Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického bankovnictví
Srovnání bankovních produktů elektronického bankovnictví
Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Veselá Elektronické obchodování
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Bohumil Miniberger, CSc.
Březen, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 10.4. 2009
Kateřina Veselá
Poděkování: Děkuji panu doc. Ing. Bohumilu Minibergerovi, CSc., za pomoc, rady a cenné připomínky při zpracování mé práce.
Anotace práce: Cílem této bakalářské práce je, podívat se na elektronické bankovnictví jak z historického pohledu, tak na současný stav. Zjistit, jaké prostředky elektronického bankovnictví nabízejí bankovní instituce dnes. Dále se věnuji srovnáním bankovních produktů a to zejména balíčkovým účtům, které ve své nabídce zahrnují i elektronické bankovnictví. Srovnání vybraných produktů jednotlivých bank, je provedeno z pohledu klientských nákladů a využitelnosti jednotlivých produktů. V závěru práce jsem se snažila nejoptimálnější bankovní produkt z pohledu klienta.
navrhnout
Annotation The point of this bachelor’s work is to take a look at the electronic banking from historical side to present condition. Find which media of electronic banking banks offer today. Below I follow the compare of banking products especially packet’s accounts which include electronic banking in their offer. The comparison of chosen products of each bank is made from the view of client cost and utility each product. I tried to suggest the most optimal product in the end of this work.
Obsah Úvod................................................................................................................................................. 7 1.
Úvod do elektronického bankovnictví ..................................................................................... 8 1.1.
2.
3.
4.
Historie platebních karet .................................................................................................. 8
1.1.1.
Historie platebních karet mimo území USA ............................................................ 9
1.1.2.
Vývoj platební karty jako nosiče ........................................................................... 10
1.1.3.
Bankomat ............................................................................................................... 10
1.1.4.
Druhy platebních karet........................................................................................... 11
1.1.5.
Počet platebních karet v ČR v roce 2008 ............................................................... 13
Popis typických produktů ...................................................................................................... 14 2.1.
Telefonní bankovnictví .................................................................................................. 14
2.2.
GSM banking ................................................................................................................. 15
2.3.
WAP banking ................................................................................................................. 15
2.4.
Home banking ................................................................................................................ 15
2.5.
Internetové bankovnictví, on-line banking .................................................................... 16
Porovnání produktů z hlediska poplatků a poskytovaných služeb ........................................ 18 3.1.
Běžný účet zadarmo ....................................................................................................... 18
3.2.
Balíčkové účty ............................................................................................................... 30
Návrh na optimální bankovní produkt nabízených bank z pohledu minimálních poplatků .. 39 4.1.
Služby optimálního bankovního produktu ..................................................................... 39
Závěr .............................................................................................................................................. 43 Seznam použité literatury .............................................................................................................. 45 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 47 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 47
6
Úvod Elektronické bankovnictví spatřilo světlo světa až po té, co došlo ke změně a uvolnění využívání počítačů z čistě vojenské sféry do sféry bankovnictví, velkých podniků a následné zpřístupnění pro širokou veřejnost. Zejména v posledních letech jsme prožili bouřlivý informační a komunikační vývoj, díky kterému jsou dnes elektronická média zpřístupněna běžným lidem. Počítač s internetem se stal nedílnou součástí každého podniku a téměř každé domácnosti vyspělého světa. Dnes každá babička i dítě od určitého věku vlastní mobilní telefon. Celý tento rychlý komunikačně informační vývoj ovlivnil i přístup bank k jejich produktům. Banky začaly nabízet své produkty nejen v klasické podobě v kamenných pobočkách, ale začali jako další prostředek pro získání nového klienta, udržení stávajícího a v rámci konkurenčního boje, využívat elektronická media. V této práci bych se chtěla zezačátku zaměřit na všechna dnes používaná elektronická media. Největší pozornost zaměřím na nejstarší z nich. Je jím platební karta. Pokusím se stručně nastínit její vznik a další vývoj. Dále se pokusím popsat druhy a funkčnost dnešních platebních karet. Důvod, proč se budu nejvíce věnovat právě platebním kartám je ten, že mají zajímavou historii, o které mnoho z nás nemá ponětí a dokonce by mnozí z nás platební kartu ani nezařadili pod pojem elektronického bankovnictví. Dále bych chtěla představit všechny dnes používané prostředky, které využíváme ke vzdálené obsluze našich bankovních kont. Patří mezi ně: telefonní bankovnictví, GSM banking, JAWA banking, home banking a internetové bankovnictví. Ve třetí kapitole této práce se zaměřím na produkty, které banky nabízejí a jejich poplatky. Všichni víme, že nabídka bankovních produktů je dnes opravdu široká, ale málokdo má čas si celkovou nabídku jednotlivých bank opravdu prostudovat a porovnat. V poslední kapitole se pokusím zamyslet nad optimálním bankovním produktem, jaké všechny služby dnes aktivní člověk potřebuje, a jeho cenou, která by byla přijatelná jak pro uživatele tak i zřizovatele.
7
1. Úvod do elektronického bankovnictví Pojem elektronické bankovnictví je relativně nový. Většina lidí si pod tímto pojmem vybaví bankovní služby poskytované přes internet, zapomínají, nebo si vůbec neuvědomují, že do tohoto odvětví patří některé služby, které jsou starší než samotný pojem. Za počátek elektronického bankovnictví můžeme považovat vznik platebních karet, u kterých jsou transakce účtovány okamžitě, nebo s minimálním časovým zpožděním1.
1.1. Historie platebních karet
První platební kartu na světě vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company v roce 1914. Tato karta umožňovala svým majitelům telefonovat, zasílat telegramy a tyto služby zaplatit najednou na konci měsíce, na základě faktury. Western Union Telegraph Company tím poskytovala lidem krátkodobý úvěr. Pozitivním přínosem pro společnost bylo zjištění, že zákazníci využívají jejich služeb mnohem více (utratí mnohem více peněz), pokud nemusí platit okamžitě. První univerzální karta byla vydána roku 1950 společností Diners Club. Za její vznik vděčíme panu Franku McNamarovi, který v roce 1914 uspořádal obchodní večeři pro své klienty, před večeří si vyměnil sako, když přišel číšník s účtem Namara neměl čím zaplatit. Číšník ho znal, jako významného klienta restaurace, umožnil mu zaplatit druhý den.V tuto chvíli Namarovi proběhl hlavou geniální nápad, proč by lidé měli být omezováni hotovostí, kterou zrovna mají u sebe, když by hotovost mohly nahradit nějakou legitimací. Tato náhoda a Namarova vrozená podnikavost dala vzniknout společnosti s příznačným názvem Diners Club. Diners Club vydával úvěrové karty svým členům, kterými mohly bezhotovostně platit v restauracích, hotelích a obchodech, které s klubem uzavřeli spolupráci.
1
Lucie Pekárková, bakalářská práce
8
První kreditní kartu, podobající se těm dnešním vydala v roce 1951 The Franclin National Bank v New Yourku, nesla jméno svého držitele a výši úvěrového limitu2. Kartu nabízela banka vybraným klientům. Karta fungovala obdobně jako naše dnešní, klient musel zaplatit nákupy do 30, 60 nebo 90 dnů, podle typu smlouvy. Při placení se vždy ověřovalo finanční krytí u banky. První karty vyrobené z plastu (PVC), byly karty Bank of America, která vstoupala na trh platebních karet v 50 letech minulého století. Bank of Amerika byla v té době přední bankou v poskytování menších spotřebních úvěrů, jejich schvalovací procedura byla poměrně složitá a tak využila nápadu kreditních karet. Přínosem karty vyrobené z plastu byla její větší odolnost, lepší ochrana proti padělání a umožňovala placení pomocí mechanických snímačů (tzv. imprinterů). Poté začalo vydávat karty velké množství bank, karty byly vydávány v masovém měřítku, banky přestali v rámci konkurenčního boje řešit bonitu klientů a tak se mnohé banky posléze dostaly do velkých ztrát, způsobených nejen nesplacenými úvěry,ale také vynaloženými náklady na vydání karet. Dalším krokem vývoje byla zúčtovací centra, na tuto myšlenku přivedlo banky několik aspektů: zvýšený výskyt padělání karet, krádeží a problémy kvůli nedokonalým bezpečnostním opatřením, dále podle McFaddenova zákona nesměly banky působit po celé Americe, ale jen na území svého sídelního státu, což bylo silně omezující v obchodu. Proto banky začaly uvažovat o společném systému tzv. zúčtovacím centru, na které by byly napojeny přidružené banky. V roce 1967 se první společnou asociací stává Master Charge.
1.1.1.
Historie platebních karet mimo území USA
American Express zahájil vydávání platebních karet v Evropě v roce 1963. V roce 1965 vydala první identifikační kartu britská National Provincial Bank. První mezinárodní platební kartu vydala ve stejném roce Westminster Bank.
2
encyklopedie platebních karet
9
Francie 1967 Societé Marseillase de Crédit vydala děrné štítky k výběrům hotovosti z prvních bankomatů. V roce 1960 vydala společnost Nippon Diners Club v Japonsku první kreditní kartu. V roce 1961 vznikla společnost OCB (Osaka Credit Bureau) a po vzoru amerického AmExu založila jedna z vedoucích japonských bank Sanwa Bank JCB (Japan Credit Bureau). Československo se stalo v roce 1965 první zemí Sovětského bloku, kde byly akceptovány platební karty3.
1.1.2.
Vývoj platební karty jako nosiče
Jak již bylo řečeno, první karty byly vyráběny z plechu, nebo tvrdého kartonu, tyto technologie nahradil plast, kvůli své větší odolnosti a možnostem zabezpečení. Právě možnosti zabezpečení se velmi podílejí na dalším vývoji karet. Zlom v historii platební karty představuje použití magnetického proužku jako nositele klientových dat. Magnetický proužek byl vynalezen v roce 1978. Až společnost IBM ho dokázala aplikovat tak, aby byl schopen nést stacionární data o klientovi v prvních dvou vrstvách a dále přepisovací data jako zůstatky na kontě a provedené transakce ve vrstvě třetí4. Jako další ochranný prvek byl později využíván podpisový proužek a čip. Vynálezce čipových karet se stal v roce 1974 Francouz Roland Moreno. Od tohoto roku začalo postupné nahrazování karet s magnetických proužkem za karty s čipem.
1.1.3.
Bankomat
Vynálezem bankomatu se platební kartě otevírají nové možnosti. Klient se již nemusí přizpůsobovat otevírací době bank. Má přístup ke svým prostředkům 24 hodin denně. Bankomaty ulehčily i práci bankovním úředníkům na pokladnách.
3
historie platebních kare Wikipedie
4
historie platebních karet Wikipedie
10
První bankomat navrhl a postavil Luther Georgie Simjam. Byl nainstalován v New Yorku již v roce1939 a patřil City Bank of New York. Tento bankomat byl z důvodu nezájmu klientů po šesti měsících odstaven. Ke znovu zprovoznění bankomatů došlo až v roce 1967 bankou Barklays Bank v Enfieldu v severním Londýně. Tento bankomat byl klienty využíván již ve větší míře. Přestože si Simjam registroval svůj patent v New Yorku již v roce 1930, je za vynálezce bankovního automatu považován John Shepard-Bironn. K oblibě bankomatů přiměly banky své klienty také tím, že zpočátku transakce provedené přes bankomat nebyly zpoplatněné, naproti tomu, některé banky zpoplatnily výběr hotovosti na pokladně, pokud klient vlastnil platební kartu. Výčet funkcí klasického bankomatu: Výběr hotovosti Vklad hotovosti Informace o zůstatku na účtu Dobíjení mobilních telefonů GSM
1.1.4.
Druhy platebních karet
Platební karty můžeme dělit z několika hledisek dle: Způsobu provedení: Embosované- platební karty s tzv. reliéfním (plastickým) písmem. Tyto karty umožňují nakupovat i u obchodník, kteří nejsou vybaveni elektronickým terminálem a to za pomocí imprinteru- mechanického snímače (žehličky). Elektronické- nejpoužívanější platební karty. Jsou určeny jak k nákupům u obchodníka, tak k výběrům z bankomatu. Jejich použitelnost u obchodníků byla ještě před pár lety velmi omezená, dnes má již téměř každý obchod, který přijímá platební karty elektronický terminál.
11
Způsobu účtování: Debetní- platební karta vázaná k účtu, klient může disponovat pouze s prostředky, které má na účtu. Je určená jak k výběrům z ATM, tak k platbám u obchodníků. K zúčtování dochází chvíli po provedení transakce, maximálně do několika dní. Kreditní- není platební karta vázaná na účet. Klient nečerpá vlastní peníze, má od banky úvěr – limit, který mu přidělí banka na základě jeho bonity. Klient nemusí splatit celý úvěr najednou, je stanovena minimální splátka úvěru (5-10%), ze zbývající dlužné částky klient platí úroky. Kreditní karta je spíše určena na nákup zboží a služeb. Charge- funguje obdobně jako kreditní karta, s tím rozdílem, že klient nemá úvěr, při zúčtování (obvykle 14-30 dní) musí jednorázově uhradit celou dlužnou částku. Z čerpané částky se neplatí úrok. Vydávající asociace: VISA Eurocard/Mastercard American Express Diners´ Club International Japan Credit Bureau Nejrozšířenější v dnešní době jsou první dvě – VISA a Eurocard/Mastercard Použitelnosti: Tuzemské neboli domácí- karty určené pro transakce pouze na území české republiky Mezinárodní- karty s rozšířenou platností pro Českou republiku i zahraničí Technologie: Karta s magnetickým proužkem- magnetický proužek na zadní straně karty slouží jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Složen je ze tří stop, přičemž u každé z nich je přesně určena struktura dat a účel použití (např. jedná-li se o vnitrostátní, mezinárodní, off-line či on-line transakci)5
5
http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/technologie
12
Karta s čipem- obsahuje zabudovaný mikroprocesor, do něhož lze bezpečně uložit informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. Hybridní karta- tato karta osahuje magnetický proužek i čip. Její nespornou výhodou je použitelnost u všech obchodníků.
1.1.5.
Počet platebních karet v ČR v roce 2008
Na konci září banky registrovaly 9,8 milionu platebních karet při počtu 10,45 milionu obyvatel. Jen za třetí čtvrtletí stoupl počet karet o 944 000 kusů. Hlavní měrou se o to zasloužily kreditní karty, jejichž suma vzrostla od konce prvního pololetí o mohutných 72 procent na 2,2 milionu. Vyplývá to ze statistiky Sdružení pro bankovní karty. Češi využívají karty zejména pro výběry hotovosti. Ve třetím čtvrtletí se objem vybraných peněz přiblížil sumě 150 miliard korun, zatímco obchodníkům lidé za zboží a služby zaplatili jen 48,4 miliardy6.
6
http://hn.ihned.cz/c1-31810740-platebni-karty-v-cesku-jako-obyvatel
13
2. Popis typických produktů Elektronické bankovnictví patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti bankovních služeb. V dnešní době banky nabízejí následující produkty:
2.1. Telefonní bankovnictví
Služba umožňuje komunikovat s bankou pomocí telefonu, jediné omezení je, že to musí být telefon s tónovou volbou. Služba je dostupná 24h denně a to dvojím způsobem. První způsob je operátor a druhý automat. Služba funguje tak, že klient banky při zřízení této služby dostane identifikační číslo, pod kterým může ovládat svůj účet. Klient vytočí číslo banky, zadá své identifikační číslo a v tuto chvíli si vybírá, zda chce provádět aktivní operace, pro které si zvolí operátora, či pouze pasivní , se kterými mu pomůže automat. Pasivní operace
Aktivní operace
Zjištění zůstatku na účtu
Zadání příkazu k úhradě
Zjištění pohybů na účtu
Zadání trvalého příkazu
Informace o úrokových sazbách
Zadání inkasa
Informace o kurzech cizích měn
Zřízení termínovaného vkladu
Informace o produktech a službách banky
Zahraniční platební styk
Tabulka č. 1. Rozdělení operací telefonního bankovnictví (vlastní úprava)
14
2.2. GSM banking
Služba umožňuje ovládat účet prostřednictvím mobilního telefonu GSM a tak vznik a vývoj této služby úzce souvisí s vývojem a dostupností mobilních telefonů pro širokou veřejnost. Komunikace s bankou a naopak probíhá pomocí SMS zpráv, které mají předem nadefinovanou strukturu. Některé banky upřednostňují službu SIM Toolkit, jde o jednodušší službu, kde stačí pouze zadávat požadované položky v menu. V dnešních dnech tuto službu již podporují všichni tři operátoři. Pro její zřízení je nutné zakoupení speciální SIM (Subscriber Identity Module) karty a aktivaci na pobočce příslušné banky. Základní menu telefonu je potom rozšířeno o nabídku bankovní služby. Některé banky GSM banking jiným způsobem než přes službu SIM Toolkit již neprovozují a to zejména z důvodu bezpečnosti. Aplikace je šifrována, a tedy z ní nelze získat žádné údaje (např. pokud by byl telefon klientovi ukraden).
2.3. WAP banking
Jde o druh mobilního bankovnictví, kde přístrojem pro ovládání je mobilní telefon, ale tento druh se spíše blíží internetovému bankovnictví, to proto, že se do WAP (Wirless Application Protocol) prohlížeče musí vložit webová adresa banky. Ovládání WAPu je obdoba ovládání webových stránek, pomocí nichž se realizuje internetové bankovnictví bank a z toho plyne nutnost identifikačních kódů a hesel. WAP banking je nezávislý na SIM kartě a na operátorovi, používá běžný GPRS přenos dat. Jedinou podmínkou pro jeho používání je mobilní telefon vybavený WAP technologii. Pomocí WAP banking lze provádět běžné bezhotovostní operace.
2.4. Home banking
Jde o službu, při které klient ovládá svůj účet z počítače připojeným k internetu, abych byla zcela přesná z počítače do kterého banka nahraje speciální program, který je nepřenositelný, z toho
15
plyne, že klient může ovládat účet pouze z jednoho daného počítače, což se může zdát jako nevýhoda, ale v dnešní době, kdy spousta lidí už používá notebooky, se tato nevýhoda stírá. Bankovní operace lze provádět 24h denně 365 dní v roce. Home baking umožňuje téměř všechny bezhotovostní operace s účtem
online. Zjišťování
zůstatku, zadávání tuzemských i zahraničních plateb, zřizování trvalých příkazů, zadávání/ rušení/ změnu Inkasa a SIPO, sledování pohybů na účtu, elektronický výpis. Navíc lze program banky připojit na vlastní ekonomický (účetní) systém, čímž se umožní automatické předávání platebních příkazů a výpisů z účtu. Home banking nabízí vůbec nejlepší systém zabezpečení ze všech forem elektronického bankovnictví. Přihlášení do sítě banky probíhá pomocí hesla uživatele a autorizačního certifikátu. Vzájemná komunikace mezi bankou a klientem je navíc obvykle kódována.
2.5. Internetové bankovnictví, on-line banking
Téměř každá banka má pro tuto službu jiný název, ale jde o téměř totožnou službu jako je home banking, s tím rozdílem, že není vázána na jeden počítač a program od banky. V dnešní době si myslím, že je to nejrozšířenější a nejbezpečnější způsob vzdáleného ovládání účtu. Klient svůj účet ovládá přes webové stránky své banky, kde se přihlásí do aplikace přímého bankovnictví, přihlášení probíhá většinou pomocí identifikačního čísla a bezpečnostního kódu, který bývá v generován z takzvaného tokenu, což je přístroj podobný kalkulačce, který po zadání PINU komunikuje s bankou a vygeneruje bezpečnostní kód, který je platný pouze asi 30 vteřin a lze použít jen jednou. Tím se klient dostane na stránku svého učtu, kde může provádět bezhotovostní operace, které jsou shodné jako u home bankingu.
16
Obr. č.1.Příklad aplikace on-line banking (zdroj: UniCreditbank,a.s.)
17
3. Porovnání produktů z hlediska poplatků a poskytovaných služeb Poplatek. Je či není poplatek za vedení běžného účtu absurdní? Většině lidí poplatek za vedení běžného účtu vadí. Nechápou, proč mají bance platit za to, že ji poskytují své peníze a ona jim nabízí jen minimální úrok. Většině těchto lidí nedochází, že otevření běžného účtu je služba, jako každá jiná a banka na její poskytnutí vynakládá určité náklady. Potřebuje k tomu technické vybavení, personál, musí hradit provozní náklady. Přičemž klient se nijak nezavazuje k tomu, jak moc bude svůj účet využívat, kolik prostředků na něm bude mít, svůj účet může kdykoli zrušit. Z toho vyplývá, že klient bance negarantuje nic, naproti tomu mu banky zaručuje standardní služby , relativní bezpečí jeho vkladů, které do poměrné výše garantuje i stát. Přes všechno co jsem tu nyní napsala, se v poslední době objevilo několik bank a kampeliček, které nabízejí vedení běžného účtu , popřípadě i některé další služby zdarma. Proč to dělají? Odpověď je jednoduchá. Jde o výsledek chladné kalkulace a marketingového tahu pro přetažení klientů od konkurence. Kompenzací bankám bude velký počet klientů a objem protékajících prostředků. Na nové výhodné produkty jsou občané upozorňováni pomocí reklamy, ovšem ne vždy se z ní potenciální klienti dozvědí , že pro získání bezplatného vedení účtu musí splnit určité podmínky. Například eKonto od Raiffeisenbank, z reklamy všichni známe, že klient nezíská jen vedení účtu zdarma, ale banka mu za něj bude dokonce platit, jaký sen. Ale realita je, že jde o 10 Kč měsíčně a podmínkou nulového poplatku je měsíční kreditní obrat na učtu ve výši min. 20 tis. Kč, popř. 15 tis. Kč spolu s čerpáním spotřebitelského či hypotečního úvěru od Raiffeisenbank, nebo stanovený objem jí spravovaných depozit.
3.1. Běžný účet zadarmo
Na českém trhu do dnešního dne existují čtyři instituce, které poskytují vedení běžného účtu zdarma bez složitých podmínek, plus zadarmo i transakce a vůbec pohyby na účtu. 18
Podívejme se na jejich nabídku výhody a nevýhody. Fio, družstevní záložna, - běžný účet Pro založení učtu je potřeba 1Kč jako členský vklad. Za dalších 100 Kč si lze zažádat o základní debetní kartu., kterou obdržíte do 14 dní. Jde o elektronickou kartu Maestro s max. limitem 30.000 Kč týdně. Poplatková filosofie Fio je jednoduchá: co je provedeno elektronicky, je (až na výjimky) zadarmo, s čím půjdete na pobočku, zaplatíte. Zadarmo je tak tuzemský platební styk při využití internetového bankovnictví, neplatíte ani za trvalé příkazy či inkasa. Zdarma je i vklad hotovosti a výběr nad 1000 Kč. Pro hotovostní operace můžete využít 33 poboček Fio, celkem však disponuje sítí 55 obchodních míst, kde můžete řešit své potřeby. Hotovostní operace na účet Fio můžete využít i na pobočkách ČSOB, tam však za vklad zaplatíte 50 Kč a pro výběr na pokladně ČSOB musíte nejprve kontaktovat Fio a získat šek. Poplatek 30 Kč zaplatíte za papírové příkazy podané na pobočce a 2 Kč stojí zaslání SMS zprávy o pohybu na účtu. Když si necháte posílat e-maily (třeba na mobil), je to zadarmo a fungují spolehlivě. Internetové bankovnictví je funkční okamžitě, je velmi jednoduché na ovládání a velmi přehledné. Transakce podepisujete buď elektronickým podpisem, anebo prostřednictvím autentizačních SMS. Platby na Slovensko, jsou-li zadané přes internet, opět za ně neplatíte a můžete je posílat do všech slovenských bank a finančních institucí. Finta je v tom, že účet u Fio je československý, stačí jen zvolit kód banky mezi českým (2010) a slovenským (8330), číslo účtu se nemění. Kamenem úrazu jsou však zahraniční platby. Ano, fungují a dokonce přes internet, ale prostřednictvím sběrného účtu u ČSOB. Fio družstevní záložna sice už má vlastní SWIFT (FIOZCZP1XXX), ale stále ještě není zapojená do SWIFTové sítě. Úvěry od Fio neposkytuje je, pouze pro firemní zákazníky. Výjimkou je kontokorent, ten je zpoplatněn a má dvě úrokové sazby. Za poplatek 1 % ročně z úvěrového rámce máte dražší úrok, za vyšší 4% roční poplatek získáte úrok nižší (viz tabulka).
19
Pro platby přes internet potřebujete platební kartu Visa nebo Mastercard. Embosované karty stojí u Fio 300 Kč ročně, můžete si však dokoupit elektronickou kartu Visa Electron za 200 Kč ročně. Základní karta Maestro (je zadarmo) platby přes internet neumožňuje, za to nabídne maximální bezpečnost. Oceníte ji i v Rakousku, kde často akceptují pouze karty Maestro. Účet můžete kombinovat se spořícím účtem Fio konto. Převody mezi nimi probíhají nepřetržitě online.
+ Nulové či nízké poplatky bez podmínek Jednoduché internetové bankovnictví s širokými parametry Čipová platební karta zadarmo Provázání se spořícím účtem Zahraniční platby přes internet Platby do a ze Slovenska zadarmo E-mailové upozornění na transakce Kontokorent Okamžité připsání prostředků D+1 Okamžité odepsání platby (včetně víkendů) Možnost prioritních a zrychlených plateb Spořící účet
Neumí spotřebitelské úvěry a hypotéky Nemá kreditní karty Nelze nastavit SMS, e-mail o karetních blokacích Nejsou online vidět karetní blokace Komplikované zahraniční platby mBank – mKonto Založit mKonto můžete přes internet, na jednom z 9 klientských center nebo na jednom z 18 tzv. kiosků. To je malé obchodní místo zpravidla v nákupních centrech. Minimální vklad banka 20
nevyžaduje, automaticky můžete dostat zadarmo elektronickou kartu Visa. Nejde však o kartu Visa Electron, ale o elektronickou verzi karty Visa Classic (obdoba MasterCard Unembossed). To je důležitá informace pro platící přes internet, zvláště nízkonákladové aerolinie vyžadují pro platbu karty Visa Electron, má-li být platba provedena bez servisního poplatku. Platební karta vám přijde poštou zhruba do 14 dnů, a poté si ji můžete přes internet sami aktivovat a nastavit libovolné limity. mBank umí založit běžný účet se dvěma stejnými spolumajiteli. To mohou být manželé, partneři či kamarádi a oba pak mají stejná práva. To je rozdíl od ostatních finančních institucí, kde majitelem účtu je vždy jediná osoba a druhá může být pouze disponentem. Internetové bankovnictví mBank je velmi jednoduché a za dobu svého života v Polsku, odkud pochází celá mBank, příliš grafických změn nedoznalo. mBank se stále vyvíjí, takže zatím přes internet můžete provádět jen běžné operace, tj. tuzemské platby, trvalé příkazy a povolení k inkasu či SIPO. Vidíte blokace karetních transakcí a snadno si můžete online nastavovat a měnit limity pro debetní karty. Kreditní karty, kontokorent, zahraniční platby se stále připravují. Za to bez problémů můžete požádat o hypotéku nebo spotřebitelský úvěr, ty mBank zvládá velmi dobře. Za příplatek si můžete nastavit informování o karetních blokacích přes SMS a podle objemu předplacených SMS vám za ně klesá cena služby. Kromě internetu můžete mKonto ovládat i telefonicky, příkazy takto podané se prodraží na 12 Kč. S debetní kartou máte 3 výběry z bankomatů v tuzemsku zadarmo, za každý další zaplatíte 19 Kč bez ohledu na to, o jaký bankomat jde. V zahraničí naopak nezaplatíte za výběr ani korunu, ale mBank bezplatné výběry v zahraničí vyrovnává 2% konverzním poplatkem, je-li měna transakce jiná než v eurech. Lahůdkou jsou bezplatné výběry hotovosti na pokladně jiných bank, jde o službu s názvem cash advance a je s debetní kartou mBank zdarma v tuzemsku i v zahraničí. Problematické je vložení hotovosti. Tu do mBank dostanete buď přes jinou banku nebo s využitím poštovní poukázky. Jinak to u mBank nejde a její vkladomaty úspěšně působící v Polsku jsou zatím u nás v nedohlednu. Od mBank nečekejte ani zahraniční platby, ty prozatím neumí ani přijmout, ani odeslat. Účet můžete kombinovat se spořícím účtem eMax. Převody mezi nimi probíhají nepřetržitě online. 21
+ Nulové či nízké poplatky bez podmínek Zřízení účtu přes internet Platební karta zadarmo, blokace karty zadarmo Bezplatné výběry kartou na pokladnách bank, směnáren a v zahraničí Vysoké limity na kartě Kartou lze platit na internetu Je vidět karetní blokace Okamžité připsání prostředků D+1 Platby posílá jako zrychlené, zadarmo Předpoklad dalších služeb v budoucnu provázaných přes internet Dostupné spotřebitelské úvěry a hypotéky Ke kartě lze změnit PIN Společný účet Spořící účet
Neumí zahraniční platby Neumí prioritní platby Nemá kontokorent Základní karta není čipová Problematický vklad hotovosti Platby se odesílají v 7 hodin ráno Mnoho běžných bankovních služeb stále ve fázi přípravy
Poštovní spořitelna – Postžiro zadarmo
Postžiro zadarmo je v nabídce teprve od listopadu 2008 a Poštovní spořitelna jej zatím veřejně nepropaguje. Na poštách si ho nesjednáte, pořídit si ho lze pouze na finančních centrech Poštovní 22
spořitelny, kterých je v Česku 35. Se sjednáním Postžira zadarmo však problémy nejsou, pokud přesně víte, že ho chcete a budete na něm trvat, dostanete ho. Minimální vklad je 200 Kč a skládá se při založení účtu. Účet je zřízený okamžitě, na přihlašovací údaje do internetového bankovnictví si musíte počkat týden, na platební kartu o další týden navíc, obojí vám přijde domů poštou. Postžiro zadarmo je odpovědí Poštovní spořitelny na hlad po bezplatných účtech a bojovníci za bankovní poplatkovou svobodu mohou být konečně spokojeni, že nízkonákladový účet je i v nabídce velké banky. Jde o plnohodnotný účet bez jakýchkoli omezení, můžete využívat všechny služby, které Poštovní spořitelna nabízí. Rozdíl je jen v ceně, kterou vám banka za službu u Postžira zadarmo naúčtuje. Základní součástí Postžira zadarmo je internetové bankovnictví, telefonní bankovnictví, mobilní bankovnictví a debetní čipová karta Visa Electron, obchodně označovaná jako maxkarta. Platební karta má nastavené základní limity 15 000 Kč týdně pro platby u obchodníků a výběry z bankomatů a 1000 Kč týdně pro operace na poště, ty lze časem navýšit. Všechny tuzemské platby zadané přes internet nebo mobil jsou zadarmo, a to včetně inkasa, SIPO a trvalých plateb, neplatíte ani za korunové příchozí platby. Zadarmo jsou i neomezené výběry z bankomatů ČSOB v České republice a na Slovensku. Vše ostatní je zpoplatněno. Příkaz k úhradě přes telefonní bankovnictví se platí (10 Kč), zpoplatněné jsou vklady hotovosti i výběry. Vyšší poplatek je při použití platební karty v jiném bankomatu než ČSOB (39 Kč). Příkaz k úhradě zadaný maxkartou na poště vyjde na 100 Kč za položku, stejně stojí i příkaz zadaný na Finančním centru. Vysoké poplatky za hotovostní operace a příkazy podané jinak než přes internet či mobil mají odradit od používání jiných cest pro komunikaci s bankou. Pokud se však budete přesně držet vymezených pravidel, může vám Postžiro zadarmo dobře sloužit a nebude vás to stát ani korunu. Netuším, zda je Postžiro zadarmo konkurenční reakcí ČSOB na nabídku Fio a mBank, ale i přes silná omezení v podobě odstrašujících poplatků za vybrané operace má své výhody. Poštovní spořitelna bez potíží bravurně zvládá zahraniční platby a Postžiro zadarmo není v tomto nijak omezené. Základní karta Visa Electron vydaná k tomuto účtu umožňuje platby na internetu a navíc má v sobě dvojí pojištění: pojištěné zneužití a úrazové pojištění. Pojistné částky nejsou sice závratně vysoké, ale neberte to, zadarmo. Postžiro zadarmo má výhodu i v počtu obchodních
23
míst. S maxkartou si můžete hotovost vybrat na každé poště. Ano, zaplatíte, ale jednorázově se to dá přežít. Vložit peníze lze nejen na poště, ale i na všech místech "modré" ČSOB (opět za poplatek 50 Kč). Vydání a vedení Maxkarty pro disponenty je zdarma stejně jako pro majitele účtu. Platí se za kontokorent, a to 200 Kč za schválení a 9 Kč měsíčně za jeho vedení. Můžete se nechat informovat o transakcích na účtu prostřednictvím e-mailu (zadarmo) nebo SMS (3 Kč). Účet můžete kombinovat se spořícím účtem Červené konto. Převody mezi nimi probíhají online pouze v pracovních dnech. Poštovní spořitelna jako jediná z popisovaných nabídek má v ceně účtu mobilní bankovnictví přes tzv. SIM TOOLKIT. Takto zadané transakce jsou rovněž zdarma. Když to vše shrnu, tak přestože jsou vybrané služby draze zpoplatněné, rozsahem služeb zadarmo a rozsahem dalších služeb dostupných za standardní ceny jde o černého koně na trhu v oblasti nízkonákladových účtů.
+ Tuzemské platby bez poplatku Platební karta (maxkarta) zadarmo a bezplatné výběry z bankomatů ČSOB v ČR a SR Zdarma pojištění proti zneužití maxkarty na 30 000 Kč Zdarma úrazové pojištění na smrt a trvalé následky úrazu na 100 000 Kč Lze změnit PIN ke kartě Kartou lze platit na internetu Je vidět karetní blokace Možnost úvěrů, hypoték, kreditních karet, kontokorentu, investic Není žádné omezení na služby banky, pouze odlišná cena u vybraných transakcí Zahraniční platby Spořící účet Rozsáhlé parametry internetového bankovnictví Lze dobíjet kredit mobilních operátorů Mobilní bankovnictví Telefonní bankovnictví nonstop Výběr možností zabezpečení internetového bankovnictví
24
Věrnostní program při platbě kartou, slevy na pohonné hmoty
Vysoké ceny za hotovostní transakce a platby na pobočce nebo poště Platby připisuje D+2 Převody uvnitř banky a na spořící účet jen v pracovních dnech Delší doby vyřízení požadavků a potřeb (vše jde přes žirocentrálu v Praze) Nelze objednat papírový výpis Nízké limity platební karty UNIBON – Běžný účet Jestli se vám stýská po papírových příkazech nebo z různých důvodů nemůžete používat přímé bankovnictví, pak je pro vás vhodná nabídka spořitelního družstva UNIBON. Příkaz k úhradě, povolení k inkasu či SIPO, trvalé platby a vůbec všechny pokyny jinak než písemně (zatím) v této záložně nezadáte. Odměnou jsou nulové poplatky, tuzemský platební styk je zadarmo. Pro otevření účtu potřebujete vložit 400 Kč jako členský vklad. UNIBON má nevýhodu ve svém umístění: jeho jediná pobočka a zároveň centrála sídlí v centru Ostravy, kde svůj požadavek musíte zaslat či předat. To můžete provést e-mailem nebo faxem, ale originál příkazu vždy musí následně do Ostravy doputovat (třeba poštou). O zbytek se postarají příjemné pracovnice pobočky, které vám v případě pochybností nebo nejasností zpětně volají. UNIBON prozatím nemá internetové bankovnictví, plánuje jej spustit v prvním kvartále roku 2009. Příkazy k úhradě se musejí zadat do 13. hodiny (přesněji do té doby je musí UNIBON obdržet), a poté odcházejí jako zrychlená platba do clearingu ČNB. Funguje to stejně jako u mBank, tj. většina bank platbu z UNIBON připíše ještě ten den, ostatní o den později. Příchozí platby UNIBON nezadržuje a připisuje je D+1. Zahraniční platby se provádějí přes zprostředkovatelskou banku, obdobně jako u Fio. K účtu lze získat kontokorent i spotřebitelské úvěry. Od listopadu 2008 umí UNIBON vydat platební karty MasterCard a Visa včetně jejich elektronických a zlatých variant. Platební karty pro UNIBON vydává ČSOB, takže přeneseně i zde platí výhody levných výběrů z bankomatové sítě ČSOB. Hypotéky UNIBON neposkytuje. Za to má spořící účet s úrokem 3,75 % p.a. a převody mezi běžným a spořícím účtem se neplatí. 25
+ Tuzemský platební styk zadarmo Spořící účet s nejvyšším úrokem ze spořících účtů na trhu Kontokorent Spotřebitelské úvěry Okamžité připsání prostředků D+1 Platby posílá jako zrychlené, zadarmo
Jediná pobočka (v Ostravě) Není internetové bankovnictví ani jiný přímý kanál Komplikované zahraniční platby Velmi úzká nabídka služeb pro fyzické osoby 7
Účty "zadarmo" a jejich ceny Finanční instituce
Fio
mBank
Poštovní spořitelna
UNIBON
Služba
Fio běžný účet
mKonto
Postžiro zadarmo
Běžný účet
Vedení účtu
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Úroková sazba
0,75-1,50 %
0,30%
0,10%
0%
Papírový výpis poštou 30 Kč
25 Kč
nelze
25 Kč
Elektronický výpis
0 Kč
0 Kč
0 Kč
HTML,TEXT, PDF, XML
PDF
0 Kč
Formát elektronického HTML,GPC, CSV HTML, PDF, CSV výpisu Tuzemské platby Příchozí platba
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Odchozí platba (internet)
0 Kč
0 Kč
0 Kč
nelze
7
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/bezny-ucet-zadarmo-postziro-mkonto-fio-unibon
26
Účty "zadarmo" a jejich ceny Finanční instituce
Fio
mBank
Poštovní spořitelna
UNIBON
Služba
Fio běžný účet
mKonto
Postžiro zadarmo
Běžný účet
Odchozí platba (telefon)
nelze
12 Kč
10 Kč
nelze
Odchozí platba (mobil) nelze
nelze
0 Kč
nelze
Odchozí platba (pobočka)
30 Kč
nelze
100 Kč
0 Kč
Prioritní platba (internet)
50 Kč
nelze
15 Kč
nelze
Zrychlená platba (internet)
1,50 Kč
0 Kč
nelze
nelze
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Trvalý příkaz zadaný elektronicky (každá platba)
0 Kč
0 Kč
0 Kč
nelze
Trvalý příkaz zadaný na pobočce (každá platba)
0 Kč
nelze
6 Kč
0 Kč
Vklad
0 Kč
nelze
50 Kč
0 Kč
Výběr
0 Kč nad 1000 Kč nelze
100 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
200 Kč
Druhá základní elektronická karta pro 0 Kč disponenta
0 Kč
0 Kč
200 Kč
Embosovaná karta (ročně)
300 Kč
nelze
500 Kč
500 Kč
Výběr z bankomatů ČSOB v ČR a SR
6 Kč
0 Kč
6 Kč
Výběr z ostatních bankomatů v ČR
30 Kč
3 výběry zdarma, poté 19 Kč, v SR vždy zdarma
39 Kč
30 Kč
Výběr z bankomatů v zahraničí
80 Kč + 0,5 %
0 Kč
80 Kč + 0,5 %
80 Kč + 0,5 %
Cash advance v ČR
100 Kč + 1,5 %
0 Kč
100 Kč + 1,5 %
100 Kč +
Inkaso a SIPO Provedení Trvalý příkaz
Hotovostní operace
Debetní karty První základní elektronická karta
27
Účty "zadarmo" a jejich ceny Finanční instituce
Fio
mBank
Poštovní spořitelna
UNIBON
Služba
Fio běžný účet
mKonto
Postžiro zadarmo
Běžný účet 1,5 %
Cash advance v zahraničí
180 Kč + 1,5 %
0 Kč
180 Kč + 1,5 %
180 Kč + 1,5 %
Cashback
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Blokace základní karty 200 Kč
0 Kč
200 Kč
200 Kč
Cestovní pojištění (nejlevnější ročně)
300 Kč
nelze
300 Kč
300 Kč
Pojištění zneužití (nejlevnější ročně)
150 Kč
nelze
0 Kč
150 Kč
individuální
15 000 Kč týdně
15 000 Kč týdně
Základní limit debetní 15 000 Kč týdně karty při zřízení účtu Přímé bankovnictví Internetové bankovnictví
0 Kč
0 Kč
0 Kč
připravuje se
Mobilní bankovnictví
nelze
nelze
0 Kč
nelze
Telefonní bankovnictví nelze
0 Kč
0 Kč
nelze
Kontokorent Schválení
0 Kč
připravuje se
200 Kč
200 Kč
Vedení (ročně)
1 %, resp. 4 % z rámce
připravuje se
108 Kč
0 Kč
připravuje se
13,50%
od 9 %
ne
ne
ano
nelze
ne
připravuje se
ne
nelze
SMS o transakci na účtu
2 Kč
0,90-1,40 Kč
3 Kč
nelze
E-mail o transakci na účtu
0 Kč
0 Kč
0 Kč
nelze
SMS o karetní transakci
nelze
0,90-1,40 Kč
3 Kč
nelze
Úroková sazba p.a.
14,30 %, resp. 8,30 %
Kreditní karty Kreditní karta MasterCard Kreditní karta Visa Informační zprávy
28
Účty "zadarmo" a jejich ceny Finanční instituce
Fio
mBank
Poštovní spořitelna
UNIBON
Služba
Fio běžný účet
mKonto
Postžiro zadarmo
Běžný účet
E-mail o karetní transakci
nelze
nelze
nelze
nelze
Příchozí europlatba
150 Kč
nelze
150 Kč
250 Kč
Odchozí europlatba
0,25 % min. 2, max. 10 EUR + 250 Kč
nelze
250 Kč
250 Kč
Platba do Slovenska
0 Kč
nelze
9 Kč (do ČSOB)
9 Kč (do ČSOB)
Platba ze Slovenska
0 Kč
nelze
6 Kč (z ČSOB)
6 Kč (z ČSOB)
Zahraniční platby
Tabulka č.2, Účty zadarmo a jejich ceny, porovnání parametrů (Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/bezny-ucet-zadarmo-postziro-mkonto-fio-unibon)
Pro názornost jsem se pokusila pomocí výše uvedených údajů, vyjádřit „finanční přívětivost banky“ v poskytování služeb. Ale protože některé z bank neposkytují všechny služby, tak jsem v daném ukazateli zapsala dvojnásobek maximální hodnoty ukazatele u jiných bank, jak je uvedeno tučně v následující tabulce:
Instituce Tuzemské platby Příchozí platba Odchozí platba (internet) Odchozí platba (telefon) Odchozí platba (mobil) Odchozí platba (pobočka) Prioritní platba (internet) Zrychlená platba (internet)
Fio 0 Kč 0 Kč 200 200 30 Kč 50 Kč 1,50 Kč
mBank 0 Kč 0 Kč 12 Kč 200 200 200 0 Kč
Poštovní spořitelna 0 Kč 0 Kč 10 Kč 0 Kč 100 Kč 15 Kč 200
UNIBON 0 Kč 200 200 200 0 Kč 200 200
Tabulka č. 3 Finanční přívětivosti chování bank pro tuzemské platby (vlastní úprava)
29
Z takto definované „přívětivosti“ jsem pak vytvořila graf, který ilustruje, že čím je vyšší hodnota ukazatele na ose Z, tím menší je „finanční přívětivost banky“ při poskytování služeb klientovi. Fio
mBank
Poštovní spořitelna
UNIBON
Zrychlená platba (internet)
Odchozí platba (pobočka)
Odchozí platba (telefon)
Příchozí platba
200 Kč 180 Kč 160 Kč 140 Kč 120 Kč 100 Kč 80 Kč 60 Kč 40 Kč 20 Kč 0 Kč
Graf č. 1 Finanční přívětivosti chování bank pro tuzemské platby (vlastní úprava)
Z tohoto grafu se dá usoudit, že z pohledu klienta se jeví nejpřívětivěji ta banka, u které platí klient nejmenší „souhrnný poplatek“. Jsem si ale vědoma, že toto hodnocení je pouze ilustrativní a je založeno na snaze „penalizovat“ tu banku, která nenabízí plnohodnotné spektrum služeb. Lepších výsledků v hodnocení služeb, by si vyžádalo poměrně hlubokou a náročnou analýzu všech kritérií a jejich metrik, což by přesahovalo rámec zadání této práce. A proto v další části tohoto textu, se již tímto srovnáním nebudu zabývat. z pohledu.
3.2. Balíčkové účty
Ne všechny klienty dokáže uspokojit nabídka výše zmiňovaných účtu zdarma, či běžných účtů. Správný výklad termínu běžný účet je – jde o nejzákladnější účet, u kterého si klient může zřídit termínovaný účet, podávat platební příkazy tuzemské i zahraniční, zadávat inkaso a SIPO, ovšem 30
pouze v papírové podobě v bance, dostane k němu výpis s periodou, kterou si zvolí, avšak všechny tyto úkony, kromě termínovaného vkladu si platí extra, nejsou zahrnuty v měsíčním poplatku. Proto většina lidí, kteří účet využívají aktivně volí jiný typ účtu, který v dnešní době nabízejí všechny banky, jde o takzvané balíčkové účty. Balíčkový učet je určen pro aktivní klienty, kteří chtějí svůj učet aktivně využívat, nechtějí za každou transakci a službu platit extra, chtějí mít např. neustálý přístup ke svému účtu a nechtějí chodit často do banky. Balíčkové účty vždy obsahují nějakou formu vzdáleného přístupu k bankovnictví (Telebanking, GSM banking, Home banking, on-line banking, WAP banking), prostřednictvím, kterého mohou klienti sami provádět bezhotovostní transakce, zjišťovat si stav účtu a pohyby. Každá banka má trochu odlišnou strukturu balíčkových produktů a liší se i jejich cena. Některé banky přišly s nápadem dát klientovi volnou ruku,
tzv. balíček si může z namíchat sám
z nabídnutých služeb tak, aby co nejlépe vyhovoval jeho skutečným potřebám. Nyní se podívejme podrobněji na nabídku některých našich bankovních institucí. UniCredit Bank Konto Pohoda (64Kč/měsíčně) Zřízení a vedení účtu v CZK Termínovaný účet Měsíční výpis z účtu zasílaný poštou Výběr z jakéhokoli bankomatu v ČR a z bankomatů UniCredit Group v zahraničí za 9Kč Dva produkty přímého bankovnictví dle výběru klienta – On-lne banking, Telebanking, GSM Banking, Smart Banking Zasílání 5 SMS měsíčně ( zůstatek, pohyb na účtu, kartové transakce) Vydání a vedení jedné debetní karty (na výběr mezi elektronickou debetní kartou Visa Electron nebo Maestro a embosovanou debetní kartou s cestovním pojištěním Visa Casic nebo Master Card Standard)
31
Konto Mozaika (99Kč/měsíčně) Zřízení a vedení účtu v CZK 9 volitelných bankovních produktu z této nabídky: Měsíční výpis z účtu zaslaný poštou v ČR Vedení druhého účtu v CZK či cizí měně Přímého bankovnictví – On-line Banking, Telebanking, GSM Banking, Smart Banking 5 tuzemských elektronicky zadaných transakcí (v Kč) včetně došlých plateb – provedení transakce 5 dalších tuzemských elektronicky zadaných transakcí (v Kč) včetně došlých plateb – provedení transakce 1 tuzemský platební příkaz měsíčně podaný na pobočce (v Kč) Jeden hotovostní vklad na pobočce (v Kč) Všechny výběry z vlastních bankomatů UniCredit Group v ČR a v zahraničí Výběry ze všech cizích bankomatů v ČR za 9 Kč Zřízení vedení kontokorentu k běžnému účtu Zaslání 10 SMS měsíčně (zůstatek, pohyb na účtu, kartová transakce) Elektronická debetní karta (na výběr Visa Elektron nebo Maestro) Embosovaná debetní karta s cestovním pojištěním (na výběr Visa Lasic nebo Master Card Standard) Další elektronická debetní karta (na výběr Visa Elektron nebo Maestro) Cestovní pojištění Travel Basic Embosovaná kreditní karta Visa Clasic ČSOB ČSOB Konto (50Kč/měsíčně) Zření a vedení účtu v CZK Měsíční výpis zaslaný poštou 1 tuzemská příchozí platba 2 výběry z bankomatů ČSOB (ostatní 6Kč,výběry z cizích bankomatů za 30Kč) Elektronická debetní karta pro majitele účtu Visa Elektron Elektronická debetní karta pro disponenta Visa Elektron Povolené přečerpání automatický limit 10.000Kč 32
Výběr z jednoho produktu elektronického bankovnictví On-line Banking, Telebanking, GSM Banking Spořící účet
ČSOB Aktivní Konto (100Kč/měsíčně) Zření a vedení účtu v CZK Měsíční výpis zaslaný poštou 5 elektronických tuzemských příchozích plateb 10 elektronických odchozích tuzemských plateb 5 výběrů z bankomatu ČSOB (ostatní 6Kč,výběry z cizích bankomatů za 30Kč) Výběr z jednoho produktu elektronického bankovnictví On-line Banking, Telebanking, GSM Banking 5/5 SMS info o stavu účtu/ karetních transakcích Neomezený počet info e-mailů a stavu účtu Embosovaná debetní karta Visa Clasic pro majitele, pojištění proti ztrátě a odcizení Embosovaná debetní karta Vasa Clasic pro disponenta Embosovaná/neembosovaná kreditní karta MasterCard Spořící účet
GE Money Bank Konto Genius (79Kč/měsíčně) Zřízení a vedení účtu v CZK Vedení a využívání 2 debetních platebních karet (Maestro, MasterCard a karty pro internetové nakupování 2 výběry ze sítě bankomatů GE Money Bank Zdarma kdykoliv zařadit novou službu či vypustit nevyužívanou službu, např. vedení platební karty Flexikredit (kontokorentů, služby přímého bankovnictví On-line Banking, Telebanking, GSM Banking Zadávaní trvalých příkazů a SIPA ( s přímým bankovnictvím navíc možnost platební příkazy měnit a rušit 33
Měsíční výpis zaslaný poštou, nebo e-výpis SMS servis – info. O pohybech na účtu Služba Infolimit - se kterou se vždy dozvíte, kolik si můžete půjčit
Genius Active (119Kč/měsíčně) Zřízení a vedení účtu v CZK Veškeré výběry ze sítě bankomatů GE Money Bank v ČR Služby přímého bankovnictví a jejích využívání – On-line Banking, Telebanking, GSM Banking Veškeré elektronické příchozí a odchozí transakce Elektronické operace s trvalými příkazy, inkasy a SIPO Vedení a využívání 2 debetních platebních karet (Maestro, MasterCard a karty pro internetové nakupování Měsíční výpis zaslaný poštou, nebo e-výpis Služba Infolimit, se kterou se vždy dozvíte, kolik si můžete půjčit Vedení služby Flexikredit – kontokorent Spořící účet Využívání služby SMS servis, včetně 50 zaslaných SMS měsíčně zdarma 1 vklad na pobočce měsíčně Všechny banky samozřejmě nabízejí i balíčky, které nabízejí větší rozsah služeb za vyšší měsíční paušál. V této práci bych se chtěla zaměřit na srovnání balíčků,které mají podobné složení, nebo je každá banka vydává za balíček určený pro aktivní klienty.
34
Tabulka č. 4 Porovnání balíčkových účtů, (Zdroj: autor, www stránky, sazebník jednotlivých bank) 35
V této tabulce jsem se snažila srovnat jedenáct našich největších, či z mého pohledu nejznámějších bankovních institucí. Mým původním záměrem bylo srovnat balíčkový účet střední třídy... Nechtěla jsem se zde zabývat nabídkou účtů zdarma, ale přesto jsem zařadila účet od m Banky, už jen z toho důvodu, že jiný nenabízí, ale alespoň si můžeme lépe srovnat zpoplatněnou nabídku ostatních institucí. Do této tabulky jsem záměrně zařadila pouze některé parametry, zaměřila jsem se hlavně na využitelnost, o kterou bych se já jako standardní klient zajímala při zakládání nového účtu. Zajímaly mě klasické parametry, vedení korunového, cizoměnového účtu,vkladový účet, platební karty, jejich pojištění, cena výběru z bankomatů vlastních i cizích, možnosti elektronického bankovnictví, zpoplatnění platebních příkazů možnost kontokorentu.
mBanka má sice účet zdarma, ale z jedenácti parametrů, které jsem sledovala jich nabízí pouze pět. Druhá nejlevnější Poštovní spořitelna jich nabízí sedm. Ostatní banky jich nabízejí devět či deset. Všechny banky standardně nabízejí ke svým korunovým účtům výpis zdarma zasílaný poštou či elektronicky, dále se shodnou na vydání platební karty. V platebních kartách se již banky liší, některé vydávají pouze levnější variantu nečipových karet, vydání čipové karty je již zpoplatněno. Tímto problémem jsem se však nezabývala, zmiňuji jen jako poznatek. Dále jen šest bank nabízí ke kartám i pojištění v rámci měsíčního paušálu. Kreditní kartu nabízejí pouze UniCredit bank, GE Money a Citibank. Tyto tři banky dále jako jediné nabízejí svým klientům i minimálně jeden měsíční vklad hotovosti na pobočce. Přímé bankovnictví nabízejí všechny bankovní instituce.
Zajímavou položkou jsou příchozí a odchozí platby. Příchozí platby bez poplatku mají všechny banky,většinou neomezené množství, výjimkou je pouze UniCredit Bank a ČSOB, které jich mají bez poplatku pouze pět. Zajímavě to má vyřešené Česká spořitelna, která má sice neomezený počet příchozích plateb zdarma, ale pouze pokud to jsou platby v rámci České spořitelny a stejně tak je tomu i u ochozích plateb. Ostatní banky se již liší. Za ochozí elektronickou platbu si nic neúčtuje mBanka, Volksbank, Raiffeisen banka, GE Money, KB a Citibank. UniCredit a ČSOB mají omezený počet ochozích plateb. Poštovní spořitelna si za každou platbu účtuje 0,50Kč, což je myslím ještě velmi přijatelné. Naopak 5,-Kč u LBBW mi připadá přehnané. Trvalé příkazy,
36
SIPO a inkaso si zpoplatňuje pouze Poštovní spořitelna. UniCredit bank jako jediná poskytuje klientům podat jeden platební příkaz v papírové podobě na přepážce.
Neméně zajímavou a velmi využívanou službou jsou výběry z bankomatů. Jak všichni víme, poplatky za výběr z bankomatu se liší podle toho, zda vybíráme z vlastního (tzn. Bankomatu naší domovské banky), či cizího bankomatu. Neomezený počet výběrů z vlastních bankomatů nabízí UniCredit Bank, GE Money, Citibank a Česká spořitelna, omezený počet výběrů mají všechny ostatní banky, až na Poštovní spořitelnu, která si účtuje 5.-Kč + 1% z vybírané částky a LBBW, která si účtuje 5,-Kč. Výběry z cizích bankomatů nemá zdarma ani jedna z bank. Ceny se liší. Nejlevnější výběry z cizích bankomatů mají klienti LBBW, tento úkon je vyjde pouze na 6,50Kč, druhou nejlevnější bankou je po té UniCredit bank, kde klient zaplatí 9,- Kč. Poplatky ostatních bank se pohybují v rozmezí 25,- až 39,90 Kč. Dvě ze sledovaných bank si k tomuto nemalému poplatku ještě připočítávají % z vybírané částky. Jednou z těchto bank je Poštovní spořitelna, která si účtuje 25,Kč + 1% z vybírané částky a druhou bankou je Česká spořitelna , která má stejný základ 25,- Kč a dále 0,5% z vybírané částky. Z čehož vyplývá, že nejdražší výběr a to ať z vlastního či cizího bankomatu má Poštovní spořitelna. Naopak jako nejlevnější se jeví UniCredit bank. LBBW má sice poplatek jen 6,50 Kč, ale má ho i z vlastních bankomatů, což znamená vždy. Možná je to i určitou výhodou, že člověk nemusí přemýšlet, kde je nejbližší bankomat jeho domovské banky. Sice jsem se zde vůbec nezabývala poplatky spojenými s výběry z bankomatů mimo území České republiky, za zmínku stojí věc, kterou Zavedla UniCredit bank. Pokud je výběr v zahraničí uskutečněn z bankomatů opět UniCredit bank, klient zaplatí poplatek jako by vybíral doma. Přiklad: pokud klient (Čech) UniCredit bank uskuteční výběr z bankomatu Unicredit v Itálii, zaplatí stejný poplatek jako v České republice. Což znamená, že od normálního stavu ušetří 100,až 150,-Kč , dále 0,5% až 1% z částky, které si účtuje VISA nebo Mastercard, a pokud bude mít platební kartu navázanou jak na korunový tak eurový učet, odpadá pro něho i měnová konverze.
Spořící účet nabízejí všechny banky. Kontokorent nenabízí čtyři banky z jedenácti. Jsou jimi mBanka, LBBW, ČSOB a Citibank.
37
Dále je velmi zajímavé, že pouze Poštovní spořitelna a UniCtedit bank nabízejí v rámci jednoho měsíčního poplatku vedle korunového účtu i účet v cizí měně.
Celkově lze shrnou, když opomeneme eMbanku, má sice účet zdarma, ale poskytuje nejméně služeb. UniCredit bank jako jediná banka nabízí veškeré produkty, které jsem zkoumala, některé jako jsou odchozí a příchozí platby sice v omezeném množství, celkově však její nabídka balíčku za 99,-Kč vychází nejoptimálněji. Naproti tomu nejdražší balíček bez cizoměnového účtu a kreditní karty za 299,-Kč nabízí Citibank. Poštovní spořitelna se ze začátku jevila jako velice zajímavá s balíčkem za 35,-Kč, který obsahuje cizoměnový účet i kreditní kartu, konkurenceschopnost Unicredit bank si však pošramotila vysokými poplatky za výběry jak z vlastních tak i z cizích bankomatů. Tyto poplatky jsou celkově nejvyšší ze všech sledovaných bank. Druhou nejdražší bankou se stává Komerční banka s měsíčním poplatkem 125,- Kč bez cizoměnového účtu i kreditní karty. Ostatní banky jsou si cenově velmi podobné od 100,- do 119,- Kč nabízejí velmi podobné parametry. Od této ceny se liší už jen LBBW s 50,- Kč a Volksbank s 89,- Kč, LBBW je sice levnější, ale nezahrnuje v ceně pojištění k platební kartě, má zpoplatněné všechny výběry z bankomatů bez rozdílu, ale na druhou stranu Volksbank má sice výběry z vlastních bankomatů zdarma, ale u cizích je to 30,- Kč.
38
4. Návrh na optimální bankovní produkt nabízených bank z pohledu minimálních poplatků
Optimální bankovní produkt musí plně uspokojovat potřeby zákazníka a zároveň by jeho cena měla být velmi příznivá. V dnešní době některé banky, jak jsem již uvedla, poskytují dokonce účty zdarma, což je sice velmi atraktivní pro klienty, ale na druhé straně tyto produkty většinou neobsahují úplný výčet služeb, které aktivní klient dnes využívá.
4.1. Služby optimálního bankovního produktu
Podívejme se na to co by měl obsahovat optimální bankovní produkt z pohledu aktivního , člověka v produktivním věku, který, jak tomu dnes ve většině případů bývá, je plně vytížen svou prací a nemá čas navštěvovat kamenné pobočky bank, dennodenně využívá Internet jako zdroj většiny informací.
Z dnešní nabídky bankovních produktů je patrné, že se bankovním institucím vyplácí nenabízet jednotlivé služby zvlášť, ale vymyslet takzvané balíčky a do těch za měsíční paušál zabalit služby, které si myslí, že jsou pro klienty atraktivní. Přínosem pro klienty je celková cena balíčku, která je vždy nižší než pořízení jednotlivých služeb zvlášť.
Této myšlenky bych se přidržela. Nyní již jen zbývá se zamyslet, které produkty mohou lidé asi nejvíce využívat.
39
Optimální bankovní produkt by měl obsahovat: korunový účet cizoměnový účet spořící účet čipovou platební kartu kreditní kartu elektronické bankovnictví kontokorent
Toto je dle mého názoru výčet šesti nejdůležitějších produktů, ke kterým se váží další služby:
korunový účet -
měsíční výpis z účtu, výběr z papírové či elektronické verze
cizoměnový účet -
měsíční výpis z účtu, výběr z papírové či elektronické verze
spořící účet -
možnost ukončení termínovaného vkladu v průběhu období bez sankčního poplatku a ztráty úroků za adekvátní období, při nahlášení dva dny předem
čipovou platební kartu -
základní pojištění k platební kartě
-
možnost mít kartu navázanou na primární a sekundární účet (př. Kč a EUR)
-
veškeré výběry z vlastních bankomatů zdarma
-
výběry z cizích bankomatů za 5,- Kč
40
-
možnost platit kartou přes Internet
-
možnost zvolit si vlastní PIN
-
možnost zvolit si podobu (obličej) karty
kreditní kartu -
60ti denní bezúročné období
-
možnost zvolit si vlastní PIN
-
možnost zvolit si podobu (obličej) karty
elektronické bankovnictví -
výběr z telefonního, GSM, WAP či Internetového bankovnictví
-
domácí odchozí platby pořízené elektroniky zdarma
-
zřízení, změnu a zrušení trvalých příkazu, SIPA a inkas elektronicky zdarma
-
zřízení a ukončení termínovaného vkladu
kontokorent -
získání kontokorentního rámce na základě dvou měsíčních obratů
Toto je dle mého výčet služeb, které každý aktivní člověk využívá. Než se dostanu k optimální ceně za takto nastavený balíček, ráda bych se ještě vrátila zpět k možnostem platebních karet a internetového bankovnictví.
Navázaní platební karty ke dvou účtům, je ideální stav pro lidi, kteří cestují do ciziny. Jak jsem již uvedla výše v příkladu, pokud bude mít klient navázanou platební kartu na korunový i eurový učet, karta pozná zda se právě nachází v České republice a bude si položky účtovat z korunového účtu, pokud bude klient v Eurozóně bude si karta účtovat peníze z eurového účtu, což je pro klienta výhodnější, odpadá měnová konverze. Další věcí, kterou mě velice oslovila UniCredit Bank jsou výběry ze zahraničních bankomatů v rámci jedné bankovní skupiny za stejnou cenu,
41
jakou by klient zaplatil ve své domovské zemi. Myslím, že by to bylo přínosným standardem pro všechny ostatní bankovní skupiny.
Internetové bankovnictví se stále vyvíjí a tak je jen otázkou času, kdy zcela nahradí kamenné pobočky. Ideální stavem pro všechny aktivní lidi v produktivním věku by byla možnost, vyřídit pomocí internetového bankovnictví veškeré požadavky, nenavštěvovat kamenné pobočky, mít možnost se v případě nejasností obrátit po telefonu na operátory call centra a získat odborné informace a rady. Mít možnost si z internetu nejen zřídit účet, ale vyřídit si i půjčky a hypotéky pomocí internetových formulářů. Ideální by bylo získání i smluvní dokumentace elektronickým způsobem, to je ale zatím v případě hypotečních úvěrů nemožné, protože se stále musí na úřad katastru nemovitostí donášet smlouvy v papírové podobě. Myslím, že v brzké budoucnosti ať již banky či přímo úřad katastru nemovitostí vymyslí elektronický formulář a umožní se tím vyřízení i hypotečního úvěru bez návštěvy kamenných poboček a pro klienty i dalšího obíhání a vyřizování věcí.
Předpokládám, že ideální pro většinu lidí, by bylo vedení takto poskládaného balíčku zdarma, ale myslím že nemůžeme být naivní a musíme si uvědomit, že banka má s každou z výše zmíněnou položkou náklady. Když se vrátím k cenám a službám nabízených v balíčku jednotlivých bank, viděla bych jako ideální cenu optimálního balíčku 75,-Kč. 75,-Kč není položka, nikterak závratná položka pro klienty, činí to 900,-Kč za rok, což bance pokryje částečně náklady.
42
Závěr
V této bakalářské práci jsem se snažila popsat produkty elektronického bankovnictví, jak je známe a využíváme v dnešní době, zejména pak z hlediska poplatků, které od klienta banky za jednotlivé produkty a služby požaduje. Neopomněla jsem ani na historickou část, kterou jsem myslím, velmi logicky věnovala platebním kartám. Své postřehy jsem vyjádřila v kap. „Porovnání produktů z hlediska poplatků a poskytovaných služeb“, které jsem uspořádala do několika tabulek, z nichž vyjímám tyto podstatné údaje: Produkt. Cena. Účet v Kč. Účet v cizí měně. Výpis poštou e-výpis. Platební karta. Pojištění k PK. Kreditní karta. Vklad v hotovosti.
Tabulkové vyjádření je nejbližší pro popisovanou skutečnost, protože nějaké souhrnné srovnání na principu multidimenzionálního pohledu by bylo velice náročné a vyžadovalo by hlubokou analýzu srovnávacích kritérií, stanovení metrik a priorit pro ohodnocení „jakési celkové přívětivosti bank“, což by přesahovalo původní zadání této práce. Důležitější závěr, ke kterému jsem dospěla na základě uváděné analýzy je , skutečnost že poskytované služby jednotlivými bankami jsou velice podobné, rovněž tak i poplatky, které od klienta vyžadují. Je to zcela pochopitelné, protože všechny banky pro nabízené produkty využívají obdobné informační kanály, které buď zajišťují vlastními silami, nebo je mají outsourcovány. A právě kvalita a nákladnost těchto služeb, může hrát do jisté míry větší rozdíly v poplatcích. Objektivnější hledisko než výše poplatků by proto mělo být hledisko kvalita poskytovaných služeb versus výše poplatků, které by si každý klient měl posoudit individuálně podle svého uvážení. A v tomto smyslu by měl být i zaměřen marketing a CRM banky tak aby výslednicí tohoto snažení byla spokojenost klienta. Doufám, že i má práce k tomuto závěru svým dílem přispěla.
43
Přesto chci zdůraznit, že z celkového průzkumu, který jsem udělala, mi vyšel závěr, že je možná výhodné mít jeden zpoplatněný balíčkový účet u banky, která nabízí za námi akceptovatelnou cenu širší nabídku služeb, o kterých víme, že je využijeme a druhý bezplatný účet, který třeba jako například mBanka, nabízí lepší úročení, či výběry v zahraničí zdarma. Nabídková škála je na našem bankovním trhu opravdu veliká a myslím si, že dnes si každý kdo o to bude mít zájem, vybere optimální produkt, který mu bude vyhovovat.
44
Seznam použité literatury Tištěná monografie: JUŘÍK, Pavel: Encyklopedie platebních karet, historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. Grada Publishing a.s., 2003, 312str. ISBN 80-247-0685-7. Elektronické monografie, webovská sídla, databáze počítačových programů: PEKÁRKOVÁ, Lucie: Elektronické bankovnictví, jeho možnosti a další vývoj, Masarykova Univerzita, 2006, bakalářská práce. Dostupný z WWW:< http://is.muni.cz/th/60555/esf_b/BP_Pekarkova.doc> www.citibank.cz. Dostupný z WWW:< http://www.citibank.cz/czech/consumer-banking/czech/docs/produkty.htm http://www.citibank.cz/czech/consumer-banking/czech/docs/doc600.htm > www.cs.cz. Dostupný z WWW:< http://www.csas.cz/banka/pages/configc/index.jsp?from=button http://www.csas.cz/banka/menu/nav00006_sazebnik> www.csob.cz. Dostupný z WWW:< http://www.csob.cz/bankcz/cz/Lide/Ucty-a-platby/ http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/> www.finance.cz. Dostupný z WWW:< http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/technologie> www.gemoney.cz. Dostupný z WWW:< http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/zakaznicky-servis/sazebniky-poplatku> www.hn.ihned.cz. Dostupný z WWW:< http://hn.ihned.cz/c1-31810740-platebni-karty-v-cesku-jako-obyvatel> www.kb.cz, Dostupný z WWW:< http://www.kb.cz/cs/products.shtml http://www.sazebnik-kb.cz/> www.lbbw.cz. Dostupný z WWW:< http://www.lbbw.cz/cs/produkty_sluzby/index.shtml http://www.lbbw.cz/cs/produkty_sluzby/sazebnik.shtml> www.mbank.cz. Dostupný z WWW:< http://www.mbank.cz/osobni/mkonto/ http://www.mbank.cz/pruvodce/sazebnik/index.html>
45
www.mesec.cz. Dostupný z WWW:< http://www.mesec.cz/clanky/bezny-ucet-zadarmo-postziro-mkonto-fio-unibon> www.postovnisporitelna.cz. Dostupný z WWW:< http://www.postovnisporitelna.cz/Obcane/Stranky/default.aspx http://www.postovnisporitelna.cz/O-postovni-sporitelne/Sazebnik/Stranky/default.aspx> www.raiffeisenbank.cz. Dostupný z WWW:< http://www.raiffeisenbank.cz/osobni-finance/bezny-ucet-ekonto/ http://www.raiffeisenbank.cz/o-bance/informacni-a-online-sluzby/dokumenty/cenik-produktu-asluzeb/> www.unicreditbank.cz. Dostupný z WWW:< http://www.unicreditbank.cz/cz/obcane/ucty.html http://www.unicreditbank.cz/cz/sazebnik.html> www.volksbank.cz. Dostupný z WWW:< http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/obcane/index.html http://www.volksbank.cz/vb/jnp/cz/sazebniky/index.html> www.wikipedie, historie platebních karet. . Dostupný z WWW:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_platebn%C3%ADch_karet>
46
Seznam tabulek Tabulka č.1. Rozdělení operací telefonního bankovnictví, zdroj:autor Tabulka č.2. Účty zadarmo a jejich ceny, porovnání parametrů Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/bezny-ucet-zadarmo-postziro-mkonto-fio-unibon Tabulka č. 3 Finanční přívětivosti chování bank pro tuzemské platby (vlastní úprava) Tabulka č.4.Porovnání balíčkových účtů, Zdroj: autor, www stránky, sazebník jednotlivých bank
Seznam obrázků Obr. č.1..Příklad aplikace on-line banking, zdroj: UniCreditbank,a.s.
Seznam grafů Graf č. 1 Finanční přívětivosti chování bank pro tuzemské platby (vlastní úprava)
47