Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Specifikace požadavků na poskytovatele sdílených geodat pro ÚAP Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.
Brno 2007
Vypracoval: Zdeněk Krčál
Zadání bakalářské práce – vložit
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Specifikace požadavků na poskytovatele sdílených geodat pro ÚAP“ vypracoval samostatně s použitím literatury a podkladů, které jsou v práci uvedeny.
V Brně dne 26. května 2007
………………………………….
Touto cestou bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc, kterou mi poskytla při zpracování této práce. Dále děkuji pracovníkům městského úřadu Kyjov za poskytnutí informací a materiálů potřebných ke zpracování úkolu.
Abstrakt Krčál, Z. Specifikace požadavků na poskytovatele sdílených geodat pro ÚAP. Bakalářská práce, Brno, 2007. Tato práce specifikuje požadavky na poskytovatele geodat pro potřeby sběru a ukládání územně analytických podkladů v souladu s novým stavebním zákonem. Nejvhodnějším nástrojem jsou geografické informační technologie. Abstract Krčál, Z. A requiremet specification on a shared geodata provider for ÚAP. Bachelor research, Brno, 2007. This research specifies requiremets on geodata provider for a territorially analysis file gathering and storage purpose in accordance with a new construction law. There are geographical information technologies as a most suitable tool.
5
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................... 8
2
CÍL .................................................................................................................................... 9
3
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .................................................................. 10 3.1 LEGISLATIVA ZABÝVAJÍCÍ SE ÚAP .....................................................................................10 3.2 OBECNĚ O GIS..............................................................................................................11 3.2.1 Historický vývoj GIS ..................................................................................... 12 3.2.2 Současné využití GIS................................................................................... 13
4
METODIKA PRÁCE......................................................................................................... 15 4.1 ZPŮSOBY ULOŽENÍ DAT V GIS...........................................................................................15 4.1.1 Rastrová data ............................................................................................. 15 4.1.2 Vektorová data .......................................................................................... 15 4.2 METADATA.....................................................................................................................16 4.3 FORMÁTY DGN A SHP ..................................................................................................16 4.3.1 Formát DGN ................................................................................................ 16 4.3.2 Formát SHP .................................................................................................. 21
5
VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................. 22 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
ROZBOR SOUČASNÉHO GIS V KYJOVĚ ............................................................................22 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY .....................................................................................23 LIMITY PRO KYJOV ..........................................................................................................24 POSKYTOVATELÉ PRO KYJOV ...........................................................................................26 MOŽNOSTI VYUŽITÍ MAPOVÝCH SERVERŮ ..........................................................................29 NÁVRH NA POŽADAVKY..................................................................................................30
6
ZÁVĚR............................................................................................................................. 35
7
POUŽITÁ LITERATURA..................................................................................................... 36
8
PŘÍLOHA......................................................................................................................... 37
A
LIMITY PRO OKRES HODONÍN.................................................................................. 38
B
ZÁKONNÁ VÝCHODISKA ÚAP A ÚZEMNÍCH STUDIÍ............................................... 40 B.1 PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...............................................................40 B.2 NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................................................41 B.2.1 Územně analytické podklady................................................................... 41 B.2.2 Územní studie .............................................................................................. 43 B.3 POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE .........................................................................................44 B.3.1 Obsah politiky územního rozvoje .............................................................. 44 B.3.2 Návrh politiky územního rozvoje ............................................................... 45 B.3.3 Schválení politiky územního rozvoje......................................................... 45 B.3.4 Aktualizace politiky územního rozvoje ..................................................... 46 B.4 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ..........................................................................................47 B.4.1 Návrh zásad územního rozvoje................................................................. 48 B.4.2 Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem .................... 49 B.4.3 Řízení o zásadách územního rozvoje ....................................................... 49 B.4.4 Vydání zásad územního rozvoje ............................................................... 50 B.4.5 Aktualizace zásad územního rozvoje....................................................... 50 B.5 ÚZEMNÍ PLÁN .................................................................................................................51 B.5.1 Pořízení územního plánu ............................................................................ 52 B.5.2 Úhrada nákladů na pořízení územního plánu ........................................ 52 B.5.3 Návrh na pořízení územního plánu .......................................................... 52
6
B.5.4 Zadání územního plánu ............................................................................. 53 B.5.5 Návrh územního plánu............................................................................... 53 B.5.6 Vydání územního plánu............................................................................. 54 B.5.7 Vyhodnocování územního plánu a jeho změny .................................... 55 B.5.8 Zastavěné území......................................................................................... 55 B.6 REGULAČNÍ PLÁN ...........................................................................................................56 B.6.1 Pořízení regulačního plánu........................................................................ 56 B.6.2 Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu .................................... 57 B.6.3 Pořízení regulačního plánu z podnětu..................................................... 57 B.6.4 Pořízení regulačního plánu na žádost...................................................... 57 B.6.5 Řízení o regulačním plánu ......................................................................... 58 B.6.6 Vydání regulačního plánu ........................................................................ 59 B.6.7 Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu ............................. 59
7
1 Úvod S nástupem nového stavebního zákona přišlo mnoho nových povinností na obce s rozšířenou působností, na krajský úřad, ale i na všechny, kteří chtějí stavět. Ať už se jedná o obyčejné lidi, chtějící stavět rodinný domek, nebo o firmu, která zamýšlí například poskytovat kabelovou televizi. Všichni musí respektovat zákon. Ale co se týče části zákona o sběru geodat pro územně analytické podklady (ÚAP), není zde přesně stanoveno, jak tato data zasílat a v jaké formě mají být poskytnuty obcím s rozšířenou působností. To je důvod proč poskytovatelé předávají data nejednotně a nepříliš potřebně. Poskytovatelé zasílají data v tak různých formách, že si tato data musí obce s rozšířenou působností i krajské úřady samy upravovat. Někteří zasílají data na papíře a někteří v elektronické podobě na datovém nosiči. Některá data nemívají zadané měřítko a jiná obsahují nepotřebné informace o podrobných přípojkách. Problémů v této oblasti je více než dost. S jistotou lze říci, že se zde bude věnovat ještě spoustu času a úsilí, než se vše vyřeší a dovede do zdárného konce.
8
2 Cíl Cílem práce je návrh specifikace požadavků obcí s rozšířenou působností na poskytovatele geodat pro potřeby územně analytických podkladů, jelikož se zatím neví, v jakém formátu zasílat geodata na obce s rozšířenou působností (ORP) tak, aby samy obce nemusely tato data upravovat podle své potřeby. Jde o vytvoření specifikace ve formě formuláře, který bude zachycovat co nejdůležitější a nejvíc potřebné údaje pro ORP. Dále se zde pojednává o využití mapových serverů k této problematice. Práce je hlavně zaměřena na obec Kyjov, která dodávala potřebná data pro tuto práci.
9
3 Současný stav řešené problematiky V současné době se stavební zákon věnuje problematice poskytování geodat pro obce s rozšířenou působností, ale nikde není uvedena povinnost využít pro tento účel geografické informační systémy (GIS). Přitom GIS jsou v tuto dobu obecně uznávány jako nejlepší nástroj pro správu geodat.
3.1 Legislativa zabývající se ÚAP V České republice existuje zákon ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace. Dále se zákon věnuje nástroji územního plánování. Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Naproti tomu územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. 10
Dále je zde uvedena politika územního rozvoje. Určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Zákon také hovoří o zásadách územního rozvoje. Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Neméně důležitou věcí je i územní a regulační plán. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
3.2 Obecně o GIS Zkratka GIS je složení počátečních písmen slov geographic information system (geografický informační systém). Geografický informační systém je systém lidí, technických a organizačních prostředků, který provádí sběr přes přenos, uložení a zpracování údajů za účelem tvorby informací, vhodných pro další využití v geografickém výzkumu a jeho praktických aplikacích (Martinec, 1999). GIS je tedy prostředek pro zpracování a tvorbu kartografických děl, dále databáze vztahující se ke geografickému prostoru. V neposlední řadě je GIS analytický prostředek pro prostorové analýzy a modelování (Černín, 2007). Zkráceně řečeno je tedy geografický informační systém organizovaný soubor počítačového hardware, software, geografických údajů a personálu určený k efektivnímu sběru, uchovávání, obnovování, manipulaci, analýze a zobrazování všech geograficky vztažených informací.
11
Tyto systémy pomáhají člověku zpracovávat velké množství dat a informací tykajících se geografického určení místa. Výčet uplatnění geografického informačního systému je velmi široký, protože GIS je platforma s výkonnými analytickými nástroji pro prostorová data a databázové systémy a vždy bude pouze záviset na lidech, kteří budou s touto platformou pracovat, a na jejich fantazii při využití tohoto nástroje.
3.2.1 Historický vývoj GIS Lze říci, že první snahy o zpracování geografických informací začaly v 18. století, kdy kartografové vyvinuli první základní mapy. Dále v tomto století dochází ke zdokonalení kartografických technik, začíná rozvoj matematické teorie a statických metod. Teprve v 60. letech minulého století se začínají používat počítačové geografické informační systémy. Jedním ze silných impulzů pro vědecká bádání v této oblasti byl výnos prezidenta USA z roku 1994 s názvem „Koordinovaný sběr a přístup ke geografickým datům; Národní prostorová datová infrastruktura“. Zde je řečeno, že geografická informace je důležitá pro ekonomický rozvoj, zdokonaluje přístup lidí k přírodním zdrojům a ochraně životního prostředí. Dále konstatuje, že moderní technologie dovolují zdokonalovat sběr, distribuci a využití geografických nebo geoprostorových dat a mapování. Národní prostorová datová infrastruktura je chápána jako koordinace státní a soukromé činnosti a jako příklady aplikací geoprostorových dat jsou uváděny doprava, rozvoj měst, zemědělství, chování a jednání při živelních katastrofách a jiných situacích. Je zde také uvedeno, že geoprostorová data znamenají informaci, která určuje geografickou polohu a charakteristiky přírodních nebo antropogenních objektů a hranic na zemském povrchu. Tyto informace mohou být získány z dálkového průzkumu Země, mapováním a zeměměřičskými technologiemi, nebo také ze statistických dat. Vytvoření uvedených systémů s sebou nese technologický pokrok, využití a přístup k infomacím, které byly pořízeny za peníze daňových poplatníků, ale také pomocí informační dálnice, přístup k řadě zahraničních dat. Tato situace je velice závažná a projevuje se mimo jiné i ve schopnosti konkurovat v oblasti obchodu, služeb, rekreace, aktivit v realitách a to nejen mezi jednotlivci, ale i státy a také mezi kontinenty. Všechny uvedené důvody vedly i vrcholné evropské politické a ekonomické orgány k aktivnímu přístupu k nově vznikající oblasti (Machalová, 2007). V československé republice se evidovala ložiska nerostných surovin, chemických analýz hornin a minerálů s využitím výpočetní techniky v 50. a 60. letech 20. století, kde se k tomu využívaly okrajové děrné štítky. Později vznikal v Československu integrovaný informační systém, který měl 40 registrů. V této době už byly prováděny první pokusy uspořádat dostupné údaje do informačního systému za pomoci devadesátisloupcových děrných 12
štítků. V České republice v této době nebyly dostupné nejmodernější informační a komunikační technologie z důvodu embarga na dovoz těchto technologií. Až v roce 1992 všechna výzkumná a regionální pracoviště byla vybavena moderními technologiemi. Jednalo se o osobní počítače PC 486, vybavené tabletem formátu A3, plotrem formátu A2 a softwarem GIS – PC ArcInfo 3.4D od firmy ESRI. Od roku 1995 se vytváří Základní báze geografických dat. Označuje se jako ZABAGED. Jedná se o digitální geografický model území České republiky, vytvořený v měřítku 1 : 10 000. Data do ZABAGEDu byla získána rastrovou digitalizací tiskových podkladů Základních map České republiky do rastrové podoby a také do topologicko-vektorového modelu.
3.2.2 Současné využití GIS V České republice nehrozí žádné výbuchy sopek ani zemětřesení díky svému geografickému umístění. Avšak se zde nachází velké množství průmyslových oblastí, dopravních uzlů, sítí potrubí, skladů hořlavin a také mnoho různých objektů, kde se manipuluje s toxickými, výbušnými a jinými chemikáliemi (Machalová, 2007). Tyto katastrofy mají za následek ztráty lidských životů, materiálních statků a negativní dopad na životní prostředí. Všechny tyto situace vedou k vytvoření systému, který by společně s kontrolními úřady předvídal možná rizika a po jejich poznání a vyhodnocení by při vzniku havárie provedl taková opatření, aby ztráty a škody byly co nejmenší. Zákon o integrovaném záchranném systému přináší změny v postavení, působnosti a činnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Je rozšířen rozsah jeho kompetencí, a tak se hasiči stávají společně s policií a zdravotníky hlavní složkou integrovaného záchranného systému. GIS zachycují rozmístění jednotlivých stanic integrovaného záchranného systému a zobrazují spádové oblasti, které tyto stanice svou působností pokrývají. Dále pomáhají plánovat nasazení jednotlivých složek v jednotlivých krizových situacích. GIS dále pomáhá v analýze, která zkoumá dopady těžby uranové rudy na životní prostředí. Během let těžby vznikly nové formy reliéfů, změnil se charakter podzemních vod, zvýšila se koncentrace těžkých kovů, kumulovaly se radioaktivní a toxické látky. Pro GIS se využila data získaná leteckým snímkováním, pozemním průzkumem, obrazovým záznamem z družice LANDSAT a data získaná leteckou gama spektrometrií. V současnosti je možné identifikovat hlavní zdroje možného znečištění a šíření znečišťujících látek v horninovém prostředí. Jako další příklad využití GIS je český Hydrometeorologický ústav, který za pomoci GIS každoročně celorepublikově hodnotí stav a vývoj kvality ovzduší. Pomocí mapových serverů jsou vytvářeny a publikovány přehledy 13
o stavu ovzduší na území republiky. Dále využívá geograficky orientovaný systém ALADIN, satelitní snímky, data z pozorovacích stanic a radarů. Bez GIS si už dnes nelze představit práci, při které se rozhoduje, kde bude nejvhodnější lokalita pro vznik průmyslového centra, kde bude oáza klidu, kde má vzniknout sportovní centrum, kudy povede obchvat obce apod. GIS zásadním způsobem pomáhá zobrazit realitu a simulovat plánovaný stav. Dále byl GIS použitý při hledání nejvhodnější lokality pro umístění skládky. Bylo nutné posoudit několik faktorů a na základě nich vybrat nejvhodnější lokalitu. Byly shromážděny kartografické údaje doplněné terénním měřením a vše bylo uloženo do GIS. Naskládáním map skupinových hodnocení na sebe s použitím GIS vznikla jediná hodnotící mapa sledovaného území a tím se vytvořil podklad pro odpovědné rozhodnutí. V současnosti GIS jednoznačně zefektivňují provoz v oblasti správy rozvodných sítí. Pomáhají při evidenci rozvodu sítí, stanovení pravidel pro kontrolu, lokalizaci závady, lokalizaci koncových uživatelů a pro analýzy. GIS jsou využívány i u policie či vojenství, například při simulaci boje, analýzy viditelnosti v terénu nebo při typování možných přistávacích ploch. GIS začínají využívat k navigaci v autech i běžní lidé. Dražší auta jsou vybavována navigačními systémy standardně. Navigaci lze využít i ve sportu (cyklistika, orientační běh apod.). Je zřejmé, že GIS se neustále rozšiřuje čím dál více do mnoha oblastí lidské činnosti a považuje se za velmi kvalitní nástroj při zpracování dat.
14
4 Metodika práce 4.1 Způsoby uložení dat v GIS V předešlé kapitole se hovoří o geografických informačních systémech obecně. Jednotlivé systémy ukládají svá data různými způsoby, ale dá se říci, že v podstatě se uložená data dají rozdělit na data rastrová a vektorová.
4.1.1 Rastrová data Rastrová data si lze představit jako obrázek, jehož každý bod je charakterizován vlastnostmi souřadnice x, souřadnice y a souřadnice z. Souřadnice z je nejčastěji prezentována nějakou barvou, která může reprezentovat konkrétní hodnotu nějaké vlastnosti (nadmořská výška, výška srážek) a nebo představuje barvu (např. v turistických mapách nelze barevné hodnoty vynést na nějakou souvislou stupnici). Hlavními nevýhodami rastrového uložení dat jsou zejména rychle narůstající nároky na uložení těchto dat v operační paměti. To má za následek pomalé načítání dat. Dalším problémem při rastrovém zobrazení je jeho nemožnost zachování požadované přesnosti při změně měřítka. I přes určité nevýhody jsou rastrové modely velmi využívané, protože jsou schopny popsat území s velmi velkým rozlišením a hlavně doba získání dat je relativně krátká. Někdy je to otázka naskenování mapy, někdy jednoho přeletu letadla nebo družice (Černín, 2006).
4.1.2 Vektorová data Vektorová reprezentace nabízí požadovanou přesnost zakreslení, a to bez ohledu na aktuálně zvolené měřítko. Zároveň je ve většině případů množství dat nutných k popisu grafického objektu menší než u rastrové reprezentace. S problémy se setkáme při vykreslování, pokud potřebujeme překreslit pouze část obrázku, ve kterém došlo ke změně. V takovém případě musíme počítat průnik s obdélníkovou výsečí. Podobné problémy nastanou v případě, kdy potřebujeme kombinovat více logických vrstev ve vrstvu jednu (například rozdělení parcel jako první vrstva, rozvod vody jako vrstva druhá, elektrický rozvod, atd.). Řešením je vykreslovat postupně 15
všechny vrstvy od té nejnižší s tím, že objekty ve vyšších vrstvách překryjí na obrazovce vrstvy nižší. U vektorového zobrazení rozlišujeme tři základní formy dat a to na body, linie a polygony (Černín, 2006).
4.2 Metadata Metadata jsou strukturovaná data o datech. Jsou zdrojem údajů pro geografické informační systémy. Hluboce souvisejí se vznikem a rozvojem sítě Internet a jejich služeb, především pak WWW. Právě v síťovém prostředí získávají metadata zcela nové rozměry a význam. Metadata slouží k nalezení relevantních informací na Internetu (vyhledávače zpravidla naleznou velké množství odkazů s nízkou relevancí, vznikají portály, dokonalejší vyhledávací algoritmy a ručně indexované seznamy). Jsou také využívána jako nepříliš široká podpora indexace strukturovaných dat popisujících zdroj, dále pro administraci, ochranu osobních údajů, bezpečnost, copyright, v neposlední řadě také k dekódování obsahu a významu dat primárních. Vzhledem k odborné vypovídací schopnosti můžeme metadata rozdělit do tří základních kategorií. Sémantická metadata, která poskytují obsahový popis dat. Dále syntaktická metadata poskytující strukturálněformální popis geodat (např. datový typ, datovou strukturu) a pragmatická metadata, která poskytují popis využitelnosti dat. Zvláštní význam mají v rámci nich navigační metadata, která udávají místo uložení (možnost přístupu k datům), definují vlastnická práva apod. Metadata obsahují informace o specifikaci přesnosti, o zdroji a původu údajů a o historii jejich vytvoření (Pavelková, 2002).
4.3 Formáty DGN a SHP V dnešní době jsou považovány za nejpoužívanější formáty v geografických informačních systémech DGN a SHP (shapefile). Nyní budou jednotlivé formáty popsány.
4.3.1 Formát DGN Základním formátem výkresů v produktech firmy Bentley Systems je formát označovaný jako DGN, což je zkratka z anglického slova Design. V současné době se lze setkat se dvěmi verzemi tohoto formátu, které jsou dnes 16
označovány jako DGN V7 a DGN V8. V této kapitole jsou popsány základní vlastnosti těchto formátů i odlišnosti obou verzí. DGN je datový formát pro uložení technické dokumentace - výkresů, map, schémat, 3D modelů apod. Je to primárně vektorový formát, ačkoli v něm mohou být uložena i rastrová nebo popisná data. S výkresy ve formátu DGN V7 je možné pracovat ve všech verzích MicroStationu a odvozených produktů, s výkresy ve formátu DGN V8 je možné pracovat ve verzích MicroStation 8.0 a vyšších a odpovídajících verzích odvozených produktů. Výkres může mít podobu v 2D nebo 3D. Standardní příponou je DGN (bez ohledu na verzi V7/V8), dále je možno se setkat s příponou RDL. Tato přípona je používaná pro poznámkové výkresy v prohlížecích produktech s možností připomínkování, např. Bentley Redline nebo Bentley PowerMap Field (Formát DGN, 2007).
4.3.1.1 Formát DGN V7 Formát DGN V7 používá MicroStation od své první verze z poloviny osmdesátých let minulého století. V minulosti byl tento formát označován pouze jako DGN a přívlastek V7 získal až s uvedením nové generace MicroStation V8 a nového formátu DGN V8. Označení DGN V7 je tedy podle poslední generace produktů Bentley Systems, která pracovala výhradně s tímto formátem. Formát DGN V7 vznikl na základě formátu ISFF (Intergraph Standard File Format), což byl formát systému IGDS (Intergraph's Interactive Graphics Design System) pracujícího na minisystémech VAX. Tvůrcem systému IGDS byla firma Intergraph, která byla do roku 1995 rovněž výhradním distributorem MicroStationu. Vzhledem k tomu, že MicroStation vznikl jako grafický systém pracující s daty v tomto formátu na platformě PC, byla zpočátku specifikace formátu DGN a ISFF totožná. S novějšími verzemi MicroStationu se postupně objevovala další rozšíření - MicroStation 4.0 přinesl multičáry a sdílené buňky, MicroStation 5.0 uživatelské styly (druhy) čar, asociativitu prvků a štítky, MicroStation SE (5.7) zvýšenou 48bitovou přesnost souřadnic. Je tedy možné říci, že ISFF je podmnožinou formátu DGN V7. Specifikace této podmnožiny byla zveřejněna (byla součástí běžné dokumentace MicroStationu), specifikace rozšíření DGN V7 oproti ISFF dodnes zveřejněna nebyla. Ve formátu DGN jsou ve většině případů uložena data dlouhodobějšího charakteru, data trvalé hodnoty, data, která si vyměňují velké množství subjektů z různých oborů. Firma Bentley Systems si byla vždy vědoma klíčového významu těchto dat pro firmy a organizace, a proto po dobu více než 15ti let zůstala základní struktura formátu DGN v podstatě beze změny. Jak již bylo uvedeno, došlo k některým dílčím rozšířením, stále však zůstávala zachovaná zpětná kompatibilita dat. To je princip, kdy je možné data vytvořená 17
v novější verzi softwaru otevřít i ve starší verzi, pouze vlastnosti novější verze softwaru použité v datech jsou pochopitelně ignorovány. Data ve formátu DGN V7 budou v digitálních archivech firem uložena ještě dlouho. Pokud se k nim uživatelé budou chtít vrátit, provést nějaké úpravy apod., neznamená to, že musí pro to buď použít některé starší verze MicroStationu nebo převést data v novější verzi softwaru do formátu DGN V8 a po provedených úpravách případně zpět. Ve standardní konfiguraci nabízí MicroStation 8.0 a vyšší při otevření výkresů ve formátu DGN V7 buď převod do formátu DGN V8, nebo otevření v režimu pouze pro čtení, ve kterém soubory zůstanou nezměněny. Je však možné nastavit režim, ve kterém lze výkresy DGN V7 otevřít pro editaci, aniž by musely být převedeny do formátu DGN V8. V tomto režimu jsou však pochopitelně zakázané některé vlastnosti softwaru, které vyžadují formát DGN V8, např. vytvoření nové vrstvy, modely, historie výkresu apod (Formát DGN, 2007).
4.3.1.2 Formát DGN V8 V roce 2001, kdy byl současně s novou verzí MicroStation V8 uveden i nový formát DGN V8 a podařilo se splnit několik důležitých úkolů. • •
• •
Byla odstraněna všechna známá omezení formátu DGN V7, jako je maximální počet vrstev, maximální velikost souboru apod. Formát je snáze rozšiřitelný, umožňuje větší flexibilitu v tom, co může být v souboru uloženo - v souboru je například možné ukládat i popisná data ve formátu XML. Formát umožňuje zcela nové vlastnosti, např. sledovat historii změn ve výkresu, ukládat více nezávislých modelů v jednom souboru apod. Celkově byl nový formát DGN navržen tak, aby jeho základní strukturu nebylo nutné měnit po dobu minimálně dalších 15ti až 20ti let. Nezávislá asociace OpenDesign, která se snaží propagovat otevřenost CAD formátů, označuje formát DGN V8 jako jeden z nejlépe navržených CAD formátů v historii.
Formát DGN V8 již není zpětně kompatibilní se staršími verzemi MicroStationu. S příchodem novějších verzí MicroStationu se postupně objevují některá další rozšíření. V MicroStation 8.1 byla přidána podpora pro ochranu intelektuálního vlastnictví v datech za pomoci dvou technologií, a to digitálních podpisů a oprávnění. Dále byla přidána podpora pro pojmenované skupiny prvků. Od verze MicroStation 2004 Edition je možné využít měřítka popisů a multičárových stylů. Od verze MicroStation XM mohou být i značky a styly čar zobrazovány v závislosti na měřítku atd.
18
Lze říci, že formát DGN V8 je ideálním formátem pro předávání a distribuci dat. DGN V8 je velmi dobře navržený, stabilní a úsporný formát, na kterém je možné dlouhodobě stavět, a navíc prohlížeč formátu DGN Bentley View je k dispozici zdarma (Formát DGN, 2007).
4.3.1.3 Srovnání formátů DGN V7 a DGN V8 Zde jsou popsány hlavní odlišnosti mezi formáty. Tabulka 1: Srovnání formátů DGN V7 a V8
Vlastnost
DGN V7
DGN V8
Přesnost souřadnic prvků
32 bitové celé číslo, od verze MicroStation SE volitelně zvýšená přesnost - 48 bitové celé číslo 32 MB
číslo v plovoucí řádové čárce dle IEEE
Maximální velikost výkresového souboru nebo knihovny značek Soubor komprimován Modely (více nezávislých výkresů v jednom souboru) Počet vrstev Maximální počet připojených referenčních souborů Možnost připojení výkresu DWG Možnost připojení 3D k 2D Název značky Maximální počet vrcholů v lomené čáře a útvaru Atributy Podle vrstvy Počet barev prvků
ne ne (1 model)
pevný (63)
přes 4 GB (dáno omezením operačního systému) ano ano
255
variabilní (více než 4 miliardy) neomezeno
ne
ano
ne
ano
6 znaků (jen velká písmena, číslice, _, $) 101
512 znaků
ne 256 barev z uživatelsky definovatelné palety
5000
•
ano 256 barev z uživatelsky definovatelné palety 19
•
•
16777216 barev z prostoru RGB (od verze XM) Pantone a RAL barvy (od verze XM)
Průsvitnost ploch Gradientní vyplnění ploch Priorita vrstev i jednotlivých prvků Šablony prvků Různé atributy písma v jednom řádku textu TrueType písma Měřítkově závislé prvky
ne ne
ano (od verze XM) ano (od verze XM)
ne
ano (od verze XM)
ne ne
ano (od verze XM) ano
ne ne
Definice uživatelských stylů čar Textové, kótovací a multičárové styly Knihovny výkresů DGNLIB Historie změn ve výkresu Digitální podpisy Oprávnění (prohlížení, tisk, editace) Pojmenované skupiny Skupiny pohledů Náhled před otevřením Dostupná specifikace formátu Maximální velikost jednoho prvku Maximální velikost značky nebo jiného komplexního prvku Max. počet grafických skupin
vždy externě
ne
ano ano (texty od verze 2004, značky a styly čar od verze XM) externě (RSC) nebo ve výkresovém souboru ano (multičárové od verze 2004) ano
ne
ano
ne ne
ano (od verze 8.1) ano (od verze 8.1)
ne ne ne částečně - pouze ISFF
ano (od verze 8.1) ano ano ano (viz OpenDGN)
768 B
65535 B
128 kB
neomezeno
65535
více než 4 miliardy
ne
20
4.3.2 Formát SHP SHP je vektorový formát firmy ESRI (Environmental Systems Research Institute), který byl poprvé představen v programu ArcView 2 začátkem devadesátých let. SHP popisuje vektorovou grafiku. Objekty (bod, linie, plocha) jsou uloženy ve formě vektorových souřadnic klíčových bodů (Doležel, 2005). Shapefile sestává z hlavního souboru (.shp), indexového souboru (.shx) a databázové tabulky (.dbf) (dBASE table). Hlavní soubor je záznamový soubor. Každému záznamu se připisuje typ objektu se seznamem klíčových (lomových) bodů. V indexovém souboru se přiřazuje počátek záznamů v hlavním souboru, protože délka záznamů je různá v důsledku rozdílného počtu klíčových bodů. Databázová tabulka obsahuje atributy objektů ve stejném pořadí, jak jsou zaznamenány v hlavním souboru. Tato struktura je velice jednoduchá a specifikace shapefile je lehce dostupná. To přispělo k oblíbenosti tohoto formátu. Formát nachází podporu v aplikacích u firmy ESRI. Dále tento formát podporuje OCAD, což je aplikace pro tvorbu map, a v neposlední řadě také program TOPOL.
21
5 Vlastní práce Úkolem bakalářské práce je alespoň předběžně určit dané limity pro sběr geodat od poskytovatelů, kteří mají povinnost tyto data předávat obci Kyjov. Dále aspoň částečně určit metodiku, jak sjednocovat v praxi pořizování územně analytických podkladů pro obce a kraje. Nikdo ovšem nemá přesné informace, jak a v jaké formě je přesně sbírat. Město Kyjov s cca 12 tisíci obyvateli je správním centrem (obcí s rozšířenou působností) hospodářského, politického, správního, společenského a kulturního života regionu Kyjovska. Spravuje území o celkové rozloze 47 027 ha, vnitřně je členěné na 11 mikroregionů se složitým územním vymezením. Nachází se zde 42 obcí a měst s celkovým počtem 56 348 obyvatel. Město Kyjov je přirozeným centrem území, iniciátorem územního a strategického rozvoje, garantem komplexního územního managementu. Zodpovídá za vytvoření a provoz regionálního a informačního systému, jehož nedílnou součástí je i GIS (Machalová, 2007).
5.1 Rozbor současného GIS v Kyjově V současné době Kyjov jako obec s rozšířenou působností disponuje relativně moderními informačními technologiemi. V roce 2004 byl zakoupen mapový server a aplikační T-map server. Server je umístěn na Odboru organizačním a právním v oddělení informatiky. Na Odboru územního plánu a rozvoje je umístěno specializované GIT pracoviště, které je tvořeno jedním PC a velkoplošnou barevnou tiskárnou formátu A0. Správcem je odborník vystudovaný v oblasti informačních systémů. Tento správce používá software desktop GIS ArcView 9.0, Microstation V8 a Misys 6.67. Na serveru je provozován software REN (registr nemovitostí) pro 25 licencí. Veškerá data jsou v souřadnicovém systému S-JTSK. Všichni úředníci z jednotlivých odborů městského úřadu mají přístup k softwaru na intranetové síti prostřednictvím internetového prohlížeče. Všichni mají rovnocenný přístup pro všechna data, ale pouze k prohlížení. Na městském úřadu je celkem 160 osobních počítačů, které se mění jednou za 7 let. Počítače jsou zapojeny do počítačové sítě úřadu. Připojení k internetu je umožněno všem pracovníkům při rychlosti 1 Mbit.s-1. Na městském úřadu jsou další informační systémy, které jsou omezené na konkrétní pracovní náplně uživatelů. Jedná se například o účetnictví, registry nebo o pokladnu. Městský úřad získával do počátku platnosti nového stavebního zákona data z několika různých zdrojů: z krajského úřadu, katastrálního úřadu, České 22
inspekce životního prostředí, Ministerstva vnitra ČR, Pozemkového fondu ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny, krajské hygienické stanice, Ústavu pro zastupování majetku státu, firmy České vodovody a kanalizace, BESIpu, od hasičského sboru, z internetových stránek privátních firem, veřejností i zakoupením od specializovaných privátních firem (Geodis).
5.2 Územně analytické podklady Územně analytické podklady jsou novým nástrojem územního plánování. Zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP slouží zejména jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn. ÚAP slouží také jako podklad pro posuzování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů v územích obcí, které nemají platný územní plán. V minulosti se stav území zjišťoval jednorázově za účelem zpracování územně plánovací dokumentace. Dnes podle stavebního zákona územní analytické podklady musí být povinně pořizovány a průběžně aktualizovány pro celé území České republiky, a to zvlášť pro obce s rozšířenou působností a pro kraje. Územně analytické podklady obsahují náležitosti, které jim stanovuje vyhláška. Tyto náležitosti mají jednotnou podobu jak pro obce s rozšířenou působností, tak i pro krajské úřady. Liší se pouze v podrobnosti a rozsahu. Územně analytické podklady tedy obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které se skládají z: sledovaných jevů, které obsahují • údaje o území • zjištění vyplývající z průzkumů území • další dostupné informace, například statistické údaje textové části, která obsahuje • vyhodnocení stavu a vývoje území • hodnoty území • limity využití území • vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v grafické části, která obsahuje • výkres hodnot území • výkres limitů využití území • výkres záměrů na provedení změn v území 23
rozbor udržitelného rozvoje území, skládající se z: rozborů v tematickém členění • horninové prostředí a geologie • vodní režim • životní prostředí • ochrana přírody a krajiny • zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • dopravní a technická infrastruktura • sociodemografické podmínky • bydlení • rekreace • hospodářské podmínky textové části, která obsahuje • vyhodnocení udržitelnosti rozvoje řešeného území • vyhodnocení vyváženosti územních podmínek • určení problémů k řešení v ÚPD grafické části, která obsahuje • problémový výkres
5.3 Limity pro Kyjov Kyjov je obec s rozšířenou působností, a tak i tato obec spravuje územně analytické podklady. Pro tvorbu ÚAP je důležité zjistit technické a přírodní limity. Jedná se o tzv. limity využití území, které jsou omezením změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Obec Kyjov před zrušením okresních úřadů spadal pod okres Hodonín. Čili Kyjova se týkají limity určené v tomto okrese. Limity bývají vloženy do mapových vrstev a k nim bývá připojen přehled v tabulce. Kód vrstvy je unikátní pro každý okres. Pro limity, kde je účelné a možné založit databázi, je sestavena databáze základních informací připojená přes identifikaci limitu v území. Databáze obsahuje popis jevu, který limituje území, identifikuje příslušnou právní normu nebo vyhlášky. Jako první limit lze uvést ložiska nerostných surovin. Předmětem tohoto limitu je ochrana ložisek nerostných surovin v kategorii dobývacích prostoru, chráněných ložiskových území vyhrazených i nevyhrazených nerostu, prozkoumaných i neprozkoumaných zdrojů nerostných surovin.
24
Druhým limitem je poddolovaná a sesuvná území. Předmětem jsou území, ve kterých výsledky geologických prací vyvolávají potenciální nebezpečí terénních deformací způsobených důlní činností, může se jednat například o sesuvy. Vodní zdroje a jejich ochranná pásma jsou limitem, jehož předmětem je ochrana využití území v ochranných pásmech vodních zdrojů za podmínek stanovených vodoprávním úřadem. Limit vodní toky a plochy chrání odtokové poměry vodních toků, dále ochraňuje kvalitu povrchových a podzemních vod v oblastech přirozené akumulace vod a s tím související způsob využití území. Předmětem limitu památkové zóny a jejich ochranná pásma je usměrnění zásahu do specifické urbanistické struktury prohlášených památkových zón a rezervací měst a vesnic, zásahu do krajinného celku, který vykazuje významné kulturní hodnoty. Dalším předmětem limitu je využití nemovitých kulturních památek, národních kulturních památek a jejich obnova. Může se jednat o údržbu nebo rekonstrukci. Dalším limitem jsou archeologické nemovité kulturní památky, jejichž předmětem je usměrnění zásahů do území, ve kterém se nachází soubory archeologických nálezu. Letecká doprava, předmětem limitu jsou ochranná pásma letišť. Důvodem je zajištění bezpečnosti leteckého provozu na letištích. Železniční doprava, předmětem limitu je omezení vlastnických práv k pozemkům v obvodu ochranného pásma dráhy, včetně limitování činností v ochranném pásmu dráhy. Silniční doprava, předmětem limitu je vymezení území se zvláštním režimem podél pozemních komunikací. Důvodem je ochrana dálnic, rychlostních silnic, silnic a místních komunikací. Vodní doprava, předmětem je zřizování staveb na sledované vodní cestě a ochrana plavební dráhy ve směrových a hloubkových parametrech. Důvodem je zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledované plavební cestě. Zásobení vodou, předmětem limitu je ochrana tras vodovodních řadů a vlastních vodních zdrojů včetně koordinace s ostatními liniovými stavbami. Důvodem je bezpečnost provozu vodovodní sítě z hlediska požárního a hygienického, včetně bezprostřední ochrany objektu. Odkanalizování území, předmětem limitu je způsob využití území v ochranném pásmu staveb, sloužících k odkanalizování území a odvádění srážkových vod. Důvodem je ochrana kanalizačních objektů včetně ochrany obytné zóny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob a majetku a byl zajištěn hygienický provoz zařízení. Záplavová území, předmětem limitu je vymezení záplavového území včetně vymezení ochranných opatření. Důvodem je stanovení limitu využití území v záplavovém území pro umísťování a povolování staveb. 25
Zásobení plynem, předmětem limitu je stanovení podmínek pro ochranu plynovodu, stanovení podmínek pro připojení k přepravním a distribučním soustavám a podzemním zásobníkům plynu z hlediska propojitelnosti se stávajícím distribučním systémem. Zásobení elektrickou energií, předmětem limitu je stanovení podmínek pro připojení k přenosové a distribuční soustavě z hlediska propojitelnosti a návaznosti na stávající systém. Teplovody, produktovody jsou limitem, jehož předmětem je stanovení způsobu využití území v ochranném pásmu teplovodu a produktovodu včetně výrobních a předávacích objektů vůči ostatním aktivitám v území. Spoje, předmětem limitu je vyloučení činností ohrožujících v území provoz telekomunikačních zařízení. Důvodem je zajištění plynulosti, bezpečnosti a spolehlivosti telekomunikačního provozu. A posledním limitem je zemědělská výroba. Předmětem limitu je minimalizace projevu obtěžujících exhalací z objektu pro kapacitní ustájení hospodářských zvířat okolní obyvatelstvo a životní prostředí vůbec. Důvodem je optimalizace podmínek hygienické nezávadnosti obytného prostředí a životního prostředí. Lze říci, že těchto 18 limitů je pro obec Kyjov nejdůležitější. Poskytovatelé, kterých se týkají tyto limity, mají povinnost zaslat data na obec a případně je aktualizovat do určené lhůty. Kompletní přehled vrstev těchto limitů je v příloze.
5.4 Poskytovatelé pro Kyjov Kyjov kontaktovali zatím jen 4 poskytovatelé se zaměřením na komunikační a energetické služby a jeden poskytovatel zabývající se památkami. Jedná se o společnosti JMP Net, E-ON, Telefonica a Národní památkový ustav. JMP Net, s. r. o. je dceřinnou společností Jihomoravské plynárenské, a.s. Společnost poskytuje prodej zemního plynu, dále zajišťuje pravidelné kontroly plynárenského zařízení a poskytuje pohotovostní a dispečerské služby k zajišťování informovanosti. Poslali data na nosiči CD a přístup na mapový server. Jedná se o popis digitálních dat: • • •
Textová část – html Grafická část – souborová forma ve formátu *.dgn a webové zobrazení Datový model – formát *.xls s popisem údajů přístupných a aktualizovaných na WEB portálu.
E-ON Česká republika, s. r. o. je společnost zabývající se obchodováním s elektrickou energií. Zaslali na obec data, uložená na nosiči CD. Jedná se 26
o data popisující digitální data. • • •
Textová část – formát *.pdf Grafická část – souborová forma ve formátu *.dgn Datový model – formát *.pdf s popisem údajů
Telefonica 02 Česká republika, a. s. je společností, poskytující telefonní a internetové služby. Telefonica zaslala pouze ceník, ve kterém jsou stanoveny ceny za služby poskytování vyžádaných geodat pro územně analytické podklady. Národní památkový ústav, který chrání a spravuje národní památky České republiky. Žádná data zatím neposlali, pouze informace o obsahu jejich geografického informačního systému. Zatím mají v GIS zpravováno: • v úrovni chráněných území, • v úrovni kulturních památek. Jak vyplývá z již uvedeného seznamu limitů pro Kyjov, existuje ještě spousta poskytovatelů, kteří nic neposlali a mají povinnost ze zákona tato data zaslat. Jednotliví poskytovatelé byli hledání na nosiči CD, kde byl Inform Katalog 2007. V tomto katalogu se nachází spousta firem, podnikajících na území ČR. Pro Kyjov zde byly pouze uvedeny firmy, které nemají povinnost zasílat geodeta. Seznam poskytovatelů získaný z městského úřadu Kyjov, kteří zatím nic neposlali a je jim uložena povinnost zaslat data na obec, jsou uvedena v seznamu níže.
1 2
3 4 5 6 7 8 9 10
Adresa Krajský úřad JMK, Žerotínovo nám. 3/5, 602 00 Brno Krajská hygienická stanice JMK - územní pracoviště Hodonín, Plucárna 1a, 695 01 Hodonín Krajská hygienická stanice JMK - územní pracoviště Vyškov, Masarykovo nám 16, 682 01 Vyškov MŽP ČR, odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, 602 00 Brno Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65,100 10 Praha 10 Obvodní báňský úřad Brno, Cejl 13, 601 42 Brno Úřad pro civilní letectví ČR, provozní inspektorát letiště Ruzyně, 160 00 Praha 6 Státní plavební správa - pobočka Přerov, Bohuslava Němce 640, 750 00 Přerov Vojenská ubytovací a stavební správa, Svatoplukova 84, 602 00 Brno Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Hodonín, tř. Bří. Čapků 3, 695 03 Hodonín Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor surovinové politiky, Na Františku 32, 110 15 Praha 1
Email
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
27
11 12 13 14 15 17 18 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Hodonín, Koupelní 19, 695 01 Hodonín Centrum dopravního výzkumu-pracoviště Brno, Líšeňská 33a, 636 00 Brno Ministerstvo dopravy, odbor 210,nábř. L. Svobody 12/22, 110 15 Praha 1 Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, technické odd., Šumavská 33, 659 77 Brno Správa a údržba silnic JMK, oblast Hodonín, Brněnská 3254, 695 15 Hodonín Správa železniční dopravní cesty, s.o., Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín Generální ředitelství ČD, Odbor majetkového podnikání a privatizace, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 České dráhy,a.s. Správa dopravní cesty Brno, Kounicova 26, 611 43 Brno Archeologický ústav AV ČR, Královopolská 147, 612 64 Brno Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, nám. Svobody 8, 601 54 Brno Zemědělská vodohospodářská správa, Hlinky 60, 603 00 Brno Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Moravy a Dyje, Pracoviště Hodonín, p.R. Jochman, Plucárna 1 695 01 Hodonín Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno Lesy ČR, s.p., LS Bučovice, Ing. O. Pavlík, Zámek 1, 685 01 Bučovice Lesy ČR, s.p., LS Buchlovice, Lhotka 289, 687 08 Buchlovice Lesy ČR, s.p. LS Strážnice, Zámek 673, 696 62 Strážnice Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Jana Babáka 2733/11, 662 90 Brno České radiokomunikace, a.s., p. Friedbergerová, Skokanská 1, 169 00 Praha 6 E.ON Česká republika, a.s Lidická 36, 659 44 Brno, ČEPS, a.s. Ing. P. Švejnar, ved. Odboru Rozvoj PS, Elektrárenská 774, 101 52 Praha 10 ČEPS, a.s.Provozní správa PS Morava jih, p. P. Dvořáček, Komárovská 12, 617 00 Brno ČEZ, a.s., Hlavní správa, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ČEZnet, a.s., Jiří Batůněk,vedoucí oddělení, Fügnerovo nám. 5, 120 00 Praha 2 (o zasílání žádá ČEZ, a.s.) ČEZ Distribuce, a.s.,Teplická 874/8, 405 02 Děčín JMP Brno, a.s. Rozvoj distribuce, p. Prajza, Plynárenská 1, 675 41 Brno JMP Net, s.r.o., odd. rozvoje distr. Soustavy,Plynárenská 499/1, 657 02 Brno Vodovody a kanalizace, a.s. Hodonín, Purkyňova 2, 695 11 Hodonín ČEPRO, a.s., Spálená 5, 111 28 Praha ČEPRO, a.s. Produktovody, 671 72 Klobouky u Brna MERO ČR, a.s. Ing. V. Tůma, Veltruská 748, 278 01 Kralupy na Vltavou
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] 420 972 111 111
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
[email protected] [email protected] [email protected] http://www.rwe-jmp.cz
[email protected] [email protected] [email protected]
28
43 44 45 46 47 48 49
RWE Transgas Net, s.r.o ., V Olšinách 75/2300, P.O. BOX 166, 100 00 Praha 10 Strašnice NETPROSYS, s.r.o. , Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4 Pozemkový fond ČR, územní pracoviště Hodonín, Koupelní 19, 695 01 Hodonín DIAMO, s.p., o.z. Správa uranových ložisek Příbram,provoz JLD Hodonín, Koupelní 2, 695 22 Hodonín Moravské naftové doly, a.s. Úprkova 6, 695 30 Hodonín Geofond ČR, Kostelní 26, 170 06 Praha 7 Policie ČR - Správa Jihomoravského kraje, Kounicova 24, 611 32 Brno
[email protected]
[email protected] [email protected] [email protected]
5.5 Možnosti využití mapových serverů Jak již bylo zmíněno dříve, v současné době je GIS tím nejlepším prostředkem pro sběr, evidenci a aktualizaci geodat pro územně analytické podklady. Takovou nejlepší metodou se jeví využití mapových serverů. Využití mapových serverů by přineslo mnoho nesporných výhod. Takovými základními výhodami jsou jednoduchá správa aplikací a jednoduché ovládání. Jednoduchá správa kvůli tomu, že pracuje na systému klient-server, kdy data i aplikace jsou umístěny a spravovány centrálně. Uživatelé k nim přistupují za pomoci běžných internetových prohlížečů. Jako další výhodu lze uvést nízké náklady na programové vybavení klientské pracovní stanice. Jak bylo řečeno výše, stačí jednoduchý internetový prohlížeč, který je případně rozšířen o další doplňky. Díky serveru je také možné generovat dokumenty v požadovaném formátu. Je potřeba zmínit i jisté nevýhody, které ale lze odstranit. Takovou nevýhodou může být nedostatečná rychlost připojení uživatele k mapovému serveru. To se týká zejména uživatelů, kteří používají modemové připojení. Další věcí, se kterou by se mělo počítat, jsou vysoké nároky na výkon serveru. Práce s rastrovými daty je totiž paměťově náročná a pokud se sejde více požadavků, které server nestačí zpracovat, může dojít ke stránkování operační paměti a tím i k výraznému zpomalení. Práce s vektorovými daty není tolik náročná, ale ke stránkování může dojít také. Využívání mapových serverů umožňuje se vyvarovat určitým konfliktům, které mohou dnes nastat. Poskytovatelé zasílají geodata pro územně analytické podklady v nejednotném stavu. Proto musí pracovníci na obci tyto geodata upravit tak, jak potřebují. Tím ovšem vzniká odpovědnost konkrétního pracovníka za tyto data. Pokud tedy data nejsou aktuální nebo jsou nepřesná, právně je za to postihnut pracovník, který tyto data upravil. Z výše uvedeného je jasné, proč využití mapového serveru je tak výhodné. Takový existující a funkční server je na adrese portal.geostore.cz/uap/. Na tomto serveru se každý poskytovatel zaregistruje a tím i prohlašuje, že data poskytovaná na portále jsou správná, úplná, závazná a aktuální. Každý 29
zaregistrovaný poskytovatel má své uživatelské jméno a heslo, pro aktivaci přístupu k datům. Na úvodní straně portálu je seznam poskytovatelů, kteří jsou již zaregistrovaní a poskytli geodata pro územně analytické podklady. Zatím se jedná pouze o poskytovatele z oblasti energetiky a plynárenství. Úvodní stránku portálu lze vidět na obrázku č. 1. Poskytovatelům po registraci a umístění geodat stačí jen zasílat přístup k datům, které vlastní. Jedná se o podkladové mapy s několika vrstvami, které jsou u daného poskytovatele potřebné. Vše má samozřejmě své popisky. Pokud si některá data vyžádají potřebu databáze, je zde umístěna.
Obrázek 1: Úvodní strana portálu
5.6 Návrh na požadavky Návrh na pořizování geodat pro územně analytické podklady vychází z vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Jak již bylo řečeno, územně analytické podklady pořizují obce s rozšířenou působností, tedy i Kyjov pro své správní obvody v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Dále je pořizují krajské úřady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Nebudou-li územně analytické podklady pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým 30
podkladům, a to části podkladů pro rozbor udržitelného území a v přiměřené podrobnosti. Územně analytické podklady musí obsahovat údaje o území. Údaje o území jsou dle zákona podmnožinou sledovaných jevů. Zahrnují informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se vážou k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. Údaj o území tedy celkově obsahuje textovou část, která obsahuje popis údaje o území, grafickou část (pokud je údaj o území zobrazitelný v mapovém podkladu), která obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti, obsaženy jsou v tzv. pasportu údaje o území. Údaje o území dle stavebního zákona může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů, kterým je podle zákona: • orgán veřejné správy, • jím zřízená právnická osoba, • vlastník dopravní infrastruktury, • vlastník technické infrastruktury. Měla by být velká snaha přebírat údaje o území od poskytovatelů, především v elektronické podobě. Při každé změně již poskytnutých údajů jsou poskytovatelé údajů povinni poskytnout nové údaje o území. Z tohoto důvodu je nejlepším nástrojem pro zpracování územně analytických podkladů geografický informační systém. Jako nejlepší řešení se jeví to, aby každý poskytovatel ustanovil zvláštního pracovníka, který by byl odborníkem v informačních technologiích. Ten by měl k dispozici hardware i software potřebný pro zachycování a aktualizování údajů v územním plánování. Každou takovou změnu by pak zasílal prostřednictvím internetu na obec s rozšířenou působností. Na obci by se vedla jen evidence a nedocházelo by ke změně údajů dat od poskytovatele, jak to probíhá dnes z důvodu poskytování nejednotných dat od poskytovatelů. Poskytovatelé údajů poskytují údaje o území zdarma až na majitele dopravních nebo technických infrastruktur, kteří jsou oprávněni požadovat na pořizovateli územně analytických podkladů úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. 31
Poskytovatelé údajů zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost poskytnutých údajů o území. To ovšem v dnešní praxi zatím neplatí, neboť obce tyto údaje znovu upravují z důvodů uvedených výše. Tím pádem zodpovědnost padá na obec. Dále poskytovatelé jsou také povinni potvrdit správnost, úplnost a aktuálnost v ÚAP použitých údajů o území při každé jejich úplné aktualizaci, která se vykonává po dvou letech. Měla by být snaha o to, že pokud poskytovatel údajů neposkytne správné, úplné a aktuální údaje o území, nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost údajů o území použitých v ÚAP, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů. Poskytovatelé údajů mají právo si vyžádat od pořizovatele územně analytické podklady. Pořizovatel je však oprávněn požadovat úhradu nákladů, které vznikly s poskytnutím územně analytických podkladů, nejvýše do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na jejich doručení žadateli. Tuto úhradu nelze žádat od orgánů veřejné správy a jimi zřízenými organizacemi. Pro zpracování územně analytických podkladů obcí jsou potřeba mapové podklady, kterými můžou být katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky. Mapový podklad je možné doplnit o další údaje na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území, přičemž záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě. Při územně plánovací činnosti se jako mapový podklad dále využívají technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici. Měřítko územně analytických podkladů není právními předpisy nijak stanoveno. Ale z potřeby podrobnosti územně analytických podkladů plyne, že pro úřad územního plánování je nejvhodnější zpracovávat ÚAP obce nad digitálním mapovým podkladem v měřítku 1 : 2000, pro ÚAP kraje se doporučuje digitální mapový podklad v měřítku 1 : 10 000, jelikož zde není potřeba, aby byly znázorněny všechny přípojky k budovám a podobně. Nejlepší představu o požadavcích na územně analytické podklady mají lidé pracující v této oblasti. To jsou pracovníci na obcích a krajích. Proto je nutné, aby jednotlivé metodické návody byly postupně upravovány podle potřeb, které si vyžádá praxe nebo zákon. Je ovšem důležité, aby vše směřovalo k postupnému zavádění a zpracování pomocí GIS. Příklad formuláře pro územně analytické podklady lze vidět na obrázku č. 2 a na obrázku č. 3.
32
Obrázek 2: Formulář pro ÚAP
Na obrázku č. 2 je první strana formuláře pro jednu vrstvu limity ložiska nerostných surovin. Označení této vrstvy je vpravo nahoře. Na této straně formuláře se vyplní kontakt na pořizovatele a zdroje dat. Jako další náležitostí je zde správce dat a jejich popis. Tato strana se vyplňuje z důvodu rychlého nalezení kontaktu například na poskytovatele, kvůli případnému zaslání nesprávných dat. 33
Obrázek 3: Formulář pro ÚAP
Na obrázku č. 3 je zadní strana formuláře, kde jsou již popisky k poskytnutým geodatům. Je zde například formát, v jakém jsou data uložena, jejich kvalita a datum jejich poslední aktualizace apod. Výsledkem je velmi přehledný formulář pro ÚAP, ve kterém je snadné najít potřebné informace.
34
6 Závěr Práce se věnuje specifikací požadavků na poskytovatele geodat pro územně analytické podklady. Nejprve ze všeho se musí určit, kdo je vlastně takový poskytovatel. To znamená určit fyzickou osobu nebo firmu, která je povinna dle stavebního zákona zasílat geodata pro územně analytické podklady na obec s rozšířenou působností. Taková osoba je ta, která svou činností zasahuje do územního plánování. Zákon v této oblasti nařizuje zasílání geodat, ale už neříká jakým způsobem. A tak poskytovatelé posílají data v nejednotné a nepřesné formě. Toto je v dnešní době velký problém. Obce si totiž data upravují podle své potřeby. Jak bylo zmíněno v samotné práci, tím že pracovník na obci upraví data, je za tato data také právně odpovědný. Z toho co bylo napsáno, je patrné, že využití geografických informačních systémů je v současné době nejlepší možné řešení. Zpracování geodat pomocí GIS nástrojů a poté zveřejnění na mapovém serveru je nejvíce výhodné pro všechny. Neboť tímto by obce získávaly prostřednictvím přístupových práv od jednotlivých poskytovatelů potřebná data rychle a bez nutného dalšího zpracování. Každý poskytovatel by byl sám odpovědný za svá data, která zveřejnil na mapovém serveru. Tendence k směřování poskytovat geodata pro územně analytické podklady pomocí mapového serveru je k vidění již dnes. A lze předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat.
35
7 Použitá literatura ČERNÍN, Z. Geografické IT v případě projektu využití obnovitelných zdrojů na úbočí Krkonoš (bakalářská práce). Brno: MZLU, 2006. DOLEŽEL, J.: Datové formáty pro prezentaci map na webu [online]. 2005. [cit. 200705-10]. Dostupné z WWW:
. KOL. AUTORŮ F. GISOFT. Formát DGN (online), [cit. 2007-05-10]. Dostupné z WWW: . MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. Praha: C. H. Beck, 2007. Pro praxi. ISBN 80-7179-463-5. MARTINEC, J.: Co je to GIS [online]. 1999. [cit. 2007-05-10]. Dostupné z WWW: . PAVELKOVÁ, L. Metadatový popis geodat GIS (bakalářská práce). Brno: MZLU, 2002. Zákon č. 183/2006 (stavební zákon).
Sb.,
o územním
plánování
a stavebním
řádu
36
8 Příloha A B
Limity pro okres Hodonín Zákonná východiska ÚAP a územních studií
37
A Limity pro okres Hodonín Tabulka 2: Limity pro okres Hodonín
38
39
B Zákonná východiska ÚAP a územních studií Tato část textu se věnuje zákonu o územním plánování a stavebnímu řádu, přičemž se zaměří hlavně na územní plánování. Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost.
B.1 Působnost ve věcech územního plánování Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje. Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům. Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se 40
rozvoje území státu. Postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí. Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojdeli ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace.
B.2 Nástroje územního plánování Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Naproti tomu územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.
B.2.1 Územně analytické podklady Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“).
B.2.1.1
Pořizování územně analytických podkladů
Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezení, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále 41
informace nebo data o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen „údaje o území“). Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa. Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen „poskytovatel údajů“) především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak. Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
B.2.1.2
Aktualizace územně analytických podkladů
Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost údajů o území použitých podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů. 42
B.2.1.3
Projednání územně analytických podkladů
Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich aktualizace předkládá pořizovatel v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem k projednání Radě obcí, která do 60 dnů sdělí pořizovateli své stanovisko, zejména k rozboru udržitelného rozvoje území. Pokud Rada obcí nesdělí své stanovisko v této lhůtě, platí, že s rozborem udržitelného rozvoje území souhlasí. Nesouhlasí-li pořizovatel se stanoviskem Rady obcí k rozboru udržitelného rozvoje území, zašle bezodkladně poté, kdy stanovisko obdržel, územně analytické podklady spolu s tímto stanoviskem krajskému úřadu, který posoudí rozpor a dá případně pořizovateli pokyn k úpravě. Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu. Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.
B.2.2 Územní studie Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.
43
B.3 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
B.3.1 Obsah politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Dále vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy. Také vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kriteria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika. Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.
44
B.3.2 Návrh politiky územního rozvoje Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na základě územně plánovacích podkladů, dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, zprávy o stavu životního prostředí, mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji. Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají přímo ministerstvu. Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní. Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
B.3.3 Schválení politiky územního rozvoje Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných 45
ústředních správních úřadů a krajů, připomínek veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování, výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno, sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení. Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že politika územního rozvoje má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze politiku územního rozvoje schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí; to informuje o kompenzačních opatřeních Evropskou komisi (dále jen „Komise“). Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy, lze politiku územního rozvoje schválit jen z důvodů veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen na základě stanoviska Komise.
B.3.4 Aktualizace politiky územního rozvoje Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2. První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního schválení politiky územního rozvoje vládou. Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci, posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky územního rozvoje, návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje, návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.
46
Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje, při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a 34.
B.4 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kriteria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen „územní rezerva“). Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií, nebo uložit pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití vybraných ploch nebo koridorů v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Zásady územního rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení jen v dohodě s dotčenými obcemi. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
47
B.4.1 Návrh zásad územního rozvoje Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní. Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví a ministerstva. Na základě vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a jeho projednání a v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů krajský úřad zajistí upravení návrhu zásad územního rozvoje. Krajský úřad návrh zásad územního rozvoje upraví rovněž s ohledem na případná vyjádření orgánů sousedních států a výsledky konzultací s nimi. Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že zásady územního rozvoje mají negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí. Toto ministerstvo informuje o kompenzačních opatřeních Komisi. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z důvodů veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem k přijetí návrhu jen na základě stanoviska Komise.
48
B.4.2 Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním ministerstvo, kterému krajský úřad předloží návrh zásad územního rozvoje a zprávu o jejich projednání. Ministerstvo posoudí návrh zásad územního rozvoje z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje. Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadu do 30 dnů ode dne předložení všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem zásad územního rozvoje souhlasí. V případě, že ministerstvo ve stanovisku upozorní krajský úřad na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení o vydání zásad územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků. Orgánem příslušným k řešení rozporů je ministr pro místní rozvoj. Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
B.4.3 Řízení o zásadách územního rozvoje O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí. K veřejnému projednání přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen „dotčené obce“) a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží. Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí
49
o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, posoudí se přiměřeně podle § 38 a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání, je možné vydat samostatně.
B.4.4 Vydání zásad územního rozvoje Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva. Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách. Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje. Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
B.4.5 Aktualizace zásad územního rozvoje Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle ustanovení § 36 50
až 41. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový návrh zásad územního rozvoje. Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
B.5 Územní plán Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy. 51
Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví prováděcí právní předpis.
B.5.1 Pořízení územního plánu O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce z vlastního podnětu, na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.
B.5.2 Úhrada nákladů na pořízení územního plánu Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která rozhodla o pořízení. Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby dotčené obce. Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel. Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem.
B.5.3 Návrh na pořízení územního plánu Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraníli navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu. Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a
52
se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.
B.5.4 Zadání územního plánu Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě pořizování územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu12); ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží. Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení. Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení územního plánu.
B.5.5 Návrh územního plánu Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování 53
návrhu územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu pokud bylo součástí konceptu nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován a sousedním obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí. Své vyjádření k tomuto vyhodnocení sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. Od projednání návrhu v Radě obcí je možné upustit, pokud projednala koncept územního plánu a návrh územního plánu obsahuje variantu řešení, kterou doporučila. Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak nebylo učiněno u konceptu územního plánu.
B.5.6 Vydání územního plánu Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne. Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách. Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, 54
které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
B.5.7 Vyhodnocování územního plánu a jeho změny Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49. Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu v případech, kdy se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu. Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti. Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví prováděcí právní předpis.
B.5.8 Zastavěné území Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, 55
pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
B.6 Regulační plán Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu. Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
B.6.1 Pořízení regulačního plánu Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu. O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního nebo jiného podnětu zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami územního rozvoje, zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem, zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu, Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu. Na pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení § 61 až 75. Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické osoby, stanovili tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li jejich součástí zadání regulačního plánu. 56
B.6.2 Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem. Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel. Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel. Obec, pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad územního plánování, uhradí náklady spojené s označením řešené plochy tabulí a nezbytné mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak.
B.6.3 Pořízení regulačního plánu z podnětu Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků pořizovateli, jinak podnět odloží. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační plán pořizuje, a to nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožní dotčeným orgánům nahlížet do návrhu regulačního plánu. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, nebo doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí.
B.6.4 Pořízení regulačního plánu na žádost Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení 57
regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele. Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (dále jen „plánovací smlouva“). Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad předložených stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení.
B.6.5 Řízení o regulačním plánu O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro niž se regulační plán pořizuje, které pořizovatel vyrozumí o jeho konání jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Námitky a připomínky k návrhu regulačního plánu a stanoviska dotčených orgánů k němu lze uplatnit nejpozději při veřejném projednání, k později uplatněným námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání. V případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel. Je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem. Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a vystaví k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů. Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou podat osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2. Nejpozději při veřejném projednání může každý podat své připomínky. K námitkám a připomínkám uplatněným k věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, se nepřihlíží. Na základě výsledků projednání návrhu regulačního plánu pořizovatel zajistí úpravu návrhu nebo jej předá žadateli k úpravě. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu regulačního plánu, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro jejíž území je regulační plán pořizován. Stanoviska 58
dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.
B.6.6 Vydání regulačního plánu Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje (dále jen „příslušné zastupitelstvo“) návrh na vydání regulačního plánu s jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též se schválenou plánovací smlouvou. Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 1. V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
B.6.7 Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti. Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání, pokud zákon nestanoví jinak. Při změně regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 61 až 69. Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje nebo následně vydaným územním plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, do té doby nelze podle jeho dotčených částí postupovat. Při této změně regulačního plánu postupuje obec jako při změně z vlastního podnětu. Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z podnětu kraje s následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje, do té doby nelze podle jeho příslušných částí postupovat.
59
