Spotřební výdaje domácností ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spotřební výdaje domácností ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ladislav Stejskal, Ph.D.

Ludmila Ráčilová

Brno 2012

Chtěla bych touto formou poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Ladislavu Stejskalovi, Ph.D. za odborné vedení, hodnotné připomínky a rady k mojí práci.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Spotřební výdaje domácností ČR“ vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Blansku dne 10. prosince 2011

__________________

Abstract RACILOVA, L. Consumer expenditure of househol CR. Bachelor thesis. Brno: FBE MENDELU in Brno, 2011. Bachelor thesis focuses on the development of selected sociological and economic dates of Czech Statistical Office from 2005 to 2009. In particular, it is analyzing consumer expenditure of household and make predictions of future development. Estimate of it is based on studies of historical dates.

Keywords Consumer expenditure, consumption, price, prediction.

Abstrakt RÁČILOVÁ L. Spotřební výdaje domácností ČR. Bakalářská práce. Brno: PEF MZLU v Brně, 2011. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoje vybraných sociologických a ekonomických dat Českého statistického úřadu za období 2005-2009. Především analyzuje spotřební výdaje domácností ČR a sestavuje predikci budoucího vývoje, jejíž odhad je podložen studiem historických dat. Klíčová slova Spotřební výdaje, spotřeba, cena, predikce.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

1.1 Úvod...........................................................................................................11 1.2 Cíl práce………………………………………………………………………………………12 2

Metodika

13

3

Přehled literatury

15

4

3.1

Spotřeba, důchod, úspory, cena a poptávka...........................................15

3.2

Spotřební a úsporová funkce..................................................................16

3.3

Model mezičasové volby.........................................................................17

3.4

Teorie permanentního důchodu............................................................18

3.5

Investice..................................................................................................19

3.6

Inflace....................................................................................................20

3.7

Cenový index.........................................................................................20

3.8

Struktura spotřebního koše v ČR, COICOP...........................................21

3.9

Spotřebitel a jeho chování a rozhodování.............................................22

Vlastní práce

24

4.1

Složení domácností a čisté příjmy..........................................................24

4.2

Vývoj spotřebitelských cen.....................................................................27

4.3

Spotřeba potravin na obyvatele..............................................................30

4.4

Skladba spotřebních výdajů....................................................................35

Obsah

7

4.5

Potraviny a nealkoholické nápoje.............................................................36

4.6

Alkoholické nápoje a tabák.......................................................................38

4.7

Oddívání a obuv.........................................................................................39

4.8

Bydlení, voda, energie, paliva...................................................................39

4.9

Bytové vybaveni, zařízení domácností......................................................40

4.10 Zdraví........................................................................................................41 4.11

Doprava....................................................................................................42

4.12

Pošty a telekomunikace...........................................................................43

4.13

Rekreace, kultura, sport..........................................................................43

4.14

Vzdělávání...............................................................................................44

4.15

Stravovací a ubytovací služby..................................................................45

4.16

Ostatní zboží a služby..............................................................................45

4.17

Korelace vybraných spotřebních výdajů................................................46

4.18

Odhady budoucího vývoje.......................................................................48

4.19

Shrnutí vývoje a budoucích výhledů.......................................................50

5

Aplikace výsledků

54

6

Závěr

55

7

Přehled literatury

57

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr.1

Úsporová funkce

17

Obr. 2

Korelace měsíčních příjmů domácností a měsíčních nákladů na bydlení

27

Obr. 3

Míra inflace v % v období 2005-2009

29

Obr. 4

Setřídění nejvíce nakupovaných potravin dle množství

34

Obr. 5

Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na obyvatele v období 20052009 35

Obr. 6

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 01 Potraviny a nealkoholické nápoje nápoje

38

Obr. 7

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 02 Alkoholické nápoje a tabák

Obr. 8

38

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 03 Odívání a obuv 39

Obr. 9

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 04 Bydlení, voda, energie, paliva 40

Obr. 10

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 05 Bytové vybavení, zaříz. domácností 41

Obr. 11 Obr. 12

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 06 Zdraví Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 07 Doprava

42 42

Obr. 13

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 08 Pošty a telekomunikace

Obr. 14

43

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 09 Rekreace, kultu-

ra, sport

44

Obr. 15

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 10 Vzdělávání

Obr. 16

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 11 Stravovací a uby-

tovací služby

44

45

Seznam obrázků

Obr. 17

9

Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 12 Ostatní zboží a

služby

Obr. 18

46 Korelace oddílu 01 Potraviny a nealkoholické nápoje a nižší sazbou

DPH

Obr. 19

Korelace oddílu 05, 06, 09 a HDP

46 47

Obr. 20

Predikce korelace oddílu 01 a sazby DPH

51

Obr. 21

Budoucí pravděpodobný vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností ČR (oddíl 01, 04, 06, 07, 11)

52

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Struktura spotřebního koše pro výpočet indexu spotřebitelských cen

22

Tab. 2 Průměrné roční peněžní příjmy na osobu (Kč)

24

Tab. 3 Domácnosti celkem v letech 2005-2009 (vybrané údaje)

25

Tab. 4 Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v ČR (vybrané údaje)

28

Tab. 5 Spotřeba potravin a nealkoholických nápojů na obyvatele za rok (vybrané údaje)

31

Tab. 6 Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na obyvatele za rok (vybrané údaje)

34

Tab. 7 Výdaje na konečnou spotřebu domácností dle účelu v ČR (dle klasifikace COICOP, vybrané údaje)

36

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Spotřební výdaje domácností jsou výdaje vzniklé za účelem uspokojování individuálních lidských potřeb. Tyto potřeby jsou odlišné, ať už v závislosti na pohlaví, věku, zájmů či geografického umístění. Výdaje domácností v sobě zahrnují veškeré výdaje na statky a služby krátkodobé nebo dlouhodobé spotřeby. Z hlediska ekonomie se jedná o makroekonomický ukazatel, spotřeba jako taková je největší složkou hrubého domácího produktu. Ovlivňuje ji řada faktorů, mezi něž se řadí změna míry zdanění důchodů, výše disponibilního důchodu, výše úrokové míry či očekávání domácností v budoucnosti. Čím bude spotřeba vyšší, tím lépe se nám bude dařit, dá se tedy říci, že spotřební výdaje domácností ovlivňují vzrůst či útlum ekonomiky samotné. Rodinné účty, které tvoří jak příjmy, tak i výdaje domácností jsou z hlediska statistického evidování velmi důležité, neboť bývají jedním z faktorů pro určování životní úrovně obyvatelstva. Český statistický úřad dlouhodobě sleduje a sbírá data, aby zjistil strukturu vydání a spotřeby domácností v České republice. Podnět pro nové uspořádání dat výdajových položek dal Eurostat, na základě přípravy vstupu do EU. Proto od roku 1999 jsou členěna podle klasifikace individuální spotřeby dle účelu. Jedná se o českou verzi mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Systém členění umožňuje mezinárodní srovnatelnost statistických ukazatelů. Rok 2006 byl průlomový, co se týká setřídění domácností, neboť od tohoto roku jsou evidovány všechny druhy domácností dle skutečného zastoupení v populaci. Základním výběrovým znakem je osoba v čele domácnosti, dle ekonomické aktivity. V úplných rodinách se jedná vždy o muže, v neúplných o jednoho z rodičů, kde převažují ženy a v nerodinných domácnostech o osobu

Úvod a cíl práce

12

s nejvyšším příjmem. Domácnost v čele s ekonomicky neaktivní osobou se dále člení podrobněji. Téma „Spotřební výdaje domácností ČR“ bylo zvoleno z důvodu vnímané důležitosti výzkumu i osobní zainteresovanosti, (autorka je vůdčí osobou domácnosti). Náročnost zpracování, setřídění přístupných dat spotřebních výdajů, jejich analyzování a sestavení vývoje do budoucnosti byla chápána jako výzva osobního rozvoje.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je určit tendence vývoje kategorie spotřebních výdajů. Následně pak sestavit predikci do budoucích období. Záměrem je představit výstup aplikovatelný v řadě oblastí, shrnutých v závěru práce. Ve vlastní práci budou rozebrány spotřební výdaje domácností v závislosti na zvolených demografických, sociologických a ekonomických faktorech. Dále budou zhodnoceny faktory ovlivňující spotřební výdaje a na základě jejich podkladů sestaven jejich budoucí vývoj. Podklady pro výběr sekundárních dat mi poskytl Český statistický úřad. Čerpáno bude z položek ekonomických, kam patří ceny vybraných výrobků, míra inflace, životní úroveň a spotřeba domácností ČR. Analýza dat z těchto podkladů povede ke zhodnocení situace českých domácností a budou nezbytným podkladem k určení faktorů ovlivňující spotřební výdaje.

Metodika

13

2 Metodika Tato práce se zabývá spotřebními výdaji domácností ČR. Hlavním zdrojem dat jsou sekundární data Českého statistického úřadu, dostupná na jeho veřejných internetových stránkách. Je využito dat v rozmezí 2005 – 2009 pro srovnání spotřebních výdajů ČR. Sekundární data jsou dostačující pro jejich analýzu. Ve vlastní práci bylo pracováno s nástroji deskriptivní statistiky a bylo využíváno analytických postupů. Byla užita data shromažďovaná v letech 2005-2009, publikovaná v „Datech v publikacích – Životní úroveň“, „Domácnosti celkem v letech 2005-2009“1 dále „Česká republika od roku 1989 v číslech“ z nichž bylo užito dat „Spotřeby a ceny“ a „Makroekonomika“.2 Výše uvedená zpracovaná data byla rozdělena do dvanácti kategorií dle systému COIOP a detailně analyzována z hlediska vývoje a ovlivňujících faktorů v čase. Analýza časových řad zahrnuje metodu bazických indexů, která je založena na jednoduchém principu, kdy změnu sledovaného jevu vyjadřujeme procentuálně vzhledem k předem zvolenému základu, vzorcem vyjadřujeme takto: bi = xi/xz. U metody řetězového indexu porovnáváme vůči sobě vždy po sobě následující hodnoty sledovaného jevu. Indexy prezentujeme procentuálně, popřípadě pomocí spojnicového grafu.3 Korelační analýza označuje míru stupně asociace dvou proměnných x a y.4 Průřezové analýzy hodnotí data z hlediska geografického, politického a ekonomického.

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zivotni_uroven_spotreba_domacnosti_prace ze dne 30. 04. 2011 2 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#03 ze dne 30. 04. 2011 3http://aplikacergsg.sci.muni.cz/pruvodce-daty-a-jejich-zdroji/obyvatelstvo-2/mestskeobyvatelstvo ze dne 30. 11. 2011 4 (Hendl, 2006, s. 240) 1

Metodika

14

Horizontální analýza se používá k zachycení vývojových trendů a cyklů, sledujeme jí časový vývoj jednotlivých ukazatelů. Na základě analýz byly vytvořeny prognózy budoucího vývoje, jejich odhad je podložen studiem historických dat.

Přehled literatury

15

3 Přehled literatury Spotřební výdaje domácností jsou zahrnuty do základních pojmů makroekonomie. Následující kapitola vymezuje tyto pojmy, relevantní ke kategorii spotřebních výdajů. Kromě samotné spotřeby se jedná o důchody, spotřební funkci, vlivy úrokových měr, investic, inflace, cenového indexu a zobrazení struktury spotřebního koše. Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby jak dlouhodobého, tak i krátkodobého užití. Investice na druhé straně tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu. Kromě spotřeby je výdajová stránka ekonomiky každé země determinována investicemi, existují různé faktory ovlivňující jejich trendy. Spotřeba je největší složkou HDP, všechny formy spotřeby tvoří jeho dvě třetiny.5 Rozlišujeme 3 hlavní složky spotřeby a to statky dlouhodobého užití, krátkodobého užití a služby.

3.1. Spotřeba, důchod, úspory, cena a poptávka Mezi důchodem, spotřebou a úsporami je těsná souvislost. Pro pochopení úspor, musíme rozumět spotřebě.6 Studie o chování úspor dokazují, že bohatí lidé spoří ze svých důchodů více než chudí. Nejchudší většinou spotřebovávají více, než je výše jejich disponibilního důchodu, půjčují si a mají sklon k záporným spotřebám. Důchod má prvotní určující vliv na výši úspor. Vztahy mezi úsporami a spotřebou mají klíčový význam pro mnohé ekonomické otázky.7

5 6

7

(Mankiw, 2007, s. 54) (Dornbusch, Fischer, 1994, s. 277) (Samuelson, Nordhaus, 1991, s. 126-127)

Přehled literatury

16

Změna nominálního důchodu při konstantních cenách zřejmě vyvolá růst poptávky, pokles důchodu pak pokles poptávky. U různých druhů statků bude reakce spotřebitelů na změnu důchodu různá. Nezbytné spotřební předměty jsou na změnu důchodu málo citlivé. Naproti tomu luxusní statky jsou silně citlivé. Zvláštní skupinou méněcenných statků, pak může u některých poptávka s růstem příjmů klesat. U nezávislých statků nemá změna ceny žádný vliv na poptávku. U substitutů, které jsou vzájemně zaměnitelné, vyvolá růst ceny jednoho statku, poptávku po druhém. Komplementární statky, které se vzájemně doplňují, v případě růstu ceny jednoho statku, vyvolají nejen pokles poptávaného množství tohoto statku, ale i pokles poptávky po statku s ním komplementárním.8

3.2 Spotřební a úsporová funkce Spotřební funkce určuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu. Tento pojem zavedl John Maynard Keynes. Byl přesvědčen, že spotřeba „C“ má v uzavřené ekonomice dvě základní složky, tou první je autonomní spotřeba „Ca“, jejíž výše je nezávislá na výši disponibilního důchodu. Druhou složkou je tzv. indukovaná spotřeba „c YD“, jejíž výše závisí na disponibilním důchodu domácností. Veličina „c“se nazývá mezní sklon ke spotřebě a udává, o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi nulou a jedničkou. Disponibilní důchod je ten, který mají domácnosti k dispozici, a může být dle Keynese užit pouze dvěma způsoby: buď určitou jeho část utratit za spotřební výdaje a zůstatkovou část uspořit „S“. Keynesův základní psychologický zákon říká, že s růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale její podíl klesá, což znamená, že průměrný sklon ke spotřebě klesá, což je způsobeno existencí autonomní spotřeby. 8

(Macáková, 2003, s. 64-65)

Přehled literatury

17

Úspory se rovnají důchod mínus spotřeba, a lze tak snadno odvodit úsporovou funkci. Mezní sklon k úsporám je pak definován jako podíl z dodatečné koruny důchodu, který plyne do dodatečných úspor. Chování spotřeby a úspor patří mezi nejdůležitější otázky makroekonomie. Graf 1 Úsporová funkce

3.3 Model mezičasové volby

Americký ekonom Ervin Fisher nastínil tento mikroekonomický model již v roce 1930, zkoumá rozhodování jednoho spotřebitele mezi dvěma obdobími současností a budoucností.

Přehled literatury

18

Na čem tedy závisí spotřeba v období 1 a v období 2, jednak na důchodu v obou obdobích, ale i na úrokové míře a samozřejmě na preferencích spotřebitele. Pokud se zvýší důchod v období 1 a důchod v období 2 by se nezměnil, vroste spotřeba nejen v prvním období, ale i spotřeba v období druhém. Jak moc dojde k růstu spotřeby, závisí na preferencích jedince. Pokud budeme předpokládat, že preference budou stejné v obou obdobích, pak by došlo k rovnoměrné spotřebě v obou obdobích. Jestliže vzroste důchod spotřebitele ve druhém období, spotřeba by opět vzrostla v obou obdobích, její rozložení by opět záviselo na preferencích spotřebitele.9 Pokud by došlo ke změně úrokové míry, může objem svých úspor spotřebitel zvýšit, snížit, nebo nechat beze změny. Jestliže dojde ke zvýšení úrokové míry, začnou působit dva efekty, prvním z nich je substituční efekt. Úroková míra se stane nákladem obětované příležitosti. Pokud se zvýší, začne spotřebitel v prvním období spořit a svoji spotřebu odloží do druhého období. Druhý je důchodový efekt, roste-li úroková míra, roste i důchod spotřebitele a tím i jeho celková spotřeba. Celkový efekt zvýšení úrokové míry není tedy jednoznačný. Budeme-li předpokládat, že pokud si některý ze spotřebitelů vezme úvěr na pokrytí spotřeby prvního období, musí být současně někdo v tomto období kdo spoří a z jehož úspor byl úvěr poskytnut. „Na agregátní úrovni lze tedy předpokládat, že se důchodové efekty dlužníků a spořících v podstatě vynulují, a proto můžeme tvrdit, že dopad zvýšení úrokové míry bude mít na spotřebu v prvním období přece jen negativní.“10

9

(Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovský, 2010, s. 53-62)

10

(Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovský, 2010, s. 64)

Přehled literatury

19

3.4 Teorie permanentního důchodu Milton Friendman poskytl vysvětlení dlouhodobé funkce spotřeby svou teorií permanentního důchodu. Podle této teorie závisí spotřeba pouze na tzv. permanentním důchodu. Jedná se o průměrný dlouhodobý očekávaný důchod, který bude záviset nejen na očekávaném důchodu z lidského kapitálu, ale i na očekávaném důchodu z držených aktiv. To, že spotřeba závisí na dlouhodobém permanentním důchodu a nikoliv na běžném je vysvětlováno následovně. Pokud člověk dostane mzdu např. v 10. měsíci, je zřejmé, že ho neutratí hned v první den výplaty, neboť by mu v dalších dnech měsíce nezbylo na pokrytí svojí spotřeby. A právě teorie permanentního důchodu tento příklad zobecňuje a tvrdí, že spotřeba bude závislá na nějakém dlouhodobém důchodu, spotřebitel bude pro daný okamžik vydávat na spotřebu jen část dlouhodobého důchodu. Tento závěr se přibližuje k teorii životního cyklu,11 neboť u ní je předpokládáno, že spotřeba bude záviset zejména na očekávaném životním důchodu. Běžný disponibilní důchod se však nemusí rovnat permanentnímu. Při předpokladu roční periodicity, může pak běžný důchod ve sledovaném období kolísat kolem permanentního a to tak, že ho může převyšovat, nebo být nižší. Toto kolísání je dáno tranzitorními změnami důchodu.12

3.5 Investice Druhou hlavní složkou soukromých výdajů jsou investice, jejichž definice je přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti. Představují proměnlivou složku výdajů a dále vedou k akumulaci kapitálu.

11

MODIGLIANI, F., BRUMBERG, R. Utility Analysis and the Consumption Function: An Interpretation

of Cross Section Data. In: Kurihara, K. (ed): Post-Keynesian Economics. New Brunswick, Rudgers University Press 1954 12

(Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovský, 2010, s. 70)

Přehled literatury

20

Investice mají velký význam pro krátkodobou ekonomickou aktivitu i pro dlouhodobý ekonomický růst. Jsou ovlivňovány hospodářskou politikou. Nejvýraznější účinek má monetární politika, kterou jsou ovlivňovány úrokové sazby a kapitálové náklady. Při nižších úrokových sazbách by si domácnosti více půjčovaly na nové či větší domy. Tempo výstavby by se urychlilo, investice by vzrostly. Při zvýšení úrokové sazby vzniká efekt opačný. Také změny zákonů zdanění přímo ovlivňují investice v určitých sektorech ekonomiky. Vlády tedy nepřímo ovlivňují investice prostřednictvím monetární politiky, daňových programů a obecného zaměření mikroekonomických politik. Investice jsou nepředvídatelné, neboť závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou tedy mimořádně nestálé.13

3.6 Inflace Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny, měřené např. indexem spotřebitelských cen. 14 Pokud dochází k růstu míry inflace, což by zjednodušeně znamenalo průměrný růst cen v ekonomice, dochází také k poklesu kupní síly dané měny. Pokles životní úrovně samozřejmě představuje významný zásah do ekonomického rozhodování. Nese však s sebou i další náklady. Zásadním způsobem ovlivňuje rozhodování ekonomických subjektů v budoucnosti. Změny cenové hladiny, které jsou vyjádřeny mírou inflace, patří k nejsledovanějším makroekonomickým veličinám. Cenová stabilita představuje významný faktor a má zásadní dopad na ekonomiku.15 (Samuelson, Nordhaus, 1991, s. 141) (Samuelson, Nordhaus, 1991, s.306) 15 (Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovský, 2010, s. 306) 13

14

Přehled literatury

21

Gregory Mankiw je toho názoru, že spotřebitelé se rozhodují, co koupí, porovnáním kvality a cen různých druhů zboží a služeb. Jestliže inflace pokřiví relativní ceny, deformují se i rozhodnutí spotřebitelů.16

3.7 Cenový index Cenový index je vážený průměr jednotlivých cen, kde je váha ceny každé komodity dána jejím ekonomickým významem. Nejdůležitější cenové indexy jsou, indexy spotřebitelských cen CPI, index cen výrobců a deflátor HDP. Index CPI, měří náklady tržního koše spotřebních statků a služeb.17 Je také označován také jako index životních nákladů a na jeho základě je počítána míra inflace. Výběr výrobků a služeb není náhodný, určuje ho statistický úřad na základě tzv. statistiky rodinných účtů. Spotřební koš je tedy výsledkem statistického průzkumu a měl by odpovídat průměrným výdajům domácnosti v dané zemi.

3.8

Struktura spotřebního koše v ČR, COICOP

Spotřební koš v sobě zahrnuje několik stovek položek, které jsou agregovány do dvanácti oddílů podle mezinárodní klasifikace individuální spotřeby, tzv. COICOP.18 Váhy v jednotlivých oddílech určují, kolik promile svých výdajů vynakládají české domácnosti na určité skupiny výrobků a služeb.

(Mankiw, 2000, s. 604) (Samuelson, Nordhaus, 1991, s.306) 18 COICOP je zkratka klasifikačního systému Classification of Individual Consumption by Purpose 16 17

Přehled literatury

22

Tabulka 1. uvádí strukturu spotřebního koše, který slouží v ČR od ledna 2010. Pro výpočet indexu spotřebitelských cen se zde používají stálé váhy roku 2008. Pro ilustraci je uveden i spotřební koš, který vycházel ze stálých vah roku 1999. Lze tak porovnat, jak se změnila struktura výdajů českých domácností.

Tab. 1 Struktura spotřebního koše pro výpočet indexu spotřebitelských cen

COICOP

Název

01

Potraviny a nealkoholické nápoje

02

Váha, celkem =

Váha, celkem =

1000

1000

ČR – stálé váhy

ČR – stálé váhy

roku 1999

roku 2008 197,60

170,30

Alkoholické nápoje, tabák

79,20

85,99

03

Odívání, obuv

56,90

47,20

04

Bydlení, voda, energie paliva

236,40

253,40

05

Bytové vybavení, zařízení domácnosti

67,90

55,19

06

Zdraví

14,30

24,99

07

Doprava

101,40

114,88

08

Pošta a telekomunikace

22,50

39,88

09

Rekreace a kultura

95,50

93,68

10

Vzdělávání

4,50

7,76

11

Stravování a ubytování

74,20

44,25

12

Ostatní zboží a služby

49,50

62,40

(upraveno autorem)19

Spotřební koš nám poskytuje relevantní obraz o průměrné české domácnosti a jejich výdajích v určitém období. V konečném důsledku není však důležité, že např. student má odlišnou strukturu výdajů, protože míra inflace, která ze spotřebního koše vychází, má dopad na rozhodnutí většiny ekonomických subjektů.

19

(Soukup,Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovský, 2010, s. 309)

Přehled literatury

3.9

23

Spotřebitel a jeho chování a rozhodování

Pod pojmem chování spotřebitele sledujeme určitou aktivitu, která zprostředkuje vztah mezi potřebou a jejím uspokojením.20 Spotřebitelské chování je ovlivňováno různými vlivy jako kulturními, pro člověka jsou důležité kulturní hodnoty, které každá kultura obsahuje. Důležitým faktorem je i rozlišení postavení pohlaví - tedy muže a ženy v dané společnosti, neboť je bezesporu spojené i s různým spotřebním chováním. Dalším ovlivňujícím vlivem jsou vlivy sociální, mezi které patří zejména rodina. Rodiče mají na děti takový vliv, že nastavují pravidla určitého zažitého spotřebního chování. Děti si potom nastavený vzorec z části přenáší i do svých budoucích rodin. Je nutné si uvědomit, že dnešní rodinu už nelze brát pouze v tradičním uspořádání - otec, matka, dítě či děti. Samotný nákupní proces je tvořen šesti fázemi. Nemusí však všechna vést k rozhodnutí a nemusí ani všechna rozhodnutí procházet všemi fázemi. 1. rozpoznání problému (povědomí o potřebě) 2. hledání informací 3. hodnocení alternativ 4. nákupní rozhodnutí 5. nákup 6. ponákupní hodnocení (ponákupní chování)21 Šestá fáze je často opomíjená, je však velmi důležitá v celém nákupním procesu. Pokud bude spotřebitel spokojen, rozhodne se příště např. pro obdobný výrobek, stejné značky a podobně. Naopak nespokojenost může mít velmi vážné marketingové důsledky.

20

Bártová , Bárta , Koudelka, 2007, s. 9)

21

Stávková, a kolektiv, 2006, s . 11)

Vlastní práce

24

4 Vlastní práce Data typu sekundárního o domácnostech, spotřebitelských cenách a spotřebě byla získána z databáze Českého statistického úřadu. Budou používány data životní úrovně i makroekonomická. Členění spotřebitelského koše je podle mezinárodní klasifikace individuální spotřeby, tzv. COICOP. V následujících tabulkách budou setříděny a analyzovány data ve sledovaném období 2005-2009.

4.1

Složení domácností a čisté příjmy

Do tabulky 2 jsou vybrány údaje z dat životních podmínek publikace ČSÚ – Domácnosti celkem v letech 2005-2009. Jsou zaměřeny na průměrné roční peněžní příjmy na osobu, a to jak hrubé, tak i čisté peněžní příjmy. Spotřeba je důchodem ovlivňována, jak již bylo výše předesláno. Tab. 2 Průměrné roční peněžní příjmy na osobu (Kč)

absol.

2005

2006

2008

2009

125 386

131 812

140 823

153 826

164 105

Příjmy ze závislé činnosti

74 634

79 018

84 256

92 158

98 819

Příjmy z podnikání

19 124

19 419

21 025

22 362

24 096

Sociální příjmy

28 667

30 077

31 877

34 782

36 468

Ostatní příjmy

2 961

3 298

3 665

4 525

4 722

Zdravotní a sociální pojištění

9 329

9 858

10 515

11 469

12 188

12 066

12 895

12 282

14 401

12 514

103 991

109 059

118 027

127 956

139 733

893

863

2 922

3 196

3 392

Hrubé peněžní příjmy celkem

Daň z příjmů FO Čisté peněžní příjmy Naturální příjmy (upraveno

2007

autorem)22

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3012-10 Domácnosti v letech 2005-2009 ze dne 9. 4. 2011 22

Vlastní práce

25

Příjmy jsou v letech 2005-2009 navyšovány, a to příjmy jak ze závislé činnosti, podnikání tak i sociální a ostatní příjmy. Domácnostem byl tedy v tomto období pozvolna navyšován běžný – disponibilní důchod. Nejvyšší navýšení bylo zaznamenáno v roce 2009, což je zajímavé. Tento rok byl krizový pro ČR, možná mohlo v tomto roce paradoxně sehrát roli propouštění zaměstnanců a následné vyplácení odstupného, což mohlo dočasně navýšit příjmy domácností. Zajímavá je i výše daní z příjmů FO v roce 2008, bylo vybráno o více než 2000 Kč na osobu v porovnání s předchozím rokem. Můžeme předpokládat, že právě změna daňových zákonů v tomto roce, kdy vešlo v platnost zrušení některých daňových zákonů, mezi něž bylo zařazeno i společné zdanění manželů, zrušení výpočtu daně z příjmů dosaženého za více období a jiné, měly adekvátní dopad. Tabulka č. 3 objasňuje uspořádání a vývoj domácností v rozmezí let 20052009. Data jdou vybrány opět z publikace ČSÚ – Domácnosti celkem v letech 2005-2009. Je zde pokazováno na postavení osoby v čele domácnosti a její ekonomickou aktivitu, což bylo od roku 2006 základním ukazatelem ČSÚ pro uspořádání rodin. Tab. 3 Domácnosti celkem v letech 2005-2009 (vybrané údaje)

absol. Počet domácností

2005 4 012 695

2006 4 027 670

2007 4 043 341

2008 4 081 852

2009 4 116 364

Průměrný počet členů na domácnost

2,52

2,52

2,52

2,51

2,51

23,8

25,2

24,8

24,8

25,0

Postavení osoby v čele domácnosti Nižší zaměstnanec (upraveno autorem)23

23

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3012-10 Domácnosti v letech 2005-2009

Vlastní práce

26

Tab. 3 pokračování

absol. Vyšší zaměstnanec Samostatně činný Nezaměstnaný Důchodce s pracujícími členy Důchodce bez pracujících členů Domácnosti podle čistého měsíčního příjmu na osobu do 4000 4001-6000 6001-8000 8001-10000 10001-15000 15001-20000 20001-30000 30001-50000 50001 a více Náklady na bydlení celkem (Kč/měsíc na domácnost) Náklady v % z čistých příjmů

2005 25,4 12,8 5,4 4,2 26,7

2006 24,6 12,5 4,8 4,0 27,8

2007 24,4 12,5 4,7 4,4 28,1

2008 24,7 12,4 4,2 5,1 27,9

2009 25,0 12,7 3,2 4,6 28,5

6,6

5,4

4,0

2,7

2,1

14,5 27,8 22,1 19,5 5,8 2,6 0,7 0,3

12,4 25,3 24,7 21,5 6,4 2,9 1,2 0,2

9,9 19,2 26,7 26,5 7,9 4,2 1,2 0,3

7,0 15,6 26,1 31,7 9,9 5,2 1,4 0,4

4,9 11,5 23,4 37,7 12,1 6,1 1,6 0,7

3507

3780

3988

4333

4824

16,5

16,5

16,1

16,2

16,2


Celkový počet českých domácností v roce 2009 byl sečten na 4 116 364, průměrný počet členů na domácnost 2,5. V čele českých domácností dle postavení osoby je zaznamenán důchodce bez pracujících členů čemuž odpovídá i skladba naší společnosti.25V závěsu za ním je uveden včele domácnosti nižší a vyšší zaměstnanec. Z těchto ukazatelů je patrno kdo z velké části rozhoduje o nákupech domácností. S postupným zvyšováním běžného - disponibilního důchodu v letech výše uvedených je zřejmé, že v roce 2009 bylo statisticky podloženo nejvíce domác-

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3012-10 Domácnosti v letech 2005-2009 ze dne 9. 4. 2011 24

25

(Mgr. Pavlíková, 2001, s. 130)

Vlastní práce

27

ností s příjmem na osobu ve výši 10 001-15 000 Kč, což bylo již ujasněno v předchozí tabulce. Náklady na bydlení se v průběhu let 2005-2009 byly navýšeny o 1317,-- Kč. Podrobněji jim bude věnován čas v následujících rozborech. Graf 2 Korelace měsíčních příjmů domácností a měsíčních nákladů na bydlení

Korelace měsíčních příjmů a nákladů na bydlení domácností 35000

16,6

30000

16,5

25000

16,4

20000

16,3

15000

16,2

10000

16,1

5000

16

0

15,9 2005

2006

Měsíční příjmy domácnosti

2007

2008

2009

Měs.náklady na bydlení v% na domácnost

4.2 Vývoj spotřebitelských cen Tabulkou č. 4 je poukázáno na průměrnou míru inflace a vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků ČR v časovém intervalu 2005-2009. Jak již by dříve objasněno, změny cenové hladiny, které jsou vyjádřeny mírou inflace, patří k nejsledovanějším makroekonomickým veličinám.

Vlastní práce

28

Tab. 4 Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v ČR (vybrané údaje)

Název Množství Míra % inflace Chléb 1 kg/Kč konzumní Pšeničná 1 kg/Kč mouka Těstoviny 1 kg/Kč vaječné Rýže loupaná 1 kg/Kč Konzumní 1 kg/Kč brambory Hovězí maso 1 kg/Kč zad. Vepřová 1 kg/Kč pečeně s. Kuřata celá 1 kg/Kč kuchaná Pivo 10 st. 0,5 l/Kč světlé Cigarety 1 bal/Kč Sparta Dámská 1 ks/Kč halenka Pánská košile 1 ks/Kč Pánská obuv 1 pár/Kč vycházková Dámská obuv 1 pár/Kč vycházková Sporák 1 ks/Kč kombinovaný Automobil 1 ks/Kč Škoda Benzín 91 1 l/Kč speciál Jízdné v MHD Jízdenka/Kč

2005

2006

2007

2008

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

15,06

17,00

23,20

22,67

18,77

7,14

7,25

11,21

12,03

9,09

25,85

25,78

29,48

31,12

21,24

21,59

23,01

24,82

38,10

35,15

6,80

15,60

9,73

9,29

9,15

160,42

167,41

169,66

176,17

177,88

104,20

105,66

103,66

108,23

103,63

51,60

44,30

61,47

58,99

56,18

8,41

8,32

8,74

9,13

9,10

46,00

46,00

59,41

69,00

70,00

801

815

821

778

764

493,53

481,39

487,27

501,89

506,24

1427

1412

1399

1426

1428

1280

1289

1278

1271

1281

9117

8928

8528

8511

8653

261915

265800

265900

229900

228070

28,15

27,41

30,50

23,61

28,00

7,76

8,14

8,90

9,65

9,98

(upraveno autorem)26 26

2009

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#03 ze dne 28. 03. 2011

Vlastní práce

29


Název Pobyt na horách Vstupenka do kina Odvoz popela a odpadků Vstupenka do divadla

Množství 1 osoba/Kč Průměr/Kč Ročně/Kč Průměr/Kč

2005 4931

2006 5040

2007 5043

2008 5768

2009 5214

78,85

78,91

81,55

85,82

88,53

1503

1527

1553

1579

1598

163,40

171,17

180,26

197,61

209,66


Graf 3 Míra inflace v % v období 2005-2009

27


Vlastní práce

30

Průměrná míra inflace, která byla navýšena v roce 2008 na 6, 3 %, se odrazila i na cenové hladině vybraných výrobků. V tomto roce byla rovněž navýšena i snížená sazba DPH z pěti na devět procent, což se dotklo zejména potravin. Nestabilita ekonomiky ve světě - ekonomická krize, o níž bylo diskutováno v ČR už koncem roku 2007, vyvolala v následujícím roce očekávanou inflaci. Ekonomika významně souvisí s politikou, uvádí Švarcová J. Nárůst inflace je pro politiky vždy velkou obavou.28 U mléka a mléčných výrobků byl zaznamenán nárůst již v roce 2007, cena pšeničné mouky byla navýšena až v roce 2008, chléb o rok dříve. Obiloviny v hodnotě zrna, jsou v tabulce zastoupeny pouze v rýži, jejíž cena se v roce 2008 vyšplhala na neuvěřitelných 38,10 Kč za kg, tedy o 13,28 Kč více, než v předchozím roce. Maso vepřové i kuřecí je v rozmezí let 2005-2009 cenově téměř stejné, žádné velké výkyvy. Brambory, jejichž cena je evidována od roku 2007 v průměru 9,39 Kč za kg, je relativně nízká. V období nejvyšší inflace nebyla zvýšena, ba naopak klesla, co by mohlo být spojováno s nadúrodou. Cena piva má kolísavý charakter, v průměru se pohybuje okolo 8,74 Kč za 0,5 litru, i ona byla v roce 2008 ovlivněna inflací a výší spotřební daně. Cigarety rovněž spadají do kategorie, která je ovlivňována spotřební daní jsou, jejich cena v průběhu pěti let byla zvednuta o 24 Kč na balíček. U automobilu Škoda byla snížena cena během pěti let o 33 845 Kč, můžeme předpokládat, že s tím souvisí krize v oblasti automobilového průmyslu. Co se týká služeb, zde byl zaznamenán nejvyšší nárůst cen právě v roce 2008.

4.3 Spotřeba potravin na obyvatele V následující tabulce 5 jsou zaevidovány data Českého statistického úřadu,

28

(Švarcová, 2002, s. 40)

Vlastní práce

31

ze sekce „Práce, sociální statistiky, úsek životní úroveň – spotřeba potravin v roce 2009.29 Jsou v ní vybrány údaje, které objasňují spotřebu potravin a nealkoholických nápojů na obyvatele v ČR za rok. Potraviny jsou vybrány pouze v omezeném zastoupení tak, abychom mohli objasnit, jaké potraviny jsou nejvíce nakupovány a v jaké výši. Tab. 5 Spotřeba potravin a nealkoholických nápojů na obyvatele za rok (vybrané údaje)

Potraviny Obiloviny v hodnotě zrna/kg/ Obiloviny v hodnotě mouky/kg/ Chléb Pšeničné pečivo/kg/ Trvanlivé pečivo/kg/ Těstoviny/kg/ Maso v hodnotě na kosti/kg/ Ryby celkem/kg/ Mléko, mléčné výrobky/kg/ Sýry celkem/kg/ Vejce 20ks = 1kg netto/kg/ Oleje, tuky celkem/kg/ Ovoce mírného pásma/kg/

29

2005

2006

2007

2008

2009

136,7

136,5

147,6

133,7

144,7

106,3

106,6

114,9

105,2

113,0

53,2

49,5

50,3

44,1

43,4

44,2

45,3

48,1

44,6

53,4

8,2

8,3

8,5

9,8

9,5

6,2

6,5

7,5

6,1

6,6

81,4

80,6

81,5

80,4

78,8

5,8

5,6

5,8

5,9

6,2

238,3

239,4

244,6

242,7

249,7

12,5

13,4

13,7

12,9

13,3

12,3

12,3

12,6

13,5

11,9

25,9

25,7

25,3

25,5

25,5

47,1

56,1

51,4

54,1

55,4

http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-3#31 ze dne 25. 3. 2011

Vlastní práce

32


Potraviny Jižní ovoce/kg Zelenina v hodnotě čerstvé/kg/ Luštěniny/kg/ Brambory/kg/ Cukr/kg/ Kakaové výrobky/kg/ Cukrářské výrobky/kg/ Sůl/kg/ Čaj/kg Zrnková káva/kg/ Minerální vody a nealkoholické nápoje/l/

2005 33,4

2006 32,0

2007 34,0

2008 35,0

2009 35,0

77,8

81,4

82,7

82,8

81,2

2,2 72,5 40,5

2,1 70,0 39,0

2,1 69,5 37,2

2,4 71,4 32,5

2,4 64,9 36,7

5,4

5,7

5,7

6,3

6,5

6,4

7,3

6,6

6,7

6,7

6,0 0,3

6,1 0,2

6,0 0,3

6,1 0,4

6,2 0,3

2,2

2,3

2,4

2,2

2,2

281,0

289,0

293,0

297,0

296,0


Z výše uvedené tabulky budou vyhodnoceny nejvíce nakupované potraviny. Největší spotřeba na obyvatele je překvapivě minerálních vod a nealkoholických nápojů, v roce 2009 téměř 300 l na osobu. Mezi domácnostmi je balená voda oblíbena, její spotřeba v průměru vzrostla o 3 litry na osobu ročně. Na druhém místě bylo vyhodnoceno mléko a mléčné výrobky. Spotřeba na osobu v roce 2009 byla 249,7 kg. Je patrné, že spotřebitelé českých domácností spotřebovávají mléko a mléčné výrobky každý den a ne v zanedbatelném množství, téměř 0,7 kg. Spotřeba nebyla ovlivněna ani zvýšenou cenovou hladinou v roce 2007.

30


Vlastní práce

33

Obiloviny, ať už v hodnotě zrna, kam je řazena pšenice, žito, kukuřice, ostatní obiloviny a rýže, či mouky z těchto obilovin, byly zařazeny do další, v pořadí už třetí, nejprodávanější potravinou v české republice. U nás je nejvíce zastoupena pšenice – ať už v zrnu či mouce, je mezi spotřebiteli nejrozšířenější a nejprodávanější. Tato spotřeba byla pravděpodobně ovlivněna cenou těchto potravin v roce 2008, kdy byla zaznamenána za nejvyšší v období let 2005-2009. Čtvrtou potravinou v pořadí je maso v hodnotě na kosti, kam řadíme maso vepřové, hovězí, telecí, skopové, kozí, koňské a drůbeží. V ČR je nejprodávanější maso vepřové, s čímž jistě souvisí i konečná spotřební cena tohoto masa. V roce 2009 byla spotřeba masa na osobu 78,8kg. Na stejnou úroveň se řadí i čerstvá zelenina, jejíž spotřeba byla v roce 2009 na osobu 81,2 kg. Český spotřebitel evidentně zařadil zeleninu do svého jídelníčku. V pořadí pátém jsou zařazeny brambory, jejich spotřeba se v průměru pohybuje během let 2005-2009 kolem 69,9 kg na osobu. Tato potravina je prodávanější než chléb se spotřebou 43,4 kg v roce 2009 a pšeničné pečivo se spotřebou 53,4 kg na osobu v tomtéž roce. Spotřeba pečiva je tedy šestou potravinou v pořadí. Pokud bude porovnána spotřeba brambor s cenami v předchozí tabulce, zaznamenáme, že nízká cena této potraviny mohla vést k její zvýšené spotřebě nebo dokonce ke kompenzaci za jinou potravinu, jako je např. rýže. Sedmou nejprodávanější potravinou dle dat, které jsou uvedeny v tabulce 5, je ovoce mírného pásma, s průměrnou spotřebou v rozmezí sledovaných let 52,8 kg na osobu. Je zajímavé, že v tomto období je spotřeba ovoce jižního v průměru nižší o 33,9 kg na osobu.

Vlastní práce

34

Graf 4 Setřídění nejvíce nakupovaných potravin dle množství v období 2005-2009

Následující tabulka 6 doplňuje tabulku předchozí a obsahuje vybraná data spotřeby alkoholických nápojů a cigaret na obyvatele za rok. Data jsou taktéž převzata ze sekce „Práce, sociální statistiky, úsek životní úroveň – spotřeba potravin v roce 2009“ Tab. 6 Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na obyvatele za rok (vybrané údaje)

Alkoholické nápoje, cigarety Alkoholické nápoje celkem /l/ Pivo /l/ Cigarety ks/

2005

2006

2007

2008

2009

188,1

184,3

185,8

183,2

177,6

163,5

159,1

159,1

156,6

150,7

2275

2338

2345

2107

2071


31


Vlastní práce

35

Spotřeba cigaret rozmezí let 2005-2007 stoupala, naopak letech 2008-2009 klesala. Průměrná spotřeba cigaret na osobu na rok, z výše uvedených pěti let, byla 2227 ks. Alkoholické nápoje a jejich spotřeba byla taktéž v letech 2008-2009 nižší. Mohlo to být ovlivněno jak cenovou hladinou, tak spotřební daní, zvýšenou sazbou DPH a v neposlední řadě celosvětovou ekonomickou situací. Česká republika spotřebuje průměrně na osobu za rok 157,8 l piva, což je poměrně alarmující, avšak pro českou ekonomiku výhodné.

Graf 5 Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na obyvatele v období 2005-2009

4.4

Skladba spotřebních výdajů

Data v následující tabulce 7 byla zpracována Českým statistickým úřadem, v sekci Česká republika od roku 1989 v číslech – Makroekonomika, slouží k analýze spotřebních výdajů a k vyhodnocení pravděpodobného vývoje. Jsou setří-

Vlastní práce

36

děna do dvanácti oddílů podle mezinárodní klasifikace individuální spotřeby COICOP. Tab. 7 Výdaje na konečnou spotřebu domácností dle účelu v ČR (dle klasifikace COICOP, vybrané údaje)

Hodnot a 01 Potraviny v% 01 Nealkoholické nápoje v % 02 Alkoholické nápoje v% 02 Tabák v% 03 Odívání a obuv v% 04Bydlení, voda, v% energie, paliva 05Bytové vybaveni, v% zařízení domácností 06 Zdraví v% 07 Doprava (vč. nákupu v% osobních aut) 08 Pošty a v% telekomunikace 09 Rekreace, kultura, v% sport 10 Vzdělávání v% 11 Stravovací a v% ubytovací služby 12 Ostatní zboží a služby v % Celkem v% Název

2005

2006

2007

2008

2009

14,8 1,7 4,2 3,7 5,0

14,4 1,6 4,1 3,6 4,8

14,6 1,7 4,0 3,9 4,5

15,1 1,7 3,8 4,0 4,3

14,5 1,6 3,8 4,2 4,3

23,3

23,3

22,6

22,8

24,4

5,4

5,4

5,5

5,2

4,9

1,6

1,6

2,0

2,4

2,4

11,5

12,0

12,0

11,7

11,5

3,6

4,0

3,8

3,6

3,7

11,7

11,1

10,9

10,7

10,5

0,7

0,7

0,7

0,7

0,8

4,7

4,7

4,6

4,8

4,9

8,0 100,0

8,7 100,0

9,4 100,0

9,1 100,0

8,6 100,0


4.5

Potraviny a nealkoholické nápoje

Potraviny ve výše uvedené tabulce, v oddílu 01, vykazují v roce 2005-2007 spotřebu téměř neměnnou, kolem 14,5 %. V tomto období byla snížená sazba DPH 5 %, tedy nejnižší za celé sledované období. V letech 2006- 2007 bylo čtyř pásmové zdanění příjmů, v prvním pásmu dokonce 12%, což bylo historicky 32


Vlastní práce

37

nejnižší ke sledovanému období. Politická převaha na straně levice, což bylo promítnuto do daňových zákonů. Spotřební výdaje byly zvednuty v roce 2008 na 15,1 %. V tomto roce byla navýšena snížená sazba DPH z 5% na 9 %, tedy o celé 4 %, inflace byla v nejvyšší za sledované období a to 6,3 %. Ekonomická situace ve světě, nestabilita, zvýšené sazby a inflace, to vše bylo odraženo v cenách potravin v roce 2008. Tento rok promítnul daňové změny pravice, která roku 2007 ovlivňovala politickou situaci v České republice. Tohoto roku se týkalo zrušení společného zdanění manželů a bylo zavedeno regresivní zdanění daně z příjmů, čímž byly ovlivněny důchody domácností. Rovná daň byla vždy podporována, ekonomem a současným prezidentem ČR, Václavem Klausem.33 Výdaje na spotřebu potravin v roce 2009 opět klesly na 14,5 %. Poklesla inflace na 1,0%, vláda se shodla na protikrizových opatřeních, které měly zmírnit dopady ekonomické krize na obyvatele ČR. Domácnosti mohly z důvodu ekonomické situace navyšovat svoje úspory. Nealkoholické nápoje a jejich výdaje na spotřebu byly navýšeny o jednu desetinu v letech 2007-2008. V roce 2007 byla navýšena cena vodného v průměru 10 Kč na metr krychlový. Lze tedy předpokládat, že navýšení bylo promítnuto i do nealkoholických nápojů. Potraviny a nealkoholické nápoje tvoří procentuálně druhou nejvyšší složku výdajů domácností, v roce 2009 činila 16,1 % z celkových výdajů.

33

(Klaus, 2006, s. 272-273)

Vlastní práce

38

Graf 6 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 01 Potraviny a nealkoholické nápoje

16 14 12 10 8

Potraviny

6

Nápoje nealk.

4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

4.6 Alkoholické nápoje a tabák Alkoholické nápoje uvedené v oddíle 02 a jejich výdaje na konečnou spotřebu od roku 2005 klesají. Pokud porovnáme s tabulkou 6, zjistíme, že i spotřeba na obyvatele se u nealkoholických nápojů snižuje. Postupný nárůst spotřebních daní ovlivňuje i výdaje na konečnou spotřebu domácností. Výdaje na konečnou spotřebu tabáku narůstaly od roku 2008, v letech 2005-2007 byly nižší. Z tabulky 6 je patrné, že domácnosti snižovaly spotřebu cigaret, bez kterých je možno se obejít, přesto nezabránily nárůstu výdajů, snížení nebylo adekvátní k růstu daní. Graf 7 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 02 Alkoholické nápoje a tabák

4,2 4 3,8 Nápoje alkohol. 3,6

Tabák

3,4 3,2 2005

2006

2007

2008

2009

Vlastní práce

4.7

39

Odívání a obuv

Oddíl 03 zastupuje ve výše uvedené tabulce odívání a obuv. Textilní a oděvní průmysl v České republice má velmi nízké zastoupení českých firem, převládají firmy zahraniční. Obdobně je tomu i ve sféře výroby bot. Výdaje domácností na odívání a obuv se v letech 2005-2009 postupně snižovaly. V tabulce 4, která objasňovala vývoj spotřebitelských cen, zaznamenáváme u odívání a obuvi kolísavý charakter. Mohly být ovlivněny inflací. Vrátíme- li se ke konečné spotřebě, pravděpodobným důvodem, proč se výdaje rok od roku snižují je ten, že české domácnosti podlehly trendu sezónních i jiných slev, a využívají jich k uspokojení svých potřeb. Graf 8 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 03 Odívání a obuv

5 4,8 4,6 4,4

Odívání a obuv

4,2 4 3,8 2005

2006

2007

2008

2009

4.8 Bydlení, voda, energie, paliva Bydlení, voda, energie a paliva jsou představeny v oddílu 04, zahrnují nájemné z bytu i imputované nájemné, běžnou údržbu i opravy bytu, ostatní služby související s bytem a energie – elektřinu, teplo, plyn a paliva. Tyto náklady jsou procentuálně nejvyšší z celkových výdajů na konečnou spotřebu. Problematika deregulace nájemného je velmi diskutovaným tématem. Postupná deregulace probíhá od roku 2006 a měla být skončena v roce 2010, kvůli razantnějšímu nárůstu nájmů, se však proces navyšování nájmů v některých obcích prodloužil

Vlastní práce

40

do roku 2012. Výdaje na bydlení byly nižší v roce 2007, než v předchozích dvou letech. V roce 2007 byl uvolněn trh s energiemi, a bylo očekáváno snížení cen, čehož české domácnosti začaly pravděpodobně využívat. V ČR jsou ceny některých energií regulovány – zemní plyn, elektrická energie, tepelná energie – tyto ceny jsou navrhovány Energetickým regulačním úřadem. Cena vodného a stočného naopak zaznamenala navýšení v období 2007 a 2008. Vodárny to nejčastěji vysvětlují potřebou investic do nových čističek vod a vyššími cenami energií. Pro českého spotřebitele není zdražení vody novinkou a je zvyklý vodou šetřit, proto výdaje na vodné a stočné nebývají i přes vyšší cenu výrazně navyšovány. S platností od 1. 1 2009 byla zavedena Ekologická daň, což znamenalo navýšení ceny energií, paliv a tím i navýšení výdajů na konečnou spotřebu domácností. Odraz těchto skutečností je zaznamenán v tabulce. Graf 9 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 04 Bydlení, voda, energie, paliva

24,5 24 23,5 23

Bydlení,voda, energie,paliva

22,5 22 21,5 2005

4.9

2006

2007

2008

2009

Bytové vybavení, zařízení domácností

Pod bytové vybavení a zařízení domácností v oddílu 05 spadá jak nábytek, zařízení, koberce či bytový textil, tak i přístroje a spotřebiče pro domácnost, ku-

Vlastní práce

41

chyňské potřeby, nářadí i služby pro běžnou údržbu domácností. Tyto výdaje jsou od roku 2005, s vyjímkou roku 2007, pozvolna snižovány. Se zpřístupněním internetu do českých domácností, nastal i široký rozmach nákupů právě bytových vybavení a zařízení takto praktikovaný. Ceny jsou nižší než v kamenných obchodech, pro spotřebitele dostupnější a navíc je tu možnost širokého srovnávání. Spotřebitelé zde využívají slev, výprodejů skladových zásob a různých reklamních akcí.

Graf 10 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 05 Bytové vybavení, zařízení domácností

5,6 5,4 5,2 Bytové vybavení a zař. dom.

5 4,8 4,6 2005

4.10

2006

2007

2008

2009

Zdraví

Výdaje na zdraví, které jsou zastoupeny v oddílu 06, se ve sledovaném období zvyšují. První nárůst byl zaznamenán v roce 2008, kdy vešla v platnost reforma zdravotnictví, pod záštitou tehdejší ministra zdravotnictví Julínka, která s sebou přinesla regulační poplatky a růst doplatků na léky. Zvýšily se i výdaje na volně prodejné léky. Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly v roce 2009 navýšeny na 2,4 %, tedy o 0,8 % vyšší než v roce 2005.

Vlastní práce

42

Graf 11 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 06 Zdraví 2,5 2 1,5 Zdraví

1 0,5 0 2005

4.11

2006

2007

2008

2009

Doprava

Doprava v sobě zahrnuje nejen dopravní služby, ale i nákup a provoz osobních dopravních prostředků. Její výdaje na konečnou spotřebu jsou zastoupeny v oddílu 07, kdy do roku 2007 stoupaly a od roku 2008 klesají. Ekonomická krize zasáhla zejména automobilový průmysl, jednou ze strategií automobilových společností, bylo snižování cen aut. Toto mohlo být i jedním z faktorů snížení výdajů domácností v této kategorii. Ceny benzínu a nafty byly rovněž v důsledku ekonomické krize nižší. Graf 12 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 07 Doprava 12 11,9 11,8 11,7 11,6 11,5 11,4 11,3 11,2

Doprava

2005

2006

2007

2008

2009

Vlastní práce

4.12

43

Pošty a telekomunikace

Spotřební výdaje na pošty a telekomunikace, které jsou představeny v oddíle 08, zahrnují nejen poplatky pošt a jejich rozšířené služby, ale zejména telekomunikační prostředky, mezi které v posledních letech spadá internetové připojení. O jeho rozmachu a snadnému připojení jsme se již zmiňovali v souvislosti s nákupem bytového zařízení. V dnešní době je internetové připojení cenově dostupné, nezbytné pro studium jak střední, tak vysoké školy a pro většinu českých domácností samozřejmostí. Ve sledovaném období odpovídají výdaje na tyto služby výše zmíněným skutečnostem. Graf 13 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 08 Pošty a telekomunikace

4 3,9 3,8 3,7

Pošty a telekomunikace

3,6 3,5 3,4 2005

4.13

2006

2007

2008

2009

Rekreace, kultura, sport

Oddíl 9 sleduje výdaje na spotřebu v oblasti volného času. V rozmezí let 2005-2009 jsou tyto výdaje pozvolna snižovány. Ačkoli byla v roce 2008 navýšena sazba daně na 9 %, výdaje nenarůstaly. Můžeme se domnívat, že v oblasti kultury, sportu a rekreací české domácnosti spoří. Omezili návštěvnost kin, divadel a rekreace vybírají levnější. Jejich rozhodnutí mohlo být i ovlivněno ekonomickou krizí.

Vlastní práce

44

Graf 14 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 09 Rekreace, kultura, sport

12 11,5 11 Rekreace,kultura,sport

10,5 10 9,5 2005

2006

2007

2008

2009

4.14 Vzdělávání Výdaje na vzdělávání jsou představeny oddílem 10, zahrnují v sobě jak předškolní a základní vzdělání, tak i střední a vyšší či vysokoškolské. Tyto výdaje, které jsou českými rodinami vynakládány, představují nejnižší vydání z celkové spotřeby. Tento fakt je podtržen skutečností, že školství je v České republice „bezplatné“. Existují tu sice i školy soukromé, převažují však školy státní, které jsou finančně podporovány ze státního rozpočtu. Tomu odpovídá i vydání na konečnou spotřebu domácností v ČR. Graf 15 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 10 Vzdělávání

0,8 0,78 0,76 0,74 0,72

Vzdělávání

0,7 0,68 0,66 0,64 2005

2006

2007

2008

2009

Vlastní práce

45

4.15 Stravovací a ubytovací služby Stravovací a ubytovací služby jsou obsaženy v oddílu 11, výdaje na tyto služby v rozmezí let 2005-2009 jsou postupně navyšovány. Kvalita ubytování a stravování je v ČR na dobré úrovni a neustále roste. Spotřebitel může vybírat jak z vyšší, průměrné tak i nižší kategorie. Konkurence je v této oblasti služeb vysoká a kapacita v období sezóny, veletrhů či sportovních aktivit, častokrát nedostačující. I tyto služby zaznamenaly v roce 2008 navýšení nižší sazby DPH z 5 % na 9 %. Dá se předpokládat, že spotřební výdaje byly tímto faktem mírně ovlivněny. Graf 16 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 11 Stravovací a ubytovací služby

4,9 4,8 4,7 Stravovací a ubytovací služby

4,6 4,5 4,4 2005

2006

2007

2008

2009

4.16 Ostatní zboží a služby Ostatní služby, pod které spadá osobní péče, osobní potřeby a doplňky, sociální péče, finanční služby, pojištění, prostituce a ostatní služby jinde neuvedené, jsou uvedeny v posledním oddíle 12. Výdaje na toto nespecifikované zboží a služby jsou navyšovány až do roku 2007, od roku 2008 naopak klesají. Náklady na zřizování úvěrů byly v době ekonomické konjunktury vysoké, poplatky finančním zprostředkovatelům byly také vyšší, neboť se rozrůstaly obchody s aktivy typu akcií, komoditních kontraktů a podobně. Ekonomická krize měla bezesporu i vliv na úsporu českých domácností v oblastech těchto osobních služeb.

Vlastní práce

46

Graf 17 Výdaje na konečnou spotřebu domácností oddílu 12 Ostatní zboží a služby

9,5 9 8,5 Ostatní zboží a služby

8 7,5 7 2005

2006

2007

2008

2009

4.17 Korelace vybraných spotřebních výdajů Vzájemný vztah mezi oddílem 01 Potraviny a nealkoholické nápoje a nižší sazbou DPH budeme porovnávat v následujícím grafu a to v období 20072009. Graf 18 Korelace oddílu 01 Potraviny a nealkoholické nápoje a nižší sazbou DPH

23000

12%

22500

10%

22000

8%

21500

6%

21000

4%

20500

2%

20000

0% 2007

2008

2009

Potraviny a nealkoholické nápoje Sazba DPH nižší

Vlastní práce

47

Spotřební výdaje jsou v průměru na 1 člena domácnosti za příslušný rok v Kč, data převzatá z ČSÚ. 34 Z grafu lze předpokládat, že výše sazby DPH35 ovlivňuje určitým způsobem výdaje na konečnou spotřebu domácností. Nejvyšší nárůst je znatelný v roce 2008. Snížení spotřeby v oddíle 01 v roce 2009 bylo patrně na úkor jiného oddílu, neboť celkové výdaje spotřebních výdajů domácností každým rokem rostou. Následující graf bude sledovat vzájemný vztah mezi vybranými oddíly 05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, 06 Zdraví, 09 Rekreace a kultura a veličinou HDP v letech 2005, 2007, 2008. Graf 19 Korelace oddílu 05, 06, 09 a HDP

14000

400 000

12000

350 000

10000

300 000

Bytové vybavení, zařízení domácnosti

250 000

Zdraví

200 000

Rekreace a kultura

8000 6000

150 000

4000

100 000

2000

50 000

0

HDP na 1 obyvatele

0 2005 2007 2008

34 35

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-0900 ze dne 3. 12. 2011 http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane.html year= ze dne 3. 12. 2011

Vlastní práce

48

Spotřební výdaje domácností v jednotlivých oddílech jsou v průměru na 1 člena domácnosti v Kč36 a HDP je rovněž průměr na 1 obyvatele v Kč.37 U oddílů, které jsou prezentovány v grafu, lze předpokládat určitou souvislost se zvyšováním životní úrovně. Můžeme pozorovat, že teorie zvyšování výdajů v určitých oddílech může úzce souviset se zvyšováním HDP a tím i životní úrovně obyvatelstva ČR.

4.18 Odhady budoucího vývoje Odhady budoucího vývoje jednotlivých oddílů COICOP, budou vycházet nejen z dat uvedených v tabulce 7 a jejich následných analýz, ale zejména z aktuální ekonomické a politické situace. Ekonomická krize odeznívá, je zvyšován počet malých a středních podniků, kteří hodnotí svoji situaci pozitivně. Pozitivní vývoj by měl dále pokračovat, přesto by ho mohla ohrozit současná situace ve světě. Následek živelných pohrom v Japonsku a nepokoje na Blízkém východě ovlivňují cenu komodit. Následkem může být navýšení inflace, zvýšení cen, které už v současné době pociťujeme v oblasti dopravy a potravin. Navýšení spotřebních daní se projevilo počátkem roku 2010 zejména na cenách pohonných hmot, lihu, piva a tabákových výrobků. Česká republika se tak zařadila mezi země EU s nejvyšším zdaněním pohonných hmot. V současné době vláda neuvažuje o navýšení příjmů rozpočtu v této oblasti.

36 37

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-0900 ze dne 3. 12. 2011 http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/2005-hdp ze dne 4. 12. 2011

Vlastní práce

49

Vláda České republiky má velký vliv na ekonomickou stabilitu, politické nesoulady mohou ovlivnit nejen připravované reformy a návrh novely zákona o DPH, ale mohou vést až k oslabení české měny. Návrh novely zákona o DPH obsahuje změny, týkající se navýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % s účinností od 1. 1. 2012. Během roku 2012 by tedy setrval stav snížené sazby 14% a základní 20%. Sjednocení sazeb v jedinou nastane s účinností od 1. 1. 2013, kdy sazba DPH bude 17,5 %. Vláda připravuje důchodovou reformu, kdy je předpokládáno na odvodech z průběžného systému 3% do důchodových fondů a zároveň snížení stropu na čtyřnásobek průměrného příjmu. Zvýšení základní sazby DPH v roce 2012 na 14,5 % a následně sjednocení v roce 2013 v sazbu jedinou, a to 17,5 %, ovlivní jak cenovou hladinu tak i navýší a urychlí průběh průměrné inflace. Jedná se zejména o oddíl 01, kam spadají potraviny. Výdaje na tuto komoditu jsou druhé nejvyšší dle získaných analýz. Následně budou ovlivněny výdaje, které jsou zahrnuty v oddíle 04, bydlení, voda a energie, nejvíce bude zasažen oddíl 05, kde zvýšené výdaje na zdraví postihnou zejména slabé sociální skupiny, kam spadají důchodci a děti. Budou navýšeny i výdaje na veškerou pozemní, vodní i leteckou dopravu v oddíle 07. Snížená sazba se bude dotýkat i cenové hladiny služeb, které jsou zahrnuty v oddíle 09 a dotýkají se volného času českých domácností a dále služby ubytovací a stravovací v oddíle 11. Analýzy jednotlivých oddílů ukazují, že zvýšení nižší sazby DPH již v minulých obdobích vedlo ve většině případů k navýšení výdajů konečné spotřeby domácností. Spotřebitel sice může nahrazovat zejména u potravin některé druhy levnějšími substituty, ale nárůst bude tentokrát tak markantní, že pokud nesníží

Vlastní práce

50

kvantitu kupovaných komodit, výdaje na konečnou spotřebu českých domácnosti budou ve výše vyjmenovaných oddílech navýšeny.

4.19 Shrnutí vývoje a budoucích výhledů Shrnutím vývoje výdajů na konečnou spotřebu českých domácností, bylo zjištěno, že inflace, navýšení sazeb DPH nebo zavedení nových daní či reforem a ekonomická stabilita ovlivňuje výši těchto výdajů u některých spotřebovaných statků a služeb. Ovlivněny byly s velkou pravděpodobností těmito skutečnostmi výdaje na potraviny – zvýšení snížené sazby DPH v roce 2008, výdaje na energie a paliva – zavedením ekologické daně v roce 2009, výdaje na zdraví – reformou ve zdravotnictví v roce 2008, stravovací a ubytovací služby - rovněž navýšením snížené sazby DPH v roce 2008. Odhad budoucích výhledů je podložen studiem historických a ekonomických dat. Skutečná dynamika je natolik nevyzpytatelná, že predikce je možné vyslovovat maximálně s přesností v řádech desítek procent. Česká ekonomika je otevřená, citlivá k vnějším vlivům. Nemusela však čelit tak tvrdým dopadům ekonomické krize, jako okolní země. V současné době je hospodářský vývoj opět pozitivní. Malé i střední podniky tak převážně hodnotí i svoji situaci. Zlepšila se situace na akciových trzích a začala se oživovat průmyslová výroba a export. Realita je však taková, že česká ekonomika je závislá na různých scénářích ekonomického růstu v Evropě. Otázka o důvěryhodnosti vlády, je politickým aspektem, který může ovlivnit konečné výdaje spotřebitelů. Každá ekonomická nestabilita vyvolává nejistotu, nejen uvnitř, ale i pro potenciální investory.

Vlastní práce

51

V současné době vláda pracuje na nové reformě – důchodové, s čímž souvisí i novela zákona o DPH. Vzhledem k připravované novele, můžeme předpokládat v roce 2012 a 2013 navýšení výdajů na konečnou spotřebu potravin, vody, dopravu a v neposlední řadě zdraví a to v rozmezí 0,4 – 0,7 %. Graf 20 Predikce korelace oddílu 01 a sazby DPH

Navýšení výdajů domácností u služeb ubytovacích a stravovacích lze předpokládat nižší a to 0,2 % – 0,3 %. Výdaje na kulturu, rekreaci a sport, ačkoli rovněž změní sazbu daně DPH, nebudou tímto, na základě analýz minulých období, nikterak zásadně ovlivněny. Snížení základní sazby v roce 2013 o 2,5 % nebude mít významný vliv na snížení cen statků a služeb, které jsou zahrnuty v této sazbě. Tento fakt nikdy v průběhu minulých let, kdy k tomuto došlo, neovlivnil cenovou hladinu. Nepokoje na Blízkém východě a severu Afriky způsobili už v tomto roce navýšení cen ropy. Konec balkánské krize nebude v blízké budoucnosti, ceny za barel ropy budou stoupat a ve větší míře ovlivní ceny dopravy v České republice. Může to být promítnuto i do cen plynu, potravin nebo stravovacích služeb.

Vlastní práce

52

V tom případě by k navýšení výdajů na konečnou spotřebu domácností bylo zaznamenáno už v roce 2011 a to v pravděpodobné výši 0,2 % ve vyjmenovaných oddílech. Odhadem by se mohla pohybovat průměrná inflace v roce 2012 okolo 2,8 – 3,1 %. Valorizace důchodů však bude vycházet z předešlého roku a nebude tedy tímto ovlivněna. Záleží tedy, jak se k této situaci postaví současná vláda. Struktura vzdělávacího systému je v ČR podporovaná státem, otázka zavedení školného není poslední rok neznámá, počítá se s jejím zavedením v roce 2014 – 2018. V následujících dvou letech výhledově výdaje domácností v oddíle vzdělávání nebudou tímto ovlivněny.

Graf 21 Budoucí pravděpodobný vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností ČR v % (oddíl 01, 04, 06, 07, 11) 30

25

20 01 Potraviny

15

04 Bydlení, energie 06 Zdraví

10 07 Doprava

5

11 Stavovací sl.

0 2009

2010

2011

2012

2013

01 Potraviny

14,5

14,5

14,7

15,1

15,4

04 Bydlení, energie

24,4

24,5

24,7

25,1

25,4

06 Zdraví

2,4

2,4

2,5

2,9

3,2

07 Doprava

11,5

11,5

11,7

12,1

12,3

11 Stavovací sl.

4,9

4,9

5,1

5,2

5,4

Aplikace výsledků

5

53

Aplikace výsledků Následující kapitola obsahuje vymezení oblastí praktické aplikovatelnosti

výsledků „Bakalářské práce – Spotřební výdaje domácností ČR“. Podklady pro marketingové strategie Podklady pro obecné obchodní strategie Podklady pro firmy při zavádění nových produktů Podklady pro firmy při vstupu na nové trhy Podklad při rozhodování orgánů státní správy či samosprávy v otázkách týkající se domácností či jednotlivců Výsledky spadají do dlouhodobého výzkumu spotřebního chování PEF Přínosem je sumarizace informací a taktéž vymezení transparentního metodického postupu analýzy jednotlivých skupin COICOP. Může být zopakován v dalších obdobích, vznikající časové řady, by pak opět sloužily k výzkumným účelům nebo jako podklady při rozhodování ekonomických subjektů. Pro aplikaci v konkrétní oblasti by práce musela být rozpracována požadovaným směrem. Záměrem bylo vyhodnocení vývoje spotřeby po přechodu na tržní hospodářství a tvorba predikcí budoucího vývoje.

Závěr

54

6 Závěr Bakalářská práce na téma „ Spotřební výdaje domácností ČR“ měla za cíl určit tendence vývoje kategorie spotřebních výdajů, které jsou pojímány jako jedna z determinant životní úrovně. Následně pak měla sestavit predikci do budoucích období. Práce se zaměřuje na podrobné analyzování sekundárních dat Českého statistického úřadu v oblasti spotřebních výdajů domácností ČR. Na základě studia historických dat a ekonomických archivních zákonů, bylo zjištěno ovlivnění spotřebních výdajů domácností ekonomickými i politickými faktory. Mezi tyto faktory patřila novela zákona o DPH v roce 2008, kde došlo ke zvýšení nižší sazby daně z 5 % na 9 %, zavedení ekologické daně v roce 2009, reforma ve zdravotnictví v roce 2008, ekonomická krize nebo války v perském zálivu. Ekonomická nestabilita, která může být vyvolána politickými aspekty, má velký vliv na spotřebitelské rozhodování, neboť je spojováno s budoucností. Taktéž výše inflace a stabilita cen ovlivňuje zásadním způsobem chování spotřebitele. Deformace jeho rozhodnutí je pak nevyhnutelná. Tato zjištění byla podkladem k jejich následnému shrnutí a sestavení pravděpodobného vývoje do dalších období. Předpokládaným směrem ekonomického vývoje je růst hodnot. Oživila se opět průmyslová výroba a export, většina malých i středních podniků hodnotí svoji ekonomickou situaci kladně. Také situace na akciových trzích se zklidnila a zlepšila. Je třeba brát v potaz, že česká ekonomika je otevřená a proto náchylná ke změnám hospodářského vývoje v Evropě. Ekonomická stabilita, která byla ohrožena jarní vládní krizí v roce 2011, zůstala zachována. Vláda nyní pracuje na nových reformách a zákonech, které budou podporovat dále vývoj hospodářského růstu České republiky.

Závěr

55

Připravovaná novela o DPH s účinností od roku 2012, ovlivní spotřební výdaje domácností. Jejich navýšení zaznamenáme v rozmezí let 2012-2013, zejména v oddíle potravin, bydlení, vody, dopravy, zdraví a ubytovacích a stravovacích služeb. Nepříznivá situace na Balkáně ovlivnila cenu komodit, zejména ropy, a proto výdaje na dopravu, potraviny, energie a stravovací služby zaznamenají navýšení již v roce 2011. Pravděpodobný vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností v České republice byl sestaven na základě analýz a studia historických, politických a ekonomických dat.

Přehled literatury

56

6 Přehled literatury BÁRTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J. Spotřebitel (chování spotřebitele a jeho výzkum). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1275-4. DORNBUSCH, R., FISCHER, S., Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics, 1994. ISBN 80-04-25 556-6 HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-123-9 KLAUS, V. Ekonomie a ekonomika. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-2421745-7 MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie. Praha: Melandrium, 2003. ISBN 80-8617538-3 MANKIW, N., G. Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000. ISBN 80-7169-891-1 MANKIV, N., G. Macroeconomics. 6. vyd. New York, NY: Worth Publ.,2007. ISBN 978-0-7167-6213-3 MODIGLIANI, F., BRUMBERG, R. Utility Analysis and the Consumption Function: An Interpretation of Cross Section Data. In: Kurihara, K. (ed): PostKeynesian Economics. New Brunswick: Rudgers University Press, 1954. Mgr. PAVLÍKOVÁ, E., M. A. (a autorský kolektiv) Vize rozvoje České republiky do roku 2015. Praha: Gutenberg, 2001. ISBN 80-86349-02-0 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. ISBN 80-205-0192-4. SOUKUP, J., POŠTA, V., NESET, P., PAVELKA, T., DOBRYLOVSKÝ, J. Makroekonomie. 2. aktualizované vydání. Praha: Management Press s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7261-219-2.

Přehled literatury

57

STÁVKOVÁ, J. a KOLEKTIV. Trendy spotřebitelského chování. Brno: MSD, 2006. ISBN 80-86633-59-4 ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie Stručný přehled (teorie a praxe aktuálně v souvislostech). Zlín: CEED, 2002. ISBN 80-902552-6-4

Internetové odkazy Analýza dopadu harmonizace sazeb daní ze spotřeby v ČR [on-line] Dostupné z WWW: http://kvf.vse.cz/storage/1180652733_sb_sb_ klazar_akol.pdf

Analýza vybraných spotřebních výdajů ve vazbě na výdaje na bydlení [2011-04-10] Dostupné na WWW: http://seb.soc.cas.cz/publikace _download/publikace/standardy2003_a5.pdf

Aplikace v regionální a sociální geografii Dostupné na WWW: http://aplikacergsg.sci.muni.cz/pruvodce-daty-ajejich-zdroji/obyvatelstvo-2/mestske-obyvatelstvo

Britské listy [2010-11-29] Vývoj míry inflace v roce 2010 a prognóza 2011 Dostupné na WWW: http://www.blisty.cz/art/55694.html

Česká daňová správa: Daně [on-line]. Daně a poplatky Dostupné z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane.html? year=

Český statistický úřad [citace 2011-04-09]. Domácnosti v letech 2005-2009. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/301210

Český statistický úřad [citace 2011-03-28]. Makroekonomika. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_

Přehled literatury

58

1989#03 Český statistický úřad [citace 2011-12-04]. Makroekonomické údaje Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/2005-hdp

Český statistický úřad [citace 2011-03-25]. Práce, sociální statistiky. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-3 #31

Český statistický úřad [citace 2011-03-25]. Statistika rodinných účtů. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf /i/rodinne_ucty

Český statistický úřad [citace 2011-12-03]. Statistická ročenka ČR 2011 Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf /kapitola/0001-11-2010-0900

Ekonomika, iDnes.cz [2011-03-10] Vláda změnila reformu Dostupné na WWW: http://ekonomika.idnes.cz/vlada-zmenilareformu-dph-se-postupne-sjednoti-na-17-5-procenta-pu0/ekonomika.aspx?c=A110310_110513_domaci_kop

Euroekonom.cz [2011-03-10] Analýzy roku 2005-2011 Dostupné na WWW: http://www.euroekonom.cz/analyzy05.php

Klasifikace individuální spotřeby domácností podle účelu [citace 2011-03-25]. Dostupné WWW: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php ?titul_key=83&idkapitola=67

Ministerstvo financí ČR [2011-02-03] Makroekonomická predikce ČR Dostupné na WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg /mfcr/xsl/makro_pre.html

Přehled literatury

59

Naše peníze.cz [2011-03-10] Od roku 2012 budou nové sazby DPH Dostupné na WWW: http://www.nasepenize.cz/od-roku-2012-budounove-sazby-dph-14-a-20-procent-8623

Stavební fórum [2011-01-03] Nájemní byty: jak šla deregulace (od roku 1992) Dostupné na WWW: http://www.stavebni- forum.cz/cs/article /18448/najemni-byty-jak-sla-deregulace-od-roku-1992/

Světová finanční krize [citace 2011-04-10] Dopady ekonomické krize na ČR Dostupné z WWW: http://strucneokrizi.ic.cz/dopady-ekonomicke-krizena-ceskou-republiku/

Spotřební výdaje domácností ČR

Recommend Documents