Současná rodina a rozvodovost

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Současná rodina a rozvodovost Bakalářská práce

Autor:

Iva Matěchová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce :

Praha

PhDr. Vladimír Dubský, CSc.

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Semilech dne 15.03.2010

Iva Matěchová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala těm, kteří mi svými připomínkami, odbornými konzultacemi a radami pomohli s danou problematikou a přispěli mi při získávání údajů potřebných pro tuto bakalářskou práci. Je to v první řadě vedoucí práce PhDr. Vladimír Dubský CSc., ale i paní Schovánková z matričního úřadu v Semilech a paní Dana Černá z manţelské poradny v Liberci. Děkuji i ostatním, kteří mi umoţnili přístup k informacím týkajících se tohoto tématu.

Anotace Práce Současná rodina a rozvodovost shrnuje základní problémy dnešních rodin a popisuje rozvod ve všech jeho fázích. Formuluje cesty, jak tento neţádoucí jev omezit a pokud jiţ k rozvodu došlo, tak je doporučením, jak u rozvodu postupovat. První kapitola je nazvána Charakteristika rodiny. Vysvětluje pojem rodina a jsou rozebrány její znaky, vývoj, funkce a typy. Ve druhé kapitole s názvem Charakteristika rozvodovosti je popsán rozvod se všemi jeho aspekty a zároveň jsou uvedeny podklady nutné k rozvodu. V kapitole Současná rodina a rozvodovost jsou vysvětleny rozdíly mezi dřívější a současnou rodinou. Analyzovány jsou příčiny rozvodu a jeho následky. Jsou zde formulována doporučení, jak se rozvodu vyhnout. Výsledky jsou statisticky podloţeny.

Annotation My work summarizes crucial issues in present day families and describes the separation divorce in all its phases. I define different ways to reduce this undesirable phenomenon. If the divorce came into existence I recommend how to proceed in it. The first chapter is named Characteristics of a family. It is declaratory of family conception and it analyses its signs, evolution, roles and types. The title of the second chapter is „Characteristics of divorce rate“. I define a divorce with all aspects and simultaneously show the data necessary for the divorce. In the next chapter „Present day family and divorce rate“ I explain contrast beetween previous and present day family. I analyse the causes of the divorce and its after effects. I also formulate proposals how to escape from the divorce. All my findings are statisticaly verified.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1. CHARAKTERISTIKA RODINY .................................................................................. 8 1.1. DEFINICE RODINY ........................................................................................................ 8 1.2. VÝVOJ RODINY ............................................................................................................ 8 1.3. TYPY RODIN ................................................................................................................. 9 1.4. RODINA A JEJÍ ZNAKY ................................................................................................ 10 1.5. FUNKCE RODINY ........................................................................................................ 10 2. CHARAKTERISTIKA ROZVODOVOSTI ............................................................... 14 2.1. DEFINICE ROZVODU ................................................................................................... 14 2.2. VÝVOJ ROZVODU ....................................................................................................... 14 2.3. PODKLADY K ROZVODU ............................................................................................. 16 2.3.1. Vyživovací povinnost rodičů k dětem................................................................. 16 2.3.2. Žádost o rozvod ................................................................................................. 17 2.3.3. Střídavá péče ..................................................................................................... 18 2.3.4. Společné jmění manželů..................................................................................... 19 3. SOUČASNÁ RODINA A ROZVODOVOST ............................................................. 21 3.1. ODLIŠNOST SOUČASNÉ A DŘÍVĚJŠÍ RODINY ................................................................ 21 3.2. SŇATEČNOST ............................................................................................................. 22 3.2.1. Občanský sňatek ................................................................................................ 23 3.2.2. Církevní sňatek .................................................................................................. 23 3.3.POKLES SŇATEČNOSTI ................................................................................................ 25 3.4. OPAKOVANÁ MANŢELSTVÍ ......................................................................................... 30 3.5.PŘÍČINY ROZVODU ...................................................................................................... 31 3.6. NÁSLEDKY ROZVODU PRO SPOLEČNOST A RODINU .................................................... 41 3.7. OMEZENÍ ROZVODOVOSTI .......................................................................................... 44 3.7.1 Výsledky šetření .................................................................................................. 45 3.8. PRUZKUM .................................................................................................................. 47 3.8.1.Rozvodovost v Semilech ...................................................................................... 47 3.8.2.Průzkum sňatečnosti ........................................................................................... 47 3.8.3. Individuální průzkum. ........................................................................................ 48 5

3.8.4. Sociologický průzkum ........................................................................................ 49 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 52 SEZNAM ZKRATEK........................................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 55 PŘÍLOHA Č.1 ..................................................................................................................... 55 PŘÍLOHA Č.2 ..................................................................................................................... 58

6

Úvod K výběru tématu mé bakalářské práce mě přivedla moje situace, ve které jsem se před třemi lety nacházela i já sama. Musela jsem tehdy prostudovat některé zákony a předpisy a sehnat souhrnný materiál, který by mi pomohl se v celé situaci vyznat. To mě přivedlo na myšlenku zabývat se tímto tématem hlouběji. Jedním z cílů mé práce je poukázat na rodinu, která se v současnosti musí potýkat s mnoha problémy, které v některých případech mohou vyústit v rozvod. Dalším cílem je zhodnotit statistické trendy, které jsou spojeny s vývojem současné rodiny a posoudit rozvodovost a nejběţnější příčiny, které k ní vedou. Jako samostatný jev bude zkoumána i sňatečnost, bez které by samotný rozvod nemohl existovat. Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. V první kapitole bude řešena otázka charakteristika rodiny, její deskripce a znaky. Z pohledu sociologického je rodina malá skupina osob, která plní základní funkce a je hlavní ekonomickou jednotkou. Ve druhé kapitole, která je nazvána Charakteristika rozvodovosti, bude rozebrána problematika tohoto společensky neţádoucího jevu a připojeny podklady, které jsou k rozvodu nutné. Problematika současné rodiny a rozvodovosti je řešena ve třetí nejrozsáhlejší kapitole. V její úvodní části budou porovnány odlišnosti stávající a dřívější rodiny. V podkapitolách bude rozebrána sňatečnost a moţnosti výběru sňatků spolu s poklesem sňatečnosti po roce 1990. K hodnocení budou pouţity statistické údaje. Samostatně bude řešena problematika počtu dětí narozených mimo manţelství a zvyšující se věk matek. Budou analyzovány příčiny rozvodů a jejich následky z pohledu společnosti, rodiny a dětí. Výsledky budou podloţeny statistickými údaji, na základě kterých bude sledován stav rozvodovosti za delší časové období. Závěrem chci shrnout doporučení, která mohou působit na sníţení rozvodovosti.

7

1. Charakteristika rodiny 1.1. Definice rodiny Rodina je chápána jako obecně původní a nejdůleţitější společenská skupina a instituce, která je základním článkem sociální struktury i základní ekonomickou jednotkou a jejímiţ hlavními funkcemi je reprodukce, trvání lidského biologického druhu, výchova, socializace potomstva, ale i přenos kulturních vzorců a zachování kontinuity kulturního vývoje. 1 O rodině hovoříme tehdy, pokud se v ní narodí alespoň jedno dítě, eventuálně ji mohou tvořit i další příbuzní, kteří s nimi společně v domácnosti ţijí a všichni vůči sobě mají vzájemná práva a povinnosti.

1.2. Vývoj rodiny Uţ v nejstarších dobách si lidé vytvářeli své rodiny. Ţivot těchto lidí byl zcela jiný neţ dnešní. Začínají se zde objevovat rozdíly mezi muţem a ţenou. Uskutečňuje se přirozená dělba práce a členové těchto rodů se stávají na sobě závislejšími. Toto vědomí pomáhalo upevňovat citové vztahy mezi společně ţijícími lidmi. Několik málo domů tvořilo vesnici. Obývaly ji příbuzné velkorodiny, které tvořily rodovou občinu. Všichni si vzájemně pomáhali. Muţi se věnovali jen lovu, ţeny se zabývaly sběrem plodin, pečovaly o děti, udrţovaly oheň a připravovaly pokrmy a vznikla představa, ţe ţena–matka je vybavena tajemnou, ţivotodárnou silou. Ţeny začaly být uctívány jako ochránkyně ţivota celé rodové občiny. Uctívání matky bylo provázeno náboţenskými obřady, při nichţ měly velký význam sošky ţenských postav. Vznikl tak kult ţeny–matky. Toto období nazýváme matriarchátem.  Matriarchát–(z lat. Mater=matka; řec. Archeo je vládnu)–typ spol. organizace, ve které ţena hraje rozhodující úlohu. Původně vycházela teorie o existenci matriarchátu z evoluční představy o následnosti jednotlivých typů spol. organizace. Matriarchát byl tak chápán, jako předchůdcepatriarchátu a představoval vývojové stádium rané společnosti, kde existovalapromiskuita, jediným rozeznatelným příbuzenským vztahem byl vztah matky a dítěte a celou společnost kontrolovala stařešina. Představám matriarchátu napomáhaly i některé archeologické nálezy z období paleolitu, t.z.v. Venuše, sošky ţen s výrazně modelovanými druhotnými sexuálními znaky (např. Věstonická Venuše). Tato 1

Maříková, Hana, Petrusek, Miloslav, Vodáková, Alena. Velký sociologický slovník 1.vyd. 1996, s. 940

8

evoluční teorie, popisující mechanizmus přechodu od promiskuity krodině, od náčelnice rodu ke stařešinovi od matriarchátu k patriarchátu, je zachycena jak ve vědecké literatuře, tak v beletrii.2 Později v prvobytně pospolné společnosti, kde je jiţ vyspělejší způsob ţivota, sice základní jednotkou zůstává rod, ale přechází vůdčí postavení na muţe, tj. děti dostávají otcovo jméno, rod se odvozuje od muţského předka, majetek nedědí (jako za matriarchátu) nejbliţší příbuzní v ţenské linii, ale otcovy děti. Manţelka bydlí v rodu svého muţe. V čele patriarchálních rodů a jejich niţších sloţek–velkorodin–stáli patriarchové. Ţena se stala závislou na muţi.  Patriarchát-(z řec. Pater=otec; arché=vládnu)–typ spol. organizace, ve které muţi hrají rozhodující úlohu. V rámci evolučních teorií představoval patriarchát druhé stádium

rané

společnosti,

následující

pomatriarchátu,

v němţ

se

předpokládalapromiskuita, jako jediný vztah mezi muţem a ţenou a vztah matky a dítěte, jako jediný vztahpříbuzenství, byl patriarchát prezentován jako společnost, kde muţ–hlava rodu má jediný přístup k ţenám a veškeré soc. vztahy vyplývající z příbuzenství se vztahují kotci.3 Toto povědomí se tradovalo po celý středověk, aţ vlastně do minulého století, někde aţ do dneška, kde ţena je povaţována za osobu, která by se měla starat o rodinu a muţ by měl rodinu zabezpečit po stránce finanční a zastat těţší práce.

1.3. Typy rodin  Základní (Nukleární)-rodinu tvoří muţ a ţena a jejich děti Rodina vzniká aţ narozením dítěte, tedy od třetího člena rodiny  Širší-tvořena dalšími příbuznými, jako jsou prarodiče, tety strýcové atd.  Druhotně vzniklá-rozvodem, rozvedený se opět oţení, jsou zde nemanţelské děti  Neúplná-jeden z rodičů chybí V rodině matka nebo otec plní obě funkce  Náhradní-pěstounská péče, adopce

2 3

Maříková, Hana, Petrusek, Miloslav, Vodáková, Alena. Velký sociologický slovník 1.vyd. 1996, s. 599 Maříková, Hana, Petrusek, Miloslav, Vodáková, Alena. Velký sociologický slovník 1.vyd. 1996, s. 759

9

1.4. Rodina a její znaky Rodina se vyznačuje znaky, k nimţ patří  Malá sociální skupina  Reprodukce  Výchova  Přenos kulturních vzorců (obecně přijímaný a napodobovaný soubor norem, institucí, zvyků, tradic, modelů pro chování v určitých sociálních rolích). Respektování a dodrţování kulturních vzorců jsou ustanovené součásti samotné kultury.  Chápání a osvojení si sociálních rolí (matka, otec, sestra, atd.)  Učí jedince reagovat ţádoucím (někdy bohuţel neţádoucím) způsobem  Je povaţována za základ společnosti–tzv. základní jednotka  Prostředek k socializaci člověka (v socializačním procesu se seznamujeme s hodnotami, kulturou, symboly, typickým chováním v určité společnosti)  Měla by slouţit k uspokojení biologických a současně i psychických potřeb všech členů rodiny  Kaţdý má v rodině svá práva i povinnosti  Kaţdý má svoji pozici Pro většinu lidí je rodina důleţitá. Má na jedince vliv po celý ţivot. Ze začátku jsou na ni zcela závislí a postupně dochází k odpoutávání a navazování vztahů i mimo ni. Při získávání nových přátel a kamarádů je stále třeba mít rodinné zázemí, které se neobejde bez vzájemného porozumění, úcty a tolerance. Jednotlivci si z ní přebírají nejen kulturní vzorce chování, ale rodina je i oporou po stránce materiální a psychické. Rodina formuje interpersonální vztahy.

1.5. Funkce rodiny Před rokem 1989 plnilo manţelství funkci důleţitého ekonomického nástroje na přeţití. Manţel byl ţivitel rodiny a manţelka na něm byla více či méně závislá. V dřívější době ţít nesezdán by nebylo úplně morální, protoţe komunistický reţim hlásal „Rodina je základ státu“. Rodiny byly od státu více podporovány. Například novomanţelskými bezúročnými půjčkami a za kaţdé narozené dítě se odčítala určitá částka z půjčky. Další

10

výhodou pro rodinu byly plošné přídavky na děti. Lidé, kteří nebyli oddáni, neměli na získání bytu prakticky nárok. Stejně na tom byli i bezdětní manţelé. V současné době má rodina základní funkce  Biologická a reprodukční  Uspokojuje primární potřeby  Smyslem rodiny je zachování lidského rodu  Uspokojuje i sexuální potřeby manţelů Tato funkce má zabezpečovat vytvoření nového ţivota početím a porozením dítěte. Můţeme ji označit jako funkci sexuální. Po staletí byla manţelská rodina v našem kulturním okruhu legitimním rámcem sexuálních vztahů, a to při současném předpokladu, ţe hlavním smyslem sexuality je početí dětí. Zvláště tzv. sexuální revoluce šedesátých let 20. století a rozvoj antikoncepce zbavily sex fatálního následku těhotenství, a tak dovršily oddělení sexuality od manţelského svazku. Novou legitimitu získala předmanţelská sexualita, která je dokonce sexuology doporučována.4  Ekonomická  Zabezpečuje ţivotní úroveň dospělých, ale i dětí  Poskytuje členům rodiny ţivotní jistoty Je kladen důraz na materiální hodnoty, které uspokojují potřeby všech členů rodiny. Patří k velmi významným funkcím. Široká rodina byla ţivotním prostorem, ve kterém v tradicí posvěcované rodinné dělbě práce produkovala na různé úrovni statky nutné pro ţivot (mnohdy přeţití) svých členů. V druhé polovině 20.století rozhodující většina rodin ztratila svou úlohu hospodářsky produktivních jednotek. Téměř všichni práceschopní muţi a radikálně rostoucí podíl ţen významnou část produktivního ţivota (s mezerami mateřství a nezbytné péče o nejmenší děti) plní své profesní role mimo rodinu. Rodina se stává jednotkou, v níţ se statky získané mimo ni přerozdělují, upravují a především konzumují. Ekonomicky se tak ale ve srovnání s rodinou tradiční společnosti a počátků průmyslové revoluce oslabuje, aţ mizí jedno z nejsilnějších pout, které rodinu jako ekonomického garanta „přeţití“ či expanze jejích příslušníků drţelo pohromadě.5 4 5

Havlík, Radomír, Koťa, Jaroslav, Sociologie výchovy a školy 1.vyd. 2002, s. 68 Havlík, Radomír, Koťa, Jaroslav, Sociologie výchovy a školy 1.vyd. 2002, s. 72

11

 Citová  nedostatek této funkce se nedá nijak kompenzovat  tato funkce má nezastupitelnou úlohu Zajišťuje harmonický ţivot v rodině. Emoce jsou potřebné jak pro děti, tak i pro dospělé.  Výchovná  ideální instituce pro výchovu dítěte  probíhá zde i učení a vzdělávání Novým radikálně působícím faktorem je růst vlivu vrstevníků zvláště v období pubescence a dospívání, který je konfrontován s rodičovskou autoritou.6 Styly výchovy  Autoritativní-při této výchově rodiče příliš tvrdě prosazují svou autoritu, neberou ohledy na potřeby dítěte. Mohou tím dítěti způsobit pocity křivdy, bezradnosti. Dítě můţe proţívat strach, nejistotu, je neprůbojné a nebo naopak rodiče v něm mohou vyvolat agresi.  Liberální–je zaloţena na přirozené autoritě, má „nepoučovací“ charakter. Rodiče se spoléhají, ţe dítě samo přijde na to, co je z hlediska morálky správné a potřebné. Můţe však někdy vést k výchově nadmíru shovívavé. Výchova, která nemá hranice, dítě je nesamostatné, často nedokáţe překonávat překáţky samo, vynucuje si častou pozornost nebo je uzavřené.  Demokratický–Umoţňuje příznivý rozvoj dítěte, rodiče mají přiměřené poţadavky, jsou důslední a při kontrole svého dítěte nenarušují jeho důvěru. -Berou v úvahu názory dětí, potřeby a přání. Dospělí uplatňují přirozenou autoritu, jsou zde dána pravidla, ale je zde i tolerance. Dítě nemusí mít strach a v rodině je důvěra.

6

Havlík, Radomír, Koťa, Jaroslav, Sociologie výchovy a školy 1.vyd. 2002, s. 73

12

Podíváme-li se na to z hlediska psychologů, tak první dva styly jsou k výchově nevhodné. Nejlepším výchovným způsobem je ten demokratický, kde jsou zachovány prvky rodičovské autority, ale i dítě má v rodině svá práva. U mladých lidí převaţuje funkce reprodukční. Je důleţitá pro zachování lidské společnosti. Po narození dítěte je důleţitá jak funkce materiální, tak funkce výchovná. Rodina se povaţuje za významné a nenahraditelné prostředí výchovy. Ve stáří je nejdůleţitější vzájemná pomoc, protoţe některý z manţelů můţe být odkázán z důvodu nemoci na toho druhého.

13

2. Charakteristika rozvodovosti 2.1. Definice rozvodu Rozvod je právní akt ukončující manţelství ţijících osob. Většinou jde o důsledek faktického rozpadu manţelského vztahu. Rozvod je i v západní sekularizované kultuře v důsledku křesťanské tradice stále povaţován za negativní jev, mimo jiné i pro psychické a ekonomické důsledky dopadající na děti a partnery.7 Po právní stránce je manţelství zákonem ukončeno jako vztah, který ale mezi účastníky zanechává závazky a povinnosti vůči dětem.

2.2. Vývoj rozvodu Staří Slované si na monogamii moc nepotrpěli, jak je psáno v Kosmově kronice z 12. století. Stačilo říci zapuzuji tě, zapuzuji tě, zapuzuji tě a manţelka přestala být manţelkou. Dočteme se zde i o kníţeti Oldřichovi, který zachránil svůj přemyslovský rod před vymřením po meči, kdyţ zapudil svoji první manţelku, která mu byla schopná dát „jen dcery“ a s dívkou, která ani nebyla urozeného rodu, jménem Boţena, zplodil muţského dědice-kníţete Břetislava I. Církev v dějinách zaujímala velmi důleţité postavení. Hlásala myšlenku „Co Bůh spojil, to člověk nerozlučuj.“ Do roku 1949 zanikala manţelství buď rozvodem (bez moţnosti uzavřít další sňatek), nebo rozlukou, která další sňatek umoţňovala. Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném zavedl rozvod jako jedinou formu právního zániku manţelství za ţivota manţelů.8 Další změnou v rozvodovém řízení bylo zrušení principu viny při rozvodu, kterou zavedl zákon o rodině číslo 94/1963 Sb. Novelou z roku 1965 byl pak umoţněn rozvod i bez souhlasu nevinného manţela, pokud spolu manţelé delší dobu neţili-(v praxi byla hranice tři roky). Z počáteční úrovně okolo deseti tisíc rozvodů ročně (začátkem 50. let) došlo k prvnímu vzestupu v roce 1955, ke druhému v roce 1965 a poté se roční počty rozvodů celkem pravidelně zvyšovaly. V roce 1969 poprvé překročil absolutní počet rozvodů 20 tisíc a v roce 1984 poprvé převýšil hranici 30 tisíc. Od počátku šedesátých do počátku devadesátých let se ukazatele rozvodovosti zvýšily téměř na trojnásobek. Po roce 7

Jandourek, Jan. Sociologický slovník 1.vyd. 2001, s. 209 Hůle, Daniel. Český statistický úřad [on-line]. Vydáno: 2004-2009 [citováno 2009-9-23] Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_rozvodovost=

8

14

1989 se dlouhodobý růst počtu rozvodů zastavil na vysoké úrovni okolo 30 tisíc. V roce 1999 byl přerušen dlouhodobý trend mírného růstu rozvodovosti a počet rozvodů výrazně klesl. Bylo to způsobeno změnou v legislativě. Novela zákona o rodině číslo 91/1998 Sb. upravila podmínky, za kterých se rozvod můţe uskutečnit. 

Ztíţeny jsou rozvody manţelství s malými dětmi-soud upravuje práva

a povinnosti rodičů k dítěti před rozvodem a pro dobu po rozvodu 

Rozvod se zjednodušeným projednáváním-soud nezjišťuje příčiny rozvratu

a manţelství je rozvedeno pokud 

trvalo alespoň jeden rok a manţelé spolu minimálně šest měsíců neţijí



k návrhu se druhý manţel připojí



je vyřešena otázka úpravy a výchovy k dětem



je vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví

V roce 2000 počet rozvodů opět stoupl a v roce 2001 vzrostl počet rozvodů opět nad hranici 30 tisíc. Po šesti letech po novelizaci zákona tedy v roce 2004 dosáhla rozvodovost svého maxima a posunula nás na první místo v zemích Evropské unie.9 Ze svého pohledu vím, že rozvod může nastat, i když manželství docela dobře funguje. Stačí nespokojenost v zaměstnání nebo dochází k nedorozumění se sourozenci či s rodiči, nemáme-li svého koníčka, který nám dokáže dodat ztracenou energii, můžeme očekávat, že i v našem manželství se budeme cítit znepokojeně a každá maličkost nám může vadit. Šance, na stabilní rodinu není tak malá, jak naznačuje ona padesátiprocentní pravděpodobnost rozpadu manţelství, kterou vyčteme ze souhrnné míry rozvodovosti. Především ji zvyšují opakované rozvody–určitá malá část populace se rozvede za ţivot několikrát a tito „rotující“ jedinci zvyšují celkovou rozvodovost a jakoby zmenšují počet těch, kteří se nerozvedou nikdy. Celá pětina rozvodů nejsou alespoň pro jednoho z rozvádějících se rozvodem prvním. Část z těch, kteří se rozvedou, se pak opakovaně provdá a ţení. Skoro třetina z u nás uzavíraných sňatků jsou sňatky alespoň pro jednoho ze snoubenců sňatkem opakovaným. V roce 2003–26% ţenichů a stejný podíl nevěst nevstupovalo do manţelství poprvé. Na více neţ čtvrtině svateb se alespoň jeden neúčastní podobného obřadu poprvé. Podstatná část rozvedených pak zakládá nové manţelství. V jedné třetině českých rodin, alespoň jeden z páru byl uţ předtím rozvedený a manţelství páru, kde uţ za sebou mají alespoň jedno předchozí manţelství oba, tvoří 13%

9

Hůle Daniel.Český statistický úřad [ on-line].Vydáno : 2004-2009 [Citováno 2009-9-23] Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie=

15

z existujících manţelství. Výzkumy ukazují, ţe zaloţit stabilní rodinu je dnes cílem asi 80% Čechů.10 Dnešní manţelství jsou uzavírána s vědomím, ţe je můţeme docela snadno ukončit. Vţdyť ten, kdo se v České republice vdá či oţení, má téměř padesáti procentní šanci, ţe bude jeho manţelství rozvedeno. Pro zúčastněné, ale i blízké okolí znamená v mnoha případech dočasné nebo trvalejší následky. Rozvod je právním ukončením manţelství. Je uskutečněn na základě ţádosti o rozvod a dojde k němu rozhodnutím soudu.

2.3. Podklady k rozvodu 2.3.1. Vyţivovací povinnost rodičů k dětem Vzájemnou vyţivovací povinnost rodičů a dětí upravuje zákon o rodině. Tato povinnost rodičů k dětem trvá od jejich narození aţ do doby, dokud děti nejsou samy schopny se ţivit. Vyţivovací povinnost mají oba rodiče, a to podle svých schopností a moţností. Výše je dána jednak těmito moţnostmi, schopnostmi, ale i potřebami dítěte. Ve fungující rodině sami rodiče tuto povinnost dobrovolně plní. Pokud rodiče spolu neţijí, můţe jeden z nich dát návrh k místně příslušnému soudu-tedy podle trvalého bydliště dítěte, aby rozsah vyţivovací povinnosti upravil nebo soud můţe schválit dohodu o výši výţivného, na kterém se rodiče domluvili. Stejně se postupuje, kdyţ spolu rodiče sice ţijí, ale jeden z nich svou vyţivovací povinnost vůči dítěti dobrovolně neplní.Výţivné na nezletilé dítě lze přiznat nejdéle tři roky zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Výţivné se platí jedenkrát za měsíc, a to ke dni, ke kterému se rodiče dohodnou a nebo den stanoví soud. V návrhu, který je adresován soudu, je třeba uvést údaje o majetkových poměrech, povolání a výši příjmů obou rodičů. Dále údaje o potřebách dítěte, jako je studium či zájmová činnost, tedy konkrétně hra na hudební nástroj, pobyt dítěte ve škole v přírodě nebo v letních táborech. Trpí-li dítě nějakou nemocí, která vyţaduje zvýšené výdaje (alergie, astma, cukrovka atd.), je třeba doloţit lékařské potvrzení o tom, ţe zdravotní stav dítěte vyţaduje častější pobyt u moře či na horách, vyšší náklady na vitamíny a léky. Změní-li se poměry jednoho z rodičů, je to vţdy důvod k novému stanovení výše výţivného, a to od doby, kdy změna poměrů nastala. Musí zde být uvedeno, od kdy a v čem se poměry změnily. Výţivné se 10

Moţný, Ivo. Rodina a společnost 1.vyd. 2002, s. 268

16

zpětně nevrací. S výţivným hospodaří rodič, který má dítě ve své péči. Po dosaţení plnoletosti dítěte se výţivné posílá přímo zletilému na jeho adresu. Vyţivovací povinnost k dítěti nekončí plnoletostí ani dokončením střední nebo vysoké školy. Pokud nenalezne práci a bude v evidenci pracovního úřadu, tak soud můţe rozhodnout o trvání vyţivovací povinnosti a to proto, ţe nebyly splněny podmínky pro ukončení nároku na výţivné. Byloli výţivné stanoveno soudem, tak i o jeho ukončení rozhoduje soud. I já jsem se dříve ve své práci u Okresního soudu v Semilech na exekučním oddělení setkávala s matkami, které si buď přinesly sepsaný návrh na exekuci manžela na plat nebo tento návrh byl podán v podatelně soudu a další možností bylo, že tento návrh tajemnice– nyní vyšší soudní úřednice-s nimi sepsala do protokolu. Neplacení výţivného je trestným činem, za který soud můţe udělit podmíněný trest. V případě dalšího neplnění můţe trest podmíněný být změněn soudem na trest nepodmíněný.

2.3.2. Ţádost o rozvod -viz příloha Ţádost o rozvod řeší soudy prvního stupně–Okresní soudy, v Praze jsou to soudy Obvodní–tak zvaná věcná příslušnost. (Krajské soudy jsou odvolacími soudy pro soudy Okresní, ale jsou to i soudy prvního stupně). Soud zkoumá ještě místní příslušnost. Ta je vţdy podle posledního společného trvalého bydliště manţelů. Manţelé se v ţádosti o rozvod nazývají ţalobce/ţalobkyně–neboli ten, který ţádost podává a ţalovaný/ţalovaná je ten, který stojí na opačné straně. (Dříve to byl navrhovatel a odpůrce). K ţádosti o rozvod se přidá kolek ve výši 1000 Kč. Soud tento soudní poplatek (dále jen SOP) můţe prominout v případě, pokud je ten, kdo návrh podává v současné sociální nevýhodě-například nezaměstnanost nebo mateřská dovolená. Pro osvobození od SOP musí být podána ţádost. Soud rozhoduje o osvobození SOP. Přihlíţí k majetkovým poměrům. Ze své praxe u soudu, ale i ze své zkušenosti vím, ţe současně nebo i dříve, neţ je tato ţádost o rozvod podána osobně do podatelny soudu, poštou nebo sepsáním do protokolu, musíme vyřešit návrh na úpravu výchovy a výţivy nezletilých dětí. Manţelství nemůţe být rozvedeno, dokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. 17

Dříve byly děti svěřeny ve většině případů do péče matky a otec se mohl jen jedenkrát nebo dvakrát do měsíce s dětmi setkat. V současné době máme dvě moţnosti:  uzavřít dohodu s partnerem a nechat si písemnou podobu schválit soudem  bude probíhat soudní řízení Je moţné se na to podívat z pohledu manţelů, kterými do rozvodu manţelství stále jsou, a z pohledu jejich dětí. Druhá moţnost nebude příjemná ani pro jednu stranu, protoţe bude probíhat řízení, ve kterém soud rozhodne, jak bude vypadat péče o děti po rozvodu manţelství. Určí dítě do výchovy matce, otci nebo do střídavé péče.

2.3.3. Střídavá péče Přínosy střídavé péče  dítě neztratí ani jednoho rodiče ani jiné příbuzné  rodič po „vrácení“ dítěte se můţe věnovat svým zájmům, nové partnerce nebo jiţ nově vzniklé rodině  vede oba rodiče k zodpovědnosti Nevýhody střídavé péče  děti nemají jeden domov Střídavá péče není vhodná vţdy. Záleţí jak na rodičích, tak na dítěti a jeho věku. Výhodou je blízkost bydlišť obou rodičů. Intervaly si u střídavé péče dohadují rodiče nebo je určí soud. Vznikla i organizace s názvem Children of Europe o.p.s. Jejím cílem je podporovat ochranu práv a práv rodičů v celé Evropě. Propagovat ochranu dětských práv, především právo na oba rodiče, šířit informace o střídavé péči.11

11

Nejlepší rodiče jsou oba rodiče[on-line] © e-websolutions s.r.o.2008, [citováno 2009-10-5] Dostupné z WWW: http://www.childrenofeurope.cz/o-nas/

18

Evropská unie vyhlásila rok 2007 „Rokem rovných práv pro všechny“. Výţivné u střídavé péče si rodiče vzájemně nemusí platit. Neplatí to, pokud jeden z rodičů má vyšší příjem. V době, kdy je dítě u rodiče s niţším příjmem, musí v tomto období na jeho výţivu přispívat.

2.3.4. Společné jmění manţelů Společné jmění manţelů (dále jen SJM) vzniká pouze mezi manţeli. (Dříve se společné jmění manţelů nazývalo bezpodílové spoluvlastnictví manţelů-BSM). Manţelé se mohou dohodnout a sepsat si dohodu písemně nebo ji provede na návrh jednoho z manţelů soud. Dohoda musí být vţdy písemná. Do SJM patří  majetek nabytý některým z manţelů nebo jimi oběma společně za trvání manţelství  závazky, které některému z manţelů nebo oběma manţelům společně vznikly za trvání manţelství Do SJM nepatří  majetek získaný dědictvím nebo darem  majetek nabytý jedním z manţelů, který náleţí do výlučného vlastnictví tohoto manţela  věci, které slouţí osobní potřebě jen jednoho z manţelů  věci získané v restituci majetku jednoho z manţelů, pokud měl věc před uzavřením manţelství ve vlastnictví Rozšíření nebo zúţení SJM Dohodu o zúţení nebo rozšíření SJM  můţeme si ji sepsat sami  můţeme si ji nechat sepsat a potvrdit u notáře nebo advokáta 19

Pokud je předmětem nemovitost, je potřeba tuto dohodu registrovat na Katastrálním úřadu, pod který tato nemovitost spadá. Důvody  jestliţe jsou pro to důleţité důvody (manţel je „notorický“ hráč)  jestliţe jeden z manţelů získal oprávnění k podnikatelské činnosti (Ţivnostenský list nebo jiný doklad, který opravňuje k podnikání ) nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. V případě, ţe jeden z manţelů se věnuje podnikatelské činnosti, je na vydání rozsudku o zúţení SJM právní nárok. SJM zaniká dnem, kdy zaniklo manţelství, tedy dnem právní moci rozsudku o rozvodu manţelství nebo smrtí, či prohlášením za mrtvého jednoho z manţelů. Není-li SJM vypořádáno do tří let, platí u movitých věcí, ţe zůstanou u toho, kdo tyto věci výlučně uţívá. U nemovitostí tyto věci přecházejí do podílového spoluvlastnictví a podíly jsou stejné.

20

3. Současná rodina a rozvodovost 3.1. Odlišnost současné a dřívější rodiny Moderní rodina se od té dřívější značně liší. V minulosti byl i výběr partnera záleţitostí celé rodiny. Otec schvaloval ţenicha či nevěstu, která měla do rodiny přijít. Sňatky byly proto uzavírány především z majetkových důvodů. Značný vliv mělo i náboţenství, které hlásalo nerozlučitelnost manţelství a tím bylo i omezené mnoţství rozvodů. V 19. a na počátku 20. století byly rodiny hodně početné. Nebylo výjimkou, kdyţ se v rodinách narodilo mnoho dětí. Byla vysoká porodnost, ale i celková úmrtnost, zvláště pak kojenecká a dětská. Děti musely hodně pomáhat v rodinách, pracovat na poli a starat se o mladší sourozence. Nebyl kladen takový důraz na vyšší vzdělání. Zatím, co dnes chodí do mateřských školek, škol, kde si hrají, vzdělávají se a mohou se stýkat s vrstevníky, coţ je velmi důleţité k procesu socializace. V dnešní rodině uţ není privilegované první dítě, ani nezáleţí na jeho pohlaví. Otázka dědictví, které dříve příslušelo jen prvorozenému, je dnes rozdělována mezi všechny dědice, dle zákonů. Rodina dříve plnila především ekonomickou funkci a byla spíše zárukou přeţití. Proměny nastaly i ve velikosti rodiny, a to jak do počtu generací, tak do počtu jejich členů. V současné rodině bývá většinou jen jedno aţ dvě děti. Ty jiţ nefungují jako pracovní síla. Změnila se i zaměstnanost rodičů, kteří dříve pracovali hlavně v zemědělství a tím tedy „doma“. Dnes většina lidí pracuje mimo domov a tímto se oddělují svět rodiny od světa práce. V moderním světě ţena získala značnou samostatnost, a to jak v otázce finanční, tak v osobním ţivotě. Není jiţ brána jako osoba, která je stále jen doma a tím vzniká více konfliktů, které vedou ke zvýšenému počtu rozvodů. Můţe si vybrat i partnera dle svých přestav, ale některé ţeny nepovaţují za nutné udrţovat vztah s muţem kvůli výchově dětí. Současnou společnost charakterizuje trend odkládání sňatků a rození dětí v omezeném počtu, jednoho aţ dvou, na co nejpozdější dobu. Objevují se i nesezdaná partnerství, kde jsou děti narozeny mimo manţelství a jejich počet se neustále zvyšuje. A sezdané manţelství se z poloviny rozpadají a jsou opět zakládána manţelství nová. Prosazují se zájmy individuální nad zájmy rodinné. Času, který rodina tráví společně, stále ubývá. Výdělečná práce je v naší společnosti hodnocena mnohem výše, neţ starost o rodinu a domácnost.

21

3.2. Sňatečnost O vzniku manţelství se jiţ můţeme dočíst v nejstarším dochovaném právním předpisu–Chamurappiho zákoníku, který byl vyrytý na čedičovém sloupu. Pochází ze 17. století před naším letopočtem. V dolní části je vyobrazen i sám Chamurappi, o kterém se říká, ţe zvelebil soudnictví. Soudní řízení vykonával tribunál, byla zde povinná osobní účast. Výjimečně mohlo dojít k zastoupení a vystupovali tu i svědci. Důkazní řízení zde bylo na vysoké úrovni. Výpovědi svědků se zapisovaly na hliněné tabulky. Sám zákoník je psán klínovým písmem a v obsahu zákoníku se jiţ dočteme o právu trestním, občanském, soudním řízení, o porušení (krádeţ, loupeţ) a o právech vojáků. V 18.–17. století před naším letopočtem v Mezopotámii trvali na tom, aby jeden muţ měl pouze jednu ţenu. Na Velkou Moravu v 9. století přinesli monogamii a nerozlučitelnost manţelství Cyril s Metodějem. Říkáme, ţe české právo vychází z práva římského, neboť některé římské právní formy nacházíme i v naší současnosti. Římané nahlíţeli na manţelství jako na svazek uzavíraný v zájmu muţe, hlavně na jeho vůli, pokud muţ tuto vůli přestal mít, manţelství skončilo.V současné době je tomu jinak. Manţelství je chápáno jako právní vztah zavazující ţenu a muţe ke společnému ţivotu. V moderní západní společnosti je povolena pouze monogamie, ovšem s vyšší mírou tolerance k rozvodu a uzavření nového manţelství.12 Podíváme-li se na to z pohledu psychologie, zamilovanost trvá od šesti měsíců do dvou let. Kdyţ si spolu snoubenci i nadále dobře rozumějí, mohou se rozhodnout, ţe vstoupí do manţelství. Je uzavřeno mezi muţem a ţenou souhlasným prohlášením, ţe vstupují do manţelství. Toto prohlášení musí být učiněno svobodně před příslušným orgánem. Sňatkem začíná oběma partnerům nová ţivotní etapa. Snoubenci musí matričnímu úřadu prokázat svoji totoţnost předloţením občanského průkazu. Dále musí k tiskopisu přiloţit svůj rodný list, případně pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manţelství nebo úmrtní list zemřelého manţela/manţelky. V České republice platí i zákon o registrovaném partnerství mezi osobami stejného pohlaví, ale toto partnerství není rovnocenné jako uzavření manţelství. V současné době si můţeme podle zákona o rodině vybrat, pro jaký sňatek se rozhodneme. 12

Jandourek, Jan. Sociologický slovník 1.vyd. 2001, s. 148

22

3.2.1. Občanský sňatek Prohlášení o uzavření manţelství činí snoubenci před starostou nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehoţ obvodu má jeden z nich trvalý pobyt. Manţelství se uzavírá  za přítomnosti matrikáře  nutná účast dvou svědků, coţ je podmínkou právoplatně uzavřeného sňatku podle zákona  důleţité je znát i vzájemný zdravotní stav  musíme si rozmyslet, jaké příjmení zvolíme  je moţné ponechat si kaţdý svoje-toto je vyuţíváno herci, zpěváky nebo těmi, jejichţ společenské postavení je pod tímto jménem známé a změna jména by mohla způsobit komplikace  můţeme přijmout manţelovo jméno  můţeme pouţívat obě Nevýhoda je, ţe těmito dvěma jmény se budou muset stále podepisovat.

3.2.2. Církevní sňatek Prohlášení o uzavření manţelství mohou učinit snoubenci před příslušným orgánem církve a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboţenskou společností. Manţelství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboţenské společnosti pro náboţenské obřady. Podmínky uzavření manţelství jsou stejné jako pro uzavření občanského sňatku. 13 Obě formy uzavření manţelství, tedy jak sňatek občanský, tak sňatek církevní, jsou rovnocenné a mají zásadně stejné právní následky. Kdyţ byl uzavřen občanský sňatek, je moţné, aby manţelé ještě uzavřeli manţelství i náboţenským obřadem, který byl po roce 1989 jednou z velmi moderních záleţitostí. Oddací list slouţí jako doklad o tom, ţe manţelství bylo uzavřeno. Obsahuje jména a příjmení novomanţelů a jejich rodičů, data narození, osobní stav a rodná čísla novomanţelů. Uvedeno je datum a místo sňatku, název matričního úřadu a podpis matrikáře. 13

Choděra, Oldřich. Partnerství, Manželství a paragrafy 1.vyd. 2002, s. 16 a 17

23

Manţelství nemůţe být uzavřeno  se ţenatým muţem/vdanou ţenou  mezi sourozenci  osobou, která je zbavená způsobilosti k právním úkonům, pokud je způsobilost k právním úkonům omezena, můţe být manţelství uzavřeno jen s povolením soudu  osobou mladší 18 let–výjimka osoba starší šestnácti let můţe uzavřít manţelství s povolením soudu Pokud by takovéto manţelství bylo uzavřeno, má to za následek jeho neplatnost nebo neexistenci manţelství. Rozdíl mezi neexistencí a neplatností manţelství je v tom, ţe pokud odpadne překáţka o neplatnosti, stane se uzavřené manţelství platným. Například osoba, která byla nezletilá při uzavření manţelství a jiţ dosáhla zletilosti, stává se manţelství platným. Důvody neexistence manţelství takto odstranitelné nejsou. Pokud muţ nebo ţena by byli donuceni ke vzniku manţelství fyzickým násilím, takové manţelství nevznikne. Manţelství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho z manţelů za mrtvého. Manţelství můţe být uzavřeno, ale i zrušeno jen způsobem, který stanoví zákon.

První sňatky podle věku ţenicha a nevěsty 14

věk celkem

2000

ţ. n. 41360 41528 16 25 17 6 74 18 200 979 19 495 1930 20 1079 3120 21 1864 4177 22 2863 4814 23 3791 5349 24 4676 5305 25-29 18652 13093 30-34 5061 1822 35-39 1561 458 40-44 530 162 45-49 280 94 50-54 144 53 55+ 158 73 ţ=ţenich n=nevěsta 14

2004 ţ. n. 37940 38147 1 19 4 36 84 458 175 877 367 1404 597 1956 1080 2453 1663 3170 2694 3909 19220 18799 8715 4037 2054 611 656 203 294 98 159 59 177 58

2005

2006

2007

ţ. n. ţ. n. ţ. n. 38347 38605 39149 39569 41752 42032 3 17 17 2 9 2 27 1 21 4 20 65 423 65 388 45 400 150 747 132 640 133 630 305 1247 290 1053 274 1066 562 1797 511 1576 502 1545 925 2330 823 2102 805 2066 1398 2829 1299 2734 1230 2844 2152 3663 1867 3524 1839 3488 19128 19353 18520 19817 18559 20744 10103 5026 11575 6338 13544 7578 2146 760 2609 888 3154 1091 740 177 764 247 926 281 296 89 320 93 345 123 201 58 168 64 202 70 171 62 205 67 188 77 Tabulka č.1

Fischer, Jan, et al. Statistická ročenka České republiky, 2008, 1.vyd.

24

Nejvíce sňatků je uzavíráno mezi 25-29 rokem a to jak na straně nevěst, tak na straně ţenichů. Mezi 30-34 rokem více uzavírají sňatky muţi. Nejméně sňatků je do devatenácti let věku a po padesátém roce ţivota a to jak na straně ţenichů , tak na straně nevěst. Z porovnání údajů vyplývá závěr, ţe dochází k poklesu sňatečnosti od roku 2000. V roce 2007 ale došlo k mírné vzestupné tendenci. Srovnáním roků 2000 a 2007 zjistíme, ţe první sňatky stouply přesně o 392 na straně ţenichů a o 504 na straně nevěst.

3.3.Pokles sňatečnosti V posledních letech se objevuje otázka, zda vlastně je manţelství pro souţití dvou lidí vůbec nutné. Dva lidé spolu ţijí v jedné domácnosti, hospodaří spolu, mají sexuální vztah, ale nemají na sebe tak zvaný „papír“, který by je spojoval. Zůstat svobodný přináší i kladné stránky, které mohou pro jedince přinášet větší výhody, neţ ţivot v nově vzniklé rodině. Svobodný člověk můţe bydlet u rodičů a sdílet s nimi společnou domácnost, aniţ by jim přispíval adekvátní částkou na bydlení. Určitě je osvobozen od mnoha omezení, které souvisí s rodinným ţivotem. Můţe studovat, věnovat se svým koníčkům, cestování a vůbec vyuţít svůj volný čas tak, jak si ho sám naplánuje. Rodinný ţivot s sebou přináší určitá omezení a někteří jedinci, kterých je stále více, nechtějí svůj „pohodlný“ ţivot vyměnit za ţivot rodinný. Faktorem, který sniţuje sňatečnost, je i otázka bytů, jejich finanční nedostupnost, hlavně ve větších městech. Někteří řeší situaci získáním levnějšího bytu mimo velké město, ale zase musejí dojíţdět za prací, coţ často vede ke zvýšeným finančním nákladům a ztrátě času. Rostou i náklady na domácnost, které v dnešní době mnoho lidí od společného ţivota odrazuje. Je moţné se na tuto problematiku podívat i z pohledu politiky státu. Ţít nesezdán je ovlivněno i systémem sociálních podpor. Některé matky pobírají výhodné sociální dávky nebo příspěvky na bydlení, a proto nepovaţují za nutné se vdávat.

25

Pokles sňatečnosti15

Sňatečnost (v tis.) 90 80

Sňatečnost (v tis.)

70 60 50 40 30 20 10 0 1990

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

roky graf č.1 Po roce 1990 nastal výrazný pokles sňatečnosti. Nejméně sňatků bylo v roce 2003. Po tomto roce nastává velmi malý vzrůst. Od roku 2000 bylo nejvíce sňatků v roce 2007, ale rok následující je vyznačen opět poklesem.

Sezónnost uzavírání sňatků Na sňatečnost má vliv i roční období. Atraktivní datum v kalendáři, jakým byl v roce 2007 červenec, a zejména pak sobota 7.7.2007, která přilákala do obřadní síně rekordní počet párů 4.406 v daný den a za celý červenec 10 759, tak i v roce 2008 v pátek 8.8. bylo oddáno 2.226 párů, výrazně zvyšuje počty sňatků. 16

15

Český statistický úřad, Sňatečnost, [on-line] 2009 [Citováno 2009 11 11].Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost 16 Český statistický úřad, Sňatečnost, [on-line] 2009 [Citováno 2009 11 11].Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost

26

Sňatečnost podle měsíců17 2,5

M ě s í č n í

2

i n d e x

1991 2001 2007 2008

1,5 1 0,5 0

I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

měsíce graf č.2 Sňatečnost je rozdělena podle měsíců. Poukazuje na to, ţe měsíce červen, červenec a v roce 2008 srpen vykazují největší sňatečnost. Hned za nimi je měsíc září a nejméně svateb se koná v lednu a v květnu.

Sňatky podle vzdělání snoubenců v roce 200718

Vzdělání nevěsty Vzdělání ţenicha celkem základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

celkem základní

střední střední s vysokobez maturitou školské maturity

57157 3230

4418 1716

15916 827

26007 605

10816 82

22030

1813

11777

7360

1080

21403 10494

775 114

2880 432

17

14022 3726 4020 5928 Tabulka č. 2

Český statistický úřad, Sňatečnost, 2009 [Citováno 2009-11-11].Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost 18 Fischer, Jan, et al. Statistická ročenka České republiky, 2008, 1.vyd. .

27

Na sňatečnost má vliv i vzdělání. Nejvíce sňatků uzavřených v roce 2007 bylo mezi středoškolsky vzdělanými lidmi. Naopak nejméně jich bylo uzavřeno mezi lidmi se základním vzděláním.

Snoubenci podle věku a rodinného stavu 200719 rodinný stav celkem svobodní svobodné rozvedení rozvedené ovdovělí ovdovělé

rodinný stav

ţ celkem věk n 16-17 18-19 20-24 25-29 30-34 35-39 ţ 6 179 4676 19179 16332 6266 57157 n 29 1034 11211 22324 11239 4130 57157 ţ 6 178 4650 18559 13544 3154 41752 n 29 1030 11009 20744 7578 1091 42032 ţ 1 26 618 2773 3093 14818 n 4 200 1567 3618 2982 14410 ţ 2 15 19 587 n 2 13 43 57 715

ţ

celkem

n celkem svobodní svobodné rozvedení rozvedené ovdovělí ovdovělé

ţ=ţeniši

věk 40-44

45-49

50-59

60+

ţ

57157

3603

2222

3300

1394

n

57157

2516

1731

2311

632

ţ n ţ n ţ n

41752 42032 14818 14410 587 715

926 281 2640 2140 37 95

345 123 1829 1474 48 134

297 111 2809 1937 194 263

93 36 1029 488 272 108 Tabulka č.3

n=nevěsty

Nejvíce svobodných lidí se vdává/ţení ve věku 25-29 let. Rozvedení muţi se znovu ţení ve věku 35-39 let a ţeny do opakovaného manţelství vstupují nejčastěji ve věku 30-34 let. V mladších ročnících nenacházíme tolik ovdovělých lidí. Nejčastěji se muţi–vdovci ţení aţ po šedesátém roce a ţeny–vdovy po padesátém roce.

19

Fischer, Jan, et al. Statistická ročenka České republiky, 2008, 1.vyd.

28

Počet narozených dětí podle věku matky v roce 200820

Věk matky, pohlaví Chlapci 14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50+

pohlaví 61326 8 1826 8347 20915 22721 6544 932 30 3

Děvčata

celkem 58244 6 1770 7947 19985 21284 6328 896 27 1

119570 14 3596 16294 40900 44005 12872 1828 57 4 Tabulka č.4

Nejvíce dětí se rodí ţenám ve věku od 25-34 let.V roce 2008 jich bylo 84 905. Počet dětí, které se narodí matkám před dvacátým pátým rokem a následně aţ po třicátém pátém roce je výrazně niţší. Velmi málo dětí se rodí matkám po 45. roce věku. V roce 2008 se narodil přibliţně stejný počet chlapců jako děvčat.

Narození podle vitality, legitimity a pohlaví21 Narození Celkem ţivě v manţelství mimo manţelství podle pohlaví chlapci děvčata

2000 91169 90910 71118

2003 93957 93685 66972

2004 2005 2006 2007 97929 102498 106130 114947 97664 102211 105831 114632 67825 69802 70572 75095

19792

26713

29839

32409

35259

47064 43846

48131 45554

50262 47402

52453 49758

54612 58475 51219 56157 Tabulka č.5

20

39537

Český statistický úřad, Demografická ročenka 2008, Počet narozených dětí podle věku matky v roce 2008[on-line] Vydáno 12.11.2009, [Citováno 2010-01-05]. Dostupné z WWW : http://www.scitani.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/4E002A0AA4/$File/401909rd16.pdf 21 Fischer, Jan, et al, Statistická ročenka České republiky 2008, 1.vyd.

29

V roce 2000 bylo v manţelství narozeno 71118 dětí. V roce 2003 dochází v manţelství k poklesu narozených dětí, ale od roku 2004 má narození dětí vzestupnou tendenci. Trendem současné společnosti je rození dětí mimo manţelství. Dochází k velkému nárůstu takto narozených dětí, a to kaţdoročně. Porovnáme-li rok 2000 a rok 2007 zjistíme, ţe tento nárůst je vyšší o 19745 dětí.

3.4. Opakovaná manţelství  Opakované můţe být pro jednoho partnera  Opakované můţe být pro oba partnery  Můţe to být manţelství bezdětné  Jeden z partnerů můţe mít děti (dítě)  Oba partneři mohou mít dítě (děti)  Noví partneři mohou mít spolu děti, které ţijí s dětmi z předchozího manţelství Dítě z opakovaného manţelství můţe mít dva biologické rodiče, dva nevlastní rodiče, vlastní sourozence, nevlastní sourozence, i osm prarodičů.

30

Počet sňatků podle pořadí v letech 2001-200822

Počet sňatků celkem Sňatky oboustranně svobodných Podíl ze všech sňatků (%) Sňatky oboustranně opakované podíl ze všech sňatků (%)

2001 52 374

2004 51 447

2005 51 829

2006 52 860

2007 57 157

2008 52 457

33 918

33 022

33 446

34 178

36 247 32 830

64,8 8 233 15,7

64,2 8 382 16,3

64,5 8 323 16,1

64,7 8 320 15,7

63,4 9 620 16,8

62,6 9 132 17,4

38 841 11 303 2 230 74,2

37 940 11 300 2 207 73,7

38 347 11 265 2 217 74

39 149 11 612 2 099 74,1

41 752 13 087 2 318 73

38 038 12 092 2 327 72,5

39 218 11 027 2 129 74,9

38 147 11 122 2 178 74,1

38 605 11 145 2 079 74,5

39 569 11 225 2 066 74,9

42 032 38 117 12 782 12 084 2 343 2 256 73,5 72,7 Tabulka č.6

Pořadí na straně ţenicha 1. 2. 3. a více podíl sňatků svobodných (%) Pořadí na straně nevěsty 1. 2. 3. a více Podíl sňatků svobodných (%)

Nejvyšší sňatečnost je u lidí, kteří vstupují do manţelství poprvé. U opakovaného sňatku je značný pokles a to u obou pohlaví. Sňatky třetí a vícekrát opakované jsou zastoupeny velmi malým počtem a to jak na straně muţe, tak na straně ţeny.

3.5.Příčiny rozvodu Ţít ve vztahu s druhým člověkem znamená, ţe dříve nebo později dojde k určitým sporům nebo nedorozuměním, protoţe kaţdý jsme jiný a preferujeme jiné zájmy, potřeby nebo hodnoty. Odlišnosti mezi lidmi se projevují v kaţdodenních vztazích (v rodině, ve škole, na pracovišti). Tyto odlišnosti jsou dány jak dědičnými faktory v rysech osobnosti, tak zkušeností člověka, jeho učením a vnějším působením (výchovou a sociálním prostředím). Mnohé odlišnosti v osobnostech lidí, jejich způsobech chování a jednání 22

Český statistický úřad, Sňatečnost, 2009 [on-line]. [Citováno 2009 11 11]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB1/$File/400709a2.pdf

31

mohou přinášet prvky souladu a klidného souţití, ale na druhé straně mohou být příčinou konfliktů. Z pohledu lidí bezkonfliktní ţití v rodině snad ani není moţné. V průběhu ţivota se měníme my sami, ale i naše vztahy. K ţádnému rozchodu nedojde ze dne na den. Trvání manţelství nebo jeho rozpad ovlivňuje mnoho faktorů. Můţeme je rozdělit na společenské a osobní.  Společenské  Vývoj společnosti-současný uvolněnější reţim, cestování, technický pokrokmobilní telefony, internet  Ekonomická nezávislost-ţeny se stávají nezávislé na muţích, mají práci a jsou ekonomicky soběstačné Mnohé ţeny zastanou „muţské práce“ stejně tak dobře jako muţi a naopak, muţi jsou dobří v „ţenských pracích“ a někteří dokonce nastupují i mateřskou dovolenou, coţ dříve nebylo moţné.  Komunikace-z pohledu dnešní doby zjistíme, ţe technický pokrok-internet, mobilní telefony silně ovlivňuje komunikaci nejen mezi manţeli, ale komunikaci celkovou. Je jednoduché napsat SMS (jiţ z překladu krátká textová zpráva) nebo e-mail, ale asi kaţdému z nás se jiţ stalo, ţe v těchto zmíněných vymoţenostech myslel něco úplně jinak, neţ ten na druhé straně „slyšel“. Pokud někoho nevidíme, s tím souvisí i jeho mimika, neslyšíme jeho tón hlasu, nevidíme jeho postoj, je pak velmi těţké porozumět, jestli je to míněno v ţertu, váţně nebo zkrátka jen tak. Někdy přijdeme jen unaveni z práce nebo odkudkoliv a na našem tónu hlasu je to znát a pak mohou hned nastat konflikty, které by naopak byly moţná vyjádřeny SMS zprávou lépe.  Velkoměsto-ve velkých městech je vysoká anonymita S tím mohou souviset i nevěry, které jsou v dnešní době příčinou nejednoho rozvodu.  Trend společnosti-trendem je uţívat si, cestovat, chodit za zábavou a ţít naplno právě teď Televize a reklamy propagují „my vám na to půjčíme“-s tím souvisí i pozdější finanční problémy.

32

 Osobní  Kaţdý člověk je individualita–upřednostňuje sám sebe, nemyslí na druhé  Kariéra-na prvním místě u mnohých je kariéra a úspěch v práci  Těhotenství ţeny-doba, kdy je ţena poprvé těhotná nebo během prvních měsíců ţivota dítěte Manţel se někdy po narození miminka obtíţně vyrovnává s novou odpovědností a nebo se nemůţe smířit se situací, ţe manţelčina pozornost není věnována jen jemu. Toto období je nejvýraznější změnou, jakou manţelský pár prodělá.  Sexuální neshody  Nezájem o rodinu  Domácí násilí  Neuváţený sňatek  Rozdíl povah, názorů a zájmů  Alkoholismus-většinou se vyskytuje u muţů, ale nemusí to být pravidlem Pokud se alkoholik nechce léčit nebo není schopen tento svůj stav změnit, většinou to má za následek rozpad manţelství. Často u nich převládá hrubost, nedokáţí ovládat své jednání a chování a jsou velmi špatným příkladem pro děti.  Nevěra-Lidé se naučili brát věci jako spotřební zboţí. Poškozené věci hned vyhodí a neopravují je a takto je mnohdy zacházeno i s partnerskými vztahy.  Věk manţelů -v období od 60. do začátku 90. let vrcholila rozvodovost muţů a ţen ve věku 20–24 let. V nejmladší věkové skupině 16–19 let byla rozvodovost poměrně nízká. To ale neznamená, ţe byla manţelství nejmladších partnerů stabilnější. Výsledky výběrových šetření ukazují, ţe manţelství uzavřená ţenichy mladšími 19 let se rozvádějí téměř všechna, ovšem aţ po určité době (většinou po dosaţení věku 20 let)a tedy jiţ ve vyšší věkové skupině. Manţelství nejmladších nevěst jsou stabilnější, ovšem v důsledku toho, ţe mnoho velmi mladých ţen uzavírá sňatek s podstatně staršími partnery.23  Rozdílnost vzdělání

23

Hůle Daniel.Vybrané faktory rozvodovosti [on-line].Český statistický úřad.Vydáno: 2004-2009 [citováno 2009-11-7] Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=46

33

Rozvody podle vzdělání v % rok 1991–200824

Vzdělání muţe : základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

1991 21,9 17,4 17,2 16

2001 24,9 19,2 18,5 17,3

2004 25,3 19,1 18,6 19

2005 24,1 19,8 19,1 19,3

2006 25,2 19,7 19,1 19,3

Vzdělání ţeny : základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

26,7 17,3 15,3 13,4

28,3 18,7 15,6 13,3

28,2 19,4 16,7 13,1

27,6 20 16,5 13,9

28,1 19,9 16,5 14,2

2007 24,1 19,6 18,4 18,8

2008 24,8 18,8 17,5 19

28,1 29,4 20,1 19,5 16,3 15,7 14,5 14,1 Tabulka č.7

Nejvyšší procento rozvodů zaujímají lidé se základním vzděláním. Naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé se rozvádějí méně častěji. Platí to převáţně u ţen. U muţů se rozvádějí méně i středoškolsky vzdělaní lidé oproti lidem se základním vzděláním a to jiţ od roku 1991. Platí, ţe čím méně je člověk vzdělaný, tím větším procentem přispívá k počtu tohoto společensky neţádoucího jevu–rozvodu. Převáţně platí u ţen.

24

Český statistický úřad. Vývoj obyvatelstva České republiky 2008, Rozvodovost [on-line]. Vydáno: 11.9.2009 [citováno 2009-11-7] Dostupné z WWW : http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB8/$File/400709a3.pdf

34

Příčiny rozvodů manţelství25 příčina na straně muţe:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

505

558

380

348

272

228

186

146

alkoholismus

1648

1560

1453

1379

1332

1140

982

854

nevěra

2284

2071

2078

2026

1831

1745

1621

1442

nezájem o rodinu

1532

1285

1191

1318

1085

928

858

716

532

426

369

396

384

336

294

266

neuváţený sňatek

zlé nakládání, trestný čin rozdíl povah

14692 15603 16599 16962 16290 17138

2007

2008

20534 22033

zdravotní důvody

79

68

61

73

74

71

61

41

sexuální neshody

156

143

136

131

112

87

74

74

7590

7589

8059

8308

7900

8053

5685

5091

ostatní příčiny soud nezjistil zavinění

2568 2455 2498 2119 2008 1689 Příčina na straně ţeny: 2001 2002 2003 2004 2005 2006

834 637 2007 2008

neuváţený sňatek

519

557

400

362

292

255

200

159

alkoholismus

167

155

149

150

182

186

171

186

1480

1267

1312

1325

1163

1048

1051

921

404

373

426

421

331

357

393

366

19

23

29

34

26

35

37

41

nevěra nezájem o rodinu zlé nakládání, trestný čin rozdíl povah

14964 15757 16502 16856 15802 16578

20074 21742

zdravotní důvody

72

66

54

69

65

62

53

46

sexuální neshody

165

146

130

126

108

87

79

67

ostatní příčiny

9363

9278

9608

9678

8993

8574

6149

5354

soud nezjistil zavinění

4433

4136

4214

4039

4326

4233

2922 2418 Tabulka č.8

Příčina nevěry od roku 2001 do roku 2008 má klesající tendenci a to u obou pohlaví. Příčina alkoholismu na straně muţe klesá, a to v porovnání stejných roků jako u nevěry, o 794. Na straně ţeny rozdíly v této příčině nejsou tak markantní. I sexuální neshody mají u obou pohlaví klesající tendenci. Termín rozdíl povah je zastoupen nejvyšším číslem, a to 25

Český statistický úřad, Demografická příručka 2007 Rozvody, Rozvody podle příčin rozvratu manţelství v letech 2001 – 2007 [on-line] Vydáno: 23.12.2008 [citováno 2009-11-11] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/24003E05C7/$File/4032080507.pdf Český statistický úřad, Demografická ročenka 2008, Rozvody podle příčin rozvratu manţelství 2008 [online] Vydáno: 30.10.2009 [citováno 2010-03-07] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/4E002A0A9E/$File/401909rc10.pdf

35

jak na straně muţe, tak na straně ţeny. Následují ostatní příčiny. Soud nezjišťuje příčinu rozpadu manţelství. Zahrnuje i další problémy, které nebyly uvedeny a nebo jsou to i ty, které mají klesající tendenci a jsou za tímto termínem skryty. Příčina trestných činů u muţů poklesla přesně o 50%, zatímco u ţen se zvýšila o 53,7%. Nejvíce ovšem poklesla příčina neuváţeného sňatku, a to jak u muţů, tak u ţen. Z celkového počtu 505 na straně muţe na 146 tedy na 28,7% a u ţen z 519 na 159 tedy na 30,1%.

Rozvody podle věku a délky trvání manţelství v roce 200726

Trvání celkem 16-17 manţelství v letech 31129 277 0 1099 1 1488 2 1373 3 1428 4 1478 5 1484 6 1354 7 1285 8 1207 9 5424 10-14 5480 15-19 3975 20-24 2048 25-29 1729 30+

26

18-19 3 2 1 -

Muţi 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 370 40 121 97 52 39 17 4 -

2759 75 372 497 428 355 341 269 199 125 66 32 -

Fischer, Jan, et al, Statistická ročenka České republiky 2008, 1.vyd.

36

6233 71 294 451 454 527 551 577 559 533 475 1642 99 -

6088 39 127 189 184 221 259 285 272 280 323 2047 1788 74 -

5746 19 82 103 112 123 145 158 132 159 142 897 2235 1409 30 -

Trvání manţelství v letech 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30+

celkem

45-49

50-54

31129

4035

3077

277 1099 1488 1373 1428 1478 1484 1354 1285 1207 5424 5480 3975 2048 1729

celkem Trvání manţelství v letech 31129 277 0 1099 1 1488 2 1373 3 1428 4 1478 5 1484 6 1354 7 1285 8 1207 9 5424 10-14 5480 15-19 3975 20-24 2048 25-29 1729 30+

11 38 75 53 64 58 79 63 75 79 359 723 1634 692 32

8 34 33 42 55 60 51 61 54 55 228 351 546 999 500

55-59 60-64 1717 5 18 25 29 25 25 34 38 42 36 118 156 204 220 742

723 5 8 13 10 9 17 14 22 13 19 64 82 68 75 304

65-69 70-74 75+ 237 2 2 2 7 4 4 6 8 3 8 19 29 25 22 96

87

54

-

1 2 2 4 1 3

1 2 14 11 11 5 30

1 1 2 4 2 4 6 4 5 25

Ţeny 16-17 18-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 -

22 5 13 4 -

1166 69 277 304 228 167 88 30 1 2 -

37

4438 97 419 559 549 543 567 531 432 342 220 179 -

7331 56 203 319 337 406 461 514 546 536 577 2851 525 -

6078 21 72 113 117 128 163 204 175 197 214 1451 2860 363 -

5172 11 50 84 65 84 87 95 87 99 83 538 1380 2297 212 -

Trvání manţelství v letech 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30+

celkem 31129 277 1099 1488 1373 1428 1478 1484 1354 1285 1207 5424 5480 3975 2048 1729

45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75+ 3122 9 35 46 28 43 48 46 45 52 44 181 385 895 1137 128

2162 6 13 31 24 28 49 38 33 29 37 118 193 262 520 781

1079 2 13 23 16 20 10 17 26 18 18 66 82 100 127 541

397 1 3 3 7 7 4 5 6 7 9 30 38 41 37 199

109 2 1 2 1 1 2 2 4 7 13 12 9 53

40 -

1 1

-

13

-

3 1 1 1 3 2 2 5 4 2 19 8 Tabulka č.9

Rozvodů celkem v roce 2007 bylo 31129. V nejmladší věkové skupině od 16-17 let nebylo ani jedno manţelství rozvedeno. Ve věkové skupině 18-19 let bylo velmi malé procento těch, kteří by zvyšovali statistiky rozvodovosti. Platí pro obě pohlaví stejně. Třetí věkovou skupinu 20 aţ 24 let u muţů opět zastupuje jen velmi malé procento a to 1,2% z celkového počtu rozvodů. U ţen je toto procento vyšší 3,8% z celkového počtu rozvodů. Ve věkové skupině 25-29 let má jak u muţů, tak i u ţen zvyšující se tendenci. U muţů je to 8,9% z celkového počtu rozvodů a u ţen 14,3%. Největší zastoupení rozvodů u ţen, ale i u muţů, bylo ve dvou věkových skupinách a to od 30 do 34 let a od 35 do 39 let. U muţů 39,6% u ţen 43,1%. Věková skupina od 40 do 44 let u muţů se podílí na počtu rozvodů 18,5% a ţeny se podílejí 16,6%. Od 45 do 49 let u muţů je to 13% a ţeny 10%. V dalších věkových skupinách nad 50 let mají rozvody sestupnou tendenci a to u obou pohlaví. V nejstarší věkové skupině nad 75 let je podíl rozvodů zastoupen jen velmi nízkým procentem nejen u muţů, ale i u ţen. Manţelství jsou nejčastěji rozvedena mezi 10-19 rokem. Platí to u obou pohlaví stejně. Najdou se i taková manţelství, která spolu nevydrţela ani jeden rok. Toto procento je však z celkového počtu velmi malé. Rozvody po prvním aţ devátém roce jsou zastoupeny

38

přibliţně stejným počtem. Rozvody po třicátém roce jsou nejčastější ve věkové skupině 55-59 let a zaujímají 5,6% z celkového počtu rozvodů.

Rozvodovost v letech 2001–200827

roky Počet rozvodů z toho na návrh ţeny úhrnná rozvodovost (%) Průměrná délka trvání manţelství ( roky )

2001 31 586 21 231 44,7

2004 33 060 22 110 49,3

2005 31 288 20 772 47,3

2006 31 415 20 946 48,7

2007 31 129 20 543 48,7

2008 31 300 20 348 49,6

11,3

11,9

12,2

12

12,3

12,3

Rozvody podle pořadí 2001-2008

Pořadí rozvodu - muţi 25 445 5 505 636

26 607 5 714 739

25 049 5 541 698

25 126 5 564 725

24 900 25 260 5 446 5 289 783 751

31 586 celkem rozvodů podíl opakovaných rozvodů 19,4 (%)

33 060

31 288

31 415

31 129 31 300

19,5

19,9

20

20

25 730 5 297 559

26 793 5 562 705

25 305 5 378 605

25 388 5 345 682

25 104 25 388 5 347 5 269 678 643

31 586

33 060

31 288

31 415

31 129 31 300

18,5

19

19,1

19,2

19,4

23 903

22 524

22 483

22 247 22 568

72,3

72

71,6

71,5 72,1 Tabulka č.10

1. 2. 3. a více

Pořadí rozvodu - ţeny 1. 2. 3. a více celkem opakovaných rozvodů podíl opakovaných rozvodů (%)

Oboustranně první rozvody 22 935 podíl ze všech rozvodů v 72,6 (%)

27

19,3

18,9

Český statistický úřad. Vývoj obyvatelstva České republiky 2008, Rozvodovost [on-line] Vydáno: 11.9.2009 [citováno 2009-11-7]. Dostupné z WWW http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB8/$File/400709a3.pdf

39

Oboustranně první rozvody se pohybují od dvaceti dvou tisíc do necelých dvaceti čtyř tisíc. Muţi i ţeny se ale opakovaně rozvádějí, tím navyšují počet všech rozvodů, které se pohybují okolo jednatřiceti tisíc. Jenom rok 2004 tuto hranici převyšuje o 1760 návrhu v porovnání s rokem 2008. Opakované rozvody, které se podílely na celkové rozvodovosti jsou zastoupeny přibliţně stále stejnými hodnotami, a to pro obě pohlaví. Oboustranně první rozvody zaujímají přibliţně 72% podíl ze všech rozvodů od roku 2001-2008. V pořadí druhé rozvody se pohybují od 5000-5714. V roce 2008 zaujímaly druhé rozvody u muţů 17% a u ţen 16,8% z celkových rozvodů. Tří a vícečetné rozvody v roce 2008 jsou zastoupeny u muţů 2,4% a u ţen 2% z celkového podílu všech rozvodů. Ţeny podávají častěji návrh na rozvod neţ muţi. Porovnáme-li rok 2001 návrh podaly ţeny z 67,21% a v roce 2008 to bylo 65% ţen. Průměrná délka trvání manţelství se zvýšila od roku 20012008 o jeden rok.

Rozvody podle počtu nezletilých dětí z manţelství28

rok celkem 29704 2000 31586 2001 31758 2002 32824 2003 33060 2004 31288 2005 31415 2006 31129 2007

Počet nezletilých dětí z manţelství 0 1 2 3 10637 11084 7015 813 11037 11940 7586 868 11346 11756 7667 833 12119 11748 7929 853 12255 11802 7993 855 12078 10872 7376 808 12412 11004 7085 774 12721 10345 7189 726

4 127 121 122 132 126 115 98 114

5+ 28 34 34 43 29 39 42 34

Nejvíce rozvodů bylo od roku 2003 v bezdětných manţelstvích. V roce 2007 bylo těchto rozvodů 41%. Hned za nimi následují rozvody, kde je jen jedno nebo dvě nezletilé děti. V roce 2007 to bylo 33,2% rozvodů manţelství s jedním dítětem a ve stejném roce u rodin, kde mají dvě nezletilé děti činily rozvody 23,1%. V roce 2007 tyto rozvody činily 56,3% z celkových rozvodů. Z tabulky vyčteme, ţe rozvodovost úměrně klesá s vyšším počtem dětí.

28

Fischer, Jan, et al, Statistická ročenka České republiky, 2008, 1.vyd.

40

3.6. Následky rozvodu pro společnost a rodinu Monogamie je stále v našich kulturních podmínkách jedinou oficiálně uznávanou formou souţití muţe a ţeny. Pokusy vzepřít se těmto zvyklostem naráţejí na bariéry psychologické i sociální. Přesto však patří nevěry mezi nejčastější problémy souţití. Drobnějším konfliktům se nevyhneme, většina z nich se snadno vyřeší a nezanechá na svazku muţe a ţeny ţádné stopy. Často k nim vedou spory o maličkosti. Člověk by se měl naučit řešit a zvládat běţné konflikty, jinak se můţe stát, ţe budou narůstat a budou stále častější. Na jedné straně manţelství je to, co nás v něm drţí ( děti, společní přátelé, společné koníčky, majetek, ale můţe to být i zvyk, ale i strach z neznámého, ze změny, existenční nejistoty) a na straně druhé, co nás z manţelství vypuzuje (stereotyp, nuda, zklamání, neshody v některých otázkách souţití–výchova dětí, některá z vlastností partnera, ať získaná nebo vrozená, ale i poznání nového partnera a s ním přicházející změna). Mezi tímto stojí ještě celá řada překáţek, kterými jsou například naše zkušenosti z dětství. Zda rodiče zůstali spolu nebo se rozvedli, ale pokud spolu zůstali, jaké jejich souţití bylo a naopak pokud se rozvedli, jak bylo nám. Kdyţ nastal rozvrat manţelství, můţeme si říci, ţe toto nikdy pro své děti nepřipravíme a manţelství budeme drţet i za cenu, ţe v něm nic nefunguje a kdyby bylo ukončeno, tak by si všichni oddechli. A nebo naopak, pokud rodiče zůstali spolu, ale v rodině byly jen hádky, můţeme si do ţivota odnést to, ţe i při sebemenším konfliktu můţeme podávat ţádost o rozvod. Myšlenka na rozvod určitě během manţelského souţití přepadne téměř kaţdého, ale cesta k realizaci bývá ještě dosti dlouhá. Z pohledu psychologů mluvení o rozvodu mezi manţeli v některých případech je pokusem o vyvolání nějaké změny. Riskuje se tím však to, ţe partner/partnerka toto nepochopí. To, co na počátku mělo být jen voláním po změně a pokud se k tomu přidá i nedostatečná komunikace, můţe se později přeměnit ve skutečnost. Dokonce i podání návrhu na rozvod můţe být jen poslední výhrůţkou, ţe chceme nějakou změnu. Vţdyť samotný soud nemalé procento návrhů zamítne a nebo navrhovatel bere svůj návrh zpět. Kaţdý z manţelů má právo být při rozvodu zastupován advokátem, ale mělo by být zváţeno zda skutečně situaci lidé nezvládnou sami. Jedná se o otázku dosti finančně náročnou, ale i advokáti mohou více posílit konfrontační průběh rozvodového sporu.

41

Rozvodem nejvíce trpí děti, které bývají od počátku citlivé na nálady a proţitky svých blízkých. Rodiče někdy před dětmi tají své problémy a starosti, protoţe si myslí, ţe tak děti svých problémů mohou ušetřit nebo se domnívají, ţe tomu děti ještě nemohou rozumět, protoţe jsou příliš malé. Někdy to ale bývá horší, neţ kdyby jim rodiče řekli pravdu, samozřejmě způsobem přiměřeným věku. Děti zpravidla vytuší, ţe se „něco“ děje a můţe to v nich vyvolat stavy úzkosti a další psychické problémy. Obzvláště těţké pro všechny je, kdyţ si rodiče přestanou rozumět a nedokáţou se domluvit. Dítě se pak často zhorší prospěchově ve škole, rodiče se na ně zlobí a neuvědomí si, ţe příčinou jsou oni sami. Jiné to na sobě nedávají znát, ale trápí se vnitřně nebo se chytnou nevhodných kamarádů a potom mají i jiné problémy. V jedné studii profesorka Mavis Heringtonová z Berkeley uvádí, ţe počet rozvodů se zvýšil natolik, ţe se jejich nepříznivý účinek na děti začíná zmenšovat, kdyţ z rozvrácených rodin pochází aţ polovina dětí ve třídě. Přesto však děti zastiţené rozvodem rodičů stále vykazují v dospělosti dvakrát větší sklon ke zločinnosti, depresím či drogové závislosti a rozvádějí se šestkrát častěji, neţ potomci z tak zvaných bezproblémových rodin. Většině z nich trvá alespoň dva roky neţ se s novou situací vyrovnají. V dlouhodobém výsledku se však 75 % jednou opět dokáţe zapojit do ţivota bez viditelných škod. Někdy se ale rodič, který má dítě svěřené do péče rozhodne z různých důvodů zpřetrhat veškerá pouta mezi dítětem a druhým rodičem. Toto jednání je pro dítě neţádoucí a poškozuje jeho psychický vývoj. Potlačuje jedno ze základních práv, aby bylo dítě ve styku s oběma rodiči a mělo prospěch z jejich výchovy. Postup v této situaci je zpracován v zákonech České republiky, ale i v mezinárodních smlouvách tak, aby byl zájem dítěte ochráněn a byl mu zajištěn kontakt s oběma rodiči. Ochranu zájmů dítěte mají na starosti sociální orgány. Ty by měly svou činnost směrovat k naplnění práv dítěte a měly by k tomu pouţít veškerých dostupných prostředků. Z mnohých konkrétních případů vyplývá, ţe v praxi v oblasti porozvodové péče dochází k řadě pochybení, která mají za následek prohloubení problému a vystavení dítěte zbytečnému dalšímu traumatu ze ztráty jednoho z rodičů. Pokud rodič z jakéhokoli důvodu nechce půjčovat dítě druhému z rodičů a tím

42

nedodrţuje dohodu schválenou soudem o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi můţe soud  nařídit výkon rozhodnutí uloţením pokuty  uloţit účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání či jiné vhodné terapii a to na dobu nejvýše 3 měsíců  odebrat dítě a dát ho tomu z rodičů, kterému bylo bráněno ve stýkání se s dítětem Z pohledu psychologů je jisté, ţe rozvodem nejvíce trpí děti, které kdyţ vidí nešťastného rodiče, mohou si klást za vinu, ţe je tato situace právě kvůli nim. Mnoho dětí má často starosti, jak budou vycházet s maminčiným novým partnerem nebo s tatínkovou novou partnerkou. Přestoţe mnoho dětí chce, aby si maminka našla nového přítele, protoţe cítí, ţe je rodina neúplná, ale zároveň se této situace bojí. Měly by vědět, ţe i kdyţ budou ţít jen s jedním rodičem, budou vídat toho druhého co nejčastěji. Ve skutečnosti je tomu v mnoha rodinách jinak. Děti většinou mívají rády odcházejícího rodiče a dospělí by je neměli připravit o tento vztah. Mnoho dětí má přání– aby rodiče zase ţili spolu, měli se rádi a vytvořili úplnou rodinu. Za těchto okolností je lepší ohleduplně a citlivě dětem objasnit pravou skutečnost, neţ je léta nechávat ţít v naději, která se nikdy nesplní. Sourozenecké vztahy mohou být pro děti také nesmírně důleţité, neboť jen sestra nebo bratr mohou vědět, jak se cítí druhý v dané situaci a mohou se stát na sobě závislejšími. Dívky mají poněkud snadnější situaci, protoţe pravděpodobně zůstanou s matkou, která je jejich vzorem, chlapcům však často muţský vzor chybí. Malé děti mnohdy trpí po rozvodu stresem. Můţe se u nich objevit například noční pomočování, tik v oku, okusování nehtů nebo jiné negativní projevy. Ne kaţdé dítě reaguje stejným způsobem, ale jisté symptomy stresu se objevují velice často. Rozvodem vezmeme dětem jednu z nejdůleţitějších jistot, se kterou děti počítají, a to stálou přítomnost a ochranu rodičů. Po odloučení rodičů děti vyţadují více pozornosti, mohou začít plakat pro maličkost, někdy bývají zlostné, mají obavy a strach. Starší děti si někdy stěţují na bolesti hlavy, ţaludku, nechutenství, pro které nemůţeme nalézt ţádnou příčinu. Tyto stavy nemusí být jen u starších dětí, mohou jimi procházet i dospělí, které můţe po rozvodu např. trápit

43

zhoršené zdraví, obezita, neklid. Můţe se jednat o přechodné období, někdy je moţné vyhledat i odbornou pomoc. Touto problematikou se zabývá i psychosomatika, (psyché=duše, soma=tělo), coţ je moderní přístup medicíny k péči o lidské zdraví. Dle konzultací v manţelské poradně bylo zjištěno, ţe je dobré mít někoho, komu se svěříme, jinak mohou lidé spadnout do depresí, alkoholismu nebo promiskuity a ţe trvá aţ dva roky, neţ se se vším vyrovnají a získají zpátky svoji psychickou rovnováhu. Ať se rozhodnou pro milence/milenku nebo zůstanou u manţela/manţelky vţdy to nebude úplně bezbolestné řešení. Rozchod s mimomanţelským partnerem je proţíván intenzivněji, a to o to více, pokud přijde ještě v době, kdy jsou lidé hodně zamilovaní, ale rychleji se s ním dokáţou vyrovnat. Odchod od manţela/manţelky mívá dlouhodobější důsledky, hlavně jsou-li v manţelství děti, neboť ve většině případů se se svými bývalými protějšky budou setkávat i v budoucnu, ať jsou to například taneční, maturitní ples, svatba dětí a ostatní věci, které mohou spojovat rodiče s dětmi.

3.7. Omezení rozvodovosti V naší společnosti jsou propagovány jen ty negativní zprávy o rozpadu manţelství, o selhání rodičů při výchově, ale zpráv pozitivních, pokud vůbec nějaké slyšíme v rádiu, televizi nebo je čteme v tisku či na internetu je minimální mnoţství. Bylo by dobré více zveřejňovat ty kladné stránky rodiny, rodičovské péče a hezkého vztahu mezi manţeli a také rodiči a dětmi. Aby partneři dokázali rozvodu předejít, je třeba řešit konflikty, které během společného ţivota přicházejí a třeba i za pomoci odborníků v manţelských poradnách. Lidé by se neměli stydět vyhledat odbornou pomoc, neboť mnohdy jim mohou pomoci překonat nepříjemná období, najít uspokojivá řešení, nové moţnosti nebo poskytnout tu správnou radu. Manţelská poradna nabízí individuální i partnerské konzultace. Vše probíhá velmi diskrétně. Zkušený odborník můţe ty, kteří se chtějí dát rozvést, seznámit s důleţitými informacemi o dopadu jejich jednání hlavně na děti a zároveň poskytnout informace o jejich další situaci. Čím dříve je taková pomoc vyuţita, tím je to lepší a někdy nemusí ani k rozvodu dojít. Z pohledu psychologie jsou nejlepšími pomocníky, se kterými lze krize a velké konflikty překonat a zvládnout, především tolerance, vzájemná úcta a porozumění. Lidé by se měli zamyslet nad otázkou, jaké klady nebo zápory jim přinese rozpad

44

manţelství. Jedná se nejen o stránku materiální, ale i stránku psychickou a sociální.Měli bychom zjistit, zda je ještě moţný soulad mezi partnery, coţ můţe vztah posílit, na čem by bylo dobré zapracovat pro zlepšení pocitu ve vztahu s partnerem, větší poznání sebe sama. V některých manţelstvích by jistě pomohlo, kdyby si manţelé našli nový společný koníček, který jim můţe přinést jednak spoustu záţitků, ale i nové přátele. Mohou s nimi trávit více času a tím ze svého ţivota vymanit nudu nebo nedostatek nových podnětů, které mohou vést ke stereotypu. Jiţ od školního a moţná uţ od předškolního věku by se děti měly vést k toleranci, vzájemné úctě a učit se dělat kompromisy. Ke zlepšení této skutečnosti napomáhá, kdyţ jsou děti v kolektivu, neboť potřebují k sobě své vrstevníky. Ve větší skupině jsou děti vystaveny nejrůznějším interakcím, které jsou pro ně občas sloţité a musí se je naučit řešit. Někdy stačí alespoň jeden sourozenec, se kterým se musí dělit o některé věci. Kdyţ se tyto situace naučí zvládat jiţ v útlém věku, budou pro ně přínosem v budoucím ţivotě. Je správné, ţe se ve školách začíná vyučovat předmět k výchově rodičovství, který děti seznamuje s budoucí úlohou rodičů, ale i se situacemi, které přináší ţivot. Dalším argumentem proti rozvodu je sníţení ţivotní úrovně dětí, ale i dospělých.

3.7.1 Výsledky šetření Průzkum byl proveden v manţelské poradně v Liberci, kde otázky byly zodpovězeny sociální pracovnicí.

Otázky: 1) Jaký počet lidí navštívilo Vaši poradnu v roce 2000–2009? 2) Kdo chodí častěji do poradny? (ţeny, muţi nebo páry)? 3) Nejčastější řešené problémy a otázky?

45

Odpovědi: 1) Počty lidí, kteří v jednotlivých letech navštívili naši poradnu udává, kolik různých lidí poradnu navštívilo, to znamená, ţe kaţdý z nich pak poradnu navštívil opakovaně a to různěkrát–někdo jen jednou, ale také třeba třicet pětkrát v tom samém roce.

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

počet lidí 1101 1161 1077 1034 1103 1188 1224 1262 1248 1229 Tabulka č.12

2) Poradnu navštěvuje přibliţně dvakrát více ţen, neţ muţů, ale nevedou se přesně statistiky, zda jsou to muţi, ţeny nebo páry. Párů, které zkontaktují poradnu a na první konzultaci přijdou rovnou spolu, stále mírně přibývá. 3) Nejčastěji řešené problémy v manţelských a partnerských vztazích-poruchy komunikace, pocit odcizení, osamělosti v páru, nevěra, rozvodové úvahy, poruchy v sexuálním souţití, domácí násilí, hráčství, drogy, alkohol, různé psychické obtíţe a onemocnění, problémy spojené se samotným rozvodem(i právní), osobní problémy– s výběrem

partnera,

poruchy

sebehodnocení,

sebevraţedné

tendence,

problémy

s nezaměstnaností, s nedostatkem peněz, s bydlením, velká skupina problémů, které mají vzestupnou tendenci, se týká rodin s dětmi–nejrůznější výchovné problémy, rozvodové situace dopadající na děti, porozvodové dohady o děti, souţití rodiny s jedním rodičem, příbuzenské vztahy, vztahy s širším okolím. Nejčastěji řešíme komplex problémů–klient řeší více různých problémů najednou.

46

3.8.Průzkum 3.8.1 Rozvodovost v Semilech Průzkum se soustředil na rozvodovost u Okresního soudu v Semilech, tedy ve městě, ve kterém v současné době bydlím a bylo zjištěno, ţe v roce 2008 bylo podáno 248 návrhů na rozvod, z toho 18 bylo vyřízeno zpět vzetím a v roce 2009 bylo podáno 221 návrhů na rozvod, z toho bylo 8 vyřízeno zpět vzetím. Toto město má okolo devíti tisíc obyvatel. Srovnáním roků 2008 a 2009 bylo zjištěno, ţe v roce 2009 bylo podáno o 27 návrhů méně neţ v roce předešlém. Ale v roce 2008 návrh o rozvod vzalo zpět o 10 lidí více neţ v roce následujícím. Z celkového počtu obyvatel nad 18 let v Semilech se podílely manţelské páry na rozvodových statistikách v roce 2008 3,9% a v roce 2009 3,5%.

3.8.2 Průzkum sňatečnosti Další průzkum byl na matričním úřadu, kde mi informace byly poskytnuty ohledně počtů sňatků. Bylo mi sděleno, ţe jsou to sňatky jen v Semilech, neboť lidé volí pro svůj svatební den místa, která jsou více atraktivnější,(např. Sychrov, Hrubá Skála ) neţ obřadní síň v tomto městě.

Sňatky v Semilech

Rok Počet sňatků

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 374

319

361

291

351

356

331

363

336

337

Tabulka č.13 Porovnáním let 2000-2009 bylo zjištěno, ţe nejméně svateb bylo v roce 2003 s počtem 291 sňatků. Nejvíce jich bylo v roce 2000, kde počet dosáhl 374. Potvrzuje se, ţe svateb ubývá.

47

3.8.3. Individuální průzkum Další průzkum byl zaměřen na rodinné poměry v domě, kde bydlím. Je zde šedesát pět bytů. Ne kaţdý byl mému výzkumu plně nakloněn, ale nakonec mi potřebné informace sdělili. Bydlí zde svobodní, rodiny s dětmi, rozvedení, ale i vdovci/vdovy a důchodci. Potvrdila se teorie, ţe se kaţdé druhé manţelství rozpadá. A několik procent partnerů zase vstoupilo do manţelství opětovně. Ne malé procento je zde zastoupeno i svobodných lidí.

Rodinné poměry ve věžovém domě - místě mého bydliště ostatní ( vdovy, vdovci, důchodci) 15 23%

svobodní 11 17%

opakované manželství 9 14%

rodiny 16 24% rozvedení 14 22%

svobodní rodiny rozvedení opakované manželství ostatní ( vdovy, vdovci, důchodci)

Graf č.3

48

3.8.4. Sociologický průzkum Zajímala jsem se o otázku současné rodiny a rozvodovosti i u mých známých, u kterých jsem provedla sociologický průzkum, který trval od 15.2.2010–20.3.2010. V empirické části jsem vytyčila otázky, které mi respondenti zodpověděli z předloţeného dotazníku.(viz příloha č.2) Od všech jsem získala souhlas, ţe mohu uvedená data pouţít ve své bakalářské práci.Všichni mají bydliště v Semilech nebo v blízkosti Semil. Nebudu uvádět jejich celá jména, respondenty jsem označila písmeny A–J. Průzkum byl proveden ve městě Semily a byl zaměřen na současnou rodinu a rozvodovost. Dotazovaných bylo deset. Osm respondentů bylo ve věkové skupině 30-39 let a dva ve věkové skupině 40–50 let. Jedna dotazovaná má středoškolské vzdělání bez maturity, šest má středoškolské vzdělání s maturitou a tři mají vysokoškolské vzdělání. Dalším poznatkem bylo, ţe tři jsou rozvedení a sedm vdaných/ţenatých. Z toho jedna dotazovaná s manţelem neţije ve společné domácnosti a dva muţi jsou ţenatí opakovaně, oba ţijí ve druhém manţelství doposud. U ostatních se jedná o manţelství první. Devět respondentů se vdávalo/ţenilo do 29 let a jedna respondentka aţ po 30 roce. Všechny děti se narodily za manţelství a to jedno aţ tři děti. Jeden respondent má jiţ nově vzniklou rodinu, v níţ se mu narodily dvě děti. Roky, které strávili v manţelství se pohybují od dvou do šestnácti let. Příčina rozvodu byla u všech dotazovaných nevěra a o rozvod ve většině případů poţádaly ţeny. Z analýzy těchto dat jsem dospěla k závěru, ţe u zkoumaných deseti respondentů neplatí čím niţší vzdělání, tím více dětí. Potvrdilo se, ţe kaţdé druhé manţelství skončí rozvodem a o rozvod častěji ţádají ţeny neţ muţi. Dva dotázaní muţi jsou jiţ ţenatí opakovaně, coţ potvrzuje, ţe muţi se vrací do manţelství častěji neţ ţeny.

49

Závěr V první kapitole práce je popsána rodina jako ekonomická jednotka zaloţená na dělbě práce a je charakterizována jako ekonomické a pracovní společenství. Trendem doby je, ţe část populace ţije tak zvaně „singl“. Umoţňuje to nejen zlepšující se ekonomická situace, ale rovněţ i změny v osobnostní rovině. Je dávána přednost osobním zájmům před zájmy rodinnými. Další část populace ţije s partnerem jen ve společné domácnosti a do manţelství nevstoupí. Zbývající odkládají svatbu aţ na pozdější dobu, nejčastěji po dvacátém pátém roce. Věk prvního těhotenství ţeny se posunul k třicátému roku ţivota. Od roku 2000 narostl o více neţ 50% počet dětí, které se rodí nesezdaným párům. Počet uzavřených sňatků zároveň sniţuje i skutečnost, ţe ti, kteří jsou oddáni, mají více neţ padesátiprocentní šanci, ţe jejich manţelství bude rozvedeno. Vyplývá to z příčin jak osobních, tak i společenských. Ve druhé kapitole je charakterizován rozvod. Z pohledu práva je to akt, který ukončuje manţelství. Uskutečňuje se na základě ţádosti a dojde k němu rozhodnutím soudu. Z pohledu sociálního dochází rozpadem rodiny k narušení důleţitých vazeb. Další pohled na rozvodovost nám poskytne statistika. Vyplývá z ní, ţe se nejčastěji rozvádějí lidé mezi desátým aţ devatenáctým rokem společného souţití a ţe ve větším mnoţství podávají návrh na rozvod ţeny, a to téměř dvakrát častěji neţ muţi. Z analýzy vyplývá i závěr, ţe dříve měly rozvody stoupající tendenci, ale v posledních letech rozvodovost kolísá. Je to způsobeno nejen demografickým vývojem, ale zároveň i trendem nesezdaných párů. V dnešní době se rozvod stal běţnou záleţitostí a většina lidí se s ním jiţ setkala, buď přímo z vlastní zkušenosti, nebo nepřímo u jiných osob. Uvedené trendy jsou podrobněji rozebrány ve třetí, nejobsáhlejší části práce, která má název Současná rodina a rozvodovost. Jsou zde rozebrány odlišnosti dřívější a současné rodiny a je popsána změna stávajícího chápání rodiny. S rostoucím ekonomickým zajištěním se sniţuje i váha instituce manţelství jako takové a zároveň umoţňuje více vnímat manţelství jako „manţelství na zkoušku“. Četnost rozvodů s sebou přinesla i podstatné zkrácení délky manţelství. Porovnáním statistických údajů vyplývá závěr, ţe dochází k poklesu sňatečnosti. Pouze v roce 2007 nastal u sňatečnosti protisměrný trend, který lze z tohoto pohledu povaţovat za nepodstatný, protoţe byl způsoben jinými vlivy.(magické datum 7.7.2007 přivedl do obřadních síní 4406 párů).

50

Z podrobného zkoumání bylo zjištěno, ţe počet rozvodů navyšují i opakované rozvody. Podíváme-li se na rozvod z právního hlediska, tak k rozpadu rodiny dochází rozvodem manţelství. Rozvodem se dá do pohybu řada ne příliš vítaných změn, které začnou být nepříjemné pro dospělé, ale i pro děti. Ty trpí rozvodem nejvíce. Z pohledu psychologů trvá aţ dva roky, neţ se lidé s rozvodem vyrovnají. Neznamená to tedy konec, ale naopak začátek dalších potíţí. V našem státě je upravena legislativa tak, ţe je snadné se vzít, mít děti a pak se rozvést. Ale není zde moc důvodů, proč rodiny zakládat. Chybí vedení k větší tolerantnosti jiţ od mládí, ale i dostatečná komunikace jako důleţitý prvek pro ţivot v páru. Další podkapitoly jsou věnovány rozebrání příčin rozvodů. Jednou z nejčastějších příčin je uváděna rozdílnost povah. Druhým nejčastěji uváděným důvodem jsou ostatní příčiny a třetím důvodem je nevěra. K tomuto trendu významně přispěl rozvoj internetu a mobilních telefonů. Zkoumání těchto aspektů významně překračuje moţnosti této práce, proto zůstalo jen u samotného poukázání na tento fakt. V posledních kapitolách jsou popsány následky pro rodinu a jsou zde shrnuta doporučení, jak rozvodovost omezit. Mezi trochu opomíjená doporučení patří prevence. A to nejen výchovou v rodině, ale i samotným přístupem společnosti k rozvodům. Ten je brán jako normální součást ţivota a mnohdy i vyústění vztahu. Jako další preventivní opatření se jeví návštěva manţelské poradny. Vlastní rozvod je pak doporučen teprve ve chvíli, kdyţ jsou vyčerpány všechny moţnosti. V kaţdém případě je nutné se snaţit o co nejklidnější průběh, protoţe jakékoliv zbytečné spory jsou na závadu budoucích vztahů. Ke zpracování práce byla pouţita data Českého statistického úřadu a potřebná literatura. Vyuţito bylo i zkušeností, které jsem získala v mém minulém zaměstnání u Okresního soudu. Do práce se podařilo zařadit i můj vlastní empirický výzkum provedený na menším vzorku lidí, který potvrzuje obvyklé statistické trendy výzkumů s větším počtem respondentů.

51

Seznam pouţité literatury 1.

BAKALÁŘ, Eduard; NOVÁKOVÁ, Markéta; NOVÁK, Daniel. Průvodce rozvodem. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-157-3

2.

ČERNÁ, Marie. Rozvod, otcové a děti. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-11-4

3.

DRAY, John. Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a děti jsou z nebe. 1.vyd. Praha: Kniţní klub, 2000. ISBN 80-7252-031-8

4.

DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana a kol. Manželství a rozvody. Praha : Linde nakladatelství s.r.o., 2002. ISBN 80-86131-34-4

5.

FISCHER, Jan. a kol. Statistická ročenka České republiky 2008.1.vyd. Praha : Nakladatelství SCIENTIA, spol. s r.o.,2008. ISBN 978-80-250-1735-7

6.

HAVLÍK, Radomír; KOŤA, Jaroslav; Sociologie výchovy a školy.1.vyd. Praha : nakladatelství Portál, s.r.o. 2002. ISBN 80-7178-635-7

7.

HRUŠÁKOVÁ, Milana. Manželství a paragrafy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-409-5

8.

HRUŠÁKOVÁ, Milana. Rozvod a paragrafy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-477-X

9.

HRUŠÁKOVÁ, Milana. Sňatek a paragrafy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-396-X

10. CHODĚRA, Oldřich. Partnerství, manželství a paragrafy. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0217-7 11. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1.vyd. Praha : Portál s.r.o., 2001. ISBN 80-7178-535-0 12. MAŘÍKOVÁ, Hana; PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha : vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-311-3 (soubor), ISBN 80-7184-164-1 (1.svazek), ISBN 80-7184- 310-5 (2.svazek) 13. MOŢNÝ, Ivo. Česká společnost. 1. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2002. ISBN 80-7178-624-1 14. MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Praha : Sociologické nakladatelství SLON, 2006. ISBN 80-85850-75-3 15. NOVÁK, Tomáš. Manželské a rodinné poradenství. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1316-0 52

16. NOVÁK, Tomáš. Rodičovské judo. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80- 247-000-2-6 17. SMITH, Heather. Děti a rozvod. 1.vyd. Praha : Portál s.r.o., 2004. ISBN 80-7178-906-2 18. SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. 1. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2001. ISBN 80-7178-559-8 19. TRÉLAÜN, Béatrice. Překonávání konfliktů v rodině. 1. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2005. ISBN 80-7178-935-6 Zákony 20. Zákon o rodině číslo 94/1963Sb. Nakladatelství Jiří Motloch-Sagit, Ostrava, 2000 ISBN 80-7208-148-9 Internetové odkazy http://www.demografie.info/?cz_rozvodovost= http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie= http://www.childrenofeurope.cz/o-nas/ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost http://www.scitani.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/4E002A0AA4/$File/401909rd16.pdf http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB1/$File/400709a2.pdf http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=46 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB8/$File/400709a3.pdf http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/24003E05C7/$File/4032080507.pdf http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/4E002A0A9E/$File/401909rc10.pdf

53

Seznam zkratek Tzv.

Tak zvaně

Str.

Strana

Atd.

A tak dále

Z lat.

Z Latiny

Z řec.

Z Řečtiny

Spol.

Společenská

Např.

Například

tj.

To je

SJM

Společné jmění manţelů

BSM

Bezpodílové spoluvlastnictví manţelů

Odst.

Odstavec

Kol.

Kolektiv

Č.

Číslo

Et al.

A jiní

SOP

Soudní poplatek

54

Seznam příloh Příloha č.1

Formulář na návrh rozvodu manţelství Okresní soud ............................................................... Ţalobce / Ţalobkyně : .................................. Nar.......................................... Bytem ....................................

Ţalovaný / Ţalovaná : ............................................ Nar. ............................................ Bytem ......................................

Věc : Návrh na rozvod manţelství dle § 24 a) zákona o rodině Dvojmo Přílohy : -

ověřená kopie oddacího listu

-

dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manţelů po dobu po rozvodu manţelství

-

souhlas ţalovaného/ţalované s rozvodem

-

kolek 1.000,- Kč

55

I.

Manţelství jsme uzavřeli dne .................................................na..............................

v...................................,jedná o manţelství ........

Poslední společné bydliště jsme měli v .......................................................................PSČ...................................... Z manţelství se narodily děti. Nezletilá dcera/syn........................................................ Nar..........................................

Důkaz : -

oddací list

-

rodný list dětí II.

Zde vypíšeme průběh našeho manželství a důvody, proč chceme, aby naše manželství bylo rozvedeno. A také, jak se dohodli na výchově a výživě společných dětí po rozvodu manželství Důkaz :

rozsudek Okresního soudu v .................................. o výchově a výţivě

nezletilých............................................................po rozvodu manţelství

56

III. Ţalovaný/Ţalovaná s rozvodem souhlasí a k návrhu se připojuje. Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manţelství je přiloţena k tomuto návrhu na zahájení řízení. Důkaz : -

souhlas ţalobce/ţalobkyně s rozvodem

-

dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů IV.

Vzhledem k tomu, že naše manželství v současné době považuji již jen za čistě formální, jsem přesvědčen/přesvědčena, že podmínky ustanovení § 24a zákona o rodině jsou v tomto případě splněny, navrhuji, aby soud vydal tento Rozsudek

Manţelství ţalobce/ţalobkyně ........................... nar...........................................bytem......................... a

ţalovaného/ţalované...................................nar........................................... bytem..............................................uzavřené dne ..................................... na ........................ v............................. se

rozvádí

V ............................... dne ......................

57

Příloha č.2

Otázky : 1. Do jaké věkové skupiny patříte? 18–29 30–39 40–50 2. Jaké máte dosaţené vzdělání ? Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské 3. Jste vdaná/ţenatý, svobodná/svobodný, rozvedená/rozvedený? 4. Kolikáté to je/bylo manţelství? 5. V kolika letech jste se vdávala/ţenil? 6. Kolik máte dětí? 7. Jak dlouho jste/byla vdaná/ţenatý? 8. Důvod rozvodu/rozchodu? 9. Kdo poţádal o rozvod? Respondent A

Respondent B

ţena

ţena

1. 30–39

1. 30–39

2. středoškolské s maturitou

2. středoškolské bez maturity

3. rozvádím se

3. vdaná

4. první

4. první

5. ve 25 letech

5. ve 27 letech

6. dítě 1

6. děti 3

7. vdaná 9 let

7. vdaná 11 let

8. nevěra

8.

-

9. muţ

9.

-

58

Respondent C

Respondent D

Ţena

muţ

1. 30–39

1. 30–39

2. středoškolské s maturitou

2. středoškolské s maturitou

3. vdaná

3. rozvedený

4. první

4. první

5. ve 23 letech

5. ve 23 letech

6. dítě 1

6. děti 2

7. vdaná 15 let

7. ţenatý byl 12 let

8.

-

8. neshody v manţelství a následně nevěra

9.

-

9. ţena

Respondent E

Respondent F

ţena

muţ

1. 30–39

1. 30–39

2. středoškolské s maturitou

2. středoškolské s maturitou

3. vdaná

3. ţenatý

4. první

4. druhé

5. ve 22 letech

5. ve 23 letech

6. děti 2

6. dítě 1

7. vdaná 16 let

7. ţenatý poprvé 5 let

8. nevěra 9. nikdo (stále vdaná, ale neţijí

v současné době 1 rok 8. nevěra 9. ţena

3 roky spolu ve společné domácnosti)

59

Respondent G

Respondent H

muţ

ţena

1. 40-50

1. 30–39

2. vysokoškolské

2. středoškolské s maturitou

3. ţenatý

3. vdaná

4. druhé

4. první

5. ve 29 letech

5. ve 32 letech

6. děti 3 (1 z prvního manţelství)

6. děti 1

7. ţenatý poprvé 7 let

7. vdaná 2 roky

v současné době 4 roky 8. nevěra

8.

–

9. ţena

9.

–

Respondent I

Respondent J

ţena

muţ

1. 30–39

1. 40-50

2. vysokoškolské

2. vysokoškolské

3. rozvedená

3. ţenatý

4. první

4. první

5. ve 23 letech

5. ve 24 letech

6. děti 2

6. děti 2

7. 7 let

7. 16 let

8. nevěra

8.

–

9. ţena

9.

-

60