Sportovníbrownfieldyv R Masaryk vstadionnastrahov

Construction on brownfields

Sportovní brownfieldy v ýR MasarykĤv stadion na StrahovČ Z. KramáĜová

Fakulta stavební ýVUT v Praze, Praha, ýeská republika

RESUME: Sports brownfields in Czech Republic, Masaryk’s stadion at Strahov Solving and revitalization of sport brownfields is attended to very small attention in the Czech Republic. It is mainly evocated by the fact that the sport brownfields are seldom totally unused real estates, more likely it is by about critically underused areas, which are not often marked as brownfield – what is fault. By the definition of “brownfield”, which is used by Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic, it is evident that sport areas, which are mostly unused but they are not typical representatives, are brownfields. „BROWNFIELD is real estate (land, building, area), which is seldom used, deprived and can be contaminated. It originates as resident of industry, agricultural, residential, military or another activity. Brownfield can not be properly and effectively used till the process of regeneration is done. Brownfield definition, National Strategy of brownfield regeneration, June 2008 Sport brownfields in the Czech Republic first of all originate from the publics falling of interest in active sporting. Falling of interested is made by change of population live style and next by financial situation in society. Change of live style could be indicated by the self-indulgence. Mainly young generation and children are interested in computer gameing, browsing the Internet, listing in modern magazines, watching TV and video, … . Globaly this trend implicates not only in obesity of population, but also in small usage of sport areas. At the second there are much more bigger financial claims to exercise sport activities. Nowadays sport and sport activity are closer to professional level than formerly, for example 25 years ago, cause sport equipment is more quality and expensive. Price of sport clubs is in another rate to ordinary family income, than it was. Interest in sport is changing by modern sport fields – football and ice hockey are the same, athletics is going down. Between the events, which could not be classified as the sport activity, start excel afternoon relax activity of general public, for example bowling. Sport brownfields in the Czech Republic are mainly areas and buildings of sports, which are not attractive and tempt small number of peoples – mainly athletics.

Výstavba na brownfields

79


One of the biggest sport brownfields of the Czech Republic and in the world is Masaryk´s stadium at the Strahov – mostly known as “Strahovský spartakiádní stadium” (Picture 6), which is written in Guiness world records. The beginning of construction was started in 1926 (Pictures 1 and 2). Stadium was intended for “Vãesokolský slet” (Picture 3) – it is people exercising by the choreography. After The Second World War the stadium was finished and was intended for “Spartakiáda” (Pictures 4 and 5) – it is quitely the same as “Vãesokolský slet”. In 1990 – 2002 the stadium was used as place for concerts of modern interprets and place of trade fair. In 2003 the part of Masaryk´s stadium was declareted as registered cultural landmark (Table 1 and Picture 7). Since 2002 the inside area is rented by AC Sparta Praha fotbal, a.s. for 30 years. AC Sparta Praha fotbal, a.s. used this place for practising and another sport activities. The platforms and the other buildings are underused and they are not able to cover the financial claims, which are needed for operation and maintenance, cause they are destroyed. In summer of 2010 the publics were shocked by information, that The Czech Sports Association wants demolish Masaryk´s stadium at Strahov and the place want to sell to developers. The finance of selling will consolidate the situation in Czech sport. Locality is very attractive for developers, because it is situated near centre of the Prague and has very good connection to traffic infrastructure (Picture 8). This idea dashed against to number of important factors, which complicated its realisation – for example cultural protection of building, more that one holder, the size of area and financial claims, capital investments in area, number of demolishing and replacing of material, … . These factors do the revitalisation so hard, that it can be realised only with government help.

80



1 ÚVOD V rámci diskusí na stále aktuální téma „brownfieldy“ v ýeské republice zatím jen málokdy zaznívá uåãí zamČĜení na sportovní brownfieldy. V tomto smČru se nejedná ani tak o pochybení jako spíãe o snahu odborné veĜejnosti prozatím se vyhnout oblasti, pro níå není dostatek impulsĤ k Ĝeãení (ideových, technických i finanþních). V oblasti revitalizací prĤmyslových a zemČdČlských brownfieldĤ se jedná vesmČs o nemovitosti v atraktivních lokalitách, urþených pro dalãí rozvoj podnikání, tudíå i relativnČ krátkou dobu návratnosti investovaných prostĜedkĤ. Tyto brownfieldy bývají zpravidla revitalizovány na podnikatelské aktivity, které jsou ekonomicky výnosné a zaruþují svým provozem brzskou návratnost vloåených investic. Tato situace vãak neplatí v oblasti sportu a sportovních brownfieldĤ. V souþasné dobČ jsou mezi þásteþnými brownfieldy nebo potenciálními brownfieldy (nemovitosti, které jsou vzhledem ke svému vyuåití na hranici oznaþení za brownfield nebo hrozí v jejich blízké budoucnosti moånost tohoto oznaþení) evidovány i mnohé plochy pro sport. Je to dáno nejen niåãím zájmem obþanĤ o aktivní sport, ale i zvýãením celkové finanþní nároþnosti sportu – niåãí dotace ze strany státu a obcí pro sportovní zaĜízení, zvýãení nárokĤ na nejnutnČjãí úpravy pro provoz (zvýãení kvality sportoviãĢ), zvýãení nákladĤ na provoz (energie, ménČ zájemcĤ, …). ýeský svaz tČlesné výchovy jiå delãí dobu hovoĜí o finanþních problémech v oblasti sportu, které se projevují zejména na stavu nČkterých sportoviãĢ.

2 STADION NA STRAHOVċ Jedním z nejznámČjãích a nejvČtãích brownfieldĤ ýeské republiky a patrnČ i ve svČtČ je bývalý Spartakiádní stadion na StrahovČ – spíãe známý jako „Strahovský stadion“, který je i zapsán v GuinessovČ knize rekordĤ. Dnes je stadion pojmenován po prvním presidentu republiky T.G.Masarykovi – MasarykĤv stadion. Objekt je leåí mezi ulicemi Vaníþkova (východní strana, severovýchodní stana a jihovýchodní strana) a Atletická (jihozápadní strana), Stadionem Evåena Roãického (západní strana) a Malým stadionem na StrahovČ (severozápadní stana). Jde o vskutku obĜí stadion jehoå rozmČry jsou cca 405 x 298 metrĤ, celková plocha je tedy cca 120.000 m2, plocha cviþiãtČ má rozmČry 310,5 x 202,5 metru, coå je 62.876 m2. Kapacita stadionu je 250.000 míst, z toho je cca 56.000 míst k sezení. Hlavním vstupem na stadion je východní vstup z Vaníþkovy ulice (od vysokoãkolských kolejí), který se nazývá Brána borcĤ (mČĜí cca 50 metrĤ). Na plochu cviþiãtČ se souþasnČ veãlo aå 14.000 cviþencĤ. Tento objekt vČtãina národa vnímají jako pozĤstatek „socialistické éry“, jako megalomanství své doby. Tento mýtus se pokusím vyvrátit struþným shrnutím historie výstavby a provozu stadionu, který nezaþala budovat v jeho rozmČrech strana komunistická pro spartakiády, ale jiå v meziváleþném období stát pro obec sokolskou.


81


Obrázek 1. Výstavba tribuny na StrahovČ - celkový pohled na tribunu (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

2.1 Výstavba a provoz stadionu do roku 2002 Jak jiå bylo zmínČno stadion na StrahovČ nebyl pĤvodnČ postaven pro konání celostátních spartakiád. První myãlenky na výstavbu velkého sportovního parku, který mČl být situován v prostoru bývalých strahovských lomĤ se objevily jiå pĜed rokem 1913. Areál zamýãlela provozovat ýeská obec sokolská, která v roce 1913 nechala vypracovat ideový návrh parku, který mČl zahrnovat kromČ sportovního stadionu i dalãí sportoviãtČ a dČtská hĜiãtČ. Dalãí snahy o výstavbu byly vãak pĜeruãeny první svČtovou válkou.

Obrázek 2. Výstavba tribuny na StrahovČ – bliåãí pohled (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

82



Obrázek 3. XI. vãesokolský slet na Státním stadionu na StrahovČ v roce 1948 (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

Dalãím krokem po válce bylo v roce 1919 zakoupení pozemkĤ v prostoru lomĤ Praåským magistrátem. V roce 1925 propĤjþil Praåský magistrát stavební právo ýeskoslovenskému státu na 80. let a bylo zapoþato s výstavbou. BČhem jednoho a þtvrt roku bylo postaveno cviþiãtČ, dĜevČné tribuny, ãatny pro cviþence, seĜadiãtČ, jídelny a hygienické zaĜízení – vãe podle návrhu Aloise Dryáka. Díky tomuto rychlému stavebnímu tempu se zde mohl v létČ roku 1926 poprvé konat VIII. vãesokolský slet. V následujících letech aå do zaþátku druhé svČtové války probČhla modernizace stadionu podle projektĤ Ferdinanda M. Balcárka a Karla Knoppa. Byly zbudovány betonové tribuny, prostory pro cviþitelský ãtáb a orchestr, presidentská lóåe a reprezentaþní prostory, dvČ ãestipatrové vČåe a svČtový unikát – reproduktory zapuãtČné do plochy cviþiãtČ. V prĤbČhu úprav stadionu se na nČm v letech 1932 a 1938 konaly IX. a X. vãesokolský slet.


83


Obrázek 4. První spartakiáda na Spartakiádním stadionu na StrahovČ, rok 1955 (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

Po skonþení druhé svČtové války byl stadion pojmenován jako „Státní stadion“. V roce 1948 tu na XI. vãesokolském sletu cviþilo na 16.000 znaþkách 585.000 cviþencĤ, které dennČ sledovalo 200.000 divákĤ. Po roce 1948 byl stadion postupnČ dovybaven pro konání spartakiád a pĜejmenován na „Spartakiádní stadion“. První spartakiáda se zde konala 23. 6. 1955, dalãí následovaly v letech 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. Spartakiád se úþastnilo nejen velké mnoåství divákĤ, ale i cviþencĤ, napĜíklad v roce 1960 to bylo pĜes 750.000 cviþencĤ a více neå 2.000.000 divákĤ. Spartakiáda v roce 1970 byla zruãena pro obavy z moåných demonstrací proti reåimu. Realizace poslední plánované spartakiády pro rok 1990 byla pĜeruãena listopadovými událostmi roku 1989 a „sametovou revolucí“. Spartakiáda sice probČhla, ale ne na Spartakiádním stadionu, ale v menãím mČĜítku na Stadionu Evåena Roãického.

84



Obrázek 5. XII. vãesokolský slet na MasarykovČ stadionu na StarhovČ, rok 1994 (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

V roce 1975 byla dostavČna východní tribuna podle projektu Oliver Honke-Houfka a vedle seĜadiãtČ vysokoãkolské koleje (Frantiãek Cubr a ZdenČk Pokorný), které v dobČ spartakiád slouåily k ubytování cviþencĤ. V roce 1985 byla rozãíĜena západní tribuna o administrativní pĜístavbu. V roce 1994 se na Strahov vrátil XII. vãesokolský slet. Dalãí roþníky se jiå konaly mimo Spartakiádní stadion (v roce 2000 probČhl XIII. vãesokolský slet pro menãí zájem a úþast na stadionu Evåena Roãického). Od roku 1990 do roku 2002 se na ploãe stadionu konaly nejrĤznČjãí kulturní a spoleþenské akce, výstavy a veletrhy. Mezi nejvýznamnČjãí koncerty patĜí: Rolling Stones (18.8.1990, 5.8.1995; návãtČvnost cca 100.000 a 127.000 lidí); Guns N´Roses (20.5.1992; návãtČvnost cca 30.000 lidí); Bon Jovi (4.9.1993); Aerosmith (27.5.1994); Pink Foyd (7.9.1994, návãtČvnost cca 115.000 lidí); NedvČdi na StrahovČ (21.6.1996, návãtČvnost 60.000 lidí); U2 (14.8.1997, návãtČvnost 75.000 lidí); AC/DC (12.6.2001, návãtČvnost 25.000 lidí). Mezi veletrhy poĜádané na StrahovČ patĜí k nejznámČjãím For Arch a For Tech (podzim v letech 1994, 1995, 1996, 1997), For Habitat (jaro v letech 1995, 1996, 1997, 1998), For Eco a dalãí. Jednou ze známČjãích a zároveĖ posledních akcí realizovaných na strahovském stadionu je studentský Gaudeamus Igitur (2002). Od roku 2002 má plochu cviþiãtČ pronajatou na 30 let AC Sparta Praha fotbal, a.s.. Tuto dobu prodluåuje jeãtČ o dalãích 20 let opce.


85


Obrázek 6. Letecký pohled na MasarykĤv stadion na StrahovČ, rok 1996 (soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/)

2.2 Souþasnost Dne 6. 3. 2003 byl rozhodnutím þj. 10233/1999 Ministerstva kultury ýeské republiky soubor pozemkĤ a staveb Masarykova stadionu pĜi Spartakiádní ulici v Praze 6 - BĜevnovČ vyhláãen za kulturní památku. Soubor je vymezen objekty na pozemcích a pozemky v katastrálním území BĜevnov s parcelními þísly, které mají majitele uvedené níåe v tabulce (Tab. 1). PĤvodnČ Národní památkový ústav navrhoval do památkové ochrany zahrnout nejen výãe zmínČné pozemky a objekty, ale i areál bývalého vojenského cviþiãtČ a pĜilehlý atletický stadion. Tento návrh vãak nebyl pĜijat. V souþasnosti lze stadion rozdČlit na dva správní celky, které pro zjednoduãení pojmenujme “plocha cviþiãtČ” a “ochozy s tribunami”.

86


Construction on brownfields Tabulka 1. PĜehled památkovČ chránČných pozemkĤ StrahovČ parcelní výmČra vlastník pozemku þíslo (m2) 2442/2 32 224 Hlavní mČsto Praha 2442/20 5 108 Hlavní mČsto Praha 2442/21 231 Hlavní mČsto Praha 2442/22 2 498 Hlavní mČsto Praha 2461 6 166 Hlavní mČsto Praha 2462 2 645 Hlavní mČsto Praha 2463/1 8 053 Hlavní mČsto Praha 2463/2 239 Hlavní mČsto Praha 2464/1 89 946 Hlavní mČsto Praha 2465/2 1 653 Hlavní mČsto Praha 2465 5 138 Hlavní mČsto Praha 2466/3 207 Hlavní mČsto Praha 2467/2 598 Hlavní mČsto Praha LV – list vlastnictví

a objektĤ na MasarykovČ stadionu v Praze na budova ne ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ne ano

vlastník budovy není zapsána na LV ýeský svaz tČlesné výchovy ýeský svaz tČlesné výchovy ýeský svaz tČlesné výchovy Hlavní mČsto Praha Hlavní mČsto Praha AC Sparta Praha fotbal, a.s. není zapsána na LV

Obrázek 7. Vymezení památkovČ chránČného území na MasarykovČ stadionu na StrahovČ

Plocha cviþiãtČ má rozlohu necelých 63.000 m2. AC Sparta Praha fotbal, a.s. nechala v roce 2002 na této ploãe postavit moderní fotbalové výcvikové centrum, za nČå tehdy zaplatila 256 mil. Kþ.


87


Centrum se skládá z osmi celoroþnČ provozovaných hĜiãĢ s umČlým osvČtlením (ãest s pĜírodním trávníkem a dvČ s umČlým povrchem) a budovu se zázemím (povolena jako doþasná stavba), kde jsou situovány ãatny, posilovna, restaurace, rehabilitace, oãetĜovna a videosál, moåné ubytování na cca 20 lĤåcích. PĜed budovou je parkoviãtČ pro cca 100 automobilĤ a 10 autobusĤ. Areál slouåí pĜedevãím mládeåi, druholigovým týmĤm a åenskému fotbalu – dohromady jde o cca 20 týmĤ. VČnec tribun je tvoĜen zastavČnou plochou cca 27.000 m2 s dvČma aå tĜemi podlaåími. V tČchto prostorech se v souþasnosti nacházejí nájemní administrativní prostory, rĤzná sportovní zaĜízení a dalãí komerþnČ vyuåívané prostory a plochy. Ve vČnci tribun jsou umístČna a veĜejnosti pĜístupna tato sportovní zaĜízení: - krytý plavecký bazén (25 m) - sauna - squash centrum - spinning - lezecká stČna - posilovna - tČlocviþny - masáåe Ve strahovském areálu se nachází sídlo ýeského svazu tČlesné výchovy, sídlí zde vČtãina republikových sportovních svazĤ (napĜíklad horolezecký, tenisový, stolní tennis, jachtingový, lyåaĜĤ, …), vþetnČ ýeskomoravského fotbalového svazu. Ve východní tribunČ je tiskárenská a grafická þinnost Nakladatelství Olympia a.s., vþetnČ prodejny a skladĤ knih, dale pak zde sídlí Vyããí odborná ãkola ýSTV, s.r.o., která je zaĜazena do celostní sítČ ãkol vyããího vzdČlání, bufet, který nabízí obþerstvení sportovcĤm a pĜíchozím. Souþástí areálu je i hotel Coubertin, kde bydlí sportovci Vysokoãkolského sportovního centra MâMT ýR a jsou zde ubytováni i funkcionáĜi sportovních svazĤ.

3 MOäNÁ BUDOUCNOST V roce 2005 se v Praze konala konference zabývající se otázkou moåného zaĜazení Hlavního mČsta Prahy do seznamu kandidátĤ pro poĜádání Letních olympijských her v roce 2016, resp. 2020. Jednou z moåností, která tehdy byla diskutována, bylo i vyuåití Masarykova stadionu na StrahovČ jakoåto hlavního stadionu pro tuto olympiádu. Bohuåel byl tento návrh mnohými úþastníky zamítán pĜedevãím z dĤvodu nákladné rekonstrukce a byla navrhována „levnČjãí“ varianta výstavby nového úþelového sportoviãtČ v blízkosti prostoru letĖanského výstavního areálu. Z kandidatury Prahy na poĜadatele olympijských her nakonec seãlo, proto i otázka rekonstrukce a revitalizace kulturní památky (Masarykova stadionu) byla odsunuta do pozadí zájmu. V létČ roku 2010 opČt dČní okolo Masarykova stadionu „rozvíĜila“ informace v tisku „Zbouráme spartakiádní Strahov, chce se finanþnČ zachránit þeský sport“. Jednalo se o jeden z moåných návrhĤ ýeského svazu tČlesné výchovy, který je vlastníkem þásti budov Masarykova stadionu, jak sanovat situaci ve sportu v ýeské republice. Území Masarykova stadionu a jeho okolí je totiå vzhledem k jeho poloze velmi atraktivní lokalitou (Obr. 8). Lokalita leåí v blízkosti historického centra mČsta: - cca 20 minut pČãky na Praåský hrad; - cca 30 minut pČãky pĜes PetĜín na StaromČstské námČstí; - cca 15 minut autobusem na Karlovo námČstí.

88



Obrázek 8. Poloha Masarykova stadionu na StrahovČ vĤþi mČstským þástem a tunelovým komplexĤm uzavírajícím západní þást mČstského okruhu

PĜitom území zĤstává celkem dobĜe dopravnČ dostupné – jednak mČstskou hromadnou dopravou (autobus nebo tramvaj na Malovanku + pČãky nebo lanovka na PetĜín + pČãky) a dále automobilovČ. Automobilová dostupnost se v blízké dobČ (pĜedpokládán je rok 2011) jeãtČ zlepãí, neboĢ bude dokonþen systém víceproudých tunelĤ – Zlíchovský tunel, tunel Mrázovka, Strahovský tunel (jsou jiå v provozu) a tunelový komplex Blanka (uvedení do provozu v prĤbČhu roku 2011), který propojí trasy od Barrandovského mostu do Tróji (most BarikádníkĤ) a uzavĜe tak západní þást mČstského Z výãe uvedených okruhu. skuteþností je patrné, åe v pĜípadČ nabídky území o nČj bude mezi developery zájem. O tomto svČdþí i zastavČní þástí okolního území bytovou zástavbou.


89


Jednak jde o „Vila park Strahov“ (bytové domy, rodinné domy) jihovýchodnČ od Masarykova stadionu a jiånČ od nemocnice Strahov (Vãeobecná fakultní nemocnice – Interní oddČlení) – na hranČ terénu s exkluzivním výhledem na Prahu. Druhou lokalitou je bytový dĤm jihozápadnČ od Stadionu PĜátelství v tČsném sousedství s kulturními památkami Kneislovka a Hybãmanka (pĜedmČstské usedlosti), rovnČå na terénní hranČ s pĜekrásným výhledem do údolí. Nezávisle na výãe jmenovaných událostech probČhla v první polovinČ roku 2008 jednokolová urbanistická ideová soutČå s názvem „Ideové Ĝeãení Masarykova stadionu a velkého rozvojového území Strahov“, jejímå vyhlaãovatelem byl Útvar rozvoje hlavního mČsta Prahy. Cílem této soutČåe bylo hledání moåností revitalizace území Masarykova stadionu a jeho okolí jakoåto významného veĜejného prostoru mČsta. Zadání poþítalo s revitalizací lokality zahrnující prostory vysokoãkolských kolejí, Masarykova stadionu, stadionu Evåena Roãického, stadionu PĜátelství a malého stadionu. OcenČno bylo celkem ãest návrhĤ (Sportovní projekty s.r.o.; Ida ýapounová, Jakub Chuchlík; A.D.N.S. Production s.r.o.; Ing. arch. Jan Muåík, Ing. arch. Petr BouĜil; m4 – ARCHITEKTI, s.r.o. a Atelier M1 architekti, s.r.o.). Návrhy v rĤzné míĜe poþítali s novými funkcemi v území – od rekonstrukce objektu Masarykova stadionu a zastavČní jeho plochy aå po totální demolici území a zcela jinou strukturu. OcenČné návrhy a jejich hodnocení od odborné poroty je moåné shlédnout na webových stránkách ýeské komory architektĤ (Lit. 8). Celý „nápad“ zbourání komplexu stadionĤ a kolejí na StrahovČ (MasarykĤv stadion, stadion Evåena Roãického, stadion PĜátelství, Malý stadion a vysokoãkolské koleje Strahov ýVUT v Praze) a uvolnČní lokality pro developery naráåí na nČkolik v souþasné dobČ velmi významných pĜekáåek. První a nejvýznamnČjãí z nich je památková ochrana pozemkĤ a objektĤ Masarykova stadionu. Její prosazení a ustanovení byl dlouhodobý a nároþný proces, jehoå výsledek má chránit kulturní a technické dČdictví pro pĜíãtí generace. Jeho popĜením – zruãením bychom popĜeli relevantnost svého dĜívČjãího rozhodnutí a tím se zesmČãnili nejen pĜed budoucími generacemi, ale i v souþasném mezinárodním kontextu. Druhou, z hlediska developerĤ neménČ významnou pĜekáåkou je nČkolik zcela odliãných vlastníkĤ pozemkĤ a objektĤ, coå u jakékoliv revitalizace území situaci znaþnČ komplikuje. TĜetí velmi významnou skuteþností je i vlastní rozsah lokality, jeå lze Ĝadit mezi rozsáhlejãí, tudíå nároþnČjãí na revitalizaci z hlediska financování projektu. Samotná sanace lokality Masarykova stadionu je finanþnČ velice nákladná v obou krajních pĜípadech Ĝeãení – totální demolice objektu nebo rekonstrukce a revitalizace objektu. Jestliåe je do lokality zahrnuto i navazující okolí (pĜilehlé stadiony a vysokoãkolské koleje), dochází ke znásobení plochy území na zhruba dvou a pĤl aå trojnásobek pĤvodního celku, tedy i nČkolikanásobek finanþních nákladĤ. ýtvrtým faktorem je nedávná rekonstrukce nČkterých blokĤ vysokoãkolských kolejí a prostoru mezi nimi. PĜi jejich zruãení bude nutné nejen kompenzovat zaniklé kapacity ubytování pro studenty, ale také zachovat jejich standard (po opravení a dovybavení). Tato skuteþnost rovnČå platí i o ploãe Masarykova stadionu, kterou má minimálnČ do roku 2032 pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s., která ji zainvestovala þástkou 256 mil. korun a vyuåívá ji k tréninkovým úþelĤm. ObČ plochy tedy v pĜípadČ souhlasu majitele a nájemce nemálo navýãí rozpoþet, nejen náhradou prostoru pro zaniklé funkce, ale i dodråením jejich standardu. Posledním uvaåovaným faktorem z tČch významnČjãích je odvoz a uskladnČní vybouraného materiálu. V naprosté vČtãinČ navrhovaných variant dochází k demolici

90



nejen vãech blokĤ kolejí, ale i vČtãiny ostatních stadionĤ (mimo Masarykova). Jedná se o objekty pĜeváånČ åelezobetonové, dozdívané, jejichå materiál lze jen tČåko tĜídit, a proto je znaþnČ omezena moånost jeho recyklace. Tyto demolice tedy pĜedstavují znaþný objem materiálu, který bude tĜeba nejpravdČpodobnČji odvézt a uskladnit na skládkách, tedy dalãí finanþní navýãení. Toto jsou jen nČkteré z významných skuteþností znaþnČ komplikujících moånosti celkové revitalizace lokality formou demolice objektĤ a odprodání pozemkĤ developerĤm. Z výãe uvedených skuteþností je zĜejmé, åe revitalizace lokality Masarykova stadionu – aĢ do ní bude zahrnuta pouze vlastní plocha a objekty stadionu nebo i blízké okolí – bude znaþnČ finanþnČ, þasovČ a logisticky nároþná i za pĜedpokladu zpracovaného kvalitního urbanisticko architektonického návrhu a projektu, proto se s nejvČtãí pravdČpodobností neobejde bez intervence státu (aĢ jiå bude jakákoliv).

4 SHRNUTÍ ěeãení a revitalizacím sportovních brownfieldĤ je v ýeské republice vČnováno pomČrnČ málo pozornosti. Je to zpĤsobeno pĜedevãím skuteþností, åe sportovní brownfieldy jsou málokdy plnČ nevyuåívané nemovitosti, spíãe se jedná o kriticky podvyuåité areály, které mnohde za brownfields zatím nepovaåují, coå je ãpatnČ. Podle níåe uvedené definice pojmu brownfield je zĜejmé, åe sportovní areály, které jsou z velké þásti nevyuåívány patĜí mezi brownfieldy, ale nejsou jejich typickými pĜedstavitely. „BROWNFIELD je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostateþnČ vyuåívaná, zanedbaná a mĤåe být i kontaminovaná. Vzniká jako pozĤstatek prĤmyslové, zemČdČlské, rezidenþní, vojenské þi jiné aktivity. Brownfield nelze vhodnČ a efektivnČ vyuåívat, aniå by probČhl proces jeho regenerace.” Definice pojmu brownfield, Národní strategie regenerace brownfieldĤ, þerven 2008 Jedním z nejvČtãích sportovních brownfieldĤ ýeské republiky i ve svČtČ je MasarykĤv stadion na StrahovČ – spíãe známý jako „Strahovský spartakiádní stadion“ (Obr. 6), který je zapsán i v GuinessovČ knize rekordĤ. S výstavbou stadionu bylo zapoþato v roce 1926 v meziváleþném období (Obr. 1 a 2). Stadion byl urþen pro konání vãesokolských sletĤ (Obr. 3). Po druhé svČtové válce byl dostavován a slouåil pĜedevãím k poĜádání celostátních spartakiád (Obr. 4 a 5). V letech 1990 - 2002 slouåil stadion pĜeváånČ ke konání åivých koncertĤ souþasných interpretĤ a poĜádání veletrhĤ. V roce 2003 byla þást stadiónového komplexu prohláãena z kulturní památku (Tab. 1, Obr. 7). Od roku 2002 má plochu cviþiãtČ na 30 let pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s. a vyuåívá ji k tréninkovým a jiným sportovním úþelĤm. Tribuny a dalãí související objekty jsou vyuåívány málo a nejsou schopny svým provozem pokrýt náklady na svĤj provoz a nutnou údråbu, proto chátrají. V létČ roku 2010 pĜedstavil ýeský svaz tČlesné výchovy zámČr MasarykĤv stadion zbourat, pozemky prodat developerĤm a ze zisku sanovat souþasnou kritickou finanþní situaci ve sportu v ýeské republice. Lokalita je pro developery velmi atraktivní, pĜedevãím svou polohou a dobrým napojením na dopravní infrastrukturu (Obr. 8). Tato myãlenka vãak naráåí na mnoho významných faktorĤ, které komplikují její realizaci – napĜíklad památková ochrana þásti území, vČtãí poþet vlastníkĤ objektĤ a pozemkĤ


91


v lokalitČ, rozsah lokality a tudíå zvýãené finanþní náklady, nedávné nemalé investice do nČkterých þástí území, rozsah demolic v území a s nimi spojená likvidace materiálĤ, … . Tyto skuteþnosti revitalizaci ztČåují do té míry, åe pravdČpodobnČ nebude moåná bez zásahu státu.

5 LITERATURA AC Sparta Praha - webové stránky http://sparta92.webgarden.cz/tc-strahov/treninkove-centrum-strahov.html BrankáĜská ãkola Petra Kouby o.s. - webové stránky http://www.brankarska-skola.eu/ ýeská komora architektĤ - webové stránky http://www.cka.cc/ ýeský úĜad zemČmČĜiþský a katastrální - webové stránky http://www.cuzk.cz Klub Silicon Hill - webové stránky http://wiki.siliconhill.cz/Stadion_Strahov Ministerstvo prĤmyslu a obchodu ýR 2008 Národní strategie regenerace brownfieldĤ soukromá webová stránka 2010 http://strahovskystadion.sweb.cz/ Wikipedie - webová encyklopedie, heslo „Stadion Strahov“ 2010 http://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_Strahov

92


Sportovníbrownfieldyv R Masaryk vstadionnastrahov

Recommend Documents