Rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Marketing a management

Rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Radovan REITER

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ondřej DUFEK, Dis.

Znojmo, 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené vypracoval samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Dufka, Dis. a uvedl v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 28.4.2012

______________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Ing. Ondřeji Dufkovi, Dis. za odborné konzultace a cenné připomínky, které mi poskytl během zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá marketingovým výzkumem v cestovním ruchu se zaměřením na rodiny s dětmi a jejich rozhodování při nákupu zahraniční dovolené. Cílem práce je zjistit a vyhodnotit klíčové faktory ovlivňující rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu letní zahraniční dovolené.

Klíčová slova Marketingový výzkum, cestovní ruch, rodina, děti

Abstract The bachelor thesis deals with the issue of marketing research in tourism focused on families with children and their decision-making in purchasing of holiday abroad. The aim of this thesis is to identify and evaluate key factors influencing the decisions of families with children under 15 years old to purchase a summer holiday abroad.

Keywords Marketing research, tourism, family, children

Obsah 1

Úvod.................................................................................................................7

2

Cíl práce a metodika ........................................................................................8

3

Teoretická část...............................................................................................10 3.1

Cestovní ruch..........................................................................................10

3.1.1

Definice cestovního ruchu ...............................................................10

3.1.2

Druhy cestovního ruchu...................................................................10

3.1.3

Pojmy z oblasti cestovního ruchu ....................................................12

3.2

Rodina a domácnost ...............................................................................15

3.2.1

Rodina .............................................................................................15

3.2.2

Domácnost ......................................................................................16

3.2.3

Rodina vs. domácnost .....................................................................17

3.3

Nákupní chování a rozhodování rodin s dětmi........................................17

3.4

Marketingový výzkum .............................................................................19

3.4.1

Definice marketingového výzkumu ..................................................19

3.4.2

Druhy marketingového výzkumu......................................................21

3.4.3

Proces marketingového výzkumu ....................................................23

3.4.3.1 Definování problému ......................................................................25 3.4.3.2 Plánování .......................................................................................25 3.4.3.3 Sběr dat..........................................................................................28 3.4.3.4 Analýza dat.....................................................................................30 3.4.3.5 Interpretace výsledků .....................................................................31 4

Praktická část.................................................................................................32 4.1

Doposud provedené průzkumy ...............................................................32

4.2

Kvalitativní výzkum .................................................................................32

4.3

Kvantitativní výzkum ...............................................................................34

4.3.1

Struktura zkoumaného vzorku respondentů ....................................34

4.3.2

Výběr dovolené................................................................................35

4.3.2.1 Typ dovolené ..................................................................................36 4.3.2.2 Délka dovolené...............................................................................36 4.3.2.3 Zdroj informací................................................................................37

4.3.2.4 Cílová země....................................................................................38 4.3.2.5 Cenová kategorie ...........................................................................38 4.3.3

Doprava, ubytování a stravování .....................................................39

4.3.3.1 Doprava..........................................................................................39 4.3.3.2 Typ a kategorie ubytování ..............................................................40 4.3.3.3 Stravování ......................................................................................41 4.3.4

Vybavenost ubytovacího zařízení ....................................................42

4.3.4.1 Restaurace, kavárny.......................................................................43 4.3.4.2 Hotelový bazén...............................................................................44 4.3.4.3 Dětské hřiště...................................................................................45 4.3.4.4 Dětský koutek .................................................................................46 4.3.4.5 Wellness.........................................................................................47 4.3.4.6 Animační programy ........................................................................48 4.3.4.7 Sportovní hřiště ..............................................................................49 4.3.4.8 Půjčovna jízdních kol......................................................................50 4.3.4.9 Miniklub ..........................................................................................51 4.3.4.10 Tobogány a vodní atrakce ............................................................52 4.3.4.11 Brouzdaliště..................................................................................53 4.3.4.12 Nábytek přizpůsobený dětem .......................................................54 4.3.5

Požadavky na pláž...........................................................................55

4.3.5.1 Vzdálenost ubytovací kapacity od moře .........................................55 4.3.5.2 Typ pláže........................................................................................56 4.3.5.3 Rušnost pláže.................................................................................57 4.4

Vyhodnocení výsledků výzkumu, návrhy a doporučení, ekonomické

zhodnocení ........................................................................................................58 4.4.1

Vyhodnocení výsledků výzkumu......................................................58

4.4.2

Návrhy a doporučení .......................................................................60

4.4.3

Ekonomické zhodnocení..................................................................61

5

Závěr..............................................................................................................62

6

Seznam použité literatury...............................................................................64

7

Přílohy............................................................................................................69

1 Úvod Cestovní ruch tvoří především ve vybraných zemích velkou část hospodářství a celosvětově patří také k významným zaměstnavatelům. Cestovní ruch zahrnuje velké množství destinací, nabízí velké množství služeb, zaměstnává velké množství osob a svůj zájem zaměřuje na velké množství klientů. Právě toto široké zaměření může být problémem, protože každý potenciální klient cestovního ruchu má své specifické požadavky při výběru dovolené, každá skupina klientů vyhledává něco jiného. Jinak se při výběru dovolené bude chovat skupina penzistů, jiné přednosti bude vyhledávat kategorie nezadaných, něco jiného bude zajímat mladé páry a úplně něco jiného bude vyhledávat rodina s malými dětmi.

Právě segment rodin s malými dětmi představuje nezanedbatelnou část zákazníků celého cestovní ruchu. Je to segment velice náročný, protože cestovní ruch rodin s dětmi má řadu specifik a úskalí. Cestování rodin s dětmi přináší celou řadu požadavků na cílovou destinaci, na nabídku služeb i vybavení objektů cestovního ruchu.

Úkolem každého zaměstnance cestovního ruchu je vytvářet pro své klienty co nejpříznivější podmínky a snažit se o jejich spokojenost. Klíčem ke spokojenosti klienta je vybrat si ze správné nabídky, která bude vyhovovat přímo jeho požadavkům. Aby klient dostal správně cílenou nabídku, musí jej objekt nabízející produkt cestovního ruchu znát, musí vědět k jakému segmentu trhu se klient řadí a vědět, co daný segment vyhledává, na co se zaměřuje a naopak co jej vůbec nezajímá.

Nástrojem, jak najít na všechny otázky správné odpovědi je marketingový průzkum, který zjistí všechny důležité požadavky dané skupiny klientů a pomůže při formulaci správné a cílené nabídky.

7

2 Cíl práce a metodika Hlavní

částí

bakalářské

práce

je

provedení

kvalitativního

a

posléze

i

kvantitativního marketingového výzkumu. Konkrétním zaměřením je hledání klíčových

bodů,

ovlivňujících

klienty

z řad

rodin

s dětmi

do

15

let

z Jihomoravského kraje ČR při nákupu letní zahraniční dovolené.

Cílem bakalářské práce je zjistit a vyhodnotit klíčové faktory ovlivňující rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu letní zahraniční dovolené. Dalším dílčím cílem je sestavit doporučení pro cestovní kanceláře a agentury, které vyhodnotí zjištěné potřeby, představy a očekávání rodin s dětmi do 15 let a na základě zjištěných skutečností navrhne jak tomuto segmentu potencionálních zákazníků nejlépe vyhovět.

Práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. V teoretické části byla provedena deskripce odborné literatury vztahující se k řešenému tématu. Praktická část se věnuje především realizovanému marketingovému průzkumu.

Po navrhnutí a přípravě marketingového průzkumu následovalo provedení kvalitativního šetření, kde bylo na vzorku 19 osob provedeno podrobné šetření pomocí individuálních hloubkových rozhovorů. Respondent musel splňovat tři předem stanovená kritéria – mít alespoň 1 dítě mladší 15 let, být s ním během posledních 3 roků na letní zahraniční dovolené a bydlet v Jihomoravském kraji ČR. Díky tomuto bylo zaručeno, že respondentovi odpovědi budou kvalifikované a dle parametrů průzkumu. Hloubkové rozhovory pomohly více se vcítit do potřeb a přání uvedeného segmentu klientů a proto bylo možné lépe a konkrétněji vypracovat dotazník, pomocí kterého bylo prováděno kvantitativní šetření. Před samotným kvantitativním průzkumem proběhl předvýzkum, který ověřil na souboru 9 osob celkovou srozumitelnost a jednoznačnost dotazníku. Samotné kvantitativní šetření probíhalo ve třech fázích. První fáze byl neveřejný výzkum pomocí internetového portálu www.vyplnto.cz. Výzkum byl vypsán jako neveřejný a tudíž byli respondenti oslovováni a požádáni o vyplnění zaslaným odkazem. Tento způsob získal respondenty, kteří vyhovovali zadaným kritériím, ale vzhledem k 8

uzavřenosti pro veřejnost nezískal odpovídající počet respondentů. Proto byl ve druhé fázi vypsán podruhé jako veřejný. Ve třetí fázi průzkumu byly dotazníky distribuovány pomocí učitelského sboru Základní školy nám. Republiky ve Znojmě, kdy učitelé doručili dotazníky přes děti jejich rodičům a poté je opět vybrali. Celkem se podařilo získat ve všech třech fázích 507 respondentů, přičemž v posledních 3 letech na zahraniční dovolené s dětmi bylo 394 z nich a z toho 200 respondentů pocházelo z Jihomoravského kraje. Ke zpracování pro účely tohoto průzkumu zůstalo vhodných celkem 200 dotazníků. Po sběru dat bylo provedeno statistické zpracování a hloubková analýza získaných dat na kterou navazovala fáze interpretace výsledků a vypracování doporučení pro cestovní kanceláře a agentury.

9

3 Teoretická část 3.1

Cestovní ruch

3.1.1 Definice cestovního ruchu Foret a Foretová ve svém titulu uvádějí oficiální definici Světové organizace cestovního ruchu, kde se za cestovní ruch považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.1

Jakubíková nahlíží na cestovní ruch z jiného pohledu: „Cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, pokud k němu dochází ve volném čase a mimo trvalé bydliště člověka. Člověk nepociťuje potřebu po cestovním ruchu jako takovém, ale pociťuje konkrétní potřeby, které lze uspokojit prostřednictvím cestovního ruchu.“2

3.1.2 Druhy cestovního ruchu Druhů cestovního ruchu je celá řada a jejich výčet závisí pouze na zvolených kritériích. Výčet druhů může a je neustále rozšiřován. Za základní lze považovat klasifikaci podle účelu:3

Rekreační,

1

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7., s. 9 2

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3., s. 48 3

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7., s. 9, 10

10

Kulturně poznávací,

Náboženský,

Vzdělávací,

Společenský,

Zdravotní,

Sportovní,

Poznávání přírody,

Dobrodružný,

Profesní,

Politický,

Nákupní,

Specifický.

Rozdělení různých podob cestovního ruchu:4 1. podle místa

domácí,

zahraniční.

2. podle doby pobytu

krátkodobý (obvykle do 3 dnů),

dlouhodobý (obvykle nad 3 dny).

3. podle počtu účastníků

individuální,

skupinový,

masový.

4. podle způsobu organizace (zabezpečení)

organizovaný,

neorganizovaný.

4

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7., s. 12

11

5. podle způsobu dopravy

silniční,

železniční,

letecká,

vodní,

ostatní.

6. podle způsobu placení

komerční (plně hrazený zákazníkem),

vázaný (musí splnit podmínky, např. členství v organizaci).

3.1.3 Pojmy z oblasti cestovního ruchu Subjekt CR – službou uspokojuje své potřeby (klient, zákazník, spotřebitel):

Rezident – stálý obyvatel s pobytem delším než 1 rok,

Visitor (návštěvník) – každá osoba cestující do jiného místa v němž nemá trvalé bydliště. Pokud návštěvník nepřenocuje, jedná se o výletníka. Pokud přenocuje 1-2krát, jedná se o krátkodobě pobývajícího turistu. Pokud přenocuje více než 3krát, jedná se o turistu na dovolené.5

Objekt CR – cílové místo cestovní ruchu, nositel nabídky. Tvoří ho podniky a instituce cestovního ruchu.

5

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7., s. 9

12

Nabídka CR – je dvojrozměrná, rozlišuje se primární a sekundární nabídka:6 1. Primární – základní předpoklad CR

Přírodní potenciál (reliéf, klima, vodstvo, fauna, flóra, vzhled krajiny),

Kulturně-historický

potenciál

(památky,

kulturní

zařízení,

společenské akce). 2. Sekundární – vychází z primární nabídky

Infrastruktura CR (ubytovací a stravovací zařízení, cestovní a informační kanceláře, sportovní, rekreační, kulturní a společenská zařízení),

Všeobecná infrastruktura (doprava, obchodní síť, technické sítě atd.).

Poptávka CR – zahrnuje v sobě vždy tři součásti:7

Motiv účasti na CR vycházející z potřeb účastníka CR,

Požadované služby a zboží nezbytné pro naplnění motivace, tj. potřeb účastníka CR,

Požadavky na místo a prostředí, v němž má dojít k uspokojování potřeb.

Materiálně-technická základna zahrnuje:

Hotely, penziony, stravovací zařízení aj.,

Stroje a zařízení,

Dopravní prostředky,

Předměty a inventář nutný k provozování CR.

6

VYSTOUPIL, J. a kol. Marketing cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7., s. 88

7

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3., s. 49

13

Služby – v CR se setkáváme především s následujícími službami:8

Ubytovací,

Stravovací služby a prodej nápojů,

Služby osobní dopravy,

Pomocné služby v osobní dopravě,

Pronájem osobních dopravních prostředků,

Opravárenské služby osobních dopravních prostředků,

Informační, cestovní a průvodcovské kanceláře,

Kulturní služby,

Rekreační a zábavní služby,

Různé služby pro turisty (směnárny, prodej jízdenek atd.).

Rodinný CR – definice dle Heskové zní: „Rodinný cestovní ruch, častěji označovaný jako rodinná rekreace, je určený zejména mladým rodinám. Mladou rodinu představují především lidé ve věku 25 – 44 let, kteří žijí jako manželské páry s dětmi. Reprezentují životní styl, ve kterém hledají stabilitu a určitou kvalitu života. Její součástí je i příjemné trávení volného času mimo trvalé bydliště. Rodinnou rekreaci zajišťují zařízení CR, která jsou ochotná a schopná připravit vhodný produkt jak pro dospělé tak pro děti.“9

8

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7., s. 15 9

HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 1. vyd. 224 s. ISBN 80-7168-948-3., s. 30, 31

14

3.2

Rodina a domácnost

3.2.1 Rodina Pojem rodina nelze jednoznačně definovat, protože jeho definice se v průběhu času neustále mění. Tradiční je však definice, že rodina jsou „dva nebo více lidí spřízněných pokrevně, manželským svazkem nebo adopcí, kteří žijí společně“.10

Rodina je nejstarší sociální skupinou. Její prvotní účel je demografická reprodukce a základní silou jejího vztahu je pohlavní pud. Její další důležitou funkcí je výchova dětí. Souvisí bezprostředně s hospodářskou funkcí rodiny – připravit děti na samostatný život předáváním zkušeností, forem společenského chování, tradicí, kultury atd.11

„Ve většině západních společností převažují tři typy rodiny: manželská dvojice, nejbližší rodina a širší rodina. Nejjednodušší je manželská dvojice, kterou tvoří manžel a manželka. Manžel a manželka a jedno nebo více dětí tvoří nejbližší rodinu. Nejbližší rodina s nejméně jedním prarodičem žijícím s nimi v domácnosti se nazývá širší rodina. V poslední době se zvyšuje počet neúplných rodin, kde se domácnost skládá z jednoho rodiče a nejméně jednoho dítěte.“12 Autor Ivo Možný ve svém titulu nabízí několik specifických typů rodin:13

Rodina hybridní - rodina pozdní modernity, závislá na pečovatelských profesích a skrze ně i skrze masová média řízená státem ve výkonu své autority k dětem,

Rodina manželská – rodina organizovaná kolem manželského páru,

10

SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4., s. 341 11

VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 151 s. ISBN 80-210-3617-6., s. 39, 40 12

SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4., s. 341

13

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 323 s. ISBN 978-808-6429-878., s. 293

15

Rodina matrifokální – rodina soustředěna kolem matky – rys tradiční židovské rodiny a také rodiny Afroameričanů,

Rodina nukleární (také jádrová či „základní“) – rodina tvořená rodiči a jejich dětmi,

Rodina orientační – rodina, ve které se člověk narodil a vyrůstal,

Rodina patriarchální – taková, ve které vládnou muži a v jejím čele stojí nejstarší muž – otec,

Rodina prokreační – rodina, ve které člověk má a vychovává svoje děti.

3.2.2 Domácnost Domácnost je „institucionalizovaný, obydlený, uspořádaný, fyzicky vymezený prostor a zároveň skupina lidí, která jej obývá a společně hospodaří“14.

Nejjednodušší definici domácnosti přináší patrně Ivo Možný, když říká, že domácnost jsou „lidé, kteří bydlí v jednom domě či bytě a hospodaří společně“15.

Domácnosti jsou definovány např. v rámci české statistiky následovně: bytové domácnosti, cenzové domácnosti a hospodařící domácnosti. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Jsou čtyři základní typy cenzových domácností: domácnost rodinná – úplná rodina, domácnost rodinná – neúplná rodina, vícečlenná nerodinná domácnost a domácnost jednotlivce.16

14

Kol. autorů. DEMOGRAFIE nejen PRO DEMOGRAFY : Sociologické pojmosloví. Praha: Sociologické nakladatelství. 1993. 1. vyd. 125 s. ISBN 80901424-2-7., s. 50

15

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 323 s. ISBN 978-808-6429-878., s. 289

16

VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 151 s. ISBN 80-210-3617-6., s. 40, 138

16

3.2.3 Rodina vs. domácnost Velké množství autorů ve svých titulech definuje pojmy rodina a domácnost, hledá mezi nimi rozdíly, hledá v čem jsou společné a bilancuje nad přesným vymezením toho či onoho pojmu. Je nezpochybnitelné, že rodina i domácnost jsou dva různé pojmy, nicméně jejich chápání je v dnešní době velice podobné.

Autoři Schiffman a Kanuk ve svém společném titulu výstižně bilancují, zda-li jsou pojmy rodina a domácnost synonymy: „Přestože se o rodinách mluví někdy jako o domácnostech, nejsou všechny domácnosti rodinami. Domácnost může například zahrnovat osoby, které nejsou spojeny ani pokrevně, ani sňatkem, ani adopcí, např. nesezdané dvojice, rodinní přátelé, spolubydlící nebo podnájemníci. Ale v kontextu nákupního chování se obvykle považují domácnosti a rodiny za synonyma“.17

3.3

Nákupní chování a rozhodování rodin s dětmi

„Nákupní chování je chování, kterým se spotřebitelé projevují při hledání, nakupování, užívání, hodnocení a nakládání s výrobky a službami, od nichž očekávají uspokojení svých potřeb.“18

Spotřebiteli se každý z nás stává již od narození. V prvních fázích života za nás nakupuje někdo jiný, ale brzy začne každý svoji vlastní spotřebu ovlivňovat. „Děti jsou zvláštní skupinou z hlediska působení hlavně proto, že jsou citlivé na podněty emocionální povahy, nemají dostatek zkušeností, a mohou tak zaměňovat fikci s realitou.“19

17

SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4., s. 341 18 SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4., s. 14 19

VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele: jak zákazníci nakupují. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 284 s. ISBN 80-247-0393-9., s. 236 17

Obecně platí, že děti a mladí lidé ovlivňují i pokud jde o nákupní chování rodiče resp. rodinu a brzy se stávají aktivními a samostatnými konzumenty. Spoluurčují trendy ve spotřebním chování a jsou to spotřebitelé, se kterými se budeme setkávat v budoucnosti.

Přestože mnozí marketři chápou rodinu jako základní jednotku nákupního rozhodování, nejčastěji zkoumají postoje a chování toho člena rodiny, o němž si myslí, že je tím, kdo rozhoduje. V některých případech také zkoumají postoje a chování osoby, která je s největší pravděpodobností nejdůležitějším uživatelem produktu nebo služby.20

V rozhodovacím procesu rodiny můžeme určit osm jasně odlišených úloh. Tyto úlohy popisují způsob, kterým se členové rodiny vzájemně ovlivňují ve svých různých spotřebitelských rolích. Každou z úloh může plnit jeden člen rodiny, ale i více členů.

Tabulka 1 Osm úloh v rozhodovacím procesu ÚLOHA

POPIS

Ovlivňující

Člen(ové) rodiny, který poskytuje informace jiným členům o produktu nebo službě.

Strážný Rozhodující Kupující Připravující Uživatel Udržující Rozhodující

Člen(ové) rodiny, který řídí tok informací o produktu nebo službě do rodiny. Člen(ové) rodiny s mocí určit jednostranně nebo společně, zda nakupovat, zakoupit, používat, spotřebovávat nebo odstranit konkrétní produkt nebo službu. Člen(ové) rodiny, který provádí skutečné zakoupení konkrétního produktu nebo služby. Člen(ové) rodiny, který poměňuje produkt do formy vhodné ke spotřebě jinými členy rodiny. člen(ové) rodiny, který používá nebo spotřebovává konkrétní produkt nebo službu. Člen(ové) rodiny, který provádí servis a opravuje produkt, aby poskytl stále uspokojení. Člen(ové) rodiny, který podněcuje nebo provádí odstraňování nebo nepokračování konkrétního produktu nebo služby.

Zdroj: SCHIFFMAN, KANUK, 2004. Nákupní chování, str. 352

20

SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4., s. 351 18

Rozhodování zákazníka probíhá v přesně stanovené posloupnosti aktivit, které jsou dle Foreta považovány za komplexní rozhodovací model, který chování a rozhodování zákazníka vystihuje pěti stadii:21

Zákazník rozpoznává své potřeby,

Proces vyhledávání informací o nabídce,

Vyhodnocení variant nabídky,

Rozhodnutí o nákupu,

Vyhodnocení rozhodnutí.

Jakubíková ve svém titulu uvádí, že proces rozhodování zákazníků a jeho výstupy jsou ovlivněny řadou faktorů, rozdělených do několika skupin:22

Kulturní,

Společenské,

Osobní,

Psychologické.

3.4

Marketingový výzkum

Cílů marketingového výzkumu je hned několik. Hlavním cílem je poskytnout důležitá data o situaci na trhu. Poznat zákazníka, zjistit co ho zajímá, kde nakupuje, co je klíčové pro jeho rozhodování a mnohé jiné jsou další z otázek zkoumaných marketingovým výzkumem. A právě k zodpovězení těchto otázek slouží marketingový výzkum.

3.4.1 Definice marketingového výzkumu V odborné literatuře najdeme několik definic marketingového výzkumu. Autoři Kotler a Keller ve společném titulu uvádějí, že je marketingový výzkum chápán jako systematické plánování, shromažďování, analyzování a hlášení údajů a 21

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. druhé vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 451 s. ISBN 80-251-1041-9., s. 79 - 80

22

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3., s. 168

19

zjištění jejich důležitosti pro specifickou marketingovou situaci, před kterou se firma ocitla.23

Dle autorů Foreta, Stávkové a Vaňové marketingový výzkum poskytuje empirické informace o situaci na trhu, především o našich zákaznících. Tento kolektiv autorů dále uvádí, že data jsou získávány na základě objektivizovaných a systematických metodologických postupů, které respektují specifika složité sociálně-ekonomické reality.24

Miroslav Foret se marketingovým výzkumem zabývá také ve svém dalším titulu, kde popisuje cíle marketingového výzkumu. Podle tohoto autora je hlavním cílem poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi. Toto dále specifikuje: „Vedle těch základních, kdo to je (jeho osobní socioekonomické charakteristiky jako jsou vzdělání, místo bydliště, věk, ekonomická aktivita), kde a co nakupuje nebo nenakupuje, také to jak je spokojen nebo naopak nespokojen s nabídkou, co by chtěl nebo potřeboval.“25

Kozel a kol. tvrdí, že marketingový výzkum „představuje systematický a cílevědomý proces směřující k opatření (shromáždění nebo nákupu) určitých konkrétních informací“.26

Za povšimnutí určitě stojí i názor Paula Hauge, který účel marketingového výzkumu definuje takto: „pomáhat řešit a zdokonalovat marketingová rozhodnutí,

23

KOTLER, P., KELLER K.,L. Marketing management. 12. vyd. Praha: Grada, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5., s. 142

24

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5. 25

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. druhé vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 451 s. ISBN 80-251-1041-9., s. 93

26

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X., s. 58

20

vybírat optimální možnosti nebo dokonce vytvořit program pro marketingová rozhodnutí“.27

3.4.2 Druhy marketingového výzkumu Marketingový výzkum je možno členit z různých hledisek na primární a sekundární, makrospolečenský, mezospolečenský a mikrospolečenský, základní a aplikovaný, deskriptivní, diagnostický a prognostický, kvantitativní a kvalitativní.

Základní je rozlišení na primární a sekundární marketingový výzkum. Foret, Stávková a Vaňová definují primární výzkum dle tohoto rozlišení takto: „Primární zahrnuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek.“ Tedy tzv. sběr informací v terénu. Naproti tomu „sekundární výzkum znamená zpravidla dodatečné, další využití, zejména v podobě statistického zpracování dat, která již dříve někdo shromáždil a zpracoval jako primární výzkum“.28

Dle

dalšího

členění

jsou

zadavatelem

marketingového

výzkumu

na

makrospolečenské úrovni instituce jako Grantová agentura České republiky, vláda, ministerstva, ale také velké soukromé firmy a nadace. Na mezospolečenské úrovni to budou především krajské úřady a velké místní podniky. Konečně na mikrospolečenské úrovni se může jednat i o malé podnikatele.

Základní neboli badatelský výzkum se zabývá zpravidla teoretickým řešením dané problematiky a je většinou realizován na objednávku nějaké organizace. Cílem aplikovaného výzkumu je shromáždit potřebné údaje k vyjasnění zkoumaného problému.

27

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 80-7226-917-8., s. 5 28

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5. 21

Popisný neboli deskriptivní výzkum popisuje jevy, se kterými se v dané oblasti setkáváme. Diagnostický neboli kauzální nejen popisuje daný problém, ale snaží se o formulaci hypotéz, hledá příčiny popisovaných jevů, souvislosti, pravidelnosti, vztahy příčiny a následku. Prognostický výzkum se snaží postihnout současné vývojové trendy a předpokládaný budoucí stav.

Primární marketingový výzkum lze dále členit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum zkoumá rozsáhlejší soubory respondentů, chce postihnout dostatečně velký a reprezentativní vzorek. Výsledky takového výzkumu se zobecňují na celý základní soubor. Mezi používané techniky patří hloubkové rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování. Takto prováděné výzkumy jsou finančně náročnější oproti výzkumům kvalitativním. Kvalitativní výzkum umožňuje hlubší poznání motivů chování lidí, odhalit povahu a souvislosti jejich názorů, preferencí a postojů, případně hledá jejich příčiny. Mezi používané techniky patří individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory. Tyto výzkumy není možné zobecnit na celou populaci.29

Podle Paula Hague se kvantitativní výzkum zabývá měřením trhu a zahrnuje oblasti, jako například velikost trhu, velikost částí trhu, podíly značky, frekvence nákupu atd. U kvalitativní informace je důraz kladen na „porozumění“ spíše než na jednoduché měření. Mnoho kvalitativního výzkumu se zabývá snahou vcítit se do kůže spotřebitele a prozkoumat jaký význam produktu, značce či jiným marketingovým objektům přikládá.30

Kozel a kolektiv kvantitativními údaji označují přesně měřitelné údaje jako například počet, frekvenci, rychlost, délku, velikost atd. Mezi kvalitativní údaje řadí

29

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5., s. 13 30

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 80-7226-917-8., s. 10

22

např. oblíbenost, spokojenost, motivy, názory a další obtížně měřitelné informace.31

3.4.3 Proces marketingového výzkumu Je více pohledů na celý proces marketingového výzkumu. Všechny pohledy popisují v zásadě stejný průběh procesu, nicméně každý z nich se liší počtem kroků, které vedou od definování problému po interpretaci výsledků.

Profesor Foret celý proces marketingového výzkumu vyjadřuje jako souslednost následujících sedmi kroků:32 1. vymezení zkoumaného problému (předmětu), 2. vymezení zkoumaného souboru (objektu) a jeho vybraných jednotek, 3. operacionalizace (rozložení) problému a vymezení vlastností, 4. vytvoření a testování měřicích nástrojů (otázek), 5. vlastní empirické zjištění (měření), 6. statistické zpracování, shrnutí (agregace) zjištěných hodnot, 7. syntetizující interpretace výsledků a praktická realizační doporučení.

Autoři Kozel a kolektiv proces marketingového výzkumu dělí do osmi kroků začleněných ve dvou etapách:33 1. Přípravná etapa

Definování problému, cíle,

Orientační analýza situace,

Plán výzkumného projektu.

31


32


33

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X., s. 70-71

23

2. Realizační etapa

sběr údajů,

zpracování shromážděných údajů,

analýza údajů,

interpretace výsledků výzkumu,

závěrečná zpráva a její prezentace.

Paul Hague proces marketingového výzkumu popisuje následujícími šesti kroky:34 1. Definování cíle, 2. Plánování, 3. Sběr dat, 4. Analýza dat, 5. Podání zprávy, 6. Marketingová rozhodnutí. Kotler proces marketingového výzkumu popisuje pouhými čtyřmi kroky:35 1. Definice problému a stanovení cílů výzkumu 2. Vytvoření plánu získání informací 3. Implementace plánu, sběr a analýza dat 4. Interpretace a sdělení zjištění

Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, každý z autorů uvádí různý počet kroků procesu marketingového výzkumu. Jeho průběh je ale v zásadě stejný v definicích všech autorů. Zobecněním poznatků dojdeme k následujícím krokům procesu marketingového výzkumu na kterých se shodují všichni autoři: 1. Definování problému 2. Plánování 3. Sběr dat

34

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 80-7226-917-8., s. 12-13 35

KOTLER, P. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2., s. 406, 407

24

4. Analýza dat 5. Interpretace výsledků

3.4.3.1 Definování problému Podle

kolektivu

autorů

kolem

Romana

Kozla

je

definování

problému

nejdůležitějším a často i nejobtížnějším krokem celého procesu marketingového výzkumu. Tato fáze trvá mnohdy více než padesát procent celkové doby potřebné pro vyřešení zadaného problému. Definování problému vysvětluje účel výzkumu a vymezuje jeho cíle. Účel výzkumu představuje odpověď na otázku, proč se má výzkum provádět. Při definování cílů je vhodné vycházet ze starého přísloví, které praví: „Dobře definovaný cíl je napůl vyřešený problém“. Počet cílů musí být přiměřený. Při definování problému musíme identifikovat všechny faktory, které mají na řešený problém vliv. Cíle potom nalezneme v podobě hlavního faktoru, který určuje další směr práce.36 Profesor Foret varuje před nesprávným vymezením problému, neboť pokud se nepodaří hned v úvodu vymezit problém, mohou být sebelépe získané informace bezcenné, neboť hrozí nebezpečí, že budou prostě o něčem jiném.37

3.4.3.2 Plánování Plán výzkumného projektu je v podstatě plánem realizace a kontroly výzkumu. Neměl by být příliš dlouhý, ale musí obsahovat řadu náležitostí. Tento dokument vypovídá o všech významných činnostech, k nimž dojde v průběhu celého procesu výzkumu. V případě zadání výzkumného projektu externí agentuře představuje

36

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X., s. 71, 72

37


25

právě plán nabídku, kterou je možné porovnávat s konkurencí. Plán výzkumu specifikuje:38

Typy údajů, které budou shromažďovány

Způsob jejich sběru

Metody jejich analýzy

Rozpočet výzkumu

Stanovení přesných specifických úkolů jednotlivcům

Vypracování časového harmonogramu činností

Kontrola plánu

Foret, Stávková a Vaňová uvádí, že by plán výzkumu měl obsahovat následující:39

Formulaci zkoumaného problému, základní hypotézu řešení a určení výzkumného cíle a jeho zdůvodnění.

Předběžné představy o tom, co lze od výzkumu očekávat na rozdíl od dosavadních znalostí.

Stanovení informačních potřeb, jejich struktury a zdrojů.

Navržení zkoumaného (výběrového) souboru.

Stanovení techniky výzkumu a nástrojů vhodných pro výzkum.

Určení způsobu kontaktování respondentů.

Předvýzkum.

Vlastní výzkum.

Statistické zpracování výsledků.

Prezentace

a

interpretace

získaných

výsledků,

včetně

praktických

doporučení.

Časový rozvrh jednotlivých etap s uvedením odpovědného pracovníka.

Rozpočet nákladů výzkumu.

38

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X., s. 79, 80

39

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5., s. 20

26

Součástí plánu by mělo být také vymezení souboru a jeho výběr. Soubor všech jednotek (základní soubor) může být velice obsáhlý. V případě, že zkoumáme všechny jednotky základního souboru, jedná se o vyčerpávající šetření. Toto je ale velice finančně a časově náročné a proto se daleko častěji používá tzv. výběrové šetření. Toto předpokládá vyšetření pouze určitého vzorku jednotek. Tato varianta výzkumu je méně finančně i časově náročná. Nevýhodou je, že je třeba dodatečně provádět zobecnění výsledků na celý základní soubor.

Základní otázkou u výběrových šetření je, zda-li je možné soubor považovat za reprezentativní – tzn. Zda je v základních parametrech přesnou zmenšeninou základního souboru.40

V podstatě existují dva hlavní způsoby výběru jednotky pro výzkum:

Pravděpodobnostní výběr

Záměrný výběr (především kvótní a typologický, ale i výběr vhodné příležitosti a výběr vhodného úsudku)

Pravděpodobnostní výběr spočívá v definování výběrové jednotky (domácnost, zákazník apod.), stanovení pravděpodobnosti zahrnutí jednotky do výběru a poté uplatnění určité techniky výběru (např. losování, výběr každé n-té jednotky v seřazené řadě jednotek). Nejjednodušším však je prostý náhodný výběr.

Záměrný výběr patří mezi výběry, jejichž výsledky jsou částečně zobecnitelné. Jednou z jeho možností je kvótní výběr, při kterém se snažíme vytvořit dokonalou napodobeninu základního souboru. Druhou možností je výběr typologický, který se používá pokud je třeba analyzovat typické představitele některých skupin obyvatelstva.

A jaká má být velikost zkoumaného souboru? Toto bývá první a základní otázka, avšak odpověď na ni je velmi obtížná. Rozsah souboru závisí na variabilitě 40


27

zkoumaného

znaku,

na

velikosti

přípustné

chyby

a

také

na

zvolené

pravděpodobnosti.41

Kolektiv autorů Romana Kozla uvádí, že „velikost vzorku představuje, kolik lidí by mělo být dotazováno“. Dále uvádějí, že důležitější než vlastní rozsah je správný postup při sestavování výběrového vzorku a popisují tři koncepčně odlišné přístupy výběru:42

Nákladový přístup – založeno na kalkulaci finančních a časových nákladů

Slepý odhad – vychází subjektivně z dosavadních zkušeností

Statistický přístup – nejpřesnější, stanovení pomocí statistických metod

3.4.3.3 Sběr dat Sběr dat je klíčová část celého marketingového výzkumu. Právě na úspěšném sběru dat závisí úspěšné dokončení výzkumu. Samozřejmostí je nejprve sbírat údaje sekundární a poté přistoupit ke sběru údajů primárních.

Důležitá je přípravná fáze sběru údajů. V této fázi se vybírají vhodní spolupracovníci (dle zvolené metody to jsou pozorovatelé, tazatelé, moderátoři aj.), sběr dat se organizuje, probíhá zaškolení nových spolupracovníků a poté před samotným vlastním sběrem i jejich testování.

Při sběru informací využijeme zpravidla jednu ze tří základních výzkumných metod – pozorování, dotazování a experiment. Výběr metody závisí na několika faktorech:43

41

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-2397755-5., s. 50 42


43


28

Účel a cíl výzkumu – rozhodují o množství, kvalitě a míře zobecnění požadovaných údajů.

Charakter zkoumané problematiky – určuje míru dostupnosti údajů.

Vlastnictví zdrojů – představuje naše možnosti časové, finanční a lidské.

Pozorování zpravila probíhá bez přímého kontaktu mezi pozorovatelem a pozorovaným, bez aktivní účasti pozorovaného. Tuto metodu provádějí vyškolení pracovníci – pozorovatelé. Při pozorování nejsou pokládány otázky, ale je sledováno chovaní a pocity lidí. Nejčastěji bývá využíváno při sběru evidenčních údajů. Významnou roli hraje u dětí, dále se využívá např. při zjišťování, jak produkty fungují v praxi. Kozel a kolektiv pozorování člení na pět typů:44

v přirozených podmínkách × v uměle vyvolaných podmínkách

zjevné × skryté

strukturované × nestrukturované

přímé × nepřímé

osobní × mechanické

Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům. Uskutečňuje se pomocí nástrojů a vhodně zvolené komunikace výzkumníka s nositeli informace – dotazovaným.45

V praxi se využívá více způsobů dělení dotazování. Např. Foret dotazování dělí na písemné, osobní rozhovory a telefonické. Hague přichází zase s dělením na osobní, telefonické a samovyplňovací. Kozel a kol. přichází se čtyřmi skupinami členění – osobní, písemné, telefonické a elektronické. A právě toto členění zohledňující využití moderních technologií se zdá být nejpřesnějším, protože právě

44

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X., s. 138 - 140

45


29

elektronická forma dotazování se v současné době nachází v rozmachu a je proto důležité věnovat jí patřičnou pozornost.

Experiment navozuje novou situaci a je sledováno, jak na ni budou zákazníci reagovat. Zjednodušeně jde o sledování vlivu jednoho jevu (nezávisle proměnné) na druhý jev (závisle proměnnou).46

Kotler uvádí, že experimentální výzkum je získávání primárních údajů od vybraných skupin respondentů zkoumaných v různých podmínkách a pod kontrolovanými faktory.47

Kozel a kol. experiment popisují jako „testování, při kterém se pozoruje a vyhodnocuje chování a vztahy v uměle vytvořených podmínkách, kdy jsou dopředu nastaveny parametry, podle kterých experiment probíhá“.48

3.4.3.4 Analýza dat Podle Paula Hague odpovědí syrových dat“.

je analýza dat „proces shromažďování individuálních 49

Foret, Stávková a Vaňová uvádějí, že statistické postupy zpracování údajů se liší nejen podle účelu šetření, ale také podle charakteru získaných dat. Hodnoty sledovaných vlastností jsou zjišťovány pomocí znaků (proměnných), jež jsou měřícím nástrojem vlastnosti jednotky souboru. Hlavní rozdělení znaků je na 46

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. druhé vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 451 s. ISBN 80-251-1041-9., s.110

47

KOTLER, P. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2., s. 411

48


49

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 80-7226-917-8., s.173

30

znaky identifikační (společné) a sledované (variabilní). Znaky jsou dále rozděleny na nominální (kvalitativní, slovní) a číselné (kvantitativní).50

Rozdílné je, zda-li jsou analyzována kvantitativní data, která jsou ve většině případů podrobena statistickému zpracování, nebo data kvalitativní, kde je závěrem práce často textový výstup.

3.4.3.5 Interpretace výsledků Interpretace výsledků je část marketingového výzkumu, kdy jsou výsledky analýzy převedeny do závěrů (zda jsou v kontextu s výzkumným problémem a cílem výzkumu) a jsou navržena doporučení nejvhodnějšího řešení zkoumaného problému. Posledním krokem marketingového výzkumu je závěrečná zpráva a její prezentace. Prezentace je sice úplně posledním krokem, ale rozhodně je důležité přistoupit k ní zodpovědně, protože celkové hodnocení zadavatele výzkumu vychází právě z prezentace výsledků.

50


31

4 Praktická část 4.1

Doposud provedené průzkumy

Ačkoliv v zahraničí je zcela běžné provádět průzkumy na segmentu rodin s malými dětmi, v České republice je tomu doposud právě naopak. Tento potenciálně silný segment rodin s dětmi je přehlížen a průzkumů bylo provedeno jen několik. Všechny z těchto průzkumů však byly provedeny se zaměřením pro domácí cestovní ruch. Výzkum, který by analyzoval potřeby českého spotřebitele majícího malé děti do 15 let v souvislosti s výjezdovým cestovním ruchem nebyl v ČR doposud proveden.

4.2

Kvalitativní výzkum

Ve zkoumaném vzorku 19 respondentů se nachází 9 mužů a 10 žen. V 11 případech mají středoškolského vzdělání s maturitou, ostatní stupně vzdělání se vyskytují méně. Celkem 14 osob žije ve stavu manželském, 4 žijí v partnerském vztahu a 1 je rodič, který samostatně vychovává své dítě. Všichni dotazovaní mají 1 nebo 2 děti. Věk rodičů je nejčastěji v rozmezí 27-35 let, přičemž věk dětí je rovnoměrně rozprostřen v celém rozsahu 0-15 let. Jako nejlepší cílová destinace pro dovolenou s dětmi dotazovaní nejčastěji uvádí Itálii s Chorvatskem, následované Řeckem. Další země, jako například Bulharsko, Egypt, Francie, Slovensko, Turecko či Špaňělsko, se v odpovědích vyskytují pouze sporadicky. Nejčastějším zdrojem informací je zcela jednoznačně internet, často doplňovaný o informace z Cestovních kanceláří, případně od známých. 18 z 19 dotazovaných uvádí, že jezdí výhradně na pobytové dovolené a to buď v délce 4-7 dní nebo 8-13 dní. Jako způsob dopravy uvádí 6 dotázaných autobus, 4 letadlo a 9 vlastní dopravu. V 6 případech se cena za rekreaci uvedená za 1 osobu pohybuje v cenové hladině menší než 10 tis. Kč, v ostatních se nachází v rozmezí 10-20 tis. Kč za osobu.

V drtivé většině případů dotazovaní uvádí, že jezdí na dovolenou k moři, přičemž vyhledávají čisté a klidné moře. Většina preferuje písčité pláže, přičemž rodiče s menšími dětmi volí raději klidné pláže s pomalým vstupem do vody. Naproti 32

tomu rodiče s většími dětmi mají raději pláže trochu rušnější a na vstupu do vody jim tolik nezáleží. Kamenité pláže jako své oblíbené v odpovědích neuvádí žádný z respondentů, ale čtyřem z nich na typu pláže vůbec nezáleží. Při otázce na typ ubytování dotazovaní uvádí 2 typy zařízení a to apartmány a hotely různé velikosti. Tyto 2 typy ubytovacích zařízení se v odpovědích respondentů dělí rovnou měrou. Jako způsob stravování uvádí polovina respondentů vlastní stravu. Druhá polovina uvádí rovnoměrně polopenzi nebo stravování all inclusive.

Zajímavá je analýza požadavků na vybavenost ubytovacího zařízení. 6 respondentů nemá vůbec žádné požadavky na vybavenost ubytovacího zařízení. Zbývající některé požadavky uvádí, ale nejčastěji jmenují bazén, případně restaurace a obchody v blízkosti.

Pouze 5 z dotazovaných má přitom požadavky na vybavenost zaměřenou na děti. 4 jmenují dětská hřiště, 2 uvádí tobogány a skluzavky do vody a 2 respondenti uvádí nábytek upravený pro děti – konkrétně dětské židličky ve stravovacích zařízeních. Zajímavé je, že většina z nich na svých požadavcích při výběru dovolené netrvá a nepřikládá jim důležitou váhu. Jsou pro ně pouze jakýmsi doplňkem či výhodou. Dětský koutek, animační programy pro děti nebo miniklub neuvádí žádný z 19 dotazovaných jako důležitý argument při výběru zahraniční dovolené.

Z informací získaných během hloubkových rozhovorů lze sestavit následující profil průměrného respondenta: •

Muž nebo žena s maturitním vzděláním, žijící v manželském svazku,

•

věk 27-35 let, má 1 nebo 2 děti do 15 let,

•

jezdí zásadně na pobytovou dovolenou k moři,

•

jako cílovou destinaci volí Chorvatsko, Itálii, případně Řecko,

•

nejčastěji volí vlastní dopravu i stravování,

•

cena dovolené se pohybuje v rozmezí 10-20 tis. Kč za osobu,

•

má raději písčitou pláž, ale nezáleží mu na vstupu do vody,

•

preferuje bazén v areálu ubytovací kapacity,

•

restaurace a obchody v blízkosti jsou výhodou,

33

•

není pro něj důležité další specifické vybavení pro děti,

•

nevyužívá služeb hotelových animátorů,

•

nevyužívá dětských koutků ani miniklubů,

•

volí raději bezpečné destinace,

•

vybavení ubytovacích kapacit vnímá spíš jako bonus a výhodu než jako kritérium důležité pro rozhodnutí o nákupu konkrétní dovolené.

4.3

Kvantitativní výzkum

4.3.1 Struktura zkoumaného vzorku respondentů Z celkového vzorku 507 vybraných dotazníků jsou pro účely průzkumu použitelné pouze dotazníky, v nichž je na otázku číslo 1 „Byl jste za poslední 3 roky na letní zahraniční dovolené s s dítětem/dětmi?“ odpovězeno Ano. Ke zpracování zůstává tedy 394 dotazníků, přičemž průzkum je zaměřen na oblast Jihomoravského kraje a díky tomuto kritériu zbývá celkem 200 dotazníků vhodných ke zpracování.

Z uvedených 200 respondentů se jedná v 65% o ženy, zbylých 35% jsou muži. Celkem 77% respondentů uvedlo, že žijí v manželské svazku. 11% jich žije v nemanželském soužití s partnerem či partnerkou a v 12% případů se jedná o rodiče, kteří samostatně vychovávají své děti.

Nejčastějším dosaženým vzděláním respondenta je v 53% případů středoškolské vzdělání s maturitou. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 23% respondentů a vyučeno jich je 17%. Středoškolské vzdělání bez maturity uvádí 4% dotazovaných, 2% uvádí vyšší odporné a pouze 1% z celkového počtu dosáhlo pouze základního vzdělání.

Z pohledu ekonomické aktivity uvádí 77% respondentů, že jsou zaměstnanci. V 11% se jedná o osoby samostatně výdělečně činné a v 9% o ženy na mateřské dovolené. Pouze 1% respondentů je nezaměstnaných a zbylá 2% uvádí jinou ekonomickou aktivitu.

34

Čistý měsíční příjem domácnosti se pohybuje v 45% případů nad hranicí 30 tis. Kč. 34% respondentů uvádí příjem mezi 20 – 30 tis. Kč. 18% označilo rozmezí 10 – 20 tis. Kč a pouze 3% respondentů uvádí čistý měsíční příjem domácnosti pod 10 tis. Kč.

Nejčastější

odpověď

respondentů

na

otázku

ohledně

počtu

členů

rodiny/domácnosti je 4 a to v celých 66% případů. 3 členy uvádí 26% respondentů a ve dvou členné domácnosti žijí 3% respondentů. Naopak v domácnosti čítající 5 a více osob žije 5% z nich.

Počet dětí mladších 15 let se vyskytuje v drtivé většině případů na čísle 1 (57% respondentů) nebo 2 (45%). Přičemž věk dětí se rozprostírá napříč celým rozmezím – do 3 let 14%, 3 – 5 let 17%, 6 – 10 let 23% a konečně 11 – 15 let 46% respondentů.

4.3.2 Výběr dovolené Aby bylo možné předložit potencionálním kupujícím dovolené z řad rodin s dětmi do 15 let ideální nabídku, je třeba poznat, na jaké dovolené chtějí jezdit, na jak dlouho, je třeba znát kde zjišťují informace, které země mají v oblibě, co je zajímá v okolí cílové destinace, ale také v jaké cenové kategorii dovolenou hledají. Na všechny tyto otázky odpověděl provedený průzkum.

35

4.3.2.1 Typ dovolené V této otázce se zjišťovalo, jaký typ dovolené respondenti upřednostňují. Jednoznačným závěrem je, že rodiny s dětmi do 15 let upřednostňují pobytové dovolené.

Graf 1: Typ dovolené Jaký typ dovolené vyhledáváte? 80%

74%

60% 40% 18%

20%

7% 1% 0% Pobytovou

Poznávací

Jinou

Lázeňskou

Zdroj: vlastní zpracování

4.3.2.2 Délka dovolené

Důležité je znát, jak dlouhé dovolené rodiny upřednostňují. Jako nečastější délku dovolené respondenti vybrali 4 – 7 dní a to v rovných 50% případů. Druhou nejčastější volbou je délka 8 – 13 dní (42%). Ostatní možnosti se vyskytovaly výrazně méně.

36

Graf 2: Délka dovolené Jaká je obvyklá délka Vaší dovolené? 60% 50% 42% 40%

20% 5%

3% 0% Do 3 dní

4 – 7 dní

8 – 13 dní

14 a více


4.3.2.3 Zdroj informací Pro každého prodávajícího je důležité vědět, kde se kupující o produktu dozvěděl, kde vlastně hledá informace. Průzkumem bylo zjištěno, že nejčastějším zdrojem informací je internet (49%), dále cestovní kanceláře a agentury (19%), doporučení známých (15%) a katalogy (11%). Ostatní zdroje informací, stejně tak jako respondenti, kteří informace nehledají vůbec se vyskytují velice sporadicky.

Graf 3: Zdroj informací Kde nejčastěji hledáte informace o místě pobytu? 60% 49% 40% 19%

20%

15%

11% 2%

1%

2%

1%

Jiné

Nehledám informace

0% Internet

Cestovní kanceláře/agentury

Média

Katalogy

Cestopisná literatura

Doporučení známých


37

4.3.2.4 Cílová země Pro všechny subjekty prodávající dovolené a zájezdy je důležité znát oblíbené země segmentu rodin s dětmi do 15 let.

Nejoblíbenější zemí se stalo v 36%

případů Chorvatsko následované Itálií (21%). Zajímavý se zdá být výsledek Řecka (8%) a Španělska (6%). Další země se v odpovědích vyskytovali v menším měřítku.

Graf 4: Cílová země Kterou zemi považuje za nejlepší pro Vaši dovolenou s dětmi? 40%

36%

21% 20% 9%

8%

6%

5%

4%

3%

3%

3%

1%

0% n je

pt

o Sp

y Eg

é st

o

y át

ko

ko

o

rs

sk ni Tu

a lh Bu

e ci

o

ts

k ls

ck

ně

an Fr

re Tu

a Šp

á jin

ko

a rv

lie

ec Ř

Itá

ho C


4.3.2.5 Cenová kategorie V další z otázek bylo zjišťováno, jaká je optimální cenová kategorie za nákup dovolené za 1 osobu. Ve 47% případů respondenti vybrali cenu za 1 osobu do 10ti tisíc Kč. Ve 43% případů byla odpověď v rozmezí 10 – 20 tis. Kč. Ostatní možnosti se vyskytovaly výrazně méně.

38

Graf 5: Cenová kategorie V jaké cenové kategorii za osobu se Vaše dovolená obvykle pohybuje? 60% 47%

43%

40%

20% 8% 2% 0% Do 10 tis. Kč

10 – 20 tis. Kč

20 – 30 tis. Kč 30 tis. Kč a více


4.3.3 Doprava, ubytování a stravování Aby bylo možné předložit kvalitní a dobře zacílenou nabídku je třeba znát také informace o preferovaném způsobu dopravy, ubytování a také stravování.

4.3.3.1 Doprava Jako nejčastější způsob dopravy se v průzkumu ukázala být doprava vlastní a to v rovných 60ti % případů. Toto úzce souvisí s nejoblíbenější zemí Chorvatskem, protože většina turistů jedoucích do Chorvatska volí právě vlastní dopravu. Druhou nejoblíbenější je letecký způsob dopravy (27%) a poté doprava autokarem (13%).

39

Graf 6: Doprava Jakým způsobem se obvykle na dovolenou dopravíte? 80% 60% 60% 40%

27% 13%

20% 0%

Autokarem (autobusem)

Letecky

Vlastní


4.3.3.2 Typ a kategorie ubytování Nejoblíbenějším typem ubytování respondenti označili apartmán (46%). Toto opět úzce souvisí s oblibou Chorvatska, protože právě turisté cestující do Chorvatska často volí jako způsob ubytování apartmán. Dále byly označeny hotelové pokoje v menších hotelích rodinného typu (19%), hotelové pokoje ve středních a velkých hotelích (15%) a privátní způsob ubytování (10%). Zbývající možnosti, jako bungalovy, studia a kempy, se v odpovědích vyskytovali ojediněle.

Graf 7: Typ ubytování Jaký typ ubytování hledáte? 60%

46%

40% 20%

19%

15%

10%

4%

1%

Bungalov

Studio

4%

1%

Kemp

jiný

0% Hotelový pokoj v menším hotelu rodinného typu

Hotelový pokoj ve středně velkém či velkém hotelu

Apartmán

Privátní

40


Jako nejčastější volenou kategorií ubytování respondenti jednoznačně určili ubytování o kategorizaci ***. Oblíbené je také ubytování hodnocené ****. Další kategorie ubytování se v odpovědích vyskytovaly v malém měřítku.

Graf 8: Kategorie ubytování Jakou kategorii ubytování preferujete? 80% 59%

60% 40%

31%

20% 3%

2%

*

**

5%

0% ***

****

*****


4.3.3.3 Stravování 37% respondentů označilo jako volený typ stravování vlastní stravu. I toto číslo je ovlivněno vysokou mírou obliby Chorvatska jako cílové destinace. Další z vybraných hodnot – polopenze (29%), all inclusive (24%), plná penze (7%) a snídaně (3%).

41

Graf 9: Stravování Jaký typ stravování využíváte? 40%

37% 29% 24%

20% 7% 3% 0% Vlastní

Snídaně

Polopenze

Plná penze

All inclusive


4.3.4 Vybavenost ubytovacího zařízení Důležitým bodem při výběru dovolené jsou požadavky na vybavenost ubytovací kapacity. Tyto požadavky respondentů zjišťovala otázka, která zkoumala jakou váhu respondenti přikládají jednotlivým vybavením ubytovacího zařízení. Hodnota 1 znamená velkou důležitost, hodnota 5 znamená nedůležité.

Tabulka 2: Důležitost přikládaná vybavenosti ubytovacího zařízení Důležitost vybavenosti Restaurace, kavárny Hotelový bazén Dětské hřiště Dětský koutek Wellness Animační programy Sportovní hřiště Půjčovna jízdních kol Miniklub Tobogány a vodní atrakce Brouzdaliště Nábytek přizpůsobený dětem

1 15% 31% 18% 17% 6% 7% 11% 7% 7% 32% 18% 11%

2 20% 19% 19% 12% 7% 15% 34% 17% 6% 19% 12% 11%

3 29% 11% 22% 20% 23% 17% 22% 21% 23% 21% 16% 17%

4 20% 8% 12% 8% 19% 11% 8% 13% 15% 8% 7% 12%

5 16% 32% 29% 43% 44% 51% 25% 42% 48% 20% 47% 49%


42

4.3.4.1 Restaurace, kavárny Z celkového

pohledu

se

přikládaná

důležitost

restauracím

a

kavárnám

v ubytovacím zařízení poměrně rovnoměrně rozprostírá v celém vzorku – 35% respondentů ji označuje jako důležitou, 29% jí přikládá střední důležitost a 36% jí naopak nepřikládá mimořádnou důležitost.

Graf 10: Restaurace, kavárny Restaurace, kavárny 40% 29% 20% 20%

20% 16%

15%

0% 1

2

3

4

5


Když důležitost přikládanou restauracím a kavárnám v objektu ubytovacího zařízení podrobíme třídění druhého stupně dle věku dětí je patrné, že rodiny s malými dětmi přikládají této vybavenosti ubytovací kapacity daleko větší význam než rodiny se staršími dětmi. Tabulka 3: Důležitost restaurací a kaváren z pohledu věku dětí 1

2

3

4

5

Do 3 let

36%

21%

14%

29%

0%

3 – 5 let

24%

29%

24%

24%

0%

6 – 10 let

5%

10%

45%

20%

20%

11 – 15 let

9%

20%

30%

16%

25%

Celkový součet

15%

20%

29%

20%

16%


43

4.3.4.2 Hotelový bazén Z celkového pohledu jsou respondenti rozděleni na dva tábory – 50% jich vyhledává ubytování s hotelovým bazénem na druhou stranu 40% hotelový bazén nevyhledává.

Graf 11: Hotelový bazén Hotelový bazén 40% 32%

31%

19%

20%

11%

8%

0% 1

2

3

4

5


Dle třídění druhé stupně je patrné, že rodiny s menšími dětmi vyhledávají ubytovací zařízení s bazénem daleko víc než rodiny se staršími dětmi.

Tabulka 4: Důležitost hotelového bazénu z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 50% 35% 14% 30% 31%

2 29% 29% 24% 9% 19%

3 21% 6% 14% 7% 11%

4 0% 6% 14% 9% 8%

5 0% 24% 33% 44% 32%


44

4.3.4.3 Dětské hřiště

Z celkového pohledu nejsou dětská hřiště významným faktorem pro rozhodování o výběru dovolené.

Graf 12: Dětské hřiště Dětské hřiště 40% 29% 22% 20%

18%

19% 12%

0% 1

2

3

4

5


Dle třídění druhého stupně je patrné, že dětská hřiště jsou důležitá především pro rodiny s dětmi do 10 let, přičemž nejvýraznější je tento faktor u rodin majících děti v rozmezí 3 – 5 let.

Tabulka 5: Důležitost dětského hřiště z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 29% 41% 19% 5% 18%

2 36% 29% 10% 14% 19%

3 36% 18% 29% 16% 22%

4 0% 6% 19% 14% 12%

5 0% 6% 24% 51% 29%


45

4.3.4.4 Dětský koutek

Pohled na celý vzorek dat ukazuje, že dětský koutek není pro rodiny s dětmi do 15 let nikterak důležitý – celých 43% jej vůbec nevyhledává a dalších 8% jej nevyhledává.

Graf 13: Dětský koutek Dětský koutek 60% 43% 40%

20%

20%

17% 12%

8%

0% 1

2

3

4

5


Třídění druhého stupně ukazuje, že přítomnost dětského koutku v ubytovacím zařízení je důležitá především pro rodiny s dětmi do 5 let. Rodiče starších dětí výběr dovolené nepodmiňují přítomností dětského koutku.

Tabulka 6: Důležitost dětského koutku s ohledem na věk dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 36% 35% 10% 7% 17%

2 29% 29% 5% 2% 12%

3 36% 18% 33% 9% 20%

4 0% 0% 19% 9% 8%

5 0% 18% 33% 72% 43%


46

4.3.4.5 Wellness

Z celkového pohledu je patrné, že rodiny s dětmi do 15 let při výběru letní zahraniční dovolené nevyhledávají wellness zařízení jako součást ubytovací kapacity. Ve většině případů se k tomuto faktoru staví negativně a dle jejich odpovědí je toto pro ně nedůležité.

Graf 14: Wellness Wellness 60% 44% 40% 23% 20% 6%

7%

1

2

19%

0% 3

4

5


Pohled na data upravená dle druhého stupně třídění potvrzují trend z celkového vyhodnocení, tedy že wellness zařízení není pro rodiny s dětmi důležitým aspektem při výběru ubytovací kapacity pro svoji letní zahraniční dovolenou .

Tabulka 7: Důležitost wellness s ohledem na věk dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 7% 0% 5% 9% 6%

2 7% 0% 5% 12% 7%

3 7% 59% 24% 14% 23%

4 43% 18% 14% 14% 19%

5 36% 24% 52% 51% 44%


47

4.3.4.6 Animační programy

Animační programy se ukazují být také jako nedůležitý faktor pro rodiny s dětmi.

Graf 15: Animační programy Animační programy 60% 51% 40%

20%

17%

15%

11%

7% 0% 1

2

3

4

5


Celkový pohled se k animačním programům staví poměrně negativně, nicméně když se na data podíváme dle třídění druhého stupně, tak je patrný vyšší stupeň obliby animačních programů u rodin s nejmenším dítětem ve věkovém rozmezí do 3 let.

Tabulka 8: Důležitost animačních proramů s ohledem na věk dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 21% 6% 0% 7% 7%

2 29% 35% 14% 2% 15%

3 21% 12% 10% 21% 17%

4 7% 12% 24% 5% 11%

5 21% 35% 52% 65% 51%


48

4.3.4.7 Sportovní hřiště

Důležitost sportovních hřišť se nezdá být z celkového pohledu nikterak velká. Odpovědi jsou rozložené jak na straně důležitosti, tak na straně označující nedůležitost uvedeného kritéria.

Graf 16: Sportovní hřiště Sportovní hřiště 40% 34% 25% 22% 20% 11%

8%

0% 1

2

3

4

5


Z třídění druhého stupně je patrné, že trend z celkového stavu je dodržen i zde a sportovní hřiště nejsou brány jako rozhodující argument při výběru zahraniční dovolené.

Tabulka 9: Důležitost sportovních hřišť z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 7% 12% 10% 12% 11%

2 43% 53% 24% 28% 34%

3 21% 29% 33% 14% 22%

4 7% 0% 14% 9% 8%

5 21% 6% 19% 37% 25%


49

4.3.4.8 Půjčovna jízdních kol

Z celkového pohledu je patrné, že důležitost půjčování jízdních kol pro výběr zahraniční dovolené nebude nikterak velká.

Graf 17: Půjčovna jízdních kol Půjčovna jízdních kol 60% 42% 40% 21% 17%

20%

13%

7% 0% 1

2

3

4

5


I ve třídění druhého stupně je vidět, že půjčovna jízdních kol není respondenty brána jako důležitý argument při výběru letní zahraniční dovolené rodin s dětmi do 15 let. Zvýšený zájem o tento produkt je vidět až u rodin se staršími dětmi ve věku 11 – 15 let, ale i zde se jedná o poměrně nízkou důležitost.

Tabulka 10: Důležitost půjčovny jízdních kol z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 0% 6% 5% 12% 7%

2 7% 29% 10% 19% 17%

3 14% 29% 29% 16% 21%

4 14% 12% 14% 12% 13%

5 64% 24% 43% 42% 42%


50

4.3.4.9 Miniklub

Miniklub vykazuje z celkového pohledu zcela nepodstatnou roli pro ovlivnění výběru dovolené. Většina respondentů jej při výběru dovolené nevyhledává a považuje jej za nedůležitý – celkem 63% (15% jej považuje za nedůležitý a 48% za zcela nedůležitý).

Graf 18: Miniklub Miniklub 60% 48% 40% 23% 20%

15% 7%

6%

1

2

0% 3

4

5


Třídění druhého stupně potvrzuje celkový pohled na důležitost přítomnosti miniklubu v ubytovacím zařízení. Jediná kategorie, která tomuto zařízení v ubytovací kapacitě dává přednost a vyhledává jej jsou rodiny s dětmi do 3 let. I tento segment však nepřikládá miniklubu zcela zásadní roli.

Tabulka 11: Důležitost miniklubu z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 21% 6% 0% 7% 7%

2 0% 6% 10% 7% 6%

3 36% 41% 19% 14% 23%

4 21% 12% 19% 12% 15%

5 21% 35% 52% 60% 48%


51

4.3.4.10 Tobogány a vodní atrakce

Tobogány a vodní atrakce se zdají být důležité pro výběr letní zahraniční dovolené. 32% respondentů je označuje jako hodně důležité a 19% jako důležité.

Graf 19: Tobogány a vodní atrakce Tobogány a vodní atrakce 40% 32%

21%

19%

20%

20%

8%

0% 1

2

3

4

5


Třídění druhého stupně ukazuje, že tobogány a vodní atrakce jsou při výběru důležité pro všechny rodiny napříč věkovými kategoriemi dětí.

Tabulka 12: Důležitost tobogánů a vodních atrakcí z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 43% 35% 27% 30% 32%

2 29% 18% 27% 12% 19%

3 14% 29% 23% 19% 21%

4 0% 12% 0% 14% 8%

5 14% 6% 23% 26% 20%


52

4.3.4.11 Brouzdaliště

Brouzdaliště se na první pohled řadí mezi zařízení ubytovacích kapacit, která nejsou při výběru dovolené důležitá. Celkem 54% je považuje za nedůležité, přičemž 47% za zcela nedůležité.

Graf 20: Brouzdaliště Brouzdaliště 60% 47% 40%

20%

18%

16% 12% 7%

0% 1

2

3

4

5


Třídění druhého stupně však ukazuje, že pro rodiny s malými dětmi mohou být brouzdaliště při výběru důležitá a mohou jej ovlivnit. Rodiny s dětmi do 3 let totiž brouzdaliště označují za hodně důležitá v 57% případů a za důležitá v 21% případů. Rodiny s dětmi od 3 do 5 let brouzdaliště vyhledávají a označují za hodně důležitá v 29% případů, dalších 29% je označuje za důležitá. Rodiny se staršími dětmi naopak brouzdaliště takřka nevyhledávají.

Tabulka 13: Důležitost brouzdališť z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 57% 29% 10% 5% 18%

2 21% 29% 5% 5% 12%

3 7% 18% 33% 9% 16%

4 7% 12% 10% 5% 7%

5 7% 12% 43% 77% 47%

Zdroj: vlastní zpracování 53

4.3.4.12 Nábytek přizpůsobený dětem

Nábytek přizpůsobený dětem, jako např. dětské židličky v restauracích atd., jsou z celkového pohledu pro rodiny s dětmi faktor málo ovlivňující výběr dovolené. Celých 49% jej označuje za zcela nedůležitý a nevyhledává jej.

Graf 21: Nábytek přizpůsobený dětem Nábytek přizpůsobený dětem 60% 49% 40%

17%

20% 11%

11%

1

2

12%

0% 3

4

5


Po analýze dat po třídění druhého stupně je patrné, že nábytek přizpůsobený dětem téměř nevyhledávají rodiny se staršími dětmi. Naopak rodiny s malými dětmi, především segment s dětmi do 3 let, nábytek přizpůsobený dětem vyhledává a v 50% případů jej dokonce označuje za hodně důležitý.

Tabulka 14: Důležitost nábytku přizpůsobeného dětem z pohledu věku dětí Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

1 50% 13% 5% 2% 11%

2 17% 38% 5% 2% 11%

3 8% 25% 25% 12% 17%

4 25% 0% 20% 10% 12%

5 0% 25% 45% 74% 49%


54

4.3.5 Požadavky na pláž Pro respondenty, kteří odpověděli, že vyhledávají dovolenou u moře, bylo připraveno několik otázek zjišťujících jejich požadavky na vzdálenost ubytovacího zařízení od moře, typ pláže a také rušnost pláže.

4.3.5.1 Vzdálenost ubytovací kapacity od moře Z průzkumu je patrné, že většina respondentů preferuje blízkost ubytovací kapacity od moře, protože celých 60% odpovědí bylo do 100 metrů od moře. Možnost 101 – 300 metrů zvolilo 31% respondentů. Vzdálenost 301 – 500 metrů označilo 8% respondentů. Více než 500 metrů je dle průzkumu vzdálenost nevhodná a nežádaná, protože si ji vybralo pouze 1% respondentů.

Graf 22: Vzdálenost ubytovací kapacity od moře Jaká je ideální vzdálenost hotelu od moře? 80% 60% 60% 40%

31%

20% 8% 1% 0% Do 100 metrů

101 – 300 metrů 301 – 500 metrů

více


Z třídění druhého stupně nejsou patrné rozdíly mezi různým věkem dětí a vzdáleností ubytovací kapacity od moře.

55

Tabulka 15: Vzdálenost hotelu od moře z pohledu věku dětí

Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

Do 100 metrů

101 – 300 metrů

301 – 500 metrů

více

54% 56% 52% 68% 60%

46% 44% 33% 22% 31%

0% 0% 10% 11% 8%

0% 0% 5% 0% 1%


4.3.5.2 Typ pláže

Nejoblíbenější pláží je dle získaných odpovědí písečná pláž s pomalým vstupem do vody (62%). Dále poté písečná pláž u které na vstupu do vody nezáleží (18%) a kamenitá pláž s pomalým vstupem do vody (14%). Možnost kamenité pláže u které na vstupu do vody nezáleží si vybralo pouhých 6% respondentů.

Graf 23: Typ pláže Jaké pláže preferujete? 80% 62% 60% 40% 14%

20%

18% 6%

0% Písečné, pomalý Kamenité, vstup do vody pomalý vstup do vody

Písečné, na vstupu do vody nezáleží

Kamenité, na vstupu do vody nezáleží


Z třídění druhého stupně je patrné, že rodiny s mladšími dětmi jednoznačně preferují písečné pláže s pomalým vstupem do vody. Nejvíce je tento trend znát u rodin s dětmi do 3 let, kde písečnou pláž s pomalým vstupem do vody volí 85%

56

respondentů. Naopak rodiny se staršími dětmi ve věku 11 – 15 let na tomto již tolik netrvají a spokojí se i s jinými typy pláží.

Tabulka 16: Typ pláže z pohledu věku dětí Písečné, Kamenité, pomalý vstup pomalý vstup do vody do vody Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

85% 67% 76% 44% 62%

8% 22% 10% 17% 14%

Písečné, na vstupu do vody nezáleží 0% 11% 14% 28% 18%

Kamenité, na vstupu do vody nezáleží 8% 0% 0% 11% 6%


4.3.5.3 Rušnost pláže Oblíbené jsou především klidné pláže – celkem si je vybralo 73% respondentů (23% klidné a 50% označilo spíše klidné pláže). Rušné pláže byly označeny v 15% dotazníků a 13% respondentů označilo, že toto kritérium pro ně není důležité.

Graf 24: Rušnost pláže Vyhledáváte raději rušnou pláž s různými vodními atrakcemi nebo raději klidnou pláž? 60%

50%

40% 23% 20%

9%

13% 6%

0% Klidnou

Spíše klidnou Spíše rušnou

Rušnou

Toto pro mne není důležité


57

I při třídění druhého stupně je naprosto jasně patrné, že rodiny s dětmi preferují klidné pláže. Toto se projevuje u rodin s dětmi ve všech věkových kategoriích a mezi chováním rodin s různým věkem dětí nelze nalézt rozdílů.

Tabulka 17: Rušnost pláže s ohledem na věk dětí

Do 3 let 3 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let Celkový součet

Klidnou

Spíše klidnou

23% 11% 24% 24% 23%

54% 56% 57% 43% 50%

Toto pro mne Spíše rušnou není důležité 8% 11% 10% 16% 13%

15% 22% 5% 5% 9%

Rušnou 0% 0% 5% 11% 6%


4.4

Vyhodnocení výsledků výzkumu, návrhy a doporučení,

ekonomické zhodnocení 4.4.1 Vyhodnocení výsledků výzkumu Z výsledků výzkumu je patrné, že rodiny s dětmi do 15 let z Jihomoravského kraje ČR při výběru letní zahraniční dovolené nejčastěji volí pobytové dovolené a to v 74% případů. Obvyklá délka dovolené je 4 – 7 dní (50% případů) nebo 8 – 13 dní (42%). Nejčastějším zdrojem informací je jednoznačně Internet a to ve 49% případů.

Tento

je

často

doplňován

informacemi

zjištěnými

v cestovních

kancelářích a agenturách (19%), od známých (15%) nebo v katalozích (11%). Nejoblíbenější zemí je Chorvatsko (36%), dále Itálie (21%) a také Řecko (8%) či Španělsko (6%). Obvyklá cena dovolené na jednu osobu je nejčastěji v rozmezí do 10 tis. Kč (47%) nebo také v rozmezí od 10 do 20 tis. Kč (43%).

Nejčastějším dopravním prostředkem je vlastní automobil a to v 60% případů. Ubytování si rodiny s dětmi hledají nejčastěji v apartmánech (46%), případně v hotelích menšího rodinného typu (19%) či ve středních a velkých hotelích (15%). Kategorie ubytování je většinou označena třemi hvězdičkami. Stravování je většinou voleno vlastní (37%), následované polopenzí (29%) a all inclusive (24%).

58

Zásadní jsou odpovědi na téma vybavenosti ubytovacího zařízení. Restaurace a kavárny v objektu ubytovací kapacity vyhledává 35% respondentů, naopak pro 36% respondentů toto není důležité. Rozdíly jsou patrné mezi rodinami s malými dětmi, které preferují restaurace a kavárny v ubytovacím zařízení a naopak rodiny se staršími dětmi toto označují jako nedůležité.

Hotelový bazén je důležitý pro 50% respondentů, přičemž největší váhu tomuto opět přikládají rodiny s malými dětmi ve věku do 3 let a od 3 do 5 let. Dětská hřiště se neukázala být důležitým bodem pro většinu z respondentů, nejvíce je vyhledávají rodiny s malými dětmi a to především ve věku od 3 do 5 let. Podobné je to v případě dětského koutku, který opět vyhledávají především rodiny s malými dětmi.

Wellness zařízení v ubytovací kapacitě nemá vliv na výběr dovolené rodin s dětmi, když 63% z nich tuto možnost označilo odpovědí nedůležité. Podobně dopadlo hodnocení animačních programů, které nevyhledává 62% respondentů. Zde se objevila malá výjimka v podobě rodin s dětmi do 3 let, kde se o tyto programy objevil zvýšený zájem.

Málo vyhledávaná se stala sportovní hřiště, půjčovny jízdních kol a také minikluby. Ve všech těchto případech respondenti nejčastěji volili nízkou důležitost pro jejich rozhodování.

Naopak důležitá je pro rodiny s dětmi přítomnost tobogánů a jiných vodních atrakcí. Tuto možnost zvolilo celkem 51% respondentů. Brouzdaliště se po celkovém hodnocení ukázala být jako nedůležitá při výběru dovolené, ale po podrobení třídění druhého stupně bylo zjištěno, že tyto vyhledávají v hojném počtu především rodiny s dětmi do 3 let.

Nábytek přizpůsobený dětem byl absolutně nedůležitý pro rodiny se staršími dětmi. Naopak pro rodiny s malými dětmi, především v kategorii do 3 let, je toto velmi vyhledávané.

59

Vzdálenost ubytovací kapacity od pláže se ukázala být důležitým faktorem při rozhodování o výběru dovolené, když si 60% respondentů vybralo jako ideální vzdálenost do 100 metrů. Závislost mezi věkem dětí a vzdáleností ubytování od pláže nebyla nalezena.

Pláže většina respondentů vyhledává písečné s pomalým vstupem do vody. Toto je patrné především u rodin s dětmi do 10 let. U rodin se staršími dětmi se toto stává méně důležité. Také rušnost pláže je důležitým faktorem pro rozhodování, když si klidné pláže vybralo 73% respondentů.

4.4.2 Návrhy a doporučení Na základě výsledků průzkumu cestovním kancelářím a agenturám navrhuji: 1. Zaměřit se na správné, dostatečné a aktuální informace uvedené na webových stránkách, protože právě internet je nejčastějším zdrojem informací při vyhledávání dovolené v zahraničí. 2. Nabízet dostatečný počet zájezdů do Chorvatska a Itálie a to především s vlastním

způsobem

dopravy,

vlastní

stravou

a

ubytováním

v apartmánech, protože právě tyto atributy dovolené nejčastěji rodiny s dětmi do 15 let z Jihomoravského kraje ČR volí. 3. Rozdělit nabídky pro rodiny s dětmi na dva segmenty. První z nich zaměřit na rodiny s dětmi do věku 5 let a druhý na rodiny s dětmi školního věku od 6 do 15 let, protože bylo zjištěno, že mezi těmito dvěma segmenty jsou podstatné rozdíly. Rodiny s nejmladším dítětem do 5ti let vyhledávají restaurace a kavárny v ubytovacím zařízení nebo jeho blízkosti, hledají dětská hřiště, dětské koutky a také bazény. V tomto segmentu se také projevuje zvýšený zájem o animační programy. Důležitá je pro tento segment přítomnost brouzdališť a také nábytku přizpůsobeného dětem (např. dětské židličky v restauracích). Tyto rodiny hledají písečné pláže s pomalým vstupem do vody. Naopak segment rodin s dětmi školního věku od 6 do 15 let není zvlášť náročný na vybavenost ubytovací kapacity, přičemž výrazný je pouze zájem o tobogány a jiné vodní atrakce. Tento segment také není náročný na typ pláže, když sice raději volí písečnou pláž, ale vstup do vody pro něj není nějak důležitý. 60

4.4.3 Ekonomické zhodnocení Vzhledem k navrhovaným změnám bude pro cestovní kanceláře finančně zatěžující pouze bod č. 1, kdy se budou muset věnovat kvalitě a obsahu internetových stránek, což je většinou prováděno pomocí služeb pronajatých odborníků. Úpravy webových stránek vedoucí k lepší přehlednosti, rozčlenění nabídky na 2 segmenty rodin s dětmi (rodiny s nejmladším dítětem do 5 let a rodiny s dětmi školního věku) a také zavedení nástěnkového systému pro možnost aktualizace dat pomocí zaměstnanců cestovních kanceláří a agentur nebudou nějak výrazně finančně náročné. Takovéto úpravy odhaduji na konečnou cenu v rozmezí 25 – 30 tis. Kč.

Všechny další návrhy nebudou finančně nikterak náročné, protože toto je možné změnit pomocí sil vlastních zaměstnanců a tudíž nevzniknou další náklady.

61

5 Závěr V bakalářské práci je provedeno vyhodnocení marketingového průzkumu na téma rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené. Práce je zaměřena na rodiny s dětmi žijící v Jihomoravském kraji ČR.

Na začátku práce byly stanoveny 2 cíle: 1. zjistit a vyhodnotit klíčové faktory ovlivňující rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu letní zahraniční dovolené a 2. sestavit doporučení pro cestovní kanceláře a agentury, které vyhodnotí zjištěné potřeby, představy a očekávání rodin s dětmi do 15 let a na základě zjištěných skutečností navrhne jak tomuto segmentu potencionálních zákazníků nejlépe vyhovět.

Závěrem k prvnímu cíli je zjištění, že rodiny s dětmi do 15 let se při rozhodování o nákupu zahraniční dovolené nechovají stejně. Jejich rozhodování ovlivňuje věk nejmladšího dítěte v rodině a také cena dovolené za jednu osobu.

Rodiny s nejmladším dítětem ve věku do 5ti let se při rozhodování o nákupu dovolené chovají s ohledem právě na toto dítě. Preferují umístění restaurací, kaváren, dětských hřišť, koutků, ale také bazénů v areálu ubytovacího zařízení nebo v jeho těsné blízkosti. Důležitá je pro tento segment přítomnost brouzdališť a také nábytku upraveného pro děti. Tyto rodiny vyhledávají v případě dovolené u moře písečné pláže s pomalým vstupem do vody.

Naopak rodiny s nejmladším dítětem ve věku 6 – 15 let se při výběru dovolené chovají zcela jinak. Výše uvedené body je při výběru nikterak neomezují a stejně tak již přestávají brát ohled na nejmladší dítě v rodině. Tento segment není náročný na vybavenost ubytovací kapacity ani na požadavky ohledně pláže. Důležitá je pro ně přítomnost tobogánů a jiných vodních atrakcí v komplexu ubytovacího zařízení nebo v jeho blízkosti. Pláže také preferují písečné, nicméně požadavky na vstup do vody nemají.

Faktor, který ovlivňuje oba zmíněné segmenty je cena dovolené na jednu osobu. Nejčastější cena dovolené na osobu je ve výši do 10 tis. Kč, následována cenou 62

v rozmezí 10 – 20 tis. Kč. Zájezdy z dražších cenových rozmezí se ve výběru objevují velice sporadicky. Toto je provázáno s otázkou čistého měsíčního příjmu rodiny, kdy rodiny s nižším měsíčním příjmem volí častěji zájezdy v ceně do 10 tis. Kč a rodiny s vyšším měsíčním příjmem si zase vybírají zájezdy v rozmezí 10 – 20 tis. Kč. I rodiny z nejvyšší příjmové kategorie si zájezdy dražší než 20 tis. Kč vybírají velice málo.

Závěrem k druhému cíli jsou 3 doporučení pro cestovní kanceláře popsána v bakalářské práci. První z nich doporučuje zaměřit za na kvalitu a obsah internetových stránek, které jsou nejčastějším zdrojem informací při výběru zahraniční

dovolené.

Druhé

je

nabízet

dostatečný

počet

zájezdů

do

nejoblíbenějších zemí, tedy do Chorvatska a Itálie. A při tom se zaměřit na zájezdy, kdy si zákazník volí vlastní způsob dopravy, vlastní stravu a ubytování v apartmánech, protože právě toto jsou nejčastěji volené atributy zahraniční dovolené rodin s dětmi. Třetí doporučení navrhuje rozdělit nabídku pro rodiny s dětmi do 15 let na dva segmenty – rodiny s nejmladším dítětem ve věku do 5 let a rodiny s dětmi školního věku, protože tyto dva segmenty se při nákupu dovolené chovají jinak a vybírají podle jiných kritérií.

63

6 Seznam použité literatury FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. druhé vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 451 s. ISBN 80-251-1041-9.

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7.

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5.

HAUGE, Paul. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 246 s. ISBN 807226-917-8.

HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 1. vyd. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.

HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

Kol. autorů. DEMOGRAFIE nejen PRO DEMOGRAFY : Sociologické pojmosloví. Praha: Sociologické nakladatelství. 1993. 1. vyd. 125 s. ISBN 80-901424-2-7.

KOTLER, P. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

KOTLER, P., KELLER K.,L. Marketing management. 12. vyd. Praha: Grada, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 64

KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X.

MCDANIEL, Carl; GATES, Roger. Marketing Research Essentials. New York : Wiley and Sons, 2009. 528 p. ISBN 978-0-470-16970-4.

MOŽNÝ,

Ivo.

Rodina

a

společnost.

2.,

upr.

vyd.

Praha:

Sociologické

nakladatelství, 2008. 323 s. ISBN 978-808-6429-878.

PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5.

SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L.L.: Nákupní chování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 633 s. ISBN 80-251-0094-4.

VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele: jak zákazníci nakupují. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 284 s. ISBN 80-247-0393-9.

VYSTOUPIL, J. a kol. Marketing cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7.

VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 151 s. ISBN 80-210-3617-6.

65

Internetové zdroje AČCKA.

Ročenka

2010

[online].

2011

[cit.

2012-03-21].

Dostupné

z:

.

CESTUJ S DĚTMI.CZ. Kam s dětmi - dovolená - ubytování - zábava [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: <www.cestujsdetmi.cz>.

CZECHTOURISM. Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: .

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Demografická příručka [online]. 2012 [cit. 2012-0217]. Dostupné z: .

DOVOLENA.CZ. Dovolená 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: .

INVIA.CZ. Dovolená 2012 u moře i na horách od 300 CK [online]. 2012 [cit. 201202-14]. Dostupné z: .

JUŘÍKOVÁ, Martina. Marketingový výzkum I: Metodologie [online]. 2011 [cit. 201202-17]. Dostupné z: .

KINDERHOTEL.DE. Die schonsten Kinderhotels [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: .

VYPLŇTO.CZ. Vyplňto.cz - řešení pro Váš internetový průzkum [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: .

66

Seznam tabulek Tabulka 1 Osm úloh v rozhodovacím procesu ......................................................18 Tabulka 2: Důležitost přikládaná vybavenosti ubytovacího zařízení .....................42 Tabulka 3: Důležitost restaurací a kaváren z pohledu věku dětí ...........................43 Tabulka 4: Důležitost hotelového bazénu z pohledu věku dětí..............................44 Tabulka 5: Důležitost dětského hřiště z pohledu věku dětí ...................................45 Tabulka 6: Důležitost dětského koutku s ohledem na věk dětí..............................46 Tabulka 7: Důležitost wellness s ohledem na věk dětí ..........................................47 Tabulka 8: Důležitost animačních proramů s ohledem na věk dětí .......................48 Tabulka 9: Důležitost sportovních hřišť z pohledu věku dětí .................................49 Tabulka 10: Důležitost půjčovny jízdních kol z pohledu věku dětí.........................50 Tabulka 11: Důležitost miniklubu z pohledu věku dětí...........................................51 Tabulka 12: Důležitost tobogánů a vodních atrakcí z pohledu věku dětí...............52 Tabulka 13: Důležitost brouzdališť z pohledu věku dětí ........................................53 Tabulka 14: Důležitost nábytku přizpůsobeného dětem z pohledu věku dětí........54 Tabulka 15: Vzdálenost hotelu od moře z pohledu věku dětí................................56 Tabulka 16: Typ pláže z pohledu věku dětí...........................................................57 Tabulka 17: Rušnost pláže s ohledem na věk dětí................................................58

Seznam grafů Graf 1: Typ dovolené.............................................................................................36 Graf 2: Délka dovolené .........................................................................................37 Graf 3: Zdroj informací ..........................................................................................37 Graf 4: Cílová země ..............................................................................................38 Graf 5: Cenová kategorie ......................................................................................39 Graf 6: Doprava.....................................................................................................40 Graf 7: Typ ubytování............................................................................................40 Graf 8: Kategorie ubytování ..................................................................................41 Graf 9: Stravování .................................................................................................42 Graf 10: Restaurace, kavárny ...............................................................................43 Graf 11: Hotelový bazén .......................................................................................44 Graf 12: Dětské hřiště ...........................................................................................45 67

Graf 13: Dětský koutek..........................................................................................46 Graf 14: Wellness..................................................................................................47 Graf 15: Animační programy .................................................................................48 Graf 16: Sportovní hřiště .......................................................................................49 Graf 17: Půjčovna jízdních kol...............................................................................50 Graf 18: Miniklub ...................................................................................................51 Graf 19: Tobogány a vodní atrakce.......................................................................52 Graf 20: Brouzdaliště ............................................................................................53 Graf 21: Nábytek přizpůsobený dětem..................................................................54 Graf 22: Vzdálenost ubytovací kapacity od moře ..................................................55 Graf 23: Typ pláže.................................................................................................56 Graf 24: Rušnost pláže .........................................................................................57

68

7 Přílohy Příloha č. 1: vzor Záznamového archu hloubkového rozhovoru Příloha č. 2: Dotazník

69

Příloha č. 2:

Dotazník na téma:

„Rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené“ Vážení cestovatelé, v rámci zpracování mé bakalářské práce na výše uvedené téma se Vám dostává do rukou tento dotazník. Jeho vyplnění Vám zabere maximálně 6 minut Vašeho času, ale mně svými šesti minutami pomůžete najít odpovědi na klíčové otázky kladené při výběru letní zahraniční dovolené. Je pro mne velmi důležité znát Vaše názory a postoje! Radovan Reiter Vaše odpovědi prosím zakroužkujte. 1. Byl jste za poslední 3 roky na letní zahraniční dovolené s dítětem/dětmi? • Ano • Ne V případě odpovědi „ANO“ prosím pokračujte další otázkou. V případě odpovědi „NE“ Vám děkuji za čas věnovaný tomuto dotazníku, ale odpovídání na další otázky by vzhledem k zaměření průzkumu nemělo významný přínos.

2. Vybíráte si opakovaně stejná místa pro svoji dovolenou? • Ano • Ne 3. Jaký typ dovolené vyhledáváte? • Pobytovou • Poznávací • Wellness/Lázeňskou • Jinou 4. Jaká je obvyklá délka Vaší dovolené? • Do 3 dní • 4 – 7 dní • 8 – 13 dní • 14 a více 5. Kde nejčastěji hledáte informace o místě pobytu (vyberte maximálně 2 zdroje)? • Internet • Cestopisná literatura • Cestovní kanceláře/agentury • Doporučení známých • Média • Jiné • Katalogy • Nehledám informace 6. Kterou zemi považujete za nejlepší pro Vaši dovolenou s dětmi? • Španělsko • Chorvatsko • Itálie • Turecko • Francie • Egypt • Řecko • Tunisko 1

• • •

Bulharsko Spojené státy jiná

7. Vyhledáváte dovolenou u moře? V případě odpovědi „NE“ pokračujte prosím otázkou č. 11. • Ano • Ne 8. Jaká je ideální vzdálenost hotelu od moře? • Do 100 metrů • 101 – 300 metrů • 301 – 500 metrů • více 9. Jaké pláže preferujete? • Písečné, pomalý vstup do vody • Písečné, na vstupu do vody nezáleží • Kamenité, pomalý vstup do vody • Kamenité, na vstupu do vody nezáleží 10. Vyhledáváte raději rušnou pláž s různými vodními atrakcemi nebo raději klidnou pláž? • Rušnou • Spíše rušnou • Spíše klidnou • Klidnou • Toto pro mne není důležité 11. Jakým způsobem se obvykle na dovolenou dopravíte? • Autokarem (autobusem) • Letecky • Vlastní • jiná 12. Jaký typ ubytování hledáte? • Hotelový pokoj v menším hotelu rodinného typu • Hotelový pokoj ve středně velkém či velkém hotelu • Apartmán • Bungalov 13.

Jakou • • •

• • • •

Studio Privátní Kemp jiný

• •

ubytování **** *****

• •

Plná penze All inclusive

kategorii

* ** ***

14. Jaký typ stravování využíváte? • Vlastní • Snídaně • Polopenze 2

preferujete?

15. Jakou vybavenost ubytovacího zařízení hledáte (1=hodně důležité, 5=nedůležité, nehledám) • • • • • • • • • • • •

Restaurace, kavárny Hotelový bazén Dětské hřiště Dětský koutek Wellness Animační programy Sportovní hřiště Půjčovna jízdních kol Miniklub Tobogány a vodní atrakce Brouzdaliště Nábytek přizpůsobený dětem (dětské židličky atd.)

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

•

Jiné (vypište)

………………………………………………

16. Program pro volný čas dítěte/dětí zajišťuji: • Sám • Využívám služeb animátorů • Využívám služeb cestovní kanceláře

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

• •

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Využívám služeb hotelu Nezajišťuji

17. Jakou cílovou destinaci hledáte? • Klidnou • Spíše klidnou • Spíše žijící • Žijící 18. Které z následujících atraktivit jsou pro Vás při výběru dovolené důležité (možno více odpovědí)? • Kulturní akce • Restaurace • Památky • Aquaparky • Příroda • Nevyhledávám atraktivity • Obchody • Jiné (doplňte) …………………………… 19. V jaké cenové kategorii za osobu se Vaše dovolená obvykle pohybuje? • Do 10 tis. Kč • 10 – 20 tis. Kč • 20 – 30 tis. Kč • 30 tis. Kč a více 20. Počet členů rodiny/domácnosti? • 2 • 3 • 4 • 5 a více 3

21. Kolik máte dětí mladších 15ti let? • 1 •

•

2

3 a více

22. Věk dítěte (v případě více dětí uveďte věk nejmladšího) • Do 3 let • 6 – 10 let • 3 – 5 let • 11 – 15 let 23. Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti? • Do 10 tis. Kč • 10 – 20 tis. Kč

• •

20 – 30 tis. Kč 30 tis. Kč a více

Identifikační údaje 24. Věk • 18 - 26 let • 27 - 35 let • 36 - 45 let

• •

46 – 60 let 60 a více

25. Pohlaví • Muž

•

Žena

26. Moje role v rodině/domácnosti • Manžel/manželka • Partner/partnerka

• •

Rodič samostatně vychovávající dítě Jiná

27.

Vzdělání • • •

Základní Výuční obor Středoškolské bez maturity

28. Svoji ekonomickou aktivitu bych popsal takto: • Zaměstnanec • OSVČ • Student • Žena na mateřské dovolené • Zemědělec 29. V jakém kraji ČR žijete? • Jihomoravský • Jihočeský • Královehradecký • Karlovarský • Liberecký

• • • • •

• • •

Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

• • • •

Nezaměstnaný Pracující důchodce Nepracující důchodce Jiná

Olomoucký Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Středočeský

Děkuji za čas, který jste věnovali tomuto dotazníku a za Vaše odpovědi.

4

• • • •

Ústecký Vysočina Zlínský Hlavní město Praha

Rozhodování rodin s dětmi do 15 let o nákupu zahraniční dovolené

Recommend Documents