Společná rybářská. politika v číslech. Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU Rybolov ISSN

Společná rybářská Základní statistické údaje

politika v číslech

VYDÁNÍ Z ROKU 2014 ISSN 1830-9194

Rybolov

Kódy členských států použité v této publikaci

Text byl dokončen v únoru 2014. Údaje od Eurostatu a střediska Eumofa pro kapitolu 5 byly získány v prosinci 2013. Více informací o Evropské unii je k dispozici na internetu (http://europa.eu). Údaje pro katalogizaci jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014. ISBN 978-92-79-34188-5 doi:10.2771/34463 © Evropská unie, 2014 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Obrázek na obalu: © Javier Murcia Printed in Belgium Vytištěno na papíře běleném bez použití elementárního chloru (ECF)

BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království

EU-28 Evropská unie tvořená 28 členskými státy. EU-27 Evropská unie tvořená 27 členskými státy před přistoupením HR. EU-25 Evropská unie před přistoupením BG, HR a RO. EU-15 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, PL, RO, SI a SK. EU-12 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, AT, PL, RO, SI, SK, FI a SE.

1

Předmluva Vážený čtenáři, jako evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov jsem v přístupu k našim mořím a oceánům vždy upřednostňovala udržitelnost a růst, nebo ještě lépe udržitelný růst. Toto nové vydání Společné rybářské politiky v číslech je zcela mimořádné, neboť tyto nové zásady jsou nyní součástí naší nové společné rybářské politiky, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014. Nová společná rybářská politika nám otevírá dveře k udržitelnější budoucnosti: budoucnosti, v níž nedochází k nadměrnému odlovu rybích populací, žralokům nejsou odstraňovány ploutve a ryby nejsou vhazovány zpět do moře; budoucnosti, v níž rybáři budou moci uzavírat výhodnější obchody a spotřebitelé se ze štítků dozvědí jasnější informace; budoucnosti, v níž budeme na rybích farmách chovat vysoce kvalitní ryby způsobem, jenž bude ohleduplný k životnímu prostředí; a budoucnosti, v níž budou ryby, jež dovážíme, stejně bezpečné. Co se však letos nezměnilo, je fakt, že tato příručka je uceleným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o evropský rybolov a evropská moře. Informace, které na jejích stránkách naleznete, sestavili odborníci z vědeckých ústavů, správních orgánů zemí Evropské unie, evropských orgánů a mezinárodních organizací. Toto vydání z roku 2014 obsahuje ty nejkvalitnější a nejobsáhlejší údaje, jaké jsme kdy měli k dispozici. Tyto poznatky jsou klíčem k tomu, abychom při správě našich moří mohli činit uvážlivá rozhodnutí, a jsem vděčná, že je máme na dosah ruky.

2 Je samozřejmé, že rybolov má nadále zásadní význam pro mnoho regionů a komunit na celém našem kontinentu. I když loďstva provozují udržitelný rybolov a zůstávají zisková, lidé potřebují vědět, které rybolovné oblasti jsou nejslibnější a kde lze najít nové pracovní příležitosti. Tato příručka je nejlepší příležitostí, jak začít s hledáním odpovědí. Maria Damanaki evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov

3

Obsah 1

Odpovědný a udržitelný rybolov — 5 Stav populací — 5 Regionální organizace pro řízení rybolovu — 6 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody — 8

2

Rybářské loďstvo — 10

3

Zaměstnanost — 14

4

Zpracovatelské odvětví — 17

5

Produkce rybolovu a akvakultury — 18 5.1 Odlovy — 20 5.2 Akvakultura — 26 5.3 Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury — 32

6

Zahraniční obchod — 33

7

Spotřeba — 41

8

Podpora ze strany Evropské unie — 43

4

ts

ké

moře

Evropská moře

al

S e ve rn í m o ře

Atla

ntsk

ý oc eán

B

Č e rn é m o ř e

Středozemní

m

oř e

5

1 Odpovědný a udržitelný rybolov Stav populací Odpovědné a udržitelné řízení rybolovu vyžaduje, aby rozhodnutí byla založena na spolehlivých vědeckých zjištěních a dlouhodobém řízení. Rozhodnutí o celkovém přípustném odlovu a rybolovných kvótách se opírají o vědecká doporučení – o lovených populacích se dozvídáme více a více. Vědecké poznatky o stavu populací se soustavně zlepšují – např. v Atlantiku a přilehlých vodách klesl počet populací, o nichž není k dispozici dostatek údajů, ze 61 populací v roce 2011 na 41 v roce 2013. Rybolov je tudíž možné stavu populací lépe přizpůsobit. Evropská unie se dohodla, že by pokud možno do roku 2015, avšak nejpozději do roku 2020 měly být všechny populace využívány na úrovni, která

umožní, aby z nich byl dlouhodobě získáván maximální udržitelný výnos. Omezením odlovů na vědecky stanovené úrovně můžeme totiž zaručit, že se populace mohou rozmnožovat, a v konečném výsledku tak zajistit rybářům vyšší výnosy. V oblasti severovýchodního Atlantiku bylo dosaženo značného pokroku a pokrok ve Středozemním a Černém moři by měl podle očekávání nastat brzy, přesto však ve srovnání s tímto cílem dochází k nadměrnému odlovu mnoha populací ryb.

blíží vyčerpání. Některé plány byly již za tímto účelem zavedeny, další podle očekávání budou následovat. Někdy je nutné zmírnit vedlejší dopady rybolovu na mořské prostředí a ekosystémy. EU v nezbytných případech přijímá opatření na ochranu ohrožených mořských stanovišť, např. hlubinných korálů, a ke snížení nezáměrných úlovků mořských ptáků, tuleňů a delfínů. 30 –

Dlouhodobé víceleté plány Komise pro konkrétní druhy rybolovu nebo populace ryb se snaží nastolit podmínky maximálního udržitelného výnosu a v nezbytných případech usnadnit obnovu populací, které se

B

A 25

25 –

20

20 – 15 – 10 – 5– 0–

11

13

21

11

13 12

A Severovýchodní Atlantik a přilehlé vody (Severní moře, Baltské moře, Skagerrak, Kattegat, moře západně od Skotska, Irské moře a Keltské moře)

B

Středozemní a Černé moře 2010 2011 2012 2013

Počet populací, které jsou podle posouzení loveny na úrovni maximálního udržitelného výnosue

6

1 Odpovědný a udržitelný rybolov

Regionální organizace pro řízení rybolovu Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou mezinárodní organizace tvořené zeměmi, které mají v určité oblasti rybolovné zájmy. V současné době existuje 20 regionálních organizací pro řízení rybolovu, které svojí působností pokrývají většinu světových vod. Jejich úlohou je zaručovat řízení, zachování a udržitelné využívání živých mořských druhů, které spadají do jejich působnosti. Díky práci regionálních organizací pro řízení rybolovu v různých regionech jsme byli svědky značného zlepšení stavu populací tuňáka. Ze 16 populací na celém světě bylo před šesti lety jen 6 loveno udržitelným způsobem – v roce 2013 vzrostl jejich počet na 13.

(regionální organizace pro řízení rybolovu tuňáka), a organizace, které řídí jiné populace ryb (regionální organizace pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka). Většina regionálních organizací pro řízení rybolovu má pravomoc stanovit limity pro odlov a intenzitu rybolovu, technická opatření a závazky ohledně kontroly. Evropská unie zastoupená Komisí hraje aktivní úlohu v šesti regionálních organizacích pro řízení rybolovu tuňáka (včetně Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů – AIDCP, což je sesterská organizace Meziamerické komise pro tropické tuňáky – IATTC) a v devíti regionálních organizacích pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka.

Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou otevřeny jak místním zemím („pobřežní státy“), tak zemím, které v daném regionu provozují rybolov. Existují dva druhy regionálních organizací: ty, které řídí pouze vysoce stěhovavé populace ryb, např. tuňáka

EU je také členem dvou regionálních organizací pro rybolov, které mají čistě poradní úlohu a nejsou pověřeny řízením: Komise pro rybolov ve středozápadním Atlantiku (WECAFC) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF).


Regionální organizace pro řízení rybolovu vysoce stěhovavých populací ryb (tuňáka a souvisejících druhů)

WCPFC

ICCAT WCPFC

IATTC IOTC CCSBT

CCBSP

NAFO NASCO NEAFC

CCBSP

CCSBT

Komise pro ochranu tuňáka modroploutvého

IATTC

Meziamerická komise pro tropické tuňáky

ICCAT

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku

WCPFC

Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu

IOTC

Komise pro tuňáky Indického oceánu

Regionální organizace pro řízení rybolovu jiných druhů než tuňáka CCAMLR Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě

GFCM

SPRFMO

SEAFO CCAMLR

SIOFA

SPRFMO

CCBSP

Úmluva o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře

GFCM

Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

NEAFC

Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku

NASCO

Organizace na zachování lososa v severním Atlantickém oceánu

NAFO

Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku

SEAFO

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku

SPRFMO Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří Zdroj: Evropská komise – Eurostat/GISCO. Správní hranice: © EuroGeographics, © FAO (UN), © TurkStat.

SIOFA

Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu

7

8


Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody Dohody o partnerství v odvětví rybolovu se třetími zeměmi vyjednává a uzavírá Evropská komise jménem Evropské unie. Tyto dohody mají plavidlům EU umožnit využívat nadbytečné zdroje ve výlučné ekonomické zóně třetí země, a to v regulovaném a právně zajištěném prostředí. Dohody o lovu tuňáků umožňují evropským plavidlům lovit vysoce stěhovavé populace ryb. Smíšené dohody zajišťují přístup k široké škále populací ryb, zejména hlubinných druhů ryb (především krevet a hlavonožců) a/nebo pelagických druhů. Dohody o partnerství v odvětví rybolovu kladou důraz na ochranu zdrojů a udržitelnost životního prostředí a zaručují, že všechna plavidla EU podléhají předpisům týkajícím se dozoru a transparentnosti. Zároveň byla do všech protokolů k dohodám

o partnerství v oblasti rybolovu zařazena doložka o dodržování lidských práv. Výměnou platí EU partnerským zemím finanční příspěvek, který tvoří dvě různé složky: zaprvé platba za práva přístupu do výlučné ekonomické zóny a zadruhé finanční pomoc, tedy tzv. „odvětvová podpora“, která má partnerským zemím pomoci rozvíjet udržitelný rybolov. Odvětvová podpora má rovněž posílit správní a vědeckou kapacitu dané země tím, že bude klást důraz na udržitelné řízení rybolovu, jakož i na sledování, kontrolu a dohled.

2 4

18 14 16

5 6

15 7

Dohody týkající se několika druhů (smíšené dohody) 1 Grónsko 2 Mauritánie 3 Maroko

Dohody o lovu tuňáků Západní Afrika 4 Kapverdy 5 Pobřeží slonoviny 6 Svatý Tomáš a Princův ostrov 7 Gabon

1 20

21


22

3

17

13 19

8 12 11

10 9

Dohody o lovu tuňáků Indický oceán

Dohody o lovu tuňáků Tichý oceán

„Pozastavené“ dohody*

Severské dohody

8 9 10 11 12

13 Kiribati

14 15 16 17 18 19

20 F aerské ostrovy 21 Island 22 Norsko

Komory Madagaskar Mauricius Mosambik Seychely

Gambie Rovníková Guinea Guinea-Bissau Mikronésie Senegal Šalamounovy ostrovy

* Dohody bez platného protokolu.

Od konce sedmdesátých let dvacátého století, kdy v severovýchodním Atlantiku vznikly výlučné ekonomické zóny, uzavřela EU dohody o rybolovu s Norskem a Faerskými ostrovy a na počátku devadesátých let dvacátého století také s Islandem. Dohody s Faerskými ostrovy a Islandem jsou založeny na roční vzájemné výměně rybolovných práv ve vodách obou stran v souladu s tradičními postupy rybolovu. Dohoda s Norskem kromě roční vzájemné výměny rybolovných práv stanoví, že sdílené populace budou v Severním moři a oblasti Skagerraku řízeny společně (zejména celkový přípustný odlov a kvóty). V současné době je řízení těchto společných populací rámcově upraveno dlouhodobými řídicími plány.

9

10

2 Rybářské loďstvo Řízení kapacity loďstev je základním nástrojem pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů, což je jeden z hlavních cílů společné rybářské politiky. Rybářské loďstvo Evropské unie je rozmanité, jsou v něm plavidla kratší než šest metrů i delší než 75 metrů. Podle práva EU se celková kapacita rybářského loďstva nesmí zvyšovat a každé vyřazení plavidel z provozu či snížení kapacity loďstva financované z veřejných zdrojů musejí být trvalé. Během posledních 19 let kapacita rybářského loďstva EU klesala jak z hlediska prostornosti, tak výkonu motoru. Navzdory tomu, že se EU několikrát rozšířila, dosáhl

počet plavidel v únoru 2014 čísla 87 445 – což je o 19 284 méně než v roce 1995. Zdravější populace ryb zvyšují udržitelnost odvětví. Celkově bylo loďstvo EU v roce 2011 ziskové a došlo ke konsolidaci pomalé obnovy probíhající v posledních letech. Příjmy i zisky loďstva EU mezi roky 2008 a 2011 rostly a v relativním vyjádření se také soustavně zvyšovalo jeho čisté ziskové rozpětí, a to z 1 % v roce 2008 na 6 % v roce 2011.

2 Rybářské loďstvo

Ukazatele hospodářské výkonnosti členských států EU v letech 2008 až 2011 Čistý zisk

Příjem

(jako procento příjmů)

(v miliardách EUR)

6 %

7,156

5 %

0–6

28 198

23 385

352 894

27

6–12

45 946

162 730

2 287 848

24

12–18

6 955

159 505

986 749

25

7,5 –

6–

18–24

3 330

249 700

886 491

22

7,0 –

5–

24–30

1 729

243 883

642 124

20

6,5 –

4–

30–36

579

139 979

311 268

22

6,0 –

3–

36–45

433

172 689

409 750

17

45–60

109

93 235

164 607

19

5,5 –

2–

60–75

76

130 994

225 899

16

5–

1–

>75

90

349 840

414 945

20

87 445

1 725 938

6 682 574

21,3

Počet plavidel

Hrubá prostor nost

Poznámka: Délkou se rozumí celková délka. Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU.

6,492

4 %

2011 –

2008 –

2011 –

2010 –

1 %

2009 –

2008 –

6,285

6,656

2010 –

Průměrné stáří

Délka

2009 –

Rybolovná kapacita EU podle kategorie délky plavidla (situace k 28. únoru 2014)

Výkon motoru v kW Zdroj: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745).

11

12


Rybářské loďstvo členských států (situace ke dni 28. února 2014)

Počet plavidel

Hrubá prostornost

Výkon motoru v kW

Plavidla, která neloví vlečnými sítěmi

Plavidla, která loví vlečnými sítěmi

Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU.

Členský stát BE

%

%

%

%

%

82

0,1 %

14 985

0,9 %

46 975

0,7 %

2

2 %

80

BG

2 053

2,3 %

6 657

0,4 %

57 958

0,9 %

1 939

94 %

114

98 % 6 %

DK

2 682

3,1 %

66 680

3,9 %

227 840

3,4 %

2 004

75 %

678

25 %

DE

1 538

1,8 %

61 794

3,6 %

144 247

2,2 %

1 180

77 %

358

23 %

EE

1 443

1,7 %

13 513

0,8 %

44 349

0,7 %

1 339

93 %

104

7 %

IE

2 202

2,5 %

64 251

3,7 %

194 768

2,9 %

1 291

59 %

911

41 %

EL

15 860

18,1 %

78 103

4,5 %

457 105

6,8 %

15 189

96 %

671

4 %

ES

9 895

11,3 %

379 209

22,0 %

858 067

12,8 %

8 811

89 %

1 084

11 %

FR

7 143

8,2 %

177 860

10,3 %

1 022 030

15,3 %

5 581

78 %

1 562

22 %

HR

7 621

8,7 %

51 710

3,0 %

414 474

6,2 %

6 597

87 %

1 024

13 %

IT

12 698

14,5 %

163 905

9,5 %

1 017 737

15,2 %

8 899

70 %

3 799

30 %

CY

894

1,0 %

3 478

0,2 %

39 037

0,6 %

888

99 %

6

1 %

LV

703

0,8 %

29 945

1,7 %

49 800

0,7 %

635

90 %

68

10 %

LT

293

0,3 %

76 108

4,4 %

89 793

1,3 %

217

74 %

76

26 %

MT

1 037

1,2 %

7 692

0,4 %

76 020

1,1 %

1 014

98 %

23

2 %

NL

848

1,0 %

150 687

8,7 %

335 370

5,0 %

265

31 %

583

69 %

PL

832

1,0 %

33 729

2,0 %

81 361

1,2 %

669

80 %

163

20 %

PT

8 236

9,4 %

99 953

5,8 %

366 359

5,5 %

7 629

93 %

607

7 %

RO

200

0,2 %

618

0,0 %

6 259

0,1 %

190

95 %

10

5 %

SI

170

0,2 %

598

0,0 %

8 425

0,1 %

154

91 %

16

9 %

FI

3 210

3,7 %

16 467

1,0 %

172 542

2,6 %

3 118

97 %

92

3 %

SE

1 390

1,6 %

29 399

1,7 %

169 177

2,5 %

1 128

81 %

262

19 %

UK

6 415

7,3 %

198 598

11,5 %

802 882

12,0 %

4 385

68 %

2 030

32 %

87 445

100,0

1 725 938

100,0

6 682 574

100,0

73 124

84 %

14 321

16 %

EU-28


Vývoj počtu plavidel v rybářském loďstvu EU mezi roky 1995 a 2014

Vývoj kapacity rybářského loďstva EU mezi roky 1995 a 2014

1995

Snížení za celé období v %

-17,2

EU-28

EU-27

EU-25

9 000 –

EU-15

-32,4 8 000 – 7 000 – 6 000 –

Celkový výkon motoru v kW/1 000

EU-15

EU-25

EU-27

EU-28

-2,0 -2,6 Průměrné roční snížení v %

kW EU-28 kW EU-27 kW EU-25 kW EU-15

01.01.14 –

01.01.13 –

01.01.12 –

01.01.11 –

01.01.10 –

01.01.09 –

01.01.08 –

01.01.07 –

01.01.06 –

0–

2014

01.01.05 –

– 500 01.01.04 –

1 000 – 01.01.03 –

– 1 000

01.01.02 –

2 000 –

01.01.01 –

– 1 500

01.01.00 –

3 000 –

01.01.99 –

– 2 000

01.01.98 –

-0,4

4 000 –

01.01.97 –

2007

– 2 500

01.01.96 –

-11,3

5 000 –

01.01.95 –

2004

–0

Celková hrubá prostornost v GT/1 000

GT EU-28 GT EU-27 GT EU-25 GT EU-15

-2,5 -0,5

Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU

13

14

3 Zaměstnanost Odvětví rybolovu má životně důležitou úlohu v mnoha regionech Evropské unie, neboť přispívá k místní zaměstnanosti a hospodářské činnosti – v některých evropských pobřežních komunitách spadá do odvětví rybolovu více než polovina místních pracovních míst (jak ukazuje mapa na protější straně). Zaměstnanost v odvětví rybolovu má tendenci se soustředit jen v několika málo zemích. Jen na Španělsko připadá čtvrtina pracovních míst v odvětví rybolovu v EU a čtyři země s nejvyšším počtem pracovních míst v tomto odvětví (Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko) představují přibližně 70 % všech pracovních míst. I odvětví akvakultury je ze sociálně-ekonomického hlediska důležité. Jeho obrat činí přibližně 3,5 miliardy EUR a pracuje v něm zhruba 85 000 zaměstnanců (částečné a plné pracovní úvazky).

Závislost zaměstnanosti na rybolovu v regionech EU (2011) Závislost na rybolovu v regionech NUTS 3 (měřeno jako poměr mezi zaměstnaností v rybářském loďstvu a celkovou zaměstnaností v regionu): velmi nízká až nízká

střední až vysoká

nízká až střední

vysoká až velmi vysoká

10 regionů NUTS 3 (regiony na úrovni 3 klasifikace územních statistických jednotek) s nejvyšší závislostí na rybolovu: Lefkada (EL), Shetlandské ostrovy (UK), Eilean Siar (Western Isles) (UK), Samos (EL), Zadarska županija (HR), Dubrovačko-neretvanska županija (HR), Orkneje (UK), Preveza (EL), El Hierro (ES), Kefalonia (EL).

Zaměstnanost podle kategorií velikosti plavidla (velikost grafů závisí na celkovém množství zaměstnaných osob): Zdroj: Společné výzkumné středisko, Eurostat a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745).

<12 m

24–40 m

12–24 m

>40 m

až 5 000 rybářů

až 1 500 rybářů

až 1 000 rybářů

až 500 rybářů

3 Zaměstnanost

15

16

3 Zaměstnanost

Zaměstnanost v odvětví rybolovu a akvakultury (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

Rybolov 1 ES IT PT EL UK FR IE NL BG DK PL DE SE CY LT EE LV BE FI MT SI RO

32 194 20 599 16 773 12 169 11 277 7 447 3 428 1 768 1 668 1 661 1 576 1 258 974 911 575 521 378 341 316 155 77 28

Akvakultura 4

2

3 3

FR ES EL UK IT PT RO IE FI DK CY BG SE MT

10 658 6 639 5 559 2 671 2 116 1 749 1 047 958 349 299 276 270 263 165

5

1 Údaje o AT, CZ, HR, HU, LU a SK nejsou k dispozici. 2 Údaje za rok 2010 převzaty od řeckého statistického úřadu. 3 Údaje za rok 2010. 4 Údaje o AT, BE, CZ, EE, HR, HU, LT, LU, LV, NL a SK nejsou k dispozici. U následujících členských států se údaje vztahují pouze na mořskou akvakulturu: DE 18, PL 49 a SI 32. 5 Celková zaměstnanost (na částečný i plný úvazek).

Zdroj: VTHVR, The 2013 Annual Economic Report…, op.cit.

17

4 Zpracovatelské odvětví Celková hodnota výstupu ze zpracovatelského odvětví dosahuje částky přibližně 30 miliard EUR. Z hlediska produkce patří mezi čelní země Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie a Německo. V odvětví je zaměstnáno přibližně 116 000 lidí. Hlavní část evropské produkce tvoří konzervy a hotové pokrmy z ryb, korýšů a měkkýšů.

Poznámka: Údaje se netýkají LU. Zdroje: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26444 EN, JRC 87692) a Eurostat pro AT, BE, CZ, HR, HU a SK.

Hodnota výstupu (2011) (v tisících EUR)

375 600 7 650 80 700 1 858 701 1 966 462 128 611 558 655 268 341 4 646 394 4 802 316 75 300 2 231 651 8 400 170 757 308 830 2 900 37 700 803 738 36 400 1 806 317 1 131 578 44 504 35 400 31 900 262 798 599 415 7 544 785

29 825 802

BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

EU-28

842 325 836 3 043 6 509 1 810 2 829 2 265 17 702 15 662 1 442 5 517 75 4 998 3 699 61 28 2 537 137 15 051 6 913 1 178 351 655 777 1 837 18 572

115 651

Počet zaměstnaných osob (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky na vnitrostátní úrovni)

18

5 Produkce rybolovu a akvakultury Evropská unie je pátým největším producentem na světě. Představuje přibližně 3,5 % celosvětové produkce rybolovu a akvakultury, zatímco v roce 2009 byl její podíl 4,4 %. Tento poměrný pokles je způsoben jak rostoucí celkovou světovou produkcí, tak mírným propadem produkce EU. Z hlediska objemu jsou třemi největšími producenty v EU Španělsko, Spojené království a Dánsko.

Hlavní světoví producenti (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Celkem

177 632 194

100 %

Čína

65 903 381

37,1 %

Indonésie

13 601 723

7,7 %

Indie

8 879 499

5,0 %

Peru

8 346 461

4,7 %

EU-28

6 143 294

3,5 %

Spojené státy

5 559 838

3,1 %

Vietnam *

5 555 000

3,1 %

Filipíny

4 971 799

2,8 %

Japonsko *

4 755 093

2,7 %

Chile

4 436 484

2,5 %

Rusko

4 391 154

2,5 %

Myanmar

4 150 091

2,3 %

Norsko

3 572 608

2,0 %

Jižní Korea

3 260 930

1,8 %

Bangladéš

3 124 677

1,8 %

Thajsko

2 868 436

1,6 %

* Odhad FAO. Zdroj: Eurostat a Eumofa pro EU-28 a FAO pro ostatní země.

5 Produkce rybolovu a akvakultury

Produkce podle členských států (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) ES UK DK FR NL IT DE IE PT PL SE EL LV LT FI HR EE CZ * BE HU * BG RO CY MT AT * SK * SI

1 134 255 798 492 770 643 650 458 408 684 376 858 263 690 250 467 223 945 197 578 193 277 169 430 156 677 140 297 130 961 84 993 78 361 25 000 22 227 21 725 16 050 11 607 5 829 4 875 2 820 2 521 1 574

18,46 % 13,00 % 12,54 % 10,59 % 6,65 % 6,13 % 4,29 % 4,08 % 3,65 % 3,22 % 3,15 % 2,76 % 2,55 % 2,28 % 2,13 % 1,38 % 1,28 % 0,41 % 0,36 % 0,35 % 0,26 % 0,19 % 0,09 % 0,08 % 0,05 % 0,04 % 0,03 %

EU-28

6 143 294

100,00 %

* Údaje za rok 2010. Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

19

20


5.1 Odlovy Podíl Evropské unie na celkové celosvětové produkci rybolovu činí o něco více než 5 %, což ve srovnání s předešlými lety znamená pokles. Odlovy představují přibližně 80 % celkového objemu produkce EU. Třebaže evropské loďstvo působí na celém světě, rybáři EU loví především v severovýchodním a středovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři, a to zejména šprota obecného, sledě obecného a makrelu obecnou. Nejvýznamnějšími rybářskými zeměmi jsou Španělsko, Dánsko, Spojené království a Francie, které stojí dohromady za více než polovinou odlovů EU.

Celkové odlovy EU v hlavních rybolovných oblastech (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Atlantik, severovýchod

3 344 352

69,62 %

Atlantik, středovýchod

618 901

12,88 %

Středozemní moře

462 029

9,62 %

Indický oceán, západ

110 061

2,29 %

Atlantik, jihozápad

101 108

2,10 %

Atlantik, severozápad

61 547

1,28 %

Tichý oceán, jihovýchod

26 532

0,55 %

Atlantik, jihovýchod

19 323

0,40 %

Atlantik, středozápad

11 060

0,23 %

Tichý oceán, středozápad

10 957

0,23 %

Tichý oceán, středovýchod

9 713

0,20 %

Černé moře

9 493

0,20 %

Tichý oceán, jihozápad

2 466

0,05 %

Indický oceán, východ

1 022

0,02 %

Zdroj: Eurostat.

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy

Celkové odlovy hlavních světových producentů (2011)

Celkové odlovy podle členských států (2011)

(objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku)

(objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku)

Čína Peru Indonésie Spojené státy EU-28 Indie Rusko Japonsko * Chile Myanmar Vietnam Norsko Filipíny Thajsko Jižní Korea Bangladéš Mexiko Malajsie Island Maroko Tchaj-wan

16 046 114 8 254 261 5 713 101 5 162 997 4 889 188 4 301 534 4 261 503 3 848 955 3 466 945 3 332 979 2 502 500 2 433 811 2 363 679 1 862 151 1 761 785 1 600 918 1 571 437 1 378 799 1 154 199 964 704 903 892

* Odhad FAO. Zdroj: Eurostat pro EU-28; FAO pro ostatní země.

17,02 % 8,75 % 6,06 % 5,47 % 5,18 % 4,56 % 4,52 % 4,08 % 3,68 % 3,53 % 2,65 % 2,58 % 2,51 % 1,97 % 1,87 % 1,70 % 1,67 % 1,46 % 1,22 % 1,02 % 0,96 %

ES DK UK FR NL DE PT IT IE SE PL LV LT FI EE HR EL BE BG HU * CZ * RO MT SK * CY SI AT *

860 030 738 846 599 523 443 549 364 964 224 592 214 779 212 730 206 177 179 836 169 593 156 130 137 063 119 686 77 942 70 534 62 847 22 191 8 956 6 216 3 990 3 254 1 920 1 608 1 163 719 350

17,59 % 15,11 % 12,26 % 9,07 % 7,46 % 4,59 % 4,39 % 4,35 % 4,22 % 3,68 % 3,47 % 3,19 % 2,80 % 2,45 % 1,59 % 1,44 % 1,29 % 0,45 % 0,18 % 0,13 % 0,08 % 0,07 % 0,04 % 0,03 % 0,02 % 0,01 % 0,01 %

Celkem EU-28

4 889 188

100,00%

21

* Údaje za rok 2010. Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat.

22


15 hlavních druhů ulovených Evropskou unií (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Sleď obecný

509 951

10,46 %

Šprot obecný

413 415

8,48 %

Makrela obecná

376 333

7,72 %

Smáčkovití

335 023

6,87 %

Sardinka obecná

307 963

6,31 %

Kranas obecný

159 756

3,28 %

Treska obecná

146 634

3,01 %

Štika a kranas

133 531

2,74 %

Sardel obecná

126 115

2,59 %

Sardinka oblá

123 600

2,53 %

Tuňák pruhovaný

121 056

2,48 %

Tuňák žlutoploutvý

102 132

2,09 %

Žralok modravý

100 270

2,06 %

Štikozubec obecný

85 256

1,75 %

Platýs velký

82 668

1,70 %

Zdroj: Eurostat.


Hlavní druhy ulovené jednotlivými členskými státy (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) DE

BE Platýs velký Jazyk obecný Ďasovití

6 344

28,6 %

3 530

15,9 %

1 279

5,8 %

BG Šprot obecný Mořští plži

3 955

44,2 %

3 935

43,9 %

EE

3 161

79,2 %

Šprot obecný Sleď obecný Kreveta severní

170

4,3 %

CZ * Kapr Cejn velký

Sleď obecný Štika a kranas Makrela obecná Treska obecná Garnát obecný

38 191

17,0 %

28 756

12,8 %

24 088

10,7 %

18 966

8,4 %

17 036

7,6 %

34 976

44,9 %

25 325

32,5 %

9 919

12,7 %

61 670

29,9 %

38 465

18,7 %

24 807

12,0 %

8 896

14,2 %

5 809

9,2 %

4 113

6,5 %

3 404

5,4 %

IE DK Smáčkovití Šprot obecný Sleď obecný

282 948

38,3 %

171 212

23,2 %

87 408

11,8 %

Makrela obecná Kranas obecný Sleď obecný EL Sardel obecná Sardinka obecná Štikozubec obecný Očnatec štíhlý

* Údaje za rok 2010.

23

24


ES Žralok modravý Tuňák pruhovaný Tuňák žlutoploutvý Štika a kranas Sardinka obecná

CY 86 180

10,0 %

77 709

9,0 %

62 675

7,3 %

50 763

5,9 %

49 830

5,8 %

FR Tuňák žlutoploutvý Tuňák pruhovaný Hřebenatka kuchyňská Štikozubec obecný Sardinka obecná

38 754

8,7 %

37 099

8,4 %

27 820

6,3 %

24 062

5,4 %

22 955

5,2 %

HR Sardinka obecná Sardel obecná

46 051

65,3 %

14 387

20,4 %

46 237

21,7 %

19 668

9,2 %

14 377

6,8 %

Tuňák křídlatý Modrák Očnatec štíhlý

243

20,9 %

129

11,1 %

109

9,4 %

LV Šprot obecný Štika a kranas Sleď obecný

33 056

21,2 %

26 942

17,3 %

25 789

16,5 %

32 877

24,0 %

25 588

18,7 %

25 565

18,7 %

3 247

52,2 %

1 113

17,9 %

371

6,0 %

LT Sardinka oblá Kranas západoafrický Sardinka obecná HU* Kapr Kaprovití Sladkovodní ryby

IT Sardel obecná Chionka slepičí Sardinka obecná

* Údaje za rok 2010.


RO

MT Mečoun Zlak nachový Tuňák obecný

25

532 349 142

27,8 % 18,2 % 7,4 %

Zlatá rybka Placka bezeskvrnná Cejn velký

1 105

34,0 %

423

13,0 %

267

8,2 %

SI NL Kranas obecný Sardinka obecná Sleď obecný Sardinka oblá

80 923

22,2 %

52 111

14,3 %

45 400

12,4 %

44 705

12,2 %

350

100 %

PL Šprot obecný Sleď obecný Kranas obecný

50 477

29,8 %

29 296

17,3 %

19 369

11,4 %

Sardinka obecná Makrela rodu Scomber Žralok modravý Kranas obecný

57 286

26,7 %

32 994

15,4 %

13 774

6,4 %

11 269

5,2 %

42,6 %

163

22,7 %

56

7,8 %

1 159

72,1 %

97 645

81,6 %

15 762

13,2 %

60 879

33,9 %

60 574

33,7 %

32 690

18,2 %

182 214

30,4 %

61 571

10,3 %

34 532

5,8 %

29 996

5,0 %

FI Sleď obecný Šprot obecný SE Sleď obecný Šprot obecný Smáčkovití

PT

306

SK* Kapr

AT* Sladkovodní ryby

Sardinka obecná Sardel obecná Treska bezvousá

UK Makrela obecná Sleď obecný Humr severský Hřebenatka kuchyňská

* Údaje za rok 2010. Zdroj: Eurostat.

26


5.2 Akvakultura Akvakultura je důležitou činností v mnoha evropských regionech. Akvakultura Evropské unie produkuje přibližně 1,25 milionu tun, tedy více než 20 % celkové produkce rybolovu v EU, v celkové hodnotě 3,6 miliardy EUR. Její podíl na celkové celosvětové produkci akvakultury je 1,5 % z hlediska objemu a téměř 4 % z hlediska hodnoty.

hodnota

Poznámka: Netýká se LU.

UK FR EL ES IT IE DK HR DE NL PL PT MT FI SE CZ HU CY BG RO AT LT LV SI SK EE BE

Zdroj: Eurostat a Eumofa.

EU-28

Celková produkce akvakultury podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku)

% hodnoty

objem

% objemu

739 685 666 730 452 976 447 361 404 021 124 901 95 593 93 954 82 728 73 960 62 806 62 629 45 109 43 105 42 442 39 865 30 294 26 561 17 114 15 890 14 334 6 886 2 804 2 615 2 421 1 971 202

20,55 % 18,53 % 12,59 % 12,43 % 11,23 % 3,47 % 2,66 % 2,61 % 2,30 % 2,06 % 1,75 % 1,74 % 1,25 % 1,20 % 1,18 % 1,11 % 0,84 % 0,74 % 0,48 % 0,44 % 0,40 % 0,19 % 0,08 % 0,07 % 0,07 % 0,05 % 0,01 %

198 969 206 909 106 583 274 225 164 128 44 290 31 797 14 459 39 098 43 720 27 985 9 166 2 955 11 275 13 441 21 010 15 509 4 666 7 094 8 353 2 470 3 234 547 855 913 419 36

15,87 % 16,50 % 8,50 % 21,87 % 13,09 % 3,53 % 2,54 % 1,15 % 3,12 % 3,49 % 2,23 % 0,73 % 0,24 % 0,90 % 1,07 % 1,68 % 1,24 % 0,37 % 0,57 % 0,67 % 0,20 % 0,26 % 0,04 % 0,07 % 0,07 % 0,03 % 0,00 %

3 598 955

100,00 %

1 254 106

100,00 %

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura

Produkce akvakultury v EU podle druhu produktu (2011)

Celková produkce akvakultury jiných hlavních producentů (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku)

(procentní podíl celkového objemu)

27 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

Čína

44 993 188

48,49 %

49 857 267

60,75 %

Indie

6 678 302

7,20 %

4 577 965

5,58 %

Indonésie

5 357 979

5,77 %

7 888 622

9,61 %

Chile

4 554 318

4,91 %

969 539

1,18 %

Vietnam *

4 094 379

4,41 %

3 052 500

3,72 %

Norsko

3 764 608

4,06 %

1 138 797

1,39 %

EU-28

3 598 955

3,88 %

1 254 106

1,53 %

Japonsko

3 244 949

3,50 %

906 138

1,10 %

Bangladéš

2 426 456

2,61 %

1 523 759

1,86 %

Thajsko

1 833 910

1,98 %

1 006 285

1,23 %

Filipíny

1 426 590

1,54 %

2 608 120

3,18 %

Měkkýši a korýši

Egypt *

1 410 610

1,52 %

986 820

1,20 %

Mořské ryby (včetně lososa a pstruha chovaných v mořské vodě)

Jižní Korea

1 357 971

1,46 %

1 499 145

1,83 %

Ekvádor *

1 026 713

1,11 %

308 900

0,38 %

Brazílie

981 366

1,06 %

630 034

0,77 %

Tchaj-wan

971 318

1,05 %

315 799

0,38 %

Spojené státy

791 991

0,85 %

396 841

0,48 %

Myanmar

769 359

0,83 %

817 112

1,00 %

Malajsie

559 866

0,60 %

526 526

0,64 %

83 491

0,09 %

508 350

0,62 %

23 %

50 %

Sladkovodní ryby (včetně pstruha a úhoře chovaných ve sladké vodě)


Severní Korea *

* Odhad FAO. Zdroj: FAO.

27

28


10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011)

10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011)

(hodnota v tisících EUR a procentní podíl celku)

(objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku)

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

Losos

752 116

20,90 %

Slávka

492 413

39,18 %

Pstruh

499 904

13,89 %

Pstruh

185 539

14,76 %

Ústřice

438 512

12,18 %

Losos

170 591

13,57 %

Slávka

428 773

11,91 %

Ústřice

98 751

7,86 %

Mořan zlatý

370 251

10,29 %

Kapr

73 860

5,88 %

Mořčák evropský

369 812

10,28 %

Mořan zlatý

72 900

5,80 %

Mlži

171 597

4,77 %

Mořčák evropský

67 809

5,40 %

Tuňák obecný

145 374

4,04 %

Mlži

37 028

2,95 %

Kapr

136 467

3,79 %

Jiné sladkovodní ryby

13 989

1,11 %

70 949

1,97 %

Pakambala velká

10 799

0,86 %

Pakambala velká



Hlavní druhy v akvakultuře podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR a procentní podíl celkové hodnoty – hodnota v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celkového objemu)

BE Pstruh

hodnota 202

% hodnoty 100,0 %

36

100,0 %

Pstruh Slávka Kapr

Pstruh Kapr Slávka

8 078,48

47,2 %

2 339

33,0 %

5 396,49

31,5 %

3 109

43,8 %

EE

725,30

4,2 %

747

10,5 %

Pstruh Kapr

Kapr Pstruh Jiné sladkovodní ryby DK Pstruh Úhoř

34 210 2 747 1 660

hodnota

% hodnoty 85,8 % 6,9 % 4,2 %

% hodnoty

objem 19 156 815 832

objem

% objemu

DE

hodnota

hodnota

objem

% objemu

BG

CZ

% hodnoty

objem

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

33 554

40,6 %

10 062

25,7 %

17 497

21,2 %

20 830

53,3 %

11 435

13,8 %

5 082

13,0 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

1 368

69,4 %

355

84,7 %

127

6,4 %

46

11,0 %

% objemu 91,2 % 3,9 % 4,0 %

% objemu

83 623

87,5 %

29 885

94,0 %

10 388

10,9 %

1 137

3,6 %

IE Losos Ústřice Slávka EL Mořan zlatý Mořčák evropský Slávka

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

73 295

58,7 %

12 196

27,5 %

29 655

23,7 %

7 937

17,9 %

16 226

13,0 %

22 671

51,2 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

241 552 184 382

53,3 % 40,7 %

48 974 36 058

45,9 % 33,8 %

6 766

1,5 %

17 193

16,1 %

29

30


ES Slávka Mořčák evropský Pstruh FR Ústřice Slávka Pstruh HR Tuňák obecný Mořčák evropský Kapr Slávka IT Mlži Pstruh Slávka CY Jiní pražmani Mořčák evropský

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

112 402

25,1 %

208 583

76,1 %

87 256

19,5 %

17 548

6,4 %

42 058

9,4 %

16 547

6,0 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

394 750

59,2 %

84 454

40,8 %

140 406

21,1 %

74 750

36,1 %

61 940

9,3 %

30 477

14,7 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

53 479

56,9 %

3 223

18,8 %

14 666

15,6 %

2 775

16,1 %

5 043

5,4 %

3 666

21,3 %

3 133

3,3 %

3 000

17,5 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

126 534

31,3 %

32 276

19,7 %

93 309

23,1 %

36 275

22,1 %

60 257

14,9 %

79 520

48,4 %

hodnota 18 336 7 774

% hodnoty 69,0 % 29,3 %

objem 3 056 1 495

% objemu 65,5 % 32,0 %

LV Kapr Jiné sladkovodní ryby

LT Kapr HU Kapr Jiné sladkovodní ryby MT Tuňák obecný Mořan zlatý

NL Slávka Úhoř Ústřice

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

933

74,5 %

462

84,5 %

220

17,6 %

56

10,2 %

hodnota 6 527

hodnota

% hodnoty 94,8 %

% hodnoty

objem 3 158

objem

% objemu 97,6 %

% objemu

23 435

77,4 %

13 139

84,7 %

5 945

19,6 %

2 197

14,2 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

38 594

85,6 %

1 759

59,5 %

4 837

10,7 %

1 082

36,6 %

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

49 376

66,8 %

36 700

83,9 %

16 503

22,3 %

2 050

4,7 %

3 082

4,2 %

2 680

6,1 %


AT Pstruh Kapr Jiní lososovití

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

10 195

71,1 %

1 664

67,4 %

2 302

16,1 %

634

25,7 %

1 427

10,0 %

140

5,7 %

SK Pstruh Kapr FI

PL Pstruh Kapr

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

33 600

53,5 %

14 000

50,0 %

29 206

46,5 %

13 985

50,0 %

hodnota

% hodnoty

Pstruh Jiní lososovití SE

PT Mlži Pakambala velká Pstruh

objem

% objemu

26 246

45,0 %

2 315

25,3 %

19 294

33,1 %

3 197

34,9 %

2 585

4,4 %

1 113

12,1 %

Pstruh Jiní lososovití Slávka UK

RO Kapr Pstruh SI Pstruh Kapr Mořčák evropský

hodnota

% hodnoty

objem

% objemu

9 053

57,0 %

6 374

76,3 %

6 111

38,5 %

1 710

20,5 %

hodnota

% hodnoty

objem

Losos Pstruh Slávka

hodnota

% hodnoty

objem

1 640

67,8 %

578

63,3 %

678

28,0 %

310

34,0 %

hodnota

% hodnoty

33 174

77,0 %

9 981

88,5 %

9 228

21,4 %

1 211

10,7 %

hodnota

% hodnoty

34 249

80,7 %

10 752

6 446

15,2 %

1 128

8,4 %

895

2,1 %

1 470

10,9 %

hodnota

% hodnoty

678 562

91,7 %

158 310

32 974

4,5 %

12 679

6,4 %

20 702

2,8 %

26 158

13,1 %

objem

objem

objem

% objemu

% objemu

% objemu 80,0 %

% objemu 79,6 %

% objemu

1 852

70,8 %

611

71,5 %

438

16,8 %

188

22,0 %

325

12,4 %

56

6,5 %


31

32


5.3 Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury Drobný rybolov Pobřežní rybolov Příbřežní rybolov Hlubinný rybolov

6 1

Celkem: 188 organizací v roce 2013

SE Akvakultura a jiné druhy rybolovu Celkem: 44 organizací v roce 2013

21 1 3

1

IE

UK

EE 3 LT

5 1

NL BE

24

15

PL

1

3 3

LV

DK

9

1

Organizace producentů tvoří rybáři a chovatelé ryb, kteří se rozhodli spojit, aby společnými kroky zajistili racionální přístup k produkci a vytvářeli co nejlepší podmínky pro uvádění svých produktů na trh. Jsou základní součástí společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury. V roce 2013 existovalo v 17 členských státech EU 232 organizací producentů.

3

5

2

5

DE

1

8

RO

FR IT 13

3

PT

ES

13 33

6

EL

39

1 2

Poznámka: V AT, BG, CY, CZ, FI, HR, HU, LU, MT, SI a SK organizace producentů nejsou. Zdroj: Úřední věstník Evropské unie, C 68, 8.3.2013.

33

6 Zahraniční obchod Z hlediska objemu je Evropská unie největším dovozcem produktů rybolovu a akvakultury na světě. Hlavními dodavateli EU jsou Norsko, Čína, Island a Ekvádor. Nejvíce se dováží do Španělska, Švédska a Spojeného království. Vývozy z EU jsou téměř zcela tvořeny produkty rybolovu, produkty akvakultury EU naopak zůstávají na evropském trhu. Vývozy z EU do třetích zemí vzrostly od roku 2009 do roku 2012 o 50 % a dosáhly hodnoty 4,1 miliardy EUR. Nejvíce produktů do třetích zemí vyváží Španělsko, Nizozemsko a Dánsko. Významný je také obchod mezi zeměmi EU a v obchodu s rybářskými produkty EU hraje zásadní úlohu. Jeho hodnota je srovnatelná s hodnotou dovozů do EU. Hlavními vývozci do jiných

členských států EU jsou Dánsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko. Největšími dovozci jsou naproti tomu Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Dodávka na trh EU je zajišťována z odlovů EU, z produkce akvakultury a prostřednictvím dovozu. Soběstačnost EU, tedy poměr mezi produkcí EU a celkovou zdánlivou spotřebou, je přibližně 45 % (2011).

34

6 Zahraniční obchod

Obchod mimo EU a uvnitř EU (2012)

Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012)

(hodnota v miliardách EUR)

(objemy v tunách a hodnoty v tisících EUR) Dovozy

19,2

Dovozy ze zemí mimo EU

Vývozy

Vývozy do zemí mimo EU Pelagické ryby

1 047 394

3 364 170

997 210

1 429 726

763 386

3 229 625

97 673

512 407

1 861 906

6 030 289

453 687

1 275 047

Korýši

605 378

3 660 981

72 048

306 439

Měkkýši

571 401

2 025 962

44 239

215 155

728 605

927 390

311 884

431 539

5 578 068

19 238 417

1 976 740

4 170 313

Lososovití Jiné ryby

Produkty pro jiné využití než v potravinách Celkem EU-28 Objem v tunách

4,2 17,9

Obchod uvnitř EU

0

5

10

15

Hodnota v tisících EUR

Tuňák, sardinka obecná, makrela obecná, sleď obecný, sardel obecná atd. Losos, pstruh. Treska obecná, štikozubec obecný, treska tmavá, treska jednoskvrnná, pražman namibský, jazyk obecný, platýz, pražman atd. Krevety, listorožcovití, hřebenatkovití atd. Slávky, sépie, olihně atd. Produkty, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, rybí moučka, okrasné ryby. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

20


Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní zákazníci Evropské unie

Hlavní dodavatelé Evropské unie

Spojené státy

415 326

10 %

8 %

Norsko

394 023

9 %

968 758

5 %

Švýcarsko

334 653

8 %

952 646

5 %

Čína

278 389

7 %

873 906

5 %

Nigérie

248 482

6 %

228 089

5 %

Norsko

3 874 711

20 %

Čína

1 565 995

Island Ekvádor Spojené státy Vietnam

852 395

4 %

Japonsko

Maroko

850 901

4 %

Rusko

224 320

5 %

Thajsko

823 830

4 %

Egypt

132 779

3 %

112 449

3 %

106 072

3 %

Peru

642 270

3 %

Vietnam

Indie

626 541

3 %

Seychely

519 778

3 %

Mauricius

6 686 687

35 %

Argentina Jiné třetí země Celkem

19 238 417 100 %

106 014

3 %

Jiné třetí země

1 589 718

38 %

Celkem

4 170 313 100 %


35

36


Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní členské státy dovážející ze třetích zemí ES SE UK DE FR DK IT NL Ostatní členské státy Celkem

3 341 905 2 433 147 2 224 135 1 993 497 1 841 564 1 822 683 1 802 126 1 569 991 2 209 369

17 % 13 % 12 % 10 % 10 % 9 % 9 % 8 % 11 %

19 238 417

100 %

Hlavní členské státy vyvážející do třetích zemí ES NL DK UK FR DE PT IE Ostatní členské státy Celkem

883 443 577 482 571 447 494 178 359 720 289 595 166 403 161 640 666 404

21 % 14 % 14 % 12 % 9 % 7 % 4 % 4 % 16 %

4 170 313

100 %

Zdroj: Eurostat a Eumofa

6 Zahraniční Obchod

Dovozy a vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) – Obchod se zeměmi mimo EU (objem v tunách a hodnota v tisících EUR)

Dovozy

Vývozy Dovozy

Vývozy

BE

130 141

665 166

6 750

28 696

BG

9 600

13 618

2 030

10 903

LT

50 461

109 850

14 728

21 706

71

1 158

154

1 981

CZ

17 082

47 143

2 459

7 946

LU

DK

664 394

1 822 683

268 605

571 447

HU

2 703

6 033

1 437

4 664

8 207

19 038

2 151

32 101

DE

708 407

1 993 497

131 397

289 595

MT

EE

7 071

14 073

92 351

72 546

NL

428 061

1 569 991

403 434

577 482

IE

32 968

16 999

173 223

161 640

AT

11 364

58 546

2 601

13 205

EL

92 203

205 528

11 479

63 604

PL

162 202

374 328

29 639

88 475

ES

1 020 165

3 341 905

400 891

883 443

PT

118 564

377 499

34 496

166 403

FR

451 654

1 841 564

113 497

359 720

RO

17 816

28 314

662

1 828

4 543

13 481

2 028

10 253

HR

12 920

43 186

11 759

35 892

SI

IT

432 515

1 802 126

24 530

123 145

SK

4 593

9 848

1 177

3 335

41 697

148 456

23 845

15 254

CY

8 158

30 675

2 701

13 688

FI

LV

15 556

26 429

69 313

62 524

SE

595 503

2 433 147

15 116

54 657

UK

529 453

2 224 135

134 289

494 178

5 578 068

19 238 417

1 976 740

4 170 313

(pokračování)

EU-28 Objem v tunách

Hodnota v tisících EUR


37

38


Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) – Obchod se zeměmi mimo EU

Vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) – Obchod se zeměmi mimo EU

(hodnota v tisících EUR)

(hodnota v tisících EUR)

22 %

25 %

49 %

4 %

4 186 877

22 %

Čerstvé a chlazené produkty

Zmrazené produkty

9 384 515

49 %

Zmrazené produky

Hotové pokrmy a konzervy

766 240 4 875 611 19 213 243

4 %

Uzené, solené a sušené produkty

25 %

Hotové pokrmy a konzervy

100 %

50 %

4 %

Čerstvé a chlazené produkty Uzené, solené a sušené produkty

19 %

27 %

794 875

19 %

2 063 801

50 %

173 145

4 %

1 131 434

27 %

4 163 254

100 %



Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) – Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby ES IT FR UK DE NL PL DK Ostatní členské státy Celkem EU-28

Lososovití 867 072 549 767 462 727 428 526 314 127 218 342 107 641 80 512 335 457 3 364 171

Korýši ES UK FR NL DK BE IT DE Ostatní členské státy Celkem EU-28

Jiné ryby

SE DK DE UK FR FI PL NL Ostatní členské státy

1 826 999

Celkem EU-28

3 229 625

538 009 264 238 242 283 83 088 82 831 46 867 44 407 100 903

Měkkýši 744 024 565 989 524 982 390 329 347 814 309 004 302 175 257 119 219 546 3 660 981

ES IT FR PT EL UK NL BE Ostatní členské státy Celkem EU-28

DE UK NL ES DK FR SE IT Ostatní členské státy Celkem EU-28

877 908 834 015 825 363 786 631 541 850 497 291 428 573 347 312 891 345 6 030 289

Nepotravinářské výrobky 859 073 554 787 215 619 79 674 65 891 57 018 52 054 49 150 92 696 2 025 962

DK DE UK ES FR EL NL IT Ostatní členské státy

281 005

Celkem EU-28

927 390

243 096 96 304 68 220 57 856 55 747 39 496 29 239 56 427 Zdroj: Eurostat a Eumofa.

39

40


Vývozy produktů akvakultury a rybolovu (2012) – Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby ES NL FR IE UK IT LV

Lososovití 482 643 320 301 130 842 96 339 69 907 54 360 54 271

DE Ostatní členské státy Celkem EU-28

38 258 182 805 1 429 726

Ostatní ryby

UK DK PL DE FR NL SE EE Ostatní členské státy

317 213

Celkem EU-28

512 407

41 531 30 237 27 407 25 362 18 059 11 692 8 416 32 490

Měkkýši

Korýši DK NL UK EE ES FR DE BE Ostatní členské státy

107 233

Celkem EU-28

306 439

74 090 21 091 20 915 18 474 17 902 14 093 11 374 21 268

ES UK FR PT IT IE BG NL Ostatní členské státy Celkem EU-28

ES FR NL DK DE PT EL IE Ostatní členské státy Celkem EU-28

274 278 150 421 144 402 142 948 109 248 106 476 54 848 47 561 244 863 1 275 047

Nepotravinářské produkty 99 153 28 572 25 474 13 914 12 181 11 449 6 801 4 184 13 428 215 155

DK DE NL UK FR ES PL SE Ostatní členské státy

272 028

Celkem EU-28

431 539

101 674 16 447 10 019 9 725 4 386 3 269 3 093 10 899 Zdroj: Eurostat a Eumofa.

41

7 Spotřeba Produkty rybolovu a akvakultury jsou jako zdroj bílkovin důležitou součástí zdravé stravy.

Spotřeba se pohybuje od 5,3 kg na osobu v Maďarsku po 56,7 kg v Portugalsku.

Na celém světě se ročně zkonzumuje 18,9 kg ryb či potravin mořského původu na osobu, v Evropské unii pak 23,1 kg.

Tři čtvrtiny ryb a potravin mořského původu spotřebovaných v EU pocházejí z lovu volně žijících ryb, čtvrtina z akvakultury.

56,7

Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010)

12,0

10,9

9,7

8,0

EE

AT

PL

SI

CZ

SK

5,3

13,5

EL UK HR DE

6,3

14,1

CY

6,4

14,3

IE

18,0

19,2

DK

19,1

22,3

NL

22,8

LV

23,1

23,7

IT

23,1

25,5

LU BE

EU-28

25,9

29,2

31,3

FR MT SE

31,5

FI

26,0

LT

35,2

ES

Zásobovací bilance podle členských států

35,6

PT

39,8

43,4

(množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok))

BG RO HU

Zdroj: FAO, Eurostat a Eumofa.

42

7 Spotřeba

Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok))

Hlavní druhy spotřebované v Evropské unii (2011) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok))

Zdroj: FAO.

18,9

Světový průměr

6,4

Indie

Brazílie

Švýcarsko**

Rusko

Spojené státy*

* Údaje za rok 2009. ** Včetně Lichtenštejnska.

Kanada

Austrálie

Čína

Norsko

Japonsko*

Island

9,0

17,8

21,7

22,4

22,6

26,4

33,1

54,1

54,5

90,4

Zásobovací bilance podle kandidátských zemí a hlavních svědových ekonomik

Zásobovací bilance na úrovni EU-27 % volně žijících

% farmových

Tuňák (konzervovaný)

2,14

100 %

0 %

Treska obecná

1,96

98 %

2 %

Losos

1,72

2 %

98 %

Treska sajda

1,64

100 %

0 %

Sleď obecný

1,18

100 %

0 %

Slávky

1,16

10 %

90 %

Štikozubec obecný

0,94

100 %

0 %

Makrela obecná

0,87

100 %

0 %

Pangas

0,80

0 %

100 %

Tropické krevety

0,75

46 %

54 %

Sardinka obecná

0,71

100 %

0 %

Oliheň

0,70

100 %

0 %

Hřebenatkovití

0,58

87 %

13 %

Zdoj: Eumofa, The EU fish market, vydání z roku 2014.

43

Osa 2 Osa 3 Osa 4

ERF je od roku 2014 nahrazen Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF), jehož rozpočet na období let 2014–2020 činí 5,749 miliardy EUR.

Změnou oproti předchozímu nařízení je, že ENRF bude podporovat obnovu populací ryb a postupné omezování škodlivých výmětů. Hlavní prioritou nového fondu bude zdokonalovat shromažďování údajů o rybolovu tak, aby bylo možné rozhodovat na základě spolehlivých důkazů, a snížit dopad rybolovu na mořské prostředí. Fond se také zaměří na programy kontroly rybolovu, aby se zaručilo, že jsou dodržována pravidla odpovědného a udržitelného rybolovu. ENRF se rovněž soustředí na integrovanou námořní politiku a bude investovat do určování a odstraňování překážek, které brání růstu pobřežních komunit a vznikajících námořních odvětví.

Osa 5

Strukturální politika v odvětví rybolovu přispívá k dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP) a zároveň posiluje hospodářskou a sociální soudržnost. Finančním nástrojem této politiky je Evropský rybářský fond (ERF), který funguje od 1. ledna 2007. Jeho rozpočet na období let 2007–2013 činil 4,305 miliardy EUR a 75 % z této částky bylo určeno méně vyspělým regionům. ERF pomáhá financovat projekty předkládané podniky, veřejnými orgány či reprezentativními subjekty.

Osa 1

8 Podpora ze strany Evropské unie Přizpůsobení rybářského loďstva Společenství dostupným zdrojům (podpora na trvalé či dočasné ukončení činnosti, podpora drobného pobřežního rybolovu, podpora investic na palubách rybářských plavidel atd.) Akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracovávání produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh (opatření pro produktivní investice do akvakultury, opatření na ochranu vodního prostředí, opatření na ochranu veřejného zdraví atd.) Opatření společného zájmu (ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin, propagační kampaně, přestavba rybářských plavidel na plavidla pro jiná použití atd.) Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí (místní projekty udržitelného rozvoje, diverzifikace hospodářských činností atd.) Technická pomoc, která má usnadnit provádění podpory z ERF (financování práce veřejných služeb, které řídí fondy atd.)

44

8 Podpora ze strany Evropské unie

Evropský rybářský fond (ERF) – rozložení podle členských států na programové období let 2007–2013 – podle os (v tisících EUR)

Osa 1

Osa 2

Osa 3

Osa 4

Osa 5

Celkem na zemi

% na zemi

BE

14 259

800

8 502

1 900

800

26 262

0,61 %

BG

8 001

36 004

20 002

12 001

4 000

80 010

1,86 %

CZ

0

14 427

11 324

0

1 355

27 107

0,63 %

DK

32 980

23 289

57 991

15 960

3 456

133 675

3,11 %

DE

3 347

43 171

72 946

23 539

3 579

146 582

3,41 %

EE

15 265

24 584

21 210

19 282

4 228

84 568

1,97 %

IE

29 937

6 246

5 047

788

250

42 267

0,98 %

EL

77 272

59 690

32 320

33 300

5 250

207 832

4,83 %

ES

473 719

327 624

258 259

52 790

19 499

1 131 891

26,30 %

FR

70 728

43 109

94 574

5 454

1 784

215 650

5,01 %

HR

4 507

3 757

0

0

435

8 699

0,20 %

IT

163 905

110 778

97 181

31 275

21 204

424 343

9,86 %

CY

6 150

2 600

9 474

1 000

500

19 724

0,46 %

LV

26 197

52 320

30 300

11 238

4 961

125 016

2,91 %

LT

4 869

30 795

9 684

6 694

2 672

54 713

1,27 %

HU

0

30 209

2 519

0

2 041

34 770

0,81 %

MT

2 935

910

3 982

0

545

8 372

0,19 %

NL

16 913

7 379

16 903

4 987

2 395

48 578

1,13 %

AT

0

5 202

12

0

45

5 259

0,12 %

PL

124 184

173 757

164 537

234 910

36 705

734 093

17,06 %

PT

62 865

74 187

83 408

17 403

8 622

246 485

5,73 %

RO

6 222

123 719

29 991

53 978

16 736

230 646

5,36 %

SI

2 164

7 141

7 574

2 164

2 597

21 640

0,50 %

SK

0

11 432

896

0

684

13 012

Poznámka: Netýká se LU.

0,30 %

FI

2 495

18 430

14 220

3 606

698

39 449

0,92 %

Zdroj: Operační programy přijaté Evropskou komisí. Poslední aktualizace: 8. 1. 2014.

SE

13 111

10 933

20 133

7 755

2 733

54 665

1,27 %

UK

17 269

40 365

62 119

14 187

3 890

137 828

3,20%

Celkem na osu

1 179 295

1 282 857

1 135 107

554 210

151 665

4 303 134

Celkem v %

27,41 %

29,81 %

26,38 %

12,88 %

3,52 %

100,00 %

100,00 %

Evropská komise Společná rybářská politika v číslech – Základní statistické údaje – Vydání z roku 2014 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2014 – 44 s. – 14,8 × 21 cm ISBN 978-92-79-34188-5 doi:10.2771/34463

Další informace Evropská komise, European Maritime Affairs & Fisheries (časopis; bývalý časopis „Rybolov a chov ryb v Evropě“) http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/magazine

Eumofa, The EU fish market, vydání z roku 2014 http://ec.europa.eu/fisheries/market-observatory/documents/10157/bf18cf2c1b33-440d-8870-e05b2644b58b

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/581354/2013-09_STECF+1315+-+AER+EU+Fleet+2013_JRC84745.pdf

FAO, statistické údaje o rybolovu: http://fao.org/fishery/statistics/en

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26444 EN, JRC 87692). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/631667/2013-12_STECF+1331+EU+Fish+processing+report_JRC87692.pdf Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance of the EU Aquaculture Sector (STECF13-29), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26366 EN, JRC 86671). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/622206/2013-12_STECF+1329+-+Aquaculture+economics_JRC86671.pdf

Internetové stránky Evropské komise Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov: společná rybářská politika: http://ec.europa.eu/fisheries Evropský atlas moří: http://ec.europa.eu/maritimeatlas Eumofa – Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury http://ec.europa.eu/fisheries/market-observatory/ Eumofa je internetová vícejazyčná databáze, která poskytuje přístup ke komplexním údajům o ceně, hodnotě a objemu produkce rybolovu a akvakultury v reálném čase v celé EU, jakož i k tržním informacím a analýzám. Eurostat, statistické údaje o rybolovu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/fisheries/introduction

KL-AH-13-001-CS-C

Společná rybářská. politika v číslech. Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU Rybolov ISSN

Recommend Documents