Spotřebitelské chování českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Spotřebitelské chování českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Markéta Kellnerová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jitka KRULOVÁ

Znojmo, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Spotřebitelské chování českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené“ jsem vypracovala samostatně a všechnu použitou literaturu i jiné další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne

______________________________ Markéta Kellnerová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce ing. Jitce Krulové za její pomoc, vřelý přístup a cenné připomínky a rady, které mi věnovala při vypracování této bakalářské práce. Zároveň bych také ráda poděkovala všem lidem, kteří vyplnili dotazník.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na spotřebitelské chování českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené, jak z psychologického, tak z marketingového hlediska. Rodiny s dětmi mají své specifické potřeby a zaujímají významné postavení na trhu cestovního ruchu. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se cestovního ruchu, rodiny a domácnosti, spotřebního chování, segmentace trhu a marketingového průzkumu. Celá praktická část práce je zaměřena na zpracování marketingového průzkumu, na jeho zhodnocení a doporučení pro cestovní kanceláře, která povedou ke zlepšení poskytování služeb pro rodiny s dětmi v oblasti cestovního ruchu. Klíčová slova: cestovní ruch, rodina s dětmi, spotřební chování, marketingový průzkum

Abstract

This bachelor thesis deals with consumer behaviour of Czech families with children under 15 when selecting their holidays from both psychological and marketing point of view. Families with children have their specific needs and occupy an important position in the tourism market. The theoretical part focuses on defining basic terms related to tourism, family and household, consumer behaviour, market segmentation and marketing survey. The whole practical part deals with processing of the marketing survey, its evaluation and recommendation for travel agencies which will lead to improvement of services provided for families with children in tourism.

Key words: tourism, family with children, consumer behaviour, marketing survey

Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................................................ 10 3 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 3.1 Cestovní ruch......................................................................................................... 11 3.1.1 Charakteristika a vymezení cestovního ruchu .................................................. 11 3.1.2 Základní pojmy cestovního ruchu.................................................................... 12 3.1.3 Typologie cestovního ruchu ............................................................................ 13 3.2 Rodina a domácnost ............................................................................................... 14 3.2.1 Rodina ............................................................................................................ 15 3.2.2 Domácnost ...................................................................................................... 16 3.2.3 Rodina vs. domácnost ..................................................................................... 16 3.3 Spotřební chování .................................................................................................. 17 3.3.1 Kulturní faktory .............................................................................................. 18 3.3.2 Společenské faktory ........................................................................................ 20 3.3.3 Osobní faktory ................................................................................................ 21 3.3.4 Psychologické faktory ..................................................................................... 22 3.3.5 Nákupní rozhodovací proces ........................................................................... 24 3.3.6 Typy kupních rozhodovacích procesů ............................................................. 26 3.4 Segmentace trhu .................................................................................................... 26 3.5 Marketingový průzkum .......................................................................................... 28 3.5.1 Druhy marketingového průzkumu ................................................................... 30 3.5.2 Dotazování...................................................................................................... 31 4 Praktická část ............................................................................................................... 33 4.1 Kvantitativní průzkum ........................................................................................... 33 4.2 Charakteristika respondentů ................................................................................... 33 4.2.1 Identifikace a analýza respondenta .................................................................. 34 4.3 Analýza získaných informací k tematickému okruhu CR ....................................... 38 4.3.1 Zajímavá srovnání vybraných otázek marketingového průzkumu .................... 52 4.4 Shrnutí a zhodnocení trendů v cestovním ruchu ..................................................... 57 4.5 Navržená doporučení pro poskytovatele cestovního ruchu ..................................... 61 4.5.1 Úprava internetových stránek .......................................................................... 61 4.5.2 Návrh přílohy pro katalog ............................................................................... 62 4.5.3 Další návrhy na zlepšení služeb CK ................................................................ 63 5 Závěr ............................................................................................................................ 65

6 Seznam použité literatury ............................................................................................. 67 7 Seznam tabulek, grafů a obrázků .................................................................................. 70 8 Přílohy ......................................................................................................................... 72

1 ÚVOD Dnešní společnost prochází obdobím velkých změn, které mají podstatný vliv na cestovní ruch. Trh je čím dál více nasycenější, rostou příjmy, fond volného času a tím i nároky spotřebitelů. Důležité je tyto změny akceptovat a umět se jim co možná nejrychleji přizpůsobit, neboť v současnosti poptávka určuje nabídku. Na produkty cestovního ruchu se nárokují čím dál vyšší požadavky, musí být spotřebiteli šité přímo na míru, klade se větší důraz na kvalitu i na poměr kvality a ceny. Cestovní ruch má mnoho forem a druhů a je určen pro více typů osob. Každá skupina osob má odlišné požadavky a potřeby, proto je nezbytné spotřebitele rozdělit do různých segmentů jako studenti, senioři, singles, rodiny s dětmi, či na ty co vyhledávají dobrodružství, zábavu, nebezpečí, adrenalin, relaxaci, popřípadě kladou důraz na kvalitu ubytování a stravy. Tato práce je zaměřena na segment rodin s dětmi do 15 let, který potřebuje individuální přístup. Děti jsou aktivními, dynamickými a velmi vlivnými spotřebiteli. Rodiče, cestovní kanceláře i agentury se jim proto snaží vyjít vstříc a uspokojit jejich přání. Dovolená hraje významnou roli v rodině, pro rodiče znamená únik od každodenních strastí a pracovních starostí a pro děti zase oddych od školních povinností. Pečlivě naplánovat dovolenou s dětmi je důležitá věc, protože není nic horšího, než když rodiče zjistí, že v na poslední chvíli sehnaném ubytování chybí postýlka, dětské hřiště, bazén nebo třeba zábava v okolí. Proto nabídka dobře připravených a spolehlivých produktů hraje významnou roli při výběru rodinné dovolené. Na základě marketingového průzkumu, následného vyhodnocení a zjištění současných trendů budou vytvořena doporučení pro cestovní kanceláře, jež povedou ke zlepšení nabídky pro rodiny s dětmi do 15 let.

9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je provedení marketingového průzkumu, zjištění a vyhodnocení klíčových faktorů, které ovlivňují rozhodování rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené. Prvním krokem této práce je na základě dostupné literatury přehledně zpracovat literární rešerši zaměřenou na cestovní ruch, nákupní chování a marketingový průzkum. Dalším zásadním krokem je praktická část bakalářské práce, která bude zaměřena na realizaci kvantitativního průzkumu formou dotazníku u vybraného segmentu, v období od července do srpna 2013. Dotazník bude vytvořen elektronicky a bude vyplňován především pomocí sociálních sítí. Získané informace budou statisticky zpracovány a analyzovány. Pro lepší přehled budou představeny ve formě grafů a tabulek. Na základě zjištěných výsledků u provedeného průzkumu dojde k navržení doporučení i s finanční kalkulací nákladů pro cestovní kanceláře. Tato doporučení budou odrážet požadavky respondentů a povedou ke zkvalitnění nabídky pro daný segment.

10

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v současnosti životním stylem každého z nás a stává se důležitou potřebou lidí. Významný je také pro českou ekonomiku, protože vytváří zajímavé příležitosti bez velkých investic. (Ryglová, 2009, s. 13)

3.1.1 Charakteristika a vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch se řadí celosvětově do nejvýznačnějšího hospodářského odvětví, jeho přínosy se projevují v makroekonomických vztazích, v ekonomice podnikatelského odvětví a také v problémových regionech, které vytváří nové pracovní místa. Cestovní ruch je definován mnoha způsoby, záleží na vědní disciplíně, dle které je zkoumán. (Ryglová, 2011, s. 15–17) Jakubíková definuje cestovní ruch jako „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, s. 18) Dle Hornerové obecně platí, že jde o „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ (Horner, 2003, s. 53) Cestovní ruch je aktivita, která je propojena s využitím volného času, ubytovacích a také stravovacích služeb, kde jsou tyto tři oblasti jak odlišné, tak příbuzné. Volný čas je pojem časový, který lze využít například k návštěvám památek, horolezectví, koupání či lyžování. Kdežto ubytovací a stravovací služby jsou spojeny se zajišťováním služeb, tudíž poskytování noclehu, jídla a pití. (Horner, 2003, s. 54) Základním předpokladem cestovního ruchu je svoboda cestovat, dále již zmiňovaný volný čas, dostatek finančních prostředků a samozřejmě i příznivé politické klima. Pokud je cestovní ruch dobře rozvíjen, je pro města a obce důležitým zdrojem příjmů, pracovních příležitostí a celkově zvyšuje životní úroveň všem subjektům, jež jej využívají ve svůj prospěch. (Jakubíková, 2012, s. 18) Již zmiňovanými politickými podmínkami se zabývá odborný časopis COT business. Upozorňuje na aktuální varování ministerstva zahraničí, které se týká cest do Egypta. 11

Navzdory tomuto varování, je Egypt v nabídkových katalozích CK a už v září odletěli první turisté do zmíněné destinace, protože turisté toto varování vnímají pouze jako preventivní. CK se odvolávají na jiný názor britského ministerstva zahraničí, které před těmito cestami do letoviska nevaruje. Martin Slaný z Blue Style má podobný názor jako zástupci jiných CK: „Egypt zůstává v naší zimní nabídce dovolených. Je stále jednou z nejvyhledávanějších destinací českých klientů vzhledem k poskytovaným službám v ubytovacích zařízeních, stálému teplému počasí, nádhernému moři. Výhodou je poměrně krátká doletová vzdálenost a samozřejmě velice příznivá cena.“ (COT business, 2013, s. 5)

3.1.2 Základní pojmy cestovního ruchu K obsahovému vymezení pojmů z oblasti cestovního ruchu došlo roku 1991 na konferenci Světové organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) v Ottavě. Základní používané pojmy jsou: 

Průmysl cestovního ruchu – soubor stravovacích, ubytovacích služeb, činnost cestovních kanceláří a agentur a doprovodných služeb jako například animačních, dopravních, finančních, průvodcovských, lázeňsko-léčebných a mnoha dalších



Ekonomika cestovního ruchu – aktivity zahrnuté do průmyslu cestovního ruchu, které jsou spojeny se všemi nepřímými ekonomickými aktivitami cestovního ruchu



Turista – osoba, která se dočasně zdržuje v zemi po dobu 24 hodin, čili alespoň s přenocováním jedné noci, maximálně však 1 rok



Výletník – jednodenní návštěvník, bez přenocování



Návštěvník – osoba, která cestuje do jiné země, než má trvalé bydliště, doba pobytu nepřekračuje 12 měsíců a hlavní důvod je jiný než výdělečná činnost v zemi, kterou navštívil



Rezident – označuje se jako stálý obyvatel, v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která žije v dané zemi alespoň 1 rok a v domácím cestovním ruchu jde o osobu, jež žije alespoň půl roku v daném místě



Cestování – je širší pojem jako cestovní ruch, protože může být propojeno s dalšími podněty, jako je cesta do práce, která nepatří do cestovního ruchu



Turistika – značí se jako podmnožina cestovního ruchu, která je spojena s pohybovou aktivitou účastníků, například s vodní, horskou či cykloturistikou



Destinace – jedná se o turistickou oblast 12



Zdrojová země – země, kde existuje největší počet výjezdů turistů (Ryglová, 2009, s. 11–12)

3.1.3 Typologie cestovního ruchu Pro rozvoj cestovního ruchu má velký význam typologie cestovního ruchu, která se dělí na druhy a formy. Druhy posuzují cestovní ruch z hlediska motivace. Formy se zase týkají příčin a důsledků ovlivňujících cestovní ruch. Druhy a formy cestovního ruchu se vzájemně ovlivňují v různých kombinacích, aby docházelo k optimálnímu uspokojení jak potřeb účastníků, tak spokojenosti v podnikatelském prostředí. (Hesková, 2006, s. 37) Tabulka 1 Typologie cestovního ruchu Klasifikační hlediska Základní členění



Domácí – osoby trvale sídlící v zemi cestují uvnitř státu bez překročení jeho hranice



Zahraniční – dochází k překračování hranice jednoho či více států. Dělení:

Cíl cesty (formy, motivace)

-

výjezdový – souvisí s výjezdy osob z tuzemska do zahraničí

-

příjezdový – příjezdy zahraničních osob do tuzemska

-

tranzitní – průjezd přes území projíždějícího státu bez přenocování



Rekreační – k odpočinku, regeneraci a nabrání duševních sil



Kulturně poznávací – poznávání kultury, historie, tradic atd.



Vzdělávací



Společenský – za přáteli, návštěva společenských akcí



Sportovně turistický – aktivní odpočinek jako lyžování, horská turistika



Náboženský – poutě



Zdravotní a léčebný – využívá přírodní léčivé zdroje



Motivy: svatba, oslava výročí, zásnuby, dobrodružství, zážitky, nákupy, přehlídky atd.

Platební bilance státu Délka pobytu Způsob organizace

Počet účastníků Věk účastníků



Zahraniční CR aktivní – příjezdy turistů do ČR



Zahraniční CR pasivní – výjezdy českých turistů do zahraničí



Krátkodobý – maximálně 3 noci



Dlouhodobý – více než 3 noci



Organizovaný – zajišťují převážně cestovní kanceláře a agentury



Neorganizovaný – služby si zabezpečuje účastník sám



Individuální – účastník se účastní cestovního ruchu sám popřípadě s rodinou



Skupinový – jedná se o skupinový, masový cestovní ruch



Děti – do 15 let, které jezdí například na dětské tábory bez rodičů



Mládež – mladí lidé ve věku 15–24 let, kdy jezdí na prázdniny bez svých rodičů

13



Rodiny s dětmi a dospělí – určený zejména mladým rodinám



Senioři – jedná se o cestovní ruch důchodců, pro které je typický dostatek volného času



Komerční – účastník si vše hradí sám z vlastních prostředků



Sociální – část finančních prostředků hradí nějaká organizace či instituce

Prostředí



Město, Venkov, Střediska, Lázně

Intenzita turistických



Stálá – bez ohledu na sezónnost

proudů



Sezónní – letní a zimní sezóna



Mimosezónní – nízká návštěvnost místa, nabídka služeb za nižší ceny



Ubytovací zařízení – hotely,



Kempy



Chaty a chalupy



Ubytování v soukromí



Silniční individuální, Autobusová, Železniční, Lodní, Letecká, Kombinovaná,

Způsob financování

Způsob ubytování

Dopravní prostředky

Vertikální, Městská hromadná Stravování



Individuální – jedná se o vlastní přípravu stravování



Společné – dělíme na veřejné (restaurační) a účelové (závodní, nemocniční či školní jídelny)



Intenzita – snídaně, polopenze, polopenze s nápoji, plná penze, all inclusive, ultra all inclusive

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z JAKUBÍKOVÁ Dagmar, 2012, s. 19–20 Je mnoho autorů zabývajícími se tématem cestovního ruchu. Za nejvíce zajímavou autorku považuji Dagmar Jakubíkovou, která klade velký důraz i na politické klima. Je důležité prozkoumat současné podmínky různých destinací, neboť každý turista by si měl uvědomit, že mohou představovat velké riziko nebezpečí. Pro některé lidi to může být adrenalinovou záležitostí, ale rodiny s dětmi by se měly takové destinaci vyhnout a neměly by podceňovat varování ministerstva zahraničí, protože tamní situace se může vyhrotit ze dne na den.

3.2 Rodina a domácnost Rodina a domácnost prochází v současné době velkými změnami, protože žijeme v nepředvídatelném a složitém světě, který se mění přímo před našima očima. Nejdůležitější věcí osobního života jsou vztahy, ale také finanční možnosti každého z nás. (Giddens, 1999, s. 156)

14

3.2.1 Rodina Rodinný život se stále vyvíjí, mění a prochází jak společenskými tak ekonomickými změnami. Giddens definuje rodinu jako „skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí.“ (Giddens, 1999, s. 156) Jandourek popisuje rodinu jako „skupinu osob, která je tvořena manžely a dětmi žijícími ve společné domácnosti. Děti mohou pocházet z tohoto nebo předchozího manželství nebo mohou být adoptovány.“ (Jandourek, 2008, s. 187) To znamená, že v jedné rodině se mohou vyskytovat kombinace vlastních, nevlastních či adoptivních sourozenců. V rozšířené rodině funguje systém přerozdělování úkolů, kde se vyskytuje větší sociální kontrola členů rodiny navzájem. Nukleární rodina je donucena k tomu, aby všichni dělali vše. (Jandourek, 2008, s. 188) Nejbližší rodinu tvoří manžel a manželka. Tento typ rodiny je pořád běžný, ale čím dál více na ústupu. Za širší rodinu je považována domácnost nejbližší rodiny alespoň s jedním prarodičem. Tento typ rodiny je také v poklesu z důvodu geografické mobility, která rozděluje rodiny. K nejprudšímu zvýšení dochází kvůli rozvodům a nemanželským dětem u neúplných rodin, kde se domácnost skládá pouze z jednoho rodiče a minimálně jednoho dítěte. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 341)

Typologie rodiny Každý jednotlivý typ rodiny je unikátní a neopakovatelný. Typologie rodiny se používá k utřídění nepřehledné a proměnlivé oblasti rodiny. Mezi jednotlivými základními typy rodin se vyskytují řady smíšených typů a dá se říci, že většina rodin se nedá k základním typům zařadit. Studie D. Kantora a W. Lehra (1975) rozlišuje 3 základní typy rodin: 

Uzavřený rodinný systém – pevný řád, stabilní prostor, pravidelný čas a stálá energie



Otevřený rodinný systém – pevné, ale vyvíjející se struktury, pohyblivý prostor, proměnlivý čas a pružná energie



Nepravidelný rodinný systém – nestabilní struktury, rozptýlený prostor, nepravidelný čas a kolísavá energie (Sobotková, 2007, s. 52–53)

Giddens popisuje 2 typy rodiny: 

Rodina nukleární – která je složena z manželů a vlastních či adoptivních dětí



Rodina rozšířená – součástí této rodiny mohou být jak prarodiče, tak bratři, sestry se 15

svými manžely, tety a jiní příbuzní (Giddens, 1999, s. 156–157) Znaky současné české rodiny (Šulová) 

Měnící se očekávání trvalosti vztahu – kvůli strachu obětovat se pro rodinu vznikají manželství na zkoušku, partnerství, kde má každý partner svou domácnost, partnerství bez dětí atd.



Nízká stabilita rodiny – vysoká rozvodovost, díky níž je mnoho neúplných rodin s dětmi, domácností jednotlivců, či nové znovu složené domácnosti



Odklad uzavření prvního manželství do vyššího věku – manželství od 30 let



Odsouvání rodičovství na pozdější období – důsledkem toho dochází k poklesu porodnosti, mladí lidé nejsou ochotni měnit svůj životní styl, nemají na rodičovství dostatek finančních prostředků a v pozdějším věku mají reprodukční problémy. (Gillernová, Kebza, Rymeš a kolektiv, 2011, s. 106–107)

3.2.2 Domácnost O rodinách se mnohdy hovoří v synonymu jako o domácnostech, ale přesto všechny domácnosti nejsou rodinami, protože v jedné domácnosti mohou pobývat osoby, které nejsou propojeny pokrevně, ani sňatkem a ani adopcí. Domácnost tedy tvoří rodinní přátelé, nesezdané páry, podnájemníci či spolubydlící. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 341)

3.2.3 Rodina vs. domácnost Domácnost tedy odlišujeme od rodiny tím, že ji tvoří fyzické osoby žijící společně v jedné domácnosti a které společně hradí náklady na své potřeby. Čili ji mohou tvořit jak cizí osoby, dále také osoby, které nepřispívají na společnou domácnost, či osoby které momentálně nežijí ve společném bytě, když například syn odejde na vojnu. Jedna osoba může být příslušníkem pouze jedné domácnosti. (Mastela, 2011, s. 179) Rodina není totéž co domácnost, protože domácnost je skupina osob obývajících společné prostory a která vede společnou ekonomiku. Toto rozlišení je poměrně důležité ze statistického hlediska, protože touto skupinou osob mohou být nesezdané páry, partneři stejného pohlaví, vnuk žijící s babičkou či tetičkou aj. (Jandourek, 2008, s. 187) Za posledních 50. let se v České republice zvýšil počet domácností o 1,3 miliónu, ale snížila se průměrná velikost domácnosti. To vše souvisí se změnami ve struktuře domácností, čili 16

hlavně v ubývání úplných rodin, které v současnosti tvoří 49 %, tudíž jsou menší než polovina a rapidně přibývá domácností jednotlivců, kteří tvoří třetinu hospodařící domácnosti. (czso.cz) Největší osobností této kapitoly je světoznámý britský sociolog Anthony Giddens, který se poutavým způsobem zaobírá velkými změnami současných rodin a domácností. Tyto změny samozřejmě mají obrovský vliv i na cestovní ruch rodin s dětmi.

3.3 Spotřební chování Svět, ve kterém žijeme, který nás ovlivňuje a my na něj zpětně působíme, můžeme nazývat světem spotřebního chování. Již od narození hraje každý člověk roli spotřebitele a zákazníka a prakticky tato role trvá až do jeho smrti. Velkou roli ve spotřebním chování jedince mají jeho duševní vlastnosti, životní zkušenosti a působení jiných lidí, díky nimž si nechá poradit. Spotřebitel je vládce trhu, je čím dál více náročnější, má velké možnosti si vybírat, tudíž by výrobci neměli podceňovat jejich sílu. (Vysekalová, 2011, s. 13) Nákupní chování je definováno jako „chování, kterým se spotřebitelé projevují při hledání, nakupování, užívání, hodnocení a nakládání s výrobky a službami, od nichž očekávají uspokojení svých potřeb.“ (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 14) Nákupní chování má dva typy spotřebitelských subjektů a to osobního spotřebitele, který nakupuje zboží a služby pro svou potřebu, nebo pro potřebu domácnosti či jako dárek přátelům. Zboží je zde určeno ke konečnému využití, čili tento spotřebitel je nazýván koncovým spotřebitelem. Druhým typem spotřebitelských subjektů je organizační spotřebitel, který nakupuje výrobky, zařízení a služby pro svou činnost. Patří sem různé ziskové a neziskové organizace, vládní úřady a jiné instituce jako školy, nemocnice či věznice. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 14) Pro většinu produktů je rodina základním cílovým trhem. Členové rodiny každodenně zastávají řadu konkrétních úloh (ovlivňování, hlídání, rozhodování, příprava, kupování, použití, údržba, odstraňování), které zasahují do nákupních rozhodnutí zákazníků. Rozhodování je ovlivněno životním stylem, rolemi a kulturními faktory. Dále je nákupní rozhodování v rodině rozděleno na mužské, ženské, společné a samovolné. Vše samozřejmě

17

závisí na tom, jaký chceme produkt, službu a na zvolených kulturních vlivech. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 363) Obrázek 1 Model nákupního chování spotřebitele tzv. model podnět – odezva Psychologie spotřebitele Podněty Marketingové Ostatní Produkty Služby Cena Distribuce Komunikace

Ekonomické Technologické Politické Kulturní

Motivace Vnímání Učení Paměť

Nákupní rozhodovací proces

Charakteristika spotřebitele

Problém rozpoznání Vyhledávání informací Vyhodnocení alternativ Rozhodnutí o koupi Ponákupní chování

Kulturní Sociální Osobní

Rozhodnutí o koupi Výběr produktu Výběr značky Volba prodejce Nákupní množství Nákupní načasování Způsob platby

Zdroj: KOTLER, Philip; KELLER, Kevin, Lane. Marketing management. 2006, s. 184

3.3.1 Kulturní faktory Kulturní faktory mají na společnost tak přirozený a hluboce zakořeněný dopad, že si člověk ani nevšimne, jak velmi ovlivňuje nákupní rozhodování. Kulturu můžeme označit jako povahu společnosti, tudíž není jednoduché určit její hranice. Vliv kultury na nákupní chování se označuje celkovým souhrnem získaných názorů, zvyků a zásad, které usměrňují nákupní chování členů společnosti a zároveň vštěpuje které chování je nepřijatelné. Kultura uspokojuje potřeby společnosti, poskytuje normy a pravidla kdy jíst, kde jíst, co jíst ke snídani, obědu a večeři, jak co servírovat při jaké příležitosti. Kultura se pojí s luxusem, s jazykem, symboly, rituály, zkušenostmi a také výukou. Dynamicky se rozvíjí, aby uspokojovala potřeby společnosti. Prvky kultury se přenáší rodinou, náboženstvím, školou. V neposlední řadě mají zde velkou moc sdělovací prostředky. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 403–429) Kultura je umělým životním prostředím, které dělíme na: 

Hmotné prvky – zboží, obaly, odpad a nakládání s ním 18



Nehmotné prvky – nákupní a spotřební zvyky, řeč těla, jazyk, pověry, hodnoty, mýty, ideály, vnímání času a prostoru atd. (Vysekalová, 2011, s. 82)

Subkultura Tak jak se rozdělují kulturní faktory, tak se segmentují i celé společnosti na podskupiny (subkultury), které tvoří lidé s podobnými zvyky, chováním a etnickým původem. Tyto subkultury představují pro marketingové stratégy významné příležitosti k vytvoření zisku. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 333) Důležitými subkulturními referencemi jsou: 

Národnost – ukazuje, co si člověk kupuje a čeho si cení, poté je to náboženská subkultura, která je ovlivněna náboženstvím při výběru produktů a které jsou spojené s oslavou různých náboženských svátků.



Grafická a regionální subkultura – velké země mají různé klimatické i geografické podmínky, jsou rozděleny do regionů, které jsou typické určitým zařazením k ostatním a které mají vůči jiným regionům rozdíly v nákupním chování.



Rasová subkultura – tvoří běloši, Afroameričané, Asiaté, Indové aj. Každá tato subkultura má jiný životní styl a nákupní vzorec.



Věková subkultury – člověk prochází vývojem od dítěte až po důchodce a každá tato věková podskupina požaduje jiné specifické druhy produktů a služeb.



Pohlaví jako subkultura – každá společnost připisuje ženám a mužům rozdílné úlohy a role. Některé produkty jsou výlučně pouze pro jedno pohlaví, jako například kravaty, holící náčiní, laky na vlasy, lak na nehty, fény aj. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 436–459)

Kulturní a subkulturní vlivy působí také na cestovní ruch. Cílem turistů jsou kultury rozvinuté, průmyslové, takže země z vyspělého světa a civilizované společnosti jako je západní Evropa, severní Amerika a Japonsko. Kultura je spojena s návštěvou muzeí, hradů, zámků, měst aj. tedy s poznávacím a kulturním turismem. (Palatková, 2006, s. 98–99) Společenská třída Kulturní faktor, který trvale a spořádaně rozděluje společnost na skupiny, jejíž členové sdílí podobné hodnoty, zájmy a chování. (Jakubíková, 2012, s. 171) 19

Společenská třída se může označovat za sociální zařazení, které je dáno úrovní příjmu a také vzděláním. Snaha o zvýšení sociální třídy a statusu může být posílena aktivitou spojenou s cestovním ruchem. Lidé, kteří pracují manuálně, vyhledávají pasivní formu dovolené. Lidé, kteří jsou materiálně lépe postavení, vybírají aktivní a jednodušší formy jako například safari a dobrodružství. (Palatková, 2006, s. 99)

3.3.2 Společenské faktory Na spotřebitelské chování působí společenské faktory, jako jsou menší skupiny spotřebitelů, rodina, role a sociální postavení.

Skupina Je tvořena dvěma a více lidmi, kteří pracují spolu a tím dosahují vlastních nebo společných cílů. Dělíme je na skupiny: 

členské – primární (rodina, přátelé, sousedé, spolupracovníci) a sekundární (profesní jako asociace kuchařů; svazy pracovníků apod.)



referenční – mají přímý (tváří v tvář) či nepřímý vliv na chování a názory člověka



aspirační – skupina, do které si člověk přeje dostat



disociační – či rozdělující, kdy se člověk nechce stát členem žádné určité skupiny



dav – má velký vliv na spotřebitele a nelze ho podceňovat

Na spotřebitele má významný a mnohdy i rozhodující vliv tzv. názorový vůdce, který na ostatní členy skupiny působí svými znalostmi, dovednosti a osobními vlastnosti jako odborník.

Rodina Od malička ovlivňuje zásadním způsobem chování spotřebitele, i když již v pozdějším věku s rodinou nejsme. Trh rodinné dovolené se řadí k nejsilnějším segmentům na trhu vůbec. Časem dochází v rodině ke změnám nákupního chování, mění se role muže a ženy i okruh společného rozhodování. Nákupní role Činnost, kterou od určité osoby očekává jeho okolí. V marketingu je významné věnovat pozornost roli pohlaví, protože jinak se chová žena a jinak muž. V rodině má muž roli 20

instrumentální, kde hodnotí funkčnost produktů a provádí racionální nákupy. Kdežto ženy mají roli expresivní, čili se řídí city a estetickou stránku. Spotřebitelé jsou rozděleni do těchto nákupních rolí: 

Iniciátor – osoba navrhující možnost nákupu



Ovlivňovatel – osoba ovlivňující nákupní rozhodování



Rozhodovatel – osoba provádějící konečné nákupní rozhodnutí



Nákupčí – osoba provádějící nákup



Uživatel – osoba, která užívá či spotřebovává produkt nebo službu (Jakubíková, 2012, s. 172–173)

3.3.3 Osobní faktory Mezi osobní faktory, které ovlivňují spotřební chování, řadíme věk, fáze života, životní cyklus rodiny, životní styl, zaměstnání, ekonomickou situaci, osobnost a vnímání sama sebe. Věk a fáze života Během svého života lidé mění zboží a služby, které nakupují a jsou často ovlivněni životním cyklem rodiny. Životní cyklus zůstává tedy neměnný, ale změny v životním stylu, který odráží způsob života jednotlivce vyjadřovaný jeho aktivitami, názory a zájmy, vedou k úpadku některých trhů, kdežto jiné naopak rostou. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 319, 321) Tabulka 2 Fáze životního cyklu rodiny Murphy a Staples Mládí

Střední věk

Stáří

Svobodní Manželské páry bez dětí Manželské páry s dětmi Kojenci Malé děti Dospívající děti Rozvedení s dětmi

Svobodní Starší sezdané páry Manželské páry bez dětí Starší svobodní lidé Manželské páry s dětmi Malé děti Dospívající děti Manželské páry bez nezaopatřených dětí Rozvedení bez dětí Rozvedení s dětmi Malé děti Dospívající děti Rozvedení bez nezaopatřených dětí Zdroj: KOTLER, WONG, SAUNDERS, ARMSTRONG. Moderní marketing. 2007, s. 319

21

Zaměstnání Typ zaměstnání ovlivňuje nákupní rozhodování. Dělníci nakupují pracovní oděvy, obchodníci elegantní obleky, firmy se specializují na produkty, které vyžaduje určitá profesní skupina. Ekonomická situace Je závislá na příjmu, úsporách a možnostech půjčky. Životní styl Člověk může pocházet ze stejné subkultury, profese či společenské třídy, ale životní styl mohou mít zcela odlišný. Životní styl je způsob života jednotlivce, který je vyjadřován jeho zájmy, názory a aktivitami. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 320)

3.3.4 Psychologické faktory Důležitými psychologickými faktory jsou motivace, vnímání, učení, přesvědčení a postoj.

Motivace Předpokladem jednání je motiv neboli nutkání, který je hnací silou jedinců, jež je tlačí k jejímu uspokojení potřeb a tím se sníží jejich napětí. Motivace vyvolává potřeby, které nejsou nikdy zcela uspokojeny, čili po uspokojení starých potřeb vznikají potřeby nové. Pětiúrovňovou hierarchii potřeb podle důležitosti sestavil americký psycholog Abraham Maslow. Na první místo řadí fyziologické potřeby (jídlo, voda, vzduch, přístřeší), na druhé potřebu bezpečí a jistoty (ochrana, pořádek). Na třetím místě jsou společenské potřeby (cit, přátelství), čtvrté místo obsadily potřeby ega (prestiž, postavení a sebeúcta) a poslední místo, tedy vrchol pyramidy tvoří seberealizace neboli sebeuspokojení. (Schiffman, Kanuk, 2004, s. 94–111) Vedle potřeb jsou pro motivaci také důležité emoce, ideály, návyky, hodnoty a zájmové orientace člověka. (Vysekalová, 2004, str. 28) Z historického pohledu byla první motivace náboženská, udržení zdraví a obchodní motivace. Do dnešní doby se seznam motivačních faktorů značně rozšířil. Jsou shromážděny do těchto čtyř skupin: 1. Kulturní a vzdělanostní motivy – například poznání památek či způsobu života místních lidí

22

2. Relaxace a zábava – znamená příjemně strávit čas, romantické zážitky, útěk ze všedního života 3. Etnické motivy – návštěva míst, která se líbila příbuzným či známým, najít a poznat místa svých předků 4. Ostatní motivy – ekonomický motiv, počasí, sport, dobrodružství, zdraví aj. (Palatková, 2006, s. 99–101) Vnímání Dvě osoby mohou být motivované stejně, ale jejich vnímání může být různé a tudíž budou ve stejné situaci jednat odlišně. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 328) Jakubíková tuto odlišnost přisuzuje třem procesům vnímání: 

Selektivní pozornost – lidé třídí mnoho informací kolem sebe a pro marketingové pracovníky je velmi těžké získat pozornost zákazníka



Selektivní zkreslení – lidé přikládají sdělení svůj vlastní význam



Selektivní paměť – lidé mají tendenci si uchovat pouze tu část informací, která souhlasí s jejich názory a postoji (Jakubíková, 2012, s. 174)

Vnímání je interakcí mezi pozorovatelem a pozorovaným objektem na základě pěti senzorů, a to čichu, zraku, sluchu, chuti a hmatu a je klíčový pro chování klienta před, během i po dovolené. (Palatková, 2006, s. 99) Podle Vysekalové vnímání začíná ve chvíli, kdy podnět zaregistrujeme, tudíž mu musíme být vystaveni. Jde o selektivní proces, kde vnímáme a zpracováváme podněty podle důležitosti, na základě našeho hodnotového systému, zájmů, potřeb, očekávání, předešlých zkušeností, vlivů kultury a sociálního prostředí. Pozornost, díky níž dává spotřebitel přednost jedné informaci před druhou, je pro selektivní vnímání také velmi důležitá. (Vysekalová, 2004, s. 23–24) Učení Vysekalová označuje učení jako proces získávání zkušeností a získávání nových možností chování. Formy učení dělí: 

podmiňování – dochází zde k přenosu reakcí organismu na určité podněty



kognitivní učení – jde o získávání informací, jejich uchovávání s následným řešením nějakého problému



sociální učení – označované také jako modelování, založené na pozorování

23

ostatních, zpracování informací a následném ukládání informací pro budoucí zpracování Dalším důležitým faktorem je paměť (senzorická, krátkodobá, dlouhodobá) a proces zapomínání. (Vysekalová, 2004, s. 25–26) Přesvědčení a postoj Na základě jednání a učení lidé získávají postoje a přesvědčení, které ovlivňují jejích nákupní rozhodování. Přesvědčení je mínění jednotlivce o určité skutečnosti a na základě postoje si lidé vytváří kladné či negativní názory na věci, které je přitahují nebo odpuzují. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 331–332)

3.3.5 Nákupní rozhodovací proces Většina firem a marketingových specialistů zkoumá nákupní rozhodování spotřebitele velmi podrobně, protože chtějí získat odpovědi na otázky, co, kde, jak, kolik, kdy a proč zákazníci nakupují. Tato zjištění není jednoduché získat, neboť odpovědi jsou uzavřeny v hlavě zákazníka. (Kotler, Wong, Saunders, 2007, s. 336)

Obrázek 2 Nákupní proces spotřebitele Poznání problému

Hledání informací

Hodnocení alternativ

Nákupní rozhodnutí

Ponákupní ocenění

Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2012, s. 175 

Poznání problému – uvědomění si hmotné či nehmotné, aktuální či budoucí potřeby, kterou chceme nákupem uspokojit, nejdříve uspokojujeme naléhavé potřeby



Hledání informací – informace potřebujeme k nákupnímu rozhodování, neboť nedostatek zvyšuje rizika a přebytek vede k dezorientaci, informace získáváme jak z osobních zdrojů, tak ze sdělovacích prostředků



Hodnocení alternativ – jedná se o porovnání informací s následným výběrem nejlepšího řešení, ve kterém je zapojen emocionální proces



Nákupní rozhodnutí – po výběru produktu se rozhoduje, kdy se nákup uskuteční



Ponákupní ocenění – jedná se o spokojenost zákazníka s nákupem, o kterou by 24

se měl prodávající zajímat zejména pro udržení stálých a získání nových zákazníků (Vysekalová, 2011, s. 49–50) Foret v knize Marketingová komunikace zdůrazňuje, že je nutné brát v úvahu pro nákupní rozhodování šíři a rozmanitost jednotlivých oblastí a to minimálně: 

socioekonomickým determinantám -

makrospolečenské – jedná se o hospodářské, kulturní, právní, demografické, geografické a další podmínky

-

mezospolečenské – odlišnosti, které vyplývají z různorodosti obyčejů, zvyků, tradic a přírodního prostředí

-

mikrospolečenské – odlišnosti týkající se generační příslušnosti, životního cyklu, životní úrovně a stylu konkrétní rodiny a jedince



marketingové nabídce – vychází s pociťovaných potřeb a nákupních možností a ty jsou ovlivněny nabídkou, která představuje marketingový mix 4P:



-

produkt – „co“?

-

cena – „za kolik“?

-

distribuce – „kde“?

-

propagace – „jak“?

bilancování zákazníka – jedná se o procesy ve vědomí zákazníka: -

závažnost potřeby – dle hierarchie životních hodnot zákazníka

-

úroveň znalostí o nabídce – informovanost a zkušenost zákazníka

-

ekonomická reálnost směny – zda je jedinec schopen a ochoten dostát požadavkům nabídky

-

racionální zvážení ceny – jedinec si uvědomuje očekávané nároky, přínosy či užitky nabídky

-

emocionální zvážení ceny – jedinec si naplňuje touhy, míru sebeuspokojení, očekává nové pocity a nálady (Foret, 2008, s. 80–81)

Nákupní chování v cestovním ruchu Důležité je uvědomění si, co je produktem destinace v cestovním ruchu. V turismu se jedná především o služby, i když se hovoří o produktech. Produktem destinace je to, co je subjekty destinace na trhu nabízeno i to co návštěvníci destinace nakupují, poptávají, spotřebovávají, tudíž to, co uspokojuje jejich potřeby a přání. Produktem destinace tudíž můžeme označit

25

například prohlídku hradu, koupání v moři, lyžování na horách, informační letáček o jižní Moravě, ubytování s polopenzí. (Palatková, 2011, s. 49)

3.3.6 Typy kupních rozhodovacích procesů Na spotřebitelských trzích není nutné projít všemi fázemi rozhodovacích procesů. Ve většině nákupů lidé jednají automaticky, ale u složitějších nákupů je také rozhodování složitější. Rozlišují se tři typy rozhodovacích procesů: 1. Rutinní (zvykové) nákupní chování – u zboží a služeb, které se kupuje běžně jako například základní potraviny. Tento nákup není spojen s běžným rizikem a zákazníci nepotřebují vyhodnocovat informace o těchto produktech a jejich vlastnostech. 2. Omezené řešení problému – nákup zboží a služeb, které lidé nakupují občas, rozhodují se na základě okamžitých podnětů. Jedná se například o nákup fakultativních výletů v destinaci. 3. Rozšířené rozhodování – u produktů a služeb s nízkou frekvencí nákupu, které mají vysokou cenu i velké vnímané riziko, kde zákazník prochází všemi fázemi nákupního rozhodovacího procesu. Jedná se například o koupi auta, exkluzivní dovolené, nemovitosti aj. (Jakubíková, 2012, s. 177) Nákupní chování ovlivňuje mnoho faktorů, které se neustále mění a díky kombinaci těchto faktorů a změn vzniká jedinečnost každého z nás. Rodiny patří mezi specifické spotřebitele, kteří podmiňují své chování převážně dětem a jejich potřebám. Nejvýstižněji tento proces popsala Jitka Vysekalová, který dle jejich slov trvá „od kolébky do hrobu.“

3.4 Segmentace trhu Segmentace trhu je marketingovým nástrojem, jehož výsledky lze vhodně využít do kvantitativního výzkumu. Na světě neexistují dva stejní jedinci se stejnými potřebami či zájmy, neexistují dva stejné podniky či města. Tato jedinečnost je pochopitelně překážkou pro výrobu co největšího množství stejného produktu. Východiskem z této situace je celý trh segmentovat, to je rozdělit trh na menší, stejnorodější části, které mají podobné potřeby, požadavky a nároky. Dělení segmentace trhu dle jednotlivce 

geografickou – rozdělení územní celků na menší části



demografickou – rozdělení zákazníků podle věku, pohlaví, vzdělání, příjmu aj. 26



sociologickou (psychografickou) – rozdělení trhu do určitých společenských skupin (tříd), které se vyznačují svým životním stylem



behaviorální – rozdělení trhu podle chování, čili podle míry používání výrobků, místa nákupu, loajality vůči značce aj. (Foret, 2008, s. 77–78)

V dalších pramenech se Foret zmiňuje o: 

totální segmentaci – co jedinec, organizace, obec, region, stát, to samostatný segment šitý přímo na tělo



agregovaná segmentace – skupiny s více či méně podobnými potřebami, názory, ale i nároky (Foret, 2008, s. 148)

Z hlediska marketingové komunikace je velmi přínosná analýza životního stylu a také demografické změny týkající se stárnutí obyvatel. Životní styl má v současnosti za následek nárůst konzumních orientací, nárůst konzumní a kariérové preference mladých, proměny rodinného života, generační proměny a rozdíly, vztah ke komunikačním technologiím, regionální rozdíly i nezdravý způsob života. (Foret, 2008, s. 148–152) Segmentace trhu cestovního ruchu Rozděluje trh destinací do relativně stejnorodých skupin podle společných charakteristik. V současnosti se segmentace čím dál méně provádí dle klasických třídních mechanismů, ale spíše se uplatňují nové přístupy tzv. multiopčního klienta, u kterého nelze jednoznačně vymezit homogenní skupinu, protože konzumuje služby příležitostně, podle situace a bez dodržení struktur a norem. Palatková zmínila ve své knize autora Smitha, který vymezil dvě obecné kategorie segmentace: 1. Segmentace podle druhu cestování 

Rekreační cesty – např. podle země původu, nákladů, délky pobytu, vzdálenosti, způsobu dopravy



Obchodní cesty – destinace je vázána na ekonomickou aktivitu, místo konání veletrhu či konference atd.



Návštěvy příbuzných a známých – zvláštním segmentem je etnický turismus, kdy emigranti navštěvují své příbuzné a známé v zemi původu (Německo – Turecko)

2. Segmentace podle druhu zákazníka 

Sociodemografický rozbor – slouží jako obecný indikátor, který rozděluje, ale také 27

charakterizuje trh podle základních charakteristik – sociální zařazení (zaměstnání, příjem, vzdělání aj.), zařazení podle ukazatele rodina a životní cyklus rodiny a dále podle věku, pohlaví atd. 

Teorie životního cyklu rodiny – je nejvýznamnějším ukazatelem, neboť jednotlivé fáze cyklu jsou ve vzájemném vztahu s ukazatelem průměrných výdajů na osobu, s požadavky na ubytování, tvorbou produktu, ceny, způsobem distribuce či propagace



Věk a pohlaví – v důsledku stárnutí populace se snaží řada destinací podchytit početně silný seniorský segment



Geografická analýza – zkoumá návštěvnost ze zdrojových do cílových zemí



Geodemografické sledování – je založeno na předpokladu, že lidé žijící v jedné oblasti mají obdobné spotřební chování, toto sledování je sporné a je provázeno řadou problémů jako např. udržování rozsáhlých databází



Psychografické sledování a analýza životního stylu – segmentace podle charakteru osobnosti, jeho postojích, aktivitách a motivaci. Existují dva extrémní typy turistů, typ psychocentrický (citlivý, konzervativní, obezřetný) a typ alocentrický (touží po dobrodružství a nepoznaném)



Analýza přínosů a četnosti cest – zabývají se příčinami klientova rozhodnutí a také porovnáním četnosti na občasné, průměrné a časté



Segmentace podle načasování – načasování po měsících, charakteristický pro plážový a městský turismus, načasování po dnech je typické pro hotely při zvýšené poptávce o víkendech a načasování po hodinách je typické například pro zábavní parky (Palatková, 2006, s. 92–95)

Segmentace bude hrát v praktické části bakalářské práce velkou roli, protože rodina s dětmi tvoří specifický segment v oblasti cestovního ruchu. Bude zjišťováno, jaký druh cestování rodiny s dětmi upřednostňují a jaké další důležité aspekty souvisí s výběrem dovolené.

3.5 Marketingový průzkum Marketingový průzkum V osobním životě je úplně běžnou záležitostí hledání takového produktu či služby, která by uspokojila potřeby spotřebitele. V současnosti jdou do popředí internetové vyhledávače, ale také porovnávače, kterými si lidé mohou vybrat mezi mnoha variantami výrobků 28

a služeb. Marketingový průzkum je jednorázovou záležitostí, probíhá v kratším čase a nezachází do takové hloubky jako výzkum. (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011, s. 13) Marketingový výzkum Funguje jako vědecká metoda a je dlouhodobou záležitostí, která zachází do hloubky. Zkráceně jde vlastně o naslouchání spotřebiteli. Základními charakteristikami výzkumu je: 

jedinečnost



vysoká vypovídací schopnost



aktuálnost získaných informací



vysoká finanční náročnost



vysoká náročnost na kvalifikaci pracovníků



vysoká náročnost na použité metody a čas (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011, s. 12–13)

Foret popisuje obecný postup v marketingovém výzkumu v následujících krocích: 

zjišťování marketingového problému a definování cíle výzkumu – týká se marketingového rozhodnutí, která by měla být jasně definovaná a stručná



sestavení plánu výzkumu – specifikuje potřebné informace, postup jejich získávání, zpracování, vyhodnocení, interpretaci a následnou kontrolu



shromažďování informací



zjištěné informace se statisticky zpracovávají a provádí se analýzy



nakonec se výsledky prezentují a zároveň se odkazuje na praktická doporučení (Foret, 2008, s. 23)

Hauge definuje výzkum jako „systematickou sbírku, analýzu a interpretaci informací relevantních pro marketingové rozhodnutí.“ (Hauge, 2003, s. 11) Dále ukazuje strukturu vývoje návrhu výzkumu v následujícím schématu metod marketingového výzkumu.

29

Obrázek 3 Metody marketingového výzkumu Cíle

Informační požadavky

Sekundární výzkum

Primární výzkum

Kvalitativní výzkum

Kvantitativní výzkum

Odběr vzorků

Metody sběru dat

Zpracování dat

Podání zprávy

Zdroj: HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 2003, s. 33

3.5.1 Druhy marketingového průzkumu Základní rozlišení marketingového výzkumu (průzkumu): 

Primární – vlastní zjištěná data, sběr informací v terénu vlastními silami nebo pomocí specializovaných marketingových institucí



Sekundární – dodatečné a další využité dat, již dříve získaných pro primární výzkum (Foret, 2008, s. 10)

30

Další rozlišení marketingového výzkumu vychází ze sběru primárních dat: 

Kvalitativní výzkum -

ptá se na důvody a motivace, čili „proč?“

-

cílem je zjistit motivy, postoje a mínění, které vedou k určitému chování prostřednictvím práce s jednotlivci či malými skupinami



-

pracuje se s menším vzorkem

-

nízká spolehlivost dat

-

vysoká poznávací schopnost

-

často je spojován s psychologickým výzkumem

-

nejčastěji se realizuje ve skupinových diskuzích a hloubkových rozhovorech

Kvantitativní výzkum -

ptá se na frekvenci a četnost, čili „kolik?“

-

cílem je získat měřitelná číselná data, tedy kolik jednotek se chová určitým způsobem, kupuje určitou značku, je spokojeno či nespokojeno atd.

-

globálně nejpoužívanější metodou jsou on-line výzkumy s využitím nových sociálních IT technologií

-

výsledky jsou často zpracovány s využitím statistiky

-

nejčastěji se realizuje dotazováním, pozorováním, experimentem (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011, s. 158–166)

3.5.2 Dotazování Dotazování je součástí sběru primárních dat a zakládá se na přímém kontaktu prostřednictvím rozhovoru, nebo na zprostředkovaném kontaktu prostřednictvím dotazníku, kde má výzkumník předem předepsané formy otázek. Podle způsobu kontaktu rozlišujeme několik typů dotazování: 

Osobní dotazování -

nejtradičnější a nejkvalitnější dotazování založené na přímé komunikaci s respondentem

-

výhody – existence přímé zpětné vazby, využití názorných pomůcek, zároveň získání informací pozorováním, nejvyšší návratnost

-

nevýhody – časová a finanční náročnost, neochota spolupracovat

-

místo papírových P+P dotazníků se používá vyplňování formou CAPI 31

pomocí multimediálních přenosných počítačů s využitím elektronického dotazníku 

Telefonické dotazování -

stále je hojně využíváno, ale dochází zde k nahrazování tohoto způsobu sběru dat a to online výzkumy

-

výhody – rychlost, opakování dotazování v libovolnou denní dobu, menší náklady jak u osobního dotazování, respondent nemá obavy z proniknutí do soukromí

-

nevýhody – nesoustředěnost respondentů, doba hovoru do deseti minut, pouze jednoduché otázky s minimálním množstvím odpovědí, neochota spolupráce



Online dotazování -

nejmladší způsob dotazování, založený na využití internetu k získávání informací prostřednictvím e-mailů a webových stránek

-

výhody – nízká časová a finanční náročnost, jednodušší zpracování odpovědí, nestrannost respondenta, adresnost, grafické doplnění pomůcek

-

nevýhody – nízká vybavenost počítači a internetem v některých regionech nebo domácnostech, důvěryhodnost odpovědí



ke zvyšování návratnosti se používají motivační prostředky

Písemné dotazování -

jedná se o dotazování poštou a patří mezi nejméně rozšířené typy, které se v současné době téměř nepoužívají

-

výhody – nízké náklady, adresné oslovení na širokém území, časový prostor na promyšlenou odpověď

-

nevýhoda – velmi častá nízká návratnost (Kozel, Mynářová, Svobodová, 2011, s. 175–178)

Kapitole o marketingovém průzkumu bylo důležité se podrobněji věnovat, neboť celá praktická část bude v této bakalářské práci postavena na primárním kvantitativním marketingovém průzkumu formou dotazníku v on-line podobě. Největší inspirací byla kniha Moderní metody a techniky marketingového výzkumu od Romana Kozla a spol., která byla významným pomocníkem při tvorbě, zpracování a vyhodnocení mého dotazníku.

32

4 Praktická část 4.1 Kvantitativní průzkum Pro zajištění co nejpočetnějšího a hodnotného množství vzorků byl využit elektronický primární marketingový průzkum formou dotazníku, díky kterému bylo zjištěno, jaké jsou současné potřeby českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené. Průzkum probíhal v období měsíců červenec a srpen 2013. Dotazník byl vytvořen pomocí odborné literatury a na základě získaných vědomostí na SVŠE Znojmo. Respondenti byli osloveni e-mailem, prostřednictvím sociálních sítí, školního portálu Moggis a také internetového dětského bazaru „Bazárek po dětičkách“. Dále byli požádáni o zaslání dotazníku svým známým, aby bylo získáno co nejvíce respondentů. Odpovědi respondentů jsou v této práci znázorněny absolutní hodnotou, relativní četností, popřípadě aritmetickým průměrem v tabulkách a grafech. Grafy jsou použity především výsečové, ale pokud je jejich přehlednost zhoršená, jsou použity grafy sloupcové. Otázky číslo 1 a 20–29 jsou otázkami povinnými a 2–19 jsou nepovinné. Tabulka 3 Základní údaje provedeného marketingového průzkumu Doba šetření červenec – srpen 2013 elektronická Technika dotazování 383 Počet respondentů 29 Maximální počet otázek 20 Tematické otázky 9 Identifikační otázky 26,26 Průměr vyplněných otázek Počet otázek pro respondenty, kteří nejezdí 10 s dětmi na dovolenou 00.08:29 Průměrná doba vyplňování otevřené, uzavřené, polouzavřené Forma otázek 4 Otevřené otázky 18 Uzavřené otázky 7 Polouzavřené otázky Zdroj: Vlastní zpracování

4.2 Charakteristika respondentů Důležité pro marketingový průzkum bylo přímo oslovit segment rodiče s dítětem, aby se zamezilo co nevětšímu množství nepřijatelných dotazníků. Počet respondentů, kterých odpovědělo během 1 měsíce na dotazník, bylo 384. Jeden dotazník byl z průzkumu 33

vyloučen, neboť nesplňoval kritérium rodiče s dítětem. Tudíž ke konečné analýze dat bylo zpracováno 383 kusů dotazníků.

4.2.1 Identifikace a analýza respondenta Analýza a identifikace respondenta je rozebrána v následující kapitole. Na těchto 9 povinných identifikačních otázek odpovídali respondenti v závěrečné části dotazníku v otázkách číslo 21–29. Pohlaví respondenta Na základě získaných informací bylo shledáno, že dotazník úspěšně vyplnilo 311 žen, což činí až 81 % z celkového počtu dotázaných. Menší početnou skupinou byli muži se 72 kusy správně vyplněných dotazníků, kteří vytvořili 19 % z celkového počtu dotázaných. Graf 1 Rodinný stav

1% 13%

Ženatý/vdaná

23%

Svobodný/á 63%

Rozvedený/á Vdova/vdovec

Zdroj: Vlastní zpracování Respondent si u otázky rodinného stavu měl zvolit jednu z nabízených odpovědí, či napsat odpověď vlastní. Po přepočítání a zhodnocení výsledků bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných žije 240 osob (63 %) v manželství, 89 osob (23 %) žije s partnerem a dětmi na hromádce, 51 osob (13 %) je rozvedených a 3 osoby (1 %) žije samo s dětmi po úmrtí partnera.

34

Společná domácnost Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ve společné domácnosti se svým partnerem či partnerkou žije 317 respondentů (83 %) a 66 respondentů (17 %) nežije ve společné domácnosti s partnerem či partnerkou a jejich dětmi. Graf 2 Počet dětí do 15 let

1% 5%

0% 0% 48%

46%

1 2 3 4 5 6 a více

Zdroj: Vlastní zpracování Výsečový graf, který je popsán relativní četností ilustruje, že nejvíce početnou skupinou respondentů (185;48 %) je s jedním dítětem, na druhém místě s velmi malým rozdílem jsou respondenti se 2 dětmi (177;46 %). Na dalším místě s velmi odlišnou diferencí jsou respondenti se 3 dětmi (18; 5 %). 5 dětí v rodině nemá žádný z respondentů a pouze jeden (0 %) respondent zodpověděl, že má 6 a více dětí do 15 let.

35

Graf 3 Věk dětí

19%

50% 0–6 let 31%

7–12 let 13–15 let

Zdroj: Vlastní zpracování Respondenti měli volnou formou zodpovědět, jaký je věk jejich dětí. Pro lepší analýzu a také zhodnocení dat byly děti rozděleny do 3 skupin: 0–6 let, 7–12 let a 13–15 let. 290 dětí (50 %) je ve věku 0–6 let, 181 dětí (31 %) tvoří skupinu ve věku od 7–12 let a poslední kategorií jsou děti ve věku 13–15 let, kde je 106 dětí (19 %). Graf 4 Kde žijete?

město/byt

vesnice/dům 256

183

200 127

město/vesnice

byt/dům

Zdroj: Vlastní zpracování

36

Výše uvedená otázka byla rozdělena na 2 podotázky, kde se musel respondent rozhodnout pro jednu alternativu. Za prvé měli dotazovaní odpovědět, zda žijí ve městě či na vesnici. Výsledkem bylo, že 183 (48 %) respondentů žije ve městě a 200 (52 %) na vesnici. Druhá část se týkala bydlení v bytě či v domě, kde byt zmínilo 127 (33 %) a dům 256 (67 %) respondentů. Způsob bydlení Co se týče způsobu bydlení, měli respondenti zodpovědět, zda bydlí v nájmu či mají vlastní bydlení, popř. mohli zvolit odpověď vlastními slovy. Výsledkem je, že vlastní bydlení má 324 (85 %) respondentů a v nájmu žije pouhých 59 (15 %) dotázaných. Graf 5 Sociální postavení

1%

1%

4%

10% Důchodce/kyně

57%

27%

Student/ka Nezaměstnaný/á Podnikatel/ka V domácnosti/MD Zaměstnaný/á

Zdroj: Vlastní zpracování Pro posouzení sociálního postavení respondentů byl použit výsečový graf s relativní četností. Tento graf ukazuje, že 217 respondentů (57 %) je zaměstnaných. Jelikož převážná většina respondentů jsou ženy, tak i velké množství těchto žen a to 105 (27 %) je v domácnosti nebo na mateřské dovolené. Podniká 40 (10 %) respondentů. Tři studenti (1 %) a dva invalidní důchodci (1 %) patří k nejmenšímu množství dotazovaných.

37

Graf 6 Čisté měsíční příjmy do domácnosti

4% 14%

6% 20%

24% 32%

do 10 000 10 001–16 000 16 001–25 000 25 001–35 000 35 001–50 000 50 001–více

Zdroj: Vlastní zpracování Výše uvedený výsečový graf podává přehled o čistých měsíčních příjmech v domácnosti. Nejmenší příjmy do 10 000,- Kč na celou domácnost s dětmi má 15 (4 %) respondentů. Dále 24 (6 %) odpovídajícím musí vystačit čistý měsíční příjem v domácnosti 10 001–16 000,Kč, 75 (20 %) příjem 16 001–25 00,- Kč. S naprostým přehledem lze říci, že na prvním místě máme příjem 25 001–35 000 Kč, který určilo 124 (32 %) respondentů. Více peněz 35 001–50 000,- Kč jak předchozí respondenti přinese do domácnosti 90 (24 %) dotazovaných. Největším příjmem se může pochlubit 55 (14 %) respondentů.

4.3 Analýza získaných informací k tematickému okruhu CR Dále byla zpracována data, která se týkala tematického okruhu spotřebitelské chování rodin s dětmi do 15 let. Pouze jedna otázka byla povinná, na ostatní otázky mohli respondenti odpovědět dle vlastního zvážení. Samozřejmě některé vybrané odpovědi byly mezi sebou porovnány a mnohé z nich byly inspirací pro doporučení na zkvalitnění služeb cestovních kanceláří. Jezdíváte se svými dětmi na dovolenou s přespáním alespoň jedné noci? Respondenti měli na otázku, zda jezdí se svými dětmi na dovolenou odpovědět ano či ne. Pokud odpověděli ano, tak pokračovali v postupném pořadí dotazníku, ale když byla odpověď záporná, byli v dotazníku kvůli zkrácení času automaticky přesměrováni na otázky číslo 20–29. Výsledkem bylo, že 38 (10 %) respondentů na dovolenou se svými dětmi 38

do 15 let nejezdí a 345 (90 %) respondentů jezdí. Graf 7 Kolikrát ročně jezdíváte na dovolenou? 0% 3%

2% 1krát

12% 43%

2krát 3krát 4krát

40%

5krát více

Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 147 (43 %) respondentů jezdí pouze 1krát ročně na dovolenou se svými dětmi, 136 (40 %) jezdí 2krát ročně, 42 (12 %) respondentů jezdí 3krát ročně a 9 (3 %) cestuje 4krát. 1 (0 %) respondent jezdí na dovolenou s dětmi 5krát ročně a 7 (2 %) více jak 5krát. Z výsledků lze tedy s jistotou vyčíst, že převážná část respondentů jezdí maximálně 1–2krát ročně se svými dětmi na dovolenou. Tabulka 4 Jakou dovolenou se svými dětmi více preferujete? Jakou dovolenou se svými dětmi preferujete? Zahraniční Domácí Individuální Organizovaná Letní Zimní Sezónní Mimosezónní Relaxační Akční Zdroj: Vlastní zpracování

Počet respondentů

%

Celkem

155 138 209 67 285 16 195 66 180 83

53 % 47 % 76 % 24 % 95 % 5% 75 % 25 % 68 % 32 %

100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

39

Ve výše uvedené tabulce je rozebráno, jakou dovolenou rodiče s dětmi více preferují. Otázka je rozdělena do 5 podotázek a v každé jedné podotázce měli respondenti zvolit mezi jednou variantou. Výsledky jsou vyjádřeny jak absolutní, tak relativní četností. Pokud řešili variantu zahraniční a domácí dovolené, tak vyhrála s velmi malým rozdílem zahraniční dovolená s 53 %. Domácímu cestování náleží 47 %. Až 76 % odpovídajících zvolilo individuální způsob organizace dovolené a pouze 24 % se přiklonilo k organizovanému způsobu cestování. Obrovský rozdíl je mezi výběrem letní a zimní dovolené. Kde letní dovolenou preferuje 95 % a zimní pouze 5 % respondentů. Až 75 % dotazovaných cestuje raději v sezóně a 25 % mino sezónu. Odpočinek a relaxaci hledá na dovolené 68 % dotázaných a 32 % zvolí raději akční a zábavný způsob dovolené. Graf 8 Je pro Vás zajímavější využít first minute či last minute?

12% First minute 29% 59%

Last minute

Je mi to jedno

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu, který se týká oblíbenosti first či last minute lze vyčíst, že převážné většině respondentů, a to 197 (59 %) je jedno, či volí jednu nebo druhou variantu. Pokud se ale už rozhodnou mezi těmito možnostmi, tak 98 respondentů (29 %) volí raději last minute, kdežto first minute určilo pouze 39 dotazovaných (12 %).

40

Graf 9 Jak vybíráte dovolenou nejčastěji?

Průměr z 1–5

Zajdu do CK a dle nabídky a rady se rozhodnu

3,683

Z katalogů CK

3,441

Dle slevy

2,694

Dle místa odletu

2,666

Dle počtu nocí

2,659

Na doporučení

2,514

Z internetu

2,486

Dle recenzí

2,256

Dle ceny

2,253

Zdroj: Vlastní zpracování Opět pro přehlednost dat je u otázky výběru dovolené zvolen sloupcový graf. Otázka je tvořena 9 podotázkami, kde se respondent mohl rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” či „5”, kde 1 je považována za nejvíce důležitou a 5 za nejméně důležitou, jako u známkování ve škole. U každé podotázky je vypočten aritmetický průměr z dané škály, tzn. součet všech hodnot, který je vydělen jejich počtem. Čím menší průměr, tím větší důležitost klade respondent na tuto odpověď. Ze sloupcového grafu lze tedy vyčíst, že rodiče vybírají na prvním místě svou dovolenou s dětmi podle ceny (ø 2,253), následuje odpověď dle recenzí (ø 2,256), z internetu (ø 2,486), na doporučení (ø 2,514), podle počtu nocí (ø 2,659), místa odletu (ø 2,666), dle slevy (ø 2,694), z katalogů CK (ø 3,441). Nejméně dotazovaných odpovědělo (ø 3,686), že chodí přímo do CK, kde se na základě doporučení rozhodnou o koupi zájezdu.

41

Graf 10 Co považujete při výběru dovolené s dětmi za nejdůležitější?

Průměr 1–5 Termální lázně

3,252

Lyžařská škola

3,102

Animační programy

2,967

Historické a kulturní památky

2,885

Aquapark

2,706

Slevy pro děti

2,447

Blízkost dětských atrakcí

2,334

Další zajímavá místa v okolí

2,252

Pojištění

2,192

Dětské sportovní vyžití

2,18

Bazén

2,081

Blízkost moře

2,073

Příroda

2,053

Kvalita služeb Kvalita ubytování Bezpečnost země

1,974 1,95 1,842

Zdroj: Vlastní zpracování Co považují respondenti při výběru dovolené se svými dětmi za nejdůležitější je vyznačeno v grafu výše, který je tvořen na stejném základu jako předchozí graf. Otázka je formována 16 podotázkami, kde se respondenti rozhodovali mezi jednotlivými škálami od 1–5. Opět číslo 1 je považována za nejvíce důležitou a 5 za nejméně důležitou. Nejvýznamnějším aspektem je pro respondenty bezpečnost země (ø 1,842), kvalita ubytování (ø 1,95) a kvalita služeb (ø 1,974). Méně významné jsou termální lázně (ø 3,252), či lyžařská škola (ø 3,102) a animační programy (ø 2,967).

42

Graf 11 Jaké ubytování uplatňuje při výběru dovolené s dětmi v ČR?

76 195

81

Chata Penzion/apartmán Hotel

85

Kemp/stan U známých/rodiny

191

Zdroj: Vlastní zpracování Jelikož u otázky typu ubytování v ČR mohli respondenti zvolit více odpovědí, je nejlepší variantou zhodnotit výsledek v grafu absolutní četností, ale také lokální relativní hodnotu. Čili z celkových 345 respondentů konstatovalo 195 dotázaných (57 %), že jsou pro ně nejvíce v trendu chaty, 191 rodičů (55 %) má zase v oblibě penzion nebo apartmán. 85 respondentů (25 %) zvolilo hotel a 81 dotázaných (23 %) kemp. Nejméně respondentů s číslem 76 (22 %) zodpovědělo, že jezdí ke známým a rodině. Graf 12 Jaké ubytování uplatňujete při výběru dovolené s dětmi v zahraničí? 2 39

26

21

Penzion/apartmán 217

Hotel Kemp

195

Chata U známých/rodiny Mobilhome

Zdroj: Vlastní zpracování 43

Další výsečový graf, který znázorňuje absolutní četnost odpovědí, udává, jakému typu ubytování dávají respondenti přednost při výběru dovolené do zahraničí. Dotazovaní mohli opět volit více možností tudíž v závorce je uvedena lokální relativní četnost získaných odpovědí. Z 345 respondentů je pro 217 (63 %) nejoblíbenější penzion a apartmán, na druhém místě se 195 odpověďmi (57 %) je ubytování v hotelu. Kemp je zajímavý pro 39 (11 %) dotázaných, chata pro 26 rodičů (8 %), ubytování u známých či u rodiny preferuje 21 respondentů (3 %) a s mobilhomem jezdí 2 dotazovaní (1 %). Graf 13 Jaké stravování preferujete v ČR?

32

36 170

52

Vlastní strava Snídaně Polopenze Polopenze s nápoji

142

62

Plná penze All inclusive

Zdroj: Vlastní zpracování Graf výše znázorňuje odpovědi respondentů, jež se týkají nejoblíbenějšího stravování na dovolené v ČR. Respondent volil více z nabízených odpovědí, minimálně však jednu, proto opět v grafu volím výsledky zpracování v absolutní hodnotě. Nejrozšířenější je vlastní stravování, které označilo 170 rodičů, na druhém místě skončila v oblíbenosti polopenze se 142 hlasy a stravování formou snídaně, které zvolilo 62 dotazovaných, je na třetím místě. Méně zajímavou podobou stravování je pro 52 respondentů polopenze s nápoji, all inclusive získalo 36 hlasů a plná penze pouze 32.

44

Graf 14 Jaké stravování preferujete v zahraničí?

94

Vlastní strava

160 23

Snídaně Polopenze

101

32

Polopenze s nápoji Plná penze

53

All inclusive

Zdroj: Vlastní stravování Opět je zde otázka s možností výběru více odpovědí, která se týká oblíbenosti stravování v zahraničí. Oproti stravování v ČR se velmi liší. Na prvním místě preferují respondenti all inclusive, jež zmínilo 160 dotázaných, následuje v popularitě polopenze pro 101 dotázaných a vlastní stravu zvolilo 94 dotázaných. Polopenzi s nápoji uvedlo 53 dotázaných a plnou penzi 32. Snídaně je nejméně zajímavou formou stravování v zahraničí, neboť ji označilo pouze 23 respondentů. Graf 15 Jaký způsob dopravy používáte v ČR?

Průměr 1–5 Loď

4,269

Autobus

3,73

Vlak

3,444

Kolo Auto

3,313 1,635

Zdroj: Vlastní zpracování 45

Otázka způsobu dopravy, jež znázorňuje sloupcový graf, je tvořena 5 podotázkami. Respondent se mohl rozhodnout mezi odpověďmi 1–5, kde 1 je považována za nejvíce důležitou a 5 za nejméně důležitou. Z dané škály odpovědí na každou podotázku je vypočítán aritmetický průměr. Čím menší průměr, tím více respondent preferuje způsob dopravy. Nepoužívanější je auto (ø 1,635), poté s diametrálně horším průměrem následuje kolo (ø 3,313), vlak (ø 3,444), autobus (ø 3,73) a naposledy loď (ø 4,269). Graf 16 Jaký způsob dopravy používáte v zahraničí?

Průměr z 1–5 Kolo

4,262

Vlak

4,165

Loď

4,024

Autobus

Letadlo Auto

3,719

2,296 2,023

Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf, který zaznamenává oblíbenost způsobu dopravy do zahraničí je tvořen na stejném principu jako předešlý graf. Vypočtením aritmetického průměru ze škály 1–5 bylo shledáno, že opět nejoblíbenějším dopravním prostředkem je automobil (ø 2,023), těsně za ním je letadlo (ø 2,296). Méně oblíbený je autobus (ø 3,719), loď (ø 4,024) a vlak (ø 4,165). Nejhorší průměr má kolo (ø 4,262).

46

Graf 17 Jaký je nejčastější počet nocí v ČR? 1% 0% 6%

10%

29%

1–2 noci 3–6 nocí 7–9 nocí 54%

10–12 nocí 13–15 nocí 16–30 nocí

Zdroj: Vlastní zpracování Ve výsečové grafu jsou zobrazeny počty nocí, jež respondent volí při výběru dovolené v ČR. Více jak polovina dotázaných, tedy 54 % (182) zvolila 3–6 nocí, v popularitě je také ubytování na 7–9 nocí, jež označilo 29 % (99). Třetí místo s 10 % (33) patří možnosti s krátkodobým pobytem na 1–2 noci. Za ním následuje s 6 % (20) pobyt na 10–12 nocí. 1 % (5) respondentů zvolilo možnost ubytování na 13–15 nocí a pouze 1 člověk jezdí na dovolenou na 30 nocí. Graf 18 Jaký je nejčastější počet nocí v zahraničí? 0% 5%

1% 17%

34%

1–2 noci 3–6 nocí 7–9 nocí 43%

10–12 nocí 13–15 nocí 16–30 nocí

Zdroj: Vlastní zpracování 47

Počet nocí na zahraniční dovolené je ilustrován v grafu výše. První místo je určeno pro 7–9 nocí, jež zvolilo 141 respondentů (43 %), druhé v pořadí se 114 odpověďmi je ubytování na 10–12 nocí. Pro 55 odpovídajících (17 %) je v oblibě ubytování na 3–6 nocí a pro 17 (5 %) zase na 13–15 nocí. 1–2 noci jsou zajímavá jen pro 2 respondenty (1 %) a pouze 1 respondent (0 %) vyznačil odpověď na 16–30 nocí.

Graf 19 Kde se Vám a dětem nejvíce líbilo v ČR?

Středočeský kraj, Praha 4%

10%

37% 23%

11%

15%

Vysočina, Pardubický, Královéhradecký kraj, Orlické hory Moravskoslezký a Olomoucký kraj, Jeseníky

Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, Krkonoše, Český Ráj Jihomoravský a Zlínský kraj, Beskydy Jihočeský a Plzeňský kraj, Šumava

Zdroj: Vlastní zpracování Na otázku nejoblíbenějšího místa v ČR odpovědělo 255 respondentů volnou formou. Proto bylo velmi pracné zpracovat tyto odpovědi. Z důvodu zjednodušení zpracování těchto dat, byla mapa ČR rozdělena do následujících 6 oblastí, které spolu sousedí a jež jsou následně seřazeny podle jejich oblíbenosti: -

Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Šumava (94 respondentů; 37 %)

-

Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Beskydy (59 respondentů; 23 %)

-

Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, Krkonoše a Český Ráj (38 respondentů; 15 %)

-

Moravskoslezský a Olomoucký kraj, Jeseníky (29 respondentů; 11 %)

-

Vysočina, Pardubický a královehradecký kraj, Orlické hory (25 respondentů; 10 %)

-

Středočeský kraj, Praha (10 respondentů; 4 %)

48

Graf 20 Kde se Vám a Vašim dětem nejvíce líbilo v zahraničí?

1%

2%

31% 14%

3%

3%

4%

5%

5% 5%

12%

5% 10%

Francie Černá hora, Slovinsko Maďarsko Egypt Tunis Rakousko/Německo/Holandsko Španělsko Bulharsko Slovensko Turecko Řecko Itálie Chorvatsko

Zdroj: Vlastní zpracování Otázka nejoblíbenějšího místa v zahraničí byla znovu řešena volnou formou. Po přepočítání všech 240 odpovědí dotazníkového šetření vyplývá, že nejoblíbenějším místem v zahraničí je Chorvatsko (75 respondentů). Na druhém místě, s více jak poloviční ztrátou je Itálie (34), za ní následuje s malým úbytkem Řecko (29) a Turecko (24). Uvažujete, popř. zkusili jste jet na dovolenou s dětmi se zahraniční CK? Otázka zda jezdí, či zvažuje respondent cestovat na dovolenou se zahraniční CK je velmi významnou pro české CK, které by tudíž mohly přijít a značnou část své klientely. Po přepočítání výsledů z dotazníku plyne, 31 % (105) rodin s dětmi už jela, či chce jet na dovolenou se zahraniční CK, 52 % (173) jezdí pouze s českými CK a 17 % (57) zatím není rozhodnuto. Máte pocit snížené možnosti volby při výběru dovolené s dětmi? Respondenti se měli v dotazníku vyjádřit k otázce, zda mají pocit snížené možnosti volby při výběru dovolené s dětmi. 84 % respondentů je spokojeno s nabídkami CK. 16 % odpovídajících má pocit snížených možností výběru. Tyto důvody k nespokojenosti, jež budou také zohledněny v doporučení pro CK jsou rozebrány v následujícím grafu.

49

Graf 21 Důvody snížených možností při výběru dovolené s dětmi

Málo ubytovacích kapacit 2 + 2 a více

2% 6% 12%

39%

14%

Vysoké dětské ceny Nedostatek zábavy pro děti

Pohlodlí pro děti v dopravních prostředcích a vhodné ubytování

27%

Výběr destinace Hlídání dětí

Zdroj: Vlastní zpracování Stěžejní důvody snížených možností výběru dovolené jsou ubytovací kapacity 2 + 2 a více (39 %) a vysoké dětské ceny (27 %). Dále si respondenti stěžují na nedostatek zábavy pro děti (14 %), na nedostatečné pohodlí v dopravních prostředcích s dětmi a výběr vhodného ubytování (12 %). Někteří rodiče ještě zmínili sníženou možnost volby destinace (6 %) či absenci hlídání dětí (2 %). Graf 22 Kolik peněz jste ochotni dát ročně za dovolenou s dětmi?

7%

6%

10% 1–0 000 26%

19%

10 001–20 000 20 001–35 000 35 001–50 000

32%

50 001–70 000 Více

Zdroj: Vlastní zpracování

50

Dalším zajímavým výsledkem průzkumu byla otázka ročních výdajů za dovolenou rodin s dětmi. Po vyhodnocení odpovědí respondentů byl vyvozen závěr, že nejvíce dotazovaných (32 %) je ochotno dát 20 001–35 000 Kč. Druhou největší skupinou (26 %) jsou ti, kteří zaplatí za dovolenou pouze částku 10 001–20 000 Kč, následuje výdaj 35 001–50 000 Kč (19 %) a 1–10 000 Kč (10 %). Malá část respondentů (7 %) uhradí částku 50 000–70 000 Kč. Nejmenší skupina (6 %) je ta, která je ochotna dát za dovolenou s dětmi více jak 70 000 Kč.

Graf 23 Jaké je Vaše přání strávit dovolenou s dětmi bez ohledu na finanční situaci?

Alespoň 14 dní někde u moře

69

U moře v Evropě a Turecku

66

U moře v exotických destinacích

59

Kdekoliv, ale v klidu, pohodě a ve zdraví

32

Legoland, Disneyland a dovolená plná zábavy

20

Dovolená v ČR a Slovensko

15

Alpy a hory

15

V krásné přírodě u vody

13

Severní Amerika a Kanada

12

Skandinávie, VB, Island

10

U moře Afrika

10

Austrálie a Nový Zéland

9

Kdekoliv a neohlížet se na finance

4

Jedno kde, jen si ji užít a neřešit peníze

4

Dolená bez dětí

3

Jižní Amerika

2

Zdroj: Vlastní zpracování Na téma vysněné dovolené bez ohledu na svou finanční situaci odpovídali respondenti volnou formou. Po pečlivé analýze dotazníku, se dospělo k výsledkům, že pro drtivou většinu dotazovaných je přáním strávit dovolenou s dětmi u moře. Jelikož spektrum odpovědí bylo široké, jsou tyto přání shrnuty ve výše uvedeném grafu. Data jsou uvedena v absolutních četnostech. 51

4.3.1 Zajímavá srovnání vybraných otázek marketingového průzkumu V následující kapitole byly srovnány vybrané otázky z dotazníku, které více prohloubily odpovědi jednotlivých segmentů. Získané informace, pro které byl použit zápis relativní čestnosti popř. i absolutní hodnoty, byl zaznamenán do upravených a co možná nejpřehlednějších tabulek. Z předešlých grafů je známo, že 10 % respondentů se svými dětmi na dovolenou nejezdí. Proto bude nejdříve probírána otázkou, zda jsou mezi nimi více ženy či muži. Tabulka 5 Četnost mužů a žen, kteří jezdí, popř. nejezdí na dovolenou se svými dětmi do 15 let Jezdíte s dětmi na dovolenou? / Pohlaví ANO NE Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Všichni respondenti 90 % 10 % 100 %

Žena

Muž

92 % 8% 100 %

82 % 18 % 100 %

V tabulce je zaznamenán zajímavý rozdíl, který tkví v tom, že mužů, kteří nejezdí se svými dětmi na dovolenou je 18 %, kdežto žen je o 10 % méně, čili 8 %. Další tabulka rozebírá otázku, kolik mužů a žen žije či nežije ve společné domácnosti s dětmi a svým partnerem či partnerkou. Tabulka 6 Kolik mužů a kolik žen žije a nežije ve společné domácnosti se svým partnerem a dětmi? Žijete ve společné domácnosti / Pohlaví ANO NE

Všichni respondenti Žena

Muž

83 % 17 %

84 % 16 %

76 % 24 %

100 % Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

100 %

100 %

Z následující analýzy dat, která je vyjádřena v tabulce relativní četností si nelze nepovšimnout, že opět větší počet mužů (24 %) jak žen (16 %) nežije ve společné 52

domácnosti se svými dětmi a partnerkou. To může být také jedna z příčin, proč na dovolenou s dětmi jezdí více žen jak mužů. V dalším grafu jsou rozebrány předešlé dvě otázky, které podrobněji upřesní kolik mužů a žen žijících či nežijících ve společné domácnosti jezdí či nejezdí na dovolenou s dětmi. Graf je pro přesnější a přehlednější analýzu popsán jak relativní, tak absolutní četností. Tabulka 7 Rozdělení mužů a žen, kteří jezdí či nejezdí s dětmi na dovolenou a zároveň žijí nebo nežijí ve společné domácnosti Žijete ve společné domácnosti/ Jezdíte na dovolenou/ Pohlaví Žijí

Všichni respondenti

83 % 317 17 % Nežijí 66 100 % Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Jezdí

Nejezdí

Žena

Muž

Žena

Muž

86 % 245 14 % 41 100 %

83 % 49 17 % 10 100 %

68 % 17 32 % 8 100 %

46 % 6 54 % 7 100 %

Tato tabulka poskytla zajímavá data. Procentní veličina mužů i žen, kteří jezdí se svými dětmi na dovolenou, se velmi málo odlišuje od průměru všech respondentů, proto nebudou tyto hodnoty dopodrobna rozebírány. Ale procento mužů a žen, kteří na dovolenou s dětmi nejezdí, v závislosti na tom, zda žijí nebo nežijí ve společné domácnosti se svou rodinou, se velmi výrazně odchyluje od odpovědí všech respondentů. Tudíž může být konstatováno, že 68 % žen, které nejezdí na dovolenou s dětmi, žije ve společné domácnosti se svým partnerem a 32 % žen z toho nežije s partnerem. Kdežto u mužů jde vidět opačná tendence, jež ukazuje, že 46 % mužů, kteří žijí s partnerkou a dětmi, nejezdí na dovolenou a 54 % těchto mužů nežije pohromadě s rodinou.

53

Další otázka rozebírá nabídku first a last minute a zda ji vyžijí dříve muži nebo ženy. Tabulka 8 Je pro Vás zajímavější first minute či last minute vs. muž a žena Odpovědi / Pohlaví Všichni respondenti Žena 12 % 13 % First minute 29 % Last minute 31 % 59 % 56 % Je mi to jedno 100 % 100 % Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Muž 5% 22 % 73 % 100 %

Více jak polovině žen (56 %) a téměř ¾ mužů (73 %) je jedno zda pojedou na dovolenou s dětmi first či last minute. Pokud se ale respondenti přímo rozhodli mezi těmito dvěma nabídkami, tak jak ženy (31 %) i muži (22 %) dávají přednost last minute. First minute upřednostňuje 13 % žen a pouze 5 % mužů. Měsíčním rozpočtem rodin a otázka zda tyto rodiny jezdí či nejezdí na dovolenou, je rozebírána v následující tabulce. Všechny čísla jsou vyjádřeny jak relativní četností tak pro lepší přehled i absolutními hodnotami.

Tabulka 9 Jaké rodiny s dětmi jezdí a nejezdí na dovolenou v závislosti na rozpočtu? Příjmy domácnosti / Jezdíte na dovolenou s dětmi? do 10 000

Všichni respondenti 4% 15

Jezdí

Nejezdí

4% 12

8% 3

10 001–16 000

7% 25

6% 19

15 % 6

16 001–25 000

19 % 74

18 % 62

31 % 12

25 001–35 000

32 % 124

33 % 115

23 % 9

35 001–50 000

24 % 90

24 % 83

18 % 7

50 001 a více

14 % 55

15 % 53

5% 2

100 %

100 %

100 %

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

54

Zhodnocení těchto dat přineslo následující odpovědi. Nejvíce jezdí na dovolenou s dětmi rodiče s čistým měsíčním rozpočtem na domácnost 25 001–35 000 Kč (33 %), na druhém místě jsou domácnosti s měsíční částkou 35 001–50 000 Kč (24 %). Nejméně jezdí na dovolenou respondenti, jejichž domácnost nepřesahuje částku 10 000 Kč (4 %). Rodiče, kteří se svými dětmi nejezdí na dovolenou, mají nejčastěji příjem 16 001–25 000 Kč (31 %) a dále jsou to rodiny s příjmem 25 001–35 000 Kč. Nejmenší skupinou respondentů, jež nejezdí na dovolenou s dětmi je samozřejmě rodina s čistým měsíčním příjmem 50 001 Kč a více (5 %). A velmi zajímavý je výsledek domácností s výdělkem do 10 000 Kč, kde 12 osob (80 %) z 15 uvedlo, že i přes takto nízké příjmy jezdí na dovolenou se svými dětmi. Jezdí, popř. chtěli by rodiny s dětmi cestovat na dovolenou se zahraniční CK? A jaké rodiny s měsíčním domácím rozpočtem o tom nejvíce uvažují? Odpovědi na tyto otázky uvedené v další tabulce jsou bezpochybně pro české CK z hlediska úbytku klientů jedny z nejdůležitějších. Tabulka 10 Domácnosti s jakým rozpočtem nejvíce uvažují cestovat se zahraniční CK Příjmy domácnosti/Cestujete se zahraniční CK

ANO

NE

JEŠTĚ NEVÍ

31 % 3% 3

52 % 3% 5

17 % 7% 4

10 001–16 000

4% 4

6% 10

7% 4

16 001–25 000

12 % 13

20 % 35

21 % 12

25 001–35 000

32 % 34

36 % 61

26 % 15

35 001–50 000

29 % 30

23 % 40

21 % 12

50 001 a více

20 % 21

12 % 21

18 % 10

100 %

100 %

100 %

do 10 000

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

55

Z tabulky lze vyčíst, že 31 % respondentů by chtělo či už cestovalo na dovolenou se zahraniční CK a 17 % ještě není rozhodnuto. Toto jsou čísla velmi alarmující, neboť ti respondenti, kteří chtějí takto cestovat, patří do skupin domácností s vyššími průměrnými příjmy. Čili domácností s příjmem 25 001–35 000 Kč je 32 %, s příjmem 35 001–50 000 Kč je 39 % a 50 001 Kč a více je 20 %. Následující tabulka analyzuje, jaké výdaje za dovolenou nejčastěji vynakládají rodiny s dětmi, a zároveň bude posuzováno, do jaké příjmové skupiny tyto rodiny patří. Vše bude zadáno jak relativní četností, tak absolutní hodnotou.

Tabulka 11 Jaké roční výdaje utratí rodiny s dětmi za dovolenou a do jaké příjmové skupiny tyto rodiny patří? Příjmy 1– domácnosti/ 10 000 Roční výdaje na dovolenou do 10 000 50 % 6

10 001– 20 000

20 001– 35 000

35 001– 50 000

50 001– 70 000

Více

Celkem

33 % 4

17 % 2

0

0

0

100 %

0

0

100 %

0

100 %

10 001–16 000

17 % 3

44 % 8

33 % 6

6% 1

16 001–25 000

21 % 12

48 % 28

19 % 11

7% 4

5% 3

25 001–35 000

8% 9

28 % 31

46 % 50

13 % 14

1% 1

4% 4

100 %

35 001–50 000

1% 1

16 % 13

36 % 29

29 % 24

11 % 9

7% 6

100 %

50 001 a více

2% 1

6% 3

10 % 5

40 % 20

22 % 11

20 % 10

100 %

Zdroj: Vlastní zpracování Analýzou předchozích údajů byly zjištěny následující skutečnosti. Přesná polovina rodin s čistými měsíčními příjmy do 10 000 Kč vydají za dovolenou 1–10 000 Kč, kdežto druhá polovina respondentů s těmito příjmy je ochotna ročně dát více peněz za dovolenou, jako 56

jejich čistý měsíční příjem. Rodiny s výdělky 10 001–16 000 Kč vydává nejčastěji (44 %) 10 001–20 000 Kč ročně. Je důležité upozornit na to, že velké procento (39 %) rodin vydává za dovolenou více peněz, jako jejich čistý měsíční příjem na celou rodinu. Jak je dále vidět v tabulce, tak rodiny s výdělky 16 001–25 000 Kč mají tendenci ke snižování výdajů za dovolenou jako u předchozích rodin. Čili téměř polovina (48 %) respondentů je ochotna dát za roční dovolenou s dětmi 10 001–20 000 Kč, 21 % dotazovaných dává přednost částce do 10 000 Kč a ostatní (31 %) 20 001 Kč a více. Rodiny s příjmy 25 001–35 000 Kč utratí většinou (46 %) za roční dovolenou 20 001–35 000 Kč a stejné je to i u rodin s příjmy 35 001–50 000 Kč (36 %). Nejvíce příjmové rodiny vydají nejčetněji za dovolenou (40 %) 35 000–50 000 Kč. Velká část těchto rodin (44 %) utratí 50 001 Kč a více a 18 % dá za dovolenou méně jak 35 000 Kč.

4.4 Shrnutí a zhodnocení trendů v cestovním ruchu Základem shrnutí a zhodnocení trendů cestovního ruchu rodin s dětmi do 15 let jsou data získaná z marketingového průzkumu, která přinesla řadu podstatných informací, jež pomohou navrhnout doporučení pro tuzemské cestovní kanceláře. Z marketingového průzkumu vyplynulo, že většina respondentů jezdí na dovolenou s dětmi 1–2krát ročně, kde s minimálním rozdílem preferují zahraniční dovolenou před domácí. Trendem jsou individuální dovolené v létě, čili v sezóně, kde rodiče s dětmi hledají odpočinek a relaxaci. Většině odpovídajících je jedno, zda volí last či first minute, ale pokud někdo volil mezi těmito dvěma variantami, tak zvítězila možnost last minute. Je to logické, neboť například časté nemoci dětí a nepředvídatelné situace v rodině i ve světě komplikují výběr dovolené na hodně dlouhou dobu dopředu. Nejčastěji vybírají rodiče s dětmi dovolenou dle ceny, recenzí a na internetu. Nejméně zajímavé jsou nabídky přímo z katalogů či takové, že si klient zajde rovnou do cestovní kanceláře a tam se na základě nabídky pracovníka CK rozhodnou o koupi zájezdu. Vše se děje z důvodu ekonomického šetření nákladů, času a komfortu. Nejdůležitější při výběru dovolené rodin s dětmi je bezpečnost země, kvalita ubytování a služeb, příroda, blízkost moře, bazén a dětské vyžití. Bezpečnost dané země je nejvýznamnějším kritérium pro rodiče, neboť nenesou odpovědnost sami za sebe, ale i za děti, které cestují s nimi. Nejvyhledávanějším typem ubytování v České republice jsou chaty a penziony s vlastní 57

stravou na 3–6 dní. V zahraniční se jedná zase o penziony a hotely se službou all inclusive a délkou pobytu 7–9 dní. Jak po České republice, tak i do zahraničí jezdí rodiny s dětmi nejraději autem a to kvůli pohodlí, které například autobus či letadlo malým dětem neposkytuje. Nejoblíbenějšími lokalitami v ČR jsou Jihočeský kraj, Šumava a Jižní Morava. Přitažlivost těchto míst je daná přírodní atraktivitou, kulturou, historickými památkami, rozvinutou pěší a cyklistickou infrastrukturou a také polohou u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Zahraničí dovolené vévodí Chorvatsko, které je pro české turisty velmi lákavou destinací. Důvodů jeho oblíbenosti je celá řada – atraktivní poloha, snadná dostupnost autem, bezpečnost, možnost individuálního plánování, nevelká finanční náročnost, příbuznost kultury a hlavně čisté moře a přírodní rozmanitost. Přáním většiny rodičů je dovolená s delším pobytem u moře v Evropě, Turecku či exotických destinacích. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo několik nedostatků, se kterými se při výběru dovolené rodiny s dětmi potýkají: 1. málo ubytovacích kapacit 2 + 2 a více 2. vysoké ceny za děti 3. nedostatek zábavy pro děti 4. nepohodlí v dopravních prostředcích a nevhodné ubytování pro malé děti 5. snížené možnosti výběru destinace 6. chybí hlídání dětí Otázka zda respondenti jezdí či zvažují jet na dovolenou se zahraniční CK přinesla alarmující výsledky pro české CK. Až 31 % klientů a to ještě musím zdůraznit, že se jedná o klienty, kteří vydávají za dovolenou vyšší částky, jezdí či uvažují jet na dovolenou se zahraniční CK. 52 % respondentů ještě není rozhodnuto, zda tuto možnost zvážit. Příčinou může být jazyková bariéra v cizí zemi. Čísla jsou to vysoká, a tudíž zde vyvstává otázka, co mají zahraniční CK v nabídce jiného a atraktivnějšího než naše české CK?

58

Pro zjištění odpovědi následně srovnám nabídky jedné české a dvou zahraničních CK: Tabulka 12 Nabídka české CK

Hotel Země Termín Počet dní Služby Doprava Pokoj Cena na osobu

Cena celkem Zdroj: zajezdy.cz

ČESKÁ CK Hotel Grand Zaman Beach **** Turecko – Alanya 15. 8. 2014–22. 8. 2014 8 All inclusive Letecká – Brno Dvoulůžkový s přistýlkou (jiný pokoj není v nabídce) 2 dospělí – 46 422 Kč Dítě 2–7 let – 8 991 Kč Dítě 7–13 let – 15 111 Kč 70 524 Kč

Tabulka 13 Nabídka německé CK

Hotel Země Termín Počet dní Služby Doprava Pokoj Cena na osobu

Cena celkem Zdroj: reisen.de

NĚMECKÁ CK Hotel Grand Zaman Beach **** Turecko – Alanya 15. 8. 2014–22. 8. 2014 8 All inclusive Letecká – Frankfurt / Mein Rodinný pokoj 2 dospělí – 1 557 €/42 703 Kč Dítě 2–7 let – 409 €/11 212 Kč Dítě 7–13 let – 522 €/14 310 Kč 68 225 Kč

59

Tabulka 14 Nabídka slovenské CK

Hotel Země Termín Počet dní Služby Doprava Pokoj Cena na osobu Cena celkem Zdroj: travel.sk

SLOVENSKÁ CK Hotel Grand Zaman Beach **** Turecko – Alanya 16. 8. 2014–23. 8. 2014 8 All inclusive Letecká – Bratislava Neuvedeno 2 dospělí – 1 627 €/44 633 Kč 2 Děti (paušálně) – 908 €/24 902 Kč 69 535 Kč

Srovnání přineslo následující rozdíly: 1. širší výběr destinací, a to především exotických u německých CK 2. širší výběr nabídky ubytování jako jsou rodinné pokoje, 2 pokoje, apartmán, aj. na hotelech u německých CK 3. nižší cena u zahraniční CK, avšak nejvíce se dá ušetřit na exotice u německých CK 4. informace o odletu a příletu jsou u německých CK ihned k dispozici Průměrné roční výdaje rodin s dětmi jsou 20 001–35 000 Kč, což činí v průměru jeden čistý měsíční příjem do rodiny. Nejméně často cestují na dovolenou rodiny s měsíčními příjmy 10 001–16 000 Kč a samozřejmě nejvíce rodiny s největšími příjmy. Je zajímavé, že mnoho rodin s nižšími příjmy je ochotno dát i 2 čisté měsíční příjmy za dovolenou s dětmi. Čím vyšší příjmy, tím je vyšší výdej, ale ochota dávat 2 čisté měsíční příjmy za dovolenou se vytrácí. Čili rodiny s většími mzdami více šetří. Na dotazník odpovídaly většinou ženy, z čehož vyplývá, že dovolenou s dětmi většinou plánují právě ženy. Nejvíce respondentů žije ve společné domácnosti s partnerem či s partnerkou, mají 1–2 děti, nejčastěji ve věku 0–6 let. S nepatrným rozdílem převažují respondenti z vesnice, většina vlastní dům a jsou zaměstnaní. Častými příčinami, které nedovolí cestovat na dovolenou, jsou: 

velký počet neúplných rodin



špatná finanční situace



velmi malé děti 60

4.5 Navržená doporučení pro poskytovatele cestovního ruchu 4.5.1 Úprava internetových stránek Pro rodiny s dětmi je podstatné při výběru dovolené získat rychle a pohodlně kvalitní informace, díky nimž se pak mohou rozhodnout, jakou dovolenou zvolit. Mnoho cestovních kanceláří, především však agentur nabízející své služby na internetových stránkách nemá dostatečnou úpravu webových stránek pro rodiny s dětmi. Proto zde bude navrhnuta úprava stávajících stránek, kde v sekci typ zájezdu bude doplněn segment: Rodina s dětmi. Dále by měla být zaručena vyšší nabídka a přehled služeb pro rodiny s dětmi, které zaručí klientovi rychlejší přístup k informacím, jež právě vyhledává. Než bude vybrán vhodný tvůrce internetové stránky, je podstatné si ujasnit, o jaké informace bude právě tato sekce rozšířena: 1. dětské slevy 2. ubytování vhodné pro děti, včetně umístnění, vybavení a služeb, vymezení soukromí a kontaktů 3. rozšířená nabídka kapacity ubytování, kde si klient zvolí typ pokoje (jednopokojové, dvoupokojové místnosti, rodinné pokoje, apartmán, penzion, bungalov) a počet míst včetně přistýlek a dětských postýlek 4. výlety určené pro děti i rodiče 5. historické a kulturní památky v okolí pro rodiny s dětmi 6. stravovací zařízení a typ kuchyně, které je také přizpůsobené dětem 7. koupání – vzdálenost a vhodné pro děti 8. dětské atrakce, kluby s možností hlídání a akce pro děti 9. naplánované cyklistické a turistické trasy s obtížností a délkou cesty pro děti, nabídkou turistických zajímavostí, občerstvení a cenovou kalkulací, která je v níže uvedené příloze č. 2 a 3. 10. mapy, fotky, videa, vyhledávače a odkazy, které podají více informací a přehlednost o výše zmíněných oblastech 11. dotazníky zjišťující spokojenost zákazníků Úprava webových stránek s možností rozšíření patří mezi levnější navrhovanou variantu v ceně od 7 000 Kč bez DPH. Vytvoření zcela nového systému pro CK včetně licence, 61

instalace vizuální šablony, loga, on-line platebních systémů, importu XML tour operátorů, vlastního importu zájezdů z MS Excel a manuálu se pohybuje cca od 70 000 Kč bez DPH.

4.5.2 Návrh přílohy pro katalog Dražší variantou je rozšíření katalogů o přílohu šitou na míru pro rodiny s dětmi. Tento přílohový katalog bude rozdělen dle lokalit, kde nejdříve v úvodu bude mapa s podrobnými popisky naplánovaných tras a fotkami okolí této lokality kam za zážitky s dětmi. Cílem je naplánovat turistické a cyklistické trasy, akce a zábavu určené pro tento segment s kalkulací nákladů pro spotřebitele i poskytovatele cestovního ruchu. Jednotlivé ubytování musí obsahovat klasické atributy jako v hlavním katalogu CK. Musí zde být také zdůrazněno, proč je toto ubytování vhodné především pro rodiny s dětmi. Jedná se například o oplocený pozemek, bazén, hřiště na hraní, pískoviště, trampolína, skluzavky, hrací místnost, dětská strava, poloviční porce, postýlka, animační programy, hlídání dětí, moře vhodné pro děti a vzdálenost naplánovaných tras. Vypracovaný návrh úvodní strany lokality Jižní Morava – Pálava, Lednicko–valtický areál a Nové Mlýny určený převážně pro rodiny s dětmi uvádím v příloze č. 2. Cenová kalkulace naplánovaných cyklistických a pěších tras v této lokalitě je uvedena v příloze č. 3. Další návrh nabídky ubytování pro tuto cílovou skupinu je představen v příloze č. 4. Návrhy nemusí být konečnou variantou, neboť v případě realizace, mohou být grafickým studiem upraveny. V následující tabulce je uvedena cenová kalkulace tištěné přílohy katalogu CK, kterou vykalkulovala tiskárna a grafické studio SORG a.s. sídlící v Hustopečích. V celkové sumě je zohledněna cena papíru, křídy, přípravy tisku, tisk, množství barvy a vazba V1. Tabulka 15 Cenová kalkulace přílohy pro katalog Cenová kalkulace Rozměr Počet stran Kalkulace 20 000 výtisků 50 000 výtisků 70 000 výtisků/sleva 4 % 100 000 výtisků/sleva 8 % Zdroj: Vlastní zpracování

A4 40 Kč bez DPH/1 kus 9, 1200 Kč 8, 9725 Kč 8, 8517 Kč 8, 7620 Kč

Celkem bez DPH 182 400 Kč 448 625 Kč 619 625 Kč 876 200 Kč

Celkem bez DPH po slevě 182 400 Kč 448 625 Kč 594 840 Kč 806 104 Kč 62

4.5.3 Další návrhy na zlepšení služeb CK Přistýlky pro děti -

upozornění majitelů ubytovacích kapacit o možnost rozšíření počtu přistýlek pro děti, aby nebyly rodiny s dvěma a více limitovány omezenou nabídkou zájezdů.

Volba pokoje -

zajištění více eventualit spojených s výběrem pokoje na hotelu: jednopokojový, dvoupokojový, rodinné pokoje, apartmány.

Zážitky -

důležité je nepřipustit, aby se rodiny s dětmi na dovolené nudily, tudíž je na místě, aby CK informovali klienty, jaké zážitky si mohou z dovolené odnést.

Zajištění dětských a hlídacích koutků -

také rodiče si chtějí dopřát odpočinek, klid a relaxaci, proto je vhodné nabízet kvalitní a spolehlivé služby v podobě dětských a hlídacích koutků.

Hygiena a bezpečnost ubytovacích zařízení -

dříve než bude CK nabízet nějaké ubytovací zařízení rodinám s dětmi, měla by osobně zkontrolovat, jaké zásady bezpečnosti a hygieny v tomto zařízení existuje. V případě problému doporučuji apelovat na odstranění nedostatků, eventuálně rozvázat spolupráci s daným zařízením.

Služby delegáta -

delegát je mnohdy osobou, jež jako jediná přijde do osobního kontaktu s klientem CK, proto by neměl být pouze zprostředkovatelem výletů, ale měl by aktivně zjišťovat a řešit nastalé problémy s klienty, zkoumat jejich přání a požadavky a to vše neprodleně konzultovat s vedením CK.

Spokojenost zákazníků -

neustálé zjišťování spokojenosti zákazníků jak delegátem, tak formou dotazníků, e-mailem či telefonicky.

63

Bezpečnost země -

CK by měly neustále sledovat, jaká bezpečnostní opatření a poměry panují v dané zemi a měly by dopředu informovat klienty o situačních změnách. Zejména rodiny s dětmi by měly být před těmito okolnostmi varovány a měly by jim být nabídnuty pouze bezpečné lokality.

Benchmarking -

je výborným nástrojem na zkvalitňování služeb cestovních kanceláří, který nabízí srovnávání jedné CK s jinými na trhu. Na trhu existují za celkem přijatelné měsíční paušály anonymní systémy zajišťující měření a porovnání parametrů, které ve výsledku určí v čem je konkrétní CK lepší či horší než ostatní CK. Což závěrem vede ke správnému nasměrování a ke zkvalitnění nabízejících služeb pro rodiny s dětmi.

Cena -

cena je nejdůležitějším nástrojem marketingu a už malé rozdíly v ceně ovlivňují rozhodování zákazníků při výběru dovolené. Již zmíněný benchmarking nám pomůže zjistit, proč mají zahraniční CK levnější nabídky zájezdů a určí správný směr.

Reklamní bannery -

aby i menší CK prodávaly své zájezdy, doporučuji se zviditelnit pomocí reklamních animovaných bannerů. Cena standartního formátu 468×60, 125×125 a 120×240 se pohybuje v rozmezí 1 000–1 500 Kč. Asi 1 000 zobrazení stojí okolo 3 000 Kč bez DPH.

Facebook -

fenoménem dnešní doby, který má obrovský potenciál pro rodiny s dětmi je právě tato sociálně komunikační síť. Výhodná, účinná a rychlá prezentace nabízí stále aktuální informace o novinách a tipech CK.

64

5 Závěr V životě je důležité o rodinu a rodinné vztahy pečovat a stejně tak je tomu i v oblasti rodinného cestovního ruchu, jenž se musí neustále rozvíjet, stimulovat a podporovat. Ve své podstatě rodiče, kteří cestují se svými dětmi, vychovávají cestovatele budoucnosti a díky této zkušenosti je v nich vzbuzována touha po poznání nových kultur, krajů, přírodních bohatství i lidí. Klíčovým cílem bakalářské práce je provedení marketingového průzkumu, zjištění a také vyhodnocení zásadních faktorů, které ovlivňují rozhodování rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené. Na základě tohoto vyhodnocení byla vytvořena doporučení pro cestovní kanceláře, která povedou ke zkvalitnění nabídky daného segmentu. Teoretická část vysvětluje základní pojmy cestovního ruchu, jeho charakteristiku, vymezení a typologii. Ze sociologického hlediska je zde věnována část rodině a domácnosti. Z marketingového hlediska jsou rozebrány pojmy spotřebitelského chování, segmentace trhu a marketingového průzkumu, který bude převážně zasahovat do praktické části této práce. Jak již bylo zmíněno, praktická část je věnována kvantitativnímu marketingovému průzkumu, který byl proveden formou elektronického dotazníku. Z 384 vyplněných dotazníků, byl pouze 1 vyloučen, neboť respondent nesplňoval kritérium rodiny s dětmi do 15 let. Pro identifikaci respondenta byly zvoleny následující demografické ukazatele jako pohlaví respondenta, jeho rodinný stav, informace o společné domácnosti a formy bydlení, sociální postavení, počet a věk dětí a čisté měsíční příjmy. Dále byly analyzovány informace z dotazníku týkající se přímo spotřebitelského chování rodin s dětmi do 15 let. Poté došlo k zajímavému srovnání vybraných otázek marketingového průzkumu. Veškeré informace byly shrnuty a vyhodnoceny do trendů cestovního ruchu. Konečná fáze bakalářské práce byla zaměřena na doporučení pro poskytovatele cestovního ruchu. Tato doporučení byla rozdělena na 3 části. První část se týkala úpravy internetových stránek, kde CK a agentury rozšíří sekci o rodinu s dětmi, díky které bude zaručena kvalitnější nabídka služeb tohoto segmentu, jenž zaručí klientovi rychlejší a přehlednější přístup k informacím. Dražší druhá varianta se týká návrhu přílohy katalogu vybrané lokality Jižní Morava: Pálava, Lednicko–valtický areál a Nové Mlýny. Zde jsou k dispozici naplánované turistické i cyklistické trasy, akce, zábava i kalkulace nákladů, a to vše 65

pro potěšení a uspokojení potřeb rodin s dětmi do 15 let. Poslední třetí část je věnována všeobecným doporučením a návrhům, jak ještě více vylepšit služby cestovních kanceláří. Opět se vycházelo z marketingového průzkumu, který byl výborným podkladem a poskytovatelem cenných informací pro tuto bakalářskou práci.

66

6 Seznam použité literatury Literární zdroje

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 1. Brno : Computer Press, a.s., 2006. 443 s. ISBN 80-251-1041-9. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. Brno : Computer Press, a.s., 2008, 152 s. ISBN 978-80-251-1942-6.

FORET, Miroslav. Marketingový průzkum : Poznávat svoje zákazníky. 1. Praha : Computer Press, a.s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. Praha : Argo, 1999, 595 s. ISBN 80-720-3124-4. GILLERNOVÁ, Ilona; KEBZA, Vladimír; RYMEŠ, Milan a kolektiv. Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. 1. Praha : Grada Publishong, a.s., 2011, 256 s. ISBN 978-802-4727-981.

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 80-7226-917-8. HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Praha : Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. JANDOUREK, Jan. Průvodce sociologií. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6. 67

KOTLER, Philip; KELLER, Kevin, Lane. Marketing management. 12. New Jersey : Pearson Prentice Hall, 2006, 816 s. ISBN 0-13-145757-8. KOTLER, Philip; WONG, Veronica; SAUNDERS, John; ARMSTRONG, Gary. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KOZEL, Roman; MYNÁŘOVÁ, Lenka; SVOBODOVÁ, Hana. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3527-6. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5. RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. Ostrava : Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286. SCHIFFMAN, Leon, G.; KANUK, Leslie, Lazar. Nákupní chování: [velká kniha k tématu Consumer Behavior]. 1. Brno : Computer Press, 2004, 633 s. ISBN 80-251-0094-4. SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. 2. Praha : Portál, 2007, 224 s. ISBN 978-807-3672-508.

68

VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011, 356 s. ISBN 978-80-247-3528-3. VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele: Jak zákazníci nakupují. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. 284s. ISBN 80-247-0393-9. COT business, AHR ČR. Vytratí se prodejci z trhu s luxusními zájezdy? 2013, říjen, s. 44.

Elektronické zdroje Český statistický úřad. Jaké je složení domácnosti v ČR? [online]. 2013 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: MASTELA, Martin; DOBEŠOVÁ, Lenka; BAJURA, Jan. Občanský zákoník v dotazech a odpovědích. [online]. 1. Olomouc : ANAG, 2011, 695 s. [cit.2013-10-23]. ISBN 978-80-7263-682-2. Dostupné z:

69

7 Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam grafů Graf 1 Rodinný stav ........................................................................................................ 34 Graf 2 Počet dětí do 15 let ............................................................................................... 35 Graf 3 Věk dětí................................................................................................................ 36 Graf 4 Kde žijete? ........................................................................................................... 36 Graf 5 Sociální postavení ................................................................................................ 37 Graf 6 Čisté měsíční příjmy do domácnosti ..................................................................... 38 Graf 7 Kolikrát ročně jezdíváte na dovolenou? ................................................................ 39 Graf 8 Je pro Vás zajímavější využít first minute či last minute? ..................................... 40 Graf 9 Jak vybíráte dovolenou nejčastěji? ........................................................................ 41 Graf 10 Co považujete při výběru dovolené s dětmi za nejdůležitější? ............................. 42 Graf 11 Jaké ubytování uplatňuje při výběru dovolené s dětmi v ČR? .............................. 43 Graf 12 Jaké ubytování uplatňujete při výběru dovolené s dětmi v zahraničí? .................. 43 Graf 13 Jaké stravování preferujete v ČR? ....................................................................... 44 Graf 14 Jaké stravování preferujete v zahraničí? .............................................................. 45 Graf 15 Jaký způsob dopravy používáte v ČR? ................................................................ 45 Graf 16 Jaký způsob dopravy používáte v zahraničí? ....................................................... 46 Graf 17 Jaký je nejčastější počet nocí v ČR?.................................................................... 47 Graf 18 Jaký je nejčastější počet nocí v zahraničí? ........................................................... 47 Graf 19 Kde se Vám a dětem nejvíce líbilo v ČR? ........................................................... 48 Graf 20 Kde se Vám a Vašim dětem nejvíce líbilo v zahraničí? ....................................... 49 Graf 21 Důvody snížených možností při výběru dovolené s dětmi ................................... 50 Graf 22 Kolik peněz jste ochotni dát ročně za dovolenou s dětmi? ................................... 50 Graf 23 Jaké je Vaše přání strávit dovolenou s dětmi bez ohledu na finanční situaci? ...... 51 Seznam obrázků Obrázek 1 Model nákupního chování spotřebitele tzv. model podnět – odezva ................ 18 Obrázek 2 Nákupní proces spotřebitele ............................................................................ 24 Obrázek 3 Metody marketingového výzkumu .................................................................. 30

Seznam tabulek Tabulka 1 Typologie cestovního ruchu ............................................................................ 13 70

Tabulka 2 Fáze životního cyklu rodiny Murphy a Staples ................................................ 21 Tabulka 3 Základní údaje provedeného marketingového průzkumu ................................. 33 Tabulka 4 Jakou dovolenou se svými dětmi více preferujete? .......................................... 39 Tabulka 5 Četnost mužů a žen, kteří jezdí, popř. nejezdí na dovolenou se svými dětmi do 15 let .................................................................................................................................... 52 Tabulka 6 Kolik mužů a kolik žen žije a nežije ve společné domácnosti se svým partnerem a dětmi? ............................................................................................................................. 52 Tabulka 7 Rozdělení mužů a žen, kteří jezdí či nejezdí s dětmi na dovolenou a zároveň žijí nebo nežijí ve společné domácnosti ................................................................................. 53 Tabulka 8 Je pro Vás zajímavější first minute či last minute vs. muž a žena..................... 54 Tabulka 9 Jaké rodiny s dětmi jezdí a nejezdí na dovolenou v závislosti na rozpočtu? ..... 54 Tabulka 10 Domácnosti s jakým rozpočtem nejvíce uvažují cestovat se zahraniční CK ... 55 Tabulka 11 Jaké roční výdaje utratí rodiny s dětmi za dovolenou a do jaké příjmové skupiny tyto rodiny patří? ............................................................................................................. 56 Tabulka 12 Nabídka české CK ........................................................................................ 59 Tabulka 13 Nabídka německé CK ................................................................................... 59 Tabulka 14 Nabídka slovenské CK .................................................................................. 60 Tabulka 15 Cenová kalkulace přílohy pro katalog ........................................................... 62

71

8 Přílohy Příloha č. 1

Dotazník

Příloha č. 2

Návrh úvodní strany katalogu pro rodiny s dětmi pro vybraný region

Příloha č. 3

Cenová kalkulace naplánovaných cyklistických a pěších tras

Příloha č. 4

Grafický návrh ubytování pro rodiny

72

Příloha č. 1

DOTAZNÍK Zdravím všechny rodiče a zároveň Vás prosím o drobet drahocenného času k vyplnění dotazníku, který se týká mé bakalářské práce na téma spotřebitelské chování českých rodin s dětmi do 15 let při výběru dovolené. Zabere to jen pár minutek a mně to moc pomůže k získání cenných informací. Děkuji mnohokrát. Markéta Kellnerová SVŠE Znojmo 1. Jezdíte se svými dětmi na dovolenou/s přespáním alespoň jedné noci? (pokud nejezdíte, zatrhněte NE a přejděte na otázku č. 20) ano ne 2. Kolikrát ročně jezdíte na dovolenou? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 1krát 2krát 3krát 4krát 5krát více 3. Jakou dovolenou se svými dětmi preferujete? (na každém řádku se rozhodněte mezi dvěma odpověďmi) zahraniční

domácí

individuální

organizovaná

letní

zimní

sezónní

mimosezónní

relaxační

akční

4. Je pro Vás zajímavější využít first či last minute? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) first minute last minute je mi to jedno 5. Jak vybíráte dovolenou nejčastěji?(u každé podotázky se můžete rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, kde 1 je nevíce a 5 nejméně důležitá) na doporučení

1

2

3

4

5

z katalogů CK

1

2

3

4

5

z internetu

1

2

3

4

5

dle recenzí

1

2

3

4

5

dle ceny

1

2

3

4

5

dle místa odletu

1

2

3

4

5

dle počtu nocí

1

2

3

4

5

zajdu do CK a dle nabídky a rady se rozhodnu

1

2

3

4

5

dle slevy

1

2

3

4

5

6. Co považujete při výběru dovolené s dětmi za nejdůležitější?(u každé podotázky se můžete rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, kde 1 je nevíce a 5 nejméně důležitá) animační programy

1

2

3

4

5

bazén

1

2

3

4

5

aquapark

1

2

3

4

5

dětské sportovní vyžití

1

2

3

4

5

historické a kulturní památky

1

2

3

4

5

příroda

1

2

3

4

5

slevy pro děti

1

2

3

4

5

blízkost moře

1

2

3

4

5

lyžařská škola

1

2

3

4

5

termální lázně

1

2

3

4

5

blízkost dětských atrakcí

1

2

3

4

5

bezpečnost země

1

2

3

4

5

další zajímavá místa v okolí

1

2

3

4

5

kvalita ubytování

1

2

3

4

5

kvalita služeb

1

2

3

4

5

pojištění

1

2

3

4

5

7. Jaké ubytování uplatňujete při výběru dovolené s dětmi v ČR?(máte možnost zvolit z více odpovědí) chata penzion/apartmán hotel kemp u známých/rodiny 8. Jaké ubytování uplatňujete při výběru dovolené s dětmi v zahraničí?(máte možnost zvolit z více odpovědí) chata penzion/apartmán hotel kemp u známých/rodiny mobilhome 9. Jaké stravování preferujete na dovolené v ČR?(máte možnost zvolit z více odpovědí) vlastní strava snídaně polopenze polopenze s nápoji plná penze all inclusive

10. Jaké stravování preferujete na dovolené v zahraničí?(máte možnost zvolit z více odpovědí) vlastní strava snídaně polopenze polopenze s nápoji plná penze all inclusive 11. Jaký způsob dopravy používáte na dovolené po ČR? (u každé podotázky se můžete rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, kde 1 je nevíce a 5 nejméně důležitá) auto

1

2

3

4

5

autobus

1

2

3

4

5

vlak

1

2

3

4

5

loď

1

2

3

4

5

kolo

1

2

3

4

5

12. Jaký způsob dopravy používáte na dovolenou do zahraničí? (u každé podotázky se můžete rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”, kde 1 je nevíce a 5 nejméně důležitá) auto

1

2

3

4

5

autobus

1

2

3

4

5

vlak

1

2

3

4

5

loď

1

2

3

4

5

letadlo

1

2

3

4

5

kolo

1

2

3

4

5

13. Nejčastější počet nocí v ČR? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 1–2 3-6 7-9 10-12 13-15 více 14. Nejčastější počet nocí v zahraničí? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 1-2 3-6 7-9 10-12 13-15 více 15. Kde se Vám a dětem nejvíce líbí / líbilo v ČR? (odpověď vlastními slovy) …………………………………… 16. Kde se Vám a dětem nejvíce líbí / líbilo v zahraničí? (odpověď vlastními slovy) …………………………………… 17. Uvažujete, či jste už zkusil/a jet na dovolenou se svými dětmi se zahraniční CK? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) ano ne ještě nevím 18. Máte pocit, že při výběru dovolené s dětmi máte snížené možnosti volby?? (zvolte jednu z odpovědí nebo odpověď vlastní) ano ne vlastní odpověď ……………………………………

19. Kolik peněz jste ochotni dát ročně za dovolenou? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 1–10 000 10 001–20 000 20 001–35 000 35 001–50 000 50 001–70 000 více 20. Jaké je Vaše přání strávit dovolenou s dětmi bez ohledu na Vaši nynější finanční situaci? (odpověď vlastními slovy) …………………………………… 21. Vaše pohlaví? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) žena muž 22. Váš rodinný stav? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) ženatý / vdaná svobodný / á rozvedený / á vdova / vdovec 23. Žijete ve své domácnosti společně i se svým partnerem? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) ano ne 24. Kolik máte dětí do 15 let? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 1 2 3 4 5 více

25. Věk dětí? (odpověď vlastními slovy) …………………………………… 26. Kde bydlíte? (na každém řádku se rozhodněte mezi dvěma odpověďmi) město

vesnice

byt

rodinný dům

27. Bydlíte v nájmu? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) ano ne 28. Jaké je Vaše sociální postavení? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) zaměstnaný/á v domácnosti/MD podnikatel/ka nezaměstnaný/á student/ka důchodce/kyně 29. Jaké jsou ve Vaší domácnosti celkové čisté měsíční příjmy? (zvolte jednu z nabízených odpovědí) 0–10 000 10 001–16 000 16 001–25 000 25 001–35 000 35 001–50 000 50 001 a více

Příloha č. 2 Návrh úvodní strany katalogu pro rodiny s dětmi pro vybraný region J I Ž N Í M O R A V A – Pálava, Lednicko-valtický areál, Nové Mlýny

CYKLOTRASY PRO RODINY S DĚMI Lednicko-valtický areál Popis trasy: okruh z Lednice přes Janův hrad, dále Přírodním parkem Niva Dyje, do Břeclavi, kolem Svatého Huberta, Tři Grácie, Hraničního zámečku, Rybničního zámečku a zpět do Lednice Terén: rovinatý a v hodný pro cyklovozíky Délka cyklotrasy/Cena 2+2: 30 km/660,- Kč Občerstvení: v Lednici se nachází mnoho cukráren a restaurací nabízející i dětská menu

Nové Mlýny Popis trasy: okruh ze Strachotína přes Dolní Věstonice, Brod nad Dyjí, Pasohlávky a zpět do Strachotína Terén: rovinatý a vhodný pro cyklovozíky Délka cyklotrasy/Cena 2+2: 25 km/0,- Kč Občerstvení: Ranč Camp Pálava (dětské hřiště, restaurace, toaleta, vodní lyže, plavba lodí)

PĚŠÍ TURISTIKA PRO RODINY S DĚTMI Od zámku na Janův hrad s plavbou na lodích Popis trasy: od zámku v Lednici na lodích k Minaretu, následně k Janově hradu a zpět k zámku pěšky kolem Loveckého zámečku Terén: rovinatý, mírně kopcovitý, vhodný pro sportovní kočárky do terénu, golfky, odrážedla a odstrkovadla Délka trasy/Cena 2+2: 3 km/1 080,- Kč Občerstvení: u Janova hradu s dětským hřištěm, v Lednici Dívčí hrady Popis trasy: z Dolních Věstonic na zříceninu Děvičky (Dívčí hrady) a zpátky, archeologická expozice z doby kamenné Terén: kopcovitý, nevhodné pro kočárky, odstrkovadla a odrážedla Délka trasy/Cena 2+2: 5 km/70,- Kč Občerstvení: Vinárna u Langrů Děvín, Klentnice, Pavlov: Popis trasy: Klentnice, Děvín, zpět Klentnice, směr Pavlov dětské zábavné centrum Ty Wogo, poté Pavlov Yacht CLub Terén: směr Děvín kopcovitý, nevhodný pro kočárky Délka trasy/Cena 2+2: 5 km/190,- Kč, víkend 250,- Kč Občerstvení: Café fara v Klentnicích, Hotel Pavlov Nové Mlýny s Aqalandem Moravia Popis trasy: Střední nádrž Věstonická, Horní Mušovská, Aqualand Moravia Terén: rovný, vhodný pro kočárky, odrážedla a odstrkova Délka trasy/Cena 2+2: 8 km/od 890,- Kč Občerstvení: Kemp Nové Mlýny, Aqualand Moravia

Zámek Lednice Popis trasy: prohlídka zámku Lednice (dětské pokoje, výstava loutek, prohlídka uměle vybudované jeskyně Grotty s výstavou pohádkových postav a strašidel), prohlídka palmového skleníku, procházka zámeckým parkem, letové ukázky dravců, vyhlídková věž minaret, Hippoclub Lednice směrem na Podivín, kde si děti mohou prohlédnout koně, či poníky, popřípadě se svézt. Terén: rovinatý, v zámeckém parku vhodné pro kočárky, odstrkovadla a odrážedla Délka trasy/Cena 2+2: 2 km (z parkoviště k zámku a zpět) až 5 km (velký okruh zámeckým parkem)/1 010,- Kč Občerstvení: Lednice Mikulov Popis 1. trasy: Zámek Mikulov, směr náměstí do Tajemného sklepení, poté na Turold do jeskyní Terén: zámek a náměstí rovinatý a vhodný pro kočárky, směr Turold kopcovitý a tudíž nevhodný pro kočárky Celková délka trasy: 5,5 km Popis 2. trasy: Svatý kopeček, poté směr k nádraží k jezdeckému klubu, kde mohou děti jezdit na koních a nakonec koupaliště Mikulov popř. lom Mikulov Terén: Svatý kopeček kopcovitý, nevhodný pro kočárky Délka trasy/Cena 2+2: 5 km/660,- Kč Občerstvení: Mikulov nabízí mnoho restaurací, kde se občerství rodiny s dětmi, např. AQUARIUM Relax (3 velká akvária, dětský koutek, omalovánky, uzavřená terasa, úschovna kol

AKCE A ZÁBAVA V OKOLÍ PRO DĚT Koupání: Aqualand Moravia – říše vodních atrakcí, Pasohlávky, www.aqualand-moravia.cz, koupaliště Mikulov, Březí, Břeclav, Hustopeče, krytý bazén Břeclav, Hustopeče, Lednice, Mušov Sportovní areál Němčičky – koupaliště, bobová dráha pro děti od 3 let, ski areál, minigolf, ranč, ovčí farma, www.nemcicky.cz Mikulov: 23. 4. v 14hod. – zámecká zahrada, hledání vajíček; 26. 4. 2014 v 10:30hod. – nádraží, Pálavský okruh parním vlakem; 5. 6. 2014 v 15:30 hod. – zámecká zahrada, Pohádkový les; 12. – 14. 9. 2014 – Pálavské vinobraní, www.mikulov.cz

Zdroj: vlastní zpracování, foto převzato z obrázky.cz

Příloha č. 3 Cenová kalkulace naplánovaných cyklistických a pěších tras TRASA

Cena

Cena děti

dospělá

Rodinné vstupné

osoba Lednicko–valtický

Janův hrad

areál

Zámek Lednice

Nové Mlýny

Nové Mlýny

Od zámku Janův

50,-

30,-

130,-

150,-

100,-

680,-

0,-

0,-

0,-

Zámek

150,-

30,-

680,-

hrad s plavbou

Minaret

50,-

30,-

neuvedeno

na lodích

Janův hrad

50,-

30,-

130,-

Plavba lodí

130,-

70,-

neuvedeno

Dětské pokoje

150,-

100,-

neuvedeno

Jeskyně Grotta

50,-

25,-

neuvedeno

Skleník

60,-

40,-

neuvedeno

Minaret

50,-

30,-

neuvedeno

Archeologická

40,-

40,-

70,-

0,-

0,-

0,-

150,-

75,-

320,-

0,-

40,-

neuvedeno

80,-

50,-

neuvedeno

Zámek Lednice

a Muzeum loutek

Dívčí hrady

expozice Děvín

Děvín

Mikulov

Zámek Mikulov Tajemné sklepení Jeskyně Turold

Nové Mlýny

Aqualand Moravia

450–490,-

0–390,-

890–1 090,-

a Aqualand Moravia Děvín, Klentnice,

Ty Wogo

Pavlov Zdroj: Vlastní zpracování

0,-

95-125,-

neuvedeno

Příloha č. 4 Grafický návrh ubytování pro rodiny

CHAPUPA POD PÁLAVOU Nádherná chalupa jako stvořená pro rodiny s dětmi se nachází v obci Perná pod Pavlovskými vrchy. Ubytování: - 4 apartmány pro 17 osob: 3 čtyřlůžkové a 1 třílůžkový - každý apartmán nabízí: plně vybavenou kuchyň, koupelnu s WC a vanou, podlahové topení, hrací koutek pro děti, WiFi připojení, postýlku a jídelní židličku - společenská místnost s vinným sklepem - celý pozemek je uzavřený - na prostorné zahradě se nachází zastřešená pergola, grill, bazén 4krát 8m, plocha pro míčové hry, trampolína, houpačky, klouzačky a pískoviště - parkování ve dvoře Nabídka dle domluvy: - příprava oslav pro malé i velké s rautem studené a teplé kuchyně, zákusky, dorty, opékání selete, ochutnávka vín a to vše v prostoru našeho pozemku Cena: Dospělá osoba červen - září Dítě do 12 let červen - září Dospělá osoba říjen - květen Dítě do 12 let červen - září

400,- Kč/noc 300,- Kč/noc 350,- Kč/noc 280,- Kč/noc

Vzdálenost cílových tras: Lednice Pavlov rozcestí Nové Mlýny/Mušov/Dolní Věstonice Mikulov

19 km 3,2 km 5,8 km 7,4 km

Kontakty: tel.: +420 800 774, e-mail: [email protected]. www.dovolena/rodina/chalupodpalavou.cz

Zdroj: Vlastní zpracování, foto převzato z interního zdroje Penzion Pergen