spolufinancováno Evropskou Únií PROFILOVÝ PRŮZKUM postojů obyvatel města Hranice k městskému centru

spolufinancováno Evropskou Únií

PROFILOVÝ PRŮZKUM postojů obyvatel města Hranice k městskému centru

2006


I.DEFINICE PROBLÉMU 1.1. Současnost a nutné změny

Rozsáhlý monitoring problémů českých měst ukázal obecnou podobnost sledované problematiky ve městě Hranicích s městy ostatními a to nejen v Česku, ale v různém stupni téměř ve všech vyspělých státech. Ukazuje se, že tradiční vnitřní jádro měst bylo po desetiletí zanedbáváno. Typické funkce vnitřního města, jako obchod, zábava, bankovnictví, finanční služby, turistická vybavenost buď neexistovaly, nebo měly podřízenou roli. K nové bytové výstavbě docházelo většinou na okraji měst formou monofunkčních velkých sídlišť, budovaných z prefabrikovaných prvků. Nabízely větší komfort než mnoho starých domů, ale již bezprostředně po vystavění se objevily některé vážné problémy: malý prostor, špatná izolace, špatný technický standard, neodpovídající infrastruktura a služby apod. Průvodním jevem byly zahrádkářské kolonie s chatkami a boudami a někdy zabíraly větší území než samotné městské obytné zóny. Revitalizace znamená znovuoživení, nový kvalitativní rozvoj stagnujících či upadajících částí města; zlepšení fyzického stavu budov a veřejného prostranství. Jejich následné co nejvýnosnější využití v rámci komerční nebo rezidenční funkce. Můžeme ji definovat jako rozvoj, růst a pokrok způsobený pronikáním ziskovějších aktivit do stagnujících nebo upadajících částí měst (Holcomb, Beauregard, 1981). Na revitalizaci můžeme pohlížet jako na vítaný proces oživení, zkvalitnění vnitřního města, přinášející příjemnější prostředí pro dobře finančně situované obyvatele, jež poptávají kvalitní městský prostor. Jejich poptávkou se potom rozvíjí i služby. Butiky a specializované obchody, restaurace, kavárny, kulturní a sportovní zařízení - kde najdou zaměstnání původní obyvatelé. Je zřejmé, že pro očekávaný a žádoucí cestovní ruch nebudou přitažlivá nezalidněná centra s trhovci a secondhandy, bez odpovídající sítě lákavých obchodů, služeb a aktivit využívaného především místními obyvateli.

1.2. Složité úkoly pro management měst

Na obecné rovině je udělována řada doporučení. Vnitřní část měst by měla být renovována, aby pokud možno zachovala svůj původní vzhled a styl (obnova měst). Je rozumné zachovat obytnou funkci jako takovou. Rekonstrukce vnitřních znehodnocených obytných okrsků má sloužit ekonomickým, sociálním a ekologickým záměrům. Měly by být zabezpečeny i zóny zeleně a dopravní zóny. Zakládání nových nákupních center a prodejen má být důkladně kontrolováno. Na druhé straně plánování měst se v průběhu transformačního období potýká s vážnými problémy. Obtíže jsou zvláště vážné tam, kde probíhaly restituce městských pozemků a nemovitostí. Vlastnické vztahy jsou často nejasné, registrace pozemků neudržela krok s postupem privatizace. Městské orgány nedisponují pozemky a peněžními rezervami, aby ovlivňovaly trhy s nemovitostmi, jejich práva a kompetence nejsou jasně stanoveny. Prosazování předpisů je časově mnohem náročnější a mnohem obtížnější než v minulosti. Většina starých územních plánů měst je již neplatná, zpracovat nové je obtížné s ohledem na nejasnou situaci.


1.3. Angažovanost názorových lídrů a široké veřejnosti

Monitoring současně ukazuje relativní lhostejnost veřejnosti k náročným procesům. Proto je podpora a přímá angažovanost veřejnosti považovaná za podmínku conditio sine qua non. Zapojování veřejnosti přispívá k předcházení možných budoucích konfliktů tím, že do rozhodnutí promítá širší spektrum názorů. Z toho vyplývá zlevnění a zrychlení realizace rozhodnutí, protože se snižuje pravděpodobnost opakovaného rozhodování o stejném problému. Zapojování veřejnosti dává politikům větší jistotu při rozhodování tím, že se politik může opřít o názory mnohem širší vrstvy občanů. Z toho vyplývá větší politická síla rozhodnutí a jeho větší přijatelnost nejširší veřejností. Zapojování veřejnosti pomáhá politikům s rozhodnutím tím, že přináší nové pohledy a nová řešení daného problému. Účinné zapojení veřejnosti znamená: • srozumitelné a nápadité podání informací • vytvoření prostoru pro názory občanů • pomoc občanům při formulaci jejich názorů • zapracování získaných názorů Proto je součástí marketingového projektu i profilový průzkum postojů veřejnosti ke sledované problematice.

II. DEFINICE ZADÁNÍ 2.1. Konkrétní pojetí realizovaného průzkumu

Monitoring sledované problematiky také ukazuje, že podobné problémy formulují podobná přání a podobné postoje a samozřejmě i podobně formulované odpovědi v mnoha realizovaných průzkumech v českých městech. Ostatně podobný průzkum byl realizován i ve městě Hranicích. Nikterak nepodceňujeme, otázky spojené s loajalitou k městu Hranice, vnímaní jeho atraktivity, dopravní situace, ochrany životního prostředí, pocitu bezpečí, možnosti zaměstnání, osobního vyžití, vzdělávání a služeb. Tyto problémy jsou ale průběžně komunikovány a to jak v obecné tak v konkrétní rovině. Proto se nám pro konkrétní problematiku městského centra v Hranicích realizace obdobného průzkumu zdála málo přínosná. Naše pojetí je zaměřeno na konkrétní vnímání image a účelu městského centra a jeho využívání obyvateli města. Současně také na evidenci prožívaných očekávání (existují li) ve vztahu k městskému centru v nejbližší budoucnosti. Současně je zařazena alternativní otázka sémantické diferenciace která je svoji technikou zaměřena na ověření získaných odpovědí běžným dotazem.

2.2. Okruh sledovaných témat a souvisejících hypotéz


1. Respondenti osloveni v městském centru budou v převážné většině spokojeni s jeho funkcí a současným stavem 2. Současně ale budou respondenti hodnotit image městského centra - stejné nebo horší, než mělo před léty (Situace se nemusí zhoršovat, stačí když stagnuje ve vztahu k vývojovým trendům) 3. Respondenti nebudou přikládat ekonomické, bytové a sociální funkci městského centra zásadní význam 4. Tento názor bude v přímé koleraci s pohybem v městském centru oproti jiným lokalitám (projevující se relativně nízkou frekvencí pobytu v centru) 5. Oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k vlastní podnikatelské činnosti v městském centru 6. Respondenti se ve statisticky významné míře neshodnou v otázce preferencí pozitivních změn pro zvýšení atraktivity městské centra (oprava nasvětlení památek), podpora maloobchodní sítě a služeb (zahrádky u kaváren a cukráren) trhy s regionálními produkty, vybudování odpočinkových zón, vybudování (rekonstrukce) kulturních, sportovních a sociálních středisek (mateřská centra) 7. Oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích osobního podílu na oživení městského centra ( podíl na kulturních, sportovních či společenských akcích v centru) 8. Respondenti osloveni v městském centru se neshodnou v otázce usnadnění nebo restrikce individuální automobilové dopravy ( mírně v převaze budou zastánci větších parkovišť před velkorysou pěší zónou) 9. V sémantickém diferenciálu budou respondenti inklinovat k volbě neutrálních tj. středních, nebo mírně převažujících hodnot. Soubor, metoda, zpracování a závěrečná doporučení jsou navrženy tak aby optimalizovaly zisk údajů ve vztahu k výše uvedeným hypotézám a vyhodnocená data byla skutečným věrohodným přínosem.

1. Soubor

Pro tento typ výzkumu byl, v zájmu rychlosti a efektivity vynaložených prostředků stanoven soubor 200 respondentů získaných náhodným výběrem (random sampling). Pro sledovaná šetření je tato metoda, realizovaná kvalifikovanými a proškolenými tazateli nejspolehlivějším řešením. V rámci geografického omezení na městské centrum v Hranicích lze považovat velikost souboru za dostatečně průkaznou.

2. Metoda

Standardizovaný dotazník (tužka papír) koncipovaný pro sběr v terénu (doba expozice neměla být respondentovi na obtíž a neměla přesáhnout 10 minut). Dotazník obsahoval 8 otázek se 4 možnostmi odpovědí a sémantický diferenciál zjišťující emotivní hodnocení městského centra 9.bodovou škálou. Obvyká kritéria identifikačních údajů pro tento typ výzkumu byla doplněna o typ vazby k městu Hranice i délkou a typem pobytu v něm.


3. Sběr dat

Sběr dat proběhl v týdnu od 6.4.-12.4. 2006. Pro sběr dat bylo vyškoleno 5 tazatelů a jeden manažer výzkumu. Všichni tazatelé měli vysokoškolské vzdělání se vztahem ke zkoumané problematice. Během sběru dat proběhla „skrytá kontrola“. Při odevzdávání dotazníků byla provedena pečlivá vizuální kontrola úplnosti a využitelnosti dat inventářů z terénu.. Pečlivě byli evidováni i lidé kteří spolupráci odmítli, nebo neodpověděli na první dvě otázky dotazníku v souladu s požadavkem (vylučovací otázky sledující vztah k předmětu výzkumu).

4. Zpracování dat

Získaná data byla zpracována studenty fakulty multimediálních studií MU v Brně statistickým programem SPSS, který spolehlivě pokrývá všechny etapy zpracování samozřejmou šíří metod a postupů zpracování. Spolehlivost SPPS je garantovaná jeho masovým rozšířením a stálou uživatelskou kontrolou. Data byla interpretována obvyklými deskriptivními technikami pro tento typ výzkumu.

5. Marketingová podpora

Výzkum a jeho výsledky byly spolu s baterií sekundárních dat (situační analýzou) zařazeny do Projektu marketingové komunikace, kde logicky tvořily základ pro situační analýzu a rozsáhlá marketingová doporučení.

Martin HRDÝ Vedoucí projektu

Tereza KOVÁČIKOVÁ manažer projektu

Petr STYX konzultant projektu

PRŮZKUM: POSTOJE OBYVATEL HRANIC K MĚSTSKÉMU CENTRU SELEKTIVNÍ OTÁZKA (DOTAZNÍK JE URČEN PRO OBYVATELE HRANIC A REGIONU HRANICKO) 1. Navštěvujete městské centrum v Hranicích ? pravidelně

často

zřídka

vůbec

2. Využiváte k nákupu a trávení volného času raději jiná místa ? Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Doba využívání; - pokládejte pouze těm, kteří centrum navštěvují 3. Jak často centrum města navštěvujete ? Pravidelně (více než 2x t.)

2x týdně

1x týdně

Výjimečně

Způsob využití času- pokládejte pouze těm, kteří centrum alespoň 1x v týdnu navštěvují


4. Která z činností Vám zde zabere nejvíce času: Nakupování

Na úřadech

Procházky

Restaurace

Kulturní vyžití

Setkání s lidmi

Jiné aktivity

(předložte karty) 5. Jak na Vás městské centrum působí (jaké to je místo k životu?) Vstřícné, lákavé

Pohodové, klidné

Omšelé a staré

Nezajímavé

Jiné

6. Městské centrum v Hranicích je pro podnikání (samostatně výdělečnou činnost) Výhodné a přitažlivé

Lepší než jinde

Stejné jako jiné části

Horší než jinde

Neperspektivní

7. Co by k oživení městského centra přispělo nejvíce: Hezké památky

Lákavé obchody

Místní trhy

Kulturní akce

Sportovní akce

Zájmové kluby

Jiné aktivity

(předložte karty) 8. K atraktivitě městského centra by výrazně přispělo : Snadná doprava

Více míst k parkování

Omezení vjezdu aut

Důsledná pěší zóna

Společenské centrum

Správní centrum

9. V budoucnu městské centrum vidím jako Památkovou oblast

Zelené město

Takové jaké je

10. Jste ochoten přispět k atraktivitě městského centra v Hranicích ? Aktivní účastí v akcích

Občasnou výpomocí

Pasivně jako divák

Žádným způsobem

Někdy člověka nenapadnou ta správná slova jak hodnotit centrum města. Tady je uvedeno několik protikladných vlastností, které můžete hodnotit udělenými body od nejslabšího po nejsilnější dojem

Zajímavé a rozvíjející se

1

2

3

4

5

6

7

Obyčejné a zaostávající

Přehledné a čitelné

1

2

3

4

5

6

7

Neuspořádané, chaotické

Přátelské a živé

1

2

3

4

5

6

7

Studené a vylidněné

Místo, kde rád pobývám

1

2

3

4

5

6

7

Místo pro nutné povinnosti

Pěkné a lákavé obchody

1

2

3

4

5

6

7

Neatraktivní obchody

Široká nabídka služeb

1

2

3

4

5

6

7

Neuspokojivé služby

Čisté a přívětivé

1

2

3

4

5

6

7

Zanedbané a odpudivé

Místo, kde rád nakupuji

1

2

3

4

5

6

7

Místo, kde nic nekoupím

Místo o kterém rád mluvím

1

2

3

4

5

6

7

Místo, které mi nic neříká


Identifikační údaje dotazované osoby : Dotazovaná osoba je:

MUŽ

ŽENA

Ve věku:

Do 20

21-35

36-50

Sociální pozice:

ST

DE

ZA

PO

Student

Dělník

Zaměst. Ved.prac. Podnikat. Důchod. Nezaměst. Vdomácnosti

Vazba s městem:

VP

narozený zde

trvale bydlící

51-65

DU NE

65 a více

DO

přechod.bydlící

bydlící v hranickém regionu

Důležité poznámky:

TERENNÍ SBĚR DAT Sběr dat v terénu - v lokalitě městského centra v Hranicích realizovali studentky FSS MU v Brně v týdnu od 4. 4. do 11. 4. 2006 rovnoměrně během dne. Do souboru byli zařazeni pouze ti oslovení občané, kteří potvrdili jako bydliště město Hranice, nebo hranický region, vyhovovali ostatním požadavkům na soubor (viz.) a byli ochotni se průzkumu zúčastnit. Konečný výběr respondentů proběhl takto: Oslovených občanů 253

Nebydlících v Hranicích

Nenavštěvujících centrum

Zaneprázdněných nebo neochotných

Zařazeno do Souboru

15

12

36

200

I. SOUBOR Výběrový soubor byl stanoven obvyklým kvótním výběrem strukturující obvyklé zastoupení


obyvatel podle sledovaných charakteristik.

Obecné charakteristiky souboru: 1) Pohlaví Četnost

Procenta

muž

80

40

žena

120

60

Celkem

200

100

V souboru bylo 80 (40%) mužů a 120 žen (60%). To se blíží standardnímu rozložení v běžné populaci (ženy tam obvykle tvoří kolem 51%). Pro účel výzkumu jsme s vyšším počtem počítali. Očekávali jsme také vyhraněnější postoje k problematice městského centra. Jsou to většinou ženy, které chodí do města na nákupy, na procházky s dětmi, apod. – tam je nejjednodušší je zastihnout.

2) Věková kategorie Cetnost

Procenta

do 20 let

23

11,5

21-35 let

83

41,5

36-50 let

39

19,5

51-65 let

27

13,5

nad 65 let

28

14

Celkem

200

100

Co se týče věku, největší podíl (41,5%) tvořila kategorie 21-35 let, rozložení souboru bylo ale opět vcelku rovnoměrné – zastoupeny jsou vcelku vyrovnaně, všechny věkové kategorie.

3) Sociální pozice Současný soubor:

Soubor duben 1999 procenta

četnost

procenta

student

33

16,5

student

15,5

dělník

1

!!!,5

dělník

15,9

zaměstnanec

72

36

zaměstnanec

27,5

vedoucí pracovník

2

1

vedoucí pracovník

podnikatel

14

7

podnikatel

8

důchodce

44

22

důchodce

21,9

nezaměstnaný

7

3,5

nezaměstnaný

7,6

v domácnosti

27

13,5

v domácnosti

3,6

Celkem

200

100

Celkem

100

Pozice


Sociální pozice Z našich respondentů bylo nejvíce zaměstnanců (36%), dále důchodců (22%), studentů (16,5%) a žen v domácnosti (13,5%). Tuto charakteristiku jsme porovnali s průzkumem, který byl v Hranicích realizován v dubnu 99. I když se, z hlediska účelu a geografického rozložení jedná o dva různé vzorky, v zásadě by se neměly lišit, případní rozdíly lze přirozeně vysvětlit. a) Tak například poměrně nízké procento podnikatelů a vedoucích pracovníků může znamenat jediné – jsou to lidé, kteří se příliš nezdržují na ulici, obvykle buď jezdí autem nebo jsou na pracovních obědech, schůzích, někam pospíchají, apod. (Rozhodně by pro zjištění názorů podnikatelů – pokud by o to radnice měla zájem – bylo vhodnější nějaké veřejné sezení s nimi, komunikace e-mailem, apod. b) Poloviční počet nezaměstnaných jenom prokazuje, že nezaměstnaní jedinci netráví svůj čas v městském centru ve stejné míře jako ekonomicky aktivní, nebo ženy s malými dětmi. c) Obvyklému vysvětlení se ale vymyká skupina „dělníci“. Během průzkumu byl osloven pouze jeden respondent dělnické kategorie ( 0,5% oproti 16% zachycených v geograficky rozloženém průzkumu). Toto zjištění by zasloužilo zvláštní pozornost. Může totiž znamenat, že relativně početná sociodemografická skupina, nenalézá žádny důvod, aby v městském centru běžně pobývala.

4) Vazba k městu Cetnost

Procenta

trvale zde bydlící

112

56

přechodně zde bydlící

8

4

bydlící v hranickém regionu

22

11

narozený zde a trvale zde bydlící

58

29

Celkem

200

100

Složení souboru je reprezentativní také v tom smyslu, že se k problematice městského centra vyjadřovali lidé, kteří mají s městem pevnou vazbu. V našem souboru bylo 85% lidí trvale bydlících v městě Hranice (56% „trvale zde bydlící“ + 29% „narozený zde a trvale zde bydlící“).


Zbylých 15% buď bydlelo v hranickém regionu (11%) nebo v Hranicích přebývá přechodně (4%, většinou studenti).

ZHODNOCENÍ PRŮZKUMU

PRŮBĚHU

V dubnu 2006 byl v Hranicích realizován profilový průzkum postojů občanů k důležité městské lokalitě. Průzkum byl realizován vyplňováním dotazníku exponovaného náhodným chodcům v městském centru města Hranice.. Pro přímou účast v průzkumu byly odbornými tazateli vyplněné dotazníky od 200 respondentů, což je, s ohledem na geografické omezení a celkový počet obyvatel obvyklý soubor. Výsledky jsou tedy validní, splňují nároky kladené na tento typ šetření a lze je považovat za statisticky průkazné.

Zpracování dat

Získaný materiál byl analyzován a interpretován obvyklými statistickými deskriptivními technikami, ( rozdělením četnosti, použitím marketingových škál a tabulek), jednak podroben matematicko - statistické analýze. Zjištěná data a jejich interpretace jsou obsahem této

Zprávy o realizovaném marketingovém průzkumu.

Získané výsledky ale především slouží jako přímá data, doplňující konkrétními zjištěními rozsáhlou situační analýzu sekundárních dat. Společně tvoří základ pro vypracování Marketingového projektu pro město Hranice, zejména oblast městského centra obsahující marketingová doporučení se závěrečným posouzením tržního potenciálu a struktury trhu, síly tržních segmentů a analýzy údajů pro marketingovou komunikaci managementu města Hranice.

II. VÝSLEDKY 1) Návštěva centra

10

Pocet

Procenta

pravidelně

52

26

často

69

34,5

zřídka

79

39,5

Celkem

200

100


Legenda :

Otázka zachycující frekvenci pobytu v městském centru na počátku interwiev měla více významu. Především sloužila jako filtr. Můžeme předpokládat, že většina chodců směřuje k určitému cíli a nečekaná překážka ve formě určitého zdržení může na počátku vyvolat frustraci. Je třeba připomenout, že obecně je jiné klima, než před léty, lidé jsou oslovování relativně více a svůj čas si více hlídají. V tomto ohledu je výše zájmu o předmět průzkumu pozitivním signálem. S oslovenými lidmi, kteří uváděli frekvenci nižší než zřídka, byl rozhovor ukončen. Jejich názor na důvod mohl být zajímavý, ale interwiev byl zaměřen hlavně na postoje a očekávání respondentů, kteří v centru pobývají ať už proto, je to uspokojuje, nebo uspokojení v centru hledají. Pravidelně nebo často pobývá v centru 61% respondentů. Přes vysoké procento respondentů, kteří městské centrum prakticky nenavštěvují bychom to považovat za dobrý výsledek. Ten je ale devalvován výsledky následujících otázek, které důvod a výsledky návštěvy městského centra problematizují.

2. Větší obliba jiných míst Městská centra lidé navštěvují z různých důvodů. Mohou tam bydlet, nebo pracovat a přesto pro nákupy, trávení volného času preferovat jiné oblasti a město je potom „neživou zónou“. Na přímý dotaz, zda respondent uspokojuje své výrazné potřeby raději mi mimo městské centrum – ať už nákupní, kulturní,společenské či oddychové respondenti odpovídali takto : Pocet

Procenta

ano

64

32

spíše ano

98

49

spíše ne

33

16,5

ne

5

2,5

Celkem

200

100

Legenda: V městském centru nalézá uspokojení celého spektra svých potřeb pouze 5% respondentů. Takový výsledek je znepokojivý, z hlediska rozvoje služeb dokonce alarmující. Módním trendem se v dnešním pohledu na atraktivitu měst stává například cestovní ruch. Je ale téměř nemyslitelné, že by turisté nastaveni na živé společensky vstřícné místo trávili svůj čas konzumací zbytkových služeb v místě, na kterém ani místní lidé nenacházejí nic potřebného a přitažlivého. V každodenní praxi využívá k nákupu spíše jiná místa než je městské centrum. 81%

11


respondentů. Ti na přímý dotaz odpověděli, že na nákupy spíše nebo určitě chodí jinam (odpovědi „ano“ + „spíše ano“). Mezi muži a ženami nebyl ve výsledcích žádný významný rozdíl. Co se týče věkových kategorií, největší procento těch, kdo odpověděli „spíše ne“ nebo „ne“ (tzn. že spíše nebo určitě využívají k nákupu městské centrum) bylo nejvíce mladých „do 20 let“ – z této kategorie takto odpovědělo 34,7% respondentů. Obecně nenáročných na standard služeb oproti 12,8% respondentů z věkové kategorie „3650 let“, jejichž potřeby a nároky jsou již více sofistikované.

3. Upřesnění frekvence pobytu

Na rozdíl od první otázky, která měla pouze obecný charakter, zde už měli svoji potřebu využití městského centra respondenti konkretizovat. Meritorní důvody- bydlení a zaměstnání, byly jako důvod vyloučeny. Ostatně mimo jiné také proto, že město v takových případech může sloužit pouze jako průchozí prostor, bez dalších vazeb. Pocet

Procenta

pravidelně (více než 2x týdně)

65

32,5

2x týdně

53

26,5

1x týdně

70

35

výjimečně

12

6

Celkem

200

100

Legenda : Oproti nepříznivému výsledku v otázce č.2 odpovědi na otázku 3. jednoznačně prokazují, že tendence k využívání městského centra jsou u obyvatel zakořeněny. A to je pro městské centrum dobrá zpráva.Nadpoloviční většina našich respondentů navštěvuje centrum 2x týdně nebo častěji- takto odpovědělo celkem 59% dotázaných. Do počtu přibyli i odpovědi respondentů, kteří svoje návštěvy centra považují za vyjímečné proto, že jsou vícekrát měsíčně, avšak nikoli pravidelně. Mezi muži a ženami opět nebyl ve výsledcích znatelný rozdíl, co se týče věkových kategorií, mírně se odlišovala skupina ve věku „51-65 let“, kteří měli tendenci chodit do centra nejméně často.

12


Identifikační údaje :

Pro manažery obchodníky a komunikační poradce je důležitou otázkou „osobnost města“ – tedy typický obyvatel, který městské centrum využívá nejčastěji a nejvíce od něho očekává a vytváří největší měrou obraz o něm. Typickou skupinou žijící městským centrem jsou ženy v domácnosti . Z pohledu sociálních pozic se skupina „v domácnosti“, vyčlenila nejvíce. 77,7 % uvedlo (oproti 59% v celkovém souboru), že chodí do centra 2x týdně a více – má tedy ze všech sociálních pozic tendenci centrum navštěvovat nejčastěji. Jako protipól této skupiny se zde rýsuje pro komunikační cíle věková skupina ve věku 51-65 let, která městské centrum navštěvuje nejméně. Obecně z pohledu sociálních aktivit to je skupina, která má dostatek volného času k mimonákupním aktivitám v městském centru a také ho tak využívá. Z pohledu nákupního jsou to lidé utrácející peníze za kvalitnější zboží u něhož často vyžadují speciální vlastnosti. Je-li v Hranicích tato skupina ve významné defenzívě je to centru na škodu a také toto zjištění vyžaduje řešení.

4) Využití centra Městské centrum v Hranicích by mělo, v optimálním případě, poskytovat v rámci své sociální prostorové struktury zázemí pro různorodé procesy a děje, tak aby zaujalo status přirozeného centra mikroregionu. V teoretické části byly definovány některé základní funkce – obchodní, podnikatelská, správní, sociální, kulturní, samozřejmě residenční s veřejnou a parkově upravenou zelení. Z hlediska marketingu je ve většině těchto funkcí vystaveno konkurenci. Otázka číslo 4. nám ukazuje jak je městské centrum v Hranicích obyvateli využíváno a zda poskytuje možnosti jako ucelený funkční celek : Nakupování

Úřady

Procházky

Restaurace

Kulturní vyžití

Setkání s lidmi

41,50%

27%

21%

9%

6,50%

9%

Legenda : Nejvíce respondentů uvedlo, že využívá centra k nakupování (41,5%). Tento výsledek ale v rozporu s výsledky otázky č.2, kde většina respondentů odpověděla, že chodí nakupovat jinam. Skutečnost je taková, že lidé v městském centru sice nakupují ale realizují pouze základní

13


a nejnutnější nákupy. Skutečné a komplexní uspokojení svých životních potřeb realizují jinde. Toto zjištění je samozřejmě znepokojující nejfrekventovanější uváděna činnost dávající pobytu ve městě smysl je

vlastně plně saturována jinde. 25% respondentů využívá městské centrum k vyřízení úředních záležitostí. K tomu není co dodat. Než budou plně rozvinuty služby po Internetu, je to jediná funkce, která je pro ně nezastupitelná. Snížení významu městského centra, jako obchodní zóny se týká většiny měst v ČR i když to neplatí absolutně. (Transformace městské obchodní sítě byla zmíněna na jiném místě). Nakup je zde potom výsledem synergického efektu- obyvatelé využívají městského centra k jiným aktivitám a nakup je jejich doprovodným efektem. V Hranicích ale pouhá pětina (21%) respondentů využívá městské centrum jako prostor k procházkám. V souvislosti s oblibou nákupních center pro vyplňování volného času to znamená jediné – městské centrum v Hranicích neposkytuje svým návštěvníkům dostatečně zajímavé a podnětné prostředí, které by je zaujalo. To je negativní zjištění zejména pro očekávaný nárůst cestovního ruchu. Výsledky v dalších položkách jsou rovněž neuspokojivé. Pouze každý desátý respondent využívá ve městě restauračních zařízení, nebo očekává, že by se potkal se svými známými a přáteli. To je významně méně než činí český průměr. Podle zveřejňovaných výsledků průzkumu veřejného mínění do hospody, hostince či pivnice chodí 22 procent dotázaných a do restaurací 20 procent lidí. Do ostatních zařízení, kde je možné posedět, například do pizzerií, kaváren, cukráren, vináren, barů či čajoven, chodí od dvou do osmi procent dotázaných.. Podle výzkumu CVVM Češi považují hospody ( jejich relaxační, informační a společenskou funkci) za součást české tradice. Pro srovnání : Vztah současné české populace k návštěvám restauračních zařízení :

* V Česku roste trend využívání restauračních zařízení a v návaznosti i jejich počet a kvalita. V současnosti je tuzemsku kolem 33 tisíc restaurací, což je asi dvakrát víc než před deseti lety.

14


Situace českých hospod se po roce 1989 Nakupování

Úřady

Procházky

Restaurace

Kulturní vyžití

Setkání s lidmi

41,50%

27%

21%

9%

6,50%

9%

Zdroj : Tisková zpráva ČSAV/CVVM „Češi a hospody“

Tyto informace uvádíme proto, že absence kvalitních restauračních zařízení byla jednou z nejfrekventovanějších stížností hranických respondentů ( v návaznosti s kritikou jediné čínské restaurace). Vedle toho absence příležitosti „někam jít“ (sednout si na kávu, do cukrárny). Jejich nedostatek je pociťován jednoznačně – v obdobných výzkumech v otázce „co by si lidé přáli“ panuje většinou značný rozptyl. Proto jsme se tématu věnovali podrobněji. Pouze zlomek souboru (6,5%) nalézá v městském centru uspokojující kulturní událost. Odsud potom obecná vyjádření, že zde prostě „není co dělat“.

5) Charakter centra Lidé mohou mít k městskému centru konkrétní výhrady, ale přesto s ním mohou být spokojeni. Mohou si vážit jeho zajímavé architektury,historického koloritu, klidné a pohodové atmosféry prostě městské centrum může mít image „dobrého místa k životu. Tyto postoje sledovala tato otázka : Pocet

Procenta

neodpověděl/a

6

3

vstřícné a lákavé

19

9,5

pohodové a klidné

43

21,5

omšelé a staré

39

19,5

nezajímavé

82

41

jiné

11

5,5

Celkem

200

100

Legenda : Vliv postojů zachycených předchozí otázkou se bohužel projevuje i v celkovém hodnocení image městského centra. Největší podíl našich respondentů (41%) považuje hranické centrum města za nezajímavé. Téměř každý pátý dotázaný městské centrum hodnotí dokonce jako staré a omšelé. Nejkritičtější se vůči městskému centru vymezují respondenti mladší 20 let (73,9%). Celkový souhrn potom ukazuje, že necelé dvě třetiny obyvatel vnímá městské centrum negativně a necelá třetina

15


pozitivně. V pozitivním hodnocení v souladu s očekáváním dominují obyvatelé starší 65 let (50%). Zbytek do sta procent hodnotí město jako „normální?“, „aktuálně chaotické a rozkopané“nebo jinak. Co se týče rozdílů mezi pohlavími, muži i ženy nejčastěji označili město za „nezajímavé“, druhou nejčastější možností pro muže byla varianta „pohodové a klidné“ (28,8% z nich), zatímco ženy jako druhou nejčastější možnost volili „omšelé a staré“ (21,7% z nich).

Postoje občanů Hranic (průzkum v roce 1999) Postoje obyvatel Hranic k městskému centru můžeme porovnat s jejich vztahu městu tak jak ho prezentuje jiný průzkum (Postoje občanů Hranic….MLO 1999). I když citovaný průzkum sledoval emotivní vazbu k městu nepodmíněnou jeho funkcí, jeho výsledky se s našimi zjištěními v podstatě zejména v krajních polohách shodují :

I Podle citovaných zjištění velmi rádi žili v Hranicích zejména nejstarší respondenti (38%), zatím co kritický až negativní vztah k městu měli zejména studenti (ale také nezaměstnaní shodně13%). Je třeba připomenout, že vysoká afinita obyvatel k městu neovlivňuje příliš hodnocení jeho centra. Při nefunkčnosti centra se lidé rychle naučí uspokojovat svoje materiální a sociální potřeby jiným způsobem. Tato varianta řešení však rozhodně není městskému centru v Hranicích prospěšná.

6. městské centrum jako místo pro podnikání

Z obecně zažitých srovnání vyplývá, že ceny nemovitostí vhodných k podnikání i výše nájmů obchodních prostor rostou s velikostí města a klesají směrem od centra na periferii. Centrum města by tedy, oproti Pocet Procenta jiným lokalitám, mělo generovat neodpověděl/a 8 4 17 8,5 řadu výhod, které s rostoucí výhodné a přitažlivé 39 19,5 vzdáleností od centra ubývají. lepší než jinde stejné jako jiné části 65 32,5 Pro rozvoj obchodu a služeb v horší než jinde 57 28,5 městském centru v Hranicích je neperspektivní 14 7 tato skutečnost klíčová. Otázku Celkem 200 100

16


ale nelze situovat do roviny jednoho velkého investora. Pro příjemný život v městském centru je důležité zaujetí celého spektra podnikatelů a živnostníků poskytujících spektrum velmi specifické nabídky a služeb. Jak vidí tito lidé svoje šance na prosperitu v městském centru :

Legenda : Tuto otázku bylo pro tazatele těžké položit a pro respondenty odpovědět na ni. Zdálo by se, že je určena pouze pro ty., kterých se to týká – pro podnikatele. Není tomu tak proto,že městské centrum je závislé na i na pohledu dnešního studenta, nebo šikovného a žádaného řemeslníka, začínajícího cukráře, kteří zvažují, zda umístit svoji zamýšlenou provozovnu „na oči“ co největšímu počtu obyvatel a zda si to budou moci dovolit. Ryze statisticky se odpovědi na tuto proměnnou téměř rovnoměrně rozložily kolem středu. Znamená to, že respondenti hodnotí výhodnost centra pro podnikání spíše neutrálně – největšímu podílu z nich (32,5%) se zdá stejně výhodná jako jiné části. S ohledem na obecně proklamovanou a očekávanou výhodnost bychom ale mohli předpokládat, že respondenti přiznají městskému centru přece jenom vyšší kvalitu. Pro výše zmíněné hypotetické živnostníky by výsledek měl být jednoznačný. Riskují příliš na to, aby se rozhodovali z informace „ani tak, ani tak“. Jakmile se ale škála otázky blíží k jednoznačnosti počet odpovědí snižuje. Samozřejmě to může být způsobeno neznalostí lidí v této oblasti (respondenti se při dotazování skutečně na tuto otázku nejčastěji zdráhali odpovědět s tím, že „neví“). Tím spíše ale obecný dojem by měl mít šanci na převahu k optimismu. Je tomu ale naopak. Větší podíl respondentů hodnotí centrum města pro podnikání jako nevýhodné. To je určitě jeden z bodů, který je v rukou managementu města a jde změnit.

17


Městské centrum jako místo pro podnikání – podle podnikatelů Zajímavé je, když budeme analyzovat odpovědi pouze podnikatelů (kterých výhodné a přitažlivé 2 14,3 bylo v našem vzorku celkem 14 (7%)), lepší než jinde 2 14,3 kteří by měli být kompetentní na tuto stejné jako jiné části 3 21,4 horší než jinde 7 50 otázku odpovídat. Celá polovina z Celkem 14 100 nich (50%) hodnotí výhodnost centra pro podnikání jako „horší než jinde“, v porovnání s 28,5% u celkového vzorku je to vcelku vysoké číslo. Jako výhodné a přitažlivé je hodnotí naopak více jedinců než u celkové populace (14,3% oproti 8,5%). Rozhodující ale je, že celkové hodnocení je opět převážně záporné. Pocet

Procenta

7) Co by městskému centru prospělo Danou otázku bychom v průzkumu mohli pokládat i jiným způsobem například „Co v městském centru postrádáte nejvíce?“ „Co si přejete nacházet v městském centru nejvíce“ a podobně. Přičemž každá z nabízených alternativ reprezentuje určitý směr, na který se v každém jednotlivém případě váže cela řada charakteristik, činností a služeb :

Hezké památky

Lákavé obchody

Místní trhy

Kulturní akce

Sportovní akce

Zájmové kluby

12,50%

29,50%

17%

43%

14,50%

12%

Legenda : 18


Nejžádanější prioritou městského centra, jsou kulturní akce (43%) Jejich realizace by v městském centru uvítala téměř polovina dotázaných respondentů. Jejich nepopiratelnou předností je, že „přivedou lidi na náměstí“. Proto se na náměstí (ale také do hospod) instalují velkoplošné obrazovky u příležitosti rozhodujících sportovních utkání. Lákavé obchody – (29,5%) Zdánlivě překvapivě uvážíme-li, že město Hranice obklopuje šest hypermarketů. Ve skutečnosti jsou ale řetězce zaměřeny na jednoduché a omezené uspokojení základních nákupních potřeb (Pokud nejde o galerie, nebo centra typu Olympia Brno, Avion Ostrava). Lidé v Hranicích postrádají celou řadu specializovaných obchodů a služeb. Hlavně ale neopakovatelné nákupní prostředí, vytvářející image městského centra, podtrženou městskými trhy. V doporučených aktivitách nebyly ve většině kategorií mezi pohlavími při odpovědích žádné znatelnější rozdíly – jedině „sportovní akce“ volili muži znatelně častěji než ženy (22,5% mužů oproti 9,5% žen) a naopak „místní trhy“ volily ženy častěji než muži (20% žen oproti 12,5% mužů). Tyto odchylky ale byly spíš drobné a navíc ne nijak překvapivé.

Co se týče věkových kategorií, tendence odpovídat byly následující: nejčastěji

2. místo

nejméně často

do 20 let

kulturní akce (43,5%)

sportovní akce (26,1%)

místní trhy (4,3%)

21-35


lákavé obchody (27,7%)

památky (6%)

36-50


lákavé obchody (38,5%)

zájmové kluby (5,1%)

51-65

lákavé obchody (37%)


sportovní akce a místní trhy (7,4%)

65 a více


lákavé obchody a místní trhy (21,4%)

sportovní akce a zájmové kluby (10,7%)

Je také třeba uvést, že celkem 6% (12 lidí) respondentů uvedlo v této otázce v kategorii jiné „posezení“ a 5,5% (11 lidí) „zeleň“. Přestože to nejsou čísla příliš vysoká, vzhledem k tomu, že šlo o kategorie, které si lidé nevybírali ze seznamu, ale které uváděli spontánně, stojí určitě za zmínku. V kategorii „jiné“ se málokdy respondenti shodnou – uvádějí tam spíše neobvyklé varianty. To, že několik lidí samo od sebe uvedlo stejnou položku, znamená, že ji skutečně postrádají.

8. Doprava – výrazný příspěvek k atraktivitě městského centra Příliš mnoho aut vadí lidem ve všech městech. Navíc do budoucna s postupnou revitalizací městského centra a jeho funkcí by paralelně narůstaly nároky nejen na zásobování, ale i na zákaznický komfort. Otázka zaplnění městského prostoru auty trápí obyvatele Hranic asi více než jinde. Radikální návrhy na její omezení se ve vztahu k atraktivitě městského centra tu byly zastoupeny s nečekanou četností :

19


Legenda :

Pocet

Procenta

neodpověděl/a

3

1,5

snadná doprava

23

11,5

více míst k parkování

27

13,5

omezení vjezdu aut

62

31

důsledná pěší zóna

85

42,5

Celkem

200

100

Způsob sběru dat neumožňoval aby pro jednotlivé odpovědi byli vybíráni stoupenci jednotlivých životních stylů. Průzkum probíhal v městském centru, respondenti byli, alespoň v době interwiev pěší. Je tedy možné, že hodnoty této otázky mohou být zatíženy určitou chybou. Oslovení respondenti se ve vysoké míře vyslovili pro restrikce vůči automobilové dopravě v centru města s cílem zvýšit jeho atraktivitu. Větší omezení vjezdu aut by přivítalo 31% dotázaných a vliv striktní pěší zóny (často i s povolením vjezdu pouze večer) vidělo pozitivně 42,5% respondentů. Celkem tedy téměř tři čtvrtiny (73,5 %) dotázaných souhlasí s názorem, že pro atraktivitu městského centra je zapotřebí výrazně omezit automobilovou dopravu a parkování. Oproti tomu snadnější dostupnost autem jako atraktivní prvek městského centra hodnotilo pouze 11,5%, atraktivitu ve zvýšení počtu parkovacích ploch ji nacházelo 13,5% dotazovaných. Rozdíl byl zřetelný při rozlišení odpovědí podle sociální pozice – podnikatelé byli jedinou skupinou, kteří dali jasně přednost snadné autodopravě (volili „snadná doprava“ nebo „více parkovacích míst“ nebo obojí) – tyto možnosti volilo celkem 64,2% z nich. Je zřejmé, že u některých témat se projevuje obecný halo efekt –začínáme být všichni tak trochu proti automobilům, ale současně obchody a restaurace, kde se nedá blízko parkovat prostě nenavštěvujeme. Proto je řešení této otázky velmi sporné a nevyřeší ho jedna odpověď v průzkumu. Na druhé straně doporoučení zazněla téměř jednoznačně a tomuto tématu je třeba věnovat nejednu besedu eventuálně samostatný, cíleně zaměřený průzkum.

20


9. Městské centrum budoucnosti Téma městského centra bylo pro obyvatele města námětem velmi živým (více viz v rekapitulaci). Zajímavá byla i otázka jak si každý obyvatel „svoje město“ představuje v budoucnosti. Je zřejmé, že polyfunkčnost městského centra povede ke kompromisním řešením. Přesto existují města s převažující charakteristikou, která jsou pro ně typická. Respondenti přisuzovali městskému centru do budoucna toto charakteristické image : Pocet

Procenta

neodpověděl/a

4

2

památková oblast

32

16

zelené město

74

37

společenské centrum

55

27,5

správní centrum

6

3

takové jaké je

13

6,5

zelené město a společenské centrum

16

8

Celkem

200

100

Legenda : Převážná většina respondentů by ráda centrum Hranic v budoucnu viděla jako „zelené město“ (37%) nebo jako „společenské c e n t r u m“ ( 2 7, 5 %) nebo jako obě tyto varianty zároveň (8%). Preferované trendy nestojí proti sobě, ale vzájemně se posilují. I to zelené město bylo v širším interwiev definováno jako prostor se stromy a lavičkami, kde se mohou lidé sejít a jen tak spolu posedět. Společným jmenovatelem obou předestřených trendů je tedy setkávání. Mladší generace upřednostňovala jeho společenský charakter (52% z respondentů do 20.let). S rostoucím věkem se potom respondenti stále více přikláněli k vizi „zeleného města“ (53,6% lidí nad 65 let). Nedostatek širšího spektra klidových zón s odpovídajícím městským mobiliářem je obyvateli Hranic vnímán jako aktuální a palčivý problém. Ostatně jeho absence byla překvapením i pro realizační tým výzkumu – lidi kteří se zúčastnili výzkumu nebylo kam posadit. Náš

21


„cizí, tazatelský tým“ , se neměl kde sejít, společně posvačit a poradit se. Případní turisté by takové centrum rychle opouštěli. Na třetím místě se umístila vize městského centra jako „památkové oblasti“ (16% dotázaných). K tomu není co dodat i lidé s předchozími variantami svůj rozhovor začínali : památky tu jsou, teď by to chtělo víc stromů a míst, kde se dá posedět……“ Možnost respondentů vyslovit přání k budoucímu obrazu města je důležitým predikátorem pro plánování jeho rozvoje. Tato otázka na rozdíl do předešlých, není omezena dospělým vnímáním reality. Je ovšem důležitým bodem pro manažerské rozhodování. U každé realizace by mělo být bráno v potaz v tom smyslu zda zamýšlený projekt žádanému obrazu městské centrum přibližuje nebo vzdaluje a činí ho neuskutečnitelným. Jeho akcent si uvědomíme v poslední otázce, která prokazuje, že současný stav je žádanému obrazu značně vzdálen.

10. Ochota participovat na dění v městském centru Obraz, který vytváří průběh průzkumu nám říká, že lidé chtějí příjemná, vstřícná místa k bydlení s přijatelnými byty, dobře vybavené všemi potřebnými službami. Většina částí našich měst však tyto požadavky nesplňuje a potřebují regeneraci. Na druhé straně pokud lidé formulují svá očekávání vůči politické reprezentaci musí také říci, jak vysoká jej jejich připravenost se na nutných změnách podílet. Tyto postoje sleduje tato otázka :

22

Pocet

Procenta

neodpověděl/a

1

0,5

aktivní účastí v akcích

29

14,5

občasnou výpomocí

53

26,5

pasivně jako divák

93

46,5

žádným způsobem

24

12

Celkem

200

100


Legenda : Nejvíce respondentů (46,5%) je ochotno se spektra akcí pro zvýšení atraktivity městského centra zúčastnit „pasivně jako diváci“. Tento výsledek není překvapivý. Koresponduje s běžným rozložením v populaci. Na tomto zjištění je pozitivní, že případných atrakcí a kulturních akcí je v souhrnu připraveno zúčastňovat se 87,5% obyvatel města Hranic a to, pokud by platilo je pro atraktivitu městského centra dobrá zpráva. Samozřejmě nejvíce nás zajímá aktivní účast. Ve městě Hranicích víceméně izolovaně probíhá celá řada kulturních i sportovních událostí (svým významem často přesahující hranice regionu) a důležité je jak jsou tito aktivní lidé participovat na tolik žádaném kulturním dění v městském centru. Pomoci jsou ochotni spíše muži než ženy (pomoci aktivní účastí nebo výpomocí jich bylo ochotno 52,5% oproti 33,3% žen). Očekávané ale poněkud nepříjemné je, že nejvíce ochotni pomoci jsou lidé ve věku 51-65 let (55,5% „aktivní účastí“ nebo „výpomocí“) a naopak nejméně ochotni jsou lidé v kategorii nejmladších ( samozřejmě i nejstarších 30,4% a 28,6% ) . Tato čísla jsou ale přes pozitivní a ukazují relativně velký potenciál pro komunikaci radnice s jednotlivými zájmovými skupinami, tak aby město Hranice mohlo naplňovat sdílená očekávání. Znamenají také, že relativně vysoký počet kritických výhrad k současnému stavu městského centra není pouze pasivním negativismem, ale zaujetím se současnými problémy něco dělat. O tom že cenný „lidský potenciál“ ve městě Hranicích je nás přesvědčují i výsledky dřívějšího průzkumu. (Postoje občanů Hranic….MLO 1999) I tento průzkum ukázal setrvale vysoký zájem občanů o dění ve městě oproti obecně citovanému poklesu občanského zájmu o veřejnou politiku. Získaná data v zásadě korespondují s našimi zjištěními, která zjišťovala jeho konkrétní vyjádření.

11. Charakteristiky města v sémantickém diferenciálu Sémantický diferenciál je užívaným důležitým emotivním souhrnem, který potvrzuje (nebo také zpochybňuje) získané údaje v konkrétních tématech. Zatím co standardní interwiev je o názorech a soudech respondentů, tato metoda je o pocitech. Dotazování zachycují svůj pocit na škále tvořené párem protikladných hodnot. Jeho expozicí získáváme souhrnný obraz jejich pocitů a postojů :

Škála 1 zajímavé a rozvíjející se versus obyčejné a zaostávající Pocet

Procenta

zajímavé a rozvíjející se

19

9,5

spíše zajímavé a rozvíjející se

58

29

ani jedno ani druhé

54

27

spíše obyčejné a zaostávající

53

26,5

obyčejné a zaostávající

16

8

Celkem

200

100

23


Legenda :

Na první „rozehřívací“ povšechnou otázku jsme v sémantickém diferenciálu získali povšechné a statisticky obvyklé odpovědi. Co se týče atraktivity městského centra, lidé rovnoměrně rozložili své názory po celém spektru, samozřejmě zejména kolem středu. Postoj k této vlastnosti centra Hranic je tedy znatelně velmi roztříštěný – názor je téměř „normálně rozložený“, podle založení a nálady každého respondenta. Není tam tendence ani na jednu ani na druhou stranu.

Škála 2 přehledné a čitelné versus neuspořádané a chaotické Pocet

Procenta

přehledné a čitelné

49

24,5

spíše přehledné a čitelné

86

43


24

12

spíše neuspořádané, chaotické

23

11,5

neuspořádané, chaotické

18

9

Celkem

200

100

Legenda :

Během posledních deseti let prošla městská centra velmi živelným vývojem. Většina obchodů změnila své majitele, změnil se sortiment, některé obchody zmizely zcela. Bylo by logické, kdyby, určitá část respondentů se v městském centru cítila poněkud ztracena. Město by potom potřebovalo dokonalejší městský informační systém. Zdá se, že pro rozhodující většinu (67,5%) je městské centrum místem, kde se orientuje. Kde výkon potřebných činnosti není spojen se zmatkem a nejistotou. Je příjemné, že přes zásadní změny je městské centrum pro většinu obyvatel logickým a čitelným místem.

24


Škála 3 přátelské a živé versus studené a vylidněné

25

Pocet

Procenta

přátelské a živé

18

9

spíše přátelské a živé

59

29,5


38

19

spíše studené a vylidněné

64

32

studené a vylidněné

21

10,5

Celkem

200

100

Legenda :

V hodnocení sociální atmosféry městského centra, je obraz grafu přibližně shodný jako graf 1. Přesto ale pro nás má důležitou vypovídací hodnotu. Jsou městské časti, kterými procházíme a nemusíme je nutně hodnotit, vnímáme je jako úsek cesty k určitému cíli. Městské centrum je ale cíl. Měli bychom zde něco očekávat – mělo by nějakou atmosféru mít. Pro 38,5 respondentů nějaké je. Na obecné rovině plní sociální očekávání a pobyt zde více než třetinu uspokojuje. Je ale zneklidňující, že na většinu obyvatel, hranické centrum působí studeně až tísnivé a naší respondenti se i v tom smyslu vyjadřovali – příliš mnoho trhovců, příliš mnoho heren, necítí se tady „doma“, někdy i vyjadřovali obavy.


Škála 4 místo, kde rád pobývám versus místo pro nutné povinnosti Pocet

Procenta

místo, kde rád pobývám

18

9

místo, kde spíš rád pobývám

58

29


27

13,5

místo spíše pro nutné povinnosti

68

34

místo pro nutné povinnosti

29

14,5

Celkem

200

100

Legenda :

Vztah k místu 40

Procenta

30

20

10

0 místo, kde rád místo, kde spíš pobývám rád pobývám


místo spíše pro místo pro nutné nutné povinnosti povinnosti

Vztah k místu

Podobný proběh grafu, podobné postoje čím konkrétnější a specifičtější je řešený postoj tím více se souhrn odpovědí vychyluje k negativním pocitům a k projevům neuspokojení. Skutečně ráda a spíše ráda tráví čas ve městě pouze asi třetina (38%) respondentů. 34% respondentů vnímá pobyt jako spíše nutný pro vyřízení povinností a 14,5% městské centrum navštíví jen když je to nezbytně nutné. (na úřad, k lékaři, nezbytný nákup). Téměř polovina obyvatel, tedy navštěvuje městské centrum proto, že jim nic jiného nezbývá.

Škála 5 pěkné a lákavé obchody versus neatraktivní obchody

Pocet

Procenta

pěkné a lákavé

7

3,5

spíše pěkné a lákavé

30

15


34

17

spíše neatraktivní

81

40,5

neatraktivní

48

24

Celkem

200

100

Legenda : Výsledky v této škále jen plně potvrzují výsledek předchozího souhrnu. Víme-li, že jednou ze základních funkcí je nákup s možností volby z širokého spektra nabídky, tak s touto funkcí centra je spokojeno přibližně 20% obyvatel. Naopak jako spíše nebo zcela neatraktivní ji shledává 64,5% obyvatel. Obyvatele trápí zejména nevhodná sortimentní

26


skladba obchodů – například mnoho obchodních jednotek stejného typu – (zejména trhovci, ale i drogerie), život jim komplikuje absence základního sortimentu (kvalitní obuv).

Obchody

50

Procenta

40

30

20

10

0 pěkné a lákavé spíše pěkné a lákavé


spíše neatraktivní

neatraktivní

Obchody

Škála 6 široká nabídka služeb versus neuspokojující služby Počet Procenta neodpověděl/a

2

1

široká nabídka služeb

11

5,5

spíše široká nabídka služeb

34

17


24

12

spíše neuspokojivé služby

81

40,5

neuspokojivé služby

48

24

Celkem

200

100

Legenda :

Služby 50

Procenta

40

30

20

10

0

eb už sl

by už sl

by už sl

é jiv ko po us ne

é jiv ko po us ne

e íš sp

a dk bí na

eb už sl

hé ru id an

ká ro ši

/a

a dk bí na

no ed ij an

e íš sp

ká ro ši

l dě vě po od ne

27

V konkrétních položkách sémantický diferenciál skutečně odhaluje významné deficity. V druhé základní funkci uspokojování potřeb službami projevuje spokojenost se současným stavem pouze 22,5% obyvatel. Hlavním důvodem kritiky služeb dvěma třetinami obyvatel je absence dobrých stravovacích služeb, včetně kvalitního občerstvení, možnost navštívit cukrárnu a posedět v ní. Na druhé straně přítomnost heren a nekvalitní trhové nabídky s absencí služeb.


Škála 7 čisté a přívětivé versus zanedbané a odpudivé Pocet

Procenta

čisté a přívětivé

23

11,5

spíše čisté a přívětivé

87

43,5


36

18

spíše zanedbané a odpudivé

31

15,5

zanedbané a odpudivé

23

11,5

Celkem

200

100

Prostředí

Legenda :

50

Procenta

40

30

20

10

0 čisté a přívětivé

spíše čisté a přívětivé


spíše zanedbané a odpudivé

zanedbané a odpudivé

Jsme rádi, že negativní soudy mají svoji váhu a nebyly vyřčeny neuváženě, nebo a priori. A respondenti pokud mohou něco ocenit udělají to. Vzhledem k okolnostem, opravy a rekonstrukce, respondenti chápou obtížnost udržení absolutního pořádku. Co do přívětivosti a čistoty prostředí je s městským centrem spokojena více než polovina obyvatel 55%, oproti 27%, kterým současný stav městského centra vadí.

Škála 8 místo, kde rád nakupuji versus místo, kde si nic nekoupím Počet

Procenta

místo, kde rád nakupuji

5

2,5

místo, kde spíše rád nakupuji

48

24


27

13,5

místo, kde spíše nic nekoupím

80

40

místo, kde nic nekoupím

40

20

Celkem

200

100

Legenda : V této škále sledujeme už jenom potvrzení předchozích postojů. Přibližně stejný počet našich respondentů (60%) nepovažují městské centrum za místo, kde by mohli dobře nakoupit. Problém je v tom, že tento převládající názor se bude v souvislosti s předpokládanými opatřeními a následujícími změnami, měnit jen obtížně a může nové kvalitní složky obchodu a služeb značně vyčerpat. Je třeba nastavit celou řadu programů, které by jednak nastartovaly potřebné změny, ale také je udržely životaschopné do doby než se zakotvené postoje hranických obyvatel od základu změní. 28


Využití k nákupům 40

Procenta

30

20

10

0 místo, kde rád místo, kde spíše ani jedno ani místo, kde spíše místo, kde nic nakupuji rád nakupuji druhé nic nekoupím nekoupím

Škála 9 místo o kterém rád mluvím versus místo, které mi nic neříká Pocet

Procenta

místo, o kterém rád mluvím

12

6

místo, o kterém spíše rád mluvím

74

37


42

21

místo, které mi spíše nic neříká

60

30

místo, které mi nic neříká

12

6

Celkem

200

100

Legenda :

Téma hovoru 40

Procenta

30

20

10

0 místo, o kterém místo, o kterém rád mluvím spíše rád mluvím

29


místo, které mi místo, které mi spíše nic neříká nic neříká

Mohli bychom očekávat, že lidé, kteří mají určité místo rádi a vidí v něm něco poutavého a zajímavého se o svém zaujetí dokáží rádi bavit. Samozřejmě tím není myšlen souvislý text do Průvodce městem, spíš zaujetí, postřeh, sdílený příjemný zážitek. Téměř polovina (43%) by o městském centru docela ráda pozitivně hovořila. Charakter této otázky ve skutečnosti ani neumožňuje volbu střední „únikové odpovědi“ . Proto i odpověď „ani jedno, ani druhé“ je třeba vidět (až na výjimky – „neumím se vyjádřit“) spíše v negativním významu.


V kontextu potom tato „mlčící většina“ spíše potvrzuje nepříjemné pocity a postoje tak jak je demonstrují jiné škály. Samozřejmě tuto interpretaci značně posiluje vysoké procento respondentů (36%), kterým městské centrum nemá co říci. Zde je potom negativní pocitová složka vyjádřena přímo a „bez obalu“.

III. REKAPITULACE – Závěrečná zpráva o marketingovém průzkumu městského centra v Hranicích v dubnu v roce 2006 V měsíci dubnu proběhl v Hranicích profilový průzkum městského centra jako II. praktická část díla – Marketingová studie –marketingové řešení nežádoucího vlivu výstavby středisek obchodních řetězců na atraktivitu městského centra ve městě Hranicích – revitalizace městského centra.

3.1. Průběh a obecné zhodnocení průzkumu

Během průzkumu se ukázalo, že problematika městského centra je v Hranicích velmi živá, sledovaná a že obyvatelé města Hranic a hranického regionu, k ní mají co říci. Tazatelský tým pracující v Hranicích na sběru dat byl překvapen ochotou respondentů, věnovat čas a průzkumu se nejen formálně účastnit. Lidé v Hranicích byli připraveni o tématu kvalifikovaně hovořit nad rámec zadaných otázek jejichž souhrn tak netvoří pouhý statistický záznam formálních odpovědí. Mimo rámec zadaných otázek tazatele zpočátku překvapovaly napjaté postoje ke komunitě vietnamských trhovců, ale během mnoha interwiev se zcela jasně vysvětlilo, že nejde o výhrady vůči cizincům- spíše k jejich činnosti – stánky a zejména herny, které obyvatele znepokojují a to i proto, že na sebe navazují zájem dalších „divných lidí“, kteří problematizují pocit dřívější pohody. To co je třeba řešit, zcela jasně vyplývá ze závěru průzkumu. Je třeba podtrhnout, že obyvatele Hranic, více než kvalitní obchod a služby trápí absence sociální funkce městského centra. To, více než s rekonstrukcí obchodní sítě, souvisí s citlivým vytipováním odpočinkových zón a velkorysou instalací městského mobiliáře, eventuelně veřejných WC a pod. Tím nechceme říci, že na obchodní funkci a funkci služeb lze resignovat. Ta je první příčinou současného stavu, jenom její rekonstrukce není snadná a na jedno volební období – jde o trvale sledovaný a řešený proces.

3.2. Výsledky ve vztahu ke sledovaným hypotézám 3.2.1. respondenti budou spokojeni s funkcí městského centra a jeho stavem

Hypotéza vycházela z faktu, že k úpadku funkcí městského centra docházelo postupně po dlouhý časový úsek a vzhledem k aktivitě obchodních řetězců, se lidé naučili řešit potřeby jinak. Tato hypotéza se zcela nepotvrdila. Lidé skutečně svoje potřeby řeší jiným způsobem, ale špatný stav městského centra je trápí a nejsou s ním smířeni.

3.2.2. respondenti budou hodnotit image centra jako stejné, nebo horší, než mělo před léty Tuto hypotézu průzkum potvrdil částečně. Lidé skutečně hodnotí negativně absenci 30


některých funkcí městského centra ale vyzrále – tj. s uvědomováním rostoucích nároků na uspokojování všech potencionálních aktivit. V některých sledovaných aspektech se situace v městském centru skutečně zhoršila.

3.2.3. respondenti nebudou přikládat ekonomické, bytové a sociální funkci centra zásadní význam

Tato hypotéza brala v úvahu individualizaci rodinného a osobního života sledovanou ve vyspělých hlavně anglosaských ekonomikách s resignací na sociální život v míře, která byla typická pro ČR. Hypotéza se nepotvrdila. Naopak kulturní a sociální funkci městského centra hraničtí obyvatelé akcentovali nejvíce. Možná proto, že triviální funkce může síť marketů relativně nahradit, ale žádané funkce městského centra, tak jak je akcentoval průzkum, jsou nezastupitelné.

3.2.4. názor respondentů bude v přímé korelaci s relativně nízkou frekvencí pobytu v centru města Tato hypotéza se potvrdila. Obyvatelé města skutečně tráví v centru města méně času, než je obvyklé a hlavně méně než by je uspokojovalo, protože tam nenacházejí relevantní funkce a hlavně zázemí, které by tento pobyt umožňovalo (městský mobiliář, WC, restaurační služby apod. )

3.2.5. oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k podnikatelské činnosti v centru Tato hypotéza se zcela potvrdila. Respondenti obecně a podnikatelé adresně hodnotili výdělečnou činnost v městském centru převážně rovnocenně, nebo hůře, než v jiných lokalitách. Protože cena je obrazem především vnímané hodnoty (dle marketingu), znamená to zásadní přehodnocení v otázce nájemních smluv a výběrů poplatků pro management města má-li dojít ke kvalitativním změnám.

3.2.6. respondenti se ve významné míře neshodnou v otázce preferencí nástrojů pro změny Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak ve statistický významném výsledku respondenti v průzkumu určili svoje priority (kultura a obchod), které ovlivní atraktivitu městského centra nejvíce.

3.2.7. respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k osobnímu podílu na oživení centra Tato hypotéza se nepotvrdila. Ve statisticky významném výsledku se respondenti vyslovili pro všechny formy participace na akcích, které by prospěly atraktivitě městského centra. Tento výsledek koreluje s výzkumem z roku 1999, který také prokázal velkou míru zájmu o dění ve městě

31


3.2.8. respondenti se neshodnou v otázce usnadnění nebo restrikce individuální dopravy Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak ve statisticky významném výsledku se respondenti vyslovili pro dílčí nebo úplné vyloučení individuální automobilové dopravy z městského centra. Výsledek byl tak jednoznačný, že realizační tým zpochybnil vhodnost souboru (pěší v centru), pro tuto otázku.

3.2.9. respondenti v metodě sémantického diferenciálu budou volit zejména střední hodnoty Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak problémy byly ventilovány s takovou razancí, že zejména emotivní část průzkumu přinesla významné potvrzení zjištěných údajů, které se touto metodou zcela potvrdily.

Závěr :

Posouzení sledovaných hypotéz průzkumem potvrzuje vysokou výtěžnost realizovaného průzkumu a to ve třech rovinách : a) jako přímý zdroj informací managementu města pro něhož jsou zjištěná data zřejmá a mohou sloužit jako podklad k realizaci dalších upřesnění (besedy, kulaté stoly apod.) i k přímému řešení b) sekundárně jako cenný primární zdroj informací k vypracování marketingového projektu c) terciálně jako pozitivní signál obyvatelstvu města Hranice s ohledem na zájem a pozitivní reakce, které práce tazatelů v Hranicích vyvolala. V Brně dne 15.4. 2006

Martin HRDÝ Vedoucí projektu

32

Tereza KOVÁČIKOVÁ

manažer projektu

Petr STYX

konzultant projektu

spolufinancováno Evropskou Únií PROFILOVÝ PRŮZKUM postojů obyvatel města Hranice k městskému centru

Recommend Documents