Sport a ekonomie v Evropě

Projektová zpráva

Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru

Studie zadaná Úřadem spolkového kancléře, Obor sport

Březen 2006 B. Felderer, C. Helmenstein, A. Kleissner, B. Moser, J. Schindler, R. Treitler

Kontakt: Bernhard Felderer SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/59991-124 Christian Helmenstein SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/8048-401 E-mail: [email protected] Anna Kleissner SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/8048-600 E-mail: [email protected] Bernhard Moser SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/8048-602 E-mail: [email protected] Julia Schindler SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/8048-6403 E-mail: [email protected] Roland Treitler ExAqua Research Reckentragstrasse 20, 3300 Amstetten : +43/67684/8048-500 E-mail: [email protected]

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru

1

Obsah 1

Úvod

4

2

Dopady sportu na zaměstnanost

6

2.1

Definice sportovní branže............................................................................................... 6 2.1.1

Sektor sportu (definice v užším smyslu) ............................................................... 6

2.1.1.1 „Profesionální sport“, resp. pasivní konzum sportu jako zábava

6

2.1.1.2 Sport ve sportovních oddílech

7

2.1.1.3 Volnočasový sport

7

2.1.2

Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu) ................................................... 7

2.2

Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě .................................... 9

2.3

Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě ............................................. 11

2.4

Práce dobrovolníků....................................................................................................... 12

2.5

3

2.4.1

Dobrovolnictví v Rakousku.................................................................................. 12

2.4.2

Dobrovolnictví v Německu .................................................................................. 15

2.4.3

Dobrovolnictví v Anglii ......................................................................................... 16

2.4.4

Dobrovolnictví v Kanadě ..................................................................................... 17

2.4.5

Dobrovolnictví ve Finsku ..................................................................................... 17

2.4.6

Dobrovolnictví ve Švédsku.................................................................................. 17

2.4.7

Dobrovolnictví v Dánsku ..................................................................................... 18

Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost ........................................................... 18

Ekonomické efekty velkých sportovních akcí

19

3.1

Definice „velké sportovní akce“ .................................................................................... 19

3.2

Makroekonomické efekty velkých sportovních podniků................................................ 19

3.3

Kvantifikace ekonomických efektů velkých sportovních akcí ....................................... 24 3.3.1

Přehled nejdůležitějších velkých sportovních akcí v Evropě............................... 25

3.3.2

Olympijské hry..................................................................................................... 26

3.3.2.1 Mezinárodní příklady olympijských her

26

3.3.2.2 Zimní olympijské hry v Lillehammeru v roce 1994

29

3.3.2.3 Zimní olympijské hry v Turíně v roce 2006

31

3.3.2.4 Letní olympijské hry v Londýně v roce 2012

33

3.3.2.5 Zimní olympijské hry v roce 2014 v Salcburku

34

3.3.3

Mistrovství Evropy ve fotbale a mistrovství světa ve fotbale pořádaná v Evropě 36

3.3.3.1 Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu

36

3.3.3.2 Mistrovství světa ve fotbale v roce 2008 Rakousko / Švýcarsko

39

3.3.3.3 Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku v roce 2004

41

3.3.3.4 Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii v roce 2000

43

3.3.3.5 Mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii v roce 1996

45

3.3.3.6 Mistrovství světa ve fotbale ve Francii 1998

45

3.3.4

Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku................................. 45

3.3.5

Velká cena Evropy vozů formule 1...................................................................... 47

3.3.6

Mistrovství světa v lehké atletice – Helsinky 2005 .............................................. 50

3.3.7

Vybrané velké sportovní akce ve Švýcarsku....................................................... 51


3.4

4

2

3.3.7.1 Světový pohár v lyžování ve Sv. Mořici

51

3.3.7.2 Engadinský lyžařský maraton

52

3.3.7.3 CSIO v St. Gallen

53

3.3.7.4 Mezinárodní volejbalový turnaj žen v Montreux

54

3.3.7.5 Athletissima Lausanne

55

3.3.7.6 Mistrovství světa ve veslování v Lucernu

55

3.3.7.7 Závody Světového poháru Lauberhorn ve Wengenu

56

3.3.8

Ekonomické efekty vybraných velkých sportovních událostí ve VB.................... 57

3.3.9

Shrnutí analyzovaných velkých sportovních akcí v Evropě ................................ 64

Velké sportovní akce – ponaučení pro příště ............................................................... 67

Sport a cestovní ruch

68

4.1

Perspektivní trh – turistika motivovaná sportem........................................................... 68

4.2

Sport jako motiv cestování – poptávka po turistice motivované sportem v Rakousku a Evropě 69

4.3

5

4.2.1

Sport jako způsob trávení volného času ............................................................. 69

4.2.2

Sport – motiv cestování v budoucnosti? ............................................................. 71

4.2.3

Rakousko v evropském srovnání – „země sportu“?............................................ 75

Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Evropě.......................................... 78 4.3.1

Sportovně relevantní podíl evropského cestovního ruchu .................................. 79

4.3.2

Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Evropě...................... 81

4.3.3

Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Rakousku............................ 83

4.3.3.1 Efekty přidané hodnoty generované turistikou motivovanou sportem

83

4.3.3.2 Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku

84

4.3.3.3 Rakousko v evropském srovnání

85

Sport a zdraví 5.1

5.2

5.3

88

Výhody tělesné aktivity a náklady tělesné pasivity ....................................................... 88 5.1.1

Ischemické choroby srdeční a mrtvice ................................................................ 88

5.1.2

Obezita................................................................................................................ 90

5.1.3

Cukrovka ............................................................................................................. 90

5.1.4

Rakovina ............................................................................................................. 90

5.1.5

Svaly a kosti ........................................................................................................ 90

5.1.6

Mentální kondice ................................................................................................. 91

Sport a zdraví ............................................................................................................... 92 5.2.1

Sport a pohyb v Rakousku .................................................................................. 92

5.2.2

Sport a pohyb v Německu ................................................................................... 93

5.2.3

Sport a pohyb ve Švýcarsku................................................................................ 95

5.2.4

Sport a pohyb ve Finsku ..................................................................................... 96

5.2.5

Sport a pohyb v Evropské unii............................................................................. 98

Přínos zdravotního efektu tělesné aktivity pro národní hospodářství ......................... 102 5.3.1

Příklad – Rakousko ........................................................................................... 102

5.3.2

Příklad – Švýcarsko .......................................................................................... 105

5.3.3

Příklad – Velká Británie se zaměřením na Anglii............................................... 108

5.3.4

Příklad – Nizozemí ............................................................................................ 110

5.3.5

Příklad – Finsko ................................................................................................ 110


5.4

5.3.6

Příklad – Norsko................................................................................................ 110

5.3.7

Další příklady z jiných evropských zemí ........................................................... 110

5.3.8

Celosvětové náklady způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou...................111

Firemní programy preventivní zdravotní péče ............................................................ 112 5.4.1

Zdraví a svět práce ........................................................................................... 112

5.4.2

Makro- a mikroekonomický užitek firemních programů preventivní zdravotní péče114

5.4.3

Kvantifikace ekonomických efektů firemních programů preventivní zdravotní péče

5.4.3.1 Příklad – Rakousko

114

5.4.3.2 Evropské příklady

116

5.4.4

6

3

Evropské iniciativy v oblasti firemních programů preventivní péče o zdraví ..... 118

Sport a stárnutí

120

6.1

Demografický vývoj v Evropě ..................................................................................... 120

6.2

Ekonomické efekty demografického vývoje................................................................ 121

6.3

6.2.1

Dopady na starobní důchody ............................................................................ 122

6.2.2

Dopady na zdravotnictví.................................................................................... 123

Zdravotní konsekvence stárnutí a vliv sportu ............................................................. 124 6.3.1

Sportovní aktivity a proces stárnutí ................................................................... 125

6.3.2

Význam sportovních aktivit pro osoby nad 65 let.............................................. 126

6.3.3

Osvěta mezi obyvatelstvem .............................................................................. 127

6.3.4

Dopady sportovních aktivit na jednotlivá pohlaví .............................................. 130

6.3.5

Sport – zábava a/nebo zdravotní prevence? .................................................... 132

6.3.5.1 Disease management

133

6.3.5.2 Soukromé zdravotní služby

133

6.3.5.3 Firma jako zařízení preventivní péče o zdraví

133

6.3.5.4 Zdravotní prevence – interdisciplinární oblast

133

6.3.5.5 Příležitost pro potravinový průmysl

134

6.3.5.6 Trend budoucnosti: zdravotní turistika

134

7

Shrnutí

135

8

Seznam grafických znázornění

142

9

Seznam tabulek

146

10

Seznam použité literatury

148

114


1 Úvod Na sport se stále častěji nahlíží nejen jako na příležitost k provozování tělesné aktivity a k utkávání se na závodech, ale také jako na ekonomický faktor. Tato studie se zabývá značným počtem oblastí, v nichž má sport přímo či nepřímo dopad na ekonomický život. Zaměstnanost a růst jsou dvěma nejdůležitějšími cíli sledovanými v rámci Lisabonské strategie, pomocí nichž by se z Evropy v dalších letech měl stát celosvětově nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomický region. Pro dosažení těchto cílů bylo na evropské úrovni iniciováno mnoho reforem a na národních úrovních pak byla přijata četná opatření, byly definovány priority a klíčové oblasti a schváleny nejrůznější programy. Politika však ve sportu dosud nespatřovala potenciální motor, který by mohl nastartovat růst ekonomiky a zvýšit zaměstnanost, resp. tuto oblast v diskuzích zcela opomíjela. Způsobeno je to především skutečností, že odvětví sportu je v Evropě – co do svého významu pro ekonomiku jako celek, stejně jako s ohledem na jeho prorůstový a zaměstnanostní potenciál – stále ještě enormně podceňováno. Přitom jsou dopady sportu velmi rozmanité, sahají od přímého a multiplikačního vlivu na vznik přidané hodnoty a kupní sílu, přes dopady běžných aktivit na zaměstnanost, kvantitativní a kvalitativní ekonomické impulzy vyvolané jednotlivými rozsáhlými sportovními akcemi, až po impulzy pro cestovní ruch nebo zdravotně-ekonomické efekty, které nelze v žádném případě ignorovat. Pomocí následujících příkladů mají být doloženy na straně jedné makroekonomické a na straně druhé zdravotně-ekonomické efekty sportu v Evropě, aby tak bylo možné konečně přiznat sportu „politický“ význam, který mu s ohledem na rozmanité ekonomické efekty, které vyvolává, také náleží. Rakouské a německé studie ukazují, že sport má – v závislosti na zvolené definici (tj. sport v nejužším slova smyslu, v užším nebo širším pojetí) – na „svědomí“ hospodářské aktivity až ve výši 7,5 procent hrubého domácího produktu (Dachs et al., 2000, Helmenstein et al., 2006 a Meyer a Ahlert, 2000). Zmíněné studie odhadují dopady sportu na jím ovlivňovaná průmyslová odvětví, neberou však v potaz, jaké další ekonomicky rovněž relevantní dopady sport může mít např. na zdraví. Celá řada studií dokládá, že nedostatečná fyzická aktivita a obezita způsobují velký procentuální podíl výdajů na zdraví. Důležitým efektem tělesné aktivity je skutečnost, že snižuje pravděpodobnost onemocnění mnoha chorobami. Sport může ulevit zdravotnictví a snížit počet pracovních výpadků podmíněných nemocemi. Také starší lidé mohou sportem udělat něco pro své zdraví a vyhnout se nemocem. Vzhledem ke stále více stárnoucí populaci hraje tento aspekt také velkou roli jak v souvislosti s kvalitou života starších lidí, tak také v souvislosti s výdaji na zdraví a péči. Dalším aspektem ekonomických dopadů sportu jsou velké sportovní akce. Pořádání olympijských her nebo mistrovství světa ve fotbale s sebou přináší velké investice jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru. Pořádání velkých sportovních akcí stimuluje

4

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru především cestovní ruch, gastronomii a stavební činnost. Některá místa a některé regiony z uspořádání velkého sportovního podniku dlouhodobě profitovaly, příkladem může být Barcelona a letní olympijské hry v roce 1992. Přínos pro region je největší tehdy, pokud je vytvořená infrastruktura dlouhodobě využitelná a pokud se povede do regionu trvale přilákat více turistů. Nejenom pasivní sportovní zážitek (tj. návštěva sportovní akce), ale i aktivní provozování sportu je stále častěji hlavním motivem dovolené. Zatímco zimní sport je v Rakousku již tradičně považován za důležitý ekonomický faktor, letní sportovně zaměřené dovolené představují velmi dynamicky se rozvíjející trh. Aktivní sportování má pozitivní dopad na ubytovací sektor, gastronomii, lanové dráhy, sportovní školy, sportovní trenéry i na dopravu (např. poptávka po leteckých cestách do daného regionu). A to vše podporuje zaměstnanost a ekonomický růst cílového regionu. V dalších kapitolách je na základě evropských studií zkoumán ekonomický význam sportu ve vztahu ke všem zmíněným kanálům působení. Druhá kapitola se zaměřuje na to, jaké dopady má sport na zaměstnanost a jaký potenciál pro zvýšení zaměstnanosti je se sportem spojený, přičemž pozornost je věnována nejen vytvoření placených pracovních míst, ale i neplacené práci dobrovolníků a jejímu zvláštnímu významu pro sport. Jak se projeví uspořádání velké sportovní akce na vzniku přidané hodnoty, kupní síle a zaměstnanosti, popisuje třetí kapitola. V této souvislosti jsou zohledněny akce různého rozsahu a trvání. Jaké dopady sportu na cestovní ruch můžeme očekávat, to je otázka, které se věnuje čtvrtá kapitola. Pátá kapitola se soustředí na zdravotně-ekonomické aspekty, přičemž podnikovému sportu je věnována samostatná kapitola. S tím úzce souvisí vnímání sportu na pozadí vyskytujících se demografických změn a stárnoucího obyvatelstva, jemuž se věnuje šestá kapitola. Tato studie se pomocí co možná největšího počtu konkrétních evropských příkladů snaží doložit a argumentačně zdůvodnit teoretické souvislosti. Kromě příkladů, výsledků, dat a studií z členských států Evropské unie byly použity také obdobné údaje ze Švýcarska, především proto že jsou zde díky pracím a studiím provedeným v rámci rezortního výzkumu Spolkového institutu pro sport (BASPO) v oblasti sportovní ekonomie k dispozici aktuální data a výsledky s velkou vypovídací hodnotou.

5


2 Dopady sportu na zaměstnanost 2.1

Definice sportovní branže

Pokud chceme srovnávat současnou situaci zaměstnanosti ve sportu v Evropě, je nápadné, že v této oblasti nejsou k dispozici žádná, resp. žádná srovnatelná data. To souvisí s faktem, že neexistuje obecně platná, a tudíž jednotná definice pojmu „sport“, takže publikovaná čísla nelze bezprostředně vzájemně srovnávat. Vymezení tohoto pojmu sahá od definice sportu v nejužším smyslu (Kapitola 2.1.1), tj. pojmu výlučně spojeného s provozem sportovišť a ostatních činností v oblasti sportu až k definici sportovní ekonomiky v širším smyslu (Kapitola 2.1.2), do níž jsou zahrnuty nejen bezprostřední sportovní aktivity, ale také činnosti se sportem nepřímo spojené, jako například cestovní ruch motivovaný sportem nebo oblast zdraví.

2.1.1

Sektor sportu (definice v užším smyslu)

Předpokladem pro obecné hodnocení sportu je v první řadě vymezení pojmu sport. Podle oficiální statistiky Evropské komise se rozlišují tyto podskupiny:1 •

profesionální sport a sport jako služba poskytovaná pro zábavu,

•

sport provozovaný ve sportovních oddílech (spolcích, resp. sdruženích),

•

volnočasový sport.

2.1.1.1 „Profesionální sport“, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Tato oblast zaznamenala enormní míru růstu zejména v posledních dvou desetiletích. Jako nejdůležitější motor rozvoje této části sportovního sektoru se krystalizuje mediální oblast, přesněji řečeno přenosy rozličných sportovních akcí v nejrůznějších médiích, jako je televize, rádio nebo internet. Rostoucí význam sportu ve společnosti jako služby zaměřené na zábavu je patrný na základě rychle narůstajícího počtu diváků a stoupající sledovanosti sportovních přenosů. Podle výzkumu provedeného v Nizozemí, Itálii, Rakousku a ve Francii v roce 1999 sledovalo více než 70 procent obyvatel během čtyř měsíců před uskutečněním ankety živě nebo před televizní obrazovkou minimálně jeden sportovní přenos.2 Dalším indikátorem rostoucího významu sportovní zábavy je nárůst cen za přenosová práva ke sportovním soutěžím. Přičemž lze vysledovat, že k navýšení cen na dvojnásobek dochází každých pět let.3 Tyto trendy je možné odvozovat také od změny způsobu organizování sportovních akcí. Ty jsou organizovány ve stále větší míře komerčně, v popředí proto už nestojí společenský aspekt, ale snaha dosáhnout co největšího zisku.

1

European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 15 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 14 3 Andreff W., Economie du sport, 1997 2

6


2.1.1.2 Sport ve sportovních oddílech Tyto sportovní aktivity jsou po celé Evropě organizovány celkem ve více než 800 000 sportovních oddílech a spolcích. V evropském průměru působí zhruba 8 procent všech obyvatel v nějaké z nejrůznějších oblastí sportovního oddílu.4 Od 90. let však fáze rozmachu přechází do fáze stagnace, resp. až do fáze mírného poklesu. Obecně lze konstatovat, že v Evropské unii má v oddílové struktuře dominantní postavení, viděno z kvantitativního pohledu, fotbal. 20 procent z celkového počtu lidí působících ve sportovních oddílech reprezentuje tento druh sportu.

2.1.1.3 Volnočasový sport Tato třetí kategorie sportu zahrnuje mimo jiné aktivity jako plavání, cyklistiku, fitness nebo běhání pro zdraví. Také zde jsou v celoevropském srovnání patrné podobné trendy. Obecně roste poptávka evropského obyvatelstva po individuálně přizpůsobených volnočasových (tím pádem také sportovních) aktivitách.5 V Evropě můžeme rozlišovat tři různé modely organizace sportu: •

„Skandinávský model“, kdy se do sportu zapojují více než dvě třetiny celkové populace,

•

„Anglosaský model“, s mírou zapojení obyvatel ve výši jedné třetiny,

•

„Středozemní model“, s mírou zapojení nižší než jedna třetina celkové populace.

2.1.2

Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu)

Chceme-li kompletně prozkoumat, jaké dopady má sportovní ekonomika na zaměstnanost, musíme brát v potaz kromě samotných sportovních aktivit také oblasti, které na sport navazují nebo s ním jsou nějak propojeny. Přehled celkové hodnototvorné sítě sportovní ekonomiky poskytuje následující grafické znázornění (Grafické znázornění 1). Jaké oblasti tedy přímo či nepřímo na výše popsaných sportovních aktivitách evropské společnosti staví?6 Jednak je na tomto místě nutné zmínit firmy specializující se na výstavbu sportovišť, sportovních stadionů, plaveckých bazénů atd. Tyto firmy jednak přijímají velkou část veřejných zakázek na vytvoření veřejností využívané sportovní infrastruktury. V posledních letech zde však je možné zaznamenat rostoucí privatizaci zadavatelů a uživatelů těchto služeb.

4

European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 15 J.P. Clement, J. Defrance, C. Pociello, 1994 6 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 17 5

7


8

Opomenuty nesmějí zůstat ani takové firmy, jejichž hlavní činností je výroba nejrůznějšího sportovního nářadí, náčiní a sportovního zboží. Z aktivit obyvatelstva nějak souvisejících se sportem profitují divize mediálních firem specializující se na oblast sportu i sektor sportovního výcviku a tréninku. Grafické znázornění 1:

Hodnototvorná síť ve sportu SOUKROMÉ DOMÁCNOSTI

individuální sportovní aktivity

Výdaje na sport

?

?

Neplacená práce v oblasti sportu

?

?

?

Sportovní akce

_____

?

Sport ve školách

Tisk

_____

Sport lidí s postižením a seniorský sport

nepřímá rentabilita

STÁT Zdravotnictví

_____

_____

Sportovní kurzy & _____ vzdělání

?

___ __

___ __

___ __

Provozování sportovních zařízení

Sportovní spolky & organizace

Výroba sportovního zboží

_____ sportovního zboží _____

Prodej

Sportovní infrastruktura

_____

_____

…..

_____

…..

_____

_____

?

Fiskální efekty

?

Podpora sportu a výdaje na sport

?

Fiskální efekty

Speciální & přesahující oblasti

SPORTOVNÍ ODVĚTVÍ A JEHO DÍLČÍ OBLASTI

?

Stát, podniky, domácnosti

_____

__ __

__ __

_____

Sportní administrativa

___ __

Sportovní trhy

Rádio & Televize

__ __

_____

? ?

Výdaje na sport

Trh práce

NAVAZUJÍCÍ OBLASTI

ZAHRANIČÍ

Předřazené a navazující oblasti v užším významu

Soukromí sponzoři

_____

PŘEDŘAZENÉ OBLASTI

? Reklama, atd.

?

? Podpora sportu a sponzování

PODNIKY Pramen: SpEA

?

? Předem vykonané práce a investice

Nepřímá rentabilita


2.2

9

Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě

Díváme-li se nyní na situaci zaměstnanosti ve sportu (sport v nejužším slova smyslu, tj. statisticky evidovaný sport), ukazuje srovnání na evropské úrovni, že Velká Británie s více než 220 000 zaměstnanci v Evropě zaujímá jednoznačně čelní pozici. S velkým odstupem následuje Německo (95 000 zaměstnanců) a Francie (94 700 zaměstnanců). Na dolním konci tohoto pomyslného žebříčku najdeme přirozeně (měřeno počtem obyvatel) menší státy jako Lucembursko (240 zaměstnanců), Finsko (7 000 zaměstnanců) a Rakousko (7 800 zaměstnanců). Grafické znázornění 2:

Zaměstnanci ve sportu v evropských státech (1998, v tisících)

Beschäftigte im Sektor Sport 1998

Beschäftigte (in 1000)

250

221,5

200 150 95

100

94,7 56,3

55

50

25,5

24

14,3 14,5 12,6

7,8

7

0,24

Pramen: Evropská komise

Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport 1998 Osa y: Zaměstnanci (v tisících) Osa x: Velká Británie Německo Francie Španělsko Itálie Švédsko Nizozemí Portugalsko Belgie Dánsko Rakousko Finsko Lucembursko

de Ni n ed er la nd e Po r tu ga l Be lg ie n Dä ne m a Ö ste rk rre ic h Fi nn la nd Lu xe m bu rg

n

we

l ie I ta

Sc h

n nie

Sp a

ic h

d

kr e

an

Fr an

sc hl ut

De

G

ro ß

br

ita

nn

ien

0


10

I z relativního pohledu se Rakousko s podílem obyvatelstva zaměstnaného ve sportovním sektoru vyčísleným na pouhých 0,1 procent z celkového počtu obyvatelstva nachází společně s Německem a Itálií na předposledním místě před Lucemburskem s pouhými 0,05 procenty. Zajímavé na tomto srovnání je, že na čele ani na konci tohoto žebříčku nedochází k žádným významným změnám. Velká Británie se v tomto výzkumu i z relativního hlediska umísťuje s 0,38 procenty na čele evropských států. Nápadně vysoký je v porovnání s počtem obyvatel podíl lidí zaměstnaných ve sportu ve Finsku a Švédsku. Švédsko se s 0,29 procenty nachází na druhém místě, Finsko je s 0,14 procenty na místě šestém. Ve srovnání s Velkou Británií (0,38 procent), Švédskem (0,29 procent) a Dánskem (0,24 procent) má Rakousko co dohánět. Zároveň se zde rýsuje i velký potenciál růstu. Zaměstnanci ve sportu (1998, v % z celkového počtu obyvatel)

Beschäftigte im Sektor Sport im Jahr 1998 0,4 0,35

0,38

0,3 0,25 0,2 0,15

0,29 0,24 0,16 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14

0,11

0,1

0,1

0,1 0,05

0,05


Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport v roce 1998 Osa y: Zaměstnanci (v % z celkového počtu obyvatel) Osa x: Velká Británie Švédsko Dánsko Francie Nizozemí Finsko Portugalsko Španělsko Belgie Německo Rakousko Itálie Lucembursko

Ita l ie Lu n xe m bu rg

ro ßb rit an ni en Sc hw ed en D än em ar Fr k an kr ei N ch ie de rl a nd e Fi nn la nd Po rtu ga l Sp an ie n Be lg D ie eu n ts ch la nd Ö st er re ic h

0

G

Beschäftigte (in % der Gesamtbevölkerung)

Grafické znázornění 3:


Dalším zajímavým aspektem, na který se tento výzkum zaměřil, je podíl žen na celkové zaměstnanosti v sektoru sport. Oproti obecně rozšířenému názoru, že tato oblast je čistě mužskou záležitostí, dokládají čísla pravý opak a podtrhují velký význam tohoto sektoru jako obecného motoru zaměstnanosti. Níže uvedená tabulka (Tabulka 1) ukazuje absolutní a relativní podíly žen pracujících ve sportu v roce 1990 a 1998 na příkladu některých vybraných států EU. Na základě těchto čísel lze usoudit, že význam sportovního sektoru pro ženy na pracovním trhu postupem času dokonce ještě vzrostl. V celoevropském průměru podíl žen na celkovém počtu lidí zaměstnaných v sektoru sport mezi lety 1990 a 1998 dokonce mírně vzrostl z 39,1 na 44,2 procent. V evropském srovnání zaujímá Rakousko s podílem žen ve výši 44 procent středovou pozici. Na čele je Finsko (54,8 procent), Švédsko (47,5 procent) a Nizozemí (45,8 procent), na posledních místech najdeme Španělsko (34,5 procent), Francii (38,2 procent) a Portugalsko (40,6 procent). Tabulka 1:

Procentuální podíl žen z celkového počtu lidí zaměstnaných ve sportu (1990, 1998, absolutní údaje a v %)

Německo Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Španělsko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Švédsko Průměr EU

Ženy zaměstnané ve sportovním sektoru 1990 1998 absolutně v% absolutně v% ----42 500 44,7 ----3 400 44 --------------------3 800 54,8 25 600 41,4 36 200 38,2 7 900 28 19 400 34,5 --------11 800 24,2 ----80 42,1 100 41,5 8 000 44,4 11 000 45,8 3 100 32,3 5 800 40,6 ----12 100 47,5 108 380 39,1 241 300 44,2


2.3

Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě

Pokud se chceme dobrat k počtu zaměstnanců v celé hodnototvorné síti sportovního odvětví, potřebujeme k tomu tzv. satelitní účet sportu, který by byl s to obsáhnout veškeré efekty vycházející z této hodnototvorné sítě a kvantifikoval multiplikační efekty vyvolané jejími bezprostředními dopady na zaměstnanost. V současnosti se na vytvoření takového satelitního účtu sportu, který by mapoval situaci v Rakousku, pracuje. Základní práce budou dokončené začátkem roku 2006.

11

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Na evropské úrovni již byly odstartovány jednotlivé národní iniciativy, jejichž cílem je monitorovat význam sportu pro celkovou ekonomiku. V Německu byly práce zaměřené na zmapování ekonomického významu sportu uskutečněny již v 90. letech. Na zmapování významu sportu pro celkové hospodářství (v rámci rezortního výzkumu BASPO) se momentálně pracuje také ve Švýcarsku (za projekt zodpovídá: Rütter & Partner). Problematické však je, že jednotlivé iniciativy probíhají nezávisle na sobě a že neexistují žádné obecné pokyny pro vytvoření satelitních účtů sportu, takže aplikované metody a postupy, zejména také vymezení sportu, resp. jeho definice nejsou identické, a tudíž ani bezprostředně srovnatelné. Proto by bylo zapotřebí dosáhnout v této oblasti alespoň celoevropského sjednocení a harmonizace.

2.4

Práce dobrovolníků

Kromě lidí oficiálně zaměstnaných ve sportovním odvětví existuje však ještě nespočet dalších osob pracujících ve sportu, které se však neobjevují v žádné oficiální statistice trhu práce. Jsou jimi dobrovolníci a dobrovolnice. Práce dobrovolníků (níže definovaná jako pracovní výkon ve prospěch druhých odvedený bez nároku na monetární plnění7) může zahrnovat nejrůznější činnosti počínaje sociálními službami, přes vzdělání, kulturu a zábavu, až po církevní služby, sousedskou výpomoc nebo právě třeba sport. Práce dobrovolníků ve sportu není novým fenoménem, dobrovolníci se mohou pochlubit mnohem delší historií než placení zaměstnanci. Práce dobrovolníků ve sportu je dnes naprostou nezbytností. Dokládá to několik mezinárodních příkladů.

2.4.1

Dobrovolnictví v Rakousku

Empirický výzkum provedený Prof. Badeltem (Ekonomická univerzita Vídeň) ve spolupráci s ústavem Österreichisches Spendeninstitut (v létě a na podzim roku 2000) v rámci projektu „Dobrovolnická práce a finanční dary v Rakousku“ přináší aktuální poznatky o dobrovolnictví v Rakousku, a poskytuje tak informace o této statistikou jinak téměř nepodchycené oblasti. Níže jsou v kostce blíže prezentovány výsledky této studie relevantní pro sportovní odvětví. V první řadě se ukazuje, že dobrovolnická činnost je ve sportu ve srovnání s ostatními oblastmi (např. církevní nebo sociální služby) stále ještě klasickou doménou mužů (srov. Tabulka 2).

7

Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 2

12

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Tabulka 2:

13

Dobrovolnické činnosti v závislosti na pohlaví (2000) Oblast činnosti Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody a zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc

muži 38,5 % 51,6 % 57,8 %

ženy 61,5 % 48,4 % 42,2 %

64,9 % 73,1 % 81,7 % 28,0 %

35,1 % 26,9 % 18,3 % 72,0 %

67,0 % 47,2 %

33,0 % 52,8 %

Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 30

Z pohledu věkových kategorií se ukazuje, že podíl obyvatelstva, které se zapojuje v rámci dobrovolnických činností, je největší u 20 až 24letých, a to 61,6 procent. Je nesporné, že jak vrcholový sport tak sport pro všechny by bez tak velkého počtu dobrovolníků vůbec nebyl myslitelný. Dobrovolnictví má přitom, jak potvrzují výsledky jedné studie zaměřené na rakouský fotbal8, velký význam zejména v amatérském sportu. Zhruba 98,2 procent dobrovolnických činností v rakouském fotbale lze připsat amatérskému fotbalu, profesionálnímu pouhých 1,8 procent.

8

Felderer B. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. / Treitler R. (2005) str. 63 nn.

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Grafické znázornění 4:

14

Průměrný počet dobrovolníků na klub a výkonnostní třídu9

9 8

Leistungsstufe

7 6 5 4 3 2 1 0

5

10

15

20

25

30

Ehrenamtliche M itarbeiterInnen

Pramen: IHS, ESCE, ExAqua

Překlad popisků: Osa y: Výkonnostní stupeň Osa x: Dobrovolníci

Souvisí to mimo jiné s tím, že dobrovolnictví je přikládán velký význam zejména na venkově a v malých městech do 20 000 obyvatel.10 S ohledem na čas věnovaný dobrovolnické práci11 se ukazuje, že průměrný počet hodin věnovaný týdně na tuto práci činí 5,07 hodin, konkrétní časová náročnost však může velmi silně kolísat mezi 0 a 88 hodinami. To lze zdůvodnit jednak osobními možnostmi a preferencemi a jednak ostatními povinnostmi související s povoláním, prací pro rodinu a volnočasovými aktivitami. Požadavky na dobrovolnickou práci se oblast od oblasti liší. Na poli sociálních služeb je tak zapotřebí nadprůměrné časové nasazení, zatímco například v oblasti vzdělání je třeba vynaložit méně než polovinu tohoto času. Poznatky získané v rámci studie provedené Prof. Badeltem ukazují, že ve sportu se vynakládá v průměru 2,95 hodin týdně.

9

Profesionální fotbal reprezentován výkonnostními stupni 1 a 2 (T-Mobile Bundesliga a Red Zack Erste Liga), amatérský fotbal výkonnostními třídami 3 až 9. 10 To potvrzuje mimo jiné studie Německého sportovního svazu (Deutscher Sportbund) provedená v Německu, srov. Deutscher Sportbund (2001). 11 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 10


15

Hodnotu celkové dobrovolnické činnosti ve sportu můžeme proto kvantifikovat minimální variantou 30 328 a maximální variantou 42 340 ekvivalentů plných pracovních úvazků (dále také „FTE“).12 Tabulka 3:

Extrapolace dobrovolnické práce (maximální varianta) Oblast činnosti

Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc

Počet dobrovolníků 1 009 554 404 459 898 089

Práce odvedená FTE za týden 4 532 898 130 950 837 229 24 187 2 002 739 57 857

299 363

922 038

26 637

496 815 257 962 576 433

1 465 605 830 637 1 660 127

42 340 23 996 47 959

347 134

888 662

25 672

3 527 070

101 892

1 410 828


Tabulka 4:

Extrapolace dobrovolnické práce (minimální varianta) Oblast činnosti

Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc

Počet dobrovolníků 372 611 127 389 270 701

Práce odvedená FTE za týden 2 872 834 82 993 276 433 7 986 684 873 19 785

60 510

427 197

12 341

213 376 95 541 121 019

1 049 809 641 083 531 274

30 328 18 520 15 348

85 987

398 981

11 526

1 273 885

1 672 611

48 320


Také v oblasti dobrovolnické práce se tedy ukazuje velký potenciál zaměstnanosti, kterého by mělo být s ohledem na rostoucí profesionalizaci ve sportu využito.

2.4.2

Dobrovolnictví v Německu

V Německu byl v rámci rozsáhlé a široce pojaté studie Německého sportovního svazu13 prověřován význam dobrovolnictví ve sportovních spolcích a oddílech.

12 13

Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 15 nn. Deutscher Sportbund / Veltins Brauerei (2001) VELTINS-Sportstudie 2001, Frankfrut/Main


16

Studie dospěla k závěru, že ze zhruba 12,3 mil. osob mezi 16 a 69 lety, které jsou v Německu registrovány jako aktivní členové sportovních spolků, se přibližně 4,44 mil. kromě sportování věnuje také dobrovolnickým činnostem, přičemž velká část dobrovolníků (87 procent) investuje na práci v rámci aktivit spolku až pět hodin týdně. Nicméně 6 procent respondentů udalo, že dobrovolnickou prací pro spolek tráví minimálně 11 hodin týdně.

Zeitaufwand


Týdenní časová náročnost dobrovolnické činnosti ve sportu

> 15 Stunden

3,00%

11 - 15 Stunden

3,00% 7,00%

6 - 10 Stunden

30,00%

3 - 5 Stunden

57,00%

< 2 Stunden

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

in %

Pramen: Deutscher Sportbund.

Překlad popisků: Osa y: Časová náročnost v hodinách Osa x: v %

Také v německých sportovních oddílech představují většinu dobrovolníků muži (61 procent), přičemž v případě „typického dobrovolníka“ jde o muže ve věku 40 let, v závislém pracovním poměru, absolventa reálné školy nebo se vzděláním ukončeným maturitou. Průměrný příjem rodinného rozpočtu byl vyčíslen na téměř 2 352 eur netto (4 600 DM) měsíčně, což představuje v celoněmeckém srovnání více než nadprůměr. Typicky se dobrovolnická činnost provozuje na venkově a v malých městech s méně než 20 000 obyvateli.

2.4.3 Dobrovolnictví v Anglii Počet dobrovolníků ve sportu v Anglii činí více než 5,8 mil. osob, přičemž téměř čtvrtina všech anglických dobrovolnických pomocníků pracuje právě pro sportovní odvětví. Dobrovolníci ve sportu působí ve 106 400 klubových sportovních spolcích v Anglii, které vykazují celkem 8 mil. členů. Dobrovolníci ve sportu přispívají pracovní silou v rozsahu 1,2 mld. hodin. Vyjádřeno ekvivalenty plného pracovního úvazku to odpovídá přibližně 720 000 zaměstnancům.

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Ekonomický přínos dobrovolnické práce ve sportu se – na základě investované pracovní doby – odhaduje na zhruba 20 mld. eur (14 mld. liber14) ročně15.

2.4.4

Dobrovolnictví v Kanadě

Téměř 18 procent dospělé kanadské populace – to odpovídá 4,57 mil. lidí – se dobrovolnicky zapojuje v odvětví sportu. Nejvyšší počet dobrovolníků v Kanadě připadá na disciplíny jako lední hokej (4,7 procent dospělých), fotbal (4,1 procent dospělých), basketbal (2,5 procent dospělých) a volejbal (2 procenta dospělých). Lední hokej je v Kanadě ve srovnání s ostatními sporty zároveň nejpopulárnějším aktivně provozovaným sportem. Dobrovolníci jsou většinou také aktivními sportovci i diváky sportovních utkání. Dobrovolní pomocníci vydali v roce 2004 na sport v průměru 2 025 eur (3 367 CAD). Dobrovolníci tak na sport vydali více než lidé, kteří byli výlučně aktivními sportovci. Aktivní sportovci vydali v roce 2004 v průměru 816 eur (1 357 CAD)16. Zatímco aktivní sportovci investují velkou část svých sportovních výdajů do oblečení, vybavení a členství, vydávají dobrovolníci a diváci velkou část svých výdajů na jídlo a nápoje během sportovních utkání a po nich.

2.4.5

Dobrovolnictví ve Finsku

Dobrovolní pomocníci jsou základem finské sportovní kultury. V odvětví sportu pracuje 500 000 dobrovolníků, 218 000 z toho jsou ženy. To znamená, že přibližně 10 procent obyvatelstva pracuje na dobrovolnické bázi ve sportu17. Hodnota dobrovolnické práce je odhadována na 1,5 mld. eur ročně 18. Velký podíl dobrovolníků ve finských sportovních organizacích je mimo jiné způsoben tím, že finské sportovní spolky a kluby jsou výrazně orientované na sport pro všechny. Méně než 3 procenta sportovních klubů má profesionální sportovce. Kromě toho je členství ve sportovních spolcích silně rozšířené. Více než pětina obyvatelstva je členem nějakého sportovního spolku. Sportovní organizace ve velké míře využívají také děti a mládež, přičemž jejich rodiče v nich pak často pomáhají jako dobrovolníci. Málo rozvinutá profesionalizace sportovních spolků se projevuje také tím, že převážná část finančních prostředků pochází od členů tohoto spolku a od rodičů (v posledním jmenovaném případě k tomu dochází tehdy, pokud rodiče svým dětem chtějí umožnit sportovní aktivity ve spolku). Tato struktura přispívá k tomu, že dobrovolnická práce je ve finských sportovních organizacích velmi rozšířená.

2.4.6

Dobrovolnictví ve Švédsku

Více než půl milionu Švédů pracuje ve sportovních organizacích jako dobrovolníci. To je přibližně 6 procent obyvatelstva. Odhaduje se, že tato činnost odpovídá hodnotě ve výši 1,5

14

1 euro = 0,703385 liber (stav k 1.1.2004) Sports v Anglii (2004) 16 The Conference Board of Canada (2005) 17 Finské obyvatelstvo dosahovalo v roce 2004 počtu 5,2 mil. 18 Finnish Sports Federation (2005) 15

17

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru mld. eur ročně19. Bez ohledu na neplacenou práci dobrovolných pomocníků dostávají sportovní organizace často také finanční podporu od obcí. Dobrovolníci pocházejí velmi často z řad rodičů dětí provozujících sport. Více než dvě třetiny všech chlapců a přibližně polovina všech dívek ve věku mezi 7 a 15 lety ve Švédsku navštěvuje nějakou sportovní organizaci. Provozování sportu ve sportovních organizacích je ve Švédsku velmi rozšířené. Asi polovina z 9 mil. Švédů je členem sportovních organizací. Počet sportovních organizací 22 00020 je rovněž opravdu vysoký.

2.4.7

Dobrovolnictví v Dánsku

V Dánsku existuje přibližně 14 000 sportovních organizací. Největší se zaměřují na sportovní kondiční disciplíny (gymnastika, plavání a golf) a počet jejich členů se pohybuje přibližně mezi 400 až 500 členy na jednu organizaci. Dobrovolná a neplacená práce je v dánských organizacích velmi rozšířená. Ve sportovních klubech a oddílech aktivně působí více než 200 000 dobrovolníků. To odpovídá přibližně 4 procentům z celkového počtu obyvatel Dánska. Stejně tak jako v ostatních severských zemích opírají se sportovní organizace v Dánsku o sportovní nadšence a jsou jimi také vedeny. Mnozí dobrovolníci pracují v dětských a mládežnických organizacích21. Až do 60. let se sportovní organizace v Dánsku financovaly samy, teprve od konce 60. let jim obce poskytují také veřejné finance. Obce financují sportovní organizace jak přímo, tak také nepřímo (poskytnutím infrastruktury), velká část spolků je totiž ve vlastnictví obcí. Spolky se financují převážně z členských příspěvků, finančních darů a loterií. Sponzorské dary představují významné příjmy pouze pro profesionální nebo poloprofesionální organizace v disciplínách jako fotbal, házená a lední hokej.

2.5

Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost

Obecně platí, že rostoucí profesionalizace ve sportu a zvýšený zájem lidí o zdraví a tělo přispějí v dalších letech k tomu, že v oblasti sportu bude zapotřebí stále více pracovní síly a že se tato oblast bude dynamicky rozvíjet. To souvisí v neposlední řadě s tím, že sportovní branže je velmi náročná na práci a pracovní sílu. V tomto dynamickém prostředí je proto třeba proniknout do oblastí, které nebyly z pohledu zaměstnanosti dosud využité, a vyvinout nové profese odpovídající potřebám, a tak vytvořit dodatečné efekty pro zaměstnanost.

19

Swedish Sports Confederation (2005) Voluntary Leadership (staženo 1. února 2006: http://www.rf.se/t3.asp?p=21052) Swedish Institute (2005) Sports in Sweden. 21 National Olympic Committee and Sports Confederation of Denmark (2005) (staženo 1. února 2006: www.dif.dk) 20

18


19

3 Ekonomické efekty velkých sportovních akcí 3.1

Definice „velké sportovní akce“

Obecně uznávaná definice, která by umožnila určit, kdy lze sportovní akci klasifikovat jako „velkou“, neexistuje. Sportovní akce jsou natolik rozmanité a odlišné, že jednoznačné označení, resp. vymezení dané sportovní události pojmem velká sportovní akce je téměř nemožné. Roli hraje také druh sportu, protože každá sportovní disciplína má své specifické velké akce, které by při obecném pohledu napříč sportovními disciplínami jako velké už možná klasifikovány nebyly. To platí zejména pro takzvané okrajové druhy sportů. Sportovní akcí se rozumí příležitost, při níž lidé za podpory trenérů, funkcionářů a pomocníků podávají sportovní výkony, které sledují diváci na místě nebo z domova prostřednictvím médií. Níže uvedené vymezení velkých sportovních akcí vychází z indikátorů a mezních hodnot používaných ve studii Müllera a Stettlera (1999). Sportovní akci považují za velkou, pokud je překročena mezní hodnota minimálně u jednoho indikátoru. Tabulka 5:

Indikátory a mezní hodnoty pro vymezení velkých sportovních akcí Indikátor

Mezní hodnota

Počet aktivních sportovců

≥ 10 000

Počet trenérů, lidí v doprovodném týmu, pomocníků, funkcionářů

≥ 1 000

Počet diváků

≥ 20 000

Rozpočet akce

≥ 650 000 eur

Mediální atraktivita a šíření (TV)

přímý přenos / dílčí záznam

Pramen: Müller / Stettler (1999) str. 10

3.2

Makroekonomické efekty velkých sportovních podniků

Užitek, náklady a makroekonomické dopady, které jsou spojeny s velkou sportovní akcí, sahají daleko přes přímé monetární, resp. monetárně vyčíslitelné efekty. Vedle přímo generovaných efektů dochází k indukovaným a multiplikačním i externím efektům, které mohou být jak pozitivní, tak negativní. Následující tabulka poskytuje přehled eventuálních výhod a nevýhod spojených s realizací velké sportovní události.


20

Výhody a nevýhody velkých sportovních akcí

Ekonomické efekty

*

Cestovní ruch

* * *

Výhody Dopady na vznik přidané hodnoty a kupní sílu díky rostoucím investičním výdajům a zvýšené spotřebě Impulzy pro zaměstnanost Fiskální efekty Zvýšení turistické atraktivity a známosti regionu

Infrastruktura

* Zlepšení infrastruktury * Nová a/nebo rekonstruovaná sportovní zařízení Sociokulturní efekty * Více zážitků a větší možnost vyžití ve volném čase pro obyvatele * Podpora kulturních hodnot a tradic Psychologické efekty * Zvýšení lokální identity

Politické efekty

* Nárůst mezinárodního renomé * Reklama pro politické systémy

Nevýhody * Nárůst cen * Příliš velké kapacity po akci

* Přeplněnost * Nevhodné sportovní příležitosti pro běžného turistu * Zátěž pro životní prostředí * Sportoviště nejsou obecně přístupná obyvatelstvu * Komercializace soukromých a veřejných služeb * Převaha cizího elementu * Zvýšená kriminalita * Konflikty mezi místními a návštěvníky * Tradicionalizmus * Vystupňovaný nacionalizmus * Stabilizace politických systémů

Pramen: SpeA, 2006

Toto srovnání nezohledňuje okolnost, že se efekty vyskytují v závislosti na čase, některé se tedy objevují již před, jiné během akce a některé začínají působit teprve krátce po skončení nebo se objeví až po delší době. Rozsah a charakter těchto efektů konečně závisí také na typu sportovní akce. Pořádání velkých sportovních akcí se pro pořadatelskou zemi stává stále důležitějším hospodářským faktorem. To se týká jak příjmů, tak investic a běžných výdajů. V posledních 30 letech došlo zejména k silnému nárůstu příjmů z televizních přenosů a příjmů od sponzorů, z čehož lze vyvozovat rostoucí atraktivitu sportovních akcí a jejich velkou diváckou odezvu ale i mediálně lépe vyhovující podání sportu a stále častějšího využívání velkých sportovních událostí coby média pro reklamní účely. Níže uvedené grafické znázornění poskytuje přehled mikroekonomických a makroekonomických aspektů velkých sportovních akcí.


21

Mikroekonomické a makroekonomické aspekty velkých sportovních akcí

Ekonomické efekty

Makroekonomické efekty

Celková poptávka ekonomiky Cenová úroveň

Mikroekonomické efekty

Přímé efekty

Nepřímé efekty

Hladina úrok. sazeb Zaměstnanost Zahr. obchod

Příjmy

Výdaje

Monetární

Nemonetární

pořadatele

pořadatele

náklady / užitek

náklady / užitek

Pramen: Heinemann K. (1995) str. 256

Kromě ekonomických impulzů vycházejících z investičního rozpočtu, z běžného rozpočtu akce a z turistické poptávky je však nutné zohlednit také efekty, které nevznikají samotnému pořadateli, tj. náklady, které nesou třetí subjekty, nebo užitek, který se objeví u někoho jiného. Zde je možné rozlišovat monetární externí efekty a monetárně nevyčíslitelné externí efekty. Níže uvádíme dokreslující příklady. Monetární externí náklady V rozpočtu akce jsou kalkulovány pouze náklady bezprostředně související s realizací dané akce. Oproti tomu investice a výdaje, které nepocházejí od samotného pořadatele, zohledněny nejsou. Neboť běžně existují vedle nákladů na akci kalkulovaných v rozpočtu akce také ještě dodatečné státní investice (budování sportovišť, silnic, vybudování letišť, atd.), soukromé investice (výstavba hotelů, kongresových center atd.), spotřební výdaje veřejného sektoru (například plánování, obecná správa a bezpečnost) a soukromé spotřební výdaje (např. prostředky, které návštěvníci vydají během her). Protože sportovní zařízení mají být po skončení akce často poskytnuta k dalšímu využívání, vznikají také náklady na zpětnou přestavbu či úpravu v souvislosti s jiným účelem využití daného sportoviště.

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Nezanedbatelné jsou také náklady vzniklé redistribucí a bojem o vytlačení konkurence z trhu. Zkušenosti ukazují, že v období, kdy se velká sportovní událost připravuje a realizuje, dochází k poklesu objemu „normálního“ cestovního ruchu, protože spousta lidí se velkému mumraji vyhýbá a chce uniknout i před přemrštěnými cenami. Lze vymezit tři efekty tzv. vytlačování (v angl. crowding out): •

geografické vytlačování, tzn. že hosté se snaží vyhnout místu konání akce a zvolí si jiné turistické cíle (v regionu a mimo region),

•

časové vytlačování, tzn. že hosté se sice nedostaví během akce, ale zato přijedou dříve před jejím uskutečněním nebo později,

•

monetární vytlačování, tzn. že hosté nepřijedou a vydají své peníze za něco jiného.

Kalkulace například ukázaly22, že pro cca 10 procent návštěvníků olympijských her návštěva olympiády nahrazuje normální dovolenou. Dalších 10 procent stráví svou dovolenou v roce konání her v jiné zemi. Proto je v souvislosti s každou velkou sportovní akcí zapotřebí prověřit efekty vytlačování a v případě, že jsou ekonomicky relevantní, tak je také zohlednit v analýzách. K efektu vytlačování dochází také ve stavebnictví. Na jiné projekty se často nedostane zejména proto, že stavby spojené s velkými sportovními událostmi mají prioritu. Silná finanční injekce v podobě veřejných a soukromých výdajů často vede k růstu cen, což se týká především pozemků a nájmů, a tudíž i průměrných životních nákladů obyvatelstva. Například v Barceloně se průměrné životní náklady v důsledku olympiády zvýšily od roku 1986 do roku 1991 o tři procenta23, nájmy za byty v Barceloně se v tomtéž období zvýšily reálně o 130 procent, přičemž velkou část tohoto navýšení je možné zdůvodnit olympijskými hrami. Monetární externí užitek Z výdajů návštěvníků akce profitují zejména hotely, restaurace a podniky působící v turistickém ruchu daného regionu. Kromě toho dochází k navýšení daňových příjmů, z čehož mohou těžit všechny vyšší územně správní celky. Navíc se přidává také „monetární zisk“ obyvatel v regionu samotném, kteří by akci, pokud by se konala jinde, buď nemohli navštívit nebo by museli nést podstatně vyšší náklady. V průměru pochází zhruba 30 procent návštěvníků z příslušného regionu nebo z okolí.

22 23

Srov. k tomu: Heinemann K. (1995), str. 257 nn. Srov. Heinemann K. (1995) str. 257

22

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Externí nemonetární náklady S přípravami a realizací velkých sportovních akcí jsou spojeny také externí efekty, které nelze nebo lze jen stěží monetárně přímo vyčíslit. Sem spadá především dodatečná zátěž pro životní prostředí, ke které dochází v důsledku výstavby zařízení, ale i při samotné realizaci sportovní akce, a zvýšený objem dopravy, který často vede ke kritickým situacím, dopravním zácpám a zvýšenému počtu dopravních nehod. Zde je nutné uvést také náklady dobrovolných pomocníků, které se do kalkulací nezapočítávají. Zkušenosti navíc ukazují, že může dojít k vytlačení skupin obyvatelstva z jejich tradičního bydliště, protože byty v důsledku zvýšených nájmů už není možné financovat nebo také protože pozemky jsou zapotřebí pro jiné účely. Externí nemonetární užitek Při hodnocení dopadů na ekonomiku je přirozeně nutné zohlednit také ten užitek, který není dáván do bezprostřední souvislosti s realizací velké sportovní události a není monetárně vyčíslitelný, tj. externí nemonetární užitek. Ten spočívá na straně jedné ve větší identifikaci daného obyvatelstva s regionem a na straně druhé ve větší možnosti vyžití ve volném čase a možnosti větších prožitků. Výstavbou dopravních systémů obvykle dochází k odstranění městských strukturálních deficitů, a tudíž k jisté úspoře času. Zcela zásadní je také dopad na image a propagaci města, resp. regionu, kde se velká sportovní akce pořádá, protože to nevede pouze k nárůstu objemu cestovního ruchu, ale může to posílit i atraktivitu regionu jako průmyslové lokality. Multiplikační účinky Při kvantifikaci dopadů velké sportovní akce na ekonomiku není možné omezovat se pouze na výdaje pořadatele, státní a soukromé investice a výdaje návštěvníků. Z těchto výdajů totiž vycházejí další ekonomické efekty, protože výdaje jednoho jsou totiž vždy příjmem někoho jiného. Protože minimálně určitá část těchto příjmů je opět vydána, vznikají tak další příjmy. V případě takovéhoto řetězení ekonomických aktivit se mluví o tak zvaném multiplikačním efektu. Jeho velikost v podstatě závisí na tom, kolik se opět vydá (tj. míra spoření), kolik z těchto peněz zůstane v zemi (tj. neodejde za importy do zahraničí) a jak vypadá propojení jednotlivých stimulovaných odvětví se zbylou ekonomikou. Níže uvedené grafické znázornění ukazuje ekonomické kauzální souvislosti, k nimž může v důsledku velké sportovní akce dojít.

23


24

Kauzalita dopadů velkých sportovních akcí na celkovou ekonomiku

S t a a t lic h e / p r iv a t e I n v e s t it io n e n

S t a a t lic h e r / P r iv a t e r K o n s u m

Konsum der Besucher

G e s a m tw ir ts c h a ftlic h e N a c h fra g e

S t e ig e n d e P r o d u k t io n

S in k e n d e P r o d u k t io n

S t e ig e n d e ( r ) I n v e s t it io n e n / Konsum

S t e ig e n d e Bes c h ä f t ig u n g

S t e ig e n d e N a c h fra g e

S t e ig e n d e - P r e is e - K o s te n - Z in s e n

S in k e n d e Bes c h ä f t ig u n g

S t e ig e n d e r Im p o rt

S in k e n d e N a c h fra g e

S in k e n d e r E x p o rt

S in k e n d e R e a l e in k o m m e n / W e t t b e w e r b s f ä h ig k e it

Pramen: Heinemann K. (1995) str. 26

Překlad tabulky: Státní / soukromé investice

Státní / soukromá spotřeba

Spotřeba návštěvníků

Celková poptávka ekonomiky Rostoucí produkce

Klesající produkce

Rostoucí zaměstnanost

Klesající zaměstnanost Rostoucí investice / spotřeba

Rostoucí poptávka

Klesající poptávka Rostoucí - ceny - náklady - úroky

Rostoucí import Klesající export

Klesající reálný příjem / konkurenceschopnost

3.3 Kvantifikace ekonomických efektů velkých sportovních akcí Mezi ekonomické faktory velkých sportovních akcí jsou zahrnovány jak přímé, tak multiplikační efekty vznikající propojením spotřebovaných výkonů a investic. Analýza se přitom zaměřuje na •

dopady na přidanou hodnotu,

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru •

dopady na zaměstnanost a

•

dopady na kupní sílu.

Je třeba zohlednit, že ekonomické impluzy vznikají jednak z investičního rozpočtu (pořadatele, veřejného sektoru), jednak z běžného rozpočtu akce, ale také díky turistické poptávce. Dále je třeba odlišovat dopady na region, kde se akce koná, a na celý národ. Součástí ekonomické analýzy je také vždy kalkulace fiskálních efektů.

3.3.1

Přehled nejdůležitějších velkých sportovních akcí v Evropě

Následující část na exemplárně vybraných příkladech detailněji analyzuje některé velké sportovní akce různé velikosti a různých sportovních disciplín v Evropě. Cílem je získat představu a srovnat rozsah ekonomických efektů velkých sportovních akcí. Kompletní zmapování všech akcí konaných v nedávné minulosti, resp. v následujících letech je kvůli velkému počtu takovýchto akcí v nejrůznějších sportovních disciplínách téměř nemožné. Tato kapitola by proto měla jednak poskytnout přehled o některých důležitých velkých sportovních akcích, které se již uskutečnily a u nichž bylo možné ekonomické efekty kvantitativně zhodnotit, a jednak o několika vybraných velkých sportovních akcí, které se v Evropě uskuteční v příštích letech. Mezi velké již uskutečněné sportovní akce v Evropě popsané v této kapitole patří: •

Mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii 1996 (Kapitola 3.3.3.5),

•

Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii 2000 (Kapitola 3.3.3.4),

•

Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku 2004 (Kapitola 3.3.3.3),

•

Mistrovství světa ve fotbale 1998 ve Francii (Kapitola 3.3.3.6),

•

Zimní olympijské hry v Lillehammeru 1994, doplněné o několik dalších mezinárodních příkladů zimních a letních olympijských her (Kapitola 3.3.2.2 a 3.3.2.1),

•

Mistrovství světa v ledním hokeji v Rakousku 2005 (Kapitola 3.3.4),

•

Velká cena Evropy vozů formule 1 (Kapitola 3.3.5),

•

Mistrovství světa v lehké atletice v Helsinkách 2005 (Kapitola 3.3.6),

•

nejrůznější velké sportovní akce ve Švýcarsku (Kapitola 3.3.7) a

•

nejrůznější velké sportovní akce ve Velké Británii (Kapitola 3.3.8).

Navíc byly v této studii zohledněny a použity prognózy ekonomických efektů několika budoucích velkých sportovních událostí v Evropě. Jsou jimi:

25


Zimní olympijské hry v roce 2006 v Turíně (Kapitola 3.3.2.3),

•

Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu (Kapitola 3.3.3.1),

•

Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku (Kapitola 3.3.3.2),

•

případné Zimní olympijské hry v Rakousku (Salcburk) v roce 2014 (Kapitola 3.3.2.5) a

•

Letní olympijské hry v Londýně v roce 2012 (Kapitola 3.3.2.4).

V následující pasáži této studie jsou uvedené velké sportovní akce důkladněji analyzovány a jsou zde prezentovány jimi vyvolané dopady na hospodářství příslušných regionů, resp. zemí.

3.3.2 Olympijské hry S ohledem na makroekonomické efekty olympijských je do roku 1984, kdy byla v souvislosti s olympiádou v Los Angeles provedena první studie ekonomických efektů, známo jen velmi málo. Protože teprve s finanční pohromou olympijských her v roce 1976 v Montrealu, které co do přímých finančních efektů akce znamenaly markantní mínus, vzrostl zájem o studie zabývající se ekonomickými efekty spojenými s olympijskými hrami. Níže je uvedeno několik konkrétních příkladů.

3.3.2.1 Mezinárodní příklady olympijských her Zvýšený zájem o výzkum ekonomických efektů a finančního vývoje v souvislosti s pořádáním zimních a letních olympijských her lze zdůvodnit jednak tím, že se hostitelská města po Montrealu chtěla ještě před rozhodnutím kandidovat ujistit, jaké náklady a výnosy pro město a region mohou očekávat. A jednak tím že olympijské hry v Los Angeles v roce 1984 byly poprvé financovány výlučně ze soukromých zdrojů, tedy zorganizovány a zrealizovány bez podpory veřejného sektoru. Začala tak nová éra komercializace olympijských her. Také v tomto kontextu bylo a i nadále bude pro pořadatele důležité předložit sponzorům odpovídající čísla dokládající význam dané sportovní akce. Tento vývoj lze názorně ukázat na vývoji operativního rozpočtu a výnosů jednotlivých akcí.

26


27

Vývoj operativního rozpočtu a výnosů olympijských her od roku 1972 do 2000, v mil. USD

Entwicklung der wirtschaftlichen Aspekte der Olympischen Spiele (1972 - 2000) 2000 1800

in Mio. US$

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 München 1972

Montreal 1976

Los Angeles 1984

Seoul 1988

Operatives Budget

Barcelona 1992

Atlanta 1996

Sydney 2000

Erlöse

Pramen: PricewaterhouseCoopers (2004)

Překlad popisků: Vývoj ekonomických aspektů olympijských her (1972 – 200) Osa y: v mil USD Osa x: modře – operativní rozpočet červeně – výnosy

Jednotlivá klání olympijských her do velké míry ovlivňují značně se zvyšující operativní rozpočty. Rostoucí rozpočty na straně jedné doplňují stále větší příjmy dosahované cíleným a stále profesionálnějším marketingem na straně druhé. Především přenosová práva pro televizi se stávají stále důležitější položkou v příjmech pořadatelů velkých sportovních podniků tohoto typu. Pro doložení tendence ke komercionalizaci olympijských her uvádí následující tabulka přehled objemů operativních rozpočtů, výnosů a sald na straně pořadatelů olympijských her od Mnichova 1972.


28

Rozpočty a výnosy akcí v letech 1972 až 2000 (v mil. USD) Operativní rozpočet

Saldo (bez investic)

Výnosy

Saldo celkem

Mnichov 1972

546

1 090

544

-687

Montreal 1976

399

936

537

-1 228

Los Angeles 1984

467

1 123

656

335

Soul 1988

512

1 319

807

556

Barcelona 1992

1 611

1 850

239

3

Atlanta 1996

1 202

1 686

484

0

Sydney 2000

1 700

1 900

239

0


Olympijské hry v Los Angeles znamenaly z finančního hlediska úspěch, i když se z důvodu nižších investic do výstavby nové infrastruktury trvalý efekt dostavil jen ve skromné míře. Tento úspěšný vzor motivoval opět mnohá města, aby se ucházela o pořadatelství olympijských her, jak ukazuje následující grafické znázornění (Grafické znázornění 9). Již Soul v roce 1988 a následně Barcelona v roce 1992 ukázaly, že propojení vyrovnaného rozpočtu je slučitelné se významným zlepšením infrastruktury v místě konání olympiády. Grafické znázornění 9:

Počet měst ucházejících se o pořádání olympijských her

12

Number od bid cit

10 8 6 4 2 0 1960

1964

1968

1972

1976

1980

1984

Jahr


Překlad popisků: Osa y: počet uchazečských měst Osa x: rok

1988

1991

1995

1999

2004


29

Od roku 1984 bylo v souvislosti s ekonomickými efekty olympijských her uskutečněno mnoho studií. Několik nejdůležitějších studií, totiž studií týkajících se skutečných hostitelských měst, a jejich výsledky ohledně ekonomických dopadů shrnuje následující tabulka (Tabulka 8). Tabulka 8:

Ekonomické efekty letních olympijských her v letech 1984 až 2000 Reference

Ekonomický dopad

Dopad v % HDP

Turisté

Pracovní síla

Období

Použitý model

Sydney (2000)

Andersen (1999)

6,5 mld. AUD

2,78

---

90 000

1994 - 2006

CGE

Atlanta (1996)

Humphreys / Plummer (1995)

5,1 mld. USD

2,41

1,1 mil.

77 026

1991 - 1997

I-O

Brunet (1995)

30 mil. USD

0,03

400 000

196 640

1987 - 1992

Žádný

Kim et al. (1989)

1 846 mld. WON

1,4

---

336 000

1982 - 1988

Žádný

2,3 mld. USD

0,47

600 000

73 375

1984

I-O

Místo konání

Barcelona (1992) Soul (1988)

Los Angeles (1984)

Economics Research Associates (1984)


Níže uvedené konkrétní příklady umožňují detailnější pohled na dopady olympijských her pořádaných v Evropě. Pozornost je při tom zaměřena na ekonomické efekty zimních olympijských her v Lillehammeru (1994), zimních olympijských her v Turíně 2006) i předpovídaný efekt zimních olympijských her v Salcburku (2014).

3.3.2.2 Zimní olympijské hry v Lillehammeru v roce 1994 Efekty zimních olympijských her v Lillehammeru v roce 1994 se zabývají dvě studie (Spilling, 1999 a Teigland, 1999). Spilling (1999) ve své studii zkoumá především dlouhodobé efekty zimních olympijských her v Lillehammeru v roce 1994. Aby bylo možné dopracovat se k použitelným poznatkům o dopadech těchto sportovních podniků, byly v rámci studie srovnávány ekonomické aktivity regionu Lillehammer před realizací a po realizaci her a zjišťován byl rovněž počet pracovních míst vytvořených díky olympijským hrám. Za účelem kvantifikace dlouhodobých dopadů na trh práce regionu, kde se olympiáda konala, byly do roku 1997 prováděny v pravidelných intervalech výzkumy. Studie prezentovala tyto výsledky: •

Pracovní místa: Do konce olympijských her bylo vytvořeno 400 až 500 pracovních příležitostí. To odpovídá podílu ve výši téměř 1 procenta všech zaměstnanců regionu kolem Lillehammeru.

•

Dlouhodobější účinek – míra nezaměstnanosti: Nepodařilo se zjistit žádné dlouhodobé dopady olympijských her na trh práce v Norsku, a tím pádem ani na míru nezaměstnanosti. V letech 1992 až 1993 došlo k mírnému poklesu počtu uchazečů o práci, v roce 1994 se však tento počet dostal opět na výchozí úroveň.


Cestovní ruch: V hotelové branži bylo zaznamenáno 75procentní zvýšení lůžkových kapacit. Některým obcím v regionu se podařilo dosáhnout trvalého navýšení turistické poptávky, jiné zůstaly na normální úrovni. Celkově počet noclehů v období od roku 1990 do 1996 v regionu Lillehammer přibýval rychleji než ve zbylých částech země. Autor studie z toho vyvozuje, že olympijské hry měly permanentní dopad na turistickou poptávku. Své tvrzení zdůvodňuje důležitými investicemi do hotelové infrastruktury i významnými dopady na image a propagaci regionu Lillehammer. V návaznosti na zimní olympijské hry tak bylo možné v daném regionu pozorovat nárůst počtu nejrůznějších zimních sportovních eventů a jiných sportovních atrakcí pro turisty. Problematickou se ukázala být celkově relativně malá vytíženost sportovní infrastruktury.

•

Náklady: Celkové náklady na olympijské hry v Lillehammeru vyčísluje Spilling na 700 až 800 mil. eur. Výdaje veřejného sektoru vyčísluje na zhruba 300 mil. eur24.

Spilling dochází ve studii k závěru, že olympijské hry v Lillehammeru měly na zaměstnanost pouze krátkodobý pozitivní vliv. Zároveň však také konstatuje dlouhodobé pozitivní dopady na cestovní ruch projevující se navýšením lůžkových kapacit a nárůstem poptávky. Teigland (1999) se v další studii zabývá ekonomickými efekty zimních olympijských her v roce 1994 v Lillehammeru. Zkoumá prognózy ekonomických dopadů olympijských her v Lillehammeru ve vztahu ke skutečným efektům této akce a pokračuje srovnáním s olympijskými hrami v Calgary (1988) a Albertville (1992).

24

•

Teiglandův výzkum ukazuje markantní rozdíly mezi prognózami ex ante a dopady zjištěnými ex post. V Lillehammeru tak bylo do infrastruktury investováno mnohem více, než se plánovalo. Počet noclehů se pohyboval o 55 až 85 procent níže, než předpovídaly prognózy, přestože se investoval pětinásobek předpovídané částky. Přehnaná očekávání vedla k přehnanému navýšení kapacit a posléze k velkému množství konkurzů (40 procent konkurzů postihlo hotelnictví) a ke snížení vytíženosti lůžkových kapacit o 50 procent v porovnání s rokem 1988.

•

Přemrštěná infrastrukturální vybavenost se projevila i tím, že dvě největší střediska alpského sportu byla novým majitelům předána zdarma.

•

Také zájem turistů se vlivem této velké sportovní události zásadně změnil. Došlo k velké koncentraci turistů na centrum Lillehammeru. Dokonce hotely, které byly vzdálené pouze 20 až 25 minut od centra Lillehammeru, měly mnohem méně návštěvníků, než se očekávalo.

•

Ze studie vyplynulo, že díky hrám bylo vytvořeno 300 nových pracovních příležitostí, přičemž náklady veřejného sektoru činily cca 3 mil. USD.

Ve studii jsou uváděny hodnoty v dolarech. Přepočet proveden dle směnného kurzu: 1 euro = 1,17 dolarů (stav 31.12.1998)

30


Celkové náklady na olympijské hry v roce 1994 odhadl Teigland na 1,5 až 1,7 mld. eur25.

Nápadné je, že podle Teiglanda byl nárůst počtu noclehů v regionu Lillehammer ve sledovaných obdobích (1989-91, resp. 1995-97) menší než v celostátním průměru. Teigland tak také dospívá k negativnímu hodnocení dopadů na cestovní ruch, zatímco Spilling je hodnotí pozitivně. U výsledků obou studií je nutné brát v potaz, že předpokládané celkové náklady se markantně rozcházejí. Spilling počítá s celkovými náklady ve výši 700 až 800 mil. eur a Teigland s celkovými náklady ve výši 1,5 až 1,7 mld. eur. Na tomto příkladu je jasně vidět, jak obtížná je kvantifikace ekonomických dopadů velkých sportovních akcí. Tím pádem je i propočet ex post pouze podmíněně přesný.

3.3.2.3 Zimní olympijské hry v Turíně v roce 2006 Dalším analyzovaným příkladem, na němž mají být znázorněny ekonomické efekty velkých sportovních akcí v Evropě, jsou zimní olympijské hry v roce 2006 v Turíně. Studie zaměřená na ekonomické dopady těchto zimních olympijských her na dotyčný region, kterou nechali pořadatelé vypracovat ještě před jejich uskutečněním, předpovídala, že díky olympiádě dojde během relativně krátkého období ke značnému růstu ekonomiky. Dále poukázala na šanci vytvořit i v ekonomicky obtížném evropském prostředí v daném regionu pracovní místa.26 Ve třech olympijských vesnicích bylo ubytováno 2 550 atletů, dále 1 400 technických pomocníků, 2 300 oficiálních pracovníků olympijského výboru, 9 600 sportovních novinářů a zástupců médií a 9 000 hostů pozvaných sponzory. Kromě dopadů na cestovní ruch se očekávají také dopady na trh práce. Pokud se optimistické prognózy naplní, bylo by díky olympijským hrám v Turíně již od roku 2001 v regionu Piemont vytvořeno ročně v průměru 4 500 pracovních míst (při rostoucí tendenci). V roce 2006 se počítá dokonce s dalším efektem pro trh práce pořadatelského regionu ve formě dalších 8 000 míst. To vede k předpovídanému snížení míry nezaměstnanosti v regionu o 0,3 procenta ročně (v roce 2002 činila míra nezaměstnanosti v regionu Piemont 5,1 procent, přičemž italský průměr dosahoval 9 procent). Tyto prognózy rovněž vyčíslují vliv zimních olympijských her v Turíně na regionální HDP. HDP regionu Piemont by tak měl vlivem přímých a nepřímých efektů vyvolaných uspořádáním zimních olympijských ročně vzrůst o 0,3 až 0,4 procent. Sektory ekonomiky, které by konáním her měly být nejvíce ovlivněny, jsou cestovní ruch, stavební průmysl a obchod. Následující tabulka znázorňuje odhadované roční investice v regionu Piemont, které si realizace tohoto sportovního podniku navíc vyžádá.

25

Ve studii jsou uváděny hodnoty v dolarech. Přepočet byl proveden podle směnného kurzu: 1 euro = 1,17 dolarů (stav 31.12.1998) 26 Regione Piemonte, 2006

31


Odhadované dodatečné investice do jednotlivých sektorů ekonomiky v regionu Piemont, od roku 2001 do 2006 (v mil. eur)

Pramen: Regione Piemonte, 2006

Překlad popisků: v mil. eur 2001 energetická výroba chemický a farmaceutický průmysl kovoprůmysl a strojírenství textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický průmysl papírenství, tisk, vydavatelství dřevo, gumárenství, jiná prům. produkce vzdělání obchod, hotely, pohostinství doprava a komunikace bankovnictví a pojišťovnictví jiné služby

Další studie se zaměřuje na ekonomické efekty této velké sportovní akce a zkoumá vliv zimních olympijských her na ekonomiku celé země27 (neomezuje se tedy výlučně na region Piemont). Prognózy této studie vycházejí z tak zvaného modelu IDM (Italy Demographic Economic Model). Jako výchozí báze slouží výše vloženého olympijského rozpočtu (1,1 mld. eur). Aplikovaný model předpokládá, že tyto přímé investice povedou ke vzniku dodatečných nepřímých efektů, které je rovněž třeba brát v potaz. Tyto nepřímé investice v celé italské ekonomice učiněné v rámci olympijských her podle toho dosahovaly 17,4 mld. eur (60 procent z toho v letech 2005 a 2006). Jako výsledek předpovídaných dopadů na italskou ekonomiku tak mohlo být prezentováno 57 000 nově vytvořených pracovních míst (to znamená pokles míry nezaměstnanosti v Itálii o 0,3 procent). V důsledku uskutečnění zimních olympijských her bude národní HDP v roce 2006 o 0,2 procent vyšší (než v případě, že by se olympijské hry neuskutečnily).

27

www.torino2006.0rg, 2006

32


33

3.3.2.4 Letní olympijské hry v Londýně v roce 2012 Ještě před tím, než se Londýn začal ucházet o pořadatelství letních olympijských her v roce 2012, byla provedena celá řada studií s cílem odhadnout možné ekonomické důsledky pro místo konání. Následující tabulka (Tabulka 10) vyjmenovává očekávané ekonomické efekty letních olympijských her v Londýně v období před, během a po skončení her. Tabulka 10:

Očekávané ekonomické dopady letních olympijských her v Londýně v roce 2012 na HDP (v mil. eur) Období působení dopadů 2005 - 2011 VB Londýn Severovýchodní Londýn

2012

2013 - 2016

celkem

363

1 562

911

2 834

4 921

1 354

2 361

8 637

679

45

45

769

Pramen: PriceWaterhouseCoopers, 2005

Zajímavým výsledkem této studie jsou předpovídané dlouhodobé ekonomické efekty (do roku 2016) této akce. Předpovídaných 911 mil. eur v období od roku 2013 do 2016 přispívá ke vzniku více než 30 procent celkových efektů. V roce konání by na ekonomiku Velké Británie měly působit ekonomické efekty vyčíslené na 1,562 mld. eur. Dopad olympijských her na dějiště Londýn odhaduje tato studie jako ještě vyšší. V období před olympijskými hrami, tj. od roku 2005 do roku 2011 bude přímo v Londýně dále působit téměř 5 mld. eur. Celkem tato studie počítá s vlivem na ekonomiku Londýna ve výši 8,6 mld. eur. Následující tabulka nabízí výsledky studie týkající se cestovního ruchu (Tabulka 11). Tabulka 11:

Očekávané dopady olympijských her v Londýně v roce 2012 na cestovní ruch (v mil. eur) Období působení dopadů 2005 - 2011

VB

Londýn

2012

místní

-3

cizinci

97

místní

1

cizinci

119


2013 - 2016

Celkem

665

758

237

357


34

Podle výsledků této studie s sebou uskutečnění letních olympijských her v roce 2012 v Londýně přinese navíc ještě další efekt: zvýšení atraktivity Londýna i Velké Británie. Následující tabulka uvádí výsledky propočtů s ohledem na očekávaný počet nově založených společností v důsledku konání olympiády (Tabulka 12). Tabulka 12:

Očekávané dopady olympijských her v Londýně v roce 2012 na zakládání podniků v Londýně a ve Velké Británii Období působení dopadů 2005 - 2011

2012

2013 - 2016

Celkem

VB

56

526

127

119

Londýn

317

902

535

439


V pořadatelské zemi lze tedy počítat s tím, že v rámci olympijských her – nehledě na podniky založené narychlo na přechodnou dobu – vznikne dlouhodobě celkem 558 nových podniků (z toho 439 v Londýně).

3.3.2.5 Zimní olympijské hry v roce 2014 v Salcburku V rámci kandidatury na pořadatelství zimních olympijských her v roce 2014 byly propočítány očekávané ekonomické dopady této sportovní akce na daný region a na celé Rakousko. Plánovanými přímými celkovými výdaji ve výši 1 258 mil. eur (262 mil. eur z toho na investice do sportovišť, olympijskou vesnici a mediální centrum a 996 mil. eur na realizaci celé olympiády) by v období od zahájení plánování až po ukončení salcburských zimních her měla být v Rakousku přímo generována přidaná hodnota ve výši 798,1 mil. eur. Nepřímé dopady přidané hodnoty generované v Rakousku dosahují v tomtéž období přibližně 514,4 mil. eur, takže celkový efekt generovaný v Rakousku lze vyčíslit na 1 312,5 mil. eur.


800

35

Dopady na vznik přidané hodnoty vyvolané zimními olympijskými hrami v Rakousku a Salcburku (v mil. eur)

798,1

mil. €

600 400

514,4

550

449,9

200 0

Rakousko

přímé efekty

Salcburk

nepřímé efekty

Pramen: SpEA

Od počátku příprav až po navazující práce po olympijských hrách (celkem cca 10 let) lze počítat s tím, že 13 200 ekvivalentů ročních plných pracovních úvazků (tzv. roční pracovní jednotky) lze přímo zdůvodnit výdaji spojenými se zimními olympijskými hrami. Multiplikační, tzn. nepřímé (vyplývající ze vztahů s dodavateli) a indukované (vyplývající ze spotřeby a investiční činnosti) dopady na zaměstnanost znamenají v tomtéž období vytvoření, resp. zajištění dalších 5 285 ročních pracovních míst na plný úvazek. Dodatečné daňové příjmy odvozené od přímých a nepřímých dopadů na zaměstnanost dosahují cca 275 mil. eur. Z toho profitují jak vyšší územně správní celky (celospolková úroveň: 66,8 mil. eur, spolkové země: 9,7 mil. eur, obce: 20,5 mil. eur), tak nositelé sociálního pojištění (178 mil. eur). Dále jsou zde úspory na transferových platbách, tj. na dávkách v nezaměstnanosti a sociální podpoře, které dosahují téměř 56 mil. eur. Propočty ukazují, že s ohledem na přímou kupní sílu v Rakousku na základě investičního rozpočtu bude generováno téměř 400 mil. eur a z rozpočtu určeného na činnosti pak 375,8 mil. eur, celkem tudíž 772,5 mil. eur. Nepřímo vyvolané dopady na kupní sílu v Rakousku dosáhnou celkem 901,9 mil. eur.


36

Přímé a multiplikační dopady na zaměstnanost vyvolané ZOH v Rakousku a Salzburgu (v FTE)

13.200 11.510

14.000 12.000 in VZÄ

10.000 5.205

8.000

4.600

6.000 4.000 2.000 0

Österreich direkter Beschäftigungseffekt

Salzburg multiplikative Beschäftigungseffekte

Pramen: SpEA

Překlad popisků: Osa y: V FTE Osa x: Rakousko, Salcburk tmavě modrá – přímý dopad na zaměstnanost světle modrá – multiplikační dopad na zaměstnanost

3.3.3

Mistrovství Evropy ve fotbale a mistrovství světa ve fotbale pořádaná v Evropě

Další část této kapitoly důkladněji analyzuje uspořádaná mistrovství Evropy a mistrovství světa ve fotbale. Pokouší se kompaktní formou prezentovat ekonomické důsledky pro konkrétní místa a regiony konání mistrovství ve fotbale.

3.3.3.1 Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu Jak pozoruhodných dimenzí mohou dopady velkých sportovních událostí na ekonomiku dosáhnout, dokazují prognózy pro MS 2006 pořádané FIFA, které mají německé ekonomice přinést růstový impulz ve výši 10 mld. eur. To odpovídá 0,5 procentům HDP, čímž by měl být růst německého HDP v roce 2006 reálně o 0,3 procentuální body vyšší než v případě, že by se MS ve fotbale nekonalo. Velká část tohoto dopadu na německé hospodářství vyčíslená na 6 mld. eur vzejde z investic určených na přestavbu a výstavbu nových stadionů a rozvoj veřejné a soukromé infrastruktury. Další dvě až tři miliardy eur lze očekávat z výdajů místních fotbalových fanoušků, další miliardu vydají zahraniční návštěvníci MS. Odvětvím, které z MS ve fotbale vytěží nejvíce, s ohledem na vysoké investiční náklady do infrastruktury, je stavebnictví. Investice zhruba ve výši 6 mld. eur přinesou domácím podnikům z oboru stavebnictví po několik let nárůst obratu celkem o 3,5 mld. eur, což představuje téměř 4 procenta celkového obratu za rok ve stavebním průmyslu. Očekává se,

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru že vedle velkých stavebních firem bude mít z MS užitek i mnoho středně velkých řemeslnických podniků. I přestože budou prostředky vydávány v průběhu několika let a většina stavebních záměrů je již zrealizována, profituje z MS z dlouhodobého hlediska celé německé národní hospodářství. Tyto investice do infrastruktury s sebou přinášejí také efekty vedoucí k nárůstu produktivity. Z mistrovství světa ve fotbale vytěží ve velké míře i odvětví blízká cestovnímu ruchu. Za předpokladu, že turista, který se zdrží přes noc, vydá za den celkem cca 150 až 200 eur (na ubytování a stravu připadá přibližně polovina této částky) a že počet noclehů se zvýší odhadem o 5 mil., může samotná hotelová a gastronomická branže počítat v důsledku mistrovství světa s navýšením obratu o 500 mil. eur. Dále se připojují ještě výdaje na ostatní zboží a služby ve výši cca 350 mil. eur, které prospějí v první řadě maloobchodu v místech konání, takže v součtu lze očekávat navýšení obratu pro sektory blízké cestovnímu ruchu ve výši 850 mil. eur. Z rostoucího obratu se budou radovat také firmy obchodující se sportovním zbožím a propagačními předměty. V Německu se počítá minimálně s obratem ve výši 1 mld. eur, celosvětově se za sportovní a propagační zboží vydají 3 mld. eur. Dále z mistrovství světa ve fotbale vytěží bezpečnostní služby, poskytovatelé služeb v oblasti přepravy a logistiky (veřejná hromadná doprava a dálková přeprava, regionální dopravní podniky, letecká doprava atd.), komunikační a zábavní průmysl a v neposlední řadě média a reklamní branže.

37


38

Zvýšení obratu v jednotlivých ve fotbale v roce 2006

odvětvích

vlivem

MS

3,5 3

3,5

in Mrd. €

2,5 2 1,5 1

0,9

0,5 0

Baubranche

Tourismussektor

1

Sport- und Fanartikel

1

Andere Branchen

Pramen: Postbank (2005) str. 2

Překlad popisků: Osa y: V mld. Osa x: Stavebnictví Cestovní ruch Sportovní a propagační předměty Ostatní odvětví

Co se týče dopadů na zaměstnanost, povede MS ve fotbale v roce 2006 ke vzniku zhruba 40 000 pracovních míst. Protože s výrazným dopadem na trh práce konkrétního odvětví je možné počítat za předpokladu, že odpovídající práce lze odvést pouze přímo v místě konání, resp. pokud tyto výkony lze jen stěží dovážet, profituje z MS zejména stavebnictví a řemeslná výroba náročná na pracovní sílu. Během těchto let by ve zmíněných oblastech mělo být vytvořeno, resp. zajištěno dobrých 20 000 pracovních míst. Protože však německé ekonomice chybějí navazující zakázky, nedojde k trvalému nárůstu zaměstnanosti. S dalšími přibližně 11 000 zaměstnanci navíc lze počítat v hotelnictví a gastronomii a rovněž v maloobchodě. Vznik dalších zhruba 10 000 pracovních míst se očekává v jiných odvětvích náročných na služby (bezpečnostní služby, přepravní podniky, volnočasový sektor atd.). Dopady na zaměstnanost v oblasti sportovního a propagačního zboží a zábavní elektrotechniky, které by stály za zmínku, se však v Německu neočekávají. Velká část těchto produktů bude dovezena, tyto efekty se tudíž projeví především na zaměstnanosti v zahraničních výrobních lokalitách. Přestože počet přechodných pracovních poměrů bude velmi vysoký hlavně v době kolem konání MS, bude sektor turistického ruchu z pozitivního dopadu na image profitovat také dlouhodobě, v této oblasti se tedy má dostavit dlouhodobý impulz pro zaměstnanost. Trvale pozitivní vliv na trh práce se kromě toho očekává i v několika dalších branžích, zejména ve


39

sektoru volného času a sportu. Celkem díky mistrovství světa ve fotbale může tudíž z dlouhodobého pohledu vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst. Grafické znázornění 13:

Dopady MS ve fotbale 2006 na zaměstnanost

Andere Branchen; 9.000

Baubranche; 20.000

Tourismussektor; 11.000

Pramen: Postbank (2005) str. 4

Překlad popisků: Jiná odvětví: 9 000 Cestovní ruch: 11 000 Stavebnictví: 20 000

3.3.3.2 Mistrovství světa ve fotbale v roce 2008 Rakousko / Švýcarsko Vedle Švýcarska vystupuje jako pořadatel mistrovství světa ve fotbale v roce 2008 se čtyřmi místy konání (Vídeň, Salcburk, Klagenfurt, Insbruck) také Rakousko. O dopadech na vznik přidané hodnoty, zaměstnanost a kupní sílu v Rakousku spojených s touto velkou sportovní událostí uceleně pojednává studie institutu IHS a výzkumného centra ESCE28. Níže jsou v kostce prezentovány její podstatné závěry. Celkově lze očekávat, že v Rakousku bude generováno 383,8 mil. eur přidané hodnoty, z toho téměř 90 mil. eur připadne na investice do infrastruktury, 72,9 mil. eur na oblast médií, reklamy a sponzoringu a největší část ve výši cca 220 mil. eur na oblast cestovního ruchu.

28

Berrer H. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. (2003)


40

Hrubá přidaná hodnota vytvořená v důsledku šampionátu EURO 2008 v Rakousku (v mil. eur)

Wertschöpfungseffekte EURO 2008 221,7 250

in Mio. €

200 150

89,19

72,9

100 50 0

Infrastruktur Investition

Besucher/Tourismus

Medien, Werbung und Sponsoring

Pramen: IHS / ESCE

Překlad popisků: Dopady EURO 2008 na vznik přidané hodnoty Osa y: v mil. eur Osa x: infrastruktura / investice návštěvníci / cestovní ruch média, reklama a sponzoring

S ohledem na zaměstnanost lze šampionátu EURO 2008 přičíst zhruba 8 600 člověkoroků. Také zde připadne největší podíl na cestovní ruch (6 254 člověkoroků), poté následuje téměř 2 000 člověkoroků v oblasti investic do infrastruktury.


41

Dopady na zaměstnanost v důsledku šampionátu EURO 2008 v Rakousku (ve člověkorocích)

Beschäftigungseffekte EURO 2008 6254

7500 Arbeitsplätze

6000 4500

1988

3000 396

1500 0

Infrastruktur Investition

Besucher/Tourismus

Medien, Werbung und Sponsoring

Pramen: IHS / ESCE

Překlad popisků: Dopady EURO 2008 na zaměstnanost Osa y: pracovní místa Osa x: infrastruktura / investice návštěvníci / cestovní ruch média, reklama a sponzoring

V oblasti médií, reklamy a sponzoringu se vychází z toho, že velká část práce navíc se zvládne formou přesčasů, takže dopady na zaměstnanost budou v této oblasti poměrně malé (necelých 400 člověkoroků). Zvýšené příjmy, které se v Rakousku odrazí na větší kupní síle, lze vyčíslit zhruba na 260 mil. eur. Vyšší počet zaměstnaných by měl vést ke zvýšeným příjmům z daní cca ve výši 146 mil. eur. Ty se rozdělí na tyto skupiny: •

investice do infrastruktury:

56,3 mil. eur

•

návštěvníci / cestovní ruch:

83,9 mil. eur

•

média, reklama, sponzoring:

4,8 mil. eur

•

sportovní sázky:

1,1 mil. eur

3.3.3.3 Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku v roce 2004 Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku patří s jistotou k nejdůležitějším evropským velkým sportovním událostem nedávné minulosti.

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Před jejich konáním byly pomocí prognóz ex ante učiněny pokusy číselně vyjádřit ekonomické dopady na portugalskou ekonomiku. Tyto první prognózy (provedené portugalským ministerstvem financí) dospěly k závěru, že lze počítat s navýšením počtu návštěvníků o 500 000 tak zvaných „fotbalových turistů“. Ex post bylo konstatováno, že mezi turisty v celkovém počtu něco přes 1,2 mil., kteří do Portugalska přijeli během ME ve fotbale, bylo identifikováno 500 000 fotbalových turistů, tedy turistů, jejichž motivem cesty bylo ME ve fotbale. Tzn. že vlivem této sportovní akce byl dodatečně generován nárůst celkového objemu cestovního ruchu o více než 41 procent. Díky faktu, že v Portugalsku trávilo dovolenou větší množství hostů, podařilo se vybrat zhruba o 112 mil. eur více. Celkem přineslo ME ve fotbale 2004 navýšení příjmů o 350 mil. eur29. Tyto dopady na cestovní ruch a investice nezbytné pro realizaci vlastní akce (stadióny, infrastruktura atd.) se podle odhadů portugalského ministerstva financí projevily nárůstem národního HDP o cca 0,08 procent. V měsíci konání ME, v červnu 2004, dospěl národní statistický úřad k závěru, že v souvislosti ME ve fotbale vzrostla domácí poptávka v meziročním srovnání o 2,6 procent a HDP o 1,8 procent. Aby bylo možné důkladněji kvantifikovat ekonomické dopady ME v Portugalsku, byl pověřen Martins z Institutu národního a podnikového hospodářství Technické univerzity v Lisabonu provést pro vládu hodnocení ekonomických dopadů ME. Tento výzkum se dopracoval k níže uvedeným výsledkům:

29

•

Pro 31 utkání uskutečněných na ME ve fotbale v Portugalsku bylo nově postaveno nebo přestaveno 10 stadionů. Ve sledovaném období vyvolaly investice do infrastruktury zvýšení produkce o 1,9 mld. eur (60 procent z toho v roce 2003) a poskytly 39 363 lidem práci.

•

Výstavba stadionů včetně parkovišť, příjezdových komunikací a jiných investic (sportovních hal, plaveckých stadionů nebo obchodních zón) přišla celkem na 964 mil. eur.

•

Financovány byly tyto výdaje ve 29 procentech vlastními prostředky obcí a fotbalových klubů, v 19 procentech příspěvky státu a v 52 procentech bankovními úvěry. Stát zaplatil (včetně podpory EU) 104 mil. eur.

•

Tato studie dochází k závěru, že 40 procent příjmů z cestovního ruchu lze zdůvodnit ME. Podle údajů poskytnutých centrální bankou se Portugalsku v červnu 2004 z cestovního ruchu podařilo získat 641 mil. eur, což je o 28 procent více oproti srovnávanému období v uplynulém roce. K nárůstu objemu cestovního ruchu však nedošlo ve všech regionech. Měřeno počtem noclehů v hotelech zaznamenalo velký nárůst severní Portugalsko (celkový nárůst o 30 procent, navýšení počtu zahraničních návštěvníků o 60 procent), střední Portugalsko (celkový nárůst o 21 procent, zvýšení počtu cizinců o 50 procent) a oblast Lisabonu (celkový nárůst o 27

Weber a Müller (2005)

42

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru procent, u cizinců navýšení o 35 procent). V oblasti Algarve však došlo k poklesu počtu noclehů (celkem minus 16 procent, o 13 procent méně cizinců), protože celá řada turistů se zřejmě právě kvůli ME ve fotbale Algarve vyhnula. Nárůst příjmů z cestovního ruchu lze vysvětlit tím, že jednak došlo k navýšení počtu noclehů v hotelech o 20 procent a jednak tím, že služby využívané cizinci byly v meziročním srovnání o 41 procent dražší. Deklarovaným cílem pořadatelů ME ve fotbale v Portugalsku navíc bylo učinit z příznivců, ať už z těch ze stadionů nebo z těch z domova od televizních obrazovek, budoucí turisty. Anketa Universidade do Algarve provedená mezi 800 zahraničními návštěvníky ukazuje, že 75 procent respondentů bylo v Portugalsku poprvé. Necelé tři čtvrtiny řekly, že jejich představa o této zemi se pozitivně změnila, necelá třetina dotázaných tvrdila, že jejich představa o Portugalsku nebyla ovlivněna. V Portugalsku strávilo 37 procent respondentů tři až pět nocí. Pouze 12 procent se spokojilo s jedním až dvěma noclehy. 87,5 procent zvažovalo přijet během následujících pěti let znovu.30 Uspořádání ME ve fotbale 2004 v Portugalsku může být s ohledem na stanovené cíle hodnoceno jako velmi úspěšné.

3.3.3.4 Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii v roce 2000 Níže uvedené ekonomické efekty Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii v roce 2000 byly kvantifikovány v několika studiích. Z Oldenbloomových propočtů vyplývá, že v rámci této akce bylo navíc investováno 92 mil. eur (200 mil. holandských guldenů). Ekonomický efekt této velké sportovní akce lze tudíž vyčíslit na cca 0,2 procent holandského HDP. Tato studie se zabývala rovněž dopady na sektor turistického ruchu. Během ME ve fotbale 2000 v Nizozemí tak bylo zaznamenáno celkem 589 000 noclehů. V 60 procentech případů přenocovali návštěvníci v hotelech. Anketa provedená během této sportovní události v Belgii mezi zahraničními turisty ukazuje, že celkem 55 procent všech „fotbalových turistů“ nocovalo v hotelech. Následující tabulky podávají přehled typů ubytování, které návštěvníci ME v obou pořadatelských zemích volili.

30

Ministerie van VWA (2005)

43


Typ ubytování hostů během ME ve fotbale 2000 v Nizozemí

Pramen: Oldenboom E. (2001)

Překlad popisků: Levý sloupek: Hotel Pension / B&B (ubytování v soukromí se snídaní) Příbuzní / přátelé Kempink Ostatní Celkem 1. řádek: (2. a 3. sloupek od konce) Ostatní místa Celkem

Tabulka 13:

Typ ubytování hostů během ME ve fotbale v roce 2000 v Belgii

Pramen: Université Libre de Bruxelles (2000)

Překlad popisků: Levý sloupek: Ubytování Hotel (max 3*) Hotel (4* nebo 5*) Pension / B&B Ubytovna pro mládež Kempink Příbuzní / přátelé Ostatní Celkem Pravý sloupek: Počet

44

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Za povšimnutí stojí vysoká míra tak zvaných „náročných turistů“ s nadprůměrně vysokým příjmem a vysokými výdaji na osobu v rámci této akce. Z ankety uspořádané v místě konání ME ve fotbale vyplynulo, že třetinu návštěvníků v Belgii je možné označit za „osoby s rozhodovací pravomocí“, přičemž zde byli zastoupeni majitelé podniků, vedoucí pracovníci nebo vyšší úředníci.

3.3.3.5 Mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii v roce 1996 Také Anglii se v roli pořadatele mistrovství Evropy v roce 1996 podařilo v místě konání dosáhnout pozoruhodných ekonomických efektů. Z výzkumů vyplynulo, že domácí fotbaloví fanoušci v souvislosti s touto velkou sportovní událostí vydali celkem o 75 mil. liber více. Díky obrovské popularitě tohoto druhu sportu byly dopady na anglický turistický ruch naprosto evidentní. Uspořádáním ME ve fotbale se podařilo do země přilákat o 280 000 turistů více a ti pak v osmi místech konání a příslušných regionech vydali 129 mil. liber. Odhaduje se, že Velká Británie tak zvýšila své čisté příjmy z cestovního ruchu ve druhém čtvrtletí roku 1996 o 3 procenta a dosáhla zvýšení vývozu zboží a služeb o 0,25 procent. Tato akce prý během svého konání (duben až červen 2000) přispěla k celkovému navýšení britského HDP o 0,1 procent (Egberts a Zijlmans, 2000).

3.3.3.6 Mistrovství světa ve fotbale ve Francii 1998 Další velkou sportovní akcí z oblasti fotbalu, kterou se tato kapitola zabývá, je mistrovství světa ve fotbale pořádané ve Francii v roce 1998. Z výzkumu ekonomických efektů této akce vyplynulo, že na rekonstrukci potřebných sportovišť, resp. stadionů a zařízení bylo zapotřebí investovat 2,6 mld. eur. Jeden zdroj příjmů, ze kterého byly tyto značné investice financovány, představoval prodej vstupenek návštěvníkům této akce. Podle odhadů činily výnosy z prodeje vstupenek na fotbalová utkání v přepočtu více než 213 mil. eur. Dále vlastníci vysílacích práv prodali po 30vteřinových balíčcích exponované časy pro vysílání reklamy v televizních přenosech téměř za 230 000 eur za jeden přenos. Z uspořádaní tohoto mistrovství světa jasně profitovala také branže cestovního ruchu. Americká investiční banka Paine Weber odhaduje celkové výdaje zahraničních návštěvníků na MS ve fotbale 1998 na 152 až 229 eur na den a osobu.

3.3.4

Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku

Od 30. dubna do 15. května 2005 bylo Rakousko dějištěm mistrovství světa v ledním hokeji. Kvantitativní efekty této velké sportovní akce propočítali ve studii „Mistrovství světa v ledním hokeji 2005 v Rakousku – Makroekonomicko-empirický průzkum“ Schneider a Holzberger. Podle této studie rakouská ekonomika z uspořádání MS v ledním hokeji profitovala. V závislosti na stupni vytíženosti jednotlivých utkání, tj. v závislosti na počtu prodaných lístků a zahraničních hostů, byly propočítány různé scénáře: •

scénář „nejhorší možný případ“:

vytížení na 50 procent

45


46

•

scénář „nejlepší možný případ“:

vytížení na 74 procent

•

scénář „průměr“:

62 procent

Propočty ukázaly, že ze samotného prodeje lístků je možné získat částku mezi 13,3 a 18,85 mil. eur. Noclehy pro týmy, zástupce médií apod. umožní docílení dalších 3,9 mil. eur, za přenocování zahraničních hostů bude inkasována částka mezi 36,65 a 52,42 mil. eur. Podle dosaženého stupně vytížení to znamená, že •

je možné dosáhnout navýšení regionálního HDP o 71,08 až 83,6 mil. eur,

•

bude generovaný regionální národní důchod vyšší o 49,76 až 58,21 mil. eur a

•

bude vytvořeno, resp. zajištěno 660 až 743 pracovních míst na plný úvazek.

Následující grafická znázornění tyto výsledky shrnují. Grafické znázornění 17:

Dopady MS v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku na vznik přidané hodnoty

83,16

78,41

90

71,08

in Mio. €

80 70

58,21 54,89

49,76

60 50 40 30 20 10 0

best case-Szenario

Durchschnitts-Szenario

regionales BIP

regionales Volkseinkommen

Pramen: Schneider / Holzberger (2005)

Překlad popisků: Osa y: v mil. Osa x: zleva: scénář „nejlepší možný případ“ scénář „průměr“ scénář „nejhorší možný případ“ modře – regionální HDP oranžově – regionální národní důchod

worst case-Szenario


47

Dopady MS v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku

743 760

715

740 Beschäftigt

720 700

660

680 660 640 620 600

best case-Szenario

Durchschnitts-Szenario

worst case-Szenario

Pramen: Schneider / Holzberger (2005)

Překlad popisků: Osa y: počet zaměstnanců Osa x: zleva: scénář „nejlepší možný případ“ scénář „průměr“ scénář „nejhorší možný případ“

3.3.5

Velká cena Evropy vozů formule 1

Každý rok se v Evropě koná celá řada závodů motorového sportu. S velkým odstupem nejpopulárnější a ekonomicky nejvýznamnější velkou sportovní událostí evropského motorového sportu jsou každoročně pořádané závody zvané seriál závodů formule 1. Z tohoto seriálu závodů založeného Berniem Ecclestonem se rychle stal sport akceptovaný a oblíbený širokou masou obyvatelstva prakticky všech evropských zemí. Ročně se koná cca 10 závodů v Evropě (počet kolísá kvůli každoročním změnám v oficiálním kalendáři závodů). Pořadatelé se v posledních letech stále více snaží etablovat tento sport také v mezinárodním měřítku. S výjimkou Severní Ameriky se formule 1 tak již může pochlubit i mezinárodními úspěchy co do pozoruhodného počtu diváků a výše obratu. V rámci této studie se však analýza ekonomických efektů formule 1 omezuje na vliv tohoto seriálu závodů na evropskou ekonomiku. Výsledky vycházejí ze studie federace FIA, kterou v roce 1999 zrealizovali Lilley a DeFranco.31

31

FIA, 1999

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Na začátku je uveden shrnující přehled údajů o počtu diváků, výši výdajů a množství vytvořených pracovních příležitostí v souvislosti s jednotlivými závody (stav: 1997). Grafické znázornění 19:

Ekonomické efekty Velké ceny Evropy ve formuli 1 (1997)

Pramen: FIA, 1999

Překlad popisků: 1. sloupek:

Závod: Rakousko Belgie VB Evropa Francie Německo Itálie Monako Portugalsko San Marino Španělsko* CELKEM

1. řádek:

účast v soutěžním týdnu účast v neděli účast mimo region výdaje (v USD) výdaje mimo region firmy pracovní místa pracovní místa na přechodnou dobu území v km2 *závod byl měřen

V této tabulce je překvapující enormně vysoký procentuální podíl diváků připadajících na jeden závod formule 1, kteří nepocházejí z okolí místa konání. Tuto okolnost je možné ve srovnání s ostatními velkými sportovními akcemi považovat za výjimku.

48

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Během 11 závodů seriálu formule 1 se v dějištích podařilo napočítat celkem více než 2,1 mil. návštěvníků. Ti v jednotlivých evropských regionech vydali celkem téměř 490 mil. USD (229 USD na osobu). Tyto výdaje turistů cestujících za závody formule 1 ovlivňují přímo i nepřímo velký počet podniků v oblasti vlivu sportovních akcí. Z výdajů návštěvníků profitují zejména restaurace a bary, hotelová branže a přeprava. Celkem lze efektům seriálů závodů formule 1 připsat vznik 21 000 krátkodobých pracovních míst. Velká cena formule 1 v Rakousku měla rovněž pozitivní vliv na ekonomiku. Následující grafické znázornění ukazuje počet diváků této akce v Rakousku rozepsaný podle doby konání během celého soutěžního víkendu. Grafické znázornění 20:

Pramen: FIA, 1999

Diváci během soutěžního víkendu v Rakousku (1997)

49

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků: Počet návštěvníků Velké ceny Rakouska, 1997 Osa y: Počet návštěvníků Osa x: pondělí – středa čtvrtek pátek sobota neděle

Celkový obrat ekonomických aktivit ovlivněných uskutečněním této akce (cestovní ruch, stavební průmysl) dosahoval v průměru 52 mil. eur. Víkend, během něhož se velká cena konala, vedl v průměru k vytvoření přidané hodnoty ve výši 11 mil. eur. Tyto aktivity měly také vliv na daňové odvody regionu. Z odhadů vyplynulo, že v prvním roce konání velké ceny Rakouska se příjmy z daní zvýšily o více než 25 mil. eur. Kromě kvantifikovatelných monetárních efektů mělo uspořádání Velké ceny Rakouska vozů formule 1 pro daný region a Rakousko rovněž stěží vyčíslitelný reklamní efekt. Vysoká sledovanost přenosů ze závodů vedla ke zvýšení stupně známosti Štýrska, což se mohlo pozitivně projevit na cestovním ruchu.

3.3.6

Mistrovství světa v lehké atletice – Helsinky 2005

Další z ekonomického hlediska důležitou velkou sportovní akcí je MS v lehké atletice uspořádané v Helsinkách v roce 2005. Přesné číselné hodnoty dokládající dopady na sektory ekonomiky daného regionu však nebyly zjišťovány, resp. nebyly zveřejněny. Níže jsou uvedeny odhadované efekty této akce uskutečněné v Helsinkách v roce 2005. Během MS v lehké atletice v Helsinkách se prodalo celkem cca 400 000 vstupenek. Rozpočet tohoto mistrovství činil 28,5 mil. eur. Z celkových 400 000 návštěvníků pocházelo podle průzkumu cca 15 000 až 17 000 ze zahraničí. Dále MS v lehké atletice v Helsinkách přivítalo 2 788 atletů ze 196 zemí a více než 2 750 zástupců médií. Tyto údaje o rámcových podmínkách uspořádané akce bylo možné použít při odhadování dopadů na ekonomiku dotčeného regionu. Odhady pořadatele hovoří o ekonomickém efektu v celkové výši 130 mil. až 150 mil. eur.32 Z toho lze rovněž odhadnout dopady na finský trh práce. Z dlouhodobého hlediska tak na něj má tato akce také pozitivní vliv. Navíc bylo generováno cca 1 200 pracovních míst. Mistrovství světa v lehké atletice mělo velký vliv také na finský cestovní ruch. Odhady dodatečného počtu noclehů podmíněných touto velkou sportovní akcí v celém Finsku kolísají mezi 150 000 a 300 000.

32

www.helsinki2005.fi, stav 2006

50


3.3.7

Vybrané velké sportovní akce ve Švýcarsku

Rozsáhlá souhrnná studie na téma makroekonomického významu velkých sportovních akcí ve Švýcarsku33 poskytuje pomocí 7 vzorových příkladů přehled dopadů na celé hospodářství. Jedná se o tyto sportovní akce: •

Světový pohár ve sjezdovém lyžování ve Svatém Mořici,

•

Engadinský lyžařský maraton,

•

CSIO St. Gallen,

•

Montreux Volley Masters,

•

Athletissima Lausanne,

•

MS ve veslování v Lucernu,

•

Závody Světového poháru Lauberhorn ve Wengenu.

Všechny velké sportovní akce byly analyzovány na základě jednotné metodiky, kromě ekonomických aspektů zohledňuje tato studie také ekologické a sociální dopady. V další části jsou v kostce prezentovány detailní výsledky, ke kterým se jednotlivé velké sportovní akce dopracovaly.

3.3.7.1 Světový pohár v lyžování ve Sv. Mořici Světový pohár FIS ve sjezdovém lyžování ve Sv. Mořici je sportovní událostí, jíž se účastní téměř 2 500 diváků, 80 sportovců, 195 trenérů a doprovodných osob, 400 zástupců médií a 415 pomocníků. Ve srovnání s relativně nízkým počtem diváků jsou zprávy o tomto klání v médiích bohatě zastoupeny. Ze zhruba 3 600 přítomných osob je 31 procent místních, 60 procent přenocuje (43 procent z toho v hotelech) a 9 procent hostů přijede pouze na jeden den. Celkem vzniká v souvislosti s touto akcí 5 100 noclehů, přičemž největší část připadá na mediální zástupce (1 920 noclehů, což odpovídá podílu ve výši 38 procent). Ve výpočtech byla zohledněna okolnost, že pouze 32 procent nemístních diváků uvedlo, že závody světového poháru byly hlavním motivem jejich cesty do tohoto regionu. Co do přímých ekonomických efektů vyvolává světový pohár v lyžování obrat ve výši 1,65 mil. franků, přičemž 0,93 mil. franků se vydá přímo na akci a 0,72 mil. franků mimo ni. V rámci akce profituje obratem ve výši zhruba 0,68 mil. franků především pořadatel, mimo akci z ní má užitek zejména sektor ubytování a stravování.

33

ITW / BASPO / IDT / Rütter + Partner / HEC / FIF (2002) str. 58 ff.

51


52

Hodnota generovaná touto akcí dosahuje negativního výsledku ve výši -245 000 franků. Připočítá-li se k tomu však 361 000 franků regionální přidané hodnoty, které v rámci akce nahospodaří podniky regionu Oberengadin, vychází z toho hrubá přidaná hodnota ve výši 117 000 franků. Co se multiplikačních efektů týče, vznikla ve Švýcarsku hrubá přidaná hodnota ve výši 0,66 mil. franků, přibližně tři čtvrtiny z ní zůstávají v samotném regionu. Světový pohár v lyžování se projeví i na zaměstnanosti, vede k vytvoření 15 ročních pracovních míst na plných úvazek. Výsledky jsou shrnuty pomocí tak zvané „scorecard sportovních událostí“ (sport-eventscorecard), která umožňuje snadné porovnání jednotlivých akcí. Tabulka 14: Sportevent-Scorecard – Světový pohár FIS ve sjezdovém lyžování ve Sv. Mořici 1 Celkový počet všech lidí účastnících se akce Počet diváků 2 Generované noclehy

3 600 2 500 5 100

3 Průměrné výdaje na akci na osobu

32 CHF

4 Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná 5 návštěvníky 6 Obrat přímo generovaný v regionu

232 CHF

1,65 mil. CHF

7 Hrubá přidaná hodnota přímo generovaná v regionu

0,12 mil. CHF

8 Celkový obrat generovaný v regionu

2,56 mil. CHF

9 Celkově generovaná hrubá přidaná hodnota v regionu

0,61 mil. CHF

10 Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků)

13 FTE

113 CHF

11 Celkově generovaný obrat ve Švýcarsku

2,86 mil. CHF

12 Celkově generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku

0,78 mil. CHF

Pramen: ITW et al. (2002) str. 60

3.3.7.2 Engadinský lyžařský maraton Engadinský lyžařský maraton je událostí kombinující sport pro všechny s vrcholovým sportem, jíž se účastní velký počet sportovců a relativně hodně diváků přímo v místě. 22 930 lidí účastnících se maratonu generuje penězi vydanými v regionu, resp. přímo na akci obrat ve výši 11 mil. franků, a tím pádem dojde k vytvoření přidané hodnoty ve výši 4,4 mil. franků. Velká část těchto příjmů pochází z téměř 85 000 indukovaných noclehů. Zohlední-li se vedle přímých také multiplikační efekty, je tak celkem touto sportovní událostí indukován obrat ve výši 11,9 mil. franků a je vytvořena přidaná hodnota ve výši 5 mil. franků. Na zaměstnanosti se to projeví vznikem přibližně 72 celých pracovních úvazků. Podstatné údaje o lyžařském maratonu jsou opět shrnuty pomocí scorecard.


53

Sportevent-Scorecard – Engadinský lyžařský maraton

Celkový počet všech lidí účastnících se akce Počet diváků Generované noclehy Průměrné výdaje na akci na osobu Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná návštěvníky Obrat přímo generovaný v regionu Hrubá přidaná hodnota přímo generovaná v regionu Celkový obrat generovaný v regionu Celkově generovaná hrubá přidaná hodnota v regionu Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) Celkově generovaný obrat ve Švýcarsku Celkově generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku

22 930 8 940 84 700 25 CHF 361 CHF 193 CHF 10,71 mil. CHF 4,43 mil. CHF 11,89 mil. CHF 5,04 mil. CHF 72 FTE 13,94 mil. CHF 5,83 mil. CHF


3.3.7.3 CSIO v St. Gallen Mezinárodní jezdecké závody CSIO v St. Gallen jsou sportovní událostí, které se účastní něco kolem 22 000 diváků, 80 sportovců, 35 trenérů a doprovodných osob, kolem 70 novinářů a na 300 pomocníků. Závody CSIO St. Gallen navíc vyvolávají velký zájem médií. Při celkových výdajích na osobu v regionu ve výši 138 franků je generován přímý obrat ve výši 4,33 mil. franků. Přitom je 2,72 mil. franků dosaženo přímo na akci a 1,59 mil. franků mimo ni. Na pořadatele připadá 73 procent přímo generovaného obratu. Přímý dopad na přidanou hodnotu lze tedy vyčíslit na 2,59 mil. franků. Co se nepřímého obratu týče, je utraceno 2,52 mil. franků, přibližně třetina z toho připadá na region. Nepřímým obratem je vyvolán vznik přidané hodnoty ve výši 1,44 mil. franků, přičemž zhruba 0,67 mil. franků z toho zůstává v regionu. Závody CSIO St. Gallen vedou ke vzniku 32 ročních plných pracovních úvazků, 22 z toho připadá na region St. Gallen.


54

Sportevent-Scorecard – CSIO St. Gallen

1 Celkový počet všech lidí účastnících se akce Počet diváků 2 Generované noclehy 3 Průměrné výdaje na akci na osobu 4 Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná 5 návštěvníky 6 Obrat přímo generovaný v regionu 7 Hrubá přidaná hodnota přímo generovaná v regionu 8 Celkový obrat generovaný v regionu 9 Celkově generovaná hrubá přidaná hodnota v regionu 10 Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) 11 Celkově generovaný obrat ve Švýcarsku 12 Celkově generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku



3.3.7.4 Mezinárodní volejbalový turnaj žen v Montreux Kolem 14 700 lidí se každoročně schází na volejbalovém turnaji v Montreux (Montreux Volley Masters), v mezinárodním měřítku nejlepším volejbalovém turnaji žen. Co se přímého obratu týče, generuje v regionu 1,56 mil. franků, což odpovídá přidané hodnotě ve výši 0,44 mil. CHF. Po zohlednění nepřímých dopadů na obrat a přidanou hodnotu dosahuje celkový obrat 2,35 mil. CHF a celkové hrubé přidané hodnoty ve výši 0,86 mil. franků, které zůstávají v regionu. Mimo region je získáno dalších 0,25 mil. franků, resp. je vytvořena přidaná hodnota ve výši 0,18 mil. CHF. Z pohledu zaměstnanosti to odpovídá 11 plným pracovním úvazkům. Tabulka 17: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Sportevent-Scorecard – Montreux Volley Masters Celkový počet všech lidí účastnících se akce Počet diváků Průměrné výdaje na akci na osobu Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná návštěvníky Obrat přímo generovaný v regionu Hrubá přidaná hodnota přímo generovaná v regionu Celkový obrat generovaný v regionu Celkově generovaná hrubá přidaná hodnota v regionu Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) Celkový generovaný obrat ve Švýcarsku Celková generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku


14 700 4 000 47 CHF 86 CHF 42 CHF 1,56 mil. CHF 0,44 mil. CHF 2,35 mil. CHF 0,86 mil. CHF 11 2,6 mil. CHF 1,03 mil. CHF


55

3.3.7.5 Athletissima Lausanne Na mezinárodním atletickém mítinku v Lausanne se každoročně schází zhruba 16 500 lidí, z toho 15 000 diváků, 350 atletů, 100 trenérů a doprovodných osob, 420 novinářů a 600 pomocníků. Z těchto 16 500 lidí je cca 17 procent z regionu, cca 10 procent hostů přenocuje (z toho 7,5 procent v hotelech) a 73 procent hostů přijede pouze na jeden den, z čehož vyplývá relativně malý podíl noclehů vzniklých v přímé souvislosti s touto sportovní událostí. Jeden člověk vydá za den zhruba 64 franků, 41 franků z toho na akci samotné. Peníze přímo vydané v regionu činí 3,22 mil. franků, přímo generovaná hrubá přidaná hodnota dosahuje však pouze 100 000 franků. Celkový efekt v regionu je možné vyčíslit na 4,46 mil. franků a hrubou přidanou hodnotu na 710 000 franků. Na zaměstnanosti se tento mítink projeví cca 13 plnými pracovními úvazky. Tabulka 18: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Sportevent-Scorecard – Athletissima Lausanne Celkový počet lidí účastnících se akce Generované noclehy Průměrné výdaje na akci na osobu Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná návštěvníky Obrat přímo generovaný v regionu Hrubá přidaná hodnota přímo generovaná v regionu Celkový obrat generovaný v regionu Celkově generovaná hrubá přidaná hodnota v regionu Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) Celkový obrat generovaný ve Švýcarsku Celkově generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku

16 500 2 900 41 CHF 64 CHF 33 CHF 3,22 mil. CHF 0,1 mil. CHF 4,46 mil. CHF 0,71 mil. CHF 13 4,76 mil. CHF 0,89 mil. CHF


3.3.7.6 Mistrovství světa ve veslování v Lucernu MS ve veslování v roce 2001 v Lucernu se může pochlubit velkým počtem sportovců (1 000) a četným doprovodem (680 trenérů a doprovodných osob) i velkým počtem diváků (18 000). Pro 83 procent přespolních diváků bylo MS ve veslování hlavním motivem jejich cesty. Z celkového počtu 20 700 přítomných bylo zhruba 14 procent místních, 45 procent přenocujících hostů a 41 procent návštěvníků přijelo pouze na jeden den. V regionu tak bylo generováno přibližně 41 500 noclehů. Celkové výdaje na hlavu ve výši 327 CHF jsou velmi vysoké, 85 CHF bylo vydáno přímo na akci. Nejvyšší výdaje vykazují trenéři a doprovodný personál, a to 1 160 CHF, po nich následují účastníci MS (1 100 CHF) a novináři (1 080 CHF). Průměrný divák vydal 249 CHF, pomocník v průměru 50 CHF. MS ve veslování v Lucernu co do přímých dopadů vyvolává obrat ve výši 8,41 mil. franků, 41 procent z toho je získáno přímo na akci a 59 procent mimo ni. Pokud se od obratu odečtou spotřebované výkony, dostaneme se na hrubou přidanou hodnotu přímo generovanou v Lucernu. Na straně jedné stojí negativní „přidaná“ hodnota akce (-144 000


56

CHF), na straně druhé pozitivní přínos s ohledem na přidanou hodnotu ve výši 2,4 mil. franků v regionu, z čehož vyplývá hrubá přidaná hodnota ve výši 2,26 mil. franků. Co se nepřímého obratu týče, generuje akce 3,32 mil. CHF, zhruba dvě třetiny z toho v regionu. Což vede zase ke vzniku nepřímé přidané hodnoty ve výši 1,89 mil. franků, dvě třetiny z nich také zůstávají v regionu. MS ve veslování se na zaměstnanosti projeví vznikem 87 ročních plných pracovních úvazků, 57 z nich připadá na region. Tabulka 19:

Sportevent-Scorecard – MS ve veslování v Lucernu 2001

1 Celkový počet lidí účastnících se akce Počet vstupů diváků (několikadenní) 2 Generované noclehy 3 Průměrné výdaje na akci na osobu 4 Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná 5 návštěvníky 6 Obrat přímo generovaný v regionu 7 Hrubá přidaná hodnota generovaná přímo v regionu 8 Celkový obrat generovaný v regionu 9 Celkově generovaná přidaná hodnota v regionu 10 Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) 11 Celkový generovaný obrat ve Švýcarsku 12 Celková generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku

20 710 41 400 41 500 85 CHF 327 CHF 157 CHF 8,41 mil. CHF 2,26 mil. CHF 10,52 mil. CHF 3,4 mil. CHF 53 FTE 15,14 mil. CHF 6 mil. CHF


3.3.7.7 Závody Světového poháru Lauberhorn ve Wengenu Poslední velkou sportovní událostí zkoumanou v rámci souhrnné studie „Makroekonomický význam velkých sportovních akcí ve Švýcarsku“ jsou závody Světového poháru ve sjezdovém lyžování ve Wengenu. Níže jsou prezentovány jimi generované ekonomické efekty. Lauberhornské závody jsou velkou akcí, které se účastní více než 20 000 diváků, 140 sportovců, 390 trenérů a doprovodných osob, 430 novinářů a 680 pomocníků. Navzdory relativně nízkému počtu sportovců se Lauberhornské závody mohou pochlubit velkým počtem diváků a zájmem médií. Pro 74 procent přespolních diváků jsou závody hlavním důvodem cesty do tohoto regionu. V souvislosti s 21 700 přítomnými osobami je generováno 30 000 noclehů, přičemž největší část (82 procent) připadá na diváky. Co do přímých ekonomických dopadů generují Lauberhornské závody v regionu obrat ve výši 7,15 mil. CHF. Přímo na akci se vydá 3,22 mil. CHF a 3,94 mil. CHF mimo ni. Po odečtení spotřebovaných výkonů působí na region efekt hrubé přidané hodnoty ve výši 2,62 mil. CHF. Navíc dochází k nepřímému efektu vzniku hrubé přidané hodnoty ve výši 0,86 mil.


57

CHF, takže v regionu je generována celková hrubá přidaná hodnota ve výši 3,48 mil. CHF. Ve Švýcarsku se celkový efekt projevuje obratem ve výši 10,49 mil. CHF a přidanou hodnotou ve výši 4,46 mil. CHF. Závody mají dopad i na zaměstnanost, díky nim vzniká celkem 55 ročních pracovních míst na celý úvazek, 44 z toho připadá na region. Tabulka 20:

Sportevent-Scorecard – Lauberhornské závody ve Wengenu

1 Celkový počet lidí účastnících se akce Počet vstupů diváků (několikadenní) 2 Generované noclehy 3 Průměrné výdaje na akci na osobu 4 Celkové průměrné výdaje v regionu na osobu Hrubá přidaná hodnota v regionu na osobu generovaná 5 návštěvníky 6 Obrat přímo generovaný v regionu 7 Hrubá přidaná hodnota generovaná přímo v regionu 8 Celkový obrat generovaný v regionu 9 Celkově generovaná přidaná hodnota v regionu 10 Přínos pro regionální zaměstnanost (bez dobrovolníků) 11 Celkový generovaný obrat ve Švýcarsku 12 Celková generovaná přidaná hodnota ve Švýcarsku



3.3.8

Ekonomické efekty vybraných velkých sportovních událostí ve VB

Ve Velké Británii se v posledních letech uskutečnilo velké množství relevantních sportovních akcí. V rámci této studie jsou analyzovány dopady některých vybraných velkých sportovních akcí na evropskou ekonomiku. Následující tabulka podává přehled (tabulka 21) analyzovaných akcí. Zde zohledněné velké sportovní události jsou z ekonomického pohledu různě významné. Sportovní relevance se přitom vždy nekryje s výší dopadů na ekonomiku Velké Británie. Slovo „World“ v oficiálním názvu tak sice relevanci té které akce vyzdvihuje, ale ekonomické dopady se v závislosti na sportovní disciplíně a dané akci přesto velmi odlišují.


58

Přehled analyzovaných velkých sportovních událostí ve Velké Británii, v letech 1997 až 2003 1997

World Badminton Championships

WBC

Glasgow

1997

European Junior Boxing Championships

EJBC

Birmingham

1997

1st Ashes Test - Cricket

1997

IAAF Grand Prix 1 Athletics

IAAFGP

Sheffield

1997

European Junior Swimming Championships

EJSC

Glasgow

1997

Women's British Open Golf Championship

WBOG

Sunningdale

1998

European Short Course Swimming Championships

ESCSC

Sheffield

1999

European Show Jumping Championships

ESJC

Hickstead

1999

World Judo Championships

WJC

Birmingham

1999

World Indoor Climbing Championships

WICC

Birmingham

2000

Flora London Marathon

FLM

London

2000

Spar Evropa Cup - Athletics

SECA

Gateshead

2001

World Amateur Boxing Championships

WABC

Belfast

2001

World Half Marathon Championships

WHM

Bristol

2003

World Cup Triathlon

WCT

Salford

2003

World Indoor Athletics Championships

WIAC

Birmingham

Birmingham

Pramen: UK Sports, 2006

Studie UK Sports naproti sobě staví ekonomické efekty těchto akcí a srovnává jejich dopad na ekonomiku Velké Británie. Grafická znázornění 21 a 22 ukazují celkové ekonomické dopady dané sportovní události na ten který region, kde se akce koná.


Ekonomický dopad jednotlivých velkých sportovních akcí 1-8



Ekonomický dopad jednotlivých velkých sportovních akcí 9 – 16


Sportovní událostí, která měla ve srovnání s ostatními v této studii sledovanými velkými sportovními akcemi největší dopad na britskou ekonomiku, je Londýnský maraton v roce 2000. Jeho dopad byl vyčíslen v přepočtu na 37 mil. eur. Dalšími ekonomicky významnými akcemi byly halové mistrovství světa v lehké atletice v roce 2003 (s ekonomickým dopadem ve výši 4,6 mil. eur) a mistrovství světa v badmintonu v roce 2003 (dopad: 3,3 mil. eur).

59

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Zde popisované ekonomické efekty daných velkých sportovních akcí vycházejí jednak z nezbytných investic pořadatele a jednak z výdajů turistů, kteří za touto sportovní událostí přijeli, a rovněž z výdajů aktivních účastníků. Následující grafická znázornění (Grafické znázornění 23 a

60

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Grafické znázornění 24) podávají přehled průměrných denních výdajů účastníků a diváků dané velké sportovní akce. Grafické znázornění 23:

Průměrné denní výdaje na účastníka v rámci vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii


Denní výdaje účastníka v rámce jedné zde analyzované velké sportovní akce kolísaly mezi 166 eury (1th Ashes Test Cricket v roce 1997) a něco málo nad 61 eury na den (World Half Marathon Championships, 2001).

61


Průměrné denní výdaje na diváka v rámci vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii


Analýza denních výdajů na velkých sportovních akcích ukazuje, že divák vydá v průměru méně než aktivní účastník. Tento fakt vysvětluje okolnost, že jen málo diváků na akci stráví více než jeden den, a tak vznikají pouze relativně nízké výdaje za noclehy. Pokud se kromě denních výdajů účastníků a diváků různých velkých sportovních akcí zohlední rovněž odlišná doba trvání jednotlivých akcí, je možné vyčíslit ekonomický efekt té které velké sportovní akce za den. Výsledky ukazuje tabulka níže (

62

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Tabulka 22).

63


Trvání a ekonomický efekt vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii (na den, v GBP)


Překlad popisků: 1. řádek:

rok akce dějiště počet dnů ekonomický efekt (GBP) ekonomický efekt / den (GBP)

Také zde vykazuje v porovnání s ostatními sledovanými akcemi Londýnský maraton, což je částečně podmíněno tím, že trvá pouze jeden den, nejvyšší „dopady na den“ na ekonomiku Velké Británie.

3.3.9

Shrnutí analyzovaných velkých sportovních akcí v Evropě

Abychom mohli shrnout velké množství velkých evropských sportovních akcí (dále také „vsa“), jimiž se tato studie zabývá, uvádíme níže zjištěné hodnoty (jsou-li k dispozici): o

celkové ekonomické dopady,

o

dopady vyjádřené jako procentuální podíl na HDP dotyčné země,

o

počet noclehů v daném regionu způsobených uspořádáním velké sportovní akce a

o

dopady na trh práce.

Chceme tak usnadnit získání představy o celkovém efektu velkých sportovních akcí v Evropě. Zde zohledněné akce však představují pouze část každoročně v Evropě pořádaných velkých sportovních akcí. Celkový průzkum nebyl v Evropě dosud proveden, a proto není v rámci této studie možné veškeré efekty kompletně zohlednit.

64


65

Shrnutí ekonomických efektů vybraných velkých sportovních akcí v Evropě 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2008

2012

2014

Gesamteffekt (in Mio. €) FB-W M 2006

10.000 Baubranche

3.500

Tourismussektor

900

Sport- u. Fanartikel

1.000

andere Branchen

1.000

EURO 2008

384 Baubranche

90

Tourismussektor

220

Medien/Werbung

73

EH-W M 2005

131

OW S 2006

17.400

OW S 2014

1.312

FB-EM 2004

1.900

FB-EM-1996

298

F1 GP

411

L-W M 2005

140

GSPV Schweiz

18

18

18

18

18

18

Ruder WM

18

18

18

18

6

GSPV - GB 1997

10

GSPV - GB 1999

5

GSPV - GB 2000

26

2

GSPV - GB 2001

5

GSPV - GB 2003

12.240

OSS 2012 Anteil am BIP

0,5

FB-WM 2006

0,2

OWS 2006

0,2

FB-EM 2000 Übernachtungen

5.000.000

FB-WM 2006

582.000

FB-EM 2000

225.000

L-WM 2005

129.610 129.610 129.610 129.610 129.610 129.610 129.610 129.610 129.610 129.610

GSPV Schweiz

41.500

Ruder WM Beschäftigungseffekt

40.000

FB-WM 2006

8.600

EURO 2008

702

EH-WM 2005

57.000

OWS 2006

18.405

OWS 2014

39.363

FB-EM 2004

1.200

L-WM 2005 GSPV Schweiz Ruder WM

Pramen: SpEA

175

175

175

175

175

175 53

175

175

175

175

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků: celkový efekt (v mil. eur) MS fot. 2006 stavebnictví cestovní ruch sportovní a propagační zboží ostatní odvětví EURO 2008 stavebnictví cestovní ruch média / reklama MS v led.hokeji 2006 ZOH 2006 ZOH 2014 ME ve fotbale 2004 ME ve fotbale 1996 Velká cena F1 MS v lehké atletice 2005 vsa Švýcarsko MS ve veslování vsa – VB 1997 vsa – VB 1999 vsa – VB 2000 vsa – VB 2001 vsa – VB 2003 LOH 2012 podíl na HDP MS ve fotbale 2006 ZOH 2006 ME ve fotbale 2000 noclehy ME ve fotbale 2006 ME ve fotbale 2000 MS v lehké atletice 2005 vsa Švýcarsko MS ve veslování dopad na zaměstnanost MS ve fotbale 2006 EURO 2008 MS v led. hokeji 2005 ZOH 2006 ZOH 2014 ME ve fotbale 2004 MS v lehké atletice 2005 vsa Švýcarsko MS ve veslování

66


3.4

Velké sportovní akce – ponaučení pro příště

Zkušenosti ukázaly, že velké sportovní akce jsou přednostně uskutečňovány tam, kde lze předpokládat, že dojde pouze k nepatrným substitučním efektům. Například na zimních olympijských hrách v Calgary, Albertville a Lillehammeru došlo ke značnému poklesu počtu hostů, kteří v letech před olympiádou v daném regionu trávili dovolenou. Oproti tomu může uspořádání mistrovství světa ve fotbale na jaře v nějaké zemi, kam turisté jezdí hlavně v létě, jako například ve Velké Británii, přilákat na místa konání zápasů další domácí i zahraniční turisty. Dále je dbát na to, aby byla uskutečňována pouze rozumná infrastrukturální opatření a aby se k nim přistupovalo pouze tam, kde existuje záruka jejich dlouhodobého využití. Pozitivním příkladem může být uspořádání olympijských her v Barceloně. Velkou výhodou pořadatelů při tom bylo, že Barcelona je milionovým městem, které má i dodatečné využití pro specifické sportovní stavby (jako například fotbalový stadion nebo olympijský bazén). Investice do dopravy nebo do cestovního ruchu jsou ve velkoměstě rovněž trvale využitelné. Dále se ve spojení s uspořádáním velké sportovní akce mohou objevit různé negativní efekty. Jak jednotlivci (např. lidé žijící v sousedství lyžařské sjezdovky), tak firmy nebo podniky ve spádové oblasti, kde se akce koná, mohou být postiženy dopady, které nemohou ovlivnit nebo které mohou ovlivnit jen velmi omezeně a které narušují jejich zájmy (ty se mohou markantně lišit od zájmů veřejných). •

Problém „odlivu“: Pokud je koncentrace velkých akcí v regionu příliš vysoká, může se stát, že dojde k částečnému odlivu publika fixních sportovišť. Měla by tedy být nalezena odpovídající rovnováha mezi oběma formami akcí, to znamená mezi těmi pořádanými na fixních sportovištích a dodatečnými akcemi.

•

Negativní dopady na sousedy: Každá větší koncentrace lidí způsobuje rovněž negativní dopady na sousedy. Například hladina hluku v blízkosti fotbalového stadionu je po zápase jistě vyšší než během „klidové fáze“. Navíc roste objem dopravy a znečištění dotčené oblasti.

•

Různá „kvalita“ návštěvníků: Tento efekt se v poslední době stává především v souvislosti s fotbalem stále větším problémem. Nežádoucí „návštěvníci“, tak zvaní hooligans, způsobují vedle značných materiálních škod především ztrátu image města, regionu nebo země, kterou lze jen stěží napravit. To znamená, že pokud posuzujeme nějakou akci, nehraje roli pouze kvantita, ale také kvalita návštěvníků. Zkušenosti ukázaly, že v této souvislosti vykazují sportovní akce mnohem vyšší podíl nežádoucích hostů než například kulturní akce.

67


68

4 Sport a cestovní ruch 4.1

Perspektivní trh – turistika motivovaná sportem

Pokud srovnáváme životní cykly různých produktů cestovního ruchu, ukazuje se, že oblast turistiky motivované sportem se nachází ještě na úplném začátku svého vývoje a že je mnohem méně rozvinutá než jiné specializované produkty cestovního ruchu, jako například adrenalinová dovolená, a do budoucna tudíž slibuje pro evropskou ekonomiku velký potenciál růstu. Níže uvedené grafické znázornění přímo srovnává stádia životního cyklu různých produktů cestovního ruchu. Na ose Y je znázorněn podíl daného produktu na obratu, na ose X vývoj v čase, tj. od počátku („introduction“), to znamená od proniknutí nové myšlenky na trh, až do konce životního cyklu produktu („decline“). Grafické znázornění 25:

Životní cykly různých produktů cestovního ruchu

1

6

2

SALES

3 4

5

8

time

Introduction

Growth

Maturity

Decline / Recovery

1 2 3 4 5 6 7 8

Organizované zájezdy Neorganizované cesty Služební cesty Účelové cesty Turistika seniorů Slunce a pláž Aktivní a adrenalinová turistika Turistika motivovaná sportem

Pramen: WTO / IOC (2001) Sport and Tourism, str. 38


69

Překlad popisků: Osa y: prodej Osa x: čas Fáze: uvedení na trh

růst

zralost

pokles / zotavení

Vysokou míru růstu a dobré vyhlídky do budoucnosti, které turistika motivovaná sportem má, lze bezprostředně zdůvodnit tím, že se mění zvyklosti spotřebitelů a turistů a že se rovněž mění způsob, kterým lidé tráví volný čas. Zároveň se jedná o inovační produkt, který nabízejí jednotlivé firmy nebo celé regiony, aby přizpůsobily již existující produkty a služby, a tak se nově etablovaly na trhu. Stále více turistických regionů v Evropě již na rostoucí poptávku po nejrůznějších sportovních aktivitách reaguje. Dalším motorem růstu tohoto prudce se rozvíjejícího „turistického motivu“ je stále rostoucí atraktivita sportovních akcí coby lákadla pro turisty (viz rovněž kapitola 3). Tento směr turistiky regionům také na straně jedné nabízí možnost snížit svou sezónní závislost a na straně druhé možnost etablovat se v úzkém tržním segmentu s mimořádnou kupní silou. Studie se v další části zabývá výzkumem významu sportu pro cestovní ruch (resp. vzájemnými interakcemi) a dále pro ekonomiku a trh práce v evropských státech.

4.2

Sport jako motiv cestování – poptávka po turistice motivované sportem v Rakousku a Evropě

Rozhodnutí strávit dovolenou aktivním sportem má bezprostřední dopad na volbu destinace, načasování dovolené, délku pobytu, typ přenocování a stravování, a dokonce na způsob dopravy na místo. V rámci studie Mezinárodní turistické organizace a Mezinárodního olympijského výboru byly zkoumány obecné souvislosti mezi turistikou motivovanou sportem a cestovními návyky a zejména význam turistiky motivované sportem pro německý, nizozemský a francouzský cestovní ruch. Z výsledků (a analýzy dalších studií souvisejícími se „sportem“ jako motivem cestování) je možné odvodit bezprostřední závěry pro sportovně-turistickou nabídku. Tyto závěry jsou níže krátce shrnuty pomocí výsledků realizovaných studií.

4.2.1 Sport jako způsob trávení volného času Mezinárodní výzkumy zaměřené na turistický ruch rozlišují devět dimenzí trávení volného času. Následující tabulka uvádí výčet těchto různých kategorií. Je patrné, že s ohledem na turistiku motivovanou sportem je relevantní jak tak zvaná „dimenze sportu“, která zahrnuje sportovně zaměřené aktivity, adrenalinový sport a návštěvy

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru sportovních akcí, tak rovněž tak zvaná „dimenze open-air“, která zahrnuje exkurze a aktivity v horách. Tabulka 24:

Devět dimenzí trávení volného času

Sport

Kultura

Relaxace / zábava Společenská dimenze

Výkony / participace Multimédia / aktivně Slunce / pláž Open air Multimédia / pasivně

sportovní aktivity adrenalinový sport sportovní akce kulturní události muzeum hudební akce kino, divadlo jiné akce dobré jídlo péče o tělo setkávání s přáteli setkávání s příbuznými „chození na skleničku“ osobní trénink sdružování koníčky počítače internet pláž hory exkurze sledování TV video

Pramen: WTO / IOC

Mezi 18 volnočasovými typy odvozených z těchto dimenzí se nachází skupina „aktivní mládeže“ a „produktivních lidí“, kteří ve volném čase preferují tělesnou, resp. sportovní činnost, a tím pádem přicházejí v úvahu coby cílová skupina sportovního cestovního ruchu. Obou těmto volnočasovým typům je v průměru něco mezi 25 a 45 lety a vyznačují se relativně vysokou úrovní vzdělání a vysokými příjmy. Ve srovnání s ostatními volnočasovými typy mají více dovolené a jsou také ochotni přistoupit na to, že delší dovolená znamená nižší příjmy. Oba tyto typy se – ve srovnání s ostatními volnočasovými typy – vyznačují také nejvyšší ochotou cestovat. Podle toho, v jak vyhraněné formě se oba tyto volnočasové typy v jednotlivých zemích vyskytují, lze pro tyto země odvodit specifické vzorce poptávky po turistice motivované sportem. V případě Německa, Francie a Nizozemí je možné poptávku po turistice motivované sportem shrnout způsobem prezentovaným v níže uvedené tabulce (Tabulka 25):

70


71

Poptávka po turistice motivované sportem v Německu, Francii a Nizozemí

Země původu

Německo

Nizozemí

Francie

horský sport

horský sport

horský sport

zimní sport

zimní sport

letní sport

letní sport

letní sport

zimní sport

Rakousko

Rakousko

Španělsko

Itálie

Francie

Švýcarsko

Švýcarsko

Německo

Rakousko

Trvání

4 - 7 noci

min. 7 nocí

min. 4 noci

Měsíce

leden - duben

květen - srpen

květen – srpen

---

Hotel

hotel / jiné

podprůměrné

průměrné

podprůměrné

Druh sportu

Cíl dovolené

Ubytování Výdaje Pramen: WTO / IOC

4.2.2

Sport – motiv cestování v budoucnosti?

Na špičce žebříčku motivů cestování se v celoevropském měřítku umístily, jak dokládá španělská studie34, tyto tři motivy dovolené: •

koupání,

•

návštěva přátel a známých a

•

rekreační pobyt.

Mezi 20 nejvýznamnějšími motivy cestování nalezneme sport sice v horní polovině, ale do sportu jsou zahrnuti také rekreanti s motivem „horská turstika“. Zde je patrný problém s vymezením, resp. nedostatečnou evropskou standardizací pojmu „sport“. Pokud sport definujeme např. jako trávení volného čase včetně turistických túr, získá mnohem větší význam, než by se na první pohled zdálo. Za Německo se ukazuje, že v roce 1999 strávilo 58 mil. Němců dovolenou v zahraničí, přičemž 55 procent uvedlo, že se na dovolené chtějí sportovním aktivitám věnovat alespoň trochu. Počet cest, jejichž výlučným motivem bylo provozování sportu, byl vyčíslen na 11 mil., což odpovídá – ve srovnání s minulými lety – markantnímu nárůstu. Po rozdělení do jednotlivých sportovních kategorií vzniká takovýto obrázek:

34

Valls J. F. / Sureda J. (2001) How Europeans perceive leisure, International Symposium on Tourism an d Leisure, ESADECentro de Direccion Turistica


72

Sportem motivovaná dovolená německých turistů v zahraničí (podle sportovních kategorií, 1999, v %)

19% 43%

38%

Mountain (Hiking, rambling, rock-climbing, mountain biking) Winter Sports (Downhill skiing, snowboarding, cross-country skiing) Summer Sports (Mountaineering, Hiking, Rock-climbing, free ascent, scuba diving) Pramen: WTO / IOC

Překlad popisků: zeleně: hory (pěší turistika, procházky, slézání skal, horská cyklistika) modře: zimní sporty (sjezdové lyžování, snowboarding, lyžování na běžkách) žlutě: letní sporty (horolezectví, pěší turistika, slézání skal, volné výstupy, potápění)

Některé druhy sportu s velkým dopadem na cestovní ruch do tohoto grafického znázornění nejsou zahrnuty. To se týká například golfu, který byl rozhodujícím motivem cesty v případě 6 procent německých sportovních turistů. Ve srovnání s tím strávilo v roce 1999 dovolenou v zahraničí 13 mil. Nizozemců. 52 procent z nich uvedlo, že se během dovolené sportovním aktivitám věnovali minimálně částečně. Celkem bylo možné zdůvodnit 3 miliony zahraničních cest sportovním motivem, přičemž toto číslo se v minulých letech udržovalo na relativně konstantní úrovni. Následující koláčový graf ukazuje rozdělení jednotlivých sportovních kategorií (Grafické znázornění 27).


73

Sportem motivované cesty do zahraničí v případě nizozemských turistů (podle sportovních kategorií, 1999, v %)

29%

36%

35%

Mountain (Hiking, rambling, rock-climbing, mountain biking) Winter Sports (Downhill skiing, cross-country skiing, snowboard, other) Summer Sports (Hiking, rambling, swimming, cycling)

Pramen: WTO / IOC

Překlad popisků: zeleně: hory (pěší turistika, procházky, slézání skal, horská cyklistika) modře: zimní sporty (sjezdové lyžování, lyžování na běžkách, snowboard, ostatní) žlutě: letní sporty (horolezectví, procházky, plavání, cyklistika)

Naproti tomu ve Francii jasně převažuje počet cest na dovolenou, které nejsou motivovány sportem. Z 15 mil. francouzských turistů v zahraničí uvedlo pouze 23 procent, že na dovolené chce vyvíjet nějakou tělesnou aktivitu. Výlučným motivem cesty byl sport v 15 procentech případů, přičemž rozdělení podle sportovních kategorií (srovnej

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Grafické znázornění 28) je relativně rovnoměrné. Také toto číslo se v uplynulých letech udržovalo na dosti konstantní úrovni.

74


75

Sportem motivované cesty francouzských turistů do zahraničí (podle sportovních kategorií, 1999, v %)

33%

37%

30% Mountain (Hiking, rambling, rock-climbing, mountain biking) Winter Sports (Downhill skiing, snowboarding, cross-country skiing) Summer Sports (Scuba diving, snorkelling, hiking, cycling) Pramen: WTO / IOC

Překlad popisků: zeleně: hory (pěší turistika, procházky, slézání skal, horská cyklistika) modře: zimní sporty (sjezdové lyžování, snowboard, lyžování na běžkách) žlutě: letní sporty (potápění, šnorchlování, pěší turistika, cyklistika)

4.2.3

Rakousko v evropském srovnání – „země sportu“?

V oblasti cestovního ruchu hraje velkou roli image potenciální turistické oblasti. Nejrůznější studie se pravidelně zabývají pověstí jednotlivých destinací. Obzvláště zajímavá je v souvislosti s aktuálním výzkumem rakouská image v mezinárodním srovnání. Anketa35, kterou v dubnu 2004 uskutečnil institut FESSEL – GfK, potvrzuje, že Rakousko je v konkurenci s tradičními turistickými destinacemi vnímáno jako země s pěknými výletními místy a dobrými možnostmi pro sportování. V rámci ankety byly různé konkurenční země hodnoceny pomocí indikátorů a podle toho pak zařazeny do žebříčku (Grafické znázornění 29).36

35 36

Fessel - GfK – Institut, tisková zpráva, Das Urlaubsimage Östrreichs, 2004, str. 1 GfK Ad Hoc Research, 2004, str. 2


Hodnocení turistických destinací – Rakousko v evropském srovnání

Pramen: GfK Ad Hoc Research, 2004, Str. 2

Překlad popisků: Levý sloupec: Umístění dobré možnosti koupání hezká výletní místa pozoruhodná města pestrá kulturní nabídka pohostinnost dobrá dostupnost / dobré spojení dobrá turistická nabídka dobrý servis vhodné pro dovolenou pro rodiny s dětmi dobrý poměr cena – výkon hodně zařízení pro vyžití ve volném čase, atraktivní noční život dobré možnosti pro sportovní vyžití atraktivní možnosti pro nakupování dobré jídlo a pití bezpečná cílová destinace / nízká kriminalita záruka dobrého počasí čistá udržovaná země hodně nedotčené přírody nálada a zvláštní atmosféra sympatie a šarm opět bych volil/a tuto cílovou destinaci Pravý sloupec: Rakousko Již. Tyrolsko Jadran Toskánsko Zbytek Itálie Španělsko Řecko Turecko Chorvatsko

76

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru První místo zaujímá Rakousko v kategorii „čistá udržovaná země“ a kromě toho také v kategorii „dobré možnosti pro sportovní vyžití“. Tyto čelní pozice v povědomí zahraničních turistů, jejichž motivem cestování je sport, jsou důležitým předpokladem k tomu, aby Rakousko mohlo z mezinárodního cestovního ruchu motivovaného sportem enormně profitovat. Anketa provedená v minulosti v Rakousku mezi zákazníky cestovních kanceláří a subjektů pořádajících zájezdy poskytuje informace o motivech cestování turistické klientely. Na základě této ankety lze také dobře odvodit význam sportu pro cestovní ruch v porovnání s jinými motivy cestování. Tento průzkum ukazuje, že 47,24 procent všech hostů s cílovou destinací Rakousko uvedlo jako důvod pro svou cestu provozování zimního nebo letního sportu. Jako relevantní druhy sportu, resp. vyhledávané sporty byly uváděny:37 –

alpské lyžování,

–

běh na lyžích

–

a jiné zimní sporty,

–

tenis,

–

jízda na koni,

–

cyklistika

–

a jiné letní sporty.

Ve srovnání s tím uvedlo pouze 6,6 procent dotázaných, jejichž cílová destinace se nacházela v zahraničí, že na dovolenou vyjeli za zimním nebo letním sportem. To znamená, že větší část Rakušanů, kteří chtějí trávit dovolenou sportem, v Rakousku zůstává, protože tu mají k dispozici potřebnou sportovní infrastrukturu.

37

WKO, Profesní sdružení cestovních kanceláří, stav 2001

77


4.3

Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Evropě

Sledujeme-li vývoj cestovního ruchu v posledních 50 letech, ukazuje se nadprůměrně dynamický rozvoj této branže:38 z průměrných 25 mil. příjezdů v roce 1950 došlo již v roce 2000 k nárůstu na překvapivých 698 mil., což odpovídá roční míře růstu vyšší než 7 procent za dobu 50 let. Grafické znázornění 30:

Rozvoj mezinárodního cestovního ruchu, 1950 - 2020

Pramen: WTO, 2003

Překlad popisků: Osa y: v milionech Osa x: aktuálně prognóza Jižní Asie Střední východ Afrika Východní Asie / Pacifik Jižní a Severní Amerika Evropa

Navzdory tomu jsou pozitivní ekonomické a společenské efekty cestovního ruchu a sportu i nadále podceňovány, což lze v první řadě zdůvodnit chybějícími daty a statistikami. V souvislosti s tím je nutné přikládat vytvoření satelitního účtu cestovního ruchu Světové obchodní organizace (WTO) zvláštní význam, protože se jedná o důležitý politický

38

EC, The European, Tourism Industry, str. 1, 2004

78


79

a plánovací nástroj. Pomocí něj je na bázi jednotné klasifikace a jednotných definic poprvé možné podat o cestovním ruchu ucelený obraz. Zatímco pro sektor cestovního ruchu se takovýto satelitní účet na národní úrovni již podařilo institucionalizovat, v oblasti sportu chybějí i nadále spolehlivá data, resp. jednotné definice a jednoznačná vymezení, takže neexistují žádná mezinárodně srovnatelná data. Ekonomické dopady sportu na cestovní ruch v Evropě je i nadále možné zjišťovat pouze pomocí odhadů odpovídajících sportovně relevantních podílů publikovaných v nejrůznějších studiích.

4.3.1

Sportovně relevantní podíl evropského cestovního ruchu

Výsledky nejrůznějších studií zabývajících se tím, jaký podíl z celého cestovního ruchu zaujímá sport, popisovaly již předchozí kapitoly této studie. Následující tabulka zjištěné číselné hodnoty pouze shrnuje: Tabulka 26: Podíl sportu na každoročních zahraničních cestách turistů daných zemí, 1999

Němci Nizozemci Francouzi Rakušané (2000) Celkem

Celkem 58 000 000 13 000 000 15 000 000 22 627 000 108 627 000

Sport 11 000 000 3 000 000 2 250 000 10 695 783 26 945 783

% - podíl 19 23 15 47 25

Pramen: WTO / IOC, WKO, SpEA

Pokud stanovíme hodnotu sportovně relevantního podílu na cestovním ruchu v Evropě odhadem na základě výsledků sesbíraných v těchto studiích, můžeme počítat s podílem ve výši 25 procent, což znamená, že průměrně 25 procent všech dopadů cestovního ruchu na ekonomiku jednotlivých zemí je generováno sportem. Přirozeně, že na takto zjištěný podíl sportu můžeme nahlížet pouze jako na hrubý odhad. Protože se pro výpočet sportovně specifického podílu však nenabízí žádná jiná alternativa, používá tato studie zmíněnou hodnotu jako první odhad celoevropského významu sportu v cestovním ruchu. Přímo měřitelné obecné dopady cestovního ruchu a zvláště sportovně specifického podílu lze mimo jiné vyčíst z počtu noclehů v evropských ubytovacích zařízeních. Podíváme-li se na noclehy uskutečněné ročně v Evropě v nejrůznějších typech ubytovacích zařízení, vyplyne z toho tento obraz:


80

Noclehy (rezidentů a nerezidentů) v Evropě, podle typu ubytování, 1990 - 2002


Překlad popisků: ubytování v hotelu (rezidenti)

ubytování v hotelu (nerezidenti)

jiné ubytování (rezidenti)

jiné ubytování (nerezidenti)

Přeneseme-li na počátku odhadem stanovenou hodnotu sportovního podílu na evropském cestovním ruchu na hodnoty tohoto grafického znázornění, dopracujeme se k těmto informacím. Tabulka 27: Noclehy v Evropě související se sportem, podle typu ubytování, 1990-2002

rezidenti

nerezidenti

Pramen: Evropská komise, SpEA

Použití hotelu Jiné ubytování Celkem Použití hotelu Jiné ubytování Celkem

1990 136 103 784 89 149 934 225 253 718 109 225 215 32 710 369 141 935 583

2002 176 558 440 105 807 418 282 365 858 131 779 357 59 817 491 191 596 848

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Počet noclehů turistů rezidentů generovaných sportem v Evropě vzrostl ze 136 mil. (v roce 1990) na více než 176 mil. noclehů (v hotelech). Návštěvníci nerezidenti se v roce 1990 rozhodli přenocovat v hotelu ve 109 mil. případů, v roce 2002 počet hotelových noclehů dosáhl již 131 mil. Sledujeme-li vývoj počtu noclehů v alternativních typech ubytování, je ve sledovaném období patrný podobný průběh. Počet noclehů v alternativních ubytovacích zařízeních generovaných sportem se ve sledovaném období zvýšil z 89 mil. (v roce 1990, turisté rezidenti), resp. 32 mil. (hosté nerezidenti) na 105 mil. noclehů rezidentů, resp. 59 mil. nerezidentů v Evropě.

4.3.2

Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Evropě

Porovnáváme-li počty lidí pracujících v sektoru cestovního ruchu s růstem zaměstnanosti v evropské ekonomice jako celku, je patrný nadprůměrný rozvoj sektoru „cestovního ruchu“.39 Tak zvaný „sektor Horeca" (NACE H 551 – 555) vykazuje ve sledovaném období míry růstu v průměru o 12 procentuálních bodů vyšší. Grafické znázornění 32:

Růst míry zaměstnanosti v sektoru cestovního ruchu a v celé evropské ekonomice


Překlad popisků: tmavě modrá: celková zaměstnanost v EU růžová: zaměstnanost v EU v sektoru Horeca (hotelnictví a gastronomie)

39

EC, The European Tourism Industry, 2004

81

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru V roce 2001 mohlo být sektoru cestovního ruchu v Evropě přičítáno asi 7 mil. zaměstnanců. Zohledníme-li i tak zvané nepřímé efekty, které má sektor cestovního ruchu na jiné sektory ekonomiky, bylo cestovním ruchem v Evropě vytvořeno více než 20 mil. pracovních míst. Přepočteno podle odhadu používaného v této studii pro vyjádření podílu sportu na turistické branži v Evropě lze říci, že tak díky turistice motivované sportem bylo možné přímo vytvořit 1,75 mil. pracovních míst. Dále zde působí rovněž nepřímé efekty sportu, čímž se počet pracovních míst v Evropě relevantních z pohledu turistiky motivované sportem zvýší průměrně na 4 mil. Efekty tak zvaných velkých sportovních akcí podrobněji analyzovaných ve třetí kapitole této studie působí na sektor cestovního ruchu v Evropě různým způsobem. Jako příklad poslouží na tomto místě dopady olympijských her v Turíně v roce 2006 na turistický sektor. V rámci studie pořadatelského regionu Piemont bylo před uskutečněním olympijských her v roce 2006 v Turíně provedeno šetření, jehož cílem bylo odhadnout dopady této akce na sektor cestovního ruchu.40 Očekává se, že realizace olympijských her nebude mít vliv pouze na sportovní zařízení a regionální infrastrukturu, ale že se hry pozitivně projeví také na všech ostatních turistických zařízeních. Infrastrukturální nabídka se rozroste, kvalita se zvýší a rozmanitost zvětší. V Turíně (tj. v centru olympijských aktivit) tak vznikne navíc nabídka 1 500 lůžek ve čtyř až pětihvězdičkových hotelech. Společně se stavebními projekty v regionu okolo Turína bude pro turisty vytvořeno dokonce až 3 000 dalších ubytovacích možností. Tím se turismus stane sektorem italské ekonomiky, který bude z dlouhodobého hlediska z olympijských her profitovat nejvíce. Očekávaný dodatečný obrat v sektoru ubytování a stravování a obchodě činí za roky 2006 a 2007 celkem 290 mil. eur, z čehož vyplývá podíl ve výši 23 procent na celkovém obratu generovaném v regionu Piemont olympijskými hrami. Tyto dopady na tržby z prodeje v sektorech cestovního ruchu a obchodu působí opět pozitivně na zaměstnanost. Výše citovaná studie uvádí v průměru 1 500 pracovních míst vytvořených mezi lety 2004 a 2007 v cestovním ruchu. Z prognóz vyplývá, že už pro očekávaných 9 600 novinářů účastnících se akce bude na nezbytný servis zapotřebí celkem 2 686 pracovníků (167 členů organizačního týmu, 490 číšníků, 265 kuchařů a 1 764 hotelových zaměstnanců). Tyto enormní investice do cestovního ruchu částečně financují velké mezinárodní hotelové řetězce. Intenzivní expanzi v dotyčných regionech plánuje mimo jiné Best Western (hotelové novostavby ve městech Cavaglia, Cuneo a Turín), Intercontinental Hotels Group (hotely v Turíně a Moncalieri) nebo Golden Tulip Worldwide (hotely v Turíně).

40

Regione Piemonte, 2006

82


4.3.3

83

Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Rakousku

Podíl rekreantů, kteří svou dovolenou tráví v Rakousku, aby zde mohli provozovat sport, lze dobře odhadnout na základě počtu ročně přijíždějících turistů, počtu noclehů a znalosti motivu cesty.

4.3.3.1 Efekty přidané hodnoty generované turistikou motivovanou sportem Kalkulací noclehů v dané zemi indukovaných sportem lze také vypočítat přidanou hodnotu vytvořenou v regionu. Následující grafické znázornění ukazuje sumu těchto efektů za Rakousko v roce 2002. Podle těchto údajů byla v Rakousku turistikou motivovanou sportem generována přidaná hodnota ve výši 4,17 mld. eur. Grafické znázornění 33:

Přímý dopad turistiky motivované sportem na vznik přidané hodnoty v Rakousku (2002; v mil. eur)

1.200 977

1.000

721

800 551

600 324

400 200

409

384

443 264

98

Pramen: SpEA

Překlad popisků: Přímo generovaná přidaná hodnota v Rakousku 2002 Osa y: přidaná hodnota (v mil. eur) Osa x: Burgundsko Korutany Dolní Rakousy Horní Rakousy Salcburk Štýrsko Tyrolsko Vorarlbersko Vídeň

W ie n

ro l Vo ra rlb er g

Ti

ur g St ei er m ar k

Sa lzb

O Ö

NÖ

0

Bu rg en la nd Kä rn te n

Wertschöpfung (in Mio. €)

Direkte Wertschöpfung in Österreich 2002


84

Pomocí tak zvaného multiplikátoru přidané hodnoty, který lze odvodit z tabulky vstupů a výstupů, mohou být nakonec zjištěny celkové přímé a nepřímé dopady na přidanou hodnotu. Je tak možné vypočítat dopady turistiky motivované sportem za jednotlivé spolkové země i za celé Rakousko. Efekt celkové přidané hodnoty za rok 2002 dosahuje 7,774 mld. eur. Grafické znázornění 34 znázorňuje výsledky za jednotlivé spolkové země i celkový výsledek hodnototvorných efektů. Grafické znázornění 34:

Celkový dopad turistiky motivované sportem na vznik přidané hodnoty v Rakousku (2002; v mil. eur)

2.000

1.821

1.600

1.345

1.200

1.028 603

800 400

762

715

825 492

183

W ie n

Ti ro Vo l ra rlb er g

O Ö Sa lzb ur St g ei er m ar k

NÖ

0 Bu rg en la nd Kä rn te n

Wertschöpfung (in Mio. €)

Wertschöpfung total (direkt und direkt) 2002

Pramen: SportsEconAustria

Překlad popisků: Celková generovaná přidaná hodnota (přímo a nepřímo) 2002 Osa y: přidaná hodnota (v mil. eur) Osa x: Burgundsko Korutany Dolní Rakousy Horní Rakousy Salcburk Štýrsko Tyrolsko Vorarlbersko Vídeň

4.3.3.2 Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku Dopady na zaměstnanost se počítají pomocí tak zvané produktivity práce, srovnání s celkově vytvořenou přidanou hodnotou a impulzu pro zaměstnanost vyvolaného v Rakousku turistikou motivovanou sportem. Podle toho lze tímto cestovním ruchem zdůvodnit vznik celkem 125 320 pracovních míst. Vyjádřeno ekvivalenty plných pracovních úvazků to odpovídá 111 462 pracovním místům.


85

Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku (Báze 2002)

Beschäftigungseffekt (direkt) in Österreich 2002 35.000

29.357

30.000

21.677

25.000 20.000

16.566

15.000

9.724

10.000 5.000

12.279 11.527

13.301 7.935

2.953

W ie n

ro l Vo ra rlb er g

Ti

ur g St ei er m ar k

Sa lzb

O Ö

NÖ

Bu rg en la nd Kä rn te n

0

Pramen: SpEA, 2006

Překlad popisků: Dopady na zaměstnanost (přímé) v Rakousku 2002 Burgundsko Korutany Dolní Rakousy Horní Rakousy Salcburk Štýrsko Tyrolsko Vorarlbersko Vídeň

4.3.3.3 Rakousko v evropském srovnání Srovnáváme-li sportovně relevantní podíl na cestovním ruchu Rakouska s hodnotami ostatních evropských zemí, je pak dobře patrná velká váha tohoto sektoru rakouské ekonomiky. Jak bylo zmíněno už na začátku této kapitoly, dosahuje podíl „sportem motivovaných“ turistů přijíždějících do Rakouska podle ankety 47,5 procent. Rakousko se tak ve srovnání podobných anket uskutečněných v různých evropských zemích umísťuje na čele, následuje Nizozemí (se sportovně specifickým podílem zhruba ve výši 23 procent) a Německo (s 19procentním podílem). Také s ohledem na tak zvanou intenzitu turismu (tím se rozumí počet ročních turistických noclehů na obyvatele dané země) zaujímá Rakousko v evropském srovnání čelní pozici.


Intenzita turismu v Evropě (stav 2000)

Pramen: Statistik Austria, Tourismus in Zahlen, 2004

Překlad popisků: Levý sloupec: Rakousko Irsko Španělsko Itálie Lucembursko Řecko EU – 15 Nizozemí Francie Švédsko Dánsko Spojené království Portugalsko Německo Finsko Belgie Pravý sloupec: noclehy na obyvatele

Tato čelní pozice s ohledem na „sportovní motivaci“ a „intenzitu turismu“ dovoluje učinit závěr, že význam sportu a jeho dopady na ekonomiku v Rakousku jsou v evropském srovnání nadprůměrně vysoké. Při úvahách o budoucích a dlouhodobých investičních a propagačních opatřeních rakouského cestovního ruchu by proto měly být tyto aspekty zohledněny. Koncentrace na sport Rakousku umožní udržet si v mezinárodním cestovním ruchu pozici na špici, resp. ji dále posilovat. Následující grafické znázornění ukazuje nejdůležitější turistické destinace v mezinárodním srovnání (stav 2003).

86


Nejdůležitější turistické destinace za rok 2003

Pramen: Statistik Austria, Tourismus in Zahlen, 2004

Překlad popisků: 1. sloupec:

Francie Španělsko USA Itálie Čína Spojené království Rakousko Mexiko Německo Kanada

2.: sloupec:

Počet návštěv v 1 000

3. sloupec: 4. sloupec:

Změna oproti roku 2002 Podíl na trhu

V budoucnosti bude pro každou mezinárodní turistickou destinaci stále důležitější, aby si vytvořila profil, jímž se bude jasně lišit od konkurence. Oblast „sportu“, resp. koncentrace na rozvoj již existující „sportovní“ image Rakouska coby turistické země přitom může znamenat dlouhodobě úspěšnou strategii růstu a zajištění.

87


5 Sport a zdraví 5.1

Výhody tělesné aktivity a náklady tělesné pasivity

Životní návyky lidí se stále více vyznačují nedostatkem pohybu a monotónními pohyby, což s sebou přináší zdravotní rizika. Tělesné aktivitě a s ní spojenému potenciálu prevence se už začala věnovat zvýšená pozornost. Pravidelný pohyb a tělesná aktivita patří k nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím kvalitu života a přispívají podstatnou měrou k udržení zdraví a dobré kondice. V každém věku je možné bránit se vzniku nemocí a obtíží cílenou tělesnou aktivitou. Ze zdravotního hlediska je fyzicky pasivní způsob života podstatným rizikovým faktorem. Rozsáhlé studie prokazují, že tělesná pasivita výrazně napomáhá vzniku mnoha onemocnění. Zvýšené je zejména riziko výskytu poruch krevního oběhu nebo cukrovky II. typu. Jednoznačně doložené je rovněž zvýšené riziko onemocnění rakovinou střev a riziko zvýšeného krevního tlaku. Důsledkem nedostatečné tělesné aktivity mohou být rovněž artrotické bolesti, riziko stařecké slabosti, ale i strach a deprese. Ze 44 prověřených studií vyplynulo, že lidé, kteří jsou hlavně ve středním a v pozdějším věku přiměřeně aktivní, mají ve srovnání s lidmi se sedavým způsobem života dvakrát tak velkou šanci vyhnout se předčasnému úmrtí nebo závažné nemoci. Tělesná aktivita má oproti tomu pozitivní vliv na délku a kvalitu života a na dobrou kondici. Zvládání všedního dne je pro tělesně aktivní osoby zřetelně snazší než pro pasivní. Tělesná aktivita má velký význam rovněž v souvislosti s udržováním hmotnosti. Riziko výskytu určitých nemocí a zdravotních stavů se už mírnou úrovní aktivity zřetelně snižuje. V následující části je stručně popsáno, jak se tělesná aktivita projevuje na jednotlivých „civilizačních chorobách“.

5.1.1

Ischemické choroby srdeční a mrtvice

Ischemické choroby srdeční jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Přitom může člověk aktivním životním stylem a provozováním kondičních aktivit alespoň v přiměřené míře snížit riziko závažného srdečního onemocnění nebo skutečnosti, že na toto onemocnění zemře až na polovinu. Prospěšnost pohybových aktivit pro zdraví srdce je znát už při mírné úrovni aktivity, přičemž největší efekty lze očekávat, pokud začnou být alespoň částečně aktivní osoby se sedavým zaměstnáním. Už pravidelná chůze, jízda na kole nebo čtyři hodiny volného času týdně strávené aktivně vedou ke snížení rizika výskytu srdečních onemocnění. Také při uzdravování kardiaků s pohybovými rehabilitačními programy se tělesná aktivita osvědčila, protože díky pohybu se podařilo dosáhnout markantního snížení rizika úmrtí. S ohledem na mrtvici není vliv tělesné aktivity ještě zcela jasný, protože studie v tomto směru zatím nenabízejí zcela konzistentní výsledky.

88


89

Grafické znázornění 38 ukazuje přehled vybraných příčin úmrtí obyvatel v různých evropských regionech. Průměrná hodnota byla vypočtena z let 2001 až 2003. Byl zde použit standardizovaný ukazatel úmrtnosti na 100 000 obyvatel. Grafické znázornění 38:

Vybrané příčiny úmrtí podle regionů (Standardizovaný ukazatel úmrtnosti na 100 000 obyvatel; průměrná hodnota 2001 – 2003)

900 800

Todesfälle / 100.000

700 600 500 400 300 200

Land Krankheiten des Kreislaufsystems

Ischämische Herzkrankheit

Sonstige Formender Herzkrankheiten

Zerebrovaskuläre Krankheiten

Pramen: EUROSTAT

Překlady popisků: Osa y: Úmrtí / 100 000 Osa x: Země: Česko Německo Řecko Španělsko Irsko Lucembursko Maďarsko Nizozemí Rakousko Polsko Slovinsko Finsko Norsko modře: červeně: žlutá: zeleně:

Poruchy krevního oběhu Ischemické choroby srdeční Ostatní formy srdečních onemocnění Cerebrovaskulární onemocnění

Norwegen

Finnalden

Slowenien

Polen

Österreich

Niederlande

Ungarn

Luxemburg

Irland

Spanien

Griechenland

Deutschland

0

Tschechien

100


5.1.2

Obezita

Vyvážená tělesná hmotnost vyžaduje rovnováhu mezi přijatou a spotřebovanou energií. Pokud je příjem v určitém období trvale větší než spotřeba, vede to ke vzniku nadváhy a otylosti (Body Mass Index41 > 30). Dnes se obezita řadí k tak zvaným „civilizačním chorobám“, na něž se nahlíží jako na přímý důsledek změn našeho prostředí, podmíněný větším množstvím strojů šetřících práci, motorizovanou přepravou, televizní zábavou a snadným přístupem k levným kalorickým potravinám. Četnost výskytu obezity se v posledních 20 letech ztrojnásobila, takže dnes už je v evropských zemích 10 až 20 procent mužů a 10 až 25 procent žen obézních, přičemž vše nasvědčuje tomu, že mezi snížením tělesné aktivity a zvýšením počtu obézních lidí existuje silná korelace. Nejrůznější studie dokládají, že aktivní a zdravý životní styl obezitě předchází, resp. že specifická tělesná aktivita napomáhá zabránit přírůstku hmotnosti. Zároveň obézním a otylým lidem pohyb pomáhá zhubnout, pokud je kombinován s odpovídající změnou stravování. Posílením svalové hmoty a zvýšeným úbytkem tuku dochází ke zlepšení tělesné stavby. Pravidelné sportování pomáhá zabraňovat vzniku obezity a podporuje zachování zdravé rovnováhy mezi každodenním příjmem potravy a energetickou potřebou.

5.1.3

Cukrovka

Silně vzrostl i výskyt cukrovky II. typu. Často je to zdůvodňováno nárůstem obezity, výsledky studií však ukazují, že další významný rizikový faktor představuje pasivita. U aktivních lidí je tak riziko, že se u nich objeví cukrovka, v průměru o 30 až 50 procent nižší než u jejich vrstevníků s převážně sedavým způsobem života.

5.1.4

Rakovina

Sport nebo obecněji řečeno tělesné aktivity jako takové snižují riziko vzniku určitých druhů rakoviny. Rozhodující roli přitom hraje druh sportovní aktivity. Aktivity energeticky středně náročné až náročné člověka před onemocněním rakovinou chrání nejvíce. Například riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva nebo konečníku je díky tělesné aktivitě sníženo o 40 až 50 procent. Také u jiných druhů rakoviny již byl pozitivní vliv sportu prokázán, dlouhodobé výsledky výzkumů však v tomto směru ještě nejsou k dispozici.

5.1.5

Svaly a kosti

Pravidelný pohyb může mít pozitivní vliv na nemoci, které napadají svaly a kosti (např. osteoporóza, bolesti zad, záněty kostí a kloubů). Sport a trénink podporují posílení svalové hmoty, vaziva a kostí. Přímým důsledkem pravidelného sportování může být zmírnění bolestí a ztuhlosti svalů ale i neschopnosti vyvíjet sílu a zlepšení pohyblivosti, a tak je možné celkově zvýšit kvalitu života. Již v mladistvém věku může být pohybem zvýšena denzita

41

Body Mass Index (BMI) vyjadřuje poměr hmotnosti a tělesné výšky. Vznikne vydělením tělesné hmotnosti (v kg) tělesnou výškou (v metrech) na druhou.

90


91

kostní hmoty a velikost kostí, resp. pohyb může v dospělosti pomoct k jejich zachování, resp. ve stáří zpomalit jejich slábnutí. Pravidelné sportovní aktivity mohou zabránit vzniku osteoporózy, resp. mohou její začátek oddálit.

5.1.6

Mentální kondice

Četné studie dokládají, že tělesná aktivita snižuje jak riziko klinických depresí, tak vracejících se depresí a s ohledem na účinnost může být stejně efektivní jako tradiční způsoby léčení (např. psychoterapie). Ale také u lidí, kteří netrpí žádnými duševními poruchami, přispívá tělesná aktivita ke zlepšení jejich psychické kondice. V mnohých studiích jsou doloženy pozitivní efekty ve formě zlepšení subjektivního stavu, nálady, emocí i vnímání sebe samého a vnímání svého těla, vlastní hodnoty a sebeúcty. Pozitivní efekty byly zaznamenány také s ohledem na vypořádávání se se stresem i kvalitu a délku spánku. Tělesný pohyb vede zároveň ke zlepšení určitých mozkových funkcí jako např. schopnosti plánování, krátkodobé paměti a schopnosti rozhodování. Riziko onemocnění demencí nebo Alzheimerovou nemocí se rovněž zřetelně snižuje. Grafické znázornění 39:

Úmrtí podle vybraných rizikových faktorů ve světě (2000; v 1 000)

Berufsbedingtes Risiko eines Unfalls Alkohol Körperliche Inaktivität hoher Body Mass Index Ungeschützter Sex Unterernährung Cholesterin T abak Blutdruck 0

1.000

2.000

3.000

4.000

5.000

Todesfälle (in 1.000)

Pramen: WHO

6.000

7.000

8.000


92

Překlady popisků: Osa y: Pracovně podmíněné úrazové riziko Alkohol Tělesná pasivita Vysoký BMI Nechráněný sex Podvýživa Cholesterol Tabák Krevní tlak Osa x: počet úmrtí (v 1 000)

5.2 5.2.1

Sport a zdraví Sport a pohyb v Rakousku

Zaměříme-li si na sportovní aktivity rakouského obyvatelstva s ohledem na intenzitu a četnost sportování, ukazuje se, že větší část lidí (60 procent) provozuje tělesné aktivity pouze v malé míře (jednou až dvakrát měsíčně), resp. neprovozuje vůbec žádný sport. Přibližně 22 procent sportuje minimálně jedou až dvakrát týdně, 8 procent častěji, tj. minimálně třikrát týdně. Grafické znázornění 40 ukazuje četnost provozování sportu v Rakousku na základě kritérií „aktivní – vysoce aktivní“, „mírně aktivní“ a „pasivní – málo aktivní“. Grafické znázornění 40:

Četnost sportování v Rakousku

aktiv - hochaktiv (mind. 3 x / Woche)

18%

22%

moderat (1-2 x / Woche)

60%

inaktiv - gering (1-2 x / Monat)

0%

10%

20%

30% in %

Pramen: Weiss et al. (1999)

40%

50%

60%

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlady popisků: Osa y: aktivní – vysoce aktivní (min. 3x týdně) mírně aktivní (1-2x týdně) pasivní – málo aktivní (1-2x měsíčně) Osa x: v %

Srovnáme-li úroveň aktivity v Evropě, ukazuje se i zde nárůst pasivity, což dokládají níže uvedené konkrétní příklady.

5.2.2 Sport a pohyb v Německu V roce 2003 byl v Německu proveden výzkum zdraví speciálně zaměřený na sportovní aktivity. Výsledky ukazují, že s ohledem na intenzitu a četnost provozování sportu existují zřetelné rozdíly v závislosti na věku a pohlaví. •

U mužů pravidelné sportování v délce 2 a více hodin týdně s rostoucím věkem kontinuálně klesá. Podíl klesá z cca 52 procent (věková skupina 20 až 29letých) až pod 30 procent ve skupině 70 až 79letých.

•

U žen je podíl pravidelně sportujících zřetelně nižší. Zde klesá podíl ze 40 procent (u 20 až 29letých) až na zhruba 22 procent u 70 až 79letých.

Také s ohledem na příslušnost k sociální vrstvě ukázal výzkum markantní rozdíly. Sportovní aktivity jsou ve střední a horní vrstvě více rozšířené (méně než třetina osob z této skupiny neprovozovala žádný sport) než v nejnižší sociálně třídě, kde nesportuje téměř polovina mužů a žen. Velmi nápadná je souvislost mezi sportováním a hodnocením vlastního zdraví. •

Asi 33 procent mužů a 28 procent žen, které jsou aktivní více než 4 hodiny týdně, hodnotí svůj zdravotní stav jako velice dobrý.

•

Ve skupině neaktivních posuzuje oproti tomu pouze 16 procent mužů a zhruba 15 procent žen svůj zdravotní stav jako velice dobrý.

93

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Grafické znázornění 41 ukazuje podíl sportovně aktivních mužů a žen jako procentuální podíl z celkové populace.

94


95

Podíl aktivních (> 2h týdně) mužů a žen v Německu (v %)

80% 70% 60%

in %

50% 40% 30% 20% 10% 0% 18 - 19

20 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 - 69

70 - 79

80+

Alter

Männer

Frauen

Pramen: Gesundheitsberichterstattung des Bundes, sešit 26, str. 9

Překlady popisků: Osa y: v % Osa x: věk modře: muži červeně: ženy

Podobný výzkum byl v Německu proveden už v roce 1998, do sportovních aktivit byly však navíc zařazeny také lehké, středně namáhavé a namáhavé tělesné činnosti vykonávané během všedního dne. Zohledňujeme-li vedle sportovních aktivit také činnosti v rámci práce, doma nebo při přepravě, udává převážná většina respondentů všech věkových skupin, že denně provozují středně namáhavé dokonce až namáhavé činností minimálně 30 minut.

5.2.3

Sport a pohyb ve Švýcarsku

Rozsáhlá studie na téma prospěšnosti tělesné aktivity realizovaná ve Švýcarsku42 ukazuje, že podíl lidí ze zdravotního pohledu nedostatečně tělesně aktivních je velký a bude stále růst. V doplňujícím výzkumu k této studii zaměřeném na pohyb uvedlo celých 37 procent respondentů, že neprovozuje ani minimální doporučovanou tělesnou aktivitu. Tito respondenti jsou v následující tabulce zařazeni do skupiny nedostatečně aktivních. Níže uvedené grafické znázornění podává přehled o podílu nedostatečně aktivních a aktivních v různých věkových skupinách.

42

Bundesamt für Sport (2001) (Spolkový úřad sportu)


96

Grafické znázornění 42: Podíl aktivních a nedostatečně aktivních ve Švýcarsku (v %, podle věkových skupin)

100% 80%

in %

60% 40% 20% 0%

bis 34 Jahre

35 - 49 Jahre

50 - 64 Jahre

ungenügend aktiv / inaktiv

ab 65 Jahre

aktiv

Pramen: Bundesamt für Sport et al. (2001)

Překlady popisků: Osa y: v % Osa x: do 34 let 35 – 49 let 50 – 64 let nad 65 let žlutě: nedostatečně aktivní / pasivní modře: aktivní

5.2.4 Sport a pohyb ve Finsku Finská studie, jejímž autorem byl Haapanen-Niemi (2000), zkoumala během 10tiletého období vliv tělesné aktivity ve volném čase na zdraví a využívání zdravotnických služeb. Výzkum byl proveden na 1 340 mužích a 1 500 ženách, kterým bylo v době zahájení studie mezi 35 a 63 lety. U mužů aktivní životní styl snížil riziko onemocnění koronárních tepen a vysokého tlaku a u žen vedl ke snížení výskytu onemocnění cukrovkou nezávislou na inzulínu. Nižší míra tělesné aktivity ve volném čase byla významným rizikovým faktorem s ohledem na náchylnost k chorobám a úmrtnost. Navíc vedla nízká míra tělesné aktivity k častějšímu využívání služeb zdravotnického sektoru, zejména nemocničních služeb. Studie doložila, že už jen kouření bylo tím jediným, co vedlo k ještě častějšímu využívání tohoto druhu služeb než nízká tělesná aktivita ve volném čase. Finsko zaznamenává nárůst tělesné aktivity ve volném čase. Odpovídající výzkumy a studie zaměřené na tělesnou aktivitu provádí finský Institute for Public Health již od roku 1978.


97

Během uplynulých 20 let byla podle těchto prací tělesná aktivita ve volném čase provozována stále častěji a podíl takto aktivního obyvatelstva se zvýšil ze 40 na 60 procent43. Jiná finská studie zkoumala vliv tělesné aktivity na úmrtnost pacientů trpících cukrovkou II. typu. Hu, Jousilahti a Tuomilehto (2004) evaluovali, jaký vliv má tělesná činnost vyvíjená během práce, volného času a na cestě do nebo z práce. V období 1972 až 1997 bylo na náhodně zvoleném vzorku sledováno 3 316 pacientů ve věku 25 až 74 let s cukrovkou II. typu. Z dodatečného šetření prováděném průměrně po 18 letech vyplynulo, že 64 procent zesnulých osob zemřelo na onemocnění koronárních tepen. Ti lidé, kteří byli středně aktivní, snížili riziko onemocnění koronárních tepen o 39 procent, zatímco velmi aktivní jedinci své riziko snížili o 48 procent. To platilo nezávisle na indexu BMI, krevním tlaku, hladině cholesterolu a kuřáckém návyku. Grafické znázornění 43:

Vliv tělesné aktivity na pravděpodobnost úmrtí a výskytu choroby způsobené onemocněním koronárních tepen u lidí s cukrovkou II. typu

Hazard-Verhältnis Model 1 Todesfälle Personenjahre Körperliche Aktivität im Beruf Leicht Mittel Aktiv Radfahren oder Gehen auf Weg von/in Arbeit 0 Minuten 1-29 Minuten Mindestens 30 Min. Körperliche Aktivität in Freizeit Niedrig Mittel Hoch

95% Cis* Model 2

517 161 225

25549 13216 22305

1 0,84 0,59

1 0,91 0,6

609 165 129

33530 15581 11959

1 0,81 0,74

1 0,89 0,86

480 381 42

27974 28072 5024

1 0,85 0,7

1 0,83 0,67

Pramen: Hu, Jousilahti a Tuomilehto (2004) * Poznámka: V modelu 1 data upravena s ohledem na věk, pohlaví, okamžik měření, Body Mass Index, krevní tlak, hladinu cholesterolu a kuřácké návyky. V modelu 2 byla data přizpůsobena i s ohledem na tělesnou aktivitu.

43

National Public Health Institute, Finsko


98

Překlad tabulky: Úmrtí

Člověkoroky

Poměr rizika

95% Cis*

Model 1

Model 2

Tělesná aktivita v práci Lehká Střední Aktivní Jízda na kole nebo chůze na cestě do práce a z práce 0 minut 1-29 minut minimálně 30 minut Tělesná aktivita ve volném čase Nízká Střední Vysoká

5.2.5

Sport a pohyb v Evropské unii

Celoevropská studie zaměřená na úroveň aktivity obyvatelstva Evropské unie44 podává rovněž znepokojující obraz. Také na dotaz, jak často se dotyčný během posledního týdně hodně nebo mírně tělesně namáhal nebo vůbec nenamáhal, uvádí velká část respondentů, že se nenamáhali ani mírně ani hodně, přičemž podíl neaktivních silně narůstá s přibývajícím věkem. Detailní výsledky jsou uvedeny níže v tabulce. Srovnáváme-li tyto výsledky mezi jednotlivými zeměmi, ukazuje se, že Španělsko (71,7 procent), Itálie (63,9 procent), Irsko (62,3 procent) a Belgie (61,4 procent) zaznamenávají obzvláště velkou míru těch, kteří se intenzivně tělesně nenamáhají. Nejmenší podíl tělesně neaktivních (s ohledem na intenzivní tělesnou námahu) vykazuje Nizozemí (43,3 procent). Pod průměrem evropské patnáctky se pohybovalo Německo (45,2 procent), Lucembursko (51,3 procent) a Finsko (51,4 procent). Těsně nad průměrem EU (na 8. místě) bylo Rakousko. Podíl těch, kteří se nepohybují, dosahuje v evropské patnáctce v průměru 33,1 procent. Nejvyšší hodnotu zde zaznamenává Nizozemí (71,6 procent), Rakousko se nachází těsně pod evropským průměrem.

44

Eurobarometer (2002)


Úroveň aktivity v Evropské unii (podle věkových skupin, v %)

Jak často jste v minulém týdnu vyvíjel/a intenzivní tělesnou aktivitu? 15 - 25 let 26 - 44 let 45 - 64 let více než 65 Nikdy 43,1 49,9 60,4 79,6 1 den 9,8 8,4 7,9 5,0 2 dny 12,9 10,7 7,8 4,8 3 dny 11,8 8,2 5,8 3,3 4 dny 5,6 4,0 2,8 1,5 5 dnů 6,3 7,7 5,1 1,4 6 dnů 2,4 2,8 1,8 0,5 7 dnů 6,5 6,8 6,9 3,1 Jak často jste v minulém týdnu vyvíjel/a mírnou tělesnou aktivitu? 15 - 25 let 26 - 44 let 45 - 64 let více než 65 Nikdy 33,1 37 40,1 55,9 1 den 7,5 7,2 6,1 4,2 2 dny 12,3 11,8 11,8 8,8 3 dny 10,0 8,8 9,0 5,5 4 dny 6,9 5,2 4,5 4,5 5 dnů 9,1 8,1 7,2 3,7 6 dnů 3,7 3,6 3,4 2,4 7 dnů 14,6 16,2 16,1 13,8 Jak často jste v minulém týdnu byl/a minimálně na 10minutové procházce? 15 - 25 let 26 - 44 let 45 - 64 let více než 65 Vůbec 12,1 17,7 17,5 20,3 1 den 4,4 5,8 5,7 5,3 2 dny 7,6 9,2 9,7 8,9 3 dny 5,9 8,2 7,8 9,3 4 dny 6,5 5,4 6,4 6,2 5 dnů 10,1 9,3 8,5 7,5 6 dnů 6,1 4,8 3,4 4,4 7 dnů 45,3 37,8 38,1 36,7 Jak dlouho v průměru denně sedíte? 15 - 25 let 26 - 44 let 45 - 64 let více než 65 méně než 1 hodinu 1,4 2,0 2,1 1,9 1 - 1,5 hodiny 4,2 5,9 4,2 2,5 1,5 až 2,5 hodiny 8,7 12,2 10,7 7,9 2,5 až 3,5 hodiny 10,5 15,1 16,5 10,9 3,5 až 4,5 hodiny 12,2 14,1 16,0 15,2 4,5 až 5,5 hodiny 21,6 19,6 21,0 27,7 5,5 až 6,5 hodiny 11,9 4,2 4,5 6,0 6,5 až 7,5 hodiny 7,2 8,2 7,5 7,5 7,5 až 8,5 hodiny 11,6 8,2 7,4 8,4 více než 8,5 hodiny 12,2 4,2 4,2 5,1 Pramen: Eurobarometer (2002)

Podíl těch, kteří jsou extremně pasivní (tj. během jednoho týdne nešli ani na jednu desetiminutovou procházku), je nejvyšší v Belgii (26,7 procent), Nizozemí (23,3 procent) a ve Francii (22,1 procent). Pod průměrem EU extrémně pasivních se nachází Finsko (9,7 procent), Dánsko (11,1 procent), Německo (12,7 procent) a Švédsko (13 procent).

99


100

Celkově lze proto shrnout, že Nizozemí, Dánsko, Finsko, Švédsko, Německo a Lucembursko vykazují relativně vysokou a Francie, Belgie, Itálie, Španělsko a Portugalsko v porovnání s nimi nízkou úroveň aktivity. Zaměříme-li se na oblasti tělesné aktivity, ukazuje se, že „intenzivní aktivitu“ má u věkové skupiny 15 až 25letých na svědomí volnočasová aktivita. Už ve věkové skupině 26 až 44letých (stejně jako u všech starších věkových skupin) lze rozpoznat, že podíl těch, kteří se ve svém volném čase tělesně namáhají, silně klesá, zatímco činnosti v domácnosti nebo v rámci práce jsou stále více vnímány jako namáhavé. Tabulka 29:

Úroveň aktivity podle typu námahy (podle věkových skupin, v %) 15 - 25 let

26 - 44 let

45 - 64 let

více než 65

Práce intenzivní částečná mírná nebo žádná

20,9 23,8 46,9

27,7 28,3 39,3

20,0 23,3 48,0

2,7 5,9 72,1

Přeprava intenzivní částečná mírná nebo žádná

21,4 53,2 24,2

16,4 51,8 30,7

14,5 53,6 30,5

11,1 49,5 36,1

Domácnost intenzivní částečná mírná nebo žádná

15,5 46,2 36,5

27,7 49,0 22,2

27,9 51,3 20,6

24,0 50,6 24,0

Volný čas silná částečná mírná nebo žádná

31,0 39,2 28,7

14,5 39,7 43,8

11,2 36,0 50,0

6,1 29,5 60,1

Pramen: Eurobarometer (2002)

Také srovnání mezi jednotlivými zeměmi ukazuje jasné rozdíly. Zatímco v Rakousku (30,2 procent), Nizozemí (28,7 procent) a Německu (24,7 procent) se v rámci práce dosahuje vysoké úrovně tělesné aktivity, je tato úroveň ve Finsku (10,6 procent), Švédsku (12,4 procent) a v Itálii (12,9 procent) mnohem nižší. Při aktivitách souvisejících s přepravou (například jízda na kole nebo chůze za účelem dosažení nějakého místa) vykazuje Velká Británie (26,3 procent), Portugalsko (21,6 procent), Irsko (20,7 procent), Nizozemí (20 procent) a Německo (19,3 procent) největší, Finsko (4,9 procent), Belgie (5 procent) a Francie (6,9 procent) nejnižší pohybovou aktivitu. V domácnosti se hodně namáhají Němci (37,9 procent), Britové (35,2 procent) a Nizozemci (33,4 procent), zatímco Finové (8,5 procent), Francouzi (10,3 procent) a Belgičané (15,2 procent) vynakládají ve srovnání s nimi málo tělesné námahy. Ve volném čase jsou nejaktivnějšími Nizozemci (24,2 procent), Švédové (22,6 procent), Lucemburčané (22,2 procent), Irové (19,8 procent) a Rakušané (19,3 procent). Nejméně se


101

fyzickým aktivitám ve volném čase věnují Řekové (8,7 procent), Portugalci (9,4 procent) a Italové (9,8 procent). Grafické znázornění 44:

Míra tělesné aktivity v evropském srovnání (metabolické ekvivalenty (METs) vypočítané pomocí intenzity a trvání tělesné aktivity45), (v MET-hod / týden)

45 40

MET-h / Woch

35 30 25 20 15 10 5 0 NEL GER LUX GRE DEN

IRL

FIN POR AUS

UK

SPA

BEL

F

ITA

SWE

Land Männer

Frauen

Pramen: Gesundheitsberichterstattung des Bundes (2005)

Překlady popisků ke grafu: Osa y: MET-h / týden Osa x: země:

Nizozemí Německo Lucembursko Řecko Dánsko Irsko Finsko Portugalsko Rakousko VB Španělsko Belgie Francie Itálie Švédsko modře: muži červeně: ženy

45

Ty umožňují při zohlednění délky trvání a intenzity nějaké činnosti vyvodit závěry s ohledem na spotřebu kyslíku, resp. enerige ve srovnání s klidovým stavem.


5.3 5.3.1

102

Přínos zdravotního efektu tělesné aktivity pro národní hospodářství Příklad – Rakousko

Vytvořit bilanci nákladů a přínosů zdravotně-ekonomických efektů sportovních aktivit ve vztahu k Rakousku bylo cílem studie „Sport a zdraví“, která byla uskutečněna Rakouskou spolkovou sportovní organizací (Österreichische Bundes-Sportorganisation) v roce 2000 z pověření Spolkového ministerstva pro sociální zabezpečení a generace. V rámci této studie byly zjišťovány jednak náklady specifických nemocí vznikající národnímu hospodářství, které lze dávat do souvislosti s nedostatečnou tělesnou aktivitou, resp. jejichž výskytu nedostatečný pohyb napomáhá, a jednak byly kalkulovány jak stávající, tak potenciální efekty úspory vlivem tělesné aktivity. Výpočty vycházejí z modelu rizikových skupin (model PAR), který propojuje empiricky dané rozložení latentně rizikového chování ve společnosti se škálou relativního rizika exponovaných skupin v porovnání se skupinami, které jsou riziku vystaveny jen málo nebo mu vůbec nejsou vystaveny. Propočet dochází k závěru, že na základě dané úrovně sportovní aktivity je dosahováno úspory nákladů ve výši 566 mil. eur, přičemž 30 procent připadá na úmrtnost (alternativní náklady za ušlé příjmy z důvodu úmrtí v ekonomicky aktivním věku), 29 procent na snížení ambulantních a 25 procent na snížení stacionárních nákladů na léčení. Menší význam mají náklady na nemocnost s podílem 9 procent a penze z titulu snížené pracovní schopnosti, resp. pracovní neschopnosti se 7 procenty (srovnej: Grafické znázornění 45). Grafické znázornění 45:

Ekonomický efekt sportovní aktivity / úspora nákladů vlivem stávající úrovně sportovní aktivity

Pensionen aufgr. Erw erbsunfähigkeit; 7% Krankenstand; 9%

Ambulante Behandlungskosten; 29%

Pramen: Weiss et al. (2000), str. 54

Mortalität; 30%

Stationäre Behandlungskosten; 25%

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků: nemocnost 9 % (zelená) penze z titulu pracovní neschopnosti 7 % (šedá) úmrtnost 30 % (modře) stacionární náklady na léčení 29 % (červená) ambulantní náklady na léčení 29 % (žlutá)

Takto vypadá po přiřazení ke skupinám nemocí rozdělení nákladů, k jejichž vzniku nedošlo díky dané úrovni sportovní aktivity: •

Ischemické srdeční onemocnění: 37,2 %

•

Diskopatie, bolesti zad nejrůznějšího původu: 25,2 %

•

Obecná mortalita (All cause Mortalität): 17,2 %

•

Diabetes II. typu: 4 %

•

Žlučníkové potíže: 3,9 %

•

Cerebrovaskulární nemoci: 3,9 %

•

Rakovina střev: 2,2 %

•

Rakovina prsu: 2,1 %

•

Cévní onemocnění: 1,6 %

•

Depresivní klinický obraz: 1,2 %

•

Fraktury pánve (osteoporózní): 1,2 % •

Osteoporóza: 0,4 %

Potenciální efekty, tj. snížení nákladů, kterého by bylo možné dosáhnout zvýšením úrovně sportovní aktivity, vyčísluje studie na 836 mil. eur. Tyto se rozdělují na jednotlivé nákladové druhy takto: •

Úmrtnost: 250 mil. eur

•

Náklady na stacionární léčbu: 206 mil. eur

•

Náklady na ambulantní léčbu: 244 mil. eur

•

Nemocnost: 75 mil. eur

•

Důchody z titulu pracovní neschopnosti: 61 mil. eur

Následující grafické znázornění ukazuje rozložení efektů úspory na jednotlivé skupiny nemocí.

103


Osteoporose; 3

104

Ekonomické efekty sportovní aktivity / Potenciální úspory zvýšením úrovně sportovní aktivity (p.a.)

"All cause"-Mortalität; 145

Depressive Krankheitsbilder; 97 Koronare; 311

Hüftfrakturen (osteporotisch); 11 Gefäßkrankheiten; 14 Darmkrebs; 18 Brustkrebs; 12 Cerebrovakuläre Krankheiten; 33

Diskopathien, Dorsopathien; 214 Diabetes II; 34

Gallenleiden; 34


Překlad popisků ke grafu: Ischemické srdeční onemocnění: 311 Diskopatie, bolesti zad nejrůznějšího původu: 214 Diabetes II. typu: 34 Žlučníkové potíže: 34 Cerebrovaskulární nemoci: 33 Rakovina prsu: 12 Rakovina střev: 18 Cévní onemocnění: 14 Fraktury pánve (osteoporózní): 11 Osteoporóza: 3 Obecná mortalita: 145 Depresivní klinický obraz: 97

Kromě efektů úspory dosažitelných fyzickým pohybem je třeba zohlednit i takové náklady, které vznikají sportovními úrazy ve formě přímých nákladů, tj. nákladů na ošetření a léčbu, nebo nepřímých generovaných nákladů (nemocnost, invalidita nebo smrt způsobená úrazem). Tato studie dochází k závěru, že ročně vznikají celkové náklady zhruba ve výši 301 mil. eur, které lze takto rozdělit:


105

•

Lékařské ošetření a rehabilitace:

66 mil. eur

•

Náklady způsobené nemocností:

94 mil. eur

•

Výpadky ve výrobě:

141 mil. eur.

Následující tabulka poskytuje přehled nákladů, které vznikají ekonomice vlivem sportovních úrazů, přičemž jsou zde rozlišeny nejdůležitější druhy sportu a nákladové druhy: Tabulka 30: Náklady sportovních úrazů vznikající národnímu hospodářství (podle druhu nákladů a sportu)

Druh sportu

Lékařské ošetření a rehabilitace

Nemocnost

Invalidita

Smrt způsobená úrazem

Celkem

Alpské lyžování

34 %

38 %

35 %

21 %

34 %

Jízda na kole

13 %

16 %

12 %

20 %

15 %

7%

9%

41 %

10 %

15 %

13 %

Pěší turistika, horolezectví Fotbal Plavání, skoky, potápění

1%

Paragliding, seskoky z padáku

1%

Ostatní druhy sportů V mil. eur

6%

9%

21 %

4%

8%

1%

10 %

11 %

5%

29 %

23 %

16 %

3%

19 %

66

94

98

43

301


Shrneme-li výsledky těchto propočtů, ukazuje se, že při porovnání přínosů pohybu překračuje přínos (užitek) náklady způsobené sportovními úrazy o 264 mil. eur ročně. Tabulka 31:

Náklady a přínos sportování v Rakousku náklady následkem úrazů (v mil. eur)

výpadek ve výrobě způsobený: úmrtím invaliditou nemocností náklady na léčbu: stacionární ambulantní CELKEM

%

přínos odvrácených zdravotních problémů (v mil. eur)

%

43 98 94

14 33 31

170 40 51

30 7 9

50 16 301

17 5 100

141 164 566

25 29 100

Pramen: Weiss et al. (2000) str. 77

5.3.2

Příklad – Švýcarsko

Také ve Švýcarsku bylo ve studii vypracované oddělením lékařské ekonomie Institutu sociální a preventivní medicíny a Univerzitní nemocnicí v Curychu poprvé zkoumáno, jaký dopad na národní hospodářství mají zdravotní efekty fyzické aktivity, tj. kolik nemocí a úmrtí


106

(a s nimi spojených nákladů) je způsobeno fyzickou pasivitou, resp. kolika je možné fyzickou aktivitou zabránit. Za tímto účelem bylo z mezinárodní literatury nejprve s ohledem na nejčastější nemoci odvozeno relativní riziko vzniku onemocnění nebo úmrtí spojené s nedostatečnou fyzickou aktivitou. Tabulka 32:

Relativní riziko osob s nedostatečnou fyzickou aktivitou v porovnání s aktivními lidmi (v eurech na případ a rok)46 Relativní riziko vzniku onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění Diabetes II. typu Nádor tlustého střeva Osteoporóza Rakovina prsu Deprese Bolesti zad Hypertonie

1,84 1,88 1,90 2,00 1,39 3,15 1,36 1,47

Relativní riziko úmrtí

Přímé náklady na léčbu

Nepřímé náklady

1,43 3,00 1,68 -1,00 --1,00

1 395 2 186 32 500 392 17 750 1 235 460 432

1 592 396 0 0 0 0 702 0


Na základě těchto dat a výsledků výzkumu zaměřeného na pohyb pak bylo odhadnuto, kolika onemocněním a jak vysokým nákladům je možné fyzickými aktivitami zabránit, resp. kolik onemocnění a jak vysoké náklady způsobuje fyzická pasivita. Obě následující tabulky ukazují hodnocení nemocí, jimž se díky fyzické aktivitě podařilo zabránit, a nemocí vyvolaných nedostatečnou aktivitou. Přímé náklady na léčbu uspořené díky pravidelnému pohybu dosahují cca 1,76 mld. eur (2,7 mld. franků), ušetřené nepřímé náklady (omezeno čistě na výpadky v produkci) činí dalších 910 mil. eur (1,4 mld. franků) ročně.

46

Původní údaje ve francích odvozené z údajů roku 1999. V přepočtu směnným kurzem: 1 CHF = 1,6051 eur, stav ke 30.12.1999.


107

Onemocnění ve Švýcarsku odvrácená díky fyzické aktivitě (v % hypotetických číselných údajů bez fyzicky aktivních; absolutní údaje a údaje v nákladech za rok) Odvrácená onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění Diabetes II. typu Nádor tlustého střeva Osteoporóza Rakovina prsu Deprese Bolesti zad Hypertonie Celkem

v%

absolutní

29 29 30 31 17 43 17 20

85 537 160 394 1 330 188 473 772 267 636 927 663 716 460 2 348 266

Náklady (v mil. eur) přímé

nepřímé

120 351 43 74 14 331 427 310 1 668

136 64 0 0 0 0 651 0 850

celkem

256 414 43 74 14 331 1 078 310 2 518


Tabulka 34: Onemocnění ve Švýcarsku v souvislosti s pasivitou (v % skutečně sledovaných onemocnění) Náklady (v mil eur)47

Způsobená onemocnění Kardiovaskulární onemocnění Diabetes II. typu Nádor tlustého střeva Osteoporóza Rakovina prsu Deprese Bolesti zad Hypertonie Celkem

v%

absolutní

přímé

nepřímé

24 24 25 27 12 44 12 15

50 452 94 604 785 111 166 456 157 858 547 159 422 586 1 385 066

70 207 26 44 8 195 252 183 984

80 37 0 0 0 0 384 0 502

celkem

151 244 26 44 8 195 635 183 1 485


S ohledem na úmrtí odvrácená díky fyzické aktivitě, resp. úmrtí způsobená nedostatečnou aktivitou byla do výpočtů zahrnuta pouze kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus II a nádor tlustého střeva, protože u ostatních nemocí nebyly k dispozici informace dokládající nárůst úmrtnosti vlivem fyzické pasivity. Ročně je ve Švýcarsku odvráceno 3 311 úmrtí (1 928 z toho připadá na kardiovaskulární onemocnění, 1 032 na diabetes II, 351 na nádor tlustého střeva) a 1 953 úmrtí je nedostatečnou aktivitou naopak způsobeno (1 137 z toho připadá na kardiovaskulární onemocnění, 609 na diabetes II, 207 na nádor tlustého střeva). To odpovídá při opatrné kalkulaci ročním přímým nákladům ve výši 1,67 mld. eur a nepřímým nákladům ve výši 850

47

Původní údaje ve francích na základě údajů roku 1999. Přepočteno směnným kurzem: 1 CHF = 1,6051 eur, stav ke 30.12.1999.


108

mil. eur48, tj. celkem 2,5 mld. eur, které jsou způsobeny nedostatečnou fyzickou aktivitou nebo pasivitou. Protože sport a pohyb nemocím a úmrtím pouze nepředcházejí, ale jsou také spojeny s riziky, jsou v propočtech zohledněny rovněž sportovní úrazy. Zhruba 300 000 sportovních zranění ročně způsobuje přímé náklady na léčbu ve výši 700 mil. eur a nepřímé náklady ve výši 1,45 mld. eur. Tabulka 35:

Shrnutí dopadů pro Švýcarsko (v mil. eur, p.a.) Náklady (v mil. eur) 49 Náklady uspořené pravidelným pohybem Náklady vyvolané nedostatečnou aktivitou Náklady na úrazy

přímé

nepřímé

celkové

1 668

850

2 518

984 700

502 1 452

1 485 2 154

Zdroj: Bundesamt für Sport et al. (2001)

5.3.3

Příklad – Velká Británie se zaměřením na Anglii

V Anglii byly náklady nedostatečné fyzické aktivity zjišťovány na základě studie Game Plan (2002). Tato studie dospěla k závěru, že nedostatečná fyzická aktivita způsobuje Anglii ročně náklady ve výši 3 mld. eur (1,9 mld. liber)50. Celkové náklady se skládají z: •

520 mil. eur přímých nákladů na zdraví,

•

1,26 mld. eur ušlých na výdělcích z důvodu pracovního výpadku způsobeného nemocí a

•

1,25 mld. eur ušlých na výdělcích z důvodu předčasného úmrtí.

Navazující studie zastávají dokonce názor, že nepřímé náklady na zdraví jsou mnohem vyšší, než vyplývá z odhadů Game Plan.

48

Nepřímé náklady byly ve studii počítány pomocí metody lidských zdrojů, která měří nepřímé náklady podle hodnoty snížené produktivity. Není možné vystihnout všechny výkony podané mimo pracovní proces ani ztrátu kvality života. 49 Původní údaje ve francích na základě údajů roku 1999. Přepočítáno směnným kurzem: 1 CHF = 1,6051 eur, stav ke 30.12.1999. 50 1 euro = 0,625 britské libry (stav 2.1.2000)


109

Náklady nedostatečné fyzické aktivity v Anglii za rok v eurech (2002) 520

1248

1256

Direkte Gesundheitskosten

Entgangene Verdienste aufgrund Krankheit

Entgangene Verdienste aufgrund verfrühtem Ableben

Zdroj: Game Plan, DCMS and Strategy Unit Report, 2002

Překlad popisků ke grafu: Modře: Přímé náklady na zdraví Fialově: Výdělky ušlé z důvodu nemoci Žlutě: Výdělky ušlé z důvodu předčasného úmrtí

Aktivní životní styl může podle Game Plan snížit jak riziko onemocnění koronárních tepen, tak riziko fraktury pánve o polovinu. O milion obézních lidí méně by vedlo ke snížení počtu osob trpících onemocněním koronárních tepen o 15 000, počtu osob s cukrovkou II. typu o 34 000 a počtu osob s vysokým krevním tlakem o 99 000. Zvýšení úrovně aktivity o 10 procent by mohlo zachránit 6 000 lidských životů a ušetřit 1,3 mld. eur (800 mil. liber) ročně51. Pětina britské populace trpí obezitou. Velká Británie tak vykazuje největší míru obezity v Evropě. Britskému zdravotnictví (National Health Service, NHS) tím ročně vznikají náklady ve výši cca 742 mil. eur (500 mil. liber). Studie britského kontrolního úřadu National Audit Office navíc uvádí, že kvůli obezitě dochází ročně k 18 mil. dnům absence na pracovišti podmíněných nemocí a k 300 000 předčasným úmrtím. Vedle těchto nákladů NHS se navíc odhaduje, že v důsledku obezity dochází ročně k výpadkům v produkci a snížení výstupů na 2,8 mld. eur (2 mld. liber). Celkově tak v důsledku obezity vznikají ekonomice náklady ve výši 3,5 mld. eur (2,5 mld. liber) za rok52.

51 52

Sport v Anglii (2004) Údaje se vztahují k datům roku 1998. National Audit Office (2001)


5.3.4

Příklad – Nizozemí

Studie z Nizozemí dospívají k závěru, že ekonomické efekty sportu dosahují ročně celkem 725 mil. eur53. K pozitivním efektům sportu patří lepší zdravotní stav, nižší poptávka po lékařských službách, menší výpadky v práci z důvodu absence a vyšší produktivita práce. Negativní dopady sportu zahrnují zranění a spotřebu lékařských služeb. Počet zranění, ke kterým došlo v souvislosti se sportem, činí v Nizozemí 2,5 mil. zranění ročně, přičemž ve 38 procentech případů je zapotřebí lékařského ošetření.

5.3.5

Příklad – Finsko

Z finského výzkumu zaměřeného na náklady nedostatečné aktivity vyplynulo, že aktivní člověk způsobuje ročně národnímu hospodářství o 1 200 eur nižší náklady než pasivní jedinec. Fyzicky nedostatečně aktivní segment finské populace využívá zdravotních služeb o 25 až 35 procent více než aktivní segment finské populace54. Z výzkumu, který prováděl Haapanen-Niemi (2000), vyplynulo, že nejaktivnější finští muži strávili o 36 procent a nejaktivnější finské ženy o 23 procent méně dnů v nemocnici než neaktivní muži, resp. ženy (to byli ti, kteří měli nízkou celkovou spotřebu energie). Ve výzkumu byly zohledněny faktory jako věk, socioekonomický status, kuřácké návyky a konzumace alkoholu a výsledky byly o tyto faktory očištěny.

5.3.6

Příklad – Norsko

Z jedné norské studie vyplynulo, že náklady nedostatečné aktivity (včetně nákladů na lékařskou péči, snížení produktivity a horší kondice) dosahují 980 eur na osobu a rok55. Kromě toho bylo v Norsku zjišťováno, jaký efekt přináší skutečnost, když člověk při cestě do práce přejde z motorizovaného dopravního prostředku na jízdu na kole nebo chůzi. Z odhadů vyplynulo, že fyzicky nedostatečně aktivní člověk, který se rozhodne chodit do práce pěšky nebo jezdit na kole namísto používání auta nebo veřejných dopravních prostředků, přináší národnímu hospodářství užitek ve výši 3 000 až 4 000 eur (22 000 až 29 000 NOK) za rok. Pokud daná osoba již předtím buď ve volném čase nebo v zaměstnaní vyvíjela fyzickou aktivitu, pak způsobí přechod z motorizovaného dopravního prostředku na kolo nebo chůzi národnímu hospodářství užitek ve výši 500 až 1 500 eur (4 000 až 11 000 NOK) na osobu a rok56. Důležitá je v tomto kontextu nižší náchylnost k nemocem při vyšší úrovni aktivity.

5.3.7

Další příklady z jiných evropských zemí

Evropské studie zaměřené na náklady otylosti dospívají k závěru, že ve Španělsku souvisí 57 7 procent ročních výdajů na zdraví – to je 2,5 mld. eur – přímo nebo nepřímo s obezitou . Ve východní Evropě je podíl na celkových výdajích na zdraví odhadován na 5 procent58.

53

Breedveld (2003) Ministry of Social Affairs and Health (2002) 55 www.cycle-helmets.com/denmark.pdf 56 Institute of Transport Economics (2002) 57 WHO (2005) 58 WHO (2005) 54

110


5.3.8

Celosvětové náklady způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou

Navzdory všem problémům spojeným s analýzou a hodnocením dopadů nedostatečné fyzické aktivity dospívají všechny zdravotně-ekonomické studie jednomyslně k závěru: čím více fyzické aktivity, tím méně výdajů na zdraví. Americké studie vycházejí z toho, že celoživotně kalkulované vícenáklady na zdravotní péči, které vznikají neaktivním způsobem života, jsou už vyšší než například náklady způsobené kuřáky. Už 18 procent případů srdečních onemocnění, které způsobují náklady ve výši 24 mld. amerických dolarů, a 22 procent případů rakoviny střev s náklady cca 2 mld. amerických dolarů je v USA dáváno do souvislosti s nedostatečnou aktivitou. Průměrné náklady na lékařskou péči jsou v případě aktivních lidí o 30 procent nižší než v případě pasivních. Kanadské studie: Katzmarzyk a Janssen (2004) v časopise Canadian Medical Association Journal vypočítali přímé náklady na zdraví, které vznikají v důsledku nedostatečné fyzické aktivity. Z toho vyplynulo, že něco mezi 1,3 a 3,2 mld. eur59 (2,1 a 5,3 mld. kanadských dolarů) – což odpovídá 4,8 procentům celkových nákladů na zdravotní zabezpečení této země – šlo výlučně na vrub fyzicky pasivního obyvatelstva. Pokud by se podařilo snížit fyzickou pasivitu o 10 procent, znamenalo by to pokles kanadských výdajů na zdraví o 97 mil. eur (161 mil. kanadských dolarů)60. Katzmarzykovy a Janssenovy propočty nezohledňují dopady nedostatečné fyzické aktivity na psychické zdraví. U fyzicky neaktivních lidí je podle průzkumu kanadského statistického úřadu o 60 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi61. Australské studie: Ve zprávě o nákladech na onemocnění, která vznikají z důvodu nedostatečné fyzické aktivity, upozorňuje jedna australská studie na to, že tělesná pasivita – kvůli onemocnění koronárních tepen, cukrovce nezávislé na inzulínu a rakovině tlustého střeva – ročně „přispívá“ k 6 400 úmrtím. Roční přímé náklady na zdraví způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou jsou v Austrálii odhadovány na cca 223 mil. eur (377 AUD62), 43 procent z toho připadá na onemocnění koronárních tepen, 27 procent na mrtvici, 15 procent na depresivní poruchy, 7 procent na cukrovku nezávislou na inzulínu, 4 procenta na rakovinu tlustého střeva a 4 procenta na rakovinu prsu. Studie Světové zdravotnické organizace (WHO): WHO odhaduje, že celosvětově je možné zhruba 1,9 mil. úmrtí a 19 mil. tzv. DALYs63 dávat do souvislosti s tělesnou pasivitou. Ta má na svědomí 10 až 16 procent všech případů onemocnění rakovinou prsu a tlustého střeva ale i cukrovkou II. typu, stejně jako zhruba 22 procent všech ischemických chorob

59

Směnný kurz 1 euro = 1,6631 kanadských dolarů (stav k 31.12.2004) Katzmarzyk a Janssen (2004) 61 GPI Atlantic (2004) 62 1 euro = 1,69 australských dolarů (stav k 29.12.2000) 63 DALY (disability-adjusted life year) je kvantitativní indikátor používaný WHO pro měření zdravotního stavu populace a efektivnosti nákladů vynaložených na nejrůznější programy. Je to jediný indikátor, který je s to brát v potaz všechny aspekty nákladů souvisejících s onemocněním. 60

111

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru srdečních64. Podle WHO způsobuje obezita celosvětově průměrně 2 až 8 procent veškerých výdajů ve zdravotnictví.

5.4

Firemní programy preventivní zdravotní péče

V rámci programů preventivní zdravotní péče formou podpory fyzické aktivity náleží firemní zdravotní péči zvláštní význam. Protože zatímco v soukromé sféře vznikající zdroje (schopnosti, dovednosti, zdravotní stav, dobrá kondice, psychický stav atd.) a zátěže (kvalitativní a kvantitativní požadavky na výkon, sociální zátěže, každodenní starosti atd.) mohou být jen zřídkakdy ovlivněny, je pracovní sféra důležitou oblastí s velkým vlivem na zdraví. Opatření zaměřená na podporu zdraví přitom mohou být uplatněna ve dvou důležitých směrech, jednak jako prevence zaměřená na chování (chápáno jako ovlivňování chování zaměstnanců souvisejícího s jejich zdravotním stavem) a jednak jako prevence zaměřená na poměry (chápáno jako změna pracovních podmínek poškozujících zdraví na podmínky zdraví prospěšné a přizpůsobení dalších faktorů pracovního prostředí jako např. zdravé stravování v kantýně, nabídka sportovního vyžití atd.). Firemní prostředí je pro programy zaměřené na podporu zdraví velmi atraktivní z několika důvodů: •

Firemní opatření se mohou při nízkých nákladech dostat k relativně velkému počtu lidí a mezi nimi i k takovým, kteří by sami o sobě profesionální pomoc nikdy nevyhledali.

•

Firmy umožňují jednak kvůli koncentraci lidí a jednak kvůli existujícím komunikačním kanálům snadný přístup k lidem z téhož podniku. Proto je tak možné zvýšit vzájemné interní propojení ve firmě (networking).

•

Efektivitu programů je možné ve firemním prostředí zvýšit díky sociální podpoře ze strany kolegů, pozitivním posílením změn v chování a vytvořením prospěšných rámcových podmínek.

•

Snížením absencí způsobených nemocemi a zvýšením produktivity se programy zaměřené na podporu zdraví mohou firmám vyplatit. Je však třeba brát v úvahu, že při vysoké fluktuaci zaměstnanců bude z lepšího zdravotního stavu zaměstnance možná více profitovat budoucí než ten momentálně platící zaměstnavatel.

•

Fakt, že se na firemní úrovni shromažďují o jednotlivých zaměstnancích data, umožňuje snadnější dlouhodobější sledování dopadu stanovených opatření než většina jiných programů.65

5.4.1

Zdraví a svět práce

Obecná změna chápání zdraví – pryč o tradiční čistě lékařsky orientované zdravotní péče směrem k orientaci na prevenci – a nové zaměření zdravotní politiky jsou předpoklady, které přecházely vytvoření koncepce firemní preventivní péče o zdraví.

64 65

WHO (2002) World Health Report 2002, str. 61 Bödeker W. / Kreis J. (2003) str. 10 nn.

112


113

Se změnou pracovních podmínek – odklon od primárně fyzické práce stále více směrem k práci duševní – se změnily také postoje firem k zachování lidských zdrojů a péče o ně. Zatímco dříve bylo prvořadým cílem pomocí opatření BOZP a úrazové prevence zachovat fyzickou výkonnost zaměstnanců, firmy dnes ve snaze omezit negativní projevy pracovního procesu jako přetěžování a stres, a vyhnout se tak negativním dopadům, jakými jsou výkyvy ve výkonnosti a absence, propagují zdravější způsob života a usilují o odstranění pracovních a životních podmínek vyvolávajících nemoci a zároveň se zaměřují na podporu personálních a sociálních zdrojů. Tabulka 5 srovnává změny klinických obrazů v Evropě souvisejících s pracovištěm od roku 1995 do 2000 v procentuálním podílu zaměstnaných. Zejména potíže způsobené tak zvanou „kancelářskou prací“ a nedostatečným pohybem na pracovišti jako například bolesti zad a krční páteře zaznamenaly nárůst nebo se jejich procentuální podíl přinejmenším nezměnil. Vyšší míru aktivit zaměřených na zdraví vykazují, jak dokládá primární výzkum dat Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, zejména větší firmy disponující odpovídajícím rozpočtem na zdravotní programy. Jsou to firmy, které zdraví personálu přikládají velkou váhu a zřizují vlastní výbory BOZP. K zavádění interních programů zaměřených na zdraví inklinují také firmy potýkající se s personálními problémy, s problémy s pracovní morálkou, produktivitou nebo image. Jako problematické se však jeví zavádění firemních programů preventivní péče o zdraví v malých a středně velkých i nejmenších podnicích. Z důvodu velkého podílu lidí pracujících v malých a středních podnicích bude zapotřebí v budoucnosti zaměřovat pozornost právě na ně, když půjde o vytváření a aplikaci odpovídajících strategií pro zavádění zdravotních opatření. Grafické znázornění 48:

35%

Klinické obrazy vztahující se k pracovišti v Evropě (1995/2000; v %)

33% 30%

30%

28% 28%

in %

23%

23%

25%

20% 17% 17%

20%

15% 13%

15% 10% 5% 0%

Rückenschmerzen

St ress

Erschöpfung

Nacken und Schult ern

Beschwerden 1995 Zdroj: European Foundation (2001)

2000

Gliedmaßen

Kopf schmerzen

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků ke grafu: Osa y: v % Osa x: Potíže Bolesti zad Stres Vyčerpání Krční páteř a ramena Končetiny Bolesti hlavy

5.4.2

Makro- a mikroekonomický užitek firemních programů preventivní zdravotní péče

Užitek firemní preventivní péče o zdraví má trojí charakter: •

osobní prospěch zvýšením kvality života jednotlivce,

•

firemní prospěch úsporou nákladů

•

a makroekonomický užitek snížením nákladů celého zdravotnictví.

Cílem zaměstnavatele je v první řadě snížit nemocnost, absenci a fluktuaci, zvláště je-li tak možné docílit bezprostředních monetárních úspor. Navíc jde o zvýšení produktivity, zkvalitnění produktů a služeb, zlepšení image a tzv. firemní identity podniku, zlepšení vnitropodnikové kooperace a zajištění disponibility kvalifikovaného personálu. Z makroekonomického pohledu mohou firemní programy preventivní zdravotní péče přispět ke snížení nákladů na nemocnost (ve formě nemocenské), snížení nákladů spojených s nemocí a zabránění vzniku nákladů vlivem předčasné pracovní neschopnosti nebo úmrtí v produktivním věku.

5.4.3

Kvantifikace ekonomických efektů firemních programů preventivní zdravotní péče

5.4.3.1 Příklad – Rakousko Jak na podnikové tak také na makroekonomické úrovni je možné odpovídajícími opatřeními, zejména sportovními a pohybovými programy, dosáhnout značných úspor. Sem spadají uspořené náklady na nemocnost, snížené náklady na léčbu nemocných i výpadky v příjmech způsobené předčasným úmrtím nebo pracovní neschopností, jimž se podařilo zabránit. Za předpokladu, že se všechny pracovníky podaří oslovit firemními programy preventivní zdravotní péče a se že všichni budou řídit individuálně přizpůsobenými doporučeními a snažit se vést zdravý a aktivní život, bylo by možné v případě Rakouska dosáhnout

114


115

makroekonomického efektu úspory až do výše 3,64 mld. eur. To odpovídá až 1,7 procentům hrubého národního produktu66. Grafické znázornění 49:

Efekty úspory vlivem firemních programů preventivní zdravotní péče v Rakousku (v mil. eur, p.a.)

Krankenbehandlungen

854

Todesfälle

345

Erwerbsunfähigkeiten

1.404

Krankenstandskosten

1.035

0

200

400

600

800

1.000

1.200

1.400

1.600

Verm iedene Kosten bis zu ... Mio. € Zdroj: IHS, SpEA

Překlad popisků ke grafu: Osa y: Lékařské ošetření Úmrtí Pracovní neschopnost Náklady na nemocnost Osa x: Uspořené náklady až do … mil. eur

Převážná část těchto efektů je způsobena nižším nárůstem počtu nových příjemců důchodu z titulu pracovní neschopnosti. Výpadky ve výrobě rakouské ekonomiky, kterým se lze vyhnout, jsou vyčíslené na 1,4 mld. eur, což odpovídá 38,6 až 55,7 procentům z celkového efektu. Druhou největší položkou na seznamu možných úspor na úrovni celé ekonomiky jsou náklady na nemocnost, které vůbec nevzniknou. Zde je možné docílit případných úspor v rozsahu od 345 mil. do 1,04 mld. eur. Přitom z nižších nákladů snížených díky poklesu nemocnosti profitují podniky (241 mil. eur) více než sociální pojišťovny (38 mil. eur). Sociální pojištění však vytěží ze snížených nákladů i na poli zdravotního ošetření, protože zhruba 80 procent očekávaných snížených nákladů vyčíslených na 427 až 854 mil. eur se projeví formou přímých úspor na sociálním pojištění. Ve srovnání s ostatními aspekty přispívají výpadky v produkci v důsledku úmrtí vyčíslené na 345 mil. eur ušetřené vlivem sportu a zdravotní prevence k celkovým úsporám nejméně.

66

Helmenstein et al. (2004)

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Nehledě na tyto monetární efekty lze v souvislosti s firemními programy preventivní péče o zdraví očekávat další těžko vyčíslitelné efekty. Sem patří především lepší zdravotní stav a vyšší sebevědomí.

5.4.3.2 Evropské příklady Přesto, že v posledních letech markantně přibylo evropských iniciativ na poli firemní preventivní zdravotní péče a přesto, že toto téma vyvolává zvýšený zájem, téměř neexistují ucelené evaluace těchto programů, které by hodnotily jejich ekonomický vliv. Níže je proto poskytnut přehled jednotlivých aspektů firemní preventivní péče o zdraví a jejich ekonomický užitek. Cílem je vytvořit si představu o tom, jakých podnikových a makroekonomických úspor je tímto způsobem možné dosáhnout. •

Ve Velké Británii došlo v roce 1994 vlivem absence způsobené nemocí ke ztrátě 177 mil. pracovních dnů. To odpovídá ztrátě produktivity přibližně ve výši 16,3 mld. eur (11 mld. liber) a zapříčiněným nákladům ve výši cca 780 eur (525 liber) na zaměstnance. Celkové náklady na pracovní úrazy a nemoci podmíněné prací dosahovaly zhruba 2 až 3 procent hrubého domácího produktu, což naopak odpovídá průměrné roční míře růstu. V těchto nákladech je zahrnuta věcná škoda vzniklá v průmyslu, ztráta možného výrobního výkonu způsobená nižším počtem disponibilní pracovní síly, náklady na lékařské ošetření a administrativní náklady vzniklé podnikům, pojišťovacím společnostem a ministerstvu sociálních věcí.

•

Za účelem pokrytí dávek při nepřítomnosti na pracovišti odvádějí zaměstnavatelé v Německu až 30,5 mld. eur (60 mld. DM) na sociální pojištění svých zaměstnanců. Systematické hodnocení vědecké literatury zabývající se firemními programy preventivní zdravotní péče došlo k závěru, že poměr mezi cenou a výkonem se při snížení nákladů zapříčiněných absencí pro podniky pohybuje až mezi 2,5 a 4,9 eury na jedno investované euro. Absence by totiž bylo možné snížit o 12 až 36 procent. Zdravotnictví by tak zároveň vznikly úspory ve výši 2,3 až 6,9 eur na jedno investované euro.

•

Rovněž s ohledem na Německo ukazují propočty Spolkového úřadu pro bezpečnost práce, že vlivem nemocí a úrazů dochází ke ztrátě cca 628 mil. dnů, kdy osoby v závislém pracovním poměru v práci chybí, což odpovídá přibližně 1,721 mil. rokům výpadku a celkovému objemu výrobního faktoru práce ve výši 45,4 mld. eur (88,8 mld. DM). Protože momentálně dosahuje pouze třetina zaměstnanců v Německu zákonem stanovenou hranici pro odchod do důchodu v 65 letech, je nutné zohlednit také náklady, které vznikají předčasným ukončením aktivního pracovního života. Celková ztráta ve výši téměř 28 mil. člověkoroků vede ročně pouze za kategorii do 60. roku života k nákladům ve výši 210 mld. eur (410 mld. DM), resp. k nákladům ve výši 511 mld. eur (1 bilion DM) za kategorii do 65 let.

•

V Belgii bylo v roce 1995 na nemocenských zaplaceno v přepočtu 2,4 mld. eur (93 mld. belgických franků) a 0,6 mld. eur (21 mld. belgických franků) za snížení výkonů vlivem pracovních úrazů a nemocí z povolání. To odpovídá nákladům zhruba

116

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru ve výši 1 000 eur na jednoho zaměstnance. Míra absence dosahovala v Belgii zhruba 7 procent. •

V Portugalsku zaznamenaly dva tisíce největších firem ztrátu ve výši 7,731 mil. pracovních dnů kvůli nemocem a 1,665 mil. pracovních dnů kvůli pracovním úrazům. To odpovídá celkovému podílu ve výši 5,5 procent všech pracovních dnů v těchto podnicích.

•

V Nizozemí dosahovala míra absence v roce 1993 výše 8,3 procent a počet lidí na neschopence 921 000. To odpovídá podílu ve výši 14,2 procent pracující populace. Náklady na nemocenské dávky činily zhruba 4,1 mld. eur a na dávky v pracovní neschopnosti 12,5 mld. eur.

•

V Dánsku lze podle odhadů zdůvodnit 15 procent absencí u 15 až 66letých nemocí zapříčiněnou pracovním prostředím. Procentuální podíl se zvýší na 20 procent, pokud bereme v potaz všechny absence způsobené nemocemi. Socioekonomické náklady na nemoci a úrazy podmíněné prací byly odhadnuty na 3 až 3,7 mld. eur. Studie Severské rady ministrů zaměřena na makroekonomické hodnocení onemocnění zapříčiněných prací s ohledem na čtyři skandinávské země dospívá k závěru, že v nejdůležitějších diagnostických skupinách je možné klasifikovat tyto podíly jako podíly podmíněné prací: •

Novotvary (rakovina): 4 %

•

Psychická onemocnění: 10 %

•

Nervová onemocnění: 20 %

•

Kardiovaskulární onemocnění: 20 %

•

Onemocnění dýchacího ústrojí: 25 %

•

Úrazy: 30 %

•

Onemocnění pohybového aparátu: 33 %

•

Kožní onemocnění: 45 %

Náklady na onemocnění a úrazy podmíněné prací dosahovaly v dánském případě 2,5 procent hrubého domácího produktu.

117


5.4.4

Evropské iniciativy v oblasti firemních programů preventivní péče o zdraví

V následující kapitole je uveden krátký přehled firemních aktivit na podporu zdraví v Evropě. Firemní programy preventivní zdravotní péče se momentálně v Evropské unii setkávají s velkým zájmem. Důvodem jejich velké atraktivity je skutečnost, že zdraví, motivovaní a dobře kvalifikovaní zaměstnanci mohou zajistit budoucí sociální a ekonomický úspěch Evropské unie. Podle výzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ročně způsobují onemocnění podmíněná prací v členských státech EU 600 mil. dnů absencí. Příčinami zmiňovanými v této souvislosti jsou především intenzita práce, pracovní tempo, časová tíseň a stres. V tomto kontextu byla v roce 1996 založena Evropská síť firemní preventivní péče o zdraví. Úkolem této organizace je celoevropská propagace firemní preventivní péče o zdraví jako celostního přístupu, přičemž na základě kontinuální výměny zkušeností a průběžné spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi by měly být identifikovány a posléze rozšířeny příklady firemní preventivní péče o zdraví hodné následování a měly by být vyvinuty rámcové směrnice. Protože firemní preventivní zdravotní péče byla v počátcích praktikována téměř výlučně ve velkých firmách, ale zároveň zhruba dvě třetiny zaměstnanců pracují v malých a středních podnicích, prohlásila Evropská siť malé a střední podniky jednou ze stěžejních pracovních oblastí, což vyjádřila také v Lucemburské deklaraci (1997) a Cardiffském memorandu (1998). V roce 1999 byl za účasti 21 zemí zahájen dvouletý projekt zabývající se zvláštní situací firemní preventivní péče o zdraví ale i otázkami BOZP v malých a středních podnicích. V tomto rámci byla společně vypracována kritéria a byly vybrány a zdokumentovány odpovídající modely osvědčených příkladů z praxe (good practice). Mezitím se speciální iniciativy v některých zemích už začaly zabývat firemní preventivní zdravotní péčí zejména na úrovni malých a středních podniků. •

V Rakousku existuje od roku 2000 „Rakouská síť firemních programů na podporu zdraví“, do níž jsou zapojeni sociální partneři tak, aby mohli spolupracovat. Specifické aktivity zaměřené na malé a střední podniky dosud vyvíjel hlavně Fond zdravého Rakouska, zaměstnanci malých a středních podniků jsou rovněž uvedeni mezi stěžejními cílovými skupinami tříletého programu na roky 2003 až 2005.

•

Příkladem za Německo je „Německá síť firemního preventivního programu na podporu zdraví“, která se ve spolupráci s „Iniciativou nové kvality práce“ a „Fórem pro prevenci a podporu zdraví“ stará o rozšíření firemního programu na podporu zdraví. Fórum „Malé a střední podniky“ fungující v Německé síti vypracovalo poziční dokument, který pojmenovává specifické problémy malých a středních podniků, ukazuje na možné způsoby jejich zvládnutí a popisuje odpovídající zdravotně prospěšné nabídky. Velkou aktivitu v tomto směru vyvíjí rovněž Spolkový úřad pro

118

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru bezpečnost práce a pracovní lékařství i Spolkový svaz podnikových zdravotních pojišťoven. •

V Nizozemí byl komplementárně k ostatním organizacím (TNO, veřejné školy pro zdraví obyvatelstva) vytvořen nový Institut pro firemní zdravotní péči (Centrum GBW), který se rovněž velmi intenzivně zabývá vypracováváním firemních programů.

119


120

6 Sport a stárnutí Společenské vnímání zdraví se v posledních letech změnilo a bude se měnit i nadále. Finančně náročný přístup ke zdraví praktikovaný v 90. letech, který se opíral o farmacii, bude nahrazen velmi komplexním systémem skládajícím se z programu na podporu zdraví, prevence, modifikace chování, wellness atd. Na zdraví se už nebude nahlížet jako na osudovou záležitost, ale jako na „ovlivnitelnou veličinu“. Tyto změny ve vnímání nabízejí zejména s ohledem na přestárlou společnost v mnoha průmyslových zemích možnost zachovat finančně únosnou plošnou zdravotní péči. Toto nové povědomí může rozumně doplňovat lékařský a technický (ve smyslu pomocných lékařských oborů) přístup k zabezpečení a prevenci. Zároveň tyto změny povedou k dalším přesunům v demografických strukturách, takže (i nadále) poroste podíl starších lidí na celkové populaci.

6.1

Demografický vývoj v Evropě

Momentálně žije ve 25 zemích EU více než 14 procent populace ve věku nad 65 let. Do roku 2030 se procentuální podíl lidí nad 65 let zvýší nad 20 procent. Podobná je situace v patnáctce starých členských států, zatímco podíl 65letých v nově přistoupivších zemích překročí 20procentní hranici teprve v roce 2041. Poté však bude vzestup mnohem razantnější než v patnácti starých členských státech. V roce 2050 se očekává, že v evropské patnáctce dosáhne podíl lidí nad 65 let 22,06 procent, v nových členských zemích bude už samotný podíl 65letých na úrovni 24,06 procent. Grafické znázornění 50:

Rozložení věkových skupin v celkové populaci - EU 15

Anteil der Altergruppen an der Gesamtbevölkerung - EU 15 100,00% 90,00% 80,00% 70,00%

>75

60,00%

65-74 45-64

50,00%

35-44

40,00%

20-34

30,00%

0-19

20,00% 10,00% 0,00% 2004

Zdroj: Eurostat

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


121

Překlad popisků: Rozložení věkových skupin v celkové populaci - EU 15


Rozložení věkových skupin v celkové populaci – EU 25

Anteil der Altergruppen an der Gesamtbevölkerung - EU 25 100,00% 90,00% 80,00% 70,00%

>75

60,00%

65-74 45-64

50,00%

35-44

40,00%

20-34

30,00%

0-19

20,00% 10,00% 0,00% 2004

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Zdroj: Eurostat

Překlad popisků: Rozložení věkových skupin v celkové populaci – EU 25

Zatímco relativní nárůst podílu starších generací na celé populaci je fenoménem vyskytujícím se v celé Evropě, absolutní počty obyvatel se budou vyvíjet odlišně. Ve Francii, v Irsku, Lucembursku, ve Velké Británii i na ostrovních státech Kypr a Malta lze počítat minimálně s mírným zvýšením počtu obyvatel. Itálie bude vedle nových členských zemí jako Estonsko, Polsko, Slovensko, Česko a Maďarsko místy konfrontována se silným poklesem počtu obyvatelstva až o 25 procent. V Rakousku dosáhne podíl 65letých v roce 2050 výše 22 procent a absolutní počet o něco málo více než 7,7 mil. lidí. Tyto hodnoty se pohybují cca o 7,5 procent pod hodnotami z roku 2001 (Eurostat 2001).

6.2

Ekonomické efekty demografického vývoje

Předpovídaný scénář – celoevropský nárůst podílu 65letých v evropském poměru k celkové populaci – s sebou přinese dalekosáhlé ekonomické dopady. Níže jsou blíže vysvětleny jednotlivé aspekty této problematiky.


6.2.1

Dopady na starobní důchody

Lze očekávat, že ve střednědobé perspektivě budou na jednoho důchodce v průměru připadat místo dosavadních čtyř dvě výdělečně činné osoby. To znamená, že na důchody se bude muset vynakládat v průměru o 3 až 5 procent HDP navíc, přičemž v Řecku a Itálii hovoří prognózy dokonce o navýšení o 8 až 12 procent. (Eurostat, 2001; Economic Policy Committee, Eurostat, 2001) Grafické znázornění 52:

Výdaje na důchody (v % HDP)

Zdroj: Economic Policy Committee (2001)

122

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků: Výdaje na státní důchodové zabezpečení (včetně náhradních plateb) občanů starších 55 let před zdaněním (jako % HDP) poslední sloupek (peak change):

změna maximální hodnoty

země: Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Rakousko Finsko Švédsko Velká Británie Evropská unie Poznámka: U většiny členských zemí zahrnují uvedené hodnoty převážně veřejné náhradní platby občanům nad 55 let. Upozorňujeme, že údaje za jednotlivé země nejsou plně srovnatelné. (1) V případě Dánska zahrnují údaje i částečně fondové příplatky k důchodu z trhu práce závislé na příjmu (ATP). Pokud by se nezohledňovalo ATP, růst maximální hodnoty by dosáhl 2,7 procent HDP. (2) Výsledky za Irsko jsou vyjádřeny jako podíl na HNP. (3) V Nizozemí je druhý pilíř důchodového systému poměrně dobře rozvinutý. To má přímý pozitivní vliv na systém důchodového zabezpečení, neboť se snižuje břemeno stárnoucí populace, která čerpá důchody z prvního pilíře penzijního systému. Tento parametr penzijního systému však má i další významné nepřímé pozitivní důsledky: očekává se, že daně z budoucích důchodových dávek (vybírané ze soukromých příspěvků) budou vcelku vysoké a mohly by částečně vyvážit růst veřejných důchodových dávek. Zdroj: Pracovní skupina pro stárnutí populace při EPC

Neroste však pouze procentuální podíl důchodů na hrubém domácím produktu, ale i náklady ve zdravotnictví budou v důsledku procesu stárnutí populace růst.

6.2.2

Dopady na zdravotnictví

V roce 2001 muselo být vydáno 30 až 40 procent celkových nákladů ve zdravotnictví na skupinu obyvatel nad 65 let. Náklady na zdraví připadající na hlavu, jak ukazuje následující grafické znázornění, s přibývajícím věkem kontinuálně rostou.

123


Náklady na zdravotní péči na osobu podle věkových skupin

Zdroj: Economic Policy Committee (2001)

Překlad popisků: Veřejné výdaje na zdravotnictví na hlavu dle věku Osa y: Průměrné výdaje na hlavu vyjádřené jako podíl HDP na obyvatele (%) Osa x: Věkové skupiny

Na tomto grafu je zajímavá skutečnost, že – nehledě na několik málo výjimek – mají náklady na hlavu u lidí nad 90 let opět klesající tendenci. Pokud vycházíme z předpokladu, že také osoby ve vysokém věku nad 90 let mají stejný přístup ke zdravotní péči jako mladší, tedy že jim není žádné lékařské ošetření upíráno, mohl by být tento fakt interpretován tím, že lidé, kteří dosáhli skutečně vysokého kalendářního věku, jsou v průměru evidentně zdravější než například skupina 75 až 79letých. To by dále dovolovalo závěr, že životní styl generace nad 90 let je napodobováníhodný.

6.3

Zdravotní konsekvence stárnutí a vliv sportu

Kalendářní věk, tedy věk podle kalendáře, je – na rozdíl od biologického věku, který je ovlivňován individuálním způsobem života a který odráží obecný zdravotní stav daného jednotlivce – neměnný. To je skutečnost, se kterou člověk nic neudělá. V některých orgánech lidského těla, jako na příklad v mozku, odumřelé buňky už nejsou nahrazovány, v jiných tkáních se buňky ve stáří mění. Kornatění tepen, slábnoucí svalová elasticita, a tím pádem

124


125

vyšší riziko zranění a snížení mobility jsou doprovodnými jevy procesu stárnutí (Shepard 1987). Těmto biologickým změnám sice nejde zabránit, je však možné je vyváženým zdravým aktivním způsobem života oddálit. Pro výpočet biologického věku dosud bohužel neexistuje žádná spolehlivá metoda. Přístupy vycházející z hustoty vlasů, pružnosti pokožky, poklesu vitální kapacity jsou mnohem spíše komplexním a komplikovaným výtvorem, než uspokojivou metodou zjišťování biologického věku. Přesto je nesporné, že určité aktivity, resp. vyhýbání se jiným aktivitám proces stárnutí zpomalují.

6.3.1

Sportovní aktivity a proces stárnutí

V konfrontaci s poklesem látkové výměny, redukcí plicní kapacity a aerobních schopností, snížením maximálního pulzu (základní pravidlo: 220 – věk), snížením svalové síly a elasticity svalů a rovněž zvýšenou potřebou příjmu vápníku má obzvláště pro starší lidi pohyb a vyvážená strava naprosto zásadní význam. Pohyb jim umožňuje zmírnit negativní dopady doprovázející tyto změny. Pravidelným pohybem a zvýšením tělesné aktivity je možné předejít řadě nemocí, v první řadě kardiovaskulárním onemocněním. Více než 30 studií na více než 400 000 účastnících ukázalo, že tělesný pohyb nechrání pouze před srdečním infarktem, mrtvicí a vysokým krevním tlakem, ale také zlepšuje mozkové funkce a umožňuje zpomalit pokles duševní kondice ve stáří. Je dokonce prokázáno, že fyzickou aktivitou lze předcházet třem druhům rakoviny (rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty). Přesto se více než cca 80 procent lidí ve věku nad 30 let potýká s akutním nedostatkem pohybu.67 Grafické znázornění 54:

Procentuální podíl obézních v celkové populaci (v %)

Anteil der Übergewichtigen an der Gesamtbevölkerung fi pt at it

2001 2000

ie

1999 1998

es gr dk be 0

67

5

10

15

20

http://www.medizinauskunft.de/artikel/wohlfuehlen/06_08_bewegung.php

25

30

35

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Překlad popisků: Procentuální podíl obézních v celkové populaci

Najít motivaci k pravidelnému trénování není vždy jednoduché. Přehnaná aktivita může zdraví škodit stejně jako vůbec žádný pohyb. Nadměrná zátěž spojená s přeceňováním sebe samého může mít fatální následky. Příliš vysoké zatěžování není na pováženou pouze ze zdravotního pohledu, ale ve svém důsledku demotivuje. Chuť sportovat proto může při přehnaně velké tělesné námaze zase rychle zmizet.

6.3.2

Význam sportovních aktivit pro osoby nad 65 let

Zejména starší lidé, kteří sportují nebo se sportem začínají, by proto měli být pod lékařským dohledem, aby tak bylo možné minimalizovat rizika pro srdce a krevní oběh. Vyvážená, individuálně přizpůsobená pohybová terapie je pro starší lidí, nehledě na to, zda jsou fyzicky zdraví či ne, důležitým předpokladem pro „zdravý“ proces stárnutí. Zatímco mladší mají v otázce sportovních aktivit k dispozici záchytné body v podobě sportovních klubů a oddílů, organizované sportování pro starší občany ještě zdaleka není natolik rozšířené. „Senioři“ ve sportovních klubech, tedy ti, kteří svou aktivní sportovní kariéru v klubu ukončili, často plní organizační úkoly, ale málokdy mohou na úrovni daného klubu aktivně provozovat kolektivní nebo bojové sporty. Na straně jedné chybí oddílová struktura, na straně druhé jsou druhy sportů jako na příklad fotbal, házená, silové a bojové sporty pro starší pohybově aktivní osoby méně vhodné. Mnohem zdravější jsou v pokročilém věku aerobní, tedy vytrvalostní druhy sportů jako jízda na kole, běh, běh na běžkách nebo plavání. Procentuální podíl maratonců s klubovou příslušností na berlínském maratonu v roce 2005 dosahoval zhruba 51 procent. Téměř každý druhý účastník se tedy připravoval sám nebo minimálně bez podpory sportovního oddílu. Možnost individuálního nastavení tréninku – jak s ohledem na aktivity samotné, tak s ohledem na dobu trénování – pro mnoho sportovců představuje podstatnou výhodu. Na druhé straně však při individuálním trénování existuje značné nebezpečí nesprávného tréninku, což může mít zase negativní dopad na kondici a zdraví. Dokonce i relativně malá tělesná aktivita, jako na příklad procházky, už může mít pozitivní vliv na zdraví. Především pro starší osoby nad 65 let jsou procházky vhodnější než běh nebo horské túry. Každodenní procházky jsou zejména v pokročilém věku zdravější než intenzivní sportování třikrát týdně. Evropané se rádi pohybují. Pouze 20 procent lidí nad 65 let nikdy nechodí na procházky. Přinejmenším 36,7 procent chodí na procházky denně. Zdá se, že lidé také dokážou dobře odhadnout správnou intenzitu tělesné aktivity. Velké tělesné námaze se minimálně třikrát týdně vystavuje méně než 10 procent lidí.

126

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Až na pohyb ve volném čase se aktivity evropské populace nad 65 let omezují téměř výlučně na domácnost. Tři čtvrtiny Evropanů se podle svého tvrzení aktivitám věnují minimálně „trochu“. Necelá čtvrtina uvádí, že v domácnosti nevykonávají téměř žádné nebo vůbec žádné aktivity. Přibližně 35 procent se ve volném čase pohybuje „trochu“ nebo „hodně“. Kubota et. al. (2005) ve své studii „Effect of Daily Physical Activity on Mobility Maintenance in the Elderly“ prokázal, že starší lidé, kteří vyvíjejí fyzickou aktivitu minimálně třikrát týdně, jsou pohybliví déle než ti, kteří se takovýchto aktivit zříkají. Zatímco v prvním případě je pravděpodobnost zachování mobility vyčíslena na 95 procent, klesá u neaktivních osob až o 40 procent.

6.3.3

Osvěta mezi obyvatelstvem

Poskytování komplexních informací ze strany veřejných institucí, jakými jsou zdravotní pojišťovny, obce, zdravotní úřady a další, o vhodném a vyváženém pohybu se v posledních letech vyvíjí správným směrem. Na regionální úrovni se etablovaly tréninkové komunity, které jsou vedeny zkušenými sportovci a které navzdory fixním termínům nabízejí možnost individuálně přizpůsobeného trénování. Individuální trénink implikuje, že dotyčný se dané aktivitě věnuje převážně sám. Tréninkové komunity tak plní dva efekty. Zaprvé slouží socializaci sportovců. Zadruhé je společné trénování ideální platformou pro výměnu informací, což může omezit negativní efekty trénování. Tyto komunity mohou, ale nemusejí mít formu sdružení. V posledních letech vzniká stále více a více firemních sportovních komunit. Příslušná data nejsou k dispozici. Z výsledkových listin maratonů lze odvodit, že cca pětina startujících běží za nějakou firmu. V budoucnosti lze počítat s tím, že penzionovaní zaměstnanci budou i po skončení své aktivní profesní kariéry nadále členy firemních sportovních komunit. To znamená, že tato sportovní struktura bude využívána i lidmi v penzi. Nejrůznější osvětová opatření na regionálních, národních a nadregionálních úrovních vedla v některých evropských zemích ke zvýšenému povědomí o zdraví. Důkazem skutečnosti, že si lidé význam zdraví více uvědomují, je obrovský boom odpovídajících akcí a extrémně narůstající počty účastníků vytrvalostních sportovních akcí. Ačkoliv běžecký maraton není obzvláště dobrým příkladem zdravého pohybu (samotný maraton, tedy samotná soutěž, není považován za zdraví prospěšný, trénování na maraton však ano), je tento trend možné ukázat na vývoji počtu takovýchto závodů a počtu účastníků. Je patrné, že heslo „pohybem ke zdraví“ je velmi moderní. Od roku 2002 do 2004 vzrostl počet maratonů v Evropě s více než 1 000 účastníky ze 60 na 73. To odpovídá míře růstu nad 20 procent. V tomtéž období vzrostl počet účastníků na 60 největších maratonech v Evropě ze 285 000 na více než 330 000, což odpovídá nárůstu něco přes 15 procent. Zvýšené uvědomování si významu pohybu je ještě více vidět, porovnáme-li aktuální údaje s údaji dřívějších akcí. Berlínský maraton například dokončilo v roce 1983 méně než 4 900 běžců. V roce 2005 jich bylo 30 374, což znamená 627procentní nárůst. Tato obdivuhodná míra růstu vychází zejména z nadprůměrně vysokého přírůstku příslušníků účastníků a účastnic z generace nad 50 let.

127


128

Nárůst účasti na maratonech na příkladu Berlínského maratonu, 1983 – 2005 (podle pohlaví a věkových skupin)

Steigerung der TeilnehmerInnen - Berlin Marathon 1983 - 2005 14000% 12000% 10000% 8000% 6000% 4000% 2000% 0% M40

W40

M45

W45

M50

W50

M55

W55

M60

W60

M65+

Alle

Zdroj: Berlin-Marathon, SpEA

Překlad popisků: Nárůst počtu účastníků Berlínského maratonu v letech 1983 až 2005 Osa x: modře – muži růžově – ženy zeleně – všichni

Ačkoli maratonský běh není zdravý, protože kromě opotřebování kloubů způsobuje především také psychický stres, může být vývoj počtu účastníků přesto interpretován jako indikátor zvýšené pohybové aktivity, protože účast na takovém závodě vyžaduje trénink. Grafické znázornění 56 ukazuje vývoj počtu účastníků maratonu od roku 1982 do 2004.


129

Účast na maratonech v Evropě 1982 – 2004 (indexované znázornění) Marathonteilnahmen indexiert (1984 - 1998 interpoliert)

600 500

400 300 200

100

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

0

Zdroj: SpEA

Překlad popisků: Indexovaná účast na maratonech (1984 – 1998 interpolováno)

V dolní tabulce je znázorněn vývoj úmrtnosti podle příčin úmrtí v Rakousku. Možným vysvětlením pro snížení počtu úmrtí vlivem nemocí srdce a poruch krevního oběhu je rostoucí uvědomění si významu pohybu. Jak již bylo výše popsáno, mají vytrvalostní sportovní aktivity velmi pozitivní vliv na srdce a krevní oběh. Důležitou roli hrají jistě i lepší možnosti léčby. Překlad popisků ke grafickému znázornění 57: Úmrtnost podle příčin úmrtí v letech 1980 až 2004 Věkově standardizovaná mortalita na 100 000 lidí graf vlevo: muži - zhoubné novotvary - kardiovaskulární nemoci - nemoci dýchacích orgánů ženy graf vpravo: - nemoci trávicích orgánů - ostatní nemoci - zranění a otravy Zdroj: STATISTIK AUSTRIA – WHO – World-Standardbevölkerung, kódování podle ICD-10


6.3.4

Úmrtnost podle příčin úmrtí v Rakousku, 1980 – 2004

Dopady sportovních aktivit na jednotlivá pohlaví

Zejména ženy si evidentně začaly uvědomovat, že pohyb proces stárnutí zpomaluje. Studie Univerzity v Erlangenu dokládá, že sport je velmi důležitý pro ženy v přechodu. Ve srovnání s kontrolní skupinou, která neprovozovala žádný sport, vykazovaly sportující ženy po čtyřech letech vyšší hustotu kostní tkáně. Úspěšně se bránily vzniku osteoporózy podmíněné nedostatkem estrogenu. Skupinové trénování (běh, hry, skoky) jednou týdně mělo rovněž pozitivní vliv na snížení rizikových faktorů pro nemocnění srdce a poruchy krevního oběhu. Došlo k markantnímu snížení podílu tělesného tuku, naměřené hladiny v krvi byly významně příznivější než u nesportujících žen. Navíc se podle vědců díky fitness typické obtíže spojené s přechodem ani bolesti zad neobjevovaly tak často. Následující grafické znázornění ukazuje vývoj tak zvaných „bezbolestných let“ v některých evropských zemích podle pohlaví. Je z něj patrné, že ženy v Evropě stárnou podstatně „bezbolestněji“ než muži. Výjimku představuje pouze Německo, ve všech ostatních zemích žijí ženy bez obtíží o půl až dva a půl roku déle než muži. Nejdéle bez potíží žijí lidé v Itálii, nejkratší dobu pak ve Francii. Rozdíl mezi těmito dvěma zeměmi dosahuje u mužů téměř čtyř a u žen téměř pěti let. Rakousko zaujímá u obou skupin středovou pozici.

130


131

Bezbolestné roky po 65. roce života – muži

beschwerdefreie Jahre ab dem 65. LJ - Männer 15 14 13

be

12

dk

de

11

gr

es

10

fr

9

it

8

nl

7

at

6 5 1995

1996

1997

1998

Zdroj: Eurostat

Překlady popisků: Bezbolestné roky po 65. roce života – muži Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Nizozemí Rakousko

1999

2000

2001

2002

2003


132

Bezbolestné roky po 65. roce života – ženy

beschwerdefreie Jahre ab dem 65. LJ - Frauen 15 14 13

be dk

12

de

11

gr

10

es fr

9

it

8

nl

7

at

6 5 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj: Eurostat

Překlady popisků: Bezbolestné roky po 65. roce života – ženy Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Nizozemí Rakousko

6.3.5

Sport – zábava a/nebo zdravotní prevence?

Vnímání a rozlišování lékařské intervence na straně jedné a aktivit zaměřených na dobrou kondici a kvalitu života na straně druhé je stále složitější. Produkty a služby z oblasti wellness a fitness mohou být vnímány ve smyslu preventivních opatření jako zdravotní intervence, umožňují však zároveň také zlepšit kondici a zvýšit kvalitu života. Diskuze na toto téma, tedy kam co zařadit, je zajímavá a podstatná zejména s ohledem na financování. Pilzer vychází z toho, že do roku 2015 bude trh orientovaný na zdravý životní styl stejně

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru velký jako medicínský trh. V postindustriálních zemích se na zdraví nahlíží jako na důležitý hospodářský a investiční faktor68.

6.3.5.1 Disease management V nadřazeném pojmu „disease management“ se stále více stírají hranice mezi programem na podporu zdraví, prevencí a klasickou kontrolou průběhu léčby nemocného ve smyslu poskytování lékařských služeb. To je mimo jiné umocněno také faktem, že v oblasti podpory zdraví a prevence existuje velký potenciál pro vyčleňování (tzv. outsourcing), a tím pádem tyto dílčí oblasti neprovozují anebo pouze v minimálním rozsahu veřejné (státní) subjekty. Dominantní roli v tomto směru zaujímá soukromý sektor. V kontextu se zdravým životným stylem (wellness) je navíc nezbytná vysoká míra spoluúčasti a motivace.

6.3.5.2 Soukromé zdravotní služby Tendence k outsorsingu prevence a péče o zdraví podporuje kromě vzniku efektivních nákladových struktur také vytvoření nových pracovních oblastí, které by se v budoucnosti mohly stát důležitým dynamicky se rozvíjejícím sektorem. Pojišťovny, ať už soukromé nebo veřejnoprávní, budou věnovat stále větší pozornost produktům, které v sobě zahrnují zdravotní prevenci. Důležitou roli bude hrát povinná preventivní prohlídka, resp. zdravotní vyšetření a bonusy nekuřákům. Zároveň budou klientům pravděpodobně nabízeny doplňkové služby, jako například programy na podporu dobré kondice. Zejména s ohledem na stárnutí společnosti se individuální péče, resp. služby pro malé skupiny stanou důležitým tématem. Na straně jedné vyžadují odlišné tělesné předpoklady cílových skupin individuální přizpůsobení programů fitness, na straně druhé jsou starší generace už jen částečně „organizované“ na úrovni podniků nebo sportovních spolků, a proto bude nutné se na tyto cílové skupiny zaměřit na individuálně.

6.3.5.3 Firma jako zařízení preventivní péče o zdraví Flexibilita také směrodatně ovlivní organizaci a podnikovou strukturu. Lze tak očekávat, že služby budou nabízeny spíše malými až nejmenšími specializovanými podnikovými divizemi. Například v oblasti fitness by existovala specializace na pohybový aparát nebo na vytrvalostní sektor. Také se očekává, že v budoucnosti budou flexibilně spolupracovat experti na fitness nejrůznějšího zaměření, umožní to totiž udržení režijních nákladů na co možná nejnižší úrovni.

6.3.5.4 Zdravotní prevence – interdisciplinární oblast Propojení, resp. spolupráci specialistů na fitness bude třeba rovněž rozšířit na další disciplíny. Spolupráce s firmami zaměřenými na poskytování podnikového poradenství nebo například s pojišťovnami bude do velké míry zajišťovat příjmy expertů na fitness. Lze očekávat, že část zdravotní prevence bude organizována a realizována na úrovni firmy. Zaměstnavatelé jsou jedním z uživatelů lepšího zdravotního stavu svých zaměstnanců. Pokles nemocnosti, nárůst výkonnosti a svázanost s firmou jsou efekty, které mohou mít na

68

Pilzer (2003)

133

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru firmy pozitivní dopad. Ze zdravějších pracovníků nebudou profitovat pouze podniky, ale rovněž systém veřejného zdravotnictví by tak mohl změnit nákladovou strukturu a snížit náklady už ve střednědobém horizontu. Proto by rovněž přicházelo v úvahu podporovat speciálně firmy, které se otázkami zdraví zabývají a zdravotní přístupy praktikují, formou specifického programu. Jakýsi „zdravotní, resp. pohybový certifikát“ by podobně jako v ekologické oblasti (např. EMAS) mohl nabízet normy podnikového přístupu ke zdraví a zajistit kvalitu.

6.3.5.5 Příležitost pro potravinový průmysl Nárůst počtu pohybově aktivních lidí bude mít rovněž dopad na oblasti, které se pohybu netýkají. Trh s potravinovými doplňky (vitamíny apod.) poroste. Tělesné, sportovní aktivity vyžadují speciální stravu. Z rozvoje pohybových aktivit profituje (v dvojím ohledu) nápojový průmysl. Vzniknou nové produkty. Už energetické nápoje jsou prvním důkazem tohoto vývoje v nápojovém sektoru.

6.3.5.6 Trend budoucnosti: zdravotní turistika Velmi zásadní změny s sebou přinese zdravotní turistika. Rostoucí procentuální podíl generace nad 50 let povede k nadprůměrnému růstu trhu právě v tomto segmentu. Bude možné prodloužit sezónu. Citelně se zvýší počet podzimních pěších túr nejen v horách, ale možná také v jiných, kulturně zaměřených regionech. Lze tak očekávat, že nadprůměrně vysoké míry růstu bude dosahovat jak „regionální“ cestovní turistika, tedy jednodenní výletní turistika, tak také krátké dovolené zaměřené hlavně na pohyb a sportovní aktivity (např. dovolená na kole na jaře).

134


7 Shrnutí Dopady sportu na zaměstnanost Pokud chceme srovnávat současnou situaci zaměstnanosti ve sportu v Evropě, je nápadné, že v této oblasti nejsou k dispozici žádná, resp. žádná srovnatelná data. To souvisí s faktem, že neexistuje obecně platná, a tudíž jednotná definice pojmu „sport“, takže publikovaná čísla nelze bezprostředně vzájemně srovnávat. Vymezení tohoto pojmu sahá od definice sportu v nejužším smyslu, tj. pojmu výlučně spojeného s provozem sportovišť a ostatních činností v oblasti sportu, až k definici sportovní ekonomiky v širším smyslu, do níž jsou zahrnuty nejen bezprostřední sportovní aktivity, ale také činnosti se sportem nepřímo spojené, jako například cestovní ruch motivovaný sportem nebo oblast zdraví. Komparativní analýza situace zaměstnanosti ve sportu (sport v nejužším smyslu, tj. statisticky evidovaný sport) na evropské úrovni ukazuje, že Velká Británie se 220 000 zaměstnanci zaujímá v Evropě jednoznačně čelní pozici. S velkým odstupem následuje Německo (95 000 pracovníků) a Francie (94 700 pracovníků). Na spodním konci tohoto srovnání se umísťují přirozeně (měřeno podle počtu obyvatel) menší státy jako Lucembursko (240 pracovníků), Finsko (7 000 pracovníků) a Rakousko (7 800 pracovníků). Pokud by bylo záměrem obsáhnout zaměstnanost v celé hodnototvorné síti sportovní ekonomiky, bylo by zapotřebí satelitního účtu sportu, který by byl s to obsáhnout veškeré efekty vycházející z této hodnototvorné sítě a kvantifikoval multiplikační efekty vyvolané jejími bezprostředními dopady na zaměstnanost. V současnosti se na vytvoření takového satelitního účtu sportu, který by mapoval situaci v Rakousku, pracuje. Základní práce budou dokončené začátkem roku 2006. Na evropské úrovni již byly zahájeny jednotlivé iniciativy, jejichž cílem je zmapování významu sportu pro celou ekonomiku. Kromě lidí oficiálně zaměstnaných ve sportovním odvětví existuje však ještě nespočet dalších osob pracujících ve sportu, které se však neobjevují v žádné oficiální statistice trhu práce. Jsou jimi dobrovolníci. Práce dobrovolníků (níže definovaná jako pracovní výkon ve prospěch druhých odvedený bez nároku na monetární plnění) může zahrnovat nejrůznější činnosti počínaje sociálními službami, přes vzdělání, kulturu a zábavu, až po církevní služby, sousedskou výpomoc nebo právě třeba sport. Práce dobrovolníků ve sportu není novým fenoménem, dobrovolníci se mohou pochlubit mnohem delší historií než placení zaměstnanci. Práce dobrovolníků ve sportu je dnes naprostou nezbytností. Dokládá to několik mezinárodních příkladů. Dobrovolnictví v Rakousku S ohledem na čas věnovaný dobrovolnické práci se ukazuje, že průměrný počet hodin věnovaný týdně na tuto práci činí 5,07 hodin, konkrétní časová náročnost však může velmi silně kolísat mezi 0 a 88 hodinami. Hodnotu celkové dobrovolnické činnosti ve sportu můžeme proto kvantifikovat minimální variantou 30 328 a maximální variantou 42 340 ekvivalentů plných pracovních úvazků.

135

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Dobrovolnictví v Německu Studie dospěla k závěru, že ze zhruba 12,3 mil. osob mezi 16 a 69 lety, které jsou v Německu registrovány jako aktivní členové sportovních spolků, se přibližně 4,44 mil. kromě sportování věnuje také dobrovolnickým činnostem, přičemž velká část dobrovolníků (87 procent) investuje na práci v rámci aktivit spolku až pět hodin. Dobrovolnictví v Anglii Počet dobrovolníků ve sportu v Anglii činí více než 5,8 mil. osob, přičemž téměř čtvrtina všech anglických dobrovolnických pomocníků pracuje právě pro sportovní odvětví. Dobrovolní pracovníci ve sportu působí ve 106 400 klubových sportovních spolcích v Anglii, které vykazují celkem 8 mil. členů. Dobrovolníci ve sportu přispívají pracovní silou v rozsahu 1,2 mld. hodin. Vyjádřeno ekvivalenty plného pracovního úvazku to odpovídá přibližně 720 000 zaměstnancům. Ekonomický přínos dobrovolnické práce ve sportu se – na základě investované pracovní doby – odhaduje na zhruba 20 mld. eur (14 mld. liber) ročně. Dobrovolnictví ve Finsku Dobrovolní pomocníci jsou základem finské sportovní kultury. Ve sportu působí 500 000 neplacených pomocníků, 218 000 z toho jsou ženy. To znamená, že zhruba 10 procent obyvatel pracuje na dobrovolnické bázi ve sportu. Hodnota dobrovolnické práce je odhadována na 1,5 mld. eur ročně. Dobrovolnictví ve Švédsku Více než půl milionu Švédů pracuje ve sportovních organizacích jako dobrovolníci. To je přibližně 6 procent obyvatelstva. Odhaduje se, že tato činnost odpovídá hodnotě ve výši 1,5 mld. eur ročně. Dobrovolnictví v Dánsku V Dánsku existuje přibližně 14 000 sportovních organizací. Největší se zaměřují na sportovní kondiční disciplíny (gymnastika, plavání a golf) a počet jejich členů se pohybuje přibližně mezi 400 až 500 členy na jednu organizaci. Dobrovolná a neplacená práce je v dánských organizacích velmi rozšířená. Ve sportovních klubech a oddílech aktivně působí více než 200 000 dobrovolníků. To odpovídá přibližně 4 procentům z celkových 5,4 milionů obyvatel Dánska.

136

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Ekonomické efekty velkých sportovních akcí Obecně uznávaná definice, která by umožnila určit, kdy lze sportovní akci klasifikovat jako „velkou“, neexistuje. Sportovní akce jsou natolik rozmanité a odlišné, že jednoznačné označení, resp. vymezení dané sportovní události pojmem velká sportovní akce je téměř nemožné. Roli hraje také druh sportu, protože každá sportovní disciplína má své specifické velké akce, které by při obecném pohledu napříč sportovními disciplínami jako velké už možná klasifikovány nebyly. To platí zejména pro takzvané okrajové druhy sportů. Užitek, náklady a makroekonomické dopady, které jsou spojeny s velkou sportovní akcí, sahají daleko přes přímé monetární, resp. monetárně vyčíslitelné efekty. Vedle přímo generovaných efektů dochází k indukovaným a multiplikačním i externím efektům, které mohou být jak pozitivní, tak negativní. V této studii byly na exemplárně vybraných příkladech detailněji analyzovány příklady velkých sportovních akcí nejrůznějšího rozsahu (a různých druhů sportu) v Evropě. Cílem je získat představu a srovnat rozsah ekonomických efektů velkých sportovních akcí. Kompletní zmapování všech akcí konaných v nedávné minulosti, resp. v následujících letech je kvůli velkému počtu takovýchto akcí v nejrůznějších sportovních disciplínách téměř nemožné. Následující seznam přestavuje výběr analyzovaných velkých sportovních akcí: •

Mistrovství světa v lehké atletice v Helsinkách v roce 2005

Odhady pořadatele hovoří o ekonomickém efektu v celkové výši 130 – 150 mil. eur. Tato akce se projevila i na trhu práce, na který měla z dlouhodobého hlediska velmi pozitivní dopad. Díky ní vzniklo dalších cca 1 200 pracovních míst. Mistrovství světa v lehké atletice mělo značný vliv i na finský cestovní ruch. Odhady s ohledem na dodatečně generované noclehy v celém Finsku se pohybují v rozpětí od 150 000 do 300 000 noclehů. •

Zimní olympijské hry 2006 v Itálii (Turín)

Tyto nepřímé investice v celé italské ekonomice učiněné v rámci olympijských her dosahovaly 17,4 mld. eur (60 procent z toho v letech 2005 a 2006). Jako výsledek předpovídaných dopadů na italskou ekonomiku tak mohlo být prezentováno 57 000 nově vytvořených pracovních míst (to znamená pokles míry nezaměstnanosti v Itálii o 0,3 procent). V důsledku uskutečnění zimních olympijských her bude národní HDP v roce 2006 o 0,2 procent vyšší (než v případě, že by se olympijské hry neuskutečnily). •

Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu

Jak pozoruhodných dimenzí mohou dopady velkých sportovních událostí na ekonomiku dosáhnout, dokazují prognózy pro MS 2006 pořádané FIFA, které mají německé ekonomice přinést růstový impulz ve výši 10 mld. eur. To odpovídá 0,5 procentům HDP, čímž by měl být růst německého HDP v roce 2006 reálně o 0,3 procentuální body vyšší než v případě, že by se MS ve fotbale nekonalo. Co se týče dopadů na zaměstnanost, povede MS ve fotbale v roce 2006 ke vzniku zhruba 40 000 pracovních míst. Protože s výrazným dopadem na trh

137

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru práce konkrétního odvětví je možné počítat za předpokladu, že odpovídající práce lze odvést pouze přímo v místě konání, resp. pokud tyto výkony lze jen stěží dovážet, profituje z MS zejména stavebnictví a řemeslná výroba náročná na pracovní sílu. Během těchto let by ve zmíněných oblastech mělo být vytvořeno, resp. zajištěno dobrých 20 000 pracovních míst. Protože však německé ekonomice chybějí navazující zakázky, nedojde k trvalému nárůstu zaměstnanosti. •

Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku

Celkově lze očekávat, že v Rakousku bude generováno 383,8 mil. eur přidané hodnoty, z toho téměř 90 mil. eur připadne na investice do infrastruktury, 72,9 mil. eur na oblast médií, reklamy a sponzoringu a největší část ve výši cca 220 mil. eur na oblast cestovního ruchu. S ohledem na zaměstnanost lze šampionátu EURO 2008 přičíst zhruba 8 600 člověkoroků. Také zde připadne největší podíl na cestovní ruch (6 254 člověkoroků), poté následuje téměř 2 000 člověkoroků v oblasti investic do infrastruktury. •

Zimní olympijské hry v Rakousku v roce 2014 (Salcburk)

Plánovanými přímými celkovými výdaji ve výši 1 258 mil. eur (262 mil. eur z toho na investice do sportovišť, olympijskou vesnici a mediální centrum a 996 mil. eur na realizaci celé olympiády) by měla být v období od zahájení plánování až po ukončení her v Rakousku přímo generována přidaná hodnota ve výši 798,1 mil. eur. Nepřímé dopady na generovanou přidanou hodnotu dosahují v Rakousku v tomtéž období přibližně 514,4 mil. eur, takže celkový efekt generovaný v Rakousku lze vyčíslit na 1 312,5 mil. eur. Od počátku příprav až po navazující práce po olympijských hrách (celkem cca 10 let) lze počítat s tím, že vznik 13 200 ekvivalentů ročních plných pracovních úvazků lze přímo zdůvodnit výdaji spojenými se zimními olympijskými hrami. Multiplikační, tzn. nepřímé (vyplývající ze vztahů s dodavateli) a indukované (vyplývající ze spotřeby a investiční činnosti) dopady na zaměstnanost znamenají v tomtéž období vytvoření, resp. zajištění dalších 5 285 ročních pracovních míst na plný úvazek. Sport a cestovní ruch Pokud srovnáváme životní cykly různých produktů cestovního ruchu, ukazuje se, že oblast turistiky motivované sportem se nachází ještě na úplném začátku svého vývoje a že je mnohem méně rozvinutá než jiné specializované produkty cestovního ruchu, jako například adrenalinová dovolená, a do budoucna tudíž slibuje pro evropskou ekonomiku velký potenciál růstu. Nejrůznější studie zabývající se procentuálním podílem sportu na celém turistickém sektoru dospívají k závěru, že v průměru 25 procent všech dopadů na cestovní ruch je možné zdůvodnit sportem. Přirozeně, že na takto zjištěný podíl sportu můžeme nahlížet pouze jako na hrubý odhad. Protože se pro výpočet sportovně specifického podílu však nenabízí žádná jiná alternativa, používá tato studie zmíněnou hodnotu jako první odhad celoevropského významu sportu v cestovním ruchu.

138

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Porovnáváme-li počty lidí pracujících v sektoru cestovního ruchu s mírou růstu zaměstnanosti v evropské ekonomice je patrné, že cestovní ruch dosahuje nadprůměrného rozvoje.69 Tak zvaný „sektor Horeca" (NACE H 551 – 555) vykazuje ve sledovaném období míry růstu v průměru o 12 procentuálních bodů vyšší. Přepočteno podle odhadu používaného v této studii pro vyjádření podílu sportu na turistické branži v Evropě lze říci, že tak díky turistice motivované sportem bylo možné přímo vytvořit 174 000 pracovních míst. Dále působí rovněž nepřímé specifické efekty sportu, čímž se počet z hlediska sportu relevantních pracovních míst zvyšuje průměrně na 4 mil. Kalkulací noclehů v dané zemi indukovaných sportem lze také vypočítat přidanou hodnotu vytvořenou v regionu. Podle těchto údajů byla v Rakousku turistikou motivovanou sportem generována přidaná hodnota ve výši 4,17 mld. eur. Pomocí tak zvaného multiplikátoru přidané hodnoty, který lze odvodit z tabulky vstupů a výstupů, mohou být nakonec zjištěny celkové přímé a nepřímé dopady na přidanou hodnotu. Je tak možné vypočítat dopady turistiky motivované sportem za jednotlivé spolkové země i za celé Rakousko. Celková přidaná hodnota za rok 2002 činí 7,774 mld. eur. Dopady na zaměstnanost se počítají pomocí tak zvané produktivity práce, srovnání s celkově vytvořenou přidanou hodnotou a impulzu pro zaměstnanost vyvolaného v Rakousku turistikou motivovanou sportem. Podle toho lze turistikou motivovanou sportem zdůvodnit celkem 125 320 pracovních míst. Vyjádřeno ekvivalenty plných pracovních úvazků to odpovídá 111 462 pracovním místům. Srovnáváme-li sportovně relevantní podíl na cestovním ruchu Rakouska s hodnotami ostatních evropských zemí, je pak dobře patrná velká váha tohoto sektoru rakouské ekonomiky. Podíl „sportem motivovaných“ turistů přijíždějících do Rakouska činí 47,5 procent. Rakousko se tak ve srovnání podobných anket uskutečněných v různých evropských zemích umísťuje na čele, následuje Nizozemí (se sportovně specifickým podílem zhruba ve výši 23 procent) a Německo (s 19procentním podílem). Také s ohledem na tak zvanou intenzitu turismu (tím se rozumí počet ročních turistických noclehů na obyvatele dané země) zaujímá Rakousko v evropském srovnání čelní pozici. Tato čelní pozice s ohledem na „sportovní motivaci“ a „intenzitu turismu“ dovoluje učinit závěr, že význam sportu a jeho dopady na ekonomiku v Rakousku jsou v evropském srovnání nadprůměrně vysoké. Při úvahách o budoucích a dlouhodobých investičních a propagačních opatřeních rakouského cestovního ruchu by proto měly být tyto aspekty zohledněny. Koncentrace na sport Rakousku umožní udržet si v mezinárodním cestovním ruchu pozici na špici, resp. ji dále posilovat. V budoucnosti bude pro každou mezinárodní turistickou destinaci stále důležitější, aby si vytvořila profil, jímž se bude jasně lišit od konkurence. Oblast „sportu“, resp. koncentrace na rozvoj již existující „sportovní“ image Rakouska coby turistické země přitom může znamenat dlouhodobě perspektivní prorůstovou a jistou strategii.

69

EC, The European Tourism Industry, 2004

139

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Sport – zdraví a stárnutí Zdravotnictví západních průmyslových států se potýká se stále více stárnoucí populací, a tím pádem s rostoucími náklady na zdravotní péči. Momentálně žije v evropské pětadvacítce o něco více než 14 procent lidí nad 65 let. Do roku 2030 překoná podíl lidí ve věku nad 65 let hranici 20 procent. V Rakousku dosáhne v roce 2050 podíl obyvatel nad 65 let 22 procent, což představuje o něco více než 7,7 mil. lidí. Náklady na zdraví na osobu s přibývajícím věkem kontinuálně rostou. V Německu jsou zdravotní výdaje na 60letého člověka 2,8krát (na 80letého 5,7krát) vyšší než na třicátníka a výdaje na léky pro šedesátníka jsou 3,6krát tak vysoké než na třicátníka70. Zároveň se mění postoj ke zdraví. Silně farmaceuticky založený a finančně nákladný přístup ke zdraví praktikovaný v 90. letech bude nahrazen komplexním systémem skládajícím se z prevence, modifikace chování a wellness, který bude doplňovat lékařsko-technickou péči. Na zdraví se už nebude nahlížet jako na osudovou záležitost, ale mnohem více jako na „ovlivnitelnou veličinu“. Tyto změny ve vnímání nabízejí v souvislosti s přestárnutím společnosti šanci udržet cenově únosnou zdravotní péči a zároveň zlepšit kvalitu života starších lidí. Na wellness a fitness se lze dívat jako na zdravotní prevenci a rehabilitaci, pomocí nich lze také zlepšit kondici a kvalitu života. Diskuze na téma, kam tyto oblasti zařadit, je důležitá zejména s ohledem na financování. Studie počítají s tím, že trh zaměřený na wellness bude už v roce 2015 stejně tak velký jako medicínský trh71. V současné době trpí asi 80 procent lidí ve věku nad 30 let akutním nedostatkem pohybu72. S ohledem na pokles látkové výměny, snížení kapacity plic a maximálního pulzu, nižší svalovou sílu a elasticitu svalů i zvýšenou potřebu kalcia má pro starší lidi pravidelný pohyb zcela zásadní význam. Pohyb jim umožní zmírnit negativní projevy provázející tyto změny. Pravidelným pohybem by bylo možné řadě nemocí, zejména poruchám srdce a krevního oběhu, předejít. Více než 30 studií provedených na vzorku o více než 400 000 lidech prokázalo, že tělesná aktivita nechrání pouze před srdečním infarktem, mrtvicí a vysokým krevním tlakem, ale že rovněž zlepšuje mozkové funkce a je s to zpomalit pokles duševní výkonnosti ve stáří. Je dokonce prokázáno, že fyzickou aktivitou lze předcházet třem druhům rakoviny (rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty). Riziko výskytu určitých nemocí a zdravotních stavů je už díky mírné aktivitě značně sníženo. Zejména starší lidé, kteří sportují nebo se sportováním začínají, by měli být pod lékařským dohledem, aby tak bylo možné minimalizovat riziko pro srdce a krevní oběh. Vyvážená, individuálně přizpůsobená pohybová terapie je pro starší lidí, nehledě na to, zda jsou fyzicky zdraví či ne, důležitým předpokladem pro „zdravý“ proces stárnutí. Zatímco mladší mají

70

VdAK / ADV (2002) Risikostrukturausgleich der Krankenkassen. Pilzer P. (2003) The Wellness Revolution, Wiley 72 Löllgen H. / Löllgen D. (2004) Körperliche Aktivität und Primärprävention, in: Deutsche Medizinische Wochenschrift, 129 (19), str. 1055-1056. 71

140

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru v otázce sportovních aktivit k dispozici záchytné body v podobě sportovních klubů a oddílů, organizované sportování pro starší občany ještě zdaleka není tolik rozšířené. „Senioři“ ve sportovních klubech, tedy ti, kteří svou aktivní sportovní kariéru v klubu ukončili, často plní organizační úkoly, ale málokdy mohou na úrovni daného klubu aktivně provozovat kolektivní nebo bojové sporty. Na straně jedné chybí oddílová struktura, na straně druhé jsou druhy sportů jako například fotbal, házená, silové a bojové sporty pro starší pohybově aktivní osoby méně vhodné. Mnohem zdravější jsou v pokročilém věku aerobní, tedy vytrvalostní druhy sportů jako jízda na kole, běh, běh na běžkách nebo plavání. Studie zabývající se účinky každodenní tělesné aktivity starších lidí prokázala, že starší lidé, kteří vyvíjejí tělesnou aktivitu minimálně třikrát týdně, jsou déle pohybliví než lidé, kteří na takovouto aktivitu rezignovali. Zatímco v prvním případě je pravděpodobnost zachování mobility vyčíslena na 95 procent, klesá u neaktivních až o 40 procent73. Ženy v Evropě stárnou podstatně „bezbolestněji“ než muži. Výjimku představuje pouze Německo, ve všech ostatních zemích žijí ženy bez obtíží o půl až dva a půl roku déle než muži. Nejdéle bez potíží žijí lidé v Itálii, nejkratší dobu pak ve Francii. Bezbolestné roky jsou ve vedoucí Itálii o necelé čtyři roky (u mužů), resp. o téměř pět let (u žen) delší než ve Francii, která v tomto srovnání zaujímá poslední místo. Rakousko je u obou skupin ve středové pozici 74. Ačkoli je tělesná aktivita prospěšná v každém věku, vyšších úspor se docílí, čím dříve člověk s aktivním životním stylem začne. Podíl osob s nedostatečně aktivním stylem života spočívajícím hlavně v sedavé činnosti stále více roste. Možnost, jak podpořit aktivitu pracujících představují firemní zdravotní zařízení. Firmy mohou ze snížení nemocnosti a zvýšení výkonnosti jen profitovat. Z důvodu pozitivních externalit by však bylo rovněž důležité firemní aktivity zaměřené na zdraví veřejně podporovat. Na zdraví se v postindustriální společnostech nahlíží jako na důležitý ekonomický faktor, s ohledem nedostatečnou aktivitu a stárnoucí společnost je třeba ve zdraví spatřovat také podstatný faktor pro utlumení nákladů ve zdravotnictví a nárůst samostatnosti a kvality života starších lidí.

73

Kubota A. / Ishikawa-Takata K. / Ohta T. (2005), „Effect of Daily Physical Activity on Mobility Maintance in the Elderly“, International Journal of Sport and Health Science, Vol. 3, str. 83-90. 74 Eurostat

141


142

8 Seznam grafických znázornění Grafické znázornění 1:

Hodnototvorná síť ve sportu.............................................................8


Zaměstnanci ve sportu v evropských státech (1998, v tisících) ......9


Zaměstnanci ve sportu (1998, v % z celkového počtu obyvatel) ...10


Průměrný počet dobrovolníků na klub a výkonnostní třídu ............14


Týdenní časová náročnost dobrovolnické činnosti ve sportu .........16

Grafické znázornění 6: sportovních akcí Grafické znázornění 7:

Mikroekonomické 21

a

makroekonomické

aspekty

velkých

Kauzalita dopadů velkých sportovních akcí na celkovou ekonomiku 24

Grafické znázornění 8: Vývoj operativního rozpočtu a výnosů olympijských her od roku 1972 do 2000, v mil. USD................................................................................................27 Grafické znázornění 9:

Počet měst ucházejících se o pořádání olympijských her..............28

Grafické znázornění 10: Dopady na vznik přidané hodnoty vyvolané zimními olympijskými hrami v Rakousku a Salcburku (v mil. eur) ......................................................................35 Grafické znázornění 11: Přímé a multiplikační dopady na zaměstnanost vyvolané ZOH v Rakousku a Salzburgu (v FTE) .....................................................................................36 Grafické znázornění 12: v roce 2006

Zvýšení obratu v jednotlivých odvětvích vlivem MS 38

ve fotbale


Dopady MS ve fotbale 2006 na zaměstnanost.............................39

Grafické znázornění 14: Hrubá přidaná hodnota vytvořená v důsledku šampionátu EURO 2008 v Rakousku (v mil. eur) ...........................................................................................40 Grafické znázornění 15: Dopady na zaměstnanost v důsledku šampionátu EURO 2008 v Rakousku (ve člověkorocích)........................................................................................41 Grafické znázornění 16:

Typ ubytování hostů během ME ve fotbale 2000 v Nizozemí ......44

Grafické znázornění 17: přidané hodnoty

Dopady MS v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku na vznik 46


143


Dopady MS v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku ..................47


Ekonomické efekty Velké ceny Evropy ve formuli 1 (1997)..........48


Diváci během soutěžního víkendu v Rakousku (1997) ................49


Ekonomický dopad jednotlivých velkých sportovních akcí 1 - 8..59


Ekonomický dopad jednotlivých velkých sportovních akcí 9 – 16 59

Grafické znázornění 23: Průměrné denní výdaje na účastníka v rámci vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii ....................................................................................61 Grafické znázornění 24: Průměrné denní výdaje na diváka v rámci vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii ....................................................................................63 Grafické znázornění 25:

Životní cykly různých produktů cestovního ruchu.........................68

Grafické znázornění 26: Sportem motivovaná dovolená německých turistů v zahraničí (podle sportovních kategorií, 1999, v %) .........................................................................72 Grafické znázornění 27: Sportem motivované cesty do zahraničí v případě nizozemských turistů (podle sportovních kategorií, 1999, v %) ..............................................................74 Grafické znázornění 28: Sportem motivované cesty francouzských turistů do zahraničí (podle sportovních kategorií, 1999, v %) .........................................................................75 Grafické znázornění 29: srovnání

Hodnocení turistických destinací – 76

Rakousko v evropském


Rozvoj mezinárodního cestovního ruchu, 1950 - 2020 ................78

Grafické znázornění 31: Noclehy (rezidentů a nerezidentů) v Evropě, podle typu ubytování, 1990 - 2002 ....................................................................................................80 Grafické znázornění 32: evropské ekonomice

Růst míry zaměstnanosti v sektoru cestovního ruchu a v celé 81

Grafické znázornění 33: Přímý dopad turistiky motivované sportem na vznik přidané hodnoty v Rakousku (2002; v mil. eur) ............................................................................83 Grafické znázornění 34: Celkový dopad turistiky motivované sportem na vznik přidané hodnoty v Rakousku (2002; v mil. eur) ............................................................................84

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Grafické znázornění 35: Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku (Báze 2002) ....................................................................................................85 Grafické znázornění 36:

Intenzita turismu v Evropě (stav 2000).........................................86


Nejdůležitější turistické destinace za rok 2003.............................87

Grafické znázornění 38: Vybrané příčiny úmrtí podle regionů (Standardizovaný ukazatel úmrtnosti na 100 000 obyvatel; průměrná hodnota 2001 – 2003) ...................................89 Grafické znázornění 39:

Úmrtí podle vybraných rizikových faktorů ve světě (2000; v 1 000) 91


Četnost sportování v Rakousku ...................................................92


Podíl aktivních (> 2h týdně) mužů a žen v Německu (v %).........95

Grafické znázornění 42: Podíl aktivních a nedostatečně aktivních ve Švýcarsku (v %, podle věkových skupin) .............................................................................................................96 Grafické znázornění 43: Vliv tělesné aktivity na pravděpodobnost úmrtí a výskytu choroby způsobené onemocněním koronárních tepen u lidí s cukrovkou II. typu .........................97 Grafické znázornění 44: Míra tělesné aktivity v evropském srovnání (metabolické ekvivalenty (METs) vypočítané pomocí intenzity a trvání tělesné aktivity), (v MET-hod / týden) 101 Grafické znázornění 45: Ekonomický efekt sportovní aktivity / úspora nákladů vlivem stávající úrovně sportovní aktivity..................................................................................102 Grafické znázornění 46: Ekonomické efekty sportovní aktivity / Potenciální úspory zvýšením úrovně sportovní aktivity (p.a.) .....................................................................104 Grafické znázornění 47: (2002)

Náklady nedostatečné fyzické aktivity v Anglii za rok v eurech 109

Grafické znázornění 48: %)

Klinické obrazy vztahující se k pracovišti v Evropě (1995/2000; v 113

Grafické znázornění 49: Efekty úspory vlivem firemních programů preventivní zdravotní péče v Rakousku (v mil. eur, p.a.) ................................................................................. 115 Grafické znázornění 50:

Rozložení věkových skupin v celkové populaci - EU 15 ............120


Rozložení věkových skupin v celkové populaci – EU 25............121

144


145


Výdaje na důchody (v % HDP)...................................................122


Náklady na zdravotní péči na osobu podle věkových skupin .....124


Procentuální podíl obézních v celkové populaci (v %) ...............125

Grafické znázornění 55: Nárůst účasti na maratonech na příkladu Berlínského maratonu, 1983 – 2005 (podle pohlaví a věkových skupin)............................................................128 Grafické znázornění 56: znázornění)

Účast na maratonech v Evropě 1982 – 2004 129

(indexované


Úmrtnost podle příčin úmrtí v Rakousku, 1980 – 2004 ..............130


Bezbolestné roky po 65. roce života – muži...............................131


Bezbolestné roky po 65. roce života – ženy...............................132


9 Seznam tabulek Tabulka 1: Procentuální podíl žen z celkového počtu lidí zaměstnaných ve sportu (1990, 1998, absolutní údaje a v %) ........................................................................................... 11 Tabulka 2:

Dobrovolnické činnosti v závislosti na pohlaví (2000) .....................................13

Tabulka 3:

Extrapolace dobrovolnické práce (maximální varianta)...................................15

Tabulka 4:

Extrapolace dobrovolnické práce (minimální varianta)....................................15

Tabulka 5:

Indikátory a mezní hodnoty pro vymezení velkých sportovních akcí...............19

Tabulka 6:

Výhody a nevýhody velkých sportovních akcí .................................................20

Tabulka 7:

Rozpočty a výnosy akcí v letech 1972 až 2000 (v mil. USD) ..........................28

Tabulka 8:

Ekonomické efekty letních olympijských her v letech 1984 až 2000 ...............29

Tabulka 9: Odhadované dodatečné investice do jednotlivých sektorů ekonomiky v regionu Piemont, od roku 2001 do 2006 (v mil. eur).....................................................................32 Tabulka 10: Očekávané ekonomické dopady letních olympijských her v Londýně v roce 2012 na HDP (v mil. eur) .................................................................................................33 Tabulka 11: Očekávané dopady olympijských her v Londýně v roce 2012 na cestovní ruch (v mil. eur)........................................................................................................................33 Tabulka 12: Očekávané dopady olympijských her v Londýně v roce 2012 na zakládání podniků v Londýně a ve Velké Británii .............................................................................34 Tabulka 13:

Typ ubytování hostů během ME ve fotbale v roce 2000 v Belgii .....................44

Tabulka 14: Mořici

Sportevent-Scorecard – Světový pohár FIS ve sjezdovém lyžování ve Sv. 52

Tabulka 15:

Sportevent-Scorecard – Engadinský lyžařský maraton ...................................53

Tabulka 16:

Sportevent-Scorecard – CSIO St. Gallen ........................................................54

Tabulka 17:

Sportevent-Scorecard – Montreux Volley Masters ..........................................54

Tabulka 18:

Sportevent-Scorecard – Athletissima Lausanne..............................................55

Tabulka 19:

Sportevent-Scorecard – MS ve veslování v Lucernu 2001..............................56

146


Sportevent-Scorecard – Lauberhornské závody ve Wengenu ........................57

Tabulka 21: Přehled analyzovaných velkých sportovních událostí ve Velké Británii, v letech 1997 až 2003 ...................................................................................................................58 Tabulka 22: Trvání a ekonomický efekt vybraných velkých sportovních akcí ve Velké Británii (na den, v GBP) ...................................................................................................64 Tabulka 23:

Shrnutí ekonomických efektů vybraných velkých sportovních akcí v Evropě..65

Tabulka 24:

Devět dimenzí trávení volného času ...............................................................70

Tabulka 25:

Poptávka po turistice motivované sportem v Německu, Francii a Nizozemí 71

Tabulka 26:

Podíl sportu na každoročních zahraničních cestách turistů daných zemí, 1999 79

Tabulka 27:

Noclehy v Evropě související se sportem, podle typu ubytování, 1990-2002 80

Tabulka 28:

Úroveň aktivity v Evropské unii (podle věkových skupin, v %) ........................99

Tabulka 29:

Úroveň aktivity podle typu námahy (podle věkových skupin, v %) ................100

Tabulka 30: Náklady sportovních úrazů vznikající národnímu hospodářství (podle druhu nákladů a sportu) ...........................................................................................................105 Tabulka 31:

Náklady a přínos sportování v Rakousku ......................................................105

Tabulka 32: Relativní riziko osob s nedostatečnou fyzickou aktivitou v porovnání s aktivními lidmi (v eurech na případ a rok) ...................................................................106 Tabulka 33: Onemocnění ve Švýcarsku odvrácená díky fyzické aktivitě (v % hypotetických číselných údajů bez fyzicky aktivních; absolutní údaje a údaje v nákladech za rok)........................................................................................................107 Tabulka 34: Onemocnění ve Švýcarsku v souvislosti s pasivitou (v % skutečně sledovaných onemocnění).............................................................................................107 Tabulka 35:

Shrnutí dopadů pro Švýcarsko (v mil. eur, p.a.) ............................................108

147


10 Seznam použité literatury Ahn S. (2004) Sport Science In Successful Aging, Jacksonville Aldana St.G. (2001) Financial Impact of Health Promotion Programs: A Comprehensive Review of the Literature, in: American Journal of Health Promotion, V 15 (5), str. 296 - 320 Berrer H. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. (2003) The Economic Impact of UEFA EURO 2008, Vídeň Boberski H. (2004) Mythos Marathon, St. Pölten Bödeker W. / Kreis J. (2003) Gesundheitlicher und ökonomischer Nutzen betrieblicher Gesundheitsförderung und Prävention, IGA-Report 3, Studie des BKK BV und HVBG, Essen Bredfeld K. (Ed.) / Goossens R. / Bottenburg M. / Ooijendijk W. / Hildebrandt V. Stiggelbout M. / Lucassen J. / van der Poel H. (2003) Report on Sport 2003, Social and Cultural Planning Office of the Netherlands, Haag Bundesamt für Sport et al. (2001) Volkswirtschaftlicher Nutzen der Gesundheitseffekte der körperlichen Aktivität: erste Schätzungen für die Schweiz, Schweiz Z Sportmed Sporttraumatol, V 49 (2), str. 84 - 86. Dachs, B. / (2002) Die wirtschaftliche Bedeutung des Sports in Österreich, in: IWI-Arbeitsheft 48, Industriewissenschaftliches Institut, Vídeň Deutscher Sportbund / Veltins Brauerei (2001) VELTINS Sportstudie 2001, Frankfurt nad Mohanem European Commission (2004) The European Tourism Industry, A multi-sector with dynamic markets, Structures, developments and importance for Europe`s Economy Egberts, J. und Zijlmans I. (2000), Euro 2000: the after mat(c)h - The impact of major sporting events on hotel performance and the economy Consultants, Pannell Kerr Forster (PKF), Velká Británie. Europäische Stiftung zur Verbesserung der Lebens- und Arbeitsbedingungen (1997) Die Verhinderung von Absentismus am Arbeitsplatz, Amt für amtliche Veröffentlichungen der Europäischen Gemeinschaften, Lucembursko Europäische Stiftung zur Verbesserung der Lebens- und Arbeitsbedingungen (1998) Betriebliche Gesundheitsförderung in Evropa, Programm der Europäischen Stiftung, Amt für amtliche Veröffentlichungen der Europäischen Gemeinschaften, Lucembursko

148


149

Europäische Stiftung zur Verbesserung der Lebens- und Arbeitsbedingungen (1998) Kosten und Nutzen des Arbeitsschutzes, Amt für amtliche Veröffentlichungen der Europäischen Gemeinschaften, Lucembursko European Commission (2003) Special Eurobarometer: Physical Activity, Brusel European Communities and World Health Organization (2002) Health Status Overview for Countries of Central and Eastern Europe that are Candidates for Accession to the European Union, Kodaň European Sports Forum (2002) Schlussfolgerungen aus den Erörterungen der Arbeitsgruppe “Ehrenamtliche Tätigkeit im Sport“, XI. Europäisches Sportforum, 7. – 8. 11. 2002 EUSTAT; Economic Policy Committee (2001) Budgetary challenges posed by ageing population, Brusel Felderer B. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. / Treitler R. (2005) Fußball in Österreich, Studie im Auftrag des Österreichischen FußballBundes, Vídeň Fessler N. (2002) Evaluation von Sportförderprogrammen. Ein differenzierungstheoretischer Ansatz mit empirischen Ausführungen am Beispiel der Kooperationsprogramme Schule & Sportverein, Schriftenreihe des Bundesinstituts für Sportwissenschaft, Band 105, Bonn Fritz O. / Schratzenstaller M. / Smeral E. / Thöni E. (2004) Bedeutung und Effekte der öffentlichen Sportförderung, in: WIFO-Manatsbericht 9/2004, Vídeň Gesundheitsberichterstattung des Bundes / Hrsg. Robert Koch-Institut (2005), Körperliche Aktivität, sešit 26, červen 2005, Berlín Fessel - GfK – Institut (2004), Pressemeldung, Das Urlaubsimage Österreichs, 2004, Finnish Sports Federation (2005) Sport esittely/finnish_sports_federation/sport_in_finland.

in

Finland,

www.slu.fi/slu-

Fritz O. / Schratzenstaller M. / Smeral E. / Thöni E. (2004) Bedeutung und Effekte der öffentlichen Sportförderung, in: WIFO-Manatsbericht 9/2004, Vídeň Gesundheitsberichterstattung des Bundes / Hrsg. Robert Koch-Institut (2005), Körperliche Aktivität, sešit 26, červenec 2005, Berlín Golaszewski T. (2001) Shining Lights: Studies That Have Most Influenced the Understanding of Health Promotion´s Financial Impact, in: American Journal of Health Promotion, V 15 (85), str. 332 - 341

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru GPI Atlantic (2004) The Cost of Physical Inactivity in British Columbia Haapanen-Niemi N. (2000) Associations of Smoking, Alcohol Consumption and Physical Activity with Health and Health Care Utilization - A Prospective Follow-up of Middle-aged and Elderly Men and Women, in: Acta Universitatis Tamperensis, 738, Tampere University Press, Tampere Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger (2004) Statistische Daten 2003 – Beschäftigung, Vídeň Helmenstein C. / Hofmarcher M. / Kleissner A. / Riedel M. / Röhrling G. / Schnabl A. (2004) Ökonomischer Nutzen Betrieblicher Gesundheitsförderung, Studie im Auftrag des Bundeskanzleramts, Sektion Sport, Vídeň Horch H.D. / Schütte N. (2002) Professionalisierungsdruck und –hindernisse im Management des selbstverwalteten Sports, in: Sportökonomie aktuell Nr. 2/2002 Hu G / Jousilahti P / Tuomilehto J (2004) Exercise can reduce the risk of cardiovascular disease in people with type 2 diabetes, E-Journal of Cardiology Practice, V 3 (31), Helsinky Institute of Transport Economics (2002) Profitable Walking and Cycle Track Networks, in: Nordic Road and Transport Research, 2/2002 Katzmarzyk P. / Janssen I. (2004) The Economic Costs Associated with Physical Inactivity and Obesity in Canada: An Update, in: Canadian Journal of Applied Physiology V 29(2), duben 2004, str. 90-115. Kickbusch I. (2003) Die Berliner Gesundheitswirtschaft als Wachstumsmotor, Yale University Kubota A. et.al. (2005) „Effect of Daily Physical Activity on Mobility Maintance in the Elderly“, Yata, Japonsko Lilley III W., DeFranco L.J., The Economic Impact of the European Grands Prix, Zadaná studie Martin B.W. et al. (2001) Volkswirtschaftlicher Nutzen der Gesundheitseffekte der körperlichen Aktivität: erste Schätzungen für die Schweiz, in: Schweiz Z Sportmed Sporttraumatol 2001: V 49 (2) str. 84 - 86 Meyer B. / Ahlert G. (2000) Die ökonomischen Perspektiven des Sports: eine empirische Analyse für die Bundesrepublik Deutschland, Schomdorf Ministry of Social Affairs and Health (2002) Socius Finland, 2/2002, Tampere National Audit Office (2001) Tackling Obesity v Anglii, Report by the Comptroller and Auditor General, Londýn.

150

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Nessel E. (2004) The Physiology of Aging as it Relates to Sports, in : AMAA Journal NZZ - Neue Zürcher Zeitung (2005) Die Euro 2004 im Urteil der Ökonomen, Artikel vom 4.1.2005 Oldenboom, E. (2001) Kosten en baten van EURO 2000: praktijk en theorie, MeerWaarde, Amsterdam Pelletier K.R. (1996) A Review and Analysis of the Clinical and Cost-effectiveness Outcome Studies of Comprehensive Health Promotion and Disease Prevention Programs at the Worksite: 1993 – 1995 Update, in: American Journal of Health Promotion, V 10 (5), str. 380 388 Pelletier K.R. (1996) A Review and Analysis of the Clinical and Cost-effectiveness Outcome Studies of Comprehensive Health Promotion and Disease Prevention Programs at the Worksite: 1993 – 1995 Update (IV), in: American Journal of Health Promotion, V 13 (6), str. 333 – 345 Pelletier K.R. (1996) A Review and Analysis of the Clinical and Cost-effectiveness Outcome Studies of Comprehensive Health Promotion and Disease Prevention Programs at the Worksite: 1995 - 1998 Update, in: American Journal of Health Promotion, V 16(2), str. 107 – 116 Pilzer, Paul (2003) The Wellness Revolution, Wiley Postbank (2005) Postbank Research Perspektiven: FIFA Fussball-Weltmeisterschaft 2006TM – Signifikante Arbeitsplatz- und Umsatzzuwächse in einzelnen Branchen, Bonn PriceWaterhouseCoopers (2005) Olympic Games Impact Study, Final Report, Priester K. (2003) Betriebliche Gesundheitsförderung. Voraussetzungen – Konzepte – Erfahrungen, Mabuse Verlag, Frankfurt nad Mohanem Rütten A. / Abu-Omar K. / Lampert T. / Ziese T. (2005) Gesundheitsberichterstattung des Bundes, Heft 26: Körperliche Aktivität, Robert Koch Institut in Zusammenarbeit mit dem Statistischen Bundesamt, Berlín Schratzenstaller, M. /Fritz O. (2004) Förderung des Breitensports in Österreich, WIFO – Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung, Vídeň Shephard, R.J. (1987) Physical Activity and Aging. 2nd Ed., Londýn Shephard, R.J. (1998) Aging and Exercise. In: Encyclopedia of Sports Medicine and Science, T.D.Fahey (Editor). Internet Society for Sport Science: http://sportsci.org. 7 March 1998. Spilling, O. R. (1999) Long-Term Impacts of Mega-Events: The Case of Lillehammer 1994. In: Jeanrenaud, C. (Hrsg.) 1999: The Economic Impact of Sport Events, Centre Internationale d’Etude du Sport (CIES), Université de Neuchâtel, Neuenburg 1999, str. 135-164

151

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru Sport v Anglii (2004) The Framework for Sport in England, Londýn Stettler, J. (1997) Sport und Verkehr. Sportmotiviertes Verkehrsverhalten der Schweizer Bevölkerung. Umweltbelastungen und Lösungsmöglichkeiten, Berner Studien zu Freizeit und Tourismus 36, Bern Statistik Austria (2003) Jahrbuch der Gesundheitsstatistik 2002, Vídeň Statistik Austria (2004) Tourismus in Zahlen, Österreich 2003/2004 Statistik Austria (2005) Statistisches Jahrbuch 2005, Vídeň Statistik Austria (2005) Leistungs- und Strukturerhebung 2003. Produzierender Bereich und Dienstleistungen, Vídeň Statistik Austria (2004) Input-Output-Tabelle 2000, Vídeň Teigland, J. (1999) Mega-events and impacts on tourism; the predictions and realities of the Lillehammer Olympics. In: Impact Assessement and Project Appraisal (IAIA), V 17(4), Guildford/Surrey 1999, str. 305-317 The Conference Board of Canada (2005) Strengthening Canada: The Socio-Economic Benefits of Sport Participation in Canada UK Sport (2006) Measuring Success 2: The Economic Impact of Major Sports Events Weber Hajo und Müller (2005) FIFA MS 2006TM Herausforderungen und Chancen für die Tourismuswirtschaft – Organisationsinitiative WM 2006, Präsentation, Institut zur Modernisierung von Wirtschafts- und Beschäftigungsstrukturen, Kaiserslautern Weiss O. et al. (2000) Sport und Gesundheit. Die Auswirkungen des Sports auf die Gesundheit – eine sozioökonomische Analyse, Studie der Österreichischen BundesSportorganisation im Auftrag des Bundesministeriums für Soziale Sicherheit und Generationen, Vídeň WHO (2005) The challenge of obesity in the WHO European Region, Fact Sheet Euro 13/05, Copenhagen / Bucharest WHO (2002) World Health Report 2002, Ženeva WHO (2003) Health and Development Through Physical Activity and Sport, Ženeva WTO / IOC (2001) Sport and Tourism, 1st World Conference 22. – 23.2.2001 Barcelona, Madrid

152

Sport a ekonomie v Evropě – Rozhlédnutí po obzoru WTO / IOC (2001) Sport and Tourism – Introductory Report, Madrid WTO / IOC (2001) Sport Activities during the Outbound Holidays of the Germans, the Dutch & the French, Madrid WTO (2003) Tourism Highlights Edition Statistické zdroje: Statistik Austria

http://www.statistik.at

Eurostat

http://europa.eu.int/comm/eurostat

Industriellenvereinigung

http://www.iv-net.at

Wirtschaftskammer

http://portal.wko.at

AMS

www.ams.or.at

Internetové zdroje (stav: leden 2006): http://www.medizinauskunft.de/artikel/wohlfuehlen/06_08_bewegung.php http://www.scc-events.com/events/berlin_marathon/2005/ http://www.vienna-marathon.com/ http://www.marathon-kalender.de/ http://www.fachaerzte.com/nachrichten/wellness/ http://www.dgsp-kongress.de/ http://www.who.int http://www.ewhp.org http://www.uksport.gov.uk/

153

Sport a ekonomie v Evropě

Recommend Documents