Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České
republice tvoří tři základní systémy: • • •
sociální pojištění
státního sociální podpora sociální pomoc (péče).
Systém sociálního pojištění je zaměřený na sociální situace, na které je možné se dopředu
připravit, např. na ztrátu příjmu v důsledku nemoci, stáří, invalidity nebo ztráty zaměstnání. Je
financován z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, event. státu.
Systém státní sociální podpory je podporou příjmu rodiny v některých životních situacích,
např. v péči o nezaopatřené dítě, osobní péči rodičů o malé dítě, péči o těžce zdravotně postiženou osobu. Financován je ze státního rozpočtu, tedy z výnosu daní na základě nejširší sociální solidarity.
Systém sociální pomoci (péče) řeší především situace sociální a hmotné nouze, např. pokles
příjmů pod životní minimum, neschopnost se sám o sebe postarat v důsledku zdravotního
stavu nebo stáří, sociální prevence. Je financován z více zdrojů – ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst a obcí, z dobrovolných příspěvků občanů a právnických osob apod.
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění zák.č. 137/1996 Sb., zák.č. 132/1997 Sb., zák. č. 242/ 1997 Sb., zák.č.
91/1998 Sb., zák.č. 158/1998 Sb., zák.č. 360/1999 Sb., zák.č. 118/2000 Sb., zák.č. 132/2000 Sb., zák.č. 155/2000 Sb., zák.č. 492/2000 Sb. a zák. č. 271/2001 Sb., zák.č. 151/2002 Sb.,
zák.č. 320/2002 Sb., zák.č. 125/2003 Sb., zák.č. 424/2003 Sb., zák.č. 438/2003 Sb., zák.č. 453/2003 Sb., zák.č. 453/2003 Sb. (část), zák.č. 53/2004 Sb., zák.č. 237/2004 Sb., zák.č. 315/2004 Sb., zák.č. 453/2003 Sb., zák.č. 436/2004 Sb.
Nárok na dávky má pouze občan a s ním posuzovaní členové domácnosti, kteří mají
trvalý pobyt na území České republiky.
Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se netestuje majetek rodiny,
pouze příjmy občanů, a to také pouze u některých dávek. Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je
považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. V závislosti na příjmu
rodiny jsou poskytovány tyto dávky SSP - přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení.
Bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat tyto dávky SSP - rodičovský příspěvek,
zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné.
Základem pro stanovení nároku a výše dávek včetně určení hranice příjmů občana či
rodiny je životní minimum. Dávky SSP na rozdíl od původního systému mnohem více
zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých
sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně.
Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé
činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky
nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj.
příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů.
Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 1 roku ode dne, za který dávky náleží. Rozhodný příjem se vypočítává za tzv. rozhodné období, které odpovídá předcházejícímu kalendářnímu roku.
Přehled dávek SSP Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi,
která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce.
Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních, odvislých od příjmů rodiny v
předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte.
Nezaopatřené dítě má měsíční nárok na přídavek na dítě:
a) ve zvýšené výměře - ve výši 0,32 násobku životního minima na
osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny nepřesáhl 1,1 násobek částky životního minima rodiny,
b) v základní výměře - ve výši 0,28 násobku částky životního minima
na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,1 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 1,8 násobek životního minima rodiny,
c) ve snížené výměře - ve výši 0,14 násobku částky životního minima
na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,8 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 3,0 násobek životního minima rodiny.
Rodiny s příjmem vyšším než je 3,0 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.
Výše přídavku na dítě od 1.1.2005 v Kč měsíčně
Věk nezaopatřeného dítěte v rodině:
při rozhodném příjmu v násobcích životního minima:
do 6 let
551
od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0
do 1,1 ŽM
482
241
od 6 do 10 let
615
538
269
od 15 do 26 let
797
698
349
od 10 do 15 let
Úplná
rodina
727
(oba
s počtem nezaopatřených dětí:
rodiče)
Hranice
636
čistého
318
příjmu
v
Kč
pro nárok na přídavek na dítě od 1.1.2005: zvýšená výměra
základní výměra
snížená výměra
jedno do 6 let
10538
17244
28740
tři 5, 8, 12 let
15565
25470
42450
dvě 5, 8 let
čtyři 5, 8, 12, 16 let
12650
18304
20700
29952
měsíčně
34500
49920
Dětem, kterým za květen 2004 náleží výplata přídavku na dítě, se jako kompenzace
zmírňující dopady přijatých změn v rámci zákona o dani z přidané hodnoty vyplatí
jednorázová dávka ve výši 2 000 Kč na jedno dítě. Příspěvek je poskytnut automaticky,
příslušný úřad vyplatí dávku buď v hotovosti nebo na účet (podle rozhodnutí příjemce, které platí pro výplatu přídavku na dítě), současně s přídavkem na dítě za měsíc květen 2004.
Sociální příplatek
Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, spojené se
zabezpečováním potřeb jejich dětí. U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí.
Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici
příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 1,6 násobek
životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.
Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny
se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině.
Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje
okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost. Výše sociálního příplatku na dítě podle příjmu úplné rodiny (oba rodiče) v násobcích životního minima a věku dítěte od 1.1.2005 měsíčně v Kč (bez dalších sociálních situací):
Věk nezaopatřeného dítěte v rodině do 6 let
6 - 10 let
10 - 15 let 15 - 26 let
Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí 1,0 ŽM
645
720
852 934
1,2 ŽM
1,4 ŽM
480
240
430
568 623
215
284 312
Hranice
čistého
příjmu
v
Kč
měsíčně
násobek
životního
Úplná rodina (oba rodiče) s poč pro nárok na sociální příplatek od 1.1.2005 tem nezaopatřených dětí:
1,0
Jedno do 6 let
10538
Dvě 5, 8 let
násobek
minima (maximální)
životního 1,6
12650
tři 5, 8, 12 let
Čtyři 5, 8, 12, 16 let
minima (není nárok)
17244
20700
15565
25470
18304
29952
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s
nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní
čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.
Jestliže příjem v rodině byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6 násobek
životního minima rodiny má vlastník bytu či nájemce, přihlášený v bytě k trvalému pobytu,
nárok na příspěvek na bydlení. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě a jaké jsou skutečné náklady na bydlení.
Výše příspěvku na bydlení podle příjmu rodiny v násobcích životního minima a počtu
společně posuzovaných osob od 1.1.2005 měsíčně v Kč: Počet
společně Příspěvek na bydlení při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí
posuzovaných
1,0 ŽM
1,2 ŽM
1,4 ŽM
1
728
485
243
3 nebo 4
1178
785
393
osob: 2
5 a více
949
1320
633
880
317
440
Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok Typ rodiny: jednotlivec
dvě dospělé osoby
dva rodiče a dvě děti 5, 8 let
dva rodiče a tři děti 8, 12, 16 let
na příspěvek na bydlení od 1.1.2005: 1,0
násobek
životního 1,6
minima (maximální)
4300
7250
11500
14920
násobek
životního
minima (není nárok)
6680
11600
18400
23872
Rodičovský příspěvek
Jde o dávku, určenou rodiči v době, kdy není výdělečně činný popřípadě je jeho
činnost omezena, protože osobně pečuje o malé dítě. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny.
Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně
celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny.
Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak
fakticky není, v následujících situacích: •
dítě se narodilo,
•
rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v
•
osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného
•
dítě dovršilo věk 4 (nebo 7) let,
•
mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, orgánu,
dítě nebo rodič zemřeli.
Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích,
mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:
a. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
b. pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
c. dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři
hodiny denně pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více.
Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo
omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. To znamená, že
při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Nově se nezkoumá ani nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a
příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. V návaznosti na zrušení omezení výkonu výdělečné činnosti se ruší také
zúčtování rodičovského příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné; provede se naposledy za rok 2002.
Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká také tehdy, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na
peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s
porodem. Má-li příjemce rodičovského příspěvku po celý kalendářní měsíc z dávek
nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo
nemocenské poskytované v souvislosti s porodem nižší, než je výše rodičovského příspěvku, je mu doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami.
Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro
výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.
Do 30. dubna 2004 činil rodičovský příspěvek 1,1 násobek částky životního minima
na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče, tj. 2 552 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě (student) starší 15 let, byla to částka 2 695 korun.
Od 1. května 2004 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního
minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Výše rodičovského příspěvku
činila 3 573 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3 773 korun. Od 1.1. 2005 je výše příspěvku 2635 Kč a pro rodiče, který je nezaopatřeným dítětem
3835 Kč měsíčně.
Zaopatřovací příspěvek
Dávka byla určená k zabezpečení rodiny vojáka po dobu výkonu jeho základní nebo
náhradní vojenské služby, civilní služby nebo vojenského cvičení.
Na tento příspěvek mělo nárok nezaopatřené dítě vojáka bez dalších podmínek.
Manželka vojáka měla nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud pečovala o dítě do čtyř let jeho věku, popřípadě do sedmi let, šlo-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené a nebo byla-li manželka vojáka invalidní či z vážného důvodu nemohla být výdělečně činná.
Výše zaopatřovacího příspěvku činila 0,67 násobek částky životního minima na
osobní potřeby oprávněné osoby.
V souvislosti s ukončením základní nebo náhradní vojenské a civilní služby není tato
dávka s účinností od 1.1. 2005 vyplácena. Poslední dávka zaopatřovacího příspěvku byla vyplacena za prosinec 2004.
Dávky pěstounské péče
Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi
do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat.
Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. 1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Příspěvek se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči měsíčně ve výši 2,0
násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 1,20. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního
minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,10; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,60 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 2,80. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od 1.1.2005 měsíčně v Kč dítě zdravé dítě
nezaopatřené
ve věku:
koeficient 2,00
do 6 let
3440
dlouhodobě
dlouhodobě
dlouhodobě těžce
koeficient 2,10
koeficient 2,60
koeficient 2,80
nemocné
3612
zdrav. postižené
4472
zdrav. postižené
4816
od 6 do 10 let
3840
4032
4992
5376
od 15 do 26 let
4980
5229
6474
6972
od 10 do 15 let
zaopatřené
dítě ve věku:
4540
nezletilé zdravé dítě
od 15 do 18 let
koeficient 1,20
2832
4767
5902
dlouhodobě
dlouhodobě těžce
koeficient 2,60
koeficient 2,80
zdrav. postižené
6136
6356
zdrav. postižené
6608
2) Odměna pěstouna
Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči.
Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. 3) Příspěvek při převzetí dítěte
Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě,
přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náleží ve výši čtyřnásobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte.
Výše dalších dávek pěstounské péče od 1.1.2005 měsíčně v Kč na jedno dítě: Věk nezaopatřeného dítěte
Příspěvek při
Odměna
dítě do 6 let
6880
1180
v pěstounské péči pěstouna
převzetí dítěte
pěstouna
dítě 6 - 10 let
dítě 10 - 15 let dítě 15 - 26 let
7680
9080 9960
1180
1180 1180
4) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla
Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku
dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun.
Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální
podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.
Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské
péči měsíčně ve výši 2,0 násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 1,20.
Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na
osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,10; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,60 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 2,80.
Porodné
Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s
narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. Porodné činí 5-násobek částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Narodí-li se dvě děti současně, pak výše
porodného činí 6-ti násobek a v případě narození 3 a více dětí 10-ti násobek součtu částek životního minima na osobní potřeby těchto dětí. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a
porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči
rodičů.
Výše porodného: Kč
1 dítě
8 600
2 děti
20640
3 děti
51600
4 děti
68800
5 dětí
86500
Pohřebné
Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu. Na pohřebné má
nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Příjem rodiny se netestuje.
Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to
ve výši 5 000 Kč.
Další změny v poslední novele zákona o státní sociální podpoře: •
Do 30.6.2004 existovala ještě dávka SSP – příspěvek na dopravu. K 1.7. zrušen a
•
Od 1. dubna přecházejí kompetence v oblasti státní sociální podpory z obecních úřadů
nahrazen slevou na žákovské jízdné.
obcí s rozšířenou působností na úřady práce. V Praze budou nadále působit úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. Odvolacími orgány zůstávají
krajské úřady a Magistrát Prahy. Kontaktní místa pro podání žádosti o uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory zůstávají stejná.
