtletí, aby byly výsledky mé analýzy přesnější.
2.1.2.
Využití HDP
Samotný vývoj HDP bývá rozhodujícím kritériem v řadě oblastí, ať jiţ na regionální, národní nebo světové úrovni, neboť jej díky existenci standardizovaných metod vyjádření a interpretace můţeme mezinárodně srovnávat. V rámci Evropské unie můţeme například připomenout kontrolu dodrţování fiskálních Maastrichtských kritérií, kdy by hodnota veřejného dluhu a deficitu veřejných rozpočtů neměla převýšit určitý podíl na HDP daného státu. Na výši HDP členských států závisí také výše příspěvku do společného rozpočtu nebo naopak nárok na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Jak se ukáţe v případě mé práce, HDP se stal také základním zdrojem informací o kondici jednotlivých trhů v době ekonomicky vypjaté situace, stejně tak byl východiskem pro hodnocení a doporučení vydaná mezinárodními organizacemi typu IMF nebo OECD. Zprávy o vývoji HDP rovněţ ovlivnily důvěru zahraničních investorů, jako příklad můţeme uvést český trh. Poté, co se ukázalo, ţe pokles tamního trhu nekopíroval negativní vývoj Maďarska či Pobaltských republik, došlo k obnovení důvěry investorů v českou ekonomiku. V případě mezinárodního srovnání nejčastěji vyuţíváme HDP na obyvatele (GDP per capita) v paritě kupní síly (Purchasing Power Parity - PPP). Na základě teorie PPP platí, ţe stejné zboţí by se po přepočtu na společnou měnu mělo obchodovat v domácí i zahraniční ekonomice za stejnou cenu. Srovnání HDP podle PPP uvádím i ve své práci, ne však jako primární zdroj vypovídající o vývoji dané ekonomiky. Důvodem je především skutečnost, ţe statistické úřady ukazatel HDP podle PPP vyuţívají jako vedlejší a v případě tohoto výstupu neuvádějí podrobný rozpis jednotlivých výrobních, spotřebních, či důchodových poloţek, bez kterého lze jen stěţí analyzovat příčiny daného ekonomického vývoje. Pokud bychom měli srovnat státy podle hodnoty HDP na obyvatele v paritě kupní síly k lednu 2009, byl by výstup následující. Pro data v Tabulce 1 a Grafu 1 jsem
14
vyuţil data z CIA World Factbook. Tabulka uvádí dvacet zemí s nejvyšším HDP přepočteném na PPP. Jak je patrné, značná část zemí, které se v tomto ţebříčku nacházejí, přísluší do EU, Severní Ameriky nebo Jihovýchodní Asie. Jak je patrné, ze tří sledovaných ekonomik se v první dvacítce nenachází ani jedna, stejně tak ţádná jiná ze zemí střední či východní Evropy. Podle výstupu CIA World Fact Book se Česká republika v daném období nacházela na 50. místě v globálním srovnání, Maďarsko na 58. místě a Polsko na 71. místě. Umístění Polska stojí za zmínění vzhledem k tomu, ţe se jeho ekonomika, jak bude uvedené ve čtvrté kapitole, v období ekonomické krize vyvíjela ze všech tří srovnávaných trhů nejlépe. Tabulka 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009
HDP na obyvatele v paritě kupní síly (USD)
Země 1.
Lichtenštejnsko
118 000
2.
Katar
85 600
3.
Lucembursko
79 600
4.
ostrov Jersey
69 900
5.
Bermudy
57 000
6.
Norsko
54 900
7.
Brunej
54 400
8.
Kuvajt
54 300
9.
Singapur
48 500
10.
USA
46 300
11.
Irsko
45 100
12.
ostrov Guernsey
44 600
13.
Kajmanské ostrovy
43 800
14.
San Marino
41 900
15.
Hong Kong
40 500
16.
Island
40 100
17.
Švýcarsko
40 000
18.
Andorra
38 800
19.
Kanada
38 700
20.
Nizozemsko
38 600
Zdroj: CIA World Factbook: Country Comparison – GDP per capita (PPP) [online]. Přístup z internetu: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?t=20&v=67&l=en (citováno: březen 9., 2011)
15
Graf 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009
Zdroj: CIA World Factbook: Country Comparison – GDP per capita (PPP) [online]. Přístup z internetu: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?t=20&v=67&l=en (citováno: březen 9., 2011)
2.1.3.
Kritika HDP
Ţe se ekonomická úroveň jednotlivých zemí vyjadřuje právě pomocí HDP, bývá často předmětem kritiky. Například skutečnost, ţe se do hodnoty HDP započítávají pouze ty vyrobené statky a poskytnuté sluţby, u kterých je moţné zjistit cenu. Údaj o HDP tedy nezahrnuje ilegální obchodní činnost (ČSÚ kaţdoročně vydává odhad jejího objemu), dále například hodnotu statků a sluţeb, které se na trh nikdy nedostanou, neboť je vyprodukovaly a poté spotřebovaly domácnosti. Jako příklad můţeme uvést opravu jakéhokoliv spotřebiče. V případě, ţe se rozhodneme opravit závadu sami, cena času stráveného touto činností, případně potřebných materiálů se
16
v HDP státu nijak neprojeví. Svěříme-li však nápravu škody instalatérovi, cena této práce se do HDP promítne. Naopak se do HDP započítávají i činnosti, jejichţ prospěšnost je pro danou společnost diskutabilní, jedná se například o aktivity, při nichţ dochází ke znečišťování prostředí či nápravy škod přírodních katastrof. Celková hodnota HDP tak nevypovídá o blahu společnosti, ani o tom, zda veškeré vyrobené zboţí a poskytnuté sluţby vedly ke zlepšení bohatství a byly pro danou ekonomiku
prospěšné,
nebo-li
nerozlišuje
mezi
kladnými
a
zápornými
ekonomickými činnostmi. Příkladem nízké vypovídající hodnoty samotného údaje o HDP mohou být všechny tři sledované země, Česko, Maďarsko a Polsko. Pro pochopení některých výkyvů bylo nutné nastudovat další, navazující analýzy, znát politický vývoj a reformní kroky vlády, které mají na vývoj HDP významný vliv. HDP navíc poskytuje minimální informace o přerozdělení této částky mezi členy společnosti. Výrobu a spotřebu tak můţe reprezentovat pouze určitý segment populace, zatím co zbytek obyvatel daného státu se nachází pod úrovní těchto výrobních i spotřebitelských moţností. V případě rozdělení HDP mezi sektory můţeme vyuţít údaje o jednotlivých poloţkách u HDP určeném výrobní metodou. Tento údaj bude logicky o to méně přesný, čím vyšší míra zdanění bude pro danou ekonomiku typická. V případě odvádění ceny za vyrobené zboţí a poskytnuté sluţby státu dochází ke sníţení průhlednosti hospodaření s těmito prostředky. Zkreslení informace o ţivotní úrovni je typické především v rozvojových ekonomikách, ve kterých existují propastné společenské rozdíly. Stejně tak lze za problém přesnosti HDP označit fakt, ţe zahrnuje informace pouze o výrobě a spotřebě, zatím co informace o stavu úspor, které představují důleţitý ukazatel budoucí spotřeby a ekonomické úrovně obyvatelstva, pomíjí. Informace o úsporách tak lze dodatečně získat z různých bankovních statistik, které je moţné zpětně porovnávat s údaji o HDP za dané období. Obecně však sklon k úsporám závisí na kultuře a mentalitě daného obyvatelstva, dále na celkovém stavu ekonomiky. Jedním z nejvýznamnějších kritiků vyuţívání HDP jako hlavního ukazatele výkonu ekonomiky je nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001 Joseph Stiglitz, dále například někdejší americký politik Robert Kennedy. Ten v prezidentské kampani v roce 1968 na adresu HDP řekl: „HDP nehodnotí kvalitu dětské zdravotní péče, rovněž nevypovídá o kvalitě jejich vzdělání nebo jak děti tráví volný čas. Nezahrnuje
17
v sobě krásu naší poezie nebo sílu manželských svazků, inteligenci politických diskusí ani bezúhonnost našich státních úředníků. Neměří odvahu, moudrost ani vlastenectví. Stručně řečeno, neměří nic z toho, co činí náš život hlubokým a krásným, a říká nám o Americe vše ostatní mimo to, proč bychom měli být hrdí na to, že jsme Američani.“11 Toto tvrzení můţeme označit jako pravdivé, zároveň je z těchto vět patrné, jak je komplikované vyjádřit vyspělost dané ekonomiky a kvalitu ţivota místních obyvatel, tak aby daný ukazatel zahrnoval jak ekonomické informace (kolik peněz lidé mají, jaké mnoţství zboţí si za to mohou koupit, zda je jejich práce adekvátně ohodnocena, atd.), tak subjektivní hodnoty, které jsou většinou nemateriálního charakteru a na blahu občana se podílí významnou měrou. Nalézt jakýkoliv indikátor, který bude schopný zahrnout a vyjádřit tyto hodnoty, je však podle mého názoru víceméně nemoţné, neboť subjektivní hodnoty jsou neměřitelné a zisk těchto dat by byl časově, organizačně a zřejmě i finančně náročný. Kritiku HDP vyjádřil v roce 2009 i prezident Evropské komise José Manuel Barroso: „HDP není ukazatelem, který by zvládal dostatečně reflektovat základní soudobé problémy, jako jsou klimatické změny, otázka zdravotní péče nebo stav životního prostředí.“12 Obecně můţeme kritiku HDP shrnout následovně:13 -
HDP odráţí pouze ekonomické aktivity spojené s finančními toky. Nezachycuje tedy převáţnou část práce v rodinách
-
nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými. Na růstu HDP se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií
-
HDP započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” (HDP je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protoţe obojí stojí peníze)
11
MANKIW, Gregory: Zásady ekonomie. str. 479 Beyond GDP: Summary notes from the Beyond GDP conference. Highlights from the presentations and the discussion [online]. Přístup z internetu: http://www.beyond-gdp.eu/download/bgdp-summarynotes.pdf (citováno 10. března, 2011) 13 Univerzita Karlova v Praze: Centrum pro otázky ţivotního prostředí: Rozdvojení křivek zátěţe ţivotního prostředí a ekonomického výkonu (decoupling) [online]. Přístup z internetu: http://www.cuni.cz/COZP-38.html (citované: 8. března 2011) 12
18
-
cena přírodních zdrojů neodráţí jejich skutečnou hodnotu
-
HDP nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, spokojenost)
Alternativním ukazatelem toho, jak se hospodářství vyvíjí, by se mohlo stát například měření produktivity práce, úrovně zaměstnanosti, blaha společnosti nebo udrţitelnosti ekonomiky. Další moţností je takzvaný Index lidského rozvoje, neboli Human Development Index (HDI), který kromě HDP vyjadřuje také úroveň vzdělání a zdravotní péče v dané zemí. Dalšími známými měřítky jsou Index udrţitelného ekonomického blahobytu (the Index of Sustainable Economic Welfare – ISEW) a Index pokroku (GPI). „Podstata indexu udržitelného ekonomického blahobytu spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje, a podobně.“14 Ţádný z uvedených indexů ovšem statistické úřady zemí, jejichţ vývoj jsem sledoval, mezi klíčovými údaji o stavu dané ekonomiky neuvádějí. Stejně tak ani jeden ze zmíněných ukazatelů nepovaţuji za zaţitý na globální úrovni. Nalezením nového vhodného ukazatele se zabývala například Evropská komise (EK) v rámci projektu „Beyond GDP“. Na webových stránkách http://www.beyondgdp.eu/ je moţné najít informace o konferencích, které EK spolu s Evropským parlamentem nebo OECD v letech 2007 aţ 2009 uspořádala, a návrhy na změnu. Jeden z nich zní následovně: Podle Komise by měl být údaj o HDP doplněný komplexním indexem ţivotního prostředí (a comprehensive environmental index), který by zahrnoval informace o klimatických změnách, spotřebě energie, znečištění vzduchu a jeho vlivu na zdraví populace, moţnost vyuţití vody a její znečištění nebo vyuţívání přírodních zdrojů, a dále index vyjadřující ţivotní úroveň a blahobyt. Sem by patřila například dostupnost veřejných sluţeb, zdravotní péče, moţnosti mobility a vyuţití volného času
14
Univerzita Karlova v Praze: Centrum pro otázky ţivotního prostředí: Rozdvojení křivek zátěţe ţivotního prostředí a ekonomického výkonu (decoupling) [online]. Přístup z internetu: http://www.cuni.cz/COZP-38.html (citované: 8. března 2011)
19
Přes uvedené kritiky však HDP zůstává hlavním ukazatelem ekonomického vývoje. Důvodem mohou být omezené moţnosti vyuţívat takto globálně jakýkoliv jiný ukazatel, eventuálně přesvědčení, ţe navzdory nedostatkům se jedná o poměrně komplexní indikátor, který relativně široce pokrývá vývoj jednotlivých trhů za určité časové období. Důleţité také je, ţe HDP sice nevypovídá o kvalitě jednotlivých sluţeb, případně o spokojenosti obyvatel, zároveň je ale pravděpodobné, ţe státy s vyšším HDP si tuto kvalitu (spotřebu hodnotnějších statků a sluţeb - například zdravotní péče nebo vzdělání) budou moci spíše dovolit. Samozřejmě v případě, ţe podíl výše zmíněných negativních činností, jeţ se na tvorbě HDP mohou podílet, bude zanedbatelný. Jak souvisí úroveň HDP s mírou gramotnosti dospělých a očekávanou délkou ţivota v dvanácti nejlidnatějších zemích světa (seřazené dle výše HDP), ukazuje Tabulka 2. Přestoţe jsou dané údaje jiţ z roku 1993, myslím, ţe je daná tabulka dobrou ilustrací faktu, jak výše HDP ovlivňuje další ukazatele. Tabulka 2: Souvislost výše HDP s délkou života a gramotností dospělých
Reálný HDP na obyvatele (1993) (USD)
Délka života (let)
Gramotnost dospělých (%)
Spojené státy americké
24 680
76
99
Japonsko
20 660
80
99
Německo
18 840
76
99
Mexiko
7 010
71
89
Brazílie
5 500
67
82
Rusko
4 760
67
99
Indonésie
3 270
63
83
Čína
2 330
69
80
Pákistán
2 160
62
36
Nigérie
1 540
51
54
Bangladéš
1 290
56
37
Indie
1 240
61
51
Země
Zdroj: MANKIW, Gregory: Zásady ekonomie. str. 480 (vlastní zpracování)
Jak jsem jiţ také zmínil, ačkoliv HDP nelze sledovat samostatně, ale v kombinaci s dalšími makroekonomickými výstupy podle mého názoru tento ukazatel poměrně
20
věrohodně vystihuje stav dané ekonomiky. To lze prokázat v případě Česka, Maďarska a Polska, pouţijeme-li jej ve srovnání s údaji z předchozích let a dalšími trhy regionu. Poté je patrné, ţe změny HDP odráţely celkový vývoj dané ekonomiky, se kterými neodmyslitelně souvisely míra zaměstnanosti, úroveň mezd a na to navázaná výše ţivotní úrovně, společenské problémy, politický vývoj a podobně.
2.2.
Teorie hospodářského cyklu
Hospodářské cykly obecně slouţí k vyjádření vývoje ekonomiky daného státu za určité období. Definovat můţeme hospodářský cyklus jako „pravidelné kolísání (fluktuaci) skutečného (reálného) produktu kolem potenciálního produktu.“15 Podle definice deníku Financial Times chápeme hospodářský cyklus jako „časové období, během kterého se vývoj ekonomiky posune ze stavu expanze do období poklesu, než dojde zpět k růstu. Cyklus může trvat dva a půl až padesát let.“16 K analýze hospodářského cyklu vybraných ekonomik dojde i v případě mé práce. Vzhledem k tomu, ţe tři sledované trhy v posledních letech zaţily jak ekonomický boom, tak recesi, dojde ve všech případech k charakteristice celého hospodářského cyklu, včetně ozdravení, které vede k nové fázi růstu. Jak se však v dalších kapitolách ukáţe, průběh hospodářského cyklu ČR, Maďarska a Polska se značně lišil. Podle délky trvání rozlišujeme tři typy cyklů:17 1. Kischinovy cykly – krátkodobé cykly, které trvají 36 aţ 40 měsíců 2. Juglarovy cykly – střednědobé, které trvají 10 aţ 11 let 3. Kondratěvovy (Kuznětsovy) – dlouhodobé cykly, které trvají 50 aţ 60 let Kitchinovy cykly bývají spojovány se změnami stavu zásob a rozpracované výroby. Juglarovy cykly souvisí se změnami investičního cyklu. Jak je ze současného vývoje trhů střední Evropy patrné, v případě všech tří sledovaných zemí můţeme mluvit o 15
RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 74 Financial Times Lexicon: Business Cycle [online]. Přístup z internetu: http://lexicon.ft.com/Term?term=business-cycle (citované: 11. března 2011) 17 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 76 16
21
vývoji na pomezí Kischinových a Juglarových cyklů. Hospodářský růst nastal v období oţivení po propadu na začátku tisíciletí a v souvislosti s připravovaným vstupem do EU, a trval do roku 2007 aţ 2009. V roce 2009 dosáhly země střední Evropy svého dna, přesněji Česko a Maďarsko, neboť v případě Polska došlo k jedinému zpomalení růstu v celém období. Jednalo se tedy o období pěti aţ sedmi let. Za příčinu Kondratěvových cyklů bývá označován vědecko-technický pokrok. Tyto cykly se během posledního století zkrátily vzhledem k pokračujícímu světovému pokroku i provázanosti jednotlivých ekonomik. Hospodářský cyklus má interní i externí příčiny. Za vnitřní příčiny můţeme označit nestabilní investiční výdaje, případně snahu podniků maximalizovat zisk na úkor výše mezd. Mezi vnější příčiny patří politické události jako politická nestabilita, případně revoluce, povstání nebo války, dále hospodářská politika státu, přírodní podmínky, úroveň vědy a technologických inovací, ale také asymetrie informací. V případě Česka, Maďarska a Polska byl konečný pokles způsoben oběma druhy příčin. Za primární můţeme přitom označit ty vnější. Analýze těchto vlivů se budu věnovat v kapitole zaměřené na ekonomický vývoj v období krize. K základním pojmům teorie hospodářského cyklu patří spojení „ekonomický růst“. Ten můţeme definovat jako „změnu tokových veličin v čase“ - v našem případě je onou tokovou veličinou HDP. Obecně můţeme říci, ţe od ekonomického růstu a jeho míry se odvíjí hodnocení úspěšnosti daného trhu. Ekonomický růst zároveň představuje jeden z indikátorů, které se uţívají v mezinárodním srovnání. Obecný vzorec pro vyjádření ekonomického růstu je následující:18 Y = Yt – Yt-1 V daném případě Yt představuje hodnotu reálného HDP za daný rok a Yt-1 hodnotu reálného HDP za předchozí rok. Jak je zřejmé, tempo růstu můţe být kladné nebo záporné. Kladný růst nazýváme expanze, obecně označovanou jako ekonomický růst, záporný pak kontrakce nebo recese.
18
RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. str. 72
22
Od vývoje hospodářského cyklu se vyvíjí míra nezaměstnanosti, vývoj úrokových sazeb, případně úroveň průmyslové produkce. K ekonomickému růstu dochází, pokud skutečný produkt roste rychleji neţ potenciální produkt19. Toto období je charakteristické zvýšenou agregátní poptávkou po zboţí a sluţbách, která je spojená s nadměrnou spotřebou, takţe se objem výroby zvyšuje a míra nezaměstnanosti je díky dostatku pracovních pozic niţší. Pro všechny ekonomické subjekty (stát, podniky a domácnosti) je charakteristická vyšší míra příjmů. Období růstu bývá povaţované za normální stav dané ekonomiky. Bod, ve kterém dosáhne HDP svého maxima, nazýváme jako vrchol (anglicky peak), ten znamená konec expanze a začátek poklesu. Agregátní nabídka zůstává nadále vysoká (podniky pokračují ve stávajícím tempu výroby), strana agregátní poptávky však začíná zaostávat. To postupně vede k nutnému omezování výroby, v horším případě ke krachu firem, propouštění pracovníků, sniţování mezd a následně spotřeby, s tím spojené zvyšování úspor – tato fáze je jiţ typická pro hospodářskou kontrakci. Jak bude popsáno v následujících kapitolách, uvedený vývoj byl typický jak pro Českou republiku, tak pro ostatní dvě země regionu. Kaţdý z trhů však vykazoval jistá specifika spojená s politickou, případně sociální situací, čemuţ se budu podrobněji věnovat v následujících kapitolách. Změnu vývoje agregátní poptávky demonstruje Graf 2. Graf 2: Zpomalení vývoje agregátní poptávky během ekonomického poklesu
Zdroj: KORYTÁROVÁ, Jana: Makroekonomická rovnováha, hospodářský cyklus, inflace [online]. Přístup z internetu: http://www.fce.vutbr.cz/ekr/asp/AktualityPredmety/Ekonomie/P4_Inflace.pdf (citované: 9. března 2011)
19
jedná se o mnoţství statků a sluţeb, které by byly vyrobeny či poskytnuty při plném vyuţití výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
23
V období poklesu můţe docházet nadále k faktickému růstu, pouze pomalejším tempem neţ v předchozím období. Pokud je ekonomický růst v měřeném časovém úseku skutečně záporný, hovoříme o ekonomické recesi. Pokles za recesi obvykle označujeme, pokud je růst HDP negativní dvě po sobě jdoucí čtvrtletí nebo déle. Dojde-li k významnému a hlubokému poklesu, lze jej označit jako depresi. Bod, ve kterém úroveň HDP dosáhne svého minima, nazýváme jako dno nebo sedlo (anglicky trough). Určit, kdy se trh na toto dno dostal, je většinou sloţité a nejednoznačné a většinou to lze přesněji udělat aţ při zpětném hodnocení recese. V okamţiku, kdy se hospodářství „odrazí“ ode dna, navíc obvykle nedochází k okamţitému zlepšení, oţivení poptávky a zvýšení všeobecné ekonomické úrovně. Například na trhu práce se pokles projevuje s několikaměsíčním zpoţdění, takţe navzdory oţivení růstu DPH místní vlády obvykle řeší problém s rostoucí mírou nezaměstnanosti. Průběh hospodářského cyklu vyjadřuje Graf 3. Na ose x je znázorněný čas, na ose y úroveň skutečného i potenciálního produktu. Jak je z grafu patrné, pokles a ekonomické oţivení se pravidelně střídají.
Graf 3: Znázornění průběhu hospodářského cyklu
Zdroj: ŠVARCOVÁ, Jena: Testy makroekonomie. Hospodářský cyklus [online]. Přístup z internetu: http://www.ceed.cz/makroekonomie/testy/testy.htm (citované: 27. dubna 2011)
24
Příčinou poklesu mohou být například špatné investice. K těm dochází během růstu v důsledku rostoucí inflace a cenového boomu na určitém trhu. Jako příklad můţeme uvést hypoteční krizi v USA z roku 2008, kdy ceny nemovitostí rostly a zároveň se zvyšovala poptávka po nich - kupující očekávali, ţe bude trend růstu cen nemovitostí pokračovat, tudíţ bude v budoucnu případně výhodné aktivum prodat. Jak se ukáţe v případě sledovaných trhů střední Evropy, příčiny poklesu mohou být i jiné, ať uţ vysoká míra půjček u zahraničních bank a prudké oslabení domácí měny, jako se stalo v případě Maďarska, nebo silná závislost na exportu, na vývoji ekonomik hlavních obchodních partnerů a pokles v případě sníţení zahraniční poptávky, coţ se týkalo České republiky a v menší míře Polska. K dalším příčinám recese, které se v menší nebo větší míře v Česku, Maďarsku a Polsku projevily, je nestabilita domácích veřejných financí, negativní očekávání investorů, či politická nestabilita. Cyklický vývoj trhu můţeme chápat jako zákonitost, které se není moţné vyhnout, přestoţe se o to vlády jednotlivých zemí dlouhodobě snaţí. I přesto, ţe pokles je spojován s negativními hospodářskými důsledky, jako je zvýšená nezaměstnanost, sníţené příjmy nebo spotřeba, můţeme jej chápat jako očišťující mechanismus, který by v konečném důsledku měl vést k odstranění nezdravých prvků ve společnosti nebo špatných finančních produktů a k zefektivnění ekonomiky. V
Česku
pravděpodobně dojde k rychlejšímu zavedení reforem důchodového a penzijního systému, v Polsku krize urychlí provedení plánovaných privatizací. V případě všech tří zemí dojde pravděpodobně k vyššímu nátlaku na diverzifikaci výroby, na restrukturalizaci nejvíce ohroţených průmyslů (v případě ČR můţeme zmínit například sklářský) nebo ke změně v bankovním systému (případ Maďarska). To ale není automatické, protoţe jednotlivé vlády se ve snaze co nejrychleji „uhasit“ problémy mohou uchýlit k řešením, které vedou pouze k vytváření další bubliny a následujícímu propadu. Jako příklad můţeme pouţít opět USA. Na recesi v letech 2000 a 2001, která souvisela s prasknutím internetové bubliny dot.com nebo s teroristickými útoky, zareagovala tamní vláda dramatickým sniţováním úrokových sazeb, coţ mělo přilákat investory a přispět k ţivení ekonomické aktivity. Snadný přístup k úvěrům však nakonec vedl ke vzniku krize uplynulých let. Dalším negativním důsledkem podobného přístupu jsou rostoucí dluhy veřejných rozpočtů jednotlivých zemí, které vlády ve snaze co nejrychleji zachránit danou ekonomiku vytvářejí. 25
3.
Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách před krizí
V této kapitole budu sledovat vývoj HDP v České republice, Polsku a Maďarsku v období od roku 2002 do konce roku 2008. V jednotlivých podkapitolách prvně analyzuji, jak se HDP vyvíjel ve srovnávaných zemích a co mělo na tyto změny vliv. V závěrečné podkapitole zhodnotím vývoj HDP na osobu v paritě kupní síly. Celkovému HDP se při analýze hospodářského vývoje jednotlivých zemí v předkrizovém období věnuji proto, ţe tabulky obsahující informace o poloţkách, které se na tvorbě HDP podílejí, bývají sestavované právě pro HDP celkové.
3.1.
Vývoj HDP v České republice
Jak jsem jiţ zmínil v teoretické kapitole, Hrubý domácí produkt lze určit třemi způsoby. Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí v ročenkách a v přehledech na svých webových stránkách údaje zjištěné podle všech tří metod. V následující části práce zhodnotím celkový vývoj HDP i poloţek, které se na jeho tvorbě v rámci jednotlivých metod podílely.
3.1.1.
HDP podle výrobní metody
Jak se vyvíjel domácí produkt vypočítaný výrobní metodou, ukazuje Tabulka 3. Z informací v tabulce nás zajímá jak celková hodnota HDP v jednotlivých letech, tak meziroční vývoj. Jak je patrné, ve sledovaném časovém úseku HDP meziročně rostl. Nejvýraznější zlepšení přitom nastalo v posledních předkrizových letech, konkrétně během roku 2006 a 2007, naopak k mírnému zpomalení došlo za rok 2005. Hospodářský růst, který se s výjimkou roku 2005 zvyšoval aţ do doby, kdy se ekonomická krize projevila i v Česku, souvisí se vstupem země do Evropské unie (EU). Zároveň s ním totiţ došlo ke zvýšení počtu přímých zahraničních investic (PZI) do ČR. Důvodem mohla být především vyšší důvěra investorů v český trh, dále
26
trvající úlevy a zvýhodnění ve formě zákona o investičních pobídkách.20 Co se týká vlivu PZI na HDP, můţeme říci, ţe vede k jeho zvýšení. PZI znamenají pro vyšší produkci na území daného státu. Vstup do EU souvisí také s odstraněním různých obchodních bariér, které usnadnily zahraniční obchod a mohly podpořit jak vstup zahraničním partnerů na naše území, tak domácí export do zahraničí. Kromě PZI můţeme jmenovat i další okolnosti, které vedly ke zlepšení hospodářské situace ČR. Po bankovní krizi, k níţ v zemi došlo na konci devadesátých let, stejně tak po celosvětovém ekonomickém zpomalení na počátku tisíciletí21 se opět oţivila agregátní poptávka, coţ přispělo ke zvýšení produkce, nárůstu mezd, tvorbě nových pracovních míst a celkovému nastartování domácí ekonomiky. Tabulka 3 : HDP vypočítaný podle výrobní metody (mil Kč)
Název
2002
1. Hrubá přidaná hodnota 2 240 082
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2 343 055
2 529 678
2 675 260
2 907 660
3 178 011
3 321 373
a) Produkce
6 033 167
6 385 402
7 059 075
7 437 007
8 318 746
9 233 571
9 672 190
b) Mezispotřeba (-)
3 793 085
4 042 347
4 529 397
4 761 747
5 411 086
6 055 560
6 350 817
2. Daně z produktů
253 575
271 743
319 149
340 805
349 448
392 394
404 157
3. Dotace na produkty (-)
-29 225
-37 688
-34 065
-32 203
-34 739
-34 945
-36 533
2 464 432
2 577 110
2 814 762
2 983 862
3 222 369
3 535 460
3 688 997
X
112 678
237 652
169 100
238 507
313 091
153 537
HDP Tempo růstu
Zdroj: Český statistický úřad: HDP výrobní metoda[online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citované: 14. března 2011)
Jak z tabulky vyplývá, HDP určený podle výrobní metody je tvořený součtem hrubé přidané hodnoty a daní z produktů, od něhoţ odečteme dotace. Hrubou přidanou hodnotu můţeme popsat jako „nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají 20
Ty zahrnují částečnou nebo úplnou slevu na dani na dobu aţ pěti let, hmotnou podporu kaţdého nového pracovního místa ve vybraných regionech, hmotnou podporu školení a rekvalifikace podle velikosti podniků a poskytnutí a převod pozemků za zvýhodněnou cenu 21 způsobené bylo především prasknutím americké internetové bubliny dot.com, dále skandály významných účetních společností i teroristickými útoky v USA, které vedly k zesílení obchodních bariér a omezení důvěry investorů
27
institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit“22. Získáme ji jako rozdíl produkce a mezispotřeby. Produkcí máme na mysli obecnou hodnotu vyrobených statků a poskytnutých sluţeb za dané období. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) se podle ČSÚ na produkci v dlouhém období nejvíce podílí zpracovatelský průmysl, poskytování sluţeb pro podniky nebo stavebnictví. Jak se vyvíjela produkce v jednotlivých odvětvích, ukazuje Tabulka 5, která byla vytvořena podle metody, kdy se HDP z předchozího roku ve srovnání s aktuálním rokem vţdy rovná stu procentům. Z té vyplývá, ţe celkové tempo růstu produkce se v roce 2008 zpomalilo na úroveň roku 2002. Nárůst zaznamenaly především následující oblasti: stavebnictví (k jeho zpomalení došlo v posledním sledovaném roce), obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, dále doprava, skladování pošty a telekomunikace, peněţnictví a pojišťovnictví, školství nebo nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum a vývoj. Ve všech uvedených odvětvích platí trend, ţe v roce 2008 HDP tempo růstu kleslo, většinou se dokonce pohybovalo na hraně poklesu. Vysvětlením můţe být skutečnost, ţe ve sledovaném roce uţ ve Spojených státech amerických probíhala úvěrová a finanční krize, problémy se v této době dotkly i některých německých či britských bank – v případě Velké Británie se jednalo například o peněţní ústav Northern Rock, na podzim 2008 se také objevily zprávy o finančních problémech Islandu. Českého trhu se tehdy problémy západních ekonomik fakticky nijak netýkaly, četné zprávy v médiích však mohly přesto vést k prvním projevům ostraţitosti a zdrţenlivosti, která se projevila omezením výroby i spotřeby. Jak uvádí Drahomíra Dubská z ČSÚ: „Z konjunkturních průzkumů ČSÚ v průmyslu dále plyne, že zhoršené hodnocení ekonomické situace i negativní očekávání pro budoucnost uváděli manažeři zhruba od poloviny roku 2008.“23 Jak se vyvíjela produkce, trţby a zakázky v letech 2006 aţ 2008, ukazuje Tabulka 4. Data v tabulce vyjadřují meziroční změnu jednotlivých poloţek. Jak je patrné, s výjimkou průměrné měsíční nominální mzdy se všechny ukazatele v druhé polovině roku 2008 zhoršily 22
Český statistický úřad: Hrubá přidaná hodnota [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=2365&kodjaz=203&maketa_id=42836&app=v db (citované: 18. březen 2011) 23 DUBSKÁ, Drahomíra: Český průmysl: s čím stojí a padá v době recese. Shrnutí [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001B8853/$File/03-8010-09.pdf (citované: 13. března 2011)
28
Tabulka 4 : Vývoj produkce, tržeb a zakázek
Zdroj: DUBSKÁ, Drahomíra: Český průmysl, s čím stojí a padá v době recese. Souhrnné charakteristiky průmyslu za roky 2006 aţ 2008 [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001BB58F/$File/06-8010-09.pdf (citované: 17. března 2011)
Meziročně klesala například měsíční průmyslová produkce potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků, textilií, textilních a oděvních výrobků, významný pokles se dotkl také zpracování dřeva, výroby dřevárenských výrobků, vlákniny, papíru a výrobků z papíru. Stejně tak poklesla výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, ve většině měsíců byla ve srovnání s rokem 2007 také menší těţba energetických i nerostných surovin.24 Nejznámějším příkladem omezení produkce se ale stala společnost Škoda Auto, která omezila výrobu o dva dny v týdnu. Se sníţením produkce souvisí i pokles domácích trţeb, k němuţ v daných odvětvích během roku 2008 došlo. Pokles se týkal společností, které působí ve zpracovatelském průmyslu, především opět výroba potravinářských výrobků a nápojů, dále pak výroby textilií a surovin.
24
Český statistický úřad: Měsíční meziroční index průmyslové produkce v roce 2008 podle subsekcí OKEČ [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CA003510DE/$File/80020901a.pdf (citované: 15. března 2011)
29
Tabulka 5 : Vývoj produkce podle členění OKEČ
OKEČ
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
CELKEM
103,1
105,1
106,8
105,3
110,5
108,9
103,3
A Zemědělství, myslivost, lesnictví
100,2
102,1
103,8
105,7
96,1
97,4
107,8
B Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti
114,4
99,1
100,6
92,7
130,9
65,2
98,4
103
96,4
105,7
92,6
105,1
101,2
98,8
D Zpracovatelský průmysl
103,5
101,5
112,8
108,4
115,7
110,6
104,5
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
98,4
102,7
103,6
101,3
102,6
100
101
F Stavebnictví
106,9
106,8
101,1
102
113,1
106,9
102,3
G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. Zboţí
103,1
111,2
106,5
102,8
111,2
110,6
103,3
H Pohostinství a ubytování
96,3
104,9
101,3
92,2
102,4
102,9
101,8
I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
103
110,2
103,2
103,1
109,7
109,2
101,4
103,3
104,3
107,1
104,9
107,6
109,1
105,2
103
109,6
105,4
107,6
104,7
116,6
102,3
104,6
102,2
94,1
108,5
99,7
98,8
103
100
115,7
99,5
104,7
106,1
101,7
101,1
N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
106,9
102,4
98,9
98,3
99,4
103,4
102,8
O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby
100,6
108,1
104,1
101,1
109,2
104
99
P Domácnosti zaměstnávající personál
123,8
114,9
110,8
84,9
110,6
86,6
91,8
C Dobývání nerostných surovin
J Peněţnictví a pojišťovnictví K Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení M Školství
Zdroj: Český statistický úřad: HDP. Výrobní metoda. Produkce podle odvětví (objemové indexy, SOPR=100). Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citováno: 17. března 2011)
Mezispotřeba, jeţ je spolu s produkcí, druhou součástí hrubé přidané hodnoty, představuje „hodnotu zboží a služeb, které jsou během výrobního procesu zničeny nebo včleněny do vyrobených výrobků. Hodnota mezispotřeby je zahrnuta v hodnotě statků konečné spotřeby.“25 Do této kategorie řadíme vyuţívání paliva, energie, případně patentů. Celkově o poloţce „hrubá přidaná hodnota“ můţeme říci, ţe ve 25
URBÁNEK, Václav: Národní účetnictví. str. 2 [online]. Přístup z internetu: URL: nb.vse.cz/~urbanek/VF200/NarUcetnictvi.pdf (citované: 12. březen, 2011)
30
sledovaném období rostla, coţ bylo dáno zvyšující se mírou produkce. Podle údajů ČSÚ se rozhodující měrou na mezispotřebě podílely nefinanční instituce, zanedbatelný podíl měly vládní instituce a domácnosti a minimálně se na mezispotřebě podílely finanční instituce a NISD. Toto rozdělení je logické, neboť k mezispotřebě podle očekávání nejvíce dochází ve výrobních podnicích.
3.1.2.
HDP podle výdajové metody
Při výpočtu HDP podle výdajové metody provádíme součet dvou základních poloţek: hrubých domácích konečných výdajů a salda dovozu a vývozu. Hrubé domácí konečné výdaje získáme jako součet výdajů na konečnou spotřebu, které jsou tvořené výdaji domácností, vládních institucí a neziskových institucí slouţících domácnostem (NISD) a tvorby fixního kapitálu, který je tvořen hrubým fixním kapitálem, změnou zásob a čistým pořízením domácností. Saldo zahraničního obchodu je rozdílem vývozu a dovozu. Určení HDP podle výdajové metody ukazuje Tabulka 6. Jak je z tabulky zřejmé, největší podíl na konečném HDP měla spotřeba domácností. Ta se v uplynulých letech zvyšovala a v roce 2008 bylo tempo růstu dokonce nejvyšší. Můţeme tedy říci, ţe ke zpomalení v posledním roce předkrizového období došlo pouze ve výrobě, zatím co spotřebitelé, především domácnosti, hrozící nebezpečí hospodářského poklesu nevnímali. Nejvíce prostředků domácnosti podle ročenky ČSÚ vynaloţily na nákup potravin a nealkoholických nápojů, stejně tak na nájemné nebo dopravu.26 Aţ do konce roku 2008 rostly výdaje u zbylých dvou skupin ekonomických subjektů, jejichţ aktivitu řadíme do výdajů na konečnou spotřebu. Saldo zahraničního obchodu bylo od roku 2004 kladné a postupně se zvyšovalo. Přičíst to můţeme usnadnění volného obchodu v rámci vstupu do EU. Jak import tak export se aţ do konce roku 2008 zvyšovaly, v posledním sledovaném roce však tempo obojího razantně pokleslo. Sníţení v roce 2008 opět mohlo být způsobené 26
Český statistický úřad: Výdaje domácností na konečnou spotřebu (běţné ceny) [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas (citováno: 17. března, 2011)
31
počátkem krize v západních ekonomikách a tím pádem sníţenou poptávkou našich exportních partnerů, protoţe vývoz do zahraničí lze označit za jeden ze stavebních kamenů českého průmyslu i celého hospodářství, ale také silnou českou korunou, která se v létě 2008 dosahovala na své historicky nejsilnější úrovně vůči euru i americkému dolaru. Jak se vyvíjela česká koruna vůči euru, ukazuje Graf 4. Tabulka 6 : HDP podle výdajové metody (v mil Kč)
Název
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2 515 806
2 635 907
2 812 848
2 889 151
3 112 031
3 359 660
3 521 005
a) výdaje na konečnou 1 811 849 spotřebu
1 935 645
2 038 479
2 122 944
2 248 789
2 404 583
2 587 364
1 248 084
1 317 440
1 399 200
1 442 699
1 537 240
1 659 552
1 804 202
- vládní instituce
549 494
603 175
621 586
658 458
686 984
717 040
752 825
- NISD
14 271
15 030
17 693
21 787
24 565
27 991
30 337
703 957
700 262
774 369
766 207
863 242
955 077
933 641
- hrubý fixní kapitál
677 787
687 468
727 182
741 894
796 313
890 280
883 176
- změna zásob
22 360
7 430
43 903
21 422
64 051
61 350
46 983
- čisté pořízení cenností
3 810
5 364
3 284
2 891
2 878
3 447
3 482
-51 374
-58 797
1 914
94 711
110 338
175 800
167 992
a) vývoz zboţí a sluţeb
1 484 101
1 592 168
1 974 526
2 154 645
2 462 442
2 830 305
2 843 973
b) dovoz zboţí a sluţeb (-)
1 535 475
1 650 965
1 972 612
2 059 934
2 352 104
2 654 505
2 675 981
Hrubý domácí produkt
2 464 432
2 577 110
2 814 762
2 983 862
3 222 369
3 535 460
3 688 997
1. Hrubé domácí konečné výdaje
- domácnosti
b) tvorba hrubého kapitálu
2. Saldo vývozu a dovozu
Zdroj: Český statistický úřad: HDP výdajovou metodou (ceny předchozího roku) [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas (cit. listopad, 5., 2010)
32
Graf 4 : Vývoj kurz koruny vůči euru v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2008
Zdroj: Kurzy.cz: Graf Kč / EUR, ČNB, grafy kurzů měn [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=CZK&m2=EUR&T=0&V=3&od=01.01.2002&do=31.12.2008 (citované: 18. března 2011)
Na poloţce Tvorba hrubého kapitálu se nejvíce podílel hrubý fixní kapitál, který zahrnuje pořízení nehmotných fixních aktiv, investice, nákupy nebo modernizaci dlouhodobého majetku.
3.1.3.
HDP podle důchodové metody
HDP určený na základě důchodové metody je tvořen součtem tří poloţek: náhrad zaměstnancům, čistých daní z výroby a dovozu a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu. Poslední poloţka se na HDP podílí nejvíce, následují náhrady zaměstnancům. Ty zahrnují mzdy, platy a sociální příspěvky zaměstnavatelů. Český statistický úřad náhrady zaměstnancům definuje jako „celkovou odměnu, peněžní nebo naturální, placenou zaměstnavatelem zaměstnanci za práci jím odvedenou během účetního období.“27 Jak je z tabulky 7 patrné, celková hodnota náhrad
27
Český statistický úřad: Náhrady zaměstnancům v členění podle ekonomických činností (NACE Rev. 1.1) – sezónně očištěno [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/ode/tab/teina075.htm (citované: 18. března 2011)
33
zaměstnanců se v předkrizovém období zvyšovala, největším tempem rostla v letech 2006 a 2007, poté následovalo zpomalení růstu, coţ můţeme chápat změnou přístupu podniků, které v reakci na zprávy o krizi v USA a západní Evropě začaly šetřit. Hrubý provozní přebytek je rozdílem účetní přidané hodnoty a osobních nákladů. Smíšený důchod je „souhrn odměny za práci vykonané vlastníkem nebo členy jeho rodiny a zisku vlastníka jako podnikatele, které se nedají statisticky odlišit.“28 Tabulka 7 : HDP vypočítaný podle důchodové metody (v mil. Kč)
Název
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1. Náhrady zaměstnancům
1 064 404
1 128 979
1 202 209
1 284 672
1 386 215
1 516 305
1 633 469
a) mzdy a platy
804 769
853 345
907 318
970 061
1 046 980
1 144 983
1 244 553
b) sociální příspěvky zaměstnavatelů
259 635
275 634
294 891
314 611
339 235
371 322
388 916
2. Čisté daně z výroby a dovozu
211 465
218 729
267 233
280 787
285 353
324 831
333 090
a) daně z výroby a z dovozu
268 028
286 929
331 406
352 774
362 944
406 593
418 193
b) dotace
-56 563
-68 200
-64 173
-71 987
-77 591
-81 762
-85 103
3. Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
1 188 563
1 229 402
1 345 320
1 418 403
1 550 801
1 694 324
1 722 438
a) spotřeba fixního kapitálu
491 562
508 676
537 528
553 824
576 324
611 231
639 034
b) čistý provozní přebytek a smíšený důchod
697 001
720 726
807 792
864 579
974 477
1 083 093
1 083 404
2 464 432
2 577 110
2 814 762
2 983 862
3 222 369
3 535 460
3 688 997
Hrubý domácí produkt
Zdroj: Český statistický úřad: HDP důchodovou metodou [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchodm (citované: 16. března 2011)
28
Český statistický úřad: Hrubý smíšený důchod [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6587 (citované: 18. března, 2011)
34
3.2.
Vývoj HDP v Maďarsku
V Maďarsku se sledováním a analýzou hospodářského vývoje zabývá Maďarský centrální statistický úřad (MCSÚ). Ten stejně jako ČSÚ zveřejňuje strukturu HDP na základě výrobní a výdajové metody, důchodový přístup tedy chybí. Způsob prezentace dat se od ČSÚ liší. Zatím co ČSÚ v případě obou metod uvádí skutečnou hodnotu jednotlivých poloţek, které se na tvorbě HDP podílí, MCSÚ prezentuje pouze meziroční procentuální změny a informace o konečné hodnotě HDP publikuje zvlášť, ovšem jiţ bez zohlednění uvedených metod. Přesto hodnotím pozitivně strukturu serveru MCSÚ, kde jsem se orientoval lépe neţ na stránkách ČSÚ, které podle mého názoru nabízejí zbytečné mnoţství informací, coţ vede k nepřehlednosti. Vývoj HDP v Maďarsku v letech 2002 aţ 2008 demonstruje Tabulka 8. K přepočtu údajů o hodnotě HDP v maďarských forintech jsem pouţil server Kurzy.cz, měnový kurz ke dni 18. března 2011. Jak je z tabulky patrné, HDP Maďarska zaznamenával aţ do roku 2008 růst, tempo se však postupně sniţovalo. Zrychlení tempa růstu od roku 2004 bylo stejně jako v případě českého trhu nastartované vstupem do EU. Od roku 2007 bylo tempo růstu HDP v Maďarsku niţší neţ byl průměr EU. Jak se vyvíjel HDP země ve srovnání s EU a USA, demonstruje Graf 5. Na tvorbě HDP Maďarska se podílel také zahraniční obchod. Ten však mohl být ještě rozvinutější, pokud by byly maďarské společnosti konkurenceschopnější vůči podnikům z jiných států. Zpomalení růstu v posledních dvou letech mohlo být způsobené implementací úsporných opatření vlády premiéra Ference Gyurcsányje, která měla poslouţit především k redukci vysokého vládního dluhu. Opatření zahrnovala propuštění tisíců úředníků státní a lokální správy, zmrazení platů pracovníků v těchto odvětvích a sníţení třináctého platu, zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti nebo padesátiprocentní zvýšení cen plynu a elektřiny. Negativní vývoj na růst HDP měla také pokračující inflace. Ta se zvýšila především v průběhu roku 2007 a především v roce 2008, kdy se zvýšila o více neţ sto procent. Vývoj inflace v Maďarsku ve sledovaném období ukazuje Graf 6. K tomu, aby růst vůbec pokračoval
35
napomohly především pokračující zahraniční investice. Po vstupu do EU také meziročně rostla míra exportu a spotřeby domácností. Tabulka 8 : Vývoj HDP v Maďarsku (mil. Kč).
Rok
Hodnota HDP mil. Kč)
Index růstu (předchozí rok = 100 %)
2002
1 537 377
104.1
2003
1 680 753
104.0
2004
1 857 775
104.5
2005
1 960 235
103.2
2006
2 117 191
103.6
2007
2 259 184
100.8
2008
2 386 983
100.8
Zdroj: Hungarian Central Statistical Office: Value and volume indices of gross domestic product, annual data (1991-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt001.html (citované: 18. březen 2011)
Graf 5 : Tempo růstu HDP Maďarska ve srovnání s EU a USA
Zdroj: Hungarian Central Statistical Office: Gross domestic product, third quarter of 2008 [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xftp/gyor/gdn/egdn20809.pdf (citované: 19. březen 2011)
36
Graf 6 : Vývoj inflace v Maďarsku v letech 2002 až 2008
Zdroj: Trading Economic: Hungary Inflation Rate [online]. Přístup z internetu: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=HUF (citováno: 20. března 2011)
Tabulka 9 : Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP Maďarska
Sektor
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
4,3
4,3
4,8
4,2
4
4
4,2
0
0
0
0
0
0
0
těžba a dobývání surovin
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
Průmysl
21,8
21,7
22,3
22,3
22,7
22,2
21,7
prodej elektřiny, vody a plynu stavebnictví maloobchod a velkoobchod, oprava motorových vozidel a motocyklů, domácích a osobních předmětů Hotelnictví a pohostinství doprava, skladování a komunikace finanční zprostředkovatelství
2,9 4,7
2,9 4,8
3 4,8
2,8 4,8
2,5 4,7
2,8 4,6
3 4,4
11
10,9
10,8
10,6
10,9
11,6
11,9
1,8
1,8
1,7
1,6
1,6
1,6
1,6
7,8
7,8
7,8
7,7
7,7
8,2
7,8
4,3
4,3
4,5
5
5,1
4,3
4,1
prodej a pronájem nemovitostí
17,1
17,1
16,8
17,2
17,8
18,1
18,7
9
9
8,7
8,7
8,6
8,4
8,7
5,8
5,9
5,5
5,7
5,5
5,1
4,9
5
5
4,7
4,7
4,4
4,3
4,2
4,4
4,4
4,3
4,5
4,4
4,6
4,5
zemědělství, lovectví, lesnictví Rybářství
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělání zdravotni a sociální péče Ostatní
Zdroj: Hungarian Central Statistical Office: Value and distribution of gross value added by industries (1995-) [online]. http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt002b.html?422 (citované: 18. březen 2011)
37
Podíl jednotlivých ekonomických činností na HDP určeném podle výrobní metody ukazuje Tabulka 9. Nejvyšší měrou se na hodnotě HDP podílela průmyslová produkce, která představovala v jednotlivých letech přibliţně pětinu celkového HDP. Podobně významný podíl měl prodej a pronájem nemovitostí, dále maloobchod, velkoobchod, oprava motorových vozidel motocyklů osobních předmětů a domácích potřeb, doprava skladování a komunikace nebo veřejná správa a obrana. Podíl průmyslové produkce se zvyšoval do roku 2006, poté klesal. Přičíst to můţeme skutečnosti, ţe Maďarska se finanční problémy začaly týkat dříve neţ České republiky. Zajímavý je také předkrizový nárůst podílu finančního poradenství a následný návrat k hodnotám z počátku tisíciletí. Srovnat vývoj HDP v ČR a v Maďarsku lze v Tabulce 10. Co se týká absolutního nárůstu, ten byl vyšší v ČR. HDP ČR se za sledované období relativně zvýšil o 49,69%, maďarský o 55,26 %. Tabulka 10 : Srovnání hodnoty HDP v Maďarsku a České republice (mil. Kč)
Rok
HDP Maďarska (mil. Kč)
HDP ČR (mil. Kč)
2002
1 537 377
2 464 432
2003
1 680 753
2 577 110
2004
1 857 775
2 814 762
2005
1 960 235
2 983 862
2006
2 117 191
3 222 369
2007
2 259 184
3 535 460
2008
2 386 983
3 688 997
Zdroj: Data z výše pouţitých tabulek
3.3.
Vývoj HDP v Polsku
Informace o vývoji HDP v Plosku poskytuje tamní Centrální statistický úřad Polska (CSÚ). Stránky této instituce mi ve srovnání s ČR a Maďarskem přišly jako nejméně přehledné, protoţe postrádají jednoznačné rozdělení, například na roční a čtvrtletní výsledky, analytické publikace, vývoj HDP podle způsobu určení a podobně. Polští statistici určují sice HDP stejně jako v ČR pomocí všech tří metod: výrobní, 38
výdajové a důchodové. Podrobné rozepsání po jednotlivých poloţkách ve výstupech CSÚ zcela chybělo, proto jsem data o hodnotě HDP, stejně tak informace o příčinách jeho vývoje čerpal především na stránkách Eurostatu a v odborných analýzách. Celkovou hodnotu HDP ukazuje Tabulka 11. K přepočtu polského zlotého na českou korunu jsem opět 18. března 2011 pouţil stránku Kurzy.cz. Jak je z tabulky patrné, Polsko se jako jediná ze tří srovnávaných zemí potýkala ve sledovaném období s meziročním poklesem tempa růstu HDP, ten byl navíc poměrně podstatný. O dva roky později, po vstupu země do EU, však následovalo dvouciferné tempo růstu, které bylo vyšší neţ jakýkoliv výsledek v tomto období v ČR nebo v Maďarsku. Před přijetím Polska do EU měla země významný problém s nedostatkem zahraničních investic, které v letech 2002 meziročně poklesly o třetinu a na stejné úrovni se drţely i následující rok. V roce 2004 se naopak více neţ zdvojnásobily, coţ můţeme přičítat vstupu Polska do EU. Polsko se také potýká s vysokou nezaměstnaností, která byla v tomto období nejvyšší v rámci EU. Nezaměstnanost souvisela s niţším příjmem domácností, omezenou spotřebou a logicky tak opět s výrobou. Nezaměstnanost v tomto období činila aţ 20 % (roky 2004 a 2005), sniţovat se začala aţ v roce 2006, kdy klesla na 15 %.29 Toto číslo je však stále velmi vysoké, například v ČR se nejvyšší moţná míra nezaměstnanosti ve stejném období pohybovala okolo 8,5 %. Zpomalení na počátku tisíciletí také mohlo být dané tehdejším zaváděním reforem školství, zdravotnictví a penzijního systému, které si - podobně jako nyní vidíme na příkladu ČR - vyţádaly určité vládní restrikce a opět znamenaly pokles příjmu a spotřeby obyvatel. Podle knihy Mezinárodní management se kamenem úrazu Polska můţe stát téţ „zaostalost infrastruktury, nedostatek informací při celním odbavování, dále nesrozumitelnost legislativy, dosud vysoký podíl byrokracie a s tím související problémy, např. certifikace výrobků.“30
29 30
SADOWSKI, Marcin: Poland: analysis of selected economic sektors. str. 16 ŠTRACH, Pavel: Mezinárodní management. str. 72
39
Se zvýšením zájmu zahraničních investorů v roce 2004 došlo k vytvoření nových pracovních míst, postupnému zvyšování zaměstnanosti i růstu mezd, coţ vedlo k vyšší spotřebě domácností. Stejně jako v ČR došlo po vstupu země do EU také k rozvoji zahraničního obchodu. Uvedené faktory zapříčinily meziroční zvýšení průmyslové produkce v roce 2004 o více neţ 12 %. Jak se průmyslová produkce v daném období vyvíjela, naznačuje Graf 7. Údaj za rok 2007 byl v době zpracování grafu teprve odhadovaným. Tabulka 11 : Reálné HDP v běžných cenách (mil. Kč)
Meziroční tempo růstu
Rok
HDP
2002
5 111 520
X
2003
4 673 234
-8,57
2004
4 980 307
6,57
2005
5 960 184
19,67
2006
6 634 887
11,32
2007
7 583 776
14,3
2008
8 855 503
16,77
Zdroj: Eurostat: Gross domestic product at market prices [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00001&l anguage=en (citované: 19. března 2011)
Graf 7 : Meziroční růst průmyslové výroby v Polsku (v %)
Zdroj: SADOWSKI, Marcin: Poland: analysis of selected economic sektors. str. 17
3.4.
HDP na osobu v paritě kupní síly
Jak se ve sledovaných zemích vyvíjel HDP na osobu přepočtený na PPP, ukazuje Tabulka 12. Jak je patrné, nejvyšších hodnot dosahovala po celou dobu česká 40
ekonomika. Maďarsko před vstupem do EU sice vykazovalo lepší výsledek neţli Polsko, absolutní nárůst tu však byl nejniţší. Polsko na tom ze všech tří zemí naopak bylo, co se HDP na osobu v PPP týká, v roce 2002 nejhůře, absolutní nárůst však mělo téměř stejný jako Česká republika. Příčinou toho, ţe se polská ekonomika vyvíjela lépe neţ maďarská, ačkoliv měla horší výchozí podmínky, je pravděpodobně celkově zdravější stav polské ekonomiky, která se vyznačovala vyšší fiskální stabilitou neţ maďarská, především co se týká vývoje veřejné zadluţenosti. Zatím co v Maďarsku se hodnota vládního dluhu ve sledovaném období pohybovala mezi 55,6 a 72 % HDP, v Polsku tentýţ ukazatel činil podle údajů Eurostatu 42 aţ 47 % HDP. Stejně tak se Maďarsko potýkalo s vysokým deficitem veřejných rozpočtů, který v roce 2006 činil 9,3 %.31 V následujících letech došlo k jeho redukci, v té době se však začaly objevovat první známky finanční krize. Tabulka 12 : Reálný HDP na osobu v paritě kupní síly (Kč)
Rok
Česká republika
Maďarsko
Polsko
2002
153 625,5
134 117,5
121 925
2003
158 502,5
138 994,5
126 802
2004
165 818
146 310
134 117,5
2005
175 572
151 187
138 994,5
2006
187 764,5
156 064
146 310
2007
197 518,5
158 502,5
156 064
2008
199 957
158 502,5
165 818
Zdroj: Eurostat: Real GDP per capita, growth rate and totals [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do;jsessionid=9ea7974b30dc33e0b52b0f0e46 c7a5dee6f4eaf7526f.e34SbxiOchiKc40LbNmLahiKb3yLe0?tab=table&plugin=0&pcode=tsdec100&l anguage=en (citované: 19. březen 2011)
31
Eurostat: General government deficit (-) and surplus (+) [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=teina200&la nguage=en (citované: 19. březen, 2011)
41
4.
Makroekonomický vývoj ve vybraných ekonomikách v letech 2009 a 2010
Zatím co v předkrizovém období se trhů České republiky, Polska a Maďarska týkal zdánlivě podobný vývoj, který lze charakterizovat nastartováním ekonomického růstu po vstupu do EU, zvýšením zahraničních investic, produkce zboţí, míry zaměstnanosti, růstu mezd a spotřeby domácností, od roku 2009 se tyto státy ubíraly kaţdý jinou cestou. Analýza vývoje jednotlivých trhů v období krize také jasně ukazuje, jak se ekonomiky v malém regionu s donedávna společným historickým vývojem mohou lišit. O tom, ţe byl předpoklad investorů v prvních měsících poklesu na evropském kontinentu odlišný, svědčí fakt, ţe pouţívali souhrnně termín střední, eventuálně východní Evropa a mezi jednotlivými trhy po dlouhou dobu nerozlišovali. Nejlépe finanční a později ekonomickou krizí prošlo Polsko, které jako jediná země v EU zaznamenalo i v období globálního poklesu růst HDP. Maďarsko naopak doplatilo na dlouhodobou fiskální nerovnováhu a vysokou míru úvěrů v zahraniční měně, ocitlo se na prahu bankrotu a zachránila jej aţ intervence mezinárodního měnového fondu. V ČR byl průběh krize poměrně specifický. Vzhledem ke zdravému bankovnímu sektoru se ČR nedotkly problémy spojené s realitní bublinou nebo vysokým mnoţstvím zahraničních úvěrů, jak se stalo v případě Maďarska, Lotyšska nebo Litvy. Pokles HDP byl poměrně mírný a způsobil jej především pokles zahraničního obchodu, na němţ česká ekonomika vzhledem ke své otevřenosti značně závisí.
4.1.
Průběh krize v České republice v letech 2009 a 2010
Jak jsem jiţ zmínil v úvodu této kapitoly, hospodářská situace v ČR byla v rámci srovnání s jinými zeměmi EU nebo s USA poměrně specifická. Ekonomický pokles nebyl primárně způsobený domácími příčinami, ale sníţenou spotřebou okolních evropských států, které proto omezily import z Česka. Tato „importovaná“ krize však zároveň odhalila jiné nedostatky české ekonomiky, které by v období hospodářské prosperity zřejmě ještě nějakou dobu patrné nebyly.
42
4.1.1.
Obecná makroekonomická situace ČR v době krize
Pro samotný český trh byla charakteristická stabilita bankovního trhu, který vykazoval dostatečnou likviditu, dále absence finančních produktů, které v USA vedly ke vzniku úvěrové krize, a minimální podíl úvěrů v cizích měně. Stejně tak se česká ekonomika před krizí nacházela na vrcholu hospodářského cyklu, neměla problémy ani s vysokou nezaměstnaností, ani s inflací, coţ demonstrují Tabulka 13 a Graf 8. Jak je patrné, v roce 2009 byla inflace na velmi nízké úrovni a sniţovala se, takţe problémem se stala spíše deflace neţ nárůst cen. Stejně tak česká ekonomika vykazovala nízkou hodnotu veřejného dluhu. Nezaměstnanost se v předkrizovém období sníţila aţ na 4,2 % ve třetím čtvrtletí 2008, následně se zvyšovala - oproti zhoršení vývoje HDP se zpoţděním - aţ na 8 % na počátku roku 2008. Za problémy, které sice samotnou krizi nezpůsobily, ale v průběhu jejího trvání vyšly na povrch, lze označit deficit veřejných rozpočtů, který v roce 2009 činil 5,9 % HDP. To je téměř dvojnásobek hodnoty vyţadované na základě Maastrichtských konvergenčních kritérií, jejichţ plnění je nezbytné pro vstup do Evropské monetární unie (EMU). Vývoji českého trhu neprospěly ani dosud neprovedené reformy zdravotního a penzijního systému, politická nestabilita, jeţ se projevila mimo jiné pádem vlády v době, kdy ČR předsedala EU, pomalá reakce na vznik krize a neschopností přijmout jakékoliv řešení nebo schválit balíček úsporných opatření, dále nejasnost ohledně přechodu na euro, korupce, neprůhlednost systému státních zakázek nebo neefektivita justice. Nesmíme zapomenout také na jinou skutečnost, která českému trhu minimálně na počátku krize uškodila. Zahraniční investoři dostatečně nerozlišovali mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy, především těmi, které nevyuţívaly společnou evropskou měnou. Reakcí na problémy Maďarska či Pobaltských republik byl tudíţ rovněţ sníţený zájem o česká aktiva a odchod investorů z regionu. To vyvolalo pokles úrokových sazeb bank, coţ má vést k přilákání zahraničních subjektů. Jak známe z příkladu USA, tento postup je dlouhodobě neudrţitelný a vede právě ke vzniku rizikových či neprůhledných produktů a vytváření bublin na trhu.
43
Tabulka 13 : Míra inflace vyjádřená přírůstkem CPI vzhledem ke stejnému měsíci předchozího roku Sledovaný rok
Měsíc 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2007
1,30
1,50
1,90
2,50
2,40
2,50
2,30
2,40
2,80
4,00
5,00
5,40
2008
7,50
7,50
7,10
6,80
6,80
6,70
6,90
6,50
6,60
6,00
4,40
3,60
2009
2,20
2,00
2,30
1,80
1,30
1,20
0,30
0,20
0,00
-0,20
0,50
1,00
Zdroj: Český statistický úřad: Míra inflace [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace (citované: 21: března 2011)
Graf 8 : Obecná míra nezaměstnanosti v ČR v období Q1 2006 až Q3 2010 (v %)
Zdroj: Český statistický úřad: Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VSPS+507_1&&kapitola_id=15 (citované: 22. března 2011) (výběr dat zajednotlivá období)
4.1.2.
HDP v letech 2009 a 2010
Souhrnné údaje o HDP za rok 2010 ČSÚ v době psaní mé práce ještě nezveřejnil, k dispozici byly pouze měsíční a čtvrtletní statistiky, takţe jsem pro analýzu vývoje během loňského roku vyuţil tato data. Stejně tak jsem pracoval s předběţným odhadem, který ČSÚ vydal 15. února 2011.
44
V roce 2009 zasáhla hospodářská krize Českou republiku nejvíce a HDP poprvé od roku 2002 meziročně poklesl o 4,1 %. Pro srovnání, v USA se HDP podle údajů serveru The World Factbook meziročně sníţil o 2,6 %. Souhrnné HDP EU 27 činilo –4,2 %, horší výsledek vykázaly například Pobaltské republiky Lotyšsko (-18 %), Litva (-14,7 %), Estonsko (-13,9 %), dále Finsko (-8,2 %), Slovinsko (-8,1 %), Irsko (-7,6 %), Rumunsko (-7,1 %), Maďarsko (-6,7 %) nebo Bulharsko (-5,5 %).32 Tabulky 14, 15 a 16 ukazují, jak se celkový HDP České republiky v roce 2009 vyvíjel ve srovnání s předchozím rokem, a to na příkladu všech tří metod, které ČSÚ vyuţívá, aby bylo moţné analyzovat jednotlivé ukazatele, které se na tvorbě HDP podílí. Tabulka 14 : HDP v letech 2008 a 2009 určený podle výrobní metody (mil. Kč)
Název
2008
2009
3 321 373
3 257 952
Produkce
9 672 190
8 781 438
Mezispotřeba
6 350 817
5 523 486
2. Daně z produktů
404 157
409 976
3. Dotace na produkty
-36 533
-42 063
Hrubý domácí produkt
3 688 997
3 625 865
Tempo růstu
153 537
-63 132
1. Hrubá přidaná hodnota
Zdroj: Český statistický úřad: HDP výrobní metoda [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citované: 20. března 2011)
Jak je z tabulky patrné, negativní vývoj zaznamenaly všechny poloţky. Došlo k omezení produkce, vzhledem k poklesu mezispotřeby lze říci, ţe se niţší produkce dotkla výrobního sektoru. Zasaţen byl především automobilový průmysl, který navíc představuje páteř české ekonomiky. Jako příklad můţeme uvést jiţ dříve zmiňovanou automobilku Škoda, která omezila výrobu i sníţila počet zaměstnanců. Kromě automobilek byli krizí zasaţení i dodavatelé pro toto odvětví, například Bosch Diesel, který vyrábí čerpadla nebo Saar Gummi Czech, který automobilkám dodává gumová těsnění.
32
Eurostat: Real GDP Growth Rate [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsie b020 (citované: 22. března 2011)
45
Z dalších odvětví zaměřených na výrobu a export zboţí utrpěly především sklárny, například Porcela Plus nebo Crystalex Nový Bor, který je součástí koncernu Bohemia Crystalex Trading a na počátku roku 2009 zastavil výrobu. Omezila se také spotřeba sluţeb, jako příklad opět můţeme uvést německé turisty nakupující v českém pohraničí, kteří tuto aktivitu během roku 2008 zásadně redukovali. Důvodem bylo jednak zhoršení jejich ekonomické situace, zároveň také posilování české měny, díky čemuţ se nákupy na našem území staly pro zahraniční spotřebitele draţšími. Obecně omezily výrobu především podniky orientované na export. Vzhledem ke sníţené zahraniční poptávce, především Německa, jeţ je naším hlavním obchodním partnerem, došlo kromě sniţování produkce také k poklesu mezd, případně propouštění zaměstnanců. K oţivení poptávky po automobilech, jejichţ prodej představuje pilíř českého obchodu, došlo na začátku roku 2009 díky zavedení šrotovného v sousedním Německu. K nejprodávanějším vozům, které spotřebitelé po přijetí státního příspěvku za likvidaci starého automobilu, totiţ patřila značka Fabia od společnosti Škoda. Tabulka 15: HDP v letech 2008 a 2009 určený podle výdajové metody (mil. Kč)
Název
2008
2009
1. Hrubé domácí konečné výdaje
3 521 005
3 424 372
a) výdaje na konečnou spotřebu
2 587 364
2 635 883
1 804 202
1 804 334
- vládní instituce
752 825
798 957
- NISD
30 337
32 592
933 641
788 489
- hrubý fixní kapitál
883 176
814 039
- změna zásob
46 983
-29 207
- čisté pořízení cenností
3 482
3 657
2. Saldo vývozu a dovozu
167 992
201 493
a) vývoz zboţí a sluţeb b) dovoz zboţí a sluţeb (-)
2 843 973 2 675 981
2 506 983 2 305 490
Hrubý domácí produkt
3 688 997
3 625 865
- domácnosti
b) tvorba hrubého kapitálu
Zdroj: Český statistický úřad: HDP Výdajová metoda [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj (citované: 20. března 2011)
46
V souvislosti s omezením produkce se sníţily také hrubé domácí konečné výdaje. Důleţitý však je vývoj jednotlivých poloţek tohoto ukazatele. Jak z tabulky vyplývá, šetření se týkalo pouze podniků, které sníţily investice do hrubého fixního kapitálu, stejně tak se sníţila hodnota zásob. Na domácnosti krize naopak zdánlivě vliv neměla, neboť se jejich spotřeba zvýšila, ačkoliv - jak ukazuje Tabulka 16, došlo k poklesu mezd a platů. V roce 2009 klesl i vývoz do zahraničí, ten však klesal pomaleji neţ dovoz, takţe výsledkem bylo rekordně vysoké saldo od roku 2005, kdy zahraniční obchod ČR poprvé vykázal přebytek. Tabulka 16 : HDP v letech 2008 a 2009 určený podle důchodové metody
Název
2008
2009
1. Náhrady zaměstnancům
1 633 469
1 607 525
a) mzdy a platy
1 244 553
1 244 175
b) sociální příspěvky zaměstnavatelů
388 916
363 350
2. Čisté daně z výroby a dovozu
333 090
322 327
a) daně z výroby a z dovozu
418 193
423 855
b) dotace (-)
-85 103
-101 528
1 722 438
1 696 013
639 034
654 553
b) čistý provozní přebytek a smíšený důchod
1 083 404
1 041 460
Hrubý domácí produkt
3 688 997
3 625 865
3. Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod a) spotřeba fixního kapitálu
Zdroj: Český statistický úřad: HDP Důchodová metoda [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchodm (citované: 19. březen 2011)
Reakcí na zpomalení ekonomického vývoje byl návrh úsporného balíčku, který ministr financí Eduard Janota předloţil v září 2009. Tento původně poměrně striktní plán se vzhledem k politickému nátlaku na úřednickou vládu dočkal několika revizí. V konečné podobě přinášel například následující opatření: zvýšila se spotřební daň na alkohol, pivo, cigarety a benzin, DPH vzrostlo z 9 na 10 %, resp. z 19 na 20 %, došlo ke sníţení příspěvků na mateřskou a nemocenskou. Oproti jiným zemím EU nebo USA v Česku neprošel návrh na zavedení tzv. „šrotovného“, postavil se proti
47
němu například i prezident Václav Klaus, který tento krok označil za diskriminační a účelově upřednostňující jeden průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství.33
4.1.3.
Vývoj HDP ČR v roce 2010
Podle předběţného údaje ČSÚ vykázal HDP ČR v roce 2010 růst o 2,2 %. Pokud se tento údaj potvrdí, bude výsledek ČR převyšovat průměr EU 27 (růst o 1,8 %) a vyšší růst se bude v rámci EU týkat pouze Německa, Estonska, Malty, Slovenska, Finska, Švédska, Polska a Lucemburska.34 Svým výkonem tak česká ekonomika - co do vyjádření pomocí HDP - bude patřit do první třetiny zemí EU. Čtvrtletní výsledky za rok 2010 (v případě posledního čtvrtletí se stále ještě jedná o odhad) ukazuje Tabulka 17. Tabulka 17 : Růst HDP ČR v jednotlivých čtvrtletích roku 2010
období
Q1
Q2
Q3
Q4
růst HDP (%)
1,1
2,4
2,8
2,6
Zdroj: Český statistický úřad: Národní účty a předběţný odhad čtvrtletního HDP [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/2010-hdp (citované: 22. březen 2011)
Obecně můţeme rok 2010 označit jako rok ekonomického ozdravování. Kromě toho, ţe se k růstu vrátil HDP, došlo opět ke zvýšení výroby, nominálních mezd, především v podnikatelském sektoru, stejně tak spotřebitelské poptávky - výdaje na konečnou spotřebu po celý rok rostly. Problémem zůstala nezaměstnanost, jejíţ míra podle Grafu 8 v roce 2010 ještě přesahovala 7 %, pro tento ukazatel však platí, ţe kopíruje hospodářský cyklus se zpoţděním. Celkový vývoj českého trhu v roce 2010 demonstruje Graf 9, který znázorňuje podíl jednotlivých odvětví na růstu přidané hodnoty (produkce + mezispotřeba).
33
Eurozprávy.cz: Václav Klaus vetoval protikrizový zákon včetně toho o zavedení šrotovného [online]. Přístup z internetu: http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/2881-vaclav-klausvetoval-protikrizovy-zakon-vcetne-toho-o-zavedeni-srotovneho/ (citované: 19. března 2011) 34 Eurostat: Real GDP Growth Rate [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsie b020 (citované: 22. března 2011)
48
Graf 9 : Podíl jednotlivých odvětví na růstu přidané hodnoty
Zdroj: Český statistický úřad: Vývoj české ekonomiky v roce 2010 [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550035F0CB/$File/e110910q4t.pdf (citované: 20. března 2011)
K oţivení došlo především v sektoru energetiky, který se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,7 %, dopravy a trţních sluţeb, které rostly o 5,3 %, pokles naopak přetrvával ve stavebnictví nebo v zemědělství - tento trend platil po celý rok 2010.35 Ve druhé polovině roku se také zvýšila poptávka v oblasti automobilového a zpracovatelského průmyslu, stejně tak ve výrobě léků nebo elektronických zařízení. „Vzchopila se především jeho cyklická odvětví orientovaná na zahraniční poptávku, která v logice věci zaznamenávala za krize největší propady. Jestliže celková produkce průmyslu vzrostla v roce 2010 reálně po očištění o pracovní dny o 10 % a ve zpracovatelském průmyslu o 11 %, pak přírůstek výroby dopravních prostředků a v hutní prvovýrobě byl dvojnásobný (shodně +22,1 %).“36 Můţeme tedy říci, ţe za růstem v této oblasti stálo především několik jednotlivých odvětví. Tento předpoklad potvrzuje informace ČSÚ, ţe ze čtrnácti odvětví zpracovatelského průmyslu jich v roce 2010 devět zaznamenalo meziroční pokles. V oblasti sluţeb se růst týkal hlavně oblasti pohostinství a obchodu. Na tvorbě HDP se také významně podílela tvorba kapitálu a zvýšení míry investice ve srovnání s rokem 2009. 35
Český statistický úřad: Meziroční růst HDP ve 2. čtvrtletí: 2,4 % [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp090810.doc (citované: 21. března 2011) 36 Český statistický úřad: Vývoj české ekonomiky v roce 2010 [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550035F0CB/$File/e110910q4t.pdf (citované: 20. března 2011)
49
Co se týká spotřeby domácností, nízký nárůst zaznamenala útrata v maloobchodech a v čerpacích stanicích, znatelně rostla hodnota obchodů uzavřených přes internet. Pokles se naopak týkal nákupu ve stáncích, stejně tak výdajů na pohonné hmoty.
4.2.
Průběh krize v Maďarsku v letech 2009 a 2010
Maďarsko patří mezi evropské trhy, kterých se krize uplynulých let dotkla nejvíce. Spolu s Lotyšskem se jednalo o jedinou ekonomiku EU, kde si hospodářské problémy vyţádaly intervenci Mezinárodního měnového fondu (IMF). Krizi v Maďarsku můţeme označit jako měnovou, narozdíl od USA nebo Pobaltských států tedy země neměla ţádný problém s realitní bublinou a nadhodnocením cen nemovitostí, ani se špatnými úvěry, ale se ztrátou platební schopnosti vzhledem k depreciaci domácí měny. Přestoţe jsem se základní charakteristice HDP Maďarska v roce 2008 věnoval jiţ v předchozí kapitole, problémy spojené s vývojem maďarské ekonomiky v letech 2009 a 2010 a s průběhem krize v zemi obecně jsem však kvůli větší přehlednosti a návaznosti vysvětlení příčin a popisu důsledků zařadil do této kapitoly.
4.2.1.
Co vyvolalo maďarskou krizi
Za hlavní příčinu maďarské krize můţeme označit enormní hodnotu bankovních úvěrů v zahraniční měně, především ve švýcarských francích, v menší míře pak v eurech nebo japonských jenech. Důvodem byly vysoké domácí úvěrové sazby, vzhledem k nimţ se zahraniční půjčky staly levnějšími. Stejně tak maďarští dluţníci doplatili na optimismus, ţe bude maďarský forint (HUF) nadále posilovat. V případě domácností tvořily úvěry v zahraniční měně do roku 2009 60 % všech úvěrů, coţ je téměř 35 % celkových ročních příjmů maďarských domácností.37 Některé analýzy uvádějí, ţe podíl zahraničních úvěrů činil aţ 80 %. Nárůst úvěrů v zahraniční měně demonstruje Graf 10, kde osa „x“ znázorňuje rok a osa „y“ procentuální podíl.
37
OECD: OECD Economic Surveys: Hungary 2010. str. 88
50
Modrá linie představuje celkový podíl zahraničních úvěrů, přerušovaná jejich podíl na disponibilním důchodu spotřebitelů. Graf 10 : Nárůst úvěrů v zahraniční měně v Maďarsku za poslední desetiletí
Zdroj: OECD: OECD Economic Surveys: Hungary 2010. str. 89
Zadluţenost se stala problémem v okamţiku, kdy začal maďarský forint vůči ostatním měnám oslabovat. K poklesu forintu vůči euru poprvé došlo v červenci 2008. Důvodem pro oslabení maďarské měny mohla být všeobecná nedůvěra investorů způsobená stavem veřejných financí země. Dalším problémem Maďarska byla totiţ dlouhodobě vysoká hodnota vládního dluhu, na coţ koncem roku 2008 upozornil i IMF. Vývoj kurzu HUF vůči švýcarskému franku a vůči euru ukazují Graf 11 a 12. Jak je patrné z Grafu 11, na počátku července 2008, kdy byl HUF vůči franku nejsilnější, švýcarská měna stála 140 HUF. Ale i dříve se ceny pohybovaly průměrně na úrovni 160 forintů švýcarský frank. Během necelého půl roku pak však frank zdraţil na přibliţně 190 HUF. Následovalo zlepšení, ale na jaře 2009 - tedy v době rezignace tehdejšího premiéra Guarcsányje - se cena franku vyšplhala téměř k 220 za HUF. Švýcarská měna tedy byla zhruba o polovinu draţší. V době nástupu nového premiéra, provedení úsporných opatření a alespoň částečné konsolidaci národního hospodářství prostřednictvím finanční injekce došlo k opětovnému posílení
51
maďarské měny, která se pohybovala okolo 180 HUF za frank. Významné zhoršení kurzu forintu nastalo na jaře 2010, kdy se švýcarský frank vrátil k ceně 220 HUF / CHF, toto číslo bylo v druhé půli roku dokonce několikrát překonané. Zhoršení situace po zklidnění v roce 2009 můţeme přičíst politické nestabilitě a nejistotě ohledně dalšího vývoje po parlamentních volbách, čemuţ se budu podrobněji věnovat v další podkapitole. Graf 11 : Vývoj kurzu maďarského forintu vůči švýcarskému franku
Zdroj: Kurzy.cz: Graf HUF / CHF [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=HUF&m2=CHF&T=0&V=3&od=01.01.2008&do=22.3.2011 (citované: 22. března 2011)
Vývoj kurzu HUF vůči evropské měně byl podobný, ovšem s tím rozdílem, ţe v druhé polovině roku 2010 nedošlo k prudkému zhoršení. V předkrizovém období se cena eura pohybovala okolo 250 HUF. Maximum z července 2008 činilo 228 HUF/EUR, koncem prosince euro zdraţilo na 280 HUF, tedy zhruba o jednu sedminu.Následující rok však začal strmým růstem, který vyvrcholil kurzem 316 HUF/EUR. Po výměně premiéra se cena eura sníţila, od června 2009 kolísala mezi 280 a 266 forinty za euro, to trvalo do května 2010, kdy došlo k opětovnému zdraţení eura - byť ne tak dramatickému, jak bylo vidět u franku. Dne 19. července 2010, euro stálo 289 HUF. Kolísání HUF mezi 280 a 290 HUF/EUR trvalo do konce
52
září 2010, od té doby se euro pohybuje mezi 270 a 280 HUF/EUR, výjimku tvořil 30. listopad, kdy cena eura opět překročila hranici 280 HUF/EUR.38 Graf 12 : Vývoj kurzu maďarského forintu vůči euru
Zdroj: Kurzy.cz: Graf HUF / EUR [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=HUF&m2=EUR&T=0&V=3&od=01.01.2008&do=22.3.2011 (citované: 22. března 2011)
Výsledkem oslabujícího HUF se stalo zdraţení splátek domácností (zatím co hodnota splátek se zvýšila aţ o polovinu, mzdy dluţníků zůstaly nezměněné, případně se sniţovaly), a tím pádem omezení spotřeby. Během roku 2008 se zadluţenost maďarských domácností zvýšila o více neţ 6,25 miliardy eur.39 Jak jiţ víme, niţší poptávka a nedostatečný odbyt vedou k omezení výroby a mají negativní vliv na míru zaměstnanosti. Se zhoršením ekonomické situace Maďarska souvisí i další fenomény. Jedním z nich je neudrţitelnost důchodového systému, neboť země vykazuje vysoké mnoţství starobních nebo invalidních důchodců. Příčinou tohoto stavu se staly rozvolněné podmínky pro zisk nároku na výplatu důchodu a neprůhledný systém pravidel, ve kterých bylo vţdy moţné nalézt výjimku. Sníţení ţivotní úrovně v době krize mělo
38
European Central Bank: Hungarian Forint (HUF) [online]. Přístup z internetu: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-huf.en.html (citované: 22. března 2011) 39 HOLOP, Zsolt: Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu [online]. Přístup z internetu: http://zpravy.idnes.cz/hodina-pravdy-pro-madarsko-zeme-se-ocitla-na-pokraji-bankrotuptv-/kavarna.asp?c=A090317_162132_kavarna_bos (citované: 23. března 2011)
53
od roku 2009 také vliv na nárůst kriminality, loupeţí, pouličních nepokojů a podporu extrémistických stran a hnutí. Nárůst politických přívrţenců zaznamenalo například nacionalistické pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), které do svého programu zahrnuje hesla typu národní bezpečnost, sociální rovnost, omezení účasti nadnárodních společností nebo „řešení romské otázky“.
4.2.2.
Intervence IMF a protikrizová opatření
K přijetí záchranného balíčku došlo jiţ v říjnu 2008, finanční injekce měla hodnotu 25 miliard amerických dolarů (USD). Na pomoci se hlavní mírou podílel IMF (15,7 mld. USD), dále Evropská komise (8,4 mld. USD) a Světová banka (1,3 mld. USD).40 Uvedenou částku získalo Maďarsko okamţitě po jejím schválení. Získání finančních prostředků bylo pochopitelně podmíněné provedením vládních reforem a zlepšením vývoje základních ukazatelů o stavu trhu - patřilo sem sníţení schodku veřejných rozpočtů, závazek, ţe nedojde ke zvýšení veřejného dluhu, nebo udrţení inflace na stanovené hodnotě. K tomu mělo dojít v období sedmnácti měsíců a vyplácení částek mělo být kontrolované pravidelnými čtvrtletními zprávami o vývoji daného trhu. Tyto zprávy byly naplánované na únor, květen, září a listopad 2009 a na únor 2010. Záchranný balíček navíc zavazoval Maďarsko k provedení kroků směrem ke spotřebitelům, kterých se zmíněné dluhy v cizí měně týkaly. Konkrétně došlo k bezplatnému převedení dluhů v zahraniční měně na dluhy ve forintech, dále k prodlouţení splatnosti těchto půjček a k dočasnému sníţení pravidelných splátek v případě omezené likvidity dluţníka. Nedostatek politické autority pro provedení potřebných restrikcí vedl dosavadního předseda vlády Guarcsányje, který reprezentoval Maďarskou socialistickou stranu, k tomu, ţe v květnu 2009 oznámil svoji rezignaci. Premiérova popularita se sniţovala jiţ v době před vypuknutím krize - především kvůli zavádění úsporných opatření - nyní pokles pokračoval. Podporu Guarcsány nezískal ani na mezinárodním poli. V období prudkého poklesu forintu se snaţil se zástupci EU vyjednat zmírnění Maastrichtských kritérií, z nichţ Maďarsko neplnilo ani jedno, aby země mohla přejít na společnou evropskou měnu, avšak neúspěšně. 40
ANDERS, Aslund: The Last Shall Be The First: East European Financial Crisis. str. 33
54
Funkci Guarcsányje i úkol implementovat nezbytné reformy o měsíc později převzal dosavadní ministr pro národní rozvoj a hospodářství Gordon Bajnai. Za jeho vlády došlo ke zvýšení daní (například DPH z 20 na 25 %) a omezení vládních výdajů. Zastavená byla například výplata třináctých důchodů, stejně tak se sníţila výše vyplacených sociálních dávek nebo příplatků na děti. V době krize intervenovala také Národní banka Maďarska (NBH), která se uchýlila k neobvyklému kroku, a to k zvýšení úrokových sazeb na 11 %. O neobvyklém kroku hovoříme proto, ţe většina centrálních bank v době krize srazila úrokové sazby na minimum, aby podpořila trh s úvěry a spotřebu. Důvodem kroku NBH byla obava z rostoucí inflace a snaha zabránit dalšímu oslabování HUF. Nepopularita uvedených úsporných opatření vedla k tomu, ţe ve volbách v dubnu 2010 zvítězila středopravicová strana Fidesz s Viktorem Orbánem v čele. Hlavním programem nové vlády se staly populistické kroky, z dalších reformních opatření bylo zatím učiněno pouze minimum, například schválení daně z příjmu ve výši 16 %. Škrtům se vláda vyhnula tím způsobem, ţe místo nich zavedla dočasné daně pro banky a firmy působící v oblasti sluţeb. Jednání s IMF v červenci 2010 selhala kvůli nesouhlasu nové vlády s dříve dohodnutou hodnotou deficitu vládních rozpočtů, který měl pro rok 2010 činit 3,8 % HDP.
4.2.3.
Vývoj HDP Maďarska v letech 2009 a 2010
Narozdíl od Česka MCSÚ jiţ zveřejnil výsledky ekonomického vývoje za rok 2010, respektive celkovou hodnotu HDP, strukturu výdajů nebo podíl výroby v jednotlivých sektorech zatím nikoliv. Jaká byla ve sledovaném období hodnota celkového HDP v trţních cenách, jaký byl meziroční růst vyjádřený v procentech a jak se měnilo HDP na obyvatele vyjádřené v PPP ukazuje Tabulka 18. Pro jednodušší srovnání opět uvádím i údaje z roku 2008. Pro přepočet údajů v eurech jsem pouţil server Kurzy.cz ke dni 22. března 2011.
55
Tabulka 18 : HDP Maďarska v období měnové krize
HDP v tržních meziroční růst cenách (mil. Kč) reálného HDP (%)
HDP na osobu (PPP) (Kč)
2008
2 600 290
0,8
158 892.5
2009
2 271 957
-6,7
149 114.5
2010
2 406 503
1,2
151 559
Zdroj: Eurostat: Gross domestic product at market prices [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00001&l anguage=en (citované: 22. března 2011); Eurostat: Real GDP growth rate [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020 (citované: 22. března 2011); Eurostat: Real GDP per capita, growth rate and totals [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=0&pcode=tsdec100&la nguage=en (citované: 22. března 2011)
Jak je z tabulky patrné, k největšímu poklesu HDP došlo v roce 2009, o rok později následovalo zlepšení, ale na hodnoty z roku 2008 se maďarské HDP přesto nedostalo. Za poklesem v roce 2009 stála především sníţená poptávka těch, kterých se týkaly úvěry v zahraniční měně splácené z měny domácí, tedy z forintů. Omezení spotřeby způsobil také pokles mezd. Ty se sice sniţovaly jiţ od roku 2007, tehdy však meziroční pokles činil 1,8 %, o rok později 0,5 %, zato v roce 2009 7,5 %. Meziročně se spotřeba domácností v roce 2009 sníţila o 6,8 %, data za rok 2010 v době psaní práce ještě zveřejněná nebyla.41 Pokles se týkal všech oblastí kromě spotřeby NISD, největší meziroční sníţení se týkalo výdajů na vybavení domácností, dopravu a komunikace. Hodnota prostředků vynaloţených na nákup jídla a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 5 %, útrata za sluţby restaurací a hotelů se sníţila téměř o 10 %.42 Tabulka 19 ukazuje, jak se jednotlivá odvětví podílela na tvorbě HDP. Údaje pro rok 2010 opět dosud nejsou k dispozici, data za roky 2007 a 2008 jsem uvedl kvůli 41
Hungarian Central Statistical Office: Volume indices of gross household income and its use (1996-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt006b.html (citované: 23. března 2011) 42 Hungarian Central Statistical Office: Per capita consumption by households by purpose (COICOP (2000-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt010.html (citované: 23. březen 2011)
56
moţnosti srovnání vývoje. Přepočet z maďarské měny na koruny jsem tentokrát neuskutečnil, neboť tabulka má slouţit pouze pro ilustrační účel a demonstraci vývoje v jednotlivých sektorech. Tabulka 19 : Podíl produkce v jednotlivých odvětvích na HDP Maďarska (mil. HUF)
Sektor
2007
2008
2009
857 985
966 433
726 854
Rybářství
2 970
3 558
3 399
těţba a dobývání surovin
39 641
54 046
54 905
4 813 995
4 948 524
4 710 845
605 227
683 427
749 184
Stavebnictví
1 000 002
1 004 727
976 749
maloobchod a velkoobchod, oprava motorových vozidela motocyklů, domácích a osobních předmětů
2 511 494
2 709 059
2 562 251
351 823
366 741
347 174
1 773 272
1 778 620
1 735 593
939 588
935 820
996 881
Prodej a pronájem nemovitostí
3 931 259
4 272 967
4 188 837
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
1 828 508
1 995 991
1 975 058
Vzdělání
1 103 210
1 127 458
1 084 294
924 243
953 093
932 685
1 004 180
1 028 712
1 024 423
zemědělství, lovectví, lesnictví
Průmysl Prodej elektřiny, vody a plynu
hotelnictví a pohostinství doprava, skladování a komunikace finanční zprostředkovatelství
zdravotni a sociální péče Ostatní
Zdroj: Hungarian Central Statistical Office: Value and distribution of gross value added by industries (1995-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt002c.html (citované: 23. března 2011)
Co se týká zastoupení jednotlivých odvětví, v roce 2009 se sníţil především podíl zemědělské výroby, menší pokles se týkal podílu stavebnictví. Zvýšil se naopak podíl prodeje a pronájmu nemovitostí nebo prodeje elektřiny, vody a plynu. Co se týká absolutních hodnot, zvýšení zaznamenala pouze těţba a dobývání surovin, jiţ zmíněný
obchod
se
zdroji
energie
a
aktivity
v oblasti
finančního
zprostředkovatelství. Ke sníţení spotřeby došlo kromě sektorů zemědělství a stavebnictví ve všech ostatních odvětvích, včetně maloobchodu a výdajů na vzdělání a zdravotní a sociální péči.
57
4.3.
Průběh krize v Polsku v letech 2009 a 2010
Průběh hospodářské krize v Polsku můţeme označit za výjimečný, podle některých ekonomů aţ za překvapivý. Země, která v předkrizovém období ani v regionu postkomunistických zemí, ani v rámci EU nijak zvláště nevynikala, totiţ dokázala nevídané - udrţet ekonomický růst v době, kdy okolní státy přijímaly půjčky MMF, či různé vládní úsporné balíčky. Přestoţe však polský HDP v době krize vykázal růst, ani polská ekonomika se nevyhnula některým problémům. Mezi ty patřilo oslabení zlotého a sníţení zájmu zahraničních partnerů o investice v Polsku, dále pokles domácí spotřeby, sníţení zaměstnanosti, ale i vysoký deficit veřejných rozpočtů
4.3.1.
Vývoj polského HDP během krize
Jaká byla v letech 2008 aţ 2010 hodnota celkového HDP v trţních cenách, jak se vyvíjel meziroční růst vyjádřený v procentech a jak se měnilo HDP na obyvatele vyjádřené v PPP ukazuje Tabulka 20. Údaje na HDP na obyvatele v PPP pro rok 2010 v době psaní práce ještě k dispozici nebyly. Pro přepočet údajů v eurech na koruny jsem pouţil opět server Kurzy.cz (ke dni 23. března 2011). Tabulka 20 : HDP Polska v době světové ekonomické krize
HDP v tržních meziroční růst cenách (mil. Kč) reálného HDP (%)
HDP na osobu (PPP) (Kč)
2008
8 877 292.197
5,1
166 226
2009
7 589 818.048
1,7
168 670.5
2010
8 645 397.149
3,8
x
Zdroj: Eurostat: Gross domestic product at market prices [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00001&l anguage=en (citované: 23. března 2011); Eurostat: Real GDP growth rate [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020 (citované: 23. března 2011); Eurostat: Real GDP per capita, growth rate and totals [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=0&pcode=tsdec100&la nguage=en (citované: 23. března 2011)
58
Jak je z údajů o HDP patrné, ke zpomalení došlo v hlavním krizovém roce také v Polsku. Narozdíl od ČR a Maďarska však růst pokračoval i v období krize. Tato skutečnost byla jedinečná i v rámci celé EU, neboť ţádná jiná země v roce 2009 růst nevykázala. Podrobnější srovnání s dalšími zeměmi regionu střední Evropy a s Německem coby vedoucí ekonomikou EU a zároveň informace o vývoji v jednotlivých čtvrtletích nabízí Tabulka 21. Jak z tabulky vyplývá, mezičtvrtletně klesl polský HDP pouze jednou, a to v posledním kvartálu roku 2008. Celý rok 2009, který lze přitom z hlediska evropského zpomalení označit za závaţnější, se uţ nesl ve znamení růstu. Tabulka 21 : Čtvrtletní vývoj HDP v regionu střední Evropy a v Německu
Zdroj: HLADÍK, Josef, MÁLKOVÁ, Linda: Visegrádská čtyřka v krizi a po krizi: Polsko bojuje, Česko zpomaluje [online]. Přístup z internetu: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/visegradska-ctyrka-v-krizi-a-po-krizi-polsko-bodujecesko-zpomaluje (citované: 23. března 2011)
Příčin, proč Polsko nekopírovalo vývoj ostatních středoevropských trhů, se nabízí několik. Jedním z hlavních důvodů je menší otevřenost tamní ekonomiky ve srovnání s ČR nebo Maďarskem. Polsko se tak vyhnulo problémům, které zasáhly český trh v souvislosti s poklesem poptávky u zahraničních partnerů, především v Německu, v Itálii, ve Francii a ve Velké Británii. HDP Polska je navíc více neţ prodejem do zahraničí tvořené domácí poptávkou po polském zboţí. Pokud bych však měl zmínit sektory, kterých se zpomalení výroby dotklo nejvíce, jednalo by se o podniky působící v oblasti ocelářství, potravinářství, textilního nebo papírenského průmyslu. Pokles nastal také ve výrobě v oblasti komunikace a informačních technologií. V roce 2010 ale došlo v jednotlivých průmyslových sektorech ke zlepšení.
59
Stejně jako ČR i Maďarska se Polska nedotkla bankovní krize způsobená krizí realitního trhu a existencí toxických aktiv. Z velké části je to dané přísnějšími podmínkami ve středoevropském bankovním sektoru, ale také tím, ţe se na daných trzích rizikové investiční produkty v době vypuknutí ekonomické krize nestihly ještě dostatečně vyvinout. Tak jako Maďarsko doplatil polský trh na to, ţe byla část úvěrů uskutečněná v zahraniční měně a v okamţiku, kdy polský zlotý oslabil, tyto půjčky zákonitě zdraţily. Uvedený jev však nebyl zdaleka tolik masový jako v případě Maďarska. Vývoj kurzu polského zlotého (PLN) vůči euru demonstruje Graf 13. Graf 13 : Vývoj kurzu polského zlotého vůči euru
Zdroj: European Central Bank: Polish zloty (PLN) [online]. Přístup z internetu: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-pln.en.html (citované: 23. března 2011)
Jak je patrné, základní trend vývoje se velmi podobal maďarskému, případně českému. Nejlevnější euro bylo 31. července 2008, kdy stálo 3,2 PLN, následovala depreciace polské měny na 4,88 PLN za euro ze 17. února 2009. Následovalo mírné zlepšení, ale 30. března 2009 se PLN dostal na své druhé maximum, a to na úroveň 4,726 PLN/EUR. Pod hodnotu 4,4 PLN/EUR se polská měna vracela aţ do července 2009. V průběhu následujícího měsíce pak následovalo poměrně rychlé posilování polské měny aţ na 4,08 PLN/EUR. Po mírném zhoršení na podzim 2009 posilování
60
zlotého pokračovalo, přerušené bylo pouze depreciací v létě 2010. Pokrizové maximum, na které se PLN dostal, činilo 3,83 PLN / EUR.43
4.3.2.
Makroekonomická situace Polska a reakce na krizi
Co se týká stavu veřejných financí, hodnota vládního dluhu Polska činila v roce 2009 50,9 % HDP, coţ je stále v souladu s jedním ze dvou fiskálních Maastrichtských kritérií. Výše polského dluhu za rok 2009 byla vyšší neţ v případě Česka (35,3 % HDP), ale niţší neţ v Maďarsku (78,4 % HDP).44 Pro zhodnocení stavu veřejných financí však není významná pouze aktuální hodnota, ale také tempo růstu v uplynulých letech. V ČR došlo v posledním desetiletí k takřka dvojnásobnému nárůstu vládního dluhu, takţe je nutné tento ukazatel sledovat a usilovat o sníţení navzdory jeho relativně nízkém podílu na HDP, v Polsku ve stejném období podíl dluhu na HDP vzrostl o méně neţ třetinu a narozdíl od ČR tempo růstu v posledních letech klesalo. Vývoj polského vládního dluhu zobrazuje Graf 14. V případě roků 2010 a 2011 se jedná o předpovědi. Graf 14 : Vývoj vládního dluhu Polska od roku 2007
Zdroj: Atradius: Atradius Country Report. Poland – October 2010 [online]. Přístup z internetu: http://www.atradius.cz/images/stories/CountryReports/POLAND_Oct_2010.pdf (citované: 23. března 2011)
43
European Central Bank: Polish zloty (PLN) [online]. Přístup z internetu: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-pln.en.html (citované: 23. března 2011) 44 Eurostat: General Government Debt [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsie b090 (citované: 23. března 2011)
61
Deficit veřejných rozpočtů vykázalo Polsko naopak v roce 2009 ze všech tří srovnávaných zemí nejvyšší. V Maďarsku činil za dané období 4 % HDP, v ČR 5,9 % HDP, v Polsku 7,1 % HDP, coţ byl desátý nejhorší výsledek v rámci celé EU.45 Vysoký schodek rozpočtu byl způsobený v první řadě mimořádnými vládními výdaji na stimulaci ekonomiky, ke kterým v roce 2009 došlo, stejně tak sníţenými příjmy. Jak jsem jiţ výše zmínil, ekonomickému růstu do značné míry prospěla vládní injekce ve výši 31 miliard USD (533,2 miliard Kč), kterou hned v prvních měsících krize schválil kabinet premiéra Donalda Tuska. Tato částka byla určená na pomoc malým a středním podnikům. Kromě toho prostředky poslouţily jako pobídka bankám, aby poskytovaly více půjček. Soubor návrhů protikrizových opatření schválila polská vláda jiţ v listopadu 2008. Zahrnoval také zdvojnásobení rychlosti odpisů, vyšší garance pro úvěry firem u bank, nové investiční povídky pro inovativní firmy, především v oblastech s vysokou nezaměstnaností, dále vyplacení dvaceti procent zálohy příjemcům evropských dotací, ještě neţ je začnou čerpat, nebo vytvoření rezervy na podporu starých lidí a rodin s dětmi, které postihne krize.46 V červnu 2009 schválila polská vláda další balíček, který byl zaměřený na ochranu pracovních míst společností s finančními potíţemi. Balíček s restriktivními opatřeními, které by měly především vést ke zlepšení stavu veřejných financí a umoţnit Polsku vstoupit v roce 2015 do Evropské měnové unie, představila polská vláda na počátku února 2010. Mezi nově zavedené kroky patří sníţení pohřebného, zavedení registračních poplatků u lékařů a právníků, omezení podnikatelských úlev. Kromě toho má od roku 2008 do roku 2011 probíhat rozsáhlá vlna privatizací několika set státních podniků, například energetického podniku PGE, uhelných dolů Bogdanka, černouhelného dolu Silesia, který koupila česká společnost Energetický a průmyslový holding. Původně očekávané příjmy z privatizace měly činit 37 miliard zlotých, lze očekávat, ţe budou niţší kvůli komplikacím v případě některých prodejů a nízké poptávce v období globálního ekonomického poklesu.
45
Eurostat: Provision of deficit and debt data for 2009 – first notification [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22042010-BP/EN/2-22042010-BP-EN.PDF (citované: 23. března 2011) 46 HOLUB, Petr: Česko a krize: Proti Polsku jsme o dva měsíce pozadu [online]. Přístup z internetu: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=628641 (citované: 23. ledna 2011)
62
5.
Pokrizový vývoj na sledovaných trzích
V poslední kapitole mé práce se budu věnovat očekávanému dalšímu vývoji hospodářství České republiky, Maďarska a Polska. Vzhledem k rozdílnému průběhu krize i k různým příčinám, které ji vyvolaly nebo její průběh zhoršily, je zřejmé, ţe kaţdý ze sledovaných trhů čeká rozdílný vývoj a pro návrat k prosperitě, případně odstranění vlastních ekonomických problémů budou muset přijmout rozdílná opatření. K získání podkladů pro předpověď očekávaného vývoje jsem vyuţil údaje centrálních bank a ministerstev zaměřených na hospodářství jednotlivých zemí, uţitečným materiálem byly také analýzy IMF a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jak se HDP bude v jednotlivých státech v dalších letech vyvíjet podle očekávání IMF, naznačuje Graf 15. Podrobnými trendy budoucího vývoje, vysvětlením jejich příčin a moţných rizik se budu zabývat v následujících podkapitolách. Graf 15 : Očekávaný vývoj HDP v ČR, Maďarsku a Polsku podle IMF
Zdroj: International Monetary Fund: Staff Report for the 2010 Article IV Consultation and Proposal for Post-Program Monitory [online]. str. 23. Přístup z internetu: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2011/cr1135.pdf (citované: 25. března 2011)
5.1.
Očekávaný hospodářský vývoj České republiky
Ke stanovení odhadu, jak se bude vyvíjet HDP ČR v následujících letech, jsem primárně vyuţil prognózy České národní banky (ČNB). Jak by měl růst HDP vypadat podle předpovědi vydané 3. února 2011, demonstruje Tabulka 22, ze které
63
vyplývá, ţe v roce 2011 dojde k meziročnímu zpomalení růstu o jednu třetinu, o rok později k oţivení na tři procenta. Tabulka 22 : Prognóza vývoje HDP v ČR
Zdroj: Česká národní banka: Aktuální prognóza ČNB [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ (citované: 24. března 2011)
Zpomalení v roce 2011 můţe být podle mého názoru dané dopadem reformních opatření nové vlády, které začaly od začátku roku platit nebo byly v jeho průběhu schválené. Jedná se například o zvýšení daní (omezení slevy na poplatníka v rámci takzvané povodňové daně, postupné sjednocení sazeb DPH), sníţení platu několika set tisíc státních zaměstnanců, omezení porodného pouze na první narozené dítě a pouze v případě, ţe celkové příjmy rodiny nebudou vyšší neţ 2,4 násobek ţivotního minima, sníţení podpory v nezaměstnanosti pro ty pracovníky, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě nebo na vlastní ţádost, zpřísnění nároků na výplatu sociálních dávek nebo omezení podpory stavebního spoření. Uvedený vývoj HDP je v souladu s teorií politického cyklu, jehoţ délka odpovídá délce volebního období. Podle této teorie se politici, kteří svůj mandát získali na čtyři roky, snaţí učinit nepopulární restriktivní kroky v prvních dvou letech čtyřletého období - tuto fázi nazýváme jako politiku poptávkové restrikce, zatím co v jeho druhé polovině dojde k rozvolnění a uplatňování politiky poptávkové expanze, která má vést k udrţení přízně voličů, zvláště v souvislosti s následujícími volbami. Mezi podobné kroky mohou patřit podpora zaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst, zvýšené vládní výdaje nebo naopak omezení daňové zátěţe pro podnikatele. Ţe HDP poklesne z důvodu úsporných opatření, uvádí ve své prognóze i ČNB. „Zpomalení bude způsobeno fiskální restrikcí, výpadkem investic do výstavby
64
solárních elektráren a obnovy zásob a zpomalením růstu zahraniční ekonomické aktivity.“47 Důleţitým faktorem, který bude český HDP nadále ovlivňovat, bude výkon německé ekonomiky a poptávka tamních spotřebitelů. Vzhledem k tomu, ţe má tamní trh v letošním roce zpomalit, bude tedy pomalejší tempo růstu HDP souviset i s touto skutečností. Omezení poptávky našich západoevropských partnerů by také mohla ohrozit pokračující dluhová krize eurozóny, nejistota spojená se záchranou ohroţených trhů (Španělsko, Itálie), coţ by se negativně projevilo na růstu celé EMU. Dalším důvodem pro zpomalený růst HDP můţe být pokračující oslabení pracovního trhu. Míra nezaměstnanosti se podle ČNB bude sniţovat velmi postupně, prognózu tohoto ukazatele ukazuje Graf 16. Graf 16 : Očekávaný vývoj míry nezaměstnanosti podle ČNB
Zdroj: HOLUB, Tomáš: CNB´s new forecast (Inflation Report I/2011) [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/monetary_policy/forecast/analysts_meetings /download/analysts_2011_I.pdf (citované: 25. března 2011)
Podle prognózy ČNB by se v roce 2011 také měla zvýšit inflace, a to na 2 %, takţe důsledkem můţe být omezený nákup zboţí a sluţeb. Kromě poptávky domácností by podle ČNB v roce 2011 měla poklesnout také míra investic. Jak se budou uvedené ukazatele podle centrální banky vyvíjet, naznačuje Graf 17. Očekávaný vývoj inflace zobrazuje Graf 18. 47
Česká národní banka: Zpráva o inflaci [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/201 1_I/download/zoi_I_2011.pdf (citované: 24. března 2011)
65
Graf 17 : Očekávaný vývoj spotřeby domácnosti a míry investic
Zdroj: HOLUB, Tomáš: CNB´s new forecast (Inflation Report I/2011) [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/monetary_policy/forecast/analysts_meetings /download/analysts_2011_I.pdf (citované: 25. března 2011)
Graf 18 : Prognóza inflace v ČR podle ČNB
Zdroj: Česká národní banka: Aktuální prognóza ČNB [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ (citované: 24. března 2011)
Odhady budoucího vývoje českého trhu zpracovává také Ministerstvo financí České republiky (MFČR), spolupracuje při tom s patnácti finančními institucemi. Podle MFČR by měl HDP ČR letos růst tempem 2 %, minimální odhad přitom činí 1,1 % a maximální 2,8 %. Podle predikce ministerstva by mělo dojít k meziročnímu zdvojnásobení příjmů ze zahraničního obchodu, ke zvýšení tvorby fixního kapitálu, spotřeba domácností by měla zůstat na stejné úrovni jako v roce 2010 a spotřeba vlády se v důsledku konsolidačních opatření propadnout. K růstu české ekonomiky
66
by také mělo přispět mírné sníţení míry nezaměstnanosti a nárůst mezd a platů.48 V letech 2012 a 2013 by podle MFČR mělo HDP ČR růst průměrným tempem 2,9%, respektive 3,4 %. Další předpověď vývoje HDP vydává například server FinExpert.cz. Podle toho dojde v letošním roce rovněţ ke zpomalení, ovšem pouze na 2 %. Stejně jako ČNB autoři vývoj odůvodňují dopadem vládních škrtů.
5.2.
Očekávaný hospodářský vývoj Maďarska
Podklady pro předpověď dalšího vývoje trhu Maďarska jsem čerpal především na stránkách Maďarské centrální banky (MNB). Předpověď meziročního tempa růstu HDP demonstruje Tabulka 23. Jak je patrné, odhadovaná čísla jsou značně vyšší neţ v případě ČR, navíc tamní centrální banka ani neočekává propad v roce 2011. Ţe dojde v letošním roce ke zlepšení můţeme vysvětlit větší intenzitou propadu, takţe má Maďarský HDP narozdíl od českého více prostoru pro růst. Podle MNB by měla růst maďarského trhu táhnout především silná zahraniční poptávka. Oproti tomu, spotřeba domácností by měla oţivovat pouze postupně. Tu zpomalí především přetrvávající inflace a stagnace růstu mezd v soukromém sektoru. Kromě toho ekonomická nejistota povede k vytváření vyššího mnoţství úspor, coţ bude mít na současnou útratu rovněţ negativní vliv. Spotřeba bude rovněţ ovlivněná kurzem švýcarské měny, ve které má řada domácností nadále dluhy. Podpořit domácí poptávku by měly nízké daně z příjmu, které se týkají fyzických osob a malých a středních podniků. Tabulka 23 : Prognóza vývoje HDP v Maďarsku rok 2010 2011 2012
meziroční růst reálného HDP 1,10% 3,10% 4%
48
Ministerstvo financí České republiky: Průzkum makroekonomických prognóz (2010-2013) [online]. Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_58807.html (citované: 24. března 2011))
67
Zdroj: Magyar Nemzeti Bank: Inflation Report. Projection (Per cent) [online]. Přístup z internetu: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_infrep_en/inflacios_jelente s_201011_en.pdf (citované: 25. března 2011)
Podle předpovědí MNB by se inflace v letech 2011 a 2012 měla vyvíjet následovně. Z Grafu 19 je patrné, ţe inflace se bude v obou letech pohybovat nad hranicí tří procent, coţ je inflační cíl MNB pro letošní rok. Na růst cenové hladiny bude mít vliv především pokračující nárůst ceny energií, paliv a zemědělských plodin. Graf 19 : Očekávaný vývoj inflace Maďarska
Zdroj: Magyar Nemzeti Bank: Inflation Report. Projection [online]. Přístup z internetu: http://english.mnb.hu/Kiadvanyok/mnben_infrep_en/mnben_prognozis (citované: 24. března 2011)
V průběhu roku 2011 se chystá maďarská vláda představit strukturální reformy, které mají vést k vytvoření jednoho milionu nových pracovních míst do roku 2020, coţ povaţuje za základ ekonomické expanze. Dále „Maďarský program strukturálních reforem“ pro roky 2011 aţ 2014 zahrnuje cíl dosáhnout v krátkém i dlouhém období vyrovnaného rozpočtu, sníţit hodnotu veřejného dluhu, obnovit důvěru zahraničních investorů v maďarský trh. Předpověď Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude ekonomický vývoj Maďarska střízlivější, v roce 2011 by se mělo HDP zvýšit o 2 %. Podle EBRD země
68
postrádá střednědobou strategii a taková opatření, která by vedla ke zvýšení kredibility tamního trhu.49 Podle IMF by mělo HDP Maďarska v následujícím roce růst tempem 2,5 %. IMF označuje současnou strategii vlády za rizikovou a radí dlouhodobě omezit vládní výdaje, namísto vysokých daní, které se v současné době týkají například bankovního
sektoru,
telekomunikačního
průmyslu
nebo
maloobchodních
podnikatelů. Tato opatření mnohdy zasahují zahraniční společnosti, které na maďarském trhu působí a významně přispívají jak k růstu HDP, tak vytváření nových pracovních míst. IMF také upozorňuje na riziko poklesu zahraniční poptávky. Maďarská ekonomika stejně jako česká silně závisí na ekonomickém vývoji svých obchodních partnerů a případným zhoršením vývoje v EMU by byla zasaţená. V roce 2011 by podle IMF mělo dojít k poklesu jak exportu, tak importu. Dovoz má přitom vzhledem ke sníţené domácí poptávce klesat rychleji, celkové saldo zahraničního obchodu má být kladné. Jak se predikce vývoje HDP Maďarska podle IMF liší od očekávání maďarského Ministerstva pro národní ekonomiku (MfNE), ukazuje Graf 20. Modrá linie znázorňuje odhad IMF, červená MfNE. Graf 20: Očekávaný růst HDP podle IMF
Zdroj: International Monetary Fund: International Monetary Fund:Staff Report for the 2010 Article IV Consultation and Proposal for Post-Program Monitory [online]. Přístup z internetu: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2011/cr1135.pdf (citované: 25. března 2011)
49
: [online]. Přístup z internetu: http://www.ebrd.com/downloads/research/REP/REP_210111.pdf (citované: 25. března 2011)
69
5.3.
Očekávaný hospodářský vývoj Polska
Nejnovější predikci pro budoucí vývoj HDP vydala Národní banka Polska (NBP) v březnu 2011. Očekávaný růst polského trhu demonstruje Graf 21. Modrá linie představuje predikci NBP z října 2010, ţlutá odhad stanovený v březnu 2011. Z grafu vyplývá, ţe v roce 2011 by se tempo růstu HDP mělo drţet na čtyřech procentech a v následujícím roce pozvolna klesat ke třem procentům. Největší podíl na růstu HDP by měla mít individuální spotřeba daná postupným zvyšováním disponibilního důchodu domácností. Spotřeba se však v průběhu roku 2012 sníţí pod úroveň roku 2010. Stejně tak poklesne tvorba hrubého fixního kapitálu. Omezení investic bude dané poklesem hodnoty prostředků plynoucích z Evropské unie. Naopak dojde v roce 2012 k oţivení čistého exportu. Zatím co tempo růstu exportu v roce 2012 meziročně klesne z 8,8 % na 8,7 %, tempo importu se sníţí z 9,1 % na 8,3 %.50 Pokles tempa dovozu bude dané především zmíněnou klesající spotřebou domácností. Graf 21 : Prognóza vývoje HDP v Polsku
Zdroj: National Bank of Poland: Inflation Projection of the National Bank of Poland based on the NECMOD model [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011)
50
National Bank of Poland: Inflation Report – March 2011 [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011)
70
Pokles tempa růstu polské ekonomiky v roce 2012 můţe být daný očekávaným zvýšením cen potravin a energie, stejně tak paliv (především ropy a zemního plynu). Zatím co v průběhu roku 2011 by tyto poloţky měly zlevnit, o rok později se očekává zdraţení, především v případě energie. Růst cen bude podmíněn zvýšením DPH od roku 2011 na 23 % a zvýšením cen elektřiny od ledna 2011 a plynu od dubna 2011. Jak se bude cenová hladina v Polsku vyvíjet podle odhadů NBP, ukazuje Graf 22. Červená linie reprezentuje odhad z října 2010, ţlutá z března 2011. Jak je z grafu patrné, v průběhu roku 2011 by mělo dojít ke zpomalení tempa inflace k 2,5 % a v následujícím roce k růstu na 3 %. Graf 22 : Prognóza inflace v Polsku podle NBP
Zdroj: National Bank of Poland: Inflation Projection of the National Bank of Poland based on the NECMOD model [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011)
Na zpomalení tempa růstu HDP budou mít vliv také moţná úsporná opatření polské vlády, jejichţ cílem bude sníţení polského veřejného dluhu a deficitu veřejných rozpočtů, aby Polsko splňovalo Maastrichtská konvergenční kritéria a zároveň odvrátilo nedůvěru investorů spojenou se špatným stavem veřejných financí země. 71
Konkrétní kroky, které by měly sníţit schodek rozpočtu a veřejný dluh, polská vláda dosud ještě nepředstavila. Lze však počítat s tím, ţe se restrikce projeví omezením vládních výdajů a vyšším zdaněním, coţ bude mít vliv na spotřebu. Přestoţe je polská ekonomika méně otevřená neţ česká nebo maďarská a tempo růstu HDP je více ovlivněné domácí spotřebou neţ-li v případě zbylých dvou zemí, i NBP zmiňuje riziko zpomalení tempa růstu HDP v důsledku nejistoty na trzích EMU. Stimulem pro polskou ekonomiku by se naopak mohla stát organizace fotbalového šampionátu EURO 2012, na které se bude země podílet spolu s Ukrajinou. Uspořádání mistrovství světa ve fotbale si vyţádá investice do dopravní i turistické infrastruktury, stejně tak bude znamenat příliv a zvýšenou útratu zahraničních spotřebitelů. Z predikce NBP také vyplývá, ţe pro Polsko nadále zůstane problémem vysoká míra nezaměstnanosti, která se v následujících dvou letech sníţí pouze nepatrně. Měla by se však drţet pod hodnotou deseti procent. Očekávaný vývoj tohoto ukazatele znázorňuje Graf 23. Graf 23 : Predikce vývoje míry nezaměstnanosti v Polsku
Zdroj: National Bank of Poland: Inflation Projection of the National Bank of Poland based on the NECMOD model [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011)
72
Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj bude ekonomický růst Polska v letošním roce činit 3,9 %, růst by měl být podpořen především pruţnou domácí poptávkou a stabilitou na trhu úvěrů. Přesto ale EBRD očekává, ţe spotřeba domácností bude tlačená dolů v důsledku přetrvávající vysoké míry nezaměstnanosti. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje tempo růstu polského trhu v roce 2011 na 3,9 % s tím, ţe hlavním „motorem“ polské ekonomiky bude spotřeba domácností a export zboţí. Narozdíl od NBP neočekává OECD pokles individuální spotřeby v roce 2012, naopak počítá s omezením vládních výdajů. Tvorba hrubého fixního kapitálu by podle OECD měla v roce 2011 silně oţivit a o rok později téměř o třetinu klesnout. OECD rovněţ neočekává, ţe bude saldo zahraničního obchodu Polska v roce 2012 kladné. Vývoz by se měl podle OECD v roce 2012 sice meziročně zvýšit z 5,8 % na 6,7 %, přesto by měl zůstat niţší neţ dovoz, který má v obou letech činit 8,4 %.51
51
OECD: Poland – Economic Outlook 88 Country Summary [online]. Přístup z internetu: http://www.oecd.org/document/13/0,3343,en_33873108_33873739_45270221_1_1_1_1,00.html (citované: 26. března 2011)
73
6.
Závěr
Hospodářská krize, která Evropu v uplynulých dvou letech zasáhla, přinesla řadu důsledků. Jedním z nich bylo zjištění, ţe přestoţe některé trhy patří do jednoho regionu a v době expanze se vyvíjely podobným způsobem, je třeba mezi nimi rozlišovat. Zatím co Maďarsko tedy investoři a zahraniční ekonomové nově zahrnují spíše do jedné skupiny s Pobaltskými republikami, jejichţ ekonomiky v posledních letech taktéţ silně utrpěly a s výjimkou Estonska se budou velmi pomalu navracet k předkrizovému boomu, Česko a Polsko začaly být vnímané jako trhy, které zvládly více či méně zachovat hospodářskou stabilitu, navzdory tomu, ţe nejsou členy EMU. Rozdílný vývoj, který začal být poprvé vnímán v době krize, bude zřejmě pokračovat i v následujících letech. Pro Polsko bude nezbytné provést fiskální restrikce, aby mohlo podle plánu přijmout v roce 2015 euro. Klíčovým problémem tamní ekonomiky bude pravděpodobně i v budoucnu vysoká nezaměstnanost. Obecně však Polsko očekává růst HDP, který ve srovnání s jinými problematickými trhy střední a východní Evropy, pravděpodobně nadále zůstane jakousi zárukou pro investory. Zastávám názor, ţe ţádné váţné ekonomické problémy se této země v budoucnu nedotknou. Výhodou pro Polsko zůstane vysoká diverzifikace průmyslu a dostatečná domácí poptávka. Za nejdůleţitější úkol tedy povaţuji zlepšení domácí makroekonomické situace, především sníţení nezaměstnanosti, a vylepšení stavu veřejných financí. Obojí se pravděpodobně v zájmu vstoupit do EMU v následujících letech stane. Česká republika bude, stejně jako Polsko, v následujících letech zřejmě vykazovat růst HDP, byť pomalejším tempem. Vývoj makroekonomických ukazatelů se bude postupně vracet na předkrizové hodnoty a hlavní příčina krize v zemi (pokles exportu do Německa) by měla být překonána. Vzhledem k problému přílišné závislosti na exportu do Německa by také bylo příhodné, kdyby byla česká ekonomika v budoucnu více diverzifikovaná a výrobci se zaměřili jak na další trhy, tak na domácí spotřebitele. Česko bude také muset provést nezbytné strukturální reformy, které povedou ke sníţení rozpočtového deficitu a veřejného dluhu, zvýší tak důvěryhodnost tamního ekonomického prostředí a umoţní vyšší tempo růstu HDP.
74
Za hlavní hrozbu pro vývoj českého trhu povaţuji politickou nestabilitu, která má vliv jak na uskutečňování reforem, tak na naši důvěryhodnost v rámci světové ekonomiky. Důleţité tedy bude, zda současná vláda zvládne uskutečnit plánované reformy zdravotního a důchodového systému. Co se týká stavu veřejných financí, pro sníţení zadluţenosti chybí českým politikům stimul ve formě jasně stanoveného data vstupu ČR do EMU. Na základě kodaňských kritérií však společnou měnu dříve či později přijmout musíme, v případě vysokého deficitu veřejných rozpočtů navíc EU s ČR zahájí Proceduru při nadměrném schodku i bez toho, abychom byli členy EMU. Lze také očekávat, ţe vzhledem k vysoké publicitě informací o stavu českých veřejných financí, bude existovat nátlak na politiky, aby se vyhnuli dalšímu zadluţení. Maďarsko očekává vyšší meziroční růst neţ Česká republika, přesto ale odhaduji, ţe návrat tamního ekonomického systému k prosperitě bude podstatně sloţitější. Kromě špatného stavu veřejných financí bude země muset řešit problém s vysokou nezaměstnaností a nízkou spotřebou domácností. Zda bude pro reformování ekonomického systému dostatečná současná strategie vlády, zatím není zcela zjevné. Jak ale upozorňuje Mezinárodní měnový fond, v případě, ţe bude tamní vláda získávat peníze pro sníţení deficitu rozpočtu a veřejného dluhu pouze formou zdanění vybraných společností, vystavuje se riziku odchodu významných zahraničních investorů, coţ se negativně projeví na mnoţství produkce, klesající zaměstnanosti, sníţení mezd, omezení spotřeby a v konečném důsledku na vývoji HDP a postavení země na globálním trhu. Pro Maďarsko se také mohou stát hrozbou sociální nepokoje a nárůst extremismu, podpořit jej můţe jakákoliv netransparentní politika současné vlády nebo obecně politická nestabilita. Co se týká důvěry zahraničních investorů, myslím si, ţe její obnovení bude ještě několik let trvat a k jejímu udrţení nebude stačit pouze údaj o rostoucím HDP, ale jasně viditelné reformy zajišťující stabilní ekonomické prostředí. Na všechny tři sledované země můţe mít negativní dopad pokračující krize v eurozóně a nestabilita trhů západoevropských zemí. Především Česká republika a Maďarsko, Polsko pak v menší míře, jsou otevřené ekonomiky, které závisí jak na vývozu svých produktů, tak na přílivu zahraničních investic. Vhodným řešením by proto byla větší orientace výroby na domácí poptávku, stejně tak zvyšování
75
konkurenceschopnosti podniků a produktivity práce zaměstnanců. Především pro Maďarsko by mělo být ponaučením, ţe vytváření dluhů v zahraniční měně můţe být rizikové a ţe pozitivní očekávání se na měnovém trhu - stejně jako v případě investic do nemovitostí - nemusí naplnit.
76
7.
Seznam použité literatury
Knižní a tištěné zdroje
ANDERS, Aslund: The Last Shall Be The First: East European Financial Crisis. Washington : Peterson Institute, 2010. ISBN 9780881325218 MANKIW, Gregory: Zásady ekonomie. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-891-1 OECD: OECD Economic Surveys: Hungary 2010. Paříţ : OECD Publishing, 2010. ISBN 9789264077102 RUSMICHOVÁ, Lada: Makroekonomie. Základní kurs. Slaný : Melandrium, 2002. ISBN 80-86175-24-3 SADOWSKI, Marcin: Poland: analysis of selected economic sektors. Krakow : PMR, 2006 SOJKA, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277328-3 ŠTRACH, Pavel: Mezinárodní management. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2987-9 TUCKER, Irvin: Macroeconomics for Today. Cambridge : Cengage Learning, 2008. ISBN 0324591373
Internetové zdroje
A) Odborné servery, studie a dokumenty AMADEO, Kimberley: Economic Recession [online]. Přístup z internetu: http://useconomy.about.com/od/glossary/g/recession.htm (citované: 9. března 2011) Atradius: Atradius Country Report. Poland – October 2010 [online]. Přístup z internetu: http://www.atradius.cz/images/stories/CountryReports/POLAND_Oct_2010.pdf (citované: 23. března 2011)
77
Beyond GDP: Summary notes from the Beyond GDP conference. Highlights from the presentations and the discussion [online]. Přístup z internetu: http://www.beyondgdp.eu/download/bgdp-summary-notes.pdf (citované: 10. března 2011) CIA World Factbook: Country Comparison – GDP per capita (PPP) [online]. Přístup z internetu: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?t=20&v=67&l=en (citované: 9. březen 2011) Česká národní banka: Aktuální prognóza ČNB [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ (citované: 24. března 2011) Česká národní banka: Zpráva o inflaci [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/ 2011/2011_I/download/zoi_I_2011.pdf (citované: 24. března 2011) Český statistický úřad: Hrubý domácí produkt (HDP) [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 (citované: 10. března 2011) Český statistický úřad: HDP důchodovou metodou [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchodm (citované: 16. března 2011) Český statistický úřad: HDP výdajovou metodou (ceny předchozího roku) [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas (cit. listopad, 5., 2010) Český statistický úřad: HDP. Výrobní metoda[online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citované: 14. března 2011) Český statistický úřad: HDP. Výrobní metoda. Produkce podle odvětví (objemové indexy, SOPR=100). Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod (citováno: 17. března 2011) Český statistický úřad: Hrubá přidaná hodnota [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=2365&kodjaz=203&maketa_id=4283 6&app=vdb (citované: 18. březen 2011)
78
Český statistický úřad: Hrubý smíšený důchod [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6587 (citované: 18. března, 2011) Český statistický úřad: Měsíční meziroční index průmyslové produkce v roce 2008 podle subsekcí OKEČ [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CA003510DE/$File/80020901a.pdf (citované: 15. března 2011) Český statistický úřad: Metodický list. Hrubý domácí produkt [online]. str. 2. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/doc/ARADY/MET_LIST/hdp_cs.pdf (citované: 4. března 2011) Český statistický úřad: Meziroční růst HDP ve 2. čtvrtletí: 2,4 % [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp090810.doc (citované: 21. března 2011) Český statistický úřad: Míra inflace [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace (citované: 21: března 2011) Český statistický úřad: Náhrady zaměstnancům v členění podle ekonomických činností (NACE Rev. 1.1) – sezónně očištěno [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/ode/tab/teina075.htm (citované: 18. března 2011) Český statistický úřad: Národní účty a předběţný odhad čtvrtletního HDP [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/2010-hdp (citované: 22. březen 2011) Český statistický úřad: Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů [online]. Přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VSPS+507_1&&kapitola_id= 15 (citované: 22. března 2011) (výběr dat zajednotlivá období) Český statistický úřad: Výdaje domácností na konečnou spotřebu (běţné ceny) [online]. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas (citováno: 17. března, 2011) Český statistický úřad: Vývoj české ekonomiky v roce 2010 [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/550035F0CB/$File/e110910q4t.pdf (citované: 20. března 2011)
79
DUBSKÁ, Drahomíra: Český průmysl: s čím stojí a padá v době recese. Shrnutí [online]. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001B8853/$File/038010-09.pdf (citované: 13. března 2011) European Central Bank: Hungarian Forint (HUF) [online]. Přístup z internetu: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-huf.en.html (citované: 22. března 2011) European Central Bank: Polish zloty (PLN) [online]. Přístup z internetu: http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-pln.en.html (citované: 23. března 2011) Eurostat: Evropský systém účtů. Esa 1995 [online]. Přístup z internetu: http://apl.czso.cz/nufile/ESA95_cz.pdf (citované: 9. března 2011) Eurostat: Gross domestic product at market prices [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec 00001&language=en (citované: 19. března 2011) Eurostat: Provision of deficit and debt data for 2009 – first notification [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22042010-BP/EN/222042010-BP-EN.PDF (citované: 23. března 2011) Eurostat: Real GDP Growth Rate [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pc ode=tsieb020 (citované: 22. března 2011) Eurostat: Real GDP per capita, growth rate and totals [online]. Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do;jsessionid=9ea7974b30dc33e0b5 2b0f0e46c7a5dee6f4eaf7526f.e34SbxiOchiKc40LbNmLahiKb3yLe0?tab=table&plugin=0& pcode=tsdec100&language=en (citované: 19. březen 2011) Financial Times Lexicon: Business Cycle [online]. Přístup z internetu: http://lexicon.ft.com/Term?term=business-cycle (citované: 11. března 2011)
80
HOLUB, Tomáš: CNB´s new forecast (Inflation Report I/2011) [online]. Přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/monetary_policy/forecast/analysts_ meetings/download/analysts_2011_I.pdf (citované: 25. března 2011) Hungarian Central Statistical Office: Gross domestic product, third quarter of 2008 [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xftp/gyor/gdn/egdn20809.pdf (citované: 19. březen 2011) Hungarian Central Statistical Office: Per capita consumption by households by purpose (COICOP (2000-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt010.html (citované: 23. březen 2011) Hungarian Central Statistical Office: Value and distribution of gross value added by industries (1995-) [online]. http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt002b.html?422 (citované: 18. březen 2011) Hungarian Central Statistical Office: Value and volume indices of gross domestic product, annual data (1991-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt001.html (citované: 18. březen 2011) Hungarian Central Statistical Office: Volume indices of gross household income and its use (1996-) [online]. Přístup z internetu: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_qpt006b.html (citované: 23. března 2011) International Monetary Fund: Staff Report for the 2010 Article IV Consultation and Proposal for Post-Program Monitory [online]. str. 23. Přístup z internetu: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2011/cr1135.pdf (citované: 25. března 2011) KORYTÁROVÁ, Jana: Makroekonomická rovnováha, hospodářský cyklus, inflace [online]. Přístup z internetu: http://www.fce.vutbr.cz/ekr/asp/AktualityPredmety/Ekonomie/P4_Inflace.pdf (citované: 9. března 2011)
81
Kurzy.cz: Graf HUF / CHF [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=HUF&m2=CHF&T=0&V=3&od=01.01.2008&do=22.3.2011 (citované: 22. března 2011) Kurzy.cz: Graf HUF / EUR [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=HUF&m2=EUR&T=0&V=3&od=01.01.2008&do=22.3.2011 (citované: 22. března 2011) Kurzy.cz: Graf Kč / EUR, ČNB, grafy kurzů měn [online]. Přístup z internetu: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&m1=CZK&m2=EUR&T=0&V=3&od=01.01.2002&do=31.12.2008 (citované: 18. března 2011) Magyar Nemzeti Bank: Inflation Report. Projection [online]. Přístup z internetu: http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/ENMNB/Kiadvanyok/mnben_infrep_en/inflacio s_jelentes_201011_en.pdf (citované: 25. března 2011) National Bank of Poland: Inflation Projection of the National Bank of Poland based on the NECMOD model [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011) National Bank of Poland: Inflation Report – March 2011 [online]. Přístup z internetu: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=en/publikacje/raport_inflacja/raport_inflacja.html (citované: 26. března 2011) OECD: Poland – Economic Outlook 88 Country Summary [online]. Přístup z internetu: http://www.oecd.org/document/13/0,3343,en_33873108_33873739_45270221_1_1_1_1,00. html (citované: 26. března 2011) ŠVARCOVÁ, Jena: Testy makroekonomie. Hospodářský cyklus [online]. Přístup z internetu: http://www.ceed.cz/makroekonomie/testy/testy.htm (citované: 27. dubna 2011) Trading Economic: Hungary Inflation Rate [online]. Přístup z internetu: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=HUF (citováno: 20. března 2011)
82
Univerzita Karlova v Praze: Centrum pro otázky ţivotního prostředí: Rozdvojení křivek zátěţe ţivotního prostředí a ekonomického výkonu (decoupling) [online]. Přístup z internetu: http://www.cuni.cz/COZP-38.html (citované: 8. března 2011) URBÁNEK, Václav: Národní účetnictví. str. 2 [online]. Přístup z internetu: URL: nb.vse.cz/~urbanek/VF200/NarUcetnictvi.pdf (citované: 12. březen, 2011) B) Novinové články Eurozprávy.cz: Václav Klaus vetoval protikrizový zákon včetně toho o zavedení šrotovného [online]. Přístup z internetu: http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/2881-vaclavklaus-vetoval-protikrizovy-zakon-vcetne-toho-o-zavedeni-srotovneho/ (citované: 19. března 2011) HLADÍK, Josef, MÁLKOVÁ, Linda: Visegrádská čtyřka v krizi a po krizi: Polsko bojuje, Česko zpomaluje [online]. Přístup z internetu: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/visegradska-ctyrka-v-krizi-a-po-krizi-polskoboduje-cesko-zpomaluje (citované: 23. března 2011) HOLOP, Zsolt: Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu [online]. Přístup z internetu: http://zpravy.idnes.cz/hodina-pravdy-pro-madarsko-zeme-se-ocitla-napokraji-bankrotu-ptv-/kavarna.asp?c=A090317_162132_kavarna_bos (citované: 23. března 2011) HOLUB, Petr: Česko a krize: Proti Polsku jsme o dva měsíce pozadu [online]. Přístup z internetu: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=628641 (citované: 23. ledna 2011) KUBEC, Lukáš: Jak jsme bojovali proti hospodářskému cyklu, aneb naše cesta do otroctví [online]. Přístup z internetu: http://www.mises.cz/clanky/jak-jsme-bojovali-protihospodarskemu-cyklu-aneb-nase-cesta-do-otroctvi-167.aspx (citované: 11. března 2011)
83
8.
Seznam použitých tabulek
Tabulka 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009 .................................................................................... 15 Tabulka 2: Souvislost výše HDP s délkou ţivota a gramotností dospělých .............. 20 Tabulka 3 : HDP vypočítaný podle výrobní metody (mil Kč) .................................. 27 Tabulka 4 : Vývoj produkce, trţeb a zakázek ............................................................ 29 Tabulka 5 : Vývoj produkce podle členění OKEČ .................................................... 30 Tabulka 6 : HDP vypočítaný podle výdajové metody (v mil.Kč) ............................. 32 Tabulka 7 : HDP vypočítaný podle důchodové metody (v mil. Kč) ......................... 34 Tabulka 8 : Vývoj HDP v Maďarsku (mil. Kč). ........................................................ 36 Tabulka 9 : Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP Maďarska ........................ 37 Tabulka 10 : Srovnání hodnoty HDP v Maďarsku a České republice (mil. Kč) ....... 38 Tabulka 11 : Reálné HDP v běţných cenách (mil. Kč) ............................................. 40 Tabulka 12 : Reálný HDP na osobu v paritě kupní síly (Kč) .................................... 41 Tabulka 13 : Míra inflace vyjádřená přírůstkem CPI vzhledem ke stejnému měsíci předchozího roku ............................................................................................... 44 Tabulka 14 : HDP v letech 2008 a 2009 určený podle výrobní metody (mil. Kč) .... 45 Tabulka 15: HDP v letech 2008 a 2009 určený podle výdajové metody (mil. Kč) ... 46 Tabulka 16 : HDP v letech 2008 a 2009 určený podle důchodové metody............... 47 Tabulka 17 : Růst HDP ČR v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 ............................. 48 Tabulka 18 : HDP Maďarska v období měnové krize ............................................... 56 Tabulka 19 : Podíl produkce v jednotlivých odvětvích na HDP Maďarska (mil. HUF) ........................................................................................................................... 57 Tabulka 20 : HDP Polska v době světové ekonomické krize .................................... 58 Tabulka 21 : Čtvrtletní vývoj HDP v regionu střední Evropy a v Německu ............. 59 Tabulka 22 : Prognóza vývoje HDP v ČR ................................................................. 64 Tabulka 23 : Prognóza vývoje HDP v Maďarsku ...................................................... 67
84
9.
Seznam použitých grafů
Graf 1: Srovnání světových ekonomik podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly v USD k lednu 2009........................................................................................... 16 Graf 2: Zpomalení vývoje agregátní poptávky během ekonomického poklesu ........ 23 Graf 3: Znázornění průběhu hospodářského cyklu .................................................... 24 Graf 4 : Vývoj kurz koruny vůči euru v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2008 ........ 33 Graf 5 : Tempo růstu HDP Maďarska ve srovnání s EU a USA ............................... 36 Graf 6 : Vývoj inflace v Maďarsku v letech 2002 aţ 2008 ....................................... 37 Graf 7 : Meziroční růst průmyslové výroby v Polsku (v %) ..................................... 40 Graf 8 : Obecná míra nezaměstnanosti v ČR v období Q1 2006 aţ Q3 2010 (v %) . 44 Graf 9 : Podíl jednotlivých odvětví na růstu přidané hodnoty ................................... 49 Graf 10 : Nárůst úvěrů v zahraniční měně v Maďarsku za poslední desetiletí .......... 51 Graf 11 : Vývoj kurzu maďarského forintu vůči švýcarskému franku ...................... 52 Graf 12 : Vývoj kurzu maďarského forintu vůči euru ............................................... 53 Graf 13 : Vývoj kurzu polského zlotého vůči euru .................................................... 60 Graf 14 : Vývoj vládního dluhu Polska od roku 2007 ............................................... 61 Graf 15 : Očekávaný vývoj HDP v ČR, Maďarsku a Polsku podle IMF .................. 63 Graf 16 : Očekávaný vývoj míry nezaměstnanosti podle ČNB ................................. 65 Graf 17 : Očekávaný vývoj spotřeby domácnosti a míry investic ............................. 66 Graf 18 : Prognóza inflace v ČR podle ČNB............................................................. 66 Graf 19 : Očekávaný vývoj inflace Maďarska ........................................................... 68 Graf 20: Očekávaný růst HDP podle IMF ................................................................. 69 Graf 21 : Prognóza vývoje HDP v Polsku ................................................................. 70 Graf 22 : Prognóza inflace v Polsku podle NBP ....................................................... 71 Graf 23 : Predikce vývoje míry nezaměstnanosti v Polsku ....................................... 72
85
