Specifické případy při vedení účetnictví FO a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Specifické případy při vedení účetnictví FO a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Dana Neubauerová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ladislav Ţalio

Znojmo, prosinec 2009

Abstrakt Tato práce se zabývá evidencí soustavné podnikatelské činnosti fyzických osob pro podnikatelské účely. Úvodní část seznamuje s pojmem podnikání a s druhy příjmů z podnikání fyzických osob. Ve druhé části jsou uvedeny formy vedení evidencí podnikatelské činnosti fyzických osob od účetnictví přes daňovou evidenci aţ k evidenci příjmů. Další část se zaměřuje na přechody z jednodušších evidencí na účetnictví. Poslední teoretická část je věnována účetnictví fyzických osob a hlavní rozdíly od účetnictví právnických osob. V praktické části je uvedeno porovnání vedení daňové evidence a účetnictví na konkrétním případu a vyhodnocení daňových dopadů u daných případů vedení evidence podnikatelské činnosti.

Abstrakt This material deals with evidence of systemized entrepreneurial activity from industry purposes. The introduction covers the term enterprise and with types of income fro m entrepreneurial activity of individuals. The second part covers different types of accounting of entrepreneurial activity of individuals from accounting, tax matters and also revenue. The next part covers the change from simpler accounting standards to more complex standards. The final part is dedicated to differences between accounting standards of individuals and corporations. The practical section compares tax evidence and accounting on a specific example and the evaluation of the tax impact.

.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Specifické případy při vedení účetnictví fyzických osob a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím“ vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Ladislava Ţalio a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje. V Hodonicích 30. dubna 2010

_______________________ Dana Neubauerová

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkovala ing. Ladislavu Ţalio za jeho cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat ing. Tomáši Šimčíkovi za poskytnuté účetní informace, ing. Jiřímu Barabášovi za moţnost vyuţití jeho účetních a daňových podkladů a podporu při zpracovávání bakalářské práce.

Obsah: ÚVOD............................................................................................................................... 7 Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 8 1 PODNIKÁNÍ, PODNIKATELÉ A PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ ......................................... 9 1.1 Podnikání ................................................................................................................ 9 1.2 Podnikatel................................................................................................................ 9 1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ..................................... 10 1.3.1 Příjmy z podnikání .......................................................................................... 10 1.3.2 Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti .................................................... 10 2 VOLBA VEDENÍ DAŇOVÝCH EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍ .................................. 11 2.1 Vedení účetnictví ................................................................................................... 11 2.1.1 Podstata, význam a funkce účetnictví ............................................................. 12 2.1.2 Právní úprava a regulace účetnictví ................................................................. 14 2.1.3 Princip účetnictví ............................................................................................ 16 2.1.2 Hospodářský výsledek .................................................................................... 18 2.1.3 Nástroje účetnictví .......................................................................................... 18 2.2 Vedení daňové evidence ........................................................................................ 19 2.2.1 Cíle daňové evidence ...................................................................................... 19 2.3 Forma vedení daňové evidence .............................................................................. 19 2.3.1 Deník příjmů a výdajů ..................................................................................... 20 2.3.2 Evidence majetku ............................................................................................ 21 2.3.3 Evidence pohledávek a závazků ...................................................................... 22 2.4 Evidence příjmů, pohledávek a majetku ................................................................. 22 2.4.1 Nástroje vedení evidence příjmů ..................................................................... 23 3 PŘECHODY Z DAŇOVÉ EVIDENCE ....................................................................... 23 3.1 Přechod z daňové evidence na evidenci příjmů (při uplatnění výdajů procentem z příjmů) .................................................................................................... 23 3.2 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví .................................................... 24 4 ÚČETNICTVÍ PODNIKATELE – FYZICKÉ OSOBY ................................................ 27 4.1 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu .................................................................... 28 4.1.1 Účetní knihy ................................................................................................... 29 4.1.2 Zahájení vedení účetnictví............................................................................... 29

4.2 Majetek ................................................................................................................. 30 4.2.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ....................................................... 31 4.3 Zásoby ................................................................................................................... 33 4.3.1 Oceňování zásob ............................................................................................. 33 4.3.2 Způsob evidence zásob ................................................................................... 34 4.3.3 Inventarizace ................................................................................................... 34 4.4 Náklady a výnosy .................................................................................................. 35 4.4.1 Náklady .............................................................................................................. 35 4.4.2 Výnosy ............................................................................................................... 36 4.5 Zúčtovací vztahy ................................................................................................... 36 4.6 Účetní uzávěrka a závěrka ..................................................................................... 37 4.6.1 Etapy účetní uzávěrky ..................................................................................... 37 4.6.2 Účetní závěrka ................................................................................................ 39 4.6.3 Archivace účetních dokladů ............................................................................ 39 5 SROVNÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE A ÚČETNICTVÍ ................................................ 40 5.1 Daňová evidence ................................................................................................... 44 5.2 Přechod z daňové evidence na účetnictví ............................................................... 45 Závěr ............................................................................................................................... 49 Seznam pouţité literatury ................................................................................................ 51 Právní předpisy ............................................................................................................... 52 Seznam obrázků: ............................................................................................................. 53 Seznam příkladů: ............................................................................................................. 53 Seznam příloh ................................................................................................................. 54

ÚVOD Práce se zaměřuje především na problematiku účetnictví u podnikatelů – fyzických osob. V první kapitole jsou

zaznamenány formy podnikání fyzických osob, co to vlastně

podnikání je a různé druhy příjmů z podnikatelské činnosti. Podnikatelé – fyzické osoby si (na rozdíl od právnických osob, kterým zákon nařizuje vést účetnictví) můţe vybrat jako evidenci podnikatelské činnosti si zvolí. Moţnosti těchto evidencí jsou uvedeny ve druhé kapitole. Nejméně administrativně náročnou evidencí je evidence příjmů, kde výdaje pro daňové účely nejsou sledovány. Podnikatel pro daňové účely vyuţije moţnost paušálních výdajů spočítaných procentem ze zdanitelných příjmů. Takovou evidenci většinou vedou

podnikatelé ve sluţbách a

řemeslníci, kteří vyuţívají zajímavých procentních sazeb u takto uplatněných výdajů k daňové optimalizaci. Podnikatelé, kteří chtějí evidovat své příjmy i výdaje pouţívají daňovou evidenci. Ovšem stále více podnikatelů se svým růstem zjišťuje, ţe ani daňová evidence nepostihuje všechny situace a

skutečnosti, které podnikatel potřebuje

zaznamenat. Důvodem jsou i dotace z Evropské unie, kde u některých příjemců takových dotací je vedení účetnictví nezbytné pro samotnou moţnosti přijetí dotace. Dalšími podnikateli, kteří jsou nuceni vést účetnictví jsou výrobci elektrické energie. U fyzických osob jsou to zejména výrobci elektrické energie z alternativních zdrojů, ať uţ vodní či fotovoltaické elektrárny. Podnikatel se můţe rozhodnou přejít z jedné evidence na druhou i v průběhu podnikání, takovou situací se zabývám v praktickém příkladu. Data podnikatele, který v roce 2009 vedl daňovou evidenci jsou zpracována z pohledu stávajícího a následně ve variantě, kdyţ by se rozhodl k 1.1.2009 vést účetnictví. Oba postupy jsou porovnány a vyhodnoceny na konci této poslední kapitoly. Daňový dopad případného přechodu je zajímavý. Nedá se však aplikovat kaţdoročně. Proto je vţdy dobře zváţit i následující období – jaké budou pravděpodobné výsledky podnikání, zda můţeme očekávat růst či naopak pokles aktivit a s nimi spojených výnosů (příjmů).

7

Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je poznání principů vedení účetnictví fyzických osob a odlišností od účetnictví osob právnických a porovnání daňových dopadů při vedení účetnictví a jiných evidencí pro daňové účely fyzických osob. Na úvod popíšu pojmy podnikání, podnikatel. Dále se zaměřím na druhy moţných příjmů ze samostatné výdělečné činnosti fyzických osob. V další kapitole se budu věnovat moţnostem evidence pro daňové účely. Zaměřím se zejména na vedení účetnictví – jeho základy a principy a daňovou evidenci. Tady popíšu její princip, moţnosti vedení evidenčních knih a výhody. Dále v krátkosti připomenu i moţnost vedení evidence pouze daňových příjmů a uplatňování výdajů paušální částkou. Poté se zaměřím na moţnost přechodu z jednodušších evidencí na účetnictví. Důkladněji proberu zejména daňové dopady takového přechodu a nutnost důkladné kontroly všech vedených evidencí pro daňové účely. Budou názorně vysvětleny postupy při ukončování daňové evidence a přechodu na účetnictví. Jako poslední teoretická kapitola bude kapitola Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je nejčastější formou vedení účetnictví fyzických osob. Popíšu základní účetní problémy s upozorněním na situace, kdy vznikají odlišné účetní případy od účetnictví osob právnických. V praktické části na konkrétním případu vedení daňové evidence a toho samého případu při vedení účetnictví ukáţu odlišnosti a z toho plynoucí daňové dopady. Jedná se zejména o odlišnosti daňových dopadů příjmů a výnosů a jejich promítnutí do příslušných účetních období a důsledků přechodu na účetnictví z DE v minulém účetním období. Při tvorbě této práce budu vycházet z odborné literatury a příslušné legislativy. Zdroje informací budou uvedeny na konci této práce.

8

1

PODNIKÁNÍ,

PODNIKATELÉ

A

PŘÍJMY

Z PODNIKÁNÍ Podnikání a podnikatele vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen Obchodní zákoník) v § 2. Existují však i další moţnosti provozování výdělečné činnosti fyzických osob podnikatelského charakteru, které nejsou definované obchodním zákoníkem.

1.1 Podnikání Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Tato definice obsahuje všechny formy pojetí pojmu podnikání. Z ekonomického pohledu jde zejména o zvýšení původní hodnoty ekonomických zdrojů podnikatele a to zejména inovací a zavedením změn. Dále podnikání vytváří moţnost prospěchu i dalším zúčastněným osobám – zejména vytvořením pracovních míst či spolupráce dalších podnikatelů. V neposlední řadě podnikání uspokojuje potřebu dané fyzické osoby v jeho seberealizaci a dosáhnutí dalších cílů.

1.2 Podnikatel Podnikatel dle Obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Do obchodního rejstříku se zapisují fyzické osoby jestliţe výnosy (či příjmy) dosáhly za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částky 120 mil. Kč nebo provozuje ţivnost průmyslovým způsobem. Pokud tyto podmínky fyzická osoba přestala

9

splňovat, můţe poţádat o výmaz z obchodního rejstříku. Fyzická osoba můţe poţádat o zápis do obchodního rejstříku i bez splnění těchto podmínek. Podnikatelem se můţe stát fyzická osoba, která je bezúhonná, způsobilá k právním úkonům po dosaţení 18 let věku. Podnikatel jedná svým jménem a sám také nese podnikatelské riziko. Za svoje závazky ručí celým svým majetkem.

1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy fyzických osob jsou rozděleny dle Zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů takto: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky b) příjmy z podnikání c) příjmy z kapitálového majetku d) příjmy z pronájmu e) ostatní příjmy

1.3.1 Příjmy z podnikání Za příjmy z podnikání jsou povaţovány: -

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

-

příjmy ze ţivností

-

příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů (např. auditoři, advokáti, daňový poradci, lékaři apod.)

-

podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku

1.3.2 Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti Jsou definovány Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v § 7 odst.2 takto:

10

a) příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv vč. práv příbuzných právu autorskému, a to vč. příjmů z vydávání, rozmnoţování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. b) Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (např. příjmy sportovců) c) Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů d) Příjmy z činnosti insolvenčního správce, vč. příjmů z činnosti předběţného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správcea zvláštního insolvenčního správce, které nejsou ţivností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu

2 VOLBA VEDENÍ DAŇOVÝCH EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍ Do konce roku 2003 existovaly dvě účetní soustavy –jednoduché a podvojné účetnictví. Od 1.1.2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. (Štohl, s.5, 2007) Zákon o dani z příjmů uvádí, ţe fyzické osoby s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, které nevedou účetnictví (povinně nebo dobrovolně dle zákona o účetnictví) a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosaţených příjmů, vedou daňovou evidenci. V následujících

kapitolách popíšu základní informace o jednotlivých evidencích pro

zjištění základu daně fyzických osob.

2.1 Vedení účetnictví Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky. (Štohl, s. 4, 2007) Tento předpis obsahuje informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, náleţitostmi a obsahem účetních dokladů a účetních zápisů, účetních knih a účetní závěrky. Také jsou v něm uvedeny způsoby oceňování majetku a jeho inventarizace. 11

Podnikatel je povinen vést účetnictví, pokud se dle zákona o účetnictví stane účetní jednotkou. Účetní jednotkou se podnikatel stane a má povinnost vést účetnictví pokud: a) je zapsán do obchodního rejstříku b) jeho obrat přesáhl stanovený limit 25 mil. Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok c) se dobrovolně rozhodne vést účetnictví d) je účastníkem sdruţení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník je účetní jednotkou e) je zahraniční fyzickou osobou podnikající na území ‚ČR f) mu to ukládá zvláštní právní předpis Pokud podnikatel přesáhl limit daný zákonem o účetnictví, je povinen od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou vést účetnictví. Tento limit se vztahuje pouze na podnikatele, nikoliv fyzické osoby s příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti. Ukončit vedení účetnictví můţe podnikatel aţ po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedl účetnictví. (Cardová, s. 14, 2007) Tato podmínka platí i pro podnikatele, kteří se rozhodnou vést účetnictví dobrovolně.

2.1.1 Podstata, význam a funkce účetnictví Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněţních jednotkách. (Štohl, s. 3, 2007) Účetnictví poskytuje informace o dané účetní jednotce k určitému okamţiku a o stavu a pohybu majetku a závazků a nákladech, výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku. Tyto informace jsou důleţité zejména pro osoby, které jsou v účetní jednotce majetkově zainteresování, nebo do dané jednotky chtějí investovat, či jí půjčit finanční prostředky, popř. s ní spolupracovat. Dále pro osoby, které účetní jednotku řídí či kontrolují. V neposlední řadě účetnictví obsahuje informace pro vymezení daňových povinností,

12

čerpání dotací popř. úvěrů a je moţno ho pouţít jako důkazní nástroj při soudních jednáních. Funkce účetnictví: -

poskytování informací o hospodaření firmy k určitému okamţiku a za určité období

-

poskytování informací pro rozhodování a řízení podniku

-

zjištění základu daně z příjmů

-

poskytování informací o majetku firmy a hospodaření s ním

Obrázek 1: Základní prvky účetnictví:

Sběr prvotních informací, jejich ověření a vyhodnocení

Třídění, zpracování informací do přehledných výstupu

Kontrola informací, jejich ověření, případně schválení

Předání účetních informací uţivatelům

Zdroj: práce autora

Další důleţité informace o účetnictví: Účetní období: je to 12 po sobě nepřetrţitě jdoucích kalendářních měsíců. Můţe to být kalendářní rok nebo hospodářský rok. 13

Měna účetnictví: účetnictví se vede v české měně. Povinností účetní jednotky, která vede záznamy o majetku či závazcích v cizí měně, tuto hodnotu přepočítat a vyjádřit v české měně. Forma vedení účetnictví: účetní jednotka můţe vést účetnictví buď ručně nebo pomocí účetního softwaru 2.1.2 Právní úprava a regulace účetnictví Zákon o účetnictví jako základní právní norma, jímţ je účetnictví upraveno, je provázán s řadou dalších zákonů a ovlivňuje ho silně i mezinárodní regulace účetnictví (ISU, s.28, 2006) Povinností podnikatele je dle zákona o účetnictví vést účetnictví úplně, průkazně a správně a zajistit aby účetní závěrka sestavená na základě údajů z účetnictví věrně a poctivě zobrazovala účetnictví a finanční situaci účetní jednotky úplnost účetnictví: jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období průkaznost účetnictví: doloţení účetních případů účetními doklady správnost účetnictví: pokud neporušuje povinnosti stanovené zákonem Za účetnictví zodpovídá podnikatel a to i v případě, ţe mu účetnictví zpracovává další osoba na základě pracovního poměru, smlouvy či dohody. Stát reguluje účetnictví zejména vydáváním: a) zákonů b) vyhlášek c) standardů Hlavním zákonem upravující účetnictví je Zákon o účetnictví na kterou navazují prováděcí vyhlášky, které podrobněji stanoví způsob provádění zákona. Konkrétní postupy účtování jsou obsaţeny v českých účetních standardech. Zákon o účetnictví předkládá Ministerstvo financí České republiky.

14

Obsah Zákona o účetnictví: -

vymezení účetní jednotky

-

stanovení předmětu účetnictví

-

vymezení rozsahu účetnictví, povinných náleţitostí účetních dokladů

-

vymezení účetní závěrky, okamţik ke kterému ji lze sestavit, její druhy, povinnosti ověřování účetní závěrky auditorem, obsah výroční zprávy a způsob jejího zveřejňování

-

obsahuje směrnou účetní osnovu a poţadavky kladené na účtový rozvrh

-

určuje účetní období

-

povinnosti účetní jednotky ve vazbě na konsolidovanou účetní závěrku

-

upravuje základní účetní metodu (zejména způsoby oceňování)

-

pravidla pro inventarizaci majetku a závazků

-

podmínky průkaznosti, přenosu, oprav a úschovy účetních záznamů

-

stanovení pokut za porušení povinností, které ukládá

Dále ministerstvo financí vydává vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. Zejména: -

poloţky účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, jejich uspořádání a označování

-

účetní metody a jejich pouţití

-

směrnou účtovou osnovu

-

metody konsolidace účetní závěrky a postupy spojené s konsolidací

Dalším regulačním prvkem jsou české účetní standardy, který vznikly na základě původních pokynů a sdělení ministerstva financí, které byly vydávány do 31.12.2003. tyto standardy podrobně upravují účetní metody a stanovují postupy v konkrétních účetních případech, popř. upravují postupy pro skupiny majetku. Účetní jednotka si můţe na základě platných norem a předpisů určit jak bude postupovat, či jakou metodu v účetnictví zvolí svou vnitřní směrnicí. Smyslem těchto směrnic je aplikace zákonů na podmínky dané účetní jednotky a vybrání nejvhodnější varianty z těch, které zákony či vyhlášky dovolují. V neposlední řadě také vnitřní předpisy obsahují rozdělení pravomocí a odpovědností osob v účetní jednotce. 15

2.1.3 Princip účetnictví Základním principem účetnictví je posouzení majetku ze dvou hledisek. Aktiva – skutečné konkrétní majetkové poloţky – hmotný majetek, nehmotný majetek, zásoby, peníze apod. Pasiva – zdroje financování majetku – vlastní a cizí zdroje financování Tato souběţná dvojí klasifikace majetku představuje základ účetnictví jako systému, označuje se jako bilanční princip. (Cardová, s. 77, 2007)

Obrázek 2: Rozvaha Aktiva

Rozvaha k

Pasiva

Dlouhodobý majetek (aktiva)

Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek

Fondy

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření (zisk)

Oběžný majetek (aktiva)

Cizí zdroje

Zásoby

Dlouhodobé závazky

Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobé závazky

Krátkodobé pohledávky

Bankovní úvěry

Peněţní prostředky

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Zdroj: ISU, s. 61, 2006 Rozvaha je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku firmy, o tom kolik tam vlastníci sami vloţili, jaký zisk (ztrátu) vytvořili a kolik dluhů mají a to vše za běţný rok a pro porovnání ještě za rok předchozí. (Cardová, s.135, 2007)

16

Obrázek 3: Základní bilanční princip:

AKTIVA

=

PASIVA

V rozvaze se můţeme setkat pouze se čtyřmi typy změn, kterými jsou: Změna poloţek aktiv (celková suma aktiv zůstává nezměněná) Změna poloţek pasiv (celková suma pasiv zůstává nezměněná) Přírůstek aktiv a pasiv současně Úbytek aktiv a pasiv současně Veškeré účetní případy jsou zaznamenávány podvojně a souvztaţně. Podvojnost znamená, ţe jsou zachyceny alespoň na dvou účtech; souvztaţné účty jsou účty vhodné k danému účetnímu případu. (Cardová, s. 77. 2007) Účet má dvě strany: MD – má dáti (na vrub, debet) D – Dal (ve prospěch, kredit) Na jedné straně účtu účtujeme přírůstek, na druhé úbytek. U aktivních účtů přírůstky účtujeme na stranu MD u pasivních se přírůstky účtují na stranu D v souladu s principem rozvahy. Mimo rozvahových účtů vznikly ještě účty nákladové a výnosové. Nákladové účty mají přírůstek na MD, výnosy na D. Výnosy: trţby za provedené práce či sluţby, výrobky nebo zboţí vztahující se k danému účetnímu období Náklady: spotřeba hospodářských prostředků (materiál, přípravky), sluţeb, energií, práce zaměstnanců vztahující se k trţbám daného účetního období Výnosy či náklady vztahující se k jinému účetnímu období musí být časově rozlišeny a zaúčtovány do správného účetního období.

17

2.1.2 Hospodářský výsledek Výsledek hospodaření se v účetnictví uvádí jako rozdíl mezi výnosy a náklady podnikatele. Hospodářský výsledek není totoţný se základem daně. Je to pouze podklad pro zjištění základu daně, je nutné ho ještě upravit dle zákona o dani z příjmů o další připočitatelné či odčitatelné

poloţky.

Zejména

o

rozdíly

mezi

účetními

a

daňovými

odpisy,

nevyfakturované dodávky, nedaňové výnosy či náklady apod.

2.1.3 Nástroje účetnictví Účetní doklad je základním prvkem v účetnictví. Jeho hlavním úkolem je věrné popsání jevu, který nastal v účetní jednotce. Náleţitosti účetního dokladu: název účetního dokladu, obsah účetního případu a označení zúčastněných stran v případě dvoustranných smluv (dodavatel – odběratel, zaměstnanec – zaměstnavatel,…), datum vyhotovení, částku a mnoţství, uskutečnění účetního případu, jestliţe se liší od data vyhotovení a podpis odpovědné osoby za účetní případ a za zaúčtování. Účetním zápisem se eviduje účetní případ. Je to účetní záznam týkající se účetních knih (hlavní knihy, účetního deníku, knih analytické evidence a podrozvahových účtů). Účetní deník je chronologický seznam veškerých účetních záznamů za účetní období. Součástí zápisu do účetního deníku je účtovací předpis (tzv. předkontace), ten udává čísla pouţitých účtů na stranách Má dáti a Dal, na kterých jsou účetní případy zaúčtovány v hlavní knize. Deník tak propojuje účetní doklady s ostatními účetními knihami. V hlavní knize jsou oproti tomu členěny záznamy věcně, systematicky. Je to soubor syntetických účtů, na kterých jsou věcně zaúčtovány všechny hospodářské transakce daného období s nimi související. Syntetické účty souborně zachycují všechny účetní případy v peněţním vyjádření představují v podstatě rozklad rozvahových poloţek aktiv a pasiv, většinou ještě v přesnějším členění (Kovanicová, s. 25, 2008)

18

Knihy analytické evidence jsou soubor analytických účtů, slouţící pro podrobnější členění informací uvedených na syntetických účtech. Odděleně sledují jednotlivé sloţky majetku, které je pro firmu účelné sledovat odděleně (zvláštní účty pro jednotlivá stálá aktiva, různé účty v bankách, různé pokladny, je-li jich v podniku více, druhy zboţí, členění závazků a pohledávek podle věřitelů/dluţníků, členění podle jednotky měny, rozlišení jednotlivých závazků vůči státu – zvláštní účet pro kaţdou z daní, sociální pojištění zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění atd.).(Sedláček, s. 68,2005)

2.2 Vedení daňové evidence Daňová evidence nahrazuje od 1.1.2004 jednoduché účetnictví. Poskytuje hlavně údaje potřebné pro zjištění daně z příjmů fyzických osob. Vedou ji fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a: -

uplatňují pouţité výdaje ve skutečné výši

-

nevedou účetnictví, ať jiţ dobrovolně, či nedosahují limitu pro který by se museli stát účetní jednotkou, ani jim to neukládá zvláštní právní předpis

-

neuplatňují stanovení výdajů procentem z příjmů

-

neplatí paušální daň

Cílem daňové evidence je definován v §7b Zákona o dani z příjmu

2.2.1 Cíle daňové evidence Cílem daňové evidence je: -

zjištění základu daně z příjmů (rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji)

-

zjištění stavu majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů

-

vyuţití zjištěných údajů pro další rozhodování

2.3 Forma vedení daňové evidence Formy vedení DE se mohou lišit dle sloţek druhu podnikání podnikatele. Základními evidenčními knihami jsou: -

deník příjmů a výdajů (peněţní prostředky)

-

kniha pohledávek a závazků (evidence pohledávek a závazků)

19

-

evidenční karty dlouhodobého majetku a zásob (evidence dlouhodobého majetku a zásob

-

evidenční karty rezerv

-

mzdová evidence (mzdy a personalistika)

-

evidence stálých plateb (leasingy, zálohy na daň apod.)

-

kniha jízd

2.3.1 Deník příjmů a výdajů Je stěţejní součástí daňové evidence v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů. V praxi se často označuje jako peněţní deník. Je určen pro podnikatele a další OSVČ, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, nejsou účetními jednotkami a neuplatňují výdaje procentem z příjmů (Vybíhal, s.52, 2009). Podnikatel si můţe pro přehlednost zaloţit více deníků – pro kaţdou agendu zvlášť. Jedná se zejména o deník běţného účtu, pokladní deník, deník faktur přijatých apod. Deník musí obsahovat: -

datum uskutečnění operace

-

označení daňového dokladu

-

stručný popis transakce

-

přehled o celkových příjmech a výdajích

-

přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů v poţadované struktuře podle jednotlivých druhů příjmů (§7 aţ 10 Zákona o dani z příjmu)

-

přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou osvobozeny od daně

-

přehled o úpravách základu daně (poloţky zvyšující či sniţující rozdíl mezi příjmy a výdaji)

Zápisy se provádějí chronologicky, kaţdá operace na samostatný řádek. Ke konci zdaňovacího období se provedou součty příjmů a výdajů. Do deníku příjmů a výdajů se zapisuje na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů. (Štohl, s. 26, 2007) Vstupují tedy do něj pouze pohyby peněţní (finanční) nikoliv tzv. předpisy plateb (faktury, splátkové kalendáře apod.

20

K evidenci operací mezi peněţními účty (běţnými účty a pokladnou) slouţí tzv. průběţné poloţky.

2.3.2 Evidence majetku V daňové evidenci je zachycen majetek, který se podnikatel (OSVČ), rozhodl vloţit do podnikání – do svého obchodního majetku. Pro obsahové vymezení sloţek majetku v DE se pouţijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak. Obrázek 4 Struktura majetku podnikatele:

Obchodní majetek

Dlouhodobý majetek

Oběžný majetek


Zásoby

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobý finanční majetek

Krátkodobé pohledávky

Finanční majetek

Peněţní prostředky

Zdroj: Sedláček, s. 125, 2009 Vhodným způsobem evidence je karta hmotného majetku, která slouţí k jeho identifikaci a obsahuje zejména: -

název

-

popis majetku nebo číselné označení 21

-

datum a způsob jeho pořízení a uvedení do uţívání

-

ocenění

-

údaje o zvoleném postupu daňového odpisování, roční sazby odpisů a částky odpisů za zdaňovací období

-

datum a způsob vyřazení (Cardová, s. 24, 2009)

2.3.3 Evidence pohledávek a závazků Jako základ této evidence slouţí kniha faktur vydaných a přijatých. Tato kniha zajišťuje oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků na základě faktur či jiných dokladů. Datum vzniku závazku či pohledávky a částku. Dále je zde zaznamenán datum splatnosti a forma úhrady, popř. další údaje. Pro ostatní pohledávky a závazky je většinou vedena zvláštní kniha pohledávek a závazků.

2.4 Evidence příjmů, pohledávek a majetku Fyzická osoba má moţnost výběru uplatnění buď skutečných výdajů, nebo uplatnit výdaje procentem z příjmů dle zákona o dani z příjmů ve výši: a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných ţivností b) 60 % z příjmů ze ţivností kromě řemeslných c) 40 % z příjmů ostatních Výjimky kdy nelze výdaje uplatnit procentem z příjmů jsou vymezeny zákonem o daních z příjmů. Pokud fyzická osoba – podnikatel uplatní výdaje tímto způsobem, jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje (spojené s dosahováním příjmů z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti). Pokud se rozhodne fyzická osoba pro tento postup uplatňování výdajů, musí vést evidenci o příjmech, pohledávkách a majetku. Jestliţe fyzická osoba má příjmy z vícero činností uplatňuje daňové výdaje dle těchto činností příslušným procentem podle příjmů. Musí

22

členit příjmy dle činností, aby byl zřejmý nárok na uplatnění výdajů procentem ve správné výši. Podnikatel, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů nevede daňovou evidenci. Daňové výdaje procentem z příjmů můţe uplatnit i plátce DPH a podnikatel vedoucí účetnictví. (Cardová,s. 17,2007)

2.4.1 Nástroje vedení evidence příjmů Forma vedení evidence příjmů není nařízena, je na kaţdém podnikateli jakou formu evidence si zvolí. Všeobecně je hojně pouţívána evidence vycházející z daňové evidence – peněţní deník, knihy pohledávek, karty majetku, u plátců DPH je vyuţívána evidence pro potřeby DPH.

PŘECHODY Z DAŇOVÉ EVIDENCE

3

3.1 Přechod z daňové evidence na evidenci příjmů (při uplatnění výdajů procentem z příjmů) Základní principy vedení obou evidencí jsem uvedla v předcházejících kapitolách. Z daňového hlediska je někdy výhodnější přejít na uplatňování výdajů procentem z dosaţených zdanitelných příjmů. Pokud chce podnikatel přejít na paušální výdaje z příjmů, není povinen tuto skutečnost hlásit správci daně. Povinností podnikatele při přechodu na uplatňování paušálních výdajů je upravit základ daně za období, kdy končí vedení daňové evidence. Poloţky zvyšující dílčí základ daně: -

neuhrazené pohledávky (s výjimkou poskytnutých záloh)

-

cena nespotřebovaných zásob

-

zůstatky vytvořených rezerv (dle zákona) 23

Poloţky sniţující dílčí základ daně: -

neuhrazené závazky, s výjimkou přijatých záloh

-

poměrnou část časově rozlišeného nájemného připadajícího na příslušný rok

Podnikatel musí mít na zřeteli to, ţe pokud se rozhodne přejít na paušální výdaje aţ po ukončení zdaňovacího období, kdy uţ by chtěl uplatnit paušální výdaje je povinen podat dodatečné daňové přiznání a upravit dílčí daňový základ o poloţky upravující základ daně za období, kdy končí vedení daňové evidence. Tato úprava je jednorázová. Nelze ji rozdělit do několika let jako v případě přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví.

3.2 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Tento přechod je na rozdíl od výše uvedeného popsán jak z hlediska účetního, tak daňového podrobně. Ve vyhlášce č. 500/2000 Sb. § 61b je přechod na vedení účetnictví popsán z hlediska účetního a v zákoně č. 586/1992 Sb. (jak v příslušných § zákona, tak v samostatné příloze č. 3 k tomuto zákonu) zase z pohledu daňového. Před přechodem na účetnictví podnikatel musí zohlednit všechny důsledky tohoto rozhodnutí. Tedy pokud k takovému kroku není povinen ze zákonných důvodů a v tom případě je to jeho jediné moţné rozhodnutí. Vedení účetnictví je v mnoha ohledech sloţitější neţ daňová evidence. Klade důraz na precizní zpracování vstupních dat a jejich neustálou kontrolu jak z hlediska věcného či časového. V daňové evidenci je rozhodným okamţikem pro zaznamenání případu pohyb peněz, pro účetnictví je rozhodný okamţik, ke kterému má daný účetní případ souvislost. Př. 1 Dopady evidencí podnikatelské činnosti v čase 1. Faktura za materiál zaplacená v r. 2009 2. Spotřeba materiálu v lednu 2010 3. Výplata prosincových mezd 2009 v lednu 2010 4. Vystavená faktura v r. 2009 za prodané zboţí 5. Úhrada faktury odběratelem leden 2010

24

Případ

DE 2009

Faktura za materiál LXXX zaplacená Spotřeba materiálu Mzdy zapl. v 1/10 Vystavená faktura Úhrada vyst. faktury

DE 2010

Účetnictví

Účetnictví

2009

2010

xxxxx LXXX

xxxxx xxxxx

LXXX

xxxxx - daňový dopad v daném roce Zdroj: práce autora Pro mnoho podnikatelů je vedení účetnictví natolik komplikované, ţe si na jeho zpracování najímají externí účetní firmy, oproti vedení daňové evidence, kterou je většina podnikatelů schopna zpracovat sama. Základem pro přechod na vedení účetnictví je kvalitní zpracování uzavření daňové evidence, zejména provedení inventarizace všeho majetku a závazků, uzavření a dokontrolování všech evidencí a podání daňového přiznání. Tyto zůstatky je nutno převést do účetnictví. Převedením těchto zůstatků vznikne zahajovací rozvaha. Př. 2 Přechod z daňové evidence na účetnictví Převod zůstatků daňové evidence na účetnictví. Zůstatky knih k 31.12.2009: Dlouhodobý majetek 2 300 tis., odpisy 1 570 tis. Pokladna: 20 tis., banka 350 tis., zásoby na skladě: 200 tis., odběratelé - pohledávka 150 tis. (vč. DPH), dodavatelé - závazek 180 tis., zůstatek úvěru 450 tis., závazky za zaměstnanci: 35 tis., závazky OSSZ: 16 tis, nadměrný odpočet DPH za IV.Q: 15 tis

25

Řešení: Zahajovací rozvaha k 1.1.2010 v tis. Kč

Aktiva

Pasiva

Dlouhodobý majetek

2 300

022

Účet

individuálního 1 234

491

podnikatele Oprávky k dlouh.maj.

-1 570

082

Zásoby

200

112

Pohledávky

150

311

Bankovní účet

350

221

Pokladna

20

211

Nadměrný odpočet DPH

15

343

Celkem

1 465

Závazky: Obchodní

180

321

Zaměstnanci

35

331

Sociální zabezpečení

16

336

450

461

Bankovní úvěry

Celkem

1 465 Zdroj: práce autora

Dalším krokem, který je třeba provést je vyčlenění poloţek, které ovlivní základ daně v prvním zdaňovacím období vedení účetnictví. Obr. 4 Schéma úpravy dílčího základu daně:

Hodnota zásob a cenin Hodnota poskytnutých záloh (mimo záloh na hmotný majetek) Hodnota pohledávek (které by při úhradě byly zdanitelným příjmem) __________________________________

Poloţky zvyšující základ daně v následujícím ukončení

období

vedení

po

daňové

evidence

základ daně Poloţky sniţující základ daně

Hodnota přijatých záloh Hodnota závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů

v následujícím období po

26

ukončení vedení daňové evidence Zdroj: práce autora V § 23 Zákona o daních z příjmů je dále uvedena moţnost zahrnout do základu daně hodnotu zásob a pohledávek, které podnikatel evidovat při zahájení vedení účetnictví buď jednorázově v roce zahájení vedení účetnictví nebo postupně v devíti následujících letech, počínajícím rokem zahájení vedení účetnictví. Pokud se podnikatel rozhodne pro postupné zahrnutí těchto poloţek do základu daně a v některém z následujících období ukončí vedení účetnictví (ať jiţ z důvodu ukončení činnosti, nebo přechodu na jinou evidenci) je povinen zbývající hodnotu těchto poloţek uplatnit v posledním roce vedení účetnictví. Toto je výhodou oproti výše zmiňovanému přechodu z daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů, kde dopad jednorázového dodanění pohledávek a zásob můţe být faktorem, kvůli kterému se podnikatel pro přechod raději nerozhodne. Dalším rozdílem oproti výše uvedenému přechodu je to, ţe úprava základu daně proběhne nikoliv v roce ukončení vedení daňové evidence, ale aţ v prvním roce vedení účetnictví. Nesmíme opomenout také další úkony na počátku vedení účetnictví jako zejména sestavení účetního rozvrhu a sestavení vnitřních účetních směrnic.

4 ÚČETNICTVÍ PODNIKATELE – FYZICKÉ OSOBY Nyní bych ráda zdůraznila odlišnosti účetnictví, které vedou fyzické osoby od účetnictví právnických osob. Jedním z nich je, ţe fyzické osoby nemusejí vést účetnictví v plném rozsahu.Účetnictví v plném rozsahu musí vést pouze účetní jednotky s povinností auditu. Povinnost ověřit účetní závěrku auditorem mají právnické osoby (společnosti, druţstva) a další účetní jednotky při překročení těchto limitních hodnot:

-

aktiva celkem brutto: více neţ 40 mil. Kč

27

-

roční úhrn čistého obratu: více neţ 80 mil. Kč

-

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období byl více neţ 50

Akciové společnosti mají povinnost auditu jiţ při překročení jedné limitní hodnoty, u ostatních společností, druţstev a dalších účetních jednotek se posuzují dvě ze tří uvedených limitujících hodnot za dvě po sobě jdoucí období (Cardová,s. 80, 2007)

4.1 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Pokud účetní jednotka nevede účetnictví v plném rozsahu vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podnikatelé můţou sestavovat účtový rozvrh pouze v členění na účtové skupiny. Vzor části účtového rozvrhu: účtová třída 5 - Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Sluţby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné poloţky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné poloţky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Zdroj: Příloha č. 4 k vyhlášce č.500/2002 Sb Toto členění je nicméně vhodné jen pro opravdu nenáročného podnikatele na evidenci a členění. Podnikatelé jsou nuceni z mnoha jiných důvodů (ať jiţ kvůli dotacím, či různým kontrolním institucím a podávaným přehledům) své náklady či výnosy členit, stejně jako pohledávky a závazky.

28

Při vedení účetnictví v zjednodušeném rozsahu nemusí podnikatelé účtovat na analytických či podrozvahových účtech, netvoří rezervy ani opravné poloţky (pouze zákonné). Neoceňují také jednotlivé sloţky majetku a závazků reálnou hodnotou dle § 27. Podnikatelé vedoucí účetnictví ve zjednodušeném rozsahu můţou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu dle pravidel, které vymezuje vyhláška č. 500/2002 Sb.

4.1.1 Účetní knihy Při vedení účetnictví v plném rozsahu jsou pouţívány tyto účetní knihy: -

deník

-

hlavní kniha

-

kniha analytických účtů

-

kniha podrozvahových účtů

Deník: obsahuje účetní doklady v chronologickém pořadí Hlavní kniha: obsahuje pohyby na syntetických útech Analytické účty: v rámci syntetických účtů zajišťují jejich členění podle potřeb účetní závěrky, poţadavků právních předpisů apod. (Cardová, s. 82, 2007) Podrozvahové účty: slouţí ke sledování skutečností, které nelze aplikovat na standardní účty. Jedná se zejména o uţívání cizího majetku (majetek na finanční leasing). Zjednodušený rozsah účetnictví umoţňuje vést knihy pouze dvě a to hlavní knihu a deník. Tyto knihy je moţno spojit. Formou takových spojených knih je tzv. americký deník.

4.1.2 Zahájení vedení účetnictví Pokud si podnikatel určí, ţe bude jiţ od začátku vést účetnictví je výchozím okamţikem pro zahájení účetnictví otázka co vloţí do svého obchodního majetku. Př. 3 Zahájení vedení účetnictví

29

Podnikatel zahájí podnikání 1.2.2008. Do svého obchodního (podnikatelského) majetku vloţil: 15 tis. Kč v hotovosti, 200 tis. Kč na bankovním účtu,dlouhodobý majetek hmotný ve výši 300 tis. Kč. Zásoby materiálu 150 tis. Kč.

Zahajovací rozvaha Dlouhodobý hm. majetek

300 000,-

Materiál

150 000,-

Peníze

15 000,-

Běţný účet

Aktiva celkem

200 000,-

675 000,-

Účet individuálního podnikatele 675 000,-

Pasiva celkem

675 000,-

Zaúčtování:

Text

Částka

MD

DAL

Vklad hotovosti

15 000,--

211

491

Vklad BÚ

200 000,--

221

491

Vklad DHM

300 000,--

04x

491

Zásoby materiálu

150 000,--

11x

491

Pokud se podnikatel rozhodl přejít z daňové evidence na účetnictví postupuje obdobně. Po zjištění zůstatků majetku, pohledávek a závazků tyto zůstatky převede na účet 491 – účet individuálního podnikatele a rozúčtuje dle povahy zůstatku. Při pouţití zjednodušeného rozsahu účetnictví pouţije účetní skupinu 49 – Individuální podnikatel. K datu přechodu podnikatel sestaví tzv. přechodový můstek, zůstatky v knihách závazků a pohledávek,

30

pokladní knize a jiných evidencí vč. knih majetku. (Příklad na přechod z daňové evidence na účetnictví je popsán v kapitole 3.2). Nyní se budu věnovat dílčím oblastem účtování podnikatele – fyzické osoby

4.2 Majetek Podnikatel si na začátku podnikání určí, který majetek vloţí do svého podnikání – do svého obchodního majetku. O tomto majetku bude dále povinen vést evidenci a účtovat o něm.

4.2.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Za dlouhodobý hmotný majetek se povaţuje dle zákona o dani z příjmů: -

samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se vstupní cenou vyšší neţ 40 000,-- a s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok

-

budovy, stavby

-

pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší neţ tři roky

-

základní stádo a taţná zvířata

-

jiný majetek (technické zhodnocení nad 40 000,- Kč)

Za dlouhodobý nehmotný majetek nepovaţuje dle zákona o dani příjmů: -

zřizovací výdaje

-

nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

-

software

-

ocenitelná práva s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok

-

povolenky na emise a preferenční limity

-

jiný majetek (technické zhodnocení nad 40 000,- Kč)

pokud je vstupní cena tohoto majetku vyšší neţ 60 000,- Kč Výjimky upravuje taktéţ zákon o dani z příjmů

31

Majetek splňující podmínku pouţitelnosti delší neţ jeden rok, pokud nesplňuje podmínku ceny vyšší neţ 40 tis. Kč nelze povaţovat za dlouhodobý hmotný majetek a je nutné o něm účtovat ve skupině 50 – Spotřebované nákupy Pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku je nutné si jiţ při pořízení určit, zda pořizovaný majetek není zboţím (např. při obchodech s pozemky, budovami apod.) Dlouhodobý hmotný majetek zařazujeme při uvedení do stavu způsobilém k uţívání. Př. 4 Nákup dlouhodobého hmotného majetku Nakoupený automobil 25.2.2008, registrace tohoto vozidla 27.2.2008 (dodání registračních značek) . Automobil zařadíme ke dni 27.2.2008 Postup při účtování koloběhu dlouhodobého hmotného majetku: Text

Účet MD

Účet D

Pořízení v hotovosti

04

21

Pořízení na úvěr

04

32

Výroba ve vlastní reţii

04

62

Vklad do podnikání

04

49

Uvedení do pouţívání

02

04

Odpisy

55

02

Vyřazení pořizovací hodnoty

08

02

Vyřazení zůstatkové ceny

54,55

08

Prodejní cena

31

64 Zdroj: práce autora

Tento postup můţeme aplikovat i na dlouhodobý nehmotný majetek, při pouţití účtů příslušných k nehmotnému dlouhodobému majetku. Účetní odpisy dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku u individuálního podnikatele zpracovávajícího účetnictví ve zjednodušeném rozsahu se rovnají odpisům dle

32

zákona o dani z příjmů. Ale můţe se samozřejmě rozhodnout, ţe účetní odpisy budou jiné. V tom případě je podnikatel povinen sestavit odpisový plán účetních odpisů. U odpisů bych ráda upozornila na moţnost mimořádných daňových odpisů, kde u majetku pořízeného od 1.1.2009 do 30.6.2010 a zařazeného do odpisové skupiny 1 je moţno jej plně odepsat jiţ za 12 měsíců a majetek zařazený do skupiny 2 za 24 měsíců (60% ceny za prvních 12 měsíců a 40 % ceny za dalších 12 měsíců). Tento postup se můţe uplatnit pouze u poplatníka, který je prvním vlastníkem takového majetku a nelze u takovéhoto majetku přerušit odepisování. Technickým zhodnocením u dlouhodobého majetku se rozumí vţdy náklady (výdaje) na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud: -

u jednotlivého majetku

-

za zdaňovací období,

-

v úhrnu převýšily částku 40 000,- Kč (Cardová, s. 34, 2007)

Pokud technické zhodnocení nedosáhlo u jednotlivého majetku za zdaňovací období limitní hodnotu můţe podnikatel rozhodnout o zařazení tohoto zhodnocení do dlouhodobého majetku na základě vlastního vnitřního předpisu. Dlouhodobý majetek je nutné řádně evidovat na kartách majetku a inventarizovat. Inventarizace dlouhodobého majetku probíhá minimálně ke dni účetní závěrky.

4.3 Zásoby Za zásoby je povaţován materiál, zboţí či zásoby vlastní výroby na skladě a zvířata. Za takový materiál je povaţován materiál do okamţiku spotřeby a zboţí do okamţiku prodeje. Zásoby vlastní výroby obsahují jak nedokončenou výrobu a polotovary (produkt, který jiţ není materiálem, ale není ještě hotovým výrobkem), tak hotové výrobky určené k prodeji nebo spotřebě uvnitř účetní jednotky.

33

Evidence zásob jako taková není vymezena. Zásoby jsou vymezeny v předpisech pro účetnictví jen v základním rámci, dále předpisy nabízí variantní řešení oceňování zásob. Pro potřeby evidence jsou pouţívány tzv. skladové karty. Tyto karty by měly obsahovat pohyby materiálu (či jiných zásob) s určením data uskutečnění pohybu. Pohyby je vhodné evidovat jak v měrných jednotkách, tak v peněţním vyjádření.

4.3.1 Oceňování zásob Nakupované zásoby oceníme pořizovací cenou při jejich nákupu. Pokud nakupujeme zásoby stejného druhu za různou pořizovací cenu, potom musíme rozhodnout, jakou cenu pouţijeme při jejich vyskladnění. (Cardová, s. 52, 2007) a) ocenění metodou váženého aritmetického průměru – je moţné pouţít průměr přepočítaný po kaţdém přírůstku (viz vzorec), nebo tento průměr spočítat v časovém období. Nejdelší moţné období je jeden měsíc materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč váţený průměr proměnlivý = --------------------------------------------------------------materiál na skladě v mnoţství + posl.přírůstek v mnoţství b) metoda FIFO – první do skladu, první ze skladu. Zásoby vyráběné ve vlastní reţii oceňujeme vlastními náklady. Bezúplatně nabyté zásoby oceňujeme reprodukční pořizovací cenou .

4.3.2 Způsob evidence zásob Zásoby na skladě můţeme evidovat dvojím způsobem: Způsob A – zásoby se v průběhu roku zaúčtují na příslušný účet v 1. účetní skupině a do nákladů se zaúčtují aţ při jejich spotřebě Způsob B – nakupované zásoby se zaúčtují přímo do nákladů. Na účet v 1. účetní skupině se zaúčtují aţ při roční uzávěrce, kdy se zaúčtují zůstatky zásob na skladě.

34

Způsoby A a B lze kombinovat u jedné účetní jednotky při dodrţení zásady přehlednosti.

4.3.3 Inventarizace Inventarizace zásob se provádí minimálně k datu sestavení řádné účetní závěrky. Fyzická inventura – skutečný stav zásob prováděný inventarizační komisí, která vyhotoví inventurní soupisy a inventarizační zápis. Touto inventurou můţe být zjištěn inventární rozdíl. Manko – vyjadřuje stav, kdy skutečný zjištěný stav je niţší neţ stav účetní a tento stav nelze doloţit ţádným účetním dokladem. Zjištěné manko je provozní náklad, předpis jeho náhrady je provozním výnosem. Manko nad předepsanou náhradu není daňově uznatelným nákladem. Přirozený úbytek zásob – u některých druhů zásob dochází působením vnějších vlivů k úbytkům hmotnosti či objemu. Tento úbytek se účtuje jako spotřeba zásob nikoliv jako manko. Přebytky zásob – vyjadřuje stav, kdy skutečný zjištěný stav je vyšší neţ stav účetní. Zjištěný přebytek je provozní výnos

4.4 Náklady a výnosy Podnikatelé a OSVČ vedoucí účetnictví vychází pro zjištění základu daně z příjmů z rozdílu výnosů a nákladů (Cardová,s. 85,2007). Náklady a výnosy jsou tzv. výsledkové účty. Účtuje se na nich narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Na začátku roku mají vţdy zůstatek nulový. Tímto způsobem jsme schopni zjistit na konci účetního období hospodářský výsledek. O celkové výši a struktuře nákladů a výnosů a výši hospodářského výsledku nás informuje Výkaz zisku a ztráty.

35

4.4.1 Náklady Náklady jsou vlastně spotřebou výrobních činitelů vyjádřenou v peněţních jednotkách. Spotřebou výrobních činitelů rozumíme např. spotřebu materiálu, pracovní síly, sluţeb, energií či opotřebení dlouhodobého majetku. Náklady evidujeme v účtové skupině 5 – Náklady. Na těchto účtech účtujeme přírůstek nákladů na straně MD. Do nákladů zahrnujeme takové poloţky, které časově a věcně souvisí s účetním obdobím. Náklady členíme zejména s důrazem na druhové členění a dále na členění potřebné pro zjištění základu daně (daňově uznatelné a neuznatelné náklady). Jako daňově neuznatelné náklady vstupují do daňové evidence např. platby na sociální a zdravotní pojištění podnikatele – na tyto náklady je v účtové osnově zaveden účet 526 – sociální náklady individuálního podnikatele. Nedaňové náklady by měly být vedeny pro přehlednost na samostatných účtech.

4.4.2 Výnosy Výnosy jsou poskytované výkony (výrobky, práce a sluţby) pro ostatní subjekty, které jsou výsledkem výrobní či nevýrobní činnosti podnikatele vyjádřené v peněţních jednotkách. Výnosy evidujeme v účtové skupině 6- Výnosy. Přírůstek výnosů účtujeme na straně Dal těchto účtů. Také u výnosů je nutná časová a věcná souvislost při účtování na účty výnosů.

4.5 Zúčtovací vztahy V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na zúčtovacích vztazích vyhrazena 3. účtová skupina. Soustřeďují se zde především účty, na nichţ se zaznamenávají vztahy účetní jednotky k vnějšímu okolí v podobě pohledávek (krátkodobých i dlouhodobých) a závazků (jen krátkodobých). (Štohl,s. 91, 2007)

36

Podnikatel - fyzická osoba vyuţívá nejvíce účtování v účetní skupině 31 – Pohledávky a 32 – Závazky. V těchto účetních skupinách se účtuje o běţných obchodních vztahů. A účetní skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi a 34 Zúčtování daní a dotací.

Př. 5 Příklad účtování na účtech skupin 31 a 32 (neplátce DPH) Text

Částka

MD

Dal

Vystavená faktura

20 000,-

311

602,604

Úhrada vystavené faktury na BÚ

20 000,-

221

311

Přijatá faktura

15 000,-

50x,51x

321

Úhrada přijaté faktury pokladnou

15 000,-

321

211

4.6 Účetní uzávěrka a závěrka Vzhledem k tomu, ţe etapy účetní uzávěrky a na ni navazující účetní závěrky zahrnují značný objem prací, je vţdy vhodné zpracovat harmonogram účetní uzávěrky a účetní závěrky. (Cardová, s. 133,2007). Harmonogram by měl obsahovat všechny činnosti spojené s účetní uzávěrkou a závěrkou včetně termínů a určení osob, které zodpovídají za jejich zpracování a dodrţení.

4.6.1 Etapy účetní uzávěrky Inventarizace a účetní analýza Tyto dvě činnosti spolu úzce souvisí a do jisté míry se spolu prolínají. Inventarizace (jak jiţ bylo popsáno v předchozích kapitolách) je jedním z nejdůleţitějších pilířů průkaznosti účetnictví. Inventarizací majetku a závazků potvrdíme, ţe stav skutečný je totoţný se stavem účetním. Teprve tehdy, jestliţe zůstatky majetkových a závazkových účtů jsou doloţeny skutečným stavem a tímto

stavem souhlasí, je moţno hovořit o průkazně

vedeném účetnictví. (Cardová,s. 133,2007)

37

Účetní analýza má za cíl zjistit výsledek hospodaření před zdaněním. Jedná se zejména o proúčtování skutečností k datu účetní závěrky:

-

kurzové rozdíly

-

inventarizační rozdíly

-

dohadné poloţky aktiv a pasiv

-

časové rozlišení nákladů a výnosů

-

tvorba a zúčtování rezerv

-

opravné poloţky k pohledávkám

-

změna stavu zásob vlastní výroby

-

nevyfakturované dodávky zásob

-

odpisy

-

přecenění cenných papírů, oceňovací rozdíly

-

vypořádání výsledku hospodaření z minulého období

-

opravy chyb

Po doúčtování uzávěrkových operací můţe účetní jednotka přistoupit k uzavírání účetních knih. Při účetní uzávěrce je třeba provést kontrolu správnosti účetních zápisů. (Březinová, Štohl, s. 49,2008). Při uzavírání účetních knih pouţijeme uzávěrkové účty ze směrné účetní osnovy. Výsledek hospodaření zjistíme jako rozdíl mezi náklady a výnosy na Účtu zisků a ztrát, který uzavírá výsledkové účty a shodně jako rozdíl aktiv a pasiv na Konečném účtu rozvaţném uzavírajícím rozvahové účty. Schéma uzavírání výsledkových účtů: Náklady

Účet zisků a ztrát Náklady

Výnosy Výnosy

Ztráta

Zisk KZ

KZ Celkem

=

Celkem

Schéma uzavírání rozvahových účtů

38

Konečný účet rozvaţný

Aktiva

Aktiva

Pasiva

Pasiva

Zisk KZ

KZ Celkem

=

Celkem

Po ověření správnosti zaúčtování běţných či uzávěrkových účetních operací můţeme přistoupit

k výpočtu daně z příjmů. Ta zahrnuje mimoúčetní úpravu účetního

hospodářského výsledku na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. Tato úprava v sobě zahrnuje např. očištění účetních nákladů a výnosů o daňově neuznatelné a rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy.Takto vypočtený základ daně se dále upravuje o odčitatelné poloţky. K takovým poloţkám patří ztráta z minulých let, výdaje na výzkum a vývoj a hodnota darů (dle zákona o dani z příjmů). Těmito odčitatelnými poloţkami dostaneme skutečný základ daně (zaokrouhlený dle zákona o dani z příjmů) a vypočteme daň. V roce 2009 činila daň z příjmů fyzických osob 15 % ze základu daně. Od této daně odečteme slevy na dani a získáme konečnou daňovou povinnost. Schéma účtování o dani z příjmů (není počítáno s daní z mimořádné činnosti) 221 Bankovní účty úhrada daně

341 daň z příjmů

591 daň z příjmů z běţné činnosti

daňový závazek

39

4.6.2 Účetní závěrka Sestavení účetní závěrky je vrcholem účetní práce za celé účetní období v dané účetní jednotce. Obsah účetní závěrky:

-

Rozvaha (aktiva a pasiva účetní jednotky)

-

Výkaz zisku a ztráty (výše nákladů a výnosů, hospodářský výsledek

-

Příloha (obecné informace o účetní jednotce, informace o účetních metodách, způsobu oceňování, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty popř. cash flow či přehled o změnách vlastního kapitálu

4.6.3 Archivace účetních dokladů Podnikatel ať jiţ vede daňovou evidenci či účetnictví má povinnost archivovat příslušné záznamy po dobu, kterou stanoví zákon či zvláštní právní předpis. Vybrané doby archivací: Záznam Účetní závěrka (výroční zpráva Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh Záznamy dokládající formu vedení účetnictví Záznamy o zdanitelných plněních (DPH) Mzdové listy zaměstnanců

Doba archivace 10 let

Dle zákona Zákon o účetnictví

5 let

Zákon o účetnictví

5 let

Zákon o účetnictví

10 let

Zákon o dani z přidané hodnoty Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

30 let

Zdroj: práce autora Doba archivace se počítá od konce zdaňovacího období, ke kterému záznamy přísluší. U mzdových listů se doba povinné archivace počítá od konce kalendářního roku, kterého se týkají.

40

5 SROVNÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE A ÚČETNICTVÍ Jako praktický příklad jsem si vybrala vedení daňové evidence fyzické osoby v roce 2009 a porovnání daňových dopadů, kdyby ve stejném období a v období předcházejícím vedl podnikatel účetnictví a také variantu, ţe by přešel na účetnictví právě od porovnávaného období. Podnikatel provozující zemědělskou výrobu – výroba vína. Plátce DPH, od 1.6.2009 zaměstnává jednoho zaměstnance. Podnikatel mimo níţe uvedené údaje ještě vytvořil v letech 2008 a 2009 rezervu na opravu majetku. Protoţe tato rezerva se do všech daňových základů promítne stejným způsobem, není v případech uvedena.

Vybrané zůstatky evidenčních knih:

Kniha majetku: Počáteční stav k 1.1.2009

2 231 430,-

Nákup dlouhod.majetku

1 223 829,-

Likvidace DHM

69 237,-

Dotace DHM

154 251,-

Odpisy

519 659,-

Konečný stav k 31.12.2009

2 712 112,-Zdroj: práce autora

Poznámka: nákup strojů z dotačního programu: Mlýnkoodstopkovač: cena celkem 191 682,- Kč z toho dotace 77 633,-; vinifikátor: cena celkem 189 176,- Kč z toho dotace 76 617,-

41

vypracování pro potřeby správné evidence. (SW není neoddělitelnou součástí zařízení, to můţe pracovat i bez pouţití tohoto SW) Nákup SW 8.12.2009. Pokladní kniha Počáteční stav k 1.1.2009

29 354,-


19 992,-

Kniha bankovních pohybů Počáteční stav k 1.1.2009

44 982,-


394 756,-

Kniha dlouhodobých závazků: Počáteční stav k 1.1.2009

414 678,-


291 600,-

Kniha faktur a závazků: Počáteční stav

95 353,-

Přijaté faktury k roku 09

1 425 552,-

Přijaté zálohové faktury 09

2 600,-

Závazky z mezd

86 184,-

Závazek DPH

125 404,-

Uhrazené závazky z r. 08 Z toho DPH Z toho faktury z r. 08

95 353,93 353,2 000,-

Uhrazené faktury z r. 09

1 403 977,-

Uhrazené zál. faktury 09

2 600,-

Uhrazené mzdy 09

72 709,-

Uhrazené DPH 09

94 046,-

Konečný stav

66 408,-

42

Zdroj: práce autora Faktura za elektřinu: 15 080,- bez DPH; celková spotřeba 18 480,- Kč, odpočty záloh z roku 2008 činily 3 400,-. Odečet ke dni 28.12.2008. DUZP shodné se dnem odečtu. Faktura zaúčtovaná do období 1/2009. Uhrazena 27.1.2009. Kniha vystavených faktur a pohledávek: Počáteční stav

377 700,-

Vystavené faktury 09

2 125 315,-

Uhrazené faktury 08

377 700,-

Uhrazené faktury 09

1 890 551,-

Konečný stav

234 764,Zdroj: práce autora

Vybrané údaje z DE z roku 2009: K období 2008

Text Provozní dotace od státu

19 800,-*

K období 2009 179 693,-

přijaté v roce 2009 Dotace úrokové sazby

22 222,-

PHM – traktory

74 309,-

Mzdy 6-11/2009

72 709,-

Mzdy 12/2009 zapl. 1/2010

13 475

Úrok z úvěru

34 290,-

Spotřeba provozní

337 450,-

Nákup SW Prodej výrobků a sluţeb Z toho zapl. v r.2010

68 000,377700,-*

2 125 315,234 764,

43

Zdroj: práce autora ´*´ platby přijaté v roce 2009, vztahující se k podnikání v roce 2008, přijaté dotace na plochu za rok 2008, proplacené v lednu 2010 a úhrada pohledávek za výrobky z roku 2008 uhrazené v roce 2009. V roce 2009 byl pro náklady související s provozem osobních motorových vozidel pouţit paušál 5000,- za kaţdý měsíc provozu. Celkem tedy 2 vozidla, obě po 12 měsících. Uplatněné paušální výdaje tedy činí 120 000,-. (Skutečné výdaje na PHM a parkovné činily v roce 2009 48 148,- Kč za obě vozidla, tyto náklady byly vyčleněny jako nedaňové – viz příloha). V prosinci 2009 přijato rozhodnutí Státního zemědělského o vyplacení podpory na ochranu proti poškození vinic ptactvem ve výši 58 420,- Dotace byla vyplacena 31. 12. 2009 na účet podnikatele přišla 4. 1. 2010. Zaplacené pojistné podnikatele: sociální a zdravotní celkem 174 216,- - tyto platby jsou daňově neúčinné jak v daňové evidenci, tak při vedení účetnictví. Převody na účet podnikatele – v roce 2009 byl vklad do podnikání 360 393,- a z podnikatelských účtů bylo vybráno pro osobní spotřebu 650 000,-.

5.1 Daňová evidence Výpočet základu daně pro podnikatele vedoucího daňovou evidenci z výše uvedených podkladů. Ostatní výdaje a příjmy budou brány jako daňově neúčinné. Příjmy: Příjmy z poskytovaných výrobků a sluţeb

2 268 251,199 493,-

Výdaje: Provozní spotřeba

360 976,-

PHM

74 309,-

Vyplacené mzdy + sociální + zdravotní pojištění

72 709,-

44

Úrok z úvěru

34 290,-

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-)

120 000,-

Nákup SW

68 000,-

Poloţky zvyšující základ daně: Dotace úroků z úvěru

22 222,-

Poloţky sniţující základ daně: Odpisy hmotného majetku

519 659,-

ZÁKLAD DANĚ

1 236 455,Zdroj: práce autora

Software je v daňové evidenci daňovým jednorázovým výdajem. Není jej nutné odepisovat tak, jako při vedení účetnictví.

5.2 Přechod z daňové evidence na účetnictví Zahajovací rozvaha

Skupin Aktiva Dlouhodobý majetek

skupin

a

Pasiva

02

účet

4 201 185,-

indiv.podnikatele

oprávky k dl.majetku -1 969 755,- 08,07

Dlouhodobé závazky

Zásoby

450 000,- 13

Krátkodobé závazky

Peníze v pokladně

29 354,- 21

z toho obchodní

Peníze na účtech

44 982,- 22

z toho DPH

Pohledávky Suma aktiv

a 49 2 623 435,414 678,-

46

2 000,-

32

93 353,-

377 700,- 31 3 133 466,-

Suma pasiv

3 133 466,Zdroj: práce autora 45

Výpočet základu daně Kč

Účetní skupina

Výnosy: Výnosy z poskytovaných výrobků a sluţeb

2 125 315,-

60

257 493,-

64

360 976,-

50,51

PHM

74 309,-

50

Osobní náklady

86 184,-

52

Úrok z úvěru

34 290,-

56

120 000,-

50

22 222,-

64

523 437,-

55

Provozní dotace Náklady: Provozní spotřeba

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-) Poloţky zvyšující základ daně: Dotace úroků z úvěru Poloţky sniţující základ daně: Odpisy hmotného majetku Zvýšení základu daně při přechodu na účetnictví Hodnota pohledávek Poskytnuté zálohy

377 700,3 400,-

Sníţení základu daně při přechodu na účetnictví Hodnota závazků ZÁKLAD DANĚ

2 000,1 587 734,Zdroj: práce autora

Oproti výpočtu základu daně při vedení daňové evidence je nyní základ daně upraven o platby přijaté aţ v roce 2010 - započteny výnosy týkající se období 2009 tedy nejen vyfakturované výrobky a sluţby, ale i rozhodnutí o dotaci vztahující se k roku 2009 vyplacené v roce 2010. Odpisy majetku jsou navýšeny o odpis SW. Je odepsána 1/18 ceny SW. Také nelze opomenout zaúčtování faktury za elektřiny do nákladů, i kdyţ časově souvisí s obdobím 2008, protoţe by tato faktura jinak úplně vypadla z daňově účinných

46

poloţek: Ze stejných důvodů patří do výnosů i dotace vztahující se k roku 2008, ale přijatá aţ v roce 2009. Dále je provedena úprava základu daně dle přílohy č. 3 Zákona o dani z příjmů. V tomto případě o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a o hodnotu poskytnutých záloh a dále o hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů podnikatele. Výpočet základu daně pro podnikatele, který jiţ v předcházejícím roce vedl účetnictví a nadále ve vedení účetnictví pokračuje Kč

Účetní skupina

Výnosy: Výnosy z poskytovaných výrobků a sluţeb

2 125 315,-

60

238 113,-

64

342 496,-

50,51

PHM

74 309,-

50

Osobní náklady

86 184,-

52

Úrok z úvěru

34 290,-

56

120 000,-

50

22 222,-

64

523 437,-

55

Provozní dotace Náklady: Provozní spotřeba

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-) Poloţky zvyšující základ daně: Dotace úroků z úvěru Poloţky sniţující základ daně: Odpisy hmotného majetku ZÁKLAD DANĚ

1 185 234,-

Zde není oproti předchozí variantě nutno upravovat základ daně o nezaplacené pohledávky, poskytnuté zálohy a závazky, protoţe ty jiţ vstoupily do základu daně v předchozím účetním období (či jiných předcházejících obdobích).

47

Zato jiţ nelze do nákladů zahrnovat náklady roku 2008 zaplacené v roce 2009. Tyto náklady je nutné přes přechodné účty či náklady příštích období (či výnosy příštích období) zaúčtovat k období, ke kterému se věcně vztahují. V tomto případě se jedná o náklady za spotřebu elektrické energie, která v celé své výši 18 480,- Kč patří do nákladů roku 2008. Také nelze z týţ důvodů zahrnout do výnosů dotaci přijatou v roce 2009, ale vztahující se k roku předchozímu. O tyto částky byly výnosy i náklady očištěny. Jak je z příkladů zřejmé případný přechod na účetnictví můţe daňový základ značně zvýšit. Je proto velmi důleţité (z hlediska daňové optimalizace) dobrovolný přechod na účetnictví důkladně promyslet a načasovat. Rozdíly plynou zejména z rozdílného pojetí příjmů a výnosů a výdajů a nákladů, které jsem vysvětlila v předchozích kapitolách. A povinným postupem při přechodu z daňové evidence. Dalším rozdílem je nákup softwaru, který v daňové evidenci podnikatel jednorázově vloţí do evidence jako výdaj a dále jej zapíše do evidence nehmotného majetku a vede o něm záznamy jako o majetku. Podnikatel vedoucí účetnictví tento software musí odepisovat dle § 32a Zákona o daních z příjmů. Obr. 5 Grafické znázornění výše základu daně při daných formách evidence 1800000

1600000 1400000 1200000 1000000 základ daně

800000 600000 400000 200000 0 DE

DE/ÚČ

ÚČ

48

Zdroj: práce autora

Závěr V předchozích kapitolách jsem čtenáře této práce seznámila se základními pojmy a skutečnostmi, které jsou potřebné pro základní pochopení moţných forem evidence podnikatelské činnosti fyzické osoby - podnikatele. Tyto formy jsem dále podrobněji vysvětlila. Závěrečným příkladem jsem chtěla poukázat na to, ţe ať jiţ podnikatel vede daňovou evidenci či účetnictví, je důleţité zejména dobré a pečlivé členění vstupních údajů do obou evidencí. V případě přechodu na jinou evidenci, či jen při tvorbě účetní závěrky se tak vyhneme zdlouhavému vybírání údajů z různých evidencí. Zejména se jedná o poloţky týkajících se jiných období neţ aktuálního, daňově účinné a daňově neúčinné poloţky. Existuje jiţ mnoho účetních programů i programů pro zpracování daňové evidence, které jsou k dispozici a jsou i uţivatelsky přístupné a srozumitelné.

49

Rozdíly vznikající z principů obou evidencí jsou zřejmé. Jedná se hlavně o základní principy těchto evidencí. Účetnictví je postaveno na aktuálním principu, zatímco daňová evidence na peněţním principu. Nicméně rozdíly vzniklé z těchto principů se v pohledu více účetních období srovnávají (za běţných okolností). Další rozdíly vznikají při přechodu z jedné evidence na druhou. V praktickém případu se jedná o přechod z daňové evidence na účetnictví. Tady bylo nutné dodanit pohledávky z roku 2008, coţ značně zvýšilo základ daně a dále upravit základ daně dle zákona. Dalším rozdílem je rozdílné pojetí nehmotného majetku v daňové evidenci a v účetnictví. Jednorázový vstup software do daňově uznatelných výdajů je při vyšším základu daně jistě velkou výhodou a účinným prostředkem daňové optimalizace podnikatele. U podnikatelů vedoucích daňovou evidenci lze také sniţovat základ daně nákupem zásob na konci roku. Tyto nákupy lze také zahrnout do výdajů, i kdyţ nejsou plně spotřebovány. Stav zásob je nutné pouze evidovat na kartách zásob. Daňová evidence je na první pohled jednodušší co do zpracování, ale myslím si, ţe při vedení podrobných evidencí a širším záběru podnikání (podnikatelé pracující ve dvou a více činnostech) se stává nepřehlednou. Dle mého názoru je daňová evidence vhodná pro malé podnikatele provozující jeden druh činnosti. S rozšiřujícím se spektrem činností a potřeby dotačních titulů či získávání úvěrů bych se přikláněla k vedení účetnictví. Účetnictví se jeví jako sloţitější evidence podnikatelské činnosti a tím pádem i draţší variantou. Mnoho podnikatelů si kvůli velmi sloţité legislativě není schopno účetnictví evidovat samo a jsou nuceni si najímat účetní specialisty. Nicméně při řádném vedení účetnictví je díky podvojným zápisům eliminováno mnoţství chyb vzniklých z nepozornosti na minimum. Účetnictví je přehlednější a jeho výstupy se (i v případech, kdy je daňová evidence velmi dobře vedena) lépe dají vyuţít pro potřeby externích subjektů – banky, instituty přidělující dotace apod. Z hlediska přechodu na jinou evidenci je velmi důleţité rozhodnout ke kterému období podnikatel chce na jinou evidenci přejít a důkladně promyslet popř. propočítat dopady na tuto skutečnost. 50

Seznam použité literatury BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka: Výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8 CARDOVÁ, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4. CARDOVÁ, Z. Majetek v daňové evidenci. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009. 136 s. ISBN 97880-7357-431-4.

51

KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 18.vydání, Praha: Polygon, 2008. 440 s., ISBN 978-80-7273-152-7. PILÁTOVÁ, J. Daňová evidence. 5. vyd. Praha: ANAG, 2009. 295 s., ISBN 978-80-7263517-7. SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2009, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví II.díl. 9. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2 VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009, 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.

Právní předpisy Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 586/1991 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotku účtující v soustavě podvojného účetnictví.

52

Seznam obrázků: OBRÁZEK 1: ZÁKLADNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ: ..................................................... 13 OBRÁZEK 2: ROZVAHA ............................................................................................. 16 OBRÁZEK 3: ZÁKLADNÍ BILANČNÍ PRINCIP: ......................................................... 17 OBRÁZEK 4: STRUKTURA MAJETKU PODNIKATELE: .......................................... 21

53

Seznam příkladů: Př. 1 Dopady evidencí podnikatelské činnosti v čase……………………………………..24 Př. 2 Přechod z daňové evidence na účetnictví……………………………………………25 Př. 3 Zahájení vedení účetnictví…………………………………………………………...29 Př. 4 Nákup dlouhodobého hmotného majetku…………………………………………...30 Př. 5 Účtování na účtech skupin 31 a 32 (neplátce DPH)…………………………………31

Seznam příloh

Přehled o majetku podnikatele Směrná účetní osnova pro podnikatele Vyčlenění spotřeby pohonných hmot a parkovného pro potřeby vyuţití paušálních výdajů na dopravu

54

55

Příloha č. 1 Přehled o majetku a závazcích Vyplní poplatník v Kč 1 2 Na začátku Na konci účetního období účetního období ( 01.01.2009 ) ( 31.12.2009 ) 1


2

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

3

Dlouhodobý hmotný majetek podle § 26 zákona nebo Čl. II odst. 3, 4 a 5 Opatření

22311 430

2712 112

4

Hmotný majetek v ocenění od 3 000 Kč do 40 000 Kč

5

Peníze v hotovosti

29 354

21 010

6

Peníze na bankovních účtech

44 982

394 756

7

Cenné papíry a peněžní vklady

8

Ostatní finanční majetek

9

Ceniny

10

Zásoby

450 000

300 000

11

Pohledávky

377 700

234 764

12

Opr. položky k úplatně nabytému majetku (aktivní)

13

Závazky (bez úvěrů a půjček)

95 353

21 575

14

Úvěry a půjčky

414 678

291 600

15

Opravné položky k úplatně nabytému majetku (pasivní)

16

Zákonné rezervy

200 000

400 000

17

Časové rozlišení Podpis: ........................................................................

Příloha č. 2 Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné poloţky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboţí 15 - Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné poloţky k zásobám Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 21 – Peníze 22 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 29 – Opravné poloţky ke krátkodobému finančnímu majetku

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – Závazky (krátkodobé) 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – Zúčtování daní a dotací 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 39 – Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 – Výsledek hospodaření 45 – Rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 48 – Odloţený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Sluţby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné poloţky v provozní oblasti 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné poloţky ve finanční oblasti 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Trţby za vlastní výkony a zboţí 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvaţné 71 – Účet zisků a ztrát 75 aţ 79 – Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

Příloha č. 3

Datum

Číslo

24.1.2009

29HV00005 PHM Berlingo

7.2.2009

29HV00010 PHM Felicie

8.2.2009

29HV00016 parkovné

8.2.2009

29HV00011 53357 Berlingo

19.2.2009

Text

Celkem

Zaúčtování

1240,40

22VPHM

499,00

22VPHM

10,00

9Vrost

1 214,00

22VPHM


500,00

22VPHM

20.2.2009


786,00

22VPHM

6.3.2009


988,00

22VPHM

7.3.2009

29HV00023 55823 Berlingo

1 175,00

22VPHM

31.3.2009


500,00

22VPHM

7.4.2009

29HV00047 nafta Berlingo

1 255,00

22VPHM

9.4.2009

29HV00048 natural Felicie

520,00

22VPHM

17.4.2009


500,00

22VPHM

19.4.2009

29HV00053 nafta berlingo

1 380,40

22VPHM

20.4.2009

29HV00055 natural felicie

1 105,00

22VPHM

18.5.2009


500,00

22VPHM

21.5.2009


1 016,00

22VPHM

6.6.2009


501,00

22VPHM

9.6.2009


1 345,00

22VPHM

15.6.2009


126,00

22VPHM

15.6.2009


1 280,00

22VPHM

15.6.2009


1 543,00

22VPHM

29.6.2009


145,00

22VPHM

3.7.2009

29HV00118 Nafta Berlingo

1 470,00

22VPHM

9.7.2009

29HV00122 Natural Felicie

542,00

22VPHM

14.7.2009

29HV00126 Natural felicie

544,00

22VPHM

16.7.2009

29HV00130 Natural Felicie

1 114,00

22VPHM

16.7.2009

29HV00128 berlingo

1 409,00

22VPHM

17.7.2009

29HV00131 felicie

142,00

22VPHM

20.7.2009

29HV00133 felicie

140,00

22VPHM

18.9.2009

29HV00167 felicie

143,00

22VPHM

18.9.2009

29HV00157 PHM nafta

450,00

22VPHM

18.9.2009

29HV00149 PHM felicie

500,00

22VPHM

18.9.2009


540,00

22VPHM

18.9.2009


1 000,00

22VPHM

18.9.2009

29HV00155 PHM berlingo

1 025,00

22VPHM

18.9.2009


1 301,00

22VPHM

18.9.2009


1 386,00

22VPHM

28.9.2009


1 130,00

22VPHM

1.10.2009


891,00

22VPHM

6.10.2009

29HV00197 Felicie

500,00

22VPHM

6.10.2009

29HV00194 Felicie

1 125,00

22VPHM

6.10.2009

29HV00187 berlingo 60768

1 201,00

22VPHM

6.10.2009


1 241,00

22VPHM

6.10.2009


1 352,00

22VPHM

6.10.2009

29HV00199 Berlingo

1 450,00

22VPHM

15.10.2009 29HV00213 Berlingo

270,00

22VPHM

15.10.2009 29HV00218 Nafta berlingo

887,00

22VPHM

15.10.2009 29HV00212 Felicie

1 060,00

22VPHM

15.10.2009 29HV00216 berlingo 71316

1 332,00

22VPHM

346,00

22VPHM

29.10.2009 29HV00224 berlingo 72490

1 359,00

22VPHM

11.11.2009 29HV00233 berlingo 73374

1 244,00

22VPHM

120,00

22VPHM

23.11.2009 29HV00244 Berlingo

1 400,00

22VPHM

12.12.2009 29HV00252 berlingo 75155

1 405,00

22VPHM

25.10.2009 29HV00222 Berlingo

20.11.2009 29HV00238 Felicie

Celkem

48 147,80

Specifické případy při vedení účetnictví FO a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím

Recommend Documents