Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Specifika podnikání ve zdravotnictví Bakalářská práce
Autor:
Tereza Pláničková bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Radka Olejárová
Duben, 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
……………………………………. Tereza Pláničková V Karlových Varech dne 4. 4. 2012
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Radce Olejárové za pomoc při sepisování bakalářské práce a její cenné rady, Ing. Erice Pavlové, ředitelce Krajského dětského domova pro děti do 3 let a MUDr. Ivanu Poustkovi za poskytnuté informace.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou podnikání dle zvláštních právních předpisů, tj. nestátních zdravotnických zařízení. Za jakých podmínek mohou tato zařízení provozovat svojí činnost s aplikací na praxi a jaká je jejich ekonomická a finanční stránka. V neposlední řadě bude popsána problematika zdravotních pojišťoven a jejich úhradových mechanismů při hrazené zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění. Klíčové pojmy: Financování, nestátní zdravotnické zařízení, podnikání, výběrové řízení, vznik oprávnění, zdravotní pojišťovna, změny v registraci, zrušení registrace, ţádost o registraci.
Annotation My Bachelor paper concerns to business issues on the base of specific legal regulations at non-state medical institutions. What conditions do these institutions have to fulfil to run their practical activity? What are their economical and financial situations? Finally, I am going to describe the issues of insurance companies and their payment mechanisms when paying Health service from public Health insurance. Key words Financing, Non-state medical institutions, Business, Competition, Authorization, Health service, Changes in Registration, Cancellation of Registration, Application of Registration.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1 ZÁKADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ.......................................... 9 1.1 Pojem a teorie podnikání ....................................................................................... 9 1.1.1 Výhody a nevýhody podnikání ...................................................................... 10 1.2 Druhy podnikání .................................................................................................. 10 1.2.1 Podnikání na základě ţivnostenského zákona ............................................... 10 1.2.2 Podnikání na základě obchodního zákoníku .................................................. 12 1.2.2.1 Osobní společnosti............................................................................. 13 1.2.2.1.1 Veřejná obchodní společnost ........................................................ 13 1.2.2.1.2 Komanditní společnost .................................................................. 14 1.2.2.2 Kapitálové společnosti....................................................................... 15 1.2.2.2.1 Společnost s ručením omezeným .................................................. 15 1.2.2.2.2 Akciové společnosti ...................................................................... 17 1.2.2.3 Druţstva ............................................................................................. 18
1.2.3 Podnikání na základě zvláštních právních předpisů ...................................... 20 1.2.3.1
Volba vhodné právní formy............................................................... 21
2 PROVOZOVÁNÍ NESTÁTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ....... 23 2.1 Legislativa ........................................................................................................... 23 2.2 Základní rozdělení zdravotnických zařízení ........................................................ 24 2.3 Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních ......................... 25 2.4 Vznik oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení .................. 28 2.4.1 Ţádost o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče ........................................................................................ 28 2.4.2 Ţádost o registraci nestátních zdravotnických zařízení ................................. 32 2.5 Změny v registraci nestátních zdravotnických zařízení ...................................... 33 2.6 Zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení........................................ 35 2.7 Práva a povinnosti ............................................................................................... 35 2.8 Výběrová řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče .. 37 3 EKONOMICKÁ A FINANČNÍ STRÁNKA ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ................................................................................................................ 40 3.1 Zdravotní pojišťovny ........................................................................................... 43 3.2 Rozdílnost financování nestátních zdravotnických zařízení ............................... 45 3.2.1 Financování ambulantního zařízení ............................................................... 46 3.2.1.1
Spolupráce s pojišťovnami ................................................................ 47
3.2.2 Financování Krajského dětského domova pro děti do 3 let ........................... 47 ZÁVĚR...................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ ...................................................................... 53 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 56 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................ 57 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 58
6
ÚVOD Rychlý rozvoj medicínské vědy v souvislosti s poskytováním zdravotní péče a sluţeb si stále více ţádá, aby se problematika tohoto odvětví dostala do větší povědomosti odborné i laické veřejnosti. Zdravotnické právo v českém právním řádu není povaţováno za samostatné právní odvětví, ale souvisí i s ostatními právními normami z dalších odvětví. Toto právo zasahuje například do práva správního, občanského, trestního, pracovního, mezinárodního a dále i okrajově rodinného. Problematika zdravotnického práva se zabývá organizací systému zdravotnictví, práv a povinností při poskytování zdravotní péče, ale i financováním této péče, organizacemi veřejného zdravotního pojištění a podmínkami pro výkon povolání zdravotnických pracovníků. Má bakalářská práce vychází z platné legislativy roku 2011, na kterou upozorňuji z důvodu připravované nové legislativy zdravotnických právních předpisů, které mají vejít v účinnost od dubna roku 2012. Dále bych upozornila na skutečnost, ţe budu vycházet z praxe úředníka Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru zdravotnictví a tato práce bude orientována na tento úřad, nikoliv na hlavní město Praha a její části. Cílem této bakalářské práce je objasnit nejdůleţitější druhy podnikání v České republice se zaměřením na podnikání dle zvláštních právních předpisů, tj. nestátních zdravotnických zařízeních. Za jakých podmínek a jakým způsobem mohou provozovat svojí činnost, respektive poskytovat zdravotní péči. Blíţe přiblíţí ekonomickou a finanční stránku těchto subjektů, jejich vzájemnou vazbu se zdravotními pojišťovnami a konkrétní aplikaci na praxi. V první části mé práce bude představena základní charakteristika podnikání v nejčastěji vyuţívaných právních formách podnikání se soustředěním na nejvýznamnější rozdíly mezi nimi. Tato část dále zahrne charakteristiku podnikání dle zvláštních právních předpisů zaměřenou na problematiku zvolení nejvhodnější právní formy tohoto druhu podnikání. V druhé části této práce bude shrnuta legislativa zasahující do problematiky provozování nestátních zdravotnických zařízení a také budou vysvětleny základní pojmy, které se k této problematice váţou. Dalším obsahem této části bude popsán 7
postup Krajského úřadu při vzniku, změně a zrušení oprávnění k provozování nestátního zdravotnického zařízení a také postup před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami. Poslední část práce má za úkol přiblíţit problematiku nejdůleţitějších finančních toků zdravotnických zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb, jejich kontrolu, vedení účetnictví a rozdílnost ve financování ambulantního zařízení a příspěvkové organizace Karlovarského kraje. V neposlední řadě se bude tato část věnovat zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění, která se váţe na různé úhradové mechanismy zdravotních pojišťoven. Cílem mojí práce je, aby shrnula specifické rysy podnikání v oblasti nestátních zdravotnických zařízení, upozornila na jejich odlišnosti a pomohla tím konkrétním osobám s rozhodnutím, jakou nejvhodnější právní formu podnikání pro toto odvětví zvolit. A taktéţ, aby plnila svůj účel jako informační zdroj pro budoucí zřizovatele nestátních zdravotnických zařízení.
8
1 ZÁKADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ 1.1
Pojem a teorie podnikání
Podnikání můţeme rozdělit na podnikání fyzických osob a právnických osob. Kaţdá tato skupina má svá specifika, a proto si kaţdý budoucí podnikatel, můţe zvolit svou formu podnikání dle svých moţností a svého uváţení. Pojem podnikání vysvětluje ţivnostenský zákoník takto: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“1 Podobný výklad pojmu podnikání nalezneme i v obchodním zákoníku, který cituje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.2 Osoby, které vykonávají samostatně výdělečnou činnost, se nazývají podnikatelé a mohou rozhodovat o dosaţení svého zisku o způsobu provozu financí a vytváření produktů, mohou rozhodovat o tom, s kým budou spolupracovat a určovat si cenu produktů či sluţeb a rozhodují, o tom jaké statky a sluţby budou poskytovat na trhu. Existují různé teorie podnikání, ačkoliv se těmito teoriemi spousta začínajících podnikatelů neřídí, mohou díky jim dosáhnout zisku a přinášet na trh nové statky a sluţby. I kdyţ tyto teorie mohou začínajícím podnikatelům pomoci, není to však záruka úspěchu. Tyto teorie jsou vypracovány tři: Ekonomická teorie: můţe být chápána tak, ţe podnikatel je inovátor, který je schopen vyuţít informace o nabídce a poptávce a díky tomu dosáhnout zisku. Psychologická teorie: při svém vzniku tato teorie podléhala velké kritice, i kdyţ významně přispěla k poznání typických vlastností podnikatele a jejich náhodné nalezení mělo ztotoţňovat potencionálně úspěšné podnikatele. Sociálně-ekonomická
teorie:
zkoumá
rozloţení
potencionální
klientely,
z hlediska demografického, struktury sociálních skupin a poptávky po daném statku či sluţbě.
1 2
Ust. § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Ust. § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
9
1.1.1
Výhody a nevýhody podnikání
Samozřejmě jako všechny ostatní činnosti má podnikání své výhody a nevýhody, které by si podnikatel měl uvědomit před začátkem své podnikatelské kariéry. Výhodou můţe být relativně neomezený zisk, v závislosti na svých schopnostech a ochotě přizpůsobit se lokálním podmínkám, daňové výhody, spoluúčast na inovaci a rozvoji trhu, zkvalitnění pracovního a sociálního prostředí pro zaměstnance (tzv. „firemní občan“). Nevýhodou můţe být neznalost lokálních podmínek, administrativní nepřipravenost, omezené prostředky pro vstupní investice, vytvoření obchodního plánu, marketingová kampaň pro oslovení klientely, vysoké pracovní nasazení, psychická zatíţenost z hlediska překonávání počátečních neúspěchů a další politicko-ekonomické faktory.
1.2
Druhy podnikání
Před zahájením podnikatelské činnosti je nutné udělat významné rozhodnutí ve zvolení správné právní formy podnikání. Jiţ výše jsem zmiňovala, ţe právní formu podnikání si můţe budoucí podnikatel zvolit, jako FO nebo PO. Při zvaţování této volby by podnikatel měl mít jasno v tom, co chce v podnikatelské činnosti dělat a zároveň by měl zváţit určitá kritéria. Tato kritéria bude zvaţovat na základě poloţených otázek: Jaký je způsob ručení? Jaký musí mít počáteční kapitál? Jaká bude administrativní náročnost? Kolik bude muset odvádět na daních, sociálním a zdravotním pojištění. Pokud půjde o subjekt PO, jsou zde další oblasti ke zváţení: Kdo bude oprávněn jednat? Jaká bude účast na zisku? Bude mít zveřejňovací povinnost? Po vhodném zvolení právní formy a zhodnocení všech kritérií, se podnikatel přiřadí k určitému druhu podnikání, který je v České republice podle platné legislativy moţný. V této bakalářské práci se budu zabývat třemi druhy podnikání, tj. podnikáním na základě ţivnostenského oprávnění, podnikáním na základě obchodního zákoníku a podnikáním na základě zvláštních právních předpisů, kam spadají svobodná povolání, tj. lékaři. 1.2.1
Podnikání na základě živnostenského zákona
Platným právním předpisem pro tento druh podnikání je zákon č.
455/1991 Sb.,
o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a základní podmínkou 10
pro získání ţivnostenského oprávnění je splnění předpokladů stanovených tímto zákonem. Pojem ţivnostenské oprávnění vysvětluje Jaroslava Zichová ve své publikaci, Ţivnostenské podnikání takto: „Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost. Na základě živnostenského oprávnění lze živnost provozovat na celém území ČR bez omezení a výjimky mohou vyplývat ze zvláštních zákonů.“3 Podmínky pro přidělení tohoto oprávnění musí ţadatel splňovat před jeho udělením a i po celou dobu provozování ţivnosti. Ţivnost, můţe provozovat FO i PO, která splní následující podmínky stanovené tímto zákonem, které se dělí na obecné a zvláštní: obecné podmínky stanovuje ust. § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost.4 zvláštní podmínky stanovuje ust. § 7 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterými je odborná nebo specializovaná způsobilost v daném druhu ţivnosti.5 Podle získané způsobilosti se určí skupina ţivnosti, která můţe být ohlašovací nebo koncesovaná. Ohlašovací ţivnost vzniká dnem ohlášení ţivnosti ţivnostenskému úřadu a je osvědčena výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Pod tento druh ţivnosti spadají ţivnosti řemeslné6, ţivnosti vázané7 a volné ţivnosti8. Koncesované ţivnosti vznikají dnem udělení koncese, na základě rozhodnutí o udělení koncese a to za podmínek získání kladného vyjádření orgánu státní správy, tj. rozhodnutí, a získání odborné způsobilosti. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, vydá ţivnostenský úřad do 5 dnů výpis o udělení koncese, který je osvědčením podnikatele. Nejdůleţitějšími specifiky ţivnostenského podnikání je např. vhodná forma pro začínající podnikatele nebo pro osobu, která nemá zisk z podnikatelské činnosti určený, jako hlavní zdroj svých příjmů, při vyřizování ţádostí o udělení ţivnostenského 3
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Ostrava - Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2008, s. 143. ISBN 978-80-7418-001-9. 4 Ust. § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 5 Ust. § 7 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 6 Např. řeznictví, klempířství, zednictví, opravy aj. 7 Např. vedení účetnictví, provozování autoškoly, provádění staveb aj. 8 Např. ubytovací sluţby, maloobchod a velkoobchod, zprostředkovaní obchodu a sluţeb aj.
11
oprávnění není velká administrativní zatíţenost a podnikání se můţe zahájit ihned, pokud jsou splněny veškeré podmínky, nemusí se skládat počáteční kapitál a jako účetnictví postačuje daňová evidence9. Dalšími specifickými znaky je ručení za závazky celým svým majetkem a při úmrtí podnikatele se podnik nedědí. 1.2.2
Podnikání na základě obchodního zákoníku
Podnikání obchodních společností se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společnost je PO, tj. veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a oddělenou skupinou jsou druţstva10. Zakladateli těchto společností mohou být FO i PO. Tyto osoby můţou být i společníky, kteří se zavazují do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti společnosti vloţit peněţité a nepeněţité prostředky. Společníci se podílení na vnesení základního kapitálu do společnosti, který představuje peněţní vyjádření peněţitých a nepeněţitých vkladů všech společníků. Společník, který ručí neomezeně, tj. celým svým majetkem, můţe být v tomto postavení jen u jedné obchodní společnosti. Obchodní společnost se zakládá „společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápis“.11 Poté co je sepsána společenská smlouva, musí se nejpozději do 90 dnů podat návrh na zapsání do obchodního rejstříku a dnem zápisu vzniká obchodní společnost. Zánik obchodní společnosti je ke dni výmazu z obchodního rejstříku, kterému předchází zrušení společnosti a to s likvidací nebo bez likvidace. Zrušení společnosti můţe být z několika důvodů: uplynula doba, na kterou byla společnost zaloţena, společnost dosáhla účelu, pro který byla zaloţena, rozhodnutí orgánů společnosti nebo společníků o zrušení společnosti, z důsledku fúze (sloučení nebo splynutí společností), rozhodnutí soudu a další důvody uvedené v ust. § 68 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.12
9
Pokud obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 25.000.000.,- Kč. Podrobněji v následujících podkapitolách. 11 Ust. § 57 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 12 Ust. § 68 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 10
12
1.2.2.1 Osobní společnosti Základem těchto společností je osobní účast podnikatelů na řízení společnosti, kde podnikatelé ručí za závazky firmy neomezeně. Řadíme mezi ně veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost.
1.2.2.1.1
Veřejná obchodní společnost
Z historického hlediska je tato osobní společnost jednou z nejstarších forem obchodních společností. Má vlastní právní subjektivitu a její společníci ručí za závazky firmy celým svým majetkem a podílejí se na jejím řízení a rozhodováním. Dle zákona není nutnost vkládat základní kapitál do společnosti, není to však vyloučeno. Zaloţit tuto společnost musí minimálně dva zakladatelé a jejich počet je neomezený. Pro její platné zaloţení je nutné sepsání společenské smlouvy, která je základním dokumentem, jenţ řeší existenci společnosti a snaţí se předcházet konfliktům a nedorozuměním v řízení. Tato smlouva se během existence společnosti můţe změnit. Společenská smlouva musí obsahovat náleţitosti dle ust. § 78 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání společnosti.13 Po sepsání společenské smlouvy a před podáním návrhu na zapsání do obchodního rejstříku je nutnost opatřit obchodní společnosti oprávněním k výkonu podnikatelské činnosti, většinou za účelem provozování ţivnosti. Tuto skutečnost musí společnost ţivnostenskému úřadu prokázat. K této činnosti potřebuje společnost oprávněnou osobu a potřebuje si zajistit důkaz pro rejstříkové řízení, před nímţ si musí zajistit návrh podepsaný všemi společníky (podpisy musí být úředně ověřeny). Poté co obchodní společnost prokáţe svou způsobilost k podnikatelské činnosti, podá návrh na zápis do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku společnost vzniká.
13
Ust. § 78 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
13
Statutárním orgánem této společnosti jsou všichni společníci a při veškerých rozhodnutích a změnách ve společenské smlouvě musí být souhlas všech společníků. Pokud společenská smlouva nestanovuje jinak, má kaţdý ze společníků při kolektivním rozhodování jeden hlas. Výhodou více statutárních orgánů je, ţe při nemoci jednoho ze společníků můţe firmu řídit jiný ze společníků. Společníci se na účasti zisku a ztráty podílejí rovným dílem. Zisk se rozdělí rovným dílem nebo dle společenské smlouvy mezi společníky a poté se daní jako příjem FO nebo PO dle toho jak je daný subjekt ve společnosti zaregistrován. 1.2.2.1.2
Komanditní společnost
Jiţ v době středověku byly zaznamenány počátky komanditní společnosti, která prostřednictvím dalších osob umoţňovala podnikat osobě, která nemohla být obchodníkem. „Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).“14 Komplementářem můţe být pouze osoba, která splňuje podmínky pro udělení ţivnostenského oprávnění. Tato společnost je tzv. „mezičlánkem“ v. o. s. a s. r. o., protoţe komplementáři mají za úkol výkonovou část společnosti (dle principů pro v. o. s) a komanditisté mají za úkol kapitálovou stránku společnosti, tj. vnést do společnosti vklad (dle ustanovení o s. r. o.). Komanditisté a komplementáři mohou být FO i PO. Komplementář ručí za závazky firmy bez omezení a komanditista do výše svého nesplaceného vkladu.
Sepsání společenské smlouvy a poté zaloţení k. s. společnosti je obdobné jako u v. o. s. (nutná písemná forma společenské smlouvy). U sepsání společenské smlouvy máme na víc dvě podmínky, které musí být splněny včetně náleţitostí společenské smlouvy u v. o. s. Jednou z nich je určení, kdo je komanditista a kdo komplementář. Druhou povinnou podmínkou je, uvedení výše vkladu u komanditistů, která musí být minimálně 5000,-Kč. Statutárním orgánem k. s. je sbor komplementářů, a kaţdý člen má právo jednat jménem společnosti samostatně. Rozdělení zisku mezi společníky probíhá tímto 14
Ust. § 93 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
14
způsobem: dosaţený zisk se dělí na polovinu, jedna část připadá komplementářům (dělí rovným dílem) a druhá komanditistům (dělí podle výše splaceného vkladu). Ztrátu z účetní závěrky nesou komplementáři stejným dílem a komanditisté jen tehdy, jestli je to zaneseno ve společenské smlouvě. Veškerá tato specifika k. s., můţou být upravena ve společenské smlouvě. Tabulka č. 1: Rozdílnost pojmu komanditista a komplementář KOMANDITISTI ZÁKLADNÍ KAPITÁL RUČENÍ ZISK
vkládají (minimálně 5000,- Kč)
ZTRÁTA
jen pokud je to ve společenské smlouvě neruší společnost
KOMPLEMENTÁŘI nevkládají
výší nesplaceného vkladu celým svým majetkem polovina po zdanění dělí dle polovina dělí rovným dílem výše splaceného vkladu nebo dle společenské smlouvy
SMRT SPOLEČNÍKA PRÁVA A POVINNOSTI
- nahlíţí do účetních knih a dokumentů - kontrolu údaje v účetních dokladech (pořizuje kopie) - nezasahuje do vedení
všichni rovným dílem ruší společnost - statutární orgán - jedná v obchodních věcech
Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 1.2.2.2 Kapitálové společnosti U kapitálových společností, mají společníci, tj. zakladatelé, pouze povinnost vnést do společnosti vklad a jejich ručení za závazky firmy je omezené, tj. do výše nesplaceného vkladu, nebo ţádné. Do této kategorie obchodních společností, řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. 1.2.2.2.1
Společnost s ručením omezeným
S. r. o. je z historického hlediska jednou z nejmladších právních forem obchodních společností. Jsou však zde ještě některé prvky osobních společností, např. částečné ručení společníků. Základní kapitál je u této formy obchodní společnosti povinností 15
a její výše musí být minimálně 200 000,- Kč. S tím souvisí i vklady společníků, které jsou upraveny v ust. § 109 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.15 Společníci ručí za závazky firmy výší nesplacených vkladů. Po splacení všech vkladů společníků a zapsání této skutečnosti do obchodního rejstříku, ručení zaniká. Jitka Srpová, Václav Řehoř a kolektiv uvádějí ve své publikaci Základy podnikání, ţe „od ručení společníků je třeba odlišit odpovědnost za porušení svých závazků. Ta samozřejmě odpovídá tak jako každý právní subjekt za závazky celým svým majetkem“.16 Společníky i zakladateli této společnosti mohou být FO tak i PO. S. r. o. můţe být zaloţena jedním zakladatelem, ale nejvíce však padesáti. „Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.“17 Jako u v. o. s. a k. s., tak i u s. r. o. je ke vzniku potřeba sepsat společenskou smlouvu, která musí mít podstatné náleţitosti dle ust. § 110 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.18 S přípravou vzniku společnosti jsou spojeny i určité náklady, které musí společnost vydat ještě před tím, neţ dosáhnou prvního příjmu. Těmito náklady je např. nájem, úhrady za energii, náklady na zařízení prostorů, materiál potřebný k výrobě aj. I vznik společnosti je obdobný jako u v. o. s. a k. s. s několika výjimkami. Jednou z nich je, ţe před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny např. peněţité vklady z minimální části 30% a celková výše splacených prostředků (peněţitých i nepeněţitých) musí být minimálně 100 000,-Kč. Dalšími rozdíly od v. o. s. a k. s. jsou doklady. Kromě společenské smlouvy se dále přikládá výpis z rejstříku trestů, výpis z katastru nemovitostí (vztah k nemovitosti), ţivnostenská 15
Ust. § 109 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav a kolektiv. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, a.s, 2010, s. 77. ISBN 978-80-847-3339-5. 17 Ust. § 105 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 18 Ust. § 110 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - „a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon.“ 16
16
či jiná oprávnění, prohlášení správce vkladu, podpisové vzory a čestná prohlášení jednatelů. V s. r. o. je několik orgánů, které se liší ve svých právech a povinnostech. Orgánem obligatorním je valná hromada, která se schází v určitých intervalech dle stanov, ale minimálně jednou ročně. Schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku a stanovy aj. Pokud má společnost pouze jednoho společníka, nemusí se svolávat dozorčí rada při rozdělení zisku a schválení účetní závěrky, stačí „Rozhodnutí jediného společníka“. Druhým orgánem je statutární orgán, tj. jednatel, který můţe být jeden nebo několik. Volí je valná hromada z řad společníků. Jednatelem je FO, který zajišťuje obchodní vedení firmy. Je oprávněn ke všem právním úkonům jménem společnosti. Povinnosti jednatele jsou: jednat v zájmu společnosti, mlčenlivost, zákaz konkurence, svolávat valnou hromadu podávat návrhy na zápis do obchodního rejstříku, zajistit vedení účetnictví a další povinnosti dle zákona. Dalším orgánem společnosti je dozorčí rada, která se zakládá na základě společenské smlouvy a je kontrolním orgánem, hlídajícím činnosti jednatelů, přezkoumává účetní závěrku a předkládá valné hromadě své zprávy. Také můţe svolat její jednání. 1.2.2.2.2
Akciové společnosti
Historický kontext této kapitálové společnosti začal jiţ nástupem novověku s rozvojem námořnického obchodování. „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.“19 Akcionářem je osoba, která investuje do společnosti a zabezpečuje si tak určitý zisk z výsledku hospodaření společnosti. Akciová společnost můţe být zaloţena pouze jedním zakladatelem za podmínek, ţe je PO, jinak je společnost zakládána dvěma a více zakladateli na základě sepsání společenské smlouvy s náleţitostmi dle ust. § 163 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.,
19
Ust. § 154 ods. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
17
ve znění pozdějších předpisů,20 které se naprosto liší od náleţitostí od společenské smlouvy u s. r. o., z tohoto důvodu je uvádím. Před zaloţením společnosti je nutné vytvořit základní kapitál v hodnotě 20 000 000,- Kč při zaloţení s veřejnou nabídkou akcií a 2 000 000,- Kč bez veřejné nabídky akcií. Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku na základě předloţeného návrhu představenstva rejstříkovému soudu. Jako u s. r. o. je i u a. s. více orgánů, tj. valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem a. s. je valná hromada, která je tvořena všemi akcionáři, které svolává představenstvo, rozhoduje o zaloţení společnosti a změnách stanov, volí orgány společnosti, rozděluje zisk a schvaluje účetní závěrku. Představenstvo společnosti je statutárním orgánem, který musí mít minimálně tři členy a vede společnost v době, kdy nezasedá valná hromada. Hlavním úkolem představenstva je řízení činnosti společnosti, obchodní činnost, vedení a evidence účetnictví a následné předkládání účetní bilance, závěrky a další zprávy valné hromadě. Kontrolním orgánem je dozorčí rada stejně jako u s. r. o., která dohlíţí na působnost představenstva, kontroluje účetnictví a všechny doklady společnosti. Členy tohoto orgánu volí valná hromada a tato funkce je neslučitelná s funkcí v představenstvu. 1.2.2.3 Družstva Jsou speciálními společenstvími PO, které se ve velké části odlišují od osobních a kapitálových obchodních společností. Odlišnost je například v členství, které se můţe nabývat beze změny v zakladatelském dokumentu a v rovnosti hlasů společníků při
20
Ust. § 163 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - „a) firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; majíli být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, f) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu podle § 60 odst. 1, h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g), i) návrh stanov.“
18
hlasování. Jak se uvádí v ust. § 221 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. „Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů.“21 Z toho vyplývá, ţe hlavním účelem druţstva je podpora členů a svépomoc, tudíţ je toto společenství zaměřeno na hledisko sociální a hospodářské. Minimální počet členů druţstva je dle zákona stanoven na počet pět, tato podmínka neplatí, pokud jsou členy alespoň dvě PO. Druţstva jako PO ručí za své závazky neomezeně a členové za závazky druţstva neručí, pokud to neurčují stanovy. Před vznikem druţstva se vyţaduje konání ustanovující členské schůze, která má za úkol rozhodnout o zaloţení druţstva. Při této schůzi se rozhoduje o výši základního kapitálu, který musí mít minimální výši 50 000,- Kč. Uchazeči o členství v druţstvu se zavazují k vkladům, tak aby dosáhli celkového základního kapitálu.
Dále se
schvalují stanovy, které jsou základním dokumentem tohoto společenství a volí se členi představenstva a kontrolní komise. Stanovy druţstva mají stejnou váhu, jako má společenská smlouva u obchodních společností, a proto také musí obsahovat několik základních ustanovení.22 Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo s podpisy všech jeho členů (podpisy musí být úředně ověřeny). Druţstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku, kterému předchází ještě jedna povinnost a tou je splacení alespoň poloviny základního kapitálu. Při vzniku druţstva je druţstvo povinno zřídit nedělitelný fond ve výši 10% základního kapitálu a musí se doplňovat nejméně o výši 10% z ročního čistého zisku do doby, neţ dosáhne výše poloviny základního kapitálu.
21
Ust. § 221 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ust. § 226 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - „a) firmu a sídlo družstva, b) předmět podnikání (činnosti, c) vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům, d) výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství, e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání, f) způsob použití zisku a úhrady případné ztráty, g) tvorbu a použití nedělitelného fondu, h) další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona.“ 22
19
Orgány druţstva je členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány dle stanov (výbory, ředitel, komise aj.).23 Nejvyšším orgánem je členská schůze, kterou tvoří všichni členové druţstva. Jejich jednání musí být minimálně jednou do roka. Mají v pravomoci nejvýznamnější druţstevní záleţitosti (majetkové otázky), volí a odvolávají členy ostatních orgánů druţstva, mění stanovy a rozdělují zisk (dle určení stanov nebo podle určeného podílu člena na zisku dle výše jeho splaceného vkladu). Druhým orgánem je představenstvo, které je zároveň statutárním orgánem. Představenstvo rozhoduje o věcech, které nemá v kompetenci ţádný jiný orgán druţstva. Plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Dále máme kontrolní orgán, tj. kontrolní komisi, která kontroluje činnost druţstva, členů i orgánů. Kontroluje hospodaření a vyjadřuje se k jeho výsledku, upozorňuje na nedostatky, které poté projednává a následně poţaduje jejich odstranění. 1.2.3
Podnikání na základě zvláštních právních předpisů
Osoby, které mohou podnikat na základě zvláštních právních předpisů, jsou lékaři (dále advokáti, exekutoři, daňoví poradci a veterináři aj.). Tato povolání jsou vyloučená ze ţivnostenského zákona, a tudíţ je potřeba pro jejich provozování zvláštní právní předpis, který upravuje jejich činnost. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp.zn. I. ÚS 504/03, N 138/31 SbNU 227, uvádí, ţe jde o veřejný zájem, při kterém jde o kvalitní realizaci činnosti.24 Lékaři, tj. nestátní zdravotnická zařízení (dále také „NZZ“), provozují svou činnost na základě zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.25 NZZ mohou svou činnost provozovat jako FO nebo jako PO. Pokud si zvolí právní formu PO, řídí se nejen zvláštním zákonem, ale i obchodním zákoníkem, dle druhu obchodní společnosti, který upravuje např. vznik a zrušení společnosti, základní kapitál, ručení za závazky firmy, orgány společnosti aj. 23
Wikipedia.cz [online]. 1. 7. 2011 [cit. 2011-07-21]. Druţstvo. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dru%C5%BEstvo>. 24 Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp.zn. I. ÚS 504/03, N 138/31 SbNU 227 – „Stanovení podmínek a omezení výkonu určitého povolání a určitých hospodářských činností uskutečňuje veřejná moc ve veřejném zájmu, jímž je především zájem na kvalitě výkonu takových činností. Jedním z předpokladů kvalitní realizace činnosti je například i adekvátní stupeň dosaženého vzdělání a příslušná délka praxe v daném oboru činnosti. V takových případech je třeba vždy sledovat, zda omezení práva takovým veřejným zájmem je ještě proporcionální, nebo zda dokonce nedochází takovým omezením k narušení či popření smyslu a podstaty základního práva (práva na svobodnou volbu povolání).“ 25 Podrobněji v následující kapitole.
20
Při provozování NZZ, jako FO jsou v některých případech (ručení za závazky, smrt podnikatele) podmínky obdobné jako u ţivnostenského podnikání. 1.2.3.1 Volba vhodné právní formy Jednou s nejdiskutovanějších otázek při zřizování NZZ je otázka, jaká právní forma je pro tento typ podnikání nejvhodnější. Názor na tuto problematiku vyjadřuje článek ve zdravotnických novinách č. 13/2011 ze dne 27. 6. 2011, který porovnává výhody a nevýhody PO a FO.26 Výhodou provozování NZZ, jako PO je např. omezené ručení za závazky firmy, oddělení majetku osobního od obchodního a moţnost snadného převedení společnosti na jinou osobu (prodejem obchodního podílu). Nevýhodou provozování NZZ, jako PO je nutnost základního kapitálu, vyšší a nákladnější administrativní zatíţenost, vedení účetnictví a uveřejňování výsledku hospodaření ve sbírce listin obchodního zákoníku.
K důkladnému zváţení, je zde ještě jedno
podstatné hledisko a to daňové. Nevýhodou tohoto hlediska pro PO jsou vyšší daně z příjmu oproti FO, ale naproti tomu jejich zisk nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Další negativní stránkou pro PO, pokud se společník podílí na vedení společnosti (u lékařů lze tuto činnost předpokládat), je, ţe tato osoba má právo na mzdu, kterou čerpá ze zisku. Mzda, ale podléhá zdanění a odvodům na zdravotní a sociální pojištění, které jsou vyšší oproti odvodům FO. Důvod vyššího zdanění a odvodů PO spočívá ve vyměření daně ze superhrubé mzdy27 a zdravotního a sociálního pojištění z hrubé mzdy.28 U FO je vyměřovací základ pro zdanění a odvody jen polovina zisku. Podle mého názoru je provozování NZZ formou PO, konkrétně s. r. o., pro provozovatele NZZ výhodnější. K tomuto závěru jsem dospěla po zváţení kladů i záporů obou variant. Ke kladům jistě patří právní odpovědnost, kdy provozovatel NZZ jakoţto FO můţe z důvodu náhrady vzniklé škody (např. poškození zdraví) nebo neuváţeného podnikatelského jednání přijít o všechen svůj majetek, kdeţto PO ručí pouze do výše svého jmění.29 Jelikoţ zákon č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neupravuje prodej nebo dědění NZZ, můţeme ke kladům přičíst i moţný 26
VÍTEK, Pavel. Převod ambulance z OSVČ na s. r. o. Zdravotnické noviny. 27. 6. 2011, č. 13, s. 47. ISSN 0044-1996. 27 Je hrubá mzda + odvod sociálního a zdravotního pojištění hrazený zaměstnavatelem. 28 Je základní plat + osobní ohodnocení + příplatky + odměny + náhrady mzdy. 29 ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník komentář. 10 vyd. Praha: C.H. Beck, 2005, s. 173. ISBN 80-7179-346-9.
21
prodej NZZ jakoţto právnické osoby. Kupec takového NZZ pak pouze poţádá o změnu registrace NZZ v části týkající se statutárního orgánu případně odborného zástupce,30 přičemţ jiţ má garantované smlouvy se zdravotními pojišťovnami, se kterými měl navázaný smluvní vztah provozovatel NZZ v době prodeje.
30
Podrobněji v podkapitole 2.5.
22
2 PROVOZOVÁNÍ NESTÁTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ 2.1
Legislativa
Neţ přistoupíme k základním právním přepisům týkající se provozování NZZ a zdravotnického práva, chtěla bych upozornit na to, ţe tato bakalářská práce vychází z platné legislativy roku 2011. Upozorňuji na to z důvodu připravované nové legislativy zdravotnických právních předpisů, které mají vejít v účinnost od dubna 2012.31 Nové právní předpisy v průběhu práce také zmíním a také uvedu jejich rozdílnost. Základními právními předpisy zdravotnického práva32 jsou ústavní zákony, zákony, nařízení vlády a prováděcí vyhlášky ministerstev (převáţně Ministerstva zdravotnictví ČR), které se týkají poskytování zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví a ţivota. Publikace Libora Šnédara Základy zdravotnického práva uvádí: „Pramenem zdravotnického práva mohou být také mezinárodní smlouvy, týkající se zdravotnické problematiky a v rámci ní pak zejména otázek ochrany základních lidských práv.“33 Mezi základní právní předpisy týkající se provozování NZZ patří: Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (zákon o lékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností 31
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Zákon č. 373/2011Sb., zákon o specifických zdravotních sluţbách. 32 ŠNÉDAR, Libor. Základy zdravotnického práva: s příklady a otázkami. Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2008, s. 7-9. ISBN 978-80-86920-21-4. 33 ŠNÉDAR, Libor. Základy zdravotnického práva: s příklady a otázkami. Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2008, s. 7. ISBN 978-80-86920-21-4.
23
souvisejících
s poskytováním
zdravotní
péče,
(zákon
o
nelékařských
zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 221/2010 Sb., o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotnické právo není povaţováno za vlastní právní odvětví, a tudíţ je tvořeno dalšími právními normami různých odvětví. Jedná se zejména o právní předpisy spadající do práva: správního, trestního, občanského, pracovního, sociálního zabezpečení, mezinárodního aj.
2.2
Základní rozdělení zdravotnických zařízení
Z pohledu zaloţení zdravotnického zařízení rozlišujeme tyto typy ZZ: 1) státní zdravotnická zařízení, které zřizuje stát a za 2) NZZ. NZZ mohou být zřizovaná FO i PO. Pokud se jedná o neziskovou organizaci, můţe být zřizovatelem Česká republika, územně samosprávný celek, tj. obec a kraj a také FO i PO nebo spolek těchto osob. Státními zdravotnickými zařízeními jsou fakultní nemocnice a psychiatrické léčebny, vybrané odborné léčebné ústavy (rehabilitační ústavy, lázně). Tato zařízení zřizuje Ministerstvo zdravotnictví ČR jako rozpočtové nebo příspěvkové organizace s právní subjektivitou. Postavení a činnost těchto zdravotnických zařízení upravuje vyhláška č. 394/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.34 NZZ jsou jiná zdravotnická zařízení neţ zařízení státu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe vedle soukromých zařízení lze za NZZ povaţovat i zařízení zřizovaná územně samosprávným
celkem.
Zakládání
těchto
subjektů
je
upraveno
v zákoně
č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění
34
Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky.
24
pozdějších předpisů. Rozdílnost těchto druhů zdravotnických zařízení spočívá pouze v jejich organizaci regulované zvláštními normami.35 NZZ rozčleňujeme na ambulantní zařízení (ordinace praktických lékařů a specialistů), nemocnice, odborné léčebné ústavy (léčebny pro dlouhodobě nemocné, rehabilitační ústavy, lázeňské léčebny), zařízení lékárenské péče zvláštní dětská zařízení (dětské domovy pro děti do 3 let). V této kapitole mé práce se budu orientovat pouze na tato zdravotnická zařízení, tj. nestátní zdravotnické zařízení.
2.3
Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních
Jak bylo jiţ v předchozích kapitolách zmíněno dle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o NZZ“) mohou podle něj NZZ provozovat svou činnost, tj. poskytovat zdravotní péči. Tento zákon je rozčleněn do čtyř částí a dvaceti tří paragrafů, které v této kapitole budou přiblíţeny. Dále budou vysvětleny pojmy, které jsou pro pochopení problematiky této bakalářské práce důleţité. V první části zákona nalezneme předmět a úpravu tohoto zákona, vysvětlení pojmu nestátní zařízení a výklad o tom, kdo můţe být provozovatelem nestátního zařízení. Pro naše potřeby je důleţitý pojem nestátní zařízení, který vysvětluje ust. § 2 odst. 1 zákona o NZZ: „Nestátním zařízením se rozumí jiné zdravotnické zařízení, než zdravotnické zařízení státu.“36 Následující paragraf, hovoří o provozovateli tohoto typu zařízení. Provozovatelem můţe být FO nebo PO, která má oprávnění dle tohoto zákona. Druhá část zákona o NZZ se nazývá poskytování zdravotní péče a dále je členěna do následujících paragrafů: § 3 rozsah poskytované zdravotní péče, § 4 podmínky poskytované zdravotní péče, § 5 povinnosti
NZZ, § 6 odborná
způsobilost a § 7 způsoby úhrady zdravotní péče. Na základě vymezení rozsahu poskytované zdravotní péče je NZZ oprávněno poskytovat zdravotní péči: poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou léčebnou a lékárenskou. Tento rozsah poskytované zdravotní péče lze poskytovat formou ambulantní i ústavní péče a dopravní zdravotnické sluţby slouţící k přepravě 35 36
Podrobněji v kapitole 3. Ust. § 2 odst. 1 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
25
nemocných. Avšak nový zákon o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování (dále také „zákon o zdravotních sluţbách“) hovoří o rozsahu poskytované zdravotní péče jako o druhu zdravotní péče a dělí se na péči: 1) podle časové naléhavosti jejího poskytnutí, tj. neodkladná péče, nezbytná péče a péče plánovaná, 2) podle účelu jejího poskytnutí, tj. preventivní, diagnostická, dispenzární,37 léčebná, posudková, léčebně rehabilitační, ošetřovatelská, paliativní a lékárenská. U těchto druhů zdravotní péče bude moţno poskytovat zdravotní péči formou ambulantní i ústavní, jako u zákona o NZZ, s výjimkou pouţívání jiného názvosloví např. ústavní péče je nazývána lůţkovou péčí, a přidáním dalších forem poskytování zdravotní péče jako je: jednodenní a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Dále je potřeba vysvětlit pojmy uvedené na počátku této kapitoly a to podmínky poskytování zdravotní péče a odbornou způsobilost. Podmínky pro poskytování zdravotní péče v NZZ jsou takové, ţe zařízení musí být pro druh a rozsah poskytované zdravotní péče personálně, věcně a technicky vybaveno. Tyto poţadavky stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. V součastné době není však stanovena vyhláška na personální vybavení NZZ. Tato vyhláška je také spolu s dalšími zdravotnickými předpisy v přípravné fázi a měla by vejít v platnost od ledna roku 2012. Výklad pojmu odborná způsobilost dle zákona o NZZ je chápána následujícím výkladem: NZZ můţe poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu odpovídajícím jeho odborné způsobilosti, která je stanovena zvláštními právními předpisy.38 Např. pokud bude mít lékař doklady o vzdělání pro druh a rozsah péče chirurgie, nemůţe poskytovat péči v oboru vnitřní lékařství. Ostatní jmenované paragrafy této části nejsou uvedeny, protoţe budou zmíněny v průběhu práce. Provozování nestátního zařízení je popsáno ve třetí časti zákona o NZZ, kde jsou vyspecifikovány následující pojmy: oprávnění k provozování, obecné podmínky registrace, ţádost o registraci, rozhodnutí o registraci a změny a zrušení registrace NZZ. Tato část práce se bude zabývat důleţitým pojmem obecné podmínky registrace, který nalezneme v § 9. Obecnou podmínkou pro provozovatele NZZ je způsobilost k právním 37
Péče zaloţena na dlouhodobém sledování pacienta, u kterého se předpokládá změna zdravotní stavu. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. 38
26
úkonům, bezúhonnost, odborná a zdravotní způsobilost. Pokud však provozovatel nemá odbornou způsobilost pro druh a rozsah poskytované zdravotní péče, musí ustanovit odborného zástupce, který musí splňovat obecné podmínky registrace a dále musí být v pracovním poměru k provozovateli (pokud je společníkem, na této podmínce se netrvá). V zákoně o zdravotních sluţbách je odbornému zástupci věnovaná podstatně větší část, a tudíţ je tato funkce více specifikována. Nejpodstatnější změna se týká rozsahu poskytované péče odborným zástupce. Ta tkví v tom, ţe funkci odborného zástupce můţe vykonávat osoba jen pro dva provozovatele NZZ, kdeţto v zákoně o NZZ, tento rozsah výkonu odborného zástupce není specifikován. Proto je moţné, ţe jedna osoba vykonává funkci odborného zástupce např. v pěti NZZ. Lze se domnívat, ţe nový zákon bude velkým přínosem, protoţe je nepravděpodobné, ţe jedna osoba jako odborný zástupce pěti NZZ zvládne řádně řídit poskytování zdravotní péče dle stanovených povinností. Poslední částí zákona o NZZ, a to čtvrtou, jsou společná, přechodná a závěrečná ustanovení. V této části zákona nalezneme pokuty, pojištění odpovědnosti za škodu, odbornost poskytované péče a rozhodování. Orgán příslušný k registraci, tj. Krajský úřad, můţe NZZ za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona udělit pokutu a to do tří měsíců ode dne, kdy se o porušení dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku. Na odbornost poskytované péče, dbají profesní komory (Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora) a orgány příslušné k registraci ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Komory jsou PO zřízeny na základě zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře, ve znění pozdějších předpisů. Jsou samosprávnými a nepolitickými organizacemi, které seskupují všechny lékaře, zubní lékaře a lékárníky vedené v jejich seznamech. Jejich činnost je upravena v ust. § 2 zákona č. 220/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů „Komory a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor, b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů, c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů d) chrání profesní čest svých členů, e) vede seznam členů.“
39
Dále se mohou účastnit jednání při tvorbě seznamů
39
Ust. § 2 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře.
27
zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, při stanovení cen léků, mohou řešit stíţnosti, účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích pozic ve zdravotnictví, vyjadřovat se k podmínkám dalšího vzdělávaní lékařů aj. Za důleţitou zmínku této části zákona stojí § 18 rozhodování, který uvádí, ţe orgán příslušný k registraci se při rozhodování řídí obecným právním předpisem, a to správním řádem.40
2.4
Vznik oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení
Oprávnění k provozování NZZ vzniká dnem nabytí právní moci41 Rozhodnutí o registraci vydaný orgánem příslušným k registraci (dále také „KÚ“), kterému předchází řízení o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče. KÚ je věcně a místně příslušný správní orgán, který je oprávněn vydávat Rozhodnutí o registraci NZZ. Věcná a místní příslušnost jsou pojmy, které stojí za vysvětlení a pochopení činnosti orgánů příslušných k vedení správního řízení a následného vydání rozhodnutí. „Věcná příslušnost určuje typově orgán, který má vést správní řízení v prvním stupni, tedy orgán, který má v dané věci z hlediska hmotně-právních kategorií působnost a pravomoc.“42 Platí, ţe správní orgán můţe rozhodovat o věcech, které mu byly svěřeny zákonem. Tato příslušnost přešla dne 1. 1. 2003 z Okresních úřadů na KÚ. Místní příslušnost je podle správního řádu dána např. místem činnosti (místem provozování), místem podnikání, u FO místem trvalého pobytu a u PO místem sídla. Pro rozhodování ve věci rozhodnutí o registraci NZZ se KÚ řídí místem provozování NZZ. 2.4.1
Žádost o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče
Ţádost o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče (dále také „ţádost o vydání souhlasu s PVT“) je tzv. první etapou, kterou musí budoucí provozovatel NZZ podstoupit. Náleţitosti této ţádosti ani postup KÚ při
40
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Rozhodnutí bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat. 42 SKULOVÁ, Soňa a kolektiv. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008, s. 88. ISBN 978-80-7380-110-6. 41
28
následném vydání Rozhodnutí o vydání souhlasu či nesouhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče (dále také „PVT“) nejsou upraveny v zákoně o NZZ, a tudíţ bylo moţné, aby si orgány příslušné k registraci vytvořily pro ţadatele formuláře. Krajský úřad Karlovarského kraje (dále také „KÚ KK“), odbor zdravotnictví, tak učinil a vytvořil ţádost o vydání souhlasu s PVT (viz příloha č. 1). Tato ţádost obsahuje náleţitosti dle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tedy je v identifikačních údajích shodná se ţádostí o registraci: a) jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, je-li provozovatelem nestátního zařízení fyzická osoba; je-li provozovatelem nestátního zařízení právnická osoba, název, sídlo, právní forma, jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem a jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo odborného zástupce, b) druh a rozsah poskytování zdravotní péče, c) místo provozování nestátního zařízení včetně uvedení vlastnického nebo nájemního vztahu.43 Dalšími údaji, které se v ţádosti o vydání souhlasu s PVT uvádějí a liší se od ţádosti o registraci, je: personální vybavení (jména lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, nelékařských zdravotnických povolání a ostatních zaměstnanců NZZ, jejich pracovní zařazení, velikost úvazku, doklady o vzdělání) a věcné a technické vybavení. Po vyplnění ţádosti je nutné přiloţit potřebné doklady, které téţ nejsou v ţádném zákoně specifikovány. Z tohoto důvodu ţadatelé připojují doklady dle ust. § 10 odst. 3 zákonem č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterými jsou: a) doklady o vzdělání, b) doklad o zdravotní způsobilosti, který vydá registrující lékař a nesmí být starší tří měsíců, c) doklad o bezúhonnosti (KÚ KK, odbor zdravotnictví si pořizuje sám), d) provozní řád schválený příslušným orgánem veřejného zdraví, tj. Krajská hygienická stanice, e) nájemní smlouva nebo výpis z katastru nemovitostí, f) výpis z obchodního rejstříku, pokud je provozovatelem PO, g) osvědčení o věcném a technickém vybavení Státního ústavu pro kontrolu
43
Ust. § 10 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
29
léčiv, pokud se jedná o lékárnu, h) souhlas MZ ČR, pokud se jedná o středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk a transplantačního centra, i) souhlas MZ ČR, pokud se jedná o zařízení provádění postupů a metod asistované reprodukce, j) osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu MZ ČR, pokud se jedná o NZZ v druhu péče nelékařských zdravotnických povolání, k) souhlas Státního inspektorátu lázní a zřídel, pokud se jedná o lázeňské zařízení. Postup k získání Rozhodnutí o vydání souhlasu s PVT a splnění první podmínky pro následné vydání Rozhodnutí o registraci je následující: ţadatel nejprve zajistí potřebné kroky k moţnému vzniku NZZ, tj. získání odborné způsobilosti, zajištění moţnosti uţívaní nebytových prostor a jejich věcné a technické vybavení dle platných právních předpisů a pokud se jedná o PO, musí se zaloţit obchodní společnost. Po zajištění potřebných kroků k moţnému vzniku NZZ si ţadatel opatří veškeré potřebné doklady, vyplní ţádost o vydání souhlasu s PVT. Pro snadnější průběh řízení můţe ţádost nejprve zaslat emailem ke schválení KÚ KK, odboru zdravotnictví, z důvodu, aby podání bylo úplné a netrpělo nedostatky (např. neuvedených některých údajů či nepřiloţených dokladů potřebných k vydání poţadovaného rozhodnutí). Tímto krokem KÚ KK, odbor zdravotnictví předchází zbytečnému prodluţování správního řízení. KÚ KK, odbor zdravotnictví zkontroluje elektronicky doručenou ţádost, opraví a spolu s připomínkami zašle ţadateli k případnému doplnění neuvedených či chybně uvedených údajů a popřípadě znovu vypíše doklady, které je nutno k ţádosti připojit. Po této kontrole můţe ţadatel ţádost podepsat a doručit fyzicky spolu s přílohami příslušnému správnímu orgánu. Ţádost o vydání souhlasu s PVT doručena KÚ je podkladem k zahájení správního řízení. V případě, ţe ţádost trpí nedostatky (chybí potřebné doklady či ţádost není úplná), pomůţe KÚ nedostatky odstranit, aby bylo moţné ve správním řízení pokračovat. Následně je s ţadatelem sjednán termín kontroly věcného a technického
30
vybavení, která se provádí dle vyhlášky č. 221/2010 Sb., o poţadavcích na věcném a technickém vybavení zdravotnického zařízeni, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola se provádí na základě předloţeného „Pověření ke kontrole“, kde je uvedeno, na základě jakých právních předpisů je zařízení kontrolováno, kým, kdy a jaké zařízení se kontroluje. Z výsledku této kontroly KÚ vyhotovuje na místě „Protokol o kontrole“, kde je uvedeno, zda zařízení splňuje poţadavky, či nesplňuje. Pokud bylo při kontrole zjištěno, ţe zařízení má nedostatky malého významu, např. chybí pomůcky pro první pomoc KÚ KK, odbor zdravotnictví tyto nedostatky řeší s provozovatelem dohodou o nápravě, a to tím způsobem, ţe např. doloţí doklady o zakoupení chybějících pomůcek. V tomto případě se protokol nevyhotovuje na místě, ale následně po nápravě nedostatků. Po splnění stanovených podmínek, tj. doloţení veškerých dokladů dle zákona o NZZ a výsledku kontroly, vydá KÚ Rozhodnutí o vydání souhlasu s PVT (viz příloha č. 2). Jak vyplývá z názvu „Rozhodnutí o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením s druhem a rozsahem zdravotní péče“, mělo by být NZZ, také kontrolované ze stránky personálního naplnění. Coţ je v této době nemoţné, protoţe MZ ČR nevydalo příslušnou vyhlášku o personálním vybavení, a tudíţ KÚ KK, odbor zdravotnictví kontroluje pouze doklady o vzdělání provozovatele FO nebo odborného zástupce. Náprava tohoto nedostatku by měla přijít během roku 2012, kdy by měla vejít v účinnost vyhláška MZ ČR o poţadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních sluţeb spolu s dalšími zdravotnickými předpisy. Po účinnosti této vyhlášky budou muset KÚ kontrolu zaměřit i na personální obsazení NZZ. Ţádost o vydání souhlasu s PVT není pouze první etapou pro získání oprávnění k provozování NZZ, ale v některých případech i první částí ţádosti o změnu registrace NZZ. Ţádost o vydání souhlasu s PVT se vyplňuje a předkládá i u změn týkajících se: odborného zástupce, druhu a rozsahu zdravotní péče a místa provozování. V těchto případech se postupuje obdobně.
31
2.4.2
Žádost o registraci nestátních zdravotnických zařízení
Druhá fáze k získání oprávnění k provozování NZZ, nastává po nabytí právní moci Rozhodnutím o vydání souhlasu s PVT a podáním ţádosti o registraci NZZ (viz příloha č. 3). Ţádost o registraci NZZ obsahuje některé náleţitosti uvedené v ţádosti o vydání souhlasu s PVT,44 a den zahájení provozování NZZ. Toto datum je pro provozovatele důleţité, protoţe tímto dnem, vznikají provozovateli určitá práva a povinnosti (viz podkapitola 2.6). Přílohy ţadatel k ţádosti o registraci NZZ dokládat znovu nemusí, pouţijí se tytéţ, na jejichţ základě bylo vydáno Rozhodnutí o vydání souhlasu s PVT. Výjimkou je doloţení dokladu o zaplacení správního poplatku45 a Rozhodnutí o vydání souhlasu s PVT s vyznačením právní moci. Správní poplatek za vydání Rozhodnutí o registraci NZZ je stanoven ve výši 1000,- Kč. Ţadatelé jsou povinni tento poplatek uhradit. Po předloţení ţádosti o registraci NZZ a doloţení všech potřebných příloh,46 vydá orgán příslušný k registraci Rozhodnutí o registraci NZZ (viz příloha č. 4), a to do 30 dnů ode dne podání ţádosti.47 Tato lhůta je stejná i pro vydání rozhodnutí o vydání souhlasu s PVT, tj. pro kaţdé zahájené správní řízení. Rozhodnutí musí dle správního řádu, obsahovat danou formu, obsah a náleţitosti.48 Náleţitostmi rozhodnutí je výroková část, odůvodnění a poučení. Ve výrokové části se uvádějí výroky o předmětu řízení, právní předpisy, dle kterých je rozhodováno a označení účastníků řízení.
V druhé části rozhodnutí, tj. odůvodnění, se uvádějí
důvody výroků a podklady pro jeho vydání. V poslední části rozhodnutí, tj. poučení, obsahuje poučení o právu podat odvolání a jakým způsobem je moţné odvolání podat. Příkladem výrokové části týkající se specifikace účastníka jsou výroky: název NZZ (to je jméno a příjmení provozovatele, nebo název obchodní společnosti dle zápisu v obchodním rejstříku), rodné číslo a trvalý pobyt u FO, u PO sídlo, právní forma, statutární zástupce a IČO, a dále: druh a rozsah péče (názvy oborů se uvádějí dle vyhlášky o oborech), místo provozování (dle schváleného provozního řádu) a popřípadě odborný zástupce (v případě, ţe provozovatel nemá odbornou způsobilost).
44
Ust. § 10 odst. 2 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, poloţka 25. 46 Ust. § 10 odst. 3 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 47 Ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 48 Ust. §§ 67, 68,69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 45
32
Po nabytí právní moci Rozhodnutí o registraci KÚ KK, odbor zdravotnictví, zasílá kopii tohoto rozhodnutí s vyznačením právní moci následujícím institucím:
Finančnímu
úřadu, České správě sociálního zabezpečení, ČLK, MZ ČR, Českému statistickému úřadu a zdravotním pojišťovnám, proto, aby tyto organizace byly obeznámeny s nově vzniklým subjektem, který má vůči nim určité povinnosti. Návrh nového zákona o zdravotních sluţbách, na jehoţ základě bude NZZ moci vykonávat svou činnost, přinese všem provozovatelům tohoto typu zařízení povinnost přeregistrace jejich zařízení. Pokud tuto povinnost provozovatel NZZ zmešká, NZZ po 36 měsících zanikne. Tato povinnost se stávajícím provozovatelům nelíbí, ale věříme, ţe nakonec budou spokojeni. Pro všechny KÚ v ČR tato povinná přeregistrace přinese více administrativního zatíţení, ale i přesto to všichni vidí jako pozitivní, a to z toho důvodu, ţe převáţná část NZZ byla registrována v 90 letech 20. století, tj. po účinnosti zákona o NZZ, kdy právní normy upravující zákonné obecné podmínky pro provozování NZZ neexistovaly vůbec, nebo neodpovídají současným podmínkám.
2.5
Změny v registraci nestátních zdravotnických zařízení
Změny, které se týkají údajů uvedených v registraci NZZ a dokladů, které s tím souvisejí, je provozovatel povinen do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, nahlásit příslušnému správnímu orgánu k registraci.49 Podle čl. 2 odst. 3 Ústavního zákon č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ale i čl. 2 odst. 2 Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod stanoví, ţe „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“. Čl. 4 odst. 1 Listiny dále doplňuje uvedené ustanovení tak, ţe „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“. V souladu s výše uvedeným a skutečností, ţe současný zákon týkající se provozování NZZ (zákon o NZZ) a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (ust. § 12a odst. 4) upravuje kontrolu povinností provozovatelů nedostatečně. KÚ přivítali v nově navrhovaných zákonech (zákon o zdravotních sluţbách, zákon o zdravotnické
49
Ust. § 12 odst. 1 zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
33
záchranné sluţbě atd.) ustanovení týkající se kontroly. Podle mého názoru tak i provozovatelé těchto zařízení v konečném důsledku uvítají skutečnost, ţe je zákonem stanoveno, kdo a hlavně v jakém rozsahu je můţe kontrolovat. Nemělo by se pak totiţ stávat, ţe kontrolující orgán překročí své povinnosti nebo pravomoci vyplývající pro něho ze zákona (koná vice či jinak neţ norma předvídá), nekoná tehdy, kdy konat měl, či tak, jak konat měl. „Stát je v podmínkách fungující koncepce právního státu v zásadě jediným subjektem, který může konat jen to, co mu právní předpisy určují, stanoví či umožňují.“50 Za podmínek, ţe je provozovatel povinen nahlásit změnu, musí opět vyplnit formulář k tomu určený, tj. ţádost o změnu registrace NZZ, a doloţit doklady nutného k provedení změny v Rozhodnutí o registraci NZZ. Příklad 1: Jedná se o změnu FO osoby v části týkající se trvalého pobytu. Ţadatel musí vyplnit formulář ţádosti o změnu registrace NZZ , doloţit kopii občanského průkazu s uvedením nového trvalého pobytu a jako u registrace uhradit správní poplatek. Příklad 2: Jestliţe se bude jednat o změnu týkající se místa provozování, musí ţadatel kromě ţádosti o změnu registrace vyplnit také formulář ţádosti o vydání souhlasu s PVT, který změně předchází a jako přílohy doloţí: nájemní smlouvu či výpis z katastru nemovitostí a provozní řád, schválený orgánem veřejného zdraví. Schvalovací proces probíhá stejným způsobem, jako je popsáno v podkapitole 2.3.1. Druhou fází tohoto příkladu je taktéţ jako u ţádosti o registraci nutnost zaplacení správního poplatku a doloţením jeho dokladu spolu s podanou ţádostí o změnu registrace NZZ. Výše správního poplatku se u změny registrace liší dle poţadované změny. Při změnách týkajících se druhu a rozsahu poskytované zdravotní péče, místa provozování a odborného zástupce je provozovatel NZZ povinen zaplatit částku ve výši 500,- Kč, ale při změně osobních údajů, tj. trvalý pobyt a jméno, je správní poplatek stanoven ve výši 100,- Kč. Od správních poplatků jsou dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních
50
KLÍMA, Karel a kolektiv. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 5. ISBN 80-86898-44-X.
34
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny státní orgány a fondy, územní samosprávné celky, PO, které provádějí úkoly spojené s výkonem státní správy, a FO i PO, stanovuje-li to mezinárodní smlouva. Správní poplatek se nehradí v případě změny, která se provádí na základě výpisu z obchodního rejstříku (změna názvu společnosti, statutárního orgánu či sídla) a v případě, ţe se jedná o správní řízení zahájené z moci úřední.
2.6
Zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení
Důvody ke zrušení registrace jsou upraveny v ust. § 13 zákona o NZZ. Tento paragraf hovoří o tom, ţe příslušný správní orgán zruší registraci NZZ, jestliţe provozovatel pozbyl osvědčení, souhlas či způsobilost k výkonu zdravotnického povolání dle zvláštních právních předpisů,51 provozovatel o to poţádal sám, či provozovatel porušuje podmínky nebo povinnosti vyplývající z Rozhodnutí o registraci, ze zákona o NZZ a dále také ze zákona o péči a zdraví lidu a zákona o všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Zánik oprávnění k provozování NZZ pro provozovatele nastane dnem, kdy Rozhodnutí o zrušení registrace NZZ, nabylo právní moci. Registrace NZZ můţe být také zrušena na základě ţádosti provozovatele, která tomuto rozhodnutí předchází. Zaplatí se správní poplatek ve výši 150,- Kč a PO doloţí jako přílohu souhlas správce daně s ukončením činnosti daňového subjektu (pokud budou dále podnikat, stačí doloţit výpis z obchodního rejstříku). Podání ţádosti o zrušení registrace NZZ, musí provozovatel předloţit příslušnému správnímu orgánu tři měsíce přede dnem, od něhoţ chce mít registraci zrušenou. Na této podmínce KÚ KK, odbor zdravotnictví netrvá, pokud je zdravotní péče nahrazena novým NZZ v tom samém druhu a rozsahu poskytované péče, jeţ má být zrušena.
2.7
Práva a povinnosti
Povinnosti NZZ neurčuje pouze zákon o NZZ, ale i ostatní právní předpisy, tj. etické normy či přísahy.
Jedná se totiţ i o povinnosti související s výkonem
51
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče
35
zdravotnického povolání, které se týkají nejen osob, které jsou provozovateli NZZ, ale i zaměstnaných zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních (dále také „ZZ“). Jednou z povinností, která je pro všechny podnikatele stejná, je ohlašovací povinnost vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Povinnosti vyplývající poskytovateli ze zákona č. 160/1992 Sb.: poskytovat zdravotní péči pro druh a rozsah péče, pro který má vydanou registraci, předem sdělit v jakém druhu a rozsahu bude poskytovat zdravotní péči a za jakých podmínek, do 15 dnů hlásit změny orgánu příslušnému k vydání registrace, které se týkají údajů uvedených v registraci, spolupracovat s ostatními ZZ (pokud je potřeba), uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pacientům při poskytování zdravotní péče (pokud je zaměstnavatelem tak i smluvní pojištění za jimi způsobenou škodu týkající se poskytování zdravotní péče), plnit úkoly pro veřejnou a zdravotní soustavu, tj. Český statistický úřad a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dle zákona č. 20/1966 Sb. mají zdravotničtí pracovníci povinnosti: vykonávat zdravotnické povolání svědomitě, poctivě, s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti, převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly po dočasnou dobu v důleţitém zájmu, poskytovat první pomoc kaţdému, kdo je ohroţen na ţivotě, vést průkazně, pravdivě, čitelně a průběţně zdravotnickou dokumentaci, zachovávat mlčenlivost, o skutečnostech, o kterých se dověděl při poskytování zdravotní péče. Povinnosti související s výkonem zdravotních sluţeb vychází také z Hippokratovy přísahy, která upravuje etické principy dané doby, ve které byla přísaha lékařem sloţena. Jak uvádí publikace Lubomíra Vondráčka a Hany Kurzové, Zdravotnické 36
právo, lze odkázat i na Listinu základních práv a svobod. „Tak má-li každý právo na ochranu zdraví, jak uvádí Litina, pak tomuto právu odpovídá povinnost ostatních, a tedy i zdravotnických pracovníků, nezasahovat do toho práva jiného.“52 Dále to můţe být i etický kodex ČLK, který řeší etické chování lékaře při poskytování zdravotní péče. Etický kodex ČLK upravuje i práva NZZ, která dávají lékaři právo odmítnout péči o nemocného z odborných důvodů nebo pracovního přetíţení, právo na svobodnou volbu lékařského postupu v rámci součastné lékařské doby. Další práva NZZ vyplývají ze zákona č. 48/1992 Sb.: odmítnout přijetí pojištěnce do své péče, jestliţe by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatíţení lékaře tak, ţe by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči, odmítnout přijetí pojištěnce pro přílišnou vzdálenost místa pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní sluţby.
2.8
Výběrová řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče
Poskytovat zdravotní péči v určitém druhu a rozsahu, můţe provozovatel NZZ po obdrţení Rozhodnutí o registraci NZZ, které nabylo právní moci. Zdravotní péči můţe dle zákona o NZZ poskytovat: 1) bez přímé úhrady pacienta, tj. z veřejného zdravotního pojištění nebo smluvního zdravotního pojištění, a jsou-li náklady na péči hrazeny jiným ZZ, FO či PO, 2) za přímou úhradu pacienta, 3) kombinací přímé i bez přímé úhrady.53 Pokud chce NZZ poskytovat zdravotní péči bez přímé úhrady, musí uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s příslušnými zdravotními pojišťovnami (dále také „smlouva“). V součastné době je v Karlovarském kraji většina NZZ, které tuto smlouvu mají uzavřenou. Je pravděpodobné, ţe bez této smlouvy by NZZ nezískalo mnoho pacientů ochotných se zaregistrovat, protoţe Listina základních práv a svobod
52
VONDRÁČEK, Lubomír; KURZOVÁ, Hana. Zdravotnické právo: pro praxi a posluchače lékařských fakult. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004, s. 14. ISBN 80-246-0531-7. 53 Ust. § 7 odst. 1 zákon č. 160/1992/Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
37
hovoří o tom, ţe zdravotní péče je občanům poskytována bezplatně54 na základě zvláštních právních předpisů. Jedním z těchto zvláštních předpisů je zákon o veřejném zdravotním pojištění, z něhoţ vyplývá, kdo je plátcem zdravotního pojištění, a tudíţ kdo má právo na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Z tohoto důvodu usuzuji, ţe pojištěnec by si nevybral NZZ, kde by mu zdravotní péče nebyla poskytnuta tzv. bezplatně. Předpokladem pro uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami je nutnost NZZ projít výběrovým řízením.55 Výběrové řízení (dále také „VŘ“) vyhlašuje místně příslušný KÚ,56 který se řídí místem provozování ZZ. Vyhlašuje se na základě návrhu, tj. podání ţádosti o vyhlášení VŘ, zdravotních pojišťoven nebo ZZ, který je oprávněn poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, pro který má být VŘ vyhlášeno. Na základě ţádosti o vyhlášení VŘ příslušný KÚ vyhlásí VŘ na úřední desku po dobu nejméně 30 pracovních dnů (KÚ KK vyhlašuje na 30 pracovních dnů). Toto vyhlášení musí obsahovat určité náleţitosti jako je druh a rozsah péče pro jakou oblast je VŘ vyhlášeno, lhůtu, ve které má být nabídka uchazečem podána, a místo pro podání přihlášky. V této lhůtě musí uchazeč podat nabídku, tj. přihlášku do VŘ a doloţit doklad z finančního úřadu o tom, ţe nemá daňové nedoplatky. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek zřídí příslušný KÚ komisi, která posuzuje jednotlivé nabídky. Komise je sloţena ze zástupce příslušného KÚ, zástupce příslušné profesní organizace, zástupce příslušné zdravotní pojišťovny (pojišťovny, se kterými má uchazeč zájem uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče) a odborníkem,
54
Čl. 31 zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení základních lidských práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky – „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ 55 Ust. § 46 odst. 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění – „Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná a) pro zdravotnická zařízení lékárenské péče, b) pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky, c) v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče. V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.“ 56 Ust. § 47 odst. 1 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění - „Výběrové řízení na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní péče, vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví.“
38
pro druh péče, pro který má být péče poskytována.
57
Činnost této komise řídí zástupce
KÚ ve funkci předsedy komise a na KÚ KK tento zástupce pořizuje i zápis z jednání. Tato komise je usnášeníschopná pouze v případě, ţe je přítomna nadpoloviční většina všech členů, a rozhodnutí je přijato hlasováním nadpoloviční většiny všech přítomných členů komise. Členové komise při posuzování přihlášek přihlíţejí zejména k dobré pověsti ZZ, dodrţování postupu lege artis, k etickému přístupu k pacientům, k postoji ZZ ke zvyšování bezpečí pacienta, k nedostatkům v hospodaření a daňovým nedoplatkům. Po skončení jednání komise je KÚ povinen zveřejnit výsledky VŘ, včetně počtu získaných hlasů (KÚ KK tyto výsledky zveřejňuje na svých internetových stránkách). Jednou z nevýhod těchto výběrových řízení je, ţe výsledek nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Pojišťovny sice přihlíţejí k výsledům, ale bohuţel vyuţívají tohoto práva a smlouvu se NZZ, neuzavřou. Toto právo nejvíce vyuţívá pojišťovna VZP, která v součastné době v Karlovarském kraji neuzavírá ţádné smlouvy s NZZ. Smlouvu uzavře pouze v případě, kdy se jedná o generační výměnu či úmrtí provozovatele NZZ. Pravděpodobně z pohledu široké veřejnosti, není tento postoj VZP v rámci zajištění zdravotní péče v Karlovarském kraji zrovna příznivý, jelikoţ v kraji je nedostatek některých lékařských oborů např. zubní lékař, všeobecný praktický lékař či specialista v oboru kardiologie a gastroenterologie. NZZ, které jiţ jednou prošlo VŘ a nedostalo smlouvu, můţe v budoucnosti znovu poţádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, bez toho aniţ znovu muselo procházet VŘ.
57
Ust. § 48 odst. 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění – „Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o zdravotnických zařízeních, účastnících se výběrového řízení, členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.“
39
3 EKONOMICKÁ A FINANČNÍ STRÁNKA ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Neţ přistoupíme ke konkrétní problematice financování zdravotnických zařízení a její ekonomické stránce, je nutno vysvětlit pojem zdravotnické zařízení. Tento pojem definuje ust. § 12 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů: „Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na základě spolupráce a účelné dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví člověka a osobní odpovědnosti za poskytovanou péči. V těchto zařízeních mohou výkony zdravotní péče provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.“58
Zdravotnická
zařízení můţeme rozdělit dle zřizovatele: na státní zdravotnická zařízení a na NZZ (viz předchozí kapitoly). ZZ můţe být i nezisková organizace, tj. veřejné zdravotnické zařízení, jejichţ zřizovateli můţe být Česká republika, územně samosprávný celek, tj. obec a kraj, FO i PO nebo spolek těchto osob. Základním a nejdůleţitějším příjmem pro ZZ jsou příjmy od zdravotních pojišťoven (ze zdravotního pojištění), které pokrývají cca 80 % všech nákladů. Dalšími finančními prostředky jsou přímé platby od pacientů, dary od různých nadací a sponzorů, dotace, doplňková činnost, a pokud je zřizovatelem stát nebo územně samosprávný celek, tak samozřejmě příspěvky z jejich rozpočtu. Doplňková činnost můţe být příjmem ZZ včetně veřejných zdravotnických zařízení, ale pouze za určitých podmínek. První podmínkou je, ţe hlavní činnost ZZ nesmí být narušena, ohroţena a omezena. Druhou podmínkou je navázání doplňkové činnosti na činnost hlavní. Zdůvodněno je to tím, ţe veřejné zdravotnické zařízení není zřízeno za účelem vytváření zisku oproti NZZ, a tudíţ vyplývá další podmínka, a to je, ţe výnos získaný z hlavní a vedlejší činnosti, musí být pouţity na zajištění a zlepšení hlavní činnosti. Příkladem této činnosti můţe být zajištění stravování i osobám, které nevyuţívají sluţby ZZ. Dalším výše jmenovaným příjmem ZZ byla přímá platba pacienta, tj. regulační poplatek nebo doplatek za poskytnutý zdravotní výkon, který pojišťovna neproplácí v celkové výši. Regulační poplatky jsou stanoveny ve výši 30,- Kč, 90,- Kč a 100,- Kč a platí se do limitu 5000,-Kč za rok. U dětí mladších 18 let a osob starších 65 let je limit sníţen na 2500,- Kč za rok. Regulační poplatek 30,- Kč se platí při návštěvě praktického lékaře 58
Ust. § 12 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu.
40
(dále také „PL“), gynekologa, zubního lékaře a specializovaných lékařů, pokud nám provedou vyšetření, a za poloţku na receptu v lékárně. Za návštěvu pohotovostní sluţby se vybírá poplatek ve výši 90,- Kč a výše 100,- Kč se hradí za den na lůţku v nemocnicích, léčebnách, ozdravovnách a lázních. Regulační poplatky jsou příjmy ZZ ne zdravotních pojišťoven, jak si mnozí myslí. Pojišťovna poplatky pouze eviduje, sleduje limit a vyplácí jeho překročení. Dalšími moţnými příjmy byly zmiňovány dotace a dary. Dotace jsou příjmem, který se většinou váţe na předem určený účel. Převáţně se účelovost váţe u dotací poskytnutých státem a územních samosprávných celků. Pokud mluvíme o darech, myslíme tím dary od soukromých firem, které jsou převáţně neúčelové a pouţívají se dle uváţení zřizovatele či provozovatele ZZ. Existence ZZ zařízení je závislá na přísunu finančních toků, které mohou být ovlivněny některými hledisky např. zdravím jedince a skupin, kvalitě ţivotního prostředí v určitých oblastech a ţivotním stylem jedince. Graf č. 1: Výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování
Zdroj: ÚZIS ČR, Zdravotnická ročenka ČR 2009.
41
Účetnictví soukromých ZZ se řídí dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, za pomoci příslušných vyhlášek vydaných Ministerstvem financí a platných účetních standardů. ZZ zřízené státem a územním samosprávným celkem má účetnictví řešeno v rozpočtových pravidlech zřizovatele z hlediska porovnání celkových nákladů a výnosů, které se zaznamenávají ve výkazu zisku a ztráty, tj. výsledovce. Výsledovka má členěné výnosy a náklady do jednotlivých skupin, které jsou ukazateli výrobních faktorů, kde snadno zjistíme, zda je ZZ ve ztrátě či zisku. Finanční stránka ZZ je kontrolována orgány zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a finančních orgánů. Kontrola a finanční stránka ZZ se můţe lišit dle druhu jeho zřizovatele či zakladatele. 1) ZZ můţe zřizovat územně samosprávný celek jako příspěvkové organizace nebo je zakládá dle obchodního zákoníku jako s. r. o. nebo a. s. U příspěvkových organizací se kontrola vztahuje na zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočet se sestavuje vyrovnaný, a tudíţ se nevytváří zisk. Pokud je příspěvková organizace ve ztrátě, pak schodek dorovnává její zřizovatel. Tento zákon o finanční kontrole ve veřejné správě se však nevztahuje na zřizování ZZ dle obchodního zákoníku. Tyto společnosti jsou kontrolovány prostřednictvím svých zákonem stanovených orgánů, ve kterých jsou často zástupci samosprávného celku. Je zde moţnost vytváření zisku oproti příspěvkovým organizacím. 2) Stát je dalším moţným zřizovatelem ZZ a jejich kontrola zařízení se také vztahuje na zákon č. 320/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozpočet se sestavuje vyrovnaný, a pokud je výsledek hospodaření ziskový, rozděluje se do fondů a v následujících letech můţe vykrýt ztrátu. Pokud ale schodek nelze vykrýt z fondů, nastupuje opět dorovnání ze strany zřizovatele. 3) Dalším moţným zakladatelem můţe být FO nebo PO, tj. soukromá ZZ. Jejich kontrola vychází z vedení účetnictví (viz výše) a jeho provozovatel si nese právní odpovědnost. Hlavním ekonomickým statkem ZZ jsou poskytnuté zdravotní sluţby, které přispívají ke zdraví lidí, a je u nich důleţité rozhodnut, v jakém mnoţství se budou produkovat. Jedním z důleţitých ekonomických pojmů ZZ je poptávka, která vyjadřuje, jaké mnoţství statků či sluţeb je kupující za určitou cenu ochoten nakoupit. Cílem poptávky 42
ve ZZ je zdravotní potencionál jedince, a tudíţ je poptávka ovlivněna několika faktory: demografickým sloţením obyvatelstva, zdravím jedince, regionálními zvyklostmi, nabídkou zdravotních sluţeb a v součastné době bych řekla i zdravotní pojišťovnou VZP, která koordinuje mnoţství ZZ v určitém druhu a rozsahu zdravotní péče ve svém rozsahu působnosti.
3.1
Zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovny jsou specializované zdravotní a finanční instituce, jejichţ působnost je upravena v zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Pro zahájení činnosti musí zdravotní pojišťovny dostat povolení od Ministerstva zdravotnictví ČR a zavázat se k podmínce, ţe do jednoho roku budou registrovat 50 000 pojištěnců.
Jejich organizační struktura je tvořena nejvyšším
orgánem a to správní radou, která rozhoduje o činnosti zdravotní pojišťovny. Kontrolním orgánem je dozorčí rada, která kontroluje činnost, dodrţování pravidel a hospodaření zdravotní pojišťovny. Posledním specifickým orgánem zdravotní pojišťovny je rozhodčí orgán, který rozhoduje o věcech spojených s placením pojistného (sníţení záloh, vrácení přeplatku, penále). V současné době je na území ČR osm zdravotních pojišťoven: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je provádění všeobecného zdravotního pojištění dle daných právních předpisů.59 Kaţdá osoba, která má trvalý pobyt na území ČR nebo osoba, která je zaměstnána u zaměstnavatele, jehoţ firma má sídlo na území ČR, má povinnost platit zákonné zdravotní pojištění. Pokud občan ČR, nemá svůj příjem, odvádí za něj zdravotní pojištění stát, jedná se zejména o děti, studenty, ţeny na mateřské dovolené, důchodce a nezaměstnané. Výše odvodů zaměstnance na zdravotním pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu (zaměstnanec odvádí 4,5% 59
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojišťění.
43
a zaměstnavatel 9 %), Osoba samostatně výdělečně činná odvádí měsíční zálohu na zdravotní pojištění a jednou ročně dostává vyúčtování s doplatkem či přeplatkem. Zdravotní pojištění se odvádí na účty zdravotních pojišťoven, které po obdrţení záloh na zdravotní pojištění finanční prostředky přerozdělují. Část finančních prostředků získaných na zdravotním pojištění je přerozdělováno na účty ZZ, a to jestliţe ZZ poskytlo pacientovi, tj. pojištěnci, zdravotní péči, která je hrazena ze zdravotního pojištění a zároveň má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s danou pojišťovnou. Ust. §§ 13, 14 a 15 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, která zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a která být hrazena nemůţe. Zdravotní výkony (poskytnutá zdravotní péče), které má ZZ nasmlouvané se zdravotní pojišťovnou, jsou bodově ohodnoceny dle jejich náročnosti a poţadavků na vzdělání zdravotnického personálu. Ohodnocení bodů stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě dohodovacího řízení mezi VZP, ostatními pojišťovnami a zájmovými sdruţeními ZZ. Seznam zdravotních výkonů a jejich finanční ohodnocení body vychází ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (zkráceně je nazývána sazebníkem), kde je stanoven obsah jednotlivých zdravotnických výkonů, minutová reţijní sazba, čas výkonu a hlavně body za jednotlivé zdravotní výkony. Jednotlivé sazebníkem stanovené poloţky se dle daného vzorce pronásobí cenou bodu, která je stanovena výměrem Ministerstva financí. K tomu je potřeba dodat, ţe zdravotní pojišťovny ve většině případech mají stanovenou niţší hodnotu bodu neţ je maximální cena. Zdravotní pojišťovna pouţívá několik úhradových mechanismů, kterými je moţno hradit vykázané zdravotní výkony smluvním ZZ. Jedná se zejména o platbu kapitační, výkonovou a paušální a sytém DRG. Kapitační platba je platba za kaţdého registrovaného pacienta, ať pacient péči čerpá, či nečerpá. Tento způsob úhrady se nejčastěji pouţívá u praktických lékařů a je zde moţná i kombinace více mechanismů, jako např. kapitačně-výkonová platba. Výkonová platba je platbou, která se hradí dle poskytnutého zdravotního výkonu a na základě jeho bodového ohodnocení (viz výše). Tento systém úhrady je nejčastěji 44
pouţíván u specializovaných ambulantních zařízení. Je to jeden z nejsloţitějších mechanismů, který je v ČR pouţíván. Paušální platba se hradí tzv. paušálem, např. paušál na reţijní náklady, spotřebovaný materiál atd. Nejčastěji je vyuţívána v ústavních zařízeních (nemocnicích) a ambulancí při ústavních ZZ. Systém DRG „Diagnosis related group“ je pouţíván jen u vybraných nemocnic. Základem pro tento systém je umístění pacienta na akutním lůţku podle diagnózy a finanční náročnosti léčby. Existuje 25 diagnosatických hlavních tříd a 941 podskupin, do nichţ je pacient zařazován a platba je dle tohoto zařazení realizována. Způsob zařazení do skupin je řešen v definičním manuálu, který nebyl ZZ velmi vyuţívaný, a proto byl vytvořen počítačový program tzv. grouper. Tento program po zadání konkrétních údajů o pacientovi (základní a vedlejší diagnóza, výkony, doba hospitalizace, věk, pohlaví, porodní váha) zařadí pacienta do určité skupiny. „Možností využití systému je však několik – nejen že dává do souvislosti diagnózy nemocných a náklady na jejich léčbu, ale může sloužit jako nástroj pro hodnocení nemocniční péče a přímou úhradu lůžkovým zdravotnickým zařízením, díky němu lze také objektivně srovnávat kvalitu zdravotní péče, produkci zdravotní péče a její nákladovost. Výsledky lze porovnávat mezi jednotlivými zařízeními a provádět vyhodnocení využitelné ve financování nemocniční péče, plánování, tvorbě rozpočtu atp.“60
3.2
Rozdílnost financování nestátních zdravotnických zařízení
V následujících podkapitolách se má práce bude věnovat finanční stránce ambulantního zařízení a Krajskému dětskému domovu pro děti do 3 let, příspěvkové organizaci Karlovarského kraje. Obě tato zařízení jsou sice NZZ, ale v jejich financování jsou rozdíly, a proto na nich lze různé způsoby financování ilustrovat. Zpočátku je nutno upozornit na jeden z nejvýznamnějších rozdílů těchto zařízení, kterým je základní příjem, na němţ jsou NZZ závislé a bez něhoţ by jejich existence nebyla moţná. Základním příjmem pro ambulantní zařízení jsou příjmy od smluvních zdravotních pojišťoven, naproti tomu pro Krajský dětský domov pro děti do 3 let je tímto příjmem příspěvek na činnost od zřizovatele, tj. Karlovarský kraj.
60
BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 100-101. ISBN 978-80-7357-503-8.
45
3.2.1
Financování ambulantního zařízení
Pro uvedení konkrétního příkladu z oblasti financování ambulantního zařízení byla vybrána soukromá gynekologicko-porodnická ordinace, která je registrována KÚ KK, odborem zdravotnictví, jako FO i PO, tj. s. r. o. pro tento druh a rozsah péče. Základním příjmem pro tento druh zařízení jsou příjmy od smluvních zdravotních pojišťoven. Tyto příjmy tvoří 95 % finančních zdrojů pro soukromou ordinaci. Soukromé ordinace nemusí a některé ani nemají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se všemi zdravotními pojišťovnami (mají např. jen smlouvu se čtyřmi). Příklad: Pokud lékař nemá smluvní vztah s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou a přijde k němu do ordinace pacient, který je pojištěncem této zdravotní pojišťovny, musí si poskytnutou zdravotní péči pacient uhradit sám. Největší roli však pro všechny tyto typy zařízení hraje zdravotní pojišťovna VZP, která pokrývá cca 60% příjmů od smluvních pojišťoven. Proto kaţdé ZZ usiluje právě o smlouvu s tzv. „monopolní zdravotní pojišťovnou“ VZP.
Dalšími příjmy soukromé ordinace jsou
přímé platby od pacientů ve formě regulačního poplatku ve výši 30,- Kč, který neplatí těhotné ţeny, a téţ se regulační poplatek neplatí při preventivní prohlídce. Do přímých plateb soukromé ordinace se zahrnují i zdravotní výkony, které nejsou z veřejného zdravotního pojištění. Poslední sloţkou přímých plateb soukromé ordinace mohou být platby od některých cizinců, kteří nemají zdravotní pojištění (cena za výkon je smluvní), a kterých je ale minimálně z důvodu, ţe vyuţívají zdravotnických sluţeb hotelu, ve kterém jsou ubytováni (lékař je zaměstnanec hotelu). Výdajová sloţka soukromé ordinace se skládá ze mzdy zaměstnaného personálu (zdravotní setra a např. uklízečka), nájmu (pokud není ordinace ve vlastnickém vztahu) nákupu spotřebního materiálu a eventuálně splátek za leasing přístrojů a auta. Při zpoţdění plateb od smluvních zdravotních pojišťoven nebo při dlouhodobém onemocnění ambulantního specialisty je soukromá ordinace schopna přeţít dva, maximálně tři měsíce. Této situaci můţe lékař předejít uzavřením drahé speciální pojistky.
46
3.2.1.1 Spolupráce s pojišťovnami Tato soukromá gynekologicko-porodnická ambulance má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s pěti základními zdravotními pojišťovnami, tj. VZP, VoZP, ČPZP, ZP MV ČR, OZP. Uzavření této smlouvy předchází dodání příslušných dokumentů, které zdravotní pojišťovna od nového subjektu vyţaduje, tj. Registrace NZZ, smlouva o pojištění proti odpovědnosti za škodu, smlouva na uzavření běţného účtu, provozní řád schválený orgánem veřejné ochrany zdraví, seznam personálního vybavení a doklady o vzdělání lékaře a dalších zdravotnických pracovníků. Výkony se vykazují jednou měsíčně vţdy za předchozí měsíc. Popisovaná gynekologická ambulance předává vykazované data na disketě s průvodním listem a jako přílohu dokládá fakturu. Od 1. 1. 2012 by tato data měla být odesílána přes portál zdravotních pojišťoven elektronickou cestou, coţ v součastné době není moţné, protoţe VZP jako jediná zdravotní pojišťovna není k tomuto systému připojena. Vykázané zdravotní výkony proplácejí zdravotní pojišťovny do tří týdnů, aţ na VZP, která je vyplácí po měsíci. Zdravotní výkony jsou účtovány podle sazebníku,61 ze kterého vyplývá, ţe některé zákroky jsou omezeny frekvencí a některé jsou vázány na diagnózu. V případě, ţe soukromá gynekologická ambulance vykáţe více neţ jedno preventivní vyšetření u jednoho pojištěnce, zdravotní pojišťovna tento výkon neuhradí a to z důvodu stanovení frekvence, tj. nároku na jednu preventivní prohlídku za rok. 3.2.2
Financování Krajského dětského domova pro děti do 3 let
K 1. 1. 2003 byly pod Karlovarský kraj převedeny z okresních úřadů subjekty, které měly právní formu organizační sloţka z míst působení v Karlových Varech a Aši K tomuto datu zřídil Karlovarský kraj dvě nové organizační sloţky, tj. Dětský domov pro děti od 0-3 let a Dětský domov v Aši (pro děti do 3 let). V roce 2004 na základě rozhodnutí Zastupitelstva Karlovarského kraje došlo k transformaci organizačních sloţek na příspěvkové organizace. K 1. 1. 2006 byly příspěvkové organizace v oblasti 61
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.
47
dětských domovů pro děti do 3 let zřízené Karlovarským krajem, a tudíţ byly sloučeny do jedné organizace, která dostala nový název Krajský dětský domov pro děti do 3 let. Krajský dětský domov pro děti do 3 let (dále také „KDD“) spadá do kategorie zvláštních dětských zařízení, které je tzv. „kojeneckým i dětským“ zařízením současně. Tento druh NZZ je příspěvkovou organizací, která je zřízena za účelem poskytování ústavní, léčebné, rehabilitační zdravotní péče a výchovné péče ve smyslu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů dětem z Karlovarského kraje, dle potřeby i z jiných krajů. Hlavní náplní činnosti KDD je pomoci všem dětem, které se ne vlastní vinou dostaly do tohoto zařízení, aby se v co nejkratší době mohly vrátit do přirozeného prostředí, tj. do rodiny. V případě, ţe rodiče spolupracují a mají zájem, pak do vlastní rodiny. Pokud nelze dítě z různých důvodů vrátit do původní rodiny, hledá se náhradní rodinná péče (adopce, pěstounská péče). Toto zařízení klade dlouhodobě důraz na co nejkratší pobyt dětí v ústavním zařízení. Pokud biologičtí rodiče neprojevují zájem, jsou činěny ve spolupráci s městskými úřady a Aktivem pro náhradní rodinnou péči takové kroky, aby mohly být děti nabídnuty k adopci. Zdravotní péče je v KDD mimo jiné zajišťována prostřednictvím lékaře, který má vlastní registraci NZZ s následujícím druhem a rozsahem zdravotní péče: praktické lékařství pro děti a dorost. Tento lékař je zároveň odborným zástupcem KDD a všechny děti umístěné v tomto zařízení jsou zaregistrovány v jeho ordinaci. Důvodem je skutečnost, ţe KDD nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou a v souladu s § 15 odst. 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích hrazena pouze z rozpočtu zřizovatele. Z výše uvedeného důvodu zajišťuje tento lékař veškeré preventivní prohlídky u dětí a dále má rovněţ moţnost indikovat u pacientů další vyšetření, případně poţádat o transport pacienta do jiného zdravotnického zařízení. Kromě lékaře – odborného zástupce je lékařská péče zajišťována dalším lékařem, který je rovněţ v pracovním poměru ke KDD. Zdravotnická péče je dále zajišťovaná prostřednictvím nelékařského zdravotnického personálu, tj. dětských sester, zdravotních sester, ošetřovatelek, fyzioterapeutů, klinického psychologa a klinického logopeda, kterého děti navštěvují externě v jeho privátní ordinaci. Počty zdravotnického personálu jsou stanoveny dle počtu lůţek -
48
KDD má v současné době 60 lůţek. Počty zdravotnických pracovníků se řídí Metodickým pokynem MZ ČR. Jak jiţ bylo výše zmíněno, KDD je závislý na příjmech od svého zřizovatele, ty tvoří 98% celého zisku. Jak vyplývá z finančního plánu této organizace pro rok 2012, dalšími příjmy KDD jsou: např. rodinné přídavky na děti (činí 500 Kč měsíčně na dítě), výnosy z prodeje sluţeb (prádelnická sluţba a prodej obědů zaměstnancům) a čerpání rezervního fondu. Nákladové poloţky této příspěvkové organizace jsou obdobné jako u soukromé ordinace, tj. mzdové náklady, spotřeba energie a spotřeba materiálu. Dalšími nákladovými poloţkami, s kterými se na rok 2012 počítá, jsou: náklady na opravy a údrţbu budov, cestovné, náklady na reprezentaci, odpisy dlouhodobého majetku a ostatní náklady z činnosti. Hospodaření KDD má trvale ziskový charakter, který je zapříčiněn sloučením zařízením v Aši a Karlových Varech v roce 2006 do jednoho zařízení, to přineslo efektivnější vyuţití nákladů, např. vypisování společných výběrových řízení na dodávku spotřebního materiálu.
Rok 2011 by měl také výrazně přispět k hospodárnějšímu
vedení organizace, a to z důvodu převedení poskytované zdravotní péče jen do pobočky v Karlových Varech, to povede ke sníţení veškerých nákladů, např. nejvýznamnější poloţkou budou mzdové náklady. Tabulka č. 2: Vývoj hospodaření Krajského dětského domova pro děti do 3 let v letech 2007-2008 v Kč Náklady Výnosy
2007 48 619 672 49 491 264
2008 49 313 513 49 337 649
2009 50 099 410 51 111 915
2010 52 425 593 52 438 276
Hospodářský výsledek
871 592
24 136
1 012 505
12 683
Zdroj: Krajský dětský domov pro děti do 3 let, příspěvková organizace.
49
ZÁVĚR Fakta, která jsem shrnula v mé práci, dala základní přehled o nejdůleţitějších druzích podnikání v ČR se zaměřením na nestátní zdravotnické zařízení. Zejména práce ukázala za jakých podmínek a jakým způsobem mohou NZZ poskytovat zdravotní péči, tj. specifika tohoto podnikání. Blíţe osvětlila finanční stránku ZZ, a také doloţila, ţe současný stav legislativy týkající se registrací NZZ není ideální. Provozování NZZ znázorňuje problematiku vnitřně sloţitou a značně obsáhlou. Vzhledem k této skutečnosti byla moje práce zaměřena na nejdůleţitější konkrétní oblasti, které zmíněné odvětví reguluje. Záměrem této práce bylo upozornit na specifické rysy provozování NZZ, jejich rozdílnost při vzniku či zániku oproti jinému druhu podnikání a na jejich úskalí. Při podnikání ve zdravotnictví se musí, podnikatel orientovat nejen v předpisech týkajících se podnikání jako takového, tj. finanční a daňovou oblastí, ale i předpisy, které jsou v mnoha ohledech svazující a omezující. Jak jsem jiţ popisovala ve své práci, jsou to hlavně velice přísné předpisy upravující hygienické poţadavky, poţadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení,62 ale i personální zabezpečení, kdy zdravotní péči mohou poskytovat pouze pracovníci, kteří se ve svém oboru často vzdělávají i 8 let, kdyţ nepočítáme celoţivotní vzdělávání, které by mělo být vlastní všem podnikatelům z jakékoliv oblasti. Neţ se stanete gynekologem, musíte absolvovat 6 let vysokoškolského vzdělání a 4 roky specializačního vzdělávání s úspěšným ukončením atestační zkoušky. Nejdůleţitější omezení však spatřuji ve finanční oblasti tohoto specifického podnikání. Podnikatelé ve zdravotnictví jsou omezeni, jak jsem jiţ uváděla smlouvy se zdravotními pojišťovnami, frekvencí výkonů, které smějí v daném období pojištěnci provést, a v neposlední řadě i cenou za jednotlivé zdravotní výkony. Rozdílnost dále spatřuji mezi FO a PO. Nevýhodou při zakládání NZZ PO, je delší časová náročnost při vyřizování všech potřebných kroků. V první etapě se zakládá obchodní společnost a následně se ţádá KÚ o registraci k provozování činnosti, tj. registraci NZZ. K nahlašování změn týkajících se údajů obsaţených v obchodním rejstříku jsou povinné všechny PO v něm zapsané. NZZ má kromě této povinnosti dále změnu hlásit KÚ, jako registrujícímu orgánu, do 15 dnů. Další z rozdílů se týká zrušení 62
Vyhláška č. 221/2010 Sb., o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení.
50
podnikatelské činnosti. NZZ musí poţádat tři měsíce přede dnem, od něhoţ ţádá registraci zrušit, kdeţto u podnikatelů dle ţivnostenského zákona zrušení probíhá v rámci pozastavení činnosti a po roce automaticky ţivnostenské oprávnění zaniká. Ze zmíněného vyplývá, ţe NZZ mají mnohem více povinností vůči orgánům, na které jsou vázány oproti ostatním podnikatelským subjektům.
Jedním z úskalí lékařů
či některých nelékařských povolání, je pochybení v poskytování zdravotní péče a tím moţného způsobení škody (úmrtí pacienta, trvalé následky pacienta atd.). Jsem přesvědčena, ţe závaţnost v poškození zdraví oproti poškození zdí při malování je úplně jiného charakteru neţ u běţného podnikatele. Nejpodstatnějším úskalím ZZ je vazba na zdravotní pojišťovny v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. Tato smlouva zajišťuje ZZ větší počet pacientů, neţ kdyby ji uzavřenou neměla a tím i částečné jistoty v tomto podnikání. V součastné době se pro budoucí provozovatelé NZZ jeví situace v Karlovarském kraji nevyhovujícím způsobem. VZP totiţ uzavírá nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče pouze v případě úmrtí provozovatele NZZ nebo při tzv. generační výměně. Z mého pohledu, není postoj VZP v rámci zajištění zdravotní péče v Karlovarském kraji zrovna příznivý, a proto můţeme pouze doufat, ţe svůj postoj přehodnotí. Některé nedostatky, týkající se této oblasti podnikání vyřeší snad nová legislativa 1. dubna 2012, kdy budou v účinnosti nové zdravotnické právní předpisy, které eliminují mnoho doposud nevyřešených problémů, se kterými se úředníci KÚ po celou řadu let setkávali. Navíc budou upraveny oblasti, které doposud zákonně řešeny nebyly. Jedním ze základních nevyhovujících jevů v současné legislativě je úprava správních deliktů. Tyto delikty legislativa nevymezuje a ani nestanovuje výši jejich sankce, která by mohla být uplatněna v praxi při nedodrţování povinností NZZ. Problematika bude nově řešena v zákoně o zdravotních sluţbách, kde bude vymezen správní delikt a k němu přesně určená výše pokuty, která můţe být v konkrétním případě uplatněna. Další nedokonalostí současné legislativy je pouţívání různorodé terminologie, která bude v nové legislativní úpravě sjednocena a tím pádem i stejně chápána. Nová úprava zdravotnického práva přinese doposud nevydefinovaný pojem „zdravotnické zařízení“. Tento pojem bude chápán, jako prostor, ve kterém budou poskytovány zdravotní sluţby, tudíţ nebude mít právní subjektivitu, jak tomu bylo doposud. Právní subjektivita připadne
poskytovateli
zdravotních
sluţeb. 51
Dalším
významným
nedostatkem
ve stávající legislativě je absence právního předpisu, který by upravoval oblast personálního vybavení ZZ, který by vedl k jednotnému personálnímu obsazení ZZ v návaznosti na jejich druh a rozsah poskytované zdravotní péče. I tato oblast bude vhodně zahrnuta do nové legislativy. Jsem přesvědčena, ţe dojde k eliminaci nesouladu mezi provozovateli státními ZZ a NZZ, kdy konečně budou pro obě skupiny stejné podmínky. Domnívám se, ţe změna bude velkým přínosem i pro pracovníky KÚ při provádění kontrol, dodrţování zákonných podmínek pro toto podnikání, ale i povinností.
52
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ Bibliografie 1.
BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 224 s. ISBN 978-80-7357-503-8.
2.
KLÍMA, Karel a kolektiv. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 1019 s. ISBN 80-86898-44-X.
3.
SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6.
4.
SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání: Teoritické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, a.s, 2010. 432 s. ISBN 978-80-847-3339-5.
5.
ŠNÉDAR, Libor. Základy zdravotnického práva: s příklady a otázkami. Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2008. 125 s. ISBN 978-80-86920-21-4.
6.
ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš a kolektiv. Obchodní zákoník komentář. 10 vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 1515 s. ISBN 80-7179-346.
7.
VONDRÁČEK, Lubomír; KURZOVÁ, Hana. Zdravotnické právo: pro praxi a posluchače lékařských fakult. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 142 s. ISBN 80-246-0531-7.
8.
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2008. 197 s. ISBN 978-80-7418-001-9.
Periodika 1.
Zdravotnická ročenka České republiky. Praha: Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2010, roč. 2009. ISSN 1210-9991.
2.
Zdravotnické noviny. Praha: Mladá fronta a.s., 2011, roč. 60, č. 13. ISSN 0044-1996.
Zákony 1.
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
2.
Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod.
3.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu.
4.
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně české republiky.
5.
Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání.
6.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 53
7.
Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře.
8.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
10. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 11. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojišťění. 12. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. 13. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (zákon o lékařských zdravotnických povoláních. 14. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a
k výkonu
souvisejících
nelékařských
zdravotnických
s poskytováním
zdravotní
povolání péče,
a
k výkonu
(zákon
o
činností
nelékařských
zdravotnických povoláních). 15. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 16. Zákon č. 634/2004, o správních poplatcích 17. Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. 18. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. 19. Vyhláška ministerstva zdravotnictví české republiky č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky. 20. Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. 21. Vyhláška č. 221/2010 Sb., o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. Judikatura 1.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp.zn. I. ÚS 504/03.
54
Internetové články 1.
Wikipedia.cz [online]. 1. 7. 2011 [cit. 2011-07-21]. Druţstvo. Dostupné z WWW:
.
55
SEZNAM ZKRATEK a. s.
akciová společnost
ČLK
Česká lékařská komora
ČNR
Česká národní rada
ČPZP
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
ČR
Česká republika
FO
fyzická osoba
IČO
identifikační číslo osoby
k. s.
komanditní společnost
Kč
korun českých
KDD
Krajský dětský domov 0-3
KÚ
Krajský úřad
KÚ KK
Krajský úřad Karlovarského kraje
MZ ČR
Ministerstvo zdravotnictví České republika
NZZ
nestání zdravotnické zařízení
OZP
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
PL
praktický lékař
PO
právnická osoba
PVT
personální, věcné a technické vybavení
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
v. o. s.
veřejná obchodní společnost
VoZP
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky
VŘ
výběrové řízení
VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna
ZP MV ČR
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky
56
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek TABULKA 1: ROZDÍLNOST POJMŮ KOMANDITISTA A KOMPLEMENTÁŘ TABULKA 2: VÝVOJ HOSPODAŘENÍ KRAJSKÉHO DĚTSKÉHO DOMOVA PRO DĚTI DO 3 LET V LETECH 2007-2008
Seznam grafů GRAF 1: VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ
57
SEZNAM PŘÍLOH PŘILOHA 1 – ŢÁDOST O VYDÁNÍ SOUHLASU S PERSONÁLNÍM VĚCNÝM VYBAVENÍM, S DRUHEM
A
ROZSAHEM
ZDRAVOTNÍ
PÉČE
POSKYTOVANÉ
NESTÁTNÍM
ZDRAVOTNICKÝM ZAŘÍZENÍ..……………….…………………………………………………...…...4 PŘILOHA
2
VYBAVENÍM,
-
ROZHODNUTÍ S DRUHEM
A
O
VYDÁNÍ
SOUHLASU
ROZSAHEM
S PERSONÁLNÍM
ZDRAVOTNÍ
PÉČE
VĚCNÝM
NESTÁTNÍHO
ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ...............................................................................................................3 PŘILOHA 3 – ŢÁDOST O REGISTRACI NESTÁTNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ …..…....3 PŘÍLOHA 4 – ROZHODNUTÍ O REGISTRACI NESTÁTNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ …3
58
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Žádost o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zdravotnickým zařízením
KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ 360 21 Karlovy Vary, Závodní 353/88
Žádost o vydání souhlasu (ambulantní zařízení) s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zdravotnickým zařízením dle zákona č. 160/1992 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 221/2010 Sb., jehož provozovatelem je: Fyzická osoba
Fyzická osoba s odborným zástupcem
Právnická osoba
Právnická osoba: Název: Sídlo:
PSČ:
Právní forma:
IČO:
e-mail:
Telefon:
Jméno, příjmení a titul statutárního orgánu: Rodné číslo:
Rodné příjmení:
Trvalý pobyt:
PSČ:
Místo narození:
Okres:
e-mail:
Telefon:
Jméno, příjmení a titul odborného zástupce: Rodné číslo:
Rodné příjmení:
Trvalý pobyt:
PSČ:
Místo narození:
Okres:
e-mail:
Telefon:
Příloha č. 1 List č. 2
Místo provozování – přesná adresa NZZ, příp. jeho pracovišť včetně uvedení vlastnického nebo nájemního vztahu: ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Provozovatel výše uvedeného NZZ hodlá poskytovat zdravotní péči v oboru: -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------a to v rozsahu ---------------- hodin týdně poskytované těmito pracovníky: lékař, zubní lékař a farmaceut (jméno, příjmení, titul, pracovní zařazení, velikost úvazku, vypsat doklady o vzdělání - v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., a to s uvedením všech oborů): ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------nelékařští zdravotničtí pracovníci (jméno, příjmení, titul, pracovní zařazení, velikost úvazku, kvalifikace v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., tj. č. osvědčení - registrace MZ ČR): ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ostatní zaměstnanci (jméno, příjmení, pracovní zařazení, velikost úvazku, kvalifikace): ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Věcné a technické vybavení NZZ (v souladu s vyhláškou č. 221/2010 Sb.): -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha č. 1 List č. 3
K žádosti přikládám tyto doklady (zaškrtněte níže uvedené Vámi příslušné přiložené doklady, popřípadě další dopište níže) a) doklad o vzdělání (lékař, zubní lékař, farmaceut - dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; nelékařská zdravotnická povolání - dle zákona č. 96/2004 Sb.,ve znění pozdějších předpisů) doklad o zdravotní způsobilosti (vydá registrující praktický lékař), který nesmí být starší tří měsíců doklad o bezúhonnosti (výpis z rejstříku trestů), který nesmí být starší tří měsíců – pouze v případě cizích státních příslušníků b) souhlas orgánu příslušného k registraci s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované NZZ (v případě, že se jedná o změnu);jde-li o provozování lékárny, vydává osvědčení o věcném a technickém vybavení Státní úřad pro kontrolu léčiv c) souhlas Ministerstva zdravotnictví, jde-li o zřízení transplantačního centra, tkáňové banky a střediska pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk, d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s prováděním postupů a metod asistované reprodukce, jde-li o provádění metod a postupů asistované reprodukce, e) osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vydané Ministerstvem zdravotnictví České republiky dle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů f) provozní řád, schválený příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, g) souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv s věcným a technickým vybavením, jde-li o provozování výdejny zdravotnických prostředků h) souhlas Českého inspektorátu lázní a zřídel, jde-li o provozování nestátního zařízení lázeňské péče, i) souhlas ministerstva zdravotnictví České republiky, jde-li o provozování nestátního zařízení zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, s výjimkou státních příslušníků členských států Evropské unie nebo právnických osob splňujících podmínky čl.48 Smlouvy o založení Evropského společenství j) smlouvu se státním zdravotnickým zařízením nebo nestátním zařízením, jejíž účinnost je podmíněna rozhodnutím o registraci, jde-li o poskytování zdravotní péče na základě nájemní smlouvy. Smlouva o nájmu nebo o podnájmu nesmí omezovat nájemce či podnájemce ve svobodném výkonu povolání,
Příloha č. 1 List č. 4 je-li provozovatelem právnická osoba nebo fyzická osoba s odborným zástupcem, týkají se doklady uvedené v písmenech a) , b), c) a h) jejího odborného zástupce - jde-li o provozování NZZ právnickou osobou - doklad o vzniku subjektu (výpis z obchodního rejstříku či jiných zákonem stanovených evidencí) - jde-li o provozování NZZ s odborným zástupcem - doklad o pracovním poměru nebo obdobném pracovně-právním vztahu k provozovateli
K žádosti přikládám další doklady: - kopie platné revizní zprávy elektroinstalace (týká se oboru zubní lékař) - kopie smlouvy o odběru odpadů s obsahem amalgámu se subjektem oprávněným k jeho odstraňování - doklad prokazující, že stomatologické souprav instalované na pracovišti jsou vybaveny odlučovači suspendovaných částic amalgámu z odpadních vod s minimální účinností 95%
Provozovatel prohlašuje svým podpisem že: - má plnou způsobilost k právním úkonům, - zdravotničtí pracovníci, kteří jsou v pracovně právním vztahu k provozovateli NZZ mají odbornou, zdravotní způsobilost a jsou bezúhonní, - u něj neprobíhá insolvenční řízení v souladu s ust. zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, - si je vědom, že uvedením nepravdivých údajů se dopouští přestupku, dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, - souhlasí se zpracováním osobních údajů a se zveřejněním uvedených údajů.
………………………………… datum
………………………………………… podpis žadatele
Příloha č. 2 List č. 1 Rozhodnutí o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče nestátního zdravotnického zařízení
Číslo jednací: 123/ZD/11
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor zdravotnictví na základě § 10 odst. 3 písm. b) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, na základě ţádosti doručené dne 1. 9. 2011 č.j.: 123/ZD/11 r o z h o d l o vydání s o u h l a s u s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče nestátního zdravotnického zařízení, jehoţ provozovatelem je právnická osoba: Název:
MOJE FIRMA s.r.o.
Sídlo:
Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01
IČO:
123 45 678
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Statutární orgán:
Karel Moudrý – jednatel r.č.: 123456/7890 trvalý pobyt: Karlovy Vary, Sluneční 1456/25, PSČ 360 05 den vzniku funkce: 1. srpna 2011
Odborný zástupce:
MUDr. Jan Veselý r.č.: 987654/3210 trvalý pobyt: Karlovy Vary, Vodňanská 623, PSČ 360 02
Druh a rozsah péče:
všeobecné praktické lékařství – ambulantní péče
Příloha č. 2 List č. 2
Místo provozování:
ordinace praktického lékaře Karlovy Vary Nemocniční 1279/8, PSČ 360 01 nájemní vztah
Účastníci řízení (§ 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.): MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678.
Odůvodnění Podáním doručeným dne 1. 9. 2011 statutární orgán – jednatel Karel Moudrý, r.č.: 123456/7890 obchodní firmy MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678, poţádal o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zdravotnickým zařízením (dále také „NZZ“). Správní řízení bylo zahájeno dnem podání ţádosti, tj. 1. 9. 2011. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor zdravotnictví vydal souhlas s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované NZZ: MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678; statutární zástupce: Karel Moudrý – jednatel, r.č.: 123456/7890, trvalý pobyt: Karlovy Vary, Sluneční 1456/25, PSČ 360 05, den vzniku funkce: 1. 8. 2011; odborný zástupce: MUDr. Jan Veselý, r.č.: 987654/3210, trvalý pobyt: Karlovy Vary, Vodňanská 623, PSČ 360 02; druh a rozsah péče: všeobecné praktické lékařství – ambulantní péče; místo provozování: ordinace praktického lékaře, Nemocniční 1279/8, PSČ 360 01, nájemní vztah. Při rozhodování vycházel odbor zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje ze skutečnosti, ţe jsou splněny všechny stanovené podmínky, tj. ţe byly předloţeny všechny doklady, vyplývající z ust. § 10 odst. 2 a 3 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Personální vybavení je v souladu s ustanoveními zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, ve znění pozdějších předpisů a tedy odpovídá poţadavkům ust. § 6 a 9 zákona č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále odbor zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje
Příloha č. 2 List č. 3
při rozhodování vycházel z „Protokolu o kontrole NZZ“ provedené dne 9. 9. 2011, z kterého vyplývá, ţe věcné a technické vybavení je v souladu s ustanoveními vyhlášky MZ ČR č. 221/2010 Sb., o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, a jejími přílohami č. 1 Obecné poţadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, přílohy č. 2 Poţadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení ambulantní péče písm. A Společné poţadavky a písm. B Zvláštní poţadavky na věcné a technické vybavení pro obor péče 1.49 Všeobecné praktické lékařství. Na základě uvedených skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Poučení o ohlašovací povinnosti Provozovatel nestátního zdravotnického zařízení je povinen do 15 dnů oznámit orgánu příslušnému k registraci všechny změny týkající se údajů obsaţených v registraci a dokladů, které je povinen k ţádosti o registraci připojit.
Poučení V souladu s ust. § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, může účastník proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, a to k Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru zdravotnictví ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí; prvním dnem lhůty je den následující po dni oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává v počtu 2 stejnopisů. Nepodá-li účastník řízení potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. V Karlových Varech 12. září 2011
Ing. Vojtěch Zdravotník vedoucí odboru zdravotnictví
MOJE FIRMA s.r.o. Karel Moudrý jednatel Molekulární 1326/6, 360 01 Karlovy Vary
Příloha č. 3 List č. 1 Žádost o registraci NZZ
Žádost o registraci NZZ (právnická osoba) Podle § 10 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, žádám o registraci nestátního zdravotnického zařízení a uvádím následující údaje:
Právnická osoba: Název: Sídlo:
PSČ:
Právní forma:
IČO:
e-mail:
Telefon:
Jméno a příjmení statutárního orgánu: Rodné číslo:
Rodné příjmení:
Trvalý pobyt:
PSČ:
Místo narození:
Okres:
e-mail:
Telefon:
Jméno a příjmení odborného zástupce: Rodné číslo:
Rodné příjmení:
Trvalý pobyt:
PSČ:
Místo narození:
Okres:
e-mail:
Telefon:
Místo provozování – přesná adresa NZZ, příp. jeho pracovišť včetně uvedení vlastnického nebo nájemního vztahu: ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha č. 3 List č. 2
Provozovatel výše uvedeného NZZ hodlá poskytovat zdravotní péči v oboru:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Den zahájení provozování NZZ: ___________________________________ K žádosti přikládám tyto doklady (zaškrtněte níže uvedené Vámi příslušné přiložené doklady, popřípadě další dopište níže) a) doklad o vzdělání (lékař, zubní lékař, farmaceut - dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; nelékařská zdravotnická povolání - dle zákona č. 96/2004 Sb.,ve znění pozdějších předpisů) doklad o zdravotní způsobilosti (vydá registrující praktický lékař), který nesmí být starší tří měsíců doklad o bezúhonnosti (výpis z rejstříku trestů), který nesmí být starší tří měsíců - pouze v případě cizích státních příslušníků b) souhlas orgánu příslušného k registraci s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované NZZ (v případě, že se jedná o změnu);jde-li o provozování lékárny, vydává osvědčení o věcném a technickém vybavení Státní úřad pro kontrolu léčiv c) souhlas Ministerstva zdravotnictví, jde-li o zřízení transplantačního centra, tkáňové banky a střediska pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk, d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s prováděním postupů a metod asistované reprodukce, jde-li o provádění metod a postupů asistované reprodukce, e) osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vydané Ministerstvem zdravotnictví České republiky dle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů f) provozní řád, schválený příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, g) souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv s věcným a technickým vybavením, jde-li o provozování výdejny zdravotnických prostředků h) souhlas Českého inspektorátu lázní a zřídel, jde-li o provozování nestátního zařízení lázeňské péče,
Příloha č. 3 List č. 3 i) souhlas ministerstva zdravotnictví České republiky, jde-li o provozování nestátního zařízení zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, s výjimkou státních příslušníků členských států Evropské unie nebo právnických osob splňujících podmínky čl.48 Smlouvy o založení Evropského společenství j) smlouvu se státním zdravotnickým zařízením nebo nestátním zařízením, jejíž účinnost je podmíněna rozhodnutím o registraci, jde-li o poskytování zdravotní péče na základě nájemní smlouvy. Smlouva o nájmu nebo o podnájmu nesmí omezovat nájemce či podnájemce ve svobodném výkonu povolání, je-li provozovatelem právnická osoba nebo fyzická osoba s odborným zástupcem, týkají se doklady uvedené v písmenech a) , b), c) a h) jejího odborného zástupce - jde-li o provozování NZZ právnickou osobou - doklad o vzniku subjektu (výpis z obchodního rejstříku či jiných zákonem stanovených evidencí) - jde-li o provozování NZZ s odborným zástupcem - doklad o pracovním poměru nebo obdobném pracovně-právním vztahu k provozovateli
Provozovatel prohlašuje svým podpisem že: - má plnou způsobilost k právním úkonům, - zdravotničtí pracovníci, kteří jsou v pracovně právním vztahu k provozovateli NZZ mají odbornou, zdravotní způsobilost a jsou bezúhonní, - u něj neprobíhá insolvenční řízení v souladu s ust. zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, - si je vědom, že uvedením nepravdivých údajů se dopouští přestupku, dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, - souhlasí se zpracováním osobních údajů a se zveřejněním uvedených údajů.
………………………………… datum
………………………………………… podpis žadatele
Příloha č. 4 List č. 1 Rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení
Číslo jednací: 124/ZD/11
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor zdravotnictví, jako orgán příslušný k registraci podle ust. § 8 odst. 1 zákona č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních,ve znění pozdějších předpisů, na základě ţádosti doručené na Krajský úřad Karlovarského kraje dne 7. 2. 2011 č.j.: 124/ZD/11 r o z h o d l podle ust. § 11 a § 18 zákona č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o registraci nestátního zdravotnického zařízení právnické osoby: Název:
MOJE FIRMA s.r.o.
Sídlo:
Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01
IČO:
123 45 678
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Statutární orgán:
Karel Moudrý – jednatel r.č.: 123456/7890 trvalý pobyt: Karlovy Vary, Sluneční 1456/25, PSČ 360 05 den vzniku funkce: 1. srpna 2011
Odborný zástupce:
MUDr. Jan Veselý r.č.: 987654/3210 trvalý pobyt: Karlovy Vary, Vodňanská 623, PSČ 360 02
Příloha č. 4 List č. 2
Druh a rozsah péče:
všeobecné praktické lékařství – ambulantní péče
Místo provozování:
ordinace praktického lékaře Karlovy Vary, Nemocniční 1279/8, PSČ 360 01 nájemní vztah
Den zahájení:
dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Doba platnosti: Rozhodnutí o registraci se vydává na dobu neurčitou. Účastníci řízení (§ 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.): MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678.
Odůvodnění Podáním doručeným na Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor zdravotnictví dne 13. 9. 2011, statutární orgán – jednatel Karel Moudrý r.č.: 123456/7890 obchodní firmy MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678, o registraci nestátního zdravotnického zařízení. Správní řízení bylo zahájeno dnem podání, tj. 13. 9. 2011. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor zdravotnictví, rozhodl o registraci nestátního zdravotnického zařízení: MOJE FIRMA s.r.o., sídlo: Karlovy Vary, Molekulární 1326/6, PSČ 360 01, IČO: 123 45 678; statutární zástupce: Karel Moudrý – jednatel, r.č.: 123456/7890, trvalý pobyt: Karlovy Vary, Sluneční 1456/25, PSČ 360 05, den vzniku funkce: 1. 8. 2011; odborný zástupce: MUDr. Jan Veselý, r.č.: 987654/3210, trvalý pobyt: Karlovy Vary, Vodňanská 623, PSČ 360 02; druh a rozsah péče: všeobecné praktické lékařství – ambulantní péče; místo provozování: ordinace praktického lékaře, Nemocniční 1279/8, PSČ 360 01, nájemní vztah. Den zahájení: dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o registraci se vydává na dobu neurčitou.
Příloha č. 4 List č. 3
Při rozhodování vycházel odbor zdravotnictví, Krajského úřadu Karlovarského kraje ze skutečnosti, ţe jsou splněny všechny stanovené podmínky, tj. ţe byly předloţeny všechny doklady, vyplývající z ust. § 10 odst. 2 a 3 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedených skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Poučení o ohlašovací povinnosti: Provozovatel nestátního zdravotnického zařízení je povinen do 15 dnů oznámit orgánu příslušnému k registraci všechny změny týkající se údajů obsaţených v registraci a dokladů, které je povinen k ţádosti o registraci připojit.
Poučení V souladu s ust. § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, může účastník proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, a to k Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru zdravotnictví ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí; prvním dnem lhůty je den následující po dni oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává v počtu 2 stejnopisů. Nepodá-li účastník řízení potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. V Karlových Varech dne 26. září 2011
Ing. Vojtěch Zdravotník vedoucí odboru zdravotnictví Po nabytí právní moci toto rozhodnutí obdrţí: Finanční úřad Okresní správa sociálního zabezpečení MZ ČR - ÚZIS Statistický úřad - divize Plzeň Česká lékařská komora OS Karlovy Vary Zdravotní pojišťovny Pozn: Za vydání tohoto rozhodnutí o registraci NZZ byl stanoven správní poplatek ve výši 1.000,- Kč (zákona č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
ZDE BUDE VLOŽENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE
