Specifické potřeby občanů města Ostravy Děti a rodina

Specifické potřeby občanů města Ostravy Děti a rodina

TATO ZPRÁVA

BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891,

1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika skupiny ........................................................................................................ 4 3. Předpokládané potřeby.......................................................................................................... 7 4. Výsledky průzkumu ............................................................................................................... 8 4.1 Bydlení ........................................................................................................................................ 8 4.2 Práce a finance .......................................................................................................................... 10 4.3 Vzdělávání ................................................................................................................................. 13 4.4 Sociální péče .............................................................................................................................. 15 4.4.1 Právní poradenství .............................................................................................................................. 15 4.4.2 Sociální poradenství ........................................................................................................................... 15 4.4.3 Psychologické poradenství ................................................................................................................. 16 4.4.4 Krizová pomoc .................................................................................................................................. 16 4.4.5 Sociální asistence v rodinách.............................................................................................................. 17 4.4.6 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ........................................................................................... 17 4.4.7 Azylový dům ...................................................................................................................................... 18 4.4.8 Dům na půl cesty ................................................................................................................................ 18 4.4.9 Ostatní ................................................................................................................................................ 19

4.5 Zdraví......................................................................................................................................... 20 4.6 Volný čas a rodina..................................................................................................................... 21 4.7 Informace................................................................................................................................... 25 4.8 Bariéry ....................................................................................................................................... 26

5. Závěr a doporučení.............................................................................................................. 27

2

1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb – bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy.

3

2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Děti a rodina se průzkumu zúčastnilo celkem 63 osob. Dotazování jsou jednak uživateli nestátních neziskových organizací poskytujících příslušné služby a jednak náhodně oslovení občané města Ostravy. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 12% všech dotazovaných, což odpovídá zastoupení uživatelů této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb města Ostravy. Ve zkoumaném vzorku bylo 14,3% mužů a 85,7% žen, což vyplynulo jednak z většího zastoupení žen mezi uživateli služeb, ale také z jejich větší ochoty vést rozhovor.

Pohlaví muž žena

Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 33 let a méně (52%), skupina starších respondentů měla více než 33 let (48%).

4

Mezi respondenty bylo 33,3% osob nezaměstnaných. 30,2% dotazovaných bylo na mateřské dovolené. Zaměstnaných osob bylo 23,8%. Sociální postavení

invalidní důchodce

Četnost 2

3,2

Kumulativní % 3,2

ČID

1

1,6

4,8

nezaměstnaný na ÚP

17

27,0

31,7

nezaměstnaný na SP

4

6,3

38,1

mateřská dovolená

19

30,2

68,3

zaměstnanec

15

23,8

92,1

3

4,8

96,8

2

3,2

100,0

63

100,0

podnikatel, živnostník jiné Celkem

%

Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se středním odborným učilištěm (34,92%). Asi čtvrtina respondentů měla vzdělání základní (26,98%) a maturitu (25,4%).

Vzdělání 40

34,92%

30 26,98%

Y Axis

25,4%

20

10 6,35% 4,76%

0

1,59%

nedokončené základní

SOU

maturita

Vzdělání

5

VOŠ

VŠ

Mezi respondenty bylo nejvíce osob rozvedených (38,1%), 33,3% dotázaných osob bylo ženatých či vdaných. Rodinný stav svobodný

Četnost 17

% 27,0

Kumulativní % 27,0 60,3

ženatý/vdaná

21

33,3

rozvedený

24

38,1

98,4

ovdovělý

1

1,6

100,0

Celkem

63

100,0

Většina dotázaných žije v domácnosti pouze s dětmi (46,4%). S partnerem a dětmi pak žije 42,9% dotázaných.

S kým žijete? sám s partnerem s dětmi s partnerem a dětmi jinak

Většina dotázaných osob ve skupině Děti a rodina (53 osob) byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní. Pouze tři osoby dali najevo, že o rozhovor nemají zájem.

6

3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Děti a rodina" byly potřeby definovány na základě šetření firmy RESPOND, na základě vlastních analýz a ze zkušeností poskytovatelů. Jako nejdůležitější potřeby ve vztahu k sociálním službám byly definovány tyto: 1. Řešení bydlení a ubytování 2. Přístup k informacím 3. Bezplatné poradenství 4. Právní pomoc a bezplatné právní zastupování 5. Materiální pomoc 6. Pomoc při řešení složitých životních situací 7. Pomoc při péči o dítě 8. Uspokojení základních psychických potřeb 9. Asistence při vyřizování záležitostí na úřadech 10. Bezplatné volnočasové aktivity 11. Slušné a rovné zacházení 12. Potřeba bezpečí 13. Potřeba soběstačnosti

7

4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Mezi dotazovanými je více než polovina osob, která nebydlí v bytech na dobu neurčitou nebo ve svém domě – 54%. Pouze 39,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou a 6,3% pak v rodinných domech. Bydlení Četnost

%

Kumulativní %

nájemní byt na dobu neurčitou

25

39,7

39,7

nájemní byt na dobu určitou

9

14,3

54,0

podnájem

9

14,3

68,3

ubytovna

7

11,1

79,4

azylový dům

7

11,1

90,5

u příbuzných, známých

2

3,2

93,7

rodinný dům

4

6,3

100,0

63

100,0

Celkem

Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 42,9% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti to, že nemají byt ve svém vlastnictvím (56,8%). Pokud nejste spokojen, dokážete určit hlavní důvod vaší nespokojenosti?

1,6

Platná % 2,7

Kumulativní % 2,7

3

4,8

8,1

10,8

nelíbí se mi místo, kde bydlím

3

4,8

8,1

18,9

chtěl(a) bych větší byt

7

11,1

18,9

37,8

chtěl(a) bych bydlet ve svém

21

33,3

56,8

94,6

chtěl(a) bych byt vyšší kategorie

1

1,6

2,7

97,3 100,0

Četnost 1

bydlení je pro mě moc drahé

jiný důvod

Celkem

%

nemám kde bydlet

1

1,6

2,7

Celkem

37

58,7

100,0

neuvedeno

26

41,3

63

100,0

8

Poměrně velká část respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 30,2% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, 12,7% respondentů pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát? Četnost 36

nepřispívá sociální podpora sociální péče Celkem

57,1

Kumulativní % 57,1

30,2

87,3

8

12,7

100,0

63

100,0

19

%

Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy a připomínky: finance na byt a vybavení bytová politika vlastní byt větší byt systém přidělování obecných bytů

9

4.2 Práce a finance Vzhledem k počtu nezaměstnaných osob mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti vyjádřilo 31,7% dotázaných a 46% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Ostatní respondenti se k dané oblasti nevyjádřili – většinou právě z důvodu, že jsou na mateřské dovolené. Spokojenost – práce Četnost 7

11,1

Kumulativní % 11,1

13

20,6

31,7

nejsem zcela spokojen

9

14,3

46,0

jsem zcela nespokojen

20

31,7

77,8

nevím, nedokážu posoudit

14

22,2

100,0

Celkem

63

100,0

zcela spokojen spokojen, ale mohlo by to být lepší

%

Nezaměstnané osoby se rovněž vyjadřovali k důvodům jejich nezaměstnanosti. Většina osob odpověděla, že nemůže najít práci, přestože ji hledá (60%). Dalších 20% respondentů pokládá za hlavní důvod své nezaměstnanosti své zdravotní problémy. Ostatní osoby pak uvedli jako důvod, že se jim vyplatí žít z dávek, důvodu péče o osobu blízkou nebo že již na hledání práce rezignovali. Z jakého důvodu nepracujete? Četnost nemůžu najít práci, přestože ji hledám

Celkem

Platná %

%

Kumulativní %

15

23,8

60,0

60,0

vyplatí se mi žít z dávek

2

3,2

8,0

68,0

rezignoval jsem na hledání práce

1

1,6

4,0

72,0

ze zdravotních či psychických důvodů

5

7,9

20,0

92,0

z důvodu péče o osobu blízkou

1

1,6

4,0

96,0

jiný důvod

100,0

1

1,6

4,0

Celkem

25

39,7

100,0

neuvedeno

38

60,3

63

100,0

10

Dotazované osoby měli možnost vybrat takovou formu zaměstnání, jaká by jim vyhovovala. Kromě osob, které by stáli o práci jakoukoliv (63,3%), byla nejčastěji zmiňována práce na částečný úvazek (16,7%). Jaká forma práce by vám vyhovovala?

jakákoliv

Četnost 19

30,2

Platná % 63,3

Kumulativní % 63,3

%

práce s omezením pro ZP

2

3,2

6,7

70,0

práce doma

1

1,6

3,3

73,3 90,0 100,0

práce na ČÚ

5

7,9

16,7

jiná

3

4,8

10,0

Celkem

30

47,6

100,0

neuvedeno

33

52,4

63

100,0

Celkem

Z výše uvedených skutečností vyplývají i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se pouze jeden respondent řadí mezi bohaté a 66,7% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku Četnost 1

1,6

Kumulativní % 1,6

průměrně finančně zajištění

20

31,7

33,3

špatně finančně zajištění

31

49,2

82,5

v podstatě chudí

11

17,5

100,0

Celkem

63

100,0

bohatí

%

U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 25 400,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním práce nebo získáním lépe placeného místa a zvýšením přídavku na děti.

11

Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky vybavení bytu a oblečení – tedy položky vcelku potřebné pro zajištění základních potřeb.

pomůcky do školy dovolená, cestování oblečení vybavení a údržba domácnosti volnočasové aktivity potraviny sport knihy

12

3 15 17 17 15 11 1 1

4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je více než polovina osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání (59%).

Potřeba se dále vzdělávat ano ne

13

Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti kromě zvýšení dosaženého vzdělání jako potřebné nejčastěji rekvalifikační kurzy (36,84%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o jazykové kurzy, večerní školu a motivační kurz.

Forma dalšího vzdělání 70

60

50

Y Axis

40 36,84%

36,84%

30

20

10

10,53% 7,89% 5,26% 2,63%

0

zvýšení vzdělání jazykový kurz sebevzdělávání rekvalifikační kurz večerní škola motivační kurz

Forma dalšího vzdělání

Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že na to nemají (38,1%) a že na to nemají čas (38,1%). Proč se nechci dál vzdělávat

1,6

Platná % 4,8

Kumulativní % 4,8

12,7

38,1

42,9

2

3,2

9,5

52,4

nemám čas

8

12,7

38,1

90,5

nemám na to finance

2

3,2

9,5

100,0

21

33,3

100,0

42

66,7

63

100,0

Četnost 1

myslím, že na to nemám

8

nemám zájem, nepotřebuji to

Celkem Celkem

%

nemá to smysl

14

4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Děti a rodina měli možnost vyjádřit celkem k osmi službám. Téměř čtyři pětiny respondentů uvedlo, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb (79,4%).

4.4.1 Právní poradenství Právního poradenství využilo a za prospěšné považuje 21% respondentů. Dalších 11,3% dotázaných řeklo, že službu nezná, ale že by jim mohla pomoci. Jako poskytovatele uváděli respondenti nejčastěji úřady (7 osob) a NNO (6 osob). Právní poradenství Četnost

Platná %

%

Kumulativní %

využil jsem ji či využívám a pomáhá mi

13

20,6

21,0

21,0

využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi

6

9,5

9,7

30,6

35

55,6

56,5

87,1

neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil

1

1,6

1,6

88,7

neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci

7

11,1

11,3

100,0

62

98,4

100,0

nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji

Celkem neuvedeno Celkem

1

1,6

63

100,0

4.4.2 Sociální poradenství Sociálního poradenství s prospěchem využilo pouze 61,3% dotázaných. 14,5% pak službu využilo, ale nepomohla jim. Jako poskytovatel byly nejčastěji uvedeny úřady (32 osob) a NNO (10 osob) Sociální poradenství Četnost

Kumulativní %

38

60,3

61,3

61,3


9

14,3

14,5

75,8


11

17,5

17,7

93,5


4

6,3

6,5

100,0

62

98,4

100,0

1

1,6

63

100,0


Platná %

%


15

4.4.3 Psychologické poradenství Psychologické poradenství využívá a považuje za potřebné více než čtvrtina (27,4%) respondentů. 5 osob, které službu využilo, uvedlo jako poskytovatele lékaře, 3 osoby pak nestátní neziskovou organizaci, 3 osoby úřad a 3 osoby specializované odborné pracoviště. Psychologické poradenství Četnost

Platná %

%

Kumulativní %


17

27,0

27,4

27,4


2

3,2

3,2

30,6

40

63,5

64,5

95,2


1

1,6

1,6

96,8


2

3,2

3,2

100,0

62

98,4

100,0

1

1,6

63

100,0



4.4.4 Krizová pomoc Krizovou pomoc využívá 16,1% dotázaných osob a dalších 11,3% respondentům by mohla pomoci, ale neznají ji. Většina z respondentů (5 osob) uvedla jako poskytovatele úřad, další čtyři uvedli NNO. Krizová pomoc Četnost

Kumulativní %

10

15,9

16,1

16,1


1

1,6

1,6

17,7


44

69,8

71,0

88,7


7

11,1

11,3

100,0

62

98,4

100,0


Platná %

%


1

1,6

63

100,0

16

4.4.5 Sociální asistence v rodinách Sociální asistence v rodinách využívá a jako prospěšnou ji hodnotí jako 17,7%. Opět je jako poskytovatel nejčastěji uváděn úřad (7 osob). Sociální asistence v rodinách Četnost

Platná %

%

Kumulativní %


11

17,5

17,7

17,7


46

73,0

74,2

91,9


3

4,8

4,8

96,8


2

3,2

3,2

100,0

62

98,4

100,0

1

1,6

63

100,0


4.4.6 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 12,9% respondentů využilo služeb nízkoprahových zařízení, dalších 11,3% by tuto službu využilo, kdyby o ní věděli. Z osmi dotázaných, kteří službu využili, jich tři uvedli jako poskytovatele NNO a dva úřad. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Četnost

Kumulativní %

8

12,7

12,9

12,9


40

63,5

64,5

77,4


7

11,1

11,3

88,7


7

11,1

11,3

100,0

62

98,4

100,0


Platná %

%


1

1,6

63

100,0

17

4.4.7 Azylový dům V azylovém domě žije nebo žilo 19,4% dotázaných, kterým tato služba pomohla. I zde uvádějí jako poskytovatele nejčastěji úřad – 7 osob. Azylový dům Četnost

Platná %

%

Kumulativní %


12

19,0

19,4

19,4


47

74,6

75,8

95,2


2

3,2

3,2

98,4


1

1,6

1,6

100,0

62

98,4

100,0


1

1,6

63

100,0

4.4.8 Dům na půl cesty 12,9% respondentů využilo služeb Domu na půl cesty – v pěti případech je uveden jako poskytovatel úřad, ve třech případech NNO. Dům na půl cesty Četnost

Kumulativní %

8

12,7

12,9

12,9


51

81,0

82,3

95,2


2

3,2

3,2

98,4


1

1,6

1,6

100,0

62

98,4

100,0

1

1,6

63

100,0


Platná %

%


18

4.4.9 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevily služby jako hlídání dětí školního věku a chůva. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (43 osob). Dále byly uváděny rodina (4 osoby) a lékař (3 osoby). Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 41,9% dotázaných není ochotno za služby platit, 14,5% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 41,9% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu.

Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze

19

4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (82,5%) jako dobrý nebo velmi dobrý. 17,5% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za spíše špatný či špatný. Zdravotní stav

velmi dobrý

Četnost 19

dobrý

% 30,2


33

52,4

spíše špatný

7

11,1

93,7

špatný

4

6,3

100,0

Celkem

63

100,0

Mezi respondenty je 22,4% těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci. Zdraví negativně ovlivněno penězi?

22,2

Kumulativní % 22,2

ne

49

77,8

100,0

Celkem

63

100,0

ano

Četnost 14

%

Mezi dotazovanými je pouze jeden, který nemá svého ošetřujícího lékaře a průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se setkalo 14,5% dotázaných, kteří jako důvod odmítnutí uvedli následující: neochota lékaře osobní antipatie vytíženost špatná pojišťovna plný stav

Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především přístup lékařů a jejich odbornost (arogance, neochota, přepracovanost, komunikace, neosobní přístup, bariérovost, neupřímnost), přílišnou byrokracii a drahé léky.

20

4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (95,2%). Nejvíce byli zastoupeni respondenti, kteří měli jedno dítě (31,7%) nebo dvě děti (28,6%). Jeden z respondentů měl dětí sedm. Počet dětí

0

Četnost 3

4,8

Kumulativní % 4,8

1

20

31,7

36,5

2

18

28,6

65,1

3

12

19,0

84,1

4

6

9,5

93,7

5

3

4,8

98,4

7

1

1,6

100,0

63

100,0

Celkem

%

Pouze čtvrtina dotázaných tráví společně jako rodina času velice málo nebo spíše málo (25,4%). Téměř polovina dotázaných uvedla možnost téměř pořád (45,8%). Jako náplň tohoto času uváděli nejčastěji hraní si s dětmi, cestování, návštěvy přátel a kulturu. Jak často trávíte čas společně jako rodina?

velice málo

5

7,9

Platná % 8,5

Kumulativní % 8,5

spíše málo

10

15,9

16,9

25,4

spíše často

8

12,7

13,6

39,0

často

9

14,3

15,3

54,2

téměř pořád

27

42,9

45,8

100,0

Celkem

59

93,7

100,0

Četnost

neuvedeno Celkem

%

4

6,3

63

100,0

Děti dotazovaných osob nejvíce tráví čas sportem (23,7%) nebo doma (18,6%). Zájmové kroužky jako důležitou náplň volného času uvedlo 16,9% dotázaných. Jak tráví volný čas Vaše děti?

nejčastěji před domem

15,9

Platná % 16,9

Kumulativní % 16,9

%

navštěvuje zájmové kroužky

10

15,9

16,9

33,9

sportuje

14

22,2

23,7

57,6

hraje si hlavně doma

11

17,5

18,6

76,3

jinak

13

20,6

22,0

98,3 100,0

nevím Celkem neuvedeno Celkem

Četnost 10

1

1,6

1,7

59

93,7

100,0

4

6,3

63

100,0

21

Dvě pětiny respondentů za některé z uvedených volnočasových aktivit platí. Platíte za některé z těchto aktivit?

ano

Četnost 24

% 38,1

Platná % 40,0


ne

36

57,1

60,0

Celkem

60

95,2

100,0

neuvedeno Celkem

3

4,8

63

100,0

Co se týče nabídky aktivit pro děti, považuje ji 64,4% dotázaných za dostatečnou. Připadá vám nabídka volnočasových aktivit pro vaše děti dostatečná?

ano

60,3

Platná % 64,4

20

31,7

33,9

98,3

1

1,6

1,7

100,0

59

93,7

100,0

4

6,3

63

100,0

Četnost 38

ne nevím Celkem neuvedeno Celkem

%

V nabídce jim chybí následující možnosti: bezplatná víceúčelová hřiště bezplatné herny využitelné hlavně v zimních měsících bezplatné herny bezplatné interaktivní herny, kroužky pro děti od 3 let bezplatné kulturní aktivity bezplatné zájmové kroužky dětská hřiště, chybějící nabídka v zimních měsících ,aktivity pro nejmenší děti kroužky vzdělávací,sportovní sportovní bezplatné aktivity tragická nabídka v zimních měsících více bezpeč. dětských hřišť, herny jenž jsou v provozu i v zimních měsících více zájmových kroužků ve škole volnočasové aktivity jsou daleko, mimo dosah MHD volný čas pro děti od 3-5let,hlavně v podzimních a zimních měsících vzdělávací kroužky zájmové kroužky pro malé děti žádná nabídka v zimních měsících

22

Kumulativní % 64,4

68,3% dotazovaných uvedla, že sami mají dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem?

23,8

Platná % 23,8

Kumulativní % 23,8

5

7,9

7,9

31,7

mám volný čas a využívám ho

43

68,3

68,3

100,0

Celkem

63

100,0

100,0

Četnost 15

nemám volný čas mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit

%

Osoby, které neví, jak naplnit svůj volný čas, opět poukazují především na finanční překážky (75%). Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? Četnost

Platná %

%

nevím o žádných možnostech

1

1,6

nemám na to peníze

3

Celkem

4

neuvedeno Celkem

Kumulativní %

25,0

25,0

4,8

75,0

100,0

6,3

100,0

59

93,7

63

100,0

K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především kulturní život (27,3%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, opět zdůrazňovali, že tráví čas především s rodinou. Jak ho trávíte?

kultura

19,0

Platná % 27,3

Kumulativní % 27,3

%

sport

4

6,3

9,1

36,4

TV

2

3,2

4,5

40,9 43,2 100,0

četba

Celkem

Četnost 12

1

1,6

2,3

jiné

25

39,7

56,8

Celkem

44

69,8

100,0

neuvedeno

19

30,2

63

100,0

23

V trávení volného času je pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 63,5% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě?

63,5

Kumulativní % 63,5

ne

23

36,5

100,0

Celkem

63

100,0

ano

Četnost 40

%

24

4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (47,6%). Zdroje získávání informací

tisk

Četnost 9

14,3

Kumulativní % 14,3

rozhlas

4

6,3

20,6

televize

30

47,6

68,3

příbuzní

2

3,2

71,4

13

20,6

92,1

2

3,2

95,2

3

4,8

100,0

63

100,0

známí internet jiné Celkem

%

25

4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázala z nabízených možností být pro respondenty skupiny Děti a rodina následující: malý pocit bezpečí ve městě

vůbec se mě netýká

Četnost 23

způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem

% 36,5

Kumulativní % 36,5

18

28,6

65,1

18

28,6

93,7

4

6,3

100,0

63

100,0

Respondenti během rozhovorů jmenovali několik dalších překážek, které jim komplikují život: ignorace matek s dětmi-restaurace,DPMO,obchody ignorace společnosti matek s dětmi ignorace veřejnosti rodičů s kočárkem,neochota pomoci lhostejnost okolí k matkám s kočárkem neochota společnosti vyjít vstříc matkám s dětmi nucená izolace matek s dětmi - restaurace, obchody… nulová možnost pro matky s kočárkemkavárny,obchody,cestování,MHD

26

5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,92) a s ní související oblastí "práce" (průměr 2,86). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti „volný čas a rodina“ (1,92) a „zdraví“ (1,86). Poměrně nízká spokojenost panuje mezi respondenty rovněž v oblasti „sociální péče“ – z rozhovorů pak vyplynulo, že nespokojenost je způsobená především přístupem úřadů. Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení

2,52

Spokojenost - finance

2,92

Spokojenost - práce

2,86

Spokojenost - vzdělávání

2,23

Spokojenost - sociální péče

2,11

Spokojenost - zdraví

1,86

Spokojenost - volný čas a rodina

1,92

Spokojenost - duševní pohoda

2,11

V porovnání s původními předpokládanými potřebami se průzkum shoduje s vysokou potřebou zaměření se na oblast materiální pomoci, slušného a rovného zacházení a bezpečí ve městě. Jako důležité se ukázaly rovněž bezplatné volnočasové aktivity ve městě a sociální poradenství. V oblasti „bydlení“ osoby skupiny děti a rodina nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy. Nejvíce dotazovaným vadí to, že byt nemají ve svém vlastnictví, což souvisí především s financemi. Z analýzy oblasti „finance“ vyplývá, že nedostatek financí tíží respondenty především z hlediska náplně volného času, vybavení domácnosti, ale i oblečení. Vyjádření respondentů k tématu „práce“ ukazují na potřebu pomoci při hledání zaměstnání, ale tady by jistě stálo udělat specifické analýzy jednotlivých dotazovaných skupin – především pak mezi ženami na mateřské dovolené. Dotazované osoby vyjádřili rovněž ve vysoké míře potřebu dalšího vzdělávání a to především formou rekvalifikačních kurzů, což úzce souvisí s předchozí oblasti "práce". Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Obecně lze míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby – poměrně velká část respondentů za sociální služby není ochotna platit. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s přístupem pracovníků úřadů a jejich angažovanost při řešení problémů respondentů. Určitě průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například 27

určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Dalším výstupem v této oblasti je fakt, že jako poskytovatel služeb je větší míře jmenován úřad. Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s nedostatkem financí a přístupem lékařů Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Děti a rodina komplikují život. Těmito bariérami jsou především malý pocit bezpečí ve městě a přístup společnost k matkám s dětmi. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami skupiny Děti a rodina. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu.

28

Specifické potřeby občanů města Ostravy Děti a rodina

Recommend Documents