Specifické potřeby občanů města Ostravy Prevence kriminality a protidrogová prevence
TATO ZPRÁVA
BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891,
1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika skupiny ........................................................................................................ 4 3. Výsledky průzkumu ............................................................................................................... 7 3.1 Bydlení ........................................................................................................................................ 7 3.2 Práce a finance ............................................................................................................................ 8 3.3 Vzdělávání ................................................................................................................................... 9 3.4 Sociální péče .............................................................................................................................. 10 3.4.1 Služby odborného sociálního poradenství .......................................................................................... 10 3.4.2 Psychologické poradenství ................................................................................................................. 10 3.4.3 Právní poradenství .............................................................................................................................. 11 3.4.4 Krizová pomoc .................................................................................................................................. 11 3.4.5 Dům na půl cesty ................................................................................................................................ 12 3.4.6 Nízkoprahová denní centra ................................................................................................................. 12 3.4.7 Noclehárny ......................................................................................................................................... 13 3.4.8 Služby následné péče.......................................................................................................................... 13 3.4.9 Rekvalifikační kurzy........................................................................................................................... 14 3.4.10 Motivační programy ......................................................................................................................... 14 3.4.11 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí ........................................................................................ 15 3.4.12 Ostatní .............................................................................................................................................. 15
3.5 Zdraví......................................................................................................................................... 17 3.6 Volný čas a rodina..................................................................................................................... 18 3.7 Informace................................................................................................................................... 19 3.8 Bariéry ....................................................................................................................................... 20
4. Závěr a doporučení.............................................................................................................. 21
2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb – bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy.
3
2. Charakteristika skupiny V rámci průřezové skupiny „Prevence kriminality a protidrogová prevence“ se průzkumu zúčastnilo celkem 30 osob. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 6% všech dotazovaných. Vzhledem k charakteristice skupiny je třeba vzít při celkovém hodnocení v úvahu také výsledky shrnuté v souhrnné zprávě za všechny skupiny. Ve zkoumaném vzorku bylo 76,7% mužů, což vyplynulo jednak z většího zastoupení mužů mezi uživateli služeb, ale také z jejich větší ochoty vést rozhovor.
Pohlaví muž žena
Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 20 let a méně, skupiny starších respondentů měla více než 20 let.
4
Mezi respondenty bylo 50% osob nezaměstnaných. 20% všech respondentů bylo nezletilých. Dále zde bylo zastoupeno 13,3% invalidních důchodců a 10% osob bylo zaměstnaných. Sociální postavení
nezletilé dítě
Četnost 6
20,0
Kumulativní % 20,0
invalidní důchodce
4
13,3
33,3
nezaměstnaný na ÚP
%
15
50,0
83,3
mateřská dovolená
1
3,3
86,7
zaměstnanec
3
10,0
96,7
jiné
1
3,3
100,0
30
100,0
Celkem
Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (60%). Toto je způsobeno samozřejmě zastoupením nezletilých osob.
Vzdělání 60
60,0%
50
Y Axis
40
30
20
13,33%
10
10,0%
10,0%
3,33%
3,33%
0 nedokončené
praktická škola a OU základní SOU
Vzdělání
5
maturita VŠ
Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (76,7%). Rodinný stav
svobodný ženatý/vdaná rozvedený Celkem
Četnost 23
76,7
Kumulativní % 76,7
10,0
86,7
4
13,3
100,0
30
100,0
3
%
Všechny dotázané osoby ve skupině prevence kriminality a protidrogová prevence byli velmi vstřícné a při vedení rozhovoru i aktivní.
6
3. Výsledky průzkumu 3.1 Bydlení Mezi dotazovanými je velká část těch, které lze považovat za potencionálně ohrožené bezdomovectvím. Pouze 16,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Stejný počet dotazovaných žije v diagnostických ústavech. Jedna pětina dotazovaných žije v terapeutické komunitě. Bydlení Četnost
%
Kumulativní %
nájemní byt na dobu neurčitou
5
16,7
16,7
nájemní byt na dobu určitou
4
13,3
30,0
podnájem
2
6,7
36,7
ubytovna
1
3,3
40,0
u příbuzných, známých
2
6,7
46,7
jinde
16
53,3
100,0
Celkem
30
100,0
Bydlení - jiné Četnost diagnostický ústav
% 5
Dům výchovné péče
16,7
Kumulativní % 16,7
1
3,3
20,0
15
50,0
70,0
OS-Nová šance
3
10,0
80,0
terp.komunita
6
20,0
100,0
30
100,0
neuvedeno
Celkem
Spokojenost s bydlením uvedlo 73,3% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že je pro ně bydlení moc drahé (ve čtyřech případech). Tři osoby uvedli, že důvodem nespokojenosti je to, že nemají kde bydlet – žádný z nich neuvedl žádnou konkrétní příčinu. Poměrně velká část respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 43,3% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, jeden respondent pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát?
nepřispívá sociální podpora sociální péče Celkem
Četnost 16
% 53,3
Platná % 53,3
Kumulativní % 53,3
13
43,3
43,3
96,7
1
3,3
3,3
100,0
30
100,0
100,0
Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti návrhy či připomínky týkající se vesměs nedostatku financí na vlastní byt případně na rekonstrukci bytu.
7
3.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezaměstnaných osob mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti však vyjádřilo 43,3% dotázaných a pouze 40% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Spokojenost - práce
zcela spokojen
Četnost 8
26,7
Kumulativní % 26,7
spokojen, ale mohlo by to být lepší
5
16,7
43,3
nejsem zcela spokojen
9
30,0
73,3
jsem zcela nespokojen
3
10,0
83,3
nevím, nedokážu posoudit
5
16,7
100,0
30
100,0
Celkem
%
Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté a 53,3% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku Četnost průměrně finančně zajištění
%
Kumulativní %
14
46,7
špatně finančně zajištění
8
26,7
73,3
v podstatě chudí
8
26,7
100,0
30
100,0
Celkem
46,7
U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 16 760,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním práce nebo získáním lépe placeného místa. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky potraviny a oblečení – tedy položky vcelku potřebné pro zajištění základních potřeb. automobil dovolená oblečení vybavení a údržba domácnosti veřejný život potraviny (vč. cigaret a alkoholu)
8
2 1 6 5 2 7
3.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 96,7% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat Četnost 29
ano
96,7
Kumulativní % 96,7
1
3,3
100,0
30
100,0
ne Celkem
%
Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji zvýšení dosaženého vzdělání (39,3%) a rekvalifikační kurzy (28,6%). Dále se zde projevili někteří jednotlivci zájem o motivační kurzy, večerní školu a nespecifikované sebevzdělávání. Forma dalšího vzdělání
zvýšení vzdělání
% 36,7
Platná % 39,3
Kumulativní % 39,3
motivační kurz
1
3,3
3,6
42,9
rekvalifikační kurz
8
26,7
28,6
71,4
sebevzdělávání
5
16,7
17,9
89,3
večerní škola
3
10,0
10,7
100,0
28
93,3
100,0
2
6,7
30
100,0
Celkem nemá zájem Celkem
Četnost 11
9
3.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny prevence kriminality a protidrogové problematiky měli možnost vyjádřit celkem k 8 službám.
3.4.1 Služby odborného sociálního poradenství Sociálního poradenství využilo a za prospěšné považuje 73,3% respondentů. Další dva respondenti o službě neví, ale využití by přivítali. Jako poskytovatele uváděli respondenti nejčastěji úřady (16 osob). Dále jsou uváděny NNO (4x) a specializované odborné pracoviště (5x) Služby odborného sociálního poradenství Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
22
73,3
73,3
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
5
16,7
90,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
1
3,3
93,3
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
2
6,7
100,0
30
100,0
Celkem
3.4.2 Psychologické poradenství Psychologického poradenství s prospěchem využívá necelá polovina dotázaných (46,7%). Pouze jeden dotázaný se vyjádřil, že takovou službu nezná. Jako poskytovatel je v tomto případě uváděno odborné specializované pracoviště (7x). NNO byly uvedeny celkem čtyřikrát. Psychologické poradenství Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
14
46,7
46,7
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,3
50,0
13
43,3
93,3
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
1
3,3
96,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,3
100,0
30
100,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Celkem
10
3.4.3 Právní poradenství Právní poradenství využívá a považuje za potřebné překvapivě pouze jedna pětina respondentů. Šest osob, které právní poradenství využilo uvedlo jako poskytovatele pět osob právníka a jedna osoba svého známého. Právní poradenství Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
6
20,0
20,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
21
70,0
90,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
2
6,7
96,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,3
100,0
30
100,0
Celkem
3.4.4 Krizová pomoc Služby krizové pomoci využila více než čtvrtina dotázaných (26,7%), kteří ji považují za prospěšnou. Jako poskytovatele označilo pět respondentů specializované odborné pracoviště a čtyři respondenti lékaře. Nestátní neziskovou organizaci uvedli jako poskytovatele pouze dva dotázaní. Krizová pomoc Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
8
26,7
26,7
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,3
30,0
18
60,0
90,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
2
6,7
96,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,3
100,0
30
100,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Celkem
11
3.4.5 Dům na půl cesty Se službami Domů na půl cesty nemá zkušenost ani jeden z dotázaných. Téměř jedna čtvrtina (23,3%) pak tuto službu nezná, ale myslí si, že by jim mohla pomoci. Dům na půl cesty Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
%
Kumulativní %
21
70,0
70,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
2
6,7
76,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
7
23,3
100,0
30
100,0
Celkem
3.4.6 Nízkoprahová denní centra Téměř polovina dotázaných uvedla, že služby nízkoprahových denních center nepotřebují (46,7). 13,3% dotázaných nízkoprahová denní centra využilo a pomohla jim. Téměř jedna čtvrtina dotázaných o takové službě neví, ale pravděpodobně by jich využili. Jak poskytovatele uvedli respondenti v šesti případech nestátní neziskové organizace a v jednom případě specializované odborné pracoviště. Nízkoprahová denní centra Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
4
13,3
13,3
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
3
10,0
23,3
14
46,7
70,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
2
6,7
76,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
7
23,3
100,0
30
100,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Celkem
12
3.4.7 Noclehárny I tato služba se na základě výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná, což je ale samozřejmě ovlivněno i výběrem respondentů. Je mezi nimi 10% těch, kteří službu využívají nebo využili a služba jim pomáhá. Noclehárny Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
3
10,0
10,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
25
83,3
93,3
2
6,7
100,0
30
100,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil Celkem
3.4.8 Služby následné péče Téměř čtvrtina dotázaných osob (23,3%) již využila služeb následné péče a tyto služby jim pomohly. Sedm osob tyto služby využilo u nestátních neziskových organizací, tři osoby uvedli jako poskytovatel specializované odborné pracoviště. Služby následné péče Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
7
23,3
23,3
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,3
26,7
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
19
63,3
90,0
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
3
10,0
100,0
30
100,0
Celkem
13
3.4.9 Rekvalifikační kurzy Všichni respondenti, kteří prošli rekvalifikačním kurzem, jej označují za užitečný (30% respondentů). Všichni tito dotázaní prošli kurzem, který pořádal úřad. Téměř čtvrtina dotázaných o kurzech nevěděla, ale myslí, že by jim mohly pomoci (23,3%). Rekvalifikační kurzy Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
9
30,0
30,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
14
46,7
76,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
7
23,3
100,0
30
100,0
Celkem
3.4.10 Motivační programy Téměř čtvrtina dotázaných osob (23,3%) již prošla nějakou formou motivačního programu a tato služba jim pomohl. Čtyři osoby tyto služby využilo u nestátních neziskových organizací a čtyři osoby uvedli jako poskytovatele specializované odborné pracoviště. Mezi dotazovanými bylo pět osob, které o motivačních programech nevědělo a myslí si, že by jim mohly pomoci. Motivační programy Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
7
23,3
23,3
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,3
26,7
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
17
56,7
83,3
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
5
16,7
100,0
30
100,0
Celkem
14
3.4.11 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Dvě třetiny osob považují tuto službu za nepotřebnou (66,7%). Mezi respondenty bylo 23,3% těch, kteří službu využili a tato služba jim pomohla. Nejvíce dotázaných uvedlo jako poskytovatele své rodiče (3 osoby). NNO a specializované odborné pracoviště pak využili shodně dva respondenti Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
7
23,3
23,3
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,3
26,7
20
66,7
93,3
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
1
3,3
96,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,3
100,0
30
100,0
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Celkem
3.4.12 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Ani jeden z dotázaných zde neuvedl žádnou další službu. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (56,7%). Dále byly uváděny specializované odborné pracoviště (16,7%) a rodiče (10%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc?
lékař
Četnost 2
% 6,7
Kumulativní % 6,7
NNO
1
3,3
10,0
rodiče
3
10,0
20,0
SOP
5
16,7
36,7
škola
2
6,7
43,3
úřad
17
56,7
100,0
Celkem
30
100,0
15
Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 6,7% dotázaných není ochotno za služby platit, 13,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 80% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb.
Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze
16
3.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (90%) jako dobrý nebo velmi dobrý. Pouze 10% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za spíše špatný či špatný. Zdravotní stav
velmi dobrý dobrý spíše špatný
Četnost 11
% 36,7
Kumulativní % 36,7
16
53,3
90,0
2
6,7
96,7 100,0
špatný
1
3,3
Celkem
30
100,0
Mezi dotazovanými byl pouze jeden, který by neměl svého ošetřujícího lékaře. Průkaz pojištěnce mají všichni respondenti. S odmítnutím lékaře se setkalo celá pětina dotázaných, kteří jako důvod odmítnutí uvedli následující: byl jsem pod vlivem návykových látek dodnes nevím! kvůli trvalého bydliště neměl smlouvu s pojišťovnou nešlo o akutní případ simuloval jsem pro omluvenku do školy
Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti pouze doplácení za léky a přístup lékařů.
17
3.6 Volný čas a rodina Asi jedna čtvrtina respondentů uvedla, že má děti (23,3%). Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Z hlediska cíle průzkumu jsou důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. 83,3% dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem?
nemám volný čas
Četnost 2
% 6,7
Kumulativní % 6,7
mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit
3
10,0
16,7
mám volný čas a využívám ho
25
83,3
100,0
Celkem
30
100,0
K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (23,1%) a sport (15,4%) Osoby, které uvedli jinou možnost, uváděli hru na kytaru, návštěvu přátel a křesťanské vzdělávání. Jak ho trávíte?
3,3
Platná % 3,8
Kumulativní % 3,8
4
13,3
15,4
19,2
6
20,0
23,1
42,3
3
10,0
11,5
53,8
Četnost
%
kultura
1
sport TV četba akce členských organizací
2
6,7
7,7
61,5
jiné
10
33,3
38,5
100,0
Celkem
26
86,7
100,0
neuvedeno Celkem
4
13,3
30
100,0
V trávení volného času je pro respondenty určitou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 30% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě?
ano
Četnost
% 9
30,0
Kumulativní % 30,0
ne
21
70,0
100,0
Celkem
30
100,0
18
3.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (40%). Vysoké zastoupení zde má ovšem i internet, který uvedlo 23,3% respondentů. Z dalších uvedených zdrojů to je ve čtyřech případech terapeutická komunita a po jednom případě bible a psycholog. Zdroje získávání informací Četnost 3
10,0
Kumulativní % 10,0
televize
12
40,0
50,0
příbuzní
1
3,3
53,3
známí
1
3,3
56,7
internet
7
23,3
80,0
jiné
6
20,0
100,0
30
100,0
tisk
Celkem
%
19
3.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty skupiny prevence kriminality a protidrogové prevence v různé míře následující: neochota ostatních přijmout mě za sobě rovného (celkem 46,7% dotázaných)
vůbec se mě netýká
Četnost 16
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život Celkem
% 53,3
Kumulativní % 53,3
12
40,0
93,3
2
6,7
100,0
30
100,0
předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí (celkem 63,3% dotázaných)
vůbec se mě netýká
Četnost 11
způsobuje mi občas problémy
36,7
Kumulativní % 36,7
12
40,0
76,7
6
20,0
96,7
1
3,3
100,0
30
100,0
často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
%
mé vnitřní zábrany (celkem 46,7% dotázaných)
vůbec se mě netýká
Četnost 16
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
% 53,3
Kumulativní % 53,3
12
40,0
93,3
1
3,3
96,7
1
3,3
100,0
30
100,0
malý pocit bezpečí ve městě (celkem 40% dotázaných)
vůbec se mě netýká
Četnost 18
způsobuje mi občas problémy je to můj největší problém Celkem
% 60,0
Kumulativní % 60,0
11
36,7
96,7
1
3,3
100,0
30
100,0
20
4. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,63) a vzdělávání (2,52). Naopak jsou respondenti velice spokojení se svým zdravím (1,83) a s poskytovanou sociální péči (1,86). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení
2,00
Spokojenost - finance
2,63
Spokojenost - práce
2,28
Spokojenost - vzdělávání
2,52
Spokojenost - sociální péče
1,86
Spokojenost - zdraví
1,83
Spokojenost - volný čas a rodina
1,97
Spokojenost - duševní pohoda
1,77
Výsledky průzkumu v oblasti „bydlení“ ukazují na riziko, že se část respondentů dostane do situace, kdy nebudou mít kde bydlet. V rámci plánovaných opatření by jistě bylo užitečné provést hlubší analýzu tohoto problému. V oblastech týkajících se práce a financí nevyplynuly žádné výrazné problémy, které by se daly řešit konkrétním opatřením. Vzhledem k tomu, že jde často o osoby mladšího věku, jeví se jako vhodné kroky především zlepšení informovanosti o možnostech zvyšování vzdělání a vytvoření nabídky vhodných motivačních a rekvalifikačních kurzů. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službě "Dům na půl cesty", „Nízkoprahová zařízení“ a „Rekvalifikační kurzy“ – o všechny by byl mezi osobami, které je neznali, vysoký zájem. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázaly být služby „Odborné sociální poradenství“ a „Psychologické poradenství“ . Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, i když většinou pouze v případě, že na služby dostanou peníze od státu. Žádný z respondentů neuvedl žádnou další službu, která by mu mohla v jeho životní situaci pomoci. Více než polovina respondentů pociťuje nedostatečnou podporu ze strany úřadů. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti! Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují pouze na potíže s přístupem lékařů a cenu léků.
21
Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které respondentům této skupiny komplikují život. Těmito bariérami jsou především neochota druhých přijmout respondenty za sobě rovné, vnitřní zábrany, předsudky druhých, ale i malý pocit bezpečí ve městě. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami zastoupenými především ve skupině osob „Společensky nepřizpůsobených“ a „Děti a rodina“. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze.
22
