Specifika zásob ve stavebnictví

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Specifika zásob ve stavebnictví Bakalářská práce

Jana Vrtalová

Brno 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Specifika zásob ve stavebnictví„ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 24. března 2006

………………………. podpis

Poděkování Tímto děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Haně Bohušové, Ph.D. za odborné a metodické vedení, za náměty a připomínky, které jsem využila při zpracování své bakalářské práce. Zároveň chci poděkovat společnosti UNICON, spol. s r. o. za poskytnutí údajů pro napsání mé práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou účtování zásob. Cílem práce je analyzovat účtování a oceňování zásob firmy UNICON, spol. s r. o. Zásoby jsou součástí krátkodobého majetku a dělí se na nakupované (materiál a zboží) a vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a výrobky). Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje vymezení jednotlivých druhů zásob, způsoby oceňování a účtování, kalkulace, inventarizaci a reklamaci. Je zde také popsaný rozdíl v účtování mezi českými a mezinárodními účetními standardy. V praktické části je popsaná charakteristika, historie a organizační struktura zkoumaného podniku. Tato část obsahuje právní úpravu zásob, praktická řešení účtování zásob, jejich oceňování a evidenci v účetnictví.

Abstract This bachelor thesis deals with questions charging inventory. The aim is to analyze charging and appraisement inventory of firm UNICON. Inventory belong to to the short-term property and divide on material purchased (material and goods) and handmade (unfinished production, semi finished goods of own production and products turned out). The dissertation is divided into the theoretical and the practical part. The theoretical part includes a definition individual stock line, pricing method and charging, calculation, stocktaking and reclamation. Is here also described difference inside of charging between Czech and international accounting standards. In the practical part are described characteristics, history and organizational structure of the company. This part includes legal regulations of inventory, practical solutions charging inventory, their appreciation and files in a bookkeeping.

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE...........................................................................................7 1.1 Úvod........................................................................................................................................7 1.2 Cíl ...........................................................................................................................................8

2 METODIKA..........................................................................................................9 3 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................10 3.1 Vymezení pojmů....................................................................................................................10 3.1.1 Vymezení zásob............................................................................................................10 3.1.2 Oceňování jednotlivých druhů zásob .............................................................................11 3.1.3 Základní doklady ..........................................................................................................13 3.1.4 Syntetická a analytická evidence ...................................................................................14 3.2 Účtování zásob.......................................................................................................................15 3.2.1 Způsoby účtování zásob ................................................................................................15 3.2.2 Pořízení materiálu a zboží ze zahraničí ..........................................................................18 3.3 Kalkulace...............................................................................................................................20 3.4 Operace vztahující se ke konci účetního období ......................................................................23 3.4.1 Inventarizace.................................................................................................................23 3.4.2 Účetní uzávěrka ............................................................................................................25 3.5 Ostatní situace vzniklé s účtováním zásob...............................................................................25 3.5.1 Škody ...........................................................................................................................25 3.5.2 Reklamace ....................................................................................................................27 3.5.3 Obaly............................................................................................................................27 3.5.4 Přijaté a poskytnuté zálohy............................................................................................27 3.5.5 Darování zboží..............................................................................................................28 3.6 Charakteristika stavební výroby a zásob ve stavebnictví..........................................................28 3.6.1 Komparace zachycování zásob vlastní výroby ...............................................................29 3.6.2 Standard IAS 11 – Stavební smlouvy.............................................................................30 3.6.3 Komparace oceňování zásob vlastní výroby...................................................................33

4

PRAKTICKÁ ČÁST...........................................................................................34 4.1 Charakteristika podniku..........................................................................................................34 4.1.1 Historie společnosti.......................................................................................................34 4.1.2 Předmět podnikání ........................................................................................................35 4.1.3 Organizační útvary........................................................................................................36 4.2 Vymezení pojmů....................................................................................................................36 4.2.1 Vymezení zásob............................................................................................................36 4.2.2 Oceňování jednotlivých druhů zásob .............................................................................37 4.2.3 Syntetická a analytická evidence ...................................................................................39 4.3 Účtování zásob způsobem A...................................................................................................39 4.3.1 Zásoby nakupované.......................................................................................................40 4.3.2 Zásoby vlastní výroby ...................................................................................................42 4.3.3 Pořízení materiálu a zboží ze zahraničí ..........................................................................42 4.3.4 Kalkulace......................................................................................................................43 4.3.5 Postupné fakturace ........................................................................................................44 4.3.6 Přijaté a poskytnuté zálohy............................................................................................44 4.4 Vykazování nákladů a výnosů ze smlouvy ..............................................................................46 4.5 Vedení účetnictví ...................................................................................................................46

5 ZÁVĚR ................................................................................................................47 6 POUŽITÉ ZDROJE............................................................................................48

6

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Vstupem České republiky do Evropské unie se mnohým podnikatelům naskytla možnost proniknout i na zahraniční trhy a získat tak nové zákazníky. Nejinak tomu je i v oblasti stavebnictví a nemovitostí. Investoři hledají příležitosti, jak investovat do kancelářských budov, obchodních prostor, průmyslových staveb či obytných domů. Vybrala jsem si proto bakalářskou práci na téma „Specifika zásob ve stavebnictví“, kde se věnuji zejména zásobám vlastní výroby a jejich oceňování a zachycení v účetnictví. Spolu s pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem se řadí zásoby do krátkodobého (oběžného) majetku. Ten je charakteristický tím, že mění svou formu, tzn., že jedna složka přechází v jinou složku majetku. Nejdříve musí firma vložit peněžní prostředky do výroby na nákup výrobních faktorů, z kterých vytváří rozpracovanou výrobu a následně výrobky. Dokončené výrobky předané do skladu firma prodá odběratelům a od nich získává peněžní prostředky zpět. Množství peněz na konci koloběhu by mělo být větší než množství peněz vynaložených na počátku zajištění výroby. V této souvislosti by každý podnik měl sledovat rychlost a dobu obratu. Je důležité zvyšovat počet obrátek a snižovat dobu obratu zásob, tím bude firma dosahovat větší ziskovosti s menším rozsahem kapitálu. To je důležité zvláště u obchodních a výrobních podniků. Zásoby jsou v podnikání velice důležité. Je potřebné jich mít na skladě přiměřenou, optimální výši, protože jinak by se mohla firma dostat do finančních problémů. V opačném případě by mohla být ohrožena plynulost výroby tím, že by se vyčerpaly zásoby. Toho se lze vyvarovat zavedením pojistné zásoby, pomocí níž lze také docílit rovnoměrnějšího využívání výrobních kapacit. Hlavním účelem u zásob zboží a výrobků je jejich prodej, který je důležitější než výroba (není důležité zboží a výrobky vyrobit, ale umět je prodat).

7

Z ekonomického hlediska jsou zásoby definovány jako pohotový, ale dosud nevyužitý zdroj. Firmy je vytvářejí z důvodu časového nebo prostorového nesouladu mezi výrobou nebo dodávkami a poptávkou či spotřebou. Dalším důvodem jejich tvorby je snížení rizika neuspokojení poptávky nebo náhodného výpadku výroby.

1.2 Cíl Cílem mé práce je analýza významu zásob daného podniku z účetního pohledu. Jedná se především o vymezení jednotlivých druhů zásob, jejich oceňování, způsoby účtování při pořízení, během účetního období a na konci účetního období. Dále se zabývám účtováním pořízení materiálu ze zahraničí, kalkulacemi, inventarizací a porovnáním rozdílů účtování a oceňování zásob mezi mezinárodními účetními standardy a českou účetní legislativou. Hlavní cíl práce, jímž je charakteristika účtování a oceňování zásob, aplikuji v praktické části, kde posuzuji účtování, právní úpravu, oceňování a inventarizaci jednotlivých druhů zásob ve skutečném podniku. Ten se zabývá stavební činností a většinu jeho kapitálu tvoří oběžný majetek ve formě zásob.

8

2 METODIKA Pro řešení bakalářské práce „Specifika zásob ve stavebnictví“ jsem použila následující metody: interpretace, deskripce, komparace a individuální rozhovor. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Metody interpretace a deskripce jsou použity hlavně v teoretické části. Zde vysvětluji jednotlivé pojmy, které se týkají zásob v podniku a jejich oceňování a účtování. Popisuji postup při výpočtu kalkulací a provádění inventarizace. Pomocí metody komparace porovnávám zachycování a oceňování zásob vlastní výroby ve stavební výrobě mezi českými a mezinárodními účetními standardy. Poznatky jsem čerpala a nastudovala z odborné literatury, publikovaných právních norem a údajů dostupných na internetu. Seznam použité literatury uvádím vzadu v seznamu. Při individuálním rozhovoru s vedoucí účtárny jsem se dozvěděla mnoho informací o vybraném stavebním podniku, o účtování a oceňování zásob vlastní výroby, fakturaci a kalkulaci jednotlivých zakázek. Tato metoda byla použita pro zpracování praktické části. Kapitola je postavena hlavně na konkrétních příkladech, na kterých je ukázána a vysvětlená daná problematika. V závěru práce hodnotím firmu, splnění jednotlivých cílů a navrhuji firmě doporučení.

9

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení pojmů 3.1.1

Vymezení zásob

Zásoby jsou charakteristické jednorázovou spotřebou v průběhu výrobního cyklu. Řadíme je v rozvaze mezi oběžná aktiva, jejich počáteční zůstatky (PZ), přírůstky a přebytky se účtují na stranu má dáti (MD), úbytky a manka jsou na straně dal (D). Součástí zásob je i zboží, které podnik nakupuje a v nezměněné podobě dále prodává. Účetní jednotka jich musí mít na skladě přiměřenou výši, neboť příliš vysoké stavy zásob váží zbytečně velké množství peněžních prostředků a mohou tak způsobit i finanční potíže podniku. Malé zásoby naopak mohou ohrozit plynulost výroby a prodeje. Dělení zásob podle způsobu pořízení: 1. zásoby nakupované – materiál, zboží, zvířata (na vstupu). 2. zásoby vlastní výroby – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata (na výstupu). Materiál (účtová skupina 11) nakoupený i materiál vlastní výroby se dělí na: 1. základní materiál a suroviny, které vstupují při výrobním procesu zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu. 2. pomocné látky, které přechází také přímo do výrobku, ale netvoří jeho podstatu. 3. provozovací látky nezbytné pro provoz podniku jako celku. Jsou to různá paliva, mazadla a čisticí prostředky. 4. náhradní díly, což jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu. 5. obaly sloužící k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a vlastních výrobků.

10

6. drobný hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož cena nepřekračuje výši ocenění pro dlouhodobý hmotný majetek, kterou si účetní jednotka sama stanovila. Nedokončená výroba (účet 121) představuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni. Už není materiálem, ale ještě není hotovým výrobkem. Jsou to také nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty. Polotovary vlastní výroby (účet 122) jsou produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním cyklu. Jsou odděleně skladovatelné a evidované a mohou se později prodat. Výrobky (účet 123), které již prošly všemi výrobními operacemi, mohou být předmětem prodeje odběratelům nebo jsou určené ke spotřebě uvnitř účetní jednotky. Zvířata (účet 124) – mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, včely, slepice a kachny. Zboží (účtová skupina 13) představují všechny statky, které podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje. Zbožím mohou být také výrobky vlastní výroby, pokud jsou aktivovány a prodávány ve vlastních prodejnách.

3.1.2

Oceňování jednotlivých druhů zásob

Způsob ocenění ovlivňuje výši aktiv a pasiv a má také vliv na výši nákladů podniku. Zásoby oceňujeme v návaznosti na způsob pořízení v souladu se Zákonem o účetnictví. Při pořízení 1. Pořizovací cena (PC) zahrnuje cenu pořízení a vedlejší náklady spojené s pořízením, jako je přepravné (externí vyúčtované jinými účetními jednotkami, interní vyúčtované jako vnitropodniková služba), provize, pojistné, clo. Pořizovací cenou se oceňují zásoby nakupované. 2. Reprodukční pořizovací cena (RPC) představuje cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Užívá se u zásob nabytých darováním

11

a nalezených. V účetnictví je tato cena stanovená odborným odhadem, tzn., že nemusí být cena určená soudním znalcem. 3. Vlastními náklady se oceňují zásoby vytvořené vlastní činností a přírůstky zvířat. Zahrnují přímé náklady a podíl nepřímých (režijních) nákladů. Přímé náklady se vztahují k určitému výrobku a jsou přímo zjistitelné, nepřímé náklady jsou společné pro více druhů výkonů. Částka se určuje podle skutečné výše nákladů nebo podle operativních (plánových, předběžných) kalkulací. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby (v souladu se Zákonem o účetnictví): a) ve

výrobě

s krátkodobým

nepřetržitým

cyklem,

v položkách

přímých

materiálových nákladů (přímý materiál, polotovary). b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, ostatní přímé náklady). c) v malosériové a zakázkové (kusové) výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem položkami přímých nákladů a výrobní, případně správní režie (touto položkou jen tehdy, jestliže výrobní cyklus přesahuje jeden rok). Oceňování zásob stejného druhu zásob na skladě Při nákupu materiálu dochází často k tomu, že ceny jednoho druhu zboží jsou různé od různých dodavatelů nebo od jednoho dodavatele v různé době. Tím mohou vznikat komplikace při stanovení ceny vydaného materiálu ze skladu, proto se používají tyto způsoby oceňování: 1. skutečná pořizovací cena je výhodná v případě, že se cena po delší dobu nemění. 2. vážený aritmetický průměr, který se počítá nejméně jednou za měsíc, rozlišujeme aritmetický průměr proměnlivý a periodický: a) proměnlivý – nový průměr se zjišťuje po každém novém přírůstku zásob, vypočítá se jako součet materiálu na skladě v Kč a posledního přírůstku v Kč vydělený součtem materiálu na skladě v množství a posledního přírůstků v množství.

12

b) periodický – nezjišťuje se po každém jednotlivém přírůstku, ale jako jediný průměr za určité období, vypočítá se jako součet počátečního zůstatku materiálu na skladě v Kč a přírůstku za období v Kč dělený součtem počátečního zůstatku materiálu na skladě v množství a přírůstku v množství za období. 3. metoda FIFO (First In First Out) oceňuje zásoby cenami dodávek, které přicházely do skladu jako první a postupně je nahrazuje cenami dodávek novějších. Důvodem je přiblížení cen dodávek cenám na trhu. 4. metoda LIFO (Last In First Out) zásoby, které byly přijaty do skladu jako poslední, se vyskladňují ze skladu nejdříve. Tato metoda se u nás nepoužívá. 5. pevná skladová cena – podniky si mohou stanovit pevnou skladovou cenu, v níž budou materiál na skladě evidovat. Rozdíl mezi touto pevnou cenou a skutečnou pořizovací cenou se zúčtovává na samostatný analytický účet a při spotřebě se z tohoto účtu odečítá poměrná část. Přírůstky a úbytky jsou účtovány v pevné ceně. Výhodou této metody je, že účetní jednotka nemusí složitě počítat cenu spotřebovaného materiálu, protože materiál pro spotřebu má vždy stejnou cenu bez ohledu na kolísání cen při pořizování. Informace o způsobech oceňování by měly být uvedeny v příloze účetní závěrky.

3.1.3

Základní doklady

Každá hospodářská informace, která vstupuje do účetnictví, musí být jednoznačně určitelná a prokazatelná. K tomu slouží účetní doklady. Vystavené dodavatelem – v souvislosti s pořízením zásob 1. Faktura přijatá vyjadřuje splnění dodávek a je podkladem pro jejich zaplacení. Došlá faktura se kontroluje z hlediska věcné a formální správnosti, tj. porovnává se skutečná dodávka s hospodářskou smlouvou a přezkušuje se početní a věcná správnost faktury. Úhrada faktury se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím bezhotovostního platebního styku. Obvykle je zasílána poštou.

13

2. Dodací list je průvodním dokladem materiálu a zboží a zároveň dokladem o fyzickém převzetí. Vyhotovuje jej dodavatel při expedici. Musí obsahovat alespoň ty údaje, podle nichž může skladník dodávku zkontrolovat a převzít pomocí příjemky. Zjistí-li při přejímce rozdíly proti údajům v dokladech, musí zhotovit protokol o vadách, který je důležitým pokladem pro reklamaci. Vystavené odběratelem 1. Příjemka je doklad o převzetí materiálu na sklad, obvykle na základě dodacího listu. Zápisy v příjemce musí odpovídat skutečně přijatému množství jednotlivých druhů materiálu podle příjemky. 2. Výdejka slouží pro výdej zásob materiálu a zboží ze skladu do výroby. Vyhotovuje ji odebírající středisko a některé údaje vyplňuje skladník. Potvrzená výdejka je účetním dokladem, podle něhož se zaznamenává výdej na skladní kartě. 3. Převodka je doklad o pohybu materiálu uvnitř podniku. Používá se u předání zásob do jiného skladu, u materiálu vlastní výroby nebo vrácení nespotřebovaného materiálu. Má stejný obsah jako výdejka. 4. Faktura vystavená se používá při vyúčtování pohledávky odběrateli. Představuje formu dokladu dosvědčujícího provedení určité účetní operace.

3.1.4

Syntetická a analytická evidence

Zásoby mohou účetní jednotky účtovat na účtech syntetických a analytických. Syntetická evidence je vyhrazena 1. účtovou třídou na jednotlivých účtech zásob. K podrobnějšímu členění se využívají analytické účty. Počáteční zůstatky, obraty a konečné zůstatky musí souhlasit v evidenci syntetické i analytické. Analytickou evidenci zásob může účetní jednotka vést podle hmotně odpovědných osob, jednotlivých druhů či skupin zásob na skladních kartách či datových souborech počítače a slouží k identifikaci zásob. Nejnižším stupněm je skladní karta, která obsahuje evidenci zásob v peněžních nebo naturálních jednotkách. Pokud je evidence vedena v jednotkách množství, musí být na kartě cena v Kč za jednotku. Skladní karta

14

musí obsahovat minimálně údaje o jednotlivých druzích zásob jako je: druh materiálu, skladové číslo, měrná jednotka, počáteční stav a konečný stav zásob, průběžná evidence (příjem, výdej). Slouží k evidenci pohybu a ke zjištění stavu zásob na skladě. Na základě příjemky (při příjmu materiálu) se zapíše příjem, na základě výdejky výdej. Na účtech analytické evidence se účtuje jednoduchým zápisem (bez souvztažnosti), oproti syntetické evidenci.

3.2 Účtování zásob 3.2.1

Způsoby účtování zásob

Účtování o pořízení a úbytku zásob se provádí způsobem A nebo B. Způsob A je účetně pracnější způsob, je výhodnější pro účetní jednotku zabývající se výrobní činností. Umožňuje během účetního období kontrolovat shodu stavu zásob na syntetických účtech s účty analytickými, zjišťovat stav zásob a skutečný hospodářský výsledek z účtů finančních účetnictví, umožňuje průběžné provádění finančních analýz. V průběhu roku se zásoby účtují na majetkových účtech, které jsou určeny k evidenci zásob. Odtud se vyskladňují do spotřeby, do nákladů. Způsob B je pro účetní jednotku jednodušší. V průběhu období je potřeba vést průběžnou skladovou evidenci, aby bylo možné zjistit stav zásob v průběhu účetního období a složky pořizovací ceny zásob. Majetkové účty v průběhu roku neodpovídají skutečnosti, účtuje se na ně jen při účetní uzávěrce, na skladové karty se účtuje běžným způsobem podle příjemek a výdejek. Nakupované zásoby se v průběhu roku účtují rovnou do nákladů, jako kdyby se v okamžiku pořízení ihned spotřebovaly. Na konci roku dochází k zachycení stavů z analytické evidence na konkrétní účty sloužící pro evidenci zásob. Zásoby nakupované – způsob A 1. Na počátku účetního období jsou počáteční zůstatky převedeny prostřednictvím účtu 701 Počáteční účet rozvažný na majetkové účty zásob.

15

2. V průběhu účetního období se účtuje na kalkulační účty, které slouží ke zjištění pořizovací ceny (111 Pořízení materiálu, 131 Pořízení zboží) souvztažným zápisem ve prospěch účtové skupiny 2 Finanční účty nebo 3 Zúčtovací vztahy. Účty 111 a 131 nemají při uzavírání účetních knih zůstatek. Případný zůstatek musí být proto přeúčtován na účty sloužící k účtování o zásobách na cestě (119 Materiál na cestě, 139 Zboží na cestě). Účetní jednotka může stanovit, zda bude či nebude při pořizování zásob používat účty 111 a 131. 3. Přepravné za dopravu zásob nakoupených, které je provedeno vlastními dopravními prostředky, se považuje za vnitropodnikovou službu, která je součástí pořizovací ceny a musí se aktivovat. Aktivace se účtuje na vrub příslušných účtů zásob a souvztažně na účet 622 Aktivace vnitropodnikových služeb (tím se dostává do výnosů jako náhrada nákladů vynaložených na přepravu – neměl by být ovlivněn výsledek hospodaření). Aktivovat se může také materiál vlastní činnosti. K tomuto dochází spíše výjimečně, například při likvidaci dlouhodobého majetku, kdy se zbylé použitelné součásti převezmou na sklad jako náhradní díly. Může jít také o materiál ve formě obalů nebo polotovarů v budoucnu využitých na stavbách. 4. Převzetí materiálu a zboží na sklad se zaúčtuje na vrub účtu určeného ke sledování materiálu na skladě 112 Materiál na skladě, případně u zboží 132 Zboží na skladě a v prodejnách a ve prospěch účtů sloužících při pořízení materiálu nebo zboží. 5. Spotřeba materiálu a prodej zboží se účtují do účtové skupiny 50 Spotřebované nákupy a souvztažně ve prospěch účtů zásob (112, 132). Při prodeji zboží se musí také na účtu 311 Pohledávky z obchodních vztahů zaúčtovat zvýšení pohledávky za odběrateli a souvztažně zvýšení výnosů na účtu 604 Tržby za zboží. 6. Podnik může výjimečně prodávat i materiál, jestliže likviduje nepotřebné zásoby nebo při změně výrobního cyklu. Pro sledování prodaného materiálu se používá nákladový účet 542 Prodaný materiál a souvztažně rozvahový účet materiálu 112. Při prodeji vznikají pohledávky za odběrateli na účtu 311 a souvztažně na výnosovém účtu 642 Tržby z prodeje materiálu. 7. Na konci účetního období jsou konečné zůstatky z účtů zásob převedeny na účet 702 Konečný účet rozvažný.

16

Zásoby vlastní výroby – způsob A 1. Přírůstky zásob vlastní výroby se v průběhu roku se evidují v účtové skupině 12 Zásoby vlastní výroby souvztažně se zápisem ve prospěch výsledkových účtů skupiny 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti. 2. Při vyskladnění se účtuje opačným způsobem než u přírůstku, tj. na straně MD účet z účtové skupiny 61 a na straně D účet z účtové skupiny 12. 3. Předáním do prodejen mění účetní jednotky výrobky na zboží. Tím ubudou výrobky a zvýší se množství zboží v prodejně. Zaúčtuje se úbytek výrobků na vrubu účtu 613 Změna stavu výrobků a ve prospěch účtu 123 Výrobky. Pak se zvýší množství zboží v prodejně na vrubu účtu 131 Pořízení zboží, a ve prospěch aktivačního účtu 621 Aktivace materiálu a zboží. Převod aktivace zboží se oceňuje ve vlastních nákladech. Poté se vyhotoví příjemka na zboží v prodejně zápisem 132/131. Zásoby nakupované – způsob B 1. V průběhu roku se evidují do účtů účtové skupiny 50 Spotřebované nákupy souvztažně s účty účtové třídy 2 a 3. 2. Aktivace materiálu a zboží se účtuje do účtové skupiny 50 Spotřebované nákupy a 62 Aktivace. 3. Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy zásob na skladě (112, 132) převedou na vrub příslušných účtu účtové skupiny 50 (501 Spotřeba materiálu, 504 Prodané zboží). 4. Stavy zásob se podle zjištěné skutečnosti na skladových kartách a po provedení inventarizace zaúčtují na vrub účtů zásob na skladě (112, 132) a ve prospěch účtů 501 nebo 504. Zásoby vlastní výroby – způsob B 1. V průběhu účetního období se neúčtuje na účtech účtové skupiny 12 Zásoby vlastní výroby, vynaložené náklady se účtují na vrub účtové třídy 5 Náklady. 2. Při uzavírání účetních knih se PZ v účtové skupině 12 převedou na vrub skupiny 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti, zůstatek zásob podle inventarizace se

17

zaúčtuje na vrub účtů v účtové skupině 12 a souvztažně ve prospěch účtů účtové skupiny 61. Účtování materiálu přímo do spotřeby Účetní jednotka si může ve svých vnitřních směrnicích rozhodnout, která materiál bude účtovat přímo do spotřeby: 1. materiál, který se po nákupu a zúčtování předává přímo jeho uživateli (spotřebiteli). Jde o materiál pořizovaný přímo na stavbu, určený k okamžité spotřebě nebo materiál na stavbě dočasně skladovaný. 2. materiál, který se po nákupu skladuje – drobný materiál pro opravářské účely, vede se u něj operativní evidence v množstevních jednotkách. 3. materiál na staveništích – materiál používaný při stavební výrobě a údržbě, za jehož nakládání zodpovídá osoba řídící stavební práce.

3.2.2

Pořízení materiálu a zboží ze zahraničí

Při nákupu materiálu ze zahraničí se musí od 1. 5. 2004 rozlišovat, zda se jedná o pořízení materiálu z jiného členského státu Evropské unie nebo o dodávku ze zemí mimo EU. Ze zemí EU (intrakomunitární plnění) – společnost dodávající české firmě (plátci DPH) materiál, nebude materiál zdaňovat daní z přidané hodnoty na výstupu, pokud jí česká firma sdělí svoje DIČ. Česká firma si sama vypočte DPH z přijaté dodávky materiálu (přidanění) a má povinnost tuto vypočtenou daň odvést finančnímu úřadu (na účtu 343 Daň z přidané hodnoty na straně D). V případě, že má česká firma od prodávajícího z EU daňový doklad, bude mít zpravidla i nárok na odpočet na účtu 343 na straně MD. Bude-li mít česká firma plný nárok na odpočet, bude daň na vstupu i na výstupu stejná a odvod finančnímu úřadu v konečném důsledku bude nulový (rozdíl mezi zaúčtováním DPH na účtu 343 na straně MD a D).

18

Firma, která si pořizuje materiál, si nemůže uplatnit odpočet DPH v případě, že ještě neobdržela daňový doklad od společnosti ze státu EU. V takovém případě by vznikla české firmě povinnost odvést DPH z nákupu, nejpozději však do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl materiál pořízen. Země EU: Francie, VB, Irsko, Španělsko, Německo, Benelux, ČR, Polsko, Itálie, Portugalsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr, Malta Účtování: 1. Máme daňový doklad – DIČ PFA – pořízení materiálu a zboží

111, 131 / 321

VÚD – DPH – na výstupu (přidanění)

349 / 343

– na vstupu (nárok na odpočet)

343 / 349

2. Máme materiál, ale nemáme fakturu VÚD – DPH na výstupu

349 / 343

PFA – pořízení materiálu a zboží

111, 131 / 321

Odpočet DPH

343 / 349

Z ostatních zemí – tento obchod podléhá celnímu dohledu a jednotným předpisům. Při dovozu se vybírá clo (379 Jiné závazky), poplatky, DPH, příp. spotřební daně. Vývoz je od DPH osvobozen, ale může být zatížen cly a poplatky. Clo se stává součástí pořizovací ceny, ale účetní jednotka si může nárokovat vrácení u finančního úřadu (v případě, že je plátcem DPH). Daň z přidané hodnoty na vstupu odvádí účetní jednotka správci daně celnímu úřadu, nárok na vrácení uplatňuje u příslušného FÚ. Účtování: 1. PFA – pořízení materiálu, zboží

111, 131 / 321

2. JSD – clo

111, 131 / 379

19

3. VÚD – DPH (z faktury i cla) – počítáme si sami – přidanění – nárok na odpočet

349 / 343 343 / 349

Při pořizování majetku za cizí měnu je potřeba cenu přepočítat kurzem vyhlašovaným ČNB platným v den splnění dodávky nebo v den přijetí faktury.

3.3 Kalkulace Kalkulace je přehled jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici (výkon, který je objemově i obsahově vymezen). Vlastní náklady se používají u výrobní kalkulace zásob, které jsou výsledkem vlastní činnosti. Pomocí kalkulace určí firma dopředu cenu vyráběných produktů tak, že uhradí své náklady na výrobu a že dosáhne určitého zisku. Kalkulace podle zdrojů informací rozlišujeme na: 1. kalkulace předběžná určuje předpokládané náklady na kalkulační jednici, sestavuje se před zahájením výroby, náklady se určují podle technicko hospodářských norem (THN) nebo podle rozpočtů režijních nákladů. 2. kalkulace výsledná se sestavuje až po provedení výkonu, skutečné vlastní náklady na kalkulační jednici čerpá z účetnictví, její smysl spočívá v tom, aby se mohly porovnat náklady skutečné s předem stanovenými. Kalkulační členění nákladů používáme, chceme-li provést kalkulaci vlastních nákladů, tj. vyčíslit vlastní náklady na jednotku výkonu (kalkulační jednici), kalkulační vzorec obsahuje náklady přímé a režijní: 1. náklady přímé se dají přímo zjistit na kalkulační jednici, podkladem bývají technicko-hospodářské normy. 2. náklady nepřímé (režijní) jsou náklady společné pro různé jednotky výkonu a na zajištění výroby a činnosti podniku (opravy, spotřeba energie, odpisy, nájem). Nelze je zjistit na kalkulační jednici, ale například formou režijní přirážky ke zvolené rozvrhové základně (režie výrobní, správní, zásobovací a odbytová).

20

Náklady ve vztahu k využití výrobní kapacity dělíme na: 1. fixní – nesouvisí s množstvím vyrobené produkce, jsou pevné, stále stejné (výše mezd, nájemné, energie). Nemění se plynule, ale skokem. Patří sem režijní náklady, protože ty vznikají, i když se vůbec nevyrábí. 2. variabilní – mění se v závislosti na vyrobeném množství produkce. Mohou mít formu nákladů proporcionálních, degresivních nebo progresivních. Metody kalkulace slouží ke stanovení podílu nepřímých nákladů připadajícího na kalkulační jednici a vypočítají se: 1. prostým dělením – nejjednodušší, ale málo používaná metoda. Stanovení nepřímých nákladů na kalkulační jednici v podnicích s výrobou jednoho druhu výrobku. §

Celková částka rozpočtovaných nákladů se dělí plánovaným množstvím výrobků.

2. pomocí poměrových čísel – podnik vyrábí jeden druh výrobků, ale v různých rozměrech a velikostech. §

Jeden z výrobků se zvolí jako základní, na tento výrobek se přepočte výroba ostatních výrobků pomocí poměrových čísel.

3. přirážková – nejpoužívanější, u výroby různorodých výrobků. Náklady pro jednotlivé druhy výrobků jsou různé, proto nelze rozdělit režijní náklady na kalkulační jednici ve stejném poměru. §

Stanoví se náklady pomocí přirážky vyjadřující poměr rozvrhovaných režijních nákladů ke zvolené rozvrhové základně (veličinu si volí sama firma, musí být snadno zjistitelná, nejčastěji se používají přímé mzdy). Rozvrhová základna je buď ve formě peněžní (přímé mzdy, přímý materiál, součet přímých mezd a materiálu) nebo naturální (normohodiny, strojové hodiny).

4. zakázková se používá hlavně ve stavebnictví, u činností, kde výkony mají neopakovatelný charakter. Pro každý výkon se použije samostatný zakázkový list a na něj se postupně připisují přímé náklady a po dokončení zakázky i náklady nepřímé.

21

5. kalkulace ve sdružené výrobě využíváme v případě, kde se vyrábí současně více výrobků a některé považujeme za hlavní a jiné za vedlejší. a) u metody odečítací (zůstatkové) od celkových nákladů odečítáme náklady na vedlejší výrobek a tím dostaneme náklady na hlavní výrobek. b) u metody rozčítací (podílové) přepočítáváme výrobky v určitém poměru. Kalkulační vzorec slouží k uspořádání kalkulačních položek: 1. přímý materiál – základní materiál, který přechází do hodnoty výrobku a lze jej zjistit přímo na kalkulační jednici, tvoří podstatu výrobku 2. přímé mzdy – mzdy výrobních dělníků za odpracovaný čas, určují se podle mzdových tarifů nebo výkonových norem času a množství 3. ostatní přímé náklady – všechny ostatní přímé náklady (SZP za úkolové dělníky placené zaměstnavatelem) 4. celkové přímé náklady 5. výrobní režie – nepřímé náklady spojené s výrobou (mzdy mistrů, odpisy, energie) 6. vlastní náklady výroby 7. správní režie – nepřímé náklady spojené s řízením a správou podniku (cestovné doprava, mzdy THN pracovníků, mzda ředitele, spotřeba energie v kanceláři, telefony, poštovné) 8. zásobovací režie – náklady spojené se zásobováním a skladováním materiálu (mzda skladníka, přeprava materiálu) 9. vlastní náklady výkonu 10. odbytová režie – náklady spojené s prodejem a skladováním výrobků (prodejní úsek, sklady, mzdy prodejců, pojištění výrobků, reklama) 11. úplné vlastní náklady výkonů 12. kalkulovaný zisk 13. prodejní cena bez DPH 14. DPH, spotřební daň 15. prodejní cena s DPH

22

3.4 Operace vztahující se ke konci účetního období 3.4.1

Inventarizace

Před sestavením účetní uzávěrky je třeba k poslednímu dni účetního období uzavřít knihy. V rámci jejich uzavírání je třeba provést řádnou inventarizaci a uzávěrkové operace – vyčíslit inventarizační rozdíly a opravné položky. Společnost může také provádět inventarizaci mimořádnou, ale jen v případě změny skladníka nebo u mimořádné účetní závěrky. Inventarizace slouží k ověření věcné správnosti údajů zachycených v účetnictví. Jejím předmětem jsou všechny složky aktiv a závazků. Zahrnuje: 1. zjištění skutečného stavu aktiv a závazků fyzickou nebo dokladovou inventurou: a) fyzická inventura se provádí u majetku hmotné povahy (u zásob zboží, materiálu či výrobků) přepočítáním, přeměřením nebo převážením. b) dokladová inventura se provádí u pohledávek a závazků. 2. porovnání skutečně zjištěného stavu (v inventurních soupisech) se stavem vykázaným v účetnictví. 3. vyčíslení inventarizačních rozdílů. 4. vypořádání a odstranění rozdílů, je nutné určit jejich příčinu (může jít o nedostatky v účetnictví, při provádění inventury nebo při hospodaření s majetkem). Inventurní soupisy musí být podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace. U zásob mohou účetní jednotky provádět inventarizaci průběžně, pokud tomu odpovídá použitý postup účtování. Nejméně však jedenkrát ročně. Inventarizační rozdíly – mohou vzniknout na základě inventarizace: 1. přebytek – skutečný stav je vyšší než stav vykázaný v účetnictví. Jde o materiál, který se sice nachází na skladě, ale nebyl zaúčtován do příjmů. Přebytky také mohou vznikat chybami v přepočítávání měrných jednotek.

23

2. manko, kdy skutečný stav je nižší než stav v účetnictví: a) u materiálu může z různých příčin dojít přirozenému technologickému úbytku, který vzniká vyschnutím, vypařením, zkažením, rozprášením, lomem nebo zvětráním a nelze mu zabránit. Pokud byl při inventarizaci zjištěn takovýto zůstatek a nepřevyšuje hranici stanovenou účetní jednotkou, je daňově uznatelný a účtuje se stejně jako spotřeba materiálu. b) ostatní manka a škody – mohou být předepsána k úhradě odpovědné osobě nebo být uhrazena pojišťovnou. Účetní jednotka si může ve svém vnitřním předpisu stanovit pro příslušné účetní období normy přirozených úbytků zásob. Inventarizace – způsob A 1. zásoby nakupované – technologické úbytky se účtují na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 Spotřebované nákupy, ostatní manka na účet 549 Manka a škody, přebytky se účtují ve prospěch účtu v účtové skupině 64 Jiné provozní výnosy. 2. zásoby vlastní výroby – technologické úbytky se účtují na účty v účtové skupině 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti a souvztažně na účty skupiny 12 Zásoby vlastní výroby, ostatních manka jsou na účtu 549. Přebytky se evidují opačným zápisem jako norma technologického úbytku. Inventarizace – způsob B 1. zásoby nakupované – manka nad normu se zachytí na účtu 549 a souvztažně ve prospěch účtů v účtových skupinách 11 a 13, přebytky se účtují ve prospěch účtu účtové skupiny 64. 2. zásoby vlastní výroby – manka se zaúčtují na vrub účtu účtové skupiny 61 a ve prospěch skupiny 12, přebytky se účtují opačným způsobem jako manka. Porovnání užitné hodnoty zásob s oceněním v účetnictví se provádí při inventarizaci v rámci uzavírání účetních knih. Mohou nastat tyto varianty:

24

1. zásoby mají vyšší užitnou hodnotu než je ocenění v účetnictví. Nic se neúčtuje ze zásady bilanční opatrnosti v účetnictví. 2. užitná hodnota zásob je nižší než cena vykázaná v účetnictví. Záleží na tom, zda je jedná o snížení trvalého nebo přechodného charakteru. a) trvalé snížení se účtuje na straně MD účtu 549, je to daňově neúčinný náklad. Na straně D jsou jednotlivé účty zásob. b) v případě přechodného snížení se vytvoří opravná položka na vrub účtu 559 Tvorba opravných položek a souvztažně ve prospěch účtů účtové skupiny 19 Opravné položky k zásobám. Pomine-li důvod pro opravnou položku, opravná položka se zruší (jde zejména o snížení ceny z titulu předpokládané nižší prodejní ceny, než je ocenění zásob v účetnictví). Snížení nebo rozpouštění opravné položky se provede opačným zápisem než vytvoření.

3.4.2

Účetní uzávěrka

Zásoby na cestě – ke konci rozvahového dne se účtují faktury za dodávky, které ale účetní jednotka nepřevzala. Chybějící příjemka se nahradí interním dokladem, jímž se převede částka z účtu 111, příp. 131 na účet 119, 139. V následujícím účetním období se dodávka na základě příjemky převede z účtu 119, 139 na 112, 132. Nevyfakturované dodávky se účtují k datu uzavření účetních knih, kdy se ocení odhadem nebo na základě smlouvy. Jde zejména o dodávky vody či energií, v nichž dodavatel vyúčtovává výkony za uzavíraný rok v roce následujícím. Na straně MD je účet 111 a na straně D se proto použije účet 389 Dohadné účty pasivní. V následujícím období se zůstatek z účtu 389 převede na účet 321 Dodavatelé.

3.5 Ostatní situace vzniklé s účtováním zásob 3.5.1

Škody

U materiálu mohou nastat i škody, které mohou být zaviněny fyzickým znehodnocením nebo živelními pohromami.

25

Dělení škod 1. škoda běžná (provozní) se zaúčtuje na vrub účtu 549 Manka a škody z provozní činnosti a souvztažně jako úbytek zásob ze skladu. 2. škoda mimořádná (živelná pohroma, krádež) se zaúčtuje na vrub účtu 582 Škody a souvztažně jako úbytek zásob ze skladu. Škoda může být předepsána k náhradě zaměstnanci nebo nahrazena pojišťovnou. V případě zaměstnance se zvýší pohledávka za zaměstnancem na účtu 335 a zvýší se účet 648. Zaměstnanci může být částka sražena ze mzdy snížením závazku na účtu 331 Zaměstnanci a snížením pohledávky 335. Škoda je daňově účinná pouze do výše náhrady, výjimku tvoří škody vzniklé v důsledku živelních pohrom a škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Účtování náhrady škody od pojišťovny: 1. VÚD – předpis škody od pojišťovny

378 / 648, 688

VBÚ – úhrada od pojišťovny

221 / 378

2. V případě, že pojišťovna do 31. 12. neposlala vyjádření o výši škody, musí podnik odhadnout výši pojistné náhrady v běžném roce a v následujícím roce provést vyúčtování (buď si zvýšit, nebo snížit výnosy) a) Běžné období VÚD – odhad pojistné náhrady v přepokládané výši škody

388 / 648, 688

b) Následující období VÚD – dopis od pojišťovny na přiznané náklady

378 / 388

Rozdíl – skutečnost > odhad

388 / 648, 688

– skutečnost < odhad

648, 688 / 388

VBÚ – úhrada pojišťovny

221 / 378

26

Použité účty: 221 Bankovní účty

378 Jiné pohledávky

388 Dohadné účty aktivní

688 Ostatní mimořádné výnosy

3.5.2

Reklamace

Při dodávkách materiálu a zboží mohou vzniknout nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem. Může se jednat o dodávku jiného množství či druhu zásob, jinou kvalitu nebo chyby na faktuře. Odběratel proto uplatňuje reklamaci – své nároky vůči dodavateli pomocí účtu 315 Jiné pohledávky (v případě reklamace od odběratele se používá účet 325 Ostatní závazky). Reklamační nárok se účtuje při vzniku pohledávky za dodavatelem. Dodavatel jej může uznat formou dobropisu nebo náhradní dodávky nebo zamítnout.

3.5.3

Obaly

Při obchodní činnosti se často používají obaly. Zvláště obaly ve formě materiálu (balicí papír, sáčky) a evidenčně zúčtované obaly (přepravky, bedny – dodavatel je odběrateli pouze zálohuje, neobsahují DPH, důležitá je operativní evidence). Obaly mohou být vratné a nevratné.

3.5.4

Přijaté a poskytnuté zálohy

Účetní jednotka účtuje o poskytnutých zálohách na zásoby před splněním smlouvy ze strany dodavatele. Pokud jsou používány i cizí měny, musí být účetnictví vedeno v českých korunách i v cizích měnách. Přepočet cizí měny na českou je prováděn směnným kursem devizového trhu, vyhlašovaným ČNB či pevným kursem. Účtování: 1. Přijaté zálohy VBÚ – přijatá záloha

221 / 324

Vystavení daňového dokladu na přijatou platbu (DPH)

324 / 343

27

VFA – tržba v prodejní ceně

311 / 6xx

– DPH

311 / 343

– odpočet zálohy bez DPH

311 / 324

– DPH ze zálohy

311 / 343

Doplatek faktury

221 / 311

2. Poskytnuté zálohy VBÚ – poskytnutá záloha na zásoby

15x / 221

Daňový doklad na zaplacenou zálohu

343 / 15x

PFA na zásoby – 100 % zdanitelné plnění

111, 131 / 321

– DPH ze zdanitelného plnění

343 / 321

– odpočet zdanitelného plnění

15. / 321

– DPH ze zálohy

343 / 321

VBÚ – úhrada faktury (bez částky zálohy)

321 / 221

Použité účty: 324 Přijaté provozní zálohy

3.5.5

15x Poskytnuté zálohy na zásoby

Darování zboží

Při darování zboží vzniknou náklady na účtu 543 Dary a sníží se stav zboží na skladě. Pokud byl při pořízení zboží uplatněn odpočet DPH, musí se odvést DPH pomocí interního dokladu. Účtování: 1. Darování zboží (stavebniny)

543 / 132

2. DPH

543 / 343

3.6 Charakteristika stavební výroby a zásob ve stavebnictví Stavební výroba je v mnoha případech charakteristická dlouhým cyklem a tím, že jde o kusovou (zakázkovou) výrobu, tzn., že se zhotovují jednotlivé výrobky podle

28

individuálních objednávek zákazníků. Tyto výkony jsou kvalitativně odlišné. Výrobní proces probíhá postupně, jsou v něm zpracovávány různé suroviny a při tom vzniká nedokončená výroba. Jednotlivé části výroby mohou být místně nebo časově odděleny. Délka výrobního cyklu je důležitým parametrem pro sledování nedokončené výroby. Většinou se jedná o proces výroby s delším výrobním cyklem než je období, za které se zjišťují výsledky podniku. Náklady se sledují k jednotlivým výkonům průběžně a odděleně v analytické evidenci jednotlivých zakázek.

3.6.1

Komparace zachycování zásob vlastní výroby

Česká účetní legislativa (ČÚL) je národním účetním systémem upravujícím účetní metody a výkaznictví pro veškeré účetní jednotky. Jejím základním pilířem je Zákon o účetnictví, který je legislativní normou s celostátní platnosti. Česká účetní legislativa neobsahuje žádná ustanovení o stavebních smlouvách, tudíž nepovoluje uplatňování metody procenta dokončení. Způsob účtování závisí na formě smlouvy, obvykle je to metoda dokončené smlouvy. Pokud nejsou ve smlouvě stanoveny termíny pro dokončení jednotlivých prací, vykazují se veškeré platby obdržené zhotovitelem jako zakázky. V průběhu účetního období se tržby za prodej vlastních výrobků a přírůstky zásob účtují ve prospěch účtů účtové skupiny 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti. 1. Metoda procenta rozpracovanosti není podstatná. V případě očekávané ztráty je nutno vytvářet opravnou položku k nedokončené výrobě. 2. Metoda dokončené smlouvy bývá v praxi obvykle používána. Rozpracovanost narůstá s postupem smluvních prací, ty jsou oceněny na úrovni přímých nákladů a výrobní a správní režie. Jestliže je ve smlouvě dohodnuta částečná fakturace, jsou výnosy a související náklady vykazovány na základě fakturace. Jestliže jsou dohodnuty postupné platby ve formě zálohových plateb, jsou zálohy zaplacené zákazníkem na základě dlouhodobého kontraktu vykázány jako závazek. Výnosy, náklady a zisk z projektu se vykáží až po dokončení jednotlivých fází nebo celé

29

zakázky. Případné očekávané ztráty je ovšem nutné zaúčtovat již v období, kdy byla ztráta zjištěna. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou jedněmi z nejdůležitějších standardů účetního výkaznictví na světě. Nejsou obecně platnou právní normou, ale bývají přijímány do národních legislativ. Zásoby vlastní výroby vztahující se k dlouhodobým stavebním kontraktům je zařazena do mezinárodního účetního standardu IAS 11 – Stavební smlouvy. Tyto standardy vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy.

3.6.2

Standard IAS 11 – Stavební smlouvy

Standard nemá dosud v české legislativě srovnatelnou právní úpravu. Charakteristickým znakem je to, že zahájení a ukončení výstavby spadá do různých účetních období, jeho podstatou je tudíž alokace smluvních výnosů a nákladů do účetních období, v nichž probíhají smluvní práce. 1. Pro účely vykazování používá metodu procenta rozpracovanosti pro vykazování nákladů a výnosů, které lze spolehlivě zjistit. 2. Metoda procenta rozpracovanosti se používá v případě, jestliže nelze spolehlivě odhadnout výsledek stavební smlouvy. Výnosy a náklady musí být vykázány podle stupně rozpracovanosti díla k rozvahovému dni. 3. Metoda dokončené smlouvy – nelze ji použít. Stavební smlouvy jsou sjednané za účelem výstavby nebo výroby aktiva nebo souboru aktiv, který je vzájemně propojen nebo závislý z hlediska návrhu, technologie a funkce či končeného účelu nebo použití. 1. Smlouva za pevnou cenu – podle ní je zhotoviteli uhrazena pevná smluvní cena nebo pevná sazba za jednotku. 2. Smlouva typu náklad plus přirážka – dodavatel má nárok na úhradu dohodnutých nákladů a přirážky. Ta může být určena procentem z nákladů nebo formou pevného

30

poplatku. Kritéria nutná pro smlouvy s cenou stanovenou přirážkou k nákladům jsou méně restriktivní než kritéria pro smlouvy s pevnou cenou. Výnosy ze smlouvy jsou měřeny v reálné hodnotě. Výnosy zahrnují: 1. původní výnosy dohodnuté ve smlouvě. 2. odchylky ve smluvní práci – je pravděpodobné, že budou mít za následek výnos a je možné je spolehlivě měřit. Důvodem pro změnu částky výnosů mohou být dodatky ke smlouvě, ustanovení o inflačním navýšení ceny nebo penalizace, příp. bonusy za včasné dokončení stavby. Náklady ze smlouvy zahrnují: 1. náklady vztahující se přímo ke konkrétní smlouvě: náklady na práci na stavbě, stavební materiály, odpisy zařízení používaných v souvislosti se smlouvou, náklady na přesun zařízení a materiálu na stavbu a zpět. 2. náklady přiřaditelné mohou být společné více smlouvám, ale podnik je dokáže přiřadit na jednotlivé smlouvy (pojištění). 3. jiné náklady, které jsou vyúčtovány zákazníkovi podle podmínek smlouvy. Všeobecné administrativní náklady nelze přiřadit ke smlouvě. Uznání nákladů a výnosů Podle očekávaného výsledku smlouvy lze smlouvy rozdělit do tří skupin: 1. ziskové smlouvy – podmínkou je, že výnosy lze spolehlivě odhadnout. Výnosy a náklady v daném období jsou uznány tak, aby výsledkem byla poměrná část zisku, např. odkazem na stupeň rozpracovanosti. 2. ztrátové smlouvy – očekávaná ztráta se uzná okamžitě v plné výši. 3. smlouvy s nejistým výsledkem – výnosy jsou uznány ve výši vynaložených nákladů, v daném období není vykázán zisk ani ztráta. Pro každou smlouvu se vypočítají očekávané výnosy a od nich se odečtou skutečné náklady k datu zúčtování a odhadované náklady do budoucnosti. Výsledkem bude zisk

31

nebo ztráta. Stanoví se stupeň rozpracovanosti (poměr nákladů a sumy celkových nákladů). Vypočítají se náklady a výnosy k datu rozvahy (s použitím procenta rozpracovanosti) a odečtou se náklady a výnosy z předcházejících období. Podnik by měl vykázat výnosy za období, metody pro určení výše výnosů a metody k určení stupně rozpracovanosti. Firma zveřejní jako aktivum hrubou částku, kterou zákazníci dluží za smluvní práci, u všech nedokončených smluv, u nichž je částka dosud vynaložených nákladů a vykázaných zisků (po odečtení vykázaných ztrát) vyšší než částky fakturované za dokončenou práci a jako závazek hrubou částku, kterou zákazníci dluží za smluvní práci u všech nedokončených smluv, u nichž je částka fakturovaná za dokončenou práci vyšší než částka dosud vynaložených nákladů a vykázaných zisků. Rozpoznání výnosů a nákladů ze smlouvy Pokud lze spolehlivě odhadnout výsledek smlouvy, jsou výnosy a náklady související se stavební smlouvou rozpoznány jako výnosy a náklady podle stupně dokončenosti (rozpracovanosti) k rozvahovému dni. Očekávanou ztrátu ze stavební smlouvy je nutno zaúčtovat okamžitě jako náklad. Výsledek stavební smlouvy za pevnou cenu lze spolehlivě odhadnout, jestliže lze spolehlivě určit výnosy, náklady a stupeň dokončenosti. Výsledek stavební smlouvy typu náklad plus přirážka lze spolehlivě odhadnout tehdy, jestliže lze jednoznačně identifikovat náklady přičitatelné ke smlouvě. Když nelze výsledek stavební smlouvy spolehlivě zjistit, musí být výnos uznán jen v rozsahu vynaložených nákladů na smlouvu, u kterých se očekává, že budou pokryty výnosy. Účetní zápisy V průběhu období se veškeré náklady účtují na stejný účet jako přijaté platby od zákazníků. Na konci období se přeúčtují do výsledovky a zůstatek tohoto účtu se vykáže

32

podle povahy v rozvaze jako pohledávka za zákazníky nebo jako závazek k zákazníkům.

3.6.3

Komparace oceňování zásob vlastní výroby

Mezinárodní účetní standardy připouštějí oceňovat zásoby čistou realizovatelnou hodnotou, reálnou hodnotou a náklady na pořízení zásob (cena pořízení, clo, výrobní režie). Do ocenění zásob nepatří zejména náklady na skladování, správní režie a odbytové náklady. Do těchto nákladů se nezahrnují všeobecné administrativní náklady a odpisy budov a zařízení, které nejsou v konkrétní smlouvě používány. Zásoby se vždy oceňují na nižší úrovni nákladů na jejich pořízení a čisté realizovatelné hodnoty. Oceňování podle českých účetních standardů je uvedeno výše (2. kapitola teoretické části). Jedná se o pořizovací cenu u zásob nakupovaných a vlastní náklady výroby u zásob vyrobených vlastní činností. U výroby s dlouhodobým cyklem, jenž přesahuje jeden rok, se do vlastních nákladů zařazuje správní režie. Jedná se o náklady související s řízením a správou firmy, které nelze stanovit přímo na kalkulační jednici: energie, přepravné, nájemné, náklady na reklamu a propagaci, projekce stavebních prací.

33

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Charakteristika podniku Společnost UNICON, spol. s r. o. je soukromá stavební firma, zabývající se převážně projektováním, montáží a výrobou ocelových konstrukcí a opláštění. Provozuje stavební činnost vymezenou stanovami společnosti, zápisem do obchodního rejstříku a obecně závaznými právními předpisy. Společnost se také zabývá dodávkami technologických zařízení, kde tvoří významnou složku realizace zejména svařování uhlíkových i slitinových ocelí.

4.1.1

Historie společnosti

UNICON, spol. s r. o. byla založena v roce 1991 sepsáním společenské smlouvy. Zaměřila se na provádění stavebně montážních prací. Plně začala rozvíjet svoji činnost až koncem roku 1992, kdy měla první zaměstnance. Převážná část z nich byla dříve pracovníky Průmyslových staveb Brno v profesích montér ocelových konstrukcí nebo svářeč. Koncem roku 1993 měla firma již 30 zaměstnanců. Vzhledem k profesní skladbě a zkušenostem z minulých období podnikala v oblasti výroby stavebních ocelových konstrukcí, jejich montáži a dále rozvíjela nabídku svých služeb o dodávku a montáž skládaného opláštění hal a budov. V roce 1994 společnost zakoupila část výrobního areálu bývalých Pozemních staveb v Třebíči a převedla sem svoji výrobu ocelových konstrukcí. V roce 1995 odkoupila podíly ve společnosti Pozemních staveb Třebíč, s. r. o. (60% podíl na základním jmění), čímž rozšířila své skladovací a výrobní kapacity. Pro zkvalitnění provádění povrchových úprav vyráběných ocelových konstrukcí zakoupila v roce 1999 rozestavěnou halu ve Vladislavi a přistoupila k přebudování haly na zámečnickou dílnu s tryskacím a lakovacím boxem. Stávající zaměření společnosti na dodávky

a montáže ocelových konstrukcí

v průmyslové výstavbě bude i nadále rozšiřováno s ohledem na zvyšující se nároky

34

zákazníků, na kvalitu a zkracování termínů od zadání projektu po konečné předání smontovaného díla. V současné době je zde zaměstnáváno 60 stálých pracovníků. Průměrný roční objem dodávek je 5-6 000 tisíc tun ocelových konstrukcí. Okruh zákazníků tvoří střední a menší průmyslové, stavební a obchodní firmy. Významným odběratelům poskytuje výhodné obchodní podmínky. Společnost si v posledních letech upevnila svoji pozici na trhu v tuzemsku, ale i v zahraničí v oblasti průmyslového stavebnictví. Směřuje k začlenění se mezi významné dodavatele velkých stavebních realizací. Mezi stěžejní akce posledních let patří zejména realizace výrobních hal automobilek Toyota Kolín, KIA Motors v Žilině a sklad vyhořelého paliva jaderné elektrárny Dukovany. V roce 2000 získala firma „Velký průkaz způsobilosti“ pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí podle ČSN 73 2601-Z2, dále firma získala certifikáty na systém jakosti dle ISO 9002 a certifikát pro svařování dle ČSN EN 729–2.

4.1.2

Předmět podnikání

Firma vlastní živnostenské listy a koncesní listiny k následujícím činnostem: 1. výroba a montáž ocelových konstrukcí a opláštění 2. prováděcí projekty a dílenská dokumentace pro výrobu ocelových konstrukcí 3. dodávky lehkých halových objektů na klíč 4. oplášťování a zateplování objektů 5. výroba a montáž zámečnických výrobků 6. inženýrská a poradenská činnost ve stavebnictví 7. demontáže ocelových konstrukcí

35

Další, vedlejší činnosti jsou: montáže prefabrikovaných železobetonových systémů, silniční motorová doprava nákladní, obchodní činnost, vedení účetnictví, poskytování ubytovacích služeb.

4.1.3

Organizační útvary

Společnost je vnitřně členěna na ústředí a tři střediska: 1. ústředí je organizační jednotkou správního a řídícího typu s přímou návazností na vrcholové statutární orgány společnosti. Soustřeďuje veškeré rozhodovací, ekonomické, obchodní, personální, řídící, kontrolní a další činnosti společnosti. 2. středisko se zaměřuje na vykonávání činností zaměřených na věcně, technicky nebo technologicky vymezeném okruhu činností, v čele každého střediska je vedoucí. V organizaci jsou střediska správa, výroba a montáž: a) správa je označení pro středisko 100, nachází se zde účtárna, zpracovává se zde hlavně finanční a mzdová agenda. b) výroba je pojmenování pro středisko 200, středisko se nachází v hale v Třebíči, v hale ve Vladislavi se provádějí povrchové úpravy výrobků. Produkty střediska výroby jsou zejména prvky a komponenty stavebních ocelových konstrukcí, stavební zámečnické výrobky a nosné konstrukce c) montáž je označení pro středisko 300, realizační práce probíhají na místech jednotlivých montáží v ČR, ale i v zahraničí. Středisko se zabývá hlavně rekonstrukcemi a montáží ocelových konstrukcí staveb a opláštěním střech a stěn průmyslových hal.

4.2 Vymezení pojmů 4.2.1

Vymezení zásob

1. nakupované, mezi které patří materiál a zboží: a) do materiálu řadí účetní jednotka zejména: hutní profily, drobné nářadí, spojovací materiál, brusné kotouče, barvy, argon a kyslík sloužící ke svařování

36

a náhradní díly na svářečky. Řadí sem také drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej povede jako zásoby. Firma si určí, které druhy takto zúčtovaného majetku bude sledovat až do jejich vyřazení v operativní evidenci a které ne. Jednotlivé druhy materiálu účtuje účetní jednotka nejdříve na účet 111 Pořízení materiálu a po případném zaúčtování dalších nákladů na pořízení na účet 112 Materiál na skladě. b) zbožím jsou především barvy na opravy poškozených konstrukcí při přepravě. Zboží je nejdříve evidováno na účtu 131 Pořízení zboží a poté na účtu 132 Zboží na skladě a v prodejnách. 2. zásoby vlastní výroby – nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky: a) nedokončená výroba představuje ocelové konstrukce určené k povrchové úpravě jako je jejich nátěr, nalakování a pozinkování. Nedokončená výroba se vyskytuje v účetnictví na účtu 121 Nedokončená výroba. b) polotovary vlastní výroby jsou části konstrukcí nachystané k převezení na stavbu, kde budou smontovány v celek, jsou účtovány na účet 122 Polotovary vlastní výroby. c) výrobky jsou hotové ocelové konstrukce určené k předání odběrateli, účetní jednotka je vykazuje na účtu 123 Výrobky.

4.2.2

Oceňování jednotlivých druhů zásob

Zásoby jsou oceňovány v návaznosti na způsob jejich pořízení podle zákona o účetnictví. Informace o způsobech oceňování uvádí účetní jednotka v účetní závěrce. Při pořízení oceňuje účetní jednotka zásoby takto: 1. zásoby nakupované jsou účtovány včetně vedlejších nákladů na pořízení. Tyto náklady jsou součástí pořizovací ceny. 2. vlastní výrobky a nedokončená výroba se podle vnitřních směrnic oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a osobní náklady a podíl výrobní režie, případně i správní režie:

37

a) přímé náklady jsou skutečně vynaložené náklady na zakázku. Získávají se z výsledovky jednotlivých zakázek v účetnictví. b) výrobní a správní režie jsou připočteny procentem z celkových nákladů na zakázku a zaúčtují se pomocí všeobecného účetního dokladu. Druhy vedlejších pořizovacích nákladů obvykle zahrnovaných do pořizovacích cen nakupovaných zásob a druhy nákladů zahrnované do cen zásob stanovených na úrovni vlastních nákladů jsou následující: přepravné, celní poplatky, provize a pojistné. Příklad: Firma dne 8. 8. 2005 nakoupila na fakturu materiál. Přehled je v tabulce č. 1. Dále zaplatila plátci 500 Kč za dopravu, cena byla stanovena bez DPH 19 %. Tabulka 1 Přehled nakoupeného materiálu Množství Cena za MJ Cena celkem Materiál v kg bez DPH bez DPH Tyč tvarová HEA 4 766 16,50 78 639,00 Tyč tvarová IPE 5 126 15,70 80 478,20 Plech lístkový 7 925 16,10 127 592,50 Celkem x x 286 709,70

DPH 14 941,41 15 290,86 24 242,58 54 474,85

Cena vč. DPH 93 580,41 95 769,06 151 835,08 341 184,55

Při vyřazení, výdeji zásob ze skladu oceňuje účetní jednotka zásoby váženým aritmetickým průměrem proměnlivým, který vypočítává nejméně jedenkrát za měsíc. Účetní jednotka ho zjišťuje po každém přírůstku materiálu do skladu. Tabulka 2 Skladová karta Firma UNICON, spol. s r. o. Název Trubka 127/4,5 Množství Cena za Kč Období Příjem Výdej Zásoba jednotku Příjem Výdej Zásoba 03–05 2 110,00 2 110,00 23,00 48 530,00 48 530,00 03–05 574,00 2 684,00 23,40 13 431,60 61 961,60 03–05 1 541,00 1 143,00 23,09 35 581,69 26 379,91 03–05 569,00 574,00 23,08 13 132,52 13 247,22 04–05 482,00 1 056,00 23,42 11 287,40 24 534,62 04–05 574,00 482,00 23,23 13 334,02 11 200,60 04–05 482,00 23,24 11 200,77 -0,17 05–05 640,00 640,00 23,42 14 987,45 14 987,28 05–05 275,00 364,00 23,42 6 440,50 8 546,78

38

Účtování: 1. Příjem materiálu do skladu 574 kg za 23,40 Kč/kg

112 / 111

13 431,60

2. Výdej materiálu ze skladu 1541 kg za 23,09 Kč/kg

501 / 112

35 581,69

Použité účty: 112 Materiál na skladě

111 Pořízení materiálu

501 Spotřeba materiálu

4.2.3

Syntetická a analytická evidence

Společnost eviduje zásoby na účtech syntetických i analytických. Syntetická evidence je vymezena jednotlivými účty zásob v první účtové třídě. K podrobnějšímu členění používá účetní jednotka analytické účty. Analytická evidence je vedena podle jednotlivých druhů zásob. Zásoby jsou evidovány na skladových kartách v datových souborech počítače. Skladní karta obsahuje tyto údaje: druh materiálu, skladové číslo, příjem, výdej a konečný stav zásob v jednotkách množstevních i naturálních. Evidence se vede pro tyto druhy materiálu: 1. hutní materiál

111001

2. spojovací materiál

111002

3. ostatní druhy materiálu

111003

4.3 Účtování zásob způsobem A Firma účtuje o zásobách podle Zákona o účetnictví způsobem A. Tento způsob je oproti způsobu B pracnější, ale pro podnik zabývající se výrobní činností výhodnější. Podnik může během období kontrolovat stav jednotlivých druhů zásob na skladě. Účetní jednotka účtuje o zásobách nakupovaných i zásobách vlastní výroby. Účetní jednotka si může ve svých vnitropodnikových směrnicích určit, který materiál bude účtovat přímo do spotřeby prostřednictvím nákladů a které přes sklad:

39

1. nákup kancelářských a propagačních potřeb je účtován po schválení vedoucím střediska do nákladů do výše 500 Kč za jednotlivý kus. 2. nákup hutního materiálu do 1 000 Kč je účtován přímo do nákladů, při nákupech materiálu za vyšší částky než 1 000 Kč se účtuje jeho spotřeba přes skladovou evidenci. 3. nákup drobného hmotného majetku účetní jednotka účtuje přímo do nákladů s tím, že mu je přidělena evidenční karta drobného hmotného majetku v neúčetní evidenci.

4.3.1

Zásoby nakupované

Zásoby nakupuje firma od jiných subjektů. Jde hlavně o materiál potřebný pro produkci výrobků. Firma výjimečně prodává i materiál. Jedná se především o prodej menšího množství drobným soukromým podnikatelům a nadbytečné zásoby a zbytky profilů, které podnik již nemůže použít pro svou výrobu. Účtování nákupu materiálu z Tabulky č. 1: 1. PFA za materiál a) cena pořízení

111 / 321

286 709,70

b) DPH z ceny materiálu

343 / 321

54 474,84

c) přepravné

111 / 321

500,00

d) DPH z ceny přepravného

343 / 321

95,00

112 / 111

287 209,70

2. Příjemka na materiál Použité účty: 111 Pořízení materiálu

321 Dodavatelé

343 Daň z přidané hodnoty

112 Materiál na skladě

Příklad: Firma dne 12. 1. 2005 vystavila fakturu na 8 430 kilogramů kovového odpadu. Cena za MJ je 4,30 bez DPH, cena je stanovena na základě dohody s odběratelem.

40

Účtování: 1. VFA za materiál – kovový odpad a) prodejní cena

311 / 642

36 249,00

b) DPH z ceny materiálu

311 / 343

6 887,40

542 / 112

36 249,00

2. Výdejka na materiál Použité účty: 311 Pohledávky z obchodních vztahů

642 Tržby z prodeje materiálu

343 Daň z přidané hodnoty

542 Prodaný materiál

112 Materiál na skladě Příklad: Firma dne 1. 3. 2005 vystavila fakturu na 569 kilogramů trubky (viz. Tab. 2). Skladová cena za MJ je 23,09, tržní cena je tvořena skladovou cenou a 10% přirážkou, kterou tvoří manipulační poplatek na dělení. Účtování: 1. VFA za materiál – trubka a) prodejní cena

311 / 642

39 139,86

b) DPH z ceny materiálu

311 / 343

7 436,57

542 / 112

35 581,69

2. Výdejka na materiál Použité účty: 311 Pohledávky z obchodních vztahů

642 Tržby z prodeje materiálu

343 Daň z přidané hodnoty

542 Prodaný materiál

112 Materiál na skladě

41

4.3.2

Zásoby vlastní výroby

Nedokončená výroba se ve firmě vyskytuje ve formě menších celků kovových konstrukcí. Ty se musí přepravit pomocí silniční dopravy na stavbu, kde z nich vznikne hotový výrobek – ocelová konstrukce. Příklad: Firma dne 15. 9. 2005 vystavila fakturu na vystavěné koridory za 1 785 190 Kč bez DPH na základě smlouvy o dílo. Účtování: 1. VFA za koridor a) prodejní cena

311 / 601 1 785 190,00

b) DPH z ceny faktury

311 / 343

2. Úbytek výrobků

339 186,10

613 / 123 1 785 190,00

Použité účty: 311 Pohledávky z obchodních vztahů

601 Tržby za vlastní výrobky

343 Daň z přidané hodnoty

613 Změna stavu výrobků

123 Výrobky

4.3.3

Pořízení materiálu a zboží ze zahraničí

Firma také nakupuje materiál ze zemí Evropské unie, hlavně ze Slovenska. Pokud je při nákupu z členského státu uvedena částka na faktuře v zahraniční měně, musí ji česká účetní jednotka přepočítat na české koruny. Z ostatních zemí, které nejsou součástí Evropské unie, podnik žádný materiál nenakupuje. Příklad: Ze Slovenska přišla dne 7. 6. 2005 faktura za roury. Přehled o zboží je uvedený v tabulce č. 3. Všechny ceny jsou uvedené v eurech. Účetní jednotka musí nejdříve ceny přepočítat na české koruny pomocí kurzu, který byl 30,40 Kč/EUR a pak z celkové

42

částky vypočítat výši DPH podle platných českých daňových sazeb. Firma si může provést odpočet daně na výstupu, protože má od prodávajícího z EU daňový doklad. Tabulka 3 Přehled nakoupeného materiálu Množství Cena za MJ Materiál v kg v EUR Roura 108,0*3,60 4m 3 240 0,623 Roura 108,0*3,60 4m 6 660 0,610 Roura 108,0*3,60 4m 1 060 0,610 Celkem x x

Cena celkem v EUR v Kč 2 018,52 61 363,01 4 062,60 123 503,00 646,60 19 656,64 6 727,72 204 522,70

Účtování: 1. PFA za materiál a) pořizovací cena

111 / 321

204 522,70

b) DPH na vstupu

343 / 349

38 859,31

c) DPH na výstupu

349 / 343

38 859,31

2. Příjemka na materiál

112 / 111

204 522,70

Použité účty: 111 Pořízení materiálu

321 Dodavatelé

343 Daň z přidané hodnoty

349 Clo a DPH

112 Materiál na skladě

4.3.4

Kalkulace

Podnik pro vytváření kalkulací používá svůj organizační kalkulační vzorec, který přizpůsobuje svým jednotlivým výrobkům. Příklad: Přímý materiál tvoří plech o celkové hmotnosti 20,48 kg, cena za 1 kg plechu je 20 Kč, 1 hodina práce je oceněna 80 Kč. Rozvrhovou základnou pro výpočet výrobní a správní režie je součet přímých materiálových nákladů. Zisk je stanoven 20 % z přímých nákladů kromě přímého materiálu a režií. Součástí ceny je i výrobní dokumentace. Kalkulační vzorec vypadá takto:

43

Tabulka 4 Kalkulační vzorec Položka Přímý materiál Přímé mzdy Rezerva na dovolenou a svátky Sociální pojištění Zdravotní pojištění Výrobní režie Správní režie Zisk Celkem přímé náklady Dokumentace Celkem cena ocelové konstrukce

4.3.5

Základ 20,48 kg 1 hod 80 Kč 92 Kč 92 Kč 124,20 Kč 124,20 Kč 322,92 Kč

Sazba 20 Kč/kg 80 Kč/hod 15 % 26 % 9% 128 % 32 % 20 %

20,48 kg x

1 Kč x

Cena celkem v Kč 409,60 80,00 12,00 23,92 8,28 158,98 39,74 64,58 387,50 20,48 817,58

Postupné fakturace

Ve většině případů jsou na objednanou konstrukci vystaveny zálohové faktury, nejvíce na pokrytí nákladů na materiál. Pokud se stavba skládá z více částí, je dohodnutá částečná fakturace po předání jednotlivých částí. Po úplném předání díla je vystavena konečná faktura, na které je vyčíslená pozastávka 5 % z ceny zakázky po dobu záruční lhůty. Ta je zaplacena odběratelem až po uplynutí této lhůty.

4.3.6

Přijaté a poskytnuté zálohy

Účetní jednotka účtuje o přijatých i poskytnutých zálohách. Příklad: Firma UNICON přijala na svůj běžný bankovní účet zálohu k faktuře na prodané výrobky v částce 3 500 000 Kč, DPH 665 000 Kč. Tržby za výrobky byly v částce 4 485 000 Kč, daň z přidané hodnoty činila 852 150 Kč. Poté doplatil odběratel zbytek fakturované částky opět na bankovní účet. Účtování: 1. VBÚ – přijatá záloha

221 / 324 4 165 000,00

2. Vystavení daňového dokladu

324 / 343

44

665 000,00

3. VFA za výrobky a) tržba v prodejní ceně

311 / 601 4 485 000,00

b) DPH

311 / 343

c) odpočet zálohy bez DPH

324 / 311 3 500 000,00

d) DPH ze zálohy

343 / 311

4. VBÚ – doplatek faktury

852 150,00

665 000,00

221 / 311 1 172 150,00

Použité účty: 221 Bankovní účty

324 Přijaté provozní zálohy

343 Daň z přidané hodnoty

311 Pohledávky z obchodních vztahů

601 Tržby za vlastní výrobky Příklad: Firma UNICON zaplatila dodavateli zálohu ve výši 100 % faktury na nákup materiálu v částce 437 200 Kč, DPH 83 068 Kč. Účtování: 1. VBÚ – poskytnutá záloha na zásoby

151 / 221

520 268,00

2. Daňový doklad

343 / 151

83 068,00

a) pořizovací cena

111 / 321

437 200,00

b) DPH

343 / 321

83 068,00

c) odpočet zdanitelného plnění

321 / 151

437 200,00

d) DPH ze zálohy

321 / 343

83 068,00

3. PFA za materiál

Použité účty: 151 Poskytnuté zálohy na materiál

221 Bankovní účty

343 Daň z přidané hodnoty

111 Pořízení materiálu

321 Závazky z obchodních vztahů

45

4.4 Vykazování nákladů a výnosů ze smlouvy Náklady na zakázku se zvyšují s růstem prací, zahrnují se do nich přímé náklady a správní a výrobní režie. Mezi náklady patří např. náklady na práci na stavbě, na materiál, přesun zařízení, materiálu a pracovníků na stavbu a zpět. Výrobní režie obsahuje mzdy výrobních dělníků nebo odpisy výrobních strojů. Správní režie zahrnuje náklady za projekty stavebních prací, technologické pomocné projekty, náklady na reklamu a další. Náklady, výnosy a zisk firma vykazuje až po dokončení jednotlivých fází nebo celé zakázky. Pokud se při stavbě vyskytnou nějaké odchylky, je přidán ke smlouvě o dílo dodatek. Náklady na jednotlivé zakázky jsou v průběhu roku zúčtovávány podle skutečnosti na nákladové účty v analytické evidenci jednotlivých zakázek. Na konci roku se podle sestav z účetnictví zjistí, která zakázka je vyfakturovaná a která ještě není dokončená. Účetní program automaticky vypočte a zaúčtuje nedokončenou výrobu. Výrobní a správní režie je zaúčtována všeobecným účetním dokladem. V následujícím období je připočtená správní a výrobní režie odúčtována.

4.5 Vedení účetnictví Účetní jednotka je právnickou osobou, která vede podvojné účetnictví v české měně způsobem A. Firma je plátcem daně z přidané hodnoty s měsíčním zdaňovacím obdobím. Společnost používá účetní program ZEIS od firmy PROFEX AM, spol. s r. o. Účetnictví si vede firma sama. Daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Všechny účetní případy jsou doloženy doklady, aby mohla být každá účetní operace, která vstupuje do účetnictví, jednoznačně určitelná a prokazatelná. Účetní jednotka vede seznam účetních knih a evidenci číselných znaků, které používá v účetnictví při označování účetních zápisů a případů v účetních knihách a ostatních písemnostech.

46

5 ZÁVĚR V práci jsem se zabývala problematikou zásob, které jsou součástí krátkodobých aktiv. Účtování a sledování zásob je charakteristické pro výrobní a obchodní podniky. Stavební firma UNICON, spol. s r. o. produkuje především zásoby vlastní výroby. Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat způsob účtování zásob, seznámit se s právní úpravou týkající se dané problematiky a vymezit základní pojmy uvedené v úvodu. Studie se zabývá také kalkulacemi, protože pro výrobní podniky je důležitá volba správné metody kalkulace a výběr vhodného kalkulačního vzorce. Práce obsahuje komparace zachycování a oceňování zásob vlastní výroby ve stavební výrobě mezi českými a mezinárodními účetními standardy. Tento cíl byl splněn v teoretické části. Praktická část je zaměřena na analýzu zásob ve stavebním podniku, na způsob účtování, skladové evidence, oceňování a inventarizaci. Dílčím cílem bylo navržení změn při používání určitých metod při vedení účetnictví. Účetní jednotka účtuje způsobem A, aby věděla, jaký stav zásob má na skladě a mohla jednotlivé druhy zásob přesně přiřadit konkrétní zakázce. Tento způsob firma zvolila správně, způsob B by byl pro podnik nevyhovující. Účetní jednotka oceňuje zásoby vlastními náklady, tj. přímými náklady a výrobní a správní režií (touto položkou jen v případě, že výrobní cyklus přesahuje jeden rok). Nejdříve firma získá z účetnictví mzdové náklady a režie. Poměr mezd mezi středisky je vypočítán pomocí poměrových čísel. Jedno středisko je základní (má hodnotu 1) a ostatní se dopočítávají. Podle vypočítaného poměru se vyměří i celková režie připadající na konkrétní středisko. Poté se režie rozúčtovávají na jednotlivé zakázky, na nichž se střediska v daném období podílela. Účetní jednotka sice má na stanovení vlastních nákladů vypracovanou vnitropodnikovou směrnici, ale ta zachycuje ještě předešlý způsob stanovování režií. Navrhla jsem proto aktualizovat tuto směrnici a zkontrolovat zároveň ostatní směrnice.

47

6 POUŽITÉ ZDROJE 1. BLECHOVÁ, B. – JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2005, 5. vyd. Praha: Grada, 2005, 191 s., ISBN 80–247-1036–6. 2. JINDRÁK, J. Sbírka souvztažností k účtům směrné účtové osnovy s opravami pro rok 2004: příručka pro účetní a jiné ekonomické pracovníky. Praha: Závěrka, 2004, 310 s. 3. Kolektiv autorů. Podvojné účetnictví 2005, 5. vyd. Praha: Grada, 2005, 536 s., ISBN 80–247-1233–4. 4. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 1. vyd. Praha: Polygon, 2004, 417 s., ISBN 80–7273-098–3. 5. KRÁL, B. Manažerské účetnictví. Management Press, 2002. ISBN 80–7261-062–7. 6. KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. – POKORNÁ, P. Účetní a daňové souvislosti. S obchodním zákoníkem v příkladech. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2002, 165 s., ISBN 80–7263-131–4. 7. LOUŠA, F. Zásoby: Komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 1. vyd., 2003, ISBN 80–247-0595–8. 8. STARÝ, K. Účtová osnova vzorové souvztažnosti: Postupy účtování pro podnikatele a zákon o účetnictví pro vedení podvojného účetnictví. Český Těšín: Poradce, 1998, 399 s., ISBN 80–238-2078–8. 9. SYNEK, M. Manažerská ekonomika, 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 466 s., ISBN 80–247-0515X. 10. KŘÍŽ, P. IFRS a české účetní předpisy [online]. 2004, [cit. 2005–03-14]. Dostupný na World Wide Web: 11. České účetní standardy (č. 007, č. 015) 12. Mezinárodní účetní standardy (č. 02, č. 11) 13. Vyhláška č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví 14. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

48