VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Srovnání daňové soustavy Rakouska a České republiky se zaměřením na daň z příjmů právnických osob (bakalářská práce)
Autorka: Silvie Polehňová Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Filipová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu zdrojů.
V Praze 22. 5. 2013
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Vladimíře Filipové za odborné vedení a za čas, který mi věnovala při tvorbě mé bakalářské práce.
Obsah Úvod ......................................................................................................................................6 1
Daňová soustava České republiky ...................................................................................8 1.1
1.1.1
Daň ...................................................................................................................8
1.1.2
Daňový subjekt .................................................................................................8
1.1.3
Základ daně .......................................................................................................9
1.1.4
Zdaňovací období ..............................................................................................9
1.1.5
Sazba daně ........................................................................................................9
1.1.6
Sleva na dani ................................................................................................... 10
1.1.7
Třídění daní ..................................................................................................... 10
1.1.8
Daňový systém ................................................................................................ 10
1.2
Přímé daně ............................................................................................................. 10
1.2.1
Daň z příjmů ................................................................................................... 11
1.2.2
Majetkové daně ............................................................................................... 12
1.3
2
Základní pojmy ........................................................................................................8
Nepřímé daně ......................................................................................................... 13
1.3.1
Silniční daň ..................................................................................................... 13
1.3.2
Spotřební daně................................................................................................. 14
1.3.3
Energetické daně ............................................................................................. 15
1.3.4
Daň z přidané hodnoty..................................................................................... 15
Daňová soustava Rakouska ........................................................................................... 17 2.1
Přímé daně ............................................................................................................. 17
2.1.1
Daň ze zisku korporací .................................................................................... 17
2.1.2
Daň z příjmů ................................................................................................... 17
2.1.3
Daň z nemovitostí ........................................................................................... 20
2.2
Nepřímé daně ......................................................................................................... 20
3
4
2.2.1
Daň z přidané hodnoty..................................................................................... 21
2.2.2
Spotřební daně................................................................................................. 21
2.2.3
Ostatní daně a poplatky ................................................................................... 22
Komparace daňových soustav ....................................................................................... 24 3.1
Daň z příjmů fyzických osob .................................................................................. 24
3.2
Silniční daň ............................................................................................................ 28
3.3
Daň z převodu nemovitostí ..................................................................................... 29
Daň z příjmů právnických osob ..................................................................................... 31 4.1
Daň z příjmů právnických osob v České republice .................................................. 31
4.1.1
Poplatníci daně ................................................................................................ 31
4.1.2
Zdaňovací období ............................................................................................ 31
4.1.3
Předmět daně ................................................................................................... 31
4.1.4
Základ daně ..................................................................................................... 32
4.1.5
Výpočet daně .................................................................................................. 37
4.1.6
Placení daně .................................................................................................... 40
4.2
Daň z příjmů právnických osob v Rakousku ........................................................... 41
4.2.1
Poplatníci daně ................................................................................................ 41
4.2.2
Zdaňovací období ............................................................................................ 41
4.2.3
Předmět daně ................................................................................................... 41
4.2.4
Základ daně ..................................................................................................... 42
4.2.5
Výpočet daně .................................................................................................. 43
4.2.6
Placení daně .................................................................................................... 44
4.3
Komparace daní z příjmů právnických osob ........................................................... 44
Závěr .................................................................................................................................... 47 Seznam zdrojů ...................................................................................................................... 48 Seznam tabulek .................................................................................................................... 50
Úvod Daňový systém a daně představují i v dnešní době silný hospodářský nástroj k ovlivnění ekonomiky a v každé zemi hrají významnou roli pro státní rozpočet. Daňovou soustavu je nutné neustále přizpůsobovat měnícím se potřebám země, a proto daně již od svého vzniku prodělaly řadu změn. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla porovnat daňové soustavy dvou sousedních států, a sice Rakouska a České republiky. Tyto dva státy jsem si vybrala hlavně z těch důvodů, že Česká republika je místo, kde žiji, a Rakousko se může zdát dobrou lokalitou pro budoucí zaměstnání, proto je důležité vědět, jaké daně se na daném území vybírají. Také tyto země mají společnou minulost, sousedí spolu a obě jsou členem Evropské unie. Daňové soustavy České republiky i Rakouska jsou si velmi podobné, avšak existují zde i nepatrné rozdíly, které jsem se rozhodla ve své práci nastínit. Cílem mé práce je proto charakterizovat daňové soustavy těchto dvou zemí, nalézt zásadní rozdílnosti mezi daňovými soustavami a vzájemně tyto soustavy porovnat. Hlavní prioritou je porovnání daně z příjmů právnických osob. Svou práci jsem se rozhodla rozčlenit do dvou částí, a sice metoda popisná a metoda komparační, kdy budu srovnávat jednotlivé daňové soustavy. V jednotlivých kapitolách se poté budu věnovat jednotlivým soustavám. Práce bude rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole rozeberu daňovou soustavu České republiky. K tomu nastíním i základní pojmy spojené s daněmi a zdaněním obecně. Poté se již zaměřím na jednotlivé daně v daňové soustavě, tj. přímé i nepřímé. Ve druhé kapitole zase rozeberu daňovou soustavu Rakouska, také přímé a nepřímé daně. Třetí kapitola se poté bude zabývat komparací těchto soustav, což názorně předvedu na fiktivně vytvořených příkladech, kdy si vyčlením daně, které jsou si podobné v soustavě, avšak i u nich se vyskytují nemalé rozdíly. Vytvořím si fiktivní příklad, který vypočítám, a po výpočtu daňové povinnosti porovnám jednotlivý výpočet a vytyčím hlavní rozdíly. Čtvrtá kapitola se poté bude zabývat daní z příjmů právnických osob. V jednotlivých subkapitolách ji rozeberu jak pro Českou republiku, tak i pro Rakousko. Nastíním co je předmětem a základem této daně a jak se tato daň
6
vypočítá. Poté vytvořím opět fiktivní příklad, kde názorně předvedu hlavní rozdíly zdanění v České republice a v Rakousku a vzájemně je porovnám. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že si myslím, že znát daňový systém země, ve které žijeme, je velmi důležité. Avšak je také důležité znát i daňový systém států, ve kterých bychom chtěli žít či případně pracovat. Stát Rakousko jsem si vybrala z toho důvodu, že mi přijde celkem pochopitelné znát daně tohoto státu, protože hodně lidí považuje tuto zemi za pracovně atraktivní. Se vstupem do Evropské unie máme umožněn totiž volný pohyb osob, a tudíž není žádným velkým problémem mít i příjmy z jiného státu, než je Česká republika.
7
1 Daňová soustava České republiky Daňová soustava jako taková vznikla již pradávno. Zákony o daních, jak je známe dnes, jsou původně z roku 1993, kdy vznikla Česká republika. Od té doby prošly značnými novelizacemi.
1.1 Základní pojmy V této subkapitole jsem se rozhodla popsat základní pojmy spojené s daňovou soustavou a výpočtem daně.
1.1.1 Daň Daň je povinná, zákonem uložená platba plynoucí do veřejného rozpočtu. Daň je neekvivalentní, nenávratná a neúčelová. Povinnost platit daň je dána každému na základě všeobecně závazné normy – zákona. Daně jsou určeny k hrazení společných potřeb, které mohou vznikat společnosti. Daně plynou do veřejného rozpočtu, ze kterého se tyto potřeby hradí, ať už se jedná o rozpočet státu či obce, kraje nebo státního fondu. Daně mohou někdy plynout i do nadnárodního rozpočtu, např. rozpočet Evropské Unie. Nenávratnost odlišuje daň především od půjčky. Další charakteristickou vlastností daně je její neekvivalentnost. Jednotlivec, který se podílí na společných příjmech, nemá žádný vztah k podílu na výdajích veřejných rozpočtů. Daň je neúčelová, protože nikdo, když daň platí, neví, co bude z těchto prostředků financováno. Mezi základní funkce daní patří funkce fiskální, alokační, redistribuční, stimulační a stabilizační. Každá z těchto funkcí má svůj význam.
1.1.2 Daňový subjekt „Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.“1Daňové subjekty se dělí na poplatníky a plátce daně. Poplatník musí sám daň zaplatit a dani je podroben jeho předmět, což může být majetek nebo příjem. Plátce daně musí odvést daň do veřejného rozpočtu, kterou vybral od jiných subjektů či
1
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 13
8
poplatníků. Mezi daně, které jsou vybírány poplatníkem, patří především spotřební daně a daň z přidané hodnoty.
1.1.3 Základ daně Předmětem daně může být důchod, majetek či spotřeba. V historii se také vybíraly tzv. daně z hlavy. Důchodem rozumíme tzv. příjmy, majetkem pak hlavně nemovitosti. Daně ze spotřeby se označují jako nepřímé daně, důchodové a majetkové daně pak jako daně přímé. U přímých daní je vždy znám poplatník. „Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel.“2 Daně se většinou rozlišují na daně stanovené bez vztahu k velikosti základu daně, daně specifické a daně hodnotové. Dále můžeme daně rozlišit podle toho, zda je základem daně stavová nebo toková veličina. Stavová veličina se stanovuje k určitému okamžiku, toková veličina se načítá za stanovené období.
1.1.4 Zdaňovací období „Zdaňovací období je časový interval, za který nebo na který se základ daně stanoví a daň vybírá.“3 Podle délky zdaňovacího období se jedná o kalendářní rok, měsíc či čtvrtletí.
1.1.5 Sazba daně „Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně.“4 Máme různé sazby daně. Rozlišujeme je podle druhu předmětu daně nebo poplatníka na jednotné a diferencované a podle typu základu daně na pevnou a relativní, kterou můžeme dále rozčlenit na proporcionální neboli lineární a progresivní.
2
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 19 3 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 20 4 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 21
9
1.1.6 Sleva na dani Slevou na dani si poplatník, případně plátce, může snížit daňovou povinnost za stanovených podmínek. Slevy na dani můžeme rozčlenit na absolutní, relativní, standardní a nestandardní.
1.1.7 Třídění daní Daně můžeme členit podle různých kritérií podle použité jednotky na daně bez vztahu k velikosti základu daně, daně specifické a daně hodnotové. Z jiného úhlu pohledu můžeme daně dělit na běžné a kapitálové. Ve vztahu ke zdaňovacímu období můžeme daně členit na daně bez zdaňovacího období a daně s pravidelnou periodicitou výběru. Z hlediska výběru daně členíme daně za zdaňovací období a na zdaňovací období.
1.1.8 Daňový systém „Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají.“5Daňový systém by měl být spravedlivý, efektivní, jednoduchý a srozumitelný, měl by mít právní perfektnost a správně ovlivňovat chování ekonomických subjektů. Daně v daňovém systému České republiky můžeme rozdělit na daně přímé a nepřímé. Mezi daně přímé řadíme daně z příjmů a majetkové daně, mezi daně nepřímé pak daň z přidané hodnoty, spotřební daně, energetické daně a silniční daň.
1.2 Přímé daně Do přímých daní řadíme daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a majetkové daně. Do majetkových daní patří daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí.
5
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 43
10
1.2.1 Daň z příjmů Daně z příjmů existují v daňovém systému České republiky dvě, a to daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.
Daň z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů mohou být rezidenti i nerezidenti. Daňoví rezidenti jsou
lidé mající na území České republiky trvalé bydliště nebo se zde zdržují déle jak 183 dní. Dani z příjmů podléhají veškeré jejich celosvětové příjmy. Daňoví nerezidenti nemají bydliště na území České republiky nebo se zde zdržují méně jak 183 dní a dani podléhají pouze jejich příjmy na území České republiky. Předmětem daně jsou veškeré příjmy, peněžní i nepeněžní, s výjimkou těch, které nejsou předmětem. Mezi příjmy, které nejsou předmětem daně, můžeme zařadit příjmy, které jsou vyňaté nebo osvobozené od daňové povinnosti. Mezi příjmy vyňaté můžeme zařadit příjmy z dědictví, příjmy získané darováním a přijaté půjčky a úvěry. Mezi příjmy osvobozené od daňové povinnosti můžeme zařadit sociální příjmy, náhrady škody a další. Veškeré příjmy, na které se vztahuje daňová povinnost, můžeme rozdělit do pěti dílčích základů daně: dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, dílčí základ daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku, dílčí základ daně z příjmů z pronájmu, dílčí základ daně z ostatních příjmů. Rozdělení do dílčích základů je vyhrazeno zákonem. Při samotném výpočtu se poté jednotlivé základy daně sečtou a je možné od nich odečíst tzv. nestandardní odpočty. Takto upravený základ daně se zaokrouhlí na stokoruny dolů a vypočítá se daňová povinnost. Sazba daně činí 15 %. Od takto vypočítané daně můžeme odečíst standardní slevy, z nichž má každý poplatník nárok na slevu na poplatníka. Tato vzniklá povinnost se snižuje o zaplacené zálohy na daň. V případě doplatku musí být tato částka uhrazena finančnímu úřadu. Daňové přiznání se podává do konce března následujícího roku po skončení zdaňovacího období. 11
Daň z příjmů právnických osob Této dani se budu dopodrobna věnovat v kapitole č. 4.
1.2.2 Majetkové daně Mezi majetkové daně řadíme daň z nemovitostí, která se dále člení na daň z pozemků a daň ze staveb a na daně převodové, kam patří daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí.
Daň z nemovitostí Poplatníkem této daně jsou většinou majitelé nemovitostí, na něž se vztahuje
daňová povinnost. Předmětem daně jsou pozemky a stavby nacházející se na území daného státu. Základ daně u daně z pozemků může být hodnotový nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách. Sazba daně se liší pro každý typ pozemku zvlášť. Základ daně u daně ze staveb je složitější. Jde o výměru půdorysu nadzemní části stavby, tzv. zastavěná plocha, nebo upravená podlahová plocha u bytů a samostatných nebytových prostor. Sazby daně jsou rozlišené podle účelu využití staveb. Zdaňovacím období u těchto daní je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává pouze jednou poprvé, nebo v případě, kdy dojde během roku ke změně.
Daň dědická Poplatníkem daně dědické je každý dědic, který nabyl majetku na základě
dědického řízení. Poplatníky této daně rozdělujeme do tří skupin, z nichž první dvě skupiny poplatníků jsou od placení daně zcela osvobozeni. Do první a druhé skupiny řadíme příbuzné v řadě přímé a pobočné, do třetí skupiny pak ostatní osoby bez příbuzenského vztahu. Předmětem této daně je nabytí nemovitého nebo movitého majetku děděním. Základem daně je pak cena nabytého majetku, která se však snižuje o dluhy, osvobozený majetek a náklady spojené s dědickým řízením a pohřbem zůstavitele. Sazby daně jsou klouzavě progresivní a částka se násobí koeficientem 0,5. Daň je poté splatná do 30 dnů od rozhodného dne.
12
Daň darovací Poplatníkem daně darovací je nabyvatel, neboli ten kdo bezúplatně majetek získal.
U této daně poplatníky také rozdělujeme do tří skupin, kdy první dvě jsou od placení daně osvobozeny.
Předmětem této daně je bezúplatné nabytí movitého nebo
nemovitého majetku na základě právního úkonu. Základem daně je pak cena nabytého majetku, která se snižuje o dluhy, osvobozený majetek a v případě daru z ciziny o clo a daň placené při dovozu. Sazby daně a splatnost daně jsou stejné jako u daně dědické.
Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně z převodu nemovitostí se stává dosavadní vlastník nemovitosti
a nabyvatel této nemovitosti je ručitelem. Předmětem této daně je úplatný převod vlastnictví k nemovitostem. Základem daně je cena platná v den nabytí nemovitosti, nebo hodnota určená posudkem znalce. Sazba daně je lineární a jednotná a činí 3 % ze základu daně. Splatnost této daně je nejpozději do konce třetího měsíce po zapsání vkladu do katastru nemovitostí.
1.3 Nepřímé daně Nepřímé daně můžeme rozdělit na selektivní daně ze spotřeby a daně univerzální. Selektivní daně ze spotřeby dále členíme na daně z užívání, což je daň silniční, a jednorázové daně ze spotřeby, kam se řadí spotřební daně, cla a daně z energií. Univerzální daň je jen jedna, a to daň z přidané hodnoty.
1.3.1 Silniční daň Tato daň je především zaměřená na poplatníky, kteří při dosahování používání svých příjmů využívají motorových vozidel. Poplatníkem této daně je proto právnická nebo fyzická osoba, která je zapsána v technickém průkazu jako provozovatel vozidla, nebo zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci. Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla, která jsou používána nebo určena k podnikání a zároveň jsou registrována a provozována v České republice. Některá vozidla však předmětem daně nejsou, nebo jsou od daně osvobozeny. Jde především o zemědělské a lesnické traktory, pojízdné pracovní stroje, jednostopá vozidla, vozidla na hybridní pohon a vozidla používané na vymezené účely, např. vozidla požární ochrany, 13
zdravotnické či policejní automobily a řada dalších. Seznam vozidel, jež jsou od této daně osvobozeny, je podrobněji vymezen v § 3, zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Základ daně se liší podle druhů vozidel. U osobních automobilů je to zdvihový objem válců v motoru v cm3, u ostatních vozidel je to největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. Sazby daně jsou roční, pevné a diferencované podle druhu vozidel. Výše sazby může být snížena podle zákonných pravidel a stejně tak může být využita sleva na dani. V případě, že je poplatníkem zaměstnavatel a zaměstnanec využívá jeho automobilu na pracovní cesty, může se zaměstnavatel rozhodnout ze dvou variant výpočtu silniční daně, a to buď uplatní 1/12 roční sazby za každý měsíc, ve kterém se cesta konala, nebo může použít sazbu daně 25 Kč za každý den použití automobilu zaměstnancem. Zdaňovací období je kalendářní rok a daň se měří a vybírá do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
1.3.2 Spotřební daně Spotřební daně patří k daním, které jsou nejblíže harmonizovány s právním režimem Evropské unie. Směrnice Evropské unie přesně stanovují, co musí být zdaněno a co může být osvobozeno od těchto daní. Spotřebními daněmi jsou: daň z minerálních produktů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků. Předmětem spotřebních daní jsou vybrané výrobky vyrobené na daňovém území Evropské unie nebo na daňové území Evropské unie dovezené. Mezi členskými státy je uplatňován princip zdanění v zemi spotřeby. Povinnost daň přiznat a zaplatit přichází s okamžikem uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu na daném daňovém území státu Evropské unie. Plátci daní jsou provozovatelé daňových skladů, výrobci vybraných výrobků nebo osoby, jimž vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Daňový sklad je prostorově ohraničené místo, kde se vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Plátcem daně nejsou osoby, které vyrábějí víno nebo pivo pro vlastní potřebu. Okamžik vzniku povinnosti v České republice daň přiznat a zaplatit vzniká v případě uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu nebo vzniku celního dluhu. Základem daně je množství 14
vybraného výrobku, a zvlášť u cigaret je to cena pro konečného spotřebitele. Sazby daně se liší podle vybraných výrobků. Sazby daně z tabákových výrobků jsou kombinací sazby pevné a valorické a existuje zde i minimální sazba daně. U této daně se daňová povinnost stanoví jako součet dvou složek spotřební daně. Ostatní spotřební daně se poté vypočtou jako násobek základu daně a příslušné sazby daně. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává za každou daň samostatně a podává se do 25. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost.
1.3.3 Energetické daně Tato skupina daní je poměrně mladá a vznikla 1. 1. 2008 v souladu se směrnicemi Evropské unie. Mezi energetické daně můžeme zařadit: daň ze zemního plynu a dalších plynů, daň z pevných paliv, daň z elektřiny. Jsou to daně, jež zatěžují spotřebu energie, a jejich smyslem je především snížení spotřeby energie a emisí. Předmět daně se liší podle druhu energetického produktu. Základ daně je množství energie vyjádřené ve fyzikálních jednotkách. Sazby daně se liší v závislosti na druhu daně. V některých případech existuje i osvobození od daňové povinnosti. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání a platba daně je určena 25. den po skončení zdaňovacího období.
1.3.4 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se zdá býti v našem systému asi nejsložitější daní ze všech. Je možné si to myslet i díky tomu, že v rámci této daně dochází k novelizaci téměř každý rok. Tato daň je z hlediska Evropské unie povinná pro každý stát. Z hlediska harmonizace v Evropské unii je doporučeno pro každý stát mít dvě sazby, a to sníženou a základní. Daň z přidané hodnoty jako nepřímá daň je vybírána od poplatníků prostřednictvím plátce daně a to tak, že se k hodnotě zboží, které se prodává, přidá vypočtená daň. Plátce daně je poté povinen daň odvést do státního rozpočtu. „Plátce
15
daně je osoba povinná k dani, která je registrována k dani z přidané hodnoty v České republice.“6 Registrovaní plátci k dani vykonávající ekonomickou činnost vykazují ve svém účetnictví či daňové evidenci dva druhy daní, a to daň na vstupu a daň na výstupu. Daňová povinnost je poté rozdíl mezi těmito dvěma druhy. Předmětem daně z přidané hodnoty podle § 2 zákona č. 225/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty je dodání zboží, převod nemovitostí, pořízení zboží z Evropské unie, poskytování služeb a dovoz zboží ze třetích zemí. „Základ daně je vše, co jako za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.“7Zdaňovacím obdobím u této daně je kalendářní čtvrtletí nebo měsíc pro již registrované plátce. Od roku 2013 je však pro nově registrované plátce povinnost tuto daň platit měsíčně. Daň je splatná 25. dnem v měsíci následujícím po skončení zdaňovacího období.
6
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 264 7 DAŇOVÉ ZÁKONY - úplná znění platná v roce 2012. 1. vydání Bratislava: DonauMedia, s.r.o. ISBN 978-80-89364-22-0. S. 89
16
2 Daňová soustava Rakouska „Na světě jsou pouze dvě jistoty – daně a smrt“ Benjamin Franklin S touto větou musí opravdu souhlasit každý. Ať se podíváme do jakéhokoliv státu na světě, nachází se tam zcela rozvinutá daňová soustava, a je tomu tak i v Rakousku. Daně v rakouském daňovém systému můžeme rozdělit, stejně jako v českém, do dvou částí. První část, tzv. přímé daně, obsahuje osobní důchodovou daň, daň ze zisku korporací, která je ekvivalentem naší daně z příjmů právnických osob, a samozřejmě daň z nemovitostí. Druhá pak obsahuje tzv. ostatní daně a poplatky, kam řadíme daň z přidané hodnoty, selektivní daně a ostatní daně a poplatky.
2.1 Přímé daně Mezi přímé daně řadíme daň ze zisku korporací, osobní důchodovou daň a také daň z nemovitostí. Daň dědická a darovací byly zrušeny a již se v soustavě nevyskytují.
2.1.1 Daň ze zisku korporací Této dani se budu podrobně věnovat v kapitole č. 4.
2.1.2 Daň z příjmů Poplatníky této daně jsou fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v Rakousku nebo pobývají na území Rakouska alespoň 6 měsíců v roce. Společné zdanění manželů se tu nevyskytuje. U rezidentů se mezi zdanitelné příjmy zahrnují jejich celosvětové příjmy, u nerezidentů pak příjmy dosažené na území Rakouska. Jedná se o příjmy vykázané v průběhu kalendářního roku, od nichž se odečítá ztráta, zvláštní a mimořádné výdaje. Rakouský zákon bere v potaz i hospodářský rok. V rámci této daně se příjmy dělí do 7 skupin a sice: příjmy ze zemědělské činnosti a lesního hospodářství, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z podnikání, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a licenčních poplatků, 17
ostatní příjmy. Avšak i v rakouském daňovém systému existuje řada příjmů, které jsou od daně osvobozené. Mezi takové patří např. sociální příspěvky a pomoci, finanční příspěvky z veřejných prostředků pro výrobu nebo obstarání zboží z investičního majetku, příspěvky pro zahraniční studenty nepracující pro společnost déle než šest měsíců, zaměstnanecké výhody, příspěvky obdržené z nadací nebo z veřejných fondů pro přímou podporu umění, vědy a výzkumu a řada dalších. Jak bylo zmíněno výše, příjmy se snižují o tzv. zvláštní výdaje. Poplatník si může bez jakéhokoliv dokladu ze základu daně odečíst 60 euro v rámci zvláštních výdajů. Pokud by si chtěl odečíst více, je to možné, ale musí je prokázat patřičným dokladem. Mezi tyto zvláštní výdaje patří např. zaplacené příspěvky na životní nebo úrazové pojištění a penzijní připojištění, nákup cenných papírů a akcií nově zřízených firem, ztráty z předminulých let a další. Mezi další výdaje, o které si poplatník může snížit svůj daňový základ, patří tzv. mimořádné výdaje. To jsou výdaje, které vznikly poplatníkovi nevyhnutelně, za mimořádných okolností a ovlivnily významným způsobem jeho hospodářskou činnosti či výkonnost. Po odečtení ztráty, zvláštních a mimořádných výdajů od příjmů nám vzniká základ daně, ze kterého se následně počítá daňová povinnost. „Určité skupiny poplatníků si mohou zvolit paušální odpočet výdajů namísto standardního odpočtu výdajů. Paušální suma je kalkulována jako procento z hrubého příjmu po odečtení plateb sociálního pojištění a činí u umělců a hudebníků 5 %, maximálně však 2 628 EUR, u novinářů, televizních reportérů 7,5 %, maximálně však 3 942 EUR, u obchodníků 5 %, maximálně však 2 190 EUR.“8 V Rakousku existuje progresivní zdanění příjmů. Příjmy jsou rozdělené do čtyř skupin a výpočet daně je o trošku složitější, než je tomu v České republice.
8
ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 316
18
Tabulka 1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob v Rakousku pro rok 2013 Výše příjmu
Výpočet daně
do 11 000 Euro
0
nad 11 000 – 25 000 Euro nad 25 000 – 60 000 Euro nad 60 000 Euro
(
)
Zdroj: Vlastní tvorba na základě § 33 odst. 1 atZDPFO
Tabulka 2 Sazby daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob v Rakousku pro rok 2013 Výše zdanitelného příjmu
Sazba (%)
prvních 11 000 euro
0
dalších 14 000 euro
36,5
dalších 35 000 euro
43,2143
nad 60 000 euro
50
Zdroj: ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 97880-7201-881-9. S. 317
Po výpočtu daňové povinnosti existuje samozřejmě možnost různých slev a odečitatelných položek. Mezi asi nejvýznamnější slevy patří sleva na dítě. Ta činí na jedno dítě 494 Euro, na 2 děti pak 669 euro. Tento příspěvek se zvyšuje o dalších 220 euro ročně pro třetí a další děti. Mezi další významné slevy patří sleva na manžela/manželku, která je stejně jako u nás omezena tím, kolik činí příjem manžela/manželky. Pokud jeho/její příjem činí méně jak 2 200 euro, je oprávněné použít slevu ve výši 364 euro. Limit pro příjem se zvyšuje na 6 000 euro pro domácnosti s nejméně jedním dítětem. Na slevu na dani pro dítě má nárok také rodič samoživitel, pokud jeho příjem nepřevyšuje 6 000 euro. Mezi další významné odečitatelné položky od daně patří např. příplatek na dopravu od zaměstnavatele ve výši 291 euro ročně nebo příspěvek 54 euro ročně pro zaměstnance, kteří dojíždějí za prací přes hranice. Daň z příjmů se vyměřuje po uplynutí kalendářního roku. U příjmu ze závislé činnosti nemusí zaměstnanec podávat daňové přiznání, protože sám zaměstnavatel odvede daň srážkou ze mzdy. Avšak v případě že zaměstnanec dosáhl 19
i jiných příjmů přesahujících výši 730 euro nebo pobíral mzdu od více zaměstnavatelů, musí zaměstnanec podat daňové přiznání. V případě, že poplatník není zaměstnancem a jeho příjmy jsou vyšší než 11 000 euro, musí podat daňové přiznání. „Daňová přiznání se podávají do 30. dubna, pokud bylo daňové přiznání podáno elektronicky, je rozhodným dnem 30. červen. Pokud je daňové přiznání podáno opožděně, může správce daně rozhodnout o penále ve výši až 10 % daňové povinnosti.“ 9 Na základě daňové povinnosti z minulého roku stanoví finanční úřad výši záloh, které jsou splatné ve čtyřech termínech, a sice k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu a 15. listopadu.
2.1.3 Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je vlastně pozemková daň. Předmětem daně jsou pozemky nacházející se na území Rakouska. Pozemkem se pro účely této daně rozumí zemědělský a lesnický majetek, nemovitý majetek a majetek podniků a pozemky podniků. Stejně jako v českém systému, i tady se objevuje řada pozemků, které jsou osvobozené od daně. Mezi nejvýznamnější patří ty, co jsou ve vlastnictví státu nebo obcí. Poplatníky této daně jsou vlastníci daného pozemku, ke kterému se daň vztahuje. Základem daně pro daňový výměr je rozhodující jednotková hodnota daného pozemku. Sazby daně jsou progresivní a liší se podle hodnoty a druhu pozemku. Daň se vyměří na konci kalendářního roku. Pokud daň není vyšší jak 75 EUR, je splatná 15. května. V opačném případě je daň rozložena do čtyř splátek, a sice 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu. „Daň z nemovitostí vlastněných firmami je odečitatelná pro účely daně ze zisku korporací.“10
2.2 Nepřímé daně Do této skupiny řadíme daň z přidané hodnoty, selektivní daně a ostatní daně a poplatky.
9
ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 317 10 ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 318
20
2.2.1 Daň z přidané hodnoty V Rakousku má tato daň označení daň z obratu. Je to jedna z daní, která je harmonizovaná v rámci celé Evropské unie. Této dani podléhá dodání zboží a poskytování služeb, které v rámci své ekonomické činnosti podnik vykonává, a také dovezené zboží z jiných států Evropské unie a ze třetích zemí. Daňové sazby jsou tři základní a snížená, která má dvě sazby. Základní sazba činí 20 % základu daně, snížená činí 10 % základu daně. Snížená sazba daně se používá pro nájemné nemovitostí určených k bydlení, základní potraviny, knihy a noviny, přeprava cestujících, obrat z činnosti umělce, zemní plyn a elektřina, výkony spojené s provozem divadla, muzeí či botanických a zoologických zahrad nebo výkony spojené s rozhlasovým a televizním vysíláním. Další snížená sazba je 13 % a používá se pro vína a kvasové nápoje. Pro oblasti Jungholz a Mittelberg se sazba snižuje na 19 %. „Mezi osoby podléhající dani patří podnikatelé, kteří dodávají zboží nebo poskytují služby v Rakousku, podnikatelé, kteří nakupují zboží či služby z jiného členského státu, veřejnoprávní osoby a osoby, které dovážejí zboží ze třetích zemí.“11 Plátce musí nejpozději 15. dnem v měsíci, jež následuje po měsíci, ve kterém byla vyměřena daňová povinnost, podat daňové přiznání a daň zaplatit. Pokud plátci daně nepřesáhl jeho obrat v předminulém kalendářním roce 100 000 EUR, tak jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává elektronicky, v případě technických problémů může být podáno vytisknuté na daném formuláři, který vydává finanční úřad. Malé podniky, jejichž obrat je nižší jak 30 000 EUR, jsou od této daně osvobozeny.
2.2.2 Spotřební daně Patří mezi daně, které přispívají téměř nejvyšším dílem do státního rozpočtu. Tyto daně jsou harmonizovány v rámci celé Evropské unie, tzn. že sazby jsou téměř stejné nebo hodně podobné jak pro Rakousko, tak pro Českou republiku. Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, pivo, šumivé víno a výrobky z lihu, dále pak také benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty.
11
ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201881-9. S. 319
21
2.2.3 Ostatní daně a poplatky Do těchto daní můžeme zařadit daň z motorových vozidel, daň z nákupu osobního automobilu a daň z převodu nemovitostí.
Daň z motorových vozidel Tato daň je obdobná jako silniční daň v České republice. Této dani podléhají
vozidla, jejichž hmotnost je vyšší než 3,5 tuny, vozidla schválená jako tahače a také vozidla, na něž se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel podle § 6 odst. 3 zákona o pojištění z roku 1953. Existuje zde také řada vozidel, která jsou od daně osvobozená. Jejich přesný výčet se nachází v § 2 odst. 1 zákonu o dani z motorových vozidel, většina z nich stejně jako v České republice slouží k veřejným účelům. Poplatníkem daně je osoba, která je oprávněná k provozu tohoto vozidla. Daňová povinnost trvá ode dne, kdy je vozidlo schváleno k provozu a končí dnem, kdy toto schválení zaniká. U vozidel, která byla vyrobena v zahraničí, avšak pohybují se na území Rakouska, platí, že daňová povinnost trvá od okamžiku překročení hranice a končí dnem opuštění státu. Sazby daně jsou různé a liší se podle hmotnosti motorového vozidla. Daň se platí čtvrtletně a je splatná 15. dnem následujícím po skončení zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává ročně, a sice musí být podáno do 31. března následujícího roku po skončení roku, za které se daňové přiznání podává.
Daň z nákupu osobního automobilu Této dani podléhají nově pořízená vozidla a motocykly registrované na území
Rakouska, včetně těch registrovaných, které byly vyrobeny v zahraničí. Od této daně jsou osvobozena vozidla autoškol, taxi vozidla, vozidla sloužící ke krátkodobému nájmu, pohřební vozy, hasičské vozy a další. Jejich úplný výčet nalezneme v § 3 zákona o dani z nákupu osobního automobilu. Poplatníkem této daně je vlastník automobilu. Základem daně je hodnota nově koupeného vozidla. Sazby daně se liší podle toho, zda se jedná o motocykl nebo automobil s různým druhem motoru. Také u této daně existuje řada osvobození a naopak také navýšení daňové povinnosti. Daňová povinnost vzniká v měsíci, ve kterém bylo vozidlo pořízeno, u živnostníků je to pak den pořízení. V případě vozidel ze zahraničí vzniká tato povinnost dnem prvního použití na území 22
tuzemska. Jako daňové přiznání slouží nahlášení vozidla u finančního úřadu, u nějž musí také nejpozději 15. den v měsíci po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla, daň zaplatit.
Daň z převodu nemovitostí Této dani podléhají veškeré právní kroky označované jako převod vlastnictví.
Tato daň je placena také v případě převodu části podniku. I u této daně existují výjimky a osvobození. Jejich přesný výčet nalezneme v § 3 zákona o dani z převodu nemovitostí. Samotná daň se počítá z hodnoty převodu nebo z hodnoty pozemku, pokud je hodnota převodu nižší než hodnota pozemku. Jako hodnota převodu je označována kupní cena. Sazby daně se liší podle toho, komu se nemovitost převádí. Pokud převod probíhá mezi manželi nebo blízkými příbuznými, činí sazba daně 2 %. Při převodu mezi osobami, mezi kterými není příbuzenský vztah, činí sazba daně 3,5 %. Poplatníky této daně jsou dosavadní vlastníci nemovitostí. Daňové přiznání musí být podáno na finanční úřad nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následující 2 měsíce po vzniku daňové povinnosti. K tomuto datu musí být daň také zaplacena.
23
3 Komparace daňových soustav V této kapitole jsem se rozhodla porovnat daňové soustavy na základě fiktivně vytvořených příkladů. Pro komparaci soustav jsem se rozhodla pro daň z příjmů fyzických osob, silniční daň a daň z převodu nemovitostí. Pro účely komparace daňového zatížení bude mít každý z poplatníků příjmy ve stejné výši na území tuzemska, tj. pro rakouského poplatníka pouze v Rakousku a pro českého pouze v České republice. Devizový kurz pro přepočet EUR na Kč je pro zjednodušení stanoven na fixních 1:25.
3.1 Daň z příjmů fyzických osob Příklad č. 1 Daňový poplatník pan Novák je podnikatelem v oblasti finančního poradenství. Za zdaňovací období dosáhl příjmů z podnikání 500 000 Kč. Prokázané daňově uznatelné náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů z podnikání činily 50 000 Kč. Dále pan Novák pronajímá nemovitost v tuzemsku. Výše příjmů z této činnosti činila 250 000 Kč, prokazatelné výdaje pak 25 000 Kč. Pan Novák dosáhl v minulém zdaňovacím období ztráty 30 000 Kč. Má manželku, která je v domácnosti. Tento příklad vypočítám pro Českou republiku i Rakousko.
24
Tabulka 3 Řešení příkladu č. 1 Zdanění v ČR při Zdanění v České uplatnění výdajů republice paušálem z příjmu v Kč
v Kč Příjmy z podnikání
Zdanění v Rakousku v EUR
v Kč
1
Zdanitelné příjmy
500 000
500 000
20 000
500 000
2
Daňově uznatelné výdaje
- 50 000
- 300 000
- 2 000
- 50 000
3
Dílčí základ daně
450 000
200 000
18 000
450 000
Příjmy z pronájmu 4
Zdanitelné příjmy
250 000
250 000
10 000
250 000
5
Daňově uznatelné výdaje
- 25 000
- 75 000
- 1 000
- 25 000
6
Dílčí základ daně
225 000
225 000
9 000
225 000
Výpočet daně 7
Součet dílčích základů daně
675 000
375 000
27 000
675 000
8
Uplatňovaná ztráta
- 30 000
- 30 000
- 1 200
- 30 000
9
Základ daně
645 000
345 000
25 800
645 000 (Příjem-25 000)/(35 000)*15 125+5 110
10
Výpočet daně
* 15 %
* 15 %
(Příjem-25 000)/(35 000)*15 125+5 110
11
Daň před slevou
96 750
51 750
5 456
136 393
-
-
- 364
- 9 100
12
- na poplatníka
- 24 840
Slevy - 24 840
13
- na manželku
- 24 840
- 24 840
14
Daň po slevě (daňová povinnost)
Daňová povinnost 47 070
2 070
Zdroj: vlastní výpočet
25
5 092
127 293
Vysvětlivky: Řádek č. 2: Paušální výdaje jsou stanoveny podle § 7 odst. 7 Zákona o dani z příjmů ve výši 60 %. Řádek č. 5: Paušální výdaje jsou stanoveny podle § 9 odst. 4 Zákona o dani z příjmů ve výši 30 %. Řádek č. 8: Ztráta z minulého roku je odečitatelná v České republice v celé výši, v Rakousku jen do 75 % příjmů, což je v tomto případě splněno. Řádek č. 10: V České republice je lineární sazba daně 15 %. Řádek č. 12: V Rakousku není sleva na poplatníka.
U tohoto příkladu můžeme vidět rozdíly v případě zdanění v Rakousku a v České republice. Rozhodně nejvýhodnější zdanění je v České republice v případě použití výdajů paušálem z příjmu. Můžeme také vidět, že velký vliv na výši daňové povinnosti mají také slevy na dani. Zatímco v České republice si může každý poplatník odečíst slevu na poplatníka, v Rakousku toto zvýhodnění, neboli sleva, neexistuje. Tím, že existuje v Rakousku progresivní zdanění, vypočtená daň je vyšší než v případě České republiky. Vzhledem k tomu, že v Rakousku neexistuje ani sleva na poplatníka, je jasné, že výhodnější je zdanění příjmů v České republice, kdy poplatník nezaplatí na dani tolik jako v Rakousku. Příklad č. 2 Pan Dvořák je v pracovněprávním poměru a má příjmy ze závislé činnosti ve výši 250 000 Kč ročně. Má jedno dítě, na které uplatňuje zvýhodnění. Tento příklad vypočítám pro Českou republiku i Rakousko.
26
Tabulka 4 Řešení příkladu č. 2
Zdanění v České republice
Příjmy ze závislé činnosti
1
Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na zdravotní zabezpečení
2 3
Zdanění v Rakousku
v Kč
v EUR
v Kč
500 000
20 000
500 000
+ 125 000
- 2 750
- 68 750
+ 45 000
- 790
- 19 750
Výpočet daně 9
Základ daně
670 000
16 460
411 500
10
Výpočet daně
* 15 %
(Příjem-11 000)/(14 000)*5 110
(Příjem-11 000)/(14 000)*5 110
11
Daň před slevou
100 500
1 992, 9
49 823
Slevy 12
- na poplatníka
- 24 840
-
-
13
- daňové zvýhodnění na dítě
- 13 404
- 494
- 12 350
1 499
37 473
Daňová povinnost 14
Daň po slevě (daňová povinnost)
62 256
Zdroj: vlastní výpočet Vysvětlivky: Řádek č. 2: Pojistné na sociální zabezpečení – v České republice se přičítá pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance ve výši 25 %; v Rakousku se naopak pojištění ve výši 13,75 % odečítá, protože toto pojištění si platí zaměstnanec sám a nepatří do základu daně. Řádek č. 3: Pojistné na zdravotní zabezpečení – v České republice se přičítá pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance ve výši 9 %; v Rakousku se naopak pojištění ve výši 3,95 % odečítá, protože toto pojištění si platí zaměstnanec sám a nepatří do základu daně. Řádek č. 10: V České republice je lineární sazba daně 15 %, v Rakousku existuje progresivní zdanění. Řádek č. 12: V Rakousku neexistuje sleva na poplatníka.
27
V případě porovnání daňového zatížení poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti, můžeme říct, že i přes to, že v Rakousku není sleva na poplatníka, je daňová povinnost nižší než v České republice. Je to dáno hlavně tím, že se daň z příjmů v České republice počítá z tzv. superhrubé mzdy, což je součet příjmů a pojistného, které platí za zaměstnance zaměstnavatel státu. Naopak v Rakousku se příjmy snižují o zaplacené pojistné zaměstnance. V České republice existuje lineární sazba daně 15 % pro veškeré příjmy, v Rakousku je progresivní zdanění daně a výpočet daně se tak odvíjí podle základu daně. Co se týče slev, ty mají také obrovský vliv na výši daňové povinnosti, i když v Rakousku není sleva na poplatníka. V porovnání příjmů ze závislé činnosti a příjmů z podnikání můžeme vidět, že je výhodnější zdanění pokaždé jinde. Co se týče pouze příjmů z podnikání, je zdanění lepší v České republice, protože zde nehraje roli pojištění a naopak zde velkou roli hraje sleva na poplatníka. Co se týče zdanění příjmů ze závislé činnosti, je situace lepší v Rakousku. Je to dáno hlavně pojištěním, které je v každé zemi jiné, a také sazbou daně, která je také v každém státě jiná. Slevy na dani zde nehrají velkou roli, avšak v České republice je celkové odečtení slev na dani větší než v Rakousku.
3.2 Silniční daň Příklad č. 3 Daňový poplatník vlastní 2 nákladní automobily. 1. nákladní automobil má 2 nápravy s hmotností 13 tun. Datum první registrace bylo v září roku 2002. 2. nákladní automobil má 3 nápravy s hmotností 11,5 tuny a datum první registrace bylo v říjnu roku 2002. Tento příklad vypočítám pro Českou republiku i Rakousko. Řešení příkladu č. 3 Výpočet daně v České republice 1. automobil – roční sazba 12 600 Kč 2. automobil – roční sazba 8 400 Kč Daňová povinnost: 21 000 Kč
28
Zálohy: 15. 4. – 5 250 Kč
15. 10. – 5 250 Kč
15. 7. – 5 250 Kč
15. 12. – 3 500 Kč
Zbývá doplatit k 31. 1. následujícího roku 1 750 Kč Výpočet daně v Rakousku 1. automobil – měsíční sazba za 1 tunu 5,45 EUR 2. automobil – měsíční sazba za 1 tunu 5,09 EUR v EUR: automobil – 5,45 * 13 * 12 = 850,2 automobil – 5,09 * 11,5 * 12 = 702,42 Celková daňová povinnost 1552, 62 V Kč: automobil – 136,25 * 13 * 12 = 21 255 Kč automobil – 127,25 * 11,5 * 12 = 17 561 Kč Celková daňová povinnost 38 816 Kč Zálohy: 15. 4. – 388,16 EUR / 9704 Kč
15. 10. – 388,15 EUR / 9704 Kč
15. 7. – 388,16 EUR / 9704 Kč
15. 1. násl. roku – 388,15 EUR / 9704 Kč
Silniční daň se liší hlavně tím, že v Rakousku jsou sazby dány za měsíc a tunu, kdežto v České republice jsou roční sazby. Co se týče daňových povinnosti, je v Rakousku vyšší daňová povinnost než v České republice v rámci tohoto příkladu. Placení záloh se liší hlavně v tom, že v ČR se platí záloha za říjen a listopad v prosinci a v lednu při podávání daňového přiznání (k 31. lednu) se pak doplácí zbylá částka za prosinec. V Rakousku se poslední záloha za říjen, listopad a prosinec platí k 15. lednu následujícího roku po skončení zdaňovacího období.
3.3 Daň z převodu nemovitostí Příklad č. 4 Pan Dvořák se rozhodl převést svoji nemovitost na svého kamaráda pana Veselého. Není mezi nimi žádný příbuzenský vztah. Hodnota převodu – kupní cena – 29
činila 1 200 000 Kč (48 000 EUR). Hodnota pozemku je nižší než stanovená kupní cena. Tento příklad vypočítám pro Českou republiku i Rakousko. Řešení příkladu č. 4 Rakousko Sazba daně 3,5 % 1 200 000 * 0,035 = 42 000 Kč 48 000 * 0,035 = 1 680 EUR Česká republika Sazba daně 3 % 1 200 000 * 0,03 = 36 000 Kč Hlavní rozdíl v případě daně z převodu nemovitostí je hlavně ve výši sazby. Vzhledem k tomu, že v Rakousku je sazba vyšší než v České republice, je i daňová povinnost vyšší. Rozdílem je ovšem převod mezi osobami, mezi kterými je příbuzenský vztah, kdy v České republice je nižší sazba a v Rakousku toto zvýhodnění neexistuje. V tomto případě by byla daňová povinnosti opět nižší v České republice než v Rakousku.
30
4 Daň z příjmů právnických osob V této kapitole jsem se rozhodla zaměřit na daň z příjmů právnických osob v České republice a Rakousku. V prvních dvou subkapitolách rozeberu tuto daň a poté ve třetí subkapitole udělám komparaci na základě příkladu.
4.1 Daň z příjmů právnických osob v České republice Daň z příjmů právnických osob je daní přímou. Je nazývána mj. také důchodovou daní, protože jí podléhají příjmy právnických osob. Mezi právnické osoby v České republice řadíme veškeré společnosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku.
4.1.1 Poplatníci daně Poplatníky této daně dělíme do různých kategorií. Mezi nejvýznamnější členění patří členění poplatníků na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňoví rezidenti, jsou takoví poplatníci, kteří mají sídlo nebo místo vedení na území České republiky a této dani podléhají svými celosvětovými příjmy. Daňoví nerezidenti mají sídlo nebo místo vedení v zahraničí a mají proto omezenou daňovou povinnost, tzn. že dani podléhají pouze příjmy, které vytvořili na území České republiky. Mezi další kategorii, podle níž členíme daňové poplatníky, patří kategorie podle účelu založení nebo zřízení společnosti, tedy na podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Podnikatelské subjekty jsou společnosti, které byly založeny za účelem podnikání, a na ně se vztahuje daň z příjmů. Nepodnikatelské subjekty jsou společnosti, jejichž cílem není dosáhnutí zisku a podléhají dani v omezeném rozsahu.
4.1.2 Zdaňovací období Zdaňovacím období pro účely této daně se rozumí kalendářní rok. Zdaňovacím obdobím může být i hospodářský rok.
4.1.3 Předmět daně Podle zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. § 18 se předmětem daně rozumí příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. I u této daně existují příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od této daně osvobozené. Jde 31
především o příjmy nabyté v rámci dědického řízení nebo darování. Mezi příjmy osvobozené od daně patří např. členské příspěvky, příjmy z dividend plynoucí penzijnímu fondu, příjmy státních fondů, výnosy z operací na finančním trhu, úroky z přeplatku na dani zaviněného správcem daně a orgánem správy sociálního zabezpečení a řada další. Jejich přesný výčet nalezneme v § 19 zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb.
4.1.4 Základ daně Základ daně z příjmů právnických osob je specifický v tom, že je to vlastně upravený výsledek hospodaření dané právnické osoby. Ve zdaňovacím období právnická osoba (společnost) účtuje do své účetní knihy různé výnosy a náklady, z nichž na konci tohoto období počítá výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření je vlastně rozdíl mezi veškerými výnosy a náklady podniku. Aby tento výsledek hospodaření byl použitelný ve smyslu zákona, musí se ještě upravit a poté z něj vznikne základ daně. Tabulka 5 Úprava výsledku hospodaření na základ daně výnosy - náklady VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
před zdaněním
- příjmy, které nejsou předmětem daně - příjmy osvobozené - rezervy a opravné položky, které nejsou daňově uznatelné + účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné - výnosy nezahrnované do základu daně = ZÁKLAD DANĚ Zdroj: vlastní tvorba na základě VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 86
32
Mezi příjmy, které se nezahrnují do základu daně, patří i tzv. příjmy, které tvoří samostatný základ daně, např. přijaté dividendy nebo podíly na zisku společností s ručením omezeným nebo družstev. U těchto základů daně je daň vybírána prostřednictvím plátců daně, tzn. že se daň z tohoto příjmu strhává před výplatou, a tudíž musí být vyloučena z tohoto základu daně, aby nedošlo k dvojímu zdanění. Z výše uvedeného schématu lze vidět, že se výsledek hospodaření nadále upravuje o různé položky, které jsou patrné z účetnictví daného subjektu. Právnická osoba je ve svém účetnictví povinna účtovat všechny výnosy a náklady, které jí vznikly v průběhu zdaňovacího období. Avšak jen některé z těchto nákladů se považují za daňově uznatelné pro tvorbu základu daně, o všechny ostatní musí být výsledek hospodaření dále upraven. Mezi daňově uznatelné náklady patří náklady, které souvisí se zdanitelnými příjmy a jsou nutné pro dosažení, zajištění nebo udržení těchto příjmů. Náklad musí být také dostatečně prokázán. Mezi náklady, které jsou daňově neuznatelné, a proto se musí přičíst k výsledku hospodaření při tvorbě základu daně, patří: dary (o ty však může poplatník upravit samotný základ daně, tzv. odčitatelné položky), náklady na reprezentaci, odměny členům statutárních orgánů právnických osob, cestovné, které je nad limit stanovený právním předpisem, daň darovací a daň dědická, smluvní pokuty a penále, částky, o něž manka a škody převyšují přijaté náhrady, kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Účetní hospodářský výsledek se dále snižuje o: čerpání rezerv, výnosy zdaněné srážkou u zdroje. 33
Některé z těchto uvedených nákladů jsou složitější, a proto bych je ráda rozebrala. Co se týče rezerv, tak máme zákonné rezervy a ostatní účetní rezervy. „Rezerva musí být tvořena alespoň ve dvou po sobě následujících zdaňovacích obdobích. Předpokládaný rok zahájení opravy se do počtu tvorby rezervy nezahrnuje.“ 12 Rezervy se vytvářejí hlavně na opravu hmotného majetku a je stanoven maximální počet let, na který se rezerva vytváří, ten se vytváří podle doby odpisování daného majetku. U zákonných rezerv se výsledek hospodaření nijak dál neupravuje, u ostatních rezerv se pak v jednotlivých letech výsledek hospodaření sníží o částku čerpání těchto rezerv. Jak jsem uvedla výše, výsledek hospodaření se dále upravuje o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Účetní a daňové odpisy se týkají hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Do dlouhodobého hmotného majetku zahrnujeme samostatné movité věci se vstupní cenou vyšší jak 40 000 Kč, dále pak pozemky, budovy a stavby, pěstitelské celky trvalých porostů a dospělá zvířata. Nehmotným majetkem jsou nehmotné věci, u kterých je vstupní cena vyšší než 60 000 Kč. Pokud má poplatník (účetní jednotka) ve svém účetnictví zaevidovaný tento majetek, musí provádět odpisy tohoto majetku. Odpisy jsou dvojího druhu – účetní a daňové. Účetní odpisy si účetní jednotka stanovuje sama a je jen na ní, zda je bude používat. Odpisy daňové jsou naopak nutné ze zákona. Pro jejich stanovení se používá speciálních výpočtů, kdy je nutné znát vstupní cenu majetku a dále podle druhu tohoto majetku určit, do jaké odpisové skupiny patří a jak dlouho se tento majetek bude odepisovat. Přesný výčet majetku a jeho zařazení do skupin nalezneme v Příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. „Vstupní cena je ocenění hmotného majetku, resp. nehmotného majetku, z něhož se majetek odpisuje.“13 Stanovení vstupní ceny může být čtyřmi způsoby, a sice pořizovací cena, vlastní náklady, reprodukční pořizovací cena a cena podle zákona o oceňování ke dni nabytí (znalcem). Vstupní cena může být upravena o tzv. technické zhodnocení. Což jsou vlastně výdaje na dokončení nástavby, přístavby nebo stavební úpravy, dále výdaje na rekonstrukci, kdy dochází ke změně technických parametrů a výdaje na modernizaci. Dalším důležitým pojmem pro daňové odpisování
12
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 89 13 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 96
34
je zůstatková cena. „Zůstatková cena je vstupní cena snížená o celé daňové odpisy vypočtené za předchozí zdaňovací období.“14 Odpisovat lze pouze do výše vstupní ceny a existují dva standardní způsoby odpisování majetku – rovnoměrné (lineární) a zrychlené (degresivní). U určitého typu majetku pak můžeme odepisovat měsíčně a tyto odpisy dělíme na mimořádné, časové a výkonové. Nejčastěji jsou používány standardní odpisy. Poplatník si může zvolit, jestli majetek bude odepisovat lineárně nebo zrychleně, avšak po dobu odpisování tuto metodu nesmí změnit. V rámci technického zhodnocení dochází k jinému výpočtu než při normálním odpisování. Tabulka 6 Rovnoměrné odpisování a odpisové sazby Lineární odpisy Roční odpis = VC * S1 / 100 Roční odpis = VC * S / 100
v prvním roce odpisování v druhém roce odpisování
VC = vstupní cena S = odpisová sazba Odpisové sazby pro v dalších Odpisová v 1. roce zvýšenou letech skupina odpisování vstupní odpisování cenu 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 42125 5 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2 Zdroj: vlastní tvorba na základě: DAŇOVÉ ZÁKONY - úplná znění platná v roce 2012. 1. vydání Bratislava: DonauMedia, s.r.o. ISBN 978-80-89364-22-0. S. 42
14
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 99
35
Tabulka 7 Zrychlené odpisování a koeficient pro zrychlené odpisování Zrychlené odpisy Roční odpis = VC / k1 Roční odpis = 2 * (VC - oprávky) / k (n-1)
v prvním roce odpisování v druhém roce odpisování
VC = vstupní cena k1 = koeficient pro odpisování v prvním roce odpisování oprávky = součet všech odpisů za minulé období k = koeficient pro odpisování v dalších letech odpisování
n - 1 = počet let, po která se již odpisovalo
Koeficient pro zrychlené odpisování v dalších pro v 1. roce Odpisová letech zvýšenou odpisován skupina odpisován zůstatkovo í í u cenu 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50
Zdroj: vlastní tvorba na základě: DAŇOVÉ ZÁKONY - úplná znění platná v roce 2012. 1. vydání Bratislava: DonauMedia, s.r.o. ISBN 978-80-89364-22-0. S. 43
Mezi další položky, které upravují základ daně, patří také sociální pojistné, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. To je daňově uznatelné, ale jen do výše, jež byla skutečně za zaměstnance odvedena sociální správě. O rozdíl nad tuto odvedenou částku si musí poplatník (zaměstnavatel) základ daně navýšit. Pokud tento rozdíl splatí v následujícím zdaňovacím období, může si zase základ daně snížit. Co se týče stravování zaměstnanců, tak náklady na poskytnutí poukázek na odběr jídla jsou daňově uznatelné maximálně ve výši 55 %, o zbytek si musí zaměstnavatel základ daně navýšit. 36
Co se týče daní, které daňový subjekt platí, tak z nich si může do základu daně uznat daň silniční a daň z nemovitostí. Převodové daně – daň dědická a daň darovací – nemohou být zahrnuty do základu daně. Mezi další náklady, o které se upravuje výsledek hospodaření na základ daně, patří manka a škody. Daňově uznatelné jsou pouze škody vzniklé živelnými pohromami nebo neznámým pachatelem, musí však být doloženy buď posudkem soudního znalce, nebo pojišťovnou. Tyto škody jsou pak zahrnované do základu daně bez omezení. Ostatní jsou zahrnované pouze do výše náhrad. Mezi manka, jež můžeme uznat jako zdanitelné náklady, patří pak úbytky zásob v rámci technologických norem přirozených úbytků stanovených zvláštním předpisem. Do daňového základu dále neuznáváme zaplacené penále a pokuty, podíly na zisku a odměny za výkon funkce členům statutárních orgánů. Dále musí být základ daně očištěn o výdaje na reprezentaci. Avšak náklady na reklamu a propagaci jsou uznatelné do určité výše, kterou stanoví zákon. Do základu daně se dále nezahrnují samostatné základy daně, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně 15 %. Tuto daň pak odvádí plátce daně, neboli ten kdo příjem vyplácí.
4.1.5 Výpočet daně Výpočet této daně je jednoduchý, pokud správně stanovíme základ daně. Před tím než z daňového základu vypočítáme daňovou povinnost, můžeme jej snížit o nestandardní odpočty, které jsou také nazývány odčitatelnými položkami. Mezi tyto položky patří: daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj, dary. Daňová ztráta znamená, pokud zdaňovací výdaje převýšily v daném roce příjmy. Tuto ztrátu pak podnikatelský subjekt může uplatnit jako nestandardní odpočet v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po tom obdobím, za které byla vyměřena. Podnikatelský subjekt si může také odpočítat výdaje na projekty výzkumu a vývoje. Pro odpočet těchto výdajů však existuje podmínka, že náklady musí být
37
daňově uznatelné a zároveň na tyto projekty nesmí být poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Tento odpočet si může poplatník uplatnit po tři následující zdaňovací období. Poplatník může použít jako odpočet od základu daně také dary, které byly použity na vymezené účely podle stanovených pravidel. Mezi dary, které jsou uznány pro daňové účely, patří dary poskytnuté obcím, krajům, právnických osobám na veřejně prospěšné účely, což je např. financování následků živelných pohrom, humanitární účely, ochrana životního prostředí, zdravotnické účely nebo podpora a ochrana mládeže. Aby šlo o dar ve smyslu zákona, musí jeho minimální hranice být ve výši 2 000 Kč a horní hranice pak 5 % základu daně sníženého o předešlé odpočty. Po odečtení odčitatelných položek od vypočteného základu daně nám vzniká tzv. základ daně po snížení o odpočty, který se pak zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Z takto upraveného základu daně se poté vypočítá samotná daň. Sazba daně činila v roce 2012 19 %. Z vypočtené daně může poplatník (právnická osoba) odečíst slevy na daně. Tyto slevy podporují hlavně zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Slevy se liší podle druhu postižení. Po odečtení slev na dani vzniká daňová povinnost poplatníkům této daně.
38
Tabulka 8 Úprava základu daně a výpočet daně Základ daně - daňová ztráta - výdaje na výzkum a vývoj = mezisoučet - dary na veřejně prospěšné účely = ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ O ODPOČTY
min. 2 000 Kč, max. 5 % z mezisoučtu zaokrouhluje se na celé tisícikoruny dolů
* sazba daně = DAŇ - slevy na dani = DAŇ PO SLEVĚ Zdroj: vlastní tvorba na základě VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 126
39
4.1.6 Placení daně „Výpočet daně musí poplatník uvést v daňovém přiznání. To podávají právnické osoby do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období.“15 Právnické osoby, které podléhají auditu, mají tento termín prodloužený do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období. Daň je splatná ve stejný den, jaká je lhůta pro podání daňového přiznání. Avšak daňová povinnost může být snížená o zaplacené zálohy. Tato záloha se odvozuje podle poslední známé daňové povinnosti. „Poslední známá daňová povinnost je ta výše daně, která byla naposledy pravomocně vyměřeně, a pro výpočet záloh potom i výše daně, kterou si poplatník vypočetl v daňovém přiznání, a to s účinností od následujícího dne po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání.“16 Zálohy se hradí v určitém intervalu, tzv. zálohové období. „Zálohové období je interval mezi dnem následujícím po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání a posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovací období.“17 Zálohy jsou pak splatné do 15. dne posledního měsíce příslušného období. Tabulka 9 Výše a splatnost záloh na daň z příjmů právnických osob poslední známá daňová povinnost
výše zálohy
splatnost jednotlivých záloh
D < = 30 000 Kč
0
-
30 000 Kč < D < = 150 000 Kč
40 % D
D > 150 000 Kč
1/4 D
6. + 12. měsíc zdaňovacího období 3., 6., 9., a 12. měsíc zdaňovacího období
Zdroj: vlastní tvorba na základě VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 133
15
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 131 16 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 132 17 VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. S. 132
40
4.2 Daň z příjmů právnických osob v Rakousku V rakouském daňovém systému se tato daň někdy označuje jako daň ze zisku korporací. Patří mezi přímé daně důchodové a je povinná pro všechny společnosti, které jsou právnickými osobami v Rakousku.
4.2.1 Poplatníci daně Poplatníky této daně jsou právnické osoby, jež mají místo výkonu nebo své sídlo v Rakousku. Dani podléhají neomezeně, tj. svými celosvětovými příjmy. Osoby, které mají své místo výkonu nebo sídlo v zahraničí, podléhají této dani pouze příjmy, jež vznikly na území Rakouska. Právnické osoby podléhají dani od vzniku společnosti až po její zánik. Do společností, které se řadí mezi právnické osoby v Rakousku, patří akciové společnosti (AG), společnosti s ručením omezeným (GmbH), soukromé nadace, obchodní podniky provozované veřejnými subjekty, asociace, instituce, nadace bez nezávislé právní existence a sdružení majetku pro vybrané účely. Mezi právnické osoby se rovněž řadí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, avšak ty se zdaňují daní z příjmů fyzických osob, kdy se zisk rozdělí mezi společníky a ty následně zahrnou tento příjem do svého daňového přiznání. Řada společností je od daňové povinnosti osvobozená, jedná se hlavně o státní podniky s monopolem a řadu dalších. Jejich přesný výčet se nachází v § 5 zákona o dani z příjmů právnických osob.
4.2.2 Zdaňovací období Zdaňovacím období pro účely této daně se rozumí kalendářní rok. Zdaňovacím obdobím může být i fiskální rok, pokud tuto změnu schválil daný správce daně.
4.2.3 Předmět daně Této dani podléhají veškeré příjmy společností, které vykázaly v průběhu kalendářního roku, tzn. hlavní, doplňkový či příjem obdržený v penězích či v naturální nebo jiné nepeněžní podobě. Opět existuje řada příjmů, které jsou od této daně osvobozené, mezi základní patří příjmy z účasti podílnictví v jiných tuzemských společnostech, přijaté dotace nebo podpory státní pomoci.
41
4.2.4 Základ daně Tvorba základu daně pro výpočet daňové povinnosti je podobná jako tvorba základu daně v České republice. Výsledek hospodaření vzniká rozdílem mezi příjmy a výdaji. Tyto výdaje musí souviset bezprostředně s udržením těchto příjmů. Tabulka 10 Výpočet základu daně z příjmů právnických osob v Rakousku příjmy - výdaje VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
před zdaněním
- příjmy osvobozené - rezervy a opravné položky, které nejsou daňově uznatelné + účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné = ZÁKLAD DANĚ Zdroj: vlastní tvorba na základě Zákona o dani z příjmů právnických osob [online]. Dostupné z: http://www.jusline.at/Koerperschaftsteuergesetz_(KStG).html
Rezervy a opravné položky, které nejsou daňově uznatelné, si každý podnik tvoří podle vlastního uvážení. Mezi rezervy, které jsou daňově uznatelné, patří rezervy tvořené ze zákona a dále rezervy, které vyplývají ze smluvních vztahů. Mezi náklady, které nejsou daňově uznatelné, patří: výdaje na reprezentaci, pokuty a penále, výdaje, které se nepovažují za výdaje za účelem získání a udržení příjmů poplatníka, zaplacená daň z příjmů, polovina výdajů vyplácených členům dozorčích orgánů, 42
finanční náklady související s kapitálovými příjmy zdanitelnými srážkovou daní. Stejně jako v České republice, tak i v Rakousku, jsou právnické osoby povinny odepisovat veškerý majetek používaný k podnikání. Majetek odpisuje pouze vlastník majetku. „Pro daňové účely jsou povoleny pouze rovnoměrné odpisy, budovy se odpisují sazbou 2 %, 2,5 % a 3 %, automobily se dopisují 8 let. Hmotný movitý majetek, jehož hodnota nepřesahuje 400 EUR, může být plně odepsán do nákladů v roce pořízení.“18
4.2.5 Výpočet daně Od základu daně může poplatník dále odečíst tzv. zvláštní výdaje. Mezi zvláštní výdaje řadíme ztrátu minulých let. „Ztráty mohou být přeneseny do dalších let bez časového omezení, není však povoleno přenášet ztráty na jiného poplatníka.“19 Ztráty, které vznikly v minulých letech, mohou být přenášeny do zvláštních výdajů pouze proti 75 % příjmů běžného roku. Poté, co se od základu daně odečtou zvláštní výdaje, vznikne nám základ daně po snížení. Z takto upraveného základu daně se pak vypočítá daňová povinnost poplatníka. Sazba daně činí 25 %. Pro akciovou společnost (AG) a společnost s ručením omezeným (GmbH) pak existuje minimální daňová povinnost. „Roční minimální daň činí 3 500 EUR pro AG a 1 750 EUR pro GmbH. Minimální daň je splatná předem a může být započtena proti finální skutečné daňové povinnosti.“20
18
ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 315 19 ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 315 20 ŠIROKÝ JAN, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-8819. S. 315
43
Tabulka 11 Výpočet daňové povinnosti ze základu daně Základ daně - zvláštní výdaje = ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ * sazba daně = DAŇ - zaplacená minimální daň = DAŇOVÁ POVINNOST Zdroj: vlastní tvorba na základě Zákona o dani z příjmů právnických osob [online]. Dostupné z: http://www.jusline.at/Koerperschaftsteuergesetz_(KStG).html
4.2.6 Placení daně Daňové přiznání se podává elektronicky, nebo na daném vytisknutém formuláři pro účely této daně. Přiznání se podává do 30. dubna následujícího roku po skončení zdaňovacího období, pokud se přiznání podává elektronicky, pak je lhůta do 30. června. Pokud je daňové přiznání podáváno daňovými poradci, lhůta pro jeho podání se o rok prodlužuje. Daň se platí ve čtyřech stejných splátkách, a sice k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu a 15. listopadu, a výše splátek je stanovena podle daňové povinnosti z předcházejícího roku.
4.3 Komparace daní z příjmů právnických osob Pro komparaci daně z příjmů právnických osob v obou státech budu vycházet z příkladu dvou fiktivních společností s ručením omezeným. Tyto společnosti, jejichž sídlo je výhradně v tuzemském státě, budou mít své příjmy výhradně v tuzemsku, tj. pro výpočet daně z příjmů České republiky na území České republiky a pro výpočet daně z příjmů Rakouska na území Rakouska. Pro účely komparace daňového zatížení budou mít obě společnosti příjem ve stejné výši. Devizový kurz pro přepočet EUR na Kč je pro zjednodušení stanoven na fixních 1:25.
44
Příklad č. 5 Obě společnosti dosáhly v uplynulém zdaňovacím období hospodářského výsledku ve výši 125 000 000 Kč (5 000 000 EUR). V uvedeném hospodářském výsledku je zahrnut i příjem z vyplacených dividend z dceřiných společností, na kterých se společnosti podílejí vždy 100 % základního kapitálu, a to ve výši 3 000 000 Kč (120 000 EUR). Dále jsou v hospodářském výsledku zahrnuty náklady na reprezentaci ve výši 100 000 Kč (4 000 EUR) a daňově neuznatelné rezervy ve výši 200 000 Kč (8 000 EUR). V minulém zdaňovacím období dosáhly společnosti ztráty ve výši 60 000 Kč (2 400 EUR). Rakouská společnost a její dceřiná firma se nepřihlásily ke skupinovému zdanění. Tabulka 12 Řešení příkladu č. 5
Hospodářský výsledek - dividendy + rezervy + výdaje na reprezentaci Základ daně - zvláštní výdaje (ztráta) Základ daně po snížení * sazba daně Daň Minimální zaplacená daň Daňová povinnost
Zdanění v Zdanění v Rakousku ČR v Kč v EUR v Kč 125 000 000 5 000 000 125 000 000 -3 000 000 -120 000 -3 000 000 200 000 4 000 200 000 100 000
8 000
122 300 000 4 892 000 -60 000
100 000 122 300 000
-2 400
122 240 000 4 889 600 19% 25% 23 225 600 1 222 400
-60 000 122 240 000 25% 30 560 000
-
1 750
43 750
23 225 600
1 220 650
30 516 250
Zdroj: vlastní výpočet Vysvětlivky: Hospodářský výsledek vychází z účetnictví. Příjmy z dividend patří k osvobozeným příjmům v rámci této daně. Rezervy i výdaje na reprezentaci zvyšují základ daně, protože patří k nákladům daňově neuznatelným. Ztráta je v obou státech odečitatelná, v Rakousku jen do 75 % příjmů, což je ale splněno. Minimální zaplacená daň existuje v Rakousku a je povinná pro společnosti, které v daném období dosáhly ztráty. V roce, kdy tyto společnosti dosáhnou zisku, si o ni můžou upravit konečnou daňovou povinnost.
45
Z příkladu můžeme vidět, že největší vliv na výši daňové povinnosti má sazba daně a minimální zaplacená daň. I když v České republice tato minimální daň neexistuje, můžeme vidět, že český poplatník zaplatí mnohem menší daň než rakouský poplatník. Je to dáno hlavně výší sazby, která je v každém státě jiná. Velkým rozdílem v rámci této daně je také to, že v Rakousku může být ztráta odečtena jen do 75 % příjmů, ale není časově omezena, na rozdíl od České republiky, kdy zde existuje časové omezení 5 let, avšak může být odečitatelná až do výše příjmů. Mezi další výhody v rámci této daně patří v České republice sleva, která se týká zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zdravotně postižené pracovníky. Určitou nevýhodou v Rakousku je minimální daň, kterou musí společnost zaplatit každý rok, tzn. i přesto, že v daném roce vykáže ztrátu. Určité rozdíly existují i v odečitatelných položkách, kdy si společnost v České republice může odečíst určitou zákonem danou hodnotu poskytnutého daru na veřejně prospěšné účely. V Rakousku tato výhoda neexistuje.
46
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala vzájemnou komparací daňových soustav České republiky a Rakouska. Zaměřila jsem se hlavně na daně, které jsou pro oba systémy společné a pak daň z příjmů právnických osob, která je velmi důležitým nástrojem rozhodování, zdali je v dané zemi výhodná investice či vytvoření společnosti. V jednotlivých kapitolách jsem rozebrala daňové systémy. V první kapitole jsem rozebrala český daňový systém a nastínila jsem základní pojmy spojené se zdaněním a výpočtem daně. Český daňový systém jsem poté rozdělila na přímé a nepřímé daně, kdy jsem jednotlivé daně rozebrala detailněji. Ve druhé kapitole jsem poté rozebrala přímé a nepřímé daně rakouského daňového systému. Pro komparaci daní ve třetí kapitole, což byla má metodická část, jsem vybrala daň z příjmů fyzických osob, silniční daň a daň z převodu nemovitostí, které jsou si v daném systému nejpodobnější a tudíž jsem je mohla srovnat. V rámci této komparace jsem zjistila, který systém je nejvýhodnější. U daně z příjmů fyzických osob má největší vliv na výši daně různý typ zdanění, kdy v České republice existuje lineární zdanění, kdežto v Rakousku existuje progresivní zdanění. Velkou roli u této daně hrají také slevy na dani, kdy český daňový systém je výhodnější, protože se zde vyskytuje sleva na poplatníka. U silniční daně a daně z převodu nemovitostí hrají největší roli, co se týče rozdílnosti, sazby daně. V rakouském daňovém systému jsou podstatně vyšší než v českém. Ve své poslední kapitole jsem se poté zabývala daní z příjmů právnických osob, která má podobné prvky v obou státech. V teoretické části jsem daň rozebrala jak pro Českou republiku, tak pro Rakousko. Poté jsem provedla komparaci této daně na fiktivním příkladu. Zjistila jsem, že oba systémy mají jak své výhody, tak i nevýhody. Hlavním rozdílem u této daně byla sazba daně, která je pro každý stát rozdílná. Jistým rozdílem jsou i odpočitatelné položky a ztráta, kde existují pro každý systém jiná pravidla. Srovnávání daňových soustav je poměrně složitá věc, hlavně z toho důvodu, že se systémy neustále novelizují a upravují. Největší pokrok v rámci harmonizace daní v Evropské unii dosáhly daně spotřební a částečně i daň z přidané hodnoty.
47
Seznam zdrojů Literatura: [1] Daňové zákony - úplná znění platná v roce 2012. 1. vydání Bratislava: DonauMedia, s.r.o. ISBN 978-80-89364-22-0 [2] Stejskal J. Daňová teorie a politika I. díl. 1. vydání Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-097-2 [3] Stejskal J. Daňová teorie a politika II. díl. 1. vydání Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7395-146-7 [4] Široký Jan, Daně v Evropské unii, 5. vydání Praha: Linde Praha, a.s., 2012. ISBN 978-80-7201-881-9. [5] Vančurová A., Láchová L. Daňový systém ČR 2010. 10. vydání Praha: 1. VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9.
Internetové zdroje: [1] Daňový systém Rakouska [online]. Dostupné z:
http://www.finance.cz/dane-a-
mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-v-rakousku/
[2]
Daňový
systém
Rakouska
[online].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rakousko-financni-a-danovy-sektor19141.html#sec4
[3]
Ekologické
daně
[online].
Dostupné
z:
http://www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologicke-dane/Stranky/default.aspx
[4]
Spotřební
daně
a
jejich
správa
[online].
http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/Stranky/default.aspx
48
Dostupné
z:
[5]
Zákon
o
dani
z motorových
vozidel
[online].
Dostupné
z:
http://www.jusline.at/Kraftfahrzeugsteuergesetz_(KfzStG).html
[6]
Zákon
o
dani
z nákupu
osobního
automobilu
[online].
Dostupné
z:
http://www.jusline.at/Normverbrauchsabgabegesetz_(NoVAG).html
[7]
Zákon
o
dani
z nemovitostí
[online].
Dostupné
z:
http://www.jusline.at/Grundsteuergesetz_(GrStG).html
[8]
Zákon
o
dani
z převodu
nemovitostí
[online].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.jusline.at/Grunderwerbsteuergesetz_(GrEStG).html
[9]
Zákon
o
dani
z přidané
hodnoty
[online].
http://www.jusline.at/Umsatzsteuergesetz_(UStG).html
[10]
Zákon
o
dani
z příjmu
[online].
Dostupné
z:
http://www.jusline.at/Einkommensteuergesetz_(EStG).html
[11]
Zákon
o
dani
z příjmu
právnických
osob[online].
http://www.jusline.at/Koerperschaftsteuergesetz_(KStG).html
49
Dostupné
z:
Seznam tabulek Tabulka 1 Výpočet daně z příjmů fyzických osob v Rakousku pro rok 2013 ................ 19 Tabulka 2 Sazby daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob v Rakousku pro rok 2013 ............................................................................................................................ 19 Tabulka 3 Řešení příkladu č. 1 .................................................................................... 25 Tabulka 4 Řešení příkladu č. 2 .................................................................................... 27 Tabulka 5 Úprava výsledku hospodaření na základ daně.............................................. 32 Tabulka 6 Rovnoměrné odpisování a odpisové sazby .................................................. 35 Tabulka 7 Zrychlené odpisování a koeficient pro zrychlené odpisování ....................... 36 Tabulka 8 Úprava základu daně a výpočet daně ........................................................... 39 Tabulka 9 Výše a splatnost záloh na daň z příjmů právnických osob............................ 40 Tabulka 10 Výpočet základu daně z příjmů právnických osob v Rakousku .................. 42 Tabulka 11 Výpočet daňové povinnosti ze základu daně.............................................. 44 Tabulka 12 Řešení příkladu č. 5................................................................................... 45
50
