Spotřební výdaje domácností Belgie a Holandska

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spotřební výdaje domácností Belgie a Holandska Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ladislav Stejskal, Ph.D.

Dan Průša

Brno 2011

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Ladislavu Stejskalovi, Ph.D., mému vedoucímu bakalářské práce, za jeho trpělivost, cenné rady, připomínky a odbornou pomoc, kterou mi poskytoval během zpracovávání této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, které uvádím v seznamu.

V Brně dne 18. května 2011

__________________

Abstract PRŮŠA, D. Consumption expenditures of households in Belgium and the Netherlands. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2009. The task of this bachelor thesis was to compare consumption expenditures of households in Belgium and the Netherlands. The main source for this thesis was Eurostat. Specifically data from the System of National Accounts and data from the Household Budget Survey. All consumption expenditures were sorted by the COICOP classification. And they were analyzed with using statistical methods. Keywords Consumption expenditures of households, Belgium, the Netherlands, structure, COICOP, household budget survey, HICP.

Abstrakt PRŮŠA, D. Spotřební výdaje domácností v Belgii a Holandsku. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. Cílem práce je komparace spotřebních výdajů domácností v Belgii a Holandsku. Zdrojem pro tuto práci byly údaje z webových stránek Eurostatu. Konkrétně data ze Systém národních účtů a Statistiky rodinných účtů. Veškeré spotřební výdaje za jednotlivé roky byly tříděny dle jednotné klasifikace COICOP a byly analyzovány pomocí statistických metod pro analýzu časových řad. Klíčová slova Spotřební výdaje domácností, Belgie, Holandsko, struktura, COICOP, statistika rodinných účtů, HICP.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ...................................................................................................12

Literární rešerše

13

2.1

Domácnost ...............................................................................................13

2.2

Spotřebitel................................................................................................14

2.3

Chování spotřebitele ................................................................................14

2.4

Spotřební výdaje ......................................................................................15

Metodika

16

3.1

Systém národních účtů ............................................................................ 17

3.2

Statistika rodinných účtů (Household Budget Survey) ..........................18

3.3

Klasifikace COICOP ................................................................................ 20

3.4

Purchasing Power Standard (PPS) ..........................................................21

Vlastní práce

22

4.1

Belgie....................................................................................................... 22

4.2

Holandsko ............................................................................................... 24

4.3

Vývoj populace a domácností v Belgii a Holandsku............................... 26

4.4

Výdaje...................................................................................................... 27

4.5

Struktura výdajů dle COICOP ................................................................ 29

4.6

Komparace vývoje jednotlivých oddílů dle COICOP.............................. 32

4.7

Zajímavosti ve výdajové struktuře.......................................................... 34

4.8

Statistika rodinných účtů.........................................................................37

4.9

Průměrné celkové spotřební výdaje za všechny typy domácností ..........37

4.10 Průměrné spotřební výdaje dle věku dotazované osob...........................37 4.11 Struktura spotřebních výdajů domácností dle typu zaměstnání dotazované osoby.................................................................................... 38 4.12 Domácnosti manuálně pracujících v průmyslu a službách.................... 39 4.13 Domácnosti pracujících v průmyslu a službách......................................41

Obsah

6

4.14 Domácnosti nezaměstnaných................................................................. 43 4.15 Struktura spotřebních výdajů domácností dle věku dotazované osoby 45 4.16 Domácnosti v kategorii méně jak 30 let ................................................. 45 4.17 Domácnosti v kategorii 30 – 44 let ........................................................ 48 4.18 Domácnosti v kategorii 60 a více let....................................................... 50 4.19 Přijetí jednotné měny Euro v roce 2002 ................................................ 52 5

Diskuse

55

6

Závěr

56

7

Literatura

57

Obsah

7

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj počtu domácností v Belgii

27

Obr. 2

Vývoj počtu domácností v Holandsku

27

Obr. 3

Celkové spotřební výdaje domácností v Belgii

28

Obr. 4

Celkové spotřební výdaje domácností v Holandsku

28

Obr. 5

Struktura spotřebních výdajů belgických domácností v roce 1995 v %

30

Struktura spotřebních výdajů belgických domácností v roce 2009 v %

30

Obr. 6 Obr. 7

Struktura spotřebních výdajů holandských domácností v roce 1995 v % 32

Obr. 8

Struktura spotřebních výdajů holandských domácností v roce 2009 v % 32

Obr. 9

Detailnější pohled na vývoj struktury spotřebních výdajů domácností v Belgii 33

Obr. 10

Detailnější pohled na vývoj struktury spotřebních výdajů domácností v Holandsku 34

Obr. 11

Detailní pohled na strukturu výdajů na dopravu a rekreaci a kulturu v Belgii 35

Obr. 12

Detailní pohled na strukturu výdajů na dopravu a rekreaci a kulturu v Holandsku 36

Obr. 13

Průměrné celkové spotřební výdaje domácností v Belgii a Holandsku 37

Obr. 14

Průměrné spotřební výdaje domácností dle věku dotazované osoby (1988 – 2005)

38

Struktura spotřebních výdajů domácností manuálně pracujících v průmyslu a službách (Belgie)

40

Obr. 15

Seznam obrázků

Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18

9

Struktura spotřebních výdajů domácností manuálně pracujících v průmyslu a službách (Holandsko)

40

Struktura spotřebních výdajů domácností pracujících v průmyslu a službách (Belgie)

42

Struktura spotřebních výdajů domácností pracujících v průmyslu a službách (Holandsko)

43

Obr. 19

Struktura spotřebních výdajů domácností nezaměstnaných (Belgie) 44

Obr. 20

Struktura spotřebních výdajů domácností nezaměstnaných (Holandsko) 44

Obr. 21

Struktura spotřebních výdajů domácnosti v kategorii méně jak 30 let (Belgie) 46

Obr. 22

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii méně jak 30 let (Holandsko) 47

Obr. 23

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 30 – 44 let (Belgie) 48

Obr. 24

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 30 – 44 let (Holandsko) 49

Obr. 25

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 60 a více let (Belgie) 51

Obr. 26

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 60 a více let (Holandsko) 51

Obr. 27

Průměrná hodnota HICP Belgie v letech 1997 až 2001 (1996 = 100)

52

Průměrná hodnota HICP Belgie v letech 2002 až 2006 (1996 = 100)

53

Obr. 28 Obr. 29

Průměrná hodnota HICP Holandska v letech 1997 až 2001 (1996 = 100) 53

Obr. 30

Průměrná hodnota HICP Holandska v letech 2002 až 2006 (1996 = 100) 54

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1 Referenční domácnosti dle typu zaměstnání dotazované osoby v Belgii

38

Tab. 2 Referenční domácnosti dle typu zaměstnání dotazované osoby v Holandsku

39

Tab. 3 Belgické domácnosti účastnící se výzkumu dle věku dotazované osoby

45

Tab. 4 Holandské domácnosti účastnící se výzkumu dle věku dotazované osoby

45

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Již od svého narození se každý z nás stává spotřebitelem a to buď přímým či nepřímým. Spotřeba nás ovlivňuje po celý náš život. Zároveň je každý z nás každodenně pod tlakem různých reklam, letáků a jiných produktů marketingu majících za cíl pouze to, abychom si zakoupili právě ten výrobek či službu, který právě v daný moment propagují. Proto je pro každou domácnost a i státní orgány důležité sledovat spotřební výdaje. Velikost těchto výdajů se liší domácnost od domácnosti. Ty jsou ovlivňovány příjmem jejich členů, místem bydliště, změnou cen spotřebního zboží, kulturními zvyky v dané lokalitě a také podnebím. Tyto spotřební výdaje se mění postupem času i příchodem nových generací. Spotřební výdaje jsou zároveň jedním z důležitých makroekonomických i mikroekonomických ukazatelů. Jejich sledování má za úkol především daná statistická instituce příslušné země. V rámci Evropské unie to je potom Evropský statistický úřad, zkráceně Eurostat se sídlem v Lucembursku, který těmto národním institucím doporučuje jak by sledování mělo probíhat a z jakých zdrojů by měly být čerpány požadované informace. Zjištěné spotřební výdaje nám tak nabízejí možnost pohlédnout na současné preference, požadavky a potřeby obyvatel různých států a také na jejich vývoj v čase. Tato bakalářská práce nabídne svým čtenářům srovnání spotřebních výdajů domácností v Belgii a Holandsku. Jedná se o dvě vyspělé západoevropské země, které spolu přímo sousedí a v historii si prošly víceméně stejným vývojem. Do roku 1830 totiž tvořily prakticky jedno království a v současné době je na území obou států úředním jazykem holandština. Proto bude zajímavé sledovat, zda-li domácnosti v takto si blízkých zemích mají stejné preference a vydávají peněžní prostředky na stejné položky spotřebního koše.

Úvod a cíl práce

12

1.2 Cíl práce Tato bakalářská práce má za cíl porovnat a seznámit čtenáře se strukturou a vývojem spotřebních výdajů domácností v Belgii a Holandsku. Pro naplnění tohoto cíle budou porovnány spotřební výdaje domácností vedené ve statistikách Národních účtů a na základě dat získaných z výzkumů pro účely Statistiky rodinných účtů, které jsou vedeny v databázích Evropského statistického úřadu. Při naplňování cíle práce budou porovnány spotřební výdaje jak v peněžním vyjádření, tak i v procentuálním vyjádření podílu jednotlivých výdajových položek na celkové sumě. Na závěr bude provedeno srovnání vývoje hodnot harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ve vztahu k přijetí jednotné měny Euro. Jako dílčí cíl bylo určeno seznámení čtenáře této bakalářské práce s metodikou a systémem Národních účtů, Statistiky rodinných účtů, klasifikací COICOP, umělou měnovou jednotkou PPS a dále představení obou zemí po stránce geografické, historické a ekonomické.

Literární rešerše

13

2 Literární rešerše V následující kapitole budou uvedeny teoretické poznatky, které se vztahují k pojmům domácnost, spotřebitel, chování spotřebitele a spotřební výdaje.

2.1 Domácnost Na pojem domácnost může být nahlíženo z několika pohledů. Ve smyslu § 115 Občanského zákona domácnost tvoří „tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“. Na základě této definice může být domácnost chápána jako určité soužití několika fyzických osob a nebo jako určité spotřební společenství, ve kterém každá z osob podílí na úhradě spotřebovaného zboží či služeb. Přičemž musí být splněny obě dvě podmínky stanovené zákonem (Účetnictví, daně, právo). Světová organizace pro rozvoj OECD charakterizuje domácnost na základě ujednání uzavřených mezi osobami individuálně nebo ve skupinách, která se týkají zajištění potravin nebo jiných záležitostí nezbytných pro bydlení. Domácnost může být buď (a) jednočlenná, to znamená pouze osoba, která si sama zajišťuje potraviny nebo další náležitosti k životu bez spojení s jinou osobou tak, aby netvořili součást vícečlenné domácnosti nebo (b) vícečlennou domácnost, to znamená, skupinu dvou nebo více osob společně bydlících, kteří se starají o základní zajištění potravinami nebo jinými nezbytnými záležitostmi pro živobytí. Osoby v této skupině mohou spojovat své příjmy ve větší či menší míře a mohou mít společný rozpočet. Tyto osoby mohou a nemusí být příbuzní nebo mohou představovat kombinaci obou typů. Domácnost může být umístěna v bytové jednotce nebo v soustavě kolektivních obytných prostor jako je penzion, hotel nebo kemp nebo může být tvořena taktéž administrativními pracovníky v nějaké instituci. Domácnost mohou tvořit i lidé bez domova (OECD Glossary of statistical terms). Eurostat definuje domácnost pro potřeby různých sociálních výzkumů jako: „hospodářskou jednotku nebo provozně jako společenskou jednotku, která: - má společné dohody, - sdílí náklady na domácnost nebo na denní potřeby, - sdílí společné bydliště. Domácnost zahrnuje buď samostatně žijící osoby nebo skupinu lidí, která nemusí být spřízněná, žijící na stejné adrese a společně hospodaří, tzn. že sdílí alespoň jedno jídlo denně nebo sdílí obývací pokoj. Kolektivní domácností nebo institucionální domácností (na rozdíl od soukromých domácností) jsou například: nemocnice, domovy důchodců, bytové domy, věznice, kasárna, náboženské instituce, penziony, zaměstnanecké ubytovny aj.“(Statistics explained).

Literární rešerše

14

2.2 Spotřebitel Spotřebitelé se vzájemně liší věkem, příjmem, vzděláním a vkusem. Nakupují nejrozmanitější zboží a služby. Na jejich volbu z palety výrobků, služeb a firem má vliv okolní prostředí a chování ostatních konzumentů (Kotler, Armstrong, 2004). Osobní spotřebitel nakupuje zboží a služby pro svoji potřebu a potřebu domácnosti, nebo jako dárky pro přátele. Ve všech těchto případech jsou výrobky zakoupeny pro konečné využití jednotlivci, tzv. koncovými uživateli nebo posledními spotřebiteli (Schiffman, Kanuk, 2004). Konečná spotřeba individuálních spotřebitelů je velmi dynamická, protože zahrnuje každého jednotlivce (všichni lidé jsou spotřebiteli), v každém věku a v každém postavení a to bez ohledu na to, zda-li je v úloze kupujícího nebo uživatele (který spotřebovává a nakupuje pro něj někdo jiný), případně vystupuje v obou dvou rolích (Kulčáková, Richterová, 1997). Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek (Hořejší, 2006).

2.3 Chování spotřebitele Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé statky rozdělit (Holman, 2002). Spotřebitel se v podmínkách jistoty rozhoduje mezi známými spotřebními koši a volí takový spotřební soubor, který mu přinese nejvyšší užitek. Vybírá jednu z možností s jedním známým výsledkem. V podmínkách rizika se rozhoduje mezi několika možnostmi s různými výsledky, na všechny tyto výsledky bere při svém rozhodování ohled, a to v závislosti na pravděpodobnosti, s níž mohou nastat. Nerozhoduje se tedy podle jistého, ale podle očekávaného výsledku (Hořejší, 2006). Spotřebitelovo chování je taktéž ovlivněno faktory jako je kultura a rodina, ve které spotřebitel žije. Dalšími vlivy, které na něj působí jsou osobního a psychologického charakteru (Kotler, Armstrong, 2004). Do kulturních vlivů je zahrnováno vše, co člověk vytvořil během svého historického vývoje ať v podobě materiální či duchovní, včetně uznávaných hodnot a zvyků (Světlík, 2003). Vliv rodiny spolu s vlivem tzv. referenčních skupin spadá do vlivu společenských faktorů, kdy se spotřebitel rozhoduje na základě rozhovorů, výměny zkušeností a pozitivních či. negativních zážitků (Horská a kol. 2009). Vlivy osobní působící na chování spotřebitele vyplívají z povahových vlastností a rysů, které jsou pro každého spotřebitele jedinečné. Z psychologických faktorů působících na spotřebitele je zřejmě v současné době tím nejvýznamnějším životní styl. Klasické teorie zabývající se chováním spotřebitele však uvažují pouze o racionálně se chovajícím spotřebiteli. Ale v reálném životě jsou jeho výsledná kupní rozhodnutí tvořena řadou iracionálních faktorů.

Literární rešerše

15

2.4 Spotřební výdaje Spotřeba představuje užívání zdrojů k okamžitému prospěchu (Spotřeba). Jedná se o výdaje, které vzniknou za účelem uspokojování individuálních nebo kolektivních potřeb. Jsou uskutečňovány jednak samotnými domácnostmi, ale i různými neziskovými institucemi (církve, sportovní kluby, aj.) a také vládními orgány, které nakupují nebo vyrábějí produkty a tyto potom dodávají přímo domácnostem (ČSÚ). Pro domácnosti je nejtypičtější nákup zboží krátkodobé (např. potraviny) a dlouhodobé (např. automobil) spotřeby a nákup služeb (např. kadeřnictví). Pokud provedeme součet výdajů domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů v dané zemi, které byly vynaloženy na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v daném roce získáme údaj o hodnotě celkového produktu ekonomiky (Jurečka, Jánošíková, 2009) Důležitost spotřebních výdajů v jejich sledování spočívá tedy v tom, že představují jednu z položek, které utvářejí hodnotu HDP daného státu. HDP představuje nástroj pro měření celkových výdajů, celkového produktu i celkový důchod v dané ekonomice (Klíma, 2006). Není neobvyklé, že spotřeba představuje i více jak 50 % z jeho celkové hodnoty. O spotřebních výdajích hovoří i klasické ekonomické teorie, které definují tzv. spotřební funkci. Tato funkce pak představuje spojení mezi spotřebními výdaji a důchodem domácností, resp. jejich bohatstvím a sociálními faktory, které na ně působí. Domácnosti za svoji práci dostanou důchod, který podléhá zdanění. Takto zdaněný důchod zvýšený o transfery se nazývá disponibilní důchod. Disponibilní důchod je domácnostmi dále rozdělen na úspory a spotřebu (Jurečka, Jánošíková, 2009). Dle Keynesovy teorie se spotřeba skládá ze dvou složek. Tou první je autonomní spotřeba, která je nezávislá na velikosti důchodu. Představuje spotřebu domácností i při nulovém důchodu, kdy domácnosti spotřebovávají např. základní potraviny. Tato spotřeba je právě financována z úspor. Druhou složku představuje indukovaná spotřeba, která je již závislá na disponibilním důchodu domácnosti. Obecně lze říci, že při růst disponibilního důchodu dochází k růstu výše úspor a naopak se snižuje podíl spotřebních výdajů ve vztahu k celkovému disponibilnímu důchodu (Soukup, 2007).

Metodika

16

3 Metodika Jako první krok v této práci budou vysvětleny v kapitole Literární rešerše důležité a nezbytné teoretické pojmy týkající se domácnosti, spotřebitele, spotřebitelského chování a spotřebního koše. Pro jejich vysvětlení bude použita odborná literatura z oblasti marketingu, mikroekonomie, výzkumu chování spotřebitele a další. Vlastní práce týkající se spotřebních výdajů domácností v Belgii a Holandsku bude rozdělena do tří částí. První část se bude věnovat statistickým datům z Národních účtů, druhá část se bude věnovat výsledkům výzkumů pro účely Statistiky rodinných účtů a třetí, okrajová část, bude zaměřena na růst indexu spotřebitelských cen v 5 letech před přijetím Eura a v 5 letech po jeho přijetí. Aby byl splněn hlavní cíl práce, budou nejprve shromážděna odpovídající data pro jednotlivé státy. Nejprve budou pro účely komparace spotřebních výdajů zjištěny celkové spotřební výdaje těchto domácností a jejich vývoj od roku 1995. Tyto údaje budou pocházet z databází Národních účtů. Dále bude ze stejného zdroje zjištěna struktura těchto spotřebních výdajů. Výdaje budou seřazeny podle jednotné klasifikace COICOP a u každé země dojde k jejich komparaci mezi roky 1995 a 2009. Výdaje, které se budou významně podílet na celkových spotřebních výdajích budou detailně rozebrány a bude porovnáván jejich vývoj v čase. Druhá část Vlastní práce se bude zabývat výstupy z průzkumů, které byly prováděny pro účely Statistiky rodinných účtů (HBS). Zde budou porovnávány průměrné spotřební výdaje za jednotlivá kola průzkumu, která se uskutečnila v letech 1988, 1994, 1999 a 2005. Údaje ze Statistiky rodinných účtů pro jednotlivé státy budou porovnány dle jednotlivých typů domácností a charakteru dotazovaných osob. Závěrečná část Vlastní práce bude věnována komparaci vývoje harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v 5 letech před přijetím Eura a v 5 letech po jeho přijetí. Proto, aby získal čtenář této bakalářské práce určitou představu o základních demografických, geografických, historických a samozřejmě i ekonomických podmínkách jak v Belgii tak Holandsku, budou obě země představeny na začátku Vlastní práce. Informace pro tuto prezentaci zemí budou získány z webových stránek Ministerstva zahraničních věcí ČR, informačního portálu CIA, národních webových stránek, které tyto země provozují za účelem své prezentace a informace týkající se jejich působení v rámci Evropské unie budou zjištěny z webového portálu Euroskop. Údaje o počtech obyvatel a počtu domácností, které se vyskytují na území těchto států budou zjištěny na webových stránkách Directorate-general Statistics Belgium, což jsou webové stránky belgického statistického úřadu a na webových stránkách Centraal Bureau voor de Statistiek, což je holandský statistický úřad.

Metodika

17

Hodnoty za jednotlivé roky budou seřazeny vzestupně do tzv. intervalových časových řad. Tyto řady potom budou předmětem analýzy. V rámci toho budou dle potřeby vypočítány průměrné hodnoty, tempo růstu (řetězový index) a geometrický průměr pro určení průměrných změn za sledovaná období. Na následujících řádcích je pro lepší pochopení uvedena metodika a význam systému národních účtů, statistiky rodinných účtů, klasifikace COICOP a důvod, proč budou peněžní hodnoty vyjádřeny v jednotkách PPS.

3.1 Systém národních účtů Jedná se o konzistentní soubor makroekonomických ukazatelů, které poskytují obraz o celkové ekonomické situaci jak za Evropskou unii jako celek, tak i za jednotlivé členské státy. Předkládají tak detailní záznamy ekonomických aktivit, které probíhají v rámci ekonomik jednotlivých státu a sledují vzájemné působení jednotlivých ekonomických subjektů a skupin na trhu. Systém národních účtů tak poskytuje nejen informace o ekonomické výkonnosti dané země, ale taky o úrovni jejich aktiv a pasiv a bohatství jejího obyvatelstva. Díky tomu, že Eurostat publikuje jednotlivé součásti Národních účtů v ročním a čtvrtletním vyjádření jsou široce používány pro různé ekonomické analýzy a prognózy. Veškerá data shromážděná v rámci Národních účtů jsou prezentována formou tabulek a k nim připojených souborů metadat. Národní účty jsou primárně konstruovány pro různé typy ekonomických analýz bez ohledu na to, jakou má daná země průmyslovou strukturu či v jaké ekonomické fázi se v daný okamžik nachází. To je dáno tím, že vycházejí z celosvětově platných a používaných klasifikací a účetních pravidel. Roční národní účty jsou sestavovány v souladu s Evropským systémem účtů ESA 1995 (dle nařízení Rady 2223/96). Toto nařízení mimo jiného stanovuje přesný seznam oblastí, za které mají jednotlivé národní instituce předávat data pro účely Eurostatu. Tyto data musejí být dodány i v přesně vymezeném časovém rámci. Díky tomu existuje přehled o stavu Evropské unie, eurozóny, jednotlivých členských státy EU, kandidátských zemí a USA a Japonska. Těmi hlavními oblastmi, pro které jsou shromažďovány veškerá data jsou: • HDP – údaje jsou vykazovány v běžných a stálých cenách a zahrnují i cenové indexy. • Konečná spotřeba – údaje jsou vykazovány v běžných a stálých cenách a jsou rozděleny na spotřebu domácností a na spotřebu státu. Členění výdajů probíhá dle klasifikace COICOP. K dispozici jsou opět i cenové indexy. • Příjmy, úspory, čisté půjčky v současných cenách – hodnoty jsou uvedeny v reálných hodnotách. • Vývoz a dovoz mezi členskými zeměmi a třetími zeměmi – hodnoty jsou opět uváděny v běžných a stálých cenách doplněny o cenové indexy. • Dále se jedná o rozbory přidaných hodnot, mezd a platů, konečných spotřebních výdajů domácností členěných dle klasifikace COICOP, aj. Tyto

Metodika

18

údaje jsou opět uváděny v běžných a stálých cenách a jsou doplněny o nezbytné indexy. • Pomocné ukazatele – zahrnují v sobě data o populaci a zaměstnanosti, paritu kupní síly, produktivitu práce, jednotkové náklady práce atd. Veškerá data jsou vyjádřena v následujících jednotkách: •

ECU/Euro, národní měně, standard kupní síly (PPS),

•

běžná cena a objem,

•

osoba (pro počty obyvatel) a celkově odpracované hodiny (zaměstnanost).

Pro potřeby této bakalářské práce bude pracováno s údaji o konečně spotřebě domácností. Dle národních účtů představují výdaje na konečnou spotřebu souhrn vynaložených výdajů bytových jednotek na zboží a služby, které jsou spotřebovávány za účelem uspokojení potřeb jednotlivců nebo členů dané domácnosti. Do výdajů na konečnou spotřebu jsou zahrnovány jak výdaje vynaložené v tuzemsku tak i výdaje vynaložené v zahraničí. Celkové výdaje na konečnou spotřebu potom představují součet výdajů na konečnou spotřebu ve všech bytových jednotkách. Sektor domácností je tvořen buď jednotlivci nebo skupinami jednotlivců jako konečných spotřebitelů. Mezi ně jsou zařazeni i jednotlivci či skupiny, které produkují zboží a služby výhradně pro svoji vlastní konečnou spotřebu. V současné době neexistuje žádný samostatný výzkum či šetření, které by se zabývalo pouze zjišťováním dat pro sestavování Národních účtů. Zdroje používané pro sběr těchto dat jsou tak různého charakteru. Jedná se například o sčítání lidu, vládní administrativní údaje, obchodní průzkumy a výstupy z průzkumů uskutečněných v domácnostech v dané zemi. Tyto zdroje se tak mezi jednotlivými zeměmi liší a mohou pokrývat širokou paletu ekonomických, sociálních, finančních a jiných subjektů.

3.2 Statistika rodinných účtů (Household Budget Survey) Hlavním cílem, proč se zjišťují data pro účely Statistiky rodinných účtů je ten, aby bylo vytvořeno určité povědomí o podmínkách ve kterých žijí rodiny v určitém čase a na určitém území. Dalšími cíly této statistiky je vytvoření obrazu o celkových spotřebních výdajích domácností, které jsou dále rozděleny dle různých charakteristik. Rodiny jsou tak členěny dle zdroje jejich příjmů, sociálně-ekonomického charakteru domácnosti (tj. dle typu jejich zaměstnání), stupně urbanizace místa jejich pobytu, regionu, kde žijí atd. Data, která jsou potom získána z výzkumu slouží pro konstrukci vah, které jsou dále používány při sestavování indexu spotřebitelských cen nebo také při sestavování dat pro potřeby národních účtů. Takovým indexem, kde jsou využity

Metodika

19

váhy z tohoto výzkumu je například Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Přesně vymezená doba, pro uskutečnění tohoto výzkumu není nikterak striktně dána. U dvou třetin členských zemí Evropské unie tak výzkum probíhá každý rok. Zbývající země mají mezi jednotlivými koly výzkumu pětileté či delší pauzy. Při výběru referenčních domácností se v rámci Evropské unie většinou používá náhodný výběr. Bohužel největším a nejzásadnějším problémem tohoto výzkumu je vysoký výskyt nezodpovědných referenčních domácností. Do tohoto výzkumu mohou být zařazeny pouze osoby žijící v „privátních“ domácnostech, které sdílí svoje spotřební výdaje a mají stejnou adresu bydliště. Osoby žijící v institucionálních domácnostech, jako jsou například domovy důchodců, nemocnice, hostely, penziony, věznice, kasárna aj. jsou z tohoto výzkumu automaticky vyřazeny. Je to z důvodů toho, že tyto „domácnosti“ nejsou většinou jejich trvalým bydlištěm. Každé domácnosti, která je zařazena do výzkumu je poté přiděleno identifikační číslo a zaznamenán region (dle evropského členění NUTS), ve kterém se daná domácnost nachází. To kvůli tomu, aby mohlo být porovnáváno spotřební chování v jednotlivých krajích. Data pro účely Statistik rodinných účtů se zjišťují většinou na základě kombinace jedno či více rozhovorů s dotazovanou osobou a pomocí deníků a zápisů, které vedou buď domácnosti nebo jednotlivci. Stejně jako není přesně vymezena doba, kdy má tento výzkum probíhat, není ani nijak striktně dáno v jakém časovém rozsahu mají domácnosti své spotřební výdaje sledovat. Zpravidla se tato doba pohybuje od 7 až po 30 dní. Při retrospektivních rozhovorech se využívá celá řada referenčních období. Například jeden měsíc se používá pro zboží a služby, které se spotřebovávají častěji. Zato roční referenční období se používá u těch druhů zboží a služeb, které nejsou tak často spotřebovávány. Použitím delšího referenčního období jsou získávány přesnější údaje, ale také tím pádem dochází k většímu zkreslování. Přesto, že výstupy z výzkumu pro účely Statistiky rodinných účtů musejí být harmonizovány, Eurostat neklade žádné konkrétní požadavky na to, aby všechny referenční domácnosti dostávaly stejné otázky, aby byla zachována naprosto stejná struktura výzkumu. Důraz je ovšem kladen na to, aby byly harmonizovány jednotlivé pojmy a definice jednotlivých produktů. Pro účely výzkumu je třeba určit referenční osobu, jejíž charakteristika je potom využita pro klasifikaci domácnosti a při analýze informací získaných o dané domácnosti. Sociálně-ekonomická skupina, povolání a postavení v zaměstnání, příjem, pohlaví a věk referenční osoby se tak potom používá pro klasifikace a prezentaci výsledků za dané rodiny. Referenční osobou tak většinou bývá hlava rodiny. A zároveň bývá doporučováno, aby to byla osoba, která má největší podíl na celkovém příjmu dané domácnosti. Klasifikace domácností dle typu je ovlivněna rozdíly mezi dospělými a dětmi. Jedná se například o to, zda-li je pár s dospělým dítětem klasifikován jako domácnost nukleárního páru s dospělým dítětem či jako složitější typ složený

Metodika

20

z manželského páru , dítěte a ostatních dospělých. Pro účely klasifikace v tomto výzkumu je za dítě brána jakákoliv osoba mladší 16 let a nebo osoba ve věku 16 až 24 let, která je ekonomicky neaktivní a žije alespoň s jedním z rodičů. Pro to, aby byly zjištěny skutečné výdaje, které měla referenční domácnost, zaznamenává se cena, která byla skutečně zaplacena včetně DPH a různých spotřebních daní. Eurostat také doporučuje zahrnovat do Statistik rodinných účtů i vlastní produkci domácností, která je zároveň jednou z nepeněžních složek spotřeby. Do takovéto produkce je řazena například produkce vlastních potravin u zemědělských rodin či vlastnících zahradu. Tyto produkty jsou potom oceněny maloobchodní cenou tak, jako by byly zakoupeny v maloobchodě. Aby bylo získáno určité hodnocení životní úrovně domácností na základě provedených výdajů bývají výdaje na již použité zboží, které domácnosti nakupují, zaznamenávány stejně, jako by se jednalo o jakýkoliv jiný spotřební výdaj. Nejhůře srovnatelnými oblastmi Statistik rodinných účtů tak zůstává zdravotnictví a školství. A to díky většinou rozdílným přístupům členských států Evropské unie k sociální problematice a vzdělávání.

3.3 Klasifikace COICOP Pro kategorizaci spotřebních výdajů domácností se používá jednotná klasifikace spotřebních výdajů, v originálním názvu Classification of Individual Consumption by Purpose (COICOP). Nebo-li Klasifikace individuální spotřeby dle účelu. Jedná se o mezinárodně užívanou klasifikaci, která byla sestavena světovou organizací United Nations. V tomto případě se používá upravená klasifikace pro potřeby sestavování harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v rámci Evropské unie. Tato klasifikace je využívána pro identifikaci výdajů na individuální spotřebu ze tří sfér. A to výdajů domácností, výdajů neziskových organizací sloužících domácnostem (označeny zkratkou NISD) a výdajů vládních institucí. Kvůli tomu je klasifikace primárně rozdělena do čtrnácti hlavních oddílů. Oddíl 01 až 12 slouží pro identifikaci výdajů domácností na individuální spotřebu. Oddíl 13 slouží k identifikaci výdajů NISD na individuální spotřebu a poslední 14. oddíl je určen pro vládní instituce a jejich výdaje. Jednotlivé oddíly mohou být detailněji členěny na skupiny, kterým je jsou přiřazeny v jednotlivých oddílech čísla od 1 do 9. A dále tyto skupiny mohou být detailněji členěny na třídy, kterých v každé skupině může být rovněž od 1 do 9. Pro účely této bakalářské práce budou využívány pouze spotřební výdaje agregované v oddílech 01 až 12: • 01 – Potraviny a nealkoholické nápoje: pekárenské výrobky; maso; mléko, sýry a vejce; oleje a tuky; ovoce a zelenina; cukr, čokoláda, cukrovinky; káva, čaj a kakao; minerální vody, nealkoholické nápoje aj.

Metodika

•

21

02 – Alkoholické nápoje, tabák: lihoviny, vína, pivo; tabák.

• 03 – Odívání a obuv: oděvní materiály, oděvy včetně výdajů na opravy a půjčování; obuv včetně výdajů na opravy a půjčování. • 04 – Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva: nájemné za byt, imputované nájemné; údržba a opravy obydlí; dodávky vody; sběr odpadu a odpadních vod; elektřina, plyn a ostatní paliva. • 05 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běžné opravy obydlí: nábytek, koberce a podlahové krytiny; bytový textil; domácí spotřebiče a výdaje na jejich opravy; nářadí a různé zařízení pro dům a zahradu; zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti. • 06 – Zdraví: léčiva a zdravotnické prostředky; služby ambulantní zdravotní péče; služby ústavní zdravotní péče. • 07 – Doprava: nákup automobilů, motocyklů, jízdních kol; provoz osobních dopravních prostředků a výdaje na jejich údržbu a opravy; dopravní služby aj. • 08 – Telekomunikace: poštovní služby; telefonní a telefaxové služby; internetové připojení aj. • 09 – Rekreace a kultura: výdaje za nákup televizorů, rádií, fotoaparátů, videokamer; nosiče pro záznam zvuku a obrazu; hudební nástroje; vybavení pro sport; domácí zvířata; knihy, noviny, časopisy; kulturní služby; dovolená aj. • 10 – Vzdělávání: předškolní, primární, sekundární, terciární a vzdělání nedefinované dle úrovně. • 11 – Stravování a ubytování: restaurace, kavárny, jídelny; ubytovací služby. • 12 – Ostatní zboží a služby: kadeřnické salony; el. spotřebiče pro osobní péči; klenoty, hodinky; sociální péče; pojištění; aj.

3.4 Purchasing Power Standard (PPS) V této jednotce jsou uváděny veškeré průměrné spotřební výdaje domácností členěné dle klasifikace COICOP a které byly získány na základě výzkumu pro účely Statistiky rodinných účtů. Jedná se o uměle vytvořenou měnu, která teoreticky umožňuje za jednu svoji jednotku koupit v každé zemi stejné množství zboží a služeb. V reálné situaci to bohužel možné není, jelikož mezi zeměmi existují jisté cenové rozdíly a v každé zemi je třeba jiného množství peněž v národní měně, aby si spotřebitel mohl koupit stejné množství zboží a služeb. PPS tedy představuje jakýsi technický výraz používaný Eurostatem pro společnou měnu. Její hodnotu získáme vydělením souhrnných ukazatelů národních účtů vyjádřených v jejich původní měně paritou kupní síly daného státu (PPP).

Vlastní práce

22

4 Vlastní práce 4.1 Belgie Belgie se nachází v západní Evropě a sousedí na jihu s Francií, na východě s Německem a Lucemburskem a na severu s Holandskem. Východ Belgie tvoří pobřeží, které je omýváno Severním mořem. Celková rozloha tohoto státu je 30 528 km 2 a má 10 839 905 obyvatel. Hlaví město je Brusel a mezi další větší města patří například Antverpy, Liége či Brugy. Z geografického hlediska může být rozdělena do tří částí, a to na nížiny, centrální Belgii a horní Belgii. Nížiny (do 100 m nad mořem) se táhnou od západního pobřeží a jsou tvořeny především poldery. V této oblasti je hojný výskyt bažin, jehličnatých lesů, vřesovišť a typickou plodinou je zde kukuřice. Centrální Belgie (100 – 200 m nad mořem) je protkána bohatou sítí vodních toků z nichž nejznámější jsou řeka Mása a Šelda. Jedná se o bohatou farmářskou oblast bohatou na pastviny. Třetí částí je horní Belgii (200 m a více nad mořem), kterou tvoří hustě zalesněné pohoří Ardeny známé díky válečným operacím na sklonku 2. světové války. Pohoří Ardeny zasahuje z části i do severní Francie. Historie Belgie začíná již před stovkami tisíci let, kdy byla tato oblast osídlena neandrtálci. Než tuto oblast v roce 57 př. n. l. dobyli Římané, pobývali na území dnešní Belgie keltské kmeny, které byly z části vyhlazeny. Přínosem pro tuto oblast bylo uzavření Pax Romana neboli Římský mír. Došlo k rozvoji ekonomiky, stavbě komunikací a vzniku center obchodu. Ve středověku bylo území dnešní Belgie ovládáno Franky, ale postupem času došlo k rozpadu území na menší feudální státy. Tyto státy byly později sjednoceny pod vládou burgundských vévodů. Během těchto let začínal růst význam některých měst, který přetrvává do dnešních dob. Významnými začínaly být města Bruggy, jako důležitý přístav, a také město Antverpy jako komerční a finanční centrum. Během války za samostatnost, kterou vedlo Holandsko proti Španělsku, si Holandsko svoji samostatnost vybojovalo, ale území dnešní Belgie připadlo Španělsku. V roce 1830 vypukla v Bruselu revoluce a jejím výsledkem bylo vyhlášení samostatnosti dne 4. října 1830. Z Belgie se tedy stala parlamentní monarchie pod vládou Leopolda I. Později byl Leopold I. vystřídán Leopoldem II. za jehož vlády byla právně ustanovena francouzština, holandština a němčina jako oficiální jazyky. V tomto období se z Belgie stává druhá nejprůmyslovější země Evropy. Od roku 1908 měla i Belgie vlastní kolonii v Africe. Bylo jí Belgické Kongo, které se nacházelo v centrální Africe. Tato kolonie byla v držení až do roku 1960, kdy se přeměnila na Demokratickou republiku Kongo. Bohužel Kongo nebylo očekávaným zdrojem bohatství, spíše naopak a Belgie musela investovat mnoho prostředků na výstavbu železnic a řešení ostatních problémů. Zajímavostí je však to, že Kongo bylo významným exportérem uranu, ze kterého

Vlastní práce

23

byla například vyrobena atomová bomba, kterou později použili Američané ve druhé světové válce. Obě světové války zanechaly na Belgii dosti znatelné stopy. Ačkoliv od svého vyhlášení nezávislosti byla Belgie neutrálním státem byla podvakrát napadena Německem. První německý vpád přišel se začátkem I. světové války, kdy byla Belgie okupována německým vojskem. Druhá okupace Belgie nastala v roce 1940, kdy se král Leopold III. rozhodl kapitulovat. V roce 1951 král Leopold III. abdikoval a na jeho místo nastoupil jeho syn Baudouin I. Ten vládl až do své smrti v roce 1993, kdy královský trůn nastoupil jeho bratr Albert II. jako šestý belgický král. Belgie je království s federálním parlamentním demokratickým systémem a dělí se na tři regiony a deset provincií. Na severu země se nachází Vlámsko sdružující holandsky mluvící komunitu a tvořené regiony: Antverpy, Vlámský Brabant, Východní Flandry, Západní Flandry a Limburk. Na jihu země se naopak nachází Valonsko, které sdružuje francouzsky hovořící komunitu a je tvořeno těmito regiony: Valonský Brabant, Henegavsko, Lutych, Lucemburk a Namur. Na území tohoto regionu se také nachází méně početná komunita Belgičanů, kteří používají němčinu jako svůj jazyk. Třetím regionem je dvoujazyčný Brusel. Hovoří se zde jak francouzsky tak holandsky a zahrnuje hlavní město Brusel a jeho okolí. Belgii je možno rozdělit ještě z hlediska jazyku opět na tři společenství, konkrétně na Vlámské společenství, Valonské společenství a na německy hovořící společenství. Každé toto společenství potom vykonává svou úřední moc na území jehož hranice jsou dány jazykem. Starají se tak například o kulturu, vzdělávání a jiné aktivity. Naopak regiony vykonávají svoji úřední moc na území, které náleží konkrétnímu regionu. Jedná se zejména o oblasti ekonomické, dopravní, zemědělské a pod. Z ekonomického hlediska představuje Belgie vyspělý evropský stát s rozvinutým obchodním a průmyslovým sektorem, který je soustřeďován v severní části země, ve Flandrech. V dřívějších dobách byla Belgie známa díky své těžbě uhlí, která je v současnosti na ústupu. S ostatními nerostnými surovinami na tom není Belgie o moc lépe a proto se její produkce orientuje především na zpracovatelský průmysl, zejména je to výroba ocele, textilu, léčiv, automobilových součástek a služeb. Mezi největší odbytiště belgické produkce patří Německo, kam směřuje téměř 20 % celkového exportu. Dalšími významnými exportními partnery jsou Francie a Holandsko. Na území Belgie se nachází rozvinutá železniční a silniční síť. Pro přepravu nákladu do vnitrozemí (a také mimo hranice Belgie) se používá taktéž hustá říční síť. Nejvýznamnějším je kanál Albert, který slouží k přepravě zboží z jednoho ze čtyř největších námořních přístavů, Antverp. Antverpy jsou zároveň druhým největším evropským námořním přístavem. Dalšími přístavy, které se používají k námořní přepravě to jsou Gent, Ostende a Zeebrugge. Ačkoliv Belgie svou velikostí patří k těm menším evropským státům, hrála vždy významnou roli v evropské integraci a globalizaci. Ještě během druhé světové války vytvořily země Belgického království a Holandska celní unii. Od

Vlastní práce

24

roku 1945 je členem Organizace spojených národů (OSN). V roce 1948 Holandsko, Belgie a Lucembursko vytvořili volné sdružení Benelux. Belgie byla v roce 1949 zakládajícím členem Severoatlantické aliance (NATO), které má své sídlo, jako řada dalších světově významných organizací, právě v Bruselu. Dále figurovala jako zakládající člen Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1952. Toto společenství bylo uzavřeno mezi Francií, Německem, Belgií, Lucemburskem a Holandskem. Hlavním cílem tohoto společenství bylo zabránit vypuknutí dalšího válečného konfliktu a bylo založeno na vytvoření společného trhu, na kterém se obchodovalo právě s uhlím a ocelí. Toto společenství můžeme označit jako „předchůdce“ Evropské unie. Další organizace, kterými je Belgie členem jsou například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Zajímavé je belgické členství v Evropské vesmírné agentuře (ESA), kde se podílí na vesmírném výzkumu a dokonce měla i své dva kosmonauty ve vesmíru.

4.2 Holandsko Holandsko se rozkládá v severozápadní Evropě. Z východu sousedí s Německem a na jihu má společnou hranici s Belgií. Obdobně jako je tomu u Belgie, je západní část Holandska omývána Severním mořem. Rozloha této země je 41 523 2 km a má 16 847 007 obyvatel. Hlavním městem je Amsterdam, mezi další významná města patří například Den Haag, Rotterdam nebo Eindhoven. Z geografického hlediska se jedná o nížinatou krajinu, kde nejvyšším bodem je Vaalserberg s pouhými 322 m. n. m. a naopak nejnižší bod Holandska se nachází v úrovni - 7 m pod hladinou moře. Zajímavým faktem je to, že se více jak 20 % území země nachází pod mořskou hladinou a toto území obývá více jak 20 % obyvatel Holandska. Pro západní část Holandska je typický výskyt polderů. Nazývá se tak území, které bylo před svým vysušením a zpevněním zaplavené mořskou vodou. Takto upravená půda se poté využívá k zemědělským účelům. K největším vodním tokům, mimo hustou síť menších řek a kanálů, zde patří řeka Rýn, která do Holandska přitéká z Německa a ústí do Severního moře, a dále Mása a Šelda přitékající z Belgie. První zmínky o území, které dnes známe jako Holandsko, pocházejí z doby okolo roku 3000 př. n. l., kdy toto území bylo poprvé osídleno osadníky z Dálného východu a Asie. Kolem roku 1100 se poprvé začíná objevovat slovo „Holland“. Jmenovalo se tak malé hrabství ležící na území tehdejšího Holandska, které v těch dobách spadalo pod Svatou říši římskou. 14. století bylo ve znamení rozvoje Holandska. Získalo určitou samostatnost, ale zodpovídalo se centrální vládě v Bruggách. Několik holandských měst, například Deventer a Zwolle ležící východně od Amsterodamu, se staly členy hansovní

Vlastní práce

25

společnosti, která do té doby sdružovala německá města za účelem ochrany a rozvoje obchodu. Významný byl pro Holandsko rok 1648, kdy byla uznána jeho samostatnost Vestfálským mírem. Díky němu získalo Holandsko i velkou výhodu v tom, že musí být uzavřeno ústí řeky Šeldy pro obchodní účely. To mělo za následek úpadek obchodu a rozvoje města Antverp a naopak to znamenalo rozvoj obchodu a věhlasu Amsterodamu. V 17. století vznikla i známá Západoindická společnost, která se starala o koloniální a obchodní činnost například v Malajsii, dnešní Indonésii a také v severní Americe, kde Holanďané osídlili stát New Holland, dnešní New York, a založili město New Amsterdam, které je dnes znám pod jménem New York. Naopak století 18. přineslo Holandsku další změny panovníků a také občanskou válku. Tyto události vedly až k uznání samostatnosti Holandska a vytvoření Spojeného království Nizozemského v roce 1815. Jeho součástí se stala i dnešní Belgie i přesto, že tyto dvě země neměly mnoho společného. Tento svazek trval až do roku 1830, kdy v Belgii vypukla revoluce jejímž cílem bylo dosažení nezávislosti pro Belgii. Obdobně jako Belgie bylo Holandsko poznamenáno oběma světovými válkami. V průběhu obou světových konfliktů bylo neutrální, ale nebylo ušetřeno ztrát a ničení. Došlo tak ke zničení velkého množství plavidel, které Holandsko využívalo pro svoji lodní dopravu. V poválečném období ztratilo Holandko většinu svých zámořských kolonií, které získaly samostatnost. V dnešní době jí zůstala pouze jediná, a to Holandské Antily, které jsou tvořeny šesticí ostrovů v Karibském moři. Holandsko je obdobně jako Belgie konstituční parlamentní monarchie reprezentovaná královnou Beatrix. Je rozdělené na 12 provincií: Groningen, Frísko, Drenthe, Overijssel, Gelderland, Utrecht, Severní Holandsko, Jižní Holandsko, Zeeland, Severní Brabantsko, Limburg a Flevoland. Každá tato provincie má své hlavní město a svého guvernéra. Přestože je Amsterodam hlavním městem, tak veškeré státní instituce, včetně královského paláce, jsou soustředěny v přímořském městě Den Haag. Toto město má nejen lokální, ale i mezinárodní význam. Je totiž sídlem několika významných evropských a světových institucí jako například Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii či Europol. Díky těmto institucím, které mají jako svou hlavní činnost sledovat, zda-li je dodržováno právo, získal Den Haag nálepku „světové město práva“. Po jazykové stránce je Holandsko jednotné, jedinou výjimku tvoří severní provincie Frísko, kde lidé mluví vlastním jazykem – Fríštinou. Charakteristickou činností pro tuto zemi je obchod. Vyplývá to z její geografické polohy, která Holandsku umožňuje především intenzivní námořní a leteckou dopravu. Není tedy náhoda, že holandský Rotterdam je největším evropským přístavem, a v porovnání s ostatními světovými přístavy patří do první pětice. Spolu s amsterdamským letištěm Schipol, které patří taktéž mezi prvních pět největších světových letišť, zajistili Holandsku přízvisko „brána do

Vlastní práce

26

Evropy“. Stalo se tedy překladištěm zboží, které přichází ze zámoří na evropský trh a zboží, které bylo v Evropě vyrobeno a směřuje na trhy zámořské. Mezi nejvýznamnější komodity, které jsou z Holandska vyváženy patří například různá strojní a přepravní zařízení, chemikálie, živočišné produkty a také samozřejmě květiny. Největší květinová burza se nachází v Aalsmeeru (nedaleko Amsterdamu), slouží pro export a jsou na ní obchodovány květiny z celého světa. Nejvíce takto obchodovaných květin poté putuje do Německa, Velké Británie a Francie. Obdobně jako u Belgie, tak největším odbytištěm holandské produkce je Německo a Francie. Průmysl této země je nejvíce zaměřen na výrobu potravin, chemikálií, elektrotechniky a mikroelektroniky a také na rybolov. Struktura průmyslu je tvořena především velkým počtem malých podniků (do 10 zaměstnanců) a několika většími koncerny. Těmi nejznámějšími z nich je například potravinářský Ahold či elektrotechnický koncern Phillips. Zajímavostí je, že se v této části Evropské unie nachází více jak 20 % evropských zásob zemního plynu, zejména v oblasti Severního moře. Tím roste i jeho význam jakožto dodavatele energie. Holandsko je členem více jak několik desítek mezinárodních organizací. Ihned po II. světové válce zrušilo svoji neutralitu a vstoupilo s ostatními zeměmi do Severoatlantické aliance (NATO). Ještě během 2. světové války vytvořilo spolu s Belgií celní unii. Později ještě společně s Lucemburskem vytvořili volné sdružení Benelux. Zakládajícím členem bylo i v případě vzniku Evropského společenství uhlí a oceli (1952), Evropského hospodářského společenství (1957) a Evropského sdružení pro atomovou energii (1958), což dalo základ vzniku současné Evropské unie. Dle výzkumů, které byly v Holandsku provedeny, tak řadí Holandsko mezi nejpozitivněji smýšlející členské státy, jelikož přes 70 % obyvatel odpovědělo, že členství v Evropské unii je přínosem pro jejich zemi.

4.3 Vývoj populace a domácností v Belgii a Holandsku 15. října 1846 proběhlo v Belgii vůbec první sčítání lidu. Při prvním sčítání lidu měla Belgie 4 337 196 obyvatel. O sto let později v roce 1947, bylo sečteno 8 512 195 obyvatel a při posledním sčítání v roce 2001 měla Belgie 10 296 350 obyvatel. Od roku 1995, kdy se v Belgii vyskytovalo celkem 4 099 712 domácností, narostl jejich počet na číslo 4 575 959 v roce 2008. Poprvé bylo v Holandsku v roce 1899 sečteno přes 5 milionů obyvatel. Za dalších 50 let počet obyvatel Holandska překročil hranici 10 milionů obyvatel. Po dalších 50 letech v roce 2000 mělo přesně 15 863 950 obyvatel. V roce 1995 se zde nacházelo celkem 6 468 682 domácností. Po více než 10 letech se jejich počet zvýšil na 7 242 202 domácností v roce 2008. Růst počtu domácností můžeme vidět na dvou následujících obrázcích 1 a 2.

Vlastní práce

27

4600000

počet domácností

4500000 4400000 4300000 4200000 4100000 4000000 3900000 1990

Obr. 1 Zdroj:

1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

rok

Vývoj počtu domácností v Belgii Directorate-general Statistics Belgium, zpracováno autorem

7 300 000

počet domácností

7 150 000 7 000 000 6 850 000 6 700 000 6 550 000 6 400 000

rok 1995

Obr. 2 Zdroj:

2000

2004

2005

2006

2007

2008

Vývoj počtu domácností v Holandsku Centraal Bureau voor de Statistiek, zpracováno autorem

4.4 Výdaje Dalším základním ukazatelem pro srovnání je výše celkových spotřebních výdajů domácností přepočtené na jednoho obyvatele.

Vlastní práce

28

16000

v EUR/obyv.

15000 14000 13000 12000 11000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok

Obr. 3 Zdroj:

Celkové spotřební výdaje domácností v Belgii Eurostat, zpracováno autorem

16000

v EUR/obyv.

15000 14000 13000 12000 11000 10000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok

Obr. 4 Zdroj:

Celkové spotřební výdaje domácností v Holandsku Eurostat, zpracováno autorem

Při porovnání obou grafů můžeme vidět, že v obou zemích docházelo k jejich nárůstu. V roce 1995 tyto výdaje činily 11300 Euro v případě Belgie. V Holandsku tyto výdaje za rok 1995 dosáhly výše 10000 Euro. V dalších letech můžeme sledovat růst celkových výdajů v obou zemích. Po deseti letech se pozice obou zemí otočily. Celkové spotřební výdaje domácností v Belgii činily 14400 Euro ročně, zatímco v Holandsku to bylo již 15000 Euro.V roce 2008 dosáhly jak v Belgii tak i Holandsku spotřební výdaje svého maxima. Holandské

Vlastní práce

29

domácnosti v této době utratily celkově 16100 Euro a v Belgii tyto výdaje byly ještě o 100 Euro vyšší. Od roku 2009 můžeme sledovat určitý pokles těchto celkových výdajů domácností.

4.5 Struktura výdajů dle COICOP Na následujících 4 výsečových grafech je zobrazen postupný vývoj struktury spotřebních výdajů domácností v Belgii a Holandsku. Dle prvního grafu, který znázorňuje výdajovou strukturu belgických domácností v roce 1995, můžeme vidět, že největší podíl na celkových výdajích mají výdaje na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Tyto výdaje představují 22,8 % z celkové částky. Na druhém místě se nacházejí výdaje Potraviny a nealkoholické nápoje, které představují 15,2 % celkových výdajů. Na třetím místě to potom jsou výdaje na Ostatní zboží a služby, které představují 12,7 % z celku. Když tyto údaje porovnáme s hodnotami zjištěnými v roce 2009 můžeme vidět, že výdaje na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva i v této době, s podílem 23,9 % představují největší náklady domácností. O proti roku 1995 jejich podíl vzrostl o 1 procentní bod. I v této době se na druhém místě nacházejí výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje s 13,6 %. V porovnání s hodnotou za rok 1995 můžeme sledovat pokles těchto nákladů o 1,6 procentního bodu. Na třetím místě se v roce 2009 umístily spotřební náklady na Ostatní zboží a služby s podílem 12,7 %. Další významnou položku tvoří náklady na Dopravu. U této položky můžeme říct, že se během 14 let výrazně nezměnila a je de facto konstantní. V obou případech nejmenšími náklady, které zde figurují, jsou náklady na Vzdělání. Spolu s nimi do stejné kategorie můžeme řadit i výdaje za Alkoholické nápoje, tabák a narkotika. U této položky došlo během 14 let ke zvýšení o pouhé 0,4 procentního bodu na 3,7 %. Do této kategorie můžeme zařadit i položku Telekomunikace. V roce 1995 činily tyto výdaje pouhé 1,6 % zatímco v roce 2009 jejich podíl vzrostl na 2,9 %. Toto zvýšení můžeme přičíst na vrub dostupnějším výpočetním a telekomunikačním zařízením.

Vlastní práce

30

3,3

15,2

6,4 22,8

12,7

5,5 0,5

6,7 9,1

1,6

11,2

Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná údržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 5 Zdroj:

4,9

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů belgických domácností v roce 1995 v % Eurostat, zpracováno autorem

3,7

13,6

4,6 23,9

12,7

5,7

5,8 0,5

9,7

5,7 2,4

Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná údržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 6 Zdroj:

11,6

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů belgických domácností v roce 2009 v % Eurostat, zpracováno autorem

V případě holandských domácností představovaly v roce 1995 jejich největší výdajovou položku náklady na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Tyto výdaje činily 21,4 % z celkových výdajů. Druhou položkou za kterou domácnosti utratily nejvíce finančních prostředků jsou Ostatní zboží a služby, která se podílí

Vlastní práce

31

na celkových výdajích s 13,9 %. V těsném závěsu za ní se nacházejí na třetím místě výdaje za Potraviny a nealkoholické nápoje (13 %). Dalšími významnými položkami, které ovlivňovaly spotřební výdaje domácností jsou výdaje na Dopravu (11,5 %) a Rekreace a kultura (10,8 %). Naopak nejméně výraznými položkami byly za období roku 1995 Vzdělání (0,6 %), Telekomunikace (2,2 %) a Alkoholické nápoje, tabák a narkotika (3,3 %). Během 14 let (v roce 2009) nedošlo k žádným změnám na prvních dvou místech nejvyšších výdajů domácností. V případě nákladů na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva došlo k nárůstu o 2,5 procentního bodu na stávajících 23,9 %. Co se týče výdajů na Ostatní zboží a služby, tak jejich podíl v roce 2009 činil již 14,7 %. Na třetím místě jsou se shodným podílem 11,7 % výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje a výdaje na Dopravu. U položky Potraviny a nealkoholické nápoje můžeme sledovat, že jejich podíl během uplynulých 14 let poklesl o 1,3 procentního bodu. Mezi nejnižší výdaje domácností můžeme opět zařadit výdaje na Vzdělání a Alkoholické nápoje, tabák a narkotika. K docela významné změně došlo u položky Zdravotnictví, kdy její podíl na celkových výdajích klesl z předchozích 4,1 % na 2,7 %. Tato změna mohla být způsobena výraznou změnou, kterou provedla holandská vláda v zdravotnictví a zdravotním pojištění, která ukládá povinnost každému obyvateli Holandska být pojištěn a to bez ohledu na jeho příjmy. Naopak k nárůstu o 2 procentní body došlo u položky Telekomunikace. Tento nárůst může být, jak již bylo zmíněno výše, způsoben rozvojem a větší dostupností různých výpočetních a telekomunikačních zařízení.

Vlastní práce

32

3,3

13,0

6,5 21,4

13,9

5,6

7,1 0,6

4,1

10,8

11,5

2,2

Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná údržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 7 Zdroj:

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů holandských domácností v roce 1995 v % Eurostat, zpracováno autorem

5,5

3,2

11,7

23,9

14,7

6,3 5,2

0,6

2,7 10,2

Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná údržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 8 Zdroj:

4,2

11,7

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů holandských domácností v roce 2009 v % Eurostat, zpracováno autorem

4.6 Komparace vývoje jednotlivých oddílů dle COICOP Na následujících řádcích je porovnána detailnější struktura jednotlivých oddílů spotřebních výdajů členěných dle COICOP. K porovnání změn ve struktuře těchto výdajů jsem si vybral tři oddíly, které se na výdajích podílely nejvíce v roce 1995 a poté v roce 2009.

Vlastní práce

33

V roce 1995 měly výdaje na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva, výdaje na Potraviny a Ostatní zboží a služby největší podíl na celkových výdajích. V roce 2009 nedošlo k žádným změnám a proto jsou na následujícím grafu porovnán vývoj jednotlivých dílčích spotřebních výdajů, které měly v daném oddílu nejvyšší procentuální podíl.

Finanční služby jinde neuvedené

Imputované nájemné za bydlení

Potraviny

0,0 2009

Obr. 9 Zdroj:

1995

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

% podíl na celkových výdajích

Detailnější pohled na vývoj struktury spotřebních výdajů domácností v Belgii Eurostat, zpracováno autorem

Největší podíl v oddílu Ostatní zboží a služby měly Finanční služby jinde neuvedené. Jedná se zejména o různé finanční zprostředkovatelské služby a jiné. V roce 1995 měly tyto výdaje podíl 5,2 % na celkových spotřebních výdajích. V roce 2009 jejich podíl klesl na 3,7 %, ale je stále nejvyšší dílčí položkou v daném oddílu. Vůbec nejvyšší podíl na celkových výdajích měl oddíl Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva. Nejvýraznější skupinou v tomto oddílu byly výdaje na Imputované nájemné za bydlení. Tato výdajová položka představuje zaplacené nájemné, které by platili bydlící vlastníci domů a bytů pokud by byl daný byt či dům pronajímán. V roce 1995 představoval podíl této položky 11,9 %. V roce 2009 již její podíl vzrostl na 13,6 % z celkových spotřebních výdajů. Dalšími, v grafu již nezahrnutými, výdajovými skupinami jsou Nájemné z bytu a Elektřina, plyn a ostatní paliva. Každá tato skupina má zhruba 4% podíl na celkových spotřebních výdajích. Jednou z nejdůležitějších výdajových položek každé domácnosti jsou potraviny. V roce 1995 činil podíl oddílu Potraviny a nealkoholické nápoje přes 15 % celkových spotřebních výdajů. Nejvýznamnější skupinou zde byly výdaje na Potraviny, které tvořily 14% podíl. V této skupině jsou zahrnuty veškeré potravinářské výrobky od výrobků pekařských, přes produkty živočišné až po různé druhy zeleniny. V roce 2009 došlo k poklesu podílu této položky o 1,5 procentního bodu na hodnotu 12,5 %.

Vlastní práce

34

Pojištění

Imputované nájemné za bydlení

Potraviny

0,0 2009

Obr. 10 Zdroj:

2,0

4,0

6,0

1995

8,0

10,0

12,0

% podíl na celkových výdajích

Detailnější pohled na vývoj struktury spotřebních výdajů domácností v Holandsku Eurostat, zpracováno autorem

Obdobně jako na belgické straně, tak i v Holandsku v letech 1995 a 2009 tvořily největší podíl na celkových spotřebních výdajích výdaje na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva, výdaje na Ostatní zboží a služby a výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje. V případě oddílu Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva byly výdaje na Imputované nájemné opět tou nejvýraznější výdajovou položkou. V roce 1995 představovala podíl 8,3 % na celkových výdajích. Pokud se podíváme na obrázek 10 vidíme, že o 14 let později tato položka zvýšila svůj podíl na 10,6 %. Druhý největší podíl na celkových výdajích mají výdaje na ostatní zboží a služby. Z nichž nevětší podíl jde na pojištění. V roce 1995 tvořily tyto výdaje 4,1 % a v roce 2009 4,5 % z celku. Pokud porovnáme holandské výdaje na pojištění s belgickými, zjistíme, že Holanďané vydají na pojištění průměrně o 2,7 % více než jejich sousedé v Belgii. Na závěr byla porovnána tradiční výdajová položka, a to byl podíl výdajů na potraviny. V roce 1995 představovala 11,8% podíl na celkových výdajích holandských domácností zatímco o 14 let později, v roce 2009, tento podíl poklesl na 10,7 %.

4.7 Zajímavosti ve výdajové struktuře Pokud se podíváme na obrázek 5 znázorňující strukturu výdajů belgických domácností v roce 1995 můžeme vidět, že domácnosti v tomto roce měly značné výdaje i na Dopravu a Rekreaci a kulturu. Při detailním pohledu na oddíl výdajů Doprava můžeme vidět, že nejvíce peněz domácnosti utratily za provoz osobních dopravních prostředků. Tyto výdaje představují více jak 60 % celkového podílu výdajů na dopravu. Což je zhruba sedmkrát více než jaký je podíl výdajů domácností na využívání

Vlastní práce

35

dopravních služeb jako jsou železnice, lodní doprava aj. Při komparaci s rokem 2009 (obrázek 6) můžeme vidět, že provoz osobních automobilů je stále tou největší položkou, která ovlivňuje podíl nákladů na dopravu na celkových spotřebních výdajích. V současné době představují podíl více jak 62 % na výdajích za dopravu. V oddílu Rekreace a kultura, který představoval čtvrtou položku s nejvyšším podílem na celkových spotřebních výdajích zaujímají první místo výdaje na Rekreační a kulturní služby. Tyto výdaje domácností činí více jak 30 % z podílu daného oddílu na celkových spotřebních výdajích domácností a představují výdaje na Rekreaci, sport a různé kulturní služby. V roce 2009 jejich podíl mírně poklesl na 28,9 %. Avšak oproti roku 1995 došlo k nárůstu u výdajů za Dovolenou s komplexními službami. Takovýto typ dovolené zahrnuje dopravu, stravu, ubytování, průvodce a různé typy výletů. V roce 1995 představovaly výdaje na takovýto typ dovolené pouze 10% podíl, ale v roce 2009 to byl již více jak 18,5% podíl na celkových výdajích za rekreaci a kulturu.

Dovolená s komplexními službami

Rekreační a kulturní služby

Provoz osobních dopravních prostředků

0 2009

Obr. 11 Zdroj:

1995

10

20

30

40

50

60

70

podíl v jednotlivých oddílech v %

Detailní pohled na strukturu výdajů na dopravu a rekreaci a kulturu v Belgii Eurostat, zpracováno autorem

V případě Holandska nastala v roce 1995 obdobná situace, kdy dalšími výraznými oddíly výdajů byly stejně jako v případě Belgie výdaje na Dopravu a Rekreaci a kulturu.

Vlastní práce

36

Rekreační a kulturní služby

Zařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zprac. dat

Provoz osobních dopravních prostředků

0 2009

Obr. 12 Zdroj:

1995

10

20

30

40

50

60

podíl v jednotlivých oddílech v %

Detailní pohled na strukturu výdajů na dopravu a rekreaci a kulturu v Holandsku Eurostat, zpracováno autorem

V případě výdajů na Rekreaci a kulturu měly největší podíl na těchto výdajích stejně jako v případě Belgie výdaje na Rekreační a kulturní služby. Jejich podíl v roce 1995 byl 21,3 %, rok 2009 znamenal nárůst podílu této výdajové položky zhruba o 24 %, čímž dosáhly 26% podílu na celkových výdajích za oddíl Rekreace a kultura. Stejný podíl, tj. 21,3 %, měly v roce 1995 výdaje holandských domácností na Audiovizuální a fotografické vybavení a na zařízení pro zpracování dat. Během 14 let došlo u této výdajové položky k mírnému poklesu o zhruba 8 procentních bodů. V roce 2009 se tak tato výdajová skupina podílela na výdajích na Rekreaci a kulturu 19,6 %. V oddílu Doprava představovaly největší podíl za rok 1995, opět shodně s Belgií, výdaje na Provoz osobních dopravních prostředků. Tyto výdaje se podílely z více jak 53 % na celkovém podílu spotřebních výdajů domácností zaznamenaných v oddílu Doprava. Do roku 2009 došlo k mírnému nárůstu podílu těchto výdajů, konkrétně na 56,4 %. Na obrázcích 11 a 12 můžeme vidět, že se obě země shodují ve dvou skupinách, a to ve výdajích na Rekreační a kulturní služby a ve výdajích na Provoz osobních dopravních prostředků. Pokud porovnáme první z nich, můžeme vidět, že podíl výdajů belgických domácností na Rekreační a kulturní služby byly o 0,5 % vyšší než jak tomu bylo u domácností holandských za rok 1995. Během let došlo ke snížení tohoto rozdílu a v roce 2009 to byla již pouhá 0,1 %. Provoz osobních dopravních prostředků v sobě zahrnuje veškeré náklady na různé doplňky pro osobní dopravní prostředky, pohonné hmoty, mazadla a jejich údržbu a opravy. Podíl této skupiny na celkových spotřebních výdajích byl v Belgii v roce 1995 o 1 procentní bod vyšší než za stejné období v Holandsku. V roce 2009 tento rozdíl činil pouhých 0,6 procentního bodu.

Vlastní práce

37

4.8 Statistika rodinných účtů V této části vlastní práce jsem se věnoval komparaci spotřebních výdajů domácností Belgie a Holandska dle údajů pro účely Statistiky rodinných účtů. Pro zajištění možnosti porovnání jednotlivých zemí mezi sebou, jsou všechny výdaje uvedeny v jednotkách PPS.

4.9 Průměrné celkové spotřební výdaje za všechny typy domácností

celkem v PPS/domácnost

Nejprve jsem provedl komparaci celkových výdajů domácností za roky 1988 až 2005. Jejich růst můžeme vidět na následujícím grafu. 31000 28000 25000 22000 19000 16000 1988

1994 Belgie

Obr. 13 Zdroj:

1999

2005

rok

Holandsko

Průměrné celkové spotřební výdaje domácností v Belgii a Holandsku Eurostat, zpracováno autorem

V roce 1988 činily celkové spotřební výdaje domácnosti v Belgii 16912 PPS, v Holandsku činily tyto výdaje 16494 PPS. Z výše uvedeného obrázku můžeme vyčíst, že růst těchto spotřebních výdajů byl výraznější na území Belgie. Při posledním kole výzkumu dosáhly tyto průměrné výdaje v Belgii částky 30048 PPS, v Holandsku 29368 PPS. Na základě toho můžeme říci, že jsou životní náklady pro holandské domácnosti nižší než pro domácnosti belgické. Průměrně potom v obou zemích rostly spotřební výdaje za sledované období přibližně o 21 %.

4.10 Průměrné spotřební výdaje dle věku dotazované osob Mezi věkem a výší spotřebních výdajů existuje určitý vztah. S věkem se mění preference jednotlivých spotřebitelů a každý má odlišné potřeby v různých fázích svého života.

Vlastní práce

38

průměrné výdaje v PPS

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 méně jak 30 let

30 až 44 let

45 až 59 let

Belgie

Obr. 14 Zdroj:

více jak 60 let

věk

Holandsko

Průměrné spotřební výdaje domácností dle věku dotazované osoby (1988 – 2005) Eurostat, zpracováno autorem

V Belgii měly nejvyšší průměrné spotřební náklady lidé mezi 30 až 44 lety. Do této kategorie spadají většinou lidé, kteří již založili rodinu a vychovávají děti. Tomu odpovídají i jejich průměrné výdaje, které činily 27902 PPS. Průměrné výdaje ve výši 18998 PPS měly lidé, kterým bylo více jak 60 let. V této skupině jsou převážně lidé v důchodu a nemají tak vysoké životní nároky. Jejich průměrné výdaji dosáhly částky 18998 PPS. Ještě nižší náklady než belgičtí důchodci měli Holanďané v kategorii méně jak 30 let. Ti průměrně utratili 18012 PPS. Tito lidé většinou ještě nemají založenou rodinu, žijí sami či studují. Naopak skupinou s nejvyššími průměrnými výdaji v Holandsku jsou lidé od věku 45 let do 59 let. Jejich průměrné výdaje činí 26954 PPS.

4.11 Struktura spotřebních výdajů domácností dle typu zaměstnání dotazované osoby Následující tabulka obsahuje přehled o počtech zúčastněných domácností v daném roce. Zaměstnání jsou rozděleny do 6 kategorií. Typ zaměstnání / Rok výzkumu Manuálně pracující v průmyslu a službách Pracující v průmslu a službách Podnikatelé Nezaměstnaní Důchodci Neaktivní populace Tab. 1 Zdroj:

1988 433 787 914 137 889 153

1994 393 603 182 196 872 102

1999 339 1571 202 113 953 186

Referenční domácnosti dle typu zaměstnání dotazované osoby v Belgii Eurostat, zpracováno autorem

2005 353 1558 : 250 967 146

Vlastní práce Typ zaměstnání / Rok výzkumu Manuálně pracující v průmyslu a službách Pracující v průmslu a službách Podnikatelé Nezaměstnaní Důchodci Neaktivní populace Tab. 2 Zdroj:

39 1988 209 812 137 55 404 333

1994 530 591 175 45 344 264

1999 458 497 159 21 364 237

2005 351 466 149 31 295 161

Referenční domácnosti dle typu zaměstnání dotazované osoby v Holandsku Eurostat, zpracováno autorem

Z uvedených tabulek můžeme vyčíst, že na belgické straně se výzkumu účastnilo v každém kole více domácností než kolik se jich účastnilo na straně holandské. Průměrně to bylo 3075 belgických domácností a 1772 holandských domácností v každém kole výzkumu.

4.12 Domácnosti manuálně pracujících v průmyslu a službách U belgických a holandských domácností tohoto typu dominují výdaje na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva. Za všechna sledovaná období tak belgická domácnost vydala průměrně 25 % z celkových spotřebních výdajů. Největšího podílu tento typ výdajů dosáhl v roce 1994, kdy téměř 30 % z celkových výdajů domácností, ve kterých dotazovaná osoba pracovala manuálně v průmyslu či službách, šlo pouze na výdajový oddíl Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva. U holandských domácností tento průměrný podíl činil 23 % za všechna sledovaná období. Stejně jako v případě Belgie dosáhly v roce 1994 tyto výdaje maxima. V tomto roce šla téměř čtvrtina, tj. 25 %, celkových výdajů na úhradu bydlení, vody, elektřiny, plynu a ostatních paliv. Nejvíce výdajů tak jde v obou zemích na výdajové skupiny Nájemné z bytu a Imputované nájemné za bydlení. Nejvyrovnanější byly tyto položky v Holandsku, kde nájemné na byt tvořilo průměrně 6 % z celkových výdajů a Imputované nájemné necelých 10 %. Další velmi výraznou položkou jsou výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje. Průměrně necelých 15 % z celkových spotřebních výdajů šlo na nákup potravin ve sledovaných obdobích v belgických domácnostech. Téměř o 3 procentní body byl podíl nižší u domácností holandských. Ty vydaly od roku 1988 do roku 2005 průměrně necelých 12 % z celkových výdajů.

Vlastní práce

40

100% 90%

podíl skupiny výdajů v %

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

rok 1988

1994

1999

2005

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

Obr. 15 Struktura spotřebních výdajů domácností manuálně pracujících v průmyslu a službách (Belgie) Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem

100%

podíl skupiny výdajů v %

80%

60%

40%

20%

0%

rok 1988

1994

1999

2005

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

Obr. 16 Struktura spotřebních výdajů domácností manuálně pracujících v průmyslu a službách (Holandsko) Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem

Vlastní práce

41

Významně se na celkových spotřebních výdajích podílely taktéž výdaje na Ostatní zboží a služby. U dotazovaných domácností v Belgii tvořily průměrně 12 % a u holandských domácností necelých 18 % za všechna kola výzkumu. V případě belgických domácností byl tento typ výdajů tvořen převážně výdaji na Finanční služby a Ostatní služby. Do prvně zmíněných jsou zahrnuty například služby bank, pošt, směnáren a různé poplatky makléřům, poradcům a pod. Ostatní služby zahrnují výdaje za služby právníkům, poplatky za pohřební služby, služby realitních agentů, platby za novinové inzeráty atd. Výdaje na Dopravu jsou u obou zemí taktéž velmi výrazné. V Belgii tvořily průměrně asi 12 % a v Holandsku asi 11 %. V tomto výdajovém oddílu jsou nejvýraznější výdaje na Nákup a Provoz dopravních prostředků. Jak v Belgii tak Holandsku jsou obě tyto výdajové skupiny téměř vyrovnané. První z nich, výdaje na Nákup automobilů, motocyklů a jízdních kol, představují v obou zemích téměř shodných 5 % na celkových spotřebních výdajích. Výdaje na Provoz těchto dopravních prostředků tvoří přibližně 6 %.

4.13 Domácnosti pracujících v průmyslu a službách Shodně jako u předchozího typu domácností připadá největší díl spotřebních výdajů především na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva, a to shodně v obou zemích průměrně necelých 23 % z celkových spotřebních výdajů. Druhým oddílem s největším podílem na celkových spotřebních výdajích jsou Ostatní zboží a služby. U belgických domácností od roku 1988 docházelo k mírnému poklesu, v současné době jejich podíl činí zhruba 13 %. Zatímco u domácností holandských můžeme říct, že je tento typ výdajů víceméně konstantní. Průměrně tak dosahovaly podílu 16 % na celkových výdajích. Nejvíce utrácejí belgické domácnosti za služby, které jsou evidovány ve výdajové skupině Ostatní služby jinde neuvedené. Pro holandské domácnosti je opět typické, že podíl výdajů na Ostatní zboží a služby je tvořen především výdaji na Pojištění. V posledních letech dochází v obou zemích i k mírnému růstu výdajů na Osobní péči. Pod touto skupinou výdajů si můžeme představit výdaje za kosmetické služby, holiče, výdaje za služby salónů krásy či solárií nebo návštěvy lázní a sauny. U oddílu Potraviny a nealkoholické nápoje, stejně tak jako u předešlého typu domácností, dochází k určitému poklesu výdajů na tyto komodity. Výrazný je zejména u domácností holandských, kdy dochází mezi jednotlivými roky výzkumu k poklesu průměrně o 7 %.

Vlastní práce

42

100%

podíl skupiny výdajů v %

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje

1994 1999 Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

Obr. 17 Zdroj:

2005

rok

Struktura spotřebních výdajů domácností pracujících v průmyslu a službách (Belgie) Eurostat, zpracováno autorem

Doprava pro belgické domácnosti představuje vyšší průměrný podíl výdajů na Provoz dopravních prostředků než jaký je průměrný podíl na jejich Nákup. U domácností holandských jsou naopak tyto dvě výdajové skupiny téměř vyrovnané. Průměrný podíl Nákupu dopravních prostředků představuje přibližně 4,6 % a výdaje na jejich Provoz 5,4 % z celkových spotřebních výdajů. Během jednotlivých kol výzkumu výdaje určené na Dopravu u domácností pracujících v průmyslu a službách vykazovaly mírný růst. Zajímavý úkaz dostaneme při komparaci výdajů za Dovolenou s komplexními službami. V případě dotazovaných belgických domácností můžeme vidět od roku 1988 pokles podílu výdajů na tento typ dovolené. V roce 1988 představoval jejich podíl zhruba 5,5 %, zatímco v roce 2005, při posledním kole výzkumu, tyto výdaje představovaly podíl pouhých 2,5 %. Naprosto opačná situace je v Holandsku, kdy v roce 1988 tyto výdaje představovaly pouze 0,1 % z celkových výdajů a v roce 2005 to byl již podíl 2,1 %. Další zajímavá hodnota je u výdajového oddílu Restaurace a hotely. Tento typ domácností, jak belgický, tak i holandský, vydal průměrně 5% a 4 % z celkových výdajů za návštěvu restaurací, kaváren a jídelen. Při komparaci s ostatními typy domácností se jedná o největší podíl z celkových výdajů na tyto služby.

Vlastní práce

43

100% 90%

podíl skupiny výdajů v %

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1988

1994

1999

2005

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

rok

Obr. 18 Struktura spotřebních výdajů domácností pracujících v průmyslu a službách (Holandsko) Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem

4.14 Domácnosti nezaměstnaných Stejně jako je tomu i u předchozích domácností, tak největší podíl na celkových výdajích mají výdaje na nákup potravin a nealkoholických nápojů a výdaje na úhradu nájemného. U oddílu Potraviny a nealkoholické nápoje můžeme sledovat mírný pokles, v případě belgických domácností to je necelých 10 % mezi každým kolem výzkumu a v případě Holandska tento pokles činí přibližně 6 %. Tradičně nejvýraznější výdaje na úhradu nájemného jsou v případě tohoto typu domácností naprosto nejvyšší ze všech. Průměrný podíl výdajů na Bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva u belgických domácností, kde dotazovaná osoba byla nezaměstnaná, byl necelých 33 %. V roce 1999 a 2005 byla tato hodnota tvořena zejména výdajovou skupinou Nájemné z bytu. Domácnosti holandských nezaměstnaných průměrně vydaly 29 % z celkových výdajů na úhrady spojených s bydlením. Taktéž i zde byla nejvýraznější výdajová skupina Nájemné z bytu, která svého maxima dosáhla v roce 1999. Při komparaci skupiny Elektřina, plyn a ostatní paliva mezi belgickými domácnostmi manuálně pracujících v průmyslu a službách, domácnostmi pracujících v průmyslu a službách a domácnostmi nezaměstnaných vidíme, že první dva typy domácností vydají na elektřinu, plyn a ostatní paliva průměrně 4,8 % a 4,2 % z celkových spotřebních výdajů. Domácnosti nezaměstnaných naopak 6,3 %. Pro první dva typy domácností na holandské straně jsou to potom

Vlastní práce

44

hodnoty 3,7 % a 3,3 %. U nezaměstnaných tento podíl na celkových výdajích potom činí 5 %. 100%

podíl skupiny výdajů v %

80%

60%

40%

20%

0%

rok 1988

1994

1999

2005

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

Obr. 19 Zdroj:

Struktura spotřebních výdajů domácností nezaměstnaných (Belgie) Eurostat, zpracováno autorem

100%

podíl skupiny výdajů v %

80%

60%

40%

20%

0%

rok 1988

1994

1999

2005

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika

Oblečení a obuv

Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva

Bytové vybavení a běžná ůdržba domu

Zdraví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělání

Restaurace a hotely

Ostatní zboží a služby

Obr. 20 Zdroj:

Struktura spotřebních výdajů domácností nezaměstnaných (Holandsko) Eurostat, zpracováno autorem

Vlastní práce

45

Oproti ostatním typům domácností je u domácností nezaměstnaných i vyšší podíl výdajů na alkoholické nápoje a tabák. Jak u belgických tak holandských domácností je jejich podíl zhruba 3% na celkových výdajích. Což je zhruba o 1 procentní bod více než u domácností předchozích.

4.15 Struktura spotřebních výdajů domácností dle věku dotazované osoby V následující části jsou uvedeny a porovnány struktury spotřebních výdajů domácností rozdělených dle věku dotazované osoby. Domácnosti byly rozděleny do 4 věkových kategorií viz. Tabulka 3 a 4. V nich jsou uvedeny počty domácností dané věkové kategorie, které se účastnily výzkumu. Věk / Rok výzkumu Méně jak 30 let 30 až 44 let 45 až 59 let 60 a více let Tab. 3 Zdroj:

1994 229 1002 608 885

1999 411 1433 928 973

2005 392 1137 1047 974

Belgické domácnosti účastnící se výzkumu dle věku dotazované osoby Eurostat, zpracováno autorem Věk / Rok výzkumu Méně jak 30 let 30 až 44 let 45 až 59 let 60 a více let

Tab. 4 Zdroj:

1988 309 1141 878 985

1988 216 808 405 521

1994 304 816 465 465

1999 223 653 499 476

2005 137 554 479 400

Holandské domácnosti účastnící se výzkumu dle věku dotazované osoby Eurostat, zpracováno autorem

Od roku 1988 do roku 2005 se výzkumu účastnilo průměrně nejvíce domácností ve věku 30 až 44 let na straně belgické. Dále to potom byly s druhou nejvyšší průměrnou účastí domácnosti, kde dotazovaná osoba spadala do kategorie 60 a více let. Stejná věková skupina, tj. 30 až 44 let, byla i v Holandsku v jednotlivých kolech výzkumu zastoupena nejvíce. O druhé a třetí místo se těsně dělí domácnosti v kategorii 60 a více let a 45 až 59 let.

4.16 Domácnosti v kategorii méně jak 30 let U obou zemí jsou shodně s průměrným nejvyšším podílem na celkové struktuře výdaje na úhradu Bydlení, vody, elektřiny, plynu a jiných paliv. U belgických domácností průměr činí necelých 25 % a u holandských necelých 24 %. Pokud se detailně podíváme na strukturu příslušného výdajového oddílu zjistíme, že největší zásluhu na tomto podílu má výdajová skupina Imputované nájemné,

Vlastní práce

46

v případě Belgie. V případě Holandska to je skupina Nájemné z bytu. V obou případech jejich podíl představuje průměrně 10 % na celkových výdajích. Druhým nejvýraznějším výdajovým oddílem je u belgických domácností oddíl Doprava. Jeho podíl je průměrně více jak 14%. Nejvíce výdajů směřuje na provoz osobních dopravních prostředků. A průměrný růst těchto výdajů je o 7 % za sledovaná období.

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 21 Zdroj:

1994

1999

2005

rok

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácnosti v kategorii méně jak 30 let (Belgie) Eurostat, zpracováno autorem

U holandských domácností v kategorii méně jak 30 let byl druhým nejvýraznějším výdajovým oddílem Ostatní zboží a služby. Výdaje agregované v tomto oddílu představovaly průměrně skoro 17% podíl na celkových spotřebních výdajích. Již tradičně nejsilnější výdajovou skupinou v tomto oddílu byly výdaje na Pojištění. Jejich průměrný podíl na celkových výdajích domácností za sledovaná období činil 11 %. U belgických domácností, kde dotazovaná osoba byla mladší 30 let, tento typ výdajů není tak markantní, ale mezi jednotlivými koly výzkumu u něj docházelo k růstu průměrně o 36 %. Při pohledu na podíl výdajů určených na nákup potravin a nealkoholických nápojů můžeme vidět určité kolísání mezi jednotlivými roky. Průměrně však dochází k poklesu podílu těchto výdajů. U belgických domácností do 30 let věku je to pokles o 7 % a v případě holandských domácností průměrný pokles činí necelých 10 %.

Vlastní práce

47

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 22 Zdroj:

1994

1999

2005

rok

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii méně jak 30 let (Holandsko) Eurostat, zpracováno autorem

Zajímavostí v případě tohoto typu domácností na území Belgie je růst podílu výdajové skupiny Telefonické a telefaxové služby, která je součástí oddílu Telekomunikace. Jejich průměrný nárůst mezi jednotlivými roky výzkumu činil více jak 41 %. Tato skupina zahrnuje kromě výdajů na nákup a provoz telefonických zařízení i výdaje spojené se zřízením a provozováním internetového připojení. Naopak skupinu, u které dochází k velmi výraznému průměrnému poklesu představují Finanční služby jinde neuvedené náležející do oddílu Ostatní zboží a služby. Jejich průměrný pokles je o 54 %. Tyto výdaje představují různé poplatky bankovním makléřům, poštám, spořitelnám a jiným finančním institucím. Na holandské straně obdobného růstu, jako je zmíněno výše, dosahují hned dvě skupiny výdajů. Tou první a zároveň nejvyšší, s průměrným růstem o 47 %, představují výdaje na Nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu. Jedná se o výdaje na různé ruční nářadí, žebříky, sekačky trávy, ale i radiátory, konzoly na záclony a různý drobný elektroinstalační materiál jako jsou různé žárovky, zásuvky, vypínače aj. Tato výdajová skupina je zahrnuta do oddílu Bytové vybavení a běžná údržba domu. Druhou skupinou s výrazným průměrným růstem podílu na celkových spotřebních výdajích jsou Ostatní služby související s bydlením. U nich došlo za sledovaná období k růstu o 41 %. Tato skupina agreguje různé poplatky za údržbu domu a zahrady, úklid

Vlastní práce

48

společných prostor domu, vytápění a osvětlení a za různé služby jako je třeba úklid sněhu či vymetání komínu. Naopak k největšímu poklesu v případě holandských domácností došlo u skupiny Ostatní služby jinde neuvedené, která náleží do oddílu Ostatní zboží a služby. U těchto výdajů byl průměrný pokles o 63 %. Jedná se převážně o výdaje za služby právníkům, poplatky za pohřební služby či vystavení pasu a jiných dokumentů.

4.17 Domácnosti v kategorii 30 – 44 let Tato věková kategorie byla průměrně nejvíce zastoupena ve všech čtyřech kolech výzkumu pro účely Statistiky rodinných účtů. I pro tuto věkovou kategorií v obou zemích představují výdaje na úhradu bydlení a položek s ním spojených největší podíl na celkových výdajích. Ovšem průměrný růst těchto výdajů není nijak extrémní. V obou zemích představuje růst zhruba o 4 % za sledované období. Nejvýraznější výdajovou skupinou je i zde Imputované nájemné.

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 23 Zdroj:

1994

1999

2005

rok

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 30 – 44 let (Belgie) Eurostat, zpracováno autorem

Na druhém místě na základě podílu na celkových výdajích se u belgických domácností v této věkové kategorii umístily výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje. Ty tvořily podíl 13,5 % a stejně jako i u předchozí věkové kategorie

Vlastní práce

49

u nich můžeme sledovat mírný pokles. Na druhém místě u holandských domácností se umístily výdaje spadající do oddílu Ostatní zboží a služby. Konkrétně výdaje agregované ve skupině Pojištění. Jejich průměrný podíl za sledovaná období činil necelých 10,5 %. Na třetím místě se u belgických domácností umístily s průměrným podílem za roky 1988 – 2005 výdaje v oddílu Doprava. Ty byly tvořeny převážně úhradou nákladů spojených s nákupem dopravních prostředků a jejich provozem. Tyto výdaje za sledované období rostly průměrně o 11 %. Naopak u Holanďanů se na tomto místě umístily výdaje za Potraviny a nealkoholické nápoje s průměrným podílem necelých 12 %. Stejně jako u belgických, jejich podíl na celkových výdajích za sledované období mírně klesal.

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 24 Zdroj:

1994

1999

2005

rok

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 30 – 44 let (Holandsko) Eurostat, zpracováno autorem

Pokud bychom porovnali jednotlivé skupiny výdajů dle jejich vývoje v čase, tak u belgických domácností jednoznačně průměrně nejvíce rostly výdaje na Pojištění. Konkrétně to bylo o 43 %. Což je o 6 % více než jaký byl jejich růst u domácností do 30 let věku. Největší průměrný růst výdajů u holandských domácností představovaly výdaje agregované ve skupině Sociální péče ačkoliv tato výdajová položka představovala například v roce 2005 necelý 2% podíl na celkových výdajích. Za roky 1988 – 2005 tak vzrostly průměrně o 95 %. V těchto výdajích jsou zahrnuty různé služby poskytované starým lidem, lidem postiženým, s různými závislostmi či výdaje za porodní asistentky, denní jesle aj.

Vlastní práce

50

Druhý průměrně největší růst byl zaznamenán u belgických domácností u výdajů na Telefonické a faxové služby. V tomto případě byl průměrný růst výdajů menší o 5 procentních bodů než u domácností do 30 let věku. Druhou příčku v průměrném růstu výdajů u holandských domácností obsadila skupina výdajů obsahující výdaje na Nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu. Jejich průměrný růst je o něco menší než jak tomu bylo u domácností do 30 let věku. Průměrně tak tyto výdaje vzrostly v tomto případě o necelých 42 %. I v případě belgických domácností spadajících do věkové kategorie 30 – 44 let došlo k největšímu poklesu výdajů právě u výdajové skupiny Finanční služby jinde neuvedené. Zde byl pokles ještě větší než u věkové kategorie do 30 let. Výdaje agregované v této skupině průměrně klesaly o 64 %. Avšak tato položka nijak významně nezasahuje do celkových výdajů domácností. U holandských domácností byl zaznamenán největší pokles taktéž ve stejném výdajovém oddíle, ale u skupiny Ostatní služby jinde neuvedené. Jejich průměrný pokles činil 64 %. Opět se nejedná o nijak vysoce významnou položku, jelikož v roce 2005 činil podíl těchto výdajů na celku přibližně 0,2 %.

4.18 Domácnosti v kategorii 60 a více let Domácnosti, ve kterých byly dotazované osoby starší jak 60 let, byly průměrně druhou nejpočetnější věkovou skupinou ve všech letech. V Belgii se ho účastnilo průměrně 954 a v Holandsku to bylo průměrně 466 domácností. Stejně jako v předchozích skupinách i zde měly největší podíl na celkových výdajích výdaje na úhradu Bydlení, vody, elektřiny, plynu a ostatních paliv. V případě belgických domácností je průměrný 31% podíl zároveň i největším za všechny věkové kategorie, do kterých jsou domácnosti rozděleny. Holandský průměrný podíl činil 30 % a je tedy druhým nejvyšším. Průměrně druhým největším podílem u belgických domácností jsou výdaje na Potraviny a nealkoholické nápoje, ty tvoří průměrně 14% podíl. Srovnatelný podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje měly například i domácnosti v kategorii 45 -59 let. U holandských domácností předčily tyto výdaje, které měly průměrný podíl 12 %, tradičně výdaje na oddíl Ostatní zboží a služby. Jejich necelý 16% podíl byl opět, pro holandské domácnosti typicky, tvořen výraznými výdaji na Pojištění. Na třetím místě se tak s průměrným podílem u belgických domácností umístily výdaje v oddílu Ostatní zboží a služby. Jejich průměrný podíl byl 11 % na celkových výdajích a nejvíce výdajů na tento oddíl šlo na pojištění a na skupinu výdajů Ostatní služby jinde neuvedené.

Vlastní práce

51

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988

1994

Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 25 Zdroj:

1999

2005

rok

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 60 a více let (Belgie) Eurostat, zpracováno autorem

podíl jednotlivých oddílů v %

100%

80%

60%

40%

20%

0% 1988 Potraviny a nealkoholické nápoje Oblečení a obuv Bytové vybavení a běžná ůdržba domu Doprava Rekreace a kultura Restaurace a hotely

Obr. 26 Zdroj:

1994

1999

2005

Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva Zdraví Telekomunikace Vzdělání Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebních výdajů domácností v kategorii 60 a více let (Holandsko) Eurostat, zpracováno autorem

rok

Vlastní práce

52

Při porovnání vývoje struktury spotřebních výdajů v této kategorii domácností za roky 1988 – 2005 největšího průměrného růstu dosáhly na straně belgické výdaje na Pojištění. Jejich průměrný růst byl o 42 %. Druhou nejvíce rostoucí skupinou byly výdaje na Nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu. Průměrně tak rostly o 30 % za sledované období. V případě Holandska byl průměrně nejvyšší nárůst podílu výdajů za Dovolenou s komplexními službami. Ty průměrně za sledované období rostly o 77 %. Druhý průměrně největší růst nastal u výdajů za Nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu. Dosáhly tak průměrného růstu o 59 % i když se opět nejedná o nikterak významnou výdajovou položku. V roce 2005 činil její podíl na celkových výdajích pouze 0,2 %. Naopak největší pokles nastal v případě belgických domácností u skupiny výdajů Ostatní výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu. Skupina agreguje výdaje například na nákup karavanů, letadel (jako jsou ultralighty a kluzáky), ale také i koupi koňů a poníků. Dále jsou v ní zahrnuty výdaje za nákup různých hudebních nástrojů, stolů na billiard či ping-pong a samozřejmě výdaje na opravy těchto zařízení. U této skupiny tedy došlo k průměrnému poklesu podílu za sledované období o 28 %. Na holandské straně došlo k nejvýraznějším průměrným poklesům u skupin výdajů Finanční služby jinde neuvedené a Ostatní služby jinde neuvedené. U první jmenované byl průměrný pokles o 51 % a u druhé 67 %. V současné době se však jedná o skupiny výdajů, které by se nějak výrazně podílely na struktuře spotřebních výdajů holandských domácností v dané věkové kategorii.

4.19 Přijetí jednotné měny Euro v roce 2002 V roce 2002 se Belgie a Holandsko stalo členem tzv. Eurozóny a přijalo jednotné platidlo Euro. Na základě této skutečnosti jsem se rozhodl na závěr posoudit zda-li přijetí Eura ovlivnilo cenu položek ve spotřebním koši. Pro tuto komparaci jsem použil harmonizovaný index HICP se základním obdobím 1996. 110

hodnota indexu

108 106 104 102 100 1997

Obr. 27 Zdroj:

1998

1999

2000

Průměrná hodnota HICP Belgie v letech 1997 až 2001(1996 = 100) Eurostat, zpracováno autorem

2001

rok

Vlastní práce

53

hodnota indexu

120 118 116 114 112 110 2002

Obr. 28 Zdroj:

2003

2004

2005

2006

rok

Průměrná hodnota HICP Belgie v letech 2002 až 2006(1996 = 100) Eurostat, zpracováno autorem

Na základě těchto grafů můžeme říct, že v 5 letech před přijetím Eura rostla hodnota belgického indexu nejvíce mezi lety 1999 a 2000. Kdy došlo k průměrnému růstu cen o 3 %. Pro následující roky se dá říci, že růst cen byl vyrovnaný, jelikož v každém roce došlo ke zvýšení ceny průměrně o 2 % oproti roku předchozímu.

hodnota indexu

115 112 109 106 103 100 1997

Obr. 29 Zdroj:

1998

1999

2000

2001

rok

Průměrná hodnota HICP Holandska v letech 1997 až 2001 (1996 = 100) Eurostat, zpracováno autorem

Na obrázku 29 vidíme, že u holandského indexu došlo k výraznějšímu růstu až v posledních dvou letech před přijetím jednotné měny. Mezi roky 2000 a 2001 došlo ke skokovému zvýšení cen o 5 %. V letech po přijetí jednotné měny byl růst cen vyrovnaný. Průměrně tak docházelo k jejich zvýšení o 2 %. Tento vývoj popisuje obrázek 30.

Vlastní práce

54

hodnota indexu

126 124 122 120 118 2002

Obr. 30 Zdroj:

2003

2004

2005

2006

Průměrná hodnota HICP Holandska v letech 2002 až 2006 (1996 = 100) Eurostat, zpracováno autorem

rok

Diskuse

55

5 Diskuse Nejobtížnějším úkolem této práce bylo získat jakákoliv zdrojová data, která byla potřebná pro jejich další zpracování. Největší problém to činilo zejména u belgického statistického úřadu. Jejich webové stránky jsou vedeny primárně v holandštině, ale jsou dostupné i v jazyce německém, francouzském a anglickém. Bohužel při užívání anglického modu nejsou dostupné všechny informace a data, pouze několik základních. Zároveň se není možné dostat do různých sekcí, které se zabývají obyvatelstvem a výzkumy jejich spotřeby. Navíc k tomu přispívá i ten fakt, že v současné době webové stránky belgického statistického úřadu procházejí rekonstrukcí a tudíž některé dokumenty nejsou k dispozici vůbec. A pokud ano, tak pouze v jazyce holandském, což představuje velmi obtížný úkol s překlady. Na druhou stranu musím vyzvednout rychlost, ochotu a zájem pracovníků tohoto úřadu pokud se na ně člověk obrátí s jakýmkoli dotazem či žádostí o pomoc. Obdobný problém, i když v menším měřítku, nastal i u holandského statistického úřadu. Kde jsou opět klíčové dokumenty k dispozici pouze v holandštině, takže i zde nastal obdobný problém jako u dokumentů belgických. Avšak na rozdíl od svých belgických kolegů, web holandského statistického úřadu poskytuje jakýsi zkrácený popis u všech položek týkajících se obyvatelstva, domácností i spotřebních výdajů. Díky tomu, že Eurostat neklade nějaké striktní podmínky pro úplnost údajů, dobu jejich odevzdání a zjištění údajů naprosto od všech typů domácností při jejich sběru pro účely Statistiky rodinných účtů, tak u obou zemí nastaly situace, že nebylo možné mezi sebou porovnávat některé skupiny výdajů díky jejich absenci. Nejvýrazněji se tato absence promítla například při zkoumání struktury spotřebních výdajů domácností dle typu zaměstnání. Díky tomu například chyběly veškeré údaje o struktuře spotřebních výdajů belgických podnikatelů za rok 2005. Proto nebyla tato skupina domácností zařazena do práce ani pro jednu zemi, jelikož by nemohly být srovnány nejvíce relevantní údaje. Dalším problémem byla absolutní absence údajů o struktuře spotřebních výdajů dle stupně urbanizace místa, ve kterém žijí holandské referenční domácnosti. Z tohoto důvodu byl i tento pohled na rozdělení spotřebních výdajů v komparaci vynechán. Tato bakalářská práce nabízí pohled na spotřební výdaje z různých úhlů pohledu. Ať je to na základě dat shromážděných v Systému národních účtů nebo z výzkumů pro účely Statistik národních účtů, díky kterým se dá na spotřební výdaje nahlížet z různých hledisek. Byly tak porovnány spotřební výdaje domácností rozdělených dle věku, typu práce, dle počtu ekonomicky aktivních členů domácnosti a dle celkového počtu členů domácnosti. Každý tento pohled by jistě mohl být detailněji rozpracován v nějaké jiné práci. Dále by mohla být detailněji rozpracována například i struktura spotřebních výdajů dle jednotlivých výdajových skupin.

Závěr

56

6 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo porovnat spotřební výdaje domácností, které se vyskytují na území dvou evropských států, a to Belgie a Holandska. Na základě toho byly nejprve analyzovány spotřební výdaje domácností vedené v Systému národních účtů. Na základě této analýzy lze říci, že až do roku 2008 v obou zemích docházelo k postupnému zvyšování částky, kterou domácnosti vydávají na svoje spotřební výdaje. To hovoří o tom, že v obou zemích rostla životní úroveň jejich obyvatel. Na pokles celkových spotřebních výdajů od roku 2008 měla zřejmě nezanedbatelný vliv i celosvětová ekonomická krize. Zároveň také lze říci, že největší podíl na celkových výdajích od roku 1995 představují výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Zároveň došlo u obou zemí během let k poklesu podílu výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje. Nelze však jednoznačně říci, zda-li je tento pokles zapříčiněn větší dostupností levnějších potravin, které se dováží na belgický a holandský trh. Naopak výdaje na dopravu představují jakousi stálici ve výdajové struktuře domácností. Výsledky výzkumu pro účely Statistiky rodinných účtů jenom potvrzují to, že v obou zemích dochází k růstu celkových výdajů na spotřebu. V obou zemích měl nejvyšší průměrné spotřební výdaje vždy jiný typ domácnosti. V Belgii to byly domácnosti pracujících v průmyslu a službách, v Holandsku to byly domácnosti podnikatelů. Dle názoru autora je to způsobeno průmyslovějším charakterem Belgie. Díky provedené analýze lze konstatovat, že úroveň výdajů souvisí i s věkem spotřebitele. Domácnosti ve věkových kategoriích 30 – 44 let mají průměrné spotřební výdaje vyšší než výdaje domácností, které spadají do kategorií méně jak 30 let a více jak 60 let. U věkové kategorie do 30 let je naopak pozoruhodný nárůst podílu výdajů vedených v oddíle Telekomunikace. Za zmínku stojí i to, že tyto relativně „mladé“ domácnosti vynakládají téměř 25 % z celkových spotřebních výdajů pouze na úhradu nájemného. Závěrečná komparace harmonizovaného indexu spotřebních cen nám ukázala, že přijetí Eura určitým způsobem ovlivnilo ceny jak v Belgii, tak i v Holandsku, kde jejich nárůst byl o něco větší. Ke skokovému nárůstu cen došlo u obou zemí vždy v posledních letech před přijetím jednotné měny.

Literatura

57

7 Literatura HOLMAN, R. Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2002. 714 s. ISBN 80-7179-681-6. HORSKÁ, E. A KOL. Európský spotrebiteľ a spotrebiteľské správanie. prvé. Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, 2009. 219 s. ISBN 978-80552-0318-8. HOŘEJŠÍ, B.; MACÁKOVÁ, L.; SOUKUP, J. Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha : Management Press, 2006. 573 s. ISBN 978-80-7261-150-8. JUREČKA, V.; JÁNOŠÍKOVÁ, I. Makroekonomie : Základní kurs. 2. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2009. 299 s. ISBN 978-8024820-651. KLÍMA, J. Makroekonomie. 1. vyd. Brno : Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 8086851-27-3. KOTLER, P.; ARMSTRONG, G. Marketing. [s.l.] : Grada Publishing, 2004. 856 s. ISBN 80-247-0513-3. KULČÁKOVÁ, M.; RYCHTEROVÁ, K. Spotrebiteľ na trhu. Bratislava : Sprint, 1997. 181 s. ISBN 80-88848-19-9. SCHIFFMAN, L. G.; KANUK, L. L. Nákupní chování. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4. SOUKUP, J., ET AL. Makroekonomie : Moderní přístup. vyd. 1. Praha : Management Press, 2007. 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. SVĚTLÍK, J. Marketing pro evropský trh. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 272 s. ISBN 80-247-0422-6. Central Intelligence Agency [online]. 2011, April 25, 2011 [cit. 2011-04-09]. Belgium. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133. Central Intelligence Agency [online]. 2011, April 25, 2011 [cit. 2011-04-09]. Netherlands. Dostupné z WWW: . ISSN 1553-8133. Český statistický úřad [online]. 2009, 16.02.2009 [cit. 2011-05-01]. Spotřební výdaje ve stálých cenách. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz [online].Vláda České republiky, c2005-11 [cit. 2011-04-07]. Nizozemsko v Evropské unii. Dostupné z WWW: . Europa - Ramon [online]. 2005 [cit. 2011-04-26]. Nomenclature Detail View. Dostupné z WWW:
Literatura

58

l=DSP_GLOSSARY_NOM_DTL_VIEW&StrNom=CODED2&StrLanguage Code=EN&IntKey=16701335&RdoSearch=BEGIN&TxtSearch=household& CboTheme=&IntCurrentPage=1>. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Belgie [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Nizozemsko [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: . Ministry of Foreign Affairs [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. The country and its people. Dostupné z WWW: . Ministry of Foreign Affairs [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Economy. Dostupné z WWW: . OECD Glossary of Statistical Terms [online].OECD, Tuesday, September 25, 2001, Monday, July 29, 2002 [cit. 2011-04-12]. Household Definition. Dostupné z WWW: . The Official Website of The Netherlands Board of Tourism & Conventions [online].Nederlands Bureau voor Toerisme & Congressen, 2004 [cit. 201104-10]. History. Dostupné z WWW: . Portal Belgian Government [online].Belgian Federal Government, c2009 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . Spotřeba. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 8. 8. 2005, last modified on 8. 11. 2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . Statistics explained [online].Eurostat, 27 May 2010 [cit. 2011-04-12]. Glossary:Household – Social statistics. Dostupné z WWW: . Účetnictví, daně, právo : Občanské právo [online].Sagit, 1996 - 2011 [cit. 201104-12]. Domácnost. Dostupné z WWW: .